Post on 16-Sep-2018
transcript
Krevní oběh(stavba cév, malý a velký krevní oběh, fyziologie krevního oběhu, mízní oběh)
Markéta VojtováVOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Stavba cév (1)● cévní systém je systém uzavřených trubic
– v jednotlivých úsecích se liší stavbou● arteriae (tepny), venae (žíly), kapiláry (vlásečnice) -Aorta - tepna - arteriola - kapilára - venula - žíla – ddž, hdž - 3cm 5-15mm 0,3mm 7-50 um
PL
arteriola kapiláry venuly
Stavba cév (2)● Tunica intima (vnitřní vrstva cév)● tvořena 1 vrstvou plochých endotelových buněk● hladký nesmáčivý povrch● vrstva je nejsilnější u aorty a a.pulmonalis● Tunica media (střední vrstva)● hladká svalovina – spirálně a kruhovitě uspořádaná
– umožňuje změnu průsvitu, tím regulaci krevního průtoku = pružnost stěny
– velké cévy → nejsilnější vrstva● + síť elastických a kolagenních vláken
Stavba cév (3)– podle toho, která složka převládá
● tepny typu elastického – aorta, karotidy …● tepny typu svalového – tepny malého kalibru
● Tunica externa (vnější vrstva)● vazivový obal cévy● elastická vlákna zvyšují pružnost stěny, kolagenní
vlákna● nervy● Tepny● vysokotlaký systém, stavba viz. výše
Stavba cév (4)● Kapiláry:● redukovaná střední a zevní vrstva, stěnu tvoří pouze
endotel → snadno prostupný● Žíly● slabší stěna než u cév → nízkotlaký systém, směrem k
srdci se tlak snižuje● redukovaná svalová vrstva – někdy není schopnost
udržet průsvit a tvoří výdutě● v žilách endotel vytváří žilní chlopně (valvae
venarum) – někdy vyztužené svalovinou
Stavba cév (5)● uloženy
– povrchově - v podkožním vazivu, viditelné pod kůží
– hluboce – často provázejí tepny a nervy, příčně se spojují
● silná tunica externa
http://www.gsospg.cz:5050/bio/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=77
http://www.gsospg.cz:5050/bio/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=77
http://www.kardiosystem.websnadno.cz/Cevy.html
Krevní oběh
A) Malý krevní oběh (plicní)B) Velký krevní oběh (tělní)
A) Malý krevní oběh (1)● Truncus pulmonalis● žilní (odkysličená) krev z pravé komory, ústí oddělené
valva pulmonalis● míří vlevo pod oblouk aorty, pod ním se větví na:● A.pulmonalis dextra et a.pulmonalis sinistra● dextra
– je delší, jde za vena cava superior a aorta ascendens– vstupuje do plicního hilu a zde se větví na 2 větve
– pro horní a střední; dolní lalok
A) Malý krevní oběh (2)● sinistra
– jde pod arcus aortae, po vstupu do plicního hilu se větví na 2 větve – dolní a horní lalok
● každá se pak větví na menší a menší, jdou spolu s bronchy → až kapilární síť opřádající alveoly
● Venae pulmonales● začínají drobnými kapilárami, venuly → ● 2 venae pulmonales dextrae
– z horního a středního; dolního lalokuhttp://leccos.com/index.php/clanky/srdce
A) Malý krevní oběh (3)● 2 venae pulmonales sinistrae
– z horního a dolního laloku● venae pulmonales
– okysličená krev do levé síně
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Illu_pulmonary_circuit.jpg
http://www.eurolab.ua/anatomy/310/
a.pulmonalis dextra
a.pulmonalis sinistra
vena cava superior
venae pulmonales sinistrae
truncus pulmonalis
