1.Setkání znalostní platformy

25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

A think tank, policy institute, or research institute is an organization that performs research and advocacyconcerning topics such as social policy, political strategy, economics, military, technology, and culture.

MERRPS

• Společenská iniciativa, jejímž cílem je maximální kvalita psychiatrické péče v ČR dosahovaná skrze rozvoj založený na evidenci

- Iniciuje a realizuje výzkum

- Prosazuje změny v poskytování péče

- Sjednocuje stakeholdery - usnadňuje tak jejich činnost a zároveň umocňuje sílu a význam jejich hlasu

25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Cíl MERRPS

25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Rozhodování

Analýzy

DATA

Na důkazech založený rozvoj systému psychiatrické péče

Na evidenci založenený rozvoj

25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Rozhodování1.

- Na úrovni systému

- Na úrovni poskytovatelů služeb

- Na úrovni uživatelů služeb

Data1.

- Epidemiologická

- Ekonomická

2.

- Rutinní

- Mimořádná

3.

- Agregovaná

- Individuální

Analýzy1.

- Systémové

- Služeb, programů, intervencí

2.

- Klinická efektivita

- Ekonomická efektivita

Práce v MERRPS

25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Expertní platforma / Think

tank

Zahraniční rada

Vědecký tým

Využívání a optimalizace datových zdrojů

Vytvoření plánu evaluací – rutinní a jiné

Vytvoření konsensu na metodách - outcomes

Trénink evaluátorů

Evaluace

Identifikace cost-efektivních intervencí

Prosazování na důkazech založeného rozvoje

3 roky – 36 setkání znalostní platformy

MERRPS: Způsob práce

Dětská a adolescentní

Těžká duševní

onemocnění

Běžná duševní

onemocnění

Geriatrická psychiatrie

36 setkání znalostní platformy + zahraniční supervize

4 bloky podle skupin psychiatrických onemocnění

Každý blok obsahuje následující témata:

1. Epidemiologická a ekonomická data2. Výstupy – co sledovat a jak3. Nákladově efektivní intervence ve světě4. Jaké intervence by bylo vhodné vyzkoušet / zavést + u kterých stávajících provést hodnocení5. Práce s daty a datovými systémy – nástroje, registry atd.6. Práce s daty a datovými systémy – ekonomická data7. Schválení změn a návrhy na jejich implementaci

Dnešní program

1. Naplánovat setkání do konce roku

2. Vzájemná očekávání

3. Smysl ekonomických evaluací

4. Existující datová základna v ČR

25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Dnešní program

1. Naplánovat setkání do konce roku

2. Vzájemná očekávání

3. Smysl ekonomických evaluací

4. Existující datová základna v ČR

25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Dnešní program

1. Naplánovat setkání do konce roku

2. Vzájemná očekávání

3. Smysl ekonomických evaluací

4. Existující datová základna v ČR

25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Dnešní program

1. Naplánovat setkání do konce roku

2. Vzájemná očekávání

3. Smysl ekonomických evaluací

4. Existující datová základna v ČR

25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Smysl ekonomických evaluací

“The central concern of economics is how to use available resources best when these resources are insufficient to meet total needs”Robinson BMJ, 1993; 307: 994-996

=> Ekonomie se zabývá alokací zdrojů

25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Mýty

Ekonomická zátěž společnosti v důsledku duševních onemocnění je oproti jiným onemocněním malá

Péče o duševní zdraví v ČR je příliš drahá

Ekonomie ve zdravotnictví je neetická – o poskytnutí zdravotní péče by nemělo být rozhodováno na základě ekonomických argumentů

Hlavním cílem ekonomie péče o duševní zdraví je snižování nákladů na péči

Ekonomie péče o duševní zdraví je nástrojem pouze pro zdravotní pojišťovny popř. ministerstvo zdravotnictví

1

2

3

4

5

Mýty

Ekonomická zátěž společnosti v důsledku duševních onemocnění je oproti jiným onemocněním malá

Péče o duševní zdraví v ČR je příliš drahá

Ekonomie ve zdravotnictví je neetická – o poskytnutí zdravotní péče by nemělo být rozhodováno na základě ekonomických argumentů

Hlavním cílem ekonomie péče o duševní zdraví je snižování nákladů na péči

Ekonomie péče o duševní zdraví je nástrojem pouze pro zdravotní pojišťovny popř. ministerstvo zdravotnictví

1

2

3

4

5

Gustavsson A, et al. Cost of disorders of the brain in Europe 2010. Eur Neuropsychopharmacol 2011

EU + NORSKO + ISLAND + ŠVÝCARSKO

• > 160 milionů lidí zasaženo – cca třetina obyvatel

• 26% všech DALY – více než jakákoli jiná skupina onemocnění, více než kdekoli jinde na světě

• €798 billionů => €1550 per capita

• 60% přímé náklady (37% přímé zdravotnické, 23% přímé nezdravotnické); 40% nepřímé asociované se ztrátou produktivity u pacientů

• Zátěž pravděpodobně poroste v důsledku stárnutí obyvatel a dalších trendů

Ehler, E., Bednařík, J., Höschl, C., Winkler, P., Suchý, M., & Pátá, M. (2013). Náklady na poruchy mozku v České republice. Cesk Slov Neurol, (2013), 76.

