Regenerace neprůmyslových deprimujících zón – rozvoj Libereckého kraje

Post on 13-Jan-2016

31 views 0 download

description

Regenerace neprůmyslových deprimujících zón – rozvoj Libereckého kraje. Projekt WB-13-04 http://ndz.hf.vslib.cz 1. 2. 2005. Cíl presentace dne 26. 1. 2005. Popis přístupu týmu k projektu. Metodika projektu. Informace o postupu činností v období 1. 9. až 31. 12. 2004. - PowerPoint PPT Presentation

transcript

Regenerace neprůmyslových deprimujících zón – rozvoj Libereckého kraje

Projekt WB-13-04http://ndz.hf.vslib.cz

1. 2. 2005

Cíl presentace dne 26. 1. 2005

I. Popis přístupu týmu k projektu.

II. Metodika projektu.

III. Informace o postupu činností v období 1. 9. až 31. 12. 2004.

IV. Návrh dalších činností.

I. Popis týmu

Do projektu jsou zapojena 3 pracoviště Katedra podnikové ekonomiky a Katedra ekonomie z Hospodářské fakulty

Technické univerzity v Liberci ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol.

s r.o. v Liberci

Základní terminologie Brownfields: oblasti s rostoucí nezaměstnaností,

útlumem celého odvětví, znečištěným životním prostředím…

} http://www.cabernet.org.uk Brownfield sites: upuštěná území s ohraničením

plochy Podvyužitá území Narušená území, pozemky (Dle Ministerstva živ. pr.) Dříve urbanizované území v současnosti opuštěné Deprimující zóny (Dle Ministerstva pro místní rozvoj)

Základní terminologieTyto a jiné termíny charakterizují pozemky a nemovitosti

uvnitř urbanizovaného území i ve volné krajině, které ztratily svoji původní funkci a ekonomicky i fyzicky deprimují své okolí. Vyznačují se často přítomností ekologických zátěží, zdevastovanými budovami, vylidněným okolím a složitými vlastnickými vztahy.

S ohledem na zadavatele tohoto projektu budeme používat termín deprimující zóny. Při průzkumu v terénu (obce, apod., doporučujeme přidat i pojem „Brownfields“).

Deprimující zónyDeprimující zóny MMR dále rozlišuje:

Průmyslové deprimující zóny - lze je vymezit jako plochy se značným rozvojovým potenciálem, určené pro velké investory a zařazené do databáze Agentury pro podporu podnikání a investic (CzechInvest).

Neprůmyslové deprimující zóny - nejsou zajímavé pro velké investory a po jejich regeneraci se předpokládá jejich využití např. pro malé a střední podnikání nebo pro projekty spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP).

V projektu WB-13-04 bylo stanoveno 5 cílů

Č. 1 Vytipování neprůmyslových deprimujících zón na příkladu regionu NUTS 3 Liberecký kraj.

Č. 2 Vytvoření souboru případových studií neprůmyslových deprimujících zón.

Č. 3 Definování metrik neprůmyslových deprimujících zón.

Č. 4 Návody na revitalizaci jednotlivých typů neprůmyslových deprimujících zón.

Č. 5 Sociálně-ekonomické zhodnocení projektu.

II. Metodika projektu

Pro dosažení uvedených cílů projektu byla vytvořena následující metodika řízení projektu:

1. Vytvoření základní databáze NDZ V programu Excel přehledná databáze NDZ se

základními údaji z monitoringu NDZ. V prostředí Microsoft Access základní databáze NDZ

propojující data z monitoringu, makro- a mikro- prostředí (původně úvaha o mezzo- prostředí), v rámci této databáze budou jednotlivé NDZ bodově ohodnoceny.

MonitoringMonitoring (kritéria pro vytvoření dotazníku č. 1:

září 2004 – březen 2005)*. Identifikace DZ (záměrně ne

neprůmyslové) Charakteristika DZ včetně jejich popisu Vztah DZ k okolí Vztah DZ k okolí včetně infrastruktury Ekologické zatížení DZ

*Vychází z: GREMLICA, T., ŠTÍPKOVÁ, R., NOVÝ, J. Revitalizace „brownfields“ v ČR. Zpracované pro Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2003

II. Metodika projektu

2. Tvorba případových studií revitalizovaných NDZ v zahraničí a ČR

3. Hodnocení NDZ dle (bodové hodnocení bariér):

vlivu NDZ na okolí (hledisko vlastnictví), možnosti dalšího využití NDZ (viz schéma č. 1), vhodnosti NDZ pro investiční příležitost.

