+ All Categories
Home > Documents > GEOinformace 1/2005

GEOinformace 1/2005

Date post: 29-Mar-2016
Category:
Upload: springwinter-sro
View: 236 times
Download: 3 times
Share this document with a friend
Description:
TRENDY 2005 Geoportál Zeměměřického úřadu PLUS: ZPRÁVY Z KONFERENCÍ. 10 GEO–BESTSELLERŮ. REPUBLIKA ZE VZDUCHU. KURZY. Rychle projet Prahou? Poradíme. + přehled 25 služeb Geoinformační technologie na krajských úřadech ...srozumitelně o geoinformatice v praxi Studovat v zahraničí? Ano! Kdo z koho (kolik) aneb příprava Informační zdroje rezortu životního prostředí, které můžete využít Severní vítr přichází z NASA O NAVIGAČNÍ BALÍČEK Aktuálně 89 Kč
48
����� ��Kompendium geoinformatiky průvodce světem geoinformačních řešení a tech- nologií. Pokud jej ještě nemáte, objednejte si jej zdarma na našich webových stránkách. ...srozumitelně o geoinformatice v praxi www.geoinformace.cz [email protected] PLUS: ZPRÁVY Z KONFERENCÍ. 10 GEO–BESTSELLERŮ. REPUBLIKA ZE VZDUCHU. KURZY. SOUTĚŽ O NAVIGAČNÍ BALÍČEK SUNNYSOFT NAVIPACK EURO 3D Geoinformační technologie na krajských úřadech + přehled 25 služeb Trendy 2005 Co nás (asi) čeká v geoinformatice v letošním roce Kdo z koho (kolik) aneb příprava směrnice INSPIRE Rozhovory Jiří Hradec, Zdenek Hoffmann Severní vítr přichází z NASA Geoportál Zeměměřického úřadu Rychle projet Prahou? Poradíme. Dynamické mapy Google Informační zdroje rezortu životního prostředí, které můžete využít Jemný úvod do open source + recenze GRASS TRENDY 2005 Aktuálně Studovat v zahraničí? Ano! 89 Kč POZOR www.map24.com
Transcript
Page 1: GEOinformace 1/2005

������� � � � � � � � � � � � � � � � � � �

�����������������������

����������

����������������������������������������������������

Kompendium geoinformatikyprůvodce světem geoinformačních řešení a tech-nologií. Pokud jej ještě nemáte, objednejte si jej zdarma na našich webových stránkách.

...srozumitelně o geoinformatice v praxi [email protected]

PLUS: ZPRÁVY Z KONFERENCÍ. 10 GEO–BESTSELLERŮ. REPUBLIKA ZE VZDUCHU. KURZY.

SOUTĚŽO NAVIGAČNÍ BALÍČEK

SUNNYSOFT

NAVIPACKEURO 3D

Geoinformační technologiena krajských úřadech+ přehled 25 služeb

Trendy 2005Co nás (asi) čeká v geoinformatice v letošním roce

Kdo z koho (kolik) aneb přípravasměrnice INSPIRE

RozhovoryJiří Hradec, Zdenek Hoffmann

Severní vítr přichází z NASA

Geoportál Zeměměřického úřadu

Rychle projet Prahou?Poradíme.

Dynamické mapyGoogle

Informační zdroje rezortu životního prostředí, které můžete využít

Jemný úvod do open source+ recenze GRASS

TRENDY 2005

Aktuálně

Studovat v zahraničí? Ano!

89 Kč

POZOR

www.map24.com

Page 2: GEOinformace 1/2005

������������������������������������

�������� �������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� �����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������

����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������� ����������� �����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������

������� �����������

��������� �������������������

����������� ���������������������

���������������������������

�������������������

���������������������������������������������������������������

� ��������������������������������������������������������������������������������������

� ������������������������������������������������������������������

� ������������������������������������������������������

�� �����������������

� ����������������������������������������������������������������

� ������������������������������������ ������������������������������������������������������

� ����������������������������������������������������������������������������

� ����������������������������������������������������

� ������������������������������������������������������������������������������������������ ������������

���������������������������������������������������

Page 3: GEOinformace 1/2005

� � � � � ���� � � � � � � � � � � � ���� � � � � �

�������������������������������� ���������������������

��������� �������������������������� ���������� ������ ����� � ���������� ��������� ��� ���� ������� ������������ �������� ������ ��� ��������� ������ ������������ ����������

�������� ������ ����� ��������� ��������������� ���� ������ ��� ������� ����������� ��� ����������� � ������ �������� �����

����������������������������������������������

���������������������������

��������������������������������������������������������������

� ��������� ������������ ����� ������� ������������ ����� ����������� ������������ ����� ������� ����������� ����� ��������� �������� � ����������� ����

��

��

��

���

��

��

��

���

��

��

��

���

��

��

��

���

Page 4: GEOinformace 1/2005

4 GEOinformace ¡ 1/2005

24 Zdenek Hoffmann Konkurence je zdravá28 Jiří Hradec

Jedenáct let v rezortu životního prostředí

Rozhovory

t

Téma13 Trendy 2005 - Co nás (asi) čeká

v tomto roce18 Geoinformační systémy na krajských

úřadech – včetně přehledu informačních služeb poskytovaných úřady

22 Kdo z koho (kolik) anebo příprava směrnice INSPIRE

26 Vybrané zdroje informací o životním prostředí, které můžete využít

34 Jemný úvod do open source36 GRASS ve verzi 6.0

t

38 Bentley Geospatial Summit 2005Praha hostila specialisty z celé Evropy

40 Mezinárodní sympoziumGIS... Ostrava 2005

Konferencet

Stálé rubriky 4 Zprávy z domova a ze světa

Ojedinělý geoportál } Google představil své dynamické mapy } Studentská konference GISáček poosmé } Bič na dlužníky } EGNOS a WAAS } ESRI pro geoportál } Územní plánování a GIS } Jak projet snadno Prahou } Světový vítr přichází z NASA } a další...celkem 6 stran zpráv z domova i ze světa.

43 Studentský život – Chcete studovat v zahraničí? Co třeba Polsko?

44 Vzdělávání – Přehled kurzů 45 Knihy – Geo-bestsellery

t

Česká asociace pro geoinformace vyhlašuje a pořádá ve spolupráci s Ministerstvem informatiky ČR, Ministerstvem vnitra ČR, komisí ISMO Svazu měst a obcí ČR a sdružením TUESDAY Business Network 6. ročník soutěže Geoaplikace roku. Letošní ročník je zaměřen na účinnost nasazení jednotlivých geoinformačních řešení a technologií, a to jak ve veřejné správě, tak v komerčním sektoru. Osobní záštitu nad soutěží převzali ministr informatiky Vladimír Mlynář a náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu Josef Postránecký.

Vyhlášené kategorie:A – GIS pro lepší služby veřejné správyB – GIS v malých městech a obcíchC – komerční GIS

Uzávěrky pro přihlášky:» Kategorie A a B: 28. února 2005» Kategorie C: 18. dubna 2005

Podrobné informace o soutěži, přihlášky, další informace:» www.cagi.cz/geoaplikace

Pořadatel:» Česká asociace pro geoinformace

Partneři a spolupořadatelé:» Ministerstvo informatiky ČR» Ministerstvo vnitra ČR» Komise ISMO Svazu měst a obcí ČR» TUESDAY Business Network

zaměřeno na účinnost řešení

roku 2004

Výsledky kategorií A a B budou vyhlášeny

na ISSS 2005 a zveřejněny na webu

www.cagi.cz

SOUTĚŽ POKRAČUJE!

OBSAH 1/2005

Page 5: GEOinformace 1/2005

51/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

Vyhrajte Sunnysoft NaviPack Euro3DNavigační balíček pro EvropuPomalu, ale jistě se blíží letní měsíce a s nimi dovolené.GEOinformace a společnost Sunnysoft pro vás připravili sou-těž, ve které můžete vyhrát jako hlavní cenu navigační balíček pro Evropu Sunnysoft Navipack Euro3D.

Při správném zodpovězení otázek budete zařazeni do slosování o hodnotné ceny, které do soutěže věnovala společnostSunnysoft. Slosování správných a včas došlých odpovědí provedeme 4. května 2005. Výsledky budou oznámeny na stránkách www.geoinformace.cz a v dalším čísle časopisu GEOinformace, které vyjde v polovině května 2005. Výherce budeme kontaktovat telefonicky.

1. Společnost Sunnysoft s.r.o. jeA. distributor slunečních brýlíB. firma zabývající se přepravou sutiC. výrobce navigačních balíčků NaviPack, dodavatel

kapesních počítačů a specialista na mobilní řešení

2. NaviPack Euro3D umožňuje A. platit elektronické mýtné B. vyhnout se dálnicím, přívozům a zpoplatněným

úsekům C. rychlý sběr banánů

3. 3D v označení NaviPacku znamená A. třetí verzi v pořadíB. možnost prostorového pohledu na silnici před

řidičem C. že jsou pro obsluhu potřeba minimálně 3 lidé

4. NaviPack Euro3D je určen proA. námořní navigaci po světových oceánechB. simulaci automobilových závodůC. navigaci pro motoristy, motocyklisty, cyklisty i pěší

po západní Evropě

Sou

těžn

í otá

zky

Své odpovědi ve tvaru „1A“ apod. zasílejte e-mailem [email protected] (v Předmětu uveďte „soutěž Sunnysoft 1/2005“) nebo poštou na adresu redakce. Adresu naleznete v tiráži na straně 6. Pro účast v soutěži musí být Vaše odpovědi doručeny na adresu redakce nejpozději 3. května 2005.

1. cena

SecureDigital nebo Com-pact Flash dle vlastního výběru v hodnotě cca 1713 Kč

Sunnysoft NaviPack Euro3Dhodnota10 685 Kč

2. cena Paměťová karta Pretec 256 MB

3. cena

Pouzdro Krusell na kapesní počí-tač nebo mobilní telefon

Jméno

Příjmení

Ulice

PSČ Město

E-mail

Telefon (mobil)

Mám zájem o zaslání podrobných informací o produktuSunnysoft NaviPack Euro3D e-mailem. ¨ ano ̈ ne

Podpis

Soutěžní podmínky a zpracování osobních údajůVaše odpovědi musí být správné, úplné a doručené včas, abyste byli zařazeni do slosování. Soutěže se nemohou zúčastnit zaměstnanci společností Sunnyso a vydavatelství Klaudian Praha nebo jejich příbuzní. Ceny nelze vymáhat právní cestou. Ceny nelze směnit za peníze. Zobrazené obrázky předmětů jsou ilustrační. Sdělením osobních údajů udělujete svůj souhlas se zpracováním osobních údajů včetně e-mailové adresy podle platných zákonů. Kontaktní údaje nepředáváme ani neprodáváme třetím stranám, slouží pro lepší komunikaci s vámi. Veškeré údaje jsou uchovávány tak, aby nemohly být zneužity. Pokud si nepřejete, abychom Vaše údaje nadále uchovávali, prosím kontaktujte nás písemně na adre-se společnosti Klaudian Praha (adresa v tiráži). Budete-li se domnívat, že jsme se dopustili protiprávního stavu, máte právo na nás požadovat vysvětlení a požadovat, aby vzniklý stav byl odstraněn.

SOUTĚŽ

pouzdro Kruselldle vlastního výběru

v hodnotě cca 1499 Kč

Page 6: GEOinformace 1/2005

6 GEOinformace ¡ 1/2005

Vážení přátelé, je už skoro ráno, venku začínají pozpě-vovat ptáci a já se právě vrátil z redakce, kde jsme dokončovali Kompendium geo-informatiky. Proto mám opravdu v čerstvé paměti tu širokou škálu činností a služeb všech našich „geofirem“, které geoinfor-matice udávají směr. Nejenom světoví giganti, ale i ryze české firmy šlapou v GISech o 106. Je vidět, že to firmy baví, že se radují z konkurence a že se ve světě neztratí. Bo-dejť by ne, vždyť právě o správném určení polohy a vztahu k okolí v tom našem obo-ru jde především. I časopis GEOinformace si našel svoji polohu, vztah k okolí a ne-zbývá mu nic jiného, než se z konkurence také radovat. Naštěstí nás dělat časopis baví a moc stojíme o to, aby i vás bavilo jej číst (a odebírat! viz str. 31). Určitě mohu s klidným svědomím napsat, že si z bohatého obsahu jistě vyberete. Ve zmí-něném Kompendiu jsem zaznamenal prud-ký nárůst prostorové vizualizace a ani toto číslo GEOinformace není k tomuto tématu hluché. Významnou událostí posledních dnů bylo spuštění Geoportálu Zeměměřic-kého úřadu. Očekáváme i od vás poznatky o této nové službě a určitě se k tomuto projektu v budoucnu vrátíme. Velice zajímavé je čtení o dynamických mapách na vyhledávači Google. Zkuste si to sami. Je to opravdu paráda a určitě vás tato služba potěší. Hledáme i trendy pro rok 2005 a zamýšlíme se nad „killer appli-cation“ v geoinformatice. Pokračujeme také v seriálu rozhovorů se zajímavými lidmi a věříme, že jste soutěživí a hraví. Ceny, které jsou pro vás v tomto čísle připraveny, jsou určitě

velmi zajímavé. Kdybych nebyl členem redakce, určitě bych zkusil získat nabízený navigační systém do vozidla. To je přeci bomba, nebo ne? Doufáme, že vydařeným počinem bude i ortofotografický seriál Republika ze vzduchu, jehož první díl je věnovaný okolí městečka Seč, kde se po mnoho let konaly konference GIS ve stát-ní správě – GIS Seč. Jistě si kladete otázku, zda GIS Seč bude i v letošním roce. Nikdo na ni nechce dát zápornou odpověď. Tento termín se již zabydlel v kalendáři geoinformatiků v ČR. Česká asociace pro geoinformace na tento termín předkládá novou celostátní konfe-renci Geoinformatika ve veřejné správě (viz str. 9). Časopis GEOinformace tedy pojede v tomto termínu do Brna a věříme, že se zde spolu s vámi v hojném počtu setkáme. Nedávno jste také mohli na veletrhu Po-lygraf a Reklama v Praze vidět náš časopis ve stojanech a plakátech. Testovali jsme si tisk na HP DesignJet a nejenom, že nás potěšil výsledek, zaujali jsme i výrobce a tento plotr hned také představujeme v tomto čísle. Další představení se týká nového šéf-redaktora časopisu GEOinformace. Již minulé číslo bylo jiné než ta předcházející. Připravil jej pro vás nový kolega Josef Hnojil, který do redakce přišel z jedné významné geoinformační firmy. V redakci časopisu chce vystupovat jako nestranný a nejen, že si tuto pozici chce hlídat sám, ale vyzval i mne, abych na to dohlédl. Tyto dvě skutečnosti jsou pro vás jistě tou nej-lepší zprávou. Přeji pěkné počtení a nezapomeňte na tu stranu 31. Radek Petr

GEOinformace.... srozumitelněo geoinformatice v praxi

web: www.GEOinformace.cze-mail: [email protected]

RedakceŠéfredaktor: Josef Hnojil ([email protected])Redaktoři: Radek Petr, Miloš René, Jaromír Kolejka

Vydavatel a adresa redakceKLAUDIAN PRAHA, s.r.o.Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5tel./fax: +420 251 565 572, +420 603 787 118

InzerceRadek Petr (603 787 118, [email protected])Josef Hnojil (775 239 478, [email protected])

PředplatnéČasopis si můžete předplatit�na adrese vydavatele (objednávkový kupon naleznete na

www.geoinformace.cz� emailem na [email protected]�přes web www.geoinformace.czCena čísla v roce 2005 – 89.- KčCeloroční předplatné 2005 – 356.- KčCeloroční studentské předplatné 2005 – 178.- Kč

TiskRegistrace ISSN 1214-2204Toto číslo časopisu vyšlo v nákladu 2600 ks.

Firma Telefon Web E-mail

ARCDATA PRAHA 224 190 511 www.arcdata.cz [email protected]

Bentley Systems ČR 257 314 131 www.bentley.cz [email protected]

GEODIS BRNO 538 702 040 www.geodis.cz [email protected]

GEOVAP 466 024 111 www.geovap.cz [email protected]

GEPRO 257 089 811 www.gepro.cz [email protected]

Hewlett-Packard 261 108 108 www.hp.cz/designjet [email protected]

Intergraph ČR 234 707 820 www.intergraph.cz [email protected]

Sunnysoft 261 215 216 www.sunnysoft.cz [email protected]

T-MAPY 495 513 335 www.tmapy.cz [email protected]

Hledáme:

� náměty na reportáže, články, rozhovory, případové studie,� autorky/autory, kteří rádi píší – nezkušené zaučíme

(důležitá je chuť psát zajímavě o zajímavých tématech),� samozřejmě také nové firemní partnery.

(Stávajícím partnerům děkujeme za dosavadní podporu, vážíme si toho.)Výzva platí nepřetržitě.Volejte na +420 – 775 239 478 nebo pište na [email protected]

Proč Sečská přehrada?Když jsem před lety četl skautský román Ostrov přátelství od Miloše Zapletala, kde vodáci v létě měsíc tábořili na ostrově uprostřed přehrady tvaru mořské-ho koníka, považoval jsem to za literární fikci. Až sečské GIS konference a firemní uživatelská setkání mě přiměla trochu poznat Železné hory jižně od Chrudimi. Na jednom břehu přehradní nádrže jsem v lesích našel ukrytý starobylý hrádek z 14. století. Přímo přes vodu zase trčí socialis-tický moloch, svazácký hotel Juniorcent-rum, který bývá ještě dnes často zmiňován v souvislosti s pozůstatky majetku SSM. Jsem rád, že brněnský GEODIS mi umožnil podívat se na tento kousek Čech z ptačí perspektivy a spatřit toho mořské-ho živočicha. Napište nám i vy pár slov o nějakém za-jímavém koutě naší vlasti a příští pokračo-vání ortofotografického seriálu bude třeba patřit právě vám. Ale pospěšte si. I když mají v GEODISu za tuto vrstvu do vašeho geografického informačního systému slušné ceny, tak v časopisu tento letecký snímek budete mít zadarmo. Na letecké výlety se i za ostatní čtenáře těší Radek Petr

EDITORIAL

Page 7: GEOinformace 1/2005

71/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

ZPRÁVY

Prvního února byl spuštěn provoz Geoportálu Zeměměřického úřadu. Tato instituce byla častokrát kritizo-vána za to, že buď poskytuje drahá nebo nekvalitní data, a navíc k tomu ještě pomalu. Spuštěním Geoportá-lu se úřadu podařilo napravit svoji reputaci. Vzhledem k tomu, že od spuštění služby je uplynula příliš krátká doba, ponechme projektu 100 dnů hájení a vrátíme se k němu v dalším čísle GEOinformace.

To, co provozují některé instituce centrální státní správy již delší dobu, zprovoznil Zeměměřic-ký úřad teprve nyní, ale zato v plné parádě.Zeměměřický úřad

dlouhá léta nabízel svá geodata jako ZABAGED či SM 5 v digitální podobě. Na tom by nebylo nic zvláštního – to dnes dělá již téměř každý. Počátkem února byla ovšem zprovozněna – z pohledu veřejné správy – revoluční služba nazvaná Geopor-tál ZÚ. Ta umožňuje uživatelům nejen data Zeměměřického úřadu nakoupit v elek-tronické podobě, ale i přistupovat k nim pomocí webových služeb podle specifikací Open Geospatial Consortia. Podle informací redakce stoupnul počet

objednávek od spuštění Geoportálu dva-krát. Tím se jednoznačně zvýšila efek-tivita vydávání dat – uživatel si nakoupí v elektronické samoobsluze a hned ví, co si vybral. Odpadají tak nejrůznější reklamace mylně dodaných dat.

ZABAGED a spol.Zeměměřický úřad je znám především díky ZABAGED – Základní bázi geografických dat. Tato data si na Geoportálu můžete koupit. Vedle nich si ovšem můžete vybrat z celé řady produktů, které úřad spravuje a aktualizuje – viz tabulka na další straně nebo webové stránky geoportal.cuzk.cz

Datové formáty, metadataVzhledem k tomu, že Zeměměřický úřad poskytuje data veřejné správě, byl jedním

Ojedinělý portálveřejné správy

DÁLE: Google představil své dynamic-ké mapy str. 8; Studentská konference GISáček poosmé str. 9; Bič na dlužníky str. 9; EGNOS a WAAS str. 10; ESRI pro geoportál str. 14; Územní plánování a GIS str. 14; Poradíme, jak projet snad-no Prahou str. 17; Světový vítr přichází z NASA str. 17

Page 8: GEOinformace 1/2005

8 GEOinformace ¡ 1/2005

z požadavků na společnost Intergraph, kte-rá celý projekt technologicky zajistila a re-alizovala, aby jedním z výstupních formátů byl i formát shapefile SHP. Ke všem datům jsou k dispozici i meta-data, zpracovaná podle standardů Infor-mačních systémů veřejné správy – ISVS.

Část první – Obchodní modulCelý geoportál tvoří dvě části, internetový obchod a mapové služby. Elektronický ob-chod se jmenuje Obchodní modul ZÚ a je určen pro objednávání souborů digitálních dat a tištěné mapové produkce přes internet.

Část druhá – Mapové službyDruhou součástí Geoportálu jsou Mapo-vé služby. Předmětem publikování jsou data, která Zeměměřický úřad spravuje a aktualizuje. Právě na mapové služby (anglicky „web services“ – neplést s ma-povými službami typu mapy.centrum.cz) narazíte v poslední době téměř všude. Ani Zeměměřický úřad tudíž logicky nezůstal stranou a spustil webové služby – WMS a ArcIMS. Díky mapovým službám tak uživatel má vždy aktuální data, protože si

je pouze připojuje. Data fyzicky zůstá-vají na serveru Zeměměřického úřadu. U vektorových dat je rovněž důležitý jejich datový model a legenda pro zobrazení (vizualizaci) dat. Díky mapové službě odpadá u uživatele nutnost nejrůznějších konfigurací pro vizualizaci. To asi nejvíce platí pro ZABAGED, jehož datový model je složitý a pro jeho vizualizaci potřebujete mít spoustu nastavení. Bezešvý obraz dat poskytovaný mapo-vou službou je vždy umístěn v souřadnico-vém systému S-JTSK. Pro uživatele, kteří nevlastní aplikační software, je k dispozici WMS klient – tzv. GeoProhlížeč ZÚ, který umožňuje praco-vat s daty v prostředí webového prohlížeče.

Registrujte se, pomůžeteoptimalizovat provoz GeoportáluAbyste si mohli prohlížet katalog pro-duktů, ukázek a metadat, budete se muset ovšem zaregistrovat. Podle slov tvůrců je hlavním důvodem pro registraci především to, aby bylo možné monitorovat přístupy k datům a na základě přístupů optimalizo-vat další provoz.

Týmová spolupráceIntergraph a Zeměměřický úřad se v rámci projektu spojili v jeden dobře fungující tým, který v poměrně rekordním čase během podzimu a začátku zimy dokázal realizovat zajímavý a důležitý projekt pro další rozvoj webových služeb. O tom, že o Geoportál je zájem, hovoří nárůst registrací a objednávek hned po jeho spuštění. »Josef Hnojil

Google uvádí... dynamické mapy

Poskytované Mapové služby:} WMS služba dle specifikace OpenGIS

WMS 1.1 } ArcIMS služba (Image Service a Meta-

dataService) Datové sady začleněné do Mapových služeb:} vektorová data ZABAGED } vektorový soubor správních

a katastrálních hranic } rastrová data RZM 1: 10 000 } rastrová data RZM 1: 50 000 } rastrová data MČR 1: 500 000 } Ortofoto ČR

Stalo se již téměř pravidlem, že Google, firma známá díky svému vyhledávači, v pravidelných inter-valech přichází s novou službou. Tentokrát jsou to Google Maps (podle pravidel zatím v testovací beta verzi), které jsou k dispozici na webu maps.google.com.

To, že se Googlu jedná především o kon-cového uživatele a snadné ovládání, firma opět dokázala na výbornou. Stránka se načte rychle a i vyhledávání je intuitivní. Mapa se vám zobrazí přes celou plochu prohlížeče, nikoliv jen v ma-povém okně. Pokud uděláte překlep, tak vás Google opraví nebo vám napoví. Za vývojem služby stojí firma Telcon-tar a její platforma Drill Down Server (DDS). Tuto platformu je možné licen-covat a upravit si ji podle své potřeby. To už také udělaly například velké firmy Yahoo!, Ask Jeeves nebo Rand McNally. Rychlé odezvy a překreslování map je patentovaným tajemstvím Telcontaru. Uvnitř serveru je totiž nová motoda pro přístup k prostorovým datům, která je pod-le slov ředitele Telcontaru Kima Fennela naprosto odlišná od dosavadních metod. Pro organizování dat z různých zdrojů je použit vlastní formát Rich Map Format. Jedinou nevýhodou Google Maps je to, že vyhledávání se prozatím omezuje pouze na území Severní Ameriky. » (red)

Vizuální stránka maps.google.com je odlišná od těch, co jsme zatím měli možnost vidět.

Naplánovat si cestu z jednoho konce USA na druhý je prosté – a dostanete k tomu i itinerář.