B) Velký krevní oběh (1)
AORTA (srdečnice)● z levé komory (LK), ústí opatřeno valva aortae
A) Pars ascendens (vzestupná aorta)– místo výstupu je rozšířené → bulbus aortae– těsně nad výstupem z LK odstupují ze sinus
aortae aa.coronariae
B) Arcus aortae (oblouk aorty)● odstupují 3 větve pro hlavu a pravou a levou HK
http://cs.wikipedia.org/wiki/Aorta
B) Velký krevní oběh (2)
1) Truncus brachiocephalicus (hlavopažní kmen)
● po 2-4 cm se štěpí na:● a.carotis communis dextra a
a.subsclavia dextra
2) A. carotis communis sinistra
3) A. subclavia sinistra
http://www.imaios.com/en/e-Anatomy/Thorax-Abdomen-Pelvis/Mediastinum-Illustrations
B) Velký krevní oběh (3)C) Pars descendens (sestupná aorta)● Pars thoracica (aorta thoracica)● přímé pokračování oblouku aorty, je uložena před
páteří, v místě prostupu bránicí (hiatus aorticus) se mění na aorta abdominalis
● odstupují – aa. intercostales – párové– aa. bronchiales– aa. oesophagicae– a. phrenica superior
B) Velký krevní oběh (4)● Pars abdominalis (aorta abdominalis)● pokračování hrudní aorty po průchodu bránicí, končí v
místě bifurkace ve výšce L4
● probíhá před páteří na zadní stěně břišní dutiny● větve párové:
– aa. phrenicae inferiores – pro bránici– aa. suprarenales – nadledviny – aa. renales – ledviny– aa. ovaricae (aa. testiculares) – ovaria (testes)
B) Velký krevní oběh (5)● větve nepárové:
– truncus coeliacus● a. gastrica sinistra - žaludek● a. hepatica communis – játra, žaludek,
pankreas, horní část duodena, žlučník● a. lienalis – pankreas a slezina
– a. mesenterica superior (horní okružní tepna) – pankreas, a střevo po flexura coli sinistra lienalis)
– a. mesenterica inferior (dolní okružní tepna) – od levé flexury po horní část konečníku
a.hepatica communis
a.lienalis
a.gastrica sinistra
www.gastrocompel.cz%2Fshared%2Fuploaded_files%2F1000062_de_srdce.ppt&ei=Kee-TruKO8Wq8QPbho2uBA&usg=AFQjCNF9eyr6bfm91fgqzDIxt2IlbbPL9A
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Superior_mesenteric_a.gif http://www.scielo.cl/scielo.php?pid=S0717-95022010000100005&script=sci_arttext
arteria mesenterica superior a její větvení
arteria mesenterica superior a její větvení
http://www.chirurgenmanual.charite.de/pgs/01/st11/01st11a.htm
1 – colon transversum; 2 – a.mesenterica sup.;3 – jejunum, 4 – aa. jejunales;5 – aa. rectae; 6 – duodenum;7 – a. ileocolica; 8 – a. colica media
1 – a. mesenterica sup; 2 – aa. ileales;3 – ileum; 4 – caecum; 5 – a. ileocolica
arteria mesenterica inferior a její větvení
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Gray537.png http://www.scielo.cl/scielo.php?pid=S0717-95022010000100005&script=sci_arttext
B) Velký krevní oběh (6)● Bifurkace břišní aorty:● ve výši L
4 se břišní aorta dělí na
– a. illiaca communis dextra– a. illiaca communis sinistra
B) Velký krevní oběh (7)větvení a. carotis communis
1) A. carotis interna● vstupuje do lebky a podílí se na vytvoření Willisova
okruhu● vyživuje očnici a mozek
2) A. carotis externa● vyživuje obličejovou část hlavy a krk● odstupuje řada větví
– a. maxilaris, a. thyroidea, a. temporalis, a. occipitalis, a. ligualis, a. facialis …......
