Domov pro seniory SKALICE,příspěvková organizace

Náš svět informace z Domova pro seniory Skalice, p.o.

Skalice 1, 671 71 HostěradiceVI. ročník duben 2017

Obsah:_________________________________stranaÚvod 3

Společenská kronika 4 - 5

Velikonoční pranostiky 6 - 10

Jaro na zahradě 11 - 12

Co se událo??? 13 - 15

Volnočasové aktivity 16 - 19

Rady a tipy 20 - 21

Příběh 22

Z pera kuchaře 23 - 24

Vtipy 25

Pro bystré hlavy 26

Závěr 27

2

Duben 2017– měsíc Velikonoc

Slavnost Kristova zmrtvýchvstání je pro křesťany největším svátkem. V noci na velikonoční neděli se před kostelem rozhoří oheň. Lidé se u něj shromáždí a rozsvítí velikonoční svíci – paškál. Pak vejdou do tmavého kostela. Od paškálu se postupně zapaluje víc a více svíček, lidé je nesou v rukou a noc se od nich rozjasní. Začne se zase zpívat, rozezvučí se zvony i varhany. Ti, kteří nedávno poznali Ježíše, jsou ve vodě pokřtěni. Kristovo světlo přemáhá tmu v srdci člověka a voda smývá hříchy. Na tvářích lidí září radost.

A proč to všechno? To první věděla Marie Magdaléna. Měla Krista opravdu ráda, a když viděla, jak umřel, velice truchlila: smrt všechno ničí! V neděli ráno šla smutně k jeho hrobu. Našla ho však prázdný. Zmateně se otočila a… stál tam živý Ježíš a vlídně řekl: „Marie!“ Naplnila ji veliká radost. On žije! I Magdaléna začala znovu žít. Ježíš ji, plnou naděje, poslal za ostatními. Utíkala jim to vypovědět: „Pán vstal! Tolik lidí zachránil od různého zla, trápení a hříchu, vždyť jsme to viděli. A teď přemohl i smrt! Nemusíme se bát!“ To je poselství Velikonoc.

Když se slaví Velikonoce, začíná u nás zrovna jaro. Ze země už vyrážejí první stébla trávy a květiny, na stromech pučí nové listí – do přírody se vrací život. Lidé jaro vždycky vesele vítali. Zdobí se velikonoční vajíčka a drobné figurky mláďátek, která na jaře přicházejí na svět: kuřátka nebo zajíci. Na velikonoční pondělí u nás kluci honí holky s pomlázkou a na oplátku bývají politi studenou vodou. Tenhle dávný zvyk nevyjadřuje škodolibost, ale přání, aby se i v nás život obnovoval a byl svěží jako v čerstvých prutech nebo ve vodě.

Na stolech bývá spousta dobrot. Z těsta se pečou bochánky, malé jidášky a beránci. Na velikonoční ráno přinášejí lidé trochu z připraveného jídla do kostela, kněz jim požehná a oni je pak nesou buď na svůj sváteční stůl, nebo osamělým lidem pro radost.

3

Společenská kronikaV   měsíci dubnu, květnu a červnu oslaví své

životní jubileum

Paní Kalášková MariePaní Krausová TereziePaní Jančušková MarcelaPaní Komendová NaděždaPaní Jílková AlžbětaPaní Drahokoupilová Vlasta, Mgr.Paní Cibulková MariePaní Bílková MariePaní Popková AndělaPaní Součková RuženaPaní Küffelová SoňaPaní Kučerová MariePaní Kuchaříková Marie

4

Jubilantům přejeme do dalších let hodně zdraví, štěstí a životní pohody!Přivítali jsme mezi námi nové uživatele:

Paní Nechvátalová MariePan Pospíšil JaroslavPan Hnízdil VladislavPaní Jedonová JiřinaPaní Fölklová AnežkaPaní Jančušková Marcela

Rozloučili jsme se :

Pan Smékal Jaroslav

Paní Hejdová Jiřina

Paní Dvořáková Marie

Paní Balíková Anežka

5

Velikonoční pranostiky

Masopustní neděle (49 dní před Božím hodem velikonočním)Masopustní úterý (47 dní před  Božím hodem velikonočním)Bude-li v Masopustní úterý příjemné povětří, bude dosti hrachu.Bude-li v úterý Masopustní nebo ve středu Popeleční vítr aneb vichr, tehdy celý půst větrný bude.Jaké je masopustní úterý, takový bude podzim.Jaké jest Masopustní úterý, taková bude Veliká noc.Kdo o masopustním úterku (před Popeleční středou) bude tancovat přes půlnoc, objeví se mu čert v zeleném kabátě a bude strašit takového neznaboha! Na ostatky lužky - budou jabka, hrušky.Teče-li v úterý Masopustní voda kolejem, bude úrodný rok na len.

