Morfologie reprodukčních orgánů - plod

BOTASKA – botanika s kamerou

CZ.1.07/2.2.00/15.0312

Ivo Králíček

Modul: Morfologie reprodukčních orgánů

SemenoKlíčeníCharakteristika plodůTypy plodůZpůsoby rozšiřování plodůHospodářský význam plodů

Inovace studia botaniky prostřednictvím e-learningu CZ.1.07/2.2.00/07.0004

SEMENO• Po oplození vaječné buňky se

mění vajíčko v semeno (semeno seychelské palmy váží asi 10 kg, semena vstavačovitých tisíciny mg)

• Osemení (z integumentů nebo jen části jejich pletiv)

• Po mikropylárním otvoru jizvička (cikatrikula)

• Pupek (hilum) místo, kde vajíčko přisedalo k poutku

• Dužnatý míšek (arillus) obaluje semeno, pomáhá ho šířit (brslen)

• Karunkula, zbytněním integumentu (pryšec, vítod)

• strofiola zbytněním hila u dymnivky

Brslen (Euonymus), tobolka

ZÁRODEK (EMBRYO)• Embryogeneze – proces vývinu embrya• Plumula (pírko) – meristematický základ

vzrostného vrcholu prýtu, u dvouděložných je mezi dělohami, u jednoděložných po stranách dělohy

• Radikula (kořínek) základ budoucího kořene, radikula trav je obalena pochvou (koleorhize)

• Dělohy (cotyledones) se zakládají nad hypokotylem, nejmohutněji vyvinutá část zárodku, ploché listovité útvary, někdy podobné asimilačním listům nebo se mohou výrazně lišit, u jednoděložných se vyvíjí pouze jedna děloha, u dvouděložných dvě, do děloh se během embryogeneze ukládají zásobní látky, při klíčení z nich čerpají živiny

• Embryo trav má štítek (scutellum) – čerpá živiny z endospermu, vzrostný vrchol obal listovými základy a chráněn listovou pochvou (koleoptile), kořínek je obalen kořenovou pochvou (koleorhiza)

• Parazitické a saprofytické druhy mají zárodky velmi malé

• Endosperm je pletivo, které vyplňuje zárodek, vzniká z oplozené centrální buňky zárodečného vaku (triploidní pletivo, výjimečně diploidní např. u pupalky)

dělohy

plumula

hypokotyl

radicula

Zygota se dělí na dvě buňky: z apikální buňky se vyvíjí embryo, z bazální buňky se vyvíjí suspenzor.

embryohypofýzasuspenzor s velkou bazální buňkou

Embryo v globulární fázi:epifýzazákladní meristémprotodermprokambiumhypofýza

Embryo ve stádiu diferenciace děloh (srdčitá fáze):apikální meristém vzrostného vrcholuprotodermdělohyzákladní meristémprokambiumhypokotylapikální meristém kořene

Embryo v torpédovité fázi:zárodečný vakdělohyplumulahypokotylradiculasuspenzor s velkou bazální buňkou

Schéma vývoje embrya dvouděložné rostliny (na příkladu kokožky pastuší tobolky).

Srovnání stavby embryí dvouděložné a jednoděložné rostliny.

dělohy

plumula

hypokotyl

radicula

Embryo lilku rajčete (Solanum lycopersicum).

testa (osemení)hypokotyldělohyplumularadiculaendosperm

Schématické srovnání semen vyvíjejících se z tenuinucelátního vajíčka s redukovaným nucellem a krasinucellátního vajíčka, u něhož nucellus vytváří perisperm (endosperm-tečkovaně, nucellus- šedě).

Podélný řez vypreparovaným embryem (ve fázi plné zralosti) kokožky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris).

plumula (tvořená apikálními meristémy)hypokotyldělohy (zřetelně rozlišena epidermis a palisádový a houbový parenchym)prokambiumradicula (tvořená apikálními meristémy kořene) zbytky osemení

perikarptestaaleuronová vrstvaendospermembryo: skutelum koleoptile listová čepel plumula epiblast

mezokotyl radikula koleorhiza kalyptra

Řez embryem obilky pšenice obecné (Triticum aestivum).

