(stavba cév, malý a velký krevní oběh, fyziologie ... ·...

Krevní oběh(stavba cév, malý a velký krevní oběh, fyziologie krevního oběhu, mízní oběh)

Markéta VojtováVOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Stavba cév (1)● cévní systém je systém uzavřených trubic

– v jednotlivých úsecích se liší stavbou● arteriae (tepny), venae (žíly), kapiláry (vlásečnice) -Aorta - tepna - arteriola - kapilára - venula - žíla – ddž, hdž - 3cm 5-15mm 0,3mm 7-50 um

PL

arteriola kapiláry venuly

Stavba cév (2)● Tunica intima (vnitřní vrstva cév)● tvořena 1 vrstvou plochých endotelových buněk● hladký nesmáčivý povrch● vrstva je nejsilnější u aorty a a.pulmonalis● Tunica media (střední vrstva)● hladká svalovina – spirálně a kruhovitě uspořádaná

– umožňuje změnu průsvitu, tím regulaci krevního průtoku = pružnost stěny

– velké cévy → nejsilnější vrstva● + síť elastických a kolagenních vláken

Stavba cév (3)– podle toho, která složka převládá

● tepny typu elastického – aorta, karotidy …● tepny typu svalového – tepny malého kalibru

● Tunica externa (vnější vrstva)● vazivový obal cévy● elastická vlákna zvyšují pružnost stěny, kolagenní

vlákna● nervy● Tepny● vysokotlaký systém, stavba viz. výše

Stavba cév (4)● Kapiláry:● redukovaná střední a zevní vrstva, stěnu tvoří pouze

endotel → snadno prostupný● Žíly● slabší stěna než u cév → nízkotlaký systém, směrem k

srdci se tlak snižuje● redukovaná svalová vrstva – někdy není schopnost

udržet průsvit a tvoří výdutě● v žilách endotel vytváří žilní chlopně (valvae

venarum) – někdy vyztužené svalovinou

Stavba cév (5)● uloženy

– povrchově - v podkožním vazivu, viditelné pod kůží

– hluboce – často provázejí tepny a nervy, příčně se spojují

● silná tunica externa

http://www.gsospg.cz:5050/bio/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=77

http://www.gsospg.cz:5050/bio/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=77

http://www.kardiosystem.websnadno.cz/Cevy.html

Krevní oběh

A) Malý krevní oběh (plicní)B) Velký krevní oběh (tělní)

A) Malý krevní oběh (1)● Truncus pulmonalis● žilní (odkysličená) krev z pravé komory, ústí oddělené

valva pulmonalis● míří vlevo pod oblouk aorty, pod ním se větví na:● A.pulmonalis dextra et a.pulmonalis sinistra● dextra

– je delší, jde za vena cava superior a aorta ascendens– vstupuje do plicního hilu a zde se větví na 2 větve

– pro horní a střední; dolní lalok

A) Malý krevní oběh (2)● sinistra

– jde pod arcus aortae, po vstupu do plicního hilu se větví na 2 větve – dolní a horní lalok

● každá se pak větví na menší a menší, jdou spolu s bronchy → až kapilární síť opřádající alveoly

● Venae pulmonales● začínají drobnými kapilárami, venuly → ● 2 venae pulmonales dextrae

– z horního a středního; dolního lalokuhttp://leccos.com/index.php/clanky/srdce

A) Malý krevní oběh (3)● 2 venae pulmonales sinistrae

– z horního a dolního laloku● venae pulmonales

– okysličená krev do levé síně

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Illu_pulmonary_circuit.jpg

http://www.eurolab.ua/anatomy/310/

a.pulmonalis dextra

a.pulmonalis sinistra

vena cava superior

venae pulmonales sinistrae

truncus pulmonalis

B) Velký krevní oběh (1)

AORTA (srdečnice)● z levé komory (LK), ústí opatřeno valva aortae

A) Pars ascendens (vzestupná aorta)– místo výstupu je rozšířené → bulbus aortae– těsně nad výstupem z LK odstupují ze sinus

aortae aa.coronariae

B) Arcus aortae (oblouk aorty)● odstupují 3 větve pro hlavu a pravou a levou HK

http://cs.wikipedia.org/wiki/Aorta

B) Velký krevní oběh (2)

