PRAKTICKÉ ČINNOSTI
Rezistory, kondenzátory, cívky
Ing. Pavel Chmiel, Ph.D.
Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613,příspěvková organizace
OBSAH VÝUKOVÉHO MODULU
1. Rezistory
- využití, druhy a konstrukce, schématické značky
- katalogové údaje
2. Kondenzátory
- využití, druhy a konstrukce, schématické značky
- katalogové údaje
3. Cívky
- využití, druhy a konstrukce, schématické značky
- katalogové údaje2
REZISTORY
3
Funkce součástky:
1. snížení el. proudu tekoucího obvodem (resp. obvodovou větví),
2. snížení elektrického napětí (předřadný rezistor, dělič napětí),
3. přeměna elektrické energie na tepelnou (topné rezistory).
REZISTORY
4
Příklad použití rezistorů:
Děliče proudu – snížení (resp. regulace) el. proudu:
Zapojení reostatu� = �� + ��
REZISTORY
5
Příklad použití rezistorů:
Děliče napětí – snížení (resp. regulace) vstupního el. napětí:
Zapojení potenciometru
REZISTORY
6
Příklad použití rezistorů:
� =��� − ����
����
R
Uzdroj
Využití: předřadný rezistor pro nastavení ULED a ILED
REZISTORY
7
Příklad použití rezistorů:
Topné rezistory – přeměna energie el. proudu na teplo:
REZISTORY
8
Schématické značky rezistorů:
Neproměnný rezistor- obecná značka (IEC)
Neproměnný rezistor- obecná značka (ANSI)
Proměnný rezistor (IEC)- potenciometr, reostat
Proměnný rezistor (ANSI)- potenciometr, reostat
Nastavitelný rezistor (Trimr) Topný rezistor
Nelineární proměnný rezistor- např. termistor, varistor
Fotorezistor
REZISTORY
9
Rozdělení rezistorů:
1. Neproměnné (pevné) rezistory:
Mají od výroby pevně danou jmenovitou hodnotu elektrického
odporu, kterou nelze změnit. Obvykle se jedná o dvojpólovou
součástku (jednobran).
REZISTORY
10
Rozdělení rezistorů:
2. Proměnné (nastavitelné) rezistory:
Jejich hodnotu lze plynule měnit až do max. jmenovité hodnoty
el. odporu uvedenou na pouzdře rezistoru. Třípólová součástka.
Proměnný rezistor(Potenciometr)
Proměnný rezistors pohyblivým jezdcem
Nastavitelný rezistor(Trimr)
REZISTORY
11
Rozdělení rezistorů:
3. Nelineární rezistory:
Jejich hodnota el. odporu se nelineárně mění v závislosti na
teplotě, světle, napětí, tlaku a mag. poli. Dvojpólové součástky.
Termistor Fotorezistor Varistor Tenzometr
REZISTORY
12
Základní katalogové parametry rezistorů
1. Jmenovitá hodnota elektrického odporu (Ω)
2. Tolerance (± číslo %)
- dovolená odchylka od jmenovité hodnoty odporu.
3. Jmenovité zatížení neboli ztrátový výkon (W)
- trvalé výkonové zatížení rezistoru při kterém ještě nedojde
k jeho přehřátí a zničení.
4. Jmenovité napětí (V)
- trvalé max. napětí mezi vývody při jmenovité okolní teplotě
REZISTORY
13
Základní katalogové parametry rezistorů
5. Jmenovitá teplota v okolí (°C)
- nejvyšší trvalá teplota okolo rezistoru, při které může rezistor
bez poškození pracovat i při jmenovitém výkonu.
6. Teplotní koeficient (součinitel) odporu (ppm/°C nebo ppm/K)
(ppm = part per milion, tzn. 1ppm = 10-6)
- vyjadřuje změnu hodnoty odporu při změně teploty o 1°C (1K)
7. Rozsah pracovních teplot (rozmezí hodnot ve °C)
- rozsah teplot, ve kterém výrobce garantuje parametry.