Štítek (scutellum) bývá homologizován s dělohou. Součástí štítku je absorpční vrstva, tvořená palisádovými buňkami, jejímž prostřednictvím čerpá embryo z endospermu výživné látky (cukry) při klíčení. Dále embryo trav sestává z koleorhizy obklopující radiculu se základy adventivních kořenů. Kořenová čepička (kalyptra) vzniká diferenciací specifického apikálního meristému radiculy, tzv. kalyptrogenu. Malý výrůstek zvaný epiblast bývá považován za rudiment druhé dělohy. Součástí embrya trav je dále epikotyl (nadděložní článek), na němž je vyvinuta plumula a 5-7 listových základů. Zevní listový základ (koleoptile, první klíčící list) má kápovitý tvar a slouží jako ochrana vegetačního vrcholu.

KLÍČENÍ SEMEN• Podmínky klíčení:

– Dostatek vody (nabobtnání semen)– Dostatečný přístup kyslíku (procesy intenzivního

dýchání)– Určité množství tepla– Semena některých rostlin klíčí na světle (tabák) – Některá semena klíčí po dozrání, u některých rostlin

po období klidu (dormanci, ta je charakteristická pro rostliny mírného a boreálního pásu)

– dle délky dormance dělíme rostliny do čtyř skupin• Semena s hlubší dormancí, klíčivost i několik desítek

let (lotos až 250 let, Datura)• Semena, která klíčí po dozrání nebo po přezimování

(lipnice roční)• Semena klíčí po vysemenění (topol, devětsil, vrby),

rychle ztrácí klíčivost• Živorodé rostliny, semena klíčí ještě na mateřské

rostlině

• Klíčení nadzemní (epigeické): Kořínek vrůstá do půdy, postupně se mění v hlavní kořen rostliny, vyrůstají postranní kořeny, pak vyrůstá hypokotyl, který vynese dělohy nad půdu, dělohy zezelenají a stávají se prvními asimilačními listy, z plumuly vyrůstá epikotyl, který nese první pravé listy

• Klíčení podzemní (hypogeické): hypokotyl brzděn, dělohy zůstávají v zemi, ze semene vyrůstá kořínek, pak vzrostný vrchol, který tvoří první pravé listy, které se na povrch dostanou prodlužováním epikotylu

Fazol (Phaseolus)

Buk (Fagus)

Klíčení fazolu (Phaseolus)

1. den

3. den

4. den

5. den

Klíčení hrachu setého (Pisum sativum)

1. den

3. den

5. den

7. den

CHARAKTERISTIKA PLODUPlod (fructus)• Jedná se o mnohobuněčný generativní

orgán, který se podílí na pohlavním rozmnožování krytosemenných rostlin

• Obsahuje několik nebo mnoho semen• Velikost plodů: od velkých bobulí dýně

obecné (Cucurbita pepo) až 80 cm a 80 kg, po velmi drobné plody hvězdnicovitých (Asteraceae)

• Hlavní funkce je ochrana semen a jejich šíření

• Vzniká po oplození vajíček z pestíku nebo semeníku

Pozn.: partenokarpní plody jsou plody bez semen, jedná se o některé kulturní rostliny: banánovník (Musa), citrónovník (Citrus)

bobule banánovníku (Musa)

STAVBA PLODU• Na povrchu se nachází oplodí

(perikarpium, perikarp),– Vnější epikarp– Střední mezokarp– Vnitřní endokarp

• Typy plodů:– Suché plody: oplodí v době zralosti

suché– Dužnaté plody: zejména mezokarp je

dužnatý– Nepravé plody: na jejich stavbě se

podílejí i jiné části květu (tyčinky, kališní listy apod.), označujeme je jako anthokarpia (např. malvice)

– Plody se v době zralosti mohou otevírat nebo se neotevírají anebo se volně rozpadají

