MUDr. Norbert Cibiček, Ph.D., ÚLCHB, LF UP Olomouc · 2015. 5. 29. · Věda a víra MUDr....

Post on 05-Dec-2020

2 views 0 download

transcript

Věda a víra

MUDr. Norbert Cibiček, Ph.D., ÚLCHB, LF UP Olomouc

přednáška pro Klub zdraví Hranice, 27. 5. 2015

Motto

Bůh stvořil z jednoho člověka všechno lidstvo…

proto, aby jej lidé hledali…

a přece není od nikoho z nás daleko…

Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné…

Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze

totiž od stvoření světa vidět,

když lidé přemýšlejí o jeho díle…

(zdroj: Bible, Skutky 17:26,27 a Římanům 1:19,20)

Motto

"Nebesa vypravují o velké Boží slávě,

obloha hovoří o díle jeho rukou!"

(zdroj: Bible, Žalm 19:2)

Co je to věda? (1)

• Věda je propracované a obecné empirické a

rozumové poznávání, vycházející z pozorování,

rozvažování nebo experimentu. (Durozoi – Roussel, Filozofický slovník, str. 313)

• Věda je systém metodicky podložených,

objektivních vět o určité předmětné oblasti.

Předmětnou oblastí je přitom každý fakt

uchopitelný buďto bezprostředně, nebo pomocí

instrumentálních, pomocných prostředků. (Filosofický slovník Universum, str. 340)

Co je to věda? (2)

• „Věda je řetězec vzájemně spojených koncepcí a jejich systémů, které se vyvinuly prostřednictvím pokusů a pozorování a pak vedou k dalším pokusům a pozorováním.“

(James B. Conant, býv. rektor Harwardovy univ., zdroj: J. McDowell, Více než tesař)

• „Vědecký důkaz spočívá v tom, že se zkoumaný jev předvede v přítomnosti člověka, který o tom pochybuje. Vyžaduje kontrolované podmínky, za kterých je možné provádět pozorování, získat potřebné údaje a empiricky ověřit pravdivost hypotézy.“

(Josh Mc Dowell, teolog, evangelista a spisovatel, zdroj: J. McDowell, Více než tesař)

Co je to věda? (3)

• „Věda jako něco hotového je jasná každému, zatímco věda ve vývoji, která se tvoří a je na hranicích poznávání, bývá věcí velmi nejasnou. Bývá věcí dohody, co to je.“ (A. Einstein)

• Kritéria vědeckého postupu dle Am. spol. pro rozvoj věd, AAAS:

– pozorování

– měření

– třídění

– kvantifikace

– usuzování

– předpověď

– určení vztahů

– způsob sdělování

kritériem „vědeckosti“ není příslušnost k určité profesní skupině, ale pouze správné užití a naplnění citovaných kritérií (+ vnitřní motivace, IQ větší než 120, dlouhodobý předchozí výcvik…)

(zdroj: Prof. MUDr. Dylevský Ivan, DrSc., šéfredaktor, editorial časopisu Kontakt, 2005)

Co je to víra? (1)

• Epistemologický význam – (pravdivé, nebo mylné) přesvědčení, že něco je skutečné či pravdivé

– poznání bylo filozofy definováno jako „odůvodněná pravdivá víra“

– gramaticky odpovídá vazbám „věřit, že …,“ „věřit čemu“

– angl. belief

– používá se, není-li mluvčí úplně přesvědčen o realitě či pravdivosti

předmětu víry (vs. vědění, jistota)

• Psychologický a náboženský význam – důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku

– gramaticky odpovídá vazbám „věřit v co“, „věřit komu“

– angl. faith, trust

– používá se k vyjádření vysokého stupně důvěry (ve starší češtině

znamenalo i věrnost nebo úvěr)

(zdroj: Wikipedia)

Co je to víra? (2)

Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme,

a být si jisti tím, co nevidíme. Ve víře chápeme, že Božím

slovem byly založeny světy, takže to, na co hledíme,

nevzniklo z viditelného. (Bible, Židům 11:1-3)

můj spravedlivý - říká Bůh - bude žít, protože uvěřil… (Bible, Židům 10:38)

Víra má přesah ( spravedlnost, život),

je víc než pouhá důvěra (v cokoliv/kohokoliv)...

