Ing. Dagmar Palatová

dagmar@mail.muni.cz

Ústav stavební ekonomiky a řízeníFakulta stavební VUT

Rovnováha firmy

Dokonalá konkurence

✤ jednotlivá firma nemůže ovlivnit celkovou tržní nabídku ⇒ nemůže ovlivnit tržní situaci ani tržní cenu

✤ cena je vůči firmě objektivní a její výše se nemění s množstvím produkce realizovaným na trhu

✤ poptávka po produktech firmy je dokonale pružná✤ podmínky:

✤ velké množství subjektů✤ volný vstup do daného odvětví✤ stejná kvalita a stejná cena všech nabízených produktů

2

Rovnováha firmy

3

C, R

QQE

MR= AR = P

E

MC

Vstup dalších výrobců do odvětví

✤ AC > AR ⇒ nejméně schopní výrobci výrobu opustí✤ AC < AR ⇒ do odvětví vstupují další výrobci✤ AC = AR ⇒ předpoklad rovnováhy odvětví

Rovnováha firmy v dokonalé konkurenci:MC = MR = P = AR = AC

4

Rovnováha firmy

✤ úhrada vložených spotřebovaných prostředků✤ důchody vynaloženým výrobním faktorům

✤ mzdy (výrobní faktor práce)✤ úrok (výrobní faktor kapitál)✤ renta (výrobní faktor půda)✤ odměna za podstoupené riziko podnikání

5

Nabídková křivka firmy

✤ pro dokonale konkurenční firmu je rostoucí křivka mezních nákladů ilustrací nabídkové křivky firmy

✤ při rozhodování hrají významnou roli variabilní náklady ⇒ určují bod ukončení činnosti

✤ zisk nebo ztráta firmy na dokonale konkurenčním trhu může býr pouze krátkodobým jevem✤ zisk může být vyvolán

✤ výrobce snížil náklady✤ jednorázový vzestup tržní ceny

✤ dlouhodobě musí platit: P = AC6

Nabídková křivka firmy

7

C

Q

AVC

ACMC

qE

PE

qU

PU

nabídková křivka firmy

Rovnováha firmy

8

C, R

QQE

MR= AR = P

E

MC AC

MR1= AR1 = P1

QE1

E1AR1

AC1

zisk

Rovnováha firmy

9

C, R

QQE

MR= AR = P

E

MC AC

MR1= AR1 = P1

QE1

E1AR1

AC1

ztráta

Funkce cen

1. Informační funkce2. Alokační (regulační) funkce3. Stimulační funkce 4. Omezovací funkce5. Funkce distribuční

10

Rovnováha firmy a trhu

11

P

Q

C, R

Q

MC AC

MR2

E2

P1

E1

P2

MR1P1

D1

S1

P2

D2

S2E2

E1 E3=E3

rovnováha firmy rovnováha odvětví

Rovnováha ekonomiky

✤ Ekonomika dosahuje alokační efektivnosti tehdy, jestliže jsou zdroje a výstupy ekonomiky použity způsobem, že neexistuje realokace zdrojů, po které by některý subjekt dosahoval vyššího užitku, aniž by se snížil užitek jiného subjektu.

✤ Paretovo optimum

12

Cenová reakce podle délky období

13

C, R

QQ1

D1

S1

Q3

D2

S2

S3

E1

E2 E3E4

P2

P1

P3

P4

Q4= Q2

Efektivnost dokonale konkurenčního trhu

✤ cena plní všechny funkce✤ firma (firmy v daném odvětví) vyrábí takové množství

produkce, při kterém dosahuje optima (bod vyrovnání)✤ firma (firmy v daném odvětví) minimalizuje náklady na

jednotku produkce✤ spotřebitelé realizují nejvyšší možnou kombinaci komodit při

daných zdrojích a technologii✤ platí pravidlo Paretova optima

14

Kapitalismus volné soutěže

✤ charakteristika období✤ firmy působící v jednotlivých odvětvích byly srovnatelné✤ postavení firem bylo labilní✤ tržní cena byla pro firmu jednoznačně objektivní veličinou✤ množství kapitálu potřebné pro podnikání v jednom odvětví umožňovalo

podnikat i v jiném odvětví✤ firemní kapitál byl rodinným kapitálem

✤ tendence tržního mechanismu✤ koncentrace - růst objemu kapitálu potřebného k podnikání✤ substituce párce kapitálem✤ snižování počtu firem v rámci odvětví

15

Chování firem v tržním prostředí

✤ Firma usiluje o snížení nákladů, což ji přináší dodatečný zisk a zároveň ochranu před případným poklesem ceny

✤ Firma usiluje o zvýšení svého tržního podílu, což ji zároveň opětovně chrání před poklesem cen

Čím je intenzita konkurenčního prostředí silnější, tím je postavení firem méně stabilní.