Postní dobaVelikonocům předchází čtyřicetidenní přípravná doba - tzv. Postní doba.

Popeleční středa - 1. den půstu: (46 dní před Božím hodem velikonočním) - začátek posvátné doby postníPopeleční středa se datuje do 6.-7. století. Tehdy byl začátek postního období přeložen ze 6. neděle před Velikonocemi na středu, která jí předchází, aby se z postní doby vyčlenily jednotlivé neděle, protože ty nejsou chápány jako postní den.

Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.Kdo dnes bude prát prádlo, tomu pak stejně zůstane po celý rok špinavé. Kdo dnes peče chléb, tomu tento den při pečení pomáhá sám Pán Bůh se všemi svatými. Kdo se dnes napije svěcené vody či kořalky, bude v létě ochráněn před komáry. Na Popeleční středu fouká-li vítr svěží, úrodný rok nato běží.Přadleny říkaly: „Škaredou středu nerada předu, ráda spím, co je kde dobrého, všechno sním.

Pytlový čtvrtek - 2. den půstu: (45 dní před Božím hodem velikonočním)Tento den se dojídaly zbytky z masopustních hodů. Byla to jakási "hodokvasní prodloužená". A odkud název? Po masopustě se totiž všechno zbylé sní, stráví - zpytluje! Nebo byl název odvozen od režného pytlového roucha postního.

1. neděle postní – Černá, Sazometná "Invocavit" - 5. den půstu: (42 dní před Božím hodem velikonočním)Odkud pocházejí názvy první neděle postní?

6

Černá: Protože se ženy odívaly do černých šatů, čímž se buď připomínalo ukřižování Krista, nebo to značilo nadcházející půst. Samometná: Protože byla dnem úklidu.

2. neděle postní - Pražná "Reminiscere" - 12. den půstu: (35 dní před Božím hodem velikonočním)Název Pražná byl spojen s postním pokrmem "pražma", připraveným z upražených naklíčených obilných zrn. Z tohoto pražma se také připravovala polévka „praženka“.

3. neděle postní - Kýchavá "Oculi" - 19. den půstu: (28 dní před Božím hodem velikonočním)Tento název skutečně pochází od slova kýchat. Ve středověku prý existovaly mory, které se začaly projevovat kýcháním. Říkalo se: "Jakž kdo kejchl, hned náhle umříti musil." Lidé proto vinšovali sobě "Pomáhej pán Bůh" nebo "Pozdarv Tě pán Bůh". Poté bylo toto pozdravení znakem dobrého chování. A věřilo se, že kýchání čistí hlavu - proto se ještě podporovalo šňupáním.

Kdo v tento den třikrát za sebou kýchne, bude zdráv celý rok.Kolikrát kdo kýchne, minimálně tolik roků bude ještě žít.

4. neděle postní - Družebná "Laetare" - 26. den půstu: (21 dní před Božím hodem velikonočním)O Družebné neděli se chlapci a dívky scházeli ke společným posezením, kdy každý přinesl nějakou svačinu a tu pak společně snědli.

5. neděle postní - Smrtonosná "Indica" - 33. den půstu: (14 dní před Božím hodem velikonočním)Velikonoční neděle přichází po prvním jarním úplňku. Čtrnáct dní předtím na smrtnou neděli děvčata vynášejí Moranu – symbol smrti a zimy.  Morana je na znamení skončení zimy vhozena do řeky.

Vlastní Velikonoce začínají Květnou nedělí, která zahajuje pašijový týden (pašije - latinsky utrpení) – poslední týden čtyřicetidenního půstu. O Květné neděli se začíná oslava Svatého týdne průvodem, který symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení a účastníme se jeho kříže, abychom dostali také podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě.

6. neděle postní - Květná "Palmarum" - 40. den půstu: (7 dní před Božím hodem velikonočním)Tuto neděli se světí kočičky a vrbové proutky. Květná neděle spojuje Kristův královský triumf a oslavu jeho utrpení vjedno.

Kdo si posvěcenými kočičkami přetře oči se slovy „kočičky, kočičky, aby nebolely vočičky“, nebudou jej bolet oči. Kdo spolkne 1-3 posvěcené kočičky, nebude je boler po celý rok v krku.

