Pacient a nemocniční prostředí - szs-jaselska.czOsnova prezentace: 1. Příjem nemocného k...

transcript

Pacient a nemocničníprostředí

Osnova prezentace:1. Příjem nemocného k hospitalizaci

příjem dospělého k hospitalizacizvláštnosti příjmu dítěte k hospitalizaciadaptace nemocného na nemocničníprostředíspecifika hospitalizace národnostních menšin

2. Překlad nemocného3. Propuštění nemocného do domácího

ošetřování4. Nozokomiální infekce a jejich prevence

1. Příjem nemocného k hospitalizaci

uhospitalizace – přijetí nemocného do nemocnice

uúčel hospitalizace – diagnostický, terapeutický, sociální

Druhy příjmuu plánovaný příjem nemocného se děje na

základě doporučení obvodního lékaře, nemocný je k hospitalizaci předem objednaný, nezbytná vyšetření nemocného se dějí v ambulantní části, tak aby se doba hospitalizace zkrátila na minimum

u akutní příjem nemocného se děje bez doporučení obvodního lékaře (např. úraz, náhlé bezvědomí atd.)

Příjem nemocného na příjmovém oddělení nemocniceu centrální příjem – funguje pro celou nemocnici

a po vyšetření je nemocný poslán na příslušné oddělení(např. FN Bohunice, pracoviště medicíny dětského věku)

u příjmová ambulance příslušného oddělení(např. interního, chirurgického, očního atd.)

Vybavení příjmového oddělenínebo příjmové ambulanceu pracují zde lékaři a sestry, jejichž

vystupování a chování vůči nemocným mábýt vstřícné, laskavé, chápající

u čekárna – má působit klidným dojmem, mádostatek pohodlných sedadel, lavic, stěny jsou vymalovány pastelovými barvami a vhodná je výzdoba stěn obrázky

u důvody dlouhého čekání je vhodnénemocným vysvětlit

Vyšetření lékařem na příjmovéambulanciu základní fyzikální vyšetření (poslechem,

pohledem, poklepem, pohmatem)u sledování fyziologických funkcíu podle potřeby doplnění dalších vyšetření

(EKG, rentgenologické, sonografickévyšetření, odběr biologického materiálu na vyšetření atd.)

u anamnéza nemocného

Dokumentace nemocného na příjmové ambulanciu občanský průkazu průkaz pojištěnceu vypsání Potvrzení o přijetí nemocného

(základní identifikační údaje, slouží k vyplnění chorobopisu)

u Průkaz práce neschopného pojištěnce (vyplňuje se u pracujících na příjmovéambulanci nebo s již vyplněným průkazem přijde nemocný od obvodního lékaře)

Chorobopisu vyplňuje se v centrálním příjmovém oddělení

nebo v přijímací kanceláři u v chorobopisu jsou zaznamenány údaje

identifikační a statistické, anamnestické, údaje týkající se fyzikálního vyšetřenínemocného při přijetí, stanovení lékařskédiagnózy při přijetí

Chorobopisu při propuštění nemocného ošetřující lékař

zapíše do chorobopisu zprávu o průběhu hospitalizace nemocného, včetněpokračování terapie – Zpráva ošetřujícímu lékaři

u součástí chorobopisu se v průběhu hospitalizace stávají – dekurz (zpráva o denním stavu nemocného), ordinace lékaře, teplotní tabulky, výsledky vyšetření atd...

Průkaz práce neschopného pojištěnceumá čtyři části, které se vyplňují průpisemu průkaz se vydává nemocným, kteří pracujíu vystavuje jej obvodní lékař nebo lékař na

příjmové ambulanciu každý průkaz je přesně evidován a má své

identifikační číslo

I. Legitimace práce neschopného pojištěncePrvní část zůstávánemocnému, předkládáji při návštěvě lékaře nebo slouží ke kontrole pracovníků pojišťovny, kteří mají právo nemocného v domácím ošetření kontrolovat, zda a jak dodržuje léčebný režim.

II.Hlášení o ukončení pracovníneschopnostiPo dobu léčenízůstává založena v chorobopisu a po ukončenípracovníneschopnosti ji nemocný odevzdázaměstnavateli.

III.Hlášení o počátku pracovníneschopnostiTato část je poslána zaměstnavateli a u osob samostatněvýdělečně činných okresní správěsociálního zabezpečení.

IV. Hlášení okresní správěsociálního zabezpečeníSlouží jako podklad pro výpočet úhrady za léčení.

Příjem nemocného na ošetřovací jednotceu zdravotnický asistent nemocného pozdraví,

představí se, podá rukuu převezme od nemocného veškerou

dokumentaci (OP, kartičku pojišťovny, chorobopis, vyplněné štítky, výsledky vyšetření atd.)

u uvede nemocného na pokoj, ukáže mu jeho lůžko, vybavení pokoje, seznámí s ostatními spolupacienty

Příjem nemocného na ošetřovací jednotceu nemocný se převleče do nočního prádla

svého nebo ústavního, nemá-li vlastní ručník, žínku a župan, poskytneme mu ústavní prádlo

u sanitární filtr je prováděn jen tam, kde je to nutné (bezdomovci, staří zanedbaní nemocní, děti...)

u osobní svršky nemocných jsou uschoványv centrální šatně, šatní skříni na pokoji nemocných, ošetřující personál vyplníPotvrzení o úschově věcí

Příjem nemocného na ošetřovací jednotceu cenné věci nemocných jsou ukloženy do

ústavního trezoru proti podpisu (šperky, většíobnosy peněz, vkladní knížky, notebooky, mobilní telefony atd.). Je vhodné poučit nemocné, aby cenné věci do nemocnice nenosili nebo je poslali domů.

u seznámení nemocného s vybavením ošetřovací jednotky, s domácím řádem, právy a povinnostmi nemocných

Příjem nemocného na ošetřovacíjednotceu sledování fyziologických funkcí při přijetí

(tělesná teplota, tep, dech, krevní tlak)u odebrání ošetřovatelské anamnézy (zajistit

nemocným soukromí, nedílnou součástí je zjištění alergie a dietních opatření, kteránemocný dodržuje...)

u vyšetření nemocného lékařem na ošetřovacíjednotce (odebrání lékařské anamnézy, stanovení potřebných ordinací atd.)

Příjem nemocného na ošetřovacíjednotceu zajištění potřebných ordinací sestrou ve

spolupráci se zdravotnickým asistentem(terapie, odběry biologického materiálu, objednání ordinovaných vyšetření, objednáníordinované diety, zajištění ordinované polohy nemocného atd.)

u Všechny výše vyjmenované úkony se měnídle zvláštností pracoviště a hlavně dle aktuálního stavu nemocného!!!

Dokumentace nemocného vedená na ošetřovací jednotceu dokumentace nemocných může být vedena

přes počítačovou databázi nebo na klasických formulářích, záleží na vybavení a zvyklostech daných pracovišť

u nemocný si z příjmové kanceláře nebo centrálního příjmu přinese kompletníChorobopis vyplněný identifikačními a statistickými údaji (jeho součástí je zpráva ošetřujícímu lékaři a hlášení hospitalizace)

Dokumentace nemocného vedená na ošetřovací jednotceuChorobopis dále vypisuje lékař na ošetřovací

jednotce, sestře a zdravotnickému asistentovi slouží jako zdroj informací o nemocném

u teplotní tabulka u dekurzu nemocný je evidován v Knize příjmů a

odchodů na ošetřovací jednotce

Dokumentace nemocného vedená na ošetřovací jednotceuHlášení o počtu nemocnýchu písemnou formou je pro nemocného

objednána dieta dle ordinace lékařeu jméno a příjmení nemocného je uvedeno na

informační tabuli na chodbě a na ošetřovněu informace o přijmu nemocných je součástí

hlášení sesteru sesterská dokumentace

Dokumentace nemocného vedená na ošetřovací jednotceu Souhlas nemocného se zdravotnickými

výkony a s nahlížením do jeho osobnídokumentace, poučení provádí lékař, podpisem stvrzuje nemocný nebo jeho zákonný zástupce a lékař

uOdmítnutí zdravotnických výkonů - podepisuje se jen při odmítnutí zdravotnického výkonu, postup je obdobný jako při podpisu Souhlasu se zdravotnickými výkony

Urgentní příjem

u specializovaná pracoviště v areálu nemocnice, kde se přijímají všichni nemocní v akutním ohrožení života (nemocné přiveze RZP)

u nebere se ohled na příčinu postiženínemocného

Zvláštnosti příjmu dítěte k hospitalizaciu dokumentace při příjmu dětí je stejná jako při

příjmu dospělých s tím rozdílem, že všechny souhlasy s vyšetřením, léčbou, operací nebo odmítnutí zdravotnických výkonů dávázákonný zástupce dítěte až do 18 let věku dítěte (rodič, prarodiče...)

u dítě je k hospitalizaci doprovázeno zákonným zástupcem

Zvláštnosti příjmu dítěte k hospitalizaciu od rodičů zjistit – zvyky a návyky, zejména

u malých dětí (hygienické návyky a jejich úroveň, vyprazdňování, spánkové návyky, stravovací návyky....)

u zajistit dítěti oblíbenou hračku pro pobyt v nemocnici

u zjistit, jak dítě doma oslovují, jaké mápovahové vlastnosti (veselé, přátelské, uzavřené...), jak se chová k ostatním dětem, zda bylo v nemocnici a jak pobyt snášelo

Zvláštnosti příjmu dítěte k hospitalizaciu u dětí školou povinných zjistit, do které třídy

chodí a zajistit pokračování školní docházky ve spolupráci s učiteli v nemocnici

u sanitární filtr – u dětí se provádí důkladnákontrola stavu kůže a vlasů dítěte, do dokumentace se zapíše přesný popis všech nálezů (modřiny, pohmožděniny, vyrážky atd.)a nechat podepsat zákonným zástupcem

Zvláštnosti příjmu dítěte k hospitalizaciu svršky dítěte si odnáší rodiče domůu rodiče jsou poučeni o návštěvních hodinách,

dostanou jméno a telefonní číslo ošetřujícího lékaře

u v zájmu dítěte je žádoucí společnáhospitalizace s matkou (kojenci, batolata, děti předškolního věku)

u exkurze po ošetřovací jednotce

Adaptace nemocného na hospitalizaci

u faktory adaptace : věk, délka hospitalizace, sociální situace, psychické vlastnosti nemocného

Vliv nemocničního prostředí na hospitalizaciu anonymita nemocnéhou nedostatek informací podávaných

nemocnémuu nemocniční prostředí (pachy, ruch...) u pobyt mezi těžce nemocnýmiu izolace od běžného životau porucha soběstačnosti

Povinnosti ošetřujícího personáluu oslovovat nemocného pane – paní a příjmenímu podat nemocnému dostatek informací v jemu

srozumitelné formě (o léčebném a domácím řádu, dietě, vyšetřeních...)

u najít si dostatek času na rozhovor s nemocnýmu zajistit si spolupráci nemocného a jeho rodiny

během hospitalizace

Fáze adaptace (adaptačnísyndrom):u období náhlé změny životního stylu (období

hledání nových jistot a bezpečí, zpravidla u zdravotnického personálu, velmi bouřlivábývá u dětí a starých nemocných –netečnost, deprese, úzkost, pláč...)

u období aktivní adaptace nemocného(uklidnění, nalezení duševní rovnováhy, zájem o uzdravení, aktivní spolupráce s ošetřujícím personálem)

Fáze adaptace (adaptačnísyndrom):u období psychického selhání nemocného

(maladaptace nemocného, ztráta víryv uzdravení, přecitlivělost, nesnášenlivost, vyvolávání konfliktů se spolupacienty, s ošetřujícím personálem...)

u období rezignace (psychické selhánínemocného, nemocný je pasivní, nebojujeo své zdraví, nespolupracuje, ztrácí smysl života...)

