2

Lidstvo přišlo k poznání, že zahrada není zbytečným přepychem, že věnuje-li se peníz na kus zeleně, vydá-li se za květinu, zdobící příbytek, není vyhozen, ale naopak, že jest to kapitál, na dobrý úrok uložený.

Leopold Batěk, Praha 1922 Ředitel městských sadů na Královských Vinohradech,

zakladatel školy.

© Střední odborná škola stavební a zahradnická, Praha 9, Učňovská 1

3

Obsah : Úvodní slovo ředitele……………………………… str. 5 Přání škole od významných osobností…………..… str. 7 Trocha historie ………..………………………...… str. 10 Školní botanická zahrada ……………………….… str. 35 Provozní zahrada………………………………...... str. 56 Vzpomínky zaměstnanců………………………….. str. 62 Současnost školy ………………………………..… str. 66 Proč se nám na této škole líbí – anketa………….… str. 79 Resumé (angl. + něm.)………………………….. ... str. 80 Situační plán botanické zahrady…………………... str. 82

4

5

Slovo ředitele

Střední odborná škola stavební a zahradnická na Jarově je unikátní v mnoha směrech. Nejzajímavějším z nich je spojení dvou naprosto odlišných studijních zaměření – stavebního a zahradnického. Ovšem díky této skutečnosti má naše škola neuvěřitelně báječnou výhodu - může

slavit dvě různá výročí založení školy. Stavební část svou historii píše relativně krátce od roku 1973, kdy byl žákům a učitelům předán do užívání areál na Jarově. Naproti tomu zahradnická část školy má tradici podstatně delší. Již před 100 lety (v roce 1909) byla založena škola na Královských Vinohradech, k jejímuž odkazu se hlásíme a s hrdě se považujeme za její „nástupnickou organizaci“. Jsme tedy školou relativně mladou a moderní, ale zároveň s dostatečně dlouhou tradicí.

Dnešní spojení stavebního a zahradnického zaměření

v jedné škole se sice může zdát na první pohled jako téměř nesourodé, snad až nesmyslné, ale po přibližně deseti letech spolužití můžeme naprosto oprávněně hovořit o dokonalé symbióze těchto odvětví. Symbióze, která se projevuje především ve snaze vést naše absolventy k vytváření všeho krásného, co nás obklopuje, ať již jsou to interiéry i exteriéry staveb, či živá zeleň uvnitř i vně budov.

V průběhu uplynulých sta let se pochopitelně mnohé

změnilo; zahradnické obory v Praze několikrát změnily svou adresu a nyní sídlí v odloučeném pracovišti naší školy v nádherném areálu Pod Táborem, kde je téměř dokonalé zázemí s vlastní botanickou zahradou, zámečkem, rybníkem,

6

dostatečně velkými skleníky, s plochami pro hospodářskou zahradní činnost. Z malé školy, která v roce svého vzniku začínala výuku se 64 žáky, se staly zahradnické obory součástí jedné z největších středních škol v Praze. V zahradnických oborech, ať již tříletých učebních, čtyřletých maturitních, nebo dvouletých a tříletých nástavbových, zde studuje každý rok téměř 400 žáků.

Zahradnické obory prokázaly v uplynulém století v

Praze svou životaschopnost. Velkou zásluhu na tom má především několik generací odborníků, kteří v každé době udržovali úroveň výuky dostatečně vysoko. Většina z nich se zasloužila o to, že naše škola dnes patří k absolutní špičce zahradnických škol v České republice a je uznávaná i v rámci mezinárodní spolupráce. Touto publikací bychom chtěli všem alespoň symbolicky poděkovat a zároveň přiblížit veřejnosti historii i současnost naší jedinečné školy.

Věřím a doufám, že i naše generace zanechá svou nesmazatelnou stopu v historii této školy. A až jednou, třeba za dalších sto let, někdo po nás bude sestavovat podobnou publikaci, snad nás ohodnotí velkou 1.

7

Přání škole od významných osobností

Hlavní město Praha je zřizovatelem celé řady zajímavých středních škol, od gymnázií přes různé druhy středních odborných škol po školy s učňovským zaměřením. Je dobře, že v tak pestré paletě si každý absolvent základní školy může vybrat tu školu, která bude předurčovat jeho další vzdělávací cestu.

Ti, kteří propadli kouzlu přírody, konkrétně pak všemu co roste, zelená se, kvete a přináší potěchu či užitek, vědí, že pro ně je

patrně nejlepší volbou Střední odborná škola stavební a zahradnická, Praha 9, Učňovská 1. Odloučené pracoviště této školy v ulici Pod Táborem je rájem pro každého zahradnického nadšence. Měl jsem možnost si osobně projít krásně zrekonstruovanou botanickou zahradu, prohlédnout si malebný zámeček nad rybníkem a kochat se krásou tropických a subtropických sbírek ve sklenících. Ty na svou novou podobu teprve čekají, ale technická dokonalost je zde nahrazována nadšením a profesionalitou zdejších pracovníků. I proto se škola může chlubit řadou unikátních rostlin, pro které v nejbližší době postavíme skleníky nové, odpovídající současným potřebám a zároveň i perspektivám dalšího rozvoje oboru.

8

Jsem přesvědčen, že tato škola má veškeré předpoklady pro udržení vysokého standardu poskytovaného vzdělání. Vím, že absolventi školy patří ke špičkám ve svém oboru a nemají problémy se svým profesním uplatněním.

U příležitosti stoletého výročí přeji této škole do dalších let vynikající podmínky pro svou činnost, dostatek schopných odborníků pro zajištění výuky a pochopitelně také hodně šikovných a zvídavých zájemců o studium.

9

Mezi botanickými zahradami České republiky patří Botanická zahrada Střední odborné školy stavební a zahradnické, Praha 9 - Malešice mezi ty nejmladší. I přesto, že byla založena poměrně nedávno, teprve v roce 1991, stihla si za nedlouhou dobu své existence vybudovat mezi zahradami při středních zahradnických a zemědělských školách dobrou pověst. Vždyť propojení botanické zahrady s jejím smyslem a posláním s výukovými potřebami zahradnické školy určitě není zcela snadné. V botanické zahradě v Malešicích se to podařilo velmi dobře. Byly zde vytvořeny významné sbírky mnoha okrasných rostlin. Za zmínku jistě stojí např. bohatá kolekce rostlin čeledi áronovitých, broméliovitých, rodu Cykas, Zamia a Ficus, rovněž celé řady venkovních dřevin, skalniček a kapradin. Součástí školy a botanické zahrady je i laboratoř kultur in vitro, což není u botanických zahrad příliš běžné. Slouží zejména pro potřeby výuky, jako místo kde se žáci školy seznamují s moderními technologiemi množení rostlin.

Když byla v roce 2005 ustavena Unie botanických zahrad ČR, stala se tato botanická zahrada jedním ze zakládajících členů. Smyslem založení Unie bylo zejména obnovit spolupráci a kontakty mezi botanickými zahradami v České republice a více otevřít domácím botanickým zahradám přístup i k informacím na mezinárodním „botanickém poli“. Věřím, že přistoupení k Unii BZ ČR botanické zahradě v Malešicích bylo ku prospěchu a že spolupráce, která byla takto navázána, bude nadále pokračovat.

Do dalších let přeji botanické zahradě v Malešicích všechno dobré a nerušený a úspěšný rozvoj.

Ing. Petr Hanzelka, Ph.D. Tajemník Unie botanických zahrad ČR

10

Stoletá historie zahradnické školy v Praze Malešicích

Jaroslav Čuba, zástupce ředitele

Období 1909 – 1948

Založení první české zahradnické školy v Praze předcházelo několik významných historických okolností. V roce 1907 se sešlo České zahradnictvo v Kutné Hoře, aby manifestovalo za zřízení české zahradnické školy a usneslo se na rezoluci. V dopise „Slavné městské radě Královského hlavního města Prahy“ ze dne 10. září 1907 se mimo jiné píše: České zahradnictvo domáhá se po léta vyššího učiliště za účelem lepšího vzdělávání a možnosti vychovávat zahradníky takové, kteří by vyhovovali moderním požadavkům nynější doby.

Budova c.a k. Vyšší reálky v Praze na Smetance, kde bylo zahájeno

vyučování 17.10.1909

11

16. prosince 1908 bylo svoláno zasedání Společenstvem zahradníků a obchodníků s květinami a Zemskou ústřední jednotou českých zahradníků do zasedací síně Zemědělské rady pro království České. Jeho úkolem bylo učinit první kroky ke zřízení odborné pokračovací školy zahradnické pro Prahu a okolí. Návštěva školy by byla povinná pro všechny zahradnické učně v Praze, bez ohledu na to, jsou-li zaměstnáni v zahradách nebo v květinářských závodech.

