Tomáš Bouda: Uvedení do problematiky soc. sítí a jejich představení

transcript

Jak to udělat, aby se vlk nažral a koza zůstala celá?

Tomáš BoudaBrno, 7. září 2011

Můj G+

O čem bude řeč?

1. Definice

2. Technologie a svět studentů

3. Šedá zóna etiky – smysl knihovny a smysl sociální sítě

4. Bezpečnost Vs. Sociální kapitál

5. Jak ovlivňují sociální sítě proces učení

6. Závěry

Co je Social Network Service

• Definice: „Sociální sítě definujeme jako webové služby dovolující jednotlivcům (1) vytvářet veřejné nebo částečně veřejné profily v ohraničeném systému, (2) udržovat seznam jiných uživatelů, se kterými sdílí spojení a (3) vidět a procházet seznam svých spojení a spojení vytvořených jinými uživateli systému. Povaha a název těchto spojení se u jednotlivých sítí liší“ (BOYD, ELLISON, 2007).

Co SNS umožňuje:• vytvářet a spravovat osobní profil• navazovat spojení s ostatními uživateli na

základě skutečných vazeb, sdílených zájmů, ale i bez nich

• vidět profily a spojení jiných uživatelů nebo jen těch, se kterými je uživatel propojen

• zasílat ze svého profilu sdělení viditelná ostatním uživatelům

• reagovat na sdělení jiných uživatelů (VETCHÝ, 2010).

• 726 mil. uživatelů• 50% uživatelů se přihlásí každý

den• Průměrný uživatel má 130

přátel a je fanoušek 80 stránek/členem skupin/událostí apod.

• Více jak 70 jazykových verzí (na světě 2000-5000 jazyků)

• http://www.checkfacebook.com/

• www.facebook.com/press/info.php?statistics

• 200 mil. twittů za den • 360 mil uživatelů http

://www.mediabistro.com/alltwitter/how-many-twitter-users_b13110

• www.klaboseni.cz

www.klaboseni.cz

• „Sociální síť vytvořená vědci pro vědce.“

• Sdílení článků, metodologií, teorií.

• Navázání kontaktů s vědci kolem světa.

• Účast v pracovních skupinách.http://www.researchgate.net/

Google Plus

• 25 mil.+ uživatelů

• Nejrychleji rostoucí SNS.

• Lepší kontrola soukromí a sdílení určitých informací

Google Plus

http://socialstatistics.com

www.partsip.cz

A další SNS

YouTube – video

SlideShare – dokumenty a prezentace

Scribd – dokumenty

Vimeo – video

SNS +/-

Pozitiva

• Rychlost sdílení informací• Můžeme sledovat to, co nás

zajímá• Můžeme infiltrovat zajímavé

okruhy a sledovat témata• Můžeme o sobě dát vědět• Vždycky můžu říct něco

chytrého

Negativa

• Žrout času• Psychopatologické jevy???

Technologie a svět studentů

• “’Jestliže studenti nemají možnost používat technologie jako jsou SNS, nepřispívat nebo jinak participovat v rámci online komunit , nejsou tak schopni vyvinout si nezbytné dovednosti a technické znalosti, které jsou pro ně v budoucnu klíčové” (JENKINS, 2006).

• Používání mobilních technologií a internetu (SNS) mladými bez dozoru starších by mělo být klíčovým předmětem výzkumu, neboť v takovém prostředí vzniká zcela nová kultura komunikace a participace v komunitách (AHN, 2011).

Technologie a svět studentů

• Ženy používají SNS 1,6 x častěji nežli muži.

• Na používání SNS nemá vliv rasový původ ani vzdělání rodičů.

• SNS používají jinak ti, kteří měli v minulost přístup k Internetu z domova nebo přes přátele, nežli ti, kteří k Internetu přistupovali z jiných míst (AHN, 2011).

Technologie a svět studentů (Cassidy, Britsch, Griffin, Tyler, Manolovitz, Shen, Turney, 2011)

– Vzorek: 6240 studentů - Bc. – doktorandů)

Technologie a svět studentů (Cassidy, Britsch, Griffin, Tyler, Manolovitz, Shen,

Turney, 2011)

Technologie a svět studentů (Cassidy, Britsch, Griffin, Tyler, Manolovitz, Shen,

Turney, 2011)

• „We don`t want parents at the party.“

„We want parents at the party.“

Jak akademici a studenti používají FB a Internet a jaké je jejich informační chování?

