« Plzni Fakulta filozofická...« Plzni Fakulta filozofická À õ Studijní program Politologie...

Západočeská univerzita v Plzni

Fakulta filozofická

Dise tač í p á e

Plzeň Mgr. et Mgr. David Behenský

Západočeská univerzita v Plzni

Fakulta filozofická

Katedra politologie a mezinárodních vztahů

Studijní program Politologie

Studijní obor Politologie

Dise tač í p á e

Postoj Ar ády České repu liky k udová í vztahu s veřej ostí

Případ „spor ý h“ misí Afghánistán a Irák – narativní analýza

Mgr. et Mgr. David Behenský

Školitelka práce:

Do . PhDr. Šárka Ca adová Waisová, Ph.D.

Katedra politologie a ezi árod í h vztahů

)ápadočeská u iverzita v Plz i

Plzeň

Na to to ístě h i poděko at Do . PhDr. Šár e Ca ado é Waiso é, Ph. D. za její čas i rad , které i posk tla ěhe studia a Katedře politologie a

ezi árod í h ztahů.

Tuto disertač í prá i jse zpra o al sa ostat ě a z ačil jse použité pra e tak, jak je to e ěde ké prá i o klé.

David Behenský

V Plzni 6. 6. 2016

5

OBSAH

ÚVOD .................................................................................................................................................... 8

CÍLE PRÁCE .................................................................................................................................................... 18

VYCHODISKA PRÁCE ..................................................................................................................................... 21

Postoj 1: právo ................................................................................................................................. 24

Postoj : ezpeč ost ........................................................................................................................ 25

Postoj 3: morálka a hodnoty............................................................................................................ 26

STRUKTURA PRÁCE .......................................................................................................................................... 27

METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA TEXTU A RIZIKA ANALÝZY ......................................................................................... 32

PRAMENY, LITERATURA A DALŠÍ )DROJE INFORMACÍ ............................................................................................... 34

KAPITOLA 1: TEORETICKÁ A METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA .............................................................. 38

SOCIÁLNÍ KONSTRUKTIVISMUS ........................................................................................................................... 39

Poznání reality ................................................................................................................................. 40

Konstruktivismus a komunikace ...................................................................................................... 44

So iál í ko strukti is us a zkou á í ko u ika e Mi isterst a o ra ČR a AČR s eřej ostí ..... 45

POJEM DISKURS, DISKURSIVNÍ ANALÝZA A DISKURSIVNÍ KORPUS ................................................................................ 46

Diskurs ............................................................................................................................................. 47

Empiricky orientovaný výzkum institucionálního diskursu .............................................................. 49

APLIKACE DISKURSIVNÍ ANALÝZY NA KOMUNIKACI MO ČR A AČR............................................................................. 54

Diskursivní korpus a jeho sestavení ................................................................................................. 56

Hra i e a alýz , časo ý rá e a důraz a ýz a ....................................................................... 61

KRITIKA DISKURSIVNÍ ANALÝZY, KLADY, ZÁPORY A RI)IKA PŘÍ“TUPU ............................................................................ 63

ZÁVĚR KAPITOLY ............................................................................................................................................. 67

KAPITOLA 2: KOMUNIKACE MO ČR A AČR ........................................................................................... 69

INSTITUCE, MÉDIA A VEŘEJNO“T ......................................................................................................................... 72

Armáda, civilisté a komunikace ....................................................................................................... 76

CÍLE KOMUNIKACE MO ČR A AČR ..................................................................................................................... 78

Formální cíle komunikace ................................................................................................................ 79

Skryté cíle komunikace .................................................................................................................... 85

REALI)ACE KOMUNIKAČNÍCH CÍLŮ ....................................................................................................................... 90

Vý oj ko u ika e AČR a její i stitu io ál í zajiště í ...................................................................... 91

Výstupy komunikace a technická realizace strategie ...................................................................... 97

Public Relations ............................................................................................................................. 100

EFEKTIVITA KOMUNIKACE: OBRAZ VOJÁKA A ARMÁDY VE “POLEČNO“TI .................................................................... 104

„Ideál í“ o raz ojáka a ar ád e společ osti ............................................................................ 106

Faktor o li ňují í o raz ar ád - eřej é í ě í a ýsledk ko u ika e ................................. 111

ZÁVĚR KAPITOLY ........................................................................................................................................... 116

6

KAPITOLA 3: SOCIÁLNÍ SITUACE: )AHRANIČNÍ MISE - AFGHÁNISTÁN A IRÁK .................................... 119

ZAHRANIČNÍ MI“E JAKO TÉMA KOMUNIKACE ....................................................................................................... 119

SITUACE: VÁLKA PROTI TERORISMU, AFGHÁNISTÁN A IRÁK .................................................................................... 121

Globální válka proti terorismu ....................................................................................................... 122

Bitevní pole Afghánistán ................................................................................................................ 125

Útok na Irák ................................................................................................................................... 128

KAPITOLA 4: ANALÝZA ARGUMENTŮ - LEGITIMITA A PRÁVO ............................................................ 131

PRAMENY URČUJÍCÍ PRÁVNÍ ARGUMENTACI KOMUNIKÁTORA ................................................................................. 133

V itrostát í pra e prá í h argu e tů ................................................................................... 134

Mezi árod í pra e prá í h argu e tů .................................................................................. 138

DISKURSIVNÍ ANALÝZA ARGUMENTŮ V OBLASTI PRÁVA ......................................................................................... 141

A alýza ýroků .............................................................................................................................. 141

Shrnutí analýzy .............................................................................................................................. 150

ZÁVĚREČNÁ DEBATA: RELATIVIZACE ARGUMENTŮ ................................................................................................ 152

Otázka aplikace práva ................................................................................................................... 153

Otázka uchopení práva .................................................................................................................. 155

KAPITOLA 5: ANALÝZA ARGUMENTŮ - LEGITIMITA A BE)PEČNOST ................................................... 160

PRAMENY URČUJÍCÍ BE)PEČNO“TNÍ ARGUMENTACI KOMUNIKÁTORA ....................................................................... 163

DISKURSIVNÍ ANALÝZA ARGUMENTŮ V OBLA“TI BE)PEČNO“TI ................................................................................. 165

A alýza ýroků .............................................................................................................................. 165

Shrnutí analýzy .............................................................................................................................. 178


Otázka ý oje ezpeč ost í h té at České repu li e ................................................................ 181

Otázka u hope í ezpeč osti ........................................................................................................ 187

KAPITOLA 6: ANALÝZA ARGUMENTŮ – MORÁLKA A HODNOTY ........................................................ 194

PRAMENY MORÁLNÍCH ARGUMENTŮ................................................................................................................. 196

DISKURSIVNÍ ANALÝZA ARGUMENTŮ V OBLASTI MORÁLKY A HODNOT ...................................................................... 197

A alýza ýroků .............................................................................................................................. 199

Shrnutí analýzy .............................................................................................................................. 218


)ÁVĚR ................................................................................................................................................ 223

LITERATURA ...................................................................................................................................... 232

DOKUMENTY A ZÁKONY…………………………………………………………………………………………………………………………..…238

ROZHOVORY ................................................................................................................................................ 239

INTERNETOVÉ ZDROJE .................................................................................................................................... 240

7

PŘÍLOHY PRÁCE ................................................................................................................................. 241

PŘÍLOHA 1(KAPITOLA 2): DALŠÍ KOMUNIKAČNÍ KANÁLY PROPOJENÉ S MO ČR A ARMÁDOU ........................................ 241

PŘÍLOHA 2 (KAPITOLA 2): PERIODIKA A PUBLIKACE VYDÁVANÉ POD )ÁŠTITOU MO ČR ............................................... 242

PŘÍLOHA 3 (KAPITOLA 2): INTERNETOVÉ STRÁNKY MO ČR A AČR ......................................................................... 243

PŘÍLOHA 4 (KAPITOLA 2): PŘÍKLADY EVENTŮ POŘÁDANÝCH POD )ÁŠTITOU MO ČR ................................................... 244

PŘÍLOHA 5 (KAPITOLA 2): PREZENTACE AČR NA ON-LINE TELEVIZNÍM KANÁLE )ŘÍ)ENÉM PŘE“ YOUTUBE....................... 245

PŘÍLOHA 6 (KAPITOLA 2): VYUŽITÍ “OCIÁLNÍCH “ÍTÍ K PREZENTACI MO ČR A AČR ..................................................... 246

PŘÍLOHA 7 (KAPITOLA 3): VÝVOJ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ O ARMÁDĚ – DŮVĚRA V ARMÁDU ............................................. 247

PŘÍLOHA 8 (KAPITOLA 3): ROZHOVOR S PRACOVNÍKEM PSYOPS ........................................................................... 249

PŘÍLOHA 9 (KAPITOLA 3): ZAHRANIČNÍ VOJEN“KÉ MISE AČR ................................................................................. 251

PŘÍLOHA 10 (KAPITOLA 4): VNITRO“TÁTNÍ PŘEDPI“Y ZÁVAZNÉ PRO MINISTERSTVO OBRANY ....................................... 254

PŘÍLOHA 11 (KAPITOLA 4) MULTILATERÁLNÍ SMLOUVY U)AVŘENÉ MIMO GE“CI MO ................................................. 255

PŘÍLOHA 12 (KAPITOLA 4) MULTILATERÁLNÍ SMLOUVY BE)PEČNO“TNÍ A OBRANNÉ POLITIKY ....................................... 260

PŘÍLOHA 13 (KAPITOLA 5) ZAHRANIČNÍ A VNITRO“TÁTNÍ STRATEGICKÉ DOKUMENTY .................................................. 263

PŘÍLOHA 14: (KAPITOLA 6) ROZHOVOR S JIŘÍM ŠEDIVÝM O TERORISMU .................................................................. 265

PŘÍLOHA 15: (KAPITOLA 6) ROZHOVOR S KARLEM ŘEHKOU, VELITELEM 601. PRO“TĚJOV .......................................... 266

8

Úvod

„Před-úvod“ – subjektivní zdůvodní tématu práce

V o e é o i ě í á komunikaci A ád České epu lik 1

s eřej ostí jako výsledek oha ozlič ý h a p o ě ý h sil, které ji formují a

zá o eň ěkolika é ě p o ě ý h a ti elů, e kte ý h je t oře a. Mezi t to

síl patří ezpo h záj jedi ů a ásled ě skupi – ať už it ostát í h či

zah a ič í h, p ofes í h či záj o ý h, ate iál ě či idealisti k oti o a ý h.

Mezi mantinely patří přede ší i il ě oje ské ztah s sté u České

republiky, které jsou z ětší části ukot e jako p á í a i stitu io ál í st uktu

v o e ě ak epto a ý h doku e te h a p o es í h z kloste h. Tato struktura

nastavuje formální i faktické ož osti, kte ý i předsta itelé jed otli ý h „sil

dispo ují a kte é uží ají k artikulaci, interpretaci i prosazení s ý h záj ů, které

se pak zrcadlí ve výstupech komunikace. Formální komunikace AČR s eřej ostí

je tedy jedním z p oje ů a ýsledků i te ak í akté ů, který za užití ást ojů

„postmoderní komunikace ukazuje, jak byly tyto síly v rámci uvedených

a ti elů úspěš é.

Takto o e é eze í je stěží při áší ě o pře at ého, i é ě je důležité

z hlediska uchopení či eze í tématu. Pokusím se ho vymezit jas ě již a

počátku, aby nedocházelo k dezi te p eta i apříklad s ohledem na hlavní název

práce – íle této p á e e í popiso at st uktu či o e ské záj a i

rozsáhle mapovat výstupy komunikace spolu s odhadem jejich faktických

dopadů. Cíl této prá e a způso , jaký je í ko u ika e AČR u hope a, je

pojímán z hlediska budování legitimity a s dů aze a deko st uk i

ko u ikač í h ýstupů AČR, kte é ají tuto legiti itu podpořit. Z toho vyplývá,

že tato p á e e ahlíží ko u ika i AČR ko ple ě a deskripce slouží spíše p o

astí ě í „kulis , ve kterých je kriticky hodnoceno jedno z hlavních

ko u ikač í h té at, se kte ý se usela A áda České epu lik minulosti

1 Dále též „AČR .

9

vyrovnat a to jak z hlediska te h i kého pojetí ko u ika e, tak přede ší

z hlediska obsaho ého, kte é se pří o týkalo legiti it .

Legitimita je eoddělitel ě spjata s ealiza í a dátů a úkolů zadá a ý h

ojáků ze st a i ilistů – ted politiků v rámci formalisticky pojatých

a ti elů a pod li e o e ský h záj ů zúčast ě ý h akté ů. Dost ož á,

že komunikaci s eřej ostí jde pouze o legitimizaci záj ů samotných akté ů,

kte é jsou či ostí AČR p osazo á , e o p osazo á samotné AČR – ať už

se tato legiti ita od áží p ůzku e h eřej ého í ě í, e ol á h, e o je

„do é po itu sa ot ý h akté ů, že jeji h ko á í as , e o alespoň

ětši a, schvalují.

Ve zjed oduše é fo ě je tak ko u ika e v mém pojetí spojena s obhajobou a

získáváním sympatií, souhlasu či alespoň st pě í u čité či osti či u čitý h

p o esů. Tímto se dostávám k – dle mého názoru – ej ýz a ější u zd oji

legitimity či ostí AČR a p o esů AČR - a bezpochyby i hlavnímu cíli

ko u ika e AČR s eřej ostí. Jde o snahu ovlivnit s ýšle í eřej osti o dě í

v a ádě, o její aktuál í či osti, o jejím významu, užiteč osti p o společ ost a

o s slupl osti či „sp á osti politik , kte ou AČR ealizuje - a přede ší o

obhajobu politiky, kte á je p ostřed i t í AČR ealizo á a.

Armáda byla a stále je politický či itele , který má vliv na formování

zah a ič í politik a aopak aktéři zah a ič í politik fo ují a ádu. )á o eň

je p o e klíčo ý fakt, že AČR, případ ě její i il í složk , jsou též

ko u ikáto e a o háj e této politi ké či osti. Nez a e á to s ad, že

v politi ké s sté u České epu lik e istuje e t é ě silná politická moc

o ají í se apříklad ládě vojenské junty. Je zde ale bezpochyby zájmové

uskupe í o počtu ěkolika desítek tisí jedi ů, a přede ší jeji h elitelů, kteří

své zájmy mají, a kteří též slouží k p osazo á í záj ů ji ý h akté ů – obvykle

s politi ký i, eko o i ký i a ásled ě též ideologi ký i záj . AČR a též

Ministerstvo obrany pak jako ucelená zájmová skupi a uží ají eřej é

10

ko u ikač í nástroje k získání vlast í legiti it ad á e fo ál ě ukot e ý h

p o esů2.

Tato legitimita hraje roli i v sa ot é oti a i politiků, či ji ý h akté ů, aby se

ějaký té ate za ý ali a získá ali tak potencionál í hlas oličů a jiných

podpo o atelů. H aje též oli v sa ot é oti a i ojáků ko á at jeji h p á i a

úkol ji s ěře é. A v neposlední řadě hraje roli v o hotě politiků a eřej osti

a ádu fi a o at ze stát ího ozpočtu. Ko u ika e AČR s eřej ostí ted

z ého úhlu pohledu předsta uje ýstup ze spe ifi ký h o e ský h p o esů.

Pře ese ě je ko u ika e AČR jed í z výstupů, či součástí, procesu

sekuritizace, kte ý l jako tako ý o e ě ohok át popsá , ale el i álo je

analyzován do hlou k a ko k ét í h případe h v České epu li e.

Při u ědo ě í si ýše popsa ý h – ač z ač ě zjed oduše ý h – p o esů a aze

je pak otázkou, jak komunika i AČR uchopit, aby práce nebyla jen pouhou

deskripcí a posk to ala dostateč ě hlu okou a alýzu v kritickém duchu, ve

kterém chci tuto práci psát. Bezpochyby se jedná o příliš ši oké té a a to, aby

vznikla pouze jedna práce o rozsahu cca 200 normostran popisují í še

v ko u ika i a zá o eň uspokojují í o klý akade i ký požada ek po

dostateč ě p op a o a é etodologi ké á i u p a í o do ího

charakteru. Uchýlil jsem se proto k aza t í u zúže í před ětu ého zájmu o

ko u ika i AČR a to a d ě minulosti velmi diskutovaná témata komunikace,

kte á po ažuji za „ko t o e z í a dík to u i ideál í k p eze ta i užitý h

ko u ikač í h ást ojů, ale i k posk t utí přida é hod ot do p á e podo ě

k iti kého hod o e í tě hto ást ojů a to nikoli z hlediska techniky

komunikace, ale z hlediska bodování legitimity. Jedná se o mise v Afghánistánu

a Iráku vedené v á i p otite o isti ké ka pa ě po . . .

2 Rozu ěj ústa í ozděle í o i a její p o es í áležitosti.

11

Dů od k ý ě u tě hto isí je ásledují í. Válku v Afghánistánu i Iráku jsem

í al el i i te zi ě ve spojitosti s oje U“A a jeji h spoje ů p oti

terorismu i v souvislosti s postojem české ezpeč ost í ko u it k dané

p o le ati e. Na ozdíl od oha čle ů ezpeč ost í ko u it i ěkte ý h

akade iků jse ezastá al jed oz ač ý ázo , že jsou ak e pořádku

z hlediska p osazo á í záj ů České epu lik i sa ot ý h U“A a že je ut é je

v u ede é podo ě ealizo at – zk átka, i kd ž souhlasí s tí , že lo potře a

ě o p oti te o is u udělat, oje ské řeše í p o e ělo příliš oho „ALE ,

o kterých se v debatách v České epu li e – a to z láště tě h ezpeč ost í h-

příliš ede ato alo.

Pravda, byl jse o li ě sta o iske p á ího idealis u - respektive jistým

legalistickým idealismem - které v součas é do ě již ezastá á tak adikál ě

jako v minulosti. Přesto o ě t to álk a přede ší do i a t í způso jak byly –

alespoň ý h očí h - interpretovány v édí h, ezpeč ost í ko u itě, a

akade i ké půdě a ko u ika i AČR a MO ČR, mne při ej e ší egati ě

d áždil p o s ůj dog atis us a tí i jisté pokrytectví, které je pro moderní

zk atko itou ko u ika i, eje eřej ý h i stitu í, dosti příz ač ý.

Z hlediska mezinárodního práva se v případě Afghá istá u a I áku jednalo o

velmi diskutabilní, dle ého ázo u spíše elegál í, akce3 a ezpo h šlo o

a uše í idealistické či pa ifisti ké předsta o aplika i a s sluplnosti

mezinárodního práva. Války i mise v Afghánistánu a Iráku dodnes vnímám nikoli

jako užití p á a a se eo a u souladu s ezi á od í i ú lu a i či jako

nutnou válku proti terorismu, ale jako mocenský akt v té „ ej ealističtější

podo ě ve smyslu politického realismu.4

Vskutku, jed á se o el i su jekti ě za a e ou a te de č í i te p eta i z mé

strany - ta je šak o lasti ko st ukti isti kého přístupu e h utel á

– resp. její přiz á í a přijetí je ut é a logické.

3 Viz Kapitola a dále zá ě eč á de ata Kapitol .

4 Machiavellim začí aje, Waltze pok ačuje…

12

I fo o á í o o ou u ede ý h oje ský h ak í h s ý způso e často

h a ičilo s podi ou p opaga dou asi ě opako a ý h te de č í h „p a d a

zjed oduše í. Jde o model, kte ý je iditel ý každé ko fliktu, ať už váleč é

či e áleč é v rámci jakékoliv propagandy. Je to model typický pro

seku itizač í p o es ve snaze up a it í á í p o le atik a též démonizovat

epřítele. Je apříklad i o odel, kte ý ůže e idět i d es případě up hli ké

krize – podotýká , že bez ohledu na to, zda uprchlíci jsou, nebo nejsou

„fakti ký ezpeč ost í p o lé e – o tom tato práce není.

Ani s odstupe času e ohu této h íli ří i, že e způso i te pretace

událostí ze st a AČR a tí i o e ský h složek ČR po e há al klidným.

Z hlediska o e ě hlása ý h „p a d ad á e a ati AČR – tj. s ohledem na

tehdy vládnoucí dominantní diskursivní obsah v elé západ í s ěte - klidné

neponechává ani výz a é politi ké předsta itele hla í h akté ů ko fliktů.

Například Hilla Cli to o á oz ačila álku Iráku za chybu.5 Taktéž 3. britská

šetřo a í vedená Johnem Chilcotem zcela odsoudila Iráckou invazi pro její

slabé právní základy a podrytí autority OSN.6 I kd ž jde o i te p eta i, do í á

se, že ak e Afghánistánu byla podob ě „p o le ati ká jako Iráku a v zásadě

epři esla zlepše í a poli oje p oti terorismu. Součas á situa e

v Afghá istá u e az ačuje ý az é zlepše í ezpeč ost ího sta u před

intervencí v o e a a í ukazuje, že desta iliza e o lasti a ig a e

bojo íků z Afghá istá u do okol í h ze í přispěla ke z iku Islá ského státu a

destabilizaci celého blízkého východu.

Ne ad h se šak a poli této p á e pouštěl do de at t pu „kde je p a da a co

se ělo udělat – skutku to e í . Vlast ě a i eodsuzuji to, co se v do ě od

oku do součas osti Afghá istá u a I áku udělalo. Jse si ědo toho, 5 http://www.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/generalka-na-debaty-americkych-prezidentskych-kandidatu-

trump-i-clintonova-musi-pridat--1648253 (4.6. 2016). 6 http://zpravy.idnes.cz/britska-komise-o-invazi-do-iraku-dar-

/zahranicni.aspx?c=A160706_123030_zahranicni_mlb (4.6. 2016).

13

že to konkrétní situaci mohlo jít o jedi é ealizo atel é „řeše í s dostateč ě

h atatel ý dopade . Ne h i jako příslo eč ý „ge e ál hod otit po it ě, o

a jak ělo ýt či e ýt. Jde i spíše o poukázá í a fakt, že s

„fo ál í i motivy, které vedly k válce v Afghá istá u a I áku a též k zapojení

AČR do ak í ělo ýt í e pole izo á o. Že sděle í ěla ýt opat ější a že

jed ost a é a jed odu hé řeše í a „pravdy , které v té do ě za ládl

v ko u ika i s eřej ostí, byly a jsou až e ezpeč ě zk atko ité – ač je i

elke zřej é, že zjed oduše í lo íle ko u ikáto ů – ož je p o e o

ě o í e děsi é.

A h uza řel te to jakýsi „před-ú od . Je i celkem jasné, že zaujímání

stanovisek k p o le ati e ezpeč osti je ut é a sá tak či í . “tej ě tak

interpretace jistých událostí z hlediska prosazovaných tendencí je pro praktický

ži ot – tedy ozhod utí, či eál é ko á í - taktéž ez t é. Co je šak dle mého

názoru ještě ut ější, je dokázat tato stanoviska a tendence „ ozklíčo at a

ezjed odušo at p o le atiku. V obecném pojetí řek ě e zaujmout kritický

přístup. O ten se tato opírá i tato práce. Obecným cílem této práce je ukázat, jak

lze takový kritický přístup ke ko k ét í p o le ati e zauj out. Jak lze

„ ozklíčo at eřej ě a aso ě šíře é p a d a t to p a d ahlížet z í e úhlů

pohledu. Teprve poté, kd ž toto p o ede e, ůže e rozhodnout, kterou z nich

ude e zastá at, za jaký h pod í ek a přede ší , o ůže zastávání této

p a d při ést a o ude stát.

Do í á se, že te to k iti ký přístup oha p a í h akade iků a čle ů

ezpeč ost í ko u it České epu li e h í a o to více chybí i v médiích.

Mož á e s aze o za ho á í „o jekti ího přístupu politologo é i i il í složk

ezpeč ost í ko u it často ezig ují a s ojí, dle ého ázo u, hlavní funkci –

ýt k itike a po sl ý „hlída í pse demokracie. Nevím, do jaké míry je

politická korektnost nutností k ud že í jeji h pozi a také e í , do jaké míry se

ztotožňují s tí , o lze apříklad p okla a í h AČR, ezpeč ost í st ategii CŘ

14

či p oje e h politiků číst. Jsem šak přes ědče , že vysoká míra kritického

šle í a přede ší od aha z ést k itiku či opozič í sta o isko, a šak za

akceptace postoje kritizovaného, je v de ok ati ké zříze í a solut í ut ostí.

„Objektivnější“ odůvodnění tématu práce

Mi o ýše u ede é - spíše o ál ě a záj o ě su jekti í hledisko – je zde pro

ý ě isí Afghá istá u a I áku jako ko u ikač ího té atu AČR

k prozkou á í ještě jede ýz a ý a gu e t. Po o e se ý az ě

oz íjela ko u ika e AČR za užití še h ode í h – či post ode í h

ást ojů ko u ika e iz Kapitola – Realiza e ko u ikač í h ílů .

V rámci předsta e í u edených misí a jejich interpretace novodobá7 AČR pop é

v histo ii užila i o tiště á édia a ozho o „t adič í h édií h též

dokumentární filmy z vlastní produkce, webové prezentace, sociální média

– zk átka še, o ode í PR, a keti g a édia a ízí a o je součas é p axi

ěž ě uží á o.

V eposled í řadě jsou zde i etodologi ké dů od , p oč jse al ýše

u ede é užší té a ko u ika e i přístup - tě to dů odů se šak udu ě o at

v kapitole o etodologii, po její ž p ostudo á í, jak doufá , čte ář lépe

po hopí, p oč lo ut é té a zúžit. Vel i st uč ě šak lze u ést, že pokud

h té a tak aza t ě ezúžil, ikd h e l s hope p o ést důklad ou

a hlu okou eše ši dat – esp. ý oků – jeji h ásled é třídě í, selek i, oz o

a její interpretaci z hlediska vlast í h ý hodisek či tezí a z hlediska kritiky z mé

strany.

Z ýše u ede ý h dů odu jse se ted za ěřil a ko u ikač í té a ise AČR

v Afghá istá u a I áku. P á e tak ůže při ést dostateč ě hlu okou a alýzu

a zá o eň á pote iál sdělit i fo a e, kte é čte ář do jejího přečte í ez al,

e o se ad i i eza ýšlel z úhlu pohledu, který tato práce zaujímá.

7 Rozu ěj p ofesio alizo a á.

15

Historický rámec

V politologických a ezi á od ě-vztahových akademických pracích je zvykem

u ádět histo i ký e ku z. Taktéž tak uči í , e oť se do í á , že to e í a

škodu ě i.

Vojensko- i il í ztah a ko u ika e AČR s eřej ostí ají podstat ě hlu ší

koře , ež jak je astiňuje tato p á e. Vztahy mezi civilní a vojenskou mocí se

pře esl z před hozí akousko-uherské monarchie i a Českoslo e sko.

Ni é ě již od . p osi e , kd došlo ke z iku Mi iste st a o a

Českoslo e ska8, lo zřej é, že oje ské složk udou podléhat i il í

kontrole. Institucionální systém a vztahy mezi exekutivou, legislativou a

ozbrojenou mocí byly proto nastaven tak, a o ej í e od ážel te to

de ok ati ký požada ek.

Vý oj českoslo e ský h ději šak eodpo ídal ideál í předsta á o

demokratickém vývoji státu ani vojensko- i il í h ztahů. A áda si e žd la

zá islá a fi a o á í ze stát ího ozpočtu ko trolovaného civilisty, distribuce

o i e státě šak často edla spíše k egati í ztahů ezi oják a

civilisty.

Běhe d uhé s ěto é álk elze o i il í ko t ole a ád ho ořit a elze

ho ořit a i o e iste i a ád a eřej osti tak, jak je hápe e dle součas ý h

ěřítek plat ý h p o de ok ati ké zříze í. Také ěhe o do í ko u isti ké

ad lád , kd la českoslo e ská zah a ič í a ezpeč ost í politika o ládá a

přísluš ostí k východnímu bloku v čele se “o ětský s aze a eřej ost la

deformována nede ok ati ký eži e , e lo ož é sledo at de ok ati ké

ztah ezi eřej ostí a oz oje ý i složka i.9

Ko u ika e ezi oje skou a i il í „sfé ou se také z ela odlišo ala od

součas ého sta u. Ať už šlo o osla o á í so ětský h ojáků souvislosti s bojem

8 Ministerstvo obrany: Historie: [cit. 8. 9. 2011]. Dostupné na: http://www.mocr.army.cz/ministr-a-

ministerstvo/historie/ministerstvo-obrany-1918-1989-5316/. 9 P o ož osti u hope í poj u de ok a ie s o ej apříklad: Dahl, R. 1995, nebo Fukuyama, F. 2002.

16

p oti a is u, oz ačo á í českoslo e ské a ád jako h áze p oti

imperialistické agresi, nebo o pietní akty, v rámci kterých byli civilisté nuceni

pa ti ipo at a p opaga dě ko u isti kého eži u, žd šlo o ko u ikač í

vztahy, které jsou z hlediska součas ého pozo o atele esta da d í.

Od oku se z ě ilo oho fo ál í h a fakti ký h společe ský h aspektů.

“poleč ost se de ok atizo ala, a áda je součas osti pl ě p ofesio ál í, la

z uše a po i á oje ská služ a a šeo e ě je p osazo á a představa plného

podříze í oje ské o i pod i il í ko t olu. V součas é do ě p oží á e

o do í s ižo á í a ád í h sta ů jak oblasti personální, tak v oblasti

ajetko é. Česká epu lika se t a sfo o ala ze ze ě, kte á se od oku

přip a o ala a álku za obranu své státnosti, či a álku s „i pe ialisti ký i

eži , a ze i, kte á již přes d a et let e istuje liberálním a mírovém

p ostředí.

Fo ál ě jsou zd iho á p k de ok ati kého í u10 a kooperativní

ezpeč osti založe é a p a idle h řeše í spo ů í o ý i p ostředk . “oučas ý

sta při oze ě e lučuje ož ost užití síl případě p osazo á í a u o á í

í u, či případ p e e ti í h ak í. Rá e asta e ý ezi á od í p á e

šak při áší předsta u ak epta e záje ě přijatý h p a idel. Ve s ětle

li e ál ě idealisti kého pa adig atu js e se tak aší histo ii dosud ej í e

při lížili ideál í u sta u, kte ý popisuje již I a uel Ka t [ ] 18.

století nebo John Rawls (2009) v součas osti.11

Také ko u ika e ezi a ádou a eřej ostí se zásad ě p o ě ila.

T a sfo a e politi kého s sté u a p o ě a itř ího i ějšího p ostředí 10

“ o ej též apř.: Doyle, M. W. a Layne, CH. a Russestt, B. a Spiro, E. D. 1995. 11

Přiče ž je ut é poukázat a skuteč ost, že o a u ede í autoři epředkládají šle ku s ěta ez álek, ale přede ší šle ku s ěta á odů, kte é přijí ají p a idla podo á p a idlů fu gují í

p á í státě. D a ika o sahu poj u „p á í stát při áší další té ata, kte á se postupe času ě í. Tato d a ika šak ijak epotlačuje základ í šle ku – ted e iste i s sté u p a idel zajišťují í h

a i ál í ož ou í u s o od jedi e či p á ího su jektu oh a iče ou s o odou d uhý h a za ho á ají í i i ál í í o álk zajišťují í ud žitel ost tě hto p a idel. Takto fo o a ý o e ý liberální základ právního systému v součas osti po ažuji za ejjed odušší a ejpřijatel ější defi i i „ ozu ého a „sp a edli ého s sté u ovládaného právem. “ o ej apř.: Fuller, L. L. 1998 a Hart, H. L. A. 2010 a Rawls J. 2009.

17

České epu lik při áší o é ú ah o to , zda je a áda období míru

potře á a jaký á s sl akládat fi a e ze stát ího ozpočtu a ojsko,

kd ž je edostatek p ostředků e školst í, zd a ot i t í či dop a ě.12

) ě u postoje eřej osti ůči oz oje ý složká dokazují i časté k iti ké

zp á o dě í a ádě, kte é se o je ují médiích a které mají vliv na kolísání

postoje eřej osti k oz oje ý složká .13 Média i eřej ost op á ě ě htějí

ědět, o přes ě a áda dělá s p ostředk , kte é jsou a i alože é, a jistý

átlak a s ižo á í p ostředků e oje ské o lasti je zje ý i e st ategi ký h

doku e te h AČR, kte é předpokládají další s ižo á í ozpočtu.14 Podobné

otázky se pro Ministerstvo obrany České epu lik a A ádu České epu lik

stá ají o to palči ější, o o í e se o ě zají á eřej ost, jež demokratickém

politi ké s sté u předsta uje oliče a ositele politi ké o i.15

Komunikace s eřej ostí se v tako é h íli stá á klíčo ou, e oť p á ě ta do ě

í u předsta uje hla í ást oj oz oje ý h složek k o hajo ě last í e iste e

a či osti před o ča státu. V marketingovém pojetí se z ministerstva obrany,

mimo správce armády, stává také jejím prodejcem a z armády se stává produkt,

kte ý usí ýt p odá eřej osti jako potře ý a s slupl ý souladu

s p a idl do ého hospodaře í Kotle a Lee , -12).

P o oz oje é složk se tak při a se i ezp ostřed ího áleč ého oh ože í

stává nutné zajistit last í legiti itu spíše za použití jaz ka a komunikace než za

použití z a í a álče í, kte é spadá do pů od í o lasti jeji h p ofese. Te to

12

B lo h é do í at se, že li e . září a zaháje í „ álk p oti terorismu došlo k tlače í k itik ýdajů státu a z oje í a oje ské záležitosti. Přestože česká ezpeč ost í ko u ita často opako a ě oži uje té ata ezi á od ího te o is u, z a í h o ad ého iče í a egio ál í h ko fliktů, nejedná se dle mého názoru o do i a t í žá diskursivním prostoru. Tuto skuteč ost prokazují i případ ep odlouže í a dátu český h ojáků I áku, t dá k itika eřej osti ůči oje ský zakázkám na nákup nové bojové techniky i odraz debat o o ý h ezpeč ost í h doku e te h v roce

, kte é jse se ohl zúčast it. I kd ž elze ig o o at e iste i a sta ilitu ázo o ý h p oudů vedoucích k sekuritizaci te to poje po ažuji ze šeo e ě z á ý, líže je předsta e kapitole 5) vojenských témat a terorismu v České epu li e, p ot í „ l a st a hu po . září ustupuje do pozadí před tlak a s ižo á í ýdajů a oje ské záležitosti iz také kapitola a ozpočet a ád . 13

Viz také kapitola a p o le atika eřej ého í ě í a áklo nosti k a ádě ze st a eřej osti. 14

Viz kapitola a Bílá k iha o o a ě . 15

Viz kapitola 2.

18

úkol je o to palči ější, pokud si u ědo í e, že političtí předsta itelé, kteří jsou

garanty existence ozbroje ý h složek České epu lik , usí mnoha ohledech

sledo at poptá ku eřej osti. Tuto poptá ku pak usí alespoň částeč ě či

zdá li ě uspokojo at, pokud htějí ko á at s ůj úřad i další h o do í h.16

Legiti ita AČR ůže p oto ýt hápá a jako soulad poptá k eřej osti

s nabídkou armády a komunikace s eřej ostí jako jede z ož ý h ást ojů

k dosaže í tohoto souladu. P oto se postoj A ád České epu lik ke

komunikaci s eřej ostí stá á ústřed í ode záj u této p á e a hla í

dů ode , p oč jse p o edl íže popsa ý ýzku .

Cíl práce

Ačkoli doufá , že jse to již jádřil v před hozí h podkapitolá h, pokusí se

ještě jed ou popsat cíl této práce v přísluš ě az a é části úvodu. Hlavním

cílem této práce je nastínit strukturu v jaké je formována komunika e AČR

s eřej ostí, ást oje, kte é ke ko u ika i AČR použí á a dále předsta it

výsledky eše še a kritického zhodnocení ko u ika e A ád České epu lik

v případě Afghá istá u a I áku, kte é slouží jako základ p o hod o e í postoje

AČR ke komunikaci s eřej ostí a získávání legitimity.

Takto ko ple í popis st uktu , oti ů a ást ojů kombinaci s případo ou

studií tě hto ko k ét í h „p o le ati ký h či „ko t o e z í h ko u ikač í h

případů, ůže pak sloužit jako etodologi ký á od p o zkou á í komunikace

eřej ý h i stitu í se zohled ě í ši ší h politi ko-právních struktur a dále jako

nástroj pro kritické zhodnocení této komunikace ikoli šak z hlediska

technického provedení, ale z hlediska o sahu ý oků s ohledem na snahu získat

legitimitu p o ko k ét í politi kou či osti.

K uvedenému cíli se v p á i dosta á p ostřed i t í tří k oků. První se opírá o

uchopení ontologických a epistemologických východisek, která se stala pro tuto

16

Blíže iz kapitola .

19

práci s ě odat á. ) ač á část p á e je p oto za ěře a a předsta e í přístupu

ke zpracování dat a informací, je ž hází ze so iál ího ko st ukti is u.

Druhým krokem je sledo á í p o ě ko u ika e MO ČR a AČR čase a to jak

z hlediska technického provedení tak uchopení této komunikace z hlediska

fungování politického systému, a „o jekti í h st uktu , e kte ý h se

ko u ikáto a hází. Dů az je klade a formální motivy komunikátora, na jeho

ko u ikač í st ategie a ást oje a a p o ě é, kte é t to strategie a nástroje

fo ují a též a p á í st uktu , ve kterých se komunikace formuje.17

Posledním krok k cíli práce předsta uje narativní18 analýza konkrétních

ko u ikač í h ýstupů MO ČR a AČR, jež se ztahují k zah a ič í u půso e í

český h ojáků Afghánistánu a Iráku. Jed á se o ej í e su jekti í složku a

jakési jádře í ázo u, jak ohou u ede é ý ok a jeji h příje e půso it a

jak mají výroky z hlediska motivace komunikátora vyznít. Analýza konkrétních

a gu e tů u ožňuje odk ýt složité az ezi ko u ika í stát í h i stitu í

s eřej ostí a získá á í legiti it s sté u. Příklad Afghá istá u a Iráku byl

á dů odů uvedených v před hozí části ú odu - i o su jekti í dů od ,

jde o ůj předpokládat, že jde o ideální tematickou oblast pro realizaci kritické

analýzy, která ukazuje p o es fo o á í předsta o skuteč osti a li

společenských struktur na tyto procesy, e oť jde o případ kontroverzní – kde

je ož é u ede é „p a d lépe ezit a kriticky hodnotit s ohledem na

dostatek opozič í h p a d diskursivním prostoru.

17

)de je ut é opěto ě zdů az it, že ko u ika i po ažuji za z ela ele a t í o last p o popis politi ký h p o esů, a p oto spadá do o lasti politologie a ezi á od í h ztahů. Jak ostat ě dokazují

ohé p á e J. L. Austi a, P. Ba ši, J. De De ia a, J. De id , P. D uláka, M. Fou aulta, R. Je ise a oha další h, je p á ě ko u ika e jed í z hla í h h atelů politických procesech. Viz 1 kapitola a

dále srovnej s texty uvedenými v seznamu p a e ů. 18

Poj u „disku s a „ a ati u se ě uji p í kapitole, jež je za ěře a a teo eti ký a etodologi ký základ ýzku u. U eď e již této části, že a ati u lze hápat jako sou o ý oků

spoje ý h u čitý i te p ete rámci uceleného výkladu konkrétních událostí v konkrétním p ostředí a čase. Jed á se ted o jistou i te p eta i či způso „ p á ě í o události fo ou u ele ého a s ste ati kého sděle í, kte é s ěřuje ke konkrétnímu cíli, disku s a jeho půso e í je pak zá islé a záje é půso e í a ati á i společe ský h st uktu í e kapitola – disku s a žá .

20

Ve s ětle tě hto opozič í h p a d a k iti kého přístupu se pak lépe ukazuje, že

eřej ou ko u ika i Mi iste st a o a České epu lik a A ád České

republiky ovládá specifický a konzistentní přístup k interpretaci reality a

předkládá í i fo a í eřej osti. Přístup, kte ý je fo o á cílem této

komunikace – ted získat ši okou podpo u eřej osti, a tím i legitimitu pro

ko k ét í či ost. Dle ého ázo u je tato legiti ita též klíče ke sta o e í

ýše fi a í u če ý h p o oz oje é složk České epu li e a dále u čuje

ož osti ojáků zasahovat do politického cyklu v rámci rozhodování o otázkách,

kte é se a ád pří o i epří o týkají - i kd ž pří ý ztah lze je těžko

prokázat. Existence legitimity ojáků je ale také dů ode , p oč osi jako skupi u

lidí, kte é azý á e „ ojáky , v aší společ osti á e, a p oč á e potře u

na ě ějaké p ostředk vynakládat19.

Cíle této prá e je tedy předevší popis struktur, v i hž ko u ika e AČR

pro íhá, dále popis ástrojů, jaké jsou v ko u ika i využívá y a ásled ě

případová studie v podo ě rešerše a kriti ké a alýzy ko krét í h výroků a

ko u ikač ích postupů, které sloužily k získání legitimity v případě uvede ý h

ko u ikač í h té at – tj. Afghánistánu a Iráku. Posouzení, do jaké míry

ko u ika e AČR ovlivňuje o hotu příje ů sděle í tyto vy aložené

prostředky s hvalovat je však již i o rá e této prá e a po e há ho

so iologů – přesto i toto té a v předkláda é prá i okrajově astiňuji.

Doufá , že tato prá e u ož í rozšířit před ět zkou á í politi ké vědy v ČR i

na komunikaci institucí s veřej ostí a nejen z hlediska jejího technického

provedení, ale i z hlediska o sahového. Pev ě věří , že se tak ůže posílit

hlav í role politi ký h věd, za kterou považuji astavová í kriti kého zr adla

vše politi ký pro esů – včet ě získává í legiti ity prostřed i tví

politi ké ko u ika e, který ůže ýt často až e ezpeč ě dog ati ká.

19

Lze šak je o tíž ě u čit „o jekti í í u tě hto dopadů ko u ika e, pokud e h e e přistoupit k pozitivistickým metodá . P o ýzku p o esů e společ osti po ažuji poziti isti ké etod pouze za podpů ý ást oj, jehož užití e á ozsáhlejší a přede ší ud žitel ou ýpo ěd í hod otu.

21

Východiska práce

V této podkapitole si do olí alé od oče í. Jede z k itiků o sahu této

p á e poz a e al, že teze této p á e, respektive teze konstruktivistického

přístupu, jsou „ ěde k ai í . Musím s touto ýtkou souhlasit a poděko at u

za i, pokud poje „ ai ita jeho pojetí znamená jednoduchost. Souhlasím s

tím p oto, že sociálním konstruktivismu jsou teze v p a í h spíše u e é

tlakem akademické obce a zvyklostmi. Konstruktivismus má celkem jasno – teze

v politi ký h ědá h, jsou je ázo a jedi á plat á teze je, že hla í před ět

zkou á í je ýsledke so iál í ko st uk e a t to ýsledk jsou žd

st uktu ál ě a te de č ě formovány s u čitý a ipulati í ílem – proto je

potře a je opozič ě a k iti k hod otit. Před ěte záj u práce je tak uď

samotný proces, nebo kritické zhod o e í ýstupů a st uktu .

Konstruktivistické práce jsou o popisu procesu a o kritickém hodnocení výstupů bez snahy předložit další „pravdu“ či „názor“, i když samotné subjektivní hodnocení ze strany autora to někdy dělá. Pokud si toto případný čtenář uvědomí, pak přestane tyto „pravdy“, chcete-li „teze“ - které často nemají dlouhého trvání s ohledem na fakt, že v politických vědách nemáme experiment či materiální důkazy - v práci hledat. Teze v mé práci jsou čistě jen potvrzením procesu sekuritizace, který je přenesený do dimenzí konkrétní komunikace v České republice. Rád bych také zcela sebekriticky přiznal, že kritické „výklady“ a interpretace některých výroků AČR z mé pozice jsou taktéž tendenční. Sám tak nastoluji „pravdy“ v tom, že poukazuji na významy či spíše na snahy, které ve výrocích vidím. Při zohlednění požadavku po větší kritičnosti politologických prací, který jsem vznesl v podkapitole „před-úvod“, v tom osobně vidím spíše přínos této práce, než její slabinu.

Je mi zcela jasné, že čtenář, který odmítá sociální konstruktivismu jako metodologické či spíše epistemologické východisko, ať už z důvodu neporozumění, nebo naopak z důvodu velmi hlubokého porozumění, nemusí

22

výše uvedené přijmout a může v každá akademické práci požadovat „objevné“ teze a odmítat takové práce, které tyto objevné teze nepředkládají. S tím bohužel nejsme schopen nic udělat, protože s takovýmto přístupem a požadavkem nesouhlasím. Jak jsem uvedl, dle mého názoru ve společenských vědách nejsou teze ve smyslu exaktních věd smysluplné, protože nám chybí a vždy bude chybět experiment a důkaz. Společenské vědy a práce v nich vytvořené buď popisují procesy - pak jsou exaktní a užitečnou informativní deskripcí, nebo něco kritizují, hodnotí či sdělují názor a postoj k problematice – pak mohou být užitečným návodem, jak hodnotit postoje k problematice a její interpretaci.

Má práce má oba aspekty – na základě deskripce struktur volím výroky

a k těm pak přidávám kritické hodnocení - a toto kritické hodnocení

je hlavním cílem a smyslem této práce. Účelem tezí v této práci je pak sdělit čtenáři, jaká zaujímám ke komunikaci a výrokům stanovisko – tedy sdělit jaké jsou mé výchozí body k interpretaci narativa. Částečně též doufám, že tyto výchozí body čtená přijme za své – a to nejen pro předmět této práce, ale i pro další sdělení v diskursivním prostoru oblasti politiky a bezpečnosti – třeba na téma „uprchlíci“, „terorismus“, „volební program“ apod. Pokud čtenář tuší, že osobně nevidím rozdíl mezi tezí, názorem či postojem pak má pravdu. Přidám jen poznámku, že to není z důvodu, že nevím co je teze a co je názor či postoj – vím to, ale nedomnívám se, že ve společenských vědách je v uvedených pojmech zásadní rozdíl. V matematice, fyzice, biologii či chemii možná ano – ale v politologie či mezinárodních vztazích je dle mého názoru pouze čistá deskripce, a dále postoj, názor, interpretace – chcete-li

teze -které se mohou o tuto deskripci opírat, ale není mezi nimi z hlediska užitnosti vlastně žádný rozdíl.

23

Ko krét í teze či spíše é kriti ké postoje k před ětu prá e

Základní postoje této p á e jsou fo o á pod li e předpokladu, že

ko u ikač í p oje ohou o li ňo at hápání reality a za jazykovými projevy

lze sledo at li společe ský h st uktu . Dále pak, že se AČR s aží toto hápá í

reality ovlivnit. Ko u ikač í p oje zá o eň zpět ě o li ňují způso fu go ání

a eta lo á í tě hto struktur díky předkládá í spe ifi ké interpretace reality,

kte á je ak epto á a pu like , jež st uktu t áří a po ažuje je za ele a t í.

Po eše ši ko u ikač í h ýstupů zkou a ý h i stitu í, jsem po vlastním

u áže í ozdělil ko u ikač í ýstup 20 s ěřují í k získání legitimity ozbrojených

složek e společ osti a tři o lasti: p á o, ezpeč ost, o álka či hod ot .

Ne udu zastí at, že i i ál ě d ě o lasti – ted p á o a ezpeč ost – byly

zfo o á a základě ého osobního zájmu a profesního za ěře í. Jed á se

ted o té ata a a gu e tač í o i , kte ý h ěl elke do ře ozu ět –

alespoň po teo eti ké a částeč ě i praktické stránce.

O last „p á a eflektuje a gu e t , jež pří o sou isí s fo ál í společe skou

st uktu ou zakot e ou záko e h. O last „ ezpeč osti se za ěřuje a

argu e t , kte é pří o sou isí s t áře í předsta h oz a ut osti

h á it se před touto h oz ou. O last o álk předsta uje doplňují í, a šak

ýz a ou, a gu e tač í o i u, kte á podepí á fo ál í základ zakot e é

v p á u a „ ate iál í základ zakot ené v ezpeč osti základe du ho í či

jakousi a st akt í adsta ou. Tato adsta a je edíl ou součástí

přes ědčo a í s hop osti ko u ika e. P o získá í áklo osti eřej osti je totiž

ut é p okázat, že či ost je eje „legál í a „potře á , ale též „sp á á. 21

U ede é o lasti a gu e ta e se zá o eň stal s ě odat é p o zfo o á í

ý hodisek, jak ozdělit o sah ko u ika e AČR a ásled ě ji k iti k hod otit.

20

V případě této p á e se jed á ýstup , jež se týkal zah a ič í h isí a isí Afghánistánu a Iráku. V á i zkou á í ko u ika e l šak hod o e i další ýstup , kte é ko u ikáto z eřej il e s ý h ko u ikač í h ka ále h iz íže a ohé z tě hto ýstupů l užit ke zhod o e í hápá í komunikace ze strany komunikátora. 21

Uchope í o lastí ko u ika e, jakožto třídí ího k ité ia, je důklad ě ozp a o á o e d uhé části kapitoly 1 v rámci popisu metodologie výzkumu.

24

Postoj 1: právo

“oulad či osti ko u ikáto a s p á e je případě MO ČR a AČR

základním kamenem legitimity vyplývající z konstruktu platnosti a závaznosti

objektivního práva. Komunikátor je v podstatě a o hajo ě st uktu

zakot e ý h o jekti í p á u zá islý, e oť t to st uktu ga a tují jeho

e iste i. )áklad í předpoklade ted je, že ko u ikáto podřazuje s oji

či ost záko é u á i a ak eptuje pl ou í u de ok ati ké ko t ol ad

s ý půso e í . Ud že í souladu s právem znamená také ud že í

de ok ati ké ko t ol , ož ko u ikáto o i při áší ej šší ož ou í u

legiti it , e oť p á o předsta uje p o ko u ikáto a p oje pe ě sta o e é

i stitu io ál í a ko pete č í st uktu České epu lik , kte é je sá

ko u ikáto součástí.

MO ČR a AČR ted p í řadě usí přij out katego ie, jež jsou p á e

st oře a s tě ito katego ie i akládat jako s o jekti í skuteč ostí.

V souladu s touto skuteč ostí dále ude s oji či ost i te p eto at jako z ela

soulad ou se záko , kte é jsou jas é a jed oz ač é e s slu o jekti í

skuteč osti.

Ve ý o í h AČR áza ý h k misím v Afghánistánu a Iráku proto budu hledat

a gu e t , kte é předsta ují či ost AČR jako zcela souladnou s obsahem

objektivního práva, a to i v případě, že tato či ost v případě u ede ý h isí

ůže ýt hápá a jako p á ě spo á. )á o eň se udu s ažit poukázat a to,

jak se AČR jako ko u ikáto pokoušela ezit ke ko ku e č í p a dám

v diskursivním prostoru a budu se s ažit zjistit, jak se s aží odliš é ýklad p á a

od ítat, případ ě disk edito at.

P á í a gu e ta e s ěřují í k získá í a i ál í ož é í legiti it tak

povede k předlože í p á í h a gu e tů, kte é podpo ují či ost

komunikátora, a zá o eň k a e í p á í a gu e ta e ko ku e č í. Lze též

předpokládat, že ko u ikáto ude s oji či ost ud žo at á i a ti elů

nastavených objektivním právem a bude poukazovat na dod žo á í p o es í h

25

ztahů usta o e ý h záko . V ko u ika i se p oto e ěl o je o at

ozšiřují í ýklad p á a či s ad ozpo o á í o sahu p á a, kte é edlo

k a uše í legiti it s sté u a tí i integrity a legitimity samotného

komunikátora, který je jeho součástí.

Postoj : ezpeč ost

Druhý přístup k ý oků AČR e spojitosti s „p o le ati ký i ak e i

v Afghá istá u a I áku ude sledo at ezpeč ost í a gu e t . Vycházím

z předpokladu, že legiti ita či osti oz oje ý h složek plý á z přes ědčivé

ezpeč ost í a gu e ta e, p o kte ou je ut é zauj out o jekti isti ký přístup

k ezpeč osti. A gu e t p o získá í legiti it udou p oto fo o á tak, a

představily reálné hrozby, kterým se musí komunikátor i jeho publikum bránit.

V součas é situa i ale ůže e shledá at jistý pa ado e sděle í a ate iál í

skuteč osti. Na jed é st a ě je p o zajiště í legiti it ezpeč ost í h i stitu í

opako a ě p okla o á oj p oti ko k ét í h oz á - v případě Afghá istá u

a Iráku se jednalo o boj proti tero is u a zloči ý států a jeji h či osti.22

Na st a ě druhé o ča é České epu lik t to h oz epo ítili ezp ostřed ě a

ětši a h oze , p oti kte ý je ojo á o á i zah a ič í h isí, je

zobrazována pouze v édií h, st ategi ký h doku e te h či rétorice

ko k ét í h su jektů.

P o es legiti iza e či osti oz oje ý h složek, kte ý á za úkol získat dů ě u

o atel, ůže je o tíž ě připustit eo jekti í a ko st uo a ou po ahu

hrozeb, a tí isko at zlehčo á í jeji h aléha osti. Tako á ko u ikač í

strategie by vedla k podkopání vnímání nutnosti zasáhnout, a tím i k podkopání

legiti it a ád í či osti a zah a ič í h isí h. O jekti isti ký přístup k

definici hrozeb u ožňuje oz ačit eál ého epřítele, p oti ě už ůže a áda

bojovat, a tím i potvrdit s sl s é e iste e a či osti. )á o eň lze očeká at, že

se podo á a gu e ta e od azí eje pří é ko u ika i oz oje ý h složek

22

Více viz kapitola 3.

26

ůči eřej osti, ale i e st ategi ký h doku e te h ČR, kte é jsou s konkrétními

ý ok i te te tuál ě spjat .

Obsah komu ika e AČR ude p oto hod o e z postoje, který předpokládá

a i aliza i ýsledků z p o esu seku itiza e po o í komunikace s eřej ostí a

to tak, že ko u ikáto t áří předsta u o jekti í k izo é situa e a

ezpeč ost í h oz . )a po o i děle í a skupi „ a „o i e s slu

„přítel a „ epřítel tak objektivní hrozbu p o „ ozu ěj ko u ikáto a

příje e předsta ují „o i , p oti kte é je ut é ojo at Afghánistánu a Iráku a

tí h oz u p o příje e sděle í eli i o at.

Mý zá ě e ale e í posuzovat ele a i h oze a izik, jeji h e iste i či

ee iste i. Mý zá ě e je ukázat, jak AČR jako ko u ikáto e s é

komunikaci tyto hrozby popisuje a vykresluje publiku a tím se pokouší získat

legitimitu pro svou či ost. Otázku, zda jsou t to h oz eál é, si dovolím

zodpo ědět jed oduše – p o ěkoho jsou, p o ěkoho ikoli – pro mou práci

šak tato otázka ení relevantní. I tak ale v této části p á e při esu k iti kou

pole iku, kte á ůže ýt základe p o další de atu, ale přede ší ukáže i

z ela opač é a gu e t , ež t o kte é ko u ikáto s é í á í – e o spíše

vykreslování - reality opírá.

Postoj 3: morálka a hodnoty

Třetí aspekt, kte ý komunikaci AČR sleduji, se týká morálky a hodnot.

Z hlediska legiti it plý ají í ze společe ský h st uktu , e kterých se

ko u ikáto a hází, po ažuji tuto o last a gu e ta e za doplňují í, e oť za

a ádu ěla t to otázk řešit politi ká ep eze ta e a o ča é.

Hod o e í a gu e ta e a základě o álk a sp a edl osti předsta uje tedy

problematické téma díky to u, že je ut é přede zauj out sta o isko ke

zcela subjektivním poj ů , jako jsou „do o a „zlo , či „sp a edl ost a

„ esp a edl ost . Předpokládej e, že p o získá í ej šší ož é í legiti it

je p o ko u ikáto a ej ýhod ější p eze to at s é ko á í jako hod oto ě

27

správné – tedy v souladu s o e ě plat ý i hod ota i. Tako ý předpoklad e í

auto ati ký, e oť před hozí hladi ko u ika e ohou zastřít potře u dále

či ost osp a edlňo at – připo eň e, že ýše js e z í ili, že a základě

p i ipů de ok ati ké ko t ol oje ské o i ají hod oto é otázk řešit

političtí předsta itelé a o ča é ísto ojáků.

Z jakého dů odu je ted zajímavé za ěřit pozo ost při sledování komunikace

také a o last o álk a hod ot, kd ž jsou p o ko u ikáto a hla í hod otou

záko a ate iál í fakto ezpeč osti? Přede ší p oto, abychom zjistili, zda

se ů e komunikace AČR případě u ede ý h álek skuteč ě tako á

komunikace nachází a jak tato komunikace vypadá.

Pokud a o, je zřej é, že ko u ikáto ude e své komunikaci posilovat

di hoto i kou předsta u oje do a p oti zlu, přiče ž se sám stylizuje do role

„do ého akté a, je ž z á a i a o álk a do ého ko á í a „ epřítele do

pozice sil „zla , p o kte é je ha akte isti ké odliš é ko á í ale přede ší

morálka, hod ot , či doko e last osti, ež u sa ot é skupi „ .

Z hlediska přes ědči osti a gu e ta e jde ale o klíčo ou a gu e tač í o last,

jež kombinaci s formálním základem práva a materiálním základem hrozby

u ožňuje ko u ikáto o i t ořit ko ple í a gu e ta i, jejíž hod ou

p eze ta í ůže MO ČR a AČR získat z ač ou í u legiti it pl ou í

z veřej ého í ě í. O to je šak tato o i a a gu e ta e „ iziko ější , e oť je

dík s é su jekti itě el i o tíž ě atitel á – jinými slovy, je nejvíce

dogmatická a též ůže ej í e sloužit jako ást oj a ipula e.

Struktura práce

Tato dise tač í p á e je edle ú odu a zá ě u ozděle a do šesti kapitol.

Kapitol postup ě s ěřují od ýkladu teo eti kého a etodologi kého á e

výzkumu a operacionalizace základní h poj ů, přes o e ý popis ý oje a

28

ást ojů ko u ika e A ád České republiky až po případo é studie. Případo é

studie se týkají zah a ič í h isí Afghánistánu a Iráku a samotného provedení

disku si í a a ati í a alýz ko k ét í h ko u ikač í h ýstupů

komunikátora v sou islosti se st uktu a i, jež jsou p o ěj s ě odat é. )á o eň

zah ují pokus o elati iza i ýstupů fo ou k iti kého zhod o e í, či spíše

poukázá í a e iste i další h ele a t í h „p a d diskursu.

P í kapitola předkláda ého textu popisuje ontologická a epistemologická

ý hodiska této p á e. Předsta uje ted základ í teze so iál ího

konstruktivismu v kombinaci s poststrukturalistickým rámcem kritické

disku si í a alýz . Tato kapitola se za ěřuje a eze í so iál ě

konstrukti isti kého pojetí poz á í podá í auto ů Pete a Be ge a a Tho ase

Luckmanna.23 Jeji h přístup k poz á í s ěta je klíčo ý k tomu, abych vymezil, co

je to subjektivní a co objektivní poznání, a poukázal na vykonstruovanou

stabilitu – či spíše plat ost - objekti í h zá ě ů a „p a d při i te p eta i

okol ího s ěta.

P í kapitola dále předsta uje část díla Mi hela Fou aulta a jeho pojetí disku su

a k iti ké disku si í a alýz . U eď e h ed a ú od, že e Fou aulto ě díle e í

příliš zje á h a i e ezi teo ií a etodologií a poje disku s je z ač ě

neukotvený. V první kapitole je proto s odkaze a Fou aulta s ětle o, jak lze

disku s a disku si í p o es hápat a jak lze dle tě hto p o esů fo o at

metodologii. Samotná diskursivní analýza ale není metodou, je spíše přístupe

k formování vlastní metodologie výzkumníka. Provedení diskursivní a narativní

a alýz ted e á šeo e ě plat á a jas ě sta o e á p a idla. Velká část

p í kapitol je p oto ě o á a přístupů ke zkou á í disku su a dále é u

vlastnímu přístupu a etodologii užitý h při ýzku u ko u ika e MO ČR a

AČR. V kapitole ted jas ě ezuji, jak s diskursem a diskursivní analýzou

23

Ne í hod é t ářet předsta u, že Be ge a Lu k a li p í i auto , kteří so iál í ko st ukti is us e společe ský h ědá h popsali. V te tu odkazuje e i a další auto , kteří li p o p á i užiti.

29

akládá a u čuji zkou a é a gu e tač í oblasti p á a, ezpeč osti, o álk

a hodnot.

Druhá kapitola této práce se za ěřuje a o e é eze í a popis ko u ika e

ezi eřej ý a souk o ý sekto e a a ko u ika i Mi iste st a o a

České epu lik a A ád České epu lik s eřej ostí. Dů az je klade a

sou ztaž osti ezi legiti itou a ko u ika í demokratickém systému a na

otázky vojensko- i il í h ztahů. D uhá kapitola dále popisuje ý oj

ko u ika e, ko u ikač í st ategie, ást oje a přede ší oti a íle MO ČR a

AČR ke ko u ika i s eřej ostí. V kapitole jsou již předlože ěkte é ý ok

komunikátora, které vyjadřují, jak akté ko u ika i a ztah s eřej ostí hápe a

p oč je p o ěj ko u ika e ýz a á. )á o eň předsta uji ýsledk te é ího a

empirického výzkumu.24 V této kapitole se také ě uji otáz e e alua e

komunikace a celkovému obrazu armády a vojáka ve společ osti, kte ý se

pokouší ko u ikáto astolit.

Třetí kapitola předsta uje ko k ét í so iál í situa i, ke kte é se ztahuje

diskursivní a narativní analýza provedená v á i ýzku u ko u ika e MO ČR a

AČR. Kapitola je spíše k átký u ede í do událostí z . září USA a

epokouší se při ášet o é poz atk či i te p eta e. Cíle kapitol je

přede ší předsta e í so iál í situa e, do kte é se A áda České epu lik

zapojila a kte ou se s aží ko u iko at. )a po ši utí stojí přede ší

souvislosti mezi událostmi z . září a útok a Afghá istá a I ák, dík kte ý

lze tři u ede é situa e poj out jako elek. Důležité je také e ide t í p opoje í

ofi iál ího disku su západ í h států a České epu lik , kte é je zje é z oficiální

prezentace války proti terorismu.

Čt tá kapitola této p á e již předkládá disku si í a a ati í a alýzu

ko k ét í h ko u ikač í h ýstupů MO ČR a AČR souvislosti s a gažo á í 24

“ ste atika tohoto ýzku se opí á spíše o ol ější etodologii. Přede ší jde desk ipti í předsta e í e pi i ký h je ů, kte é za h uji jako čle ílo é skupi ko u ika e. Dále jde o předsta e í ěkolika est uktu o a ý h ozho o ů s p a o ík MO ČR, kteří ýstup ko u ika e

t ářejí.

30

České epu lik Afghá istá u a I áku. Tato kapitola je klíčo á p o o ěře í

platnosti první teze, neboť a al zuje příklad a gu e tů založe ý h a p á u.

Ve s é p í části kapitola předsta uje st uktu u zakot e ou objektivním

právu, a tí i p a e p á í h a gu e tů ko u ikáto a. Jed á se o

it ostát í předpis a ezi á od í s lou , z i hž plý á postavení armády

e společ osti a zah a ič í zá azk České epu lik .

U ede é st uktu a předpis předu čují i ko k ét í o sah a gu e ta e.

Jád o kapitol t oří a alýza ep eze tati í h ý oků, kte é ko u ikáto

předkládá pu liku. Pod li e p í teze této práce poukazuji na konstrukce,

kte é ko u ikáto e s ý h ýstupe h t áří a p osazuje, a dále se za ýšlí

nad jeho motivy k t áře í u ede ý h ko st uk í. )á ě kapitol t oří de ata,

jež á za úkol elati izo at „p a d , které komunikátor svému publiku

předkládá. V p í řadě se za ěřuji a ko k ét í „p á í p a d o asaze í

v Afghá istá u a I áku. Dále st uč ě předsta uji p o le atiku u hope í p á a,

jež p okazuje e iste i odliš ý h o tologi ký h přístupů k právní problematice.

Cíle zá ě eč é diskuse je přede ší poukázat a o eze ou plat ost

o jekti isti k fo o a ý h „p a d .

Pátá kapitola ozšiřuje a alýzu p á í a gu e ta e o a gu e ta i ezpeč ost í.

Tato kapitola je klíčo á p o o ěře í d uhé teze. V p í části kapitol se

opěto ě za ý á s ě odat ou st uktu ou. Poukazuji a p a e

ezpeč ost í a gu e ta e, kte é ko u ikáto p eze tuje jako s ě odat é p o

ezpeč ost í politiku státu i jeho ko á í. V kapitole jsou zkoumány

sou ztaž osti ezi tě ito p a e a ezi ko k ét í i ezpeč ost ími výroky

o Afghánistánu a Iráku.

Jád e páté kapitol je a alýza ko k ét í h ý oků, kte ý i ko u ikáto

t áří předsta u přátelské a epřátelské skupi a dále předsta u o jekti í a

akut í h oz . Kapitolu opěto ě uza í á de ata, jež á za úkol poukázat na

elati í plat ost o jekti í h p a d o ezpeč osti. )a tí to účele se

31

v kapitole sk tuje ko pa a e o sahu p a e ů ezpeč ost í a gu e ta e

v České epu li e, jež dokazuje, že t to p a e eagují spíše a ější

diskursivní pod ět než a ate iál í základ h oze . Dále ze u ě předsta uji

de atu o u hope í ezpeč osti, kte á ko f o tuje o jekti isti ké pojetí

ezpeč osti se so iál ě ko st ukti isti ký přístupe .

Šestá kapitola se za ěřuje a a alýzu a gu e ta e plý ají í z morálky a

hodnot. Tato kapitola ý az ě sou isí s kapitolou čt tou a pátou, e oť je

ož é její a st akt í katego ie ztáh out a ko k ét í poj p á a a

ezpeč osti. Odliše í od o jekti ího p á a a o jekti í h h oze je šak ut é,

abych poukázal na specifickou strategii komunikátora v p eze ta i jeho či osti.

Tato kapitola ted předsta uje ý ok , kte é se od olá ají a do o, zlo či

morálku.

Na rozdíl od p á a a ezpeč osti šak ůže e je o tíž ě sta o it p a e

o álk a hod ot, kte é jsou p o ko u ikáto a s ě odatné. Budu proto

poukazo at a to, že hla í ěřítke hod ot je p o ko u ikátora on sám,

e oť záj u ud že í last í i teg it ko u ikáto osp a edlňuje s oji či ost

eje před pu like , ale i před se ou sa ý .

Výsled á st uktu a předkláda é p á e představuje analytický popis

a gu e tač í h o azů, kte é MO ČR a AČR uží ají p o legiti iza i s é

e iste e i či osti a po o í i hž ko st uují u čitý o az ealit , je ž je

od oze od ílů sa ot é ko u ika e a od st uktu , e kte ý h se ko u ikáto

nachází. Případo é studie si e částeč ě o ezují á e zkou a é ko u ika e,

u ožňují ale dosáh out potře é hlou k a alýz . )á o eň je dík i ož é

nalézt a popsat aktuální institucionalizované struktury, které determinují obsah

ý oků ko u ikáto a. Takto pojatá a alýza je užitel á p o t oře í

komplexního obrazu komunikace a pro výzkum postoje komunikátora k této

ko u ika i a ůže ýt apliko á a a ýzku ko u ika e jakéhokoli dalšího

subjektu.

32

Metodologická východiska textu a rizika analýzy

Metodologii te tu a jeho teo eti ký základů se tato p á e pod o ě

ě uje p í kapitole. Přesto je hod é již ú odu předložit ěkolik základ í h

i fo a í o to , jak last ě ýzku ealizuji.

Pů od í zá ě e p á e lo p o ést ozsáhlou a alýzu ko u ikač í h

ýstupů A ád České epu lik s empirickými prvky. Postupné zpracování

tohoto te tu i sa ot é dokto ské studiu ukázal , že předsta o slo ě

„a alýza jsou politi ké ědě dosti ejed ot é. M ohd jsou za a alýzu

vydávány deskriptivní texty, které sice ohou u ádět zají a é údaje a

prezentovat názory autora, ale etoda zp a o á í te tů je velmi nejasná.

Stejným pro lé e ohužel t pěl i pů od í zá ě ýzku u, za h e ý

v p ojektu této dise tač í p á e. B lo ted ut é jas it etodologi ký přístup

ke zkou á í ko u ika e AČR a te to přístup apliko at a p o le atiku tak, a

odpo ídal to u, o po ažuji za ěde ké – tedy výzkum, který má stanovený

před ět, íle, teze, postup zkoumání a metodu, skuteč ě se tohoto postupu

d ží a epředkládá pouhou desk ip i, „ ýtah , z ji ý h p a e ů či epodlože é

teze.

Při ol ě etodologie šak a áží e a de atu o podstatě a před ětu politi ké

ěd . Dle ého ázo u jsou p o es e společ osti atolik ko ple í, že

e ůže e jed otli é před ět „o o ů společe ský h ěd z ela oddělo at.

Nelze zkou at společ ost pouze a základě popisu či ko pa a e ko k ét í h

politik e o st uktu a přito ig o o at p á o, filozofii, ko u ika i či histo ii.

Politolog tak v á i s ého o o u ůže zkou at ko u ika i, stej ě jako

výzkumník ko u ika e ůže zkou at politi ké p o es . Ba o í e, te to

společ ý záje posk tuje zají a é áhled a odliš é i te p eta e stej ý h

33

před ětů zkou á í, ož po ažuji za základ posu u od o ý h ědo ostí a

poznání.

V á i tohoto sta o iska je ož é p o ýzku ko u ika e MO ČR a AČR

s eřej ostí olit ze ši oké škál společe sko ěd í h etod. Logi ký

východiskem pro zkoumání komunikace se pak jeví diskursivní a narativní

a alýza, jež ůže ýt z hlediska postst uktu alisti kého přístupu p opoje a

s mocí, a tím i s výzkumem politiky.

O sah p á e se ted postup ě zúžil a ko k ét í ko u ikač í ýstup a

konkrétní vazby mezi komunikátorem, strukturou a jeho publikem a oproti

pů od í zá ě ů předkládá ýsledk ýzku u, jež jsou posta e a

propracované metodologii.

)áklad í etodologi ký postupe užitý této práci je diskursivní a

a ati í a alýza za ěře á a ko k ét í ko u ikač í ýstup Mi iste st a

o a České epu lik a A ád České epu lik . P o t oře í

metodologického rámce byla zvolena specifická forma kritické diskursivní

analýzy v kombinaci s obsahovou analýzou narativa. Specifická metodologická

kombinace je, dle mého názoru, vhodná pro empiricky orientovaný výzkum

institucionálního diskursu, který se o je uje apříklad pracích uznávaných

výzku íků politi ký h p o esů a ko u ika e, Normana Fairclougha a Ruth

Wodakové25.

V užití tohoto a al ti kého přístupu p o zkou á í politik politologickém

pojetí je skutku el i p o le ati ké, e oť se jed á o jed o z dominantních

výzkumných paradigmat studia komunikace. Jak ale uvádí Norman Fairclough,

e istuje oho e zí k iti ké disku si í a alýz a e í e pli it ě louče o užití

její spe ifi ké podo p o zkou á í so iál í h p o esů z oha odliš ý h úhlů

pohledu – z láště pokud hod ě poslouží jako metodologický aparát

ýzku ý zá ě ů s ého zp a o atele Fai lough , . K iti ká

25

Viz 1 kapitola.

34

disku si í a alýza a í postup ě p o iká i do české politi ké ěd . Její od az

ůže e idět k alitati í h etodá h užitý h při zkou á í á od í h záj ů

České epu lik , či při zkou á í zah a ič í politik a etafo .26

Disku si í ko pus, kte ý o sahuje ko u ikač í ýstup a za h uje popiso a é

struktury v této p á i, jse fo o al a základě d ou k ité ií: pů od či

dostup ost a te atika. Pů od či dostup ost odpovídá tomu, kdo výrok pronesl,

zatí o dostup ost sleduje, kde l ý ok u ístě . P o ýzku ko u ika e MO

ČR a AČR s eřej ostí předsta e ý této práci jsou klíčo é ý ok , ke kte ý se

ote ře ě MO ČR a AČR hlásí a jsou dostup é e eřej ý h ko u ikač í h

kanálech, které ovládá sám komunikátor.27 Druhým kritériem je tematika

ý oků. P o ýzku jse olil ýstup , kte é ko e tují sa ot ou p o le atiku

komunikace s eřej ostí, a dále výstupy o Afghánistánu a Iráku.28

U eď e ještě, že epo ažuji za pří os é apliko at e ě é, st ikt ě da é a

u i e zál í postup zkou á í a še h studie bez u áže í ko te tu a spe ifik

da é p o le atik . Ve s slu du khei o ské t adi e po ažuji za adek át í

t ořit last í spe ifi ký, itř ě logi ký a u ele ý etodologi ký aparát, který

po ede ke spl ě í íle. ) láště so iál í h ědá h, e kte ý h e alez e e

jed ot é sta o isko té ěř k žád é p o le ati e, se jed á o estu, jež se je í

jako ej hod ější.

Prameny, literatura a další zdroje informací29

Pro teoretické uchopení tohoto textu jsou užit přede ší knihy dnes

již klasi ký h ýzku íků so iál í h ěd, Tho ase Be ge a, Pete a Lu k a a

(1999) a Michela Foucaulta (1996 a . P o předsta e í teo eti ký h

26

Srovnej: Drulák, P. 2008 nebo Drulák, P. a Handl, V a kol. 2010. 27

Internetové st á k , pu lika e, p opagač í ate iál iz íže. 28

Disku si í u ko pusu a jeho sesta o á í se ě uji pod o ěji následující kapitole. 29

Pod j é u ede ý h auto ů, kteří se stali i spi a í p o te to te t, se často sk ý á í e k ih a této části p á e se ejed á o pří é ita e. ) tohoto dů odu eu ádí ke j é ů auto ů ok či áz te tů. Dů az ě šak odkazuji a sez a p a e ů u ístě ý a ko i této p á e a a ásledují í kapitol .

35

ý hodisek te tu l dále podpů ě užit te t Pa la Ba ši (2006) a Petra

Druláka (2008 a 2010). V o lasti etodologie této p á e je klíčo ý základ í

přístup elati ě „ ol é etodologie, kte ý azili E il Durkheim (1969) a Max

Weber (2006 a 2009 . )a hla í etodologi kou předlohu posloužil studie

Normana Fairclougha (1992 a 2001), Ruth Wodakové (2001 a 2007) a Jamese

Paula Gee , kteří ozp a o ali aplika i k iti ké disku si ní analýzy v rámci

svých výzkumů politických p o esů e společ osti.

P o u hope í a popis ko u ika e MO ČR a AČR se stal ýz a é texty

za ěře é a p oblematiku komunikace a politiky rozp a o a é apříklad

Brianem McNairem (2004) nebo Denisem McQuailem (1999). Z hlediska

hodnocení vojensko- i il í h ztahů l el i i spi ují í také ýsledk

so iologi ký h ýzku ů kolekti u auto ů ede ý Štefa e “a aše ,

kteří období let 1990 – p o edli řadu ýzku ů eřej ého í ě í i další h

k a titati ě pojatý h a alýz, a jeji hž základě hod otí ý oj posta e í

A ád České epu lik e společ osti. )a z í ku stojí též i spi ati í práce

)deňka Kříže za ěře á a li ojáků a politi ké ozhodo a í p o es

v České epu li e a et og afi ká studie Ha Če i ko é , jež sleduje

p o ě české a ádě a její přístup k udo á í ztahu se společ ostí.

Jádro výzkumu – tedy sa ot á disku si í a a ati í a alýza, jež se za ěřuje

na konkrétní výroky a struktury, ve kterých se komunikátor nachází – vychází

pří o z ý oků ko u ikáto a a jeho p a o íků. Na základě ěkolika ozho o ů

s pracovníky ministerstva obrany i profesionálními vojáky b lo ož é u čit

základ í ko u ikač í ka ál MO ČR a AČR, kte é s ěřují k eřej osti, a z nich

získat eške é potře é i fo a e p o hod o e í postoje AČR ke ko u ika i

s eřej ostí. Dík s ste ati ké u záloho á í ý oků ze strany komunikátora i

dík elati í „ ladosti před ětu p á e, la ětši a ko u ikač í h ýstupů -

čet ě k ih, fil ů, tisko ý h zp á a doku e tů - do ře dostup ý h a

36

internetových stránkách ministerstva obrany, či pří o a Od o u ko u ika e a

p opaga e MO ČR.