1) Truncus brachiocephalicus (hlavopažní kmen)

● po 2-4 cm se štěpí na:● a.carotis communis dextra a

a.subsclavia dextra

2) A. carotis communis sinistra

3) A. subclavia sinistra

http://www.imaios.com/en/e-Anatomy/Thorax-Abdomen-Pelvis/Mediastinum-Illustrations

B) Velký krevní oběh (3)C) Pars descendens (sestupná aorta)● Pars thoracica (aorta thoracica)● přímé pokračování oblouku aorty, je uložena před

páteří, v místě prostupu bránicí (hiatus aorticus) se mění na aorta abdominalis

● odstupují – aa. intercostales – párové– aa. bronchiales– aa. oesophagicae– a. phrenica superior

B) Velký krevní oběh (4)● Pars abdominalis (aorta abdominalis)● pokračování hrudní aorty po průchodu bránicí, končí v

místě bifurkace ve výšce L4

● probíhá před páteří na zadní stěně břišní dutiny● větve párové:

– aa. phrenicae inferiores – pro bránici– aa. suprarenales – nadledviny – aa. renales – ledviny– aa. ovaricae (aa. testiculares) – ovaria (testes)

B) Velký krevní oběh (5)● větve nepárové:

– truncus coeliacus● a. gastrica sinistra - žaludek● a. hepatica communis – játra, žaludek,

pankreas, horní část duodena, žlučník● a. lienalis – pankreas a slezina

– a. mesenterica superior (horní okružní tepna) – pankreas, a střevo po flexura coli sinistra lienalis)

– a. mesenterica inferior (dolní okružní tepna) – od levé flexury po horní část konečníku

a.hepatica communis

a.lienalis

a.gastrica sinistra

www.gastrocompel.cz%2Fshared%2Fuploaded_files%2F1000062_de_srdce.ppt&ei=Kee-TruKO8Wq8QPbho2uBA&usg=AFQjCNF9eyr6bfm91fgqzDIxt2IlbbPL9A

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Superior_mesenteric_a.gif http://www.scielo.cl/scielo.php?pid=S0717-95022010000100005&script=sci_arttext

arteria mesenterica superior a její větvení

arteria mesenterica superior a její větvení

http://www.chirurgenmanual.charite.de/pgs/01/st11/01st11a.htm

1 – colon transversum; 2 – a.mesenterica sup.;3 – jejunum, 4 – aa. jejunales;5 – aa. rectae; 6 – duodenum;7 – a. ileocolica; 8 – a. colica media

1 – a. mesenterica sup; 2 – aa. ileales;3 – ileum; 4 – caecum; 5 – a. ileocolica

arteria mesenterica inferior a její větvení

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Gray537.png http://www.scielo.cl/scielo.php?pid=S0717-95022010000100005&script=sci_arttext

B) Velký krevní oběh (6)● Bifurkace břišní aorty:● ve výši L

4 se břišní aorta dělí na

– a. illiaca communis dextra– a. illiaca communis sinistra

B) Velký krevní oběh (7)větvení a. carotis communis

1) A. carotis interna● vstupuje do lebky a podílí se na vytvoření Willisova

okruhu● vyživuje očnici a mozek

2) A. carotis externa● vyživuje obličejovou část hlavy a krk● odstupuje řada větví

– a. maxilaris, a. thyroidea, a. temporalis, a. occipitalis, a. ligualis, a. facialis …......

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:Gray513.png

http://www.medeco.de/dentalatlas/zahn-mund-kieferheilkunde/anatomie/gefaessversorgung-von-kopf-und-kiefer/

a. carotis communis a. carotis externa

B) Velký krevní oběh (8)větvení a. subclavia

● cévně zásobuje HK● dextra vychází z truncus brachiocephalicus● sinistra přímo z arcus aortae

1) A. vertebralis, a. thoracica int. ….2) A. axillaris (tepna podpažní)● přímé pokračování podklíčkové tepny, má větve pro paži a

hrudník

3) A. brachialis (tepna pažní)● na vnitřní straně paže mezi dvojhlavým a 3hlavým svalem

http://med.aidia.cz/arteria-axillaris/http://nds.wikipedia.org/wiki/Bild:Gray523.png

a. axillaris a. brachialis

B) Velký krevní oběh (9)větvení a. subclavia

● pažní tepna se v oblasti loketního kloubu dále dělí na:

4) A. radialis (tepna vřetení)6) A. ulnaris (tepna loketní)● obě vyživují předloktí a na dlani vytvářejí:● arcus palmaris superficialis (povrchový

oblouk)● arcus palmaris profundus (hluboký

oblouk)– odstupují pak z nich cévy pro dlaň a

prsty

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%9Bhov%C3%A1_soustava

http://www.cardiogenes.dp.ua/sapin/5.php

arcus palmaris superficialis arcus palmaris profundus

B) Velký krevní oběh (10)větvení a. iliaca communis

● vzniká větvením aorta abdominalis ve výši L4

● A. iliaca communis (dextra et sinistra)● po krátkém průběhu se dělí na:

1) A. iliaca interna (vnitřní kyčelní tepna)● výživa orgánů malé pánve● větve:

– aa. vesicales sup. et. inf. - pro močový měchýř– a. uterina – pro dělohu– a. rectalis media – konečník

http://anatomiea.sweb.cz/

1 - aorta abdominalis; 2 - a. mesenterica inferior; 3 - a. colica sinistra; 4 - aa. sigmoideae; 5 - a. rectalis superior; 6 - a. sacralis media; 7 - a. iliaca communis; 8 - a. iliaca externa; 9 - a. iliaca interna; 10 - a. umbilicalis; 11 - a. glutaea superior; 12 - a. obturatoria; 13 - a. sacralis lateralis; 14 - a. glutaea inferior; 15 - a. Tectalis media; 16 - a. pudenda interna; 17 - a. rectalis inferior.

B) Velký krevní oběh (11)větvení a. iliaca communis– a. pudenda int. - konečník a zevní pohl. orgány– aa. gluteae sup. et inf. - hýžďové svaly– ...

2) A. iliaca externa (zevní kyčelní tepna)● výživa laterální a dolní části přední

stěny břišní● prochází pod tříselným vazem na stehno

3) A. femoralis (stehenní tepna)● vyživuje stehno

http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Gray550.png&filetimestamp=20070123181053


4) A. poplitea (tepna zákolení) ● pokračování stehenní tepny● vydává větve pro kolenní kloub a okolní svaly a dělí se

na:

5) A. tibialis anterior (přední tepna holení)● svaly přední strany bérce, hřbetu nohy a prsty nohy● a. dorsalis pedis – přímé pokračování● vytváří arcus dorsalis pedis

6) A. tibialis posterior (zadní tepna holení)http://en.wikipedia.org/wiki/File:Popliteal_artery.png


6) A. tibialis posterior (zadní tepna holení)● za vnitřní kotník na plosku nohy● arcus plantaris pedis

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Popliteal_artery.pnghttp://www.gla.ac.uk/ibls/US/fab/tutorial/generic/sapulse.html

http://www.ask.com/wiki/Posterior_tibial_artery http://www.cardiogenes.dp.ua/sapin/6.php

arcus dorsalis pedis arcus plantaris pedis

Žíly velkého oběhu (1)A) VENA CAVA SUPERIOR● do pravé komory přivádí krev z HKK a hlavy, stěny

hrudníku● dlouhá asi 6-7 cm, průměr asi 2cm, tenká stěna

B) VENA CAVA INFERIOR● do pravé komory přivádí krev z DKK a splanchnické

oblasti●

● žilní systém na končetinách probíhá jako hluboký a povrchový, mezi nimi jsou četné spojky

Žíly velkého oběhu (2)vena cava superior a její přítoky

● vena cava superior je bez chlopní

Z oblasti HKK● Povrchové žíly● vytvářejí na

– hřbetu ruky rete venosum dorsale manus– oblasti zápěstí rete carpi dorsale

1) V. cephalica (hlavová žíla)● začíná z rete venosum dorsale manus, probíhá po

palcové straně paže

http://en.wikipedia.org/wiki/Cephalic_vein

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Gray574.png

vena cephalica vena basilica


2) V. basilica (královská žíla)● na loketní straně paže● ústí do v. brachialis● V oblasti loketní jsou obě spojeny řadou spojek (ve

tvaru „V“ nebo „N“)● Hluboké žíly:● bývají až po v. axillaris párové a jdou podél

stejnojmenné tepny● vv. digitales, vv. metacarpicae → tvoří neúplný

oblouk


● vv. digitales, vv. metacarpicae → tvoří neúplný oblouk, formují se z nich

1) vv. radiales (vřetení žíly)2) vv. ulnares (loketní žíly)● jejich spojením vznikne