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:Gray513.png
http://www.medeco.de/dentalatlas/zahn-mund-kieferheilkunde/anatomie/gefaessversorgung-von-kopf-und-kiefer/
a. carotis communis a. carotis externa
B) Velký krevní oběh (8)větvení a. subclavia
● cévně zásobuje HK● dextra vychází z truncus brachiocephalicus● sinistra přímo z arcus aortae
1) A. vertebralis, a. thoracica int. ….2) A. axillaris (tepna podpažní)● přímé pokračování podklíčkové tepny, má větve pro paži a
hrudník
3) A. brachialis (tepna pažní)● na vnitřní straně paže mezi dvojhlavým a 3hlavým svalem
http://med.aidia.cz/arteria-axillaris/http://nds.wikipedia.org/wiki/Bild:Gray523.png
a. axillaris a. brachialis
B) Velký krevní oběh (9)větvení a. subclavia
● pažní tepna se v oblasti loketního kloubu dále dělí na:
4) A. radialis (tepna vřetení)6) A. ulnaris (tepna loketní)● obě vyživují předloktí a na dlani vytvářejí:● arcus palmaris superficialis (povrchový
oblouk)● arcus palmaris profundus (hluboký
oblouk)– odstupují pak z nich cévy pro dlaň a
prsty
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%9Bhov%C3%A1_soustava
http://www.cardiogenes.dp.ua/sapin/5.php
arcus palmaris superficialis arcus palmaris profundus
B) Velký krevní oběh (10)větvení a. iliaca communis
● vzniká větvením aorta abdominalis ve výši L4
● A. iliaca communis (dextra et sinistra)● po krátkém průběhu se dělí na:
1) A. iliaca interna (vnitřní kyčelní tepna)● výživa orgánů malé pánve● větve:
– aa. vesicales sup. et. inf. - pro močový měchýř– a. uterina – pro dělohu– a. rectalis media – konečník
http://anatomiea.sweb.cz/
1 - aorta abdominalis; 2 - a. mesenterica inferior; 3 - a. colica sinistra; 4 - aa. sigmoideae; 5 - a. rectalis superior; 6 - a. sacralis media; 7 - a. iliaca communis; 8 - a. iliaca externa; 9 - a. iliaca interna; 10 - a. umbilicalis; 11 - a. glutaea superior; 12 - a. obturatoria; 13 - a. sacralis lateralis; 14 - a. glutaea inferior; 15 - a. Tectalis media; 16 - a. pudenda interna; 17 - a. rectalis inferior.
B) Velký krevní oběh (11)větvení a. iliaca communis– a. pudenda int. - konečník a zevní pohl. orgány– aa. gluteae sup. et inf. - hýžďové svaly– ...
2) A. iliaca externa (zevní kyčelní tepna)● výživa laterální a dolní části přední
stěny břišní● prochází pod tříselným vazem na stehno
3) A. femoralis (stehenní tepna)● vyživuje stehno
http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Gray550.png&filetimestamp=20070123181053
B) Velký krevní oběh (12)větvení a. iliaca communis
4) A. poplitea (tepna zákolení) ● pokračování stehenní tepny● vydává větve pro kolenní kloub a okolní svaly a dělí se
na:
5) A. tibialis anterior (přední tepna holení)● svaly přední strany bérce, hřbetu nohy a prsty nohy● a. dorsalis pedis – přímé pokračování● vytváří arcus dorsalis pedis
6) A. tibialis posterior (zadní tepna holení)http://en.wikipedia.org/wiki/File:Popliteal_artery.png
B) Velký krevní oběh (13)větvení a. iliaca communis
6) A. tibialis posterior (zadní tepna holení)● za vnitřní kotník na plosku nohy● arcus plantaris pedis
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Popliteal_artery.pnghttp://www.gla.ac.uk/ibls/US/fab/tutorial/generic/sapulse.html
http://www.ask.com/wiki/Posterior_tibial_artery http://www.cardiogenes.dp.ua/sapin/6.php
arcus dorsalis pedis arcus plantaris pedis
Žíly velkého oběhu (1)A) VENA CAVA SUPERIOR● do pravé komory přivádí krev z HKK a hlavy, stěny
hrudníku● dlouhá asi 6-7 cm, průměr asi 2cm, tenká stěna
B) VENA CAVA INFERIOR● do pravé komory přivádí krev z DKK a splanchnické
oblasti●
● žilní systém na končetinách probíhá jako hluboký a povrchový, mezi nimi jsou četné spojky
Žíly velkého oběhu (2)vena cava superior a její přítoky
● vena cava superior je bez chlopní
Z oblasti HKK● Povrchové žíly● vytvářejí na
– hřbetu ruky rete venosum dorsale manus– oblasti zápěstí rete carpi dorsale
1) V. cephalica (hlavová žíla)● začíná z rete venosum dorsale manus, probíhá po
palcové straně paže
http://en.wikipedia.org/wiki/Cephalic_vein
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Gray574.png
vena cephalica vena basilica
Žíly velkého oběhu (3)vena cava superior a její přítoky
2) V. basilica (královská žíla)● na loketní straně paže● ústí do v. brachialis● V oblasti loketní jsou obě spojeny řadou spojek (ve
tvaru „V“ nebo „N“)● Hluboké žíly:● bývají až po v. axillaris párové a jdou podél
stejnojmenné tepny● vv. digitales, vv. metacarpicae → tvoří neúplný
oblouk
Žíly velkého oběhu (4)vena cava superior a její přítoky
● vv. digitales, vv. metacarpicae → tvoří neúplný oblouk, formují se z nich
1) vv. radiales (vřetení žíly)2) vv. ulnares (loketní žíly)● jejich spojením vznikne
3) vv. brachiales (pažní žíly)4) v.axillaris (žíla podpažní)
– hlavní sběrná žíla HK– přítoky z přední a boční stěny hrudníku ...
