Dietní režim při chronické

renální insufi cienci

L É Č B A K E T O A N A L O G Y

Co je chronická renální insufi cience?Je to stav snížené funkce ledvin, který se projevuje zvýšenými hodnotami (zadržováním) dusíkatých látek v krvi, které již

ledviny nemohou vyloučit, ale také poruchami v minerálovém

a vodním hospodářství.

Vývoj renální insufi cience mohou podporovat přidružené me- tabolické poruchy cukrů, tuků a minerálů: vápníku (Ca), fosfo-

ru (P), sodíku (Na) a draslíku (K).

Jak můžete zpomalit vývoj renální insufi cience?Dodržujte dietu se sníženým příjmem bílkovin. Omezujte biologicky méně hodnotné bílkoviny (mouku, mouč- né výrobky, pečivo, chléb atd.) a upřednostňujte plnohodnotné

bílkoviny (maso, vejce, brambory, mléčné výrobky).

Nahrazujte nepostradatelné aminokyseliny jejich ketoanalogy, které neobsahují dusík – dietetikum Ketosteril®.

Zajištěním dostatečného přísunu energie omezujte odbourávání tělesných bílkovin.

Co je Ketosteril®?Působí ve smyslu prevence i léčby poškození ledvin vzniklých na základě nedostatečného metabolismu bílkovin při součas-

ném doporučeném množství bílkovin v potravě.

Pomáhá udržet pacienta v dobrém nutričním stavu, snižuje tvorbu urey a hladinu fosforečnanů v krvi.

Velikost dávky a jeho konzumaci v průběhu jídla doporučuje a předepisuje lékař dle funkce ledvin, nutričního stavu, tělesné

hmotnosti a podle doporučeného množství bílkovin v dietě.

Otázky a odpovědi

Dieta s postupným snižováním příjmu bílkovin je součástí léčebného postu-

pu pro zpomalení poklesu funkce ledvin a úpravy metabolických poruch ne-

mocných. Při jejím podávání musíme nemocné i příjem potravy kontrolovat,

abychom se vyvarovali vzniku malnutrice (podvýživy).

Strava by měla být harmonicky složená, šetřící, s omezením soli, pestrá a roz-

dělená do několika denních dávek.

Úpravu stravy provádíme tak, aby pokrm byl dobře stravitelný, aby byly

zachovány jeho biologické vlastnosti a aby žádoucím způsobem ovlivňoval

smyslové vlastnosti – chuť, vůni, vzhled. To provádíme vhodným technolo-

gickým postupem – vařením, pečením, dušením, smažením ap.

Doporučovaný přívod energií je od 126–146 kJ/kg tělesné hmotnosti

(dále TH)/den (30–35 kcal/kg TH/den).

Energii přijímáme ve formě živin – sacharidů, tuků, bílkovin.

Upřednostňujeme plnohodnotné živočišné bílkoviny v menších dáv-

kách (maso, mléčné výrobky, vejce, ryby, drůbež), neboť obsahují základ-

ní amino kyseliny ve správném množství a poměru. (Aminokyseliny jsou

základní jednotkou pro výstavbu proteinů). Z celkového spotřebovaného

Základní charakteristika nízkobílkovinné diety

množství bílkovin za den by měly být zastoupeny živočišné bílkoviny při-

bližně z 1/2 až z 2/3. Zbylou část tvoří méně vhodné rostlinné bílkoviny

(zelenina, ovoce, luštěniny, obiloviny, mouka).

Lze zaměňovat neplnohodnotné bílkoviny za nízkobílkovinné – bezlepkové

potraviny (např. místo mouky použít bramborový či kukuřičný škrob (sola-

myl či maizena).

Při nedostatečném příjmu plnohodnotných bílkovin je možné zvolit

bílkovinný doplněk stravy – ve formě sypké (Protifar), tekuté – sipping

( Fresubin) nebo ve formě tablet základních aminokyselin a jejich keto-

analog – Ketosteril®.

Výhody nízkobílkovinných potravin jsou v nízkém obsahu neplnohodnot-

ných bílkovin s vysokou energetickou hodnotu (např. bezlepkový chléb a pe-

čivo, palačinky, moučníky, bezlepkové těstoviny a další). Tyto potraviny si

můžete připravit doma ze směsí nebo si je zakoupit hotové v prodejnách se

zdravou výživou nebo v supermarketech.

Do diety lze zařadit i menší množství sacharidů, abychom zajistili její

energetickou hodnotu (tvrdé bonbony, turecký med bez ořechů , želé, džem,

bílý cukr, med).

Sacharidy jsou obsaženy nejen ve sladkostech, ale i v ovoci, mléku, mléčných

výrobcích.

Součástí jídelníčku by mělo být i pečivo, chléb, brambory, těstoviny, rýže

i moučníky připravené z nízkobílkovinné mouky nebo moučníky s nižším

obsahem bílkovin jako cenným zdrojem energie.

Velmi častou komplikací u selhání funkce ledvin je porucha sacharidového

metabolismu, a proto jsou upřednostňovány složené cukry (polysachari-

dy), které jsou obsaženy v bramborách, rýži, těstovinách (včetně nízko-

bílkovinných a rýžových), celozrnném pečivu, chlebu, bílém pečivu apod.

Spotřebované množství sacharidů u diabetiků je podřizováno glukózové

toleranci – 225, 275, 325 g.

Výběr těchto potravin by měl zohledňovat i obsah fosforu a draslíku.

Při nedostatečném příjmu sacharidů je možné přidat do pokrmů energetický

doplněk stravy maltodextrin (např. Fantomalt).

Do diety zařazujeme i tuky, protože mají nejvyšší energetickou hodnotu.

Zvyšují denní energetický příjem. Pokrmy jsou chutnější, stravitelnější, do-

dávají větší pocit sytosti, vstřebávají vitaminy (A, D, E, K), hrají důležitou roli

při termoregulaci.

