Modernizace výuky odborných předmětůReg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.08/03.0032

2 NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH LÁTEKNázvosloví anorganických sloučenin je založeno na oxidačních číslech atomů prvků ve sloučeninách

Oxidační čísla atomů prvků

Oxidační čísla se značí římskými číslicemi (s výjimkou nuly) jako pravý horní index u symbolu prvku

Oxidační číslo prvku může nabývat hodnot od –IV přes hodnotu 0 až do +VIII

1.1.1. Pravidla pro určování hodnot oxidačních čísel atomů

Volné atomy a atomy v molekulách i krystalech prvků mají oxidační symbol 0 Např. Fe0,H2

0,Cl20

Názvosloví dvouprvkových sloučenin

Halogenidy

Halogeny (fluor, chlor, brom a jod) vytvářejí sloučeniny s řadou prvků. Dvouprvkové sloučeniny halogenu a vodíku jsou halogenovodíky, např. chlorovodík HCl. Sloučeniny halogenů s kovy (prvky s menší elektronegativitou) se nazývají halogenidy. V těchto sloučeninách má atom halogenu vždy oxidační číslo -I. Je tomu tak proto, že ve sloučeninách s vodíkem na sebe váže vždy jeden atom vodíku.

Název halogenidu se skládá z podstatného jména označujícího příslušný halogen se zakončením -id (fluorid, chlorid, bromid, jodid) a z přídavného jména označujícího druhý prvek se zakončením podle oxidačního čísla.

Oxidační číslo prvku je elektrický náboj, který by byl přítomný na atomu prvku, kdybychom elektrony v každé vazbě vycházející z atomu přidělili elektronegativnějšímu

atomu

Modernizace výuky odborných předmětůReg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.08/03.0032

Pořadí prvků ve vzorci halogenidu je opačné než v jeho názvu. Čísly je pak vyjádřen jejich vzájemný poměr. Následující tabulka ukazuje příklady názvů a vzorců halogenidů postupně pro všechna kladná oxidační čísla.

Oxidační čísloatomu prvkusloučenéhos halogenem

Zakončenípřídavnéhojména v názvuhalogenidu

Poměr počtuatomů prvků

sloučenýchv halogenidu

Příklad halogenidu

název vzorec

I -ný 1:1 jodid draselný KI

II -natý 1:2 fluorid vápenatý CaF2

III -itý 1:3 chlorid železitý FeCl3

IV -ičitý 1:4 chlorid uhličitý CCl4

V-ičný-ečný

1:51:5

fluorid arseničnýbromid fosforečný

AsF5

PBr5

VI -ový 1:6 fluorid sírový SF6

VII -istý 1:7 fluorid jodistý IF7

VIII -ičelý 1:8 fluorid osmičelý OsF8

Oxidy

Kyslík vytváří sloučeniny s řadou prvků. Dvouprvková sloučenina s vodíkem se nazývá voda (H2O). Sloučeniny kyslíku s prvky se nazývají oxidy. Atomy kyslíku v nich mají oxidační číslo –II, protože ve sloučenině kyslíku s vodíkem (vodě) se na atom kyslíku vážou dva atomy vodíku.

Název oxidu se skládá z podstatného jména oxid (z latinského názvu oxygenium – kyslík) a z přídavného jména označujícího druhý prvek se zakončením podle oxidačního čísla.

Pořadí prvků ve vzorci oxidu je opačné než v jeho názvu. Čísly je pak vyjádřen jejich vzájemný poměr. Následující tabulka ukazuje příklady názvů a vzorců oxidů postupně pro všechna kladná oxidační čísla

Modernizace výuky odborných předmětůReg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.08/03.0032

.

Oxidační čísloatomu prvkusloučenéhos kyslíkem

Zakončenípřídavnéhojména v názvuoxidu

Poměr počtuatomů prvků

sloučenýchv oxidu

Příklad oxidu

název vzorec

I -ný 2:1 oxid draselný K2O

II -natý 1:1 oxid vápenatý CaO

III -itý 2:3 oxid železitý Fe2O3

IV -ičitý 1:2 oxid uhličitý CO2

V-ičný-ečný

2:52:5

oxid arseničnýoxid chlorečný

As2O5

Cl2O5

VI -ový 1:3 oxid sírový SO3

VII -istý 2:7 oxid chloristý Cl2O7

VIII -ičelý 1:4 oxid xenoničelý XeO4

Při psaní vzorců buď poměr vázaných prvků známe zpaměti, nebo ho můžeme odvodit následujícím způsobem:

Protože ve vzorci musí být součet oxidačních čísel všech atomů roven nule a atomy kyslíku mají v oxidech oxidační číslo vždy –II, musí být poměr počtu atomů právě opačný, než je poměr oxidačních čísel (tzv. křížové pravidlo). Ve vzorci používáme většinou nejmenší celočíselný poměr počtu atomů prvků vázaných v oxidu. U některých oxidů však ponecháváme ve vzorci skutečný počet atomů vázaných v molekule (např. oxid fosforečný P4O10).

