Translation © Miloslav Hronek, 2004,
ZdenÏk Nejezchleb, 2004
Odborn· revize Old¯ich Pulkert, 2004
ISBN 80-7021-736-7
Auto¯i publikace tÌmto dÏkujÌ Sieghardu Brandenburgovi a nakladatelstvÌ G. Henle -Verlag v MnichovÏza laskav˝ souhlas k bezplatnÈmu vyuûitÌ soubornÈho vyd·nÌ korespondence Ludwiga van Beethovena (Beethovens Briefe, Gesamtausgabe) jako podkladu k v˝bÏru a p¯ekladu dopis˘ pro toto ËeskÈ vyd·nÌ,a souËasnÏ dÏkujÌ »esko-nÏmeckÈmu fondu budoucnosti v Praze,kter˝ svou finanËnÌ podporou umoûnil vyd·nÌ tÈto publikace.
VyobrazenÌ na str. 4:
Ludwig van Beethoven
Scheffner˘v mÏdiryt
podle kresby
G. Steinhausera, 1801
Obsah
⁄vodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
IBeethovenovy dopisy z Bonnu (1783ñ1792) . . . . . . . . . . . . . . . . 21
IIBeethovenova prvnÌ vÌdeÚsk· lÈta (1793ñ1802) . . . . . . . . . . . . . . 31
IIIBeethovenovo tv˘rËÌ zr·nÌ a prvnÌ krize (1800ñ1802) . . . . . . . . . 53
IVBeethoven uzn·van˝m umÏlcem (1803ñ1808) . . . . . . . . . . . . . . . 79
VBeethoven nez·visl˝m umÏlcem (1809ñ1810) . . . . . . . . . . . . . . . 113
VINa vrcholu spoleËenskÈho uzn·nÌ (1811ñ1815) . . . . . . . . . . . . . . 133
VIIKarl Beethoven, choroby a tv˘rËÌ vzepÏtÌ (1816ñ1819) . . . . . . . . 227
VIIIObdobÌ vrcholnÈho mistrovstvÌ (1820ñ1827) . . . . . . . . . . . . . . . . 275
P¯Ìlohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 369Jmenn˝ rejst¯Ìk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 373Skladby L. v. Reethovena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 382
⁄vodem ÑÖjak a proË Ösezn·te z mÈho dopisuÖì
VÌdeÚ, 16. ledna 1805
V˝bÏr dopis˘ z korespondence Ludwiga van Beethovena,kter˝ p¯edkl·d·me ËeskÈ ve¯ejnosti, a informaËnÌ podklady k nim, jep¯eloûen ze staröÌch vyd·nÌ, revize se opÌr· o poslednÌ soubornÈ vyd·-nÌ Beethovenov˝ch dopis˘ (Beethoven Briefe, Gesamtausgabe), kterÈp¯ipravil Sieghard Brandenburg, vÏdeck˝ pracovnÌk Beethovenovadomu v Bonnu, a v roce 1998 je vydalo nakladatelstvÌ Henle Verlagv MnichovÏ. PonÏvadû toto vyd·nÌ Beethovenovy korespondence jevelmi obs·hlÈ, zahrnuje veökerÈ dostupnÈ pÌsemnÈ materi·ly a obsa-huje i doklady pro bÏûnÈho Ëten·¯e nep¯Ìliö v˝znamnÈ, bylo nutnÈ sep¯i v˝bÏru orientovat na ty dopisy, respektive dokumenty, kterÈ ËeskÈ-mu, a to i laickÈmu Ëten·¯i mohou bezprost¯ednÏji p¯iblÌûit Beethove-novu osobnost ve svÏtle jeho vlastnÌch z·jm˘, myölenek, snah, ˙silÌa ud·lostÌ, jeû prov·zely jeho ûivot. Nebylo samoz¯ejmÏ re·lnÈ p¯evzÌta p¯eloûit vöech 1600 dopis˘, publikovan˝ch v soubornÈm vyd·nÌ, jiûproto ne, ûe tÈmϯ polovina z nich, kter· se dochovala, je r·zu vÌcemÈ-nÏ obchodnÌho a zab˝v· se jedn·nÌm s nakladateli a jejich prost¯ednÌkynebo obsahuje skladatelovy doplÚky, pozn·mky a poûadavky, t˝kajÌcÌ setisku jeho skladeb. Z tÏchto dopis˘ bylo p¯eloûeno a do naöÌ publikacep¯evzato jen 387. Ovöem takÈ tento v˝bÏr dopis˘, i kdyû je omezenÏj-öÌho rozsahu, si samoz¯ejmÏ klade za ˙kol umoûnit z·jemc˘m hluböÌnahlÈdnutÌ do bÏûnÈho ûivota, psychiky a intelektu tohoto geni·lnÌhotv˘rce. SnaûÌ se postihnout Beethoven˘v osobnÌ, umÏleck˝ a duchovnÌv˝voj a zachytit osobitÈ rysy jeho lidskÈh p¯irozenosti i duchovnÌho for-m·tu. Sv˝m zp˘sobem takÈ naznaËuje souvislosti jeho tvorby s vnÏjöÌmipodnÏty, a zejmÈna s jejÌm uplatÚov·nÌm v dobovÈm umÏleckÈm ûivo-tÏ. Je vöak p¯edevöÌm p¯ÌspÏvkem k bezprost¯ednÌmu pochopenÌ a po-zn·nÌ skladatele jako re·lnÈ bytosti, spjatÈ s dobou, lidmi a ud·lostmi,kterÈ tuto dobu tvo¯ily.
Pro ËeskÈho Ëten·¯e, vzhledem k obecnÏjöÌmu posl·nÌ publikace,jsme povaûovali za ˙ËelnÈ vytvo¯it ponÏkud pozmÏnÏnou vlastnÌ kon-cepci edice, zejmÈna pokud jde o dokumentaci a vysvÏtlivky, kterÈ jsmerozloûili do systÈmu pozn·mek za dopisy a odkaz˘ pod Ëarou a doplnilije nebo upravili. Chronologie ¯azenÌ dopis˘ vöak z˘st·v· zachov·na
11
a pro odbornÈ z·jemce uv·dÌme v z·hlavÌ jednotliv˝ch dopis˘ v z·vor-k·ch za pÌsmenem G[esamtausgabe] ËÌslo, odkazujÌcÌ na za¯azenÌdopisu v uvedenÈm soubornÈm vyd·nÌ.
Pr·ce na p¯ekladech Beethovenov˝ch dopis˘ neprobÌhala pochopi-telnÏ vûdy bez komplikacÌ a r˘zn˝ch ot·zek. To zejmÈna v tÏch pas·-ûÌch, kterÈ naznaËovaly vÏci zn·mÈ jen pisateli a adres·tovi a kde bylonutnÈ v ËeötinÏ volit kompromisnÌ znÏnÌ p¯ekladu. ObdobnÏ tomubylo v pas·ûÌch, k jejichû formulacÌm a slovnÌm h¯ÌËk·m se Beethovenvzhledem ke svÈ povaze obËas r·d uchyloval a kterÈ nÏkdy naznaËovalymoûnost dvojznaËnÈho v˝znamu. TakÈ Beethoven˘v vÏtn˝ syntax, sty-listika a Ëasto i lapid·rnost text˘ ne vûdy umoûÚovala p¯ekladatel˘mp¯esnÏ respektovat origin·l. Tento v˝bÏr vöak i p¯esto zajistÈ splnÌ svÈposl·nÌ a umoûnÌ Ëten·¯i sezn·mit se nejen s tÌm, co prov·zelo prak-tick˝ ûivot geni·lnÌho umÏlce, ale i s dobov˝m prost¯edÌm, do kterÈhobyl pr˘bÏh jeho ûivota zasazen, a s tÌm, jak· spoleËensk·, myölenkov·a stylistick· ˙roveÚ byla u dobovÈ korespondence bÏûn·.
Beethovenova korespondence je v˝mluvn˝m dokladem r˘zn˝chosobnÌch a umÏleck˝ch souvislostÌ, kterÈ skladatel˘v ûivot prov·zely.Beethoven proöel v pr˘bÏhu svÈho ûivota sloûit˝m duchovnÌm a umÏ-leck˝m v˝vojem. V ml·dÌ se zpoË·tku vÏnoval v˝konnÈmu umÏnÌ,hlavnÏ jako pianista, postupnÏ vöak jeho vÏhlas hudebnÌho skladatelevzr˘stal, zatÌmco ub˝v·nÌ jeho sluchu mu st·le vÌce znemoûÚovalosamostatnÈ koncertnÌ vystupov·nÌ. Jeho cesta k dosaûenÌ vrcholnÈhoumÏleckÈho uzn·nÌ byla ovöem poznamen·na mnoha dalöÌmi osob-nÌmi i vnÏjöÌmi p¯ek·ûkami, mnoha zneuzn·nÌmi a tÏûkostmi. »astonar·ûel na nepochopenÌ zejmÈna p¯i uv·dÏnÌ sv˝ch dÏl a p¯i prosazo-v·nÌ vlastnÌho umÏleckÈho, tv˘rËÌho n·zoru.
Byl souËasnÌkem francouzskÈ revoluce, napoleonsk˝ch v·lek a nako-nec i novÈho uspo¯·d·nÌ Evropy po NapoleonovÏ por·ûce. Vojensk·taûenÌ, obsazenÌ VÌdnÏ francouzsk˝mi vojsky, utrpenÌ milion˘ lidÌi politickÈ, spoleËenskÈ a ekonomickÈ zvraty v nÏm zanechaly nesma-zateln˝ dojem a podnÏcovaly ho nÏkdy aû ke krajnÏ kritick˝m stanovi-sk˘m. Vöechny tyto ud·losti proûÌval nesmÌrnÏ intenzivnÏ. Dot˝kalyse ho osobnÏ, umÏlecky i existenËnÏ, ovlivÚovaly jeho ûivot a osobnosta jejich p˘sobenÌ Ëi inspiraËnÌ vlivy lze vysledovat i v jeho dÌlech (Fi-delio, Dev·t· symfonie, Wellingtonovo vÌtÏzstvÌ aj.). MÏl vöak takÈ svÈp¯Ìznivce nejen v lidech, kte¯Ì obdivovali jeho tvorbu, ale i v umÏnÌmi-lovn˝ch aristokratech, v arcivÈvodovi Rudolfovi a knÌûatech Lichnow-skÈm, Lobkowiczovi a KinskÈm, kte¯Ì mu svou pravidelnou finanËnÌ
12
podporou podstatnÏ snÌûili existenËnÌ starosti, a poskytli mu tak moû-nost jak soustavnÈho umÏleckÈho vzdÏl·v·nÌ a r˘stu, tak i moûnost vÏ-novat se aû do z·vÏru ûivota tÈmϯ v˝hradnÏ vlastnÌ tvorbÏ.
Ve svÈm ûivotÏ proûil radosti zejmÈna z ˙spÏch˘, ale i hodnÏ strastÌ.P¯edËasnÈ p¯etÏûov·nÌ jeho organismu jiû v dÏtstvÌ p˘sobilo nep¯ÌznivÏna jeho nervovou soustavu a p¯ispÏlo pravdÏpodobnÏ k jeho pozdÏj-öÌm zdravotnÌm problÈm˘m. Jeho otec, kter˝ chtÏl mÌt ze syna Ñz·zraË-nÈho klavÌristuì, jej nutil od vÏku Ëty¯ let do mnohahodinovÈho cvi-ËenÌ, Ëasto i v noci. Tr˝znivÈ metody uËenÌ i neradostnÈ rodinnÈpomÏry, zvl·ötÏ vlivem pozdÏjöÌ otcovy z·vislosti na alkoholu, zanechalystopy na BeethovenovÏ psychice. Jedinou svÏtlou str·nkou jeho dÏtstvÌbyla jeho l·skypln· a mÌrn· matka, kterou Beethoven velmi miloval.Byl suûov·n chorobami, proûÌval citov· vzplanutÌ i psychickÈ deprese.Jako kaûd˝ norm·lnÌ muû touûil po vyrovnanÈm rodinnÈm z·zemÌ,a kdyû se mu ho nedostalo, upnul se v poslednÌch deseti letech ûivotas v¯elou l·skou a p¯es vöechny nesn·ze z toho vypl˝vajÌcÌ na zajiötÏnÌbudoucnosti dÌtÏte svÈho zem¯elÈho bratra, synovce Karla.
Byl idealistou. Jeho mor·lnÌ principy byly zaloûeny na k¯esùansk˝chp¯ik·z·nÌch, a navÌc byly postupnÏ obohacov·ny myölenkami staro¯ec-k˝ch filozof˘, dobov˝ch filozofick˝ch proud˘, p¯edstavovan˝ch Kan-tem a Herderem, podle nÏkter˝ch badatel˘ i ide·ly svobodnÈho zed-n·¯stvÌ a ohlasy z Ëetby dostupnÈ literatury s orient·lnÌ duchovnÌtematikou. Kladl d˘raz na p¯Ìsnou etiku vz·jemnÈho souûitÌ lidÌ, i kdyûs·m k sobÏ v tomto ohledu nebyl vûdy d˘sledn .̋ Ned˘tklivost jeho pou-kaz˘ na dobovÈ konvence rodinnÈho ûivota a vztah˘ ho Ëasto p¯iv·dÏlake konflikt˘m takÈ s bratry a jejich rodinami. Jeho ûivot st·le intenziv-nÏji prostupovala spiritualita, ovlivÚujÌcÌ jeho p¯esvÏdËenÌ o smyslua posl·nÌ svÈho ûivota a tvorby.
