+ All Categories
Home > Documents > 117/1995

117/1995

Date post: 07-Nov-2015
Category:
Upload: zakony-pro-lidi
View: 213 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
Description:
_Sb_v20150101
50
Sbírka zákonůČR Předpis č. 117/1995 Sb. Zákon o státní sociální podpoře Zně ní 01.01.2015 117 ZÁKON ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře Parlament se usnesl na tomto zákoněČeské republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Státní sociální podpora (1) Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu. (2) Náklady na státní sociální podporu hradí stát. (3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti státních sociálních dávek uvedených v § 2 1 ). § 2 Dávky státní sociální podpory jsou a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu 1. přídavek na dítě, 2. příspěvek na bydlení, 3. porodné, b) ostatní dávky 1. rodičovský příspěvek, 2. pohřebné. § 2a Orgány státní sociální podpory, které vykonávají státní správu podle tohoto zákona, jsou a) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen krajská pobočka Úřadu práce“), b) Ministerstvo práce a sociálních věcí. § 3 Okruh oprávněných osob (1) Dávky státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených podmínek pouze fyzické osobě (dále jen "osoba"), jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované a) jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu 1c ), jde-li o státní občany České republiky, nebo b) mají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu 1d ), jde-li o cizince, podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště. Ze dne 26.05.1995 Částka 31/1995 Účinnost od 01.10.1995 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-117 Sbírka zákonů ČR 117/1995 Sb. Stránka 1 / 50
Transcript
  • Sbrka zkonR Pedpis . 117/1995 Sb.Zkon o sttn sociln podpoe

    Znn 01.01.2015

    117 ZKON ze dne 26. kvtna 1995 o sttn sociln podpoe Parlament se usnesl na tomto zkonesk republiky:

    ST PRVN VODN USTANOVEN 1

    Sttn sociln podpora (1) Sttn sociln podporou se stt podl na kryt nklad na vivu a ostatn zkladn osobn poteby dt a rodin a poskytuje ji i pi nkterch dalch socilnch situacch. Sttn sociln podpora se ve stanovench ppadech poskytuje v zvislosti na vi pjmu. (2) Nklady na sttn sociln podporu hrad stt. (3) Tento zkon se pouije na prvn vztahy, kter nejsou upraveny pmo pouitelnm pedpisem Evropsk unie v oblasti sttnch socilnch dvek uvedench v 21).

    2 Dvky sttn sociln podpory jsou a) dvky poskytovan v zvislosti na vi pjmu

    1. pdavek na dt, 2. pspvek na bydlen, 3. porodn,

    b) ostatn dvky 1. rodiovsk pspvek, 2. pohebn.

    2a Orgny sttn sociln podpory, kter vykonvaj sttn sprvu podle tohoto zkona, jsou a) ad prce esk republiky - krajsk poboky a poboka pro hlavn msto Prahu (dle jen krajsk poboka adu prce), b) Ministerstvo prce a socilnch vc.

    3 Okruh oprvnnch osob (1) Dvky sttn sociln podpory nle pi splnn dle stanovench podmnek pouze fyzick osob(dle jen "osoba"), jestlie osoba a osoby spolens n posuzovan

    a) jsou na zem esk republiky hleny k trvalmu pobytu podle zvltnho prvnho pedpisu1c), jde-li o sttn obany esk republiky, nebo b) maj na zem esk republiky trval pobyt podle zvltnho prvnho pedpisu1d), jde-li o cizince, podmnkou je, e maj na zem esk republiky bydlit.

    Ze dne 26.05.1995stka 31/1995innost od 01.10.1995 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-117

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka1/50

  • (2) Dvky sttn sociln podpory dle nle podle odstavce 1 i v ppad, kdy osoba a osoby spolen s n posuzovan nemaj na zem esk republiky trval pobyt podle zvltnho prvnho pedpisu1d), pokud jsou

    a) cizinci hlenmi na zem esk republiky k pobytu podle zvltnho prvnho pedpisu1e), s vjimkou adatel o udlen mezinrodn ochrany ubytovanch v pobytovm stedisku Ministerstva vnitra, a to ode dne, kterm uplynulo 365 dnode dne hlen, b) cizinci narozenmi na zem esk republiky a hlenmi na zem esk republiky k pobytu podle zvltnho prvnho pedpisu1e), s vjimkou adatel o udlen mezinrodn ochrany ubytovanch v pobytovm stedisku Ministerstva vnitra, do 1 roku jejich vku, c) nezletilmi cizinci svenmi na zem esk republiky do pe nahrazujc pi rodinebo do stavn pe, d) cizinci, kte jsou driteli povolen k trvalmu pobytu s piznanm prvnm postavenm dlouhodobpobvajcho rezidenta v Evropsk unii na zem jinho lenskho sttu Evropsk unie a bylo jim vydno povolen k dlouhodobmu pobytu na zem esk republiky podle zvltnho prvnho pedpisu1f), e) rodinnmi pslunky cizince uvedenho v psmenu d), kterm bylo vydno povolen k dlouhodobmu pobytu na zem esk republiky podle zvltnho prvnho pedpisu1f), f) cizinci, kterm bylo vydno povolen k dlouhodobmu pobytu na zem esk republiky za elem vdeckho vzkumu podle zvltnho prvnho pedpisu1g), g) cizinci, kterm byla udlena doplkov ochrana1h), h) cizinci, kterm bylo vydno povolen k dlouhodobmu pobytu na zem esk republiky za elem vkonu zamstnn vyadujcho vysokou kvalifikaci podle zvltnho prvnho pedpisu56), i) cizinci, kterm byla vydna zamstnaneck karta podle zvltnho prvnho pedpisu66), j) cizinci zamstnanmi na zem esk republiky nebo cizinci, kte ji byli zamstnan na zem esk republiky alespopo dobu 6 msca jsou v evidenci uchazeo zamstnn4), pokud jim bylo vydno povolen k dlouhodobmu pobytu na zem esk republiky podle zvltnho prvnho pedpisu67), k) rodinnmi pslunky68) cizincuvedench v psmenech f), h), i) a j), pokud jim bylo vydno povolen k dlouhodobmu pobytu na zem esk republiky podle zvltnho prvnho pedpisu67), l) osobami, jejich nrok vyplv z pmo pouitelnch pedpisEvropsk unie1) nebo osobami zamstnanmi, samostatnvdleninnmi, osobami ponechvajcmi si takov postaven a jejich rodinnmi pslunky majcmi prvo na rovn zachzen podle pedpisu Evropsk unie69), podmnkou je, e maj na zem esk republiky bydlit. Podmnka bydlitse neuplatn u osob uvedench v psmenu l).

    (3) Co se rozum bydlitm, stanov zkon o pomoci v hmotn nouzi57). (4) Ministerstvo prce a socilnch vc me v odvodnnch ppadech prominout podmnku trvalho pobytu.

    ST DRUH VYMEZEN NKTERCH POJM Pjem rozhodn pro piznn dvky

    4 Pjem rozhodn pro piznn dvky uveden v 2 psm. a) se stanov jako msn prmr pjm rodiny pipadajcch na rozhodn obdob (dle jen "rozhodn pjem"). Msn prmr pjmrodiny se stanov jako souet jednotlivch msnch prmrpjmoprvnn osoby a osob s n spolenposuzovanch.

    5 (1) Za pjem se pro ely stanoven rozhodnho pjmu povauj

    a) z pjm, kter jsou pedmtem danz pjmfyzickch osob podle zkona o danch z pjma nejsou od tto danosvobozeny, tyto pjmy:

    1. pjmy ze zvisl innosti podle zkona o danch z pjm, s vjimkou stky, kter se povauje za pjem z dvodu bezplatnho pouvn motorovho vozidla pro sluebn ely podle zkona o danch z pjma s vjimkou stky odpovdajc pjmu, kterho doshlo nezaopaten dtza msce ervenec a srpen, a to v rozsahu stanovenm v odstavci 8, 2. pjmy ze samostatn innosti podle zkona o danch z pjm, a jde-li o uveden pjmy podlhajc dani z pjm stanoven pauln stkou, pedpokldan pjem,

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka2/50

  • nejmnvak stka stanoven v odstavci 7; pokud podnikn nebo jinou vdlenou innost vykonvalo nezaopaten dtv mscch ervenci a srpnu, nepovauje se za pjem stka ve vi a za podmnek stanovench v odstavci 8, 3. pjmy z njmu podle zkona o danch z pjm, 4. ostatn pjmy podle zkona o danch z pjm, s vjimkou vher v loterich, szkch a jinch podobnch hrch a vher z reklamnch sout a slosovn, cen z veejnch sout, ze sportovnch sout a cen ze sout, v nich je okruh soutcch omezen podmnkami soute, nebo jde o soutc vybran poadatelem soute anebo pjmu z jednorzov nhrady prv s povahou opakovanho plnn na zklad ujednn mezi pokozenm a pojistitelem, a to po odpotu vdajvynaloench na jejich dosaen, zajitn a udren, piem jde-li o pjmy podlhajc dani z pjmstanovenou pauln stkou, povauj se za vdaje vynaloen na jeho dosaen, zajitn a udren pedpokldan vdaje, po odpotu dalch vdaj, odpotvanch z takovch pjm podle zkona o danch z pjm, po odpotu pojistnho na dchodov spoen, pojistnho na sociln zabezpeen a pspvku na sttn politiku zamstnanosti a pojistnho na veejn zdravotn pojitn, pokud nebyly pojistn a pspvek zahrnuty do tchto vdaj, a po odpotu danz pjmpipadajc na tyto pjmy,

    b) z pjm, kter jsou podle zkona o danch z pjmosvobozeny od danz pjm, tyto pjmy:

    1. pjem pijat v rmci plnn z vyivovac povinnosti nebo obdobn plnn poskytovan ze zahrani, s vjimkou uvedenho pjmu, nhrady nebo uvedenho plnn, poskytnutch v rozhodnm obdob z pjm osoby, kter se pro ely stanoven rozhodnho pjmu povauje za spolen posuzovanou osobu s osobou, kter toto vivn nebo plnn pijala, 2. odchodn, vsluhov pspvek, odbytn u vojkz povoln a pslunkbezpenostnch sborpodle zvltnch prvnch pedpis3c), 3. pjmy z prodeje podlu v obchodn korporaci, s vjimkou prodeje cennho papru, pesahuje-li doba mezi jeho nabytm a prodejem dobu pti let, a to v rozsahu a za podmnek, za jakch jsou osvobozeny od danz pjmpodle zkona o danch z pjm, 4. pjmy plynouc jako nhrada za sluebnost vzniklou ze zkona nebo rozhodnutm sttnho orgnu podle zvltnho prvnho pedpisu3e), 5. nhrada mzdy (platu, odmny) nebo snenho platu (snen mzdy) od tvrtho do trnctho a v obdob od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvactho prvnho kalendnho dne doasn pracovn neschopnosti (karantny) podle zvltnch prvnch pedpis3i), 6. pjmy z dvek a plnn z pojistn smlouvy o pojitn dchodu podle zkona upravujcho dchodov spoen, 7. odmna, odchodn, starobn dchod, dchod, pspvek, poskytovan z rozpotu Evropsk unie poslanci nebo bvalmu poslanci Evropskho parlamentu, zvolenmu na zem esk republiky, dle zaopaten a nhrada vdaj poskytovan z rozpotu Evropsk unie pozstalmu manelovi nebo manelce a nezaopatenm dtem v ppadmrt poslance Evropskho parlamentu, zvolenho na zem esk republiky, 8. pjmy ze zvisl innosti vykonvan na zem esk republiky, plynouc poplatnkm dan z pjm fyzickch osob, kte jsou daovmi nerezidenty, od zamstnavatelse sdlem nebo bydlitm v zahrani, podle zkona o danch z pjm, 9. pjmy za prci ka studentz praktickho vyuovn a praktick ppravy, 10. zvltn pplatek nebo pplatek za slubu v zahrani poskytovan v ciz mnpodle zvltnch prvnch pedpisvojkm a pslunkm bezpenostnch sborvyslanm v rmci jednotky mnohonrodnch sil nebo mezinrodnch bezpenostnch sbormimo zem esk republiky po dobu psoben v zahrani, a to po odpotu vdajvynaloench na jejich dosaen, zajitn a udren a dalch vdajodpotvanch z takovch pjmpodle zkona o danch z pjm, kter se pro tento el stanov obdobn jako takov vdaje pro uren zkladu danpodle zkona o danch z pjm,

    c) dvky nemocenskho pojitn a dchodovho pojitn po odpotu danz pjmu pipadajc na tuto dvku, d) podpora v nezamstnanosti a podpora pi rekvalifikaci,4) e) pjmy ze zahrani obdobn pjmm uvedenm v psmenech a) a d) v stce, v jak byly vyplaceny, poppad po odpotu vdaj, dan, pojistnho a pspvku uvedench v psmenech a) a b), nebyly-li tyto pjmy u zapoteny podle psmen a) a d), f) rodiovsk pspvek pro nrok na pdavek na dta pspvek na bydlen,

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka3/50

  • g) pdavek na dtpro nrok na pspvek na bydlen, h) mzdov nroky podle zkona o ochranzamstnancpi platebn neschopnosti zamstnavatele a o zmn nkterch zkon,4a) a to v rozsahu, ve kterm je zamstnavatel zamstnancm neztoval, i) pjmy ze zahrani obdobn pjmm uvedenm v psmenech f) a h), a to za podmnek, v rozsahu a ve vi, v jak se zapotvaj pjmy uveden v psmenech f) a h).

