16
9 • 201511.
Časopis římskokatol ické farnosti Ostrava–Třebovice
Foto na titulní straně:Kříž před hlavním vchodem našeho hřbitova
Tábor pro nejmenší s názvem „V říši pohádek“
Z prázdninové chaloupky
3
LITURGICKÝ KALENDÁŘ
3. září – čtvrtek Památka sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele církve6. září – neděle 23. neděle v mezidobí8. září – úterý Svátek Narození Panny Marie
13. září – neděle 24. neděle v mezidobí14. září – pondělí Svátek Povýšení svatého kříže15. září – úterý Památka Panny Marie Bolestné20. září – neděle 25. neděle v mezidobí21 . září – pondělí Svátek sv. Matouše, apoštola a evangelisty23. září – středa Památka sv. Pia z Pietrelciny, kněze27. září – neděle 26. neděle v mezidobí28. září – pondělí Slavnost SV. VÁCLAVA, MUČEDNÍKA, hlavního patrona
českého národa29. září – úterý Svátek sv. Michaela, Gabriela a Rafaela, archandělů30. září – středa Památka sv. Jeronýma, kněze a učitele církve
▲ podle Liturgického kalendáře zpracoval Jarek Martykán
Rozkopaná OstravaSnad každý z nás v uplynulých prázdni-nových dnech měl zkušenost s rozko-panými cestami napříč Ostravou, kdy sečlověk do centra města dostal téměřpřes Bohumín. I stalo se mi, že jsem jeldo nemocnice na Fifejdách. Z počátkujsem měl vše pod kontrolou, ale náhlemi začínaly ulice nějak splývat a já simusel přiznat, že i po dvou letech životav Ostravě jsem ještě pořád schopen seztratit. Nakonec mi pomohli a navedlimě hodní páni policajti, avšak nejdřívemi spravedlivě udělili pokutu, neboťjsem už ze zoufalství vjel do zákazuvjezdu…A já si uvědomil, že někdy i Hospodinv našem životě chce něco renovovat aopravit. Proto nám nějakou známoutrasu prostě „rozkope“. A člověk, kterýje zvyklý jezdit stále po stejných ces-
tách, je najednou nucen hledat dráhynové. Proto je důležité mít dobré prů-vodce, ať se na těch nových cestách ne-ztratíme.I tématem letošního příměstského tá-boru byla cesta do Zaslíbené země. Iz-raelité museli opustit své jistoty, kteréje ovšem zotročovaly. Šli do Zaslíbenézemě místy neznámými, ale vždy s Hos-podinem jako zkušeným průvodcem.Protože je tady začátek školního roku,chtěl bych apelovat na rodiče, aby i onibyli dobrými průvodci svých dětí. Životvaše děti zavane na rozličné cesty, alezáleží na vás, zda jim představíte Bohajako zkušeného průvodce, se kterým senikdy neztratíme.Do nového školního roku k tomu žeh-nám.
o. Lukáš
4
AKTUALITY Z FARNOSTI
SVATÝ MĚSÍCE
Řehoř Veliký — papež a učitel církvePocházel z římské patricijské rodiny.Stal se prefektem, ale vzdal sevýhodného úřadu i velkéhomajetku, aby šel za Kristemjako mnich. Byl povolán naPetrův stolec a z něj velmiúspěšně řídil církev přes velkémnožství nesnází. Řádil mor,hlad, langobardská vojska,klesala kázeň, bylo třeba šířitevangelium do nových misií,jeho tělo sužovala nemoc. S tím vším seŘehoř I., služebník služebníků a pře-
devším Ducha svatého, s jeho pomocíutkal a zvítězil. Zanechalmnoho dopisů a spisů, upev-nění liturgie a zpěvu. Nejzná-mějším je „gregoriánský cho-rál“. Byl nazýván poslednímvelkým papežem římskéhoobdobí a zároveň i prvnímvelkým středověkým papežem.Narodil se kolem roku 540v Římě do významné patricij-
ské rodiny. Řehoř měl velké nadání,nevšední vlohy a po vysokoškolských
2. 9. 15.00 h — zpověďzvláště pro děti a mládež na začátek školního roku17.00 h — mše sv. na zahájení školního roku spojená s žehnáním aktovekOd dalšího týdne budou bývat ve středy v 1 7.00 h mše sv. pro rodiče s dět-mi s biblickým příběhem, tentokráte ze Skutků apoštolů.
4. 9. První pátek — návštěva nemocných5.–6.9. Výlet na Malou Fatru pro holky i kluky od 15 let
8. 9. Svátek Narození Panny MarieZ toho důvodu nebude mše sv. ráno, ale až v 18.00 h.
9. 9. 19.30 h — koncert v kostele v rámci Svatováclavského hudebního festivalu,bližší info na nástěnce
10. 9. Další příprava pro novokřtěnce po prázdnináchProžíváme období mystagogie — uvádění do pravd víry
13. 9. Sbírka na církevní školy18.-20.9. Třebovický koláč
V rámci festivalu bude v neděli 20. 9. v 10.00 h mše sv. přímo v třebovic-kém parku. Pozvěte i své známé!
27. 9. Sbírka na rekonstrukci a zateplení faryKavárna ještě bude upřesněna dle možnosti pobývat na faře.
Po prázdninovém režimu budou mše sv. opět v pondělí v 18.00 h a v úterý v 7.00 h.
