č. 47 | prosinec 2014 - Drakkar

1

č 47 | prosinec 2014


Comics3 Bezejmennyacute hrdina Redakce

VII a VIII diacutel

Recenze4 Čerstvě dočteno bdquoSkenderaxldquo

Dve minirecenzie stolnyacutech RPG Mind jamshymer a Aether Sea

Historie a realita7 Středověkeacute reaacutelie pro tvorbu fantasy

světů Ecthelion2

V tomto člaacutenku se pokusiacutem o shrnutiacute vyshybranyacutech středověkyacutech reaacuteliiacute ktereacute by mohly posloužit jako inspirace pro vaše vlastniacute hry a tvorbu fantasy světů Byly sbiacuteraacuteny hlavně pro potřeby hraacutečů kteřiacute se stali vlaacutedci panstviacute (v raacutemci teacutematu Střeshydověk a reaacutelie na RPG foacuteru) a obsahujiacute uacutedaje jež by měly pomoci s jejich spraacuteshyvou Pokud stojiacutete o bdquoviacutece středověkou atshymosfeacuteruldquo ve vašich hraacutech tento člaacutenek je určen praacutevě vaacutem

Literatura13 Sci-fi ndash o co tenkraacutet šlo v tom Zlateacutem

věku a po němArgonantusTentokraacutet neniacute třeba ndash na rozdiacutel od přiacuteběhů o strašidlech nebo u historickeacute fikce ndash proshydiacuterat se neprobaacutedanyacutemi pustinami proshytože o sci-fi bylo napsaacuteno plno odbornyacutech pojednaacuteniacute a dokonce i knih Napřiacuteklad Ondřej Neff jich sepsal několik podstatně lepšiacutech a zajiacutemavějšiacutech než je jeho vlastniacute uměleckeacute psaniacute Klasickaacute sci-fi je znaacutemaacute sepsanaacute a ocedulkovanaacute převaacutezanaacute mašliacute a uloženaacute do police Vězte že to kam se dnes vydaacutevaacuteme je prohliacutedka muzea

Poviacutedky21 Zrcadlo

Zdislava PavlůskovaacuteDo vaacutenočniacuteho čiacutesla zařazujeme takeacute speshyciaacutelniacute poviacutedku od třinaacutectileteacute autorky hrshydinskou fantasy s alenkovskyacutemi motivy o (ne)splněnyacutech přaacuteniacutech

Studenyacute sniacutehviacutetězně vikingoveacutevraciacute se z vaacutelky

Obsah 47 čiacutesla Uacutevodniacute haiku

Drakkar je internetovyacute sborniacutek člaacutenků o RPG hraacutech založenyacute na jaře 2007 Každeacute dva měsiacutece vyzyacutevaacuteme vaacutes čtenaacuteře abyste naacutem posiacutelali sveacute člaacutenky K těm poteacute dostanete komentaacuteře od dvou různyacutech spolushypracovniacuteků časopisu a budete miacutet čas jejich naacutevrhy zapracovat pokud to uznaacutete za vhodneacute Nakonec fishynaacutelniacute verze člaacutenků podrobiacuteme korekturaacutem zasadiacuteme do slušiveacuteho kabaacutetku a vydaacuteme jako PDF dokument

Na tomto miacutestě bychom chtěli poděkovat všem z vaacutes kteřiacute jste kdy přispěli vlastniacutem člaacutenkem Bez vaacutes by se tento projekt nemohl nikdy uskutečnit

Uvažujete-li o tom že byste takeacute začali v Drakshykaru publikovat srdečně vaacutes zveme do našich orgashynizačniacutech diskusiacute

2


připravila redakce Comics Bezejmennyacute hrdina

Diacutel V

II M

lha

Diacutel V

III B

oles

tneacute vzpo

miacutenky

3


napsal Skenderax Recenze

Čerstvě dočtenoKraacutetke recenzie dvoch stolnyacutech RPG

MindjammerPod naacutezvom MindjaMMer naacutejdete nielen pravidshylaacute sci-fi RPG ale aj samostatnuacute novelu od Sarah Newton A k jej menu sa nevzťahuje len literaacutershyna tvorba ale aj autorstvo vynikajuacutecich fantasy RPG pravidiel FATE Legends Of angLerre

Najprv som sa pustil do knihy Nie je to siacutece najlepšia sci-fi ktoruacute som kedy čiacutetal ale je dostatočne dobraacute na to aby dokaacutezala vtiahnuť do herneacuteho prostredia a vybudovať zaacuteklad na ktorom sa ľahko uchytia pravidlaacute

Po prečiacutetaniacute knihy som otvoril pravidlaacute Suacute postaveneacute na fate COre a tak tiacute ktoryacute suacute v nich zbehliacute preletia prvyacutech sto straacuten ryacutechlosťou svetshyla Odporučil by som sa však pozastaviť nad rashysami a povolaniami ktoryacutem je venovanaacute jedna kapitola Je tam tiež naacutevod ako si vytvoriť vlastshynuacute rasu

Okrem aspektov vedomostiacute a trikov ziacutesshykavajuacute postava i tzv extras Tie mocircžu byť psyshychickeacute rasoveacute v zaacutevislosti od techu alebo kultuacuteshyry Extras je niečo čo postava dokaacuteže i napriek tomu že by bolo za inyacutech okolnostiacute pre ňu neshymožneacute Nie je to však zadarmo platiacute sa za ne určityacutem množstvom trikov vedomostiacute alebo aj

kombinaacuteciou trikov a aspektov V texte hry som napočiacutetal 52 priacutekladov extras a ako zaryteacuteho fanuacutešika Call Of Cthulhu som nedokaacutezal odolať Chaacutepadlaacutem (Tentacles)

bdquoStoja jeden aspekt a jeden trik Mocircžu byť mechanickeacute alebo prirodzeneacute Ich vyacutehoda sa prejavuje hlavne v boji nabliacutezko a nevyacuteshyhoda v tom že suacute ľahko viditeľneacuteldquo

Autorka sa veľmi pekne vyhrala s poslednou kashypitolou určenou pre hraacutečov ndash s Technoloacutegiami ktoreacute indexovala od 0 po 11+ Na prvyacute pohľad to vyzeralo trochu kostrbato ale potom som otočil straacutenku a našiel som takmer 300 priacuteklashydov technoloacutegii od zbraniacute brneniacute vylepšeniacute a zlepšeniacute až po Mindjammer a obchodnuacute loď Všetko toto je hraacutečom k dispoziacutecii po dohode s Rozpraacutevačom

Extras i technoloacutegia suacute určite jedna z veci s ktoryacutemi sa daacute pekne pohrať pri tvorbe i hraniacute postavy Mysliacutem že ak by bolo možneacute venovať uacutevodneacute sedenia len tvorbe postaacutev bola by to určite zaacutebava pre všetkyacutech zuacutečastnenyacutech (vraacuteshytane Rozpraacutevača)

Hraacutečom je teda venovanyacutech niečo vyše 160 straacuten A ako som spomiacutenal od fate COre sa pravidlaacute liacutešia len veľmi maacutelo Trochu ich upravushyjuacute na hranie sci-fi a trochu ich rozširujuacute o Extras a Technoloacutegie

Zvyšnaacute časť knihy je venovanaacute prevažne Rozpraacutevačovi Je to 340 straacuten na ktoryacutech je obshysiahnuteacute ak nie všetko tak aspoň veľmi veľa z toho čo by GM pri hraniacute sci-fi mohol potrebovať

Ihneď prvaacute kapitola po pokece ako vieshysť hru sa venuje Mindscape (nie mindspace) Mindscape je kolektiacutevny komunikačnyacute kanaacutel a každyacute je vybavenyacute implantaacutetom na jeho použiacuteshyvanie Takmer každyacute Je to neobmedzeneacute uacuteloshyžisko daacutet externaacute pamaumlť i virtuaacutelna sieť Dajuacute sa v nej hľadať informaacutecie uacutetočiť na ľudiacute i stroje Je to virtuaacutelny svet ktoryacute maacute jednu zvlaacuteštnu nevyacutehodu Informaacutecie sa v ňom pohybujuacute mashyximaacutelne ryacutechlosťou svetla Ak vesmiacuterna loď cesshytuje z lokality do lokality ryacutechlejšie ako svetlo tak nastaacuteva nesynchroacutenny stav Tento jav odshystraňujuacute špeciaacutelne lode ndash Mindjammers ndash ktoreacute neustaacutele cestujuacute medzi svetmi a synchronizujuacute stav Mindscapu Takto podanyacute virtuaacutelny svet mi trochu svojim settingom pripomiacutena Matrix zo shadOwrunu To daacuteva priacuteležitosti na hackovashynie boj s virtuaacutelnymi sentinelmi falšovanie daacutet ziacuteskavanie zabezpečenyacutech uacutedajov a podobne

Svoje nesporneacute miesto v sci-fi majuacute vesshymiacuterne lode i pozemneacute stroje Niekoľko kapitol sa venuje ich vytvoreniu podľa predstaacutev hraacuteshyčov alebo GM ndash aspekty triky vyacutezbroj ryacutechlosť priestor cestovanie v N-priestore 2-priestore i 3-priestore (zoradeneacute podľa ryacutechlosti) Prashyvidlaacute tiež obsahujuacute niečo menej ako 70 pekne rozpiacutesanyacutech priacutekladov i s obraacutezkami a mapami lodiacute i pozemnyacutech strojov ako roboti a tanky ak by tvorba lodiacute bola mimo hraacutečske zaacuteujmy Samozrejmosťou je i popis suacuteboja medzi nimi Takto maacute družina nielen možnosť sa previesť medzi planeacutetami ale i zažiť skutočnyacute suacuteboj lodiacute zahrať si obchodneacute kampane či špionaacutežne aleshybo piraacutetske misie a to podľa dizajnu lode Preshy

4


kvapeniacutem suacute ukaacutežky v priacutekladoch naacutejdete tam bunker vzdušneacute mesto a podobne

Ďalšiu kraacutesnu kapitolu tvoria organizaacuteshycie Ich tvorba ich maneacutevre konflikty i suacuteboje Organizaacutecie ziacuteskavajuacute podľa svojej veľkosti istyacute

počet bodov schopnostiacute (skill points) ktoreacute si potom rozdelia medzi vedomosti (19 na vyacuteber) triky (každaacute vedomosť maacute aspoň 1ndash2 triky) a sashymozrejme extras ktoryacutech som napočiacutetal 21 Hranie na organizaacutecie či už suacute hrdinovia ich členmi alebo sa len dostali s nejakou do sporu mocircže vyacuterazne skraacutešliť priacutebeh dodať mu naacuteboj i atmosfeacuteru A aby som nezabudol organizaacutecie majuacute vzhľadom na veľkosť i svoje armaacutedy

Čo by to bolo za medzihviezdne dobroshydružstvo keby v ňom chyacutebali slnečneacute suacutestavy exotickeacute tvory rasy a rocircznorodosti dobrodružshystiev RPG MindjaMMer sa venuje i tomuto a poskytuje Rozpraacutevačovi veľkeacute množstvo poshymocnyacutech tabuliek a priacutekladov Rovnako tak radiacute i v tom ako zahrať rocirczne žaacutenre od obchodnyacutech až po napriacuteklad cyberpunk

Poslednou vecou v pravidlaacutech o ktoryacutech sa len okrajovo zmienim je Commonality Je to priacuteklad priacuteklad sci-fi prostredia pre dobrodružshystvaacute v ktorom bola piacutesanyacute romaacuten Mindjammer Pravidlaacute suacute však popiacutesaneacute dostatočne užitočne na to aby v nich bolo možneacute odohrať aj ineacute drushyhy sci-fi prostrediacute Viem si hravo predstaviť Asishymovu Naacutedaciu Warhammer 40 000 Vesmiacuternych Vikingov Starcraft či Hviezdne vojny

Pravidlaacute MindjaMMeru suacute skutočne mashysiacutevne a dajuacute sa čiacutetať niekoľkokraacutet pričom vždy naacutejdete noveacute a noveacute inšpiraacutecie pre dobrodružshystvaacute Daacute sa z nich však vypichnuacuteť niekoľko straacuten použiť pripraveneacute priacuteklady lodiacute strojov zbraniacute planeacutet a organizaacutecii a dobrodružstvaacute mocircžu zashyčať Ako je dobryacutem zvykom u fate COre grafickeacute spracovanie je veľmi puacutetaveacute pravidlaacute suacute spracoshy

vaneacute prehľadne a všetky tabuľky suacute zhrnuteacute na konci knihy

Aether SeaV greacuteckej mytoloacutegii je aitheacuter zosobnenie čisteacuteho bdquohorneacuteho vzduchuldquo ktoryacute dyacutechajuacute bohovia

aether sea je herneacute prostredie pre fate aCCeLerated (i fate rOzCestiacute) v ktorom si hraacuteshyči zahrajuacute hrdinov aitheacuterplavcov ktoruacute cestushyjuacute a zažiacutevajuacute dobrodružstvaacute medzi planeacutetami vznaacutešajuacutecimi sa v aitheacuteru

Samotneacute pravidlaacute majuacute približne 30 straacuten Zvyšnyacutech 12 straacuten je naplnenyacutech ukaacutežkovyacutem dobrodružstvom (Itrsquos Only an Elven Moon) Všetshyko je to podaneacute puacutetavo a jednoducho ako je štandardom v pravidlaacutech rodiny fate Odlišnosť od FAE pozostaacuteva v troch hľadiskaacutech rasaacutech maacutegii a lodiach

Hraacuteči si vyberuacute pri tvorbe postavy jednu z raacutes ndash človek goblin ork trpazliacutek elf trol Hlavshynyacutem rozdielom je bdquorasovyacuteldquo priacutestup ku riešeniu probleacutemov ktoryacute daacuteva postavaacutem nezanedbashyteľnuacute vyacutehodu ak si postava hodiacute mizerne (-1) a menej v hre sa to prejaviacute ako nevalnyacute hod (0) (Ostatneacute vyacutesledky hodov sa však nemenia)