Hospitalismus

u jde o maladaptaci, která vzniká důsledkem silné negativní reakce na pobyt v nemocnici

u častěji se vyskytuje u dětí, méně často pak u dospělých nemocných

Formy hospitalismu u dětíu regrese (projevuje se v oblasti hygienických

návyků, pomočování, stravovacích návyků, stereotypní pohyby v postýlce, vydáváníneartikulovaných zvuků...)

u negativismus (dítě provádí pravý opak toho co po něm požadujeme...)

u uzavřenost ( nemluví, nehraje si, odmításociální kontakty...)

u agreseu poživačnost (lenošení, vyhýbání se

povinnostem...)

Prevence hospitalismu u dětíu stimulující nemocniční prostředíu tělesná i duševní aktivita dítěteu zapojení dítěte do práce herních terapeutů,

učitelů MŠ a ZŠu dostatek času ošetřujícího personálu na

komunikaci s dítětemu výběr vhodných výchovných zaměstnáníu pro malé děti je vhodná hospitalizace s

rodičem

Specifika hospitalizace národnostních menšinu etnicita – znalost etnické příslušnosti

(utečenec, přistěhovalec, člen integrovanémenšiny...)

u jazyk – rodný jazyk nemocného ( v případěstresu, nemoci, horečky může používat rodný jazyk)

u náboženské a duchovní potřeby – pochopenívíry nemocného a s tím související potřeby

umodel rodiny (patriarchální uspořádánírodiny...)

Specifika hospitalizace národnostních menšinu jídlo a způsoby stravování (ošeřující personál

má vědět jaká jídla pacientova kultura zakazuje...)

u názory na zdraví a zdravotní praktiky – jde o poznání názorů nemocného na příčinu jeho nemoci (špatný životní styl, choroboplodnézárodky, nemoc je trestem, kletbou...), vede ke spolupráci s nemocným

Specifika romské menšinyu hodnotový systém – láska, rodina, zdravíu rodina – důležitější než práce, má funkci

ochrannou a vzdělávací, patriarchálníuspořádání v rodině, rodina si navzájem pomáhá a podporuje, žena zabezpečuje chod rodiny a vychovává děti, muž je hlavou rodiny, milují své děti a své rodiče (v tradičnírodině se děti neodkládají do dětského domova a staří rodiče do domova důchodců)

Specifika romské menšinyu většina Romů je věřících a hlásí se k římsko

katolické vířeu žijí v současnosti (teď a nyní), na budoucnost

příliš nemyslíu komunikace – mají velmi dobře vyvinutý

smysl pro získávání neverbálních informací, emocionalita převažuje nad racionálním jednáním a chováním

Specifika romské menšinyu stravování – pokrmy se připravují v

nádobách, které se nesmí používat k jiným účelům, nespotřebované jídlo se vyhazuje (věří, že zbytky mohou přinést nemoc)

u zdraví a nemoc – během nemoci mají slabšívůli, vytrvalost, trpělivost, bez kontaktu s rodinou jsou nesamostatní, trpí strachem, méněcenností, mohou být agresivní, nechtějíspolupracovat se zdravotníky

Specifika romské menšinyu k ošetřujícímu personálu jsou nedůvěřiví,

mají strach ze smrti a bolesti, nahlas sténajía naříkají, léky užívají a léčebná opatřenídodržují často do pominutí příznaků nemoci, obtížná bývá komunikace s rodinou nemocného (navázat komunikaci s hlavou rodiny)

u ošetřující personál při edukaci a vysvětlovánímusí používat takové výrazy, kterým bude romský nemocný rozumět !!!

Rady pro komunikaci s romským nemocnýmu nespěchat, trpělivostu vnímat neverbální komunikaci u předávat informace řečí tělau nekritizovat nemocného před ostatnímiu nebát se dotyku a blízkosti nemocnéhou nebát se emocí nemocnéhoumluvit jasně, stručně, konkrétně

Rady pro komunikaci s romským nemocnýmu přistupovat k nemocným individuálněu používat zpětnou vazbu při komunikaciu respektovat hodnotový systém romské

menšin

Specifika při ošetřování Ukrajincůu do České republiky přicházejí hlavně za prací

a vzhledem k neutěšeným sociálním poměrům, velmi špatné zdravotnické péči

u jako pacienti jsou velmi ukáznění, nemajíspeciální požadavky, jsou ochotníspolupracovat a přizpůsobit se léčebnému režimu, je potřeba dávat pozor na komunikaci vzhledem k neznalosti jazyka, bývá problém se zdravotním pojištěním

Specifika při ošetřování Vietnamcůu rodina – patriarchální struktura rodiny,

respektuje se prvorozenectví, děti se učí být úspěšné a nezávislé (vzdělané), úcta k rodičům a starším lidem

u komunikace – respekt k pravidlům slušného chování, úsměv a smích mohou znamenat nejistotu, nepříjemnou situaci, neporozumění, při rozhovoru je pro ně nepříjemný přímý pohled do očí (znamená povýšenost, domýšlivost)

Specifika při ošetřování Vietnamcůu zdraví a nemoc – síly jing a jang ovlivňují

rovnováhu mezi zdravím a nemocí, při nemoci vyhledávají pomoc tradiční medicíny (léčitelé, bylinky, spirituální obřady), informace podávat jednoduše a přesně, přikývnutí neznamená souhlas a porozumění, jsou stydliví a skromní, při osobní hygieněpomáhá člen rodiny stejného pohlaví, při bolesti nepožádají o léky (strach z návyku)

Specifika při ošetřování Vietnamcůu vietnamské ženy se v domácí péči o

nemocného postarajíu stravování – jedí 3x denně, pravidelnou

součástí jídla je rýže, mají rádi listnatou zeleninu a ovoce, nepřijímají studené nápoje a jídla, hojně pijí hlavně čaje (bez cukru a citronu)

2. Překlad nemocnéhou překlad nemocného z jedné ošetřovací

jednotky na jinou v rámci jedné kliniky(oddělení) – o překladu nemocného rozhoduje a domlouvá jej lékař,vypíše do dekurzu stručné shrnutí o dosavadní léčbě, zdravotnický asistent ve spolupráci se sestrou vyplní sesterskou dokumentaci nemocného, přichystá všechny osobní věci nemocného a zkompletuje jeho dokumentaci, doprovodí jej na novou ošetřovací jednotku, kde je pro nemocného připravené lůžko.

Překlad nemocnéhou přeložení nemocného na jiné oddělení

(kliniku) v rámci jedné nemocnice –o překladu rozhoduje a domlouvá jej lékař, vypíše nemocnému lékařskou zprávu, sestra ve spolupráci se zdravotnickým asistentem vypíše sesterskou překladovou zprávu, zajistípřichystání osobních věcí a šatů nemocného, překlad je možný jen na připravené volnélůžko za doprovodu ošetřujícího personálu. Dokumentace se archivuje. Nemocný je veden na novém oddělení pod stejným číslem chorobopisu.

Překlad nemocnéhou přeložení nemocného do jiného ústavu

(nemocnice) – se děje po telefonickédomluvě lékaře a provádí se jako propuštěnínemocného do domácího ošetřování. Nemocný je lékařem poučen z jakých důvodůk překladu dochází. Příbuzní mají být upozorněni na možnost překladu.

3. Propuštění nemocnéhou plánované propuštění nemocného –

uvědomit příbuzné, zvláště rodiče dětí na možnost propuštění, zjistit sociální podmínky (u starých a chronicky nemocných)

u revers – odchod nemocného na vlastnížádost, nemocný po podrobném poučenílékařem, k jakým komplikacím může předčasné propuštění vést, podepisuje za přítomnosti svědků formulář, který se nazýváodmítnutí zdravotnického výkonu

Poučení nemocného před propuštěnímu poučení nemocného provádí lékař ve

spolupráci se sestrou – životospráva, dieta, léčebný režim

u kontrola u obvodního lékaře do 3 dnů, kde předá lékařskou zprávu z nemocnice

u nemocný dostane léky na 3 dny nebo recept na léky k vyzvednutí v lékárně

Poučení nemocného před propuštěnímu pokud jsou plánována další vyšetření

ambulantně, předat nemocnému všechny formuláře v obálce a s pokyny

u pracující nemocný dostane Průkaz o trvánípracovní neschopnosti (tzv. lístek na peníze) a Průkaz práce neschopného pojištěnce

u velmi důležitá je zpětná kontrola informacípodaných nemocnému!

Dokumentace nemocného

u lékař vypíše lékařskou zprávuu chorobopis, dekurzy, teplotní tabulky, výsledky

vyšetření, sesterská dokumentace se kompletují a archivují

u žádanku na převoz sanitním vozem –nemocný má nárok na převoz do domácího ošetřování sanitním vozem, pokud si odvoz nedomluví s rodinnými příslušníky

Dokumentace nemocnéhou sestra ve spolupráci se zdravotnickým

asistentem odepíše nemocného v hlášenísester, v hlášení o počtu nemocných, v knize příchodů a odchodů, odhlásí stravu, odstraníjméno z informačních tabulí na sesterně, chodbě...

u veškerá dokumentace nemocného se skládáa archivuje

Úprava lůžkau lůžko po odchodu nemocného svléknout,

vydezinfikovat, obléknout do čistého nebo lůžko odeslat do centrální úpravny lůžek

u věci z nočního stolku nemocnému pomoci sbalit a také dezinfikovat

u lůžko a jeho okolí připravit na příchod dalšího nemocného

4. Nozokomiální infekceu nozokomiální (nemocniční) infekce – jde o

lokální nebo systémové infekční onemocnění, které vzniká v souvislosti s diagnosticko-terapeutickými postupy během pobytu nemocného ve zdravotnickém zařízení(lůžkovém i ambulantním). Nemocniční infekcíbývá postiženo průměrně 6-8% nemocných.

Epidemiologické hledisko děleníu specifické nákazy – vznikají v odpovídající

inkubační době po provedení rizikového ošetřovatelského postupu (např. cévkování, převaz operační rány...)

u nespecifické nákazy – nesouvisí s ošetřovatelskými postupy, závisí na aktuálníepidemiologické situaci v příslušné oblasti (např. akutní respirační onemocnění...)

Epidemiologické hledisko děleníu exogenní nákazy – vznikají při nedodržení

aseptických a protiepidemiologických postupůu endogenní nákazy – jsou vyvolány vlastní

mikroflórou nemocného při oslabeníorganismu z fyziologicky nesterilní dutiny (např. dutina ústní)

Riziko vzniku nozokomiálních nákazu věk (novorozenci, starší osoby)u oslabení organismu v důsledku onemocněníu diagnostické a terapeutické invazivní zákroky

(katetrizace, intubace...)u terapie (radioterapie, chemoterapie,

antibiotika...)u dlouhodobé ležení, stáza moče, nedostatečná

ventilace plic....