Rostlinné tuky a oleje obsahují vysoce cenné nenasycené mastné kyseliny,

proto je upřednostňujeme před živočišnými. Živočišné tuky (máslo, sádlo,

lůj, slanina, tučné maso, sýry, smetanové jogurty, šlehačka atd.) obsahují cho-

lesterol a nasycené mastné kyseliny, proto je v kuchyni využíváme v menším

množství, a to jak za studena (např. do slaných i sladkých pomazánek), tak

i po tepelné úpravě. Denní příjem tuků by měl být do 1 g/kg TH/den.

Snažíme se také o zvýšení příjmu vlákniny ve formě ovoce, zeleniny, celozrn-

ného pečiva a tmavého chleba, neboť vláknina příznivě ovlivňuje peristaltiku

(vyprazdňování) střev a zároveň reguluje hladinu cholesterolu i cukru v krvi.

U výběru potravin zohledňujeme i množství draslíku a fosforu v nich

obsažených.

Pestrost stravy a chutnost vyvažujeme čerstvým kořením, bylinkami a natě-

mi. Vybíráme výrobky s nižším obsahem soli. Snažíme se zvýšit příjem vita-

minu C a kyseliny listové pomocí ovoce, zeleniny, bylinek a ovocných šťáv.

Dieta nízkobílkovinná je indikována od stadia CKD 2–3 v závislosti na chronickém stavu nemocných

CKD 2–3 Dieta při snížení ledvinové funkce

(sérový kreatinin 150 až 250 μmol/l)

příjem bílkovin je 0,8 g/kg TH/den (50 % tvoří plnohodnotné bílkoviny

a 50 % neplnohodnotné bílkoviny)

energetická hodnota diety je 126–146 kJ/kg TH/den (30–35 kcal/kgTH/den)

příjem sacharidů 45–65 % z energie na den, u diabetické nefropatie je

příjem sacharidů odvislý od glukózové tolerance pacienta

příjem tuků 20–35 % na den

poměr nenasycených a nasycených mastných kyselin by měl být 2:1

příjem vlákniny v ovoci, zelenině, celozrnném pečivu až do 30 g/den

příjem tekutin volný podle diurézy a tělesné hmotnosti

cholesterol do 300 mg/den

příjem sodíku je volný, omezení při otocích, hypertenzi (úprava podle

sodíkové bilance, resp. ztrát sodíku do moči)

příjem fosforu do 1,2 g

příjem denní dávky vitaminů je shodný s denním příjmem u zdravé

populace

doplňky výživy, Ketosteril® přidat při nedostačujícím příjmu plnohod-

notných bílkovin

příjem bílkovin vždy doplňujeme o množství bílkovin ztracených v moči

(proteinurie)

Jaká jsou dietní opatření u renRenální postižení ve smyslu snížení renálních funkcí se dělí do pěti stádií (Chronic Kidney Disease – CKD stádia 1–5)

álního onemocnění?

Příklad jídelníčku:(dieta s příjmem bílkovin 0,8 g/kg TH/den při TH 70 kg)

1. den

Snídaně:200 ml černého čaje ■

100 g chleba ■

25 g vajec ■

15 g tuku ■

15 g cukru ■

Přesnídávka:150 g horkých malin se šlehačkou ■

200 ml čaje ■

10 g cukru ■

Oběd:polévka zeleninová ■

s nízkobílkovinnými nudlemi

10 g másla ■

70 g citronového kuřecího stehýnka ■

(kuřecí stehno, citron, 1 lžíce medu,

1 stroužek česneku, 2 lžíce oleje, 10 g másla,

sůl, pepř, muškátový ořech)

90 g pažitkové rýže ■

100 g mandarinkového kompotu ■

s karamelem

250 ml vody se sirupem ■

Svačina:250 ml smetanové káva ■

20 g cukru ■

1 celozrnný rohlík ■

10 g másla ■

Večeře:50 g vepřového masa na mrkvi ■

250 g opečených brambor ■

šípkový čaj s cukrem ■

Složení kJ kcal B (g) T (g) S (g) K (mg) P (mg) Ca (mg)

Snídaně 1 897,6 453,2 10,1 17,9 61,6 269,2 341,2 64,1

Přesnídávka 1 419,3 339,0 7,0 9,8 60,8 177,6 43,5 46,5

Oběd 3 563,1 651,0 17,5 35,7 112,8 341,8 200,3 59,0

Svačina 1 245,4 297,5 6,6 13,6 37,9 251,0 130,0 27,0

Večeře 2 422,3 578,5 15,6 25,2 74,3 1 135,4 202,4 65,3

Celkem 10 548,0 2 319,2 56,8 102,2 347,4 1 997,4 917,4 261,9

Snídaně:200 ml bílé kávy ■

2 ks pečiva ■

15 g másla ■

30 g medu ■

Přesnídávka:100 g hroznového vína ■

Oběd:200 g jarní polévky ■

250 g obalovaného květáku ■

250 g bramborové kaše ■

10 g másla ■

100 g okurkového salátu ■

200 ml čaje ■

10 g cukru ■

Svačina:100 ml ovocného jogurtu ■

Večeře:70 g pomazánky z telecího masa ■

100 g chleba ■

100 g paprik ■

200 ml ovocného čaje ■

20 g cukru ■

Večeře II:40 g lineckých koleček ■

200 ml čaje ■

10 g cukru ■

Složení kJ kcal B (g) T (g) S (g) K (mg) P (mg) Ca (mg)

Snídaně 2 153,9 563,1 11,3 20,2 73,3 269,7 110,7 42,5

Přesnídávka 293,0 70,0 0,7 0,3 15,1 190,0 20,0 18,0

Oběd 3 271,6 781,4 18,9 35,5 92,9 1348,0 285,9 116,7

Svačina 646,8 154,5 5,9 3,9 23,2 217,5 142,5 187,5

Večeře 2 287,0 546,4 15,8 21,0 72,7 481,4 233,8 37,0

Večeře II 1 019,1 243,4 1,6 9,7 34,2 21,2 43,0 29,6

Celkem 9 671,4 2358,8 54,2 90,6 311,4 2527,8 835,9 431,3

Příklad jídelníčku:(dieta s příjmem bílkovin 0,8 g/kg TH/den při TH 70 kg)

2. den

Úskalí diety:

Strava špatně rozvržena. Příjem energie zvýšen v odpoledních a ve-

černích hodinách. Vynechání snídaní a přesnídávek.