http://en.wikipedia.org/wiki/Vena_comitans
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Gray576.pnghttp://www.bartleby.com/107/168.html
v. jugularis interna
v. jugularis externa
Žíly velkého oběhu (5)vena cava superior a její přítoky
5) v. subclavia (žíla podklíčková)● přímé pokračování v. axillaris směrem k srdci. Spolu s
v. jugularis interna tvoří po spojení v. brachiocephalica dx. et sin.
Z oblasti hlavy1) v. jugularis interna (vnitřní hrdelní žíla)● odvádí skoro všechnu krev z lební oblasti, lebečních
splavů
Žíly velkého oběhu (6)vena cava superior a její přítoky
2) v. jugularis externa (vnější hrdelní žíla)● tenká● vlévá se do v. jugularis interna nebo v. subclavia
● V. brachiocephalica dx. et sin. (hlavověpažní žíla pravá a levá)
● spojením v. jugularis interna a v. subclavia → téměř pod pravým úhlem = angulus venosus dx. et sin. (žilní úhel pravý a levý)
http://www.bartleby.com/107/168.htmlhttp://en.wikipedia.org/wiki/File:Venenwinkel.png
Žíly velkého oběhu (7)vena cava inferior a její přítoky
● vzniká soutokem společných vv. iliacae communes ve výši L4
● sbírá krev z orgánů pánve a dutiny břišní – viscerální:● Vv. testiculares (v. ovaricae) dx. et sin.● Vv. renales (žíly ledvinné)
– na levé straně přibírá v. suprarenalis– vystupuje několika větvemi z hilu ledviny
● V. suprarenalis (žíla nadledvinová)– pravá ústí přímo do v. cava inferior
http://medicinembbs.blogspot.com/2011_04_01_archive.html http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gray1121.png
Žíly velkého oběhu (8)vena cava inferior a její přítoky
● Vv. hepaticae (žíly jaterní)– 2 – 3, spojují se s v.cava inferior těsně před jejím
prostupem bránicí● dalšími přítoky jsou vv. lumbales (nejčastěji 4 páry) a
vv. phrenicae inferiores)
● Hluboké žíly DKK● mají chlopně● hluboké žíly bérce se spojují ve v. poplitea
Žíly velkého oběhu (9)vena cava inferior a její přítoky
1) V. poplitea (žíla podkolení)● má 2-3 chlopně, se stejnojmennou tepnou je spojena
vazivem● přijímá větve kloubní a svalové a v. saphena parva
2) V. femoralis (tepna stehenní)● má 3-5 párů chlopní● přijímá
– svalové větve– hluboké žíly – provázejí tepny
http://www.rci.rutgers.edu/~uzwiak/AnatPhys/Blood_Vessels.htmlhttp://legacy.owensboro.kctcs.edu/gcaplan/anat2/notes/APIINotes5%20Circulatory%20Anatomy.htm
Žíly velkého oběhu (10)vena cava inferior a její přítoky
– povrchové žíly● vtéká do →
3) V. iliaca externa (vnější kyčelní žíla)● Povrchové žíly DKK● mají chlopně● začínají na
– chodidle – rete venosum plantare– hřbetě – rete venosum dorsale
1) V. saphena parva (krátká žíla skrytá)
Žíly velkého oběhu (11)vena cava inferior a její přítoky
● začíná za fibulárním kotníkem, cestou přijímá povrchové žíly
● 5-8 chlopní● vtéká do v. poplitea
2) V. saphena magna (velká žíla skrytá)● začíná před mediálním kotníkem, má četné chlopně (až 20,