Na tomto významném zasedání se sešli zástupci státních a samosprávních úřadů, vysokých škol a dalších vědeckých a zemědělských korporací. Referát přednesl vrchní městský zahradník Leopold Batěk, předseda Zemské jednoty českých zahradníků. Vyslovil jednoznačný požadavek udělat všechny kroky proto, aby již ve školním roce 1909/1910 byla otevřena Prvá česká odborná pokračovací škola zahradnická. Jeho projev se setkal s nevšedním a jednomyslným souhlasem všech přítomných. Následně bylo rozhodnuto o zřízení přípravného výboru, který později vypracoval potřebné administrativní náležitosti. Členy přípravného výboru byly zvoleny následující osobnosti: - Jan Lanc

předseda Společenstva zahradníků v Praze

- Julius Skuhravý ředitel Průmyslové školy pokračovací na Královských Vinohradech

- Leopold Weigner inspektor technologického muzea v Praze

- prof. Dr. František Sitenský inspektor hospodářského vyučování v Království Českém

12

Předsedou přípravného výboru byl zvolen Leopold Batěk (1869 – 1928), zahradní architekt, vrchní městský zahradník, ředitel městských sadů na Královských Vinohradech, předseda Zemské jednoty českých zahradníků - byl hlavním iniciátorem založení školy. Vyučil se v zámeckém zahradnictví v Cholticích a po absolvování

německé zahradnické školy se stal zahradním architektem. Zpočátku působil v Liberci, od roku 1904 byl vrchním zahradníkem a později ředitelem sadů v Praze. Vyprojektoval a založil celkem na 200 parků a zahrad. V průběhu své činnosti založil Riegrovy sady a řídil rekonstrukci Čechových sadů. Uspořádal celou řadu zahradnických výstav a iniciativně popularizoval význam zahradnictví v tehdejší společnosti. Založil zemské ústředí Jednoty českých zahradníků, kde sjednotil jednotlivé obory českého zahradnictví. Byl členem Ovocnické a Dendrologické společnosti České akademie zemědělské. Později se stal zakladatelem Národní společnosti zahradnické. Leopold Batěk byl významnou vedoucí osobností českého zahradnictví.

Přípravný výbor vypracoval učební osnovu a rozpočet školy. Současně byly zajištěny školní místnosti v budově c.k. české vyšší reálky na Královských Vinohradech v Praze. Blízkost velkých Riegrových a dalších sadů jevila jako prospěšná k zajištění odborného a praktického vyučování. Všechny písemné náležitosti pak výbor zaslal ministerstvu veřejných prací se žádostí, aby zřízení školy bylo schváleno vládou a škola byla podpořena přiměřeným státním příspěvkem. Místodržitelství v dopise ze dne 3.9.1909 žádá mj. zvýšení počtu hodin odborných předmětů na čtyři hodiny týdně v prvním ročníku a na pět hodin týdně ve druhém ročníku. Rozpočet nákladů školy ve výši 6 763,- korun byl označen za nemírný.

13

Po několika dalších jednáních a po úpravě základních dokumentů byl vydán souhlas k otevření školy ještě ve školním roce 1909/1910. Zápis žáků byl vyhlášen na neděli 10.října a na středu 13.října 1909. Snahou bylo otevřít v prvním roce hned dva ročníky. Do prvního ročníku byli přijímáni žáci, kteří se prokázali propouštěcím vysvědčením z obecné školy.

Do druhého ročníku byli přijímáni ti, kteří absolvovali

měšťanku nebo několik tříd střední školy (gymnázia nebo reálky). V nejasných případech se rozhodovalo na základě přezkoušení žáka. Zápisné do školy činilo 1 korunu. Celkem bylo zapsáno 63 žáků z Prahy a okolí.

Učební plány školního roku 1909/1910

14

Učební plány školního roku 1909/1910

Slavnostní zahájení školního roku se konalo v neděli 17. října 1909 a zúčastnila se jej řada významných osobností. Předseda školního výboru Leopold Batěk v zahajovacím projevu poukázal na to, že slavnost je sice skromná, ale pro české zahradnictvo nesmírně významná. Ocenil podporu různých činitelů, korporací a zejména připomněl pomoc pana inspektora prof.Dr.Františka Sitenského, prof.A.Bráfa a též L.Weignera. K založení školy obdržel přípravný výbor celou řadu blahopřání od pokrokových českých zahradníků, české vlastenecké jednoty a od Zemské jednoty zahradníků pro markrabství Moravské. Vlastní vyučování bylo zahájeno v pondělí 18. října 1909 a podle usnesení přípravného výboru se vyučovalo vždy v pondělí a ve středu. První učňovské školy měly pozvednout nebo udržet obecné vzdělání, pokračovací školy sledovaly v podstatě dva cíle: rozšířit všeobecné znalosti učňů a současně je odborně vzdělávat, včetně základních znalostí o vedení živnosti. Jestliže

15

měl být majitel živnosti úspěšný, musel být nejen velmi dobrým odborníkem, ale i obchodníkem. V prvním školním roce 1909 / 1910 na škole vyučovali: - Julius Skuhravý ředitel školy

- Robert Beránek odborný učitel Zemského pomologického ústavu

- Antonín Jermář vrchní zahradník Strakovy akademie

- Svatopluk Mocker odborný učitel Zemského pomologického ústavu

- Viktor Souček dílovedoucí a vazač květin firmy Lanc z Prahy

- Leopold Batěk ředitel městských sadů na Královských Vinohradech

- Josef Strnad majitel velkozahradnictví v Praze Chuchli a Veleslavíně

- Karel Morava městský zahradník v Písku

16

Prezenční listina slavnostního zahájení ze dne 17. října 1909

17

Blahopřání prof.Dr.F.Sitenského, zemského inspektora

hospodářského vyučování v království Českém Škola měla k dispozici pouze pronajaté učebny v c.k. vyšší reálce na Vinohradech, za které musela platit nemalé

18

nájemné. Jediným zdrojem příjmů školy byly příspěvky různých úřadů a dary korporací a jednotlivců.

Nejvyššími položkami, které škola musela platit, byly

pronájem učeben, otop a osvětlení. Finanční zdroje však nebyly dostatečné a následkem nepříznivé finanční situace ředitel c.k. vyšší reálky, která zahradnické škole učebny pronajala, stále upomínal o zaplacení a vyhrožoval výpovědí. Za této situace zasílá správa školy na různé úřady žádost za žádostí o finanční podporu. Hledá pomoc a žebrá o přízeň u nejvyšších úředních představitelů a jejich přátel. Po dvou letech dostává škola výpověď a stěhuje se do náhradních prostor v Žižkovské ulici, později se přesouvá do ulice Lužické a následně pak do Moravské ulice na Královských Vinohradech. Tyto náhradní prostory však škola získala jen díky pochopení a nezištné podpoře městské rady na Královských Vinohradech.

Josef Maršálek – (1900-1985) významný pražský zahradník, vedoucí zásobní zahrady v pražské Stromovce a od r. 1950 první vedoucí odborného výcviku v Malešicích. Vyučoval květinářství a je autorem prvních učebních textů, byl absolventem školy na Král. Vinohradech. „Jako učni jsme chodili do školy

od 15. září do 30.března“,vzpomíná Josef Maršálek. ,,Ve všech ročnících byly následující předměty: písemnictví, počty, občanská nauka, kreslení a odborné vyučování. Často se stávalo, že učební páni učně do školy vůbec neposílali, nebo jen nepravidelně. Takoví živnostníci však byli oprávněně postihováni živnostenskými referáty. To se stávalo jednou z příčin nepřátelského vztahu zahradnických živnostníků ke škole.“

19

V roce 1916 se stal ředitelem školy odborný učitel Zemského pomologického ústavu Robert Beránek. Od roku 1934 byl ředitelem František Schmidt a v roce 1940 jej nahradil Emanuel Kolenatý. Oba byli odborní učitelé Zemského pomologického ústavu. V roce 1942 se opět škola přesouvá do náhradních prostor v Sokolské ulici. Stěhovací anabáze byla ukončena až v roce 1948, kdy škola dostává do užívání od Magistrátu hlavního města objekt v Praze 9 Malešicích. Od roku 1948 se stal ředitelem školy Karel Marek , který byl záhy odvolán z funkce pro defraudaci majetku. V letech 1909-1948 absolvovalo školu 1101 žáků.

Jedna z prvních školních učebnic

20

Období 1948 – 1998 V roce 1947 se stal zámeček s přilehlými pozemky v Malešicích majetkem města. Referát školství, vědy a kultury jej předal v roce 1948 do užívání škole s tím, že vyučování v novém objektu bude zahájeno 1.září 1948.

Budova teoretického vyučování v ulici Pod Táborem

Zimní foto zámečku (1927)

21

Toto rozhodnutí mělo pro další vývoj školy zcela zásadní význam. Zatímco v předchozích letech měla škola jen pronajaté učebny na Královských Vinohradech a chybělo zázemí pro odborné vyučování, zde v Malešicích získala téměř vše, co potřebovala – budovu, historický park pro výuku sadovnictví, téměř 2 000m2 skleníkových ploch a zásobní zahradu s velkou plochou pařenišť. Přestěhováním školy bylo možné zcela změnit učební dokumenty, zvýšit úroveň a dotace hodin odborného výcviku a rozšířit výuku předmětu vazačství, pro který si škola mohla pěstovat i potřebné květiny. Celý objekt byl přizpůsoben činnosti školy. V budově zámečku byly zřízeny učebny, skleníky byly osázeny novými květinovými kulturami a jen v tzv. vinných sklenících byly udržovány původní stolní odrůdy révy vinné.

Pokusné pole s výživou letniček (1950)

Po příchodu Josefa Maršálka do Malešic (1.1.1950) se do skleníků školy přemístily i sbírky tropických rostlin udržované v zásobní zahradě pražské Stromovky. Šlo

22

především o velkou sbírku bromélií a orchidejí shromažďovanou tehdejším spolkem „Roezl“. Ve školní zahradě bylo obnoveno pěstování květin v pařeništích a postupně se zakládala ovocná školka.

