2007

Kniha bdquoStavebniacute hmotyldquo je kolektivniacutem diacutelem osmi autorů pracujiacuteciacutech na katedře stavebniacutech hmot fakulty stavebniacute Českeacute-ho vysokeacuteho učeniacute technickeacuteho v Praze

Při jejiacutem psaniacute bylo našiacutem ciacutelem poskytnout širšiacute odborneacute veřej-nosti viacuteceuacutečelovou publikaci shrnujiacuteciacute problematiku všech vyacute-znamnyacutech soudobyacutech stavebniacutech hmot Oblast stavebniacutech hmot zaznamenala v posledniacutech letech značnyacute kvalitativniacute i kvantita-tivniacute rozvoj a potřeba noveacute souhrnneacute publikace se již jevila jako velmi naleacutehavaacute

Tato kniha by měla byacutet použitelnaacute nejen jako referenčniacute přiacute-ručka sloužiacuteciacute k rychleacute orientaci v oboru ale i jako systematickaacute učebnice ve ktereacute je daneacute teacutema zpracovaacuteno na uacuterovni vysoko-školskeacuteho kurzu Obsahuje proto i kapitoly věnovaneacute obecnějšiacute-mu pohledu na strukturu a vlastnosti stavebniacutech hmot

Obsah knihy bdquoStavebniacute hmotyldquo vychaacuteziacute z programu stejnoj-menneacuteho předmětu přednaacutešeneacuteho v současnosti na stavebniacute fa-kultě Českeacuteho vysokeacuteho učeniacute technickeacuteho v Praze a pro tento předmět je celaacute kniha doporučovaacutena jako hlavniacute studijniacute pomůc-ka

Vlastniacute text knihy začiacutenaacute kraacutetkou uacutevodniacute čaacutestiacute věnovanou tomu co to jsou stavebniacute hmoty jakeacute požadavky jsou na ně kladeny a jakeacute přiacutestupy použiacutevaacuteme při jejich vyacuteběru hodnoce-niacute a studiu

Ve druheacute čaacutesti knihy jsou shrnuta typickaacute materiaacutelovaacute řeše-niacute kliacutečovyacutech čaacutestiacute běžneacute stavby a přehledně porovnaacuteny vlastnos-ti různyacutech stavebniacutech hmot Tato čaacutest je určena k rychleacute orienta-ci s tiacutem že podrobnějšiacute informace o konkreacutetniacutech hmotaacutech jsou obsaženy v jednotlivyacutech kapitolaacutech čtvrteacute čaacutesti

Počaacutetek třetiacute čaacutesti je věnovaacuten souvislostem mezi strukturou laacutetek tvořiacuteciacutech stavebniacute hmoty a vlastnostmi stavebniacutech hmot V dalšiacutem textu teacuteto čaacutesti jsou pak vlastnosti rozděleny do skupin a podrobněji popsaacuteny

Čtvrtaacute čaacutest je věnovaacutena předevšiacutem běžnyacutem hmotaacutem a stavi-vům se kteryacutemi se na stavbě můžeme setkat V přiacuteslušneacute kapito-le je vždy stručně zmiacuteněna vyacuteroba a historie přiacuteslušneacute stavebniacute hmoty Podrobněji jsou pak rozvedeny typickeacute aplikačniacute vlast-nosti a současneacute použitiacute Zaacuteroveň je zde možneacute naleacutezt i hmoty meacuteně běžneacute nebo hmoty ktereacute na sveacute uplatněniacute teprve čekajiacute Do jednotlivyacutech kapitol jsou hmoty a vyacuterobky zařazovaacuteny na zaacute-kladě sveacuteho složeniacute či struktury

Paacutetaacute čaacutest se zabyacutevaacute problematikou materiaacuteloveacuteho zkušeb-nictviacute Jsou zde shrnuty zaacutesady spraacutevneacute laboratorniacute praxe a vy-světlen systeacutem hodnoceniacute hmot a vyacuterobků Vybraneacute zkušeniacute po-stupy určeneacute pro hodnoceniacute nejběžnějšiacute stavebniacutech hmot jsou zde prezentovaacuteny poněkud podrobněji aby tato čaacutest mohla slo-užit i jako laboratorniacute manuaacutel

V souvislosti se začleňovaacuteniacutem našiacute země do evropskyacutech struk-tur došlo v metodice zkoušeniacute stavebniacutech hmot ke značnyacutem změnaacutem a proto předpoklaacutedaacuteme že detailnějšiacute vyacuteklad zkušeb-niacutech postupů oceniacute nejen studenti v našich laboratořiacutech ale i čtenaacuteři působiacuteciacute již v praxi

Autorskyacute kolektiv vytvořenyacute k napsaacuteniacute teacuteto knihy byl složen vyacute-hradně z aktivniacutech vysokoškolskyacutech učitelů což na jedneacute straně

umožnilo bdquoakademicky neutraacutelniacuteldquo přiacutestup ke všem vyacuterobkům na straně druheacute by však mohlo veacutest k určiteacutemu odtrženiacute od stavebniacute reality Při shromažďovaacuteniacute podkladů jsme proto postupně oslo-vili řadu odborniacuteků působiacuteciacutech přiacutemo v praxi při vlastniacutem psaniacute rukopisu jsme se pak snažili využiacutet jejich zkušenostiacute a přihleacutedno-ut k jejich naacutezorům

Za ochotu se kterou naacutem vyšli vstřiacutec si naše poděkovaacuteniacute za-sloužiacute zejmeacutena Ing Karel Doleček (Acidotechna sro) Ing An-toniacuten Horskyacute (Wienerberger Cihlaacuteřskyacute průmysl a s) Ing Milan Horvath (ILBAU sro OZ Frischbeton) Ing Luboš Kaacuteně (Atelier stavebniacutech izolaciacute) Ing Jan Tichyacute CSc (LAFARGE Cement a s) Ing Petr Vaacutevra (Pragis a s divize Interstav) Ing Vaacuteclav Vetengl (Xella Porobeton CZ sro) a Ing Tomaacuteš Vimmr (STU-K a s)

Každyacute z vyacuteše jmenovanyacutech vyhověl našiacute žaacutedosti o připomiacutenko-vaacuteniacute určiteacute připravovaneacute čaacutesti rukopisu a poskytl naacutem tak cenneacute podněty ktereacute jsme využili při dalšiacute praacuteci

Ocenit musiacutem i přiacutestup nakladatele kteryacute v raacutemci redakčniacute-ho zpracovaacuteniacute textu konsultoval obsah knihy ještě s dalšiacutemi od-borniacuteky a umožnil naacutem na jejich naacutezory a podněty dostatečně podrobně reagovat

V knize jsou využity poznatky shromaacutežděneacute při řeše-niacute vyacutezkumnyacutech zaacuteměrů CEZJ0498210000030 a CEZJ0498210000005 Poděkovaacuteniacute za grantovou podporu poskytnu-tou těmto vyacutezkumnyacutem zaacuteměrům patřiacute Ministerstvu školstviacute mlaacutedeže a tělovyacutechovy Českeacute republiky

Za pečlivou a pro vyacuteslednou kvalitu diacutela přiacutenosnou praacuteci pak musiacutem ještě vyacuteslovně poděkovat Doc Ing Tomaacuteši Klečkovi CSc řediteli Kloknerova uacutestavu ČVUT v Praze kteryacute se ujal ne-vděčneacuteho uacutekolu konečneacuteho pročteniacute celeacuteho rukopisu jako hlav-niacute recenzent

I když celou knihu chaacutepeme jako kolektivniacute diacutelo zůstaacutevaacute sku-tečnostiacute že jednotliveacute čaacutesti či kapitoly zpracovaacutevali samostatně jejich autoři tak jak jsou uvedeni u naacutezvů přiacuteslušnyacutech oddiacutelů v obsahu knihy

Ze sveacute pozice vedouciacuteho autorskeacuteho kolektivu jsem usiloval předevšiacutem o určitou provaacutezanost a spojitost textu jako celku o odstraněniacute přiacutepadnyacutech duplicit a o formaacutelniacute sjednoceniacute všech diacutelčiacutech rukopisů

Při finaacutelniacute uacutepravě celeacuteho diacutela jsem přiacutemo do textu zapraco-vaacuteval takeacute většinu recenzniacutech a redakčniacutech připomiacutenek Podotyacute-kaacutem že jsem tak jednal ve shodě s ostatniacutemi autory v žaacutedneacutem přiacutepadě se však nezřiacutekaacutem svojiacute odpovědnosti za vyacutesledek takto provedenyacutech uacuteprav

Samostatnyacutem doplňkem knihy jsou inzeraacutety Ve snaze o ma-ximaacutelniacute objektivitu vlastniacuteho odborneacuteho textu knihy jsme pře-dem přijali zaacutesadu že inzertniacute čaacutest bude vyacutehradniacute zaacuteležitostiacute vy-davatele

Vyacuteběr inzerentů a naacutesledneacute zpracovaacuteniacute inzertniacute přiacutelohy tedy provaacuteděli pracovniacuteci vydavatele zcela bez uacutečasti autorů

Luboš Svoboda

PŘEDMLUVA K PRVNIacuteMU VYDAacuteNIacute

13

14

PŘEDMLUVA K DRUHEacuteMU VYDAacuteNIacute

S radostiacute mohu konstatovat že prvniacute vydaacuteniacute našiacute knihy v ro-ce 2004 bylo přijato velmi vliacutedně a nakladatel musel už v roce 2005 přikročit k jeho dotisku V naacutesledujiacuteciacutem roce pak jsme byli požaacutedaacuteni o přiacutepravu tohoto druheacuteho vydaacuteniacute protože bylo zřej-meacute že i dotisk bude brzy rozebraacuten

Osobně si velmi ceniacutem přiacutezniveacute reakce kolegů z ostatniacutech vy-sokyacutech škol a velkou radost mi udělal uacutespěšnyacute slovenskyacute překlad knihy

Potěšil mě takeacute aktivniacute přiacutestup studentů Ochotně vyhově-li mojiacute žaacutedosti aby mě upozornili na chyby ktereacute se v knize přes veškerou peacuteči objevily a na zaacutekladě těchto upozorněniacute jsme pak mohli na webu velmi rychle uveřejnit dostatečně podrob-neacute opravy

Druheacute vydaacuteniacute vychaacuteziacute z textu vydaacuteniacute prvniacuteho Kromě nezbytneacute aktualizace platnyacutech norem a praacutevniacutech předpisů obsahuje i no-veacute textoveacute pasaacuteže K rozšiacuteřeniacute původniacuteho textu jsme přistoupili předevšiacutem v těch přiacutepadech kdy bylo třeba reagovat na posled-

niacute vyacutevoj v oboru stavebniacutech hmot nebo zaznamenat určiteacute tren-dy ktereacute budou dalšiacute vyacutevoj oboru v budoucnosti ovlivňovat

Jako uacutečelneacute se naacutem jevilo i určiteacute posiacuteleniacute pasaacutežiacute věnovanyacutech zkoušeniacute stavebniacutech hmot Nově zařazeneacute čaacutesti zachycujiacute změ-ny ve zkušebniacute praxi a rozšiřujiacute použitelnost knihy při praktic-keacute vyacuteuce

Při praacuteci na druheacutem vydaacuteniacute jsme pracovali i s poznatky ziacutes-kanyacutemi při praacuteci na vyacutezkumnyacutech zaacuteměrech VZ 04 CEZ MSM 6840770005 a VZ 16 CEZ MSM 6840770031 Proto je na miacutestě vyjaacutedřit zde takeacute poděkovaacuteniacute Ministerstvu školstviacute mlaacutedeže a tě-lovyacutechovy Českeacute republiky za podporu kterou naacutem touto for-mou poskytlo

Na zaacutevěr chci ještě vyacuteslovně poděkovat odpovědneacute redaktorce teacuteto knihy paniacute Kristě Gavalieroveacute se kterou spolupracuji již od prvniacuteho vydaniacute Jejiacute podiacutel na tom co je v knize dobreacute je nemalyacute

L S

Předmluva k prvniacutemu vydaacuteniacute (L Svoboda) 13

Předmluva k druheacutemu vydaacuteniacute (L Svoboda) 14

1 Uacutevod do problematiky stavebniacutech hmot (L Svoboda) 15

2 Celkovyacute přehled (L Svoboda) 18

3 Struktura a vlastnosti stavebniacutech hmot (L Svoboda) 21

31 Složeniacute stavebniacutech hmot 21311 Atomovaacute a molekulaacuterniacute struktura 21312 Směs a složka 21313 Plynneacute laacutetky 21314 Kapaliny (L Svoboda) 22315 Pevneacute laacutetky 223151 Krystalickeacute laacutetky 233152 Amorfniacute laacutetky 243153 Heterogenniacute laacutetky 24316 Přiacutepravky 25317 Inteligentniacute materiaacutely 2532 Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute vlastnosti (R Vaacutevra) 26321 Objemovaacute hmotnost a hustota 26322 Hutnost 27323 Poacuterovitost 27324 Mezerovitost 27325 Zrnitost a měrnyacute povrch 2833 Vlhkostniacute a difuacutezniacute vlastnosti materiaacutelů 28331 Vlhkostniacute vlastnosti materiaacutelů 283311 Vlhkost poacuterovityacutech materiaacutelů 283312 Nasaacutekavost 303313 Vzliacutenavost 313314 Navlhavost a vysyacutechavost 31 332 Difuzniacute vlastnosti 313321 Součinitel difuze 313322 Faktor difuzniacuteho odporu 323323 Ekvivalentniacute difuzniacute tloušťka materiaacutelu 323324 Difuzniacute odpor materiaacutelu 32333 Propustnost 34334 Prosaacutekavost a vodotěsnost (L Svoboda) 3434 Mechanickeacute vlastnosti (Z Tobolka) 35341 Deformačniacute a pracovniacute diagramy 35342 Modul pružnosti a přetvaacuternosti 36 343 Pevnost 383431 Technickaacute pevnost 383432 Pevnost z hlediska statistickeacuteho 40344 Houževnatost a křehkost materiaacutelu 42345 Součinitel přiacutečneacute roztažnosti 43346 Odolnost cyklickeacutemu namaacutehaacuteniacute 43347 Tvrdost a obrusnost 43348 Adheze a koheze 44349 Dalšiacute mechanickeacute vlastnosti 443410 Viskoelastickeacute chovaacuteniacute 4435 Tepelneacute vlastnosti stavebniacutech materiaacutelů (R Vaacutevra) 45351 Šiacuteřeniacute tepla materiaacutely 45352 Vliv tepla na materiaacutely 45353 Tepelně fyzikaacutelniacute veličiny 463531 Měrnaacute tepelnaacute vodivost 463532 Měrnaacute tepelnaacute kapacita 483533 Teplotniacute lineaacuterniacute deacutelkovaacute roztažnost 493534 Součinitel objemoveacute teplotniacute roztažnosti 50354 Tepelně technickeacute vlastnosti materiaacutelů 503541 Tepelnaacute jiacutemavost materiaacutelů 503542 Součinitel teplotniacute vodivosti 503543 Tepelnyacute odpor vrstvy materiaacutelu 503544 Součinitel prostupu tepla 5136 Saacutelaveacute vlastnosti materiaacutelů 51

361 Zdroje saacutelaacuteniacute 52362 Hodnoty saacutelavyacutech vlastnostiacute 52363 Praktickyacute vyacuteznam tepelneacute reflexe 54364 Energetickeacute vlastnosti transparentniacutech materiaacutelů 5437 Akustickeacute vlastnosti materiaacutelů 55371 Materiaacutely pro pohlcujiacuteciacute konstrukce 55372 Materiaacutely pro neprůzvučneacute konstrukce 56373 Materiaacutely pro konstrukce pohlcujiacuteciacute vibrace 563731 Antivibračniacute naacutetěry 56374 Materiaacutely pro zvukověizolačniacute konstrukce 5738 Radioaktivita stavebniacutech materiaacutelů (Z Tobolka) 58381 Hodnoceniacute škodlivosti zaacuteřeniacute 583811 Požadavky na protiradonovou izolaci 593812 Provedeniacute protiradonoveacute izolace 6039 Chemickeacute vlastnosti (L Svoboda) 60391 Chemickeacute přeměny při zpracovaacutevaacuteniacute 60392 Materiaacutelovaacute kompatibilita 60393 Staacuternutiacute a koroze 613931 Koroze anorganickyacutech nekovovyacutech materiaacutelů 623932 Koroze kovů 633933 Povětrnostniacute odolnost a koroze plastů 66394 Hygienickeacute vlastnosti 673941 Koncentrace škodlivin 683942 Škodliviny v interieacuteru 68395 Ekologickeacute vlastnosti 70310 Biologickaacute odolnost (R Vaacutevra) 70311 Požaacuterniacute vlastnosti stavebniacutech materiaacutelů 713111 Hořlavost stavebniacutech hmot 7131111 Klasifikace stavebniacutech vyacuterobků z hlediska

reakce na oheň 7231112 Klasifikace stavebniacutech vyacuterobků z hlediska

požaacuterniacute odolnosti 7231113 Převod požadavků požaacuterniacutech

projektovyacutech norem 7231114 Požadavky na vlastnosti nehořlavyacutech vyacuterobků 723112 Požaacuterniacute zatřiacuteděniacute konstrukčniacutech čaacutestiacute 733113 Hořlaveacute kapaliny 743114 Požaacuterniacute odolnost stavebniacutech konstrukciacute 743115 Teplotniacute změny materiaacutelovyacutech vlastnostiacute 75312 Elektrickeacute a magnetickeacute vlastnosti 75313 Trvanlivost stavebniacutech materiaacutelů (Z Tobolka) 753131 Mrazuvzdornost 76314 Estetickeacute vlastnosti (L Svoboda) 77

4 Popis vybranyacutech stavebniacutech hmot a vyacuterobků (L Svoboda) 79

41 Horniny a vyacuterobky z kamene (R Vaacutevra) 79411 Rozděleniacute hornin 794111 Horniny vyvřeleacute 794112 Horniny usazeneacute 814113 Horniny přeměněneacute (metamorfovaneacute) 84412 Stavebniacute kaacutemen (Z Bažantovaacute) 854121 Lomařskeacute a kamenickeacute vyacuterobky 8641211 Kamenneacute bloky 8941212 Kaacutemen pro zdivo a stavebniacute uacutečely 9041213 Krytiny z přiacuterodniacuteho kamene 944122 Ochrana a uacutedržba vyacuterobků z kamene 954123 Vyacuterobky z uměleacuteho kamene 964124 Vyacuterobky z polymeacuterbetonu 974125 Kusoveacute vyacuterobky z taveneacuteho čediče 984126 Vyacuterobky z korundo-baddeleyitoveacute taveniny 99413 Kamenivo 1004131 Požadavky na vlastnosti kameniva 10141311 Zrnitost 10141312 Tvar zrn kameniva 10241313 Obsah schraacutenek živočichů 10341314 Požadavky na fyzikaacutelniacute vlastnosti 10341315 Škodliveacute laacutetky v kamenivu 103

OBSAH

41316 Objemovaacute hmotnost zrn 1044132 Těžkeacute kamenivo 1044133 Hutneacute kamenivo 1044134 Poacuteroviteacute kamenivo 105414 Mineraacutelniacute vlaacutekna (R Vaacutevra) 1084141 Vyacuteroba mineraacutelniacutech vlaacuteken 1084142 Vyacuterobky z mineraacutelniacutech vlaacuteken 109415 Azbest (L Svoboda) 110416 Brucit 11142 Keramickeacute vyacuterobky (J Vyacutebornyacute) 112421 Cihlaacuteřskeacute vyacuterobky 1124211 Vlastnosti cihelneacuteho střepu 1134212 Cihlaacuteřskeacute vyacuterobky pro svisleacute konstrukce 11442121 Zděneacute konstrukce 11542122 Přehled zdiciacutech prvků 1164213 Paacutelenaacute střešniacute krytina 1194214 Cihlaacuteřskeacute vyacuterobky pro vodorovneacute konstrukce 122422 Obkladoveacute materiaacutely (Z Bažantovaacute) 1244221 Vyacuteroba obkladovyacutech prvků 1254222 Funkce obkladovyacutech prvků 1264223 Zaacutekladniacute děleniacute obkladovyacutech prvků 1264224 Značeniacute keramickyacutech obkladovyacutech prvků 1274225 Vlastnosti keramickyacutech obkladovyacutech prvků 1274226 Vyacuteběr obkladu 130423 Kamenina 1304231 Kanalizačniacute kamenina 1314232 Chemicky odolnaacute stavebniacute kamenina 1324233 Kamenina hospodaacuteřskaacute 1324234 Kamenina stavebniacute 133424 Zdravotniacute keramika 133425 Žaacuterovzdorneacute vyacuterobky 1344251 Žaacuterovzdorneacute materiaacutely tvaroveacute 1354252 Žaacuterovzdorneacute materiaacutely netvaroveacute 13643 Sklo (R Vaacutevra) 138431 Vyacuteroba skla 1384311 Zaacutekladniacute suroviny 1384312 Technologie vyacuteroby 138432 Vlastnosti skla 138433 Kompaktniacute sklo 1394331 Plocheacute sklo taženeacute 1394332 Plocheacute vaacutelcovaneacute sklo 1394333 Speciaacutelniacute druhy skel 1404334 Zaskleniacute 1404335 Tvarovaneacute sklo 142434 Pěnoveacute sklo 142435 Skleněnaacute vlaacutekna (R Vaacutevra) 14343 51 Vyacuterobky z kraacutetkyacutech skleněnyacutech vlaacuteken 1434352 Vyacuterobky z dlouhyacutech skleněnyacutech vlaacuteken 143436 Skleněneacute mikrodutinky (L Svoboda) 144437 Vzdušneacute sklo 144438 Sklokrystalickeacute desky 14444 Anorganickaacute pojiva 145441 Vaacutepenosiacuteranovaacute pojiva (A Vimmrovaacute) 1454411 Vyacuteroba a rozděleniacute siacuteranovyacutech pojiv 1454412 Druhy saacutedrovyacutech pojiv 1464413 Tuhnutiacute saacutedrovyacutech pojiv 1464414 Mechanickeacute vlastnosti zatvrdleacute saacutedry 1474415 Tepelně technickeacute vlastnosti zatvrdleacute saacutedry 1484416 Dalšiacute vlastnosti zatvrdleacute saacutedry 1484417 Modifikace vlastnostiacute saacutedry 1484418 Skladovaacuteniacute saacutedry 1494419 Dalšiacute siacuteranovaacute pojiva 14944110 Vyacuterobky ze siacuteranovyacutech pojiv 14944111 Saacutedroveacute tvaacuternice 15044112 Saacutedrokarton 15044113 Saacutedrovlaacutekniteacute desky 152442 Vzdušneacute vaacutepno (L Svoboda) 1524421 Vyacuteroba vzdušneacuteho vaacutepna 1524422 Tuhnutiacute a tvrdnutiacute vzdušneacuteho vaacutepna 1544423 Použitiacute vzdušneacuteho vaacutepna 1544424 Zkoušeniacute vzdušneacuteho vaacutepna 154443 Křemičitany alkalickyacutech kovů 155

444 Hořečnateacute pojivo 155445 Hydraulickeacute vaacutepno 156446 Silikaacutetovyacute cement 1564461 Vyacuteroba cementu 1574462 Složeniacute sliacutenku 1574463 Hydratačniacute reakce 1594464 Viacutecesložkovyacute cement 1604465 Klasifikace cementu 1614466 Speciaacutelniacute silikaacutetoveacute cementy 1624467 Cement pro zděniacute 1624468 Doprava a skladovaacuteniacute cementu 162447 Hlinitanovyacute cement 163448 Geopolymerniacute cementy 163449 Zkoušeniacute hydraulickyacutech pojiv 16445 Malty (J Vyacutebornyacute) 165451 Složeniacute malt 1654511 Normovaacute klasifikace malt 165452 Malty pro zděniacute 1664521 Termiacuteny a definice 1664522 Posouzeniacute agresivity prostřediacute 1664523 Hodnoceniacute shody 1674524 Dodatečneacute požadavky na malty pro tenkeacute spaacutery 168453 Malty pro vnitřniacute a vnějšiacute omiacutetky 1684531 Vlastnosti čerstvyacutech omiacutetkovyacutech malt 1694532 Vlastnosti zatvrdlyacutech omiacutetkovyacutech malt 1694533 Hodnoceniacute shody 1704534 Malty pro vnitřniacute saacutedroveacute omiacutetky 1714535 Malty pro podlahoveacute potěry ze siacuteranu

vaacutepenateacuteho 172454 Hliněneacute malty 172455 Tenkovrstveacute omiacutetky (R Vaacutevra) 173456 Sanačniacute omiacutetky 173457 Tepelněizolačniacute malty (L Svoboda) 175458 Poklaacutedaciacute malty 176459 Stykoveacute malty 17646 Beton (M Myška) 177461 Klasifikace a specifikace betonu 1774611 Klasifikace betonu 1784612 Specifikace betonu 18046121 Specifikace typoveacuteho betonu 18046122 Specifikace betonu předepsaneacuteho složeniacute 1814613 Transportbeton 182462 Hlavniacute složky betonu 1834621 Cement 1834622 Kamenivo 1844623 Voda pro vyacuterobu betonu 18646231 Vodniacute součinitel 186463 Naacutevrh složeniacute čerstveacuteho betonu 1874631 Matematickeacute modely predikce pevnosti betonu 1874632 Koncepce naacutevrhu skladby betonu 189464 Přiacutesady a přiacuteměsi 1904641 Přiacutesady 19046411 Plastifikačniacute přiacutesady 19246412 Superplastifikačniacute přiacutesady 19246413 Provzdušňujiacuteciacute přiacutesady 19346414 Stabilizačniacute přiacutesady 19446415 Přiacutesady zpomalujiacuteciacute tuhnutiacute 19446416 Přiacutesady urychlujiacuteciacute tuhnutiacute a tvrdnutiacute 19446417 Těsniciacute přiacutesady 19446418 Ostatniacute přiacutesady 1944642 Přiacuteměsi 19546421 Jemneacute podiacutely plniva 19546422 Popiacutelek 19546423 Křemičityacute uacutelet 196465 Železobeton a předpjatyacute beton 1974651 Železobeton 1974652 Předpjatyacute beton 197466 Speciaacutelniacute betony 1984661 Vodostavebniacute beton a beton pro masivniacute

konstrukce 1984662 Lehkyacute beton 19946621 Rozděleniacute a obecneacute vlastnosti lehkyacutech betonů 199

46622 Vyztužovaacuteniacute lehkyacutech betonů 20046623 Mezerovityacute lehkyacute beton 20046624 Hutnyacute lehkyacute beton ndash nepřiacutemo lehčenyacute

z poacuteroviteacuteho kameniva 20046625 Přiacutemo lehčenyacute beton ndash poacuterobeton pěnobeton 20046626 Lehkyacute beton s organickyacutem plnivem 2004663 Těžkyacute beton 2014664 Vysokopevnostniacute beton 2014665 Samozhutnitelnyacute beton 2024666 Vlaacuteknobeton 202467 Zpracovaacuteniacute a ošetřovaacuteniacute betonu 2034671 Daacutevkovaacuteniacute a miacutešeniacute složek betonu 2034672 Doprava a uklaacutedaacuteniacute čerstveacuteho betonu 2034673 Zhutňovaacuteniacute čerstveacuteho betonu 2054674 Ošetřovaacuteniacute čerstveacuteho betonu 205468 Cementovyacute potěr 2064681 Klasifikace cementovyacutech potěrů 2064682 Druhy a použitiacute cementovyacutech potěrů 2074683 Složky cementoveacuteho potěru 2074684 Technickeacute požadavky na cementoveacute potěry 207469 Polymercementoveacute betony 20847 Silikaacutetovaacute kusovaacute staviva (J Vyacutebornyacute) 210471 Betonoveacute prefabrikaacutety 2104711 Betonovaacute krytina 21047111 Požadavky a typoveacute zkoušky 21047112 Použitelnost betonoveacute krytiny 21147113 Sortiment betonovyacutech krytin 2114712 Betonoveacute dlaždice 2124713 Betonoveacute tvaacuternice 21347131 Přesneacute vibrolisovaneacute tvaacuternice 2144714 Betonoveacute stropniacute prefabrikaacutety 2164715 Ostatniacute betonoveacute prefabrikaacutety 217472 Autoklaacutevovaneacute a vlaacuteknocementoveacute vyacuterobky 217 4721 Vaacutepenopiacuteskoveacute zdiciacute prvky 21747211 Požadavky na vaacutepenopiacuteskoveacute zdiciacute prvky 2174722 Autoklaacutevovanyacute poacuterobeton 21947221 Suroviny pro vyacuterobu poacuterobetonů 22047222 Vyacuteztuž v poacuterobetonu 22147223 Vyacuterobky z poacuterobetonu a jejich vlastnosti 22147224 Použitiacute poacuterobetonu 2244723 Vlaacuteknocementoveacute vyacuterobky 22747231 Bezazbestoveacute vlaacuteknocementoveacute střešniacute

desky rovinneacute 22747232 Bezazbestoveacute vlaacuteknocementoveacute střešniacute

vlnovky a tvarovky 22947233 Bezazbestoveacute vlaacuteknocementoveacute

obkladoveacute desky 2294724 Prefabrikaacutety s optickyacutemi vlaacutekny 23048 Kovy (J Novaacutek) 231481 Železo a jeho slitiny 2314811 Vyacuteroba železa 2314812 Ocel 23148121 Druhy oceliacute 23248122 Značeniacute oceliacute 23248123 Vlastnosti oceliacute 23348124 Ocel pro vyacuteztuž do betonu 23448125 Korozivzdornaacute betonaacuteřskaacute ocel 23448126 Předpiacutenaciacute ocel 23648127 Kovovaacute vlaacutekna 23648128 Ostatniacute oceloveacute vyacuterobky pro stavebnictviacute 2374813 Litina 239482 Měď a jejiacute slitiny 2394821 Měď 2394822 Slitiny mědi 240483 Zinek a jeho slitiny 2414831 Titanzinek 241484 Hliniacutek a slitiny hliniacuteku 2414841 Vyacuteroba a zpracovaacuteniacute hliniacuteku a lehkyacutech slitin 2414842 Slitiny hliniacuteku 2434843 Vyacuterobky z hliniacuteku a lehkyacutech slitin 244485 Olovo a jeho slitiny 2464851 Hutnickeacute olovo 246

486 Zlato (L Svoboda) 24649 Asfalty a dehty (Z Tobolka) 247491 Složeniacute asfaltů 247492 Vlastnosti asfaltů 247493 Zkoušeniacute asfaltů 2474931 Penetrace 2474932 Bod měknutiacute 2474933 Bod laacutemavosti 2484934 Duktilita 2484935 Dalšiacute zkoušky asfaltu 248494 Přiacuterodniacute asfalty 248495 Ropneacute asfalty 2484951 Oxidovaneacute asfalty 2484952 Ředěneacute asfalty 2484953 Modifikovaneacute asfalty 249496 Využitiacute asfaltů ve stavebnictviacute 2494961 Asfaltoveacute izolačniacute paacutesy 24949611 Vyacuteztužnaacute vložka 24949612 Kryciacute vrstva asfaltu 25049613 Povrchovaacute uacuteprava 2514962 Asfaltoveacute šindele 2524963 Asfaltoveacute naacutetěry a tmely 2534964 Asfaltoveacute emulze a suspenze 2534965 Siacuteroasfalt 254497 Dehtoveacute vyacuterobky 254410 Polymery (L Svoboda) 2554101 Termoplasty 25541011 Polyetylen 25741012 Polypropylen 25941013 Poly-1-buten 26041014 Ostatniacute polyolefiny 26041015 Polyvinylchlorid 26141016 Polystyren 262410161 Expandovanyacute polystyren 262410162 Extrudovanyacute polystyren 26541017 Lineaacuterniacute polyestery 266410171 Polyetylentereftalaacutet 266410172 Polykarbonaacutety 26641018 Polymetylmetakrylaacutet 26741019 Polyvinylestery a polyakrylaacutety 267410110 Polytetrafluoretylen a polytrifluorchloretylen 267410111 Polytrifluorchloretylen 268410112 Ostatniacute termoplasty 2684102 Reaktoplasty 26841021 Nenasyceneacute polyestery a vinylestery 26841022 Formaldehydoveacute kondensaacutety 26941023 Furanoveacute kondenzaacutety 27041024 Polyuretany 27041025 Epoxidy 27141026 Silikony 27141027 Ostatniacute reaktoplastickaacute pojiva 27241028 Reaktoplastickeacute kompozity 272410281 Polymermalty a polymerbetony 272410282 Skelneacute laminaacutety 273410283 Uhliacutekoveacute lamely 2744103 Elastomery 27441031 Polysulfidickeacute kaučuky 2744104 Polymerniacute disperze 2744105 Modifikovaneacute přiacuterodniacute polymery 275411 Dřevo (A Vimmrovaacute) 2764111 Struktura a složeniacute dřeva 2764112 Fyzikaacutelniacute a mechanickeacute vlastnosti dřeva 27641121 Barva dřeva 27641122 Hustota dřevniacute hmoty 27641123 Objemovaacute hmotnost dřeva 27641124 Vlhkost 27741125 Tepelneacute elektrickeacute a akustickeacute vlastnosti 27741126 Trvanlivost dřeva 27741127 Mechanickeacute vlastnosti 2784113 Vady a škůdci dřeva 2784114 Ochrana dřeva 27941141 Ochrana proti biologickeacutemu napadeniacute 279

41142 Ochrana proti požaacuteru 2804115 Druhy dřeva a řeziva pro stavebniacute uacutečely 28041151 Jehličnateacute dřeviny 28041152 Listnateacute dřeviny 28141153 Exotickeacute dřeviny 28141154 Třiacuteděniacute dřeva 28141155 Druhy řeziva 2814116 Materiaacutely na baacutezi dřeva 28241161 Desky z rostleacuteho dřeva 28341162 Překližovaneacute desky 28341163 Vlaacutekniteacute desky 28341164 Třiacuteskoveacute desky 28441165 OSB desky 28441166 Lepeneacute lameloveacute dřevo 28541167 Vrstveneacute dřevo 28741168 Vrstveneacute dřevo z dyacutehovyacutech paacutesů

a z dlouhyacutech třiacutesek 28741169 Kombinovaneacute materiaacutely 288411691 Cementotřiacuteskoveacute desky 288411692 Plněneacute plasty 289411610 Zhuštěneacute dřevo 289411611 Modifikovaneacute dřevo 2894117 Ostatniacute celuloacutezoveacute materiaacutely 29041171 Celuloacutezovaacute vlaacutekna 29041172 Korek 29041173 Slaacutema 29041174 Raacutekos 29141175 Ostatniacute rostlinneacute materiaacutely 291412 Ostatniacute vyacuterobky (L Svoboda) 2924121 Naacutetěroveacute hmoty 29241211 Formulace naacutetěrovyacutech hmot 29241212 Druhy naacutetěrovyacutech hmot 29341213 Skladovaacuteniacute naacutetěrovyacutech hmot 2964122 Lepiciacute a vyplňujiacuteciacute prostředky 29641221 Lepidla 29641222 Lepiciacute tmely a malty 29741223 Speciaacutelniacute malty a tmely 2974123 Bezespareacute podlahoviny 29941231 Liciacute podlahoviny 29941232 Polymerbetonoveacute podlahoviny 2994124 Injektaacutežniacute hmoty 3004125 Chemickeacute přiacutepravky 30041251 Aditiva 30041252 Pomocneacute přiacutepravky 30041253 Separujiacuteciacute přiacutepravky 30141254 Protipožaacuterniacute přiacutepravky 30141255 Ostatniacute přiacutepravky 3024126 Siacuteroveacute kompozity 3024127 Ovčiacute vlna (A Vimmrovaacute) 3024128 Nepaacutelenaacute hliacutena (J Vyacutebornyacute) 30241281 Tradičniacute zdi z nepaacuteleneacute hliacuteny 30241282 Soudobeacute zdi z nepaacuteleneacute hliacuteny 3034129 Geosyntetickeacute vyacuterobky (Z Tobolka) 30441291 Použitiacute geosyntetickyacutech vyacuterobků 30441292 Rozděleniacute geosyntetickyacutech vyacuterobků 30441293 Vlastnosti geosyntetickyacutech vyacuterobků 30541294 Ochranneacute technickeacute textilie 30641210 Bentonitoveacute izolace 306412101 Vlastnosti bentonitu 307410122 Hydroizolace z betonitu 307

5 Zkoušeniacute stavebniacutech hmot (L Svoboda) 30951 Praacutevniacute zabezpečeniacute požadavků

na stavebniacute vyacuterobky (R Vaacutevra) 309511 Stavebniacute zaacutekon č 1832006 Sb 309512 Zaacutekon č 221997 3105121 Technickyacute předpis a technickyacute dokument 3105122 Českeacute technickeacute normy 3105123 Staacutetniacute zkušebnictviacute 3105124 Certifikace 3105125 Autorizace a autorizovaneacute osoby 3105126 Stanoveneacute vyacuterobky 310

