10 téma - Nature in Picture - fotografie · 2013-09-03 · Pozorovat divoká zvířata v jejich...

| 15. 5. 2013 | zvířate bez klecíté

ma

10

XXXXXXX xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

www.in.ihned.cz 15. 5. 2013 |

tém

a

11

Jeleny na Šumavě, skokany na jižní Moravě nebo chameleony na řeckém ostrově Samos. Pozorovat divoká zvířata v jejich přirozeném prostředí můžete nejen v exotických dálkách, ale i v Česku. Přesvědčí vás o tom pozoruhodné snímky fotografa a novináře Michaela Fokta. Držitel ocenění Czech Press Photo a vystudovaný přírodovědec mimo jiné prozradí, kde uvidíte vzácné mořské želvy i jak je chránit. TexT a FoTo: Michael Fokt

Zvířata bez klecí

Modrá je dobrá skokan ostronosý Knížecí les u ŽidlochovicDoprava: autem po silnici 52/R52, sjezd na silnici 425 (Rajhrad, Židlochovice) nebo z Brna po dálnici D2, sjezd na silnici 416 (Blučina, Židlochovice). K bažantnici: vjezd po asfaltce u Hájenky, kam se dostanete z Židlochovic. Cyklisté by se měli držet na asfaltových cestách, k žabím mokřadům však asfaltka nevede – v tomto případě je možné odbočit na polní cestu a dojet posledních několik set metrů lesem. Pro pěší vede do bažantnice polní cesta též od Nosislavi (2 km).Ubytování: Hotel Národní dům Židlochovice (cena 200–400 Kč/osoba/noc) nebo penzion Pavir (cena 400–750 Kč/osoba/noc)Ceny: Areál bažantnice Knížecí les je pro pěší i cyklisty volně přístupný.

Když počátkem jara přijdou milostné touhy na skokany ostronosé, pozná to každý zda-leka po sluchu i očima. Žabí samci se stahují do tůní a sborově k sobě lákají samičky kváká-ním, které tak trochu připomíná rychlé kapání vody do plného hrnce. Ten pravý zážitek ovšem přijde, až když se k rozvášněným žabákům dostanete na dohled. Samci skokanů ostronosých totiž během pá-ření, které trvá asi dva týdny, zmodrají jako zralé švestky. Krásně je to vidět třeba v mys-livecké bažantnici Knížecí les u Židlochovic nedaleko Brna.

Odborníci si původně mysleli, že si hnědavé samičky po příchodu do tůně vybírají partnery podle intenzity svatebního šatu. Ve skuteč-nosti k tomu však ani nemají příležitost. Jak-mile se některá z nich octne ve vodě, vrhají se na ni bez skrupulí všichni nápadníci v okolí. Výsledek připomíná něco jako modrý zápas,

ve kterém se každý snaží skopnout soka ze zad nevěsty. Švestková livrej ve skutečnosti slouží samcům jako poznávací znamení, aby v té vřavě zbytečně nechytali do pářicího se-vření jeden druhého.

Páření skokanů ostronosých probíhá po-čátkem jara a přesný termín závisí na podmín-kách prostředí, takže vám nikdo neřekne, kdy přesně to celé vypukne. Takže i když žabí rej propásnete, návštěva bažantnice stojí za to. Zdejší mokřadní lesy jsou krásné, a protože areál slouží myslivcům, máte více než slušnou šanci pozorovat bažanty, zajíce, a dokonce i stáda srnčí zvěře v nádherném prostředí.

v říši krále šuMavy jeleni, srnci, divoká prasata ŠumavaNárodní park Šumava: www.npsumava.cz, pozorování zvířat: www.npsumava.cz/cz/1384/sekce/zoologicky-programInformační centrum Kvilda: www.npsumava.cz/cz/1092/sekce/is-kvildaCeny: Vstup do parku je zdarma, platí se však parkovné 1 euro/hodina pro osobní auto (max. 5 eur/den).

Šumavský národní park je skutečnou ukázkou podhorské a horské divočiny. Některá místa v parku vypadají tak, jak asi kdysi vyhlížely mnohé oblasti předtím, než se daly do práce sekery a motorové pily v lidských rukou. Není proto divu, že si zdejší živočichové ve velké míře zachovali instinkty skutečně volně ži-jících zvířat.

?

?