Beethovenovy dopisy v˝raznÏ zrcadlÌ nejen tv˘rËÌ, ale p¯edevöÌmvlastnÌ osobnost tohoto geni·lnÌho skladatele. ZrcadlÌ jeho myölenkov˝a duchovnÌ mikrosvÏt, ale zejmÈna komplex jeho osobnÌch starostÌa vztah˘, snah, ˙silÌ a vnÏjöÌ momenty, kterÈ tento jeho mikrosvÏt tvo-¯ily. ProzrazujÌ, ûe Beethoven nebyl jen perfektnÌm hudebnÌm stylistou ñskladatelem, ale takÈ stylistou psanÈho slova. Beethovenova schopnostvyjad¯ov·nÌ byla d·na jak jeho velkou hudebnÌ p¯edstavivostÌ a jeho ci-tem pro melodii ¯eËi, tak i vz·cnou ˙rovnÌ osobitÈho intelektu. V jehodopisech se sice nÏkdy vyskytujÌ gramatickÈ chyby, tÏch se vöak dopouö-tÏl jednak vzhledem k nesoustavnosti vzdÏl·nÌ, kterÈ bylo zamϯenop¯edevöÌm na hudbu a teprve potom na ostatnÌ obory, a takÈ vzhledem
13
k tomu, ûe pro bÏûnou praxi v jednotliv˝ch ˙zemnÌch oblastech, v nichûse hovo¯ilo nÏmecky, jeötÏ nebyla d˘slednÏ ust·lena a respektov·napravopisn· pravidla. Beethoven se vöak po cel˝ ûivot snaûil svÈ vzdÏl·nÌdoplÚovat. JeötÏ v Bonnu se spoleËnÏ s AntonÌnem Rejchou dal zapsatna nÏkterÈ p¯edn·öky na zdejöÌ novÏ zaloûenÈ univerzitÏ. VnÏjöÌ okol-nosti a z¯ejmÏ i nedostateËn· p¯edch·zejÌcÌ ökolnÌ pr˘prava mu ne-umoûnily vÏnovat se univerzitnÌmu studiu s pot¯ebnou d˘slednostÌ.P¯esto se jiû tehdy zajÌmal o Kantovu filozofii a staro¯eckou filozofii(Plutarcha, Aristotela). Z tohoto z·jmu takÈ pramenÌ i jeho z·jemo starovÏk, coû navenek projevuje takÈ tÌm, ûe ve sv˝ch dopisech obËascituje staro¯eckÈ myslitele. Anton Schindler mimo jinÈ uv·dÌ takÈ sku-teËnost, ûe jeötÏ na svÈm ˙mrtnÌm loûi Ëetl p¯eklady spis˘ Plutarcho-v˝ch, HomÈrov˝ch, Platonov˝ch, Aristotelov˝ch aj. Plutarchos, jehomoralia a myölenky starÈ ¯eckÈ Akademie Plutarchem tradovanÈ asiovlivnily i nÏkterÈ Beethovenovy n·zory a p¯edstavy o principech vÌry,o Bohu, pohansk˝ch bozÌch a o ctnosti jako z·kladu mravnÌho ûivota.P¯edstavoval si Boha jako identitu dobra a dokonalosti, Boha jako prin-cip univerza, kter˝ odmÌt·, Ëi spÌöe popÌr· vöe negativnÌ. TÌm ovöemnevyluËoval svÈ k¯esùanskÈ vychov·nÌ. S k¯esùanskou praxÌ ho ostatnÏv·zala i jeho aktivnÌ chr·mov· sluûba v ml·dÌ, kdy byl jako varhanÌk za-svÏcen˝ do cÌrkevnÌch zvyklostÌ, pot¯eb a postup˘ a p¯i meönÌch a dal-öÌch ceremoniÌch ˙Ëasten r˘zn˝ch n·boûensk˝ch ob¯ad˘.
Od skladatele samotnÈho se vöak o jeho pojetÌ Boha a n·boûenstvÌdozvÌd·me velmi m·lo, neboù n·boûenstvÌ a gener·lbas povaûoval zauzav¯enÈ vÏci, o kter˝ch se nem· diskutovat. Kdyû se vöak pohrouûil doduchovnÌch kompozic, jako v p¯ÌpadÏ jeho obou möÌ, byl jistÏ prod-chnut vÌrou a ˙ctou k Bohu a k jeho p¯ik·z·nÌm. O pojmu Boha a jehoexistenci vöak uvaûoval i v jin˝ch filozofick˝ch a vÏrouËn˝ch souvislos-tech a hledal, jak jiû bylo naznaËeno, vysvÏtlenÌ nap¯Ìklad v ËetbÏ p¯e-klad˘ indick˝ch a egyptsk˝ch liter·rnÌch pramen˘.
Druh˝m symbolem mohutnosti a kr·sy, p¯ed kter˝m se vûdy s pokorouskl·nÏl, byla p¯Ìroda a jejÌ jevy. O svÈm vztahu k p¯ÌrodÏ v souvislosti sesvou tvorbou se Beethoven svϯil svÈmu p¯Ìteli, hudebnÌkovi a majitelitov·rny na v˝robu harf, Johannu Andreasovi Stumpffovi. Stumpff vesv˝ch vzpomÌnk·ch, kterÈ zaznamenal profesor a hudebnÌ kritik OttoJahn,1) vypr·vÌ nap¯Ìklad toto: ÑP¯i spoleËnÈ proch·zce ¯ekl Beethoven nad-
14
1) Beethoven Handbuch I., 1926, str. 178n.
öenÏ, okouzlen p¯Ìrodou: Zde sedÌm Ëasto dlouhÈ hodiny a mÈ smysly se op·jejÌpohledem do l˘na p¯ijÌman˝ch a rodÌcÌch se dÏtÌ p¯Ìrody. Tady mi û·dn·, lid-sk˝ma rukama zhotoven· öpinav· st¯echa nezastiÚuje majest·tnÈ slunce. Vzne-öenou st¯echou je mi sama modr· obloha. Kdyû veËer v ˙ûasu pozoruji nebea mnoûstvÌ svÏteln˝ch tÏles, sluncÌ nebo zemÌ, vÏËnÏ se pohybujÌcÌch ve sv˝ch ur-Ëen˝ch drah·ch, potom se m˘j duch pozved· nad tato, tolik milion˘ mil vzd·-len· souhvÏzdÌ, tam k prameni, ze kterÈho vyvÏr· vöechno stvo¯enÌ a ze kterÈhobudou vÏËnÏ plynout stvo¯enÌ nov·. Kdyû se potom pokusÌm d·t sv˝m vzruöe-n˝m pocit˘m nÏjakou formu v tÛnech ñ ach, potom jsem velmi zklam·n, hodÌmsv˘j umazan˝ list k zemi a jsem p¯esvÏdËen, ûe û·dn˝ pozemöùan nenÌ schopenvyj·d¯it tyto nebeskÈ obrazy, kterÈ se vyno¯Ì ve öùastnÈ chvÌli, ve vzruöenÈ fantazii,ani tÛny Ëi barvami nebo dl·tem.
Ano, shora musÌ p¯ijÌt to, co se m· dotknout srdce, jinak to jsou jen noty bezducha. A co je tÏlo bez ducha? Jen bl·to nebo hlÌna zemÏ. Duch se m· povznÈstze zemÏ, kam byl na urËit˝ Ëas boûÌ jiskrou vypuzen, a podobnÏ jako pole, dokterÈho zasel rolnÌk drahocenn· semena, m· rozkvÈst, nÈst hojnost ovoce a takrozmnoûen stoupat ke zdroji, ze kterÈho klesl. Neboù jen vytrval˝m p˘sobenÌmprop˘jËen˝mi silami uctÌv· stvo¯enÌ Tv˘rce nekoneËnÈ p¯Ìrody.ì
Duchovno bylo aù pro Beethoven˘v osobnÌ ûivot, nebo pro jeho umÏ-leckou tvorbu vûdy urËit˝m urËujÌcÌm faktorem a ukazatelem, kter˝ hovedl k v˝öin·m jeho kompoziËnÌho umÏnÌ. Tato skuteËnost ho sa-moz¯ejmÏ neizolovala od bÏûnÈho pozemskÈho ûivota a nebylo to jenduchovno, ale i urËit˝ ûivotnÌ ¯·d, kter˝ si skladatel pro sebe stanovil.V tom si vezmÏme za svÏdka zejmÈna Antona Schindlera, kter˝ poch·-zel z moravskÈho Medlova u UniËova a kter˝ byl Beethovenov˝m mno-halet˝m pomocnÌkem v praktick˝ch z·leûitostech. Pokusme se protopodle Schindlera i nÏkter˝ch dalöÌch dobov˝ch svÏdectvÌ naËrtnoutBeethovenovu osobnost i z jejÌ norm·lnÌ lidskÈ str·nky. Podle Schin-dlera byl skladatel velmi pracovit .̋ Vst·val v zimÏ i v lÈtÏ s rozb¯eskema ihned usedal za psacÌ st˘l. Pracoval asi do druhÈ aû t¯etÌ hodinyodpoledne, kdy obÏdval. BÏhem pr·ce si vöak obvykle vyöel jednou Ëidvakr·t ven, aby, jak ¯Ìkal, Ñproch·zeje se pracovalì. Po p˘l aû hodinÏse vracel a zapisoval si novÈ hudebnÌ myölenky a n·pady. Odpolednea veËer jiû nepracoval. Nebyl mnohomluvn˝, ale kdyû s nÏk˝m zn·m˝mhovo¯il, neöet¯il ironiÌ a sarkasmem, p¯i Ëemû se mnohdy velmi hlasitÏsm·l a nejednou i ponÏkud drsnÏ zaûertoval. S ohledem na postupu-jÌcÌ ztr·tu sluchu takÈ hlasitÏ mluvil.
R·d se bavil o vÏdeck˝ch, filozofick˝ch a politick˝ch ot·zk·ch, kterÈtehdy byly na po¯adu dne. V tÏchto rozhovorech nikdy neskr˝val svÈ
15
republik·nskÈ sm˝ölenÌ. HodnÏ a velmi r·d Ëetl. ZejmÈna Shakespea-rova dÌla a dÌla ¯eck˝ch a ¯Ìmsk˝ch klasik˘ znal ñ v dobr˝ch p¯ekla-dech ñ ˙dajnÏ tak dokonale jako svÈ partitury. V p¯ekladech je Ëetl,ponÏvadû Ë·steËnÏ znal jen latinu, francouzötinu a italötinu.
Ke skromn˝m Beethovenov˝m dennÌm radostem pat¯ila veËer ¯·dn·sklenice piva, Ëasto i vÌno, d˝mka tab·ku a politickÈ Ëasopisy, kterÈ muv jeho ûivotÏ zabraly pomÏrnÏ hodnÏ Ëasu. Jednou nebo dvakr·t t˝dnÏveËer navötÏvoval mÌstnÌ hostince a kav·rny. Byl vöak p¯i tom dosti pla-ch˝ a p¯ich·zel zpravidla zadnÌm vchodem. TakÈ v kav·rn·ch vÏnovalsv˘j z·jem p¯edevöÌm Ëasopis˘m. Do kr·tkÈho hovoru se vöak zde pouö-tÏl jen z¯Ìdka. Se svou hospodynÌ navötÏvoval obËas trh, kde s·m vybÌral,smlouval a kupoval potraviny, hlavnÏ ovoce a zeleninu, zejmÈna tehdy,kdyû Ëekal hosty. NÏkdy se i s·m pouötÏl do va¯enÌ. R·d si p¯ipravovalËernou k·vu p¯esnÏ ze öedes·ti zrnek na jeden ö·lek a k jeho nejoblÌbe-nÏjöÌm jÌdl˘m pat¯ily makarony s parmaz·nov˝m s˝rem a ryby.
Velk˝m handicapem byl pro Beethovena postupujÌcÌ ˙bytek sluchu.Ten ho st·le vÌce omezoval i ve styku s okolÌm, zejmÈna s cizÌmi lidmi,p¯ed kter˝mi se snaûil sv˘j nedostatek pokud moûno skr˝vat. Proto sina svÈ pozdÏjöÌ vÏtöÌ cesty, hlavnÏ do Ëesk˝ch zemÌ, p¯ibÌral spoleËnÌky,kte¯Ì mu usnadÚovali nezbytn· za¯izov·nÌ. Pro bÏûnou dom·cÌ komu-nikaci si pak zavedl tzv. konverzaËnÌ seöity, jejichû prost¯ednictvÌm, tedyz·pisy dotaz˘, informacÌ apod., kterÈ do nich zpravidla p¯ÌtomnÌ psali,vedl rozhovory se sv˝mi n·vötÏvnÌky. Charakteristickou je nap¯Ìkladi vzpomÌnka skladatele V·clava Jana Tom·öka na n·vötÏvu u Beethove-na, kterou uskuteËnil v ¯Ìjnu 1814 a kterou zachytil ve svÈm ûivotopise:Ñ10. ¯Ìjna dopoledne navötÌvil jsem s bratrem Beethovena. Uboû·k nedosl˝chaltoho dne zvl·öù silnÏ, takûe jsme musili vÌc k¯iËet neû mluvit, aby n·m porozu-mÏl. P¯ijÌmacÌ pokoj, ve kterÈm mne p¯·telsky pozdravil, byl sice skvÏle za¯Ìzen,ale byl v nÏm pr·vÏ tak velk˝ nepo¯·dek jako v BeethovenovÏ ˙Ëesu.ì1) Z·vÏrtÈto Tom·ökovy vzpomÌnky lze jen pro zajÌmavost doplnit takÈ cit·temz Beethovenova dopisu p¯Ìteli Zmeökalovi z roku 1813: Ñ⁄Ëes je to po-slednÌ, k Ëemu obracÌm sv˘j z¯etel.ì
P¯estoûe Beethovena postupn· ztr·ta sluchu zpoË·tku velmi depri-movala, poznen·hlu i tuto situaci zvl·dal a se sv˝m neduhem se smi¯o-val. I p¯es tragiËnost tohoto postiûenÌ se nevzd·val sv˝ch tv˘rËÌch cÌl˘a neztr·cel vÌru ve svÈ umÏnÌ. Smysl svÈho ûivota nach·zel nejen ve svÈ
16
1) VlastnÌ ûivotopis V·clava Jana Tom·öka, Praha 1941, str. 128.
tvorbÏ, ale i v pomoci jin˝m, jakkoliv postiûen˝m. Pokud mu chorobavyslovenÏ nebr·nila v koncertnÌm vystupov·nÌ, hr·l na dobroËinn˝chkoncertech, pozdÏji dobroËinnosti p¯ispÌval tÌm, ûe takov˝m koncer-t˘m poskytoval bez honor·¯ov˝ch n·rok˘ svÈ skladby.