3) vv. brachiales (pažní žíly)4) v.axillaris (žíla podpažní)

– hlavní sběrná žíla HK– přítoky z přední a boční stěny hrudníku ...

http://en.wikipedia.org/wiki/Vena_comitans

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Gray576.pnghttp://www.bartleby.com/107/168.html

v. jugularis interna

v. jugularis externa


5) v. subclavia (žíla podklíčková)● přímé pokračování v. axillaris směrem k srdci. Spolu s

v. jugularis interna tvoří po spojení v. brachiocephalica dx. et sin.

Z oblasti hlavy1) v. jugularis interna (vnitřní hrdelní žíla)● odvádí skoro všechnu krev z lební oblasti, lebečních

splavů


2) v. jugularis externa (vnější hrdelní žíla)● tenká● vlévá se do v. jugularis interna nebo v. subclavia

● V. brachiocephalica dx. et sin. (hlavověpažní žíla pravá a levá)

● spojením v. jugularis interna a v. subclavia → téměř pod pravým úhlem = angulus venosus dx. et sin. (žilní úhel pravý a levý)

http://www.bartleby.com/107/168.htmlhttp://en.wikipedia.org/wiki/File:Venenwinkel.png

Žíly velkého oběhu (7)vena cava inferior a její přítoky

● vzniká soutokem společných vv. iliacae communes ve výši L4

● sbírá krev z orgánů pánve a dutiny břišní – viscerální:● Vv. testiculares (v. ovaricae) dx. et sin.● Vv. renales (žíly ledvinné)

– na levé straně přibírá v. suprarenalis– vystupuje několika větvemi z hilu ledviny

● V. suprarenalis (žíla nadledvinová)– pravá ústí přímo do v. cava inferior

http://medicinembbs.blogspot.com/2011_04_01_archive.html http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gray1121.png


● Vv. hepaticae (žíly jaterní)– 2 – 3, spojují se s v.cava inferior těsně před jejím

prostupem bránicí● dalšími přítoky jsou vv. lumbales (nejčastěji 4 páry) a

vv. phrenicae inferiores)

● Hluboké žíly DKK● mají chlopně● hluboké žíly bérce se spojují ve v. poplitea


1) V. poplitea (žíla podkolení)● má 2-3 chlopně, se stejnojmennou tepnou je spojena

vazivem● přijímá větve kloubní a svalové a v. saphena parva

2) V. femoralis (tepna stehenní)● má 3-5 párů chlopní● přijímá

– svalové větve– hluboké žíly – provázejí tepny

http://www.rci.rutgers.edu/~uzwiak/AnatPhys/Blood_Vessels.htmlhttp://legacy.owensboro.kctcs.edu/gcaplan/anat2/notes/APIINotes5%20Circulatory%20Anatomy.htm


– povrchové žíly● vtéká do →

3) V. iliaca externa (vnější kyčelní žíla)● Povrchové žíly DKK● mají chlopně● začínají na

– chodidle – rete venosum plantare– hřbetě – rete venosum dorsale

1) V. saphena parva (krátká žíla skrytá)


● začíná za fibulárním kotníkem, cestou přijímá povrchové žíly

● 5-8 chlopní● vtéká do v. poplitea

2) V. saphena magna (velká žíla skrytá)● začíná před mediálním kotníkem, má četné chlopně (až 20,

s rostoucím věkem atrofují a zůstává jich jen několik)● spojuje se s dalšími povrchovými žilami● vtéká do v. femoralis

http://en.wikipedia.org/wiki/Great_saphenous_veinhttp://nl.wikipedia.org/wiki/Vena_saphena_parvahttp://www.cardiogenes.dp.ua/anatomy-atlas/713.php

rete venosum plantare

http://www.eurolab.ua/anatomy/348/


● V. iliaca interna (vnitřní kyčelní žíla)● sbírá většinu krve z pánve● směrem kraniálním se pak spojuje s v. iliaca externa a

tvoří → ● V. iliaca communis (společná kyčelní žíla)