5127 Akreditace a osvědčeniacute o akreditaci 311513 Nařiacutezeniacute vlaacutedy č 1632002 3115131 Zaacutekladniacute požadavky na stavebniacute vyacuterobky 3115132 Stanoveneacute vyacuterobky 3125133 Stavebniacute technickeacute osvědčeniacute 3125134 Způsoby posuzovaacuteniacute shody stanovenyacutech

vyacuterobků 312514 Nařiacutezeniacute vlaacutedy č 1902002 Sb 3135141 Evropskeacute technickeacute schvaacuteleniacute 3135142 Označeniacute vyacuterobku CE 31352 Spraacutevnaacute laboratorniacute praxe (Z Bažantovaacute) 313521 Laboratorniacute prostřediacute 313522 Uacuteprava a skladovaacuteniacute vzorků 313523 Měřeniacute zaacutekladniacutech veličin 3145231 Měřeniacute deacutelek 3155232 Měřeniacute objemů 3155233 Vaacuteženiacute 3165234 Měřeniacute času 3165235 Měřeniacute teploty 3165236 Měřeniacute vlhkosti 316524 Chyby měřeniacute 317525 Akreditovanaacute laboratoř (J Novaacutek) 3175251 Stanoveniacute shody a neshody 31953 Zkoušeniacute betonu (M Myška) 320531 Zkoušky čerstveacuteho betonu 3205311 Stanoveniacute konzistence čerstveacuteho betonu 3205312 Stanoveniacute objemoveacute hmotnosti čerstveacuteho

betonu 3235313 Stanoveniacute obsahu vzduchu v čerstveacutem betonu 3235314 Stanoveniacute tuhnutiacute čerstveacuteho betonu 324532 Zkoušky ztvrdleacuteho betonu 3245321 Pevnost v tlaku 3255322 Pevnost v tahu ohybem 3265323 Pevnost v přiacutečneacutem tahu 3265324 Stanoveniacute objemoveacute hmotnosti

ztvrdleacuteho betonu 3275325 Stanoveniacute hloubky průsaku tlakoveacute vody 3275326 Stanoveniacute vlhkostniacutech a sorpčniacutech

charakteristik betonu 3285327 Stanoveniacute deformačniacutech vlastnostiacute betonu 3285328 Mrazuvzdornost betonu a odolnost povrchu

proti rozmrazovaciacutem prostředkům 32954 Zkoušeniacute cementu (Z Bažantovaacute) 330541 Odběr a uacuteprava vzorků 330542 Stanoveniacute měrneacute hmotnosti cementu 330543 Stanoveniacute jemnosti mletiacute 3315431 Proseacutevaciacute metoda 3315432 Permeabilitniacute metoda 331544 Požadavky na mechanickeacute a fyzikaacutelniacute vlastnosti 3335441 Přiacuteprava kaše normaacutelniacute hustoty 3335442 Stanoveniacute dob tuhnutiacute 3345443 Stanoveniacute objemoveacute staacutelosti 3345444 Vyacuteroba zkušebniacutech těles pro zkoušky pevnosti 3355445 Uloženiacute zkušebniacutech těles 3355446 Stanoveniacute pevnosti v tahu za ohybu 3365447 Stanoveniacute pevnosti v tlaku 337545 Požadavky na chemickeacute vlastnosti 337546 Stanoveniacute hydratačniacuteho tepla (L Svoboda) 3375461 Rozpouštěciacute metoda 3375462 Semiadiabatickaacute metoda 33855 Zkoušeniacute kameniva (Z Bažantovaacute) 338551 Naacutezvosloviacute 338552 Označovaacuteniacute kameniva 339553 Technickeacute požadavky 339554 Odběr zkušebniacutech vzorků 339555 Geometrickeacute vlastnosti 3405551 Zrnitost 3405552 Tvar zrn hrubeacuteho kameniva 3415553 Obsah jemnyacutech čaacutestic 3425554 Stanoveniacute hlinitosti kameniva 342556 Fyzikaacutelniacute vlastnosti 3425561 Měrnaacute a objemovaacute hmotnost nasaacutekavost 342

5562 Stanoveniacute sypneacute hmotnosti a mezerovitosti kameniva 344

5563 Stanoveniacute vlhkosti kameniva 3455564 Stanoveniacute dalšiacutech fyzikaacutelniacutech vlastnostiacute

kameniva 345557 Chemickeacute vlastnosti (L Svoboda) 3455571 Stanoveniacute složek ovlivňujiacuteciacutech tuhnutiacute a tvrdnutiacute 3455572 Obsah chloridů 3465573 Obsah siacutery 3475574 Citlivost kameniva vůči alkaacuteliiacutem 348558 Zdravotniacute nezaacutevadnost kameniva (Z Bažantovaacute) 34856 Zkoušeniacute stavebniacute oceli (A Vimmrovaacute) 349561 Zkouška oceli tahem 34957 Zkoušeniacute cihlaacuteřskyacutech vyacuterobků (J Vyacutebornyacute) 350571 Paacuteleneacute zdiciacute prvky 3505711 Počaacutetečniacute zkoušky 3505712 Řiacutezeniacute vyacuteroby u vyacuterobce 3505713 Stanoveniacute pevnosti v tlaku 350572 Paacuteleneacute střešniacute tašky pro sklaacutedaneacute krytiny 351573 Stropniacute prvky (J Vyacutebornyacute) 35258 Zkoušeniacute autoklaacutevovanyacutech vyacuterobků 352581 Zkoušeniacute vaacutepenopiacuteskovyacutech zdiciacutech prvků 3525811 Pevnost v tlaku 3525812 Tepelnětechnickeacute vlastnosti 3535813 Trvanlivost 3535814 Propustnost vodniacutech par 3535815 Reakce na oheň 3535816 Nasaacutekavost 3535817 Vlhkostniacute přetvořeniacute 3535818 Přiacutedržnost 353582 Zkoušeniacute poacuterobetonu 3545821 Odběr a přiacuteprava zkušebniacutech těles 3545822 Stanoveniacute objemoveacute hmotnosti poacuterobetonu 3545823 Stanoveniacute pevnosti v tlaku 3555824 Vyhodnoceniacute zkoušek poacuterobetonu 35558241 Hodnoceniacute podle prEN 12602 355

58242 Hodnoceniacute podle ČSN 73 1350 35659 Zkoušeniacute malt (L Svoboda) 357591 Zkoušky čerstveacute malty 357592 Zkoušky ztvrdleacute malty 358510 Stanoveniacute součinitele tepelneacute vodivosti

(Z Bažantovaacute) 3595101 Stacionaacuterniacute metody 35951011 Metoda vaacutelce 36051012 Metoda desky 36051013 Metoda koule 3635102 Nestacionaacuterniacute metody 363511 Stanoveniacute modulu pružnosti (A Vimmrovaacute) 3645111 Stanoveniacute statickeacuteho modulu pružnosti 36451111 Grafickeacute vyjaacutedřeniacute modulu pružnosti 36451112 Měřeniacute deformaciacute 36551113 Postup měřeniacute elektrickyacutemi tenzometry 3655112 Stanoveniacute dynamickeacuteho modulu pružnosti 367512 Analyacuteza stavebniacutech hmot 3675121 Kvalitativniacute analyacuteza 36751211 Identifikace polymerů 3685122 Kvantitativniacute analyacuteza 36751221 Orientačniacute zkoušky 36851222 Gravimetrie 36851223 Volumetrie 36951224 Instrumentaacutelniacute analyacuteza 3705123 Silikaacutetovyacute rozbor 37051231 Rozbor cementu 370512311 Mineralogickeacute složeniacute cementu 370512312 Ostatniacute stanoveniacute 372512313 Analyacuteza směsnyacutech cementů 37251232 Stanoveniacute hmotnosti složek betonu 3735124 Rozbor vody 373

Literatura 374

Rejstřiacutek 388

15

Slovniacute spojeniacute stavebniacute hmoty je tradičniacute pojem zahrnu-jiacuteciacute všechno co se staacutevaacute přiacutemou součaacutestiacute stavebniacute konstrukce a s čiacutem se zaacuteroveň můžeme setkat přiacutemo na staveništi Mezi sta-vebniacute hmoty tedy počiacutetaacuteme nejen vlastniacute stavebniacute materiaacutely ale i suroviny použiacutevaneacute k jejich vyacuterobě pokud se tato vyacuteroba usku-tečňuje v raacutemci stavby Patřiacute sem i pomocneacute laacutetky usnadňujiacute-ciacute provaacuteděniacute stavebniacutech technologickyacutech operaciacute a v neposled-niacute řadě za stavebniacute hmoty považujeme takeacute kusovaacute staviva což jsou jednoducheacute vyacuterobky ktereacute jsou charakterizovaacuteny nejenom laacutetkou ze ktereacute jsou zhotoveny ale i svyacutem tvarem a rozměry

Mezi stavebniacute hmoty nepočiacutetaacuteme složitějšiacute stavebniacute vyacuterob-ky zejmeacutena takoveacute ktereacute majiacute charakter pohybliveacute nebo mno-haprvkoveacute konstrukce jako jsou okna nebo dveře Veacutest přes-nou děliciacute čaacuteru mezi jednoduchyacutem a složityacutem vyacuterobkem však je obtiacutežneacute protože některaacute moderniacute kusovaacute staviva majiacute poměrně komplikovanou podobu Spornou otaacutezkou může kupřiacutekladu byacutet zatřiacuteděniacute některyacutech prefabrikaacutetů (např železobetonovyacutech) Majiacute sice charakter předem vyrobeneacute stavebniacute konstrukce ale použiacute-vajiacute se jako kusoveacute stavivo

Soudobeacute stavebnictviacute zpracovaacutevaacute jak tradičniacute hmoty použiacuteva-neacute na stavbaacutech již po mnoho generaciacute tak hmoty zcela noveacute vyrobeneacute na zaacutekladě nejnovějšiacutech vědeckyacutech poznatků Počet materiaacutelů ciacuteleně vyviacutejenyacutech pro potřebu nějakeacute vyacuteznamneacute stav-by nebo pro speciaacutelniacute stavebniacute použitiacute staacutele vzrůstaacute Velkaacute po-zornost je věnovaacutena zlepšovaacuteniacute vlastnostiacute staacutevajiacuteciacutech stavebniacutech hmot a původně speciaacutelniacute materiaacutely se postupně měniacute v mate-riaacutely běžneacute

Řada stavebniacutech materiaacutelů a staviv je dostupnaacute v mnoha laacutet-kovyacutech modifikaciacutech či vyacuterobkovyacutech variantaacutech ovšem rozdiacutely ve vlastnostech zdaacutenlivě podobnyacutech stavebniacutech hmot přitom mo-hou byacutet podstatneacute K teacutemuž uacutečelu je naopak často možneacute po-užiacutet stavebniacute hmoty různeacuteho druhu se zcela odlišnyacutem laacutetkovyacutem složeniacutem

Sortiment v současnosti použiacutevanyacutech stavebniacutech hmot je ne-obyčejně rozsaacutehlyacute a optimaacutelniacute vyacuteběr hmotneacuteho řešeniacute stavby neniacute jednoduchyacutem uacutekolem

O vyacuteběru stavebniacuteho materiaacutelu pro každyacute konkreacutetniacute uacutečel roz-hodujiacute legislativniacute technickeacute ekonomickeacute a subjektivniacute poža-davky

Na prveacute miacutesto je třeba klaacutest požadavky legislativniacute Každyacute sta-vebniacute materiaacutel musiacute předevšiacutem vyhovovat zaacutevaznyacutem předpisům platnyacutem v čase a v miacutestě budouciacute stavby Legislativniacute omezeniacute jsou nejčastěji daacutena požadavky na požaacuterniacute a zdravotniacute vlastnos-ti materiaacutelů ktereacute mohou byacutet pro některeacute typy staveb přiacutesnějšiacute (potravinaacuteřskeacute provozy skladiště pohonnyacutech hmot)

Zaacutevaznyacute předpis může stanovit přiacutepustnyacute (respektive nepřiacute-pustnyacute) materiaacutel i s ohledem na charakter městskeacute rezervace nebo chraacuteněneacute krajinneacute oblasti Zpřiacutesněnyacute pohled na hygienickeacute vlastnosti dřiacuteve běžně použiacutevaneacuteho materiaacutelu může veacutest i k je-ho uacuteplneacutemu zaacutekazu

Vybiacuteranyacute materiaacutel daacutele musiacute splňovat požadovanou technic-kou funkci Podle zamyacutešleneacuteho použitiacute musiacute byacutet napřiacuteklad dosta-tečně pevnyacute tepelně izolujiacuteciacute vodonepropustnyacute či mrazuvzdor-nyacute Technickyacute požadavek může miacutet stejně imperativniacute charakter jako požadavek legislativniacute a do značneacute miacutery se technickyacute a le-gislativniacute charakter požadavku může proliacutenat (minimaacutelniacute tepelnyacute odpor konstrukce staticky bezpečnyacute objekt)

Součaacutestiacute optimaacutelniacuteho vyacuteběru musiacute byacutet i velmi komplexniacute uacuteva-ha o užitneacute hodnotě materiaacutelu a naacutekladech spojenyacutech s jeho

použitiacutem Kromě vlastnostiacute ktereacute jsou pro danyacute uacutekol nezbyt-neacute vykazujiacute totiž jednotliveacute materiaacutely i dalšiacute vlastnosti ktereacute jsou bdquopouzeldquo viacutece či meacuteně vyacutehodneacute

Vyacutesledneacute investičniacute naacuteklady zdaleka nejsou daacuteny jen cenou materiaacutelu ale souvisiacute s celyacutem konstrukčniacutem řešeniacutem a použitou technologiiacute vyacutestavby Naviacutec je třeba braacutet v uacutevahu že stanoveniacute samotnyacutech investičniacutech naacutekladů neniacute uacuteplnyacutem zhodnoceniacutem eko-nomickeacute vyacutehodnosti či nevyacutehodnosti řešeniacute

Striktniacute minimalizace investičniacutech naacutekladů je smysluplnaacute jen tam kde jsou investičniacute zdroje omezeneacute nebo tam kde dalšiacute naacuteklady na provoz a uacutedržbu objektu nejsou zajiacutemaveacute (dočasneacute stavby) Ve všech ostatniacutech přiacutepadech je třeba uvažovat jak čas-teacute a jak naacutekladneacute udržovaciacute praacutece si zvoleneacute materiaacuteloveacute řešeniacute vyžaacutedaacute a jakeacute provozniacute naacuteklady jsou vůbec spojeny s použityacutem řešeniacutem (vyacuteraznyacutem provozniacutem naacutekladem je vytaacutepěniacute objektu) Podstatnaacute je i celkovaacute životnost konstrukce ze zvoleneacuteho ma-teriaacutelu

Při ekonomickyacutech uacutevahaacutech je třeba zohledňovat i uacutečel stavě-neacuteho objektu a takeacute ztraacutety ke kteryacutem může dojiacutet ve vyacuterobniacutech nebo obchodniacutech objektech pokud v nich z důvodu opravy či uacutedržby musiacute byacutet přerušen provoz U dočasnyacutech staveb mohou byacutet ekonomicky vyacuteznamneacute takeacute naacuteklady na likvidaci použityacutech materiaacutelů

Neopominutelnyacutem vyacuteběrovyacutem faktorem je subjektivniacute pře-svědčeniacute investora popřiacutepadě projektanta o tom kteryacute materiaacutel je pro danyacute objekt vhodnyacute Toto přesvědčeniacute přitom může vyjaacute-dřovat subjektivniacute estetickeacute kriteacuterium (ktereacute ovšem zdaleka ne-musiacute odpoviacutedat obecneacutemu vkusu) nebo se může jednat o jakou-si osobniacute iracionaacutelniacute představu o kvalitě či životnosti materiaacutelu Materiaacutely kteryacutem rozhodujiacuteciacute uacutečastniacutek vyacutestavby daacute přednost ze subjektivniacutech důvodů můžeme označit jako preferovaneacute

Racionaacutelniacute materiaacuteloveacute řešeniacute probiacutehaacute postupnou aplika-ciacute vyacuteběrovyacutech faktorů v tom pořadiacute v jakeacutem byly uvedeny Navrhovaneacute materiaacutely musiacute byacutet předevšiacutem legislativně přiacutepustneacute a pak se jejich dalšiacute vyacuteběr provaacutediacute z hlediska technickeacuteho

Teprve nad množinou technicky možnyacutech řešeniacute je možneacute uvažovat o naacutekladech A teprve se znalostiacute naacutekladů lze realistic-ky uvažovat o tom ktereacute subjektivně vyhovujiacuteciacute řešeniacute bude přiacute-padně možneacute preferovat z jinyacutech než technickyacutech nebo ekono-mickyacutech důvodů

Spraacutevnyacute vyacuteběr materiaacutelu vyžaduje předevšiacutem dobrou vyacutecho-ziacute znalost vlastnostiacute všech materiaacutelů přichaacutezejiacuteciacutech v uacutevahu Řadu uacutedajů musiacuteme znaacutet už při pouheacutem posouzeniacute přiacutepustnosti

1 UacuteVOD DO PROBLEMATIKY STAVEBNIacuteCH HMOT

Obr 11 Vyacuteběr materiaacutelu

legislativně přiacutepustneacute

technicky vyhovujiacuteciacute

ekonomicky přijatelneacute

preferovaneacute

16

a technickeacute použitelnosti a je zřejmeacute že k tomu aby byly mož-neacute vyacuteše uvedeneacute ekonomickeacute uacutevahy je zapotřebiacute celaacute řada dal-šiacutech uacutedajů o vlastnostech a chovaacuteniacute materiaacutelů

Při hodnoceniacute vlastnostiacute materiaacutelů použiacutevaacuteme tři navzaacutejem se doplňujiacuteciacute druhy poznatků praktickeacute zkušenosti s použiacutevaacuteniacutem materiaacutelu vyacutesledky standardniacutech zkoušek materiaacutelu a znalost materiaacuteloveacute struktury

Zejmeacutena u tradičniacutech materiaacutelů můžeme jejich vhodnost k ur-čiteacutemu uacutečelu posuzovat na zaacutekladě zkušenostiacute s jejich použitiacutem ve stejnyacutech nebo podobnyacutech konstrukciacutech Tyto praktickeacute zkuše-nosti jsou nesmiacuterně cenneacute protože žaacutednaacute zkouška nemůže za-chytit a napodobit všechny vlivy kteryacutem je materiaacutel při reaacutelneacutem použitiacute vystaven

Nejzajiacutemavějšiacute jsou zkušenosti opravdu dlouhodobeacute ktereacute lze chaacutepat jako přiacutemyacute doklad o životnosti přiacuteslušneacuteho materiaacute-lu Bezprostředniacute využitelnost poznatků o chovaacuteniacute materiaacutelů ve staršiacutech stavbaacutech je ovšem do určiteacute miacutery omezena tiacutem že tyto stavby jsou zhotoveny špatně zdokumentovanyacutemi technologic-kyacutemi postupy (ktereacute naviacutec často nejsou pro moderniacute stavebnictviacute vhodneacute) a že došlo ke značnyacutem změnaacutem jak v našem životniacutem stylu tak v našem životniacutem prostřediacute

Druhyacutem zdrojem poznatků jsou data ziacuteskanaacute sledovaacuteniacutem konkreacutetniacuteho materiaacutelu standardniacutemi zkušebniacutemi postupy za de-finovanyacutech zkušebniacutech podmiacutenek Detailniacute postupy pro zkou-šeniacute určityacutech materiaacutelovyacutech vlastnostiacute jsou dnes sjednoceny v podobě naacuterodniacutech nebo nadnaacuterodniacutech zkušebniacutech norem V samostatnyacutech jakostniacutech normaacutech jsou pak stanoveny hod-noty ktereacute danyacute materiaacutel musiacute v jednotlivyacutech zkouškaacutech vykaacutezat aby mohl byacutet použit pro určityacute uacutečel Vyacutesledky normovyacutech zkou-šek se zaacuteroveň použiacutevajiacute jako zaacuteklad konstrukčniacutech vyacutepočtů

Velikost vzorku použiteacuteho k jakeacutemukoliv hodnoceniacute materiaacutelu a způsob jeho odběru byacutevajiacute rovněž předepsaacuteny přiacuteslušnou zku-šebniacute nebo materiaacutelovou normou a aspekt spraacutevneacute volby vzorku nesmiacute byacutet podceňovaacuten

Zkoušenyacute vzorek musiacute byacutet předevšiacutem vzorkem reprezentativ-niacutem tedy vzorkem tak velkyacutem aby v sobě obsahoval v potřebneacute miacuteře všechny složky ovlivňujiacuteciacute vyacutesledneacute vlastnosti Potřebnaacute ve-likost zkušebniacuteho vzorku může takeacute zaacuteviset na použiteacute zkušebniacute technice či na citlivosti použiteacute zkušebniacute metody

Běžnyacutem praktickyacutem uacutekolem je hodnoceniacute konkreacutetniacute dodaacutevky nebo zaacutesoby nějakeacute stavebniacute hmoty V tomto přiacutepadě musiacute byacutet zkoušenyacute vzorek takeacute vzorkem průměrnyacutem Mnohdy je přede-psaacuten odběr určiteacuteho souboru vzorků

Dodržet všechny zaacutesady spraacutevneacuteho odběru vzorku neniacute jed-noducheacute v praxi proto byacutevajiacute tyto zaacutesady často porušovaacuteny Odchyacuteleniacute od stanoveneacuteho postupu však vaacutežně znehodnocuje naacutesledně ziacuteskaneacute vyacutesledky a nemůže byacutet tolerovaacuteno pokud majiacute normoveacute zkoušky opravdu přineacutest kvalitniacute informace

Třetiacute skupina poznatků vychaacuteziacute ze znalosti struktury materi-aacutelu a ze znalosti fyzikaacutelně-chemickyacutech souvislostiacute mezi struktu-rou a chovaacuteniacutem Dokonaleacute poznaacuteniacute struktury materiaacutelu a spraacutev-naacute interpretace vlivu struktury na vlastnosti neniacute jednoduchou zaacuteležitostiacute Zvlaacutednutiacute přiacuteslušnyacutech vztahů však může byacutet technicky i ekonomicky velmi atraktivniacute Ciacuteleneacute ovlivňovaacuteniacute struktury daacutevaacute možnost přizpůsobit vlastnosti materiaacutelu konkreacutetniacutem požadav-kům stavby nebo konstrukce Z poznaacuteniacute struktury můžeme čer-pat i podněty pro vyacutevoj uacuteplně novyacutech materiaacutelů

Velkyacute vyacuteznam ve vyacuterobě stavebniacutech hmot maacute staacutele stoupajiacute-ciacute uacuteroveň kontroly jakosti a rostouciacute uacuteroveň udržovaacuteniacute optimaacutelniacute hodnoty technologickyacutech parametrů

Vyacuteroba stavebniacutech hmot je do určiteacute miacutery obor konzervativ-niacute Velkeacute vyacuterobniacute objemy vyžadujiacute naacutekladneacute vyacuterobniacute celky napo-jeneacute na dostatečně kapacitniacute surovinoveacute zdroje a každaacute zaacutesadniacute

změna technologie pak představuje rozhodnutiacute s velkyacutem ekono-mickyacutem dopadem

Množina materiaacutelů nabiacutezenyacutech pro stavebniacute použitiacute je přesto neustaacutele doplňovaacutena o nově vyvinuteacute vyacuterobky V přiacutepadě zaacuteklad-niacutech stavebniacutech hmot však většinou nejde o vyacuterobky nějakeacuteho zaacutesadně noveacuteho složeniacute ale spiacuteše o vyacuterobky zdokonaleneacute po-přiacutepadě o značkoveacute vyacuterobky se staacutelou či zaručenou kvalitou

Vyacuteraznějšiacute potřeba uacutepravy uživatelskyacutech vlastnostiacute stavebniacutech vyacuterobků může byacutet vyvolaacutena změněnou společenskou situaciacute V posledniacutech letech to byl vyacuteraznyacute naacuterůst naacutekladů na vytaacutepěniacute kteryacute vedl k postupneacutemu zlepšeniacute tepelnyacutech vlastnostiacute řady po-užiacutevanyacutech materiaacutelů a konstrukčniacutech prvků

Přiacutekladem může byacutet třeba okenniacute zaskleniacute u něhož se po-stupnou konstrukčniacute i materiaacutelovou uacutepravou podařilo sniacutežit součinitel prostupu tepla tak jak je uvedeno na obr 12

K nejběžnějšiacutem uacutekolům v oblasti soudobeacuteho materiaacuteloveacute-ho vyacutevoje patřiacute optimalizace vlastnostiacute kompozitniacutech materiaacutelů Ta spočiacutevaacute předevšiacutem ve stanoveniacute optimaacutelniacuteho zastoupeniacute jed-notlivyacutech složek tvořiacuteciacutech přiacuteslušnyacute kompozit Protože jednotliveacute složky se mohou vzaacutejemně ovlivňovat a mohou i navzaacutejem spo-lupracovat (synergickyacute efekt) neniacute stanoveniacute optimaacutelniacute receptu-ry tak prosteacute jak se může na prvniacute pohled zdaacutet

Kliacutečovou roli hraje spraacutevnaacute volba optimalizačniacuteho kriteacuteria Obvykle nepostačiacute zvolit jako optimalizačniacute kriteacuterium jednodu-chou fyzikaacutelniacute vlastnost (např pevnost) ale musiacute se použiacutet uka-zatel komplexnějšiacute (složenyacute z viacutece vlastnostiacute s různou vaacutehou) kteryacute danyacute materiaacutel charakterizuje dostatečně vyacutestižně

Vlastniacute optimalizačniacute proces může v zaacutesadě probiacutehat dvojiacutem způsobem Buď se postupuje na zaacutekladě předem stanoveneacuteho experimentaacutelniacuteho plaacutenu kteryacute se vyhodnocuje jako celek nebo se jednotliveacute optimalizačniacute varianty voliacute postupně na zaacutekladě průběžně ziacuteskaacutevanyacutech dat

Interdisciplinaacuterniacutem oborem orientovanyacutem na studium materiaacutelů je materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute ktereacute je dnes součaacutestiacute studijniacutech progra-mů většiny vysokyacutech stavebniacutech škol Jeho naacuteplň je možneacute charak-terizovat pomociacute vztahoveacuteho modelu zobrazeneacuteho na obr 13

V materiaacuteloveacutem inženyacuterstviacute jsou sledovaacuteny vztahy mezi struk-turou a vlastnostmi materiaacutelu zaacuteroveň se studuje jakyacute dopad majiacute změny vlastnostiacute na užitnou hodnotu materiaacutelů a jakyacutem způsobem lze ovlivnit strukturu materiaacutelu (a tedy i jeho vlast-nosti) uacutepravou či změnou vyacuterobniacuteho procesu

60

54

48

42

36

30

24

18

12

06

00

W mndash2Kndash1

1950 1960 1970 1980 1990 2000

Obr 12 Postupneacute snižovaacuteniacute prostupu tepla okenniacutem zaskleniacutem

17

Pro tyto studie a jejich naacuteslednou interpretaci platiacute zaacutesady společneacute všem vědniacutem disciplinaacutem Prvotniacute je precizniacute a nepřed-pojateacute pozorovaacuteniacute objektivně existujiacuteciacutech skutečnostiacute naacutesledova-

neacute pokusem o jejich sjednoceniacute či vysvětleniacute pomociacute určiteacute hypo-teacutezy Na zaacutekladě teacuteto hypoteacutezy se pak plaacutenujiacute dalšiacute experimenty jejichž vyacutesledky buď vyacutechoziacute hypoteacutezu posilujiacute nebo naopak ve-dou k jejiacute korekci či zamiacutetnutiacute

Dostatečně potvrzeneacute hypoteacutezy ziacuteskaacutevajiacute charakter zaacutekonitos-tiacute ktereacute dovolujiacute předpovědět budouciacute chovaacuteniacute materiaacutelu na zaacute-kladě jeho struktury a přiacutepadně umožňujiacute i navrhovat strukturniacute uacutepravy vedouciacute ke změně těchto vlastnostiacute

Zaacutekladniacutemi vědniacutemi discipliacutenami využiacutevanyacutemi v materiaacuteloveacutem inženyacuterstviacute jsou chemie a fyzika ke zpracovaacuteniacute a zobecněniacute ziacutes-kanyacutech poznatků sloužiacute sofistikovaneacute vyacutepočtoveacute postupu založe-neacute na modelovaacuteniacute či simulaci určityacutech jevů a stavů

S ohledem na charakter a uacutečel stavebniacutech materiaacutelů a takeacute na typickeacute podmiacutenky jejich použitiacute je v materiaacuteloveacutem inženyacuterstviacute orientovaneacutem na stavebniacute materiaacutely kladen důraz na problema-tiku transportu tepla a vlhkosti Reaacutelnou použitelnost stavebniacute-ho materiaacutelu totiž kromě mechanickyacutech vlastnostiacute a trvanlivosti často určujiacute praacutevě jeho tepelně vlhkostniacute parametry

Rostouciacute vyacuteznam majiacute vyacuterobky přizpůsobeneacute na miacuteru určiteacute konkreacutetniacute aplikaci (tailor made materials) jejichž uacutespěšnyacute vyacutevoj je podmiacuteněn širokyacutem znalostniacutem zaacutezemiacutem Lze předpoklaacutedat že zvyacutešenyacute podiacutel těchto vyacuterobků na trhu stavebniacutech hmot vyvolaacute takeacute zvyacutešenou poptaacutevku po materiaacutelovyacutech odborniacuteciacutech zajišťujiacute-ciacutech jejich kvalifikovanou aplikaci

Obr 13 Vztahovyacute tetraedr charakterizujiacuteciacute materiaacuteloveacute inženyacuterstviacute 1 ndash struktura 2 ndash použitiacute 3 ndash vlastnosti 4 ndash vyacuteroba

1

2

3

4

18

Nabiacutedka stavebniacutech hmot je velmi širokaacute jak z hlediska množ-stviacute jejich druhů tak i z hlediska množstviacute jejich použitiacute Pro zjed-nodušeniacute orientace je lze rozdělit do určityacutech skupin podle růz-nyacutech hledisek

Podle původu lze stavebniacute hmoty rozdělit nabull přiacuterodniacute

anorganickeacute (horniny) organickeacute (dřevo bambus ovčiacute vlna)

bull uměleacute vyrobeneacute na zaacutekladě anorganickyacutech surovin (vaacutepno cement keramika

sklo kovy aj) organickyacutech surovin (plasty bitumeny aglomerovaneacute

dřevo) kombinovanyacutech surovin (dřevocement polystyrenbeton)

Podle použitiacute se stavebniacute materiaacutely děliacute nabull konstrukčniacute materiaacutely tvořiacute nosnou (vodorovnou svislou)

konstrukci stavby a jsou pro ně důležiteacute zejmeacutena mecha-nickeacute vlastnosti (pevnost v tahu tlaku apod)

bull vyacuteplňoveacute materiaacutely tvořiacute vyacuteplň nosnyacutech svislyacutech konstrukciacute a mohou zčaacutesti plnit i izolačniacute funkci (akustickou tepelnou apod) při porovnaacuteniacute s konstrukčniacutemi materiaacutely majiacute obvyk-le nižšiacute objemovou hmotnost

bull izolačniacute materiaacutely tvořiacute ochranu stavby proti působeniacute ne-žaacutedouciacutech vlivů Děliacute se na materiaacutely tepelněizolačniacute

zvukověizolačniacute hydroizolačniacute (mohou plnit i ochranu proti difuzi

radonu nebo ochranu vůči chemickyacutem laacutetkaacutem)bull dekoračniacute materiaacutely tvořiacute povrchoveacute uacutepravy exterieacuterovyacutech či

interieacuterovyacutech povrchů a plniacute estetickou funkcibull ostatniacute materiaacutely

Podle funkce při tvorbě složitějšiacutech struktur se materiaacutely děliacute nabull pojivabull plnivabull vyztužujiacuteciacute laacutetkybull pomocneacute laacutetkybull kusovaacute staviva

Podle materiaacuteloveacute podstaty a technologie vyacuteroby lze stavebniacute hmoty rozdělit na

bull kamenneacute vyacuterobkybull keramickeacute materiaacutelybull vyacuterobky ze sklabull vaacutepenickeacute vyacuterobkybull cementaacuteřskeacute produkty bull autoklaacutevovaneacute vyacuterobkybull kovoveacute vyacuterobkybull živičneacute hmoty bull plastybull vyacuterobky z dřeva a celuloacutezybull ostatniacute

2 CELKOVYacute PŘEHLED

Tab 21 Přehled nejdůležitějšiacutech vlastnostiacute některyacutech stavebniacutech hmot

Vlastnost Dřevo OcelHliniacutek

a lehkeacute slitiny

Plneacute paacuteleneacute cihly

Beton obyčejnyacute

Poacuterobeton PVC tvrdeacutePolyester

skelnyacute laminaacutet

Pěnovyacute polystyren

hustota kgmndash3 1 500 7 8502 650

ndash 2 8002 600

ndash 2 7002 500

ndash 2 7002 400

ndash 2 5001 360

ndash 1 4001 400

ndash 1 9001 060

objemovaacute hmotnost v sucheacutem stavu

kgmndash3 400 ndash 700 7 8502 650

ndash 2 8001 600

ndash 2 2002 000

ndash 2 400400 ndash 700

1 360 ndash 1 400

1 400 ndash 1 900

14 ndash 100

nasaacutekavost hmotnostniacute

140 ndash 170 0 0 20 ndash 25 6 ndash 13 40 ndash 90 do 04 05 ndash 21 70 ndash 500

nasaacutekavost objemovaacute

55 ndash 70 0 0 35 ndash 55 13 ndash 30 35 ndash 40 do 055 08 ndash 4 do 7

pevnost v tlaku

MPa 47 ndash 55 1) 350 ndash 2 000 2) 70 ndash 700 2) 6 ndash 25 3) 6 ndash 60 3) 2 ndash 3 70 100 ndash 250 012 ndash 05

pevnost v tahu

MPa 80 ndash 135 250 ndash 2 000 70 ndash 700 12 ndash 4 1 ndash 5 02 ndash 2 50 150 ndash 400 015 ndash 022

modulpružnosti

MPa11 000

ndash 16 000210 000

65 000 ndash 73 000

8 000 ndash 12 000

15 000 ndash 40 000

800 ndash 2 0002 500

ndash 3 60010 000

ndash 30 00035 ndash 15

součinitel tepelneacute vodivosti

Wmndash1Kndash1 09 ndash 02 4) 50 ndash 58 125 ndash 210 065 ndash 08 12 ndash 175 012 ndash 025 0150175 ndash 030

0035 ndash 0045

měrnaacute tepelnaacute kapacita

kJkgndash1Kndash1 21 ndash 27 046 092 ndash 1 09 ndash 11 085 ndash 12 085 1 ndash 11 105 135

součinitel deacutelkoveacute teplotniacute roztažnosti

Kndash1 30 ndash 5010ndash6 11 ndash 1210ndash6 20 ndash 2410ndash6 5010ndash6 9 ndash 1210ndash6 7 ndash 810ndash6 8010ndash6 10 ndash 1710ndash6 ~5010ndash6

Poznaacutemky1) rovnoběžně s vlaacutekny2) u kovů se pevnost v tlaku nezkoušiacute a uvaacutediacute se stejnou hodnotou jako pevnost v tahu3) středniacute hodnoty podle normalizovanyacutech třiacuted dle ČSN4) napřiacuteč vlaacuteken (kolmo k vlaacuteknu)

19

Posledniacute děleniacute je použito v teacuteto publikaci protože je z hle-diska nauky o stavebniacutech hmotaacutech nejpřirozenějšiacute Při jeho po-užitiacute se do stejneacute skupiny dostaacutevajiacute produkty se stejnou laacutetkovou podstatou a jejich vlastnosti je pak možneacute odvozovat ze společ-neacuteho strukturniacuteho zaacutekladu

V tab 21 jsou uvedeny typickeacute stavebniacute materiaacutely a jejich nejdůležitějšiacute vlastnosti

Tam kde přiacuteslušnaacute vlastnost vykazuje vyacuteraznějšiacute zaacutevislosti na konkreacutetniacutem provedeniacute materiaacutelu je miacutesto průměrneacute hodnoty uvedeno rozmeziacute

Naacutesledujiacuteciacute pruhoveacute grafy obsahujiacute porovnaacuteniacute běžnyacutech ma-teriaacutelů vždy podle určiteacute vybraneacute vlastnosti Hodnoty uvaacuteděneacute v grafech je třeba chaacutepat jako hodnoty průměrneacute nebo typickeacute

Uacutečelem grafů je přineacutest orientačniacute srovnaacuteniacute materiaacutelů mezi se-bou a usnadnit zapamatovaacuteniacute jejich postaveniacute z hlediska hlav-niacutech vlastnostiacute Podrobnějšiacute uacutedaje o vyacuterobě vlastnostech a po-užitiacute jednotlivyacutech materiaacutelů jsou ve čtvrteacute kapitole publikace

Zvlaacuteštniacute klasifikaci stavebniacutech hmot uacutezce souvisejiacuteciacute s jejich pů-vodem představuje třiacuteděniacute podle energetickeacute naacuteročnosti vyacuteroby nebo podle obnovitelnosti vyacutechoziacutech zdrojů uplatňovanyacutech při jejich vyacuterobě I když se jednaacute o děleniacute použiacutevaneacute původně spiacuteše naacuterodohospodaacuteři nebo ekology jeho vyacuteznam postupně vzrůstaacute

