62 FotoVideo 11/ 2005 www.ifotovideo.cz 63 www.ifotovideo.cz 11/ 2005 FotoVideo Jak na to Fotografujeme déšť Fotografování deště není vůbec bláznivým počínáním, jak by se fotografům prosluněných dnů mohlo zdát. Přináší spoustu nevšedních vizuálních zážitků z lesku mokrých ploch, odrazů v kalužích i zachycených provazců deště. Není to ovšem zas tak jednoduché, fotografování za deště má svá úskalí a jako každý námět má i focení deště svá určitá „pravidla“. Déšť Všeobecná encyklopedie praví, že déšť jsou „vodní atmosférické srážky vypadávající z ob- laků na zemský povrch v podobě kapek o průměru větším než 0,5 mm“. Známe více druhů deště, například déšť mrznoucí nebo zmrzlý, který může být postrachem dopravy. Vodní spršku si můžeme vyrobit uměle a můžeme taky cestovat za monzunovými dešti tisíce kilome- trů. I u nás má deštivý podzim pro někoho své zvláštní kouzlo. K fo- tografování deště je vhodný stativ, dobré oblečení a ochrana foťáku. Déšť ovšem můžeme fotografovat také nepřímo, symbolicky, například v podobě oroseného okna z tepla pokoje… Kapky na listu třpytící se sluncem náleží k oblíbeným námětům fo- tografických romantiků. Jejich za- chycení nebývá technický problém, zato vyfocení kapky v letu nebo při nárazu na povrch vyžaduje mnoho úsilí a zkoušek. Vedle možnosti ul- trakrátké expozice je k takovému rychlému zachycení mnohdy potřeb- ný také vhodný blesk. K dešti patří duha a mlha a různé zvláštní, méně obvyklé atmosféry s temnými mraky, z nichž tu a tam vysvítá světlo. Do snímků atmosféry s deštěm náleží také svět lesklých kaluží s odrazy. Déšť se může foto- grafovat skutečně ve všech podo- bách a denních dobách a v podstatě jakýmkoli fotopřístrojem. Záleží jen na schopnosti fotografa vidět tu zvláštní dešťovou atmosféru a je- jí půvaby. A nebát se fotografovat a nebýt pohodlný vytáhnout foťák. Vodní sprška Kapky v detailu Kouzlení deštěm Foto na protější straně: Josef Ptáček
Fotografujeme déšťFotografování deště není vůbec bláznivým počínáním, jak by se fotografům prosluněných dnů mohlo zdát. Přináší spoustu nevšedních vizuálních zážitků z lesku mokrých ploch, odrazů v kalužích i zachycených provazců deště. Není to ovšem zas tak jednoduché, fotografování za deště má svá úskalí a jako každý námět má i focení deště svá určitá „pravidla“.
Déšť
Všeobecná encyklopedie praví, že déšť jsou „vodní atmosférické srážky vypadávající z ob-laků na zemský povrch v podobě kapek o průměru větším než 0,5 mm“. Známe více druhů deště, například déšť mrznoucí nebo zmrzlý, který může být postrachem dopravy.
Vodní spršku si můžeme vyrobit uměle a můžeme taky cestovat za monzunovými dešti tisíce kilome-trů. I u nás má deštivý podzim pro někoho své zvláštní kouzlo. K fo-tografování deště je vhodný stativ, dobré oblečení a ochrana foťáku. Déšť ovšem můžeme fotografovat také nepřímo, symbolicky, například v podobě oroseného okna z tepla pokoje…
Kapky na listu třpytící se sluncem náleží k oblíbeným námětům fo-tografických romantiků. Jejich za-chycení nebývá technický problém, zato vyfocení kapky v letu nebo při nárazu na povrch vyžaduje mnoho úsilí a zkoušek. Vedle možnosti ul-trakrátké expozice je k takovému rychlému zachycení mnohdy potřeb-ný také vhodný blesk.