• Klasifikace plodů je dle: typu gynecea (apokarpní x cenokarpní), počtu semen v plodu, způsobu otevírání

malvička – dužnatý plod, hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea)

lusk – trnovník akát (Robinia pseudacacia)

APOKARPNÍ PLODY• Z apokarpního gynecea, jednoplodolistové,

tvoří souplodí• Otevírající se plody:• Měchýřek (folliculus): fylogeneticky

nejpůvodnější, vícesemenný až jednosemenný, otevírá se břišním švem, pivoňka (Paeonia), čemeřice (Helleborus), blatouch (Caltha)

• Lusk (legumen): vícesemenný až jednosemenný, kožovité až tvrdé oplodí, otevírá se od vrcholu k bázi dvěma chlopněmi, bobovité (Fabaceae), sapanovité (Caesalpiniaceae), od 100 cm (Entada scandens) až po drobné několik mm velké

– Tolice (Medicago) má lusky stočené– Žanovec měchýřník (Colutea arborescens)

lusky s blanitým oplodím– Vičenec (Onobrychis), podzemnice olejná

(Arachis hypogaea) – lusky se neotevírají– Kozinec (Astragalus) – dvoupozdré lusky

s blanitou přehrádkou– Acacia nilotica, čičorka (Coronilla) –

zaškrcované lusky

Měchýřek (upolín):břišní (ventrální šev)

Lusk (hrách):puká dvěma švykalichchlopeň (polovina plodolistu)zaschlá čnělka

Měchýřek

Měchářek – čemeřice (Helleborus)

Měchářek – pivoňka (Paeonia)

Měchářek – čenucha (Nigella)

Lusk

lusk – hrách setý (Pisum sativum)

lusk – vikev(Prunus domestica)

Řez luskem hrachu setého (Pisum sativum). Lusk vzniká z monomerického apokarpického gynecea s marginální axilární placentací.

dorzální šev (sutura dorzalis)perikarp (chlopeň, polovina plodolistu)

dělohytesta

funiculusventrální šev (sutura ventralis)

Lusk severoamerické vikvovité rostliny Baptisia australis.

APOKARPNÍ PLODY• Z apokarpního gynecea,

jednoplodolistové, tvoří souplodí, neotevírající se plody:

• Bobule (bacca): více-jednosemenný plod, blanitý exokarp, dužnatý mezokarp, vavřín (Laurus), samorostlík (Actaea)

• Peckovice (drupa): jednosemenná, blanitá exokarp, dužnatý mezokarp, sklerenchymatický endokarp, třešeň ptačí (Cerasus avium), mandloň (Amygdalus)

• Nažka (monachenium): jednosemenná s kožovitým oplodím, kuklík (Geum), sasanka (Anemone)

Bobule (rajče):perikarp scévními svazkyaxilární placenta

Peckovice (švestka):endokarp (sklerokarp)mezokarpexokarp

Podélný řez peckovicí třešně (Prunus cerasus).

perikarp: exokarp mezokarp endokarptesta semene

peckovice – slivoň švestka (Prunus domestica)

peckovice – mandloň obecná (Amygdalus communis)

Souplodí nažek – kuklík (Geum)

bobule – samorostlík (Actaea)

APOKARPNÍ PLODYSouplodí- Soubor plodů vzniklý přeměnou

jednoho květu- Trvalé spojení apokarpních plodů,

nejčastěji lůžkem nebo češulí- Souplodí měchýřků: upolín (Trollius),

šácholán (Magnolia), - Souplodí nažek, které jsou v dužnaté

češuli: růže (Rosa)- Souplodí nažek zapoštěných do

zdužnatělého květního lůžka: jahodník (Fragaria)

- Souplodí peckoviček: ostružiník (Rubus)

- Malvice (pomum): blanitý exokarp, dužnatý mezokarp, suchomázdřitý až sklerenchymatický endokarp (tzv. jádřinec), jabloň (Malus), hrušeň (Pyrus), jeřáb (Sorbus), hloh (Crataegus)

Souplodí peckovic(ostružina)

Souplodí nažek (jahoda):nažkydužnina květního lůžkakůra lůžka s cévními svazky

peckovičky – ostružiník (Rubus)

