2 · Web viewCelkový počet obyvatel v Ústeckém kraji se od roku 1997 do roku 2006 snížil o 2...

Zdravé město Ústí nad Labem

Obsah strana

1. Úvod 3 2. Charakteristika regionu a okresu Ústí nad Labem 53. Střední délka života 10

4. Úmrtnost 124.1. Standardizovaná úmrtnost celková 124.2. Novorozenecká úmrtnost 154.3. Kojenecká úmrtnost 164.4. Standardizovaná úmrtnost podle diagnóz 19

4.4.1. SDR mužů a žen na nemoci oběhové soustavy 194.4.2. SDR mužů a žen na nádorová onemocnění 214.4.3. SDR mužů a žen na poranění a otravy 244.4.4. SDR mužů a žen na úmyslné sebepoškození 264.4.5. Celková úmrtnost podle příčin smrti 28

5. Nemocnost 345.1. Počet hospitalizovaných osob 34

5.1.1. Celkem 345.1.2. Kardiovaskulární onemocnění 365.1.3. Novotvary 395.1.4. Úrazy a otravy 41

5.2. Incidence novotvarů 435.2.1. Celkem bez novotvarů kůže 435.2.2. Incidence novotvarů prsu 475.2.3. Incidence novotvarů plic a průdušek 485.2.4. Incidence novotvarů konečníku 515.2.5. Incidence novotvarů tlustého střeva 535.2.6. Incidence novotvarů prostaty 555.2.7. Incidence novotvarů kůže 565.2.8. Incidence novotvarů hrdla děložního, těla děložního, vaječníku 58

5.3. Diabetes 615.4. Pracovní neschopnost 635.5. Incidence vybraných infekčních onemocnění 67

5.5.1. Sexuálně přenosné infekce 67 5.5.1.1. Syfilis 67 5.5.1.2. Kapavka 695.5.2. Tuberkulóza 715.5.3. Virová hepatitida A 735.5.4. Virová hepatitida B 745.5.5. Virová hepatitida C 755.5.6. Salmonelóza 765.5.7. Kampylobakterióza 77

5.6. Alergie 78

6. Souhrn a závěr 79

6.1. Závěry pro okres Ústí nad Labem a Zdravé město Ústí nad Labem 79

7. Co z toho vyplývá 80

8. Výklad pojmů 81

2

1. Úvod

Zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva naléhavě doporučuje zdravotně politický program Světové zdravotnické organizace „Zdraví pro všechny v 21 století“ i usnesení vlády ČR č. 1046 z 30. 10. 2002 „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR“.

Je zapotřebí si uvědomit, že se zdraví týká nejen člověka samotného, ale i okolního prostředí, je tedy výslednicí vzájemných vztahů mezi organizmem, psychikou a osobností jednotlivce a mezi životním prostředím, které ho obklopuje. Lidé si mohou své zdraví vlastním jednáním nejen posílit, ale i poškodit. O zdraví každého jedince je nezbytné pečovat už od jeho narození, neboť stále platí, že prevence je levnější než léčba.

Tato studie je zaměřena na základní demografické údaje, které mohou poskytnout přehled o zdravotním stavu obyvatel města Ústí nad Labem ve srovnání s ostatními obyvateli okresu Ústí nad Labem a dalších okresů Ústeckého kraje. Hlavním cílem této práce je podat stručnou informaci o stavu zdraví obyvatel Ústí nad Labem vytvořením demografického obrazu s porovnáním rozdílů v rámci Ústeckého kraje. V případě zjištění výrazných rozdílů na ně upozornit a snažit se objasnit příčinu vzniku i možné důsledky. Pro porovnávání údajů jsme použili metody standardizace pro vyloučení vlivu rozdílného složení obyvatelstva porovnávaných území.

Cílem je analýza: stavu, vývoje a struktury obyvatel města Ústí nad Labem, střední délky života standardizované úmrtnosti, jejích příčin nemocnosti – kardiovaskulárních onemocnění, novotvarů, diabetu pracovní neschopnosti, nemocí z povolání incidence vybraných infekčních onemocnění

Je známo, že každá nemoc má několik příčin, kromě nich může být přítomna i řada podmínek, bez kterých by nemoc jinak nevznikla. Soubor osobních, sociálních, ekonomických a environmentálních faktorů, ovlivňujících zdravotní stav jedince nebo společnosti nazýváme determinanty zdraví. Celkové zdraví je pak výsledkem složitého působení mnoha determinant, které se mohou navzájem ovlivňovat, svůj účinek dokonce potencovat. Proto je nutno sledovat nejen jednotlivé faktory související s životním stylem jedince a jeho chováním ve vztahu ke zdraví, ale též široké spektrum sociálních aspektů, které tvoří životní podmínky a ovlivňují zdraví.

3

Základní determinanty zdraví a jejich vliv na zdraví

Ve vyspělých zemích je zdraví předmětem a samozřejmou součástí politiky řízení, procházející napříč individuálními, skupinovými i celospolečenskými aktivitami. Poslední doba s sebou nese podstatné zlepšení zdravotního stavu lidí především v průmyslově vyspělých zemích severní polokoule. Uvedený trend našel svoji odezvu i v podmínkách České republiky.

Charakteristika obyvatelstva města Ústí nad Labem.V posledních deseti letech se počet obyvatel města Ústí nad Labem stále snižoval. Úbytek byl způsoben především stěhováním, kdy počty vystěhovalých převyšovaly počty přistěhovalých. Přirozenou měnou v posledních letech obyvatelstva také až na výjimky ubývalo, pouze v posledním sledovaném roce počty živě narozených dětí významněji převýšily počty zemřelých. Ve vývoji počtů živě narozených dětí se zdá, že po období, kdy se ve městě rodilo méně než 1 000 dětí ročně, zaznamenáváme trend mírného zvyšování.Zároveň demografická data vypovídají o rostoucím počtu dětí narozených mimo manželství.Úroveň sňatečnosti je od roku 1991 významně nižší než v předchozích letech, ale rozvodovost se stále udržuje na vysoké úrovni. V roce 1999 byl zaznamenán velmi nízký počet rozvodů, který byl ovšem způsoben změnou legislativy.Věková struktura obyvatelstva města odráží především předchozí demografický vývoj. Ve věkovém složení jsou patrné silné poválečné ročníky, dopad nízké úrovně porodnosti v šedesátých letech a zvýšená reprodukce v polovině sedmdesátých let a v neposlední řadě nízká plodnost v uplynulých deseti letech. Ta se především promítá do poklesu počtu dětí ve věku do 14 let a jejich podílu na obyvatelstvu města. Naopak dochází k navyšování podílu osob starších 60 let. Průměrný věk obyvatelstva města tedy stoupá, prodlužuje se naděje dožití (střední délka života), která by v příštích letech také mohla značně ovlivnit věkovou skladbu obyvatelstva. Hlavní příčiny úmrtí se v posledních letech nemění, převládají předevšímúmrtí na nemoci oběhové soustavy a na novotvary.V roce 2001 proběhlo sčítání lidu, domů a bytů, které získalo mnoho cenných informací o obyvatelstvu, především údaje o národnosti, religiozitě, vzdělání a ekonomické aktivitě.Významnější národnostní menšinou ve městě Ústí nad Labem jsou pouze obyvatelé národnosti slovenské (více než 2 %), podíly ostatních národností jsou již pod 1% hranicí. Z hlediska státního občanství je ve městě nejpočetněji zastoupenou menšinou obyvatelstvo s vietnamskou příslušností.Více než tři čtvrtiny obyvatelstva města jsou bez náboženského vyznání, věřící se hlásí především k Církvi římskokatolické.Z hlediska ekonomické aktivity obyvatelstva ve věku 15 a více let jsou téměř dvě třetiny obyvatel ekonomicky aktivní, z toho je nejvíce osob zaměstnáno v pracovním poměru. Více než pětina ekonomicky aktivního obyvatelstva města pracuje v průmyslu. Ve městě Ústí nad Labem 8 % obyvatelstva staršího 15 let dosáhlo vysokoškolského vzdělání, zatímco v Ústeckém kraji jako celku je tento podíl značně nižší.

4

2. Charakteristika regionu a okresu Ústí nad Labem

Ústecký kraj leží na severozápadě České republiky. Severní hranice kraje je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo a to se spolkovou zemí Sasko. Na severovýchodě sousedí Ústecký kraj s Libereckým krajem, na západě s Karlovarským a z malé části i s krajem Plzeňským a na jihu se Středočeským krajem.

Rozloha kraje je 5 335 km2, což představuje 6,8 % rozlohy České republiky. Z tohoto území zaujímají 30 % lesy a 2 % vodní plochy. Nejvýše položené místo na území kraje leží na úpatí nejvyšší hory Krušných hor, Klínovce, jehož vrchol se nachází již na území kraje Karlovarského. Nejníže položeným bodem je výtok řeky Labe u Hřenska (115 m n.m.), což je zároveň nejníže položené místo v ČR.

Ústecký kraj byl rozdělen do sedmi okresů (Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem), které se dále člení na 354 obcí nejrůznější velikosti. Sídlem kraje a zároveň největší obcí je Ústí nad Labem s 94 871 obyvatelem. Počet obyvatel Ústeckého kraje dosahoval v roce 2005 celkem 823 173, z toho bylo žen 418 420 / 51,02 %/.

Podle počtu obyvatel se kraj řadí na páté místo v České republice. Hustota obyvatel je vyšší než vykazuje celostátní průměr a liší se podle okresů. Nejhustěji je osídlena oblast podkrušnohorské hnědouhelné pánve, nižší zalidnění se nachází v oblasti Krušných hor a v okresech Louny a Litoměřice, kde se vyskytují především menší venkovská sídla. Charakteristickým rysem kraje je relativně mladé obyvatelstvo, avšak i přesto již mírně klesá počet obyvatel, protože se začínají projevovat celorepublikové negativní trendy.

Hustotou osídlení 155 obyvatel /km2 se Ústecký kraj řadí na jedno z předních míst celé ČR a je vyšší než celostátní průměr 130 obyvatel /km2. V rámci kraje je nejvyšší hustota osídlení v bývalém okrese Ústí nad Labem 292 obyvatel /km2 a nejnižší v bývalém okrese Louny 77 obyvatel /km2.

Ústecký kraj patří k těm krajům, které jsou hodně lidnaté. Na celkovém počtu obyvatel ČR se podílí zhruba 5%.

V posledních deseti letech se počet obyvatel města Ústí nad Labem stále snižoval. Úbytek byl způsoben především stěhováním, kdy počty vystěhovalých převyšovaly počty přistěhovalých. Přirozenou měnou v posledních letech obyvatelstva také až na výjimky ubývalo, pouze v posledním sledovaném roce počty živě narozených dětí významněji převýšily počty zemřelých. Ve vývoji počtů živě narozených dětí se zdá, že po období, kdy se ve městě rodilo méně než 1 000 dětí ročně, zaznamenáváme trend mírného zvyšování.

Z hlediska ekonomické aktivity obyvatelstva ve věku 15 a více let jsou téměř dvě třetiny obyvatel ekonomicky aktivní, z toho je nejvíce osob zaměstnáno v pracovním poměru. Více než pětina ekonomicky aktivního obyvatelstva města pracuje v průmyslu. Ve městě Ústí nad Labem 8 % obyvatelstva staršího 15 let dosáhlo vysokoškolského vzdělání, zatímco v Ústeckém kraji jako celku je tento podíl značně nižší.Celkový počet obyvatel v Ústeckém kraji se od roku 1997 do roku 2006 snížil o 2 605 osob, v okrese Ústí nad Labem došlo k nárůstu počtu obyvatel o 576 osob a v samotném městě Ústí nad Labem se počet obyvatel snížil o 2341. Ve městě Ústí nad Labem dochází k procesu demografického stárnutí, při kterém se mění relativní zastoupení hlavních věkových skupin v populaci. Od roku 1997 do roku 2006 došlo k poklesu obyvatel věkové struktury 0 – 14 let o 2717 osob a naopak se zvýšil podíl osob nad 65 let věku o 802. V okrese stoupl počet obyvatel této věkové kategorie o 887 osob, v kraji o 6305 osob, což koresponduje s celostátním trendem stárnutí populace. Díky klesajícím počtům dětí bude postupně ubývat i obyvatelstva v produktivním věku. Jedinou početně rostoucí skupinou se stanou osoby starších věkových skupin s početně vyšším zastoupením žen.

5

Podrobnější informace ukazují následující tabulky.

Tabulka č.1: Základní demografické údaje v Ústeckém kraji a v okrese UL a městě UL v letech 1997 - 2006

Ukazatel / rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006Počet obyvatel k 1.7.

kraj825674 826504 826771 826922 820241 819442 819851 820619 822977 823193

Počet obyvatel k 1.7. okres

118717 118723 118601 118608 117793 117505 117526 117502 118183 119104

Počet obyvatel k 1.7. město

97014 96753 96307 95855 95286 94628 94204 93865 94021 94638

Obyvatelé 0 - 14 let kraj

149172 146110 143134 140277 136459 134587 132486 130843 129047 127404

Obyvatelé 0 - 14 let okres

21245 20836 20526 20157 19564 19459 19189 19005 18862 18666

Obyvatelé 0 - 14 let město

17367 16936 16541 16130 15568 15419 15128 14958 14818 14650

Obyvatelé 65 + kraj

99387 99783 100206 100696 100183 100256 100324 101571 103559 105692

Obyvatelé 65 + okres

14435 14406 14482 14498 14449 14396 14410 14619 14897 15322

Obyvatelé 65 + město

11805 11705 11830 11832 11986 11923 11921 12048 12268 12607

Muži celkem kraj

404550 405235 405492 405547 401323 401322 402019 402831 403883 404170

Muži celkem okres

57413 57388 57361 57324 56961 57040 57040 57158 57831 58234

Muži celkem město

46624 46446 46238 45979 45699 45550 45289 45206 45629 45823

Ženy celkem kraj

421320 421617 421659 421466 418127 418390 418749 419302 419290 419095

Ženy celkem okres

61271 61226 61233 61135 60564 60549 60554 60571 60802 61026

Ženy celkem město

50282 50047 49832 49512 49172 48994 48816 48653 48669 48742

Ženy fertilního věku kraj

215222 213881 212404 210658 206914 205522 204877 203810 202730 201305

Ženy fertilního věku okres

31418 31138 30773 30450 29880 29611 29430 29196 29228 29215

Ženy fertilního věku město

25714 25363 24967 24577 24180 23850 23612 23333 23261 23192

6

Graf č. 1 : Vývoj počtu obyvatel v Ústeckém kraji, v okrese UL a ve městě UL v letech 1997 – 2006 ve věkových skupinách 0 - 14 let a nad 65 + let

Věková struktura obyvatel je důležitým ukazatelem, který charakterizuje nejen současný stav populace, ale i působení mnoha různých faktorů z minulosti i přítomnosti. Zároveň lze na podkladě těchto údajů stanovovat prognózy do budoucnosti.