7

Kouzlo: Kdo o Květné neděli uřízne čarovný vrbový proutek, bude jej moci použít, pokud najde zlaté vejce. To nosí černá slepice s bílou chocholkou, avšak zanáší je. Kdo jej najde, ať jej zahrabe do slámy a před půlnocí jde na křižovatku lesní a polní cesty a zde je položí. Vrbovým proutkem ať zamává k jihu, severu a východu a objeví se duch a vyplní člověku každé přání.Nemá se nic péci, neboť by se zapekl květ na stromech a bylinách a nebylo by žádného ovoce.Oblékaly se nové šaty a jiné se vyvěšovaly, aby v nich člověk kvetl.Svěcené kočičky se zastrkávaly za kříž nebo svatý obrázek ve světnici, jinde se dávaly do sklepa.Vymetalo se obydlí zelenými ratolestmi, aby veškerá neřest zahynula.

Modré pondělí, někde Žluté - 1. den Velikonočního týdne: (6 dní před Božím hodem velikonočním) Šedivé úterý - 2. den Velikonočního týdne: (5 dní před Božím hodem velikonočním)

Sazometná středa, někde Škaredá, Černá, Smetná - 3. den Velikonočního týdne: (4 dny před Božím hodem velikonočním)Tento den se především uklízelo. Říkalo se jí Sazometná nebo Smetná, protože se vymetaly saze z komínů a smýčily se domy.Lidé nosí do kostela polínko dřeva a dají je opálit na hranici jidáše. Doma z něho nadělají louček a z těchto křížků, které o Veliké neděli po obědě s ratolestmi svěcenými na neděli květnou zastrkají do rohů polí. Vždy tři lístky a ratolest, načež je svěcenou vodou pokropí. Který hospodář bude mít dříve zastrkané křížky, bude mít časnější žně. Jak vysoké jsou ratolesti s posvěcenými kočičkami, tak vysoko vzroste obilí. Křížky s ratolestmi chrání před krupobitím.

Důsledný úklid vyhání zlé duchy z domu. Kdo se bude tento den škaredit a mračit, bude se mračit po všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek - 4. den Velikonočního týdne: (3 dny před Božím hodem velikonočním)Na Zelený čtvrtek se jedla jen zelená strava (špenát, zelí), aby byl člověk zdravý po celý rok. Jedná se o velmi starý zvyk převzatý z židovské slavnostní večeře Pesach.Tímto dnem umlknou zvony („odlétají do Říma“) a znovu se rozezní až na Bílou sobotu při zpěvu Gloria. Proto ke svolání k bohoslužbám lidem sloužily jiné nástroje: různé řehtačky, klapačky, mlýnky, trakářky a všechno jiné, co vydávalo rámus.

Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.Kdo dnes smetí spálí, hodí přes plot nebo vynese na rozcestí, jeho stavení taktéž opustí hmyz a myši.Kdo chce míti zdravé a dojné krávy, ať se řídí touto radou: V noci před Zeleným čtvrtkem natrhejte alespoň šest jarních bylin a uvařte je v trojí vodě. Pak tento nápoj podejte kravám před první pastvou, omyjte jím i jejich těla a také vykropte chlév.Kdo se ráno umyje rosou, je uchráněn před onemocněním šíje a dalšími nemocemi.Kdo si zacinká penězi, když zazní zvony naposledy, budou se ho peníze držet po celý rok.Kdo sní jidáše potřeného medem, bude zdravý.Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos.Kdo tento den zazvoní paličkou o hmoždíř, opustí jeho stavení hmyz a myši.

8

Kdo vymete tento den z domu uhlí, nebudou se mu dobře líhnout kuřata.

Když majitel domu obejde po západu slunce stavení a vykropí věchýtkem ze slámy jeho nejbližší okolí svěcenou vodou z nového hrnku, uchrání to jeho obyvatele před zlými čarodějnicemi a dalšími zlými bytostmi. Při kropení má říkat: "Ven hosti bez kostí! Žádný neřád nebude se v tomto domě zdržovat!"Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!Nemá se nic půjčovat a s nikým se nehádat - odměnou se budou všechny hádky vyhýbat a peníze si samy cestu najdou.Zůstane-li ve vesnici mrtvola některého občana přes Zelený čtvrtek, Velký pátek, nebo Bílou sobotu, brzy vypukne v dědině oheň.

Velký pátek - 5. den Velikonočního týdne: (2 dny před Božím hodem velikonočním)

Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.Velký pátek vláha - úrodu zmáhá.

Bílá sobota - 6. den Velikonočního týdne: (1 den před Božím hodem velikonočním)

Bílá sobotaJestli před Velikou nocí ten den anebo v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velikou nocí a svatým Duchem.Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.Sobota bílá, to je den, který jest Jeho hrobem.

Velikonoční noc (Velká noc: z Bílé soboty na Boží hod velikonoční)

Velikonoce Slavnost vzkříšení Krista je vrcholem liturgického církevního roku. Datum Velikonoc se odvíjí od neděle po prvním jarním úplňku (po 21. březnu). Slavnost vzkříšení začíná velikonoční vigilií na Bílou sobotu večer, resp. v noci.