V květnu roku 1951 Ministerstvo školství schválilo nový status školy i se změnou názvu na Základní odbornou školu zahradnickou. Celý objekt byl přejmenován na Výcvikové středisko v Praze - Malešicích. V následujícím roce je výcvikové středisko zrušeno a vzniká Závodní učňovská škola za vedení Karla Rubeše. Podle nového statutu zajišťoval finančně i provozně školu komunální podnik Zahradnictví hlavního města Prahy a stal se i jejím správcem. Náklady na učební pomůcky a výuku hradil stát. Po úpravách pro činnost školy nastaly současně i podmínky pro rozvoj jednotlivých úseků pracoviště k plnění výrobních zahradnických úkolů, které požadoval podnik Zahradnictví hl.města Prahy. V té době má tato škola velmi silné vedení: vedoucí odborného výcviku Josef Maršálek, Petr Šícha – hospodář, odborný výcvik posílili Ludmila Zatloukalová, Rudolf Polický, Oldřich Řehák a Vladimír Staněk.

Na provozní zahradě byla zahájena výstavba oknových

japanů pro rychlení květin a uvažovalo se o vybudování kotelny pro vytápění a o přístavbě nových skleníků. Byla zahájena intenzivní údržba historického parku, který byl v té době značně zanedbán. Bylo to způsobeno válečnými roky a dlouhými průtahy při převodu majetku na stát a následně na město. Iniciativou tehdejších zahradníků, kteří do školy nastoupili, byly počáteční úkoly v krátkém čase splněny. Výcvikové středisko tak bylo připraveno pro kvalitní výuku zahradnických učňů, jejichž zájem o školu se neustále zvyšoval.

23

Ruční zpracování pozemků ve školce (1951)

Jeden z prvních mechanizačních prostředků

24

„Nejlepší ročník 2.A 1951 – 1953“

Odborný výcvik v zelinářské zahradě

25

Růže v okrasné školce (1954)

V roce 1951 se stal ředitelem školy Karel Rubeš, který byl současně jedním z odborných učitelů. Postupem doby se stal významnou osobností v zahradnickém školství a jeho vedení školy někteří z nás ještě pamatují. Ředitelem byl 24 let.

Karel Rubeš (1924-1993) – byl synem zámeckého zahradníka ve Štiříně. Také jeho děda a strýc byli zahradníky. Dnes můžeme připomenout, že i všechny jeho děti jsou zahradníky. Absolvoval Vyšší ovocnicko-vinařskou a zahradnickou školu v Mělníce. Po několikaleté praxi byl v roce 1949 přijat na Malešickou školu jako odborný učitel. Za dva

roky byl jmenován ředitelem a vedoucím výcvikového střediska v Praze - Malešicích. Mimo jiných na škole v té době již působili Josef Maršálek a Jaroslav Pešek. V období let 1953 - 1960 vybudoval vzorné středisko pro výchovu zahradnického dorostu v Praze. V roce 1960-1963 byl pověřen úkoly na reorganizaci místního hospodářství včetně založení Ústavu pro

26

doškolování ředitelů škol v resortu místního hospodářství. V tomto období ho střídavě zastupovali ve funkci Josef Maršálek a Ing.František Šebor (1966-1969).

Po splnění tohoto úkolu se po třech letech Karel Rubeš

opět vrací do školy a věnuje se i nadále výchově mladých zahradníků až do roku 1979. Pro učiliště získal celou řadu vynikajících odborníků jakými byli: Rudolf Polický, Vladimír Staněk, Oldřich Řehák, Ing.František Šebor, později Jaroslav Dohnal, Arnošt Bělohradský, Vladimír Blecha, Petr Kreuz, Čeněk Jansa, a mnoho dalších. Pro teoretické a odborné vzdělávání získal celou řadu nových odborných učitelů. Na škole začali vyučovat ing.Jan Florián, Stanislav Valenta, ing.Jiří Růžička, Miloš Rada, Zdeňka Brabcová (od r.1965 vedoucí teoretického vyučování), Jiřina Růžičková, Hana Kubaštová, Irena Šeborová, a externisté Josef Vik, Josef Michl a Eduard Hampl. Po odchodu Jaroslava Dohnala do důchodu se stal vrchním mistrem Petr Kreuz.

Josef Maršálek a ředitel Karel Rubeš nad kulturou hrachoru vonného

27

Vedoucí pracovníci – jaro 1959 (zleva) Jaroslav Dohnal, Rudolf Polický,

Ing.František Šebor, Ludmila Zatloukalová, Jaroslav Pešek, Josef Maršálek, Libuše Hamplová, Miroslava Jelínková, p. Píchová

Zahradnická škola v Praze Malešicích se pod jeho vedením stala významným vzdělávacím centrem pro výchovu pražských zahradníků a od té doby byla uznávána jako přední zahradnické učiliště v celé republice.

Vzrůstající zájem o školu a tím i nárůst počtu nových učňů vyvolaly potřebu modernizace celého provozního zázemí školy. Začalo se uvažovat o přestavbě celého zařízení na moderní objekt. Představa o výstavbě vznikla hned ve dvou variantách. První variantou byla výstavba nového zařízení právě v Malešicích - jejím zastáncem byl ředitel Rubeš a celé vedení školy. Druhou variantou byla představa vedení podniku Sady, lesy a zahradnictví hlavního města Prahy o výstavbě nového učiliště v podnikovém závodě v Hodkovičkách v Praze 4. Následkem toho docházelo k neustálým sporům o to, kde vlastně v budoucnosti bude probíhat výchova mladých

28

zahradníků. Současný objekt malešické školy však trpěl tím, že nová výstavba nebyla rozhodnuta a do starého provozu nikdo už nechtěl zbytečně investovat. Tyto spory zavinily určitou stagnaci technického a technologického rozvoje pracovišť odborného výcviku. Částečně se tento problém vyřešil až v sedmdesátých letech minulého století.

V roce 1979 odchází ředitel Karel Rubeš do důchodu a

v jeho funkci ho nahradil ing. Vladimír Blecha. Ten pracoval na škole již od roku 1968 ve funkci mistra odborného výcviku, vedoucího školkaře, později se stal vedoucím provozní zahrady. Za jeho působení se bylo nutné především zaměřit na změnu technického stavu a modernizaci vybavenosti pracovišť. Byla provedena příprava na nutnou rekonstrukci školní budovy v ulici Pod Táborem. K tomu účelu byly vybudovány Tesko budovy v zadní části parku jako náhradní objekt pro vyučování po dobu rekonstrukce hlavní budovy. V těchto budovách probíhala školní výuka až do roku 1998, protože podnik Sady, lesy a zahradnictví nenalezl prostředky na opravu hlavní školní budovy. V průběhu let 1982 – 1985 bylo vybudováno technické zázemí údržby a následně se započalo s rekonstrukcí skleníků na svahu. Skleníky byly v havarijním stavu a od roku 1948, kdy je škola převzala, nebyly nijak zvlášť udržovány. Došlo proto k obnově pláště skleníků a jejich částečné vnitřní modernizaci. Kvalita rekonstrukce však byla poznamenána jejich nevhodným umístěním na svahu v těžko přístupném terénu. Materiály, které byly v té době k dispozici, také nepřispěly ke kvalitě rekonstrukce. Přestavbu skleníků řídil a organizoval Slavomil Vyhnal, který byl hlavním iniciátorem velkých technických úprav na pracovištích školy. Skleníky jsou dnes součástí Školní botanické zahrady a obsahují cenné sbírky tropických rostlin, které slouží k výuce žáků a širší veřejnosti. Dnes je vypracován nový projekt moderních skleníků v jiné části zahrady, jejichž výstavba bude dokončena v roce 2010.

29

Po rekonstrukci skleníků na stráni bylo přistoupeno k vybudování nových a moderních skleníků na provozní zahradě školy. Jednalo se o výstavbu skleníků LUR-445, jejichž dodavatelem byl tehdejší podnik Sempra – Děčín. Výstavba byla dokončena v roce 1990 a pracoviště školy získalo zcela nové možnosti v pěstování zahradnických kultur. Došlo ke změně pěstovaných sortimentů na skleníkových i venkovních plochách.

V průběhu těchto rekonstrukcí byly vystavěny nové pracovny pro odborný výcvik ve spolupráci se Stavebním učilištěm na Jarově.

Provozní zahrada s oknovými japany a skleníky PJ snímek z roku 1972

30

Rekonstrukce skleníků na svahu (1983)

Výstavba skleníků LUR-445 (1987)

31

Skleníky ve svahu

Práce ve skleníku

32

Ředitel Ing.Vladimír Blecha v roce 1990 odchází a nahrazuje jej Ing.Michal Voigst - odborný učitel Střední zahradnické školy v Mělníku. Ve funkci ředitele pracoval jen velmi krátce, na konci školního roku 1991/1992 odchází, aby založil soukromou zahradnickou školu v Praze 4. Na jeho místo byl jmenován Mgr.Jaroslav Drda - učitel SOU zahradnického v Malešicích. V roce 1991 je tzv. dolní zahrada se skleníky a parkem prohlášena Školní botanickou zahradou. Pro její zřízení byl do učiliště opětovně přizván Jaroslav Čuba. V témže roce bylo započato s rekonstrukcí celkem zanedbaného parku, vzhledem k tomu, že jeho údržba od roku 1948 byla jen extenzivní. Podrobnější informace o tomto tématu jsou ve zvláštní kapitole o školní botanické zahradě. V první polovině devadesátých let došlo k mnoha neuváženým pronájmům některých prostor pracoviště. Navíc škola ztratila z restitučních důvodů budovu školy, která stále čekala na svoji rekonstrukci. Dochází tak postupně ke stagnaci provozu. Z těchto důvodů odchází celá řada kvalifikovaných mistrů a provozních pracovníků, kteří ztratili zájem o práci na pracovišti, které se jevilo jako málo perspektivní. V roce 1997 škola získala prostředky na výstavbu nové školní budovy v hodnotě 36 milionů korun. Záměr i projekt byl připraven. Bohužel, tehdejšímu řediteli se nepodařilo stavbu administrativně připravit v požadovaném termínu a přidělené prostředky na stavbu byly pozastaveny. Následkem toho přichází Ministerstvo školství s návrhem na sloučení školy se Stavebním učilištěm v Učňovské ulici v Praze 9. Ředitelem školy se stává současný ředitel SOU stavebního (nástupnické organizace) ing. Ladislav Špička, CSc. Po jeho odchodu do důchodu byl s účinností od 1. září 2008 jmenován ředitelem školy Mgr. Miloslav Janeček.