Portální oběh (1)● Vena portae (vrátnicová žíla)● sbírá krve z nepárových orgánů dutiny břišní

– žaludek, střeva, slezina● průměr cca 18mm, dlouhá cca 6-8cm● k jaterní brance (porta hepatis) vstupuje jako trias

hepatica (v. portae, a. hepatica propria a ductus choledochus), větví se na pravou a levou větev pro každý jaterní lalok

● v játrech se rozpadají na síť kapilár, v jaterních lalůčcích se dostávají do kontaktu s jaterní buňkou

Portální oběh (2)● stěna kapilár je velmi prostupná

– zejména pro bílkoviny, do jaterní buňky se tak rychle dostávají látky vstřebané střevní sliznicí

● z kapilár se poté sbírá do jaterní sinusoidů a odtud do:● v. centralis → vv. hepaticae → vena cava inferior● V. portae vzniká za hlavou pankreatu soutokem:

1) v. mesenterica superior● krev z vv.jejunales, ileales, v. apendicularis, v.

ileocolica ...

Portální oběh (3)

2) v. lienalis● ze sleziny, stěny žaludku, těla a ocasu pankreatu + z● v. mesenterica inferior● vlévá se do v. lienalis a sbírá krev z oblasti sigmoidea,

rekta a levé části tlustého střeva

● Portální systém má řadu spojek s v.cava inf. = portokavální anastomózy → rozšiřují se při poškození portálního oběhu

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Port%C3%A1ln%C3%AD_ob%C4%9Bh

v. mesenterica superior

v. mesenterica inferior

v. lienalis

Fyziologie krevního oběhu

Proudění krve cévami (1)● Proudění krve cévní soustavou je udržováno čerpací

funkcí srdce – to vykonává funkci:

1) statickoua) objemová složka – každou systolou přečerpá určitý

TO z venozního do arteriálního systémub) tlaková složka – udržuje tlakový spád v cévní

soustavě → od nejvyššího na počátku aorty a plicnice po nejmenší v celém oběh. systému

2) kinetickou (akcelerační)● udělí vypuzenému objemu krve určité zrychlení

Proudění krve cévami (2)

● statická práce Ws = SV (TO.TF) * T

s (arteriální tlak)

– zvyšuje se, zvětší-li se SV nebo Ts nebo oboje

– → neúměrné zatížení srdce → hypertrofuje, posléze dilatuje → selhání

Odpory v krevním oběhu (1)● PASIVNÍ● zabezpečeno aortou, velkými a středními elastickými

arteriemi – jejich funkcí je– odvést krev pod tlakem na periferii– přeměnit nárazový tok krve na kontinuální

● = funkce pružníku → pulsová vlna se šíří na periferii – vypuzený objem vyklene stěnu, ta se smrští a

posune krev dále– pružníková hypertenze – ve stáří, ubývá elast.

vláken, nahrazují s kolagenními …. ↑ odporu

Odpory v krevním oběhu (2)● AKTIVNÍ● malé arterie a arterioly = rezistentní● regulují průtok krve orgány, díky hladké svalovině ho

regulují na podkladě humorálních nebo nervových podnětů

● tzv. kritický (uzavírací) tlak● velmi nízký TK = spasmus arteriol → centralizace

oběhu → šoková ledvina

Proudění krve● Průsvit cévy = základní regulační mechanismus

proudění krve● Laminární proudění → za normálních okolností

– pohyb všech vrstev je rovnoměrný, rychleji se pohybuje vrstva uprostřed; nejpomaleji vrstvy na krajích (větší tření)

● Turbulentní proudění = změna laminárního při zvýšení rychlosti

Tlakový gradient (spád) (1)

1) Arteriální systém – nejvyšší TK v aortě (cca 120/70) → vysokotlaký systém

2) Kapiláry (mikrocirkulace)● tlakový gradient důležitý pro proces filtrace● na počátku kapiláry 4kPa (30mmHg), na konci 2kPa