5
studiích, která se týkala i práva, se munabízela skvělá budoucnost. Výchova,i když byla křesťanská, ho směřovalak světské dráze. Pracoval v občanskésprávě a asi ve třiceti letech se stal„městským prétorem“ (prétor — nejvyš-ší státní nebo soudní úředník). Někdebývá překládáno „císařským prefektemměsta Říma“. Po otcově smrti okolo roku573 svůj úřad vyměnil za cestu du-chovního života a senátorskou tógu zabenediktinskou kutnu.Otcovský dům přeměnil v klášter sv.Ondřeje a dalších šest klášterů založilna svých rozsáhlých sicilských statcích.Mnoho zděděného majetku prodal arozdal chudým.Po krátkém klášterním životě byl Řehořpovolán papežem za jeho pomocníka abylo mu od něj uděleno jáhenské svě-cení. Papežem Pelagiem II. byl jako jehovyslanec-nuncius poslán roku 580 doCařihradu, kde ve službě setrval doroku 586. Navázal mnohá přátelství, se-známil se s rodinou císaře i s četnýmibiskupy a získával zkušenosti. Po ná-vratu do Říma přebýval ve svém klášte-ře. V té době v Římě po strašné povodninastal hlad a následně vypukl mor. Ře-hoř byl jedním z nejhorlivějších po-mocníků a ošetřovatelů nakaženýchmorem. Za oběť moru padly tři čtvrtinyvšeho římského obyvatelstva i s pape-žem Pelagiem. Všichni prý hned uva-žovali o Řehořovi jako jeho nástupci,jen on ne. Pro jistotu psal císaři, aby je-ho volbu rozhodně nepotvrzoval. Měst-ský prefekt se však dopisu zmocnil a je-ho obsah změnil, čímž dosáhl císařsképotvrzení volby. Řehoře nakonec pro-hlásili novým papežem.
Nakolik Řehořovi leželo dobro církvei země na srdci vidíme již z toho, že kekonci srpna 590 organizoval prosebnéprůvody za odvrácení moru. Věřící při-šli od určených kostelů v sedmi prou-dech k bazilice Panny Marie Sněžné. Připrůvodu, který odbočoval na mostěpřed Hadriánovým pomníkem k sv.Petrovi, byl údajně viděn archandělMichael, schovávající meč na znameníkonce moru. Na památku vznikl názevAndělský hrad. Dalším smírným aktem,který se po sv. Řehoři dochoval, jsoutzv. gregoriánské mše.Po nástupu zavedl na papežském dvořepořádek a kázeň. Bydlel v lateránskémpaláci a obklopil se jen osobami z řadduchovenstva. Mezi důvěrníky patřilopat z jeho kláštera a někteří mniši.Zakročil proti hrabivosti na papežskémdvoře a zbavil lakomé laiky jejich míst.Řehoř tehdy dokázal, že je skutečně„veliký“, a to jak v lásce, tak i ve správ-ních otázkách a v politice. Ulehčovalchudým v jejich nouzi, překonal hos-podářskou krizi. V dopisech biskupůmŘehoř začal jako první používat formuli„služebník služebníků Božích“. Předkráli spíše dokazoval svou duchovnímoc než panovačnost. K chudým sevšak choval přímo jako anděl. Zval je dosvého domu a u stolu jim sám poslu-hoval.V liturgii zavedl proslulý slavnostnízpůsob zpěvu, který je ještě dnes známpod jeho jménem jako „gregoriánskýchorál“. Zanechal svou stopu i v nábo-ženské literatuře, neboť sám napsalmnoho děl z oboru teologie, askeze,morálky a životopisy svatých.Měl také smysl pro své apoštolské po-
6
Zrníčka z BibleŠtítem je mi Bůh, on zachraňuje ty, kdomají přímé srdce.
Žalm 7,11Ty sám vynes nade mnou rozsudek;tvoje oči vidí, kde je právo.
Žalm 17,2
Urození, dlouho ještě budetupena má sláva? Milujetemarnost, vyhledáváte lež.
Žalm 4,3
▲ podle internetu a knihy V jednom společenství,Životní příběhy světců zpracovala Majka Dostálová
STODESÁTÉ VÝROČÍ
Objevování historie vlastní země je veli-ce důležité a neméně podstatným po-znáním je odhalování minulosti rodnéobce, významné instituce na územíměsta či farnosti. S přelomovým rokem1989 přišly nové možnosti a jednouz nich je také výzkum v ještě nedávnoopomíjené oblasti církevních dějin, kte-
ré lze chápat též jako samostatnouteologickou disciplínu. Kdokoliv z tře-bovických farníků, návštěvníků místní-ho kostela či zájemců o historii může nazákladě humanistického hesla ad fontes(zpět k pramenům) začít s historickýmprůzkumem a vytvořit si tak vlastní ob-raz o náboženském dění v Třebovicích.