Otázky: věda vs. víra

• Věda může zodpovědět na otázku: Jak?

• Víra může zodpovědět na otázku: Proč?

Např. otázky smyslu věcí, etiky, lidských hodnot,

morálky nelze vědecky zodpovědět…

V co musí věřit úplně

každý vědec?

• že jeho bádání (vědecký výzkum) má nějaký

smysl, kvůli kterému ho dělá (Proč?) čili že:

a) existuje pravda jako objektivní realita

b) tato pravda je poznatelná

c) poznání této pravdy je pro společnost přínosné

Věda nedokáže člověka

plně uspokojit

„V každém z nás je

nekonečná propast, kterou

může naplnit pouze Bůh“

"Víra říká něco, co neříkají

smysly. Netvrdí však opak

toho, co ony vnímají. Je nad

nimi, ne proti nim."

(filozof, matematika fyzik Blaise Pascal, 1623 - 1662)

Co víme o vzniku života?

• Je tato otázka dnes ještě relevantní?

– Více než kdykoliv předtím!

• Řada odborných společností zabývajících se stvořením

• Odborné časopisy, knihy, elektronické nosiče

• Diskuse na webu, ve školách, dokonce i na soudech

• Máme k dispozici zcela uspokojivé, čistě

materialistické vysvětlení pro vznik

komplexních živých systémů???

Co skutečně víme?

4 x Big bang ?…

1. •Kosmologický (vesmír)

2. •Biologický (život)

3. •Antropologický (člověk)

4. •Psychologický (etika)

Věda byla dávno proti

teorii samoplození

„Omnis cellula e cellula“

(lékař a politik Rudolf L. K. Virchow, 1821-1902)

• ardent anti-evolutionist, but an agnostic

• referred Charles Darwin as "ignoramus"

and his student Ernst Haeckel as a "fool„

• discredited the original specimen of

Neanderthal as nothing but that of a

deformed human

Víme, že musíme věřit…

„Věřím, ale nemohu to dokázat, že veškerý život,

všechna inteligence, všechna kreativita a veškerý ´design´ kdekoliv ve vesmíru je přímý či nepřímý produkt darwinovského přírodního

výběru.“

(zoolog Richard Dawkins, The Daily

Telegraph, článek „Science´s scourge of

believers declares his faith in Darwin“)

Jak vysvětlit vznik něčeho

(řádu) z ničeho (chaosu)?

„Pravděpodobnost, že život vznikl náhodou, je

srovnatelná s pravděpodobností, že

dokonalý slovník je výsledkem exploze

v tiskárně.“

(biolog Edwin G. Conklin, 1863-1952,

University of Princenton)

Biology has progressed tremendously

due to the model that Darwin put forth.

But the black boxes Darwin accepted are

now being opened, and our view of the

world is again being shaken.

(biochemik Michael Behe)

Víme, že (opět) nic nevíme

Vědecké objevy 20. stol.

Nejdůležitější objevy a jejich závěry

• Obecná teorie relativity (A. Einstein, 1915)

– Vesmír má počátek (teorie velkého třesku, Hawking,

Ellis a Penrose, 1968)

• Objev a popis DNA (Watson a Crick, 1953)

– Kódování, přenos informace, genetika, HUGO 2000

Otázka dokonalé poznatelnosti všeho (19. vs. 20 stol)

Naivita a pýcha vs.

poznání a pokora

„The larger the island of knowledge, the longer the

shoreline of wonder.“

(Ralph W. Sockman)

Naivita a pýcha

„...Vědci... mají výhodu v tom, že jsou na vrcholu vědění a mají hlubší vhled do pravdy... osvobozují pravdu od předsudků a svou prací dávají křídla touhám a nadějím společnosti. Zatímco poezie vzrušuje a teologie zatemňuje, věda osvobozuje.“ (anglický chemik, profesor na Oxford University

Peter Atkins, Universum 24/1997)

Poznání a pokora…

Existence a vývoj vesmíru nám

dnes připadá snad ještě tajemnější

než v dobách, kdy naši předkové

věřili na bohy blesku, vod a sopek.