Nedostačující pitný režim a špatným výběr tekutin. Upřednostňová-

ní kofeinových, instantních a hodně mineralizovaných nápojů.

V jídelníčku více zastoupeny rostlinné bílkoviny ve formě pečiva

či příkrmů před živočišnými bílkovinami.

Vynechání ovoce a zeleniny.

Upřednostnění slaných pokrmů, pochutin, polotovarů.

Nevhodný výběr slaných, tučných a tavených sýrů před čerstvými

kvalitními sýry.

Častější zastoupení potravin a pokrmů z restauračních zařízeních,

rychlého občerstvení.

Do pokrmů používány instantní zahušťovadla, instantní jíšky,

instantní kaše atd.

Zvýšený příjem soli. Pokrmy jsou dochucovány nejen solí, ale i in-

stantním kořením (maggi), míchanými kořenícími směsi, sójovou

omáčkou apod.

Snídaně:250 ml tekutin – čaj se smetanou nebo bílá káva, ovocné čaje, černý čaj ■

10 g cukru (dia bez cukru, umělá sladidla) nebo 30 g medu, džemu ■

70 g chleba – bílé pečivo, toustový chléb, nízkobílkovinné pečivo, vodové pečivo, dalamánek, ■

celozrnné pečivo

20 g rostlinného tuku nebo másla – Flora, Rama, Rama máslová, Perla atd. ■

25 g šunky nebo pomazánky, debrecínky, sýrů (tavené, smetanové, tvrdé, čerstvé, přírodní), ■

vejce, džemu, medu, masa atd.

Přesnídávka:150 g ovoce nebo 200 g zeleniny (při omezení draslíku vybíráme ovoce podle jeho složení) ■

50 g nízkobílkovinných sušenek, pečiva nebo chleba ■

15 g rostlinného tuku nebo másla ■

200 ml tekutin ■

10 g cukru (dia – umělá sladidla) ■

Oběd:45 g masa (hovězí, vepřové, telecí, kuřecí, ryby, šunka, králík) nebo vajec ■

25 g řepkového nebo slunečnicového oleje, másla, rostlinného tuku, sádla ■

a slaniny na dochucení

7 g mouky, zahušťovadla (škrob, maizena, nízkobílkovinné těstoviny), zavářky ■

200 g zeleniny nebo 150 g ovoce, kompotu ■

Příkrm:250 g brambor ■

100 g nízkobílkovinného chleba ■

200 g čínských nudlí ■

150 g rýže ■

150 g bramborového knedlíku ■

230 g bramborové kaše ■

200 g nízkobílkovinných těstovin ■

70 g chleba nebo 100 g nízkobílkovinného chleba ■

15 g cukru do tekutin (dia – umělé sladidlo) ■

Energetická hodnota do 146 kJ/kg TH/den; tuky do 1,0 g/kg TH/den;

bílkoviny 0,8 g/kg TH/den; sacharidy 4,5–5 g/kg TH/den; dia – dle

glukózové tolerance; Na ve formě NaCl 5–7 g/den (2–2,75 g Na/den,

úprava dle hodnot krevního tlaku, otoků, diurézy); K do 4700 mg;

Ca volný dle aktuálních hodnot kalcia v krvi (většinou příjem kolem

1200 mg); P do 1200 mg.

Příjem tekutin, minerálů, vitaminů Vám přesně stanoví lékař.

Svačina:125 ml kávy ■

15 g cukru (dia – umělé sladidlo) ■

30 g medu, džemu ■

15 g rostlinného tuku ■

50 g nízkobílkovinného chleba nebo 60 g nízkobílkovinných sušenek (slané, sladké) ■

nebo 100 ml mléka nebo zakysaného nápoje, 150 ml jogurtu (bílý, ovocný, smetanový)

Večeře:45 g libového masa nebo drůbeže, ryb, sýrů, tvarohu, kvalitní uzeniny z masa, ■

šunky, debrecínky, vajec apod.

25 g rostlinného tuku nebo másla nebo řepkového, slunečnicového či olivového oleje ■

4 g mouky – vhodné použít solamyl nebo maizenu jako zahušťovadlo ■

200 g zeleniny nebo 150 g ovoce (při omezení draslíku vybíráme ovoce podle jeho složení) ■

15 g cukru do tekutin (dia – umělé sladidlo) ■

přílohy stejné jako u oběda ■

Večeře II:150 g ovoce nebo zeleniny, kompotu (při omezení draslíku vybíráme ovoce podle jeho složení) ■

50 g nízkobílkovinného chleba nebo 80 g slaných sušenek, sladkých piškotů, moučník ■

10 g rostlinného tuku, oleje ■

200 ml tekutin ■

10 g cukru (dia – umělé sladidlo) ■

Při kombinaci nízkobílkovinné diety s dietou diabetickou je potřeba

znát nejen příjem bílkovin, ale i doporučené množství sacharidů – 175,

225 nebo 275 g. Z jídelníčku vynecháváme volný cukr, nápoje a kompoty

s cukrem a potraviny obsahující jednoduchý cukr.