→


ma

12

1 XXXXXXX xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

2 XXXXXXX xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

Můžete jich zde pozorovat celou řadu – zá-leží však jen na nich, jestli se ukážou, nebo ne. Pracovníci národního parku tuto šanci každo-pádně zvyšují tím, že vystavěli tři pozorovací místa v podobě srubů v lokalitách Velký Bor, Beranky (u Srní) a Jelení Vrchy (nedaleko Lipna). Poměrně běžně tu můžete zahlédnout jeleny, srnce a divoká prasata.

Abyste svou šanci na úspěch zvýšili, může-te udělat několik předběžných opatření. Prv-ním z nich je sjednat si exkurzi s pracovníkem národního parku, který nejlépe ví, kdy kam jít. Největší naději na úspěšný zážitek budete mít ráno a večer, takže si nezapomeňte přibalit budík. Koncem podzimu či v zimě je největ-ší pravděpodobnost, že zahlédnete jeleny, na jaře je zase dobré vyhledávat k pozorování louky s čerstvou zelenou trávou.

V posledních letech se na Šumavě opět vysazují rysové ostrovidové do přírody. Tak úspěšně, že se naše největší kočkovitá šelma postupně šíří i do nížinných oblastí v okolí národního parku. Zahlédnout rysa v přírodě se však často nepodaří ani odborníkům, natož návštěvníkům národního parku.

Nevadí – v takovém případě je v záloze „plán B“. Vyrazit na německou stranu Šuma-vy do městečka Neuschönau. Kromě více než kilometrové vycházky „V korunách stromů“ zde čekají velké a přirozeně vypadající výběhy místních druhů živočichů včetně rysů, tetřevů a dalších rarit šumavského prostředí.

vlčí stopou vlci, rysi, medvědi/pižmoni, losi Beskydy, Jeseníky/pohoří Dovrefjell a NP Jotunheimen,Norsko

Podle přesvědčení mnoha lidí takzvané „velké šelmy“ v Česku už před nějakou dobou vyhy-nuly. Není to však pravda. Naštěstí. Do našeho

životního prostředí vlci, rysi, a dokonce i med-vědi hnědí zkrátka patří, ať se nám to líbí, nebo ne. Háček je jen v tom, že už většinou nemají dostatečný prostor k životu. V Beskydech se však začíná blýskat na lepší časy. Podle všeho tam žije dohromady deset vlků ve třech

jak za losyFotografickou výpravu za sever-skými tvory organizuje cestovní kancelář Preiscope: – Termín výpravy: 27. 5. – 5. 6. 2013, cena zájezdu 39 900 Kč plus drobné výdaje na vstupy do kostelů, muzeí, stravu nad rámec programu či vnitrostátní trajekty. V ceně je i asis-tence profesionálního fotografa.www.periscope.cz/zajezdy/norsko

→

1

2

?


tém

a

13

NE Z NÁS DĚLÁ TO, ČÍM JSME

IN002139


ma

14

smečkách a možná i jeden či dva medvědi, kteří k nám přišli z Polska či Slovenska. To už vypadá na poměrně pestrou společnost. Když k tomu přidáme i výskyt rysů, je „velká trojka“ pohromadě.

Setkání s velkou šelmou v naší přírodě může každý přírodovědec považovat za ob-rovské štěstí. Lovci s ostrými smysly se v drti-vé většině případů člověku vyhnou ještě dřív, než by se k nim stihl přiblížit. Proškolení dob-rovolníci však můžou spatřit aspoň „pobytové stopy“ po velkých šelmách – zbytky úlovků, výkaly či podrápané stopy. Přírodovědci totiž každoročně vyrážejí do terénu v takzvaných „vlčích hlídkách“, aby stavy velkých šelem prověřili.

Nedaleko v Jeseníkách se navíc můžete setkat s dalším plachým tvorem. Tentokrát však pochází tak trochu z jiného světa. Zdej-ší kamzíky tu vysadili lidé a ještě nedávno se spekulovalo o tom, jestli horští kopytníci působí škody místní přírodě, či nikoli. Sou-časná situace dává rohatým skvostům spíše zelenou.

Jestli vás láká ještě severnější divočina, můžete vyrazit rovnou do Norska. Během de-setidenní cesty máte velkou šanci, že v pohoří Dovrefjell ve středu země zahlédnete třeba pižmoně. Lidé je tam uměle vysadili před téměř sedmdesáti lety, takže za nimi nemusíte cestovat až do jejich domovského Grónska.