Dějiny třebovické farnosti (5. díl)Kde hledat informace o historii farnosti Ostrava-Třebovice
vinnosti. Vysílal misionáře do všech ev-ropských zemí, které právě vycházelyz barbarského období. K této činnostipoužíval zejména své benediktinskéspolubratry, z nichž se nejslavnějšímstal sv. Augustin, věrozvěst v Anglii.Zdálo by se, že Řehoř Veliký byl podlesvé činnosti pevného zdraví, ale opak jepravdou. Většinu pontifikátu byl su-žován chorobami, zejména onemocně-ním žaludku.Tělesná slabost ho od roku599 nutila k převážnému setrvávání nalůžku, a přesto pevnou rukou řídil cír-kev do 12. 3. 604, kdy skonal. Do po-slední chvíle učil svou láskou a mnoho
poučení ostatním diktoval svým pí-sařům. V době jeho smrti měla církevvysoký kredit a úroveň v celém křes-ťanském světě, na Východě i na Západě.Začínalo nové historické období, kteréovšem přineslo i nové problémy. Byla tospolečnost, ve které se duchovní složkynutně proplétaly s hmotnými a poli-tickými zájmy. Postupem doby nabýva-la postava papeže Řehoře Velikého le-gendárních obrysů.Největší chválou sv. Řehoře však zů-stanou slova, která mu hned po smrtiŘímané napsali na hrob ve svatopetrskébazilice: „Skutky plnil, co řečí hlásal.“
7
Začít lze v Archivu města Ostravy (dálejen AMO, Ostrava-Přívoz) a nahlédnoutdo fondu Římskokatolického farníhoúřadu v Porubě 1704–1958, ve kterémbadatel nalezne starší knihy týkající setřebovického filiálního kostela. Jedná seo soupis duší z roku 1855, kostelní účtyz let 1780–1905, pokladní deník vedenýv letech 1903–1905 a záznam kapitálůz let 1797–1885. Hodnotnými pramenyporubského fondu římskokatolické far-nosti pro novější dějiny Poruby, Tře-bovic a Svinova jsou pamětní knihasepsaná zdejším farářem P. Aloisem Ge-cem v letech 1941–1958 (P. Alois Gec/1881–1962/ pocházel z Hlušovic /okresOlomouc/. Na kněze byl vysvěcen v roce1904. Msgre. Alois Gec byl kromě tohotaktéž bíloveckým děkanem a arcibiskup-ským radou. ) a brožura z roku 1903 s ná-zvem Dějiny farnosti porubské ve Slez-sku zpracovaná farářem P. JosefemBystřičanem (P. Josef Bystřičan /1866––1913/ pocházel z Morávky u Frýdku. Vy-svěcen na kněze byl v roce 1893 a od toho-to roku působil jako kooperátor vefarnosti Polská Ostrava /od roku 1919Slezská Ostrava/. V letech 1901–1909 pů-sobil v porubské farnosti, odkud odešel dopenze. ), která je výtahem pamětní knihyvedené v letech 1856–1899 a popisujeudálosti let 1615–1899.Další krok zavede zájemce do fonduŘímskokatolického farního úřadu v Tře-bovicích 1721–1960 (též v AMO), ve kte-rém se nachází fundační listina hospo-dářského správce třebovického koste-líka Matyáše Wolffa o nadaci 200 slez-ských tolarů, z jejichž výnosu měly býtv místním kostele konány bohoslužby.Postupně je možné studovat knihu opi-
sů nadačních listin z let 1721–1937, výpi-sy z pozemkových knih, doklady o pro-deji pozemků a spisový materiál doku-mentující vznik samostatného farníhoobvodu a jeho následnou činnost. Z li-teratury je třeba připomenout brožurykronikáře Aloise Prokopa a P. FrantiškaHadamčíka Třebovský kostel z roku 1938a Z třebovské kroniky od Aloise Prokopa,vydané ve stejném roce. Publikace Tře-bovský kostel nastiňuje církevní vývojv Třebovicích zmiňující původní dře-věný kostel, místní nekatolickou, alei katolickou vrchnost, stavbu současné-ho zděného kostela, snahy o obnovenísamostatné duchovní správy (1901–-1905) a její zřízení (1905/1906), výzdo-bu kostela a také obsahuje medailonkyprvních čtyř třebovických farářů (1906–-1938).Informace podávající indicie k nejstar-ším náboženským dějinám Třebovicv kontextu vývoje porubské farnosti(Poruba, Vřesina, Třebovice do r. 1905,respektive 1906 a Svinov do r. 1931 , re-spektive 1932) poskytla pamětní knihafarnosti Poruba, jež je uložena na řím-skokatolickém farním úřadě v Ostravě-Porubě. Ta líčí dějiny celé farnosti odpočátku farního kostela sv. Mikulášev Porubě po rok 1956. Další pamětníkniha tentokráte uložená na římskoka-tolickém farním úřadě v Ostravě-Tře-bovicích je kronika, jejíž zápisy jsou ve-deny od roku 1968 do současnosti.Pamětní kniha třebovické farnosti z let1906–1960 nalezena zatím nebyla.Mimo jiné by bylo namístě, aby badatelpro lepší pochopení kontextu genezefarností v Třebovicích a Svinově nahlé-dl do pamětní knihy z let 1930–2005
8
STŘÍPKY
Setkánís Ježíšem jako s naším přítelem (část 9. )Záznam z exercicií, které vedl v Národním centru Fatimského apoštolátu v ČM Fatiměv Koclířově u Svitav Fr. El ias Vel la, O.F.M . Conv., exorcista z MaltyNe každá situace, ve které se zrovna na-cházím, a to si řekněme jasně, byla za-mýšlená Bohem. Neznamená, že pokudse mé manželství rozpadlo, že to byl Božízáměr. Neznamená, že pokud nějaký
