Sebepoznání klientů KBTv porovnání s dalšími terapeutickými směry
Mgr. David Kuneš
Psychologický ústav FF MU
v Brně
Co je sebepoznání?
Sebepoznání je aktivní úsilí jedince odkrýt neuvědomované
nebo nevědomé informace, které se přímo či nepřímo vztahují k
jeho prožívání a chování.
Co nám sebepoznání může přinést?
- díky porozumění svému vnitřnímu světu můžeme lépe porozumět ostatním lidem
- uvědomíme si svou jedinečnost (a tím i jedinečnost druhých); srovnávání
- poskytne větší možnost volby a tím i větší volnost ( uvědomění, jaké limity jsou dané)
Jak si vytváříme obraz sebe?
- v batolecím období (1. – 3. rok věku) si dítě začíná uvědomovat samo sebe; užívá slovo „já“, pozoruje se v zrcadle apod.
- nicméně až do staršího školního věku (asi 12 let) dítě nekriticky přejímá názory na sebe od dospělých ve svém okolí
- právě v dětském věku přejímáme od dospělých informace, které nás mohou ovlivnit na celý život – introjekty
- teprve během dalšího vývoje člověk kriticky zpracovává informace získané od druhých osob
- v rámci cíleného sebepoznání se lze vrátit k různým introjektům a přezkoumat je
Vývoj přístupu k sebepoznání – přehled terapeutických směrů
I. psychoanalýza a další psychodynamické směry
II. humanistické a zážitkové směry
III. rodinné směry, systemické a narativní přístupy
IV. behaviorální, kognitivní a kognitivně behaviorální směry
Vývoj přístupu k sebepoznání – psychoanalýza
- Freud: duševní poruchy vznikají z rozporu mezi nevědomými přáními a principem reality
- abychom jim mohli úspěšně čelit, musíme přivést tyto nevědomé obsahy do vědomí
- navrhl postupy k získání nevědomých obsahů: volné asociace, analýza snů, chybné úkony (interpretace)
Další psychodynamické přístupy
Carl Gustav Jung
- Individuace – cesta k sobě, „Stát se tím, kým člověk doopravdy je.“
- menší direktivnost při interpretaci obsahů – amplifikace
- nový postup - aktivní imaginace
Další psychodynamické přístupy
- většina psychodynamicky orientovaných terapeutů vede klienty k sebepoznání tak, že jim pomáhají odkrývat jejich nevědomí (přesněji nevědomé kognitivní procesy); jednou z výjimek je Wilhelm Reich – zaměření na tělo
Humanistické přístupy
Carl Rogers – vede klienta k sebepoznání – nicméně spíše zaměření na to dobré, kladné – opomíjení negativních věcí
Fritz Perls (gestalt terapie) – „Pokud máme nějakou vlastnost či charakteristiku, máme i její protiklad.“ – zaměřuje se i na to negativní
Humanistické přístupy
Gestalt terapie – uvědomění/awareness
- Vede klienty cíleně k prozkoumávání tří základních oblastí:
- tělesné
- emoční
- kognitivní
Rodinné, systemické a narativní směry
- nevedou klienty k sebepoznání
- přesto poukázaly na některé komunikační vzorce a zdůraznili tak vztahy a komunikaci klientů
- Systemické přístupy – svět každého z nás je jedinečný, protože si svou skutečnost konstruujeme
Behaviorální terapie
- Joseph Wolpe – v rámci systematické desenzibilizace vedl klienty k většímu zaměření na emoce, ačkoliv se nejednalo v pravém slova smyslu o sebepoznání
- kromě toho, jak už plyne z názvu, hlavní zaměření klienta na určité chování
Kognitivní terapie
Albert Ellis a Aaron Beck
- oba přímo vedli klienty k tomu, aby si uvědomili svá přesvědčení – tedy kognitivní složku
- klienti si mohli lépe uvědomit, jaké mají základní (jádrová) přesvědčení o sobě, o světě kolem sebe a o druhých lidech
- poukázali na zdánlivě prostou skutečnost, že pokud chceme na sobě něco ve měnit, musíme si to nejprve uvědomit
Kognitivně behaviorální psychoterapie
- KB terapeuti propojují předešlé informace dohromady a vedou své klienty k sebesledování v rámci čtyř vzájemně propojených oblastí:
- kognitivních procesů- emocionálních reakcí- tělesných reakcí- chování
Kognitivně behaviorální psychoterapie
- Co je však důležitější – vedou klienty k tomu, aby si uvědomili, jak jsou tyto oblasti vzájemně propojeny
- Díky tomu si klient může uvědomit „bludné kruhy“, tedy to, jak se jejich potíže udržují
Kognitivně behaviorální psychoterapie
volně dle Praško a kol., (2007). Kognitivně behaviorální terapie psychických poruch. Praha/Kroměříž: Triton.
Kognitivně behaviorální psychoterapie
- výborným postupem je v rámci KBT škálování – díky němu může klient lépe rozlišit změny ve svém prožívání; dokáže si například uvědomit drobné rozdíly v právě prožívaných emocích
- díky učení se novým dovednostem a behaviorálním experimentům nachází svoje silné stránky a limity
Kognitivně behaviorální psychoterapie
- dá se tedy říci, že v KBT existuje velké množství postupů, které přímo vedou k sebepoznání klienta
- jenom jsem nezjistil, jaký důraz se v KBT klade na sebepoznání terapeuta …
Děkuji za
pozornost