CKD 3-4 Dieta při ledvinné nedostatečnosti

(sérový kreatinin 250 až 400 μmol/l)

příjem bílkovin 0,6 g/kg TH/den , z toho tvoří 50–70 % plnohodnotné

bílkoviny

energetická hodnota je do 146 kJ/kg TH/den

(30–35 kcal/kg TH/den)

příjem sacharidů 55–60 % z energetického příjmu

příjem tuků 20–30 % z energetického příjmu

poměr nenasycených a nasycených mastných kyselin by měl být 1:2

příjem vlákniny do 25 g/den

příjem tekutin volný, nedoporučí-li lékař přesné množství podle zbyt-

kové diurézy

příjem vápníku je 0,8 až 1,2 g/den a podle aktuální kalcémie

příjem draslíku 2–4 g/den a podle aktuálních laboratorních hodnot

příjem sodíku 2–6 g/den, omezení při otocích, hypertenzi (úprava podle so-

díkové bilance, resp. ztrát sodíku do moči), při nevyrovnaných hodnotách

tlaku

příjem fosforu do 1,2 g/den

součást diety je zařazení směsi esenciálních aminokyselin a ketoanalogů

– Ketosteril®, které se podávají pro udržení vyrovnaného metabolického

stavu.

příjem bílkovin vždy doplňujeme o množství bílkovin ztracených v moči

(proteinurie)

Snídaně:200 ml smetanové kávy ■

70 g chleba ■

20 g tuku ■

30 g džemu ■

Přesnídávka:100 g banánů ■

200 ml čaje s cukrem ■

Oběd:50 g hovězího protýkaného slaninou ■

200 g opečených brambor ■

hlávkový salát ■

200 ml džusu ■

Svačina:50 g nízkobílkovinných sušenek ■

200 ml černého čaje s cukrem ■

Večeře:250 g bramborákových placiček ■

se špenátem

200 ml ovocného čaje s cukrem ■

Večeře II:ovocný puding s ozdobou ■

200 ml čaje s cukrem ■

Celkový příjem bílkovin spolu s ketoanalogy esenciálních amino-

kyselin dlouhodobě nesmí klesnout pod 0,7 g/kg TH/den (např. die-

ta 0,6 g/kg TH/den, Ketosteril® 0,1 g/kg TH/den.

Složení kJ kcal B (g) T (g) S (g) K (mg) P (mg) Ca (mg)

Snídaně 2059,0 491,8 9,5 21,0 70,0 318,5 121,4 39,9

Přesnídávka 704,1 167,1 1,2 0,2 43,0 348,0 28,0 8,0

Oběd 2 370,7 666,3 16,2 27,5 64,2 1127,8 199,3 55,6

Svačina 935,0 223,0 0,8 9,5 34,1 13,0 0,0 11,0

Večeře 2553,9 608,0 11,1 31,8 71,4 1679,0 160,0 129,0

Večeře II 847,2 202,3 2,4 3,1 43,9 63,2 16,6 17,2

Celkem 9 469,9 2 358,5 41,2 93,1 326,6 3 549,5 525,3 260,7

Příklad jídelníčku:(dieta s příjmem bílkovin 0,6 g/kg TH/den, s příjmem fosforu do 1 g/kg TH/den při TH 70 kg)

1. den

Snídaně:200 ml bílé kávy ■

125 g ovocných řezů ■

Přesnídávka:200 ml čaje s cukrem ■

70 g chleba ■

18 g pažitkového másla ■

Oběd:polévka z kostí a s mlhovinou ■

50 g vepřového špízu ■

200 g brambor ■

100 g mrkvového salátu ■

200 ml broskvové šťávy ■

Svačina:80 g nízkobílkovinného chleba ■

15 g tuku ■

50 g paprik ■

200 ml černého čaje s cukrem ■

Večeře:palačinky s džemem a tvarohem ■

200 ml čaje s cukrem ■

100 g kompotu ■

Večeře II:100 g pomerančů ■

200 ml čaje s cukrem ■

Složení kJ kcal B (g) T (g) S (g) K (mg) P (mg) Ca (mg)

Snídaně 1 812,9 431,6 4,0 16,7 68,6 312,7 49,0 63,1

Přesnídávka 1 388,5 321,6 5,2 13,4 47,4 109,7 98,5 20,6

Oběd 2 738,5 653,9 17,6 21,9 97,8 1 151,7 420,5 153,8

Svačina 1 521,0 338,0 1,2 16,7 51,2 178,8 16,0 8,6

Večeře 2 480,1 592,3 13,5 21,6 84,7 253,0 207,1 141,6

Večeře II 430,6 102,8 1,0 0,2 24,2 180,3 23,0 42,2

Celkem 10 371,6 2 440,2 42,5 73,8 373,9 2 186,2 814,1 429,9

Příklad jídelníčku:(dieta s příjmem bílkovin 0,6 g/kg TH/den, s příjmem fosforu do 1 g/kg TH/den při TH 70 kg)

2. den

Úskalí diety:

Častější zařazování pečiva celozrnného, žitného, sypaného mákem

či semínky před klasickým pečivem nebo chlebem.

Zvýšený příjem luštěnin – pocit zdravé výživy.

Špatně rozvržený denní příjem, vynechání snídaně a příjem energie

ve večerních hodinách.

Častější zařazování minerálních vod a bylinných čajů.

Zvýšený příjem tekutin (pocit, že ledviny musí být proplachovány).

Častější zastoupení polotovarů, instantních potravin, polévek a po-

krmů z rychlého občerstvení.

Zvýšený příjem soli, slaných omáček, slaných sýrů a dosolování po-

krmů.

Nedostačující příjem a výběr kvalitních bílkovin. Častěji zařazeny

bílkoviny rostlinného charakteru – příkrmy, pečivo, chléb, moučná

jídla, zahuštěné omáčky, polévky.

CKD 4–5 Dieta při vzestupném sérovém kreatininu

(sérový kreatinin nad 400 μmol/l)

Při vzestupném sérovém kreatininu se stávají ketoanaloga esenciálních

aminokyselin – Ketosteril® nezbytným doplňkem nízkobílkovinné diety.

Velikost dávky ketoanalog esenciálních aminokyselin ordinuje lékař. Zá-

kladní dávka je 6–10 tbl. rozdělených do 3–4 denních dávek přijímaných

s jídlem nebo po něm. Množství přijímaných proteinů se zvyšuje o hod-

notu přítomné proteinurie (množství bílkovin v moči).

