Mediální výchova na MOA Rakovník

ÚVOD DO STUDIA MÉDIÍ A ŽURNALISTIKY

reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.06/03.0063

Mgr. Renata Kasalová

PhDr. Jiří Závozda

MASOVÁ MÉDIA

Médium = zprostředkující činitel, prostředek komunikace,

sdělovací prostředek

• Periodický tisk

• Rozhlasové vysílání

• Televizní vysílání

• Internet (zpravodajské portály, sociální sítě, blogy…)

Jaká média

nejčastěji

čtete/sledujete?

Jak ovlivňují média

náš svět, život,

denní rytmus?

Proč se používá

termín „masová“

média?

Co víte o vzniku

masmédií a jejich

historii?

Jaký mají média

vliv na společnost

a jednotlivce?

CHARAKTERISTKA MASOVÝCH

MÉDIÍ

• Neomezená dostupnost mnoha lidem

• Aktuálnost

• Pravidelnost/periodicita

• Průběžnost

• Každodennost

• Důraz na podstatné a zajímavé informace

• Sledování zájmu publika a inzerentů

• Masová média fungují na dvojím trhu: prodávají své

produkty a nabízejí inzertní (reklamní) prostor =)

obchodují se zájmem své cílové skupiny

Na jakých

principech

masmédia fungují?

Mediální

organizace

a mediální instituce

Jak jsou média

financována?

Jaké jsou rozdíly

mezi komerčními

médii a médii

veřejné služby?

MÉDIA OZNAČENÍ MÉDIÍ

• 4. stav

• 7. velmoc

• Hlídací pes demokracie

ROZDĚLENÍ MÉDIÍ

• tradiční x nová

• seriózní x bulvární

• sociální média - uživatel je spolutvůrce obsahu a šiřitel

• chladná x horká (působí na emoce člověka; využívají nejen

mluvené slovo a obraz, ale i zvuk hudbu, videonahrávky aj.)

Která média to jsou?

SPOLEČENSKÉ FUNKCE MÉDIÍ

• politická komunikace, osvěta, vzdělání, zábava a rekreace

Vysvětlete uvedená

označení médií.

Jak plní média své

společenské

funkce?

Nová média: která

to jsou a co o nich

víte?

Myslíte si, že

časem nahradí

média tradiční?

Jaké mají výhody

a nevýhody?

SERIÓZNÍ VERSUS BULVÁRNÍ MÉDIUM

SERIÓZNÍ MÉDIA:

• přináší závažné informace a významné názory

• původně se jednalo o politické listy

• představují typicky názorovou žurnalistiku, ovšem s významnými

a argumentačně podloženými názory

• jejich typickým žánrem je komentář

Existují ještě seriózní média? A která to jsou?

BULVÁRNÍ MÉDIA:

• vyhledávají senzace, skandály, sex, násilí, neštěstí

• zaměřují se na život celebrit, kriminální tématiku, zábavnost, povrchní

sdělení

• volná práce s fakty, zdroji, výskyt lží a „polopravd“

PRVKY BULVARIZACE:

• jednodušší a kratší texty, hojné užívání obrázků, fotografií, velké titulky,

bulvární příznakový slovník, vulgarizace, personalizace příběhů,

zdůrazňování osobních a emocionálních stránek zpráv.

V jakých médiích pozorujete prvky bulvarizace?

Tipy do výuky:

Kdy a proč začala

vznikat bulvární

média (tisk) u nás

a ve světě?

Najděte zprávu

týkající se stejného

tématu v seriózním

a bulvárním médiu.

V čem se liší?

Čtete bulvár?

Z jakého důvodu?

Co od tohoto typu

média očekáváte?

ŽURNALISTIKA Definice:

„Svébytný typ veřejné komunikace založený na

systematickém vyhledávání, zpracovávání a distribuování

sdělení, jež informují o významných, důležitých nebo alespoň

zajímavých událostech; nebo sdělení, která analyzují,

vysvětlují či doplňují informace o událostech, popř. sdělení,

jež nabízejí nějaký názor na svět kolem nás, poučení

o významných událostech tohoto světa, nebo alespoň

přinášejí rozptýlení a zábavu.“

(Jan Jirák, Barbara Köpplová)

• povolání

• studijní obor

Povolání novinář:

co o něm víte?