• Pro komunikaci, zábavu, akademickou a profesionální práci. • FB není hlavním zdrojem informací.• Nesdílejí informace, které jsou „příliš“ osobní, informace o soukromém

životě, ani o rodině.• Mezi kontakty si přidávají jen toho, koho osobně znají. • Jsou si vědomi negativních vlivů SNS.• Chápou, že SNS důvěryhodné sami osobě nejsou, záleží na jejich

uživatelích. • Hodnotí informace podle profilu, kolik lidí informaci sdílí, zda je napsaná v

rychlosti nebo pozorně, zda jsou pod informací další komentáře (apod.).• Předcházejí informačnímu přetížení tím, že skrývají statusy některých

přátel a snaží se kontrolovat čas, který na FB pravidelně tráví. • Pokud cítí, že je ohroženo jejich soukromí, mění si heslo a zvažují, zda

službu zcela neopustí.

(MACHIN-MASTROMATTEO, 2010)

Šedá zóna etikySmysl knihovny Vs. Smysl

• Šedá zóna etiky vzniká prolnutím dvou přesvědčení, které vychází z podstaty SNS a knihovny.

Make Money, baby!

Smysl knihovny Vs. Smysl SNS

Kodex etiky českých knihovníků

Knihovník (knihovna) „respektuje práva uživatelů na soukromí a anonymitu, vztahy s nimi zakládá na respektu k jejich osobnostem a informačním potřebám. Chrání jejich osobní údaje a uživatelské aktivity“ (SKIP, 2004).

Code ot ethics for librarian

We protect each library user’s right to privacy and confidentiality with respect to information sought or received and resources consulted, borrowed, acquired, or transmitted. (ALA, 1997)

Library Bill of Rights

„ Protecting user privacy and confidentiality has long been an integral part of the mission of libraries. The ALA has affirmed a right to privacy since 1939 …. Existing ALA policies affirm that confidentiality is crucial to freedom of inquiry.“ (ALA, 2002)

Privacy Tool Kit

„Privacy is essential to the exercise of free speech, free thought, and free association. Lack of privacy and confidentiality chills users' choices, thereby suppressing access to ideas. The possibility of surveillance, whether direct or through access to records of speech, research and exploration, undermines a democratic society“ (ALA, 2007).

• Profil na FB je reklama zdarma.• Dosáhneme na naše uživatele.• Mluvíme řečí Digital Natives… • Máme zpětnou vazbu.

Ctíme náš kodex?

• Pouze 19% dotázaných knihovníků vyjádřilo obavy týkající se otázek ochrany soukromí související s FB (FERNANDEZ, 2009).

• 85% dospělých si myslí, že kontrola přístupu k osobním údajům je „velice důležitá“ (MADDEN, 2007).

• Mladší lidí pravděpodobně tento tradiční přístup nesdílejí.

• 25% uživatelů nemůže na FB nalézt „nastavení soukromí“ a tak je nechávají nastavené defaultně.

• 66% mladých uživatelů FB nějakým způsobem limituje přístup ke svým osobním údajům a profilu.

• Pouze 3% uživatelů Internetu pravidelně monitorují, jaké informace se o nich na Internetu objevují.

Iluze soukromí

• Mnoho uživatelů netuší, které informace pokládat za osobní a důvěrné.

• Mnohdy je široká paleta nastavení soukromí desinformační a při nastavování demotivující

(FERNANDEZ, 2009).

Bezpečnost Vs. Sociální kapitál

(Lemke, 2009)

• Převažují pozitivní aspekty (podpora sociálního kapitálu jedince) nebo negativní aspekty (psychopatologické jevy, nebezpečné kontakty)?

• 91% mladých lidí na SNS komunikuje pouze se známými přáteli.

• 32% mladistvých bylo na „Internetu“ kontaktováno cizím člověkem. 21% z nich se o dotyčném snaží získat další informace a 23% z nich cítí strach.