16

Posílení postavení firem

✤ Kartel ✤ dohoda (většinou tajná) o cenách, rozdělení realizačních trhů, přidělení

výrobních kvót ✤ firmy si uchovávají svou samostatnost✤ firmy si nebudou konkurovat

✤ Syndikát✤ firmy si uchovávají svou samostatnost✤ odbyt je realizován prostřednictvím syndikátu

17

Posílení postavení firem

✤ Trust✤ firmy nemají výrobní ani odbytovou samostatnost✤ jednotná firma založená na kapitálovém spojení✤ horizontální – spojování firem téhož odvětví✤ vertikální (kombinát) – spojování firem po výrobní návaznosti

✤ Koncern✤ formálně nezávislé firmy ovládané prostřednictvím finanční kontroly,

např. holding

✤ Konglomerát ✤ mnohooborová struktura, která nesleduje linii výrobní návaznosti

18

Nedokonalá konkurence

✤ rozhodující část produkce nabízí několik málo velkých firem✤ ostatní firmy odvětví se podřizují tržní a zejména cenové

politice dominantních firem✤ firmy usilují o vyčlenění specifické poptávky po vlastní

produkci – diferenciace produktu, snaha maximálně vyhovět zákazníkovi

✤ na trhu není produkce volně zastupitelná substituty✤ spotřebitelé setrvávají u osvědčené značky – poptávka po

produkci firem v daném odvětví není stejná✤ poptávka je pod každodenním tlakem reklamy

19

Nedokonalá konkurence

20

n!kolik DF a

n!kolik men!ích

monopolsubjektivní, jen

regulována D

produkt nemá

substituty

ano (p".

administrativní

regulace)

1

NK

monopolistická

k.

firma m#"e ovlivnit

P vlastní produkce

diferencovan#, ale

blízké substitutyne

hodn! mal#ch

firem

oligopol

dominantní firma

je tv#rce P, ostatní

p"íjemci P

homogenní nebo i

diferencovan#

mohou ale nemusí

b#t

typ konkurence P (cena) produkt bariéry vstupu po!et firem

DK objektivní homogenní nehodn! mal#ch

firem

Monopol

✤ monopol vyvíjí tlak na poptávku, aby ta se podřizovala nabídce (u DK opačně)

✤ specifika monopolu:✤ MR je klesající (vyjdeme-li z úrovně poptávky, monopol je schopen

realizovat větší množství produkce pouze za nižší cenu)✤ AR také s rostoucím množstvím produkce také klesají✤ AR = D✤ Rovnováha E je taktéž v bodě MC = MR

21

Rovnováha monopolu

22

C, R

QQM

MR

MC

AC

PMEM

AR = D

PA

Neefektivnost monopolu

✤ monopol má tendenci omezovat rozsah nabízené produkce – rozsah je nižší než v bodě minimalizace nákladů na jednotku produkce

✤ rozsah produkce je menší než odpovídá maximalizaci užitku spotřebitelů

✤ omezení výroby je „kompenzováno“ vyšší cenou✤ monopol vytváří bariéry vstupu do odvětví✤ monopol svou činností stimuluje stabilizaci tržních poměrů

včetně cen

23

Neefektivnost monopolu

24

C, R

QQM

MR

MC

AC

AR = D

QD

Protimonopolní regulace

✤ již v 19. století - nejprve rozdělování firem✤ hledání nástroje, pomocí nichž by byl monopol usměrněn do

“přijatelného” postavení✤ regulace monopolu:

✤ zákonné normy ✤ daňová politika✤ možnost převést monopol do státního vlastnictví✤ využití tržního prostředí

✤ stimulace konkurenčního prostředí✤ cenová regulace

25

Cenová regulace monopolu

26

C, R

QQM

MR

MC AC

AR = D

QR

PM

PR

Rovnováha oligopolu

27

C, R

QQd

MR

MC

AC

PO

EO

Dd

PA

Dt

Qt

Qt - Qd

Oligopolní rovnováha

✤ podmíněno vstupem dominantních firem na trh s adekvátní cenou, která:✤ vytvoří rovnováhu tržní nabídky a tržní poptávky✤ zabezpečí dominantní firmě vyšší zisk✤ umožní malým a středním firmám efektivní podnikání