bezohledný řidič zabil mého syna přihavárii, že to byl Boží záměr. Nezna-mená, že má deprese je Božím záměrem.Tak to není. Mnoho věcí, které se dějí,nejsou Boží plán. Ale ve chvíli, kdy se
uchovávané na římskokatolickém far-ním úřadě v Ostravě-Svinově. Tato kni-ha podává historická fakta o věřících veSvinově, ustanovení Kostelní jednotysv. Jana a Pavla, výstavbě kostela KristaKrále, zřízení samostatné římskokato-lické duchovní správy a následné dějinyfarnosti do roku 2005, obsahuje kroměkronikářských záznamů také retro-spektivní seznam kněží působícíchv porubské farnosti či historické foto-grafie. Na svinovském farním úřadě senachází kromě pamětní knihy farnostinavíc jedna zajímavost v podobě mat-riky kněží — místních sloužících farářů,vikářů a v současné době pastoračníchasistentů. V rámci Diecéze ostravsko-opavské jde údajně o skutečnou raritu.Kdo by chtěl poznat náboženskou situa-ci po vytvoření samostatného Českoslo-venského státu a nahlédnout tak nacírkevní rozkol na našem území, pro-blematiku geneze nové a zamýšlené ná-rodní církve, měl by navštívit kancelářfaráře v budově fary Náboženské obceCírkve československé husitské v Ostra-vě—Svinově, jež ukrývá cennou Pamět-ní knihu náboženské obce Církve čes-
koslovenské ve Svinově z let 1921–1947.Třebovice byly oficiálně od 15. listopadu1924 součástí československé nábožen-ské obce svinovské, a to na základěschválení Ministerstvem školství a ná-rodní osvěty. Tím pádem členové tétocírkve sdíleli osudy s vedlejší obcí (odroku 1936 městem) Svinov a děti česko-slovenského vyznání měly také nárokna výuku náboženství ve školách. Čes-koslovenské náboženství děti z Třebo-vic vyučoval od roku 1924 bratr farářRudolf Pařík. Oficiálně byl učitelemnáboženství ustanoven v roce 1926.Snahy lidové strany zmařit vytvořenímísta učitele československého ná-boženství ve Svinově tak byly zbytečné.Rekurs věřících z řad římskokatolické-ho vyznání u zemské školské správyneměl odezvu.Tento základní přehled představujeněkolik možností, jak začít se zkou-máním minulosti třebovické farnosti.Nejedná se o celkový přehled existují-cích pramenů, ale pouze o elementárnídostupné písemnosti na území městaOstravy.
▲ Pavel Březinský
9
stanou, jakmile už žiji v těchto okol-nostech, tak Bůh vytěží něco dobréhoi z těchto okolností. A právě v té chvílitato situace vstupuje do Božího plánu astává se jeho součástí. To, že přijmemenějakou situaci, neznamená, že s ní sou-hlasíme. S mnoha situacemi souhlasitnemůžeme. Dám vám příklad: marno-tratný syn odchází z otcova domu. Bylto Boží plán? V žádném případě. Otec sinepřál, aby syn od něj utekl. Ale teď,když už utekl, podívejme se, co se děje.Syn se vrací zpátky a nyní prožívá ot-covství svého otce mnohem hlouběji,než ten druhý syn, který zůstal doma.Bůh nyní využil tuto situaci. Nezna-mená to však, že s ní souhlasil. Ale kdyžuž se to stalo, tak tu situaci využil a při-jal ji do svého plánu jako jeho součást.A výsledkem bylo, že marnotratný mla-dík mnohem intenzivněji prožíval jehootcovství. Takže, když něco přijímáme,to neznamená, že souhlasíme. Když te-dy říkáme, že Bůh dokáže vytěžit dobroz jakékoliv situace, to neznamená, ževšechny situace jsou Božím záměrem.Už jsme říkali, že ďábel se opravdu bojí,když chválíme Boha. A jak dobře víte,ďábel využívá ty situace v našem životě,kdy se něco pokazí. Když můj syn nebomůj manžel zemřel, tak okamžitě sly-ším, jak mi ďábel našeptává: vidíš, Bůhho nespasil, vidíš, On nenaslouchaltvým modlitbám. Když se mi stane něcošpatného, tak slyším ve své hlavě: vidíš,Bůh tě nemiluje. Vidíš, Bůh tě opustil.A když zhřeším, tak znovu slyším, jakmi ďábel říká: vidíš, to nemá žádnýsmysl, snažit se o to být dobrý; jak vidíš,stejně to nezvládneš, Bůh ti neodpustí,Bůh nezapomene, co jsi udělal. Ďábel
okolo nás se snaží, aby nám vzal od-vahu, a ta ztráta odvahy je tady pořád.Ve chvíli, kdy i v těchto okolnostechchválím Boha, tak je ďábel poražen.Když v takovýchto situacích chválímBoha, tím ďábla umlčím.Ďábel má opravdu strach, když chválímBoha. To znamená, že už mi nemá coříct a musí odejít. Takže to je mocchválení Boha. A nejen to, uvědommesi, že Lucifer se stal satanem právě pro-to, že odmítl chválit a uctívat Boha. Bylto nositel světla — Lucifer a stal se pod-vodníkem — satanem. Nechtěl chválitBoha. Takže nic ho nebolí víc, než to,když slyší, jak lidé chválí Boha. A kdy-koliv jste pokoušeni, tak namísto toho,abyste se snažili bojovat proti svémupokušení, začněte chválit Boha. Tohopokušení si nevšímejte, zaměřte se naBoha. Chvalte ho a ďábel musí odejít.Chvála Boha je jednou z nejúčinnějšíchzbraní, které můžeme proti ďáblu pou-žít. To je také důvod, proč v průběhusatanistických mší satanisté chválíďábla a urážejí Boha, aby to jakoby vy-vážili na druhou stranu, aby zase ďábelnabyl odvahy od svých následovníků.Často slyším od lidí otázku: proč je ďá-bel v naší době tak otevřeně činný, pročje to vidět více než v jiných dobách? Teďvám řeknu svůj osobní názor.Myslím si, že se ďábel v poslední doběukazuje tak viditelně proto, že existujepříliš mnoho skupin, které ho chválí.A ďábel nemůže zůstat skrytý. Před-stavte si nějakou krysu, která je scho-vaná v koutě a nemá kudy se dostatpryč a pak vás napadne. Nemůžete tukrysu dostat pryč a napadne vás vylít nani horkou vodu. V tu chvíli ta krysa musí
