Krizovatka_Brezen24.inddÍSLO 17 DUBEN 2018
INFARKT MYOKARDU O JAKÉ ONEMOCNNÍ SE JEDNÁ, JAK INFARKT SPRÁVN
ROZPOZNAT A JAK SE ZACHOVAT? str. 11
LÉKÁRNA VFN NAŠE LÉKÁRNA JE NEJVTŠÍ LÉKARNOU V ESKÉ REPUBLICE. MÁ
10 ODDLENÍ A 140 ZAMSTNANC. str. 12
ŠTPÁNKA DUCHKOVÁ
str. 22
Váení a milí tenái,
Práv se vám do rukou dostává nové íslo Kiovatky. A by vychází a
nyní v dubnu, jedná se doopravdy o první letošní íslo. A jak bývá
zvykem, v prvním ísle kadého roku vdy tak trochu bilancujeme nad
rokem uplynulým. Je to i monost pro vás, naše pacienty a
návštvníky, abyste nás zase o trochu lépe poznali. Zmime tedy pár
ísel. Pracovalo zde a nadále pracuje více ne 5500 zamstnanc, z eho
cca 1200 léka a 2000 zdravotních sester, co nás adí mezi nejvtší
zdravotnická zaízení. Ambulantn jsme v roce 2017 ošetili více ne 1
600 000 pacient, co z nás dlá nejvtšího poskytovatele ambulantní
pée v eské republice. Hospitalizovali jsme tém 60 000 pacient. A
hospodaili jsme s rozpotem ve výši 8,3 miliard K.
Tato ísla by ovšem nebyla nic, pokud bychom nemli tu správnou vazbu
od vás, našich pacient. A a na výjimky se jednalo o velmi pozitivní
zptnou vazbu. Bodovali jsme v celorepublikovém projektu „Nemocnice
R 2017“. V tomto anonymním pacientském hlasování jsme se mezi
fakultními nemocnicemi umístili hned na nkolika pedních píkách v
oblasti bezpenosti a spokojenosti hospitalizovaných i ambulantních
pacient. Úspšn jsme obhájili akreditaci u Spojené akreditaní
komise. Nadále nám chodí celá ada dkovných dopis, jak uvidíte na
další stran, a ani není prostor je všechny zveejnit. Ale naši lékai
a naše zdravotní sestry jsou za n velmi rádi, je to velmi dleité
ocenní jejich nároné práce, a za to vám dkujeme. Pi tak významném
potu pacient se samozejm nenajdou pouze pozitivní hodnocení, by
bychom si to moc páli a by ta pozitivní hodnocení významn pevaují.
Pokud jste byli v naší nemocnici s ním nespokojeni, neváhejte nám
to dát vdt. Meme vám slíbit, e se tomu budeme vnovat.
A jaké máme nyní plány? Letos je to bezesporu zaátek stavebních
prací nového urgentního píjmu nemocnice. Vdli jste, e VFN je
klíovou souástí akutní koronární pée v Praze? Pijímáme napíklad
více ne jednu tetinu všech pacient se zástavou obhu. Velmi vysoká
ísla bychom samozejm mohli uvést i v pípad mozkových píhod a
dalších akutních stav. Jedná se o tedy o velmi významnou realizaci.
Máme pro vás samozejm pichystanou celou adu dalších novinek. O
nkterých se dotete ji v tomto vydání, další vám budeme prbn
zprostedkovávat.
A co ješt naleznete na stránkách nové Kiovatky? Pravidelní tenái si
jist všimnou nkolika zmn. Chceme asopis ješt více piblíit vám,
našim pacientm, kterým je primárn uren. Chceme tedy pinášet ješt
více zajímavých informací z oblasti zdravotnictví, ale chceme vám
také více pedstavovat jednotlivá oddlení naší nemocnice. A
pedevším, chceme vám ješt více pedstavovat naše kolegyn a naše
kolegy. A to nejen lékae, ale i zdravotní sestry a další
zamstnance, kteí jsou všichni nejdleitjší slokou naší nemocnice. A
od píštího ísla vám chceme zaít pedstavovat i zajímavé pacientské
píbhy.
Pejeme vám krásné jarní dny!
Vaše redakce
h n
e id
e r
napsali nám
Dkovné dopisy Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Jsem od roku
1982 pacientem prof. Josefa Marka, toho asu ordinujícího v
endokrinologické ambulanci polikliniky VFN na Karlov nám. V rámci
kontrol jsem byl také v roce 2008 na vyšetení na Oní klinice VFN,
kde mi byly oi zkontrolovány komplexn, a byl jsem velmi spokojen s
pístupem lékae (MUDr. Petr Sklenka). Na MRI chodím do
Radiodiagnostické kliniky VFN v Kateinské ul. a i tam jsem byl vdy
velmi spokojen s jednáním laborantek. Proto dkuji všem zamstnancm
VFN, se kterými jsem za ta léta pišel do styku a peji, a se jim vše
daí.
Zbynk R.
IV. interní klinika VFN Váená paní editelko, chtli bychom touto
cestou podkovat IV. interní klinice VFN, kde byla naše dcera
hospitalizovaná. Dcera je plnoletá s diagnózou krátkého steva, je
na parenterální výiv a na Vaše pracovišt jsme se obrátili z dvodu
zavedení centrálního ilního katétru. Dále má Downv syndrom. Ped
onemocnním dcery jsem byla zdravotník a vím, jak nároná práce ve
zdravotnictví je. A také za dobu, kdy se potýkáme s touto
diagnózou, jsme byli ve více nemocnicích, kde jsme se setkávali se
zdravotníky, kdy nám jejich pístup byl nkdy nepíjemný. Ale ve vašem
zaízení jsme zaili jen samé píjemné jednání. Všichni, se kterými
jsem se za dobu svého pobytu u Vás setkala, byli milí, vstícní a
nápomocní, díky emu jsem se s dcerou cítili píjemn a nebrala jsem
to jako pobyt v nemocnici.
S páním mnoha pracovních úspch Iveta a Arnošt N., rodie
Veroniky
Stomatologická klinika VFN Dobrý den, 12. 1. 2018 jsem byla ve VFN
na Stomatologické klinice na chirurgii tvrdých tkání dutiny ústní
velkého rozsahu. Moje obavy z operace zmizely v okamiku, kdy si mne
pozvala do pijímací kanceláe moc milá paní a následn mne odvedla do
lkové ásti, kde se mne ujala skvlá sestra, která se o mne starala
od zaátku a do konce. Co chvíli byla u mne, zda nco nepotebuji a
zda je vše v poádku. Doktor Dan Ulmann a jeho tým ke mn byli velmi
laskaví a s jejich pítomností ze mne stres pi pevozu na sál hned
vyprchal. Samozejm odvedli skvlou práci. Zkrátka dkuji Vám všem,
jste skvlí, e dokáete lovka s úsmvem podpoit, i kdy jste teba po
dlouhé operaci unavení a vyerpaní. S pozdravem a s páním, a se daí,
Sandra S.
IV. interní klinika – oddlení B prof. MUDr. Aleš ák, DrSc.,
pednosta Váení, ráda bych jménem celého pokoje 204 podkovala za
ochotu a vzornou péi léka a zdravotních sester pod vedením staniní
sestry Nadi Dubské ze IV. interní kliniky VFN a 1. LF UK – oddlení
B.
Velmi si váíme lidského a citlivého pístupu k nám pacientm i
trplivého vysvtlování diagnózy a následné léby.
Dkujeme.
S páním hezkého dne, Julie K., Soa F. a Jitka K.
I. klinika tuberkulózy a respiraních nemocí VFN Váený pane primái,
dne 25. 1. 2018 jsem byl hospitalizován na lkovém oddlení I.
kliniky TRN VFN a 1. LF UK. Musím podkovat všem lékam, sestikám a
pomocnému personálu, se kterými jsem bhem devítidenního pobytu
pišel do styku, za jejich profesionální pístup, ke mn, jako
pacientovi v momentáln dost špatném zdravotním stavu. Dostalo se mi
komplexních vyšetení, která jsou dostupná v našem zdravotnictví, a
podle jejich výsledku k odbornému zaléení s pozitivním koncem k
úplnému vyléení. Proto touto cestou dkuji všem Vašim podízeným
spolupracovníkm s páním, aby tento pístup k pacientm ješt
prohlubovali. Ve svých 74 letech jsem byl mile pekvapen, e v našem
problematickém stát jsou ješt zdravotnická zaízení, která fungují
ve prospch nemocných pacient pod Vašim vedením.
Mnohokrát dkuji.
S pozdravem, Karel V.
I. klinika tuberkulózy a respiraních nemocí Váený pane primái,
chtla bych Vašim prostednictvím podkovat celému týmu léka Vašeho
oddlení, kteí mi vnovali, maxi- mální péi a seznámili m s
onemocnním, o kterém jsem vbec nevdla. Na Vašem oddlení jsem byla
hospitalizována od 2. ledna 2018. Ješt jednou mnohokrát dkuji a
zvlášt potom MUDr. Charouzovi za jeho pístup k pacientovi.
Dkuji,
KIOVATKA, íslo 1/2018, tvrtletník Všeobecné fakultní nemocnice v
Praze • Vydavatel: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze •
Registrace: MK R E 13990 • Periodicita: tvrtletník • Redakce: PhDr.