Program trvale udržitelneacute vyacutestavby je vyacuteznamnou součaacutestiacute ak-tivit zaměřenyacutech na snižovaacuteniacute negativniacutech dopadů ekonomic-kyacutech činnostiacute na životniacute prostřediacute Při jeho realizaci dochaacuteziacute k ur-čiteacute společenskeacute preferenci některyacutech materiaacutelovyacutech řešeniacute a je pravděpodobneacute že ekonomickeacute naacutestroje použiacutevaneacute k podpoře ekologicky přiacuteznivyacutech řešeniacute časem ještě zesiacuteliacute nebo se dokon-ce změniacute v direktivy

Otaacutezka obnovitelnosti nebo energetickeacute naacuteročnosti je vyacute-znamnaacute zejmeacutena v přiacutepadě masově vyraacuteběnyacutech komodit Jejich přehled přinaacutešiacute tab 22

Tab 22 Vyacuteroba vybranyacutech stavebniacutech hmot a vyacuterobků v ČR (stav v roce 2005) [Vybraneacute obory průmyslu stavebniacutech hmot v roce 2005 2006]

Komodita Jednotka Množstviacute Poznaacutemka

Kamenivo drceneacute Mt 3032

Štěrkopiacutesky těženeacute Mt 1564

Vaacutepenec Mt 702 využitiacute i v jinyacutech průmyslovyacutech odvětviacutech

Piacutesky křemiteacute a křemičiteacute Mt 271 využitiacute i v jinyacutech průmyslovyacutech odvětviacutech

Kaoliacuten plavenyacute Mt 102 využitiacute i v jinyacutech průmyslovyacutech odvětviacutech

Směsi betonoveacute Mt 1301 odhad ndash přesnyacute uacutedaj neniacute k dispozici

Cement Mt 398

Betonovaacute krytina Mt 161

Sucheacute maltoveacute směsi Mt 153

Vaacutepno paacuteleneacute Mt 105 využitiacute i v jinyacutech průmyslovyacutech odvětviacutech

Krytina paacutelenaacute Mt 024

Vaacutepennyacute hydraacutet Mt 016

Saacutedra Mt 013

Netvarovaneacute žaacuteromateriaacutely Mt 011

Šamot Mt 007

Saacutedrokartonoveacute desky Mm2 3641

Vlaacuteknocementoveacute vyacuterobky Mm2 2278

Keramickeacute dlaždice glazovaneacute Mm2 2364

Keramickeacute dlaždice neglazovaneacute Mm2 818

Stavebniacute diacutelce Mm3 071

Cihly paacuteleneacute Mm3 074

ocelhliniacutekcihlabeton

sklopoacuterobeton

UP laminaacutet

dřevoPVC

EPS

0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000

Obr 21 Hustota vybranyacutech laacutetek (kgm3)

ocel

čedič

žula

hliniacutekmramor

sklo

cihla

UP laminaacutet

PVC

kaučuk

dřevopoacuterobeton

korek

EPS

beton

0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000

Obr 22 Objemovaacute hmotnost vybranyacutech laacutetek (kgm3)

20

0

EPS

dřevopoacuterobeton

korek

cihla

betonkaučuk

PVC

UP laminaacutetocel

čedič

hliniacuteksklo

100 200 300 400 500

Obr 23 Hmotnostniacute nasaacutekavost vybranyacutech laacutetek ()

0

Obr 24 Objemovaacute nasaacutekavost vybranyacutech laacutetek ()

dřevocihla

poacuterobetonbeton

EPSUP laminaacutet

PVCskloocelhliniacutek

20 40 60 80

Obr 25 Pevnost v tlaku vybranyacutech laacutetek (MPa)

ocel

UP laminaacutet

hliniacutek

PVC

dřevo

beton

cihla

poacuterobeton

EPS

0 200 400 600 800

Obr 27 Modul pružnosti vybranyacutech laacutetek (GPa)

ocel

hliniacutek

UP laminaacutet

beton

dřevo

cihla

PVCpoacuterobeton

EPS

0 50 100 150

ocel

UP laminaacutet

hliniacutek

dřevo

PVC

betoncihla

poacuterobeton

EPS

0 200 400 600 800

Obr 26 Pevnost v tahu vybranyacutech laacutetek (MPa)

250

Obr 29 Měrnaacute tepelnaacute kapacita vybranyacutech laacutetek (kJkgndash1Kndash1)

Obr 28 Součinitel tepelneacute vodivosti vybranyacutech laacutetek (Wmndash1Kndash1)

hliniacutek

ocel

beton

cihla

UP laminaacutet

poacuterobeton

dřevo

PVC

EPS

0 50 100 150 200 250

Obr 210 Součinitel deacutelkoveacute teplotniacute roztažnosti vybranyacutech laacutetek (10ndash6 Kndash1)

0 05 1 15 2 25 3

dřevoEPS

beton

cihla

UP laminaacutet

PVC

hliniacutek

poacuterobeton

ocel

PVCEPS

hliniacutekUP laminaacutet

betonocel

poacuterobeton

sklocihladřevo

0 20 40 60 80 100

Obr 211 Tepelnaacute jiacutemavost (W2smndash4Kndash2)

Obr 212 Tepelnaacute jiacutemavost podlahy (Ws05mndash2Kndash1)

mramorbeton

sklo

cihla

dřevo

UP laminaacutet

PVC

poacuterobeton

EPS

0 2 000 000 4 000 000 6 000 000 8 000 000 10 000 000

ocelmramor

betonsklocihla

dřevoUP laminaacutet

PVCpoacuterobeton

EPS

0 5 000 10 000 15 000 20 000

21

Vlastnosti použiacutevaneacute k hodnoceniacute jakeacutekoliv hmotneacute soustavy můžeme rozdělit na vlastnosti extenzivniacute jejichž miacutera nebo ve-likost je pevně spojena s velikostiacute hodnoceneacute soustavy (hmot-nost objem tepelnyacute odpor) a na vlastnosti intenzivniacute ktereacute jsou na velikosti teacuteto soustavy nezaacutevisleacute (barva skupenstviacute bod varu hustota)

Soustavy ktereacute jsou dostatečně charakterizovaacuteny pomociacute in-tenzivniacutech vlastnostiacute nazyacutevaacuteme laacutetky Proto vlastnosti intenzivniacute označujeme takeacute jako vlastnosti laacutetkoveacute

Velmi užitečneacute intenzivniacute vlastnosti lze ziacuteskat vztaženiacutem vhod-neacute extenzivniacute vlastnosti na jednotkovou velikost soustavy Jako vztažnou zaacutekladnu obvykle použiacutevaacuteme jednotkovou hmotnost nebo jednotkovyacute objem (jednotkoveacute množstviacute) Takto vznikleacute vlastnosti se často označujiacute jako měrneacute nebo specifickeacute

S vyacutejimkou kusovyacutech staviv spadajiacute všechny stavebniacute hmo-ty do kategorie laacutetek Samozřejmě i v přiacutepadě kusovyacutech staviv je možneacute určit laacutetku nebo laacutetky tvořiacuteciacute materiaacutelovou podstatu přiacuteslušneacuteho vyacuterobku nebo jeho čaacutestiacute

Laacutetkoveacute vlastnosti se použiacutevajiacute jak k charakteristice jednotli-vyacutech surovin a materiaacutelů tak k jejich vzaacutejemneacutemu srovnaacutevaacuteniacute Je však třeba připomenout že laacutetkoveacute vlastnosti se mohou mě-nit v zaacutevislosti na okolniacutech podmiacutenkaacutech a běžně udaacutevaneacute cha-rakteristickeacute vlastnosti laacutetek platiacute pouze za definovanyacutech vněj-šiacutech podmiacutenek

Za jinak stejnyacutech okolniacutech podmiacutenek rozhoduje o intenzivniacutech vlastnostech jakeacutekoliv konkreacutetniacute laacutetky jejiacute struktura Je zde jedno-značnyacute přiacutečinnyacute vztah ndash laacutetkoveacute vlastnosti jsou důsledkem struk-tury

31 Složeniacute stavebniacutech hmot

Z vyacuteše uvedeneacuteho je zřejmeacute že při posuzovaacuteniacute vlastnostiacute hmotnyacutech soustav použiacutevanyacutech ve stavebnictviacute je uacutečelneacute se sou-středit nejprve na složeniacute (laacutetkovou podstatu) stavebniacutech hmot a otaacutezky tvaru a rozměru kusovyacutech staviv ponechat až do čaacutesti věnovaneacute konkreacutetniacutem vyacuterobkům

311 Atomovaacute a molekulaacuterniacute struktura

Na uacuteplneacutem začaacutetku je vhodneacute připomenout že atomy kte-reacute tvořiacute zaacutekladniacute stavebniacute jednotky veškeryacutech laacutetek jsou hmotneacute čaacutestice o hmotnosti 10ndash22 až 10ndash24 g jejichž velikost se pohybu-je v desetinaacutech nanometru

Tvarově definovatelneacute stabilniacute uacutetvary vznikleacute spojeniacutem kon-kreacutetniacuteho počtu určityacutech atomů se označujiacute jako molekuly

Laacutetky tvořeneacute jedniacutem druhem atomů jsou prvky laacutetky tvořeneacute jedniacutem druhem molekul jsou sloučeniny

Běžneacute molekuly majiacute nanometrickou velikost existujiacute však i 10 000kraacutet většiacute makromolekuly jejichž hlavniacute rozměr dosahu-je desiacutetek mikrometrů

Procesy tvorby sloučenin z prvků procesy přeměny sloučenin a procesy izolace prvků ze sloučenin se označujiacute jako chemic-keacute reakce Při chemickyacutech reakciacutech se měniacute vazebneacute vztahy mezi jednotlivyacutemi atomy vznikajiacute nebo zanikajiacute chemickeacute vazby

Chemickaacute vazba vznikaacute v důsledku interakce elektronovyacutech obalů reagujiacuteciacutech atomů a nijak se netyacutekaacute proton-neutronoveacuteho jaacutedra Protože o identitě atomu rozhoduje počet protonů v jaacute-

dře nedochaacuteziacute žaacutednou chemickou reakciacute ke změně atomů jako takovyacutech

312 Směs a složka

Prakticky každaacute reaacutelnaacute laacutetka je směsiacute tvořenou většiacutem poč-tem jednoduššiacutech laacutetek (složek) a vyacutesledneacute vlastnosti celeacute sou-stavy zaacutevisiacute jak na druhu těchto složek tak na jejich zastoupeniacute vzaacutejemneacutem uspořaacutedaacuteniacute a interakci

Jako složku (čistou laacutetku) označujeme čaacutest směsneacute laacutetky kte-raacute je tvořena stejnyacutemi čaacutesticemi Složku je možneacute z původniacute laacutet-ky izolovat

Izolace složky se provaacutediacute vhodnyacutem fyzikaacutelniacutem způsobem kte-ryacute umožniacute odděleniacute čaacutestic tvořiacuteciacutech složku od čaacutestic ostatniacutech (napřiacuteklad na zaacutekladě jejich tvaru velikosti polarity těkavosti rozpustnosti)

Čaacutestice tvořiacuteciacute složku nelze daacutele dělit aniž by se změnily laacutetko-veacute vlastnosti složky Jedna takovaacute čaacutestice (v přiacutepadě prvku atom a v přiacutepadě sloučeniny molekula) zaacuteroveň představuje nejmenšiacute množstviacute daneacute složky schopneacute existence

Pokud v nějakeacute laacutetce jedna složka vyacuterazně převlaacutedaacute a do znač-neacute miacutery určuje vlastnosti celeacute laacutetky můžeme danou směs chaacutepat jako prostou (jednosložkovou) laacutetku určiteacute čistoty

Podle obsahu hlavniacute složky pak hovořiacuteme o laacutetkaacutech technicky čistyacutech laboratorně čistyacutech nebo o laacutetkaacutech analytickeacute čistoty Obsah dominantniacute složky v technicky čisteacute laacutetce byacutevaacute většiacute než 90 ob-sah v laacutetce laboratorně čisteacute byacutevaacute nejčastěji většiacute než 95 Analyticky čisteacute laacutetky obsahujiacute nečistoty jen ve zlomciacutech procenta

Zaacutekladniacute chemickeacute vlastnosti každeacute čisteacute laacutetky jsou daacuteny dru-hem atomů ktereacute ji tvořiacute a vazebnyacutemi vztahy mezi nimi (mole-kulaacuterniacute struktura) O ostatniacutech laacutetkovyacutech vlastnostech rozhodujiacute slabšiacute (nevazebneacute) siloveacute interakce mezi molekulami a takeacute to zda jednotliveacute molekuly jsou v prostoru umiacutestěny nepravidelně nebo zda vytvaacuteřejiacuteciacute nějakou pravidelnou nadmolekulaacuterniacute struk-turu

Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute vlastnostiacute laacutetek je skupenstviacute (termodyna-mickyacute faacutezovyacute stav) Za běžnyacutech teplotniacutech a tlakovyacutech podmiacutenek děliacuteme laacutetky podle skupenstviacute na plynneacute kapalneacute a pevneacute

313 Plynneacute laacutetky

Plyny jsou laacutetky s nejmenšiacutem zastoupeniacutem hmotnosti v ob-jemoveacute jednotce Za normaacutelniacuteho atmosfeacuterickeacuteho tlaku je jejich hustota tisiacuteckraacutet nižšiacute než hustota kapalin nebo pevnyacutech laacutetek

Pokud tlak plynneacute laacutetky neniacute řaacutedově většiacute než tlak atmosfeacuteric-kyacute jednaacute se o soustavu ve ktereacute jsou jednotliveacute molekuly v pros-toru od sebe natolik vzdaacuteleneacute že jejich vzaacutejemneacute působeniacute neniacute přiacuteliš zaacutevisleacute na konkreacutetniacutem druhu plynu Za takto niacutezkeacuteho tlaku je proto chovaacuteniacute všech plynů podobneacute

V takoveacutem přiacutepadě lze pro popis chovaacuteniacute plynů použiacutet uni-verzaacutelniacute vztahy ktereacute sice uacuteplně přesně neplatiacute pro žaacutednyacute reaacutel-nyacute plyn při dostatečně niacutezkeacutem tlaku však představujiacute uspokoji-vou aproximaci

Při použiacutevaacuteniacute těchto vztahů předpoklaacutedaacuteme u plynu (plyn-neacute směsi) tzv ideaacutelniacute chovaacuteniacute Pokud uvažujeme vyacutechoziacute složky o stejneacutem tlaku a teplotě platiacute pro ideaacutelniacute plyn (směs ideaacutelně se chovajiacuteciacutech plynů) předevšiacutem zaacutekon aditivity objemů (Amagatův zaacutekon)

3 STRUKTURA A VLASTNOSTI STAVEBNIacuteCH HMOT

22

kde Vc je celkovyacute objem plynneacute směsi Vi ndash parciaacutelniacute objemy jednotlivyacutech složek

Daacutele pak platiacute zaacutekon aditivity tlaků v jehož důsledku objemo-vaacute koncentrace složky v ideaacutelniacute plynneacute směsi odpoviacutedaacute parciaacutelniacute-mu tlaku teacuteto složky (Daltonův zaacutekon)

Při daneacute teplotě daacutele platiacute zaacutekon dokonale pružneacuteho chovaacuteniacute plynneacute soustavy podle ktereacuteho je součin tlaku a objemu kon-stantniacute (Boylův zaacutekon)

A konečně koeficient lineaacuterniacute objemoveacute roztažnosti ideaacutelniacute-ho plynu je čiacuteselně roven přibližně 00036 Kndash1 (Gayův-Lussacův zaacutekon)

Objem 1 molu ideaacutelniacuteho plynu činiacute za normaacutelniacutech podmiacutenek (T = 27315 K P = 01013 MPa) přibližně 224 dm3

Pro chovaacuteniacute n molů ideaacutelniacuteho plynu (nebo pro n molů směsi ideaacutelniacutech plynů) platiacute univerzaacutelniacute stavovaacute rovnice

P V = n R T

kde P je tlak V ndash objem T ndash absolutniacute teplota R ndash univerzaacutelniacute plynovaacute konstanta kteraacute maacute hodnotu

cca 8314 Jmolndash1Kndash1

S pomociacute univerzaacutelniacute stavoveacute rovnice je možneacute všechny před-chaacutezejiacuteciacute zaacutekony odvodit a pro vyacutepočty popisujiacuteciacute chovaacuteniacute plynů za niacutezkyacutech tlaků představuje univerzaacutelniacute stavovaacute rovnice oprav-du univerzaacutelniacute naacutestroj

Pro vyacutepočty uvažujiacuteciacute jako plynneacute medium vzduch lze v univer-zaacutelniacute stavoveacute rovnici použiacutevat virtuaacutelniacute molekulovou hmotnost vzdu-chu (80 obj dusiacuteku 20 obj kysliacuteku) čiacuteselně rovnou 288

Při vyacutepočtech za vyššiacutech tlaků je nutno přihleacutednout k indivi-duaacutelniacutem vlastnostem jednotlivyacutech plynů

Promiacutechaneacute plynneacute směsi představujiacute dokonale homogen-niacute systeacutemy K miacutestniacutem odchylkaacutem ve složeniacute může dojiacutet jen ve špatně miacutechanyacutech soustavaacutech (hromaděniacute těžkyacutech par hořlavyacutech laacutetek u podlahy nedokonale větranyacutech miacutestnostiacute)

314 Kapaliny

Hustota většiny kapalin je o něco nižšiacute než hustota většiny pevnyacutech laacutetek nejednaacute se však (pokud ke srovnaacuteniacute nebereme kovy) o rozdiacutel řaacutedovyacute

Na rozdiacutel od plynneacuteho skupenstviacute jsou si molekuly v kapalině značně bliacutezkeacute přitom je však zachovaacutena jejich pohyblivost Tento stav je ideaacutelniacute z hlediska vzaacutejemnyacutech interakciacute různyacutech molekul a v kapalneacutem prostřediacute proto probiacutehaacute řada vyacuteznamnyacutech chemic-kyacutech reakciacute

V kapalneacutem prostřediacute nebo alespoň na rozhraniacute kapalina ndash pevnaacute laacutetka probiacutehajiacute i všechny vytvrzovaciacute reakce na jejichž existenci je založeno použitiacute stavebniacutech pojiv V kapalneacute faacutezi nebo opět na rozhraniacute kapalina ndash pevnyacute povrch probiacutehajiacute i ko-rozniacute pochody karbonatace betonu a dalšiacute reakce ktereacute rozho-dujiacuteciacute měrou ovlivňujiacute životnost stavby

Charakteristickou vlastnostiacute kapalin je tok tedy nevratnaacute de-formace tvaru probiacutehajiacuteciacute již uacutečinkem maleacute siacutely Působeniacutem gra-vitace se kapaliny tvarově přizpůsobujiacute sveacutemu okoliacute Veškeraacute praacutece vynaloženaacute vnějšiacute silou na deformaci kapaliny přitom ne-vratně přechaacuteziacute v teplo

Dobře promiacutechaneacute roztoky představujiacute zcela homogenniacute sou-stavy Jednotliveacute složky jsou v nich přiacutetomneacute v podobě rovno-měrně rozptyacutelenyacutech molekul atomů a nebo iontů

U pevnyacutech laacutetek je množstviacute ktereacute může byacutet převedeno do homogenniacuteho roztoku omezeneacute a tuto skutečnost vyjadřujeme jako rozpustnost přiacuteslušneacute laacutetky

Běžneacute homogenniacute kapaliny jsou neelastickeacute Viskozita (vyjad-řujiacuteciacute uacuteměrnost mezi napětiacutem a rychlostiacute deformace kapaliny) je na deformačniacutem napětiacute nezaacutevislaacute Takoveacute kapaliny se označu-jiacute jako newtonovskeacute

Viskozita homogenniacutech kapalin vzrůstaacute s velikostiacute molekul přiacutetomnyacutech v roztoku a roztoky polymerů jsou proto vysoce vis-koacutezniacute (viskozitniacute měřeniacute se užiacutevajiacute k určeniacute průměrneacute molekulo-veacute hmotnosti polymerů)

Ani kapaliny však nejsou vždy neomezeně miacutesitelneacute a exis-tujiacute i soustavy nemiacutesitelnyacutech kapalin ktereacute jsou tvořeny makro-skopickyacutemi kapkami jedneacute kapaliny v druheacute kapalině Takoveacuteto soustavy vznikajiacute dočasně jako vyacutesledek působeniacute vnějšiacute ener-gie (protřepaacuteniacute) Ponechaacuteniacutem v klidu se obě kapaliny odděliacute do dvou vrstev

Rozpustnost respektive miacutesitelnost uacutezce souvisiacute s chemickyacutem charakterem laacutetky (hustotou kohezniacute energie) Tento fakt se pro-jevuje tak že homogenniacute soustavu ochotněji vytvaacuteřejiacute laacutetky che-micky podobneacute

Za přiacutetomnosti laacutetek upravujiacuteciacutech povrchoveacute napětiacute je mož-neacute ze dvou navzaacutejem nemiacutesitelnyacutech kapalin připravit staacutelou dis-pergovanou soustavu jedneacute kapaliny v druheacute Takovou soustavu označujeme jako hrubou disperzi pokud velikost dispergova-nyacutech čaacutestic překračuje stovky nanometrů v opačneacutem přiacutepadě hovořiacuteme o koloidniacute disperzi (koloidniacutem roztoku)

315 Pevneacute laacutetky

V pevnyacutech laacutetkaacutech jsou zaacutekladniacute stavebniacute jednotky tvořiacuteciacute prostou laacutetku (atomy nebo molekuly) staacutele v určiteacutem vazebneacutem kontaktu Jsou viacutece či meacuteně pravidelně uspořaacutedaacuteny a zaujiacutemajiacute vůči sobě stejneacute rovnovaacutežneacute polohy Pevneacute laacutetky proto zachovaacute-vajiacute objem i tvar

1 2

3

4

5

67

8

9

10

Obr 31 Vzaacutejemnaacute miacutesitelnost kapalin [Hennig O Lach V 1983]1 ndash voda 2 ndash hexan 3 ndash CCl4 4 ndash toluen 5 ndash eacuteter 6 ndash etylacetaacutet 7 ndash aceton 8 ndash etylal-kohol 9 ndash glykol10 ndash kyselina octovaacuteplnaacute spojnice = miacutesitelneacute čaacuterkovanaacute spojnice = omezeně miacutesitelneacute žaacutednaacute spojnice = kapaliny se navzaacutejem nemiacutesiacute

23

Způsob uspořaacutedaacuteniacute může byacutet ve všech směrech stejnyacute ndash pak jde o laacutetku izotropniacute Různeacute uspořaacutedaacuteniacute v různyacutech směrech (a v důsledku toho zaacutevislost některyacutech vlastnostiacute na směru ve ktereacutem jsou zkoumaacuteny) vykazujiacute laacutetky anizotropniacute Zvlaacuteštniacute přiacute-pad anizotropie představujiacute laacutetky ortotropniacute v jejichž přiacutepadě lze stanovit vzaacutejemnyacute uacutehel mezi směry ve kteryacutech zkoumaneacute vlast-nosti nabyacutevajiacute maximaacutelniacutech a minimaacutelniacutech hodnot

V přiacutepadě materiaacutelů s orientovanyacutemi vlaacutekny (laminaacutet ze skel-neacute tkaniny dřevo) je anizotropniacute uacutehel pravyacute (po vlaacuteknech ndash kol-mo na vlaacutekna)

O mnohyacutech laacutetkovyacutech vlastnostech pevnyacutech laacutetek vyacuterazně roz-hodujiacute viacutecemeacuteně naacutehodneacute lokaacutelniacute odchylky v zaacutekladniacutem struk-turniacutem uspořaacutedaacuteniacute ktereacute jsou přiacutetomneacute v každeacute reaacutelneacute pevneacute struktuře

3151 Krystalickeacute laacutetky

Protože tvorba noveacute sloučeniny vyžaduje pohyb reagujiacuteciacutech atomů molekul či iontů vznikaacute řada pevnyacutech laacutetek reakciacute v te-kutyacutech systeacutemech Pokud je určiteacute uskupeniacute stavebniacutech jedno-tek nově vznikajiacuteciacute pevneacute laacutetky nějak energeticky vyacutehodneacute pak při faacutezoveacutem přechodu takoveacute uskupeniacute vznikaacute přednostně Jeho soustavnyacutem opakovaacuteniacutem se vytvaacuteřiacute pravidelnaacute krystalickaacute struk-tura

Ke krystalizačniacutem jevům dochaacuteziacute ovšem takeacute při tuhnutiacute roz-tavenyacutech laacutetek či při vylučovaacuteniacute laacutetek z roztoku aniž by v systeacute-mu musela nutně probiacutehat chemickaacute reakce

Při krystalizaci z vodnyacutech roztoků dochaacuteziacute často k tomu že integraacutelniacute součaacutestiacute krystalickeacute mřiacutežky se staacutevaacute krystalovaacute voda

V krystalu jsou atomy ionty nebo molekuly v prostoru pravi-delně uspořaacutedaacuteny podle jednoduchyacutech geometrickyacutech scheacutemat a vytvaacuteřejiacute krystalickou mřiacutežku Pokud je součaacutestiacute mřiacutežky krystalo-vaacute voda je odstraněniacute teacuteto vody možneacute jen tepelnyacutem rozkladem (kalcinaciacute) Kalcinace je provaacutezena rozpadem krystalu

Strukturu krystalů lze rozložit na nejmenšiacute uacutetvary tzv elemen-taacuterniacute buňky ktereacute udaacutevajiacute vzaacutejemnou polohu stavebniacutech čaacutestic krystalu Podle způsobu vytvořeniacute elementaacuterniacute buňky se krysta-ly děliacute do šesti krystalografickyacutech soustav (trojklonnaacute = trikli-nickaacute jednoklonnaacute = monoklinickaacute kosočtverečnaacute = rombickaacute trigonaacutelniacute = romboedrickaacute hexagonaacutelniacute = šesterečnaacute krychlo-vaacute = kubickaacute)

Obraacutezek hexagonaacutelniacute krystalickeacute soustavy (obr 32) doklaacutedaacute že v teacuteto (a ve většině dalšiacutech soustav) maacuteme co do činěniacute se strukturou anizotropniacute V důsledku prostoroveacute anizotropie jsou i vlastnosti krystalů v různyacutech směrech různeacute

Stavba krystaloveacute mřiacutežky je daacutena charakterem vazebnyacutech sil ktereacute k sobě poutajiacute čaacutestice pevneacute hmoty Zaacutekladniacute typy krysta-lickyacutech mřiacutežek jsou mřiacutežky iontoveacute atomoveacute molekuloveacute a ko-voveacute

Iontovaacute krystalovaacute mřiacutežka je tvořena pravidelnyacutem střiacutedaacuteniacutem pozitivně a negativně nabityacutech iontů Elektrostatickeacute přitaž-liveacute siacutely působiacuteciacute mezi jednotlivyacutemi kationty a anionty jsou sil-

neacute a iontovaacute mřiacutežka je diacuteky tomu velmi stabilniacutem uacutetvarem S iontovou mřiacutežkou se setkaacutevaacuteme u sloučenin kovů s nekovy předevšiacutem pak u soliacute

Přiacutekladem krystaloveacute iontoveacute struktury je kubickaacute mřiacutežka chlo-ridu sodneacuteho Na obr 33 jsou většiacute chloroveacute anionty provedeny jako biacuteleacute kuličky a menšiacute sodiacutekoveacute kationty jsou šedeacute

Atomovaacute krystalovaacute mřiacutežka je vybudovaacutena z atomů spojenyacutech mezi sebou kovalentniacutemi vazbami Kovalentniacute vazba vznikaacute spo-lečnyacutem sdiacuteleniacutem vazebneacuteho elektronu dvěma sousedniacutemi atomy Atomovaacute krystalovaacute mřiacutežka je typickaacute pro sloučeniny kovů s uhliacute-kem (karbidy) křemiacutekem (silicidy) a dusiacutekem (nitridy)

Sloučeniny s atomovou mřiacutežkou se vyznačujiacute vysokyacutem bodem taacuteniacute vysokou tvrdostiacute a chemickou odolnostiacute V tomto směru vynikaacute zejmeacutena karbid křemičityacute SiC (karborundum)

Molekulovaacute krystalovaacute mřiacutežka je vybudovaacutena z molekul kte-reacute jsou mezi sebou vaacutezaacuteny poměrně slabyacutemi silami van der Waalsovyacutemi Krystaly složeneacute z těchto mřiacutežek majiacute proto malou pevnost jsou měkkeacute plastickeacute a majiacute niacutezkyacute bod taacuteniacute

Molekulovaacute mřiacutežka je typickaacute pro maacutelo polaacuterniacute organickeacute slo-učeniny Slabeacute elektrostatickeacute siacutely v těchto laacutetkaacutech nepředstavu-jiacute dostatečně silnyacute impulz ke tvorbě pravidelneacute struktury a maacutelo polaacuterniacute nebo nepolaacuterniacute laacutetky proto krystalujiacute jen neochotně

S krystaly molekuloveacuteho charakteru se setkaacutevaacuteme i u makro-molekulaacuterniacutech laacutetek kde dochaacuteziacute k uspořaacutedaacutevaacuteniacute čaacutestiacute dlouhyacutech makromolekulaacuterniacutech vlaacuteken do pravidelnyacutech svazčityacutech či lame-lovityacutech struktur (krystality)

Kovovaacute krystalovaacute mřiacutežka je složena z atomů vaacutezanyacutech mezi sebou kovovou vazbou Mřiacutežka je tvořena kationty ktereacute jako celek společně sdiacutelejiacute pohybliveacute valenčniacute elektrony Velkaacute volnost valenčniacutech elektronů v raacutemci celeacute krystalickeacute struktury způsobu-je že na každyacute kus kovu je možno pohliacutežet jako na jedinou obřiacute molekulu Molekulaacuterniacute orbital tvořenyacute oblakem valenčniacutech elek-tronů obklopujiacuteciacutech kationtovou mřiacutežku daacutevaacute kovům jejich cha-rakteristickeacute vlastnosti jako jsou velkaacute tepelnaacute a elektrickaacute vodi-vost kujnost tažnost barevnost a lesk

Obr 32 Draacutetovyacute model hexagonaacutelniacute (šesterečneacute) soustavy

Obr 33 Kubickaacute mřiacutežka typickaacute pro NaCl

a) b)

Obr 34 Schematickeacute znaacutezorněniacute přechodu krychloveacute soustavy v sou-stavu šesterečnou a) krychlovaacute struktura b) hexagonaacutelniacute struktura

24

Řada laacutetek se může vyskytovat ve viacutece krystalickyacutech modifika-ciacutech a někdy je přechod z jedneacute krystalickeacute soustavy do druheacute relativně snadnyacute Vždy jsou však s takovyacutem přechodem spojeny podstatneacute změny vlastnostiacute

Přiacuteprava většiacutech ideaacutelně krystalickyacutech těles tvořenyacutech pouze jedniacutem krystalem je velmi naacuteročnaacute a s monokrystaly jako kon-strukčniacutemi materiaacutely se proto ve stavebniacute praxi nesetkaacutevaacuteme

Krystalickaacute faacuteze maacute ve stavebniacutech materiaacutelech polykrystalic-kou podobu Sestaacutevaacute z velkeacuteho počtu monokrystalů zpravidla velice drobnyacutech jejichž krystalovaacute mřiacutežka neniacute stejně orientovaacute-na Jsou-li tyto monokrystaly orientovaacuteny zcela naacutehodně maacute vyacute-slednyacute polykrystal strukturu statisticky izotropniacute převlaacutedaacute-li po-čet monokrystalů orientovanyacutech určityacutemi směry je polykrystal v makroskopickeacutem měřiacutetku anizotropniacute resp ortotropniacute

Vzaacutejemnaacute soudržnost polykrystalů je na hraniciacutech mono-krystalickyacutech zrn zajišťovaacutena vazebniacutemi silami teacutehož druhu jako uvnitř monokrystalů ale vzhledem k nestejneacute orientaci krystalo-vyacutech mřiacutežek jsou zde kohezniacute siacutely nižšiacute a může snaacuteze dojiacutet k po-sunům Struktura polykrystalů ve stavebniacutech hmotaacutech naviacutec neniacute většinou dokonalaacute ale obsahuje určiteacute množstviacute poacuterů a mikro-trhlin na hraniciacutech mezi krystaly i uvnitř krystalů Tyto defekty způsobujiacute zhoršeniacute mechanickyacutech vlastnostiacute materiaacutelu

3152 Amorfniacute laacutetky

Jako amorfniacute laacutetky se označujiacute takoveacute hmoty jejichž struktu-ra neniacute zjevně prostorově uspořaacutedaacutena do geometrickeacute pravidel-neacute mřiacutežky jako je tomu u laacutetek krystalickyacutech Je nicmeacuteně prokaacute-zaacuteno že submikroskopickaacute struktura amorfniacutech laacutetek vykazuje až do určiteacuteho měřiacutetka rovněž pravidelneacute prostoroveacute uspořaacutedaacuteniacute zaacutekladniacutech čaacutestic (tj atomů iontů nebo molekul) a teprve při pozorovaacuteniacute většiacutech uacutetvarů se tato pravidelnost ztraacuteciacute Jako přiacute-klady amorfniacutech laacutetek byacutevajiacute uvaacuteděny vosky pryskyřice a skla

Formaacutelně můžeme amorfniacute laacutetky poklaacutedat za podchlazeneacute ka-paliny kteryacutem bylo v přeměně v energeticky vyacutehodneacute krystalic-keacute struktury zabraacuteněno rychlyacutem zatuhnutiacutem K takoveacutemu jevu ostatně opravdu dochaacuteziacute i ve skutečnosti Z některyacutech tavenin vznikaacute podle rychlosti ochlazovaacuteniacute buď laacutetka krystalickaacute nebo laacutetka amorfniacute

Amorfniacute struktura je meacuteně stabilniacute a proto může v niacute probiacute-hat dodatečnyacute krystalizačniacute proces kteryacute je pozvolnyacute a dlouho-dobyacute Přesto může miacutet i destruktivniacute charakter Přiacutekladem je po-zvolnaacute krystalizace skla v pamaacutetkaacutech dochovanyacutech ze starověku

3153 Heterogenniacute laacutetky

Krystalickeacute oblasti obklopeneacute amorfniacutem okoliacutem u čaacutestečně zkrystalovanyacutech laacutetek mohou v materiaacutelu vytvaacuteřet heterogenniacute strukturu

Pro tuto strukturu je charakteristickeacute že v materiaacutelu existujiacute oblasti ktereacute jsou ohraničeneacute vůči sveacutemu okoliacute a majiacute jineacute vlast-nosti nebo i složeniacute než toto okoliacute

Z běžnyacutech pevnyacutech materiaacutelů majiacute homogenniacute charakter jen některeacute kovoveacute slitiny Pro ostatniacute pevneacute laacutetky je typickaacute jistaacute miacutera heterogenity V přiacutepadě viacutecesložkovyacutech pevnyacutech laacutetek jsou totiž jen zřiacutedka jednotliveacute složky ve směsi homogenně rozptyacutele-neacute jako jednotliveacute molekuly (nebo uskupeniacute několika maacutelo mole-kul) Daleko častěji vytvaacuteřejiacute oblasti (domeacuteny) většiacutech rozměrů

Strukturně homogenniacute složky obsaženeacute v jednotlivyacutech domeacute-naacutech nazyacutevaacuteme faacuteze Zaacutekladniacute spojitaacute faacuteze ve ktereacute jsou ostatniacute složky umiacutestěneacute se nazyacutevaacute matrice (Pojem faacuteze se tedy při po-pisu heterogenniacutech materiaacutelů použiacutevaacute v širšiacutem smyslu než v ter-modynamice a neniacute pouhyacutem ekvivalentem pojmu skupenstviacute)

Pojem heterogenity je ovšem do značneacute miacutery otaacutezkou měřiacutet-ka ktereacute se při zkoumaacuteniacute struktury použiacutevaacute Materiaacutely s hetero-genitou řaacutedově menšiacute než je rozlišovaciacute schopnost použiteacute zku-šebniacute metody se jeviacute jako statisticky homogenniacute

Velikost zkušebniacuteho vzorku umožňujiacuteciacuteho hodnotit hetero-genniacute laacutetku jako celek je u různyacutech materiaacutelů různaacute U kovů jsou to řaacutedově milimetry nebo desetiny milimetrů u betonu obvyk-lyacutech zrnitostiacute centimetry až decimetry

Pokud zkoušiacuteme pevnost betonu tak že hodnotiacuteme celkovou pevnost betonovyacutech kostek o rozměrech 150 times 150 times 150 mm provaacutediacuteme vlastně jeho hodnoceniacute jako statisticky homogenniacute-ho materiaacutelu

Heterogenita struktury materiaacutelu se navenek může projevo-vat jako jeho anizotropie Jestliže se však heterogenniacute laacutetka sklaacute-daacute ze součaacutestiacute ktereacute jsou sice samy o sobě anizotropniacute ale jsou v makrostruktuře orientovaacuteny naacutehodně jeviacute se vlastnosti takoveacute-ho materiaacutelu při dostatečně velkeacutem zkušebniacutem vzorku jako sta-tisticky izotropniacute