V svete aether sea mocircže kuacutezliť každyacute kto tomu venuje aspoň jeden Stunt Suacute tri hlavneacute smery Animation Evocation a Alteration ktoreacute umožňujuacute priacutestup ku inyacutem efektom Ak poshystava venuje kuacutezleniu len jeden trik kuacutezlo vie použiť iba na prekonanie prekaacutežky alebo ziacutesshykanie vyacutehody Je to však pomaleacute kuacutezlenie Ak

MindjammerSarah Newton 2014shy straacutenka hryshy ukaacutezka zdarmashy recenzia od Game Geeks na Youtube

Sken

dera

x ndash Č

erst

vě d

očte

no

5


použije dva triky ndash štyacutel maacutegie a tzv cantripping bude si mocirccť kuacutezla pripraviť Tretiacutem spocircsobom vytvorenia kuacutezelniacuteka v aether sea je obetovashynie jedneacuteho aspektu a jedneacuteho triku čo vedie k ryacutechlemu kuacutezleniu Nevyacutehoda sa prejaviacute v priacuteshypade neuacutespešneacuteho zoslanie kuacutezelniacutek utrpiacute mashygickyacute spaumltnyacute raacutez s negatiacutevnymi docircsledkami

Lodiam venovali autory 9 straacuten pravidiel Vytvorili tak jednoduchyacute intuitiacutevny spocircsob ako vytvoriť Aitheacuterloď v zmysle pravidiel FAE (dve priemerneacute (+1) priacutestupy dva nevalneacute (+0) a dva mizerneacute (-1)) Rovnako ako priacutestupy u postaacutev

loď ziacuteska aspekty triky a body osudu Suacuteboj lodiacute sa tak zmeniacute v suacuteboj dvoch (a viaceryacutech) tiacutemov postaacutev voči sebe Tiacutemov preto že zaacuteležiacute na kashyždom člene posaacutedky ako suacuteboj lodiacute dopadne

aether sea suacute peknyacutem hernyacutem prostreshydiacutem vernyacutem jednoduchosti pravidiel FAE ktoryacute na mňa pocircsobiacute cestovateľsko-steampunkovyacutem dojmom Ale keďže ide o pravidlaacute FAE každyacute si ich mocircže uspocircsobiť na svoj obraz či na svoju eacuteru v ktorej chce hrať

Kniha je dostupnaacute na internete za dobroshyvoľnyacute priacutespevok

Aether SeaEdward Turner Evil Hat Productions 2014shy straacutenka na Patreonshy Aether Sea na Drive Through RPG

Sken

dera

x ndash Č

erst

vě d

očte

no

6


napsal Ecthelion2 Historie a realita

Středověkeacute reaacutelie pro tvorbu fantasy světůV tomto člaacutenku se pokusiacutem o shrnutiacute vybranyacutech středověkyacutech reaacuteliiacute ktereacute by mohly posloužit jako inspirace pro vaše vlastniacute hry a tvorbu fantasy světů Byly sbiacuteraacuteny hlavně pro potřeby hraacutečů kteřiacute se stali vlaacutedci panstviacute (v raacutemci teacutematu Stře-dověk a reaacutelie na RPG foacuteru) a obsahujiacute uacutedaje jež by měly pomoci s jejich spraacutevou Pokud stojiacutete o bdquoviacutece středověkou atmosfeacuteruldquo ve vašich hraacutech tento člaacutenek je určen praacutevě vaacutem

Středověkeacute uacutedaje jsou obecně značně neuacuteplneacute nejasneacute a v mnoha přiacutepadech zaacuteznamy chybiacute Proto přestože jsem se snažil soustředit přeshydevšiacutem na obdobiacute zhruba 10ndash11 stoletiacute použiacuteshyvaacutem v textu uacutedaje z viacutece časovyacutech obdobiacute (desaacuteshyteacuteho až patnaacutecteacuteho stoletiacute) Nejde tak o žaacutednou přesnou historickou sondu jako spiacuteš o sebraneacute středověkeacute uacutedaje ktereacute mohou pomoci při tvorshybě a hraniacute vašich fantasy světů

KraacutelovstviacuteNaacutesledujiacuteciacute uacutedaje se dajiacute použiacutet jak pro nezaacutevisshylaacute uacutezemiacute tak pro dostatečně velkaacute panstviacute (kteshy

raacute potřebujiacute uacuteředniacuteky ke sveacute spraacutevě) Menšiacute leacutena většinou tak složitou spraacutevu nepotřebovala v přiacutepadě zemanskyacutech leacuten v podstatě všechno měl na starosti saacutem zeman a jeho rodina (proshytože si nemohl dovolit zaměstnat viacutec lidiacute a spraacuteshyvu několika maacutelo vesnic byl schopen zvlaacutednout saacutem)

Vlaacuteda v zemiKraacutel (tedy vlaacutedce samostatneacuteho uacutezemiacute) potřeshybuje k běžneacutemu provozu několik důležityacutech osob Na prvniacutem miacutestě je to kancleacuteř kteryacute stojiacute v čele kancelaacuteře (maacute na starosti pečeti a listiny vede piacutesaře a notaacuteře v raacutemci kancelaacuteře ndash což byli teacuteměř bez vyacutejimky kněžiacute jako jediniacute vzdělanci tehdejšiacute doby) komorniacutek kteryacute se staraacute o přiacuteshyjmy vyacutedaje a finance jako takoveacute ndash stojiacute v čele komory (zprvu to byla skutečnaacute komora kde byly na podlaze a v truhlaacutech uloženy peniacuteze později to byl takeacute naacutezev uacuteřednickeacuteho orgaacuteshynu) a u zemskeacuteho soudu vybiacuteraacute pokuty Daně a poplatky od poddanyacutech maacute většinou na stashyrosti (včetně jejich vyacuteběru kdy objiacuteždiacute vesnice s doprovodem a na voze) podkomořiacute Důležitiacute uacuteředniacuteci jsou takeacute purkrabiacute (spraacutevcoveacute hradů) a maršaacutelek kteryacute stojiacute v čele kniacutežeciacuteho zbrojneacuteshyho doprovodu

Vojsko počet obyvatel a rozlohaPro hraniacute je důležiteacute znaacutet vojenskeacute siacutely jednotshylivyacutech kraacutelovstviacute a uacutezemiacute protože bitva může byacutet zajiacutemavyacutem zpestřeniacutem hry nebo může byacutet přiacutemo součaacutestiacute zaacutepletky K tomu je potřeba se

podiacutevat na rozlohy uacutezemiacute a počty obyvatel Pokud se budeme bavit o našem středověku nebo fantasy ktereacute se odehraacutevaacute v oblastech zhruba na uacuterovni českeacute kotliny pak lze pro zjedshynodušeniacute řiacutect že uacutezemiacute zhruba o rozloze Čech (tedy 52 065 km2) bude miacutet kolem půl milionu obyvatel Morava kteraacute je zhruba polovičniacute (22 348 km2) měla zhruba polovinu obyvatel tedy čtvrt milionu

Jde o uacutedaj z roku 1100 ale počty obyvatel během středověku i historie obecně velice koshyliacutesaly Mezi lety 400ndash1000 byly počty obyvatel stabilniacute na niacutezkeacute uacuterovni (udržoval se staacutelyacute malyacute počet obyvatel) mezi lety 1000ndash1250 došlo diacuteky změnaacutem v zemědělstviacute k populačniacute explozi a počty vyacuterazně rostly 1250ndash1350 se pak udržoshyvaly na noveacute vysokeacute uacuterovni než mezi lety 1350-1420 došlo k ostreacutemu propadu počtu obyvatel kteryacute se stabilizoval až v obdobiacute 1420ndash1470 zase na niacutezkeacute uacuterovni Poteacute se až do šestnaacutecteacuteho stoshyletiacute počet obyvatel postupně a stabilně zvyšoshyval V roce 1250 (na vrcholu populačniacute exploze) bylo v Čechaacutech asi 830 000 lidiacute na Moravě opět zhruba polovina tohoto počtu

Abych se nyniacute vraacutetil k otaacutezce počtu vojsk po prostudovaacuteniacute viacutece zdrojů jsem si pro sebe udělal zjednodušujiacuteciacute rovnici kteraacute řiacutekaacute

Všechny ceny v člaacutenku jsou ve středověkyacutech českyacutech grošiacutech Na zaacutekladě porovnaacuteniacute cen a ceniacuteků lze pro zjednodušeniacute řiacutect že středověkyacute groš odpoviacutedaacute zhruba 2ndash25 herniacutem grošům v DrD 2 Neplatiacute to naprosto vždy ale v zaacutesadě je možneacute to pro hraniacute v DrD 2 použiacutet

7


že země může postavit do vaacutelky maximaacutelně 1 těžkooděneacuteho jezdce asi na 110 obyvatel 1 lehkooděneacuteho jezdce takeacute na 110 obyvatel a 1 pěšaacuteka asi na 55 obyvatel V přiacutepadě českeacuteho kraacutelovstviacute kolem roku 1100 to tak vypadaacute na asi 7 000 těžkooděnyacutech jezdců 7 000 lehkooděnyacutech a 13 500 pěšiacutech z Čech a Moravy Jde o největšiacute možneacute vojsko po svolaacuteniacute celeacute zbrojneacute hotovosti což se staacutevalo jen velmi vyacutejmečně (tedy okolo 27 000 mužů) Takovou armaacutedu bylo velmi naacuteshyročneacute zaacutesobovat a udržet v poli proto historicshyky českeacute vojsko v tomto obdobiacute čiacutetalo zpravidla okolo 15ndash18 000 bojovniacuteků

DaněPoddaniacute neplatili daně z přiacutejmu jak je dnes zvykem ale daň z majetku To byla hlavniacute daň ndash byly i dalšiacute menšiacute jako mimořaacutedneacute v přiacutepadě kraacutelovskeacute svatby nebo vaacutelky ktereacute vyrovnaacutevaly ztraacutetu v pokladně Později se vymyacutešlely i fiškunshytaacutelie jako daň z komiacutena nebo daň z okna ale to je špiacuteše až hudba dalekeacute budoucnosti Pro uacutečely zjednodušeniacute se daacute počiacutetat jen s daněmi z ma-jetku (myšlena je půda a domy) a mimořaacutednyacute-mi daněmi

Většina lidiacute byla v poddanskeacutem postaveshyniacute a museli tedy jako poddaniacute platit za půdu kterou obdělaacutevali vrchnosti jež půdu vlastshynila Platil se uacuterok z půdy (renta) a to dvakraacutet do roka ndash na sv Jiřiacute (24 dubna) a na sv Havla (16 řiacutejna) Tehdy se ve vsi objevil šlechtic s doshyprovodem nebo jeho uacuteředniacutek kteryacute vymaacutehal svou rentu Ta byla stanovena přesně a zapsaacutena v uacuteředniacutech knihaacutech Jejiacute vyacuteše se tak neměnila

(a to třeba i několik desetiletiacute protože co je psaacuteshyno to je daacuteno) takže vesničaneacute odvaacuteděli staacutele stejně bez ohledu na to jestli byla dobraacute uacuteroda nebo špatnaacute

Forma v jakeacute se odevzdaacutevala renta byla velmi zaacutevislaacute na obdobiacute Zpočaacutetku použiacutevashyli mince v podstatě jen obchodniacuteci a všechny platby daniacute se provaacuteděly formou čaacutesti vyacuterobků nebo vyacutepěstků Okolo začaacutetku čtrnaacutecteacuteho stoleshytiacute se ale skoro všechny platby již provaacuteděly za pomoci minciacute

Vesnice Průměrnaacute vesnice by mohla byacutet osada o zhruba deseti staveniacutech přičemž ve staveniacute siacutedliacute sedshylaacutek s rodinou (vlastniacute rodina podruzi a selky) o zhruba deseti lidech Na uživeniacute jedneacute rodiny bylo třeba jednoho laacutenu pole (grunt) menšiacute roshy

diny si mohly vystačit s půllaacutenem Byli i chalupshyniacuteci (měli jen chalupu a menšiacute poliacutečko) půllaacuteniacuteshyci a později i čtvrtlaacuteniacuteci (grunty se drobily a diacuteky mechanizaci a lepšiacutem způsobům pěstovaacuteniacute ploshydin byly většiacute vyacutenosy ktereacute uživily i z menšiacuteho pole viacutece lidiacute takže zhruba v obdobiacute 19 stoletiacute již byl celistvyacute grunt spiacuteše vyacutejimkou) ale laacuten se považuje za jednotku kteraacute uživiacute sedlaacuteka s roshydinou a zviacuteřectvem Velikost laacutenu se v průběhu doby dost měnila ale ve středověku šlo zhruba o 8ndash9 hektarů půdy

Jedna vesnice tak mohla miacutet miacutet ve sveacutem těsneacutem okoliacute něco mezi 5ndash10 laacuteny plužiny (obshydělaacutevatelneacute půdy) Veškeraacute pole musela byacutet doshystatečně bliacutezko od domu aby byla praacutece efekshytivniacute a vyplatilo se tam raacuteno vyrazit a večer se vraacutetit zase domů V našich podmiacutenkaacutech je ta vzdaacutelenost zhruba jeden kilometr od jaacutedra vesshynice Vesnice jsou tak za ideaacutelniacutech okolnostiacute od sebe vzdaacuteleny 2 km Pokud si vezmete mapu a nakresliacutete si kolem staryacutech vesnic kruhy o poshyloměru 1 km tak zjistiacutete že to funguje ndash je to zaacutekladniacute struktura našiacute krajiny Vesnice vznikashyly v přiacuteznivyacutech podmiacutenkaacutech v určityacutech shluciacutech (platily zde ony vzdaacutelenosti 2 km mezi nimi) kteryacutem se řiacutekalo župy Mezi těmito osiacutedlenyacutemi oblastmi se rozporostiacuteral neprostupnyacute les a čloshyvěk mohl jiacutet mnoho kilometrů aniž narazil na nějakou vesnici staveniacute nebo živaacutečka

Vesnice mohli vlastnit jednotliviacute šlechtici klaacuteštery a podobně Nejčastěji je ale spravovashyli vladykoveacute rytiacuteři a zemani (drobnaacute šlechta) ndash takovyacute šlechtic mohl vlastnit jednu vesnici ale nejčastěji šlo o dvě až tři Siacutedlil na dvoře ke kteshyEc

thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

8


reacutemu naacuteležely dva laacuteny a asi v polovině přiacutepadů byl dvůr doplněn i tvrziacute Před husitskou dobou tvořilo jednu farnost (o kterou se staral jeden kněz) asi 7ndash9 vesnic