Pozn. Jedná se o upravený model Barbary Vojvodíkové, která je autorkou modelu pro hodnocení vhodnosti budoucího využití areálu bývalých důlních podniků v Ostravě.

Schéma č. 1

Hodnocení využitelnosti NDZ např. pro inovační

podnikání

Specifika využitelnosti NDZ

Prostorové vymezení okolí NDZ

Dopravní napojení a obslužnost NDZ

Reálná využitelnost objektu

Omezení výstavby včetně ekol. zátěže

Územní omezení

Průmysl (lehký, těžký)

Oblast bydlení

Oblast podnikání

Veřejně prospěšná zařízení

Zařízení komerční

Dálnice, silnice

železnice

autobusové spoje

vlakové spoje

Zemědělská půda, lesy

Turistické atrakce

Identifikovaná odvětvová seskupení

Zpracovatelský průmysl v obci

Turistický potenciál

Vliv ceny

Vlastnické vztahy

Inženýrské sítě

plocha

Doplňující kritéria

Potenciál pracovní síly, vzdělání, V+V, kritéria klastrů…

Měkká infrastruktura

II. Metodika projektu

4. Výběr představitelů jednotlivých typů neprůmyslových deprimujících zón dle možností dalšího využití (viz následující tabulka č. 1), včetně možností financování.

5. Případové studie vybraných představitelů pro ukázku revitalizace neprůmyslových deprimujících zón.

6. Sociálně-ekonomické zhodnocení.

Typdeprimující zóny

Charakteristika: staré, zdevastované a dlouhodobě nevyužívané, chátrající, bývalé, neobhospodařované

Postprůmyslové průmyslové areály v urbanizovaném území

Administrativní administrativní objekty ve vnitřních zónách měst

Obytné bytové nebo rodinné domy, vybydlená panelová sídliště

Komerční objekty bývalých samoobslužných prodejen nebo menších prodejen v centrech měst

Železniční objekty a pozemky v blízkosti železnic nebo na území měst a obcí v majetku ČD, a. s. nebo SŽDC, s.o.

Armádní bývalé objekty kasáren, dalších staveb a infrastruktury, vojenské areály a plochy s významnými starými ekol.z.

Zemědělské objekty družstevní velkovýroby, pozemky

Důlní pozůstatky ukončené důlní činn. a těžby nerost. surovin

Historické zámky, hrady, lázně, apod.

Možnosti financování revitalizace NDZ lze stručně charakterizovat:

z rozpočtu obcí (záleží na vlastnictví NDZ) ze státního rozpočtu účelové dotace z fondů z fondů evropské unie ze soukromých zdrojů kombinací (PPP) kombinací financování se zapojením

majitelů infrastrukturních médií

III. Aktivity v první etapě výzkumu (1.9. – 30.11.2004)

1. Průzkum (1) v terénu na úrovni NUTS 3 – Liberecký kraj.

2. Informační výzkum na makroekonomické úrovni.3. Informační výzkum a výběr kritérií pro definování NDZ,

tvorba databáze NDZ.4. Analýza potenciálních klastrů dle koeficientů LQ.5. Zahájení mapování stávajících zkušeností v zahraničí

včetně studie, Velká Británie, SRN, Finsko.6. Zahájení mapování stávajících zkušeností v  ČR.7. Analýzy územní samosprávy, pracovní setkání.8. Možnosti financování NDZ: Partnerství veřejného a

privátního sektoru- PPP.