Souplodí nažek – jahodník (Fragaria)

Souplodí nažek – růže (Rosa)

Malvice (jablko):epidermisparenchym receptakulacévní svazkymedula receptakulapergamenový endokarpmezokarp a exokarp

malvice – hrušeň (Pyrus)

volné souplodí – měchýřky, pryskyřník sardinský (Ranunculus sardous)

měchýřek, šacholán viržinský (Magnolia virginiana)

měchýřek, šacholán (Magnolia)

malvice – jabloň domácí (Malus domestica)

malvice, jabloň Scheideckerova (Malus x scheideckeri)

Podélný řez šípkem růže (Rosa). Šípek růží představuje souplodí nažek apokarpického gynecea ponořeného v češuli (hypanthium). Češule srůstá s nitkami tyčinek a kališními a korunními lístky.

Podélný řez malvicí jabloně (Malus domestica).

kalichčnělkareceptakulumperikarp: exokarp mezokarp pergamenový endokarp (jádřinec)semena

Někdy bývá, ne zcela přesně, označována epidermis receptakula jako exokarp a pletivo receptakula jako mezokarp. Receptakulum však nevzniká ze stěn semeníku, a proto nemůže být považováno za součást oplodí (= perikarpu).

Brachysklereidy (kamenné buňky) v malvici hrušně (Pyrus communis). Ve sklerifikovaných buněčných stěnách jsou patrné kanálkovité ztenčeniny.

CENOKARPNÍ PLODY• Z cenokarpního gynecea,mohou se otevírat nebo

se neotevírají, oplodí mají suché nebo dužnatéOtevírající se plody (suché oplodí):• Tobolka (capsula): vznikají z lyzikarpního,

synkarpního i parakarpního gynecea a dle toho jsou jednopouzdré nebo vícepouzdré, obvykle vysychavé tobolky

– Tobolka která se otevírá v místě srůstu plodolistů: třezalka (Hypericum)

– Zuby se otevírá tobolka prvosenky (Primula), hvozdíkovitých rostlin (Caryophyllaceae)

– Děrami pod vrcholem mák (Papaver), zvonek (Campanula), hledík (Antirrhinum)

– Dužnaté tobolky (dužnaté oplodí): brslen (Euonymus), netýkavka (Impatiens)

• Šešule (siliqua): dvouplodolistová, dvoupouzdrá, suché oplodí, blanitá přepážka placentárního původu (diafragma), parakarpní gyneceum, několikrát delší než široká, otevírá se zdola nahoru dvěma chlopněmi, brukvovité rostliny (Brasicaceae)

• Šešulka (silicula): podobná šešuli, jen je stejně široká jako dlouhá, kokoška (Capsella), penízek (Thlaspi)

Pozn.: šešuli a šešlku je možné považovat za zvláštní typ parakarpní tobolky typické pro brukvovité rostliny

Tobolka (makovice):parietální placentaperikarp

Šešule (řepka):chlopeňdissepimentum(přepážka)

Tobolka

tobolka, jírovec maďal (Aesculus hippocastanum)

tobolka, katalpa trubačovitá (Catalpa bignoides) tobolka, vrba (Salix)

Plod - semena

Tobolkatobolka, pěnišník (Rhododendron)

tobolka, mák setý (Papaver somniferum)tobolka, brslen (Euonymus)

tobolka, kosatec (Iris)tobolka, kosatec (Iris)

Tobolka knotovky bílé (Silene latifolia subsp. alba = Melandrium album). Vzniká z pentamerického lyzikarpického gynecea s centrální placentací.

Šešule a šešulkašešule – brukev řepka olejka (Rubus)

šešule – brukev řepka olejka (Brassica napus)šešulka – penízek rolní (Thlapsi arvense)

šešulka – dvojštítek (Biscutella)

Řez šešulkou kokožky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris).

perikarp

semenopoutko (funiculus)dissepimentum (diafragma)replum (rámeček)

Šešulka (= zkrácená šešule) vzniká z dimerického (= bikarpelového, dvouplodolistového), parakarpického gynecea s parietální placentací.