Laacutenovyacute statek (okolo roku 1409)Cena takoveacuteho statku k němuž naacuteležel laacuten pole byla asi 30 kop grošů Na statku byli 4 koně 6 krav 9 sviniacute 15 ovciacute 20 slepic vůz 2 braacuteny a pluh s vyacutebavou Pokud byl ideaacutelniacute rok tak mohl takovyacute statek ročně vydělat okolo 420 grošů (prodanaacute hřiacutebata telata vejce kuřata a obiliacute) Čaacutest přiacutejmů šla hned ciacuterkvi (desaacutetek) a statek potřeboval pro udrženiacute v chodu každoročně nejmeacuteně 226 grošů (renta praskleacute kolo od vozu noveacute naacutestroje jako byly nože pila sekera a pluh podkovy prošoupaneacute boty noveacute oblečeniacute a přikryacutevky) nepočiacutetaje v to platy podruhům a děvečkaacutem (ty nebyly velkeacute většina jich byla ve službě hlavně za stravu a byt ale přeci jen je třeshyba na ně pamatovat)

Statkaacuteř tak mohl i něco maacutelo vydělat ale pokud byla neuacuteroda sucho nebo pomřela čaacutest zviacuteřectva mohl skončit uacuteplně ve ztraacutetě a půjčkashymi od sousedů nebo židů pokryacutevat chybějiacuteciacute peshyniacuteze Za ty naskakovaly uacuteroky a vytvaacuteřely dalšiacute ztraacutety Renta zůstaacutevala staacutele stejnaacute bez ohledu na to jakaacute byla uacuteroda Cena zemědělskyacutech proshyduktů se takteacutež nezvyšovala (a jejich prodej byl pro vesničany v podstatě jedinyacute zdroj přiacutejmů) a naacutestroje a řemeslneacute předměty ktereacute potřeboshyvali byly staacutele dražšiacute (řemesla se specializovashy

la) Naviacutec mince byly staacutele horšiacute (snižoval se obshysah drahyacutech kovů v nich) takže za stejnyacute obnos se dalo pořiacutedit staacutele meacuteně

Většina sedlaacuteků žila z ruky do uacutest a pokud snad i některyacute dobryacute rok měli zisk schovaacutevali ho stranou aby dalšiacute rok mohli pokryacutet nedostashytek Sedlaacutek většinou nemohl nijak zvlaacutešť zboshyhatnout ale když se ohaacuteněl mohl uhaacutejit život a vychovat děti Většina lidiacute viacutec nežaacutedala

Domaacuteciacute zviacuteřataVyacutenosy obiliacute byly velmi maleacute takže všechna myshyslitelnaacute půda byla oseta ndash neexistovaly tak passhytviny v praveacutem slova smyslu Existovala i sposhylečnaacute půda (občina) na ktereacute se čaacutest dobytku paacutesla ale jinak se ovce kraacutevy a prasata krmily kde to šlo Předevšiacutem v lese kde zviacuteřata vyhrashybaacutevala žaludy okusovala větvičky a podobně (a v lese a haacutejiacutech se kraacutevy paacutesly až někdy do 18 stoletiacute ndash představy širyacutech pastvin ve středověku se neshyzaklaacutedajiacute na pravdě ndash všude byl les a co se mu vyrvalo ze spaacuterů bylo oseto) Ovce byly poměrně nenaacuteročneacute těch bylo vždycky dost doshybytek pak byl naacuteročnyacute na piacuteci a peacuteči ten už předstashyvoval solidniacute majetek Prashysata se takeacute chovala (byla však chlupataacute jako divočaacuteci a byla mnohem menšiacute než dnešniacute pašiacuteci)

Nebylo možneacute přes zimu shromaacuteždit doshystatek piacutece aby přežila všechna zviacuteřata Proto se ta zviacuteřata jež sedlaacuteci nemohli přes zimu uživit porazila jejich maso se nasolilo a muselo vydrshyžet dalšiacute rok Dobytek a ovce se totiž nechovaly na maso (pokud nezchromly nebo nepřestaacutevaly byacutet k užitku neporaacutežely se) ale kraacutevy na mleacuteko a ovce na vlnu Z mleacuteka se pak vyraacuteběly domaacuteciacute syacutery

Sklizeň a polniacute praacuteceZhruba v jedenaacutecteacutem stoletiacute dokaacutezal oraacuteč se staršiacutem typem pluhů kteryacute se tehdy použiacuteval zorat jednohektaroveacute pole asi za osm hodin (s českyacutem haacutekem kteryacute se použiacuteval předtiacutem to dokaacutezal za 14 hodin tedy od uacutesvitu do soumrashyku a pokud by tuteacutež praacuteci dělal motykou tak by mu trvala 50 dniacute) Obiliacute se žalo srpy kosy byly spiacuteše na sekaacuteniacute traacutevy Důvodem bylo to že při sklizni srpy se zrno meacuteně vydrolovalo (a byly

Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

9


menšiacute ztraacutety což je důležiteacute vzhledem k maleacute vyacutenosnosti) Jednohektaroveacute pole dokaacutezalo 21ndash28 ženců se srpy sklidit za den (po několika staletiacutech když se už skliacutezelo kosami dokaacutezalo stejnou praacuteci zastat 5ndash7 ženců a 5ndash7 dalšiacutech žen muselo odebiacuterat obiliacute a vaacutezat ho do snopů)

Mlaacutetilo se přehaacuteněniacutem dobytka po udusashyneacute ploše ndash tvz humně později už cepem Mlaacuteshyceniacute cepem byla kolektivniacute praacutece najednou mushyseli mlaacutetit dva tři mlatci nebo i viacutece což nutilo dodržet přesnyacute rytmus uacutederů (cepy si musely bdquopoviacutedatldquo) Lideacute si pomaacutehali mumlaacuteniacutem rytmicshykyacutech řiacutekadel Vymlaacuteceneacute obiliacute se daacutevalo na hroshymadu prohazovalo se lopatami (tzv vějicemi) a čistilo na siacutetech Potom se skladovalo v obilshyniacutech jaacutemaacutech (hlubokeacute diacutery v zemi) nebo obilnishyciacutech (velkeacute naacutedoby) později se obiliacute uklaacutedalo ve velkeacutem ve špyacutecharech (syacutepkaacutech)

Na mouku se mlelo jak doma na ručniacutech mlyacutenciacutech tak ve vodniacutech a větrnyacutech (u naacutes se kupodivu použiacutevaly častěji než bychom si dnes mysleli) mlyacutenech Zatiacutemco na ručniacutem mlyacutenku se dalo semliacutet za den 20 kg pšenice vodniacute mlyacuten (ten byl zpravidla jen na panskeacutem a mlel za uacuteplatu ndash mlynaacuteř si nechaacuteval čaacutest uacuterody) pak doshykaacutezal semliacutet stonaacutesobek ndash 20 až 25 centů za den

Daně a rentaVesničaneacute platili vrchnosti (tomu od koho si půdu pronajiacutemali) dvakraacutet do roka pevně určeshynou rentu (daň z pronaacutejmu) Jakaacute byla vyacuteše renshyty hodně zaacuteleželo na tom kde půda byla a jak byla dobraacute ale v zaacutesadě lze řiacutect že z laacutenu půdy

se odvaacuteděla renta zhruba ve vyacuteši jedneacute hřivny střiacutebra ndash tedy 60 grošů (kopa) Osady v chudyacutech pohraničniacutech nebo horskyacutech oblastech mohly platit meacuteně (třeba jen patnaacutect grošů z laacutenu) ale kopa grošů představovala zhruba průměr

Zaklaacutedaacuteniacute vesnicPokud postavy nevědiacute co s penězi a zlatem ktereacute vynesly z kobek a zapomenutyacutech jeskyshyniacutehellip mohou se rozhodnout založit vesnici Zniacute to dost podivně ale jednaacute se o dobrou investishyci kteraacute jim zajistiacute staacutelyacute přiacutejemhellip a vnese do hry dost zajiacutemavyacutech zaacutepletek ktereacute jsou s vesniciacute spojeny

Osobou kteraacute vesnici zaklaacutedala a vyměshyřovala byl lokaacutetor Zpravidla byacuteval šlechtickeacuteshyho původu protože vstupniacute investice k založeniacute vesnice nebyla malaacute a takovou sumu měli po ruce většinou jen šlechtici (a v našem přiacutepadě dobrodruhoveacute) Staacutevalo se že se několik lokaacutetoshyrů spojilo dali dohromady peniacuteze a založili osashydu společně Lokaacutetor uzavřel smlouvu s vrchshynostiacute kteraacute vlastnila půdu (kraacutel kniacuteže biskup a podobně) a byl zodpovědnyacute za jejiacute plněniacute (v přiacuteshypadě nesplněniacute smlouvy museli lideacute kteřiacute se za lokaacutetora zaručili zaplatit značneacute sumy peněz pokuty ndash v přiacutepadě uacutejezdu u Ledče nad Saacutezavou v roce 1252 to třeba bylo 30 hřiven střiacutebra) Mushysel pak v určeneacute době vyměřit a rozdělit půdu a sehnat a na teacuteto půdě usiacutedlit potřebnyacute počet novyacutech osadniacuteků Těm musel takeacute poskytnout do začaacutetku hotoveacute peniacuteze nebo osivo dobytek a naacuteřadiacute ndash aby překlenuli obdobiacute kdy nemohou

potřeby pokryacutevat z vyacutenosů sklizně Postavy moshyhou přiacutemo vybrat miacutesto pro vesnici nebo jen poskytnout peniacuteze a samotneacute konkreacutetniacute uacutekony nechat na někom jineacutem

Odměnou za založeniacute vesnice (a tedy tuto investici) pak byly tzv svobodneacute laacuteny ndash tedy laacuteny ze kteryacutech se nemusela platit renta a veškeryacute vyacutenos šel majiteli Často takeacute čaacutest vyacutenosu z vesshynice šla přiacutemo lokaacutetorovi (kupřiacutekladu renta z kashyždeacuteho šesteacuteho laacutenu přiacutepadně každyacute paacutetyacute denaacuter vydělanyacute z vesnice a podobně) Kromě toho se často staacuteval lokaacutetor rychtaacuteřem (fojtem) a mohl ziacuteskat i dalšiacute praacuteva (praacutevo provozovat krčmu praacutevo provozovat mlyacuten a podobně) Postavy tak ziacuteskajiacute pravidelnyacute (a nemalyacute) přiacutejem ndash což se hodiacute protože jinak se většina zlaťaacuteků dobrodrushyhům rozteče mezi prsty ndash určiteacute společenskeacute poshystaveniacutehellip a do hry se daacute zaveacutest hromada zaacutepleshytek kteraacute řešiacute bdquojejichldquo vesnici protože postavy si svou osadu musiacute chraacutenit a vylepšovat

MěstoCentrem města byacuteval farniacute kostel (do 19 stoleshytiacute často i s hřbitovem) v okrajovyacutech čaacutestech ať už u hradeb nebo za hradbami se usazovaly žebraveacute řaacutedy (pokud ve městě byly) a nejednou staacutel jejich kostel s klaacutešterem přiacutemo v městskeacute hradbě a byl tak součaacutestiacute opevněniacute (žebraveacute řaacutedy nesměly miacutet u svyacutech klaacutešterů věže a ve městě jim chyběla i hospodaacuteřskaacute čaacutest) Mlyacuteny laacutezně špitaacutel s kostelem herberky a katovna (domek kata kteryacute byl ve veřejneacutem opovrženiacute a nikdo jej nechtěl za souseda) staacutevaly za hradbashyEc

thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

10


mi Často za hradbami vznikla i kaple nebo kosshytel s dalšiacutem hřbitovem když kapacita farniacuteho hřbitova nedostačovala

Protože většina měst měla praacutevo hrdelniacute (praacutevo vynaacutešet a provaacutedět rozsudky smrti) miacuteshyvala za hradbami (často na naacutevršiacute za městem) popraviště se šibeniciacute a kolem na laacutemaacuteniacute Tashykoveacutemu popravišti se řiacutekalo bdquoŠibeničniacute vrchldquo bdquoŠibeňaacutekldquo bdquoNa Spravedlnostildquo bdquoU Stiacutenadelldquo a podobně Cestou na popraviště staacutela kamennaacute božiacute muka aby měl odsouzenec cestou možshynost naposledy se kaacutet Vyacutejimečně se popravy stětiacutem provaacuteděly přiacutemo na naacuteměstiacute ale poprashyvy oběšeniacutem vždy na Šibeničniacutem vrchu protoshyže mrtvola se nechaacutevala viset pro vyacutestrahu a nikdo nestaacutel o rozklaacutedajiacuteciacute se mrotvolu na naacuteshyměstiacute Na naacuteměstiacute tak staacutevaly běžně jen pranyacuteře pro lehčiacute odsouzence (později před radniciacute ale radnice jako takoveacute se stavěly až od 14 stoletiacute) Občas byacutevaly za hradbami i střelnice bdquoku ptaacutekuldquo s vysokou žerdiacute kde se konaly zaacutevody měšťanů

ve střelbě kušiacute do hliněnyacutech nebo dřevěnyacutech ptaacuteků

Na jeden městskyacute dům (městiště) připashydalo zhruba deset obyvatel Deset domů zabiacuterashylo plochu nějakyacutech 06 hektarů (vzato obecně samozřejmě to vyacuteznamně zaacuteviselo na miacutestniacutech podmiacutenkaacutech) takže město s nějakyacutemi tisiacuteci obyvateli (a tedy asi 100 domy) se bude rozklaacuteshydat na ploše plus miacutenus 6 hektarů

Domy tehdy neměly čiacutesla ale odlišovaly se domovniacutem znameniacutem ndash tepanyacutem vyřezaacutevashynyacutem nebo kamennyacutem Hostince (a později třeshyba leacutekaacuterny u kteryacutech se naacutem to docela často zachovalo) se jmenovaly často praacutevě podle doshymovniacuteho znameniacute Maacuteme tak třeba bdquodům U Kashymenneacuteho zvonuldquo bdquodům U Černeacute matky Božiacuteldquo bdquodům U Černeacuteho orlaldquo bdquodům U Biacuteleacuteho beraacutenkaldquo bdquodům U Modreacuteho lvaldquo a podobně Později se podle těchto domovniacutech znameniacute začali nazyacuteshyvat i lideacute ndash bdquoJanek od Zvonuldquo bdquoČesta od Biacuteleacuteho orlaldquo etc