REZISTORY
14
Základní katalogové parametry rezistorů
8. Trvanlivost (± hodnota odporu Ω nebo číslo %)
- vyjadřuje změnu el. odporu při určité teplotě a způsobu
zatížení za 1000 hodin provozu.
9. Rozměrové parametry pouzdra a vývodů
REZISTORY
15
Konstrukce neproměnných rezistorů
Drátové rezistory
� Zhotovují se obvykle vinutím odporového drátu (konstantan,
manganin, chromnikl) na nosné keramické tělísko.
� Vývody jsou přivařeny ke koncům odporového drátu, případně
jsou tvořeny páskovými objímkami.
REZISTORY
16
Konstrukce neproměnných rezistorů
Drátové rezistory
� Jsou určeny pro větší výkonové zatížení, pro výkony na 30 W
se jako pouzdra používají hliníkové profily pro lepší odvod tepla
s možností montáže na chladič (max. teplota až do 350 °C).
� Nevhodné pro obvody střídavého proudu s vyšší frekvencí
(projeví se nežádoucí indukčnost a mezizávitová kapacita).
Náhradní schéma drátového rezistoru
REZISTORY
17
Konstrukce neproměnných rezistorů
Vrstvové rezistory uhlíkové
� Konstrukce je tvořena keramickým nosným tělesem (izolant),
na kterém je napařena nebo máčením nanesena vrstva
krystalického uhlíku.
� Hodnota odporu se při výrobě nastavuje frézováním nebo
laserovým vypalováním drážky do vrstvy uhlíku na povrchu.
� Celé těleso je opatřeno vrstvou ochranného laku.
REZISTORY
18
Konstrukce neproměnných rezistorů
Vrstvové rezistory uhlíkové
� Snadná výroba, levné, vhodné pro vysokofrekvenční (vf) obvody.
� Malá stabilita elektrického odporu, vyšší teplotní koeficient.
� Nízký dovolený ztrátový výkon (resp. jmenovité zatížení).
REZISTORY
19
Konstrukce neproměnných rezistorů
Vrstvové rezistory metal oxidové (vrstva oxidu kovu)
� Konstrukce je stejná jako u rezistorů uhlíkových, s tím rozdílem,
že místo vrstvy uhlíku je napařena na keramickém tělese vrstva
oxidu kovu nejčastěji SnO, SbO a nitridu tantalu.
REZISTORY
20
Konstrukce neproměnných rezistorů
Vrstvové rezistory metal oxidové (vrstva oxidu kovu)
� Cenově téměř srovnatelné s uhlíkovými rezistory.
� Výrazně vyšší stabilita elektrického odporu než uhlíkové.
� Možnost vyššího výkonového zatížení oproti uhlíkovým.
� Snesou vyšší povrchovou teplotu (až kolem 250 °C).
� Postupně vytlačují uhlíkové rezistory.
REZISTORY
21
Konstrukce neproměnných rezistorů
Vrstvové rezistory metalizované
� Kovová vrstva (typicky slitiny Ni-Cr a Si-Fe-Cr) se vakuově napaří
na keramické tělísko a opatří ochranným lakem.
� Nízký teplotní koeficient, dlouhá životnost a stálost parametrů,
bezindukční (velmi vhodné pro vf obvody).
� Vyšší výkonová zatížitelnost než u uhlíkových rezistorů.
� Vhodné např. pro bočníky/předřadníky měřících přístrojů.
REZISTORY
22
Konstrukce proměnných rezistorů
� Jsou tvořeny odporovou dráhou a jezdcem. Pohyb jezdce:
- rotační (otočné typy),
- posuvný (posuvné typy).
Otočný typ Posuvné typy
� Vyrábějí se jako vrstvové, drátové nebo z vodivých plastů.
REZISTORY
23
Konstrukce proměnných rezistorů
� U vrstvových potenciometru je na podkladovém materiálu
(tvrzený papír, keramika) nanesena vodivá vrstva z polovodivého
laku nebo cementu).