ZPRÁVY

Page 9: GEOinformace 1/2005

91/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

Celostátní studentská konference GISáček již poosmé

Již osmý ročník studentské konference GISáček se uskuteční v úterý 3. května 2005 od 9 hodin nad novou menzou VŠB – TU v Os-travě - Porubě. Konference je otevřená pro všechny studenty vysokých škol v ČR i SR, kteří zpracovávají v rámci svých semestrálních, bakalářských, diplomových a disertačních prací témata z oblasti geoinformatiky a geoinformačních technolo-gií. Celá akce je zamýšlena jako místo možného setkání mladých geoinformatiků a příznivců geoinformačních

u Geoinformatika – nově vznikají-cí obor na Stavební fakultěČVUT v Praze

V současné době na FSv ČVUT vzni-ká nový obor Geoinformatika, jedním z jeho nosných pilířů bude výuka s použitím free software (GNU/Linux,Octave, Grass, ...). Nově připravova-ný obor v současné době prochází akreditačním řízením. » http://gama.fsv.cvut.cz/

u MicroStation V8 2004umí vytvářet 3D PDF

V Microstation V8 2004 si uživatelé mohou vytvářet 3D modely a anima-ce v PDF dokumentech. To umožní snazší 3D vizualizaci pro zákazníky. Pro čtení PDF s 3D budete potře-bovat Acrobat Reader ve verzi 7. » www.bentley.com

u Nová verze DULMAPpro Microstation V8

V souvislosti s přibývajícím počtem licencí MicroStation v8 přijala firma HSI výzvu Mostecké uhelné společ-nosti k vytvoření nové verze produktu DULMAP. Nová verze je upravena pro efektivní využití MicroStationu v8 a najde se v ní i několik dalších novinek. Je např. připravena pro zo-hlednění specifik daného zákazníka. Této vlastnosti využila i společnost Severočeské doly, která má již také svou „novou“ verzi. » www.hsi.cz

u Autodesk ve verzi 2006Autodesk v polovině března předsta-vil nové verze více než 25 svých soft-warových produktů.Jedna se o nej-silnější produktové portfolio v historii společnosti. Zvláštní pozornost si zasluhuje už dvacátá verze programu AutoCAD, uznávaného standardu ve 2D navrhování a kreslení pro inžený-ry a návrháře. » www.autodesk.cz

u POZEM ve verzi pro SlovenskoV roce 2004 byla vytvořena sloven-ská verze programu POZEM pro projektování komplexních pozemko-vých úprav.Tato verze má označení POZEM SR a je plně přizpůsobena slovenské legislativě a slovenskému výměnnému formátu KN (formát FUVI či DBF pro negrafická data a VGI pro grafická data). »www.hsi.cz

Přijeďte soutěžit,inspirovat

se

Krátce

technologií z různých vysokých škol i jako místo, kde své práce mohou prezento-vat před svými potenciálními zaměstnavateli. Pro autory nejlepších prací budou připraveny hodnotné odměny, které poskytne Institut geoinformatiky, sponzoři a časopis GEOinformace, který je mediálním partnerem akce. » gis.vsb.cz

Ke správě nemovitého majetku státu, kontrole daní z nemovitostí, dohledání nemovitého majetku dlužníků, řešení restitucí a majetkoprávních vztahů k nemovitostem slouží geo-grafický informační systém MISYS Ministerstva financí ČR a jeho organizačních složek, který vyvinula a implementovala firma GEPRO. Řešení prošlo v průběhu listopadu a prosince 2004 testovacím provozem. Nyní je vyu-žívá asi tisíc uživatelů na ministerstvu, finančních ředitelstvích, finančních úřadech a na pracovištích celní správy v celé České republice. Základní kostru tvoří katastrální mapy ve vektorovém tvaru pokrývající 30 procent území republiky, kompletní soubor popisných informací katastru nemovitostía ÚIR-ADR, včetně adresních bodů ČSÚ a CEDA. Informace na území Prahy navíc doplňují ortofotomapy, mapy bývalého pozemkového katastru, technická mapa a k dis-pozici jsou také databáze adres a názvů ulic. Celý systém, který je provozován jako webhostingová služba, čeká další rozšíření v po-době souvislého pokrytí celého území ČR katastrálními mapami, mapami bývalého pozemkového katastru a ortofotomapami. » www.gepro.cz

vstup zdarma

Nová celostátní konference se zaměřením na využívání geoin-formatiky ve veřejné správě se uskuteční ve dnech 8. – 9. červ-na v Brně, konkrétně v Kongre-sovém centru BVV.Pořadatelem je Česká asociace pro geoinforma-ce. Chcete-li být informováni o přípravách akce, chcete se přihlásit, či sponzorsky podpořit akci, kontaktujte Tomáše Beneše, tajemníka asociace na adrese [email protected] » www.cagi.cz

Geoinformatika ve veřejné správě

Ministerstvo financí a GEPROupletli bič na dlužníky

ZPRÁVY

Page 10: GEOinformace 1/2005

10 GEOinformace ¡ 1/2005

Milion dolarů poputuje v rámci grantového programu Ministerstva práec USA na konto Kidz Online. Cílem je zvýšit povědomí o pracovních příležitostech v geoinformačním průmyslu. Na vývoji kurzů individuálního distančního vzdělávání se mimo jiné podílí NASA Center for Distance Learning. Po

úspěšném absolvování výukového programu obdrží studenti certifikáty, které budou označovat jejich připravenost pro další vzdělávání v oborech, spadajících do geoinforma-tiky. » www.geospatial21.org

Aliance GCWare – YMSNa tiskové konferenci 16. února byl oficiálně oznámen vznik strategické aliance firem GCWare a YMS. Tímto spojenectvím vznikl silný hráč na evropském trhu geoinformač-ních systémů. Obě firmy sice budou na trhu pokračovat jako samostatné první entity, syn-ergický efekt pozitivně zasáhne dodávky projektů zákazníkům, obchodní a marketingové aktivity. Vedle zemí EU bude uskupení rozvíjet své aktivity v oblasti středního Východu, kde již druhým rokem pracuje v Dubaji společný podnik GCWare Middle East FZ-LLC. Mikuláš Szapu, ml., výkonný ředitel YMS, vysvětlil důvody vytvoření aliance: „Portfolia našich a GCWare řešení se výhodně doplňují – GCWare je specialistou na bezdrátový a internetový GIS, YMS je silná v celopodnikových geoinformačních systémech a správě majetku. Navíc GCWare prináší do aliance schopnosti prodat a realizovat projekty na silně konkurenčních mezinárodních trzích.“ Pro realizaci mezinárodních projektů tak je vznikem aliance k dispozici o několik desí-tek více vývojových, technických a obchodních pracovníků.» www.gcware.cz, www.yms.sk

ESRIoznámila uvedení programu EDNESRI Developer Network, program zaměřený na vývo-jáře, je založen na ročním předplat-ném, v jehož rámci mají přihlášení vývojáři přístup ke všem zdrojům, které potřebují pro tvorbu svých řešení (využívajících tech-nologie ESRI). Hlavním smyslem programu EDN je vybavit vývojáře nejnovějšími GIS nástroji a zdroji, jejichž využití umožní zvýšit produktivitu práce a zároveň snížit náklady na vývoj komplexního GIS na platformě systému ArcGIS. Do programu EDN se mohou přihlásit všichni vývojáři – program není omezen pouze na obchodní part-nery ESRI. Jim Tochterman, viceprezident oddělení pro výzkum a rozvoj společnosti Brad-shaw Consulting Services, o EDN prohlásil: „Stávající vývojářské produkty ESRI nám umožňují vytvářet uživatelské „vertikální“ aplikace a nadstavby podle přání zákazníků, ale uvedení programu EDN zvýší naši konkurenceschopnost. EDN zlepší dostupnost vývojářských produktů pro naše vývojové pracovníky a značně rozšíří možnosti interního testování produktů bez navýšení rozpočtu pro vývoj. EDN nám navíc umožní vytvářet aplikace v oblastech, jejichž vývoj byl pro nás dosud finančně neúnosný, například vývoj aplikací ArcGIS Serveru.“» www.arcdata.cz, www.esri.com

Program EDN zahrnuje} softwarové knihovny pro vývoj a testování aplikací (ArcGIS Server, ArcIMS,

ArcSDE, ArcWeb Services, ArcGIS Engine Developer Kit),} webovou stránku pro vývojáře ESRI a členy EDN programu, která bude

soustřeďovat vše, co může zajímat vývojáře ArcGIS,} komplexní systém podpory (dokumentace knihoven, index nápovědy

a vyhledávání, vzorky kódů, objektové modely).

GPS Analyst softwareTrimble oznámil zahájení prodeje nového softwaru GPS Analyst. Jde o softwaro-vou nadstavbu pro ESRI ArcGIS, která umožňuje pracovat s GPS daty přímo v prostředí GIS. S GPS Analyst softwarem lze v prostředí GIS ovládat GPS přijímač, provádět sběr a aktualizaci dat, prohlížet a editovat přímo importovaná GPS data a provádět jejich diferenční zpřesnění. GPS Analyst zvýší přesnost dat a zjed-noduší datové toky mezi terénem a kan-celáří. Integruje polohová data získaná pomocí GPS s GIS databází. Použitím nástroje pro diferenční zpřesnění dat se přesnost GPS polohy může zlepšit z 10 metrů na 0,5 metru v závislosti na prostře-dí a GPS přijímači. GPS Analyst ukládá podrobné informace o kvalitě každého polohového záznamu v databázi a poskytuje mocné nástroje pro analýzu přesnosti dat. Software je plně otevřený a rozšiřitelný pomocí ArcObjects tak, aby vyhověl specifickým požadavkům zákazníků na aplikace a datové toky.» www.trimble.com, www.trimble.cz

EGNOS, WAAS

EGNOS (European Geostationary Navi-gation Overlay Service) je systém, který doplňuje a vylepšuje vlastnosti GPS v Ev-ropě. Využití bude mít zejména v letecké dopravě, kde se uplatní oba jeho hlavní přínosy – přesnější určení polohy a včasné varování pro případ poruchy některé dru-žice GPS. Potěšitelné je, že vyšší přesnost měření můžeme využít všichni. Stačí k to-mu běžný civilní přijímač označený „With WAAS“, což je většina novějších přijíma-čů Garmin i Magellan, všechny Fortuny (v módu ST) a další. Americký WAAS i evropský EGNOS jsou obdobné systémy a WAAS byl první (běžně využitelný tes-tovací provoz od roku 2000), takže přístro-je nesou původní označení. U EGNOSu je situace méně příznivá. Původně měl přejít do použitelného provozu 1. května 2004, ale spuštění se zpozdilo. WAAS a EGNOS si nikdy nebudou konkurovat – každý je dostupný jen v oblasti svého půvo-du. Pro všechny zpřesňovací systémy se používá zkratka SBAS (Satellite-Based Augmentation System). Služby WAAS a EGNOS jsou stejně jako GPS bezplatné. » www.gpsweb.cz

Milion dolarů na rozvoj obecného povědomí o pracovních příležitostech v geoinformatičním

průmyslu

ZPRÁVY

Page 11: GEOinformace 1/2005

111/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

Republika ze vzduchuTechnické informa-ce o podkladech

Barevná ortofotoma-pa ČR} bezešvě pokrývá celou ČR,} snímkování a zpra-cování dat proběhlo v letech 2002-2003, } v roce 2004 bylo zahájeno nové sním-kování (aktualizace do 3 let),} velikost pixelu orto-fotomapy je 50 cm,} ortofotomapa ze snímkování od roku 2004 má rozlišení 20 cm/pixel,} data jsou georefe-rencována v souřad-nicovém systému S-JTSK,- standardní grafický formát je TIF (popř. jiný),- členění dat je do souborů podle kladu Státní mapy 1:5000 (podle potřeby i jiné).

Objednání dat

} Data z malých prostorů a informač-ní náhledy v plném rozlišení jsou na internetu: http://www.geodis.cz/www/www_data} Data pro větší úze-mí lze získat přímým prodejem:tel: +420 538 702 040fax: +420 538 702 061http://www.geodis.cz (stránky Fotogram-metrie-kontakty)mailto:[email protected]

Seč leží na řece Chrudimce na jihozápadním úpatí Železných hor. První historické zmínky o Seči jsou z 12. – 13. století, první písemná zpráva je z r. 1318, kdy je Seč uvedena jako sídlo vladyky ze Seče Sivenek de Sijeczi. Název obce vznikl vlastně odvozením od způsobu získávání půdy „klúčením“, sečením lesa. Byl to jediný způsob, jak půdu v této kamenité a drsné krajině získat. O Ohebu pocházejí první zmínky z roku 1315, kdy byl k doživotnímu užívání postoupen panu Hrabiši z Paběnic jako náhrada za škodu způsobenou vpádem vilémovských na paběnické zboží. Po vystřídání různých majitelů je jako poslední uváděn pan Jan Trčka z Lipy, za kterého nebyl však hrad již udržován a pozvolna pustl. Na toku řeky Chrudimky byla v letech 1924 – 1934 vybudována údolní přehrada s celkovým objemem 22 milionů m3, její délka je 7 km a největší hloubka je 35,5 m. Již v 16. století byla Seč označována jako městečko. Seč měla i hrdelní soud, který po reformě Marie Terezie přešel do Chrudimě. Nejstarší zpráva o škole v Seči je z konce 17. století. V roce 1953 byla v jeho okolí zřízena malakozoologická rezervace s výskytem vzácných mlžů.

SERIÁL

Page 12: GEOinformace 1/2005

12 GEOinformace ¡ 1/2005

SP

EC

IÁLN

Í PR

OP

AG

NÍ P

RO

JEK

T

Jezdíte do míst, která neznáte? Chcete dojet napoprvé bez bloudě-ní? Chcete jet vždy tou nejvýhodněj-ší cestou, aniž byste museli listovat v mapách? Nebo vás čeká cesta do zahraničí, kde orientaci ztěžují neobvyklá dopravní značení a cizí jazyk? Právě pro vás je určena nová verze NaviPacku označená Euro3D!

Jednoduše a efektivně vám umožní využívat výhod GPS navigace při cestách kdekoliv po Evropě*. NaviPack je řešení „vše v jednom“ pro kapesní počítače PDA. Obsahuje GPS přijímač, navigační mapový software firmy Navigon, držák do automobilu a autonabí-ječku pro kapesní počítač. Pro ty, kteří ještě kapesní počítač (PDA) nevlastní, je při-pravena speciální edice NaviPack Euro3D Plus, která obsahuje vybrané modely PDA. S NaviPackem Euro3D stačí zadat cíl cesty „ukázáním místa na mapě“ zadáním cílové adresy včetně čísla popisného nebo zadáním tzv. zájmového bodu (point--of-interest, POI). Těch je přes 750 000 a patří sem například benzinová čerpadla, parkoviště, dálniční křižovatky, divadla, restaurace a další. Rovněž je možné vrátit se k minulému cíli, vybrat předdefinovaný cíl nebo jedno-duše vybrat kontakt z Outlooku a nechat program, aby vám během několika vteřin navrhnul optimální trasu podle zadaných kritérií, vypočetl vzdálenost a odhadnul časovou náročnost celé cesty. Do cílového bodu vás pak naviguje třeba i napříč celou Evropou pomocí hlasové navigace a vy se tak můžete plně věnovat řízení. Mezi další příjemné funkce programu patří automatické zoomování mapy v

závislosti na rychlosti po-hybu vozidla, výběr trasy po placených či neplacených komunikacích, noční režim, podpora RDS/TMC (přeplá-nování trasy podle aktuál-ního provozu v dané oblas-ti), možnost přípravy trasy na PC i v PDA nebo 3D pohled na mapu z perspektivy navigova-ného řidiče. Ovládání programu je intuitivní a české. NaviPack Euro3D obsahuje de-tailní mapy celé západní Evropy a základní mapu České republiky s uliční mapou Prahy, Brna, Ostravy, Olomouce, Plzně a Mladé Boleslavy. NaviPack Euro3D Plus je cenově přijatelnou a především velmi flexibilní alternativou drahým a nepřenosným auto-mobilovým navigačním systémům.Za zlomek jejich ceny však uživatel kromě vlastní GPS navigace získá navíc všestran-ně použitelný kapesní počítač, vhodný například pro vedení osobní agendy včetně emailů, přístup na Internet, správu doku-mentů nebo zábavu – filmy, hudbu ve for-

mátu MP3, fotografie. NaviPack je rovněž vhodný pro pěší a pro cyklonavigaci.» www.sunnysoft.cz

* Momentálně se jedná o následující země: Andorra, Belgie, Dánsko, Německo, Fin-sko, Francie, Velká Británie, Irsko, Itálie, Liechtenštejnsko, Lucembursko, Monako, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Portu-galsko, San Marino, Švédsko, Švýcarsko, Slovensko, Španělsko, Česká republika a Vatikán. Upgrade ohlášený na konec dubna bude obsahovat nově podrobnou mapu České republiky a Slovenska a dal-ších zemí střední a východní Evropy.

Kompletní navigační balíček na cesty Evropoupřichází na trh

Ukázka 3D navigačního prostředí v Navipack Euro3D

Průjezd městem je s pomocínavigačního systému jednoduché

PROPAGACE

ILUST

RACE

: 3x S

UNNY

SOFT

ZPRÁVY

Page 13: GEOinformace 1/2005

131/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

Editor časopisu Geo:connexion Jeff Thurston připravil koncem loňského roku přehled toho, co bychom mohli v letošním roce očekávat na poli geoinformač-ních technologií a systémů.

1 Vysoké rozlišeníBude stoupat poptávka po pra-cech vysoké přesnosti (geode-tické práce, GPS, snímkování). Tato poptávka bude způsobena především potřebou dat pro vizualizaci, animace a aplikace, pracující s daty v reálném čase.

2 „Čas“Tato veličina bude děnív geoinformatice velmi ovliv-ňovat. Rostoucí poptávka bude ovlivněna především nutností rozhodovat se v reálném čase – krizový management, zá-chranné služby a další profese nemohou pracovat se zastara-lými daty. Veřejnost bude vyžadovat animace – běžný uživatel se lépe orientuje v třírozměrné animaci než v mapě. Navíc je to vizuálně atraktivní proletět se virtuální krajinou. Brzy nastane situace, že většina zá-kazníků si mapy v jiné než 3D podobě nedovede představit. Nástup vysokorychlostního internetu včetně mobilních sítí (EDGE apod.) hraje rovněž svoji roli při nástupu 3D. Zatím jen pár GIS programů má předpoklady pro nasaze-ní v tomto sektoru – dojde i k rozvoji nových technologií.

3 Větší zaměření se na individuální potřeby uži-vatelůNástroje a aplikace začnou být více orientovány na individu-ální uživatele. Ačkoliv spousta lidí mluví o celopodnikových (enterprise) řešeních, Jeff Thurston věří, že koncový

– individuální uživatel je tím cílem. Lidé budou používat geoinformační technologie ob-dobně jako například používají nejrůznější organizéry a pro-gramy pro organizaci své práce a volného času. V roce 2005 můžeme očeká-vat, že se jednotliví lidé stanou ve větší míře tvůrci prostoro-vých dat – podobně jako nyní jsou běžné blogy pro sdílení myšlenek. Skupiny uživatelů budou sbírat data s osobními GPS přijímači a vytvářet z nich například mapy a digitální modely terénu.

4 Modelování,simulování jevůV současnosti nastává základní posun v technologiích k mo-delování a simulování nejrůz-nějších jevů. Hlavním hnacím motorem vývoje v této oblasti bude především správa rizik (risk management). Katalyzá-torem poptávky po simulačních nástrojích byly ničivé události v jihovýchodní Asii v prosinci 2004.

5 Větší integracesystémůProstorové senzory, nástro-je pro nepřetržité nahrávání datpro pozdější vyhodnocování, SCADA (Supervisory Control and Data Acquisition) systémy například v energetice a systé-mech hromadné dopravy – to vše bude poptáváno ve větší míře. To si vyžádá vyšší stupeň integrace od sběru různých typů dat po jejich analýzu. Požadav-ky na přísun a vyhodnocení dat v reálném čase budou přicházet zejména z oblastí záchranných a krizových systémů.

6 Nástup Open SourceLidé začínají chápat, že open source a proprietární řešení,

tedy alespoň v geoinformati-ce, budou mít společné pole působnosti. Přístup „buď-anebo“ nebude zabírat. Dostáváme se do éry individuálních požadavků, kdy si mnozí uživatelé a zákazníci vytvoří nebo si nechá vytvo-řit vlastní aplikace. Vzniká „kontinuum“, spojité prostředí či prostředí nemají pevnou strukturu. Je již běžné, že různé firmy dávají k dispozici nástroje, které jsou dále šířeny jako open source. Jeff Thurston se domní-vá, že v letošním roce dokonce uvidíme, že někdo „koupí“ znalosti z open source sféry.

7 ImagingSnímkování, sbírání obrazo-vých dat bude opět žhavým tématem. Firmy, poskytující obrazová data, chápou, že klíčové bude umět potřebná data z velkých objemů dat „vytáhnout“. Obchodní modely založené pouze na prodeji snímků již přestávají fungovat a firmy musí umět poskytnout i služby spojené s analýzou snímků.

8 Navigační systémy v autechMapové a navigační systémy ve vozidlech budou mít v roce 2005 velký nástup. Ceny půjdou dolů, zatímco poroste jednoduchost používání. Některá z firem uvede na trh odnímatelný navigační systém, který bude umět fotografovat a snímky budou mít v sobě uložené souřadnice. Když cestujete, tak si zkrátka chcete dělat snímky. Proč by to nemo-hl být právě navigační systém, když dnes umí fotografovat většina mobilních telefonů, od nichž by to před pár lety také nikdo nečekal?

9 Komunikacea sdílení datThurston se domnívá, že se na trhu objeví geoprostorové nástěnné panely. Trendem dnešních dní je komunikace a sdílení dat. Nástěnné panely budou sloužit jako skupinové komunikační nástroje. Pro-pojování různých druhů dat bude založeno na webových službách.

10 Důraz na inovaciV geoinformatice nastupuje doba inovací. Důraz bude kla-den na lepší životní podmínky lidstava a s tím spojení lepší porozumění jak čas a prostor ovlivňují naše životy.V geoin-formačních technologiiích bude více rozpoznána rozmanitost života a individuální podmín-ky. To v důsledku přinese více personalizace do všech řešení a technologií.

11 Vylepšená kartografieGoogle se svojí službou ukázal, že i na webu se dá digitální kartografie dělat elegantně. Tento trend bude pokračovat, dočkáme se vylepšené karto-grafie ve většině geoinformač-ních software, zejména směrem ke koncovému uživateli. »

Jeff Thurston (1-10)redakce (11)

Trendy 2005 Co nás letos čeká v geoinformatice

Zapomněli jsme na něco podstatného? S něčím výše uvedeným nesouhlasíte? Chcete přidat svůj názor?

Napište nám na adresu [email protected]

131/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

Page 14: GEOinformace 1/2005

14 GEOinformace ¡ 1/2005

Technologie ESRI byla vybrána pro druhou generaci amerického vládního portálu pro geodataESRI byla Ministerstvem vnitra USA vybrána pro implementaci nového „One-Stop“ geoportálu (GOS 2 – Geospatial One-Stop Operational Portal). Portál nabídne další cesty pro sdílení geoin-formací, které přispějí ke zlepšení práce vládních orgánů a urychlí průběh rozhodovacích procesů.

Prototyp první verze geoportálu, vyvinutý rovněž ESRI a spuš-těný již v červenci 2003, poskytoval centrální rozhraní pro zasílání a vyhledávání metadat o datových zdrojích správních orgánů a agentur. Na této stránce je v současné době shromážděno více než 75 000 metadatových záznamů.

GOS 2 bude představovat „tržiště“ s prostorovými daty, které bude poskytovat jak zprávy o připravovaných datech, tak i poptáv-ku po datech. Nová metoda pro integrované vyhledávání prosto-rových dat a témat bude založena na osvědčeném vyhledávacím stroji Google a pamatovat bude i na druhotné vyhledávání me-tadat. Implementace posledních ustanovených specifikací Open Geospatial Consortia zvyší úroveň interoperability geoportálu. GOS 2 bude mít zejména snadno použitelné pokročilé vyhledá-vací možnosti Jako portálová technologická platforma pro druhou generaci portálu bude využit IBM WebSphere Portal.» www.arcdata.cz, www.esri.com

Územní plánování a GIS – po-zvánka na odborný seminářna Vranově 19. – 21. června

Termín pořádání letošního osmého ročníku odborného semináře GIS na Vranovské přehradě bude 19. – 21. června 2005. Pokud hodláte načerpat informace, kontak-ty, podělit se o své zkušenosti, předvést svoji práci, hbitě si prosím tento červnový termín poznamenejte do diáře. Kapacita je omezená a s ohledem na komunikativnost nechceme počet účastníků rozšiřovat, radši kvalitu než kvantitu. Opět chystáme nové nevšední pracovně legra--rekreační překvapení (za hradním cimbuřím), zahraniční hosté se začnou trousit již v neděli. Těšíme se na Vás! Nabrušte jazyky, nabijte notebooky, nakupte notesy, naostřete pisátka! Máte-li se letos čím blýsknout, chystejte plotry a opakujte si slovíčka! Je jisté, že zahraniční experti neodolají, dorazí a to i tací, že se s nimi česky nedomluvíte! Lákáme je na Vaše excelentní výkony a věříme, že se zahraniční konkurence nezalek-nete! Loňskou soutěžní výstavu posterů jsme v létě 2004 vystavili tradičně v Praze na Hradčanech, na podzim 2004 pak ještě při příležitosti Dne GIS na Technické univerzitě v Ostravě a na fakultě architektury STU v Bra-tislavě. Kdo jde s dobou, tvoří GIS a nebrání se při práci kapce legrace, nemůže chybět na Vranovském semináři! Bítov 2005 volá! » Jiří Hiess, [email protected], Drahomíra Zedníčková, [email protected]

Datový sklad o velikosti 25 terabajtů s pomocí Microsoft SQL ServeruAmerické Ministerstvo zemědělství začalo používat MS SQL Server a ESRI software pro sběr a správu dat. Datový sklad obsahuje přibližně 25 terabajtů prostorových dat. Případovou studii a video si můžete pře-číst, resp. shlédnout na webu Microsoftu. Připravili jsme pro vás zkratku k webové stránce přes službu TinyURL http://tinyurl.com/4w3ck» www.esri.com, www.microsoft.com

Daratech report:geoprostorový trh opět rostlPodle odhadů dojde v roce 2004 oproti roku 2003 k nárůstu celkových tržeb o 9,7 procenta na 2,02 miliardy amerických dolarů. Mezi lety 2002 a 2003 se jednalo o nárůst 5,1 procenta. Příjmy byly tvořeny prodejem software (64%), službami (24%), daty (8%), hardware (4%). Zprá-va uvažuje především příjmy globálních hráčů. Ve zprávě jsou zmíněny firmy ESRI a Intergraph, které dohromady tvoří polovinu trhu, dále byly opět zmí-něny Autodesk, IBM, GE Energy (Smallworld), Leica Geosystems (Erdas) a MapInfo. V tiskové zprávě, která je na rozdíl od celé zprávy k dispozici zdarma, nejsou zmíněny další firmy, které se v geoinformatice pohybují (Oracle, Microsoft, Trimble, Garmin, open sourcové technologie a dal-ší). Možná se jen jejich jména neobjevila ve veřejné tiskové zprávě, ale třeba by stálo za to zvážit přehod-notit měřítka a kritéria, kdo je a kdo není firma na poli geoinformatiky? » (red)

Co je TinyURL?Služba, která vám převede dlouhou adresu na kratší a bude si ji pamatovat. Pokud někomu předáte krátkou adresu, dojde přes server tinyurl.com k přesmě-rování na původní dlouhé URL.

FOTO

: WW

W.H

OTEL

BITO

V.CZ

ZPRÁVY

Page 15: GEOinformace 1/2005

151/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

WebGIS Praha – komplexní řešení na pražském magistrátu

Pražský magistrát disponuje obsáhlým datovým skladem (ESRI geodatabase), který patří k nejvyspělejším v rámci GIS veřejné správy České republiky. V sou-hrnu je to přibližně 170 gigabajtů dat, referenčních (DKM, budovy, adresní body, ortofotomapa) i tematických.

Úkolem bylo zpřístupnit práci s datyna desktopu i na webuSystém WebGIS Praha vznikl na základě projektového záměru defi novaného Ma-gistrátem hl. m. Prahy jako řešení dodané naší společností. Jeho úkolem je přede-vším zpřístupnit mohutnou datovou zá-kladnu pomocí webových i desktopových klientů, s nimiž mohou uživatelé využívat celou škálu funkcí specifi ckých pro GIS, ale také přímé oboustranné propojení na další, především databázové aplikace, tedy především přístup k základním regis-trům ISVS – REN a ÚIR.

WebGISWebGIS umožňuje přístup k datům přes dva typy webových klientů vyvinutých na základě technologie T-MapServer.Lehký webový klient určený pro veřejnost obsahuje standardní nástroje pro práci s mapou, propojení na veřejnou část ISKN a ÚIR-ADR a jsou z něho odvozeny další specifi cké deriváty – např. cenová mapa.Naopak klient „úředník“ (pro intranet – magistrát i extranet – městské části a organizace) disponuje pokročilými ana-lytickými nástroji (měření ploch a úseků, vyhledávání v atributové tabulce, nalezení sousedů vybraného prvku, výběr prvků z aktivních vrstev, tvorba obalové zóny atd.). Je zde k dispozici vyspělý strom témat, propojení na popisnou (databázo-vou) část registru nemovitostí a adresní systém. WebGIS Praha také podporuje webové mapové služby (poskytování

i využívání), umožňuje prostorové a da-tabázové fi ltrování dat (omezení např. dle působnosti městské části), poskytuje nástroje pro administraci datové základny,

nabízí průvodce pro tvorbu vlastních ma-pových klientů apod.

Výhody řešeníWebGIS Praha je komplexním řešením problematiky GIS pražského magistrátu a zároveň vytváří základ pro celý segment městské správy hlavního města Prahy. Systém je lehce propojitelný na další informační systémy (ISKN, ÚIR-ADR, majetkové agendy atd.) a disponuje ote-vřenou datovou základnou (distribuovaný GIS). Použité technologie Oracle, ESRI a T-WIST (T-WIST REN, T-WIST ÚIR a T-MapServer) jsou zárukou stabilního a škálovatelného systému.Ing. Jiří Bradáč[email protected]

Úvodní slovo

Vážení čtenáři, v nové podo-bě se Vám do-stává do rukou první letošní číslo našeho fi remního zpra-vodaje T-Info. Jsem pře-svědčen, že již v tomto vy-dání naleznete nejen celou řadu novi-nek, ale i spoustu inspirativních řešení použitelných právě u vás.

Tanec mezi informacemi je slogan používaný v souvislosti s implementací informačního systému T-WIST. O tom, že jsme intenzivně tancovali i v posled-ních měsících, svědčí celá řada dalších úspěšně nasazených aplikací. Mezi největší z posledních let patří beze-sporu komplexní GIS řešení s názvem WebGIS Praha, které každodenně vy-užívají nejen pracovníci pražského ma-gistrátu, ale i široká veřejnost. A naše aktivity, spojené s intenzivním vývojem TANGO serveru, potvrzují snahu tan-covat i v letech budoucích.