Filip Bro, PhDr. Regina Rothová • Fotografie: Michal Schneider •
Korespondenci k obsahu zasílejte na adresu: PhDr. Filip Bro,
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, editelství, U Nemocnice
499/2, 128 08 Praha 2,
[email protected] • Tisk: Jií Uhlí • Náklad:
1500 ks
8
11
12
14
15
16
17
18
20
22
27
30
31
Z obsahuSebevdomí pro kadý den
Dne 17. 1. 2018 se na ofín konal ji 24. spoleenský veer „Sebevdomí
pro kadý den“, který uspoádal Nadaní fond „Onkologie pro 21.
století“.
Veer byl hojn navštíven, zúastnil se ministr zdravotnictví Mgr. et
Mgr. Adam Vojtch, námstkyn ministra zdravotnictví MUDr. Alena
Šteflová, Ph.D., MPH, stejn jako editelka naší nemocnice Mgr. Dana
Jurásková, Ph.D., MBA.
Manekýnkami byly jako vdy pacientky, které prodlaly karcinom prsu.
Tím, e vystoupily z anonymity, pinesly všem poselství odvahy,
pokory a statenosti, nebo nám všem ukázaly, e i s tímto onemocnním
lze ít a být pvabná a elegantní. Svým vystoupením pinesly neobyejný
píspvek ke zdravotní výchov obyvatelstva.
ROZHOVOR Zdravotníci mají mou hlubokou úctu
CO DLAT, KDY... Jak poznat infarkt myokardu a jak se
zachovat?
POZNEJTE NAŠI NEMOCNICI Pedstavujeme lékárnu VFN
PRO VAŠE ZDRAVÍ Svtové dny Šance pro nedonošené dti Veejná sbírka
Konta Bariéry
SESTRY V AKCI Úspchy našich kolegy Hormony štstí vyplavou vdycky a
je to velká paráda! Hojení ran m bavilo u na sted- ní zdravotnické
škole
TÉMA Uveitidy – nitrooní zánty
PROJEKTY VFN Projekt PATHWAYS
MEDICÍNA V BHU ASU Josef Thomayer v medicín a literatue Nové Msto
kolem nás – díl první
76
F o
MEDEVAC
Tomoterapie ve VFN „slaví“ ti roky ivotn dleitých struktur nebo v
oblastech, kde je riziko trvalého poškození okolních zdravých
orgán. V roce 2015 jsme byli jedinou nemocnicí, která tento
unikátní pí- stroj mla k dispozici. A nyní, tech tech letech, meme
trochu bilancovat. Ale i trochu zabrousit do historie: VFN mla
první univerzitní pracovišt v echách, které se zabývalo i
radioterapií. Tuto léebnou metodu rozvíjel od konce tyicátých let
pozdjší první pednosta Onkologické kliniky VFN v Praze a 1. LF UK
profesor Vladimír Stašek. A díky souasnému ozaovai, ale pedevším
díky celému radioterapeutickému týmu v ele s doc. Davidem Feltlem,
se naše pracovišt zaazuje zpt na radioterapeutické výsluní, kam
historicky a vdecky právem patí. No a k oné bilanci: za ti roky
fungování ozaovae bylo ozáeno pes tisíc lidí. Byla zavedena i
metoda ultraprecizní, takzvané stereotaktické radioterapie u
vybraných diagnóz, zejména nádor plic a izolovaných metastatických
loisek kdekoli v tle.
Úspchy našich vdc Vdci z Laboratoe pro studium vzácných nemocí
Kliniky dtského a dorostového lékaství Všeobecné fakultní nemocnice
v Praze a 1. LF UK objevili pod vedením doc. MUDr. Petry Liškové,
M.D., Ph.D., a ve spolupráci s britským týmem z University College
London, e mutace genu GRHL2 jsou píinou závané vady oní rohovky –
zadní polymorfní dystrofie typu 4. Díky získaným poznatkm vdci
objasnili, e spoleným mechanismem všech doposud známých typ
polymorfní dystrofie je abnormální aktivace epitelo-mezenchymální
tranzice rohovkového epitelu. Tento poznatek otevírá cestu k návrhu
a vývoji vhodných terapeutických postup. Vzácné onemocnní zadní
polymorfní dystrofie rohovky u vtšiny pacient zhoršuje zrak, asto
je nutná i transplantace rohovky a nkteré pípady vedou a k úplné
slepot. Výjimen se me onemocnní projevit i záhy po narození zákalem
rohovky a znanou svtloplachostí. V eské republice nemocí trpí
nejmén
jeden lovk z 80 000. V pepotu na celkový poet obyvatel je to
celosvtov nejvíce lidí. „Nicmén a na vzácné výjimky, kdy se najde
zapálený vdec, kterého toto onemocnní zajímá, nejsou nikde ve svt
pacienti s touto dystrofií tak dobe sledování jako v eské
republice. Je tedy pravdpodobné, e i v jiných zemích je pacient
více, ale nikdo je cílen nevyšetuje a nehledá genetickou píinu
jejich onemocnní,“ íká doc. Petra Lišková.
20 let hluboké mozkové stimulace ve VFN
VFN v lednu dvakrát vyhlašovala traumatologický plán
Chirurgický tým naší nemocnice pod vedením MUDr. Filipa Burgeta,
PhD., je prvním lékaským týmem v tomto roce, který vyrazil do
zahranií na svou misi v rámci
eského vládního programu MEDEVAC. Vedoucí léka Filip Burget léil
lepru u indián v Amazonii, operoval lidi zranné bhem obanské války
v Libyi nebo školil lékae z iráckého Kurdistánu v traumatologii.
Nyní v jordánském Ammánu spolu se svým týmem pomáhá léit syrské
uprchlíky, kteí do Jordánska uprchli ped krvavým konfliktem v
sousední Sýrii. Bhem deseti dn provedou 21 operací. Úspch operaního
zákroku ale netkví pouze v operaci samotné – dleitá je okamitá a
pravidelná fyzioterapie. Souástí týmu je proto také fyzioterapeutka
Mgr. Petra Nováková, která s pacienty a pacientkami pravideln cvií.
Na Klinice rehabilitaního lékaství letos také probíhá hned nkolik
školení ukrajinských odborník v oblasti ergoterapie a fyzioterapie,
takté v rámci programu MEDEVAC.
12. ledna 2018 v 19.00 hodin byla ZZS hlášena dopravní nehoda
autobusu a osobního vozidla u Horomic. Tým I. chirurgické kliniky
bleskov pijal pt zranných. Povaha jejich poranní si vyádala
neodkladné chirurgické zákroky. 20. ledna 2018 nemocnice vyhlásila
druhý traumatologický plán. V 18.28 hodin ZZS oznámila poár hotelu
Eurostars David v centru Prahy. Zranné si rozdlily KARIM a
opt
I. chirurgická klinika. Mezi pijatými byl jeden ze zasahujících
hasi. Tyto tragické události ukázaly perfektní pipravenost
krizových sloek VFN a vynikající spolupráci všech zúastnných
pracoviš. Všem pacientm se dostalo bleskové a profesionální
pée.
V roce 2018 by se Olga Havlová doila 85 let. K této píleitosti bude
po celé eské republice vysazeno 85 strom dobré vle. A nám bylo
velkou ctí, e Všeobecná fakultní nemocnice v Praze byla oslovena,
zda i u nás by- chom jeden strom nezasadili. Slavnostní vysazení
jírovce lutého probhlo v pátek 16. bezna 2018 v Kateinské zahrad,
za úasti pedstavitel Výboru dobré vle – Nadace Olgy Havlové a
editelky VFN Dany Juráskové. A nyní tedy v Kateinské zahrad mete
sledovat, jak bude strom rst, a podívat se mete i na pamtní desku,
kterou jsme u této píleitosti odhalili. (Strom je vy- sazen u
spodního vchodu, vchod z rohu ulic Kateinská a Vininá.) A pro práv
naše nemocnice? Pi slavnosti
mnohé naznaila MUDr. Milena erná, pedsedkyn správní rady Výboru
dobré vle, kdy zavzpomínala, e v dob, kdy paní Olga Havlová
potebovala lékaskou péi, nabídky mla z nemocnic z celého svta, ale
vybrala si práv náš „Karlák“.
První pacienti v eské republice byli metodou hluboké mozkové
stimulace (Deep Brain Stimulation – DBS) ošeteni v Centru
extrapyramidových onemocnní Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK na
jae roku 1998. Ve spolupráci s Nemocnicí Na Homolce jsme za tu dobu
zavedli DBS u tém 300 pacient. Hluboká mozková stimulace je
invazivní léebná metoda zaloená na implantaci tenkých elektrod do
pesn vymezených míst v mozku. Elektrody jsou napojeny na
neurostimulátor umístný
v podkoí na hrudníku, který do nich vysílá rychlé elektrické pulzy.
Tím se zmní chování stimulovaných mozkových center a dojde ke
zlepšení klinických projev nemoci. Hluboká mozková stimulace se
pouívá v léb pokroilé fáze nkterých neurologických onemocnní, které
ji nelze uspokojiv léit medikamenty. Jde pedevším o Parkinsonovu
nemoc, která se projevuje tkým zpomalením pohyb a svalovou
ztuhlostí, a dále o tzv. dystonické syndromy, u kterých dochází k
neovladatelným pohybm a keím vtšiny sval v tle. Hluboká mozková
stimulace se dále pouívá v léb tkého tesu konetin, léb chronické
bolesti a v posledních letech také u epilepsie a depresí.
