Sebepoznání klientů KBTv porovnání s dalšími terapeutickými směry

Mgr. David Kuneš

Psychologický ústav FF MU

v Brně

Co je sebepoznání?

Sebepoznání je aktivní úsilí jedince odkrýt neuvědomované

nebo nevědomé informace, které se přímo či nepřímo vztahují k

jeho prožívání a chování.

Co nám sebepoznání může přinést?

- díky porozumění svému vnitřnímu světu můžeme lépe porozumět ostatním lidem

- uvědomíme si svou jedinečnost (a tím i jedinečnost druhých); srovnávání

- poskytne větší možnost volby a tím i větší volnost ( uvědomění, jaké limity jsou dané)

Jak si vytváříme obraz sebe?

- v batolecím období (1. – 3. rok věku) si dítě začíná uvědomovat samo sebe; užívá slovo „já“, pozoruje se v zrcadle apod.

- nicméně až do staršího školního věku (asi 12 let) dítě nekriticky přejímá názory na sebe od dospělých ve svém okolí

- právě v dětském věku přejímáme od dospělých informace, které nás mohou ovlivnit na celý život – introjekty

- teprve během dalšího vývoje člověk kriticky zpracovává informace získané od druhých osob

- v rámci cíleného sebepoznání se lze vrátit k různým introjektům a přezkoumat je

Vývoj přístupu k sebepoznání – přehled terapeutických směrů

I. psychoanalýza a další psychodynamické směry

II. humanistické a zážitkové směry

III. rodinné směry, systemické a narativní přístupy

IV. behaviorální, kognitivní a kognitivně behaviorální směry

Vývoj přístupu k sebepoznání – psychoanalýza

- Freud: duševní poruchy vznikají z rozporu mezi nevědomými přáními a principem reality

- abychom jim mohli úspěšně čelit, musíme přivést tyto nevědomé obsahy do vědomí

- navrhl postupy k získání nevědomých obsahů: volné asociace, analýza snů, chybné úkony (interpretace)

Další psychodynamické přístupy

Carl Gustav Jung

- Individuace – cesta k sobě, „Stát se tím, kým člověk doopravdy je.“

- menší direktivnost při interpretaci obsahů – amplifikace

- nový postup - aktivní imaginace

Další psychodynamické přístupy

- většina psychodynamicky orientovaných terapeutů vede klienty k sebepoznání tak, že jim pomáhají odkrývat jejich nevědomí (přesněji nevědomé kognitivní procesy); jednou z výjimek je Wilhelm Reich – zaměření na tělo

Humanistické přístupy

Carl Rogers – vede klienta k sebepoznání – nicméně spíše zaměření na to dobré, kladné – opomíjení negativních věcí

Fritz Perls (gestalt terapie) – „Pokud máme nějakou vlastnost či charakteristiku, máme i její protiklad.“ – zaměřuje se i na to negativní

Humanistické přístupy

Gestalt terapie – uvědomění/awareness

- Vede klienty cíleně k prozkoumávání tří základních oblastí:

- tělesné

- emoční

- kognitivní

Rodinné, systemické a narativní směry

- nevedou klienty k sebepoznání

- přesto poukázaly na některé komunikační vzorce a zdůraznili tak vztahy a komunikaci klientů

- Systemické přístupy – svět každého z nás je jedinečný, protože si svou skutečnost konstruujeme

Behaviorální terapie

- Joseph Wolpe – v rámci systematické desenzibilizace vedl klienty k většímu zaměření na emoce, ačkoliv se nejednalo v pravém slova smyslu o sebepoznání

- kromě toho, jak už plyne z názvu, hlavní zaměření klienta na určité chování

Kognitivní terapie

Albert Ellis a Aaron Beck

- oba přímo vedli klienty k tomu, aby si uvědomili svá přesvědčení – tedy kognitivní složku

- klienti si mohli lépe uvědomit, jaké mají základní (jádrová) přesvědčení o sobě, o světě kolem sebe a o druhých lidech

- poukázali na zdánlivě prostou skutečnost, že pokud chceme na sobě něco ve měnit, musíme si to nejprve uvědomit

Kognitivně behaviorální psychoterapie

- KB terapeuti propojují předešlé informace dohromady a vedou své klienty k sebesledování v rámci čtyř vzájemně propojených oblastí:

- kognitivních procesů- emocionálních reakcí- tělesných reakcí- chování

Kognitivně behaviorální psychoterapie

- Co je však důležitější – vedou klienty k tomu, aby si uvědomili, jak jsou tyto oblasti vzájemně propojeny

- Díky tomu si klient může uvědomit „bludné kruhy“, tedy to, jak se jejich potíže udržují

Kognitivně behaviorální psychoterapie

volně dle Praško a kol., (2007). Kognitivně behaviorální terapie psychických poruch. Praha/Kroměříž: Triton.

Kognitivně behaviorální psychoterapie

- výborným postupem je v rámci KBT škálování – díky němu může klient lépe rozlišit změny ve svém prožívání; dokáže si například uvědomit drobné rozdíly v právě prožívaných emocích

- díky učení se novým dovednostem a behaviorálním experimentům nachází svoje silné stránky a limity

Kognitivně behaviorální psychoterapie

- dá se tedy říci, že v KBT existuje velké množství postupů, které přímo vedou k sebepoznání klienta

- jenom jsem nezjistil, jaký důraz se v KBT klade na sebepoznání terapeuta …

Děkuji za

pozornost