s rostoucím věkem atrofují a zůstává jich jen několik)● spojuje se s dalšími povrchovými žilami● vtéká do v. femoralis
http://en.wikipedia.org/wiki/Great_saphenous_veinhttp://nl.wikipedia.org/wiki/Vena_saphena_parvahttp://www.cardiogenes.dp.ua/anatomy-atlas/713.php
rete venosum plantare
http://www.eurolab.ua/anatomy/348/
Žíly velkého oběhu (12)vena cava inferior a její přítoky
● V. iliaca interna (vnitřní kyčelní žíla)● sbírá většinu krve z pánve● směrem kraniálním se pak spojuje s v. iliaca externa a
tvoří → ● V. iliaca communis (společná kyčelní žíla)
Portální oběh (1)● Vena portae (vrátnicová žíla)● sbírá krve z nepárových orgánů dutiny břišní
– žaludek, střeva, slezina● průměr cca 18mm, dlouhá cca 6-8cm● k jaterní brance (porta hepatis) vstupuje jako trias
hepatica (v. portae, a. hepatica propria a ductus choledochus), větví se na pravou a levou větev pro každý jaterní lalok
● v játrech se rozpadají na síť kapilár, v jaterních lalůčcích se dostávají do kontaktu s jaterní buňkou
Portální oběh (2)● stěna kapilár je velmi prostupná
– zejména pro bílkoviny, do jaterní buňky se tak rychle dostávají látky vstřebané střevní sliznicí
● z kapilár se poté sbírá do jaterní sinusoidů a odtud do:● v. centralis → vv. hepaticae → vena cava inferior● V. portae vzniká za hlavou pankreatu soutokem:
1) v. mesenterica superior● krev z vv.jejunales, ileales, v. apendicularis, v.
ileocolica ...
Portální oběh (3)
2) v. lienalis● ze sleziny, stěny žaludku, těla a ocasu pankreatu + z● v. mesenterica inferior● vlévá se do v. lienalis a sbírá krev z oblasti sigmoidea,
rekta a levé části tlustého střeva
● Portální systém má řadu spojek s v.cava inf. = portokavální anastomózy → rozšiřují se při poškození portálního oběhu
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Port%C3%A1ln%C3%AD_ob%C4%9Bh
v. mesenterica superior
v. mesenterica inferior
v. lienalis
Fyziologie krevního oběhu
Proudění krve cévami (1)● Proudění krve cévní soustavou je udržováno čerpací
funkcí srdce – to vykonává funkci:
1) statickoua) objemová složka – každou systolou přečerpá určitý
TO z venozního do arteriálního systémub) tlaková složka – udržuje tlakový spád v cévní
soustavě → od nejvyššího na počátku aorty a plicnice po nejmenší v celém oběh. systému
2) kinetickou (akcelerační)● udělí vypuzenému objemu krve určité zrychlení
Proudění krve cévami (2)
● statická práce Ws = SV (TO.TF) * T
s (arteriální tlak)
– zvyšuje se, zvětší-li se SV nebo Ts nebo oboje
– → neúměrné zatížení srdce → hypertrofuje, posléze dilatuje → selhání
Odpory v krevním oběhu (1)● PASIVNÍ● zabezpečeno aortou, velkými a středními elastickými
arteriemi – jejich funkcí je– odvést krev pod tlakem na periferii– přeměnit nárazový tok krve na kontinuální
● = funkce pružníku → pulsová vlna se šíří na periferii – vypuzený objem vyklene stěnu, ta se smrští a
posune krev dále– pružníková hypertenze – ve stáří, ubývá elast.