Vysvětlete pojem

„investigativní

žurnalistika“

Co víte o historii

žurnalistiky?

Které významné

novinářské

osobnosti znáte

(u nás

i v zahraničí)?

Tipy do výuky:

Zamyslete se nad jednotlivými obdobími.

Umíte si představit, v čem se lišila, jaká byla hlavní funkce novinářů

a žurnalistiky?

Co si myslíte o nynějším stavu

žurnalistiky?

VÝVOJ ŽURNALISTIKY

• Prežurnalistická etapa (do počátku novověku)

• Dopisovatelská žurnalistika (raný novověk, do pol.

18. st.)

• Spisovatelská žurnalistika (do pol. 19. st.)

• Redakční žurnalistika (do 30. let 20.století)

• Redakčně-technická žurnalistika (od 70. let 20. st.)

• Internetová a on-line žurnalistika (od nástupu internetu

doposud)

Někteří autoři mluví o „konci žurnalistiky“.

Text

ŽURNALISTIKA Pojem byl odvozen od francouzského slova journal (deník)

HLAVNÍ SLOŽKY ŽURNALISTIKY

• zpravodajství

• publicistika

ŽURNALISTIKA A ETIKA

• Etický kodex Syndikátu novinářů a jiné etické kodexy (ČT,

deník Týden-vzor BBC)

• cenzura a autocenzura

• autorizace, dodržování autorských práv, zdrojování

Musejí redakce dodržovat etické kodexy?

Tipy do výuky:

Jaké zákony

upravují fungování

médií?

Existují nějaké

postihy novinářů?

Přečtěte si některý

etický kodex.

Myslíte si, že bývají

jeho zásady

dodržovány?

Napadnou vás

příklady jeho

porušování?

REDAKCE

TIŠTĚNÁ MÉDIA:

šéfredaktor, vedoucí vydání, editor, redaktor, publicista,

komentátor, korektor, fotograf, grafik, foto-editor, externí

spolupracovníci

ROZHLAS, TELEVIZE:

šéfredaktor, vedoucí vydání, editor, reportér, moderátor, zprávař,

publicista, komentátor, titulkář, externí spolupracovníci

S příchodem nových médií se dělba práce v redakcích ztrácí,

pomocí multimédií a díky internetu novinář často zastává více

funkcí.

V každém médiu jsou dále inzertní poradci (i u internetových

médií) či marketingoví specialisté (pracovníci zodpovědní

za distribuci, za propagaci značky atd.).

Tipy do výuky:

Jak podle Vás

vypadá pracovní

náplň lidí

v redakcích, jaká je

jejich denní rutina?

Jaké faktory

novináře ovlivňují,

jaké tlaky na ně

působí?

Sestavte třídní

redakci, rozdělte

pozice.

ZPRAVODAJSTVÍ

ZÁKLAD ŽURNALISTIKY

• Jeho posláním je informovat o aktuálních

událostech.

• Měřítkem kvality zprávy je její aktuálnost,

srozumitelnost, vyváženost, přesnost.

• Zpravodajství by mělo být rychlé, přesné, vyvážené,

nepředpojaté, poctivé při výběru, objektivní.

• Nejstarší součást žurnalistiky – původně informovalo

o ekonomických záležitostech, přírodních

katastrofách, politice, senzacích apod.

Jaké jsou známky

bulvarizace

a komercializace

ve zpravodajství?

Znáte pojem

„infotainment“?

Jak a kde získávají

média informace?

Existuje vůbec

„objektivita“?

Média a sociální

konstrukce reality

PUBLICISTIKA

VÝZNAMNÁ SLOŽKA ŽURNALISTIKY

• Obsahuje kromě informací také názor, hodnocení

a subjektivní přístup autora.

• Úkolem publicistického stylu je čtenáře poučit,

informovat, o něčem přesvědčit.

• Využívá hodnotících, metaforických i expresivních

vět.