Slogan S námi se neztratíte charak-terizuje nejen úspěšné implementace celé řady mapových řešení na českém internetu, ale i dodávky rozsáhlých sad geografi ckých dat, které se stávají nedílnou součástí vašich informač-ních systémů. A že se neztratíme ani v zahraničí, o to se postarala naše mateřská fi rma T-Kartor svými novými úspěchy ve Velké Británii a v Číně. Závěrem mi dovolte, abych Vám popřál příjemné počtení a plno příjemných chvil spojených s přicházejícím jarem

číslo 1/2005 | www.tmapy.cz

Nejdůležitější je mítsprávný směr, cíl, prostředky

a správné partnery.

chvil spojených s přicházejícím jarem a probouzející se přírodou.

Ing. Milan Novotnýředitel společnosti

�����zpravodaj společnosti T-MAPY spol s r.o.

Page 16: GEOinformace 1/2005

16 GEOinformace ¡ 1/2005

Setkání uživatelů 2005

Z uživatelského setkání na podzim 2004 jsme získali mnoho kladných ohlasů. Již nyní pro vás připravujeme další setkání, které se bude konat ve dnech 22. – 23. září 2005.

Krátké zprávy

Nová technologie TANGO Server jako součást řešení T-WIST. Počátek roku 2005 byl významným mezníkem ve vývoji nové technologie TANGO Server jako součásti řešení T-WIST. Dle plánovaného harmono-gramu byla totiž uzavřena fáze vývoje pilotní aplikace, která měla za cíl ověření základ-ních vývojových platforem pro jednotlivé vrstvy TANGO Serveru. Tato fáze splnila svůj účel, a proto první pololetí letošního roku bude ve znamení analýzy, návrhu a realiza-ce základních komponent TANGO Serveru tak, abychom mohli v druhé polovině roku 2005 začít s pomocí této vylepšené techno-logie realizovat první aplikace. Pro zrychlení a zkvalitnění vývoje byl realizační tým posí-len o dalšího stálého člena.

GISel umí webové služby. Aplikace GISel od verze 3.2.40 obsahuje možnost načítání mapových témat publikovaných webovými službami WMS. Tato témata je možné kom-binovat s běžnými tématy v legendě. WMS (Web Map Service) je specifi kace pro přístup k mapovým podkladům na internetu, kterou vytvořila organizace Open Geospatial Con-sortium. Tato specifi kace postupně přerostla do podoby mezinárodního standardu.

Během roku 2004 byl T-MapServer obo-hacen o řadu nových nástrojů a funkcí. Jedná se např. o rozbalovací strom vrstev, možnost dynamického přepínání mezi projekty, vylepšenou podporu tisku, tvorbu poznámkových vrstev, podporu webových služeb WMS, WFS, vyhledávání sousedních

objektů, tvorbu obalových zón (bufferů) a dal-ší možnosti.

Pro Hasičský záchranný sbor ČR jsme vy-pracovali úvodní studii GIS. Studie by měla sloužit nejen hasičskému sboru, ale i celému integrovanému záchrannému systému. Stu-die obsahuje poměrně podrobnou analýzu, jejíž součástí bylo rozsáhlé místní šetření, identifi kovány vazby na externí IS a zjištěna provázanost v oblasti krizového řízení, studi-um legislativy apod. Návrhová část obsahuje sofi stikovaný datový model včetně pravidel pro jeho efektivní tvorbu a rozvoj, návrh architektury systému a vymezení základních aplikací GIS. Realizační část návrhu obsahu-je harmonogram, fi nanční plán i popis zá-kladních projektů pro zavedení GIS do praxe Hasičského záchranného sboru ČR.

Ú ISSS 2005 w 4. – 5. dubnaNavštivte nás na stánku, který bude umístěn v 1. patře vedle výtahu

Ú Setkání uživatelů společnosti T-MAPY w 22. – 23. září

Ú 14. konference uživatelů ESRI v ČR w 2. – 3. listopadu

Kde nás letos najdete

Dokončili jsme druhou verzi metainfor-mačního systému METIS. Aplikace evi-duje metainformace o softwarových apli-kacích a datech, které má uživatel k dispozici. Rychle zpřístupňuje informace o tom, jaká data organizace vlastní, kde jsou uložena, jak a kdy vznikla, jakými prošla operacemi, jakou mají přesnost, kdo je udr-žuje apod. METIS je nejen velkým pomocníkem při hledání a správě dat, ale také umožňuje evidovat zakoupený software. V dru-hé verzi METIS přibyly nástroje, které výrazně zrychlují přidávání zázna-

mů a umožňují import i export dat. RNDr. Petr Ří[email protected]

Metainformační systém METIS je ve druhé verzi

T-MAPY spol. s r.o., Nezvalova 850, 500 03 Hradec Králové 3, tel.: 495 513 335, e-mail: [email protected], www.tmapy.cz

Mapová služba, kterou zajišťujeme pro Centrum pro regionální rozvoj ČR, resp. pro regionální informační servisy, se do-čkala zajímavých rozšíření a vylepšení. Mapový klient nabízí vedle nové grafi ky také některé nové projekty (Mikroregiony, Euroregiony, Turistické regiony). Došlo k zpřesnění lokalizace všech adresních míst celé ČR tak, že nyní můžete vyhledat a zobrazit na mapě jakoukoli adresu na našem území. Základem pro lokalizaci adres je vrst-va defi ničních bodů objektů s číslem domovním (ČSÚ). V přípravě je vložení nové vrstvy ortofoto nabízející detailní a reálné informace

o celém území ČR či zpřístupnění geodat prostřednictvím WMS služeb regionálním rozvojovým agenturám. Ing. Ivana Chylíková[email protected]

Vylepšený mapový klient pro CRR ČR

Koncem minulého roku uspěla naše mateřská fi rma T-Kartor ve výběrových řízeních na dodávky produktu CPSNG Hydro ve Velké

Británii (The United Kingdom Hydrographic Offi ce) a v Číně (The Navigation Press of P. R. of China), což potvrzuje vhodnost tohoto řešení v oblasti hydrogeografi ckého informačního systému. Především dodávka 65 licencí pro The Navigation Press of P. R. of China by měla být vstupní branou pro asijský trh, což potvrzuje i ředitel společnosti Sten Ravhed, který zároveň prozradil, že o tento produkt již projevily zájem i další organizace.

Info z T-Kartor

zpravodaj společnosti T-MAPY spol s r.o.�����

Page 17: GEOinformace 1/2005

171/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

Světový vítr přichází z NASA

Jedete přes Prahu? Zjistěte si předem, zda jí projedete za 20 minut neboza 2 hodiny

Průjezdnost je znázorněna vizuálně na zátěžových mapách. Na modrou pojedete, na tmavě červenou se ani nehnete – stupeň číslo 5.

Zvětšená část zátěžové mapy. Vidíte výjimečnou situaci – na Barrandovském mostu je stupeň 1.

Pro ty, co potřebují textové informace, jsou k dis-pozici přehledové tabulky.

Řidiči, kteří jezdí po Praze, vědí, že to není žádná procházka růžovým sadem. Pražští řidiči možná vědí, jak se vyhnout zácpám. Ale určitě všem se bude hodit aplikace, kterou připravila Technická správa komunikací Hlavního města Prahy a geoinformačně zajistila firma GCWare. Uživatelé mají možnost sledovat dopravní situaci skutečně v reálném čase – údaje z dopravních systémů ve vozovkách a z kamerových systémů jsou na webu aktualizovány v minutovém intervalu. V případě, že nemáte zrovna přístup k webu, protože zrovna sedíte v automo-bilu, můžete si objednat SMS zprávu nebo si stránky prohlédnout přes WAP. Nově přibyla i odlehčená verze stránek pro PDA. Vedle dopravní situace se můžete informovat o volných místech na záchyt-ných parkovištích a aktuálních dopravních uzavírkách. » (jh)www.doprava-praha.czwap.doprava-praha.czpda.doprava-praha.cz

Dopravních kamer je v systému v současnosti již osmdesát.

Americká vesmírná agentura NASA zpří-stupnila systém World Wind, pomocí něhož si můžete realisticky vizualizovat Zemi. Pro prohlížení dat budete potřebovat open source program, který si stáhnete

zdarma z webových stránek projektu. Má sice 170 MB, ale za počkání to stojí. Na Zemi se budete dívat jako byste byli na oběžné dráze, můžete se přibližovat či vzdalovat. V programu si snadno zapnete

další datové vrstvy nebo připojíte další WMS servery.» (jh)worldwind.arc.nasa.gov

Landsat a pohled na Českou republiku (její západní část)

Australský „pes“ z výšky 3975 kilometrůZákladní pohled na Zemi. Jsou aktivní vrstvy hranic států, vlajky, zajímavá místa na Zemi, zeměpisná síť.

ZPRÁVY

Page 18: GEOinformace 1/2005

18 GEOinformace ¡ 1/2005

Trochu historie - rok 2001Kraje České republiky již od svého vzniku v lednu 2001 řeší problematiku infor-mačních technologií a specializovaných systémů typu GIS jako jedno ze stěžejních témat fungovaní krajských úřadů a v ně-kterých regionech také jako strategické téma regionálního rozvoje. Na jaře roku 2001 se začala formovat pracovní skupi-

na vedoucích informatiků krajů. Začali jsme pod hlavičkou Ministerstva vnitra fungovat jako poradní orgán odboru in-formatizace veřejné správy, který má ze zákona o krajích na starosti proces „in-formatizace“ krajů. První měsíce našeho společného fungování byly ve znamení ujasňování identity informatiky v organi-začních strukturách krajů. Některé kraje

již od počátku povýšily informatiku na si-lový rezort, tj. většinou samostatný odbor, ostatní i nadále pracovali s ICT jako čistě podpůrným prostředkem fungování kraj-ského úřadu. Bohužel tento nejednotný pohled na informatiku a příbuzné obory, tj. i geoinformatiku přetrvává dodnes. Dal-ším naším společným tématem řešeným v roce 2001 bylo základní technologické vybavení úřadu. Po zkušenostech kolegů, kteří na rozdíl od nás nováčků, měli za sebou letitou praxi v prostředí veřejné správy většinou na okresních úřadech byla naším cílem snaha o vytvoření maximálně jednotného technologického prostředí na všech krajích. Výstupem byl návrh ně-kolika mezikrajských standardů a dohod,

Krajské úřadya geoinformačnísystémy – historie, současnost, ukázkyJIž v roce 2003 začaly kraje používat GIS jako velmi silný nástroj v několi-ka oblastech podporující typické procesy krajských úřadů. Petr Pavlinec, předseda pracovní skupiny GIS krajů, nás stručně provede historií vývoje GIS na krajských úřadech. Nebudou chybět ani grafické výstupy z jednot-livých projektů. Součástí článku je i přehled nejzajímavějších webových serverů, které si můžete vyzkoušet naživo ve svých webových prohlíže-čích.

V současné době se skupina krajských informatiků (do loňského roku oficiálně Subkomise GIS KI AKČR) věnuje na národ-ní úrovni několika společným tématům ve formě samostatných projektů. Jde o metadata (vedoucí projektu Stanislav Ha-šalík, Středočeský kraj), data KN a SMD (Jiří Hiess, Kraj Vysočina), GIS podpora a metodika územního plánování (Pavel Matějka, Liberecký kraj) a účelová mapa povrchové situace – krajská technická mapa (Ivo Skrášek, Zlínský kraj).

Kraje začaly používat GIS jako velmi silný nástroj hned v několika oblastech podporující typické procesy krajských úřadů. Prvním příkladem je kartografie a podpora tradičních GIS oborů jakou jsou územní plánování, životní prostředí a lesní hospodářství. V oboru životního prostředí stojí jistě za zmínku mapový projekt Libereckého kraje.

Mapový projekt Libereckého kraje umožňuje poskytování dat pomocí webových mapových služeb WFS a WMS. Systém pracuje s vektorovými daty ve formátu SHP a DGN, rastrovými daty ve většině běžných formátů. (1)+(2)

TÉMA > KRAJE

Page 19: GEOinformace 1/2005

podle kterých se většina krajů řídí dodnes. Právě proces identifikace společných sys-témů nás poprvé dovedl k otázkám souvi-sejícím s geoinformatiku.

Rok 2002První konkrétním počinem na toto téma bylo fakty a analýzou poněkud slabě pod-ložené, ale jak se dnes ukazuje správné rozhodnutí o jednoznačné orientaci krajů na platformu firmy ESRI. Od začátku roku 2002 začaly jednotlivé kraje řešit výstavbu své datové, aplikační a lidské základny pro geoinformatiku. Při spo-lečných jednáních jsme pak velmi rychle jako informatici došli ke zjištění, že obor GIS je natolik speciální disciplínou, že si vyžádá jistě samostatné pozornosti „těch, kteří vědí, o čem to je“. Pracovní skupina při Ministerstvu vnitra ČR proto konsta-

tovala, že z pohledu krajské informatiky je problematika GIS speciálním oborem, který jednoznačně vychází z prostředí informačních technologií, ale vyžaduje speciální pozornost. V dalších měsících se nám díky vzniku Asociace krajů a nové Komise pro informatiku (KI) naskytla logická možnost založit samostatnou pracovní skupinu – tj. subkomisi GIS při Komisi po informatiku Asociace krajů ČR (AKČR).

Rok 2003 a 2004Toto uskupení fungující od roku 2003 lze považovat za vrcholný koordinační orgán krajů pro oblast GIS. Již při zakládání subkomise jsem jako informatici krajů byli nuceni řešit úlohu zajištění komuni-kace mezi obecnou informatikou a geoin-formatiku, tj. komisí a subkomisí na per-

sonální úrovni. Dle stanov AKČR by měl subkomisi vést člen komise, což v praxi znamená, že práci geoinformatiku by měl řídit čistý informatik. Do roku 2004 se této úlohy ujal jeden z mála zástupců (v období 2003-2004 dokonce jediný) politiků v KI, radní Plzeňského kraje za informatiku Karel Pokorný. Od roku 2004 řídím subkomisi GIS já. Skupina krajských geoinformatiku se v průběhu roku 2003 začala uspokojivě rozrůstat. Bylo proto možné začít na společné platformě řešit nejen výstupy směrem k centrálním orgánům popř. ko-misi informatiky, ale také vlastní nápady a projekty. Asi největším počinem, který měl za následek řetězovou reakci dalších projektů byla Úvodní studie GIS. Tento projekt zadalo MVČR v rámci širokého procesu Komplexní informatizace krajů

Geoinformační systémy jsou v současné době hojně využívány i na úrovni měst-ských a obecních úřadů. Mnohdy je ovšem vytvoření vlastní geoaplikace a geo-databáze typicky pro malé obecní úřady příliš finančně a časově náročné. Zde při-cházejí ke slovu v poslední době hojně diskutované technologie SOA (Service Orientated Architecture) např. na bázi WMS a WFS. Příkladem efektivního využití WMS je sdílení základních

mapových děl jako referenč-ních dat pro složitější mapo-vé projekty obcí a měst. Pří-kladem této aplikace SOA je webový mapový projekt mikroregionu Zálesí (kraj Vysočina, Pacovsko) zpra-covaný firmou Help Service Remote Sensing využívající datově náročné referenční mapové podklady (např. ortofoto) Krajského úřadu kraje Vysočina a Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v kombinaci s vlastními daty obecního úřadu.V případě vhodných kombinací technologií mapových služeb, opensource webových mapových serverů a popř. hostingu lze

i na úrovni malých obecních úřadu dospět k velmi levným a pěkným mapovým aplikacím.

Příklad sdílení datových zdrojů s obcemi a městy v kraji

Server územního plánování Karlovarského kraje (4)Katalog průmyslových zón Plzeňského kraje (3)

V oblasti územního plánování je vedle metodických snah a práce na novém stavebním zákonu také k dispozici několik příkladů mapových projektů.

1/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz 19

TÉMA > KRAJE

Page 20: GEOinformace 1/2005

20 GEOinformace ¡ 1/2005

Odkazy na geoportály a mapové projekty krajůJihočeský kraj

mapový server – http://gis.kraj-jihocesky.cz/datové služby – http://gis.kraj-jihocesky.cz/dokumentace/index.php?id=26škody na železnicích při povodních v roce 2002 – http://gis.kraj-jihocesky.cz/maps/povodne/mapa.jsp

Jihomoravský krajmapový server – http://mapy.kr-jihomoravsky.cz

Karlovarský krajmapový server – http://mapy.kr-karlovarsky.cz/metainformační server – http://mapy.kr-karlovarsky.cz/metadataexplorer/územní plánování – http://mapy.kr-karlovarsky.cz/www/webportal/uz_plany/plan_upd.htmldopravní zpravodajství – http://mapy.kr-karlovarsky.cz/www/webportal/doprava/doprava_zpravodajstvi.htmldatové služby – http://mapy.kr-karlovarsky.cz/www/aplikace/aplikace_extract.html

Královehradecký krajGIS web – http://www.kr-kralovehradecky.cz/scripts/detail.php?id=2520

Liberecký krajgeoportál kraje – http://gis.kraj-lbc.czmapový server – http://mapy.kraj-lbc.czGIS pro životní prostředí – http://www.kraj-lbc.cz/iszp/

Plzeňský kraj mapové služby Plzeňského kraje – http://mapy.plzensky-kraj.czmetainformační systém Plzeňského kraje – http://metis.plzensky-kraj.czkatalog průmyslových zón – http://mapy.kr-plzensky.cz/arcims/prumyslove_zony

Středočeský kraj mapový server – http://mapy.kr-stredocesky.cz/

Kraj Vysočinageoportál – http://gis.kr-vysocina.czdopravní zpravodajství – http://doprava.kr-vysocina.czúzemně samosprávné členění, klient ePusa – http://extranet.kr-vysocina.cz/gis_ext/usceditační klient MapServer – http://mapy.kr-vysocina.cz/mapserv/php2/maps.phpmapový projekt pro turistický portál – http://gis.kr-vysocina.cz/website/turistaprojekty mikroregionu Zálesí – http://www.senozaty.cz/cs/gis

Pardubický krajGIS web – http://www.pardubickykraj.cz/index.asp?thema=2679

Zlínský krajmapový server – http://mapy.kr-zlinsky.cz/

Dalšími oblastmi nasazení je podpora operativního řízení složek IZS, krizové řízení či aplikace pro cestovní ruch.

ç Jihočeský kraj - mapa povodní v srpnu 2002 (5)

ä Mapový projekt turistického portálu kraje Vysočina , běžkařské tratě v okolí Nového Města na Moravě (6)

Technické zázemí jednotlivých projektů: (1)+(2) Open Source mapový server MapServer. Aplikační část v PHP je dodána firmou Help Service Remote Sensing. (3) ArcIMS 9.0, ArcSDE na MS SQL Server, vlastní mapový klient krajského úřadu. Textová část je plněna RRA do externího Kevisu. (4) ArcIMS 9.0, databáze MS SQL, mapový klient WebPortal ViewTree 2.0 nad ArcIMS firma VARS Brno. (5) SUN (JSP - Java Server Pages) a ESRI ArcSDE a ArcIMS. (6) ArcIMS 9.0, ArcSDE 9.0 na Oracle 9i, vlastní mapový klient. Průběh tras na základě sběru GPS dat z rolby. Zpětné poskytování dat přes WMS pro mapový server NMNM. (7) ArcIMS 9.0, ArcSDE na MS SQL Server, vlastní mapový klient krajského úřadu. (8) editační klient pro terénní práci; mapový klient msEDIT společnosti Help Service Remote Sensing, pracující nad UMN Mapserverem, využití WMS.

TÉMA > KRAJE

Page 21: GEOinformace 1/2005

211/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

Kulturní památky, památkové zóny a rezervace Plzeň-ského kraje. (7)

Evidence letních dětských táborů v kraji Vysočina. Využity jsou služby WMS. (8)

řešitelské firmě T-MAPY. Cíl projektu byl velmi ambiciózní – zmapovat uži-vatelské potřeby vůči GIS na krajských úřadech, datové a technologické zdroje a vytvořit jakýsi obecný model možného, nabízí se říci – ideálního fungování GIS na krajských úřadech. Už samotný proces tvorby projektu byl velmi důležitý. V několika pracovních týmech jsme byli nuceni se minimálně zamyslet nad vnitř-ním fungování organizace a našimi názory na možné využití GIS technologií pro

podporu činností úřadu. Výstupem projek-tu byla vedle velmi rozsáhlé studie v kla-sické papírové formě také velmi zajímavý databáze procesů, datových a aplikačních zdrojů, organizačních struktur a navazují-cích prvních norem - SDZA (Správa dato-vých zdrojů a aplikací). Projekt, dnes již spíše softwarový produkt SDZA, je dále rozvíjen jako samostatné téma, které se dotýká také procesních modelů a human resources. Dalšími výstupy studie byla definice „nepodkročitelného standardu

GIS“ a hlavně desítky zaměstnanců kra-jů, kteří se začali mnohdy poprvé ve své praxi zabývat možností využití GIS pro každodenní práci. Studie mimo jiné také nepřímo inicio-vala vznik samostatného metadatového řešení krajů, tzv. projekt METIS. »Petr Pavlinecvedoucí odboru informatiky Kraje Vysočina

PROPAGACE

TÉMA > KRAJE

Page 22: GEOinformace 1/2005

22 GEOinformace ¡ 1/2005

VyjednáváníDnes pravděpodobně již každý správce většího zdroje GIS dat slyšel o připravo-vané směrnici INSPIRE. A slyšel nejspí-še i mnoho názorů, k čemu bude vlastně sloužit. Někdo říká, že přijde o prostředky na tvorbu svých dat, druhý se těší, že se konečně dostane k datům, které potřebuje, ale nemá na ně prostředky. Někdo se zašti-ťuje veřejným zájmem, další poukazuje na demotivaci zaměstnanců, kteří prý nebu-dou odměňování, protože nebude za data placeno.

Stejně kontroverzně probíhá i projedná-vání této směrnice i v Radě EU. Především severské a nové členské státy zdůrazňu-jí potřebu maximální dostupnosti dat až k úplnému uvolnění licencí. Na druhé stra-ně Spojené království a země evropského jihozápadu tlačí na placení za veškerá data a chtějí směrnici využívat pouze jako „marketingový nástroj“ pro své produkty.

Ani v otázce užití dat není Evropa ještě jednotná. Směrnice vznikala v návaznosti na pilotní projekty (např. GINIE) mapují-cí dostupnost dat pro přípravu hodnocení s přeshraničním vlivem. Hodnocení dopa-dů na životní prostředí a správa ochran-ných pásem či biokoridorů by tak byla značně usnadněna, protože by byla data i z druhé strany a bylo by možné navázat na existující či plánované obdobné změ-ny a jevy na druhé straně hranice. Kromě životního prostředí je cílem podpořit i do-pravu, energetiku, zemědělství, krizové plánování atd.

Celoevropské instituce však uzřely šanci získat data z členských států a začaly velmi aktivně vyvíjet snahu o úpravu směrnice tak, aby primárně zajišťovala datové toky

k nim a de facto se tak přenášelo nové fi-nanční břímě na členské země.

Vyjednávací proces tak není jednodu-chý, ale všichni cítí velkou potřebu vzniku této zásadní směrnice a tak více než kdy jindy jsou jednotlivé strany ochotny ke kompromisu. Proto mohla 23. června 2004 Evropská komise schválit návrh směrnice o vybudování prostorové informační in-frastruktury ve Společenství (INSPIRE) a uvolnit návrh směrnice do legislativního procesu a projednávání v Radě EU.

Je nutné také sladit již existující a připra-vovanou legislativu EU s touto směrnicí. Jedná se především o PSI (Re-use of Public Sector information – znovuvyužití informa-ce ve veřejné správě), Aarhuskou úmluvu (o právu na přístup k informacím) a další.

Obsah směrniceNavrhovaná směrnice vytváří právní rá-mec pro vybudování evropské prostoro-vé informační infrastruktury, která bude sloužit pro účely přípravy, uplatňování, sledování a hodnocení politik Společenství na všech úrovních a pro poskytování veřej-ných informací. Hlavním cílem je poskyt-

nout větší množství lepších prostorových dat pro vytváření a uplatňování politik Společenství na všech úrovních členských států. Iniciativa INSPIRE se zaměřuje na politiku životního prostředí (především in-formace potřebné ke sledování a zlepšová-ní stavu životního prostředí včetně ovzdu-ší, vody, půdy a krajiny), čímž však není dotčena možnost jejího rozšíření do jiných odvětví, jako jsou zemědělství, doprava a energetika a zvláště v posledních týdnech prosazovaného krizového řízení.

Navrhovaná směrnice vychází z existují-cích datových zdrojů veřejné správy, které jsou již v členských státech vybudovány, a umožňuje, aby tyto systémy mohly pra-covat ve vzájemné synergii jako součást prostorové informační infrastruktury v Ev-ropském společenství.

Směrnice navrhuje koordinační mecha-nismus potřebný k fungování infrastruktury na evropské úrovni. V oblasti harmonizace bude INSPIRE upravovat pouze aspekty po-třebné k dosažení přeshraniční a meziobo-rové návaznosti prostorových dat. Směrnice nepožaduje, aby členské státy měnily for-mát svých prostorových dat, místo toho

Kdo z koho (kolik) aneb přípravasměrnice INSPIREVzhledem k tomu, že přípravy směr-nice INSPIRE – INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe – na-braly v poslední době na obrátkách, požádali jsme Jiřího Hradce, který společně s Milanem Konečným pů-sobí za Českou republiku v expert-ních skupinách INSPIRE, o napsání pár řádků o aktuálním stavu.

Geoportál Evropské komise – ukázka implementace INSPIRE v praxi

TÉMA > INSPIRE

Page 23: GEOinformace 1/2005

231/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

mohou poskytnout rozhraní, které převádí heterogenní data na jednotný model.

Pozice ČRČeská republika přijetí návrhu směrnice INSPIRE podporuje, již dnes disponuje všemi daty požadovanými přílohami I a II návrhu (požadováno do roku 2010) a cca 90% dat z přílohy III (do 2013). Data však musí být ještě upravena pro celoevropské využití z hlediska atributů, tak jednotného souřadnicového systému. V rámci konsoli-dace po roce 2013 se předpokládá sjedno-cování i geometrických parametrů dat.

Zásadní nelegislativní překážkou pub-likace a dalšího využití dat jsou zpravidla účelové výklady autorského zákona a záko-na 219/2000 Sb., o majetku České republi-ky. Zatímco v USA před deseti lety pocho-pili, že opětovné využití již existujících dat i mimo veřejnou správu generuje zvýšený daňový příjem a růst ekonomiky, v ČR se stále mnoho tvůrců dat upíná k „svým“ datům jako něčemu, co jim patří. Ačkoliv stát platí tvorbu dat primárně pro potřebu podporu výkonu státní správy, data zvyšu-jí svou společenskou hodnotu především dalším využitím.

Česká republika dnes zaostává v oblasti standardizace; existuje značná svoboda v oblasti tvorby, využívání, popisu a ga-rance dat, Ministerstvo informatiky stan-dardy zrušilo a připravuje úpravu s větší legislativní vahou. České republice chybí národní strategie využívání prostorových dat. INSPIRE tyto chybějící národní sna-hy nahradí uceleným legislativním tlakem s přeshraniční kontrolou v souladu s vývo-jem v EU.

Směrnice INSPIRE by měla být přija-ta do začátku roku 2007. Transpozice do

národní legislativy se předpokládá v letech 2007–2008, implementace 2009–2013. Vyjednání směrnice a přípravu do legisla-tivního procesu má na starosti Ministerstvo životního prostředí za spolupráce Minister-stva informatiky.

Technická stránkaSměrnice INSPIRE předpokládá vybudo-vání infrastruktury, tj. distribuovanou síť poskytovatelů dat, kteří budou rozeseti po celé Evropě. Moudrý přístup Evropské komise, kdy data zůstávají u tvůrce, však s sebou nese velké nároky na kvalitu a ak-tuálnost metainformací a implementaci všech standardů pro poskytování, správu, eCommerce apod.

Směrnice však pro maximální ulehčení předpokládá vznik národních ohniskových bodů, které budou sdružovat metainforma-ce za celý stát. Zdroje, pro které by bylo neefektivní nasazovat drahé nadstavby pro publikaci a prodej, mohou svá data umís-tit do národního centra (clearinghouse), který zajistí správu a ochranu autorských práv jednotně zároveň s poskytováním dat v souladu se směrnicí.