    (2) Do rozhodnho pjmu se zapotv kad z pjmuvedench v odstavci 1 samostatn, a dn z takovch pjmnelze snit o ztrtu z jinho druhu pjmani o ztrtu ze stejnho druhu pjm, k n dolo za jin obdob ne za obdob, za nse rozhodn pjem zjiuje. Jestlie z dvek sttn sociln podpory zapoitatelnch do rozhodnho pjmu [odstavec 1 psm. f) a g)] oprvnn osoba nebo osoba spolenposuzovan uhrazuje peplatek na dvce ( 62) nebo uhrazuje stky, kter j byly poskytnuty na uvedench dvkch neprvem nebo proto, e uveden dvka byla poskytnuta v nesprvn vi, sniuje se rozhodn pjem o stku tto hrady v tom rozhodnm obdob, v nm k takov hrad dolo. Byla-li poplatnkovi danz pjmzvena, poppadsnena daz pjmpodle zkona o danch z pjm, pjem uveden v odstavci 1 se o toto zven sniuje, poppadse o toto snen zvyuje v tom kalendnm roce, zjiuje-li se rozhodn pjem za kalendn rok, nebo v tom kalendnm tvrtlet, zjiuje-li se rozhodn pjem za kalendn tvrtlet, v nm dolo k takovmu zatovn. Vta tvrt plat obdobn, jde-li o peplatky nebo nedoplatky na pojistnm na sociln zabezpeen a pspvku na sttn politiku zamstnanosti a pojistnm na veejn zdravotn pojitn. (3) Je-li rozhodnm obdobm, za kter se zjiuje rozhodn pjem, kalendn rok [ 6 psm. a)], zapotvaj se pjmy uveden v odstavci 1

    a) v psmenu a) v tom kalendnm roce, v nm byly pedmtem danz pjmpodle zkona o danch z pjm, b) v psmenu b) bodech 1 a 4 a 6 v tom kalendnm roce, v nm byly vyplaceny, c) v psmenu b) bodech 5, 7 a 10 v tom kalendnm roce, v nm byly pltcem zatovny, d) v psmenech c), d), f) a i) v tom kalendnm roce, v nm byly vyplaceny.

    (4) Je-li rozhodnm obdobm, za kter se zjiuje rozhodn pjem, kalendn tvrtlet [ 6 psm. b)], zapotvaj se pjmy uveden

    a) v odstavci 1 psm. a) . 1 v tom kalendnm tvrtlet, v nm byly zatovny, b) v odstavci 1 psm. a) bodech 3 a 4 v tom kalendnm tvrtlet, v nm byly vyplaceny, c) v odstavci 1 psm. b) bodech 1 a 4 a 6, v odstavci 1 psm. c) a v odstavci 1 psm. d), f) a i) v tom kalendnm tvrtlet, v nm byly vyplaceny, d) v odstavci 1 psm. b) bodech 5, 7 a 10 v tom kalendnm tvrtlet, v nm byly pltcem zatovny.

    (5) Je-li rozhodnm obdobm, za kter se zjiuje rozhodn pjem, kalendn tvrtlet [ 6 psm. b)] a v tomto rozhodnm obdob osoba podle svho prohlen vykonvala innost, z n m pjmy uveden v odstavci 1 psm. a) bodu 2, zapotv se jako pjem z tto innosti do rozhodnho pjmu stka odpovdajc

    a) msnmu prmru stanovenmu z pjmz uveden innosti za kalendn rok, kter bezprostedn pedchz kalendnmu roku, do nho spad potek obdob od 1. ervence do 30. ervna nsledujcho kalendnho roku, na kter se dvka piznv ( 51), b) msnmu prmru stanovenmu z pjmz uveden innosti za obdob zahrnut do daovho piznn za kalendn rok, kter bezprostednpedchz kalendnmu roku, do nho spad potek obdob od 1. ervence do 30. ervna nsledujcho kalendnho roku, na kter se dvka piznv ( 51), dolo-li ke zmn tovn v kalendnm roce na tovn v hospodskm roce a naopak podle 7 odst. 14 zkona o danch z pjm, nebo c) jedn dvanctinpjm, jde-li o pjmy podlhajc dani z pjmstanovenou pauln stkou, ze kterch byla v kalendnm roce, kter bezprostednpedchz kalendnmu roku, do nho spad potek obdob od 1. ervence do 30. ervna nsledujcho kalendnho roku ( 51), stanovena dapauln stkou podle 7a zkona o danch z pjm, nejmn vak stka uveden v odstavci 7; msn prmr podle psmen a) a b) se stanov za kalendn msce, v nich osoba vykonvala alespo po st kalendnho msce innost, z n mla pjmy uveden v odstavci 1 psm. a) bodu 2.

    (6) Je-li rozhodnm obdobm, za kter se zjiuje rozhodn pjem, kalendn tvrtlet [ 6 psm. b)] a v tomto rozhodnm obdob osoba podle svho prohlen vykonvala innost, z n m pjmy uveden v odstavci 1 psm. a) bodu 2, avak kter podle svho prohlen v kalendnm roce bezprostednpedchzejcm kalendnmu roku, do nho spad potek obdob od 1. ervence do 30. ervna nsledujcho kalendnho roku, na kter se dvka

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka4/50

  • piznv ( 51), innost, z n by mla pjem uveden v odstavci 1 psm. a) bodu 2, nevykonvala, zapotv se jako pjem z tto innosti do rozhodnho pjmu stka odpovdajc 25 % prmrn msn mzdy v nrodnm hospodstv za kalendn rok pedchzejc obdob od 1. ervence do 30. ervna nsledujcho kalendnho roku, na kter se rozhodn pjem zjiuje; pro stanoven stky prmrn mzdy v nrodnm hospodstv plat odstavec 7 vta druh obdobn. Pi stanoven rozhodnho pjmu podle vty prvn se ke zven nebo snen danz pjmpodle odstavce 2 vty tvrt nepihl. (7) Za pjem uveden v odstavci 1 psm. a) bodu 2 se povauje pro ely tohoto zkona, s vjimkou osob, kter vykonvaj innost, kter se povauje za vedlej samostatnou vdlenou innost podle zvltnho prvnho pedpisu38), msn nejmn stka odpovdajc 50 % prmrn msn mzdy v nrodnm hospodstv za kalendn rok,

    a) za kter se zjiuje rozhodn pjem, je-li rozhodnm obdobm kalendn rok, b) pedchzejc obdob od 1. ervence do 30. ervna nsledujcho kalendnho roku, na kter se porodn a pspvek na bydlen piznv; to plat i piznv-li se pspvek na bydlen v rmci tohoto obdob na dobu krat ( 51 odst. 2). stku uvedenou v pedchoz vtvyhlauje Ministerstvo prce a socilnch vc ve Sbrce zkon sdlenm podle prmrn mzdy v nrodnm hospodstv vyhlen eskm statistickm adem s tm, e tuto stku zaokrouhluje na cel stokoruny dol.

    (8) Pro stanoven rozhodnho pjmu se nepovauje za pjem a) v ppadech uvedench v odstavci 1 psm. a) bodu 1 pjem, kter byl nezaopatenmu dtti zatovn v mscch ervenec a srpen, a to ve vi po odpotu pojistnho na dchodov spoen, pojistnho na sociln zabezpeen a pspvku na sttn politiku zamstnanosti a pojistnho na veejn zdravotn pojitn, po odpotu dan z pjmpipadajc na tyto pjmy a ppadn po odpotu stky, kter se povauje za pjem z dvodu bezplatnho pouvn motorovho vozidla pro sluebn i soukrom ely podle 6 odst. 6 zkona o danch z pjm, b) v ppadech uvedench v odstavci 1 psm. a) bodu 2 za kad z mscervenec a srpen stka odpovdajc jedn dvanctinronho pjmu z podnikn a z jin samostatn vdlen innosti za kalendn rok, za kter se zjiuje rozhodn pjem, nebo v ppadech uvedench v odstavci 6 stka tam uveden, jestlie podnikn a jin samostatn vdlen innost trvala po cel takov msc.

    (9) Je-li rozhodnm obdobm, za kter se zjiuje rozhodn pjem, kalendn rok, zapotou se pjmy ze zahrani obdobn pjmm uvedenm v odstavci 1, pokud byly pedmtem danz pjmpodle zkona o danch z pjm, v tom kalendnm roce, v nm byly pedmtem tto dan. V ostatnch ppadech se pjmy ze zahrani obdobn pjmm uvedenm v odstavci 1 zapotou v tom rozhodnm obdob, v nm byly vyplaceny. Je-li pjem uveden v odstavci 1 vyplcen v ciz mn, pepote se na eskou mnu podle pslunho kurzu vyhlenho eskou nrodn bankou31) platnho k prvnmu dni rozhodnho obdob, za kter se zjiuje rozhodn pjem, nen-li dle stanoveno jinak. Pro pepoet mn podle vty druh, u nich esk nrodn banka nevyhlauje pslun kurz, se pouije kurz tto mny obvykle pouvan bankami v esk republice k prvnmu dni rozhodnho obdob, za kter se zjiuje rozhodn pjem. Je-li pjem vyplacen v ciz mnpedmtem danz pjmpodle zkona o danch z pjm,3) pepote se na eskou mnu zpsobem platnm pro ely dan z pjm, a to v ppadech, kdy je rozhodnm obdobm, za nse rozhodn pjem zjiuje, kalendn rok.

    6 Rozhodnm obdobm, za kter se zjiuje rozhodn pjem, je

    a) u pdavku na dtkalendn rok pedchzejc kalendnmu roku, do nho spad potek obdob od 1. jna do 30. z nsledujcho kalendnho roku, v nm ped potkem uvedenho obdob je teba podle 51 prokzat rozhodn pjem, b) jde-li o

    1. pspvek na bydlen, obdob kalendnho tvrtlet pedchzejcho kalendnmu tvrtlet, na kter se nrok na vplatu dvky prokazuje, poppad nrok na dvku uplatuje, 2. porodn, kalendn tvrtlet pedchzejc kalendnmu tvrtlet, ve kterm se dt(dti) narodilo.

    7 (1) Za rodinu se pro ely tohoto zkona povauje, nen-li dle stanoveno jinak, oprvnn osoba a spolens n posuzovan osoby, a nen-li tchto osob, povauje se za rodinu sama oprvnn osoba. dn z osob neme bt posuzovna jako oprvnn osoba nebo jako spolenposuzovan osoba souasnve vce rodinch, jde-li o spolenposuzovan osoby pro ely pdavku na dt, porodnho a rodiovskho pspvku; jestlie je nkter z uvedench osob spolenposuzovna pro ely pdavku na dtnebo porodnho, me bt souasnposuzovna s jinmi osobami jako spolenposuzovan pro pspvek na bydlen

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka5/50

  • podle odstavce 5, jsou-li splnny podmnky pro takov postup. (2) Spolenposuzovanmi osobami jsou, nen-li dle stanoveno jinak,

    a) nezaopaten dti ( 11), b) nezaopaten dti ( 11) a rodie tchto dt; za rodie se povauj i osoby, jim byly nezaopaten dti sveny do pe nahrazujc pi rodi na zklad rozhodnut pslunho orgnu, manel, partner31a) rodie nebo uveden osoby, vdovec nebo vdova po rodii nebo uveden osoba druh (druka) rodie nebo uveden osoby, c) manel, partnei31a) nebo druh a druka, nejde-li o rodie posuzovan podle psmene b), d) nezaopaten dti, jejich rodie, pokud jsou nezaopatenmi dtmi a jsou osaml, a rodie [psmeno b)] tchto rodi, pokud s oprvnnou osobou spolu trvale ij a spolenuhrazuj nklady na sv poteby.7)

    (3) Podmnka, e osoby spolu trvale ij a spolenuhrazuj nklady na sv poteby, se povauje vdy za splnnou, nen-li dle stanoveno jinak, jde-li o

    a) nezletil nezaopaten dta jeho rodie [odstavec 2 psm. b)]; pokud rodie dtte uveden v odstavci 2 psm. b) sti vty ped stednkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba spolen posuzovan s nezaopatenm nezletilm dttem rodi, s nm dtspolenije, a bylo-li uvedenm rodim sveno dtdo spolen nebo stdav vchovy obou rodi podle zvltnho prvnho pedpisu,7a) posuzuje se s nezaopatenm nezletilm dttem rodiuren na zklad dohody tchto rodi s tm, e tuto dohodu mohou rodie zmnit vdy jen k prvnmu dni kalendnho tvrtlet, b) zletil nezaopaten dta jeho rodie, jestlie rodie a dtjsou v tme bythleni k trvalmu pobytu;1) ustanoven psmene a) sti vty za stednkem pitom plat obdobn, c) manel, partnei ijc v registrovanm partnerstv.

    (4) Je-li nezaopaten dtv plnm pmm zaopaten stavu (zazen) pro pi o dti nebo mlde, povauje se za rodinu samo toto dt. Za pln pm zaopaten se povauje zaopaten v stavu (zazen) pro pi o dti nebo mlde, poskytuje-li tento stav (zazen) dtem stravovn, ubytovn a oacen. (5) Jde-li o pspvek na bydlen, povauj se za rodinu vechny osoby, s vjimkou osob uvedench v odstavci 4, kter jsou v tme bythleny k trvalmu pobytu;1a) podmnka, aby spolu trvale ily a spolenuhrazovaly nklady na sv poteby, se vak nevyaduje. (6) Krajsk poboka adu prce me pi rozhodovn o dvkch v ppadech, kdy osoby uveden v odstavci 3 psm. a) a c) spolu nejmnpo dobu t mscprokazatelnneij, rozhodnout, e se neposuzuj jako osoby spolenposuzovan, nebo jde-li o pspvek na bydlen v ppadech, kdy nkter ze spolenposuzovanch osob nejmnpo dobu t mscprokazatelnbyt neuv, rozhodnout, e se k n pi posouzen nroku na pspvek na bydlen a jeho vi nepihl, i kdy je v bythlena k trvalmu pobytu. (7) Za osamlho rodie se pro ely tohoto zkona povauje rodi, kter je svobodn, ovdovl nebo rozveden, pokud neije s druhem. K druhovi (druce) se jako ke spolenposuzovan osob pihl, jen ije-li s oprvnnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoti msce. Za osamlho rodie se nepovauje rodi, kter ije v registrovanm partnerstv31a). (8) Spolenposuzovanmi osobami podle odstavc2, 3 a 5 jsou i osoby, kter se pechodnz dvodsoustavn ppravy na budouc povoln ( 12), zdravotnch nebo pracovnch zdruj mimo msto, kde jsou hleny k trvalmu pobytu. (9) Osoba, kter je ve vkonu ochrannho opaten zabezpeovac detence nebo je ve vazbnebo ve vkonu trestu odnt svobody, se nepovauje za osobu spolen posuzovanou po uplynut prvnho kalendnho msce trvn ochrannho opaten zabezpeovac detence nebo vazby nebo vkonu trestu odnt svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba vkonu trestu odnt svobody nebo vkonu ochrannho opaten zabezpeovac detence, obdoby se pro stanoven kalendnho msce podle pedchoz vty staj. (10) Za rozhodnut pslunho orgnu o sven dtte do pe nahrazujc pi rodise pro ely tohoto zkona povauje rozhodnut soudu o

    a) sven dtte do pe jin osoby32), b) osvojen dtte33), c) pedn dtte do pe budoucho osvojitele34), d) pedn dtte osvojiteli do pe ped osvojenm35), e) jmenovn fyzick osoby porunkem dtte36), f) sven dtte do pstounsk pe a do pstounsk pe na pechodnou dobu37),

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka6/50

  • g) sven dtte do pedpstounsk pe zjemci o pstounskou pi18), h) nazen pedbnho opaten o pi o dt.