Jeho choroba samoz¯ejmÏ ovlivnila i jeho chov·nÌ a jedn·nÌ. Jeho ne-d˘tklivost, vznÏtlivost a v˝buönost se stupÚovaly, jeho reakce na nÏkterÈvnÏjöÌ podnÏty byla Ëasto nep¯imϯen·, vztahy k p¯·tel˘m a okolÌ se st·-valy napjatÏjöÌ a nejednou bezd˘vodnÏ p¯eruöovanÈ. S·m si nÏkdy stÏ-ûoval na zv˝öenou citlivost svÈ nervovÈ soustavy. Na druhÈ stranÏ ho hlu-chota vzdalovala od mnoh˝ch vöednostÌ bÏûnÈho ûivota, poskytovala mumoûnost no¯it se hloubÏji a neruöenÏji do taj˘ umÏnÌ, intenzivnÏji a vol-nÏji rozvÌjet svou tv˘rËÌ fantazii a velmi z¯etelnÏ se tak vymykat konven-ci a pr˘mÏrnosti dobovÈ hudebnÌ tvorby. TakÈ ho p¯iv·dÏla k poko¯e,k moudrÈ ûivotnÌ filozofii, k vyrovnanÈmu postoji v˘Ëi mnoha problÈ-m˘m, kter˝m byl nucen Ëelit, a k zÌsk·v·nÌ nadhledu p¯i ¯eöenÌ mno-h˝ch ot·zek, kterÈ pr˘bÏh jeho ûivota prov·zely. V nejhluböÌch krizÌchsvÈho ûivota p¯ekon·val p¯ek·ûky silou svÈ v˘le a vÌry a tÌm, ûe se upÌralk nejvyööÌ autoritÏ, kterou vnÌmal prost¯ednictvÌm svÈho svÏdomÌ.
Cel˝ Beethoven˘v ûivot byl bojem, prolnut˝m vÌrou a v˘lÌ zvl·datvöechny osobnÌ i tv˘rËÌ tÏûkosti. Byl to boj, kter˝ probouzel jeho sÌlu,vzdor a snahu ˙spÏönÏ Ëelit vöemu, co jemu osobnÏ i jeho tvorbÏ br·-nilo v dosaûenÌ vytËen˝ch cÌl˘. Byl to boj neobyËejnÏ mnohostrann˝a velmi z¯etelnÏ patrn˝ i v jeho skladb·ch. Jejich volnÈ vÏty jsou plnÈhlubokÈho citu, scherza jsou vesel· i sarkastick·, allegra ˙toËn· a vÌ-tÏzn·. Symfonie i prostÈ pÌsnÏ, son·ty i velk· vok·lnÌ dÌla, stejnÏ tak ûer-tovnÈ k·nony vyjad¯ujÌ celou nesmÌrnÏ bohatou ök·lu cit˘, n·lad, vtipu,vzdoru, odevzd·nÌ i tit·nskÈho rozmachu. Ve vöem je zn·t Beethove-nova houûevnatost, tv˘rËÌ sÌla, optimismus, radost, rozjÌm·nÌ, bola mravnÌ imperativ, integrovan˝ zejmÈna v d˘slednosti, promyölenostia poctivosti vlastnÌ tv˘rËÌ pr·ce. Za svou tvorbu si vûdy p¯ipisoval velkouodpovÏdnost jak p¯ed posluchaËi a interprety sv˝ch dÏl, tak i p¯ed nej-vyööÌ autoritou, kterÈ vzdal hold sv˝mi velk˝mi duchovnÌmi skladbami:oratoriem Kristus na ho¯e OlivetskÈ, MöÌ C dur a SlavnostnÌ möÌ.
Z·vÏrem a vzhledem k tomu, ûe Ëeskou ve¯ejnost tÌmto seznamuje-me s nov˝m vyd·nÌm Beethovenov˝ch dopis˘, povaûujeme za ˙ËelnÈzmÌnit se takÈ o jejich charakteru. Mistrovy dopisy zpravidla reagujÌ nakonkrÈtnÌ podnÏty, ud·losti nebo vyjad¯ujÌ snahu o sdÏlenÌ nÏjakÈhostanoviska nebo p¯·nÌ. MajÌ vÏtöinou osobnÌ charakter a jsou zpravidlaadresov·ny p¯·tel˘m, zn·m˝m nebo osobnostem pro Beethovena
17
nÏjak d˘leûit˝m. Beethoven napsal pomÏrnÏ hodnÏ dopis˘, nevÏnovaljim vöak takovou d˘leûitost a pÈËi jako psanÌ not. Beethovena totiû nÏ-kdy nadmÌru rozlÌtila jedin· chybnÏ zapsan· nebo vynechan· notav opisech jeho dÏl, zatÌmco ve vlastnÌch dopisech se nepozastavoval anip¯ed nejasnÏ napsanou vÏtou, ani p¯ed vynechan˝m nebo nez¯etelnÏnapsan˝m pÌsmenem, Ëi v˘bec obtÌûnou ËitelnostÌ sv˝ch pÌsemn˝chsdÏlenÌ. NÏkdy se mu takÈ nap¯Ìklad neda¯ila p¯esn· formulace myöle-nek a sdÏlenÌ, coû p¯izn·v· i v dopise Wegelerovi, datovanÈm 7. 12. 1826:ÑV hlavÏ mne Ëasto napadne odpovÏÔ; kdyû ji vöak chci napsat, odhodÌm vÏtöi-nou pero, nebo nejsem schopen vypsat to tak, jak cÌtÌm.ì Toto p¯izn·nÌ navÌcvypovÌd· o p¯evaze Beethovenova citovÈho pojÌm·nÌ vÏcÌ nad pojÌm·-nÌm p¯ÌsnÏ logick˝m a vÏcn˝m. Tomu odpovÌd· i charakter jeho pÌsma,kterÈ b˝v· obtÌûnÏ ËitelnÈ a v kresbÏ jednotliv˝ch pÌsmen a slov nevy-rovnanÈ a nejednotnÈ. Kdyû byl vzruöen nebo rozzloben, p¯esahovalavelikost jeho pÌsma vöechny obvyklÈ meze. Ve sbÌrce autograf˘ J. Fis-chofa se vyskytujÌ Beethovenovy z·znamy, v nichû nÏkter· pÌsmena do-sahujÌ v˝öky aû 9 cm.
Jeho pÌsmo, aù v textech nebo notov˝ch z·pisech, se samoz¯ejmÏpostupnÏ vyvÌjelo a mÏnilo od ËitelnÈho a ˙hlednÈho psanÌ v jehobonnskÈm obdobÌ aû k velmi neËitelnÈmu a neuspo¯·danÈmu pÌsmuv z·vÏru jeho ûivota. Jednou se dokonce vyslovil, ûe Ñûivot je p¯Ìliö kr·tk˝na to, aby se pÌsmena a noty malovaly.ì Jeho pÌsmo se tak stalo velmi cha-rakteristick˝m a tÈmϯ na prvnÌ pohled naznaËovalo to, co vyslovovaltext, a v danÈm okamûiku i hnutÌ mysli, n·lady a pocity, tedy vöe, co sesouËasnÏ odehr·valo v umÏlcovÏ duöi a co slovy Ëasto nebylo moûnÈp¯esnÏ vyj·d¯it, co vöak p¯esto vyj·d¯it chtÏl. A v tom je takÈ asi pod-stata a smysl z·jmu o Beethovenovy dopisy a snaha seznamovat s nimiumÏnÌmilovnou ve¯ejnost. I po dvou stoletÌch n·m totiû zprost¯edko-v·vajÌ p¯Ìstup nejen k jeho osobnosti a jeho ûivotnÌm peripetiÌm, aletakÈ k jeho duöi, duöevnÌm hnutÌm a proces˘m, kterÈ se odehr·valyv jeho mysli. A ponÏvadû psanÌ dopis˘ a r˘zn˝ch sdÏlenÌ tvo¯ilo neod-myslitelnou a mimo¯·dnÏ rozs·hlou souË·st jeho ûivotnÌch aktivit,a takÈ vÏtöinou byly bezprost¯ednÏ v·z·ny i na jeho tv˘rËÌ Ëinnost, z˘-st·vajÌ pro n·s otev¯enou branou, jÌû m˘ûeme do jistÈ mÌry vstupovata nahlÌûet do tajemnÈ oblasti tv˘rËÌch proces˘, kterÈ probÌhaly v myslia duöi tak velkÈho a v˝znamnÈho umÏleckÈho gÈnia, jak˝m byl pr·vÏBeethoven.
18
Vzhledem k tomu, ûe se pr·ce na p¯ekladech dopis˘ neobeöly bez po-moci, rad a odborn˝ch jazykov˝ch p¯ipomÌnek, povaûujÌ vydavatelÈ zanutnÈ vyslovit tÌmto up¯ÌmnÈ podÏkov·nÌ za laskavou ochotu a pod-poru zejmÈna Dr. Martelle GutiÈrrez-DenhoffovÈ, vÏdeckÈ pracovniciBeethovenova domu v Bonnu, Doc. Dr. InÏ SchreiterovÈ, z univerzityv JenÏ, v Praze pak Anneliese B¯ezinovÈ-Thiele, MiladÏ HronkovÈ,hudebnÌmu skladateli Janu Hanuöovi a öÈfdirigentu SymfonickÈhoorchestru »eskÈho rozhlasu VladimÌru V·lkovi.
Praha, z·¯Ì 2003 Old¯ich PulkertMiloslav Hronek
19
1 Beethoven˘v dedikaËnÌ dopis (G 1)
kurfi¯tovi Maximilianu Friedrichovi1)
[Bonn, p¯ed 14. ¯Ìjnem 1783]
NejvzneöenÏjöÌ!Od mÈho ËtvrtÈho roku poËala b˝t hudba prvnÌm z m˝ch mla-
distv˝ch zamÏstn·nÌ. Sezn·men tak brzy s touto p˘vabnou m˙zou,kter· naladila mou duöi k Ëist˝m harmoniÌm, zÌskal jsem ji, a jak se misnad Ëasto zd·lo, i ona si mne oblÌbila.
Dos·hl jsem nynÌ jiû svÈho jeden·ctÈho roku;2) a tu mi moje m˙zav posv·tnÈm z·palu Ëasto öeptala: zkus to a zapiö jedenkr·te harmoniesvÈ duöe! ÿÌkal jsem si ñ jeden·ct rok˘, a jak by mi bylo uzn·no autor-stvÌ? A co by tomu asi ¯ekli muûi umÏnÌ? Skoro jsem se ost˝chal. Avöak
23
Beethoven˘v psacÌ st˘l
(Beethoven-Haus, Bonn)
moje m˙za tomu chtÏla ñ poslechl jsem a psal. A smÌm se nynÌ, nejuro-zenÏjöÌ, odv·ûit poloûit prvotiny3) m˝ch mladick˝ch pracÌ ke stupÚ˘mTvÈho tr˘nu? A smÌm doufat, ûe jim snad uötÏd¯Ìö laskav˝ otcovsk˝pohled TvÈ povzbuzujÌcÌ pochvaly? ñ
” ano! VÏdy a umÏnÌ v TobÏ p¯ece nalezly moudrÈho ochr·nce, vel-korysÈho podporovatele a klÌËÌcÌ talent, prospÌvajÌcÌ Tvou p¯ejÌcÌ ot-covskou pÈËÌ, pln˝ tÈto povzbudivÈ nadÏje, se odvaûuje blÌûit se k TobÏs tÏmito mladick˝mi pokusy. P¯ijmi je jako Ëistou obÏù dÏtskÈ ˙cty a po-hleÔ na nÏ, nejvzneöenÏjöÌ, s laskavostÌ i na jejich mladÈho skladatele
Ludwiga van Beethovena
1) Maximilian Friedrich, hrabÏ z Kˆnigsegg-Rothenfelsu (1708ñ1784), od roku 1761
kurfi¯t a arcibiskup v KolÌnÏ nad R˝nem, biskup v M¸nsteru a Paderbornu. Dopis
byl pravdÏpodobnÏ koncipov·n Beethovenov˝m uËitelem Christianem Gottlobem
Neefem a byl ps·n u p¯Ìleûitosti Beethovenova vÏnov·nÌ sv˝ch t¯Ì klavÌrnÌch son·t
WoO 47, vydan˝ch v r. 1783 nakladatelem Wilhelmem Speyerem v Offenbachu,
tomuto kurfi¯tovi.2) Beethovenovi bylo ve skuteËnosti jiû t¯in·ct let. Zd· se, ûe jednak sv˘j skuteËn˝ vÏk
neznal, jednak ho jeho otec tajil, aby u ve¯ejnosti spÌöe docÌlil ˙spÏchu se sv˝m
z·zraËn˝m dÌtÏtem. Viz tÈû: Maynard Solomon, Beethovens Birth Year. Musical
Quaterly 56 (1970), str. 702n.3) TÏsnÏ p¯ed vyd·nÌm t¯Ì klavÌrnÌch son·t WoO 47 byly vyd·ny jeho skladby: DevÏt va-
riacÌ na tÈma Dresslerova pochodu WoO 63 (1783) a Rondo C dur WoO 48 (1783).