Hradebniacute systeacutem městaMěstskeacute hradby se sklaacutedaly z několika čaacutestiacute

bull vnitřniacute hradebniacute zeď zakončenaacute zubashytyacutem cimbuřiacutem a na vnitřniacute straně ochozem pro obraacutence později s vnějšiacute vysazenou (obvykle hraacutezděnou) chodbou tzv podseshybitiacutem (otvory v podlaze mohli obraacutenci bdquobiacutet pod sebeldquo ndash svrhaacutevat balvany traacutemy a liacutet vřiacuteciacute olej pokud se nepřiacutetel dostal k patě hradeb)

bull naacutesledoval pruh země pod hradbami nestejneacute šiacuteře tzv parkaacuten chraacuteněnyacute parshykaacutenovou zdiacute za kterou se mohla kryacutet předniacute řada obraacutenců

bull parkaacutenovaacute zeď (pokud na teacuteto straně neshybyl rybniacutek řeka nebo tereacutenniacute sraacutez) vyrůsshytala z vyzděneacuteho většinou vodniacuteho městshyskeacuteho přiacutekopu na jehož vnějšiacute straně byacuteval navršen ještě val nebo naacutesep zesiacutelenyacute popřiacutepadě dřevěnou palisaacutedou nebo polshyskyacutem plotem (kůly vypleacutetanyacutemi proutiacutem)

Vnitřniacute zeď zpěvňovaly hradebniacute věže (ve 13 stoshyletiacute většinou kruhoveacute ve 14 stoletiacute hranoloveacute) ktereacute umožňovaly bočniacute střelbu Uacutesek hradeb mezi dvěmi věžemi se nazyacuteval kurtina Vjezd do města chraacutenily věžoviteacute braacuteny (zpravidla věž s průjezdnyacutem přiacutezemiacutem meacuteně často dvě věže po stranaacutech průjezdu) opatřeneacute padaciacute mřiacutežiacute (tzv hřebenem) Braacuteny se zpravidla nazyacutevaly podle města nebo země k nimž se jimi vyjiacutežděshylo (Pražskaacute Viacutedeňskaacute Slezskaacute Saskaacute Řiacutešskaacute) nebo podle vyacuteraznyacutech znaků (Biacutelaacute Zelenaacute VysoshyEc

thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

11


kaacute Odranaacute Horniacute Dolniacute a podobně) V linii parshykaacutenu před branou leželo tzv předbraniacute s padashyciacutem mostem (obvykle širšiacutem pro povozy a užšiacutem pro pěšiacute) stejně tak přerušovaly hradby kromě hlavniacutech bran ještě branky či fortny ke mlyacutenům laacutezniacutem a k vodě celkově Někdy miacuteval vlastniacute branku i kat

Řiacutezeniacute a spraacuteva městaMěsto vedl rychtaacuteř ktereacutemu vlaacutedce svěřil do rushykou spraacutevu věciacute veřejnyacutech udržovaacuteniacute pořaacutedku řiacutezeniacute městskeacuteho soudu a shromažďovaacuteniacute poshyplatků (za svoje zaacutesluhy se jiacutem v minulosti často staacuteval lokaacutetor města) Zaacutejem měšťanů pak haacutejila městskaacute rada v čele s purkmistrem kde větshyšinou zasedalo 12 konšelů Městskaacute rada proshyjednaacutevala obchodniacute a veřejneacute otaacutezky (historicky pak měla spory s rychtaacuteřem o rozloženiacute pravoshymociacute a ziacuteskala nakonec spraacutevu města celou pro sebe zatiacutemco rychtaacuteř se pak staral jen o dodržoshyvaacuteniacute praacuteva a trestaacuteniacute viniacuteků)

Městštiacute konšeleacute jsou zaacutestupci měšťanů ktereacute si měšťaneacute mezi sebou vybrali aby je zashystupovali při jednaacuteniacutech s rychtaacuteřem a vlaacutedcem a prali se za jejich zaacutejmy Předchůdcem sboru konšelů byl tzv sbor přiacutesežnyacutech (nejvaacuteženějšiacute měšťaneacute kteřiacute směli svědčit u soudu ndash viz niacuteže) kteryacute zasedal při soudu a pomaacutehal rychtaacuteři soushydit Později se sbor přiacutesežnyacutech začal schaacutezet i mimo soudy aby probiacuterali důležiteacute probleacutemy obce a města a později si vymohli praacuteva rozhoshydovat o některyacutech věcech přiacutemo až se postupshyně řiacutezeniacute města z velkeacute čaacutesti koncentrovalo do

jejich rukou Konšeleacute nebyli za svou službu nijak placeni a v podstatě šlo pouze o představitele majetnyacutech obyvatel (cechů a kupců)

Ne každyacute kdo ve městě bydliacute je jeho obshyčanem (členem obce) ndash to jsou jen lideacute kteřiacute zde vlastniacute městiště (tedy koupili si zde pozemek a postavili si tu dům) nebo soukupoveacute (lideacute kteřiacute jsou spolumajiteli spolupodiacutelejiacute se na vlastnicshytviacute městiště) Služky podruzi tovaryši pacholci a dalšiacute nebyli měšťany ndash neměli vyacutehody měštanshyskeacuteho stavu a byli pouze trpěni byli takzvaně bdquochudiacuteldquo (myšleno je chudiacute na praacutevo)

Na to aby člověk mohl zastaacutevat veřejneacute funkce (byacutet konšelem a zastupovat obec) nebo miacutet určitaacute praacuteva se musel prokaacutezat dostatečshynyacutem majetkem Pokud chtěl člověk napřiacuteklad svědčit u soudu musel miacutet majetek v hodnotě 10ndash20 kop grošů Takže za konšely byli vybiacuteraacuteni nejbohatšiacute (nejvaacuteženějšiacute měšťaneacute)

DaněSysteacutem vybiacuteraacuteniacute daniacute byl ve městě trochu jinyacute než na venkově Daně měšťanů byly individaacutelshyniacute a byly určeny na zaacutekladě přiacutejmů ndash každyacute do společneacute kasy (tedy bdquoku dobru obceldquo) přispiacuteval na zaacutekladě svyacutech možnostiacute určityacutem diacutelem Takže ti nejbohatšiacute přispiacutevali nejviacutece a tak se zaacuteroveň v konšelskeacute radě snažili aby tyto prostředky byly vynaloženy uacutečelně (nebo tak to alespoň mělo fungovat korupce samozřejmě bujela vždy a všude)

ZaacutevěrDěkuji všem kteřiacute se dočetli až sem a doufaacutem že vaacutes člaacutenek trochu pomohl a snad z něj i něco při vašem hraniacute využijete

Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

12


napsal Argonantus Literatura

Sci-fi o co tenkraacutet šlo v tom Zlateacutem věku a po němTentokraacutet neniacute třeba ndash na rozdiacutel od přiacuteběhů o strašidlech nebo u historickeacute fikce ndash prodiacuterat se neprobaacutedanyacutemi pustinami protože o sci-fi bylo napsaacuteno plno odbornyacutech pojednaacuteniacute a dokonce i knih Napřiacuteklad Ondřej Neff jich sepsal několik a považuji je za podstatně lepšiacute a zajiacutemavějšiacute než jeho vlastniacute uměleckeacute psaniacute Klasickaacute sci-fi je diacuteky těmto badatelům znaacutemaacute sepsanaacute a ocedulkova-naacute převaacutezanaacute mašliacute a uloženaacute do police K věč-neacutemu spaacutenku zřejmě Vězte že to kam se dnes vydaacutevaacuteme je prohliacutedka muzea

IPokud čekaacutete že na tomto miacutestě poznamenaacutem že sci-fi vymyslel Edgar Allan Poe tak se nemyacuteshyliacutete Tento Koperniacutek ndash či snad rovnou Cimrman ndash lehkyacutech literaacuterniacutech žaacutenrů samozřejmě pomyshyslel i na vědeckotechnickeacute zaacutepletky Ostatně čiacutem jinyacutem je takovaacute Jaacutema a kyvadlo než uacuteplně vydestilovanou hardcore sci-fi kde technickeacute rekvizity naprosto ovlaacutedajiacute sceacutenu Nebo Paacuted do Maelstroumlmu kde je pointou aplikace fyzikaacutelniacute poučky Nebo takoveacute Na sloviacutečko s mumiiacute což je

skoro futurologie Muž kteryacute se rozpadl a Fakta v přiacutepadu pana Valdemara což je zase prvotniacute cyberpunk Poe jako obvykle předběhl kdekoho a kdeco ale po paacuter pokusech ho to přestalo bashyvit a šel vynaleacutezat něco jineacuteho

V tomto přiacutepadě ale ti zdatniacute Fordoveacute kteshyřiacute vynaacutelez zpopularizovali dorazili daleko dřiacuteve než tomu bylo třeba u detektivky Už v polovině 19 stoletiacute se objevuje Jules Verne kteryacute vyhlaacuteshysil heslo že bdquoudělaacute toteacutež pro geografii co Dumas nebo Hugo pro historiildquo A udělal sepsal plnyacutech dvaašedesaacutet romaacutenů svyacutech Podivuhodnyacutech cest

Pokud se ptaacutete kde je v jeho naacutepadu psaacutet o geografii sci-fi pak je dobře si uvědomit že v polovině 19 stoletiacute na obloze nic neleacutetalo lidskeacute tělo se nemohlo pohybovat viacutece než seshydmdesaacutetikilometrovou rychlostiacute neb by to bylo pro něj smrtelneacute a siacuteť železnic připomiacutenala obshylečeniacute striptyacutezoveacute tanečnice I cestovaacuteniacute po Evshyropě na většiacute daacutelku bylo nesamozřejmeacute když si vzpomeneme na uacutežas všech nad přiacutejezdem Hra-běte Monte Christa když dorazil kočaacuterem z Řiacutema do Pařiacuteže na minutu přesně Cestovat do exoticshykyacutech miacutest potom bylo už samo o sobě dobroshydružstviacute připomiacutenajiacuteciacute dnešniacute cesty do vesmiacuteru

Prvniacute mistrův romaacuten Pět neděl v baloacutenu z roku 1863 představuje dobrodružnou cestu přes Afriku baloacutenem nic viacutece a nic meacuteně Ta věshydeckofantastickaacute fikce spočiacutevaacute v podstatneacutem detailu že cestovateleacute umiacute s baloacutenem stoupat a klesat pomociacute plynoveacuteho hořaacuteku a protože v každeacute vyacutešce ndash uacutedajně ndash vane viacutetr jinyacutem směshyrem stačiacute si vybrat tu přiacuteslušnou vyacutešku a jedete kam chcete

Tady zaražme Přiacutepad teacuteto prvotniacute sci-fi je totiž ve sveacute jednoduchosti pozoruhodně naacuteshyzornyacute Vědecky podloženyacute vynaacutelez umožňuje vy-praacutevět něco co by důsledně realisticky vypraacutevět vůbec nešlo Tedy ndash autor neniacute žaacutednyacute šarlataacuten nevymyacutešliacute si nyacutebrž využiacutevaacute vědu Což je docela zaacutesadniacute důvod pro uvěřitelnost přiacuteběhu V roce 1863 každyacute věděl že vyacuteprava napřiacuteč Afrikou je kolosaacutelniacute akce na hraniciacutech proveditelnosti se spoustou lidiacute ozbrojenců slonů a tak podobně Vernův vyacutelet třiacute badatelů trvajiacuteciacute pouhyacutech pět neděl (považte) je naprosto fantastickyacute projeshydete všechny atrakce Afriky ve zrychleneacutem temshypu a vyzobaacutete si jen to nejzajiacutemavějšiacute Ale přesto zůstaacutevaacute vědecky podloženyacute

Stav věciacute se během Vernova života začal postupně proměňovat Železnic prudce přibyacuteshy

13


valo parniacuteky byly většiacute a spolehlivějšiacute technishyci si staacutele viacutece pohraacutevali s myšlenkou leacutetajiacuteciacutech strojů To se později stalo obecně jakousi konshystantou dějin sci-fi technickyacute pokrok pronaacutesle-duje literaturu a staviacute před ni staacutele smělejšiacute vyacutezvy

Verne takto hozenou rukavici přijal a v dalšiacutech knihaacutech přitvrdil Cestuje se taky Do středu Země a to staacutele v souladu s tehdy ryacutesushyjiacuteciacutemi se poznatky vědy o dutosvětosti Nebo Ze Země na Měsiacutec kdy se opět použije hypermoshyderniacute technika totiž obrovskeacute dělo U pozdniacuteho Verna vedlo stupňovaacuteniacute těchto myšlenek k nashyprostyacutem šiacutelenostem napřiacuteklad k cestě v romaacutenu Na kometě kde gravitačniacute pole komety přitaacutehne různeacute čaacutesti Středozemniacuteho moře i s naacutehodně vybranou partou lidiacute ndash krajina je kupodivu vcelku a nedotčenaacute ndash a takto přestěhoshyvaniacute lideacute na kometě procestujiacute celou Slunečniacute soustavu Takovyacute romaacuten uznaacute jako fantastickyacute asi každyacute i dnes

Na Verna a jeho psaniacute se lze diacutevat celou řadou způsobů Kdysi daacutevno v době sci-fi přeshyvlaacutedal zejmeacutena jaacutesot nad tiacutem jak skvěle Verne předviacutedal technickeacute vynaacutelezy Je k diskusi jak moc se mistr trefil v cestovaacuteniacute pomociacute gravitačshyniacuteho pole komety přiacutepadně proč se nepoužiacuteshyvaacute jeho ekologicky geniaacutelniacute cestovaacuteniacute baloacutenem z prvniacuteho romaacutenu nebo kde k čertu zůstal viset vynaacutelez automobilu Spiacuteše jsem měl odedaacutevna probleacutem s tiacutem naacutepadem že by uacutelohou beletshyrie vůbec mělo byacutet nějakeacute vědeckeacute předviacutedaacuteniacute budoucnosti