Čím více svůj obor vědec studuje,

tím více žasne. Čím více se

rozšiřuje jeho vlastní poznání, tím

obtížnější je pro něj cokoli

přesně popsat.

(astrofyzik J. Grygar)

Intuitivně pociťujeme potřebu hledat odpověď také jinde než jenom ve vědě.

Dopady různých odpovědí

• Model evolucionistický

– inspirace filozofů i státníků Darwinem

• Nietzsche, Marx, Hitler, Stalin, Mao Ce-tung…

• Touha po nadřazenosti a moci, eugenika…

• Model kreacionistický

– věda versus náboženství (šíření Islámu…)

• Možný dopad obou teorií na jednotlivce

• Možný dopad obou teorií na společnost

– např. etické otázky v medicíně

Dopad na vědce

• Může moderní vědec připustit metafyzické

konsekvence výsledků vědeckého výzkumu?

• Může např. věřit v Boha?

– Co mu to dává a co mu to bere?

• Musí přitom spáchat intelektuální sebevraždu?

– Řada zahraničních vědců věřila v Boha

• Boyle, Faraday, Newton, Kepler, Pascal, Wirchow,

Planck, Einstein…

– Čeští věřící vědci

• Král, Grygar, Potoček, Tyc, Sedláček…

Pravá víra nemusí brzdit

vědu, právě naopak

„Nádherné uspořádání a harmonie vesmíru mohly vzniknout jen podle plánu

všemohoucí bytosti. To je a zůstane mým posledním

poznatkem.“

(fyzik, matematik, astronom, alchymista a teolog

Sir Isaac Newton, 1643 – 1727)

Pravá víra nemusí brzdit

vědu, právě naopak

Poněvadž jsem hodně studoval, věřím jako

bretoňský sedlák. Kdybych byl studoval ještě více, věřil bych jako bretoňská selka.

(biolog, chemik a lékař Luis Pasteur,

1822-1895, vyvrátil teorii abiogeneze)

Věda může mít (a má)

metafyzický přesah

"Pro náboženství znamená Bůh základ, východisko. Zatímco pro vědu vrchol,

ukončení každého světonázorového hloubání."

(fyzik, zakladatel kvantové teorie, Max Planck,

1858-1947, nositel Nobelovy ceny)

Věda může mít (a má)

metafyzický přesah

"Na celém světě je skutečně jen jediné místo, kde není ani stopa temna.

Je to osobnost Ježíše Krista, v něm se před nás Bůh postavil nejzřetelněji."

(fyzik Albert Einstein, 1879-1955,

nositel Nobelovy ceny)

Věda může mít (a má)

metafyzický přesah „Astronomie nás vede

k jedinečné události.

Vesmír byl stvořen s velice delikátní rovnováhou, která vytváří podmínky pro život.

Je to jistě výsledek nadpřirozeného plánu.

Takový pořádek nemohl vzniknout z chaosu,

všechny důkazy nás vedou k nadpřirozenému

designu.“ (Arno Penzias, Nobelova cena za fyziku 1978)

Metafyzika může být dobře

zdůvodnitelná a tím i vědecká

„Funkci mozku je možné úplně vysvětlit pouze za

předpokladu, že za ní stojí „kormidelník“, já – určitý

duchovní princip a vědomí, které nelze

odvodit ze samotných biologických funkcí.“

John Eccles, Nobelova cena za medicínu a fyziologii 1963 (v knize „Člověk a jeho mozek“)

Existují pro vědce důkazy

designu?