Přestože se obsah směrnice může ještě zásadně změnit, technické pracovní skupi-ny již v současnosti ladí technické speci-fikace služeb a standardů, které jednotlivé členské země budou muset na národní úrovni implementovat.

Ministerstvo životního prostředí a Mi-nisterstvo informatiky spolupracují již rok na vybudování národních mapových služeb s cílem zpřístupnění státem vytvá-řených GIS dat v rámci Portálu veřejné správy. Při budování technické infrastruk-tury i pro strukturování dat pro publikaci je zcela logicky brán za základ návrh směrni-

ce INSPIRE. Tímto způsobem je testována infrastruktura tak, aby se projevily potenci-ální problémy, které by se po přijetí legis-lativy již řešily mnohem obtížněji.

ZávěrJak již název článku naznačuje, současný

boj o definitivní podobu směrnice je snahou všech zúčastněných o optimalizaci vlastních nákladů a maximalizaci přínosů směrnice.

Stejně jako v běžném osobním životě každého z nás, i zde platí, že pasivní vy-čkávání stojí méně energie na začátku, ale potom se člověk musí více přizpůsobovat.

Při přípravě směrnice to není jiné. Buď si udržíme aktivní přístup a tempo a ostatní se trochu přizpůsobí nám nebo my se hod-ně přizpůsobíme ostatním. A to nezáleží jen na vyjednavačích, ale i na pochopení a podpoře všech nás, kteří data poskytuje-me a potřebujeme.

Vzhledem k tomu, že i v rámci ČR exis-tuje řada oborových organizací /spolků, lze doporučit jejich zapojení do přípravy im-plementačních pravidel v co nejširší míře.

Hlavní váha bude přitom kladena na ty SDIC, které mají vliv na životní prostředí, ať přímý či nepřímý. » Jiří Hradecředitel informační agentury životního prostředí

Koncept Spatial Data Interest Communities – pracovní skupiny v rámci INSPIREÚspěšná implementace směrnice vyžaduje již v přípravné fázi širokou účast všech poten-ciálních uživatelů. Právě pro tento účel byl vytvořen nový koncept SDIC (Spatial Data Interest Communities) – tedy pracovních skupin zabývajících se určitými aspekty geoinformací. Ustanovením SDIC vzniká nový mechanismus, který umožňuje všem zain-teresovaným stranám spolupracovat na tvorbě implementačních pravidel směrnice.

Jednotlivé pracovní skupiny lze rozdělit do tří základních oblastí působnosti:} Tematické SDIC – zaměřené na jednotlivé oblasti související se životním prostředím ( monitorování, prostorové plánování, řizení přírodních zdrojů, přírodní hazardy a rizi-ka). Většina zainteresovaných organizací je součástí veřejné správy či nevládních orga-nizací a jimi vytvářené aplikace slouží k podpoře státní správy a samosprávy.} Regionální SDIC – jedná se o regiony různých geografických rozměrů a úrovně a za-hrnuje také úroveň národní. Cílem je přenést zkušenosti z již existujících národních či regionálních pilotních projektů (v ČR například MIDAS či mapové služby Portálu ve-řejné správy pod gescí MŽP) do implementační studie.} Oborové SDIC – vychází z předpokladu, že více než 75% všech informací v obchod-ním styku obsahuje určitý druh prostorové složky. Jejich využití napříč jednotivými sektory lidské činnosti zahrnuje například zemědělství a lesntictví, správu inženýrských sítí, obchodní aplikace a další. » Petr Kubíček

Šest původníchprincipů INSPIRE1 Data by měla být sbírána pouze jednou a spravována na té úrovni, na které to může být uděláno efektivně.2 Mělo by být umožněno kombinovat bezešvým způsobem prostorové infor-mace z různých zdrojů napříč Evro-pou a sdílet je mezi různými uživateli a aplikacemi.3 Data sebraná na jedné úrovni by mělo být možné sdílet na ostatních úrovních, podrobná data pro detailní využití, obecná data pro strategické účely.4 Geografické informace, potřebné pro dobré vládnutí na všech úrovních, by měly být hojné za podmínek, které umožňují jejich rozsáhlé využití.5 Mělo by být jednoduché zjistit, jaké geografické informace jsou k dispozi-ci, jak vyhovují potřebám a za jakých podmínek je možné je získat a použít.6 Geografická data by se měla stát snadno srozumitelnými a interpreto-vatelnými v podobě, která vyhovuje jejich uživatelům. » (red)

Plný text směrnice je volně k dispozici k přečtení nahttp://inspire.jrc.it

TÉMA > INSPIRE

Page 24: GEOinformace 1/2005

24 GEOinformace ¡ 1/2005

Zdenek Hoffmann:Konkurence je zdraváKde leží počátky firmy GEPRO?Naše firma vznikla v roce 1991. Po revoluci v roce 1989 de facto nastalo určité bezvládí – spousta socialistických organizací zanika-la. V té době jsem pracoval v oblasti auto-matizace projekčních prací ve stavebnictví a také moje pracoviště ukončilo činnost. Zároveň velmi rychle nastupovaly infor-mační technologie. Napadlo nás, že bychom činnosti, které jsme do té doby dělali, začali dělat profesionálněji. Tak vznikla společ-nost s ručením omezeným GEPRO.

Váš první software KOKEŠ se všakobjevil už v roce 1979. To znamená,že jste nezačínali úplně na zelenélouce.První pokusy o výpočetní a grafické úlohy jsme uskutečňovali už od roku 1975. V roce 1979 opravdu vzniklo první programové vybavení s názvem KOKEŠ na stolním po-čítači HP9845, a začalo se využívat v praxi. S problematikou automatizace geodetických prací jsme se zabývali v následujících 10 letech i přes problémy s vhodným hardwa-rovým vybavením. V roce 1989 s příchodem osobních počítačů PC jsme se dali dohroma-dy s rezortem ČÚZK (tehdy ČÚGK). Cílem bylo vytvořit interakční grafický systém pro potřeby geodetů. V té době jsme vedli diskuse o dovozu nejrůznějších gra-fických systémů. Když jsme vzali v úvahu cenovou úroveň a technická omezení těchto systémů, zjistili jsme, že dokážeme nabíd-nout vlastní řešení šité na míru českým a slovenským geodetům, a to výrazně levněji.

14 let je hodně dlouhá doba profirmu. Jak jste se vyvíjeli? Co dělávaše firma v současnosti?Vývoj naší firmy byl přirozený.V počátcích jsme začínali u skupiny uživatelů-geodetů a dalších tvůrců dat. Na počátku devade-sátých let žádná data v digitální podobě téměř nebyla, takže pomocí našich nástrojů se mohly začít zpracovávat první digitální mapy, které poté posloužily pro další ob-lasti. V průběhu prvních pěti let se trh více-méně nasytil a v podstatě všichni geodeti se vybavili interakčním grafickým systémem, ať naším nebo jiných výrobců. V druhé polovině 90. let nastalo období, kdy se uvažovalo o využívání digitálních

map a dalších dat. Vyvinuli jsme geografic-ký informační systém (GIS) MISYS propotřeby měst, obcí i dalších uživatelů. Našečinnosti jsme soustředili hlavně na využití dat katastru nemovitostí, fotogrammetrie, územního plánování, účelových map, kar-tografie a dalších. Začali jsme uživatelům poskytovat komplexní služby v podobě dodávek na klíč. Pustili jsme se do úloh spojených s ukládáním grafických dat v da-tabázích a vytvořili jsme systém MAPA3 pro týmovou správu map velkých měřítek. Další etapa rozvoje naší firmy (zhruba od roku 2000) je spojená s rozvojem we-bových technologií, informačních systémů dopravy, speciálních uživatelských aplikací a integračních služeb. Jako příklad webových technologií lze uvést nasazení systému MISYS-WEB ve veřejné správě. Velmi se rozvíjejí informační systémy dopravy na bázi GPS, GSM apod., o které je v poslední době enormní zájem v ko-merčním sektoru, neboť přinášejí výrazné ekonomické úspory. Speciální uživatelské aplikace jsou zaměřeny na pasporty majetku a technic-kého vybavení uživatelů, na projektování komplexních pozemkových úprav, tvorbu územně-plánovací dokumentace apod. V oblasti integrace dokážeme zákazní-kům zajistit moderní a žádané služby od webhostingu přes outsourcing až po systé-movou integraci rozsáhlých aplikací.

Jak se GEPRO rozrůstá?Vrátím se zpět k začátkům 90. let. Poučili jsme se z vývoje typického kapitalismu, tj. že naději na úspěch má pouze ta firma, která začne růst odspodu, rozumně a po-zvolna. Rozmach firmy je nutné chápat a řídit jako dlouhodobý proces. Rosteme řádově o deset procent ročně. Za dobu existence firmy jsme si nemuseli brát žádné úvěry.Vydělané peníze vkládáme zpět do rozvoje firmy a vývoje software.

Podle obchodních výsledků je vidět,že GEPRO je úspěšná firma. Prozra-díte čtenářům váš recept na úspěch?Na to musím odpovědět po částech: 1) Snažíme se vyvíjet produkty, které požaduje trh a jsou technicky srovnatelné s

nabídkou konkurence. Existence konkurenč-ního prostředí přináší prospěch obecně všem. 2) Nabízíme nejen samotný krabicový software, ale přizpůsobujeme ho na míru zákazníkovi, a poskytujeme mu komplexní služby. 3) Uplatňujeme rozumnou cenovou poli-tiku našich produktů a služeb, nastavenou na české podmínky. 4) Máme vlastní software, nikoliv pro-dukty postavené na platformě cizího vý-robce software. Celý výdělek z prodeje tak zůstává u nás. 5) Spolupracujeme s velkým počtem vývojových a obchodních firem. Např. pro GIS MISYS se opíráme o síť 40 dealer-ských geodetických firem.

Kolik máte uživatelů?Uvedu pár čísel: V České a Slovenské re-publice máme asi 8 tisíc instalací systému KOKEŠ a jeho speciálních aplikací V oblasti GIS, kde se jedná většinou o právnické osoby, od obcí po města, cen-trální orgány a další organizace, užívá sys-tém MISYS jen v České republice více než tisíc institucí, z toho 800 měst a obcí.

Ing. Zdenek Hoffmann,ředitel firmy GEPRO, spol. s r. o.

S Ing. Zdenkem Hoffmannem, ředitelem firmy GEPRO, spol. s r. o., jsme hovořili o začátcích a růstu firmy. Dostali jsme se i na problematiku adresních bodů a geodat zdarma.

FOTO

: ARC

HIV

ROZHOVOR

Page 25: GEOinformace 1/2005

251/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

V oblasti ISD se počet uživatelů odvozu-je z počtu vozidel. V současnosti jsme na počtu přibližně tisíc vozidel, další rozvojo-vé projekty připravujeme.

Zmínili jsme systémovou integraci. Jak se díváte na tuto oblast?Pod tímto pojmem chápeme poskytování komplexních služeb zákazníkům včetně koordinace a řízení dodávek třetích stran, s globální odpovědností za systém jako celek – systémový integrátor se stává důle-žitým partnerem zákazníka. Uživatelé s narůstající složitostí systémů využívají stále více našich služeb včetně systémové integrace. Je to moderní trend efektivní dělby práce, který je ku prospěchu oběma stranám.

Na jaký typ zákazníků se GEPROspecializuje?Na začátku existence naší firmy byli našimi zákazníky především malí uživatelé – ge-odetické firmy. S postupujícími lety jsou našimi zákazníky větší a větší organizace a instituce – velká města, ministerstva, velké podniky. V oblasti dopravy je naším významným partnerem např. Zentiva, a. s. Velké firmy s mnohamiliardovým obratem mají zvýše-né nároky na množství a kvalitu naší práce. Obecně k hlavním zákazníkům patří především tvůrci digitálních geografických dat, správci územních celků, veřejná sprá-va, automobilová doprava.

Poslední rok jste se hodně angažo-val v problematice adresních bodů.Co Vás k tomu vedlo?Tak jak se rozšiřovaly GIS na města, obce a k dalším uživatelům, tito začali pro své úlohy vyžadovat více datových zdrojů na-jednou. Z oblastí, kterou bylo nutné zajistit, byla problematika adresování. Na tomto místě musím pochválit Mi-nisterstvo práce a sociálních věcí, které přistoupilo k adresování zcela nevídaným způsobem. Lidé na ministerstvu si to vza-li – nezávisle na legislativě – na starost a vybudovali registr ÚIR-ADR – Územně identifikační registr adres, který začali plošně a zdarma šířit. Mělo to hned několik kladných dopadů: 1) Data se začala hromadně používat, 2) Uživatelé okamžitě reagovali na ne-srovnalosti a chyby a začaly fungovat zpět-né vazby pro zvyšování kvality dat. Tento registr má ovšem jednu drobnou„chybu“ – neobsahuje adresní body pro území celé ČR. Kdyby ÚIR-ADR adresní body obsahoval, využitelnost registru by se zvedla v řadě sektorů – ve veřejné správě, v dopravě, v krizovém řízení apod. Během posledního roku vznikla iniciativa

České asociace pro geoinformace, ve které jsem se angažoval. Snahou je vybudovat co nejrychleji první verzi tohoto registru s adresními body a rovněž nastavit pravidla údržby v rámci společenské dělby práce. Registr již obsahuje adresní body všech krajských měst a bývalých okresních měst Středočeského kraje, dodaných firmou CEDA, a. s. Dále je možné použít adresní body budov, získané při statistickém sčítání lidu v roce 2001 Českým statistickým úřa-dem, což je ve fázi vyjednávání. Co se týká údržby, je několik návrhů, jak tento proces uspořádat. Samozřejmě by nad ním měl mít dohled některý z centrálních orgánů veřejné správy, například ČÚZK, který má k souřadnicím blízko. Věřím, že se to vbrzku a za rozumné finance podaří zorganizovat.

Jak se díváte na poskytování dat zdarma? V Severní Americe jsou veřejná data zdarma, Bill Clinton to prosadil v první polovině devadesá-tých let a funguje to.S tímto přístupem souhlasím. Jestliže se za peníze daňových poplatníků pořídí určitá množina dat, nechť slouží všem. Je opravdu těžko obhajitelné, že určitá data jsou některým orgánům veřejné správy k dispozici zdarma, ale jiným se prodávají. A to nehovořím o soukromé sféře. Jakmile se data začnou používat v komerčních apli-kacích, tak se může ohromným způsobem rozpumpovat trh - jen z ekonomického hle-diska by na daních a pojištění přibyly znač-né peníze do státní pokladny. V Americe se to prokázalo v praxi. S tímto modelem se tudíž ztotožňuji.

Možná je to tím, že se bojíme dávat něco zdarma. Nebo zatím v našem státu nemáme vybudované automa-tické zpětné vazby - něco dostanuzdarma, ale zase řeknu, když je něco špatně...Šíření geodat je možné zorganizovat dvěma základními přístupy a je závislé na politic-kém rozhodnutí. Model, kdy si jednotlivé orgány veřejné správy navzájem prodávají data pořízená za peníze daňových poplatníků, považuji za nevhodný. Model, kdy je vše zdarma, má též svá úskalí. Za nejvhodnější postup obecně považuji stav, kdy cena práce či zboží odpovídá své hodnotě. V případě, že stát se rozhodne za společné peníze data pořídit, pak by měla být k dispozici všem za manipulační poplatek související s vy-skladněním dat. Chápu, že když je něco zdarma, nevede to k hospodárnosti. Domnívám se, že v této republice není geoinformatika ve veřejné správě v sou-časné době systémově uspořádána, scházejí

obecná pravidla hry. Jsem rád, když věci fungují, když se staví na iniciativě lidí a organizací, když je minimum byrokratic-kých překážek.

Jak udržujete ve firmě a u sebe zdra-vého ducha?Snad mohu za ostatní říct, že v naší firmě je přátelská atmosféra. Občas se sice mo-hou vyskytnou nějaké ty obláčky, ale celé fungování firmy máme založeno na tom, že lidé mají důvěru vedení firmy a máme všu-de snahu nastavit zpětné vazby. Přiznávám, že jsem se asi šťastně narodil, protože to, co dělám, dělám rád a s chutí, včetně práce doma. Jakákoliv smysluplná činnost mi přináší potěšení - a tím si udržu-ji dobrou náladu. Doma se občas odreaguji i u mytí nádobí, ačkoli v poslední době už ne tak často - manželka pořídila myčku. Konkurence je však zdravá... »

Děkuji za rozhovor.Josef Hnojil

Společnost GEPRO je jedním z předních výrobců software v oblasti geoinformatiky v České republice. Hlavními produkty jsou modulární geografický informační systém MISYS, informační systém dopravy ISD, geodetický systém KOKEŠ, systém pro tvorbu územně plánovací dokumentace UPLAN, systém pro projektování komplexních pozemkových úprav PROLAND a systém pro správu mapového díla velkého rozsahu MAPA3. Na českém a slovenskémtrhu působí od svého založení v roce 1991 a dosahuje kontinuálního růstu. V současné době firma GEPRO zaměstnává přibližně 40 pracovníků, převážně v oblasti analýzy, programování a poskytování služeb zákazníkům. Důležitými uživateli produktů firmy jsou města, obce, centrální orgány, správci technického vybavení, geodetické firmy, provozovatelé vozových parků a další.

Další informace o firmě a jejích služ-bách získáte na www.gepro.cz

Stručně o firmě

ROZHOVORP

RO

PA

GA

CE

FIR

MY

GE

PR

O

Page 26: GEOinformace 1/2005

26 GEOinformace ¡ 1/2005

Z propojení shromážděných informa-cí z různých složek životního prostředí vyplývá potřebnost instituce, která bude garantem správnosti a přesnosti dat v ur-čitém stupni jejich agregace – informační agentury životního prostředí. Je to logické vyústění procesu transformace informačně odborné základny resortu životního prostře-dí, mezi jehož prioritní cíle patří zavedení řízeného pořizování, vyhodnocování a pub-likování environmentálních informací. O informační agentuře se uvažuje jako o mezičlánku mezi tvůrci dat (datovými zdroji) na straně jedné a jejich uživateli na straně druhé. Významným aspektem je horizontální působnost informační agentury napříč složkami životního prostředí (ovzdu-ší, voda, půda atp.). Informační agentura se stane jediným a tudíž univerzálně použi-telným portálem k ověřeným, kvalitním a směrodatným informacím o životním pro-středí na národní i lokální úrovni a rozhra-ním, přes které, analogicky jako v mnoha evropských zemích, bude Česká republika napojena do evropských struktur (např. do Evropské informační a pozorovací sítě EIONET).

Hlavní činnost agentury bude spočívat v řízení a koordinaci procesů pořizování, předávání, zpracování a poskytování dat, vedoucí k snazší dostupnosti informací a ke zlepšení jejich kvality. Informační agentura nemá být místo, kde se shromáždí veškerá primární data o životním prostředí – to by bylo technicky velmi obtížně realizovatelné a neefektivní. Fyzicky mají být v agentuře k dispozici pouze data agregovaná (před-zpracovaná), pro rychlé plnění pravidel-ných požadavků, a dále databáze metadat, která bude sloužit pro efektivní uspokojo-vání ad-hoc požadavků.

Po evropském vzoru vznikáinformační agenturaživotního prostředí

Hlavní úkolyinformační agenturyü Identifikovat a popsat všechny datové

zdroje resortu.ü Zavést řízené pořizování dat založené

na skutečných informačních potřebách.ü Stávající datové zdroje, databáze

a informační systémy propojit pomocí registru metadat.ü Zřídit centrální datový sklad, který by

shromažďoval agregovaná data.ü Zavést jednotné systémy pro zajištění

kvality dat.

Vybrané zdroje informací o životním prostředí, které může využívat i široká veřejnost

Koncem roku 2004 bylo v rezortu životního prostředí v provozu 37 informačních systémů a několik tisíc databází. Tyto systémy vznikaly bouřlivě od začátku devadesátých let s cílem splnit požadavky a minimalizovat prostředky nutné k jejich vzniku. Vzhledem k nedostatečné vazbě mezi správci informačních systémů a adresáty informační podpory byla data pořizována nekoordinovaně, chyběla mezioborová interpretace a nebyly využívány jednotné nástroje pro zajištění kvality dat. Situaci by mělo změnit vytvoření informační agentury životního prostředí, která bude zajišťovat informační podporu všem adresátům(výkon státní správy, reporting, strategické plánování, veřejnost). Níže uvádíme ukázku informačních systémů, které mají co nejširší využití – od orgánů státní správy po využití ve fir-mách a pro informování občanů. Prezentovaná data je možné získat (dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupuk informacím a 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí) u tvůrce informačního zdroje, v ročence životní-ho prostředí či nově také v informační agentuře životního prostředí. » (rbi, jme)

V systému jsou údaje o velkoplošných a maloplošných chráněných územích, údaje z monitoringu půd a data o nadregionálních, regionálních a lokálních územních systémech ekologické stability. Za ISOP je zodpovědná Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Součástí systému je Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP), který nabízí informace o chráněných objektech na území České republiky (velkoplošná a maloplošná chráněná území, přírodní parky, přírodní památky apod.). Pomocí internetové aplikace je možné v mapě zobrazit georeferencované informace týkající se ochrany přírody - např. územní systémy ekologické stability (ÚSES), zahrnující biocentra a biokoridory národního i nadnárodního významu, chráněná území, přírodní památky a další objekty. Připojený obrázek ukazuje územní systémy ekologické stabilityv okolí Prahy.

Informační systém ochrany přírody http://aopk.tmapserver.cz/tms/aopk/

Vedle pravidelného vydávání standardních publikací, které shrnují data získaná v resortu životního prostředí (každoroční Zpráva o sta-vu životního prostředí, Statistická ročenka životního prostředí, Zpráva o stavu životního prostředí v regionech) bude agentura spravo-vat elektronický portál informací o životním prostředí a nabízet vizualizované informace v prostředí GIS. Pomocí sebraných dat bude možné hodnotit účinnost a ekonomickou náročnost platné environmentální legislativy a dalších nástrojů politiky životního prostředí. Na regionální a lokální úrovni budou shromážděné informa-ce využívány při vytváření územních plánů, hodnocení rozvojových možností regionu nebo při vyhodnocování realizovatelnosti projektů a regionálních koncepcí. » Růt Bízková, Jan Mertl, ČEÚ

Informační agentura je národní obdobou Evropské agentury pro životní prostředí – EEA.

TÉMA > ŽP

Page 27: GEOinformace 1/2005

271/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

Informační systém HEIS ČR zpřístupňuje široké spektrum dat z oblasti vodního hospodářství a hydrologie povrchových a podzemních vod. Obsahuje například databáze chráněných oblastí přirozené akumulace vod, povrchových vod vyu-žívaných ke koupání, odběrů vody a vypouštění odpadních vod, komunálních a průmyslových zdrojů znečištění, vodárenských systémů, kanalizačních systé-mů a čistíren odpadních vod. Součástí systému je i subsystém metainformace, který informuje uživatele o realizovaných projektech a jejich řešitelích, dostup-ných datech, vydávaných publikacích, výzkumných zprávách atd. a subsystém, který poskytuje nástroje umožňující zpracování primárních dat na data interpre-tovaná a to v celé šíři úloh v oblasti hospodaření s vodou a ochrany vod a jejich prostředí. Územně vázaná data jsou zobrazována pomocí mapové aplikace s intuitivním ovládáním – v levém okně je nabídka vrstev, které jsou k dispozici (např. názvy toků, kilometráž, hranice krajů, zdroje komunálního znečištění povrchových vod atd.); v pravém je zobrazována mapa jejíž měřítko se automaticky upravuje dle velikosti zvoleného území.

Hydroekologický informační systém

ISKO soustřeďuje a zpřístupňuje naměřená data z monitorovacích sítí, které sledují koncentrace látek znečišťujících ovzduší a atmosférickou depozici. Je tak umožněno efektivnější využití nákladně získaných dat. Údaje o znečištění ovzduší, zjištěné pomocí monitorovací sítě automatického imisního monitoringu (AIM) jsou dostupné a graficky zobrazitelné pomocí internetové aplikace (viz obrázek). Data jsou aktualizována každou hodinu, přibližně v 30. minutě. Veškeré naměřené hodnoty koncentrací jsou pro zobrazení konvertovány na µg.m-3 a jsou zobrazeny jako hodinové klouzavé průměry.

Informační systém kvality ovzduší

Systém je portálem k aktuálním informacím o počasí v ČR a v Evropě. Nabízí jak interpretovanou meteorologickou informaci (stav počasí, předpověď počasí), tak i aktuální výstupy z pozemního a distančního pozorování počasí (družicové snímky, synoptická a aerologická data, ozónová data, detekce blesků). Prostřednictvím systému jsou přístupné snímky střední Evropy z družice Mete-osat v infračervené části spektra (aktualizováno každých 30 minut - viz obrá-zek), radarová informace, která přináší přehled o rozložení srážek a synoptická a aerologická data z Prahy-Libuše a Prostějova. Licencovaným uživatelům jsou k dispozici výstupy z numerického modelu ALADIN pro střední Evropu. V době mimořádných situací (zejména povodně) jsou veškeré výstupy numerického modelu volně přístupné. Významnou součástí systému je systém pro publikaci výstrah a upozornění na rizikové povětrnostní jevy (intenzivní srážky, silný vítr, povodně, náledí atp.), které vydává ČHMÚ společně s Vojenským geografickým a hydrometeorologic-kým úřadem (VGHÚř). http://pocasi.chmi.cz/zpravy_vu.html

Meteorologický a klimatologický informační systém

http://heis.vuv.cz

www.chmi.cz/uoco/act/aim/aregion/

Obsahuje databáze s informacemi o produkci a nakládání s odpady v ČR v le-tech 1994 - 1998 a od roku 1997 obsahuje rovněž informace o provozovaných zařízeních na úpravu a využívání nebezpečných odpadů a zneškodňování od-padů. Tyto informace byly sbírány prostřednictvím okresních úřadů do roku 1997 na základě dobrovolného ohlašování původců a firem nakládajících s odpady, a proto jsou zatíženy značnou chybou. Od 1. ledna 1998 je ohlašování původců a oprávněných osob o produkci a na-kládání s odpady povinné na základě zákona č. 125/1997 Sb. Vyhledávání v databázi probíhá pomocí internetové aplikace, která na základě vyhledávacích kritérií (vykazovaný rok, okres, kategorie, způsob nakládání) vrátí požadované záznamy.

Informační systém o odpadech http://www.vuv.cz/iso/

http://www.chmi.cz/meteo/om/aktinf.html

TÉMA > ŽP

Page 28: GEOinformace 1/2005

28 GEOinformace ¡ 1/2005

Začněme Vaší minulostí. Jak jste se na ministerstvo dostal a co zde máte na starosti?Vezmu to skutečně odzadu. Počítačům se věnuji asi od jedenácti nebo dvanácti let.

Měl jsem možnost se tomu věnovat, takže jsem prošel všechny osmibitové platformy, které se v Čechách vyskyto-valy. Prošel jsem postupně PC systémy, unixové systémy a další. Vystudoval jsem VŠCHT, kde byly začátkem devadesátých let ty nejlepší podmínky... V podstatě to byla jediná škola, která dokázala nabíd-nout jak profesory, tak techniku k tomu, aby člověk mohl něco dělat v oblasti po-čítačů. V té době jsem ještě hluboce vě-řil tomu, že počítače budou vždy jenom mým koníčkem a já se budu moct věnovat chemii.

Takže jste povoláním chemik.Přesněji řečeno analytický chemik. Už na VŠCHT se ale ukázalo, že víc než mých chemických dovedností si profesorský sbor cenil těch počítačových a tak postupně mi to celé přerůstalo přes hlavu. Poměrně brzo jsem se musel začít starat sám o sebe, takže už na škole jsem musel mít zakázky. V oblasti chemie jsem ovšem nedokázal nikoho efektivně oslovit...

Možná kdybyste vyráběl a nabízel jisté chemické látky...?...Nenarazil jsem prostě na správné lidi, kterým bych mohl dát nabídku, ale u těch počítačů ta poptávka přišla dřív a tím se to celé nastartovalo. Když se začátkem roku 1993 vytvářel odbor informatiky, přišel za mnou můj bývalý kolega z VŠCHT, který zde pracoval jako ředitel kabinetu minist-ra, a říkal mi, že by potřeboval někoho na informatiku, kdo by mu pomohl vytvořit funkční oddělení. Ta nabídka nás úžasně oslovila, protože já i kolega Rybenský jsme založením počítačoví nadšenci.