vláken, nahrazují s kolagenními …. ↑ odporu
Odpory v krevním oběhu (2)● AKTIVNÍ● malé arterie a arterioly = rezistentní● regulují průtok krve orgány, díky hladké svalovině ho
regulují na podkladě humorálních nebo nervových podnětů
● tzv. kritický (uzavírací) tlak● velmi nízký TK = spasmus arteriol → centralizace
oběhu → šoková ledvina
Proudění krve● Průsvit cévy = základní regulační mechanismus
proudění krve● Laminární proudění → za normálních okolností
– pohyb všech vrstev je rovnoměrný, rychleji se pohybuje vrstva uprostřed; nejpomaleji vrstvy na krajích (větší tření)
● Turbulentní proudění = změna laminárního při zvýšení rychlosti
Tlakový gradient (spád) (1)
1) Arteriální systém – nejvyšší TK v aortě (cca 120/70) → vysokotlaký systém
2) Kapiláry (mikrocirkulace)● tlakový gradient důležitý pro proces filtrace● na počátku kapiláry 4kPa (30mmHg), na konci 2kPa
(15mmHg)
arteriální konec venózní konec
onkotický tlak 3,3 – 4 kPaTK 4kPa TK 2kPa
Tlakový gradient (spád) (2)● Onkotický tlak
– „nasává“ tekutinu z intersticia zpět do kapiláry– arteriální konec – převažuje filtrace (mimo cévu)– venózní konec – reabsoprce (zpět do kapiláry)
● Edém → změna rovnováhy– snížení onkotického tlaku nebo zvýšení kapilárního
tlaku– snížené množství albuminu = ↓ onkot.tlaku
3) Venózní systém● velmi malý gradient ve venulách, v žilách 0,7kPa
(5mmHg)
Tlakový gradient (spád) (3)● krev teče k srdci proti gravitaci, k tomu napomáhá:
a) svalová pumpa – činností svalů je krev vytlačována k srdci
b) hrudní pumpa – vliv dýchání. Nádech= snížení nitrohrudního tlaku → krev je nasávána do dutých žil a PS
c) sací síla srdce – cípaté chlopně jsou v ejekční fázi tažené dolů → roztažení síní a snížení tlaku v nich
d) žilní pumpa – cirkulární svalová vlákna pomáhají posouvat krev k srdci. Při ústí do síní nejsou chlopně
● spořádání cévních svazků v končetinách – vedle sebe arterie a véna → pulzace arterie = posun krve v žilách k srdci
Tlakový gradient (spád) (4)e) spořádání cévních svazků v končetinách – vedle
sebe arterie a véna → pulzace arterie = posun krve v žilách k srdci
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (1)
MÍSTNÍ regulační mechanismy1) Autoregulačnía) metabolické● snížený průtok tkáněmi = nahromadění katabolitů● místní pokles pO
2 a místní zvýšení pCO
2 → pokles pH
● toto všechno = VAZODILATACE → zvýší průtok a odplaví katabolity, přivede okysličenou krev → následné zúžení cév
● vše se opakuje
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (2)
b) myogenní● ↑ náplň žíly = ↑ distenčního tlaku (rozpínání zevnitř)
– mohlo by dojít až k ruptuře stěny cévy● kompenzací je vazokonstrikce → omezení průtoku →
snížení distenčního tlaku
2) Vazodilatační metabolity a situace● ↓ pO2, ↑ CO2, ↓ pH, ↑ TT (vždy při ↑ metabol.
tkání), ↑ osmolarita,● adenosin – v tkáních se objeví štěpením ATP → ADP
→ AMP → adenosin
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (3)
● ↑ K+ v krvi a extracelulárních tekutinách● histamin
3) Lokální vazokonstrikce● serotonin – v TROM, uvolňován některými nervovými
zakončeními● ↓ TT
4) Endoteliální faktory● edotelin – tvořený cévním endotelem - vazokonstrikce
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (4)
● NO (oxid dusnatý) – tvořený v cévním endotelu - vazodilatace
CELKOVÉ regulační mechanismy1) Vazoaktivní substance v cirkulacia) kininy – vznikají z plazmat. bílkovin → relaxace
svalstva cév
b) ANF (atriový natriurický faktor) – v pravé síni. ↑ tvorba při vyšším žilním návratu → vyšší ztráta Na+ močí → pokles TK
c) cirkulující vazokonstriktory
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (5)
c) cirkulující vazokonstriktory– vasopresin– noradrenalin– angiotensin II – v krevním oběhu z angiotensinogenu;
přeměna se děje za pomoci reninu (ledviny) – v případě poklesu TK → pokles glomerulární filtrace
2) Neurogenní regulační mechanismy (prodl.mícha)● vasomotorické centrum
– ↑ tonus = vasokonstrikce (především arterioly)● způsobené působením sympatiku
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (6)