Stáda sobů táhnoucí národním parkem Jotunheimen (rovněž ve středním Norsku) za svou potravou v podobě lišejníku dutohláv-ky sobí i losi nebo tetřevi z podhorských lesů se zde naopak vyskytují přirozeně a při troše štěstí se vám předvedou i někteří drobnější zástupci severské ptačí fauny. Jestli máte rádi severské klima, připravte se na bohatý květen.

za vyslanci z teplých krajin ještěrky zelené, užovky, kudlanky nábožné vinice Šobes v NP PodyjíDoprava: Auto můžete zaparkovat v Havraníkách či Šatově a odtud na Šobes dojít po červené turistické značce (3 km), resp. zelené a žluté (4 km). Ze Znojma jezdí také autobus číslo 818 do Popic, Havraníků, Hnanic a Šatova.Ubytování: Hotel Happy Star Hnanice (1900 Kč/2 osoby/noc) či penzion Kaplanka (700 Kč/osoba/noc) www.znovin.cz/sobes-ikona-moravskeho-vinarstvi

Letní slunce se opírá do suchých zdí vinič-ních teras vystavěných z volně ložených ka-menů a na jednom z nich se vyhřívá pestře zbarvený samec ještěrky zelené. Je dlouhý skoro čtyřicet centimetrů, jeho smaragdově zelený svatební šat zdobí nádherně modré hrdélko a ostentativně si dává načas, když se

k němu opatrně blížíte. Až v poslední chvíli sebou mrskne a zmizí ve škvíře mezi kame-ny. Zážitek, který by slušel nějakému místu u Středozemního moře v Chorvatsku nebo třeba Řecku.

Ačkoli na to můžete na chvilku zapomenout, pořád ještě se nacházíte v České republice. Přesněji na vyhlášené vinici Šobes na území Národního parku Podyjí na jižní Moravě. Jižní svah, který širokým meandrem obtéká řeka Dyje, tvoří jedno z útočišť teplomilné zvířeny u nás. Ještěrky zelené tu pobíhají opravdu hojně, takže si můžete snadno povšimnout barevného rozdílu mezi pestrými samečky a jejich hnědozelenými partnerkami, které si pod rouškou maskovacího zbarvení vybírají nejlepšího z nápadníků.

Ani to ale není všechno. Vinice Šobes je rájem pro naše nejvzácnější hady – užovky stromové. Užovky, které vstoupily do legend jako symbol lékařství ovíjející se okolo Aesku-lapovy hole, u nás většinou zahlédnete jenom

na stránkách atlasů přírody. Na Šobesu to však neplatí.

Žijí tu tak hojně, že některou z nich za tep-lého dne s velkou pravděpodobností zahléd-nete, jak se vyhřívá na viniční terase nebo v podrostu u jejích základů. Stačí k tomu jen trocha štěstí, trpělivosti a procházka pomalou chůzí podél kamenné zdi, abyste plachého hada předčasně nevyplašili. Protože užovkám stromovým dělají společnost ještě užovky podplamaté a obojkové, stráví tu milovníci plazů jistě nádherný den.

Při odpočinku na mezi se navíc vyplatí po-dívat se do trávy. Mezi stébly tu číhají na kořist opravdu obávané lovkyně – kudlanky nábož-né. Jejich přední lapací nohy připomínají po-chodující sklapovací pasti a pro hmyz, který v nich uvízne, už není úniku. Občas v nich skončí život i teplomilná saranče modrokřídlá nebo krásně zbarvený otakárek ovocný.

Během letní sezony na Šobesu navíc fungu-je denně ochutnávkový stánek Znovínu Znoj-

1 XXXXXXX xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx

1 3

2

?


tém

a

15

IN002140

3 XXXXXXX xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx


mo, takže se pro milovníky tekutého zlata ot-vírá další příjemná perspektiva k pozorování místní bohaté fauny.

ostrovy zelených draků pozorovat: leguán zelený Guadeloupe (Fr)Doprava: Letecky z Prahy s přestupem v Paříži (je třeba přepravit se z letiště Charlese de Gaulla na Orly, jezdí přímý bus mezi letišti), z Pointe-à-Pitre na Terre-du-Haut lodí, zpáteční lístek 43 eur (www.express-des-iles.com).Ubytování: Hotel Bois Joli (listopad – polovina dubna 216 eur/2 osoby/noc se snídaní, polovina dubna – říjen 103 eur/2 osoby/noc se snídaní) či v apartmánech od 50 eur/noc.Ceny: Vstup do Fort Napoléon: 6 eur, pronájem auta 35–40 eur/denwww.lesilesdeguadeloupe.com,www.guadalupaonline.com (anglicky)