• „Internet potenciálně může zpřístupnit nebezpečný obsah dětem avšak Internet ani SNS nejsou spouštěcím mechanismem“ (BERKMAN CENTER FOR INTERNET & SOCIETY, 2008).

85% rodičů uvádí, že se svými dětmi mají jasná pravidla na které webové stránky mohou a na které ne.

(LENHART, MADDEN, 2007).

• Redukční hypotéza – delší používání Internetu izoluje jedince od jeho přátel a rodiny a tím pádem má negativní vliv na psychologickou pohodu a sebedůvěru, může zapříčinit deprese a pocity osamění (KRAUT, 1998).

• Četnost positivních reakcí na profilu koreluje s vyšší sebedůvěrou jedince. Vyšší sebedůvěra pak způsobuje vyšší míru životní spokojenosti.

• Životní spokojenost také ovlivňuje otevřenost jedince – čím víc informací jedinec sděluje, tím získává silnější vazby na přátele (AHN, 2011).

Uspokojení a sebedůvěru nezpůsobuje účast na SNS, ale pozitivní reakce přítel (AHN, 2011).

Sociální kapitál

• Sociální kapitál odpovídá myšlence, že člověk díky vlastní síti vztahů čerpá jisté výhody, např. rady, nové informace, nebo sociální podporu.

• Sociální kapitál je schopnost člověka čerpat výhody na základě členství v [internetových] sociálních sítích (PORTES, 1998).

(ŠAFR, 2007)

• Časté používání FB pozitivně koreluje s budováním sociálního kapitálu (vzorek –vysokoškolští studenti)

• Participanti, kteří neměli takové sebevědomí, ale používali často FB, budovali svůj sociální kapitál rychleji/efektivněji, než-li ti, co měli sebevědomí vysoké.

Vysokoškolští studenti, kteří mají nízké sebevědomí nebo vykazují nízkou úroveň spokojenosti, mohou z používání FB profitovat.

• Používání FB pozitivně koreluje s celkovou spokojeností, důvěrou a občanskou angažovaností.

(AHN, 2011).

Ovlivňuje používání SNS proces učení?

• Studenti, kteří používají FB, jsou hodnoceni hůře (hypotéza: tráví více času na FB než při učením) (Karpinski, 2009 via AHN, 2011) .

X • Používání FB nemá žádný vliv na hodnocení studentů (Pasek a

Hargittai, 2009 via AHN, 2011).

• Používání FB pomáhá studentům osvojit si schopnost vhledu do problémů z pohledů různých identit. Student tak má možnost zkoumat problém z různých perspektiv (Jenkins, 2006 via AHN, 2011).

Ovlivňuje používání SNS proces učení?

Hypotézy

SNS, které jsou používané pro specifické vzdělávací účely a v rámci kterých je možné navazovat silné vazby a tvořit silnou akademickou kulturu, zintenzivňují práci s informacemi a zefektivňují vzdělávací procesy, což vede k lepším studijním výsledkům (AHN, 2011).

Používání SNS student zkvalitňuje své mezilidské vztahy se spolužáky a učiteli, tím se zvyšuje jeho zájem o učení a o akademické dění. Tyto vztahy mohou mimo jiné napomoci k úspěšnému dokončení studia.

Teorie očekávání a Teorie cílů říká, že pokud přátelé mají stejné cíle nebo očekávání, které sdílí, je i dotyčný jedinec více motivován tyto cíle splnit.

(AHN, 2011)

Závěry pro knihovny?

Na co neustále myslet?

• SNS z principu nejsou neutrální prostředí.

• SNS nejsou statické, neustále se vyvíjejí a mění pravidla (i radikálně).

• V budoucnu tak mohou SNS sbírat data o tom, jak lidé používají knihovny, jak a co vyhledávají apod.

Závěry pro knihovny?

Další (netypické) cíle?

• Pomáhat propojovat akademiky a studenty a vytvářet tak akademické sítě.

• Upozorňovat uživatele na potenciální

hrozby ztráty soukromí.

Děkuji za pozornost!