(15mmHg)

arteriální konec venózní konec

onkotický tlak 3,3 – 4 kPaTK 4kPa TK 2kPa

Tlakový gradient (spád) (2)● Onkotický tlak

– „nasává“ tekutinu z intersticia zpět do kapiláry– arteriální konec – převažuje filtrace (mimo cévu)– venózní konec – reabsoprce (zpět do kapiláry)

● Edém → změna rovnováhy– snížení onkotického tlaku nebo zvýšení kapilárního

tlaku– snížené množství albuminu = ↓ onkot.tlaku

3) Venózní systém● velmi malý gradient ve venulách, v žilách 0,7kPa

(5mmHg)

Tlakový gradient (spád) (3)● krev teče k srdci proti gravitaci, k tomu napomáhá:

a) svalová pumpa – činností svalů je krev vytlačována k srdci

b) hrudní pumpa – vliv dýchání. Nádech= snížení nitrohrudního tlaku → krev je nasávána do dutých žil a PS

c) sací síla srdce – cípaté chlopně jsou v ejekční fázi tažené dolů → roztažení síní a snížení tlaku v nich

d) žilní pumpa – cirkulární svalová vlákna pomáhají posouvat krev k srdci. Při ústí do síní nejsou chlopně

● spořádání cévních svazků v končetinách – vedle sebe arterie a véna → pulzace arterie = posun krve v žilách k srdci

Tlakový gradient (spád) (4)e) spořádání cévních svazků v končetinách – vedle

sebe arterie a véna → pulzace arterie = posun krve v žilách k srdci

Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (1)

MÍSTNÍ regulační mechanismy1) Autoregulačnía) metabolické● snížený průtok tkáněmi = nahromadění katabolitů● místní pokles pO

2 a místní zvýšení pCO

2 → pokles pH

● toto všechno = VAZODILATACE → zvýší průtok a odplaví katabolity, přivede okysličenou krev → následné zúžení cév

● vše se opakuje


b) myogenní● ↑ náplň žíly = ↑ distenčního tlaku (rozpínání zevnitř)

– mohlo by dojít až k ruptuře stěny cévy● kompenzací je vazokonstrikce → omezení průtoku →

snížení distenčního tlaku

2) Vazodilatační metabolity a situace● ↓ pO2, ↑ CO2, ↓ pH, ↑ TT (vždy při ↑ metabol.

tkání), ↑ osmolarita,● adenosin – v tkáních se objeví štěpením ATP → ADP

→ AMP → adenosin


● ↑ K+ v krvi a extracelulárních tekutinách● histamin

3) Lokální vazokonstrikce● serotonin – v TROM, uvolňován některými nervovými

zakončeními● ↓ TT

4) Endoteliální faktory● edotelin – tvořený cévním endotelem - vazokonstrikce


● NO (oxid dusnatý) – tvořený v cévním endotelu - vazodilatace

CELKOVÉ regulační mechanismy1) Vazoaktivní substance v cirkulacia) kininy – vznikají z plazmat. bílkovin → relaxace

svalstva cév

b) ANF (atriový natriurický faktor) – v pravé síni. ↑ tvorba při vyšším žilním návratu → vyšší ztráta Na+ močí → pokles TK

c) cirkulující vazokonstriktory


c) cirkulující vazokonstriktory– vasopresin– noradrenalin– angiotensin II – v krevním oběhu z angiotensinogenu;

přeměna se děje za pomoci reninu (ledviny) – v případě poklesu TK → pokles glomerulární filtrace

2) Neurogenní regulační mechanismy (prodl.mícha)● vasomotorické centrum

– ↑ tonus = vasokonstrikce (především arterioly)● způsobené působením sympatiku


– ↓ tonus = vasodilatace (především arterioly)● důsledek snížení vzruchové aktivity z centra k cévám

pomocí sympatiku– vazodilatace = kůra mozková → hypotalamus →

spinální mícha → sympatické vlákno v cévě uvolní acetylcholin → dilatace

● mechanismus vzniká při ↑ prokrvení svalu = trénovaný jedinec → rychlejší a mohutnější dilatace → tím menší a kratší práce na kyslíkový dluh