Monitoring – dotazník č. 1

Název lokality Katastrální území Obec Počet obyvatel obce Plocha deprimující

zóny Vlastnictví Technická

infrastruktura Dopravní napojení

Omezení výstavby Regulativy dle

územně plánovací dokumentace

Původní využití Poslední využití Od kdy nevyužíváno Návrhy využití do

budoucna Kontakt

Regenerace neprůmyslových „deprimujících zón“ jako součást strategie regionálního rozvoje

Stav k 24. 1. 2005

Monitoring: 184 měst a obcí

Počet „deprimujících zón“: 256 objektů

Zámeček Libchava

Rokytnice nad Jizerou

Chrastava –Kulturní dům

Lomnice nad Popelkou

Liberecké výstaviště – pavilon A „úvaha o komplexu CVLK“

Centrum vzdělanosti Libereckého kraje Cílem CVLK je rozvoj celoživotního

vzdělávání. Centrum vzdělanosti Libereckého kraje, p.o.,

bude zatím sídlit v budově krajského úřadu na Masarykově třídě v Liberci, kde se nachází část odboru školství.

V budoucnosti by CVLK mělo sídlit v komplexu budov na Masarykově třídě, tam by už kromě koordinace probíhala i výuka.

V současné době vzniká projekt, v roce 2007 se Liberecký kraj bude ucházet o peníze z Evropské unie.

Deprimující zónaKateřinské údolí v Liberci Území Kateřinského údolí kopíruje údolí říčky Černé

Nisy, asi 3 km severně od centra města Liberce. Údolí je nástupem do Jizerských hor směrem od

Frýdlantu v Č. Délka řešeného úseku je 5 km. Na konce 19. století zde proběhla výstavba

náročných výrobních objektů s realizací náhonů na řece, výstavby nájemních domů a vil továrníků.

Ukončení výstavby bylo přibližně v r. 1920. V 60. letech 20. stol. zde byly umístěny státní

podniky bez respektování krajinného prostředí.

Deprimující zónaKateřinské údolí v Liberci

V současné době je to nejzanedbanější lokalita v Liberci s: výrobními závody těsně vedle bydlení, velkým množstvím chátrajících budov,

které hrozí zřícením, černými skládkami, nevyrovnanou sociální strukturou

obyvatelstva.

Deprimující zónaKateřinské údolí v Liberci

Výkres širších vztahů

Deprimující zónaKateřinské údolí v Liberci

Deprimující zónaKateřinské údolí v Liberci

Identifikace klastrů

stizaměstnano národní na odvětví podíl

stizaměstnano regionální na odvětví podíli)(pracovníc LQ

hodnoty přidané národní tvorběna odvětví podíl

hodnoty přidané regionální tvorběna odvětví podíl hodnota) (přidaná LQ

Analýza potenciálních klastrů dle koeficientů LQ

Klastry byly vymezeny na základě výpočtu koeficientu lokalizace (LQ).

Pro výpočet LQ byla použita data MPO o počtu pracovníků a přidané hodnotě podle odvětví OKEČ.

V dalších fázích byla provedena dekompozice

koeficientů LQ na úroveň obcí s rozšířenou působností (RP) a úroveň obcí, dle ukazatelů počtu pracovníků, přidané hodnotě podle odvětví OKEČ a vlivu infrastruktury.

Mapa: Maxima LQ dle přidané hodnoty (Liberecký kraj)

MAPA: Maxima LQ dle počtu pracovníků v odvětví (LK)

Revitalizace deprimujících zón v Liberci - zkušenosti z ČR

Babylon, Liberec (textilní průmysl) Nové využití od roku 1998

Golfcentrum Liberec (textilní průmysl) Nové využití od roku 2004

Centrum Vzdělanosti LK (areál výstaviště, historická budova lázní,…)

Ve fázi zpracované studie a přípravy projektu a zaregistrování CVLK, p.o. , projekt bude podán v roce 2007.

Kateřinské údolí (postprůmyslová oblast) cyklostezka s historickou stezkou po průmyslu 19. a 20. století. Ve fázi provedené analýzy současného stavu.