Zdroj nozokomiálních nákaz

u ošetřující personál (hygiena rukou, neaseptické postupy...)

u pacientu návštěva

Druhy nozokomiálních nákazu infekce močového ústrojí (30-45%) – vznikají

v souvislosti invazivními diagnostickými a terapeutickými výkony(cévkování,cystoskopie, výplachy a proplach močového měchýře...)

u infekce chirurgických ran (15-25%) – vznikajípři nedodržení aseptických postupů během operace nebo převazu operační rány

Druhy nozokomiálních nákazu infekce dýchacích cest (15 - 25%) – vznikají v

důsledku dlouhodobého ležení v lůžku, přenos infekce akutních respiračních onemocnění od personálu a návštěv

u parenterální infekce – zanesení infekce přímo do krve ( hepatitidy typu B, AIDS...)

u gastrointestinální infekce – nejčastěji průjmová onemocnění přenášená špatnětepelně zpracovanou nebo potravou kontaminovanou během přípravy

Prevence nozokomiálních nákazu dodržování protiepidemiologického režimu:

používání ochranných pracovních pomůcek, hygiena rukou (mechanické, hygienickéa chirurgické mytí rukou), individualizace pomůcek (teploměry, podložní mísy...), používání sterilních pomůcek a aseptických postupů, chránit nemocné před kapénkovou infekcí používáním ústenky

Prevence nozokomiálních nákazu dodržování dekontaminačních postupů:

pravidelný úklid, větrání, výměna prádla, manipulace se špinavým prádlem, třídění a pravidelné odstraňování odpadu, dezinfekce, sterilizace

Použité zdroje informacíInternetové stránky:u www.atlas.cz (obrázky z různých zdrojů)u www.seznam.cz (obrázky z různých zdrojů)Literatura:u Rozsypalová, M., Šafránková, A. Ošetřovatelství I.

Informatorium, Praha, 2002u Ivanová,K., Špirudová, L., Kutnohorská,

J.,Multikulturní ošetřovatelství I.Grada Publishing, Praha, 2005

Jiné zdroje:u dokumentace a fotografie z ošetřovací jednotky byly

použity s laskavým dovolením FN U svaté Anny v Brně

Konec prezentaceStře

d ní z d ravotnická

škola

OOššetetřřovováánníí nemocnnemocnéého s bolestho s bolestíí

Osnova prezentaceOsnova prezentacedefinice bolestidefinice bolestivýznam bolestivýznam bolestivnvníímmáánníí bolestibolestitypy bolestitypy bolestiposuzovposuzováánníí bolestibolestireakce organizmu na bolestreakce organizmu na bolestterapie bolestiterapie bolestipsychickpsychickáá bolestbolestooššetetřřovováánníí nemocnnemocnéého s bolestho s bolestíí –– zzáásadysadypracovipracoviššttěě llééččby bolestiby bolestiooššetetřřovatelskovatelskáá diagndiagnóózazaplpláán on oššetetřřovatelskovatelskéé ppééččee

BOLESTBOLEST„„ČČlovlověěk se rodk se rodíí v bolestech, v prv bolestech, v průůbběěhu hu

svsvéého ho žživota zpivota způůsobsobíí bolest bolest řřadaděě lidem lidem a nakonec uma nakonec umíírráá v bolesti. Navv bolesti. Navííc si c si ččlovlověěk k vvšše dovede pe dovede přředstavit a to je zdrojem jeho edstavit a to je zdrojem jeho daldalšíšího utrpenho utrpení“í“ (C. S. (C. S. LewisLewis))

BOLESTBOLEST„„Bolest je cokoli, Bolest je cokoli,

co pacient za bolest oznaco pacient za bolest označčíí, , existuje vexistuje vžždy, kdydy, kdyžž si si pacient na ni stpacient na ni stěžěžujeuje““

( ( McMc CafferyCaffery))

BolestBolest−− je zpje způůsobena fyziksobena fyzikáálnlníím, chemickým nebo m, chemickým nebo

bakteribakteriáálnlníím podrm podráážždděěnníím perifernm periferníích zakonch zakonččeneníínervových vlnervových vlááken citlivých na bolest ken citlivých na bolest ((nociceptornociceptor))

−− ppřři podri podráážždděěnníí dochdocháázzíí ve tkve tkááni k biochemickni k biochemickééreakcireakci

−− z postiz postižženenéé tktkáánněě je vzruch veden senzitivnje vzruch veden senzitivníími mi nervovými vlnervovými vláákny do talamu a odtud do mozkovkny do talamu a odtud do mozkovéékkůůryry

−− zde dojde ke zpracovzde dojde ke zpracováánníí podnpodněětu a tu a eferentneferentníímimivlvláákny je vedena odpovkny je vedena odpověďěď z mozku k z mozku k ppřřííslusluššnnéému orgmu orgáánu = nu = uvuvěědomovdomováánníí si bolestisi bolesti

Význam bolestiVýznam bolesti☺☺☺☺

Je Je úúččelnelnáá::

varovný signvarovný signáál pol pošškozenkozeníí nebo nebo ohroohrožženeníí organismuorganismuchrchráánníí ppřřed daled dalšíším m popošškozenkozeníím m (nap(napřř. p. přři popi popáálenleníí))poskytuje informaci, poskytuje informaci, který orgkterý orgáán je postin je postižžen en (nap(napřř. . appendicitisappendicitis……))vede k vede k úúččelnelnéému jednmu jednáánníí-- (vyhled(vyhledáánníí lléékakařře, zastavene, zastavenííččinnosti, zabrainnosti, zabraňňuje daluje dalšíšímu mu popošškozenkozeníí napnapřř. u stenokardie). u stenokardie)

Je neJe neúúččelnelnáá::

kdykdyžž narunaruššuje schopnost uje schopnost klienta vykonklienta vykonáávat bvat běžěžnnééaktivityaktivityststáávváá se nesnesitelnou, vede se nesnesitelnou, vede k utrpenk utrpeníí a vya vyččerperpáánníí pacienta pacienta (n(náádorovdorováá bolest)bolest)

VnVníímmáánníí bolestibolestiBolest je subjektivnBolest je subjektivníí ppřřííznak, je pociznak, je pociťťovováána na a proa prožžíívváána velmi individuna velmi individuáálnlněě

VnVníímmáánníí bolesti je dbolesti je dááno mnoha no mnoha ččiniteli:initeli:

vrozený typ nervovvrozený typ nervovéé soustavysoustavypohlavpohlavíí, v, věěk k ččlovlověěkakavýchova a zkuvýchova a zkuššenosti jedinceenosti jedinceaktuaktuáálnlníí psychický stav, nedostatek sppsychický stav, nedostatek spáánku, nepohodlnku, nepohodlíípsychickpsychickéé faktory faktory –– hlavnhlavněě strachstrachdenndenníí doba (v nodoba (v noččnníích hodinch hodináách je nemocný mnohem vnch je nemocný mnohem vníímavmavěějjšíší))filozofie, nfilozofie, náábobožženstvenstvíí, p, přřííslusluššnost k urnost k urččititéé etnicketnickéé skupinskupiněě

Typy bolestiTypy bolesti1.1. dle mdle míísta vznikusta vzniku

2.2. z hlediska prz hlediska průůbběěhuhu

3.3. podle postipodle postižžených ených orgorgáánnůů a charakterua charakteru

PosuzovPosuzováánníí bolestibolesti

UmUmííststěěnníí bolesti bolesti

Charakteristika bolesti (popis) Charakteristika bolesti (popis)

Intenzita bolesti Intenzita bolesti

ČČasovasovéé ururččeneníí bolestibolesti

UmUmííststěěnníí bolestibolestiNa lokalizaci bolesti Na lokalizaci bolesti se ptse ptááme me úústnstněě „„ Kde Kde vváás to bols to bolíí??““ nebo nebo mmůžůžeme poueme použžíít tzv. t tzv. mapu bolesti mapu bolesti + + oznaoznaččíí i intenzitu i intenzitu bolestibolesti

Charakteristika bolestiCharakteristika bolestiBolest mBolest můžůže být:e být:

bodavbodavááputujputujííccíířřezavezaváásilnsilnáákkřřeeččovitovitáádrdráážždivdivááppáálivliváá

zzááchvatovitchvatovitáávystvystřřelujelujííccíísvsvěědivdiváášškubavkubavááostrostráávyvyččerperpáávajvajííccíía mnoho dala mnoho dalšíšíchch

Intenzita bolestiIntenzita bolestiSlabSlabáá –– celkem snesitelncelkem snesitelnáá, , vliv na organismus je nepatrnývliv na organismus je nepatrný

StStřřednedníí –– snsnášíáší se hse hůřůře, e, zvlzvlášášťť trvtrváá--li dlouho, objevuje se li dlouho, objevuje se celkovcelkováá odezva organismuodezva organismu

SilnSilnáá –– snsnášíáší jako krajnjako krajníínepnepřřííjemnost, pacient hledjemnost, pacient hledááúúlevovoulevovou polohu, zmpolohu, změěny FF, ny FF, pocenpoceníí, pl, plááčč……

NesnesitelnNesnesitelnáá –– tato bolest tato bolest rurušíší psychickpsychickéé zzáábrany a brany a spolespoleččenskenskéé konvence, nkonvence, něěkdy kdy se mse můžůže rozvinout ae rozvinout ažž obraz obraz ššoku, moku, můžůže ve véést i ke zkratovst i ke zkratovéému mu jednjednáánníí (pokus o sebevra(pokus o sebevražždu)du)

UrUrččovováánníí intenzity bolestiintenzity bolesti

AnalogovAnalogovéé stupnice intenzity bolesti stupnice intenzity bolesti Mapa bolestiMapa bolestiVerbVerbáálnlníí metody diagnostikovmetody diagnostikováánníí intenzity intenzity bolestibolestiMetody pouMetody použžíívanvanéé u du děěttííSrovnSrovnáávacvacíí metody metody –– tourniquetovtourniquetovéévyvyššetetřřeneníí

Metody pouMetody použžíívanvanéé u du děěttíí

DalDalšíší metody hodnocenmetody hodnoceníí bolesti u dbolesti u děěttíí(novorozenec, kojenec, batole)(novorozenec, kojenec, batole)

ČČasovasovéé ururččeneníí bolestibolestipo npo náámaze (maze (nnáámahovmahováá bolest)bolest)v klidu (klidovv klidu (klidováá bolest)bolest)v nociv nocive dneve dneppřři zmi změěnněě polohypolohypo popo požžititíí potravypotravyppřři zmi změěnněě popoččasasííatd.atd.

Reakce organizmu na bolestReakce organizmu na bolest

zmzměěny FF (tachykardie, zvýny FF (tachykardie, zvýššený systolický ený systolický tlak, tachypnoe, nebo naopak bradykardie, tlak, tachypnoe, nebo naopak bradykardie, snsníížžený systolický tlak)ený systolický tlak)pocenpoceníí, bledost, , bledost, nauzeanauzea, zvracen, zvraceníí, zvý, zvýššený ený svalový tonussvalový tonuszmzměěny chovny chováánníí –– neklid, plneklid, plááčč, k, křřik, stik, stéénnáánníí, , strach, strach, úúzkost, zlost, deprese, zkost, zlost, deprese, úúnava, nava, vyvyččerperpáánní…í…

Terapie bolestiTerapie bolesti

TRADITRADIČČNNÍÍ TERAPIETERAPIE

NETRADINETRADIČČNNÍÍ TERAPIETERAPIE

PsychickPsychickáá bolestbolestDoposud jsme se Doposud jsme se zabývali bolestzabývali bolestíí fyzickou, fyzickou, bolestbolestíí ttěěla, ale pozor la, ale pozor existuje i existuje i bolest bolest psychickpsychickáá, bolest du, bolest duššee. . Tato bolest je vyvolTato bolest je vyvoláána na ztrztráátou citu, dtou citu, důůvvěěry, ry, nadnaděějjíí. Ztr. Ztráátou lidtou lidíí, kter, kteréémmááme rme ráádi, ztrdi, ztráátou vtou věěccíí, , jichjichžž si censi cenííme. Na to, me. Na to, žže tato bolest existuje e tato bolest existuje a ma můžůže pacienta tre pacienta tráápit pit a ovlivnit ta ovlivnit tíím i lm i lééččebný ebný proces, bychom pproces, bychom přři svi svéém m povolpovoláánníí nemneměěli li zapomzapomíínat!!!nat!!!