33

Období 1999 - 2009

Sloučení škol mělo řešit hned několik problémů. Zahradnická škola neměla vhodnou budovu pro teoretické vyučování a přitom na SOU stavebním nebyla naplněna kapacita školy. Údržba zahradnického pracoviště byla více než nutná a stavební učiliště k tomu mělo dostatek profesí.

Dnes se vyučuje v moderních učebnách. Žáci školy mají

k dispozici vybavení celého školního areálu na Jarově. Areál zahradnické školy se stal odloučeným pracovištěm školy pro odborný výcvik a odbornou praxi. Odloučené pracoviště zůstalo nedotčeným areálem zahradnické školy, v současné době prochází intenzivní modernizací. Toto historické pracoviště má nezastupitelný význam pro odborné vyučování zahradnických oborů. Školní botanická zahrada spolu s provozní zahradou vytvářejí velmi dobré podmínky pro osvojení praktických základů zahradnictví. Je možné konstatovat, že škola naplňuje představy, které měli její zakladatelé již v roce 1909.

34

Současná budova školy v ulici Učňovská 1

Výuka v učebně biologie

35

Školní botanická zahrada

Záměr zřídit školní botanickou zahradu vznikal na konci osmdesátých let minulého století. V roce 1991 bylo rozhodnuto o drobných úpravách historického parku školy a pěstebních

skleníků na svahu kopce Tábor. Současně byl požádán Poradní sbor při Ministerstvu životního prostředí ČR o zaregistrování Školní botanické zahrady. Poradní sbor pro botanické zahrady Ministerstva kultury (od roku 1990 Ministerstva životního prostředí) vznikl koncem 60. let. Tento sbor byl poradním orgánem ministerstva pro botanické zahrady a konal každoročně konferenci zástupců botanických zahrad československých i zahraničních. Z těchto konferencí vycházel Zpravodaj botanických zahrad. Poradní sbor zanikl v roce 1999 a nahrazen byl až v roce 2005 Unií botanických zahrad České republiky.

36

Historický park v okolí malešického zámečku vznikl kolem roku 1920 zásluhou tehdejšího majitele Vladimíra Jiráska. Na projektu a realizaci parku se podílel známý pražský zahradní architekt František Thomayer (1856-1938), který byl majitelem okrasných školek v Říčanech u Prahy. Ve svém projektu využil stávající prostor zahrady k založení přírodně krajinářského parku s potokem a rybníkem. Školní botanická zahrada se rozkládá v tomto malebném údolí povodí Malé Rokytky a na jihozápadních svazích vrchu Tábor v Praze 9. Jsou zde vytvořeny ideální podmínky pro sadovnické využití prostoru. Ke svahům se skalními výchozy ordovických břidlic přiléhají nivní loučky meandru potoka. Tím jsou zajištěny rozmanité biotopy pro pěstování rostlin s různými vlhkostními a světelnými nároky. Je ideálním místem pro shromažďování rostlinných materiálů a dřevin pro didaktické potřeby zahradnické školy.

Od roku 1991 dochází k jeho pravidelné údržbě a obnově některých zanedbaných partií z předchozích let. Došlo k částečné rekonstrukci cest a vybudování závlahového systému. Byly obnoveny některé travnaté plochy a skupiny dřevin. V roce 1994 od dubna do října dochází k nákladné rekonstrukci alpina, na které bylo použito 500 tun devonských vápenců. Současně jsou nahrazovány některé přestárlé stromy novými výsadbami s ohledem na historický ráz parku a

potřeby školy. Od roku 1994 dochází k intenzivnímu rozvoji školní botanické zahrady, a to nejen co do technických úprav, ale intenzivně se mění i skladba pěstovaných rostlin.

37

Detail alpina ve školní botanické zahradě

V roce 2005 se školní botanická zahrada stala jedním

ze zakládajících členů Unie botanických zahrad České republiky. Smyslem činnosti Unie je napomáhat uplatňování a poslání botanických zahrad a jejich celkovému rozvoji.

Škola se v roce 2007 ucházela o získání finančních prostředků z Evropských fondů ve výzvě JPD-2. Byl zpracován projekt na revitalizaci území zahrady, jehož úkolem bylo vyřešit některé závažné problémy související především s ochranou životního prostředí. Projekt byl v roce 2008 úspěšně realizován pod názvem „ Botanická zahrada SOŠ v Praze 9 - revitalizace území a odstranění ekologických zátěží“. Jeho cílem bylo odstranění nánosů bahna a ropných sedimentů z rybníka a Malé Rokytky po ropné havárii v 70. letech. Byla provedena celková oprava rybníka včetně stabilizace břehů obezdívkou. Asanováno bylo celé koryto potoka Malá Rokytka na území zahrady. Dále byly odstraněny dvě zastaralé stavby typu Tesko. V lesoparku došlo k likvidaci „černé skládky“ a byl opraven

38

historický most v zadní části parku. Současně byla vybudována retenční nádrž na zachycování dešťové vody z budoucích skleníků a skladovací plocha pro zahradnické substráty.

Centrální část parku před revitalizací

Centrální část parku před revitalizací

39

Příprava rekonstrukce rybníka

Odtěžení bahna z rybníka

40

Rekonstrukce břehů obezděním

Rekonstrukce břehů obezděním

41

Výstavba jezů na potoce

Výstavba jezů na potoce

42

Rybník před napuštěním

Výkop pro novou retenční nádrž

43

Výstavba retenční nádrže v parku

Výstavba retenční nádrže v parku

44

Původní stavby TESKO (2007)

Likvidace TESKO budov (2008)

45

Historický most před rekonstrukcí

Historický most před rekonstrukcí

46

Most po rekonstrukci

Most po rekonstrukci

47

Součástí zahrady jsou stávající skleníky, ve kterých je bohatý sortiment tropických květin. V minulosti byly využívány především k tržní výrobě květin. Po výstavbě a rozšíření skleníků na provozní zahradě však bylo rozhodnuto o jejich využití pro sbírkové tropické rostliny k didaktickým účelům. Skleníky mají zajímavý interiér, jsou umístěny na terasách svahu. Toto technické řešení však postupem času přineslo nemalé potíže při jejich využívání. Technicky jsou dnes již velmi zastaralé a také koroze způsobila své. V tomto roce bude díky iniciativě a pochopení Magistrátu hlavního města Prahy zahájena výstavba nových moderních skleníků na jiném místě zahrady. To jistě přispěje k další popularizaci a k možnostem většího využití zahrady pražskou veřejností. Rostlinné sbírky ve sklenících především vycházejí z didaktických potřeb školy. K největším skupinám patří bromeliovité rostliny, tropické orchideje, kapradiny, rostliny aronovité v široké škále druhů a kultivarů, rody Ficus, Begonia, Peperomia, Saintpaulia, některé palmy a cykasovité rostliny. Skleníky jsou velmi často navštěvovány laickou i odbornou veřejností a sklízejí vždy obdiv návštěvníků. Botanická zahrada se pravidelně zúčastňuje všech prezentačních akcí školy, kde doplňuje svými exponáty výstavy a soutěže zahradnických škol. V zahradě se konají pravidelné jarní a podzimní výstavy. Jsou zde prezentovány výpěstky a výrobky žáků, včetně exponátů školní botanické zahrady. V neposlední řadě se naše zahrada zúčastňuje různých akcí probíhajících v Pražské botanické zahradě v Tróji. Park i skleníky navštěvuje stále více návštěvníků z Prahy a širokého okolí. Významným typem návštěvníků jsou exkurze žáků základních škol, které zcela jistě napomáhají v získávání mladých zájemců o obor zahradnictví.

48

Zahrada má velký význam při výchově mladých zahradníků. Je zde soustředěn poměrně velký dendrologický sortiment dřevin, který je stále doplňován, a řada málo běžných sbírkových rostlin potřebných pro výuku. Žáci školy v rámci odborného výcviku a odborné praxe udržují a odborně ošetřují parkové plochy, což přispívá nejen k jejich odborné zručnosti, ale i k teoretickým znalostem v oboru dendrologie, sadovnictví a květinářství.

Návštěva zahrady je možná v každém období,

nejkrásnější je však během května a počátkem června, kdy kvete většina rostlin a dřevin. V podzimním období nás zahrada upoutá překvapivou pestrostí podzimního zbarvení listů dřevin.

Alpinum v botanické zahradě

49

Alpinum v botanické zahradě

Botanická zahrada – vstupní část

50

Botanická zahrada – park

Zimní pohled do parku

51

Botanické růže

Plodící Poncirus trifoliata

52

Rododendron keiskei v květu

Interiér skleníků na svahu

53

Hybridní Cattleya sp.