Samotný způso p o ede í a alýz ko k ét í h ý oků i spi o al te t Jiřího

Nekvapila a Ivana Leudara (2006 a 2010), které se zabývají kritickou diskursivní

a alýzou de at o událoste h z . září .30 Při hod o e í de at o

zah a ič í h isí h jse se také e hal inspirovat kvantitativní analýzou

diskuse o zah a ič í h isí h a poli Pa la e tu České epu lik od To áše

Karáska (2010).

V pozdější h fází h te tu, kde se ě uji u hope í jed otli ý h a gu e tač í h

o i a zá ě eč ý de atá rámci analýzy, byly využit te t Ja uese

Derridy (2002), Roberta Jervise (1976), Barryho Buzana, Ole Waevera, Jaap de

Wilda (2005) a Martti Koskenniemiho (2004) a dále H. L. A. Harta (2010) a Johna

Rawlse (2009).

V te tu p á e je podpů ě užito i ěkolik uče i . Například právnické

uče i e od Vikto a K appa a Čest í a Čepelk a Pa la Štu ,

kte é s ý o sahe a k alitou přesahují uče i o ý „sta da d český h

společe ský h ědá h.

Jak z u ede ý h p a e ů plý á, po etodologi ké i o saho é st á e je text

o li ě přede ší lite atu ou „západ í , a z ač ý ýz a h ají te t české

provenience. S ohlede a před ět p á e po ažuji užití u ede ý h p a e ů

za z ela ele a t í a dostateč é, i kd ž se při oze ě elze ikd h out to u,

že jse přehlédl dílo, kte é ohlo ýt p o zp a o á í ého ýzku u užiteč é.

)á o eň jse přes ědče , že te t ese i o ati í p k . Podle i fo a í od

p a o íků MO ČR a podle last í eše še dostup ý h p a e ů předsta uje

ýzku postoje MO ČR a AČR ke ko u ika i s eřej ostí v souvislosti s misemi

v Afghá istá u a I áku a e s ětle disku si í analýzy ojedi ělé té a.

30

Autoři se za ěřují přede ší a éto iku politi ké reprezentace, nikoli a ko u ika i AČR.

37

Autoři, kteří e i spi o ali při psa í této p á e, ohou ýt oz ače i jako

součas í, ale ěkteří také jako autoři z do i ulý h. U ědo uji si, že apříklad

texty Maxe Webera, Emila Durkheima, Immanuela Kanta, Carla Schmitta a

Hanse Kelse a z ikal za z ela odliš é společe ské ko stela e, ež jaké

žije e . Také stěžej í teze Petera Bergera s Thomasem Lu k a e či

Michela Fou aulta, z ikal před ěkolik desetiletí i. M šle k předsta e é

v této práci, podle mého názoru, neztratily za uplynulá desetiletí nic ze své

platnosti. S u ede ý i auto ted epole izuji, e oť to epo ažuji za

„fé o é . Přede ší uží á ěkte ý h zají a ý h postřehů, ke kte ý autoři

došli. Ve ětši ě případů p oto odkazuji a te t takovém vydání, v jakém jsem

ěl ož ost s nimi pracovat. V případě p a e ů, ze kte ý h če pá p o účel

sa ot é a alýz , při oze ě u ádí pů od í do u, e kte é z ikal i dobu, ve

které jsem se s nimi mohl seznámit.

38

Kapitola 1: Teoretická a metodologická východiska

V ásledují í kapitole popisuji teo eti ká ý hodiska te tu čet ě ý h

o tologi ký h a episte ologi ký h základů. P í část této kapitol st uč ě

astiňuje užité teze so iál ího ko struktivismu a dále postupuje k obecnému

vymezení metodologického rámce diskursivní analýzy31 užité p o ýzku

ko u ikač í h ýstupů Mi iste st a o a České epu lik a A ád České

republiky.

Diskursivní analýza je nástrojem, kterým zle zkoumat nejen obsah diskursu, ale i

ko st uk i ýz a ů jed otli ý h ý oků a jeji h i te te tualitu.32 Teo eti ká část

p á e ukáže, že jaz k a sděle í e spe ifi ké společe ské ko te tu edou ke

ko st uk i ýz a ů a s olik ko k ét í h ý azů. O e ě přijaté ýz a a

symbolika pak v ši ší společe ské ko te tu podpo ují jed ot ou i te p eta i

ealit ezi su jekt společ osti – v aše případě ezi su jekte

komunikátora a publikem.

Ve d uhé části kapitol předsta í jas ý etodologi ký á e a disku si í

korpus zkoumaný v této p á i. “o iál ě ko st ukti isti ký a post uktu alisti ký

přístup ke zkou á í společ osti tak pře ádí do o lasti ko k ét í analýzy

ko u ikač í h ýstupů MO ČR a AČR e spojitosti se zah a ič í i ise i

v Afghánistánu a Iráku. V zá ě u kapitol se budu zabývat zevrubnou kritikou

z ole ého teo eti kého i etodologi kého á e a předsta í jeho klad i

zápory.

31

V této p á i se jed á o k iti kou disku si í a alýzu, kte á je spe ifiko á a íže. A ho se h uli z ate í poj ů, je te tu použí á poje „disku si í a alýza jako s o u p o „k iti kou disku si í a alýzu . Autoři, a které v te tu odkazuji, se za ý ají přede ší k iti kou disku si í analýzou. 32

I te te tualita zjed oduše ě z a e á spojitosti ý oků a jejich odkazo á í a další ý ok iz íže .

39

Sociální konstruktivismus

U eď e h ed a začátek, že so iál í ko st ukti is us á oho podo ,

a šak společ ý přístup k problematice poz á í. A h jádřil jas ou spojitost

mezi sociálním konstruktivismem, poststrukturalismem a vlastní ontologií a

episte ologií, je ut é předsta it ko k ét í so iál ě ko st ukti isti ký přístup,

a jehož základě fo uji last í etodologii p o ýzku . “ ohledem na cíle

p á e předsta í pouze t auto , kteří se je í jako ele a t í p o zp a o á í

výzkumu, a pokusím se z jeji h přístupu t ořit kohe e t í teo eti ký á ec

vhodný pro analýzu armádní komunikace.

)a tí to účele užiji te t Pet a Be ge a a Tho ase Lu k a a „Sociální

konstrukce reality . I přes s é elati í stáří posk tuje u ede ý te t

sh ují í a el i s ozu itel ý popis so iál ě ko st ukti isti kého šle í

v ši ší so iologi ké pojetí. Te t ůže ýt oz ače za jistou fo u adčaso é

klasik , kte á a ízí základ í ý hodiska p o další aplika i so iál ě

ko st ukti isti ký h přístupů a spe ifi ké před ět zkou á í. “a ot á

aplika e so iál ě ko st ukti isti kého přístupu je pak záležitostí jed otli ý h

auto ů a ko k ét ího před ětu jejich zájmu, proto se budu teoretickými

přístup házejí í i ze so iál ího ko st ukti is u za ý at také souvislosti s

ko k ét í a alýzou p á í h, ezpeč ost í h a o ál í h a gu e tů.33

Při oze ě předsta e í z ole ý h auto ů ko st uuji jeji h o é užití.

Výzku ík se žd usí s ířit s tí , že o sá zk eslí pů od í šle k . To

šak e í zásad ě a škodu, e oť hází z předpokladu, že osi jako

„o jekti í p a da a i te p eta e šle k ee istuje a klíčo é je přede ší

odhale í t o ýz a ů – ted ko st uo á í ýz a ů ko k ét í h sděle í h.

33

Viz kapitoly 4, 5 a 6.

40

Poznání reality

“o iál í ko st ukti is us e a ízí tak ezpeč ou a u ele ou teo ii jako

přístup založe é a o jekti isti ké poz á í. Jde zk átka o atolik

„ elati isti ký 34 přistup, že si to a i e ůže dovolit. Základ poznání v sociálním

ko st ukti is u spočí á přede ší předpokladu a uše í í e sta il í

o tologii a episte ologii člo ěka. Nejed á se šak o poz atek o ý a otázkou,

jak pojí at a zkou at společ ost, se za ý ali apříklad klasi i so iologie Emil

Du khei a Ma We e . Vel i zjed oduše ě řeče o, E il Du khei poukazuje

a to, že so iál í fakta je ož é a hod é pojí at jako ě i, e oť je

ps hologi ké, stej ě jako je společe ské, usí ýt zájmu objektivního

poznání zkoumány objekti í i ěde ký i etoda i, a p oto je ut é s jevy

za házet jako s ě i Du khei , . Ma We e zase připouští, že se

ohé ko st uk e společ osti založe é a i te ak í h a jaz ko ý h p oje e h

staly prakticky nezávislé na subjektech, které je vytvořil . Mohou ýt ted

hápá jako ě i a ohou o li ňo at ži ot su jektů jako z e ku, a p oto je

tak i ůže e zkou at. Přesto je ale ut é eustále zohledňo at, že so iál í

ěd zkou ají přede ší ko ple su jekti í h ýz a ů či osti We e 1919

podle Rheinstein 2006, 219 – 220).

Jak poukazují Be ge s Lu k a e , o a ýše u ede í autoři předkládají

t ze í, jež ejsou p otiklad á, a o ě pojetí zkou á í společ osti předsta ují

d ě edíl é součásti so iál í skuteč osti. Vý hodiske se p o Be ge a

s Luckma e stá á přede ší otázka, „jak je ož é, že su jekti í ýz a se

stávají o jekti í i skuteč ost i..., jak je ož é, že lidská či ost ede

k t oře í s ěta ě í? Be ge a Lu k a , . ) takto stanovených

otázek plý á, že podstatou so iál ě ko st ukti isti kého přístupu je

přede ší zkou á í p o esu, kte ý zah uje společe ské su jekt jeji h

34

Otázka relativismu a sociálního konstruktivismu je dosud edořeše a. “o iál í ko st ukti is us je po ě ě p o šle ý přístup a oz ačo at ho slo e ě za elati isti ký e lo z ela sp á é. “lo o „ elati is us js e z olili p o poukázá í a připuště í jistého ag osti is u, ikoli p oto a ho vyvozo ali, že so iál í ko st ukti is us eposk tuje jas é zá ě .

41

i te ak e, ale též ýsledek tě hto i te ak í a jeji h ásledo ý liv na neustálý

proces konstruová í společ osti.

P o Be ge a s Lu k a e je klíčo é pojí at eške é ý ok o společ osti jako

výsledek, a zá o eň ást oj so iál í ko st uk e ealit , jejíž í á í je zá islé a

i te p eta i su jektů této ealit . Je p oto ut é p í řadě a ušit í u

objektivní poznání, z čehož plý á, že e í z ela ož é ezpeč ě ří i, že ě o

„je přes ě tako é , e oť e í e, o a jaký způso e je člo ěk s hope

poznat (Berger a Luckmann 1999, 9).

)á ě o epoz atel osti skuteč osti při oze ě ejsou o é a l řče již

podstat ě dří e, jak od áží ději filozofie poznání. Sociální konstruktivismus

d uhé polo i . století šak při ližuje po ě ě a st akt í zá ě etaf zi ké

filozofie35 apliko a ý společe ský ědá , kte é dík ko st ukti isti ké u

přístupu získá ají ož ost p o ádět „analýzu sociálního vyt áře í realit , z íž

plý ají další ož osti zkou á í společ osti a její h záko itostí Be ge a

Luckmann 1999, 11).

A šak lo ož é so iál ě ko st ukti isti ký přístup apliko at, je pojetí

Petera Bergera a Thomase Luckmanna nutné zohlednit realitu každode ího

ži ota, kte á se člo ěku je í jako z ela ěž á a poz atel á skuteč ost, jež ůže

ýt jas ě a jed oz ač ě poj e o á a a defi o á a. Tato ealita je p o každý

su jekt „realitou par excellence a odlišuje se od další h ealit s ojí

nezpochybnitel ou skuteč ostí p o ko k ét í su jekt, je ž ji í á. P o su jekt

je tato ealita atolik utka á a aléha á, že ůže ýt při o á a k

po sl é u „sta u dělosti , zatímco ostatní reality jsou stavem vzdáleným

jako s o ý či é ě eál ý Be ge a Lu kmann 2009, 26 – 27).

Realita „par excellence je p o še h jasná, každý í, o je p o ěj palči é a

skuteč é, a i kd ž si ůže u ědo o at ko st uk e e společ osti či tře a jeho

35

Na to to ístě je hod é u ést, že poje o tologie hápe e jako jisté s o u etaf zik – esp. jako jistou fo ou ode ího oz ače í p o etaf ziku a odifiko a ý o sahe p o ode í

dobu. Vidět jas ou dělí í li ii ezi o tologií a etaf zikou e í dle ašeho ázo u ož é.

42

su jekti í pohledu, es sl ost ko á í, kte é po ě žaduje každode ní

ži ot, elze se této ealit ijak z a it. V této ealitě zk átka žije e a ož ost

úniku je pramalá.

Přesto ale e í aše ealita tak skuteč á, jak á ůže připadat. Každý su jekt

je s ý způso e ýzku íke s é ealit a každý ýzku ík je při ý ě u

zkou a ého i i te p eta i še h je ů sá o li ě s ý i postoji, hod ota i a

s hop ost i. P o každého ýzku íka je p oto ealita poz atel á je částeč ě.

V ější a itř í li tak z e ažují zá ě každého ýzku u, a tím i poznatelnosti

s ěta Jakou ek podle Ba ša , 344-351).

Přesto se eustále pokouší e, souladu s naturalistickým, či o jekti isti ký

přístupem k poznání nalézt o jekti í p a du, e oť při oze ě e h e e přejít

do pozi e totál ího ag osti is u. Bohužel, o e tál ě lze ko statovat pouze

to, že ikd ezíská e poz á í, kte é se dří e či později ez ě ilo.

Opako a ě se tak ě í i te p eta e ealit i její ýz a , ož leh e ede k

situaci, kterou popisuje filozof a právník E il “ o oda: „...jeden filozof

s áš i ý úsilí ká í, o druhý po elý ži ot udo al, a pak ořitel sá zase

uduje, a dal pokračo atelů látku k t ůrčí u ká e í... “ o oda 1982 podle

Knapp 1995, 41).

Na základě ýše u ede ého tak ohu ko stato at, že še další, o této práci

u edu, jsou last ě je dohad . P o zje ě í tako ého „poz atku ude ale

lepší ko stato at, že poz á í je spíše ě í azí á í, popiso á í a su jekti ího

s ětlo ání ež odhalo á í o jekti í h p a d. A p oto á i tato p á e jistý

s sl p o čte áře, kte ý ehledá p á ě o jekti í pravdu.

Ak epta e zá ě ů plý ají í h z tohoto popiso á í a s ětlo á í je zá islá a

ak epta i ze st a su jektů, kte é poz á á í p o ádějí. Jak uvádí slavný

Tho asů teo é : „Jestliže je určitá situa e lid i defi o a á jako reál á, pak je

reálná ve s ý h důsled í h 36 (Thomas 1923 podle Beirne 2006, xiv). Pokud tedy

36

„......if people subjectively define their situation as real, then it ir real in its consequences....

43

lidé přij ou s é i te p eta e ealit jako o jekti í skuteč osti, pak udou ít

e s ý h důsled í h áhu o jekti í skuteč osti, i kd ž ude tato áha zá islá a

íře ak epta e ze st a su jektů.

U eď e příklad z politi ké ěd . Jestliže popisuje e ústa u, politi ké st a či

ole í s sté jako skuteč é a o jekti í, dá á e uče i e popisují í t to

i stitu e, jeji h histo ii a požaduje e po stude te h, a se t to údaje učili,

ne oť podle ás ají u čitou áhu. Dří e e o později t to „p a d zač ou ít

i p o ohé stude t stej ou „o jekti í da ost jako p o ás. V ho á á e

studenty k to u, a t to aše „p a d přijí ali, jed ali podle i h a

přede ší je ep oduko ali.

Jde ale skuteč ě o o jekti í poz á í či s ad o poz á í důležité? Na toto již

alez e e odliš é odpo ědi – p o ohé jde o „skuteč ý a eál ý o az

o jekti í ealit , p o ji é jde pouze o o e ě ak epto a á p a idla apsa á a

papíře, kte á ají jisté, a šak často po h é ýz a , a ěkteří oz ačí te to

před ět zkou á í jako z ela a gi ál í, po íji ý a es sl ý.

Na výsledné významy, kte é z ikají při su jekti í poz á a í ealit , či spíše

při i te p eta i od azů ealit , á p oto li oho skuteč ostí, které ani my

sa i edokáže e odhalit. V p í řadě ezi ě patří so iál í i te ak e

v každode í ži otě. I te ak e fo ují eje posta e í a ole su jektů – tedy

to, čí js e sa i, a čí se hápe e ýt – ale i to, jak hápe e další

su jekt , s ět kole ás a jak se k á sta í ostat í su jekt , kte é p oží ají

stej é p o es jako sa i. Každý z á sá se e lépe, či spíše ji ak, ež ho z á

jeho okolí a jiní lidé, a každý si ko st uuje last í předsta u o so ě sa é a o

jiných (Berger a Luckmann 1999, 34–36). Tuto last í předsta u šak každý z ás

p ojektuje do s é skuteč osti, a tí fo uje s ět kole se e.

Ko st ukti isti ké šle k tak edou k eod at é u střetu o jekti isti kého

pojetí poznání s ko st ukti isti ký i te su jekti is e , e oť

konstrukti is us hápe sa ot ou „o jekti itu jako předsta u, jíž je ko st uk í

44

i te su jekti í h li ů přikládá jistý ýz a . Ko st ukti isti ký přístup p oto

zohledňuje to, a o o jekti is us zapo í á, a z e ažuje ohé, o je p o

o jekti is us důležité. P o so iál í ko st ukti is us se stá ají důležitý i

přede ší su jekti í ideo é fakto – kultura, obrazy, symboly, diskursy,

ko u ika e i způso í á í a i te p eta e Ba ša a Císař , .

“o iál í ko st ukti is us ted e a ízí způso , jak s ětlit ealitu a základě

i st u e tál í a io alit , ale spíše způso , jak po ozu ět disku sů a

so iál í p aktiká Ba ša a Císař , . “o iál í ko st ukti is us zá o eň

a ízí způso , jak se o at s dog atis e poziti is u, kte ý jsou často

svázány mnohé su jekt společ osti i sa ot í společe ští ěd i. Přístup

k poznání reality v ko st ukti isti ké pojetí a ýsledk tako ého přístupu ted

při oze ě od áží přede ší před ět záj u ýzku íka a jeho itř í o hotu

připustit jistou í u ag osti is u poz á í a ědě í.

Konstruktivismus a komunikace

Pokus e se í p opojit u ede é ko st ukti isti ké předpoklad

s p o le atikou ko u ika e, a alýz ý oků a jeji h legiti it ? Dík odliš ý

i te p eta í z iká epře e é ožst í ealit, kte é jsou ko st uovány

odliš ý hápá í skuteč ostí a zá o eň spojo á jed í klíčo ý ást oje

p o popsá í tě hto ealit, a tí je jaz k. Ustále é s ol a jeji h ýz a

t áří jaz k , kte ý i aše ealit popisuje e a s ý způso e záje ě

s ližuje e jeji h poj e o á í a i te p eta i. Te to p o es často dosahuje

takové intenzity, že á zač ou připadat s ol atolik eál é, až zač ou ýt

po ažo á za ate iál ě podlože ou skuteč ost, kte ou je ož é o jekti ě

poznat – ted áš s ět, to, o če si slí e, že je skuteč é.

P o t to ko st uk e, kte é lze az at zh ot ě ý i či i stitu io alizo a ý i

s oli ký i s ět , je klíčo ý p o es legiti iza e. Legiti iza e předsta uje

osp a edl ě í e iste e tě hto s ětů, kte é sa o o so ě zajišťuje jeji h

existenci. Pro legiti iza i ko st uk e je ut é získat o ej í e su jektů, kte é

45

tuto konstrukci akceptují, a tí i legiti izují. Klíče k legitimizaci je sjednocení

ýz a ů poj ů a soulad á i te p eta e ealit ze st a su jektů tí , že dojde

k t oře í společ ého poj o ého apa átu, kte ý slouží p o ud že í

s oli kého s ěta dík jed ot é i te p eta i jeho ýz a ů Be ge a

Luckmann 1999, 93–104).

Základním nástrojem k legiti iza i je ted logi k jaz k a jeho užití. Například

v politi ké ědě je u ele ý jaz k uží á k popisu zko st uo a ý h skuteč ostí,

jako jsou instituce – stát, politi ký s sté , p á o či ústa a. Ale i další poj , jako

jsou hod oto ý s sté , ideologie e o a a hie, či poj , jako je álka a í ,

společ ost a elko ě še, o lze hápat jako „o jekti í ealitu, kte ou politi ké

ěd zkou ají. Jaz k jakožto základ ko u ika e je ted hla í před ěte

záj u so iál ě ko st ukti isti kého poz á í, e oť je ást oje ke

ko st uo á í ýz a ů a i te p eta e s ěta.

Takto stanovená ontologie a epistemologie pak nabízí nové metodologické

ož osti, kte é posk tují jistý „ á od , jak zkou at so iál ě zko st uo a ou

ealitu apříklad s dů aze a s ol a jeji h ýz a , jaz ko é p oje a

diskursivní procesy, a přede ší á od, jak zkou at sa ot é ko st uo á í této

reality – ted ko k ét í ko u ika i a její ož é dopad .

Sociální konstruktivismus a zkoumání komunikace Ministerstva obrany ČR a AČR s veřejností

Jak js e u edli ýše, jed í ze základ í h Be ge o ý h a Lu k a o ý h

zá ě ů je, že e istuje klíčo á spojitost mezi jazykem a legitimitou (Berger a

Luckmann 1999, 104–108 . “o iál í ko st ukti is us p oto u ožňuje zkou á í

ko k ét í h jaz ko ý h p oje ů a disku su e s slu ko st uo á í ealit .

)kou á í jed otli ý h f ag e tů ko u ika e se p oto je í jako logický

etodologi ký přístup ke zkou á í disku si í h li ů a ko u ika i

Mi iste st a o a ČR a AČR a zá o eň p opůjčuje jas ější etodologi ký

rámec i této práci.

46

Aplika e so iál ě ko st ukti isti kého přístupu a zkou á í ko u ika e MO ČR

a AČR s veřej ostí se a ízí jako logi ké řeše í p o hledá í spojitostí a ýz a ů

v jed otli ý h ý o í h a s ole h užitý h p o popis ealit ze st a

ko u ikáto ů. Po ažuje e-li Mi iste st o o a ČR a AČR za ko st ukt

skupinové identity, které jsou natolik i stitu io alizo a é, že ůže e jeji h

komunikaci chápat jako komunikaci jednoho subjektu, pak je v této komunikaci

ož é alézt i i te p eta i ealit tí to su jekte a ko st uk i skuteč ostí,

kte ou te to su jekt předkládá pu liku. Zkoumáním komunikace lze zá o eň

sledovat p o es a způso jakými ko k ét í su jekt přistupuje k poznání a jak

interpretuje ko k ét í události či té ata.37

Pokud se navrátíme k ýše z í ě é u přístupu ke zkou á í společ osti

v podání Maxe Webera, Emila Durkheima a Petera Bergera s Thomasem

Lu k a e , ůže e od odit, o ás ko u ika i MO ČR a AČR e spojitosti

s legiti itou zají á. Přede ší jde o popis způso u, jaký se MO ČR a AČR

pokoušejí a odit „souz ě í i te p eta e ealit ezi se ou a pu like e

strukturách, ve který h se o a su jekt ko u ika e a hází. Popis „ ě í e

s slu du khei o ského přístupu a „su jekti í h ýz a ů e s slu

e e o ské , i kd ž aše spe ifi ké pojetí, á tak u ož í za h tit

p o es ko st uk e ýz a ů ealit , a tím i konstrukce legitimity konkrétního

komunikátora v ko k ét í ko u ikač í p ostředí.

Pojem diskurs, diskursivní analýza a diskursivní korpus

Než přistoupí e ke ko k ét í etodologii, kte ou jse užil p o ýzku

a ád í ko u ika e, je ejdří e hod é etodu a jed otli é metodologické

k ok popsat o e ě. V hází přito z předpokladu, že disku si í a alýza 37

Výše js e u edli, že hápe e ý ok MO ČR a AČR jako p opoje é a ucelené – ted jed ot ě. Toto pojetí hází ze skuteč osti, že js e e alezli e zkou a ý h ý o í h ozpo ezi o ě a institucemi. K to uto té atu se ještě átí e íže.

47

není v české politologi ké p ostředí o klá, a p oto ozděluji ásledují í

text na obecné vymezení diskursu, diskursivní analýzy a diskursivního korpusu a

v následují í podkapitole aplikuji eze é poj a ko k ét í případ

ko u ika e MO ČR a AČR s eřej ostí.

Diskurs

Poje disku s e í ukot e , dle ého ázo u šak zah uje přede ší

„p osto , e kte é se jaz k a hází a e kte é jsou ko st uo á ýz a a

dále sa ot é jaz ko é p oje . “oučástí disku si í h p o esů je záje é

o li ňo á í tě hto p oje ů, kte é ůže ést k t oře í legiti it ýz a ů.

Legitimita je v é pojetí spoje a se soulad ou i te p eta í ý oků ze st a

su jektů ko u ika e. V t áře í soulad é ko st uk e ýz a ů

v i te su jekti í pe spekti ě tak ůže e az at jako „po ozu ě í či jako

„souz ě í , kte é ede k legiti itě á i disku si í h p o esů.

Jak jse u edl ýše, so iál í ko st ukti is us pře áší záje ýzku íka a

procesy so iál í ko st uk e ealit . Ni é ě, i kd ž zohledňuje e

ko st uo a ou po ahu so iál ího s ěta, ohou ýt st uktu tohoto s ěta

popsá e s slu ě í. Tí to ko stato á í se dostá á k problematice

posts uktu alisti kého hápá í so iál ího s ěta, kte ý je, dle mého názoru,

s ko st ukti isti ký přístupe k poz á í eoddělitel ě spjat. I kd ž si

posts uktu alis us jistě zasloužil o ě o í e p osto u, s ohlede a před ět

ého ýzku u se za ěří přede ší a p o le atiku disku su, kte ou

rozpracoval Mi hel Fou ault, jehož p áci uží á ke stanovení vlastní

metodologie.38

Z logiky sociálního konstruktivismu je poje disku s z ač ě eukot e ý a

e istuje el i oho způso ů, jak ho i te p eto at. Pů od í pojetí disku su

vycházelo z jaz ko ěd , kte á pojí ala diskurs z hlediska skladby textu a

38

Ve spojitosti s touto „fází zkou á í společ osti, ko u ika e a ko st uk e ealit je hod é u ést též další zají a é auto . Jed á se přede ší o Jaquese Derridu, Teuna van Dijka, Pierra Bourdieu, Jürgena Ha e ase či Joh a Ge a da Ruggieho.

48

kohe e t í posloup osti ět či jako ko k ét í řečo ý akt. Postup ě se šak

pře áší dů az a pojetí disku su jako jaz ka za h a i e i ět .39 Toto pojetí

disku su z iklo poté, o u l přisouze ěkte é spe ifi ké lastnosti.

Mezi ě patří apříklad to, že se disku s skládá z informací, z jaz ko ý h p oje ů,

slo a ýpo ědí. T pře ášejí a zá o eň t ářejí ýz a skuteč ostí. Disku s se

také žd ztahuje ke ko k ét í u su jektu a ko k ét í situa i konkrétním

prostředí. V to to p ostředí - chceme-li, ůže e ho az at po ěkud epřes ě

i strukturou - je zakot e a i te te tualita ý oků. Ted á az ost jed ě h

ý oků a další ý ok a jeji h záje é o li ňo á í. Rozvoj pojetí pojmu

disku s ted při áší k pů od í harakteristice diskursu v lingvistickém smyslu

o ý p ek, kte ý je áza ost a ko k ét í způso o ga iza e ztahů ezi

subjekty – jedi i, skupi a i či i stitu e i. Dík tě to last oste je ož é za

disku se idět podstat ě více než pouhé ět - apříklad i jisté institucionální

struktury (Kraus 2003, 16–18).

Z takto oz i utého pojetí disku su ůže e t dit, že součástí disku su je eje

jeho o sah e s slu ý oků, ale i u čité st uktu ál í asta e í společ osti.

Mi hel Fou ault u ádí, že každá společenská struktura má diskursivní charakter.

Disku s, kte ý fo uje pojetí a hápá í s ěta kole ás, je ázá a způso

o ga iza e ztahů ezi su jekt á i u čitého p osto u či á i u čité

zakot e é i stitu e. Disku s pak ůže e hápat jako jakýsi popis s ěta, je ž

za h uje pořádek ýz a ů plat ý h p o u čité o do í i skupi . )áko itosti

u čují í ýsk t ýpo ědí o s ětě lze oz ačit jako disku si í fo a i. Disku s

ůže e hápat jako sou o jaz ko ý h po ědí patří í h do stej é jaz ko é

formace, ale též jako záko itosti, kte é tuto fo a i u čují Fou ault , 36–

38).

Jed á se ted o složitou st uktu u, kte á předu čuje a o li ňuje sa a se e.

Fou ault pohlíží a disku s z makroperspektivy, a proto je jeho pojetí vhodné

39

“ o ej apř.: Austin, J. 2000.

49

p o s ětle í elospoleče ské konstrukce chápání a zkoumání rozsáhlých

p o lé ů, či doko e s sté ů jako je ěda či p á o a stát. Jeho k iti ký pohled

zá o eň při áší do zkou á í disku su ož osti hledá í i stitu io ál í h aze a

o e ský h ztahů ezi su jekt a ezi st uktu a i, které jsou diskursem

t áře , ep oduko á a legiti izo á . Te to přístup, kd ž si od slí e

Fou aultů e t é ě a st akt í jaz k, ůže ýt užitel ý i další zkou á í

p ostřed i t í aplika e k iti ké disku si í a alýz . Je šak ut é užít

empirického pojetí diskursu a jeho výzkumu.

Empiricky orientovaný výzkum institucionálního diskursu

Empirické pojetí výzkumu diskursu se etablovalo v 90. letech minulého

století. Toto pojetí již pl ě akládá s diskursem jako s te ati k a jaz ko ě

vymezenou, so iál ě i stitu io alizo a ou a situač ě zasaze ou fo ou sděle í

se spe ifi ký at i ute přes ě eze ého ztahu k u čité u p ostředí a

funkci (Kraus 2003, 18).

E pi i ké pojetí ýzku u disku su postup ě edlo k etablování specifického

metodologického apa átu a zkou á í, kte é pře ádí k iti kou disku si í

analýzu i na konkrétní problémy a subjekty. Toto pojetí chápe diskurs dosti

podo ě jako ýše u ede ý Fou aultů odel, je šak podstat ě é ě

abstraktní.40 Díky tomu se konkretizuje metodologický slov ík ýzku íka, ož

u ožňuje zkou at apříklad jaz ko é p oje posla ů ke ko k ét í

problematice, či pojetí u čitého té atu komunikaci médií v u čité časo é

o do í. Ote í á se ted ož ost užít disku si í a alýzu i p o ýzku politik ,

nebo pro výzku ko u ika e MO ČR a AČR.

P o předsta e í přístupu e pi i k o ie to a ého ýzku u i stitu io ál ího

disku su jse z olil te t No a a Fai lougha a Ruth Wodako é. Tito autoři

kladou dů az a ko k ét í p o lé společ osti a politik . O a jsou české

40

Viz íže.

50

p ostředí často ito á i a dosáhli aplikaci diskursivní analýzy na studium

politi ký h otázek z ač ý h pok oků.

No a Fai lough e s é p á i oz íjí disku si í a alýzu a základě pojetí

disku su jako edíl é a klíčo é součásti společe ské ealit , kte á od áží ztah

mezi mocí, reprodukcí legitimity systému a idejí. V jeho přístupu je ut é p o

ýzku disku su uží at eje li g isti kou a alýzu, ale též a alýzu i stitu í a

praxe, ve které dochází k a tikula i a uplat ě í ý oků so iál í p ostředí

(Fairclough 1992, 4).

V souladu se so iál ě ko st ukti isti ký přístupe Fai lough poukazuje a

fakt, že jaz ko é p oje jsou odliš é dle s ý h i te p etů, čí ž do hází k

odliš é ko st uk i ýz a ů jed otli ý h poj ů, kte é jsou p oje e h uží á .

Například otázku hudo i te p etují odliš ě skupi hudý h lidí, lékařů,

so iál í h p a o íků či poli istů a t ářejí tak jakýsi u ele ý „žá 41 chápání

reality, v ě ž h aje i di idualita jedi e seku dá í oli. Žá se střetá ají

jako p oje odliš ý h i te p eta í skuteč osti rámci diskursivního prostoru a

půso e í disku su do hází ke záje é u o li ňo á í ýz a ů s ohledem na

ko u ikáto a i a příje e. T o u o sahu jaz ko ý h p oje ů a jeji h

ko f o ta i á i společe ského zříze í ůže e az at řáde disku su

(Fairclough 2001, 123-124).

P o účel této p á e u eď e, že á i jed otli ý h žá ů lze sledo at

spe ifi ká a ati a ko k ét í h su jektů. Na ati u p o e předsta uje jakési

u ele é p á ě í o ko k ét í události ze st a ko k étního subjektu. Jedná se

ted o sou o ý oků jed oho i te p eta, kte ý t oří u čitou e zi „p a d .42

Ve společ osti ůže do i a e ko k ét í h žá ů, kte é jsou p opoje

u čitý hápá í ealit , ést k potlačo á í p oje ů žá ů ji ý h, kte é se

stávají diside tský i či doko e „ka ířský i . Tak oz ačují Be ge a Lu k a

p oje skupi , kte é euží ají poj o ý apa át soulad ý s pojmy a významy

41

Žá je é pojetí „sou o e a ati – iz íže. 42

“ o ej apř.: Fairclough, N. 2001.

51

do i a t ího „ofi iál ího s ěta Be ge a Lu k a , . Potlače í

další h žá ů ůže u čité o lasti ést k prosazování konkrétního narativa,

kte é ko st uuje spe ifi ký ýz a skuteč osti s užití přes ě sta o e ý h a

p o šle ý h ý oků. Na ati u jed oho akté a se tak ůže stát uz á a ou či

„ofi iál í i te p eta í události – oficiální pravdou. 43

Pokus e se í při lížit, jak poje disku s hápu mém výzkumu. Za tímto

účele ůže posloužit opět p á e No a Fai lougha, kte ý předkládá tři

způso , jak hápat poje disku s jako zkou a ý před ět k iti ké disku si í

analýzy - diskurs jako sémiotický aspekt, disku s jako součást diskursivní praxe a

diskurs jako projev sociální praxe (Fairclough 2001, 124-125).44

Pojetí diskursu jako sémiotického aspektu vychází z lingvistického chápání

disku su. P o toto pojetí jsou klíčo é jaz ko é p oje – texty, rozho o či

obrazy. V rámci nich je sledována lingvistická charakteristiku textu, jako je

sklad a ět, ýz a slo a s olů, užití spojek, pře uše í a další li g isti ké

prvky45 (Fairclough 2001, 124).

Uchopení diskursu jako diskursivní praxe, klade dů az a komunikátora a

ko u ikač í p ostředí, ve kterém se nachází. Te to přístup hod otí i stitu e a

konkrétní situace vedoucí k t áře í te to é p oduk e. Hod otí též způso

dist i u e i fo a í a sítě, e kte ý h se ko u ikáto a hází. Klíčo ou se p o

toto pojetí stává intertextualita - ted spojitost a odkazo á í a další te t , ož

43

Pokud e í dosud zřej é, jak hápu a ati u , disku s a žá , pak se pokusím o metaforické s ětle í. Disku s je p o e jakýmsi prostorem či t oj oz ě ou „ řížkou , která obsahuje narativa

jednotlivých su jektů fo o a á á i odliš ý h žá ů. Nelze ale udělat ezi še i poj jas ou děli í čá u, e oť každý z u ede ý h poj ů t oří ostat í a je ji i sá t oře . Jako příklad u eď e Foucaultovo zkoumání jazykový h p oje ů lékařské ěd 18.-20. století. Foucault poukazuje na roli a p o ě ou pozi i lékaře e t áře í disku su lékařské ěd . Lékaři jsou předsta iteli ko k ét í h žá ů a svými výroky, apříklad o šíle st í, se postup ě podíleli a p o ě á h disku su čase. Do disku su tak

epatřil pouze ucele é ý oko é sklad o ko k ét í p o le ati e aše pojetí a ati a , ale i to, kdo lu í a jaká je jeho i stitu io ál í pozi e ted žá a st uktu . Vše h t to otázk ohou

apo ědět, p oč se jaz ko ý h p oje e h su jektu e o skupi su jektů p opoje ý h společe skou sociální sítí objevují ýpo ědi jistého ha akte u, jak ohou o li ňo at ýpo ědi ji é a p oč jsou jisté ýpo ědi potlačo á Fou ault 2002, 80-87).

44 Nut o ko stato at, že á o ě s tí to pojetí ko espo duje též pojetí Fou aulta, De id či

Wodakové. 45

Výz a ý předsta itele ýzku u disku su s dů aze a sé ioti ký aspekt je Jürgen Habermas.

52

předpokládá pojetí disku su jako sil ě ko te tuál í záležitosti. )áklad í

předpoklad zkou á í disku su jako disku si í p a e je ak epta e elati ě

stabilních struktur, které o li ňují ko u ikáto a. Přestože ko u ikáto á jistý

a é o a í p osto p o t áře í last ího o sahu jaz ko ý h p oje ů, je

neustále svazován pravidly diskursu, které vyplývají ze struktury (Fairclough

2001, 124-125).

Existuje tedy vztah vzájemného utváře í a o li ňo á í ezi ko u ikáto e a

diskursem – ko u ikáto se podílí a ut áře í a pot zo á í disku su, a zá o eň

jsou jeho výroky existujícím diskursem formovány a limitovány. Takto uchopený

diskurs odpovídá poststrukturalistickému pohledu na sociální realitu a jednotlivé

aktéry komunikace sleduje v á i společe ský h st uktu .

Pojetí diskursu jako sociální praxe předsta uje dopad disku su a jed otli é

žá e společ osti a fo o á í hege o i kého žá u. “ ý způso e tak

ůže e disku si í p o esů přiřadit s hop ost t ářet odliš é disku si í

fo a e, kte é, ač je to Fou aulto i p oti sli46, lze az at teo ií či ideologií.

Diskurs a procesy v jeho á i ají ted ož ost a s hop ost fo o at

ideologi ké pojetí s ěta kole ás i so iál í p a i, jež je touto fo a í

předu če a jako ejlepší soulad á či ost s dominantní teorií či ideologií

(Foucault 2002, 61–64).

) ýše u ede ý h ha akte istik disku su plý á, že disku s lze hápat jako

součást p o esů so iál í ko st uk e ealit , e oť jaz kové projevy mají

podstat ě ši ší ýz a ež pouze ě o sdělit. Politi ké ěd p a děpodo ě

ej í e zají alo d uhé a třetí pojetí disku su, přesto je p o ko ple í a alýzu

a ati a ut é zohledňo at také to, jaká slo a ko u ikáto olí.47 Přestože e

ted zají á spíše to, jak lze i te p eto at o sah a ýz a sděle í z hlediska

ko st uk e ýz a ů e společ osti, a to, čí je te to o sah o li ě a

46

Srovnej: Foucault, M. 2002. 47

K to uto iz íže otázka p a idel disku si í a alýz této práci.

53

limitován, má v é a alýze dů az a jed otli á slo a ezastupitel é, i kd ž spíše

sekundární místo.

V souvislosti se zkoumáním konkrétní komunikace je také vhodné poukázat na

p á i Ruth Wodako é, kte é ozp a o á á otázku st ategie ko u ikáto ů při

formování narativa. Autorka definovala základní tematické oblasti, které mají

li a říze é ko st uo á í ýz a ů. Jed á se apříklad o st ategii ko u ika e,

o last p ostředků ko u ika e a o last fo ealiza e této ko u ika e Wodak

a kol. 2001, 72- též Be eš , -115).

V o lasti st ategie ko u ika e auto ka sleduje íle ko u ikáto ů a ko statuje,

že každý ko u ikáto , ač s azo á st uktu a i, á u čitou ož ost ol jak

s o sahe disku su a ipulo at. Wodako á připouští, že e sdělo á í

i fo a í e istuje jistá i stitu io ál í dete i a e, a šak ko u ikáto sá olí

p ostředk a způso sděle í. V oblasti prostředků a fo ealiza e

ko u ika e stojí za z í ku též jaz ko é či sdělo a í p ostředk užité při

fo o á í a předkládá í da ého sděle í - ted ko u ikač í ka ál , jež jsou p o

sděle í uží á , a i stitu io ál í az , kte é u ožňují sděle í předložit

konkrétnímu publiku (Wodak a kol. 2001, 73).48 Tě to st ategií se ě uje

přede ší ásledují í kapitola, jež se za ěřuje a ý oj a ást oje ko u ika e

MO ČR a AČR. Každá z kapitol, ě o a á a alýze ý oků, zá o eň předkládá é

hod o e í p ků ko u ikač í st ategie, kte é je klíčo é p o u če í postoje

AČR ke ko u ika i s eřej ostí.

48

Wodaková aplikuje metodologii na zkoumání nacionalismu v Rakousku. Odhaluje koře á od í ide tit Rakuša ů, kte é spatřuje e d ou p a e e h. P í jsou od oze od defi i e o ča st í a de ok ati ký h i stitu í, d uhé jsou založe a et i ké a kultu í pojetí a io alis u. T to prameny jsou součástí oha ú o í společe ské ko u ika e, ve kterých jsou instituce státu, školst í, média a rodina. Díky tomu byly při oze ě ep oduko á a posilo á s cílem budovat silné národní ítě í Rakuša ů a legiti itu samostatného Rakouska (Wodaková podle Be eš , 115–116).

54

Aplikace diskursivní analýzy na komunikaci MO ČR a AČR

N í přejdě e ke ko k etiza i ýše u ede ého etodologi kého á e.

Vycházejme z předpokladu, že MO ČR a AČR formují vlastní interpretaci událostí

a „s ěta kole se e. Fo ou u ele ý h ko u ikač í h ý oků pak

ko u ikáto tuto i te p eta i posk tuje ofi iál í i ko u ikač í i ka ál

publiku, v ě ž idí zd oj s é legiti it . P o p o ede í ýzku u této ko k ét í

komunika e je ejdří e ut é ezit last í pojetí disku su, disku si í ko pus,

je ž se sta e před ěte ého záj u, akládá í s tímto korpusem a hranice

a alýz . Vstupuje e tak a last í etodologi ké pole, kte é je již fo o á o

mými osobními ontologickými a epistemologickými východisky a konkrétním

před ěte i íle p á e.

Pojetí diskursu ve výzkumu komunikace MO ČR a AČR

Mocenské vztahy v analýze pojímám jako vztahy diskursivní povahy. V

ko u ika i MO ČR a AČR s eřej ostí p oto spatřuji ást oj k získání legitimity

p ostřed i t í t áře í „ ealit . To uto p o esu se důklad ě ě uji e .

kapitole v souvislosti s motivy komunikátora a v souvislosti s tí , jak ůže

ko u ika e o li it či ost a legiti itu su jektů konkrétních politických

strukturách.

Diskurs pro mne má konstruktivní vlastnosti - ý ok t oří ko u ikáto a

základě st uktu , e kte ý h se a hází, a zá o eň s ý i ý ok sá t to

st uktu ko st uuje. Vý ok fo ují způso , jak jsou u čité události hápá , a

předkládají u čitou „ e zi p a d . V mém pojetí jde o interpretaci samotné

ko u ika e ze st a ko u ikáto a a o jeho předsta o o azu a ád e

společ osti. Hla í část a alýz šak ě uji událoste po . září , kte é

vedly k zah a ič í isí Afghá istá u a I áku. Pokouší se tak předsta it

diskursivní pro es i či osti a ád , kte é jsou součástí politik státu.

55

)atí o d uhá kapitola je ted spíše záležitostí ko u ika e e spoje í

s politikou, kapitol , a jsou záležitostí politik e spoje í s komunikací.

Diskurs dále chápu jako formu sociálního jednání, která má vliv na ideje,

espekti e ůže ít ha akte ideologie. V mé analýze vycházím z předpokladu,

že ko u ika e a ád t áří legiti itu st uktu , e kte ý h se sá

komunikátor nachází, a to přede ší odkaz a objektivní právo. Komunikace

a ád dále ko st uuje ýz a „h oze , a to, kdo je hápá jako přítel a

epřítel, či jako čle skupi „ a „o i (Nekvapil a Lauder 2006, 353–357).

V posled í řadě ko u ika e s ěřuje k nastavení hodnotových a morálních

ěřítek e společ osti.

Diskurs v é pojetí je histo i ký a i te te tuál í a je součástí

i stitu io alizo a é st uktu , kte ou sá částeč ě t oří. P oto zdů azňuji jisté

dete i a t , kte é o sah ý oků fo ují e spojitosti s další i ý ok . Lze tak

odhalit apříklad zá islost ko u ikáto a a další h i stitu í h a záko e h.

Pro analýzu v této p á i je klíčo é pojetí disku su i te p etač í a e pla ač í

podo ě – ted u hope í disku su jako součásti disku si í p a e a jako p oje u

so iál í p a e. ) lášt í dů az p oto kladu a st uktu , e kte ý h se

komunikátor nachází, a a ko u ikáto o u st ategii, kte ou zaujal p o sdělo á í

ý oků. ) ač á část te tu se p oto opí á o hod o e í ý oje ko u ika e,

ko u ikač í h ást ojů, oti ko u ikáto a ke ko u ika i a elko ě o

p a e jeho legiti it , jež plý ají z charakteru politického systému, ve

kterém se komunikátor nachází.

Veli e důležitou součástí a alýz je také předsta e í základ í h p a e ů

a gu e tů a jeji h hod o e í. T to p a e , kte é jsou od oditelné

z i te te tualit ko u ikač í h ýstupů, jsou součástí st uktu , kte é o li ňují

o sah ko u ikáto o ý h ýstupů. ) hlediska politi ký h ěd se jed á o jed u

z ejdůležitější h součástí a alýz , e oť st uktu odpo ídají ýsledků

politických procesů e společ osti.

56

Sémiotický aspekt ustupuje v é a alýze spíše do pozadí, i kd ž u při oze ě

u čitou dá ku pozo osti ě uji. Dů az přito kladu a jednotlivá specifická

slova, která ají „ o ko st uo at spe ifi ké ýz a , a tím i legitimitu

komunikátora. Pozornost je v ěkte ý h případe h klade a také a oso u

lu čího a d uh jaz ka, kte ý p o s é jádře í použí á.

Diskursivní korpus a jeho sestavení

Prvním krokem v á i p o ádě í disku si í a alýz je ol a hod ého

diskursivního korpusu (Drulák 2008, 137–138 . Disku si í ko pus, zjed oduše ě

řeče o předsta uje oh a iče ý sou o ý oků, kte é udou zkou á .

Výzku ík z olí ko k ét í té a či situa i, ke kte é se ýpo ědi ztahují. Dále

stanoví komunikátora, či skupi u ko u ikáto ů a oži u ko krétních

ko u ikač í h ýstupů, kte ý i se hodlá á i spl ě í s ý h ílů za ý at.

Při oze ě se disku si í ko pus usí od íjet od ýzku é otázk a usí ýt

hod o e a jeho ele a e dle přede sta o e ý h k ité ií. U zkou á í

komunikace konkrétního komunikátora, se ale nevyhneme nutnosti projít

ětši u jeho ko u ikač í h ýstupů Gee , .

Dík z ač é u ozsahu ý oků komunikátora jsem se rozhodl diskursivní korpus

te ati k o ezit. P o ýzku st ategií ko u ikáto a jse se za ěřil a ý ok ,

který i se MO ČR a AČR ezp ostřed ě jadřují ke ko u ika i sa ot é. P o

p o ede í a alýz ko st uo á í ýz a ů o misích v Afghánistánu a Iráku jsem

dále disku si í ko pus sesta il a základě třídí í h k ité ií popsa ý h íže.

Při sesta o á í disku si ího korpusu bylo nutné nastavit jasné mantinely pro

ý ě oži zkou a ý h ý oků. V epře e é ožst í ko u ikač í h

ýstupů MO ČR a AČR se p o íl této p á e stá ají klíčo á té ata zah a ič í h

misí v Afghánistánu a Iráku jako reakce na události z . září . Přiče ž

hápu t to ise jako d ě odliš é situa e, kte é se šak ztahují k jed ot ě

pojmenované problematice – tedy válka proti globálnímu terorismu a

57

a gažo á í oje ský h sil České epu lik zah a ičí. Disku si í ko pus tak

zohledňuje ásledující:

Jednotnost komunikace – před ěž é zkou á í az ačuje, že ůže ýt

ud žitel ý předpoklad jed ot osti ko u ika e o misích ze st a MO ČR i

ojáků49. Přestože se ko u ika i často setká á e s výroky o jednotlivých

isí h či o ko u ika i a ád i s ý ok p o áše ý i politik , i ilist i oják ,

zůstá á základ í te atická linie formální ko u ika e epo uše a. “t a ou

v aší p á i zůstá á otázka ko ziste t osti ko u ika e i o ofi iál í

ko u ikač í ka ál , kte é a áda o ládá. Nehod otí ted , do jaké í y se

a ádě a MO ČR daří d žet jed ot ou ofi iál í li ii a gu e ta e, e o jak jí

tuto li ii a ušují ějaké hlas ze itř, kte é odpo ují ofi iál í li ii. T to hlas p o

zkoumání komunikace s eřej ostí ejsou s ohlede a íl p á e důležité.

)á o eň se usí o at se skuteč ostí, že případě té atu zah a ič í h

misí lo tě hto isí ede o ěkolik. P o le atiku isí Afghánistánu a Iráku

ale hod otí jako sou o p opoje ý h ak í a hod otí ko u ika i o „skupi ě

isí Afghá istá u a o „skupi ě isí v I áku souh ě - pouze s o čas ý

poukázá í a u čité odliš osti o ou případe h. Odlišo á í i di iduál í h isí

s konkrétními úkoly ustupuje v é p á i do pozadí, e oť sleduji p o le atiku

legitimity moci a institucionálních vazeb. Individuality jednotlivých misí jsou

p oto za ed atel é a klíčo ou úlohu h ají spoj i e tě hto isí, kte é předsta ují

ý ok odů odňují í skuteč osti, p oč AČR Afghánistánu a Iráku zasahuje,

respektive zasahovala.

Rozsah a typ výroků - pokud hodnotíme postoj armády ke komunikaci s

eřej ostí, e í tře a hod otit elospoleče ský disku s, kte ý se ztahuje ke

konkrétnímu tématu, a lze se za ěřit p i á ě a ý ok a ád a Mi iste st a

49

Viz kapitola 2 a armádní pravidla pro komunikaci.

58

o a ČR a a další ý ok až seku dá ě. Ko ple í a alýza

elospoleče ského disku su za ala podstat ě í e p osto u, ež ůže

a íd out tato p á e a zá o eň ep oz adila oho o oti a i

komunikátora, ani o jejím fo o á í i stitu io ál ě o e ský i ztah .

Pozo ost za ěřuji ted a ý ok fo ál ího a eřej ého ha akte u

pocházejí í pouze od A ád České epu lik a Mi iste st a o a ČR, jež jsou

ofi iál ě dekla o a é a eup a e é ější zásahe . Ofi iál í pů od tě hto

ý oků je ut ý, e oť ý ok sledují záje oslo it o ejši ší ílo ou skupi u –

ted eřej ost. Přístup k tajným informacím není pro provedení zhodnocení

armádní komunikace nutný, a i potře ý, i kd ž ezpo h ohl odhalit

sk té oti , kte é ejsou ěž ě poz atel é. Pokud ale hod otí disku si í

vztahy z hlediska legiti it a ád plý ají í z eřej osti, jsou p o e klíčo é

ý ok e eřej é disku su, a nikoli ve skryté komunikaci v á i uza ře é

skupiny.

P o íl této p á e p oto e í důležité, o ko k ét ě píší a a ádě ezá islá

média o událostech a misích v Afghá istá u či I áku, e o o říkají vojáci a

pracovníci ministerstva v á i eofi iál í h ozho o ů. Klíčo é jsou ý ok ,

které armáda uvolnila do veřej ého ko u ikač ího p osto u, kte ý i jadřuje

s é ofi iál í sta o isko a pokouší se o li it sta o isko o ejši ší ílo é skupi .

Tato ofi iál í a od o á sta o iska ealizáto a isí předsta ují u čitou

i te p eta i ealit a u čitou e zi p a d , a zá o eň jistý a gu e tač í á e ,

kte ý je do eřej ého p osto u p osazo á ko u ikáto A ád České

republiky a ministerstvem obrany, a přede ší tato e ze p a d e zají á.

Úspěš ost ko u ika e – v á az osti a ýše u ede á ý ě o á k ité ia

zůstá á po ěkud st a ou otázka úspěš osti ko u ika e – tedy do jaké míry

jsou MO a AČR s hop fo o at ýsled ou podo u eřej ého disku su a

í ě í a p osadit tak s ou p a du. V ko e č í a keti go é sekto u lze

59

úspěš ost ko u ika e při liž ě z ěřit, i kd ž jde často je o k alifiko a é

odhad . Úspěš ost ko u ika e eřej ý h i stitu í s o ča , lze ale z ěřit

pouze o ie tač ě a a í k átkodo ě souvislosti s jedním individuálním

tématem v ko k ét í čase. Lze ozo at, o je íle ko u ika e a čí je tato

ko u ika e fo o á a. )á o eň lze ozo at, jaké ůže ít ko u ika e

dopad . Ni é ě p ohláše í, že ko k ét í ý ok či ka paň skuteč ě

dlouhodo ě postoj eřej osti k isí z ě il , a tím vedly k získání dlouhodobé

legiti it , je dle ašeho ázo u eud žitel é, i kd ž ak eptuje e, že fo ál í

výroky mohou ovlivnit obsah diskursu.

Ni é ě, e d uhé kapitole této p á e se za ý á i e alua í ko u ikace, a to

přede ší e spojitosti s eřej ý í ě í a ý oje o azu ojáků a a ád

e společ osti. “t uč ě ted předsta í statisti ký „pokus o z ěře í

legitimity.50 Te to pokus h aje p o MO ČR ýz a ou oli, e oť se odkaz a

ěj o je ují dokumente h MO ČR a AČR po ě ě často.

M oži a výroků – s ohlede a ýše uvedené v p á i kladu dů az a ý ok ,

kte é jsou zakot e i stitu io alizo a ý h disku si í h ztazí h fo ál ě

pot ze ý h plat ou legislati ou i st ategi ký i doku e t . Výše popsa á

kritéria vedla k eze í ásledují í h ha akte istik ý oků:

- ají pů od a Mi iste st u o a ČR e o A ádě České epu lik

- vyskytují se v ofi iál í h ko u ikač í h ka ále h, a jsou proto formálním

stanoviskem k problematice

- tematicky se týkají misí v Afghánistánu a Iráku

- o sahují a gu e t odů odňují í a gažo á í AČR Afghánistánu a Iráku,

kte é s ěřují k ujed o e í ýz a ů a k získání legitimity

50

Ted p ůzku eřej ého í ě í.

60

Tato základ í k ité ia jsou klíčo á p o užší ý ě ko u ikač í h ýstupů, jeji h

třídě í a ásled ý ý ě ý oků, jež po ažuju za ep eze tati í a jsou u ede

v této p á i jako o az uží a ý h a gu e tů. Po před ěž é ýzku u l za

ofi iál í ko u ikač í ka ál hod é p o zkou á í ko u ika e a ád

stanoveny tyto:

- tisko é zp á z eřejně é Mi iste st e o a ČR a AČR

- p opagač í fil a fotogale ie

- oče k A ád České epu lik a další ofi iál í pu lika e

- st á k A ád České epu lik a Fa e ooku, Youtu e a Fli ke u

- oficiální rozhovory s p a o ík O o u ko u ika e a p opaga e MO ČR

Výčet p a e ů e í če pá ají í. Předpokládá ale, že ofi iál í sta o isko

instituce je k dané problematice shodné i v odliš ý h p a e e h. ) ole ý

ko pus ted zah uje zp á za ěře é a ejši ší ož é pu liku . Tisko é

zp á předsta ují sta o iska p o aso á édia. Ta šíří zp á i k su jektů ,

kte é i fo a e o isí h pří o e hledá ají. Ko pus dále zah uje p opagač í

ate iál , kte é jsou pojat fo ou i fo ač í h zp á z eřej ě ý h a

i te eto ý h st á ká h MO a AČR. Dále se p á e za ěřuje a audiovizuální

ko u ikač í ást oje, kte é zah ují i fo ač í a p opagač í doku e tá í

fil a gale ie. T to ko u ikač í ást oje se týkají užší ílo é skupi záje ů o

informace.

Z ko pusu l zá ě ě ňat p a e , kte é a áda e ůže o li it, e o je

o li ňuje je o eze ě. Jed á se přede ší o ko u ikač í ka ál skupi či

jedi ů, kte é ohou od ážet ofi iál í postoj AČR a ministerstva obrany, nelze

šak spojitost ezi i i p okázat e o elze očeká at, že se udou žd řídit

stanoviskem ministerstva o a a A ád České epu lik .

61

Dále l ňat ý ok , kte é se te ati k isí Afghánistánu a Iráku týkají,

ale e ají ha akte a ád ího ko u ikač ího ýstupu. Tako é ý ok ohou

ýt up a e edakto e či ji ý auto e , a kte ého á a áda i i ální

vliv, a ůže e je o tíž ě ho ořit o to , že o sah ě ohod ě a z ela od áží

postoj AČR ke ko u ika i s eřej ostí.

Sekundární diskursivní korpus - jak upozo ňuje Ruth Wodako á, ko u ika e

e společ osti e í z ela ezá islá a ůli ko u ikáto ů, ale ý az ě plý á

z institucionálního nastavení (Wodak 2001, 72- . Další autoři51 zase poukazují

na existenci intertextuality mezi výroky, kte á se p oje uje přede ší odkaz e

sděle í h a další sděle í. A h ohl p o ést ko ple í a alýzu postoje

komunikáto a ke ko u ika i, lo ted ut é sta o it též seku dá í

diskursivní korpus. Tento korpus je sestaven z p a e ů a ý oků, kte é

espadají do katego ie pří é ko u ika e o isí h Iráku a Afghánistánu,

ko u ikáto a ě ale pří o odkazuje. Je ted ožné sledovat intertextualitu

ezi ý ok ko u ikáto a a další h i stitu í. “eku dá í disku si í ko pus

t oří:

- Ústa a České epu lik , ústa í záko a záko České epu lik , jež

vymezují ztah i il í a oje ské o i a ají pří ou spojitost

s nasazením oje ské síl České epu lik zah a ičí

- mezinárodní smlouvy zá az é p o Českou epu liku

- ezpeč ost í a st ategi ké doku e t České epu lik , NATO a EU

Hra i e a alýzy, časový rá e a důraz a výz a y

H a i e a alýz disku si ího ko pusu jsou žd sta o e před ěte a

íle p á e. )a účele zkou á í ko u ika e o isí h p oto olí jas ě

51 “ o ej apř.: Foucault, M. 2002 a Fairclough, N. 2001 nebo Scollon, 2007.

62

eze ý časo ý á e . Časo ý á e je dík po ě ě „če st é u ha akte u

sledo a ý h událostí sta o e jas ě. Jed á se o o do í od zaháje í ope a í

v Afghánistánu v o e až do ko e oku . Dík takto sta o e é u

o do í je ož é aší a alýze eflekto at o ejaktuál ější data. V případě

kapitoly 2, kde hodnotím armádní komunikaci v ši ší pe spekti ě, je ale časo ý

á e o ě o ši ší. )ačí á o do í , kd se začí ala fo o at součas á

ko u ika e MO ČR a AČR s eřej ostí, a ko čí oke . Toto časo é o do í

ale e í z ela uza ře é. Ne ohu zahrnout budoucí vývoj komunikace, ani vývoj

operace v Afghánistánu po roce 2011.

Mi o časo é h a i e analýzy je nutné poukázat i na ontologii a epistemologii

auto a této p á e, kte á fo uje o sah te tu, p a e a zohled ě í

ko k ét í h ý azů a ýz a ů.52 M ohé již lo popsá o ýše čet ě eze í

disku si ího ko pusu a o e ého áč tu poj ů z mé strany. V souladu se

sociál ě ko st ukti isti ký přístupe si ale usí připustit, že p o e

ěkte á té ata h ají p i á í oli a ji á ig o uji čistě p oto, že jse li e okolí

i ého studia takto „ asta e .

Z ého hlediska je a ko u ika i ahlíže o jako a ást oj. )ají á ne tedy

přede ší to, jak je te to ást oj ko u ikáto e použí á p a i. Hod o e í

komunikace proto není postaveno na odmítavém východisku k o sahu ý oků,

ale spíše a sledo á í p akti ký h ást ojů ko u ika e, na konstatování

spojitostí ve výrocích a na i te p eta i jed otli ý h ý oků.

Cho á espekt ke še ojáků , kteří pl í úkoly na misích i k p a o íků

mi iste st a o a , kteří se s aží zodpo ěd ě dělat s oji práci. Mým hlavním

cílem tedy není hodnotit, co je správné a co nikoliv, ale poukázat na

sou ztaž osti a p k ko u ika i, jež fo ují a ád í ko u ika i i hápá í

problematiky v Afghá istá u a I áku. Ve ý ě u a gu e tů a přiřazo á í

důležitosti tě to a gu e tů jse l o li ě s ý od o ý za ěře í –

52

Tedy jakési subjektivní kódování.

63

ted ezi á od í ezpeč ostí a p á e . Mo e ské záj a legiti itu e tře h

ýše z í ě ý h o i á h a gu e ta e53 p oto od ozuji od ásledují í h poj ů,

- Česká epu lika, a dát, ezi á od í společe st í, NATO, O“N,

povinnost, právo, rozhodnutí, smlouva, parlament, úkol, vláda, závazek,

zákon, usnesení; pro oblast legitimity vyplývající z práva

- ezpeč ost, oj, h oz a, e ezpečí, epřítel, o a a, o h a a, přežití,

přítel, iziko, spoje i, te o is us, z a ě h o ad ého iče í , álka;

pro oblast legitimity vyplývající z ezpeč osti

- liž í, ůh, do o, láska, e á ist, po sta, p á o e s slu hod oto é ,

správnost, spravedlnost, tragédie, trest, smutek (formy zármutku), zlo;

pro oblast legitimity vyplývající z hodnot a morálky

Někte é poj se e ý o í h ko u ikáto a ohou přek ý at a ýt užit

v odliš ý h ko te te h, ji é poj jsou zastoupe s o či slovy

s podobným významem, která nebyla do ýčtu zařaze a.

Kritika diskursivní analýzy, klady, zápory a rizika přístupu

Disku si í a alýza i so iál ě ko st ukti isti ký přístup si sloužil k itiku

jak ze st a tě h, kteří te to á e uží ají a u ědo ují si jeho sla i , tak ze

st a tě h, kteří p osazují o jekti isti ký přístup k poznání. Ponechme stranou

fakt, že poje „disku s a poje „disku si í a alýza e í dostateč ě ukot e

a často se lze setkat s odliš ý i i te p eta e i toho, o to last ě disku s je.

Mé pojetí disku su jse popsal ýše, e lučuji šak ji é i te p eta e, od

kterých se bude odvíjet zcela jiná podoba diskursivní analýzy.

P o odst a ě í hla í h á itek p oti z ole é u přístupu k výzkumu

ko u ika e MO ČR a AČR je hod é opako a ě poukázat a íle disku si í

analýzy. Cílem tohoto metodologického rámce je v p í řadě odhalo at 53

Ted p á o, ezpeč ost a o álka či hod ot .

64

disku si í ztah , i stitu io ál í ko u ikač í az a to, jak ý ok su jektů

ko st uují předsta a ýz a , a tí ohou o li ňo at ý ok i či další h

su jektů. Je h ou hápat disku si í a alýzu jako ást oj či přístup hledají í

o jekti isti ké zá ě – jedná se o kvalitativní analýzu subjektivního rázu, a

proto lze o tíž ě očeká at jistot podo ě opakovatelnosti výzkumu se zcela

shodnými výsledky.

Za hla í edostatek etodologi kého přístupu fo o a ého a základě

diskursivní analýzy ůže ýt ale po ažo á o za ed á í ate iál í h fakto ů

Be eš , . Ni é ě, po aha so iál ího ko st ukti is u dů az a

ate iál í fakto z ela e lučuje. )ásad í odliš ost ale plý á z chápání a

i te p eta e tě hto fakto ů, kte é a ý ají ýz a až jeji h poj e o á í .

Tep e tí to poj e o á í ze st a ko k ét í h su jektů získávají materiální

fakto u čitý ýz a intersubjektivním smyslu (Buzan a Waever a de Wilde

1998, 41-43).54

Diskursivní analýza tedy neignoruje materiální a fyzické faktory, jak by se na

p í pohled ohlo zdát. I Mi hel Fou ault uz á á e iste i člo ěka, nebo

pří od ate iál í s slu. Ve s slu postst uktu alis u te to přístup

k ědě í ak eptuje i e iste i státu či i stitu í jako su jektů a ak eptuje i jeji h

materiální základy.55 Ve s ětle ko st ukti isti kého šle í je ale i te p eta e

tě hto ate iál í h základů z ela odliš á, ež e s ětle objektivistického

šle í.

U eď e příklad. Pokud oják a isi I áku t dí, že ojuje p oti te o is u, a

tí h á í Českou epu liku, aše případě e í otázkou, od kd do kd

ojuje, kolik te o istů za il a čí ojuje, ale spíše to, jak je elý p o lé hápá

a interpretován, a dále to, že oják použí á e s é t ze í u čité zakot e é

významy.

54

V souvislosti s ezpeč ostí je tato p o le atika důklad ě ozp a o á a kapitole 5. 55

Srovnej: Foucault, M. 2000.

65

V ko st ukti isti ké přístupu ezpo h ňuje e e iste i člo ěka, z a í,

úze í a za íje í a iče í i p á í h st uktu , kte é si lidé t ořili – i kd ž

ěkte é o tologi ké a episte ologi ké přístup založe é a ko st ukti is u

zpo h ňují i t to katego ie. Může e ale poukázat, že sa ot ý poje Česká

epu lika či stát, a dokonce i terorismus, jsou pouze názvem pro konstrukt, za

kte ý se sk ý á spletitá ko i a e společe ský h aze ezi lid i.

Může e se ptát, zda člo ěk a isi - „ oják - skuteč ě „ ojo al , e s slu

střílel a za íjel, či zda ějakého „te o istu ů e ěkd za do u t á í s é ise

potkal. Ba co í e, ůže e se ptát, o last ě p o ojáka z a e á ojo at a o

je to podle ěj te o is us a zda lze p oti te o is u ojo at a ádou. To še

jsou otázk , jež ohou plý at z jed odu hého ý oku „ oje p oti te o is u

v I áku , kte ý ůže e o jekti isti ký šle í po ažo at za z ela jas ý.

Ko st ukti is us ale u ožňuje tuto otázku důklad ě oze at, jed otli é

ýz a deko st uo at a často i k iti k hod otit.

Ukazuje se ted , že disku si í a alýza e í estou k o jekti í u poznání

ate iál ího či „při oze ého základu ě í, ale estou k odhalo á í p o esů

ko st uo á í poz á í. Může e ří i, že disku si í a alýza a ízí ohe í e

odpo ěď a otázku „jak se ě o děje – tedy sledování jistých konstitutivních

pravidel - ež a otázku „jak ě o je – tedy sledování objektivisticky pojatých

pravidel.

Na d uhé st a ě a i tato a alýza e í apliko á a po sl é akuu a žd se

ztahuje ke ko k ét í události, jež často ate iál í základ á. Přestože

disku si í a alýza epopisuje počt ta ků či ýstřelů, každý, kdo tuto analýzu

p o ádí, si je el i do ře ědo , že se ý ok k e istují í ta ků a ýstřelů

mohou vztahovat – přede ší p oto é a alýze často za íhá i do desk ip e

událostí a st uktu , jež spadá spíše do o jekti isti kého přístupu k poznání.

Vý az á k itika také ůže s ěřo at k a se i jas ý h zá ě ů, kte é disku si í

a alýza eposk tuje. Při a alýze ý oků a ko u ika e se a ízí ši oké ož osti

66

p o užití poziti isti ký h etod. Jde o z ela ele a t í a ak epto atel ý

přístup k provedení obsahové analýzy te tů, založe é a spe ifi ké kódo á í a

k a titati í přístupu. Pokud je kódo á í důsled é, ůže ýt tě hto etod

užito i p o spe ifi kou fo u disku si í a alýz , jež upřed ostňuje

li g isti kou st á ku ý oků.56

K a titati í přístup ale ve své práci neaplikuji, a pokud v ěkte ý h případe h

upozo ňuji a poziti isti ká data, tak pouze podpů ě. Disku si í a alýza se dle

ého ázo u opí á přede ší o „jaz k o fo u společe ské p a e , jak ho

formuje Norman Fai lough či Mi hel Foucault (2002). Při ýzku u

disku su ted ělo pře ážit k alitati í hledisko, kte é nevychází z přede

defi o a ý h katego ií ýz a ů, ale t to katego ie tep e a hází samotných

výrocích.

Poslední výtkou, kterou se h i za ý at, je otázka uží ání vykonstruovaných

katego ií při psa í te tu se so iál ě ko st ukti isti ký základe . Už jse

u edl, že každý ýzku ík uží á last í katego ie, kte ý se e ůže h out. I

já e s é a alýze často uží á poj stát, áz států a podstatě i sa ot é

katego ie MO ČR a AČR předjí ají jisté ýz a , i kd ž jde důsledku o

významy zkonstruované. V tomto ohledu se nemohu bránit jinak než

ko stato á í , že si uží á í ko st uo a ý h katego ií u ědo uji, ale

epo ažuji to za egati í je . E istuje totiž jistá hranice, kam až se

v deko st uk i ýzku ík od áží. Tato h a i e mém výzkumu kolísá. Zatímco

d uhá a třetí kapitola a částeč ě i popis st uktu kapitolách 4, 5 a 6 pracuje

s ko st uo a ý i poj , a alýza ý oků ko u ikáto a se pokouší ohé

pojmy dekonstruovat. Takto stanovená hranice je výsledkem mé snahy provést

kvalitní a hluboký výzkum komunikace, a zá o eň za ho at ýpo ěd í hod otu

užitel ou p o politi ké ěd , kte é často s kategoriemi státu a institucí pracují

jako s o jekti ě da ý faktem. Dle mého názoru se jedná o projev autonomie

56

Podo ou etodu apliko al apříklad To áš Ka ásek při ýzku u a gu e ta e o zah a ič í h isí h v Pa la e tu ČR Srovnej: Karásek, T. 2010).

67

ůle ýzku íka, a pokud si ýzku ík u ědo uje t to li it s ého přístupu,

epředsta uje te to p oje auto o ie de al a i ýsledků ýzku u.

Závěr kapitoly

V p í kapitole této p á e jse s ětlil teo etické a metodologické

základy textu s dů aze a s á o tologi ká a episte ologi ká ý hodiska.

Jakékoli další údaje, kte é se sk tují následujícím textu, je nutné

zohledňo at a i te p eto at e s ětle tě hto pozi – i kd ž o i h při oze ě

ůže e st a ou ést další de at .

Výše jse ted popsal so iál ě ko st ukti isti ké pojetí poz á í podání Petera

Bergera a Thomase Luckmanna v kombinaci s poststrukturalistickým pojetím

diskursu Michela Foucaulta. Tato východiska jse převedl do p akti kého užití

empiricky orientované kritické diskursivní analýzy v podání Normana

Fai lougha a Ruth Wodako é, kte é u ož ilo t ořit last í etodologi ký

á e p o ýzku ko u ikač í h ýstupů MO ČR a AČR.

Dík eukot e é u ýz a u poj u disku s, e o ož á dík od ítnutí

hledání univerzálního a objektivního poznání, jsem mohl stanovit hlavní

ukazatele, které vyplývají z mého pojetí diskursu. Diskurs tedy chápu jako

diskursivní a sociální praxi, a zá o eň o čas ě pře hází ke st uktu alis u tí ,

že popisuji st uktu y, které mají vliv na konstruování rétoriky komunikátora.

Pravidla uvedená v této kapitole mi též u ož ila zfo o at ko k ét í primární a

sekundární diskursivní korpus a stanovit pojmy, na které v a alýze kladu dů az.

Poukázal jse též a sla i z ole é etod , kte é plý ají přede ší z

de at o ož osti poz á í a způso e h jeho dosaho á í.

Na zá ě této etodologi ké kapitol h i zdů az it, že výroky v práci uvádím

často doslo é z ě í a s poukázá í a ko k ét ího řeč íka či a ko k ét í

pramen, ale z te h i ký h dů odů usí ýt t že z ko te tu elého sděle í.

68

Z ý oků lze od odit i další ko te t a zá ě , kte é práci neuvádím.57 Cílem

této a alýz e í jakkoli zpo h ňo at, přek u o at či a et u ede é

ý ok , ý ž poukazo at a spojitosti, společe ské az a ýz a , kte é lze

e ý o í h spatřo at a kte é po ažuji za klíčo é p o legiti itu MO ČR a AČR.

Chápej e tuto p á i jako základ í ýzku , kte ý ůže sta o it ý hodiska p o

další zkou á í politik a u ažo á í o politi ký h p o ese h. Ontologická a

epistemologická východiska a výzkum provedený v předkláda é p á i ukazují

o é s ě , kte ý i je ož é dále p ohlu o at aše poz á í politi ký h

p o esů e spoje í s komunikací. Otázkou a ož ost i dalšího ýzku u se

důklad ěji za ý á zá ě u této p á e.

57

Například u ý oků p o áše ý h konkrétními politiky či oják elze rozpracovat detailní profil lu čího, i kd ž jse si ědom toho, že ůže o sahu ý oků h át oli.

69

Kapitola : Komunikace MO ČR a AČR

„…stále á jako h í jas á odpo ěď a klíčo ou otázku, k če u á e ar ádu a k

če u ji ude e příští h pat á ti až d a eti lete h potře o at. Tuto odpo ěď js e

dluž i a usí e ji a íd out jak ojáků do itř, tak a e ek eřej osti, protože bez

její podpor se eo ejde e… á e také zá azk ůči aši spoje ů Alia i. T

usí e dodržet a eohrozit aši po ěst dů ěr hod ého spoje e eu áže ý fi a č í

plá o á í . Bez podpor eřej osti e ůže e očeká at, že ude e s hop i ajít pro

oz roje é složk potře é zdroje. Podo é ak e58 při ližují ar ádu lide . Pa atuji si z

USA, jak se tamní posádky otevírají lidem, a stej ou estou usí e jít také . Veřej ost

ěla ědět, že poslá í aši h ojáků e í je zasaho at při po od í h e o

Afghá istá u.“59

Než se pl ě za ěří a pod o ou disku si í a alýzu ko k ét í h

ý oků ko u ikáto a o zah a ič í h isí h Afghánistánu a Iráku, je vhodné

ě o at p osto o e é u eze í ko u ika e MO ČR a AČR. Cílem této

kapitol je ted p opojit té a ko u ika e MO ČR a AČR s problematikou,

kte ou zkou ají politi ké ěd – ted se společe skou st uktu ou. )a ěří se

proto na vojensko- i il í ztah a posta e í a ád e společ osti e spojitosti

s komunikací. Takto eze ý poje „ko u ika e u ožňuje zdů az it íle

komunikátora, a přede ší jas it poje legiti ita. Údaje této kapitole tak

pří o esou isí s hlu okou disku si í a alýzou ý oků ko u ikáto a, kte é se

ě uji až kapitolá h , a . I kd ž je tato kapitola o li ě a so iál ě

ko st ukti isti ký přístupe , popisuje spíše sa ot é st uktu a p oje

ko u ika e, přiče ž p o es ko st uo á í ýz a ů p ozatí po e há á spíše

stranou.

58

Ak e p eze tují í a ádu a eřej osti poz . auto a . 59

Vondra, A. . Podle: MO ČR: . Nelze do eko eč a ořezá at ýdaje a o a u, říká Ale a d Vondra. [zp a odajst í MO ČR online]. [cit. 1. 12. 2011]. Dostupné na: http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/nelze-donekonecna-orezavat-vydaje-na-obranu--rika-novy-ministr-alexandr-vondra-44000/.