1 0
Při kázání o Slavnosti Cyrila a Metodějepoložil o. Lukáš dvě řečnické otázkyk zamyšlení. První, co by asi dělali titověrozvěstové, kdyby přišli dnes? Pro-tože nemám ráda spekulace typu „cokdyby“, zaujala mě otázka druhá. Comůžeme dnešní společnosti nabídnout?Co dnešní společnost nemá? Zkoušelajsem si jen tak pro sebe odpovědět…Určitě otec neměl na myslimateriální prostředky. V prvéřadě mě napadlo, kdo že je tota „dnešní společnost“, kteréchceme něco nabízet? Dospělajsem k názoru, že dnešní spo-lečnost jsme přece my všichni.Přece i my, křesťané, tutodnešní společnost tvoříme. Jsme jejísoučástí. Je všeobecně známo, že větši-na dnešní společnosti postrádá tradičnívíru, tedy opravdový vztah k Bohu, amorální hodnoty, tedy zdravé vztahyk lidem okolo nás. Takže, co bychomměli vlastně nabídnout? Alternativu.Místo přemíry akčnosti a podbízení sezklidnění, pohodu a opravdovost. Víru
jako životní styl. A především křes-ťanské hodnoty — řečeno dnešním ja-zykem „2 v 1 “. Ideálem je Desatero —nejskvělejší morální kodex. Obsahujeobojí; jak se chovat k Bohu i k lidem.A jak ho nabídnout? Svým životnímstylem. Životem pravdivým, životembez přetvářky a pokrytectví, bez kři-vých obvinění, bez zamlžování sku-
tečností, bez lží a krádeží, bezpodvodů, bez porušovánídaných slibů, bez posuzovánídruhých, bez závisti a sobec-tví, bez lenosti, bez pohrdánístarými a slabými, bez pano-vačnosti, pýchy, ješitnosti,bez zákeřnosti, bez závislostí
všeho druhu… Jak snadné, ale jakou todá fušku…Takže oprašme Desatero, které je nad-časové, a nabízejme je především samisobě a potažmo celé dnešní společnosti.Možná někoho naše víra, tedy náš ži-votní styl, osloví. „Po jejich ovoci je po-znáte…“ (Mt 7,16)
▲ Broňa Volná
Otázky k zamyšlení
prchnout. A tato horká voda, to je právěchválení.Dnes je Bůh chválen v mnoha skupináchlidí. A ďábel všechnu tuto chválu nemů-že vystát, takže se musí v zoufalství vy-dat na útěk. Ďábel působí mnohemúčinněji, když je skrytý, aniž bychom siho všímali. On je dnes zoufalý, a proto setak viditelně zjevuje. A jsem si jistý, žechválení Boha je jedním z důvodů, pročse ďábel tak viditelně projevuje. Sv. Pa-vel říká, že náš důvod existence je chvá-
lení Boha. To bude také na konci v ne-besích. V nebi ve věčnosti budeme ne-ustále chválit Boha. Budeme ho chválitza nové zážitky a nové prožívání, kterénám dává. Bude to tvořivé chválení,protože to bude chvála za to, co v němneustále vidíme nové. Samozřejmě, do-kud jsme tady, tak ho chválíme, přestožejsme v temnotě. My jsme ti horníci, kteříjdou ve tmě, ale vědí, že jsou vedeni kesvětlu, a chceme za to poděkovat Bohu.
▲ připravil Radim Prokop
1 1
Spousta lidí, hlavně těch mladých, siklade zásadní životní otázky, jako např.co je smyslem mého života? To je velmidobrá otázka a myslím, že tuto otázkubychom si měli často pokládat úplněvšichni bez rozdílu věku.Co je tedy smyslem Vašeho života? K če-mu směřujete? A proč děláte právě to,co děláte?Smyslem života je radost. Nekonečnákrásná radost, která dosahuje svého vr-cholu v okamžicích, kdy se lidé radujíspolečně a tuto radost si navzájem pře-dávají. Vše je pak skryto v této radosti ak ní všichni směřujeme.Proto jednoho člověka baví rozdílné vě-ci než druhého. Proč? Protože každéhoz nás naplňují radostí jiné činnosti a
dojmy a je krásné pozorovat, jak moc jetento svět rozmanitý a že každý z nás jedokonalý nenapodobitelný originál.Prázdniny by pro nás mohly být skvě-lou příležitostí zamyslet se nad tím,jestli opravdu plníme svůj život radostía tvoříme ji i pro ostatní, nebo jestli jentak přežíváme… ☺ A taky bychom semohli znovu zamyslet na tím, co jsou tyvěci, které nám přinášejí radost, aznovu se do nich pustit a realizovat je.Bůh nám dal do srdce svého Ducha,který nás celý život vede právě vstříctéto radosti. A byla by škoda nepo-slechnout jeho hlasu, protože nás volák těm nejkrásnějším zážitkům a doko-nalé velké lásce, které je schopen jenOn a která je jen u Něj.