V podstatě všechno, co zde vidíte, jsme si postavili sami. Tedy ne úplně sami, já už tady mám pouze doplňkovou roli – podepi-suji nejrůznější dokumenty apod.

Ne že by mě to nebavilo...to ne. Naštěstí jsem se v životě nikdy nemusel přemáhat k práci, takže i když bych rád možná ve skrytu duše dělal něco jiného, např. si „hrál s počítači“, tak tady hraju momentálně ma-nažerskou roli.

Na ministerstvu jste v podstatě ve-terán, jste tu od roku 1994.S přestávkami od roku 1994. Napřed jsem tu působil jako konzultant, kdy jsem pro ministerstvo pracoval na správě a rozvoji sítě a GISů, podobně jsem dělal pro jiná ministerstva a jiné subjekty. V roce 1998 došlo na úřadu k výměně managementu. Nové vedení mělo jiné priority a ty jsem

nedokázal naplnit. Nicméně s příchodem dalšího nového vedení se ukázalo, že staré priority zůstaly a v roce 2000 mi bylo na-bídnuto, abych se vrátil do pozice, ve které jsem až do v současnosti.

A jak jste se dostal ke GIS?Až na Ministerstvu životního prostředí. MŽP bylo a je dodnes lídrem v oblasti GIS u nás. Když si to uvědomíte, tak prakticky všechny informace o životním prostředí jsou prostorově vázané. Ať se podíváte na cokoliv, ať jsou to znečišťovatelé, koryta znečišťovaných řek, zvířata v lese nebo uložení nebezpečných odpadů, vše je to lokalizovatelné. Pokud lokalizaci známe, máme další rozměr pro vyhodnocování.

GIS se na ministerstvu rozvíjí od roku 1994 nebo to začalo až později?Od roku 1993... ne – od roku 1992. V té době tady běžel projekt mezi USAID a Českou republikou na podporu životního prostředí a územního plánování. V rámci projektu dostalo 84 okresních úřadů své první PC ArcInfo. Díky tomu vznikla fir-ma ARCDATA PRAHA... Tehdy jsme na ministerstvo, Český ekologický ústav a ČHMÚ dostali tři moc pěkné stanice Data General s dvěma riscovými motoro-lami a 64 megabajty paměti, což v té době byla zázračná konfigurace.

Upřímně řečeno, tento první unixový stroj na MŽP byl osvícením, který mě sem přitáhl nejvíce.

Ještě tady někde funguje?V roce 2001 už z něj odpadla poslední funkční část a nám nezbylo nic jiného než se jej zbavit. Ekologicky.

Jak na ministerstvu ekologicky likvi-dujete počítače?Dáváme je do škol, na územní odbory, or-ganizacím, které ještě tyto počítače využijí.

Jiří HradecJedenáct let v rezortuživotního prostředíS Jiřím Hradcem jsme se sešli v listopadu 2004 – tehdy ještě v jeho kanceláři na Ministerstvu životního prostře-dí. Ačkoliv by se mohlo zdát, že si s jedním z koordinátorů české účasti v INSPIRE budeme povídat právě o této iniciativě, nakonec byl rozhovor úplně o jiných zajímavých záležitostech. S Jiřím Hradcem o informatice v rezortu životního prostředí, o datech i metadatech. A v závěru na INSPIRE také došlo...

FOTO

: ARC

HIV

ROZHOVOR

Page 29: GEOinformace 1/2005

291/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

Pak už tedy nesledujete, kam se ty počítače dostanou?Připravuje se směrnice o nakládání s elek-trošrotem. Musím tu problematiku sledo-vat, protože směrnice bude mít poměrně dost zajímavých dopadů. V současnosti je připravována implementace do české legis-lativy. V dnešní době je to myšlenka dob-rá, takže uvidíme, jak se jí podaří prosadit, aby byla směrnice dodržována.

Češi jsou obecně takoví filištíni, kte-ří dokaží obejít v podstatě cokoliv...Věřím tomu, že zákon bude vymahatelný. Současná česká povaha je dána tím, co mi už kdysi před lety říkal můj dědeček, že v rakousko-uherském parlamentu bojo-vali čeští poslanci pomocí tzv. obstrukcí. Myslím, že to zůstalo tomuto národu vlast-ní dodnes.

Vraťme se ještě zpátky ke GIS. Na ministerstvu je dnes více než 30informačních systémů.Máme tady 37 tak velkých informačních systémů, že tomu sami říkáme informační systémy. Máme tady plus minus asi 5000 databází. Nedokáži to přesně spočítat, pro-tože denně vznikají a denně se ruší. I když ta většina databází vznikala začátkem nebo do poloviny devadesátých let, kdy byl ob-rovský hlad po datech. Tyto systémy zda-leka nejsou jenom GISové. Do kompeten-ce ministerstva spadá množství zákonů, ke kterým máme povinnost poskytovat infor-mace včetně mezinárodního reportingu.

Zmiňoval jste váš systém Mapmaker. Kdy vás napadla myš-lenka začít tvořit Mapmaker?První mapový server na MŽP vznikl v roce 1998. Tento mapový server byl doprovázen velkým množstvím experimentů. Kolem roku 2000 jsme se rozhodli pro první ro-bustnější řešení, stále ještě na bázi ESRI.

Zjistili jsme ovšem, že krabicové řešení je pro nás neúnosné. Proto jsem přesvědčil vedení ministerstva, že bychom měli zadat projekt VaV, jehož úkolem by bylo zjistit informační potřeby veřejnosti. Na základě zjištění se pak navrhnul mechanismus, pomocí kterého se požadovaná data pub-likují.

Zkrátka to, co nejvíce zajímá lidi, publi-kujeme prostřednictvím webu, a zbytek, po čem taková poptávka není, si může kdoko-liv vyžádat.

Vždycky je totiž málo peněz a ještě míň schopných lidí. Proto musíme řešit primár-ně to, co někdo chce, nebo o čem bezpečně víme, že někdo bude brzy chtít.

Na rezort životního prostředí jsou při-tom kladeny jiné nároky na zveřejňování informací. Zatímco všichni mají zákon

106/1999 Sb. o právu na informace, tak pro nás platí zákon 123/199 Sb. o právu na informace o životním prostředí, který je mnohem přísnější a vychází z ratifikace Aarhuské úmluvy.

Aarhuská úmluva byla nedávno nove-lizována. Novelizace obsahuje povinnost poskytnout data k rozhodnutím, která jsou státem vydávaná a ke kterým má občan právo žádat informace, tj. data, na zákla-dě kterých bylo toto rozhodnutí vydáno. Vyplývá z toho, že my data musíme po-skytovat, ale zároveň bychom měli zabrá-nit tomu, aby data někdo hromadně vzal a začal je třeba hromadně prodávat.

Jaký máte na zabezpečení dat me-chanismus?Máme mapový server, kde všechna nebo řekněme, že většinu dat, která bychom měli podle Aarhuské úmluvy zpřístupnit, jsme už online zpřístupnili. Data jsou tak nezcizitelná a přesto k dispozici.

Mnozí, kteří data na Internetu pub-likují, si stěžují, že jim data kradou. Jak je to zajištěno v Mapmakeru, aby měl zloděj ztíženou práci?Musel by asi přijít s nějakým ledoborcem, aby se nám dostal do systému. Rastrová i vektorová data jsou uložená v relační da-tabázi, která je až třetím stupněm mezi uži-vatelem a daty. Tam se jen obtížně někdo dostane, aniž bychom o tom nevěděli. Tím, jak se tady dlouhou dobu zabýváme bez-pečností, zalezla nám paranoia už pod kůži a všechno, co děláme, děláme s vědomím, že by mohla nastat krizová situace.

O jaké datové objemy publikované na Internetu přibližně jde?V databázi jsou uloženy asi čtyři terabajty dat včetně prostorových indexů. Bez nich bychom byli na třech terabajtech... Pro ulo-žení rastrových dat v databázi používáme JPEG kompresi, a před uložením do data-báze proběhne jejich předzpracování.

Co se ještě týká bezpečnosti, například s firmou GEODIS BRNO máme uzavřenu smlouvu, že jejich ortofotosnímky můžeme používat na internetu po degradaci pixelu na jeden metr.

Našim datům potřebujeme dát územní kontext a zdaleka si nevystačíme s topo-grafickými mapami. Jednou z pohodlných cest je černobílé, anebo když není vyhnutí, tak barevné ortofoto.

Přitom černobílé ortofoto je pro zobra-zování tematických map mnohem lepší, protože uživatele neruší spousta barevných „fleků“, které by si jinak musel interpre-tovat.Co plánujete v GIS oblasti do bu-doucna?

Mám pocit, že u nás se na růžích snad ani usnout nedá, občas jsou to spíš trny. Již jsem říkal, že rezort je pod velkým tlakem veřejnosti v oblasti poskytování informa-cí. Chápeme to, bereme to jako motivaci a snažíme se naše služby vylepšovat.

Když jsme se v rámci projektu VaV pus-tili do příprav systému, ze kterého posléze vznikl Mapmaker, měli jsme na systém ně-kolik požadavků. Vytvořený systém bude flexibilní, bude jej možné volně upravovat a bude nezávislý na platformě. To zname-ná. že bude jedno, zda pod Mapmakerem nakonec poběží Minnesota Mapserver, ESRI ArcIMS nebo Autodesk Mapguide. Druhý zásadní požadavek byl, že systém bude pro veřejnou správu zdarma.

V současnosti má Mapmaker asi 80 in-stalací v ČR a to zdaleka nejen v rezortu životního prostředí. Teď se například při-pravuje implementace mapového serveru na ČSÚ. Kromě jiných je Mapmaker insta-lovaný v Centru dopravního výzkumu v re-zortu Ministerstva dopravy. Organizace využívají toho, že tato nadstavba nad tech-nologiemi mapových serverů je zdarma a je uživatelsky přátelská, umožňuje snad-né vytváření služeb a přípravu kompozic.

Naší snahou je tuto nadstavbu ještě vy-lepšit. Teď máme připravenu druhou ver-zi, kterou bychom chtěli spustit v lednu [pozn. red.: rozhovor jsme vedli v polovi-ně listopadu 2004], a která se bude snažit Mapmakeru vyléčit jeho dětské nemoci. Chceme dosáhnout kompatibility s mezi-národními standardy, např. OGC – Open Geospatial Consortia. Další oblast, které se chci věnovat, nejen v rezortu, ale celostát-ně, jsou metadata.

Náš první rezortní metadatový systém jsme vytvořili v roce 1994. Letos jsme ve větší míře přesvědčovali všechny, že to, že někde uvedou metadata, neznamená, že jim rovnou ukradnou data. Takže přes několik klopýtnutí, která jsme za ta léta zažili, máme od roku 2001 metainformační systém, který umožňuje dohledat důležité datové sady a informační systémy z rezor-tu životního prostředí.

Jak je váš metainformační systéme propojen se systémem MIDAS, který spravuje Česká asociace pro geoin-formace? Jaký na něj máte názor? MIDAS vznikl jako mnohem šířeji zaměřený, nejen na životní prostře-dí, ale i na bývalé okresní úřady. Podařilo se vám systémy propojit?S lidmi, kteří vytvářeli MIDAS, jsme měli velké filozofické rozpravy, a to hlavně z důvodu, že oni na sebe převzali povin-nost autora starat se o metadata. To je princip, který se mi nelíbil, a co mě potě-šilo – letos na Seči [pozn. red.: konference

ROZHOVOR

Page 30: GEOinformace 1/2005

30 GEOinformace ¡ 1/2005

GIS ve veřejné správě 2004] jsme našli společnou řeč. To nejdůležitější, co nás v této chvíli čeká, je připravovaná směrni-ce INSPIRE [pozn. red.: Již je k dispozici, viz článek na str. 22 tohoto čísla]. Tato směrnice se snaží vytvořit infrastrukturu pro geodata v rámci Evropy, a to takovým způsobem, aby data pro veřejnou správu, potažmo i pro veřejnost, byla dostupná zdarma.

Hlavní část těchto dat je v oblasti ži-votního prostředí, ale nevyhýbá se to ani ortofotům, katastrálním datům, statistic-kým datům.

Přitahuje mě k tomu to, že by se koneč-ně podařilo dosáhnout standardu v ob-lasti metadat, protože jak MIDAS, tak Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo ži-votního prostředí a Český statistický úřad chápou, že je nutné implementovat spo-lečný standard, nejlépe vycházející z ISO 19115:2000.

Tato norma má své kouzlo v tom, že je mnohem šířeji zaměřená – obsahově se volně opírá o Dublin Core. Umožňuje tak, aby v rámci jednoho metadatového stan-dardu bylo umožněno podobným mecha-nismem poslat geodata, tabelární data, in-formační systémy, služby, lidi, organizace.

Metadatovou problematiku za nás ni-kdo nevyřeší – musíme ji vyřešit my sami. Řešení vidíme v INSPIRE, jde o celoev-ropskou aktivitu, pracují na ní největší GIS mozky z celé Evropy a věřím, že se v rám-ci toho hodně přiučíme a zároveň sami přispějeme tím, co umíme.

V rámci INSPIRE bude nutné vytvořit nejrůznější mechanismy, Česká republika bude muset například uzpůsobit svá data

do jednotného formátu, který Evropská komise bude vyžadovat. Hodně se to bude muset uzpůsobit na hraničním styku. V rámci aktualizace CORINE Landcover [pozn. red.: projekt mapování krajiny Evropy ze satelitů LANDSAT, který ko-ordinuje Evropská agentura životního pro-středí], jehož výsledky byly 17. listopadu 2004 předány veřejnosti, jsem zažil, jaké to bylo, když německá strana vyhodnotila louku jako pole, a na naší straně to byla skutečně louka – a pak musel přijít někdo, kdo řekl, co to tedy vlastně je.

Budou problémy se souřadnicovými systémy, nebudou nám navazovat silnice na hranicích a někdy nám nebudou sedět ani hranice.

Bude hodně záležet, jak se k INSPIRE postaví zeměměřické agentury a katastrální úřady v jednotlivých státech, protože tím, jak blokují či povolují přístup ke svým da-tům, a považují je za své vlastnictví, i když by tato data měla být k dispozici v maxi-mální možné míře, protože se jedná o data referenční, z nichž se odvozují další data.

Licenční politika dat je už lepší, ale

v minulosti, kdy to bylo nejvíce potřeba, v době, kdy vznikala geodata, která bylo potřeba o něco opřít, se Zeměměřický úřad snažil získat co nejvíce peněz, protože mu to předepisovalo Ministerstvo financí. Kvůli tomu je tolik dat v rezortu životního prostředí založeno na vojenských datech z VTOPÚ. I většina okresních úřadů spolé-hala v rezortu na data DMÚ 25.

Nebylo to jen špatnou komunikací mezi oběma stranami? Například že byly špatně vysvětleny důvody, proč je data nutné pro další rozvoj uvolnit k užívání?Nerad bych, aby to, co jsem řekl, bylo chápáno jako obviňování rezortu ČÚZK – jejich práce si velmi vážím.

Po válce je každý generál. Z dnešního pohledu je zřejmé, že se jednalo o chybu na úrovni vedení státu, protože je nezbyt-né, nutné a prioritní v maximální možné míře tato základní data zpřístupnit k po-užívání. A v té době byla geodata chápá-na jako prostředek pro kartografii. Proto ZABAGED vypadá tak, jak vypadá, a není pro rezort životního prostředí použitelný pro analytické účely, protože je orientován stále jenom na kartografii, tj. nejsou to data pro GIS, ale pouze kartografická data.

Tak to ale bylo zamýšleno od začát-ku. Jiná věc je, že v průběhu projek-tu ZABAGED například na základě vzniklé situace a poptávky nedošlo ke změně plánu a priorit...Zkusím to popsat jinak... ČÚZK dělá pěk-ná data, v posledních letech se je snaží i zpřístupnit a zlepšuje svoji licenční poli-tiku. Ale to je už jen dohánění toho, co už dohnat nelze. To je ta obrovská roztříště-nost topografických základů, na kterých jsou data vytvářena. A je to také „nešťast-ný“ systém S-JTSK, který nám končí na hranicích a obzvlášť v životním prostředí nám extrémně komplikuje život, protože na jedné straně máme povinnost používat S-JTSK, a na straně druhé nemůžeme, pro-tože znečištění, živočichové a odpad hrani-ce zkrátka a dobře nerespektují. »

Děkuji za rozhovor.Josef Hnojil

Ing. Jiří Hradec Narodil se v roce 1972, vystudoval VŠCHT v Praze, obor analytická chemie. Pro centrální státní správu začal pracovat v roce 1994 jako systémový administrátor. V roce 2000 se stal ředitelem odboru informatiky Ministerstva životního prostředí a od ledna 2005 je ředitelem CENIA, nově založené české informační agentury životního prostředí (www.cenia.cz).

Jiří Hradec na podzim 2004 ve své kanceláři ředitele odboru informatiky na Ministerstvu životního prostředí. V současnosti je ředitelem nově založené české informační agentury životního prostředí, která sídlí v Praze v budově Českého ekologického ústavu.

FOTO

: ARC

HIV

ROZHOVOR

Page 31: GEOinformace 1/2005

311/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

zprávya zajímavostiz domovai ze světa

9 důvodů, proč v roce 2005 číst magazín GEOinformace

Předplácím si magazín GEOinformace na jeden rok za 356 Kč, pokud jsem student, tak za 178 Kč.Adresa plátce Adresa pro doručování Platební podmínkyTitul

Příjmení

Jméno

Firma

Ulice, číslo

Město, PSČ

IČ DIČ

Telefon Fax

Titul

Příjmení

Jméno

Firma

Ulice, číslo

Město, PSČ

E-mail

Student Název školy

Složenka

Počet kusů

Faktura

Podpis, razítko

Datum

* Osobní údaje neposkytujeme třetím stranám. Na vaši žádost budou údaje z naší databáze vyřazeny.

** Studentské předplatné je poskytováno na základě dokladu o studiu.

školageoinformatiky na pokračování

Vyplněný předplatní kupon zašlete poštou na adresu redakce (Klaudian Praha, s.r.o., Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5).

Způsoby objednání předplatného:Ø e-mailem na adrese [email protected]Ø SMS zprávou na čísle +420 – 775 239 478, tvar zprávy: GEO, JMENO, PRIJMENI, FIRMA, ULICE, MESTO, IC, DIC, PSCØ na webových stránkách www.GEOinformace.cz

spolupráces akademickousférou

informacez firema jejich novinky

on-line verzečasopisuobsahuje dalšíinformace

analýzy,přehledy trhu, porovnání,recenze

rozhovory sezajímavými lidmio tématech, která vás zajímají

CD-ROMpředplatitelůmzdarma

píšeme o tom,co vás zajímá

Page 32: GEOinformace 1/2005

32 GEOinformace ¡ 1/2005

Řízené prostředí pro správu dokumentů – Bentley ProjectWiseNáš digitální svět dělá mílové kroky dopředu. V současnosti již nemá cenu příliš rozlišovat mezi CAD a GIS dokumenty, protože existují pracovní prostředí, která zajišťují integraci jakýchkoliv typů dat. Říze-né prostředí dokumentů má význam všude tam, kde se scházejí dva světy – CAD a GIS, tj. v projekčních kancelářích, ve střediscích řízení provozu, v oblasti údržby techno-logických nebo infrastrukturních celků jako jsou např. distribuční sítě, železnice či silnice. Řízení do-kumentů můžete ovšem s výhodou využít i ve veřejné správě, například na pozemkovém úřadu.

Mnohdy panují obavy, že technologie jsou ve špatném stavu a spíše jsou pro pracovní týmy zdržením. Ján Bušovský ze společnos-ti PRODEX, která se zabývá projektováním a která již řízené prostředí pro správu doku-mentů používá, ovšem tyto obavy vyvrací. Technologie se podle něj za posledních pět let natolik zdokonalily, že rychlost a efektivnost projektování se naprosto nedají srovnávat. Za tu dobu se ovšem změnily i nároky na projektování, protože se zvýšil časový tlak na dokončování projektů. V PRODEXu používají ProjectWise firmy Bentley a jsou s ním spokojeni. Díky ProjectWise je například možné, aby aktualizace jednotlivých dokumentů v archivu nebyla starší než jedna hodi-na, což je při počtu statisíců dokumentů a desítek pracovníků s různými pravomoci důležité pro pracovní procesy.

Potřebujeme mít pod kontrolou množství různých typů dokumentů. Zn: Přehledně a pro všechny.Jakýkoliv projekt dnes tvoří různé druhy dokumentů, například vektorové výkre-sy (MicroStation, AutoCAD), rastrové podklady různých formátů, kancelářské dokumenty (zápisy z porad, výkazy, tabulky a další), podklady pro speciali-zované výpočty, data pro GIS (například ArcSDE).

V průběhu projektu se musejí schovávat různé mezivýsledky, mění se rozpočet a dodávky – zkrátka a dobře se jedná o vel-mi dynamické prostředí, ve kterém spolu musí spolupracovat projektanti, rozpočtáři, projektanti, manažeři, geodeti, administra-tivní pracovníci a to nejen v rámci jedné firmy, ale navíc společně s dalšími spolu-pracujícími a servisními firmami. Všichni tito zúčastnění potřebují mít autorizovaný a řízený přístup k odpovídajícím dokumen-tům v rámci projektu, který mnohdy trvá několik let. V současnosti mají projekty, které obsa-hují různé typy dokumentů, průměrně ko-lem 150 000 dokumentů – emaily, rozsáhlé přílohy, stavební výkresy, katastrální data, výše uvedené projektové dokumentace a další. Aby se lidé mohli soustředit na svoji odbornou práci a projekt mohl běžet kupředu, přichází na řadu systém.

Dámy a pánové, seznamte ses ProjectWise. Bentley ProjectWise.ProjectWise firmy Bentley představuje komplexní prostředí pro řízení správy dat

a dokumentů. Jeho nejdůležitějšími tech-nologiemi a funkcemi řešení jsou} správa dokumentů a obsahu,} správa a vyhledávání obsahu,} pracovní toky (workflow)} distribuce,} správa životního cyklu majetku.

Správa dokumentů a obsahuOrganizace mohou efektivně řídit tok dokumentů a automatizovat jejich sprá-vu počínaje vytvořením přes bezpečné uložení, distribuci, opětovné využití až po archivaci. ProjectWise pracuje se všemi typy dokumentů používaných v AEC projektech (od grafických souborů DGN, DWG, DWF, PDF přes kancelářské/administrativní – „office“ soubory až po multimediální data).

Správa a vyhledávání obsahu: Uživatelé mohou prohledávat, dotazovat se a prochá-zet obsah AEC dokumentů – dokumenty, informace uložené v dokumentech a in-formace o dokumentech (tzv. metadata) – podobným způsobem, jakým se pracuje

Příklad uplatnění řízeného prostředí ProjectWise ve společnosti AEM Torino, provozova-tele inženýrských a telekomunikačních sítí

FIREMNÍ ŘEŠENÍ

Page 33: GEOinformace 1/2005

331/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

s databází. Tato vlastnost je nezávislá na projektu a prováděné činnosti a pracuje se strukturovaným i nestrukturovaným obsahem. Uživatelé si mohou vytvářet zprávy v rozsahu celých projektů nebo zadávat ad hoc dotazy. ProjectWise prohledává distri-buované souborové servery a databáze a to nejen na úrovni souboru a dokumentu, ale také na úrovni jejich obsahu. Rovněž inde-xuje a zpracovává komponenty a metadata. Uživatelé se mohou dokonce dotazovat na vztahy mezi jednotlivými komponen-tami v rámci projektu a pracovat s odkazy vedoucími na související dokumenty jako jsou zadání změn, specifikace nebo doku-menty administrativního charakteru.

Pracovní toky (workflow)Organizace mohou řídit životní cyklus do-kumentů od jejich vytvoření až po schvá-lení. Uživatelé mohou definovat pracovní tok dokumentu včetně posloupnosti stavů, kterými v rámci svého životního cyklu musí dokument projít. Při správě souborů ProjectWise po-skytuje integrované „řízené“ prostředí – zajišťuje a řídí komunikaci prostřed-nictvím nástrojů jako jsou MicroStation a AutoCAD, oborové aplikace, programy z rodiny Microsoft Office nebo programy Adobe a to vše v rámci definovaných projektů, resp. úloh. Řízené prostředí rovněž zajišťuje za-chování referenčních odkazů a ucelenou správu všech souborů, které daná aplikace při své činnosti využívá. Tato komplexní podpora je klíčem ke sdílení dat mezi uži-vateli a dynamického využívání vytvářené-ho obsahu. ProjectWise V8 2004 Edition obsahu-je také propracované webové rozhraní, pomocí kterého mohou externí pracovníci procházet projektové dokumenty a komen-tovat jejich obsah. Díky technologii lokál-ních vyrovnávacích pamětí je také zaručen rychlejší přístup k vybraným dokumentům.

DistribuceUživatelé mohou automatizovat distribuci dokumentů a určit, zda bude probíhat na základě stanovaného harmonogramu nebo na vyžádání. Distribuční služba převede obsah do vybraného standardního formátu pro elektronickou distribuci (např. PDF) a pro distribuovaný dokument nastaví odpo-vídající přístupová práva. Architektura distribučních serverů je škálovatelná a lze ji podle potřeb rozšiřovat nebo zatížení rozdělit na více serverů v síti. Technologie ProjectWise konekto-rů nabízí možnost sdílení/komunikace dat/dokumentů, metadat a elektronických

výtisků jinými systémy pro správu obsahu nebo EDMS systémů. Distribuční systém využívá publikačních produktů společnosti Bentley – Bentley Publisher, popř. Bentley Digital InterPlot, které se v případě potřeby zákazníka inte-grují do celkového řešení.

Správa životního cyklu majetkuSprávci zařízení mohou sledovat majetek organizace na úrovni jednotlivých částí, od jejich instalace přes provoz, údržbu, reno-vaci až po likvidaci. Toto řešení poskytuje

rychlý a snadný přístup ke všem informa-cím o majetku, propojuje je s dalšími in-formačními systémy jako např. ERP a tyto informace prezentuje prostřednictvím2D výkresů, či 3D modelů nebo alfanume-rických reportů. » (red)

Další informace o světě řízeného prostředí pro správu dokumentů naleznete na www.bentley.com/projectwise

Pokračování příště.

10 kroků k řízenému prostředí BentleyPro to, aby vám řízené prostředí přinášelo užitek, potřebujete udělat deset kroků. Kontrolní seznam pro vás připravil Ondřej Patočkaz firmy Bentley Systems ČR.

1. Proč zavést systém správy datMáte potřebu koordinovat velký počet projektů, které překračují hranice jedné kanceláře, popř. regionu? Potřebujete rychle reagovat a maximálně využívat existující data? Potřebujete zajistit bezpečnost a efektivní sdílení informací?

2. Analýza stavu

Jaké je stávající řešení? Jaké úlohy je třeba řešit? Jaké jsou priority, procesy, pravidla? Jak se plánuje rozvoj? Úroveň současně používaného IS/IT?

3. Návrh řešení

Architektura IS optimalizovaná pro zajištění priorit. Výběr jednotlivých modu-lů. Definice potřeby uživatelského přizpůsobení – konfigurace nebo vývoj? Návrh optimalizovaného datového modelu.

4. Pilotní projekt

Odzkoušení navrženého řešení na vzorku dat s vybranými uživateli po ome-zenou dobu. Krátká implementace – okamžité výsledky.

5. Vyhodnocení

Potvrdil pilotní projekt vhodnost navrženého řešení? Co jsme se na pilotním projektu naučili? Je potřeba provést v původním návrhu nějaké změny?

6. Vývoj vlastních modulů (dle potřeby)

Vývoj specializovaných modulů, úprava a rozšíření standardní funkčnosti podle firemních požadavků a standardů, případně vývoj integračních rozhraní s dalšími systémy používanými ve firmě.

7. Školení a dokumentace řešení

Školení uživatelů různých úrovní (administrátor, uživatel, poweruser, ..). Tvorba uživatelské dokumentace.

8. Migrace dat

Převedení dat a souborů do realizovaného IS – řízeného prostředí Bentley ProjectWise.

