ÁSTICOVÁ FYZIKA? · 18.10.2009 Astročásticová fyzika 4 Balónová měření ionizace vzduchu:...

transcript

18.10.2009 Astročásticová fyzika 2

10. – 17. října 2009:Evropský týden astročásticové fyziky

Týden je pořádán v rámci projektu ASPERA

(AStroParticle ERAnet,7. rámcový program EK)

ASPERA založena v rámci ApPEC

(Astroparticle Physics European Coordination,

sdružení ministerstev a grantových agentur

podporujících astročásticovou fyziku

v členských zemích EU)

JAK VZNIKLA ASTROČÁSTICOVÁ FYZIKA?

1890 – astrofyzika: díky spektroskopii a fotografii; 1939 – termonukleární reakce ve hvězdách; 1948 – velký třesk

1897 – částicová fyzika: elektron; 1912 – jádro atomu; 1932 – neutron, neutrino, pozitron

1929 – kosmologie: (rozpínání vesmíru) 1965 – reliktní záření

Evropa: ASPERA (2006) – spolupráce 14 státůvčetně Česka

Balónová měření ionizace vzduchu: V. Hess (Böhmen,1912) a četnosti kosmických paprsků: J. Grygar (Bohemia, 2006)

Hessovo měřenípoložilo základ objevu kosmického záření(většinou elektricky nabité částice –protony, elektrony, jádra těžších atomů, energetické paprsky gama)

Hess, 1912

JG, 2006

Jaké jsou jeho energie? Rekordní!

• Některé částice kosmického záření mají vyšší energie nežjakákoli jiná částice pozorovanáv přírodě.

• Částice kosmického zářenís rekordně vysokými energiemi se pohybují rychlostí velmi blízkou rychlosti světla a dosahují energií ažstomilionkrát vyšší než částice urychlené v největších pozemských laboratořích.

1 eV (elektronvolt) =1,602.10-19 J

Rekord: Detektor Fly’s Eye, Utah, USA, 15. října 1991

3.1020 eV » 50 J(jako tenisový míček letící 80 km/h)

PIERRE AUGER OBSERVATORY1999 – 2008

MALARGUE, provincie Mendoza, Argentina

Ústřední budova v Malargue

4 observatoře, každá se 6 světelnými komorami pro sledování spršek KZ

>1600 pozemních detektorů spršek

(válcové sudy s 12 t destilované vody)

Plocha 3000 km2 !

Schéma pozemního detektoru

Řada detektorů pod Andami

Kovové kolébky pro zrcadla fluorescenčních detektorů (FZÚ AV ČR)

Fluorescenční detektor (CZ)

„The Pierre Auger Observatory“ =hybridní detektor kosmického záření

Schéma funkce hybridního detektoru

• Síť pozemních Čerenkovových detektorůbude doplněna o soustavu velmi citlivých fluorescenčních teleskopů, které budou za jasných bezměsíčných nocípozorovat slabé modro-fialové (až ultrafialové) světlo, které vzniká jako vedlejší produkt při tvorběčástic spršky kosmického záření.

Centrální budova Observatoře Pierra Augera (Malargue)

Pozorovaná anizotropie kosmického záření na titulní stránce prestižního časopisu Science

Závislost toku kosmického záření na energii z Augerovy observatoře v pásmu 0,1 ÷ 100 EeV

VYSOCE ENERGETICKÉ ZÁŘENÍ GAMA (až 10 TeV)

Energetické fotony se srážejí s molekulami vzduchu a vytvářejí „nadsvětelné“ pozitrony a elektrony: modré

záblesky Čerenkovova zářeníProjekt HESS (poušť v Namibii): 4 teleskopy ø 12 m;

390 zrcadel ø 0,6 m (sklo Kavalier)Přes 100 badatelů z 9 zemí

Descartesova cena 2006 (L. Rob, D. Nedbal, MFF UK)Další aparatury: MAGIC (La Palma; 2 teleskopy do 50 TeV),

VERITAS (Arizona; 4 teleskopy ø 12 m)Družice Fermi (VI 2008): <300 GeV

MAGIC CANGAROO

Družice FERMI

4 teleskopy VERITAS

NEUTRINA

• 1930: W. Pauli – teoretická domněnka• 1956: F. Reines a C. Cowan – objev neutrin• 1968 – 1992: R. Davis - neutrina ze Slunce• 1987: Superkamiokande: supernova 1987A• 2001: SNO (hloubka 2 km!): oscilace neutrin• detektory v ledu (AMANDA, IceCube) a v moři

(Antares)• řada Nobelových cen: (Pauli, Reines, Lederman,

Schwartz, Steinberger, Davis, Koshiba,…)

Superkamiokande (Japonsko)Důl na zinek, hloubka 1,5 km

50 tis. tun destilované vody, 11 tis. velkých fotonásobičů

Detekce zábleskůČerenkovova záření

Rozpad protonu: poločas nad 1034 let!

Směr příletu neutrin: ze Slunce a ze supernovy 1987A (Velké Magellanovomračno, 165 tis. sv. let)

IceCube (Antarktida)Proud horké vody – 80 vertikálních děr do ledu do hloubky 2,4 km. Kabely s 60 fotonásobiči od hloubky 1,4 km. Objem 1 km3.

Mezinárodní spolupráce 8 států. Náklady 270 mil. $. Dokončení2011. Záznam Čerenkovovýchzáblesků od interakcí neutrin v čirém ledu. Odstíněníkosmického záření horní vrstvou ledu.

Studium neutrin různých energiía zdrojů. Možnost nalezení částic WIMP (skrytá látka) a zdrojů VHE záření gama.