Součástí sbírek jsou i rostliny rodu Heliconia

54

Ze sbírky rodu Anthurium

Cymbidium lancifolium

55

Cirhopetalum sp. – epifytní orchidej

Ze sbírky bromélií

56

Provozní zahrada

Provozní nebo také výrobní zahrada školy byla zřízena po přestěhování školy z vinohradských objektů do Malešic. V té době přiléhala k parku Pod Táborem zásobní zahrada na vrchu Tábor, která produkovala především zeleninu a menší množství květin pro tehdejšího majitele. Postupně byly k zahradnické škole přičleněny menší provozovny F.Zikmunda v Malešicích, V.Kroutila a V.Šebka v Hrdlořezích. Tyto zahrady byly spravovány školou jen do 60. let minulého století. Zásobní zahrada byla vybavena pouze pařeništi a volnou záhonovou plochou. Prvním vedoucím zahradníkem se v roce 1948 se stal Jaroslav Pešek, který organizoval přizpůsobení objektu pro odborné zahradnické práce v souvislosti s odborným výcvikem žáků. Bylo započato s rozšiřováním pařenišť i volných ploch.

Sortiment pěstovaných kultur byl zaměřen na potřeby

Hlavního města Prahy. Začaly se pěstovat kobercové letničky, Begonie, Afrikány, Ageratum, Alternanthera a další. Tyto květiny byly nejen žádané pro výsadby ve městě, ale i vhodné pro odborný výcvik žáků. Na volných záhonových plochách byly pěstovány květiny k řezu a Chrysanthemy. Jediné skleníky byly pouze na svahu Tábora. Dal je vybudovat původní majitel pro pěstování stolních odrůd révy vinné. Řada révových keřů byla ve sklenících zachována a dokonce ještě v 80. letech minulého století byly skleníky místně označovány jako „vinné“. Jejich vedoucím byl v té době Oldřich Řehák a později Vladimír Staněk. Po příchodu V.Staňka se skleníky staly produkčními prostorami pro pěstování teplomilných převážně stálezelených květin.V 50.letech byly na provozní zahradě postaveny lehké oknové přenosné japany pro rychlení květin a pěstování Chrysanthem. V roce 1961 byly přistaveny ještě japanové skleníky typu PJ-1, ve kterých byla umístěna také kotelna na pevná paliva. V té době došlo ke změně sortimentu pěstovaných květin a tím se rozšířily možnosti odborného

57

výcviku o další atraktivní odborné práce. Po přidělení dalších parcel do užívání školy byla založena ovocná školka, jejímž vedoucím byl Rudolf Polický. Pod jeho vedením se školka stala jednou z předních školek v Praze. Pěstovaly se zde všechny odrůdy ovocných dřevin, které požadoval tehdejší trh a také menší množství očkovaných růží a okrasných dřevin. Významným provozním úsekem byla školní vazárna vedená Josefem Michlem, Irenou Šeborovou a později Jaroslavem Králíčkem, která aktivně posilovala provoz vazbou květin.

Pohled do kultury Primula vulgaris na provozní zahradě školy (jaro 2008)

V těchto letech se provozní zahrada stává významným produkčním střediskem podniku Sady, lesy a zahradnictví. Odchodem Jaroslava Peška do důchodu nastupuje do funkce vedoucího zahrady Jaroslav Dohnal, který byl i vedoucím odborného výcviku. V roce 1968 odchází Rudolf Polický a nahrazuje ho ve funkci Vladimír Blecha. Školka se pod jeho vedením soustřeďuje na pěstování řady nových ovocných

58

odrůd, mimo jiné především broskvoní a meruněk, zvyšuje se také podíl pěstovaných růží. Zahrada je rozdělena na několik specializovaných úseků: květinářský, školku, úsek cibulovin, úsek alpínek a vazárnu květin.

Na jednotlivé úseky přicházejí postupně noví pracovníci

jako Miroslava Jelínková, Ludmila Zatloukalová, Arnošt Bělohradský, Petr Kreuz, Lubomír Kubašta, Eliška Hamzová, Čeněk Jansa, Jiřina Businská, Jaroslav Čuba, Máša Řehořová a další. V roce 1979 je jmenován ředitelem školy ing.Vladimír Blecha a vedoucím provozní zahrady se stává Jaroslav Čuba. Do funkce vedoucího odborného výcviku je jmenována Valerie Broukalová.

Kultura „ vánočních hvězd“ (Poinsettia pulcherima)

V následujících letech dochází k úpravám provozních částí zahrady, likvidace nevyhovujících pařenišť, výstavba ploch pro pěstování dřevin v kontejnerech a současně je

59

připravována výstavba staveb TESKO pro školní účely. V roce 1982 přichází do funkce zástupce ředitele pro odborný výcvik Slavomil Vyhnal, který velmi ovlivnil technické přestavby provozní zahrady. Kromě rekonstrukce skleníků na stráni došlo k rozšíření skleníkových ploch, výstavbě dílen a garáží a dalších technických vybavení. Postupně dosluhovaly oknové japany, bylo nutné uvažovat o jejich náhradě. Po dlouhých jednáních bylo rozhodnuto o výstavbě skleníků LUR 445. Jejich postupná výstavba probíhala od roku 1987 do roku 1991.

Po výstavbě nových skleníků dochází ke změnám technologických výrobních postupů a je možné aplikovat jejich nové směry do odborného výcviku. Dochází k odbornému rozvoji jednotlivých úseků zahrady. Provozní zahrada dosahuje v této době velmi dobrých hospodářských výsledků a je významně hodnocena podnikem Sady, lesy a zahradnictví. Mezi jednotlivými úseky zahrady převládá určitá soutěživost v dosahování hospodářských výsledků a pravidelně jsou plněny hospodářské plány na požadované úrovni. K tomu napomáhá celková naplněnost školy žáky, jejichž počet každoročně dosahoval bezmála 400 .

V roce 1990 dochází k personálním a organizačním

změnám. Do funkce vedoucího zahrady je jmenován Čeněk Jansa, který svou funkci vykonával jen krátce.Vrchním mistrem se stává Michaela Čermáková. Dochází k různým neuváženým pronájmům částí zahrady, což vede ke stagnaci jejího rozvoje. Po sloučení stavebního učiliště a zahradnické školy dochází k postupnému doplnění personálního stavu a k určitému obnovení funkce provozu. Do funkce vrchního mistra se vrací Petr Kreuz. Zahrada opět plní funkci výcvikového střediska praktického vyučování. Vedoucí zahrady je Ing. Marcela Roláková, která má velké zkušenosti s organizací květinářské výroby a zasloužila se o rekonstrukci celého výrobního programu zahrady. Později ji ve funkci vedoucí zahrady nahrazuje Ing.Lenka Rumplíková.

60

V současnosti je provozní zahrada orientována napěstování zahradnických kultur, které jsou předmětem odborného výcviku žáků. Jedná se především o modelové květinářské kultury a školkařskou výrobu. Provoz má k dispozici dvě prodejny zahradnických výpěstků a vazárnu květin. Současně jsou výpěstky dodávány pražským velkoobchodům i drobným obchodníkům. Zahradnická výroba je významným prvkem hospodářské činnosti školy a ročně přináší nezanedbatelné tržby do rozpočtu školy.

Skleník LUR 445 na provozní zahradě

V závěru této kapitoly o historii školy bych chtěl poděkovat všem, kteří mi obětavě a nezištně pomohli se získáváním historických dokumentů a informací. Dále se omlouvám všem, které nebylo možné v tomto krátkém výčtu historie jmenovat.

61

Práce ve sklenících

Práce ve sklenících

62

Vzpomínky zam ěstnanc ů Jak jsme v Malešicích začínali Do školy jsme nastoupili v září 1952. Byl to čtvrtý školní rok po přestěhování školy do Malešic. Vyučovalo se v 1. patře hrdlořezské školy, ve 2. patře byla školka a jesle. Ve třídách byly dřevěné lavice a velká kamna na uhlí, v jejichž blízkosti jsme vždycky chtěli sedět. Ředitelem školy byl pan Karel Rubeš, který nás učil zahradnickou výrobu a matematiku, pan Josef Maršálek byl vedoucím odborného výcviku a učil nás květinářství, pan Čuda učil biologii a ing.Valenta učil ovocnářství a sadovnictví. Učiliště bylo tenkrát dvouleté.

Pan Josef Maršálek vedl praxi přísně a vysoce odborně. Šatny jsme měli pod vazárnou (tenkrát tam ještě nebyla), nastupovalo se na terase zámečku po skupinách. Většinou jsme pracovali na horní zahradě, kde byly záhony a pařeniště.

Praxi vedla Ludmila Zatloukalová, ve školce byl

mistrem Rudolf Polický, práce v parku měl na starosti Jaroslav Pešek. Skleníky byly jen na stráni a tak jsme s podzimem stěhovali rostliny z horní zahrady do skleníků. Stáli jsme asi metr od sebe a podávali si těžké truhlíky s bramboříky, chryzantémami, asparágusem.

V předjaří jsme připravovali zapářku z hnoje a slámy, za dva týdny zakládali pařeniště. Tam se vysévaly zeleniny a letničky, později jsme to vše přepichovali a sázeli. Odpoledne jsme pařeniště přikrývali slaměnými rohožemi a ráno opět odkrývali. Vodu pro zálivku jsme ohřívali v kotli u pařenišť. Zalévalo se konvemi. Na podzim jsme vázali staticové věnečky,

63

vazárna ještě nebyla zřízena a tak se pracovalo ve sklenících. Nad skleníky vládl pan Oldřich Řehák. Tam se předpěstovávaly všechny náročnější květiny, rychlily se hyacinty a konvalinky. Byly tam také sbírky bromélií a orchidejí a v palmovém skleníku přezimovaly palmy a středomořská flóra. Skleníky se vytápěly lokálními kotelnami na pevná paliva. Za dva roky jsme se vyučili, u závěrečných zkoušek byl předsedou pan Josef Vik, vedoucí Ďáblických školek. Od roku 1954 jsme studovali na Zemědělské technické škole obor zahradnický v Mělníku. Po ukončení studia jsem se do Malešic vrátila a pracovala tam nejprve ve funkci mistrové odborného výcviku a pak celých 30 let jako učitelka odborných předmětů. Pan Kubašta po absolvování školy pracoval na zahradě u Olšan a od roku 1961 do roku 1997 vedl úsek cibulovin. Byl také mistrem odborného výcviku. V Malešické škole jsme to dotáhli až do důchodu. Za tu dobu se na pracovištích školy mnohé změnilo k lepšímu a hodně se vybudovalo. Pracoviště je teď moderní školou zahradníků.