Průměrný věk mužů a žen v roce 2006 v Ústeckém kraji je 39,2 let, v okrese Ústí nad Labem 39,2 let a ve městě Ústí nad Labem je 39,4 let. To znamená, ze obyvatelstvo jak okresu tak i města je starší než obyvatelstvo kraje.

Index stáří je počet obyvatel ve věku 65let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let. Charakterizuje přímo proces stárnutí a je dán poměrem poproduktivní a předproduktivní generace žijících. Vyjadřuje stav demo-ekonomické situace a podmínek demo-ekonomické rovnováhy. Index stáří se stejně jako v celé ČR i v Ústeckém mírně zvýšil díky růstu poměru starších osob vůči mladým. V okrese Ústí nad Labem je index stáří nižší než v kraji /82,1/, ve městě Ústí nad Labem je celkový index stáří vyšší /86,1/ než v Ústeckém kraji /83,0/ a v samotném městě Ústí nad Labem .

S výše uvedenými fakty koresponduje počet živě narozených dětí, který se od roku 1997 do roku 2006 pomalu plynule zvyšoval jak v Ústeckém kraji, tak v okrese Ústí nad Labem i v samotném městě Ústí nad Labem, kde za léta 2005 a 2006 vidíme pozitivní přirozený přírůstek. V přepočtu na 1000 obyvatel je počet živě narozených v porovnání /rok 2006/ s celým krajem (10,9) v okrese UL vyšší (11,5) a ve městě UL ještě vyšší /11,6/.

Tabulka č. 2: Průměrný věk obyvatel a index stáří v Ústeckém kraji, okrese UL městě UL v letech 1997 a 2006

Průměrný věk Index stáří (65+ / 0-14)celkem muži ženy celkem muži ženy

Ústecký kraj 36,9/39,2 35,4/37,8 38,4/40,7 66,6/83,0 48,8/62,6 85,3/104,5

Okres UL 37,0/39,2 35,5/37,6 38,4/40,7 67,9/82,1 49,7/61,9 86,8/103,4

Město UL 37,0/39,4 35,5/37,8 38,4/41,0 68,0/86,1 49,6/64,5 86,8/108,8

0

20000

40000

60000

80000

100000

120000

140000

160000

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Ústecký kraj 0-14 Ústecký kraj 65+ Okres UL 0-14 Okres UL 65+ Město UL 0-14 Město UL 65+

7

Tabulka č. 3: Počet živě narozených dětí v Ústeckém kraji,okrese UL a ve městě UL v letech 1997 - 2006

Ukazatel / rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006Živě narození / 1000 obyvatelÚstecký kraj

9,4 9,6 9,4 9,7 9,6 10,0 10,2 10,5 10,6 10,9

Živě narození / 1000 obyvatelokres UL

9,4 9,6 10,0 10,8 10,4 10,7 11,2 11,1 11,8 11,5

Živě narození / 1000 obyvatelMěsto UL

9,3 9,8 9,9 10,5 10,3 11,0 11,2 11,5 11,9 11,6

Živě narození celkemÚstecký kraj

7785 7939 7747 8003 7905 8186 8344 8601 8725 8935

Živě narození celkemokres UL

1119 1142 1185 1279 1223 1258 1311 1300 1391 1372

Živě narození celkemMěsto UL

906 952 952 1003 979 1037 1057 1064 1118 1095

Mrtvě narození celkemÚstecký kraj

29 20 27 43 27 19 31 25 38 36

Mrtvě narození celkemokres UL

6 3 5 6 2 2 3 4 1 8

Mrtvě narození celkemMěsto UL

5 2 4 4 2 2 2 3 0 5

Za živě narozené dítě se považuje plod, který projevil některou ze známek života a má porodní hmotnost 500 gramů a vyšší nebo nižší než 500 gramů, přežije-li 24 hodin po porodu.

8

Graf č. 2: Počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel v Ústeckém kraji, v okrese UL a ve městě UL v letech v letech 1997 - 2006

Dalším důležitým demografickým ukazatelem je přirozený přírůstek na 1000 obyvatel, který charakterizuje rozdíl mezi počtem živě narozených dětí a celkovým počtem zemřelých osob ve sledovaném období.

Přirozený přírůstek obyvatelstva je ve městě Ústí nad Labem za rok 2006 /1,9/, což znamená, že obyvatel přirozeně spíše přibývá. S vyšší porodností souvisí i dostatečná reprodukce obyvatelstva s prodlužující se střední délkou života.

Graf č. 3: Přirozený přírůstek / úbytek obyvatel na 1000 obyvatel v Ústeckém kraji , okrese UL a ve městě UL v letech 1997 – 2006

8

9

10

11

12

13

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006Ústecký kraj Okres UL Město UL

9

-2

-1,5

-1

-0,5

0

0,5

1

1,5

2

2,5

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006Ústecký kraj Okres UL Město UL

3. Střední délka života

Střední délka života při narození je v Ústeckém kraji a jeho okresech hodnocena v porovnání za roky 1982 až 2005. Ukazatel je dělen podle pohlaví na muže a ženy.

Střední délka života při narození, také označovaná jako naděje na dožití, představuje průměrný počet let, kterého se může novorozenec dožít za předpokladu, že se udrží úmrtnostní poměry daného období. Střední délku lze vyjádřit i v hodnotách týkajících se 1, 15, 40 a 65 let věku. Uvedené roky pak znamenají počet let, kterých by se muži nebo ženy, kterým je právě tolik let, měli ještě v průměru dožít.

Z porovnání jednotlivých ukazatelů za Ústecký kraj i za okres Ústí n.L. vyplývá závěr, že se věk obyvatel v kraji i v Ústí n.L. prodloužil. Přesto je střední délka života v Ústeckém kraji kratší v průměru o 2 roky než v ČR. U mužů vzrostla naděje dožití nepatrně více než u žen.

K prodloužení střední délky života došlo patrně především zkvalitněním lékařské péče, větší dostupností léčiv a lékařských přístrojů. Nezanedbatelný podíl na prodlužujícím se věku obyvatel má i částečná změna nezdravého způsobu života, především ozdravění výživy a zvýšení pohybové aktivity.

V tomto základním ukazateli zdraví je Ústecký kraj jeden z nejhorších v ČR a významně horší než je průměr v ČR. Průměrná střední délka života v Ústeckém kraji byla v roce 2005 u mužů 71,1 let a u žen 77,4 let. Znamená to také, že ženy v našem kraji žijí v průměru o 6 let déle než muži.

Při porovnání jednotlivých okresů je jak u mužů, tak i u žen ve všech případech patrné prodlužování střední délky života. Protože se jedná o vyhodnocení dvacetiletého období, je možno přijmout závěr, že se jedná o trvalý pozitivní trend. Střední délka života se za toto období prodloužila v průměru asi o 4 roky!

Nejdelší střední délka života je u mužů v okrese Litoměřice, naopak nejkratší v okrese Chomutov. Nejdelší střední délka života je u žen v okrese Ústí n.L., naopak nejkratší v okrese Teplice. V obou „nejlepších“ okresech současně pozorujeme nejstrmější nárůst tohoto ukazatele v uvedených letech.

Tabulka č. 4: Střední délka života v Ústeckém kraji v letech 1990 – 2005

MUŽI ŽENYUkazatel (v letech) / rok 1990 1995 2000 2005 1990 1995 2000 2005

Střední délka při narození 65,75 67,80 70,17 71,11 74,59 75,25 77,02 77,38Střední délka života ve věku 15 let 52,27 54,00 55,94 56,82 60,44 61,23 62,52 63,15Střední délka života ve věku 65 let 11,19 11,99 12,88 13,31 15,05 15,44 16,32 16,71

Tabulka č. 5: Střední délka života v Ústeckém kraji v letech 1985 – 2005

MUŽI ŽENYOkres 1985 2005 nárůst 1985 2005 nárůst

Děčín 67,03 71,15 4,12 74,81 78,01 3,20Chomutov 65,24 69,50 4,26 74,37 77,15 2,78Litoměřice 66,94 72,22 5,28 73,76 77,81 4,05Louny 66,50 71,88 5,38 74,65 77,51 2,86Most 65,19 70,94 5,75 72,57 76,96 4,39Teplice 66,82 71,15 4,33 72,72 75,98 3,26Ústí n/L 66,79 71,37 4,58 73,99 78,47 4,48Ústecký kraj 66,35 71,11 4,76 73,78 77,38 3,60ČR 67,25 72,88 5,63 74,71 79,10 4,39

10

Graf č. 4: Střední délka života při narození v okresech Ústeckého kraje – MUŽI v letech 1982 – 2005

Graf č. 5: Střední délka života při narození v okresech Ústeckého kraje – ŽENY v letech 1982 – 2005

11

64

65

66

67

68

69

70

71

72

73

82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05rok

délk

a ži

vota

Ústecký kraj Chomutov Most Teplice Ústí n.L.Děčín Litoměřice Louny ČR

72

73

74

75

76

77

78

79

80

82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05rok

délk

a ži

vota

Ústecký kraj Chomutov Most Teplice Ústí n.L.Děčín Litoměřice Louny ČR

4. Úmrtnost

4.1. Standardizovaná úmrtnost celková (SDR)

Standardizovaná úmrtnost (SDR) umožňuje nezkreslené srovnání dvou populací lišících se svou věkovou strukturou, korigované na určitý standard. Vylučuje tedy vliv rozdílného věkového složení obyvatelstva srovnávaných okresů. Vyjadřuje počet zemřelých na všechny příčiny úmrtí na každých 100 tisíc obyvatel daného území. Díky tomu lze hodnoty jednotlivých území vzájemně srovnávat.Ústecký kraj vykazuje dlouhodobě vyšší standardizovanou úmrtnost než celorepublikový průměr. Celková standardizovaná úmrtnost vykazuje v okrese Ústí n.L. i v Ústeckém kraji, stejně jako v ČR příznivý vývoj. U mužů i u žen se hodnoty pohybují nad celorepublikovým průměrem, což je negativní zjištění. Standardizovaná úmrtnost ve městě Ústí n.L. v letech 2003 – 2005 byla nižší než v celém okrese i kraji, ale stále vyšší než v ČR . Celková standardizovaná úmrtnost tedy vykazuje v letech 1996 – 2005 jak v Ústeckém kraji, tak v jednotlivých okresech kraje sestupnou, tj. pozitivní tendenci. Tato skutečnost se týká mužů i žen a odpovídá celorepublikovému trendu. Pokles úmrtnosti lze vysvětlit jak zkvalitněním lékařské péče, tak určitou změnou životního stylu obyvatel okresu Ústí n.L.

Bližší údaje ukazují následující tabulky a grafy.

Tabulka č. 6 : Standardizovaná úmrtnost mužů a žen celkem ve městě Ústí n.L, okrese Ústí n.L, Ústeckém kraji a v ČR ve vybraných letech

MUŽI1996 1997 2000 2003 2004 2005

okres Ústí n.L. 1274,2 1392,0 1270,5 1273,6 1261,7 1211,7Ústecký kraj 1433,0 1408,0 1309,8 1353,2 1290,0 1253,8ČR 1268,5 1251,3 1161,5 1164,8 1106,5 1076,6

ŽENY1996 1997 2000 2003 2004 2005


CELKEM2003 2004 2005

město Ústí n.L. 981,5 916,9 886,5okres Ústí n.L. 997,2 931,9 910,8Ústecký kraj 1044,8 992,9 968,6ČR 899,5 851,8 837,5

12

Tabulka č. 7: Absolutní počty zemřelých mužů a žen celkem ve vybraných letech ve městě Ústí n.L.

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004Celkem 944 1012 982 1055 1052 989

Graf č. 6: Standardizovaná úmrtnost ve městě Ústí n.L., okrese Ústí n.L. a Ústeckém kraji na 100 000 v letech 2003 – 2005 CELKEM

Trend ve vývoji ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva je nejlépe patrný, proložíme-li hodnotami ukazatele v jednotlivých letech lineární přímku, ze které je pak patrný pokles či vzestup daného ukazatele ve sledovaném období. Na následujících grafech je zobrazen trend ve vývoji celkové standardizované úmrtnosti v Ústeckém kraji v období od roku 1996 do roku 2005.

13

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1000

1100

2003 2004 2005

Ústecký kraj okres Ústí n/L Ústí nad Labem Česká republika

Graf č. 7: Vývoj standardizované úmrtnosti v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2005 celkem - MUŽI

Graf č. 8: Vývoj standardizované úmrtnosti v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2005 celkem - ŽENY

14

1000

1100

1200

1300

1400

1500

1600

1700

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Ústecký kraj Děčín Chomutov Most Teplice Ústí n/L Litoměřice Louny Česko

600

700

800

900

1000

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


4.2. Novorozenecká úmrtnost

Novorozenecká úmrtnost vyjadřuje počet zemřelých novorozenců do 28 dnů věku na 1000 živě narozených dětí.

V této oblasti došlo za sledované období díky zlepšení prenatální i neonatální péče.k pozitivním změnám. V Ústeckém kraji vykazuje novorozenecká úmrtnost v posledním desetiletí sestupnou, tj. pozitivní tendenci. Určité výkyvy v datech jednotlivých okresů jsou způsobeny velmi malými statistickými soubory. Při srovnání jednotlivých okresů v kraji je nejnižší novorozenecká úmrtnost v roce 2005 v okrese Litoměřice a nejvyšší naopak v okrese Chomutov.

Graf č. 9: Novorozenecká úmrtnost v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 – 2005

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005Ústecký kraj Děčín Chomutov Most Teplice Ústí n/L Litoměřice Louny Česko

15

4.3. Kojenecká úmrtnost

Kojenecká úmrtnost vyjadřuje počet zemřelých kojenců do 1 roku věku na 1000 živě narozených dětí.

Podobně jako novorozenecká, vykazuje i kojenecká úmrtnost v Ústeckém kraji v posledních letech mírně sestupný (pozitivní) trend. Porovnání okresů v tomto období má podobný charakter jako předchozí ukazatel – nejnižší kojenecká úmrtnost je opět v okrese Litoměřice, nejvyšší pak v okrese Teplice, kde v roce 2005 došlo ke strmému nárůstu. Výkyvy mohou být způsobeny malými soubory.