2 é·dost ke kurfi¯tovi (G 2)
Maximilianu Friedrichovi v Bonnu
[Bonn, 15. ˙nora 1784]
Beethoven ve svÈ pÌsemnÈ prosbÏ zpoË·tku uv·dÌ, ûe jeho dÏdslouûil dvoru 40 let a jeho otec 29 rok˘. ProsÌ o mÌsto pomocnÈho var-hanÌka se zd˘vodnÏnÌm, ûe hraje jist˝ Ëas na varhany v orchestru, coûse pravdÏpodobnÏ bude dÌt i nad·le. P¯itom p¯ipomÌn· p¯Ìslib J. Mi-losti kurfi¯ta ohlednÏ jeho v˝pomoci a v tÈto potÏöitelnÈ nadÏji nejpo-nÌûenÏji prosÌ o nejmilostivÏjöÌ laskav˝ p¯Ìplatek.]
Pozn.: Origin·l tohoto dopisu nenÌ zn·m. Jeho znÏnÌ bylo odvozeno ze z·pisu v se-
znamu listin kurfi¯tskÈ kancel·¯e (D¸sseldorf, Hauptstaatsarchiv ñ Kurkˆln II. 471,
fol. 23 r.). V p˘vodnÌm dopise udan· doba dÏdovy sluûby u dvora 46 let neodpovÌd·
skuteËnosti, ponÏvadû se v Bonnu usadil v roce 1733.
24
3 Josephu Wilhelmu von Schadenovi1)
(G 3)
v Augsburgu
15. podzimnÌho mÏsÌce [z·¯Ì] 1787
Vysoce urozen ,̋ obzvl·ötÏ drah˝ p¯Ìteli!Snadno mohu usoudit, co si o mnÏ myslÌte; nemohu V·m od-
porovat v tom, ûe m·te d˘vodnou p¯ÌËinu, abyste o mnÏ nesm˝ölel p¯Ì-znivÏ; p¯ece vöak se nechci omlouvat d¯Ìve, dokud nesdÏlÌm p¯ÌËiny,v d˘sledku kter˝ch smÌm doufat, ûe mÈ omluvy budou p¯ijaty. Mu-sÌm V·m p¯iznat, ûe od tÈ doby, co jsem pryË z Augsburgu,2) zaËalo mÈradosti ub˝vat a s nÌ i mÈho zdravÌ. »Ìm vÌce jsem se blÌûil ke svÈmu rod-nÈmu mÏstu, tÌm vÌce jsem dost·val dopis˘ od mÈho otce,3) abych ces-toval rychleji neû obvykle, neboù m· matka se netÏöila dobrÈmu zdravÌ;spÏchal jsem tedy, jak jsem mohl, neboù j· s·m jsem byl nemocen. M·touha, abych mohl jeötÏ jednou uvidÏt svou nemocnou matku, odsu-nula ode mne vöechny p¯ek·ûky a pomohla mi p¯ekonat nejvÏtöÌ potÌûe.
Se svou matkou jsem se jeötÏ setkal, ale v nejbÌdnÏjöÌm zdravotnÌmstavu; mÏla souchotiny a po mnoha bolestech a utrpenÌch nakonec asip¯ed sedmi t˝dny zem¯ela.4) Byla mi tak dobrou a laskavou matkou,mou nejlepöÌ p¯ÌtelkynÌ; Û, kdo byl öùastnÏjöÌ neû j·, kdyû jsem jeötÏmohl vyslovit to sladkÈ slovo maminko a ono bylo slyöeno, a komu jemohu ¯Ìci nynÌ? NÏm˝m, jÌ podobn˝m obraz˘m, kterÈ mi vyvol·v·moje fantazie? Po celou dobu, co jsem zde, jsem proûil jen m·lo spo-kojen˝ch chvil; cel˝ ten Ëas jsem byl postiûen d˝chaviËnostÌ a musÌm seob·vat, aby z toho nepovstaly souchotiny; k tomu se druûÌ melancho-lie, kter· je pro mne skoro stejn˝m zlem jako moje nemoc sama; vûijtese teÔ do mÈ situace a j· douf·m, ûe mi mÈ dlouhÈ mlËenÌ odpustÌte.V Augsburgu jste mi prok·zal mimo¯·dnou dobrotu a p¯·telstvÌ, kdyûjste mi p˘jËil t¯i karoliny. MusÌm V·s prosit jeötÏ o strpenÌ; moje cestamne st·la mnoho a nemohu zde doufat v n·hradu, ani v tu nejmenöÌ;osud zde v Bonnu mi nenÌ p¯Ìzniv .̋5)
PromiÚte mi, ûe V·s tak dlouho zdrûuji sv˝m povÌd·nÌm, vöechnobylo nutnÈ pro mou omluvu. ProsÌm, abyste mi nad·le neodpÌral Vaöevysoce ctÏnÈ p¯·telstvÌ, k nÏmuû si nep¯eji nic vÌce, neû abych si je tro-chu zaslouûil. Z˘st·v·m s veökerou ˙ctou
V·ö nejposluönÏjöÌ sluûebnÌk a p¯ÌtelL. v. Beethoven
kurf[i¯tsk˝] ñ kolÌnsk˝ dvornÌ varhanÌk
25
Pozn.: Tento omluvn˝ dopis napsal Beethoven J. W. Schadenovi pÏt mÏsÌc˘ po vz·-
jemnÈm setk·nÌ v Augsburgu a sedm t˝dn˘ po smrti svÈ matky.
1) Joseph Wilhelm, svob. p·n von Schaden (1752ñ1813), dvornÌ rada u dvora knÌûe-
te von Oettingen-Wallersteina, dvornÌ poradce v Augsburgu. Jeho panÌ Nanette
von Schaden (1763ñ1834) byla v˝bornou pianistkou.2) P¯i svÈ zp·teËnÌ cestÏ z VÌdnÏ dorazil Beethoven 26. 3. 1787 do Augsburgu a tam
se kr·tce zdrûel. (Podle sdÏlenÌ Ëasopisu Augsburgisches Inteligenzblatt, Ë. 18
z 30. 4. 1787, str. 76.)3) Tyto dopisy Johanna van Beethovena nejsou zn·my.4) Marie Magdalena van Beethoven, roz. Keverichov· (* 19. 12. 1746) zem¯ela 17. 7.
1787 v Bonnu. 5) Zde Beethoven z¯ejmÏ nar·ûÌ na rodinnÈ pomÏry. Po smrti matky bylo t¯eba peËo-
vat o t¯i mladöÌ sourozence: o bratry Kaspara Antona Karla (t¯in·ctilet˝), Niko-
lause Johanna (jeden·ctilet˝) a Marii Margaretu Josephu, starou jeden a p˘l roku.
Ta vöak jiû 26. 11. 1787 zem¯ela. Nelze si p¯edstavit, jak dalece byl otec Johann van
Beethoven v tÈto dobÏ schopen starat se jeötÏ o svou rodinu. Jeho z·vislost na
alkoholu pokroËila po smrti matky natolik, ûe hlavnÌ tÌûe odpovÏdnosti za rodinu
leûela od tÈ doby na nejstaröÌm synu Ludwigovi. é·dost Beethovenova otce ze dne
24. 7. 1787 o z·lohu na plat nasvÏdËuje tomu, ûe rodina byla snad i v d˘sledku
dlouhodobÈho onemocnÏnÌ matky silnÏ zadluûena.
4 Eleono¯e BreuningovÈ1)
v Bonnu (G 4)
[fragment]
[Bonn, v lÈtÏ 1792]2)
Ö nanejv˝öe p¯ekvapujÌcÌ pro mne byla kr·sn· v·zanka, dÌloVaöich rukou. Vzbudila ve mnÏ pocity z·rmutku, i kdyû mi sama vÏcbyla p¯Ìjemn·; vyvolala minulost b˝val˝ch Ëas˘, takÈ zahanbenÌ z mÈstrany pro Vaöe velkomyslnÈ chov·nÌ v˘Ëi mnÏ. Opravdu, nemysleljsem, ûe mne jeötÏ povaûujete za hodna svÈ vzpomÌnky, Û, kdybyste mo-hla b˝t svÏdkem m˝ch vËerejöÌch pocit˘ p¯i tÈto ud·losti, jistÏ bystenepokl·dala za p¯ehnanÈ, co V·m zde ¯Ìk·m, ûe mne Vaöe vzpomÌnkarozplakala a velice rozesmutnila.
ProsÌm V·s, jakkoliv si m·lo zaslouûÌm vÌry ve Vaöich oËÌch, vϯte mi,m· p¯ÌtelkynÏ (dovolte mi jeötÏ st·le V·s takto naz˝vat), ûe jsem velmitrpÏl a jeötÏ trpÌm ztr·tou Vaöeho p¯·telstvÌ. Nikdy nezapomenu na V·sa na Vaöi drahou matku,3) byly jste ke mnÏ tak dobrotivÈ, ûe mi Vaöiztr·tu nem˘ûe nic vynahradit a nic ji nenahradÌ. VÌm, co jsem ztratil
26
a ËÌm jste mi byly, ûe vöak ñ ñ ñ kdybych mÏl tuto mezeru vyplnit, mu-sel bych se vr·tit ke scÈn·m, o kter˝ch by V·m nebylo p¯ÌjemnÈ slyöeta mnÏ by nebylo p¯ÌjemnÈ je lÌËit.
Jako malou opl·tku za Vaöi dobrotivou vzpomÌnku na mne si dovo-luji zaslat V·m zde tyto Variace4) a Rondo5) s houslemi. M·m mnohopr·ce, jinak bych V·m byl jiû d·vno opsal slÌbenou son·tu,6) v mÈmrukopise je skoro jen skicou a to by bylo i jinak pro tak obratnÈho Para-quina7) tÏûkÈ p¯epsat. Rondo m˘ûete nechat p¯epsat a potom mi par-tituru vr·tit [je Wegelerova].8)
To, co V·m zde posÌl·m, je jedinÈ, co V·m snad z m˝ch vÏcÌ m˘ûeb˝t uûiteËnÈ a protoûe teÔ stejnÏ cestujete do Kerpenu, myslel jsem si,ûe by V·m tyto maliËkosti snad mohly udÏlat radost.
éijte blaze, m· p¯ÌtelkynÏ, je mi nemoûnÈ jmenovat V·s jinak.I kdybych V·m mohl b˝t lhostejn ,̋ p¯esto vϯte, ûe V·s a Vaöi matku
ctÌm jeötÏ st·le tak jako d¯Ìve. Mohu-li nÏËÌm p¯ispÏt pro Vaöe potÏöenÌ,prosÌm, abyste mne neopomÌjela, je to jeötÏ jedin˝ zb˝vajÌcÌ prost¯e-dek, abych V·m prok·zal svou vdÏËnost za p¯·telstvÌ, kterÈho se mi odV·s dostalo. Cestujte öùastnÏ a p¯ivezte svou drahou matku zase zcelazdravou zpÏt. VzpomeÚte si obËas na Vaöeho, V·s st·le jeötÏ uctÌvajÌ-cÌho pravÈho p¯Ìtele
Beethovena
Pozn.: Beethoven˘v vÏhlas velmi nadanÈho klavÌristy mu zÌskal sympatie bonnsk˝ch
hudbymilovn˝ch rodin. Se zvl·ötnÌ v¯elostÌ a l·skou ho p¯ijala rodina Breuningova, do
kterÈ Beethovena uvedl jeho p¯Ìtel Franz Gerhard Wegeler. Otec Breuningovy rodiny,
Emanuel Joseph Breuning (1741ñ1777), kurfi¯tsk˝ dvornÌ rada, zem¯el pomÏrnÏ
ml·d. Vysoce uölechtil· a vzdÏlan· panÌ Breuningov· se Beethovenovi stala druhou
matkou. Beethoven udrûoval p¯·telskÈ vztahy se vöemi Ëleny Breuningovy rodiny po
cel˝ ûivot. Z Eleono¯in˝ch sourozenc˘ se Christoph (1773ñ1841) stal pr·vnÌkem,
Stephan (Steffen, 1774ñ1827) se pozdÏji stal ve VÌdni dvornÌm radou, nejmladöÌ
Lorenz (1776ñ1798) zem¯el ve VÌdni, ve sv˝ch dvaadvaceti letech.