• Časté spojení odborného a uměleckého stylu

• Publicisté se věnují převážně aktuálním

a soudobým tématům, především hospodářským,

politickým či sociálním.

Které české

publicisty znáte

a v jakých médiích

působí?

Najděte v novinách

zpravodajské

a publicistické

útvary. V čem se

sbližují?

Jaké výrazové

prvky žurnalistika

využívá k vyjádření

subjektivních

hodnocení?

ŽURNALISTICKÉ ŽÁNRY

ZPRAVODAJSTVÍ

• zpráva, zpravodajský rozhovor, zpravodajská

reportáž, fotoreportáž

PUBLICISTIKA

• komentář, úvodník, glosa, poznámka, recenze,

sloupek, kritika, fejeton, diskuse, referát,

publicistický rozhovor, publicistická (foto)reportáž,

anketa

NOVÉ ŽÁNRY („pseudožánry“)

• story, feature

Tipy do výuky:

V denním tisku rozeznejte různé

žurnalistické žánry, všímejte si jejich

stavby.

Napište některý z publicistických

útvarů, reflektujte aktuální dění (události

ve škole..)

Znáte všechny uvedené žánry?

ZPRÁVA Zpráva je základní zpravodajský útvar. Prostřednictvím

zprávy sdělujeme, že se něco stalo. Odpovídáme v ní

na 6 hlavních otázek:

Zpráva může být krátká (např. fleš), nebo dlouhá (rozšířená).

Najděte v novinách

nebo na

zpravodajském

serveru zprávy

a rozeberte, zda

odpovídají na

všechny základní

zpravodajské

otázky.

Vyskytují se zde

i publicistické

prvky?

ZPRÁVA

KDO

KDY

JAK

CO

KDE

PROČ

STAVBA ZPRÁVY

Důležité je zaujmout hned první větou. Nemělo by se

začínat časovým údajem!

Před první větu většinou píšeme místo události, tzv. domicil.

Stavba zprávy je přirovnávána k obrácené pyramidě:

Vyzkoušejte napsat

krátkou zprávu – ať

již o politice,

kultuře atd.

a nezapomeňte na

to, jak má správná

stavba vypadat.

Rozšiřte vámi

napsanou zprávu

o další řádky tak,

aby splňovala další

parametry.

STAVBA ZPRÁVY

A Kdo? Co?

Kdy? Kde?

Jak? Proč?

S kým?

Za jakých

okolností?

Za jakých

podmínek?

V jakých

souvislostech?

Jaké mohou

být následky,

vyústění?

B Další vývoj - prognóza,

citace zúčastněných,

reakce okolí - reflexe,

širší kontexty, shrnutí

možných vlivů události

na veřejnost, příp.

doporučení, jak by měla

na zprávu reagovat

(apelace), srovnání

s obdobnými událostmi,

jevy (velký obraz)

C

STAVBA ZPRÁVY

• Delší zpráva může začít krátkým, výstižným shrnutím,

tzv. PEREXEM (vybrané nejdůležitější informace

z článku, úvod do článku – limitován počtem znaků – 250 znaků

i s mezerami).

• Delší zpráva může být rozdělena mezititulky, případně

informačními boxy.

Velmi důležitý je správně napsaný TITULEK:

• Výkladní skříň článku, musí zaujmout na první pohled.

• Charakter krátké věty, měl by obsahovat sloveso.

• Nesmí obsahovat nic, co v článku není.

• Úvod zprávy nesmí na titulek přímo navozovat.

• Může se použít i nadtitulek a podtitulek, nesmí obsahovat

stejná slova jako titulek.

Tipy do výuky:

Vyberte si

ve zpravodajském

či bulvárním médiu

některé články

a zhodnoťte jejich

titulky.

Všímejte si perexů.

Jak a v čem se tato

média liší?

K libovolnému

mediálnímu textu

přiřaďte titulek:

bulvární

a „seriózní“.

REPORTÁŽ V reportáži jsou obsaženy prvky zpravodajské

i publicistické.

• Reportáž popisuje určitou událost, která je nějakým způsobem

jedinečná.

• Vystupují v ní lidé, kteří jsou pro dané prostředí či událost

charakterističtí.