ČESKO

• €10,2 Mld. => €17 159 per capita

CELKOVÉ NÁKLADY

1. DEPRESE

2. DEMENCE3. PSYCHOTICKÉ PORUCHY4. ÚZKOSTNÉ PORUCHY

5. ZÁVISLOSTI6. CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY7. MENTÁLNÍ RETARDACE

8. PORUCHY SPÁNKU9. TRAUMATICKÁ PORANĚNÍ MOZKU10. PORUCHY OSOBNOSTI

__________________KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍRAKOVINA

(€PPP mil., 2010):

113,405

105,16393,92774,380

65,68464,05343,301

35,42533,01327,345

__________________182150 – 250

CELKOVÉ NÁKLADY

1. CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY

2. DEPRESE

3. PSYCHOTICKÉ PORUCHY

4. DEMENCE

5. ÚZKOSTNÉ PORUCHY

6. ZÁVISLOSTI

7. MENTÁLNÍ RETARDACE

8. BOLESTI HLAVY

9. SPÁNKOVÉ PORUCHY

10. PORANĚNÍ MOZKU

__________________

(€PPP mil., 2010):

1 609

1 341

1 087

923

915

823

648

442

422

378

__________________

• Nemoci mozku: 14 % DALY celosvětově a 28 % DALY z nepřenositelných chorob

• Duševní poruchy: 31.7 % YLL

• 800.000 sebevražd ročně – tj. každých 40 vteřin

Global Burden of Disease Study 1990, 2010

• DALY – jasně rostoucí trend celosvětově (Murray et al., 2012)• Depresivní poruchy - 11. místo, nárůst o 37 %• Úzkostné poruchy - 26. místo• Alkohol - 35. místo• Schizofrenie - 43. místo• Alzheimerova choroba a jiné demence - 49. místo

• Příspěvek potenciálně modifikovatelných rizikových faktorů (Lim et al., 2012)• Kouření – 2. místo • Alkohol – 5. místo – nárůst o 32%• Ostatní drogy – 19. místo – nárůst o 57%

Global Burden of Disease Study 1990, 2010

• Příčiny úmrtí - YLL (Lozano et al., 2012)• Sebevraždy – 4. místo u lidí mezi 15-49 lety

• Počet let žitých s onemocněním - YLD (Vos et al., 2012)• Depresivní poruchy – 2. místo, nárůst o 37 %• Úzkostné poruchy – 7. místo, nárůst o 37%• Drogy (mimo alkohol a tabák) – 12. místo, nárůst o 40 %• Alkohol – 15. místo, nárůst o 32 %• Schizofrenie – 16. místo, nárůst o 48 %• Bipolární afektivní porucha – 18. místo, nárůst o 41%• Alzheimerova choroba a jiné demence - 24. místo, nárůst o 80%

Mýty

Ekonomická zátěž společnosti v důsledku duševních onemocnění je oproti jiným onemocněním malá

Péče o duševní zdraví v ČR je příliš drahá

Ekonomie ve zdravotnictví je neetická – o poskytnutí zdravotní péče by nemělo být rozhodováno na základě ekonomických argumentů

Hlavním cílem ekonomie péče o duševní zdraví je snižování nákladů na péči

Ekonomie péče o duševní zdraví je nástrojem pouze pro zdravotní pojišťovny popř. ministerstvo zdravotnictví

1

2

3

4

5

• % z HDP do zdravotnictví • EU15 – ø 10,34% • EU13 – ø 7,14%• ČR – 7,64%

• $PPP na osobu • EU15 – $2513 • EU13 – $1064• ČR – $1329

• % ze zdravotnictví do oblasti duševního zdraví• Ø EU15 – 7,9%• Ø EU13 – 5,1%• Ø ČR – 2,91%

• $PPP na osobu • EU15 – $199 • EU13 – $54• ČR – $39

Mýty

Ekonomická zátěž společnosti v důsledku duševních onemocnění je oproti jiným onemocněním malá

Péče o duševní zdraví v ČR je příliš drahá

Ekonomie ve zdravotnictví je neetická – o poskytnutí zdravotní péče by nemělo být rozhodováno na základě ekonomických argumentů

Hlavním cílem ekonomie péče o duševní zdraví je snižování nákladů na péči

Ekonomie péče o duševní zdraví je nástrojem pouze pro zdravotní pojišťovny popř. ministerstvo zdravotnictví

1

2

3

4

5

• Alokace zdrojů

Nutnost činit rozhodnutí – co budeme financovat a proč

Příklady:

• Měl by praktický lékař skenovat každého pacienta pro deprese a sebevražedné jednání?