    (11) Stejnjako rozhodnut pslunho orgnu podle odstavce 10 se pro nrok na dvky sttn sociln podpory posuzuje, a do rozhodnut soudu, podn nvrhu soudu na zahjen soudnho zen o ustanoven osoby porunkem dtte, jestlie tato osoba o dt, k nmu nem vyivovac povinnost, osobnpeuje. (12) Stejnjako partner uveden v odstavci 2 psm. b) a c), odstavci 3 psm. c) a 31 odst. 1 se pro ely tohoto zkona posuzuje partner, se kterm oban lenskho sttu Evropsk unie uzavel registrovan partnerstv na zkladprvnch pedpisjinho lenskho sttu Evropsk unie.

    8 Stanoven stek rozhodnch pro nrok na dvky a jejich vi (1) Pro nrok na dvky nebo jejich vi se stkou ivotnho minima rozum stka ivotnho minima stanoven zkonem o ivotnm a existennm minimu8). Zvis-li stanoven stky podle vty prvn na potu osob, berou se v vahu osoby spolenposuzovan uveden v 7. Nestanov-li tento zkon jinak, rozum se stkou ivotnho minima posuzovan osoby stka, kter by psluela tto osobt s ohledem na poad osoby pi posuzovn podle zkona o ivotnm a existennm minimu8). (2) Zvis-li nrok na dvku nebo jej ve na ivotnm minimu dtte, rozum se stkou ivotnho minima dtte stka ivotnho minima nezaopatenho dtte stanoven ve druhm nebo dalm poad (dle jen "stka ivotnho minima dtte"). (3) Vk dtte rozhodn podle zkona o ivotnm a existennm minimu8) pro stanoven stek podle odstavce 1 je vk, kterho dtdoshne v kalendnm msci, za kter dvka nle.

    10 Vdlen innost (1) Vdlenou innost se rozum innost

    a) v esk republice, kter zakld ast na nemocenskm pojitn, b) osoby samostatnvdleninn; za osobu samostatnvdleninnou se pro ely tohoto zkona povauje osoba, kter se za takovou povauje pro ely dchodovho pojitn,38) nebo c) vykonvan v zahrani za elem dosaen pjmu.

    (2) Pjmy z vdlen innosti se pro ely tohoto zkona rozum pjmy z innosti uveden v odstavci 1. (3) Je-li pjem uveden v odstavci 1 vyplcen ze zahrani, plat pro pepoet tohoto pjmu 5 odst. 8 obdobn.

    11 Nezaopaten dt (1) Za nezaopaten dtse pro ely tohoto zkona povauje dtdo skonen povinn koln dochzky, a pot, nejdle vak do 26. roku vku, jestlie

    a) se soustavnpipravuje na budouc povoln ( 12 a 15), nebo b) se neme soustavnpipravovat na budouc povoln nebo vykonvat vdlenou innost pro nemoc nebo raz, anebo c) z dvodu dlouhodobnepznivho zdravotnho stavu je neschopno vykonvat soustavnou vdlenou innost. Posuzovn zdravotnho stavu pro ely tohoto zkona upravuje zkon upravujc organizaci a provdn socilnho zabezpeen58).

    (2) Po skonen povinn koln dochzky se do 18. roku vku povauje za nezaopaten dttak dt, kter je vedeno v evidenci krajsk poboky adu prce jako uchazeo zamstnn a nem nrok na podporu v nezamstnanosti nebo podporu pi rekvalifikaci. (3) Za nezaopaten dtnelze vak povaovat dt, kter je poivatelem invalidnho dchodu z dchodovho pojitn pro invaliditu tetho stupn.

    12 Soustavn pprava dtte na budouc povoln (1) Za soustavnou ppravu dtte na budouc povoln se povauje:

    a) studium na stednch a vysokch kolch v esk republice,10) s vjimkou 1. studia za trvn sluebnho pomru, 2. dlkovho, distannho, veernho nebo kombinovanho studia na stednch kolch,

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka7/50

  • je-li dtv dobtakovho studia vdleninno podle 10 nebo m-li v dobtakovho studia nrok na podporu v nezamstnanosti nebo podporu pi rekvalifikaci,

    b) teoretick a praktick pprava pro zamstnn nebo jinou vdlenou innost pro osoby se zdravotnm postienm38a) provdn podle pedpiso zamstnanosti10a), c) studium na stednch nebo vysokch kolch v cizin, pokud podle rozhodnut Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy je postaveno na rove studia na stednch nebo vysokch kolch v esk republice, d) studium v esk republice, kter je podle 15 svm rozsahem a obsahem postaveno na rove studiu na kolch uvedench v psmenu a) a uskuteuje se v jednoletch kurzech cizch jazyk s denn vukou v rozsahu stanovenm provdcm prvnm pedpisem a uskuteovanch prvnickmi a fyzickmi osobami pro osoby, kter spnvykonaly prvn maturitn zkouku nebo absolutorium v konzervatoi v kalendnm roce, ve kterm zahajuj toto studium, e) studium uskuteovan podle zahraninch stedokolskch vzdlvacch programvzdlvacmi institucemi psobcmi v esk republice v ppad, e

    1. vzdlvac instituce je prvnickou osobou se sdlem, svou stedn sprvou nebo hlavnm mstem sv podnikatelsk innosti na zem lenskho sttu Evropsk unie, nebo byla zzena nebo zaloena podle prva lenskho sttu Evropsk unie, pokud je v tto vzdlvac instituci a v danm vzdlvacm programu Ministerstvem kolstv, mldee a tlovchovy povoleno plnn povinn koln dochzky podle kolskho zkona64), nebo 2. se uskuteuje ve vzdlvacch institucch zzench na zem esk republiky pi diplomatickch misch nebo konzulrnch adech cizch stt,

    f) pprava k pijet za lena du nebo obdobnho spoleenstv crkve nebo nboensk spolenosti registrovan podle zkona o crkvch a nboenskch spolenostech, kter trv nejmn1 rok, nejve vak po dobu 2 let, g) vzdlvn v diagnostickch tdch diagnostickch stav65).

    (2) Studiem na stednch kolch podle odstavce 1 se pro ely tohoto zkona rozum studium

    a) na stednch kolch a konzervatoch,39) zapsanch do rejstku kol a kolskch zazen,40) b) na stednch kolch zizovanch ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti,41) c) na vych odbornch kolch42) zapsanch do rejstku kol a kolskch zazen.40)

    (3) Studiem na vysokch kolch podle odstavce 1 se pro ely tohoto zkona rozum studium na vysokch kolch v bakalskm, magisterskm a doktorskm studijnm programu.43)

    13 Soustavn pprava dtte na budouc povoln na stedn kole (1) Soustavn pprava dtte na budouc povoln na stedn kole ( 12 odst. 2) zan nejdve od potku kolnho roku prvnho ronku koly. Jestlie k zaal plnit studijn povinnosti ped tmto dnem, zan jeho soustavn pprava na budouc povoln dnem, kdy zaal tyto povinnosti plnit. (2) Za soustavnou ppravu dtte na budouc povoln na stedn kole se povauje tak

    a) doba od skonen vuky v jednom kolnm roce do potku nsledujcho kolnho roku, jestlie dtpokrauje bez peruen v dalm studiu, b) doba od spnho vykonn zvren nebo maturitn zkouky, je-li tato zkouka konna v kvtnu nebo ervnu, do konce obdob kolnho vyuovn kolnho roku,44) v nm byla takov zkouka konna; to plat t, bylo-li v kvtnu nebo ervnu konno absolutorium;

    c) doba kolnch przdnin bezprostednnavazujcch na skonen studia45) nebo dobu uvedenou v psmenu b), nen-li dle stanoveno jinak.

    (3) Dobu kolnch przdnin uvedenou v odstavci 2 psm. c) nelze povaovat za soustavnou ppravu dtte na budouc povoln na stedn kole, jestlie

    a) dtvykonvalo po cel kalendn msc vdlenou innost podle 10, b) dtmlo po cel kalendn msc nrok na podporu v nezamstnanosti nebo podporu pi rekvalifikaci,4) c) vdlen innost uveden v psmenu a) a nrok na podporu v nezamstnanosti nebo podporu pi rekvalifikaci uveden v psmenu b) na sebe v prbhu kalendnho msce navazuj tak, e trvaj po cel kalendn msc,

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka8/50

  • d) posledn ronk studia probhal po dobu vkonu vojensk zkladn nebo nhradn sluby nebo za trvn sluebnho pomru.46) Omezen uveden v psmenech a) a c) neplat, stalo-li se dtstudentem vysok koly v kalendnm roce, v nm ukonilo soustavnou ppravu na povoln na stedn kole.

    14 Soustavn pprava dtte na budouc povoln na vysok kole (1) Soustavn pprava dtte na budouc povoln na vysok kole ( 12 odst. 3) zan nejdve dnem, kdy se dt stv studentem vysok koly, a kon dnem, kdy dtukonilo vysokokolsk studium. (2) Za soustavnou ppravu dtte na budouc povoln se povauje tak

    a) doba od skonen studia na stedn kole do dne, kdy se dtstalo studentem vysok koly, jestlie dtpokrauje bez peruen v dalm studiu, b) kalendn msc, v nm dtukonilo dn10b) studium na vysok kole, a dle kalendn msc nsledujc po kalendnm msci, v nm dt ukonilo dn10b) studium na vysok kole, pokud dtnevykonv po cel tento msc vdlenou innost podle 10 ani nem po cel kalendn msc nrok na podporu v nezamstnanosti nebo podporu pi rekvalifikaci, c) doba od ukonen studia na vysok kole do dne, kdy se dtstalo studentem te nebo jin vysok koly, pokud studium na te nebo jin vysok kole bezprostednnavazuje na ukonen studia na vysok kole, nejdle vak doba t kalendnch mscnsledujcch po kalendnm msci, v nm dtukonilo studium na vysok kole, d) doba peruen studia na vysok kole, po kterou by jinak trvala matesk nebo rodiovsk dovolen10c).

    15 (1) Vzdlvac instituce a osoby, kter uskuteuj studium podle 12 odst. 1 psm. d) (dle jen vzdlvac instituce), jsou uvedeny v seznamu vzdlvacch instituc poskytujcch jednolet kurzy cizch jazyk s denn vukou (dle jen seznam), kter vede Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy a ve spoluprci s Ministerstvem prce a socilnch vc vzdlvac instituce do seznamu zaazuje. Seznam obsahuje identifikan daje vzdlvac instituce, oznaen studia podle 12 odst. 1 psm. d), datum zaazen do seznamu a datum ukonen platnosti zaazen. Seznam se zveejuje v elektronick podob zpsobem umoujcm dlkov pstup. (2) Zaazen do seznamu je platn po dobu 3 let od innosti rozhodnut o zaazen do seznamu podle odstavce 1, neskon-li platnost zaazen dve v souladu s odstavcem 6. (3) Pi zaazovn do seznamu podle odstavce 1 se posuzuje zejmna obsah a rozsah studia, splnn podmnek odborn a pedagogick zpsobilosti osob, kter se podlej na vzdlvn, a splnn nleitost dosti stanovench v provdcm prvnm pedpise. (4) Vzdlvac instituce se do seznamu nezaad, jestlie

    a) k dosti nepiloila doklady stanoven v provdcm prvnm pedpise, b) v dosti uvedla nepravdiv nebo nepln daje a ve stanoven lhtje neopravila nebo nedoplnila, c) nejsou dny pedpoklady pro dn uskuteovn studia po strnce personln nebo materiln, d) uskuteovn studia by nebylo v souladu s prvnmi pedpisy.

    (5) innost vzdlvacch instituc je podle poteby kontrolovna orgnem, kter ji do seznamu zaadil, pi uskuteovn studia podle 12 odst. 1 psm. d) v rozsahu hledisek uvedench v odstavci 3. (6) Orgn, kter vzdlvac instituci do seznamu zaadil, ji ze seznamu vyad, jestlie

    a) v jej innosti budou zjitny nedostatky zvanho charakteru, b) nespluje podmnky, za nich j bylo rozhodnut udleno, c) uvedla nebo uvd nepravdiv, zkreslen nebo klamav informace o studiu, d) odmtne podrobit se kontrole plnn podmnek podle odstavce 5, e) o to psemnpod.

    (7) Ministerstvo kolstv, mldee a tlovchovy v dohods Ministerstvem prce a socilnch vc stanov provdcm prvnm pedpisem nleitosti a termny pedloen dosti o zpis do seznamu, doklady k dosti, obsah, rozsah a organizaci studia, podmnky odborn a pedagogick zpsobilosti osob, kter se budou podlet na zajiovn studia podle 12 odst. 1 psm. d), materiln technick podmnky prostor, ve kterch se bude uskuteovat studium,

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka9/50

  • podmnky ukonovn studia, obsah a zpsob veden dokumentace, zpsob a termny pedvn dajz dokumentace Ministerstvu kolstv, mldee a tlovchovy.

    16 (1) Za povinnou koln dochzku11) se pro ely tohoto zkona povauje t

    a) pokraovn k, kte po splnn povinn koln dochzky nezskali zkladn vzdln, v zkladnm vzdlvn,11a) b) dest ronk zkladnho vzdlvn v zkladn kole speciln,11b) c) pokraovn kse zdravotnm postienm v zkladnm vzdlvn,11c) d) kurz pro zskn zkladnho vzdln organizovan zkladn nebo stedn kolou ve formdenn vuky, kter navtvuj osoby mlad 26 let, kter nezskaly zkladn vzdln.11d)

    (2) Za povinnou koln dochzku se povauje t obdob kolnch przdnin bezprostednnavazujc na ukonen obdob kolnho vyuovn kolnho roku, v nm dtdovr posledn rok povinn koln dochzky. Dobu kolnch przdnin uvedenou ve vtprvn nelze povaovat za povinnou koln dochzku, jestlie dtv tto dob vykonvalo vdlenou innost nebo mlo nrok na podporu v nezamstnanosti nebo podporu pi rekvalifikaci v rozsahu uvedenm v 13 odst. 3 psm. a) a c). Vta druh neplat, pokrauje-li dt po skonen vuky v uvedenm kolnm roce v soustavn ppravna budouc povoln.

    ST TET DVKY HLAVA PRVN

    PDAVEK NA DT 17

    Podmnky nroku na pdavek na dt Nrok na pdavek na dtm nezaopaten dt, jestlie rozhodn pjem v rodinnepevyuje souin stky ivotnho minima rodiny a koeficientu 2,40.