Hana a Luboš Kubaštovi

(bývalí zaměstnanci školy)

64

Moje zahradnické povolání Již od školních let se na mém vysvědčení objevovaly pochvaly za péči o květiny ve třídě. Tenkrát jsem ještě netušila, že právě květiny budou součástí mého povolání. Ve 14 letech jsem odcházela na zahradnické učiliště do Prahy – Malešic jen proto že moje kamarádka tam nechtěla být sama. Ani jsem netušila, že se do rodného Jablonce již nevrátím. Na dobu učení vzpomínám velmi ráda. Od prvního ročníku jsem měla štěstí na dobré učitele a hlavně mistrové, které nás hodně naučily a neustále v nás probouzely velký zájem o zahradnictví. Nikdo z nás totiž netušil, jak náročné povolání jsme si vybraly. Každá z nás měla představu, že budeme vázat ohromné kytice nebo běhat s konví po záhonech plných květin jako princezna Lada. Jak jsme brzo zjistily bylo vše jinak. Kromě zahradnických prací jsme vyvážely škváru a navážely koks do kotelny. Na odborné praxe jsme jezdily na různé menší zahrady podniku Sady, lesy a zahradnictví, kterému v té době učiliště patřilo. Většina žáků byla zapojena do socialistické soutěže, ve které se hodnotily výsledky jak teorie, tak i praxe. Každý měsíc se netrpělivě čekalo na její výsledky. Nejlepší žáci pak jezdili na různé rekreace nebo na výměnné praxe do Erfurtu nebo do zahradnické školy ve Villány v Maďarsku. Za dobré umístění jsme byli ochotni obětovat i několik víkendů, které jsme trávili na brigádách ve vazárně a jinde. Naše třída s nadšením starala o zahradu spisovatele Karla Čapka ve Strži u Dobříše. Tam jsme všichni jezdili rádi. Tři roky uběhly jako voda a my se rozprchli na různé zahrady v Praze a okolí. Já jsem zůstala na učilišti, kde jsem tři roky pracovala jako zahradnice ve sklenících. V prosinci 1986 mi bylo nabídnuto místo mistra odborného výcviku. Rozhodla jsem se, že to zkusím. Dnes už je to více jak 20 let a musím konstatovat, že se mi práce líbí. Vím, že jsem před 30 lety volila správné povolání.

Renata Žantová (učitelka odborného výcviku)

65

Jak jsem si zvolila povolání Jako malá holka jsem s rodiči bydlela v rodinném domku se zahrádkou. Asi jako každé malé dítě jsem ráda zalévala konvičkou. Když mi bylo 6 let, měli jsme se stěhovat a rodiče často promlouvali k mému staršímu bratrovi: „ Na nové škole se musíš chovat slušně a lépe se učit, neboť si brzy budeš volit své budoucí povolání. A čím bys chtěl být?“ Bratr se dlouze zamyslel, ale já přišla hned s řešením: „ Já budu zalejvákem“. Všichni se mi smáli, že takové povolání není.

Základní škola utekla velmi rychle. Když jsem byla v deváté třídě a nemohla se rozhodnout, rodiče mi připomněli mé dětské přání být nalejvákem, tedy zahradníkem. Já si řekla, ,,proč ne.“ Dnes pracuji v zahradnictví více než třicet let. Nikdy jsem nelitovala.

Miloslava Dvořáková

(učitelka odborného výcviku)

66

Současnost jedné z nejv ětších středních škol v Praze

Mgr. Miloslav Janeček, ředitel školy

A jaký vlastně je rok stého výročí - rok 2009 - pro naši školu? Rozhodně nepatří k těm nejjednodušším. Naplno se projevila celosvětová ekonomická krize, což začíná mít pochopitelně své negativní důsledky i pro financování školství. V rámci České republiky se výrazně prohlubuje pokles demografické křivky počtu mladých lidí ve věku středoškolského vzdělávání, školy mezi sebou „bojují“ o žáky. Zároveň je poprvé v praxi aplikována změna přijímacího řízení spočívající v možnosti každého absolventa základní školy podat přihlášku ke studiu na tři různé střední školy, což zásadním způsobem komplikuje administrativu spojenou s přijímacím řízením. To jsou asi ty nejzásadnější vnější faktory ovlivňující činnost naší školy.

Naproti tomu můžeme konstatovat, že uvnitř školy byla

dokončena po deseti letech stabilizace v oblasti spojení zahradnické školy se školou stavební. Většina zaměstnanců pedagogických i nepedagogických se již s aktem sloučení dvou naprosto různých škol ztotožnila a v současnosti spíše převažuje proces nacházení toho pozitivního, co toto sloučení přineslo. Obě zaměření se vhodným způsobem doplňují a navzájem obohacují v mnoha směrech: ať již se jedná o rovnoměrnost mezi dívkami a chlapci ve škole - zahradnické obory jsou nyní spíše dívčí záležitostí, naproti tomu ve stavebních oborech studuje více chlapců; obě zaměření budují a spoluvytvářejí krásu okolo nás - krásné domy, stavby a sídelní celky, které následně dokáží zahradnické obory zevnitř i z venku dotvořit a oživit; stavební obory se velmi významným způsobem podílejí na údržbě krásného objektu zahradnického areálu Pod Táborem - zahradníci na oplátku zkrášlují objekt na Jarově; a podobných příkladů by bylo možno uvést více. Podstatné a nejdůležitější

67

ale je to, že když se nyní řekne „střední škola na Jarově“, většina lidí automaticky doplní „stavební a zahradnická“.

V současné době nabízí naše škola ke studiu následující obory:

• čtyřleté studijní obory zakončené maturitní zkouškou (pro absolventy základních škol) - zahradnictví, stavebnictví, dřevěné konstrukce, technická zařízení budov, management pro stavebnictví

• tříleté obory zakončené výučním listem (pro absolventy základních škol) - zahradník, zedník, klempíř, pokrývač, instalatér, malíř, truhlář, tesař, sklenář, kominík (pro zajímavost jsme v současnosti jedinou veřejnou - neboli státní školou v republice, která obor kominík vyučuje)

• tříleté učební obory zakončené výučním listem (pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami)

68

květinářské a aranžérské práce, zednické práce, tesařské práce, truhlářské práce, podlahářské práce, pokrývačské práce, malířské a natěračské práce, sklenářské práce, prodavačské práce, stavební práce (dvouletý obor)

• dvouleté nástavbové studium zakončené maturitní zkouškou (denní forma studia) - zahradnictví, stavební provoz, dřevařská a nábytkářská výroba

• tříleté nástavbové studium zakončené maturitní zkouškou (dálková forma studia) - zahradnictví, stavební provoz

69

70

Naše škola patří v současnosti mezi největší střední školy v Praze a to v mnoha ohledech - v počtu žáků, v počtu zaměstnanců, v rozsahu svěřeného majetku, doplňkové činnosti, (a třeba také v počtu pávů - máme jich 5, zcela jistě žádná jiná střední škola v Praze jich nemá více ☺). Ve školním roce 2008/09 měla naše škola celkem 1 134 žáků, z toho 383 žáků v oborech se zahradnickým zaměřením. Konkrétní počty žáků v zahradnických oborech byly následující:

• 77 žáků obor 41-52-H/001 zahradník (tříletý obor s výučním listem)

• 51 žáků obor 41-52-E/008 květinářské a aranžérské práce (tříletý obor s výučním listem pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami)

• 166 žáků obor 41-44-M/001 zahradnictví (čtyřletý obor s maturitní zkouškou)

71

• 56 žáků obor 41-44-M/001 zahradnictví (dvouleté denní nástavbové studium s maturitní zkouškou)

• 33 žáků obor 41-44-M/001 zahradnictví (tříleté dálkové nástavbové studium s maturitní zkouškou)

Celkový fyzický počet zaměstnanců školy ve školním roce 2008/09 byl 177, z toho bylo 124 pedagogů. Účetní hodnota spravovaného hmotného a nehmotného majetku k 31.12.2008 byla 452 101 tis. Kč. Zisk z doplňkové činnosti školy před zdaněním činil v roce 2008 celkem 5 992 tis. Kč. Produktivní práce žáků za rok 2008 činila 4 550 tis. Kč.