Parakarpická tobolka pouzdrosečná - lokulicidní (= pukající karinálním = dorzálním švem v místě střední žilky plodolistu) violky lesní (Viola reichenbachiana).

parietální placentaperikarpkarinální sutura (šev v místě střední žilky plodolistu)semena

strofiola (myrmekochorní šíření - rozšiřování semen mravenci)

CENOKARPNÍ PLODY• Z cenokarpního gynecea,mohou se otevírat nebo

se neotevírají, oplodí mají suché nebo dužnatéNeotevírající se plody :• Bobule (bacca): obvykle vícesemenná, blanitý

epikard, dužnatý mezokarp a endokarp, – Bobule s vytrvalým kalichem ze svrchního semeníku:

konvalinka (Convallaria), lilek rajče (Solanum lycopersicum)

– Bobule ze spodního semeníku: okurka (Cucumis), meloun (Cucumis melo)

– Zbarvení plodů je dáno odbouráváním chlorofylu, uplatňují se pak karotenoidy nebo anthokyany

– Hesperidium, zvláštní typ synkarpní bobule u citrusů, oplodí je rozlišeno na vnější barevné flavedo s četnými schizolysigenními nádržkami a vnitřní albedo (bílé)

– Vysychající bobule: paprika roční (Capsicum annuum) • Peckovice (drupa): jedno nebo vícesemenná, bez

(Sambucus) – vícesemenná, ořešák (Juglans) – jednosemenná, olivovník (Olea), kokosovník ořechoplodý (Cocos nucifera) – kožovitý epikarp, vláknitý mezikarp, sklerenchymatický endokarp, endosperm je bohatý, vnitřní jaderný, tekutý, vnější buněčný, tuhý

• Oříšek (nux) – jednosemenný, tvrdé sklerenchymatické oplodí, které volně objímá semeno, lípa (Tilia) – ale některé druhy mají nažky, líska (Corylus)

Oříšek (líska):semenosklerenchymatickýperikarp

Líska obecná, oříšek (Corylus avellana)

Hesperidium

Hesperidium (citrus):perikarp (vnější zbarvené flavedo a vnitřní bílé albedo)diafragmaseptum vyplněné pulpou

hesperidium – pomerančovník pravý (Citrus sinensis)

Bobule

bobule, cukrový meloun (Cucumis)

Bobule

bobule, marhanovník (Punica granatum)

Bobule - áron (Arum)

Bobule

Bobule – tykev turek (Cucurbita pepo)Bobule - kiwi (Actinidia deliciosa)

bobule – dužnatý plod, rybíz skalní (Ribes petraeum)

Peckovice

Peckovice – ořešák královský (Juglans regia)

Peckovice – bez černý (Sambucus nigra)

Peckovice - dřín (Cornus)

Peckovice

Peckovice - olivovník (Olea)

Peckovice – kokosovník ořechoplodý (Cocos nucifera)

oříšek – suchý, nepukavý plod, lípa srdčitá (Tilia cordata)

Oříšek

oříšek – líska obecná (Corylus avellana)

oříšek – habr obecný (Carpinus betulus)

CENOKARPNÍ PLODY• Z cenokarpního gynecea,mohou se otevírat nebo

se neotevírají, oplodí mají suché Neotevírající se plody :• Nažka (achenium): jednosemenný typ plodu,

kožovité nebo blanité oplodí, ze svrchního nebo spodního semeníku, oplodí objímá semeno, ale nesrůstá osemení a oplodí

– Nažka s chmýrem (chmýr přeměnou kalichem), pampeliška (Taraxacum), škarda (Crepis)

– Nažka s blanitými výrůstky: olše (Alnus), bříza (Betula), jilm (Ulmus)

– Štětinaté ostny u dvouzubce (Bidens)– Nažka v číšce (stonkového původu) u dubu (Quercus),

kaštanovník (Castanea) a buk (Fagus) plodenství nažek v číšce

• Obilka (caryopsis): jednosemenná, oplodí pevně srostlé s osemením, typické pro lipnicovité rostliny (Poaceae)