70

V této kapitole popisuji, jak lze ko u ika i eřej ý h i stitu í chápat jako

součást politi ký h i te ak í e společ osti, a poukazuji na význam komunikace

institucí s eřej ostí p o ud žo á í jeji h legiti it . Pojetí ko u ika e z hlediska

politi ký h p o esů či í z „p ostého z eřejňo á í ý oků o e ský ást oj, je ž

slouží k a tikula i a ealiza i záj ů ko u ikáto a – ož podstatě eflektuje

pojetí diskursu jako diskursivní a sociální praxe.60

Pro hodnocení komunikace z hlediska vojensko- i il í h ztahů a získá á í

legitimity se v této kapitole stá á klíčo ý poj e „ oti ko u ika e.

Přiče ž oti a íle ko u ikáto a po ažuji za základ jeho postojů k budování

vztahu s eřej ostí. D uhá kapitola ás ted při líží k odpo ědi a otázku, jaké

jsou dů od a ád k ud žo á í akti í ko u ika e se ši okou eřej ostí.

)kou a é oti zjed oduše ě třídí do d ou katego ií. P í katego ie

předsta uje oti , kte é ko u ikáto ote ře ě dekla uje a e s ý h ýstupe h

je oz ačuje za ko k ét í dů od, p oč ko u ika i s eřej ostí ud žuje a oz íjí.

P í katego ie oti ů h aje ve zkoumaných výrocích primární roli. Jedná se o

deklaratorní a reprezentativní argumenty komunikátora, a proto tyto motivy

oz ačuji jako oti „fo ál í . Jeji h dekla o á í se ko u ikáto pokouší

získat s patie ši okého pu lika, e oť je po ažuje za eko f o tač í a s ý

způso e i „lí i é . Cha akte tě hto oti ů ale ijak eu í á a jeji h

významu.

D uhou katego ii oti ů předsta ují spíše záj ko u ikáto a, kte é jsou

spojeny s problematikou vojensko- i il í h ztahů a s hop ostí ojáků

o li ňo at politická rozhodnutí. Z hlediska pojetí diskursu jako sociální praxe se

jed á o oti p i á í, e oť ýstup ko u ika e o li ňují postoje

společ osti k politi ký otázká a ásled ě též ozhodo á í politi ký h

předsta itelů o a ádě. Dík to u, že je ko u ikáto ote ře ě edekla uje,

oz ačuji t to oti jako „sk té . “k té oti ke ko u ika i epředsta ují

60

Viz před hozí kapitola.

71

p o ko u ikáto a atolik „ ep eze tati í té a – p a děpodo ě i dík to u,

že plý ají z materiální a mocenské podstaty vojensko-civilních vztahů. “ touto

o i ou ztahů ůže ýt spojo á a ožeha á otázka i il í ko t ol oz oje ý h

složek, kte á se dotýká ezo á í h a i ezi o ládají í skupi ou a skupi ou,

jež á ýt o ládá a. “k té oti se ted týkají s hop osti a ipulo at s lidmi

prostřed i t í ko u ika e. Nejde ale o motivy tajné a ani se nejedná o

motivy, které jsou v rozporu s oti „fo ál í i .

Další té a, kte é popisuji této kapitole, se týká te h i kého p o ede í

ko u ika e. Popis te h i ký h ást ojů a ko k ét í h postupů, jež ko u ikáto

ke s é p eze ta i a eřej osti uží á, odhaluje st ategie ko u ikáto a,61

kte ý i zajišťuje „ži otas hop ost s ý h ý oků ko ku e č í

ko u ikač í p ostředí.

Tí se též dostá á k otáz e úspěš osti ko u ika e. Již před hozí části p áce

jse u edl, že ěřit úspěš ost udo á í ztahů s eřej ostí lze pouze

o ie tač ě. Dík p o ě li osti ko u ikač ího p ostředí a dík z ač é u

ožst í li ů a společe ský disku s, epři áší pokus o ěře í úspěš osti

komunikace v podstatě i ji ého ež další „ ázo . Te to úhel pohledu ale

ezastá ají p a o í i MO ČR a AČR. Měře í eřej ého í ě í je často

podlože o poziti isti ký i etoda i a ko i a i s k a titati ě i k alitati ě

pojatým monitoringem médií se pro komunikátora stává významným

orie tač í ode p o fo o á í ko u ikač í st ategie.62

V této kapitole p oto předsta í ýsledk ěře í eřej ého í ě í, kte é

ohou sloužit jako podklad p o hod o e í ko u ika e, ale přede ší jako

předsta e í oti ů MO ČR a AČR k ud žo á í akti í ko u ika e s eřej ostí.

Výsledk eřej ého í ě í totiž předsta ují p o ko u ikáto a ož ost

ahléd out a o az ojáka a a ád e společ osti, a p oto ý az ě přispí ají k

defi o á í hla í h ko u ikač í h té at a st ategií MO ČR a AČR. 61

Viz ýše – strategie komunikace a Ruth Wodaková. 62

Čí tek, A.: . . , Pers.Kom.

72

V souvislosti s evaluací ko u ika e MO ČR a AČR se ted za ěří i a té a

t áře í disku si ího o azu ojáka a a ád e společ osti. Popíši li ,

které tento obraz formují, a astí í „ideál í o az ojáka e společ osti, kte ý

předkládá ko u ikáto e s ý h ýstupe h. “a ot é hod o e í úspěš osti

ko u ika e si pak při oze ě usí každý čte ář p o ést sá a základě

su jekti ího u áže í.

)nstituce, média a veřejnost

)a ěř e se í a otázku o e ého eze í ko u ika e eřej ý h

institucí v politickém systému. V první kapitole této p á e jse přijal ý hodisko,

jež p opojuje poj „disku s , „ o a „ko u ika e . P o předkláda ý te t i

ýzku se p oto stá á plat é t ze í, že e společe ský h ztazí h ko u ikač í

ý ok eje ě o říkají, ale též dělají.63 Specifické fo sděle í a st ategie

ko u ikáto a ted ůže e hápat jako ko k ét í k ok , kte ý i su jekt

ko u ikač í a politi ké p ostředí a tikuluje, a zá o eň ealizuje s é záj

(McNair 2007, 15-24).

To platí nejen pro soukromoprávní subjekty, které v komunikaci dosáhly

z ač ý h zkuše ostí dík o hod í u a keti gu, ale i p o su jekt

eřej op á í. Ko u ika i ezi eřej ý i i stitu e i a eřej ostí lze ted

po ažo at za o ous ě ý ztah předá á í i fo a í, kte ý je ěž ý p o

jakékoli politi ké zříze í. Veřej á i stitu e - vláda, parlament, ale i nemocnice,

škola či a áda - potře ují ozu ět to u, o po i h lidé požadují, jaký d uh

služe ěl posk to at, e o tře a je jaké jsou ázo eřej osti a jeji h

či ost. )á o eň každá eřej á i stitu e ůže užít ko u ikač í ka ál

k to u, a posk tla eřej osti i fo a e o s é či osti a pokusila se získat

eřej ou podpo u Lees-Marshment a Lilleker 2004, 8-12).

63

Srovnej: Austin, J. 2000.

73

Ko u ika e á zje ě s hop ost o li it, či doko e z átit politi ká

ozhod utí, ož lze dekla o at a ohý h případe h t pi ký h p o politi ké

systémy, které v součas é do ě azý á e jako li e ál ě de ok ati ké.64 Jako

příklad ůže sloužit li eřej ého í ění na válku ve Vietnamu (1964–1975),

který popisuje William M. Hammond.65 Po technické stránce nebyla válka ve

Vietnamu pro státní uskupení, jakým jsou Spojené státy a e i ké, zá až ější

problémem, šlo pouze o politi kou o hotu asadit sílu, kte ou U“A dispo o al .

Ni é ě, ěhe o do í Ni o o ad i ist ati letech 1969-1974 americká

vláda a armáda ztratily kontrolu nad médii, a tí i ad o sahe eřej ého

disku su o iet a ské ál e. To se postup ě o átilo ep ospě h lád , a tím i

ětši eřej ý h i stitu í, kte é se a ál e pří o podílel Ha o d, i .

Válka ve Vietnamu ukázala, že zt áta li u a édia ede ke zt átě ko t ol ad

o sahe z eřejňo a ý h i fo a í, a tím i nad dominantní pravdou

v disku si í p osto u. Vý az ě se tak s íží ša e t ořit e o alespoň

o li ňo at ázo eřej osti a ko k ét í politi ké události. V případě Viet a u

se eřej é í ě í pod li e i fo a í o zt átá h a ži ote h a o a ůstají í h

áklade h a áleč é ope a e postup ě p oti ál e o átilo. Válka se stala

té ate číslo jed a p o ole í klá í a átlak eřej osti edl ke z ě ě

před hozí h politi ký h ozhod utí, e oť ojo é s ah l z dlouhodobého

hlediska politi k eud žitel é.

64

Neuchopitelnost pojmu demokracie je do jisté míry problémem každé p á e, která s tímto pojmem operuje. Pro tuto otázku není v textu příliš prostoru. S odkazem na Platona a Aristotela, Roberta Dahla, Karla Poppera, Giovanna Sartoriho a Josepha A. Schumpetera, nebo v české p ostředí sh ují í uče i e Víta Hlouška a Lu o í a Kopečka či Ka la Klí , lze toto té a uza řít s ko stato á í , že každá do a, teo etik i p aktik politik , ají last í předsta u o de ok a ii a její h podo á h a též předsta u o to , o de ok a ií e í. Pro účel této p á e házej e ze součas ých „technických a obsahových pravidel demokracie v České epu li e, jež jsou zakot e a v ústa í pořádku. Co se týká otázky komunikace v de ok ati ké p ostředí, lze dopo učit apříklad te t Joh a “t eeta: Mass Media Politics and Democracy (2001), Briana McNaira: An Introduction to Political Communication (2004) a Dese Freedmana: The Politics of Media Policy (2008). Fascinujícím textem o komunikaci a fu go á í lidské společ osti je též k iha Ig a ia Ra o eta: T a ie édií . Veške é u ede é te t

ezp ostřed ě esou isí s hla í před ěte této p á e, a p oto jsou z iňo á je ok ajo ě s o čas ý i odkaz sa ot é te tu. O sah u ede ý h k ih i é ě é ú ah o legiti itě a komunikaci v demokracii bezpochyby ovlivnil. 65

Přestože se ejed á o příklad ze součas osti, po ažuji ho adále za plat ý a užitel ý.

74

Lze ted ří i, že přijímání politických rozhodnutí, jako je apříklad ede í

dlouhodo é álk p oti zdále é h oz ě, jež e í p o o atele ko k ét ího

státu bezp ostřed í, e í ož é ez podpo édií a eřej osti. Bý alý

p ezide t U“A Ri ha d M. Ni o situa i e Viet a u o li ě ou ko u ika í

s eřej ostí oko e to al po ě ě st uč ý jádře í : „ aší ej ětší

epřítele se zdá ýt tisk Ni o podle Ha o d, 1998 ix).

“kuteč ost, že ko u ika e s eřej ostí o li ňuje politi ká ozhod utí, si ozí

u ědo o ali již podstat ě dří e. Doklade toho jsou do ho a é ýstup

politické i obchodní propagandy z 20. a 30. let minulého století. Ty se díky

postupnému rozvoji aso ý h édií šířil p akti k ke každé části společ osti a

ke každé u jedi i. Doko e se o je il ázo , že eřej é í ě í lze

p ostřed i t í édií a hod ě z lád uté ka pa ě jed oduše adikto at.66

V ode í a post ode í ko u ikač í do ě a politický h zříze í h, jež

oz ačuje e jako li e ál ě de ok ati ké, je ale situa e o ě o ko pliko a ější.

V ediál í do ě h ají sdělo a í p ostředk oli sa ostat ého a do jisté í i

ezá islého akté a, kte ý se pokouší k iti k i fo o at ši okou eřej ost o

veške é či osti, kte ou eřej é i stitu e ealizují.67 Té ěř z každého zá až ého

politi kého ozhod utí se tak ůže stát podo ý případ, jaký la álka e

Vietnamu.

Vztah eál é politik , toku a podo i fo a í a eřej ého í ě í se ted je í

jako zcela ěž ý p o každý s sté , ě ž h aje „hlas lidu ýz a ou oli.

Ko u ika e ezi i stitu e i a eřej ostí či édii je ted eza ed atel ý fakto

ealiza e politik , e oť ko u ika e je jed ou ze spoj i ezi legiti í děl ou

66

Zajímavým příklade je nacistický p opagač í fil ežisé k Le i Riefe stahl „T iu f ůle , e o ka pa ě podpo ují í kouře í záj u za ho á í zd a í společ osti, jež přip a il a ealizo al Edward Louis Bernays. “ o ej apř.: Be a s, L. E. 1930. 67

Nezá islost édií e í a solut í, e oť ediál í ýstup jsou o li ňo á p efe e e i o i ářů a jeji h za ěst a atelů. Relati í ezá islost tak předsta uje ezá islost a politi ký h předsta itelích a také e iste e ko ku e č í h i fo ač í h p a e ů – jakési i fo ač í opozi e. Ni é ě, příklad Itálie, kde ěkolik ýz a ý h édií last í politik “il io Be lus o i, či případ ediál ího ag áta Ruppe ta Mu do ha, kte ý dělá z jedi ého uže edito a oha s ěto ě ýz a ý h édií, ukazuje, že nezávislost médií je omezená i v li e ál ě de ok ati ké společ osti.

75

moci a jejím výkonem. Je proto po hopitel é, že p o ud že í legitimity

eřej ý h institucí je jedním z hla í h úkolů o li it édia a „ pouštět do

disku si ího p osto u i fo a e či „politi ké pří ěh , kte é odpo ídají

záj ů tě hto i stitu í “t eet , -53).

)á o eň je ut é brát v potaz ha akte politi kého s sté u a ú o eň politi ké

kultu . Pouhé „ pouště í i fo a í epostačuje k o lád utí édií a eřej é

diskuse. Již lo z í ě o, že de ok ati ké p ostředí e istuje předpoklad, že

édia a o i áři jsou elati ě s o od í a jsou o li ňo áni mnoha vlivy. K jejich

p ofesi ale patří zastá at oli i fo ač í h tříditelů – jaký hsi „klíč íků či

„gatekeepe ů M Quail , - . Ji ý i slo , o i ář e í po i e

i fo a i posk t utou ko u ikáto e z eřej it a i podat e fo ě, jaké je

u ko u ikáto e posk t uta. Přístup o i áře k podávání informací

eřej osti je ted átlake eřej ý h i stitu í o li ě je do té í , do jaké je

i stitu e s hop a získat oso í s patie o i áře a ud žo at s ním pozitivní

pouto.

V t oře í sta il ího a poziti ího pouta ezi o i áře a i stitu í ted e í

sa ozřej ostí, pokud ale z ik e, ote í á se ož ost zauj out o i áře a

eřej ost i fo a í, jejíž z eřej ě í je p o ko u ikáto a p ospěš é. )á o eň je

ož é o li it i fo u sděle í, kte á ůže z ě é i fo a e z ela z ě it, a

částeč ě je také ož é odklo it pozo ost od i fo a í, jeji hž z eřej ě í ůže

být rizikové.

Jed í ze způso ů, jak udo at poziti í ztah s „klíč ík , a tím i kontrolovat

i fo ač í tok , je posk to at o i ářů a eřej osti ě ohod ý přístup

k informacím, a to v dostateč é ozsahu a k alitě s a i ál í í ou

koope a e. Tato či ost zajišťuje as e í ko u ikač í h ka álů a říze ý

způso e uspokojí poptá ku eřej osti po i fo a í h, přiče ž e í

novi ářská dů ě a a uše a átlako ý i ak e i ze st a ko u ikáto a.

Akti í přístup ke ko u ika i zá o eň u ožňuje o li it i sa ot ou poptá ku

76

po i fo a í h u čitého ha akte u, ož lze užít zájmu komunikátora (Street

2001, 28-33).

Při oze ě je ztah ezi o i áře a i stitu í p o ě ý a každá či ost oblasti

i fo o á í eřej osti á s é li it da é ko k ét í situa í a ko k ét í i

jedinci. V ko u ikač í p ostředí, kde pa uje elati ě soká í a s o od

slova, je nutné pracovat s médii a jejími pracovník ad í u opat ě. V první

řadě jakýkoli ešiko ě p o ede ý pokus o eduk i édií či i fo a í ze st a

eřej é o i ůže ést k eak i, jež je slo e ě ežádou í – apříklad

k o i ě í z e zu a elko ě k egati í u postoji o i ářů ke konkrétní

instituci.

Dále je hod é poukázat a skuteč ost, že každé édiu á spe ifi ký způso ,

jak i fo a e sděluje. Te to způso se řídí ha akte e ílo é skupi , jež

i fo a e z ko k ét ího édia ko zu uje. P oto poje „poziti í e

vzájemném vztahu ko u ikáto a a o i ářů si e zah uje ut ost přes ědčit

o i áře i eřej ost o legiti itě ko u ikáto o či osti, ezajišťuje šak

univerzální a pro komunikátora pozitivní výsledek.

Armáda, civilisté a komunikace

Výše popsa ý ztah ko u ikač í h aze ezi o i áři, i stitu e i,

eřej ý í ě í a politi ký ozhodo á í je ezpo h zjed oduše ý. P o

áhled a ko u ika i MO ČR a AČR s eřej ostí z ši ší pe spekti ale postačuje,

e oť šlo přede ší o ko k etiza i po ě ě a st akt ího pojetí ko u ika e

z hlediska zkou á í disku su jakožto o e ského ást oje. Podo ě jako se

USA v případě álk e Viet a u usel o at se s ý ztahe ůči

édií , usí se i MO ČR a AČR o á at se s ý ztahe k české eřej osti

a český o i ářů . P á ě oje sko-civil í ztah o li ňo a é půso e í

médií mohou formovat politická rozhodnutí - apříklad o pa ti ipa i české

a ád a zah a ič í h isí h Afghá istá u a I áku.

77

Vztah a ád , eřej osti a édií lze i te p eto at též jako ztah i il í a

vojenské moci. Na toto té a z ikl z ač ý počet studií, kte é fo ují odliš é

úhl pohledu a p o le atiku. Například p á í hledisko jas ě ezuje

mechanismus nasazení vojenské síly a její kontroly civilní politickou mocí.68 Jiný

pohled předkládá “a uel Hu ti gto , kte ý e vztahu mezi vojáky a civilisty

zohledňuje takz a ý „fu kč í i pe ati , kte ý plý á z úkolu armády chránit

ezpeč ost společ osti, a „společe ský i pe ati , kte ý hází ze so iál í h

sil, ideologií a st uktu společ osti Hu ti gto , -220 podle “a aš a

kol. , . O a t to i pe ati fo ují pozi i a ád e společ osti, přiče ž

každý z nich nabývá na dominanci v odliš é situa i, e kte é se společ ost

nachází, a též u odliš ého i te p eta, kte ý pozi i a ád e společ osti

definuje.69

V á az osti a “a uela Hu ti gto a ezuje Da id “egal d a přístup ke

zkou á í ztahu a ád a společ osti. P í zohledňuje politi ké st uktu -

ted záko a s sté děl o i. D uhý - so iologi ký přístup - zohledňuje ši ší

společe ské ztah , kte é zah ují též otázk eřej ého í ě í a jeji h li u a

společe ské posta e í ojáků “egal, D. R. , 37-48 dle “a aš a kol. , .

Dů az a so iologi ký přístup a otázk eřej ého í ě í se pak je í jako klíčo ý

p o hod o o á í účelu ko u ika e oz oje ý h složek s eřej ostí.

Přesto e í hod é po ažo at pouze so iologi ký přístup a pouhé zohledňo á í

záko ů za jedi ý ukazatel posta e í a ád e společ osti. Například Štefa

“a aš, Jiří Šedi ý, Miloš Bala á a Ka e O´B ie hod otí p o le atiku ztahů

ezi českou a ádou a společ ostí a základě it opoliti ký h,

68

Viz poz á ka ýše. P o le ati e p á ího ztahu oje ské a i il í o i se pod o ěji ě uje kapitola čt tá s odkazy na konkrétní legislati u, jež up a uje i il í ko t olu oje ské o i souvislosti s asaze í český h ojáků a zah a ič í h isí h. 69

Například podle so iologi ký h ýzku ů MO ČR p o ede ý h pod ede í Jiřího He d ha letech 1994- á slouží í oják z ela ji é hledisko a pozi i a ád e společ osti ež sloužilý oják. O a pak ají z ela odliš é hledisko ež i ilisté, kteří oje skou služ u ea sol o ali. Vli á též pozi e státu jako aktéra mezinárodní politiky – důležité se apříklad je í, zda stát álčí, či jsou oh ože jeho itál í záj oje skou silou ji ý h akté ů apod. s o ej: He d h, J.

78

ezi á od ěpoliti ký h, histo i ký h, so iál í h, eko o i ký h, politi ký h,

p á í h a kultu í h fakto ů.70

Ukazuje se ted , že i il ě- oje ské ztah lze hod otit a základě oha

ozdíl ý h přístupů a při zohled ě í z ač ého počtu p o ě ý h. Ko u ika e

je jednou z tě hto p o ě ý h, či spíše fakto e , kte ý o li ňuje dopad a li

tě hto p o ě ý h a společ ost.

MO ČR a AČR si ýz a ko u ika e i ýše popsa é ztah zje ě u ědomují a

konají v této oblasti adekvátní kroky. V jisté ohledu jde o ud žo á í dlouhé

t adi e, e oť do ě po z iku Českoslo e ska, a přede ší období

ko u isti ké lád la Českoslo e ská a áda komunikaci s eřej ostí eli e

akti í. Náplň ko k ét í h ý oků, a přede ší přístup k realizaci komunikace se

při oze ě s p o ě ou politické situace i technických ož ostí zásad ě z ě il .

Ni é ě u čité zkuše osti získa é z tohoto období, a přede ší akti í přístup

k budování vztahu s eřej ostí a édii zde v á i i stitu e již l , i kd ž se

podstat ě oz i ul až po o e .71

V součas é do ě lze České epu li e ho ořit o s ste ati ké oz íje í

vztahu eřej osti, ojáků a édií s ohlede a ha akte společ osti a

s ohledem na pozici armády v ní. Od této pozice se formují i specifické cíle

ko u ika e, ko k ét í ý ok a též st ategie, jaký i jsou předkládá ílo é

skupi ě.

Cíle komunikace MO ČR a AČR

Cíle komunikace v p í řadě ko k etizují její s ě a též ílo ou skupi u.

)á o eň p oz azují, o ude do i a t í té ate sděle í a jaký způso e

bude toto téma interpretováno – ko u ikač í st ategii. Ko k ét í íle

70

Srovnej: “a aš a kol. . 71

Palán, V.: 10. 2. 2012. Pers.Kom. Více k ý oji ko u ika e AČR a MO ČR iz íže.

79

ko u ika e a í u ožňují zpět ou e alua i ko u ikač í h k oků a a jeji h

základě též hod otit úspěš ost ko u ika e a apl ě í představ komunikátora.

Výše popsa ý ztah ezi i stitu e i, édii a eřej ostí ezpo h ukazuje, že

hla í íle ko u ika e eřej ý h i stitu í je získá at legiti itu pl ou í ze

s patií ši oké eřej osti. Poje „legiti ita je šak po ě ě ág í, a pokud ho

h e e apl it ko k ét í o sahe , je hod é za ěřit pozo ost a ko k ét í

cíle komunikace.

Jak jsem uvedl v ú odu této kapitol , ko u ikač í íle ůže e hápat e

d ojí s slu. P í předsta ují fo ál í p okla a e, kte é s ěřují k navození

společe sk přijatel ého hápá í ko u ika e MO ČR a AČR s eřej ostí. Ve

d uhé s slu lze íle hápat jako s ahu o li ňo at přes ko u ika i oje sko-

i il í ztah . V oha případe h se ale jed á o íle shod é, z hlediska jejich

prezentace ve výrocích komunikátora v i h ale ůže e alézt z ač é ozdíl .

)a ěř e se í a při líže í o ou katego ií ílů ko u ika e, kte é á

u ož í lépe p o ik out do p o le atik postoje MO ČR a AČR ke ko u ika i

s eřej ostí z hlediska jeji h oti ů. Částeč ě se á tí odhalí, o přes ě p o

ko u ikáto a z a e á získá at „legiti itu p ostřed i t í ko u ika e.

Formální cíle komunikace

„Fo ál í íle ko u ika e h ají e ýstupe h ko u ikáto a do i a t í

roli. Obvykle mají charakter jakési abstraktní nemateriální hodnoty, které se

ko u ikáto s aží dosáh out. Jde apříklad o dekla o a ou s ahu „získat

podpo u eřej osti , „ukázat oják jako o čej é lidi , „ udo at poziti í ztah

eřej osti a a ád a další. “kuteč ost, že se ěkte é íle často o je ují e

výrocích komunikátora, poukazuje a to, že se jed á o té a, kte é ko u ikáto

po ažuje za přijatel é p o ši oké pu liku a užitel é p o to, a ši oké

eřej osti „ s ětlil jeho či ost oblasti propagace. Deklarováním formálních

ílů ko u ika e ůže ko u ikáto sledo at získá í s patie pu lika, e oť

v i h popisuje s ůj ztah k eřej osti a i il í u o atelst u. Například ěž ě

80

dostup é oče k Mi iste st a o a České epu lik jadřují fo ál í

stanovisko komunikátora k budování vztahu s eřej ostí ásledo ě:

„V oblasti ko u ika e patřilo k prioritá resortu MO další prohlu o á í poziti í h

vztahů ezi eřej ostí a resorte i isterst a o ra i u itř Ar ád České repu lik .

Důraz l klade a zajiště í akti í a ídk i for a í sdělo a í prostředků ,

poskytování i for ač ího ser isu édií a a čas é posk to á í i for a í souladu

se záko e o s o od é přístupu k i for a í “ Mi iste st o o a ČR ,

[ oče ka]).

Formální cíle komunikace zachycené ve výroku jsou odvozené od litery zákona o

s o od é přístupu k informacím,72 je ž předsta uje základ í legislati í

úpravu komunikace institucí s ši okou eřej ostí. Fo ál í íle jsou ted

přede ší dekla a í, že ko u ikáto spl il po i osti plý ají í ze

společe ský h st uktu – ted i fo o at édia a eřej ost o aktuál í dě í

v a ádě, její hospodaře í s fi a e i a o či osti a ád , i iste st a a

další h i stitu í. Ko u ikáto tak ko st uuje předsta u, že je jeho či ost

v souladu s demokratickými principy civilní kontroly vojenské moci.

Deklarováním, že ko u ikáto zajišťuje a p ohlu uje poziti í ztah

s eřej ostí, ko u ikáto poukazuje, že ak eptuje účel společe ské p á í

st uktu , kte ý je udo at soulad ůle i il í a oje ské sfé a ud žet

kontrolu nad oz oje ou o í e společ osti. Takto dekla o a é a o e ě

stanovené cíle se v i i ál ě odifiko a é podo ě o je ují mnoha

p a o í h doku e te h MO ČR – apříklad oče ká h ministerstva obrany za

posledních deset let.

Deklaratorní cíle komunikace tedy odpovídají formálnímu nastavení civilní

kontroly vojenské moci zakotvenému v plat ý h předpise h, kte é á

ko u ikáto po i ost ak epto at. )á o eň je fo ula e tě hto ílů o li ě a

společe skou poptá kou, jež se od áží elospoleče ské disku su o pozi i

72

Záko č. / “ ., o svobodném přístupu k informacím.

81

a ád e společ osti. Ko u ikáto p oto idí jako hod é t ářet předsta u,

že še dělá souladu se záko e a zá o eň se společe skou poptá kou.

A áda ote ře ě s ý i íli dekla uje a solut í ak epta i s é podřaze osti

i il í o i. Přiče ž s aha p ohlu o at poziti í ztah s eřej ostí odpovídá

s aze „ aklo it si adřaze ou skupi u, jež t oří do i a t í hlas e společ osti

a fo uje st uktu . Dekla o á a je též s aha udo at do é ztah s médii –

ted íl „zajiště í akti í a ídk i for a í sdělo a í prostředků ,

poskytování infor ač ího ser isu édií a čas é posk to á í i for a í“

Mi iste st o o a ČR , . Ko u ikáto tak opěto ě uduje předsta u,

že posk tuje édií eške é potře é i fo a e souladu se strukturou, ve

které se nachází.

V podstatě tak dekla ato í íle odpo ídají požada ků , kte é a a ádu klade

společ ost a kte é plý ají ze záko ů. Pokud a áda ak eptuje i il í ko t olu

oje ské o i, elze a i předpokládat, že dekla ato í íle ohl z ít ji ak

ež tak, že a áda ak eptuje elospoleče ský požada ek, a la ote ře á.

Formální cíle komunikace lze ale nalézt i v jiných pramenech než armádních

doku e te h. Političtí předsta itelé, kteří zastá ají eso t i ist a o a a

t oří tak spe ifi ké pojítko ezi i il í a oje skou o í, se k budování vztahu

ezi a ádou a eřej ostí jadřují po ě ě často. Jeji h ý ok ají

pe so alizo a ou fo u a jsou založe a ito ě za a e ý h a gu e te h

apelač ího ha akte u, kte é šak pl ě ko espo dují s ýše u ede ý i

dekla ato í i fo ula e i. Například bývalý ministr obrany Martin Barták73

předsta il íle ko u ika e MO ČR a AČR s eřej ostí ásledo ě:

„…půjde e ezi lidi, ukáže e, jaká ar áda je, jak fu guje. O o je to ej í e idět při

tako ý h oškli ý h ě e h, jako jsou po od ě, kd ši h i jsou rádi, že ta armáda je.

Vši h i idí, že s i i zůstá á e. 74

73

Ve funkci v letech 2009–2010. 74

Barták, M. 2010. Podle: La g, K. . T ář české a ád : h dost a od aha. [online video]. [cit. 5. 8. 2011]. Dostupné na: http://www.army.cz/multimedia-a-knihovna/videogalerie/tvar-ceske-armady:-hrdost-a-odvaha-41730/

82

Ma ti Ba ták poukazuje a ut ost p eze to at či ost ojáků a jeji h

p ospěš ost p o společ ost. Vý ok „půjde e ezi lidi z a e á, že je a ádu a

oje ské záležitosti ut é „p odat eřej osti a získat si tak její sympatie, a

přede ší ji přes ědčit, že a áda e í z teč á. Tí , že se odhalí p o es

v a ádě, a přede ší se při líží či ost přísluš íků AČR, jež la do z ač é

í lai ké eřej osti sk ta, se te to „p odej za učí. V souladu

s představou civilní kontroly vojenské moci se tak díky komunikaci z armády

sta e „ ě eřej á , a tí i společ á p o še h . Cíle ko u ika e je

přede ší p eze to at předsta u užiteč osti a p ospěš osti oje ský h složek

p o společ ost. D uhá část ý oku poukazuje, že a p ospěš ost a ád ozí

zapo í ají, ož je podle ko u ikáto a h é, a tato h a se ukáže případě

k izo é situa e. Ko u ikáto pak šeo e ou p ospěš ost a ád podt huje

ý oke : „ ši h i jsou rádi, že ta ar áda je. Vši h i idí, že s imi zůstá á e“.

Ministr obrany Alexandr Vondra75 navazuje v komunikaci na rétoriku svých

před hůd ů a u ádí s é sta o isko k p opaga i či osti a ád s jistým

se ek iti ký , a šak eli e apelač í podte te :

„V ojá i děláte s oji prá i ejlépe, jak u íte. Co usí e zlepšit, je vztah národa k

ar ádě. To je nejen historický, ale i aktuální problém. A to není práce na týden, ale na

pár let. Než zač u elet, h i se ás ptát a aslou hat… usí sko čit pra e, kd si do

rozpočtu ar ád sáh e každý, kdo potře uje rychle operati í prostředk …abychom

to u za rá ili, usí e ít ale jas ou izi, o h e e dělat a proč to h e e dělat.

Slouží e státu, iko u ji é u.“76

V u ede é ý oku ko u ikáto oslo uje sa ot é přísluš ík a ád jako

specifickou skupinu profesio álů a oti ač ě o eňuje jeji h či osti. Řeč ík

šak dekla uje s é egati í hod o e í ztahu ezi o ateli státu a 75

Ve funkci od roku 2010 za ODS. 76

Vondra, A. 2010. Podle: Lang, K. 2010. Projev 16. července 2010 na velitelství sil podpory ve Staré Boleslavi [online video]. [cit. 15. 6. 2011] Dostupné na: http://www.mocr.army.cz/scripts/detail.php?pgid=153.

83

a ádou a poukazuje a koře tohoto ztahu, jež plý ají ze špat ý h

konotací spojených s armádou, nikoli z objektivního stavu armády. Alexandr

Vo d a po ažuje ko u ika i s eřej ostí za dlouhodo ou záležitost, jež se

usí akti ě oz íjet za účele získá í dů ě ši oké eřej osti. Tí to

ý oke ko u ikáto ud žuje li ii fo ál í h ílů, jež ají po ě ě

abstraktní charakter.

Význam ve ý oku šak h aje přede ší ate iál í oti ke ko u ika i, kd ž

řeč ík poukazuje a ut ost hájit ozpočet a ád , kte ý po ažuje za

šeo e ě oh ože ý: „ usí sko čit pra e, kd si do rozpočtu ar ád sáh e

každý, kdo potře uje r hle operati í prostředk “. Užité slo o „každý

jadřuje palči ost p o lé u a do i ují í te de e e společ osti s ižo at

ýdaje a a ádu. Veřej ě dekla o a é ate iál í základ ílů ko u ikace

se e ý o í h MO ČR a AČR příliš často eo je ují, ote ře á dekla a e s ah

hájit rozpočet i fo ou ko u ika e s eřej ostí la nesouhlasnou reakcí na

ý az ý pokles ozpočtu a ád roce 2011.77

Vel i často e s ý h ý o í h ko u ikáto dekla uje íl ko u ika e, kte ý

je překo at a ié u ezi i il í a oje skou sfé ou. Ta dle předsta itelů

a ád zje ě e istuje a ede k e ýhod é pozi i ojáku e společ osti:

„…já si slí , že to eřej á ko u ika e á eliký s sl, protože to do eliké ír

polidšťuje prá i ojáků, oják je tak člo ěk, oják sa ozřej ě pl í s é úkol

v e ezpeč ý h pod í ká h, riskuje s ůj ži ot, ale je to také člo ěk, který í á lidi,

kraji u stej ě tak jako každý z nás, a slí si, že te ápad to táh out se je el i

dobrý. 78

Výrok v postatě ko espo duje s ý oke u ede ý ýše a ko statuje e iste i

barié ezi oják a i ilist . Její pů od ůže e sledo at odporu

77

Viz íže. 78

Vondra, A. 2010. Podle: Deckerová, J. – Hoků , J.: . Afghá ské o e tk odsta to al fil o ý festi al Uhe ské H adišti. [o li e epo táž]. [cit. 5. 8. 2011]. Dostupné na: http://www.army.cz/multimedia-a-knihovna/videogalerie/afghanske-momentky-odstartovaly-filmovy-festival-v-uherskem-hradisti-58019/.

84

ěkte ý h čle ů i il ího o atelst a k oje ský záležitoste , ale též

poh da é postoji ěkte ý h ojáků k i ilistů .

U ede ý ý ok i é ě zdů azňuje předsta u ýji eč osti ojáků: „...voják

sa ozřej ě pl í s é úkol e ezpeč ý h pod í ká h, riskuje s ůj ži ot...“, ale

přes tuto ýji eč ost poukazuje, že je ut é udo at společ ou ide titu

i ilistů i ojáků, a p oto je ut é zdů azňo at o čej é ě i společ é p o o ě

skupiny a parado ě tak předsta u ýji eč ého ojáka, kte ý e í čle e

ěž é společ osti a ušo at: „... oják je tak člo ěk ... který vnímá lidi, krajinu

stej ě tak jako každý z nás. 79

V podo é du hu se ese ý ok á ěstka i ist a o a Mi haela H at ,80

je ž zdů az il ut ost eřej ého z a e á á í ojáků, kte é ede k to u, že

lidé ohou ýt h dí a jeji h p á i. Opěto ě se tak posiluje předsta a

ýji eč osti ojáků, jejíž egati í dopad šak usí ýt a uše astole í

předsta , že ojá i jsou ěž í lidé a jsou součástí ěst, e kte ý h sídlí oje ské

posádky.81

Formální cíle komunikace tedy zachycují postoj armády ke komunikaci

s eřej ostí jako s ahu o dosaže í u čité předsta o ojá í h a a ádě e

společ osti. Tato předsta a á ukazo at oják jako ěž é o ča , a záro eň

ud žet jeji h ýji eč ost. Ba ié u ezi oják a i ilist e ou ko u ikátoři jako

o jekti í fakt, přesto dekla ují ut ost z í ě í její h dopadů. V komunikaci

pak jde přede ší o pokus z ě it egati í ko ota e, kte é se s armádou

dlouhodo ě pojí, a elko ě fo o at o az a ád i ojáka a základě hod ot,

jež jsou ko u ikáto e , potaž o společ ostí, po ažo á za poziti í.82

Fo ál í či dekla ato í íle ko u ika e při oze ě k eslují předsta u

ideálního stavu ze strany komunikátora. Ve s ětle tě hto ílů ko u ikáto 79

Ta též. 80

Ve funkci od roku 2010. 81

Hrbata, M. 2010. Podle: Deckerová, J. – Hoků , J.: . Posled í tečka za isí HELI UNIT pro vojáky 2. jednotky [o li e epo táž]. [cit. 5. 8. 2011]. Dostupné na: http://www.army.cz/multimedia-a-knihovna/filmoteka/posledni-tecka-za-misi-heli-unit--pro-vojaky-2--jednotky--45707/. 82

Viz také íže efekti ita ko u ika e a o az ojáka e společ osti.

85

od ozuje legiti itu eje od legislati ě asta e ý h p a idel, ale od předsta

souz ě í i il í a oje ské sfé . Ko u ika e pak á sloužit k t oře í

společ é ide tit ko u ikáto a a pu lika. ) eřejňo ání informací o či osti

armády dělá z pu lika i fo o a ou skupi u, jež ůže a ádu po ažo at za

edíl ou a potře ou součást fu da e tál í h základů společ osti.

Ko u ikáto p oto zdů azňuje předsta u záje é zá islosti o ou skupi ,

společ é hod ot a ut ost a ož ost po ozu ě í.

Skryté cíle komunikace

Cíle ko u ika e, kte é jse p o účel této p á e oz ačil jako „sk té ,

ají spíše o e ský a ate iál í ha akte a e ýstupe h ko u ikáto a h ají

sekundární roli. Jedná se o cíle, které se týkají přede ší ud že í či a ýše í

ozpočtu MO ČR a elko ě o ož ost ojáků zasaho at do politi kého

ozhodo á í. Oz ače í „sk té íle šak ez a e á „taj é . Jak upozo ňuje

apříklad A d ej Čí tek, p o ohé předsta itele a ád la a je otázka

ozpočtu a ož osti ojáků zasahovat do politického rozhodování stále na

p í ístě a e áhají je z iňo at před o i áři i ši okou eřej ostí.83

E iste e sk tý h ílů plý á též z logik s sté u, jež je založe a a

pře ozdělo á í příspě ků á i ozpočtu a a děl ě o i, jež á ýt st ikt ě

odděle a. Při k iti ké pohledu a fo ál í íle ko u ika e se tak ůže

dekla o a á s aha o z ou á í a ié ezi eřej ostí a oják zdát pouze jako

prostá proklamace. Zkonstruované bariéry mezi vojáky a civilní populací zde

l žd a elze je odst a it ez z ě pa adig ati kého pojetí ojáků a

i ilistů. Štefa “a aš doko e upozo ňuje: „Vztah ar ád a společ osti žd

byly a stále jsou kontroverzní. Jednou ze základních charakteristik jejich

záje ý h ztahů je e iste e per a e t ího apětí. “a aš , podle

“a aš a kol. .

83

Čí tek, A.: 13. 12. 2011. Pers.Kom.

86

Ko t o e ze ztahů ezi o ě a skupi a i je při oze ě ýsledke dlouhodo ě

fo o a ý h ko st uk í, kte é oje skou a i il í sfé u oddělil . )dá li á

neodstranitelnost bariér mezi vojáky a civilisty tak vyplývá z chápání podstaty

oje ského po olá í, e oť ojá i jsou spe ifi kou skupi ou o atel státu se

z ela z lášt í pozi í a o í – o opole a legiti í ásilí u itř i ě státu. A

proto je bariéra mezi vojáky a civilisty konstruovaná vlivem samotného

politického systému, který v í sleduje ož ost zajiště í dostateč é auto it

s ý ezpeč ost í složká . )á o eň, pokud h e e zajistit ko t olu

uží a í tohoto o opolu, je ut é či ost oz oje ý h složek „s ázat

předsta ou spe ifi ký h a epřek očitel ý h p a idel, jež platí pouze p o

ezpeč ost í složk . Tato p a idla usí o ládat skupi a, jež e í říze a záj

ezpeč ost í h složek, a p oto je od i h odděle a společe skou a ié ou.84

“oučas é st uktu jsou p oto asta e tak, že oják dostá á ozkazy, na

jeji hž základě ůže o atele h á it i za íjet. “tej ě tak i stitu e státu

zajišťují ud žo á í předsta s o od a e iste e u čitý h p a idel, ale také

dispo ují ož ostí tato p a idla t ořit a ě it defi i i s o od. P o aplňo á í

účelu i stitucí, ať už jde o a ádu, poli ii či justi i, je ted ut é, a o

plynula nejen z fo ál í h dekla a í a přátelského ko se su ez a ié , ale i ze

skuteč ého pod ole í se lidí.

Legiti ita i stitu í á p oto ěkolik složek. P í, ko se suál í, je za h e a ve

fo ál í h íle h ko u ikáto a popsa ý h ýše. D uhá složka je komunikaci

dekla o á a podstat ě é ě – jed á se o složku o e skou a ate iál í.

Je ted hod é upozo it, že ko u ika e je o e ský ást oje , jehož ůže

každý su jekt užít k dosaže í zisku tí , že ude t ářet předsta ko se su -

aklo ě í eřej ého í ě í ted e í rozporu s cílem získat moc, ba naopak.

Jed á se o stej é politi ké p o es , jaké jse popsal ýše u příkladu álk e

Vietnamu.

84

Ví e též iz kapitola ., jež se ě uje ko k ét í záko ů up a ují í oje sko-civilní vztahy.

87

Moc, plynoucí z předsta společ ý h záj ů a hod ot, kte ou ko u ikáto

ůže získat z podpo eřej osti a společe ského ko se su, je ale s slupl á

pouze tehd , pokud s ěřuje k apl ě í záj ů ko u ikáto a. A zde se

při ližuje e k ahlíže í oje sko- i il í h ztahů z hlediska diskursu jako

sociální praxe.

Skryté motivy ke komunikaci, tak jak je chápu v této práci, souvisí s tí , že

legitimita v případě MO ČR a AČR plý á z li e ál ě de ok ati kého pojetí

o ga iza e společ osti – tedy z pře áše í su jekti í h p á o ča ů a eřej é

instituce při ud že í předsta ej šší ož é í s o od . V takové

společ osti je ut é, a ětši a su jektů společ osti ak epto ala či ost

tě hto i stitu í – ted ěla k institucím pozitivní postoj. A s legitimitou

p oduko a ou tí to společe ský e ha is e je spoje a o , jež

u ožňuje o ilizo at a o ládat jedi e i ate iál í p ostředk e společ osti

(Van Dijk 2008, 27-35).

Veřej á o součas ý h de ok ati ký h zříze í h á ale s é li it a

z hlediska fu go á í i stitu í se od íjí přede ší od ozpočtu státu, kte ý je žd

o eze ý. Ci ilisté, t oří í d ti ou část eřej osti, pak ozhodují o íle h politik

a o užití p ostředků ozpočtu. )á o eň ozhodují o to , kde je po sl á

h a i e u ožňují í zasaho at jed otli ý i stitu í do fo ula e a a tikulace

politi ký h záj ů i p a o o í jed otli ý h su jektů s sté u. P oto se i ilisté

stá ají hla í íle ko u ika e MO ČR a AČR, e oť jsou klíče k ozpočtu a

p a o o e a ád , pokud legiti itu od odí e od jádře í eřej ého

í ě í ěhe aktu ole , a jehož základě dojde k pře ozděle í o i e

p ospě h či ep ospě h a ád . Ko u ika i a ád tak ůže e hápat i

jako jistou fo u pe a e t í ole í ka pa ě či lo s íle o li it

ozhodo á í politiků a oličů p ů ěhu politi kého klu Ri ha 6, 10-13).85

85

V české p ostředí lze alézt a alýz za ěře é a zkou á í ko u ika e ezi politik a oliči, či pouze na komunikaci v rámci politické reprezentace. Jedná se apříklad o texty zkou ají í „hledání

88

Pokud se ted op ostí e od li u ý oků před í h předsta itelů oz oje ý h

složek o ýz a u ko u ika e s eřej ostí p o ou á í a ié ezi oják a

i ilist , ůže e dojít k zá ě u, že íle ko u ikáto a je získat ětší podíl a

moci, a to i tam, kde je armáda svázána civilní kontrolou. Závislost politické

ep eze ta e a ýsled í h eřej ý h ole a zá islost a ády na politické

reprezentaci v t áří z eřej osti, a ád a politiků za kle ý e ha is us.

Užije e-li tedy kategorie realistické rétoriky – ko u ika e u ožňuje i stitu i

lépe přežít ko ku e i další h su jektů.

P o defi o á í sk tý h ílů ko u ika e ted fo uji předsta u, že přestože je

armáda z legislati ího hlediska posta e a do úst a í elého p o esu děl o i

a p ostředků, je příto ost „sk tý h a „ ate iál í h ílů ko u ika e

mi iste st a o a a AČR logi ký důsledke st uktu společ osti a s ý

způso e i jed í z ála způso ů, jak hájit záj ojáků. Příto ost

ate iál í h záj ů dokazuje i ý ok i ist a o a Ale andra Vondry:

„Pokud propad fi a í ěl ýt dál ýraz ý, skuteč ě se dostá á e za hra u toho, o

je armáda se svými ústavními povinnostmi a stávajícími ambicemi schopna unést...

estou e ůže ýt další s ižo á í příj ů. Už í je ohrože a aše ko kurenceschopnost

a trhu prá e, sta dard a ojáka proto usí e udržet... ar ádu potře uje e a

potře o at ude e. Rozhod ě si eu í předsta it, že ho ji reduko ali a číslo,

které ude ějaký h či tisí . To ho se dostá ali do situa e, která je naprosto

eodpo ídají í jak ilio o é České repu li e, tak aši zá azků rá i NATO, a

ko e ko ů také to u, že E ropa i s ět jsou dalek toho, a ho ohli žít pokoji, že

á udou u i ehrozí.“86

český h záj ů v zah a ič í a ezpeč ost í politi e. “ o ej t ilogii: D ulák P. a Ha d, V. a kol. , nebo Krpec, O. 2009. Výše u ede é teze ohou ýt dopl ě apříklad zá ě )deňka Kříže. Podle jeho názoru je v zájmu politických předsta itelů zohledňo at dě í a ádě a získá at podpo u p ofesio ál í h ojáků ta , kde dispo ují ole í p á e . Pokud ojá i ole í p á e edispo ují, je záj e politiků získá at též podpo u s patiza tů či odpů ů a ád , u i hž ohou oje ské otázky hrát oli při ole í ozhodo á í Kříž, ). 2001, 128-136).

86 Vondra, A.: 2011. Podle: MO ČR, . Ch e e za á it další u s ižo á í příj ů ojáků. [cit. 29. 11.

2011]. Dostupné na: http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/alexandr-vondra:-chceme-zabranit-dalsimu-snizovani-prijmu-vojaku-57432/.

89

Ko u ikáto se tí to ý oke s aží astolit předsta u, že e í ož é s ižo at

fi a e a a ádu, e oť toto s ižo á í edlo k a uše í ústa ího s sté u

a tí i elé společ osti. Ko u ikáto p o posíle í této předsta poukazuje a

stav v ostat í h ze í h a ezolut ě ko statuje, že a áda je p o společ ost

potře a. Tuto potře u oz oje ý h složek dokládá předsta ou h oze p o

pokoj ý ži ot „E op a i elého „s ěta .

Témata spojená s či ostí a ád a její pozi í e společ osti tedy s nadsázkou

ohou ýt hápá a podo ě jako apříklad otázk poplatků u lékaře e o

efo a zd a ot i t í či sokého školst í. Veřej ost i političtí předsta itelé

eflektují dě í a ádě el i itli ě a do ě, kd o atelé státu eu í ají e

válce, vznikají v apjaté stát í ozpočtu ý az é tlak a s ižo á í ýdajů a

oz oje é složk , e oť je a uše a předsta a jeji h potře osti.

P o úpl ost u eď e, že při pohledu a ý oj fi a o á í AČR je zje é, že

v posled í h lete h záje o a ádu upadá a dlouho přet á ají í „étos

budování a financování ozbrojených sil je a ústupu. Dle Bílé k ih o o a ě

z oku o i ál í hod ota ozpočtu ministerstva obrany od roku 1993

ko sta t ě stoupala. Če pá í kapitol MO, čet ě če pá í eze ího fo du,

dosáhlo vrcholu v roce , kd Česká epu lika dala a oje ské záležitosti

té ěř ilia dy ko u . Přestože z hlediska podílu a stát í ozpočtu a a

HDP České epu lik ají ýdaje a oje ské záležitosti sestup ou te de i již

od oku , o i ál ě se ýdaje a oje ské záležitosti z šo al . Od roku

, kd šlo o částku ilia d ko u , ale ozpočet li e politi ký h

rozhodnutí87 začal zásad ě klesat. V o e ozpočet klesl o sed ilia d

korun a v o e o další h pět ilia d. V součas é do ě lze zaz a e at další

plá a aza t í pokles ozpočtu a ád . P o ok l s h ále ozpočet

cca 44 miliardy ko u MO ČR , -59 [Bílá k iha o o a ě]).88

87

Dle ého ázo u pod li e disku si í h p o esů. 88

Výpo ěd í hod otu u ádě ý h údajů je ut é hápat jako o eze ou. Data u ádě á ůz ý i i stitu e i se často odlišují. Jisté odliš osti údajích lze nalézt jak v Bílé k ize o o a ě, tak

90

Další ý oj elze přes ě před ídat, ale před ěž é plá počítají s tí , že roce

ude ozpočet MO ČR ilia dy, v roce 2013 klesne na 38 miliard a

v o e a ilia d ko u . Negati í ý oj p o a ádu předestí á i ázo

eřej osti, že Česká epu lika a ádu potře uje, ale že a áda dostá á příliš

oho p ostředků.89

Defi i e ílů ko u ika e popsa á této podkapitole ted ukazuje, že

komunikace MO ČR a AČR s eřej ostí eaguje a otázk politi kého ázu, jež

ohou z ě it ýsledk ozlože í o i i fi a í e státě. Ko u ika e MO ČR a

AČR s eřej ostí ted s ěřuje eje k ílů fo ál ě p okla o a ý , ale též k

íli epří o o li it ozhodo á í oličů či ole ý h úřed íků.90 Při oze ě

p a o í i MO ČR a ojá i ohou ítit jistou oso í potře u po to , a li

eřej ostí hápá i poziti ě. V podstatě a i e í hod é hápat fo ál í íle

ko u ika e ko t adikto ě k ílů sk tý . “ aha ojáků a p a o íků MO ČR

otupo at h a ezi i il í a oje skou sfé ou á ale i ji ou di e zi ež tu,

kte ou ko u ikáto ote ře ě dekla uje e s ý h ýstupe h. Přede ší jde o

s ahu a ušo at předsta diskursivním prostoru, které komunikátor chápe

jako negativní, a budovat pravdy, které mohou sloužit k p osaze í záj ů, jež

ko u ikáto přijal za s é.

Realizace komunikačních cílů

Dosud jse se ě o al spíše teo eti ké u u hope í ko u ika e. N í

přistoupí k popisu její ealiza e po te h i ké st á e. Od o e ě mezených

ílů ko u ika e se od íjí ko k ét í postup ko u ika e zah ují í ealiza i v ozpočto é kapitole a internetových st á ká h Mi iste st a o a ČR, ale i zah a ič í h data ází h

apř. “IPRI . 89

Nová, D.: 10. 2. 2012. Pers.Kom. 90

Problematice vlivu komunikace na diskursivní procesy a politi ká ozhod utí se tato p á e ě uje též v kapitole 3 v souvislosti s problematikou agenda setting. Jedná se o téma natolik spjaté s motivy a postoje MO ČR a AČR ke ko u ika i s eřej ostí, že a ěj ude opako a ě poukazo á o i v kapitolách, které o sahují a alýzu ý oků o zah a ič í h isí h.

91

marketingového mixu.91 )áklade úspěš ého z lád utí a keti go ého i u je

přede ší ůle ko u ikáto a, kte á ede k zajiště í dostateč ý h p ostředků k

technickému provedení komunikace. Úspě h ko u ika e je pak zá islý na

hod é áže í a použití ko u ikač í h ást ojů – takzvaného

ko u ikač ího i u Kotle a Lee , -28).

V této části kapitol se od hýlí od so iál ě ko st ukti isti kého přístupu

k interpretaci pro le atik ko u ika e a za ěří se a popis ealiza e

st ategií ze st a ko u ikáto a. Popis te h i ký h ást ojů užitý h při

ko u ika i po ažuji ut ý p o ko ple í předsta e í ko u ika e MO ČR a

AČR, a zá o eň p o poukázá í, jaký způso e ko u ikáto ealizuje své

ko u ikač í íle. Te h i ká ealiza e ko u ika e je edíl ou součástí toho, jak

ko u ikáto zajišťuje ži otas hop ost s ý h p a d diskursivním prostoru.

Vý oj ko u ika e a užití ást oje p o ko u ika i ohou zá o eň ohé

prozradit o postoji komunikátora k realizaci jeho strategie. V eposled í řadě

te h i ký popis ko u ika e při líží disku si í ko pus, o kte ý opí á a alýzu

v kapitole 4, 5 a 6.

Vývoj komunikace AČR a její institucionální zajištění92

Přestože A áda České epu lik p odělala v uplynulých dvou dekádách

proces transformace93 a čelí s ižo á í ozpočtu s ý h za ěst a ů, dů az a

pozitivní postoj k budování vztahu s eřej ostí z šuje. Te to dů az hází 91

V a keti gu se jed á o čt ři základ í fakto spoje é s prezentací produktu: produkt, cena, lokace (place), propagace (Kotler a Lee 2006, 20-28). 92

)ají a ý příspě ek k itř í u ý oji armády v etnografickém pojetí poskytuje kniha Hany Če i ko é: Pla i g “oldie s i Bohe ia a Eth og aph of NATO Me e ship “ o ej: Če i ko á, H. 2006). 93

Podrobné informace o stavu a ý oji A ád České republiky lze nalézt v Bílé k ize o o a ě z roku 2011. Armáda se ofi iál ě p eze tuje jako e ší, spe ializo a á, a zá o eň šeo e ě za ěře á. Údaj ě á s hop ost zajišťo at zah a ič í zá azk České epu lik , a tí přispět do s sté u kolekti í

ezpeč osti O“N a kolekti í sebeobrany NATO a částeč ě též EU. Při posuzo á í elikosti, efekti it , ojo ý h s hop ostí a a e osti a ád je ut é zohledňo at ko te t, e kte é se o a ádě u ažuje. Dle ého ázo u stojí AČR te h i kou a e ostí na pomezí armády ode ího až post ode ího charakteru ve smyslu typologie, kte ou popisují apříklad Al i a Heid Toffle o i či Cha les To she d . Pro boj (z hlediska událostí v součas é politi e, nikoli z hlediska h poteti ký h s é ářů je AČR s ojí elikostí a zkuše ost i užitel á pouze v kombinaci s armádami ji ý h států.

92

v p í řadě z a ád sa ot é a od její h politi ký h předsta itelů, hla ím

h atele t a sfo a e ko u ikač í h postupů minulosti ale byla

Severoatlantická aliance.94 Ko u ika e ted při oze ě eaguje a p o ě u

í á í politi kého p ostředí ze st a edou í h předsta itelů a ád a dále

a te h i ké ož osti, kte é jsou ko unikátorovi k dispozici k realizaci jeho

strategie.

Koře součas é ko u ika e, kte á je spe ifi ká p o a ádu, jež se p eze tuje

jako ote ře á, l polože o e , kd se do společe ského disku su

dostala otázka ote í á í a ád Va ša ské s lou ůči eřej osti, a tím i

„západ í p oti íků á i z ě hápá í situa e mezinárodní politice.

V o e zahájil á ěstek i ist a o a A to í Rašek t a sfo a i

komunikace v a ádě příp a ou ýzku ý h zp á p o st k s eřej ostí. Přesto

ještě ozpočtu před hůd e MO ČR - Ministerstva národní obrany – samostatná

položka a ko u ika i s eřej ostí e la a ýstup l spíše i i alisti ké.

Řádo ě se ko alo kole d ou tisko ý h ko fe e í oč ě, a to žd při

oje ský h iče í h, při spa takiádá h e o při ji ý h z lášt í h příležitoste h.

Na či ost A to í a Raška a ázal o e ředitel o ě zfo ovaného

Od o u ější h ztahů Mi iste st a á od í o a , )de ěk Bo ko e . Jeho

či ost edla ejdří e ke zfo o á í e t ál ě p a ují í h ko u ikač í h

institucí a k t áře í u ele ý h postupů ke ko u ika i. Pop é tak z ikla

sa ostat á ozpočto á položka a p opaga i a ko u ika i a ád

s eřej ostí.95

)a přelom v ealiza i ko u ika e lze po ažo at události o e , kd se

armáda rozhodla p opago at či ost spe iál í . igád hlého asaze í. Šlo

o užší ko u ikač í zá ě , kte ý l o li ňo á s ahou ede í české a ád

získávat pro specializované pozice v a ádě p ofesio ál . V další o do í la

p opaga e a ád postup ě o li ňo á a ko u ikač í i postup , jež l 94

Nová, D.: 10. 2. 2012. Pers.Kom. 95

Palán, V.: 10. 2. 2012. Pers.Kom.

93

t pi ké p o p eze ta i či osti “e e oatla ti ké alia e, její ž čle e se Česká

epu lika htěla stát. V roce 1994 se ministerstvo obrany poprvé seznámilo

s ko u ikač í i sta da d NATO, kte é o d želo rámci programu PfP –

Pa t e st í p o í . T to sta da d u ožňo al posílit ko u ika i u itř

oje ský h uskupe í Alia e, ale též ůči o atelst u čle ský h ze í, a p oto je

česká a áda ěhe oku za edla. Po zo u NATO začalo MO ČR t ářet

„tisko á a i fo ač í e t a p o spolup á i s o i áři u spe ifi ký h o gá ů a

jed otek AČR.96

V souvislosti s misí IFOR byla v o e pop é o ěře a pozi e „tisko ého

i fo ač ího důstoj íka . Běž ou p a í a ád čle ský h států NATO a

zah a ič í h isí h lo, že každý ko ti ge t dispo uje důstoj íke , je ž

posk tuje i fo a e zah a ič í i íst í o i ářů , zasílá i fo ač í zp á

tisko ý age tu á a pe a e t ě i fo uje p a o ík MO ČR o dě í a

misích. V á i ise IFOR půso ili za český ko ti ge t d a tisko í i fo ač í

důstoj í i, kteří za elé o do í ise posk tli i fo ač í h zp á . Úspě h l

z ač ý, e oť p o e t zp á se o je ilo e ýstupe h tisko ý h age tu a

p o e t zp á pře zal sdělo a í p ostředk .97 Ote řela se tak ož ost

fo o at předsta eřej osti o či osti a ád a zah a ič í h isí h a

posíle í předsta její potře osti a užiteč osti.

Z hlediska p o iká í ý oků MO ČR a AČR do disku si ího p osto u se ted

p a e i fo ač í h důstoj íků os ědčila a edla k posíle í dů azu a ealiza i

komu ika e i a ižší h „ú o í h a ád . )á o eň la ale asta e a p a idla

p o e t aliza i a ko t olu „p a d , kte é česká a áda p odukuje. Vojá i se

p oto es ějí pří o ez po ěře í adříze ý h jadřo at do édií a žd je

st ikt ě u če a škole á osoba, která má styk s eřej ostí a sta osti.98

V a ádě se azí p a e, že oják u ifo ě e á eřej osti sdělo at last í 96

Palán, V. a Nová, D.: 10. 2. 2012. Pers.Kom. 97

Palán, V.: 10. 2. 2012. Pers.Kom. 98

V praxi k ěkolika tako ý případů došlo. O kle a i ejde o s ahu ojáků poškodit a ádu, ale spíše o interpretaci informací, které vojáci poskytnou, ze st a o i ářů.

94

ázo . Vojá i a í p odělá ají ediál í t é i k, a kte é jsou a ádá i, a

se e jadřo ali k politi ký té atů a dále k té atů strategickým a

ope ač í . Ko u ika e je ted koo di o á a a ko t olo á a a ko u ikač í

st ategie eso tu je apliko á a a še h ú o ě ko u ikač í h ka álů.99

)je ě tak do hází k centrálnímu „ asta e í žá u še h český h ojáků a

p a děpodo ě i ojáků NATO a to tak, a la ud že a ko ziste e ofi iál í

pravdy, a tí i její dů ě hod ost.

Od za ede í ko u ikač í h sta da dů NATO se přístup ke komunikaci

s eřej ostí v zásadě ez ě il. ) ě se šak odeh á al e st uktuře

ko u ikač í h i stitu í a e způso u, jaký je ko u ika e ealizo á a. Dří e

la ko u ika e děle a a akti í ko u ika i a za ezpečo a í ko u ika i,

přiče ž šlo o d ě sa ostat é či osti.100 )ajišťo a í ko u ika i ěla a

sta osti Age tu a oje ský h i fo a í a služe AVI“ . Ta la pod záštitou

i ist ě o a Vlast Pa ka o é o e z uše a a ah aze a

P eze tač í a i fo ač í e t e .101

Další z ě přišl o e , kd došlo ke slouče í akti í a za ezpečo a í

komunikace pod Odbor komunikace a propagace Ministerstva ob a České

republiky. V součas é do ě ted ko u ika i MO ČR a AČR s eřej ostí

koordinuje a z elké části též ealizuje Od o ko u ika e a p opaga e

Mi iste st a o a České epu lik .102 Od o sd užuje ětši u ko u ikač í h

akti it MO ČR i AČR s eřej ostí a ko u ika i stojí ad další i lu čí i

armády.103

99

Nová, D.: 10. 2. 2012. Pers.Kom. 100

Palán, V.: 10. 2. 2012. Pers.Kom. 101

ČTK, 2008: Pa ka o á z ušila oje skou ediál í age tu u, z teč ě ut á ela [ it. . . ]. Dostupné na: http://zpravy.idnes.cz/parkanova-zrusila-vojenskou-medialni-agenturu-zbytecne-utracela-p99-/domaci.aspx?c=A080530_175907_domaci_mia . 102

Od o ko u ika e a p opaga e Mi iste st a o a České epu lik dále též „Od o p odělal i ulosti ěkolik est uktu aliza í a jeho áze či st uktu a se ůže udou u ě it. [ it. . .

2011]. Dostupné na: http://www.mocr.army.cz/ministr-a-ministerstvo/lide-struktura/kabinet-ministra/odbor-komunikace/odbor-komunikace-s-medii-a-verejnosti-mo-209/. 103

Jed á se o ope ač í odděle í, o jed otli é út a , kte é dispo ují i fo ač í důstoj íke , o jednotky v zah a ičí a oje ské škol . “pe ifi kou část te h i ké podpo ko u ika e t oří Odděle í

95

Akti it Od o u ko u ika e a p opaga e MO ČR jsou čle ě do jed otli ý h

odděle í dle ko k ét í h ást ojů ko u ika e a dle tematických rovin, kterých

se ko u ika e týká. Mezi základ í odděle í od o u patří: tisko é odděle í,

edakč í odděle í, odděle í Pu li Relatio s PR , odděle í i te etu, g afi ké

odděle í, p eze tač í odděle í a p odukč í odděle í.104

Hlavním úkolem od o u je ealiza e ko u ikač í st ategie – tedy prosazování

oficiálních pravd formovaných v á i MO ČR a AČR. Ta hází z takzvaných

„ árod í h ko u ikač í h úkolů pro ČR , z rozkazu ministra obrany ke

komunikaci a dále z úkolů, jež plý ají z ko u ika e se zah a ič í i a áda i

či édii. Ko u ikač í st ategie podstatě defi uje, o má být komunikováno,

jaký způso e a dále o je pa tikulá í íle 105 komunikace konkrétního

té atu. Ve st ategii se o je uje též u če í ealizáto ů ko u ikač í st ategie a

o saho é o eze í ý oků. Ko u ikač í st ategie jsou přip a o á p o každý

konkrét í ok, ale též p o i di iduál í ko u ikač í té ata ětšího ýz a u.106

P o ko u ika i zah a ič í h isí přip a ují p a o í i MO ČR spe iál í

manuály, které korespondují s ut ostí ud žo at tři ko u ikač í ka ál , jež

u ožňují o li nit obsah regionálních disku sů – k zemi vysílající vojáky,

k o atelů ílo é ze ě a ke třetí st a á .

komunikace s eřej ostí Ge e ál ího štá u AČR. Do ápl ě jeho či osti šak spadají pouze i fo a e, kte é se ztahují ke Ge e ál í u štá u A ád České epu lik . [cit. 19. 11. 2011]. Dostupné na: http://www.acr.army.cz/scripts/detail.php?id=40155. A d ej Čí tek u edl, že po do u jeho půso e í a MO ČR ealizo al lastní komunikaci s eřej ostí i další i stitu e spadají í pod MO ČR a AČR a často do házelo k eko t olo a é u jadřo á í předsta itelů a ád a eso tu. Na d uhé st a ě se ale e ýpo ědí h še h ealizáto ů ko u ika e neobjevovaly zásadní rozpory a obsaho ou st á ku ko u ika e se dařilo ud žo at souladu se základními cíli Čí tek A.: . . . Pe s.Ko . . P o přehled o další h ka ále h ko u ika e, jež nejsou zcela pod kontrolou ministe st a o a , iz příloha . 104

Srovnej: Odbor komunikace a propaga e MO ČR. [cit. 19. 11. 2011]. Dostupné na: http://www.mocr.army.cz/ministr-a-ministerstvo/lide-struktura/kabinet-ministra/tiskovy-odbor/struktura/default.htm. 105

Například: „z ě it sta o isko eřej osti k… , „informovat o konkrétním problému e o „z ýšit důraz a ko u ika i ko krét ího té atu „s ížit důraz a ko krét í té a MO ČR : Ko u ikač í st ategie MO ČR [nepublikováno]). 106

V i ulosti se jed alo apříklad o stup ČR do NATO, p ofesio aliza i a ád , či a é ode izač í z oj í p ojekt AČR. Vlast í ko u ikač í st ategie a a uál jsou t áře též p o

zah a ič í ise No á, D.: 10. 2. 2012. Pers.Kom.; MO ČR : Ko u ikač í st ategie MO ČR [nepublikováno]).

96

Drahomíra Nová z Od o u ko u ika e a p opaga e MO ČR hod otí

ko u ikač í st ategii jako koo di ač í doku e t, kte ý apo áhá sjed o e í

ko u ika e a še h ú o í h MO ČR a AČR. Cíle ko u ikač í st ategie je

přede ší sta o it s ě ko u ika e. Tí je s aha o áže í egati í h a

poziti í h i fo a í, kte é se o a ádě a eřej ost dostá ají. Oficiální výstupy

a ád í ko u ika e ejsou jedi ý p a e e „p a d diskursivním

p osto u a a ád í a ati u často čelí ko ku e č í a ati ů , kte é s ěřují

p oti ílů a ád í ko u ika e a záj ů ko u ikáto a. V případě

zah a ič í h isí je hla í íle ko u ika e získat podpo u o atel České

epu lik p o ko k ét í či ost ojáků, ale i podpo u obyvatel cílových oblastí

misí, přiče ž je ko u ika e ealizo á a dle st ategie, je šak pl ě zá islá a

i fo ač í h důstoj í í h u jed otli ý h ko ti ge tů.107

Podle ý alého edou ího Od o u ko u ika e a p opaga e MO ČR A d eje

Čí tka bylo t áře í a aktualiza e ko u ikač í h st ategií si e o klou

či ostí zodpo ěd ý h p a o íků a MO ČR a doku e t l fo o á i pod

li e ko zulta e e te í h od o íků, sa ot ý doku e t šak eh ál zásad í

roli v p a i. Šlo spíše o teo eti ké u hope í ko eptu ko u ika e, jež si e

fo ulo alo íle a ko pete e, ozí političtí a oje ští předsta itelé a ád

se ale jadřo ali spíše pod li e ko k ét í situace než s ohledem na ucelenou

ko u ikač í st ategii.108

Jak A d ej Čí tek, tak D aho í a No á se shodují a to , že e í ož é po o í

ko u ikač í st ategie či sa ot é ko u ika e odst a it „hlu há ísta

v ko u ika i, e o skuteč ost, že se s a ádou často pojí události, jež ohou

ýt i te p eto á způso e , kte ý e í záj u ofi iál ího „ku zu p ezentace

AČR. Ni é ě se elko ě daří dosaho at soké í koo di a e i ko se su

o sahu ý oků, kte é jsou eřej osti předkládá .109

107

Nová, D.: 10. 2. 2010. Pers.Kom. 108

Čí tek A.: 13. 12. 2011. Pers.Kom. 109

Čí tek A.: 13. 12. 2011. Pers.Kom. a Nová, D.: 10. 2. 2010. Pers.Kom.

97

Výstupy komunikace a technická realizace strategie

MO ČR a AČR uží ají p o last í p eze ta i po ě ě ši oký

ko u ikač í i , je ž zah uje i ej o ější ko u ikač í te h ologie

ha akte isti ké apříklad p o o hod í a keti g. I přes ýk ozpočtu

armády dosahují finance na komunikaci s eřej ostí eza ed atel é částk .

Rozpočet Od o u ko u ika e a p opaga e MO ČR posled í h lete h či il

při liž ě ilio ů ko u .110

Do či osti od o u ko u ika e a p opaga e spadá ealiza e ko u ikač í

st ategie, jež zah uje základ í pří ou ko u ika i s eřej ostí a édii,

zodpo ídá í dotazů z ese ý h eřej ostí a édii,111 příp a u tiskových

ko fe e í, i fo o á í o eřej ý h ak í h, příp a u podkladů p o lu čí

jed otli ý h i stitu io ál í h částí ko u ikáto a a podíle í se a p opagač í h

ak í h AČR.112

“oučástí či osti od o u jsou též akti it jako výstavnictví, nakladatelská a

vyda atelská či ost, g afi ká či ost a t o a p opagač í h ate iálů

tiště ého i audio izuál ího ha akte u.113 Ko u ika e zá o eň zah uje

p otokolá í o ga iza i sla ost í h ak í a další podpů é a al ti ké či osti -

apříklad zadá á í či zp a o á í p ůzku ů eřej ého í ě í, o ito i g médií

110

Tato částka je pouze o ie tač í, e oť se fo uje p ů ěhu oku dle konkrétních akcí. Náklady na p opaga i se a šují závislosti na konkrétních událostech, které se k a ádě pojí. Jed á se přede ší o pe so ál í áklad a áklad a o klé p opagač í ate iál . P o p opaga i jsou dále uží á „služ a ád , kte é jsou h aze z ji ý h ozpočto ý h o lastí. Jed á se apříklad o áklad a

sílá í ojáků a p opagač í ak e či o asaze í oje ské te h ik při p eze ta i a ád podstatě žd je slá í spoje o s výcvikem jednotek) (Nová, D.: 10. 2. 2012. Pers.Kom.).

111 I fo a e o přes é počtu tisko ý h akti it za jed otli é ok lze alézt oče ká h MO. Tisko é

aktivity zahrnují zodpovídání dotazů o i ářů , dá á í tisko ý h zp á a ko á í tisko ý h ko fe e í. Ve vztahu k eřej osti jsou zodpo ídá y dotaz i il í eřej osti i dotaz oje ské eřej osti. Od o dále

řizuje žádosti o i fo a e á i záko a č. / “ ., o s o od é přístupu k i fo a í . Počt tisko ý h zp á a tisko ý h ko fe e í dosahují řádo ě ěkolik sto ek, počt dotazů dosahují ěkolika sto ek až tisí ů, závislosti na konkrétních událostech v jednotlivých letech. 112

Odbor komunikace a propaga e MO ČR. [cit. 19. 11. 2011]. Dostupné na: http://www.mocr.army.cz/ministr-a-ministerstvo/lide-struktura/kabinet-ministra/odbor-komunikace/odbor-komunikace-s-medii-a-verejnosti-mo-209/. 113

Ministerstvo obrany k oku dá alo de ět pe iodik. Mezi pravidelná periodika vydávaná pro pracovníky armády i ministerstva, ale i p o záje e ze ši oké eřej osti, patří součas é do ě apříklad časopis A-report, čt tlet ík Voje ské ozhled , časopis Dukla spo t, Voje ský geog afi ký o zo a další. Viz příloha 2.

98

s dů aze a uplat ě í ko u ikač í h ýstupů édií h a z ě í jed otli ý h

zpráv a krizovou komunikaci.114

Od oku klade ede í MO ČR z ač ý dů az a áže í ko u ikač ího

i u, kte ý l edle t adič ější h tisko i a pří é ko u ika e s médii a

eřej ostí dopl ě o i te eto ou p opaga i. No é te h ologi ké postup

ohou ýt hod ý pojítke ezi oják a i ilist , z láště pokud se jed á o

ladší pu liku , při áší ale také p o lé s kontrolou obsahu a jednotnosti

ofi iál í p a d . Oz oje é složk se ted postup ě pokoušejí o at

s technickými z ě a i ko u ikač í p ostředí, ve kterém je pro prosazení

last í h ý oků ut é s eřej ostí akti ě p a o at za užití ej o ější h

sdělo a í h p ostředků a ko u ikač í h ka álů.

Postup ě l fo o á i te eto é st á k do součas é ode í podo kde

je pod jednotnou strukturou webových stránek sd uže o Mi iste st o o a

ČR, A áda ČR a i fo ač í po tál o zah a ič í h isí h.115 Internetové stránky

předsta ují hla í „ko u ikač í uzel o ou i stitu í, e oť jsou a i h

příto elekt o i ké e ze tiště ý h édií, fil , tisko é zp á , ý ok p o

média a knihy. Díky akti í u přístupu p a o íků odboru k internetové

prezentaci, lze t dit, že i fo a e o eške ý h klíčo ý h p opagač í h

ýstupe h, jež ají o li ňo at postoj ši oké eřej osti ke ko u ikáto o i a jeho

či osti, jsou součas osti k nalezení v elekt o i ké fo ě a ohé z tě hto

ýstupů esou pu aktuál osti.

MO ČR klade z ač ý dů az také a izualiza i s ý h sděle í a o azo ou

p eze ta i a ád , čí ž opěto ě posiluje ož ost eta lo á í last ího

způso u p eze ta e diskursivním prostoru. Mimo outsourcing v oblasti

produkce doku e tá í h fil ů o ojá í h z po olá í či o vojácích na

114 Grund, J. . Reak e a člá ek E : Reso t o a usí ýt daleko so ěstač ější ko u ika i

ež ji é části eřej é sp á . [cit. 15. 8. 2011]. Dostupné na: http://www.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/reakce-na-clanek-v-e15:-resort-obrany-musi-byt-daleko-sobestacnejsi-v-komunikaci-nez-jine-casti-verejne-spravy-54583/. 115

Viz příloha .

99

zah a ič ích misích byl v rámci od o u t oře tý p o p oduk i fil o ý h

p opagač í h a i st uktáž í h ideí, kte á jsou p a idel ě u ísťo á a a

i te eto é st á k , so iál í sítě a a sa ostat ý ideo ka ál a ád t oře ý

v rámci portálu YouTube.116 Na stránkách Mi iste st a o a ČR lze ted spatřit

p a idel é i fo ač í zp á , kte é p eze tují „dě í a ádě a předkládají

ofi iál í i te p eta i událostí, jež se týkají oz oje ý h složek.

V posled í h lete h při la k i te eto é p opaga i též akti í či ost

ko u ikáto a a so iál í h sítí h. MO ČR a AČR součas é do ě dispo ují

p ofil a so iál í síti Fa e ook. “oučástí i te eto é p eze ta e jsou též o -line

gale ie fotog afií a po tálu „Fli kr. 117 Názory na využí á í tě hto p ostředků se

na ministerstvu o a odlišují, p ozatí je ale st ategie říze a předsta ou, že

ladší ge e a e hledá i fo a e o a ádě spíše a so iál í h sítích než a

ofi iál í h i te eto ý h st á ká h MO ČR a AČR.118

Po obsahové stránce jsou oficiální výstupy kontrolovány ze strany odboru.