Heterogenniacute oblasti mohou byacutet tvořeny složkami odlišneacuteho skupenstviacute V prakticky použiacutevanyacutech pevnyacutech stavebniacutech hmo-taacutech běžně nachaacuteziacuteme plynneacute či kapalneacute heterogenity

Poacuteroviteacute laacutetkyPoacutery jsou heterogenniacute oblasti ktereacute majiacute charakter dutin ob-

klopenyacutech pevnou faacuteziacute Mohou byacutet zaplněny vzduchem nebo ji-nyacutemi plyny přiacutepadně kapalinami zejmeacutena vodou

Ojediněleacute poacutery se nachaacutezejiacute prakticky v každeacutem materiaacutelu jako poacuteroviteacute materiaacutely však označujeme jen takoveacute kde poacutery představujiacute podstatnou čaacutest struktury

Zaacutesadniacute praktickyacute dopad na vlastnosti poacuterovityacutech materiaacutelů maacute spojeniacute poacuterů s povrchem materiaacutelu Poacutery ktereacute jsou s po-vrchem spojeneacute kapilaacuterami jsou poacutery otevřeneacute Poacutery ktereacute s po-vrchem nekomunikujiacute označujeme jako poacutery uzavřeneacute

Poacutery se od sebe daacutele mohou lišit svou velikostiacute tvarem jakostiacute vnitřniacuteho povrchu a způsobem rozděleniacute v materiaacutelu

Zrniteacute laacutetkyU zrnityacutech laacutetek pevnaacute faacuteze netvořiacute jednolitou nosnou kostru

nyacutebrž je rozdělena do jednotlivyacutech zrn Vyacuteraznou heterogenitu tvořiacute v těchto laacutetkaacutech mezizrnneacute mezery ktereacute mohou byacutet za-plněny plynem nebo kapalinou

Pokud jsou mezizrnneacute prostory vyplněny plynem (vzduchem) vzdorujiacute zrniteacute laacutetky působeniacute vnějšiacute siacutely jen diacuteky třeniacute mezi jednotli-vyacutemi zrny Ke změně tvaru proto stačiacute malaacute siacutela ndash laacutetky jsou sypkeacute

Periodickyacutem působeniacutem vnějšiacute siacutely je možneacute zrna sypkeacute laacutet-ky uveacutest do kmitaveacuteho pohybu a vyvolat zhutňovaacuteniacute nebo na-opak nakypřovaacuteniacute laacutetky Zhutněneacute zrniteacute laacutetky jsou vyacuterazně sou-držnějšiacute

Pokud jsou mezizrnneacute prostory vyplněny kapalinou (vodou) chovajiacute se zrniteacute laacutetky jako břečky (suspenze) řiacutedkeacute kaše nebo hustaacute těsta

V přiacutepadě laacutetek s drobnyacutemi zrny majiacute mezizrnneacute prostory ka-pilaacuterniacute charakter Při postupneacutem odparu vody z těchto prostor pak uacutečinkem kapilaacuterniacuteho saacuteniacute dochaacuteziacute k přibliacuteženiacute jednotlivyacutech zrn a k fixaci jejich vzaacutejemneacute polohy Sušeniacutem těsta připrave-neacuteho z jemnozrnneacute hliacuteny vznikaacute pevnyacute vyacuterobek Čiacutem jsou zrna jemnějšiacute tiacutem jsou většiacute mezifaacutezoveacute siacutely současně však vzrůstaacute i smršťovaacuteniacute materiaacutelu

Pevnost sušenyacutech vyacuterobků neniacute trvalaacute Přitažliveacute siacutely při opě-tovneacutem nasyceniacute kapilaacuterniacutech prostor vodou zanikajiacute (vyacuterobek se rozmaacutečiacute) Pseudopevnost sušeneacute laacutetky se sice daacute stavebně využiacutet (cihly ze sušeneacute hliacuteny) lepšiacute však je když sušenaacute laacutetka dalšiacutem procesem (vypaacuteleniacutem) ziacuteskaacute trvalou pevnost

25

Kompozity Často použiacutevanaacute definice vymezujiacuteciacute kompozit jako materiaacutel

kteryacute maacute diacuteky synergickeacutemu působeniacute v něm obsaženyacutech slo-žek lepšiacute vlastnosti než lze ziacuteskat pouhyacutem součtem vlastnostiacute jeho komponentů je poněkud problematickaacute protože zdaleka neniacute jasneacute co se maacute rozumět pod pojmem bdquosoučet vlastnostirdquo Prostyacute součet dvou vlastnostiacute (např dvou meziacute pevnosti) bez ohledu na zastoupeniacute přiacuteslušneacute složky ve vzorku by zjevně vedl k absurdniacutem vyacutesledkům definice nic neřiacutekaacute o tom jakyacutem způ-sobem se maacute přiacuteslušnyacute podiacutel složek pro uacutečely sčiacutetaacuteniacute uvažovat

Vhodnějšiacute proto je definovat kompozity jako viacutecesložkoveacute laacutet-ky jejichž některou mechanickou vlastnost (respektive kombina-ci některyacutech mechanickyacutech vlastnostiacute) nelze na stejneacute uacuterovni ziacutes-kat samostatnyacutem použitiacutem ktereacutekoliv z přiacutetomnyacutech strukturně homogenniacutech složek

Kompozit musiacute obsahovat nejmeacuteně dvě strukturně homogen-niacute složky (faacuteze) z nichž alespoň jedna musiacute byacutet pevnaacute Mezi faacute-zemi musiacute byacutet rozpoznatelneacute rozhraniacute faacuteze musiacute vytvaacuteřet rozli-šitelneacute oblasti (domeacuteny)

Většina soudobyacutech stavebniacutech materiaacutelů maacute kompozitniacute cha-rakter zřetelně kompozitniacute je i většina materiaacutelů se kteryacutemi se setkaacutevaacuteme v živeacute přiacuterodě

Silikaacutetoveacute stavebniacute materiaacutely počiacutetaacuteme mezi makrokompozity (obsahujiacute makroskopicky viditelneacute faacuteze) což ovšem neznamenaacute že v nich nemůže byacutet některaacute složka přiacutetomnaacute ve formě mikro-skopickyacutech či dokonce submikroskopickyacutech domeacuten

Kompozitniacute efekt je daacuten schopnostiacute přiacuteslušneacute laacutetkoveacute kom-binace blokovat vznik a růst trhlin ve struktuře Růst trhli-ny může zastavit jen domeacutena kteraacute ve srovnaacuteniacute trhlinou neniacute přiacuteliš malaacute S ohledem na počaacutetečniacute velkost trhlin však za ba-rieacuterově uacutečinneacute můžeme považovat již uacutetvary velikosti 10ndash7 m K mikrokompozitům obsahujiacuteciacutem pouze mikroskopickeacute domeacuteny patřiacute některeacute polymerniacute směsi

Za praveacute kompozity se zpravidla nepovažujiacute plněneacute laacutetky ve kteryacutech silně převažuje pojivo zajišťujiacuteciacute kohezi mezi materiaacute-ly a plnivo je řiacutedce rozptyacuteleno Mechanickeacute vlastnosti vyacutesledneacute hmoty se vcelku bliacutežiacute vlastnostem samotneacuteho pojiva a aplika-ce přiacutesady plniva maacute často důvody pouze ekonomickeacute nebo es-tetickeacute Typickyacutemi přiacuteklady takovyacutechto laacutetek jsou plněneacute a barve-neacute termoplasty

Mezi kompozity se naopak počiacutetajiacute pojeneacute laacutetky ktereacute obsa-hujiacute tolik plniva že jeho zrna jsou v těsneacutem sousedstviacute a vytvaacuteře-jiacute tak kostru (skelet) Vzniklaacute konstrukce totiž do značneacute miacutery ur-čuje vlastnosti kompozitu a vyacuteslednyacute produkt maacute jineacute vlastnosti než vyacutechoziacute složky

Vyztuženeacute laacutetky tvořiacute nejvyacuteznamnějšiacute skupinu kompozitniacutech materiaacutelů Nosnou funkci v těchto laacutetkaacutech zajišťuje vyacuterazně pevnějšiacute a houževnatějšiacute složka (vyacuteztuž) obalenaacute pojivem Pojivo zajišťuje vnitřniacute soudržnost hmoty a zprostředkuje přenos vnitř-niacutech sil do vyacuteztuže

Spojitaacute kompozitniacute faacuteze (matrice) byacutevaacute obvykle měkčiacute a pod-dajnějšiacute než vyztužujiacuteciacute diskontinuaacutelniacute faacuteze V důsledku synergic-keacuteho efektu pak byacutevaacute kompozitniacute materiaacutel houževnatějšiacute pro-tože pevnaacute a křehkaacute vyacuteztuž je poddajnou a raacutezy tlumiacuteciacute matriciacute dobře chraacuteněna

Vyacuteztuž ve vyztuženyacutech laacutetkaacutech byacutevaacute z elementů s převlaacutedajiacute-ciacutem jedniacutem směrem (dlouhaacute vlaacutekna) nebo se může vyacuteztuž sklaacute-dat z elementů kratšiacutech (např sekanyacutech vlaacuteken sekaneacuteho draacute-tu) nebo z elementů plošnyacutech Deacutelkoveacute elementy se užiacutevajiacute na vyztužovaacuteniacute buď jednotlivě (rozptyacuteleně) nebo se sdružujiacute do svazků a pramenců přiacutepadně se spleacutetajiacute do provazců a nitiacute Z deacutelkovyacutech elementů se vytvaacuteřejiacute elementy plošneacute a to tkaniny siacutetě nebo rohože ktereacute se pak stmelujiacute pojivem najednou

Vrstveneacute hmoty v nichž je vyacuteztuž tvořena na sebe kladenyacutemi vložkami z tkaniny rohožiacute nebo foacuteliiacute se označujiacute jako laminaacutety

Vlastnosti měřeneacute podeacutel vlaacutekna se lišiacute vyacuterazně od vlastnostiacute měřenyacutech kolmo na vlaacutekna a vlaacutekniteacute materiaacutely vyztuženeacute ploš-nyacutemi elementy proto byacutevajiacute vyacuterazně ortotropniacute

Pokud by vyacuteztuž ze sekanyacutech vlaacuteken byla orientovaacutena naacute-hodně byl by vyacuteslednyacute kompozit statisticky izotropniacute V praxi ovšem při vytvaacuteřeniacute kompozitu ze sekanyacutech vlaacuteken často dochaacute-ziacute k jejich určiteacute orientaci

Klasickyacutem přiacutekladem je kdysi velmi obliacutebenyacute azbestocement ve ktereacutem rozptyacutelenaacute jemnaacute vlaacutekna azbestu zajišťujiacute značně vyššiacute pevnost a houževnatost materiaacutelu než maacute samotnyacute cementovyacute kaacutemen Přestože se jednaacute o kraacutetkaacute (nejvyacuteše několikacentimetro-vaacute) vlaacutekna vykazujiacute azbestocementoveacute desky vyacuterazneacute ortotropniacute vlastnosti způsobeneacute praacutevě orientaciacute vlaacuteken při vyacuterobě desek

S orientovanou vyacuteztužiacute se setkaacutevaacuteme i v přiacutepadě železobe-tonu Železobetonoveacute prvky se však obvykle chaacutepou spiacuteše jako konstrukce vytvořeneacute ze dvou hmot Ocelovaacute vyacuteztuž je v železo-betonu tvořena silnějšiacutemi pruty rozmisťovanyacutemi podle určityacutech pravidel a neexistuje měřiacutetko podle něhož by bylo možno pova-žovat tento materiaacutel za statisticky homogenniacute

316 Přiacutepravky

Jako přiacutepravky označujeme směsneacute tekuteacute pastoviteacute nebo praacuteškoviteacute materiaacutely ktereacute jsou homogenniacute (statisticky homo-genniacute) Jsou definovaneacute určityacutem složeniacutem (recepturou) a nevy-tvaacuteřejiacute samostatnou čaacutest konstrukce

Ve stavebnictviacute se takoveacuteto vyacuterobky nejčastěji vyskytujiacute v po-době pomocnyacutech hmot (čisticiacute přiacutepravky odbedňovaciacute přiacutepravky odrezovače) nebo hmot upravujiacuteciacutech vlastnosti hmot konstrukč-niacutech (impregnanty)

Přiacutepravky mohou miacutet podobu jednoducheacuteho roztoku jedneacute uacutečinneacute laacutetky často jsou však viacutecesložkoveacute a jejich složky syner-gicky spolupůsobiacute Počiacutetaacuteme je mezi vyacuterobky stavebniacute chemie

317 Inteligentniacute materiaacutely

Jako inteligentniacute či chytreacute materiaacutely (smart materials) se ozna-čujiacute materiaacutely ktereacute některou svou vlastnost vhodně měniacute v re-akci na změnu okolniacuteho prostřediacute

Patřiacute sem paropropustneacute foacutelie s proměnnyacutem difuzniacutem odpo-rem vnitřniacute omiacutetky schopneacute v teplyacutech dnech akumulovat teplo či skla reagujiacuteciacute změnou zabarveniacute na intenzitu osvětleniacute

Ve vyacutevoji jsou materiaacutely ktereacute jsou schopneacute takoveacute změny na zaacutekladě nějakeacuteho konkreacutetniacuteho specifickeacuteho signaacutelu Přiacutekladem mohou byacutet lepidla s ferofluidovyacutemi nanočaacutesticemi na baacutezi oxidu železa Tyto čaacutestice fungujiacute jako anteacuteny ktereacute jsou schopneacute za-chytit mikrovlnneacute zaacuteřeniacute a jeho působeniacutem se velmi rychle ohřaacutet na teplotu potřebnou k vytvrzeniacute lepiciacute hmoty Lze tak uskuteč-nit bdquolepeniacute na povelrdquo

Materiaacutely je možneacute vybavit i určitou senzitivniacute schopnostiacute ndash přiacutekladem mohou byacutet piezzokeramickeacute materiaacutely použitelneacute do konstrukciacute určenyacutech k omezeniacute hluku a chvěniacute

Předpokladem pro dalšiacute rozvoj takovyacutechto materiaacutelů je zvlaacuted-nutiacute nanotechnologickyacutech operaciacute umožňujiacuteciacutech vytvaacuteřet pro-myšleně koncipovaneacute materiaacuteloveacute struktury na molekulaacuterniacute uacuterovni

Na tomto miacutestě je třeba ještě poznamenat že termiacuten chyt-ryacute materiaacutel je použiacutevaacuten i jako čistě reklamniacute slogan V takoveacutem přiacutepadě toto označeniacute nemusiacute byacutet (a často takeacute neniacute) podloženeacute žaacutednyacutem skutečnyacutem efektem

Rovněž tak tvrzeniacute že nějakyacute stavebniacute materiaacutel byl vyvinut v souvislosti s kosmickyacutem vyacutezkumem nebo na zaacutekladě nano-

26

technologie může byacutet daleko od reality S takto deklarovanyacutem původem se na trhu často objevujiacute materiaacutely ktereacute slibujiacute viacutece než mohou splnit a dokonce i materiaacutely vysloveně šarlataacutenskeacute

32 Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute vlastnosti

K zaacutekladniacutem fyzikaacutelniacutem vlastnostem se řadiacute ty k jejichž určeniacute postačiacute stanoveniacute hmotnosti a rozměrů či objemu zkoušeneacuteho vzorku materiaacutelu Jsou to vlastnosti ktereacute materiaacutel charakterizujiacute a na nichž zaacutevisejiacute vlastnosti ostatniacute Patřiacute k nim předevšiacutem

bull objemovaacute hmotnostbull hustota (dřiacuteve specifickaacute hmotnost)bull poacuterovitostbull vlhkostbull zrnitost

321 Objemovaacute hmotnost a hustota

Objemovaacute hmotnost a hustota jsou definovaacuteny jako hmot-nost objemoveacute jednotky přiacuteslušneacute laacutetky V přiacutepadě objemo-veacute hmotnosti se uvažuje objem celeacuteho kusu materiaacutelu se všemi poacutery a dutinami (objem V) u hustoty se počiacutetaacute pouze s obje-mem vlastniacute laacutetky beze všech dutin a poacuterů (objem Vh) Jak vy-plyacutevaacute z niacuteže napsanyacutech rovnic a obr 35 zaacutekladniacutem rozměrem obou veličin je kgmndash3

Objemovaacute hmotnost se vypočiacutetaacute ze vztahu

kde m je hmotnost materiaacutelu (kg) V ndash objem materiaacutelu (m3)

Hustota se vypočiacutetaacute ze vztahu

kde Vh je objem vlastniacuteho materiaacutelu bez všech dutin poacuterů a mezer (m3)

Vp ndash objem poacuterů

Ze vzorců je zřejmeacute že jednotky obou vlastnostiacute jsou stejneacute ale čiacuteselně se mohou obě vyacuteše uvedeneacute vlastnosti i vyacuterazně li-šit Tak např silikaacutetoveacute materiaacutely majiacute hustotu cca 2 500 kgmndash3 vytvořeniacutem poacuterů v jejich struktuře však lze dosaacutehnout objemo-veacute hmotnosti cca 500 kgmndash3 Přiacutekladem může byacutet hutnyacute beton a poacuterobeton

U laacutetek hutnyacutech a u kapalin jsou hodnoty hustoty a objemo-veacute hmotnosti stejneacute U laacutetek poacuterovityacutech či sypkyacutech což je větši-

na stavebniacutech materiaacutelů zaacuteměna jejich čiacuteselnyacutech hodnot neniacute možnaacute

Hustota je daacutena složeniacutem pevneacute faacuteze přiacuteslušneacuteho materiaacute-lu a proto je vcelku nezaacutevislaacute na zpracovaacuteniacute a vlivech prostře-diacute Objemovaacute hmotnost však zaacutevisiacute na obsahu vlhkosti v laacutetce a může se s niacute značně měnit Proto neniacute-li vyacuteslovně udaacutena vlh-kost při niacutež byla objemovaacute hmotnost stanovena se předpoklaacute-daacute že objemovaacute hmotnost byla stanovena ve vysušeneacutem sta-vu Jen tak lze spolehlivě porovnaacutevat hodnoty různyacutech materiaacutelů mezi sebou

U sypkyacutech materiaacutelů (obr 36) k celkoveacutemu zaujiacutemaneacutemu ob-jemu přispiacutevaacute i objem mezer mezi zrny (Vm)

V = Vh + Vp + Vm

Celkovyacute objem se naviacutec staacutevaacute proměnnou veličinou zaacutevisiacuteciacute na miacuteře zhutněniacute sypkeacute laacutetky

Rozlišujeme pak objemovou hmotnost zrn kde se do uvažo-vaneacuteho objemu neuvažuje objem mezer

V = Vh + Vp + Vm ndash Vm

V = Vh + Vp

Způsob stanoveniacute a vyacutepočtu objemoveacute hmotnosti samotnyacutech zrn je tedy stejnyacute jako u nezrnityacutech pevnyacutech laacutetek

Pro celkovyacute popis zrniteacute laacutetky se použiacutevaacute sypnaacute hmotnost kte-raacute uvažuje celkovyacute objem zrniteacute soustavy včetně objemu mezer mezi zrny

V = Vh + Vp + Vm

Takto se ziacuteskaacute sypnaacute hmotnost kteraacute je oproti objemoveacute hmotnosti zrn čiacuteselně menšiacute (obr 36)

Sypnaacute hmotnost je naviacutec zaacutevislaacute na předchoziacutem zachaacutezeniacute se sypkyacutem materiaacutelem (miacuteře zhutněniacute) takže neniacute pro danyacute mate-riaacutel konstantniacute

V praxi se proto uvaacutedějiacute dva extreacutemy sypnaacute hmotnost ve sta-vu volně sypaneacutem stanovenaacute v co nejviacutece nakypřeneacutem stavu a sypnaacute hmotnost ve stavu setřeseneacutem (zhutněneacutem) stanovenaacute na laacutetce co nejviacutece setřeseneacute zhutněneacute či udusaneacute

U sypkyacutech materiaacutelů se pak podle způsobu použitiacute počiacutetaacute s hodnotami ve volně sypaneacutem stavu či ve stavu zhutněneacutem přiacutepadně s nějakou hodnotou mezi těmito extreacutemy kteraacute od-poviacutedaacute dosaženeacutemu stavu zhutněniacute a je pro danyacute materiaacutel viacute-ce-meacuteně charakteristickaacute Často se pak miacutesto o sypneacute hmotnos-

V V

Vh

Vp

Obr 35 Struktura pevnyacutech laacutetek a podiacutel poacuterů

V V

Vh

Vm

Obr 36 Podiacutel poacuterů a mezer sypkeacute laacutetky

27

ti mluviacute o objemoveacute hmotnosti přiacuteslušneacuteho materiaacutelu Použiacutevat pojem objemovaacute hmotnost pro sypkyacute materiaacutel jako celek neniacute sice spraacutevneacute je to však natolik běžneacute že je třeba tuto skuteč-nost zde zmiacutenit

U poacuteroviteacuteho kameniva se tedy rozlišujiacute celkem čtyři různeacute ve-ličiny

bull sypnaacute hmotnost ve stavu volně sypaneacutem (např 400 kgmndash3)bull sypnaacute hmotnost ve stavu setřeseneacutem (např 600 kgmndash3)bull objemovaacute hmotnost zrn (např 850 kgmndash3)bull hustota (např 2 550 kgmndash3)

322 Hutnost

Hutnostiacute se popisuje jak je celkovyacute objem materiaacutelu vyplněn vlastniacute pevnou faacuteziacute a lze ji tedy definovat pouze u pevnyacutech laacutetek Matematicky se vyjadřuje jako poměr objemu pevneacute faacuteze k obje-mu celkoveacutemu nebo poměrem objemoveacute hmotnosti k hustotě

V praxi se hutnost uvaacutediacute jako desetinneacute čiacuteslo (např 025) nebo se udaacutevaacute v procentech (25 )

Obdobnou vlastnostiacute jako hutnost je u sypkyacutech laacutetek stupeň zhutněniacute nebo teacutež miacutera zhutněniacute Je definovaacutena poměrem sypneacute hmotnosti při určiteacutem zhutněniacute k sypneacute hmotnosti při zhutněniacute dokonaleacutem Se stupněm zhutněniacute se lze setkat nejčastěji v ob-lasti zemniacutech praciacute kdy se jiacutem posuzuje kvalita provedeniacute uklaacute-danyacutech vrstev zeminy

323 Poacuterovitost

Poměr objemu poacuterů v určiteacutem množstviacute materiaacutelu k celkoveacute-mu objemu tohoto materiaacutelu se nazyacutevaacute poacuterovitost (celkovaacute poacute-rovitost)

Otevřeneacute poacutery tj poacutery spojeneacute s povrchem laacutetky tvořiacute čaacutest z celkoveacute poacuterovitosti označovanaacute jako poacuterovitost otevřenaacute Pokud se v objemu poacuterů uvažujiacute pouze poacutery uzavřeneacute tj nespojeneacute s povrchem jednaacute se o poacuterovitost uzavřenou

Poacuterovitost se stejně jako hutnost udaacutevaacute bezrozměrnyacutem čiacutes-lem nebo v procentech a je vlastně doplňkem hutnosti do jed-neacute resp do 100 Vypočiacutetaacute se

Poacuterovitost se zjišťuje u pevnyacutech laacutetek nebo u jednotlivyacutech zrn laacutetek sypkyacutech Poacuterovitost přiacutemo ovlivňuje navlhavost a nasaacuteka-vost materiaacutelu jeho mechanickeacute tepelně-fyzikaacutelniacute i akustickeacute vlastnosti

U stavebniacutech materiaacutelů se poacuterovitost může pohybovat v ce-leacutem teoretickeacutem rozmeziacute od 0 do teacuteměř 1 Kovy majiacute poacuterovitost nepatrnou pro praktickeacute uacutečely zcela zanedbatelnou naopak pěnoveacute izolačniacute hmoty majiacute poacuterovitost i většiacute než 96

Ve skutečnosti tvořiacute poacuterovou soustavu prostorovyacute systeacutem bdquodu-tinekrdquo vyplněnyacutech plyny nebo kapalinami Rozměry poacuterů spa-dajiacute do velmi širokeacuteho rozmeziacute s různyacutem stupněm vzaacutejemneacuteho spojeniacute

Otevřeneacute spojiteacute poacutery mohly vzniknout např uacutenikem plynů během vyacuteroby (lehčeneacute materiaacutely) postupnyacutem odpařovaacuteniacutem (vysušovaacuteniacutem) vody z materiaacutelů (beton omiacutetky keramika) zaacute-

měrnyacutem provzdušněniacutem (lehkeacute betony) a napěněniacutem materiaacutelů (pěnovyacute polystyren) Protože jsou otevřeneacute poacutery kapilaacuterami spo-jeny s prostřediacutem ve ktereacutem se materiaacutel nachaacuteziacute mohou jimi materiaacutely do sveacuteho objemu přijmout vodu i vzdušnou vlhkost Otevřeneacute poacutery proto ovlivňujiacute

bull navlhavost a vysychavost materiaacutelůbull schopnosti pronikaacuteniacute (difuzi) kapalin a plynů materiaacutelybull schopnost pohlcovaacuteniacute zvuku (viz činitel zvukoveacute pohltivosti

materiaacutelů)bull tepelně-fyzikaacutelniacute vlastnosti (součinitel tepelneacute vodivosti

měrnou tepelnou kapacitu)

Uzavřeneacute poacutery vznikajiacute např slinutiacutem keramickeacuteho střepu a neumožňujiacute přijiacutemat do objemu materiaacutelů vzdušnou vlhkost Spojeniacute mezi poacutery je vyloučeno

324 Mezerovitost

Mezerovitost je vlastnost zjišťovanaacute u sypkyacutech materiaacutelů a vy-jadřuje poměr objemu mezer mezi zrny k celkoveacutemu objemu ur-čiteacuteho množstviacute sypkeacute laacutetky Definuje-li se takto mezerovitost (M) je možneacute napsat naacutesledujiacuteciacute zaacutevislost

kde ρV je objemovaacute hmotnost zrn (kgmndash3) ρs ndash sypnaacute hmotnost

Protože sypnaacute hmotnost zaacutevisiacute na setřeseniacute laacutetky bude meze-rovitost na rozdiacutel od poacuterovitosti veličinou pro danyacute vzorek laacutetky proměnnou v zaacutevislosti na změně sypneacute hmotnosti

Dostaacutevaacuteme opět dva extreacutemy mezerovitost ve stavu volně sy-paneacutem a mezerovitost ve stavu setřeseneacutem (zhutněneacutem) Pokud je poacuterovitost zrn zanedbatelnaacute oproti objemu mezer mezi zrny (např přiacuterodniacute křemenneacute štěrkopiacutesky) můžeme ve jmenovateli vzorce nahradit objemovou hmotnost zrn hustotou

U poacuterovityacutech laacutetek (např u poacuteroviteacuteho kameniva) by tato zaacutemě-na vedla k hrubeacute chybě a k nespraacutevneacutemu vyacutesledku Mezerovitost se často zjišťuje u pojenyacutech hmot kde mezery mezi zrny plniva vyplňujeme většinou podstatně dražšiacutem pojivem Dosaženiacute nej-menšiacute mezerovitosti v plnivu tak znamenaacute uacutesporu materiaacutelovyacutech naacutekladů

Obr 37 Fotografie poacuteroviteacute struktury pěnoveacuteho skla ndash tepelněizolačniacute materiaacutel (zvětšeno 100kraacutet) [Pytliacutek P 1998]

28

325 Zrnitost a měrnyacute povrch

U sypkyacutech laacutetek je jednou ze zaacutekladniacutech vlastnostiacute zrnitost což je poměrnaacute skladba zrn jednotlivyacutech velikostiacute Na zrnitos-ti zaacutevisejiacute takeacute

bull mezerovitostbull sypnaacute hmotnostbull propustnostbull stlačitelnost a dalšiacute mechanickeacute vlastnostibull tepelneacute a akustickeacute vlastnostiVelikost zrna sypkeacute laacutetky je definovaacutena jako velikost otvoru

siacuteta jiacutemž posuzovaneacute zrno praacutevě projde V přiacutepadě podlouhlyacutech zrn neniacute tedy velikost zrna jeho největšiacutem rozměrem Pro posu-zovaacuteniacute velikosti zrn jednotlivyacutech materiaacutelů se použiacutevajiacute siacuteta se čtvercovyacutemi nebo kruhovyacutemi otvory různyacutech velikostiacute

Častěji než velikost zrna což je pojem celkem jen teoretickyacute se zavaacutediacute pojem frakce (zrněniacute) definovanaacute jako rozmeziacute dvou velikostiacute siacutet kde horniacutem siacutetem s většiacutemi otvory všechna zrna projdou a na dolniacutem menšiacutem siacutetě zůstanou

Zjišťovaacuteniacute velikosti zrn na zaacutekladě jejich propadu siacutety je však možneacute jen u zrn středniacute velikosti (tj asi od 005 do 80 mm) U většiacutech zrn je totiž již obtiacutežneacute dosaacutehnout takoveacuteho natoče-niacute zrna aby mohlo otvorem siacuteta dobře projiacutet V těch přiacutepadech zbyacutevaacute pak při hledaacuteniacute velikosti zrna jen přiacutemeacute proměřeniacute jeho rozměrů

Vyacuteroba přesnyacutech siacutet s oky menšiacutemi než 01 mm je obtiacutežnaacute U zrn menšiacutech než asi 005 mm naviacutec dochaacuteziacute při siacutetovaacuteniacute k vzaacute-jemneacutemu slepovaacuteniacute a k jejich nalepovaacuteniacute na draacutety siacutet Proto se velikosti malyacutech zrn určujiacute fyzikaacutelniacutemi metodami např sedimen-taciacute na zaacutekladě Stokesova zaacutekona

Je-li znaacutemaacute velikost jednotlivyacutech zrn (resp frakciacute) a jejich po-měrnyacute obsah ve směsi hovořiacuteme o znaacutemeacute zrnitosti (granulo-metrii) Zrnitost se udaacutevaacute buď tabelaacuterně nebo graficky nejčastěji tzv čarou zrnitosti

Granulometrie je jednou z kliacutečovyacutech charakteristik kameni-va Podrobnějšiacute popis celeacute problematiky je proto možneacute naleacutezt v kap 41 a 53

Zrnitost se daacute popsat ještě jinak než skladbou frakciacute jednotli-vyacutech velikostiacute Zajiacutemaacute-li naacutes pouze průměrnaacute velikost zrn v syp-keacute laacutetce je k tomu velmi dobrou charakteristikou tzv měrnyacute po-vrch

Měrnyacute (specifickyacute) povrch vyjadřuje celkovou povrchovou plo-chu všech zrn jednotkoveacuteho množstviacute laacutetky Jeho rozměrem je m2kgndash1 Je jasneacute že čiacutem bude laacutetka jemnějšiacute tiacutem bude měrnyacute povrch většiacute (obr 38)

Popisovaacuteniacute zrnitosti měrnyacutem povrchem je vhodneacute zvlaacuteště u velmi drobnyacutech materiaacutelů kde siacutetovyacute rozbor nedaacutevaacute spolehliveacute vyacutesledky a vyacuteznam konkreacutetniacute velikosti povrchu vzrůstaacute

Měrnyacutem povrchem se napřiacuteklad udaacutevaacute jemnost mletiacute cemen-tu Běžneacute cementy majiacute měrnyacute povrch 250 až 350 m2kgndash1

Diacuteky sveacutemu velkeacutemu měrneacutemu povrchu (15 000 až 30 000 m2kgndash1) se obliacutebenou materiaacutelovou přiacutesadou stal křemičityacute uacutelet

Ve stavebnictviacute se použiacutevaacute předevšiacutem při přiacutepravě speciaacutelniacutech be-tonů a malt

33 Vlhkostniacute a difuzniacute vlastnosti materiaacutelů

Vlhkostniacutem a difuzniacutem vlastnostem stavebniacutech materiaacutelů je nutneacute věnovat pozornost protože mohou byacutet při nespraacutevneacutem použitiacute materiaacutelů v konstrukciacutech zdrojem poruch ktereacute nega-tivně působiacute na hygienickeacute parametry obytnyacutech prostorů na naacute-klady na vytaacutepěniacute a životnost konstrukciacute vůbec

Vlhkostniacute vlastnosti materiaacutelů souvisejiacute s dalšiacutemi vlastnostmi materiaacutelů zejmeacutena s objemovou hmotnostiacute mrazuvzdornostiacute měrnou tepelnou vodivostiacute měrnou tepelnou kapacitou pev-nostiacute a deformaciacute

Vlhkostniacute a difuzniacute vlastnosti materiaacutelů souvisiacute s přiacutetomnostiacute poacuterů v objemu materiaacutelů a proto je nutneacute se jimi zabyacutevat pře-devšiacutem v přiacutepadě

bull tepelněizolačniacutech materiaacutelů bull keramickyacutech materiaacutelůbull betonů včetně poacuterobetonů bull omiacutetek včetně omiacutetek sanačniacutech a tepelněizolačniacutechbull naacutetěrů

331 Vlhkostniacute vlastnosti materiaacutelů

Vlhkostniacute vlastnosti (např hmotnostniacute vlhkost objemovaacute vlh-kost objemovaacute hmotnost ve vlhkeacutem stavu) buď vyjadřujiacute jakeacute množstviacute vlhkosti (volneacute nebo fyzikaacutelně vaacutezaneacute vody) materiaacute-ly obsahujiacute nebo kvantifikujiacute dopady působeniacute vlhkosti (ve sta-vu kapalneacutem i plynneacutem) na sledovanyacute materiaacutel pomociacute nasaacuteka-vosti a vzliacutenavosti

3311 Vlhkost poacuterovityacutech materiaacutelů

Poacuteroviteacute materiaacutely se prakticky v sucheacutem stavu nevyskytujiacute Jejich vlhkost maacute vždy nějakou nenulovou hodnotu Toteacutež pla-tiacute samozřejmě i v přiacutepadě kdy jsou trvale zabudovaacuteny do kon-strukciacute a tvořiacute jejich nediacutelnou součaacutest

Tab 31 Zaacutekladniacute vlhkostniacute vlastnosti materiaacutelů

Naacutezev značeniacute a rozměr veličiny Rovnice pro vyacutepočet veličiny Popis veličin v rovnici

Objemovaacute vlhkost materiaacutelu wV () wV = (Vw V) 100 Vw je objem volneacute vlhkosti v materiaacutelu (m3) V je objem materiaacutelu (m3)

Objemovaacute hmotnost materiaacutelu ve vlhkeacutem stavu ρw (kgmndash3)

ρw = mw V mw je hmotnost materiaacutelu ve vlhkeacutem stavu (kg) V je objem materiaacutelu (m3)

Hmotnostniacute vlhkost materiaacutelu wm () wm = ((mw ndash md )md ) 100mw je hmotnost materiaacutelu ve vlhkeacutem stavu (kg) md je hmotnost materiaacutelu v sucheacutem stavu (kg)

a

S1 = 6a2

a2

a2

S2 = 8 6 (a2)2 = 12a2 = 2S1

Obr 38 Zaacutevislost měrneacuteho povrchu na velikosti čaacutestic

29

Vlhkost (voda) se v materiaacutelech vyskytuje jakobull volnaacute (vyplňujiacuteciacute velkeacute poacutery a dutiny)bull fyzikaacutelně vaacutezanaacutebull kapilaacuterniacute voda (tvořiacuteciacute vyacuteplň malyacutech poacuterů a kapilaacuter)bull adsorbovanaacute voda (vyplňujiacuteciacute nejmenšiacute poacutery a pokryacutevajiacuteciacute

stěny kapilaacuter)bull chemicky vaacutezanaacute (tvořiacuteciacute součaacutest zaacutekladniacute mřiacutežky materiaacutelů

např jako voda krystalovaacute)

Podle zdroje vlhkosti v materiaacutelu rozlišujemebull vlhkost vyacuterobniacute (technologickaacute počaacutetečniacute) ndash je ovlivněna

mokryacutemi technologickyacutemi procesy při vyacuterobě materiaacutelůbull vlhkost zemniacute ndash transportovanou do materiaacutelů tvořiacuteciacutech

např obvodoveacute sutereacutenniacute konstrukce obklopeneacute zeminou (rostlyacutem tereacutenem) v objektech kde nejsou provedeny nebo jsou nefunkčniacute hydroizolace

bull sorpčniacute vlhkost ndash přijiacutemanou materiaacutely v konstrukciacutech z okolniacuteho vzduchu

bull zkondenzovanou vodu ndash sraacutežiacute se na povrchu nebo uvnitř materiaacutelů (konstrukciacute) a jejiacute přiacutečinou mohou byacutet nejen vod-niacute paacutery obsaženeacute ve vzduchu ale i vodniacute paacutery prostupujiacuteciacute např konstrukcemi obvodovyacutech plaacutešťů

bull provozniacute vlhkost ndash je zaacutevislaacute na typu využitiacute prostorů na je-jich vytaacutepěniacute a větraacuteniacute

Druhy vlhkosti Množstviacute vlhkosti v poacuterovityacutech materiaacutelech neniacute konstantniacute

a měniacute se nejen během vyacuteroby ale i během celeacute doby jejich ži-votnosti