– ↓ tonus = vasodilatace (především arterioly)● důsledek snížení vzruchové aktivity z centra k cévám
pomocí sympatiku– vazodilatace = kůra mozková → hypotalamus →
spinální mícha → sympatické vlákno v cévě uvolní acetylcholin → dilatace
● mechanismus vzniká při ↑ prokrvení svalu = trénovaný jedinec → rychlejší a mohutnější dilatace → tím menší a kratší práce na kyslíkový dluh
● kardioinhibiční centrum– (jádro n.vagus) ↑ tonus = zpomalení TF, omezení
stažlivosti a dráždivosti myokardu● kardioexcitační centrum●
● Neurogenní mechanismy CNS●
● Aferentní vlivy modifikující periferní neurogenní regul.mechanismy
●
● Přímé vlivy na vasomotorické centrum
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (7)
● kardioexcitační centrum– opačný účinek, zprostředkován sympatickými vlákny
3) Neurogenní mechanismy CNS● jedná se o hypotalamus a limbický systém● aktivní jsou při emocích, zprostředkují změnu TK a TF● stav závisí na druhu emoce – vztek, deprese, radost …
4) Aferentní vlivy modifikující periferní neurogenní regul.mechanismy
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (8)
a) baroreceptory● v cévní stěně, drážděny ↑ TK. informace do
vasomotorického centra → snížení TKb) atriové „napínací“ receptory● uložené v pravém ♥ , dvou typů:
– typ A – drážděné ↑ venózním návratem– typ B – při systole síní
● výsledkem podráždění je ↓ TK následkem vazodilatace arteriol, ale naopak ↑ TF
●
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (9)
c) plicní receptory● v cévních stěnách plicního oběhu● drážděním se dilatují stěny plicních cév → zpomalení TF a
↓TK d) glomus caroticus a glomus aorticus● při bifurkaci a.carotis communis (1) a v arcus aortae (3)● leží mimo cévu a vedou aferentně vzruch. Charakter
chemoreceptorů, jsou citlivé na ↓ pO2 a ↑ pCO2 → vazokonstrikce a vzestup TK
● Přímé vlivy na vasomotorické centrum
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (10)
5) Přímé vlivy na vasomotorické centrum● hypoxie (↓ pO2)● hyperkapnie (↑ pCO2)
stimulace vasomotorického centra
Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (8)
● kardioexcitační centrum– opačný účinek, zprostředkován sympatickými vlákny
3) Neurogenní mechanismy CNS● jedná se o hypotalamus a limbický systém● aktivní jsou při emocích, zprostředkují změnu TK a TF● stav závisí na druhu emoce – vztek, deprese, radost ...
4) Aferentní vlivy modifikující periferní neurogenní regul.mechanismy
a) baroreceptory●
● Přímé vlivy na vasomotorické centrum
Mízní oběh(vasa lymphatica)
Mízní cévy (1)● cévy mají tenkou stěnu a jsou opatřené chlopněmi● vznikají z mízních vlásečnic → tvoří se v
mezibuněčných štěrbinách● NODI LYMPHATICI (mízní uzliny)
– vkládají se do průběhu mízních cév– filtry– tvorba lymfocytů– sběrné uzliny → sbírají lymfu z určitých oblastí
těla
Mízní cévy (2)● Hlava – několik skupin – týlní, tvářové, příušní,
podčelistní ….● Krk – povrchové a hluboké● Nodi lymphatici axillares
– sběrné uzliny z HK● Nodi lymphatici inguinales
– sběrné uzliny z DK v tříselné krajině● Truncus lumbalis dx. et sin. (bederní kmen)
– po obou stranách břišní aorty
Mízní cévy (3)● Truncus intestinalis (střevní mízní kmen)
– sběrné uzliny z DK v tříselné krajině● CISTERNA CHYLI
– vzniká spojením truncus intestinalis a truncus lumbalis dx.+sin.
● Ductus thoracicus– vystupuje z cisterny, probíhá v zadním mediastinu– přijímá přítoky z L poloviny hlavy a krku, z LHK a
L poloviny hrudní– ústí do levého žilního úhlu
Mízní cévy (4)● Ductus lymphaticus dx. (pravostranný kmen)
– sbírá lymfu z PHK, pravé poloviny hlavy a krku, P polovinyhrudníku
– ústí do pravého žilního úhlu
http://en.wikipedia.org/wiki/Right_lymphatic_duct
cisterna chyli
ductus thoracicus
ZdrojeBorovanský, L. et al. Soustavná anatomie člověka II. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1960. 878s.Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie I. Praha: Avicenum, 1982. 319s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994. 140s. ISBN 80-7067-389-3Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s.Trojan, S. et al Lékařská fyziologie. Praha: Grada, 1994. 460s. ISBN 80-7169-036-8