Pravidla p o jadřo á í ojáků podléhají p a idlů plý ají í

z ko u ikač í h st ategií. Tisko é zp á a o sah p opagač í h ate iálů

podléhají ko t ole Od o u p o ko u ika i a p opaga i MO ČR, i kd ž je často

jejich produkce v rukách externích auto ů. Výsled á podo a ýstupů je často

kombinací zadání ze strany mi iste st a o a , k eati it p odu e tů, u ěl ů

i sa ot ý h ojáků, kteří se a ýstupe h podílejí. Re ize ýstupů ze st a

od o u p o ko u ika i a p opaga i zajišťuje u elenou prezentaci armádních

sděle í, tak aby tyto „pravdy odpo ídal záj ů a zá ě ů ko u ikáto a.119

116

Viz příloha . )a pozo ost stojí p opagač í ideo t oře é za účele ofi iál ího oz á e í doko če í p ofesio aliza e a t a sfo a e AČR. Toto ideo á též ek utač í účel a lo ěhe oku

p eze to á o p ostřed i t í eřej ý h aso ý h édií. K alita a p o ede í idea se líží ekla í spotů ěž ě síla ý apříklad e “poje é k álo st í a USA, kde je armáda

p ofesio alizo a á a po iťuje potře u získávat nové rekruty z řad ši oké eřej osti. Video je dostupné na: http://www.youtube.com/watch?v=I-KInXQWSsI [náhled: 25. 8. 2011]. 117

Viz příloha . 118

Nová, D.: 10. 2. 2010. Pers.Kom. 119

Na to to ístě si do olí last í předsta e í oso í h doj ů z ěkte ý h ko u ikač í h ýstupů MO ČR. Pokud jde o izualiza i p opaga e AČR, jed otli é ýstup jsou o kle založe a kombinaci ukázek ojáků, politi ký h předsta itelů, te h ik a ope ač ího p ostředí. ) ýstupů je zje á s aha

100

Public Relations

Do ko u ika e, jež e á ha akte pří ého a keti gu, spadá aktivní

PR oz oje ý h složek znatelně přede ší oblasti práce s eřej ostí a édii.

Tato či ost s ěřují í k udo á í ýše z í ě ého „poziti ího ztahu je

založe a a zdů azňo á í předsta záje ě p ospěš ého ztahu

ko u ikáto a a pu lika, kte ý sta í pu liku do ole pří ého ko zu e ta

„služe ko u ikáto a. Akti í PR je ýhod é p o p ů ěž ou ko u ika i a

s ěřuje k t áře í společ é ide tit eřej osti a ojáků, a tí i ke z šo á í

ša e a ád a p osazo á í její h ko k ét í h záj ů í e sk tý způso e ,

ež jak to či í ekla a.

dod žo at jed ot ý g afi ký a uál, kte ý se postupe času ě í dle te h i ký h ož ostí p opaga e. O čas se ale o je uje i o igi ál í zp a o á í, kte é zá isí a ko k ét í p odu e to i. Te to á sděle í ají st uktu u p opagač ího o i o ého člá ku, kte ý s ěřuje k tomu, aby byla ud že a pozo ost čte áře. Jeji h i fo ač í áplň se opí á o st ikt í u ádě í dat a o u ádě í objekti isti k pojatý h skuteč ostí, jež ají za úkol t ořit předsta u „ eut ál ího i fo o á í . Pokud jde o ko t o e z í té ata, e sděle í h se ko u ikáto uď hájí či eaguje a u iklé i fo a e, které oz ačuje za zk esle í, e o pouze u ádí i fo ati í sta o isko, jež často post ádá jakékoli s ah o hodnotící soudy. K átké p opagač í fil ají o kle jas ou st uktu u i o sah. Nejdří e je p opagač í fil u spuště a

t ičtější hud a dop o áze á ukázkou ojo é či osti a oje skou te h ikou akci, ož způso uje doje efekti it a akč osti a ád . Někd ásleduje jádře í hod ot ko u ikáto a, kte é i te p etuje autorita v podá í před ího p a o íka AČR či MO ČR. Dále ásleduje ko k ét í sděle í i te p eto a é ojáke z po olá í, je ž je pří ý účastníkem dě í, o kterém je informováno. Film pak uzavírá shrnující

sděle í dopl ě é hlou hud ou, ukázka i te h ik a ojo é či osti. Jed otli é k ok modelu se opakují dle konkrétního tématu a elko ě s ěřují ke s aze ukázat a ádu jako d a i kou a ak es hop ou i stitu i, jež dod žuje základ í společe ské hod ot a přede ší pl í s ůj účel “ o ej: MO ČR: Videogale ie. [ it. . . ]. Dostup é a: http://www.mocr.army.cz/scripts/detail.php?pgid=153). “pe ifi ké jsou dlouhé fil , kte é ají el i i di iduál í st uktu u dle ko k ét ího před ětu a p oduk e. Mi o ýše u ede é je v dlouhý h fil e h podstat ě ětší dů az klade a hod ot a o hajo u či osti a ád . Ve fil e h jsou ústřed í i posta a i ojá i, kteří se o kle e jadřují k politi ký otázká , ale často jadřují s é hod ot a ázo . Voják o kle doplňují p a ěči a političtí předsta itelé – z láště pokud se té a týká o hajo a zdů od ě í zah a ič í h isí či ýdajů a a ád í záležitosti. “píše ýji ku t oří fil , kte é jsou ko plet ě posta e é a eoso í o i ě

p a ěče. A áda od této fo p eze ta e e ide t ě upouští. Ko k ét í u o sah ko u ikač í h ýstupů, jež se ztahují k misím, se udu ě o at kapitolách 4, 5, a 6.

Dlouhé filmové materiály se líží ode í u, zají a é u a akč í u doku e tu. Větši a p opagač í h ate iálů se ztahuje ke ko k ét í u před ětu, histo i ké či aktuál í události, e o jed ot e a oso ě.

Ze subjektivního hlediska jsou dopl ě o po ě ě zdařilou g afiku, střih i hud u “ o ej: MO ČR: Filmotéka. [cit. 15. 8. 2011]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/scripts/detail.php?pgid=26. Materiály jsou z mého pohledu jas é a s ozu itel é, často zauj ou spíše izualiza í ež o sahe a hoj ě uží ají pří ou řeč, kte é o sahuje i espiso é ý az , ikd šak ulga is . Pokud ted zohledňuje e, že ílo ou skupi ou je ětši o é o atelst o, či ladší lidé se zájmem o vstup do armády, lze p opagač í ate iál považo at za hod ě t oře é.

101

Podo ě jako oblast marketingových ýstupů předsta uje oblast PR velice

o sáhlou oži u či ostí. K astí ě í činnosti PR ze strany komunikátora

ůže posloužit apříklad p á e s o i áři, do kte é spadá s aha „post čit

poziti í i te p eta i i fo a í o a ádě tí , že je o i ářů u ož ě o p ožít

události, o kte ý h píší. Je ted o klé, že o i áři ají ož ost užít „služe

a ád a „ zkoušet si ěkte é či osti, kte é zaží ají ojá i jak při s é

půso e í a ádě, tak ílo ý h o laste h a zah a ič í h isí h.

Při oze ě se o i ářů u ožňuje zažít to, o je p o ě zají a é a ůže ést

k poziti í u s ýšle í o a ádě. Například od oku p o íhá takz a ý

„Ku z přežití , při ě ž si záje i ohou otesto at s é do ed osti při

neobvyklých situacích. Od zahájení kurzu ho absolvovalo kolem 250 novi ářů a

hu a itá í h p a o íků, kteří hod otí ku z es ěs poziti ě, a lze proto

očeká at jejich kladný vztah k poskytovateli kurzu.120 “oučástí akti ího Pu li

Relatio s jsou též soutěže, před ášk a od o é ko fe e e pořáda é p o

spe ifi kou i ši okou eřej ost. T to ak e zapojují apříklad ezletilé a půso í a

jejich pozitivní postoj k a ádě od dětst í. Od o á eřej ost čet ě

akade i ký h p a o íků je zase o li ňo á a podpo ou ěde ký h a p ofes í h

setkání.121

V á i či osti oblasti Public Relatio s došlo též k p opaga i zah a ič í h

misí. V této sou islosti stojí za pozo ost sé ie pří ý h pře osů a zp á o i ářů

ze zah a ič í h isí. )a še h lze j e o at díl diskus ího pořadu „Otázk

Vá la a Mo a e síla é ěhe let a , kte é l opako a ě

atáče Afghánistánu ve spolupráci s Mi iste st e o a ČR.122 Armáda

jed oz ač ě podpo uje ak edita e o i ářů a zah a ič í h isí h, e oť jsou

120

Lang, K. . Ku z přežití: op a du d s ý zážitek. [cit. 15. 8. 2011]. Dostupné na: 2http://www.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/kurz-preziti:-opravdu-drsny-zazitek-56123/. 121

Viz příloha . 122

“ o ej apř.: ideo „Vá lav Moravec v Afghánistánu ze dne 27. 8. 2009. [cit. 19. 8. 2011]. Dostupné na: http://www.youtube.com/results?search_query=ot%C3%A1zky+v%C3%A1clava+moravce+afgh%C3%A1nist%C3%A1n&aq=f.

102

zá ukou i fo o á í o její či osti a částeč ě i ož ostí, jak způso tohoto

informování ovli it. P oto ětši a o i ářů získá á dop a u a u to á í do

ope ač í h o lastí od a ád zda a. )á o eň ají o i áři často přip a e ý

p og a a přiděle ou oso u, kte á se po do u jeji h po tu sta á o apl ě í

jeji h p og a u a o jeji h ezpeč ost.123

And ej Čí tek poukazuje, že příto ost o i ářů e la p o oják a isí h

ikd zásad í zátěží a pří os z této form p opaga e l žd ze st a

mi iste st a o a hápá jako z ač ý. P a o í estu h adí o kle

o i ářů za ěst a atel, ale o i ářů lo u ož ě o uží at t a spo t do

ílo é ze ě i záze í ojáků a isí h. Nedo hází ale k to u, že se o i áři

plá o a ě zařazo ali do ojo ý h jed otek a účast ili se ojo ý h ope a í, jak je

to ěž é armádách USA a Spojeného království.124

Do t áře í pouta ezi ko u ikáto e a o i áře spadají též ož osti, a

o i áři p oduko ali spe ifi ké epo táže z a ád ího p ostředí, kte é

předsta ují apříklad oje ské u ifo či z a ě,125 a dále kooperace

s filmovými producenty.126

Z hlediska aktivního PR ze strany armády lze po ažo at za ej ýz a ější ak e,

kte é p eze tují poze í a lete ké ojsko takz a ě „ aži o a každo oč ě

přitahují desetitisí e záje ů o oje skou te h iku. Jde apříklad o ak e

„BAHNA , kte é se již od oku ko ají e oje ské p ostoru Brdy127, o

123

Nová, D.: 10. 2. 2012. Pers.Kom. 124

Čí tek, A.: 10. 2. 2012. Pers.Kom. 125

Srovnej: Seidlová, T. 2011. České oják ě e s ůd ý h u ifo á h – lákadlo p o ohé uže. [o li e epo táž] [ it. . . ]. Dostup é a: http://www.novinky.cz/zena/styl/251252-ceske-vojakyne-ve-svudnych-uniformach-lakadlo-pro-mnohe-muze.html, nebo Ko ářo á, Alena. 2011. Armáda dosta e če e i o é útoč é pušk . [o li e epo táž]. [ it. . . ]. Dostup é a: http://www.novinky.cz/domaci/224137-armada-dostane-v-cervenci-nove-utocne-pusky.html. 126

V to to ohledu šak česká a áda nedosahuje tako ý h ýko ů jako a áda českoslo e ská, kte á se jako hla í akté podílela a p oduk i elo eče í h fil ů iz apříklad fil „Copak je to za ojáka [1987]). 127

Srovnej: MO ČR, 2011. Den pozemního vojska BAHNA 2011. [online pozvánka]. [cit. 16. 8. 2011]. Dostupné na: http://www.acr.army.cz/informacni-servis/bahna/den-pozemniho-vojska-bahna-2011-55823/. Viz příloha .

103

„D NATO Ost a ě ,128 o akci CIHELNA129 a akci CIAF.130 Na tě hto eřej ý h

ak í h je ši oké u pu liku a za z ač ého záj u édií p eze to á a ojo á

te h ika i zák ok přísluš íků oz oje ý h a pořádko ý h sil.

A áda České epu lik se také p a idel ě podílí a další h lete ký h d e h,

oslavách osvobození a rekonstrukcích bitev v koope a i s či ostí záj o ý h

skupi se za ěře í a oje skou histo ii. Veške é t to ak e ohou p o íhat

podle přede přip a e ého s é áře před poziti ě aladě ý publikem. Jedná

se ted přede ší o ož ost utužit postoj s patiza tů s a ádou, ale též o

ož ost poukázat a či ost a efekti itu a ád e sdělo a í h p ostřed í h, a

tím v disku si í p osto u fo o at předsta u akti í a potře é a ád .

Nedílnou součástí PR a ád je též pře ese í oje ský h „ ituálů do i il ího

ži ota. T to ituál zah ují apříklad u isťo á í ě ů při piet í h akte h,

z a e á á í ojáků a eřej osti či sa ot ý ko ept sla ost í h u ifo e

oz oje ý h složek, kte ý z iditelňuje oják a jeji h spe ifi ký status e

společ osti. )a jakýsi hol PR či osti, kte á la ealizo á a od z iku České

epu lik , lze po ažo at oje skou přehlídku u příležitosti . ý očí založe í

Českoslo e ska. Ta se ko ala . říj a a la p í oje skou přehlídkou

v Praze od roku 1985.131 Prezentace vojenské techniky v édií h a před ši okou

eřej ostí souvislosti s date spoje ý se založe í státu u ožňuje posílit

předsta u á od í h dosti a soud ž osti, a přede ší p eze to at a ádu jako

základ e iste e a sta ilit společe ský h st uktu .

V sou islosti se sk tý i oti ko u ika e a či osti PR je spoje a též

komunikace s ílo ou skupi ou posla ů a se áto ů. ) lášt í pozo ost ě uje 128

Hla í o ga izáto e ak e je sd uže í Jagello 2000. [cit. 16. 8. 2011]. Dostupné na: http://www.jagello.org/. Viz příloha . 129

Srovnej: Cihelna 2011: [online pozvánka]. [cit. 12. 2. 2012]. Dostupné na: http://www.akcecihelna.com/. 130

Srovnej: Letecký den v Hradci Králové 2011 [online pozvánka]. [cit. 12. 2. 2012]. Dostupné na: http://www.airshow.cz/. 131

“ o ej: ČT . : P o ěh e p í elká oje ská přehlídka ke D i epu lik po lete h. [o li e zpravodajství]. [cit. 15. 8. 2011]. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/33274-probehne-prvni-velka-vojenska-prehlidka-ke-dni-republiky-po-23-lete h/ [ it. . . ] iz též příloha 4.

104

ede í MO ČR jed á í e ý o e h se za ěře í a zah a ič í ě i, o a u a

ezpeč ost. Posla i a se átoři jsou z á i a á ště k jed otli ý út a ů ,

a oje ská iče í a a ak e při ýz a ý h událoste h Ministerstvo obrany

ČR , . )á o eň jsou souvislosti se snahou ovlivnit rozhodování

záko odá ů p osto á h “e átu a Posla e ké s ě o pořádá p eze tač í

akce, výstavy s oje skou te atikou a od o é ko fe e e. Při každé estě

i ist a o a do ísta zah a ič í ise AČR je ze st a MO ČR oz íje a

akti í s aha přiz at i další poslance a senátory, a to často apříč politi ký

spektrem.132

Výše u ede ý ýčet ko u ikač í h a p opagač í h ýstupů a či ostí oblasti

Pu li Relatio s e í če pá ají í a pouze k esluje o az i ulý h i

součas ý h te h i ký h postupů MO ČR a AČR při ealizaci komunikace

s eřej ostí. Přestože se jed á o zají a é té a, další popis te h i ký h postupů

a užitý h ást ojů je spíše otázkou p o a keti go é p a o ík a o i áře.133

PR či ost je ted t pi ký příklade , jak ůže ko u ikáto elati ě

nenuceným způso e t ářet společ ou ide titu s jed otli ý i čle

společ osti, a tí také půso it a eta lo á í a fo o á í „p a d a ý oků,

kte é se ho ezp ostřed ě týkají.

Efektivita komunikace: obraz vojáka a armády ve společnosti

Přestože MO ČR a AČR uží ají p o last í p eze ta i ej ode ější

ko u ikač í ást oje a akti ě se pokouší fo o at předsta ílo é skupi o

jeji h či osti, předsta ují a ád í záležitosti té a, kte é je diskursivním

p osto u spe ifi ké. Již . lete h i ulého století ěkteré sociologické

ýzku poukázal , že záje eřej osti o a ádu klesá a úko té at, kte á se

132

Nová, D.: 10. 2. 2010. Pers.Kom. 133

M ohé ýstup ko u ikáto a předsta ují sofistiko a ý přístup Mi iste st a o a ČR a AČR ke komunikaci s eřej ostí. Jede je za h e rozhovoru s adpo učíke To áše No áke ze . střediska CIMIC/P“YOP“ Lip íku ad Beč ou. Viz: Příloha : Kapitola .

105

pojí s eko o i ký i a so iál í i fakto ži ota o atel České epu lik .134 I

přes efle i „ o ý h ezpeč ost í h h oze disku su ezpeč ost í ko u it

ČR se ate iál í základ ezpeč osti o atel České epu lik iditel ě

ez ě il. Pouze se disku si í p osto u eta lo al ý ok zdů azňují í

ož á izika, jež plý ají ze součas ý h i te ak í ezi akté společe ský h

ztahů a še h ú o í h a alýz politik a ezi á od í h ztahů.135 Formální

p opoje í ezpeč osti o atel České epu lik a čle ský h států NATO a EU

a í posílilo za ezpeče í součas ý h st uktu ČR i sta ilitu p ostředí, e kte é

její o atelé žijí. Logi k tak oje ská ezpeč ost í a ativa musí

v disku si í p osto u čelit ko ku e č í p a dá , kte é p i ilegují

e oje ské otázk ezpeč osti. Ko u ikátoři MO ČR a AČR se ted potýkají

s t á e í dů azu a oje ské otázk e společ osti.

Na d uhé st a ě D aho í a No á u ádí, že p ůzku z posledních let, které si

nechalo mi iste st o o a zp a o at, pot zují postup é z šo á í záj u

eřej osti o a ádu, její či ost a její itř í p o es . Na ýše í záj ů lze

s ětlit přede ší odděle í p ofesio ál í a ád od společ osti a jistou

„z ěda ostí o é ge e a e o dě í a ádě, kte é dispo uje zají a ou

te h ologií i či ost i. P o ěňuje se též přístup édií, kte á dří e od ítala o

akti itá h a ád i fo o at, e oť tomto informování

spatřo ala p opaga disti kou či ost.136

Mnohá média postup ě zaujala k AČR pozi i ko t olo a, jež při áší d a t p

zp á . P í se týkají ska dálů, kte é jsou ýsledke k iti kého postoje

žu alistů a též od aze „afé , jež se a ádě dějí. Větši a tě hto „afé se

týká přede ší hospodaře í a ád a fi a č í h záležitostí, e o jsou

výsledkem specifické interpretace událostí spojených s armádními aktivitami.137

134

“ o ej apř.: “a aš a kol. . 135

Viz kapitola 5. 136

Nová, D.: 10. 2. 2012. Pers.Kom. 137

Například ú tí ojáka, ehod oje ské te h ik apod., í e iz íže.

106

D uhý t p zp á á čistě i fo ač í ha akte a týká se o kle ko k ét í

či osti a ád , ať už o lasti z ojo á í, zah a ič í h isí e o PR akcí.138

I kd ž ted záje o a ádu ze st a eřej osti ůže - ať už z jakéhokoliv

dů odu – stoupat, ož osti ko u ikáto a o li it o sah disku su a dopadů

diskursivních p o esů jsou o eze ější i fakto . P oto je i í a úspěš osti

ko u ika e MO ČR a AČR zá islá a oha p o ě ý h, jež elze uspokoji ě

vysledovat a popsat. Vzhledem k to u, že je íle této p á e hod otit postoj

ko u ikáto a ke ko u ika i, je ož é efekti itu ko u ika e této práci spojit

s faktory, které jsou závislé na samotném komunikátorovi a které formují jeho

strategii k fo o á í a p osazo á í last í h ko u ikač í h ýstupů. P í

fakto předsta uje o az ojáka a a ád e společ osti, kte ý se ko u ikáto

s aží akti ě astolit či alespoň o li it. D uhý fakto sou isí s p í a vychází

z k a titati ího ěře í eřej ého í ě í.

„)deální“ obraz vojáka a armády ve společnosti

)a ěř e se ejdří e a o az ojáka a a ád e společ osti

v kombinaci s ko u ikač í i ýstup MO ČR a AČR. Lze předpokládat, že se

komunikátor ve svém vlast í záj u ude pokoušet ko st uo at jakýsi

ideál í o az ojáka, kte ý ůže apo o i k p osaze í jeho ílů. Te to o az

usí ýt zá o eň u ěřitel ý p o ílo ou skupi u sděle í, a p oto usí

eflekto at okol í společe ské st uktu a jeji h li a hod ot a šle ko é

p o es čle ů společ osti. Mož á i p oto ko u ikáto ote ře ě edekla uje

s ahu o t oře í ideál í a u i e zál í předsta o ojáko i, kte á ohla ýt

oz ače a za p opaga du. Te to o az je ale za h e klíčo ý h doku e te h

a rituále h ko u ikáto a a z ač ě p otí á i jeho ko u ikač í ýstup .

P o předsta e í ideál ího o azu ojáka stojí za pozo ost přede ší „sli

ojáka . Jed á se o základ í ituál, kte ý usí každý oják z po olá í p odělat,

a se stal čle e skupi ojáků. “li ojáka se opako a ě sk tuje

138

Nová, D.: 10. 2. 2012. Pers.Kom.

107

ko u ikač í h a p opagač í h ýstupe h MO ČR i AČR a je u ádě jako součást

ětši dlouhý h p opagač í h fil ů o zah a ič í h isí h, jed otli ý h

út a e h i histo ii a ád . Například doku e te h o zah a ič í h isí h je

sli ojáka u ístě a jeji h začátek i ko e , ož podt huje jeho ýz a p o

ko u ikáto a i p o ko st uo á í předsta o ojá í h a zah a ič í h isí h.

Též skládá í sli u ojáka je o kle eřej ou ak í, a kte ou ají i il í

o atelst o i édia přístup. Slib vojáka z povolání zní:

„Jako přísluš ík oz roje ý h sil České repu lik sli uji, že udu hájit záj České

republiky a její h o ča ů e shodě se s ý s ědo í a přes ědče í a podle svých

ejlepší h s hop ostí. Ve s é jed á í se udu řídit prá í řáde České repu lik

a předpis oz roje ý h sil. Budu sdílet, dodržo at a prosazovat hodnoty ozbrojených sil -

odpo ěd ost, o ěta ost, od ahu, ěr ost a čest. Budu pl it rozkaz elitelů

a adříze ý h a udu d át a profesio ál í přístup k pl ě í s ých povinností. Budu bránit

svobodu a demokracii, v případě ohrože í last í e o spoje e ké ze ě jse připra e

pro jejich obranu nasadit i s ůj ži ot.“139

Ačkoli sli ůže e hápat jako pouhý předepsa ý ituál založe ý a odříká í

jas ě sta o e ého sousledu jaz ko ý h jádře í, je jeho obsahová stránka pro

po hope í ideál ího o azu ojáků i p o postoj armády ke komunikaci

s eřej ostí ýz a á. “li ojáka e s é o sahu za h uje jakýsi eti ký kode

oz oje ý h složek České epu lik a ukot uje představu o vojákovi, která by

teo eti k ěla odpo ídat společe ské u ko se su o to , jaký á oják ýt a

o od ěj společ ost očeká á. Te to ituál ted za h uje předsta u ideál ího

vojáka tak, jak la fo o á a po oho let ý oje české politi ké kultu , jejíž

součástí je též spe ifi ká oje ská kultu a.

“li za h uje o az u i e zál ího jedi e, kte ý je čle e z lášt í skupi

obyvatel státu - „přísluš íke oz roje ý h sil České repu lik - a díky tomu má

spe ifi kou oli e společ osti. “tát í záje a zájem obyvatel státu je ve slibu

139

Slib vojáka z povolání [cit. 25. 8. 2011] Dostupné na: http://www.25plrb.army.cz/slib.php.

108

předkládá jako ej šší hod ota. Ne í zřej é, o přes ě se pod spoje í

„státní zájem sk ý á, částeč ě ale tuto otázku řeší odkaz a legislati u České

republiky.140

Auto o ie ůle jedi e je e sli u za h e a poj „s ědo í a přes ědče í ,

a šak li tě hto katego ií je li ito á ozkaz adříze ý h, kteří České

epu li e přijí ají ozkaz od politi ké ep eze ta e. )e sli u ted plý á

hluboká víra v ko st uk e p á ího řádu a státu jako adřaze é „ide tit , jež je

zoso ě í p a idel, podle kte ý h se oják ho á. “li ted za h uje

předsta u fo ál í i fakti ké podříze osti oje ské o i i il í ko t ole.

Poj jako „odpo ěd ost“, „o ěta ost“, „od aha“, „ ěr ost“ a „čest e sli u

předsta ují popis o ál í h katego ií ojáka a a ád . I přes ož ost

interpretovat tyto pojmy zcela i di iduál ě je e sli u za h e a předsta a, že

každý oják í, o se pod a st akt í i katego ie i sk ý á. Dík podřaze osti

a ád i il í st uktu á se zde t áří předsta a u i e zál í h hodnot, na

jeji hž ýz a u se shod e elá společ ost, a p oto je oják z á a tí.141 I přes

abstraktivní povahu u ede ý h katego ií jde o atolik disku si ě ukot e é

poj , že se stal edíl ou součástí společe sk přijatel é a žádou í éto ik .

Logicky b l p oto t to poj užit p o t oře í o azu ideál ího ojáka,

je ž á jas ě sta o e é o ál í a eti ké a ti el . Podo ý případ

předsta ují i poj „demokracie a „svoboda , kte é jsou e sli u použit .

Do jisté míry jsou uvedené abstraktní pojmy ko k etizo á o hotou položit

last í ži ot při o a ě last ího státu či spoje e kého státu. Předsta a ojáka

je ted ko st uo á a jako o az ěkoho, kdo je o hote o ěto at last í ži ot

140

K té atu stát ího záj u či záj u státu se a a í kapitole , jež se týká p o le atik fo o á í ezpeč ost í h záj ů České republiky.

141 )přesňují í defi i e poj ů podává ministerstvo obrany: Odpo ěd ost a s sl p o po i ost: „u ědo uj si s é po i osti, proje uj i i iati u a t oři ý přístup ke služ ě ; O ěta ost: „dej še h o, dej í , ež dostá áš, u ědo si, že úspě h elku stojí ýš ež úspě h jed otli e ; Odvaha: „neboj se

rozhod out a přijí at o é ýz , ěj sílu překo at složité, e ezpeč é a riska t í situa e ; Vě ost: „ uď odda ý s é ze i a její ar ádě a loajál í ke s ý adříze ý , respektuj s é spolupra o ík ; Čest: „ uď pří ý a zásado ý, jed ej žd v souladu se s ý s ědo í , t é poslá í tě za azuje : [cit. 25. 8. 2011]. Dostupné na: http://www.25plrb.army.cz/slib.php.

109

p o společ ost, její o atele a jeji h záj . Ideál í o az ojáka zachycený ve

oje ské sli u tak předjí á i ideál í oti a i ojáka – chránit samotné

i stitu e a ideje, a kte ý h jsou t to i stitu e sta ě , přiče ž i stitu e,

obyvatelstvo a demokracie se stávají ve slibu prakticky synonymem.

I kd ž jde o jistý pa ado , že záj u o h a společ osti a státu usí u í at

přísluš í i této společ osti a že společ ost po ě ě itli ě eaguje a zp á o

za itý h ojá í h, je e iste e předsta ideál ího ojáka jakousi zá ukou

ezpeč osti státu, kte é á a ádu a oják . Dík ideál í u o azu ojáka totiž

žd „e istuje ěkdo , kdo ude ezišt ě á it stát či spíše ás sa ot é a áš

ajetek. Te to idol je adále součástí oje ský h ituálů i eřej ý h ý oků

ko u ikáto a ez ohledu a to, zda je a áda s hop a t oře é předsta

pl it či ikoli.

Slib vojáka a vykreslení jeho ideálu ale nepředsta uje jedi ý způso , jak

mi iste st o o a a A áda ČR o az ojáka ko st uuje. V úvodu této

kapitoly jsem uvedl, že demokratické společ osti jsou édia i pu liku k itičtí

k veřej é o i, a p oto jsou po ě ě dosti á h l í a átlak či doko e

demagogii, kterou jsou schopní rozeznat.

Ideální obraz vojáka je proto pouze nehmotným a vykonstruovaným

předpoklade toho, jaký ěl oják ýt, a l užiteč ý p o stát a

společ ost, te to ideál je ale ud žo á i agi á í o i ě fo ál ího sli u.

Jeho opako a é zo azo á í e ýstupe h ko u ikáto a ezajišťuje í u tento

o az a a i MO ČR a AČR se es aží t dit, že „skuteč ý oják odpo ídá ideálu

zachycenému ve slibu. To by dokonce bylo proti aktuálnímu cíli komunikace -

ted odst a it a ié ezi i ilist a oják . Ko u ikáto se p oto pokouší

ideál í o az ojáka dopl it i o jeho „lidskou , a p o ši okou eřej ost

přijatel ou stránku.

Každý z ojáků p oto složí sli , čí ž spl í základ í s sté o é a i společe ské

požada k plý ají í z ideál í předsta o azu ojáka. P otože šak t to

110

požada k ohou ýt ezúčast ě ý i ilistou i sa ot ý ojáke

po ažo á za fo u fa atis u či e ozu u, je e ýstupe h ko u ikáto a

zachyce také o az ojáka „lidského . O kle jde o zo azo á í odi ojáků,

ozho o ů s jeji h lízký i i u ádě í jeji h i di iduál í oti a e p o služ u

v a ádě. Jako příklad ůže sloužit ú ek z rozhovoru s přísluš íke ise,

kte ý l zah ut do p opagač ího idea MO ČR o zah a ič í isi I áku:

„…proč jse se rozhodl jet a isi, to je častá otázka, sa ozřej ě je ta elká fi a č í

oti a e, to si slí , že tak spousta lidí to zakrý á, ale slí si, že je to jedna z tě h

oti ují í h ě í...sa ozřej ě apříklad pro p rote h ik je to příležitost, že prakti k

dost do ře užijí to, o se aučili v ar ádě...“142

Zahrnutí uvedeného výroku do p opagač ího ate iálu ko u ikáto a lze

hápat jako ealiza i o e tál í ko u ikač í st ategie a ílů ko u ika e. Při

za ho á í „ šší h hod ot se ko u ikáto pokouší při lížit a ádu ěž ý

lide . P á ě i di idualita143 a zařaze í oti ů lízký h oha jedi ů civilní

sféře do ý oků komunikátora může ko u ika i t ořit u ěřitel ější.

Faktory ovlivňující obraz armády - veřejné mínění a výsledky komunikace144

O az ojáka a a ád e společ osti ezpo h předsta uje jede

z hla í h ýsledků ko u ika e MO ČR a AČR, ejde šak o záležitost, jež je

fo o a á pouze ko u ikáto e sa ot ý . “o iologi ké ýzku Jiří

Hendrycha provedené v . lete h i ulého století p oz azují, že ůst ezáj u o

142

Škři á ek, J. 2005. Podle: MO ČR, . Česká ise – I ák. [doku e tá í fil MO ČR]. [cit. 15. 8. 2011]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/irak-37286/. 143

Na základě ozho o ů s vojáky i bývalými vojáky mohu konstatovat, že oho z přísluš íků ozbrojených sil má velmi kritický pohled na fungování armád , kte ý se e ojí eřej ě dekla o at. Často se lze setkat se skeptickým postojem k vedení armády i ke smyslu či osti a ád konkrétních situacích. Tato sta o iska šak ejsou ofi iál ě a i eřej ě p eze to á a á i ko u ika e AČR s eřej ostí. Na d uhé st a ě ojá i často p oje ují souhlas a itř í přes ědče í s obecnými hodnotami

jádře ý i e sli u. T to poz atk šak e l získá s ste ati ký ýzku e , ale spíše fo ou ěž ý h ko e zač í h ozho o ů s při liž ě deseti oják a ý alý i oják , p ůřezo ě od hol ý h

pozi až po poddůstoj i ké hod osti. 144

Té atu, jež spoje o s o aze ojáka se tato p á e ě uje též kapitole 6, kde jsou rozebírány „ o ál í oti k a gažo á í České epu lik a zah a ič í h isí h.

111

oje ské záležitosti edl i k ůstu k iti ký h postojů eřej osti ůči a ádě,

kte é jsou ha akte isti ké p o ode í de ok ati ké společ osti He drych

1999, 9-10 a 44-45).

Pozi e a ád e společ osti ted elko ě sou isí s dopady dlouhodobého

fo o á í hod ot, kte é sdílejí čle o é společ osti. Velký ýz a a o az

armády e společ osti ají egati ní konotace spojené s armádou, které

vyplývají z „histo i ké zkuše osti čle ů společ osti. Na o azu české,

espekti e českoslo e ské,145 a ád se tak egati ě p o ítl o ál í dopad

Mnichovského diktátu, před puk utí . s ěto é álk . P estiž, kte ou získali

českoslo e ští ojá i zah a ič í h a ádá h ěhe . s ěto é álky,

lik ido al ko u isti ký eži a politi ká ozhod utí jako nasazení armády

k potlače í p otestů p oti ko u isti ké ad ládě Plzni v roce 1953.

P o le ati k půso í též ok , kd a úze í státu stoupila ojska

Va ša ské ú lu p oti ůli o atel i a ád sa ot é. I kd ž e še h

případe h ešlo o ozhod utí ojáků, ale o ozhod utí politi ké ep eze ta e,

z hlediska formování předsta o „h dé a ádě , plynoucích a jejích historických

„zásluh p o elou společ ost, jde es ěs o egati í li .

Obraz armády ale neformují pouze historické události. Samotný princip, na

kte é je a áda sta ě a – tedy struktura, kde o pozici jedince rozhoduje

hod ost a často i do a služ , či ji á k ité ia, jež ejsou z hlediska součas é

společ osti založe é a li e ál í kapitalis u po ažo á a za „ hod á - vede

k pochybám o dynamice a efekti itě a ád . I stitu e založe á na podobném

principu se stává konzervativní a prosazení inovací v jejích strukturách je

o tíž é.146

146

Toto při oze ě e í pouze p o lé a ád a podo é p o lé lze alézt e ětši ě s sté ů založe ý h a hod oste h a dlouhodo ý h „ ýko e h . Každý s sté á s á pozitiva i negativa, ale

apříklad p o oso , kte é se poh ují soukromém sektoru, je ž ezpo h t oří z ač ou část

112

O az AČR a ojáka e společ osti je ted ýsledke ha akte u společ osti

samotné, jejího fungování a struktur. I díky tomu byl v 90. letech obraz vojáka a

armády z ětší í fo o á sa ot ý i oják a uži po uko če í základ í

oje ské služ , e oť se české eřej osti sk to ala ši oká skupi a jedi ů,

kteří ěli oso í, často i egati í zkuše osti z nedobrovolného pobytu ve

oje ské p ostředí.147

V neposlední řadě fo ují o az a ád a ojáka e společ osti i edializo a á

té ata, jež se týkají hospodaře í a ád , či kázeňský h p ohřešků.

V ko ku e č í a s o od é ediál í p ostředí je vcelku ěž é tlače í

„ ezají a ý h té at i fo a e i, jež ají áde h „pří ěhu , „ska dálu či

„odhale í . ) láště pokud jsou i fo a e spoje s konkrétním politickým

pří ěhe , ozí o i áři se často sta í do pozice kritického kontrolora a

odhalitele „p a d “t eet , -38).148 To se týká i sa ot é a ád , jež

dispo uje z ač ý i fi a č í i p ostředk , z hlediska i ilistů se ůže je it jako

ep ůhled á. M ozí o i áři tak e s aze podat „pří ěh i te p etují mnohé

dě í a ádě jako ska dál í či pod od é.149

Výsledk eřej ého í ě í, kte é ěl z apo at o az a ád a ojáka e

společ osti e d uhé polo i ě . let i ulého století, ukázaly, že se při liž ě

d ě třeti o atel státu do í ají, že a áda není schopna plnit úkoly, které

pl it ěla. Podle další h ýzku ů eřej ého í ě í A áda České epu lik

e la dostateč ě te h i k a e a a p ofesio ál í ojá i e ěli po morální,

zděla ost í a zkuše ost í st á e dostateč é k alit , a si získali dů ě u součas é eko o ik a ý az ě se p opojuje s ha akte e společ osti, ohou ýt i stitu e založe é a hodnostním systému a ozpočto é p i ipu zkost atělé, neefektivní, a tí i edů ě hod é. 147

Dle a átko ě získa ý h ýpo ědí jedi ů, kteří p odělali základ í oje skou služ u a se kte ý i jse a toto té a ho ořil, šlo apříklad o e hod ě a eefekti ě e uží a ý čas ojáků, šika u, po i ost uposle h out ozkaz od ojáků s šší hod ostí ez ohledu a s slupl ost tě hto ozkazů či zděla ost a i telige i ojáků s šší hod ostí, omezení oso í s o od při oje ské služ ě, e ož ost ýdělku, odt že í od odi a přátel a další.

148 O e é Otáz e ztahu i stitu í a édií jse se ale ě o al již obecném úvodu této kapitoly a dále

ve spojitosti s PR akti ita i MO ČR. Ko k ét í příklad „ska dálů spoje ý h s a ádou iz íže. 149

Tí to sděle í se es aží t ářet předsta u, že se a ádě dějí pouze p aktik , kte é po ažuji za z ela „sp á é či souladu s ý i předsta a i o a io ál í a efekti í akládá í s armádními p ostředk .

113

espo de tů “a aš , - podle “a aš a kol. . Předsta o a ádě

a o az ojáka e společ osti tak ještě před e elý i 10 až 15 lety neodpovídal

záj ů a ílů ko u ikáto a.

Po z uše í povinné základní vojenské služ 150 kladl komunikáto dů az a

z šo á í „p estiže po olá í ojáka s íle posilo at ek utač í pote iál AČR a

zajistit dostateč é se e ědo í o ý h p ofesio ál í h ojáků.151 Naplňo á í

předsta o „p estiži oje ského po olá í se ted stalo klíčo ý íle p o

komunikaci s eřej ostí a také fo ou, jak hod o o at

úspě h armádní ko u ika e. K posuzo á í í a ha akte u této „p estiže

opěto ě slouží p a idel ě p o ádě é p ůzku eřej ého í ě í MO ČR

2009, 158 [ oče ka]).

Podle p ů ěž ý h p ůzku ů eřej ého í ě í rá i p ojektů „A áda a

společ ost 152 se od zaháje í p ofesio aliza e a ád dů ě a eřej osti

v a ádu ko ti uál ě ud žuje a p ů ě ý h šedesáti p o e te h dotáza ý h.

P ostou otázku, zda dů ěřují A ádě České epu lik , zodpo ědělo klad ě

v roce 1996 42 p o e t espo de tů. Po zaháje í p o esu p ofesio aliza e

odpo ědělo klad ě - p o e t a tato hod ota se ud žela od oku do

oku . Běhe let 2003–2004 se do ázo u eřej osti a a ádu

p a děpodo ě p o ítlo a gažo á í AČR Afghánistánu a Iráku a dů ě a

150

Nejed á se o z uše í a é po i osti. )áko uší í po i ou základ í oje skou služ l schváleny a podepsány prezidentem v ěhe listopadu oku . “ o ej: Zákon č. 585/2004 Sb. o

a é po i osti a její zajišťování. [cit 20. 11. 2011]. Dostupné na: http://www.army.cz/images/id_0000_1000/172/Z__kon_____585-2004_Sb_.pdf. 151 Na uše é se e ědo í vojáka ůže plý at ze samotné podstaty vojenského povolání. Bojová,

o a á či odst ašují í či ost nachází v každé politi ké p ostředí zastá e i odpů e. Povolání ojáka ůže ýt hápá o jako po olá í člo ěka, kte ý o atele h á í, ale též jako člo ěka, kte ý ez šle ko itě poslou há ozkaz a jeho spe ializa í je iče í a za íje í. “e e ědo í ojáka ep ospí á a i ož á f ust a e z toho, že ojá i e ají zkuše osti z boje a po celou jejich profesi jim

h ozí, že ikd e užijí s ůj ý ik p a i. “e e ědo í ojáka ohou a ušo at i k iti ké ázo společ osti, jež se o je ují jak médiích, tak v okolí sa ot ý h ojáků. 152

Metodika p ůzku ů e lo ož é dostateč ě hod otit p o edostatek informací, a proto je ýsledk z eřej ě é ministerstvem obrany nutné brát s rezervou. Podle Drahomíry Nové se ale etodika a zo ek espo de tů od zaháje í p ůzku ů e ě í, a p oto ají ýzku dostateč ou

ýpo ěd í hodnotu z hlediska ý oje a p o ě postojů eřej osti ůči a ádě No á, D.: 10. 2. 2012. Pers.Kom.).

114

eřej osti a ádu klesla a p o e t. Ni é ě letech 2005–2009 se kolem

až p o e t espo de tů jadřuje to s slu, že A ádě České

epu lik dů ěřuje MO ČR , [Bílá k iha o o a ě]).

V souvislosti s hla í před ěte této p á e je hod é za ěřit pozo ost a

propad eřej ého í ě í z let 2003–2004 a elko ě a li zah a ič í h isí a

o az ojáků a a ád e společ osti. Výše jse u edl, že se p o le atika

zah a ič í isí stá á p o postoj eřej osti ůči a ádě klíčo ý tématem. Jde o

té a, kd a áda ůže „ukazo at , že je užitel á a užiteč á, ož z ač ě

z šuje její ša e a dosaže í její h ko u ikač í h ílů. P ůzku eřej ého

í ě í az ačo al , že eřej ost hápe bojové nasazení AČR a zdále é

úze í spíše egati ě. Například zapoje í český h ojáků do ojů Perském

zálivu ote ře ě podpo o ala zh u a třeti a dotáza ý h. A šak podpo a isí

se postup ě z šo ala. Na ko i . Let a začátke o ého ilé ia dosahovala

příto ost český h ojáků Kosovu 80 procent podpo espo de tů a

podo ý počet dotáza ý h se do í al, že účast České epu lik a

zah a ič í h isí h z šuje p estiž epu lik i k alitu ojáků “a aš 1999, 58-

59).

V souvislosti s oje p oti te o is u se ale e společ osti opěto ě zfo o alo

odmíta é sta o isko ůči oje ský ak í . Na počátku zaháje í ope a í v

Afghánistánu bylo nasazení český h ojáků aklo ě o p o e t espo de tů.

Postupe času se te to údaj ustálil při liž ě na 50 procentech.153 Invaze USA a

jeji h spoje ů do I áku roce 200 se egati ě p o ítla i a elko é postoji

české eřej osti k a ádě sa ot é MO ČR , [Bílá k iha o o a ě]).

O az ojáků a a ád e společ osti a přede ší poziti í postoj ílo é

skupi ůči či osti komunikátora ted e ide t ě sou isí s charakterem její

součas é či osti a také s i fo a e i o jed otli ý h isí h a jeji h účelu,

kte é p o ik ou do disku si ího p osto u. )ah a ič í ise a způso , jakým

153

Nová, D.: 10. 2. 2012. Pers.Kom.

115

budou interpretovány, se proto staly dominantním tématem pro komunikaci

MO ČR a AČR s eřejností.154

Další fakto , kte é ohou o li ňo at o az ojáků a a ád e společ osti, se

vztahují k i fo a í disku si í p osto u a dále a způso u jejich

interpretace. Vliv mohou ít apříklad ěkte é ýdaje České epu lik a

vojenské, resp. zbrojní, záležitosti. To zah o alo apříklad p o áje stíha í h

letou ů JA“ – G ipe , zakoupe í o ě ý h t a spo té u Pa du ,

ode iza i ite í h tul íků a ta ko ého ojska a ealiza i p ojektu a

za ede í o é útoč é pušk Č) . V mediích se objevují základní informace o

tě hto událoste h, ale také zp á o ep ůhled ý h oje ských zakázkách, vlivu

lobby, které je v české společ osti hápá o egati ě, a informace o

addi e zo a ý h e á h služe a ate iálu, kte é MO ČR a AČR pořizo al či

pořizují. Negati í li ají též ediál ě ostře sledo a é „afé oje ský h

přísluš íků a zah a ič í h isí h a p a o íků mi iste st a o a a AČR.155

V udou u lze očeká at, že o az a ád e společ osti o li í též s íže í

ýdajů a oje ské záležitosti o e elých 20 miliard korun, které je plánováno

na roku 2011 – 2013 ČR , [Bílá k iha o o a ě]). V do ě í u, kd lze je

o tíž ě zdů od it oje ské ýdaje, ůže ýt s ižo á í ozpočtu a ád

k ito á o poziti ě, ale ůže ýt také dů ode k t oře í předsta ižší

ak es hop osti a užitel osti a ád . Vli a o az a ád p oto udou ít

154

Již u ást ojů ko u ika e jse z í il, že v souvislosti s ise i přip a ilo MO ČR spe iál í komunikač í a uál , u če é k dosaho á í žádou í interpretace tohoto specifického tématu (Nová, D.: 10. 2. 2012. Pers.Kom.). H atatel ý ýstupe p opaga e isí je fil o á edi e „)ah a ičí ise vydaná v o e a za ěře á a ko k ét í či ost ojáků zah a ičí a dále doku e t „Česká pomoc v Afghá istá u . Projekt vznikl v letech 2004- e spolup á i Mi iste st a o a České epu lik , Ministerstva zahra ič í h ě í a České tele ize a l ealizo á společ ostí A - NEWS, s.r.o. (Srovnej: MO ČR: Fil otéka. [cit 2. 4. 2012]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/scripts/detail.php?pgid=26). 155

B l zaz a e á afé český h ojáků zah a ičí, kteří a s é a e í a těle osili nacistické symboly, a dále případ jed á í, jež lo oz ače o za ko upč í “ o ej: ČTK , podle iDnes, 2009. „V a ádě odhalili dalšího ojáka osí ího a isti ké s ol . [cit 2. 4. 2012]. Dostupné na: http://zpravy.idnes.cz/v-armade-odhalili-dalsiho-vojaka-nosiciho-nacisticke-symboly-p58-/domaci.aspx?c=A091127_175326_domaci_jw a iDnes zprávy z: 17. 2. až . . : „Kauza

ákupu t a spo té ů Pa du p o českou a ádu [cit 2. 4. 2012]. Dostupné na: http://zpravy.idnes.cz/korupce-kolem-transporteru-pandur-duj-/domaci.aspx?o=0&klic=64107).

116

také zp á o ode iza i a spe ializa i oz oje ý h složek a eposled í řadě

personální obsazení postu ministra obrany.156

Závěr kapitoly

V této kapitole jsem se zabý al ztahe eřej ý h i stitu í, édií a

eřej osti a tuto p o le atiku pře esl do p akti ké o i součas ý h ýstupů

a ád í ko u ika e. Na základě Be ge o ý h, Lu k a o ý h či

Fou aulto ý h tezí jse zaujal sta o isko, že o li ňo á í o sahu disku su

lze fo o at e ze „p a d a p osazo á í této e ze p a d diskursu získat

spe ifi kou fo u o i. Přiče ž ož osti a způso o li ňo á í disku su a

charakter moci jsou v každé společ osti a politi ké zříze í spe ifi ké a zá islé

a st uktu á h společnosti a na nástrojích a strategiích, které komunikátor

užije p o p osazo á í last í h p a d.

Politi ký s sté a hod ot e společ osti, kte é dete i ují oje sko-civilní

ztah , ted edou českou a ádu k akti í ko u ika i s eřej ostí i politi kou

rep eze ta í p ostřed i t í last í h ko u ikač í h ka álů a last í h akti it.

T to akti it lze kládat jako pokus o osp a edl ě í e iste e a či osti

a ád , ale též jako s ahu získat li a politi ké ozhodo á í. Celko ě jde o

ha o iza i záj ů ko u ikátora a cílové skupiny, a tí i t áře í předsta

společ é ide tit a záje é zá islosti. Jed á se o ěž é p o es p o

ko ku e č í ko u ikač í p ostředí a a áda, podo ě jako ji é i stitu e či

další su jekt společe ský h ztahů, uží á dostup é ástroje k o li ě í

společe ský h i te ak í. Celko ě ted jde o zajiště í li u a politi ký klus a

rozhodování o vojenských otázkách v české politi ké p ostředí.

156

Ve ýše u ede é ýčtu jse při oze ě u edl pouze t aspekt , kte é po ažuji za ýz a é z hlediska ko u ika e MO ČR a AČR. Vý az ý li při oze ě ohou ít i další i fo a e a p a d v diskursivním prostoru, které jsou na komunikátorovi zcela nezávislé.

117

Přesto je ko u ika e A ád České epu lik fo ál ě ep eze to á a jako

p oje ote ře osti a ád a pl ě í po i osti i fo o at eřej ost o či osti

i stitu e. )á o eň je p eze to á a jako s aha získat s patie eřej osti a

elko ě dosaho at ko se su ezi oják a i il í sfé ou. Ko u ika e šak ůže

být chápána i jako mocenský nástroj, který v případě MO ČR a AČR s ěřuje

k získání financí v apjaté ozpočtu státu.

Po te h i ké st á e p oděla ko u ika e MO ČR a AČR z ač ý ý oj, a kte é

se p oje il stup do NATO a pře zetí alia č í h ko u ikač í h st ategií.

Komunikace se modernizovala, syste atizo ala a e t alizo ala a postup ě

dosáhla k alit, kte é, dle ého ázo u, přesahují sta da d ko u ika e

eřej ý h i stitu í České epu li e. Přede ší fil o é ýstup , i te eto á

prezentace, PR akce a práce s o i áři, její ž á i je žu alistů

posk to á a p estiž í ož ost při ášet ojedi ělé zp á o dě í a ádě,

posk tují a ádě z ač ý ko u ikač í „kapitál , a tí i ož osti o li ňo at

z ě í i fo a í diskursivním prostoru.

Hla í li a oz oj ko u ika e MO ČR a AČR s eřej ostí á ale předsta a, že

se a áda od eřej osti zdaluje dík s é p ofesio aliza i a dík ústupu

vojenských otázek do pozadí k ůli palči ější společe ský té atů .

Mi iste st o o a se p oto pokouší při lížit eřej osti p akti kou či ost

ojáků a a ušo at po sl é a ié ezi i il í a oje skou sfé ou. Dů aze

a p eze ta i zah a ič í h isí se dále s aží osp a edl it e iste i český h

oz oje ý h složek a t ořit o az ojáka a a ád e společ osti, je ž ude

odpo ídat předsta á ko u ikáto a a ude posilo at dosaho á í jeho ílů.

Při hod o e í efekti it ko u ikač í h s ah MO ČR a AČR si p í řadě

usí e u ědo it, že dopad akti í ko u ika e še h eřej ý h i souk o ý h

subjektů je el i o tíž ě ěřitel ý. P o MO ČR a AČR je důležitý o ito i g

médií a dále p a idel é ěře í eřej ého í ě í, podle kte ý h ko u ikáto

p ů ěž ě p o ěňuje s ojí ko u ikač í st ategii.

118

Je šak ut é poukázat a fakto , kte é se a o azu ojáka a a ády ve

společ osti ý az ě podílejí a ko u ikáto je e ůže o li it. Jde apříklad o

struktu ál ě eta lo a é předsta o histo i ké ý oji české společ osti a o

„zkuše osti o atelst a s a ádou. O to hůře pak z í ají ýdaje a oje ské

záležitosti ozpočtu ČR. A áda si e ůže če pat z jisté „e otič osti a

zajímavosti či osti ojáků a jeji h a e í, i é ě í o é do ě, kd je

legiti ita a ád posta e á přede ší a h poteti ký h h oz á h a izi í h, je

o hajo a a ád ího ozpočtu ko f o to á a s pravdami, které mají pro

politickou reprezentaci o obyvatele státu ětší ele a i.

Pa ado ě se tak lze p ůzku e h eřej ého í ě í setkat s ázo e , že Česká

republika a ádu potře uje, ale AČR stojí příliš oho fi a í a je eefekti í.

Ni é ě ěře í eřej ého í ě í často spíše ěří o e tál í s patie

armády u espo de tů. Ukazuje ale, že předsta o a ádě jsou p o ě é

v zá islosti a i fo a í h pl ou í h ze sdělo a í h p ostředků i od sa ot ého

ko u ikáto a. Ko u ika e AČR a MO ČR s eřej ostí tak ezpo h ůže

o li it i politi ké p o es , jež se a ád ezp ostřed ě týkají a jež jsou zá islé

a í á í a ád a ojáků ze st a ši oké eřej osti.

119

Kapitola 3: sociální situace: zahraniční mise - Afghánistán a Irák

Z ú odu této p á e plý á, že užití disku si í a alýz usí ýt

ztaže o ke konkrétnímu tématu komunikace, e oť a ati a a „p a d

v diskursivním prostoru popisují konkrétní sociální situace a procesy. Cílem této

kapitol je u ést čte áře do so iál í situace, ke které se vztahuje diskursivní a

narativní analýza provedená v kapitolách 4, 5 a 6. )a tí to účele jse z olil

zah a ičí ise České epubliky v Afghánistánu a Iráku.

V této části p á e se opěto ě od hýlí od hlu oké disku si í a alýz a

sledo á í disku si í h p o esů a á i p ůřezo é desk ip e předsta í

sociální situaci, ke kte é se oje a alýza ztahuje. Ne í ý íle t ářet

o é předsta o ope a í h Afghánistánu a I áku či opěto ě ei te p eto at

již ohok át popsa é situa e a události. Přesto je ale ut é ko u ikač í

situa i k eslit, ož se eo ejde ez předsta e í ého su jekti ě

zabarveného pohledu na nedávné události.

Zahraniční mise jako téma komunikace

Jak vyplývá z před hozí kapitol , od přijetí ko u ikač í h sta da dů

NATO v o e se zah a ičí ise stal hla í té ate ko u ika e MO ČR

a AČR s eřej ostí i té ate , kte é z ač ě o li ňuje o az ojáků a a ád e

společ osti. )ah a ič í ise ted ý az ě sou isí s politi ký i p o es u itř i

ě státu. Ko st uo a é ýz a o zah a ič í h isí h ze st a MO ČR a AČR

ohou p oto ýt užit k de o straci diskursu jako diskursivní i sociální praxe.

120

A áda České republiky sílá s é oják a základě po ěře í politi ké

ep eze ta e do isí, kte é jsou oz ačo á jako oje ské, hu a itá í,

monitorovací či eko st ukč í. Tyto mise jsou prezentovány jako edíl á součást

či osti oz oje ý h složek oha čle ský h států sd uže ý h s lou ami o

t oře í st uktu OSN, OBSE, EU i NATO. V období let 1990–2011 byli

českoslo e ští a čeští ojá i zapoje i elke do zah a ič í h isí, kte é jsou

již ofi iál ě uko če .157

Mise předsta ují jedi eč ou příležitost jak de o st o at české eřej osti

či ost a ád , a tí ko st uo at předsta užitel é k udo á í pozitivního

postoje eřej osti k český oz oje ý složká . Dík to u ají zah a ič í

mise potenciál pro prosazování skrytých ko u ikač í h ílů armády,158 e oť

poskytují a gu e tač í p osto p o o hajo u e iste e oz oje ý h složek

státu a p ostředků a ě akláda ý h.

Nasaze í český h ojáků zah a ič í zá o eň předsta uje iziko é té a

komunikace, jehož „ e hod á i te p eta e ůže a ád í záj poškodit.

V součas ý h st uktu á h estfálského ezi á od ího s sté u, podepře ého

o jekti í ezi á od í p á e , je p í řadě ut é řešit otázku slá í

český h ojáků a úze í izího státu. “oučas é st uktury tak vedou k předsta ě

o důležitosti právních, ezpeč ost ích i o ál í oz ě ů oje ského asaze í.

T to oz ě se p oto p o ítají i do tezí této p á e, kte ý se ě uji

v následujících kapitolách.

Ko u ikač í iziko plý ají í ze zah a ič í h isí předsta ují též ěž é

události, které jsou spojeny s půso e í a ád a ojo ý h ak í h. Tyto

události ohou ýt i te p eto á jako zá až ý edostatek s hop ostí a ád

– jde apříklad o usmrcení vojáka oji, či o ehod a další i ide t . ) láště u

misí, o kterých ejsou čle o é cílové skupiny přes ědčeni, že ezp ostřed ě 157

Počet aktuál ě p o íhají í h isí AČR k če u l . Čeští ojá i se dále aktuál ě účast ili isí OSN v Kongu, Kosovu a Afghánistánu v celkovém počtu pěti pozo o atelů. [cit. 10. 6. 2011]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/historie-misi/historie-zahranicnich-misi-3699/. Viz také příloha . 158

Viz předchozí kapitola.

121

souvisí s obranou st uktu , e kte ý h žijí ted tz . české stát osti), mohou mít

uvedené události negativní dopady. Další iziko ý té ate ko u ika e je

přip a e ost český h ojáků a asaze í zah a ičí a te h i ká a e ost

armády pro boj v eo klý h pod í ká h, jež ůže ýt opěto ě

i te p eto á o „poziti ě i „ egati ě .

Výše u ede á té ata, jež se týkají zah a ič í h isí, ohou ýt před ěte

kritických informací, které pronikají k eřej osti a ají li a o az a ád e

společ osti, a tím i na následné politické procesy, které jsou s armádou a jejími

úkoly spojeny. N í se za ěří a st uč é k esle í základ í ko u ikač í

situace, ke které se vztahuje diskursivní analýza uvedená v následujících

kapitolách. Ni é ě lze předpokládat, že i fo o a ý čte ář á last í

předsta u o to , jaké dů od edl k zahájení ko k ét í h zah a ič í h isí.

Situace: válka proti terorismu, Afghánistán a Irák

O klý postup při sílá í isí je, že čle o é struktur, které jsou

azý á „ ezi á od í společe st í v souvislosti s reakcí na konstatované

„po uše í či oh ože í í u a ezi á od í ezpeč osti, požádají čle ské stát o

ak e, kte é jsou líže spe ifiko á konkrétních procesních úkonech (obvykle

rezolucích). Dle p o es í h postupů zakot e ý h p a idle h Charty OSN a

v ústa í pořádku ČR ozhod e ásled ě politi ká ep eze ta e České

epu lik o slá í ojáků a zah a ič í ise.

V případě Afghá istá u a I áku l eřej osti předsta e spe ifi ké dů od

k zaháje í oje ský h ope a í, kte é se odlišo al od před hozích misí.

)jed oduše ě lze ří i, že šlo přede ší o pa ti ipa i České epu lik a akti í

politice USA a NATO v rámci ozbrojeného boje proti globálnímu terorismu po

roce 2001. Přestože jde o jednotný základní motiv, u o ou případů -

122

Afghánistánu i Iráku - byly okolnosti, za kterých byl útok na cílové oblasti

zaháje , z ač ě odliš é.

Globální válka proti terorismu159

Problematika mezinárodního terorismu není v bezpeč ost í disku su

o é té a. Hla í dů az a oj p oti ezi á od í u te o is u se o je uje 60.

a 70. letech minulého století v souvislosti s přijí á í ezi á od í h ú lu o

před háze í a potlačo á í p otip á í h ásil ý h ak í za ěře ý h a i il í

obyvatelstvo. V tomto období docházelo také k fo ál í u odlišo á í státního

te o u a aktů ezi á od ího te o is u.160

Globální boj p oti te o is u hláše ý předsta iteli USA, v rámci kterého byly

zaháje útok a Afghá istá a I ák, ale áleží do ý ojo ého období pojmu

„te o is us po uko če í ipolá í ko f o ta e. V tomto období je terorismus

pojímán ve specifických konotacích spojených s bojem USA proti takzvanému

islámskému fundamentálnímu terorismu.

Běhe . let i ulého století došlo h ed k ěkolika o o ý útoků a

americké cíle. V o e l íle o o ého útoku ko ple “ ěto ého

obchodního centra161 a v o e došlo k útoku a fede ál í udo u e ěstě

Oklahoma. Dle zá ě ů p o ede ého šetřo á í byly v o ou případe h útok

připsá adikál í usli ů (Hendrickson 2002, 99-100).

V roce 1998 oficiál ě hlásil ůd e skupi Al-Káida, Usáma bin Ládin, svatou

válku proti států , kte é po ažo al za součást či spoje e západ í i iliza e -

fatvu. V ní vyzval muslimy k aždě í A e iča ů, ojáků i i ilistů, a jejich

spoje ů po elé s ětě. Další útok p oti a e i ký ílů p o ěhl Nairobi

159

U ealiza e álk p oti te o is u se ůže o je o at také poje álka p oti „te o u . V souvislosti s Afghá istá e a I áke se také začalo uží at spoje í od GWOT álka p oti te o is u k COIN álka p oti e elů či z ouře ů . Ačkoli jde o fas i ují í p o es z ě áz ů a ož á i hápá í stej ý h ko fliktů, i e ě í a to , z jakého dů odu ko flikt začal a z jakého dů odu do ěj Česká epu lika stoupila. „P o ě a ofi iál í h p a d čase ale jistě ohla být zajímavým náměte p o další

výzkum. 160

Srovnej: Tilly, Ch. 2006. 161

“kupi a te o istů u ístila do podze í h ga áží se e í ěže “ ěto ého o hod ího e t a nákladní

automobil s ý uš i ou. Vý u h za il oso a sto k další h z a il Vadlamundi 2007, 112).

123

v Keni a Dar es Salaamu v Ta za ii, kd došlo ke z iče í a e i ký h a asád.

Útoky zabily 224 lidí a ěkolik sto ek lidí z a il . V šetřo á í událostí se zhostila

Ná od í ezpeč ost í age tu a Natio al “e u it Age – NSA) a Obranná

zp a odajská služ a Defe se I tellige e Age – DIA) USA. O ě i stitu e

konstatovaly, že důkaz o pů od í h útoků s ěřují p á ě k organizaci Al-Káida a

k posta ě Usá in Ládina.162

Útoky na americké ambasády vyvolaly odvetnou vojenskou reakci ze strany

předsta itelů U“A. Na základě zp a odajský h i fo a í od ýz ěd ý h služe

v slalo a e i ké á oř i t o a u če é íle na území Súdánu163 a Afghánistánu

ěkolik říze ý h střel. T to íle l oz ače jako te o isti ká ý iko á e t a

a základny pro výrobu a skladování bomb. Útoky byly vedeny s primárním cílem

poškodit Al-Káidu a zabít Usámu bin Ládina. Po útoku na cíle v Afghánistánu a

Súdánu vystoupil americký prezident Bill J. Clinton164 s eřej ý p oje e o

vojenské akci proti Al-Káidě. U edl, že Usá a i Ládi eřej ě hlásil

“poje ý států a e i ký te o isti kou álku a že U“A udou a tuto álku

akti ě reagovat (Vadlamudi 2007, 105).

Poslední události, které vedly k defi iti í u hláše í akti í a ozsáhlé álk

proti globálnímu terorismu ze st a U“A a jeji h spoje ů, se odeh ál . září

. Došlo k ú osů ěkolika i il í h letedel, z i hž d ě l užit jako

říze é střel p o zasaže í “ ěto ého obchodního centra v New Yorku a jedno

k zasaže í udo Ministerstva obrany USA Pentagonu. Pří ý ásledke

zásahů přišlo o ži ot 2 973 lidí.165

Po útocích vystoupil s projevem k á odu o ě i augu o a ý p ezide t U“A

George W. Bush166 a prezentoval útoky na americké cíle jako úder sil zla proti

silá do a a jako úde t ářů p oti západ í u pok oku. Násled ě hlásil

162

Acts of Terror: [cit. 3. 3. 2012]. Dostupné na: http://www.rewardsforjustice.net/. 163

V té do ě l “údá ještě jed í státe . 164

Ve funkci 1993 – 2001. 165

9/11 Report: [cit. 4. 3. 2012]. Dostupné na: http://govinfo.library.unt.edu/911/report/911Report.pdf. 166

Ve funkci 2001 – 2009.

124

aktivní a rozsáhlou globální válku proti terorismu (Bush 2001, podle Nekvapil a

Lauder 2010, 624).

A e i ká ad i ist ati a dle očeká á í hledala i ík útoků z . září ezi

skupinami, kte é po ažo ala za te o isti ké. I přes ohá podezře í

z před hozí h šetřo á í ale jas ého i íka za . září A e iča é ezpeč ě

oz ačit e ohli, dokud se k útoků epřihlásil ůd e o ga iza e Al-Káida,

Usáma bin Ládi . Ko e září e sílá í tele iz ího ka álu Al-Džazí a

p ohlásil, že útok jsou odpo ědí a po íže í a deg ada i usli ského s ěta ze

strany západu v čele s U“A. Bi Ládi dále oz ačil a e i ká ojska a jeji h

spoje e za křižá ké síl , kte é dlouhodo ě ealizují p oti usli ů křesťa sko-

žido skou křižá kou ka paň čele s hla í křižáke Bushe i Ládi ,

podle Nekvapil a Leudar 2006, 368).

Po it po íže í, o kte é lu il Usá a i Ládi , plý al částeč ě ze

stude o áleč ého odkazu a částeč ě z další h skuteč ostí, kte é p otí al .

polo i u . století a ko e stude o áleč ého o do í. Přede ší šlo o

příto ost ojsk U“A Saudské Arábii a o dlouhodobou podporu Izraele ze

st a A e iča ů Ei hler 2010, 183). Za pozornost stojí také aktivní americká

zah a ič í politika za ěře á a o last Af i kého ohu a další ze ě

s muslimským vyznáním – přede ší I ák, Í á a Pákistá .

Po íže í, o kte é lu il bin Ládin, je ale také výsledkem celkové dominance

ko st uktů hod ot a ideologií pocházejících ze západní Evropy a USA

v diskursivním prostoru.167 Ládin i Bush tak při z ač é zjed oduše í a při

přijetí ko st uktu i ilizač í h ok uhů mohli celý konflikt chápat jako jakýsi

i ilizač í střet.168 Model civilizací se v ezpeč ost í diskursu ustálil a pojmy

te o ista, a a či usli začal ýt západ í disku su často použí á jako

synonymum.

167

“ o ej apř.: )aka ia, F. nebo Wallerstein, I. 2005. 168

Srovnej: Huntington, S. 2001.

125

Dík to u, že ofi iál í ý ok po házejí í z USA a západní Evropy mohly pronikat

do ětši ko u ikač í h ka álů s ěta, eta lo ala se tak předsta a „západu ,

který se brání p oti útoč íků z „ usli ské i iliza e . Naopak ezi oha

usli se eta lo ala předsta a o a usli ské i iliza e p oti

neokolonialismu západu.169

Reflexí útoku z . září se té a te o is u propojené s muslimským

fundamentalismem stalo dominantním tématem v ezpeč ost í disku su

ětši ze í s ěta.170 Předsta itelé i stitu í ohý h států, čet ě České

epu lik , začali zdů azňo at již dlouho z á ou skuteč ost, že te o is us ůže

oh ozit ezpeč ost ži otů a ajetku o atel států kdekoliv a s ětě.

Důsledke eta lo á í tě hto předsta disku su la akti í podpo a álk

p oti te o is u zaháje é předsta iteli U“A. Teroristické útoky a následné

zaháje í akti ího oje p oti glo ál í u, fu da e tál í u či usli ské u

terorismu ze strany USA a jejich spoje ů utvrdily o ě „strany pomyslného

konfliktu v jejich předsta á h o epříteli.

Bitevní pole Afghánistán

V užít poje „ álka je z éto i kého hlediska ezpo h ož é i e

spojitosti s te o is e . )jed oduše ý ýklade poj u politič a, který

ozp a o al Ca l “ h itt, lze álku oz ačit jako ozhodují í hol politi ký h

p o esů, kd jed a skupi a fo ál ě oz ačí d uhou skupi u za epřátelskou a

zahájí proti ní akce s cílem prosadit vlastní zájem destruktivní silou (Schmitt

2007, 19-29). “ou o tě hto ak í, kte ý je – ať už ofi iál ě, e o eofi iál ě –

zaháje i uko če , pak azý á e álkou. )á o eň lze předpokládat, že každý

jedi e á předsta u o to , o je to álka, i kd ž se jeho předsta a fo uje

tře a je a základě jed oho ko k ét ího příkladu. V hláše í álk p oti

169

“ o ej apř.: )aka ia, F. a Ka oo i, P. A. a F ale , T. . 170

Vycházím z témat, která definovala OSN jako hlavní hrozby pro mezinárodní bezpeč ost po . září 2001. Srovnej: UN. [cit. 2. 4. 2012]. Dostupné na: http://www.un.org/wcm/content/site/undpa/main/issues/counter-terrorism.

126

terorismu ze strany USA tak bylo logickou reakcí na útoky z . září, kte á

s ozu itel ě jadřuje ej šší hol epřátelst í p oti tě , kdo útok

ealizo ali. Realiza e álk p oti te o is u se šak stala po ě ě

proble ati kou záležitostí.

Te o is us je spíše ideou spe ifi k p o ádě ého ásil ého odpo u p oti

dominantní autoritě než ote ře ý střet z epřátele ý h skupi . V případě álk

p oti te o is u se o je uje otázka, jak ůže stát ojo at p oti idejí za užití

t adič ěji pojatý h áleč ý h ást ojů. Pokud se jedinci hlásí k „te o isti ké u

s ýšle í , je jeji h za íje í či za í á í o tíž é. Dokud se toto s ýšle í ep oje í,

jsou tito jedi i řado ý i i il í i o ateli a jeji h postih l rozporu s

liberálně de ok ati ký i hod ota i, ke kte ý se U“A a jeji h spoje i hlásí.

Te to fakt je při oze ě součástí te o isti ké taktik , kte á se i ula ze slabosti

teroristických skupin, v po o á í se silou států. Lidé, kteří jsou oz ače í za

teroristy (teroristé), zk átka epřistupují a odel oje u ifo ě oz ače ý h

skupi , kte é se p oti so ě posta í a přehled é bitevním poli. Boj proti tě to

lidem tak p oto žd spadal spíše do oje s o ga izo a ý zloči e . )aháje í

glo ál í álk p oti te o is u ted při eslo dilema, jak bude tato válka vedena.

Jedním z řeše í tohoto pa ado u lo posíle í ezpeč ost í h p o edu u itř

státních struktur, které se cítily být te o is e oh ože . Tí se ale o ezují

přede ší p á a t ořitelů tě hto st uktu – tedy obyvatel, ož vede k posílení

at osfé st a hu, kte ou se te o isté pokoušejí s ý i či t ořit. Válka p oti

terorismu založe á a sta da d í h postupech by se navíc ijak eodlišo ala od

„ álk p oti k i i alitě a taková válka se pod vlivem událostí z . září 2001

e ide t ě eje ila jako adek át í eak e.

Válka proti terorismu byla proto realizována podstat ě aza t ější i k ok . 7.

říj a 2001 zahájili předsta itelé “poje ý h států a e i ký h operaci Trvalá

svoboda,171 jež předsta o ala oje skou di e zi glo ál í války proti terorismu.

171

Enduring Freedom.

127

A láda U“A ohla e ál e užít oje ské p ostředk , kte é ěla k dispozici,

oz ačila uk ý á í a podpo o á í te o istů a úze í s ho a ého státu za akt

ag ese a epřátelst í tohoto státu, a proto lze na tento stát uplatnit tradič ě

zakotvený nástroj mezinárodního práva - p á o a se eo a u dle člá ku

Charty OSN (Gray 2008, 160–166). V souladu s výkladem práva na sebeobranu

dle ýše u ede ý h kritérií b lo ož é osp a edl it oje ské ak e p oti

ko k ét í států .

Operace Endu i g F eedo se za ěřila a o lasti, kde údaj ě ěli ýt příto i

te o isté, či jeji h akti í podpo o atelé a pa t eři. Mi o Filipí , o last

Afrického rohu, Gruzii a Kyrgyzstán byla hlavní pozornost vojenských jednotek

U“A za ěře a a úze í Afghá istá u,172 kte é posk to alo po ě ě ezpeč ý

p osto p o skupi , jež l ze st a „západu oz ače jako te o isti ké.173

M ozí spoje i U“A u ede ý ýklad p á a a se eo a u přijali. Předsta itelé

států NATO fo ál ě akti o ali člá ek Washi gto ské s lou o kolektivní

se eo a ě a zapojili se do oje ský h ak í p oti Afghá istá u. Česká epu lika

jako elati ě o ý čle NATO akti ě posk tla p o oj Afghánistánu své

jednotky, které jsou po ěkolika o ě á h příto a afghánském území

dodnes. V Afghánistá u půso il oje ské pol í e o i e, čet o h a a

skupi Voje ské poli ie, jed otk k zajiště í říze í hla ího letiště Kábulu,

jed otk eteo ologi kého a že ij ího za ezpeče í, ko ti ge t spe iál í h sil

601. skupiny, vrtulníkové jednotky a jednotky s úkole zajistit a o h á it či ost

eko st ukč í h tý ů provinciích Lógar a Uruzgán.174

Válka v Afghá istá u předsta uje takzvaný asymetrický konflikt, pro který je

ha akte isti ký gue illo ý způso oje a nerovnost stran. )ah a ič í síl

Afghánistá u kazují z ač é úspě h v aplňo á í s ý h předsta o oji p oti

172

Později se oje se přesu ul také a úze í Pákistá u. 173

De atě o dů ode h a tí i legiti iza i útoku a Afghá istá se ě ují kapitol , a , kte é o sahují disku si í a alýzu a gu e tů ze st a MO ČR a AČR i jeji h k iti ké hod o e í. 174

MO ČR: Histo ie zah a ič í h isí: [ it. . . ]. Dostup é a: http://www.mise.army.cz/historie-misi/historie-zahranicnich-misi-3699/.

128

terorismu, pokud ají příležitost ojo at s „te o ist v pří é střetu. “íl

odporu p oti západ í „okupa tů ale tuto ož ost posk tují je álokd , a

proto se situace v zemi opakovaně p oje uje á azo ý i útok a pe a e t í

nestabilitou.175

Útok na Irák

I kd ž álku I áku lze po ažo at za pří ý důsledek ope a e E du i g

F eedo , dů od k zahájení operací v I áku l odliš é ež případě

Afghá istá u. Počátke oku zah ul George W. Bush eži “addá a

Husajna a Irák do „os zla , kte á sd užo ala takz a é „zloči é stát .176

Navzdory postoji ěkte ý h čle ů Rad ezpeč osti O“N přijal říj u

Ko g es “poje ý h států a e i ký h ezolu i, kte á po olila užití a e i ké

vojenské síl p oti eži u “addá a Husaj a a jeho ze i. I á ké st ategi ké íle

se ko e oku stal te če a e i kého o a do á í. V řez u

následovala operace Irácká svoboda177, jež podstatě z a e ala o saze í I áku

ojsk U“A a ěkolika jeji h spoje ů. Poze í oje začal . řez a a l

uko če ěhe ěkolika týd ů Ei hle , 280–282).

)ařaze í I áku do skupi „zloči ý h států ze st a G. W. Bushe e lo

přek api é, e oť l eži “addá Husaj a očí h do i a t í h čle ů O“N

zkompromito á již od apade í Ku ajtu o e . Přek api é šak lo užití

síly proti Iráku, kte é olalo z ač é ozpak i odpo ze st a předsta itelů

oha ze í s ěta.