● kardioinhibiční centrum– (jádro n.vagus) ↑ tonus = zpomalení TF, omezení

stažlivosti a dráždivosti myokardu● kardioexcitační centrum●

● Neurogenní mechanismy CNS●

● Aferentní vlivy modifikující periferní neurogenní regul.mechanismy

●

● Přímé vlivy na vasomotorické centrum


● kardioexcitační centrum– opačný účinek, zprostředkován sympatickými vlákny

3) Neurogenní mechanismy CNS● jedná se o hypotalamus a limbický systém● aktivní jsou při emocích, zprostředkují změnu TK a TF● stav závisí na druhu emoce – vztek, deprese, radost …

4) Aferentní vlivy modifikující periferní neurogenní regul.mechanismy


a) baroreceptory● v cévní stěně, drážděny ↑ TK. informace do

vasomotorického centra → snížení TKb) atriové „napínací“ receptory● uložené v pravém ♥ , dvou typů:

– typ A – drážděné ↑ venózním návratem– typ B – při systole síní

● výsledkem podráždění je ↓ TK následkem vazodilatace arteriol, ale naopak ↑ TF

●


c) plicní receptory● v cévních stěnách plicního oběhu● drážděním se dilatují stěny plicních cév → zpomalení TF a

↓TK d) glomus caroticus a glomus aorticus● při bifurkaci a.carotis communis (1) a v arcus aortae (3)● leží mimo cévu a vedou aferentně vzruch. Charakter

chemoreceptorů, jsou citlivé na ↓ pO2 a ↑ pCO2 → vazokonstrikce a vzestup TK



5) Přímé vlivy na vasomotorické centrum● hypoxie (↓ pO2)● hyperkapnie (↑ pCO2)

stimulace vasomotorického centra


● kardioexcitační centrum– opačný účinek, zprostředkován sympatickými vlákny

3) Neurogenní mechanismy CNS● jedná se o hypotalamus a limbický systém● aktivní jsou při emocích, zprostředkují změnu TK a TF● stav závisí na druhu emoce – vztek, deprese, radost ...

4) Aferentní vlivy modifikující periferní neurogenní regul.mechanismy

a) baroreceptory●


Mízní oběh(vasa lymphatica)

Mízní cévy (1)● cévy mají tenkou stěnu a jsou opatřené chlopněmi● vznikají z mízních vlásečnic → tvoří se v

mezibuněčných štěrbinách● NODI LYMPHATICI (mízní uzliny)

– vkládají se do průběhu mízních cév– filtry– tvorba lymfocytů– sběrné uzliny → sbírají lymfu z určitých oblastí

těla

Mízní cévy (2)● Hlava – několik skupin – týlní, tvářové, příušní,

podčelistní ….● Krk – povrchové a hluboké● Nodi lymphatici axillares

– sběrné uzliny z HK● Nodi lymphatici inguinales

– sběrné uzliny z DK v tříselné krajině● Truncus lumbalis dx. et sin. (bederní kmen)

– po obou stranách břišní aorty

Mízní cévy (3)● Truncus intestinalis (střevní mízní kmen)

– sběrné uzliny z DK v tříselné krajině● CISTERNA CHYLI

– vzniká spojením truncus intestinalis a truncus lumbalis dx.+sin.

● Ductus thoracicus– vystupuje z cisterny, probíhá v zadním mediastinu– přijímá přítoky z L poloviny hlavy a krku, z LHK a

L poloviny hrudní– ústí do levého žilního úhlu

Mízní cévy (4)● Ductus lymphaticus dx. (pravostranný kmen)

– sbírá lymfu z PHK, pravé poloviny hlavy a krku, P polovinyhrudníku

– ústí do pravého žilního úhlu

http://en.wikipedia.org/wiki/Right_lymphatic_duct

cisterna chyli

ductus thoracicus

ZdrojeBorovanský, L. et al. Soustavná anatomie člověka II. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1960. 878s.Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie I. Praha: Avicenum, 1982. 319s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994. 140s. ISBN 80-7067-389-3Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s.Trojan, S. et al Lékařská fyziologie. Praha: Grada, 1994. 460s. ISBN 80-7169-036-8

Date post:	16-Sep-2018
Category:	Documents
Upload:	trandiep
View:	216 times
Download:	0 times

(stavba cév, malý a velký krevní oběh, fyziologie ... ·...

Documents