✤ malé a střední firmy jsou v pozici cenového příjemce✤ na oligopolních trzích je cenová konkurence účinným

nástrojem konkurenčního boje

28

Rovnováha monopolistické konkurence

29

C, R

QQ1

MR

MC

AC

P1E1

DdDd1MR1

E2P2

Q2

Monopolistická konkurence

✤ situace podobná dokonalé konkurenci✤ ALE produkce jednotlivých firem není identická, produk je

diferencový a působí řada dalších faktorů✤ nejsou však minimalizovány průměrné náklady (AC > MC)✤ P > MC✤ Čím více jsou potlačeny důvody preference výrobce, tím více

se P blíží AC

30

Ing. Dagmar Palatová

dagmar@mail.muni.cz

Ústav stavební ekonomiky a řízeníFakulta stavební VUT

Trh výrobních faktorů

Trh výrobních faktorů

✤ rozhoduje se zde o otázce alokace omezených zdrojů a jejich efektivním využívání

✤ “Není lhostejno, jakým způsobem jsou využívány omezené zdroje za účelem uspokojování potřeb, které jsou neustále rostoucí a neomezené.”

✤ alokace výrobních faktorů předznamenává úroveň budoucího souladu mezi představami a požadavky poptávky a reálnou nabídkou

32

Ceny výrobních faktorů

✤ fungování trhu výrobních faktorů je závislé na tom, jak jsou tržní subjekty schopny přetransformovat signály trhu výrobků a služeb do požadavků na trhu výrobních faktorů

✤ cena se utváří ve střetu nabídky a poptávky✤ specifika trhu výrobních faktorů

1. výrobní spotřeba

2. poptávku tvoří firmy

3. nabídku představují domácnosti

33

Ceny výrobních faktorů

✤ poptávku po výrobních faktorech ovlivňuje✤ mezní produkt jednotlivých výrobních faktorů klesá ⇒ klesá

příjem z mezního produktu✤ mezní náklady na výrobní faktor

MRPF = MCF = PF

34

Optimální množství výr. faktoru

35

P

Q

MRPF

MCF

FE

PE

Substituce výrobních faktorů

✤ optimální kombinace užití výrobních faktorů:

36

Nabídka výrobních faktorů

✤ dvě možnosti:1. změna vlastníka

2. pronájem výrobního faktoru✤ motivem nabídky je snaha získat důchod

37

Teorie mezní produktivity

✤ J. B. Clark - počátek 20. stol.✤ např. cena práce:

✤ výše mzdy je závislá na mezní produktivitě výrobního faktoru, tedy v našem případě na produktivitě poslední jednotky práce

✤ přebytek příjmu z mezního produktu práce nad mezním nákladem práce je podmínkou jejího najímání

38

Poptávka po práci

39

w

L

MRPL

ARPL

LE

wEE

A

LA

wA

LB

wBB

Trh práce

✤ poptávka po práci✤ určena mezním produktem práce

✤ nabídka práce✤ zastoupena domácnostmi✤ pokud efekt, který z konání práce plyne, je větší než oběť, která je

spojena s jejím konáním

40

Nabídka práce

41

w

LLA

wAA

substituční efekt

důchodový efekt

Trh práce

✤ mzda je specifickou cenou, která plní významnou reprodukční funkci ⇒

✤ je silně omezen možný pohyb mzdy směrem dolů✤ nemá tendenci oscilovat✤ prostřednictvím smluv je vyvíjen silný tlak na uchování min. výše

reálných mezd

✤ důležité faktory ovlivňující trh práce✤ vynakládání práce je prostředkem získání statků nutných k uspokojování

potřeb✤ nabídka práce je podmíněna vývojem mimoekonomických faktorů✤ poptávka po práci je determinována výslovně ek. souvislostmi

42

Trh práce

✤ významným prvkem působícím na trhu práce jsou odbory✤ mzdová oblast je pod vlivem státní regulace✤ omezená zastupitelnost pracovních sil

✤ Pod vlivem ekonomických, sociálních i politických faktorů se na trhu práce prosazuje nepružnost mzdy směrem dolů.

✤ I přes výše uvedené vlivy tržní mechanismus na trhu práce funguje.

43

Změna rovnováhypři zákonném zvýšení mzdy

44

w

L

D

S

E

LE

wE

w1

L1

Nezaměstnanost

✤ projev poruch na trhu práce✤ měří se ukazatelem míry nezaměstnanosti

n = N/L * 100✤ n - míra nezaměstnanosti✤ N - počet nezaměstnaných✤ L - ekonomicky aktivní obyvatelstvo

✤ rozlišujeme nezaměstnanost✤ frikční✤ strukturální✤ cyklickou

✤ Keynes (Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz 1937): dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost 45

Dobrovolná nezaměstnanost

46

w

L

S

D

E

LE

wE

L’

Nedobrovolná nezaměstnanost

47

w

L

S

D

A

LA

wA

L’’L’

Trh práce

✤ zaměřuje se na něj hospodářská politika - usiluje o tzv. přirozenou míru nezaměstnanosti

48

Děkuji za pozornosta přeji hodně úspěchů u zkoušek