Podrobnější údaje o kojenecké úmrtnosti v Ústeckém kraji vyplývají z následujícího grafu, bližší specifikace parametrů kojenecké a novorozenecké úmrtnosti a dalších navazujících charakteristik v rámci Ústeckého kraje jsou předmětem tabulky č. 8 a č. 9 .

Graf č. 10: Kojenecká úmrtnost v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 – 2005

0

2

4

6

8

10

12

14

16


16

Tabulka č. 8: Parametry vybraných ukazatelů úmrtnosti v Ústeckém kraji a v okrese Ústí n.L. v letech 1996 – 2005 v přepočtu na 1000 živě narozených dětí (1. – 4.) a v absolutních hodnotách (5. – 7.)

Ústecký krajUkazatel / rok 1996 1997 2000 2003 2004 2005

1. Mrtvorozenost 3,97 3,71 5,34 3,70 2,90 4,342. Kojenecká úmrtnost 8,87 8,99 5,87 6,35 5,23 7,563. Perinatální úmrtnost 8,4 6,7 5,7 4,9 6,6 5,14. Novorozenecká úmrtnost 5,65 5,39 3,25 4,07 3,60 4,47

Ukazatel / rok 1996 1997 2000 2003 2004 20055. Počet zemřelých do 1 roku 69 70 47 53 45 666. Počet zemřelých do 28 dnů 44 42 26 34 31 397. Počet zemřelých do 7 dnů 21 16 16 24 19 23

Okres Ústí n.L.Ukazatel / rok 1996 1997 2000 2003 2004 2005

1. Mrtvorozenost 9,83 5,33 4,67 2,27 3,07 0,722. Kojenecká úmrtnost 13,50 8,90 7,00 7,59 5,38 6,473. Perinatální úmrtnost 13,4 6,2 7,0 6,8 4,6 3,64. Novorozenecká úmrtnost 5,40 4,50 3,11 4,55 1,54 2,88

Ukazatel / rok 1998 1999 2000 2003 2004 20055. Počet zemřelých do 1 roku 5 5 9 10 7 96. Počet zemřelých do 28 dnů 3 2 4 6 2 47. Počet zemřelých do 7 dnů 1 2 3 6 2 4

S výše diskutovanou problematikou souvisí otázka samovolných potratů, umělého přerušení těhotenství, počtu rozvodů a sňatků.

Zajímavé je sledovat vývoj počtu potratů na 100 narozených dětí od roku 1996 do roku 2005. Konkrétní hodnoty za období let 1996 - 2005 jsou předmětem tabulky č. 9.

Tabulka č. 9: Doplňující ukazatele porodnosti a kojenecké úmrtnosti v Ústeckém kraji p a v okrese Ústí n.L.

Ústecký kraj Ukazatel / rok 1996 1997 2000 2003 2004 2005

Počet samovolných potratů /100 13,35 13,11 14,13 13,76 15,63 16,11Počet umělých přerušení těhotenství / 100 61,12 57,65 44,96 38,39 36,84 33,32

Okres Ústí n.L.Ukazatel / rok 1995 1997 2000 2003 2004 2005

Počet samovolných potratů/100 20,04 16,71 17,90 15,71 21,38 21,28Počet umělých přerušení těhotenství/100 66,34 67,83 44,49 35,74 36,38 30,05

17

Graf č.11: Počet samovolných potratů na 100 živě narozených dětí v Ústeckém kraji v letech 1996 – 2005

6

8

10

12

14

16

18

20

22

24


Graf č. 12: Počet umělých přerušení těhotenství na 100 živě narozených dětí v Ústeckém kraji v letech 1996 – 2005

20

30

40

50

60

70

80


18

4.4. Standardizovaná úmrtnost podle diagnóz

4.4.1. Standardizovaná úmrtnost mužů a žen na nemoci oběhové soustavy

Choroby srdce a cév tvoří více než ½ všech příčin smrti. Standardizovaná úmrtnost (SDR) mužů a žen na nemoci oběhové soustavy vykazuje ve sledovaném období (1996 – 2005) v Ústeckém kraji i v okrese Ústí n.L. u mužů i žen celkově klesající trend.

Hodnoty tohoto ukazatele ve městě Ústí n.L. se však dostaly v letech 2003 - 2005 pod hodnoty pro Ústecký kraj i ČR.

U mužů i žen v okrese Ústí n.L. i v kraji došlo v roce let 2002 k nárůstu úmrtí na nemoci oběhové soustavy, ale v následujících letech u mužů i žen k poklesu.

SDR na nemoci oběhové soustavy je celkově vyšší u mužů než u žen. U mužů je pokles SDR na nemoci oběhové soustavy strmější než u žen.

U mužů i žen v okrese Ústí n.L. pokles pozvolna pokračoval po celé období, i když jevil meziroční výchylky. SDR je po celé období nižší než v kraji a jako v jediném okrese kolísá kolem úrovně ČR.

Bližší informace o úmrtích na kardiovaskulární onemocnění jsou předmětem následujících grafů a tabulek.

Tabulka č. 10: Standardizovaná úmrtnost mužů a žen na nemoci oběhové soustavy ve městě Ústí n.L., okrese Ústí n.L.,Ústeckém kraji a v ČR ve vybraných letech MUŽI

1996 1997 2000 2003 2004 2005okres Ústí n.L. 617,5 660,3 541,6 566,8 542,3 573,9Ústecký kraj 732,0 726,6 643,5 657,1 630,2 607,1ČR 666,1 660,7 576,8 568,5 530,8 508,0

ŽENY1996 1997 2000 2003 2004 2005


CELKEM2003 2004 2005

město Ústí n.L. 451,4 423,9 400,8okres Ústí n.L. 468,1 430,6 422,0Ústecký kraj 539,8 502,0 485,5ČR 461,8 430,4 418,9

Tabulka č. 11: Absolutní počty zemřelých mužů a žen na nemoci oběhové soustavy ve vybraných letech ve městě Ústí n.L. (dle údajů z UZIS)

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004Celkem 442 467 462 505 489 451

19

Graf č. 13: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy ve městě Ústí n.L, okrese Ústí n.L .a Ústeckém kraji v letech 2003 – 2005 - CELKEM

0

100

200

300

400

500

600

2003 2004 2005

Ústecký kraj okres Ústí n/LÚstí nad Labem Česká republika

Narovnáme-li trendy lineární přímkou, je z následujících grafů patrné, že u mužů je pokles analogický ve všech okresech, podobná situace je i u žen.

Graf č. 14: Vývoj standardizované úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2005 – MUŽI

500

600

700

800

900

1000


20

Graf č. 15: Vývoj standardizované úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2005 – ŽENY

300

400

500

600

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


4.4.2. Standardizovaná úmrtnost mužů a žen na nádorová onemocnění

U tohoto ukazatele lze pozorovat ve sledovaném období (1996 – 2005) v Ústeckém kraji u mužů i u žen mírné snížení počtu úmrtí na tato onemocnění. Toto snížení je u mužů oproti ženám výraznější. Hodnoty ukazatele se pro muže i pro ženy nacházejí vysoce nad republikovým průměrem po celé sledované období. Z prezentovaných údajů je patrné, že standardizovaná úmrtnost na novotvary u žen je po celé sledované období v kraji i v okrese Ústí n.L. nižší než u mužů. Hodnoty okresu Ústí n.L. se zhruba pohybují kolem hodnot kraje. Určité výkyvy v datech u jednotlivých hodnocených regionů mohou být způsobeny především malými statistickými soubory.

U mužů v okrese Ústí n.L. dosáhla úmrtnost na nádorová onemocnění nejnižší hodnoty v roce 2005 (345,8), předtím vykazovala kolísavé hodnoty, celkový trend je ale klesající.

U žen v okrese Ústí n.L. dosáhla úmrtnost na nádorová onemocnění nejnižší hodnoty v roce 2004 (192,8). Hodnoty kolísají obdobně jako u mužů, celkový trend je též klesající.

Podrobnější údaje o standardizované úmrtnosti na nádorová onemocnění jsou uvedeny v následujících grafech a tabulkách.

Tabulka č. 12: Standardizovaná úmrtnost mužů a žen na novotvary ve městě Ústí n.L., okrese Ústí n.L.,Ústeckém kraji a v ČR ve vybraných letech

MUŽI 1996 1997 2000 2003 2004 2005okres Ústí n.L. 351,0 439,3 352,6 366,9 414,8 345,8Ústecký kraj 403,0 391,5 365,1 376,9 355,1 344,9ČR 338,5 332,1 326,6 321,0 315,1 296,7

21

ŽENY 1996 1997 2000 2003 2004 2005okres Ústí n.L. 225,7 203,4 203,5 220,2 192,8 196,5Ústecký kraj 207,8 202,2 206,4 205,9 202,1 191,9ČR 179,7 180,8 178,6 177,4 172,9 166,0

CELKEM 2003 2004 2005město Ústí n.L. 282,4 277,9 256,1okres Ústí n.L. 279,7 278,0 259,3Ústecký kraj 276,7 262,8 253,1ČR 235,5 231,0 219,0

Tabulka č. 13: Absolutní počty zemřelých mužů a žen na zhoubné novotvary ve městě Ústí n.L. ve vybraných letech (dle údajů z UZIS)

Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004Celkem 276 281 306 325 311 314

Graf č. 16: Standardizovaná úmrtnost na novotvary ve městě Ústí n.L, okrese Ústí n.L. a Ústeckém kraji v letech 2003 -2005 – CELKEM

0

50

100

150

200

250

300

2003 2004 2005

Ústecký kraj okres Ústí n/LÚstí nad Labem Česká republika

I přesto, že hodnoty standardizované úmrtnosti na novotvary v jednotlivých letech poměrně kolísají, lze ve sledovaném období jimi proložit přímku a zjistit trendy vývoje v okresech Ústeckého kraje. Trend okresu Ústí n.L. má mírně klesající tendenci.

22

Graf č. 17: Vývoj standardizované úmrtnosti na novotvary v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2005 – MUŽI

250

300

350

400

450

500

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


Graf č. 18: Vývoj standardizované úmrtnosti na novotvary v okresech kraje Ústeckého kraje v letech 1996 - 2005 – ŽENY

140

160

180

200

220

240

260

280


23

4.4.3. Standardizovaná úmrtnost mužů a žen na poranění a otravy

U SDR na poranění a otravy u mužů a žen v Ústeckém kraji i v okrese Ústí n.L. je patrná kolísavost hodnot tohoto ukazatele u obou pohlaví ve sledovaných letech. SDR na poranění a otravy u mužů je v celém sledovaném časovém období výrazně vyšší než u žen. Hodnoty tohoto ukazatele u mužů v Ústeckém kraji i okrese Ústí n.L. jsou po celé sledované období od roku 1996 do roku 2005 nad hodnotami celorepublikovými, u žen jsou tyto hodnoty střídavě po celé sledované období mírně nad nebo mírně pod hodnotami republikovými.Celková SDR vykazuje ve městě Ústí n.L. nižší hodnoty než v Ústeckém kraji a v roce 2004 je tento ukazatel vyšší než v okrese Ústí n.L.

Všimneme-li si podrobně hodnot vykazovaných u mužů i u žen, můžeme konstatovat, že u mužské části populace úmrtnost na poranění, úrazy a otravy dosahuje dvojnásobné až trojnásobné četnosti než u žen.

Při pohledu na standardizovanou úmrtnost na poranění, úrazy a otravy v jednotlivých okresech Ústeckého kraje nelze specifikovat jednoznačný trend, příčinou rozkolísanosti dat jsou pravděpodobně malé hodnocené soubory.

Podrobnější informace poskytují následující tabulky a grafy.

Tabulka č.14: Standardizovaná úmrtnost mužů a žen na poranění a otravy ve městě Ústí n.L., okrese Ústí n.L.,Ústeckém kraji a v ČR ve vybraných letech

MUŽI 1996 1997 2000 2003 2004 2005okres Ústí n.L. 102,9 104,4 101,9 102,3 98,2 74,3Ústecký kraj 100,1 112,1 96,6 104,6 104,5 94,8ČR 99,3 102,2 92,8 96,2 88,9 82,7

ŽENY 1996 1997 2000 2003 2004 2005okres Ústí n.L. 41,4 43,0 34,4 29,8 26,8 39,7Ústecký kraj 47,4 40,1 34,0 38,6 39,6 39,0ČR 42,3 40,3 34,1 35,3 33,9 29,2

CELKEM 2003 2004 2005město Ústí n.L. 62,7 64,9 59,3okres Ústí n.L. 64,1 61,6 59,0Ústecký kraj 70,4 71,4 66,5ČR 64,1 60,6 54,9

Tabulka č. 15: Absolutní počty zemřelých na poranění, úrazy a otravy ve městě Ústí n.L. ve vybraných letechRok 1999 2000 2001 2002 2003 2004Celkem 65 66 69 64 64 66

24

Graf č. 19: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy ve městě Ústí n.L., okrese Ústí n.L.,Ústeckém kraji a v ČR v letech 2003 – 2005 – CELKEM

0

20

40

60

80

2003 2004 2005

Ústecký kraj okres Ústí n/L Ústí nad Labem Česká republika

Graf č. 20: Vývoj standardizované úmrtnosti na poranění a otravy v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2005 - MUŽI

40

60

80

100

120

140

160


25

Graf č. 21: Vývoj standardizované úmrtnosti na poranění a otravy v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2005 – ŽENY

0

20

40

60

80


4.4.4. Standardizovaná úmrtnost mužů a žen na úmyslné sebepoškození

Standardizovaná úmrtnost úmyslného sebepoškození je v roce 2005 výrazně častější příčinou úmrtí u mužů než u žen. V praxi se u mužů jedná o 2 – 5krát vyšší hodnoty než u žen, v okrese Ústí n.L. je to 4x. U mužů je tato příčina SDR nejnižší z okresů Ústeckého kraje v okrese Ústí n.L. (21 zemřelých na 100 000 obyvatel), je nižší i v porovnání s krajem i s ČR (23,7 zemřelých na 100 000 obyvatel). U žen má okres Ústí n.L. čtvrtou nejnižší hodnotu (5,7 zemřelých na 100 000 obyvatel) po Teplicích, Děčíně, a Chomutově, v porovnání s ČR (4,7 zemřelých na 100 000 obyvatel) je ale vyšší.