Skupinku karibských ostrovů Les Saintes jižně od hlavních ostrovů francouzského zá-mořského území Guadeloupe tvoří dva větší obydlené ostrovy a několik pustých ostrůvků v okolí. Zatímco Terre-de-Bas má poměrně klasický tvar tropického ostrova, jeho protěj-šek Terre-de-Haut z výšky připomíná spíš ně-jakou přerostlou měňavku, jež se pomalu sune prohřátým Karibikem. Díky svému členitému pobřeží s množstvím zátok se však tento ostrov dostal na seznam míst s nejkrásnějšími plážemi na světě.

Název celého souostroví v pře-kladu znamená „ostrovy všech svatých“, ve skutečnosti však tyto kousky země patří někomu zcela jinému. Majestátním ještěrům, jejichž samci mohou dorůstat až

dvoumetrové délky. Leguánům zeleným. Jest-li se s nimi chcete setkat na sto procent, stačí zamířit k největší pamětihodnosti na celém ostrově.

Pevnost Fort Napoléon dnes slouží jako muzeum historie ostrovů, pro milovníky pří-rody jsou však mnohem důležitější její hradby. Porůstá je sbírka zajímavých sukulentních rostlin i místních stromů. Právě mezi nimi a v jejich větvích jistě několik leguánů objeví-te. Navíc se k nim dostanete dost blízko na to, abyste je mohli snadno vyfotografovat – i když tu žijí naprosto volně a přirozeně. Jestli ces-tou uvidíte, jak po zdi přeběhl malý obratný ještěr, právě jste se setkali s anolisem druhu Anolis terraealtae. Nenajdete ho nikde jinde než právě zde.

Krásné pláže jsou sice hezká věc, pro mi-lovníky leguánů je však mnohem zajímavější jejich okolí. Množství zátok znamená také spoustu skalnatých svahů a útesů, které je obklopují. Právě tady žijí leguáni v těch nej-přirozenějších podmínkách. Jestliže zamíříte třeba do zálivu Baie du Marigot, můžete spo-jit pozorování leguánů s obědem v rázovité restauraci.

Velcí plazi obývají vápencové skály pár desítek metrů za ní. Dospělí samci vám tu jazykem a rychlým kýváním hlavy nahoru jasně naznačí, čí celé to území ve skuteč-nosti je. Jsou však mnohem ostražitější než jejich bratranci u pevnosti a po skalách bě-

hají s neuvěřitelnou hbitostí. Při jejich fotografování budete proto potřebovat mnohem víc trpělivosti a z plašších samiček či mladých jedinců většinou zahlédnete jen ocas mizející v trnitém křoví.

→

?

citace text citace text citace text citace text citace textcitace autorcitace kredit


ma

16

rej ptačích křídel ptáci jezero Baringo, KeňaDoprava: Jezero Baringo leží 280 km severně od Nairobi, autem přibližně 4 hodiny jízdy kolem jezer Naivasha a Nakuru.Ubytování: Lake Baringo Club (180 USD/2 osoby/noc)Ceny: Hodinový lodní výlet po jezeře asi 50 USD, ornitologické vycházky s průvodcem dle dohody.www.magical-kenya.cz

Pro ty, kteří rádi fotografují nebo prostě jenom pozorují ptáky, je Baringo něco jako kouzelné zaklínadlo. Ve skutečnosti se jedná o název jednoho z jezer Velké příkopové pro-padliny, která se rozlévají na území Keni. Má však jednu velmi důležitou vlastnost. Pro lidi i pro ptáky. Je totiž na rozdíl od mnoha jiných jezer v oblasti sladkovodní. A to znamená,

že se sem z okolní krajiny opeřenci stahují po tisících.

Podle zjištění odborníků žije v okolí jezera téměř pět set druhů ptáků. To je mnohem víc, než kolik jich napočítáte v celé České re-publice – a to i v případě, že do seznamu naší fauny zahrnete i náhodné zatoulance nebo ty opeřence, kteří u nás hnízdí jenom velmi vzácně.

Za jediný den můžete u břehů Baringa bez větší námahy napočítat přes dvě stě druhů

ptáků. Tedy pokud je všechny poznáte. Skvělé na tom je, že stačí vyrazit na procházku kolem chatek nebo po břehu jezera. Nejsou nutné žádné daleké výpravy. Místní školení průvodci vám navíc rádi ukážou opeřené skvosty, které byste možná přehlédli, a povědí vám o jejich životě.