Stále se snižující počet mladých lidí ve věku 15 až 18 let je jedním ze zásadních faktorů výrazně ovlivňující existenci prakticky každé střední školy v současné době. Podle dostupných prognóz bude v roce 2010 počet dětí v tomto věku oproti roku 2005 nižší o 9 tisíc, do roku 2015 pak dojde ke snížení o dalších 6 tisíc. Tato skutečnost v kombinaci s dlouhodobě nižším zájmem veřejnosti o obory zakončené výučním listem oproti maturitním oborům klade vysoké nároky na školy našeho typu při přípravě přijímacího řízení, při získávání nových žáků. V průběhu školního roku 2008/2009 jsme proto zrealizovali několik kroků, které snad pomohly zvýšit atraktivitu naší školy - do provozu byly uvedeny nové webové stránky školy, zvýšili jsme počet dnů otevřených dveří, zvýšili jsme rozsah reklamní kampaně nejenom v pražském regionálním tisku, ale také ve středních Čechách a celostátních denících, podařilo se nám opakovaně alespoň krátkými zprávami informovat o činnosti školy v několika televizních a rozhlasových pořadech, informace o našich oborech a činnosti školy jsme publikovali v celé řadě novin a časopisů. V průběhu školního roku 2008/2009 se podařilo žákům školy, ať již zahradnických nebo stavebních oborů, získat několik velmi cenných předních umístění na odborných a dovednostních soutěžích a přehlídkách. Všechny tyto kroky dohromady spolu

72

s dlouhodobě velmi dobrou pověstí školy se zúročily ve výsledku přijímacího řízení pro školní rok 2009/2010. I přes výše uvedený stále pokračující propad počtu dětí ve věku středoškolského vzdělávání by nemělo v naší škole dojít k meziročnímu snížení celkového počtu žáků. Podle situace v červnu 2009 bychom dokonce mohli ve školním roce 2009/2010 zaznamenat mírný nárůst celkového počtu našich žáků. Tato skutečnost zcela jistě dostatečně dokumentuje důvěru veřejnosti k naší škole a je uznáním dlouholeté vynikající práce všech zaměstnanců školy.

Naše škola sídlí ve dvou hlavních objektech. Na adrese

Praha 9, Učňovská 1 se nachází ředitelství školy, probíhá zde teoretické vyučování všech oborů, jsou tu rozsáhlé dílny pro praktickou výuku, domov mládeže, stravovací zařízení, sportovní areál s tělocvičnami, bazénem, saunou, posilovnou, venkovním víceúčelovým sportovištěm s umělým povrchem, dále je zde knihovna, čítárna atd. V tomto areálu jsme poskytli námi nevyužité prostory i dalším vzdělávacím organizacím jako je např. Metropolitní univerzita, Základní umělecká škola či Střední odborná škola logistických služeb. Náš další areál, který se nachází na adrese Praha 9, Pod Táborem 17, slouží pro výuku odborné praxe a odborného výcviku zahradnických oborů. Na území historického parku založeného v roce 1920 provozujeme školní botanickou zahradu a tropické skleníky. Také je zde provozní zahrada s hospodářskými skleníky, kde se zabýváme školkařskou a květinářskou výrobou.

Žáci naší školy dosahují mnoha vynikajících úspěchů

v odborných a dovednostních soutěžích. Nejinak tomu bylo v roce 2009: 1. místo zahradníků v soutěži ve vazbě květin v celorepublikové soutěži nazvané „Polabský motýl“ v rámci výstavy „Zemědělec“ v Lysé nad Labem; 6. místo v soutěži ve vazbě květin v Děčíně; absolutní vítězství v kategorii teorie celostátní soutěže „Učeň instalatér 2009“ v Brně; 1., 3., 4. místo v soutěži jednotlivců a 1. místo v soutěži družstev

73

v regionálním celopražském kole soutěže „Učeň instalatér“; 1. místo v soutěži instalatérů „Můj dům, můj hrad“ v Litoměřicích; zedníci výborně reprezentovali naši školu na mezinárodní soutěži „Murár 2009“ ve slovenské Nitře; atd. Mnoha úspěchů dosáhli také naši žáci na sportovních soutěžích na celorepublikové nebo celopražské úrovni např. v plavání, malé kopané, nohejbalu, florbalu, lehké atletice, stolním tenise atd.

Velice významnou oblastí z hlediska udržení vysoké odbornosti praktické výuky je oblast spolupráce se sociálními partnery. Řadu podob má např. spolupráce s odbornými firmami, ať již se jedná o exkurze, nebo přímo o možnost výkonu odborného výcviku na pracovištích firem, zajištění prezentačních akcí pro zaměstnance i žáky školy týkající se nových materiálů a technologií, sponzorské dodávky materiálu, a technického vybavení pro školu apod. Není možné na tomto místě zmínit všechny spolupracující firmy, zájemci je ale zcela

74

jistě všechny najdou uvedeny na webových stránkách školy v odkazu „Partneři“. Za připomenutí však stojí naše vynikající spolupráce s profesními cechy a společenstvy. Jedná se především o Společenstvo kominíků, Cech instalatérů a Cech malířů a lakýrníků.

Rok 2009 je přelomovým pro naši školu také z hlediska

kurikulární reformy, zavádění rámcových a školních vzdělávacích programů. Jedná se o jeden z nástrojů ke zkvalitnění a modernizaci vzdělávání se zaměřením na rozvoj klíčových kompetencí. Rámcové vzdělávací programy pro obory na naší škole postupně připravuje Národní ústav odborného vzdělávání; na jejich základě následně musíme do dvou let připravit vlastní Školní vzdělávací programy. Od 1. září 2009 začínáme v naší škole učit podle vlastních vzdělávacích dokumentů v těchto oborech: zahradnictví, zahradník, management ve stavebnictví, stavební obnova, dřevěné konstrukce, tesař, truhlář, zedník.

Absolventi, kteří ukončili úspěšně studium na naší škole

ve školním roce 2008/09, byli prvními, kteří získali spolu s vysvědčením o maturitní zkoušce nebo spolu s výučním listem také EuroPass – dodatek k osvědčení (E-DO). EuroPass je doklad připojený k osvědčení o odborném vzdělání (vysvědčení o maturitní zkoušce nebo výuční list), který usnadní pochopení významu osvědčení v cizí zemi. EuroPass nenahrazuje původní osvědčení a nezakládá nárok na úřední uznání původního osvědčení, ale výrazně usnadňuje jeho řádné posouzení a uznání v cizí zemi. Nezastupitelný význam EuroPassu se zcela jistě projeví při případném hledání pracovního uplatnění v zahraničí. Naše škola zajistila vydání EuroPassů svým absolventům ve spolupráci s Národním ústavem odborného vzdělávání, který tyto doklady vydává prostřednictvím Národního centra EuroPass ČR.

75

V oblasti zlepšení technických a materiálních podmínek pro činnost školy jsme vybudovali novou multimediální učebnu, dokončili rekonstrukci dvou počítačových učeben, těsně před dokončením je rekonstrukce školních šaten a dílenských šaten, školní šatny jsou vybaveny zcela novými šatními skříňkami. Připravováno je vybudování nové počítačové učebny v prostorách odborného učiliště, vybudován byl zcela nový informační a orientační sytém v areálu na Jarově. Naprosto zásadní bylo provedení revitalizace botanické zahrady na jaře roku 2008, která je popisována na jiném místě této publikace. V letním období roku 2009 proběhla rekonstrukce výdejny stravy a jídelny v zámečku v areálu Pod Táborem. Naprostou prioritou pro následující přibližně dva roky je však pro naši školu investiční akce vybudování nových botanických skleníků pro naše tropické a subtropické sbírky. V současné době jsou naše botanické skleníky již na prahu své životnosti. Byly vybudovány na svahu kopce Tábor v parku přibližně v roce 1920. I přes provedení velké, téměř generální opravy v roce 1982, se nyní projevuje vliv sesuvu stavby po svahu, koroze konstrukce a netěsnosti pláště. Skleníky mají naprosto nevyhovující energetický audit, velice komplikovaná je jakákoliv údržba a zároveň v případě havárie na topném systému v zimním období hrozí nenahraditelné ztráty na rostlinných sbírkách. Prakticky nemožné je ve dnech silnějších mrazů zajistit dostatečnou teplotu uvnitř skleníků a vzhledem k tomu dochází k poškozování růstu pěstovaných rostlin. Stavba nových skleníků by měla být zahájena ještě v roce 2009 na jiném místě v botanické zahradě, které bylo připraveno v rámci výše zmiňované revitalizace botanické zahrady. Mimo vlastních skleníků bude součástí stavby také nezbytné zázemí - šatny pro žáky a provoz se sociálním zařízením, výměníková stanice, řídící klimatizační centrum, skladové prostory a také školní prodejna květin.

76

Současné zaměření školy - stavební a zahradnické - je roky prověřené a do budoucna životaschopné. V zájmu dalšího rozvoje školy se jeví jako přínosné jeho zachování a další rozšiřování. Základní studijní nabídku školy budou i do budoucna tvořit především tříleté učební obory doplněné vhodnými maturitními obory. Naše společnost již snad procitla ze snu o zástupech manažerů, kteří se ve velkém počtu uplatní ve všech oborech. Není možné donekonečna zvyšovat počty zaměstnanců bank a pojišťoven, podomních prodejců, úředníků atd. V posledních několika málo letech si již občané této země začínají všímat toho, že šikovní řemeslníci se velice dobře uplatní a nemají problémy při prosazení se na trhu práce. Všechno toto zvažují rodiče spolu se svými dětmi v okamžiku volby jejich budoucího povolání. Absolventi škol našeho typu s požadovanými znalostmi a dovednostmi ani zdaleka nepokrývají přirozený úbytek počtu zaměstnanců prakticky v jakémkoliv odvětví. Řemeslníci se stávají, jako v ostatních zemích Evropy na západ od našich hranic, uznávanými

77

váženými občany. A patří k nim také absolventi zahradnických oborů, ať už se jedná o zaměstnance květinářských či zahradnických prodejen, zaměstnance firem zabývajících se zakládáním a údržbou zeleně, zaměstnance botanických zahrad, ovocnářských sadů apod.