Boží hod velikonoční - 7. den Velikonočního týdneBoží hod velikonočníV tento den se konaly slavné bohoslužby na počest vzkříšení Ježíše Krista. Chodilo se ke svatému přijímání a světili se velikonoční pokrmy - mazance, vejce, beránci a víno. Z posvěceného mazance se kus dával dobytku a skořápky ze svěcených vajec se zahrabávaly na zahradě. Kousek mazance a vejce se hodily do studny, aby měla zdravou vodu. Odpoledne většinou vycházeli lidé do polí na procházky. Odhadovali budoucí úrodu a dělávali i jiné zvykoslovné praktiky - zasazovali po třech křížcích z proutků posvěcených kočiček nebo ohořelých polínek z pálení Jidáše na ochranu proti krupobití a polním škůdcům. Jinak se nepracovalo, pouze se navařilo a nakrmil se dobytek. Nesmělo se šít, protože ten, kdo by vzal jehlu do ruky, tomu by se podebraly prsty.

9

Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.Jasné počasí o Velikonocích - nastane léto o letnicích.Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.Kolik ros spadne před Velikonocemi, tolik po Velikonocích lze ještě očekávat mrazů.Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.Na Velikonoce jasno - bude laciné máslo.Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli ten den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.Prší-li na Boží hod velikonoční, bodou všecky neděle až do letnic deštivé.Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.Vítr, který od Velikonoc do svatého Ducha panuje, drží se celý rok.

Velikonoční pondělí (Červené; 1 den po Božím hodu velikonočním) Bílá neděle (7 dní po Božím hodu velikonočním)Na nebe vstoupení Páně (39 dní po Božím hodu velikonočním)Svátky svatodušní (49 dní po Božím hodu velikonočním)Svatodušní neděle – letnice Padesátý den po Velikonocích prožili první křesťané v Jeruzalémě seslání Ducha svatého, kterým začalo misionářské působení církve. Proto církev padesátý den po Velikonocích slaví Slavnost seslání Ducha svatého, která zároveň uzavírá velikonoční dobu. Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.Na svatého Ducha bláto - bude laciné mláto.Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.Na Svatý Duch do vody buch!O svatém Duše choď ještě v kožiše.Prší-li na Svatého Ducha, jsou klepána žita.Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše. Svatý Duch přinese plný pytel much.

Svatodušní pondělí – následuje po Svatodušní neděliZatímco letnicová neděle má ráz především církevních oslav, v pondělí dominují rozmanité lidové obyčeje.Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.

Nejsvětější trojice (56 dní po Božím hodu velikonočním)Boží tělo (60 dní po Božím hodu velikonočním) Boží tělo - slavnost Těla a krve PáněJaký čas o Božím těle, takový bude čtyřicet dní pořád.Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle!Když lidi o Božím těle utíkají od oltářů, budou utíkat taky od mandelů.

10

Když o Božím těle zmoknou na oltářích věnečky, zmoknou na lukách děvečky.Když utíkají na Boží tělo od oltářů sekáči, budou sušit seno v pekáči.Na Boží tělo den jasný - celý rok šťastný.Na Boží tělo jaký den, dlouho se potom vrací ten.Na Boží tělo jaký den, takové počasí po celý týden.Na Boží tělo nastane-li jasný čas, to znamená bezpečný kvas.Po Božím těle do vody směle!

Jaro na zahraděNa jaro se my, kdo máme zahradu, už těšíme. Až vyleze ze země první tulipán, až pokvetou jabloně, až se půda oschne a ohřeje a budeme moci sít a sázet a těšit se, že zas cítíme tu blízkost k ní….

 

 Co tedy na zahradě na jaře:

Pokud je to opravdu nutné, je ještě zkraje jara možné řezem upravit stromy a keře Je nejvyšší čas prořezat maliny (nechat jen silné mladé výhony odrůd, které plodí na

loňských výhonech), vyvázat ostružiny k opoře Když půda rozmrzne, sázet ještě prostokořenné stromy a keře, také révu a růže Připravit si plochy, na které budeme sít a sázet zeleninu a květiny Vysévat a sázet pak podle aktuálního průběhu počasí a nároků rostlin, některou sadbu

si lze  předpěstovat doma a nebo koupit na tržišti. Můžeme si nechat naklíčit brambory.