Dozvíte se třeba, že samice zoborožců Jacksonových tráví mateřskou dovolenou na samotce. Hnízdí v dutinách stromů a same-ček za nimi po nakladení vajíček zazdí vstupní otvor. Z bezpečnostních důvodů. Partnerku a pak i celou rodinu krmí malou škvírou, kte-rou pro účely cateringu ponechal volnou.

Přímo v areálu kempu můžete pozorovat leskoptve nádherné a na břehu jezera třeba rybaříky jižní nebo majestátní, až metr a půl vysoké volavky obrovské. Jestli si u snída-ně schováte trochu pečiva a rozdrobíte ho

na trávníku, můžete se připravit na úplný ptačí rej. Snovači zahradní na to vlastně čekají a s radostí vám předvedou, proč patří mezi nejhojnější ptáky Afriky. Během chvilky se jich kolem snesou desítky či stovky. Když bu-dete mít trochu štěstí, potkáte při vycházce i velkou želvu pardálí a nad hlavou vám přeletí pár kaloňů.

Vody jezera o rozloze 130 čtverečních kilo-metrů však obývají i větší tvorové. Pár očí nad hladinou dává tušit, kde na svou rybí kořist

číhá krokodýl nilský, nad vodu však vyku-kují i oči hrochů. Pro výlet za vodními ptáky na jezero je možné si najmout člun. Cestou pravděpodobně potkáte rybařící příslušní-ky místního kmene Njempsů na tradičních loďkách.

najděte chaMeleona chameleoni obecní ostrov Samos, Řecko

Řecký ostrov Samos se může pochlubit zají-mavým unikátem. Je totiž jediným z řeckých ostrovů, kde ještě přežívají chameleoni obec-

ní. Během posledních dvaceti let pravděpo-dobně vymizeli z přírody Kréty, Chiu a možná i dalších ostrovů na jihu Egejského moře. S jis-totou je to však těžké tvrdit, protože je dost obtížné bizarního ještěra v jeho přirozeném prostředí objevit. S milovníky přírody si hrají na schovávanou i tady na Samu. Díky schop-nosti měnit zbarvení, pomalé kymácivé chůzi, podobné rozhoupanému listu, a ze stran zploš-tělému tělu je mezi větvemi středomořských trnitých keřů objeví jen cvičené oko.

XXXXXXX xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx

?

?


17

Exotičtí ještěři však naštěstí někdy lidem vyjdou sami vstříc. Čas od času se musejí pře-sunout z jednoho keře na druhý za bohatší nabídkou šťavnatého hmyzu. Někdy při tom překonávají záludné překážky, které na ost-rov přinesla moderní doba – štěrkové cesty i asfaltové silnice. Ačkoli si to asi sami ani neu-vědomují, prožívají právě v těchto okamžicích nejnebezpečnější chvíle svého života. Proti autům na silnicích je neochrání ani to nejlepší přizpůsobení.

Až tedy ostrovem pojedete, mějte oči na stopkách. Možná zachráníte nějaký ten vzácný život a prožijete krásné chvíle při ne-obvyklém setkání. Já sám jsem takto objevil chameleony hned dva. Jinak však pátrání po nich připomíná pověstné hledání jehly v kupce sena. Nebo spíš v pořádné hromadě trnitého křoví. Podle některých výzkumů se

však chameleoni rádi zdržují v živých plotech kolem budov nebo porostech lemujících v létě vyschlá koryta potoků. Určitá naděje tedy vždy existuje.

Vzácní plazi také naštěstí nejsou na ostrově bez pomoci. Nedaleko vesničky Ormos funguje jeden z dobrovolnických výzkumných kempů nevládního sdružení Archipelagos. Zdejší tým má na starosti výzkum toho, jakému prostředí dávají chameleoni přednost. „Pak budeme moct co nejlépe naplánovat záchranný pro-gram,“ vysvětluje vedoucí týmu Amy Trayler. „Noční sčítání je nejlepší metodou. Zároveň chameleony měříme a značíme, abychom je mohli dál sledovat.“ I díky těmto nadšencům se tedy můžete na Samu s chameleony stále setkat. Až některého potkáte, pamatujte si, že je přísně chráněný mezinárodní úmluvou CITES. Tedy – dívat se, ale nesahat.