9. Celofiremní nasazení

Implementace řízeného prostředí v celofiremním rozsahu. 10. Používání a rozvoj

Využívání řízeného prostředí a jeho údržba a další rozvoj. » (opa)

FIREMNÍ ŘEŠENÍP

RO

PA

GA

CE

FIR

MY

BE

NTL

EY

Page 34: GEOinformace 1/2005

34 GEOinformace ¡ 1/2005

Když se řekne open source GIS, může se stát, že si někteří tento ter-mín mylně spojí s Open GIS (dnes Open Geospatial) Consorciem. Spe-cifikace Open Geospatial Consorcia však propojují nástroje pro GIS jak z open source, tak z close source oblasti. Tyto specifikace vytvářejí obecný (univerzální) rámec pro ko-munikaci různých programových vybavení tak aby byla možná intero-perabilita mezi nezávislými produk-ty z různých vývojářských dílen. Open Source GIS však znamená GIS s otevřeným programovým kódem. Zdrojo-vý kód programu je distribuován společně se zkompilovaným (instalačním) progra-mem, případně je distribuován pouze zdro-jový kód. V této oblasti existují dva oddě-lené proudy. Jeden z nich je reprezentován organizací Open Source Initiative, která specifikuje pravidla pro distribuci zdro-jového kódu. Druhou organizací je Free Sotware Foundation, která naopak tvrdí, že jakákoliv pravidla distribuci omezují. V případě otevřeného kódu se může do vývoje zapojit teoreticky neomezené množství programátorů z celého světa. Tito programátoři mohou v programu hle-dat chyby, chyby opravovat nebo přímo vyvíjet ucelené moduly (knihovny, plugi-ny) daných programů. Nemalý význam má otevřený kód pro účely výzkumu a vzdě-lávání. Výzkumní pracovníci a studenti se mohou podrobně seznámit s různými algoritmy a jejich implementací. Celkově přináší otevřený kód svobodu šíření a vy-užívání informací v oblasti informačních technologií. V oblasti open source vzniklo mnoho zajímavých projektů, které našly uplatně-ní v komerční sféře. Namátkou vyberme několik zajímavých, které mají obecné využití.} Apache HTTP Server – Dnes nejpouží-

vanější WWW server} GNU/Linux, FreeBSD – Operační sys-

témy, velmi často nasazovány v oblasti serverových řešení, postupně se však prosazují i v oblasti desktopu.

} PostgreSQL, MySQL – systémy řízení báze dat, MySQL je dnes nejpoužíva-nějším nástrojem v oblasti dynamických WWW stránek} PHP – jeden z nejvyhledávanějších ná-

strojů pro tvorbu dynamických WWW stránek} Mozilla – webový prohlížeč, v současné

době jediný schopný konkurovat prohlí-žeči Microsoft Explorer

} Open Office – Balík nástrojů srovnatelný s MS Office s mnoha zajímavými funk-cemi navíc

} Eclipse – Vývojové prostředí (platforma) rozšířitelná pomocí pluginů, pluginy dnes pokrývají mnoho oblastí jako např. jazy-ky C++, PHP, Java, HTML, UML, SQL} Scribus, Inkscape – DTP nástroje } GIMP – nástroj pro zpracování rastrové-

ho obrazu} NVU – nástroj pro tvorbu WWW stránek

srovnatelný s MS Front Page Přestože se v geoinformační oblasti open source nástroje vyvíjejí také velmi dlouho, není jich zatím příliš mnoho dominantního významu jako např. Apache. Přesto jich existuje několik, které se výrazně prosadily i v komerční sféře.} Možná to někoho překvapí, ale na první místo bych rozhodně zařadil nástroj UMN

Map Server. Jedná se o velmi kvalitní ma-pový server (publikuje prostorová (GIS) data v prostředí WWW). Jeho rozšíření je velmi významné a v České a Slovenské republice patří k nejrozšířenějším mapo-vým serverům. Zásluhu na tomto rozšíření mají bezesporu Štěpán Kafka a společnost Help Service Remote Sensing a společnost T-Mapy, které kombinují close source s open source, a tak vzniká velmi kvalitní řešení, navíc se zárukou podpory zákazníka.} K velmi zajímavým projektům patří projekt JUMP a kooperující projekt JUMP Pilot Project. Projekt JUMP má sice širší záběr, ale především nabízí uživatelsky velmi dobře koncipované prostředí pro práci s prostorovými daty. Nejedná se však o pouhou prohlížečku dat, ale i o nástroj, kde můžeme data analyzovat, editovat a to vše nad datovým modelem, který respek-tuje (podporuje) specifikace Open Geospa-tial Consorcia. JUMP Workbench navíc nabízí mechanismy, které umožňují snadné rozšiřování funkcionality pomocí tzv. plu-ginů. V současné době je již k dispozici mnoho externích pluginů, které zastřešuje JUMP Pilot Project. Namátkou jmenujme pluginy pro síťové analýzy, modelování pomocí celulárních automatů, připojení na PostGIS, ArcIMS, WMS.} Praktické využití stále častěji zazna-menává nástroj PostGIS. Je to rozšiřující modul systému řízení báze dat PostgreS-QL, který umožňuje práci (ukládáni, do-tazování, aktualizaci) s prostorovými daty

v prostředí relační databáze. Pokud znáte Geodatabase (+ konektor ArcSDE), mů-žete si PostGIS představit jako jeho open source alternativu (zatím však bez podpory rastrových dat). } Nejznámějším produktem open source GIS scény je produkt GRASS. Přes jeho nemalé přednosti musím konstatovat, že je určen pro úzkou skupinu uživatelů a to

Jemný úvoddo světaopen source

Www.freegis.org – jeden z geoinforamačních rozcestníků. Pro open source software obecně můžete vyzkoušet například sourceforge.net, což je celosvětově největší repozitář open source software

TÉMA > OPEN SOURCE

Page 35: GEOinformace 1/2005

351/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

především z výzkumné sféry. Můžeme jej také vnímat jako nástroj pro vývoj specializovaných aplikací pro práci s pro-storovými daty velmi často ve spojení s modelováním dynamických procesů (hydrologické, hydrogeologické, ekolo-gické, meteorologické, socio-ekonomické modely). Jeho moduly umožňují analýzu a vizualizaci 3D, 4D, 5D dat, což dokáže jen málokterý GIS nástroj, ale na dru-hou stranu ne každý pokročilý uživatel (a téměř žádný začátečník) GIS nástrojů dokáže připravit data a metody pro takové analýzy a vizualizaci a také výsledky dob-ře (kvalifikovaně) interpretovat. Zajímavých a užitečných open source nástrojů pro GIS jsou desítky, těch ostat-ních, které se teprve zajímavými a užiteč-nými stát mohou jsou stovky možná tisíce. Přeji jim mnoho štěstí a širokou podporu. Nerad bych aby tento článek vyzněl jako bezmezná chvála na open source nástroje, a proto na závěr uvedu několik zajíma-vých skutečností. Mnoho z nástrojů je stále ve vývojové fázi a jejich stabilita je problematická. Opravdu stabilní open source GIS ná-stroje byste spočítali na prstech. Zatím neexistují (nebo o nich nevím) kvalitní ná-stroje pro digitální kartografii a pořizování prostorových dat (tady asi budou namítat uživatelé nástroje GRASS 6.0, který je však zatím pouze ve verzi beta). Nicméně oblast open source GIS se velmi dynamicky vyvíjí a je nutné s ní po-čítat. V budoucnosti je možné si přestavit následující obchodní model. Komerční firmy přispívají na open source projekty a výsledky práce úročí v podobě specia-lizovaných aplikací postavených na jádru open source nástrojů. Základní nástroje jsou vyvíjeny otevřeně a jsou tak i k dis-pozici zdarma. Poplatky plynou pouze ze specializovaných nástrojů (a služeb) a ty mohou (záleží na mnoha okolnostech) být distribuovány jako close source. Významným propojovacím mechanis-mem open a close source nástrojů budou v budoucnosti webové služby, které umož-ní jejich vzájemnou interoperabilitu bez zásahu do licenčních pravidel. Open a clo-se komunita by spolu neměly soupeřit, ale naopak se snažit spolupracovat, problém však tkví ve filosofickém pohledu na svět. Zabrousíme-li trochu do polititky, open source podporují především mladí lidé, kteří mají obvykle blízko k levicovému smýšlení, pak zestárnou, začnou živit rodiny, zapadnou do tvrdé reality tržní ekonomiky a jejich politická (filozofická) orientace se často změní. »Jan Růžička, Pavel DěrgelInstitut geoinformatikyVŠB - TU Ostrava

Proč používám open sourceMá cesta k programům s otevřeným kódem byla značně spletitá a je až s po-divem, jak se mohlo stát, že nakonec více než 95% programů, které používám mají otevřený programový kód. Již od střední školy jsem využíval programové vyba-vení s uzavřeným kódem a obvykle bylo toto vybavení komerční, na vysoké škole probíhala výuka stále v duchu komerční-ho vybavení a svět open source a freewa-re byl někde v nedohlednu. První náznaky přechodu k jiným než uzavřeným nástrojům vedly také přes nástroje s uzavřeným programovým kó-dem, které však byly zadarmo. Byl jsem a troufám si říci, že ještě stále jsem gisák, přesto by má cesta k open source asi nevedla tak rychle, kdybych si na chvíli od čistě gisáckých problémů neodskočil k problémům ryze informa-tickým. Kvůli řešení mnoha různých pro-jektů (RIS, MIDAS, ...) jsem byl často nucen sáhnout po vývojovém prostředí a naprogramovat nejednu aplikaci, až později jsem zjistil, že mnoho z těchto aplikací byl naprostý omyl, protože již naprogramovány byly (jen pro mě v ci-zím světě). V době před několika lety jsem poprvé zažil vlnu nadšení nad open source pro-gramem, bylo to v době kdy se kolega Jan Stankovič vrátil z vývojového centra produktu GRASS. Ještě předtím jsem pro svou práci používal UMN Map Server. UMN Map Server využívám i nadále a byl možná prvním významějším open source produktem, který jsem začal po-užívat. Vlna nadšení z produktu GRASS pomalu utichala, ale přece jen zasela to pomyslné semínko zájmu, které vyklíčilo až po vydatné sprše v podobě používání komerčního uzavřeného programového vybavení. Neustálé dohadování o zápůjč-ce (koupi) jednoho nejmenovaného pro-duktu podpořilo úplné vyřazení techno-logie firmy, která jej nabízela, z výuky. Předmět nazvaný Programovévybavení pro GIS II byl inovován a jako jediné nástroje jsou v něm procvičovány open source programy, kde na prvním místě stojí GRASS. Toto byla jedna z prvních kapek, které pomohly se zavedením open source do mého běžného pracovního života. Po-stupně jsem začínal využívat open source

v tom pravém slova smyslu a to v po-době vývojových balíků jako je např. GeoTools, JUMP Workbench, které ský-tají stejné (a někdy i větší) možnosti než nástroje komerční, pro vývoj různých specializovaných GIS aplikací.Hlavní zlom (za nějž vděčím Michalu Šeligovi a Pavlu Děrgelovi) však nastal s přechodem na operační systém, který je rovněž vyvíjen jako open source. Ten nový svět se otevřel až právě s novým operačním systémem. Je až neuvěřitelné, kolik kvalitních nástrojů je publiková-no s otevřeným programovým kódem. Mnoho z nich můžete využívat i na ope-račních systémech typu MS Windows nebo Mac OS, ale plně celou nabídku vy-užijete jen pod operačními systémy typu Linux nebo Free BSD. Nemám zájem se pouštět do diskusí, který OS je lepší, to není mým cílem (a navíc jednoznačná odpověď neexistu-je), chtěl bych čtenáře jen navnadit aby zkusil do tohoto, pro něj možná nezná-mého, světa vstoupit. Věřím, že dobro-volně odejít nebude chtít. Postupně nacházím alternativy komerč-ních produktů v open source sféře, ale to není to hlavní, především nacházím další a další možnosti, které na uzavřené cestě nejsou k mání. Jeto úplně jiný svět, jiný způsob práce s počítačem, s daty a infor-macemi. Je pravda, že vstup do tohoto světa není jednoduchý, od návštěvníka to chce často nemalou investici, ale je to inves-tice, která se mu určitě vyplatí. Je to sice klišé, ale opravdu se jedná o investici do vzdělání a rozvoje osobnosti. Zajisté tento svět není pro všechny, ale pro gisáky (geoinformatiky) určitě ano, protože to jsou lidé, kteří jsou obvykle otevření a schopni do vstupu do tohoto světa nemálo investovat. Open source nástroje (i GIS nástroje) používám nejen proto, že jsou k dispozici zdarma, ale také proto, že často (obvykle ve spojení s operačním systémem) nabízí možnosti efektivnější práce. Jiným důvo-dem je široká komunita vývojářů a uži-vatelů, kteří velmi často pomohou s řeše-ním problému, jehož řešení u uzavřeného kódu často vůbec nepřipadá v úvahu. »Jan RůžičkaInstitut geoinformatikyVŠB - TU Ostrava

TÉMA > OPEN SOURCE

Page 36: GEOinformace 1/2005

36 GEOinformace ¡ 1/2005

V březnu 2005 byla vydána nová stabilní verze Open Source GISu GRASS, nesoucí označené 6.0. Ten-to systém je vyvíjen od roku 1982 a jeho silnou stránkou byla vždy především práce s rastrovými daty. Od vývojové verze 5.1, která se přes označení 5.7 postupně překulila až k současnému číslu 6, disponuje GRASS i kvalitními nástroji pro práci s vektorovými daty.

Několik poznámek k historiiGRASS byl původně vyvíjen v U.S. Army Construction Engineering Research Laboratories (USA-CERL) jako nástroj pro správu oblastí pod civilní správou. Ar-mádní vývoj probíhal v letech 1982 – 1995. Postupně si však nacházel své místo i v akademické sféře. Důležitým mezníkem je rok 1998, kdy byla vydána, na dlouhou dobu stabilní, verze 5.0 pod licencí GNU/GPL. Tím se zařadil do skupiny free software a vývoj se přesunul do italského Trenta, kde probíhá doposud. Verze s číslem 5 měly však pouze základ-ní (čti: zoufalou) podporu pro práci s vek-torovými daty – pouze jeden atribut na vek-tor. Toto omezení se snažil vyřešit Radim Blažek. V okamžiku vydání GRASS 6.0.0 budou k dispozici plnohodnotné nástroje pro práci s vektorovými daty.

GRASS 6.0 – co nového přinášíMezi hlavní vylepšení oproti dosavadním verzím s číslem 5 přináší verze 6 zcela novou vektorovou architekturu, zahrnující 3D vektorovou topologii se standardními možnostmi ukládání atributů. GRASS nativně podporuje kromě inter-ního formátu i celou řadu dalších, včetně ESRI-Shapefile a PostGIS. Díky novému databázovému rozhraní, lze data k vekto-rovým objektům ukládat do databázových systémů PostgreSQL, MySQL, dBase a přes rozhraní ODBC do takřka všech myslitelných dalších. Formát dBase je nyní pro GRASS výchozím. Jeden vektorový objekt může být „nalinkován“` k několika databázovým tabulkám současně. Jednou z nejdůležitějších vlastností je podpora 3D vektorových dat. Přibyly nástroje pro síťové analýzy. Staří i noví uživatelé bývají zaskočeni

grafickým uživatelským rozhraním. Noví uživatelé prostě z důvodu, že vypadá přece jenom poněkud jinak, než většina komerčních GISů, staří proto, že na ně v nestřeženém okamžiku „vyskočí“ dialog tam, kde dříve zadávali všechno ručně přes příkazovou řádku. Nové grafické podpory se dočkal i modul v.digit, sloužící k vek-torizaci. Existuje ovšem ještě jedna cesta: Nainstalovat QGis, což je GIS, snažící se vypadat tak, jako většina současných geoinformačních systémů. QGis lze ovšem spojit s GRASSem a tím vzniká graficky dokonalejší a přitom mocný nástroj pro práci s daty. Nicméně grafický design není ten důvod, proč tolik lidí GRASS používá.

GRASS 6.0 – co je tu už dlouhoGRASS je tradičně ori-entovaný spíše rastrově. Obsahuje nástroje jak pro DPZ, tak „klasické“ geoinformační. Již dlou-ho podporuje práci s 3D rastry (pixel�voxel). Jedním ze nejzajíma-vějších modulů je modul NVIZ, sloužící ke 2,5-3D zobrazování dat. Tento modul ovládá klasické zobrazení reliéfu i 3D rastrů. Od verze 6.0 zob-razí i 3D vektory, což lze obratem využít pro lepší modelování krajiny. Kromě různého nastavení zobrazování, polohy zdroje světla a dalších lze tímto modulem provádět exporty „průletů“ úze-mím do formátu MPEG. Pravděpodobně žádný jiný geoinfor-mační systém není k dispozici na tako-vém spektru platforem. Je sice pravda, že hlavní vývoj je prováděn na platformě GNU/Linux. GRASS ale funguje i na všech ostatních UNIXových operačních systémech, na Mac OS X a i na operačních systémech MS Windows s technologií NT. Díky uživatelské základně existuje množství dokumentů a několik knih o GRASSu. Příručka ke GRASSu Mar-ka Netelera byla přeložena do češtiny. Postupně je do češtiny překládán i vlastní program, což by mělo usnadnit nástup ně-

kterým novým uživatelům. Pomoci se lze také dovolat ať už v mezinárodní e-mailo-vé konferenci, tak v česko-slovenské.

Pro koho je GRASS určen?GRASS obsahuje skutečně všechny nástroje, které jsou pro práci potřeba. Pravda, zatím se nemůže měřit s některými komerčními systémy v některých oblas-tech. Na druhou stranu směle konkuruje některým zavedeným programům včetně jejich drahých rozšíření. Cenou mu však konkurovat nelze. GRASS najde využití v širokém spektru případů. Na celém světě je využíván v archeologii, geologii, při modelování eroze. Rozvoj zažívá využívání GRASSu při správě vektorových dat všeho druhu, při modelování krajiny, obsahuje modely šíření požáru a další. Lze jej využít jako systém pro DPZ. Často jej lze nasadit při výuce GIS obecně – lze na něm demostro-vat obecné principy GIS a DPZ nástrojůza velmi nízkou cenu. Díky stylu vývoje a licenční politice si může do GRASSu doprogramovat kdoko-liv potřebné komponenty pro svou práci.

Použité zdroje} Oficiální stránky GISu GRASS http://grass.itc.it} Stránka GRASSu 6.0. http://grass.itc.it/grass60/} České sdružení uživatelů GISu GRASS http://gama.fsv.cvut.cz/~grass/ »

Jáchym Čepický[email protected]://les-ejk.czÚstav geoinformačních technologiíLesnická a dřevařská fakultaMendelova zemělská a lesnická univerzita Brno

GRASS nověve verzi 6.0

Digitální model terénu severovýchodu ČechILU

STRA

CE: M

ARTI

N JA

NDA

TÉMA > OPEN SOURCE

Page 37: GEOinformace 1/2005

371/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

upoutavka na casopis Zememeric

Page 38: GEOinformace 1/2005

38 GEOinformace ¡ 1/2005

Malcolm Walter, provozní ředitel společnosti Bentley, přednesl klíčovou přednášku na téma Bentley 2005 and Beyond

Tomáš Staněk, ředitel českého zastoupení Bentley Systems, měl celé setkání na starosti. Své hostitelské role se ujal na výbornou.

Bentley Geospatial Summit 2005Na přelomu února a března se v Pra-ze uskutečnilo celoevropské setkání Bentley Geospatial. Tato akce plno-hodnotně nahradila Bentley Forum. Do Prahy přijeli všichni významní top manažeři Bentley.

Třídenní setkání bylo nabité semináři a přednáškami. Program začínal v pon-dělí prakticky zaměřenými semináři, pokračoval v úterý hlavními přednáškami a vyvrcholil ve středu technologickými živými ukázkami členů Bentley Center of Excellence. V příjemném prostředí hotelu Diplomat bylo možné se setkat s vrcholnými předsta-viteli divize Bentley Geospatial a pozvaný-mi zástupci partnerských firem. Program akce byl zaměřen na veřejnou správu, komunikace a inženýrské sítě. Nechyběly ani přednášky od uživatelů, především ty, kterým bylo na Bentley Conference uděleno ocenění. Chybět nemohla technická výstava, kde se představili především čeští partneři Bentley. Na výstavě jste tudíž mohli potkat zástupce firem Berit, Gefos, Geodis Brno, Geovap, HSI a VÚGTK. Sponzory sum-mitu byly firmy Adobe, Hewlett-Packard a Oracle.

PondělíPondělí bylo věnováno dvouhodinovým technicky i manažersky zaměřeným před-náškám. V software od Bentley je databáze Oracle 10g podporována v maximální možné míře. Přesvědčit se o tom mohli účastníci přednášky „Oracle Spatial 10g and the Bentley Geospatial Managed En-

vironment“. Oracle se stává interoperabilní databází, se kterou komunikují veškeré programy Bentley. Jedna z přednášek byla věnována problematice distribučních společností ve vodohospodářství. Mohli jste se rovněž přesvědčit o tom, že jste si jen mysleli, že znáte Adobe Acrobat. Acrobat ve verzi 7 je hodně výkonný nástroj, kterému stojí za to věnovat pozornost. Nechyběly ani ukázky kolem třetího rozměru – 3D. Hodně se mluvilo o 3D katastru. Na téma se dá nahlížet z mnoha různých pohledů, proto se třetímu rozměru v katastru budeme zevrubně věnovat v ně-kterém z dalších čísel časopisu.

Úterý bylo klíčovéDruhý den summitu slavnostně zahájil Stefano Morisi, který přivítal všechny přítomné. Po něm hovořil Malcolm Walter, provozní ředitel Bentley o tom, jakým směrem se firma ubírá a bude dále ubírat. Následovala přednáška Xaviera Lopeze z firmy Oracle. Ve své zajímavé přednášce mimo jiné zmínil, jak se databáze Oracle za poslední roky celkově rozvinula ve svých možnostech mani-pulace s prostoro-vými daty. Dopolední blok klíčových před-nášek vygradoval v podobě „geopro-storové vize“ Styli Camatera, vicepre-zidenta pro vývoj software v Bentley Geospatial. V jeho

přednášce zaznělo jedno velmi důležité sdělení. V dnešní době, kdy se „GIS“ segment začíná přejmenovávat na „geospa-tial“ (viz například Open GIS Consortium, které se přejmenovalo na Open Geospatial Consortium), je nutné o datech uvažovat nikoliv z pohledu technologického, nýbrž z pohledu pracovních procesů. I zdánli-vě ne-GIS data mají také svoji polohu. „Google generation“, jak označil dnešní generaci, je zvyklá mít neustálý přístup k datům jakéhokoliv typu. Jednou z mož-ností, jak jim to zajistit, je vytvářet taková pracovní prostředí, kde jsou veškerá data nějakým způsobem prostorově uložena. Podle Camatera dnešní „klasický GIS“ již přesně tomuto požadavku nevyhovu-je, protože mu chybí spousta důležitých vlastností, které mnozí od geoprostorových technologií potřebují (správa dokumentů, řízený přístup k datům, apod.). To je také důvod, proč Bentley používá výraz „geospatial“ pro své technologie, ve kterých se nerozlišuje mezi GIS a ne--GIS. Jakýmkoliv dokumentům lze přiřadit souřadnice, které slouží jako pojítko mezi dokumenty.

Stefano Morisi, viceprezident mezinárodní divizeBentley Geospatial

Z DOMOVA > AKCE

Page 39: GEOinformace 1/2005

391/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

Úterní odpoledneOdpolední sekce již byly rozdělené na veřejnou správu, inženýrské sítě a komu-nikace. V rámci sekcí jste mohli vidět za-jímavé projekty z celé Evropy, namátkou: amsterdamská správa vodní sítě, modelo-vání distribuce vody v Evropě, integrace prostorových dat v E.ON Hanse, integro-vaná veřejná správa v britském Oldhamu, portál města Magdeburg, řešení pro utility.

Prezentované projekty byly na celosvětové konferenci Bentley oceněny za inovativní přístup k řešení problémů, takže bylo mož-né sledovat nejlepší z nejlepších. V závěru druhého dne nechyběla mode-rovaná diskuze na téma katastru nemovi-tostí a obecně veřejné správy. Témat bylo pět: podnikové databáze, šíření (distribuce) dat, přesnost dat, katastr a třetí rozměr (3D), eGovernment.

StředaV závěrečný den konference byla klí-čová přednáška Oldřicha Paška, po ní následovaly Technologie v akci – série živých ukázek software v rukou expertů z Bentley. A pokud jste měli připravené technologicky laděné otázky, mohli jste je na úplný závěr položit v sekci „Ask the Experts“ » .Josef Hnojil

Xavier Lopez, ředitel skupiny pro prostorové technologie v Oracle Corp. „Oracle 10g používá 80-90 procent geoinformačního trhu.“

Styli Camateros, viceprezident Bentley Geospatial, má ve firmě na starosti vývoj geoprostorového software.

Diskuse na téma katastru nemovitostí a jeho budoucnosti: zleva Vít Suchánek (ČÚZK), Juan Jose Valencia (Honduraský karto-grafický úřad), Xavier Lopez , Robert Pajkert (Urzad Marsza-lkowski Wojewodztwa Dolnoslaskiego), Dušan Ferianc (GKÚ)

Oldřich Pašek, místopředseda ČÚZK, v průběhu své středeční klíčové přednášky na téma „Jak dvousetletý katastr ovlivňuje ten současný digitální?“ představil evropskému publiku všech-ny významné projekty ČÚZK.

Vybrané obrazovky z přednášky Styli Camatera: 1) V budoucnu můžeme očekávat, že se výraz „geoprostorový“ zabydlí ještě více v našich slovnících a nahradí výraz „GIS“. 2) XML začíná skutečně dominovat v geoinformačních technologiích. Nasadili jej všichni světoví producenti geoinformačního software. 3) Životní cyklus dokumentů podle Bentley.

Z DOMOVA > AKCE

Page 40: GEOinformace 1/2005

40 GEOinformace ¡ 1/2005

Ostravská setkání geoinformatiků jsou úvodem do nové sezóny odborných setkání. Jsou první příležitostí k prezentaci výsledků výsledků minulého roku práce. Vždy svou úrovní tak nastavují laťku navazujícím akcím. GIS Ostrava je neformálním zahájením českého geoinformačního roku. Sympozia v Ostravě se těší mimořádné přízni jak odborné veřejnosti z ČR, tak sousedících i vzdálenějších zemí. Přízeň akci prokazují i nejvyšší autority našeho státu, mezi jiným Ministerstvo informatiky ČR, a také pořadatelské instituce, kterou je tradičně Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě.