Z tohoto důvodu se rozeznaacutevajiacute naacutesledujiacuteciacute druhy vlhkostiacute ma-teriaacutelů ktereacute jsou typickeacute pro jednotliveacute etapy tvorby a použi-tiacute materiaacutelu

bull vyacuterobniacute vlhkost kteraacute v přiacutepadě mokryacutech procesů dosahu-je vysokyacutech hodnot ale po kraacutetkeacutem čase jejiacute velikost pod-statně klesaacute

bull skladovaciacute vlhkost kteraacute ovlivňuje způsob naacutesledneacuteho zpracovaacuteniacute (např u kameniva do betonu se musiacute počiacutetat množstviacute zaacuteměsoveacute vody nutneacute k vyacuterobě betonu požado-vanyacutech vlastnostiacute) [Novaacutek J aj 1999]

bull trvalaacute vlhkost kteraacute je charakteristickaacute pro materiaacutely zabu-dovaneacute do konstrukce

Ve srovnaacuteniacute s vlhkostiacute vyacuterobniacute u materiaacutelů vyrobenyacutech mok-ryacutem procesem je vlhkost trvale menšiacute a vyacuterazně se neměniacute po delšiacute dobu životnosti materiaacutelů

Přibližnaacute doba potřebnaacute k dosaženiacute trvaleacute vlhkosti je mezi 2 až 7 lety od zabudovaacuteniacute materiaacutelů do konstrukciacute Deacutelku teacuteto doby ovlivňujiacute

bull vlhkostniacute a teplotniacute parametry provozu v budově (mohou se měnit během dne měsiacutece a roku)

bull ročniacute obdobiacutebull poacuterovitost materiaacutelů (množstviacute velikost a otevřenost poacuterů

vůči okolniacutemu prostřediacute)bull intenzita větraacuteniacute a typ vytaacutepěniacute

Kritickaacute vlhkost je maximaacutelniacute přiacutepustnaacute vlhkost materiaacutelu za-budovaneacuteho do konstrukce Při jejiacutem překročeniacute měniacute materiaacute-ly do teacute miacutery sveacute vlastnosti (pevnost objem tepelnou vodivost chemickeacute vlastnosti apod) že jejich dalšiacute použitiacute je nevhodneacute a nebezpečneacute [Vaverka J Chybiacutek J Mrliacutek F 2000]

Okamžitaacute hmotnostniacute vlhkost materiaacutelu wm exp () je vztaže-naacute k času miacutestu vyacuterobku ke stavebniacute konstrukci s definovanou skladbou a k dalšiacutem okolnostem uvaacuteděnyacutem při odběru vzorků pro jejiacute stanoveniacute

Praktickaacute hmotnostniacute vlhkost materiaacutelu wmp () je určenaacute na zaacutekladě vyacutesledků z odběru vlhkostniacutech sond ze stavebniacute kon-strukce Je to vyacutepočtově stanovenaacute hodnota vlhkosti materiaacutelu daneacute stavebniacute konstrukce kteraacute s pravděpodobnostiacute 90 ne-bude v průběhu jejiacuteho užiacutevaacuteniacute překročena při dodrženiacute určujiacute-ciacutech normovyacutech parametrů vnitřniacuteho a vnějšiacuteho prostřediacute

Normovaacute hmotnostniacute vlhkost materiaacutelu wmn ( ) se určuje na zaacutekladě bezrozměrneacuteho vlhkostniacuteho součinitele materiaacutelu Zw0 [ČSN 73 0540-3 1994] a koeficientů podmiacutenek působeniacute Je to vyacutepočtem stanovenaacute vlhkost materiaacutelu ke ktereacute jsou při nesta-noveneacute hodnotě praktickeacute vlhkosti vztaženy vyacutepočtoveacute čiacuteselneacute hodnoty fyzikaacutelniacutech veličin materiaacutelu

Charakteristickaacute hmotnostniacute vlhkost materiaacutelu wmk () je sorpčniacute vlhkost materiaacutelu stanovenaacute za smluvniacutech podmiacutenek při teplotě vzduchu ta = 20 degC a relativniacute vlhkosti vzduchu ϕa = 80 ke ktereacute je vztažena charakteristickaacute hodnota součinitele tepelneacute vodivosti materiaacutelu λk (Wmndash1Kndash1)

Sorpčniacute hmotnostniacute vlhkost materiaacutelu wm sb () je rovnovaacutež-naacute vlhkost materiaacutelu kteraacute se v původně vysušeneacutem materiaacute-lu ustaacuteliacute při jeho uloženiacute v prostřediacute s danou relativniacute vlhkostiacute a teplotou vzduchu

Transport vlhkosti Současně se šiacuteřeniacutem tepla probiacutehaacute v materiaacutelech přenos vlh-

kosti ke ktereacute může dochaacutezet třemi způsobybull sorpciacute vodniacute paacuterybull difuziacute vodniacute paacuterybull vodivostiacute vlhkostiPřijiacutemaacuteniacute vlhkosti pohlcovaacuteniacutem vodniacute paacutery obsaženeacute ve vzdu-

chu kteryacute materiaacutel obklopuje se nazyacutevaacute sorpce vlhkosti Jejiacute sou-čaacutestiacute je adsorpce jež je způsobena mezimolekulaacuterniacutemi van der Waalsovyacutemi silami kteryacutemi se navzaacutejem přitahujiacute molekuly tu-hyacutech laacutetek a vodniacute paacutery Adsorpce vede ke vzniku molekulaacuterniacutech vrstev vodniacute paacutery na stěnaacutech poacuterů Jejich tloušťka zaacutevisiacute přede-všiacutem na relativniacute vlhkosti vzduchu

Dalšiacutem sorpčniacutem jevem je absorpce při ktereacute se kapalnaacute nebo plynnaacute faacuteze vstřebaacutevaacute difuziacute a vedeniacutem vlhkosti dovnitř tuheacute faacuteze a chemisorpce při niacutež se uplatňujiacute chemickeacute vazby vody a tuheacute faacuteze materiaacutelu

Roste-li množstviacute vlhkosti ve vzduchu dochaacuteziacute k sorpci a na-opak klesaacute-li množstviacute vodniacute paacutery ve vzduchu dochaacuteziacute k de-sorpci

Měniacute-li se relativniacute vlhkost vzduchu způsobuje obvykle i obje-moveacute změny poacuterovityacutech materiaacutelů protože změnou kapilaacuterniacutech sil uvnitř poacuterů se mohou stěny poacuterů deformovat

Rovnovaacutežnaacute sorpčniacute vlhkost je takovaacute při niacutež materiaacutel nevy-kazuje v čase žaacutednyacute přiacuterůstek ani uacutebytek vlhkosti Je-li obklopu-

109

8

7

6

543

2

1

0

vlhk

ost

mat

eriaacute

lu (

)

B

C

A

čas

D

Obr 39 Změna vlhkosti stavebniacutech materiaacutelů od vyacuterobniacute vlhkosti po ustaacutelenyacute vlhkostniacute stav [Vaverka J Chybiacutek J Mrliacutek F 2000]A ndash ročniacute amplituda ustaacuteleneacute vlhkosti B ndash doba v měsiacuteciacutech potřebnaacute ke sniacuteženiacute praktickeacute vlhkosti na vlhkost ustaacutelenou C ndash vyacuterobniacute vlhkost D ndash praktickaacute vlhkost

30

jiacuteciacute vzduch zcela nasycen vodniacutemi parami nabyacutevaacute sorpčniacute vlh-kost materiaacutelů nejvyššiacute hodnoty nazvaneacute vlhkost hygroskopickaacute [Halahyja M Beťko B Bloudek K Puškaacuteš J 1985]

Difuze je schopnost pronikaacuteniacute molekul plynu paacutery či kapali-ny mezi molekuly poacuteroviteacuteho materiaacutelu V přiacutepadě že poacuterovityacute materiaacutel odděluje dvě prostřediacute mezi nimiž je rozdiacutel čaacutestečnyacutech tlaků vodniacute paacutery dochaacuteziacute k difuzi vodniacute paacutery Difuze probiacutehaacute z prostřediacute kde je čaacutestečnyacute tlak vodniacute paacutery vyššiacute a nastaacuteva v ma-krokapilaacuteraacutech ktereacute majiacute průměr d gt 10ndash7 m protože v takovyacutech-to makrokapilaacuteraacutech nedochaacuteziacute ke kapilaacuterniacute kondenzaci Vyacuteraznyacute makrokapilaacuterniacute charakter majiacute poacuteroviteacute tepelněizolačniacute materiaacutely

V mikrokapilaacuteraacutech o rozměru d lt 10ndash7 m dochaacuteziacute ke kapilaacuter-niacute kondenzaci V jemnyacutech poacuterech se kumuluje voda Jejiacute hladiny v poacuterech jsou zakřiveneacute Vodniacute paacutery z okoliacute difundujiacute k zakřive-neacutemu povrchu vodniacute hladiny a zde kondenzujiacute

Vodivost vlhkosti je schopnost materiaacutelu veacutest vlhkost v kapalneacute faacutezi k povrchu z něhož se odpařuje nebo difunduje do okoliacute

Navlhavost a vysychavost betonu se zkoušiacute podle ČSN 73 1327 (kap 5326)

3312 Nasaacutekavost

Maximaacutelniacute množstviacute vlhkosti ktereacute v materiaacutelu může byacutet ob-saženo se vyjadřuje pomociacute nasaacutekavosti

Nasaacutekavost hmotnostniacute se udaacutevaacute stejně jako hmotnostniacute vlh-kost poměrem hmotnosti nasaacutekleacute vlhkosti k hmotnosti sucheacute-ho vzorku materiaacutelu a nasaacutekavost objemovaacute poměrem objemu nasaacutekleacute vlhkosti k objemu vzorku materiaacutelu Nasaacutekavost se udaacute-vaacute buď po jisteacute době ponořeniacute vzorku do kapaliny (po 1 hod 24 hod apod) nebo svou největšiacute hodnotou tj teoreticky po nekonečneacute době kdy všechny otevřeneacute poacutery budou již vyplně-ny vodou

Nasaacutekavost objemovaacute se může pohybovat od 0 do cca 100 nasaacutekavost hmotnostniacute může u materiaacutelů lehčiacutech než voda hod-notu 100 i značně překročit

Tab 32 Rovnovaacutežnaacute desorpčniacute vlhkost vybranyacutech materiaacutelů v zaacutevislosti na relativniacute vlhkosti vzduchu [Halahyja M Beťko B Bloudek K Puškaacuteš J 1985]

MateriaacutelObjemovaacute hmotnost

ρ (kgmndash3)Teplota t (degC)

Sorpčniacute a desorpčniacute vlhkost při relativniacute vlhkosti vzduchu ( hmotnosti)

20 40 60

Cihla plnaacute paacutelenaacute 1 800 25 01 025 0295

Plynosilikaacutet 580 25 286 31 855

Vaacutepennaacute omiacutetka 1 590 25 016 027 034

12

10

8

6

4

2

0

rovn

ovaacutež

na v

lhko

st (

)

relativniacute vlhkost ()

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

izoterma desorpce

izoterma sorpce

Obr 310 Vliv relativniacute vlhkosti vzduchu na rovnovaacutežnou vlhkost staveb-niacuteho materiaacutelu (typickyacute tvar izotermy rovnovaacutežneacute vlhkosti) [Vaverka J Chybiacutek J Mrliacutek F 2000]

011

10

50

90

95

99

001 01 05 1 5 20

+ (microm)

Vp ()

Obr 311 Typickeacute rozděleniacute poacuterů podle velikosti v cihelneacutem střepu kde Vp () je objem poacuterů menšiacutech než d (microm) [Pytliacutek P 1998]

a b c

2

1

Obr 312 Scheacutema uzavřeniacute vzduchu v kapilaacuteraacutech [80]a ndash jednosměrnyacute tok vody b ndash dvojsměrnyacute tok vody c ndash uzavřeniacute vzduchu v neprů-chodneacute kapilaacuteře1 ndash vzduch 2 ndash voda

Tab 33 Nasaacutekavost (hmotnostniacute objemovaacute) vybranyacutech materiaacutelů [Halahyja M Beťko B Bloudek K Puškaacuteš J 1985]

MateriaacutelHmotnostniacute

nasaacutekavost () Objemovaacute nasaacutekavost

()

Dřevo 140 ndash 170 55 ndash 70

Ocel sim 0 sim 0

Cihly plneacute paacuteleneacute 20 ndash 25 36 ndash 55

Beton hutnyacute 6 ndash 13 13 ndash 30

Poacuterobeton 40 ndash 90 35 ndash 40

Pěnovyacute polysysreacuten 70 ndash 500 do 7

31

3313 Vzliacutenavost

Vzliacutenavost je vlastnost poacuterovityacutech materiaacutelů kteraacute se projevu-je při jejich čaacutestečneacutem ponořeniacute do kapaliny Je vyjaacutedřena rozdiacute-lem (vyacutešek) hladiny vody v kapilaacuteraacutech proti hladině vody v niacutež je materiaacutel ponořen Ve staršiacute technickeacute literatuře se miacutesto naacutezvu vzliacutenavost lze setkat s naacutezvem kapilarita

Vlivem kapilaacuterniacutech a sorpčniacutech sil dojde k vystoupaacuteniacute kapaliny i nad čaacuteru ponoru (kapilaacuterniacute elevace) Vyacuteška do niacutež kapalina nad hladinu vystoupiacute zaacutevisiacute na struktuře materiaacutelu na rozměrech jeho poacuterů na rychlosti odpařovaacuteniacute do ovzdušiacute a na době po kterou je laacutetka v kapalině čaacutestečně ponořena V prvniacute faacutezi po-nořeniacute nastane rychleacute vzliacutenaacuteniacute kapaliny do laacutetky postupem času se rychlost vzliacutenaacuteniacute zpomaluje V praktickyacutech přiacutepadech se vzliacute-navost posuzuje vyacuteškou hladiny vlhkosti do ktereacute vlhkost vystou-pila nad čaacuteru ponoru (rozdiacutelneacute zbarveniacute materiaacutelu nad hraniciacute a pod hraniciacute vzliacutenavosti)

V laboratorniacutech měřeniacutech se pro většiacute přesnost vzliacutenavost po-pisuje přiacuterůstkem hmotnosti (hmotnostniacute vzliacutenavost) čaacutestečně ponořeneacuteho vzorku (při zkoušeniacute vzliacutenavosti betonu se postupu-je podle ČSN 73 1316)

Měřeneacute vzorky (s vodotěsně izolovanyacutemi boky) se čaacutestečně ponořujiacute testovanou plochou dolů do vodniacute laacutezně a poteacute se v určenyacutech časovyacutech intervalech vaacutežiacute Časoveacute intervaly mezi jed-notlivyacutemi vaacuteženiacutemi se řiacutediacute rychlostiacute nasakovaacuteniacute Hmotnostniacute přiacute-růstek zjišťovanyacute při pokusu se vynaacutešiacute do diagramu v zaacutevislosti na druheacute odmocnině času

Pokud maacute zaacutevislost mezi přiacuterůstkem hmotnosti vztaženyacutem na jednotkovou plochu a druhou odmocninou času v podstatě (ne-hledě na počaacutetečniacute průběh) lineaacuterniacute charakter je směrnici teacuteto přiacutemky možneacute chaacutepat jako koeficient nasaacutekavosti (kgmndash2sndash12) Takto zjištěnyacute koeficient nasaacutekavosti se použiacutevaacute při posuzovaacuteniacute vlastnostiacute omiacutetek a fasaacutedniacutech barev (kap 4121)

Se vzliacutenavostiacute zemniacute vlhkosti se lze nejčastěji setkat u sute-reacutenniacuteho zdiva bez funkčniacute hydroizolace s niacutež se do poacuteroviteacuteho systeacutemu materiaacutelů dostaacutevajiacute i ve vodě rozpustneacute soli (chloridy siacuterany dusičnany) ktereacute urychlujiacute degradačniacute procesy a snižu-jiacute životnost zdiva zdiciacutech malt omiacutetek i naacutetěrů Může dochaacutezet ke ztraacutetě pevnosti (opadaacutevaacuteniacute) omiacutetek chemickeacutemu rozrušovaacuteniacute zdiva a omiacutetek (vyacutekvěty soliacute a vznik pliacutesniacute)

Hranici vzliacutenavosti je možneacute sniacutežit aplikaciacute elektrickeacuteho prou-du zavedeneacuteho do vlhkeacuteho poacuteroviteacuteho materiaacutelu s pomociacute elek-trod vhodneacuteho tvaru I když se tento tzv elektroosmotickyacute jev dobře předvaacutediacute na laboratorniacutech vzorciacutech je jeho praktickaacute rea-lizace na zdivu obtiacutežnaacute Probleacutemem je zejmeacutena rychlaacute koroze kladneacute elektrody zabudovaneacute do zdiva a elektrickaacute nehomoge-nita vysoušeneacuteho zdiva

Metody bezkontaktniacute ktereacute se pokoušejiacute sniacutežit hranici vzliacutena-vosti bez vloženyacutech elektrod jen působeniacutem elektromagnetickeacuteho nebo bdquogravomagnetickeacutehordquo pole nemajiacute reaacutelnyacute fyzikaacutelniacute zaacuteklad Třebaže jejich uacutečinnost nebyla prokaacutezaacutena [Klečka T Kolaacuteř K Koliacutesko J 2005] jsou na našem trhu staacutele nabiacutezeny

3314 Navlhavost a vysyacutechavost

Navlhavost (sorpčniacute vlhkost) je vlhkost kterou mohou mate-riaacutely přijiacutemat z vlhkeacuteho vzduchu Vyjadřuje dopad vlivu půso-beniacute vzdušneacute vlhkosti na poacuterovityacute materiaacutel (s otevřenyacutemi poacutery) a schopnost materiaacutelu přijiacutemat vzdušnou vlhkost Proces pohl-covaacuteniacute vodniacute paacutery probiacutehaacute až do rovnovaacutežneacuteho stavu sorpčniacute vlhkosti laacutetky při niacutež je čaacutestečnyacute tlak vodniacute paacutery v materiaacutelu a v okolniacutem vzduchu v rovnovaacuteze

Rovnovaacutežnaacute sorpčniacute vlhkost zaacutevisiacute na teplotě a relativniacute vlh-kosti vzduchu a na barometrickeacutem tlaku V přiacutepadě kdy vlhkost ve vzduchu klesaacute a čaacutestečnyacute tlak vodniacute paacutery v materiaacutelu je vyššiacute nastaacutevaacute jev nazvanyacute vysyacutechavost (desorpce) tj uvolňovaacuteniacute vlh-kosti z materiaacutelu do vzduchu

Navlhavost i vysyacutechavost je možneacute vyjaacutedřit hmotnostně nebo objemově a vyacutepočet lze proveacutest podle obdobnyacutech vzorců jako pro vyacutepočet hmotnostniacute respektive objemoveacute vlhkosti Protože jde o vlastnosti navzaacutejem vratneacute je vzorec pro vyacutepočet navlha-vosti i vysyacutechavosti shodnyacute a lišiacute se jen znameacutenkem Navlhavost a vysyacutechavost zaacutevisejiacute na poacuterovitosti materiaacutelu a na velikosti a tvaru poacuterů (kapilaacuter)

332 Difuzniacute vlastnosti

Materiaacutely u kteryacutech je nutneacute znaacutet jejich difuzniacute vlastnosti jsou

bull materiaacutely braacuteniacuteciacute pronikaacuteniacute vodniacute paacutery např do zaacuteklado-vyacutech a střešniacutech konstrukciacute (hydroizolačniacute materiaacutely paro-zaacutebrany)

bull materiaacutely současně braacuteniacuteciacute pronikaacuteniacute vodniacute paacutery a plynů z podložiacute do prostorů staveb (protiradonoveacute foacutelie)

bull materiaacutely pro sanace vlhkeacuteho zdiva (např sanačniacute omiacutet-ky ktereacute umožňujiacute odvod vlhkosti z konstrukciacute systeacutemem poacuterů)

bull materiaacutely povrchovyacutech uacuteprav konstrukciacute (naacutetěroveacute systeacute-my)

Schopnosti materiaacutelů propouštět vodniacute paacutery difuacuteziacute ktereacute jsou zaacutevisleacute na tloušťce materiaacutelů lze takeacute vyjaacutedřit pomociacute

bull ekvivalentniacute difuzniacute tloušťkybull difuzniacuteho odporu

3321 Součinitel difuze

Součinitel difuzniacute vodivosti δ se běžně uvaacutediacute v sekundaacutech (δ = 1 kgmndash1sndash1Pandash1 = 1 s) Vyjadřuje schopnost materiaacutelu pro-pouštět vodniacute paacuteru difuacuteziacute

Normoveacute hodnoty součinitelů difuze vodniacutech par stavebniacutech materiaacutelů ktereacute lze najiacutet v ČSN 73 0540 se pohybujiacute od hod-not bliacutežiacuteciacutech se dokonaleacute parotěsnosti tj δn asymp 0 s (např hydro-izolačniacute materiaacutely kovy sklo) do δn asymp 01710ndash9 s (např rohože

Tab 34 Hmotnostniacute vzliacutenavost vybranyacutech materiaacutelů v zaacutevislosti na čase [Halahyja M Beťko B Bloudek K Puškaacuteš J 1985]

MateriaacutelObjemovaacute hmotnost

v sucheacutem stavu

Hmotnostniacute vzliacutenavost C (kgmndash2) za čas

2 hodiny 8 hodin 24 hodin

Pěnovyacute polystyren

16 11 12 12

Pěnovyacute polyuretan

35 03 04 04

Plynosilikaacutet 540 127 199 297

Tab 35 Veličiny použiacutevaneacute k hodnoceniacute difuzniacutech vlastnosti homogen-niacutech materiaacutelů a nehomogenniacutech vrstev

Naacutezev veličiny Značeniacute Jednotky

Homogenniacute materiaacutely

Faktor difuzniacuteho odporu micro (ndash)

součinitel difuzniacute vodivosti ρ (ndash)

Nehomogenniacute vrstvy materiaacutelů

Ekvivalentniacute faktor difuzniacuteho odporu microev (ndash)

Ekvivalentniacute součinitel difuzniacute vodivosti ρev (ndash)

32

z mineraacutelniacutech vlaacuteken) Součinitel difuze vodniacute paacutery pro samotnyacute vzduch je δ =017810ndash9 s [Rousekovaacute I a kol 2000]

V ČSN 73 0540 je takeacute uveden ekvivalentniacute součinitel difuzniacute vodivosti δev vyjadřujiacuteciacute schopnost nehomogenniacute vrstvy materiaacute-lu propouštět vodniacute paacuteru difuziacute

Velikost součinitele difuze materiaacutelů δ (s) zaacutevisiacute nabull teplotě (se vzrůstem teploty stoupaacute) bull vlhkosti (se vzrůstajiacuteciacute vlhkostiacute se zmenšuje)bull množstviacute velikosti otevřenosti či uzavřenosti poacuterů a na

vzaacutejemneacute propojenosti poacuterů

3322 Faktor difuzniacuteho odporu

Schopnost materiaacutelu propouštět vodniacute paacutery lze vyjaacutedřit vedle součinitele difuze takeacute bezrozměrnyacutem faktorem difuzniacuteho od-poru Faktor difuzniacuteho odporu micro vyjadřuje relativniacute schopnost materiaacutelu propouštět vodniacute paacutery difuziacute Je poměrem difuzniacute-ho odporu materiaacutelu a difuzniacuteho odporu vrstvy vzduchu o teacuteže tloušťce při definovanyacutech podmiacutenkaacutech

Normoveacute hodnoty faktorů difuzniacuteho odporu podle ČSN 730540 stavebniacutech materiaacutelů se pohybujiacute od 1 do 160 000 a jeho hodno-ta nabyacutevaacute nejvyššiacutech hodnot u hydroizolačniacutech materiaacutelů

Pro převod mezi součinitelem difuze vodniacutech par a faktorem difuzniacuteho odporu platiacute vztah

kde micro je faktor difuzniacuteho odporu δ ndash součinitel difuzniacute vodivosti (s) N ndash přibližnaacute hodnota difuzniacuteho odporu vzduchu

545109 sndash1 zaacutevisejiacuteciacute na teplotě V ČSN 73 0540 je takeacute uveden ekvivalentniacute faktor difuzniacuteho

odporu microev vyjadřujiacuteciacute relativniacute schopnost nehomogenniacute vrstvy materiaacutelu propouštět vodniacute paacuteru difuziacute

ČSN EN 12524 obsahuje tabulku s naacutevrhovyacutemi hodnotami faktoru difuzniacuteho odporu vybranyacutech materiaacutelů Naacutevrhovaacute hod-

nota podle ČSN EN 12524 je hodnotou vlastnosti materiaacutelu nebo vyacuterobku za specifikovanyacutech vnějšiacutech a vnitřniacutech podmiacutenek ktereacute mohou byacutet považovaacuteny za typickeacute pro chovaacuteniacute materiaacutelu nebo vyacuterobku zabudovaneacuteho do stavebniacuteho diacutelce

3323 Ekvivalentniacute difuzniacute tloušťka materiaacutelu

Ekvivalentniacute difuzniacute tloušťka rd (m) je dalšiacute z difuzniacutech vlast-nostiacute materiaacutelů jejiacutež velikost na rozdiacutel od součinitele difuz-niacute vodivosti a faktoru difuzniacuteho odporu je zaacutevislaacute na tloušťce materiaacutelu Použiacutevaacute se hlavně k vyjaacutedřeniacute difuzniacutech vlastnos-tiacute povrchovyacutech uacuteprav (sanačniacutech omiacutetek naacutetěrovyacutech systeacutemů apod)

rd = micro d

kde micro je faktor difuzniacuteho odporu d ndash tloušťka materiaacutelu (m)

V ČSN EN 12524 se použiacutevaacute pro ekvivalentniacute difuzniacute tloušťku značka sd a v teacuteto normě je uvedena tabulka s hodnotami ekvi-valentniacute difuzniacute tloušťky hydroizolačniacutech materiaacutelů v metrech

3324 Difuzniacute odpor materiaacutelu

Pomociacute difuzniacuteho odporu materiaacutelu (konstrukce) se v tepelně-technickyacutech vyacutepočtech stanovuje množstviacute zkondenzovaneacute vod-niacute paacutery např v souvrstviacute materiaacutelů tvořiacuteciacutech skladby střešniacutech konstrukciacute apod

kde micro je faktor difuzniacuteho odporu materiaacutelu d ndash tloušťka materiaacutelu (m) N ndash přibližnaacute hodnota difuzniacuteho odporu vzduchu

545109 sndash1 zaacutevisejiacuteciacute na teplotě rd ndash ekvivalentniacute difuzniacute tloušťka materiaacutelu (m)

Tab 36 Difuzniacute vlastnosti materiaacutelů podle ČSN EN 12524

Materiaacutel

Objemovaacute hmotnost

Vlhkost hmotnostniacute a objemovaacute při 23 degC a relativniacute vlhkosti 50

Vlhkost hmotnostniacute a objemovaacute při 23 degC a relativniacute vlhkosti 80

Faktor difuzniacuteho odporu

micro (ndash)ρ (kgmndash3) u (kgkgndash1) ψ (m3mndash3) u (kgkgndash1) ψ (m3mndash3)

Expandovanyacute polystyren 10 ndash 50 0 0 60

Extrudovanyacute polystyren 20 ndash 65 0 0 150

Tuhaacute polyuretanovaacute pěna 28 ndash 55 0 0 60

Mineraacutelniacute vlna 10 ndash 200 0 0 1

Pěnoveacute sklo 100 ndash 150 0 0 infin

Dřevovlaacutekniteacute desky 150 ndash 250 01 016 5 ndash 10

Volnaacute mineraacutelniacute vlna 15 ndash 60 0 0 1

Volně plněnaacute celuloacutezovaacute vlaacutekna 20 ndash 60 011 018 2

Volně sypanyacute expandovanyacute perlit 30 ndash 150 001 002 2

Volně sypaneacute polystyrenoveacute kuličky 10 ndash 30 0 0 2

Paacutelenaacute hliacutena (plneacute cihly) 1 000 ndash 2 400 0007 0012 10 ndash 16

Silikaacutetbeton (kalciumsilikaacutet) 900 ndash 2 200 0012 0024 15 ndash 20

Beton s hutnyacutem kamenivem a umělyacutem kamenivem

1 600 ndash 2 400 0025 004 120 ndash 150

Autoklaacutevovanyacute porobeton 300 ndash 1 000 0026 0045 6 ndash 10

Malty (zdiciacute malty a omiacutetkoveacute malty) 250 ndash 2 000 004 006 10 ndash 20

33

Tab 37 Normoveacute difuzniacute vlastnosti homogenniacutech materiaacutelů podle ČSN 73 0540

Materiaacutel

Normoveacute hodnotyCharakteristickeacute

hodnoty

objemovaacute hmotnost v sucheacutem stavu

ρdn (kgmndash3)

faktor difuzniacuteho odporumicron (ndash)

součinitel difuze vodniacute paacuteryδn109 (s)

hmotnostniacute vlhkostwmk ()

Betony

Beton hutnyacute 2 200 20 0009 15

Železobeton 2 400 29 0007 15

Beton z liaporu 700 8 0024 02

Beton z liaporu 1 300 13 0014 06

Beton z perlitu 300 9 0021 200

Beton z perlitu 500 14 0013 100

Betony lehkeacute autoklaacutevovaneacute

Piacuteskovyacute poacuterobeton 580 6 ndash 9 0031 ndash 002 45

Popiacutelkovyacute poacuterobeton 580 7 ndash 10 0027 ndash 0019 55

Omiacutetky

Omiacutetka vaacutepennaacute 1600 6 0031 18

Omiacutetka vaacutepenocementovaacute 2000 19 001 13

Omiacutetka perlitovaacute 500 7 ndash 15 0027 ndash 0013 4 ndash 6

Tepelněizolačniacute pěnoplastickeacute materiaacutely

Polystyren pěnovyacute (PPS) 10 40 ndash 67 00047 ndash 0002 25

Polystyren pěnovyacute (EXP) 30 100 00019

Polyuretan pěnovyacute tuhyacute pěněnyacute freonem neplaacutešťovanyacute 35 180 ndash 260 0001 ndash 000072 30

Tepelněizolačniacute vlaacutekniteacute materiaacutely

Materiaacutely z mineraacutelniacute plsti 200 11 ndash 3 017 ndash 0063 lt 2

Materiaacutely z mineraacutelniacute plsti lisovaneacute 250 5 ndash 12 0038 ndash 0016 2 ndash 4

Materiaacutely ze skleněneacute plsti 15 25 0075 gt 1

Dřevo materiaacutel z agregovaneacuteho dřeva a korku

Dřevo tvrdeacute tepelnyacute tok

bull kolmo k vlaacuteknům 600 157 00012 13

bull rovnoběžně s vlaacutekny 600 45 0042 13

Dřevo měkkeacute tepelnyacute tok

bull kolmo k vlaacuteknům 400 157 00012 13

bull rovnoběžně s vlaacutekny 400 45 0042 13

Deskoveacute materiaacutely ostatniacute

Saacutedrokarton 750 90 0021 10

Sypkeacute materiaacutely

Liapor 400 25 ndash 45 0075 ndash 0042 3

Tab 38 Normoveacute difuzniacute vlastnosti nehomogenniacutech vrstev materiaacutelů dle ČSN 73 0540

Stavebniacute konstrukce

Normoveacute hodnoty Ekvivalentniacute normoveacute hodnoty

objemovaacute hmotnost v sucheacutem stavuρdn (kgmndash3)

faktor difuzniacuteho odporumicroev n (ndash)

součinitel difuze vodniacute paacuteryδev n109 (s)

Zdivo z plnyacutech paacutelenyacutech cihel CP

rozměrů 29014065 Zw c = 0131 700 85 0022

1 800 90 0021

Zdivo z cihel metrickeacuteho formaacutetu CDm

rozměrů 240115113 tl115 mm 1 400 70 0027

tl375 mm 1 450 70 0027

34

333 Propustnost

K difuzniacutem vlastnostem je možneacute přiřadit i propustnost ze-min (permeanci) kteraacute umožňuje difuacuteziacute a konvekciacute pronikaacuteniacute plynneacuteho radonu a zaacutevisiacute na množstviacute jemnozrnnyacutech čaacutestic (0063 mm) v zemině Propustnostiacute je nutneacute se zabyacutevat u půd-niacutech vrstev pod zaacutekladovyacutemi konstrukcemi s vyacuteskytem radioak-tivniacuteho plynu radonu Platiacute že čiacutem vyššiacute propustnost tiacutem většiacute nebezpečiacute pronikaacuteniacute radonu z podložiacute

Podle podiacutelu jemnozrnnyacutech čaacutestic se horniny třiacutediacute nabull maacutelo propustneacute (obsah jemnyacutech čaacutestic 65 )bull středně propustneacute (obsah jemnyacutech čaacutestic od 15 do 65 ) bull dobře propustneacute (obsah jemnyacutech čaacutestic meacuteně než 15 )

Propustnost zaacutevisiacute nabull velikosti a tvaru zrnbull velikosti a distribuci poacuterůbull obsahu vlhkostiPodle propustnosti zemin v podložiacute se klasifikujiacute radonovaacute rizi-

ka (niacutezkeacute středniacute a vysokeacute) a podle objemoveacute aktivity radonu (kBqmndash3) v podložiacute se stanovujiacute technickeacute požadavky na budovy

Ve staršiacute technickeacute literatuře se lze takeacute setkat se součinitelem propustnosti pro vodu či jineacute kapaliny i pro plyny a provzduš-nostiacute kteraacute charakterizovala schopnost pronikaacuteniacute vzduchu prů-chodnyacutemi kapilaacuterami

V literatuře vychaacutezejiacuteciacute z německyacutech předpisů se setkaacuteme s propustnostiacute vodniacutech par chaacutepanou jako množstviacute vody v gra-mech ktereacute za 24 hodin projde přes plochu 1 m2 určiteacuteho ma-teriaacutelu Tato veličina se využiacutevaacute hlavně u paropropustnyacutech foacuteliiacute použiacutevanyacutech jako pojistneacute hydroizolace šikmyacutech střech Lze ji vy-počiacutest naacutesobeniacutem převraacuteceneacute hodnoty ekvivalentniacute difuzniacute tloušť-ky Sd čiacuteslem 433

334 Prosaacutekavost a vodotěsnost

O prosaacutekavosti hovořiacuteme předevšiacutem u těch materiaacutelů kde je průnik vody běžně předpoklaacutedatelnyacute To je i přiacutepad sklaacuteda-nyacutech střešniacutech krytin kde prosaacutekavost souvisiacute s vyacuteskytem kapi-

laacuterniacutech poacuterů v materiaacutelu krytin Množstviacute a velikost kapilaacuter i trh-linek (o rozměru od 001 mm do cca 05 mm) vyskytujiacuteciacutech se v materiaacutelu ovlivňuje rychlost průsaku např paacutelenyacutemi a betono-vyacutemi taškami

U sklaacutedanyacutech krytin se zkoušiacute jejich neprosaacutekavost zkouškou kteraacute sleduje prosaacuteknutiacute za určitou dobu takoveacuteho množstviacute vody jenž vytvořiacute kapku

Zkušebniacute postup stanovuje vyacutešku hladiny vody a dobu odkaacutep-nutiacute prvniacute kapky na rubu tvarovky např u paacuteleneacute krytiny je vyacuteš-ka hladiny vody 60 mm (ČSN EN 539-1) a doba odkaacutepnutiacute prvniacute kapky nejdřiacuteve za 4 hodiny a u betonoveacute tašky je vyacuteška hladiny vody 50 mm (10 až 15 mm nad nejvyššiacute hranou) a odkaacutepnutiacute prvniacute kapky nejdřiacuteve za 24 hodin

Z vyacutesledků měřeniacute a z praktickyacutech zkušenostiacute plyne že kera-mickeacute i betonoveacute tašky vždy provlhnou (prosaacutekne jimi vlhkost) a tudiacutež půdniacute prostor přesněji rubovaacute strana skloniteacuteho střešniacute-ho plaacuteště musiacute byacutet větraacuteny aby dochaacutezelo k vysušovaacuteniacute vlhkeacute ruboveacute strany tašek

Vlhkostniacute poměry sklaacutedaneacute krytiny ovlivňuje tlak větru sklon střechy (předepsaacuten vyacuterobci pro jednotliveacute druhy krytiny) teplot-niacute a vlhkostniacute parametry v půdniacutem prostoru

U materiaacutelů ktereacute musiacute byacutet neprosaacutekaveacute např u živičnyacutech materiaacutelů pro povlakoveacute krytiny hovořiacuteme spiacuteše o vodotěsnost-nosti i když tuto vodotěsnost fakticky takeacute hodnotiacuteme zkouš-kou prosaacutekavosti

Zkouškou prosaacutekavosti trvajiacuteciacute 24 hodin se zjišťuje vodotěs-nost hydroizolačniacutech paacutesů a foacuteliiacute podle ČSN EN 1928 Zkouška maacute dvě varianty Niacutezkotlakaacute zkouška A (vodniacute sloupec o tlaku do 60 kPa) se použiacutevaacute pro běžneacute střešniacute izolace vysokotlakaacute zkouš-ka B je určena pro speciaacutelniacute střešniacute izolace a izolace proti tlako-veacute vodě

Doplňkovou zkouškou je stanoveniacute vodotěsnosti po protaže-niacute při niacutezkeacute teplotě Podtlakovyacute postup kteryacute upravuje ČSN EN 13897 je vhodnyacute jen pro jednovrstveacute mechanicky kotveneacute izo-lace