IN002162

příroda černé a bílé zeMě ptáci delta Loiry, FrancieDoprava: Z Prahy létá přímá linka do Nantes poblíž delty Loiry. Další možností je let s přestupem v Paříži či z Paříže využít vlak TGV z nádraží Montparnasse (asi 2 h jízdy, odjezd každou hodinu).

Bus z letiště na Montparnassu 10 eur, zpáteční jízdenka TGV od 84 eur. Bus Eurolines Praha–Nantes, vždy ve středu a v pátek odjezd z Prahy ve 22.30. Cena jedné cesty od 2000 Kč.Ubytování: Hotel Saint Pierre 2*: 200 m od pláže v La Baule, malý rodinný hotel, nejlevnější 2lůžkový pokoj s příslušenstvím 59–79 eur podle sezony, snídaně 10,50 euraCeny: Projížďka na pramici po Parc Naturel Régional de Brière: 8 eur, délka 45 min. Prohlídka s průvodcem v Guérande: 7 eur, délka 1,5 hod. Stálá expozice o soli v Maison des Paludières – prohlídka s průvodcem stojí 4,80 eura a trvá →

archipelagosSdružení archipelagos se nevěnuje zdaleka jen chameleonům. Provádí i mořské výzkumy či sledování fauny a flory dalších ostrovů. Kdokoli může na jeho aktivity přispět nebo se stát jedním z dobrovolníků při následujících úkolech:– sledování stavu úlovků místních rybářů a analýzy jeho složení– sledování rizik lodní dopravy ve Středomoří– projekty ochrany mořského prostředí zaměřené například na mořské savce a želvy, žraloky, pobřežní ekosystémy, porosty „mořské trávy“ či sledování výskytu medúz– projekty ochrany suchozemského prostředí včetně výzkumu chameleonů, sladkovodního prostředí či ostrovních netopýrůwww.archipelago.gr

?


ma

18

hodinu. Pronájem kol (ideální volba – spousta cyklostezek, rovinatý terén: www.locationdevelos.com; pronájem kola na den 15 eur, za příplatek lze kolo nechat jinde, než bylo vyzvednuté.www.parc-naturel-briere.com, www.ohlaloireatlantique.com

Delta Loiry je celá o vodě. A nejen díky řece, která se tu vlévá do Atlantiku. Bažinaté roz-livy tu tvoří jak oceán, tak nejrůznější říčky a potoky. Na vzniku největší sladkovodní ba-žiny v celé oblasti se dokonce podíleli i naši předkové. Ti totiž přišli na to, že se dá rašelina v oblasti La Brière těžit a sušit na topení. Ně-kolik rodin takzvaných Brièrons se podobným způsobem živí i dnes. Vyrážejí do bažin v létě, kdy je hladina vody nejnižší, a vytěženou raše-linu ve tvaru briket suší na hromadách. Díky vodě zbarvené tmavě od rašeliny se oblasti La Brière přezdívá „Černá země“.

Mokřad La Brière je druhou největší slad-kovodní bažinou Francie hned po Camargue. Celá oblast je téměř stejně velká jako Praha a samotná centrální bažina má rozlohu téměř dvou set čtverečních ki-lometrů. Není proto divu, že se stala zemí zaslíbe-nou pro mnoho druhů ptáků. Poskytuje jim stálé bydliště nebo víta-nou zastávku při každo-ročních migracích.

Do nitra bažiny vede jediná cesta – sítí vodních kanálů, které z velké části vytvořili právě dávní Brièrons při dobývání rašeliny. Místní k tomu používají štíhlé pramice zvané chaland. Díky svému plochému dnu neuvíznou v mělké vodě a ovládají se bidlem zapichovaným do bahna na dně. Vyjížďku na loďce je možné objednat a vřele to doporučuji. Uvidíte řadu vodních ptáků od kachen a volavek po kolpíky či racky a při troše štěstí zahlédnete mezi rákosím i on-datru. Nebo dokonce vydru, která tyto vodní hlodavce loví. Vodní ptáky však samozřejmě můžete pozorovat i ze souše při projíždění celou oblastí autem nebo na kole.

Zcela jiný svět se vám otevře při návštěvě sousedních mořských mokřadů poblíž města Guérande. Na první pohled vás jistě udiví po-divná soustava mělkých nádrží, která v místní krajině vytváří vzory podobné lesklé slané šachovnici. Jedná se o odpařovací nádrže na výrobu mořské soli nejvyšší kvality, kde místní pracují podobně jako jejich předkové před stovkami let. Právě díky zdejší soli zís-kaly bažiny v okolí Guérande přízvisko „Bílá země“.