    18 Ve pdavku na dt Ve pdavku na dtin za kalendn msc, jde-li o nezaopaten dtve vku

    19 Vplata pdavku na dt (1) Pdavek na dtnleejc zletilmu nezaopatenmu dtti se vyplc tomuto dtti, nen-li dle stanoveno jinak. (2) Pdavek na dtnleejc nezletilmu nezaopatenmu dtti se vyplc osob, kter m dt v pmm zaopaten, a to do konce kalendnho msce, v nm nezaopaten dtdovrilo zletilosti. Pdavek na dt se zletilmu nezaopatenmu dtti vyplc od spltky pdavku na dtnleejc za kalendn msc nsledujc po msci, v nm dovrilo zletilosti. M-li nezletil nezaopaten dtv pmm zaopaten vce osob, vyplc se pdavek na dtosob uren na zklad dohody tchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, ur krajsk poboka adu prce, kter o pdavku na dtrozhoduje, kter z tchto osob se bude pdavek na dtvyplcet. (3) Je-li nezletil nezaopaten dtv plnm pmm zaopaten ( 7 odst. 4 vta druh) stavu (zazen) pro pi o dti nebo mlde, vyplc se pdavek na dt tomuto stavu (zazen). Pokud doba pobytu nezletilho nezaopatenho dtte v stavu (zazen) pro pi o dti nebo mlde, v nm je dtv plnm pmm zaopaten, byla peruena na dobu zahrnujc cel kalendn msc, vyplat stav (zazen) pdavek na dtosob, kter m dt, jemu tento pdavek nle, po tuto dobu v pmm zaopaten. V dobperuen pobytu plat pro vplatu pdavku na dtodstavec 2 obdobn.

    HLAVA TET PSPVEK NA BYDLEN 24

    Podmnky nroku na pspvek na bydlen (1) Nrok na pspvek na bydlen m vlastnk nebo njemce bytu, kter je v byt hlen k

    a) do 6 let 500 K,b) od 6 do 15 let 610 K,c) od 15 do 26 let 700 K.

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka10/50

  • trvalmu pobytu, jestlie a) jeho nklady na bydlen pesahuj stku souinu rozhodnho pjmu v rodina koeficientu 0,30, a na zem hlavnho msta Prahy koeficientu 0,35, a b) souin rozhodnho pjmu v rodina koeficientu 0,30, a na zem hlavnho msta Prahy koeficientu 0,35, nen vy nestka normativnch nkladna bydlen.

    (2) Za vlastnka bytu se povauje i vlastnk nemovitosti, ve kter je byt, kter vlastnk uv, pokud je v nm hlen k trvalmu pobytu. Za vlastnka bytu se povauje i manel, kter uv byt na zkladprva bydlen odvozenho od vlastnickho prva druhho manela70), pokud nrok na pspvek na bydlen neuplatuje manel jako vlastnk bytu. Za njemce bytu se povauj oba manel, maj-li k bytu spolen njemn prvo47b). Za dobu trvn njemnho vztahu se pro ely nroku na pspvek na bydlen povauje i doba od zniku lenstv v bytovm drustvu do uplynut lhty k vyklizen bytu, doba od smrti njemce sluebnho bytu nebo bytu zvltnho uren do uplynut lhty k vyklizen tohoto bytu a doba od trvalho oputn sluebnho bytu nebo bytu zvltnho uren jeho njemcem do uplynut lhty k vyklizen tohoto bytu. (3) Spluje-li podmnky nroku na pspvek na bydlen vce osob, nle pspvek na bydlen jen jednou, a to osoburen na zkladdohody tchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, ur krajsk poboka adu prce, kter o pspvku rozhoduje, kter z tchto osob se pspvek na bydlen pizn. (4) Zmn-li oprvnn osoba, kter je v bythlena k trvalmu pobytu, tento pobyt v prbhu kalendnho msce, pihl se k tto zmn pro ely pspvku na bydlen a od nsledujcho kalendnho msce. To plat i v ppad, e osoba spolenposuzovan, kter je v bythlena k trvalmu pobytu, zmn tento pobyt v prbhu kalendnho msce nebo se stane vlastnkem nebo njemcem tohoto bytu. (5) Bytem se pro ely tohoto zkona rozum soubor mstnost nebo samostatn obytn mstnost, kter svm stavebn technickm uspodnm a vybavenm spluj poadavky na trval bydlen a jsou k tomuto elu uvn ureny podle stavebnho zkona nebo jsou zkolaudovny jako byt.

    25 Nklady na bydlen (1) Nklady na bydlen tvo

    a) u bytuvanch na zkladnjemn smlouvy njemn a nklady za plnn poskytovan s uvnm bytu, nejsou-li tyto nklady zahrnuty do njemnho, b) u drustevnch byta bytvlastnksrovnateln nklady, kter in za kalendn msc:

    c) u bytuvedench v psmenech a) a b) nklady za plyn, elektinu, vodn, ston, odvoz odpadu a centrln vytpn nebo za pevn paliva; nklady za pevn paliva se zapotvaj stkami za kalendn msc:

    (2) Nklady na bydlen se pro nrok a vi pspvku na bydlen stanov jako jejich prmr za kalendn tvrtlet bezprostedn pedchzejc kalendnmu tvrtlet, na kter se nrok na vplatu dvky prokazuje, poppad nrok na dvku uplatuje. Do nklad na bydlen se zapotvaj nklady na bydlen

    a) uhrazen v rozhodnm obdob oprvnnou osobou nebo spolenposuzovanmi osobami, pokud v byt, na kter je uplatovn nrok na pspvek na bydlen, ily v rozhodnm obdob a souasnv nm byly hleny k trvalmu pobytu, b) uhrazen v rozhodnm obdob oprvnnou osobou nebo spolenposuzovanmi osobami v byt, v nm v rozhodnm obdob fakticky ily a hradily uveden nklady na bydlen, avak nemly v nm trval pobyt po cel rozhodn obdob, nebo jeho st, a zrovev dobpodn dosti o dvku ji maj tyto osoby v tomto byttrval pobyt,

    Poet osob v rodinpodle 7 odst. 5 zkona Kjedna 1906dv 2608ti 3411

    tyi a vce 4113

    Poet osob v rodinpodle 7 odst. 5 zkona Kjedna 700dv 957ti 1252

    tyi a vce 1547

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka11/50

  • c) ve vi 80 % pslunch normativnch nkladna bydlen, pokud oprvnn osoba nebo spolenposuzovan osoby v rozhodnm obdob, nebo po st tohoto rozhodnho obdob, v byt, na kter je uplatovn nrok na pspvek na bydlen, neily, s vjimkou situace, kdy stejn okruh spolen posuzovanch osob il v jinm byt, a byl jim z tohoto dvodu poskytovn pspvek na bydlen; v takovm ppadse zapotou nklady na bydlen ve skuten vi uhrazen v pvodnm byt.

    (3) Pro zjitn nkladna bydlen za kalendn tvrtlet se zapotvaj i stky tvoc nklady na bydlen, kter byly v tomto kalendnm tvrtlet zaplaceny jako zloha nebo byly v tomto obdob doplaceny, a to i za obdob del, ne je kalendn tvrtlet, za kter se nklady na bydlen zjiuj. Byla-li v obdob kalendnho tvrtlet, za kter se nklady na bydlen zjiuj, vrcena stka jako peplatek na nkladech na bydlen, sniuje se stka nkladna bydlen v tom kalendnm tvrtlet, kdy k vrcen stky dolo, a to i v ppad, e vrcen stka byla za dobu del ne toto kalendn tvrtlet.

    26 Normativn nklady na bydlen (1) Normativn nklady na bydlen in pro

    a) bydlen v bytech uvanch na zkladnjemn smlouvy

    b) bydlen v drustevnch bytech a bytech vlastnk

    (2) Pro nrok na pspvek na bydlen v obdob od 1. ervence do 30. ervna nsledujcho kalendnho roku je pro stanoven msnch nklad na bydlen rozhodn poet obyvatel obce k 1. lednu kalendnho roku, do nho spad 1. ervenec jako potek uvedenho obdob. (3) stky msnch normativnch nkladna bydlen uveden v odstavci 1 jsou platn pro obdob od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014.

    27 Ve pspvku na bydlen (1) Ve pspvku na bydlen in za kalendn msc rozdl mezi normativnmi nklady na bydlen a rozhodnm pjmem rodiny vynsobenm koeficientem 0,30, a na zem hlavnho msta Prahy koeficientem 0,35. (2) Pokud jsou nklady na bydlen ni ne normativn nklady na bydlen, nle pspvek na bydlen ve vi rozdlu mezi nklady na bydlen a rozhodnm pjmem rodiny vynsobenm koeficientem 0,30, a na zem hlavnho msta Prahy koeficientem 0,35. (3) Pokud rozhodn pjem rodiny, z nho se vychz pi stanoven ve pspvku na bydlen, nedosahuje stky ivotnho minima rodiny, zapotv se pro stanoven ve pspvku na bydlen jako rozhodn pjem rodiny stka odpovdajc ivotnmu minimu tto rodiny.

    28 Vlda nazenm stanov vdy k 1. lednu pro obdob do 31. prosince nsledujcho kalendnho roku vi

    a) nkladsrovnatelnch s njemnm podle sdlen eskho statistickho adu o

    Poet osob v rodinpodle 7 odst. 5 zkona

    Msn nklady na bydlen podle potu obyvatel obce v K

    Prahavce ne 100000

    50000-99999

    10000-49999

    do 9999

    jedna 7623 6052 5767 4913 4730dv 10957 8807 8417 7249 6998ti 14903 12092 11581 10053 9726tyi a vce 18674 15283 14668 12825 12430

    Poet osob v rodinpodle 7 odst. 5 zkona

    Msn nklady na bydlen podle potu obyvatel obce v K

    Prahavce ne 100000

    50000 -99999

    10000 -49999

    do 9999

    jedna 4409 4409 4409 4409 4409dv 6588 6588 6588 6588 6588ti 9159 9159 9159 9159 9159tyi a vce 11676 11676 11676 11676 11676

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka12/50

  • imputovanm njemnm, b) stek, kter se zapotvaj za pevn paliva podle zmny spotebitelskch indexpevnch paliv, c) stek normativnch nkladna bydlen podle nrstu njemnho a nkladsrovnatelnch s njemnm a zmny index spotebitelskch cen pro st nklad na bydlen uvedench v 25 odst. 1 psm. c), poppadrozdlen obc podle potu obyvatel pro stanoven normativnch nkladna bydlen.

    HLAVA PT RODIOVSK PSPVEK 30

    Podmnky nroku na rodiovsk pspvek a jeho ve (1) Rodi, kter po cel kalendn msc osobncelodenna dnpeuje o dt, kter je nejmlad v rodin, m nrok na rodiovsk pspvek nejdle do 4 let vku tohoto dtte, a to nejdle do doby, kdy byla na rodiovskm pspvku vyplacena z dvodu pe o tot nejmlad dtv rodincelkov stka 220000 K, nen-li dle stanoveno jinak. (2) Pro stanoven nroku a ve rodiovskho pspvku podle odstavc3 a 4 je rozhodujc ve dennho vymovacho zkladu pro stanoven penit pomoci v matestv nebo nemocenskho v souvislosti s porodem nebo pevzetm dtte podle zkona o nemocenskm pojitn. (3) Rodime volit vi rodiovskho pspvku, jestlie lze aspojednomu z rodiv rodinstanovit k datu narozen nejmladho dtte v rodin70 % 30nsobku dennho vymovacho zkladu v stce pevyujc 7600 Ka do stky 11500 Kmsn, s tm, e zvolen ve rodiovskho pspvku nesm peshnout 70 % 30nsobku dennho vymovacho zkladu. V ppad, e u kadho z rodilze stanovit ke dni narozen dtte uveden vymovac zklad podle vty prvn, vychz se pi stanoven ve rodiovskho pspvku z toho vymovacho zkladu, kter je vy. (4) Rodime volit vi rodiovskho pspvku a do stky 7600 Kmsn, jestlie

    a) lze alespojednomu z rodiv rodinstanovit k datu narozen nejmladho dtte 70 % 30nsobku dennho vymovacho zkladu v stce nepevyujc 7600 K, b) ke dni narozen nejmladho dtte, kter zakld nrok na rodiovsk pspvek, nelze stanovit denn vymovac zklad jen proto, e v prbhu pobrn rodiovskho pspvku poskytovanho z dvodu pe o dve narozen dtv rodinuplynula podpr doba pro nrok na penitou pomoc v matestv a nrok na rodiovsk pspvek na nejmlad dtv rodinvznik bezprostednpo nroku na rodiovsk pspvek nleejc na star dt; odstavec 3 vta druh plat i zde.

    (5) Nelze-li stanovit dnmu z rodiv rodink datu narozen nejmladho dtte v rodindenn vymovac zklad podle odstavc3 a 4, nle rodiovsk pspvek ve vi 7600 Kmsndo konce devtho msce vku nejmladho dtte a od destho msce vku ve vi 3800 Kmsndo 4 let vku dtte. (6) Dojde-li v rodinke zmnosob, kter jsou pro stanoven ve rodiovskho pspvku posuzovny jako rodie, a v souvislosti s tm

    a) dojde ke zmnve vymovacho zkladu podle odstavce 3 nebo 4, nebo b) dojde k takov zmn, e lze rodiovsk pspvek stanoven podle odstavce 4 stanovit podle odstavce 3, stanov se rodiovsk pspvek podle nov splnnch podmnek, a to od kalendnho msce nsledujcho po msci, v nm ke zmnpodmnek dolo.

    (7) Volbu ve rodiovskho pspvku je oprvnn provst jen rodi, kter uplatnil nrok na rodiovsk pspvek. Volbu ve rodiovskho pspvku lze mnit, nejdve vak po uplynut 3 celch kalendnch mscpo sobjdoucch, po kter byl rodiovsk pspvek vyplcen, a to i v ppad, e dolo u rodiovskho pspvku ke zmnoprvnn osoby nebo ke zmnpodle odstavce 5. Volbu ve rodiovskho pspvku nelze provst zptn. Volba ve rodiovskho pspvku se provd na zklad psemn dosti oprvnn osoby, kter se podv u krajsk poboky adu prce, kter o rodiovskm pspvku rozhoduje. (8) Jestlie po odpotu vech vyplacench stek rodiovskho pspvku od celkov stky 220000 K zbv stka, kter je ni ne stka, kter byla naposledy na rodiovskm pspvku vyplacena, vyplat se tento rozdl ve spltce rodiovskho pspvku nleejcho za posledn kalendn msc.