„Fyzikální zákony se zdají býti produktem důvtipně

vymyšleného designu.“

„Za svůj život jsem viděl dostatek důkazů toho, že za tím vším se

ještě něco děje. Existence designu je nezpochybnitelná.“

(fyzik a spisovatel Paul Davies, bývalý evolucionista)

Věda podporuje víru

Pro mě jsou věda a víra věci, které se v žádném případě vzájemně nevylučují, ale naopak se podporují. Když žasnu nad pozoruhodnou

krásou některých přírodních zákonů a nad tím, jak do sebe ve fyzice všechno zapadá, musím

ještě tím více obdivovat Stvořitele, který to všechno vymyslel a naplánoval. Nezdá se mi

možné, že by to vše vzniklo samo od sebe pouhou náhodou. A víra podporuje vědu v tom,

že mi ukazuje, že má cenu se snažit přírodní zákony poznat, že Stvořitel nám něco ze své kuchyně odhalil a zve nás k tomu úžasnému dobrodružství jít po Jeho stopách a objevovat

zákonitosti, které do světa vtiskl.

(Prof. Tomáš Tyc , 1973, teoretický fyzik a astrofyzik,

PřF MU v Brně)

A co Bible

vs. evoluce? Může křesťan věřit Bibli i evoluci? Francis S. Collins (1950) • American physician-geneticist

• leadership of the Human Genome Project

• director of the NIH in Bethesda, Maryland

• director of the National Human Genome

Research Institute (NHGRI)

• received the Presidential Medal of Freedom

and the National Medal of Science

• number of books on science, medicine, and spirituality,

including the New York Times bestseller,

The Language of God: A Scientist Presents Evidence for Belief

• he founded and served as president of The BioLogos Foundation,

which promotes discourse on the relationship between science

and religion and advocates the perspective that belief in Christianity

can be reconciled with acceptance of evolution and science, esp.

through the advancement of evolutionary creation

• appointed by Pope Benedict XVI to the Pontifical Academy of Sci.

A co Bible vs. evoluce?

• Může křesťan věřit Bibli i učení o evoluci?

– Tzv. „teistická evoluce“

• výhoda je zřejmá: relativně uspokojivé spojení vědy a víry

• hlavní problémy:

– Otázka Boží přirozenosti (Dokonalý? Všemohoucí? Vše dobré?)

– Riziko propagování boha mezer („God of gaps“)

– Podkopání věrohodnosti Bible (čemu v Písmu lze ještě věřit?)

– Potřeba Spasitele, Vykupitele? (definice hříchu – „pád“ které

opice?, mytologizace vykupitelského díla)

– Ztráta biblického časového měřítka (délka dne a týdne, stáří

Země, věk patriarchů…)

Jsou v principu jen dvě

možnosti

"Když přijde na původ života na Zemi, jsou zde jen dvě možnosti: stvoření

nebo spontánní plození (evoluce). Není žádná třetí možnost. Spontánní plození

bylo popřeno před 100 lety, a to nás vede jen k jednomu závěru: nadpřirozené stvoření. My to

nemůžeme přijmout z filozofických důvodů, a tak volíme víru v nemožné: že život povstal spontánně náhodou."

(biochemik a fyziolog George Wald, 1906-1997,

Nobelova cena za fyziologii a medicínu, 1967)

Co říká Bible o poznání?

• Jako jsou nebesa vyšší než země, tak převyšují cesty mé cesty

vaše a úmysly mé úmysly vaše. (Izajáš 55:9)

• Hle, Bůh je vyvýšený, nad naše poznání… (Job 36:26)

• Jestliže přivoláš porozumění a hlasitě zavoláš na rozumnost,

budeš-li ji hledat jako stříbro a pátrat po ní jako po skrytých

pokladech, tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem, a

dojdeš k poznání Boha. (Přísloví 2:3-5)

• Kdo se krotí v řeči, má správné poznání, kdo je klidného ducha,

je rozumný člověk. (Přísloví 17:27)

• Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní

pohrdají pošetilci. (Přísloví 1:7)

• Vždyť naše poznání je jen částečné… až přijde plnost, tehdy to,

co je částečné, bude překonáno. (1. Korintským 13:9-10)

Co říct závěrem?

• Jistý druh a míru víry potřebují všichni

• Bůh nás ve všem nesmírně převyšuje a navíc

je naše chápání teď a tady nutně omezené

• Zákl. předpokladem pro správné pochopení a

interpretaci přírody (God´s work) a Božího

slova (God´s word) je pokora (vs. pýcha)

• Věda a víra (v Boha) pak nebudou v opozici