K dešti patří duha a mlha a různé zvláštní, méně obvyklé atmosféry s temnými mraky, z nichž tu a tam vysvítá světlo. Do snímků atmosféry s deštěm náleží také svět lesklých kaluží s odrazy. Déšť se může foto-grafovat skutečně ve všech podo-bách a denních dobách a v podstatě jakýmkoli fotopřístrojem. Záleží jen na schopnosti fotografa vidět tu zvláštní dešťovou atmosféru a je-jí půvaby. A nebát se fotografovat a nebýt pohodlný vytáhnout foťák.
3 Doba expozice se může volit i podle toho, jaký mají mít kapky deště tvar. Delší expozice vede k sou-vislým provazcům, kratší i k zachycení jednotlivých kapek. V tomto případě se fotilo Canonem 300D s ISO 200, se clonou 7,1 a časem 1/100 s. Foto Richard Wagner.
Déšť má neobyčejné množství podob, z nichž některé jsou fotogenické více, jiné méně. Fotografovat déšť můžeme v jakékoli denní době, jen někdy bývá nezbytný stativ.
Hledání stanovištěPokud má snímek zachytit proudy padající vody, mělo by se nalézt takové stanoviště, kdy je námět v bočním osvětlení, neboť v tom případě se světlo na kapkách lomí a odráží, tudíž jsou viditelnější. Pro lepší zvýraznění světlých provazců deště je dále nutné zvolit takové stanoviště, aby pozadí deště bylo tmavé, například keře, stromy, tmavá omítka domu.Vhodným kompozičním prvkem může být zachycení odrazu v lesku vlhké plochy nebo ve vodní hladině narušované dešťovými kap-kami. Vhodným barevným akcentem jinak stejnorodě působící plochy může být deštník.
Světelné podmínkyPrůvodním jevem při fotografování za deště bývá zatažená obloha, což s sebou nese nutnost volby vyšší citlivosti. Také bývá horší viditelnost, s čímž je nutno v kompozici počítat. Velmi oblíbeným principem využití deště je odraz světla od vlhkých ploch předmětů a kaluží na zemi, kdy se někdy může hodit polarizační filtr. K zachy-cení iluze deště je třeba volit delší expoziční čas (delší než 1/20 s). Kapky pak vzhledem k pohybové neostrosti vytvářejí protáhlé stopy, které mohou být velmi působivé. Světelné podmínky někdy za deště ovlivní svítící slunce, což může vést k velmi působivým efektům.
Největší úskalíNejvětším úskalím fotografování za deště je vhodná ochrana fotopřístroje. Především je nutné chránit před přímým dopadem kapek frontální čočku, a to nejlépe pomocí sluneční clony.
Fotografická výzbrojPro běžné fotografování deště je využitelný každý fotografický pří-stroj, na němž můžeme ovládat čas expozice. Pokud jde o filmové materiály, hodí se spíše filmy vysokých nebo středních citlivostí. Zvlášť poutavé výsledky může v této oblasti přinést černobílá fotografie. Stativ a sluneční clona je při náročnějším fotografování deště samozřejmostí, můžeme využít také polarizační a UV filtr. Vhodnou rekvizitou fotografa deště je deštník.
2 Tato černobílá panoramatická fotografie byla vytvořena na jihu Bolívie u města Tupiza panoramatickým přístrojem Horizon 202, který pracuje s for-mátem 24 × 58 mm. Foto Jan Kárník.
Sluneční clona
Sluneční clona je dnes poněkud pod-ceňovanou součástí fotografického pří-slušenství, i když její používání je velmi důležité. Primárně totiž slouží k odclo-nění nežádoucích světelných paprsků, které při dopadu na objektiv a odrazu například od objímky objektivu mohou zvyšovat množství takzvaného závojující-ho světla v přístroji. Jednoduše si může-me důležitost sluneční clony ověřit, když fotopřístroj umístíme tak, že na objektiv proniká šikmo ze strany ostré světlo. Pouhým zastíňováním třeba rukou vidíme v hledáčku, jak se zjasňuje, nebo závojuje obraz. Tvar a rozměry sluneční clony de-finuje příslušná snímací soustava neboli k určitému objektivu je určitá sluneční clona. Má tedy okrouhlý tvar, případně podobu kužele nebo komolého jehla-nu. Bývá vyrobena z kovu, z pryže nebo z umělé hmoty, upevňuje se obvykle na závit. Samozřejmě může také posloužit jako ochrana objektivu, například před kolmými dešťovými kapkami.