    30a (1) Nrok na rodiovsk pspvek piznan z dvodu pe o nejmlad dtv rodinzanik poslednm dnem kalendnho msce pedchzejcho kalendnmu msci, ve kterm se

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka13/50

  • stalo nejmladm dttem v rodin jin dt, kter zakld nrok na rodiovsk pspvek, a to i v ppad, e nebyla vyplacena celkov stka rodiovskho pspvku. Zanikl-li nrok na rodiovsk pspvek proto, e se nejmladm dttem v rodinstalo jin dt, nle rodiovsk pspvek v kalendnm msci, v nm vznikl nrok, ve vi, kter nle z dvodu pe o dt, kter se stalo nejmladm dttem v rodin. (2) Pi pi o tot dtzakldajc nrok na rodiovsk pspvek nebo spluj-li podle 30b odst. 1 podmnku pe o dtpro nrok na rodiovsk pspvek v jednom kalendnm msci oba rodie tak, e kad ji spluje po st msce, nle rodiovsk pspvek jen jednou, a to rodii urenmu na zklad dohody rodi. Nedohodnou-li se rodie, ur krajsk poboka adu prce, kter o rodiovskm pspvku rozhoduje, ktermu z rodi se rodiovsk pspvek pizn.

    30b Podmnka osobn celodenn pe o dt (1) Podmnka osobn celodenn a dn pe pro nrok na rodiovsk pspvek po cel kalendn msc podle 30 odst. 1 se povauje za splnnou i v kalendnm msci, v nm

    a) se dtnarodilo, b) rodiml po st msce z dvek nemocenskho pojitn nrok na penitou pomoc v matestv nebo nemocensk poskytovan v souvislosti s porodem, c) osoba dtpevzala do pe nahrazujc pi rodina zkladrozhodnut pslunho orgnu ( 7 odst. 10 a 11), d) dtdoshlo vku 4 let, do kterho nle rodiovsk pspvek podle 30 odst. 1, e) dtnebo rodizemeli, f) rodipevzal do pe vlastn dt, kter bylo do doby pevzet sveno do pe jin osoby na zklad rozhodnut pslunho orgnu nebo pevzal do pe dt, kter bylo do dne pevzet umstno na zklad rozhodnut pslunho orgnu v stavu (zazen), v nm bylo dtti poskytovno pln pm zaopaten anebo pevzal dt z pe poskytovatele zdravotnch slueb, kter trvalo dle ne 3 kalendn msce.

    (2) Je-li rodipobrajc rodiovsk pspvek nebo dt, kter zakld nrok na rodiovsk pspvek, ze zdravotnch dvod ve zdravotnickm zazen lkov pe dle ne 3 kalendn msce, nenle vplata rodiovskho pspvku od tvrtho kalendnho msce poskytovn lkov pe. V tto dobvak me rodiprovst volbu podle 30 odst. 3 nebo 4. Vta prvn neplat, jestlie rodio dtumstn ze zdravotnch dvodve zdravotnickm zazen lkov pe osobncelodenna dnpeuje. (3) M-li v rodinjeden z rodiv kalendnm msci nrok na penitou pomoc v matestv nebo nemocensk poskytovan v souvislosti s porodem, rodiovsk pspvek nle, jen je-li vy, a to ve vi rozdlu mezi rodiovskm pspvkem a tmito dvkami nemocenskho pojitn. Jako nrok na nemocensk podle vty prvn se posuzuje nrok na nhradu uvedenou v 5 odst. 1 psm. b) bodu 53i).

    31 (1) Rodinou se pro ely rodiovskho pspvku rozum rodina podle 7 odst. 1 a 4 a odst. 6 a 11. Pro nrok na rodiovsk pspvek mus podmnka trvalho pobytu a bydlit na zem esk republiky bt splnna jen u oprvnn osoby a u dtte zakldajcho nrok na rodiovsk pspvek. (2) Rodiem se pro ely rodiovskho pspvku rozum t osoba, kter pevzala dtdo trval pe nahrazujc pi rodi. Za dtpevzat do trval pe nahrazujc pi rodise povauje dtosvojen, dt, je bylo pevzato do tto pe na zkladrozhodnut pslunho orgnu, dt, jeho rodi zemel, a dt manela nebo partnera31a). Je-li rodiem dtte zakldajcho nrok na rodiovsk pspvek nezletil osoba, lze ji piznat rodiovsk pspvek, jen jestlie soud nerozhodl o pozastaven vkonu povinnosti a prva pe o dtu nezletilho rodie. (3) Podmnka osobn celodenn pe se t povauje za splnnou a rodiovsk pspvek nle, jestlie

    a) dt, kter nedoshlo 2 let vku, navtvuje jesle, mateskou kolu nebo jin obdobn zazen pro dti v rozsahu nepevyujcm 46 hodin v kalendnm msci, b) dtpravidelnnavtvuje lebnrehabilitan zazen nebo mateskou kolu nebo jej tdu zazenou pro zdravotn postien dti nebo jesle se zamenm na vady zraku, sluchu, ei a na dti tlesnpostien a mentlnretardovan v rozsahu nepevyujcm 4 hodiny denn, c) dtzdravotnpostien pravidelnnavtvuje jesle, mateskou kolu nebo jin obdobn zazen pro dti pedkolnho vku v rozsahu nepevyujcm 6 hodin denn, d) dtnavtvuje jesle, mateskou kolu nebo jin obdobn zazen pro dti pedkolnho

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka14/50

  • vku v rozsahu nepevyujcm 4 hodiny denna jestlie oba rodie nebo osaml rodije osobou zvislou na pomoci jin osoby ve stupni III (tk zvislost) nebo stupni IV (pln zvislost) podle zkona o socilnch slubch, e) rodizajist pi o dtjinou zletilou osobou, nejde-li o ppady uveden v psmenu a), v dob, kdy je vdleninn nebo je kem nebo studentem soustavnse pipravujcm na budouc povoln ( 12 a 15), s vjimkou studia za trvn sluebnho pomru pslunkozbrojench sil; dochzka do uvedench zazen se nesleduje u dt starch 2 let.

    HLAVA OSM PORODN 44

    Podmnky nroku na porodn (1) Nrok na porodn m ena, kter porodila sv prvn nebo druh iv dt, nepevyuje-li rozhodn pjem v rodinsouin stky ivotnho minima rodiny a koeficientu 2,70. (2) Nrok na porodn ena nem, pokud j ped porodem vznikl ji dvakrt nrok na porodn pevzetm dtte do 1 roku jeho vku do trval pe nahrazujc pi rodinebo v ppad, e se j ji jedno iv dtnarodilo a druh dtdo 1 roku vku pevzala do trval pe nahrazujc pi rodi, nen-li dle stanoveno jinak. (3) Nrok na porodn m rovnotec prvnho nebo druhho ivnarozenho dtte, jestlie ena, kter dt nebo dti porodila, zemela a ke dni porodu splnila podmnky uveden v odstavcch 1 a 2 a porodn nebylo vyplaceno j ani jin osob. (4) Nrok na porodn podle odstavce 3 nem otec, jemu ji dvakrt vznikl nrok na porodn pevzetm dtte do 1 roku jeho vku do trval pe nahrazujc pi rodi. (5) Nrok na porodn vznik dnem porodu dtte, nen-li dle stanoveno jinak.

    45 Nrok na porodn z dvodu pevzet dtte do pe (1) Nrok na porodn m tak osoba, kter pevzala do trval pe nahrazujc pi rodidtdo 1 roku jeho vku, a toto dtbylo prvnm nebo druhm dttem tto osoby, bez ohledu na to, zda prvn dtporodila nebo pevzala do trval pe nahrazujc pi rodi. Nrok na porodn vznik dnem pevzet dtte do trval pe nahrazujc pi rodi, piem dnem pevzet se rozum den prvn moci rozhodnut o pevzet dtte do trval pe nahrazujc pi rodi. Podmnkou je, e rozhodn pjem v rodin tto osoby nepevyuje souin stky ivotnho minima rodiny a koeficientu 2,70. (2) Nrok na porodn podle odstavce 1 nle i v ppad, e ped pevzetm dtte do trval pe nahrazujc pi rodivznikl nrok na porodn matce nebo otci dtte podle 44. (3) Za dtpevzat do trval pe nahrazujc pi rodise povauje dtpevzat do pe na zkladrozhodnut pslunho orgnu, jde-li o rozhodnut podle 7 odst. 10 psm. a), b) a d). (4) V ppadsven dtte do trval pe nahrazujc pi rodimanelm nle porodn jen jednomu z manelurenmu na zkladdohody manel. Nedohodnou-li se manel, ur orgn, kter o porodnm rozhoduje, ktermu z manelse porodn pizn.

    46 Ve a vplata porodnho (1) Ve porodnho in 13000 Kna prvn dta 10000 Kna druh dt. (2) Porodn se vyplat jednorzov.

    HLAVA DEVT POHEBN 47

    Podmnky nroku na pohebn (1) Nrok na pohebn m osoba, kter vypravila poheb

    a) dtti, kter bylo ke dni smrti nezaopatenm dttem, nebo b) osob, kter byla ke dni smrti rodiem nezaopatenho dtte, jestlie dt nebo osoba uveden v psmenu b) mly trval pobyt ( 3) na zem esk republiky.

    (2) Spluje-li podmnky nroku na pohebn vce osob, nle tato dvka jen jednou, a to

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka15/50

  • osob, kter uplatn nrok na dvku jako prvn. Nrok na pohebn vznik dnem pohben podle zvltnho prvnho pedpisu48a). (3) Podmnka trvalho pobytu a bydlitpodle 3 se nezjiuje pro nrok na pohebn, jestlie jde o dtmrtvnarozen.

    48 Ve a vplata pohebnho (1) Ve pohebnho in 5000 K. (2) Pohebn se vyplat jednorzov.

    ST TVRT SPOLEN USTANOVEN O DVKCH HLAVA PRVN

    Dl prvn Nrok na dvku a jej vplatu 49

    (1) Nrok na dvku vznik dnem splnn vech podmnek stanovench tmto zkonem. (2) Nrok na vplatu dvky vznik splnnm podmnek stanovench tmto zkonem pro vznik nroku na dvku a na jej vplatu a podnm dosti o piznn dvky.

    50 Podmnkou nroku na vplatu dvky je psemn souhlas oprvnn osoby a spolens n posuzovanch osob ( 7) s tm, aby sttn orgny a dal prvnick osoby a fyzick osoby sdlily orgnm sttn sociln podpory, pokud o dvce rozhoduj, vyplc ji nebo kontroluj, vi pjmu tchto osob, skutenosti prokazujc nezaopatenost dtte, nepzniv zdravotn stav, daje o pihlen se k trvalmu pobytu a dal daje, kter tvo nleitosti dosti podle 68, a to v rozsahu potebnm pro rozhodovn o dvce, jej vi a vplat. Mlo-li nezaopaten dtnrok na dvku ped dovrenm zletilosti, nle mu vplata dvky po dovren zletilosti, udl-li takov dt psemn souhlas podle vty prvn. Vta druh plat obdobnpro nrok na vplatu rodiovskho pspvku rodie po dovren 16 let.

    51 (1) Pro nrok na vplatu pdavku na dtse prokazuje ve rozhodnch pjm. Nle-li vplata pdavku na dtza z, nle vplata tto dvky za dobu po 30. z, jen jestlie do uvedenho data je prokzna ve rozhodnch pjmpro nrok na tuto dvku po 30. z. Nejsou-li prokzny rozhodn pjmy podle vty prvn, vplata pdavku na dtse zastav od spltky nsledujc po spltce tto dvky nleejc za kalendn msc, do jeho konce je teba prokzat vi pjmpro jej vplatu na obdob po 30. z. Neproke-li se rozhodn pjem ani do 31. jna bezprostednnsledujcho po dni 30. z, do nho mla bt ve rozhodnch pjm prokzna, nrok na pdavek na dt dnem 1. listopadu tho roku zanik. Proke-li se nrok na vplatu pdavku na dt za dobu, za kterou vplata tto dvky podle tohoto odstavce nenleela, pdavek na dtse doplat zptnza dobu, kdy se tato dvka nevyplcela. Proke-li se nrok na pdavek na dtza dobu po zniku nroku na tuto dvku podle tohoto odstavce, nrok na pdavek na dtoptovnvznikne zptnza celou dobu, za ni byly podmnky pro nrok splnny. Zptn lze pdavek na dtpodle vty pt a est piznat nejdle na dobu stanovenou v 54 odst. 2 vtprvn. (2) Pspvek na bydlen se piznv na obdob od 1. ervence do 30. ervna nsledujcho kalendnho roku nebo v rmci tohoto obdob na dobu krat, jsou-li splnny podmnky nroku na tuto dvku jen po tuto krat dobu. Pspvek na bydlen nleejc podle vty prvn se v rmci uvedenho obdob vyplc vdy po obdob kalendnho tvrtlet nebo v rmci tohoto kalendnho tvrtlet po dobu krat, trval-li nrok na tuto dvku jen po krat dobu, ne je kalendn tvrtlet. Je-li pspvek na bydlen vyplcen k poslednmu dni kalendnho tvrtlet, nle jeho vplata v bezprostednnsledujcm kalendnm tvrtlet, jen jestlie nejpozdji do konce prvnho kalendnho msce tohoto nsledujcho kalendnho tvrtlet se proke ve rozhodnch pjm za kalendn tvrtlet, k jeho poslednmu dni byla dvka vyplacena. Neproke-li se rozhodn pjem podle vty tet, zastav se vplata pspvku na bydlen od spltky nleejc za kalendn msc, do jeho konce je teba prokzat vi pjm pro vplatu pspvku na bydlen na nsledujc kalendn tvrtlet. Neproke-li se rozhodn pjem ani do konce kalendnho tvrtlet, za kter by se mla uveden dvka vyplcet, nrok na pspvek na bydlen zanik. Ustanoven vty tet a pt neplat, jde-li o pspvek na bydlen vyplcen k poslednmu dni kalendnho tvrtlet koncho dnem 30. ervna. Ustanoven vty tet a est se vztahuje tak na prokazovn nkladna bydlen. Proke-li se nrok na vplatu pspvku na bydlen za dobu, za kterou vplata tto dvky podle tohoto odstavce nenleela, nebo proke-li se nrok na pspvek na bydlen za dobu zniku nroku na tuto dvku podle tohoto odstavce, postupuje se

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka16/50

  • obdobnpodle odstavce 1 vty pt a sedm. (3) Spluje-li oprvnn osoba po st kalendnho msce nrok na dvku podle tohoto zkona v ni vme a po st tohoto kalendnho msce nrok na tut dvku ve vy vme, nle za kalendn msc dvka ve vi odpovdajc vy vme dvky. (4) Spluje-li oprvnn osoba podmnky nroku na dvky uveden v 2 psm. a) bodech 1 a 2 jen po st kalendnho msce, nle tyto dvky ve vi, v jak nle za kalendn msc. (5) Nedosahuj-li dvky za kalendn msc stky 50 K, nleej v tto stce.