– Obilka pluchatá (okoralá či svraskalá, obalená pluchou), ječmen (Hordeum), oves (Avena)

– Obilka nahá – žito (Secale), pšenice (Triticum)– Obilka polonahá (zpočátku okoralá později nahá) –

proso (Panicum)

nažka – buk lesní (Fagus sylvatica)

Nažka v číšce

nažka –kaštanovník setý (Castanea sativa)

žalud (nažka s oplodím) dub bílý (Quercus alba)

Obilka

Plodenství obilek – pšenice (Triticum)

obilka – oves (Avena)

obilka – pšenice (Triticum)

Podélný řez žaludem (= nažkou) dubu letního (Quercus robur) uloženým v cupule. Cupula vzniká srůstem prohloubeného květního lůžka a listenů samičích květů.

perikarpsemeno se dvěma velkými dělohami (endosperm je redukovaný)cupula

CENOKARPNÍ PLODYRozpadavé plody :• Cenokarpní suché neotevírající se plody,

ve zralosti se rozpadají na jednosemenné díly

• Jsou děleny na poltivé a lámavé• Poltivý plod (schizokarpium)

– Ze synkarpního gynecea– Rozpadá se na jednosemenní

jednoplodolistové díly, plůdky– Křídlatá dvounažka (diachenium) –

dvouplodolistové, javor (Acer)– Knoflíčkovité víceplodolistové plody, sléz

(Malva)– Zobanovité plody, kakost (Geranium)

• Lámavý plod – rozlamuje se na jednosemenné díly – Struk (lomentum), ze dvou plodolistů,

zaškrcením šešule, ředkev ohnice (Raphanus raphanistrum)

– tvrdky (nucelae), rozpadem dvouplodolistového gynecea, hluchavkovité (Lamiaceae), brutnákovité (Boraginaceae)

zobanovitý plod – suchý poltivý plod, kakost (Geranium)

Struk (ředkev)

Tvrdka(kostival):kalichtvrdky

Dvojnažka(miříkovité):hlavní žebrovedlejší žebrosiličné kanálkysemeno

Řez dvojnažkou kopru vonného (Anethum graveolens).

perikarpžebrasiličné kanálkyrýhyendosperm semenecévní svazky

PLODENSTVÍ• Soubor plodů vzniklých z jednoho

květenství• Volné plodenství – plodenství nažek

slunečnice (Helianthus), plodenství bobulí: vinné révy (Vitis vinifera), rybízu černého (Ribes rubrum)

• Sdružené plodenství – spojené plody– Plody spojené periantem morušovník (Morus)– Zbytnělá vřetena květenství, fikovník (Ficus),

tvoří tzv. sykonia (zbytnělá vřetena květenství) uzavírají drobné nažky

– Nažky v ostnité číšce, buk (Fagus), kaštanovník (Castanea)

– Ananasovník (Ananas comosus) – na stavbě se podílí listeny, květní obaly, vřeteno

Heterokarpie (různoplodost)• Existence tvarově i velikostně rozdílných

plodů nebo semen na jedné rostlině• Plodenství nažek různého tvaru - měsíček

lékařský (Calendula officinalis)• Semena s křídlatým lemem i bez lemu u

kuřinky solné (Spergularia salina)

Plodenství bobulí – réva vinná (Vitis vinifera)

sdružené plodenství – morušovník bílý (Morus alba)

Plodenství – fikovník (Ficus)

Plodenství nažek – platan (Platanus)

Plodenství – fikovník (Ficus) na řezu

ŠÍŘENÍ PLODŮ A SEMEN• Anemochorní rostliny, vzdušnými proudy

– Lehká a malá semena, např. vstavačovité rostliny (Orchideaceae)