Podstatou zkoušky vodotěsnosti povrchovyacutech uacuteprav sta-vebniacutech konstrukciacute provaacuteděneacute podle ČSN 73 2578 je změřeniacute množstviacute vody ktereacute nasaacutekne do materiaacutelu jednotkovou povr-

Tab 39 Normoveacute difuzniacute vlastnosti hydroizolačniacutech materiaacutelů dle ČSN 73 0540

Materiaacutel

Normoveacute hodnoty fyzikaacutelniacutech veličin materiaacutelů

objemovaacute hmotnost v sucheacutem stavu

ρdn (kgmndash3)

tloušťka dmat (mm)

faktor difuzniacuteho odporumicron (ndash)

součinitel difuze vodniacute paacuteryδn109 (s)

Al foacutelie 2 700 01 700 000 000000027

Asfaltovyacute naacutetěr 1 200 000016

2x asfaltovyacute naacutetěr 1 200 280 000067

Bitagit 1 345 min 35 13 500 ndash 14 600 0000014 ndash 0000013

Foalbit 1 270 34 46 600 00000040

Foacutelie PVC 05 16 700 0000011

Igelit 03 14 480 0000013

IPA 1 280 51 18 570 0000010

IPA 400 SH 900 54 9 400 0000020

Lepenka A 400 H 900 07 3 150 0000060

Lepenka A 50 SH 660 16 170 00011

Pebit 1 350 min 34 39 000 ndash 41 000 00000048 ndash 00000046

Polyetylenovaacute folie 900 01 124 000 ndash 164 000 00000015 ndash 00000011

Ruberoid 1 155 22 48 550 00000039

Sklobit 930 ndash 1 220 19 ndash 34 49 250 00000038

Pebit A 1 100 10 3 140 0000060

35

chovou plochou během třiceti minut Zkouška se provaacutediacute přilo-ženiacutem zkušebniacuteho zvonu k povrchu zkoušeneacuteho materiaacutelu a do-konalyacutem utěsněniacutem stykoveacute spaacutery

Spojeniacutem zvonu s byretou ziacuteskaacuteme měřiciacute zařiacutezeniacute znaacutemeacute jako Karstenova trubice ktereacute se předepsanyacutem způsobem naplniacute vo-dou Na byretě se pak odečte objem vody kteryacute do vzorku vsaacutekl mezi paacutetou a třicaacutetou paacutetou minutou od naplněniacute a zjištěneacute množstviacute se přepočte na vsakovaciacute plochu 1 m2 Vyacutesledek se označuje jako V30 (lm

ndash2)Minimaacutelniacute zkoušenaacute plocha maacute byacutet 200 times 200 mm ale zkou-

ška v zaacutesadě nevyžaduje odběr vzorku a může se provaacutedět i přiacutemo na stavebniacutech konstrukciacutech (jak na horizontaacutelniacutech tak na vertikaacutelniacutech plochaacutech) Tento postup je obliacuteben při posuzo-vaacuteniacute vodotěsnosti omiacutetek a fasaacutedniacutech barev Čaacutestečnou nevyacuteho-dou metody je možnost znečištěniacute měřeneacuteho materiaacutelu těsniacute-ciacutem tmelem

Pro vodotěsnost betonu u naacutes dlouho platila ČSN 73 1321 kteraacute rozeznaacutevala čtyři třiacutedy vodotěsnosti (V2 V4 V8 V12) Tyto třiacutedy udaacutevaly v desetinaacutech MPa tlak vodniacuteho sloupce při ktereacutem beton vyacuteznamně nepropouštěl vodu

Tato norma byla bez naacutehrady zrušena a dnes se vodotěsnost betonu posuzuje podle ČSN EN 12390-8 (kap 5325)

K novyacutem normaacutem patřiacute ČSN EN 14068 kteraacute stanovuje po-stup přiacutepravy zkušebniacuteho tělesa a provedeniacute zkoušky vodotěs-nosti injektovanyacutech trhlin Injektaacutežniacute vyacuterobky se ověřujiacute na trh-lině o šiacuteřce 1 mm připraveneacute rozlomeniacutem betonoveacuteho tělesa Celkovaacute doba působeniacute tlakoveacute vody je 28 dnů přičemž tlak se zvyšuje vždy po 7 dnech o 25

34 Mechanickeacute vlastnosti

Mechanickeacute vlastnosti materiaacutelu udaacutevajiacute vztah mezi mecha-nickyacutem namaacutehaacuteniacutem a odporem kteryacute materiaacutel uacutečinkům toho-to namaacutehaacuteniacute vzdoruje

V přiacutepadě namaacutehaacuteniacute představovaneacuteho pouze mechanickyacutem napětiacutem se tyto mechanickeacute vlastnosti podrobněji označujiacute jako vlastnosti přetvaacuterneacute (deformačniacute) nebo jako vlastnosti pevnost-niacute podle toho popisujiacute-li chovaacuteniacute materiaacutelu zachovaacutevajiacuteciacuteho si ještě svou celistvost nebo nachaacutezejiacuteciacuteho se již ve faacutezi porušo-vaacuteniacute

Vlastnosti jimiž povrch materiaacutelu vzdoruje kombinovanyacutem uacutečinkům mechanickeacuteho napětiacute třeniacute a vnikaacuteniacute ciziacutech těles lze souhrnně nazvat jako odolnost materiaacutelu proti opotřebeniacute Z těchto vlastnostiacute jsou nejdůležitějšiacute tvrdost a obrusnost

341 Deformačniacute a pracovniacute diagramy

Deformace pevnyacutech laacutetek uacutečinkem napětiacute vyjadřuje pracov-niacute diagram tj zaacutevislost deformace ∆l na siacutele F kteraacute v laacutetce na-pětiacute a tiacutem i deformaci v určiteacutem směru způsobila nebo defor-mačniacute diagram tj zaacutevislost poměrneacute deformace ε na napětiacute σ jiacute vyvozujiacuteciacute

V jednoduchyacutech přiacutepadech je napětiacute uacuteměrneacute siacutele např

kde A je plocha průřezu zkušebniacuteho tělesa

Plocha průřezu se uvažuje staacutele se svou počaacutetečniacute hodno-tou i když se při zatěžovaacuteniacute měniacute a je tedy jedno zda se do grafu vynaacutešiacute hodnota siacutely nebo napětiacute (měniacute se pouze měřiacutet-ko grafu)

Obdobně takeacute nezaacuteležiacute na tom zda se do grafu vynaacutešiacute ∆l nebo ε protože poměrnaacute deformace je daacutena vztahem

kde ∆l je napětiacutem vyvozenaacute změna původniacute deacutelky l

Z uvedeneacuteho tedy vyplyacutevaacute že tentyacutež graf lze označit buď jako pracovniacute diagram nebo jako diagram deformačniacute zaacuteležiacute jen na označeniacute a měřiacutetku proměnnyacutech Naacutezev pracovniacute diagram vy-chaacuteziacute z toho že plocha pod křivkou zaacutevislosti až do bodu xmax je daacutena vyacuterazem F d (obr 313) kteryacute maacute rozměr N m Vyjadřuje tedy množstviacute přetvaacuterneacute praacutece (mechanickeacute energie) spotřebo-vaneacute na dosaženiacute deformace materiaacutelu xmax

Pracovniacute resp deformačniacute diagram definuje řadu vlastnos-tiacute materiaacutelu

bull deformačniacute chovaacuteniacute ndash lineaacuterniacute v přiacutemkoveacute čaacutesti grafu neli-neaacuterniacute v zakřiveneacute čaacutesti grafu

bull mez kluzu tj kritickeacute napětiacute při ktereacutem materiaacutel přechaacuteziacute ze stavu pružneacuteho do stavu tvaacuterneacuteho (při dosaženiacute tohoto napětiacute roste deformace aniž by bylo nutno napětiacute zvyšo-vat)

bull mez pevnosti tj největšiacute dosaženeacute napětiacute odpoviacutedajiacuteciacute nej-vyššiacutemu bodu na křivce

bull houževnatost ndash měřiacutetkem houževnatosti je množstviacute přetvaacuterneacute praacutece čiacutem je toto množstviacute většiacute k dosaženiacute stej-neacute deformace tiacutem je materiaacutel meacuteně křehkyacute tj houževna-tějšiacute

bull moduly pružnosti a přetvaacuternosti

Přiacuteklady typickyacutech pracovniacutech diagramů jsou schematicky uve-deny v obr 314 až 317 Z takto vynesenyacutech křivek nelze však vždy jednoznačně určit zda se jednaacute o materiaacutel pružnyacute nebo tvaacuternyacute To lze stanovit jedině stupňovityacutem zatěžovaacuteniacutem s naacutesled-nyacutem odlehčovaacuteniacutem neboť až po odlehčeniacute lze určit zda se jed-naacute o deformace pružneacute nebo tvaacuterneacute

Některeacute laacutetky přechaacutezejiacute během zatěžovaacuteniacute postupně z ob-lasti dokonale (lineaacuterně) pružneacute přes oblast nelineaacuterně pružnou do oblasti tvaacuterneacute (plastickeacute) Takovyacutem materiaacutelem jsou např tvaacuterneacute kovy (ocel) Tyto oblasti jsou ohraničeny kritickyacutemi na-pětiacutemi meziacute uacuteměrnosti meziacute pružnosti a zvlaacuteště meziacute kluzu U materiaacutelů taženyacutech se mez kluzu nazyacutevaacute teacutež mez průtažnosti u tlačenyacutech mez stlačitelnosti

F (σ)

d (∆l)

∆l1 (ε1)0 ∆l (ε)

d (∆l)

Obr 313 Pracovniacute diagram (F ndash ∆l) deformačniacute diagram (σ ndash ε )

36

Po vzniku plastickyacutech deformaciacute na mezi kluzu dochaacuteziacute u ko-vů ke zpevněniacute materiaacutelu tj pro vytvořeniacute dalšiacutech deformaciacute je potřebneacute dalšiacute zvyacutešeniacute napětiacute avšak deformace rostou da-leko rychleji s většiacutem přiacuterůstkem napětiacute než před meziacute kluzu Materiaacutely ktereacute během zatěžovaacuteniacute přechaacutezejiacute z oblasti pruž-neacute do oblasti tvaacuterneacute nazyacutevaacuteme pružně tvaacuterneacute a mohou byacutet jak s vyznačenou meziacute kluzu tak i bez niacute

Mez kluzu je velmi důležitaacute vlastnost pružně tvaacuternyacutech mate-riaacutelů pro navrhovaacuteniacute stavebniacutech konstrukciacute např z oceli Jelikož nesmiacuteme připustit v konstrukci velkeacute deformace musiacuteme vyacute-počtoveacute hodnoty odvodit od meze kluzu a nikoliv od meze pev-nosti kteraacute je dosažena až při nadměrnyacutech deformaciacutech

Nemajiacute-li pružně tvaacuterneacute materiaacutely vyznačenou mez kluzu zavaacutediacute se u nich dohodnutaacute čili smluvniacute mez kluzu definova-naacute jako napětiacute po jehož dosaženiacute a opětneacutem odlehčeniacute zbu-de v materiaacutelu určitaacute dohodnutaacute trvalaacute deformace Podle veli-kosti teacuteto deformace se např u oceli jednaacute o mez 02 přiacutepadně o mez 01 což značiacute napětiacute ktereacute vyvolaacute trvaleacute deformace veli-kosti 02 resp 01 (obr 316)

Z obr 317 je patrnyacute rozdiacutel mezi deformačniacutemi diagramy oce-li vyrobeneacute pouze vaacutelcovaacuteniacutem za tepla (s vyznačenou meziacute klu-zu) a teacuteže oceli ještě naviacutec tvaacuteřeneacute za studena (bez vyznačeneacute meze kluzu)

342 Modul pružnosti a přetvaacuternosti

Dalšiacute zaacutekladniacute mechanickou vlastnostiacute konstrukčniacutech laacutetek je modul pružnosti definovanyacute z Hookeova zaacutekona jako poměr napětiacute k poměrneacute deformaci

při namaacutehaacuteniacute tahem nebo tlakem nebo pro přiacutepad smykoveacute-ho namaacutehaacuteniacute

Modul pružnosti maacute tedy rozměr napětiacute a vyjadřuje tangen-tu uacutehlu kteryacute sviacuteraacute tečna či sečna k pracovniacutemu diagramu se směrem rovnoběžnyacutem s osou deformace Jak ovšem z naacutezvu vy-plyacutevaacute popisuje tato vlastnost chovaacuteniacute materiaacutelů pružnyacutech (podle formulace Hookeova zaacutekona lineaacuterně pružnyacutech jejichž pracovniacute diagram je přiacutemkovyacute)

Obr 315 Deformačniacute diagram betonu v zatiacuteženiacute tahem i tlakem

ndash30

ndash20

ndash10

0

+5

+10+2 +1 0 ndash1 ndash2 ndash3 ndash4 ndash5

tlak

tah

σ (M

Pa)

protaženiacute stlačeniacute ε permil

Obr 314 Srovnaacuteniacute deformačniacutech diagramů různyacutech materiaacutelů při zatiacute-ženiacute (ocel sklo a hliniacutekovaacute slitina jsou namaacutehaacuteny tahem dřevo a be-ton tlakem)

1 ndash vysokopevnostniacute ocel 2 ndash sklo 3 ndash hliniacutekovaacute slitina 4 ndash betonaacuteřskaacute ocel 5 ndash dřevo 6 ndash beton 7 ndash termoplast

1 600

1 400

1 200

1 000

800

600

400

200

σ (M

Pa)

0 10 20 30 ε ()

1

23

4

56 7

Obr 316 Deformačniacute diagram pružně tvaacuterneacute laacutetky se smluvniacute meziacute kluzu 01 a 02

σK02

σK01

σ

ε01

02

1

2

Obr 317 Srovnaacuteniacute pracovniacutech diagramů pružně tvaacuterneacute laacutetky ndash oceli a ndash pouze vaacutelcovaneacute za tepla b ndash naviacutec tvaacuteřeneacute za studena

FN b

a

0 ∆l1 (m)

37

Jestliže se maacute tento pojem rozšiacuteřit i na laacutetky ktereacute vedle pruž-nyacutech deformaciacute vykazujiacute i deformace nepružneacute nazyacutevaacute se po-měr napětiacute k celkoveacute poměrneacute deformaci modul přetvaacuternosti V přiacutepadě tlakoveacuteho namaacutehaacuteniacute se označuje jako modul stlači-telnosti

Jelikož se laacutetky vykazujiacuteciacute při zatiacuteženiacute nepružneacute deformace při odlehčovaacuteniacute chovajiacute viacutecemeacuteně pružně vztahuje se pak u nich modul pružnosti na sklon přiacuteslušneacute větve pracovniacuteho diagramu registrovaneacute během odlehčovaacuteniacute

U modulu pružnosti i přetvaacuternosti je třeba rozeznaacutevat podle způsobu stanoveniacute modul počaacutetečniacute modul sečnovyacute modul tečnovyacute nebo modul rozdiacutelovyacute

Pro některeacute materiaacutely např pro beton se stanovuje sečno-vyacute modul odpoviacutedajiacuteciacute napětiacute rovneacutemu 30 meze pevnosti ma-teriaacutelu a nazyacutevaacute se modul pracovniacute Stanoveniacute je patrno z obr 318

Moduly pružnosti znaacutezorněneacute na obr 318 platiacute pro přiacute-pad že jde o materiaacutel nelineaacuterně pružnyacute a zobrazeneacute deforma-ce jsou tedy pouze deformace pružneacute Pokud by šlo o materiaacutel pružně tvaacuternyacute a deformace by byly deformacemi celkovyacutemi zo-brazeniacute platiacute pro modul přetvaacuternosti

Chceme-li stanovit modul pružnosti tohoto materiaacutelu pro na-pětiacute nad meziacute pružnosti musiacuteme změřit pružnou deformaci při odlehčovaacuteniacute (obr 319)

Všechny tyto moduly byacutevajiacute zpravidla měřeny při zatiacuteženiacute zvol-na se měniacuteciacutem a proto se klasifikujiacute jako moduly statickeacute

Modul dynamickyacute se stanovuje ze zatiacuteženiacute velmi rychle se měniacuteciacuteho a to buď z průběhu deformačniacuteho diagramu při za-těžovaacuteniacute elektronicky sniacutemaneacuteho a počiacutetačem vyhodnoceneacuteho častěji však vyacutepočtem z rychlosti mechanickyacutech kmitů v daneacutem materiaacutelu podle Newtonova zaacutekona

Tato rychlost se zjišťuje buď z doby průchodu ultrazvukovyacutech či jinyacutech mechanickyacutech impulzů zkušebniacutem tělesem nebo i čaacutestiacute konstrukce (metody impulzoveacute) přiacutepadně z frekvence vlastniacuteho kmitaacuteniacute zkušebniacutech vzorků (metoda rezonančniacute)

U lineaacuterniacutech materiaacutelů je hodnota modulu pružnosti stejnaacute pro různě velkeacute napětiacute (např u oceli v oblasti do meze uacuteměrnos-ti) u nelineaacuterniacutech je různaacute Pokud je průběh křivky deformačniacute-ho diagramu jako na obr 318 (např u dřeva a betonu) je hod-nota modulu pružnosti menšiacute pro většiacute hodnotu napětiacute σ Proto se při experimentaacutelniacutem stanoveniacute modulu pružnosti vyhodnocu-je jako průměrnaacute hodnota z viacutece hodnot zjištěnyacutech pro různaacute napětiacute nebo se přiacutemo stanoviacute tzv modul pracovniacute (Es)

Na obr 319 jsou moduly definovaacuteny jakomodul pružnosti modul přetvaacuternosti

Různeacute materiaacutely majiacute různou hodnotu modulu pružnos-ti Z průběhu deformačniacutech diagramů na obr 320 vyplyacute-vaacute že u některyacutech materiaacutelů se modul pružnosti uvažuje stej-nyacute pro různou kvalitu materiaacutelu (např u kovů) ale u ostatniacutech materiaacutelů (např u betonu dřeva hornin keramickyacutech materiaacute-lů skla a plastů) zaacutevisiacute jeho hodnota na jejich jakosti Čiacutem vět-šiacute je pevnost materiaacutelu tiacutem vyššiacute hodnotu maacute i modul pružnos-ti Protože pevnost malt a betonů roste s jejich staacuteřiacutem roste tiacutem i jejich modul pružnosti

Na hodnotu modulu pružnosti maacute vliv teplota a u poacuterovityacutech nasaacutekavyacutech materiaacutelů i jejich vlhkost Vliv teploty je velmi znač-nyacute u termoplastů Zaacutepornaacute teplota hodnotu zvětšuje při stou-pajiacuteciacute teplotě do +80 degC se hodnota modulu pružnosti silně sni-žuje (obr 321)

U betonu v rozsahu teplot od ndash20 do +70 degC se hodnota modulu pružnosti v podstatě neměniacute ale při teplotě pod ndash50 degC se zvětšuje asi o 20 a při teplotě nad +300 degC se snižuje na 50

Obr 318 Zobrazeniacute modulů pružnosti Ei ndash počaacutetečniacute E1 2 ndash sečnovyacute rozdiacutelovyacute Es 3 ndash sečnovyacute Et 1 ndash tečnovyacute Es ndash pracovniacute

σ

σ3

σ2

σ1

σ30

Es

Ei

Es 3

E1 2

1

ε 1 ε 2 ε 3

ε30 A ∆ε

σ

Obr 319 Zobrazeniacute modulů pružnosti a přetvaacuternostiε1 p ndash pružneacute přetvořeniacute ε1 t ndash trvaleacute přetvořeniacute ε1 c ndash celkoveacute přetvořeniacute Ei ndash počaacute-tečniacute modul pružnosti

Et1 Ei

Ersquo1 Ersquo10

ε1 t ε1 p

ε1 c

ε

σ 1σ (M

Pa)

Tab 310 Hodnoty modulu pružnosti různyacutech materiaacutelů

Materiaacutel Modul pružnosti E (MPa)

ocel 210 000

sklo 50 000 ndash 85 000

hliniacutek a lehkeacute slitiny 65 000 ndash 73 000

beton obyčejnyacute 15 000 ndash 60 000

poacuterobeton 1 000 ndash 3 000

paacutelenaacute cihla 8 000 ndash 12 000

dřevo 7 000 ndash 18 000

skelnyacute laminaacutet 10 000 ndash 30 000

reaktoplasty (termosety) 4 000 ndash 13 000

termoplasty hutneacute 100 ndash 4 000

termoplasty pěnoveacute 2 ndash 30

kaučuk 2 ndash 5

s

t

s

38

343 Pevnost

Pevnostiacute materiaacutelu se rozumiacute mezniacute schopnost materiaacutelu vzdorovat silovyacutem uacutečinkům zatiacuteženiacute Podrobnějšiacute definice jsou různeacute protože se při nich přihliacutežiacute ke druhu materiaacutelu a ke způ-sobu namaacutehaacuteniacute Pevnost křehkyacutech materiaacutelů je největšiacute napětiacute ktereacutemu je hmota schopna vzdorovat bez porušeniacute

U materiaacutelů tvaacuternyacutech nelze takto pevnost vůbec zjistit neboť materiaacutel se uacutečinkem vysokyacutech napětiacute přiacutečně deformuje přičemž jeho podeacutelneacute deformace značně rostou a k porušeniacute vůbec ne-musiacute dojiacutet Pro tyto materiaacutely se proto zavaacutediacute pevnost smluvniacute např u kovů se uvažuje pevnost v tlaku se stejnou hodnotou jako pevnost v tahu

U některyacutech hmot se jako mez pevnosti definuje napětiacute odpo-viacutedajiacuteciacute určiteacute předepsaneacute trvaleacute deformaci (např pevnost dřeva v tlaku kolmo k vlaacuteknům pevnost pěnoveacuteho skla)

Pod pojem pevnosti se zahrnuje nejen skutečnaacute mez pevnos-ti ale i mez kluzu protože u některyacutech materiaacutelů např kovů je rozhodujiacuteciacute pro navrhovaacuteniacute konstrukciacute Podle toho je pevnost nadřazenyacute pojem a zahrnuje v sobě jak mez kluzu tak i mez pevnosti

Pevnost se zpravidla vztahuje na počaacutetečniacute průřezoveacute rozměry před zatěžovaacuteniacutem někdy eventuaacutelně i na jmenovityacute průřez udaacute-vanyacute vyacuterobcem materiaacutelu (odchylky způsobeneacute rozměrovyacutemi to-lerancemi se pak zahrnujiacute do rozptylu pevnosti)

Pevnost můžeme definovat ze třiacute zaacutekladniacutech hledisekbull Pevnost strukturniacute nebo pevnost teoretickaacute ndash teoreticky sta-

novenaacute hodnota pevnosti materiaacutelu na zaacutekladě vazebnyacutech sil mezi atomy popřiacutepadě ionty molekulami a čaacutesticemi laacutetky mezi složkami u laacutetek složenyacutech (pojenyacutech plněnyacutech vyztuženyacutech) přičemž se uvažujiacute skutečnaacute rozděleniacute napětiacute a deformaciacute uvnitř struktury Stanoveniacute teoretickeacute pevnosti je značně složiteacute a proto se v praktickyacutech přiacutepadech vychaacuteziacute při hodnoceniacute materiaacutelů z pevnostiacute stanovenyacutech experimentaacutelně a to ještě za urči-tyacutech zjednodušujiacuteciacutech podmiacutenek

bull Pevnost technickaacute ndash pevnost z hlediska potřeb stavebniacute praxe pro stanoveniacute vyacutepočtovyacutech hodnot pro projektovaacuteniacute a pro provaacuteděniacute kontroly jakosti materiaacutelů použityacutech v kon-strukci

bull Pevnost z hlediska statistickeacuteho kteraacute na zaacutekladě teorie pravděpodobnosti zajišťuje spolehlivost konstrukciacute i bez znalosti skutečnyacutech pevnostiacute materiaacutelů (popř teoretickyacutech pevnostiacute) a operuje s vyacutesledky technickeacute pevnosti

Zde se budeme zabyacutevat pouze posledniacutemi dvěma uvedenyacute-mi hledisky

3431 Technickaacute pevnost

Pevnost kteraacute se stanoviacute ze zjištěneacute uacutenosnosti zkušebniacuteho tělesa s použitiacutem zaacutekonitostiacute nauky o pružnosti a pevnosti za předpokladu že materiaacutel je homogenniacute resp statisticky homo-genniacute se označuje jako pevnost technickaacute Přitom jsou zkušebniacute tělesa volena ve tvaru umožňujiacuteciacutem co nejsnadněji vyvodit v nich napětiacute odpoviacutedajiacuteciacute určiteacutemu způsobu namaacutehaacuteniacute Těmito namaacute-haacuteniacutemi a jejich uacutečinky se zjišťuje pevnost v tlaku v tahu v ohy-bu ve smyku a v krouceniacute Schematickeacute znaacutezorněniacute stanoveniacute technickeacute pevnosti je na obr 322

Zkušebniacute tělesa se buď zhotovujiacute opracovaacuteniacutem (vyřiacuteznutiacutem vyvrtaacuteniacutem vybroušeniacutem) čaacutesti vyacuterobku ze zkoušeneacuteho materiaacutelu (např krychle nebo vaacutelce z poacuterobetonu kamene či dřeva zku-šebniacute tyče z betonaacuteřskeacute oceli apod) nebo se vyraacutebějiacute obdob-nyacutem způsobem jako zkoušenyacute materiaacutel (např krychle vaacutelce a traacutemce z malt nebo z betonu)

Pevnost však lze zkoušet i přiacutemo na skutečnyacutech vyacuterobciacutech (např cihly tvaacuternice a jineacute menšiacute konstrukčniacute prvky)

Obr 320 Porovnaacuteniacute deformačniacutech diagramů oceliacute a betonů různeacute jakosti

500

400

300

200

100

0

E

ocel

10425

10335

σ(MPa)

ε

35

30

25

20

15

10

5

0

B30

B20

ε

σ(MPa)

E20

E30

beton

Obr 321 Vliv teploty na modul pružnosti plastů

E (GPa

)

7

6

5

4

3

2

1

0

PVC

PP

PE

ndash60 ndash40 ndash20 0 +20 +60 +100 +140

39

Pevnost v tlaku stanovenaacute na krychliacutech se nazyacutevaacute krychelnaacute na hranolech hranolovaacute na vaacutelciacutech vaacutelcovaacute Poměr vyacutešky k šiacuteř-ce zaacutekladny u hranolu nebo k průměru zaacutekladny vaacutelce pro sta-noveniacute pevnosti v tlaku nesmiacute byacutet přiacuteliš velkyacute protože u štiacutehlyacutech prvků je uacutenosnost vyčerpaacutena ztraacutetou stability prvku a nikoliv

dosaženiacutem meze pevnosti materiaacutelu Kritickeacute napětiacute při ktereacutem ztraacuteta stability (vychyacuteleniacute zprohyacutebaacuteniacute) nastaacutevaacute je nižšiacute než mez pevnosti

U křehkyacutech materiaacutelů s pevnostiacute v tlaku podstatně většiacute než v tahu (např u betonu malt kamene keramiky apod) se při

Obr 322 Uspořaacutedaacuteniacute zkoušek technickeacute pevnosti

Stanoveniacute pevnosti

valcovaacute krychelnaacute hranolovaacute na zlomciacutech traacutemců

v tlaku

F

d

A

F

F

A

F

a1

a 2

F

A

F

a1

a 2

F

F

ba

A

A = a1 a2 A = a1 a2 A = a b

F

b

h

l

F

d

F

v tahu v ohybu

zatiacuteženiacute 1 břemenem

F2 F2

h

b

l

zatiacuteženiacute 2 břemeny

v přiacutečneacutem tahu

d

F

F

l a

F

a

F

h

F

F

b

ve smyku

jednostřižneacutem dvoustřižneacutem

F

bh

A

A

F

b

c

t

f

t t t

40

tlakoveacute zkoušce nikdy nezjistiacute skutečnaacute pevnost v tlaku proto-že o porušeniacute rozhodne vyčerpaacuteniacute pevnosti v tahu působeniacutem přiacutečnyacutech napětiacute

Proto na zkušebniacutem tělese při dosaženiacute největšiacuteho zatiacuteženiacute v tlaku ktereacute těleso snese vzniknou svisleacute trhliny a k drceniacute doj-de teprve později a to již při siacutele nižšiacute Takto zjištěnaacute pevnost neudaacutevaacute tedy skutečnou pevnost materiaacutelu v tlaku ale je pouze určitou dohodnutou hodnotou vyjadřujiacuteciacute pevnost v tlaku ne-boť leacutepe ji zjistit nedovedeme

Pevnost krychelnaacute neniacute shodnaacute s pevnostiacute hranolovou nebo vaacutelcovou Při zatěžovaacuteniacute zkušebniacutech těles s většiacutem poměrem vyacuteš-ky k zaacutekladně se totiž snižuje vliv třeniacute působiacuteciacuteho mezi tlačnyacute-mi deskami zkušebniacuteho stroje a tlačenyacutemi plochami tělesa ktereacute zabraňuje přiacutečneacutemu roztahovaacuteniacute tlačeneacuteho tělesa U krychliacute do-chaacuteziacute tiacutemto třeniacutem k většiacutemu přiacutečneacutemu sevřeniacute tělesa ktereacute zvy-šuje jeho uacutenosnost Proto je krychelnaacute pevnost vždy vyššiacute než pevnost zjištěnaacute na hranolech nebo na vaacutelciacutech

Pevnost v tahu se zjišťuje na tělesech ve tvaru tyčiacute nebo velmi štiacutehlyacutech hranolů namaacutehaacuteniacutem prostyacutem tahem v podeacutelneacutem směru U křehkyacutech materiaacutelů se běžnou zkouškou zjistiacute pouze mez pev-nosti při přetrženiacute vzorku u materiaacutelů tvaacuternyacutech se zjistiacute ještě dalšiacute kritickaacute napětiacute pro mez kluzu popř mez uacuteměrnosti a mez pruž-nosti jak bylo popsaacuteno u pracovniacuteho diagramu (obr 313)

Pevnost v tahu se zjišťuje takeacute zkouškou ohybem na traacutemciacutech (při menšiacutech rozměrech na traacutemečciacutech) zatiacuteženiacutem ohybovyacutem momentem Ohybovyacute moment se vyvozuje zatiacuteženiacutem traacutemce uloženeacuteho na dvou podporaacutech jednou nebo viacutece osamělyacutemi si-lami Ohybem traacutemce vzniknou největšiacute napětiacute na jeho spodniacutem a na horniacutem povrchu Při působeniacute zatiacuteženiacute shora kolmo k po-deacutelneacute ose traacutemce je dolniacute povrch taženyacute a horniacute tlačenyacute Jakmile toto napětiacute dosaacutehne meze pevnosti materiaacutelu dojde k vyčerpaacuteniacute uacutenosnosti a k porušeniacute povrchovyacutech vlaacuteken

U materiaacutelu s vyacuterazně většiacute pevnostiacute v tlaku než v tahu (kaacute-men beton keramika apod) dojde k jeho porušeniacute na taženeacutem povrchu traacutemce a tiacutem dostaneme při mezniacutem zatiacuteženiacute pevnost v tahu za ohybu Jelikož tyto materiaacutely jsou současně křehkeacute při porušeniacute tahem se uacutenosnost vyčerpaacute tak že trhlina vzniklaacute na taženeacutem povrchu se okamžitě rozšiacuteřiacute po celeacute vyacutešce traacutemce k tla-čeneacutemu povrchu a traacutemec se rychle zlomiacute

Porušeniacute traacutemců nastane vždy v miacutestě největšiacuteho ohyboveacute-ho momentu tj obvykle uprostřed rozpětiacute Při porušeniacute lo-mem vzniknou dva zlomky traacutemce Protože ohybem neniacute ma-teriaacutel mimo lomovou oblast narušen je možno ještě daacutele na nich zkoušet pevnost v tlaku kteraacute se nazyacutevaacute pevnost v tla-ku na zlomciacutech Každyacute zlomek traacutemce se zkoušiacute tlakem mezi dvěma ocelovyacutemi deskami ktereacute na něm vymezujiacute zkušebniacute plochu

U materiaacutelů ktereacute nemajiacute přiacuteliš rozdiacutelneacute pevnosti v tahu a v tlaku (např dřevo) dochaacuteziacute k současneacutemu porušovaacuteniacute obou povrchů a zjištěnaacute pevnost se označuje jako pevnost v ohybu

Pevnost v ohybu nelze stanovit u materiaacutelů tvaacuternyacutech (např ocel) a daacutele na vzorciacutech ktereacute nemajiacute dostatečnou tuhost a ne-mohou ohybu vzdorovat (např foacutelie vlaacutekna a tkaniny) V těchto přiacutepadech se pevnost v tahu zkoušiacute pouze prostyacutem tahem

Pevnost v tahu křehkyacutech materiaacutelů jako je např beton nebo kaacutemen lze zjišťovat tlakovyacutem namaacutehaacuteniacutem vaacutelců nebo krychliacute na dvou protilehlyacutech uacutezkyacutech ploškaacutech (obr 322) Vaacutelcovaacute tělesa jsou obvykle jaacutedroveacute vyacutevrty krychlovaacute tělesa se buď vyřezaacutevajiacute nebo přiacutemo vyraacutebějiacute odlitiacutem do forem (u betonu)

Tiacutemto namaacutehaacuteniacutem vyvozeneacute soustředěneacute přiacutemkoveacute napětiacute vy-volaacute uvnitř tělesa přiacutečneacute napětiacute v tahu ktereacute způsobiacute roztrženiacute tělesa v ploše spojujiacuteciacute obě tlačneacute povrchoveacute přiacutemky Napětiacute kte-reacute způsobiacute porušeniacute tělesa se nazyacutevaacute pevnost v přiacutečneacutem tahu

Pevnost v přiacutečneacutem tahu je možno zkoušet takeacute na zlomciacutech traacutemců po zkoušce ohybem Tiacutem lze ziacuteskat poměr mezi pevnos-tiacute v tahu za ohybu a v přiacutečneacutem tahu jejichž hodnoty nejsou stej-neacute Největšiacute hodnota pevnosti se ziacuteskaacute zkouškou v ohybu menšiacute v přiacutečneacutem tahu a ještě o něco menšiacute v prosteacutem tahu Proto nelze vyacutesledky ziacuteskaneacute různyacutemi zkušebniacutemi postupy přiacutemo srovnaacutevat

Pevnost ve smyku a pevnost v krouceniacute se opět stanovuje na zkušebniacutech tělesech takoveacuteho tvaru a tak namaacutehanyacutech aby v nich byla vyvozena napětiacute ve smyku resp v krouceniacute Pevnost je pak opět největšiacute napětiacute dosaženeacute v průřezu před jeho poru-šeniacutem

3432 Pevnost z hlediska statistickeacuteho

Statistickyacute přiacutestup ke stanoveniacute pevnosti spočiacutevaacute v tom že se pevnost uvažuje jako naacutehodnaacute veličina a to jak uvnitř vyše-třovaneacuteho tělesa (zkušebniacuteho tělesa konstrukčniacuteho prvku) tak i z hlediska pevnosti jednotlivyacutech těles mezi sebou Jednotlivaacute miacutesta uvnitř jednoho tělesa a stejně tak jednotlivaacute tělesa urči-teacuteho počtu i když jsou vyrobena ze stejneacuteho materiaacutelu vykaz-ujiacute s ohledem na řadu technologickyacutech vlivů při vyacuterobě nestejneacute hodnoty pevnosti

Čiacutem většiacute je počet různyacutech činitelů ovlivňujiacuteciacutech kladně i zaacute-porně pevnost tiacutem většiacute rozptyl mezi pevnostmi jednotlivyacutech vyacuterobků vznikne Čiacutem kvalitnějšiacute je vyacuteroba tiacutem je tento rozptyl menšiacute

Např při vyacuterobě cihel ovlivňujiacute postupně jejich vyacuteslednou pev-nost jakost suroviny jejiacute promiacuteseniacute a zpracovaacuteni sušeniacute cihel teplota rychlost vyacutepalu atd Při vyacuterobě betonu je to např zrni-tost a vlhkost kameniva pevnost cementu nepřesnosti daacutevko-

Scheacutema zatiacuteženiacute Ohybovyacute moment Tvar průřezu (mm) Průřezovyacute modul (mm2)

F

12 12

F F

x x

a

a

b

hd

d D

Tab 311 Některeacute hodnoty ohyboveacuteho momentu a průřezoveacuteho modulu

l

l

41

vaacuteniacute složek dokonalost promiacuteseniacute čerstveacuteho betonu a dalšiacute vlivy ktereacute se během vyacuteroby neustaacutele měniacute kolem předpoklaacutedaneacuteho stavu Proto nelze pevnost stanovit pouze zkouškou na jednom vzorku a je třeba zkoušet vzorků viacutece

Ke stanoveniacute reprezentativniacuteho počtu zkušebniacutech vzor-ků a k jejich vyhodnoceniacute se použiacutevaacute metod teorie pravděpo-dobnosti a operaciacute matematickeacute statistiky K pochopeniacute těch-to zaacutesad je nutno vyložit několik zaacutekladniacutech pojmů z těchto oborů