Sulfidy

Modernizace výuky odborných předmětůReg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.08/03.0032

Síra vytváří sloučeniny s řadou prvků. Dvouprvková sloučenina síry s vodíkem se nazývá sulfan nebo také sirovodík (H2S). Sloučeniny síry s kovy se nazývají sulfidy. Atomy síry v nich mají oxidační číslo –II, protože ve sloučenině síry s vodíkem (sulfanu) se na atom síry vážou dva atomy vodíku.

Název sulfidu se skládá z podstatného jména sulfid(z latinského názvu sulphur – síra) a z přídavného jména označujícího druhý prvek se zakončením podle oxidačního čísla.

Pořadí prvků ve vzorci sulfidu je opačné než v jeho názvu. Čísly je pak vyjádřen jejich vzájemný poměr. Následující tabulka ukazuje příklady názvů a vzorců sulfidů postupně pro běžná kladná oxidační čísla.

Oxidační čísloatomu prvkusloučenéhose sírou

Zakončenípřídavnéhojména v názvusulfidu

Poměr počtuatomů prvků

sloučenýchv sulfidu

Příklad sulfidu

název vzorec

I -ný 2:1 sulfid sodný Na2S

II -natý 1:1 sulfid měďnatý CuS

III -itý 2:3 sulfid bismutitý Bi2S3

IV -ičitý 1:2 sulfid germaničitý GeS2

V-ičný-ečný

2:54:10

sulfid arseničnýsulfid fosforečný

As2S5

P4S10

Kyseliny

Bezkyslíkaté

Bezkyslíkaté kyseliny vznikají rozpouštěním halogenovodíků, příp. sulfanu, ve vodě. Jejich vzorce jsou, stejně jako u halogenovodíků, tvořeny značkou vodíku a příslušného prvku

Modernizace výuky odborných předmětůReg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.08/03.0032

(např. HCl, H2S). Jejich názvy se skládají z podstatného jména kyselina a z přídavného jména, které vznikne přidáním zakončení -ová k názvu původní sloučeniny

V následující tabulce jsou uvedeny nejdůležitější bezkyslíkaté kyseliny.

PrvekSloučenina s vodíkem Bezkyslíkatá kyselina

vzorec název vzorec název

fluor HF fluorovodík HF kyselina fluorovodíková

chlor HCl chlorovodík HCl kyselina chlorovodíková

brom HBr bromovodík HBr kyselina bromovodíková

jod HI jodovodík HI kyselina jodovodíková

síra H2S sulfan H2S kyselina sulfanová

Bezkyslíkaté

Bezkyslíkaté kyseliny vznikají rozpouštěním halogenovodíků, příp. sulfanu, ve vodě. Jejich

jako u halogenovodíků, tvořeny značkou vodíku a příslušného prvku (např. HCl, H2S).

Jejich názvy se skládají z podstatného jména kyselina a z přídavného jména, které vznikne

přidáním zakončení -ová k názvu původní sloučeniny.

Název kyslíkaté kyseliny je dvouslovný. Skládá se z podstatného jména kyselina a z přídavného

jména.

To je utvořeno z názvu kyselinotvorného prvku se zakončením, které odpovídá oxidačnímu číslu jeho atomu. V následující tabulce jsou uvedeny příklady kyselin k běžným oxidačním číslům

Modernizace výuky odborných předmětůReg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.08/03.0032

Oxidační číslo atomu kyselino-tvorného prvku

Zakončenípřídavnéhojména v názvukyseliny

Příklad kyslíkaté kyseliny

název vzorec

I -ná kyselina chlorná HClOIII -itá kyselina dusitá HNO2

IV -ičitá kyselina uhličitá H2CO3

V -ičná-ečná

kyselina dusičnákyselina fosforečná

HNO3

H3PO4

VI -ová kyselina sírová H2SO4

VII -istá kyselina jodistá HIO4