Letošní ústřední téma znělo: „Interopera-bilitou k mobilitě“. Již v úvodních proje-vech od zástupců města, České asociace pro geoinformace a univerzity zaznělo, že letošní setkání bude v něčem netradiční. Samozřejmě, že nejen téma je novinkou, ale navíc bude otevřena sekce Open Sou-rce pojednávající o bezplatně dostupném software, která bude moderována nejmlad-ší generací našich gisařů. Úvodní sekce se nesla v tónu referátů zaměřených na veřejné mapové servery, národní a regionální GI infrastruktury. Horké novinky se tak vázaly na aktuální situace v Německu, Slovensku, v regionu Vysočina a řadě českých měst. Na své si přišli zájemci o firemní novinky partnerů sympozia – společností DIGIS a Intergraph ČR. Odpolední sekce věnovaná krizovému managementu. Ukazuje se, že na čele vý-voje i aplikací se drží čeští hasiči. Podni-kový management a státní správa si budují taktéž velice zajímavé aplikace, často využívající mobilní technologie. Značná pozornost letošního sympozia byla věnována dálkovému průzkumu Země. Pracoviště DPZ na ČVUT v Praze ústy několika řečníků předvedlo výsledky svých aktivit v Severočeské hnědouhelné pánvi. DPZ je ideálním prostředkem pro monitoring vývoje rostlinstva na rekulti-vovaných a opuštěných plochách. Skene-rové a radarové snímky jsou velice účinné při postižení stavu a dynamiky krajiny se-

verních Čech. Spo-lečnost Bentley Systems informo-vala o důsledné vertikalizaci firemní struktury v roce 2004 spojenou se specializací činností v odděleních, zaměřila se především na dodavatelská řešení a výrazně prohloubila interoperabilitu svých produktů s jinými účastníky světového geoinformačního trhu. Uvedený XML Feature Model – XFM mj. umožňuje vkládání negrafických dat přímo do souborů .dgn. Za mimořád-nou pozornost stojí nabídka bezplatného poskytování software MicroStation Power Draft pro školy a studenty. Sekce věnovaná bezplatně dostupnému software byla v režii nejmladších odbor-níků, ať již přicházeli z pražského ČVUT, VŠB-TU Ostrava nebo MZLU Brno. Free-ware svou kvalitu stíhá a často i předčí za-vedené programové balíky renomovaných producentů, ale na rozdíl od nich je vše zdarma. Open source software zveřejňuje zdrojové kódy, a tak je příjemnou a nepře-hlédnutelnou výzvou pro další zájemce. Sekce pojednávající o využití geoinfor-mačních technologií v geologii a využí-vání nerostných surovin je velmi blízká zaměření ostravského pořadatele. Přesto pole téměř zcela ovládli účastníci ze za-hraničí. Především Rusko s obrovskými plochami a zdroji v mnoha směrech spolé-há na nasazení GIS v další efekti-vizaci a ekologizaci využívání zná-mých zdrojů a vyhledávání zdrojů nových. Není proto překvapením, že v hledáčku gisařských prospek-torů se pevně usadilo mořské, a do-konce i vzdálenější oceánické dno. Tradiční tématika spojená s GIS, tedy otázky prostorových analýz a syntéz, se dostala na pořad ve specializované sekci druhého dne odpoledne. Uvedli se především kolegové ze Slovenska. Urbanisté (a obchodníci s realitami) určitě uvítali výsledky studie, která po-mocí velmi objektivního postupu na bázi několika metod vyšší statis-tiky a geostatistiky roztřídila volné plochy v urbanizované části města

Banské Bystrice. Práce ze Žilinské uni-verzity dokumentovala nenahraditelnost technologie GIS při optimalizaci (a hierar-chizaci) sítě pracovišť Slovenské pošty po celém území státu. Studie z okolí Banské Bystrice nabídla výsledky časoprostorové analýzy výronů a koncentrací radonu v zá-padním okolí města. Závěrečná sekce věnována vizualiza-ci prostorových dat upoutala pozornost i přítomných laiků. Výsledky práce GIS specialistů je nutné prodat, a proto jsou zapotřebí i atraktivní „obaly“ na jejich výsledky. Účastníci sympozia se rozjížděli domů více než spokojeni. »Jaromír Kolejka

Sympozium slavnostně zahájil rektor VŠB - TU Ostravaprof. Tomáš Čermák

Milan Konečný, prezident Mezinárodní kartografic-ké asociace, při svém úvodním proslovu

Zaregistrovali jsme na mezinárodním sympoziuGIS Ostrava 2005

Ti, co neměli možnost se do Ostra-vy podívat, mohou navštívit webové stránky http://gis.vsb.cz, kde najdou přednášky uložené.

Z DOMOVA > AKCE

Page 41: GEOinformace 1/2005

411/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

booth.lse.ac.uk Mé jmenování garantem sekce „Open Source a free GIT aplika-ce“ na letošním sympoziu GIS Ostrava nebylo náhodné. Vzdělání jsem získal na oboru Geodézie a kartografie Stavební fakulty ČVUT, kde řadu let neúnavně propaguje profesor Aleš Čepek free software. Již během studia absolvuje řada studentů, mou osobu nevyjímaje, první kroky s free softwarem. Po absolvování magis-terského studia tedy mají vybraní studenti se svobodným software několikaleté zkušenosti. Díky systematické práci začíná obor „produkovat“ studenty a doktorandy znalé práce s free softwarem. Možná tedy již nepřekvapí skutečnost, že více než polovinu příspěvků v sekci věnované free software přednesli právě studenti a doktorandi oboru Geodézie a kartografie. V sekci ``Open Source a free GIT aplikace’’ bylo šest příspěvků které se snažily pokrýt současnou situaci free software na poli

GIS. Příspěvek Pavla Děrgela zmapoval řadu programů vhodných pro nasazení v podmínkách GIS, Jan Pytel vysvětlil základní pojmy ze světa svobodného software a podělil se s posluchači o zkušenosti s nasazením free software ve výuce. Tým vývojářů z Vysoké školy báňské předvedl velice zdařilou ukázku GIS Live--CD, po této prezentaci následoval referát Martina Landy na téma GRASS. Zbylé dvě prezentace se týkaly projektu, resp. RDTools. Zaznamenal jsem velký posun v přijímání free software u publika. V minulých letech převažovaly dotazy typu „co to free software je a co nám přinese“, nyní se již diskutovalo o připrave-nosti free software na nasazení v praxi, a například o rekvalifikač-ních kurzech pro personál, který má znalosti pouze s Microsoft Windows. » Jan Pytel, Fakulta stavební, ČVUT

Lena Halounová přednáší o vyhodnocení vývoje rekultivovaných ploch v oblasti SHP pomocí dálkového průzkumu Země

Na společenském večeru sympozia již tradičně každoročně hraje cimbálovka. O tanečníky a tanečnice je bohužel nouze.

Zajímavé přednášky v jednotlivých sekcích (podle naší redakce). V každé sekci jsme vybrali jednu.} Interoperabilitou k mobilitě Cajthaml J.: Současný stav geografických informačních systémů pro města a obce v ČR} Globální, evropská a národní geoinformační infrastruktura Čada V., Mildorf T.: Vymezení základních geoprostorových dat na úrovni pozemkového datového modelu} Internetové technologie pro geoinformatiku Kozáková M.: Cartographic assessment of web maps quality and accuracy} Dálkový průzkum Země Kianička J., Čapková I.: Využitie SAR interferometrie pre vytváranie DEM a detekciu deformácii v Severočeskej hnedouhoľnej panve} Správa prostorových dat a datové sklady Čerba O., Jedlička K.: Náplň vybraných vrstev topografické databáze odvozením z geoprostorových databází větší podrobnosti} Vizualizace prostorových dat Voženílek V.: Geovisualizace! Nový hráč v dresu geoinformatiky nebo stará kartografie v novém kabátě?} Prostorové a časoprostorové analýzy a simulace v geoinformatice Matis P.: GIS prostriedky a metódy pre umiestnenie obslužných centier} Open Source a free GIT aplikace Pytel J.: Zkušenosti s nasazením svobodného software při výuce} GIT v inženýrských sítích a dopravních sítích Vyčítal J.: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací - tvorba datových modelů} GIT pro podporu krizového řízení Stankovič J., Paláček P.: Mobilní geoinformační podpora zásahových jednotek IZS} GIT pro geologii a těľbu nerostných surovin Asavin A., Chesalova E.: Hot spots and seamounts line from North Atlantic ocean – estimation of the petrochemical composition and evolution of volcanic activity by the GIS 3-D model} GIT pro jiné aplikace Votrubec J., Vlasák J.: Výpočet erozní ohroženosti půdy s využitím gridu

Open Software a free GIT aplikace – o sekci byl na sympoziu zájem

Z DOMOVA > AKCE

Page 42: GEOinformace 1/2005

42 GEOinformace ¡ 1/2005

Mapovánítrochu jinakCharles Booth byl anglický filantrop, který v letech 1886 až 1903 dokumentoval život lon-dýnské pracující třídy. Mnohasvazkové dílo se jmenuje Inquiry into Life and Labour in London.

Výsledkem průzkumu byly rovněž mapy popisující londýnskou chudobu. Mapy vznikly na základě tříletého průzkumu Londýna v období od prosince 1886 do léta 1890. V té době Booth dennodenně chodil po Londýně a zaznamenával v terénu údaje. Každá ulice byla zařazena do jedné z osmi kategorií. Pro její stanovení záleželo na sociálním složení místních obyvatel, jejich příjmu a životních podmínkách. Každé kategorii byla rovněž přiřazena jedna z osmi barev. Z dnešního pohledu se jedná o jeden z raných příkladů sociální kartografie. Pro záznam výsledků průzkumu bylo použito druhé vydání plánu Londýna od Ordnance Survey. Do plánu Booth společně se svými spolupracov-níky ručně koloroval 13 tisíc ulic. Dílo na šedesáti mapových listech bylo poté předvede-no veřejnosti, která měla možnost přidat své poznámky a návrhy na opravu. Originální plány, které se dochovaly dodnes, jsou ulo-ženy v Museum of London. Pro zpřístupnění široké veřejnosti byly plány digitali-zovány a kdokoliv si je tak může prohlédnout na webo-vých stránkách http://booth.lse.ac.uk/ Na digitálním projektu je rovněž zajímavá možnost porovnat si mapu Londýna z doby před 120 lety s mapou dnešní. Návštěvník hned vidí, jak se velké město dokáže změnit či nezměnit za jedno století. » Josef Hnojil

Úvodní strana na http://booth.lse.ac.uk/ s mapou Londýna

Při virtuální procházce Londýnem můžete pozorovat, nakolik se město změnilo

Digitálnícenové mapy

Olomouc používá technologii Lizardtech pro zpřístupnění skenovaných dokumentů (dodala Ge-ometra Opava). V Praze je cenová mapa postavena na T-MapServeru (T-Mapy). V Brně je cenová mapa vytvořena v internetovém rozhraní firmy VARS.Olomouc: http://www.olomoucko.cz/cenova_

mapa04/cm.htmlBrno – http://www.vars.cz/cmbrno/Praha – http://193.86.30.142/tms/cmp05/index.php

Chcete koupit nemovitost, ať už za účelem trvalého bydlení nebo jako investici? Pak by vám mohly pomoci digitální cenové mapy, jenž mnohá města vystavila na internetu pro veřejnost. Sice platí, že co jiný kraj, to jiná technolo-gie. Ale u všech cenových map je možnost vyhledání parcely nebo ulice, Na tom se nic zkazit nedá. Všechny testované servery měly rychlou odezvu a jednoduché ovládání. Pro větší provázanost služeb uživatelům by možná stálo za to propojit cenové mapy přímo s Nahlížením do katastru. » (red)

ZAJÍMAVOSTI

Page 43: GEOinformace 1/2005

431/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

Studovat v za-hraničí? A co třeba Polsko?

Kde jsi byl na stáži? Co jsi tam dě-lal? Jak dlouho? Minulý semestr v období od 1. října 2004 do 31. prosince 2004 jsem se společně s šesti spolužáky z Univerzity Palackého v Olomouci zúčastnil zahraniční stáže v polském Lublinu. Byl to studijní pobyt na Univerzitě Marie Curie – Sklodowske na Institutu Nauk o Zemi, kde jsem měl možnost navštěvovat mnou zvolené před-měty na několika geografických katedrách.

Co Tě tam nejvíc zaujalo? Co bylo v porovnání s našim prostředím lepší/horší?Věcí, které mě v Polsku zaujaly, je oprav-du hodně. Jejich výuka na vysoké škole, alespoň co se mého oboru týče (Geografie a geoinformatika), se v mnohých věcech liší od výuky tady u nás. Na první pohled člověka zaujme už to, že mají geografic-kou fakultu, na které je asi 14 geografic-kých kateder. A tak docela často platí, že to co se u nás učí jako předmět, to mají v Lublinu jako katedru. Další věcí je fakt, že tamní vysokoškolští učitelé mají mnohem méně úvazků, mno-hem méně studentů a díky tomu také více času na výzkum a sebevzdělávání. Také díky tomu mají na zdejší univerzitě velmi úzce profilované pedagogy a odborníky, kteří se věnují třeba jen dvěma předmětům. Sepjetí s praxí v podobě terénních výjezdů, pozorování a spolupráce se soukromými firmami se mi zdá na vyšší úrovni než u nás. Celkově mě velmi pozitivně pře-kvapila vysoká odbornost v geografických vědách. Takovýmto podobným způsobem bych si asi představoval ideální aplikaci

geografie do praxe, a to jak v pohledu studenta, tak z pohledu odborníka. Vzhledem k tomu, že ale studuji Geogra-fii a geoinformatiku, tak jsem rovněž mohl hodnotit jejich počítačovou „vyspělost“, a ta je na mnohem nižší úrovni. Geoinfor-matika se zde totiž neučí jako samostatný

obor, ale pouze v rámci jednotli-vých specializací. Každá speciali-zace má tedy předmět ve smyslu aplikace GISu ve svém oboru. Například student Meteorologie a klimatologie má předmět Apli-kace GISu v meteorologii a kli-matologii. Kantoři samozřejmě byli lidé, kteří GISu rozuměli, ale co se týká vědomostí studentů, tak mohu s klidným svědomím říci, že my jsme po stránce geoinfor-matiky a vůbec práce s počítačem připraveni daleko lépe. Na lepší úrovni je u nás určitě i hardwa-rové a softwarové vybavení. Po těch celých třech měsících jsem

tak trochu nabyl dojmu, jakoby v Polsku bylo hodně dobrých odborníků, kteří ale pramálo využívají možností moderních technologií a moc z nich si s GISem „netyká“. Ve škole jsme samozřejmě netrávili každý den od rána do večera, a tak při otázce co mě nejvíc zaujalo musím vzpome-nout i naše cestování po takřka celém Polsku. Nikdy jsem si nemyslel, že Polsko může být svými přírodními a kulturními památkami tak turisticky atrak-tivní zemí. Po návštěvě Krakova, Gdaňsku, Helské kosy, píseč-

ných dun v Slovinskem parku narodowem, Bělověžského pralesa, Maurských jezer, Hitlerova Vlčího doupěte, Tater, Pienin a mnoha dalších míst jsem se trošku divil, proč je toho o Polsku z turistického hledis-ka slýcháno tak málo. Faktem ale zůstává, že ve většině směrech je Polsko přeci jen o krok za námi.

Co bys doporučil tem, co se na ně-jakou takovou cestu/stáž chystají?Předně bych doporučil každému kdo stu-duje aby se snažil vycestovat kamkoliv do zahraničí na jakýkoliv studijní pobyt. Zkušenosti, zážitky a kontakty, které zde člověk získá jsou opravdu k nezaplacení. Však už teď jsme zvaní na studentskou konferenci, která se uskuteční v březnu v Lublinu. Každému bych v souvislosti s tím doporučil seznámit se s co nejvíce lidmi. Ostych a počáteční jazyková bariéra sice mohou ze začátku činit trochu obtíže, ale tím spíš člověk rychle získá přátele a spoustu kontaktů, které jsou k nezaplacení. Jde nejen o učitele, ale zejména o studenty, kteří se vždycky rádi seznámí s někým, kdo je pro ně cizinec. Při takovémto studij-ním pobytu nejde jen o získání vědomostí,

ale jde také o skvělou příležitost naučit se jiný jazyk, poznat místní kulturu, zvy-ky, památky a zejména místní lidi. Jsem opravdu moc rád, že jsem měl tu možnost studovat v zahraničí právě v Polsku. »

Jaroslav Burianstudent Geografie a geoinformatikyUniverzita Palackého v Olomoucie-mail: [email protected]

Terénní výjezd k hranicím s Ukrajinou

Skupinové foto před budovou Institutu nauk o Ziemi

Měření hloubky torfoviska (rašeliniště) v Poleskem parku narodowem

Výzva studentům:

Byli jste na stáži či studijním pobytu v zahraničí? Chcete předat své zkušenosti druhým?

Pošlete nám e-mail na adresu [email protected]áš příspěvek rádi zveřejníme v některém z dalších čísel časopisu.

STUDENTSKÝ ŽIVOT

Page 44: GEOinformace 1/2005

44 GEOinformace ¡ 1/2005

Æ Školení pořádaná firmou HSIHSI pořádá již více než 10 let pravidelná školení produktů Bentley Systems, Intergraph a svých aplikačních nadstaveb určených pro oblast geodézie. Náplň těchto školení je typově rozložena dle úrovně znalostí zákazníků a může být upravována dle jejich potřeb. Při objednávkách lze uplatnit firmou nabízený zajímavý systém slev. Více informací na www.hsi.cz. »

Celoživotní vzděláváníJe známo, že v okamžiku, kdy vyjdete ze školy, už to, co jste se naučili, neplatí nebo si to nepamatujete. Mozek zapomíná, svět se mění. Připravili jsme pro vás přehled některých kurzů, které jsou v současnosti k dispozici.

Æ Západočeská univerzita v Plzni pořádá formou uceleného studijního programu v kombino-vané formě výuku pro zaměstna-né. Jedná se o studim pro pracovniky z praxe a především ze státní správy. Veškeré podrobnosti jsou na webuhttp://tinyurl.com/4ztnt (redakční zkratka na web univerzity – vysvětlení uvádíme na str. 14. »

Æ Kurz celoživotního vzdělává-ní Využití geografických infor-mačních systémů v územním plánování pořádá v letošním roce Fakulta architektury ČVUT. Jedná se 4. ročník kurzu celoživotního vzdělávání „Využití GIS v územním plánování“, který poskytuje možnost vzdělávání v oblasti geografických informačních systémů aplikovaných na územní plánování. Kurz je akredi-tovaný Ministerstvem vnitra ČR podle §31 zákona č. 312/2002 Sb., o úřední-cích územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. Cílem kurzu je rozšířit profesní do-vednosti uchazečů při práci s GIS, které vytváří nové podmínky a možnosti při územně plánovacích činnostech. Uchazeči, u nichž se nevyžadují spe-cifické znalosti při práci s počítačem v prostředí GIS, jsou v kurzu vyškoleni, aby byli kompetentními koordinátory zpracování územně plánovací doku-mentace v prostředí GIS. Kurz je členěn na přednášky a prak-tickou výuku. Obsahem přednášek jsou teoretické základy geografických infor-mačních systémů a témata týkající se vývoje územního plánování v souvis-losti s rozvojem informačních techno-logií. Výuka praktické části probíhá v programu ArcGIS/ArcView. Každý z posluchačů vypracovává v průběhu kurzu samostatný projekt. Úspěšní absolventi obdrží osvědčení Českého vysokého učení technického v Praze. Více na http://gis.cvut.cz/in-dex.php?id=108&lang=cz. »

Æ Semináře pořádané VÚGTK v období duben – červen 2005

Zpeněžení nemovitostí nedobrovolnou dražbou Datum: 21.dubna 2005, 9.30 – 14.30 hod. Lektor: Petr MikšovskýProgram:1. Zpeněžení nemovitosti nedobrovolnou dražbou provedenou podle zákona č. 26/

2000 Sb. o veřejných dražbách.2.Zpeněžení nemovitosti dražbou provedenou soudem nebo správním úřadem v rámci

výkonu rozhodnutí či správní exekucí.3.Zpeněžení nemovitostí dražbou provedenou soudním exekutorem v exekučním

řízení.4. Problémy vznikající v praxi.

Zápisy změn právních vztahů ke katastru nemovitostí se zvláštním zaměřením na náležitosti právních listin předkládaných katastrálním úřadům Datum: 2. června 2005, 9.30 – 15.30 hod.Lektoři: Anděla Klimentová, Jan Seik.Seminář je zaměřen především na součinnost účastníků řízení případně jejich právních zástupců, zejména při vyhotovování smluv i v průběhu řízení u katastrálních úřadů, vklad práv do katastru nemovitostí na nejčastější nedostatky podání návrhů na vklad, zápisy změn do katastru nemovitostí, atd.

Přihlásit se můžete na adrese VÚGTK – ODIS, Ústecká 98, 250 66 Zdiby, telefon 284890351, linka 326 www.vugtk.cz/odis/index_skoleni.html

Æ Vysoká škola báňská - Technic-ká univerzita nabízí pro celoživotní vzdělávání1. Kurz Geoinformatika a geoinfor-mační technologiea) Tématický celek 1 - Geografické

informační systémyb) Tématický celek 2 - Globální družico-

vé polohové systémyc) Tématický celek 3 - Publikování pro-

storových dát na Internetu

Jedna se o distanční formu vzdělávání, která se otevírá individuálně průběžně dle zájmu (otevíráme i pro jednoho účastníka) Informace lze nalézt

na http://rccv.vsb.cz/propagace/demo/kurzy3.html případně na http://rccv.vsb.cz

2. Prezenční kurzyMnožství různorodých monotématických kurzů, které se však otevírajípouze v případě většího zájmu (10 – 15 osob). Informace lze nalézt nahttp://gis.vsb.cz/vzdelavani/Celoziv_Vzdel/doplnujici_moduly.htm

3. Vzdělávání úředníků úřadů práceNepravidelné kurzy, dle individuální domluvy. Informace na http://gis.vsb.cz/PAN/skoleni/skoleni.htm

Chcete, aby se na tomto místě objevila upoutávka na váš kurz nebo škole-ní? Pište nám do redakce na adresu [email protected] a domluvte se, aby se vaše kurzy v této rubrice také objevily.

Přehled studijních oborů k problematice GIS na vysokých školách v ČRTak se jmenoval referát Leny Halounové a Růženy Zimové z katedry mapování a kartografie Stavební fakulty ČVUT, který byl prezentován začátkem října 2002 na konferenci MIS/UDMS v Praze. Přehled obsahuje seznam studijních oborů k problematice GIS na 15 (veřejnoprávních) vysokých školách, zahrnují-cích 29 fakult, přibližně 65 studijních programů a 85 studijních oborů. » (red)gama.fsv.cvut.cz/gk/k153/prehled-gis/prehled.html

VZDĚLÁVÁNÍ

Page 45: GEOinformace 1/2005

451/2005 ¡ GEOinformacewww.GEOinformace.cz

KNIHY

Geo-bestsellery – 10 knih, které stojí za tosi přečíst (nebo je mít alespoň v knihovně)V každém oboru najdete knihy, které se staly „klasikou“. Jsou často cito-vány a znovu vydávány v aktualizovaných vydáních. Vybrali jsme pro vás v redakci deset publikací, o kterých si myslíme, že byste si je měli přečíst. Tedy pokud jste si je už náhodou nepřečetli, když se jedná o klasiku...

GPS od A do Z Ivo Steiner, Jiří ČernýKniha je určena pro seznámení s problematikou GPS. Vysvětluje pojmy, funkce a využití GPS přijímačů v praxi. Jsou zde popsány praktické záležitosti – například propojení GPS přijímače s PC, nechybí přehled programů jak komerčních, tak volně dostupných z internetu (včetně odkazů na webové stránky), způsoby navigace v terénu, v autě, na lodi nebo v letadle. Kniha vám pomůže i při tom, jaké baterie si do GPS pří-stroje vybrat, jak zapojit datový kabel, nahrát data, přehrát firemní software apod. V knize najdete i informa-ce o tom, jaké baterie použít,, jak zapojit datový kabel nebo jakým způsobem přehrát v GPS firmware. Samé praktické návody, jak si s GPS zpřesnit život. 3. aktualizované vydání, eNav, 2004, www.enav.cz »

Vyjde v dubnu

Tip: � Počátkem dubna vyjde v nakla-datelství John Wiley & Sons druhé vydá-ní populární knihy „Geographic Informa-tion Systems and Science“ od čtveřice autorů Longleyho, Goodchilda, Maguira a Rhinda. Prvního vydání se prodalo 22 tisíc výtisků, což je na knihu o GIS obdivuhodný výkon. V novém vydání jsou přidány nové kapitoly o distribuova-ném GIS, geovizualizaci, produkci map, modelování a správě GIS. »

} Geographic Informa-tion Systems: Appli-cations, Techniques, Principles and Mana-gementP.Longley, D. Rhind, M. Goodchild, D. MaguireWiley, 2001

} Thinking About GIS: Geographic Informati-on System Planning for ManagersRoger TomlinsonESRI Press, 2003

} GIS: A Compu-ting Perspective, 2nd EditionMichael Worboys, Matt DuckhamCRC Press/Wiley, 2005

} How to Lie with MapsMark MonmonierUni. of Chicago Press, 1996

} Internet GIS: Dis-tributed Geographic Information Services for the Internet and Wireless Network Zhong-Ren Peng, Ming--Hsiang Tsou Wiley, 2003

} GIS Online: In-formation Retrieval, Mapping, and the InternetBrandon PleweOnWord Press, 1997

} Úvod do geografic-kých informačních systémů Petr RapantSkripta PGS.VŠB-TU, Ostrava, 2002,

} GIS – Geografické informační systémy.Principy a praxeJán TučekComputer Press, 1998

} Geografickéinformační systémyJan KolářSkriptaČVUT Praha, 1997

} Panel-GI Compen-diumkolektiv autorůk dispozici nawww.gisig.it/panel-gi

GIS for Water Management in EuropeMike Bedford

Nejnovější kniha od ESRI Press po-jednává o využívání GIS ve vodním hospodářství. Příklady použití jsou rozmanité – je zmíněna integrace s měřicími systémy, SCADA, napo-jení na podnikové systémy. Dobrá kniha pro získání inspirace, co vše se dá s GIS ve vodním hospodářství efektivně provozovat. » Knihu si můžete zapůjčit v knihovněfi rmy ARCDATA PRAHA.

Page 46: GEOinformace 1/2005

46 GEOinformace ¡ 1/2005

ZÁVĚREM

Internet ve státní správě a samo-správě ISSS 2005 (Hradec Králové)4. – 5. 4. 2005 www.isss.cz

Intergraph GeoSpatial World 2005(San Francisco, USA)26. – 28. 4. 2005www.geospatialworld.com

8. mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky IDET 2005 (Brno)3. – 5. 5. 2005 www.idet.cz

GIS ve veřejné správě Seč 2005(Seč u Chrudimi)8. – 10. 6. 2005sledujte www.geoinformace.cz/sec

Seminář Územní plánování a GIS (Bítov, Vranovská přehrada)19. – 21. 6. 2005email: [email protected]

22. mezinárodní kartografická konference (A Coruna, Španělsko)9. – 16. 7. 2005www.icc2005.org

25. světová konference uživatelů ESRI (San Diego, USA)25. – 29. 7. 2005 www.esri.com

Setkání uživatelů T-MAPY22. – 23. září 2005www.tmapy.cz

3. studentská konference - Student GIS projekt III. (Praha)12. 10. 2005 www.arcdata.cz

INVEX 2005 (Brno)24. – 27. 10. 2005 www.invex.cz 20. evropská konference uživatelů ESRI (Varšava, Polsko)26. – 28. 10. 2005 www.esri.com

14. konference uživatelů GIS ESRI a Leica Geosystems v ČR (Praha)2. – 3. 11. 2005 www.arcdata.cz

GIS Day16. 11. 2005 www.gisday.com

Autodesk University (Orlando, USA)28.11. – 1.12. 2005www.autodeskevents.com/au2005/

První všeobecně uznávanou killer app byl tabulkový procesor VisiCalc pro platformu Apple II. Kupujícími byli především finančníci a makléři. Podobně tomu bylo s programem Lotus 1-2-3, který pozdvihnul tehdy nízký prodej IBM PC.

Označení killer application bylo rov-něž použito v souvislosti s již zmíněným prohlížečem Netscape (ten se kupovat nemusel) a raketovým nástupem služby World Wide Web.

Dal jsem si za úkol, že se pokusím zjistit, co by tou aplikací, kterou budou všichni chtít používat, mohlo být v geoin-formatice.

Geoinformační průmysl je poměrně ustálený, všichni pracují, jak mají, žádné výstřelky, firmy se navzájem dohánějí, ekonomika roste. Ale nic převratného se neděje. Je to pomalá evoluce, žádná revo-luce. Tticho před bouří. Hladina rybníku je klidná.

Je klidně možné, že už nějakou „prů-lomovou“ aplikaci používáme, ale nevíme o tom, protože do svého zralého stavu nedospěla.

Navigační systémy v automobilech se sice začínají prosazovat na trhu, přesto

to není důvod, proč bychom si chtěli jít koupit nové auto. Postupně budeme brát navigační systémy jako samozřejmé vybavení, obdobně jako je tomu u bezpeč-nostních pásů.

Co kdyby například někdo přišel se službou, která by mi umožňovala na mo-bilním telefonu (síť mobilního operátora by byla nosičem) lokalizovat své nejbližší známé ve svém okolí. Jak často se vám stane, že jdete na nákupy do města, a ni-kdy nezjistíte, že jste se jen o pár kroků minuli s někým známým, se kterým se snažíte setkat již dlouhé měsíce. Služba by fungovala podobně jako ICQ nebo Skype, že byste svoji lokalizaci mohli zapnout nebo vypnout – zneviditelnit se. Co říkáte? Že to také není killer application?