Hledáníradosti
Žák šesté třídy tráví všechen volný času počítače. O víkendu od něj odcházíjen k obědu, když, jak sám říká, ho upo-zorní žaludek. Ve volných dnech trávíve virtuálním světě počítačových her až16 hodin denně…V divadle začala přestávka. Žena střed-ních let okamžitě za-pnula mobil. Ne, nevolaladomů, zda je všechno v po-řádku, jak by nás případněnapadlo. Nakrmila virtuální zví-řátko a zatímco konverzova-la s přítelkyněmi, celou dobu zvířát-ko hladila po hlavičce. Nesnesla po-myšlení, že by zvířátko v důsledkujejího nedostatečného zájmu umřelo…Asi šedesátiletý pán trávil pobyt v láz-ních. Neustále měl u sebe svůj tablet a
pracoval. U jídla, na vycházce, prostěvšude. Odkládal jej pouze v době lé-čebné procedury. Nabízela se otázka,jaká je asi jeho profese, že je tak vytí-žený i při lázeňském léčebném pobytu.Byl farmářem. Virtuálním farmářem.Musel dojit virtuální krávy, sekat vir-
tuální trávu, obdělávat virtuálnípole… Nemohl přece nechat far-
mu ladem, případně zkracho-vat…
P.S. Výše uvedené případynejsou scifi, popisují sku-
tečné příběhy dnešních lidí. Pro-to se občas i při mši svaté v přímluváchmodlíme za lidi zotročené jakýmikolidruhy závislostí.
▲ Broňa Volná
Bez komentáře aneb fenomén dnešních dní
▲ Aneta Cholevová
1 2
Sestry a bratři v Kristu, od začátku května tohoto roku jsem je-den z kostelníků v našem třebovickémchrámu Páně. Rád bych se s vámi podě-lil o své dojmy a pocity z této služby Bo-hu. Začalo to tím, že mi koncem loňskéhoroku volala moje dcerka Kristinka, žeotec Lukáš hledá na internetu zájemceo tuto službu. Řekla mi, že si myslí, žebych to mohl dělat a že o tom už s ot-cem mluvila. Přiznávám, že jsem senejprve lekl, co že to na mne zase šije„za boudu.“ Pak jsem si s obavou řekl,jak bych mohl tuto službu vykonávatpři mých střídavých směnách. Po del-ším váhání a úvahách jsem si však řekl,že to svěřím Bohu. Pokud On budechtít, abych to dělal, tak to zařídí tak,aby to šlo. A tak jsem se otci Lukášovipřihlásil. Dnes věřím, že to Bůh opravdu zařídil aže mě na tomto místě chce. V poloviněbřezna mě pak Vítek Sommer, jak seříká, zaškolil. Bůh mu zaplať za jehotrpělivost se mnou, kterému se ze vše-ho trochu točila hlava. Měl jsem zevšech těch „terminus technicus“ a úko-lů zamotanou hlavu. Ale opět jsem siřekl, že se spolehnu na pomoc a podpo-ru od Boha. Původně jsem měl začítsvou kostelnickou službu už v dubnu.Ale z důvodů zmatků okolo směn, kterévládly u mě v práci, jsem mohl začít až
v květnu. Přiznám se, že jsem dubenvyužil, abych chodil „špionit“ , jak todělají ostatní kostelníci a abych se odnich přiučil, co vše se musí udělat, abyna mši svatou bylo vše řádně připra-veno. Také jim velké Pán Bůh zaplať zajejich trpělivost se mnou a jejich ochotumi vše, co mě zajímalo, vysvětlit. A tak od května sloužím již jako kostel-ník a musím přiznat, že mě tato službazcela pohltila. Cítím, že naplňuje můjživot a že mě přiblížila k Bohu, jako nicjiného předtím. Někdy si připadám jakodělník, který přišel pracovat na viniciPáně až pozdě odpoledne. Ale protoževí, že dostane stejnou mzdu jako ti, copracují už od rána, tak se snaží svouusilovností a pílí si tuto mzdu zasloužit. Věřím, že Bůh po mně nechce, abychmu nahrazoval roky, kdy jsem Ho od-mítal a nevěřil v Něj. Právě proto, že Onto nechce, chci to já. Chci dát do službykostelníka vše, co můžu, a chtěl bych jivykonávat k Boží a vaší spokojenosti. Proto vás prosím o pomoc. Uvidíte-li, ženěco dělám špatně nebo nedbale, upo-zorněte mě na to a prosím, nešetřetemě. Prosím také o pomoc a podporuv modlitbě. Nakonec bych rád ještě po-děkoval Kristince, že mne do této služ-by dostala. Pán Bůh jí za to zaplať a ať jiza to zahrne svým požehnáním.
▲ S láskou a úctouRostislav Václav KUDLA
Kostelničení
Síla pozitivního myšlení se skloňuje vevšech různých směrech. Pozitivnímimyšlenkami se podle mnohých dá
ovlivnit spousta věcí. A mimo jiné na-příklad i kvalita života.Psychologové z prestižní Kliniky Mayo
Štěstí se dá naučit, tvrdípsychologové
1 3
Biblická hádankaKterý prorok bývá pokládán za prvního z tzv. „píšících“ proroků?