Dieta je většinou spojena s přípravou na zahájení dialyzačního léčení (hemodialýza – založení AV zkratu, peritoneální dialýza – založení peri-toneálního katetru). U nemocných, kteří nejsou schopni úspěšného dia-lyzačního léčení, však může představovat i dlouhodobou alternativu.

příjem bílkovin 0,6 g/kg TH/den , zastoupeny z 50 až 70 % plnohodnot-

nými bílkovinami

energetická hodnota 126–146 kJ/kg TH/den (30–35 kcal/kg TH/den)

příjem sacharidů od 50–60 % z denního příjmu energie

příjem tuků 20–30 % z příjmu denní energie

poměr nenasycených a nasycených mastných kyselin by měl být 2:1

příjem vlákniny do 25 g/den

příjem tekutin a soli určí lékař podle diurézy, výše tlaku, otoků nebo

přírůstku na váze

příjem fosforu do 1,2 g/den, při vyšších hladinách fosforu v krvi jsou

předepisovány vazače

příjem vápníku do 1,2 g/den

příjem draslíku do 3 g/den nebo jak určí lékař podle laboratorních

výsledků

Snídaně:200 ml smetanové kávy ■

15 g cukru ■

70 g nízkobílkovinného chleba ■

30 g medu ■

Přesnídávka:200 ml čaje s cukrem ■

50 g nízkobílkovinných sušenek ■

150 g hroznového vína ■

Oběd:polévka mrkvová s mlhovinou ■

80 g zapečených nízkobílkovinných těstovin ■

s 45 g kuřecího masa a s houbami

200 ml džusu ■

100 g okurkového salátu s koprem ■

a kyselou smetanou

Svačina:200 ml čaje s cukrem ■

50 g nízkobílkovinného chleba ■

15 g sádla ■

Večeře:fazolky na kyselo, pečené brambory ■

200 ml šípkového čaje s cukrem ■

Večeře II:150 g meruňkového kompotu s karamelem ■

Složení kJ kcal B (g) T (g) S (g) K (mg) P (mg) Ca (mg)

Snídaně 1 709,7 407,1 1,6 12,3 71,4 63,8 17,4 17,6

Přesnídávka 1 512,2 360,5 1,8 8,4 68,2 300,7 30,0 27,1

Oběd 2 296,3 549,3 18,1 25,5 94,0 762,5 215,6 66,6

Svačina 1 308,4 312,7 0,7 18,6 33,8 21,4 0,5 0,3

Večeře 2 741,8 664,8 10,8 43,6 57,7 918,9 137,4 114,1

Večeře II 547,6 130,8 0,7 0,5 32,6 255,4 18,0 31,7

Celkem 10 116,0 2 425,2 33,7 108,9 323,9 1 560,2 418,9 257,4

Příklad jídelníčku:(dieta s příjmem bílkovin 0,6 g/kg TH/den, s příjmem fosforu do 1 g při TH 70 kg pacienta)

1. den

Snídaně:200 ml čaje s 20 g mléka ■

15 g cukru ■

100 g nízkobílkovinného třeného ■

chlebíčku s kiwi

Přesnídávka:200 ml čaje ■

15 g cukru ■

15 g tuku ■

50 g nízkobílkovinného chleba, pažitka ■

Oběd:lečo s 50 g vajec ■

200 g vařených brambor ■

20 g tuku ■

200 ml vody se sirupem ■

40 g bílkové pěny ■

Svačina:100 g banánů ■

Večeře:50 g tuňáka v oleji ■

80 g nízkobílkovinného chleba ■

15 g tuku ■

2 ks rajčat cherry ■

200 ml ovocného čaje s cukrem ■

Večeře II:200 ml černého čaje s cukrem ■

70 g nízkobílkovinných sušenek ■

Složení kJ kcal B (g) T (g) S (g) K (mg) P (mg) Ca (mg)

Snídaně 2 227,0 530,2 5,2 25,8 64 74,4 31,4 24,0

Přesnídávka 1 212,5 290 0,7 14,0 39,9 33,4 1,5 1,7

Oběd 2 982,2 710,1 12,8 35,7 85,4 1 168,5 279,3 66,5

Svačina 335,0 92,0 1,2 0,2 21,4 390,0 28,0 9,0

Večeře 2 330,4 554,8 14,4 27,6 60,9 389,3 171,8 15,6

Večeře II 1 569,5 373,6 1,1 13,9 66,0 43,3 0,0 0,2

Celkem 10 116,0 2550,7 35,4 117,2 337,6 2 098,9 512,0 116,7

Příklad jídelníčku:(dieta s příjmem bílkovin 0,6 g/kg TH/den, s příjmem fosforu do 1 g při TH 70 kg pacienta)

2. den

Při tvorbě jídelníčku je třeba věnovat pozornost jak výběru a slo-

žení potravin, tak i jejich úpravě a četnosti konzumace. Odborní

nutriční poradci Vám pomohou s orientací v nabídce potravin

a možnostmi, jak si snadno spočítat příjem bílkovin a energie, ale

také Vám sestaví jídelníček „šitý na míru“.

Úskalí diety:

Malý energetický příjem pro častější vyčerpanost, únavu, nechuten-

ství, hrozící proteino-energetická malnutrice.

Nezvládnutí malého příjmu kvalitních bílkovin. Častá non-compli-

ance pacienta k dietě.

Nevyužití dostupných doplňků výživy v tekuté či sypké formě.

Nechuť přijmout jiný druh pečiva, moučníků a pokrmů.

Pokrmy dosolovány, nevhodný výběr kořenících směsí, slaných

omáček apod.

Častější zařazování instantních pokrmů pro rychlou přípravu a pro

zvýraznění chuti.

Časté zařazení nevhodných pokrmů, např. luštěnin, celozrnných vý-

robků, moučných výrobků, zahuštěných polévek či instančních po-

lévek. Upřednostňování klasické české kuchyně.

Nedostatečný příjem sacharidů, tuků a obava z dalšího nárůstu

hmotnosti. Špatně pochopená dieta.

Nezapomínejte, že výživa je důležitá součást léčby.

Denní příjem potravy rozdělte minimálně do 5 dávek. Předchá- zíte tím přejídání, přibírání na váze a velkým výkyvům v chuti.

Naučte se snídat a připravovat si svačiny, v nichž nesmí chybět ovoce nebo zelenina.

Jezte pestře, experimentujte ve výběru potravin, používejte úměrně koření a bylinky.