Jinyacute pohled chaacutepal Verna prostě jako dob-rodružnou literaturu pro kluky něco jako Karla Maye nebo Foglara I tady se obaacutevaacutem že v soushytěži s novějšiacute mnohonaacutesobně rychlejšiacute napiacutenashyvějšiacute a všeobecně zdařilejšiacute konkurenciacute Verne poněkud ztraacutecel dech už v době kdy nad niacutem jaacutesala Neffova kniha Dnes je to ctihodnaacute muzeshyaacutelniacute veteš

Ale v době zcela současneacute postmoderny se zjevil ještě jeden moment ve ktereacutem je Verne neodolatelnyacute i dnes a se kteryacutem on saacutem zarushyčeně nepočiacutetal Je to totiž ukaacutezkovyacute steampunk

Praacutevě to co mu připadalo oslnivě ultramoderniacute ty mocneacute kovoveacute nyacutety parniacute vaacutelce elektrickeacute Bunshysenovy člaacutenky dělo co vystřeliacute maniacuteky na Měsiacutec ponorka kde je okno jako z obyacutevaacuteku a leacutetajiacuteciacute koraacuteb s lesem vrtuliacute to by mohl ocenit lecjakyacute naacuteš současniacutek Už filmy Karla Zemana z let padesaacuteshy

tyacutech si toho přesně všimly A asi nejkouzelnějšiacute patinu a styl maacute jeho vlastně maacutelem realistickaacute Cesta kolem světa za osmdesaacutet dniacute kde posledshyniacuteho dne posledniacute hodiny a minuty kdy ručičshyka hodin ještě neodbila osmou vejde na sceacutenu Phileas Fogg a se svyacutem klidnyacutem uacutesměvem praviacute bdquoZde jsem paacutenoveacuteldquo

IIPovinneacute putovaacuteniacute trasou muzea sci-fi pokračuje zastaacutevkou u H G Wellse Abychom ocenili jeho přiacutenos je třeba si povšimnout znovu toho poshy

kroku vědy v zaacutekulisiacute Wells žil o trochu později než Verne technika v jeho době už byla uacuteměrně mocnějšiacute A co viacutece vylepšeniacute rotačky panem Williamem Bullockem r 1865 a použiacutevaacuteniacute lacishyneacuteho dřeviteacuteho papiacuteru zvaneacuteho v Americe nikoli naacutehodou pulp vyvolal na přelomu stoletiacute lavinu levneacuteho čteniacute z časopisů Přibylo čtenaacuteřů přibyshylo autorů všechno se změnilo v průmysl a bylo to všude k maacuteniacute I v českyacutech zemiacutech Propuklo to čemu dnes řiacutekaacuteme space opera kde neznaacuteshymeacute obludy z vesmiacuteru věznily mimozemskeacute prinshycezny podezřele lidskeacuteho vzhledu S Marsem se roztrhl pytel zejmeacutena po uacutedajneacutem objevu kanaacuteshylů na Marsu v roce 1877 Nejmeacuteně do třicaacutetyacutech let dvacaacuteteacuteho stoletiacute se zcela vaacutežně uvažovalo o tom že Mars je obydlen Marťany Symetricky k tomu si samozřejmě všimli autoři i Venuše a postupně došlo i na dalšiacute tělesa slunečniacute soushystavy Edgar Rice Bur roughs vynaacutelezce Cartera na Marsu a Tarzana byl asi nejslavnějšiacute a nejdůshyležitějšiacute z těchto autorů S nějakyacutemi vědeckyacutemi vysvětleniacutemi si vaacutežně hlavu nelaacutemal chtěl aby to bylo napiacutenaveacute dobrodružneacute a zaacutebavneacute Což bylo

V tomto směru je Wells podstatně bliacuteže k Vernovi Nějakeacute vědeckeacute vysvětleniacute u něho najdeme vždy třebas chatrneacute Když cestovaacuteniacute časem tak Stroj času Když Prvniacute lideacute na Měsiacuteci tak kouliacute s řiacutezenou gravitaciacute Když Neviditelnyacute tak změnou buněčneacute struktury Wellsova invenshyce byla při tom značnaacute a rozpracoval vzorce pro sci-fi nejrůznějšiacutemi směry

A co je obzvlaacuteště důležiteacute Wells byl daleshyko lepšiacute spisovatel než většina jeho konkurentů

Snaacuteze projde trik kteryacute se mihne na plaacutetně paacuter sekund a divaacutek nemaacute moc šanci ho studovat

Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

14


široko daleko včetně Verna Měl cit pro komposhyzici pro uměřenost pro jazyk A velice přesně si uvědomoval na rozdiacutel od Verna že v teacute vědě vždycky zbude malinko fikce neniacute to uacuteplně čisteacute užitiacute vědy ale teacute vědě je třeba vždycky malinko dopomaacutehat nejrůznějšiacutemi kouzelnickyacutemi triky Radiacute napřiacuteklad velmi rychle rozviacutejet přiacuteběh do-kud fikce trvaacute Čili přesně toteacutež co vyacuterobci filshymovyacutech triků snaacuteze projde trik kteryacute se mihne na plaacutetně paacuter sekund a divaacutek nemaacute moc šanci ho studovat Jinak by mu totiž možnaacute došlo že v teacute balonoveacute Vernově zaacutepletce viacutetr v různyacutech vyacuteškaacutech nevane všemi směry a nemůžeme si ho proto vybiacuterat jako v jiacutezdniacutem řaacutedu Stejně tak je sice fyzikaacutelně možneacute udělat tak velikeacute dělo že jiacutem dostřeliacutete až na Měsiacutec ale rozhodně neposhyčiacutetejte s tiacutem že to nějakyacute cestovatel uvnitř proshyjektilu přežije No a s dalšiacutemi zde popsanyacutemi zaacuteshypletkami je to zjevně ještě daleko horšiacute V zaacutesadě tedy lze zobecnit že vědeckaacute fantastika byla od začaacutetku malinko iluze a trik nikdy neexistovalo nic důsledně vědeckeacuteho Jinak by to přestala byacutet fantastika a byl by to realismus Wells si toto uvědomil zřejmě jako prvniacute a nadlouho jedinyacute

Mezitiacutem totiž sci-fi literatura vytvořila zvlaacuteštniacute typ inženyacuterskyacutech maniaků kteřiacute tvrdě vyžadujiacute aby bylo všechno vědeckeacute Ježto maacutem toto školeniacute z daacutevnyacutech dob rovněž musiacutem přishyznat že mne vždycky štvaly Hvězdneacute vaacutelky s neshyodpovědnyacutem kravaacutelem motorů ve vakuu nebo s absurdniacutem šermovaacuteniacutem laserovyacutemi paprsky Měl jsem i značneacute probleacutemy vydyacutechat Vetřel-ce kde členoveacute posaacutedky porušujiacute snad veškereacute rozumneacute zaacutesady karanteacuteny To že tam někde

na dně vypraacutevěniacute vždycky nějakaacute ta fikce musiacute zůstat to jsem slyšel velmi nerad A stejně tak by se mi tehdy neliacutebilo zjištěniacute že ten uacutedajně zaacutesadniacute rozdiacutel mezi sci-fi a fantasy a vyděleniacute space opery z tohoto bdquomeziprostoruldquo je vlastshyně hodně nejasneacute a iluzorniacute pokud jdeme do detailů

Ale zpět k Wellsovi Ve směsi jeho romaacuteshynů a poviacutedek všeho druhu tedy pravyacutech sci-fi nebo spiacuteše fantasy najdeme opravdoveacute perly Oceňuji napřiacuteklad geniaacutelniacute Zemi slepců kteraacute je zrovna maacutelem realistickaacute a k tomu jakožto literatura naprosto skvělaacute Podobně fascinujiacuteciacute zaacuteležitost je Vaacutelka světů nedaacutevno zfilmovanaacute Spielbergem jako docela běžnaacute dnešniacute sci-fi

ovšem s tiacutem podstatnyacutem detailem že byla nashypsaacutena 1898 a Spielbergův film se od předlohy odchyluje velmi nepatrně Celyacute pozdějšiacute koshylosaacutelniacute podžaacutenr invazniacute sci-fi kdy Zemi napadajiacute nejrůznějšiacute mimozemskeacute přiacutešery vychaacuteziacute z teacuteto zakladatelskeacute knihy Den trifidů jedna z nejslavshynějšiacutech sci-fi tohoto druhu se leckde bliacutežiacute k plashygiaacutetu Vaacutelky světů aniž by to kdy komu vadilo

IIIAsi nemaacute smysl přiacuteliš rozebiacuterat ještě docela rozshysaacutehlyacute prostor kteryacute se rozeviacuteraacute mezi Zlatyacutem věshykem a Wellsem Je plno autorů kteřiacute by staacuteli za povšimnutiacute Zmiacuteniacutem jen letmo jakeacutehosi Karla Čapka z Československa u ktereacuteho se diacuteky dishyvadelniacute hře RUR často zdůrazňuje vynaacutelez sloshyva robot (ktereacute mu ovšem poradil bratr Josef) Nebo nějakeacuteho Lovecrafta z Providence kteryacute sepsal dost vzorovou invazniacute sci-fi jmeacutenem Bar-va z vesmiacuteru později hojně opisovanou Bylo toho daleko a daleko viacutec sci-fi představovala rostouciacute přiacuteval nejasně promiacutechanyacute s horou daleko nezodpovědnějšiacutech pulpovyacutech šiacutelenostiacute detektivek hororů a kdoviacutečeho ještě

Pravyacute zlatyacute věk sci-fi je často odvozovanyacute od působeniacute Johna W Campbella coby šeacutefreshydaktora časopisu Astounding Stories Nastoupil do tohoto ctihodneacuteho uacuteřadu roku 1937 Kromě fenomeacutenu Astounding samozřejmě existovala i nejrůznějšiacute zdatnaacute konkurence často s trochu odlišnyacutem zaměřeniacutem Weird Tales s partou loshyvecraftiaacutenů Amazing Stories s Hugem Gernsbacshykem oboje o paacuter let staršiacute než Astounding Nemaacute Ar

gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

15


ale cenu popiacuterat že Campbell byl mezi všemi propagaacutetory sci-fi inspirujiacuteciacute osobnost Předeshyvšiacutem uměl saacutem dobře psaacutet za všechno zejmeacutena slavnyacute hit Who goes there později viacutecekraacutet zfilshymovanyacute jakožto Věc Campbell dost důsledně trval na tom aby otištěneacute poviacutedky měly jisteacute lishyteraacuterniacute kvality Pozvedl pulpovyacute časopis Astoun-ding už tiacutem prostyacutem trikem že platil za poviacutedky mnohem viacutec než konkurence a stal se tak jashykyacutemsi exkluzivniacutem haacutejemstviacutem a elitniacute značkou Takeacute měl Astounding podstatně vyššiacute naacuteklad přes 100 000 vyacutetisků Za to Campbell vyžadoval kvalitu a takeacute určityacute styl myšleniacute Definoval žaacutenr sci-fi prostě tiacutem že pokud by něco opravdu neshyvyhovovalo jeho přiacutesnyacutem naacuterokům tak to neoshytiskl Praacutevě od něho se stalo hlavniacutem pravidlem že zaacutepletka může byacutet třeba hodně šiacutelenaacute ale přesto musiacute miacutet věrohodneacute vědeckeacute vysvětleniacute Při tom odlišoval miacuteru teacute vědeckosti přiacutesnějšiacute byl ve fyzice neb to je věda tvrdaacute a jasnaacute beshynevolentnějšiacute u věd tehdy začiacutenajiacuteciacutech což byla pryacute třeba sociologie nebo parapsychologie Poshykud to autor opravdu dobře napsal prošlo ledashycos z hlediska vědy dost nepřijatelneacuteho

Pokud jsem měl možnost čiacutest typickeacute poshyviacutedky z Astounding byly opravdu hodně techshynickeacute Campbell ovšem už tehdy prosazoval přiacuteběhy kde zaacutekladem přiacuteběhu nejsou vynaacutelezy a stroje ale lideacute a kde věda nutiacute postavy k typicshyky lidskyacutem reakciacutem To se uvaacutediacute nepraacutevem jako charakteristickeacute pro mnohem pozdějšiacute proud ve sci-fi

Campbell měl přitom opravdu vyacutetečnyacute čich na odhalovaacuteniacute literaacuterniacutech talentů Seznam

velikaacutenů kteřiacute psali do Astounding se velmi podstatně kryje se seznamem velmistrů scishy-fi jak byli ex post jmenovaacuteni v sedmdesaacutetyacutech letech

IVVe skutečnosti to nebylo jen tak že nějakyacute pan redaktor sezval partu lidiacute a vytvořil žaacutenr Bylo za tiacutem daleko viacutec Technickyacute pokrok celou dobu autorům sci-fi tiše přitakaacuteval v tom že novyacute moderniacute věk je opravdu jinyacute než ten staryacute Techshynooptimistickaacute vypraacutevěniacute o cestovaacuteniacute leacutetajiacuteciacutemi stroji přes oceaacuten se staacutevala po Lindbergově přeshyletu realitou Automobil už nebyla žaacutednaacute sci-fi Pračku nebo myčku naacuteshydobiacute si mohl leckdo koushypit do bytu a zeměkouli rozsviacutetila elektrickaacute siacuteť Věčnyacute boj realistickeacute literatury posmiacutevajiacuteciacute se pulpovyacutem přiacutešeraacutem s vykulenyacutema očima čili Bug-eyed monsters naraacutežel na častyacute fakt že uacutedajně fantastickaacute vypraacutevěniacute sci-fistů se staacutele viacutece bliacutežila všedniacute realitě A to i v těch neshypřiacutejemnyacutech proroctviacutech Chmurnaacute vize Wellsovy Vaacutelky světů došla dost děsiveacuteho naplněniacute hned dvakraacutet