OOššetetřřovováánníí nemocnnemocnéého s bolestho s bolestíí –– zzáásadysady

respektujeme individurespektujeme individuáálnlníí citlivost klienta na bolestcitlivost klienta na bolestklidnklidnéé prostprostřřededííkvalitnkvalitníí a a ššetrnetrnáá ooššetetřřovatelskovatelskáá ppééčče!!!e!!!sledovat neverbsledovat neverbáálnlníí projevy klientaprojevy klientanikdy nenikdy neřřííkat kat „„To vTo váás nems nemůžůže bolete bolet““empatie!!!empatie!!!dostatek komunikace dostatek komunikace –– odstranodstraněěnníí úúzkosti, strachu zkosti, strachu dostatek informacdostatek informacíí, z, zíískskáánníí ddůůvvěěry!!!ry!!!dle ordinace ldle ordinace léékakařře pode podáávat analgetika, dalvat analgetika, dalšíší zpzpůůsoby soby llééččby bolesti (teplo, chlad, by bolesti (teplo, chlad, úúlevovlevováá poloha)poloha)

PracoviPracoviššttěě llééččby bolestiby bolestiAmbulance lAmbulance lééččby bolestiby bolestiCentra lCentra lééččby bolestiby bolesti

na tna těěchto pracovichto pracoviššttíích se ch se provprováádděějjíí výkony jako napvýkony jako napřř. . zavzaváádděěnníí epidurepiduráálnlnííhohokatetrukatetru, aplikace line, aplikace lineáárnrníích ch ddáávkovavkovačůčů, akupunktura, , akupunktura, fyzikfyzikáálnlníí metody lmetody lééččby by bolesti bolesti ……

OOššetetřřovatelskovatelskáá diagndiagnóózazaAkutnAkutníí bolest z dbolest z důůvoduvodu……ChronickChronickáá bolest z dbolest z důůvodu vodu ……OmezenOmezenáá pohyblivost v souvislosti pohyblivost v souvislosti s bolests bolestííNaruNaruššeneníí spspáánku vzhledem ke zvýnku vzhledem ke zvýššenenéému mu pocipociťťovováánníí bolesti v nocibolesti v nociStrach vzhledem k oStrach vzhledem k oččekekáávváánníí bolestibolestidaldalšíší –– Taxonomie NANDATaxonomie NANDA

PlPláán on oššetetřřovatelskovatelskéé ppééčče e –– ppřřííkladkladOOššetetřřovatelskovatelskáá

diagndiagnóózaza CCííll PlPláán pn pééččee HodnocenHodnoceníí

velkvelkáá bolest bolest levlevéého kolene ho kolene v souvislosti v souvislosti s aktivitou dolns aktivitou dolnííkonkonččetiny etiny (sport(sport) )

zmzmíírnrněěnníí bolesti bolesti ppřři i ččinnostiinnosti

být bez bolesti být bez bolesti v klidovv klidovéépolozepoloze

rozhovor s klientem rozhovor s klientem o bolestio bolesti

prprůůbběžěžnnéévyhodnocovvyhodnocováánnííbolesti bbolesti běěhem hem celceléého dneho dne

zajistit zajistit úúlevovoulevovoupolohu levpolohu levéé DKDK

aplikace analgetik aplikace analgetik dle ordinace ldle ordinace léékakařřee

10. 10. 200610. 10. 2006v klidovv klidovéé poloze poloze nebolestivnebolestivéé, p, přři i pohybu bolest pohybu bolest mnohem menmnohem menšíšíintenzityintenzity

PouPoužžititéé zdroje informaczdroje informacííInternetovInternetovéé strstráánkynkywww.atlas.czwww.atlas.cz (obr(obráázky z rzky z růůzných zdrojzných zdrojůů))

LiteraturaLiteratura

MikMikššovováá, Z., Fra, Z., Fraňňkovkováá, M., , M., HernovHernováá, R., Zaj, R., Zajííččkovkováá, M. , M. Kapitoly zKapitoly z ooššetetřřovatelskovatelskéé ppééčče I. e I. GradaGrada PublishingPublishing, , 2006.2006.StaStaňňkovkováá, M. , M. ČČeskeskéé ooššetetřřovatelstvovatelstvíí 6. IDV PZ Brno, 6. IDV PZ Brno, 20012001ŠŠamamáánkovnkováá, M. a kol. Z, M. a kol. Zááklady oklady oššetetřřovatelstvovatelstvíí. . Karolinum, Praha, 2006 Karolinum, Praha, 2006 VuVuččkovkováá, J. O, J. Oššetetřřovatelstvovatelstvíí –– II. Fortuna, Praha, 1995II. Fortuna, Praha, 1995

Konec prezentaceKonec prezentaceStře

škola

PPééčče o spe o spáánek a odponek a odpoččinekinek

Osnova prezentaceOsnova prezentacespspááneknekzajzajíímavosti o spmavosti o spáánkunkuddéélka splka spáánkunkufaktory ovlivfaktory ovlivňňujujííccíí spspááneknekfyziologie spfyziologie spáánkunkuffááze spze spáánkunkuspspáánkovnkováá hygienahygienazzáásady pro dobrý spsady pro dobrý spááneknekporuchy spporuchy spáánkunkunespavostnespavostaktivity zdravotnického asistenta – zajištění kvalitního spánkuhypnotikastařecká nespavostodpočinekošetřovatelská diagnózaplpláán on oššetetřřovatelskovatelskéé ppééččeewww odkazywww odkazyspecializovanspecializovanáá pracovipracoviššttěě

SpSpááneknekspspáánek a odponek a odpoččinek inek jsou nezbytnou jsou nezbytnou podmpodmíínkou lidsknkou lidskéého ho zdravzdravííččlovlověěk potk potřřebuje spebuje spáát t a odpoa odpoččíívat, vat, aby naaby naččerpal novou erpal novou ttěělesnou a psychickou lesnou a psychickou ssíílulu

ZajZajíímavosti o spmavosti o spáánkunku

Hypnos byl v dobHypnos byl v dobáách antiky pro ch antiky pro ŘŘeky a eky a ŘŘíímany many bohem spbohem spáánku a spnku a spáánek snek sáám. Byl synem m. Byl synem bohynbohyněě noci noci NyktyNykty a bratrem boha smrti a bratrem boha smrti ThanataThanata. Se svou matkou p. Se svou matkou přřichicháázel kazel kažžddéé noci noci na svna svěět a na vt a na vššechno echno žživivéé sessesíílal splal spáánek. nek. Lidem posLidem posíílal sny a zbavoval je tak lal sny a zbavoval je tak úútrap trap a starosta starostíí. Nikdo nemohl odolat jeho moci, . Nikdo nemohl odolat jeho moci, dokdokáázal uspat i samotnzal uspat i samotnéého boha Diaho boha Dia. .

ZajZajíímavosti o spmavosti o spáánkunku

ZobrazovZobrazováán byl Hypnos rn byl Hypnos růůznzněě. Anti. Antiččttíí umuměělci si lci si ho pho přředstavovali jako maledstavovali jako maléého chlapce, mladho chlapce, mladííka ka nebo starce, nebo starce, ččasto s orlasto s orlíími nebo motýlmi nebo motýlíími kmi křříídly. dly. V rukou mV rukou mííval berlu nebo makovici, kterou se val berlu nebo makovici, kterou se dotýkal lidských spdotýkal lidských spáánknkůů, n, něěkdy mkdy měěl roh, l roh, ze kterze kteréého omamný spho omamný spáánek vylnek vylééval. Jmval. Jmééno no tohoto boha se zachovalo naptohoto boha se zachovalo napřřííklad ve slovklad ve slověěhypnhypnóóza, kterza, kteréé oznaoznaččuje stav podobný spuje stav podobný spáánku, nku, v nv něěmmžž uspaný zuspaný zččáásti podlsti podlééhháá vlivu jinvlivu jinéé osoby. osoby.

DDéélka splka spáánkunkunovorozenec: novorozenec: 20 20 –– 22 hodin 22 hodin

kojenec:kojenec: 14 14 –– 16 hodin16 hodin

ššestiletestiletéé ddííttěě:: 10 10 –– 12 hodin 12 hodin

dospdospěělý lý ččlovlověěk:k: 7 7 –– 8 hodin 8 hodin

ve stve stáářříí:: 6 6 –– 7 hodin 7 hodin

Faktory ovlivFaktory ovlivňňujujííccíí spspááneknekbiologicko biologicko –– fyziologickfyziologickéé: v: věěk, nemoc, bolest, k, nemoc, bolest, pohyb a aktivita, jpohyb a aktivita, jíídlo, tekutinydlo, tekutinypsychicko psychicko –– duchovnduchovníí: nejistota, stres, strach, : nejistota, stres, strach, úúzkost, ztrzkost, ztrááta nta něěkoho, nkoho, něčěčehoehosocisociáálnlněě kulturnkulturníí: pracovn: pracovníí problprobléémy, finanmy, finanččnníípotpotíížže, narue, naruššenenéé mezilidskmezilidskéé vztahyvztahyfaktory prostfaktory prostřřededíí: sv: svěětlo, hluk, teplota, tlo, hluk, teplota, nevhodnnevhodnéé prostprostřřededíí

Fyziologie spFyziologie spáánkunkuSpSpáánek je dnek je děěj aktivnj aktivníí a cyklický, je a cyklický, je řříízen dvzen dvěěma ma specializovanými oblastmi mozkovspecializovanými oblastmi mozkovéého kmene.ho kmene.Je charakterizovJe charakterizováán minimn minimáálnlníí fyzickou aktivitou, fyzickou aktivitou, zmzměěnami fyziologických funkcnami fyziologických funkcíí (sn(sníížženeníí TK, P, TK, P, bazbazáálnlníího metabolismu, rozho metabolismu, rozšíšířřeneníí perifernperiferníích ch ccéévv……).).MMááme dva hlavnme dva hlavníí druhy spdruhy spáánku: nku: REMREM (rapid (rapid eyeeye movementmovement))NON NON –– REMREM ((nonnon rapid rapid eyeeye movementmovement))

FFááze spze spáánkunkuREM fREM fááze:ze:vývojovvývojověě starstaršíší, , řříízena zena noradrenalinemnoradrenalinemaktivnaktivníí sny, snsny, sníížžený ený svalový tonus, svalovsvalový tonus, svalovéézzášáškubykubynepravidelnnepravidelnáá frekvence frekvence dýchdýcháánníí a srdea srdeččnnííččinnostiinnostirychlrychléé pohyby opohyby oččnníích ch bulbbulbůůslousloužžíí k regeneraci k regeneraci psychických funkcpsychických funkcíí

NON REM fNON REM fááze:ze:vývojovvývojověě mladmladšíší, , řříízena zena serotoninemserotoninemmmáá ččtytyřři sti stáádiadianejdnejdůůleležžititěějjšíší 4. st4. stáádiumdiumtj. hluboký sptj. hluboký spáánek, nek, dochdocháázzíí k k úúplnplnéé svalovsvalovéérelaxaci, nastrelaxaci, nastáávváá za 30za 30–– 40 minut po usnut40 minut po usnutíí, , slousloužžíí k regeneraci k regeneraci fyzických silfyzických sil

SpSpáánkovnkováá hygienahygienaSpSpáánkovnkováá hygiena je hygiena je ppřřehled obecných ehled obecných doporudoporuččeneníí jedincjedincůům, m, ktekteřříí majmajíí problprobléémy my s nedostates nedostateččným ným a nekvalitna nekvalitníím spm spáánkem nkem (us(usíínnáánníím, opakovaným m, opakovaným probouzenprobouzeníím a m a ččasným asným buzenbuzeníím). Pravidla platm). Pravidla platíípro ty, u kterých bylo pro ty, u kterých bylo vylouvylouččeno onemocneno onemocněěnníí, , kterkteréé nespavost mnespavost můžůže e zpzpůůsobovat a kdy je sobovat a kdy je nutno lnutno lééččit jeho pit jeho přřííččinu. inu.