Strom Olgy Havlové F
r
V beznu 2015 jsme dokonili instalaci nového ozaovae pro
tomoterapii. Ten nabízí efektivnjší lébu karcinom a souasn
minimální ozáení okolní zdravé tkán. Díky tomu má výhodu pi léb
nádor, které jsou v blízkosti
98
seznamte se seznamte se
Zdravotníci mají mou hlubokou úctu Znáte ji jako pohotovou a ráznou
moderátorku a novináku, ovšem Štpánka Duchková je enou mnoha tváí a
profesí. A všechny zvládá s pehledem a energií, kterou jí lze jedin
závidt. Ped devíti lety k nim pibyla nejzásadnjší:
maminkovská.
Synové se vám narodili v porodnici U Apolináe. Na vztah k VFN asi
není teba se ptát. Pesto, na co a koho z té doby nejradši
vzpomínáte? Adámek ml jedno kilo a Honzíek nco málo pes kilo, take
strávili msíc na oddlení pro nedonošené novorozence. A i kdy tam
jde dtem asto o ivot, tak na tento msíc vzpomínám s velkou láskou.
Hodné sestiky a lékai, skvlá pée. Krásná miminkovská atmosféra. Ale
já mám vbec k VFN velmi kladný vztah. Po maturit jsem tam toti rok
pracovala na ORL u pana profesora Betky. Zastávala jsem tam pozici
nazvanou dokumentátorka. Peloeno do eštiny: Pijímala jsem
pacienty u okýnka a starala se o chorobopisy. To byla hezká
bezstarostná doba.
Vracíte se nkdy? Úastníte se pravidelných setkání pedasn narozených
dtí jako maminka, nebo jako moderátorka? Te nedávno jsem se tam
zrovna vrátila. Moderovala jsem pímo U Apolináe tiskovou
konferenci, kde firma Pampers pedstavila nové plenky pro nedonošená
miminka. Ty plenky jsou tak malinké, e vypadají jako na panenku.
Jsem patronkou sdruení Nedoklubko pro rodie s nedonošenými miminky.
Chodíme s kluky na jejich akce, obas pro n tyto akce
moderuji.
Dokonce jsme nafotili s dalšími nedonošenci kalendá. Na podzim bylo
setkání nedonošených dtí na ofín a úpln m to dojalo. Pilítla jsem
tam s kluky, hlavu ješt plnou práce, a tam m to najednou vrátilo
zase do té doby, kdy se narodili. Tak jsem po tom ofín chodila,
vatlala jsem na dti a byla jsem ohromn spokojená.
Jaký je celkov váš vztah k lékam, zdravotníkm a všem, kdo se vnují
této nároné práci, péi o lidské ivoty a zdraví? Vzhledem k tomu, e
jsem zaila tu práci na vlastní ki, tak mají mou hlubokou úctu.
Škoda,
e je zdravotnický personál tak špatn finann ohodnocen. A e mnozí
lékai utíkají na Západ nebo do arabských zemí, protoe z eské
výplaty neuiví rodinu.
Jak se vy osobn staráte o zdraví vlastní a celé své rodiny? Co se
zdraví a preventivních prohlídek týe, tak jsme já a moje dti
naprosto vzorní. S manelem je to ponkud tší. Toho k doktorovi prost
nedostanu.
Co je pro vás náronjší: profese moderátorky, nebo maminky a rodinné
manaerky? Urit nejnáronjší je role maminky. Chtla bych být
perfektní matka, ale asto jí nejsem.
Co vám dlá v souasné dob radost profesn? Moc ráda jezdím do Nmecka,
kde jednou za tvrt roku moderuji dvouhodinové ivé vysílání pro jed-
nu eskou spoitelnu. Nmecky se uím od první tídy, ale stejn je to bh
na dlouhou tra. Od zaátku roku mám novou profesorku nminy, tak
stále brousím slovní zásobu. Nmina m na rozdíl od anglitiny baví.
Líbí se mi, jak má logickou gramatiku.
Co vás bavilo (baví) víc: moderovat v televizi, v rádiu, nebo vaše
lektorská innost? Baví m vysílat v TV Barrandov a v eském rozhlase
Regina, baví m dlat mediální tréninky, baví m uit prezentaní
dovednosti a baví m moderovat spoleenské akce a kongresy.
Na co se v blízké dob tšíte? Zapsala jsem s na seminá podnikání s
Antonínem Kokešem. To je zakladatel spolenosti Albi a majitel
úspšné sít provozoven Antonínova pekaství. S úastníky kurzu sdílí
své podnikatelské zkušenosti, tak na to se ohromn tším.
Vaše plány? Profesní i osobní. Zdokonalit se v nmin a víc se
vrhnout na španlštinu. A zaít zase chodit k Pavlín Kulichové, mojí
oblíbené golfové trenérce. To bylo ostatn i moje novoroní
pedsevzetí.
Váš recept na spokojenost, kterou vyzaujete na dálku: Mám hodného
manela, hodné dti a hezkou práci. Tak jiný ádný recept nemám.
Kníka: Vše od Jiího Hajíka a Kateiny Tukové, Kniha o ivot a smrti
od Axela Muntheho.
Film: Apocalypse Now Francise Copolly.
Hudba: Frank Sinatra, Tony Bennet, Sex Pistols.
Ideální volný den: S dtmi a manelem na golfu.
Super dovolená: Sport – golf, lyování a pší chze (maximum 25 km,
dál u nedojdu). Ale hned po sportu nco z thajské kuchyn.
Hory, nebo moe? Kdybych si musela vybrat, tak k moi. Ale v zim
rozhodn i na hory.
Kdy se ekne štstí: Dti.
Heslo, kterého se dríte: ij a nech ít.
MINIDOTAZNÍK:
co dlat, kdy... co dlat, kdy...
Infarkt myokardu je váné onemocnní zpsobené náhlým uzávrem vnité
tepny krevní sraeninou. Dochází tak k perušení dodávky kyslíku do
srdeního svalu s následným odumením postiené ásti srdce.
Nejtypitjším píznakem je silná tlaková, pálivá nebo svíravá bolest
na pední ploše hrudníku (stenokardie), která se me šíit do ramene,
do pae, do krku, do elisti, do zad, mezi lopatky nebo do bicha.
Bolest me pipomínat „pálení áhy“ a je nezávislá na poloze tla a na
dýchání, nepomáhají nitráty. Bolest bývá podobná jako u anginy
pectoris, ale liší se intenzitou a délkou trvání. Podezení na
probíhající infarkt vyvolává nepetritá bolest trvající déle ne 10 a
15 minut. V polovin pípad infarktové bolesti na hrudi pedcházejí
kratší bolestivé ataky. Nkdy me bolest na hrudi chybt a je
nahrazena pouze bolestí v rameni, v pai, v krku, v elisti, v zádech
anebo jen v biše.
Druhým nejastjším píznakem infarktu je dušnost zpsobená zhoršenou
erpací funkcí srdce. Infarkt také bývá asto provázen pocením,
schváceností, nevolností, zvracením, mdlobami a úzkostí. Kombinace
bolesti a tchto píznak je vdy varující a vyaduje rychlý odborný
zásah. I tyto symptomy mohou v nkterých pípadech být jedinou
známkou infarktu bez pítomné bolesti na hrudi.
Závanost následk infarktu závisí velmi na rychlosti, za jak dlouho
se podaí otevít uzavenou tepnu katétrem. as je tedy zásadním
faktorem ovlivujícím úspšnost léby. Proto je pi jakémkoliv podezení
na akutní infarkt myokardu teba ihned zavolat rychlou záchrannou
slubu – telefon 155. Sám nemocný s podezením na infarkt musí být v
absolutním klidu fyzickém i psychickém! Je výhodné rozkousat a
rozpustit v ústech tabletu acylpyrinu, který svým psobením v krvi
me rozpustit krevní sraeninu v ucpané tepn. Dále je moné zkusit
efekt nitroglycerinu a poít lék na uklidnní, napíklad diazepam,
neurol, hypnogen apod., pokud jsou k dispozici. Pro snazší
orientaci lékae záchranné sluby po píjezdu k vám je velmi výhodné
mít u sebe svou EKG kivku, teba v mobilním telefonu.
Není-li infarkt srdce správn a vas léen, me vzniknout výdu srdení
komory. Ta pedstavuje balónovité vyklenutí zeslabené stny srdeního
svalu v míst infarktu s následným zhoršením srdení funkce. Dsledkem
je jeho selhávání. Ješt horší eventualitou je prasknutí
srdce.
Jak se pozná infarkt myokardu? První pomoc
Piblin ve tetin pípad mohou být píznaky mírné, ádné nebo atypické,
tj. napíklad jen náhle vzniklá dušnost, bolest v zádech, v krku
nebo v rameni. Dje se to hlavn ve vyšším vku a u pacient s
cukrovkou.