No a pak přišel ten vesmiacuter O vesmiacuteru psaacuteshyval občas i praotec Verne a praotec Wells Bylo to celkem logickeacute pokračovaacuteniacute toho cestovaacuteniacute po zeměkouli jak již bylo předvedeno Oba prashyotcoveacute takto dospěli na Měsiacutec Tohle všechno ale bylo ničiacutem proti poprasku kteryacute strhly prvshyniacute pokusy s raketami v letech dvacaacutetyacutech a vize cest do vesmiacuteru kteryacutemi se vaacutežně začali zabyacutevat vědci za druheacute světoveacute vaacutelky V čele vyacutevoje byli v tomto směru Němci za nimi Američaneacute a poshystupně se přidaacutevaly i dalšiacute země Ukazovalo se že vesmiacuter je mnohem bliacutež a je dostupnějšiacute než se zdaacutelo A tento trend staacutele siacutelil uacuteměrně k dalshyšiacutem pokusům

Podle Asimova skončil Zlatyacute věk sposhylu s Astounding v původniacute podobě někdy kolem roku 1950 Jaacute jsem proti tomu přesvědčen že duch Ast-ounding žil nejmeacuteně do roku 1970 v tomto smyslu je čas do roku 1950 spiacuteše předeshyhra Vypuštěniacute Sputniku v roce 1957 Rusy Gagarin v roce 1961 a cesta Amerishyčanů na Měsiacutec v roce 1969 zvrtla postupně rostouciacute zaacuteshyjem o sci-fi v uacuteplneacute šiacutelenstviacute Pravověrnyacute sci-fista ktereacuteshyho měli někdy v roce 1930 za blaacutezna musel v době Apolla zažiacutet naprostyacute triumf Podoshytyacutekaacutem že z teacute zlateacute generashyce se toho dožili prakticky Ar

gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

16


všichni Maacutelokdy se stane že se dostane nějakeacute intelektuaacutelniacute skupině tak dramatickeacute satisfakce Všechny ty rakety kosmolety atomoveacute bomby lasery a jineacute divy se nejenže dařilo realizovat ale dokonce se staly tiacutem uacuteplně nejdůležitějšiacutem pro přežitiacute civilizace V tomto paradigmatu viděno Hitlera porazil radar a ruskeacute raketomety Japonshyce porazily atomovky a křehkou rovnovaacutehu svěshyta v šedesaacutetyacutech letech držely rovněž atomovky a rakety Kennedyho patetickeacute prohlaacutešeniacute o cesshytě na Měsiacutec že bdquoneexistuje nic důležitějšiacuteholdquo daacutevaacute v tomto světle uacuteplně jinyacute smysl Zaacutepadu i Vyacutechoshydu bylo jasneacute že když se na cestě technickeacuteho uacuteprku zastaviacute ten druhyacute je předežene a smete do zapomněniacute Takže v bdquokosmickeacute košiacutekoveacuteldquo rozhodně nešlo jen o nějakou bdquopředraženou tushyristikuldquo jak se tomu posmiacutevali zliacute novinaacuteři ale o něco co považovala celaacute epocha za uacuteplneacute jaacuteshydro sveacuteho přežitiacute Mimochodem zajiacutemavě tohle teacutema oživil současnyacute Nolanův film Interstellar

VPřesto je třeba zdůraznit že mezi realistickou čili vaacutežnou literaturou na straně jedneacute a mezi fantastickou kde sci-fi uchopila vlaacutedu a stala se nadlouho synonymem pro fantazii všeho drushyhu ležela železnaacute a hodně vysokaacute zeď

Nobelova cena pro autory sci-fi byla neshymyslitelnaacute věc Ostatně nebyla udělena za scishy-fi dodnes Oscara pro nejlepšiacute film dostal až Paacuten prstenů v roce 2003 a to nebyla sci-fi Kritik kteryacute se vaacutežně zabyacuteval sci-fi literaturou někdy ve třicaacutetyacutech letech si kopal hrob pro svoji odshy

bornou pověst Věci došly dokonce tak daleko že školy ciacuterkve a jineacute mocneacute instituce organizoshyvaly občas likvidovaacuteniacute bdquobrakoveacuteldquo literatury z knihoven a to jak v Americe tak v Evropě Před zashyčaacutetkem vaacutelky došlo i na občasneacute paacuteleniacute knih Dnes maacuteme spojeno podobneacute barbarstviacute s Hitlerem a Stalinem ale ono se tiše zashypomnělo na to že ani ty nejsvoshybodnějšiacute země v tomhle nebyly tak uacuteplně bez viny

V jaacutedru sci-fi byl tedy takeacute určityacute odboj a protest Za zaacutechranu fantazie jako takoveacute kteshyrou moderniacute věk prohlaacutesil za meacuteněcennou Za ciacutele ktereacute si bdquovysokaacute literaturaldquo uacuteplně přestala klaacutest totiž napřiacuteklad napiacutenavost a zaacutebavnost V tomto směru staacutela sci-fi na společneacute frontě s detektivkou nebo s hororem

Fenomeacuten kteryacute pracovně nazyacutevaacutem Brad-buryho vaacutelka propukl už ve čtyřicaacutetyacutech letech v padesaacutetyacutech začal neacutest jisteacute vyacutesledky a v letech šedesaacutetyacutech praacutevě v raacutemci vrcholu kosmickeacuteho šiacutelenstviacute už bylo na zaacutepadniacute straně pomalu doshybojovaacuteno Kritici začali vaacutehavě uznaacutevat že liteshyratura kteraacute oblibou a prodejnostiacute drtiacute už leacuteta tu oficiaacutelniacute maacute v sobě takeacute i jisteacute kvality Sci-fisteacute byli z fantastickyacutech žaacutenrů ti prvniacute co byli postupně vzati na milost jejich knihy začaly vyshychaacutezet v pevneacute vazbě a bylo o nich možno psaacutet bez nebezpečiacute že se recenzent znemožniacute

Asi nejdramatičtějšiacute projev tohoto bdquoobjeshyveniacuteldquo sci-fi na našiacute straně barikaacutedy je kniha Lashybyrint Vyšla v neuvěřitelneacutem roce 1954 v době kdy nesmělo vychaacutezet prakticky nic rozumneacuteshy

ho Přiacutečinou bylo samozřejmě to že i Rusoveacute měli rakety a zaacutejem o vesmiacuter a občas nějakyacute ten

soudruh napsal sci-fi a zřejmě se někde v zaacutekulisiacute diskutovalo o tom zda to naacutehodou neniacute nashyopak teacutema velice socialistickeacute a žaacutedouciacute Kniha působila jako naprostaacute bomba ještě o dvacet let později kdy jsem ji rukou neshydospělou lovil z našiacute knihovny a četl Pozoruhodnaacute je na niacute i Hoff-

meisterova předmluva a pozoruhodneacute je i vyacuteshytvarneacute provedeniacute nikdy později neopakovaneacute

Po Labyrintu ovšem u naacutes zavlaacutedlo ticho na dalšiacutech mnoho let V tom tichu se okrajově mihly již zmiacuteněneacute filmy Karla Zemana vydaacuteval se Jules Verne a občas nějakyacute ten sci-fi autor kteryacute měl kdoviacuteproč vyacutejimku K tomu osamělyacute film Ikarie XB1 kteryacute se mnohem později stal naacutezvem pro slavnyacute českyacute sci-fi časopis Na reshyprezentativniacute vyacutebor poviacutedek čiacuteslo dvě se čekalo až do roku 1967 kdy vyšel Tunel do poziacutetřiacute Ale to už jak jsem naznačil byl jinyacute věk věk Aposhylla věk kdy se Stanley Kubrick stal s 2001 Ves-miacuternou Odyseou ikonou a kdy byla Bradburyho vaacutelka věc prakticky vyřešenaacute na zaacutepadě i na vyacuteshychodě V sedmdesaacutetyacutech letech se i u naacutes kapashyjiacuteciacute pramiacutenky sci-fi pomalu změnily v povodeň praacutevě jako se to stalo v Americe v letech padesaacuteshytyacutech Už se to prostě smělo a sci-fi psal kdejakyacute jouda I jaacute saacutem

Na zaacutepadě mezitiacutem zlatyacute věk skončil scishy-fi se začala drasticky měnit a na nebi zablikaly noveacute hvězdičky Tolkien fantasy a tak podobně Ale to už do tohoto přiacuteběhu nepatřiacute

Fenomeacuten kteryacute pracovně nazyacutevaacutem Bradburyho vaacutelka

propukl už ve čtyřicaacutetyacutech letech

Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

17


VIFenomeacuten jmeacutenem Star Trek patřiacute do teacuteto uacutevahy čaacutestečně zejmeacutena prvniacutemi třemi seacuteriemi odshystartovanyacutemi z roku 1966 To ostatniacute je vesměs daleko pozdějšiacute a projevuje viacutece či meacuteně vyacuterazshyneacute znaky reforem sci-fi Bez ohledu na to že seriaacutel vznikl spiacuteše na konci zlateacuteho věku nebo ještě spiacuteše po něm je přiacutemo bytostnou esenciacute stylu teacute nejpravověrnějšiacute možneacute sci-fi se všemi vyacutehodami i špatnostmi

1 Je to ve vesmiacuteru a v budoucnosti V teacute době viděli autoři budoucnost jasně ndash bude se imrveacutere cestovat odněkud někam na pashylubě kosmickyacutech lodiacute

2 Když chce autor radikaacutelně změnit prostřeshydiacute a ukaacutezat svět kde je to uacuteplně jinak pak je to na nějakeacute jineacute planetě A jsou tam mi-mozemšťani Vesmiacuter bez obydlenyacutech plashynet a mimozemšťanů neniacute pro zaacutevěr zlashyteacuteho věku myslitelnyacute V teacute době se už ani neřešilo zda budou mimozemšťani objeshyveni ale jen to kdy a kde k tomu dojde

3 Přiacuteběh je budovaacuten jaksi shora Řešiacute se lid-stvo jako druh Centrem přiacuteběhu nebyacutevaacute hrdina jakožto individuum ale kolektiv společenstvo I když je na palubě Enterprishyse jen paacuter maniacuteků je naacutem jasneacute že jsou to reprezentanti celeacuteho lidstva Pokud selžou oni pravděpodobně vymře celaacute civilizace Hrdina je při tom nejčastěji technickyacute typ vědec inženyacuter kosmonaut ale takeacute často

obyčejnyacute člověk Rozhodně žaacutednyacute superhrshydina Jde o dobrodružstviacute rozumu ve kteshyreacutem je třeba utaacutehnout někde nějakyacute důleshyžityacute šroubek rozhodně ne o nějakyacute projev siacutely nebo vaacutelečneacuteho uměniacute Tento pohled na věc se mimochoshydem nakonec uacuteplně kryje s naacutezory teacute bdquovaacutežshyneacuteldquo moderniacute literatury jak se utvaacuteřela od třicaacutetyacutech let do let šedesaacutetyacutech Je zvlaacuteštniacute paradox v tom že ve snaze o uznaacuteniacute a zaacuteshyvažnost se sci-fi postupně začala v lecčem podobat sveacutemu protivniacutekovi

4 Přiacuteběhy jsou přiacutemo apologiiacute tolerance ne-naacutesiliacute miacuteru a podobně Zliacute mimozemšťani jsou v zaacutesadě nepřijatelniacute většinou jde o nějakeacute nedorozuměniacute Latentniacute strach ze studeneacute vaacutelky se tu skrytě vyjevuje na celeacute čaacuteře je tam to co bychom chtěli slyshyšet že ti bolševici to vlastně nemysliacute tak zle a je to jen nedorozuměniacute Make love not war Prostě šedesaacutetaacute leacuteta ve všiacute dětshyskeacute naivitě

5 Současneacuteho divaacuteka přiacutemo fascinuje zvlaacuteštniacute statičnost přiacuteběhů Ona se vůbec počiacutenaje tiacutem uacuteplně prvniacutem Vernem docela podstatnaacute čaacutest všech sci-fi děje v jakeacutemsi dopravniacutem prostředku kde vaacutem nezbyacutevaacute než sedět v křesle a očekaacutevat co se stane Může probiacutehat jakeacutesi technickeacute drama kdy je v dopravniacutem prostředku bomba někdo po vesmiacuterneacute lodi střiacuteliacute je povolenyacute někde ten šroubek kteryacute v realitě sedmdesaacutetyacutech let vystihuje legendaacuterniacute hlaacuteška Houstone

maacuteme probleacutem Přesto ve všech těchto přiacutepadech sediacute posaacutedka pevně v křeslech a o věci pouze konverzuje Občas se poshyviacutedaacute s nějakyacutemi mimozemšťany jakyacutemsi videotelefonem přiacutepadně se někdo teleshyportuje někam a tam se pro změnu stojiacute a tlachaacute daacutel Celeacute by to fungovalo daleko přeshysvědčivěji jako rozhlasovaacute hra vizuaacutelniacute dojem je vlastně dost zbytečnyacute a rušivyacute Naprosto to neniacute naacutehoda protože 2001 Vesmiacuternaacute Odyssea vypadala uacuteplně stejně a Ikarie XB-1 takeacute Vypadala by tak i většina zfilmovanyacutech Clarků a Asimovů

6 A pokud zcela vyacutejimečně postavy z křeshysel vstanou a jdou do akce je z toho často komedie

7 Věda v tom neniacute žaacutednaacute Jako fakt ne Je až uacutežasneacute jakou trajektorii urazila původniacute Vernova technickaacute zaacutepletka založenaacute na nějakeacutem docela pravděpodobně vypashydajiacuteciacutem vynaacutelezu ke zvlaacuteštniacute sebeparodii Star Treku kde se leacutetaacute pomociacute neznaacutemyacutech technologiiacute vykřikujiacute nesmyslneacute techshynickeacute pokyny a vystupujiacute mimozemšťashyneacute kteřiacute se v principu moc nelišiacute od těch pulpovyacutech kraacutesnyacutech princezen Z vědy zbyla jen dojemnaacute viacutera že někde ve vesmiacuteshyru musiacute byacutet tutově nějaciacute mimozemšťani a že když umiacutestiacuteme bizarniacute jinyacute svět na jinou planetu je vědeckost zaacutepletky zachraacuteněshyna Možnaacute si užije psycholog zkoumajiacuteciacute duši autorů diacutela a fanoušků

Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

18


VIIZatiacutem jsem popisoval fenomeacuten zlateacuteho věku a klasickeacute sci-fi jako poměrně homogenniacute masu autorů s podobnyacutemi naacutepady a podobnyacutem myshyšleniacutem Skutečnost byla samozřejmě o dost složitějšiacute Chrlit v teacuteto souvislosti zaacutevěje jmen kteraacute se proslavila v teacute nejslavnějšiacute generaci zlashyteacuteho věku asi nedaacutevaacute smysl Nakonec jich ale paacuter připomenu jakyacutesi pomyslnyacute světovyacute sci-fi

top ten A pokud se chce někdo haacutedat že jsem zapomněl někoho dalšiacuteho a důležiteacuteho pak maacute pravdu

Isaac Asimov Nějak jsem nepochopil proč se praacutevě on stal největšiacute hvězdou Maacutem podezřeniacute že je to trošku přiacutepad Dana Browna byl v pravyacute čas na spraacutevneacutem miacutestě Respekt mu vydobylo asi už to že maacute vědeckeacute vzdělaacuteniacute Stal se nejvyššiacutem guru přes člověku podobneacute roboty čili androidy a jeho vynaacutelez bdquozaacutekonů robotikyldquo tomu dodal šťaacutevu Pokud si přečtete jeho knishyhu Jaacute robot viacutete vše Nadaci uacutedajně nejlepšiacute sci-fi všech dob a všech věků snad už ani čiacutest nemusiacutete

Arthur C Clarke Pokud ne Asimov tak Clarke je tiacutem největšiacutem bohem sci-fi Umiacute psaacutet o kus leacutepe než Asimov což se projevilo v něshykteryacutech slavnyacutech poviacutedkaacutech jako Devět miliard božiacutech jmen Mnoho z nich je opravdu skvělyacutech S romaacuteny to už tak slavneacute neniacute v delšiacute ploše vaacutes čekaacute modernizovanyacute Wells nebo Verne přiacutepadshyně Star Trek Zajiacutemaveacute byacutevaly vizionaacuteřštějšiacute věci jako nejslavnějšiacute 2001 Vesmiacuternaacute Odyssea ale ty zase trpiacute určitou ukecanostiacute a dost pomalyacutem dějem

Robert Heinlein Dalšiacute obrovskyacute kult Aushytor takovyacutech věciacute jako Starship troopers tedy akčnějšiacutech a ironickyacutech drsňaacuteren i miacuterumilovshynějšiacutech jako The Door into Summer Hrdinoveacute jsou meacuteně maacutetožniacute a tiacutem sympatičtějšiacute Neniacute to špatneacute ale nějak mne to nikdy nesrazilo ze židle

Clifford D Simak Je zajiacutemavyacute tiacutem že je českeacuteho původu Pohodoveacute často i dost poeticshy

keacute věci cvičeniacute v toleranci všeho druhu Nic pro drsňaacuteky Kniha Když ještě žili lideacute co u naacutes vyšla v nejhlubšiacutem komunismu je hodně dobraacute

Phillip K Dick Jeden z těch ktereacute maacute snad ještě cenu čiacutest Jeho světy jsou těžce parashynoidniacute a pochmurneacute a zfilmovaacuteniacute jeho předlohy se ukazuje byacutet patent na nejdůležitějšiacute sci-fi filshymy vznikleacute ovšem v daleko novodobějšiacute uacuteprashyvě zlateacutemu věku bytostně ciziacute ndash Blade Runner Total Recall Minority Report Impostor Screa-mers Next Časem ovšem i tady odhaliacutete modus operandi a začne vaacutes to zmaacutehat

Brian W Aldiss Považuje se za jakeacutehoshysi dědice celeacute teacute slavneacute generace velmistrů Ve skutečnosti psal nejlepšiacute věci na začaacutetku jako Nonstop kteryacute jsem zařadil do sveacuteho absolutniacuteshyho osobniacuteho top ten na konci spiacuteš opisoval saacutem sebe

Alfred Bester Kdyby nic jineacuteho ze sci-fi romaacuten Demolished man byste vynechat neměli V tom se shoduji s Ondřejem Neffem ohromujiacuteshyciacute kniha jakyacutesi pravzor pozdějšiacuteho cyberpunku

Ray Bradbury Čekali jste to a muselo to přijiacutet Tento člověk při tom do seznamu patřiacute nejmeacuteně ze všech Sci-fi psal jen v tom smysshylu že mu to pan Campbell z nějakeacuteho důvodu na začaacutetku uznal Ve skutečnosti je to většinou fantasy a zatraceně často takeacute realismus A obshyčas čistyacute horor Technicky uacuteplně jinaacute liga než všichni ostatniacute a takeacute si ho odedaacutevna všiacutemali spisovateleacute vaacutežneacute literatury Marťanskaacute kronika a 451 stupňů Fahrenheita jsou jeho nejslavnějshyšiacute delšiacute věci oboje cvičeniacute na teacutema Bradburyho vaacutelka Takeacute si asi všimnete že podobně jako Ar

gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19


jeho učitel Poe měl s většiacutem rozměrem probleacuteshymy a jen stěžiacute mu to držiacute pohromadě Jednotliveacute diacutelky těchto sklaacutedaček jsou ovšem jako poviacutedshyky vyacuteborneacute Poviacutedek stvořil za veledlouhyacute život mnoho stovek Hlavniacute jeho probleacutem je že z teacute laviny vyacutetvorů je těch geniaacutelniacutech jasnaacute menšishyna Ovšem pokud jsou geniaacutelniacute tak potom jsou opravdu bez konkurence

Kurt Vonnegut Trochu podobnyacute přiacutepad Takeacute ho uznaacutevala vysokaacute literatura dřiacutev než všechny ostatniacute Pravyacute opak Bradburyho ndash cyshynickyacute drsnyacute sarkastickyacute Takoveacute věci jako Sireacute-ny z Titanu nebo Jatka čiacuteslo 5 určitě stojiacute za čteniacute i dnes

Stanisław Lem Řiacutekalo se že ve vyacutechodshyniacutem bloku se děliacute sci-fi na Stanisłava Lema a na

to ostatniacute Dodaacutevalo se že Lem je ta zajiacutemavějšiacute polovina Půjdu ještě daacutel možnaacute by to šlo tvrdit i o uacuteplně celeacute světoveacute sci-fi s podobnyacutem vyacutesledshykem Lemovi roboti jsou mnohem lepšiacute než Asishymovovi vize mnohem smělejšiacute a chytřejšiacute než Clarkovy paranoia umiacute byacutet stejně šiacutelenaacute jako u Dicka a tak daacutele Jen porazit Bradburyho v poshyezii to by asi Lem nedokaacutezal

Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20


ZrcadloZdislava Pavlůskovaacute

bdquoAdriano Grahaam je ve velkeacutem saacutele a čekaacute se jen na tebeldquo zakřičel Will malyacute černovlasyacute chlapec s povyacutešenyacutem chovaacuteniacutem Rozhleacutedl se po miacutestnosti kam vstoupil a u okna uviděl malou sedmiletou hol-čičku se špinavou panenkou v naacuteručiacute

bdquoGrahaam on už se vraacutetil z cest Proč mi to nikdo neřeklldquo zeptala se Adriana a posadila si panenku na kliacuten

bdquoA proč by ti to někdo měl řiacutekatldquo zeptal se chlapec chladně bdquoHni sebou Grahaam nebude čekat věčněldquo dodal ještě a zamiacuteřil do Velkeacute siacuteně

Adriana si povzdechla Na tvrzi kde žila ji nikdo neměl raacuted Všichni jiacute řiacutekali bdquopřivandrovalecldquo Straacuteže ji našly před pěti lety u vrat Nikdy nepoznala sveacute rodiče Lideacute ji přehliacuteželi a děti si s niacute nechtěly hraacutet Ale Grahaam byl jinyacute Měl ji raacuted a ona zase jeho Proto ji tak mrzelo že jiacute zatajili jeho přiacutejezd Mlčky šla do Velkeacute siacuteně Když vešla oheň v krbu přiacutejemně hřaacutel a dřevo vesele praskalo Před krbem byla rozestřena medvědiacute kožešina a u niacute staacutela dubovaacute židle Na niacute seděl statnyacute rytiacuteř Vlasy a vousy měl biacuteleacute jak mleacuteko zpod huňateacuteho obočiacute

mu jako hvězdy zaacuteřily oči co toho musely tolik vidět a zažiacutet I když byl staryacute pořaacuted měl velkou siacutelu a bezpočet zkušenostiacute Proto byl taky pořaacuted na cestaacutech ndash staacutele ve službaacutech kraacutele Ale vždycky si našel čas vyklaacutedat dětem přiacuteběhy o daacutevnyacutech hrdinech a jejich odvaze

bdquoTady jsi Už jsem pro tebe chtěl jiacutetldquo řekl pobaveně a poposedl si na židli V siacuteni bylo šero a do oken bubnoval deacutešť

bdquoNo když už jsme tu všichni tak můžu začiacutet vypraacutevět Co vy na toldquo

Děti si miacutesto odpovědi sedly na podlahu kolem Grahaama Ten se s uacutesměvem podiacuteval po sveacutem maleacutem obecenstvu a začal vypraacutevět Vypraacutevěl o mladeacutem dobrodruhovi kteryacute diacuteky sveacute odvaze a důvtipu přemohl draka co sužoval vesnici Vypraacutevěl o kraacutesneacute a silneacute diacutev-ce kteraacute pomohla sveacutemu paacutenu porazit strašneacuteho nepřiacutetele Když dovypraacutevěl všechny přiacuteběhy tak Adriana odešla z Velkeacute siacuteně a jen tak bloumala po tvrzi Bylo jiacute smutno Tolik toužila po svyacutech rodi-čiacutech Tolik toužila po tom aby ji někdo uznaacuteval aby ji někdo bral na vědomiacute Zabranaacute to těchto myšlenek vešla do dlouheacute uacutezkeacute chodby Zastavila se a zamyšleně přimhouřila oči

bdquoZvlaacuteštniacuteldquo pomyslela si bdquotuhle čaacutest tvrze jsem ještě nepro-zkoumalaldquo Došla až na konec chodby Na leveacute stěně bylo v černeacutem raacutemu zašleacute zrcadlo a hned vedle velkeacute kovoveacute dveře Zkusila je ote-vřiacutet Nepohnuly se ani o piacuteď Vzdala to a zadiacutevala se na zrcadlo Stoupla si před něj a sledovala v něm svůj obraz bdquoByacutet tak velitelkou o ktereacute vypraacutevěl staryacute Grahaamldquo pomyslela si Představila si že už neniacute malou holčičkou ale kraacutesnou a silnou ženou Miacutesto sveacuteho sta-reacuteho oblečeniacute viděla uacutežasnou střiacutebrnou zbroj miacutesto odřeneacute panen-ky držela v ruce jemně tepanyacute jednoručniacute meč Najednou dostala chuť pokusit se znovu otevřiacutet ty kovoveacute dveře Stoupla si před ně položila dlaně na chladnyacute kov a zatlačila Dveře se jako na povel ro-zevřely a Adrianu zalila zlataacute zaacuteře

21


Když opět mohla vidět kolem sebe vykřikla překvapeniacutem Staacute-la u stromu a všude kolem byly stany a vyhaslaacute ohniště Adriana strnula Z jednoho stanu vylezl vojaacutek v lehkeacute koženeacute zbroji s lukem a toulcem plnyacutem šiacutepů na zaacutedech

bdquoAch velitelkoldquo vyhrkl překvapeně když jeho pohled padl na vyděšenou Adrianu bdquoJste v pořaacutedku Mohu vaacutem nějak pomocildquo zeptal se zdvořile

bdquoNe děkujildquo odpověděla a nedbajiacutec vojaacutekova nechaacutepaveacuteho pohledu utekla Doběhla až za posledniacute stan a tam spatřila jeziacuterko

bdquoProč mi řiacutekajiacute velitelko Copak nerozeznajiacute malou holku od dospěleacuteldquo ptala se sama sebe

Došla k jeziacuterku a tam spatřila svůj odraz Oči se jiacute rozšiacuteřily uacutežasem Miacutesto špinaveacuteho obličeje s nezdravě bledou barvou kůže na ni hleděl někdo jinyacute Žena s černyacutemi vlasy zkroucenyacutemi do uzlu s očima modryacutema a hlubokyacutema tak že by se v nich leckteryacute muž mohl utopit žena s biacutelou pletiacute s lehce narůžovělyacutemi tvaacuteřemi a se rty rudyacutemi jako krev Okouzleně vzdychla a zjistila že i jejiacute hlas zniacute dospěleji a přiacutejemněji Mezitiacutem co zkoumala svou tvaacuteř k niacute došel vojaacutek a tlumeně zakašlal aby na sebe upozornil

Když se Adriana otočila řekl bdquoMaacute paniacute maacutem vaacutem vyřiacutedit vzkaz kraacutele Marica Maacutete přijiacutet do jeho stanu Chce s vaacutemi probrat nadchaacutezejiacuteciacute bitvuldquo

bdquoDobraacute zaveď mne tedy ke kraacutelildquoKdyž prochaacutezeli mezi stany přemyacutešlela Co se to se mnou sta-

lo To zrcadlo asi nebylo obyčejneacute a splnilo mi meacute přaacuteniacute Jak jinak by se z maleacute bezvyacuteznamneacute holky stala dospělaacute žena kteraacute je velitelkou vojska Z přemyacutešleniacute ji vyrušil hlas

bdquoJsme tu velitelko kraacutel vaacutes očekaacutevaacuteldquoAdriana pokračovala již sama ke vchodu do kraacutelovskeacuteho stanu

Straacuteže ktereacute hliacutedaly před stanem se postavily do pozoru když ko-

lem nich prochaacutezela Vešla dovnitř a rozhleacutedla se Stan nebyl uvnitř nijak přepychově zařiacutezen Uprostřed staacutel dlouhyacute stůl na něm mapa a na niacute dvě řady černyacutech a červenyacutech vlaječek bdquoNaši vojaacuteci a nepřaacute-teleacuteldquo napadlo Adrianu U mapy staacutel sviacutecen s pěti sviacutečkami jejichž vosk přetekl až na stůl Na stole bylo rozloženo ještě několik knih a džbaacuten s viacutenem

bdquoKonečně jste tadyldquo ozval se kraacutel Maric od stolubdquoMůj pane vojaacutek ktereacuteho jste poslal mi doručil vaacuteš vzkaz