• Měla by být lidem s mírnou depresí předepisována psychoterapie, farmakoterapie nebo obojí?

• Mělo by být několik lekcí mindfulness dostupné každému člověku zdarma jako prevence úzkosti a deprese?

• Alokace zdrojů

Nutnost činit rozhodnutí – co budeme financovat a proč

Rozhodnutí mohou být učiněna na základě:

- Známostí - tzv. „jánabráchysmus“

- Tradice - za co jsme utráceli „vždycky“

- Strachu - co nám hrozí, pokud někam peníze nealokujeme - ztráta místa, kamarádů, mediální humbuk...

- Evidence – kde dosáhneme nejlepšího poměru cena/výkon, výkon = zdravotní a sociální benefit

Mýty

Ekonomická zátěž společnosti v důsledku duševních onemocnění je oproti jiným onemocněním malá

Péče o duševní zdraví v ČR je příliš drahá

Ekonomie ve zdravotnictví je neetická – o poskytnutí zdravotní péče by nemělo být rozhodováno na základě ekonomických argumentů

Hlavním cílem ekonomie péče o duševní zdraví je snižování nákladů na péči

Ekonomie péče o duševní zdraví je nástrojem pouze pro zdravotní pojišťovny popř. ministerstvo zdravotnictví

1

2

3

4

5

• Evidence – kde dosáhneme nejlepšího poměru cena/výkon, výkon = zdravotní a sociální benefit

• Ekonomovo kritérium pro alokaci zdrojů je efektivita

• K neefektivní alokaci zdrojů dochází tam, kde by zdroje mohli být alokovány tak, že by zdravotní/sociální benefity byly větší

• Alokace zdrojů, tedy financování jedné intervence/služby/programu znamená, že nevzniknou benefity, které by vznikly, kdyby byla financována jiná intervence/služba/program financována nebude

• Ekonomické evaluace = komparativní analýza alternativních možností v obou sférách – nákladů a výnosů (konsekvence ve smyslu zdravotních a sociálních benefitů)

• Základním úkolem je identifikovat, měřit, oceňovat a porovnávat všechny relevantní náklady a výnosy (konsekvence)

KLÍČ Je hodnoceno obojí – náklady a výnosy?

NE ANO

Obsahuje studie komparaci dvou nebo více alternativ?

NE Zvažuje pouze konsekvence

Zvažuje pouze náklady

1A Parciální evaluace 1B 2 Parciální evaluace

Popis výsledků Popis nákladů Popis poměru náklady/výnosy

ANO 3A Parciální evaluace 3B 4 Úplná evaluace

Hodnocení efektivity nebo efektivnosti

Analýza nákladů Cost-minimization anaCost-efectiveness anaCost-utility analýzaCost-benefit analýza

Mýty

Ekonomická zátěž společnosti v důsledku duševních onemocnění je oproti jiným onemocněním malá

Péče o duševní zdraví v ČR je příliš drahá

Ekonomie ve zdravotnictví je neetická – o poskytnutí zdravotní péče by nemělo být rozhodováno na základě ekonomických argumentů

Hlavním cílem ekonomie péče o duševní zdraví je snižování nákladů na péči

Ekonomie péče o duševní zdraví je nástrojem pouze pro zdravotní pojišťovny popř. ministerstvo zdravotnictví

1

2

3

4

5

Závěr

Ekonomie péče o duševní zdraví je důležitý nástroj pro rozvoj systému psychiatrické péče a jeho transformaci tak, abychom maximalizovali přínos vynaložených zdrojů pro lidi s duševním onemocněním, jejich blízké a společnost jako celek.

Dnešní program

1. Naplánovat setkání do konce roku

2. Vzájemná očekávání

3. Smysl ekonomických evaluací

4. Existující datová základna v ČR

25.05.2018 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Datová základna psychiatrické péče v ČR

Data1. - Epidemiologická- Ekonomická

2. - Rutinní - Mimořádná

3. - Agregovaná- Individuální

28.2.2017 NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

Rutinní - ÚZIS – ekonomická a epidemiologická

- ČSÚ

- Poskytovatelé služeb – zdravotních i sociálních

- Zdravotní pojišťovny

Mimořádná - Jednotlivá šetření

- MINI 2005/2006

- CZEPOS 2015/2016

CZEPOS

CZEch Psychosis Outcome StudyNÁZEV PROJEKTU

odhadnout náklady na psychózy v České republice vytvořit související ekonomický model pro reformu PPCÍLE PROJEKTU

prospektivní kohortová studie 4 řízené rozhovory v intervalu 3 měsíců lůžková péče (118 resp., 11 zařízení) komunitní péče (136 resp, 8 poskytovalů soc. služeb ze 7 krajů)

METODOLOGIE

SKPS EQ-5D CAN GAF

VÝZKUMNÉ NÁSTROJE