Zakupte si kuchyňskou váhu a vhodné nádobí, usnadní Vám přípravu pokrmů. Také porce budou odpovídat doporučenému

množství živin.

Dodržujte pitný režim, spotřebu tekutin Vám sdělí lékař. Stále mějte na paměti rozdíl mezi potřebou plnohodnotných bíl- kovin (maso, vejce, mléko, brambory) a bílkovin neplnohodnot-

ných ( mouka, pečivo, cukrářské výrobky, luštěniny, oříšky atd.).

V jídelníčku nezapomínejte na nízkobílkovinné potraviny. Rychlé stravování omezujte a vždy hleďte na výběr a velikost porce (např. lze objednat poloviční nebo dětskou porci).

Pro zkvalitnění a zvýšení energetického příjmu je vhodné využít doplňkovou stravu ve formě suplementů – ochucených nápojů,

např. Fresubin®, který je k dostání v lékárnách.

Pamatujte, že účinnost diety společně s možností doplnění o keto-

analoga esenciálních aminokyselin – Ketosteril® může zpomalit zhoršo-

vání chronické nedostatečnosti ledvin a udržuje dobrý nutriční stav.

Nezapomínejte na pravidelnou návštěvu svého nefrologa, který Vám na

základě vyšetření stanoví příjem bílkovin v g/kg ideální tělesné hmot-

nosti/den a energetickou hodnotu diety, která brzdí odbourávání těles-

ných bílkovin a omezuje tvorbu konečného produktu dusíkového meta-

bolismu a kompenzuje ztráty bílkovin do moči. Stanoví Vám také příjem

Desatero rad pro Vás

1

2

3

tekutin k optimální hydrataci, sodíku k prevenci a léčbě otoků a vysoké-

ho krevního tlaku, vápníku a fosforu k léčbě kostních komplikací.

Zapisujte si svoji hmotnost, při změnách informujte lékaře. Body mass

index (BMI = tělesná hmotnost v kg/výška v m2) je ukazatel Vaší váhové

kategorie a poukazuje na možná zdravotní rizika plynoucí z nadbyteč-

ných kilogramů. Pásmo normální váhy označuje BMI do hodnoty 27.

Nakupujte vždy najedení a jen to, co sníte, nikdy více.

Nevyhýbejte se přiměřené fyzické aktivitě, jako je rychlá

chůze a jízda na kole.

Naučte se znát složení potravin. Každá potravina by měla mít

na svém obalu vyznačeno složení ve 100 g, datum výroby, mi-

nimální trvanlivost, zdravotní rizika, obsah minerálů a další.

Dopřejte si dostatečný spánek s dostatečným odpočinkem

a dbejte o pravidelnou stolici. Zařazujte do jídelníčku více ovoce a zeleni-

ny, která Vám dodá vitaminy, minerály, ale také potřebnou vlákninu.

Naučte se zvládat zátěžové situace (přípravu na dialýzu, změnu své-

ho životního stylu), hledat řešení u specialistů, rodinných příslušníků

a v informačních zdrojích.

Udržujte osobní hygienu. Neprochladněte, předcházíte tím vzniku in-

fekcí. Kromě dostatečného oblečení v zimních měsících může být také

důležitá výměna plavek po koupání. Dbejte o ústní hygienu, pravidel-

ně navštěvujte zubního lékaře. Používejte mentolové žvýkačky, protože

dusíkaté látky se vylučují i dechem.

Dodržujte tyto rady a můžete zlepšit průběh ledvinového onemocnění.

Své zdraví i život máte ve vlastních rukou!