Vzájemné porovnání okresů Ústeckého kraje v letech 1996 až 2005 nenabízí možnost definování jednoznačných trendů ve vývoji ukazatele. Situace je s největší pravděpodobností způsobena relativně malými statistickými soubory, se kterými je na okresní úrovni pracováno. Lze konstatovat, že ve sledovaném období úmrtnost na úmyslné sebepoškození v kraji i v okrese Ústí n.L. kolísá zhruba kolem stejné úrovně. U mužů jsou hodnoty v kraji mírně nad republikovými, u žen zhruba na stejné úrovni.

Tabulka č.16: Standardizovaná úmrtnost na úmyslné sebepoškození v roce 2005 na 100 000

MUŽI ŽENYDěčín 35,2 Děčín 2,6Chomutov 35,4 Chomutov 3,8Litoměřice 29,0 Litoměřice 13,3Louny 36,1 Louny 5,6Most 22,9 Most 7,3Teplice 22,1 Teplice 1,3Ústí n/L 21,2 Ústí n/L 5,7Ústecký kraj 28,8 Ústecký kraj 5,4ČR 23,7 ČR 4,7

26

Graf č. 22: Standardizovaná úmrtnost na úmyslné sebepoškození v okresech Ústeckého kraje – MUŽI v letech 1996 – 2005

Graf č. 23: Standardizovaná úmrtnost na úmyslné sebepoškození v okresech Ústeckého kraje – ŽENY v letech 1996 – 2005

0

5

10

15

20


27

10

20

30

40

50

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


4.4.5. Celková úmrtnost podle příčin úmrtí

Struktura příčin smrti je v ČR dlouhodobě téměř stejná. Nejčastější příčinou úmrtí jsou nemoci oběhové soustavy, dále novotvary a na třetím místě jsou to úrazy a otravy. Za nimi následují nemoci dýchací a trávicí soustavy. Tyto příčiny smrtí dohromady mají na svědomí zhruba 95% všech úmrtí.

U mužů i u žen Ústeckého je pořadí nejčastějších příčin úmrtí téměř stejné. Nejčastější příčinou úmrtí bývají onemocnění kardiovaskulárního systému, následují nádorová onemocnění, poranění a otravy, nemoci dýchací soustavy, onemocnění trávicí soustavy a jako šesté v pořadí jsou úmrtí v důsledku dopravních nehod. Procentuální rozložení dle příčin úmrtí v okrese Ústí n.L. je velmi podobné jako v kraji Ústeckém kraji.

Podíl nejčastějších příčin úmrtí je u mužů a žen poněkud odlišný. Zatímco u žen tvoří nemoci oběhové soustavy téměř 58%, u mužů je to „pouze“ 48%. Podíl úmrtí na nádorová onemocnění je u mužů (29%) vyšší než u žen (24%), podobně je tomu i u poranění a otrav (muži 8%, ženy 4%).

Detailnější hodnocení celkové úmrtnosti podle příčin úmrtí v rámci Ústeckého kraje a okresu Ústí n.L. a hodnocení standardizované úmrtnosti podle příčin u mužů a žen v rámci Ústeckého kraje je uvedeno v následujících tabulkách a grafech.

Porovnáme-li standardizovanou úmrtnost podle příčin úmrtí u jednotlivých okresů ve sledovaném období, pak okres Ústí n.L. vykazoval nejnižší hodnoty v příčinách úmrtí na kardiovaskulární choroby u mužů i žen a byl jako jediný srovnatelný s hodnotami v ČR a hluboko pod průměrem kraje. Je to možná způsobeno rychlým poskytnutím zdravotní péče u náhlých srdečních příhod. Pokud jde o úmrtnost na nádory, je okres Ústí n.L. asi uprostřed ostatních okresů a zhruba na úrovni kraje, vysoce nad hodnotami ČR. Podrobněji bylo uvedeno dříve v pojednání o úmrtnosti na KVO a nádory.Tabulka č. 17: Podíl stand. úmrt. podle příčin v rámci Ústeckého kraje v % (průměr 2001-2005)

Příčina úmrtí MUŽI ŽENY

Kardiovaskulární systém 47,51% 57,75%

Nádorová onemocnění 29,37% 23,98%

Poranění a otravy 8,05% 4,16%

Dýchací soustava 4,40% 3,49%

Ostatní 10,67% 10,62%

Tabulka č. 18: Podíl stand. úmrt. podle příčin v rámci okresu Ústí n.L. v % (průměr 2001-2005)

Příčina úmrtí MUŽI ŽENY

Kardiovaskulární systém 43,81% 52,66%

Nádorová onemocnění 31,52% 26,85%

Poranění a otravy 8,01% 3,97%

Dýchací soustava 4,01% 3,19%

Ostatní 12,64% 13,32%

28

Tabulka č. 19: Úmrtnost podle příčin úmrtí – absolutní hodnoty v Ústeckém kraji – MUŽI a ŽENY v letech 2000 -2005

MUŽI

Ukazatel /rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005CELKEM 4456 4431 4798 4776 4585 4542Nádorová onemocnění 1298 1317 1506 1420 1351 1325Kardiovaskulární nem. 2061 2083 2197 2181 2095 2070Dýchací soustava 243 195 200 212 176 213Poranění a otravy 388 370 421 418 417 389

ŽENY


Tabulka č. 20: Úmrtnost podle příčin úmrtí – absolutní hodnoty v okrese Ústí n.L. – MUŽI a ŽENY v letech 2000 -2005

MUŽI


ŽENY


29

Tabulka č. 21: Standardizovaná úmrtnost podle příčin u MUŽŮ v rámci Ústeckého kraje ve

vybraných letech

Příčina úmrtí / rok 1996 1997 2000 2003 2004 2005Úmrtnost celkem 1433,0 1408,0 1309,8 1353,2 1290,0 1253,8Kardiovaskulární nem. 732,0 726,6 643,5 657,1 630,2 607,1Nádorová onemocnění 403,0 391,5 365,1 376,9 355,1 344,9Poranění a otravy 100,1 112,1 96,6 104,6 104,5 94,8Dýchací soustava 51,4 44,1 69,0 60,5 50,3 61,1Sebepoškození 24,1 23,0 25,4 27,3 30,5 28,8

Tabulka č. 22: Standardizovaná úmrtnost podle příčin u ŽEN v rámci Ústeckého kraje ve vybraných letech


Tabulka č. 23: Standardizovaná úmrtnost podle příčin u MUŽŮ v rámci okresu Ústí n.L. ve

vybraných letech


Tabulka č. 24: Standardizovaná úmrtnost podle příčin u ŽEN v rámci okresu Ústí n.L. ve vybraných letech

Příčina úmrtí / rok 1996 1997 2000 2003 2004 2005Úmrtnost celkem 821,4 760,3 774,7 785,2 693,7 690,6Kardiovaskulární nem. 417,5 380,4 388,1 396,5 348,8 322,0Nádorová onemocnění 225,7 203,4 203,5 220,2 192,8 196,5Poranění a otravy 41,4 43,0 34,4 29,8 26,8 39,7Dýchací soustava 33,0 22,8 70,2 32,0 33,3 62,3Sebepoškození 6,2 5,9 7,2 6,3 5,7

30

Graf č. 24: Podíl stand. úmrtnosti podle příčin u MUŽŮ v Ústeckém kraji a v ČR v % (2001-2005)

Graf č. 25: Podíl stand úmrtnosti podle příčin u ŽEN v Ústeckém kraji a v ČR v % ( 2001-2005)

31

Ústecký kraj - muži

8,0%

29,4%

10,7%

4,4%

47,5%

ČR - muži

29,3%

10,5%

46,6%5,1%

8,4%

srdeční a cévní dýchací nádory úrazy a otravy ostatní

Ústecký kraj - ženy

4,2%

24,0%

10,6%

3,5%57,8%

ČR - ženy

4,3% 57,7%

9,9%

23,8%

4,3%

srdeční a cévní dýchací nádory úrazy a otravy ostatní

Graf č. 26: Standardizovaná úmrtnost podle příčin u MUŽŮ v rámci Ústeckého kraje

0

100

200

300

400

500

600

700

800

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

KVO nádory úrazy a otravy dýchací

Graf č. 27: Standardizovaná úmrtnost podle příčin u ŽEN v rámci Ústeckého kraje

32

0

100

200

300

400

500

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


Graf č. 28: Standardizovaná úmrtnost podle příčin u MUŽŮ v rámci okresu Ústí n.L.

0

100

200

300

400

500

600

700

800

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


Graf č. 29.: Standardizovaná úmrtnost podle příčin u ŽEN v rámci okresu Ústí n.L.

0

100

200

300

400

500

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


33

5. Nemocnost

Vedle úmrtnosti vypovídá o zdravotním stavu populace také nemocnost, je tedy jedním z nejdůležitějších ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva. Nemocnost představuje poměr počtu nemocných osob k počtu osob v riziku v dané populaci a v časovém období.

Vyjadřuje se ukazateli incidence a prevalence. Incidence je počet nově vzniklých (nebo hlášených, registrovaných apod.) onemocnění za určité období (nejčastěji za rok) vztažený na daný počet obyvatel (nejčastěji na 100 nebo 10 tisíc). Prevalence udává počet všech případů daného onemocnění za určité období vztažený na daný počet obyvatel (nejčastěji opět na 100 nebo 10 tisíc obyvatel). Pro vzájemná srovnávání nemocnosti mezi jednotlivými regiony je nutné hodnoty standardizovat, což je matematické vyrovnání věkových rozdílů obyvatel ve srovnávaných územích.

Dalším sledovaným ukazatelem je počet hospitalizovaných osob na určité onemocnění v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Je to především proto, že počet hospitalizovaných osob v daném území (okresech či krajích) závisí i na jiných faktorech, než je nemocnost a úroveň zdraví. Zejména se jedná o úroveň zdravotnických zařízení, o kvalitu, dostupnost a nabídku zdravotnické péče v daných územích.

5.1. Počet hospitalizovaných osob

5.1.1. Celkem

Jedním z ukazatelů pro hodnocení nemocnosti může být celkový počet hospitalizovaných osob. Údaje se vážou na místo bydliště nemocného, nikoliv na místo hospitalizace a jsou údaji relativními, tj. přepočtenými na 100 tisíc obyvatel.

Počet hospitalizovaných osob v rámci Ústeckého kraje i okresu Ústí n.L. jak u mužů, tak u žen v posledních letech stále vzrůstá, což potvrzuje celorepublikový trend. Ve městě Ústí n.L. je počet hospitalizovaných v přepočtu na 100 000 obyv. nižší než v okrese Ústí n.L., Ústeckém kraji i v ČR.

Tabulka č. 25: Počet hospitalizovaných osob v okresech Ústeckého kraje, Ústeckém kraji a v ČR ve vybraných letech na 100 000 obyvatel

CELKEMÚzemí / rok 1996 1997 2000 2003 2004 2005Děčín 23616,6 19743,5 22777,8 25005,0 27729,6 28839,2Chomutov 25552,7 23575,1 22882,3 24339,9 24493,5 26035,4Litoměřice 25514,6 24578,9 27733,2 26523,4 27853,7 27801,7Louny 25832,9 23612,9 24473,8 24255,4 25215,1 24651,0Most 22407,6 21886,8 22858,2 25300,0 25893,2 27599,0Teplice 24094,9 23662,4 24448,0 25662,1 26559,6 26757,2Ústí n/L 23579,0 23545,9 29857,2 27102,1 27766,3 26106,1Ústecký kraj 24295,7 22861,7 24943,7 25481,8 26554,3 26938,9ČR 21266,7 20257,0 21156,8 22705,1 22834,8 23924,8

34

MUŽIÚzemí / rok 1996 1997 2000 2003 2004 2005Děčín 19973,7 16197,6 19961,7 21298,7 23676,4 25067,4Chomutov 21426,3 19950,8 19522,9 21054,9 20869,5 22587,4Litoměřice 22174,0 21514,8 24130,7 23412,7 24174,7 24566,3Louny 22141,9 20515,7 21378,2 21482,4 21890,3 21447,8Most 19006,0 18411,3 19605,8 23134,6 23720,0 25466,0Teplice 21024,9 20992,9 21892,2 23309,4 23807,7 24221,6Ústí n/L 19949,5 20715,4 26100,1 23959,5 24791,2 23186,9Ústecký kraj 20745,9 19667,6 21743,6 22526,1 23314,9 23897,1ČR 18721,4 17754,0 18928,5 20425,6 20428,7 21495,2

ŽENYÚzemí / rok 1996 1997 2000 2003 2004 2005Děčín 27100,8 23136,5 25469,7 28582,8 31643,4 32495,4Chomutov 29578,1 27103,4 26151,2 27514,8 27995,6 29367,1Litoměřice 28748,9 27543,0 31223,7 29546,5 31431,7 30958,3Louny 29400,7 26610,5 27473,7 26942,5 28435,1 27763,4Most 25668,4 25216,6 25966,4 27366,7 27969,6 29639,4Teplice 27029,5 26229,4 26945,4 27894,7 29172,6 29168,8Ústí n/L 26988,4 26202,7 33378,5 30068,0 30569,2 28870,8Ústecký kraj 27702,6 25928,7 28022,8 28318,1 29663,0 29865,4ČR 23674,7 22626,4 23269,4 24869,1 25119,8 26238,0

Graf č.30: Počet hospitalizovaných osob v Ústeckém kraji, okrese a městě Ústí n.L. 2003 – 2005 CELKEM na 100 000 obyvatel

0

4000

8000

12000

16000

20000

24000

28000

32000

2003 2004 2005

Ústecký kraj okres Ústí n.L. Ústí nad Labem Česká republika

35

Graf č.31: Počet hospitalizovaných osob v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 – 2005 CELKEM na 100 000 obyvatel

5.1.2. Kardiovaskulární onemocnění

Kardiovaskulární nemoci patří z epidemiologického hlediska mezi civilizační nemoci. Jsou dlouhodobě nejčastější příčinou smrti v ČR i v zemích evropského regionu. Patří mezi ně ateroskleróza, ischemická choroba srdeční a její jednotlivé formy.

Údaje o počtu hospitalizovaných osob se vážou na místo bydliště nemocného. Jsou to údaje relativní, tj. přepočtené na 100 tisíc obyvatel. Údaje částečně závisí i na jiných faktorech než je nemocnost a úroveň zdraví, zejména se jedná o úroveň zdravotnických zařízení, o kvalitu, dostupnost a nabídku zdravotnické péče v daných územích apod.