Kultickým a rituálním předpisům se věnuje Třetí kniha Mojžíšova – Leviticus.Odpověď na bibl ickou hádanku z minulého čísla
VESELÝ„Pane,“ volá trhovkyně na kolemjdoucí-ho, „kupte kytičku pro svou manželku!“„Nemám manželku.“„Tak kupte kytičku pro svou milou!“„Nemám žádnou milou.“„Tak si ji kupte jen tak, pro radost, žemáte tak šťastný a spokojený život!“
Žena čte svému manželovi z novin:„Podraží alkohol.“Muž se zamyslí a říká: „Nedá se nic dě-lat, musíme míň jíst.“
Co rozumí muž pod pojmem ''podílet sena domácích pracích''?
v Minnesotě tvrdí, že štěstí je vlastněvolba. Člověk si může zvolit, že se nasvět bude dívat pozitivně. Vytvořilidokonce techniku zvanou 5-3-2, kterápomůže člověku začít myslet jinak a za-žívat pocit štěstí každý den.Nejsouv tom peníze, zdraví ani úspěch. Nicz toho potřeba není. Podle vědců z Kli-niky Mayo je potřeba pouze změnit na-stavení mysli.Doktor Amit Sood tvrdí, že je potřebapostupovat ve čtyřech krocích. Prvnímz nich je trénink pozornosti. K tomu jedobré za každé ráno poděkovat a opa-kovat si, za co vše je člověk vděčný, po-bývat v přírodě, vědomě odmítat neu-stálé posuzování něčeho a vyjadřovánísvého názoru, ale naopak je dobré vyja-dřovat druhým svou vlídnost.Druhým krokem je emocionální odol-nost. Když se věci nedaří, snažte se za-měřit na to, co je v tu chvíli dobrév tom, co se zrovna nedaří. Navíc je v tu
chvíli potřeba posilovat vděčnost, sou-cit, toleranci a odpuštění.Třetím krokem je propojení mysli a tě-la. Toho lze dosáhnout čtením, cvi-čením, hlubokým dýcháním, hudbou,uměleckou tvorbou, modlitbou, medi-tací.Čtvrtým krokem jsou zdravé návyky.Zjednodušte si život, vypusťte zby-tečnosti, cvičte, jezte zdravě, nebojujte,pokud to není nezbytně nutné, a pro-světlete svůj život humorem.Dále je nutné procvičování techniky 5--3-2. „Každý den pomyslete ihned poprobuzení s vděčností aspoň na 5 lidí,kteří jsou ve vašem životě nejdůleži-tější. První 3 minuty při setkání tyto li-di přivítejte jako dlouho ztracené velmidobré kamarády, nijak je neposuzujte anesnažte se je nijak měnit. A první 2sekundy při setkání s neznámým člo-věkem si tiše v duchu řekněte: ‚Přeji tidobro,‘“ radí ve své knize Sood.
▲ převzato z internetu
1 4
OKÉNKO PRO DĚTI
TEOLOGICKÉ OKÉNKO
Jan Hus stále mezi námiVzah katolické církve k Janu Husovi sepostupně vyvíjí pozitivním směrem a je
patrná snaha přistupovat k němu conejobjektivněji, tedy bez předsudků a
V hlavě máme ještě prázdniny, kterénám přinesly určitě spoustu společnýchzážitků. Napjatě také vyhlížíme novýškolní rok. Někteří z Vás půjdou poprvédo školy. Někteří přecházejí na jinouškolu. Někdo dostane nové učitele nebose začne učit nové předměty. Vždycky,když nás čeká něco nového, tak se tro-chu bojíme, protože nevíme přesně, ja-ké bude to, co nás čeká. Mám tu pro vástakové přirovnání. Na větvi seděl malýbrouček. Co kolem sebe viděl? Tenbrouček je proti nám hodně malý, takževidí jen to, co je blízko kolem něj. Kou-sek větve, možná nějaký lístek a dál jenvelké prázdno. Neví nic o lidech, kteříjsou kolem něj. Kdyby lezl po té větvi ažúplně na konec, na špičku, možná bystena něj rádi zavolali: „Stát! Dál už ne, tobys spadl!“Tak nějak je to i s námi. Animy dnes nevidíme, co bude zítra, covšechno nás v novém školním roce če-ká. Jsme na tom podobně jako ten brou-
ček na větvi. Bůh ale vidí mnohem dálnež my. Vidí zítřek, příští den, celýpříští školní rok, dokonce celý náš život.A když se v něm vyskytnou nějaké pře-kážky, Bůh je tady a ví o nich. O všemmá dokonalý přehled! Proto je moc fajn,že s ním můžeme každý den a celý rokbýt. Bude nám radit, těšit nás, varovat,ukazovat nám správnou cestu.Tento měsíc tu mám pro Vás labyrint.Najdete správnou cestu?
▲ Sára Šolcová
Když musí zvednout nohy, aby ženamohla pokračovat ve vysávání.