Mělká voda prohřátá sluncem zároveň představuje prostřený stůl pro mnoho moř-ských ptáků. Svá teritoria tu hlasitě obhajují tenkozobci opační či pisily čáponohé a od-borný průvodce vám ukáže ještě mnohem víc přírodních divů. Patří mezi ně i slanomil-né rostliny porůstající břehy solivarů. Aby z nich okolní slaná voda doslova nevytáhla životodárnou tekutinu, musejí samy ve svých

tkáních hromadit sůl. Říká se tomu osmotický jev a místní toho využívají, když ze slanorožců vyrábějí výbornou nakládanou pochoutku.

tajeMství Mořských želv karety obecné ostrov Zakynthos, Řecko

Nikdo neví, jak to přesně dělají, ale přesto se každoročně stovky karet obecných vracejí na místo, kde se kdysi na pláži vylíhly z vajíčka. Tím místem je řecký ostrov Zakynthos, přes-něji záliv Laganas na jihu. Mořské želvy sem začínají připlouvat koncem května a postupně mizí během července a srpna. Nejlepší dobou, kdy je můžete zastihnout, je tedy konec červ-na či červenec. Je to přitom ryze dámská jízda. Samičky želv sem připluly splnit svůj životní úkol. Naklást do písku na pláži mimo dosah mořských vln další snůšku vajec.

V poslední době jsou vajíčka karet vzácným pokladem. Mořských želv ubývá, protože se zamotávají do rybářských sítí – hlavní důvod jejich ohrožení se však skrývá na břehu. Vlast-ně se ani tak moc neskrývá. Naopak – je vidět z velké dálky. Díky svým jasným světlům do-konce i v noci. Jsou to moderní hotely u pláže, 4

1

2 3?

citace text citace text citace text citace text citace textcitace autorcitace kredit


tém

a

19

které svými světly matou čerstvě vylíhlé želvy, které se z písku vyhrabávají v září nebo říjnu. Mláďata karet pak pospíchají nikoli k moři, ale ke světlům budov. A hynou. Další mláďata zahynou ještě dřív, než se vůbec vylíhnou. Tyč slunečníku zapíchnutá doprostřed snůš-ky nebo noha turisty, která dupne do písku na nesprávném místě, může nadělat velké škody.

Zárodky karet v písku pláží však naštěstí nejsou bez ochrany. Celá jižní část Zakynthu

je národním parkem a na místě pracují hlídky odborného sdružení Archelon, které snůšky želv chrání. Znamená to však brzké vstávání. „Musíme obhlédnout svou část pláže ještě dřív, než přijdou turisté,“ vysvětluje v půl šesté ráno vedoucí hlídky Marina. Místo snůš-ky se většinou najde poměrně snadno – vedou k němu nezaměnitelné stopy v písku. „Stejně však musíme ověřovat, jestli v písku vajíčka skutečně jsou. Některé karety vyzkoušejí více míst, než se konečně odhodlají snášet,“ do-plňuje. Následuje vědecké měření a nakonec strážci dají nad místo snůšky ochrannou kon-strukci, aby na ni nikdo omylem nešlápl.

Nad osudem budoucí generace mořských želv však bdí i za dne. Má to své výhody i pro návštěvníky. Ochranáři i další nadšenci or-ganizují lodní výlety za karetami na malých člunech. Zkušeně vyhledávají metrové želvy, které se právě vynořují k hladině, aby se na-dechly. Přiblíží se k nim na nejbližší povolenou vzdálenost asi deseti metrů a během pozoro-vání vám podají i odborný výklad.

S karetami se však můžete setkat i sami. Stačí si nasadit potápěčské ploutve, masku a zaplavat si u některé z pěti pláží v laganaské zátoce, nejlépe v její střední části. Želvy tu ve vodě odpočívají a čekají, až budou moci v noci vylézt na břeh. Je to nádherný zážitek. Jen nesmíte karety nijak vyrušovat a příliš se k nim přibližovat. Jsou přísně chráněné.






jak se chovat v národníM parku:– Nevstupujte na hnízdní pláže od soumraku do východu slunce a nepoužívejte umělá světla.– Nevjíždějte na pláže jakýmikoli vozidly (například motorky, čtyřkolky, auta, jízdní kola a podobně).– Nevstupujte a nestavte slunečníky na místech označených ochrannou konstrukcí či kolem nich.– Nedotýkejte se želv a nevyrušujte je. Nerozhrabávejte a nepoškozujte snůšky.– Dbejte pokynů strážců národního parku.– Při pozorování ze člunu je zakázáno přibli-žovat se ke karetám blíže než na 10 metrů, zdržovat se déle než 10 minut u každé z želv, rušit je, proplouvat nad nimi či plout oblastí rychle.www.archelon.gr/eng