� Požadovaného průběhu odporové dráhy se dosahuje vhodným
tvarem odporové vrstvy:
N (resp. A) el. odpor se mění lineárně
G (resp. B) el. odpor se mění logaritmicky
E (resp. C) el. odpor se mění exponenciálně
REZISTORY
24
Konstrukce proměnných rezistorů
� Konstrukčně jsou provedeny jako:
- jednoduché (s jedním systémem),
- tandemové (2 systémy souběžně ovládanými 1 osou)
- dvojité (2 samostatné systémy)
REZISTORY
25
Konstrukce nastavitelných rezistorů (trimry)
� Odporové trimry mají odporovou dráhu stejného složení jako
vrstvové proměnné rezistory.
� Nejsou určeny k mnohonásobnému přestavování polohy běžce
(změna polohy jezdce obvykle pomocí nástroje - šroubováku).
Víceotáčkový cementovýKeramický
REZISTORY
26
Nelineární odpory
Termistor (NTC termistor)
� Polovodičová součástka, jejíž odpor s teplotou klesá.
� S rostoucí teplotou se v polovodiči uvolňuje stále více volných
nosičů, proud roste a odpor termistoru se snižuje o několik řádů.
� NTC = Negative Temperature Coefficient
� Rychlé a přesné snímání teploty.
REZISTORY
27
Nelineární odpory
Pozistor (PTC termistor)
� Polovodičová součástka, jejíž odpor s teplotou roste.
� Se zvyšující se teplotou se v polovodiči uvolňuje stále více
volných nosičů a hodnota odporu jen mírně klesá až do
okamžiku, kdy je volných nosičů tolik, že do sebe začnou
chaoticky narážet a navzájem si překážet, takže proud prudce
klesne a hodnota odporu se o několik řádů zvýší.
� PTC = Positive Temperature Coefficient
� Používá se jako teplotní ochrana (po překročení ϑ naroste R).
REZISTORY
28
Nelineární odpory
Závislost elektrického odporu na teplotě (NTC a PTC termistor)
REZISTORY
29
Nelineární odpory
Fotorezistor
� Polovodičová součástka, jejíž odpor s intenzitou dopadajícího
světla řádově klesá z MΩ na stovky Ω.
� Z polovodičového materiálu je na keramické destičce vytvořena
meandrová cestička, na kterou dopadá světlo. Energie světla
uvolňuje elektrony z vazeb, proud roste a hodnota odporu klesá.
REZISTORY
30
Nelineární odpory
Závislost elektrického odporu na osvětlení
REZISTORY
31
Nelineární odpory
Magnetorezistor
� V magnetickém poli dochází k ovlivňování toku nosičů náboje a
prodlužování jejich dráhy, což se projeví zvětšením odporu
magnetorezistoru.
REZISTORY
32
Nelineární odpory
Varistor (Variable resistor)
� Elektrický odpor varistoru klesá s rostoucím napětím.
� Při zvětšování napětí mezi vývody varistoru dochází nejprve k
pomalému nárůstu proudu (velký R, téměř konst.). Po dosažení
napětí Un prudce poklesne vnitřní odpor. Napětí na varistoru se
dále zvětšuje málo, dochází však k velkému nárůstu proudu.
� Používá se ke stabilizaci a omezení napětí.
REZISTORY
33
Nelineární odpory
VA charakteristika varistoru
KONDENZÁTORY
34
Funkce součástky:
1. Kondenzátor je elektrotechnická součástka, která má schopnost
dočasně akumulovat elektrický náboj.
2. Umožňuje regulovat procházející proud v závislosti na frekvenci
vstupního napětí. Snižuje svou reaktanci XC (zdánlivý odpor) při
zvyšování frekvence el. napětí (resp. el. proudu).
KONDENZÁTORY
35
Využití kondenzátorů:
� Filtrační, ladící, oddělovací, blokovací kondenzátor
� Dočasný akumulátor elektrického náboje
� „Časovací“ kondenzátor
� Kompenzace jalového výkonu (PFC obvody)
KONDENZÁTORY
36
Schématické značky:
Neproměnný, nepolarizovaný kondenzátor, obecná značka
Neproměnný, polarizovaný kondenzátor, elektrolytický kondenzátor
Proměnný (ladící) kondenzátor
Nastavitelný kondenzátor, kapacitní trimr
KONDENZÁTORY
37
Schématické značky:
KONDENZÁTORY
38
Základní konstrukce kondenzátoru:
Kondenzátor tvoří dvě elektrody mezi nimiž je izolační vrstva zvaná
dielektrikum. Prakticky musí být plocha elektrod co největší, avšak
rozměry kondenzátoru zůstat co nejmenší.