175

“oučas í předsta itelé spoje ý h států a e i ký h ají úmyslu stáhnout své jednotky z Afghá istá u do ko e oku . “ o ej: iD es. z: . . : Afghá istá a I ák l z teč é álk . M slí si to každý třetí ete án. [cit. 3. 4. 2012]. Dostupné na: http://zpravy.ihned.cz/c1-53114700-

afghanistan-a-irak-byly-zbytecne-valky-mysli-si-to-kazdy-treti-americky-veteran. 176

Katego ie zloči ý h států je dosti p o le ati ká a defi o á í, e oť ji u čuje sá i te p et. V meziná od í p á u lze je o tíž ě ří i, o je ěřítke p o zloči osti. Geo ge W. Bush oz ačil zloči é stát a základě ěkolika ukazatelů: stát po ušují ezi á od í p á o apř. tí , že se pokoušejí získat z a ě h o ad ého iče í , stát po ušují lidská p áva, státy nespolupracují s ezi á od í společe st í a kazují ag esi í politiku ůči okolí. “ ý způso e šak podo ě

eze á katego ie šla apliko at i a sa ot é “poje é stát a e i ké “ o ej: )aka ia, F. . 177

Iraqi Freedom.

129

O je ilo se oho zdů od ě í, p oč U“A tak áhle zahájil útok a I ák a

mnohé z nich se vracely ke globální ál e p oti te o is u. I ák l ařče , že

proti rezolu í O“N eu ožňuje ko t olu s ého a ze álu a že dispo uje

z a ě i h o ad ého iče í. O je il se spekula e, že i á ký ůd e “addám

Husaj podpo uje ezi á od í te o is us a z a ě chce poskytnout

te o isti ký skupi á . M ozí též poukazo ali a edod žo á í lidský h p á

v I áku a a po i ost „ i ilizo a ý h států zak očit rámci humanitární

intervence. Nalezla se ale i ji á s ětle í. Někte á vycházela z realistického

přístupu k ezpeč osti a poukazo ala a fakt, že se a i á ké úze í a hází

z ač é ožst í k alit í op a o saze í elati ě sla ého I áku u ožňuje

“poje ý států a e i ký ozšířit sfé u li u a Blízké ý hodě Ei hle

2010, 283-289).178

Jako ejp a děpodo ější s ětle í oti ů pro zahájení útoku na Irák se jeví

ko i a e ýše u ede ý h dů odů, pod jeji hž tlake ětši a a erické

společ osti, o ilizo a á následky z . září , přijala adikál í přístup

k aktuál ě defi o a ý ezpeč ost í h oz á .

Jako spoje e U“A a akti í čle NATO pa ti ipo ala Česká epu lika ejdří e a

akcích v Kuvajtu v rámci operace Trvalá svoboda. Tam v souvislosti s akcemi USA

v I áku slala p oti he i kou jed otku p o případ asaze í he i ký h z a í

ze strany Saddáma Husajna. Nešlo ted o pří é zapoje í do ak í Iráku od jejich

počátku, ale o pokus o projevení spojenectví s U“A é ě kontroverzní formou,

kte á eflekto ala spo ost útoku a I ák. Pod záštitou sta ilizač í h a

eko st ukč í h isí NATO rámci operace Irácká s o oda se půso e í české

a ád přesu ulo . k ět a z Kuvajtu do irácké Basry.179

České asaze í Iráku údaj ě e ělo p i á ě ojo ý ha akte , ož je e

ý o í h AČR zdů azňo á o. V I áku půso ila přede ší oje ská pol í

178

Více viz závě eč á de ata kapitol a . 179

MO ČR: T alá s o oda, p otite o isti ká ope a e – 2003, Kuvajt. [cit. 22. 3. 2012]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/scripts/detail.php?id=3688.

130

nemocnice a dále útvar speciálních operací voje ské poli ie, kte ý údaj ě pl il

pouze o h a ou či ost p o e o i i a VIP oso .180 Mezi další uskupení

česká a ád I áku patřil apříklad hu a itá í odřad, P ek N“E Natio al

Support Element) a Skupina CIMIC (pro vojensko-civilní spolupráci).181

Česká a áda uko čila pa ti ipa i a ak í h Iráku v o e . Přestože se

ětši a izí h ojsk stáhla z Iráku v lete h až , příto ost a e i ký h

jednotek a souk o ý h ezpeč ost í h a oje ský h společ ostí v Iráku trvá do

součas osti.182 “itua e je podstat ě klid ější ež Afghánistánu, ale

v ej ližší h lete h elze očeká at uko če í še h ásil ostí.183

180

S.O.G. historie. [cit. 22. 2. 2012]. Dostupné na: http://www.sog.army.cz/historie.html. 181

MO ČR: T alá s o oda, p otite o isti ká ope a e Ku ajt: [ it. . . ]. Dostup é a: http://www.mise.army.cz/scripts/detail.php?id=3688. 182

Jed á se alou skupi u a e i ký h jed otek o počtu e elý h ojáků. Vojá i h á í velvyslanectví USA a VIP osoby. Nadále v ze i zůstá ají ojá i jako i st uktoři a dále soukromé

ezpeč ost í společ osti. “ o ej: iD es. z: . . . Posled í a e i ké ojo é jed otk opustil po devíti letech Irák. [cit. 3. 4. 2012]. Dostupné na: http://zpravy.ihned.cz/c1-54231880-posledni-americke-bojove-jednotky-opustily-po-deviti-letech-irak. 183

Operation Iraqi Freedom. [cit. 22. 2. 2011]. Dostupné na: http://www.usf-iraq.com/.

131

Kapitola : Analýza argumentů - legitimita a právo

Posta e í české a ád e společ osti, kte é jse popsal před hozí h

kapitolá h, dete i uje íle ko u ika e i způso , jaký ude ko u ika e

realizována. V p í řadě je ko u ika e a ád ázá a legislati í á e ,

je ž sta o uje st uktu u stát í h i stitu í a podřaze ost oje ské o i i il í

kontrole. Témata a obsah komu ika e tak do z ač é í usí odpo ídat

po i oste , kte é p o a ádu plý ají ze záko ů a ezi á od í h s lu .

Legiti ita získa á a základě p á í h a gu e tů p oto h aje oblasti

ko u ika e MO ČR a AČR p i á í oli.

Právo je díky svému zakotvení ve stát í h i ezi á od í h i stitu í h sta ě o

té ěř a o eň ate iál í skuteč oste , jež utí akté společe ský h

p o esů i te p eto at last í či ost tak, a la v souladu s tě ito

skuteč ost i.184 Z p á ího hlediska je ted legiti ita še h a ád í h akcí

odvozena od jejich souladu s p á í řáde České epu lik , e oť jeho

a uše í edlo k desta iliza i st uktu a p a idel u itř státu, a tím

k destabilizaci legitimity samotné armády.

P í teze é p á e hází z předpokladu, že MO ČR a AČR udou předsta o at

svoji či ost a zah a ič í h isí h Afghánistánu a Iráku jako zcela souladnou

s o sahe zá az ý h předpisů, a to i případě, že lze ise Afghánistánu a

I áku oz ačit jako p á ě spo é případ užití síl . )á o eň předpokládá , že se

ko u ikáto ude s ažit ezit ůči ko ku e č í ý oků diskursivním

prostoru. Diskursivní analýza v této části te tu popisuje, jak a áda s ý i

argumenty podpo uje fo ál ě o e ě přijí a ou předsta u, že záko a

ezi á od í s lou zá az é p o Českou republiku jsou relevantní a zá o eň

184

Vycházejme z předpokladu, že Česká epu lika je p á í státe se še i atributy liberální de ok ati ké společ osti, tak ji hápe e d es, a že se MO ČR ude záj u za ho á í last í legiti it

hý at útoků a tuto st uktu u.

132

ají pouze jede ýklad, kte ý se ko u ikáto řídí a dík ě už jsou ise

v Afghánistánu a Iráku zcela legitimní. Tyto smlouvy bezpochyby relevantní jsou,

esp. t oří ú odu z í ě é a ti el – a šak o jeji h a solut í závaznosti – či

spíše o jeji h utitel osti a přede ší jed o u ele é ýkladu lze vést

při ej e ší spo . T epotlačí skuteč ost, že se mnoha ohledech praxe

odklání od p ea ulí s lu , kte é jadřují o kle idealisti ké ú sl

zákonodárce. Do u čité í je tak ut é át t to p a e jako

ko st uo a ou skuteč ost, kte á s ý i dopad šak pl ě o li ňuje

ozhodo á í akté ů a přede ší fo uje ko u ika i ACŘ.

Ko st uk e předsta jed oho ýkladu p á a je pak postavena na dvou

či oste h ko u ikáto a. P í či ostí je jistá a gu e tač í pasi ita, kte á

ede k opo íje í de at o legalitě oje ského zásahu Afghánistánu a Iráku,

případ ě k popře í „p a d odliš ý h od „p a d , kte é předkládá ko u ikáto .

D uhá či ost spočí á e zjed oduše í p á a a p á í h a gu e tů, kte é jsou

v ko u ika i AČR podstatě i i alisti ké a de atu o legalitě ak í i i alizují

na pouhý odkaz na právní prameny a na konstatování souladu akcí armády

s tě ito p a e .

V p í části této kapitol předsta í záko a ezi á od í s lou , jež jsou

p o ko u ikáto a zá az é. U ede é p a e p á a t oří oži u doku e tů,

kte ou ko u ikáto při fo o á í s ý h a gu e tů usí eflekto at, e oť a

jeji h dod žo á í stojí jeho p á í legiti ita. P í část te tu také oz íjí

pojed á í o i il ě-vojenských vztazích uvedené v před hozí části p á e.

Poukazuji a legislati í úp a u posta e í A ád České epu lik politickém

s sté u. Tí dok esluji o az a ád jako su jektu politi ký h ztahů, kte ý se

v ko ku e č í ko u ikač í p ostředí pokouší získat legiti itu dostup ý i a

přijatel ý i p ostředk .

V další části této kapitol předsta í disku si í a alýzu ý oků ko u ikáto a,

kte é se pří o týkají ko k ét í situa e – ted zah a ič í h isí Afghánistánu a

133

Iráku. Cíl analýzy p á í h a gu e tů komunikaci armády se vztahuje k ýše

u ede é tezi a poukazuje a postoj ko u ikáto a k uží á í p á í h

a gu e tů k legiti iza i s é či osti. Disku si í a alýza upozo ňuje a

budování specifického narativa o problematice Afghánistánu a Iráku ze strany

MO ČR a AČR.

P o předsta e í odliš é „p a d diskursivním prostoru a poskytnutí kritického

áhledu a ko u ika i a ád jse a zá ě kapitol zařadil de atu, jež

odhaluje, že s p á e lze akládat ůz ý i způso . Výsledke de at je, že

konstatování souladu s pravidly zachycenými v zákonech a mezinárodních

s lou á h auto ati k ez a e á „o jekti í p a du . )jed oduše ě lze totiž

ří i, že ač se ohé „ ě i dějí dle záko ů a záko i s lou jsou často

i te p eto á jako „jas é , mnohé prameny práva lze interpretovat dle toho,

jak ko k ét í i te p et h e, a se „ ě i děl .185 Jasné právní argumenty, které

ko u ikáto předkládá pod li e last í aplika e p á a, ohou ýt e s ětle

odliš ého, a šak z ela ele a t ího přístupu, elativizovány.

Prameny určující právní argumentaci komunikátora

P o a ádu, jakožto i stitu i fo ál ě podříze ou i il í ko t ole,

předsta ují klíčo ý p a e p á a it ostát í předpis , kte é šak e s é

o sahu eflektují i přijaté ezi á od í s lou . Právní rétorika tak v zásadě

vyplývá z ústa ího pořádku České epu lik . P a e p á a, kte é t oří te to

pořádek, podstatě t oří i p a e sa ot ý h a gu e tů, kte é ko u ikáto

fo uje za účele o hajo s é legiti it .

Je ted logi ké, že MO ČR a AČR e ají při t oře í o sahu ko u ikač í h

ý oků o p á u s o odu. “a ot á a gu e ta e je i spi o á a de atou 185

jedná se o typický projev právního instrumentalismu, tak jako ho popisuje Martti Koskenniemi (2005) či Ch isti a G a o á . Viz íže zá ě eč á de ata a příklad, kte ý se ztahuje k právní argumentaci o zahájení akcí v Iráku.

134

v Pa la e tu České epu lik ,186 případ ě de atou a poli ezi á od í h

i stitu í. Veške á p á í a gu e ta e pak t oří p o áza ou síť p opoje ý h

a gu e tů, kte é se setká ají p a e e h p á a a edou k jejich jednotné

i te p eta i, jejíž o sah se řídí záj e su jektů, kte é i te p eta i p o ádějí.

Armáda díky své pozici v s sté u logi k e ůže u ádět p á í a gu e t ,

kte é zpo h ňují její či ost či ozhod utí adříze ý h o gá ů. T to a gu e t

by v očí h eřej osti edl k a uše í p á í legiti it ko u ikáto a.

A ho lépe po ozu ěli o sahu ko k ét ích p á í h a gu e tů ze st a

MO ČR a AČR, je hod é za ěřit pozo ost přede ší a záko , kte é se pří o

vztahují k oz oje ý silá České epu lik , a dále na mezinárodní úmluvy,

kte é jsou p o Českou epu liku zá az é.

Vnitrostátní prameny právních argumentů

Pozi e oz oje ý h složek České epu li e st ikt ě plý á

z it ostát í h předpisů, kte é up a ují i il ě oje ské ztah . P o eze í

pozi e A ád České epu lik je klíčo ý ústa í záko číslo / “ .187

e oli Ústa a České epu lik . Vztah ezi a ádou, o í záko odá ou a o í

ýko ou up a ují přede ší člá k , , , a Ústa ČR. Dle člá ku

je h í elitele oz oje ý h sil p ezide t, ož jas ě sta o uje

podříze ost a ád o i ýko é. Tato podříze ost šak e í s é ol á a

prezident nemá vlastní autonomii v uží á í s é o i. Jak plý á z člá ku

ústavy, je k přijetí us ese í o hláše í áleč ého sta u ut ý souhlas

adpolo ič í ětši še h posla ů a adpolo ič í ětši še h se áto ů.

Z hlediska zah a ič í h isí je klíčo á další část usta o e í člá ku ústavy.

Te u ádí, že k přijetí us ese í o souhlasu s slá í oz oje ý h sil České

epu lik i o úze í České epu lik a k přijetí us ese í o účasti České

epu lik o a ý h s sté e h ezi á od í o ga iza e, kte é je Česká

186

Viz zá ě eč á de ata a ýzku To áše Ka áska. 187

Ve z ě í ústa ího záko a č. / “ ., / “ ., / “ ., 5/2001 Sb., 515/2002 Sb. a 319/2009 Sb.

135

epu lika čle e , je užit stej ý ozhodo a í p o es jako případě hláše í

áleč ého sta u. “tej ě tak to u je i případě po tu oz oje ý h sil ji ý h

států a úze í České epu lik .

)a pozo ost stojí také případ , e kte ý h ůže ýt ýše u ede é asaze í

oje ský h sil přijato. T to pod í k up a uje člá ek ústavy, který stanovuje

hláše í áleč ého sta u případě, že je Česká epu lika apade a, e o - ož

je p o zah a ič í ise z láště ýz a é - v případě, že je tře a pl it

ezi á od í s lu í zá azk o společ é o a ě p oti apade í. O i teg a i

České epu lik do s sté ů kolekti í se eo a ozhoduje taktéž politi ká

reprezentace v á i p o esu přijí á í ezi á od í h s lu .

P o fo o á í zá az ý h a gu e tů k asaze í český h sil zah a ičí á

specifické postavení vláda České epu lik a její i istři. Vláda ůže ozhodo at

o slá í oz oje ý h sil České epu lik i o její úze í a o po tu ojsk izího

státu a její úze í, kte ý epřesáh e do u šedesáti d ů. Tato ož ost je šak

pod í ě a pl ě í zá azku z ezi á od í h s lu o společ é o a ě p oti

napade í. Další ož ostí, kd ůže o asaze í ozhodo at vláda ČR, je účast a

í o ý h ope a í h dle ozhod utí ezi á od í o ga iza e, jíž je Česká

epu lika čle e , a to se souhlase přijí a ího státu. Vláda ozhoduje též o

užití oje ský h sil a zá h a ý h p a í h při ži el í h poh o á h a

p ů slo ý h e o ekologi ký h ha á ií h.

Dle člá ku ústa je též ož é, a láda ČR ozhodla o p ůjezdu či přeletu

oz oje ý h sil ji ý h států přes úze í České epu lik a o účasti oz oje ý h sil

České epu lik a oje ský h iče í h i o úze í ČR, stej ě tak o účasti sil

ji ý h ze í a úze í České epu lik . Ve še h u ede ý h případe h, e

kte ý h ozhoduje láda jakožto s ho a ý o gá i il í o i, je st ikt ě

dod žo á a podříze ost lád Pa la e tu České republiky, ke kterému je

ázá a ep odle ou i fo ač í po i ostí. Každá z komor parlamentu pak

ůže adpolo ič í ětši ou še h s ý h čle ů ozhod utí lád z ušit.

136

Podříze ost a ád o i ýko é podt huje též člá ek ústa , kte ý

sta o uje, že i iste st a a ji é sp á í úřad lze zřídit a jeji h půso ost

stanovit pouze záko e . “tej ě tak p á í po ě stát í h za ěst a ů

i iste st e h a ji ý h sp á í h úřade h up a uje záko . Mezi ko k ét í

záko , kte é předjí á Ústa a ČR, patří apříklad zákony lučují í p á o ojáků

na stávku, či čle st í politi ké st a ě a další o eze í oso í h s o od188, jež

s ěřuje k účelu zajistit pl ou ko t olu oz oje ý h skupi u itř státu a

minimalizovat emancipaci vojenských jednotek v o lasti politi kého půso ení.189

P o úpl ost u eď e další záko 190 up a ují í i il í a oje ské ztah . Patří

se apříklad ústavní zákon č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky,

kte ý e s é základ í usta o e í e pli it ě defi uje případ asaze í

oje ské síl . T slouží k zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České

epu lik a dále k o h a ě její h de ok ati ký h základů. V eposled í řadě

jsou uží á při pl ě í ezi á od í h zá azků o společné sebeobraně. Další

ozhodo a í p a o o i jsou dle záko a pře e há a Bezpeč ost í adě státu

jako vrcholného orgánu pro posuzování hrozeb a rizik a dále na Parlamentu

České epu lik a ládě ČR.

Armáda je tak v záko ě o ezpeč osti České epu lik e pli it ě pojí á a jako

nástroj moci zákonodárné a výkonné. Toto postavení oz oje ý h složek

potvrzuje také zákon č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách České epu lik , je ž

v pa ag afu odsta i sta o í za h í služe í o gá p ezide ta, i ist a

o a a dále pouze t , kteří jsou u če i ozkaze p ezide ta a i ist a o a .

Část II záko a, pa ag af a pak jas ě defi ují íle a úkol oz oje ý h složek,

188

Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo áh ad í služ a oje ský h ičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze. Zákon č.

219/1999 Sb. o ozbrojených silách České republiky. 189

Podle )deňka Kříže l zastá ů záj ů oz oje ý h složek České epu li e minulosti poskytnut z ač ý p osto p o o li ňo á í ozhod utí politi ký h o gá ů Kříž , -136). 190

Mi o u ede é jsou ěkte é seku dá í záko , up a ují pozi i oz oje ý h složek rámci systému České epu lik , u ede příloze 11.

137

do i hž je i o o h a u itál í h záj ů České republiky zah uta také účast

jed otek a zah a ič í h isí h souladu s pl ě í zá azků České epu lik .

)áko č. / “ . o zajišťo á í o a České republiky pak jas ěji defi uje

poje o a ze ě, je ž je užit záko e h před hozí h. V to to záko ě je

defi o á ztah říze í o a a ko pete č í ztah ezi o gá stát í sp á a

samosprávy. Za vrcholný orgán je zákone oz ače a láda ČR, jíž podléhají

ministerstva v souči osti se sa osp á ý i o e i a k aji. Poje a áda se

v to to ko pete č í záko ě e sk tuje, ož předjí á její louče í ze

zásahů do o ga izač í a řídí í či osti a podstatě p okazuje s ste atickou

podříze ost a ád i il í politi ké ep eze ta i.

Lze ted ko stato at, že a áda fo ál ě z ela podléhá o i záko odá é a

ýko é. Jakákoli s aha o její e a ipa i a sa ostat ou či ost je p oto

z hlediska it ostát ího p á a louče a. Ko st uk e této předsta je atolik

sil á, že od iku České epu lik o e dosud edošlo k po uše í tohoto

principu, a to z oha dů odů. A áda České epu lik á po ě ě dlouhou

tradici protkanou výraznou disciplinovaností a akceptací formálních struktur. Až

na drobné výjimky v o do í z ač ý h k izí edo házelo k to u, že přísluš í i

a ád přek očili s ůj a dát. Případ é přek oče í a dátu z a e alo

atolik adikál í otřes politi ké kultu i p á ího s sté u, kte ý podstatě

h a ičil s revolu í a ou á í st uktu , jež jsou p o a ádu zá ukou legitimity.

Ojedi ělý a z lášt í případe , kd došlo k fakti ké u přek oče í a dátu,

lo asaze í českoslo e ský h ojáků při ope a í h Poušt í štít Dese t “hield

a Poušt í ouře Dese t “to . Na základě ozkazu s ého elitele se jed otka o

počtu užů zapojila do poh u spoje ů a úze í Ku ajtu. Ma dát

jed otk šak u ožňo al či ost pouze a úze í “audské A á ie. I i iati a

ojáků z udila u politi ké ep eze ta e z ač ý odpo a ojáků lo odepře o

uz á í za účast a ope a i. Negati í dopad této události částeč ě ap a ila až

pochvalná zpráva Pentagonu (Karásek 2010, 32).

138

Mezinárodní prameny právních argumentů

P á í a gu e t A ád České epu lik ejsou t oře pouze

odkazem na vnitrostátní právní struktury. D uhý t pe p á í h p a e ů,

kte ý t oří jisté a ti el a ád í a gu e ta e a do z ač é í dete i uje

o sah ý oků, jsou ezi á od í ú lu . Mezi á od í s lou předsta ují

projev právního pozitivismu v mezinárodní politice a jejich primární cíl vystihuje

s ahu astolit jas á, zá az á a s ozu itel á p a idla společ á p o še h

su jekt ezi á od ího p á a. “ sté ú lu , ji iž je Česká epu lika ázá a,

čítá ěkolik sto ek ilate ál í h a ultilate ál í h s lu .191

Význam mezinárod í h s lu p o českou a ádu se odvíjí od struktury

p á ího řádu České epu lik , přiče ž ezi á od í s lou ají áhu

ústa í h záko ů, ož je zakot e o e člá ku , a a Ústa České

republiky. V Ústa ě ČR je fo ál ě dekla o á a s aha o za ho ání suverenity a

svrchovanosti státu. Pro zachování svrchovanosti moci zákonodárné i státní

su e e it je při přijí á í ezi á od í h s lu klíčo á či ost Pa la e tu

České epu lik a Ústa ího soudu. Dle člá ku ústavy je k ratifikaci

spojeneckých, míro ý h a ji ý h politi ký h s lu tře a souhlas o ou ko o

Pa la e tu České epu lik .192

I kd ž je o e ě dekla o á a s lu í ol ost, každá ezi á od í s lou a

a solut í auto o ii států s ý způso e o ezuje. ) hlediska aplikování

ezi á od í h s lu u itř politi kého s sté u je p oto klíčo ý ztah ezi

právem vnitrostátním a mezinárodním. Stanoví-li ratifikovaná mezinárodní

s lou a ě o ji ého ež záko , použije se před ost ě tato ezi á od í

smlouva. V případě ozpo u s Ústa ou České republiky sehrává hlavní kontrolní

191

Viz íže a příloh p á e , a . 192

Je tře a souhlasu třípěti o é ětši še h posla ů a třípěti o é ětši příto ý h se áto ů. K doko če í p o esu atifika e je žado á podpis p ezide ta epu lik .

139

oli Ústa í soud, je ž posuzuje a základě člá ku ústa soulad s lou

s ústavním pořádke České epu lik .193

MO ČR a AČR jsou ted ázá ezi á od í p á e stej ě jako p á e

vnitrostátním.194 Pouze ěkte é z ezi á od í h s lu se ale pří o ztahují a

zah a ič í ise a ají p o jeji h i te p eta i a odů od ě í ýz a ější oli.

V p í řadě jde o ú lu up a ují í užití síl ezi á od í politi e, přiče ž

základní úmluvou v této o lasti je Cha ta O“N, jež usta o uje součas á p a idla

a st uktu u kolekti í ezpeč osti ezi čle ský i stát O ga iza e spoje ý h

á odů. “ sté kolekti í ezpeč osti e í poje jas ě defi o atel ý a

v podstatě je jeho o sah od ozo á od společ ého íle ud žet í a ezpeč ost

a od ko k ét í h ztahů ezi zapoje ý i akté . O e ě ůže ýt ted

oz ače za s sté za ěře ý a ud že í í u a ezpeč osti případě jeji h

oh ože í e o po uše í ěkte ý ze su jektů ezi á od ího p á a O dřej

, . Te to s sté hápe ezpeč ost jako společ ou a edělitel ou, a

p oto je i a dát hol ého o gá u s sté u s ě odat ý p o še h čle

OSN.195

Další ezpeč ost í s lou u zá az ou p o Českou epu liku předsta uje

Washingtonská smlouva. Smlouva zakládající Severoatlantickou alianci je pro

Českou epu liku zá az á od jejího přistoupe í k NATO v roce 1999.

193

“t ikt ě eze á posloup ost plý ají í z ústa í h p i ipů je a ušo á a ější i i itř í i li . Politi ká ep eze ta e států je často u e a tlake okol ostí přij out s lou , kte é epo ažují

z hlediska ud že í stát í su e e it i z hlediska ate iál í h fakto ů za ýhod é. Ne usí se šak jed at pouze o átlak p ostřed i t í ha d po e , ale též o ýsledek so iokultu í h a eko o i ký h p o esů. 194

Po formální stránce je plná akceptace mezinárodních smluv a mezinárodního práva zakotvena ve Vídeňské ú lu ě o s lu í p á u, jež je p o Českou epu liku, espekti e Českoslo e sko, zá az á od roku 1987. Úmluva kodifikuje principy moderního mezinárodního práva s dů aze a p á o psa é, čí ž pře áší dů ě u v nepsa é z k a o sah s lu a opěto ě posiluje pozi i p á ího pozitivismu. Vídeňská ú lu a opěto ě pot zuje zá azk vyplývajících z Charty OSN, z i hž je a p í ístě o hota států řešit spo í o ý i p ostředk . Další i pravidl apříklad jsou, že smlouvy budou dod žo á pacta sunt servanda) a budou uzavírány, vykládány a aplikovány v do é íře bona fides). Vienna Convention on the Law of Treaties (1969). [cit. 6. 7. 2011]. Dostupné na: http://untreaty.un.org/ilc/texts/instruments/english/conventions/1_1_1969.pdf. 195

“oučas ý s sté asta e ý Cha tou O“N ezah uje pouze čle ské stát , ale i stát ečle ské a též nestátní aktéry. Přestože stát e ůže ýt fo ál ě ázá s lou ou, kte ou e atifiko al, Cha ta O“N

e lučuje jako íl kolekti í h ak í a ud že í í u stát , kte é čle e O“N ejsou.

140

K ha o iza i politik o ou su jektů šak do házelo již ěkolik let před stupe

ČR do NATO.196 Ve s lou ě je klíčo ý člá ek , je ž zakládá eu oatla ti ký

s sté kolekti í se eo a a opí á se o p á o států a se eo anu v souladu

se člá ke Cha t O“N. P i ip o osti a p á a a se eu če í předpokládá,

že každý stát á p á o a se eo a u případě apade í ji ý státe , kte é

elze a základě „histo i ké zkuše osti loučit.197 Právo na sebeobranu nikdy

nebylo ze st a čle ů ezi á od ího společe st í zpo h ňo á o a z hlediska

politi ké filozofie i teo ie p á a je po ažo á o za jedi ý uz atel ý dů od

k zahájení spravedlivé války.198

Mi o ýše u ede é Česká epu lika atifiko ala ěkolik desítek další h

mezinárodních ú lu , kte é se ezp ostřed ě týkají či osti Mi iste st a

o a ČR.199 Česká republika jako čle E opské unie a Organizace pro

ezpeč ost a spolup á i E opě eflektuje též po i osti, kte é plý ají

z primárního práva EU i z agendy regionálních bezpeč ost í h o ga iza í.200

196

NATOaktual. [cit. 6. 7. 2011]. Dostupné na: http://www.natoaktual.cz/na_cr.asp?y=na_cr/crasmlouvysnato.htm 197

Čle st í České epu lik NATO integruje její vojenské kapacity do severoatlantického prostoru. Mimo individuální a kolektivní sebeobranu vyplývající z obsahu Charty OSN, lze ak epto at další případ takz a ý h o e ý h ýji ek ze zákazu užití síl , do i hž ohou spadat zah a ič í ise za účasti český h ojáků. V p í řadě se jed á o ak e, jež jsou v souladu s postoje Rad ezpeč osti OSN přijí á dle kapitoly 7 a 8 Charty OSN. Kapitola sed á Cha t O“N o e ě up a uje do u o a í opatře í Rad ezpeč osti O“N v případě ak í při ohrože í íru a či e h útoč ý h. Konkrétní podoba donucovací akce, čet ě í a fo pa ti ipa e států, e í e pli it ě sta o e a a eflektuje o sah ozhod utí Rad ezpeč osti čet ě e akt ě jádře ého íle do u o a í ak e. Do u o a í ak e ůže ít ha akte eko o i ký h sa k í e fo ě pře uše í o hod í h st ků, čet ě ý ozu a do ozu z oží

z cílového státu - jako tomu bylo apříklad v případě ezolu e č. / s ěřo a é p oti I áku jako eak e a jeho ag esi p oti Ku ajtu. Do u o a í ak e oje ského ha akte u pak předsta uje apříklad ezolu e / z o ňují í čle ské stát O“N k „použití še h ez t ý h p ostředků čet ě použití

síly k donucení Iráckých vojsk k opuště í úze í Ku ajtu O dřej 2005, 80-81). Specifický obsah konkrétních rezolucí i podoba donucovacích akcí je pak odvozena od konkrétních případů po uše í Cha t O“N a pa ti ipa tů a do u o a í ak i. Přiče ž se elze h out spo ý příkladů i te p eta e ko k ét ích případů e s slu posouze í případů „ag ese a či ů útoč ý h „po uše í í u a „oh ože í í u , jež jas é eze í espo ý h případů užití síl z ač ě ko plikují. Dík e ož osti dosáh out e pli it í a t alou defi i i še h u ede ý h poj ů je tak po e há a pravomoc k posouze í případů a ol é u áže í Rad ezpeč osti OSN (Popenková 2008, 874–875). 198

Srovnej: Behenský, D. 2011. 199

Viz příloha a . 200

Srovnej: Behenský, D. 2009.

141

)ah a ič í ise Afghánistánu a Iráku ale spadají do oblasti upravené Chartou

O“N, kte á t oří á o ý doku e t p o uděle í a dátu isí. Washi gto ská

s lou a předsta uje platfo u p o pa ti ipa i české a ád rámci misí

Severoatla ti ké alia e, kte á ak e české a ád Afghánistánu a Iráku

zaštítila á i asaze í oho á od ost í h sil NATO. Veške é předpis

vnitrostátního i mezinárodního charakteru se objevují také ve strategických

doku e te h AČR a též a st á ká h MO ČR v odkaze h „doku e t a

legislati a .201

Diskursivní analýza argumentů v oblasti práva

Diskursivní analýza uvedená v této kapitole a al zuje de ět

ep eze tati í h příkladů, jež l á z diskursivního korpusu. Tyto

příklad podstatě p eze tují hlavní argumenty a v korpusu se nevyskytují

výroky s p oti hůd ý o sahe . Na tě hto ý o í h udu p eze to at způso ,

jakým armáda legitimizuje svoji či ost po o í p á í h a gu e tů a jak

t áří předsta u jas ého ýkladu a ezp o lé o é aplika e p á a. Nejprve

udu a al zo at ý ok , kte é s ěřují k p á í legiti iza i zah a ič í h isí

z hlediska ezi á od ího p á a. Tato legiti iza e je u čitou fo ou adsta

pro argumenty vyplývající z it ostát ího p á a. Hla í část a alýz se

za ěřuje a a gu e t , kte é legiti izují zah a ič í ise Afghánistánu a

Iráku z hlediska it ostát í h p á í h předpisů. V zá ě u a alýz předsta í

ofi iál í sta o isko ojáka a přísluš íků zah a ič í ise.

Analýza výroků

Příklad č. : Roče ka MO ČR : zah a ič í půso e í AČR

. „ souladu s…politi ko- oje ský i a i e i ČR a přijatý i zá azk ,

201

MO ČR: legislati a. [cit. 15. 7. 2011]. Dostupné na: http://www.mocr.army.cz/dokumenty-a-legislativa/default.htm.

142

. půso ila Ar áda ČR šesti zahra ič í h opera í h a úze í

3. Kosova, Bosny a Hercegoviny, v Afghánistánu, Iráku

4. a v opera i E ropské u ie Čadské repu li e a e Středoafri ké repu li e

5. EUFOR TCHAD/RCA .“202

Výrok se vztahuje k ši ší u á i p á ího zdů od ě í zah a ič í h isí. Jde

ted o elko é odů od ě í isí, kte é jsou od oze od i di iduál í h „a i í

státu řádek . Ko u ikáto ted od ozuje s oji příto ost a zah a ič í h

isí h od záj ů či a i í České epu lik . „Česká epu lika ř. je e ý oku

předsta o á a jako jakási i di iduál í e tita se s hop ostí fo o at vlastní

ůli. Použí á í katego ie států jako sa ostat é pe so – tedy subjektu práva -

jež dispo uje ůlí, a tím i schopností být nositelem práv a povinnosti, je pro

ofi iál í ko u ika i stát í h složek t pi ké. Tato dlouhodo ě zakoře ě á

éto ika podstatě s í á odpo ěd ost z konkrétních osob, které ambice

stát í h út a ů fo ují a ealizují. V užití katego ie státu p o zdů od ě í

základ í h oti ů k pa ti ipa i a zah a ič í h isí h zá o eň t áří

předsta u, že e istuje jede u ifiko a ý pohled a to, ka se ěl stát u í at.

Toto zjed oduše í t áří předsta u, že „pe so a Česká epu lika á jas ý íl

a plá a zah a ič í ise jsou v souladu s tímto plánem.

Z ý oku zá o eň plý á, že ko u ikáto hápe še h ise jako elek a

hápe á o é dů od k zah a ič í u půso e í český h ojáků e še h

z í ě ý h ze í h jako u ifiko a é. Toto za á o á í še h zah a ič í h isí do

ši šího ko te tu stát í h a i í podstatě legiti izuje eške ou či ost, kte á

ude oz ače a za soulad ou s íli státu. Je ale hod é upozo it, že MO ČR je

stát í i stitu e a a fo o á í záj ů České republiky se sama podílí - zájmy

státu jsou v podstatě s o e p o záj , kte é zfo ulují předsta itelé jeho

ministerstev.

202

MO ČR , oče ka .

143

Ko st uk i, že zah a ič í ise jsou ěčí , o se etýká ko k ét í h oso , ale

„států , pot zuje také uží á í poj u „a áda ř. a další h áz ů států,

kde a áda půso í. Klasi k tak do hází k použití ustále ého ok ati kého

jazyka, který v á i u ěle t oře ý h katego ií „stát a „i stitu e od ádí

pozo ost ílo é skupi od faktu, že zah a ič í ise z a e ají asaze í

konkrétních lidí dle rozhodnutí jiných lidí a na konkrétním ístě proti jiným

lide . Uží á í poj o é katego ie „stát tak u ožňuje při ko u ika i za ho at

jakousi formu neutrality. Komunikátor v podstatě pouze ko statuje s oji pozici

v i stitu io ál í st uktuře státu a posta e í státu e st uktuře ezi á od ího

systému.

)a ěř e se ale a sa ot é p á í a gu e t . P á o je sou o jaz ko ě

jádře ý h p a idel, kte á struktury upravují z hlediska ztahů ezi její i

část i. P á o tak předsta uje sa ostat ou st uktu u, jež á té ěř ate iál í

dopady. “a ot ý odkaz a p á o se tak stá á ut ostí, e oť poje legalit se

v p á í p ostředí o á poj u legiti it . V souvislosti s tímto projetím práva

stojí za pozo ost poje „soulad a „zá azk ř. . V tomto kontextu

ko u ikáto poukazuje, že jeho či ost a zah a ič í h isí h hází z ššího

á e, kte ý udá á s ě jeho či osti. „“oulad se oblasti právní argumentace

stá á p o ko u ikáto a klíčo ý a jeho časté použí á í á poukazo at a to, že

autonomie jeho ůle podléhá šší li ů ikoli jemu samotnému. Pojem

„zá azek e spojitosti s p á í a gu e ta í lze pří o ztáh out

k ezi á od í ú lu á , kte é Česká epu lika přijala.

Ko u ikáto uží á í poj ů „soulad a „zá azk s ětluje, že zah a ič í

mise jsou ede pod tlake jaký hsi šší h p i ipů a ější h tlaků. Časté

uží á í poj u „zá azek sou islosti se zah a ič í i ise i ko st uuje

předsta u, že se Česká epu lika usela a isí h podílet, přestože lze a ítat,

že zah a ič í ise ezp ostřed ě esou isí s o h a ou její h „ itál í h záj ů.

)ah a ič í ise tak ejsou předsta o á pouze jako otázka a i í státu, ale

144

přede ší jako jistá fo a povinnosti vyplývající z ššího p i ipu p á a. Do

takto eze é katego ie isí jsou ýslo ě zah ut i případ Afghá istá u a

I áku ř. .

Lze předpokládat, že ětši a čle ů ílo é skupi a ád í ko u ika e p á o

ak eptuje jako edíl ou součást společ osti. Katego ie státu taktéž předsta uje

šeo e ě přijí a ou ko st uk i st uktu společ osti. Pokud tedy komunikátor

ko statuje soulad zah a ič í h isí s ambicemi a závazky státu, nemusí

v podstatě zdů odňo á í isí í e oz íjet. Mož á i p oto jsou p á í

a gu e t hájí í legiti itu český h ojáků a zah a ič í h isí h po ě ě

strohé. Pokud se totiž ko u ikáto zaštítí záj České epu lik a soulade se

závazky, v podstatě t áří předsta u, že je eut ál í akté e , kte ý do

p o esu fo o á í záj ů, záko ů či de at o zah a ič í h isí h ezasahuje a že

je te to p o es ut áře jakousi šeo e ě ak eptovanou a neovladatelnou,

a šak „sp á ou šší o í.

Vázanost komunikátora na struktury potvrzuje jeho další ý ok, kte ý se již

ztahuje a pa ti ipa i český h ojáků ope a i T alá s o oda po úto í h z 11.

září :

Příklad č. : MO ČR: ope a e Enduring Freedom

. „Poté, o l . září roku uskuteč ě teroristi ké útok

. a udo S ěto ého o hod ího e tra a Pe tago u USA,

. se souladu s člá ke Washi gto ské s lou ,

. Ar áda České repu lik zapojila do ezi árod í protiteroristické operace

5. ENDURING FREEDOM…203“

Po e h e st a ou otázku „te o isti ký h útoků, kte á spadá do ezpeč ost í

a gu e ta e, a za ěř e se a a gu e t , jež odkazují a p á í st uktu .

203 MO ČR . Trvalá svoboda - protiteroristická operace, 2002 - 2003, Kuvajt, [cit. 2. 8. 2011]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/scripts/detail.php?id=3688.

145

Ko u ikáto pří o odkazuje a situa i, e kte é se ask tl při zahájení misí

v Afghá istá u a ásled ě při zaháje í ope a í Ku ajtu, jež sou isel

s přip a o a ou i azí do I áku. Užití poj u „útok ř. ko u ikáto

předjí á také poje „o a a . “lo o „útok je klíčo é, e oť legiti izuje

aplika i člá ku Washi gto ské s lou ř. . Ko u ikáto opěto ě uží á

poje „soulad , přiče ž poje zá azek ah azuje z í ě í ko k ét í

ezi á od í ú lu . Předkládá tak důkaz o e iste i zá azku i souladu s é

či osti s p á e . Člá ek 5 Washi gto ské s lou se opí á o článek 51 Charty

OSN, ve kterém je upraveno právo státu na individuální i kolektivní sebeobranu.

Ko u ikáto odkaze a ko k ét í člá ek t áří předsta u, že jeho zapoje í

do ope a í E du i g F eedo ř. lo podstatě se eo a ou. Ta á

z hlediska práva spe ifi kou pozi i, e oť předsta uje šeo e ě uz á a ý

dů od k použití síl p oti ji é u su jektu. Odkaze a ko k ét í ú lu u a

konstrukt sebeobrany tak komunikátor konstatuje nutnost a povinnost zapojit

se do álk p oti te o is u, i kd ž se te o is us jeho itál í h záj ů ijak

edotkl. Ko u ikáto tak posiluje ko st uk i p á í h a gu e tů a a í t áří

předsta u, že dle člá ku Washi gto ské s lou ěla Česká epu lika

povinnost nasadit do boje proti terorismu své vojáky.

Následující dva výroky se vztahují k sa ot é u zapoje í český h ojáků do

aktivit v Afghánistánu v rámci misí ISAF vedených od roku 2003.

Příklad č. : MO ČR: ope a e I“AF

. „V souladu s přijatý i zá azk rá i NATO

. a přede ší k a i ál í u árůstu s hop ostí ko ple í podpory

. še h asaze ý h jed otek a pr ků AČR isi ISAF

4. (International Security Assistance Force)

5. Afghá istá u lo t oře o Úkolo é uskupe í AČR ISAF dále je ÚU AČR ISAF “204

204

MO ČR, 2011. Úkolo é uskupe í AČR I“AF. [cit. 13. 2. 2012]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/ukolove-uskupeni-acr-isaf-42409/.

146


. „Ma dát ISAF je eze rezolu í Rad ezpeč osti OSN č. z roku ,

. která síl ISAF z o ila po áhat afghá ský orgá ů při zajišťo á í ezpeč osti.

. Rozšíře í půso e í sil ISAF a elé úze í Afghá istá u s h álila RB OSN

. rezolu í č. ro e .“205

První analyzovaný výrok č. opěto ě předkládá odkaz a „zá azk a

Washingtonskou smlouvu – ted „NATO ř. . Opěto ě do hází k odkazu na

další i stitu i, jež o še e á stát í ha akte , ý ž ezi á od í. P i ip

odkazu na NATO je ale stejný jako odkaz a Českou epu liku, či jakoukoli ji ou

instituci. Vede k odoso ě í politik a od ede í pozo osti od faktu, že české

a gažo á í Afghánistánu je ozhod utí český h politiků a uká h český h

ojáků. Ko u ikáto opako a ě, a e eli e st ohé podá í, posiluje předsta u

jed ot ého ýkladu zá azků České epu lik , jež při přijetí di hoto ie „soulad

a „ esoulad eposk tuje příje i sděle í p osto p o po h osti o ut osti

zapoje í český h ojáků do álk p oti te o is u. Ko u ikáto tak t áří

předsta u, že eúčast a I“AF je epl ě í zá azků, a tí i po uše í p á a.

Ko u ikáto ted opěto ě posiluje předsta u po i osti České epu lik

participovat na glo ál í ál e p oti te o is u p ostřed i t í isí

v Afghánistánu.

Ve druhém výroku č. , který se áže a p á í zdů od ě í isí rámci ISAF,

se o je uje odkaz a další p á ě up a e ou a zakot e ou i stitu io ál í

st uktu u. Tou je O ga iza e spoje ý h á odů. Ko u ikáto poukazuje a

„ a dát a „ ezolu i ř. ) Rad ezpeč osti. Dů ě hod ost argumentu

podt huje u ede í ko k ét í h ezolu í ř. a . Ko u ikáto t áří

předsta u, že ezolu e se stá á jaký si ate iál í fakto e , kte ý legiti izuje

205

MO ČR, 2011. Afghánistán Wardak. [cit. 25. 2. 2012]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/afghanistan-wardak/afghanistan-wardak-46900/.

147

I“AF a opěto ě klade České epu li e po i ost slat oják a ise rámci

ISAF. Za pozornost stojí, že pů od í éto ika „ oje p oti te o is u iz

před hozí ý ok je ah aze a „po o í afghá ský o gá ů ř. .206 K této

„po o i „z o ňuje ř. a „s h aluje ř. o gá O“N – Rada ezpeč osti.

Ko u ikáto opěto ě posiluje předsta u o p á í po i osti České epu lik

pa ti ipo at a isí h. Tato po i ost je opět od oze a od eoso í i stitu e a

posiluje „ eut ál í pozi i ko u ikáto a, jenž pouze pl í úkol , ke kte ý l

z o ě a kte é pl it usí. Přidá í další st uktu do p á í a gu e ta e již

t áří té ěř ep o ik utel ou a ié u p á í h a gu e tů, kte é ají

dokazo at ko se sus a še h ozhodo a í h ú o í h – tedy na úrovni státních

záj ů, ale též egio ál í h rámci NATO a globálních v rámci OSN.

Podo ě je to u také při předlože í p á í h a gu e tů, jež se ztahují

k misím v Iráku:

Příklad č. : MO ČR: ope a e E du i g F eedo , zapoje í I áku

. „Jed otka dostala i a dát k zapoje í se do případ ého sou oru ezi árod í h

. opatře í k u e í spl ě í přísluš ý h rezolu í Rad ezpeč osti OSN...207

Příklad č. : MO ČR: ope a e E du i g F eedo , zapoje í I áku

. … ise la přej e o á a a základě rezolu e Rad ezpeč osti OSN č.

. ke d i . čer e e a M oho árod í síl pro Irák

5. (Multi-National Force Iraq) - MNF-I.“ 208

Opěto ě se o je uje odkaz a „ a dát Rad ezpeč osti O“N, jež

předsta uje ej šší fo ál ě sta o e ou i stitu i Cha tou O“N, jejíž

ozhod utí je ut é „ utit a „spl it . Odkaz a ezolu e Rad ezpeč osti

206

K tomuto více v kapitole za ěře é a o ál í a gu e ta i. 207

MO ČR: 2005. Trvalá svoboda protiteroristická operace Kuvajt: [cit. 17. 7. 2011]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/scripts/detail.php?id=3688. 208

MO ČR, . MNF-I - Multi-National Forces Iraq: [cit. 17. 7. 2011]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/scripts/detail.php?id=3713.

148

OSN v případě I áku je po ěkud za ádějí í, e oť šlo ejdří e o asaze í

českých jednotek v Kuvajtu s odkaze a ope a i T alá s o oda. Časo á

sousled ost ukazuje zd že li ost České epu lik stoupit do pří ý h útoků a

I ák již o e . P oč to u tak lo, ko u ikáto euvádí – je to šak

s ětle o íže při zá ě eč é de atě o p á í spo osti isí Afghánistánu a

I áku. Pří ý odkaz a u o á í ezolu í O“N ř. se ted ztahuje a Ku ajt.

Při odkazu a ezolu e oku e ý oku ř. ) již české jed otk půso il

pří o a úze í I áku.

Ko u ikáto sděluje, že ezolu e Rad ezpeč osti jsou utitel é - užití síl

z a dátu této i stitu e je ted dle p á a, a p oto z ela legiti í. )á o eň

dochází k t áře í předsta , že eške é ope a e ztaže é k Iráku byly

v souladu s ezi á od í p á e a ozhod utí Rad ezpeč osti O“N.

Do hází tak ke zdů az ě í ele a e této i stitu e i přes to, že e istuje ázo , že

jed otk U“A stoupil do I áku ez a dátu Rad ezpeč osti, či doko e

jednaly proti rozhodnutí Rady bezpeč osti O“N iz íže .209

Další a gu e t se již týkají it ostát í di e ze p á í a gu e ta e. Ta

vyplývá z it ostát í h p a e ů p á a u ede ý h ýše.

Příklad č. : MO ČR, ope a e E du i g F eedo

. Čeští ojá i půso ili opera i EF E duri g Freedom)

. a základě us ese í lád č. d e . . ,

. souhlasu Posla e ké s ě o Parla e tu ČR č. ze . .

. a souhlasu Se átu Parla e tu ČR č. ze d e . . .“210

„V it ostát í p á í a gu e t podstatě odpo ídají ha akte u ýše

u ede ý h „ ezi á od í h p á í h a gu e tů. V případě odkazu a

209

Podo ý příklad se objevil v případě „hu a itá ího o a do á í s ský h ílů souvislosti s krizí v Kosovu v roce 1999. 210

MO ČR, 2005. Operace Trvalá svoboda. [cit. 15. 7. 2011]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/scripts/detail.php?id=3688.

149

it ostát í p á o se ale p o ko u ikáto a stá á klíčo ý spíše odkaz a

konkrétní instituce než a sa ot é p a e p á a, jak to u je případě

ezi á od í p á í h a gu e tů. U ede ím konkrétních institucí a konkrétních

us ese í se posiluje pe so aliza e ozhod utí. Dík e akt í legislati í úp a ě

podříze í české a ád i il í ko t ole je o sah a gu e tů, kte é ají

formovat legitimitu komunikátora, v podstatě přede da ý. P o Afghánistán i

I ák jsou tak ý ok it ostát í h p á í h a gu e tů o saho ě té ěř shod é.

Ko u ikáto poukazuje a dod že í p o es ího postupu upraveného právem,

ted a „us ese í lád ř. a a souhlas o ou ko o Pa la e tu ř. a .

Relevanci svých a gu e tů podt huje u ede í ko k ét í h ýstupů i stitu í.

V postatě se tak ko u ikáto z ela zříká odpo ěd osti za s é asaze í

v zah a ičí a posiluje ko st uk i, že á eut ál í pozi i a e ůže a

ozhodo á í o gá ů ijak půso it. “ odkaze a dod že í p o es í h postupů

pouze konstatuje plnou legálnost, a tím i legitimitu svého konání.

P o dok esle í a gu e ta e o ou případo ý h studií h u eď e p á í

a gu e t , jež se ztaho al k jed otli ý ko ti ge tů český h ojáků

v Afghánistánu i Iráku. V obou případe h do hází k uží á í a gu e tů

stejného charakteru.


1. …pol í e o i e la začle ě a do pří é podříze osti elitele ISAF.

. Ko ti ge t AČR půso il opera i FINGAL a základě us ese í lád č.

3. a schvále í o ě a ko ora i Parla e tu ČR do ko e led a .“211

Příklad č. : MO ČR: ope a e E du i g F eedo , zapoje í do I áku

. „V prosi i roku střídal přísluš ík . pol í e o i e a úze í Iráku

. ko ti ge t oje ský h poli istů Ar ád České repu liky.

3. O jeho vyslání do mise pod názvem IZ SFOR (Iraqi Stabilisation Forces)

211

MO ČR, 2005. ISAF - mírová operace (nemocnice), od 24/4 2002 do 28/1 2003, Afghánistán. [cit. 22. 2. 2012]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/scripts/detail.php?id=3710.

150

. rozhodla láda České repu lik s ý us ese í č. ze d e . říj a .

. )apoje í lo ásled ě s h ále o i o ě a ko ora i Parla e tu České repu lik .“212

I kd ž ko u ikáto eodkazuje a ko k ét í usta o e í a záko , opako a ě

upozo ňuje a soulad asaze í český h jed otek s rozhodnutím politické

reprezentace. Tento soulad v postatě u čuje hla í í u legiti it jeho či osti,

e oť jadřuje dod že í jeho podřaze osti civilní kontrole. Komunikátor tak

stroze s odkaze a ko k ét í us ese í adřaze ý h o gá ů ko statuje, že

z p á ího hlediska l dod že eške é ut é předpoklad p o a gažo á í

český h ojáků Afghánistánu a Iráku, a proto jsou akce legální a legiti í. Další

de atě a poli Pa la e tu České epu lik o legiti itě oblasti práva se

ko u ikáto e ě uje. Celé té a je tak jas ě zodpo ěze é a epo e há á

žád ý p osto p o po h osti.213

Shrnutí analýzy

U ede é příklad p á í a gu e ta e ohou ýt i te p eto á tak, že

komunikátor razí specifickou strategii214 p o předkládá í s ého a ati a o

zah a ič í h isí h. Tato st ategie á ěkolik z aků, jež fo ují hápá í p á a

ásledují í způso e :

. t áře í předsta ele a t ího a jas ého s sté u p áva

2. odkaz na instituce, které jsou tímto právem ukotveny, a proto jsou

relevantní

. t áře í předsta jed ot ého ýkladu p á a di hoto ii „soulad a

212

MO ČR, . T alá s o oda. [cit. 22. 2. 2012]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/scripts/detail.php?id=3688. 213

Zavedené pravidlo, že se ojá i k politi ký otázká e ají jadřo at, jse az ačil již kapitole d uhé. )ají a é jádře í k de atě o a gu e ta i a politi ké s é ě je zasaze o do ji ého ež p á ího rámce – spíše do á e o ál ího. Ví e iz kapitola 6 a uvedené argumenty ze strany jednotlivých ojáků.

214 V to to s slu hápu st ategii jako způso fo o á í a gu e tů. Tato st ategie spolu se způso e ,

jaký jsou a gu e t předkládá pu liku iz kapitola , t oří u ele ou st ategii ke ko struování předsta ze st a ko u ikáto a.

151

„ esoulad

. ko stato á í, že ise jsou souladu s p á e či ozhod utí i stitu í, a

tudíž

jsou legální a tím i legitimní - komunikátor se tak staví do pozice neutrality

. zjed oduše é pojetí p á a, kte é e eflektuje ko ku e č í a ati a iz

íže

Díky charakteru komunikátora a jeho pozici ve strukturách státu tak dochází

k e příliš přek api é a gu e ta i, kte á ede k reprodukci systému a jeho

legitimity.

Na zá ě a alýz je ted ut é u ést, že ko u ikáto se a gu e tač í o i ě

v o lasti p á a příliš e ě uje a de atu o p á í h a gu e te h zje ě

odsu uje i o s ůj éto i ký záje . To lze s ětlit d ě a dů od . P í

vyplývá z posta e í a ád e společe ský h st uktu á h. A áda jako i stitu e

podříze á i il í ko t ole podstatě e á z p á ího hlediska příliš elké

p a o o i. Pa uje ak epto a á předsta a, že otázk p á í h a gu e tů a

legiti iza e isí zje ě espadají do a ád í ko pete e a jsou po e há a

politi ké ep eze ta i, a i ál ě s doplňují í ýklade ze st a ministerstva

o a . Dík legislati ě zakot e é podřaze osti oz oje ý h složek i il í

kontrole a dík to u, že ojá i jsou hápá i jako ezpeč ost í složk a ikoli

jako právníci, tedy armáda v podstatě e á příliš ož ostí do p á í de at

přispět. Nelze o še po h o at o to , že si li it tohoto přístupu i

zjed oduše í p á a ozí jed otli i a ád í h st uktu á h u ědo ují a že

přísluš í i a ád ohou eřej ou de atu o p á u epří o o li it.

D uhý dů ode , či spíše s ětle í , p oč a áda p á í a gu e t uží á

i i ál ě, je spoje s efekti itou ko u ika e. P o a gu e tač í sílu a

přes ědčo á í ši okého pu lika ejsou p á í a gu e t příliš hod é. Jsou

po ě ě složité a jeji h a gu e tač í ozp a o á í ede k za řed utí do p á í

152

te i ologie a logik . To požaduje z alost základ í h poj ů p á a i o sah

p a e ů, se kte ý i se při a gu e taci zachází. Právní argumenty pro

zah a ič í ise jsou tak p o ši okou eřej ost spíše ezají a é a často o tíž ě

s ozu itel é. “píše ež dů ě hod ě tří e á p á í a gu e ta e ohla

půso it atou í doj e . To jistě požado a é u přes ědčo a í u efektu

uškodilo podstat ě í e, ež kd ž ko u ikáto složité de at e há a pouze

ko statuje soulad se še i p o es í i áležitost i zakot e ý i právní

st uktuře. A alýza u ede ý h ý oků oblasti práva tak potvrzuje snahu o

t áře í ko st uktu jas é i te p eta e p á í h p a e ů a jedi é p á í

„p a d .

Závěrečná debata: relativizace argumentů

Přiz á se, že jse l a po h á h, zda zá ě eč á sh utí či

„ elati iza i a gu e tů , jak jse t to pasáže p á e az al, práci ponechat.

Jsou slabinou z hlediska s é ko t o e ze, e oť jsou jádře í ého oso ího

postoje k problematice a v podstatě dalšího a ati a fo o a ého z mých pozic.

)dá li ě se tak ohu dostá at do rozporu s ko st ukti isti ký přístupe –

není tomu ale tak. Konstruktivismus se epře léká za o jekti is us, aopak

ak eptuje su jekti í i te p eta i, pokud se tato i te p eta e et áří jako

o jekti í dog a. P á ě zá ě eč é debaty nesou dle mého názoru hlavní

přida ou hod otu – ted to, o podle ého ázo u e ělo žád é

politologi ké p á i h ět, o auto do p á e přidá á z pozice interpreta a

politologa - to ikoli e s slu „ o ý h poz atků , jeji hž í a „ o osti je

p o ě á s ohlede a ko k ét ího čte áře, ale ve smyslu prostoru pro diskusi

a oz oj té atu. P á ě z tohoto dů odu jse se ozhodl so e su jekti í

relativizaci v každé kapitole o a gu e tač í o i ě po e hat.

153

)á ě eč á de ata této analýze nemá za cíl vyvracet argumenty komunikátora,

p otože t to a gu e t sá po ažuji za z ela ele a t í, pokud je ahlíží e

z u čitého úhlu pohledu. Na d uhou st a u jse již ěkolik át z í il, že

a gu e t jsou z ač ý zjed oduše í p á í p o le atiky i interpretace celé

situa e a ohou ést k t oře í spe ifi ké předsta o zah a ič í h isí h

v souladu se zájmy komunikátora. Abych tuto jednostrannou disproporci

v a ati u ko u ikáto a ážil, do olí si upozo it a spo é otázk , jež jsou

spojen se st ategií ko u ikáto a. )á o eň je hod é upozo it a další

problematické prvky ve strategii komunikátora, které vyplývají z hodnocení jeho

ý oků e s ětle teoretické debaty o právu.

Otázka aplikace práva

)a ěř e se í a aplika i p á a případě Afghánistánu a Iráku.

Ko u ikáto t áří předsta u jakéhosi souladu a ko se su, jež plý á ze

souhlasu adříze ý h i stitu í – přede ší a dátu Rad ezpeč osti O“N a

souhlasu o ou ko o Pa la e tu České epu lik . De ata a poli Pa la e tu

České epu lik šak ukazuje, že asaze í jed otek české a ád

v Afghánistánu a Iráku nebylo tak konsensuální, jak by se mohlo z armádní

argumentace zdát.

To áš Ka ásek e s é k a titati ím výzkumu a gu e ta e český h posla ů

o zah a ič í h isí h posledních deseti lete h upozo ňuje, že každá de ata o

vojenských misích s sebou nesla dlouhá, často elode í jed á í, a kte ý h

zaz í al a gu e t st ikt ě p o i p oti a gažo á í České epu lik .

Hla í áha a gu e tů stála přede ší a politi ko- ezpeč ost í h zájmech,

pravidlech a normách, hodnotách a spojeneckých závazcích. Zastánci misí ve své

a gu e ta i počet ě pře šo ali odpů e při liž ě po ě u : . P o zastá e

ope a í se stal klíčo é a gu e t opře é o spoje e ké zá azk a ezpeč ost í

p ostředí. Odpů i zah a ič í h isí české pa la e tu přek api ě

argumentovali v podstatě tí sa ý čí zastá i – tedy závaznými pravidly a

154

normami s dů aze a ezi á od í p á o – podle kte ého se zá azk řídí

(Karásek 2010, 42-43 a 48-49).

To pot zuje, že společe ský ko se sus ohled ě a gažo á í český h ojáků

v zah a ičí e í tak jed oz ač ý, jak ho ko u ikáto předkládá, a a í , že

poj zá azk a p á o e ají jed oz ač ý o sah.

Pokud za ěří e pozo ost a sa ot ý poje „soulad a „zá azk , stojí také

za zmínku debata o aplika i ezi á od ího p á a případě Afghánistánu a

I áku. Tato de ata při esla o é otázk , kte é se týkal op á ě í jed oho

s ho a ého státu zaútočit a ji ý s ho a ý stát rámci nestandardní

se eo a p oti estát í akté ů - teroristů . “e eo a a Afghánistánu,

jež la ede a „ souladu s člá ke Washi gto ské s lou , la eak í a

útoky, ve kterých není zjevná spojitost mezi útoč íke a státe , a jehož úze í

je sebeobrana vedena.215

Celý p o lé l řeše elega t ě a to tak, že útok a Afghá istá e í

p eze to á jako útok a stát, ale jako útok a te o ist , kteří se a házejí a

úze í Afghá istá u. Rozsah a délka ope a e p ozatí dosáhla í e ež

desetileté okupa e ětší h částí afghánského území a díky opakovaným útoků

a i il í o atelst o i oják ikdo last ě přes ě e í, jaký je ozdíl ezi

Afgáncem, Tálibem a teroristou. Toto dilema sebeobrany, které je v „souladu

s p á e , ohužel a dát O“N, člá ek Washi gto ské s lou , a i souhlas

obou komor parlamentu eřeší.

Pokud se za ěří e a sa ot ý člá ek Washi gto ské s lou , je hod é

astolit otázku, zda je po i ostí sig atáře ú lu asadit rámci pomoci

napadenému státu své vojsko a v jaké íře, či p oti jaké u epříteli. Po o , ke

kte é se Česká epu lika za ázala, je z ela a její u áže í, e oť člá ek

Washi gto ské s lou u ádí, že stát pod ik e tako ou ak i, jakou po ažuje za

ut ou. Ji ý i slo , asaze í český h oje ský h jed otek Afghánistánu

215

Viz kapitola 3.

155

ůže ýt chápáno i jako otázka rozhodnutí obyvatel českého státu a ikoli

p i á ě jako pl ě í zá azku ůči spoje ů .

Na příkladu d uhé álk 216 v Pe ské záli u lze a í de o st o at, že části

operací proti terorismu mohou být chápány jako nelegální. Invaze do Iráku ze

st a U“A a jeji h spoje ů la zahájena bez výslovného mandátu Rady

ezpeč osti O“N, čí ž podstatě do hází k a uše í legiti it še h jed otek,

kte é do I áku stoupil , i kd ž t to jed otk a dát O“N získal později.

P ot í fakt, že U“A zaútočil a I ák ez a dátu O“N, je rozporu s úpravou

užití síl ezi á od í h ztazí h O dřej, . Odkaz a a dát O“N

v a gu e ta i MO ČR a AČR je ted po ěkud z lášt í, e oť te to fakt zastí á a

ko st uuje předsta u ap ostého souladu.

V případě I áku e istují ale i ji é způso , jak právo vykládat a aplikovat. Mnozí

po ažují zásah za ilegál í. Někteří autoři ale u ádí, že se jed alo o aplika i

stejného pravidla jako v případě Afghá istá u a šlo o součást glo ál í álk p oti

te o is u, kte á již a dát ěla. Další ázo poukazuje, že souladu

s uko če í ko fliktu ezi I áke a Ku ajte roce 1991 byl Irák vázán

po i ostí z ičit spe ifi kou ýz oj podo ě z a í h o ad ého iče í a

spl ě í této po i osti p okázat. I ák uspokoji ě spl ě í této po i ostí

ep okázal, ted po ušil s é po i osti. Toto po uše í podstatě z a e alo i

po uše í í o é s lou ezi I áke a zúčast ě ý i st a a i ko fliktu z roku

1990–1991, a tí i pok ačo á í tohoto ko fliktu, jež edlo k defi iti í po áž e

I áku Čepelka a Štu a , .

V so iál ě ko st ukti isti ké pojetí poz á í e í ož é jed oz ač ě t dit, že

mise v Afghá istá u a I áku jsou legál í či ilegál í, či zda ko u ikáto e s ý h

ý o í h přek u uje „p a du . „P a da je totiž so iál ě ko st ukti isti ké

pojetí relevantním pojmem. Výše u ede é lze šak i te p eto at tak, že

216

Oz ače í álk jako álk d uhé se ztahuje ke ko fliktu se zapoje í ezi á od í h sil. ) hlediska další h ko fliktů se ůže jed at o álku třetí - pokud za válku v Pe ské záli u po ažuje e álku mezi Irákem a Iránem (1980 – 1988).

156

a gu e ta e MO ČR a AČR opře á o soulad se zá azk , a dát a j e o a é

p a e p á a je z ač ý zjed oduše í situa e. A toto zjed oduše í je dle

ého ázo u ede o pod li e i st u e talisti kého užití práva za účele

obnovení legitimity komunikátora, v jehož á i ko u ikáto ko st uuje

pravdy, které ho ují jeho ílů a zá ě ů .

Otázka uchopení práva

U edl jse , že ko u ikáto za hází - či aplikuje - s právem jako se

systémem, od kterého odvozuje legiti itu, pokud ko statuje, že je jeho či ost

v souladu s právem. Nyní se podívejme na otázku uchopení práva, která do

z ač é í elati izuje sa ot ý s sté p á a.

Je nutné, a ho si u ědo ili, že p á o lze hápat jako ko k ét í p a idla

zachycená v jaz ko ý h p oje e h lidí za účele egula e společe ský h ztahů

– ted ztahů ezi su jekt p á a - jistě ás apad e otázka, zda je tato

ko st uo a á st uktu a tak jas á a ele a t í, jak ji ko u ikáto předsta uje.

Už sa ot á s aha o aleze í definice poj u „p á o , a kte ou se áže

ozsáhlá a ko pliko a á de ata o pů odu p á a, sp a edl osti, o álk a

hod ot, při áší z ač é z ate í a často eřešitel é otázk . ) teo ie p á a lze

od ozo at d ě základ í ý hodiska, jak p á o azí at. P í ý hodiske je

p á í poziti is us, kte ý klade dů az a poz á í p á a ozu e a jeho

ukotvení v zákonech.217 D uhý ý hodiske je při oze op á í t adi e, jejíž

podo jsou odliš é - lze se setkat s hápá í p á a a základě á ože ský h

poj ů, ale též a základě í y v e iste i šeo e é etiky, morálky a

spravedlnosti zakotvené v naturální při oze osti člo ěka, a to i bez odkazu na

á ože skou éto iku – čí ž se při oze op á í t adi e í ě při ližuje

pozitivismu (Knapp 1995, 3-4).

217

Na to to ístě je ut é upozo it, že p á í poziti is us e í to sa é o p á í fo alis us, i kd ž jsou často t to poj za ěňo á . Dů az a poziti í p á o ještě ez a e á právní pozitivismus.

157

Teo ie p á a je p otká a s ěsi í poziti isti kého i při oze op á ího pojetí

odliš ý h p á í h otázek a často os iluje od e t é u k extrému ve snaze nalézt

objektivní pravdu. Následkem toho e t é í poziti isté sklouzá ají až

k fo alis u a často po ažují lite u záko a za o jekti ě da ý fakt. Například

Ha s Kelese e s é „ zí au e p á í došel k zá ě u, že p á í i e ěli

ů e řešit otázk o álk , e oť jsou eřešitel é a ěli se za ěřit a

fo ál í o sah p á í h p a e ů.218

Na d uhé st a ě stojí autoři, kteří zd ihují otázku spravedlnosti a morálky,219

ož je p o s sté o jekti ího p á a z ela elati izují í p ek. Například Gusta

Radbruch stanovuje formuli220, a její ž základě upozo ňuje a li it

o jekti ího p á a, p o kte é je katego ie „sp a edl ost z ela ele a t í.

Spravedlnost a morálka jsou tedy pro Radbrucha v p á í p ostředí

akceptovatelné hodnotící kategorie a akceptovatelný zákon musí odpovídat

alespoň i i u o álk , kte é ho dělá přijatel ý p o společ ost.

V podo é de atě o podstatě p á a ho ohli pok ačo at p ůřeze

ději a i p á ího šle í od Ci e a, přes Huga G otia, I a uela Ka ta, Joh a

Austi a až po součas é teo etik H. L. A. Ha ta a Joh a Ral se. V de atě tě hto

p á í h teo etiků, ale také p aktiků eustále dochází k polemice o limitech

práva, a šak žád ý z i h si edo oluje t ořit ze s ý h sta o isek

k etaf zi ký otázká o e ě plat é a ez ě itel é zá ě , e oť jsou si

ědo i, že to a i e í ož é. Do jaké í je pak s sté p á a ele a t í?

Právní teoretik a praktik H. L. A. Hart napsal: „...máme-li pra idlů udělují í

soukro á oprá ě í rozu ět, usí e je í at z hlediska tě h, kdo je

218

Srovnej: Kelsen, H. 2004. 219

Totou argumentací se zabývám v kapitole 6. 220

Radrbruchova formule zní: „Ko flikt ezi spra edl ostí a prá í jistotou lze řešit je tak, že poziti í prá o, zajišťo a é předpis a o í, á před ost i tehd , pokud je o saho ě espra edli é a eúčel é,

j a toho, jestliže rozpor ezi poziti í záko e a spra edl ostí dosáh e tak es esitel é ír , že záko usí jako e áležité prá o spra edl osti ustoupit“ (Radbruch 1946 podle Machalová a Hlouch 2007, 619-620).

158

ko á ají“ (Hart 2010, 54-55).221 Běh „skuteč osti dle práva je tedy zakotven

v ko st uk i a aplika i p á a a je dá přede ší aší í ou tuto konstrukci. O

ládě záko ů a ikoli o ládě lidí může e ho ořit je p oto, že tuto fik i

akceptujeme, jak tvrdí Hart (Hart , . Při zaujetí k iti kého přístupu

ůže e p á u idět přede ší i stitu io alizo a ý o e ský ást oj státu,

jehož st uktu se zřítil e h íli, kd zač e ýt s ý i t ů i a ositeli

odmítán.

Jinými slovy, právo a jeho pojetí je v p a i ut é hápat jako ást oj, ikoli šak

jako absolutní morální hodnotu a limit. Strohé konstatování souladu se zákonem

p oto e ělo ýt jedi ý ěřítke p o hod o e í událostí, pokud e á

ýt a gu e ta e dog ati ká a t ářet předsta u, že soulad se záko e je to,

oč případě zah a ič í h isí jde. Bezpo h se z hlediska právního

fo alis u jed á o ut ý předpoklad p o ealiza i ise dle fo ál ě

nastavených pravidel – bude tím uchována právní struktura a legitimita institucí.

Tako é užití p á a ale sa o o so ě so ě uk ý á i i st u e talisti ký p ek

(Koskenniemi 2005, 562–575).

Právo může ýt užito k p osaze í záj ů jed otli ý h su jektů a ůže sloužit

jako el i sil ý legiti izač í a gu e t, kte ý potlačuje po h osti každého,

kdo p á o ak eptuje jako o jekti í skuteč ost.222 P á í a gu e ta e MO ČR a

AČR, jež se ztahuje k zah a ič í isí , je o ládá a fo alis e i

instrumentalis e . Na jed é st a ě je ko u ikáto s azo á lite ou záko a,

kte ou eflektuje. Na st a ě d uhé á ko u ikáto s é záj a soulad s literou

záko a je pot ze í jeho legiti it při jeji h p osazo á í.

Pokud ted ko u ikáto říká, že ise Afghánistánu a Iráku byly a jsou vedeny

v souladu s p á e , e í pak a ístě otázka po to , zda e lo souladu

221

Hart je pro své postoje k právu často oz ačo á za poziti istu. Lze souhlasit s tí , že ohé jeho zá ě ají poziti isti ký ha akte , do í á se ale, že oz ačit Ha ta za poziti istu to lo příliš é zjed oduše í, e oť jeho šle ko é p o es zje ě házejí z konstruktivistických základů “ o ej: Hart, H. L. A. 2010). 222

Což je ětši a o atel, kteří žijí právních strukturách (státech s fu kč í a utitel ý p á e – i kd ž se ohý h případe h u ohý h su jektů jeji h í a ak epta e p á a ě í.

159

s p á e áleč é ope a e e ést? Ne lo také souladu s právem

eúčast it se a ak í h, kte é ají ha akte od et ého úde u s preventivním

charakterem? A nebylo by v souladu s právem urovnat spory mírovými

p ostředk , jak zý á Cha ta O“N?

Nejde s ad o to, že se s aží átit fakt, že zah a ič í ise Afghánistánu a

Iráku jsou v souladu s p á e . Toto z ela ak eptuji. )á o eň si u ědo uji

potře ost takového argumentu pro obnovování a legitimitu systému

samotného – e pouze p o legiti itu a ád . Na d uhé st a ě h i zdů az it, že

pokud MO ČR e s ý h a gu e te h t dí, že pa ti ipa e český h ojáků a

misích v Afghánistánu a Iráku je v souladu s rozhod utí adřaze ý h i stitu í a

v souladu s p a e p á a, ez a e á to ještě, že jde o jedi ý e istují í úhel

pohledu a p á o, kte ý je ele a t í. Ko stato á í a „p okázá í souladu si e

konstruuje dominantní pravdu v diskursivním prostoru, samo o sobě ale

ezajišťuje p a du o jekti í, a tí a i a solut í „sp á ost . Každá ě je totiž

v souladu s p á e přes ě do té í , do jaké jsou lidé o hot i ak epto at

„p a du toho, kdo toto ko stato á í p o áší.

160

Kapitola : Analýza argumentů - legitimita a bezpečnost

Bezpeč ost í a gu e ta e předsta uje jed oz ač ě základ í

legiti izač í o i u p o zah a ič í ise i p o e iste i a ád sa ot é.

A áda je společ ostí t áře a a fi a o á a přede ší s cílem zajistit

ezpeč ost její h jedi ů, ajetku i st uktu společ osti. Postupe času

se a ád stal edíl ou součástí ětši stát í h út a ů, e oť za ládla

šeo e ě ak epto a á předsta a, že a áda je klíče k ud že í ezpeč osti a

organizované násilí je nástrojem politiky. Díky dominanci vestfálského

ezi á od ího s sté u, kte ý upřed ostňuje p i ip stát í su e e it , se tak ze

států stali aktéři zodpo ěd í za u čo á í toho, čí a p o koho ůže ezpeč ost

být (Walker 1990a, 6-12 podle Hansenová 2005, 360).

Bezpeč ost í i stitu e České epu lik uží ají p o a alýzu ezpeč ost ího

p ostředí „t adič í přístup223, kte ý u ožňuje poj e o at ši okou škálu izik a

h oze a základě odliš ý h hladi a alýz . Te to přístup k ezpeč osti či í ze

státu a jeho silo ý h i stitu í hla ího akté a při defi o á í ezpeč ost í

politik , ož apo áhá k ep oduk i s sté u, kte ý je založe ý a

o jekti isti ké pojetí ezpeč osti.

V to to pojetí ezpeč osti se z ojáků stá ají e pe ti a ezpeč ost, kteří ají

v o lasti o h a itál í h záj ů států ej í e i fo a í a zkuše ostí. E iste e

a ád je ted e společe ský h st uktu á h atolik ukot e a, že si je

álokdo dokáže předsta it její zpo h ě í, či doko e ozpuště í a z uše í.

Té ata ko u ika e a ád ůči eřej osti se tak e usí zao í at otázkou s é 223

Jedná se o popis systé u a p i ipu ho izo tál ího a e tikál ího děle í a tz . hladi a alýz , jež se za ěřují a s sté , egio , stát a jedi e. Te to přístup ep odukuje sta il í st uktu u hla í h akté ů ezpeč osti efe e č í h o jektů , kte é je tře a h á it a kteří sa i u čují, o je tře a h á it. Takto pojatá analýza získává v kritickém ko st ukti isti ké pojetí ezpeč ost í h studií z ač ého odpů e. Jak upozo ňuje apříklad R. B. J. Walke , hladi a alýz jsou pouze a al ti ký ást oj, často ale od ádějí o sah ezpeč ost ího disku su od skuteč osti, že jedi ý relevantním efe e č í objektem jsou lidé (Walker 1988a, 119-128 podle Hansenová 2005, 361-362).

161

vlastní e iste e, ale spíše otázkou s é půso osti. Dík s é pozi i „od o íků

ohou ojá i el i často o li ňo at o sah ezpeč ost ího disku su a zasaho at

do de at o h oz á h a izi í h, i kd ž ejsou demokratickém systému kontroly

vojenské moci v pozici hlav ího i te p eta h oze . Tuto pozi i od ojáků

pře zala politi ká ep eze ta e a ezpeč ost í ko u ita – t jsou ale z ač ě

o li ě dosud udo a ý i st uktu a i a el i často ep odukují t adič í

přístup k ezpeč osti za oják .

Nejinak tomu je i v případě zah a ič í h isí. T jsou po uko če í ipolá í

ko f o ta e jedi ý případe , e kte é ůže ýt či ost české a ád

té ěř ez ýh ad ě de o st o á a jako oj za ezpeč ost státu.