Pohotovost KLINIKA DTSKÉHO A DOROSTOVÉHO LÉKASTVÍ Ke Karlovu 2, 120
00 Praha 2 Pohotovost pro dti a dorost pondlí–pátek: 16.00–7.00
volné dny: nepetritý provoz tel.: 224 967 777
KLINIKA ÚSTNÍ, ELISTNÍ A OBLIEJOVÉ CHIRURGIE U Nemocnice 2, 128 08
Praha 2 Klinika nevykonává bnou zubní pohotovostní slubu!
pohotovost: Mstská poliklinika, Spálená 12, Praha 1
Stomatochirurgická pohotovostní sluba pondlí–pátek: 17.00–7.00
sobota, nedle a svátky: nepetritý provoz
I. CHIRURGICKÁ KLINIKA U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2 Všeobecná
ambulance pro akutní stavy nepetritý provoz, tel.: 224 962
209
ONÍ KLINIKA U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2 Pohotovostní oní
ambulance pondlí–pátek: 17.00–7.00 volné dny: nepetritý provoz
tel.: 224 962 344, 224 962 349
SPOLENÝ PÍJEM INTERN NEMOCNÝCH U Nemocnice 1, 128 08 Praha 2 pro
akutní stavy nepetritý pro- voz, tel.: 224 962 928
ODDLENÍ OTORINO- LARYNGOLOGIE (ORL) U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2
Nepetritá pohotovostní sluba 24 hodin denn, tel.: 224 962 315
(ambulance – kartotéka), 224 962 322
GYNEKOLOGICKO- -PORODNICKÁ KLINIKA Apolináská 18, 128 51 Praha 2
pohotovost 24 hodin denn porodnice: porodní sál 2, 1. patro vlevo,
tel.: 224 967 420 gynekologie: píjmová ambulan- ce: pízemí vpravo,
tel.: 224 967 491
Se vám do oka dostane cizí látka Zasaení oka chemickými látkami
(zahrádkáská hnojiva a postiky, barvy, louhy, vápno nebo malta
atd.) me mít velmi závané následky a tyto následky mohou vzniknout
doslova bhem nkolika málo vtein. Dojde-li u Vás k zasaení oka
jakoukoli chemikálií, musíte proto zaít okamit s výplachem a ten v
ádném pípad nepodcenit, tedy vyplachovat proudem studené vody
alespo 15 minut smrem od vnitního koutku ven. I po dkladném
vypláchnutí se doporuuje návštva lékae.
Má vaše dít prjem Prjmové onemocnní se u dítte projevuje
opakovanými vodnatými stolicemi, nkdy s pímsí (hlen, krev). Prjmy
mohou vést k dehydrataci organismu a rozvratu vnitního prostedí.
Píinami bývají virové, mén astji i bakteriální infekce. Krom
vodnaté stolice se mohou objevovat bolesti bicha, zvracení, zvýšená
teplota a známky dehydratace (ztráta váhy, suchá ke a sliznice,
kruhy pod oima, zrychlený tep). Je zapotebí upravit stravu dítte
(nap. suchary, vaená rýe a zajistit hojný pívod tekutin, nejlépe
pomocí speciálních rehydrataních roztok. V pípad petrvávajících
obtíí i známek dehydratace neváhat navštívit dtského lékae.
Máte astma a chcete, aby nemoc zstala pod kontrolou? Pravideln
uívat lékaem doporuenou lébu. Vyhnout se spouštm astmatických
záchvat. Udrovat bezprašnou domácnost. Omezit pouívání parfém,
osvova vzduchu. Nekouit. Vyhnout se stresu, relaxovat. Vyhnout se v
pylové sezon pobytu ve vysoké tráv, omezit pohyb v pírod. Vyvarovat
se malíských a lakýrnických prací. Trávit co moná nejvíce asu na
horách, u moe. Pravideln sportovat.
1312
• Odborn vedený rozhovor s cílenými dotazy na zjištní píiny nadváhy
i obezity, genetické predispozice pacienta, ivotní styl, onemocnní,
uívané léky, dosavadní zkušenosti s redukcí hmotnosti, motivaci. •
Obecné informace o zdravotních rizicích spojených s obezitou. •
Vyhodnocení individuálního rizika metabolického syndromu, nadváhy i
obezity – zmení obvodu pasu, váhy, BMI, tlaku krve. • Doporuení
zmny ivotního stylu – konkrétní rady týkající se stravovacích
zvyklostí, pohybové aktivity, trávení volného asu, zapojení rodiny
do procesu redukce hmotnosti. • Doporuení, jak s redukcí hmotnosti
zaít – úspšná redukce vede pes zapisování a plánování energetického
píjmu (jídelníek) a výdeje, kontroly pitného reimu atd. • Informace
o monosti samoléby nadváhy – bylinné preparáty, aje, léivé pípravky
bez lékaského pedpisu (OTC) a jejich úinnost i neúinnost dle
Evidence Based Medicine. • Informace o monosti farmakoterapie pod
dohledem lékae. • Kontakty na obezitologická centra – je vhodné
pacientovi strun popsat jejich aktivity, odborné vedení (lékai,
psychoterapeuti, fyzioterapeuti, dietologové). • Naše lékárna
nabízí i bezplatné konzultace a pomoc pi odvykání kouení. Lékárník
– certifikovaný poradce, zhodnotí míru závislosti na cigaretách,
motivaci a pipravenost kuáka nekouit, probere kuácké stereotypy,
moné abstinenní píznaky, monosti léby a ešení krizových situací.
Vytvoí s klientem individuální plán odvykání, navrhne termíny
setkání ke zhodnocení prbhu odvykání a úprav strategie dle
aktuálních poteb klienta.
V souasné dob pracujeme na tech izolátorech z roku 2003, kdy bylo
toto oddlení zaloeno, a to jako tetí a zárove nejvtší v R.
Izolátory budou v letošním roce vymnny za izolátory na vyšší
technologické úrovni a jejich poet bude o jeden izolátor navýšen,
co odpovídá stále rostoucím poadavkm na lébu onkologicky nemocných
pacient našeho regionu.
Na oddlení pípravy sterilních lék je pipravováno msín okolo 1050
vak k individuální parenterální výiv pro dti (vetn novorozenc
léených na jednotkách intenzivní pée) i dosplé a 2750 balení
sterilních léivých pípravk. Ve velkém rozsahu pipravujeme i vaky k
individuální parenterální výiv pro pacienty v programu domácí
parenterální výivy, kteí jsou mnohdy odkázáni na tyto naše produkty
jako na jediný zdroj obivy. Na tomto oddlení rovn pracují odborné
týmy v písném hygienickém reimu. Na oddlení sterilních a
aseptických píprav je plánována rozsáhlá stavební rekonstrukce a
obnova technického
vybavení vetn pístroj. Zaátek stavebních úprav je plánován na
podzim roku 2018 a bude provádn za podpory Magistrátu hlavního msta
Prahy.
Nemocniní lékárna Všeobecné fakultní nemocnice v Praze poskytuje
mnohdy lékárenskou péi v celorepublikovém rozsahu. Nap. pro
pacienty dtské i dosplé s vzácnými chorobami. Nebo ve spolupráci s
Ministerstvem zdravotnictví R pro drogov závislé, kteí se léí ze
své závislosti v nkolika dalších centrech naší republiky. Na
oddlení pro individuáln pipravované
nesterilní léivé pípravky zajišujeme mnohdy neobvyklé receptury pro
pacienty i z velmi vzdálených lokalit Zajišujeme také antidota,
antibiotika a antivirotika proti velmi vzácným infekním nemocem a
séra proti hadímu uštknutí. Tyto léivé pípravky slouí jako rezerva
pro celou R.
Pracovišt se podílí na praxích student Farmaceutické fakulty
Univerzity Karlovy, student vyšší odborné školy v oboru
farmaceutický asistent, dále na pedatestaních praxích v oboru
nemocniního lékárenství a farmaceutické technologie. Umouje exkurze
student 1. lékaské fakulty UK.
Práce v nemocniní lékárn VFN je velmi rozmanitá a zajímavá.
Navzdory tomu se v souasné dob potýkáme s nedostatkem
farmaceutických asistent. K výkonu tohoto povolání je bezpodmínen
nutné absolvovat vyšší odborné vzdlání na zdravotnické škole v
oboru diplomovaný farmaceutický asistent.
Nemocniní lékárníci z VFN pracují v ad odborných sekcí eské
farmaceutické spolenosti LS JEP a v odborných spolenostech i na
mezinárodní úrovni. Spolupracují i s ostatními nemocniními
lékárnami R, zejména však s nemocniními lékárnami ostatních
fakultních nemocnic.
Nemocniní lékárna zásobuje kliniky i ostatní specializovaná
pracovišt naší nemocnice hromadn vyrábnými léivými pípravky, vetn
léiv pro pacienty ze specializovaných center VFN léených pro vzácná
onemocnní, dále infuzními roztoky a laboratorními chemikáliemi.
Souástí nemocniní lékárny jsou také ti oddlení výdeje pro veejnost,
které se nacházejí v prostoru hlavního vchodu do VFN, na Urologické
klinice a ve Fakultní poliklinice na Karlov námstí.