Je možné začít sázet houby (zejména máme-li k dispozici tzv. kolíčkovou sadbu) Rychlit některou zeleninu Až teď po zimě odstraňovat zbytky loňských rostlin (včetně jahod) Naopak přírodní trávníky a louky příliš práce v tuto dobu nedají Je nejvyšší čas vyvěsit ptačí budky a umístit úkryty pro hmyz, ježky apod. Ptáci stále ocení přikrmení Postupně už se sklízí první zelenina a bylinky

 K tomu, abychom opravili nářadí, vymysleli, co budeme pěstovat a kde si případně opatříme, co nám chybí, jsme jistě využili zimu. Pokud ne, využít třeba deštivých dní…

Pokud potřebujeme ještě ošetřit stromy a keře (odstranit nemocné a křížící se větve nebo ty, které nám brání v pohybu kolem), je nejvyšší čas u bobulového ovoce (rybíz, angrešt, josta), poté u jádrovin (jabloně, hrušně) – mělo by být hotové už v únoru. Později se prořezávají peckoviny (třešně, višně, meruňky,….) – je dobře počkat, až začnou rašit, tedy začátkem jara. (Ořešáky teď neřežeme, na ty bude čas později, až se oteplí.)

Také malinám a ostružinám je dobře se věnovat nejpozději v časném jaru, odstranit nadbytečné výhony malin, výhony ostružin zakrátit a vyvázat k opoře.

11

Pokud pěstujeme tradičně na záhonech, jistě jsme většinu ploch zryli už na podzim. Zbytek je třeba dokončit co nejdříve. Také vysoké záhony je lépe mít už nachystané (pro vytvoření okrajů jsme mohli využít např. vrbové nebo lískové pruty z průklestu), aby se přes zimu usadily. Na jaře jen hráběmi urovnáme povrch. V časové tísni je ale možné některé plodiny, hlavně dýně, pěstovat na hromadě navezeného kompostu, ale i hnoje, ideálně zamulčovaného slámou. Podle meteorologické situace se řídíme při výsadbách. Ještě zkraje jara je možné sázet prostokořenné dřeviny, ty v kontejnerech pak i později (samozřejmě raději mimo teplá suchá období).

Do ohřáté půdy se sází růže a také réva (obvykle začátkem jara, na konci března). Vysazené rostliny je třeba dobře zaopatřit, zalít, případně vyvázat, pozdější práci nám ušetří zamulčování. Mulč se ale dá doplnit i dodatečně.

Zelenina se vysévá nebo sází podle odolnosti druhů už od března, pokud stav půdy dovolí, teplomilná až v druhé polovině května, totéž platí pro květiny a bylinky. Sadbu si můžeme předpěstovat doma nebo koupit na trhu nebo třeba na výstavě, jaro je obdobím zahradnických a zemědělských výstav a veletrhů.

Pokud si budeme sami pěstovat brambory, je možné je nechat předklíčit, ale nutné to není. Někdo sází brambory již koncem března, tradiční termín je na Marka (25.4. – krásná česká pranostika: Brambory sázej na svatého Marka – bude jich plná jamka), ale záleží samozřejmě na aktuálním průběhu počasí. Brambory se dají pěstovat i alternativními způsoby – na povrchu půdy zakryté vrstvou slámy nebo v pytlích aj. vysokých nádobách, do kterých průběžně doplňujeme substrát,…

Zeleninu je možné rychlit ve skleníku nebo pařeništi, nemáme-li ho, je možné fólií zakrýt třeba i vysoký záhon s rovnými pevnými boky. První vyséváme chladu odolné druhy, zejména ty, které mají delší vegetační dobu (mrkev, petržel). Pak i rostliny tzv. krátkého dne, které by později snadno vykvetly (některé odrůdy ředkviček, salátu, špenátu,…).

V zimě pokácené kmeny se dají využít k pěstování hub (několik druhů hlívy, šiitake, reishi, ucho Jidášovo a další méně známé druhy – opěnka měnlivá, šupinovka Nameko, penízovka sametonohá, …). Kolíčková sadba mnohých druhů už se dá snadno pořídit a manipulace s ní je jednoduchá (navrtat otvory nepatrně širší než „kolíčky“, ty do nich vtlačit a zakápnout voskem). Polena pak umístíme do stínu, třeba pod lísku nebo do živého plotu.

První zeleninu a bylinky budeme už i sklízet. Nejdříve ty, které přezimovaly (zejm. pór, růžičková kapusta, špenát, salát, vytrvalé druhy – rebarbora, chřest,….), později i ředkvičky, salát, jarní špenát, z bylinek třeba oblíbený česnek medvědí, zimní cibuli, pažitku, trhat lze i listy vytrvalých druhů (šalvěj). Můžeme využít i planě rostoucí druhy - pampelišky, violky, kopřivu, sedmikrásku, popenec,…

Od května začíná zrát první ovoce – zimolez kamčatský, muchovníky, později třešně „Májovky“, jahody.