• Reportér může vystupovat i sám za sebe, včetně pocitů

a hodnocení, nebo za médium, které zastupuje. Při psaní či

popisování lze použít přítomný čas.

• Na rozdíl od zprávy můžeme postupovat chronologicky.

• Reportáž by měla obsahovat několik snímků dokreslujících

popisovanou událost či prostředí, na snímcích může být

i reportér.

• Navazujícím žánrem je fotoreportáž.

Tipy do výuky:

Vyberte reportáž ve

zprávách ČT24

a TV NOVA/Prima.

Sledujte s dětmi

rozdíly ve

zpracování

události.

Na jaká témata

velmi často

vznikají reportáže?

Jaké zásady by měl

reportér

dodržovat?

ROZHOVOR

ZPRAVODAJSKÝ – k tématu, události či případu

PUBLICISTICKÝ – přibližuje čtenářům určitou osobnost

Důležitá je dobrá příprava: správná a aktuální rešerše!

Příprava (REŠERŠE):

• K tématu

• Ke zpovídané osobě

Jak se ptát: otázky jsou buď zavřené nebo otevřené

Fotografování a autorizace: zeptáme se, zda můžeme pořídit foto

a zda máme rozhovor poslat k autorizaci.

Zpracování:

• před první otázkou je úvod, v němž stručně přiblížíme událost či

téma a osobu zpovídaného

• titulek: např. nejzajímavější výrok (i jméno zpovídaného), foto

• Otázky oddělujeme viditelně od odpovědí.

Tipy do výuky:

Vysvětlete, jaký je

rozdíl mezi

zpravodajským

a publicistickým

rozhovorem.

Vyzkoušejte si

rozhovor mezi

sebou.

Připravte si rešerši

k rozhovoru

s některou

významnou

osobností ze světa

médií. Co všechno

musíte vědět?

ANKETA

Zjišťování postojů různých lidí k určitému tématu či

události

• Otázka musí být co nejkonkrétnější, tzv. otevřeného typu,

případně musíme přidat zpřesňující otázku.

• Před položením otázek se vždy představíme (i médium,

které zastupujeme); zeptáme se na možnost pořízení fota,

poděkujeme.

• Povinné údaje respondenta: jméno a příjmení, věk,

profese, odkud účastník je (pokud je to pro vyznění ankety

důležité), snímek zpovídaného

• Titulkem ankety bývá otázka, kterou jsme kladli.

Tipy do výuky:

Vyzkoušejte si

postup při anketě.

K čemu jsou

ankety v

periodikách dobré,

co ukazují?

A teď do praxe:

Vymyslete téma

ankety (může se

týkat médií),

vyjděte do terénu,

nasbírejte

příspěvky a anketu

zpracujte.

KOMENTÁŘ

• Podobně jako poznámka navazuje na zpravodajství

(vznikl z komentované zprávy). Rozsah však

umožňuje shromáždit více argumentů (pro i proti),

hledat souvislosti. Odhaluje pozadí, příčiny, důsledky

(analyzuje). Výsledkem bývá postoj. Předpokládá

kvalitní zdrojové zázemí. Může mít pointu.

ÚVODNÍK (EDITORIAL)

• Zaujímá zásadní (někdy morální) stanovisko (listu,

vydavatele) k události - většinou k hlavní

zpravodajské události. Vysvětluje. Často se v něm list

snaží získat čtenáře na svou stranu. Stále častěji je

však editorial pojímán jako průvodce obsahem

tiskoviny.

POZNÁMKA

• Většinou navazuje na zpravodajství (rozšiřuje je).

Podobně jako glosa reaguje na událost „ke dni“,

může naznačit vývoj, důsledky, ale nemusí. Mnohdy

je také postřehem k trvalému jevu. Používá pointu,

ve srovnání s glosou je však méně literární

Charakteristická je vícestranná argumentace,

polemik. K hlubší argumentaci však není prostor.

GLOSA

• Drobný žánr se stanoviskem autora (redakce).

Reaguje na aktuální událost („ke dni“), ale nemusí.