1) Eleonora (Lorchen) Brigitte von Breuning (1771ñ1841). Beethoven ji vyuËoval
spoleËnÏ s jejÌm bratrem Lorenzem klavÌrnÌ h¯e. Eleonora se 19. 3. 1802 provdala
za lÈka¯e, Beethovenova p¯Ìtele F. Gerharda Wegelera.2) Datov·nÌ je odvozeno z cesty do Kerpenu, kde Eleonora tr·vila svÈ pr·zdniny na
statku u str˝ce Johanna Philippa von Breuning nedaleko Aachen. NasvÏdËujÌ
tomu takÈ jmenovanÈ skladby, jejichû navr·cenÌ Beethoven poûadoval v ¯Ìjnu
1792. Spolu s tÌmto fragmentem je uchov·v·n list postscriptum, kter˝ n·leûÌ
k Beethovenovu dopisu ze dne 2. 11. 1793.3) Maria Helen von Breuning, roz. Kerichov· (1750ñ1838), manûelka kurfi¯tskÈho
dvornÌho rady v Bonnu, Emanuela von Breuning (1741ñ1777).
27
4) Jde pravdÏpodobnÏ o T¯in·ct variacÌ WoO 66, na tÈma ariety ÑEs war einmal ein
alter Mannì ze zpÏvohry Karla Ditterse z Dittersdorfu ÑDas rote K‰ppchenì, kter·
byla v Bonnu provedena poprvÈ v ˙noru 1792.5) Rondo G dur pro housle a klavÌr WoO 41.6) DÌlo nelze spolehlivÏ identifikovat. Snad se jedn· o Son·tu C dur pro klavÌr WoO
51, kter· byla v majetku Eleonory BreuningovÈ a v roce 1830 byla vyd·na ve
Frankfurtu, s vÏnov·nÌm tÈto BeethovenovÏ p¯Ìtelkyni. 7) Johann Baptist Paraquin (*1746), zpÏv·k a kontrabasista kurfi¯tskÈ kapely v Bon-
nu, kter˝ se tÈû zab˝val opisov·nÌm not.8) Slova v hranat˝ch z·vork·ch nejsou v origin·le spolehlivÏ Ëiteln·.
5 Stephanu1) von Breuningovi (G 5)
[Bonn, konec ¯Ìjna 1792]2)
VËera jsi mi ¯ekl ohlednÏ zasl·nÌ mÈ hudby; toho je zapot¯ebÌjen Ë·steËnÏ. Kdybych jen mÏl variace na pÌseÚ z »ervenÈ karkulky3)
a malÈ rondo4) kterÈ jsem poslal sl. Lorchen.5) Je-li to moûnÈ, dej hnedtyto vÏci mÈmu bratrovi6). Neû odcestuji, jeötÏ k V·m p¯ijdu.7)
Beethoven
1) Adres·tem je jeden z bratr˘ Breuningov˝ch, podle Emericha Kastnera Stephan.2) Z obsahu je z¯ejmÈ, ûe dopis byl ps·n kr·tce p¯ed Beethovenov˝m odjezdem do
VÌdnÏ. Dnem jeho odjezdu byl 2. 11. 1792.3) Variace pro klavÌr WoO 66.4) Jedn· se patrnÏ o Rondo WoO 41, jehoû opis byl v majetku rodiny Wegelerovy-
-Breuningovy a slouûil jako p¯edloha k vyd·nÌ skladby u Simrocka v roce 1808.5) V lÈtÏ 1792. Viz p¯edch·zejÌcÌ Ë. 4, fragment dopisu Eleono¯e BreuningovÈ.6) Nelze urËit, kterÈmu z Beethovenov˝ch bratr˘, zda Kasparovi Karlovi, nebo Niko-
lausovi Johannovi.7) Z Beethovenovy rodinnÈ kroniky lze vyËÌst, ûe Beethoven rodinu Breuningov˝ch
navötÌvil den p¯ed sv˝m odjezdem, a to 1. 11. 1792.
28
6 Christianu Gottlobovi (fragment ñ G 6)
Neefemu1)
v Bonnu
[Bonn nebo VÌdeÚ v dobÏ mezi koncem ¯Ìjna 1792 a 26. ¯Ìjnem 1793]2)
DÏkuji V·m za Vaöi radu, kterou jste mi velmi Ëasto udÌlel p¯ivnik·nÌ do mÈho boûskÈho umÏnÌ. Stanu-li se jednou velk˝m muûem,podÌlÌte se na tom takÈ Vy. To V·s bude tÌm vÌce tÏöit, ûe m˘ûete b˝tp¯esvÏdËenÖ
1) Christian Gottlob Neefe (1748ñ1798), skladatel, hudebnÌ spisovatel, v hudbÏ û·k
Johanna Adama Hillera v Lipsku. Do Bonnu p¯iöel v roce 1799 jako hudebnÌ ¯edi-
tel divadelnÌ spoleËnosti Groflmanna-Hellmuta. Roku 1782 obdrûel mÌsto dvornÌho
varhanÌka v kurfi¯tovÏ bonnskÈ kapele, ve kterÈ byl Beethoven nejprve jeho Ñad-
junktemì, od roku 1784 pak druh˝m varhanÌkem. Beethovena zaËal vyuËovat p¯ed
rokem 1783, sezn·mil ho s dÌlem J. S. Bacha ÑTemperovan˝ klavÌrì a zasvÏcoval jej
do kompozice. Po zruöenÌ kurfi¯tskÈho st·tu a kapely v roce 1794 z˘stal v Bonnu ve
funkci mÏstskÈho rady. V roce 1796 se stal hudebnÌm ¯editelem v Dessau. 2) Tento fragment dopisu uve¯ejnily berlÌnskÈ noviny ÑMusikalische Zeitungì 26. 10.
1793.
7 Ferdinand hrabÏ Waldstein1)
Beethovenovi
Mil˝ Beethovene!NynÌ cestujete do VÌdnÏ k naplnÏnÌ sv˝ch tak dlouho odpÌra-
n˝ch tuûeb. Mozart˘v gÈnius jeötÏ truchlÌ a oplak·v· smrt svÈho svϯence. U nevyËerpatelnÈho Haydna naöel ˙toËiötÏ, ale û·dnÈ zamÏstn·nÌ;
skrze nÏj si p¯eje jeötÏ jednou s nÏk˝m se spojit.Neust·vajÌcÌ pÌlÌ zÌsk·te:Z Haydnov˝ch rukou Mozartova ducha.Bonn, 29. ¯Ìjna 1792 V·ö opravdov˝ p¯Ìtel Waldstein OT
Pozn.: P¯i rozlouËenÌ u p¯Ìleûitosti Beethovenova odchodu z Bonnu mu jeho p¯Ìzni-
vec Ferdinand Ernst Gabriel, hrabÏ Waldstein (1762ñ1813), spolu s doporuËujÌcÌmi
listy napsal do pam·tnÌku shora uvedenÈ p¯·nÌ. Text nebyl mezi soubornÈ vyd·nÌ
dopis˘ za¯azen.
29
1) Ferdinand Ernst Gabriel, hrabÏ Waldstein (1762ñ1823) byl Ëtvrt˝m synem Ema-
nuela Philippa Josepha hrabÏte Waldsteina a Marie Anny z Lichtensteinu, majite-
l˘ panstvÌ v DuchcovÏ v »ech·ch, a nejmladöÌ bratr dÏdice duchcovskÈho panstvÌ,
Josepha Karla hrabÏte Waldsteina. CÌsa¯ Josef II. ho povϯil diplomatickou misÌ
u dvora kurfi¯ta-arcibiskupa Maximiliana Franze v Bonnu. Podle dobov˝ch svÏdec-tvÌ byl velmi duchapln˝m a seËtÏl˝m, francouzsky umÏl dokonale a takÈ byl obdi-vov·n pro svÈ dokonalÈ francouzskÈ spoleËenskÈ vystupov·nÌ, kterÈ mu poslÈze
umoûnilo podÌlet se i na p¯Ìprav·ch a pr˘bÏhu slavnostÌ prov·zejÌcÌch vÌdeÚsk˝
kongres o uspo¯·d·nÌ ponapoleonskÈ Evropy r. 1814ñ1815. V Bonnu poznal sedm-n·ctiletÈho Beethovena a jeho hudebnÌ talent, takûe se stal jeho p¯Ìznivcem a me-cen·öem. Stal se vöak obÏtÌ svÈ marnotratnosti, takûe zem¯el zcela zchudl˝ a opuö-tÏn˝ u cizÌch lidÌ ve VÌdni.
30
Adlersburg, Karl von Dr. 206, 209, 210
Albrechtsberger, Johann Georg 45,
48ñ50
Alexandr I., PavloviË, rusk˝ car 210, 347
Amati, Niccolo 74
Amenda, Karl 51, 52, 56, 63ñ65, 212,
216
Anhalt-Dessau, Luisa von, knÏûna 56
Ansch¸tz, Heinrich 368
Anton von Sachsen, princ 130, 306,
309
Apelles kolofÛnsk˝ 360
Apollo (ApollÛn) 194, 323
Aristoteles 14
Arnim, Joachim von 295
Arnold, Samuel 363
Artaria, Mathias, nakladatelstvÌ 37, 56,
62, 263, 294, 338, 343, 344, 345
AsklÈpios (Aeskulap, Aesculapius) 163,
180, 263
Atlas 148
Baberl, sluûebn· 251, 252, 254
Badenfeldov·, hrabÏnka viz Erdˆdyov·,
Marie (Mimi)
Bach, Johann Baptist, Dr. 283, 315, 360
Bach, Johann Sebastian 29, 91, 267,
323
Bachov·, Susanna 91
Baillot de Sales, Pierre Marie FranÁois
214, 215
Ballabene, Karl jun. 232
Ballabene, praûsk˝ obchodnÌ a bankovnÌ
d˘m 231
Barnstein, Anton Carl, svob. p·n 365
Baumeister, Joseph Anton Ignaz, Edler
von 146, 271, 272
Bayer, Leo, syndikus 240
Beethoven, Karl Franz 229, 233, 235,
237, 240, 250, 251, 253, 254, 256,
257ñ259, 260, 264, 266, 271, 283,
291, 292, 298, 311, 312, 315, 319,
327, 328, 330ñ339, 340ñ346, 348,
352ñ360, 362
Beethoven, Kaspar Anton Karl van
13, 44, 26, 28, 43, 71ñ74, 86, 87, 120,
146, 171, 172, 184, 185, 224, 229,
233, 234, 298
Beethoven, Ludwig Maria van 125, 126
Beethoven, Ludwig van, dÏd skladatel˘v
62
Beethoven, Nikolaus Johann van 13,
26, 28, 33, 43, 71ñ74, 289, 290, 292,
293, 306, 310, 311, 326, 334ñ336, 342,
344, 353, 355, 356
Beethovenov·, Johanna van 185, 229,
251, 257. 259, 264ñ266, 271, 283, 291,
315, 353
Beethovenov·, Maria Magdalena van
13, 25, 26
Beethovenov·, Maria Margarette Josepha
26
Beethovenov·, Theresa van 311
Benoitov·, Jeanette 58, 214, 215, 217
Bentheim-Steinfurt, Friedrich Wilhelm
Belgicus, hrabÏ 145, 154, 206, 209
Berge, Rudolf vom 213ñ215
Bernard, Joseph Karl 41,237, 257, 272,
282
Bernardov·, Magdalena 40, 41
Berner, Marianne von 214
Bigot de Morogues, Paul 106ñ108
Bigotov· de Morogues, Anna Marie
CathÈrine 107, 108
373
Jmenn˝ rejst¯Ìk
Bihler, Johann, Dr. 328
Birchall, nakladatelstvÌ v Lond˝nÏ 233,
236
Birkenstockov· viz Brentanov·, Antonie
Josepha
Biron-Wartenberg, knÌûe 217
Bissingen-Nippenburg, Ferdinand von,
hrabÏ 181
Blˆchinger, Joseph 266, 283, 331, 332,
355
Blondel de Nesle 282
Bodmer, H. C. 96
Bogner, Franz Edler von 357
Bognerov·, Elisabeth Maria von 357
Bˆhm, Joseph Michael 319
Boch, Franz Xaver 99
Bonaparte, JÈrÙme, kr·l vestf·lsk˝ 110,
208
Bouilly, Jean Nicolas 93, 94
Bourscheid, Ferdinand von, svob. p·n
350
Brahms, Johannes 278
Brandenburg Sieghard 11, 109
Braubach, Max 37
Brauchle, Josef Xaver 212, 219, 220,
222, 233, 234
Brauchle, Max 220
Braunhofer, Anton Georg, Med. Dr.