ZZáásady pro dobrý spsady pro dobrý spááneknekloložžnice by mnice by měěla být klidnla být klidnáá a bezpea bezpeččnnáá; l; lůžůžko pohodlnko pohodlnééppřřed sped spáánkem lonkem ložžnici vnici věětrtrááme, teplota maximme, teplota maximáálnlněě do 21 do 21 °°C C ticho a dostateticho a dostateččnnéé zatemnzatemněěnníícvicviččeneníí rrááno i pno i přřes den es den neuneužžíívat alkohol k navozenvat alkohol k navozeníí spspáánku nku -- riziko vzniku nriziko vzniku náávyku! vyku! kofein, silný kofein, silný ččerný erný ččaj aj –– poslednposledníí šášálek po oblek po oběědděě, max.ve 14, max.ve 14--15 hod. 15 hod. dostatedostateččný pný přříívod tekutin (nesycenvod tekutin (nesycenéé minermineráálnlníí vody, mlvody, mlééko ko s medem, kakao) s medem, kakao) v prv průůbběěhu noci nekouhu noci nekouřřit, v pit, v přříípadpaděě, , žže nikotin kue nikotin kuřřááka zklidka zklidňňuje,uje,je vhodnje vhodnéé hledat jiný zphledat jiný způůsob sob

ve veve veččernerníích nebo i pozdnch nebo i pozdníích odpolednch odpoledníích hodinch hodináách jch jííst lehce st lehce stravitelnstravitelnáá jjíídla. dla. zajistit barevnzajistit barevněě, esteticky a ergonomicky p, esteticky a ergonomicky přřííjemnou lojemnou ložžnici a lnici a lůžůžko, ko, vyhnout se alergickým materivyhnout se alergickým materiáállůům m ppřři porui porušše zejme zejmééna usna usíínnáánníí potlapotlaččit negativnit negativníí mymyššlenky rulenky rušíšíccííspspááneknek

Poruchy spPoruchy spáánkunkuInsomnie (Insomnie (hyposomniehyposomnie)) –– nedostatek nebo nedostatek nebo snsníížženenáá kvalita spkvalita spáánku nku (nespavost)(nespavost)

HypersomnieHypersomnie –– nadmnadměěrnrnéé spanspanííSpSpáánkovnkováá inverzeinverze –– obrobráácený rytmus spcený rytmus spáánku, nku, ve dne spve dne spíí, v noci je pacient , v noci je pacient ččilý ilý Narkolepsie Narkolepsie –– nnááhlhléé upadnutupadnutíí do spdo spáánkunkuParasomnieParasomnie –– nnáámměěssííččnost (nost (somnabulismussomnabulismus), ), mluvenmluveníí ze spze spáánku, sknku, skřřííppáánníí zubzubůů, no, noččnníí dděěsy, sy, nonoččnníí pomopomoččovováánníí u du děěttíí ((enuresisenuresis nocturnanocturna))

Projevy nespavostiProjevy nespavostiporucha usporucha usíínnáánníí –– nemocný tnemocný těžěžce ce a dlouho usa dlouho usíínnáámměělký nolký noččnníí spspááneknek –– spspíí povrchnpovrchněě, , snadno se probudsnadno se probudííččasnasnéé probuzenprobuzeníí –– ususíínnáá dobdobřře, spe, spáánek nek

je kvalitnje kvalitníí, ale kr, ale kráátký, probouztký, probouzíí se se ččasnasněěa nedoka nedokáážže ue užž usnoutusnout

PPřřííččiny nespavostiiny nespavostipsychickpsychickéé faktoryfaktory –– strach z onemocnstrach z onemocněěnníí, , z operace, z vyz operace, z vyššetetřřeneníí, starosti o rodinu, obava , starosti o rodinu, obava ze ztrze ztrááty zamty zaměěstnstnáánníí, atd., atd.ppřřííččiny vyplývajiny vyplývajííccíí z onemocnz onemocněěnníí –– bolest, bolest, svsvěědděěnníí, zvracen, zvraceníí, pr, průůjem, poloha vynucenjem, poloha vynucenáánemocnemocíí, atd., atd.prostprostřřededíí nemocnicenemocnice –– zmzměěna rena režžimu dne, imu dne, nedostatek soukromnedostatek soukromíí, chlad, teplo v pokoji, , chlad, teplo v pokoji, spolupacientispolupacienti, atd., atd.nevhodnnevhodnéé chovchováánníí zdravotnickzdravotnickéého personho personáálulu–– ššpatnpatnáá organizace prorganizace prááce, hlasitý hovor, hluk, ce, hlasitý hovor, hluk, atd.atd.

Aktivity zdravotnickAktivity zdravotnickéého asistenta ho asistenta –– zajizajiššttěěnníí kvalitnkvalitníího spho spáánkunku

minimalizovat ruminimalizovat ruššivý vliv nemocniivý vliv nemocniččnníího prostho prostřřededíízabezpezabezpeččit psychickou pohodu a klidit psychickou pohodu a klidzajistit spzajistit spáánkovnkovéé nnáávyky (u dvyky (u děěttíí -- pohpoháádka na dka na dobrou noc, obldobrou noc, oblííbenbenáá hrahraččkaka……))zmzmíírnrněěnníí projevprojevůů nemoci (bolest, svnemoci (bolest, svěědděěnníí, , duduššnostnost……))zajistit pohodlnzajistit pohodlnéé nonoččnníí obleobleččeneníí, vypr, vypráázdnzdněěnnííppřřed sped spáánkemnkemzajistit vhodnou polohu, sprzajistit vhodnou polohu, spráávnou vnou úúpravu lpravu lůžůžkakadle ordinace poddle ordinace podáávat lvat lééky na spanky na spaníí -- hypnotikahypnotika

PodPodáávváánníí lléékkůů podporujpodporujííccíích spch spáánek nek -- HYPNOTIKA HYPNOTIKA

hypnotikahypnotika –– llééky ky podporujpodporujííccíí spspááneknekmměěla by být podla by být podáána na aažž tehdy, tehdy, kdykdyžž vyvyččerperpááme me vvššechny moechny možžnosti, nosti, kterkteréé jsme uvedlijsme uvedlippřři podi podáávváánníí hypnotik hypnotik dodrdodržžujeme dujeme důůleležžititéézzáásady!!!sady!!!

ZZáásady psady přři podi podáávváánníí hypnotikhypnotik

nesmnesmíí být podbýt podáána bez ordinace lna bez ordinace léékakařře!!!e!!!hypnotika mushypnotika musíí být podbýt podáávváána ve vhodnou na ve vhodnou dobu, obvykle 1/2 adobu, obvykle 1/2 ažž 3/4 hodiny p3/4 hodiny přřed ed ususíínnáánníímmkakažžddéé podanpodanéé hypnotikum mushypnotikum musíí být být zaznamenzaznamenááno v pacientovno v pacientověě dokumentaci dokumentaci (teplotn(teplotníí tabulka, tabulka, dekursdekurs))

StaStařřeckeckáá nespavostnespavostStaStařříí nemocnnemocníí trptrpíí nespavostnespavostíí ččastastěěji neji nežž ostatnostatníí. . SpSpáánek nennek neníí jijižž tak kvalitntak kvalitníí, starý , starý ččlovlověěk spk spííi doma povrchni doma povrchněě, , ččasto se v noci budasto se v noci budíí..ČČastou poruchou spastou poruchou spáánku u starých pacientnku u starých pacientůů je je obrobráácený rytmus spcený rytmus spáánku tzv. nku tzv. spspáánkovnkováá inverzeinverze–– posppospáávváá bběěhem dne, v noci ohem dne, v noci ožžije, vyvije, vyvííjjíínněějakou aktivitu, cojakou aktivitu, cožž se neobejde bez hluku.se neobejde bez hluku.ChcemeChceme--li tyto poruchy zmli tyto poruchy zmíírnit, snarnit, snažžííme se me se pacienta bpacienta běěhem dne udrhem dne udržžovat aktivnovat aktivníího, jeho, je--li to li to momožžnnéé zajistit dostatek pohybu, snazajistit dostatek pohybu, snažžííme se, me se, aby nemaby neměěl mnoho pl mnoho přřííleležžitostitostíí spspáát bt běěhem dne.hem dne.

OdpoOdpoččinekinekklidovklidováá relaxace bez relaxace bez stresu, emocstresu, emocíí, uvoln, uvolněěnníínapnapěěttííprobprobííhháá v prostv prostřřededííppřřííjemnjemnéém pro m pro ččlovlověěkakanavozuje klid, pohodu, navozuje klid, pohodu, spokojenostspokojenostmmůžůže být aktivne být aktivníí a pasivna pasivníínavozuje kladnnavozuje kladnéé citovcitovééladladěěnníí

OOššetetřřovatelskovatelskáá diagndiagnóózazaPorucha spPorucha spáánku v souvislosti se zmnku v souvislosti se změěnou nou prostprostřřededííPorucha spPorucha spáánku v souvislosti s obavami, nku v souvislosti s obavami, trtráápenpeníímmPorucha spPorucha spáánku v souvislosti s bolestnku v souvislosti s bolestííSnSníížženenáá kvalita spkvalita spáánku v souvislosti se nku v souvislosti se zvýzvýššenou hluenou hluččnostnostíí na oddna odděělenlenííÚÚnava v souvislosti z nedostatkem spnava v souvislosti z nedostatkem spáánkunkuRiziko Riziko úúrazu z drazu z důůvodu vodu somnabulismusomnabulismudaldalšíší diagndiagnóózy zy –– Taxonomie NANDATaxonomie NANDA