KONDENZÁTORY
39
Nabíjení kondenzátoru:Doba, za kterou se kondenzátor nabije
přibližně na 63% své kapacity:
� = � · �
Doba nabití na 100% kapacity:
� ≈ 5 · � · �
KONDENZÁTORY
40
Nabíjení kondenzátoru:
� Po připojení k ss zdroji napětí prochází proud vlivem rozdílu
potenciálů mezi elektrodami kondenzátoru a póly zdroje.
� Z elektrody připojené na (+) pól zdroje jsou elektrody odváděny,
nabíjí se tedy kladně.
� Na elektrodu připojenou k (-) pólu zdroje jsou elektrony
dodávány, nabíjí se záporně. Mezi elektrodami narůstá napětí Uc.
� Proud teče do vyrovnání potenciálů: poté Uc = U, Ic = 0.
KONDENZÁTORY
41
Nabíjení kondenzátoru:
V okamžiku připojení ke zdroji teče
maximální IC, napětí UC je nulové.
Za čtvrt periody je mezi elektrodami
UC maximální (napětí zdroje), IC již neteče.
U kondenzátoru tedy el. proud předbíhá
napětí o čtvrt periody, dochází k fázovému
posunu o 90° (π/2).
� Po připojení k střídavému zdroji napětí prochází el. proud
obvodem neustále, kondenzátor se střídavě nabíjí a vybíjí.
KONDENZÁTORY
42
Reaktance kondenzátoru (kapacitance):
� Zdánlivý odpor kondenzátoru, který klade střídavému proudu.
� Značí se XC, jednotkou je ohm (Ω):
�� =1
2 · � · � · �
� Čím větší je frekvence střídavého napětí, na které je kondenzátor
připojen, tím menší je reaktance XC a tím větší teče el. proud
obvodem. Celkový odpor kondenzátoru závisí na frekvenci.
KONDENZÁTORY
43
Základní katalogové parametry kondenzátorů
1. Jmenovitá hodnota kapacity C (F, Farad)
- množství uchovávaného náboje
- 1 Farad je velká hodnota, v praxi požíváme řádově: µF, nF, pF
- Kapacita závisí na konstrukci kondenzátoru:
� = �� · �� ·�
C – kapacita kondenzátoru (F)
S – účinná plocha desek (m2)
d – vzdálenost elektrod, tloušťka dielektrika (m)
ε0 – permitivita vakua = 8,85 × 10-12 F/m
εr – relativní permitivita (-) udává, kolikrát více materiál dielektrika
zeslabuje el. pole oproti vakuu (resp. kolikrát se zvětší kapacita).
KONDENZÁTORY
44
Základní katalogové parametry kondenzátorů
2. Maximální provozní napětí (V)
- maximální, trvale připojené, stejnosměrné napětí elektrod.
3. Tolerance (± číslo %)
- dovolená odchylka od jmenovité hodnoty kapacity.
4. Izolační odpor dielektrika (MΩ), zbytkový proud (μA)
5. Rozsah pracovních teplot (rozmezí hodnot ve °C)
- rozsah teplot, ve kterém výrobce garantuje parametry.
6. Rozměrové parametry pouzdra a vývodů (mm)
KONDENZÁTORY
45
Základní katalogové parametry kondenzátorů
7. Ztrátový činitel tg δ (-)
- Ztrátový úhel δ je úhel, o který se liší fázový posun mezi
průběhem okamžité hodnoty napětí a proudu reálného
kondenzátoru od fázového posunu na ideálním kondenzátoru,
který je π/2 (el. proud předbíhá napětí o čtvrt periody: ϕ = 90°)
Zjednodušené náhradní schéma reálného kondenzátoru
Představuje konečný el. odpor dielektrika
KONDENZÁTORY
46
Základní katalogové parametry kondenzátorů
7. Ztrátový činitel tg δ (-)
- ideální kondenzátor má dielektrikum s nekonečným R.