Mnohdy jde o postřeh k trvalému jevu. Věnuje se

jedné věci, jednomu problému. Řešení je většinou

pouze naznačeno. Autor často používá ironii,

nadsázku, metafory. Glosa mívá pointu.

SLOUPEK

• Podnětem je událost „ke dni“, zážitek, pozorování

autora. Je „literární“ (rozvinutí glosy). Charakteristické

je zevšeobecnění, výrazný autorský jazyk, někdy

pointa. Často používá ironii, nadsázku, metafory.

NOVÉ ÚTVARY

Spojení žurnalistiky i publicistiky, často se objevují

i na titulních stranách, v hlavních zpravodajských

relacích...mix=) „pseudožánry“

Story

• Příběh o věcech, lidech, zvířatech, psaný živou formou,

pestrým jazykem, někdy kurzívou.

Feature

• Moderní žánr, pod který se schová vše. Příběh, vyprávění,

reportáž s komentujícími prvky.

• Je pro noviny často klíčovým žánrem. Jeho cílem je

zaujmout. Otevírá často noviny (objevuje se na titulní

straně).

Tipy do výuky:

Najděte v médiích

příklady story

a feature.

Jaký je jejich

hlavní účel

a smysl?

Ve kterých médiích

se objevují tyto

žánry nejčastěji?

MÉDIA A CHYBNÉ VAZBY

- provedl zatčení, realizoval zatčení (správně: zatkl)

- došlo k požáru (správně: hořelo)

- došlo k výměně (správně: vyměnili)

- policie šetří (správně: policie vyšetřuje)

- prohrál díky zranění (správně: prohrál kvůli zranění)

- setkání proběhlo (správně: setkání se uskutečnilo)

- parlament odsouhlasil (správně: parlament schválil)

Jaký je stav

současné

žurnalistiky?

Líbí se vám úroveň

českého jazyka,

který média

používají?

(je český jazyk

vždy spisovný)?

Všímejte si

chybných vazeb

a nesmyslů

publikovaných

v různých médiích

(denní tisk,

rozhlas, televize,

internet).

Všímejte si některých výrazů, které nejsou

vhodné/správné a média je přesto

užívají…

A NADUŽÍVANÉ VÝRAZY…

- pak (ve chvíli, kdy si vybíráte z možností vozidel a jejich

vybavení, pak většinou myslíte na první svezení. Správně:

Ve chvíli, kdy si vybíráte z možností vozidel a jejich vybavení,

většinou myslíte na první svezení.)

- celkem, celkové (příklad: Trvalo to celkem tři roky. Správně:

Trvalo to tři roky.)

- však, ovšem

- jeho, svůj (se svým kolegou. Správně: s kolegou.)

- tato, ten

- navíc

- potíž, starost, problém

- většina z nich

- boj, šok, válka

- řešení

- nyní, dnes, v současné době, pro tuto chvíli

NOVINÁŘSKÝ SLANG

• Otvírák

• Podval

• Troják

• Dvoják

• Klopák

• Vindšuc

• Švenkovat

• Háelpéčko

Které z těchto

výrazů znáte?

Zkuste hádat, co

mohou tyto výrazy

označovat…

LITERATURA A ZDROJE

• Prezentace o žurnalistice Venduly Fižové - JUNIOROOM, PPF

Media.

• Prezentace PhDr. Jiřího Závozdy: „Média a odpovědnost“

• JIRÁK, Jan, KÖPPLOVÁ, Barbara. Masová média. Praha: Portál,

2009.

• MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha:

Portál, 1999.

• OSVALDOVÁ, Barbora, HALADA, Jan. Encyklopedie praktické

žurnalistiky. Praha: Libri, 1999.

• REIFOVÁ, Irena & kolektiv. Slovník mediální komunikace. Praha:

Portál, 2004.

• TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Praha: Portál, 2006.

• BURNSOVÁ, Lynette Sheridan. Žurnalistika. Praha: Portál, 2004.

• Etický kodex Syndikátu novinářů ČR a jiné etické kodexy (ČT,

deník Týden, Reflex).

DĚKUJEME ZA POZORNOST!

reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.06/03.0063

Mgr. Renata Kasalová

PhDr. Jiří Závozda