PlPláán on oššetetřřovatelskovatelskéé ppééčče e -- ppřřííkladkladOOššetetřřovatelskovatelskáá

diagndiagnóózaza CCííll PlPláán pn pééččee HodnocenHodnoceníí

Porucha spPorucha spáánku nku ve vztahu ve vztahu k nemocnik nemocniččnníímu mu prostprostřřededíí

pacient pacient bude mbude míít t kvalitnkvalitnííspspááneknek

po po probuzenprobuzenííbude bude odpoodpoččinutý, inutý, spspáánek nek hodnothodnotíí jako jako kvalitnkvalitníía a dostatedostateččnýný

zajistit klid zajistit klid na oddna odděělenleníípo 21.00 hod.po 21.00 hod.

zajistit zajistit pacientovi jeho pacientovi jeho spspáánkovnkovéériturituáály ly -- medumeduňňkovýkovýččaj, aj, osprchovosprchováánníí ve ve 20.00 hod.20.00 hod.zajistit aktivitu zajistit aktivitu

bběěhem dnehem dne

pacient sppacient spíícelou noccelou noc

rrááno no verbalizujeverbalizujespspáánek jako nek jako dobrýdobrý

WWW odkazy zabývajWWW odkazy zabývajííccíí se se problematikou spproblematikou spáánkunku

ČČeskeskáá spolespoleččnost pro nost pro výzkum spvýzkum spáánku a nku a spspáánkovou medicnkovou medicíínunuwww.sleepwww.sleep--society.czsociety.cz

Centrum pro poruchy Centrum pro poruchy spspáánku a bdnku a bděěnnííwww.neuro.lf1.cuni.czwww.neuro.lf1.cuni.cz

www.nespavost.www.nespavost.czcz

www.zdravyspanek.czwww.zdravyspanek.cz

SpecializovanSpecializovanáá pracovipracoviššttěě zabývajzabývajííccíí se se problematikou spproblematikou spáánkunku

Klinika TRN, FN PlzeKlinika TRN, FN PlzeňňCentrum pro poruchy spCentrum pro poruchy spáánku a bdnku a bděěnníí VFN a 1. LF UK, VFN a 1. LF UK, Praha 2Praha 2prim. MUDr. J. Berprim. MUDr. J. Beráánek, Csc., poliklinika nek, Csc., poliklinika HviezdovaHviezdova ul. ul. Praha 4Praha 4PCP, Praha 8 BohnicePCP, Praha 8 BohnicePlicnPlicníí klinika FN Hradec Krklinika FN Hradec KráálovlovééORL klinika, FN Hradec KrORL klinika, FN Hradec KráálovlovééPsychiatrickPsychiatrickáá klinika FN Hradec Krklinika FN Hradec KráálovlovééNeurologickNeurologickáá klinika FN Brno klinika FN Brno –– BohuniceBohuniceOddOdděělenleníí TRN, nemocnice BTRN, nemocnice BřřeclaveclavČČeskobudeskobuděějovickjovickáá laboratolaboratořř pro poruchy sppro poruchy spáánku a nku a bdbděěnníí

PouPoužžititéé zdroje informaczdroje informacííInternetovInternetovéé strstráánkynkywww.atlas.czwww.atlas.cz

(obr(obráázky z rzky z růůzných zdrojzných zdrojůů))LiteraturaLiteraturaMikMikššovováá, Z., Fra, Z., Fraňňkovkováá, M., , M., HernovHernováá, R., Zaj, R., Zajííččkovkováá, M. , M. Kapitoly zKapitoly z ooššetetřřovatelskovatelskéé ppééčče I. e I. GradaGrada PublishingPublishing, , 2006.2006.VuVuččkovkováá, J. O, J. Oššetetřřovatelstvovatelstvíí –– II. Fortuna, Praha, 1995II. Fortuna, Praha, 1995ŠŠamamáánkovnkováá, M. a kol. Z, M. a kol. Zááklady oklady oššetetřřovatelstvovatelstvíí. . Karolinum, Praha, 2006Karolinum, Praha, 2006

škola

VÝVÝŽŽIVA IVA NEMOCNÝCHNEMOCNÝCH

Osnova prezentaceOsnova prezentace1. Význam příjmu potravy2. Potrava a její složky3. Faktory ovlivňující výživu4. Patologické stavy výživy5. Zajištění stravování ve zdravotnickém zařízení6. Dietní systém7. Objednávání, dodání, příprava stravy8. Podávání stravy dospělým 9. Alternativní způsoby příjmu potravy10. Pitný režim, bilance tekutin11. Výživa dětí12. Ošetřovatelský proces

PPřřííjem potravyjem potravyNUTRIČNÍ SCREENIGhodnocení stavu výživy nemocného(součást dokumentace)

VYROVNANÁ ENERGETICKÁ BILANCEpříjem = výdej

POZITIVNÍ ENERGETICKÁ BILANCE (OBEZITA)příjem > výdej

NEGATIVNÍ ENERGETICKÁ BILANCEpříjem< výdej

příklad

VýVýžživa iva kompletnkompletníí s obsahem pots obsahem potřřebných ebných žživin ve sprivin ve spráávnvnéém pomm poměěru ru (p(přřizpizpůůsobeno tsobeno těělesnlesnéé hmotnosti, vhmotnosti, věěku, fyziologickku, fyziologickéému stavu mu stavu a druhu pa druhu pááce)ce)

žživiny iviny –– bbíílkoviny, tuky, cukrylkoviny, tuky, cukryvitaminyvitaminy

-- vitaminy rozpustnvitaminy rozpustnéé vv tuctucííchch –– A, D, E, KA, D, E, K-- vitaminy rozpustnvitaminy rozpustnéé ve vodve voděě –– skupiny B, Cskupiny B, C

minermineráály ly –– vv ttěěle asi 78 prvkle asi 78 prvkůů, 21 nejd, 21 nejdůůleležžititěějjšíšíchchvoda tvovoda tvořříí 7070--75% na75% naššeho teho těěla, dennla, denníí ppřřííjem 2,5jem 2,5––3l, výdej: 3l, výdej: momoččíí, stolic, stolicíí, k, kůžůžíí, dechem, dechem

SloSložžky potravyky potravy

Faktory ovlivFaktory ovlivňňujujííccíí vývýžživuivu

BiologickBiologickéé PsychickPsychickéévvěěk, zdravotnk, zdravotníí stav, stav, osobnostnosobnostnííuužžíívváánníí lléékkůů aj.aj. vlastnosti, stres aj.vlastnosti, stres aj.

SociSociáálnlnííkultura, zvyky, vkultura, zvyky, vííra, reklama, ra, reklama, žživotnivotníí styl aj.styl aj.

PatologickPatologickéé stavy výstavy výžživyivy

Nechutenství – ztráta chuti k jídlu

Kachexie – chorobná vyhublost

Dysfagie – porucha polykání

Dyspepsie – souhrn příznaků, které se vyskytují při poruchách trávícího ústrojí (říhání, nevolnost, pálení žáhy, zvracení aj.)

Mentální anorexie – porucha příjmu potravy, úmyslnésnižování tělesné hmotnosti, člověk nechce jíst

Mentální bulimie – porucha příjmu potravy s opakujícími se záchvaty přejídání a přehnanou kontrolou tělesnéhmotnosti (zvracení, zneužívání projímadel, cvičení)

Strava s léčebným vlivem LÉČEBNÁ DIETA

Nutričně vyvážená stravapro různá onemocněnís různým poměremzákladních živin,naordinovaná individuálněpro každého nemocného.

Dietní systémje dokument, podle kterého se řídípříprava léčené výživy v nemocnici

Základní přehled diet: diety základní 1 2speciálnístandardizované

Varianty diet

ObjednObjednáávváánníí stravystravyStravu objednává:

staniční sestra pověřená či službu konající sestra

Způsob objednávání se různí:pomocí počítačového objednávkového systému pomocí žádanky k objednání stravyobojího

Žádanky k objednání stravyPředpis stravy pro odd. XY na den 20.10 (dvojmo)

- každá dieta má svoukolonku (píšeme počet diet)- kolonky pro mimořádnépřídavky (čaj, lemon, bujón,piškoty, II. večeře…)

Dodatečné hlášenzměn počtu diet (dvojmo)

- v případě přijetínemocného během dne - přihlášení nových diet a odhlášení diet propuštěnýchnemocných

Dodání stravy na ošetřovací jednotkuZ centrální kuchyně se strava rozváží naošetřovací jednotku TABLETOVÝ SYSTÉM

jednotlivé porce jídla jsou připraveny dospeciálních podnosů, které jsou přepravenykontejnery na ošetřovací jednotkujídlo se nemusí ohřívat ani jinak upravovatkaždý podnos je označen číslem diety

ZZáásady psady přři podi podáávváánníí jjíídladlaNemocný dostNemocný dostáávváá::

jen pjen přředepsanou dietuedepsanou dietujjíídlo dostatedlo dostateččnněě tepltepléé, vhodn, vhodněě upravenupravenéépravidelnpravidelněě: : snsníídandaněě –– svasvaččina ina –– oboběěd d –– svasvaččina ina –– veveččeeřře e –– 2 ve2 veččeeřře e

dostatek tekutindostatek tekutin

PersonPersonáál pl přři podi podáávváánníí jjíídla:dla:je vhodnje vhodněě úúpraven praven

(ochrann(ochrannáá zzááststěěra) ra) umytumytéé ruceruce

„„Co mCo můžůže nemocne nemocnéému brmu bráánit vnit v tom, tom, aby se saby se sáám najedl?m najedl?““

PodPodáávváánníí jjíídla dle stupndla dle stupněě sobsoběěstastaččnostinosti

chodchodííccíí nemocnnemocníí (j(jíídelna) delna)

leležžííccíí nemocnnemocníí, kte, kteřříí se mohou sami najse mohou sami najííst (jst (jíídelndelníístolek, stolek na pokoji)stolek, stolek na pokoji)

leležžííccíí nemocnnemocníí, kter, kteréé je tje třřeba krmit eba krmit

AlternativnAlternativníí zpzpůůsoby psoby přřííjmu potravyjmu potravy

VýVýžživa pomociva pomocíí nazogastricknazogastrickéé sondysondy

VýVýžživa piva přřes PEGes PEG((perkutperkutáálnlníí endoskopickendoskopickáá gastrostomiegastrostomie))

ParenterParenteráálnlníí vývýžživaiva

Pitný rePitný režžimim

BT = pBT = přřííjem + výdej tekutin / za 12 jem + výdej tekutin / za 12 čči i 24h24hzaznamenzaznamenááme vme vššechny pechny přřijatijatéé tekutinytekutinyPozitivní BT = větší příjem jak výdejNegativní BT = větší výdej jak příjem

PPřřííjem: jem: perper--osos: k: kááva, va, ččaj, polaj, poléévka, ovocnvka, ovocnéé ššťťáávyvy……, , i.v: i.v: infinfúúzeze

Výdej: moVýdej: močč, zvracen, zvraceníí, pocen, poceníí, stolice, , stolice, ascitesascites

Výživa dětíVýVýžživa diva děěttíí

PŘIROZENÁMATEŘSKÉ MLÉKO (KOJENÍ)

dáváme přednost

nejlépe odpovídá energetickéa biologické potřebě kojence

plně saturuje výživovépožadavky dítěte do 6. měsíce života

UMĚLÁv případě, že dítěnemůže být kojeno

preparáty umělé výživy, které musí odpovídat věku a zdravotnímu stavu dítěte

PPřřirozenirozenáá vývýžživaiva

Mateřské mlékopozitivně ovlivňuje trávení, podporuje imunitní systém, vyzrávání nervové soustavy,nevyvolává alergiikojené děti v průměru lépe prospívají, jsou méně obézníkojení má pozitivnípsychologický význam ve vztahu matka – dítě