Jev je souhrn skutečnostiacute popisujiacuteciacute určityacute stav nebo děj (např porušeniacute zkušebniacuteho tělesa) Vyskytuje-li se opakovaně ve většiacutem počtu je to jev hromadnyacute a jestliže za danyacutech podmiacutenek může ale nemusiacute nastat je to jev naacutehodnyacute

Jestliže jev je jistyacute ale způsobiacute jej nějakaacute veličina jejiacutež hodno-tu nemůžeme předem určit jde o naacutehodnou veličinu Např bu-deme vyšetřovat napětiacute ktereacute způsobiacute porušeniacute zkušebniacuteho těle-sa Porušeniacute nastane vždy tedy jev je jistyacute ale hodnota napětiacute je naacutehodnaacute veličina

Zaacutekladniacute soubor je soubor vyšetřovanyacutech naacutehodnyacutech veličin kteryacute obsahuje nejen hodnoty zjištěneacute ale i nezjištěneacute jež však jsou zjistitelneacute

Např pevnost cihly je vyšetřovanaacute naacutehodnaacute veličina Kdy-bychom všechny vyrobeneacute cihly vyzkoušeli dostali bychom so-ubor hodnot všech pevnostiacute Protože bychom ale všechny vyro-beneacute cihly zničili destruktivniacute zkouškou pevnosti nemůžeme je všechny vyzkoušet Zjistiacuteme tedy jen některeacute z nich pevnosti ostatniacutech cihel však objektivně existujiacute i když nebudou zjištěny

Vybereme z nich jen naacutehodně určityacute menšiacute počet tak aby co nejleacutepe reprezentoval celyacute zaacutekladniacute soubor Ziacuteskaacuteme soubor hodnot kteryacute nazyacutevaacuteme naacutehodnyacute vyacuteběr

Rozděleniacute četnosti Z dostatečneacuteho počtu prvků vyšetřovaneacute-ho souboru můžeme vyneacutest zaacutevislost počtu prvků na hodnotě vyšetřovaneacute veličiny (např krychelneacute pevnosti betonu) Tato zaacute-vislost se nazyacutevaacute čaacutera četnosti (obr 323) Skutečneacute rozděleniacute zaacute-kladniacuteho souboru neznaacuteme proto je nahradiacuteme vhodnou teo-retickou křivkou kteraacute naacutem umožniacute stanovit pravděpodobnost rozděleniacute prvků zaacutekladniacuteho souboru Křivka je vyjaacutedřena analy-ticky funkciacute ϕ (x) V matematickeacute statistice existuje řada tako-vyacutech funkciacute nejčastěji se použiacutevaacute tzv normaacutelniacute rozděleniacute daneacute Gaussovou-Laplaceovou křivkou (obr 324)

Průběh funkce ϕ (x) a jejiacute polohu vůči počaacutetku souřadnic x ur-čujiacute parametry ktereacute se stanoviacute statistickyacutem zpracovaacuteniacutem sou-borů podle vztahů uvedenyacutech v tabulce Jsou to středniacute hodno-ta (aritmetickyacute průměr ) rozptyl S2 směrodatnaacute odchylka S popř dalšiacute veličiny

Menšiacute hodnota rozptylu znamenaacute většiacute soustředěniacute hodnot kolem průměru a odpoviacutedaacute stejnoměrnějšiacute vyacuterobě většiacute rozptyacute-leniacute naopak meacuteně kvalitniacute vyacuterobě

Pravděpodobnost vyacuteskytu naacutehodneacute veličiny je daacutena po-měrem

kde m je počet možnyacutech hodnot veličiny z celkoveacuteho počtu n Z naacutehodneacuteho vyacuteběru neznaacuteme ani počet m ani n hodnot zaacutekladniacuteho souboru

Proto musiacuteme ke stanoveniacute pravděpodobnosti vyacuteskytu použiacutet křivku hustoty pravděpodobnosti pro zvoleneacute rozděleniacute (nej-častěji normaacutelniacute) Celkovaacute plocha omezenaacute křivkou ϕ (x) a osou x je totiž uacuteměrnaacute celkoveacutemu počtu n a rovnaacute se 1 tj 100 vyacute-skytů

Rozděliacuteme-li tuto plochu na dvě čaacutesti svisliciacute v hodnotě x1 bude čaacutest plochy vlevo (Px) vyjadřovat počet vyacuteskytů s hodnotou x menšiacute než x1 a zbylaacute čaacutest plochy vpravo (1 ndash Px) počet vyacuteskytů s hodnotou x většiacute než x

1 (obr 325) Jelikož plocha Px je uacuteměr-

naacute počtu hodnot x menšiacutech než x1 tj počtu přiacutepadů m a cel-kovaacute plocha je uacuteměrnaacute počtu všech přiacutepadů n maacute zlomek vy-jadřujiacuteciacute pravděpodobnost vyacuteskytu hodnot x menšiacutech než x1 tvar P(x lt x1) = Px 1

To znamenaacute že plocha Px udaacutevaacute hodnotu pravděpodobnosti s jakou se může vyskytnout v zaacutekladniacutem souboru hodnota veli-činy x menšiacute než x1

Průměr RozptylSměrodatnaacute

odchylka

statistickyacute soubor

naacutehodnyacute vyacuteběr

n je počet prvků v souboru s prvky xi pro i = 12hellipn

Tab 312 Charakteristiky statistickyacutech souborů a naacutehodnyacutech vyacuteběrů

Obr 323 Četnost souboru zkoušek pevnosti a teoretickeacute rozděleniacuteA ndash histogram četnosti B ndash čaacutera četnosti C ndash normaacutelniacute rozděleniacute

120110

100

90

80

70

60

50

40

30

20

10

016 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42

A

B

C

Pevnost (MPa)

Poče

t vyacute

skyt

ů

= 28174

014

012

010

008

006

004

002

0

ϕ (x)

= 10

s = 3 s2 = 9+ S

Obr 324 Hustota pravděpodobnosti normaacutelniacuteho rozděleniacute N

x

s

42

Velikost plochy Px se ziacuteskaacute integraciacute funkce ϕ (x)

a vyjaacutedřiacute se v celkoveacute plochy Vyjde-li např tato pravděpo-dobnost Px = 15 znamenaacute to že v jednom tisiacuteci přiacutepadů se může vyskytnout 15 přiacutepadů s hodnotou menšiacute než x1 Aby od-padla obtiacutežnaacute praacutece s integraciacute jsou v publikaciacutech matematickeacute statistiky sestaveny tabulky pro praktickeacute vyacutepočty

V předchoziacutem přiacutepadě byla stanovena pravděpodobnost vyacute-skytu veličiny s hodnotou menšiacute než je určitaacute zvolenaacute hodnota x1 V praxi se však vyskytuje i uacuteloha obraacutecenaacute tj stanovit hod-notu x1 pro určitou zvolenou pravděpodobnost Px

Stanovenaacute hodnota x1 se nazyacutevaacute kvantil a podle toho pro ja-kou hodnotu zvoleneacute pravděpodobnosti α je stanoven se nazyacute-vaacute α-kvantil Např pro zvolenou pravděpodobnost 1 se značiacute jako 001-kvantil nebo 1 -kvantil a znamenaacute že v zaacutekladniacutem souboru hodnot se může vyskytovat nejvyacuteše 1 hodnot men-šiacutech než je hodnota kvantilu Pokud bychom tedy experimen-taacutelně zjistili všechny hodnoty zaacutekladniacuteho souboru pevnostiacute (což většinou neniacute možneacute) pak pouze 1 ze všech hodnot by mělo hodnotu nižšiacute než x1

Statistickaacute zaacuteruka pevnosti udaacutevaacute pravděpodobnost s jakou se v zaacutekladniacutem souboru vyskytnou hodnoty většiacute než je urči-taacute zvolenaacute hodnota x1 Jejiacute čiacuteselnou hodnotu (1 ndash Px) udaacutevaacute čaacutest plochy vpravo od x1 a rovnaacute se 1 ndash α Např 001-kvantil je hod-nota se statistickou zaacuterukou 099 čili 99

Statistickeacute rozděleniacute jakosti materiaacutelu uvnitř tělesHodnota pevnosti určiteacuteho prvku se považuje za stejnou ve

všech jeho diacutelčiacutech čaacutestech ačkoliv se pevnosti jednotlivyacutech jeho čaacutestiacute viacutecemeacuteně lišiacute Těleso se totiž porušiacute vyčerpaacuteniacutem pevnos-ti v teacute čaacutesti jejiacutež pevnost je v raacutemci celku nejmenšiacute (v důsledku vad nehomogenity sniacuteženeacute jakosti apod) ale my zaznamenaacute-me pouze hodnotu celeacuteho tělesa

Tiacutem byacutevaacute vysvětlovaacuten vliv tzv rozměroveacuteho činitele na pevnost těles Jelikož pravděpodobnost vyacuteskytu slabeacuteho miacutesta (tj čaacutesti s velmi niacutezkou pevnostiacute) je ve velkeacutem tělese vyššiacute než v tělese ma-leacutem majiacute velkaacute tělesa ve srovnaacuteniacute s malyacutemi nižšiacute pevnost To se objeviacute s velikou pravděpodobnostiacute u většiacuteho počtu naacutehodně vy-branyacutech zkušebniacutech těles obou velikostiacute Neplatiacute to pro jednotli-vaacute srovnaacuteniacute (např pro srovnaacuteniacute jedneacute krychle maleacute a jedneacute krych-le velkeacute obě vyrobeneacute ze stejneacute zaacuteměsi při zkoušce betonu) kde mohou byacutet naacutehodně vyacutesledky stejneacute nebo praacutevě opačneacute

Jelikož se při hodnoceniacute pevnostiacute vychaacuteziacute z naacutehodnyacutech vyacuteběrů s většiacutem počtem prvků musiacute se rozměrovyacute činitel respektovat Např zaacutekladniacute krychle pro zkoušku pevnosti betonu v tlaku maacute deacutelku hrany 150 mm Zjistiacuteme-li na vyacuteběru těchto krychliacute např průměrnou pevnost 10 MPa pak bychom zjistili na krychliacutech s deacutelkou hrany 200 mm průměrnou pevnost 95 MPa a na krychliacutech s deacutelkou hrany 300 mm 90 MPa Pro srovnatelnost vyacutesledků musiacuteme proto vždy uvaacutedět na jakyacutech tělesech a jakeacute velikosti byly zkoušky pevnosti provaacuteděny

Statistickeacute hodnoceniacute pevnosti souboru zkušebniacutech tělesHodnoceniacute pevnosti kusovyacutech vyacuterobků a zkušebniacutech těles se

provaacutediacute statistickyacutem hodnoceniacutem naacutehodnyacutech vyacuteběrů Ze statis-tickyacutech charakteristik zjištěnyacutech z naacutehodneacuteho vyacuteběru se pevnost vyhodnotiacute podle kriteacuteriiacute spolehlivosti popř i hospodaacuternosti

Kriteacuterium spolehlivosti prokazuje zda pravděpodobnost vyacute-skytu hodnot pevnosti nižšiacutech než je požadovanaacute hodnota se v zaacutekladniacutem souboru nejvyacuteše rovnaacute zvoleneacute hodnotě fck Tato požadovanaacute hodnota se nazyacutevaacute charakteristickaacute pevnost (Rg)

Charakteristickou pevnostiacute je napřiacuteklad hodnota krychelneacute nebo vaacutelcoveacute pevnosti betonu kteryacute je vyraacuteběn se statistickou zaacute-rukou 95 Hodnota pravděpodobnosti Px je tedy 5 Kriteacuterium spolehlivosti zaručuje že pevnost vyraacuteběneacuteho materiaacutelu odpoviacute-daacute hodnotě se kterou je počiacutetaacuteno při naacutevrhu konstrukce

Někdy se prokazuje zda pevnost nepřekračuje určitou sta-novenou mezniacute hodnotu přiacutepadně jestli směrodatnaacute odchylka souboru pevnosti neniacute většiacute než určitaacute mezniacute hodnota Tiacutem se zajišťuje aby vyacuterobek neměl zbytečně vysokou pevnost a nedo-chaacutezelo tak k plyacutetvaacuteniacute materiaacutelem a energiiacute K tomuto posouze-niacute se použiacutevaacute kriteacuterium hospodaacuternosti Obdobně jako pevnost je možno statisticky vyšetřovat i jineacute vlastnosti

344 Houževnatost a křehkost materiaacutelu

Pro navrhovaacuteniacute stavebniacutech konstrukciacute i pro sledovaacuteniacute jejich funkce při přiacutepadneacutem přetiacuteženiacute je velmi důležiteacute znaacutet chovaacuteniacute ma-teriaacutelů v okamžiku před porušeniacutem neboť to pomaacutehaacute leacutepe posou-dit skutečnou miacuteru bezpečnosti proti vyčerpaacuteniacute uacutenosnosti Křehkeacute materiaacutely se při vyčerpaacuteniacute uacutenosnosti tj při dosaženiacute hodnoty meze pevnosti porušujiacute naacutehle bez předchoziacutech nadměrnyacutech přetvoře-niacute Tak se chovajiacute např kaacutemen keramickeacute vyacuterobky sklo malty be-ton a litina Naopak materiaacutely houževnateacute před porušeniacutem vykaz-ujiacute značneacute deformace např houževnateacute oceli plasty a dřevo Tiacutem signalizujiacute přetiacuteženiacute a lze předejiacutet naacutehleacute havaacuterii konstrukce

Deformačniacute kapacitu laacutetek namaacutehanyacutech tahem vyjadřuje tažnost což je poměrnaacute nevratnaacute deformace laacutetky vyvozenaacute v průběhu je-jiacuteho zatěžovaacuteniacute tahovou silou až do přetrženiacute V tažnosti tedy neniacute zahrnuta pružnaacute deformace kteraacute je vratnaacute a proto při odlehče-niacutem materiaacutelu po jeho přetrženiacute vymiziacute Tažnost se stanoviacute při zko-ušce tahem ze vztahu pro vyjaacutedřeniacute δ v

U oceli se např hodnotou tažnosti posuzuje houževnatost Tažnost houževnatyacutech oceliacute je většiacute než 20 křehkyacutech men-šiacute než 10 Obdobně jako tažnost se u materiaacutelů namaacutehanyacutech tahem definuje ještě stažnost což je poměr trvaleacuteho zmenše-niacute průřezoveacute plochy zkušebniacuteho vzorku po přetrženiacute k původniacute ploše vyjaacutedřenyacute v

Obr 325 Pravděpodobnost Px vyacuteskytu hodnot menšiacutech než x1

P ndash Px

Px

x1

0

ϕ (x)

x

43

Ve vzorciacutech L a A jsou deacutelka resp průřezovaacute plocha před na-maacutehaacuteniacutem L1 a A1 po přetrženiacute

Houževnatost se takeacute zjišťuje přeraacutežeciacutem kladivem raacutezovou si-lou za ohybu Jsou-li zkušebniacute těliacuteska hladkaacute vyjaacutedřiacute se zkouš-kou raacutezovaacute houževnatost resp raacutezovaacute pevnost jsou-li opatřena zaacuteřezem (vrubem) ziacuteskaacute se vrubovaacute houževnatost resp vrubo-vaacute pevnost

Zkouška raacutezoveacute (vruboveacute) houževnatosti resp pevnosti se ne-jčastěji provaacutediacute raacutezovou zkouškou v ohybu s pomociacute Charpyho kladiva Otočně zavěšeneacute kladivo (kyvadlo) padaacute při zkoušce tak že cestou přeraacutežiacute zkušebniacute těliacutesko uloženeacute na pevnyacutech podpo-raacutech

Čaacutest kinetickeacute energie kyvadla se spotřebuje na přeraženiacute a odmrštěniacute zkušebniacuteho tělesa a zbytek teacuteto energie vynaacutešiacute ky-vadlo do vyacutešky kteraacute je nižšiacute než vyacuteška vyacutechoziacute Rozdiacutel obou vyacute-šek je možneacute odečiacutest na stupnici přiacutestroje přiacutemo jako spotřebo-vanou raacutezovou praacuteci

Při vyacutepočtu raacutezoveacute houževnatosti se raacutezovaacute praacutece vztahuje na původniacute průřez tělesa ohraničujiacuteciacute lomovou plochu a vyacutesledek je tedy možneacute vyjaacutedřit ve fyzikaacutelniacutech jednotkaacutech (kJmndash2) Při vyacute-počtu raacutezoveacute pevnosti se raacutezovaacute praacutece vztahuje na průřezovyacute modul přeraacuteženeacuteho tělesa a vyacutesledky tedy ziacuteskaacutevaacuteme v jednot-kaacutech napětiacute (MPa)

Přestože vyacutesledneacute hodnoty nejsou formaacutelně zaacutevisleacute na abso-lutniacutech rozměrech tělesa jsou ve skutečnosti vyacutesledky raacutezovyacutech zkoušek značně ovlivňovaacuteny jak zkušebniacutem upořaacutedaacuteniacutem tak konkreacutetniacutem typem použityacutech zkušebniacutech těles

Houževnatost materiaacutelů je vruby (zvlaacuteště ostryacutemi) snižovaacutena tiacutem viacutece čiacutem jsou tyto materiaacutely křehčiacute (využiacutevaacute se např k ře-zaacuteniacute skla) Toto sniacuteženiacute houževnatosti udaacutevaacute vruboveacute čiacuteslo což je poměr vruboveacute a raacutezoveacute houževnatosti nebo vruboveacute a raacutezo-veacute pevnosti

Protikladem houževnatosti je křehkost avšak tento termiacuten je použiacutevaacuten pouze kvalitativně a neniacute vyjadřovaacuten fyzikaacutelniacutemi jed-notkami

Mezi vlastnosti daneacute houževnatostiacute patřiacute ještě odolnost proti otluku ale ani tato vlastnost neniacute přesněji fyzikaacutelně definovaacutena a zjišťuje se pouze experimentaacutelně

345 Součinitel přiacutečneacute roztažnosti

Důležitou informaci o deformačniacutem chovaacuteniacute materiaacutelu posky-tuje teacutež součinitel přiacutečneacute roztažnosti (jinak teacutež Poissonovo čiacuteslo či Poissonův poměr) kteryacute udaacutevaacute poměr mezi přiacutečnou poměr-nou deformaciacute εx a podeacutelnou poměrnou deformaciacute εy osově za-tiacuteženeacuteho tělesa

Čaacutestice resp součaacutesti struktury se totiž vychylujiacute působeniacutem podeacutelneacuteho napětiacute určitou měrou do stran a proto maacute přiacutečnaacute deformace vždy opačnyacute smysl než deformace podeacutelnaacute (podeacutelneacute-mu protaženiacute odpoviacutedaacute přiacutečneacute zkraacuteceniacute a naopak)

Poissonova čiacutesla tvrdyacutech krystalickyacutech i amorfniacutech laacutetek se zpravidla pohybujiacute v meziacutech 01 až 02 U měkčiacutech laacutetek byacuteva-jiacute vyššiacute např u kaučuků se bliacutežiacute hodnotě 05 Hodnota oceli se pohybuje od 025 do 033 betonu od 008 do 018

346 Odolnost vůči cyklickeacutemu namaacutehaacuteniacute

Pokud jde o zaacutevislost na časoveacutem průběhu zatiacuteženiacute způsobujiacute-ciacuteho porušeniacute rozeznaacutevaacute se pevnost statickaacute tj při zatiacuteženiacute pů-

sobiacuteciacutem klidně a pevnost dynamickaacute při zatiacuteženiacutech mžikovyacutech Při statickeacutem zatěžovaacuteniacute se rozlišuje pevnost kraacutetkodobaacute kteraacute se stanovuje ze zatěžovaacuteniacute trvajiacuteciacuteho několik sekund nebo minut a pevnost dlouhodobaacute ze zatěžovaacuteniacute trvajiacuteciacuteho několik dniacute mě-siacuteců popř i let Stanoveniacute dlouhodobeacute pevnosti je zvlaacuteště důle-žiteacute u plastů pro jejich vyacuteznačneacute deformačniacute chovaacuteniacute v čase

Daacutele se rozlišuje pevnost jednoraacutezovaacute od pevnosti při zatiacuteže-niacute opakovaneacutem tj pevnosti uacutenavoveacute kteraacute je vlivem postupneacute-ho narušovaacuteniacute struktury materiaacutelu při jednotlivyacutech zatěžovaciacutech cyklech vždy nižšiacute

Uvedenyacute nepřiacuteznivyacute důsledek opakovaneacuteho namaacutehaacuteniacute se na-zyacutevaacute uacutenava materiaacutelu Uacutenavovaacute pevnost se sleduje v zaacutevislosti na počtu cyklů Z vyacutesledků zkoušek se vynaacutešejiacute diagramy ktereacute se nazyacutevajiacute Woumlhlerovy křivky

347 Tvrdost a obrusnost

Tvrdost pevnyacutech laacutetek neniacute jednoznačně definovatelnou vlast-nostiacute obvykle se definuje jako odpor kteryacute klade laacutetka proti vni-kaacuteniacute ciziacuteho tělesa do povrchu zkoušeneacuteho materiaacutelu Tato de-finice připouštiacute různeacute možnosti stanoveniacute tvrdosti a tak nelze ziacuteskat jednotnou klasifikaci se stejnyacutemi jednotkami ve kteryacutech by se vyjadřovala Proto neexistuje ani jednotnaacute zkušebniacute meto-da kteraacute by byla vhodnaacute pro všechny laacutetky

Metody stanoveniacute tvrdosti (tvrdoměrneacute nebo takeacute skleromet-rickeacute) lze rozdělit do třiacute skupin

bull metody vrypoveacute při nichž se ryacutepe do povrchu laacutetky jinou laacutetkou tvrdou čepeliacute nebo diamantovyacutem hrotem

bull metody vnikaciacute při nichž se do povrchu laacutetky vtlačuje urči-tou silou kulička kužel jehlan nebo jineacute přesně definova-neacute těliacutesko z tvrdeacuteho kovu nebo z diamantu

bull metody odrazoveacute při nichž se měřiacute hodnota odskoku urči-teacuteho těliacuteska spuštěneacuteho na povrch laacutetky z určiteacute vyacutešky nebo vrženeacuteho proti povrchu definovanou rychlostiacute

Nejstaršiacute způsob je klasifikace tvrdosti podle Mohse založe-naacute na metodě vrypoveacute Zkoušenyacute materiaacutel je měkčiacute než nerost kteryacutem se do materiaacutelu ryacutepaacute a naopak tvrdšiacute materiaacutel ryacutepaacute do měkčiacuteho nerostu Ryacutepou-li do sebe navzaacutejem jsou stejně tvr-deacute Moshova stupnice sestaacutevaacute z těchto nerostů 1 ndash mastek 2 ndash saacutedrovec 3 ndash vaacutepenec 4 ndash kazivec 5 ndash apatit 6 ndash živec (or-toklas) 7 ndash křemen 8 ndash topas 9 ndash korund a 10 ndash diamant

Tato metoda se staacutele použiacutevaacute k hodnoceniacute tvrdosti keramic-kyacutech vyacuterobků (dlaždic obkladaček) pro většinu jinyacutech staveb-niacutech hmot se však nehodiacute

Vrypovou metodou je i hodnoceniacute tvrdosti naacutetěrovyacutech filmů pomociacute sady tužek s různou tvrdostiacute hrotu

Obr 326 Zaacutevislost uacutenavoveacute pevnosti na počtu zatěžovaciacutech cyklů n

R

Fe

Al

n

mez uacutenavy

44

Nejrozšiacuteřenějšiacute pro stanoveniacute tvrdosti stavebniacutech hmot jsou metody založeneacute na odporu proti vnikaacuteniacute ciziacuteho tělesa do ma-teriaacutelu např metoda podle Brinella (kuličkovaacute ndash HB) podle Vickerse (diamantovyacute jehlan ndash HV) Rockwella (diamantovyacute ku-žel ndash HRC) Shoreho (pružinovyacute tvrdoměr s ocelovyacutem hrotem ndash SH) aj Vyacuteslednaacute hodnota tvrdosti je zaacutevislaacute na metodě zkou-šeniacute a označuje se proto před čiacuteselnou hodnotou značkou me-tody (HB 174 HV 256 HRC 32 SH 67 deg apod)

Čiacuteselnaacute hodnota znamenaacute u Brinellovy a Vickersovy metody desetinu tlaku v MPa vyvozeneacuteho kuličkou resp jehlanem na plochu vtisku U Rockwellovy a Shoreovy metody se čiacuteselneacute hod-noty zatlačeniacute hrotu odečiacutetajiacute přiacutemo na stupnici přiacutestroje

Brinellova metoda se použiacutevaacute pro měřeniacute kovů dřeva tvr-dyacutech plastů Vickersova a Rockwellova metoda pro měřeniacute tvr-dyacutech kovů a slinutyacutech karbidů Shoreova metoda pro měřeniacute měkkyacutech plastů a pryžiacute

Tvrdost zaacutevisiacute na teplotě a u nasaacutekavyacutech laacutetek na vlhkosti oba tyto fyzikaacutelniacute vlivy tvrdost snižujiacute

Metoda odrazovaacute se použiacutevaacute k nedestruktivniacutemu zkoušeniacute pev-nosti betonu tzv Schmidtovyacutem tvrdoměrem (ČSN EN 12504-2)

Podle hodnoty odrazu zjištěneacute tvrdoměrem je možneacute zhruba odhadnout pevnost zatvrdleacuteho betonu v tlaku Tvrdost zjištěnaacute tiacutemto způsobem se využiacutevaacute k posouzeniacute stejnoměrnosti beto-nu a k ohraničeniacute miacutest s rozdiacutelnou kvalitou přiacutepadně při sledo-vaacuteniacute vyacutevoje pevnosti v zaacutevislosti na době tvrdnutiacute nebo na dal-šiacutech podmiacutenkaacutech Přiacutemeacute stanoveniacute pevnosti vyžaduje kalibraci tvrdoměru na zkoušenyacute druh betonu

Obrusnost se definuje jako odpor proti opotřebeniacute povrchu vystaveneacuteho obrusu za určityacutech podmiacutenek na brusneacute draacuteze a je daacutena uacutebytkem vyacutešky vzorku po obrusu na draacuteze určiteacute deacutelky např 500 m Často se klade obrusnost do souvislosti s tvrdos-tiacute laacutetek ačkoliv tato vlastnost na niacute neniacute přiacutemo zaacutevislaacute neboť je ještě řada dalšiacutech činitelů ktereacute ji ovlivňujiacute (zahřiacutevaacuteniacute laacutetky třeniacutem vyvolaacute změnu chemickyacutech vlastnostiacute a vznik novyacutech produktů na povrchu laacutetky obrusnost betonu ovlivňuje hlavně tvrdost a rela-tivniacute obsah kameniva aj) Proto jsou srovnatelneacute pouze vyacutesledky stejnyacutech laacutetek mezi sebou stanoveneacute stejnyacutem postupem Stejně jako na tvrdost maacute i na obrus nepřiacuteznivyacute vliv vlhkost laacutetek

Obrusnost se stanovuje u materiaacutelů ktereacute jsou v konstruk-ci tomuto namaacutehaacuteniacute vystaveny hlavně při použitiacute na podlahy a dlažby (kaacutemen keramickeacute vyacuterobky plasty) S obrusnostiacute souvi-siacute např opotřebitelnost dlaždic

Přiacutestroje měřiacuteciacute obrusnost (abrasery) pracujiacute na různyacutech prin-cipech Kromě brusneacute draacutehy tvořeneacute smirkovyacutem plaacutetnem se po-užiacutevajiacute přiacutestroje na principu otryskaacutevaacuteniacute či kartaacutečovaacuteniacute kovovyacute-mi kartaacuteči

348 Adheze a koheze

Přilnavost (adheze) je zajišťovaacutena vazebnyacutemi (zpravidla mole-kulaacuterniacutemi) silami Adheze je vždy nižšiacute než koheze (vnitřniacute pev-nost) pojiva ktereacute přilnavost zajišťuje ale může byacutet přiacutepadně vyššiacute než koheze druheacuteho materiaacutelu (plniva) Potom při mecha-nickeacutem namaacutehaacuteniacute nedojde k porušeniacute ve styčneacute ploše nyacutebrž uvnitř tohoto druheacuteho materiaacutelu To se děje napřiacuteklad při poru-šovaacuteniacute lehkyacutech betonů z poacuteroviteacuteho kameniva niacutezkeacute pevnosti

349 Dalšiacute mechanickeacute vlastnosti

Vedle pevnosti se zjišťujiacute i dalšiacute mechanickeacute vlastnosti ktereacute s pevnostiacute souvisejiacute Je to soudržnost kteraacute udaacutevaacute pevnost spoje-niacute dvou různyacutech materiaacutelů (např oceli a betonu v železobetono-vyacutech prvciacutech) a přiacutedržnost (např povrchoveacute uacutepravy k podkladu)

Soudržnost i přiacutedržnost (nazyacutevanaacute teacutež pevnost v odtrhu) mohou byacutet vyacutesledkem působeniacute přilnavosti třeniacute mezi oběma materiaacutely soudržnost kromě toho může byacutet vyacutesledkem přiacutepadneacuteho mecha-nickeacuteho opřeniacute resp zaklesnutiacute jejich nerovnyacutech povrchů

Přiacutedržnost povrchovyacutech uacuteprav (naacutetěrů naacutestřiků omiacutetek asfal-tovyacutech paacutesů) na podkladniacute materiaacutel (beton zdivo) je dnes vel-mi sledovanou vlastnostiacute a kriteacuteriem kvality jak materiaacutelu tak i provedeniacute Měřiacute se odtrhaacutevaacuteniacutem kovoveacuteho terče přilepeneacute-ho obvykle epoxidovyacutem lepidlem přiacutemo na přiacuteslušnou povrcho-vou uacutepravu Aby odtrh probiacutehal na definovaneacute ploše musiacute byacutet po obvodu terče zkoušenaacute povrchovaacute uacuteprava jaacutedrovyacutem vrtaacutekem prořiacuteznuta (probroušena) až k podkladu Odtrhovyacutem přiacutestrojem (mechanickyacutem nebo hydraulickyacutem) se pak měřiacute siacutela při niacutež do-jde k odděleniacute uacutepravy od podkladu Odtrhovou zkoušku je třeba provaacutedět velmi pečlivě a to hlavně z hlediska zajištěniacute siacutely kte-raacute musiacute působit centricky a kolmo k podkladniacute ploše Jinak vyka-zujiacute vyacutesledky vysokyacute rozptyl a zkouška se staacutevaacute nespolehlivou Při vyhodnocovaacuteniacute odtrhoveacute zkoušky se kromě stanoveniacute přiacutedržnos-ti zjišťuje zda k porušeniacute došlo ve styčneacute spaacuteře obou materiaacutelů nebo pouze v podkladu či naopak v povrchoveacute uacutepravě Zkouška je u některyacutech materiaacutelů např asfaltovyacutech paacutesů silně zaacutevislaacute na teplotě během provaacuteděniacute což je třeba vziacutet v uacutevahu při vyhod-nocovaacuteniacute vyacutesledků Je pak nutneacute buď udaacutevat teplotu při niacutež od-trhovaacute zkouška proběhla anebo stanovit zaacutevislost mezi odtrho-vou pevnostiacute a změnami teploty

3410 Viskoelastickeacute chovaacuteniacute

Na hodnoty mechanickyacutech vlastnostiacute maacute u některyacutech mate-riaacutelů vyacuteznamnyacute vliv teplota při niacutež zkouška probiacutehaacute Zvlaacuteště ter-moplastickeacute materiaacutely (plasty) nebo asfalty při vzestupu teplo-ty vykazujiacute vysokyacute pokles pevnostiacute i modulu pružnosti Zatiacutemco u tradičniacutech materiaacutelů jako je ocel beton či zdivo se zhoršeniacute mechanickyacutech vlastnostiacute projevuje až při teplotaacutech nad 100 oC tedy při teplotaacutech pro zabudovanyacute stavebniacute materiaacutel vyjiacutemeč-nyacutech (požaacuter apod) u plastů a asfaltů silnyacute pokles mechanickyacutech vlastnostiacute nastaacutevaacute již při teplotaacutech do 100 oC tedy v podstatě při běžnyacutech teplotaacutech kteryacutem materiaacutel může byacutet vystaven

V dosavadniacutech uacutevahaacutech jsme předpoklaacutedali že deformačniacute charakteristiky materiaacutelů naacutesledujiacute okamžitě a trvale po změně stavu napjatosti tj že platiacute Hookův zaacutekon To platiacute jen u mate-riaacutelů dokonale pružnyacutech většina materiaacutelů se však chovaacute pružně plasticky to znamenaacute že deformace se v zaacutevislosti na čase opož-ďujiacute za vneseniacutem napětiacutem Tyto tzv reologickeacute vlastnosti materiaacute-lů popisujiacute dva typickeacute extremniacute stavy

Prvniacutem je přiacutepad kdy vneseniacute konstantniacuteho působiacuteciacuteho napětiacute dojde ke vzniku deformace podle Hookova zaacutekona V průběhu doby zatěžovaacuteniacute se tato deformace viacutece či meacuteně zvětšuje Tento jev se nazyacutevaacute plouženiacute (anglicky creep) nebo tečeniacute U betonu se tento proces nazyacutevaacute ne zcela přesně dotvarovaacuteniacute Postupnyacute naacuterůst deformace se může v průběhu doby zastavit při většiacutem namaacutehaacuteniacute však může deformace daacutele narůstat až do poruše-niacute (obr 327a)

Druhyacutem přiacutepadem je tzv relaxace materiaacutelu tj kdy vneseniacutem určiteacute deformace dojde ve vzorku ke vzniku napětiacute Toto napě-tiacute pak ale postupem času poklesaacute přiacutepadně může zcela vymi-zet (obr 327b) Jev se projevuje napřiacuteklad jako ztraacuteta předpětiacute u předpjatyacutech betonovyacutech konstrukciacute nebo naopak jako vymize-niacute vnitřniacutech pnutiacute u odleacutevanyacutech prvků apod

Vliv teploty i času na mechanickeacute vlastnosti stavebniacutech mate-riaacutelů se může vyskytovat současně a tak se jejich uacutečinek syner-gicky zvětšuje Viskoelastickeacute chovaacuteniacute tak vylučuje např plasty z použitiacute jako konstrukčniacuteho materiaacutelu pro nosneacute stavebniacute kon-

45

strukce Jako materiaacuteloveacute charakteristiky pro navrhovaacuteniacute nelze takeacute u plastů zavaacutedět hodnoty ziacuteskaneacute z kraacutetkodobyacutech zkoušek za běžneacute teploty

35 Tepelneacute vlastnosti stavebniacutech materiaacutelů

Jsou důležiteacute předevšiacutem z hlediska materiaacutelů ze kteryacutech jsou zhotoveny konstrukce oddělujiacuteciacute prostřediacute s rozdiacutelnyacutemi teplotniacute-mi vlhkostniacutemi a tlakovyacutemi parametry

Materiaacuteloveacute vlastnosti ktereacute charakterizujiacute vedeniacute tepla lze rozdělit na tepelně-fyzikaacutelniacute kam patřiacute předevšiacutem měrnaacute tepel-naacute vodivost a tepelnaacute kapacita a na tepelnětechnickeacute kam řa-diacuteme tepelnou jiacutemavost součinitel teplotniacute vodivosti a tepelnyacute odpor vrstvy materiaacutelu

Hodnoty tepelně-fyzikaacutelniacutech veličin jsou v normě ČSN 73 0540 vyjaacutedřeny jako

bull normoveacute hodnoty což je čiacuteselnaacute hodnota veličiny statis-ticky vyhodnocenaacute z naměřenyacutech hodnot v naacutevaznosti na hodnoty veličin určujiacuteciacutech vlastnostiacute tak aby zahrnovala va-riabilitu hodnot veličiny způsobenou v procesu vyacuteroby tj aby tato hodnota nebyla běžně překročena s předem sta-novenou spolehlivostiacute

bull charakteristickeacute hodnoty udaacutevaneacute jako čiacuteselnaacute hodnota ve-ličiny stanovenaacute normalizovanyacutem postupem statisticky vy-hodnocenaacute z naměřenyacutech hodnot v naacutevaznosti na hodnoty veličin určujiacuteciacutech vlastnostiacute pro stanovenou charakteristic-kou hodnotu vlhkosti ωmk tak aby zahrnovala variabilitu hodnot veličiny způsobenou v procesu vyacuteroby tj aby tato

hodnota nebyla běžně překročena s předem stanovenou spolehlivostiacute

bull vyacutepočtoveacute hodnoty stanoveneacute vyacutepočtem podle teacuteto nor-my na zaacutekladě normoveacute nebo charakteristickeacute hodnoty teacute-to veličiny koeficientů přiraacutežek hodnot určujiacuteciacutech vlast-nostiacute apod tak aby zohledňovala podmiacutenky zabudovaacuteniacute materiaacutelu ve stavebniacute konstrukci a jejiacute užitiacute podmiacutenky pro-vozu budovy a aby zahrnovala i variabilitu hodnot veličiny způsobenou v procesu vyacuteroby tj aby tato hodnota neby-la běžně v průběhu užiacutevaacuteniacute překročena s předem stanove-nou spolehlivostiacute

Vyacutepočtovou hodnotou může byacutet popřiacutepadě takeacute hodnota sta-novenaacute přiacutemo z tabulek ČSN 73 0540-3