12

Zdroj: http://janinyzahrady.webnode.cz/dalsi-clanky/jaro-na-zahrade/

Co se událo???Návštěva Betléma

v MorašicíchDne 13.1.2017 naše cesta směřovala do blízké vesnice Morašice, kde každoročně vystavují na návsi u místního kulturního domu dřevěný Betlém. Po příjezdu k Betlému nás přivítal pan starosta obce Z. Weis a pan kostelník, kronikář E. Veis. Také na nás čekali i naši blízcí a známí. P. E Veis nám řekl něco o historii Betléma. Na jeho tvorbě se podíleli morašičtí občané. V Betlému se nachází 16 lidských figurek o velikosti 60 cm. Ze zvířátek zde najdeme dvě ovečky jednoho velblouda a na bidýlku nad jesličkami sedí slavík. Všech figurek včetně zvířátek je symbolicky dvacet, tedy stejně jako století, které od narození Krista uplynuly. Jeho výroba trvala 44 dní.

Po prohlídce jsme procházkou dorazili k nedalekému kostelu, který byl zasvěcen sv. Anně. I v kostele jsme se dozvěděli také něco o jeho historii.

Po skončení výkladu jsme se rozloučili, poděkovali a s nezapomenutelným zážitkem jsme se vrátili zpět do Domova.

13

Návštěva cukrárny v Ivančicích

Dne 7.2.2017 jsme se vydali na výlet do Ivančic, kde jsme navštívili cukrárnu a pár obchůdků.

Vyjeli jsme hned po snídani, sluníčko nám svítilo na cestu a my se těšili na dobrou kávu a zákusek. Po cestě jsme si povídali o vesnicích, kterými jsme projížděli.

V cukrárně jsme strávili velmi příjemné dopoledne. Uživatelé si společně povídali a vzpomínali na svá léta mládí.

Interiér v cukrárně byl moc příjemný a také obsluha byla velice milá a vyšla nám v našich přání vstříc.

Po dobré kávě a zákusku jsme se zašli podívat do místních obchůdků, kde si každý něco malého zakoupil.

Unaveni, ale spokojeni jsme se v poledne vraceli zpět k Domovu.

14

Návštěva „školky“ pro seniory ve Znojmě

Dne 16.2.2017 jsme přijali pozvání do „školky“ pro seniory ve Znojmě.

Ve „školce“ nás přivítali mile. Byli rádi, že se opět vidíme. Hned nás pohostili kávou a bábovkou se šlehačkou, kterou pro nás upekli. Naši uživatelé byli moc rádi a na připraveném pohoštění si pochutnali.

Uživatelé školky nám ukazovali své výrobky, ze kterých mají velikou radost a některé nám darovali pro inspiraci, jako např. sovu a věnec z látky.

Poté jsme si společně všichni zazpívali známé lidové písně a zahráli jsme si slovní fotbal, u kterého jsme se od srdce zasmáli.

A když se blížil čas oběda, rozloučili jsme se s uživateli školky a vydali jsme se zpět k Domovu.

15

Volnočasové aktivityPečení

16

Vycházky

Motomed

17

Masopustní veselice

Animoterapie

18

Rady a tipyMáte křečové žíly?

Zkuste s nimi zatočit pomocí vitamínů19

Vitamíny jsou neodmyslitelnou součástí každodenního jídelníčku, ať už v jakékoli formě. Ale věděli jste, že mohou pomoci i v boji proti nevzhledným, rozšířeným žilkám na nohách? Poradíme, na které vitamíny rozhodně nezapomínat, a jak tělu pomáhají.

„Céčko“ podporuje pružnost Vitamín C je velmi důležitý pro tvorbu kolagenu a elastinu. Oba tyto proteiny jsou nezbytné, neboť díky nim zůstává žilní stěna pevná a pružná, což znemožňuje rozšiřování žil a tvorbu nepěkných „křečáků“. Kolagen s elastinem zároveň mohou zmírňovat bolesti křečových žil a tlumit zánět v tepnách. Doporučená denní dávka vitaminu C je 75–90 mg. K potravinám, které zaručují správný přísun „céčka“, mimo jiné patří: 

citrusové plody, jahody, kiwi, papriky, brambory, rajčata.

B-komplex  Do skupiny vitamínů B patří několik odlišných látek. Některé z nich jsou opravdu důležité v prevenci a léčbě křečových žil. Správné dávky vitamínu B12 a B6 by měli dodržovat především lidé s rodinnou či osobní historií zvýšené tendence ke srážení krve. Vitamín B3 zase pomáhá zlepšit krevní cirkulaci a zároveň snižuje hladinu cholesterolu v krvi. A který typ „béčka“ jaká potravina obsahuje?

20

Nejvhodnějšími potravinami s vitamínem B3 (denně doporučeno 14–18 mg) jsou: hovězí maso, drůbeží maso, ryby, celozrnné pečivo, houby, listová zeleniny.