Antares (Středozemní moře)

Detektor neutrin ve Středozemním moři, 80 km jihovýchodně od Marseille, hloubka 2,5 km. Spolupráce 7 evropských států. Uveden do chodu 2009.

Na mořském dně jsou zakotveny struny s bójkami optických detektorů, vznášejících se 400 m nad dnem.

Citlivý zejména na vysokoenergetická mionováneutrina.

Klidové hmotnosti tří vůní neutrin (ν), elektronů(e, μ, τ) a kvarků (u,d,s,c,b,t) v logaritmické stupnici

Výzkum oscilací neutrin na trase Fermilab – Soudan(MINOS) od r. 2006

KATRIN (měření hmotnosti neutrin)

Stěhování vakuovénádoby do Karlsruhe(experiment cca 100 vědců evropských zemívčetně Česka a USA).

Elektrony z radioaktivního tritia usměrněny v magnetickém poli –změření klidové hmotnosti elektronového neutrina.

GRAVITAČNÍ VLNY Z VESMÍRU

1968: J. Weber – neúspěšnéhledání pomocí hliníkového válce.

Současnost: laserovéinterferometry měřívzdálenosti až kilometry s přesností na zlomek průměru atomového jádra!

Budoucnost: tři kosmickésondy v trojúhelníku o stranách 5 mil. km (LISA)

Možné zdroje gravitačních vln ve vesmíru

Aparatury pro sledování gravitačních vln

LIGO (USA, 2 aparatury) – státy Washington a Louisiana

Princip laserového interferometru (LIGO, VIRGO, GEO 600, TAMA 300)

LISA (NASA + ESA): 3 sondy v rovnostranném trojúhelníku o stranách 5 mil. km; start 2016?

Veškerá hmota vesmíru = skrytá energie + skrytálátka + baryonová látka (tj. hvězdy, planety, smetí aj.)

Mezilehlá kupa galaxií jako objektiv gravitačníčočky; Hubbleův kosmický teleskop jako okulár

Kupa galaxií zobrazená bližší galaxií –gravitační čočkou (snímek HST)

Podzemní laboratoř Gran Sasso(Itálie)

Podzemní laboratoř Gran Sasso

Argonový kapalinový (100 litrů) detektor částic

skryté látky (WIMP)

Superčistý krystal germania

jako detektor částic WIMP

Balón ATIC (Antarktida; dostup 40 km)

Alfa-magnetický spektrometr (AMS) na palubě ISS

Urychlovače pod zemí• vstřícné svazky, investice řádu miliard euro

1983 – Tevatron (Fermilab, USA) – protony x antiprotony: 1 TeV

1989 – LEP (CERN, Ženeva) – elektrony x pozitrony: 200 GeV

2010 – LHC (CERN) – protony x protony: 7 TeV (ATLAS – Česko)

Tevatron

Čelo detektoru ATLAS (7 tis. tun)

… opravdu za všechno může …

• 10-43 sekundy:Planckův čas – začíná fyzika:teplota 1032 K; energie částic 1028 eV; hustota 1097 kg/m3; narušení supersymetrie (gravitace se oddělila od velkého sjednocení GUT), asymetrie hmoty a antihmoty (narušení parity?) v poměru (109+1)/109

Velký tVelký třřeskesk

• 10-35 sekundy:kosmologická inflace – rozepnutí 1030krát!volné kvarky, leptony a fotony: energie < 1023 eV, teplota < 1027 Knarušení GUT (silná jaderná síla se oddělila od elektroslabé)

• 0,1 milisekundy:éra leptonováenergie 100 MeV, teplota 1 TK, hustota 1017 kg/m3

• 10-10 sekundy:éra hadronovánarušení symetrie elektroslabé interakce na elektromagnetickou a slabou jadernou interakcienergie 100 GeV, teplota 1 PK

• 0,1 sekundy:vesmír je průhledný pro neutrinahustota 107 kg/m3

anihilace párů elektron-pozitron na záření gama

• 3 minuty:vznik jader H/He = 3/1 (podle hmotnosti)dominuje reliktní záření

• 10 sekund:energie 500 keV, teplota 5 GK, hustota 104 kg/m3

éra záření

• 7 miliard let:rozpínání vesmíru se díky skryté energii začínáznovu zrychlovat

• 13,5 miliard let:pomalu končí tato přednáška

• 9 miliard let:vzniká Slunce a planetární soustava včetně Země

AAččkoliv se fyzika mikrosvkoliv se fyzika mikrosvěěta a astronomie vydaly ta a astronomie vydaly ppřřed sto lety opaed sto lety opaččným smným směěrem, nedrem, nedáávno se vno se

podivuhodnpodivuhodněě seseššly: struly: struččnnéé dděějiny vesmjiny vesmííru lze ru lze popsat dpopsat dííky vzky vzáájemnjemnéé interakci interakci ččáásticovsticovéé fyziky a fyziky a

astronomických pozorovastronomických pozorováánníí..

HloubenHloubeníí tunelu pod tunelu pod MtMt. . BlancemBlancem z italskz italskéé a a francouzskfrancouzskéé strany bez jakstrany bez jakééhokoliv zamhokoliv zaměřěřeneníí: : bezebezeššvvéé setksetkáánníí vrtných souprav uprostvrtných souprav uprostřřed ed ––

astroastroččáásticovsticováá fyzika.fyzika.

ÁSTICOVÁ FYZIKA? · 18.10.2009 Astročásticová fyzika 4 Balónová měření ionizace vzduchu:...

Documents