4

5

6

7

8

9

10

Výž

ivo

vá d

op

oru

čen

í

P

lno

ho

dn

otn

é b

ílk

ovi

ny

v jí

del

níč

ku

zas

tou

pen

y ze

2/3

POTR

AVIN

YZA

ŘAZO

VAT

OMEZ

OVAT

NEZA

ŘAZO

VAT

TECH

NOLO

GICK

Á ÚP

RAVA

Mas

o40

až

55 g

na

porc

i, lib

ové

hově

zí,

vepř

ové,

kva

litní

mle

té, s

větlá

mas

a –

kuře

, krá

lík, n

utrie

, krů

ta

tučn

á pr

oros

tlá, t

mav

á m

asa,

játra

, m

ozeč

ek, l

edvi

nky,

zvě

řinu,

kac

hnu,

sl

anin

u, z

abija

čku,

vni

třnos

ti

větš

í por

ce n

ež je

dop

oruč

ován

o,

nekv

alitn

í mle

té, m

asa

smaž

ená

na

nekv

alitn

ím o

leji,

nak

láda

ná v

sol

ném

ná

levu

vaře

ní, p

ečen

í, za

péká

ní, d

ušen

í, op

éká-

ní, g

rilov

ání,

frito

vání

, zap

ékán

í

Ryby

sníž

enou

dáv

ku n

a 40

až

55 g

na

1 po

r-ci

, 3×

do tý

dne,

rybí

sal

áty,

pom

azán

ky,

sam

otné

pok

rmy

rybí

sal

áty

s m

ajon

ézou

, nak

láda

né v

e sl

aném

nál

evu,

uze

néne

přek

raču

jte p

ovol

enou

por

civa

ření

, peč

ení,

duše

ní, s

maž

ení v

kva

-lit

ní o

lejíc

h, z

apék

ání,

využ

íván

í nov

ých

tech

nolo

gií

Vejc

ebí

lky

v sl

adké

neb

o sl

ané

úpra

vě,

mra

žené

, suš

ené,

v k

ombi

naci

se

zele

-ni

nou

nebo

mas

em, u

zeni

nou,

žlo

utky

, sp

otře

ba 1

/2 k

s na

den

maj

onéz

y, s

ázen

á či

míc

haná

vej

ce,

pozo

r na

obsa

h ch

oles

tero

luvě

tší m

nožs

tví,

smaž

ená

na s

ádle

bílk

y ve

form

ě sl

adký

ch a

sla

ných

pěn

, žlo

utky

do

omáč

ek, p

olév

ek, p

omaz

á-ne

k, c

elé

vejc

e ja

ko v

ařen

é, s

ázen

é, d

o m

oučn

íků

Mlé

ko

a m

léčn

é vý

robk

y

odst

ředě

né, p

olot

učné

jako

příd

avek

do

náp

oje,

sou

část

sla

ných

a s

ladk

ých

pokr

mů,

zak

ysan

é vý

robk

y, tv

aroh

, ke

fír, p

odm

áslí,

bio

kys

polo

tučn

é m

léko

, tuč

né jo

gurty

, tuč

né

tvar

ohy,

sm

etan

u, š

leha

čku

nepř

ekra

čujte

dop

oruč

ené

mno

žstv

í jak

v

nápo

jích,

tak

v po

krm

ech

vaře

né, s

oučá

st p

okrm

ů, d

ochu

cova

dlo,

zj

emňo

vadl

o, s

tude

ná p

odob

a, s

lané

a

slad

ké

Sýry

tvrd

é do

30

% t.

v s

uš.,

čers

tvé,

tave

né,

Luči

nu, ž

ervé

, tva

roho

vé p

omaz

ánky

zraj

ící,

uzen

é, n

aklá

dané

v s

olné

m

nále

vu, t

učné

nad

30

% t.

v s

uš.

větš

í dáv

ky n

ež 4

0 až

55

g, p

ozor

na

obsa

h Na

, Psa

mos

taný

pok

rm, d

o po

maz

ánek

, va-

ření

, doc

huco

vadl

o, z

apék

ání,

opék

ání,

smaž

ení,

grilo

vání

, frit

ován

í

Bram

bory

slan

é ne

bo s

ladk

é pr

oved

ení

při s

níže

ní s

potře

by K

– ji

ná te

chn.