V o jekti isti ké pojetí ezpeč osti se ale případě zah a ič í h isí AČR

o je uje jede epřeko atel ý p o lé . Dů od , p o kte é čeští ojá i půso í

a isí h, eoh ožují české o atelst o pří o a podstatě ikd český stát

ezp ostřed ě a ate iál ě epoškodil , ož poodhaluje ko st uo a ou

postatu h oze , kte ý český stát čelí.

Je ted přede ší záležitostí ko u ika e a ád s eřej ostí ílo é skupi ě

předsta it a s ětlit dů od , p oč je ut é a z ela legiti í oják do zah a ičí

posílat. P á í a gu e t ejsou dostateč é, e oť ají el i a st akt í

charakter. Naopak ezpeč ostí a gu e t ohou t ořit u příje e sděle í

o a o jeho oso í ezpečí, ož je p o legiti iza i jakéhokoli užití ásilí

ej hod ější ást oj.

D uhá teze é p á e p oto předpokládá, že p o získá í a i ál í ož é í

p o zah a ič í ise ze st a ši oké eřej osti224 v t áří ko u ikáto předsta u

existence objektivní hrozby a krizové situace, proti které je nutné v rámci

zah a ič í h isí ojo at. A gu e t tak s ěřují k objektivistickému vykreslení

k izo é ezpeč ostí situa e, ke které u apo áhá k esle í skupi „ a

„o i e s slu „přítel a „ epřítel .

224

A tím v podstatě i legiti it p o a ádu sa ot ou.

162

Ko st uk e předsta h oz , p oti kte é je ut é zah a ičí ojo at, je ted

základ í ást oje , jak ise odů od it z ezpeč ost ího hlediska, a navíc

jaz ke , kte ý přes ě stihuje podstatu a účel a ád . Výsled ý o az h oz

s ěřuje k ep oduk i s sté u, kte ý je založen na objektivisticky pojatém

přístupu k ezpeč osti, ož opako a ě ede k ut osti oz ačo at další „h oz

a udo at apa át, kte ý p oti i posk tuje „o h a u – ted přede ší

armádu.

Tato kapitola je opět ozděle a a tři části. P í poukazuje a p a e

ko u ikáto o ý h a gu e tů o ezpeč osti. I kd ž tě hto p a e ů ůže ýt

z ač é ožst í, sá ko u ikáto upozo ňuje a p a e , kte é jsou p o ěj

klíčo é. Jed á se apříklad o ezpeč ost í a oje ské st ategie státu i

ezi á od í h o ga iza í, kte ý h je Česká epu lika čle e . Často se jed á o

doku e t , kte é fo uje ezpeč ost í ko u ita, jejíž elkou část t oří ojá i

nebo bývalí vojáci. Prameny jsou tak budovány s účele oz ačit ko k ét í

h oz a izika a a jeji h základě udo at odpo ídají í st uktu . Dostá á e se

ted opěto ě k ož osti dok eslit další část oje sko- i il í h ztahů, e

kterých armáda vystupuje nejen jako vykonavatel rozhodnutí, ale i jako pramen

i fo a í, pod kte ý jsou tato ozhod utí přijata. ) a ád se p oto stá á

aktér, který má vliv na politický cyklus a v podstatě h aje oli záj o é skupi ,

jež p osazuje s é íle politických interakcích.

Další část této kapitol předkládá disku si í a alýzu ep eze tati í h ý oků,

kte é a áda e s ý h ýstupe h ůči eřej osti uží á souvislosti

s Afghá istá e a I áke . Jed á se o ý ok , jež jse a základě ý ě u

předsta e é u v p í kapitole této p á e oz ačil jako ý ok ezpeč ost í.

Podo ě jako případě p á a lze e způso u fo o á í ezpeč ost í „p a d

o zah a ič í h isí h alézt jisté st ategie ko u ikáto a, kte é s ěřují ke

ko st uk i hápá í „skuteč osti tak, jak ko u ikáto potře uje p o zajiště í

163

své legitimit . )á o eň jse uvedeném diskursivním korpusu nenalezl výroky,

kte é o saho ě eodpo ídaly u ede ý příkladů .

Kapitolu uza í á zá ě eč á de ata, jež elati izuje a ati u ko u ikáto a o

ezpeč osti. Relati iza e a gu e tů je posta e a přede ší a dvou

základe h. P í je otázka sa ot ý h p a e ů, ze kte ý h a gu e ta e

hází. Poukazuji a to, jak se o sah ezpeč ost í h doku e tů České

epu li e ě il, a za ýšlí se ad otázkou, zda je tato z ě a dopade

„o jekti í h z ě ezpeč ost í p ostředí, e o pouze ýsledke

z ě ezpeč ost ího disku su České epu li e. D uhý způso elati iza e

a gu e tů poukazuje a li it o jekti isti kého u hope í ezpeč osti.

Podo ě jako de atě o u hope í p á a, kte ou lze hápat tak, že p á o e í

nic o jekti ě da ého a „p a di ého , ůže teo eti ká de ata o ezpeč osti

ukázat, že o sah poj u „h oz a je přede ší ě í i te p eta e.

Prameny určující bezpečnostní argumentaci komunikátora

Defi i e ezpeč ost í h té at či záj ů při hází často e fo ě

ko k ét í h politik, kte é jsou zakot e é takz a ý h „st ategi ký h

doku e te h . ) i h také do z ač é í plý á ezpeč ost í éto ika

stát í h i stitu í a přede ší a t to doku e t MO ČR pří o odkazuje

v sou islosti se s ojí či ostí a st ategi ký plánováním.

“t uktu a doku e tů, ze kte ý h MO ČR če pá, ted odpo ídá st uktuře, do

kte é je ko u ikáto zasaze . P a e ezpeč ost í a gu e ta e České

epu li e tak t oří spletitou síť p o áza ý h ý oků o ezpeč osti, přiče ž

dominantní výroky v diskursu, které se prosadí na úkor jiných narativ, pronikají

do doku e tů, kte é ko k ét í ko u ikáto oz ačuje za s ě odat é. A áda

České epu lik poukazuje té ěř a tři desítk doku e tů it ostát ího i

ezi á od ího pů odu, kte é předsta ují selek i a tikulo a ý h ezpeč ost í h

164

té at a do z ač é í fo ují ezpeč ost í a gu e ta i užitel ou p o

jed otli é případ .225

Mi iste st o o a pří o odkazuje a ěkolik p a e ů ezpeč ost í éto ik .

V p í řadě se jed á o „do á í st ategi ké ezpeč ost í dokumenty, jako jsou

Bezpeč ost í st ategie České epu lik , Voje ské st ategie ČR a Bílé k ih o

o a ě.226 D uhou skupi ou p a e ů, ze kte ý h hází ofi iál í ezpeč ost í

a ati u MO ČR a AČR, jsou p a e zah a ič í. Jed á se přede ší o

ezpeč ost í a oje ské dokt í NATO či EU, ale také U“A. Výz a ou oli

h ají také ezpeč ost í a alýz O“N či OB“E.227

O saho ě jsou šak ofi iál í doku e t atolik p o ázá , že je e ide t í jistá

reciprocita mezi mezinárodními i vnitrostátními prameny. Projevují se tak

dopad disku si í sítě, kte á p osazuje do i a t í p a du p akti k do še h

st ategi ký h doku e tů a postup ě s ěřuje k jednotnému pojetí

ezpeč ost í h h oze a izik České epu li e. Je el i álo se a í

v české ezpeč ost í disku su o je ují texty, které by obsah diskursu

k itizo al či zaují al ji ak dise t í ha akte . Pokud se t to te t o je ují,

ejsou při oze ě součástí eřej é p eze ta e a ád .

Je proto v elku z teč é za ý at se o sahe še h p a e ů či je

vyjmenovávat a reproduko at. Níže se za ěří pouze a o sah ezpeč ost í h

doku e tů, kte é h ají hla í oli české ezpeč ost í disku su a ohou

ýt pří o ztaže k zah a ič í isí Afghánistánu a Iráku. Jde o

Bezpeč ost í st ategie, Voje ské st ategie a Bílé k ih o o a ě. Tě to

225

Výčet hla í h doku e tů, a kte é odkazuje ministerstvo obrany - viz příloha . 226

Do této skupi patří též p a e , kte é ědo ě či e ědo ě apo áhají ep oduko at o sah fo ál ího ezpeč ost ího disku su p ostřed i t í takz a é ezpeč ost í ko u it . Jde přede ší o texty akademického charakteru, které často u ádí t pologie, desk ipti í „a alýz a případo é studie založe é a o jekti isti ké přístupu k ezpeč osti. ) ač ý li ají také od o é ko fe e e a k iž í pu lika e akade i ký h p a o išť, kte é ek iti k přijí ají ýstup stát í h i stitu í jako s ě odat é p a e p o hod o e í ezpeč osti. Nejed á se šak o p a e , kte é MO ČR oz ačo alo za ofi iál í. P a e tohoto t pu se při oze ě a hází i zah a ič í p ostředí. 227

MO ČR: )áklad í st ategi ké ezpeč ost í doku e t . [cit. 10. 2. 2012]. Dostupné na: http://www.mocr.army.cz/dokumenty-a-legislativa/dokumenty/zakladni-strategicke-bezpecnostni-dokumenty-a-pravni-predpisy-8492/.

165

p a e ů se šak udu ě o at až po p o ede í a alýz jed otli ý h ý oků

MO ČR a AČR o zah a ič í h isí h. )a ěří se a ě sou islosti se

zá ě eč ou de atou a s ahou o elati iza i o jekti isti kého pojetí ezpeč osti,

které se ve strategický h ezpeč ost í h doku e te h a ásled ě i rétorice

komunikátora objevuje.

Diskursiv í a alýza argu e tů v o lasti ezpeč osti

V diskursivní analýze uvedené v této kapitole analyzuji dvanáct

ep eze tati í h příkladů, kte é l á z diskursivního korpusu. Na

tě hto ý o í h udu p eze to at způso , jaký a áda legiti izuje s oji

či ost po o í ezpeč ost í h a gu e tů. Nejp e udu a al zo at ý ok ,

kte é s ěřují k ezpeč ost í legiti iza i zah a ič í h isí z hlediska ši šího

rámce boje proti te o is u a půso e í AČR rámci operace Enduring Freedom.

Tato a gu e ta e je u čitý základ í á e p o a gu e ta i, jež se

vztahuje na konkrétní mise v Afghá istá u a I áku. “ou o ý oků je sesta e

z p oje ů „ eut ál ího p a ěče, dále z projevů politi ký h předsta itelů

armády a také z p oje ů sa ot ý h ojáků, kteří se isí účast ili. Vžd se šak

jed á o ý ok , kte é jsou součástí ofi iál í a ád í p opaga e u ístě é

v a ád í h ko u ikač í h ka ále h a kte é ep eze tují do i a t í „p a d

v narativu komunikátora.

Analýza výroků

Příklad : MO ČR, fil o ý p a ěč, . Fil : Česká mise - Odlet

1. „České oje ské jed otk jsou již í e ež deset let sa ozřej ou součástí

2. ezi árod ího společe st í,

3. účast í se oje ský h isí NATO, e o pozorovatelských misí OSN a OBSE.

4. Po oku spoje ů po áhají prosazo at aši ojá i ír a chránit civilní obyvatelstvo

166

5. v Li érii, Afghá istá u, Iráku, Koso u, Bos ě, Gruzii, Ko gu a Siera Leone.228

Ko u ikáto zdů azňuje, že zah a ič í ise ají á i České republiky jistou

t adi i, posiluje tak předsta u, že jsou sa ozřej ostí a ěž ou součástí či osti

státu ezi á od í společe st í. Podo ě jako případě p á a se

v ezpeč ost í a gu e ta i o je ují a st akt í poj , kte é t ářejí předsta u

existence jakési spe ifi ké e tit , jež požaduje po AČR její či ost. V tomto

případě jde o ezi á od í společe st í a opěto ě j e o a é ezi á od í

o ga iza e ř. a . Ko u ikáto tak podt huje ši ší á e zah a ič í h isí a

t áří předsta u, že ise ejsou z ela a ozhod utí českého o atelst a, ale

jsou součástí ši ší ezi á od í e tit . Otáz e, zda tato e tita á, či e á,

jed ot ou ůli se šak ko u ikáto z po hopitel ého dů odu e ě uje. Účast

a zah a ič í h isí h se tak ůže je it jako z ela ěžná, a zá o eň jako nutná

součást či osti každého akté a, kte ý tuto e titu t oří, e o se po ažuje za její

součást.

Cíle této e tit a p oje u její jed ot é ůle je h á it a p osazo at „ í a

chránit civilní obyvatelstvo ř. ). Pokud si definujeme mír na principu

„poziti ího í u, z iká tak jistý pa ado , kd ojá i p osazují í po o í

z a í. Jde o jistou fo u p otikladu, pokud defi uje e ojáka jako člo ěka se

spe ializa í a ojo ou či ost. Voják je e ý oku zá o eň p eze to á jako

ochránce i il ího o atelst a še h ko k ét í h ze í, do kte ý h je slá .

Ko u ikáto tak dekla uje, že hla í účele sílá í jed otek do zah a ič í je

h á it o atele a ikoli u o at pa tikulá í záj států. Přesto

komunikátor uvádí v příklade h isí také Afghánistán a Irák, kde jde o boj proti

globálnímu terorismu a nikoli o humanitární intervenci.229

228

MO ČR, 2005. Fil otéka: Česká mise: Odlet. [cit: 10. 7. 2011]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/default.htm. 229

Postupe času přestal ýt ofi iál í i k uh ak e Afghánistánu nazývány válkou proti terorismu, ale bojem proti povstaleckým skupinám (COIN - Counter-insurgency or Counterinsurgency). Srovnej: Rogers, S. 2010. The McChrystal Afghanistan PowerPoint slide: can you do any better? [cit. 2. 4. 2012].

167

“děle í tak pa ado ě t áří předsta u, že skupi a oz oje ů sla á jed í

státem na území jiných států e í do ise sílá a za účele oje – logické je

ptát se, za jaký účele jsou ted oz oje i sílá i a za jaký účele ají

z a ě. Ukazuje se, že poje í je v pojetí komunikátor od základu spojen

s nutností jeho vynucení. Jde o výsledky realistických úvah a jedná se o typický

příklad posilo á í egati í h dopadů ezpeč ost ího dile atu a ztah ezi

su jekt . Tako ý přístup je základe fo o á í ko flikt í h st uktu , kte é ze

s ah udo at í t áří další pod ět k ál e. Pokud šak pře ýšlí e o

éto i e ko u ikáto a takto k iti k , „ s ětlí á te to pa ado další ý ok :

Příklad : i ist o a Ka el Küh l, . Fil : Česká mise - Odlet

. „ hrá í e záj České repu lik a t ohou ýt ohrože

2. i z míst, která jsou nám dneska vzdálená.

3. Pokud bychom nevysílali vojáky, pokud by nikdo nevysílal vojáky,

4. tak z tě hto krizo ý h íst ako e pří o či epří o

. ůže při házet ohrože í i pro Českou repu liku. 230

V oha ohlede h zje ě s aha o udo á í í u a ezpeč ého p ostředí p o

o atele zdále ý h ze í jako ezpeč ost í dů od p o zaháje í isí

epostačuje, a p oto je ut é předložit i podstat ě adek át ější dů od

k a gažo á í a zah a ič í h isí h. Mají-li ýt t to dů od u ěřitel é p o

ílo ou skupi u sděle í, je ut é, a se čle ů ílo é skupi ezp ostřed ě

týkal . P oto se ko u ikáto pokouší t ořit předsta u, že hla í účele isí

e í pouze pl ě í přá í ji ý h států, či „ ezi á od ího společe st í , ale

přede ší pl ě í p i á ího účelu, za jaký la a áda společ ostí t oře a

– ted o h a této společ osti. “poleč ost je ko u ikáto e hápá a jako

Dostupné na: http://www.guardian.co.uk/news/datablog/2010/apr/29/mcchrystal-afghanistan-powerpoint-slide. 230

MO ČR, 2005. Fil otéka: Česká mise: Odlet. [cit. 10. 7. 2011]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/default.htm.

168

atolik ho oge í, že lze ho ořit o to , že dokáže t ářet jed ot é

ko se suál í stát í „záj ř. . Ko u ikáto uží á poje „ h á it

v sou islosti se „záj e ř. , přiče ž předjí á, že jsou t to záj v oh ože í.

I kd ž e í z ela jas é, o přes ě se pod poj e „záje sk ý á,231 t áří

ko u ikáto předsta u, že tako é záj e tit „Česká epu lika e istují a že

e istuje také eál á h oz a za ěře á p oti tě to záj ů .

Mlu čí MO ČR Karel Kühnl dále řeší p o le atiku toho, že h oz a p o české

záj e í ezp ostřed ě zje á. Ko statuje ted , že h oz ejsou blízkosti

ČR, ale „ zdále é ř. ), a šak e istují í. Přestože si to ted ozí čle o é ílo é

skupi e usí u ědo o at, h oz jsou eál é, i kd ž ejsou zje é. )a užití

d ou eli e a st akt í h poj ů „h oz a a „záje tak ko u ikáto t áří

předsta u o h oz ě, jež oh ožuje o atele České epu lik , a o epříteli, jenž je

za ěře a sa ot é čle ílo é skupi sděle í.

Komunikátor tak vytváří předsta u pe a e t ího oh ože í, p oti kte é u je

nutné bojovat, i kd ž toto oh ože í e í zje é. Jde tedy o jakousi krizovou

situaci a ve sděle í je zakot e a předsta a, že ejlepší způso , jak chránit zájmy

České epu lik , je akti í užití oje ské síl . Toto auto ati ké přijetí

předsta e iste e společ é ezpeč osti, společ ý h záj ů a ko ep e

p e e ti í h útoků, kte é ají záj h á it před zdále ý i h oz a i

v postatě ko statuje, že slat oják ř. a zah a ič í ise je jedinou

mož ostí, jak přežít. Přestože je ted ko ep e zah a ič í h isí posta e a a

epot ze é h potéze, kte ou podt huje užití slo „pří o , „ epří o a „ ůže

ř. a , e í p o ko u ikáto a te to epot ze ý h poteti ký předpoklad

překážkou p o ak epta i o jekti í předsta o h oz á h. Tí t áří at osfé u

st a hu, kte ou předestí á příje ů ý oků.

231

P o předlože é defi i e s o ej apř.: Drulák, P. a Handl, V. a kol. 2010.

169

Příklad : i ist o a Ma ti Ba ták, . . . Veřej á de ata, P aha

. „Součas é hroz leží ohd za aši i hra i e i,

. ale ají často pří ý dopad a aši ezpeč ost.

. Teroristi ké útok Ne Yorku, Lo dý ě, či Madridu

. předsta o al útok a sa ot ou podstatu e iste e aší západ í i iliza e,

. a áš způso ži ota, aše hod ot a ideál .

6. Nechceme-li být odsouzeni pouze do role statistů tě hto útoků,

. usí e ýt s hop i ji čelit íste h, kde jsou tako é ak e plá o á

8. a kde získávají podporu.

. Proto js e d es s aši i oják součástí oho árod ího úsilí

. pod hla ičkou Alia í ede é opera e ISAF…

. Česká repu lika usí ýt s hop a ést s ůj díl odpo ěd osti a společ é ezpeč osti,

. a to i i o aše úze í. 232

U ede ý příklad pok ačuje nastaveném kurzu armádního narativa o

zah a ič í h isí h a h oz á h p o Českou epu liku. Ma ti Ba ták233 se stal

jedním z nejdů az ěji ak e to a ý h o háj ů zah a ič í h isí komunikaci

MO ČR a AČR. Vý ok Ma ti a Ba táka ohled ě zah a ič í h isí post ádají

zd že li ost t pi kou p o politi ké předsta itele. Ba táko y výroky tak v

ko u ika i el i dů az ě s ěřují k vykreslení předsta eál é h oz

v o jekti isti ké pojetí. Ba ták ko statuje e iste i h oze p o Českou

epu liku, jejíž ezpeč ost ezp ostřed ě spojuje s útoky v New Yorku, Londýna

a Mad idu s. , a . V t áří tak předsta u, že další ož é útok jsou

a íře a český stát, a tuto předsta u epod o uje další po h oste ,

kte é ohl plý at apříklad z á itk , že íle i slože í společ osti České

232

MO ČR, . )p a odajst í: Musí e ést s ůj díl odpo ěd osti. [ it. . . ]. Dostupné na: http://www.mocr.army.cz/scripts/detail.php?id=15483. 233

Ministr obrany v letech 2009 – 2010.

170

epu li e elze ztotožňo at s íli a společ ostí U“A, “poje é k álo st í či

Špa ělsku.

Za pozornost stojí spoje í útoků a u ede á ěsta s útoky na podstatu a

e iste i i iliza e ř. a dále a hod ot a ideál ř. . “ ý způso e tak

Ba ták přejí á éto i kou fo u Geo ge W. Bushe i sa ot ého Usá y bin

Ládi a. Ve s é ý oku ko st uuje předsta u e istence unifikované identity

„ i iliza e posta e é a jed ot ý h hod otá h a ideále h. Toto společe st í

podle Ba táka požaduje po České epu li e „odpo ěd ý přístup a eak i a

či ost, jež lze i te p eto at jako „útok , e oť útok a čle a společe st í

jsou útok a elé společe st í, kte ého je ČR čle e , a p oto je útoke i a

o atele České epu lik ř. , , .

Jed á se o pře ese í šle k kolekti í ezpeč osti do sa ot é éto ik

ko u ikáto a. Pokud přij e e předsta u, že e istuje u ifiko aná a ucelená

„západ í i iliza e či ezi á od í společe st í, t oří se předpoklad p o

ide tifika i jejího ějšího s ěta. V ější s ět šak e í s touto civilizací souladný

e h íli, kd se střet ou záj „západ í i iliza e s tí to ější s ěte .

Logi ká di hoto ie „ a „o i založe á a ealisti ké hápá í s ěta ede

k to u, že záj ějšího s ěta jsou p o „ aši i iliza i ejas é a často i

podezřelé. Ba ták tak uží á t pi ký p o es fo o á í skupi „ a „o i , je ž

u ožňuje o ilizo at příje e sděle í. Předsta a ějšího s ěta u ožňuje

t ořit předsta u „ epřátel , i o „ aši skupi u u ož í t to epřátele

ide tifiko at. Jeji h epo hope í p o „ aše ideál a hod ot u ožňuje t to

epřátele oz ačit za jakési „ e-lidi , kteří z ela ezdů od ě utočí a „ aši

pokoj ou i iliza i. E iste i skupi „ podt huje ko u ikáto ut ostí

á it „ aši skupi u a e s é éto i e p oto uží á slo a jako „ aše „ usí e

„s ůj ř. , a . Vý ok tak s ěřují ke ko st uk i předsta , že útok a

vzdále á ěsta předsta ují útok a sa ot ou ílo ou skupi u sděle í – tedy

a o atele České epu lik .

171

Dík eze í ější u ele é skupi „ ůže ko u ikáto oz ačit epřítele

i místo, kde se nachází. Hrozba te o is u se tak stá á čí si ide tifiko atel ým a

z ičitel ý a opěto ě se o je uje ýz a k p e e ti í u přístupu k zajiště í

ezpeč osti „ aší skupi . Ko u ikáto již předpokládá, že álka začala a „

js e pouze o á i a s é ýsost é úze í, zatí o epřítel je i o toto

území, tedy tam, kde jsou te o isti ké ak e plá o á a ají podpo u ř. a .

Réto ika t adič í álk , e kte é je oz ače epřítel a ojiště, je tak p o

lu čího z ela ele a t í i p o oj s terorismem.

Barták tak nejen popisuje hrozbu, se kterou lze bojovat, ale zjednoduše ý

způso e pře ádí p o le atiku ezi á od ího te o is u do s ozu itel é

předsta d ou z epřátele ý h skupi , kte é edou álku sta da d í

způso e . Je ted t oře a předsta a, že íste h, ka s ěřují zah a ič í

ise, jsou příto i plá o ači událostí z New Yorku, Londýna a Madridu a tito

plá o ači udou ak í odst a ě i, ož jed oduše řeší p o lé oh ože í.

A gu e t ted ig o ují ko te t útoků i otázku, p oč k útoků došlo a kdo je

p o edl, e oť t to otázk řeší přijetí di hoto ie „ a „o i , „přítel a

„ epřítel , „h oz a a „ e-h oz a a tato di hoto ie již další zdů odňo á í

epotře uje, e oť každý „ í , co se pod pojmy skrývá. Problém je takto

astole z ela o jekti isti k a jas ě – „ aše skupi a la zákeř ě apade a

útoč íke „z e čí a se usí e á it p oti ko k ét í u „ epříteli a

ko k ét í ístě.

Příklad : inistr obrany Martin Barták, 29. 3. 2010. K á ště ě ad i ála

Jamese G. Stavridise, Praha

. „… slí , že pa ad irál řekl to důležité, že usí e ít eustále a zřeteli, že ta

2. hrozba tad e istuje, a ož á je to do ré si u ědo it, proč js e ěkterý h

3. mezinárodních misích... 234

234

MO ČR: [cit. 15. 2. 2010]. Dostupné na: http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/stavridis:-diky-za-ceske-vojaky-v-misich-37999/.

172

Příklad : oje ský účast ík ise, . Fil : Česká mise - )kuše ost

. „… ise jezdí e, protože prostě po áhá e řešit ko flikt ...

2. ...protože se tak jed ou ohlo stát,

3. že ti aktéři tad tě h ko fliktů se tak ohli rozhod out,

4. že tak jed ou lít ou k nám,

5. že jo, a to u se s aží e za rá it.“235

Příklad a pak pouze dok eslují již asta e é a ati u o zah a ič ích

isí h. Opako a ě do hází ke zdů az ě í e iste e o jekti í h oz , p oti

které je nutné, a přede ší ož é akti ě a p e e ti ě ojo at ílo ý h

o laste h, jak k esluje ý ok Ma ti a Ba táka př. .

Příklad předkládá ý ok sa ot ého účast íka misí – tedy vojáka. Podtrhuje tak

dů ě hod ost ý oků i il í a politi ké ep eze ta e, e oť jde o řeč íka, kte ý

v zah a ič í h isí h oso ě asazuje ži ot. Tí je ko u ika i předlože a

ýpo ěď člo ěka, kte ý ezp ostřed ě iskuje z dů odu, že ěří v objektivní

e iste i ějšího epřítele zah a ičí – ted „akté ů ko fliktů ř. a . Vý ok

zá o eň posiluje předsta u, že te to epřítel je za ěře a Českou epu liku ř.

4 a že jedi ý dů od, p oč a i eútočí, je příto ost český h ojáků a

zah a ič í h isí h, kte é u to á í ř. ).

Další u ede é ý ok se již pří o týkají zah a ič í h isí Afghánistánu a Iráku.

Vý ok pok ačují udo á í a ád ího a ati a o zah a ič í h isí h, a

zá o eň posilují základ í ko st uk i tohoto a ati a o a gu e ta i opře ou a

konkrétní problematiku v Afghá istá u a I áku. To u ožňuje předkládat jas ější

a s ozu itel ější a gu e t opře é o aktuální události, a tím i posiluje

u ěřitel ost „p a d , kte ou ko u ikáto předkládá.

235

MO ČR, 2005. Filmotéka: Česká ise: )kuše ost: [cit. 25. 7. 2011]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/default.htm.

173

Příklad : MO ČR: zapojení do Enduring Freedom

. „Poté, o l . září roku uskuteč ě teroristi ké útok

. a udo S ěto ého o hod ího e tra a Pe tago u USA,

. se souladu s člá ke Washi gto ské s lou

. Ar áda České repu lik zapojila

5. do mezinárod í protiteroristi ké opera e ENDURING FREEDOM...“236

Příklad jse již u edl p o k esle í ezi á od ě-p á í h a gu e tů.

V souvislosti s ezpeč ost í a gu e ta í šak stojí za pozo ost přede ší

auto ati ké p opoje í te o isti ký h útoků z . září ř. a s nasazením

A ád České epu lik a zah a ič í h isí h. Vý ok předpokládá, že již e í

tře a hlou ěji p okazo at dů od zah a ič í h isí, a ko statuje, že oj p oti

te o is u, za užití zah a ič ího asaze í české a ád , je z ela legiti í ř.

a . Takto astole á „p a da se dále od áží při ý o í h, jež se ztahují ke

konkrétním misím v Afghá istá u a I áku, jak dokládá příklad číslo sed .

Příklad : i ist o a Ka el Küh l, . Fil : Česká mise - Odlet

. „Irák je zemí, kde se spolu s Afghánistánem rozhoduje ten zápas s terorismem,

2. respektive s podhoubím terorismu. 237

Karel Küh l e s é ý oku přijí á e iste i o jekti í h oz te o is u, a

zá o eň éto iku, že oj p oti te o is u je ut é, a přede ší ož é ealizo at

i o úze í států, kte é jsou íle te o isti ký h útoků. U ede ý ý ok tak

opěto ě uží á éto iku álk a předsta d ou z epřátele ý h skupi , kte é

se p oti so ě posta í a ko k ét í ite í poli, kde se odeh aje jeji h

„zápas ř. . “t ohý ko stato á í oz ačuje ite í pole „I ák a

Afghánistán . Otázk p oje u te o is u tě hto ze í h či doko e po h osti 236

MO ČR, 2005. Česká mise: Trvalá svoboda – protiteroristická operace. [cit. 3. 3. 2012]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/scripts/detail.php?id=3688. 237

MO ČR, 2005. Fil otéka: Česká ise: Odlet. [ it. . . ]. Dostup é a: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/odlet-30302/.

174

o dů od osti akcí pak opěto ě potlačuje legiti iza e, kte ou ak e získal

přijetí p e e ti ího přístupu k potlačo á í do ělý h h oze . V tomto

ohledu je ut é poukázat a a dát Rad ezpeč osti O“N, kte é podstatě

te to přístupu pot zují a legiti izují.

Přesto, pokud e í zje é, že z tě hto ze í pl e pří á h oz a te o isti kého

útoku a Českou epu liku, ko u ikáto uží á h poteti kého předpokladu a

ko statuje, že Afghá istá u a I áku je „podhou í te o is u, kte é je utné

z ičit stej ě jako jakoukoli ji ou o jekti isti k k esle ou h oz u. Vý ok ted

opět s ěřuje k astole í předsta aktuál í, případ ě udou í k ize, a kterou

zah a ič í ise eagují. I přes užití a st akt ího poj u „te o is us či

„podhou í te o is u je te to poje užit jako s o u p o ko k ét ího

epřítele, jehož z iče í ude z a e at odst a ě í o jekti í h oz p o

o atele České epu lik .

Příklad 9: ministr obrany Martin Barták, 12. 5. 2010. Sla ost í e isáž,

Olomouc

. „Ch i á ří i, že z Ká ulu do Prah , z Afghá istá u do Prah , je to líž ež do Lo dý a

. či do Madridu a jistě ši h i íte, o se ta také dělo.

3. My jsme v Afghánistánu také proto,

. a se případ á oh iska ko fliktů edostá ala do aší ze ě, do České repu lik .

. Vojá i ta hájí také aše ezpečí a s o odu.“238

Opěto ě se jed á o ý ok ý alého i ist a o a Ma ti a Ba táka. Jeho

sděle í se pří o týká isí AČR v Afghá istá u, ud žuje ale pů od ě asta e ý

ku z a ád ího a ati a. Ko u ikáto te tok át uží á apelač í fo u a jistou

fo u dů ě ého sděle í, a p oto u ádí ý ok spoje í „ h i á ří i ř. .

238

MO ČR, . )p a odajst í: “la ost í e isáž úte ý . k ět a pod eče a olo ou ké Ho í á ěstí. [cit. 20. 7. 2011]. Dostupné na: http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/hrdost-a-odvaha-_-cesi-v-afghanistanu-ocima-fotografu-40632/.

175

Opěto ě zd ihuje útok Lo dý ě a Mad idu, te tok át je šak e k esle í

h oz p o příje e sděle í ještě í e ko k ét í a pří o p opoje é

s Afghá istá e , espekti e Ká ule . Ko u ikáto tak t áří předsta u

pří ého ezpeč ost ího p opoje í Ká ulu, Lo dý a, Mad idu a P ah ř. a 2).

P o podepře í s é ko st uk e použí á a gu e t geog afi ké zdále osti.

Poukazuje tak a zdá li ě logi kou ú ahu o to , že pokud jsou d a su jekt

„ líže , pa ují ezi i i i te zi ější ezpeč ost í ztah . P oto, kd ž se

příje i sděle í a hází líže Ká ulu ež ji é su jekt , kte é se již před ěte

ějakého útoku stal , a Ká ul je h poteti ký zd oje h oz , je zřej é, že

h oz a s ěřuje a příje e sděle í. Ba ták se ted již eza ý á k eslo á í

epřítele a h oz , kte ou po ažuje za da ou, ale p ohlu uje ak e t a hrozbu a

p opoje í ílo é skupi s h oz ou, jejíž e iste e již e í zpo h itel á

„ ši h i í e, o se ta stalo ř. .

Ko u ikáto zá o eň p ohlu uje již t oře ou předsta u, že je Česká epu lika

relevantním cílem pro teroristické skupiny v Afghá istá u a řeše í p o

odst a ě í h oz je p e e ti í přístup, kte ý předsta uje jistou fo u

„zad žo á í te o is u. Opět jde o k esle í e t é í předsta , že existuje

„oh isko te o is u a „oh isko ko fliktů ř. , kte é se ůže přesu out a

území České epu lik , a tí oh ozit její o atele. Ko u ikáto se ted pokouší

posílit ide titu skupi „ , eskalo at předsta u o k izo é situa i, a zá o eň

posílit az ezi ezpeč ostí ílo é skupi sděle í a či ostí AČR a

zah a ič í h isí h: „ ojá i ta hájí také aše ezpečí a s o odu ř. .

Posled í tři příklad , kte é u ádí této kapitole, se vztahují k zah a ič í u

půso e í český h jed otek I áku. )atí o případě Afghá istá u ohlo

odů od ě í i te e e plý at z šetřo á í te o isti kých akcí z 11. 9. 2001 a

z a dátu Rad ezpeč osti O“N, případě I áku šlo opět o ko pliko a ější

situa i. MO ČR a AČR řešil spo ost i te e e do I áku tak, že uží á p o

půso e í Afghánistánu i Iráku stejné argumenty, čí ž o a případ p opojuje.

176

Již ýše u ede ý příklad číslo az ačuje, že I ák a Afghá istá předsta ují p o

ko u ikáto a té ěř totož ou záležitost. I ák je tak p eze to á jako

pok ačo á í ojů p oti te o is u á i ope a e E du i g F eedo . Další

ý ok pok ačují t e du předsta ení hrozeb, které mohly plynout z cílové

oblasti.

Příklad : MO ČR, fil o ý p a ěč, . Fil : Česká mise - Irák

. „a eri ký a ritský útok a Irák začal . řez a ,

. o a ze z ra í hro ad ého iče í se epot rdil

3. a spojenci dobyli zanedlouho hla í ěsto Bagdád…

. …diktátorský reži Saddá a Husaj a padl d í po začátku útoku,

5. v Iráku jsou d es jed otk ze í, česká ar áda se epodílí a ojo ý h ak í h...“239

Počátk ak e I áku ko u ikáto předsta uje z pozi e třetí st a a ikoli

z pozi e pří o zapoje ého akté a. Přestože české jed otk půso il Iráku a

Česká epu lika se ote ře ě p oti i te e i Iráku nepostavila, svým

způso e se ko u ikáto zříká s é odpo ěd osti a i te e i. Tuto

odpo ěd ost před áší a „a e i ký a itský útok ř. . Ko u ikáto se

zá o eň o á á s fakte , že hla í ezpeč ost í zdů od ě í i te e e

v Iráku – ted t ze í, že “addá Husaj p otip á ě last í z a ě

h o ad ého iče í - lo á e o. ) a ě h o ad ého iče í nebyly

nalezeny, a proto byly vzneseny výrazné námitky proti preventivním akcím

ůči I áku, kte é ohl ýt dík a se i a dátu Rad ezpeč osti O“N

po ažo á za p otip á í.240 “t ohé ko stato á í ze st a MO ČR, že „se

o a ze z a í h o ad ého iče í epot dil ř. , šak z ač ě zje ňuje

ýše u ede é fiasko, kte é při zdů odňo á í oje ské ak e ze st a

předsta itelů U“A a “poje ého k álo st í astalo. Vý ok MO ČR podstatě a i

239

MO ČR, 2005. Filmotéka: Česká ise: I ák. [cit. 10. 7. 2011]. Dostupné na: http://www.army.cz/scripts/detail.php?pgid=154&conn=1861&pg=4. 240

Viz před hozí kapitola.

177

esděluje, zda z a ě h o ad ého iče í Iráku byly, či ikoli a ůže ýt

vykládán tak, že apříklad e l asaze , či že jeji h dopad e l tak ý az ý.

Ko u ikáto dále zdů azňuje ji é op a ňují í dů od k akcím v I áku. Přede ší

poukazuje a s že í „diktáto ského eži u “addá a Husaj a ř. . V t áří se

tak předsta a, že diktáto ský eži l jed í z hla í h dů odů, p oč k akcím

došlo. )á o eň šak MO ČR ali isti ký způso e zdů azňuje, že se česká

a áda epodílí a ojo ý h ak í h. Toto ko stato á í tak opěto ě zje ňuje

dopad ož ého t ze í disku si í p osto u, že Iráku li příto i čeští

vojáci v á i ope a e, jež je od s ého počátku el i spo á z ezpeč ost ího i

právního hlediska.

Již jse u edl, že p o zdů od ě í pa ti ipa e I áku MO ČR uží á p akti k

stej ý h a gu e tů jako případě Afghá istá u. Následující argumenty

účast íků isí z eřej ě é oficiálních výstupech komunikátora potvrzují toto

propojení.

Příklad : účast ík ise, . Fil : Česká mise - Irák

1. teroris us se roz áhá šude a aštěstí u ás to e í tako é íře

2. a řika , je lepší, kd ž jsme tady a ojuje e proti ě u už tad ,

3. jak kd s e álčili a ojo ali proti ě u u ás pří o repu li e“241

Příklad : účast ík ise, . Fil : Česká mise - Irák

1. „M ši h i í e, že pokud i tad to to kousku s ěta eudělá e,

2. že za tí ůže ásledo at další krok a že se ta situa e ůže rozšířit

3. úpl ě ji ý s ěre a ož á líž k aši hra i í .“242

Příklad a opěto ě p okazují, že při zdů odňo á í ak í Afganistanu a

I áku před eřej ý publikem nedělá ko u ikáto příliš eliký ozdíl. Výklad

241

MO ČR, 2005. Fil otéka: Česká ise: I ák. [ it. . . ]. Dostup é a: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/default.htm. 242

MO ČR, 2005. Fil otéka: Česká ise: I ák. [ it. 18. 7. 2011]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/default.htm.

178

a gu e tů u ede ý ýše tak lze apliko at i a případ I áku. V to to případě se

ale jed á o ý ok sa ot ý h ojáků a účast íků zah a ič í h isí, kte é

podtrhují ucelenost armádního narativa s a ati e politi ký h předsta itelů.

Opěto ě do hází ke zdů az ě í e iste e te o isti ké h oz p o sa ot é

příje e sděle í, kteří se a házejí a úze í České epu lik . Česká epu lika je

k esle a jako jakýsi ost o ez te o istů, e oť se „te o is us oz áhá

šude př. , ř. . )á o eň do hází ke ko st uk i předsta , že se h oz a

te o is u šíří závislosti na geografických faktorech, a proto je nutné s ní

bojovat na konkrétním zdále é ojišti či „kousku s ěta př. , ř. ež „u

nás v epu li e př. , ř. . Dále do hází k objektivizaci hrozby tí , že je

pře ese a do éto ik sta da d í álk , e kte é se střetá ají d a

ide tifiko atel é a z ela odliš é tá o „ a „o i – „ ojuje e a „ álčí e .

Ve spojitosti se skupi ou „ je dále opěto ě poukazo á o a ko st uk i

společ é ide tit uží á í poj ů „ ás , „ aši a „ ši h i . Nako e je

pot ze a sp á ost ite ího pole a p e e ti ího přístupu k potírání hrozby –

ted ealiza e sa ot ý h zah a ič í h isí, jež se zdá ýt jedi ý řeše í

k potlače í o jekti ě h ozí ího e ezpečí.

Shrnutí analýzy

A alýza příkladů ezpeč ost í a gu e ta e ůže ýt opěto ě

i te p eto á a tak, že ko u ikáto uží á spe ifi ké st ategie při fo o á í

a ati a ko u ikáto a o zah a ič í h isí h Afghánistánu a Iráku. V o i ě

ezpeč ost í h a gu e tů á tato strategie následující znaky, které formují

ko st uk i ezpeč ost í „p a d pod li e u ede ý h ý oků:

. t áře í předsta o jekti í h oz , kte ou lze oz ačit a p oti kte é lze

ojo at užití a ád

179

. fo o á í skupi „ a „o i , kte é jsou z ela odděle é a

fu da e tál ě odliš é, ož je předpoklad p o ide tifika i a dé o iza i

epřítele243

. t áře í předsta , že ide tifiko a ý epřítel ezp ostřed ě oh ožuje

ezpeč ost příje e sděle í, čí ž t áří k izo ou ezpeč ost í situa i

4. po ide tifika i epřítele do hází k t áře í předsta , že je te to epřítel

příto e a ko k ét í úze í, kte é předsta uje po sl é ite í pole

. sděle í, že zah a ič í ise jsou ást oje k odst a ě í epřítele a h oz ,

pro cílovou skupinu komunikace

6. zjed oduše í pojetí h oze o jekti isti ký přístupe , jenž ig o uje

odliš á a ati a ýkladu ezpeč osti

Výše u ede é ý ok ukazují, že ko u ikáto přistupuje k ezpeč ost í

a gu e ta i zjed oduše ý způso e , kte ý plý á z jeho podstaty i ze

struktu , e kte ý h se a hází. Bezpeč ost í a gu e ta e ale posk tuje

a ádě podstat ě ětší a é o a í prostor než a gu e ta e p á í. Vojá i

jsou po ažo á i za od o ík a ezpeč ost a o last álk je jeji h do é ou.

Armáda tak svojí argumentací poskytuje relevantní a silnou základnu pro

a gu e ta i další h akté ů politi ké p ostředí.

Přijaté ozhod utí o lasti oje ské politik , a přede ší ko á á í tě hto

rozhodnutí ale žaduje jas ý a o jekti isti ký přístup k interpretaci

ezpeč ost í h h oze . Vý ok p okazují, jak se ko u ikáto pokouší

p ostřed i t í s ý h ýstupů t ářet předsta u, že Českou epu liku a její

o atele ezp ostřed ě oh ožuje o jekti í h oz a, p oti kte é je ož é a

zah a ič í h isí h ojo at způso e , kte ý je p o ýše uvedené pojetí

ezpeč osti ha akte isti ký.

243

Viz následující kapitola.

180

Tí je přede ší álka a ealiza e o ga izo a ého násilí p ostřed i t í

a ád . Vojá i a i e ohou přij out jinou než áleč ou éto iku založe ou a

antagonistické dichotomii – jde o projev toho, jak je podstata jejich profese

hápá a ji i sa ý i i čle společ osti. To při oze ě ez a e á, že ozí

ojá i e ají o této di hoto ii po h osti či s ad, že ojá i touží po ál e a

oji. Pokud šak jde o získá á í legiti it p o jeji h či ost, e ají příliš a

ý ě a usí sledo at ofi iál í ezpeč ost í a ati u , jež si šak sa i do

z ač é í sta o ují. Vz iká tak jakýsi kolo ěh áleč é a ásil é éto ik

založe é a hledá í jas ě ide tifiko atel é h oz a přátelské i epřátelské

skupiny.


Podo ě jako případě p á í h a gu e tů e á zá ě eč á de ata

v této analýze za cíl vyvracet argumenty komunikátora, či předsta o at last í

o jekti isti ké zá ě . Bezpeč ost í a gu e t ko u ikáto a lze po ažo at za

zcela relevantní, pokud jsou ahlíže u čité úhlu pohledu. O jekti isti ké

pojetí ezpeč osti ze st a ko u ikáto a i é ě ede k potlače í k iti kého

šle í a p osazo á í účelo ě k esle é ezpeč ost í „skuteč osti

p ostřed i t ím specifického narativa v diskursivním prostoru.

Relati iza e předkláda ého a ati a z mé strany opěto ě stojí a u hope í

ezpeč osti e s ětle so iál ě ko st ukti isti kého přístupu a a zdů az ě í

u čitý h eze , kte é při o jekti isti ké u hope í ezpeč osti z ikají. V první

řadě je vhodné poukázat na nejasnosti, které vznikly v souvislosti s vývojem

p a e ů ezpeč ost í a gu e ta e České epu li e. V pramenech

sh ují í h ý oj ezpeč ost ího disku su ČR, a kte é sá ko u ikáto

odkazuje, lze sledovat výraznou dynamiku, a přede ší skoko é z ě

181

p i ilego a ý h ezpeč ost í h té at. T to z ě lze při k iti ké áhledu

oz ačit za – při ej e ší – diskutabilní.

Dále se pokusí , podo ě jako případě p á í a gu e ta e, elati izo at

ko u ikáto ů o jekti isti ký přístup k bezpeč osti. K to u poslouží

předsta e í ěkte ý h tezí so iál ě ko st ukti isti kého přístupu k

uchopení ezpeč osti, kte ý poukazuje na to, že přestože o jekti isti ké

u hope í p o le atik ezpeč osti jas ě defi uje h oz u a oz ačuje epřítele,

je ý az ě zatíže o su jekti í i hod oto ý i soud a ěřítk – tedy na

faktorech, které objektivní nejsou.

A iž ho ěli i fo a e o z ě ě ate iál í h aspektů ezpeč osti, dochází

k ý az ý p o ě á o sahu poj ů „přítel a „ epřítel a t to p o ě jsou

publiku předkládá jako fakt. V tomto systému, který má s nadsázkou prvky

o ello ské totalit , z ikají z ač é pa ado . T to pa ado ko u ikátoři

často ig o ují, e oť a ušují jeji h last í „p a du o h oz á h a izi í h.

Otázka vývoje bezpečnostních témat v České republice

P o k esle í ý oje ofi iál ího ezpeč ost ího disku su České

epu li e jse za ěřil pozo ost přede ší a Bezpeč ost í st ategie z let

1999, 2001 a 2003 a 2011 a dále na Vojenské strategie z let 1999, 2002 a 2004 a

Bílou knihu o obra ě z oku . O sah doku e tů je atolik p o áza ý, že

v podstatě do hází k oz ače í stej ý h ezpeč ost í h h oze a izik každé

z hod o e ý h doku e tů. Ve ý oji obsahu lze spatřit z ač ou d a iku a

p o ě u dů azu a jed otli á ezpeč ost í té ata, a to v po ě ě k átké

časo é o do í.

“t ategi ké doku e t České epu lik z oku soulad ě ko stato al

uko če í ipolá í ko f o ta e a s íže í h oz s sté o ého ko fliktu či

napadení jiným státem. V doku e te h se o je o al ásledují í ezpečnostní

hrozby a rizika:

182

. Ži el é katastrof pohro , prů slo é a ekologi ké ha árie, z ik a šíře í

epidemií.

. Naruše í z euží á í sta dard í h ezistát í h eko o i ký h ztahů, přeruše í toku

strategických komodit, surovin a informací.

3. Jednotli é teroristi ké ak e a orga izo a é akti it ezi árod ího zloči u

i ořád ého rozsahu pu o é útok proti o ča ů e o hospodářský , te h i ký a

sprá í o jektů se z ač ý i ztráta i a ži ote h .

. Rozsáhlé igrač í l , jeji hž pro iká í a úze í státu ůže přerůst do ásil é

či osti igra t.

. Násil é ak e su jektů izí o i stát í i estát í proti oso á zdržují í se a úze í

České repu lik , ajetku a ji ý hrá ě ý záj ů státu ola é účastí státu

mezinárodních mírových a humanitárních misích.

. Ohrože í základ í h hod ot de okra ie a s o od o ča ů ji ý h ze í h tako ého

rozsahu a harakteru, že ohrožuje ezpeč ost ezi árod ího prostředí lokál í e o

regionální konflikty).

. Rozsáhlá a zá až á di erz í či ost, její ž íle je rá i zje é přípra agrese

z ehod otit prostředk o ra České repu lik .

8. Hrozba agrese (napadení spojeneckého státu).

. Voje ské apade í České repu lik Bezpeč ost í st ategie ČR , -4 a Vojenská

st ategie ČR, ,

Přiče ž od 1-6 získal oz ače í aktuál í h izik, zatí o od -9 byly

po ažo á za álo p a děpodo é. V návaznosti na mise v Afghánistánu a

I áku je hod é zdů az it, že doku e te h e í té a te o is u příliš

ak e to á o. Pouze od Bezpeč ost í st ategie z roku 1999 poukazuje na

existenci rizika teroristických akcí. Ty ale byly autory dokumentu spojeny

s akti ita i ezi á od ího zloči u a o sah doku e tů e az ačo al e iste i

glo ál ího te o is u, či doko e h ozbu, která by z ěj p o Českou epu liku

plynula. Otázku z a í h o ad ého iče í )HN , kte á la později p opoje a

s problematikou Iráku, reflektovaly dokumenty jen z hlediska přip a e osti

oje ský h jed otek čelit případ é u střetu se )HN, ož lze s ětlo at

183

zkuše ost i z álk Pe ské záli u a počátku 90. let minulého století.

M šle ka p e e ti í h ak í p oti šíře í z a í h o ad ého iče í se šak e

strategiích neobjevuje. V ezpeč ost í h doku e te h z oku 1999 je tedy

e ide t í dů az a e t alizo a é a „lokál í pojetí stát í ezpeč osti.

Díky pok očilejší u p o esu i teg a e České epu lik do západ í h o a ý h

st uktu šak postup ě do házelo k efle i st ategi ký h doku e tů NATO a

záj ů Alia e. O je ila se otázka akti ího přístupu k egio ál í ko fliktů –

přede ší a Balká ské poloost o ě. Bezpeč ost í st ategie České epu lik

z oku ještě e ohla te o isti ké útok z . září dostateč ě

eflekto at, e oť la přip a e a před te o isti ký i útok . Může e ní tedy

alézt přede ší dů az a udo á í oje ský h kapa it souladu s požada k

NATO a EU, ož az ačuje p o ě u st uktu , do kte ý h se České epu lika

v o lasti ezpeč osti řadila. )ají a ý je přede ší dů az a p o le atiku z a í

h o ad ého iče í )HN :

„Hroz a použití jader ý h z ra í a další h z ra í hro ad ého iče í e la z ela

louče a. ) epokoji á je zej é a skuteč ost, že se stále rozšiřuje okruh su jektů, které

tě ito z ra ě i dispo ují e o usilují o jeji h získá í. Nezřídka se jed á o stát s

ede okrati ký i a esta il í i reži .“ Bezpeč ost í st ategie 2001, 3).

„O z láště e ezpeč é je o lád utí tře a je alého počtu z ra í hro ad ého iče í

jed otli i či estát í i su jekt . V řadě regio ů je častý a i ořád ě e ezpeč ý

je e teroris us. Reál ě e istují í hroz u předsta uje ož ost použít k vydírání

jader ý h, he i ký h e o iologi ký h z ra í.“ Bezpeč ost í st ategie , .

Přestože p o le atika z a í h o ad ého iče í la ezpeč ost í st ategii

z oku eflekto á a je i i ál ě, d a ok po stupu do NATO se

z problematiky stal ústřed í p o lé české ezpeč osti. Je hod é upozo it, že

ate iál í základ h oz z a í h o ad ého iče í se p o Českou epu liku

v období let 1999- zásad ě ez ě il. Pře ese í dů azu a o last )HN

opěto ě p okazo alo li ezpeč ost ího a ativa NATO na formování

ezpeč ost ího disku su České epu li e.

184

Další zásad í z ě a o sahu st ategi ký h doku e tů při hází po . září

2001. V rámci Vojenské strategie z oku a Bezpeč ost í st ategie z roku

je do i a t í h oz ou p o Českou epu liku oz ače ezi á od í

terorismus:

„V ější ezpeč ost í prostředí se pro Českou repu liku zásad í způso e z ě ilo

stupe do NATO...kro ě posíle í pozi e e společe st í de okrati ký h států a

začle ě í se do ejsil ější o ra é struktur součas ého s ěta Česká repu lika ro ěž

pře zala přísluš ý díl odpo ěd osti za ezpeč ost spoje ů a realiza i ezpeč ost í

politik NATO“ (Vojenská strategie 2002, 3).

„… áž ou ezpeč ost í hroz u součas é do ě předsta ují stát , e lád í skupi a

organizace, které erespektují pri ip ezi árod ího prá a a de okra ie a dopouštějí

se ásilí, potlačo á í lidský h prá a s o od a last í teritoriu i teroristi ký h útoků a

ak í elos ěto é ěřítku.“

„.aktuál ost hroz teroristi ký h útoků... se podstat ě zvýraznila a získala nový

roz ěr...“ (Vojenská strategie 2002, 4).

„Ne í po h , že ezi árod í teroris us spolu se šíře í z ra í hro ad ého iče í jsou

tě i ejzá až ější i hroz a i součas osti.“ Bezpeč ost í strategie , .

P i át e oje ské ezpečnosti, který lze sledovat v Bezpeč ost í st ategii a

Vojenské strategii z oku a částeč ě také ezpeč ost í st ategii z roku

, se pod li e o ý h st uktu áhle z ě il. Autoři doku e tů s ětlují

tuto p o le atiku „p o ě ou ezpeč ost ího p ostředí a z ela o jekti isti k

oz ačují o é h oz a o é epřátele, p oti kte ý je tře a ojo at.

Bezpeč ost í st ategie zůstala od oku do oku e ě á. Voje ské

strategie byly revidovány v roce 2007 v rámci dokumentu Transformace resortu

Mi isterst a o ra České repu lik a Vojenskou strategií z roku 2008.

V o e la sesta e a o á ezpeč ost í st ategie, kte á po e hala hla í

dů az a te o is u, z a í h h o ad ého iče í a egio ál í h ko flikte h.

Akcentovala ale také nové disku si í „p a d , kte é oz ačují za h oz

k e eti ké útok , o ga izo a ý zloči , ko up i, pře uše í dodá ek

185

st ategi ký h su o i , pří od í poh o a ig a i Bezpeč ost í st ategie ,

9- . Při sesta o á í doku e tů l klade dů az a to, a posloupnost

hrozeb a rizik v ezpeč ost í st ategii e la hápá a jako palči ost tě hto

té at. Te o is us u ede ý doku e tu a p í ístě tak, dle de at o

doku e tu, ez a e á p i á í h oz u p o sa ot ý český stát, ale spíše

jednu z h oze p o záj českého státu.244 Přesto se do í á , že po e há í

h oz te o is u a p í ístě ýčtu h oze a izik ude ko st uo at

předsta u e iste e akut í h oz te o isti ký h útoků p oti České epu li e.

V o e la e ido á a také Bílá k iha o o a ě. V dokumentu je hlavním

té ate přede ší otázka dosa ad ího ý oje fu go á í a ád a její udou í

financování a specializace.245

V obou nových strategických dokumentech z oku je adále ud žo á

p i á í ak e t a h oz u ezi á od ího te o is u, přestože l ěhem let

2001–2011 dobyt246 Afghánistán i Irák a zabit Usáma bin Ládin a Saddám

Husaj . B lo za ito také ěkolik další h soký h předsta itelů Al-Káidy a

Tali a u. “tále šak i e as ědčuje to u, že se a Českou epu liku h stal

či h stají te o isti ké útok , či že í a této h oz la s íže a.

V dokumentech, a přede ší při de atá h o jeji h o sahu, je ale pat á s aha o

opat ý odklo od oje ský h otázek ezpeč osti a á at k obsahu diskursu

za ěře é u a „ ezp ostřed í lokální a centralizovanou bezpeč ost České

epu lik . Výsled á podo a doku e tů šak ukazuje, že t to ázo l

244

Vycházím z vlastních nesystematizovaných empirických poz atků z od o ý h de at o o é Bezpeč ost í st ategii a o Bílé k ize o o a ě, kte ý h jsem se účast il ěhe d uhé polo i oku . 245

“ o ej: MO ČR: Bílá k iha o o a ě . Při sesta o á í Bílé k ih se o je il pokus o zah utí akade i ké eřej osti i předsta itelů édií. Může e si ale klást otázku, do jaké í ohlo zapoje í ši šího ok uhu de até ů potlačit záj ojáků. Bezpo h jde ale o ož ost eta lo á í další h p a d o

ezpeč osti diskursivním prostoru. 246

Voje skou éto ikou lze šak ří i, že do ýt a ud žet jsou z ela odliš é záležitosti. Afghá istá i I ák se podařilo do ýt. Ud žet Afghá istá je šak e ož é ez dlouhodo é podpo íst í h o atel, kte é se koalič í jed otká p ozatí dostá á o eze é íře Žižka, M.: 15. 3. 2012. Pers.Kom.).

186

zohled ě spíše e ší íře247, i kd ž e ide t ě ěhe ěkolika posled í h

let došlo k jisté p o ě ě o sahu českého ezpeč ost ího disku su.

Ve s ětle p o ě o sahu st ategi ký h doku e tů se ůže e ptát, zda je

ezpeč ostní p ostředí atolik d a i ké, jako jsou d a i ké st ategi ké

doku e t České epu lik a éto ika ezpeč ost í h i stitu í. Jde přede ší o

to, jak defi uje e ezpeč ost í p ostředí a jak defi uje e jeho z ě . A zde se

dostáváme k pa ado u, kte ý plý á z o jekti isti kého pojetí ezpeč osti.

Toto pojetí ás eustále utí oz ačo at epřítele a ko k ét í h oz a ást oje,

jak s tí to epřítele a h oz a i ojo at. “ aží se s é pu liku přes ědčit, že

h oz eál ě e istují a že je p oti i ož é ojo at ko k ét í i te h i ký i

postupy.

Ve s ětle k iti kého přístupu k takto předlože é ezpeč ost í „p a dě si šak

usí e klást oho otázek. Například, zda došlo stupe České epu lik do

NATO k objekti í p o ě ě ezpeč ost ího p ostředí a ate iál ího základu

hrozeb. K su jekti í p o ě ě ezpo h došlo, o to e í po h a

souhlasím s tí že p oto došlo p o ě ě ezpeč ost ího p ostředí – a šak

z a it se předsta , že jde o ě o ji ého ež o su jektivní vnímání – či s ad že

„ e ezpečí a „ ezpeč í á o jekti í základ p o hod o e í h oze a jeji h

i te p eta e ohlo ýt často užiteč é.

Ne o zda se po o e t ořil Afghá istá u a I áku skupi plá o ačů,

kteří imo útoky na Madrid a Londýn plánovali útoky také na Prahu. Zda je

p o ě a ezpeč ost í h té at z á kou toho, že se po o e ži el é

katast of , ko up e a ig a e stal e ší h oz ou p o ezpeč ost České

epu lik ež před oke .

Dle ého ázo u lze a ýše u ede é otázk odpo ědět egati ě. Opěto ě je

totiž ut é zdů az it, že Česká epu lika ikd e la íle te o isti kého

útoku, pří é h oz z a í h o ad ého iče í, a i státe , jehož ezpeč ost 247

Opěto ě hází z last í h es ste atizo a ý h e pi i ký h poz atků z od o ý h de at o o é Bezpeč ost í st ategii a o Bílé k ize o o a ě, kte ý h jsem se účast il ěhe oku .

187

ezp ostřed ě o li il egio ál í ko flikt. To, o způso ilo p o ě

v ezpeč ost í éto i e, ted e l o jekti í ukazatele ezpeč osti, a

kte ý h pa ado ě u ěřitel ost zá ě ů o jekti isti ké ezpeč ost í éto ik

stojí.

P o ě ila se ale jedi á ě – Česká epu lika se stala součástí odliš ý h

společe ský h st uktu , kte é ko f o tují její ezpeč ost í disku s

s ezpeč ost í disku se ši šího á e NATO, U“A a čle ů EU. A dále došlo

k p osaze í p e e ti ího přístupu k ezpeč osti, kte ý pod li e o ý h

st uktu zdů azňuje h oz , jež jsou do i a t í p o a ati u hlavních

„h atelů či t ů ů p a d eu oatla ti ké a často i glo ál í ezpeč ost í

disku su. Pokud toto lze oz ačit za p o ě u ezpeč ost ího p ostředí – či spíše

přij e e tuto ko st uk i ýz a u p o ě - pak se „skuteč ě ezpeč ost í

p ostředí p o ě ilo.

Na d uhé st a ě e ůže e ak epto at t ze í, že z ýše í „aktualit či

„ eál osti k esle ý h h oze p o ezpeč ost České epu lik odpo ídá

p o ě ě ate iál ího základu tě hto h oze , kte é sa i o jekti isté po ažují

za s ě odat é. A už ů e e tako é íře, jaké je komunikátor prezentuje

p o podpoře í legiti it zah a ič í h isí Afghánistánu a Iráku. Není ale mým

záj e předkládat další „o jekti í p a d o ezpeč osti České epu lik , ale

přede ší poukázat a p o es , jak se t to p a d t oří a jak ůže e tě to

p a dá ozu ět. )a ož é ý hodisko p o hod o e í „p a d založe ý h a

o jekti isti ké ezpeč ost í rétorice po ažuji íže astí ě ou p oblematiku

u hope í ezpeč osti.

Otázka uchopení bezpečnosti

Podo ě jako případě práva může e alézt odliš é přístup

k ezpeč osti, kte é jsou založe a otázká h spoje ý h s o tologií a

episte ologií ko k ét ího i te p eta ezpeč ost í te atik . V de atě

ezpeč ost í h pa adig at el i často do hází k formování objektivistických

188

tezí o fungo á í společ osti, jaké známe z (neo)realistických, (neo)liberálních

e o eo a isti ký h přístupů k ezpeč ost í té atů .248

O jekti isti ké pojetí ezpeč osti, či pouhá desk ip e st uktu , jež jsou

oz ačo á za ezpeč ost í a často ede k opakování etablovaných

ezpeč ost í h a ati , je šak p o so iál ě ko st ukti isti ký přístup ke

zkou á í společ osti o tíž ě ak epto atel é. Z hlediska so iál ě

ko st ukti isti kého přístupu je p o u hope í ezpeč osti důležitá přede ší

otázka interpretace informací a přikládá í odpo ídají í h ýz a ů tě to

i fo a í ze st a su jektů ezpeč osti. “o iál í ko st ukti is us tak ote í á

ož ost k iti k hod otit ele a i a tikulo a ý h „h oze diskursivním

p osto u a dů od , p oč je ko k ét í su jekt za h oz oz ačují. Tako ý přístup

je ýz a ý, pokud h e e zkou at „postoj i te p eta k formování vlastních

ezpeč ost í h a ati , a je proto velmi vhodný i k deko st uk i ý oků, kte é

MO ČR a AČR o zah a ič í h isí h předkládá.

M ohé lze s ětlit s odkazem na teze so iál ího ko st ukti is u předsta e é

v p í kapitole této p á e. Do o lasti ezi á od í ezpeč osti t to teze při áší

apříklad Ro e t Je is. Te . lete h i ulého století poukazo al, že

klíčo ý ý hodiske p o fo o á í a hápá í ezpeč ost í h ztahů ezi

akté je přede ší i te p eta e ú slů pa t e a e záje ý h ztazí h a

ikoli ate iál í podstata tě hto ztahů Je is , . Jisté očeká á í toho,

že jede akté je epřítele p o ji ého, tak auto ati k dělá té ěř ze še h

jejich záje ý h ak í epřátelské či . Tudíž i hod o e í ate iál í h aspektů,

jakožto h oze či „ e-h oze , je založe o a hod o e í záje ý h ztahů

ezi akté a ikoli a o jekti í h oz ě podlože é ate iál í i „důkaz .

248

“ o ej apř.: Ba ša a Císař e o “heeha .

189

Hrozba se hrozbou stává ve chvíli, kdy je jako hrozba chápána ze strany

subjektu.249

To si šak aktéři, kteří pojí ají ezpeč ost o jekti isti k , často eu ědo ují.

Otázka slá í ojáků je p oto posta e a a p i ipu di hoto ie „a o či „ e –

„h oz a či „ e-h oz a . Pod li e takto asta e ý h p i ipů společe ský h

st uktu ede ezpeč ost í politika k posilo á í egati í h ztahů ezi akté

a často ede k posu utí ezpeč ost ího u ažo á í do áleč é éto ik .

O jekti isti ký přístup do oluje, či spíše požaduje oz ače í skupi „ a „o i

a „přítele a „ epřítele a do oluje sta o it jas é h a i e toho, o je a o e í

ezpeč é. Te to přístup je ezpo h ut ý p o d a i ké fu go á í

součas ý h politi ký h či společe ský h s sté ů. Jeho dog atis us šak

zajišťuje do i a i p a d, jež často edou k událoste , kte é oso ě hápu

jako tragické.

Už sa ot á ak epta e álk jako ást oje politik způso uje pa ado , že

v záj u s é last í o h a se lidé o ga izo a ě asak ují a ite í h polí h.

E t é ě o jekti isti ký přístup k pozná í ezpeč osti, kte ý uží á

poziti isti kou o tologii a episte ologii, tak ůže ést ke zdů od ě í a

p osaze í p a d, jež zapříči il apříklad ge o idu žido ského o atelst a

v hitle o ské Ně e ku, a to navíc v souladu s objektivním právem.250

249

Přiče ž ale e ůže loučit e iste i h oze , kte é jsou a lidské ko á í z ela ezá islé a oh ožují lidst o jako elek. T to h oz šak espadají do o lasti ezi á od í h ztahů, ale do o lasti ztahů člo ěka s pří odou a opěto ě je jeji h přijetí a zohled ě í zá islé a su jekte h. 250

Srovnej: Voegelin, E. 2000. Na příkladu stude é álk lze de o st o at, k jaký pa ado ů ůže ést o jekti isti ké pojetí

ezpeč osti. ) ofi iál í h do o ý h p a e ů z . až . let i ulého století S o ej apříklad: Adla, A. s o ější popise ipolá ího ko fliktu Luňák, P. 1997, Kissinger, H. či Lite a a Tei h a a

Vykoukal, 2004) lze od odit, že “poje é stát a e i ké a NATO l p i á í epřítele českoslo e ský h oz oje ý h složek i sa ot ého Československa. Česká a áda se přip a o ala a ko flikt, e kte é ěl ýt stát NATO zlik ido á jade ý i z a ě i. Ta k , jade é hla i e, st ategi ké lete t o a statisí e oz oje ů a o ou st a á h po sl é želez é opony byly i te p eto á odliš ý i st a a i ko fliktu jako h oz a či aopak jako zajiště í ezpeč osti akté ů ko k ét ího ideo ého loku. Vzáje ě epřátelská politika o láda á o jekti isti ký přístupe k

ezpeč osti edla k zá odů e z oje í a ke sta u záje ě zajiště ého z iče í. Několik let po uko če í stude é álk se státy NATO a USA staly spojenci a ga a t ezpeč osti České i Slovenské republiky a partnery pro Ruskou federaci. Jade é hla i e, ta k a statisí e oz oje ý h užů jsou ale v s sté u příto i nadále.

190

Domnívá se, že pokud se h e e h out egati í dopadů

o jekti isti kého přístupu k ezpeč osti, je hod é zohledňo at p o es

seku itiza e, kte ý popisují autoři Ba Buza , Ole Wae e a Jaap de Wilde

(1998). Sekuritizace v podstatě odpo ídá p o esu so iál í konstrukce reality na

základě řečo ý h aktů. “ ý způso e se tak podo á i p o le ati e fo o á í

a etablování jednotlivých narativ v politickém systému v rámci konkrétních

st uktu ál í h p o esů, st ategií a ko u ikač í h ka álů.251

Ve s ětle p o esu seku itiza e lze h oz při oze ě pojí at o jekti ě jako

e iste i „skuteč é ate iál í ě i i su jekti ě, jakožto í á í ate iál ího

základu, jako h oz p o ko k ét í su jekt. Popis ate iál í ě i je ale žd

intersubjektivním procesem. Formální sekuritiza e, jakožto e t é í politiza e

tématu, proto vede k oz ače í ezpeč ost í h h oze a izik p o ko k ét í

záj ko k ét í h akté ů. Následují í ý ok á i ezpeč ost í agendy je

pak nutné chápat jako výsledek intersubjektivního procesu komunikace, na

jehož základě jsou legiti izo á ko k ét í ak e ezpeč ost í p a i Buza a

Waever a de Wilde 1998, 40-42).

Pokus e se při lížit p o es seku itiza e a příkladu. U ede e-li pojem tank252,

jed á se o poje , se kte ý e í spoje a žád á ezpeč ost í h oz a, ale též

žád á i te p eta e. V to to pojetí je ta k p ostě kuse železa u čitého t a u.

Pokud šak zač e e te to poje i te p eto at z hlediska subjektivní

ezpeč osti, přikládá e slo u ta k jisté ýz a . Ta k je z a í, ůže ýt

epřátelský, přátelský či eut ál í, fu kč í, či z iče ý. Může ít posádku, či ýt

ez posádk a tato posádka sa a ůže ýt přátelská, či epřátelská. Každý

z další h poj ů, kte ý oz íjí poje oz ačují í ate iál í ě hod oto ě

eut ál ě, postup ě ůže ést k t oře í aší představy o tanku, který je pro

nás reálnou hrozbou, či e-hrozbou.

251

Viz kapitola 1 a 2 této práce. 252

Ve s slu páso ého o ě ého ozidla s ěží a z aňo ý i s sté .

191

O jekti isti ké pojetí ezpeč osti žd idí ta ku přátelskou e o e-

přátelskou z aň.253 Tako ý přístup od základu ede k to u, že ta k ude jako

z aň použit, a v podstatě edl i k tomu, že ě o jako ta k lo i uto a

o e o. Vžd p o ás ted udou e isto at h oz , e o e-h oz a žd p o

ás ude ě o, o se h oz ou ůže áhle stát, a iž se jakkoli z ě ila

ate iál í podstata ezpeč osti.

Jak ted u hopit poje „ ezpeč ost , a ho jed ou eoz ačo ali ta k za

epřátelský a za ěkolik let te sa ý ta k za přátelský? To dle ého ázo u

není v součas ý h společe ský h st uktu á h ož é. Jak totiž poukazuje Je is,

ý ok i te p eta o ezpeč osti jsou žd spoje s procesy a hodnotami, ze

kte ý h ý ok i pote io ál í ho á í i te p eta ůstá. Každý i te p et á

te de i hod otit pří hozí i fo a e jeji h zasaze í do již e istují í h á ů

(Jervis 1976, 42–46 . A i te p etač í á e i stitu í, kte é fo ují český

ezpeč ost í disku s, je posta e a o jekti isti ké p i ipu „ a „o i , a

p oto žd ude ge e o at ezpeč ost í zá ě posta e é a oz ačo á í přátel

a epřátel.

Může e se ted pouze pokusit po ozu ět to u, p oč ěkte ý i te p et jed á

tak, jak jedná a co svojí rétorikou sleduje. Buzan, Waever a de Wilde v souladu

s Je ise poukazují: „Klíče k porozu ě í ěkterý druhů jed á í je prá ě

rozsah a hlou ka společ ě sdíle ého i tersu jekti ího hápá í ezpeč osti, ož

se týká jak ztahů ezi aktér , tak jeji h itř ího uspořádá í a fu go á í

(Buzan a Waever a deWilde 1998, 41-43).

Nakládej e tí to způso e i s p o le atikou ko u ika e MO ČR a AČR

v ezpeč ost í o lasti. Oz ačo á í h oze a izik a přátel či epřátel je první

řadě podstatou a ád . Ko k ét í étorika je dále formována formálními i

sk tý i íl a ád í ko u ika e iz kapitola . Tako ý přístup k ezpeč osti

á si e eu ož í ří i, o je „p a dou a o je „ ep a dou a ohužel á a i

253

Výji eč ě i eut ál í, jež se šak ůže stát přátelskou i epřátelskou.

192

příliš eřek e o sa ot é ezpeč osti e s slu jejího „poz á í . Řek e á

šak oho o to , p oč á ěkdo sděluje, že ěkdo je aší epřítele , a co

ho vede k to u, že s í h e álčit, přestože u te to „ epřítel dosud

ezpůso il žád ou „o jekti í škodu. Při oze ě e í hod é s ižo at

ate iál í h škod i zt át a ži ote h a ps hologi ký dopad te o isti ký h

útoků z . . . Nelze a i popí at, že lidé, kteří se a základě aši h ěřítek

ho ají „te o isti k , e istují a jeji h či ost ůže způso o at z ač é

ate iál í i e ate iál í škod a jaké koli ístě této pla et . )áklad této

a gu e tač í o i , ze kte é se A áda České epu lik pokouší získat

legitimitu, je tedy v u čité úhlu pohledu o hajitel ý a „p a di ý .

Je šak hod é poukázat, že zah a ič í ise Afghánistánu a Iráku nejsou

postave a p i ipu oje p oti ezp ostřed í h oz ě, ale a h poteti ké

předpokladu. Te to předpoklad se stal li e st uktu , e kte ý h je

ko u ikáto p i ilego a ý a ofi iál í t ů e ezpeč ost í p a d .

Předsta e í této h poteti ké ož osti jako faktu je pak logi ký předpoklade

pro získání legitimity k misím, které byly pod vlivem této pravdy zahájeny.

Vý ok , jež ají za íl s ětlit či ost a ád Afghánistánu a Iráku, proto

ig o ují otázk , kte é logiku a tago i ké di hoto ie a ušují. Neo je uje se

jas ě í spo ý h otázek, kdo je last ě te o ista, jak o je západ í i iliza e

ho oge í a zda ealizátoři útoků e ohou ýt hápá i jako p otest í součást

této i iliza e. Ofi iál í ezpeč ost í a gu e ta e si epřipouští, že te o isté

jsou pří ou součástí společ osti, a kte ou útočí. Přestože sa i te o isté,

f ust o a í e ož ostí t a sfo o at společ ost, ají éto iku založe ou a

stejném principu jako „společ ost , p oti kte é ojují, útočí dle ého ázo u a

společ ost last í. Útok New Yo ku, Mad idu a Lo dý ě e l útoke a

U“A, “poje é k álo st í či Špa ělsko, a i útoke a „křesťa skou i iliza i. Šlo

o útok na struktury, ve kterých se sami teroristé pohybují a které sami svými

či i éto ikou t oří. Útok Lo dý ě a Mad idu pod ikli také o atelé tě hto

193

ěst, kteří i h el i dlouho žili, a časté te o isti ké útok Afghá istá u a

Iráku po zahájení misí v tě hto ze í h často pod ikají Afghá i a I áča é p oti

Afghá ů a I áča ů - často jde o útok usli a p oti usli o i či Araba proti

Arabovi.254

V podstatě již e í důležité, zda se h potéz o te o is u a úto í h a Českou

epu liku pot dí. V ko á í k oků k tomu, aby se tak nestalo, navozuje

ásledk . Dík p e e ti í u slá í ojáků p oti h poteti ké h oz ě, do hází i

k hypotetickému potlače í tě hto h oze a při hod é a gu e ta i též k

pot ze í, že t to h oz „skuteč ě e isto al a l potlače . V slá í

zah a ič í h isí sa o o so ě totiž pot zuje jeji h účel. Toto slá í a í

odst aňuje ož ost o ěřit p a děpodo ost hypotézy v případě, že ise

vyslána nebyla – preventivní mise jsou tak charakteristickým projevem

se e aplňují ího se p o o t í a ko u ikáto se o je uje oli po ěst ého

„ olá ače deště . ) hlediska p e e ti í ak e je každé případě hod ější

konat, i pokud ude ko á í z teč é. Může ýt žd poukázá o a úspě h

ko á í, e oť elze p okázat, že h oz a e la odst a ě a. “tej ě tak elze

p okázat, že odst a ě a la. P o pot ze í „e iste e h oz a získá í

legitimity k její u potlače í tak často postačí pouze ko stato á í, že h oz a je,

a dále stačí pouze ko at potře é ak e a dostateč ou ko u ikač í či ost,

aby se tato pravda etablovala v disku si í p osto u. Jde tak o eko eč ý

kolo ěh a ko u ika e MO ČR a AČR s eřej ostí je pouze jeho alou součástí.

V posled í kapitole této p á e při líží , jak je p á í a ezpeč ost í

a gu e ta e MO ČR a AČR dopl ě a a gu e t o ál í i a hod oto ý i

ěřítk „sp á osti a „špat osti .