329, 330, 334, 337, 343
Breitkopf & H‰rtel, nakladatelstvÌ 91,
97ñ99, 110, 121, 130, 136, 142ñ144,
155, 158ñ160, 163, 283, 284
Brenneis, Clemens 117
Brentano, Antonie 136
Brentano, Clemens 135, 136, 295
Brentano, Franz 136, 294, 295
Brentano, Karl 295
Brentanov· von Arnim, Elisabeth
(Bettina) von 135ñ137, 141, 142, 295
Brentanov·, Antonie Josepha 295, 305
Brentanov·, Maxmiliana 295
Breuning, Emanuel Joseph 27
Breuning, Gerhard von 358, 360
Breuning, Christoph von 27, 62, 63, 67
Breuning, Johann Philipp von 27
Breuning, Lorenz 27, 63
Breuning, Stephan (Steffen) von 27,
28, 61ñ63, 67, 84, 110, 125, 356, 357,
360, 363, 364
Breuningov·, Eleonora (Lorchen) Brigit-
te von 26ñ28, 36, 42, 61ñ63, 67
Breuningov·, Maria Helen von 26, 27
Bridgetower, Georg Polgreen 81, 87,
117
Brown, John 329, 330
Brown-Camus, Johann Georg von, ¯Ìösk˝
hrabÏ 50
Brunsvik, Franz, hrabÏ 69, 85, 101,
102, 110, 131, 183, 184, 186
Brunsvikov·, Anna 90
Brunsvikov·, Charlotta 69, 85ñ87, 106,
131
Brunsvikov·, Josephina 69, 81
Brunsvikov·, Theresa 69, 81, 83,
102ñ104, 106, 125, 131, 132
Brunsvikov· viz Deymov·, Josephina
Brunsvikov· viz Guicciardiov·, Susanne
Cappi & Diabelli, nakladatelstvÌ 302
Castelli, Ignaz Franz 344, 345, 350
Castlereagh, Henry Robert Steward,
viscount 198, 199
Clemens August, hrabÏ 37
Clementi, Muzio 101, 102, 122, 123
Collin, Heinrich Joseph 94
Cotta, nakladatelstvÌ 321, 328
Cramolini, Ludwig 354
Czapka, Ignaz 354, 355
Czerny, Carl 77, 229, 230
»eleda, Jaroslav 152, 153
Dembscher, Ignaz Anton Aloys 351
Deym, Johann Joseph, hrabÏ von
Strittesz 69, 81, 85, 87
Deymov·, Josephina, hrabÏnka 69, 83,
85ñ93, 96, 100, 101, 103ñ107, 109,
131, 132
Diabelli, Anton 279, 305, 306
374
Dietrichstein, Moritz, hrabÏ 309, 313
Doblhoff, Emanuel von, svob. p·n 365
Doflein, E. 41
Dˆgl, ranhojiË 353
Dorner, Carl Anton, Dr. Med. 115, 116,
128, 129
Drechsler, Josef 310
Duport, Louis-Antoine 183
D¸rck, Friedrich 360
Dvo¯·k, AntonÌn 278
Ehlers, Wilhelm 190
Elisabeta (Jelisaveta) Alexejevna, carevna
rusk· 210
Eltz-Kempenich, Emerich 43
Ende, Adolf von, svob. p·n 195
Erdˆdy, August 219, 220, 234
Erdˆdy, Friederik 117
Erdˆdy, Petr, hrabÏ 117
Erdˆdyov·, Anna Marie, hrabÏnka 110,
115, 117, 118, 129, 130, 210ñ212,
218ñ224, 233, 234, 244, 274
Erdˆdyov·, Augusta 117
Erdˆdyov·, Fritzi, komtesa 219, 220
Erdˆdyov·, Marie (Mimi), komtesa
117, 118, 219, 220, 235
Ertmannov·, Dorothea von, baronka
69, 120, 239
Esterh·zy de Gal·ntha, Nikolaus II.,
knÌûe 84, 102, 103, 107, 119, 191
Esterh·zy, Johann Nepomuk, hrabÏ 46
Esterh·zy, Paul Anton III. 150, 152
Esterh·zy, Valentin Ladislav Ferdinand,
hrabÏ 153
Esterh·zyov·, Almerie von 151, 153,
154
FÈnix, egyptsk˝ b·jn˝ pt·k 222
Finta (roz. Brunsvikov·), Elisabeth von
92
Florian, J. Pierre Claris, Chevalier de 91
Forray, Andreas, baron 183
Forti, Anton Franz 193
Frank, Johann Peter, Prof. 60, 62
Frank, Joseph, Dr. 62
Frantiöek I., cÌsa¯ rakousk˝ 94, 269
Frech, Joseph 110
Friedrich August, sask˝ kr·l 306
Friedrich II., prusk˝ kr·l 360
Friedrich von W¸rtenberg, kr·l 56
Friedrich Wilhelm III., kr·l prusk˝ 347,
355
Fries, Moritz, hrabÏ 182, 183
Frˆhlich, Johann Baptist 256
Fuchs, Aloys 145
F¸rstenau, Moritz 302
F¸rstenberg, knÌûe 59
Gallenberg, Wenzel Robert 69
Gallenbergov· viz Guicciardiov·,
Giulietta
Gallenbergov·, S. 69
Gaveaux, Pierre 94
Geiger, Ludwig 269
Gelinek, Joseph, abbÈ 35
Gerdhard, Wilhelm 255
Geyling, Johann 172
Giannatasio del Rio, Cajetan 230, 231,
237, 250, 253, 255, 257, 353
Giannatasiov· del Rio, Anna (Nanni)
237
Giannatasiov· del Rio, Franziska (Fanny)
237, 243, 253, 258
Gigot, Mathias 124, 125
Giuliani, Mauro 314
Gleichenstein, Benedikt Carl, svob. p·n
48
Gleichenstein, Ignaz von, baron 47, 48,
110, 115, 116, 122ñ124, 128
Gleichenstein, Joseph 48
Gleichensteinov·, Anna 110
Glinka, Michail IvanoviË 364
Glˆggl, Franz Xaver 168
Goefl, Johann Peter von, hrabÏ 365
Goethe, Johann Wolfgang von 97, 127,
135, 136, 141, 142, 154, 156, 157,
158, 159, 160, 161, 220, 244, 269,
270, 295, 297, 299, 231
375
Goldschmidt, Harry 117
Golicyn, Mikul·ö, knÌûe 303, 337, 338,
305, 347, 361
Gostischa, Andreas, Dr. 120, 121
Grassalkovich, knÌûe 119, 191
Griesinger, Georg August 130
Grillparzer, Franz 368
Groflmann-Helmut, divadelnÌ spoleËnost
29
Gruber, Joseph Karl 225
Guarneri, Giuseppe 74
Guarnerius, Andreas 74
Gudenusov·, hrabÏnka viz Schulzov·,
Magdalena von
Guicciardiov·, Giulietta 67, 69, 73, 74,
90
Guicciardiov·, Susanne, hrabÏnka 67,
68, 89
Guiciardi, Franz Joseph, hrabÏ 69
GutiÈrrez-Denhoff, Martelle, Dr. 19, 282
Hamatsch, Johann 240, 241
Hamberger, Anton 50
H‰ndel, Georg Friedrich 156, 241, 267,
362, 363
Haslinger, Tobias 286, 288, 340, 344,
345, 358, 363
Hatzfeld zu Trachenberg, Franz Ludwig
von, knÌûe 350
Hauschka, Vinzenz 242
Haydn, Franz Joseph 29, 33, 34, 35,
38ñ40, 45, 46, 55, 103, 156, 191, 214
Henickstein, Adam Albert von 123
Henickstein, Joseph 122, 123
Hensler, Karl Friedrich 292, 293, 296,
297
Herder, Johann Gottfried von 13
Herkules 124, 148
hiÈrofantÈs 111
Hiller, Johann Adam 29
Hloûek (Gloschek), Frantiöek SerafÌn
184, 185
Hofbauer, Johann Caspar 355
Hofbauerov·, Ludovika, Johanna 355
Hˆfel, Blasius 225
Hoffmann, Ernst Theodor Amadeus
279
Hoffmeister & K¸hnel, nakladatelstvÌ 70
Hoffmeister, Franz 70
Hofst‰tter, Johann von 225
Holz 340, 342ñ344, 346, 347, 350, 351,
354, 355, 357
Holzmannov·, Barbara 290, 311, 350,
351, 354, 355
HomÈr 14
Hornemann, Christian 84
Hronek, Miloslav 19
Hummel, Johann (J·n) Nepomuk 47,
187, 189
Hygieia (Valetudo) 180
Cherubini, Luigi 300, 301
Iffland, August Wilhelm 194
Õfit 124
Isis, bohynÏ 222
Jahn, Otto 14, 69, 145
JelÌnek viz Gelinek, Joseph, abbÈ
Jenger, Johann Baptist 361
JÌrovec, VojtÏch 46
Ji¯Ì IV., anglick˝ kr·l 186, 199
Joel, Carl Raphael Dr. 205
Josef II., rakousk˝ cÌsa¯ 30, 271, 272
Jungmann, Josef 83
Junker, Karl Ludwig 328
Kagan, Susan 310
Kalischer, Alfred Christlieb 348
KaÚka Jan Nepomuk, JUDr. 196, 197,
199, 200, 205, 207, 209, 210, 231ñ233,
240, 241
Kant, Immanuel 13, 14
Karel X., kr·l francouzsk˝ 347
Kastner, Emerich 28
Kerichov· viz Breuningov·, Maria Helen
Keverichov· viz Beethovenov·, Marie
Magdalena van
376
Keyserling, Archibald, hrabÏ 65, 216,
217
Kielmannseggeov· von Dessau, hrabÏnka
70, 71
KienÈ viz Bigotov· de Morogues, Anna
Marie CathÈrine
Kiesewetter, Raphael Georg 365
KietÈ, Carolina 108
Kinsk·, Marie Karolina, knÏûna 168,
171, 185, 232
Kinsk ,̋ Ferdinand Jan Nepomuk, knÌûe
12, 115, 116, 117, 148, 152, 161, 169,
170, 182, 184, 185, 187, 200, 201,
202, 204, 206, 208, 209, 216, 231,
232, 241, 327, 354, 367
Kinsk ,̋ Josef, hrabÏ 196, 208
Kinsk ,̋ Josef, knÌûe 171
Kinsk ,̋ Rudolf, knÌûe 171, 208
Kochov·, Barbara (Babette) 36, 37
Kolowrat-Liebsteinsk ,̋ Frantiöek
AntonÌn, hrabÏ 171, 201, 208, 210
Kˆnneritz, Hans Heinrich von 302, 306
Koûeluh, Leopold AntonÌn 46
Kraft, AntonÌn 82, 34, 119, 191, 192
Kraft, Mikul·ö 119, 121
Kreutzer, Rodolphe 81
Kruft, Mikul·ö von, svob. p·n 148, 149
Kudlich, Johann Baptist 259, 260
Kunst-und-Industrie Comptoir, naklada-
telstvÌ 83
kurfi¯t sask˝ 347
K¸then, Hans-Werner 43
La Mara 87, 90, 132
Lang, Ignatz Gabriel von, svob. p·n 260
Lang, Paul von, baron 259, 260
Langer, Sebastian 49, 255
LaurenÁin díArmont, Ferdinand von,
hrabÏ 267
Leopold, vÈvoda tosk·nsk˝ 138
Leschen, Wilhelm, hrabÏ 315
Letronne, Louis 225
Levinov·, Rahel 144, 145
Liechtensteinov·, Maria Anna von 30
Lichnowsk·, Marie Christina Josepha,
knÏûna 40, 41, 198, 199
Lichnowsk ,̋ Carl Alois Johann II., knÌûe
12, 40, 41, 43, 47,52, 60, 62, 64,
72ñ74, 87, 89, 90, 91, 98, 99, 107,
141, 183, 199
Lichnowsk ,̋ Moritz, hrabÏ 198, 199
Lind, Joseph 122, 123
Linke, Joseph 183, 219, 220, 222, 233,
235, 245, 340, 341, 342
Lippa, Johann Fr., Dr. 171
Lipsiusov·, Marie viz La Mara
Liszt, Franz 230
Lobkowicz, Frantiöek Josef Maximilian,
knÌûe 12, 34, 52, 77, 115ñ117, 119,
138, 148, 167ñ170, 172, 176, 178, 179,
182, 184, 185, 187, 191, 200, 201,
204, 205, 216, 327, 367
Louisa, prusk· kr·lovna 136
Lowinger 366
LudvÌk XIII., francouzsk˝ kr·l 284
LudvÌk XVI., francouzsk˝ kr·l 153
LudvÌk XVIII., francouzsk˝ kr·l 216,
301
Ludwig, arcivÈvoda 264, 265, 266, 271
Lyser, J. P. 273
MÖ, Emilie 156
Macco, Alexander 82, 83
Malfatti, Jakob Friedrich, ryt̯ 125, 127
Malfatti, Johann, Dr. Med. 140, 162,
245, 361
Malfattiov·, Anna (Nanette) 123, 127,
128
Malfattiov·, Theresa 123, 124, 126,
127, 128, 129, 131
MalfattiovÈ, rodina 122, 123, 125, 127,
128
Malchus, Carl August 37
M‰lzel, Johann Nepomuk 186
Maria Feodorovna, rusk· carevna 92,
93
Maria Theresia Sicilsk·, rakousk· cÌsa-
¯ovna 93, 94
377
Marie Antoinetta, kr·lovna francouzsk·
153
Marie Lodovika, öpanÏlsk· princezna
138
Marie Luisa, arcivÈvodkynÏ 130
Marie Terezie, rakousk· cÌsa¯ovna 41,
70, 71
Marlborough, John Churchill, vÈvoda
187
Mason, William 319
Matthisson, Friedrich von 55, 56
Maximilian Franz, kurfi¯t 30, 33, 38, 63
Maximilian Friedrich, kurfi¯t 23, 24
Mayer & Landauer, obchodnÌ firma
136
Meier, Friedrich Sebastian 95