Výborným zdrojem látky B6 (1,3–1,5 mg denně) se jeví: hovězí maso, drůbeží maso, ryby, zelenina, ovoce.

Vitamín B12 (vhodný příjem na den je 2,4 µg) je hojně obsažen především v potravinách živočišného původu, příkladem je: hovězí maso, drůbeží maso, ryby, plody moře, vejce, mléko, mléčné produkty.

Aby krev dobře proudila Vitamín E je důležitý antioxidant, který pomáhá správnému proudění krve. Je zásadní pro stabilitu buněčných membrán. V krevním řečišti zabraňuje destičkám, aby se shlukovaly a lepily se na cévní stěnu. Nejlepší zdroj vitamínu E, jehož denní příjem by měl být 15 mg, představují:

polynenasycené rostlinné tuky (sójové boby), listová zelenina, pšeničné klíčky, celozrnné produkty, játra, vejce.

Nic se však nemá přehánět, což platí i pro konzumaci vitamínů. Proto jsou uváděny doporučené denní dávky pro dospělého jedince, od kterých byste se neměli výrazně odchylovat. Výjimku tvoří těhotné ženy, u nichž se denní dávky jednotlivých vitamínů mohou lišit.

Zdroj:

www.livestrong.com www.emedicinehealth.com www.mayoclinic.com

Autor článku:

MUDr. Barbora Boudová

Tajemný příběhZvyky zemřelých přetrvávají

Strach z duchů a věřit o tom, že existují, jsem zjistila okolo mých 8 let. Můj otčín, jménem Mirek, měl 3 syny a v roce 1992 mu zavraždili nejmladšího syna. Samozřejmě v ten den té vraždy přišel můj otčín domů zkroucený a dal si malou fotečku za rámeček v hale. Můj příběh

21

začíná pár dní na to…Bylo to v období léta. Jak jinak, venku krásné počasí a já jsem byla nemocná. Takže jsem musela být doma. Přišla na mne únava a mamka mne uložila do postele. Za pár hodin jsem se probudila, a protože jsem byla ještě docela malá a potřebovala vedle sebe mamku, rozbrečela jsem se (v domě totiž nikdo nebyl).V ten moment se mi někdo vloudil do myšlenek a oznámil: „Neboj se, tvá mamka sedí s Mirkem na zahradě." Zalekla jsem se a vyběhla z postele. Rovnou jsem si to pádila ven na zahradu. Rodičům jsem nic neřekla. Jen mi nešlo do hlavy, co se to v mé hlavě odeznilo a odkud „TO" ví, že můj otčín se jmenuje Mirek?! Tuto noc jsem spala s rodiči. A zase se mi přihodilo něco zajímavého... Okolo 2 hodiny ráno jsem se z ničeho nic probudila a posadila se na posteli. Mí rodiče spokojeně spali a ani se neprobudili. V ten moment se něco zjevilo u okna vedle závěsu. Nebylo rozeznat, co to je. Oznámilo to: „přijdu na druhý den a něco důležitého ti oznámím, ale nesmíš to říct rodičům. "Ráno jsme se všichni probudili a já všechno vyklopila, co se mi během těchto dnů stalo. Byla jsem malé, osmileté dítě a strachy jsem to nevydržela. Rodiče se na mne podívali, ale nic mi na to neřekli. Tuto noc jsem zase spala s rodiči. Ve stejnou dobu jsem se probudila. Zkoušela jsem rodiče probudit, ale nedařilo se. Nazpět jsem tomu Něco oznámila, že jsem to rodičům řekla. V ten moment to Něco zmizelo a neobjevilo se více.

Týden na to můj otčín měl službu (pracoval u kriminální policie - Major). Spala jsem s mamkou, až v noci mě probudilo chrastění. Znělo to, jako když se někdo vloupává do bytu. Probudila jsem mamku, ať se jde podívat. Slyšela to taky. Nikdo tam ale nebyl. Tak jsme si zase lehly, že budeme dále spát. V ten moment to chrastění bylo intenzivnější. Pak se z haly ještě ozvalo (jakoby) těžká taška hozená do křesla. Mamka vstala a šla se znovu podívat. A zase nic.Ráno jsme se probudily a mamka odpoledne vyprávěla otčínovi náš zážitek z noci. Můj otčín se rozbrečel. NECHÁPALY jsme proč. Pak nám to vysvětlil.„Jeho syn měl plný, těžký svazek klíčů a nosíval koženou tašku, kde měl záznamy a akty z práce." Takže jsme zjistili, že nás navštěvoval jeho zesnulý syn.

A co ještě bylo zajímavější?! - Fotka, která byla v hale vystavená, z ničeho nic zmizela.