Tomáš Bouda

Partsip@tombouda

boudatomas@gmail.com

Literatura

• BOYD, D. M., ELLISON, N. B. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication 13, 2007. [cit. 2010-01-30]. Dostupné z WWW: <http://jcmc.indiana.edu/vol13/issue1/boyd.ellison.html>.

• VETCHÝ, Marek. Internetové sociální sítě jako nové působiště knihoven a knihovníků. Brno, 2010. 137 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Petr Škyřík.

• CASSIDY, Erin Dorris, et al. Higher Education and Emerging Technologies: Student Usage, Preferences, and Lessons for Library Services. Reference & User Services Quarterly. 2011, 50, 4, s. 380-392.

Literatura

• HARGITTAI, E. Whose space? Differences among users and non-users of social network sites. Journal of Computer-Mediated Communication. 2007, 13, 1.

• JENKINS, H. Confronting the challenges of participatory culture : Media education for the 21st century. Chicago : The John D. and Catherine T. MacArthur Foundation, 2006. 72 s. An occasional paper on digital media and learning. Massachusetts Institute of Technology.

• AGOSTO, Denise E.; ABBAS, June. High school seniors' social network and other ICT use preferences and concerns. Proceedings of the American Society for Information Science and Technology. 2011, 47, 1, s. 1-10.

Literatura

• AHN, June. The Effect of Social Network Sites on Adolescents’ Social and Academic Development: Current Theories and Controversies. JOURNAL OF THE AMERICAN SOCIETY FOR INFORMATION SCIENCE AND TECHNOLOGY. 2011, 62, 8, s. 1435-1445.

• MACHIN-MASTROMATTEO, Juan Daniel. Exploring Users’ Information Behavior in Social Networks. Unpublished, 2010. 138 s. Diplomová práce. Erasmus (Talin, Oslo, Parma).

• ALA [online]. 1997 [cit. 2011-09-04]. Code of Ethics of the American Library Association. Dostupné z WWW: <http://www.ala.org/ala/issuesadvocacy/proethics/codeofethics/codeethics.cfm>.

Literatura

• ALA [online]. 2002 [cit. 2011-09-04]. An Interpretation of the Library Bill of Rights. Dostupné z WWW: <http://www.ala.org/ala/issuesadvocacy/intfreedom/librarybill/interpretations/privacy.cfm>.

• ALA [online]. 2007 [cit. 2011-09-04]. Privacy Tool Kit. Dostupné z WWW: <http://www.ala.org/ala/aboutala/offices/oif/iftoolkits/toolkitsprivacy/introduction/introduction.cfm>.

• FERNANDEZ, Peter. Online Social Networking Sites and Privacy: Revisiting Ethical Considerations for a New Generation of Technology. Library Philosophy and Practice. 2009, March, s. 1-9.

Literatura

• MADDEN, M, et al. Digital Footprints : Online identity management and search in the age of transparency. Washington : Reports: Internet Evolution, 2008. 85 s. Dostupné z WWW: http://pewinternet.org/~/media//Files/Reports/2007/PIP_Digital_Footprints.pdf.pdf.

• LEMKE, Cheryl . Leadership for Web 2.0 in Education: Promise & Reality. Metiri Group, 2009. 37 s. PPT presentation. CoSN Advancing K12 technology leadership.

• ŠAFR, Jiří. Sociálníkapitál. Koncepty, teorie, měření.. Praha, 2007. 37 s. PPT presentation. Sociologický ústav AV ČR

Literatura

• LENHART, MADDEN. Teens, Privacy & Online Social Networks : How teens manage their online identities and personal information in the age of MySpace. Washington, 2007. 55 s. Research. Pew Internet and American Life Project.

• BERKMAN CENTER FOR INTERNET & SOCIETY, Sss. Enhancing child safety & online technologies. Cambridge, MA, 2008. 278 s. Research. Harvard University.

• PORTES, A. SOCIAL CAPITAL: Its Origins and Applications in Modern Sociology. Annual Review of Sociology. 1998, 24, s. 1-24.

Literatura

• KRAUT, R, et al. Internet Paradox : A Social Technology That Reduces Social Involvement and Psychological Well-Being ?. American Psychologist. 1998, 53, 9, s. 1017-1031.

Tomáš Bouda: Uvedení do problematiky soc. sítí a jejich představení

Documents