Dědeček se rozhodl zhubnout a začalcvičit. Upažit, připažit, upažit…
Po půl hodině se ho babička ptá: „Takco, kolik jsi už shodil?“„Dvě vázy.“
1 5
▲ Majka Dostálová
předpochopení. Přesto stále existují vý-jimky, které jsou jako vystřižené z příru-ček 19. století a možná ještě starších. Je-den příklad za všechny. Odehrál se vefarnosti nejmenované, přesto geogra-ficky poměrně blízké farnosti naší, a tov období, kdy dochází ke změnámv ustanovení kněží. Tu situaci dobřeznáme. Ovečky ještě netuší, jaký budepastýř, který přichází, a neví, co od něholze očekávat. Někdy se bláhově do-mnívají, že dobré zůstane zachováno a tonedokonalé bude pozvednuto. V řaděpřípadů to tak bývá, v mnoha jsounaopak farníci konfrontováni se sku-tečností, že na post faráře či administrá-tora nastoupil „ten, který rozděluje“ apostupně tam nezůstává kámen na ka-meni.Ale zpět do naší konkrétní známé ne-známé farnosti, kde se odehrává tentopříběh. Paní, jež se stará o místní vývěs-ku, se bláhově domnívá, že u příležitosti600. výročí umučení Mistra Jana Husaby bylo dobré seznámit farníky a dalšímístní občany s tím, že drtivá většina je-ho myšlenek je „pravověrných“. Toostatně koresponduje s nejnovějším teo-logickým bádáním, ale např. také s po-stojem papeže Františka. Proto ta nebo-há žena na vývěsku v dobré vířeumisťuje výběr z Janových myšlenek amodliteb. Dle mého názoru vynikajícínápad, protože Hus, ať se nám to líbí ne-bo ne, byl i v okamžiku své smrtikřesťanem, ba co více, z toho, co o němvíme, byl dobrým katolickým knězem,člověkem, který stál za svou pravdou aza tím, v co věřil. Proč tedy jeho dobré,podnětné a zbožné myšlenky nepři-jmout? Tento názor však rozhodně ne-
sdílí nový pastýř, který byl do farnostiinstalován. Jsa pohoršen, vykazuje ná-stěnkářku i Mistra Jana tam, kam patří.Husovy myšlenky na vývěsce v kato-lickém kostele? To přece neexistuje! Paníje nucena vývěsku předělat a „škodlivé“Husovy myšlenky a modlitby odstranit.Jak zářný příklad toho, že mnozí katolíci(ale platí to samozřejmě i pro věřící ji-ných vyznání) stále váznou ve strnulýchschématech myšlení. Bojíme se otevřítjiným názorům, bojíme se, jako bychomsi nebyli jisti sami sebou, pevností svévlastní víry. A bojíme si to přiznat.Dokud budeme v církvi takovými, stálebudou planout, byť pomyslné, hranice ana nich budou stát noví a noví Husové.Nemylme se, jsou stále zde. Oběti necit-livosti, manipulace, zvůle, oběti snah ří-dit životy jiných, oběti narcistických anezralých duchovních (s)vůdců, obětiřízených rozvratů manželství a vztahů,oběti kněží i laiků. Ano, i to je církev.Církev, která za sebou zanechává svéoběti. A všechny tyto oběti mají jednospolečné. Ti, kteří přikládají pochodněna hranice jejich utrpení, předstírají ne-bo dokonce věří, že to dělají ve jménuBožím. Že jsou povoláni a vyvoleni. Alekonečným měřítkem všeho je skutečnýBůh. Ne ten, který vzniká v našich mys-lích a je poplatný našim představám čisložitým teologicko filosofickým úva-hám, ale Bůh, jehož nikdo není s touchopit a obsáhnout. Věřím, že je neko-nečně milosrdným, ale také věřím, žesleduje každý náš pohyb, kdy pozvedá-me ruku s planoucí pochodní, abychomzažehli utrpení jiného člověka. Stáhně-me ji vždy, dokud je ještě čas.
▲ Lukáš Volný
1 6
MANA – Měsíční Aktuality Naší fArnosti, vydává Římskokatolická farnost Ostrava-Třebovice,V Mešníku 5100, 722 00 Ostrava-Třebovice, tel.: +420 596 964 942
http://www.farnosttrebovice.cz, http://www.facebook.com/trebovicka.farnost
Evidenční číslo: MK ČR E 16325Kontaktní osoba: Dalibor Vitásek, e-mail: [email protected]
Náklady na výrobu a tisk jsou 10 Kč, uzávěrka příštího čísla je 15. 9. 2015
RECEPTÁŘ
Těsto: 6 vajec, 3/4 hrnku cukru, 1 hr.polohrubé mouky, 1 hr. oleje, 1/2 hr.granka, 1 pl. lžíce kakaa, 1 prášek do pe-čivaVšechno smíchat, vymazat plech, vy-sypat moukou, péct 30 min. na 180c c°C.Uvaříme 200 ml silné černé kávy, upe-čené těsto polijeme tak, aby se těsto ne-rozmočilo, necháme úplně vychladit.
V hrnci ohřejeme2 šlehačky 33c c% a rozpustíme v ní 2 čo-kolády na vaření (100ccg). Vaříme 5 minut,necháme vychladit.Na upečené těsto natřeme tenkou vrst-vu džemu, spíše kyselejší druh, polije-me teplou čokoládovou směsí a nechá-me ztuhnout. Pak krájíme na řezy☺.
▲ Dobrou chuť přeje Janka Šolcová.
Čokoládový hrnečkový koláč
Národní eucharistický kongres se bude konat ve dnech 1 5.—1 7.1 0.201 5 v Brně.
Slova znělky Národního eucharistického kongresu 2015: „Obnovujeme s Bohem věčnou smlouvu a konáme veliké tajemství, které nám (2x)Kristus odkázal.“
ROK EUCHARI STI E
NA PRAVÉM MÍSTĚ
Hledám ochotného člověka, který by mě doprovodil na nákup či procházku. Ozvětese prosím na telefon 739 694 733 — Grýcová.
● Nabízím… ● Hledám… ● Potřebuji…