Počet hospitalizovaných osob na nemoci oběhové soustavy v rámci Ústeckého kraje i v některých okresech v posledních letech vzrůstá u mužů i u žen, což potvrzuje celorepublikový trend. V jiných okresech včetně okresu Ústí n.L. se projevuje značné kolísání.

Počet hospitalizovaných v Ústeckém kraji se po celé sledované období jak u mužů tak u žen nacházel nad republikovým průměrem. Nejvyšší počet hospitalizovaných mužů na oběhové nemoci v roce 2005 je vykazován v okrese Most (5006,7), nejnižší pak v okrese Chomutov (2860,8) v roce 2000. Žen pro tyto nemoci bylo v roce 2004 opět hospitalizováno nejméně v Chomutově (2686,2) a nejvíce v Litoměřicích (4576,3) v roce 2000.

36

18000

20000

22000

24000

26000

28000

30000


Tabulka č. 26: Počet hospitalizovaných MUŽŮ a ŽEN na nemoci oběhové soustavy v okresech Ústeckého kraje, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 1996, 2000 a 2005 – na 100 000

MUŽI ŽENYÚzemí/rok 1996 2000 2005 1996 2000 2005


Graf č.32: KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ – hospitalizovaní CELKEM v Ústeckém kraji, okrese a městě Ústí n.L. v letech 2003 - 2005 na 100 000

37

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

2003 2004 2005


Graf č. 33: KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ – MUŽI hospitalizovaní v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2005 na 100 000

Graf č. 34: KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ – ŽENY hospitalizované v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2005 na 100 000

38

2500

3000

3500

4000

4500

5000

5500


2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000


5.1.3. Novotvary

Počet hospitalizovaných osob na novotvary jak u mužů tak u žen v rámci Ústeckého kraje vykazuje mírně vzestupný trend. V roce 2005 bylo hospitalizováno nejvíce mužů pro novotvary v okrese Most (2596,2) a nejméně v roce 1996 v okrese Litoměřice (1577,4). Žen bylo pro nádorová onemocnění nejvíce (2992,8) hospitalizováno v okrese Litoměřice v roce 2000, nejméně v okrese Most (1793,1) v roce 2000. Hospitalizace ve městě Ústí n.L. vykazovala nižší hodnoty za roky 2003 – 2005 než v Ústeckém kraji a okrese Ústí n.L.

Tabulka č.27: Počet hospitalizovaných MUŽŮ a ŽEN na novotvary v okresech Ústeckého kraje, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 1996, 2000 a 2005 – na 100 000



Graf č. 35: NOVOTVARY CELKEM hospitalizovaní v Ústeckém kraji, okrese a městě Ústí n.L. v letech 2003 - 2005 na 100 000

39

0

500

1000

1500

2000

2500

2003 2004 2005


Graf č. 36: NOVOTVARY – MUŽI hospitalizovaní v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2005 na 100 000

1400

1600

1800

2000

2200

2400

2600

2800


Graf č. 37: NOVOTVARY – ŽENY hospitalizované v okresech Ústeckého v letech 1996 - 2005 na 100 000

1600

1800

2000

2200

2400

2600

2800

3000

3200


40

5.1.4. Úrazy a otravy

Počet hospitalizovaných osob na úrazy a otravy u mužů i žen má mírně stoupající trend. Počty na 100 000 v okresech Ústeckého kraje jsou uvedeny v tabulce a na grafech.

Tabulka č.28: Počet hospitalizovaných MUŽŮ a ŽEN na úrazy a otravy v okresech Ústeckého kraje, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 1996, 2000 a 2005 – na 100 000



Graf č. 38: ÚRAZY A OTRAVY – CELKEM hospitalizovaní v Ústeckém kraji, okrese a městě Ústí n.L v letech 2003 - 2005 na 100 000

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

2003 2004 2005


41

Graf č. 39: ÚRAZY A OTRAVY – MUŽI hospitalizovaní v okresech Ústeckého kraje v letech1996 - 2005 na 100 000

1400

1600

1800

2000

2200

2400

2600

2800

3000

3200


Graf č. 40: ÚRAZY A OTRAVY –ŽENY hospitalizované v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2005 na 100 000

800

1000

1200

1400

1600

1800

2000

2200

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


42

5.2. Incidence novotvarů

5.2.1. Celkem bez dg 44 (ZN kůže) – evropský standard

ČR patří mezi země s poměrně vysokým výskytem zhoubných onemocnění. Ta jsou příčinou druhého nejvyššího počtu úmrtí. Pozitivním jevem je, že i přes vzrůstající incidenci nádorových onemocnění nevzrůstá výrazněji úmrtnost. Na zvýšeném záchytu zhoubných novotvarů se podílí včasnější diagnostika a účinnější terapie.

Předmětem zájmu je incidence novotvarů, která vyjadřuje počet všech nových novotvarů (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel v dané oblasti na 100 000 obyvatel v rámci určitého období (nečastěji roku). Informace poskytují všechna zdravotnická zařízení, která nádorová onemocnění diagnostikují. Všechna hlášená onemocnění zhoubnými novotvary, jejich vývoj a léčba jsou sledovány v Národním onkologickém registru České republiky.

Incidence novotvarů je sledována za období 1996 – 2004. Srovnávají se hodnoty Ústeckého kraje, okresů a města Ústí n.L. s celorepublikovými.

Při srovnání Ústeckého kraje s Českou republikou jsou hodnoty v kraji trvale vyšší u mužů i žen. Ve srovnávaných letech je patrný mírný nárůst incidence nádorových onemocnění u mužů, zatímco u žen spíše stagnace.

Porovnání celkové incidence novotvarů v Ústeckém kraji, v ČR, okrese a městě Ústí n.L. jsou uvedeno v následujících tabulkách a grafech.

Tabulka č. 29: Incidence novotvarů celkem u mužů a žen ve městě Ústí n.L.., okrese Ústí n.L.., Ústeckém kraji a v ČR ve vybraných letech

MUŽI 1996 1997 2000 2003 2004okres Ústí n.L. 454,2 504,3 487,3 583,0 551,2Ústecký kraj 551,6 537,9 461,4 521,6 525,2ČR 505,8 496,0 474,9 506,7 512,5

ŽENY 1996 1997 2000 2003 2004okres Ústí n.L. 338,1 413,1 363,5 415,4 446,5Ústecký kraj 383,6 408,3 386,3 442,0 447,1ČR 360,7 363,5 367,4 391,4 394,2

CELKEM 1996 1997 2000 2003 2004město Ústí n.L. 487,2 470,1okres Ústí n.L. 382,9 443,9 412,1 474,1 477,4Ústecký kraj 445,6 455,0 408,7 463,1 467,2ČR 415,1 412,2 406,1 431,1 436,4

43

Tabulka č. 30: Nově hlášená onemocnění na zhoubné novotvary (absolutní počty) mužů a žen celkem ve vybraných letech v Ústeckém kraji a v okrese Ústí n.L.

Ústecký krajRok 1996 1997 2000 2003 2004Muži 1895 1906 1695 2025 2059Ženy 1798 1934 1885 2195 2238

okres Ústí n.L.Rok 1996 1997 2000 2003 2004Muži 228 258 255 325 303Ženy 237 284 256 304 328

V následujících tabulkách je provedeno srovnání incidence celkem novotvarů v letech 1996 – 2004 mezi jednotlivými okresy Ústeckého kraje. Srovnání je provedeno ve výskytu novotvarů u mužů a u žen, ze které je patrná mírně kolísající stagnace u mužů a stoupající tendence u žen okresu Ústí n.L.

Tabulka č. 31: Incidence novotvarů celkem u mužů a žen v okresech Ústeckého kraje, Ústeckém kraji a v ČR

MUŽI 1996 1997 2000 2003 2004Děčín 529,8 530,9 464,9 435,7 397,8Chomutov 661,4 711,4 643,6 607,0 623,1Litoměřice 523,9 520,7 346,5 408,8 496,4Louny 514,4 502,4 504,6 529,0 530,7Most 613,2 572,1 497,4 613,1 596,1Teplice 573,3 449,0 333,6 498,6 517,2Ústí n/L 454,2 504,3 487,3 583,0 551,2Ústecký kraj 551,6 537,9 461,4 521,6 525,2ČR 505,8 496,0 474,9 506,7 512,5

ŽENY 1996 1997 2000 2003 2004Děčín 399,9 353,8 351,7 385,0 315,3Chomutov 428,0 450,0 548,5 589,7 622,7Litoměřice 311,0 392,6 328,5 335,2 402,4Louny 335,2 346,9 425,7 493,0 449,7Most 457,8 470,8 369,1 441,9 496,2Teplice 413,2 422,2 333,4 450,6 407,9Ústí n/L 338,1 413,1 363,5 415,4 446,5Ústecký kraj 383,6 408,3 386,3 442,0 447,1ČR 360,7 363,5 367,4 391,4 394,2

44

Graf č. 41: Incidence novotvarů celkem ve městě Ústí n.L., okrese Ústí n.L.., Ústeckém kraji a ČR v letech 2003 a 2004

0

100

200

300

400

500

600

2003 2004


Při porovnávání trendu jednotlivých okresů v rámci Ústeckého kraje za sledované období 1996 – 2004 je možno u incidence novotvarů mužů konstatovat, že pouze v jednom okrese (Chomutov) je trend trvale vzestupný stejně jako v celé ČR, u zbývajících šesti hodnoty v jednotlivých letech kolísají, ale spíše stoupají (kromě Děčína). Trend incidence novotvarů u žen za sledované období 1996 – 2004 je podobný jako u mužů, spíše kolísající. Nejvyšší hodnoty u mužů i žen jsou v okrese Chomutov.

45

Graf č. 42: Vývoj incidence novotvarů celkem v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 – 2004 – MUŽI

250

300

350

400

450

500

550

600

650

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004Ústecký kraj Děčín Chomutov Most Teplice Ústí n/L Litoměřice Louny Česko

Graf č. 43: Vývoj incidence novotvarů celkem v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2004 – ŽENY

300

350

400

450

500

550

600

650

700

750


Na trendu incidence novotvarů se závažným způsobem podílejí rizikové faktory (kouření, konzumace alkoholu, špatné stravovací návyky, genetická dispozice, ionizující záření, UV záření, elektromagnetické záření, expozice chemickým karcinogenům v pracovním prostředí, znečištění životního prostředí). Je otázkou do diskuse, zda a jakou měrou se podaří prostřednictvím prevence tyto negativní faktory omezovat.

46

5.2.2. Incidence novotvarů prsu (dg C 50)

Incidence novotvarů prsu v ČR v letech 1996 – 2004 měla převážně stoupající tendenci. V Ústeckém kraji byla zaznamenána kolísavě mírně stoupající tendence, a to na hodnotách trochu vyšších než v ČR.

Okres Ústí n.L. vykazuje hodnoty incidence vyšší než Ústecký kraj i prudší nárůst s výjimkou posledních dvou let, kdy došlo k poklesu dokonce i pod úroveň ČR.

Možná svůj vliv mají známé rizikové faktory nádorů prsu (vyšší věk; genetické faktory; pozitivní rodinná zátěž; předchozí ozáření; brzký začátek menstruace, pozdní menopauza; žádné porody; nadměrné pití alkoholu, strava s vysokým obsahem tuku; hormonální substituční léčba), které by bylo třeba pro přesnou analýzu podrobně prozkoumat.

Ze srovnání mezi jednotlivými okresy vychází nejhůře okres Ústí n.L kromě posledních dvou let, kdy je nejvyšší incidence v okrese Chomutov a Most.

Podrobnější informace ukazují následující tabulky a grafy.

Tabulka č. 32: Absolutní počet novotvarů prsu žen v, okrese Ústí n.L. a v Ústeckém kraji ve vybraných letech

ŽENY 1996 1997 2000 2003 2004okres Ústí n.L. 48 57 58 56 57Ústecký kraj 319 371 365 454 438

Tabulka č. 33: Incidence novotvarů prsu u žen v okresech Ústeckého kraje


47

Graf č. 44: Vývoj incidence novotvarů prsu v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2004 - ŽENY

40

60

80

100

120

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004


5.2.3. Incidence novotvarů plic a průdušek (dg C 33,34)

Zhoubné nádory plic a průdušek jsou velmi závažným onemocněním s vysokou mírou smrtelnosti 90 – 100%.

Z porovnání incidence novotvarů plic a průdušek v rámci Ústeckého kraje a okresu Ústí n.L. v hodnoceném intervalu 1996 – 2004 vyplývá, že hodnoty okresu Ústí n.L. u mužů se nacházely s výjimkou let 2000 a 2002, po většinu sledovaného období pod průměrem kraje, ale kromě roku 1999 nad průměrem ČR. Hodnoty u žen v okrese kolísaly kolem úrovně kraje, ale po celé období byly nad průměrem ČR.

Vykazované hodnoty incidence novotvarů plic a průdušek kraje i okresu Ústí n.L. jeví u mužů spíše mírný pokles, u žen pozvolna stoupající tendenci.

Je možné konstatovat výrazný rozdíl ve výskytu nádorů plic a průdušek mezi muži a ženami. Incidence u mužů převyšuje incidenci žen zhruba 3 – 5 krát, a to jak na úrovni okresu tak i kraje a ČR, ale tento poměr se stále snižuje.

Bližší informace poskytují následující tabulky a grafy.

48

Tabulka č. 34: Nově hlášená onemocnění na zhoubné novotvary (absolutní počty) plic a průdušek u mužů a žen v okrese Ústí n.L. a Ústeckém kraji ve vybraných letech

MUŽI 1996 1997 2000 2003 2004okres Ústí n.L. 55 64 68 51 61Ústecký kraj 461 470 407 417 445


Tabulka č. 35: Incidence novotvarů plic a průdušek u mužů a žen v okresech Ústeckého kraje



49

Graf č. 45: Vývoj incidence novotvarů plic a průdušek v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 – 2004 – MUŽI

60

80

100

120

140

160

180

200

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004


Graf č. 46: Vývoj incidence novotvarů plic a průdušek v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2004 – ŽENY

0

10

20

30

40

50

60

70


C

50

5.2.4. Incidence novotvarů konečníku (dg C 19,20,21)

Incidence zhoubných nádorů konečníku byla v okrese Ústí n.L. v letech 1996, 1998, 1999, 2002 a 2003 u mužů více než dvojnásobně vyšší než u žen. V jiných letech však dosáhla dokonce vyšší hodnoty u žen než u mužů (1997 a 2000). V rámci Ústeckého kraje je nejvyšší incidence u mužů i žen v okrese Chomutov od roku 1999, kde např. v roce 2000 byla incidence 3,5 krát vyšší než okrese Ústí n.L., v roce 2002 nejvyšší (80) u mužů. Pouze v roce 2003 byla nejvyšší u mužů v okrese Louny.U žen není kolísání tak velké.