Oddlení výdeje pro veejnost se zabývá výdejem lék na recepty a
volným prodejem lék a doplkového sortimentu zdravotnického
charakteru. Dále výdejem zdravotnických poteb na poukazy. Pracovišt
poskytují i individuální konzultace o lécích a doplcích stravy.
Naši farmaceuti se specializovanou odborností poskytují poradenský
a informaní servis nejen osobn, pi návštv lékárny, ale také pomocí
elektronických aplikací a sociálních sítí.
Proškolení lékárníci poskytují konzultaní innost v oblasti sniování
hmotnosti a zdravého ivotního stylu.
Pedstavení lékárny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Nemocniní
lékárna Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je nejvtší lékárnou v
eské republice. Má 10 oddlení a 140 zamstnanc: farmaceut,
farmaceutických asistent a dalších podprných profesí.
PharmDr. Helena Rotterová, MBA, vedoucí nemocniní lékárny VFN v
Praze
Nemocniní lékárna se specializuje na technologicky nároné pípravy
léiv k individuální farmakoterapii, zejména v oblasti onkologické
farmacie a pípravy parenterálních výiv pro nemocniní i domácí péi.
Oddlení centralizované pípravy cytostatik je jedno z nejvtších v
eské republice, denn pipravuje léky pro 100 a 120 pro onkologických
a hematoonkologických pacient VFN, pro Ústav hematologie a krevní
transfuze a další zdravotnická zaízení, co pedstavuje prmrn 188
píprav za den. Tyto pípravy provádí tým farmaceut a farmaceutických
asistent se specializovanou zpsobilostí pro tuto innost, a to za
písných hygienických podmínek v tzv. izolátorech.
F o
pro Vaše zdraví
Pitom a deset procent naší populace má nkteré z onemocnní ledvin
(piblin 6000 pacient musí pravideln docházet na dialýzu a kolem
4000 ech ije s transplantovanou ledvinou). Základem pro zdravé
ledviny je pitný reim. Denn bychom mli pijmout kolem dvou a dvou a
pl litr tekutin (poítá se cca 10 ml na kilogram hmotnosti), nejlépe
istou, neperlivou vodu, mén solit, udrovat si stabilní váhu
(pimenou dle BMI), omezit uívání lék na bolest a píjem bílkovin v
potrav, nekouit.
Nkterá onemocnní ledvin jsou u en významn astjší ne u mu (nap.
postiení ledvin u tzv. systémového lupusu). Dleitým problémem je
monost thotenství u en se sníenou funkcí ledvin, které jsou ve
vyšším riziku thotenských komplikací. Konzultace s odborníkem by
mla tmto enám odhadnout riziko
a zavést taková opatení, aby byla šance na úspšný prbh thotenství a
porod zdravého dítte co nejvyšší. Ve VFN je tento problém ešen
spoluprací nefrolog s poradnou pro riziková thotenství
Gynekologicko-po- rodnické kliniky. Naši odborníci mají za sebou
mnoho úspch/spokojených en, které navzdory své nemoci porodily
zdravé dti, co by se bez pomoci tchto odborník nikdy nemohlo
uskutenit.
Ji dvanáctým rokem se letos slavil Svtový den ledvin. A pipadl na
stejný den jako Mezinárodní den en, tedy na 8. bezna. Mli jsme tak
píleitost poukázat na dle- itost zdraví en s drazem na zdraví
ledvin. A letos se opt ob naše nefrologická pracovišt pipojila
aktivn a nabízela široké veejnosti monost nechat si vyšetit mo na
pítomnost bílkoviny a sérový kreatinin k odhadu filtraní funkce
ledvin.
Svtové dny ve VFN
Bez správného fungování ledvin by náš organismus dlouho nevydrel.
Jejich role je naprosto nezastupitelná: proišují krev, vyluují
toxiny a léky, regulují krevní tlak i metabolické procesy v
organismu, aktivují vitamin D a produkují hormon dleitý pro tvorbu
ervených krvinek.
Svtový den ledvin
Upozornit na onemocnní zeleným zákalem a celosv- tové sníení
slepoty následkem glaukomového onemocnní je cílem Svtového týdne
zeleného zákalu, který byl letos vyhlášen od 11. do 17.bezna.
Zelený zákal je skupina onemocnní, pi kterých dochází k postupné
degeneraci a odumírání zrakového nervu. Je jednou z hlavních píin
nevratné slepoty na celém svt. Píina zeleného zákalu dosud není
jednoznan známa a toto onemocnní je zpravidla nevyléitelné. I kdy
nelze ztracený zrak vrátit, vasná diagnóza a správná léba dokáou
oddálit progresi onemocnní.
Souasné monosti léby zstávají v podstat ti – a to léba
farmakologická (zejména oní kapky), laserová
a klasická chirurgie. V oblasti oních kapek je patrný trend
pouívání tzv. fixních kombinací (tzv. „dva léky v jednom“) a
pouívání kapek bez konzervaních látek. Tím se stává farmakologická
léba pro pacienty s glaukomem jednodušší, mén obtující a bývá lépe
snášena. Objevují se také stále nové moderní mikrochirurgické
techniky, nástroje a implantáty.
Velice dleitá je však prevence. Pravidelné vyšetení je zásadní k
zachycení zeleného zákalu a k pedcházení nevratných zmn. Kadý ve
vku 40 let a více by ml absolvovat pravidelné a detailní oní
vyšetení minimáln kadé 3–4 roky. A proto jsme ve stedu 14. bezna
široké veejnosti zdarma nabídli mení nitrooního tlaku.
Piblin 60 milion lidí na celém svt ije s glaukomem (zeleným
zákalem). A 50 % lidí o své nemoci ani neví. Zákenost zeleného
zákalu spoívá hlavn v tom, e lovk me pijít a o 40 % zraku, ani
cokoliv zpozoruje. V eské republice bylo v roce 2016 ambulantn
léeno 364 390 pacient se zeleným zákalem.
Svtový týden zeleného zákalu
pro vaše zdraví
Šance pro nedonošené dti jsou stále vyšší, i pro ty, které neváí
ani kilo
Pedasný porod je definován jako porod do konce 37. týdne
thotenství. V naprosté vtšin (70–80 %) se jedná o porod spontánní a
jeho píiny nejsou dosud pln objasnné. Existují nkteré
neovlivnitelné rizikové faktory, napíklad pedchozí pedasný porod,
afroamerická rasa, vk rodiky mén ne 18 a více ne 40 let, nízká
tlesná hmotnost, špatný socioekonomický status. Mezi ovlivnitelné
rizikové faktory patí pedevším kouení, zneuívání drog, krátký
interval mezi porody, chybjící prenatální pée, anémie a
další.
„Tento trend urit souvisí mimo jiné i s posouváním mateství do
vyššího fertilního vku, celkovým sníením plodnosti populace a
ohromným rozvojem asistované reprodukce. Sledujeme to v západním
svt a eská republika není výjimkou,“ konstatuje primá
Neonatologického oddlení
Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK, prof. MUDr.
Richard Plavka, CSc.
Zásadní je, aby se dostala rodika do specializovaného centra Pro
zdraví novorozenc a rodiek je zcela zásadní, aby byly pacientky s
poínajícím pedasným porodem, podle píslušného stáí thotenství,
transportovány
do perinatologického centra intenzivní nebo intermediární pée.
Vysoce specializovaných center intenzivní pée v perinatologii je v
R celkem dvanáct. Tím, které dlouhodob dosahuje nejlepších výsledk,
je neonatologické oddlení s jednotkou intenzivní a resuscitaní pée
(JIRP), je je souástí Perinatologického centra VFN a jedním ze tí
úsek naší Gynekologicko-porodnické kliniky.
V R se neustále zvyšuje poet pedasných porod, a to z pvodních 6
procent v roce 2002 na souasných 8,3 procenta. V ei absolutních
ísel to znamená, e v roce 2002 se pedasn narodilo 5567 dtí, zatímco
v roce 2014 u to bylo 9121 dtí. Asi 1,2 procenta ze všech
narozených dtí je dokonce extrémn nedonošených, tedy pijdou na svt
díve ne ve 28. týdnu thotenství. Tato ísla se neliší od západního
svta. Díky špikové péi porodník a specializovaných neonatologických
center mají tito novorozenci, tj. pedasn narozené dti, vysokou
šanci na normální ivot bez zdravotních komplikací.
• „Nedonošený novorozenec“ je podle definice WHO (World Health
Organization) kadý novorozenec, který se narodil díve ne ve 37.
dokoneném týdnu gestace (tj. 36 + 6 týdn a dn gestace a mén). V R
je to 8 % ze všech iv narozených dtí.
• „Novorozenec s nízkou porodní hmotností“ je kadý novorozence, bez
ohledu na délku thotenství, jeho porodní hmotnost pi narození je
menší ne 2500 g.
• „Velmi nedonošený novorozenec“ je podle definice WHO kadý
novorozenec, který se narodil díve ne ve 32. dokoneném týdnu
gestace (tj. 31 + 6 týdn a dn gestace a mén). Souástí této
kategorie jsou „extrémn nedonošení novorozenci“, tj. novorozenci
narození díve ne ve 28. týdnu (tj. 27 + 6 týdn a dn gestace a mén).
V R je to cca 1,2 % ze všech iv narozených dtí.