Druhy mateDruhy mateřřskskéého mlho mléékaka

mlezivo – kolostrum: tvoří se první dny po porodu přechodné mateřskémléko: tvoří se od 5 – 14 dne po poroduzralé mateřské mléko: tvoří se od 14 dne po porodu

SchSchééma pma přřirozenirozenéé vývýžživyivy

UmUměělláá vývýžživaiva

sušené kravské mlékopodáváme v případě, že dítě nemůže být kojenomusí odpovídat věku a zdravotnímu stavu dítěte produkty umělé mléčnévýživy

SchSchééma umma uměělléé vývýžživyivy

ObdobObdobíí vývýžživy kojenceivy kojence

Období výlučně mléčné stravy 0. - 4. měsíc(kojení,umělá výživa – sušené mléko)Období nemléčných přídavků 5. - 7. měsíc(postupné zavádění masozeleninových, ovocně mléčných přídavků ve formě jemněaž středně kašovité) Období plné kojenecké stravy 8. - 12. měsíc(hrubší konzistence stravy)

PostupnPostupnéé zavzaváádděěnníínemlnemlééččnnéé stravystravy

do 6. měsíce plně kojitod 2. měsíce podávat postupně ovocné šťávyod ukončeného 6. měsíce zeleninové polévky (rozmixovaná, nesolená zelenina) od 7. měsíce postupná zátěž trávícího ústrojí(2 x týdně maso, polovinu vařeného vejce, svačina – ovoce, nízkotučný jogurt, tvaroh)od ukončeného 7. měsíce na noc kaši, přidat piškoty

KrmenKrmeníí kojenckojencůů -- postuppostupZZáásady psady přři krmeni krmeníí savisaviččkoukou nebo lnebo lžžiiččkou:kou:

ppřřebalit debalit dííttěězajistit, aby mzajistit, aby měělo prlo práázdnzdnéé nosnnosníí prprůůduchyduchyumýt si ruce umýt si ruce ukukáázat lzat lááhev, optimistický slovnhev, optimistický slovníí doprovoddoprovodzkontrolovat teplotu mlzkontrolovat teplotu mlééka (kka (káápnout na hpnout na hřřbet ruky), bet ruky), úúdaje na ldaje na lááhvi, hvi, stupnicistupnicikojence drkojence držžet naet na klklíínněě, ve zvý, ve zvýššenenéé poloze, pod krk dpoloze, pod krk dáát bryndt bryndááččekeku du děěttíí, kter, kteréé musmusíí leležžet, hlaviet, hlaviččku a hrudnku a hrudníík mk míírnrněě podlopodložžititllááhev drhev držžet ve sklonu, tak aby hrdlo bylo stet ve sklonu, tak aby hrdlo bylo stáále plnle plnéédo jdo jíídla ddla dííttěě nenutit, jemnnenutit, jemněě povzbuzovatpovzbuzovatododřřííhnuthnutíí ve svislve svisléé poloze (jinak je dpoloze (jinak je dííttěě ohroohrožženo aspiraceno aspiracíí))ototřřeneníí úúst a ulost a uložženeníí do postýlkydo postýlkyzzáápis do dokumentace (pis do dokumentace (dekurzudekurzu))

AlternativnAlternativníí zpzpůůsoby krmensoby krmeníí

Krmení lžičkouKrmení kapátkem či stříkačkouKrmení stříkačkou po prstuKrmení z kádinky či hrníčkuKrmení pomocí cévky po prsu

MlMlééččnnáá kuchykuchyňňkakasoučást dětských nebo novorozeneckých oddělenínebo organizovaná centrálně (nemocnice, kojenecký ústav…) zabezpečuje přípravu a distribuci mléčné a smíšenéstravy pro novorozence a kojence vstup má povolen jen personál kuchyně a kontrola, ostatní personál smí pouze do místnosti k převzetístravyzaměstnanci musí dodržovat přísná hygienickápravidla (mytí a dezinfekce rukou, ochranný oděv, rouška), pravidelně je kontrolován jejich zdravotnístav

MlMlééččnnáá kuchykuchyňňka ka –– prostorovprostorovéé ččlenleněěnníí

ČÁST ČISTÁ- příprava, vaření,

chlazení, porcovánímléčných dávek, čajů

- konečná úprava smíšenéstravy

- součástí mléčnékuchyňky je prokládacísterilizátor

ČÁST NEČISTÁ- čištění ovoce, zeleniny,

jiných surovin před tepelnou úpravou

- mytí a příprava kojeneckých lahví před sterilizací

- je zde chladnička pro uschování vzorků – pro zpětnou kontrolu na 48h, příp. vznik infekčního onemocnění

fotofoto

OOššetetřřovatelský procesovatelský proces

HodnoceníHodnocení

RealizaceRealizace PlánováníPlánování

Ošetřovatelskádiagnóza

Ošetřovatelskáanamnéza

Ošetřovatelský proces:

PouPoužžititéé zdroje informaczdroje informacííInternetové stránky:

www.seznam.czwww.google.comwww.centrum.cz

Literatura:Mikšová, Z., Froňková, M., Zajíčková, M.: Kapitoly z ošetřovatelské péče I. Praha: Grada, 2006Šamánková, M. a kol.: Základy ošetřovatelství. Praha: Karolinum, 2006.Rozsypalová, M., Haladová, E., Šafránková, A.: Ošetřovatelství II., Praha: Informatorium, 2002.

škola

VIZITAVIZITA

vizitavizitaformy formy vizityvizityppřřííprava vizityprava vizitypompomůůcky k vizitcky k vizitěěúúkoly zdravotnickkoly zdravotnickéého asistenta pho asistenta přři viziti vizitěělléékakařřskskéé vyvyššetetřřeneníí ppřři viziti vizitěězzáápis ordinacpis ordinacííorganizace prorganizace prááce po vizitce po vizitěě

Osnova prezentaceOsnova prezentace

VIZITAVIZITApravidelnpravidelnáá nnáávvššttěěva va hospitalizovanhospitalizovanéého ho nemocnnemocnéého lho léékakařřem em a ostatna ostatníími mi pracovnpracovnííky ky zdravotnickzdravotnickéého ho týmutýmu

Formy vizityFormy vizityvizita u lvizita u lůžůžka nemocnka nemocnééhohomalmaláá vizita vizita –– ooššetetřřujujííccíí lléékakařřa sestra, 1x nebo 2 x denna sestra, 1x nebo 2 x denněěvelkvelkáá vizita vizita –– ppřřednosta ednosta kliniky, lkliniky, léékakařři, sestry, i, sestry, zdravotnizdravotniččttíí asistentiasistentivizita na ambulancivizita na ambulanci–– odbornodbornéé vyvyššetetřřeneníí(ORL, o(ORL, oččnníí, ko, kožžnníí, , gynekologickgynekologickéé pracovipracoviššttěě))vizita skupinovvizita skupinováá–– psychiatrickpsychiatrickéé llééččebnyebny

PPřřííprava vizityprava vizity1.1. ppřřííprava prava

nemocných nemocných 2.2. ppřřííprava a prava a úúklid klid

pokojpokojůů3.3. ppřřííprava prava

dokumentace dokumentace pacientpacientůů

4.4. pompomůůcky k vizitcky k vizitěě

PomPomůůcky k vizitcky k vizitěě

tonometr, fonendoskoptonometr, fonendoskopúústnstníí lopatky, baterkalopatky, baterkagumovgumovéé rukavice, rukavice, vazelvazelíínanaemitnemitníí miskamiskaruruččnnííkkppřříípadnpadněě daldalšíší pompomůůcky cky dle zvyklosti dle zvyklosti a zama zaměřěřeneníí oddodděělenleníí

ÚÚkoly zdravotnickkoly zdravotnickéého asistenta pho asistenta přři viziti vizitěě

ppřřipravipravíí nemocnnemocnéého k vyho k vyššetetřřeneníízajistzajistíí sprspráávnou polohu k danvnou polohu k danéému vymu vyššetetřřenenííasistuje pasistuje přři pi přřevazech, drobných levazech, drobných léékakařřských ských výkonechvýkonechppřředkledklááddáá dokumentaci nemocndokumentaci nemocnéého a uklho a uklíízzíí jijizapisuje ordinace a pokyny lzapisuje ordinace a pokyny léékakařře z vizitye z vizityposkytuje informace o nemocnposkytuje informace o nemocnéém, kterm, kteréé jsou jsou ddůůleležžititéé pro zdravotnpro zdravotníí stav (dodrstav (dodržžovováánníí diety, diety, uužžíívváánníí lléékkůů, l, lééččebnebnéého reho režžimu atd.)imu atd.)

LLéékakařřskskéé vyvyššetetřřeneníí ppřři viziti vizitěěvyvyššetetřřeneníí úúst a krkust a krkuvyvyššetetřřeneníí hrudnhrudnííkukuvyvyššetetřřeneníí bbřřichaichavyvyššetetřřeneníí ledvinledvinvyvyššetetřřeneníí dolndolníích ch konkonččetinetinvyvyššetetřřeneníí konekoneččnnííku ku (per (per rectumrectum))

ZZáápis ordinacpis ordinacíído zvldo zvlášáštntníího seho seššituituformy zformy záápisu mohou být rpisu mohou být růůznznéé, dle zam, dle zaměřěřenenííoddodděělenleníí, organizace pr, organizace prááce atd.ce atd.vvžždy musdy musíí být zbýt zááruka, ruka, žže ve všše, co je u vizity e, co je u vizity naordinovnaordinovááno, bude skuteno, bude skuteččnněě provedenoprovedenolléékakařř svým podpisem potvrdsvým podpisem potvrdíí sprspráávnost zvnost záápisupisu

Organizace prOrganizace prááce po vizitce po vizitěěstanistaniččnníí sestra stanovsestra stanovíí program plnprogram plněěnníí ordinacordinacíístanistaniččnníí sestra ursestra urččíí nalnalééhavost havost úúkolkolůů a poa pořřadadíína plnna plněěnníí ordinacordinacíí se podse podííllíí celý ocelý oššetetřřovatelský týmovatelský tým

kakažždý dý úúkol muskol musíí být plnbýt plněěn zodpovn zodpověědndněě –– ddůůvvěěra ra klientaklienta

PouPoužžititéé zdroje informaczdroje informacíí

InternetovInternetovéé strstráánkynkywww.atlas.czwww.atlas.cz (obr(obráázky z rzky z růůzných zdrojzných zdrojůů))

LiteraturaLiteraturaVuVuččkovkováá, J. O, J. Oššetetřřovatelstvovatelstvíí –– II. Fortuna, Praha, II. Fortuna, Praha, 19951995ŠŠamamáánkovnkováá, M. a kol. Z, M. a kol. Zááklady oklady oššetetřřovatelstvovatelstvíí. . Karolinum, Praha, 2006Karolinum, Praha, 2006

škola

ASISTENCEASISTENCEPPŘŘI TRANSFUZII TRANSFUZI

Osnova prezentaceOsnova prezentaceOsnova prezentace1.1. Krev a jejKrev a jejíí funkcefunkce2.2. Organizace transfuznOrganizace transfuzníí sluslužžby v by v ČČRR3.3. Definice transfuze, indikace k podDefinice transfuze, indikace k podáánníí transfuzetransfuze4.4. Druhy transfuznDruhy transfuzníích pch přříípravkpravkůů5.5. AutotrasfuzeAutotrasfuze6.6. ZZáákladnkladníí transfuzntransfuzníí ppřříípravky, krevnpravky, krevníí derivderiváátyty7.7. Aplikace transfuze, kompetence ZAAplikace transfuze, kompetence ZA8.8. DokumentaceDokumentace9.9. PotransfuznPotransfuzníí reakce, komplikacereakce, komplikace10.10. OOššetetřřovatelský proces ovatelský proces 11.11. OpakovOpakováánníí