U mužů v okrese Ústí n.L. je incidence u mužů po celé období pod hodnotami v kraji i v ČR. Hodnoty v kraji jsou jen mírně nad celorepublikovým průměrem. U žen incidence v Ústeckém kraji i v okrese Ústí n.L.osciluje kolem průměru ČR, ovšem hodnoty okresu jsou více rozkolísané.

V rámci kraje je u žen registrovatelný mírný pokles ukazatele, zatímco u mužů spíše stagnace.

Podrobnější údaje ukazují následující tabulky a grafy.

Tabulka č. 36: Nově hlášená onemocnění na zhoubné novotvary (absolutní počty) konečníku u mužů a žen v okrese Ústí n.L. a Ústeckém kraji ve vybraných letech



Tabulka č. 37: Incidence novotvarů konečníku u mužů a žen v okresech Ústeckého kraje



51

Graf č. 47: Vývoj incidence novotvarů konečníku v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2004 – MUŽI

20

30

40

50

60

70

80

90

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004


Graf č. 48: Vývoj incidence novotvarů konečníku v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2004 – ŽENY

0

10

20

30

40

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004


52

5.2.5. Incidence novotvarů tlustého střeva (dg C18)

U mužů se okres Ústí n.L. v incidenci novotvarů tlustého střeva v hodnoceném období 1996 – 2004 nacházel svými údaji pod krajským (kromě 2003 a 2004), a i republikovým průměrem (kromě let 1997 a 2002-2004). Krajský průměr je většinou mírně nad , ale v roce 2000 i pod republikovým průměrem.

U žen okres Ústí n.L. silně osciluje kolem krajských i republikových hodnot, přičemž incidence v kraji je většinou mírně vyšší než v ČR.

Hodnoty u mužů jsou vždy vyšší než u žen, často více než dvojnásobně.

Tabulka č. 38: Absolutní počty novotvarů tlustého střeva u mužů a žen v okrese Ústí n.L a v Ústeckém kraji ve vybraných letech



Tabulka č. 39: Incidence novotvarů tlustého střeva u mužů a žen v okresech Ústeckého kraje



53

Z vývoje nelze vyčíst v incidenci zhoubných nádorů tlustého střeva žádného okresu výrazný trend u mužů ani u žen. V kraji je trend mírně klesající u mužů a stoupající u žen.

Graf č.49: Vývoj incidence novotvarů tlustého střeva v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2004 – MUŽI

20

30

40

50

60

70

80

90

100


Graf č. 50: Vývoj incidence novotvarů tlustého střeva v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2004 – ŽENY

10

20

30

40

50


54

5.2.6. Incidence novotvarů prostaty (dg C 61)

Incidence novotvarů prostaty se za sledované období 1996 – 2004 v okrese Ústí n.L. prudce stoupá, zejména v posledních dvou letech a je vyšší než v kraji i v ČR. Hodnoty v Ústeckém kraji jsou pod republikovým průměrem po celé období kromě roku 2004. Z porovnání trendů jednotlivých okresů je patrné, že ve všech okresech kromě Děčína je trend vzestupný, tedy nepříznivý vývoj, stejně jako v kraji i v ČR.

Tabulka č. 40: Absolutní počty novotvarů prostaty u mužů v okrese Ústí .L. a Ústeckém kraji ve vybraných letech


Tabulka č. 41: Incidence novotvarů prostaty u mužů v okresech Ústeckého kraje

MUŽI 1996 1997 2000 2003 2004Děčín 45,2 57,2 46,2 48,6 46,5Chomutov 71,5 81,9 89,0 67,8 99,0Litoměřice 69,3 57,9 21,6 43,8 88,8Louny 46,6 72,2 59,1 67,9 82,7Most 66,4 57,7 51,9 86,9 104,5Teplice 25,3 36,5 15,3 65,6 75,0Ústí n/L 51,9 75,0 56,5 98,6 129,1Ústecký kraj 53,1 61,2 46,8 67,9 88,1ČR 58,2 59,9 56,4 72,7 81,8 Graf č. 51: Trendy incidence novotvarů prostaty v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 – 2004 – MUŽI

0

20

40

60

80

100

120

140

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004


55

5.2.7. Incidence novotvarů kůže –melanomů (dg C 43)

Incidence novotvarů kůže u mužů v okrese Ústí n.L. v letech 1996 – 2004 osciluje kolem průměru kraje s velmi výrazným vrcholem v roce 2002 a prudkým poklesem do roku 2004. Hodnoty kraje jsou po celé období pod hodnotami v ČR, ale trendy v kraji i v ČR mají výrazně stoupající tendenci. V okresech jsou hodnoty rozkolísané, v okresech Chomutov, Most a Teplice je trend spíše stoupající, v okresech Louny a Litoměřice a Děčín hodnoty spíše stagnují.

U žen byly hodnoty v okrese Ústí n.L. v letech 1996- 1998 nad průměrem kraje i ČR, pak prudce poklesly pod úroveň a zase vystoupily nad úroveň kraje v letech 2003 – 2004. Hodnoty kraje jsou po celé období kromě roků 1996 a 1999 pod hodnotami v ČR. Trendy v okresech jsou víceméně stagnující.

Bližší údaje lze vyčíst z následujících tabulek a grafů.

Tabulka č. 42: Nově hlášená onemocnění na zhoubné novotvary kůže-melanomy (absolutní počty) u mužů a žen ve vybraných letech v okrese Ústí n.L .a v Ústeckém kraji ve vybraných letech



Tabulka č. 43: Incidence novotvarů kůže (melanomů) u mužů a žen v okresech Ústeckého kraje



56

Graf č. 52:Vývoj incidence novotvarů kůže v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 – 2004 – MUŽI

0

5

10

15

20

25


Graf č. 53:Vývoj incidence novotvarů kůže v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 – 2004 – ŽENY

0

5

10

15

20


57

5.2.8. Incidence novotvarů hrdla děložního, těla děložního, vaječníku (dg C 53, 54, 56,57)

Incidence novotvarů hrdla děložního, těla děložního, vaječníku v okrese Ústí n.L. za sledované období 1996 – 2004 jevila odlišný vývoj. Zatímco incidence novotvarů vaječníků a hrdla děložního stagnovala, incidence novotvarů těla děložního stoupala. Incidence nádorů hrdla děložního v okrese Ústí n.L. kolísala kolem hodnoty kraje a nad úrovní ČR kromě let 1998 a 2000. Nádory těla děložního byly kromě let 2001 a 2004 pod hodnotami kraje i ČR a nádory vaječníků střídavě pod i nad úrovní kraje i ČR. V kraji hodnoty nejevily jasný trend, u všech tří typů nádorů spíše stagnovaly, přičemž incidence nádorů hrdla děložního byla výrazně vyšší než v ČR, ostatní dva byly zhruba na republikové úrovni. Nejvyšší incidence byla u hrdla děložního většinou v okrese Teplice, vaječníků v okrese Chomutov a těla děložního střídavě v různých okresech.

Bližší informace možno vyčíst z následujících tabulek a grafů.

Tabulka č. 44: Nově hlášená onemocnění na zhoubné novotvary hrdla děložního, těla děložního a vaječníku (absolutní počty ) u žen v okrese Ústí n.L. a Ústeckém kraji ve vybraných letech

zhoubné novotvary hrdla děložníhoŽENY 1996 1997 2000 2003 2004

okres Ústí n.L. 24 20 10 15 15Ústecký kraj 125 109 112 113 120

zhoubné novotvary těla děložníhoŽENY 1996 1997 2000 2003 2004


zhoubné novotvary vaječníkuŽENY 1996 1997 2000 2003 2004


Tabulka č. 45: Incidence novotvarů těla děložního, hrdla děložního a vaječníku u žen v okresech Ústeckého kraje, Ústeckém kraji a v ČR

zhoubné novotvary hrdla děložníhoŽENY 1996 1997 2000 2003 2004

Děčín 23,2 16,0 22,7 31,7 14,0Chomutov 47,8 25,6 34,7 21,1 32,9Litoměřice 11,2 24,2 26,4 17,0 34,6Louny 29,7 18,8 19,2 21,9 21,7Most 24,9 15,8 10,1 9,6 27,3Teplice 28,3 38,7 42,5 45,7 33,2Ústí n/L 35,8 30,4 15,1 20,2 20,5Ústecký kraj 28,8 24,7 25,0 24,4 26,2ČR 19,8 18,3 18,1 17,3 17,6

58

zhoubné novotvary těla děložníhoŽENY 1996 1997 2000 2003 2004


zhoubné novotvary vaječníkuŽENY 1996 1997 2000 2003 2004


Graf č. 54: Vývoj incidence novotvarů hrdla děložního v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 – 2004 - ŽENY

0

10

20

30

40

50


59

Graf č. 55: Vývoj incidence novotvarů těla děložního v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2004 - ŽENY

0

10

20

30

40

50

60


Graf č. 56: Trendy incidence novotvarů vaječníku v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 - 2004 - ŽENY

0

10

20

30

40

50


60

5.3. Diabetes

Výskyt diabetu je možno hodnotit pomocí tzv. prevalence. Ta vyjadřuje poměr počtu všech existujících případů daného onemocnění (nejen nových případů) k počtu obyvatel (konkrétně počet nemocných na 100 000 obyvatel) v daném území. Jedná se o relativní hodnoty, pomocí kterých lze srovnávat výskyt na různých územích (např. v okresech, krajích).

Diabetes mellitus patří mezi nejčastější choroby dnešní doby. Výskyt diabetu narůstá nejen v České republice, ale i celosvětově. Za posledních 20 let došlo v celé ČR ke zdvojnásobení počtu diabetiků. Bude-li dosavadní trend pokračovat, lze v roce 2010 očekávat v ČR kolem 1 000 000 diabetiků.

Diabetes je v ČR nejčastější příčinou získané slepoty, amputací dolních končetin a třetí nejčastější příčinou chronického selhání ledvin. U osob s diabetem II. typu je úmrtnost více než dvakrát vyšší než u ostatní populace, většinou v důsledku cévních komplikací (nefropatie, onemocnění periferních cév a ischemické choroby srdeční).

Stále rostoucí počet diabetiků 2. typu lze připsat na vrub nezdravému životnímu stylu, špatným stravovacím návykům a snižující se fyzické aktivitě a narůstajícím stresovým vlivům.

Ze statistických údajů prevalence v Ústeckém kraji lze vyčíst, že jak v celém kraji, tak v okrese Ústí nad Labem prevalence diabetu u mužů i u žen od roku 1996 jeví trvale rostoucí tendenci, přičemž prevalence je vyšší u žen než u mužů.

Při porovnávání jednotlivých statistických údajů nutno upozornit, že negativní úlohu při hodnocení prevalence může sehrát též různorodá úroveň vykazování počtu diabetiků jednotlivými lékaři do statistických souhrnů apod.

Bližší údaje jsou předmětem následujících tabulek a grafů. Tabulka č. 46: Prevalence diabetes u mužů a žen v okresech Ústeckého kraje, v kraji a v ČR

MUŽI 1996 1997 2000 2003 2004 2005Děčín 5076,4 4838,3 6085,5 6723,2 6985,4 6504,9Chomutov 4831,3 5486,4 6243,3 6465,8 6623,9 6914,7Litoměřice 7128,5 7216,8 7439,8 7832,9 7917,6 8224,3Louny 4408,0 3454,7 5032,3 5508,5 5904,9 6154,2Most 4801,3 4756,4 5752,4 5602,7 5533,9 5806,8Teplice 6360,6 6427,2 6720,4 7197,8 7633,1 7943,7Ústí n/L 4906,4 6526,4 6346,4 7927,8 8086,4 8305,2Ústecký kraj 5388,3 5599,6 6277,2 6797,7 6999,2 7152,3ČR 5147,8 5311,4 5932,3 6328,2 6600,5 6818,3

ŽENY 1996 1997 2000 2003 2004 2005Děčín 6753,6 6730,1 7425,7 7837,0 8104,7 7443,7Chomutov 6326,8 7115,1 8126,1 7894,5 8103,4 8581,5Litoměřice 8872,9 8896,1 8801,9 8755,9 8854,2 9103,1Louny 5463,7 4168,8 6170,1 6939,4 7044,5 7333,1Most 6148,2 6049,4 6564,9 6353,1 6305,8 6789,9Teplice 7690,0 7891,4 8395,0 8459,5 8682,0 8964,1Ústí n/L 5865,1 7287,3 7144,8 8722,8 8538,7 8975,0Ústecký kraj 6775,4 6985,5 7577,4 7893,5 7995,2 8201,5ČR 6117,7 6318,5 6788,6 7104,7 7315,6 7587,2

61

Při hodnocení trendů prevalence diabetiků v jednotlivých okresech Ústeckého kraje lze zaznamenat velmi podobné tendence. U mužů i žen dochází ve všech okresech ke strmému nárůstu prevalence, ale úroveň je rozdílná, nejvyšší v okrese Litoměřice, u mužů i žen, nenižší většinou v okrese Louny. Okres Ústí n.L. je nad úrovní kraje u mužů i žen kromě výkyvu dolů v roce 2000 a vždy nad úrovní ČR. Ústecký kraj má trvale vyšší prevalenci než průměr ČR, přičemž tento rozdíl je výraznější u žen než u mužů.

Graf č. 57: Vývoj prevalence diabetiků v okresech Ústeckého kraje – MUŽI v letech 1996 – 2005

Graf č. 58: Vývoj prevalence diabetiků v okresech Ústeckého kraje – ŽENY v letech 1996 – 2005

4000

5000

6000

7000

8000

9000

10000

11000


62

3000

4000

5000

6000

7000

8000

9000

10000


5.4. Pracovní neschopnost

Nemocnost lze též vyjádřit ukazatelem, který vyjadřuje míru pracovní neschopnosti dané všemi nemocemi a úrazy. Tento ukazatel se vyjadřuje hodnotou, která udává průměrné procento pracovní neschopnosti v daném území a za dané období.

Průměrné procento celkové pracovní neschopnosti (dané nemocemi i všemi úrazy) bylo v roce 2005 v okrese Ústí nad Labem (5,92) třetí nejnižší z okresů Ústeckého kraje (6,04). Nejnižší procento vykazoval okres Most (5,19), nejvyšší okres Děčín (7,16). Údaj za okres Ústí nad Labem je nižší než procento neschopnosti v ČR. Rozdíly mezi jednotlivými okresy však nejsou nijak významné, kromě okresu Děčín.Bližší údaje možno vyčíst z následujících tabulek a grafů.

