1
první republika 1918–1938 Utváření moderních nástrojů migrační politiky, jako jsou pasy či víza. Návraty československých krajanů z celého světa, připravených budovat samostatnou ČSR, ale zároveň odchody Čechoslováků z ekonomických důvodů do zahraničí, zejména do zámoří. 1938–1948 Doba nucené, organizované i spontánní masové migrace celých společenství. období socialismu 1948–1989 Doba jasně vymezených, neprodyšných hranic, charakteristická zejména neregulérními odchody ČSR občanů převážně z politických, ale i ekonomických důvodů, a naopak příchodem zahraničních pracovníků ze spřátelených zemí. porevoluční období 1989–2018 Dochází k rozmělňování hranic a posilování principu volného pohybu osob v rámci Euroregionu, k nové emigraci Čechů do celého světa a individuálnímu, neorganizovanému příchodu migrantů z celého světa. Vzniká moderní imigrační a integrační politika vycházející z mezinárodních dohod, úmluv a závazků. 20 000 40 000 60 000 80 000 100 000 120 000 1918 1938 1939 1945 1948 * 1968 1989 1993 2004 2007 2018 vznik ČSR Mnichovská dohoda vznik protektorátu konec 2. sv. války upevnění komunistické moci invaze vojsk Varšavské smlouvy pád socialismu vznik samostatné ČR přistoupení k Schengenu vstup do EU neoprávněná emigrace = trestný čin schválen § 93 trestního zákona ošetřující ochranu hranic před nežádoucí emigrací 1950 odchod okupačních vojsk a personálu odsunuto 113 421 osob (73 500 vojáků, 16 911 rodinných příslušníků, 23 010 civilních zaměstnanců) 1988–1991 otevření hranic ČSR a zrušení trestného činu nezákonného překročení hranic 1989 slovenští občané se přes noc stali cizinci v ČR 1993 vznik nových kategorií cizinců cizinci-občané EU a cizinci-občané třetích zemí 2004 rozpuštění hranic ČR přistupuje k prin- cipu volného pohybu osob v rámci EU 2004 české země se staly útočištěm židů prchajících z Německa a Rakouska 1933 vysvětlivky: Údaje za období 1920–1939 jsou uvedeny pouze za pětiletá období. Údaje o přistěhovalých v období 1920 až 1939 zahrnují příchody pouze cizinců na území českých zemí. Při zahrnutí i reemigrantů a repatriantů by byl celkový objem o 951 000 osob vyšší. Údaje o vystěhovalých v období 1920 až 1939 zahrnují odchody obyvatel různého původu (cizinci i občané). Údaje o přistěhovalých i vystěhovalých od roku 1950 zahrnují zahraniční stěhování včetně stěhování ze Slovenska a na Slovensko. Údaje za období 1919 až 1939 a 1950 až 2018 zahrnují oficiální statistiky registrovaného celkového počtu přistěhovalých a vystěhovalých, tedy občanů i cizinců. Údaje za období 1940–1949 jsou pouze kvalifikovaný odhad. Údaje za emigraci roku 1948 zahrnují pouze kvalifikovaný odhad odchodu státních příslušníků ČSR. Údaje za rok 2018 zahrnují pouze 1. pololetí roku 2018. Zdroje dat: 1918–1939 (Srb 2004; Drbohlav a kol. 2010); 1945–1948 (Andrle 1993; Horáková); 1950–2018 (ČSÚ; Kárný a kol. 1995; Horáková 2000; Kyndrová 2003; Drbohlav a kol. 2010; Drda a kol. 2011; Benda 2013; Grülich 2014; Wiedemann 2016) rok 1945 nastartoval největší pohyb lidí v moderních dějinách československa. 150 000 lidí přišlo do ČSR 250 000 lidí ČSR opustilo 1918–1939 46 000 zahraničních pracovníků pracovalo na konci roku 1989 v českých a slovenských podnicích (z Polska, Vietnamu, Kuby, Angoly, Mongolska, S. Korey, Jugoslávie, Maďarska) 1989 420 až 550 000 lidí opustilo ČSR 1948–1989 4 000 000 lidí v českých zemích v pohybu 1945–1948 5 % populace země nejsou občané čr celkem 535 000 lidí 2018 500 000 lidí uprchlo či bylo evakuováno z odstoupeného pohraničí do protektorátu 1938 200 až 250 000 lidí odhadem odešlo do zahraničí od roku 1989 1989–2018 500 000 lidí nedobrovolně transportováno z českých zemí – vrátilo se okolo 170 000 650 000 mladých dělníků přesunuto do Německa v rámci nuceného pracovního nasazení 1939–1945 75 000 až 140 000 židů nuceně transportováno z území poválečnÉ období 1945–1948 období velikých migračních pohybů ∙ odsun německy mluvícího obyvatelstva Okolo 2,8 milionů lidí včetně 97 000 německých antifašistů s jejich rodi- nami. Na konci 40. let v ČSR žilo asi 160 000 Němců, v roce 1961 zde žilo 134 143 Němců. ∙ dosídlování českého pohraničí Okolo 1,7 milionů dosídlenců, pře- devším Čechů a Slováků, ale i Ukra- jinců, Bulharů, Řeků, Romů nebo českých a slovenských krajanů, tzv. reemigrantů. Mnoho z nich ale brzy po dosídlení pohraničí opustilo. – příchod reemigrantů (potomci českých a sloven- ských krajanů žijících mimo území ČSR) V prvních letech po válce okolo 151 000, celkem mezi lety 1944 a 1959 okolo 220 navrátivších se krajanů českého a slovenského původu. – masové přistěhovalectví slováků Způsobeno dopadem války na východní Slovensko a ne- provedením vysídlení Maďarů. Přicházeli do pohraničí v rám- ci osidlovací akce. Odhadem 150 000 – 190 000 lidí, kteří se zde usadili natrvalo. ∙ návrat repatriantů (osoby, které odešly během války) Okolo 800 000 z původně odhadova- ných 1,3 mil. ∙ průchod až 200 000 židovských uprchlíků z polska přes československo v letech 1946–1947 do americké a britské okupační zóny. ∙ přijetí řeckých komunistických uprchlíků ČSR přijalo okolo 12 000 – 15 000 řeckých uprchlíků. ∙ odchod občanů čsr z politických důvodů V důsledku upevňování komunistické moci odešlo bezprostředně po roce 1948 odhadem 40 000 – 250 000 lidí. 20 000 40 000 60 000 1945 1946 1947 1948 * www.varianty.cz 200 000 400 000 600 000 800 000 1 000 000 1 200 000 1 400 000 1 600 000 1 800 000 1945 1946 1947 1948 * 100 leT českÝcH Zemí v poHYbu přistěhovalí/imigrace vystěhovalí/emigrace