Krev a její funkceKrev a jejKrev a jejíí funkcefunkce1.1. TransportnTransportníí funkcefunkce

a)a) ppřřenos dýchacenos dýchacíích plynch plynůů

b)b) rozvod rozvod žživin a z plodin metabolizmuivin a z plodin metabolizmu

c)c) rozvod tepla po trozvod tepla po těělala

d)d) úúččast na last na láátkovtkovéém m řříízenzeníí organizmuorganizmu

2. Specifick2. Specifickéé funkcefunkce

a)a) udrudržžovováánníí ststáálosti vnitlosti vnitřřnníího prostho prostřřededíí

b)b) obrannobrannéé funkcefunkce

c)c) schopnost srschopnost sráážženeníí krvekrve

Složení krveSloSložženeníí krvekrve

Erytrocyty LeukocytyErytrocyty Leukocyty

TrombocytyTrombocyty

PlazmaPlazma

Krevní skupinyKrevnKrevníí skupinyskupiny

SkupinaSkupina AntigenAntigen ProtilProtiláátkatka FrekvenceFrekvence

AA AA antianti BB 41%41%

BB BB antianti AA 14%14%

00 ____ antiAantiA, , antiBantiB 38%38%

ABAB A, BA, B ____ 7%7%

ÚÚkoly transfuznkoly transfuzníí sluslužžbyby

odbodběěry krve nebo jejich slory krve nebo jejich složžekekvyvyššetetřřeneníí krve, jako prevence pkrve, jako prevence přřenosu enosu infekinfekččnníích chorobch chorobzpracovzpracováánníí krve krve –– výroba transfuznvýroba transfuzníích ch ppřříípravkpravkůů a krevna krevníích derivch derivááttůůskladovskladováánníí a distribuce krvea distribuce krve

ZaZařříízenzeníí transfuzntransfuzníí sluslužžbyby

TransfuznTransfuzníí stanice, stanice, krevnkrevníí banka (sklady)banka (sklady)

Dárcovství krveDDáárcovstvrcovstvíí krvekrve

ppřředpoklady dedpoklady dáárcovstvrcovstvíídotazndotazníík pro dk pro dáárcerceoceoceňňovováánníí bezpbezpřřííspspěěvkových dvkových dáárcrcůů krvekrve

Definice transfuzeDefinice transfuzeDefinice transfuze

převod transfuzních přípravků a krevních derivátů od dárce do organismu druhého člověka – příjemcepodání plné krve nebo jejich komponentů do venózní cirkulace (žilního oběhu)

Indikace k podánítransfuze

Indikace k podIndikace k podáánníítransfuzetransfuze

Vitálnípři ztrátách velkého množstvíkrve (při úrazech, operacích, krvácení do GIT)

Zdravotnípři krevních chorobách (poruchy srážení krve, anémie, hypoxie)

Druhy transfuzDruhy transfuzíí

ppřříímmáá

nepnepřříímmáá

exsangvinaexsangvinaččnníí

autotransfuzeautotransfuze

Transportní nádoby = krevní vakyTransportnTransportníí nnáádoby = krevndoby = krevníí vakyvaky

uzavřený systém odběruoddělení plazmy uzavřeným způsobem – dvojvakydelší expirační doba (35–42 dní)jednorázové použitínesmáčivý povrch, nerozbitné, nižší hmotnostnehrozí nebezpečí vzduchové embolie

Označení krevního vakuOznaOznaččeneníí krevnkrevníího vakuho vakunázev přípravkuKS + Rh faktor datum odběrudatum exspiracevýrobní číslooznačení výrobce

Transfuzní přípravky (TP)TransfuznTransfuzníí ppřříípravky (TP)pravky (TP)

vyrábějí se na transfuzním oddělení, z krve dárců

ERYTROCYTOVÉ PŘÍPRAVKY:erytrocytový koncentrát (EK) EK resuspendovaný (EKR)EK deleukotizovanýEK promytý…aj.

TROMBOCYTOVÉ PŘÍPRAVKY:TROMB. koncentrátTROMB. deleukotizované

ČERSTVĚ MRAŽENÁ PLAZMA

KrevnKrevníí derivderivááty (KD) ty (KD)

vyrábějí se továrně

lidský albumin 5 %, 20 %

lidský fibrinogen

koagulační faktory

imunoglobuliny

Přetlaková transfuzePPřřetlakovetlakováá transfuzetransfuzepodání krevního přípravku, krevního derivátu pod tlakempři velkých krevních ztrátách

krevní ztráta:15 % = tolerovatelná15–20% = krystaloidy20–25% = koloidy25 % a více = krevní deriváty

krevní vak se zasune do přetlakové manžety – plní se vzduchem do 100 mmHg

nemocného intenzivněsledujeme

Kompetence k aplikaci transfuze

Kompetence k aplikaci Kompetence k aplikaci transfuzetransfuze

Zdravotnický asistent (ZA) není oprávněn k aplikaci transfuze!!!

ZA pouze asistuje (příprava pomůcek, nemocného, asistence u aplikace transfuze)

transfuzi indikuje a aplikuje zásadně lékař(event. sestra za přítomnosti lékaře)

lékař odpovídá za technicky správné provedenítransfuze a ověření krevní skupiny dárce a příjemce před zahájením transfúze

Povinnosti před transfuzíPovinnosti pPovinnosti přřed transfuzed transfuzíí1. odběr vzorku krve na izoserologické vyšetření

(žádanka o izoserologické vyšetření musí být důkladně vyplněná – podpis odebírající sestry, počet konzerv)

odeslat na krevní banku

3. kontrola přinesené krevní konzervy (označení, exspirace, krevní skupina, makroskopický vzhled)

4. příprava nemocného

5. dokumentace

6. příprava pomůcek k aplikaci transfuze

Vlastní aplikace transfuzeVlastnVlastníí aplikace transfuzeaplikace transfuzepříprava krevní konzervy – zavedení převodové

soupravy do krevního vaku

Při aplikaci více transfuzí – každý vak aplikujeme novou převodovou soupravou.

příprava ostatních pomůcek k lůžku

příprava nemocného k aplikaci

asistence lékaři (kontrola dokumentace, nabodnutížíly, kontrola KS pomocí testovacích sér...)

Kompatibilita KS příjemce a dárceKompatibilita KS pKompatibilita KS přřííjemce a djemce a dáárcerce

Testovacíkartička

BiologickBiologickáá zkouzkoušškaka20 ml krve (300 kapek) pustíme proudem, potésnížíme frekvenci kapek na minimum na dobu 3–5 minut

opakujeme 2x u dětí pustíme 3 ml krve a na 5 minut, pak se převod přeruší, po tuto dobu se vpouští do žíly infuzní roztok

Pokud se během biologické zkoušky neobjevížádná nežádoucí reakce, transfúze pokračuje normální rychlostí, tj. 60–80 kapek /min. Převod by neměl trvat déle než 1,5–2 hodiny.

Povinnosti během aplikace transfuze

Povinnosti bPovinnosti běěhem aplikace hem aplikace transfuzetransfuze

Kontrolujeme: celkový stav a vzhled klienta (třesavka, kopřivka, dušnost), příp. subjektivní potíže (nauzea, tlak na prsou…aj.) – v pravidelných intervalech (10minut)místo vpichu (zarudnutí, otok)rychlost transfúzev případě výskytu komplikací: okamžitě přerušit transfuzi, monitorovat FF, léky d.o, ohlásit reakci transfuznímu oddělení, zajistit vyšetření moče chemicky

Povinnosti po ukončení transfuzePovinnosti po ukonPovinnosti po ukonččeneníí transfuzetransfuzeTransfuze nemá trvat více jak 1,5 – 2 h!!!

měříme fyziologické funkce (TK, P, TT), zajistíme vzorek moči (vyšetření na bílkovinu)

sledujeme celkový stav a vzhled nemocného, jeho subjektivní potíže

vak se zbytkem krve označíme (datum a hodina ukončení převodu) a uložíme na 24 hodin do lednice

pokud nedojde do 24h k žádné nežádoucí reakci, vak likvidujeme jako infekční odpad

také testovací karta se likviduje 24 hodin po ukončení transfuze

Dokumentace transfuzeDokumentace transfuzeZaznamenavZaznamenaváámeme do do „„transfuzntransfuzníího razho razíítkatka““

nebo zvlnebo zvlášáštntníího listu v ho listu v dekurzudekurzu::

hodnoty TK, P, TT před a po transfúzidatum provedení transfuzezačátek a konec transfuze – časdruh podávaného přípravku (KS + Rh faktor, množství, číslo vaku, exspirace)KS + Rh příjemceověření KS u lůžka + biologický pokus

vše podepisuje sestra i lékař

PotransfuznPotransfuzníí reakce, komplikacereakce, komplikace

hemolytická (nejzávažnější)alergickáfebrilní (pyretická)bakteriální (septická)oběhové přetížení (hypervolemie)přenos infekce (hepatitidy A,B,C, HIV)

příznaky jednotlivých reakcí

základní ošetřeníjednotlivých reakcí

OOššetetřřovatelský procesovatelský proces

HodnoceníHodnocení

RealizaceRealizace PlánováníPlánování

Ošetřovatelskádiagnóza

Ošetřovatelskáanamnéza

Ošetřovatelský proces:

OpakovOpakováánníí

JakJakéé jsou indikace kjsou indikace k podpodáávváánníí transfuze?transfuze?Co jsou transfuznCo jsou transfuzníí ppřříípravky?pravky?Definuj pojem transfuze.Definuj pojem transfuze.Co je nutnCo je nutnéé kontrolovat u nemocnkontrolovat u nemocnééhohov prv průůbběěhu aplikace transfuze?hu aplikace transfuze?Vyjmenuj moVyjmenuj možžnnéé potransfuznpotransfuzníí reakce.reakce.

PouPoužžititéé zdroje informaczdroje informacííInternetovInternetovéé strstráánky:nky:

www.seznam.czwww.seznam.czwww.google.comwww.google.comwww.centrum.www.centrum.czcz

Literatura:Literatura:MikMikššovováá, Z., , Z., FroFroňňkovkováá, M., Zaj, M., Zajííččkovkováá, M.: Kapitoly , M.: Kapitoly z oz oššetetřřovatelskovatelskéé ppééčče I. Praha: e I. Praha: GradaGrada, 2006, 2006ŠŠamamáánkovnkováá, M. a kol.: Z, M. a kol.: Zááklady oklady oššetetřřovatelstvovatelstvíí. . Praha: Karolinum, 2006.Praha: Karolinum, 2006.RozsypalovRozsypalováá, M., , M., HaladovHaladováá, E., , E., ŠŠafrafráánkovnkováá, A.: , A.: OOššetetřřovatelstvovatelstvíí II., Praha: II., Praha: InformatoriumInformatorium, 2002., 2002.

škola

Pacient a nemocniční prostředí - szs-jaselska.czOsnova prezentace: 1. Příjem nemocného k...

Documents