1 Fotografováno v pralese Jozani na Zanzibaru odpoledne za hustého deš-tě v lednu 2004. Digitál Nikon Coolpix 5700 (se sedminásobným zoomem) se schovával pod deštníkem. Foto Marcel Hrdlička.
4 Výhodou umělé vodní spršky je načasovanost na příhodné slunce. Sprška vynikne při tmavém pozadí a v ostrém šikmém světle. Foto PS.
Kapky v detailuFotografování kapek může vést až k makrofotografii a každopádně to bývá záležitost velkého detailu. A také převelké trpělivosti, kdy oceníme možnost okamžitého mazání, onu výsostnou vlastnost digitální fotografie. Zdařilé výsledky každopádně stojí za to!
Hledání stanovištěStanoviště pro fotografování vodních kapek vychází ze situace, nicméně se musíme především snažit o to, aby proti kapkám bylo tmavé pozadí. Jestliže fotografova pozice je taková, aby se barva pozadí při-dělila barvě kapek, mohou vzniknout velmi vděčné efekty (viz foto 5). Jinou možností je zachycení kapek v protisvětle tak, aby je prozařovalo – kapky se pak třpytí jako diamanty.
Světelné podmínkyNa rozdíl od fotografování provazců deš-tě delším časem fotografujeme jednotlivé kapky v letu nebo v nárazu na nějakou plo-chu časem velmi krátkým. Řádově tisícinou sekundy. Čím kratším, tím zajímavější může být výsledek. Dostatek světla zabezpečí vhodný externí blesk. Ležící kapky možno samozřejmě fotografovat i delšími časy, což záleží na světelných podmínkách. V těch-to případech blesk může naopak působit
5 Příklad uměle vytvořené kapky, kdy se chytře sladily barvy po-zadí s barevným lomem uvnitř kapky. Pracně v desítkách ultrakrát-kých expozic se slaďoval výtvarně nejúčinnější moment. Expozice 1/2000 s, přisvětlováno externím bleskem. Foto Václav Tobořík.
6 Tráva s třpytící se rosou a detaily vodních kapek na listech náleží k oblíbeným fotografickým motivům. Záběr by však měl být nějak světelně ozvláštněn. V tomto případě se využilo šikmého nasvětlení červenavého podvečerního slunce. Foto Josefina Kurandová.
7 Snímek rozjíždějícího se autobusu na terminálu na Černém Mostě byl pořízen za hustého deště z ruky delším časem při nastavení blesku na malou inten-zitu a na druhou lamelu. To způsobilo, že obraz je rozostřený, pouze kapky padající z hrany střechy nástupiště byly bleskem zachyceny ostře. Foto PS.
Mnoho digitálů má funkci ostření (Sharpness), která spočívá v tom, že se linky, resp. hrany jeví jako ostřejší. Často je možné jít po krocích plus a minus, kdy minus znamená linku méně ostrou. Funkci je nutno otestovat, neboť se provedení liší přístroj od přístroje. Já osobně ji však přímo u digitálů nevyužívám. Vyspělejší funkci ostření mají mnohé programy na zpracování fotografií. Například Adobe Photoshop má mimo jiné funkci Doostřit (Unsharp Mask), kde se mohou navolit tři parametry, jimiž se přesně definuje žádaný účinek funkce. V žádném případě se však nesmí použít razantní ostření ve formátu JPEG, neboť to může snímek učinit i zcela nepoužitelným! Funkce je nevratná, i to je vhodné si uvědomit. Ostření snímku je samozřejmě možné využívat i při „vyvolávání“ formátu RAW. Obecně platí, že způsob a míra ostření se volí podle předpokládaného výstupu.
8 Snímek pořízený nedaleko výjezdu z tunelu Transfagarášské magistrály v Rumunsku v 18 hodin mohl být v této podobě pořízen díky použití výklopného displeje Coolpixu 5700, který umožnil kompozici těsně u země. Ta byla nutná, aby vynikly dopady kapek. Nezbytné bylo přisvětlení zabudovaným bleskem.
rušivě. Zvláštními případy nasvětlení jsou situace s bleskem na druhou lamelu (viz foto 7).