– Létací zařízení, jemné trichomy u koniklece (Pulsatilla), plaménku (Clematis), kalich přeměněný v chmýr bodlák (Carduus), pcháč (Cirsium), křídlaté krovky šťovíku (Rumex), chlupy na semenech bavlníku (Gossypium) a vrbky úzkolisté (Chamaerion angustifolium), křídlaté nažky u javoru (Acer), brízy (Betula), jasan (Fraxinus), listeny na vřetenech plodenství lípy (Tilia)

– Stepní běžci, unášení celých nadzemních částí rostlin, které tvoří kulovité útvary, máčka ladní (Eryngium campestre)

• Hydrochorní rostliny, šířeny vodou– Některé vodní rostliny – Kosatec žlutý (Iris pseudacorus), žabník jitrocelový

(Alisma plantago-aquatica), lekníny (Nymphaea), kokosovník ořechoplodý (Cocos nucifera)

– Plody, které se otevírají za deště, tobolky rozchodníku ostrého (Sedum acre)

• Autochorní rostliny, šířeny vlastní silou, bez cizí účasti

– Balochorie – vystřelování semen u netykavek (Impatiens) na základě změny turgoru

– Tykvice stříkavá (Ecballium elaterium), zralé plody se oddělují od plodní stopky, vzniklým otvorem vystřelují obsah plodu

– Zvěšinec zední (Cymbalaria muralis) ukládá své plody aktivními růstovými pohyby do spár skal

– Pumpava rozpukavá (Erodium cicutarium) její plody se hygroskopickými pohyby zavrtávají do půdy bobule – tykvice stříkavá (Ecballium elaterium),

autochorie

Anemochorie

Nažka s křídlem, jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)

nažka – pcháč (Cirsium), chmýr

Tobolka - vrbovka (Epilobium), semena s chmýrem

Dvounažka – javor mléč (Acer platanoides), nažka s křídlem

lusk – trnovník akát (Robinia pseudacacia)

Hydrochorie

Tobolka – kotvice plovoucí (Trapa natans)

ŠÍŘENÍ PLODŮ A SEMENZoochorní rostliny, šířeny pomocí živočichů• Epizoochorie

– Pomocí různých háčků a osténků se přichycují na povrchu těl živočichů, ostnité zákrovní listeny na plodenství lopuchu (Arctium), osténkaté tvrdky užanky (Cynoglossum)

– Pomocí ptáků (ornitochorie) přenos některých vodních rostlin na končetinách ptáků

• Endozoochorie– Konzumace plodů, které procházející zažívacím

traktem živočichů a šíří se s trusem, jahodník (Fragaria), rybíz (Ribes), bez (Sambucus), brslen (Euonymus)

• Myrmekochorie – šíření plodů pomocí mravenců, na plodech speciální výrůstky s tukem (elaisomy), které mravenci konzumují, roznášejí tak semena na velké vzdálenosti, prvosenka bezlodyžná (Primula vulgaris), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), dymnivka (Corydalis)

• Antropochorie – šíření plodů lidskou činností či člověkem, zavlékaní plevelů s kulturními rostlinami, šíření rostlin v souvislosti s lodní, železniční a silniční dopravou

Epizoochorie, nažka – kuklík městský (Geum urbanum)

Endozoochorie, malvička – jeřáb ptačí (TSorbus aucuparia)

HOSPODÁŘSKÝ VÝZNAMvýznam příklad

Pochutina (nápoje) kakaovník, kávovník, chmel otáčivý

Potrava (zelenina, ovoce) jahodník, slivoň švestka, tykev turek, banánovník, ananasovník

Koření kmín, anýz, fenykl

Léčiva brusnice borůvka, rakytník řešetlákový

Průmysl bavlník, olivovník, brukev řepka olejka, sója, mák setý

Bobule – banánovník (Musa)

Léčiva

Bobue – brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)

Olejniny

slunečnice roční (Helianthus annuus)

mák setý (Papaver somniferum)

brukev řepka olejka (Brassica napus)

Pochutina

Kávovník (Coffea)

Pochutiny

Kakaovník (Theobroma cacao)

Koření

Balvník (Gossypium)

Tobolka, bavlník (Gossypium), bílé chmýří jsou trichomy na semenech