Novorozenci
1716
pro vaše zdraví
„Mimotlní membránová oxygenace (ECMO) se vyuívá pro krátkodobou
podporu u onemocnní, pi nich nejsou srdce a plíce schopné plnit
svou funkci a nereagují na bnou lébu, vetn lék a umlé plicní
ventilace,“ vysvtluje doc. MUDr. Jan Blohlávek, Ph.D., zástupce
pednosty kliniky, vedoucí léka koronární jednotky, II. interní
kliniky kardiologie a angiologie, VFN a 1. LF UK v Praze. Laicky
eeno: ivotní funkce – dýchání, srdce a krevní obh selhávají. Díky
systému ECMO je mono nahradit innost srdce a plic do doby, ne svoji
funkci obnoví nebo se nepistoupí k njakému jinému ešení. Je to v
zásad jednoduchá forma mimotlního obhu, který se jinak pouívá pi
operacích srdce. Me se vyuívat po dobu
nkolika dn a týdn.
„Kdy jde o lidské ivoty, tak Konto Bariéry neme zstat lhostejné.
Argumenty odborník z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze byly tak
pesvdivé, e jsme se bez váhání rozhodli sbírku vyhlásit a
zaštítit,“
Kritické selhání srdce nebo plic. Stav, který me znamenat konec.
Díky rychlému zásahu a péi odborník nemusí. Všeobecná fakultní
nemocnice v Praze vyuívá pro tento úel mimo jiné takzvanou mimotlní
membránovou oxygenaci (ECMO). Vytíenost tohoto pístroje je
obrovská, pro poteby nemocnice ji nedostaující. Konto Bariéry proto
vyhlásilo veejnou sbírku na další pístroj.
Konto Bariéry vyhlašuje veejnou sbírku na pístroj, který dokáe
doasn nahradit srdce a plíce
ECMO – vysoce invazivní metoda, pouívá se u pacient, u nich se
pedpokládá, e by bez náhrady selhávajících orgá- n nemli šanci
peít. Metoda známá ji nkolik desítek let, k její renesanci došlo v
souvislosti s nkolika epidemiemi tkých respiraních infekcí,
pedevším tkých forem chipky v letech 2009, 2010, 2011 a 2012. Le-
tošní epidemie je rovn tká, byla zaznamenána ada pípa- d kritických
plicních selhání, kdy byla tato metoda úspšn vyuita. Obdobn se
postupuje u pacient s tkým selháním srdce a pi srdení zástav. U
pacient s respiraním selháním jich peívá 60 a 70 procent, záleí na
jejich vku i typu onemocnní. U selhání srdce a pi zástav jsou vý-
sledky ponkud horší, peívá 30 a 50 procent nemocných. ECMO se dá
vyuít u všech vkových kategorií, vetn kriticky nemocných novorozen-
c. Šance na peití u tchto pípad bez pouití ECMO je maximáln 2
procenta pacient.
Konto Bariéry - Od roku 1992 stejní projekt Nadace Charty 77, je
první a dosud jedinou kontinuální sbírkou, které se více ne dvacet
let úastní desetiti- síce dárc. Svým pravidelným msíním píspvkem
pomáhají naplovat a financovat program Konta Bariéry. Díky nim
Konto Bariéry rozdlilo stovky milión korun a podpoilo tisíce
projekt na zlepšení ivota lidí s handi- capem a jejich plnohodnotné
zapojení do spolenosti. http://www.kontobariery.cz
Nový pístroj ECMO stojí 2 miliony korun. Pispt je moné na
transparentní úet Konta Bariéry 17 111 444 / 5500, variabilní
symbol 8888.
F o
Úspchy zdravotních sester naší nemocnice Ocenní Sestra roku je
tradiní a prestiní událostí, která je koncipována jako podkování
sestrám a ostatním nelékaským zdravotnickým pracovníkm za jejich
mimoádnou a zodpovdnou práci. Titul Sestra roku je pak udlován ve
dvou kategoriích – Sestra v pímé ošetovatelské péi a Management a
vzdlávání. Obecnou podmínkou úasti v souti je splnní hlavního
kritéria soute, kterým je nadstandardní pístup pi zvládání nároných
situací a vykonání výjimeného inu v kadodenní ošetovatelské praxi
nebo intenzivní innost smující ke zkvalitování vzdlávacího
systému.
V letošním 18. roníku soute, v kategorii Sestra v managementu a
vzdlávání, zvítzila paní Hana Rittsteinová, emeritní vrchní sestra
naší Gynekologicko-porodnické kliniky U Apolináe. V jejím
medailonku se dozvídáme: „Hana Rittsteinová vnovala celý svj
profesní ivot nelehké práci na Gynekologicko- -porodnické klinice
Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V pozicích porodní
asistentky, úsekové sestry a vrchní sestry, které postupn
zastávala, ovlivnila nkolik generací zdravotnických pracovník. Je
výjimenou osobností, která do naší profese vloila své srdce. Její
poctivost, mimoádná profesionalita, obtavost, pracovitost a
osobnost po dobu nkolika dekád spoluutváela charakter dnešní
Gynekologicko- -porodnické kliniky u sv. Apolináe jako špikového
pracovišt s lidskou tváí. Je spoluautorkou úasné myšlenky Dne
nedonošených dtí, kdy v roce 2002 na zahrad porodnice zorganizovala
první setkání dtí
narozených s extrémn nízkou porodní hmotností, jejich rodi, pátel a
zdravotnického personálu. Uvdomila si, jak mocná psychická podpora
a motivace nejen pro jejich rodie, ale i pro ošetující personál
bude monost tyto dti pozorovat, jak ze svého handicapu vyrstají.
Dnes se taková setkání konají kadoron po celé R. Hana Rittsteinová
je profesionálem, rádcem, posluchaem, ochranitelkou a jistotou.
Dokáe podret a dát šanci lidem, které ostatní u zatratí, umí je
motivovat k práci a udret je na klinice. Její empatie je tém
bezbehá, nikoho neodsuzuje. A to je dnes velmi vzácný dar.“
Není to ovšem jediné ocenní, které získaly naše zdravotní sestry –
naopak, bodují na všech frontách!
Na zaátku bezna se na ofín uskutenil 9. reprezentaní ples
zdravotních sester Sestry na sál! Hlavním „tahákem“ bylo strhující
finále 8. roníku soute Sestra sympatie 2017. A tam se na tetím míst
umístila paní Mgr. Michaela Navrátilová z koronární jednotky III.
interní kliniky VFN.
A konen, v polovin bezna se opt na ofín konal reprezentaní Ples
sester, který v letošním roce podpoila spolenost LINET jako sponzor
hlavní ceny pro královnu plesu. Nejkrásnjší a nejsympatitjší
sestika získá pro svoje oddlení moderní lko Eleganza 2 s aktivní
antidekubitní matrací v hodnot 100 000 K. A onou královnou plesu se
stala paní Mgr. Veronika Hauerová, vrchní laborantka Ústavu lékaské
biochemie a laboratorní diagnostiky VFN.
1918
sestry v akci
Hormony štstí vyplavou vdycky a je to velká paráda! Porodnictví
jako téma je neskuten ivelné. Je to otázka emocí. Pi porodu jsou
emoce velmi ivé, otevené, intenzivní… A se stejnými city a láskou
popisují svou profesi porodní asistentky: Monika Nechybová a
Kristýna Matulová. Nevili byste, e jde o jejich první místo. U
skoro dvacet let…
Sem k Apolinái pišly ob hned po škole, zaalo to praxí na vyšší
zdravotnické škole a láska vydrela dodnes. Dvacet let se vnují
profesi porodních asistentek a vztah je ím dál silnjší… Baví je
všechno, rády se vnují mezilidským vztahm. Po chvíli rozhovoru jsem
ztratila pehled, která vlastn mluví. Jedno tlo, jedna duše.
Navzájem se doplují, lidsky i profesn. „Rodiky se na nás doslova
naváou. Pak nesmle pi porodu, kdy se stídá smna, poprosí, jestli s
nimi nezstaneme. Tch hodin, co jsme takhle zstaly… To nespoítáme.
Teba klasická situace,“ vzpomíná Monika, „vdla jsem, e paní
neporodí v 7.10, kdy mi koní denní sluba, ale a o plnoci.“ A mj
manel íká: „Ty jako nepijdeš dneska dom?“ A já: „Ne, já jsem to té
paní slíbila.“ „A meš mi íct, pro?“ Otázka, na kterou není odpov.
„Dodnes jí hlídám dít. Holice je u sedm let a íká mi: ,Mony, kdy
máma není doma, vdycky m hlídáš ty. Víš pro? Máma íkala, e jsi m
porodila.‘ A pitom na zaátku to byla úpln cizí ena. Bhem dvanácti
hodin se stala kamarádkou, kterou nemete opustit. To je píbh, co?
Takových samozejm není mnoho, máte teba dva, ti, pt za dvacet let.
Ale jsou.“
Kdy se dobe lodí laso Monika: „Poznáme, e to bude fungovat. eknete
fór navíc. Vtu. A druhý chytí laso. My dv jsme takové kecky… Kdy se
rodika nechytí, tak si íkám, e nepochodím. Nkdy si chce ena proít
porod
po svém. Je teba naslouchat a dát prostor. Kadý má právo, pokud to
zdravotní stav dovolí, proít píchod dítte na svt tak, jak si peje.