MeislovÈ, brat¯i 289, 290
Meissner, August Gottlieb 82, 83
Mendelssohn-Bartholdy, Felix 269
Menzel, Zeno Franz 313
Mihalkovicz, Johann Alois 184, 186
Milderov·-Hauptmannov·, Anna 188
Mollo, Tranquillo, nakladatel 70, 71
Moreau, AdÈle Johanna S. 106, 107
Moreau, Jean Ch. Alexander 107
Mosel, Ignaz 47
Moscheles, Ignaz 47, 314, 362, 363,
366, 367
Mozart, Wolfgang Amadeus 29, 41, 51,
56, 77, 142
M¸ller von Asow, Hedwig 74
M¸ller, August Eberhard 97, 98
M¸ller, Wenzel 47
Mylich, Gottfried Heinrich 57
N‰geli, Hans Georg 74, 320, 321, 322,
323, 328, 329
Nanny, sluûebn· 251, 252, 254
Napoleon I. Bonaparte 12, 70, 146,
186, 190, 215, 216
Neate, Charles 366
Neberich, Adam 279
Neefe, Christian Gottlob 24, 29
Nemeökal, LubomÌr, PhDr. 284, 296
Niczky, viz Erdˆdyov·, Anna Marie
Niemetz, Joseph 354, 355
Nohl, Karl Friedrich Ludwig 40, 243,
318
Obermayer, Leopold 292, 293, 334
Obermeyerov· viz Beethovenov·,
Theresa van
Oberm¸ller, Johann Michael 170ñ172
Oberon, m˝tick˝ kr·l 243
Odelga, Carl von 303
Odescalchi díErba, Innocenzo, knÌûe
59
Odescalchiov· (Keglevicsov·), Anna
Louise Barbara, knÏûna 59
Odescalchiov·, Barbara, princezna 59
Odeschalchiov·, hrabÏnka 69
Oettingen-Wallerstein von, knÌûe 26
Oliva, Franz Seraficus 136, 141, 142,
144, 145, 170, 171, 183, 184, 200,
204, 205, 206, 209, 282, 284
OmfalÈ, kr·lovna 124
Oppersdorf, Franz Joachim W., ¯Ìösk˝
hrabÏ 99, 118
PaÎr, Ferdinando 93
Pachlerov·, Marie 361
Paisiello, Giovanni 142, 143
P·lffy von Erdˆd, Ferdinand, hrabÏ 34,
192
Paraquin, Johann Baptist 27, 28
Pasqualati, Joseph Andreas, svob. p·n
208, 209, 216
Pasqualati, Johann Baptist, baron 147,
183, 205, 206, 207, 208, 209, 210,
231, 367
Pavel I. PetroviË, rusk˝ car 93
Pestalozzi, Johann Heinrich 266
Peters, Carl Friedrich, nakladatel 70,
279, 289ñ291, 294, 296,331, 342ñ345,
348
Piringer, Ferdinand 297, 344, 345
Pius VII., papeû 70
PixÈrecourt, RenÈ Ch. Guilbert de 145
378
Platon 14
Plutarchos 14
Pohl, Carl Ferdinand 365
Polledro, Giovanni Battista 160, 161
Pulkert, Old¯ich 19, 43
Radziwill, Anton Heinrich, knÌûe 347
Ramler, Karl Wilhelm 332
Rau, Heribert 368
Razumovskij, Andreas KyriloviË 48, 107,
182, 183
Recke, Charlotte Elisabeth Constantia
von der 143, 144, 162
Reger, Joseph 184, 185
Reichardt, Carl August 335
Reichardt, Johann Friedrich 107, 110,
167, 211
Reiner, Rudolf Joseph Johann viz Rudolf,
arcivÈvoda
Reisser, Franz Michael 331, 332, 334
Rejcha, AntonÌn 14
Rejcha, Josef 63
Rellstab, Ludwig 74
Ries, Ferdinand 42, 63, 74, 99, 146, 233
Ries, Franz Anton 62, 63
Rode Pierre 167, 168, 173, 236
Rochlitz, Johann Friedrich 97, 98, 345
Rolland, Romain 153, 158
Romberg, Bernard Heinrich 288, 289
Rospini, Karl Josef 346
Rotschild, Salomon Mayer von, svob. p·n
339, 340
Rudolf, arcivÈvoda 12, 115ñ117, 130,
138ñ140, 143, 144, 146, 148, 149, 158,
161, 166, 167ñ170, 172ñ177, 179ñ182,
185ñ187, 189, 191ñ193, 200ñ204, 206,
210, 215, 220, 224, 235, 236, 238,
239, 241, 250, 252, 254ñ256, 258, 260,
262, 263, 265, 266, 268, 271, 272,
279, 282, 284, 285, 296, 297, 299,
302, 306ñ310, 312, 313, 321ñ329, 338,
347, 362, 363, 367, 369, 370
Ruggieri, Vincenzo 74
Sailer, Johann Michael, profesor teologie
264
Salieri, Antonio 45, 46
Sebaldov·, Amalie 143, 144, 156,
162ñ165, 166
Sechter, Simon 310
Seibert, Johann, Dr., chirurg 361
Serena, Franz 283
Seyfried, Ignaz Xaverius, ryt̯ von 47,
95
Shakespeare, William 16, 51
Schaden, Joseph Wilhelm von 25, 26
Schaden, Nanette von 26
Schechnerov·, Nanette 354
Schenk, Johann Baptist 35
Schickh, Johann 319
Schikanaeder, Emanuel 83
Schiller, Friedrich 135, 262
Schindlˆcker, Philipp 59
Schindler, Anton Felix 14, 15, 35, 47,
69, 117, 267, 301, 311, 312, 314, 315,
318, 319, 355ñ357, 360, 361
Schlegel, August Wilhelm von 127
Schlemmer, Matthias 138, 140, 332,
333, 334, 336, 342, 346, 352
Schlemmer, Wenzel (V·clav) 270, 303,
327
Schlemmerov·, Josepha 325
Schlemmerov·, Rosalie 332
Schlessinger, Adolf Martin, nakladatelstvÌ
86, 294, 305, 337, 343, 344
Schmidt, Johann Adam, Dr. Med. 65,
72, 74
Schmidt-Gˆrg, Joseph 85, 88, 91, 106,
109
Schmitz, Josef 145
Schˆne, Alfred 220
Schott, B. a synovÈ, nakladatelstvÌ 279,
282, 291, 307, 320, 323, 326, 327,
347, 355, 359, 368
Schrab 245
Schreiber, Christian 284
Schubert, Franz 77, 168, 193
Schulzov·, Magdalena von 128
379
Schuppanzigh, Ignaz 34, 47, 48, 64, 82,
86, 87, 183, 186, 188, 313, 319, 351
Schwarzenberg, Josef, knÌûe 204
Schweiger, Joseph von, svob. p·n 140,
141, 175, 177
Siber, Franz von, baron 283
Simrock, Nikolaus, nakladatel 28, 277,
278, 279, 282, 283, 284, 293, 294,
295, 320, 323
Simrock, Peter Joseph 294
Sina, Ludwig 183
Sirka, Matthias 157
Smart, George, Sir 362, 363, 366, 368
Smetana, Karel, Med. Dr. 353
Solomon, Maynard 24
Sonnleithner, Joseph 93, 94, 188, 365
Sontagov·, Henriette Gertrude
Walpurgis 293, 316, 317, 318
Spaun, Josef von 168
Sperl, spr·vce 218ñ220, 222, 233, 234
Speyer, Wilhelm 24
Spicker, Samuel Heinrich, Dr. 359
Stackelberg, Christoph von, svob. p·n
85, 106, 131
Starke, Friedrich 279
Staudenheim, Jakob von, Med. Dr. 160,
161, 162, 164, 361
Stein, Johann Andreas 44, 246
Stein, Matth‰us Andreas 44, 246, 247
Steiner S. A. & Comp., nakladatelstvÌ
233, 236, 242, 248, 269, 271, 279,
288, 290, 291, 293, 294, 296, 297,
299, 306, 310, 311, 348
Steinov· viz Streicherov·, Anna Marie
Stieglitz & Co. obchod. d˘m 361
Stieler, Joseph Karl 360
Stich-Punto, Jan V·clav 82
Stoll, Maximilian 329, 330
Streicher, Johann Andreas 44, 243,
246ñ248, 362
Streicherov·, Maria Anna (Nanette)
44, 243, 245ñ249, 251, 252, 254, 255
Stromberg, von 58
Stummerov·, Josefina 199
Stumpff, Johann Andreas 14, 357, 362,
363, 368
S¸ssmayer, Franz Xaver 46
Swieten, Gottfried van, baron 40, 41
Szent-Ivanyi, M·rk von 179
TatiËev, knÌûe 161
Tayber, Anton 138
Tellenbachov·, M.-Elisabeth 109
Thayer, Alexander Wheelock 69, 157,
235, 241, 363
Thomas, Inatius don 260
Thompson, George, nakladatel 279
Tiedge, Christoph August 143, 144,
162, 166
TmÛl, horsk˝ b˘h 124
Tom·öek, V·clav Jan 16
Trauttmansdorf-Weinsberg, Maria
Thadd‰us von, arcibiskup 262
Treitschke, Georg Friedrich 188, 189,
190, 192, 194, 195
TrÈmont de, baron 118
Triangi, hrabÏnka 121
Troyer, Ferdinand, hrabÏ 191, 201, 202,
238
Tuscher, Matthias 260, 266
Tyson, Alan 68
Umlauf, Michael 319
Ungerov·, Caroline (Carlotta) 293,
316, 318
Uranie, m˙za 129
Valdötejn viz Waldstein
Varena, Ignaz Joseph, Edler von 146,
147, 158, 181, 182
Varnhagen von Ense, Karl August 144,
145, 154, 157, 169, 170, 200, 206, 209
velkovÈvoda darmstadtsk˝ 347
velkovÈvoda tosk·nsk˝ 347
Velsernov· viz Malfattiov·, Theresa
Venuöe, bohynÏ 129
Viotti, Giovanni Battista 161
Vogl, Johann Michael 193
380
Vo¯Ìöek, V·clav Jan (Hugo) 310
Vranick ,̋ AntonÌn 46, 177, 178, 189,
205
Vranick ,̋ Pavel 45, 46, 178
Wagenseil, Georg Christoph 35
Waldmannov·, Amalie 311
Waldstein, Emanuel Philipp Joseph,
hrabÏ 30
Waldstein, Ferdinand Ernst Gabriel,
hrabÏ 29, 30
Waldstein, Joseph Karl, hrabÏ 30
Walter, Gabriel Anton 77
Wawruch, Andreas Ignaz, Med. Dr. 360,
361
Weber, Bed¯ich Dionysius 314
Weber, Carl Maria von 69, 302, 304,
306
Wegeler, Franz Gerhard, Med. Dr. 18,
27, 41, 42, 48, 59, 62, 63, 65, 69, 99,
123, 125, 126, 349, 358, 363
Wegeler, Julius Stephan 349, 350
Wegelerov·, Eleonore (Lorchen) Brigitte
349, 350, 364
Wegelerov·, Helene (Lenka) 349, 350
Weigl, Joseph 46
Weinm¸ller, Karl Friedrich 190
Weiser, Anton, Dr. 99
Weifl, Franz 183
Weissenbach, Alois, Dr. 203
Wellington, Arthur Wellesley 12, 186,
187, 198
Wering, Gerhard von 60, 61, 62, 65, 66
Werner, Friedrich Ludwig Zacharias
190, 288
Wetzlar, Philipp, svob. p·n 121
Wieland, Cristoph Martin 83, 321
Willisen, Karl Wilhelm 154
Willmannov·, Magdalena 52
Wimmer, baron von 83
Wohlleben, Stephan, Edler von 225
Wolf, Anton Wilhelm, Dr. 184, 185, 196
205, 206, 207, 208, 209, 232
Zelter, Karl Friedrich 156, 160, 269,
270
Zips, Franz Joseph 289, 299, 300
Zizius, Jan Nepomuk, Dr. 148, 149
Zmeökal, Mikul·ö Pavel z Domanovc˘
16, 34, 35, 40, 43, 50, 51, 59, 64, 74,
76, 82, 83, 87, 89, 106, 118ñ124,
147ñ149, 176ñ179, 192, 204, 214, 239,
242ñ244, 364
381
Adelaide, pÌseÚ, op. 46 56
Allegretto B dur, pro klavÌr, housle
a violoncello, WoO 39 295
An die ferne Geliebte (Vzd·lenÈ milÈ),
cyklus pÌsnÌ, op. 98 178
An die Hoffnung (O nadÏji), pÌseÚ,
op. 94 232
An die Hoffnung, (O nadÏji), pÌseÚ,
op. 32 90, 93, 144
An Laura (Na Lauru), pÌseÚ, WoO 112
56
Andante favori, pro klavÌr, WoO 57 92,
93
Andenken (VzpomÌnka), pÌseÚ,
WoO 136 56, 93, 127
Ars longa, vita brevis (UmÏnÌ vÏËnÈ, ûivot
kr·tk˝), h·dankov˝ k·non, WoO 192
363
Bagately pro klavÌr, op. 119 274, 311,
291, 297
Bagately pro klavÌr, op. 126 325
Bundeslied (Svazov· pÌseÚ), pro sÛla,
sbor a dechovou harmonii, op. 122
190, 311
Coriolan, p¯edehra c moll, op. 62 94
Das liebe K‰tzchen (Mil· koËiËka),
lidov· pÌseÚ, Hess 133 277
Der glorreiche Augenblick (SlavnostnÌ
okamûik), kant·ta pro sÛla, sbor
a orchestr, op. 136 41, 202, 203, 225
Der Knabe auf dem Berge (Chlapec
na ho¯e), lidov· pÌseÚ, Hess 134 278