Tak právě teď přichází výzva pro vás, naše čtenáře. Posílejte své náměty na killer geo-application na naši adresu, a já toho, kdo pošle nejlepší námět, odměním láhví dobré whisky (dámy si budou moci vybrat ekvivalentní pití dle svého výběru). Platí do odvolání. V každém čísle vyhrává jeden z vás – nejlepší/nejzajímavější.

Nápadům zdar! »Josef Hnojil

Killer application na obzoru? Kalendář akcí 2005

Výraz „killer application“ byl pravděpodobně ve větší míře naposledy pro webový prohlížeč Netscape v polovině devadesátých let. Označuje se jím taková aplikace či software, který je přelomem na trhu, všichni jej chtějí používat a jsou ochotni si kvůli tomu koupit potřebný hardware.

V příštím čísle, které vychází 16. května:} Mobilita} Data pro geoinformační systémy} Facility management} Geoinformační systémy v oblasti inženýrských sítí a telekomunikací} Rozhovory: Chris Bradshaw (Autodesk), Styli Camateros (Bentley), Xavier

Lopez (Oracle)

Naše redakce až na výjimky přináší avíza o tuzemských akcích. Chcete--li mít přehled, co se děje ve světě a kam všude můžete vyrazit, podívejte se na adresu uvedenou níže pod obrázkem.

www.mapbureau.com/directionsmag/flashindex.html

Page 47: GEOinformace 1/2005

Kompendiumgeoinformatiky 2005geoinformatiky 2005

software

řešení

data

služby

hardware

Kompendium geoinformatiky 2005

přicházejí tyto technologie až do terénu na palubní desky jejich strojů a navádějí je tak, aby jejich práce byly co nejefektiv-nější.

Najít, vidět a neztratit sePo práci přichází doba odpočinku. Oprav-du záleží na každém z nás, jak tento čas využije. Každý, kdo chodí ven, a tedy opravdu každý z nás, třeba i ministr in-formatiky, který teprve nedávno přiznal, že mu geoaplikace slouží, aniž to tuší, vědomě i nevědomě informace o území využívá. Zatímco v každodenním odpo-činku není tato věc tak markantní, jakmile nastoupí víkend či dokonce dovolená, geoinformace stojí na prvním místě. A při-tom nejde jen o outdoorové aktivity.

Zajímá nás, co je kde k vidění, jaké služ-by jsou poskytovány, jak se kam dostat, pomocí jakých materiálů se orientovat a stranou nenecháváme ani naši bezpečnost pro případ nenadálé události. Pohyb v pří-rodě je dnes podstatně bezpečnější nejen díky lepší informovanosti prostřednictvím klasických papírových médií, ale také za pomoci dokonalejších komunikačních prostředků a navigačních technologií. Připravený člověk je vlastně již skoro vždy k zastižení důležitou územní infor-mací a okamžitě ví, kde se nachází a jak vypadá jeho okolí. Bezdrátové technologie přinášejí důležité geoprostorové informace přímo k uživateli buď na požádání, nebo jak volně šířitelnou zprávu v dosahu vysí-lacího zdroje. Navštěvovaná místa posky-tují svým hostům lokalizované informace v informačních kioscích, umístěných buď v dopravním uzlu, anebo v sídle územní administrativy. Nejvíce informací je však

návštěvníky vždy k dispozici na internetu, ke kterému se může připojit po síti nebo bezdrátově. Kdo umí pracovat s informač-ními a geoinformačními technologiemi, se nikdy neztratí a má doslova informace„na rozdávání“.

Hrajeme si a plánujemes geoinformačnímitechnologiemiVečer obvykle relaxujeme a jen „konzu-mujeme“ přicházející informace. Nejsou samozřejmě zanedbatelné, protože v mno-ha případech podle nich plánujeme čin-nosti na zítřek nebo na delší období. Stále častějším způsobem „pasivního“ odpo-činku jsou rozmanité digitální hry, které nás přenášejí do virtuálního světa, kde prostorové souvislosti opět hrají podstat-nou roli. Na jejich základě se rozhodujeme na dalším „tahu“ a formulujeme celkovou strategii. Ani si neuvědomujeme, že do neskutečného světa přenášíme vlastní zku-šenosti z reálného území, zejména o roz-měrech, směrech, rychlostech, překážkách a podobně. Kdo si někdy vyzkoušel třeba práci s vyhledávacími nástroji mapových serverů, se velmi dobře orientuje v zadá-ních a úkolech hráčů akčních digitálních her. Bohužel někteří lidé lákadlu drama-

tičnosti propadnou a už i geoprostoroví gambleři nejsou výjimkou. Tak či onak i tyto hry pěstují prostorovou představi-vost a určitě něco z neskutečného světa se někdy může hodit i v životě pozemském. Dost často právě pro plánování příštích pracovních i mimopracovních aktivit jsou zapotřebí tytéž údaje o rozměrech a vzdálenostech atd. Pro jejich čerpání se nahlíží do map, plánů, internetových strá-nek, případně vlastních digitálních karto-grafických databází. S geoinformatikou „svět leží u nohou“ a moderní prostředky umožňují, že už ani není zapotřebí se sehnout. Prostě přichází do našeho poko-je, na náš stůl, před náš zrak dnes už tak samozřejmě, že ani si neuvědomujeme, že tato realita byla ještě před 10 až 20 lety předmětem futuristických představ či sci--fi filmů a románů. v

ILU

STR

ACE:

MAP

24.C

O.U

K

Kompendium geoinformatiky 2005 7

j Získání informací o lokální předpo-vědi

počasí je pomocí internetu snadnéh Na ulicích se už neztratíte – pomo-

cí GPS a navigačním systémům je cestování snadné. Čidla na ulicích umožňují sledovat stav dopravy a řidičům doporučé vhodnou trasu na základě aktuální situace.

g Mapový portál vám dnes nejen řekne, kde hledanou ulici či dům ve městě najdete, ale navíc vám pomůže na-plánovat například dovolenou či slu-žební cestu včetně rezervace hotelu. Samozřejmostí bývá vizualizace trasy s vyznačením důležitých objektů po trase a možnost vytisknout si itinerář s sebou na cesty.

6 Kompendium geoinformatiky 2005

Dobré ráno,tady jsou geoinformace!Většina lidí si ráno pustí mobil, který byl přes noc vypnutý, aby nerušil. Sítě všech mobilních operátorů registrují každé ta-kovéto přihlášení účastníka. Kdyby se šlo do důsledků, není problém se dozvědět, kde a kdy se dotyčný přihlašovatel právě nacházel. Jeho poloha je dostatečně přesně zaměřena a v podstatě i místo každé jeho komunikační aktivity v terénu.

Jako další si většina lidí asi pustí rádio a televizor. Sledují zprávy z domova i ze světa a předpověd počasí. Zde se jim naopak dostává přímé lokalizované informace. Jen část z toho všeho je však dokumentována prostředky geografie či geoinformatiky, čili mapami, leteckými či družicovými snímky, velmi vzácně i souřadnicemi. Mapa snad není vyne-chána nikdy, a tak si lze představit, kde se pojednávaná událost odehrála, či ten či onen průběh počasí je očekáván. Po-sluchači rozhlasu jsou však v této situaci odkázáni jen na své prostorové představy, které předtím mohli načerpat vizuálně z jiných map, atlasů nebo dalších tištěných publikací, případně obrazovek televizorů a počítačů.

Vzhůru za úkolyPo snídani se jede do školy či do zaměst-nání metrem, autem, tramvají, trolejbusem nebo autobusem, odvážnější sednou na kolo. Trasu má každý obvykle „vychoze-nou“ a polohové informace již dostatečně dobře „zapsané v hlavě“. Pokud se však někam vypravují poprvé, musí polohové údaje poshánět. Za starých časů, a platí to dodnes, použil člověk „nejlidštějšího“ komunikačního prostředku, kterým je řeč, a zeptal se. Na(ne)štěstí mnoho lidí dnes nedokáže poradit, ale trh je doslova zavalen mapami nejrůznějšího druhu, takže si člověk může pomoci sám. K tomu ovšem potřebuje znát zase jiný jazyk, a to kartografický. Umění číst v mapě učí naše školy děti již od útlého věku, takže v tom-to směru Češi patří mezi národy, které jsou „in“. Poměrně snadno tedy v mapě najdeme hledané místo i cestu, jak se nejlépe dostat ke svému cíli. Ti movitější mohou mít v autě zabudován navigační systém využívající signály globálních polohovacích družicových sítí, ať již ame-rické GPS, anebo ruské GLONASS, nebo

nejlépe obou. Tento dru-žicový navigační systém je bezpečně provede uliční sítí z výchozího do zadaného cílového místa. Ty lepší systémy dokonce umějí akusticky napovídat, kdy a do které

ulice odbočit, abychom náhodou nejeli v protisměru a nebo v zácpě.Pokud máme doma připojení počítače k internetové síti a známe adresu vhodné-ho mapového serveru, můžeme si takou trasu nechat předem vyhledat a znázornit v mapě na obrazovce. Máme-li k PC ještě tiskárnu, nejlépe barevnou, digitální mapu snadno převedeme do analogové podoby – tedy na papír, který můžeme strčit do kapsy. Většina našich větších měst své mapy či plány zveřejnila na internetu a také renomované veřejné mapové služby tyto informace a služby již poskytují, ať již jde o vyhledávání či trasování uvnitř města, mezi městy nebo na venkově.

Konečně za stolemči za strojemAni v práci nás geoinformační technologie obvykle nenechají na pokoji. V podstatě množství naší činnosti se týká nějakého místa, záleží na profesi, postavení a za-měření organizace. Neustále ale musíme vyhledávat polohové informace v nejrůzněj-ších měřítcích, ať již jde o vlastní podnik (kam co zanést, odkud přinést, kde se kdo a co nachází apod.), jeho okolí, obec sídla podniku, region atd. Žádný podnik dnes není bezprostředně vázán pouze na vlastní vnitřní chod. To by se neuživil. Je vždy otevřen světu, z něhož do něj proudí informace a ve kterém podnik svoji sítí vazeb působí. Hledá-li někdo konkrétní osobu, již na vstupu si může na displeji podnikového informační-ho systému najít, jak areál podniku vypa-dá, kde kdo sídlí a v lepším případě i jak dotyčný vypadá.

Řada podniků si vybudovala vysoce specializované informační systémy pro správu majetku, ve kterých se skutečně „nic neztratí“ a pomocí počítače lze po jednotlivých objektech, inženýrských sítích, ba i jednotlivých místnostech cesto-vat a prohlížet interiéry, nemluvě o spous-tě připojených tabulkových, textových a grafických dat. Kdyby došlo k nějaké

nepředvídané události, takový informační systém nás k problému zavede a v mnoha případech i nabídne varianty řešení. Dopravní společnosti si rovněž vedou důkladný přehled o tom, kde se jejich vozidla nacházejí. Integrovaným využitím digitálních map a polohovacích družico-vých systémů jsou schopny identifiko-vat nejen, kde vozidla jsou, ale kterým směrem a jakou rychlostí se pohybují, případně zda dodržují stanovenou trasu. Podobný systém ocenila také řada ma-jitelů svých nákladnějších čtyřkolových miláčků, když se tyto dostaly do rukou pobertů, a tak zmizely z dohledu držitelů. Polohovací systém se pak rozhodně vypla-til – jednoznačně určil polohu odcizeného vozu a nasměroval ruku zákona.

Zcela jednoznačně se bez geoinformač-ních technologií neobejdou instituce a orgány státní správy a samosprávy. Ty vlastně v mnoha případech vůbec inicio-valy jejich zavádění do regionu své působ-nosti. Správa území spočívá právě na zna-lostech o tom, co kde je. To si uvědomují jak pracovníci, tak návštěvníci a partneři územní administrativy. Taková pracoviš-tě disponují nejen kvalitními územními informacemi, ale také pracovníky, kteří s nákladnými systémy umějí pracovat a generovat v nich další nové poznatky.

Bylo od našich politiků velice moudré, že data katastru nemovitostí, pořízená za pe-níze daňových poplatníků, poskytuje státní úřad poslední dobou orgánům samosprávy bezplatně.

Každý, kdo pracuje třeba v oblasti ochra-ny přírody, krajiny a životního prostředí, správě pozemků a nemovitostí, s archi-tekturou, dnes a denně má geoinformační technologie a jejich výstupy přímo na stole. Podobně i za staviteli a zemědělci

Geoinformatika pro každý den

ILU

STR

ACE:

WW

W.K

EYH

OLE

.CO

M

h Kombinování různých typů geodat včetně možnosti dynamického „průle-tu“ krajinou umožňuje uživateli získat snadněji orientaci v prostoru než například při čtení tištěné mapy

SOFTWARE

AA

C S

olut

ions

s.r

.o.

AR

CD

ATA

PR

AH

A, s

.r.o

.

Arg

us G

eo S

ysté

m s

.r.o

.

ATL

AS

, s.r

.o.

Aut

odes

k, s

.r.o

.

Ben

tley

Sys

tem

s Č

R, s

.r.o

.

Cen

tral

Eur

opea

n D

ata

Age

ncy,

a.s

.

CO

RA

GE

O s

.r.o

.

CS

map

, s.r

.o.

DA

TA S

yste

m s

pol.

s r.

o.

DIG

IS, s

pol.

s r.

o.

GB

-geo

dezi

e, s

pol.

s r.

o.

GE

FOS

a.s

.

s.18 19 21 22 24 26 28 30 32 36 37 40 38

archeologie • • •architektura • • • • •cestovní ruch, turistika • • •civilní obrana • •dálkový průzkum Země • • • •doprava • • • • • • •geodézie • • • • • • • •geologie • • • • • • •hasiči • • •inženýrské sítě • • • • • • • •inženýrské stavitelství • • • • •kartografie • • • • • •katastr nemovitostí • • • • • • • • •kriminalistika • •krizové řízení • • • • •lesnictví, zemědělství • • • • •logistika • • • •marketing • • •navigace • • •obchod • • •obrana státu • • •odpadové hospodářství • • • • • • •ochrana přírody • • • • •památková péče • • • • •pojištovnictví • • •policie • • • •pozemkové úpravy • • • • • • • •regionální rozvoj • • • • • •správa majetku • • • • • •stavebnictví • • • • •školství • • • • •telekomunikace • • • • • •těžba nerostů • • • • •trh s nemovitostmi • • •územní plánování • • • • • • • •veřejná správa • • • • • • •vodohospodářství • • • • • • • •vojenství • •záchranná služba • •zdravotnictví • •životní prostředí • • • • • • •další • •

12 Kompendium geoinformatiky 2005

Přehled

ŘEŠENÍ

AA

C S

olut

ions

s.r

.o.

AR

CD

ATA

PR

AH

A, s

.r.o

.

Arg

us G

eo S

ysté

m s

.r.o

.

ATL

AS

, s.r

.o.

Aut

odes

k, s

.r.o

.

Ben

tley

Sys

tem

s Č

R, s

.r.o

.

Cen

tral

Eur

opea

n D

ata

Age

ncy,

a.s

.

CO

RA

GE

O s

.r.o

.

CS

map

, s.r

.o.

DA

TA S

yste

m s

pol.

s r.

o.

DIG

IS, s

pol.

s r.

o.

GB

-geo

dezi

e, s

pol.

s r.

o.

GE

FOS

a.s

.

s. 18 19 21 22 24 26 28 30 32 36 37 40 38

archeologie • •architektura • •cestovní ruch, turistika • •civilní obrana •dálkový průzkum Země •doprava • • • • •geodézie • • • • • •geologie • • •hasiči • •inženýrské sítě • • • • • • • •inženýrské stavitelství • • •kartografie • • •katastr nemovitostí • • • • • •kriminalistika •krizové řízení • • •lesnictví, zemědělství •logistika • • • •marketing • • •navigace • • •obchod • • •obrana státu •odpadové hospodářství • • • •ochrana přírody •památková péče • • •pojištovnictví • • •policie • •pozemkové úpravy • • • • • • •regionální rozvoj • • • •správa majetku • • •stavebnictví • • •školství • • •telekomunikace • • • •těžba nerostů •trh s nemovitostmi •územní plánování • • • • • •veřejná správa • • • • • • •vodohospodářství • • • •vojenství • •záchranná služba • •zdravotnictví • •životní prostředí • • •další • •

Přehled

Kompendium geoinformatiky 200514

AA

C S

olut

ions

s.r

.o.

AR

CD

ATA

PR

AH

A, s

.r.o

.

Arg

us G

eo S

ysté

m s

.r.o

.

ATL

AS

, s.r

.o.

Aut

odes

k, s

.r.o

.

Ben

tley

Sys

tem

s Č

R, s

.r.o

.

Cen

tral

Eur

opea

n D

ata

Age

ncy,

a.s

.

CO

RA

GE

O s

.r.o

.

CS

map

, s.r

.o.

DA

TA S

yste

m s

pol.

s r.

o.

DIG

IS, s

pol.

s r.

o.

GB

-geo

dezi

e, s

pol.

s r.

o.

GE

FOS

a.s

.

s. 18 19 21 22 24 26 28 30 32 36 37 40 38

digitální model terénu • • • • • •geokódování, lokalizace, adresní body • • • • • •katastr nemovitostí • • • •letecké snímky • • • • •ortofotomapy • • • • •polohopisná a výšková data • • • • • •satelitní snímky • • •silniční a uliční síť • • • • •tematické mapy • • • • • • •topografická data • • •ZABAGED

zájmové body • • •základní mapová díla • • • •další • • •

digitalizace • • • • • • • • •geodetická měření • • • •kopírování velkoformátové • • •poradenství • • • • • • • • •projektování • • • •skenování velkoformátové • • • •systémová integrace • • • • • •školení • • • • • • • •technický servis • • • • • •tisk velkoformátový • • • • • •vektorizace • • • • • • • •webhosting • • •další • • •

GPS přístroje • •plotry • • • •pracovní stanice • • • • •servery • • •skenery • •velkoformátové skenery • • •další • •

HARDWARE

SLUŽBY

DATA

16 Kompendium geoinformatiky 2005

Přehled

Přehled firem

36 Kompendium geoinformatiky 2005

SO

FTW

AR

EN

ÍD

ATA

SLU

ŽBY

HA

RD

WA

RE

DATA System spol. s r.o.

Data System spol. s r.o. byla založena v roce 1995 a těžiště její činnosti bylo od samého vzniku orientováno na poskytování služeb v oblasti návrhových systémů, geografických informačních systémů a zpracování geografických dat. Mimo minoritních služeb v oblasti technických řešení výkonných grafických stanic je portfolio nabízených softwarových nástrojů tvořeno zejména produkty společnosti Autodesk, jejímž je DATA System systémovým centrem infrastruktury.

Hlavním cílem společnosti je poskytování komplexních služeb svým zákazníkům. Proto do její nabídky patří i činnosti zahrnující pořízení primárních dat pro aplikační návrhové systémy. Firma disponuje studiem pro zpracování produktů digitální fotogrammetrie a velkoformátového skenování. Výsledkem jeho práce je digitální model terénu dané lokality, letecká ortofotomapa, georeferencovaná mapa v rastrové či vektorové podobě. Programový systém Autodesk Civil 3D je určen pro projektování nad digitálním modelem terénu – od výpočtů kubatur, přes návrh nových zemních těles až po projektování komplexních dopravních komunikací a koridorů s následnou vizualizací provedené práce.

Portfolio služeb zákazníkům dále rozšiřuje široká škála školení se zaměřením na programové systémy Autodesk – Autocad LT, Autocad, 3D Studio VIZ, Autodesk Map, Land Desktop, Civil Design a předevšímCivil 3D. Díky šíři rozsahu je možné proškolit technického pracovníka od prvních kroků až pro sofistikované návrhy v nejnáročnějších systémech. Vizualizace projektů krajinných úprav je další významnou položkou v činnosti společnosti. Nabídku služeb uzavírá možnost konzultací, dodávky a nasazení specializovaných zařízení pro převod dokumentace do elektronické podoby a následného tisku v digitálně upravené podobě, a to až do formátu A0.

SOFTWARE

archeologiegeodéziegeologieinženýrské sítěinženýrské stavitelstvílesnictví, zemědělstvíodpadové hospodářstvípozemkové úpravyspráva majetkutěžba nerostůúzemní plánovánívodohospodářstvíživotní prostředí

ŘEŠENÍ

archeologiegeodézieinženýrské sítěodpadové hospodářstvípozemkové úpravyúzemní plánovánívodohospodářství

DATA

digitální model terénuletecké snímkyortofotomapypolohopisná a výšková datasatelitní snímkysilniční a uliční síťtematické mapytopografická data

SLUŽBY

digitalizacegeodetická měřeníkopírování velkoformátovéporadenstvískenování velkoformátovésystémová integraceškolenítechnický servistisk velkoformátovývektorizace

HARDWARE

plotrypracovní staniceserveryskeneryvelkoformátové skenery

Atesty:} Autodesk System Center

J. V. Sládka 3, 415 01 TepliceTel.: +420 417 570 985Fax: +420 417 536 272Kontaktní osoba: Filip Slezáček, Sales ManagerE-mail: [email protected]á adresa: www.datasystem.cz

SO

FTW

AR

EN

ÍD

ATA

SLU

ŽBY

HA

RD

WA

RE

Dopravní komunikace

Návrh silničního koridoru

Analýza kubaturního výpočtu

Interpretace výškových poměrů

Přehled firem

37www.geoinformace.cz/kompendium

SO

FTW

AR

EN

ÍD

ATA

SLU

ŽBY

HA

RD

WA

RE

DIGIS, spol. s r.o.

Profil společnostiSpolečnost DIGIS, spol. s r.o. je od svého založení v ro-ce 1991 zaměřena na tvorbu ucelených řešení v oblasti geografických informačních systémů (GIS). Hlavním segmentem zákazníků jsou městské a obecní úřady, mikroregiony a průmyslové podniky. V současné době má společnost více než 120 zákazníků, u kterých řeší GIS na všech úrovních uživatelů od jednoduché prohlížečky až po internetové/intranetové řešení. Strategickým produk-tem společnosti je objektově orientovaný systém AMEBA.

Mezi další činnosti společnosti DIGIS, spol. s r.o. patří:} Prodej Desktop produktů firmy ESRI } Velkoformátové barevné skenování, kopírování

a tisk formátů A2-A0+} Prodej a servis velkoformátových

skenerů CONTEX

Význam zákaznické podpory v projektech GIS měst a obcíGeografický informační systém pro města a obce je nástrojem pro rozhodování a řízení vedení místní samo-správy a zároveň každodenní službou pro občany. Mají-li být vložené investice do tvorby GIS efektivní, je nutné, aby se ze strany dodavatele jednalo o do-dávku uceleného řešení a ne jen o dodávku produktu. Významnou součástí tohoto řešení jsou služby, které zahrnují nejen úvodní instalaci dat GIS, programového a aplikačního vybavení, ale také trvalou péči o zákazní-ky v následujícím provozu. Tuto péči zajišťuje samostat-né oddělení Zákaznické podpory a aplikací GIS. Ihned po instalacích jsou prováděna školení, při nichž je kladen důraz na individuální přístup k uživatelům. Tato školení je možné v průběhu spolupráce opakovat, se zvyšující se úrovní uživatelů dále rozšířit o speciální možnosti práce se systémem. Uživatelé se na pracovní-ky oddělení Zákaznické podpory mohou kdykoli obrátit telefonicky či prostřednictvím elektronické pošty a rychle tak konzultovat své aktuální požadavky. Nedílnou součástí zákaznických služeb jsou převody dat zpracovaných pro GIS do jiných výstupních podob. Mohou jimi být velkoformátové tisky, převody do jiných elektronických formátů, poskytování těchto dat dalším zpracovatelům nebo speciální složité výběry a výstupy z dat podle požadavků uživatelů. Při těchto operacích jsou samozřejmě plně ošetřena vlastnická práva k da-tům. Instalace, školení, úpravy a převody dat zajišťují pra-videlný kontakt s uživateli a rozvíjí atmosféru důvěry a spolupráce na obou stranách, jak na straně zpracova-tele, tak na straně objednatele. Přináší rovněž neoce-nitelné informace o požadavcích uživatelů – zákazníků a tím i snazší určení směru dalšího vývoje softwaru a celého řešení GISu měst a obcí.

IS Ameba – komplexní řešení GISInformační systém AMEBA je nástrojem pro rozhodo-vání a řízení. Je řešen jako otevřený, objektově oriento-vaný aplikační systém, který je možné libovolně rozšiřo-vat zaváděním dalších aplikačních témat. Ta jsou vzá-jemně propojena a to umožňuje plynule přecházet např. z registru obyvatel přes informace o parcele, územní plán, inženýrské sítě až po správu nemovitého majetku.AMEBA je využívána především jako aplikace GIS, její možnosti však přesahují do dalších aplikačních oblastí (Informace o parcele, Územní plán, Nemovitý majetek, Životní prostředí, Zeleň, Komunikace, Osvětlení, Pasport odpadových nádob, Pasport teplovodních kanálů apod.).

Informační systém AMEBA je tvořen ze dvou navzájem nezávislých nástrojů:} AMEBA Desktop je systém vhodný pro náročné

uživatele, kterým umožňuje kromě jiného i editaci grafických a popisných dat a realizaci kvalitních tisko-vých výstupů.} AMEBA Web je určena pro zpřístupnění GIS aplikací

velkému počtu uživatelů prostřednictvím sítě intranet a internet. Nabízí také možnost připojení ke geogra-fickým datům a jejich popisným informacím pomocí WWW prohlížeče.

Díky těmto nástrojům je možné nasadit systém AMEBA u malých, středních i velkých zákazníků s rozdílnými možnostmi a požadavky.

Velkoformátové barevné skenovánía kopírováníVýznamným segmentem nabídkového portfolia jsou služby v oblasti velkoformátového barevného skenování a kopírování, ve které má společnost více než desetileté praktické zkušenosti. Vstupním médiem může být papír, pergamen, látka, kovová fólie nebo PET fólie až do for-mátu A0+ a do tloušťky až 8 mm. Tisk kopií je prováděn s předchozí barevnou kalibrací pro daný typ výstupního média, kterým může veškeré médium pro HP velkofor-mátové tiskárny.Tyto služby jsou hojně využívány památkovými ústavy, archivy, muzejnictvím, geology, ale také stavebními a strojírenskými firmami, reprocentry, projektanty a stu-denty.

Distribuce, prodej a servis velkoformáto-vých barevných skenerů CONTEXVíce než deset let je DIGIS, spol. s r.o. oficiálním dis-tributorem skenerů CONTEX a místem autorizovaného servisu těchto skenerů.

SOFTWARE

dopravahasičiinženýrské sítěkatastr nemovitostíodpadové hospodářstvíochrana přírodypamátková péčeregionální rozvojúzemní plánováníveřejná správaživotní prostředí

ŘEŠENÍ

inženýrské sítěkatastr nemovitostípamátková péčepozemkové úpravyregionální rozvojúzemní plánováníveřejná správaživotní prostředí

DATA

geokódování, lokalizace, adresní bodykatastr nemovitostíletecké snímkyortofotomapypolohopisná a výšková datasilniční a uliční síťtematické mapytopografická data

SLUŽBY

digitalizacekopírování velkoformátovéporadenstvískenování velkoformátovésystémová integraceškolenítechnický servistisk velkoformátovývektorizace

HARDWARE

plotrypracovní stanicevelkoformátové skenery

Gen. Sochora 6176/6A, 708 00 Ostrava – PorubaTel.: +420 596 938 987Fax: +420 596 938 972Kontaktní osoba: Mgr. Dagmar Němcová, oddělení zákaznické podporyE-mail: [email protected], [email protected]á adresa: www.digis.cz

Členství v organizacích:} Česká asociace

pro geoinformace} Asociace zaměstnavatelů

zdravotně postižených ČR

SO

FTW

AR

EN

ÍD

ATA

SLU

ŽBY

HA

RD

WA

RE

������������������������������

�������� ������ ���� ������ ��������

�����������������������������������������

����������������������

snadnévyhledávání

přehlednéprofi ly fi rem

DVD

+

články

právěvyšlo

vždy aktuální webové stránky na www.geoinformace.cz/kompendium

Publikaci včetně DVDobjednávejte zdarma na adrese redakce.Přístup k webovým stránkám je rovněž zdarma.

Page 48: GEOinformace 1/2005

Recommended