Samozejm s ohledem na podmínky a zdraví obou. A je to jakkoli, na
konci jsi máma. Hormony štstí vyplavou. Je to zvláštní a nádherné.
Pokadé zázrak.“
U Moniky impulz, u Kristýny zdravotnická tradice v rodin Monika
nemá zdravotnické koeny.
Pišlo to impulzivn, náhodou. Stail inzerát na nástnce v gymnáziu.
Tolik píbh Moniky: „V rodin nemáme ádnou tradici. Ale kdy porodíte
jedno dít, deset, pt set, zjistíte, e vás to baví poád stejn.
Kristýna má babiku, tetu i sestru zdravotními sestikami a k profesi
dodává: „Kdy se sama stanete mámou, máte k téhle práci zase trochu
jiný vztah.“
Porod bolí, ale kdy to jde, dokáeme ulevit Je pravda, e porod bolí,
ale jak si to lovk v hlav pebere, tak to má. Metod na ulehení je
spousta. Kadá ena si zaslouí porod, jaký chce, shodují se ob. Na
zaátku si s rodikami popovídáme, jakou mají pedstavu, a kdy nám
eknou, e chtjí porodit bez medikament, bez úlevy, jasn, zkusíme to.
V pípad, e porod nepostupuje tak, jak by ml, zvolíme jinou cestu.
Poradíme, e epidurál by byl skvlý, e známe metody, jak zmírnit
bolest. V té dob u máme navázaný vztah a jde to ešit operativn. I o
tom je porodnictví.
Porodnice všude kolem, ale mnit nechci Kristýna: „Na praxi jsem
byla tady, pak jsem nastoupila jinam, protoe U Apolináe zrovna
nebylo místo. Naštstí po dvou týdnech jsem se zeptala znova a vyšlo
to.“ Monika: „Já jsem mohla pracovat na Kladn. Nastoupila jsem a
jeden léka mi pi první slub ekl: „Jste mladá holka a musíte poznat
svt.“ Vydsilo m to, do té doby jsem byla v Praze maximáln se
podívat na orloj. Dal mi plánek a popsal cestu sem. Tak jsem šla.
Mám porodnice všude okolo, a dojídím tak daleko… Je to srdení
záleitost, a kdy se vám tady narodí i vlastní dti…“
Kliniky nejsou vdycky rodina, jsme výjimka Monika: „Mám ti syny a
všechny jsem je tady porodila. S profesorem Hájkem, obas se musel
pevlékat
F o
sestry v akci
z pyama, ale vdycky pijel. ekl, e kdy porodil jedno, tak porodí
všechny moje dti. A nedal najevo, e je nevyspalý, e se mu to
nehodí. Chválil m, jak jsem bájená, i kdy jsem si obas zanadávala.
To je to navíc. Bonus. Není vbec pravidlem, e by kliniky byly jako
rodina. Nechápu, ím to je, je nás tu ticet a všichni spolu dríme.
Zavoláte o plnoci, kdy je krize, nemoc, a vdycky se najde nkdo, kdo
za vás vezme slubu, pome.“
Kdy jsem to zaila na vlastní ki, pochopila jsem, e nic nevím
Monika: „Prvorodika neví, do eho jde. Sama jsem a s první poádnou
kontrakcí pochopila, e nevím vbec nic. Od té doby se mi daleko líp
rodikám pomáhá. Kadá ena, která má pochybnost a slyší, e máte ti
dti, se uklidní. To je mj bonus. eny naše návrhy pijímají úpln
jinak.“ Kristýna: „Rodika nastavená na pirozený porod nedokáe s
bolestí ít ti dny. Není
prohra, kdy ekne, e u neme. Od toho jsme my, abychom ulevily,
vysvtlily jí, e neselhala. Naopak, po hodin úlevy s epidurálem má
ona sama pocit, e se vrátila z lázní. Je najednou jiná. Plná
energie, chce tlait, porodit. lovk se nesmí stydt zmnit
názor.“
Alternativa bez zbyteného rizika Monika: „Za tch dvacet let se hodn
zmnilo. Meme rodit alternativn, bez medikace. Maminkám to umoníme,
ale do „urité míry“. Kdy porod postupuje fyziologicky bez
komplikací, tak maminky mohou rodit bez medikace. Na boku, na všech
tyech, jak jim to je píjemné. Na píjmu s nimi všechno proberete,
ale situace se me zmnit z minuty na minutu. Alternativa je super,
ale kdy porod probíhá ukázkov. Nás tady baví jistota: ARO na dosah,
neonatologie, šikovní lékai, zázemí. Víte, e kdy se pestane dait,
porod nepostupuje, miminku se nedaí, je veliká návaznost, rychle se
najde pomoc. Nikdy
nejdete dom s erným svdomím, e jste nco zanedbala. Kadý pomáhá
kadému.“
Porodní bába zvládne leccos a doktoi to vdí Monika: „Máme jejich
dvru, to je skvlý pocit. Spoustu vcí meme dlat bez léka, ale vdycky
má doktor poslední slovo.“ Kristýna: „Vdí, e se na nás mohou
spolehnout, zvláš ti mladí, zaínající. Jsme jejich jistota.“
Rukama nám prošly desítky a desítky miminek Kristýna: „Mému prvnímu
dítku bude sedmnáct, take u sedmnáct let rodím dti. Myslím, e jsem
jich porodila stovky. Nedokáu to seíst.“ Monika: „Mladé holky
strašn chtjí rodit a mají krásný pocit, kdy porodí miminko. A ím
jste starší, tím víc zjišujete, e nejtší na porodnickém oboru je,
dostat paní k porodu. Kdy vidíte hlaviku a na hrázi, je jasné, e
jste vyhrála. Vítzství je, kdy vám rodika ekne: „Vy m musíte dret
vza ruku.“ Máte dvru, ta nikdy nekoní.
Monika Nechybová i Kristýna Matulová se úastní pilotního inovaního
kurzu, jeho odborným garantem je profesor MUDr. Zdenk Hájek, DrSc.
Díky jeho absolvování získají vtší kompetence a ví, e se posunou
profesn výš. Kurz na Gynekologicko-porodnické klinice navštvuje
šest vybraných porodních asistentek s praxí delší pti let. Probíhá
tak, e ve vlastním volnu docházejí na kliniku ke studiu
jednotlivých modul (probíraly napíklad hodnocení kardiotokografu,
porodnických operací, šití porodního poranní). V dubnu by mly
všechny kurz zakonit poslední zkouškou.
2120
Kdy jsem v devatenácti, hned po maturit, nastoupila na své první
místo, bylo to tady v nemocnici, v onkogyne- kologickém centru na
Gynekologicko-porodnické klinice U Apolináe. Velkou ást pacient na
tomto oddlení tvoí eny po velice nároných operacích, mají vývody z
tenkého i tlustého steva, z moového ústrojí, a o ty jsem se musela
já i moje kolegyn postarat. Nebylo zbytí. Na oddlení sice docházely
sestry z I. chirurgické kliniky, ale ty nebyly dostupné dvacet tyi
hodin denn. Bylo mi jich líto, jak neustále pebíhaly z oddlení na
oddlení. Potebných pacientek hodn, sester málo. V tom se situace,
bohuel, nemní ani dnes… V meziase, kdy nebyla k mání stomická
sestra z chirurgie, jsme se staraly my, sestry z gynekologie. Moc
jsme to neumly, ale musely jsme si poradit. Zaala jsem se v oboru
vzdlávat. Postupn jsem se nauila pacientky vybavit správnými
stomickými pomckami, vyškolit je, jak si vývod i ránu správn ošetit
a jakým zpsobem jim poskytnout co nejvtší psychickou
podporu. Hojení ran m bavilo u od stední školy, a proto jsem byla
opravdu ráda, e mám monost se této problematice vnovat. Kombinace -
hojení ran a stomie bylo top. Vrchní sestra kliniky si všimla mého
zájmu a pihlásila m do certifikovaného stomického kurzu, ve kterém
pednášely kolegyn z chirurgie. A kruh se zaal uzavírat. Zaškolily
m, ím dál víc jsme spolupracovaly, a nakonec jsem pestoupila sem na
IV. oddlení I. chirurgické kliniky.
Vztah s pacientem je totální obnaení tla i duše Kdy pijímáme na
oddlení pacienta, léka mu vdy peliv vysvtlí, jakou má diagnózu a v
souvislosti s touto diagnózou bu pímo nutnost zaloení stomie, nebo
monost zaloení stomie. Zaloení stomie patí mezi velké, ivot
zachraující výkony nebo výkony, které vedou k prodlouení délky
ivota. Proto v nkterých pípadech léka neme urit dopedu, zda bude
muset být stomie zaloena, ale rozhodnout se musí
Hojení ran m bavilo u na stední zdravotnické škole
Peovala u tém o 1500 stomik, tedy pacient, kteí mají proveden
doasný nebo trvalý vývod dutého orgánu (nejastji steva nebo moového
mchýe) na povrch tla. Tato nová skutenost nepochybn výrazn zasahuje
do kadodenního ivota pacient, nese s sebou velké zmny jejich
ivotního stylu a me také pro kadého pacienta znamenat velkou
psychickou zát. Aby svým pacientm co nejvíce pomohla, neustále
hledá nové cesty a zpsoby, jak jim ulevit a usnadnit ivot. Kvli
nepetritému rozvoji moderní medicíny sleduje novinky v tomto oboru,
vzdlává se, ale zárove ona i celý její tým musí znát
i starší zpsoby ošetování stomií. Specializovaná profese
stomasester byla zavedena teprve v 80. letech minulého století, kdy
zaalo být zejmé, e stomici sice potebují pomcky, ale e je nutné
také vypracovat komplexní systém pée a realizovat ho. V souasné dob
se tato profese rychle vyvíjí. Jak sama íká: „Dív jsem mla v mobilu
fotky chlap, te tam mám uloeny snímky ran v rzných stadiích léby a
obrázky nových stomických pomcek…“ O své práci a pacientech mluví
tak, e kadý hned pochopí, kdo a co tvoí podstatnou ást jejího
ivota: Veronika Truhláová, staniní sestra na 1. chirurgické klinice
VFN.