    52 Zmn-li se v obdob, na nbyla dvka piznna, okruh spolenposuzovanch osob nebo jin skutenosti rozhodn pro nrok na dvku nebo jej vi, posoud se novnrok na dvku a jej vi ke dni, ke ktermu k takov zmndolo. Pro zmnu dvky a jej vplatu plat 53 odst. 3.

    53 (1) Dvka neprvem

    a) piznan v ni stce, ne v jak nle, b) nevyplcen nebo vyplacen v ni stce, ne v jak nle, c) odepen, nebo d) piznan od pozdjho data, ne od jakho nle, se pizn nebo zv, a to ode dne, od nho dvka nebo jej zven nle, nejve vak ti roky nazpt ode dne, kdy to orgn rozhodujc o dvkch zjistil, nebo ode dne, kdy o zven dvky nebo o piznn dvky oprvnn osoba podala.

    (2) Dvka neprvem a) piznan, b) vyplcen, nebo c) vyplcen ve vy stce, ne v jak nle, se odejme nebo se jej vplata zastav nebo sn, a to dnem nsledujcm po dni, jm uplynulo obdob, za kter ji byla vyplacena. Ustanoven 62 zstv nedoteno.

    (3) Dolo-li podle 52 k novmu posouzen nroku na dvku nebo jej vi, dvka se a) pizn, vyplat nebo se jej ve zv, a to zptnnejve ti msce ode dne, kdy orgn rozhodujc o dvce zjistil, e je teba novnrok na dvku nebo jej vi posoudit, nebo kdy oprvnn osoba o piznn dvky, jej vplatu nebo zven pod, nebo b) odejme, jej vplata se zastav nebo se jej ve sn, a to ode dne nsledujcho po dni, jim uplynulo obdob, za kter ji byla dvka vyplacena. Ustanoven 62 zstv nedoteno.

    (4) Dojde-li ke zmnstky nebo stek uvedench v 8, uprav se ve dvky ode dne tto zmny.

    54 (1) Nrok na dvku nezanik uplynutm asu, nen-li tmto zkonem stanoveno jinak. (2) Nrok na vplatu dvky nebo jej sti, jde-li o dvky uveden v 2 psm. a) bodech 1 a 2, 2 psm. b) v bodu 1 zanik uplynutm t mscode dne, od kterho dvka nebo jej st nle; to neplat, jde-li o ppad uveden v 53 odst. 1 a v 62 odst. 5. Lhta podle pedchoz vty neplyne po dobu zen o dvce. (3) Nrok na dvku uvedenou v 2 psm. a) bodu 3, 2 psm. b) bodu 2 zanik, nebyl-li uplatnn do jednoho roku

    a) ode dne narozen dtte, jde-li o porodn podle 44, b) ode dne pevzet dtte do pe, jde-li o porodn podle 45, c) ode dne pohben podle zvltnho prvnho pedpisu48a), jde-li o pohebn podle 47. Ron lhta neplat, jde-li o ppad uveden v 53 odst. 1.

    (4) Je-li oprvnn osoba ve vazbnebo ve vkonu trestu odnt svobody nebo ve vkonu ochrannho opaten zabezpeovac detence, zanik j nrok na dvku ode dne nsledujcho po uplynut prvnho kalendnho msce vazby nebo vkonu trestu odnt svobody nebo vkonu ochrannho opaten zabezpeovac detence. Navazuje-li na dobu vazby doba vkonu trestu odnt svobody nebo vkonu ochrannho opaten zabezpeovac detence, ob doby se pro stanoven kalendnho msce podle pedchoz vty staj. Ustanoven vty prvn neplat, jde-li o nroky za dobu pede dnem, od nho podle vty prvn

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka17/50

  • nrok na dvku zanik nebo jde-li o nrok na rodiovsk pspvek odsouzen eny po dobu, po kterou peuje o dtna zkladpovolen, kter j bylo vydno na dost, aby ve vkonu trestu mla u sebe a starala se o sv dtpodle zvltnho prvnho pedpisu48b). Ustanoven vty prvn neplat tak, jde-li o nrok na rodiovsk pspvek eny po dobu, po kterou tato ve vkonu vazby m u sebe sv dta star se o nj podle zvltnho prvnho pedpisu48d).

    54a Zvltn ustanoven o dsledcch neplnn povinn koln dochzky dtte (1) Jestlie byla alespo jednomu z rodipravomocnuloena sankce podle zvltnho prvnho pedpisu62) za neplnn povinnost souvisejcch s dnm plnnm povinn koln dochzky starho dtte v rodin, tak se z celkov stky 220000 K rodiovskho pspvku, kter nle rodii z titulu pe o nejmlad dtv rodin, odet stka 22800 K. Jestlie ponaje kalendnm mscem nsledujcm po kalendnm msci, ve kterm nabylo prvn moci rozhodnut o uloen sankce uveden ve vt prvn, ji je nrok na stku rodiovskho pspvku ni ne 22800 K, odete se tato zbvajc stka od celkov stky rodiovskho pspvku. Rozdl mezi stkou 22800 Ka zbvajc stkou rodiovskho pspvku podle vty druh je peplatkem na rodiovskm pspvku, kter je rodipovinen vrtit. (2) Odstavec 1 neplat v ppadech, kdy rodii nle rodiovsk pspvek podle ustanoven 30 odst. 5. V ppadech uvedench ve vtprvn plat, e nrok na vplatu rodiovskho pspvku nem rodi, ktermu byla uloena sankce podle zvltnho prvnho pedpisu62) za neplnn povinnost souvisejcch s dnm plnnm povinn koln dochzky dtte v rodin, a to po dobu 3 kalendnch mscnsledujcch po kalendnm msci, ve kterm rozhodnut o uloen sankce nabylo prvn moci. Nrok na rodiovsk pspvek za toto obdob neme uplatnit ani druh z rodi. (3) Nrok na vplatu odmny pstouna nebo odmny pstouna ve zvltnch ppadech vi dtti, kter dn nepln povinnou koln dochzku, nem pstoun, ktermu byla pravomocnuloena sankce podle zvltnho prvnho pedpisu62) za neplnn povinnost souvisejcch s dnm plnnm povinn koln dochzky dtte svenho do pstounsk pe, a to po dobu 3 kalendnch mscnsledujcch po kalendnm msci, ve kterm rozhodnut o uloen sankce nabylo prvn moci. (4) Rodipobrajc rodiovsk pspvek v ppadech, kdy jemu nebo druhmu z rodibyla pravomocnm rozhodnutm uloena sankce podle zvltnho prvnho pedpisu62), je povinen psemn oznmit orgnu sttn sociln podpory, kter mu vyplc rodiovsk pspvek, e jemu nebo druhmu z rodi byla pravomocnm rozhodnutm uloena sankce za neplnn povinnost souvisejcch s plnnm povinn koln dochzky dtte v rodin, a to do 8 dnpo nabyt prvn moci tohoto rozhodnut. (5) Orgn, kter pravomocnrozhodl o uloen sankce rodii nebo pstounovi za neplnn povinnost souvisejcch s plnnm povinn koln dochzky dtte podle zvltnho prvnho pedpisu62), je povinen psemnoznmit orgnu sttn sociln podpory, kter uvedenm osobm vyplc rodiovsk pspvek nebo odmnu pstouna (odmnu pstouna ve zvltnch ppadech), e tuto sankci uloil, a to do 8 dnpo nabyt prvn moci tohoto rozhodnut.

    Dl druh Pechod nroku na dvky 55

    Nrok na dvky nelze postoupit ani dt do zstavy. 56

    (1) Zemela-li oprvnn osoba po uplatnn nroku na dvku, vstupuj do dalho zen o dvce a nabvaj nrok na stky splatn do dne smrti oprvnn osoby stejnm dlem osoby, k nim bylo pihleno pi stanoven rozhodnho pjmu podle 7, jde-li o dvky poskytovan v zvislosti na vi pjmu, a v ostatnch ppadech osoby uveden v 7 odst. 2. (2) Byla-li dvka piznna ped smrt oprvnn osoby, vyplat se splatn stky, kter nebyly vyplaceny do dne smrti oprvnn osoby, stejnm dlem osobm uvedenm v odstavci 1. (3) Nroky na dvky podle tohoto zkona nejsou pedmtem ddictv.

    Dl tet Vplata dvek 57

    (1) Dvky uveden v 2 psm. a) bodech 1 a 2, 2 psm. b) bodu 1 se vyplcej msn, a

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka18/50

  • to po uplynut kalendnho msce, za kter nleely, a to nejpozdji do konce kalendnho msce nsledujcho po tomto msci. Nedosahuje-li dvka stky 100 Kmsn, vyplc se po uplynut kalendnho tvrtlet, za kter dvka nleela, a to nejpozdji do konce kalendnho msce nsledujcho po tomto kalendnm tvrtlet. Krajsk poboka adu prce se me dohodnout s pjemcem dvky, e bude dvku, kter nedosahuje stky 100 Kmsn, vyplcet za del obdob, ne je uvedeno v pedchoz vt; sjednan del obdob nesm peshnout dobu jednoho roku a dvka se v takovm ppad vyplat nejpozdji do konce kalendnho msce nsledujcho po tomto obdob. (2) Dvky uveden v 2 psm. a) bodu 3, a 2 psm. b) bodu 2 se vyplcej nejpozdji do konce kalendnho msce nsledujcho po msci, v nm byla dvka piznna. (4) Ve dvky se zaokrouhluje na cel koruny nahoru.

    58 (1) Dvky vyplc krajsk poboka adu prce, kter je pslun k rozhodovn o dvkch. (2) Dojde-li v dob, ve kter je vyplcena dvka uveden v 2 psm. a) bodech 1 a 2, 2 psm. b) bodu 1 ke zmn msta, kde je oprvnn osoba hlena k trvalmu pobytu, zastav krajsk poboka adu prce, kter byla ped touto zmnou k vplat dvky pslun, vplatu dvky, a to nejpozdji do konce kalendnho msce nsledujcho po msci, v nm se o zmntrvalho pobytu oprvnn osoby dozvdla. Krajsk poboka adu prce uveden v pedchoz vtped krajsk poboce adu prce pslun podle msta trvalho pobytu oprvnn osoby podklady, na jejich zkladbyla dvka piznna. Pslun krajsk poboka adu prce vyplc dvku od msn spltky nsledujc po msci, v nm byla dvka zastavena. (3) Dvka se vyplc v esk mnpevodem na platebn et uren pjemcem dvky, nebo potovnm poukazem, a to podle rozhodnut pjemce dvky. Oprvnn osoba je povinna v dosti uvst, kterm z uvedench zpsobj m bt dvka vyplcena. Pod-li pjemce dvky o zmnu zpsobu vplaty dvky, je krajsk poboka adu prce povinna provst zmnu zpsobu vplaty dvky od kalendnho msce nsledujcho po msci, v nm byla dost o zmnu vplaty doruena.

    59 (1) Pjemcem dvky je oprvnn osoba. Namsto oprvnn osoby je pjemcem dvky

    a) zkonn zstupce nebo opatrovnk oprvnn osoby, pokud nejde o ppady uveden v psmenech b) a d), b) jin osoba, j byla nezletil oprvnn osoba svena do pe na zkladrozhodnut pslunho orgnu, pokud nejde o ppady uveden v psmenech c) a d), c) osoba, kter m nezletilou oprvnnou osobu v pmm zaopaten, jde-li o vplatu dvky podle 19 odst. 2 nebo 35, nejde-li o ppad uveden v psmenu d), d) stav (zazen) pro pi o dti nebo mlde, je-li nezletil oprvnn osoba v plnm pmm zaopaten tohoto stavu (zazen).

    (2) Krajsk poboka adu prce namsto pjemcdvky uvedench v odstavci 1 ustanov zvltnho pjemce v ppadech, kdy by se vplatou dvky dosavadnmu pjemci zejmnedoshlo elu, ktermu m dvka slouit, nebo kdyby tm byly pokozeny zjmy osob, kter je pjemce dvky povinen vyivovat, anebo neme-li oprvnn osoba vplatu pijmat. Souhlas oprvnn osoby s ustanovenm zvltnho pjemce se vyaduje jen v ppad, e oprvnn osoba neme vplatu pijmat. (3) V ppad, e pjemci dvky sttn sociln podpory, nejde-li o jednorzov dvky, je vyplcen prostednictvm zvltnho pjemce nebo formou poukzek podle zvltnho prvnho pedpisu48f) tak pspvek na ivobyt nebo doplatek na bydlen48g) alespopo dobu 6 kalendnch mscpo sob jdoucch, je krajsk poboka adu prce povinna rozhodnout o ustanoven zvltnho pjemce pro pijmn dvek sttn sociln podpory, jsou-li splnny podmnky, za nich se ustavuje zvltn pjemce podle odstavce 2. Pokud nebudou splnny podmnky uveden v odstavci 2 pro ustanoven zvltnho pjemce podle vty prvn, krajsk poboka adu prce o tom vyd usnesen, kter pouze poznamen do spisu. Pro stanoven podmnky 6 kalendnch msc po sob jdoucch se doby poskytovn uvedench dvek hmotn nouze prostednictvm zvltnho pjemce nebo formou poukzek staj. (4) Osoby a stav (zazen) uveden v odstavci 1 psm. a) a d) a zvltn pjemce jsou povinni dvku pout ve prospch oprvnn osoby. Zvltn pjemce ustanoven oprvnn osob, kter neme vplatu pijmat, pouv dvku podle pokynoprvnn osoby. (5) Jde-li o pspvek na bydlen, je zvltn pjemce oprvnn dvku pout bez souhlasu oprvnn osoby k hradnedoplatku njemnho z bytu a hradza plnn poskytovan s uvnm bytu. (6) Krajsk poboka adu prce me ustanovit zvltnm pjemcem jen fyzickou nebo

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka19/50

  • prvnickou osobu, kter s ustanovenm souhlas. (7) Pspvek na bydlen lze pout bez souhlasu pjemce k pm hradnjemnho nebo slueb spojench s bydlenm, a to tak, e pltce pspvku jej poukazuje pronajmateli nebo poskytovateli slueb.