Ukázka ze zahraničí viz příspěvek K. Maršíkové

Zmapování stávajících zkušeností v  ČR: Babylon, Liberec, ČR

1946 Znárodnění Tkalcovny hedvábí. 1949 Textilní továrna Silka n.p. 1965 Hedva n. p., závod 05 (pod. ředitelství

Moravská Třebová) 1990 Privatizace a změna právní formy na

akciovou společnost. 1996 Zánik společnosti Hedva Liberec a.s. 1997 Změna vlastníka, registrace v OR Centrum

Babylon, a.s. a zahájení revitalizace. 1998 CENTRUM BABYLON LIBEREC – otevření

(1. etapa)

Zmapování stávajících zkušeností v  ČR: Babylon, Liberec, ČR

Revitalizace zcela hrazena ze soukromých zdrojů – Ing. Vajner

Nově byl objekt otevřen jako centrum rodinné zábavy s:

aquaparkem, lunaparkem, bowlingem, diskotékou, nákupním městem, byznys centrem s konferenčními sály, restauracemi a hotelem.

Hedva, státní podnik

Centrum Babylon, a.s.

Hedva pohled z Nitranské ulice

Centrum Babylon – pohled z Nitranské ulice

Hedva – Výrobní hala po ukončení provozu

Hala jako Královská zahrada

Revitalizovaný objekt na Výstavišti v Liberci Bývalý prodejní pavilon BYTEXU, po

ukončení provozu zcela rozebrán – zůstala pouze konstrukce.

Prodej koberců Nové golfové centrum http://www.golfcentrumliberec.cz Majitelem je občanské sdružení

Golfcentrum Liberec

Zdevastovaný prodejní pavilon Bytexu (LVT) v Liberci na začátku roku 2004

Revitalizovaný objekt výstaviště – bývalý pavilon Bytexu, v Liberci

Doplňující podklady pro tvorbu db: Analýza územní samosprávy

Členění obcíObce se liší podle objemu výkonu přenesené

působnosti.Podle objemu výkonu přenesené působnosti se

člení obce do tří stupňů: obce I. stupně obce II. stupně = obce s pověřeným

obecním úřadem (v Libereckém kraji 11) obce III. stupně = obce s rozšířenou

působností (v Libereckém kraji 10)

Partnerství veřejného a privátního sektoru- PPP

Označuje soubor nástrojů a metod pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru při přípravě, realizaci a provozování určitých typů veřejných služeb.

U projektů PPP patří mezi potenciální výhody: mobilizace soukromého kapitálu, urychlení realizace projektu, snižování nákladů po celou dobu životnosti projektu, větší rozložení rizika, zvýšení motivace pro soukromý sektor, zvýšení kvality vytvořených aktiv, přínos dalších příjmů pro soukromý sektor, posilování veřejného řízení.

IV. Návrh postupu projektu

1. 12. 2004 – 31. 3. 20051. Průzkum v terénu na úrovni NUTS 3 – dokončení.2. Informační výzkum na makroekonomické úrovni:

1. Zjištění odvětvové struktury národního hospodářství.2. Obecní rozpočty.

3. Modely (hypotézy) ztracené příležitosti a negativních externalit z neprůmyslových deprimujících zón.

4. Informační výzkum a výběr kritérií pro definování NDZ – 2. dotazník.5. Případová studie „Revitalizace železnic“ (viz M. Žižka).6. Zmapování stávajících zkušeností v zahraničí včetně studie z Velké

Británie.7. Případová studie „Historická stezka po textilních továrnách“8. Zmapování stávajících zkušeností v  ČR.9. Daňová výtěžnost na úrovních: kraj, OsRP, OOU, O (Z. o rozpočtovém

určení daní).10. Úvaha nad faktorem infrastruktury ve vztahu k revitalizaci NDZ.

Konference, semináře 1. – 2. února (Hradecké Ekonomické Dny 2005), Hradec

Králové V průběhu měsíců březen – duben semináře na úrovni

OsRP – NDZ jako investiční příležitost. 7. 4. 2005 (Seminář na HF TUL – KEK): Liberec

Ekonomické efekty z rozšíření Evropské unie. 25. 5. 2005 (Mezinárodní sympózium na HF TUL – KPE):

České podnikatelství v evropském prostoru 2004, tento 4. ročník bude zaměřen na Neprůmyslové deprimující zóny. Liberec.

13. – 14. 9. 2005 (Mezinárodní konference HF TU v Liberci), sekce rozvoj regionů.

Děkujeme za pozornost

Katedra podnikové ekonomiky

Petra Rydvalová

Ivan Jáč

Technická univerzita v Liberci

HOSPODÁŘSKÁ FAKULTA