- uvádí se vždy pro určité kmitočty (např. 50 Hz a 100 Hz)
Fázorový diagram náhradního schématu reálné součástky:
!"# = �$
��
Pro ideální kondenzátor platí že IR=0 (R → ∞),
ztrátový úhel tg δ je tedy roven nule.
Čím bude číslo menší, tím kvalitnější součástka.
KONDENZÁTORY
47
Druhy kondenzátorů:
Svitkové kondenzátory
� Dielektrikum tvoří kondenzátorový papír nebo speciální
plast (polyetylén, polypropylén, polykarbonát)
� Elektrody jsou tvořeny hliníkovou folií
s vývody. Dielektrikum včetně elektrod je svinuto do válce.
KONDENZÁTORY
48
Metalizované kondenzátory
� Hliníková fólie může být nahrazena kovovou vrstvou napařenou
na dielektrikum.
�Odolné proti průrazu napěťovými špičkami.
�Dochází k obnovení funkčnosti po průrazu vypálením
poškozeného místa na fólii.
KONDENZÁTORY
49
Fóliové kondenzátory
� V jednom pouzdře je několik paralelně
spojených kovových elektrod oddělených
dielektrikem z plastu.
� Kapacity foliových kondenzátorů se pohybují řádově v rozmezí
nF až µF.
� Jmenovité napětí foliových kondenzátorů se pohybují v rozmezí
desítek až stovek voltů.
KONDENZÁTORY
50
Keramické kondenzátory
� Dielektrikum tvoří speciální keramika s velkou permitivitou a
malým ztrátovým činitelem.
� Vyznačují se malými rozměry (vývodové i SMD) a malou
kapacitou (řádově pF, nF).
KONDENZÁTORY
51
Elektrolytické kondenzátory (hliníkové, tantalové)
� Jsou polarizované (kladná a záporná elektroda), přepólování
znamená zničení kondenzátoru.
� Velká kapacita (řádově µF, mF).
� Maximální provozní napětí je nízké (jednotky až desítky voltů).
� Konstrukce kondenzátoru:
KONDENZÁTORY
52
Elektrolytické kondenzátory (hliníkové, tantalové)
� Kladná elektroda je tvořena kovovou fólií (hliník, tantal), jejíž
povrch je naleptán, čímž se nepravidelným zhrbolatěním zvětší
její plocha.
� Povrch kladné elektrody je pokryt velmi tenkou vrstvou oxidu
(<1µm), který tvoří dielektrikum.
� Zápornou elektrodu tvoří elektrolyt (pasta, kapalný, pevný),
který vyplní nepravidelné hrbolky na povrchu kladné elektrody.
� Připojení k "záporné elektrodě" obstará další kovová fólie.
CÍVKY
53
Funkce součástky:
1. Zdroj el. napětí: je-li cívka vystavena proměnnému
magnetickému poli (průchodem střídavého proudu závity cívky,
pohybem cívky v mag. poli), indukuje se v jejich závitech
elektrické napětí.
2. Elektromagnet: prochází-li závity cívky el. proud, vytváří se
uvnitř i vně cívky magnetické pole.
3. Proměnný odpor: Změnou frekvence připojeného střídavého
napětí se mění zdánlivý odpor cívky (regulace proudu).
CÍVKY
54
Schématické značky:
Cívka se vzduchovým jádrem, obecná značka
Cívka s feromagnetickým (železným) jádrem
Cívka s feritovým jádrem
CÍVKYY
55
Základní konstrukce cívky:
� Základem cívky je vinutí, které tvoří vodič (typicky měděný)
navinutý na nosné kostře z nevodivého materiálu.
� Je-li vodič většího průřezu, nemusí cívka kostru obsahovat
(samonosné vinutí).
� Uvnitř cívky se nachází jádro (vzduch, feromagnetický materiál),
které zesiluje účinky magnetického pole cívky (resp. zvětšuje
indukované napětí).