Tento příběh se opravdu odehrál a na něho nikdy nezapomenu. Vím, že nejsem blázen, ale normální člověk, který žije rodinný život. Dodnes, když jsem sama doma, usínám se strachem, že by se mohl zase někdo objevit. Je mi líto, že do dnes nevím, co mi ten zesnulý syn chtěl oznámit.

Zdroj: http://www.poustevnik.net/clanky/_-tajemne-pribehy/zvyky-zemrelych.html

Z pera kuchařeRestovaná kuřecí prsa s parmazánovou strouhankou a cuketou za půl hodiny

22

Originální verze klasického trojobalu. Tentokrát bez vajec, ale za to s máslem a parmazánem. Jako odlehčenou přílohu přidejte restovanou cuketu a máte rychlý,

vyvážený a vynikající oběd.

Ingredience

2 kuřecí prsa, nakrájená podélně na poloviny 8 lžic másla ½ hrnku strouhanky ½ hrnku + 1 lžíce strouhaného parmazánu ¼ hrnku hladké mouky 2 střední cukety, nakrájené 2 stroužky česneku, nadrcené

Postup

1. Ve velké pánvi rozehřejte 2 lžíce másla. Mezitím rozehřejte 4 lžíce másla v talíři. V misce smíchejte strouhanku, parmazán a mouku. Kuřecí poté nejdříve namočte v másle a poté ve strouhankové směsi.

2. Obalené kuřecí vložte do rozehřátého másla a 3 až 4 minuty restujte z každé strany nebo dokud nebude propečené. Orestované kuřecí odkládejte bokem na talíř.

3. Rozpusťte na pánvi zbývající máslo a přidejte česnek, který restujte přibližně minutu.

4. Přisypte nakrájenou cuketu a restujte doměkka. Osolte, opepřete a přisypte lžíci parmazánu.

5. Kuře vložte zpět do pánve k cuketě a nechte jej prohřát.6. Poté ihned podávejte.

Božské čokoládové kostky

Krémová čokoláda zasypaná moučkovým sněhem vytváří dojem čehosi nevinného, až andělského. Nenechte se však zmást, je to jen jedno z

dalších pokušení pro nás čokoládové závisláky.23

Ingredience

4 vejce 1 lžička vanilkového extraktu 1 a 1/4 hrnku cukru 110 g rozpuštěného másla 1/2 hrnku hladké mouky 1/2 hrnku kakaa 2 hrnky vlažného mléka 1 lžíce moučkového cukru na posypání

Postup

1. Troubu si předehřejeme na 160 °C a pekáč vysteleme pečícím papírem

2. Oddělíme si žloutky od bílků. Z bílků vyšleháme tuhý sníh.

3. Žloutky si rozšleháme v další misce, přidáme vanilkový extrakt a cukr. Pořádně smícháme. Přidáme rozpuštěné máslo. Směs musí být stále jemná a hladká.

4. Do směsi postupně vmícháváme mouku s kakaem (Ideálně prosáté). Přidáme i mléko.

5. Nakonec přimícháme i sníh z bílků. Těsto nalijeme na pekáček.6. Pečeme v předehřáté troubě zhruba hodinu. Poté vyndáme z trouby a

necháme hodinu vychladit. Před podáváním posypeme moučkovým cukrem. Uchováváme v lednici.

Zdroj: internet

Vtipy o velikonocích Babička: „Brzy budou Velikonoce. Kubo, půjdeš na kočičky?”

„Těžko! Táta říkal, že mám na holky ještě čas.”

24

Tatínek se ptá syna: „Jak to, že jsi samá modřina, prosím tě, kdo tě tak zmlátil?”

A syn na to: „Ále, banda kluků si mě spletla s holkou a nařezali mi.”„A to si nemohl utíkat, kluku jedna pitomá!”„Nemohl, ono se v lodičkách špatně utíká.”

Koledníci dořeknou koledu a teta přinese z domu mísu vajíček.„Chcete nějaké vejce, chlapci?”

„Určitě, teta,” natahují ruce koledníci.„Výborně, takže to bude šest korun za jedno.”

Pepíček přijde ze školy a ptá se: „Mami, nejsou dneska náhodou Velikonoce?”

„Ne, ty budou až za dva týdny. Proč se ptáš?”„No, že jsem si vykoledoval pětku...”

„Tak co sis letos o Velikonocích vykoledoval, Filípku?” zajímá se babička.Vnouček na to: „Pořádnej průšvih.”

Zdroj: internet

Pro bystré hlavy

Doplňte správná slova do textu

25

Uzávěrka příštího čísla časopisu je 30.6.2017.Časopis vydává: kolektiv zaměstnanců DPS, kontakt: tel.:

515 339 157, e-mail: info@domovskalice.cz

26