Největší úskalíNejvětším úskalím je v tomto případě ma-lá trpělivost fotografa a rychle se měnící podmínky.
Fotografická výzbrojŽe kvalitní fototechnika bývá předpokla-dem pro dobré snímky, říkáme zde velice často, ale faktem je, že trpělivý fotograf může za dobrých světelných podmínek vy-tvořit nádherné snímky kapek i s běžným digitálním kompaktem. Zrcadlovka těžící z formátu kinofilmu se ovšem může jevit jako vhodnější, neboť je pohotovější. V pří-padě ultrakrátkých časů expozice musí mít blesk možnost synchronizace i s velmi krátkými časy závěrky.
Kouzlení deštěmDéšť může vytvářet pro vnímavého fotografa světelné situace až snového charakteru! Kopce čnící z mraků, mlha valící se v údolí, nezvyklé barevné kontrasty – to vše můžeme díky dešti spatřit. A co si popřát pro kouzlení deštěm? Zkrátka to, čemu většina lidí říká špatné počasí!
Hledání stanovištěPři hledání neobvyklé atmosféry s využitím deště ne-bo i umělého zdroje vodní spršky by fotograf měl nalézt místo, z něhož může dobře uplatnit princip barevného kontrastu. Může vhodně uplatnit i protisvětlo, ke kontrastu může využít i barevný deštník v kompozici. Efektní bývají odrazy od mokrých ploch nebo louží a lesky na vlhkých plochách. Skvělé záběry mohou vzniknout i při černobílém fotografování.
Světelné podmínkyPro zachycení celkové atmosféry s deštěm je zvlášť půso-bivé, když během pršení zároveň svítí slunce. Nebo vyjde krátce poté, co déšť ustal, všude kolem jsou rozesety třpytivé kapičky vody a rozeklene se duha. Tu samozřejmě můžeme dodat do snímku i uměle s použitím příslušného filtru, ale není nad naturalismus duhy přírodní.
9 Zdá se, že tento snímek porušuje všechna dobrá pravidla! Obzor je šikmý, psi jsou zadky k sobě, temná hmota mraků je příliš rozsáhlá… Ale právě narušením pravidel fotografie upoutá, vše je dynamické a neklidné a obrazově i obsahově v kontrastu. Světlá oblaka vytvářejí jakýsi klín, který je vražen mezi linku ob-zoru a černé mraky. Porušování ustálených způsobů vidění může někdy přinášet velmi zajímavé výsledky. Foto PS.
Největší úskalíPodmanivá večerní atmosféra s leskem vlh-ké dlažby může svádět až k mírně kýčovi-tému vyznění. Roztřesení záběrů zabrání vhodný stativ.
Fotografická výzbrojPro podmanivé snímky s dešťovou atmo-sférou se může využít každý fotopřístroj. „Jen“ je vhodné ho chránit před nepoho-dou, mít ho tedy schovaný pod kabátem
10 Kompaktní digitál položený téměř na zem poblíž světel-ného zdroje a dlouhý čas expozice, který z drobného deštíku vytvořil tenké světelné proužky. Podmanivá atmosféra je umoc-něna výbojkovým teplým světlem, které je v kontrastu se stude-ným světlem, jež tušíme v popředí. Foto Danica Kovačevič.
Mlha je složená z malých vodních ka-piček nebo i ledových částeček, je to takový aerosol při zemi. Z fotografického hlediska zvláště válející se chuchvalce mlhy při zemi či v údolí nebo v částech kompozice mohou dát snímkům velice zvláštní náladu. Je nutné si uvědomit, že mlha svou bělostí může vést při bezmyš-lenkovitém měření expozice k chybným závěrům. Při větší ploše bílé mlhy v ob-razu je vhodné přidat jednu dvě clony, aby byl snímek stejnoměrně prosvětlený. Vítaným kompozičním fíglem jsou prů-hledy přes tmavé popředí k zamlženému pozadí. Vhod tu může přijít polarizační filtr. Zajímavé efekty vznikají se slun-cem prosvětlujícím mlhu. Při větší mlze a delším pobytu v ní vše poznenáhlu vlhne, pozor tedy na vlhnutí kontaktů. Při temnější mlze se prodlužují expozice a hodí se stativ.