úp

rava

hran

olky

, kro

kety

sm

ažen

é v

přep

ále-

ném

tuku

vaře

ní, d

ušen

í, pe

čení

, frit

ován

í v k

va-

litní

m o

leji,

vař

ení v

pář

e, s

amos

tatn

ý po

krm

, sou

část

pok

rmů

Mas

né

výro

bky

šunk

u, d

ebre

cínk

u, u

zeni

ny z

kva

litní

ho

mas

aka

bano

s, m

ěkké

sal

ámy,

špe

káčk

y,

pašt

iky

pozo

r na

obsa

h Na

, P, K

, nez

ařaz

ovat

pr

avid

elně

, nej

sou

vhod

né, j

sou

příli

š tu

čné

a sl

ané

sam

osta

ný p

okrm

, do

pom

azán

ek,

vaře

né, z

apék

ané,

opé

kané

, sm

ažen

é,

grilo

vané

, frit

ovan

é

Nep

lno

ho

dn

otn

é b

ílk

ovi

ny

zast

ou

pen

y v

jíd

eln

íčk

u z

1/3

POTR

AVIN

YZA

ŘAZO

VAT

OMEZ

OVAT

NEZA

ŘAZO

VAT

TECH

NOLO

GICK

Á ÚP

RAVA

Ovoc

e2×

až

3× d

enně

, čer

stvé

, mra

žené

, ko

nzer

vova

né, k

ompo

tova

né, š

ťávy

, 10

0% d

žusy

pozo

r na

obsa

h K

zkaž

ené,

nah

nilé

, při

sníže

ném

příj

mu

K a

sach

arid

ů vy

bíra

t pod

le s

lože

níva

ření

, peč

ení,

duše

ní, s

maž

ení v

kva

-lit

ní o

lejíc

h, z

apék

ání,

využ

íván

í nov

ých

tech

nolo

gií

Zele

nina

3× d

enně

, sal

áty,

čer

stvá

, kon

zerv

ova-

ná, m

raže

nápo

zor n

a ob

sah

K, s

ušen

ása

láty

s m

ajon

ézou

vaře

ní, d

ušen

í, va

ření

v p

áře,

gril

ován

í, sm

ažen

í, gr

atin

ován

í, vy

užití

nov

ých

tech

nolo

gií

Peči

votm

avé

peči

vo, c

eloz

rnný

a s

míš

ený

chlé

b, n

esla

zené

cer

eálie

bílé

peč

ivo,

sla

dké

peči

vo, b

ílý c

hléb

, ve

ku, s

větlé

tous

ty, p

ozor

na

obsa

h bí

lkov

in, s

acha

ridů

přep

álen

é to

pink

y na

ole

ji, p

řeso

lené

pe

čivo

, poz

or n

a se

mín

ka p

ro o

bsah

P,

K, v

ětší

por

ce

tous

ty, t

opin

ky, s

oučá

st h

lavn

ího

pokr

mu

Rýže

bílo

u, n

elou

pano

u, d

louh

ozrn

nou

vaře

ní, d

ušen

í, so

učás

t hla

vníh

o po

krm

u, z

apék

ání

Těst

ovin

yní

zkob

ílkov

inné

bezv

aječ

néva

ječn

é tě

stov

iny

vaře

ní, s

oučá

st h

lavn

ího

pokr

mu,

sa

mos

tatn

ý po

krm

, zap

ékán

í

Tuky

rost

linné

tuky

boh

até

na v

ícen

enas

y-ce

né m

astn

é ky

selin

y, ro

stlin

né o

leje

, tu

ky

más

lo, s

ádlo

, škv

arky

, sla

ninu

, ros

tlinn

é tu

ky b

ohat

é na

nas

ycen

é m

astn

é ky

se-

liny,

ztu

žené

frito

vací

tuky

, maj

onéz

y,

dres

inky

, poz

or n

a oř

echy

souč

ást p

okrm

ů, n

a sm

ažen

í, va

ření

, op

ékán

í, du

šení

, frit

ován

í, gr

ilová

ní,

za s

tude

na

Polé

vky

neza

hušt

ěné

a ze

leni

nové

výv

ary

výva

r z m

as, d

růbe

že –

poz

or n

a ob

sah

bílk

ovin

, sm

etan

ové,

zah

uště

né, i

nsta

ntní

při o

mez

ení N

a, p

ři om

ezen

í tek

utin

, om

ezen

í Ksa

mos

tatn

ý po

krm

Cukr

ovin

ky,

cukr

ářsk

é vý

robk

y

med

, žel

é, o

vocn

é zm

rzlin

y, c

ukrá

řské

vý

robk

y pe

čené

ze

sola

myl

u, c

ukrá

řské

ní

zkob

ílkov

inné

výr

obky

smet

anov

é zm

rzlin

y, č

okol

ádu

– po

zor

na o

bsah

K, P

, sm

etan

ové

krém

y, m

ás-

lové

kré

my,

mou

čník

y pe

čené

z m

ouky

, m

áku,

oře

chů

a ko

kosu

peči

vo z

mou

ky, v

ždy

vědě

t slo

žení

, po

zor n

a vy

soký

obs

ah n

epln

ohod

not-

ných

bílk

ovin

vaře

ní, p

ečen

í, sm

ažen

í, op

ékán

í, du

šení

, zap

ékán

í, sl

adid

lo

Sůl,

koře

ní,

bylin

kyby

linky

a je

dnod

uché

koř

ení,

kmín

, bí

lý p

epř,

muš

káto

vý k

vět,

slad

kou

papr

iku,

maj

orán

ka, b

obko

vý li

st, n

ové

koře

ní a

td.

koře

nicí

sm

ěsi,

sůl –

věd

ět s

voji

spot

ře-

bu n

a de

n, p

áliv

ou p

aprik

u, c

hilli

, kar

i, zá

zvor

, drá

ždiv

é ko

ření

větš

í mno

žstv

í ost

rého

koř

ení

Rych

lé

obče

rstv

ení

salá

ty z

e ze

leni

ny, d

růbe

ží m

asa

peče

ná, p

ečen

é br

ambo

ry, t

ěsto

vino

vé

salá

ty

inst

antn

í pok

rmy,

pár

ek v

rohl

íku,

ha

mbu

rger

, sm

ažen

á ku

řecí

křid

élka

, op

ečen

é kl

obás

y, c

hleb

íčky

větš

í dáv

ky, p

ozor

na

obsa

h Na

, P, K

, za

řazo

vat j

en v

ýjim

ečně

Nápo

jem

iner

ální

vod

y, b

ylin

kové

, ovo

cné

a če

rné

čaje

, ins

tant

ní a

zrn

kovo

u ká

va, k

aro

slad

ké li

mon

ády,

džu

sy, v

inné

stři

ky,

dest

iláty

, piv

o –

omez

eně

podl

e st

avu

nem

ocné

ho

siln

á ká

va, s

ilné

kaka

o, s

ilné

čaje

, m

iner

ální

vod

y s

nezn

ámým

slo

žení

msa

mos

tatn

ý ná

poj t

eplý

neb

o st

uden

ý,

kokt

ejly

Rejstřík pojmů

AminokyselinyZákladní stavební jednotka pro výstavbu proteinů.

Bílkoviny – proteinyStavební složka (svaly, šlachy, vazy), dělíme je na

rostlinné a živočišné, 1 g bílkoviny = 4 kcal = 17 kJ,

doporučená denní dávka bílkovin závisí na stupni

snížení ledvinové funkce (0,6–0,8 g/kg TH/den).

Draslík (K)Ovlivňuje činnost srdce, dráždivost svalů a nervů,

reguluje množství vody vně buněk, příjem draslíku

při poškození ledvin určí lékař.

EnergieZajištění vnitřních funkcí a fyzické činnosti, příjem

z cukrů, tuků, bílkovin, počítá se v kcal, kJ, doporu-

čený příjem 135–150 kJ/kg/den.

Fosfor (P)Důležitý pro činnost mozku a nervů, urychluje

srážení krve, při jeho omezení vybíráme potraviny

podle poměru fosfátů a vápníku (1:1 až 1:2), příjem

je 1000–2000 mg/den, u žen a starších lidí je příjem

P menší.

CholesterolDo 5,2 mmol/l normální,

HDL – ochranný účinek,

LDL – rizikový.

Nasycené mastné kyselinyObsaženy převážně v tucích živočišného původu,

zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, konzumovat co

nejméně, nedostatku se nemusíme obávat.

Nenasycenné mastné kyselinyPomáhají snižovat hladinu cholesterolu, tělo si je

neumí vytvořit, obsaženy jsou v rybách, rostlin-

ných tucích a olejích.

Sacharidy (cukry, polysacharidy)Zdroj energie 1 g = 4 kcal = 17 kJ,

spotřeba – 4 g/kg TH/den.

Sodík (Na)Hospodaření s vodou, příjem soli u zdravého člo-

věka 7–12 g, jsou-li přítomny otoky či hypertenze,

vyloučíme solené pokrmy.

THTělesná hmotnost.

Tuky – lipidyZákladní složka potravy a součást lidského těla,

jsou dobrými rozpouštědly vit. A, D, E, K, tuky dě-

líme podle původu na rostlinné (olivový olej) nebo

živočišné (máslo, sádlo), 1 g tuku = 9 kcal = 38 kJ

– hlavní energetická složka.

Vápník (Ca)Stavba kostí a zubů, příjem je podporován vit. D,

obsažen v mléčných výrobcích, semínkách, špenátu,

oříšcích, příjem 1 g/den (u zdravého člověka).

VitaminyRozpustné ve vodě (B, C, P, PP) a v tucích (A, D,

E, K, F), jsou nezbytné pro správnou funkci orga-

nismu.

VlákninaOvlivňuje metabolismus tuků, cukrů, váže na sebe

vodu a bobtná – pocit sytosti, snižuje hladinu cho-

lesterolu.

Poděkování

Zvláštní poděkování za přípravu materiálů

a cenné připomínky patří prof. MUDr. Vladimíru Teplanovi, DrSc.,

a kolektivu z Kliniky nefrologie IKEM Praha.

4/20

10

Fresenius Kabi s.r.o.Smíchov GatePlzeňská 3217/16150 00 Praha 5 Tel.: +420 225 270 557Fax: +420 225 270 562www.fresenius-kabi.cz