Omlouvaacutem se že jste musel čekatldquoKraacutel nad tiacutem maacutevl rukou bdquoNejste tu kvůli omluvě jste tu pro-

to že jsem si s vaacutemi chtěl promluvit o našem nepřiacuteteli Wulfgarovi Maacute silneacute vojsko ale to naše neniacute o nic slabšiacute Bude to dlouhaacute a těžkaacute vaacutelka tak jako všechny vaacutelkyldquo

bdquoVšechny ne existujiacute i přiacutepady kdy dva znesvaacuteřeniacute vlaacutedci uza-vřou miacuterldquo vyhrkla Adriana a pomyslela si jak je zvlaacuteštniacute že před chviacuteliacute byla malaacute holka a najednou je z niacute dospělaacute bojovnice co s kraacute-lem plaacutenuje uacutetok na nepřiacutetele Osud je vaacutežně umělec

Z myšlenek ji vytrhl kraacutelův hlas bdquoJsem si jistyacute že nepřiacutetel si je vědom siacutely našich vojsk ale musiacutem braacutet v potaz i vaacuteš naacutezor Podle toho co jsem se dozvěděl od svyacutech špehů je naacuteš nepřiacutetel naacuteruživyacute bojovniacutek Dobraacute tedy budeme bojovat do posledniacuteho dechu Vojaacuteci spoleacutehajiacute na vaše veleniacute Osud kraacutelovstviacute je ve vašich rukou Můžete jiacutet velitelkoldquo

Adriana vyšla ze stanu a odpovědnost za tolik životů ji až sraacute-žela k zemi Je před niacute bitva a nemůže to už nijak změnit

Vydala rozkazy Celeacute vojsko se shromaacuteždilo na plaacuteni kde už čekal i kraacutel Wulfgar se svyacutemi muži Sama se vyhoupla do sedla vra-niacuteka ktereacuteho jiacute přivedli Vyjela v čele sveacuteho vojska Nebe ztemnělo mraky ztěžkly a na suchou rozpraskanou zem dopadly těžkeacute dešťo-

Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22


veacute kapky Ve větviacutech stromů se ozyacuteval křik havranů kteřiacute poznali že se bliacutežiacute bitva Těšili se jak budou hodovat na tělech padlyacutech

Adriana se diacutevala na nekončiacuteciacute zaacutestupy nepřaacutetel a nedala na sobě nic znaacutet Ale uvnitř ciacutetila jak ji i vojaacuteky sžiacuteraacute chorobnyacute strach Sevřela pevněji jilec sveacuteho meče Druhou rukou chtěla přitaacutehnout otěže Ale nemohla Uciacutetila že v ruce maacute ještě něco naviacutec Povolila stisk ruky a uviděla ve sveacute ruce malinkyacute předmět Držela svou ma-lou odřenou panenku V kroužkoveacute rukavici vypadala tak křehce

Najednou měla silnyacute pocit že jiacute něco chybiacute Pocit že jiacute někdo ukradl něco na co rozhodně neměl praacutevo Podiacutevala se na usmiacutevajiacuteciacute se panenku a na svůj meč v druheacute ruce Zrcadlo To je ten zloděj To je ten intrikaacuten kteryacute ji vtaacutehl do tohoto světa Adrianě došlo o co ji zrcadlo připravilo Vzalo jiacute čaacutest jejiacuteho života Ukradlo jiacute ty roky kdy se z diacutetěte měniacute na diacutevku a z diacutevky na ženu Ukradlo jiacute jejiacute budouciacute zaacutežitky Vzalo jiacute čaacutest života a na oplaacutetku dalo vaacutelku a strach

Najednou jakoby procitla jejiacute dětskaacute mysl a ona se znovu podiacute-vala na sveacute nepřaacutetele Potom na sveacute vojaacuteky Kapky deště steacutekajiacute po vyděšenyacutech tvaacuteřiacutech Havrani křičiacute ve větviacutech Opravdu chce vaacutelku Opravdu chce miacutet krev padlyacutech na svyacutech rukou Chce aby rodiny přišly o sveacute otce a muže Adrianě se zalily oči slzami

bdquoNeldquo zašeptala bdquotohle jaacute nechci Chci miacuterldquo Tiše zavzlykala a přitiskla si panenku na hruď Meč se zařinčeniacutem spadl na zem

bdquoVelitelko podiacutevejte Od nepřaacutetel přijiacuteždiacute vyjednavačldquo zavolal lučištniacutek kteryacute byl v řadě po jejiacute levici Když se posel dostal k Adria-ně domaacutehal se slyšeniacute u kraacutele Dostalo se mu ho

O chviacuteli později před vojsko vyjel kraacutel Maric na koni a oznaacutemil všem toto

bdquoKraacutel Wulfgar přemyacutešlel o smyslu a užitku jakyacute by byl z teacuteto vaacutelky Viacute že jeho vojsko je silneacute ale ani naše neniacute nejslabšiacute Věřiacute že

je možneacute předejiacutet velkyacutem ztraacutetaacutem na životech Kraacutel Wulfgar navrhl přiacuteměřiacute a jaacute kraacutel Maric jsem souhlasilldquo

Mezi vojaacuteky zavlaacutedlo veseliacute Budou se moci vraacutetit ke svyacutem že-naacutem a dětem Všichni se vraacutetili zpět do taacutebora Adriana šla ke stro-mu kde pro ni vše začalo Usedla a opřela se o něj zaacutedy Zjistila že se jiacute styacuteskaacute po tvrzi po Grahaamovi a dokonce po všech dětech Z oka jiacute po tvaacuteři stekla slza Dopadla na kořeny stromu Listiacute ve větviacutech se zatřepetalo přestože nefoukal žaacutednyacute viacutetr Adrianu přepadla uacutenava a usnula

Když se vzbudila všude kolem niacute bylo šero Uvědomila si že ležiacute na chladneacute podlaze Vstala a rozhleacutedla se Na leveacute stěně bylo stareacute zašleacute zrcadlo na ktereacutem byla dlouhaacute prasklina

bdquoJsem zpaacutetky Jsem domaldquo vydechla Rozběhla se do Velkeacute siacuteně

bdquoAle ale moje malaacute holčička nemůže spaacutetldquo zeptal se Grahaam kteryacute staacutele ještě seděl u krbu Adriana mu vylezla na kliacuten pevně ho objala a řekla

bdquoMůžu ti vypraacutevět jeden přiacuteběh Je o maleacute holčičce co se s po-mociacute zrcadla dostane do sveacuteho nesplněneacuteho přaacuteniacute Potom ale zjistiacute že ani nechce aby se splniloldquo

bdquoTak to si nechaacutem povypraacutevětldquo odpověděl Grahaam se zaacute-jmem Adriana se usmaacutela a pustila se do vypraacutevěniacute

Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23


REDAKCEČestnyacute šeacutefredaktor a duchovniacute otec projektu Roman bdquoRomikldquo Hora Redaktoři bdquoEcthelionsup2ldquo Jakub bdquoboubaqueldquo Maruš Tereza bdquoRavenldquo TomaacuteškovaacuteKorektury Tereza bdquoRavenldquo TomaacuteškovaacuteDesign a sazba Jakub bdquoboubaqueldquo Maruš II Obaacutelka (Public Domain)

INTERNETOVYacute SBORNIacuteK ČLAacuteNKŮ O RPG HRAacuteCH

Vaše člaacutenky uviacutetaacuteme na drakkarlodcentrumczZapojte se do přiacutepravy dalšiacuteho čiacutesla v našich diskuziacutech

Neniacute-li uvedeno jinak jsou použiteacute obraacutezky v public domain nebo jsou uživateli jejich praacutev autoři člaacutenků či členoveacute redakce

Comics3 Bezejmennyacute hrdina Redakce

VII a VIII diacutel

Recenze4 Čerstvě dočteno bdquoSkenderaxldquo

Dve minirecenzie stolnyacutech RPG Mind jamshymer a Aether Sea

Historie a realita7 Středověkeacute reaacutelie pro tvorbu fantasy

světů Ecthelion2

V tomto člaacutenku se pokusiacutem o shrnutiacute vyshybranyacutech středověkyacutech reaacuteliiacute ktereacute by mohly posloužit jako inspirace pro vaše vlastniacute hry a tvorbu fantasy světů Byly sbiacuteraacuteny hlavně pro potřeby hraacutečů kteřiacute se stali vlaacutedci panstviacute (v raacutemci teacutematu Střeshydověk a reaacutelie na RPG foacuteru) a obsahujiacute uacutedaje jež by měly pomoci s jejich spraacuteshyvou Pokud stojiacutete o bdquoviacutece středověkou atshymosfeacuteruldquo ve vašich hraacutech tento člaacutenek je určen praacutevě vaacutem

Literatura13 Sci-fi ndash o co tenkraacutet šlo v tom Zlateacutem

věku a po němArgonantusTentokraacutet neniacute třeba ndash na rozdiacutel od přiacuteběhů o strašidlech nebo u historickeacute fikce ndash proshydiacuterat se neprobaacutedanyacutemi pustinami proshytože o sci-fi bylo napsaacuteno plno odbornyacutech pojednaacuteniacute a dokonce i knih Napřiacuteklad Ondřej Neff jich sepsal několik podstatně lepšiacutech a zajiacutemavějšiacutech než je jeho vlastniacute uměleckeacute psaniacute Klasickaacute sci-fi je znaacutemaacute sepsanaacute a ocedulkovanaacute převaacutezanaacute mašliacute a uloženaacute do police Vězte že to kam se dnes vydaacutevaacuteme je prohliacutedka muzea

Poviacutedky21 Zrcadlo

Zdislava PavlůskovaacuteDo vaacutenočniacuteho čiacutesla zařazujeme takeacute speshyciaacutelniacute poviacutedku od třinaacutectileteacute autorky hrshydinskou fantasy s alenkovskyacutemi motivy o (ne)splněnyacutech přaacuteniacutech

Studenyacute sniacutehviacutetězně vikingoveacutevraciacute se z vaacutelky

Obsah 47 čiacutesla Uacutevodniacute haiku

Drakkar je internetovyacute sborniacutek člaacutenků o RPG hraacutech založenyacute na jaře 2007 Každeacute dva měsiacutece vyzyacutevaacuteme vaacutes čtenaacuteře abyste naacutem posiacutelali sveacute člaacutenky K těm poteacute dostanete komentaacuteře od dvou různyacutech spolushypracovniacuteků časopisu a budete miacutet čas jejich naacutevrhy zapracovat pokud to uznaacutete za vhodneacute Nakonec fishynaacutelniacute verze člaacutenků podrobiacuteme korekturaacutem zasadiacuteme do slušiveacuteho kabaacutetku a vydaacuteme jako PDF dokument

Na tomto miacutestě bychom chtěli poděkovat všem z vaacutes kteřiacute jste kdy přispěli vlastniacutem člaacutenkem Bez vaacutes by se tento projekt nemohl nikdy uskutečnit

Uvažujete-li o tom že byste takeacute začali v Drakshykaru publikovat srdečně vaacutes zveme do našich orgashynizačniacutech diskusiacute

2



Diacutel V

II M

lha

Diacutel V

III B

oles

tneacute vzpo

miacutenky

3
















4















Sken

dera

x ndash Č

erst

vě d

očte

no

5








Sken

dera

x ndash Č

erst

vě d

očte

no

6













7











thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

8










Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

9












thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

10












thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

11










Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

12











13














Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

14









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

15









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

16
















Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

17












Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

18













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19






Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23







Diacutel V

II M

lha

Diacutel V

III B

oles

tneacute vzpo

miacutenky

3
















4















Sken

dera

x ndash Č

erst

vě d

očte

no

5








Sken

dera

x ndash Č

erst

vě d

očte

no

6













7











thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

8










Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

9












thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

10












thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

11










Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

12











13














Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

14









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

15









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

16
















Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

17












Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

18













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19






Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23




















4















Sken

dera

x ndash Č

erst

vě d

očte

no

5








Sken

dera

x ndash Č

erst

vě d

očte

no

6













7











thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

8










Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

9












thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

10












thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

11










Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

12











13














Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

14









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

15









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

16
















Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

17












Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

18













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19






Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23



















Sken

dera

x ndash Č

erst

vě d

očte

no

5








Sken

dera

x ndash Č

erst

vě d

očte

no

6













7











thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

8










Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

9












thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

10












thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

11










Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

12











13














Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

14









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

15









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

16
















Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

17












Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

18













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19






Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23












Sken

dera

x ndash Č

erst

vě d

očte

no

6













7











thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

8










Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

9












thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

10












thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

11










Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

12











13














Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

14









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

15









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

16
















Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

17












Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

18













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19






Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23

















7











thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

8










Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

9












thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

10












thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

11










Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

12











13














Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

14









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

15









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

16
















Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

17












Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

18













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19






Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23















thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

8










Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

9












thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

10












thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

11










Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

12











13














Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

14









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

15









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

16
















Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

17












Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

18













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19






Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23














Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

9












thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

10












thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

11










Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

12











13














Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

14









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

15









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

16
















Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

17












Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

18













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19






Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23
















thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

10












thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

11










Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

12











13














Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

14









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

15









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

16
















Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

17












Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

18













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19






Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23
















thel

ionsup2

ndash St

ředo

věkeacute

reaacute

lie

pro

tvor

bu fa

ntas

y

11










Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

12











13














Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

14









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

15









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

16
















Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

17












Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

18













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19






Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23














Ecth

elio

nsup2 ndash

Stře

dově

keacute r

eaacuteli

e pr

o tv

orbu

fant

asy

12











13














Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

14









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

15









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

16
















Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

17












Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

18













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19






Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23















13














Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

14









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

15









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

16
















Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

17












Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

18













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19






Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23


















Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

14









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

15









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

16
















Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

17












Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

18













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19






Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

15









gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

16
















Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

17












Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

18













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19






Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

16
















Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

17












Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

18













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19






Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23




















Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

17












Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

18













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19






Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23
















Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

18













gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19






Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23

















gona

ntus

ndash Sc

i-fi

O c

o te

nkraacute

t šl

o v

tom

Zla

teacutem

19






Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23










Argo

nant

us ndash

Sci-

fi O

co

tenk

raacutet

šlo

v to

m Z

lateacute

m

20












21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23
















21




















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23
























Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

22

















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23





















Zdis

lava

Pav

lůsk

ovaacute

ndash Zrc

adlo

23










Date post:	27-Nov-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

č. 47 | prosinec 2014 - Drakkar

Documents