5


ma

20

slon aFrickýZe všech suchozemských býložravců spořádá nejvíce potravy. Vzrostlý samec denně spase 300 kg rostlinné hmoty a zapije to 200 l vody. Samotný sloní chobot obsahuje asi 100 000 svalů a může uzvednout až 270 kg.

bouřňák teMnýRoční cesta tohoto ptáka konkuruje výkonům břehouše vodního, který uletí bez zastávky až 11 000 km. Při migraci z Nového Zélandu na severní polokouli uletí bouřňák každý rok skoro 64 000 km.

t. reXVědci už dlouho diskutují o rychlosti a hbitosti tohoto prehistorického obra. Zatímco někteří tvrdí, že Tyrannosaurus rex byl schopen maximálně „poklusu“, další pátrání ukázala, že petitunový dravec mohl předběhnout olympijského sprintera, dosahujíc maximální rychlosti 29 kilometrů za hodinu.

velký bílý žralokVelký bílý žralok vstoupil do knihy rekordů v roce 2005, když dokončil nejdelší kdy zaznamenanou žraločí migraci. Žralok pojmenovaný vědci Nicole absolvoval 20 000 kilometrů dlouhý maraton z afriky do austrálie a zpět. Cesta, která trvala devět měsíců, je také nejrych-lejší zpětnou migraci jakéhokoliv známého mořského živočicha. Záznamy ukázaly, že žralok strávil hodně času u hladiny, což některé vědce vede k závěrů, že žraloci používají nebeské signály k navigaci.

270 k

g

29 km/h

100 000 svalů

zvíř

ecí r

ekor

dy

64 000 km

20 000 km


tém

a

21

herkules antilskýVe srovnání se slonem nebo nosorožcem je nepatrný. ovšem jihoamerický brouk herkules antilský dokáže na hřbetě unést až 850násobek své vlastní hmotnosti, což z něj dělá jednoho z nejsilnějších živočichů v poměru ke své velikosti. Člověk s touto relativní silou by byl schopen zvednout asi 59 tun.

sokol stěhovavýSokol stěhovavý je držite-lem titulu nejrychlejší letec živočišné říše. Když se střem-hlavým letem vrhá na kořist, dosahuje podle měření rych-losti až 322 km za hodinu. oběť, třeba holuba, chytne ostrými drápy ve vzduchu a pak ji slétne pozřít na zem.

gepardGepard se pro roli rekordmana ve sprintu hodí výborně. Má dlouhé štíhlé nohy, pružnou páteř a na tlapách nezatažitelné drápy. Díky tomu může běžet až stokilometrovou rychlostí (dosáhne jí během pouhých tří sekund), ale jen na vzdálenost kolem 300 metrů. Při delším sprintu by se přehřál. Rekord ve skoku do dálky drží jeho příbuzný irbis neboli levhart sněžný – dokáže přeskočit i 15metrovou průrvu.

plachetníkNejrychlejší ryba může v krátkých výpadech dosáhnout rych-losti 109 km za hodinu. Často loví ve skupinách a využívají své rychlosti a působivé hřbetní ploutve k nahánění hejn sardinek nebo ančoviček.

zajíMavostNekteří ptáci v přírodě napodobují různé zvuky a zařazují je do svého zpěvu, kterým lákají partnerky. Zvládnou písně jiných ptáků, domovní zvonek i lidskou řeč. Nejupovídanějším papouškem světa byla andulka vlnkovaná, která si zvládla zapamatovat neuvěřitelných 1728 slov.

kosManV obrovském amazonském pralese se skrývá nejmenší opice na světě. I s ocasem měří kosman zakrslý jen kolem 30 cm a ti nejurostlejší samečkové neváží ani 15 dkg. Navzdory tomu, že by se pohodlně vešli člověku do dlaně, přeskočí tito akrobaté ve větvích vzdálenost až pěti metrů.

15 dkg

109 km/h

96 km/h

322 km/h

300 m 30 cm

850násobek

Date post:	01-Jun-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

10 téma - Nature in Picture - fotografie · 2013-09-03 · Pozorovat divoká zvířata v jejich...

Documents