    60 Dvky se do ciziny nevyplcej.

    HLAVA DRUH Dl prvn

    Povinnost a odpovdnost oprvnn osoby, pjemce dvky a osoby spolenposuzovan 61

    (1) Pjemce dvky je povinen psemnohlsit pslun krajsk poboce adu prce do osmi dnzmny ve skutenostech rozhodnch pro trvn nroku na dvku, jej vi nebo vplatu. (2) Byl-li pjemce dvky vyzvn pslunm orgnem sttn sociln podpory, aby osvdil skutenosti rozhodn pro nrok na dvku, jej vi nebo vplatu, je povinen tto vzvvyhovt, a to ve lhtdo osmi dnode dne doruen vzvy, neuril-li orgn sttn sociln podpory del lhtu; neuin-li tak v uren lht, me bt vplata dvky zastavena, dvka me bt odejmuta nebo nepiznna, jestlie pjemce byl ve vzv na tento nsledek prokazatelnupozornn. (3) Osoba spolenposuzovan je povinna v souvislosti s zenm o dvce

    a) osvdit skutenosti rozhodn pro nrok na dvku, jej vi nebo vplatu, b) psemnohlsit krajsk poboce adu prce zmny ve skutenostech, kter osvdila podle psmene a).

    (4) Osoba spolenposuzovan je povinna splnit povinnosti uveden v odstavci 3 psm. a) na podn oprvnn osoby. Pokud osoba spolen posuzovan odmtne splnit povinnosti uveden v odstavci 3 psm. a), je krajsk poboka adu prce povinna vyzvat spolenposuzovanou osobu, aby tyto povinnosti splnila do osmi dnode dne vyzvn; krajsk poboka adu prce me s osobou spolen posuzovanou dohodnout pro splnn uvedench povinnost dobu del ne osm dn. Povinnost uloenou v odstavci 3 psm. b) je osoba spolenposuzovan povinna splnit do osmi dnode dne, kdy ke zmnskutenost dolo. (5) Je-li dvka nebo jej ve podmnna nepznivm zdravotnm stavem oprvnn osoby nebo spolenposuzovan osoby, jsou oprvnn osoba nebo tato spolenposuzovan osoba povinny podrobit se vyeten zdravotnho stavu nebo jinmu odbornmu vyeten, jsou-li pslunm orgnem sttn sociln podpory k tomu vyzvny, a to ve lhtstanoven orgnem, kter uvedenou povinnost uloil. Vplata dvky me bt zastavena nebo dvka me bt odejmuta, jestlie se osoba, jej zdravotn stav je teba zjistit, nepodrob vyeten zdravotnho stavu nebo jinmu odbornmu vyeten a pjemce dvky byl ve vzvna tento nsledek upozornn.

    62 (1) Pjemce dvky, kter nesplnil nkterou jemu uloenou povinnost nebo pijal dvku nebo jej st, akoliv musel z okolnost pedpokldat, e byla vyplacena neprvem nebo ve vy stce, ne nleela, nebo jinak zpsobil, e dvka byla vyplacena neprvem nebo v nesprvn vi, je povinen stky neprvem pijat vrtit; to neplat, jde-li o peplatek na rodiovskm pspvku. Jestlie byl rodii vyplacen rodiovsk pspvek a nebyly pitom splnny podmnky nroku na tento pspvek, je rodipovinen vrtit krajsk poboce adu prce vyplacen stky rodiovskho pspvku, kter mu nenleely. (2) Jestlie osoba s oprvnnou osobou spolenposuzovan zpsobila, e dvka byla vyplacena neprvem nebo v nesprvn vi, a v dsledku toho vznikl peplatek na dvce, je tato osoba povinna jej nahradit. (3) Jestlie oprvnn osoba i osoba spolens n posuzovan zpsobily peplatek na dvce, odpovdaj za vrcen peplatku na dvce spolena nerozdln. Oprvnn osoba a osoba s n spolen posuzovan se vzjemnvypodaj podle mry zavinn. Spory o vzjemnm vypodn mezi tmito osobami rozhoduj soudy.48d) Podle tohoto ustanoven se postupuje, nejde-li o ppad uveden v 63a odst. 2. (4) Nrok na vrcen dvky poskytnut neprvem nebo v nesprvn vi zanik uplynutm t let ode dne, kdy byla dvka vyplacena. Tlet lhta neplyne po dobu zen o opravnm prostedku nebo o alob, po dobu zen a provdn vkonu rozhodnut, nebo kdy jsou na hradu peplatku provdny srky z dvky nebo pjmu nebo kdy jsou placeny spltky na zkladdohody o uznn dluhu.

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka20/50

  • (5) Peplatek na rodiovskm pspvku nevznik za dobu, po kterou byl rodii vyplacen rodiovsk pspvek z dvodu pe o dt, kter pestalo bt nejmladm dttem v rodin, pokud na tuto dobu rodii nleel rodiovsk pspvek z dvodu pe o pozdji narozen dt, kter se stalo nejmladm dttem v rodin. stka rodiovskho pspvku, kter nenleela proto, e dtpestalo bt nejmladm dttem v rodin, a stka rodiovskho pspvku, kter nleela z dvodu pe o dt, kter se pozdji stalo nejmladm dttem v rodin, se ztuj; uveden ztovan stka se zapote do celkov stky nleejc z dvodu pe o dtv rodin, kter se stalo pozdji nejmladm dttem v rodin. (6) Povinnost vrtit peplatek nevznik, jestlie tento peplatek nepesahuje stku 100 Ku jednoho druhu dvky. (7) O povinnosti vrtit dvku nebo jej st podle odstavc1 a 3 rozhoduje krajsk poboka adu prce, kter dvku vyplc nebo naposledy vyplcela. stky neprvem pijat mohou bt sreny t z bnvyplcen nebo pozdji piznan dvky, a to i v ppad, e jde o jinou dvku podle tohoto zkona, ne na jak vznikl peplatek; pitom plat obdobn pedpisy o vkonu soudnch rozhodnut srkou ze mzdy.48h) Peplatky vybr krajsk poboka adu prce, kter o povinnosti vrtit peplatek rozhodla.

    Dl druh Povinnosti sttnch orgna dalch osob 63

    (1) Sttn orgny, dal prvnick osoby a fyzick osoby, vyjma pjemcdvek, oprvnnch osob a osob spolen posuzovanch ( 61), jsou povinny na vzvu pslunho orgnu sttn sociln podpory, kter o dvce rozhoduje nebo ji vyplc nebo na podn adatele o dvku a osoby spolenposuzovan sdlit bezplatndaje rozhodn podle tohoto zkona pro nrok na dvku, jej vi nebo vplatu; jde-li vak o daje tkajc se zdravotnho stavu vydan orgnem sttn sociln podpory a nejde o ppady posouzen dlouhodob nepznivho zdravotnho stavu podle zkona upravujcho organizaci a provdn socilnho zabezpeen58), plat o hrad zdravotnch vkon poskytovanch poskytovateli zdravotnch slueb zvltn pedpisy.19) (2) Jestlie sttn orgny a osoby uveden v odstavci 1 mohou sdlit daje rozhodn podle tohoto zkona pro nrok na dvku, jej vi nebo vplatu jen za podmnky, e byly pro sdlen takovch dajzbaveny mlenlivosti, m se za to, e jsou pro ppad uvedench dajmlenlivosti zbaveny, jestlie jim krajsk poboka adu prce psemnsdlila, e osoba, j se takov daje tkaj, dala podle 50 psemn souhlas k tomu, aby sttn orgny a dal prvnick a fyzick osoby sdlily krajsk poboce adu prce uveden daje. (3) Ministerstvo prce a socilnch vc je sprvcem informanho systmu o dvkch sttn sociln podpory a jejich vi, o poivatelch tchto dvek a adatelch o tyto dvky a osobch s nimi spolen posuzovanch. daje z tohoto informanho systmu sdluje krajskm pobokm adu prce v souvislosti s zenm o dvkch sttn sociln podpory, a to v rozsahu nezbytnm pro provdn sttn sociln podpory; Ministerstvu kolstv, mldee a tlovchovy poskytuje daje nezbytn pro piznn stipendia v ppad tiv sociln situace studenta podle zvltnho pedpisu3a). Ministerstvo prce a socilnch vc dle z tohoto informanho systmu poskytuje v elektronick podob zpsobem umoujcm dlkov pstup Rejstku trestdaje nezbytn pro oven totonosti osoby, kter podle zvltnho prvnho pedpisu19a) d v elektronick podobo vydn vpisu nebo o nahldnut do opisu z evidence Rejstku trest a orgnm zemmickm a katastrlnm60) daje nezbytn pro oven totonosti osoby, kter in podn v elektronick podobve vcech patcch do psobnosti tchto orgn. Sttn orgny a dal prvnick a fyzick osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu prce a socilnch vc daje ze svch informanch systm, jedn-li se o daje nezbytn pro veden informanho systmu o dvkch sttn sociln podpory, a to zpsobem a ve lhtch urench Ministerstvem prce a socilnch vc. Orgny sttn sociln podpory jsou oprvnny zpracovvat daje potebn pro rozhodovn o dvkch sttn sociln podpory a jejich vplatu vetnosobnch daj, a to v elektronick podobzpsobem umoujcm dlkov pstup a zrovezajiujcm ochranu osobnch daj. Veker daje, kter jsou vedeny v informanm systmu o dvkch sttn sociln podpory, jsou soust Jednotnho informanho systmu prce a socilnch vc61). (4) Ministerstvo prce a socilnch vc zajiuje pro provdn zkona na vlastn nklady aplikan program automatizovanho zpracovn daj, potebn pro rozhodovn o dvkch, jejich vplatu a jejich kontrolu a poskytuje tento aplikan program orgnm sttn sociln podpory. Orgny sttn sociln podpory jsou povinny pi zen o dvkch, pi jejich vplata kontrole tyto aplikan programy pouvat. (5) Ministerstvo vnitra nebo Policie esk republiky pro ely sttn sociln podpory poskytuje Ministerstvu prce a socilnch vc a orgnm sttn sociln podpory

    a) referenn daje ze zkladnho registru obyvatel, b) daje z agendovho informanho systmu evidence obyvatel,

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka21/50

  • c) daje z agendovho informanho systmu cizinc, d) daje z registru rodnch sel o fyzickch osobch, kterm bylo pidleno rodn slo, avak nejsou vedeny v informanch systmech uvedench v psmenech b) a c).

    (6) Poskytovanmi daji podle odstavce 5 psm. a) jsou a) pjmen, b) jmno, poppadjmna, c) adresa msta pobytu, d) datum, msto a okres narozen; u subjektu daj, kter se narodil v cizin, datum, msto a stt, kde se narodil, e) datum, msto a okres mrt; jde-li o mrt subjektu dajmimo zem esk republiky, datum mrt, msto a stt, na jeho zem k mrt dolo; je-li vydno rozhodnut soudu o prohlen za mrtvho, den, kter je v rozhodnut uveden jako den smrti nebo den, kter subjekt daj prohlen za mrtvho nepeil, a datum nabyt prvn moci tohoto rozhodnut, f) sttn obanstv, poppadvce sttnch obanstv.

    (7) Poskytovanmi daji podle odstavce 5 psm. b) jsou a) jmno, poppadjmna, pjmen, poppadjejich zmna, rodn pjmen, b) datum narozen, c) pohlav a jeho zmna, d) msto a okres narozen; u obana, kter se narodil v cizin, msto a stt, na jeho zem se narodil, e) rodn slo a jeho zmny, f) sttn obanstv, g) adresa msta trvalho pobytu, vetnpedchozch adres msta trvalho pobytu, h) potek trvalho pobytu, poppaddatum zruen daje o mstu trvalho pobytu nebo datum ukonen trvalho pobytu na zem esk republiky, i) omezen svprvnosti, j) rodn slo otce, matky, poppadjinho zkonnho zstupce nebo opatrovnka; v ppad, e jeden z rodi nebo jin zkonn zstupce nebo opatrovnk nem rodn slo, jeho jmno, poppadjmna, pjmen a datum narozen, k) rodinn stav, datum a msto uzaven manelstv, datum nabyt prvn moci rozhodnut soudu o prohlen manelstv za neplatn, datum nabyt prvn moci rozhodnut soudu o neexistenci manelstv, datum zniku manelstv smrt jednoho z manel, nebo datum nabyt prvn moci rozhodnut soudu o prohlen jednoho z manelza mrtvho a den, kter byl v pravomocnm rozhodnut soudu o prohlen za mrtvho uveden jako den smrti, poppad jako den, kter manel prohlen za mrtvho nepeil, anebo datum nabyt prvn moci rozhodnut soudu o rozvodu manelstv, l) datum a msto vzniku registrovanho partnerstv, datum nabyt prvn moci rozhodnut soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovanho partnerstv, datum zniku registrovanho partnerstv smrt jednoho z partner, nebo datum nabyt prvn moci rozhodnut soudu o prohlen jednoho z partner za mrtvho a den, kter byl v pravomocnm rozhodnut soudu o prohlen za mrtvho uveden jako den smrti, poppad jako den, kter partner prohlen za mrtvho nepeil, anebo datum nabyt prvn moci rozhodnut soudu o zruen registrovanho partnerstv, m) rodn slo manela, poppadpartnera; je-li manelem, poppadpartnerem cizinec, kter nem pidleno rodn slo, jeho jmno, poppad jmna, pjmen a datum jeho narozen, n) rodn slo dtte, o) u osvojen dtte pvodn a nov jmno, poppadjmna, pjmen dtte, pvodn a nov rodn slo dtte, datum a msto narozen dtte, rodn sla osvojitela datum nabyt prvn moci rozhodnut o osvojen nebo rozhodnut o zruen osvojen dtte, p) datum, msto a okres mrt; jde-li o mrt obana mimo zem esk republiky, datum, msto a stt, na jeho zem k mrt dolo, q) den, kter byl v rozhodnut soudu o prohlen za mrtvho uveden jako den smrti nebo den, kter oban prohlen za mrtvho nepeil.