Tabulka č. 47: Průměrné procento celkové pracovní neschopnosti v okresech Ústeckého kraje, v Ústeckém kraji a v ČR v roce 2005

Okres %Děčín 7,16Chomutov 5,74Litoměřice 6,03Louny 6,55Most 5,19Teplice 6,01Ústí n/L 5,92Ústecký kraj 6,04ČR 6,13

V samotném Ústeckém kraji v rámci období 1996– 2005 pozorovat trend mírného nárůstu průměrného procenta pracovní neschopnosti, což je také v souladu s trendem v celé ČR. Nejvyšších hodnot dosahuje tento ukazatel trvale v okrese Děčín , naopak nejnižších v posledních 3 letech v okrese Most. V okrese Ústí nad Labem se trend jeví jako průměr ze všech okresů. Počet práce neschopných na 100 nemocensky pojištěných v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 – 2005 má klesající tendenci.

63

Graf č. 59: Vývoj průměrného procenta celkové pracovní neschopnosti v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 – 2005

5

6

7

8

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


Tabulka č.48: Průměrné procento pracovní neschopnosti dané onemocněními, pracovními a mimopracovními úrazy v okresech Ústeckého kraje, v Ústeckém kraji a v ČR

v roce 2005

Průměrné % PNonemocnění pracovní úrazy ostatní úrazy

Děčín 6,59 0,234 0,329Chomutov 5,06 0,283 0,399Litoměřice 5,48 0,216 0,334Louny 5,89 0,304 0,363Most 4,67 0,201 0,320Teplice 5,54 0,207 0,271Ústí n/L 5,42 0,240 0,262Ústecký kraj 5,49 0,238 0,320ČR 5,52 0,228 0,378

64

Graf č. 60: Průměrné procento pracovní neschopnosti dané ONEMOCNĚNÍMI v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 – 2005

4

5

6

7

8

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


Graf č.61: Průměrné procento pracovní neschopnosti dané PRACOVNÍMI ÚRAZY v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 – 2005

0,1

0,2

0,3

0,4

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


65

Graf č. 62: Průměrné procento pracovní neschopnosti dané MIMOPRACOVNÍMI ÚRAZY v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 – 2005

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


Graf č.63: Počet práce neschopných na 100 nemocensky pojištěných v okresech Ústeckého kraje v letech 1996 – 2005

66

50

60

70

80

90

100


5.5. Incidence vybraných infekčních onemocnění

Česká republika patří k zemím, ve kterých se v poslední době podařilo významně snížit výskyt řady vážných infekčních onemocnění, které mohou představovat vážné riziko ohrožení zdraví. Nejvýznamnější podíl na tomto snížení má bezesporu důsledně a zodpovědně prováděné očkování.

5.5.1. Sexuálně přenosné infekce

Výskyt sexuálně přenosných infekcí je do značné míry indikátorem sociálních, sociálně-psychologických a morálních jevů. Infekce bývají často smíšené, což zkresluje klasický průběh, který bývá i asymptomatický. Osoby postižené sexuálně přenosnou infekcí až 300x více inklinují k HIV infekci. Závažná je též díky rozšíření prostituce. Např. 95% případů syfilis se získává pohlavním stykem. Nevenerický způsob přenosu je vzácný.

Většina infekčních nemocí je účinně a včas prováděnými opatřeními dobře a úspěšně preventabilních, jsou však i takové, u kterých je prevence i kontrola přes veškerou snahu méně úspěšná. V poslední době zejména skupina sexuálně přenosných infekcí jeví nárůst nových případů. K tomu přispívá mnoho faktorů, mj. i to, že onemocnění jsou často šířena osobami bez klinicky zjevných příznaků. Lze předpokládat, že z celého výskytu sexuálně přenosných infekcí je hlášeno a evidováno pouze určité procento z celku. Při analýze nově vzniklých případů v ČR lze ve vývoji pozorovat zajímavý trend v nárůstu počtu onemocnění na syfilis.

5.5.1.1. Syfilis

Incidence je počet všech nových případů onemocnění v daném regionu a v daném roce v přepočtu na 100 000 obyvatel.

Ze srovnání incidence v jednotlivých okresech Ústeckého kraje je patrná rozkolísanost hodnot v jednotlivých letech. Syfilis se v okresech Ústeckého kraje (UL,TP,CV) vyskytuje ve vyšších (až několika násobně) hodnotách než v ČR. V okrese Ústí n.L. se v posledních třech letech drží incidence téměř na stejné úrovni mezi 17 – 19 případy na 100 000 obyvatel. Situace ve městě Ústí n.L. je ještě o něco horší a za léta 2004 – 2005 hodnoty překračují jak úroveň okresu ÚL i kraje a výrazně hodnoty v ČR. Nejvyšší hodnoty byly po celé období v Teplicích, kde došlo v roce 2001 k prudkému nárůstu až na 160 případů na 100 000.

Tabulka č 49: Incidence syfilis v okresech Ústeckého kraje, v Ústeckém kraji a v ČR – CELKEM ve vybraných letech

Okres / rok 1996 1997 2000 2003 2004 2005Děčín 13,50 7,48 12,72 12,72 2,99 5,22Chomutov 32,00 22,34 5,58 13,62 10,41 13,58Litoměřice 5,30 11,40 5,26 6,11 6,97 5,21Louny 21,00 11,67 19,74 3,50 9,33 0,00Most 32,50 26,72 16,81 5,14 6,00 6,00Teplice 20,30 15,58 76,93 48,91 39,29 23,48Ústí n/L 23,60 24,43 33,72 17,87 18,72 17,77Ústecký kraj 21,21 17,20 25,03 16,22 13,65 10,69ČR 5,30 5,86 9,41 8,32 6,70 5,11

67

Graf č.64: Incidence syfilis v Ústeckém kraji, okrese a městě Ústí n.L. a v ČR CELKEM v letech 2003 – 2005

Graf č.65: Incidence syfilis v okresech Ústeckého kraje – CELKEM v letech 1996 – 2005

0

20

40

60

80

100

120

140

160


68

0

5

10

15

20

25

2003 2004 2005

Ústecký kraj okres Ústí n.L.Ústí nad Labem Česká republika

5.5.1.2. Kapavka

Pokles nově hlášených případů onemocnění kapavkou je v kontrastu s incidencí syfilis. Ve městě Ústí n.L. jsou hodnoty o něco vyšší než v okrese, ale nižší než v kraji kromě roku 2005 a vyšší než v ČR kromě roku 2004. Tyto hodnoty jsou však výrazným způsobem zkresleny velmi špatným a neúplným hlášením jednotlivých případů a tím, že značná část nakažených a nemocných osob se vůbec k lékaři nedostaví a léčí se sama. Proto uváděné hodnoty neodráží skutečný výskyt této nemoci v populaci a uvádíme je zde spíše „pro zajímavost“.

I přesto, že incidence kapavky podle statistických údajů v rámci ČR i v mnohých krajích klesá, skutečnost bude zřejmě zcela opačná.

Tabulka č.50: Incidence kapavky v okresech Ústeckého kraje, v Ústeckém kraji a v ČR – CELKEM ve vybraných letech


Incidence v okrese Ústí n.L. od roku 1998 pozvolna klesala až do roku 2004, v roce 2005 nastal mírný vzestup.

69

Graf č. 66: Incidence kapavky v Ústeckém kraji, okrese a městě Ústí n.L a v ČR.– v letech 2003 –2005

Graf č. 67: Incidence kapavky v okresech Ústeckého kraje – CELKEM v letech 1996 – 2005

0

10

20

30

40

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


70

0

5

10

15

20

2003 2004 2005

Ústecký kraj okres Ústí n.L.Ústí nad Labem Česká republika

5.5.2. Tuberkulóza

Tuberkulóza (TBC) je závažné infekční onemocnění, jehož vyvolavatelem je nejčastěji bakterie komplexu Mycobacterium tuberculosis. TBC může postihovat řadu orgánů -ledviny a močové orgány, střevo, mízní uzliny, kůži, kosti, klouby. Klasickou, nejčastější formou je tuberkulóza plic. V celosvětovém měřítku jde stále o nebezpečnou a významnou chorobu, jejíž zvýšený výskyt je možné očekávat i v souvislosti s větší migrací obyvatelstva. Každým rokem se ve světě nakazí tuberkulózou zhruba 8 miliónů lidí, 3 milióny každým rokem zemřou. Česká republika patří mezi země, kde problém s tuberkulózou je celkem úspěšně zvládán, i přesto je třeba této nemoci věnovat neustálou pozornost.

Incidence tuberkulózy je v okresech Ústeckého kraje hodnocena v letech 1996 – 2005. Incidence v jednotlivých okresech vykazuje poměrně rozkolísané hodnoty. Nejvyšší incidence byla v Ústeckém kraji ve sledovaném období v roce 2002 v okrese Teplice a od té doby jeví stále klesající tendenci s výjimkou roku 2004. V okrese Ústí n.L. jsou hodnoty rovněž vysoké, kromě roku 2002 nad úrovní kraje. V minulých letech byla prováděna preventivní akce zaměřena na zjišťování TBC u bezdomovců a nepřizpůsobivých občanů. Nejnižší incidence za poslední roky vykazují okresy DC a LT.

Tabulka č.51: Incidence tuberkulózy v okresech Ústeckého kraje, v Ústeckém kraji a v ČR – CELKEM ve vybraných letech


71

Graf č.68: Incidence tuberkulózy v Ústeckém kraji, okrese a městě Ústí n.L a v ČR. – CELKEM v letech 2003 – 2005

Graf č. 69: Incidence tuberkulózy v okresech Ústeckého kraje – CELKEM v letech 1996 – 2005

72

0

5

10

15

20

25

30

35


0

5

10

15

20

2003 2004 2005Ústecký kraj okres Ústí n.L.Ústí nad Labem Česká republika

5.5.3. Virová hepatitida AV Ústeckém kraji je incidence virové hepatitidy A vysoká , ve městě Ústí n.L. je ještě vyšší. Hodnoty silně kolísají rok od roku, při epidemii v určité oblasti se incidence zněkolikanásobí. Existuje proti ní očkování

Graf č.70: Incidence virové hepatitidy A ve městě a okrese ÚL, Ústeckém kraji a ČR – CELKEM v letech 2003 – 2005

Graf č.71: Incidence virové hepatitidy A v Ústeckém kraji a ČR – CELKEM v letech 1996 – 2005

73

Incidence virové hepatitidy A na 100 000

0

10

20

30

40

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Úst.kraj ČR

Hepatitida A na 100 000

0

5

10

15

20


5.5.4. Virová hepatitida BVirová hepatitida B se přenáší krevní cestou, pohlavním stykem a jehlami při intravenózním užívání drog. Ve městě Ústí n.L. je vyšší než v okrese a podstatně vyšší než v kraji a v ČR. Existuje proti ní očkování.

Graf č.72: Incidence virové hepatitidy B ve městě a okrese Ústí n.L., Ústeckém kraji a ČR – CELKEM v letech 2003 – 2005

Graf č.73: Incidence virové hepatitidy B v Ústeckém kraji a ČR – CELKEM v letech 1996 – 2005

74

Incidence virové hepatitidy B na 100 000

0

5

10

15

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Úst.kraj ČR

Hepatitida B na 100 000

0

5

10

15

20


5.5.5. Virová hepatitida CVirová hepatitida C je převážně nemocí intravenózních narkomanů. Ve městě Ústí n.L. je její výskyt vyšší než v okrese a výrazně vyšší než v kraji a v ČR. Onemocnění nezřídka přechází do chronicity s následným možným vznikem jaterní cirhózy a zhoubných nádorů jater. Očkování se zatím nepodařilo vyvinout.

Graf č.74: Incidence virové hepatitidy C ve městě a okrese Ústí n.L., Ústeckém kraji a ČR v letech 2003 – 2005

Graf č.75: Incidence jiné virové hepatitidy (včetně C) v Ústeckém kraji a ČR – v letech 1996 – 2005

75

Incidence jiné virové hepatitidy na 100 000

0

5

10

15

20

25

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Úst.kraj ČR

Hepatitida C na 100 000

0

10

20

30

40

50

60

70


5.5.6. SalmonelózaSalmonelóza je onemocnění, které vzniká nejčastěji po požití nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa, vajec a výrobků z nich. Pokles výskytu je důsledkem zlepšených hygienických podmínek. Ve městě Ústí n.L. je výskyt vyšší než okrese, kraji i ČR.Výskyt onemocnění je v Ústeckém kraji nižší než v ČR kromě posledního roku.

Graf č.76: Incidence salmonelózy ve městě a okrese Ústí n.L., Ústeckém kraji a ČR v letech 2003 – 2005

Graf č.77: Incidence salmonelózy v Ústeckém kraji a ČR v letech 1996 – 2005

76

Salmonelóza na 100 000

0

50

100

150

200

250

300

350

400


Infekce způsobené salmonelami na 100 000

100

200

300

400

500

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Úst.kraj ČR

5.5.7. KampylobakteriózaKampylobakterióza je také alimentární průjmové onemocnění a vzniká po požití tepelně nedostatečně upraveného drůbežího masa, ne však vajec. Nárůst onemocnění po roce 2000 není skutečný, je pouze důsledkem postupného zpřesňování mikrobiologické diagnostiky.

Graf č.78: Incidence kampylobakteriózy ve městě Ústí n.L., Ústeckém kraji a ČR v letech 2003 – 2005

0

50

100

150

200

250

300

350

400

2003 2004 2005

Ústecký kraj Ústí nad Labem Česká republika

Graf č.79: Incidence kampylobakteriózy v Ústeckém kraji a ČR v letech 1996 – 2005

0

50

100

150

200

250

300

350

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005rok Ústecký kraj ČR

77

5.6. Alergie

Pacientů alergologie stále přibývá ve většině okresů Ústeckého kraje. Mezi jednotlivými okresy jsou značné rozdíly i po přepočtu na 10 000 obyvatel. Nejvyšší hodnoty vykazuje okres Chomutov, nejnižší okres Most. Okres Ústí n. L. je asi uprostřed, ale v posledních letech se dostal výrazně nad úroveň kraje.