Jak fotografovat v mlze
11 Mlha na pobřeží jižní Austrálie velmi brzy ráno, kdy zároveň hustě lilo a slunce bylo pod mrakem. Clona 5/6, expozice 1/60 s. Příklad stej-norodého barevného řešení. Foto Josef Ptáček.
12 Podvečerní atmosféra s drobným deštěm čeřícím vodní hladinu u vesnice Nungwi v Tanzanii. Pokud svítí slunce a prší, bývá často zvláštní svě-telná atmosféra. Foto Marcel Hrdlička.
nebo bundou, mít ho v pouzdře, v brašně nebo ve vhodném obalu. Tím obalem mů-že být také plastový pytlík s otvorem pro objektiv a jištěný gumičkou. Pro náročné je pouzdro pro podvodní fotografii. Zají-mavou pomůckou může být hvězdicový filtr, který vytváří světelné hvězdice kolem světelných zdrojů, kombinovaný například s leskem dlažby. Samozřejmě se mnohdy hodí stativ.
Technika pro fotografování deštěJosef Ptáček (*1946), absolvent FAMU (1974), fotograf a pedagog, vytvořil na svých cestách po světě mnoho vynikajících snímků. Déšť sice není jeho speciální téma, ale s fotografováním třeba v deštných pralesích má četné zkušenosti.
Jaké používáte na cestách fotopřístroje?Podle toho, na jakou cestu jedu. Většinou vozím formát 4,5 × 6 cm pro barevné diapo-zitivy, konkrétně Mamiyu 645, a Nikon FE 2 pro černobílé fotografování. V poslední době však hlavně tahám digitál – Nikon D70.
Jaké objektivy?Mám rád objektivy, které jsou širokoúhlé, eventuálně zoomy, které přesahují standard, jdou mírně přes základ. Příklad pro běžné fotografování pro kinofilm – zoom 28–85.
Jaká doplňková zařízení?Často vozím polarizační filtr a výjimečně půlené přechodové filtry Cokin. Tak pro jedno použití za rok…
Jaký používáte stativ?Mám velmi rád starý dřevěný stativ z NDR, protože se dá dát do báglu a dá se rozebrat.
Jaký fotomateriál?Z diapozitivů mám nejraději Fuji s ISO 100, vý-jimečně s ISO 400. U černobílého používám, co dům dá, protože fotografuji na všechno… Svým způsobem mám rád Ilford HP5.
Jak chráníte fotopřístroje před vlhkem a chladem na cestách?Musí se chránit samy, často mám problém sám se sebou. Používám zkrátka profi za-řízení, které je odolné.
Co soudíte o vztahu analog versus digitál?Myslím, že digitál je velmi významný pro současné životní tempo a současné nazírání
světa. S těmi výhodami okamžitého prohlí-žení výsledku, okamžitého posílání a ma-zání… Kvalitativně přesto považuji formát 9 × 12 cm za nenahraditelný. Nevýhoda je jen ta, že takový fotoaparát s sebou nemůžu vzít do světa… Při černobílém fotografování, zejména na větší formát, kde je nezbytná soustředěná a pozorná práce, nedocílíme digitálem takových kvalitních výsledků. Žád-ný digitál nenahradí ten proces černobílého tvoření, v němž je ten čas a zápas fotografa, neboť digitál svádí k jakési lehkovážnosti a velkorysosti, protože to jako můžeš opra-vit. Zatímco u černobílé fotky po stisknutí spouště neopravíš nic… V roce 1967 jsme s kamarády vymysleli teorii, že nám stačí věci jen vidět a fotografovat mohou jen ti,
13 Josef Ptáček na fotografii některého z přátel.
co jsou ochotni ten foťák nosit… Že zkrátka jde o to vidět, cítit, vnímat! A že se člověk občas neudrží a stiskne spoušť, je jen projev naší osobní slabosti…
Jakou byste dal základní radu pro fotografování za deště?Je velice důležité, aby se fotograf nebál tvořit za extrémních podmínek. A déšť je skvělým příkladem pro extrémnější foto-grafování na zemském povrchu. Platí, že čím jsou podmínky pro fotografickou práci extrémnější, tím jsou větší předpoklady, že se zrodí zajímavější výsledky. Základní rada proto zní: Nebojte se!