    (8) Poskytovanmi daji podle odstavce 5 psm. c) jsou a) jmno, poppadjmna, pjmen, jejich zmna, rodn pjmen,

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka22/50

  • b) datum narozen, c) pohlav a jeho zmna, d) msto a stt narozen, e) rodn slo a jeho zmny, f) sttn obanstv, g) druh a adresa msta pobytu, h) slo a platnost oprvnn k pobytu, i) potek pobytu, poppaddatum zruen daje o pobytu, j) omezen svprvnosti, k) sprvn nebo soudn vyhotn a doba, po kterou nen umonn vstup na zem esk republiky, l) rodinn stav, datum a msto uzaven manelstv, datum nabyt prvn moci rozhodnut soudu o prohlen manelstv za neplatn, datum nabyt prvn moci rozhodnut soudu o neexistenci manelstv, datum zniku manelstv smrt jednoho z manel, nebo datum nabyt prvn moci rozhodnut soudu o prohlen jednoho z manelza mrtvho a den, kter byl v pravomocnm rozhodnut soudu o prohlen za mrtvho uveden jako den smrti, poppad jako den, kter manel prohlen za mrtvho nepeil, anebo datum nabyt prvn moci rozhodnut soudu o rozvodu manelstv, m) jmno, poppadjmna, pjmen partnera, rodn slo nebo datum narozen partnera, datum a msto vzniku registrovanho partnerstv, datum nabyt prvn moci rozhodnut soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovanho partnerstv, datum zniku registrovanho partnerstv smrt jednoho z partner, nebo datum nabyt prvn moci rozhodnut soudu o prohlen jednoho z partnerza mrtvho a den, kter byl v pravomocnm rozhodnut soudu o prohlen za mrtvho uveden jako den smrti, poppad jako den, kter partner prohlen za mrtvho nepeil, anebo datum nabyt prvn moci rozhodnut soudu o zruen registrovanho partnerstv, n) jmno, poppadjmna, pjmen dtte, pokud je dtcizincem, a jeho rodn slo; v ppad, e rodn slo nebylo pidleno, datum narozen, o) jmno, poppadjmna, pjmen otce, matky, poppadjinho zkonnho zstupce nebo opatrovnka, pokud jsou cizinci, a jejich rodn slo; v ppad, e jeden z rodi nebo jin zkonn zstupce nebo opatrovnk nem rodn slo, jeho jmno, poppadjmna, pjmen a datum narozen, p) datum, msto a okres mrt; jde-li o mrt mimo zem esk republiky, stt, na jeho zem k mrt dolo, poppaddatum mrt, q) den, kter byl v rozhodnut soudu o prohlen za mrtvho uveden jako den smrti nebo den, kter cizinec prohlen za mrtvho nepeil.

    (9) Poskytovanmi daji podle odstavce 5 psm. d) jsou a) jmno, poppadjmna, pjmen, rodn pjmen, b) den, msc a rok narozen, c) msto narozen; u fyzick osoby narozen v cizinmsto a stt narozen, d) rodn slo a jeho zmny.

    (10) daje, kter jsou vedeny jako referenn daje v zkladnm registru obyvatel, se vyuij z agendovho informanho systmu evidence obyvatel nebo agendovho informanho systmu cizinc, pouze pokud jsou ve tvaru pedchzejcm souasn stav. (11) Z poskytovanch dajlze v konkrtnm ppadpout vdy jen takov daje, kter jsou nezbytn ke splnn danho kolu. (12) Orgny sttn sociln podpory jsou povinny zajistit uloen vech dajz informanho systmu, kter byly zskny na zklad zpracovn daj o sttn sociln podpoe (odstavec 3), a vech psemnost a spistkajcch se pravomocnukonench sprvnch zen o dvkch sttn sociln podpory po dobu 15 kalendnch let nsledujcch po kalendnm roce, v nm dolo k pravomocnmu ukonen takovho sprvnho zen nebo k poslednmu uloen daj do informanho systmu. Pro ely tohoto zkona se psemnost a spisem rozum spis a psemnost podle zvltnho prvnho pedpisu.19g)

    63a Odpovdnost dalch fyzickch nebo prvnickch osob (1) Jestlie dal fyzick nebo prvnick osoba ( 63 odst. 1) nepedloily na vzvu orgnu sttn sociln podpory daje potebn pro nrok na dvku, jej vi nebo vplatu nebo jestlie tyto daje byly nesprvn, a v dsledku toho vznikl peplatek na dvce, jsou dal

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka23/50

  • fyzick nebo prvnick osoby povinny jej nahradit. Vta prvn se vztahuje i na sttn orgny, jde-li o plnn jejich povinnost podle 63 jako zamstnavatele osoby, jej daje se pro nrok nebo vi dvky zjiuj. Ustanoven 62 odst. 4 a 6 a odst. 7 vta prvn plat zde obdobn. (2) Jestlie peplatek na dvce zpsobily osoby uveden v odstavci 1 a osoby uveden v 61, odpovdaj krajsk poboce adu prce, kter dvku vyplatila, za vrcen peplatku na dvce spolena nerozdln. Ustanoven 62 odst. 3 vta druh a tet a odst. 4 a 6 plat zde obdobn.

    64 (1) Zamstnanci esk republiky jsou povinni zachovvat mlenlivost o skutenostech, se ktermi se seznmili pi provdn sttn sociln podpory nebo v pm souvislosti s nm, pokud se dle nestanov jinak. Tato povinnost trv i po skonen pracovnho vztahu. Povinnosti zachovvat mlenlivost mohou bt uveden zamstnanci zprotni pouze tm, v jeho zjmu tuto povinnost maj, a to psemns uvedenm rozsahu a elu. (2) daje tkajc se oprvnnch osob nebo pjemcdvky, sttnch orgnnebo jinch fyzickch nebo prvnickch osob, kter se orgny sttn sociln podpory pi sv innosti dozvd, sdluj jinm subjektm, jen stanov-li tak zvltn zkon20) nebo tento zkon; jinak mohou tyto daje sdlit jinm subjektm jen se souhlasem oprvnn osoby nebo pjemce dvky, sttnho orgnu nebo jinch fyzickch nebo prvnickch osob. (3) Orgny sttn sociln podpory jsou povinny na dost poskytovat

    a) orgnm socilnho zabezpeen49) a obecnm adm daje potebn pro rozhodovn o dvkch nemocenskho pojitn, dchodovho pojitn a o dalch socilnch dvkch a orgnm socilnho zabezpeen posuzujcm zdravotn stav podle podle zvltnho prvnho pedpisu58) daje o nezaopatenosti dtte, obecnm adm a krajskm adm a adu pro mezinrodnprvn ochranu dt daje potebn pro ely sociln-prvn ochrany dt,

    b) sprvcm dan50) daje potebn k vymen a vymhn dan, c) zdravotnm pojiovnm51) daje potebn pro stanoven pojistnho na veejn zdravotn pojitn, d) orgnm innm v trestnm zen53) daje potebn pro trestn zen, e) soudm a sprvnm orgnm daje potebn pro obansk soudn zen a sprvn zen,

    f) orgnm oprvnnm podle zvltnho zkona54) ke kontrole innost orgnsttn sociln podpory daje potebn k provdn tto kontroly, g) eskmu statistickmu adu daje potebn pro veden statistickch registr, s vjimkou dajtkajcch se jednotlivch osob.

    (4) Orgny sttn sociln podpory jsou povinny poskytnout Veejnmu ochrnci prv informace, kter si vyd v souvislosti s etenm podle zvltnho zkona. (5) Zobecnn informace a souhrnn daje, kter orgny sttn sociln podpory zskaj pi sv innosti, mohou bt bez uveden konkrtnch jmennch dajvyuvny zamstnanci tchto orgnpi vdeck, publikan a pedagogick innosti nebo Ministerstvem prce a socilnch vc pro analytickou a koncepn innost. (6) Krajsk poboka adu prce, kter je pslun k rozhodovn o dvce, je povinna na dost fyzick nebo prvnick osoby, kter proke, e m vi jin osob podle pravomocnho a vykonatelnho rozhodnut splatnou pohledvku, sdlit psemn, zda tato jin osoba je poivatelem dvky podle tohoto zkona a v jak vi je tato dvka vyplcena. (7) Pslun krajsk poboka adu prce je povinna pro ely piznn stipendia podle zvltnho prvnho pedpisu54a) na dost oprvnn osoby, kter pobr pdavek na dt, psemnsdlit, e pjem rozhodn pro piznn pdavku na dtnepevil souin stky ivotnho minima rodiny a koeficientu 1,50.

    64a (1) Orgny sttn sociln podpory jsou oprvnny zskvat a zpracovvat daje potebn pro rozhodovn o dvkch sttn sociln podpory a obdobnch dvkch v cizin v souvislosti s plnnm kolvyplvajcch pro nz prva Evropsk unie1), a to v rozsahu nezbytnm pro plnn tchto kol. (2) Pro povinnost sttnch orgna dalch prvnickch a fyzickch osob sdlovat Ministerstvu prce a socilnch vc a pslunm institucm v cizindaje nezbytn pro plnn kol vyplvajcch pro Ministerstvo prce a socilnch vc a pro tyto instituce z prva Evropsk unie1), a to vetn daj o dvkch obdobnch dvkm sttn sociln podpory poskytovanm z ciziny, plat 63 odst. 3 vta tvrt obdobn. (3) daje zskan orgny sttn sociln podpory podle odstavc1 a 2 jsou soust

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka24/50

  • informanho systmu uvedenho v 63 odst. 3. (4) Ministerstvo prce a socilnch vc poskytuje

    a) esk sprvsocilnho zabezpeen ze svch informanch systmdaje o datu piznn, druhu a vi dvky sttn sociln podpory pro plnn kolvyplvajcch pro ni z prva Evropsk unie1), a z mezinrodnch smluv o socilnm zabezpeen; uveden daje se poskytuj v elektronick podobzpsobem umoujcm dlkov pstup, b) na dost dalm orgnm pslunm plnit koly vyplvajc pro nz prva Evropsk unie1) daje v oblasti sttn sociln podpory nezbytn pro plnn tchto kol, a to v rozsahu nezbytnm pro plnn tchto kol.

    Dl tet 65

    Kontroln innost (1) Orgny sttn sociln podpory, kter o dvce rozhoduj nebo ji vyplc, poppadorgny sttn sociln podpory pslun rozhodovat, maj prvo pezkoumat sprvnost a plnost podkladpedloench prvnickmi a fyzickmi osobami uvedenmi v 63 v zen o dvce sttn sociln podpory. Prvo pezkoumat sprvnost a plnost podkladpodle vty prvn se nevztahuje na podklady pedloen jinmi sttnmi orgny, nen-li dle stanoveno jinak. (2) Zamstnanci zaazen v orgnech sttn sociln podpory uvedench v odstavci 1 vtprvn poven provedenm kontroly maj oprvnn kontrolovat u prvnickch nebo fyzickch osob plnn povinnost uloench v 63. Jde-li o banky, tk se oprvnn kontrolovat podle vty prvn jen povinnost, kter banka pln podle 63 jako zamstnavatel osoby, jej daje se pro nrok nebo vi dvky zjiuj. Vta druh plat obdobnpro oprvnn kontrolovat sttn orgn, kter pln povinnosti podle 63 jako zamstnavatel osoby, jej daje se pro nrok nebo vi dvky zjiuj.

    Dl tvrt Sprvn delikty Oddl 1

    Pestupky 65a

    (1) Fyzick osoba, s vjimkou osob uvedench v odstavci 2, se dopust pestupku tm, e nespln povinnost sdlit podle 63 odst. 1 bezplatndaje rozhodn podle tohoto zkona pro nrok na dvku, jej vi nebo vplatu. (2) Fyzick osoba, kterou je oprvnn osoba, osoba spolenposuzovan nebo pjemce dvky, se dopust pestupku tm, e

    a) nespln povinnost osvdit skutenosti rozhodn pro trvn nroku na dvku, jej vi nebo vplatu nebo ohlsit zmny v tchto skutenostech podle 61 odst. 1 a 4 ve stanoven lht, nebo b) nepodrob se ve stanoven lhtvyeten zdravotnho stavu nebo jinmu odbornmu vyeten v ppadech uvedench v 61 odst. 5.

    (3) Za pestupek podle odstavce 1 lze uloit pokutu do 250 000 Ka za pestupek podle odstavce 2 lze uloit pokutu do 10 000 K.

    Oddl 2 Sprvn delikty prvnickch osob a podnikajcch fyzickch osob 65b

    (1) Prvnick osoba nebo podnikajc fyzick osoba se dopust sprvnho deliktu tm, e nespln povinnost sdlit podle 63 odst. 1 bezplatn daje rozhodn podle tohoto zkona pro nrok na dvku, jej vi nebo vplatu. (2) Je-li prvnick osoba nebo podnikajc fyzick osoba pjemcem dvky, dopust se sprvnho deliktu, jestlie nespln ohlaovac povinnost uvedenou v 61 odst. 1 nebo nespln povinnost vyhovt vzvpodle 61 odst. 2. (3) Za sprvn delikt podle odstavc1 a 2 lze uloit pokutu do 250 000 K.

    Oddl 3 Spolen ustanoven 65c

    (1) Prvnick osoba za delikt neodpovd, jestlie proke, e vynaloila veker sil, kter bylo mono poadovat, aby poruen prvn povinnosti zabrnila.

    SbrkazkonR117/1995Sb.

    Strnka25/50

  • (2) Pi uren ve pokuty prvnick osobse pihldne k zvanosti sprvnho deliktu, zejmna ke zpsobu jeho spchn a jeho nsledkm a k okolnostem, za nich byl spchn. (3) Odpovdnost prvnick osoby za sprvn delikt zanik, jestlie orgn sttn sociln podpory o nm nezahjil zen do 1 roku ode dne, kdy se o nm dovdl, nejpozdji vak do 3 let ode dne, kdy byl spchn. (4) Na odpovdnost za jednn, k nmu dolo pi podnikn fyzick osoby nebo v pm souvislosti s nm, se vztahuj ustanoven zkona o odpovdnosti a postihu prvnick osoby. (5) K zen o sprvnch deliktech je v prvnm stupni pslun

    a) orgn sttn sociln podpory, kter ke sdlen dajvyzval, jde-li o sprvn delikt podle 65a odst. 1 a 65b odst. 1, b) orgn sttn sociln podpory, ktermu mly bt rozhodn skutenosti sdleny nebo osvdeny, nebo kter vyzval k vyeten zdravotnho stavu nebo jinmu odbornmu vyeten, jde-li o sprvn delikty podle 65a odst. 2.

    (6) Pokuty vybr orgn sttn sociln podpory, kter je uloil. Pjem z pokut je pjmem sttnho rozpotu.

    HLAVA TET ORGANIZACE A ZEN Dl prvn

    66 Orgny rozhodujc o dvkch (1) O dvkch rozhoduj krajsk poboky adu prce. (2) Mstn pslunost krajsk poboky adu prce se d mstem, kde je oprvnn osoba hlena k trvalmu pobytu podle zvltnch pedpis, pokud tento zkon nes


Recommended