254

Dík o jekti isti ké u přístupu k ezpeč osti ze st a ko u ikáto a lze poukázat také a ěkolik zajímavých inte p eta í ezpeč ost í situa e. Například ýše a al zo a ý výrok poukazující na blízkost Kábulu a Prahy – ted a „plá o ače zah a ičí - hodnotí cíle te o isti ký h útoků a základě geografické blízkosti. V glo alizo a é ezpeč ost í p ostředí jde při ej e ší o z lášt í předpoklad toho, že p o te o ist , kteří plá ují útok „západ í i iliza i , h aje ýz a zdále ost.

194

Kapitola : Analýza argumentů – morálka a hodnoty

Přistup e í k posled í o i ě, o kte ou se opírá analýza v této práci.

Jed á se o a gu e t , kte é jse a základě sta o e ý h k ité ií oz ačil jako

„ o ál í či „hod oto é . T to a gu e t předsta ují p o a alýzu a ád ího

a ati a o Afghá istá u a I áku po ě ě o tíž ou o last. Již lo z í ě o, že

ojá i se e s é ofi iál í ko u ika i hý ají pří ý otázká , kte é spadají do

o lasti politik a o álk a jeji hž řeše í je součástí politi kého ozhodo á í.

MO ČR a AČR se p oto oha ý o í h pokouší astolit předsta u, že ojá i

jsou hod oto ě eut ál í a o ál í a gu e ta i pře e há ají politi ké

reprezentaci. V ofi iál í h ý o í h se tak často o je uje s aha ukazo at oják

jako p ofesio ál , kteří o ál í otázk při ýko u s ého po olá í eřeší. )a

še h ůže sloužit ásledují í ú ek z ozho o u z eřej ě ého

v ko u ikač í h ka ále h MO ČR:

Rozho o s elitele . skupi spe iál í h sil Ka le Řehkou, . .

, P ostějo 255

„Proti asaze í spe iál í h sil v Afghá istá u se dlouhodo ě staví levi e. Vaše vyslání

často závisí a hlase h jed otliv ů. Ne í vaši vojáků líto, že elý rok po tivě vičí a

pak tře a evyjedou?

V jed ot e á e spělé hlap - profesio ál , e žád é e stříle é di o h , kteří se

třesou a to „ ěka trh out a ičit“. Naši ojá i ědí, jak to je, a tak to i erou.

Nespekulují, ediskutují a pl ě respektují rozhod utí aši h elitelů e o politi ký h

předsta itelů této ze ě. Naší úkole je ýt připra e i a zadá í, které dosta e e,

ezez tku a k alit ě spl it.

Některý záko odár ů v i ulosti vadilo právě ojové za ěře í ise E duri g

Freedo . Zkuste ě, potaž o je, přesvědčit, že spe iál í síly v Afghá istá u ají své

místo.

255

MO ČR: La g, K. a Hala do á, O. . . : „Velitel . skss: Nejs e je lo i le ek . [ it. . . 2012]. Dostupné na: http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/velitel-601--skss:-nejsme-jen-lovci-lebek-41639. Celý ozho o iz příloha .

195

Jse elitel oje ské jed otk a přes ědčo at záko odár e i epřísluší. Mý úkole

je, aby jednotka fungo ala, la ojes hop á a připra e á. Kro ě toho ěří , že d es si

již ětši a lidí u ědo uje, že spektru opera í, e který h ohou ýt spe iál í síl

použit , je skuteč ě el i široké. To, že prá e aši h spe iál í h sil á Afghá istá u

své nezastupitel é a el i důležité ísto, a so e ji o eňuje i ele í NATO, je

ko e ko ů eřej ě z á ou skuteč ostí.“

Třetí teze é p á e předpokládá, že se o i a o ál í a gu e ta e oficiálním

a ád í a ati u o zah a ič í h isí h sk tuje a je založe a a di hotomii

oje „do a p oti „zlu . Ko u ikáto se přito sá e s ý h ýstupe h

st lizuje do ole „do ého akté a, a p oto je i ko a atele „do a . V užití

této ko u ika e také t áří předpoklad p o e iste i sil „zla , p o kte é je

charakteristické odliš é konání než to, jež ko u ikáto po ažuje za soulad é se

s ojí last í či ostí.

O sah této kapitol je od před hozí h d ou a alýz í ě odliš ý, e oť se

e ůže opí at o jas é p a e o ál í h a gu e tů a jeji h hod o e í a je

o tíž ě ůže při ášet elati iza i „ o ál ího u ažo á í, kte é je postaveno

spíše a jadřo á í „po itů .

Analýzu uvedenou v této kapitole lze tedy v p í řadě hápat tak, že o i a

morální argumentace v oficiální armádní komunikaci existuje. V kapitole se dále

el i st uč ě za ýšlí ad ož ý i p a e o ál í h a gu e tů. Hla í

jád o této kapitol pak spočí á a alýze ko k ét í h ý oků a zdů azňuje

přede ší t části ý oků, kte ý i se ko u ikáto s aží ko st uo at předsta u,

že a áda ko á a zah a ič í h isí h „do o a že zah a ič í mise

v Afghánistánu a Iráku jsou bojem dobra proti zlu.

196

Prameny morálních argumentů

Pokud ak eptuje e předpoklad, že MO ČR a AČR použí á o ál í

argumentaci, musíme se přesto s ířit s tí , že p a e o ál í a gu e ta e

jsou velmi o tíž ě sledo atel é. MO ČR a AČR e s ý h ko u ikač í h

ka ále h a p a e o ál í h a gu e tů eupozo ňují a oficiálních

ýstupe h ko u ika e MO ČR je o tíž é sledovat debatu o morálce, která by se

pří o ztaho ala a p o le atiku zah a ič í h isí v Afghánistánu a Iráku.

P oje e o ál í h p a e ů je při oze ě sli ojáka a odkaz a ústa í základ

České epu lik , e kte é je zakot e odkaz a lidská p á a, p á í stát a

demokracii. Tyto prameny se ale mohou promítnout v komunikaci v podo ě

odkazu a p á í á e . Tako é pojetí p a e ů o ál í h a gu e tů je

z hlediska p á ího poziti is u či doko e fo alis u jistě přijatel ý

s ětle í . Na d uhé st a ě o sah zkou a ého disku si ího ko pusu

ukazuje, že opřít p a e o álk pouze o záko či o p á o a o a u před

hrozbou, e í p o ko u ikáto a dostateč é. O je ují se tak také a gu e t ,

které odpovídají mnou stanoveným kritériím pro vymezení morální

a gu e tač í o lasti.

Při hledá í p a e ů o álk se usí e ptát, o dalšího i o ýše u ede é

formuje morální argumenty komunikátora? S tím se ale pojí velmi mnoho

o tíž ě zodpo ěditel ý h otázek. Například, zda e istuje osi jako jed ot á

„česká či a ád í o álka , zda jsou p a e této o álk posta e a íře

„při oze ou o álku či při oze é právo, nebo zda je morálka výsledkem víry

boha. U fo o á í o ál ího s ýšle í každého člo ěka h ají oli ější fakto

projevů struktur, které jsou formovány historickým vývojem. Jedná se tedy o

li á ože st í, ideologií, ý ho a ohé další, kte é e ohu při s é

a alýze uspokoji ě sledo at.

197

Dík a se i pří ý h p a e ů o álk ko u ikač í h ka ále h MO ČR a AČR

tak lze pouze od ozo at, že o e ě plat ý i o ál í i hod ota i se p o

ko u ikáto a stá ají hod ot jeho last í, dopl ě é o hlu okou í u ve

st uktu t oře é záko , st ategi ký i doku e t a ozhodo a í p o ese

politi ké ep eze ta e. “ ý způso e je tak o ál í a gu e te každý

a gu e t ze st a MO ČR a AČR, kte ý jse této práci dosud uvedl a

analyzoval.

Není ale mým cílem zacházet do etaf zi ký h otázek o pů odu o álk a

při oze é p á u, ale přede ší a al zo at ý ok , kte ý i se ko u ikáto

s aží ko st uo at s é o ál í „p a d diskursivním prostoru. Spokojím se

tedy s pouhý ko stato á í , že za hla í p a e o álk po ažuje zájmu

ud že í s é i teg it ko u ikáto sá se e, a p oto i s é ý ok fo uje tak,

a ko st uo al předsta u, že ko u ikáto ezpeč ě a z ela o jekti ě „ í ,

co je morální a nemorální a co je dobré a co zlé.

Přesto komunikaci existuje i náznak abstraktního uchopení morálky.

V komunikaci MO ČR a AČR tuto o ál í a gu e ta i t oří ůz é o ál í

„iko , jako je apříklad ý alý p ezide t České epu lik Vá la Ha el,

posta a oje ského kapla a, e o ojá i, kteří eho oří z pozice vojáka, ale

z pozi e o ča a a laste e, je ž asazuje isi ži ot. T to ý ok jsou zařaze

do ěž é a ád í ko u ika e a předsta o á pří o e spojitosti se

zah a ič í i ise i.

Diskursivní analýza argumentů v oblasti morálky a hodnot

V diskursivní analýze uvedené v této kapitole analyzuji devatenáct

ep eze tati í h příkladů, kte é l á z diskursivního korpusu. Na

tě hto ý o í h udu p eze to at způso , jaký ko u ikáto legiti izuje s oji

či ost po o í a gu e tů, jež jse oz ačil za o ál í či hod otové. Nejprve

198

udu a al zo at ý ok , kte é s ěřují k o e é u o ál í u zdů od ě í

zah a ič í h isí a akti it České epu lik a tě hto isí h. Dále se za ěří

a a gu e t , kte é se pří o ztahují k asaze í český h ojáků Afghánistánu

a Iráku.

Zatímco v před hozí a gu e ta i l ý ok elati ě jas é a také po ě ě

krátké, v o lasti o álk jsou uží á dlouhé o olog jed otli ý h lu čí h.

V o lasti p á a a ezpeč osti lo ož é z olit klíčo é jád o a gu e tů, kte é

se vztahuje po ě ě jas ě ke ko k ét í o i ě a gu e ta e. V případě

o álk , kte ou po ažuji za eli e a st akt í záležitost, e í hod é t há at

jednotlivé výroky z ko te tu. Při a alýze p oto postupuji tak, že jed otli é

ý ok u ádí e ětší elku, e oť při z ač é zk á e í mohlo dojít ke

zk esle í ko te tuál ího z ě í sděle í. )á o eň o ál í ý ok po ažuji za

atolik ko ple í, že je hod é posuzo at elý ý ok jako elek, a proto

v a alýze pře ažuje otázka disku su jako so iál í a disku si í p a e, přestože

lingvistická stránka hraje svoji roli. Mnohé výroky vycházejí z fil ů rámci edice

„Česká ise , k jejíž p oduk i MO ČR i i io al ýzku , jež p oz azo al , že e

společ osti přet á á z ač ě egati í postoj k misím v Afghánistánu a Iráku.256

Přestože jsou ted ý oky v á i a alýz ozděle , je hod é pojí at eške é

výroky jako celek, který je propojen v á i jed oho t pu ko u ikač ího

ýstupu. Mož ý li ý oků á i ýstupu je tak oho áso ě u o ě .

)á o eň se jed á o eju ele ější o ál í o hajo u zah a ič í h isí, kte é jse

v rámci svého výzkumu nalezl, a v disku si í ko pusu jse eo je il žád ý

ofi iál í ý ok, kte ý u ede ý ý oků p otiřečil. Toto zjiště í pot zuje

konzistenci komunikace popsanou ve druhé kapitole, a to i na tak abstraktní a

su jekti í o i ě a gu e tace, jakou je morálka a hodnoty.

256

Nová, D.: 10. 2. 2010. Pers.Kom.

199

A alýza výroků

Příklad : i ep e ié lád p o eko o iku Ma ti Jah , : Česká ise:

)kuše ost

1. „...hla í íle sa ozřej ě je rozez at do ro od zla a po o i tě ze í ,

2. které to potře ují...“ 257

Vý ok ás ůže přes ědčit o to , že ko u ikáto po ažuje s oji či ost a

zah a ič í h isí h za záležitost oje do a p oti zlu ř. . T to základ í

di hoto i ké katego ie ted přijí á a z ela ote ře ě ak eptuje. I kd ž se

sa ot ý poje „do a a „zla eo je uje takto pří é pojetí komunikaci

často, je di hoto ie ezo á í ůči ěče u „zlé u zje á mnoha výrocích.

Přede ší pak jde o sa ot ou a gu e ta i jed otli ý h lu čí h a ád . Ti e

s é a gu e ta i ah azují o e é poj „do a a „zla za poj é ě

a st akt í a tako é, kte é se ztahují pří o ke ko k ét í so iál í situa i. Veške é

další u ede é ý ok pak ohou e s ětle s é i te p eta e užít k astí ě í

toho, a jaké základě ko u ikáto ko st uuje předsta u „do a a „zla , a tím

zá o eň přes ědčuje ílo ou skupi u, p oč je či ost české a ád a

zah a ič í h isí h „do á .

Příklad : i ist o a Ma ti Ba ták, . P oje “e átu ČR.

. „Odsuzo á í spoje e kého úsilí Afghá istá u se stalo té ěř orál í or ou.

2. Vyvolat negativní reak i proti áleč ý opera í je s ad é,

3. e oť álka sa a je ezpochyby tím nejvíce negativním rysem lidství.

4. Někd šak diplo a ie a ústup ost estačí...před ěkolika d js e si připo ěli

5. jedno z nejtragičtější h ýročí český h ději …Nástup ej ětšího zla ději á h

6. u ož ila prá ě politika appease e tu, od ítá í radikál ího stoupe í proti zlu. 258

257

MO ČR, 2005. Fil otéka: Česká ise: )kuše ost. [ it. . . ]. Dostup é na: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/zkusenost-37307/.

200

Ma ti Ba ták e s é p oje u ůči politi ké ep eze ta i ote ře ě stupuje

p oti odpů ů oje ský isí a pa ifisti ký a gu e tů , kte é poukazují a

oje ský ha akte zah a ič í h isí, je ž t áří pa ado u o á í í u

z a ě i. Ba ták se pokouší předsta it odpů e isí jako ěkoho, kdo olí

„s ad ou estu od ítá í álk a ásilí ř. 1 a a t áří předsta u s ířlivého

postoje ůči k itiků tí , že t to postoje a o hápe a ak eptuje ř. . I přes

toto „po hope í šak e áhá jádřit z ela opač ý postoj, kte ý od ítá

pa ifisti ký přístup k zah a ič ím misím. “ aží se tak delegiti izo at hlu o e

zakoře ě ou o u od ítá í ásilí tí , že tuto o u hod otí e s ětle

„důkazů histo i ký h událostí, jež se odeh ál p í polo i ě i ulého století.

Od ítá í zah a ič í h isí sta í Ma ti Ba ták a o eň politik appease e tu

apliko a é el o e i případě M i ho ské dohod , čí ž apeluje a

a io alisti ké ítě í ílo é skupi sděle í a s aží se utužit předsta u, že ise

jsou oje p oti pří é u oh ože í České epu lik ř. , a ).

Na oze í předsta , že ozhodo á í o zah a ič í h isí h je stej ě ýz a é

jako ozhodo á í o osude h Českoslo e ska, či elého s ěta před zaháje í .

s ěto é álk , p opojuje lu čí d ě odliš é události. U . s ěto é álk je již

ustále á i te p eta e této události jako čehosi zlého a špat ého p o elý s ět.

Ko u ikáto tak při o á í ozhodo á í o zah a ič í h isí h a o

M i ho ské dohodě uží á již e itují í ko st uk e ýz a ů dří ější h událostí,

přiče ž sta í pu liku před d ě ož osti ol . P ní je schválení misí, a tím i

s h ále í odpo u p oti M i ho ské dohodě. D uhou je neschválení misí, a tím i

neschválení Mnichovské dohody. V takto poda é situa i je ol a pu lika zřej á,

pokud podleh e předsta ě, že skuteč ě před tako ou ol ou stojí.

258

MO ČR, . )p a odajst í: Senát schválil a ýše í počtu ojáků Afghánistánu. [cit. 16. 3. 2012]. Dostupné na: http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/senat-schvalil-navyseni-poctu-vojaku-v-afghanistanu-37509/.

201

V Ba táko ě p oje u je opěto ě použit poje „zla ř. a ). Komunikátor se

tak stylizuje do pozice, ze které je schopen rozeznat dobro a zlo a ze které zcela

o jekti ě idí do o zájmu, který prosazuje. Komunikátor se tak stává

ositele do a a ědě í o to , co je dobro. Pok ačuje tak posilování

konstrukce předsta o di hoto i ké „fu go á í ěhu událostí. Pod li e

této ko st uk e a pod li e ý oků komunikátora je schválení mise dobrem a

její neschválení zlem.

Příklad : i ist o a Ka el Küh l, . Fil : Česká ise: )kuše ost

1. „…s ět je jede a utrpe í s ěta je tak je om jedno,

2. a kd ž je k ě u člo ěk lhostej ý, 2. tak se mu to ěkde rátí...“259

Hla í úkol, kte ý si o ál í o i a a gu e ta e zah a ič í h isí klade za íl,

je přes ědčit ílo ou skupi u sděle í, že ise jsou potře é. Bý alý i ist

obrany Karel Kühnl v souladu s tí to účele apeluje a základ í hod ot , kte é

po ažuje za společ é p o lidskou popula i. V k esluje s ět jako elek tí , že ho

oz ačuje za „jede ř. . To p opojuje e iste i še h jedi ů a každý člo ěk je

součástí tohoto u ele ého a jed olitého s ěta. Ko u ikáto tak t áří

předsta u jakési p opoje é glo ál í společ osti, e kte é fu gují podo é

principy jako apříklad odi ě či ji é uza ře é ko u itě. Takto k esle ý s ět

spojuje ži ot še h jedi ů a této pla etě a „ut pe í ř. jed oho čle a

takto pojaté společ osti je hápá o jako ut pe í še h. Řeč ík tak a azuje a

základ í p i ip idealisti kého pojetí ko ep e kolekti í ezpeč osti, kde

ezpeč ost jednoho je hápá a jako ezpeč ost d uhého. Vý ok zá o eň

k esluje předsta u, že sta e í „ideál í , a p oto „ut pe í e istuje a je p o

še h společ é.

259

MO ČR, 2005. Fil otéka: Česká ise: )kuše ost. [ it. . . ]. Dostup é a: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/zkusenost-37307/.

202

Hla í o ál í hod otou je p o ko u ikáto a akti ita. Ko u ikáto se s aží

pu liku přes ědčit, že je ut é ko at – čí ž epří o a áží a akti itu České

republiky v zahra ič í h isí h, a to eje a základě last ího oh ože í či

zá azků, ale přede ší a o ál í hod otě oje p oti ut pe í. Pokud šak jako

dostateč ý oti oj p oti společ é u ut pe í epostačuje, ko u ikáto

opěto ě posiluje předsta u h oz – „člo ěku se to átí ř. . Ka el Küh l tak

s ý ý oke ko st uuje předsta u, že akti í pa ti ipa e a isí h je

„do e a eakti ita je „zle , kte é ako e ůže z ítězit, pokud se člo ěk

e ude ho at jako „do ý . )ah a ič í ise a to, že je Česká epu lika

ko á á, je ted oje p oti aše u last í u ut pe í, a tudíž i do e .

Obsah pojmu dobra je tedy v to to pojetí založe a íře, že ojá i České

epu lik při zah a ič í h isí h po áhají ta , kde je to „potře a , a tě , kteří

to „potře ují . Auto ati k je tak e ý oku přijata předsta a, že jsou stát ,

kte é potře ují přes ě tu fo u a gažo á í České epu lik , kte á odpo ídá

či osti a ád a zah a ič í h isí h. De ata o to , zda skuteč ě ko k ét í

stát potře ují po o této fo ě, či zda je ů ec jasné, o stát potře ují, je

šak po e há a st a ou. )á o eň je po e há a st a ou i otázka toho, zda

ko k ét í stát požádal Českou epu liku o po o . “děle í lze i te p eto at

tak, že to podstatě a i e í tře a, e oť pokud je člo ěk součástí jed oho

s ěta a zaží á jed o ut pe í, dokáže poz at, ko u a jak je tře a po o i. A tuto

last í „p ozí a ost ko u ikáto podstatě z ěstuje pu liku jako z ela jas ou

a logi kou ě , kte á je p o še h lidi společ á. V t áří se tak předsta a, že

lidé jsou stej í, potře jsou také stej é a ko u ikáto přes ě í, co, kdo a

v jaké fo ě potře uje, a p oto je jeho či ost žd do á. Po o tě , kteří to

„potře ují šak e í jedi ý o ál í a gu e t, jak ukazuje ásledují í ý ok.

203

Příklad : oje ský účast ík isí Mi osla Ku , . Fil : Česká ise -

Afghánistán

1. „Be u to jako služ u Český epu li e, jako služ u lidst u,

2. dívám se na to tak,

3. že ěkdo to p ostě dělat usí. 260

Účast ík ise upřesňuje, jaký ají p o ko u ikáto a zah a ič í ise s sl.

V t áří předsta u, že ise jsou služ ou státu a lidst u. Opěto ě se tak

od olá á a již přijatou a ak epto a ou jed ot ou e titu státu, kte ý á last í

ůli a záj . )á o eň do hází k p opoje í isí se služ ou „lidst u ř. , ož

opěto ě podt huje předsta u jednotných lidí s jednotným cílem a zájmy.

Opěto ě tak do hází k t oře í předsta , že ko u ikáto í, o je to do o

celého lidstva a co je v á i dosaho á í tohoto do a „odpo ídají í či ostí, a

p oto se to udělat „ usí ř. . “děle í dále opěto ě zdů azňuje ut ost

ko at, ož je po ažo á o za hla í předpoklad p o ko á í do a. Ko u ikáto

se tak sta í do pozi e jakéhosi e e áše, kte ý přes ě í, co je nutné v zájmu

elého lidst a, a p oto jeho či e ohou ýt zlé.

Příklad : ý alý p ezide t ČR Vá la Ha el, . Fil : Česká ise -

)kuše ost

1. „tad je tako á určitá tradi e určité přikrče osti, že jo,

2. jsme v centru Evropy, to z a e á, že še h t proudy mocenské, politické,

3. du ho í, á ože ské se tad ějak křižují

4. a záro eň js e o klope i horami, tak je taková docela srozumitelná tendence se

5. trošku přikrčit ezi tě i hora i a e hat to tak trošku lítat přes ás, t hor to tak

6. trošku jako - nás ochrání

7. a my si to tady budem na svém písečku kutit a zlé dě í s ěta se á h e,

8. je to sa ozřej ě a surd í iluze, je to nesmysl,

260

MO ČR, 2005. Fil otéka: Česká mise: Afghánistán. [cit. 16. 3. 2012]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/afganistan-37108/.

204

9. ale trošku taková tradice tu je a i ona je jednou z příči ,

10. proč se to sílá í jed otek u ás setkává s ětší e hutí, ež ěkde ji de...“

11. „...člo ěk, který epřetržitě říkal, ta ejdu, ta je to e ezpeč é,

12. tak by ztratil dů ěr hod ost, usel posléze tak trošku pohrdat i sá se ou...“261

Vá la Ha el e s é ý oku opěto ě zdů azňuje ut ost akti ího přístupu

k zah a ič í isí . Řeč ík ko st uuje pozi i České epu lik jako čehosi

důležitého, o je e t e s ěto ého dě í, dík s é spe ifi ké geog afi ké poloze

ř. , ř. a ř. . Metafo i k k esluje zd že li ost o atel Česka

„přik če ost ř. a ř. a k esluje předsta u, že ejsou o hot í ýt akti í

součástí s ěto ý h událostí. )á o eň t dí, že e í hod á do a a

izolacionistickou politiku, která podle interpreta vyplývá z předsta , že

o atelé České epu lik jsou ch á ě i geog afi ký i fakto . )d že li ost ůči

misím a elko ě izola io is us, oz ačuje lu čí za výsledek „iluzí a „ es slu

ř. , a p oto i od ítá í předsta h oz a zah a ič í h isí je iluzí a

es sle . Ha el tak přijí á předsta u „zlé h oz ř. ), která je pro

o atele České epu lik aktuál í. Zá o eň se opěto ě o je uje oti

odmítání pasivity.

Může se tak t ářet předsta a, že opo e ti zah a ič í h isí žijí iluzi a

e ají s slupl é u ažo á í o „ eál ý h hrozbách a „zle h . Neumí rozpoznat

dobro, hrozbu a zlo, a proto od ítají sílá í jed otek ř. ), a to dokonce více

než „ ěkde ji de ř. 10). Tím lu čí t áří předsta u, že „jinde je ěž é ise

neodmítat a od ítá í je jakousi de ia í spe ifi kou p o Českou epu liku.

Václav Havel ve svém výroku dále ko st uuje předsta u, že eúčast it se

zah a ič í h isí je akte z a ělosti a ji akosti a každý, kdo odmítá aktivní

účast České epu lik a zah a ič í h isí h, e í dů ě hod ý a ěl

poh dat sá se ou ř. 12). Havel svým výrokem konstruuje jasnou „p a du , že

261

MO ČR, 2005. Fil otéka: Česká ise: )kuše ost. [cit. 16. 3. 2012]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/afganistan-37108/.

205

jedi ě akti í účast a zah a ič í h isí h je p olo e í jakési histo i ké

„klet české z a ělosti a edů ě hod ého ho á í. Ko u ikáto ted

předjí á jas é ěřítka p o do o a zlo a přijí á předsta u, že každý člo ěk

dokáže posoudit, o do tě hto katego ií spadá, a šak pouze ti, o eod ítají

mise, rozpoznají tato „zla sp á ě. Do o hápe též jako h dost, ted oso í

pocit uspokojení z ěčeho, o člo ěk ko al. Katego ie h dosti se o je uje i

v další ý oku.

Příklad : oje ský účast ík isí Jaku “kři á ek, . Fil : Česká ise –

)kuše ost

. „...určitě tad repreze tuje e ši h i Českou repu liku a s aží e se to dělat o ejlíp,

. a do rý j é o aší ze ě a aší ar ád prostě lo sl šet o ej í …

. po it laste e t í a árod í hrdosti s ad ěl so ě ít každej, e?

. Je u ě i utej asi jako u or ál ího kluka, u člo ěka prostě jako,

. zdra ej po it laste e t í a hrdosti a te ... a tu aší ze i...“262

Mlu čí u ede é ý oku adále oz íjí předsta u šeo e ě plat é katego ie

dobra, která je etablovaná v armádním narativu – „s aží se to dělat ejlíp ř. .

Dále také pok ačuje nastaveném kurzu armádní komunikace, ve kterém je

Česká epu lika po ažo á a za e istují í e titu, jejíž „do ý j é o je spoje o

s tí , jak je o í „sl šet ř. ), a která je reprezentována svými vojáky a

armádou. Mise jsou tak vykreslovány jako nástroj k udo á í p estiže epu lik ,

kte á je založe a a to , že je o epu li e sl šet – že o í ají další lidé

po ědo í a spoje é „poziti í ko ota e.

Poj „ ši h i ř. „ aší ř. a „každej ř. jsou spoje s vojáky na

misích, poukazují ale, že podle i te p eta e e istují u i e zál ě plat á o ál í

p a idla, kte á jsou p o každého čle a společ osti stej á a poz atel á –

262

MO ČR, 2005. Fil otéka: Česká ise: )kuše ost. [ it. . . ]. Dostup é a: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/zkusenost-37307/.

206

společ ost je tak k esle a jako ho oge í s jasným nastavením toho, co je

správné a co se odchyluje od správného. Tato p a idla jsou jádře a apříklad

pojmy vlaste e t í, á od í h dost a p estiž a o je ují se již e spojitosti

s obrazem vojáka v kapitole 2 a slibem vojáka. Slib vojáka se bezpochyby do

předsta ěkte ý h ojáků o při oze é o ál e a sp á é jednání promítá.

Mlu čí dále oz íjí s ou předsta u o u i e zál í o ál e a základě ko st uk e

„ o alit , kd ž poukazuje, že u ěj jsou laste e t í či h dost i ut jako u

každého „ o ál ího kluka a člo ěka ř. . Mlu čí tak epří o předjí á, že ti,

kdo shod ou předsta u o o ál e esdílejí, ezapadají do á e o alit . Na

d uhé st a ě ale uží á také poje „zd a ý ř. , kte ý ůže ýt kontextu

sděle í i te p eto á apříklad tak, že ůže jít o poukázá í a předsta u

opti ál ího a šeo e ě platného stup ě „ ýše oz i uté hrdosti a

vlastenectví.

T to po it ted ohou dle ko u ikáto a e isto at i e fo ě či íře, kte é

eodpo ídají předsta á opti a. A šak dík to u, že te to po it ají

„ ši h i , je šeo e ě z á ý a dík to u, že zde e istuje zo tě h, kteří ědí,

jaká je tato „zd a á í a, ůže z ik out šeo e ě plat á předsta a o to ,

o je zd a ý po ite h dosti. A tí to zd a ý po ite je přes ě to, o

po iťuje i te p et sděle í, a také to, o ko á. V t áří se tak předsta a, že

nor ál í a zd a ý po it laste e t í a h dosti á te , kdo jezdí a zah a ič í

ise, e o alespoň te , kdo t to ise podpo uje.

Příklad : i ist zah a ič í h ě í C il “ o oda, . Fil : Česká ise -

)kuše ost

. „)ah a ič í vztahy jako vztahy mezilidské, mají-li do ře t at, e ohou ýt založe

2. na takové té jed odu hé ú aze á dáti, dal. e há o řádků .

. Lidé žd k o e í, ať je to kdekoli , kd ž idí záje ěkoho ji ého a řeše í last í h

4. p o lé ů, takže u čitě pečli ě ůz ý h ze í h si zjistí a monitorují,

5. jestli to je ise O“N a kte é ze ě ta jsou,

207

6.. a kd ž zjistí, že je ta také česká laječka... ezáleží a počtu, je důležité, že ta je,

7. …kdyby nám šlo je o o hod, tak js e ohli o hodo at se “addá e Husaj e ,

8. porušo at e a go a ýhod ě s í o hodo at, to lo ož é,

9. to ale e í česká zah a ič í politika... 263

Cyril Svoboda264 se e s é ý oku pokouší astolit základ í ěřítka p o

hod o e í zah a ič í h isí. Poukazuje a ut ost opustit ealisti k či

libe ál ě asta e ou ko ep i u ažo á í o zah a ič í politi e České epu lik a

klást dů az a idealističtější ěřítka, kte á ejsou podlože a ate iál í

základem a zjevným ziskem. Komunikátor tak oponuje potencionální kritice

zah a ič í h isí, jež upozo ňuje a e ož ost „ ěřit ýhod ost zah a ič í h

misí, a tí i otázku toho, zda jsou zah a ič í ise záj u České epu lik a také

zda nejsou v ozpočtu státu příliš ou položkou ez ětší á at osti. Fi a č í

dů od h ál ýz a ou oli při ozhodo á í o uko če í a gažo á í český h

ojáků I áku a té a fi a í či eko o i kého p ofitu se o je uje de atě o

isí h p a idel ě.265

Idealisti ká ěřítka p o hod o e í isí, kte á tak ůže e oz ačit za o ál í

ěřítka, asta uje lu čí po o í „p akti ký h příkladů. C il Svoboda tedy

opěto ě p a uje s kategorií stejných lidí se stejnými hodnotami a konstatuje,

že „lidé žd k o e í, ať je to kdekoli , kd ž idí záje ... ř. . )á o eň lze

sledo at jistou odliš ost od ezpeč ost í h a gu e tů. )atí o ezpeč ostní

éto i e jsou ise p eze to á jako služ a o ča ů České epu lik ,

v morálním a v uvedeném výroku jsou ise i te p eto á jako služ a lide

v ílo ý h o laste h. Ko u ikáto se tak sta í do pozi e ko a atele služ

lidst u a služ lide oblastech, kde se odehrávají mise, a vykresluje tím

263

MO ČR, 2005. Fil otéka: Česká ise: )kuše ost. [cit. 16. 3. 2012]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/afganistan-37108/. 264

Ve vztahu k zah a ič í isí l e fu k i i ist a zah a ičí ČR letech 2002–2006. 265

Srovnej: Karásek, T. 2010.

208

předsta u, že ílo ý h o laste h žije ho oge í skupi a „lidí , kteří služ MO

ČR a AČR potře ují a o eňují.

Odkaze a „českou laječku a li o ol ý počet ojáků ř. 6 i te p et opěto ě

zdů azňuje ut ost být aktivní, kterou v podstatě zdů azňují ši h i lu čí. Jde

o vliv víry v symboliku státnosti a hlavní snahou komunikátora je obhájit mise

jako p oje akti it a služ lidst u a ezi á od í u společe st í. Ve spoje í

s odmítáním ekonomického hlediska a ise, tak lu čí zdů azňuje předsta u

ezišt osti isí, jež je jeho podá í další ý az ou o ál í hod otou.

Přejdě e í od o e é o hajo zah a ič í h isí ke ko k ét ější o hajo ě

asaze í český h ojáků Afghá istá u a I áku souvislosti s globální válkou

proti terorismu. Z di hoto i ké logik „přítel a epřítel plý á ut ost

oz ače ého epřítele p eze to at jako zlého a e o ál ího.266 Obsah takto

asta e ého disku su do álk p oti te o is u asta il již Geo ge W. Bush a

Usáma bin Ládin.267 Podobná rovina argumentace se ale objevuje i v případě

MO ČR a AČR a jeji h řeč íků.

Příklad : oje ský kapla , účast ík ise, . Fil : Česká mise –

)kuše ost

. „...jse člo ěk, kte ý je a té st a ě společ osti, kte á odsuzuje a kte á se s aží á it

2. to u až elidské u te o is u, kte ý posled í do ou hý e s ěte .

. A to z a e á, že i e í p oti sli, že jse tad a té st a ě, kte á se s aží ě i

4. urovnat a najít řeše í, jak se z této h oz dostat e ... 268

Ve ý oku je t oře a ko st uk e elidskosti epřítele, kte ý e í

pe so alizo á do ko k ét í h oso , ale je o e ě oz ače za „te o is us ř.

. Tí to se te o is us stá á té ěř h ot ý o jekte , se kte ý je spoje

266

Srovnej: Schmitt, C. 2007. 267

Viz kapitola 3. 268

MO ČR, 2005. Fil otéka: Česká ise: )kuše ost. [cit. 16. 3. 2012]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/afganistan-37108/.

209

epřítel a zlo. Ve ý oku je k esle a předsta a společ osti ozděle é na

ěkolik jas ě oddělitel ý h st a ř. , přiče ž st a a lu čího je „lidská a

st a a te o is u je „ elidská ř. . Boj p oti terorismu tak není bojem proti

další lide , ale podstatě odst aňo á í elidskosti. Ko u ikáto dále

poukazuje na existenci normality, která je skryta za poj „řeše í a „dostat

e ř. ), a p ostředke k astole í této o alit jsou zah a ič í ise, ke

kterým se výrok vztahuje.

Jak lze hápat poje „lidskosti a „ o alit ? Jde o podo ý příklad jako o

poj ýše u edené – ted „zd a á í a h dosti , „i a io alita či a io alita a

další. Přede ší jde o předsta u, že opti ál í í u o alit ko u ikáto z á a

tato je i s ě odat á p o s ěřo á í jeho st a p oti epřátelů . Lidské a

o ál í ted je akti ě ojo at p oti to u, o je oz ače o za elidské. Vý ok

tak t áří předsta u, že zah a ič í ise jsou oje lidskosti p oti elidské u a

jsou nástrojem k dosaže í „ o alit .

Příklad : ý alý áčel ík ge . štá u Jiří Šedi ý, 2010. Rozhovor u

příležitosti ko fe e e Nové trendy v terorismu

1.Tazatel: Co se v oji proti teroris u jeví jako ejúči ější etoda?

. Můj ázor je ož á tro hu eko e č í, ale do í á se, že je to posíle í ědo í

3. křesťa ský h hod ot.

4. Jse e ěří í, ale z ý h dosa ad í h zkuše ostí zejména z vojenské praxe jsem nabyl

5. přes ědče í, že je potře a, a si západ í i iliza e u ědo ila,

6. a jaký h pri ipe h z ikla, a začala znovu respektovat základní hodnoty,

7. které křesťa st í z á á.

6.Naše společ ost pak e ude eteč á k to u, če u d es říká e pro iká í teroris u.269

269

MO ČR, 2010. Zpravodajství: rozhovor s Jiřím Šedi ým: V boji proti te o is u usí e posílit ědo í hodnot Západu. [cit. 10. 3. 2012]. Dostupné na: http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/jiri-sedivy:-v-boji-proti-terorismu-musime-posilit-vedomi-hodnot-zapadu-38262/.

210

Vojáci a bývalí vojáci na vysokých postech jsou často ko u ika i uží á i k

předsta e í od o ý h ěřítek p o hod o e í ezpeč osti e společ osti.

Jed á se ted o další spe ifi kou skupi u „iko , jejíž argumentace posiluje

u ěřitel ost a ád ího a ati a. Bý alý áčel ík ge e ál ího štá u Jiří Šedi ý

přijí á e s é ý oku předsta u e iste e u ele é „západ í i iliza e , jež je

sta ě a a soulad ý h a jed olitý h křesťa ský h hod otá h a základe h ř. 3

a ř. 7 . “á ale zdů azňuje s oji neutralitu poukázá í , že je „ e ěří í ř. ),

ož z šuje u ěřitel ost jeho „ eo li ě ý úsudek.

Odkazem na civilizaci se opět ut áří o az u ele é skupi „ , ted „ aší

společ osti ř. a ) s last í „ ědo í ř. ), a dále předsta a ostat í h

skupin, které jsou ne-křesťa ské. Riziko tako é a gu e ta e spočí á to , že

ůže sklouz out do g osti kého k eslo á í ideál ího s ěta a ze i a t dého

potlačo á í tě h, kteří ejsou čle skupi „ .270

Uvedený ý ok po ažuji ale spíše za hod o e í opti ál ího užití

společe ský h p o esů a ko st uk e ide tit k o iliza i společ osti ež za

s ahu dog ati k udo at předsta o to , kdo je te o ista, o je h oz ou či o

jsou o ál í a i a společ osti. V tomto ohledu je vhodné poukázat na

kontext celého rozhovoru,271 ze kte ého plý á, že si lu čí u ědo uje, jak

ůže ýt společ ost o ilizo á a a základě předsta o hod otá h, kte é ji

ohou spojit. Mlu čí si u ědo uje, že „p a d rámci boje proti terorismu

ejsou a solut í, přestože o sá hápe p oje toho, o azý á e te o is us,

jako hrozbu.

Následují í ý ok se již ztahují pří o k Afghánistánu a Iráku. Lze sledovat

p o ě u o sahu ý oků. Čí í e se ý ok za ěřují a jed otli é ise, tí

častěji se v i h sk tuje s aha předsta it ko k ét í příklad a a gu e t ,

kte é dokazují „sp á ost a gažo á í české a ád cílových oblastech. Tyto

a gu e t jsou el i často za ěře a předsta e í ílo é o lasti e sta u, 270

Srovnej: Voegelin, E. 2000. 271 Celý rozho o iz příloha .

211

kte ý je z ela odliš ý od ži ota českého o ča a. A gu e t plý ají

z před hozího k esle í „ aší společ osti jako ideál í předloh p o společ ost

„do a a akti ího přístupu k odst aňo á í zla, kte ý je po ažo á za

„sp á ý . Odst aňo á í zlého je pojetí p akti ké politik těle o apříklad do

oz ojo é po o i a postko flikt í eko st uk e ílo ý h o lastí, kte é ůže ést

k tomu, aby byly v ílo ý h o laste h astole „ aše – tudíž i „do é –

podmínky.

Příklad : MO ČR, p a ěč, . Fil : Česká ise - )kuše ost

. „Česká ise, už let stojí e a stra ě de okrati kého s ěta,

2. aše ar áda je součástí mezinárodních jednotek,

3. které e s ětě prosazují ír a sta ilitu.

4. V Iráku a Afghánistánu se podílíme na o o ě ze í čerpa ý h álka i a ládou

5. totalit í h reži ů Saddá a Husajna a Talibánu,

. t to ze ě byly spojovány s hroz a i s ěto ého teroris u...“272

Vý ok pot zuje již ko st uo a é katego ie s ěta ozděle ého a st a , kd

„ aše st a a p osazuje í a sta ilitu za po o i oje ský h jed otek. )aháje í

operací v Afghá istá u a I áku tak podle sděle í při áší í a sta ilitu ř. , ož

jsou o e é poj , kte é šak ůže e po ažo at za s ě odat é p o předsta u

toho, co je dobré. Mise tak nejsou prezentovány jako mise bojové, ale jako mise

eko st ukč í. To se později p oje ilo i e z ě ě éto ik , kd se álka p oti

terorismu v Afghá istá u a I áku z ě ila a oj p oti po stal ů a hla í

té ate se stalo udo á í státu. “il ý „de ok ati ký stát, kte ý odpo ídá

ideál í předsta á ko u ikáto a o so ě sa é , je též předlohou p o ideál í

postup při eko st uk i.

272

MO ČR: 2005. Fil otéka: Česká ise: )kuše ost. [ it. . . ]. Dostup é a: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/zkusenost-37307/.

212

De ok ati ká st a a s ěta, ted st a a „ , tak stupuje jako os í e ý

nositel dobra. Zlo v to to případě předsta uje „ e-de ok a ie – v případě

Iráku Saddám Husajn a v případě Afgha istá u Tali án. Ne-demokracie je ve

výroku automaticky spojena s totalitarismem a s terorismem. Vzniká tak ucelená

předsta a o to , jaký i poj á ýt popsá o „zlo a „do o , kte é je da é,

e oť ze ě, kte é jsou zlé „ l spojo á s te o is e ř. , ož í ě

zastiňuje, ký l spojo á a kdo tuto tezi přijal.

Následují í ý ok již poukazují a i di iduál í aspekt ko k ét ích zemí, do

kte ý h ise s ěřují. T to aspekt ají ýt ise i „ ap a e .

Příklad : á ěstek i ist a o a F a tišek Padělek, . Slavnostní

ástup . ko ti ge tu AČR KAIA a he i ké jed otk silá h I“AF:

Pardubice

. „Kd ž do Afghá istá u trhla so ětská ojska,

2. lo jeji h progra e a politikou ořit, a ekto at a ovládat.

3. D es při házejí ojá i koali e do Afghá istá u s cílem budovat a spolupracovat,

. ož je daleko o tíž ější, časo ě el i ároč é, ale eko eč ě užiteč ější.

5. V každé oka žiku jste li připra e i po o i eje koalič í ojáků ,

6. ale i íst í lide .“273

Vý ok s ěřuje k ojáků , kteří půso ili a zah a ič í isi. Poj zlo e

ý oku předsta uje „ oře í , „a ekto á í a „o ládá í ř. . Komunikátor

t áří předsta u, že ojá i a zah a ič í h isí h dělají přes ý opak ř. –

„ udují ísto „ oří , „při házejí ísto „ t há ají a a ektují a „spolup a ují

ísto „o ládají . Celko ě či ost součas ý h jed otek podstatě a i e á

ha akte oz ístě í ojáků a úze í izí h států, ale spíše áp a u škod

před hozí h „zlý h sil. Ko u ikáto tak poukazuje, že še, o lo před

273

MO ČR, . Zpravodajství: “la ost í ástup . ko ti ge tu AČR KAIA a chemické jednotky v silách ISAF. [cit. 18. 7. 2011]. Dostupné na: http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/kaia:-potvrdili-jste-vybornou-povest-14592/.

213

pří hode koalič í h jed otek do Afghá istá u, lo zlé a še, o se děje po

jeji h pří hodu, je dobré, proto i prá e ojáků a isí h je „užiteč á ř. a

tudíž i „do á .

Příklad : MO ČR, p a ěč, . Fil : Česká mise - Afghánistán

. „Afghá istá , ze ě, kde se desítk let álčilo a kde ládla krutá diktatura Tali a u.

2.Před tři eti let htěl ze i u h átit So ětský s az,

3. od té doby je v Afghánistánu nestabilita.

4. A eriča é stoupili do Afghánistánu po útocích z . září ,

5. a z ičili terorist z al-Káidy, válka dnes v ze i sko čila,

6. ke ko fliktů do hází je odlehlejší h částe h ze ě...

7. situa i ko trolují oho árod ost í jed otk .“274

Te to ý ok je aopak ě o á ši oké skupi ě poslu hačů. Opět se ě

o je uje odkaz a i ulost a předsta u toho, že še před zaháje í ope a í

v Afghá istá u lo zlé a še po pří hodu je do é. Poj zla předsta uje „k utá

diktatu a ř. , „u h á e í ř. , „ esta ilita ř. ). Zatímco k minulosti se

áží uvedené pojmy, k příto osti, kte á je do á, se áže „ stup ojáků do

ze ě a „ko t ola . )lí ojá i do ze ě „ t há ají a „u h a ují , čí ž způso ují

k utou diktatu u a esta ilitu, do ří ojá i „ stupují a „ko t olují , ož je

p oje e do a. Celko ě tak sděle í s ěřuje k to u, že aši ojá i jsou ti do ří

jak pro nás, tak pro zem, do kte é „ stupují .

Ko u ikáto zdů azňuje eutěše ou ezpeč ost í situa i Afghánistánu

poukázá í a před hozí ý oj i sta před pří hode zah a ič í h isí. V uží á

spoje í „k utá diktatu a Tali a u ř. a poukazuje opěto ě a ýše

k esle ou elidskost epřátelské skupi . Takto i te p eto a é aspekt lád

Talibanu mají za úkol ospravedlnit vojenskou intervenci ze strany mezinárodního

společe st í, kte é se této h íli stá á os o oditele od „k uté diktatury.

274

MO ČR, 2005. Fil otéka: Česká mise: Afghánistán: [cit. 8. 2. 2011]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/afganistan-37108/.

214

Boj p oti te o is u se tak stá á oje os o ozo a í a za íje í přísluš íků

Tali a u je osp a edl itel é, e oť jde o potlačo á í „k utý h diktáto ů . )a

pozo ost stojí také odkaz a před hozí eutěše ou situa i a půso e í

“o ětského s azu č. . V to to ohledu ko u ikáto uží á jisté egati í

konotace, které se pojí i k český ději á . Od íta ý postoj ůči

i te e io alis u “o ětského s azu plý á z i te p eta e české histo ie.

“o ětská okupa e Afghá istá u ůže ýt při o á á a k okupaci

Československa z oku , i kd ž o ě ak e ěl z ela odliš ý p ů ěh.

Do í á se, že o atelé České epu lik hápou události z oku es ěs

egati ě. Ko u ikáto p oto ůže užít odkaz “o ětský s az a získat tím

negativní konotace. V podstatě se pak sta í do pozi e jakéhosi „řešitele

před hozí h příkoří a zel spá ha ý h “o ětský s aze .

Odkaz na historické události, který vykresluje Afghánistán jako krizovou oblast a

e t u h oze , zá o eň od ádí pozo ost od de at o te o is u a o střetu

odliš ý h paradigmat k pojetí s ěto ého řádu. P o lé te o is u je ted

interpretován jako výsledek vojenských chyb z minulosti, které vedly k

esta ilitě a ede ok a ii eži ů, ož á ýt základ te o is u. Nejde ted o

či ost součas é společ osti, aši h spoje ů či ás sa ý h, ale žd o h

druhé strany, nebo o chyby, kte é udělali ji í – často již ee istují í aktéři a kte é

ůže e ap a it.

Již o e , kd z ikal p opagač í fil o isí h Afghánistánu, ze kterého

če pá ohé ý ok , la p a da o Afghá istá u a uše a tí , že hla í oje

sko čil a te o is us se z ičit epodařilo. Jako další postup a úze í ze ě la

z ole a postko flikt í eko st uk e, jež ůže t at ěkolik desetiletí. Poukázá í

a oz á e ost ze ě ted zdů odňuje ut ost ud žení vojenských jednotek

v Afghá istá u i přes to, že e lo dosaže o pů od ího íle – ted z iče í

te o is u. Může e tak sledo at jistý posu armádním narativu, které se od

oje p oti te o is u p o ěňuje a eko st uk i ílo ý h ze í.

215

Následující série vý oků de o st uje t ze í, kte ý i ko u ikáto k esluje

předsta u Afghá istá u a I áku. Jed á se přede ší o aspekt společ osti, kte é

se vymykají tomu, na co jsme zvyklí z České epu lik a o po ažuje e za

„ o ál í .

Příklad : oje ský účast ík ise Mi osla Ku , . Fil : Česká mise -

Afghánistán

. „dědeček tad l před let sta ět ukro ar...

2. ....rozbitý domy, rozbitá vojenská technika, rozbitý cesty, z iče á ze , šude je o

3. holý kop e, žád ej les,

4. přito to tad prej šude rostlo, zelenalo se,

5. škoda...škoda...“275

Vý ok poukazuje a to, že „ o ál í , a tí i „do é je, pokud fu guje

ekonomika, a že je ěž é, pokud še p ospe uje a „zele á se ř. ), jako to

známe z České epu lik . Afghá istá je k esle jako ze ě e z iče é sta u

ř. a ř. ) a tento sta e í po ažo á za „ o ál í . Dle ý oku lo

v i ulosti še ji ak a ze ě la e ýsta ě, kte á a í p o íhala za po o i

Českoslo e ska, ož ůže pot dit i před hozí pouta České epu lik k

Afghá istá u ř. a ř. .

Je ale poukazo á o a to, že Afghá istá ůže dosáh out sta u p ospe it ,

e oť už pa o al i ulosti. Reko st ukč í tý a čeští ojá i jsou tak

prezentováni jako nositelé prosperity a laho tu, čí ž ko ají do o.

Příklad : oje ský účast ík isí Mila Dudek, . Fil : Česká ise -

Afghánistán

. „p ospě h to u čitě á, p otože po lete h álče í této zemi vidíte, jak to tady

2. padá, si slí , že zase po dlouhý do ě tad ají lidi klid a í a ají ož ost

275

MO ČR, 2005. Fil otéka: Česká ise: Afghá istá . [ it. . . ]. Dostup é a: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/afganistan-37108/.

216

3. klid ě p a o at, spát a tak dál 276

Příklad : oje ský účast ík isí Mi hal Mai h, . Fil : Česká ise -

Afghánistán

. „Na íst í h lide h je idět, že p ostě jsou tou álkou elke jako zdepta í, e o a i

2. tak zdepta í, jako spíš aso ializo a í, že už si a to z kli a jediné co je zajímá je jak

3. přežít a že ějaké politi ké í ě í e o hápá í ě í e ají, e o spíš e htějí

4. hápat, takže te ko flikt je ějak ezají á. 277

Výroky 14 a 15 se vztahují k ezpeč osti Afghá istá u a fu go á í afghá ské

společ osti. Vý ok poukazují a to, že ze ě je po lete h álče í oz á e á a

společ ost se dia et ál ě odlišuje od aší „ o alit . Lidé e ají „klid a

„ í , e ohou klidu pracovat, a zá o eň e ají politi ké ázo – jsou

„aso ializo a í a htějí „přežít . Takto k esle á společ ost p eze to a á e

výrocích vede k o azu český h ojáků jako ositelů í u, klidu a „ o alit .

Jako ěkoho, kdo u ožňuje afghá ský o atelů stej é ě i, a kte é js e

zvyklí z ašeho p ostředí, a tí i při áší „do o .

Následující výroky se vztahují k k esle í společ osti a situa e Iráku.

Opěto ě je poukazo á o a z ak , kte é jsou dia et ál ě odliš é od aši h

z klostí, a tí se p ohlu uje předsta a o oz á e é ze i z íta é zle , jež

potře uje po o od ositelů do a.

Příklad : oje ský účast ík ise Ro a F oňek, . Fil : Česká ise –

Irák

... slí si, že u čitě přispí á e k tomu, aby tady byla ětší sta ilita, a zkuše osti, který

á e, dá á e tě I á ký poli istů … 278

276

MO ČR, 2005. Fil otéka: Česká ise: Afghá istá . [ it. . . ]. Dostup é a: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/afganistan-37108/. 277

MO ČR, 2005. Česká ise: Afghá istá . [ it. . . ]. Dostup é a: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/afganistan-37108/.

217

Příklad : MO ČR, pra ěč, . Fil : Česká mise – Irák

....diktátorský reži Saddá a Husaj a padl d í po začátku útoku. V Iráku jsou dnes

jed otk ze í, česká ar áda se epodílí a ojo ý h ak í h… Ko ti ge t oje ský h

poli istů po áhá irá ké u lidu udo at po pádu reži u Saddá a Husaj a svobodnou

společ ost.“279

Příklad : oje ský účast ík ise Jiří Pa li a, . Fil : Česká ise – Irák

„O i li z klí podstatě žít ějaké pe é eži u, stej ě jako za ko u is u a

ajed ou te s sté se ji zh outil a ajed ou usí začí at od pík , o.

Příklad : oje ský účast ík ise Roman Gottfried, . Fil : Česká ise

– Irák

„Tad je prostě ěž á ě , že tad kluk dosta e e d a á ti lete h sa opal... ěkd se i

zdá, že ta aše po o e í z jeji h stra tak k ito a á, ale í , že to je pomoc, kterou

epřispí á e je o pro ě, ale že to je po o , kterou přispí á e společ ý díle

s ostatními jednotkami z koali e, který se tad a o o ě Iráku podílí. 280

U ede é ý ok se eodlišují od již asta e ého s ě u a ád ího a ati a a

poukazují a z ak I áku, kte é jsou p o českého o ča a o tíž ě přijatel é.

V ze i efu guje poli ie, děti jsou oz oje é. )á o eň jsou opět zd iže

h před hozí h již ee istují í h akté ů – diktatura Saddáma Husajna. Je také

jádře a aděje e z ě u tom, že lidé ohou udo at opět společ ost

fu kč í, a to s po o í „ aši h ojáků. A pokud sa i tito lidé e htějí přijí at

aše zo , ude ji po o stej ě posk t uta, e oť je to po o , kte á

po áhá še i á sa ý . V t áří se tak opět předsta a oz á e é ze ě a

ojáků, jakožto ositelů po o i a esiášů, kteří do ze ě při áší aše do o.

278

MO ČR, 2005. Fil otéka: Česká mise: Irák. [cit. 2. 8. 2011]. Dostupné na: http://www.mise.army.cz/informacni-servis/filmoteka/ceska-mise/irak-37286/. 279

Ta též. 280

Ta též.

218

Shrnutí analýzy

Příklad o ál í a gu e ta e u ede é é a alýze opěto ě ohou

ýt hápá tak, že ko u ikáto uží á spe ifi kou st ategii p o fo o á í

svého narati a o zah a ič í h isí h Afghánistánu a Iráku. Tato strategie je

charakteristická následujícími znaky:

. ud žo á í di hoto ie „ a „o i a pře ese í této di hoto ie a

hod oto é katego ie „do o a „zlo .

. t áře í předsta , že a i e do a je ko u ikáto sá , či skupi a

„ a tí , kdo „z á do o , je komunikátor.

. t áře í předsta , že skupi a „o i či spíše „ e- do o ez á, a

p oto předsta uje „zlo a še spoje é s „ e- je zlé.

4. pokud odchází k přek ý á í či osti skupi „ a „o i , přikládá

ko u ikáto last í či osti odliš é áz , kte é ohou ít jazyce

komunikátora zcela jiný význam než poj , kte é přiřazuje k či osti skupi

„o i . Tí ko u ikáto t áří předsta u, že skupi a „ ikd eko á to

samé, o skupi „o i , a p oto ikd e ůže ko at do o.

. p o ide tifika i a poukázá í a „zlé spoje é se skupi ou „ e-

ko u ikáto poukazuje a odliš osti ezi ílo ou o lastí zah a ič í h isí a

do á í p ostředí pu lika

I přes s ahu p eze to at či ost ojáků jako p ofesio ál í, hod oto ě

nezabarvenou, a přede ší odděle ou od ozhodo á í politi ké ep eze ta e,

MO ČR a AČR ohatě uží ají e s é ofi iál í a gu e ta i ý ok politi ký h

předsta itelů, kteří o ál í di e zi isí předsta ují. )á o eň se ěkte ý h

ko u ikač í h ýstupe h o je ují i oso í sta o iska sa ot ý h ojáků, kte á

ůže e hápat jako jádře í k otázká etik a o álk . Přestože se ted MO

ČR a AČR p ofilují jako i stitu e, kte é se pl ě řídí o jekti í záko ý

rámcem, objevuje se dle mého názoru v ko u ika i s aha osp a edl it či ost

219

české a ád a zah a ič í h isí h i jinak než odkaze a p á í a

ezpeč ostí a gu e t .281


Z hlediska komunikace s eřej ostí se MO ČR a AČR oblasti morální

argu e ta e pouští do po ě ě p o le ati ké o lasti, jejíž užití ůže

při ést poziti í i egati í dopad . Mo álka je záležitostí so e su jekti í a

její užití ůže a ušit ko ziste i o jekti isti k pojaté a gu e ta e. Pokud

ted i stitu e upozo ňují a o ál í aspekt , ote í ají tak pole p o ši okou

diskusi o o ál í h aspekte h jed otli ý h politi ký h k oků. Na tuto diskusi

šak i stitu e ejsou a e , e oť stojí a pe ý h základe h st uktu státu,

jeji hž sa ot á e iste e a fu kč ost je a i e o álk e společ osti.

Dokud ted MO ČR a AČR odkazují a o jekti í p á o a ezpeč ost, kte é jsou

o álk spíše p osté, je záze í tě hto a gu e tů i ko u ikáto a pe é. Ve

h íli, kd áší do de at o ál í aspekt, iskují, že se o je í z ela logické a

o tíž ě atitel é p a d , kte é šak h ají ep ospě h ko u ikáto a i

institucí samotných.

Odliš é o ál í p a d se o je ily i v případě války v Iráku a Afghánistánu, které

předsta o al složité té a přede ší p o politi kou ep eze ta i České

repu lik , jež usela sta o it a gu e t , ze kte ý h ohl o e é ý ok

mi iste st a o a a AČR házet. Běhe ěkolika jed á í období let 2002-

došlo k zásad í ozhod utí , kte á se týkala a gažo á í A ád České

republiky v obou konfliktech, ale též dalšího s ěřo á í české zah a ič í politik

ve smyslu jejího vztahu k zemím, které byly chápány jako spojenci a garanti

ezpeč osti státu. Rozsáhlé de at e l ede pouze o sa ot é

ate iál í základu slá í oje ský h sil, ale přede ší o p o lematice

281

Viz íže.

220

hod ot, ezpeč ost ího p ostředí a otáz e ztahu České epu lik s Organizací

spoje ý h á odů a “e e oatla ti kou alia í.

P o s h ále í stupu oje ský h jed otek České epu lik do Afghá istá u a

Iráku usela česká politi ká ep eze ta e řešit ěkolik dile at sou isejí í h

s asaze í oz oje é síl i o úze í České epu lik . Tato dile ata

zah o ala sta o e í ezpeč ost í h a zah a ič í h záj ů České epu lik ,

řeše í otázek p á ího ha akte u i eko o i ké p o lé .

První morální dilema se týkalo p á í o lasti. Jak u ádí apříklad Ma ta

Finnemorová ve své analýze tvorby a aplikace globálních norem, v případě užití

síl ají stát o e ou te de i legiti izo at s é zah a ič í ak e jak a ú o i

mezistátní, tak na úrovni vnitrostátní. Stát ted ají potře u „odů od it s é

jed á í plat ý i or a i spra edl osti, či spíše o e ý i sta dard sprá ého

a přijatel ého ho á í Fi e o e , dle: Ka ásek , .

Přede ší o ati í hledisko se ale stalo hla í p o lé e . “po o

zahra ič í h isích v Afghánistánu a Iráku tak lze do jisté míry chápat jako spor

ideologi ký, je ž stojí a hápá í ealit jed otli ý i su jekt , kte é e ěl

dostatek dů odů k tomu, aby sjednotily s é sta o isko pod tíhou oh ože í

itál í h záj ů státu a jeho at i utů. De at o p á u či ezpeč osti České

epu lik se tak lížil spíše de atá o pod í ká h sp a edli é álk , kte é jsou

ko st uo á odliš ý i přístup k o ál e a její základů .

Každá de ata o sílá í oje ský h isí, či jeji h p odlužo á í sebou tedy nesla

dlouhá a často elode í jed á í, a kte ý h zaz í al a gu e t st ikt ě p o i

p oti a gažo á í České epu lik , založe é a st a á h odpů ů i zastá ů isí

na morálních a normativních aspektech (Karásek 2010, 35). Opěto ě se tak

ukázalo, že a i o álka e ůže ýt hápá a a solut ě a e í z ela jisté, o je

„sp á é a o „špat é . O to opěto ě ozhodla ětši a, ož epředsta uje

rozhodnutí na principy konsensu, ale ítězst í do i a t í p a d .

221

Na d uhé st a ě základ i stitu í České epubliky stojí také na jistých morálních

základe h, kte é doplňují stát í st uktu o předsta u společe ského „du ha ,

je ž ůže ýt p o ohé čle společ osti ýz a ý. A p oto je užití o ál í

o i a gu e ta e logi ké, i kd ž u a ád t o hu přek api é.

A ale la o ál í a gu e ta e přes ědči á, usí ýt zá o eň ýt zá o eň

srozumitelná, jasná a logická. V to to ohledu se je í ej hod ější užít

základ í a s ozu itel ou di hoto ii založe ou a „ a „o i . Na této

di hoto ii je založe a i o ál í katego ie „do o a „zlo – ož jsou katego ie,

které jsou v základ í o e é o i ě s ozu itel é každé u pote io ál í u

čle o i ílo é skupi ko u ika e a podstatě i společ osti.282

Nako e je hod é dodat, že oso ě a su jekti ě po iťuji „události z 11. září,

Mad idu i Lo dý a a eške é útok , kte é oz ačuje e za te o isti ké, za akt ,

kte é e s ětle last í h o ál í h hod ot odsuzuji. Na d uhou st a u jse si

ědo , že te to ůj po it či přes ědče í e í o jekti í p a dou, ale p a dou

subjektivní. Lidé, kteří se řadí do skupi Al-Káida či jakékoli ji é skupi ,

kte ou oz ačuje e za te o isti kou, jsou dle ého ázo u často ositeli

přes ědče í, že js e se dopustili stej ý h zloči ů a jeji h společ osti a

hod otá h. Jse také přes ědče , že lidé, kte é oz ačuje e za te o ist ,

a gu e tují stej ý i p i ip , jako a gu e tuje AČR či zastá i isí. Při

p o ádě í s ý h ak í ohou ýt oti o á i stejnými motivy jako ojá i AČR a

zah a ič í h isí h.

Jako čle skupi „Česká epu lika , „de ok ati ké stát , „západ í i iliza e ,

po ažuji za hod é a ut é ko at ohé k ok a „o a u . Tako é k ok ,

282

Zde vycházím z neo ěře ého předpokladu, že ětši a lidí se epo ažuje za zlé a pokud ko ají to, o je o e ě hápá o jako zlo, alézají dostatek a gu e tů k tomu, aby dokázali své konání interpretovat jako osi do ého, či eut ál ího. Například a gu e t zloděje tomto pojetí z ěl tak, že ši h i k adou, a p oto kd ž k ade o , e í to last ě p oje zla, ale p oje do a, e oť tí ko á do o sá p o se e, přes ě tak, jak to ko ají ostat í. “poleč ost zlodějů tak ůže ýt do á, i kd ž se á to ůže zdát paradoxní. Podo ý pa ado lze spatřit u států, kte é se p eze tují jako í ot ů i a přito neustále zbrojí. Z hlediska so iál ího ko st ukti is u šak e í důležité, o si pod poj e „do o a „zlo předsta í e, espekti e jakou defi i i u dá e, ale přede ší to, že i te p et i příje e sděle í tyto kategorie akceptuje v o e é o i ě, ož ji u ožňuje t oře í i ak epta i společ ý h „p a d .

222

kterých jsme schopni, a kte é dokáže e uspokoji ě sa i před sebou při ud že í

aši h p a idel a hod ot o hájit. Ne ohu ale s klid ý s ědo í ří i, že jse

přes ědče o „sp á osti , „ o ál osti či „do u tohoto ko á í. A už ů e

ejse přes ědče o to , že předsta ují estu či „ ý hodisko z toho, co jsme

premovali terorismem a hrozbou

223

Závěr

„M ozí se do í ají, že úkole filosofie je a házet argu e ty, které by

se ohl přes ědči ě prosadit ůči še ostat í argu e tů . Tako é

argu e t šak ee istují.“ Ra ls ,

Na před hozí h st á ká h jse se pokusil předsta it ýsledk s ého

hod o e í či s ad i zkou á í, komunikace A ád České epu liky

v ko k ét í h ko u ikač í h případe h álek Afghánistánu a Iráku. Hlavní

dů az jse přito kladl a o last a ád í ko u ika e s eřej ostí, kte ou

po ažuji za ož ost, jak ůže a áda o li ňo at s é posta e í e společ osti.

Je zřej é, že oje p á e e í če pá ají í. Doufá šak, že oje p á e ůže

ukázat cestu, jak k iti k í at fo ál í sděle í auto it či auto it, která

ohou ýz a ě o li it s ýšle í eřej osti o u čité p o le ati e a tí i o

následné politice a konkrétních krocích komunikátora či akté ů s ním spojených.

Mám-li shrnout výsledky své práce, musím se vrátit k to u, o jse již důklad ě

rozepsal v úvodu a první kapitole.

Cílem é p á e e lo předložit poziti isti k ladě é výsledky ve smyslu nové

„p a d či eo lo ě o ěře ý h věde ký h tezí. Nic takového podle mého

názoru e ůže e oblasti politi ký h ěd očeká at – z láště e do ě, kd

p i á í p a e i fo a í a faktů jsou dostup é každé o il í telefo u

s připoje í a i te et. Podle ě a i není úkolem politických ěd pokoušet se

předkládat „o jekti í zjiště í či ealizo at ýzku po zo u ěd s materiálním

základem. Proto i teze vymezené v úvodu mé práce předsta ují spíše jakéhosi

„p ů od e v mém vnímání armádní komunikace a narativa v případě

vojenských akcí, kte é po ažuji za pro ě oso ě „problematické , a proto

vhodné ke kritickému hodnocení – nikoli žd p i á ě od íta é u, ale

alespoň tako é u, kte ý idí události z í e úhlů pohledu.

224

Z hlediska prvního ý hodiska, či postoje, e o s ad ú o ě a alýz – tedy

právního - v zásadě poukazuji a to, že komunikátor předsta uje s ojí či ost

jako souladnou s obsahem objektivního práva, a to i v případě, že jeho či ost

ůže ýt hápá a jako p á ě spo á či doko e ilegál í. )á o eň se pokouší

ezit ke ko ku e č ím pravdám v diskursivním prostoru a odliš é ýklad

p á a od ítá, případ ě disk edituje. )da k tomu má, nebo nemá mandát, je ě í

diskuse – a šak jaké jsou jeho oti , je dle ého ázo u zřej é.

Po provedení analýzy vymezeného diskursivního korpusu je viditel é, že

i stitu e jako AČR v zájmu své legitimity prezentuje last í či ost jako zcela

souladnou s p á e , e oť z právních struktur její legitimita vyplývá - zvláště

pokud se nejedná o instituci „ e oluč ího ha akte u, kte é s sté oří či

transformuje. V armádní komunikaci je proto mnoho zajímavých argumentů,

které právní s sté uží ají a ko st uují předsta u o jasnosti výkladu právních

norem a jejich aplika e a elati ě spo é ak e Afghánistánu a Iráku.

)je á je též a se e a gu e tů, jeji hž á i se AČR pokoušela vymezit

ůči ko ku e č í pravdám v diskursivním prostoru, které interpretují akce

v Afghánistánu a Iráku jako nelegální. Odliš ý ýklad p á a a mezinárodních

smluv, či doko e poukázá í a ealisti ký i st u e talis us uží aný

v mezinárodním právu, zje ě e í p o ko u ikáto a ele a t í té ate ke

komunikaci s eřej ostí, a tí a i hod ý té ate p o udo á í poziti í h

vojensko- i il í h ztahů. “ sté p á a je ted uží á spe ifi k – ož á i

t o hu zjed oduše ě.

Argumenty, které jsou strohé a jasné ko st uují předsta u, že či ost

ko u ikáto a je žd soulad á s it ostát í i i ezi á od í i předpis a

v podstatě ají jas ý o sah, kte ý říká: „ aše či ost je souladu s právem a

ji ý ýklad e í. Jed á se o „p a du , jež je o tíž ě atitel á, e oť úhlu

pohledu založe é a p á í fo alis u je každá či ost a ád souladu

s právem, pokud má mandát politické reprezentace České epu lik . Základ

225

této „p a d je ted el i u ěřitel ý, z láště pokud ignorujeme rozsáhlou

debatu, která se o zahájení misí v Afghánistánu a Iráku vedla. Spory o výklad

p á a, eje a poli Pa la e tu České epu lik , ale i a poli Rad ezpeč osti

O“N a a oha další h fó e h po elé s ětě, tak byly v armádní argumentaci

ůči eřejnosti opomenuty – a to e ide t ě z ela zá ě ě.

V případě o lasti p á a ta ož á otázka nestojí „p oč se AČR ěla ě o at

ko ku e č í p á í a gu e tů ale spíše „p oč je ig o uje . Odpo ěď je

prostá – není její povinností s i i p a o at a přede ší , pokud by s nimi

pracovala, pustila by se na velmi tenký led, který se ůže pod legiti itou ak í

v I áku a Afghá istá u kd koli podlo it. Ve s ětle součas é i te p eta e ak í –

ozu ěj apř. po hod o e í ze st a britských komisí uvedených v úvodu této

práce – la totiž při ej e ší ak e I áku od s ého základu ilegál í a fakt, že

AČR půso ila souladu s předpis ČR, nijak tuto akci nelegalizuje.

Postoj 2. – sekuriti e, „ y“, „o i“ a ezpeč ostí hroz a

Druhý postoj, či o i a a alýz , jeji hž s ětle se s aží tato p á e ko u ika i

AČR s eřej ostí popsat a kriticky hodnotit v případě I áku a Afghá istá u, je

o i a ezpeč ost í. V hází z e příliš o je ého předpokladu, že

komunikátor t pu AČR ude pro získá í a i ál í ož é í legiti it ze

st a ši oké eřej osti t ářet předsta u o jekti í k izo é situa e a

ezpeč ost í h oz p o příje e sděle í. Ve svých výrocích proto posiluje

předsta u e iste e skupi „ a „o i e s slu „přítel a „ epřítel a dále

předsta u e iste e o jekti í h oz pl ou í ze skupi „o i , proti které je

nutné bojovat – apříklad p á ě účastí a ak í h Afghánistánu a Iráku.

Jed á se o ěž ý je procesu sekuritizace a legitimizace konkrétní politiky – a

to eje ezpeč ostí. Bezpeč ost je poje , kte ý je uží á el i často. Každý

„ í o ezpeč ost z a e á, a p oto také každý „ í , o je e ezpeč é.

)ají a ější, ež toto o e é zjiště í je spíše způso , jaký toto AČR dělá.

226

Předsta a a ád o epříteli je í e ež jas á a hází z o e ě z á é

antagoni ké di hoto ie politič a283, kte á šak žd ede ke zjed oduše í

p o lé u a ož á i k e ezpeč é u dog atis u. Z a ád í h ý oků tak

skuteč ě plý á jas á předsta a o epříteli i o jekti í h h oz á h. V plý á

z i h také jas á předsta a o k izo é situa i, jež usí ýt řeše a postup , kte é

armáda nabízí. Z armádního narativa dále plý á to, že hod o e í ezpeč osti

ze st a MO ČR a AČR je hápá o jako o jekti í „p a da .

Primárním základem armádní komunikace v o lasti ezpeč osti je ted uči it to,

co a áda uči it usí – oz ačit přátele a epřátele a a základě takto

defi o a ý h st a u čit, a koho „je hod é střílet a a koho ikoli . Jedná se

p akti ký postup, kte ý a ízí jed odu hé řeše í ko k ét ě k esle ého

p o lé u. “děle í je ted jas é: „Někde se a hází epřítel, kte ý ás oh ožuje,

a ho z ičí e. Ni í ho a i od a ád ího a ati a asi nemohli

očeká at, e oť jakýkoli ý ok, kte ý azil é ě jas ou „pravdu , by

ko u ikáto a sta il otáz e, zda je skuteč ě epřítel tak leh e oz ačitel ý. Zda

střílí do tě h sp á ý h, zda je příto ost oje ský h jed otek a úze í

Afghá istá u a I áku oje p oti o jekti í h oz ě p o o ča ČR. V dobách

asymetrických hrozeb a boje proti epříteli, kte ý e osí uniformu konkrétního

státu, je to p o ko u ikáto a t AČR elke z ač ý p o lé . O to z ač ější e

h íli, kd příje e sděle í – ted Česká epu lika a její o atelé – nebyly

ezp ostřed í íle žád ého útoku, kte ý ěl pů od Afghánistánu nebo

Iráku.

AČR te to p o lé řešila elkem logicky – oz ačila epřítele a opako a ě

eřej ě dekla o ala, že te to epřítel z Afghá istá u či I áku ůže útočit i ČR –

esp. pokud se e álčilo ta , ohlo álčit tad . Oso ě i e adí, pokud

AČR t dí, že její a gaž á e ál e p oti te o is u je zajiště í ezpeč osti ČR

– vskutku jím epří o je. Nikoli šak to s slu, že dojde k odst a ě í

283

Srovnej: Schmitt, C. 2007.

227

ezp ostřed í h oz p o Českou epu liku. „)ajiště í ezpeč osti lo

realizováno formou zavázání si U“A či ěkte ý h států NATO v rámci spolupráce

a tím i posílení vazeb v Severoatlantické alianci, nebo jen vazem bilaterálních.

Příto ost český h ojáků uvedených válkách ale dle mého názoru

ez a e ala p o ate iál í zajiště í ezpeč osti ČR a její h o ča ů zhola i –

a i kd li aši ojá i ej ýko ější za ijá i celém konfliktu. A šak

skuteč ost, že si e e e spoje e, kte ý je s hope h á it ČR případě

ezp ostřed ího oh ože í jejího úze í a o atel a to uto spoje i jde e

stří , pokud ás o to požádá, je přísli e k tomu, že ezpeč ost ČR ude

posílena v budoucnu. Nikoli a základě odst a ě í h oz , jak poukazuje

ko u ika e AČR, ale a základě přistoupe í k mocenskému uskupení. Oso ě

p á ě v tomto vidím vhodnou interpretaci situace – nikoli v to , že ude e

t ářet předsta u akut í h oz p o příje e sděle í, která bude misí

v Afghá istá u a I áku úspěš ě odst a ě a. Je i ale z ela jas é, že asi

podobná argumentace v PR odděle í MO ČR eo stála… ěli ho se poto

ale ptát, p oč last ě eo stála a přede ší , zda je tato situace v pořádku?

Postoj 3. - morálka

Poslední postoj, či te ati ká hladi a a alýz , který jsem stanovil pro kritické

hodnocení armádní komunikace, je otázka morálky. Dle mého názoru morálka

není objektivní kategorií – i kd ž e ohu loučit, že ůže ít pe ější

biologické základy a v lidské společ osti přet á ají dík i fo a í

předá a ý z ge e a e a ge e a i o ál í zásad , kte é jsou tak sta il í, že

mohou být z hlediska zkou á í lidské společ osti po ažo á za o jekti í.

Ni é ě, dík to u, že morální argumentace je lehce zranitelná, pokud má být

před ěte k itik , je p o ko st ukti isti ký přístup k analýze komunikace

zajímavá. V případě ko u ika e AČR s eřej ostí tak ko t o e z í h případe h

jako l Afghá istá a I ák, je o to zají a ější.

228

Z a alýz ko u ika e plý á zají a é zjiště í, že MO ČR a AČR e s é

komunikaci až příliš často případě ak í Afghánistánu a Iráku spoléhají na

morální oblast argume ta e. Ne í asi přek ape í , že i tato oblast

argumentace armádní komunikace má své mechanismy, která sledují prosté

děle í s ěta a „do ý a „zlý . Ve s é ko u ika i t ářejí dichotomickou

předsta u oje do a p oti zlu, přiče ž se sa i st lizují do ole „do ého

akté a, je ž z á a hájí maxima morálky a dobrého konání – epřátelé jsou pak ti

zlí.