Der Kufl (Polibek), pÌseÚ, op. 128 311
Die Geschˆpfte des Prometheus
(Stvo¯enÌ Promethea), klavÌrnÌ v˝tah
baletu, op. 43 41
Die Ruinen von Athen (Ruiny athÈnskÈ),
p¯edehra, op. 113 147, 159, 176,
177, 291, 311
Die Weihe des Hauses (ZasvÏcenÌ
domu), p¯edehra C dur, op. 124
297, 300, 311, 314, 316, 327, 328, 361
Doktor sperrt das Thor dem Tod,
(Doktor uzavÌr· smrti br·nu), k·non,
WoO 189 330
Egmont, p¯edehra a scÈnick· hudba,
op. 84 127, 135, 136, 141, 142, 188
Erf¸llung, Erf¸llung (SplnÏnÌ, splnÏnÌ),
tÈma, WoO 205e 261
Fantasie g moll pro klavÌr, op. 77 69,
131, 146
Fidelio 12, 69, 82, 93ñ95, 98, 105,
186ñ188, 192ñ196, 302, 304, 306, 314,
363
Freundschaft ist die QuelleÖ (P¯·telstvÌ
je pramenÖ), k·non, WoO 164 199
Fuga velk·, op. 133 38, 39, 345
Germania, finale pro Treitschkeho
singspiel Die gute Nachricht, WoO 94
189, 190, 192
Gl¸ck, Gl¸ckÖ (ätÏstÌ, ötÏstÌÖ), k·non,
WoO 176 118
Gott ist eine feste Burg (B˘h je pevn˝
hrad), k·non, WoO 188 368
Groflen Dank f¸r solche Gnade
(Velk˝ dÌk za takovou milost), k·non,
Hess 303 308
382
Skladby L. v. Beethovena
Chor auf die verb¸ndenen F¸rsten (Sbor
na spojen· knÌûata), sbor a orchestr,
WoO 95 41
Christus am ÷lberge (Kristus na ho¯e
OlivetskÈ), oratorium, op. 85 17, 91,
97ñ99, 143, 146, 147, 156, 181
Ich denke Dein (MyslÌm na tebe),
variace pro klavÌr na 4 ruce,
WoO 74 83, 131
Ich war hier (Byl jsem zde), k·non,
WoO 190 334
Kennst du das Land ñ Mignon
(Zn·ö tu zem), pÌseÚ,
op. 75, Ë. 1 159
Koncert pro hoboj F dur 38, 39
Koncert pro klavÌr a orchestr,
C dur Ë. 1, op. 15 55, 59
Koncert pro klavÌr a orchestr, Es dur
Ë. 5, op. 73 ÑEmpereur ñ CÌsa¯sk˝ì
140
Koncert pro klavÌr a orchestr,
G dur Ë. 4, op. 58 98, 99, 140
Kr·l ätÏp·n, scÈnick· hudba, op. 117
159, 176, 177, 291, 292, 293, 314
Kvintet pro dechovÈ n·stroje a klavÌr,
Es dur, op. 16 82
Líamante impatiente, arietta buffa,
op. 82, Ë. 4 127
Leonora 3, p¯edehra, op. 72 97
Meeresstille und Gl¸ckliche Fahrt
(Klid na mo¯i a äùastn· plavba), sbor
a orchestr, op. 112 136, 220, 297,
298, 299
Menuet gratulaËnÌ, WoO 3 300
Missa solemnis, D dur, op. 123 17, 263,
274, 279, 280, 282, 285, 286, 290ñ295,
297, 299ñ301, 305ñ307, 316, 320, 327,
328, 347
Möe C dur, op. 86 17, 81, 102, 103, 141,
145, 155, 156, 161, 199, 283
Neue Liebe, neues Leben (Nov· l·ska,
nov˝ ûivot), pÌseÚ, op. 75, Ë. 2 127
O Hoffnung (” nadÏje), tÈma
k variacÌm WoO 200 255, 259, 262,
268, 272
O Tobias (” Tobi·öi), k·non,
WoO 182 286
Oktet Es dur pro dechovÈ n·stroje,
op. 103 38, 39
Opferlied (ObÏtnÌ pÌseÚ),
op. 121b 56, 311, 350
Opferlied (ObÏtnÌ pÌseÚ), sbor
a orchestr, op. 121b 190
Opferlied (ObÏtnÌ pÌseÚ),
WoO 126 56, 125
Pochod B dur pro dechovÈ n·stroje,
WoO 29 291, 297
Pochod C dur pro vojenskou kapelu,
WoO 20 291, 297
Pochod D dur pro vojenskou kapelu,
WoO 24 297
Pochod F dur pro vojenskou kapelu,
WoO 18 130, 291, 297
Pochod F dur pro vojenskou kapelu,
WoO 19 130, 291, 297
Pochod se sborem pro Weihe des
Hauses, op. 114 297
Pochod, WoO? 181
PolonÈza C dur pro klavÌr, op. 89 210
Rastlose Liebe (L·ska bez spoËinutÌ),
pÌseÚ, Hess 149 299
Romance pro housle a orchestr G dur,
op. 40 167
Rondo C dur pro klavÌr, WoO 48 24
Rondo G dur pro klavÌr a housle,
WoO 41 27, 28
Ruiny babylonskÈ 140
Seiner Kaiserlicher HoheitÖ
(Jeho CÌsa¯skÈ V˝sostiÖ), k·non,
WoO 179 368
383
Septet Es dur, op. 20 55, 70, 71
Seren·da D dur, pro housle, violu
a violoncello op. 8 45
SmyËcov· kvarteta F dur, c moll, C dur,
ÑRasumovskÈhoì, op. 59, Ë. 1ñ3
59, 97, 98, 99
SmyËcov· kvarteta F dur, G dur, D dur,
c moll, A dur, B dur, op. 18, Ë. 1ñ 6
51, 71, 77, 82
SmyËcov˝ kvartet a moll, op. 132
305, 338, 341, 342, 345, 361
SmyËcov˝ kvartet B dur, op. 130
305, 338, 341, 343, 345, 361
SmyËcov˝ kvartet Es dur, op. 127
305, 324, 326, 327, 328, 348
SmyËcov˝ kvartet F dur, op. 135 351
SmyËcov˝ kvartet f moll, ÑQuartetto
seriosoì, op 95 34, 184, 239, 222
SmyËcov˝ kvintet c moll, op. 104 263
SmyËcov˝ kvintet Es dur, op. 4 38, 39
Son·ta A dur, pro housle a klavÌr,
ÑKreutzersonateì, op. 47 81, 91,
117, 162
Son·ta A dur, pro klavÌr a violoncello,
op. 69 121, 123
Son·ta a moll, pro housle a klavÌr,
op. 23 162
Son·ta C dur pro klavÌr, WoO 51 27, 28
Son·ta Ë. 8 c moll, pro klavÌr,
ÑPathÈtiqueì, op. 13 85
Son·ta Ë. 11 B dur, pro klavÌr, op. 22
70, 71
Son·ta Ë. 12 As dur, pro klavÌr, op. 26 71
Son·ta Ë. 14 cis moll, pro klavÌr,
ÑMondscheinsonateì, op. 27, Ë. 2 69
Son·ta Ë. 21 C dur, pro klavÌr
ÑWaldsteinsonateì, op. 53 81, 92
Son·ta Ë. 23 f moll, pro klavÌr,
ÑApassionataì, op. 57 69, 107, 110,
131
Son·ta Ë. 24 Fis dur, pro klavÌr,
op. 78 124, 125
Sonata Ë. 25 G dur, pro klavÌr,
op.79 124
Son·ta Ë. 26 e moll, pro klavÌr,
ÑLes Adieuxì, op. 81a 146
Son·ta Ë. 27 e moll, pro klavÌr,
op. 90 199, 202, 215
Son·ta Ë. 28 A dur, pro klavÌr,
op. 101 120, 238, 239
Son·ta Ë. 29 B dur, pro klavÌr,
ÑHammerklaviersonateì op. 106 263
Son·ta Ë. 30 E dur, pro klavÌr,
op. 109 274
Son·ta Ë. 31 As dur, pro klavÌr,
op. 110 274
Son·ta Ë. 32 c moll, pro klavÌr,
op. 111 274, 302, 303, 305
Son·ta F dur, pro housle a klavÌr,
ÑFr¸hlingssonateì op. 24 162
Son·ta F dur, pro klavÌr a lesnÌ roh,
op. 17 82
Son·ta G dur, pro housle a klavÌr,
op. 96 167, 168, 184, 217, 233, 236
Son·ty A dur, c moll, G dur, pro housle
a klavÌr, op. 30 162, 210
Son·ty C dur, D dur pro violoncello
a klavÌr, op. 102 118, 221, 222, 234,
258, 263
Son·ty Ë. 16ñ18, G dur, d moll, Es dur,
pro klavÌr, op. 31 74, 85
Son·ty Ë. 19, 20, g moll, G dur, pro klavÌr,
op. 49 Ë. 1, 2 58
Son·ty D dur, A dur, Es dur, pro klavÌr
a housle, op. 12 46
Son·ty E dur, f moll D dur, pro klavÌr
ÑKurf¸rstensonatenì, WoO 47 24
Svazov· pÌseÚ (Bundeslied),
op. 122 190
Symfonie Ë. 1 C dur, op. 21 41, 55
Symfonie Ë. 3 Es dur, ÑEroicaì,
op. 55 81, 97
Symfonie Ë. 4 B dur, op. 60 98, 99, 181
Symfonie Ë. 5 c moll, op. 67 81, 181
Symfonie Ë. 6 F dur, ÑPastoraleì
op. 68 81
Symfonie Ë. 7 A dur, op. 92 159, 176,
177, 196, 210, 225, 242, 280, 282
384
Symfonie Ë. 8 F dur, op. 93 176, 177
Symfonie Ë. 9 d moll, op. 125 12, 279,
305, 306, 308, 311, 316, 320, 324,
327, 328, 348, 355, 368
Tria Es dur, G dur, c moll, pro klavÌr,
housle a violoncello, op. 1 41
Tria G dur, D dur, c moll, pro housle,
violu a violoncello, op. 9 45, 50
Tria pro klavÌr, op. 70 118, 119, 120,
221
Trio B dur pro housle, violoncello
a klavÌr, ÑArcivÈvodskÈì
op. 97 140, 184, 211, 212, 217, 233,
238
Trio c moll, pro klavÌr, housle
a violoncello, op. 1, Ë. 3 263
Trio klavÌrnÌ f moll (nedokonËenÈ) 234
Trojkoncert pro housle, violoncello,
klavÌr a orchestr, op. 56 192
T¯i pÌsnÏ na texty J. W. Goetha,
op. 83 143
Variace c moll, pro klavÌr, na tÈma
Dresslerova pochodu, WoO 63 24
Variace F dur, pro klavÌr a housle,
ÑSe vuol ballareì, WoO 40 37
Variace F dur, pro klavÌr, op. 34 59
Variace G dur, pro klavÌr a violoncello,
ÑSee the conquíring hero comesì,
WoO 45 41
Variace na tÈma Diabelliho valËÌku pro
klavÌr, op. 120 274, 295, 302, 303,
305
Variace pro flÈtnu a klavÌr, op. 107 279
Variace pro klavÌr ÑPrometheus, Eroicaì,
op. 35 199
Variace pro klavÌr na tÈma ÑEs war ein-
mal ein alter Mannì, WoO 66 27,
28, 38, 39
Variace pro klavÌr na tÈma ÑNel cor piu
non mi sentoì, WoO 70 143
Variace pro klavÌr na tÈma ÑQuant
e piubelloì, WoO 69 143
Wellingtonovo VÌtÏzstvÌ neboli Bitva
u Vittorie, Es dur, op. 91 12,
186ñ188, 196, 199, 225, 233, 240, 329
Wir irren alle (My vöichni bloudÌme),
h·dankov˝ k·non WoO 198 357
Wo sich die Pulse, sbor, WoO 98 297,
300
Zur Namensfeier(K jmenin·m),
p¯edehra C dur, op. 115 314
385
BeethovenOsobnost gÈnia v korespondenci
Z nÏmeck˝ch origin·l˘ (Drei und achtzig neu aufgefundene Original-Briefe Ludwig
van Beethovens an den Erzherzog Rudolph, Cardinal-Erzbischof von Olm¸tz heraus-
gegeben von Dr. Ludwig Ritter von Kˆchel, Wien 1865; Alfred Christlieb Kalischer,
Beethovens s‰mtliche Briefe, 2. und 3. Bd. revidiert von Theodor von Frimmel,
Berlin, Leipzig, 1910ñ1911; Emerich Kastner, L. van Beethovens s‰mtliche Briefe,
Leipzig, 1910; Emerich Kastner, L. van Beethovens s‰mtliche Briefe, Neuausgabe von
Julius Kapp, Leipzig, 1923) p¯eloûil Miloslav Hronek, Ë·st Beethovenov˝ch dopis˘
arcivÈvodovi Rudolfovi byla p¯eloûena ve spolupr·ci se ZdeÚkem Nejezchlebem.
P¯eklady revidov·ny podle novÈho vyd·nÌ Ludwig van Beethoven ñ Briefwechsel
Gesamtausgabe, Beethoven-Haus, Bonn 1996, G. Henle-Verlag, Mnichov, k vyd·nÌ
p¯ipravil Sieghard Brandenburg.
V˝bÏr dopis˘ a pozn·mek pro ËeskÈ vyd·nÌ provedl Miloslav Hronek. Revidoval,
pozn·mky a vysvÏtlivky upravil, doplnil a k vyd·nÌ p¯ipravil Old¯ich Pulkert. Ilustrace
archiv Old¯icha Pulkerta. Typografie ZbynÏk KoËvar. Vydalo nakladatelstvÌ Vyöehrad,
spol. s r. o., roku 2004 jako svou 650. publikaci. Redigovala Eva Hor·Ëkov·. OdpovÏdn·
redaktorka Radka Fialov·. Vyd·nÌ prvnÌ. Stran 386. Vytiskla tisk·rna Finidr, spol. s r. o.
DoporuËen· cena 498 KË.
NakladatelstvÌ Vyöehrad, spol. s r. o., Praha 3, VÌta NejedlÈho 15
e-mail: [email protected], www.ivysehrad.cz
ISBN 80-7021-736 -7