a na operaním sále bhem výkonu. Kadý nemocný tomu v té chvíli
rozumí, kadý vše chápe. Úpln jiná je ale skutenost. Pacient se
probudí z narkózy a zjistí, e vývod skuten má. Pichází šok. Úspch
celého zákroku závisí pedevším na psychické pohod pacienta. Proto
je naším velkým, moná nejvtším a nejtším, úkolem navázat s nemocným
co nejbliší kontakt – intimní zónu, která je mnohdy (obrazn eeno)
intimnjší ne s vlastním partnerem.
Nikdo si nedokáe pedstavit, jaké to je, kdy odstraníte obvaz a
stomickou pomcku, pod kterou se objeví stevo, vyvedené na povrch
dutiny bišní. V tu chvíli má kadý nemocný pocit, e se mu zhroutil
svt. A to je ten okamik, kdy se na jedné stran snaíme pacientovi
pomoci pijmout sebe sama a na stran druhé hledáme vhodný systém
ošetení – tu správnou stomickou pomcku, která bude práv jemu
vyhovovat a postupn mu pome vrátit se do ivota. Jedno bez druhého
nejde.
Kadý krek je úspch… Bezprostedn po operaci a prvotním šoku, zaneme
pacienty uit, jak se o sebe a své pomcky starat. Pri- oritou pro
nás je, aby celý proces nemocný zvládl sám. ím víc mají pacienti
informací nejen o tom, jak se mají o stomii starat, ale také na
koho se obrátit, kam zavolat v pípad, e potebují poradit, tím mí
panikaí a tím
vtší je šance na úspch. Aby to pacienti zvládli, je dleité, aby se
nebáli, aby byli zruní, pohotoví, udreli systém v ruce. Pi
propouštní musí být kadý pacient vybaven pomckami a informacemi.
Naším hlavním úkolem je získat pacienta ke spolupráci ji ped
operaním výkonem a poskytovat mu dlouhodobou emocionální podporu.
Následnou péi nabízíme všem, ale kdy nkdo bydlí 450 kilometr
daleko, dojídt kadý týden na kontroly je tém nereálné. V eské
republice existuje naštstí multioborová spolupráce – stomické
sestry v míst bydlišt, domácí pée, sociální pracovnice,
nutricionisti, kteí dbají na zpsob stravování
stomik. Ale… Ne všechny sestry mají zkušenosti s ošetováním stomií,
a proto se neumjí o pacienta s vývodem správn postarat. Stomických
sester je nedostatek a komplikací u stomik mnoho. Jen málokdy jsem
mla stomika bez komplikací, objevují se u 85–90 % pípad. Pomcek je
na trhu celá ada, kadému pacientovi vyhovuje jiný systém. Aby byla
stomická sestra schopna vybrat správnou vyhovující pomcku, aby byla
schopna stomii správn ošetit a správn pracovat s pacientem, je
nutné si neustále doplovat vdomosti, a to jde pi bném úvazku sestry
velice obtín.
Není stomika, který by zvládl ošetení napoprvé Z psychologického
hlediska pacienti procházejí nkolika fázemi proívání emocí: šok,
skutený proitek nemoci a smíení. Velmi dleité je rozeznat, ve které
fázi se pacient práv nachází. Kadý se zhroutí. Není stomika, jemu
by se to nestalo. Vdycky je to individuální a podle toho s ním
pracujeme. Mla jsem pacienta, který o sebe odmítal peovat, stejn
tak manelka. Argumentovali, e se má starat domácí pée. Ta má ale
smlouvu s pojišovnami jen na ti návštvy denn. Co tedy zbývající as
mezi jednotlivými návštvami? Nakonec to zkusili. Paní to zpoátku
vbec nezvládla. Pišla druhý den a péi odmítla. Upozornila jsem ji,
e tedy budeme muset manela umístit do léebny dlouhodob nemocných.
Dneska jsou doma, v pohod, kadý se nauil nco a spolen to
zvládají.
ivot se stomií nekoní, ale pacient musí sám chtít Píbh máme za ta
léta spousty. Vzpomínám na mue, který z pozice top manaera, bez nho
se neobešlo ádné rozhodnutí ve firm, byl náhle pacient s vývodem.
Rodina ho zavrhla, manelka opustila, prodlal dalších šest operací…
Nevzdal to, manelka se k nmu vrátila. Dnes jsou dle jeho slov
šastnjší ne ped 25 lety. ivot stomií nekoní. Jen se s ní musíte
nauit ít. A to m práv na práci baví: Na zaátku jste jako Komenský –
dáváte úkoly, uíte, vysvtlujete. Pak zavolá pacient a ekne: „Mla
jste pravdu, zvládl jsem si ošetit vývod za pt minut.“ To je
nejhezí.
F o
2322
téma
Uveitida je vzácné, zrak ohroující oní onemocnní. Jde o nitrooní
zánt, který postihuje duhovku, asnaté tlísko, cévnatku (tedy
prostední vrstvu stny oka, která zásobuje cévami ostatní jeho
ásti). Zánt se me rozšíit i na pilehlé struktury (rohovku, sítnici
i skléru). Uveitidu nejastji diagnostikujeme u osob mezi 20. a 50.
rokem ivota, ale me se projevit i v raném dtství i séniu.
Pedpokládáme, e v eské republice je 6000–8000 pacient s nitrooními
zánty.
Uveitidy – nitrooní zánty Centrum pro diagnostiku a lébu uveitid je
specializovaná ambulance pi Oní klinice Všeobecné fakultní
nemocnice v Praze a 1. lékaské fakulty Univerzity Karlovy. Její
poátek se datuje na konec 80. let, kdy na tehdejší 1. oní klinice
vznikla ambulance pro uveitidy, která se zaala systematicky zabývat
nitrooními zánty. Postupn se stala nejvtším zaízením svého druhu v
naší republice. Za rok vyšetíme kolem 950 pacient. Ron pibývá v
prmru 250 nových pípad. Piem piblin 75 % pacient dále sledujeme a
léíme. Zbytek nemocných je k nám odeslán v rámci superkonziliárního
vyšetení z jiných pracoviš. Vedle pée o pacienty se vnujeme
lektorské innosti nejen pro kolegy v eské republice, ale
pipravujeme i semináe a kurzy pro zahraniní specialisty.
Rozdlení podle píiny pedjímá i zpsob léby: infekní a neinfekní
uveitida. Je-li prokázáno infekní agens, pak je pacient léen
kauzáln. U neinfekních uveitid je píina neznámá. Pedpokládá se
autoimunitní zánt. Piblin ve 25 % je tento typ uveitidy spojen se
systémovou chorobou (nap. sarkoidóza, roztroušená skleróza
mozkomíšní, ankylozující spondylartritida apod.). Uveitida probíhá
bu akutn nebo chronicky; piem hranicí jsou ti msíce aktivity i
recidiva do tí msíc po vysazení terapie.
Zvláštní skupinou onemocnní jsou tzv. uveální maskující syndromy.
Oní projevy v tchto pípadech odpovídají známkám uveitidy. Jedná se
však o nezántlivé
afekce. Dlíme je na benigní (nap. cévní anomálie) a maligní (nap.
lymfom, leukemie), které mohou krom devastace oní tkán ohrozit
pacienta i na ivot.
V pípad pedních uveitid (zánt duhovky) pacienta k onímu lékai
vtšinou u akutních forem pivede bolest, zarudnutí oka a pípadn
pokles vidní. U chronických pedních uveitid me být oko nebolestivé
a zevn klidné. Hlavním projevem je zhoršené vidní. Pokles visu bývá
i nejastjším symptomem pi postiení zadních ástí oka (intermediální,
zadní a panuveitida). Pacient té me udávat pohybující se zákaly v
oku i fixní výpadky nebo deformace obrazu. Pokud je u tchto uveitid
bolest, bývá vtšinou tupá.
téma
Zadní uveitida – tzv. vnitní tekovitá choroidopatie (PIC)
Tký pípad chronické pední uveitidy s komplikacemi – zonulární
keratopatie, zadní synechie, pupilární membrána, sekundární glaukom
s iridotomiemi, stav po operaci katarakty
Tká granulomatózní idiopatická panuveitida se špekovitými
precipitáty na endotelu rohovky
Téma pipravila: as. MUDr. Michaela