CÍVKY
56
Obecný princip cívky:
� Prochází-li vodičem el. proud, vytváří se kolem něj magnetické
pole, jehož indukční čáry mají tvar kružnic.
� Cívka je záměrně tvořena závity okolo jádra, aby se silové účinky
magnetického pole sčítaly uvnitř jádra cívky.
CÍVKYY
57
Druhy cívek:
1. Válcová cívka (solenoid)
� Cívka má vinutí umístěné na podélném jádře (kostře), které má
typicky průřez tvaru čtverce, obdélníku nebo kružnice.
CÍVKYY
58
Druhy cívek:
2. prstencová cívka (toroid)
� Cívka má vinutí umístěné na kruhovém jádře, které zároveň tvoří
kostru cívky. Indukční čáry jsou soustředěny převážně v jádře.
CÍVKY
59
Základní katalogové parametry cívek
1. Vlastní indukčnost cívky L (H, Henry)
- vyjadřuje schopnost cívky indukovat ve svých závitech napětí,
resp. vytvářet mag. pole průchodem el. proudu závity cívky.
- Vlastní indukčnost závisí na konstrukci cívky:
% = &� · &� · '� ·
�
L – vlastní indukčnost cívky (H)
N – počet závitů
S – průřez jádra (m2)
d – délka jádra (m)
μ0 – permeabilita vakua = 1,257 × 10-6 H/m
μr – relativní permeabilita (-) materiálová konstanta, udává, kolikrát se zesílí
magnetické pole (zvětší indukované napětí) oproti vakuovému jádru.
CÍVKY
60
Základní katalogové parametry cívek
2. Maximální, trvale procházející proud (A)
3. Tolerance (± číslo %)
- dovolená odchylka od jmenovité hodnoty indukčnosti.
4. Skutečný odpor vinutí R (Ω)
5. Počet závitů cívky
6. Materiál (permeabilita) jádra, materiál vodiče vinutí
7. Činitel jakosti Q = XL / R
8. Rozměrové parametry cívky (m)
CÍVKY
61
Náhradní schéma cívky:
� Zjednodušené náhradní schéma uvažuje pouze ideální indukčnost LS a
skutečný odpor vinutí RS. Vhodné pouze pro obvody s nízkým
kmitočtem.
� Pro vysokofrekvenční obvody se navíc uvažuje mezizávitová kapacita.
CÍVKY
62
Indukce elektrického napětí
1. Pohybem cívky v magnetickém poli
� Je-li cívka vystavena časově proměnnému mag. poli, působí toto
pole na volné elektrony ve vodiči a uvede je do pohybu.
� V každém závitu cívky vzniká rozdíl potenciálů, tzv. indukované
napětí.
� Velikost napětí závisí na počtu závitů a časové změně mag. toku.
() = −' ·∆+
,-
CÍVKY
63
Indukce elektrického napětí
1. Průchodem časově proměnného (střídavého) proudu
� Prochází-li závity cívky časově proměnný proud, vytvoří se časově
proměnné magnetické pole.
� V každém závitu cívky dojde k indukci napětí, které působí proti
svorkovému napětí zdroje!
() = −% ·∆.
,-
CÍVKY
64
Reaktance (zdánlivý odpor) cívky
� Jelikož indukované napětí působí proti napětí zdroje, dojde k
celkovému snížení proudu, tekoucího obvodem.
� Čím větší bude indukované napětí, tím menší poteče proud
obvodem. Civka se chová jako proměnný odpor – reaktance XL
() = −% ·∆.
,-�� = 2 · � · � · %
CÍVKY
65
Cívka v obvodu stejnosměrného proudu
V okamžiku připojení cívky ke zdroji
dojde k velké časové změně proudu,
indukuje se napětí, které v okamžiku
připojení potlačí proud v obvodu
(opačný směr vůči napětí zdroje).
Po ustálení (nulová časová změna
proudu) se napětí neindukuje a
neklade tedy odpor proudu
(pouze odpor vinutí cívky R).
CÍVKY
66
Cívka v obvodu střídavého proudu
• U cívky se el. proud zpožďuje za napětím o čtvrt periody, dochází k fázovému
posunu o 90° (π/2).