Počet žáků školy pravděpodobně v následujících

několika letech nebude dramaticky stoupat. Vzhledem k již zmiňovanému poklesu demografické křivky se chceme zaměřit především na udržení současných početních stavů a na doplnění oborové nabídky o v Praze chybějící obory. Jako velmi žádoucí se ukazuje zachování prostupnosti ze tříletých učebních oborů na nástavbové maturitní studium, ať již dvouleté denní nebo tříleté dálkové. Kombinace klasického výučního listu s maturitní zkouškou je nesmírně žádaná mezi zaměstnavateli, což platí jak v odvětví zahradnickém, tak i stavebním. Celkový počet žáků zahradnických oborů (cca 400) je již několik let na naší škole stabilní, svědčí o zájmu o toto zaměření a zároveň absolventi v tomto množství bez problémů nacházejí pracovní uplatnění dle svého zájmu v Praze i širokém okolí.

I do budoucna bude pro naši školu nesmírně důležitá

úzká spolupráce s firmami. Současná finanční a hospodářská krize má pochopitelně negativní dopad na ochotu podniků spolupracovat se sférou školství a vzdělávání. Ovšem ti, kteří nebudou investovat právě do vzdělání, budou mít s největší pravděpodobností v budoucnu problémy. Dlouhodobá orientace a investice do školství a vzdělávání podporuje vyšší kvalifikaci pracovní síly. Na druhou stranu si ale jsme vědomi, že není možné pouze čekat s nataženou dlaní na pomoc od podnikatelské sféry. I naše škola má spolupracujícím firmám co nabídnout – ať již se jedná o prostorové, personální či technické zázemí, ale především ochotu a schopnost přizpůsobit se požadavkům zaměstnavatelů na složení a profil našich absolventů. To je jeden z nejdůležitějších úkolů pro školy v současné době – nevychovávat absolventy, o které není

78

zájem, kteří se musejí ihned po ukončení odborného vzdělání rekvalifikovat na jiný obor. Naše škola má snahu na dalším prohlubování a rozšiřování spolupráce s firmami. Za pozornost stojí v letošním roce podepsání rámcové smlouvy o spolupráci se společností Skanska CS a.s. a před podepsáním je také smlouva o spolupráci s Hospodářskou komorou ČR.

V areálu botanické zahrady i hospodářské zahrady bude

muset dojít v následujících letech ke stavebním a technickým opravám a rekonstrukcím. Mimo již zmiňované stavby nových botanických skleníků a rekonstrukce výdejny stravy, plánujeme na několika místech nutnou opravu oplocení, náročná bude oprava vyhlídkového altánu ve svahu parku, nezbytná je také oprava kanalizace, nebo provedení izolace stavby u hlavního vstupu do botanické zahrady. V běhu už je oprava dřevěného mostu přes Malou Rokytku a dřevěné lavičky okolo kmenu vzrostlého javoru na břehu rybníka. Ve spolupráci s městskou částí Praha 9 je plánováno vybudování naučné stezky. V současné době je botanická zahrada přístupna veřejnosti pouze v pracovní dny; rádi bychom ve spolupráci s městskou částí Praha 9 případně s hlavním městem Prahou nalezli takové řešení, které by umožnilo otevření i v mimopracovní dny. K dalšímu přiblížení se veřejnosti a ke zvýšení povědomí o této oáze klidu mezi okolními obyvateli by měly přispět plánované akce pro děti ze základních škol. První takovouto akci s názvem „Den v botanické zahradě“ jsme uspořádali 12. května 2009 ve spolupráci s Ekogymnáziem o. p. s., Praha 10, Nad vodovodem 460/81. Zúčastnilo se přes 70 žáků základních škol Prahy 9 a Prahy 10, kteří na stanovištích plnili zajímavé úkoly s environmentální tematikou. Věříme, že žáci z okolních základních škol přivedou v budoucnu na procházku své rodiče. Tímto způsobem získáme takové návštěvníky, o které opravdu stojíme - slušné, zvídavé, zajímající se o bohatství a krásu přírody, kteří se k nám budou rádi a opakovaně vracet.

79

Anketa

Vítězslav Pour, 2CZ

Obor zahradník jsem si vybral vzhledem k naší rodinné tradici – a to lásce ke květinám, k přírodě. Teď jsem ve druhém ročníku a čím dál tím více se přesvědčuji, že jsem si vybral dobře. Uvažují o nástavbovém studiu, rád bych získal co nejvyšší kvalifikaci. Této profesi se chci věnovat i v budoucnu.

Lenka Vorlí čková, 4AZ (maturovala s vyznamenáním)

Tuto školu jsem si vybrala podle svého dlouholetého zájmu o květiny a zahradu. Několik informací mi poskytla kamarádka, která se v této škole vyučila a po dalších dvou letech maturovala na nástavbě. V jejím vyprávěním o škole převládala spokojenost. To mě ještě víc postrčilo, abych se také já přihlásila. Nyní jsem odmaturovala

a hlásím se na vysokou školu. František Borovský, 4BZ

Studium na naší škole mi poskytlo dostatečné vzdělání pro povolání, které jsem si zvolil, a kterému se chci věnovat. Pomohlo mi dospět a zvýšit si sebevědomí, lépe se zapojit do kolektivu a diskutovat o svých názorech. Nechodil jsem do školy ani na praxi s nechutí alespoň většinou ☺

80

Resumé

Tato publikace připomíná výročí 100 let od zahájení výuky zahradnických oborů v Praze. Střední odborná škola stavební a zahradnická, Praha 9, Učňovská 1 pokračuje v této tradici a je jedinou státní nebo-li veřejnou školou na území hlavního města Prahy, kde se v současné době tyto obory vyučují. V rámci jedné školy jsou zde vyučovány obory se stavebním a zahradnickým zaměřením, které se výborně navzájem doplňují.

Škola má vynikající zázemí pro odbornou výuku

zahradnických oborů v areálu Pod Táborem 17, kde se nachází školní botanická zahrada, rozsáhlé skleníky s cennými sbírkami tropických a subtropických rostlin a také hospodářská zahrada. V současnosti školu navštěvuje přes 1 200 žáků, z toho téměř 400 studuje v zahradnických oborech – jedná se o obory čtyřleté zakončené maturitní zkouškou, tříleté zakončené výučním listem, nebo nástavbové studium dvouleté denní případně tříleté dálkové zakončené maturitní zkouškou.

This publication commemorates 100 year anniversary of

commencement of teaching gardening disciplines in Prague. The Secondary School of Construction Engineering and Gardening, Prague 9, Učňovská 1, carries on this tradition and is at present the only state or public school in capital of Prague teaching these disciplines. Within one school the construction and gardening oriented subjects are taught here and are fairly compatible.

The school has an excellent professional background for

teaching gardening at its grounds Pod Táborem 17, where you

81

can find school botanical garden, large greenhouses with precious collections of tropical and subtropical plants and agricultural garden. At present about 1200 students attend the school. Four hundreds of them study gardening disciplines in 4-year study programme finished by Maturity exam as well as 3-year apprenticeship courses ended with certificate of apprenticeship or extension studies, either 2 year full – time study or 3 year distant study finished by Maturity exam.

Diese Publikation erscheint bei der Gelegenheit des 100.

Jahrestages der Eröffnung des Gartenbaufachunterrichtes in Prag. Die Fachschule für Bauwesen und Gartenbau, Prag 9, Učňovská 1 setzt diese Tradition fort und ist zur Zeit die einzige staatliche bzw. öffentliche Fachschule auf dem Gebiete der Hauptstadt Prag, wo diese Fachrichtungen unterrichtet werden.

Im Rahmen einer Schule werden hier Fächer der

Baufachrichtung und Gartenbaufachrichtung unterrichtet, die sich einander sehr gut ergänzen. Die Schule hat ausgezeichnete (hervorragende) Bedingungen für den Fachunterricht der Gartenbaufächer im Areal Pod Táborem 17, wo sich der zu der Schule gehörende Botanische Garten mit den ausgedehnten Glaßhäusern mit den wertvollen Sammlungen der tropischen und subtropischen Pflanzen und der Produktionsgarten erstrecken (befinden).

In der Gegenwart besuchen die Schule über 1200

Schüler, wovon fast 400 die Gartenbaufachrichtung in den verschiedenen Studienformen. Die 4-jährige Fachrichtung wird mit der Abiturprüfung beendet, die Absolventen der 3-jähringen Fachrichtung erwerben den Lehrbrief und können weiter in dem 2-jährigen täglichen oder in dem 3-jährigen kombinierten Aufbaustudium mit dem Abiturabschluß fortsetzen.

82

SITUAČNÍ PLÁN BOTANICKÉ ZAHRADY

83

Poděkování

Střední odborná škola stavební a zahradnická, Praha 9, Učňovská 1 děkuje všem institucím, organizacím a firmám, které přispěly na vydání této publikace:

- Hlavní město Praha - SKANSKA, a.s.

- Pražská teplárenská a.s.

- AUTO JAROV, s.r.o.

- BOSH

- FLORA TON Praha, spol. s r.o.

- JUB a.s.

- NETAFIM CZECH, s.r.o. - Qteam s.r.o.

84

85

86

87

88

89

100 LET ZAHRADNICKÉ ŠKOLY 1909 – 2009

Vydala Střední odborná škola stavební a zahradnická,

Praha 9, Učňovská 1, při příležitosti 100 let Zahradnické školy Foto :

archiv školy Spolupracovali :

Mgr. Blanka Blažková, Jaroslav Čuba, Mgr. Miloslav Janeček, Ing. Jaroslav Ryjáček Redakční úprava :

PhDr. Antonín Langer Vytiskla :

Střední polygrafická škola, Praha s.r.o 2009

90