Tabulka č. 51. Léčení pacienti alergologie

okres 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006Děčín 6 948 10 517 10 634 10 242 8 971 11 538 11 616 11 943 10 841 11 913Chomutov 14 066 13 190 10 737 11 194 17 313 19 859 15 067 16 062 13 886 14 696Litoměřice 10 632 8 516 10 053 7 883 8 163 7 970 7 144 6 703 8 078 8 459Louny 4 296 3 857 4 752 6 026 6 599 6 926 5 235 5 175 5 410 6 692Most 2 201 2 212 2 270 2 232 2 276 5 165 5 896 5 988 8 435 8 108Teplice 8 835 8 517 12 567 13 800 10 313 9 431 9 683 9 291 7 849 8 430Ústí n.L. 7 089 6 729 7 532 5 711 7 338 9 150 12 650 12 590 11 637 13 482Ústecký kraj 54 067 53 538 58 545 57 088 60 973 70 039 67 291 67 752 66 136 71 780Léčení pacienti na 10 000 obyv.

okres 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005Děčín 520 786 795 766 670 863 869 893 809Chomutov 1 122 1 051 856 892 1 385 1 592 1 207 1 286 1 110Litoměřice 932 746 881 691 714 696 623 584 701Louny 501 449 553 700 767 807 610 603 630Most 184 185 190 188 194 442 505 513 722Teplice 688 661 970 1 062 818 747 764 730 614Ústí n.L. 597 567 635 482 623 779 1 076 1 071 985Ústecký kraj 655 648 708 690 743 855 821 826 804

Graf č. 70. Pacienti alergologie na 10 000

78

0

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005Ústecký kraj Děčín ChomutovMost Teplice Ústí nad LabemLitoměřice Louny

6. Souhrn a závěr

6.1 Závěry pro okres Ústí n.L. a Zdravé město Ústí n.L.

Dochází ke stárnutí obyvatel města Ústí n.L. i celého okresu. Přirozený přírůstek obyvatelstva je v okrese Ústí n.L. 1,8, což znamená, že obyvatel

přirozeně spíše přibývá. Ve městě Ústí n.L. v posledním roce dosahuje 1,9, tedy obyvatel také přirozeně přibývá.

Jak ve městě ÚL, tak v okrese se porodnost zvyšuje, což lze označit za pozitivní trend. Věk obyvatel se ve městě i v okrese ÚL prodloužil. Střední délka života se neustále prodlužuje a v okrese ÚL činí u mužů v roce 2005 71,4

(nárůst 4,6 oproti 1985) let a u žen 78,5 let, což je nejvíce v kraji (nárůst 4,5) – ženy tak v okrese ÚL žijí v průměru o 7,1 roku déle jak muži.

Celková úmrtnost se snižuje. Standardizovaná úmrtnost ve městě Ústí n.L. je nižší než v celém okrese i kraji, ale stále vyšší než v ČR.

Celková úmrtnost vykazuje v posledních letech jak v Ústeckém kraji, tak v jednotlivých okresech kraje, sestupnou, tj. pozitivní tendenci.

Klesající trend je patrný ve všech okresech Ústeckého kraje v počtech umělého přerušení těhotenství, zatímco počet samovolných potratů ve většině okresů stoupá, v okrese ÚL je nejvyšší v kraji se značným kolísáním.

Standardizovaná úmrtnost mužů a žen na KVO vykazuje jak ve městě, tak v okrese ÚL příznivou bilanci, nižší než v Ústeckém kraji a samotné město Ústí n.L. se v posledních letech dostává pod průměr ČR.

Standardizovaná úmrtnost mužů a žen na novotvary se ve městě Ústí n.L. v posledních dvou letech pohybuje na úrovni okresu, ale jak nad úrovní kraje, tak vysoce nad průměrem ČR.

Standardizovaná úmrtnost mužů a žen celkem na poranění a otravy je ve městě Ústí n.L. v posledních třech letech pod úrovní kraje, a střídavě nad i pod úrovní okresu i průměru ČR. U mužské části populace je úmrtnost na poranění, úrazy a otravy více jak dvojnásobně vyšší než u žen.

V sebevražednosti mají muži vyšší podíl než ženy. V okrese ÚL se u mužů jedná o 4x vyšší hodnoty než u žen, hodnoty jsou ale rozkolísané vzhledem k malému počtu případů.

Nejčastěji lidé umírají na kardiovaskulární onemocnění, druhou nejčastější příčinou jsou zhoubné nádory, následují poranění a otravy, nemoci dýchací soustavy a onemocnění trávicí soustavy.

Počet hospitalizovaných osob na 100 000 obyv. ve městě Ústí n.L. je nižší než v kraji, okrese i ČR.

Hospitalizace na KVO ve městě Ústí n.L. vykazuje nižší hodnoty než v kraji, okrese i ČR. Hospitalizace na novotvary ve městě Ústí n.L. je na úrovni nižší než v kraji, okrese i ČR. Hospitalizace na úrazy a otravy ve městě Ústí n.L. je na úrovni nižší než v kraji, okrese

i ČR. Incidence novotvarů celkem ve městě je známa jen za dva roky, kdy je se pohybuje kolem

úrovně okresu a kraje, ale výrazně nad úrovní republikovou. V okrese ÚL vykazuje hodnoty asi uprostřed ostatních okresů, u mužů mírně, u žen výrazně nad úrovní kraje.

Incidence novotvarů prsu v okrese ÚL se pohybuje značně nad hodnotami kraje i ČR kromě posledních dvou let, kdy je nižší.

Vykazované hodnoty incidence novotvarů plic a průdušek okresu Ústí n.L. kolísají u mužů i žen kolem průměru kraje, ale výrazně nad úrovní ČR. U mužů vykazují spíše stagnaci, u žen pozvolna stoupající tendenci. Mezi muži a ženami je výrazný rozdíl ve výskytu nádorů plic a průdušek. Incidence u mužů převyšuje incidenci žen zhruba 4 x, a to na úrovni okresu i kraje.

79

Výskyt novotvarů konečníku v okrese ÚL je u mužů pod úrovní kraje i ČR, u žen kolísá kolem hodnot kraje a ČR, přičemž výskyt u mužů je asi dvojnásobný než u žen.

Incidence novotvarů tlustého střeva v okrese ÚL je ve sledovaném období u mužů i u žen střídavě nad i pod úrovní kraje i ČR, hodnoty značně kolísají, přičemž výskyt o mužů je asi o polovinu vyšší než u žen.

Trend výskytu novotvarů prostaty je silně vzestupný, v okrese ÚL v posledních letech je nejvyšší v kraji, vysoko nad úrovní kraje a ČR.

Incidence novotvarů vaječníků a těla děložního je zhruba na úrovni kraje i ČR, incidence novotvarů hrdla je na úrovni kraje, ale vyšší než republikový průměr.

Hodnoty incidence novotvarů kůže u mužů i žen v okrese ÚL v letech 1996 – 2005 jsou rozkolísané vzhledem k malému počtu případů a nelze určit trend. Hodnoty jsou střídavě pod i nad úrovní kraje i ČR, přičemž v ČR jsou hodnoty výrazně vyšší než v kraji.

Prevalence diabetu u mužů i u žen v okrese ÚL je druhá nejvyšší v kraji a vysoce převyšuje republikový i krajský průměr. U žen je vyšší než u mužů.

Počet sexuálně přenosných infekcí není asi zcela přesně podchycen. Incidence syfilis ve městě Ústí n.L. je výrazně vyšší než kraji i okrese a tyto jsou zase je mnohem vyšší než v ČR. Incidence kapavky je ve městě vyšší než v ČR, ale nižší než v kraji.

Incidence tuberkulózy ve městě Ústí n.L je jako v okrese ÚL, ale vyšší než v kraji a v ČR. Výskyt tuberkulózy v okrese ÚL vykazuje kolísavý pokles, ale je stále nejvyšší z okresů kraje, nad úrovní kraje i ČR.

Průměrné procento celkové pracovní neschopnosti dané nemocemi i všemi úrazy bylo v roce 2005 v okrese ÚL asi na úrovni průměru kraje.

7. Co z toho vyplývá?

Mezi hlavní rizika zvyšující incidenci a prevalenci nemocí patří nesprávná výživa, kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatečná pohybová aktivita, hypertenze, vysoká hladina cholesterolu, stres, expozice chemickým karcinogenům, znečištění životního prostředí a další. Je nutné brát v úvahu i skutečnost, že počet obézních obyvatel stále nijak neklesá, a to se musí zákonitě projevit na zdravotním stavu obyvatel jako celku. Problém obezity s sebou přináší závažné zdravotní důsledky. Studiemi bylo potvrzeno, že nadváha zvyšuje až o 30% úmrtnost na nemoci srdce a cév. Významně se podílí na vyšší úmrtnosti na nádorová onemocnění, na vzniku astmatu, nemocí zažívacího traktu, pohybového ústrojí apod. Je otázkou do diskuse, zda a jakou měrou se podaří prostřednictvím prevence tyto negativní faktory omezovat.

Optimismus vzbuzující je naopak fakt, že většina nemocí, které se nejvíce podílejí na předčasné úmrtnosti je ovlivnitelných (preventabilních). Dalo by se jim tedy při dobré vůli a vhodné motivaci pro zdraví jednoduchými opatřeními předejít. Ke vzniku mnoha z nich by pak nemuselo vůbec dojít. Zdravým způsobem života lze hodně nemocí oddálit do vyššího věku nebo se jim úspěšně vyhnout. Negativní projevy a důsledky těchto nemocí lze zmírnit sekundární prevencí.

80

8. Výklad pojmů

Incidence je počet nově vzniklých (nebo hlášených, registrovaných apod.) onemocnění za určité období, nejčastěji za rok, vztažený na daný počet obyvatel (nejčastěji na 100 nebo 10 tisíc). Incidence absolutní zachycuje počet nových případů nemoci ve stanoveném intervalu. U incidence relativní se počet nových případů nemoci vztahuje k počtu osob v exponované populaci.

Index stáří je počet obyvatel ve věku 65let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let. Charakterizuje přímo proces stárnutí a je dán poměrem poproduktivní a předproduktivní generace žijících. Vyjadřuje stav demo-ekonomické situace a podmínek demo-ekonomické rovnováhy.

Kardiovaskulární nemoci – Nemoci srdce a cév, patří mezi ně ateroskleróza, ischemická choroba srdeční a její jednotlivé formy.

Kojenecká úmrtnost vyjadřuje počet zemřelých kojenců do 1 roku věku na 1000 živě narozených dětí.

Nemoc můžeme vnímat. jako objektivně zjistitelnou poruchu zdraví, kterou lze diagnostikovat a klasifikovat, která má své příčiny i podmínky a typický průběh, který lze do určité míry ovlivnit.

Nemocnost, výskyt a působení nemocí v populaci představuje poměr počtu nemocných osob k počtu osob v riziku v dané populaci a v časovém období. Vyjadřuje se ukazateli incidence a prevalence.

Novorozenecká úmrtnost vyjadřuje počet zemřelých dětí do 28 dnů věku na celkový počet živě narozených dětí v daném časovém intervalu.

Prevalence Z časového hlediska průřezový ukazatel zachycuje počet existujících nemocí k určitému datu. Pro vzájemná srovnávání nemocnosti mezi jednotlivými regiony je nutné hodnoty standardizovat, což je matematické vyrovnání věkových rozdílů obyvatel ve srovnávaných územích. Podává tedy informaci o objemu nemocí v populaci.

Prevence znamená obecně předcházení škodlivým vlivům na zdraví. Nejčastěji se pojem používá ve vztahu k poruchám zdraví jedinců a populací, kde je prevence souborem činností, které vedou k zabránění vzniku nemocí, vad, zranění a jejich následků a pomáhají udržet optimální stav zdraví, posilovat je a rozvíjet. Prevence primární je zaměřená nespecificky na obecné posilování zdraví nebo specificky na snížení konkrétního rizika vzniku poruchy (očkování, fluorizace vody apod.).Prevence sekundární je orientovaná na včasné vyhledávání latentních stadií nemocí či rizikových osob s cílem předejít rozvoji onemocnění jeho komplikacím případně přechodu do chronicity apod. Prevence terciární souvisí s s obnovením fyzických, psychických a sociálních funkcí člověka. Jejím cílem je udržet nebo zlepšit zdravotní stav již nemocného jedince. Týká se zejména chronických nemocí nebo vrozených poruch. Význam terciární prevence roste spolu se stárnutím populace.

Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel charakterizuje rozdíl mezi počtem živě narozených dětí a celkovým počtem zemřelých osob ve sledovaném období.

Střední délka života při narození, také označovaná jako naděje na dožití, představuje počet let, který pravděpodobně prožije x-letá osoba za předpokladu, že po celou dobu jejího života zůstane nezměněna úmrtnost. Střední délku se lze vyjádřit i v hodnotách týkajících se 1, 15,

81

40 a 65 let věku. Uvedené roky pak znamenají počet let, kterých by se muži nebo ženy, kterým je právě tolik let, měli ještě v průměru dožít. Nejčastěji se používá ukazatel střední délky života při narozen

Trend je dlouhodobý směr vývoje v časové řadě pozorování, který eliminuje krátkodobé, pravděpodobně náhodné výkyvy.

Úmrtnost vyjadřuje obecně proces vymírání obyvatelstva. Specifická úmrtnost vyjadřuje míru úmrtnosti určité skupiny populace podle věku nebo na určité choroby. Aby bylo při analýzách možné nezkresleně srovnávat různé populační soubory, používá se pojem standardizovaná úmrtnost (SDR), korigovaná na určitý standard. Vylučuje vliv rozdílného věkového složení obyvatelstva srovnávaných celků. Vyjadřuje počet zemřelých na všechny příčiny úmrtí na každých 100 tisíc obyvatel daného území.

Zdraví definuje Světová zdravotnická organizace jako stav plné fyzické, duševní a sociální pohody a nikoli jen nepřítomnosti nemoci nebo vady. Jde o ideální vymezení, které má ukázat cíl všech činností v oblasti zdravotnictví. Hlavním směrem péče o zdraví byla určena prevence s důrazem na odpovědnost za zdraví své a svých blízkých. Je to subjektivní pocit životní pohody - podmínka plně hodnotného života jednotlivce i společnosti.

Zdravotní stav je označuje stav zdraví jednotlivce, skupiny nebo populace měřený podle předem definovaných norem.

Živě narozené dítě - považuje plod, který projevil některou ze známek života a má porodní hmotnost 500 gramů a vyšší nebo nižší než 500 gramů, přežije-li 24 hodin po porodu.

82

Date post:	12-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

2 · Web viewCelkový počet obyvatel v Ústeckém kraji se od roku 1997 do roku 2006 snížil o 2...

Documents