Děkuji za rozhovor.
Foto: Kateřina Scheuflerová
Soubor rad Kvalitní stativ
Stativ je i v době objektivů s obrazovými stabilizátory velmi podstatným doplňkem výbavy fotografa. Byl a je v mnoha oblastech fotografické práce nenahraditelný. Dobrý stativ dává jistotu nerozhýbaných snímků. Stativ by měl být tak vysoký, abychom s ním mohli pohodlně pracovat ve výši očí. Jeho konstrukce by měla zajišťovat stabilitu, po-hodlné zafixování zvoleného vytažení, včetně řešení středové tyče. V úvahách o koupi stativu bychom měli přihlédnout také k rozměru stativu po jeho složení a celkové hmotnosti. Dalším zásadním poměřením kvality stativu je stativová otočná hlava, která se někdy může kupovat také zvlášť. Pohyb hlavy ve všech polohách musí být stejný a rovnoměrný. Velmi praktické je rychloupínací zařízení, které jedním pohybem umožňuje fotopřístroj nasadit nebo sejmout, při čemž se využívá spojovací destička se stativovým šroubem. Doporučuje se rychloupínací zařízení kupovat již vestavěné v hlavě a nikoli dodatečně.Co by měl obsahovat kvalitní stativ? Jak by měl vypadat? Jaké má funkce a možnosti? Podívejte se s námi na sled obrázků, které výmluvně hovoří o variabilitě a vlastnostech stativu vhodného i pro střední formát.
Připravil Pavel Scheufler.Autoři snímků jsou uváděni u jednotlivých fotografií.
1 Pro fotografování za deště je vhod-né vybavit fotopřístroj ochranou proti vlhku.
2 Pro zachycení proudů padající vo-dy by námět měl být v bočním osvět-lení, neboť v tom případě se světlo na kapkách lomí a odráží a lijavec vody je viditelnější.
3 Další možností k lepšímu vyniknutí světlých provazců deště je zvolit tako-vé stanoviště, aby pozadí deště bylo tmavé.
4 Zatažená obloha za deště si vynucuje volbu vyšší citlivosti.
5 Při kompozici za deště je nutno po-čítat s horší viditelností.
6 Oblíbeným principem využití deště je odraz světla od vlhkých ploch předmě-tů a kaluží na zemi, kdy se někdy může hodit polarizační filtr.
7 K zachycení iluze deště je třeba volit delší expoziční čas (delší než 1/20 s), kdy kapky vzhledem k pohybové neostrosti vytvářejí protáhlé stopy, které mohou být velmi působivé.
8 Jednotlivé kapky v letu nebo v nárazu na nějakou plochu fotografujeme časem velmi krátkým (kratším než 1/1000 s).
9 Pro fotografování za snížené hladiny osvětlení za deště se hodí kvalitní stativ.
10 Při větší ploše bílé mlhy je vhodné k naměřenému údaji přidat jednu dvě clony.
11 Čím jsou světelné i povětrnostní podmínky pro fotografickou práci ne-standardnější, tím jsou větší předpokla-dy, že vznikne zajímavý výsledek.
Takzvaně špatné počasí rozhodně neznamená špatné snímky…Mnozí vlastníci fotopřístrojů bývají mr-zutí za takzvaně špatného počasí, kdy slunce „nesvítí“ a kdy mají pocit, že se „nedá fotografovat“. Opak je pravdou! Právě podmanivé záběry vytvořené za mlhy, při mžení, při poletování sněhových vloček i padání krup mnohdy získávají ocenění v soutěžích, protože jsou jiné, netuctové, zvláštní!