Upří ě, tato a gu e tač í o i a i asi vadí nejvíce. Ačkoli se první

h íli ohlo zdát, že i stitu e posta e é a o jekti í p á u, opře é o

zdá li ě eut ál í a p ofesio ál í fo alis us a te h i ké postup e ude

oblast morální argumenta e uží at, p otože - dle mého názoru - nemá

v de ok ati ké li e ál í společ osti do této o lasti zasaho at, opak byl

pravdou. Morálka, jak vyplývá z analýzy, byla p o ko u ikáto a stej ě důležitý

p a e e legiti it jako p á o a ezpeč ost. Mož á důležitější s ohledem na

skuteč ost, že p á í i ezpeč ost í a gumenty mají své trhliny z hlediska

logické argumentace.

Apel na morálku ze strany silových institucí šak ůže bezpochyby vést, a často

vede, k t oře í edotk utel ý h ýz a ů a p i ipů a k ekritickému

přístupu k last í o ál í základů – a tím i k ek iti ké u přístupu

k vlastnímu konání a utlačo á í ko ku e č í h p a d. To se podle mého názoru

v komunikaci AČR p og a o ě stalo a p á ě te to fakt po ažuju za ej í e

p o le ati ký či doko ce rizikový.

)ávěreč á úvaha

Lze najít v komunikaci, v disku si í p osto u, či doko e politické

ědě, o jekti í p a d a odpo ědi a aše otázk ? Lze „vyzkoumat definitivní

odpo ěď a to, jaký á A áda České epu lik vliv na budování vztahu

229

s veřej ostí esp. jak a áda dokáže fo o at postoj eřej osti ke ko k ét í

ezpeč ost í otázká ? Ne slí si…

Výše jse popsal íle s é p á e, přístup, jaký jse se s ažil tohoto cíle

dosáh out, a gu e tač í o i ko u ika e AČR, kte é ě zají al a

konkrétní témata, u kterých jsem tyto roviny kriticky analyzoval. Tato práce ale

není od ít utí p a d, kte é MO ČR a AČR do disku si ího p osto u pouští.

Byl bych nerad, aby tak byla chápána. Te t e í a i od ít utí p á í h či

morální h základů aší společ osti či u ažo á í o ezpeč osti, kte é ede

k akti í u oji p oti to u, o hápe e jako te o is us či te o .

Jse zastá e akti í zah a ič í politik České epu lik a v u čité ohledu i

zah a ič í h isí AČR, a to i tě h Afghánistánu a Iráku. Jsem i zastáncem

akti í ko u ika e AČR a MO ČR a to i tako é, kte ou analyzuji v předlože é

textu – podle mého názoru je komunikace te h i k zdařilá, sdělují í, půso i á i

zábavná. Taktéž si slí , že je užiteč é posk t out státu, jako jsou USA,

ěkolik desítek ojáků v rámci gesta, které posílí az ezi Českou epu likou a

jejími spojenci – z láště, pokud jsou U“A o hot i za elke alou e u epří o

zajistit ate iál í ezpečí a elati í s o odu s ý h spoje ů.

Co i šak případě tématu, kterým se tato práce zabývá, ý az ě h ělo, byla

ko ku e č í p a da. Tako á, kte ou ko u ikáto usí át áž ě. Kte ou usí

reflektovat, a kterou bude rezonovat celý diskursivní prostor a to atolik, že se

sám komunikátor musí s touto pravdou vyrovnat a nejlépe ji alespoň částeč ě

akceptovat. Tako é ko ku e č í a ati u zde bylo – existovalo a existuje

dod es. Pa ado ě se ýz a ě ozý alo p á ě USA a Spojeném království.

Moje p á e šak ukazuje, že České epu li e ale bylo p a děpodo ě natolik

sla é, že si ho ohla AČR dovolit ignorovat.

Ne slí si, že je to případě ko u ika e i stitu e s eřej ostí pořádku

– z láště e případě, kd jde o áleč ý ko flikt, e kte é u í ají lidé.

230

Další směry analýzy

Informace a postoje předlože é této dise tač í práci oteví ají další

ož osti k rozsáhlé kritické analýze politické komunikace s dů aze a li této

komunikace a příje e i a sa ot é st uktu politického systému. Analýza

uvedená v této práci ůže ýt hápá a jako jednou z cest jako politickou

komunikaci zkoumat – tou k itičtější. “louží k ustálení ontologických a

episte ologi ký h ý hodisek a zá o eň poukazuje a etodologii, jež je

užitel á p o sledo á í základ í h p o esů a hod o e í o sahu ko u ika e

AČR, ale apříklad i další h i stitu í konk ét í h ko u ikač í h případe h – a

přede ší , p o jeji h k iti ké zhod o e í.

Tato práce bezpochyby po e há á oho otázek ezodpo ěze ý h a mnoho

s ě ů, kte ý i se ohla a alýza ko u ika e dále oz íjet. V p í řadě

ůže e ozšířit analýzu narativ o o á té ata. )ají a é jistě lo sledo at

apříklad zdů odňo á í ákupů o ého a e í p o oják , postoj a ád ke

s ižo á í ozpočtu, otázk kauz s hospodaře í a ád a další.

Pozo osti jistě e ěl u ikat ani ý ok , kte é ejsou součástí ofi iálního

a ád ího a ati a. Například ýzku ediál ího o azu a gažo á í České

epu lik Afghá istá u a I áku, či doko e ediál ího o azu a ád jako

elku, á ůže ukázat, jak je a ád í ko u ika e úspěš á z hlediska

ovli ňo á í édií. V rámci rozsáhlejšího k alitati ího ýzku u bychom pak

ohli hod otit, zda ýsledk akti í p eze ta e a PR ze st a MO ČR a AČR

odpo ídají očeká á í ko u ikáto ů či ikoli .

V eposled í řadě se ůže e pokusit o hlu ší p ozkou á í dopadů a ád í h

„p a d a p aktickou politiku. V to to ohledu zřej ě lo ut é p o ést

podstat ě ozsáhlejší a dlouhodo ý ýzku ezi čle politi ké ep eze ta e.

B lo ale jistě zají a é sledo at, o oti uje politik k tomu, aby

e zohledňo ali záj a ád a přiklá ěli se k na šo á í či s ižo á í

231

a ád í h p ostředků a p a o o í a zda v to h aje ějakou oli ofi iál í

komunikace. Mohli ho tak získat eli e zají a ou předsta u o to , do jaké

míry je komunikace silným mocenským a politickým nástrojem.

“ užití u ede é etodologie v mé práci ale ůže e sledo at i z ela odliš é

žá v politickém prostoru. )ají a ou jistě la a alýza ý oků ozlič ý h

zájmových skupin v české společ osti – jako jsou apř. skupi učitelů,

zd a ot íků, pod ikatelů, od o ů, sli ů, poli istů i sa ot ý h politiků. Ted

še h, kteří ají de ok ati ké a elati ě s o od é ko u ikač í

p ostředí s hop ost uží at eřej ou ko u ika i k prezentaci svých verzí

reality a tím i k o li ňo á í politi ký h p o esů.

Ne usí e se ale za ěřo at pouze a eži , kte é hápe e jako

de ok ati ké. Každý politi ký s sté je ha akte isti ký a je o li ě

specifickými diskursivními procesy. I v eži e h, kte é oz ačuje e jako

auto itářské či totalit í, e istují spe ifi ké ko u ikač í p o es a o e ské

vaz , kte é jsou tě ito p o es o ládá . Otázka p opaga d , potlačo á í

pravd v disku si í p osto u a aopak jeji h dise t í šíře í, je dalším ooblastí,

kte á ůže politi ké ěd e s ko st ukti isti ký přístupe za ěře ý a

komunikaci a její obsah zaujmout.

Čí í e ude e důklad ě poz á at ož osti ko u ikáto ů a jeji h s hop osti

p osadit jeji h p a d a o li it tak ozlože í o i politickém systému, tím více

ude e s hop i „ ozkódo at či deko st uo at ější p oje politik a

sledovat diskursivní procesy, které stojí za provedením politického rozhodnutí.

Tako á s hop ost á u ož í ahlížet a politi ké ěd z jiné perspektivy.

Odstoupit od popiso á í st uktu a histo ie či od ep oduk e již eta lo a ý h

politických a politologických teorií k apliko a é politologii. Dík této estě – jež

bezpochyby není jedinou – se ůže e při lížit k po hope í toho, p oč se

ěkte é ě i v politi e dějí a ji é ikoli a ož á tí i ote řít estu k

pl ě í poslá í politi ké ěd – tí je, dle ého ázo u, ášet hod otící soudy.

232

Literatura

ADLA, Z. 1952. So ětská karikatura boji za mír. Orbis: Praha.

ADLER, E. – BARNETT, M. (eds.) 1998. Security Communities. Cambridge

University Press: Cambridge.

AUSTIN, L., J. 2000. Jak udělat ě o slo . Filosofia: Praha.

BARŠA, P. 2009. Dialog teorií. SLON: Praha.

BARŠA, P. - CÍ“AŘ, O. . A ar hie a řád e s ěto é politi e. Portál: Praha.

BEHENSKÝ, D. 2011. Globální pravidla pro vedení války. In: PIKNEROVÁ, L. -

NAXERA, L. (eds.) 2011. Globál í lád utí. Aleš Če ěk: Plzeň – 137).

BEHENSKÝ, D. 2009. Regionální organizace a jejich vztah k OSN. I : WAI“OVÁ, Š.

. Regio ál í i teg ač í p o es . Aleš Če ěk: Plzeň (381 – 402).

BEIRNE, P. 2006. The Chicago School of Criminalogy. Routledger: New York.

BENEŠ, V. . Diskursivní analýza. In: Drulák a kol. Jak zkoumat politiku.

Portál: Praha (92-124).

BERGER, L., P. – LUCKMANN, T. 1999 [1966]. Sociální konstrukce reality.

Centrum pro studium demokracie a kultury: Praha.

BERNAYS, L., E. 1930. Propaganda. H. Liveright: New York.

BORRADORI, G. 2005. Filozofie v do ě teroru. Rozhovory s Jürgenem

Habermasem a Jacquesem Derridou. Karolinum: Praha.

BOURDIEU, P. 2002. O televizi. Karolinum: Praha.

BROWN E. M. (ed.). 2003. Grave new World. Security Challenges in the 21st

Century. Georgetowbn University Press: Washington D. C.

BUZAN, B. – WAEVER, O. - De WILDE, J. 2005. Bezpeč ost o ý rá e pro

analýzu. Centrum demokratických studií: Praha.

BUZAN, B. – WAEVER, O. 2008. Regions and Powers. Cambridge University

Press: Cambridge.

ČEPELKA Č. - ŠTURMA P. . Mezi árod í prá o eřej é. C.H. Beck: Praha.

233

ČERVINKOVÁ, H. . Playing Soldiers in Bohemia. An Ethnography of NATO

Membership. Ro a Míšek: P aha.

COLLINS, A. 2007. Contemporary Security Studies. Oxford University Press: New

York.

EICHLER, J. 2010. Terorismus a války v do ě glo aliza e. Karolinum: Praha.

DAHL, R. 1995. Demokracie a její kritici. Viktoria Publishing: Praha

DER DERIAN, J. 1995. The Value of Security: Hobbes, Marx, Nietzsche, and

Baudrillard. In: LIPSCHUTZ, D. R. (ed.) 1995. On Security. Columbia University

Press: New York (18-35).

DER DERIAN, J. 2003. 9.11: Before, After, and In Between. Social Scoence

Research Council (http://essays.ssrc.org/sept11/essays/der_derian.htm 2. 4.

2012).

DERRIDA, J. 2002. Síla zákona. Oikoymenh: Praha.

DRULÁK, P. a kol. 2008. Jak zkoumat politiku. Portál: Praha.

DRULÁK, P. – HANDL, V. a kol. 2010. Hledá í český záj ů: V itř í roz a itost a

ější ak es hop ost. Ústa ezi á od í h ztahů: P aha.

DRULÁK, P. – “TŘÍTECKÝ. V. a kol. . Hledá í český záj ů: Mezi árod í

ezpeč ost. Ústa ezi á od í h ztahů: P aha.

DOYLE, M. W. - LAYNE, CH. - RUSSETT, B. - SPIRO E. D. 1995. The Democratic

Peace. International Security Vol 19, No 4. MIT Press: Boston.

DURKHEIM, E. 1969 [1895]. Pravidla sociologické metody. V soká škola politi ká

ÚV K“Č: P aha.

FAIRCLOUGH, N. 1992. Discourse and Social Change. Polity Press: Cambridge.

FAIRCLOUGH, N. 2001. Critical discourse analysis as a method in social scientific

research. In: Wodak, R. – Meyer, M.: Methosts of Critical Discourse Analysis.

Sage Publications: London (119-138).

FINNEMORE, M. 2003. The Purpose of Intervention Changing Beliefs about the

Use of Forace. Cornell University Press: London.

234

FOUCAULT, M. 2002 [1969]. Ar heologie ědě í. Herman a synové: Praha.

FOUCAULT, M. 2000 [1975]. Dohlížet a trestat. Dauphin: Praha.

FOUCAULT, M. 1996 [1966]. M šle í ějšku. Hermann: Praha.

FREEDMAN, D. 2008. The Politics of Media Policy. Polity: Cambridge.

FUKUYAMA, F. 2002. Ko e ději a posled í člo ěk. Rybka Publishers: Praha.

FULLER, L. L. 1998 [1969]. Morálka práva. OIKOYMENH: Praha.

GRAY, CH. 2008. Internationa Law and Use of Force. Oxford University Press:

New York.

GEE, P. J. 1999. Discourse Analysis, Theory and Method. Routhledge: New York.

HAMMOND, M. W. 1998. Reporting Vietnam: Media and Military at War.

University Press of Kansas. Kansas City.

HANSENOVÁ L. 2005. R. B. J. Walker a mezinárodní vztahy: dekonstrukce oboru.

In: Neuman, B. I. - Wavewer, O. (eds.) 2005. Budou ost ezi árod í h ztahů.

Centrum strategických studií: Brno.

HART, H. L. A. 2010. Pojem práva. Prostor: Praha.

HENDRICKSON, R. C. 2002. The Clinton Wars: The Constitution Congress, and

War Powers. Vanderbilt Universtity Press: Nashville.

HENDRYCH, J. 1999. Poznatky ze sociologických výzkumů o ar ádě -1998.

Mi iste st o o a ČR: P aha.

HUNTINGTON, S. 2001. Střet i iliza í, oj kultur a pro ě a s ěto ého řádu.

Rybka publishers: Praha.

JERVIS, R. 1976. Perception and Misperception in International Politics.

Princeton University Press: New Jersey.

KANT, I. 1999 [1795]. K ěč é u í u a o O e é če í: Je-li ě o sp á é

v teo ii, e usí se to ještě hodit p o p a i. OIKOYMENH: Praha.

KAVOORI, P. A. - FRALEY, T. (eds.). 2006. Media terrorism and theory. Rowman

and Littlefield Publishers: New York.

235

KARÁSEK, T. 2010. Česká repu lika a zahra ič í oje ské opera e. Formování

politického konsenzu v letech 1999-2009. Mezinárodní vztahy 4/2010 r. 45.

Ústa ezi á od í h ztahů: P aha -71).

KISSINGER, H. 1998. U ě í diplo a ie. Prostor: Praha.

KNAPP, V. 1995. Teorie práva. C.H. Beck: Praha.

KOSKENNIEMI, M. 2005. From appology to Utopia: the structure of international

legal argument. Cambridge University Press: New York.

KOTLER, P. – LEE, N. 2006. Marketing in the Public Sector. Wharton School

Publishing: New Jersey.

KRAUS, J. 2003. V jadřo á í pole ič osti a ýz a o ý h pozi politickém

diskurzu. I : ČMEJRKOVÁ, “. – HOFFMANNOVÁ, J. 2003. Jazyk, média a politika.

Academia: Praha (13 – 39).

LEES-MARSHMENT, J. – LILLEKER, G. D. 2005. Political marketing. Manchester

University Press: Manchester.

LUŇÁK, P. . Západ Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce. Libry:

Praha.

MACHALOVÁ, T. - HLOUCH, L. 2007. Aktuální význam a funkce Radbruchovy

formule. Právník 6/2007. Ústav státu a práva: Praha (619-626).

McQUAIL, D. 1999. Úvod do teorie masové komunikace. Portál: Praha.

McNAIR, B. 2004. Political communication. Routledge: London.

NEKVAPIL, J. - LEUDAR, I., 2006. Prezentace událostí 11. 9. 2001: Bush, bin Ládin

a jiní v interakci. In: Sociologi ký časopis, Vol. 42, NO. 2. Sociologický ústav:

Praha (353-377).

NEKVAPIL, J. - LEUDAR, I., 2010. Jak se „dělá historie“ politickém diskurzu. In:

Sociologi ký časopis, Vol. , NO . “o iologi ký ústa : P aha -642).

ONDŘEJ, J. . Odzbrojení, prostředek zajiště í ezi árod í ezpeč osti. Aleš

Če ěk: Plzeň.

236

POPENKOVÁ, M. . “oučas á úp a a použití oz oje é síl – zákaz použití

síly a jeho nesporné výjimky. In: Právník. 147/8. Ústav státu a práva: Praha (862-

898).

RAMONET, I. 2003. Tyranie médií. Mladá fronta: Praha.

RAWLS, J. 1995. Teorie spravedlnosti. Praha: Victoria Publishing.

RAWLS, J. 2009. Prá o árodů. Filosofia: Praha.

ROGERS, S. 2010. The McChrystal Afghanistan PowerPoint slide: can you do any

better? http://www.guardian.co.uk/news/datablog/2010/apr/29/mcchrystal-

afghanistan-powerpoint-slide).

RHEINSTEIN, M. (ed.) 1969. Max Weber on Law in Economy and Society.

Cambridge Univerity Press: Cambridge.

RICHAN, C. W. 2006. Lobbying for Social Change. The Haworth Press: London.

“ARVAŠ, Š. a kol. . Vý oj posta e í ar ád e společ osti. Ministerstvo

o a ČR-AVIS: Praha.

SCHMITT, Carl: 2007 [1932]. Poje politič a. Oikoymenh. Praha.

SCOLLON, R. 2007. Action and text: towards a integrated understanding of the

place of text in social (inter)action, mediated discourse analysis and the problem

of social action. In: WODAK, R. – MEYER, M. 2007. Methnods of Critical

Discourse Analysis. SAGE Publications: London. (139-183).

SHEEHAN, M. 2005. International Security An Analytical Survey. Lynne Rienner

Publishers: London.

TILLY, CH. 2006. Politika kolektivního násilí. SLON: Praha.

TOFFLER, A. – TOFFLEROVÁ, H. 2002. Válka a antiválka. Dokořá : P aha.

TOWNSHEND, CH. 2007. Historie moderní války. Mladá fronta: Praha.

VADLAMUNDI, S. 2007. The U. S. Embassy Bombing in Kenya and Tanzania. In:

FOREST, F. J. (ed.) 2007. Coutering Terrorism and Insugency in 21st Century.

Greenwood Publishers: New York (103 – 127).

237

VAN DIJK, T. 2008. Discourse and Power. Contributions to Critical Discourse

Studies. Houndsmills: Palgrave MacMillan: New York.

VOEGELIN, E. 2000 [1952]. No á ěda o politi e. Centrum pro studium

demokratické kultury: Praha.

WALLERSTEIN, I. 2005. Úpadek americké moci. Slon: Praha.

WEBER, M. 1919. Věda jako po olá í. In: Havelka, M. 2009. Metodologie,

sociologie a politika. OIKOYMENH: Praha.

WINTOUR, P. – AHMED, K. – VULLIAMY, E. – TRAYNOR. I. – SARAJ, J. 2011. It's

time for war, Bush and Blair tell Taliban. 2001.

(http://www.guardian.co.uk/world/2001/oct/07/politics.september11).

WODAK, R. 2001. The discourse – historical approach. In: WODAK, R. - MEYER,

M. 2001. Methosts of Critical Discourse Analysis. Sage Publications: London (69

– 81).

ZAKARIA, F. 2005: Budoucnost svobody. Academia: Praha.

ZAKARIA, F. 2010: Posta eri ký s ět. Academia: Praha.

238

Dokumenty a zákony284

Dokumenty:

Bezpeč ost í st ategie ČR

Bezpeč ost í st ategie ČR

Bezpeč ostí st ategie ČR

Bílá k iha o o a ě 2011

NATO: The Aliances Strategic Concept 1999

NATO Strategic Concept 2010

Roče ka i iste st a o a – 2009

The 9/11 Commission Report

http://govinfo.library.unt.edu/911/report/911Report.pdf

T a sfo a e eso tu Mi iste st a o a České epu lik 2007

Vojenské strategie 1999, 2002, 2008

Zákony a smlouvy:

Charta OSN

Severoatlantická smlouva

Smlouva o EU ve zení Lisabonské smlouvy.

Ústa í záko číslo / “ .

Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky

)áko č. / “ . o zajišťo á í o a České republiky

Zákon č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách České republiky

284

Dokumenty a zákony jsou na i te eto ý h st á ká h MO ČR a dále a st á ká h Pa la e tu ČR či na stránkách OSN. Pří é odkaz a prameny jsou uvedeny v textu práce.

239

Rozhovory

ČÍRTEK, A. . . , Pe s. Kom.285 NOVÁ, D. 10. 2. 2012, Pers.Kom.286

PALÁN, V. 10. 2. 2012, Pers.Kom.287 ŽIŽKA, M. . . , Pe s.Ko .288

285

A d ej Čí tek půso il letech 2004 – jako tisko ý lu čí Mi iste st a o a ČR. Dále půso il jako ý alý edou í Od o u ko u ika e a p opaga e MO ČR. Jed alo se est uktu o a ý rozhovor v Praze založe ý a sou o u otázek, kte ý se týkal plánování a realizace komunikace v do ě půso í A. Čí tka e fu k i. 286

D aho í a No á půso í jako efe e tka a Od o u ko u ika e a p opaga e MO ČR. Podílí se a příp a ě ko u ikač í h st ategií a realizaci ko u ika e. Jed alo se est uktu o a ý ozho o a MO ČR v Praze založe ý a sou o u otázek, kte ý se týkal plánování a realizace komunikace v do ě zah a ič í h misí a v součas osti. 287

Václav Palán je referentem na Odboru komunikace a propagace MO ČR. Dří e sloužil jako oják, a komunikaci MO ČR a AČR se podílí již od de ok atiza e ČR roce 1989. Stál u zrodu a transformace ko u ikač í h ást ojů a postupů MO ČR. Jed alo se est uktu o a ý ozho o a MO ČR Praze založe ý a sou o u otázek, který se týkal ý oje ko u ika e a p o ě ko u ika e MO ČR a AČR v historii. 288

Mi osla Žižka je p í zástup e áčel íka ge e ál ího štá u České epu lik . Koo di o al či ost vojenských jednotek v Afghá istá u. Jed alo se est uktu o a ý ozho o a )ČU v Plzni, založe ý a souboru otázek, který se týkal událostí a asaze í AČR v Afghánistánu.

240

Internetové zdroje289

25. protiletadlová raketová brigáda: http://www.25plrb.army.cz/.

AČR: http://www.acr.army.cz/.

CqPress: http://www.cqpress.com/.

ČT: Přehlídka: http:// . eskatele ize. z/ t /.

ČTK: http:// . tk. z/o_ tk/zaklad i_i fo a e/.

Dny NATO: http://www.jagello.org/.

Fa e ook AČR: http://www.facebook.com/group.

Fli k AČR: http://www.flickr.com/photos/czecharmy.

iDnes: http://zpravy.idnes.cz/.

http://untreaty.un.org/ilc/texts/instruments/english/conventions/.

Novinky CZ: http://www.novinky.cz/.

Global Security: http://www.globalsecurity.org.

Mise AČR: http://www.mise.army.cz/.

MO ČR: http://www.army.cz/.

Pa la e t ČR: http://www.psp.cz/.

The New York Times: http://www.pbs.org/.

The Guardian: http://www.guardian.co.uk/.

Youtu e AČR: http://www.youtube.com/tvarmycz.

UN Action to Counter Terrorism: http://www.un.org/terrorism/.

Acts of Terror: http://www.rewardsforjustice.net/.

ČR Rozhlas Radiožu ál: http://www.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/generalka-

na-debaty-americkych-prezidentskych-kandidatu-trump-i-clintonova-musi-

pridat--1648253

Idnes: http://zpravy.idnes.cz/britska-komise-o-invazi-do-iraku-dar-

/zahranicni.aspx?c=A160706_123030_zahranicni_mlb

289

V to to sez a u jsou u ede „k e o é odkaz . Celé odkaz s auto a áz užitý h zp á a s datem náhledu uvádím v poz á ká h pod ča ou textu.

241

Přílohy práce

Příloha Kapitola : Další ko u ikač í ka ály propoje é s MO ČR a ar ádou

Voje ský histo i ký ústa P aha a Ústřed í oje ská e o i e P aha

Pramen: http://www.vhu.cz/ [náhled 8. 2. 2012] a http://www.uvn.cz/ [náhled 8. 2. 2012]

Odborné internetové periodikum Obrana a strategie a Listy univerzity obrany

Pramen: http://www.defenceandstrategy.eu/ [náhled: 8. 2. 2012] a

http://www.vojenskaskola.cz/skola/uo/univerzita/Stranky/listy_univerzity_obrany.aspx [náhled: 8. 2.

2012]

242

Příloha Kapitola : Periodika a publikace vydávané pod záštitou MO ČR

Pramen: http://www.mocr.army.cz/multimedia-a-knihovna/default.htm [náhled: 8. 2. 2012]

Publikace vydané k příležitost ý té atů

Pramen: http://www.mocr.army.cz/multimedia-a-knihovna/default.htm [náhled: 8. 2. 2012]

243

Příloha Kapitola : )nternetové stránky MO ČR a AČR

K e o á „ho e st á ka MO ČR, AČR a zah a ič í h isí a st á ka MO ČR

Pramen: http://www.army.cz/ [náhled: 8. 2. 2012] a http://www.mocr.army.cz/ [náhled: 8. 2. 2012]

“t á ka AČR a “t á ka ě o a á zah a ič í isí

Pramen: http://www.acr.army.cz/ [náhled: 8. 2. 2012] a http://www.mise.army.cz/ [náhled: 8. 2. 2012]

244

Příloha Kapitola : Příklady eventů pořádaných pod záštitou MO ČR

Ko fe e e Deset let od ozšíře í NATO a d poze ího ojska Bah a

Pramen: www.army.cz [náhled: 8. 2. 2012] a http://www.bahna.eu/archiv/bahna-2009/letak-bahna.htm [náhled: 8. 2. 2012]

Voje ská přehlídka Praze 28. 10. 2008 a „D NATO Ost a ě

Pramen: http://www.dny-nato.cz/ [náhled 8. 2. 2012] a http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/33919-praha-videla-vojenskou-prehlidku-prvni-v-polistopadove-ere/ [náhled: 8. 2. 2012]

245

Příloha (Kapitola 2): Prezentace AČR na on-line televizním kanále zřízeném přes YouTube.

Rekla í spot AČR, kte ý oz a uje doko če í p ofesio aliza e a ád , l užit eje p o i te eto ou p eze ta i, ale též kinech a televizním vysílání.

Pramen: http://www.youtube.com/watch?v=I-KInXQWSsI [náhled 8. 2. 2012]

On-line vysílání armádního TV kanálu na YouTube

Pramen: http://www.youtube.com/tvarmycz [náhled 8. 2. 2012]

246

Příloha Kapitola : Využití sociálních sítí k prezentaci MO ČR a AČR

Fa e ooko ý p ofil AČR

Pramen: http://www.facebook.com/ArmadaCeskerepubliky [náhled 8. 2. 2012]

P eze ta e AČR a o -line galerii Flickr

Pramen: http://www.flickr.com/photos/czecharmy/collections/ [náhled 8. 2. 2012]

247

Příloha Kapitola : Vývoj veřejného mínění o armádě – důvěra v armádu

Pramen: http://zpravy.aktualne.cz/duvera-v-armadu-stem/r~i:photo:506288/r~i:article:758615/

(13.11.2016)

248

Pramen: STEM, Trendy 9/2015, 925 respondentů starších 18 let

249

Příloha Kapitola : Specifický přístup ke komunikaci ze strany MO ČR: rozhovor s pracovníkem PSYOPS

„Jedenáctého září 2001: dva letouny narážejí do newyorských věží WTC, další míří na budovu Pentagonu. Čtvrtý padá do neobydlené části Pensylvánie. Přes tři tisíce mrtvých.

Svět vstupuje do nové fáze válek, kde už nerozhodují složité bitvy statisícových armád, ale mediálně efektní akce malých skupin bojovníků. Je to i svět, ve kterém zásadní roli hraje ve ejné mínění. A p edevším na ně cílí takzvané psychologické operace (PSYOPS).

Ve středověku i za nacistů

Psychologické operace jsou staré jako lidstvo samo. I p esto, že mnohokrát změnily tvá i jméno, účel zůstává stejný: mají zapůsobit na nep ítele tak, že změní své postoje i celkovou strategii. Obecně lze p itom íct, že dějiny válek jsou současně i dějinami PSYOPS - vždyť psychologický dopad na nep ítele mělo každé vojenské tažení.

V rámci konkrétních psychologických operací se setkáváme s nejrůznějšími metodami. „Historie zná spoustu p íkladů,“ íká podplukovník Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu. „Legendární je nap íklad zahnání k ižáků zpěvem chorálu 'Ktož sú boží bojovníci' p ed bitvou u Domažlic. Nebo nápad podplukovníka Šnejdárka p evléknout české vojáky za „krvežíznivé“ Araby během bojů na Slovensku proti Maďarské republice rad v roce 1ř1ř.“

Pro další p íklad můžeme jít do období druhé světové války. Konkrétně - psychologický teror, který spustili nacisté po atentátu na Heydricha. Plakáty barvy krve s černě vytištěnými jmény popravených visely v dlouhých adách po ulicích, rozhlas a tisk bez p estávky vyhrožoval likvidací všech, kdo by atentátníkům poskytl pomoc, a to včetně rodinných p íslušníků. Samoz ejmostí byly domovní prohlídky a popravy, lidé žili v permanentním strachu. „Svůj účel takový nátlak splnil. Našli se lidé, kte í tlak nevydrželi a začali mluvit,“ dodává Eduard Stehlík.

Jenže takové metody se ukazují být z dlouhodobého hlediska sporné, neefektivní. „Když máte zbraň, výsledek vidíte hned. Otázkou je, jak dlouho dokážete vítězství udržet a jestli jste si tím proti sobě nepopudili místní. Když ale na člověka působíte tak, že ho p esvědčíte, že mu vámi nastolený stav vyhovuje, bývá účinek dlouhodobý a o mnoho levnější,“ vysvětluje podplukovník Jaroslav Moravčík, který stál u zrodu české jednotky PSYOPS.

Nepovyšujte se nad ostatní

Jednotky PSYOPS dnes působí také v rámci alianční operace ISAF. Podle Gunnara Sivertsena z vrchního velitelství NATO v Evropě (SHAPE) hrají důležitou roli: „Abychom byli v Afghánistánu úspěšní, musí být PSYOPS nedílnou součástí celkového vojenského úsilí. Nemůžete p edpokládat, že se vám bude da it, pokud vaše operace nebudou podpo eny PSYOPS.“

Škála toho, čím na lidi působit, je i dnes velice široká. Avšak p edstava, že NATO nap íklad v Afghánistánu používá metody totalitní propagandy, je mylná. „Alianční jednotky nejsou okupanty, ale jsou v zemi na pozvání afghánské vlády. Jejich úkolem je zajistit takové prost edí, aby Afghánci mohli p evzít zodpovědnost za svůj stát do vlastních rukou,“ vysvětluje nadporučík Tomáš Novák ze 103. st ediska CIMIC/PSYOPS v Lipníku nad Bečvou.

Když Česká republika v roce 200Ř stavěla v provincii Lógar vlastní provinční rekonstrukční tým, rozdávaly se místním letáky s fotografií českého vojáka. „Tehdy jsme se chtěli p edevším p edstavit. V obou jazycích – dárí i paštú – jsme lidem sdělovali, že jsme malá země v Evropě, že čeští vojáci respektují místní tradice a že jim budeme pomáhat s rekonstrukcí provincie,“ íká Novák. Postupem času se samoz ejmě produkty měnily. „Dětem jsme rozdávali hračky, školní pot eby, po ádali jsme dětské dny a p ipravovali jsme také náborové plakáty do Afghánské národní armády a policie.“

250

Evropan se asi nad většinou PSYOPS výrobků pousměje. Pár „polopatických“ informací, jednoduchý obrázek. „Nesmíte se na to dívat našima očima. V Afghánistánu je po ád většina lidí negramotných, proto mají větší úspěch kreslené obrázky,“ íká Novák.

Zdejší společnost je také daleko vnímavější k tomu, jak se k ní cizinci chovají. „Neverbální komunikace je nesmírně důležitá. Zjistili jsme, že nejlépe se s Afghánci sblížíme, když za nimi i p es mnohdy nep íznivou bezpečnostní situaci budeme jezdit a mluvit s nimi. Hodně záleží na tom, jak do vesnice p icházíte, jak vstupujete do jejich obydlí, jak se k nim chováte. PSYOPS nejsou jen letáky, hračky a tranzistorová rádia, ale i to, jak se v cizím prost edí chováte. V Afghánistánu platí hluboká úcta, a ke všem. Nikdy nevíte, co tu který člověk znamená,“ konstatuje Novák.

„Myslím, že máme docela vysoké sociální cítění a empatii. Tak nějak podvědomě víme, jak bychom se měli chovat,“ shodují se Tomáš Novák a Jaroslav Moravčík. Právě slušné zacházení se našim vojákům nejednou vyplatilo. Koluje historka, že místní sta ešina zabránil napadení české jednotky slovy: „Na ty neútočte. To jsou Češi, ti nám tu pomáhají.“ Není důvod tomu nevě it.

Peníze až na prvním místě Pokud chcete ovlivnit myšlení lidí a nahlížení na vojáky, něco to samoz ejmě stojí. Letáky, plakáty, školní pot eby, zdravotní péče, p ednášky, časopisy nebo televize. „Nejlepší systém mají Američané, jejichž 4. PSYOP Group je součástí speciálních sil a má témě 1300 p íslušníků. Ti jsou rozdělení do šesti praporů, z nichž čty i regionální obhospoda ují každý jinou část světa. Jeden působí p ímo v Afghánistánu a může využívat nap íklad vlastní televizní studio nebo rozhlasovou stanici. Díky tomu, že mají k dispozici obrovské peníze, najímají si profesionální psychology, spolupracují s emigranty afghánského původu, mají vlastní tlumočníky, a hlavně, mohou dát svým vojákům to nejlepší vzdělání v oboru. To jejich šance zvyšuje,“ íká Josef Turek z Vojenského historického ústavu.

Češi mají podle něj co dohánět. „Američané vnímají psychologické operace jako jeden ze zásadních klíčů k úspěchu. Ambice české armády jsou jinde. Zatím nás místní vnímají dob e i s tím málem, co do PSYOPS věnujeme. Myslím ale, že jeden milion korun investovaný tímto směrem do obvazů, dezinfekcí a knížek pro děti, je lepší než do tanků. Když to zachrání život jen jednomu českému vojákovi, stojí to za to.“

Odborníci se shodují, že v budoucnu budou hrát psychologické operace čím dál větší úlohu. Podle Gunnara Sivertsena je to také tím, že západní společnost je dnes víc než v minulosti citlivá na to, když ve válkách umírají lidé. A to i na straně nep ítele.

„Psychologické operace dnes dostávají nový, další rozměr,“ íká někdejší náčelník Generálního štábu české armády generál Ji í Šedivý. „Dnes bojujeme proti terorismu, tedy lidem, kte í zastrašování a ovládání vůle lidí používají jako jednu z hlavních zbraní. Ať už šlo o útoky na světové obchodní centrum, masakry lidí v metrech nebo sebevražedné atentátníky v Iráku - to vše vedlo vědomě či nevědomě k jednomu cíli: zastrašit lidi.“

Stejný názor má i Eduard Stehlík z Vojenského historického ústavu: „Význam psychologických operací narůstá v okamžiku, kdy bojujete s protivníkem, který je do jisté míry neviditelný. Nemůžete proti němu rozvinout tankovou divizi, ale musíte své zbraně p izpůsobit jeho. A ty jeho zatím st ílejí daleko p esněji než naše. Ostatně, co jiného než skvěle provedený PSYOPS byl útok na dvojčata? Zem ely p es t i tisíce lidí, ale ztrátu bezpečí od té doby pociťují miliardy.“

Pramen: http://www.mocr.army.cz/scripts/detail.php?pgid=145 [náhled: 10. 8. 2011].

251

Příloha 9 (Kapitola 3 : Zahraniční vojenské mise AČR

Mise Trvání a místo Počet

POUŠTNÍ BOUŘE

Osvobozovací operace

1990 - 1991

Kuvajt

200

UNGCI

Humanitární operace

1991 - 2003

Irák

320

UNPROFOR

Mírová mise

1992 - 1995

)e ě ý alé Jugoslá ie

2250

UNCRO

Mírová mise

3/1995 - 1/1996

Chorvatsko - Krajina

750

UNTAES

Mise - polní nemocnice

1/1996 - 1/1998

Chorvatsko - Vých. Slavonie

100

IFOR, SFOR, SFOR II

Mírová operace

1996 - 12/2001

Bosna a Hercegovina,

Chorvatsko

6300

AFOR

6. polní nemocnice

1999

Al á ie + Tu e ko ze ětřese í

100

KFOR

Mírová operace

1999 - 2/2002

Kosovo

3070

ESSENTIAL HARVEST (TFH)

Mírová operace

8 - 10/2001

Makedonie

120

KFOR

Česko-slovenský prapor

2/2002 - 7/2005

Kosovo

2400

KFOR

brigáda a úkolové uskupení

“třed

od 2005

Kosovo

3070

SFOR

Velitelství + civilní spolupráce

2002 - 12/2004

Bosna a Hercegovina

42

TRVALÁ SVOBODA

Protiteroristická operace

3/2002 - 6/2003

Kuvajt

612

ISAF

Mírová operace - (6. a 11. polní

nemocnice)

4/2002 - 1/2003

Afghánistán

269

252

ISAF

Polní chirurgický tým

1/2003 - 4/2003

Afghánistán

11

Z SFOR

Kontingent 7. polní nemocnice

4/2003 - 12/2003

Irák, Basra

526

Z SFOR (MNF - I)

Kontingent Vojenské policie

12/2003 - 12/2006

Irák, Shaibah

1273

CONCORDIA

operace EU

4/2003 - 12/2003

Makedonie

2

ISAF EOD + meteo

Letiště Ká ul od 3/2004 - 3/2007

Afghánistán

350

TRVALÁ SVOBODA - 2004

601. skss

3 - 8/2004

Afghánistán

120

WINTER RACE

humanitární operace NATO v

Pákistánu

Pákistán 2005/2006 29

TRVALÁ SVOBODA - NATO 2006 Afghánistán 120

ALTHEA - operace EU Bosna a Hercegovina

2.12.2004-26.6.2008

400

MNF I - koalice mnohonárodních si

-12/2008

Irák

423

KAIA - ISAF Polní nemocnice na

ká ulské ezi á od í letišti KAIA

4/2007-12/2008

Afghánistán

658

Výcviková mise NATO NTM - I Irák - uko če a . . 4

Mise ISAF Ochrana a obrana obvodu nizozemské základny

Uruzgán - uko če a . . 200

Operace Evropské unie “EUFOR”

Čad - uko če a . . 2

AIR POLICING Litva - uko če a . . 150

TRVALÁ SVOBODA 2008 – 2009

Afghánistán

300

Probíhající mise k 1. zá í 2011

253

Úkolové uskupení AČR ISAF, Afghánistán Wardak,

Afghánistán Lógar (PRT ISAF),

Afghánistán Šarana (HELI UNIT ISAF) - 7. Jednotka

Afghánistán Nangarhár (601. skss)

Afghánistán

Kosovo (KFOR),

Somálsko (EU-NAVFOR - Atalanta)

Sinaj (MFO - Multinational Force and Observers)

Bosna a Hercegovina (Althea - EUFOR)

3 DR Kongo (MONUSCO)

Kosovo (UNMIK)

Afghánistán (UNAMA)

Kosovo, Somálsko, Sinaj, Bosna a

Hercegovina, Mise OSN: Kongo,

Kosovo, Afghánistán

Pramen: http://www.mise.army.cz/historie-misi/historie-zahranicnich-misi-3699/ [náhled: 14. 3. 2012].

254

Příloha 10 Kapitola : Vnitrostátní předpisy závazné pro Ministerstvo obrany

Ústav í záko č. / S ., o ezpeč osti České repu liky, ve z ě í

pozdější h ústav í h záko ů

)áko č. / S ., o oz roje ý h silá h České repu liky, ve z ě í

pozdější h předpisů

)áko č. / S ., o prů ěhu základ í e o áhrad í služ y a

voje ský h viče í a o ěkterý h práv í h

po ěre h vojáků v záloze, ve z ě í pozdější h

předpisů

)áko č. / S ., o vojá í h z povolá í, ve z ě í pozdější h

předpisů

)áko č. /1999 Sb., o zajišťová í o ra y České repu liky, ve z ě í

pozdější h předpisů

)áko č. / S ., o ra é povi osti a její zajišťová í ra ý

záko , ve z ě í pozdější h předpisů

)áko č. / S ., o Voje ské zpravodajství, ve z ě í pozdější h

předpisů

)áko č. / S ., o zříze í U iverzity o ra y

)áko č. / S ., o váleč ý h veterá e h

)áko č. / S ., o po ytu oz roje ý h sil ji ý h států a úze í

České repu liky

)áko č. / S . o Vojenské policii

Pramen: http://www.army.cz/dokumenty-a-legislativa/dokumenty/zakony-a-provadeci-pravni-predpisy-172/ [náhled: 3. 7. 2011].

255

Příloha 1 Kapitola Multilaterální smlouvy uzavřené mimo gesci Ministerstva obrany, jimiž je v oblasti bezpečnostní a obranné politiky vázáno

Smlouva Podpis Platnost

Charta OSN 26.6.1945 San Francisco 24.10.1945

Severoatlantická smlouva -

přístup

4. 4. 1949 Washington . . , p o ČR . .

Dohoda o právním postavení

Organizace Severoatlantické

s lou , zástup ů států a

mezinárodního personálu

20. 9. 1951, Ottawa . . , p o ČR

18.11. 1999

Dohoda o právním postavení

isí a zástup ů třetí h států při

Organizaci Severoatlantické

smlouvy

14. 9. 1994, Brusel . . , p o ČR

30.11. 1999

Dohoda mezi smluvními stranami

Severoatlantické smlouvy o

ezpeč osti i fo a í

6. 3. 1997 Brusel . . , p o ČR . .

Že e ské ú lu a o h a u

o ětí álk

. . Že e a 21. 10. 1950

“ lou a o ote ře é e i 24. 3. 1992 Helsinky 1. 1. 2002

Dodatkové protokoly I a II k

Že e ský ú lu á z . .

o o h a ě o ětí

mezinárodních ozbrojených

ko fliktů a ko fliktů e ají í h

mezinárodní charakter

. . , Že e a . . , p o ČR . .

Dodatkový protokol III k

Že e ský ú lu á z . s p a

o přijetí dalšího

. . , Že e a . . , p o ČR . .

256

rozeznávacího znaku

Úmluva o zákazu vývoje, výroby

a h o adě í záso

bakteriologických (biologických)

a toxinových zbraní a o jejich

z iče í

10. 4. 1972 Londýn, Moskva,

Washington

26. 3. 1975

Dohoda o zákazu vojenského

nebo jakéhokoli jiného

epřátelského použití p ostředků

ě í í h ži ot í p ostředí

. . Že e a 5.10.1978

Úmluva o zákazu nebo omezení

ěkte ý h ko e č í h z a í,

kte é ohou způso o at

ad ě é ut pe í e o ít

e ozlišují í úči ky

. . , Že e a, čl.

e z ě í ze d e 21. 12. 2001

. . , čl. o é z ě í

. . p o ČR . .

P otokol I k Ú lu ě o zákazu

e o o eze í ěkte ý h

ko e č í h z a í, kte é ohou

způso o at ad ě é ut pe í

e o ít e ozlišují í úči k , o

ezjistitel ý h střepi á h

. . , Že e a

2.12.1983

P otokol II k Ú lu ě o zákazu




e o ít e ozlišují í úči k , o

zákazu e o o eze í použití

min, nást ah a ji ý h p ostředků,

e z ě í ze d e . .

. . , Že e a, novém

z ě í . .

2. 12. 1983, v o é z ě í . .

, p o ČR 10. 2. 1999

P otokol III k Ú lu ě o zákazu




. . , Že e a 2.12.1983

257

e o ít e ozlišují í úči k

P otokol IV k Ú lu ě o zákazu





. . , Že e a

30. 7. 19 , p o ČR . .

P otokol V k Ú lu ě o zákazu





. . , Že e a

. . , p o ČR . .

Úmluva o zákazu vývoje, výroby,

h o adě í záso a použití

chemických zbraní a o jejich

z iče í

. . Paříž

29.4.1997

Ú lu a o zákazu použití,

sklado á í, ý o a pře odu

p otipě hot í h i a o jeji h

z iče í

18. 9. 1997 Oslo

. . , p o ČR . .

Úmluva na ochranu kulturních

statků za oz oje ého ko fliktu a

P otokol I k Ú lu ě

14.5.1954 Haag 6.3.1958

P otokol II k Ú lu ě a o h a u

kultu í h statků za oz oje ého

konfliktu

23. 6. 1999 Haag . . , p o ČR . .

“ lou a o ko e č í h

ozbrojených silách v Evropě

. . Paříž

9. 11. 1992

EU SOFA 17.11. 2003 Brusel dosud nevstoupila v platnost

Mezinárodní úmluva o

potlačo á í či ů jade ého 13.04.2005 New York

258

terorismu

Evropská úmluva o potlačo á í te o is u /č. /

Št as u k , . .


potlačo á í fi a o á í terorizmu

New York , 09.12.1999

Ří ský statut Mezi á od ího trestního soudu

17.07.1998


potlačo á í te o isti ký h o o ý h útoků

New York , 15.12.1997

“ lou a o ote ře é nebi Helsinky , 24.03.1992

“tatut Rad E op /č. / Londýn , 05.05.1949

Druhý protokol k Haagské

ú lu ě a o h a u kultu í h statků za oz oje ého ko fliktu z

roku 1954

Haag , 26.03.1999

Smlouva mezi Belgickým

královstvím, Dánským

královstvím, Spolkovou

republikou

Ně e ko, Ře kou epu likou, Špa ělský k álo st í , Francouzskou republikou,

Irskem,

Italskou republikou,

Lucemburským velkovévodstvím,

Nizozemským královstvím,

Rakouskou

republikou, Portugalskou

republikou, Finskou republikou,

Š édský k álo st í , “pojeným

královstvím Velké Británie a

“e e ího I ska čle ský i stát

Athény , 16.04.2003

259

E opské u ie a Českou

republikou, Estonskou

republikou, Kyperskou

epu likou, Lot šskou republikou, Litevskou

epu likou, Maďa skou republikou, Republikou Malta,

Polskou republikou, Republikou

Slovinsko, Slovenskou republikou

o přistoupe í České epu lik , Estonské republiky, Kyperské

epu lik , Lot šské epu lik , Lite ské epu lik , Maďa ské republiky, Republiky Malta,

Polské

republiky, Republiky Slovinsko a

Slovenské republiky k Evropské

unii

Protokol o boji s protiprávními

či ásilí a letiští h slouží í h mezinárodnímu civilnímu

lete t í, doplňují í Ú lu u o potlačo á í p otip á í h či ů oh ožují í h ezpeč ost i il ího

lete t í, přijatou v Montrealu 23.

září

Montreal , 24.02.1988

Ú lu a o potlače í p otip á í h či ů oh ožují í h ezpeč ost civilního letectví

Montreal , 23.09.1971

Pramen: http://www.army.cz/dokumenty-a-legislativa/dokumenty/mezinarodni-smlouvy-mimo-gesci-mo/mezinarodni-smlouvy-sjednane-mimo-gesci-mo-8438/ [náhled: 3. 7. 2011].

260

Příloha 12 Kapitola Multilaterální smlouvy uzavřené v gesci Ministerstva obrany, jimiž je v oblasti bezpečnostní a obranné politiky vázáno



bezpeč osti i fo a í - přístup

5.11.1999 d ů po ulože í at.list.

5.12.1999

Dohoda o vzájemném

za ezpeče í utaje í álezů

týkají í h se o a , a ěž la

podá a žádost o uděle í pate tu

- přístup


9.11.2000



statusu jejich ozbrojených sil

„NATO “OFA" - přístup

31.10.2000 d ů po ulože í at.list. -

30.11.2000

Protokol o postavení

mezinárodních vojenských

velitelství ustanovených podle

Severoatlantické smlouvy

„Pařížský p otokol - přístup

31.10.2000 30.11.2000

Další dodatko ý p otokol k

Dohodě ezi čle ský i stát

Severoatlantické smlouvy a

ostat í i stát zúčast ě ý i

Partnerství pro mír o statutu

jejich ozbrojených sil - přístup

18.3.1999 Brusel Ulože í at.list. . .

Dohoda Organizace


předá á í te h i ký h i fo a í

p o účel o a - přístup


30.11.2000

Me o a du o po ozu ě í o

t oře í a za ezpeče í

21.11.2000 Mons 22.1.2001

261

“poleč ý h ope ač í h středisek

letectva (CAOC)

Me o a du o po ozu ě í

týkají í se či osti, fi a o á í,

správy a statutu velitelství sboru

rychlé reakce HQ ARRC velitelství

spoje e ký h sil E opě –

přístup

4.4.2001 29.5.2001

Memorandum o po ozu ě í

mezi Ministerstvem obrany

České epu lik , Mi iste st e

obrany Dánského království,

Spolkovým ministerstvem obrany

“polko é epu lik Ně e ko,

Ministrem obrany Nizozemského

království, Ministerstvem obrany

Norského království a

Ministerstvem národní obrany

Polské republiky a Vrchním

velitelstvím spojeneckých sil v

E opě týkají í se CIMIC -

Skupiny Sever

7.4.2003 Brusel Dnem podpisu 7.4.2003

Dodatek č. k Me o a du o

po ozu ě í ezi i ist e

obrany Dánského království,

Mi ist e o a Ře ké

republiky, Ministrem obrany

Nizozemského království,

Ministrem obrany Norského

království, Ministrem obrany

Špa ělského k álo st í,

Ministrem obrany Turecké

republiky, zastoupenými

z o ě i p o podpis

uvedenými v oddíle XV, a

25.10.2005 Brusel Dnem podpisu 30.11.2005

262

O ga iza í NATO p o říze í

systé u zduš ého ele í a

říze í NACMO , zastoupe ou

ge e ál í a aže e

Age tu p o říze í s sté u

zduš ého ele í a říze í

(NACMA), týkající se spolupráce

při plá o á í a p o ádě í

eplikač í h sta o išť ACC“ LOC

1

Pramen: http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=8435 [náhled: 3. 7. 2011].

263

Příloha 3 Kapitola Zahraniční a vnitrostátní strategické dokumenty

)ah a ič í st ategi ké doku e t Rok

Strategická koncepce NATO 1999

NATO v 21. století 1999

Bezpeč á E opa lepší s ětle - Evropská

ezpeč ost í st ategie

2003

“ouh á politi ká s ě i e NATO 2006

Strategická koncepce NATO - Lisabon 2010

NATO 2020: Assured Security, Dynamic

Engagement

2010

MO u ádí též st ategi ké ko ep e čle ských

států NATO, a st á ká h MO e í odkaz a strategické dokumenty OSN. Dále odkazuje na

statut Evropské obranné agentury a stále

zastoupe í ČR při EU a NATO.

Dokument Rok

Voje ská dokt í a Č“FR 1991

Bílá k iha o o a ě ČR 1995

Národní obranná strategie ČR 1997

)á ě ko ep e ýsta AČR do oku s výhledem do roku 2005

1997

Voje ská st ategie ČR 1999

Bezpeč ost í st ategie ČR 1999


Dokt í a A ád České epu lik 2001

Ko ep e ýsta p ofesio ál í AČR a obilizace

oz oje ý h sil ČR

2002


264


Ko ep e ýsta p ofesio ál í AČR a o iliza e oz oje ý h sil ČR přep a o a á a z ě ě ý zdrojový rámec

2003

Dokt í a AČR 2004

Národní strategie vyzbrojování 2004


)p á a o zajiště í o a ČR 2006

Plá o a ČR 2007

T a sfo a e eso tu Mi iste st a o a České republiky

2007

Dlouhodobá vize resortu MO 2008

P i ip o a ČR 2008


Obranná politika Českoslo e ské a České republiky 1989-2009

2009

Bílá k iha o o a ě 2011

Bezpeč ost í st ategie ČR 2011 – příp a ě

MO dále u ádí doku e t , jež řadí do o lasti o a ého a ezpeč ost ího plá o á í. Např.: )p á a o ezpeč osti ČR, )p á a o zajiště í o a ČR, Ná od í st ategie z ojo á í a Us ese í výboru pro obranné plánování

Pramen: http://www.mocr.army.cz/dokumenty-a-legislativa/dokumenty/zakladni-strategicke-bezpecnostni-dokumenty-a-pravni-predpisy-8492/ [náhled: 13. 10. 2011].

265

Příloha 14: (Kapitola 6) Rozhovor s Jiřím Šedivým o terorismu: konference Emerging Trends in Terrorism, 31. 3. – 1.4. 2010: Praha

Konference se zabývá otázkou nových trendů v terorismu. Jaké to podle vás jsou? Zaprvé, si myslím, stále platí, že se terorismus v poslední době internacionalizuje. Pro nás, jako Českou republiku, to znamená, že už nejde o to, zda na našem území k nějakému teroristickému činu dojde, ale otázka zní – kdy se tak stane. Druhým trendem, kterým je podle mého soudu pot eba se velmi vážně zabývat, je p esouvání teroristických aktivit na území jiných států. Něčeho takového jsme ostatně právě teď svědky v Moskvě. Nechci p edbíhat, kdo za sebevražednými útoky skutečně stál, nicméně je tu podez ení na čečenské separatisty. A ti už v několika p ípadech tento trend potvrdili, když za cíl svých útoků proti ruským silám zvolili právě území svého nep ítele a jeho samotné jádro, tedy Moskvu. Tyto pokusy nejsou v posledních letech ničím novým a domnívám se, že v okamžiku, kdy se posílí schopnost nejrůznějších teroristických organizací – ať už Al-Káidy či Tálibánu – p esouvat svoje aktivity za hranice určitých oblastí a států, budeme mít problém. A s tím souvisí i další trend, který tu byl dnes diskutován, a to je zvyšující se počet lidí, kte í se p es islám dostávají k radikalismu a odtud pak k terorismu. To jsou lidé, kte í jsou často narozeni nap íklad v USA, Německu či Velké Británii, kde postupem času utvá ejí malé buňky, které se nicméně mohou rozrůst ve velmi nebezpečnou a sofistikovanou organizaci.

Mluvil jste o České republice – čím to, že jsme se dosud nestali terčem útoku teroristů? Jednak je to tím, že je naše společnost dodnes poměrně homogenní a ve srovnání s Velkou Británií či Německem má muslimská menšina v České republice jen málo p íslušníků. Tato muslimská minorita se dosud neradikalizovala a nezačali se z ní rekrutovat potenciální teroristé. A druhým důvodem, proč jsme stále mimo hledáček teroristů, je podle mého názoru skutečnost, že ještě po ád nejsme pro teroristické organizace ve st edu pozornosti.

Jak se změnil terorismus od útoků na WTC v září 2001?

Dnešní terorismus je sofistikovanější, využívá adu nových nástrojů k ší ení svých idejí – včetně internetu, televize atd. A změnily se také kampaně, které terorismus prost ednictvím těchto mediálních nástrojů propagují. Ty jsou dnes mnohem masivnější, agresivnější. Často se v nich ukazují konkrétní útoky, nejrůznější zvěrstva, která teroristé na svých obětech páchají. To je podle mě velice nebezpečné, protože se zvyšuje počet těch, kte í na tyto kampaně reagují pozitivně – a vůbec to nemusejí být lidé, kterým je myšlenka radikálního islámu a terorismu blízká – naopak, často se jedná o osoby, které jednoduše fandí násilí. Nejspíš ze sebe neudělají sebevražedného atentátníka, ale jinak budou používat podobné nástroje jako teroristé – vidí totiž, že jsou velmi účinné.

Jak si dnes stojíme v boji proti terorismu, jsme úspěšní? Myslím si, že je to jako na houpačce, chvilkami vyhráváme, chvilkami prohráváme. Nicméně je to skutečná válka – byť stojí na každé straně jiná „vojska“ s jinými zbraněmi, kde platí, že proti každé zbrani ta druhá najde protizbraň. Zatím se da í terorismus potlačit, ale jedná se spíše o regionální úspěchy.

Co se v boji proti terorismu jeví jako nejúčinnější metoda? Můj názor je možná trochu nekonvenční, ale domnívám se, že je to posílení vědomí k esťanských hodnot. Jsem nevě ící, ale z mých dosavadních zkušeností zejména z vojenské praxe jsem nabyl p esvědčení, že je pot eba, aby si západní civilizace uvědomila, na jakých principech vznikla a začala znovu respektovat základní hodnoty, které k esťanství vyznává. Naše společnost pak nebude netečná k tomu, čemu dnes íkáme pronikání terorismu.

Jakou roli hraje v boji proti terorismu armáda?

Často se argumentuje, že posíláme do Afghánistánu vojáky, aby tam vyhráli válku proti terorismu. To podle mého není správné. Armáda může sehrát roli v první fázi, nap íklad tím, že potlačí bojové aktivity teroristů a vytvo í prost edí pro budování společnosti na demokratických principech. Tu hlavní bitvu s terorismem ale musejí svést lidé, kte í stojí v čele této společnosti a stát fakticky ídí – tedy lidé v čele afghánské státní správy a samosprávy.

Pramen: http://www.mocr.army.cz/scripts/detail.php?pgid=228 [náhled: 15. 11. 2011].

266

Příloha 5: (Kapitola 6) Rozhovor s Karlem Řehkou, velitelem . skupiny speciálních sil, . . : Prostějov

O nikom se nemluví tak často, jako o nich. Muži bez tvá í, bez jmen. Média o nich píší jako o elitních bojovnících a lovcích teroristů. Jací jsou vojáci 601. skupiny speciálních sil ve skutečnosti? „Nejsme jen lovci lebek,“ íká nový velitel prostějovské jednotky podplukovník Karel ehka. Ač se o speciálních silách člověk dočte mnohé, většinou se nedozví nic konkrétního. Zkuste to napravit. Obávám se, že vás zklamu. Vzhledem k tomu, že většina úkolů, které plníme, podléhá utajení, nemohu být p íliš konkrétní, aniž bych porušil zákon. Co mohu íci je, že naše jednotka je jediným p edstavitelem speciálních sil v našich ozbrojených silách. Jsme strategický nástroj, který se významně podílí na zajištění obrany a bezpečnosti České republiky. To jste mě tedy moc nepotěšil… Dob e, zkusím to trochu rozvést. To, že jsme strategický nástroj, znamená, že na rozdíl od ostatních jednotek Armády ČR plníme úkoly, které mají vždy strategický význam. Tomu také odpovídá naše struktura velení, která jde p ímo z nejvyšší úrovně a s minimálním počtem mezistupňů. Mně, jako veliteli útvaru, velí editel Vojenského zpravodajství, který je p ímo pod ízený ministrovi obrany. Odborně mě ídí editelství ízení speciálních sil.

Jinak obecně působíme ve t ech základních rolích. První je speciální průzkum a zpravodajská činnost, kdy získáváme informace a analyzujeme je. Další je ofenzivní činnost. Sem pat í nap íklad různé léčky, p epady, údery na cíle, sabotáže, diverzní akce, navádění munice na cíl a další úderné akce. Poslední rolí, které dnes ve ejnost p íliš nevěnuje pozornost, ale v budoucnu bude hrát, a to nejen podle mého názoru, celosvětově klíčovou roli, je cílená podpora a ovlivňování vybraných subjektů tak, abychom dosáhli toho, že budou pracovat ve prospěch našich vlastních cílů. Zmínil jste průzkum. Ten přece neděláte jen vy, informace může sbírat jakákoliv vojenská jednotka, která je potřebuje. Rozdíl je právě v tom, že p i speciálním průzkumu se zjišťují informace naprosto zásadního, strategického charakteru, ve prospěch nejvyššího velení. Speciální síly p i něm navíc využívají zvláštní způsoby zasazení do prostoru, nejmodernější technické prost edky a také metody a postupy, které pro ostatní vojenské jednotky nejsou běžné. Tady ale do větších detailů už zajít nemohu.

Pojďme se vrátit k té posledně jmenované roli podpory. Proč je podle vás tak důležitá?

Správně cílená a vedená podpora totiž může mít zásadní vliv na budoucí vývoj v konkrétním krizovém regionu a její vhodné použití může nap íklad p edejít i vojenské krizi nebo zabránit její eskalaci. Afghánistán, kde jsme nap íklad cvičili specialisty afghánské armády nebo podporovali místní zdravotníky a policii, je toho dobrým důkazem. Pokud to bylo k plnění úkolů t eba, ošet ovali jsme také raněné, a to nejen dospělé, ale i děti, a mimo to ještě napomáhali rozvoji oblasti a podporovali tím bezpečnost a rekonstrukci země. To jste mě dost překvapil. Až doteď jsem si myslela, že jediným zájmem českých speciálů bylo v Afghánistánu ulovit co možná nejvíc teroristů. Naším primárním cílem nikdy není někam vyjet a někoho ulovit, i když to může být rovněž součástí úkolu, na kterou jsme také p ipraveni. Nejsme jen lovci lebek. P edstava, že někam p ijdeme, „rozkopneme dve e a post ílíme, koho uvidíme“, je skutečně značně zkreslená a zavádějící. Rád bych zdůraznil, že speciální síly vždy vyhodnocují každou situaci a volí to nejlepší ešení k dosažení cíle – a to nemusí být nutně st elba a výbuchy. V Afghánistánu jsme vždy měli širší cíl. Ano, samoz ejmě, součástí našeho působení byly i ryze útočné operace – nap íklad pokud jsme získali informace, že se v určitém prostoru vyskytuje někdo, kdo t eba organizuje sítě nep ítele nebo klade nálože na cesty, museli jsme podle toho jednat. Úderná akce potom může být na místě. Použil jste slova rekonstrukce a rozvoj Afghánistánu. To je ale přece práce provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru. V žádném p ípadě nezdvojujeme práci rekonstrukčních týmů, které se rozvoji oblasti věnují komplexně a mají na to své experty. My Afgháncům pomáháme, pokud nap íklad působíme v oblasti, kde jiné

267

jednotky nejsou, nemohou se tam dostat, nebo se jedná o území tak nebezpečné, že se tam nedostane žádná jiná humanitární pomoc. Totéž děláme, pokud je to pot ebné ke splnění našeho vlastního úkolu.

Zkusme se bavit ještě o Afghánistánu. Jaké to je ocitnout se v zemi, jejíž jazyk neznáte, v jiném kulturním prostředí, kde vás část obyvatel nevidí ráda? V naší jednotce platí zásada pěti P – „Perfektní p ípravou p edejdeš pochybnému provedení“. Nikdy se nám nestalo, a také se nikdy nestane, že bychom někam vyjeli zcela nep ipraveni. Na naše první nasazení v Afghánistánu v misi Enduring Freedom v roce 2004 jsme se p ipravovali několik let – věděli jsme, že tam d ív či později vyrazíme. Vyměňovali jsme si zkušenosti se zahraničními partnery, čerpali jsme z knih, studovali zpravodajské informace, učili jsme se základy jazyka. Lidí, kte í v zemi nějakou dobu žili, jsme se ptali na zvyky, probírali jsme verbální i neverbální komunikaci mezi místními a tak dále. Postupem času zkušeností p ibývalo a pomohlo také to, že nemálo našich vojáků se v Afghánistánu „otočilo“ vícekrát. Pro operaci samotnou to byla velká výhoda – v týmu jsme měli lidi, kte í znali operační prostor, prost edí, uměli se chovat a věděli, jak jednat s místními.

Ministr obrany Martin Barták nedávno jednal s velitelem speciálních sil americké armády o vašem možném nasazení v Afghánistánu znovu v roce 2011. Víte něco bližšího?

My počítáme s tím, že to tak může být. Vyslání ale podléhá rozhodnutí vlády a schválení parlamentu. A to už není naše starost. My jsme výkonný prvek – splníme úkol, který dostaneme. O tom, jaký ten úkol bude, rozhoduje někdo jiný.

Proti nasazení speciálních sil v Afghánistánu se dlouhodobě staví levice. Vaše vyslání často závisí na hlasech jednotlivců. Není vašim vojákům líto, že celý rok poctivě cvičí a pak třeba nevyjedou?

V jednotce máme vyspělé chlapy - profesionály, ne žádné nevyst ílené divochy, kte í se t esou na to „někam vtrhnout a ničit“. Naši vojáci vědí, jak to je, a tak to i berou. Nespekulují, nediskutují a plně respektují rozhodnutí našich velitelů nebo politických p edstavitelů této země. Naším úkolem je být p ipraveni a zadání, které dostaneme, bezezbytku a kvalitně splnit.

Některým zákonodárcům v minulosti vadilo právě bojové zaměření mise Enduring Freedom. Zkuste mě, potažmo je, přesvědčit, že speciální síly v Afghánistánu mají své místo. Jsem velitel vojenské jednotky a p esvědčovat zákonodárce mi nep ísluší. Mým úkolem je, aby jednotka fungovala, byla bojeschopná a p ipravená. Kromě toho vě ím, že dnes si již většina lidí uvědomuje, že spektrum operací, ve kterých mohou být speciální síly použity, je skutečně velmi široké. To, že práce našich speciálních sil má v Afghánistánu své nezastupitelné a velmi důležité místo, a vysoce ji oceňuje i velení NATO, je koneckonců ve ejně známou skutečností.

O tom, že speciálové dokážou leccos, se obecně ví. Martin Barták vás nedávno zařadil mezi pět nejlepších na světě. Čím si to vysvětlujete? Takové poklony od ministra obrany si samoz ejmě nesmírně vážím a považuji to za dobrý signál, že naši práci děláme dob e. A čím to je? Lidmi, ničím jiným. Snažíme se jim poskytnout ty nejlepší podmínky pro práci, kvalitně je vybírat, p ipravovat a dávat jim to nejlepší vybavení. Za tuto péči samoz ejmě pat í obrovské poděkování našemu velení - ministrovi obrany, editeli Vojenského zpravodajství a editeli

editelství ízení speciálních sil. A samoz ejmě také těm, kte í veleli útvaru p ede mnou. Ale aby to neznělo jako sebechvála, i my se neustále snažíme objektivně hodnotit vlastní výsledky a schopnosti, takže víme, že – asi jako každá organizace – i my máme prostor ke zlepšování.

Viděla jsem tu pár vašich vojáků a překvapilo mě, že to nejsou žádní mladíci…

Je pravda, že náš věkový průměr se postupně zvyšuje. Dnes je práce našich lidí náročnější, musejí zvládnout víc a víc složitějších úkolů – nap íklad se rychle zorientovat v cizím prost edí, posbírat informace, vyhodnotit je, navázat kontakt s místními, vytvo it plán, zorganizovat a vycvičit lidi, splnit s nimi úkol, a podobně. To dvacetiletý kluk, který o životě nic neví, nezvládne. P ed lety byl důraz trochu jinde. P ijala jste vojáka do bojové jednotky, tam jste ho den co den fyzicky ždímala jako citrón, a on byl po pěti, osmi letech zralý na invalidní důchod. Dnes, jak už jsem ekl, to tak neděláme, a důvodem je, že udělat z nováčka profesionála, trvá ádově roky a stojí to dost peněz a úsilí. I proto se zkušených vojáků zbytečně nezbavujeme – naopak, snažíme se, aby pokud jsou na tom psychicky i zdravotně dob e, u nás zůstali co nejdéle. I po deseti, patnácti letech jsou nám užiteční – ať už v boji, nebo t eba jako instrukto i.

268

Jaké vlastnosti by měl mít typický „bojovník“?

Je těžké to zobecnit, ale nezbytná je extrémní odolnost vůči stresu, psychické a fyzické zátěži. Náš p íslušník se musí umět dob e a rychle rozhodovat. Musí to být týmový hráč. A musí umět vést lidi - i když t eba bude ze začátku jen člen skupiny, může se dostat do situace, kdy bude muset p evzít roli lídra.

Ptám se proto, že i ten nejlepší voják je jen člověk a určitě jsou situace, kdy extrémní tlak nemusí vydržet. Snažíme se tomu p edejít zaprvé pečlivým výběrem. Adepti musejí projít jednak fyzickými, ale i velmi tvrdými psycho-diagnostickými testy. Ti, co uspějí v prvním kole, a hlásí se k bojovým jednotkám, pak absolvují další selekci v poli. Ta je nesmírně fyzicky náročná – lidé jsou po ád venku, pod obrovským psychickým i fyzickým tlakem, plní adu úkolů se zátěží, s minimem spánku. To vše se děje pod neustálým dohledem a hodnocením našich psychologů a instruktorů. Chci tím íci, že u toho, kdo úspěšně zvládne takovýto výběr, je veliká pravděpodobnost, že problémy ustojí lépe než ten, koho bychom p ijali bez testování. Nicméně po ád platí, co jste ekla – i sebelepší bojovník je jen člověk. Proto, zadruhé, s lidmi nep etržitě pracujeme. Naši psychologové je sledují p ed výjezdem do mise, během ní i po návratu a vlastně během celého roku – podle pot eby. Stejně se věnujeme, pokud k tomu máme souhlas, i rodinám – nap íklad manželkám a rodičům, když pot ebují pomoc, radu nebo jen chtějí vědět, jak se manželovi či synovi v zahraničí da í a zda je v po ádku. Tak se našim lidem snažíme vytvo it podmínky, aby dosahovali optimálních výkonů.

Prvního května jste do Prostějova nastoupil jako nový velitel. Jak se cítíte a jaké máte s jednotkou plány?

Asi jako v každém začátku je teď pro mne vše dost hektické. I když jsem u jednotky v minulosti sloužil, poslední témě čty i roky jsem plnil úkoly jinde, a tak se p edevším seznamuji s novými lidmi a nasávám informace. Co se týče mých plánů – chápu vedení p edevším jako službu svým lidem. Takže všechny mé myšlenky souvisí s tím, abych svým pod ízeným zajistil co nejlepší podmínky k tomu, aby mohli být ještě lepší, než jsou teď.

Pramen: http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/velitel-601--skss:-nejsme-jen-lovci-lebek-41639/ [náhled: 15. 3. 2012].

269

Shrnutí

Již po ěkolik desetiletí js e s ědk a ůstají ího li u aso é

ko u ika e a politi ké p o es a ozhodo á í. Ko u ika e je součástí

společe ský h i te ak í, ut áří ýz a , kte é přikládá e jed otli ý slo ů ,

a půso í a aše jed á í a ozhodo á í. Od poloviny minulého století se

pozo ost společe ský h ěd stále í e o a í a to, jak ko u ika e o li ňuje

politi ké p o es a pře ozdělo á í o i s sté u. )áklade ko u ika e e

spojitosti s politikou, distribucí moci a legitimitou, jsou diskurs a diskursivní

p o es . Ko u ikač í akt p opoje é s diskursivní sítí v rámci etablovaných

společe ský h st uktu půso í jako s ě odat á síla ustále ý h ýz a ů slo a

také ustále é či osti, kte ou tato slo a pod iňují. Takto jsou e společ osti

konstruovány domina t í p a d , kte é o li ňují, fo ují a také t oří so iál í

s ět kole ás. V u čité ohledu p oto ůže e ko u ika i po ažo at za

politický nástroj.

Předkláda á dise tač í p á e pojed á á o postoji A ád České epu lik

k budování vztahu s eřej ostí. Přiče ž ko u ika e s eřej ostí je této práci

po ažo á a za klíčo ý ást oj, kte ý a áda k budování pozitivních vojensko-

i il í h ztahů uží á. P á e se p oto za ěřuje se a disku si í p o es , kte é

se a áda pokouší uží at k získání legitimity vyplý ají í ze s patií ši oké

eřej osti. A áda je politi ké s sté u České epu lik fo ál ě podříze a

politi ké o i a i il í ko t ole. Mož ost o li ňo at eřej é í ě í a

prosazovat vlastní pravdy a tím i vlastní zájmy v rámci diskursivního prostoru jí

šak zůstá á. V éře post ode í ko u ika e a politickém systému, kde je

pře ozdělo á í politi ké o i zá islé a hlasu ětši , se doko e ýz a

o e ského uží á í disku si í h p o esů z šuje. ) komunikace se stává

politi ký ást oj, kte ý ůže do ě í u a ádě zajistit její legiti itu.

270

Tato práce v p í řadě předkládá ozsáhlý a p op a o a ý teo eti ký a

etodologi ký apa át, jak ko u ika i A ád České epu lik poj out

z hlediska politi ké ěd . Dále důklad ě popisuje politi ké oti a ád í

komunikace vyplývající z politického systému a vojensko- i il í h ztahů. Dů az

je klade také a ko k ét í ko u ikač í st ategie a ást oje, kte é plý ají ze

společe ský h st uktu , ji hž je ko u ikáto součástí.

Hla í jád o te tu t oří disku si í a alýza ko k ét í h a ofi iál í ý oků

předsta itelů a p a o íků MO ČR a AČR, kte é se ztahují k zah a ič í isí

v Afghá istá u a I áku. Výzku se pokouší o ěřit teze, jež se opí ají o p á í,

ezpeč ost í a o ál í st uktu aší společ osti a z i hž legiti ita ojáků a

jeji h či osti plý á.

A alýza disku si ího ko pusu ý oků o isí h Afghá istá u a I áku o ěřuje tři

teze, kte é za h ují p o es a st ategie uží a é Mi iste st e o a České

epu lik a A ádou České epu lik k etablování s é „p a d diskursivním

p osto u. Tato p a da pak slouží k posílení legitimity komunikátora, nutné pro

jeho ko k ét í či ost i p o jeho sa ot ou e iste i politi ké s sté u České

republiky.

Popsa é p o es ohou ýt hápá jako součást fu go á í společ osti a jsou

doklade toho, jak ko u ika e eřej ý h i stitu í ůže o li ňo at aše

chápání událostí v politice a v mezinárodních vztazích.

271

Summary

For several past decades, we have witnessed a growing impact of mass

communication on political processes and decision making. Communication has

become part of social interactions, it creates meaning of single words and

influences our acting and resolutions. Since the half of the past century, the

attention of social sciences has been drawn to the ways in which

communication influences political processes and distribution of power in the

system. The basic principles of communication within the political process,

distribution of power and legitimacy are the discourse and discursive processes.

Communication acts linked to a discursive network within the frame of

established social structures work as constitutive power of set meanings and

steady actions determined by these meanings. In this way, dominant truths are

constructed within the society and they influence, form and also create the

social world around us. Therefore we can consider communication to be a

political tool in a certain manner.

The submitted dissertation thesis handles the attitude of the Armed

Forces of the Czech Republic towards communication with the public and

focuses on the discursive processes which the army tries to use in order to gain

legitimacy resulting from sympathies of the general public. Within the Czech

political system, the Armed Forces are formally inferior to political power and

civil control. The possibility of influencing public opinion and asserting one´s

truths, hence one´s own interests in terms of the discursive field has though

remained. In the period of postmodern communication and political system

which relies on the voice of the majority, the importance of discursive power

rises. Communication becomes a political tool which can ensure legitimacy of

the army during peace times.

272

Foremost, this thesis introduces an extensive and elaborated theoretical and

methodological apparatus for embracing the communication of the Armed

Forces of the Czech Republic from the stance of political science. Furthermore,

it thoroughly describes political motives of army communication arising from

the political system and military-civil relations. It also focuses on particular

communication strategies and tools resulting from social structures which

include the communicator.

Main core of the text is composed by a discursive analysis of particular

statements which relate to foreign missions in Afghanistan and Iraq. The

research strives to verify theses which prop upon legal, security and moral

structures of our society and which imply the legitimacy of soldiers and military

actions.

The analysis of the discursive corpus of the statements on Afghanistan and Iraq

missions verifies three theses which capture the processes and strategies used

by the Ministry of defence and Armed Forces of the Czech Republic to establish

thei t uths i the dis u si e field. These t uths the se e to strengthen the

legitimacy of the communicator, required for specific actions and his bare

existence in the political system of the Czech Republic.

The described processes may be seen as a component of social interactions and

prove how the communication of public institutions can influence our

understanding of events in politics and international relations.

Date post:	26-May-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	30 times
Download:	0 times

« Plzni Fakulta filozofická...« Plzni Fakulta filozofická À õ Studijní program Politologie...

Documents