Hodnoty tepelně-fyzikaacutelniacutech veličin v normě ČSN EN 12524 jsou vyjaacutedřeny pomociacute naacutevrhoveacute hodnoty chaacutepaneacute jako hod-nota tepelneacute vlastnosti stavebniacuteho materiaacutelu nebo vyacuterobku za specifikovanyacutech vnějšiacutech a vnitřniacutech podmiacutenek ktereacute mohou byacutet považovaacuteny za typickeacute pro chovaacuteniacute materiaacutelu nebo vyacuterobku za-budovaneacuteho do stavebniacuteho diacutelce

Při podceněniacute vyacuteznamu tepelně-fyzikaacutelniacutech vlastnostiacute ma-teriaacutelůdochaacuteziacute v nespraacutevně navrženyacutech nebo provedenyacutech konstrukciacutech ke kondenzaci vlhkosti a to zejmeacutena v miacutestech s nižšiacutem tepelnyacutem odporem označovanyacutech jako tepelneacute mosty

Zvlaacuteště nežaacutedouciacute je vlhkeacute kryptoklima ktereacute vznikaacute ve špatně přiacutestupnyacutech čaacutestech a dutinaacutech

Kondenzovanaacute voda nejen daacutele zhoršuje tepelnětechnickeacute vlastnosti konstrukce ale vytvaacuteřiacute takeacute prostřediacute pro růst zdraviacute škodlivyacutech pliacutesniacute Ve vlhku probiacutehaacute i řada korozniacutech jevů ktereacute mohou sniacutežit životnost konstrukce

351 Šiacuteřeniacute tepla materiaacutely

Teplo se může šiacuteřit vedeniacutem (kondukciacute) prouděniacutem (konvekciacute) nebo saacutelaacuteniacutem (radiaciacute zaacuteřeniacutem)

Zastoupeniacute jednotlivyacutech způsobů šiacuteřeniacute tepla v raacutemci materiaacute-lů je zaacutevisleacute na naacutesledujiacuteciacutech vlastnostech materiaacutelů tj na

bull poacuterovitosti (velikosti poacuterů) a objemoveacute hmotnostibull struktuřebull teplotěbull typu materiaacutelu (kov ndash nekov)

V pevnyacutech laacutetkaacutech jako takovyacutech se teplo šiacuteřiacute vedeniacutem Šiacuteřeniacute tepla prouděniacutem se uplatňuje předevšiacutem u kapalin a plynů Saacutelaacuteniacute je energetickaacute vyacuteměna mezi plochami o různeacute teplotě kteraacute probiacutehaacute prostřednictviacutem elektromagnetickeacuteho zaacuteřeniacute

U poreacutezniacutech či mezerovityacutech stavebniacutech materiaacutelů se kromě kondukce uplatňujiacute i obě dalšiacute složky Zejmeacutena ve většiacutech poacuterech a mezeraacutech neniacute prouděniacute plynů či par zanedbatelneacute Na proti-lehlyacutech plochaacutech poacuterů a mezer se teplo šiacuteřiacute takeacute saacutelaacuteniacutem

352 Vliv tepla na materiaacutely

Uacutečinkem tepelneacute energie předaneacute do materiaacutelu se měniacute jeho teplota V důsledku teplotniacute změny pak dochaacuteziacute ke změ-naacutem v rozměrech resp objemu materiaacutelu Zaacuteroveň dochaacuteziacute ke změnaacutem mechanickyacutech vlastnostiacute (pevnosti tvrdosti tažnosti) Teplotniacute zaacutevislost viacutece či meacuteně vyacuteraznou vykazujiacute všechny mate-riaacuteloveacute charakteristiky

Deacutelkoveacute (objemoveacute) změny vyvolaneacute v materiaacutelu v důsledku působeniacute tepelneacute energie mohou veacutest ke vzniku trhlin V tomto směru jsou zvlaacuteště citlivaacute souvrstviacute tvořenaacute vrstvami s rozdiacutelnou teplotniacute roztažnostiacute

Obr 327 Časovaacute zaacutevislost poklesu napětiacute při relaxaci1 ndash pružnaacute 2 ndash vratnaacute 3 ndash nevratnaacute

deformacedo

tvar

ovaacuten

iacute

1

t

σ

a)

b)

deformace

ε

t

napětiacute

t

σ

2

3

napětiacute

46

Tepelnaacute energie může v materiaacutelu vyvolat i dalšiacute fataacutelniacute změ-ny vedouciacute až k narušeniacute celistvosti (rozpad po vysušeniacute zuhel-natěniacute uacutečinkem žaacuteru)

353 Tepelně-fyzikaacutelniacute veličiny

Přehled vlastnostiacute počiacutetanyacutech mezi tepelně-fyzikaacutelniacute spolu s jejich obvyklyacutem značeniacutem přinaacutešiacute tab 313

3531 Měrnaacute tepelnaacute vodivost

Měrnaacute tepelnaacute vodivost je zaacutekladniacute tepelně-fyzikaacutelniacute vlastnos-tiacute homogenniacutech stavebniacutech materiaacutelů Vyjadřuje schopnost ma-teriaacutelu veacutest teplo v přiacutepadě kdy neniacute ve všech jeho miacutestech stej-naacute teplota

Součinitel tepelneacute vodivostiMěrnou tepelnou vodivost konkreacutetniacutech materiaacutelů charakteri-

zuje součinitel tepelneacute vodivosti λ (Wmndash1Kndash1) kteryacute vyjadřuje schopnost homogenniacuteho isotropniacuteho materiaacutelu veacutest teplo

Lze jej takeacute charakterizovat jako přenaacutešenyacute tepelnyacute vyacutekon (W) plochou homogenniacuteho izotropniacuteho materiaacutelu o velikosti 1 m2 do vzdaacutelenosti 1 m při teplotniacutem rozdiacutelu jednoho stupně 1 (K)

V ČSN 73 0540 je vedle součinitele tepelneacute vodivosti λ (Wmndash1 Kndash1) homogenniacutech materiaacutelů definovaacuten takeacute ekvivalentniacute součinitel tepelneacute vodivosti λev (Wmndash1Kndash1) kteryacute vyjadřuje schopnost ne-homogenniacute vrstvy materiaacutelu daneacute tloušťky šiacuteřit teplo a kvantifi-kuje vliv všech způsobů sdiacuteleniacute tepla

V ČSN 73 0540 jsou daacutele uvedeny i tabulkoveacute hodnoty sou-činitelů tepelneacute vodivosti stavebniacutech materiaacutelů Tabulku s hod-notami součinitelů tepelneacute vodivosti stavebniacutech materiaacutelů obsa-huje takeacute ČSN EN 12524 Velikost součinitele tepelneacute vodivosti materiaacutelu zaacutevisiacute na

bull vlhkostibull poacuterovitosti (objemoveacute hmotnosti)bull struktuře (izotropie ndash anizotropie)bull teplotě

Součinitel tepelneacute vodivosti materiaacutelů se dosazuje do tepelně-technickyacutech vyacutepočtů vlastnostiacute stavebniacutech konstrukciacute Požadavky na tepelnětechnickeacute vlastnosti stavebniacutech konstrukciacute jsou uve-deny v ČSN 73 0540-2 a to na zaacutekladě požadovanyacutech a dopo-ručenyacutech hodnot součinitelů prostupu tepla U (Wmndash2Kndash1) kteryacute nahradil dřiacuteve běžně použiacutevanyacute parametr stavebniacutech konstrukciacute odpor konstrukce při prostupu tepla R (m2KWndash1)

Podle velikosti součinitele tepelneacute vodivosti můžeme materiaacute-ly rozdělit na

bull vysoce tepelněizolačniacute materiaacutely s tepelnou vodivostiacute od cca 003 do 010 Wmndash1Kndash1 a objemovou hmotnostiacute do 500 kgmndash3

bull materiaacutely s dobryacutemi tepelněizolačniacutemi vlastnostmi s tepel-nou vodivostiacute od 010 do 030 Wmndash1Kndash1 a objemovou hmotnostiacute od 500 do 800 kgmndash3

bull materiaacutely se středniacutemi tepelněizolačniacutemi vlastnostmi s te-pelnou vodivostiacute od 030 do 060 Wmndash1Kndash1 a objemovou hmotnostiacute od 800 do 1600 kgmndash3

bull materiaacutely s běžnyacutemi tepelněizolačniacutemi vlastnostmi s te-pelnou vodivostiacute od 060 do 125 Wmndash1Kndash1 a objemovou hmotnostiacute od 1 600 do 2 400 kgmndash3

bull velmi hutneacute anorganickeacute materiaacutely s tepelnou vodivostiacute od 125 do 350 Wmndash1Kndash1 a objemovou hmotnostiacute většiacute než 2 400 kgmndash3

Tab 313 Tepelně-fyzikaacutelniacute vlastnosti homogenniacutech a nehomogenniacutech materiaacutelů

Naacutezev vlastnosti materiaacutelu

Naacutezev veličiny Značeniacute Jednotky

Homogenniacute materiaacutely

měrnaacute tepelnaacute vodivost

součinitel tepelneacute vodivosti

λ (Wmndash1Kndash1)

tepelnaacute kapacita měrnaacute tepelnaacute kapacita c (J kgndash1Kndash1)

teplotniacute roztažnost součinitel lineaacuterniacute teplotniacute roztažnosti

α (Kndash1)

vlhkostniacute součinitel materiaacutelu

Zw (ndash)

Nehomogenniacute vrstvy materiaacutelů

měrnaacute tepelnaacute vodivost

ekvivalentniacute součinitel tepelneacute vodivosti

λev (Wmndash1Kndash1)

tepelnaacute kapacita měrnaacute tepelnaacute kapacita cev (J kgndash1Kndash1)

teplotniacute roztažnost součinitel lineaacuterniacute teplotniacute roztažnosti

α (Kndash1)

vlhkostniacute součinitel nehomogenniacutech vrstev

ZWC (ndash)

Tab 314 Tepelně-fyzikaacutelniacute veličiny (normoveacute vyacutepočtoveacute) vybranyacutech nehomogenniacutech materiaacutelů podle ČSN 73 0540

Nehomogenniacute materiaacutel

Normoveacute hodnoty Ekvivalentniacute normoveacute hodnoty Vyacutepočtoveacute hodnoty

objemovaacute hmotnost v sucheacutem stavu

ρdn (kgmndash3)

součinitel tepelneacute vodivostiλev n (Wmndash1Kndash1)

měrnaacute tepelnaacute kapacita cev n (Jkgndash1Kndash1)

ekvivalentniacute hodnota součinitele tepelneacute vodivosti

λev p (Wmndash1Kndash1)

Zdivo z plnyacutech paacutelenyacutech cihel CP

rozměry 290140651 700 073 900 080

1 800 077 900 086

Zdivo z cihel metrickeacuteho formaacutetu CDm rozměrů 240115113

tloušťka zdiva 115 mm 1 400 060 960

tloušťka zdiva 375 mm 1 450 052 069

Zdivo z přiacutečně děrovanyacutech cihel CD 36 rozměrů 360240vyacuteška

tloušťka zdiva 360 mm vyacuteška 113 mm

1 200 047 960 055

vyacuteška 140 mm 1 150 044 052

Zdivo z přiacutečně děrovanyacutech cihel CD 32 rozměrů 320240vyacuteška

tloušťka zdiva 320 mm vyacuteška 113 mm

1 300 051 960 058

vyacuteška 140 mm 1 350 051 057

47

bull ostatniacute velmi hutneacute izotropniacute materiaacutely s velikostiacute tepelneacute vodivosti vyššiacute než 350 Wmndash1Kndash1

bull kovy s velikostiacute tepelneacute vodivosti většiacute než 5000 Wmndash1Kndash1

Vlhkost materiaacutelu maacute velkyacute vliv na velikost jeho součinitele tepelneacute vodivosti Zvyšovaacuteniacutem vlhkosti materiaacutelu dochaacuteziacute k růs-tu velikosti součinitele tepelneacute vodivosti a tudiacutež k poklesu te-pelněizolačniacutech vlastnostiacute materiaacutelu

Je to způsobeno jednak tiacutem že součinitel tepelneacute vodivosti vody za klidu (058 Wmndash1Kndash1) je cca 25kraacutet většiacute než vzduchu (suchyacute neproudiacuteciacute vzduch maacute λ asymp 00258 Wmndash1Kndash1) a takeacute tiacutem že v poacuterech dochaacuteziacute k přemiacutesťovaacuteniacute vlhkosti ve směru tepelneacuteho spaacutedu a k šiacuteřeniacute tepla prouděniacutem

Zaacutevislost mezi velikostiacute součinitele tepelneacute vodivosti a velikos-tiacute vlhkosti je pro každyacute materiaacutel odlišnaacute

V přiacutepadě kdy zmrzne vlhkost v poacuterech materiaacutelu dochaacuteziacute k dalšiacutemu poklesu jeho tepelněizolačniacutech vlastnostiacute v porovnaacuteniacute se stavem kdy nebyla vlhkost v poacuterech zmrzlaacute neboť součinitel

tepelneacute vodivosti zmrzleacute vody při ndash10 degC je 23 Wmndash1Kndash1 (voda v poacuterech zamrzaacute při teplotaacutech nižšiacutech než 0 degC)

Podstatneacute snižovaacuteniacute součinitele tepelneacute vodivosti při vzrůs-tu vlhkosti maacute vliv na praktickeacute provaacuteděniacute tepelnyacutech izolaciacute Nasaacutekaveacute materiaacutely je nutno v průběhu montaacuteže a i po zabudo-vaacuteniacute chraacutenit dostatečně proti vlivu vlhkosti

Pro naacutevrh tepelnyacutech izolaciacute je nutneacute počiacutetat s velikostiacute sou-činitele tepelneacute vodivosti odpoviacutedajiacuteciacute praktickeacute vlhkosti mate-riaacutelu a nikoliv vlhkosti materiaacutelu dokonale laboratorně vysuše-neacuteho

ČSN 73 0540-1 vyjadřuje změnu velikosti charakteristickeacute hodnoty součinitele tepelneacute vodivosti při změně jeho hmotnost-niacute vlhkosti pomociacute součinitele Zw (tab 316)

Materiaacutely s velmi malyacutemi otevřenyacutemi poacutery (kapilaacuterami) jsou navlhaveacute a nemusiacute byacutet jako tepelněizolačniacute materiaacutely vždy vhod-neacute Z hlediska tepelněizolačniacutech vlastnostiacute jsou nejvyacutehodnějšiacute uzavřeneacute poacutery o velikosti cca 01 až 1 mm

Protože součinitel tepelneacute vodivosti sucheacuteho neproudiacuteciacuteho vzduchu maacute řaacutedově nižšiacute velikost než u hutnyacutech materiaacutelů vede každeacute zvyacutešeniacute jeho obsahu ke sniacuteženiacute velikosti součinitele tepel-neacute vodivosti uvedenyacutech materiaacutelů Ale v přiacutepadě materiaacutelů s vel-kyacutemi poacutery dochaacuteziacute v poacuterech k šiacuteřeniacute tepla prouděniacutem a proto při zvyšovaacuteniacute poacuterovitosti těchto materiaacutelů vzrůstaacute jejich součini-tel tepelneacute vodivosti

Pro zvyacutešeniacute tepelněizolačniacutech vlastnostiacute materiaacutelů je vyacutehodněj-šiacute většiacute množstviacute malyacutech poacuterů oproti poacuterům velkyacutem (tab 317)

Anizotropniacute materiaacutely majiacute v jednotlivyacutech směrech různeacute hod-noty součinitele tepelneacute vodivosti Typickyacutem přiacutekladem jsou lami-naacutety vyztuženeacute skleněnyacutemi vlaacutekny u nichž je součinitel tepelneacute vodivosti skla několikraacutet většiacute než makromolekulaacuterniacuteho pojiva Součinitel tepelneacute vodivosti ve směru kolmeacutem na rovinu vyacuteztu-

Tab 315 Naacutevrhoveacute tepelně-fyzikaacutelniacute veličiny vybranyacutech materiaacutelů podle ČSN EN 12524

Materiaacutelovaacute skupina nebo aplikace

Objemovaacute hmotnostρ (kgmndash3)

Naacutevrhovaacute tepelnaacute vodivost

λ (Wmndash1Kndash1)

Měrnaacute tepelnaacute kapacita

cp (Jkgndash1Kndash1)

Betona)

středniacute objemovaacute hmotnost 2 000 135 1000

vysokaacute objemovaacute hmotnost 2 400 200 1000

vyztuženyacute (2) oceliacute 2 400 25 1000

Plyny

vzduch 123 0025 1008

argon 170 0017 519

krypton 356 00090 245

xenon 568 00054 160

Skla

sodneacute sklo (včetně skla float) 2 500 100 750

křemenneacute sklo 2 200 140 750

Kovy

hliniacutekoveacute slitiny 2 800 160 880

ocel 7 800 50 450

Pevneacute plasty

polystyren 1 050 016 1300

polyuretan (PU) 1 200 025 1800

Těsniciacute hmoty těsněniacute proti povětrnostniacutem vlivům a vyacuterobky pro přerušeniacute tepelneacuteho mostu

polyuretanovaacute (PU) pěna 70 005 1500

Saacutedra

saacutedra 900 030 1000

saacutedrokartonoveacute deskyb) 900 025 1000

Omiacutetky a malty

saacutedrovaacute omiacutetka 1 300 057 1000

vaacutepennaacute s piacuteskem 1 600 080 1000

cementovaacute s piacuteskem 1 800 100 1000

Dřevoc)

500 013 1600

700 018 1600a) Objemovaacute hmotnost v sucheacutem stavub) Tepelnaacute vodivost zahrnuje vliv papiacuterovyacutech vrstevc) Objemovaacute hmotnost u dřeva a vyacuterobků na baacutezi dřeva znamenaacute objemovou hmotnost

v rovnovaacuteze se vzduchem o teplotě 20 degC a relativniacute vlhkosti 65

14

12

10

08

06

04

02

00 10 20 30 40 50

cihla

poacuterobeton

perlitbeton

vlhkost ( objemu)

λ (W

(m

K)

Obr 328 Vliv vlhkosti na měrnou tepelnou vodivost vybranyacutech materiaacutelů [Novaacutek J 1999]

Tab 316 Zaacutevislost velikosti součinitele tepelneacute vodivosti vody a vzdu-chu na teplotě [Halahyja M aj 1985]

λ (Wmndash1Kndash1)Teplota (degC)

0 10 20 30 40

Voda 0555 0571 0587 0603 0620

Vzduch 00235 00243 00250 00257 00263

48

že (kolmo na vlaacutekna) je proto menšiacute než ve směru roviny vyacuteztu-že (po vlaacuteknech) Obdobně je tomu u dřeva a jinyacutech vlaacuteknityacutech materiaacutelů

U poacuterovityacutech materiaacutelů dochaacuteziacute se zvyšovaacuteniacutem jejich teploty k intenzivnějšiacutemu saacutelaacuteniacute v poacuterech a ke zvyacutešeniacute tepelneacute vodivos-ti uzavřeneacuteho vzduchu Protože v poacuteroviteacutem materiaacutelu je přenos tepla poacutery rozhodujiacuteciacute (zvlaacuteště při maleacutem obsahu pevneacute faacuteze) lze řiacuteci že s rostouciacute teplotou se bude zvyšovat i velikost souči-nitele tepelneacute vodivosti poacuteroviteacuteho materiaacutelu

U hutnyacutech materiaacutelů dochaacuteziacute rovněž ke změně velikosti sou-činitele tepelneacute vodivosti v zaacutevislosti na teplotě Vztah je pro každyacute materiaacutel individuaacutelniacute v běžneacute stavebniacute praxi lze u větši-ny materiaacutelů (vyacutejimkou jsou některeacute polymery) tuto zaacutevislost za-nedbat

Pro informativniacute stanoveniacute zaacutevislosti mezi teplotou materiaacute-lu a součinitelem tepelneacute vodivosti (v intervalu teplot od 0 degC do 100 degC) platiacute vztah

λt = (λ0 + 00025θ)

kde λ0 je součinitel tepelneacute vodivosti při teplotě 0 degC (Wmndash1Kndash1)

t ndash teplota při ktereacute se počiacutetaacute λt (Wmndash1Kndash1)

Teplota se do vzorce dosazuje ve degC

3532 Měrnaacute tepelnaacute kapacita

Měrnaacute tepelnaacute kapacita (měrneacute teplo) c (Jkgndash1Kndash1) vyjadřuje množstviacute tepelneacute energie kterou je třeba dodat 1 kg materiaacutelu aby se zvyacutešila jeho teplota o 1 K Přesnaacute definice měrneacute tepel-neacute kapacity předpoklaacutedaacute isobarickyacute průběh celeacuteho procesu (tlak v ohřiacutevaneacutem systeacutemu se neměniacute)

Z praktickeacuteho hlediska je důležiteacute aby byla přesně definovaacutena vlhkost přiacuteslušneacuteho materiaacutelu Měrnaacute tepelnaacute kapacita vody je velmi vysokaacute (4186 Jkgndash1Kndash1) a přiacutetomnost vody proto značně ovlivňuje vyacutesledek

Měrnaacute tepelnaacute kapacita materiaacutelů se dosazuje do tepelně-technickyacutech vyacutepočtů (např vyacutepočet tepelneacute jiacutemavosti či součini-tele teplotniacute vodivosti)

Velikost měrneacute tepelneacute kapacity materiaacutelů zaacutevisiacute předevšiacutem nabull vlhkostibull teplotě

ČSN 73 0540 obsahuje tabulkoveacute hodnoty měrneacute tepelneacute ka-pacity a ekvivalentniacute měrneacute tepelneacute kapacity cev (Jkgndash1Kndash1) sta-vebniacutech materiaacutelů Takeacute ČSN EN 12 524 uvaacutediacute tabulku s hodno-tami tepelneacute kapacity stavebniacutech materiaacutelů

Pro zaacutevislost mezi vlhkostiacute a měrnou tepelnou kapacitou ma-teriaacutelů platiacute že se zvyšujiacuteciacute se vlhkostiacute roste velikost měrneacute te-pelneacute kapacity (Srovnaacuteniacute měrneacute tepelneacute kapacity vody v porov-naacuteniacute s velikostmi měrneacute tepelneacute kapacity stavebniacutech materiaacutelů (tab 319)

Orientačniacute zaacutevislost mezi velikostiacute měrneacute tepelneacute kapacity a vlhkostiacute materiaacutelu lze vypočiacutetat podle vztahu

c = c0 + 042um

kde c je měrnaacute tepelnaacute kapacita materiaacutelu při hmotnostniacute vlhkosti um (Jkgndash1Kndash1)

c0 ndash měrnaacute tepelnaacute kapacita materiaacutelu v sucheacutem stavu (Jkgndash1Kndash1)

um ndash hmotnostniacute vlhkost ()

2

1

05

02

01

003

00210 20 50 100 500 1 000 2 000 5 000

pěnoveacute plasty

poacuterovitost

beton

vaacutepenec

poacuterobeton

dřevotřiacuteska

skleněnaacute vlna

objemovaacute hmotnost (kgmndash3)

λ (W

mndash1

Kndash1

)

Obr 329 Vliv poacuterovitosti na měrnou tepelnou vodivost vybranyacutech materiaacutelů [Novaacutek J 1999]

Tab 317 Velikost součinitele tepleneacute vodivosti vzduchu v zaacutevislosti na velikosti poacuterů v materiaacutelu [Halahyja M aj 1985]

Průměr poacuterů d (mm) 01 05 10 20 50

λ (Wmndash1Kndash1) 0024 0026 0028 0031 0044

10

07

05

01500 1 000 1 500 1 700

1

2

3

5

4

ρ (kgmndash3)

λ (W

mndash1

Kndash1

)

Obr 330 Vliv objemoveacute hmotnosti na měrnou tepelnou vodivost vybra-nyacutech materiaacutelů [Pytliacutek P 1998]1 ndash lehkyacute beton z experlitu 2 ndash poacuterobeton 3 ndash plynosilikaacutet 4 ndash lehkyacute beton z keram-zitu 5 ndash cihelnyacute střep

Tab 318 Vliv anizotropie dřeva na velikost součinitele tepelneacute vodi-vosti

Druh dřevaObjemovaacute hmotnost ρ (kgmndash3)

Součinitel tepelneacute vodivosti λ (Wmndash1Kndash1)

kolmo na vlaacutekna rovnoběžneacute s vlaacutekny

Borovice 550 017 035

Dub 800 023 041

49

Pro popis vztahu mezi teplotou materiaacutelu a měrnou tepel-nou kapacitou neexistuje žaacutednyacute obecně platnyacute vzorec Tato zaacute-vislost je zcela individuaacutelniacute pro každyacute druh materiaacutelu Změny velikosti tepelneacute kapacity materiaacutelů mohou dosaacutehnout např u některyacutech makromolekulaacuterniacutech materiaacutelů i několika set pro-cent

Za běžnyacutech teplot jsou velikosti měrneacute tepelneacute kapacity mate-riaacutelů v sucheacutem stavu naacutesledujiacuteciacute

bull anorganickeacute materiaacutely přibližně od 840 do 1 500 Jkgndash1Kndash1

bull organickeacute materiaacutely uměle vyrobeneacute a směsiacute anorganicko-or-ganickyacutech materiaacutelů přibližně od 1 000 do 2 500 Jkgndash1Kndash1

bull organickeacute materiaacutely přiacuterodniacuteho původu okolo 2 500 Jkgndash1Kndash1

3533 Teplotniacute lineaacuterniacute deacutelkovaacute roztažnost

Při zahřiacutevaacuteniacute a ochlazovaacuteniacute materiaacutelů dochaacuteziacute k jejich vratnyacutem deacutelkovyacutem a objemovyacutem změnaacutem Ty lze vyjaacutedřit pomociacute součini-

tele deacutelkoveacute (lineaacuterniacute) teplotniacute roztažnosti α (Kndash1) kteryacute vyjadřu-je reakci materiaacutelů na změnu teploty Při zvyacutešeniacute velikosti teplo-ty materiaacutelu se zvětšujiacute jeho rozměry ve všech třech směrech Při poklesu teploty materiaacutelu se rozměry materiaacutelu ve všech třech směrech zmenšiacute

Pro materiaacutely tvořiacuteciacute stavebniacute konstrukce se vzhledem k jed-nomu převažujiacuteciacutemu rozměru teplotniacute roztažnost obvykle posu-zuje pouze podle změny jejich deacutelky ∆L Součinitel teplotniacute deacutel-koveacute roztažnosti α tedy vyjadřuje zaacutevislost mezi změnou deacutelky materiaacutelu a změnou jeho teploty podle vzorce

∆L = α L0 ∆T

kde ∆L je přiacuterůstek deacutelky (m) α ndash součinitel lineaacuterniacute teplotniacute roztažnosti (Kndash1) L0 ndash měrnaacute deacutelka při vyacutechoziacute teplotě (m) ∆T ndash změna teploty (K)

Tab 319 Tepelně-fyzikaacutelniacute veličiny (normoveacute charakteristickeacute vyacutepočtoveacute) vybranyacutech homogenniacutech materiaacutelů dle ČSN 73 0540

Materiaacutel

Normoveacute hodnoty Charakteristickeacute hodnoty Vyacutepočtoveacute hodnoty

objemovaacute hmotnost v sucheacutem stavu

ρdn (kgmndash3)

měrnaacute tepelnaacute kapacita v sucheacutem stavucdn (Jkgndash1Kndash1)

součinitel tepelneacute vodivostiλk (Wmndash1Kndash1)

součinitel tepelneacute vodivostiλp (Wmndash1Kndash1)

Beton

beton hutnyacute 2 200 1 020 110 130

železobeton 2 400 1 020 134 158

beton z liaporu 700 880 023 028

beton z liaporu 1 300 880 059 063

beton z perlitu 300 1 150 0085 0091

beton z perlitu 500 1 150 013 014

piacuteskovyacute poacuterobeton 580 840 018 021

popiacutelkovyacute poacuterobeton 580 840 018 020

Omiacutetky

omiacutetka vaacutepennaacute 1 600 840 070 088

omiacutetka vaacutepenocementovaacute 2 000 790 088 099

omiacutetka perlitovaacute 500 850 016 018

Tepelněizolačniacute pěnoplastickeacute materiaacutely

polystyren pěnovyacute (PPS) 10 1 270 0050 0051

polystyren pěnovyacute (PPS) 50 1 270 0036 0037

polystyren pěnovyacute (EXP) 30 2 060 0034 0034

polyuretan pěnovyacute tuhyacute pěněnyacute freonem neplaacutešťovanyacute

35 1 500 0032 0032

polyuretan plaacutešťovanyacute plechem 35 1 510 0029 0029

Tepelněizolačniacute vlaacutekniteacute materiaacutely

materiaacutely z mineraacutelniacute plsti 200 880 0048 0064

materiaacutely z mineraacutelniacute plsti lisovaneacute 250 1 150 0072 0079

materiaacutely ze skleněneacute plsti 15 940 0042 0046

Dřevo materiaacutely z agregovaneacuteho dřeva a korku

dřevo tvrdeacute tepelnyacute tok

bull kolmo k vlaacuteknům 600 2 510 018 022

bull rovnoběžně s vlaacutekny 600 2 510 042 049

dřevo měkkeacute tepelnyacute tok

bull kolmo k vlaacuteknům 400 2 510 015 018

bull rovnoběžně s vlaacutekny 400 2 510 035 041

Ostatniacute deskoveacute materiaacutely

saacutedrokarton 750 1 060 015 022

liapor (sypanyacute) 400 1 260 012 013

liapor (sypanyacute) 1 000 1 260 022 024

50

U většiny tradičniacutech materiaacutelů se součinitel lineaacuterniacute teplotniacute roztažnosti pohybuje mezi 6 a 1610ndash6 Kndash1 Makromolekulaacuterniacute materiaacutely (plasty) majiacute součinitel řaacutedově většiacute asi 80 až 20010ndash

6 Kndash1 S jejich odlišnou teplotniacute roztažnosti je tedy třeba počiacutetat při jejich kombinaci s tradičniacutemi materiaacutely

Pro beton a ocel se uvažuje hodnota součinitele lineaacuterniacute tep-lotniacute roztažnosti stejnaacute a sice 10 až 1210ndash6 Kndash1

U složeneacuteho materiaacutelu je vyacuteslednaacute hodnota součinitele deacutelko-veacute teplotniacute roztažnosti zaacutevislaacute na teplotniacutech roztažnostech jeho jednotlivyacutech složek a jejich vzaacutejemneacutem poměru Při většiacutech roz-diacutelech jejich součinitelů vznikaacute však při změně teploty v mate-riaacutelu vnitřniacute pnutiacute

Zejmeacutena v prospektoveacute literatuře se staacutele setkaacutevaacuteme s neko-rektně utvořenou bdquojednotkourdquo kteraacute maacute vyjadřovat o kolik mi-limetrů se změniacute deacutelka jednoho metru materiaacutelu při změně tep-loty o jeden Celsiův stupeň

Hodnota v recipročniacutech Kelvinech je tisiacuteckraacutet menšiacute Pro pře-počet na spraacutevnou jednotku proto použijeme vztah

1 mmmdegC = 1 10ndash3 Kndash1

3534 Součinitel objemoveacute teplotniacute roztažnosti

Součinitel objemoveacute teplotniacute roztažnosti γ lze přibližně určit ze vztahu

kde α je součinitel deacutelkoveacute lineaacuterniacute roztažnosti

Součinitel objemoveacute roztažnosti je samozřejmě i přiacutemo expe-rimentaacutelně dostupnaacute veličina Určuje se na zaacutekladě měřeniacute obje-mu zkušebniacutech těles při různyacutech teplotaacutech

354 Tepelnětechnickeacute vlastnosti materiaacutelů

S tepelněizolačniacutemi vlastnostmi materiaacutelů souvisiacute i daacutele po-psaneacute tepelnětechnickeacute veličiny (tepelnaacute jiacutemavost součinitel tep-lotniacute vodivosti tepelnyacute odpor vrstvy materiaacutelu) (tab 320)

Vyacutepočet uvedenyacutech tepelnětechnickyacutech vlastnostiacute materiaacutelů lze proveacutest v přiacutepadě že jsou znaacutemeacute čiacuteselneacute hodnoty tepelně-fy-zikaacutelniacutech vlastnostiacute materiaacutelů (součinitel tepelneacute vodivosti měr-naacute tepelnaacute kapacita)

3541 Tepelnaacute jiacutemavost materiaacutelů

Tepelnaacute jiacutemavost vyjadřuje schopnost materiaacutelu přijiacutemat nebo uvolňovat teplo Čiacutem většiacute je velikost tepelneacute jiacutemavosti materiaacute-lu tiacutem meacuteně materiaacutel přijiacutemaacute ale i uvolňuje teplo Naopak niacutez-kaacute hodnota tepelneacute jiacutemavosti vyjadřuje že materiaacutel rychle přijme teplo ale i rychle teplo uvolniacute (vychladne)

Tepelnaacute jiacutemavost materiaacutelu maacute rozměr W2smndash4Kndash2 a vypočiacute-taacute se ze vztahu

b = λ c ρv

kde λ je součinitel teplotniacute vodivosti materiaacutelu (Wmndash1Kndash1) c ndash měrnaacute tepelnaacute kapacita materiaacutelu (Jkgndash1Kndash1) ρv ndash objemovaacute hmotnost materiaacutelu (kgmndash3)

Jak vyplyacutevaacute z uvedeneacuteho vzorce na vyacutesledneacute velikosti tepelneacute jiacutemavosti se podstatně podiacuteliacute velikost objemoveacute hmotnosti ma-teriaacutelu Z uvedeneacuteho důvodu dosahujiacute vysokyacutech hodnot tepel-neacute jiacutemavosti kovy ve srovnaacuteniacute s ostatniacutemi stavebniacutemi materiaacutely Naopak relativně niacutezkeacute hodnoty tepelneacute jiacutemavosti majiacute tepelně-izolačniacute materiaacutely

V ČSN 73 0540 je kromě tepelneacute jiacutemavosti zavedena ještě te-pelnaacute jiacutemavost podlahy kteraacute se určuje se jako druhaacute odmocnina z hodnoty tepelneacute jiacutemavosti a maacute tedy rozměr Ws05mndash2Kndash1

Tato veličina je zavedena terminologicky velmi nešťastně a snadno může dojiacutet k zaacuteměně se samotnou tepelnou jiacutemavostiacute

K možneacute zaacuteměně obou veličin přispiacutevaacute fakt že tepelnaacute jiacutema-vost podlahy (definovanaacute vyacuteše uvedenyacutem způsobem) je obec-nou materiaacutelovou charakteristikou Protože je dobryacutem ukazate-lem toho jak teple působiacute materiaacutel na dotek použiacutevaacute se i při hodnoceniacute jinyacutech materiaacutelů než podlahovyacutech Termiacuten bdquotepelnaacute jiacutemavost podlahyrdquo je při takoveacutemto použitiacute ovšem zcela nevhod-nyacute Posledniacute slovo se pak často vypouštiacute Rozměru uvaacuteděneacutemu u veličiny nazyacutevaneacute tepelnaacute jiacutemavost je proto vždy třeba věnovat naacuteležitou pozornost

3542 Součinitel teplotniacute vodivosti

Součinitel teplotniacute vodivosti materiaacutelu (teplotniacute vodivost) a je veličina o rozměru m2sndash1 zmiňovanaacute v ČSN 73 0540-1 kteraacute vyjadřuje schopnost materiaacutelu o definovaneacute vlhkosti vyrovnaacutevat rozdiacutelneacute teploty při neustaacuteleneacutem vedeniacute tepla

Hodnoty tepelneacute jiacutemavosti a teplotniacute vodivosti materiaacutelů tvořiacuteciacutech obvodoveacute konstrukce jsou rozhodujiacuteciacute při neustaacuteleneacutem teplotniacutem stavu (např přerušovaneacutem vytaacutepěniacute) a koliacutesaniacute teplo-ty v interieacuteru

Platiacute že čiacutem je velikost součinitele teplotniacute vodivosti mate-riaacutelu vyššiacute tiacutem rychleji probiacutehaacute vyrovnaacuteniacute teplot nebo takeacute že akumulačniacute schopnost materiaacutelu je tiacutem většiacute čiacutem viacutece tepla je materiaacutel schopen přijmout a čiacutem pomaleji toto teplo odevzdaacute-vaacute okoliacute

Součinitel teplotniacute vodivosti lze vypočiacutetat ze vztahu

kde λ je součinitel tepelneacute vodivosti materiaacutelu (Wmndash1Kndash1) c ndash měrnaacute tepelnaacute kapacita materiaacutelu (Jkgndash1Kndash1) ρv ndash objemovaacute hmotnost materiaacutelu (kgmndash3)

V přiacutepadě kdy je teplotniacute vodivost materiaacutelu relativně niacutezkaacute a tepelnaacute jiacutemavost relativně vysokaacute se vytaacutepěnyacute prostor bude sice deacutele ohřiacutevat ale po přerušeniacute vytaacutepěniacute si dosaženou teplotu delšiacute dobu udržiacute (pokles dosaženeacute teploty bude pozvolnyacute)

3543 Tepelnyacute odpor vrstvy materiaacutelu

Vyjadřuje tepelněizolačniacute vlastnosti určiteacute konkreacutetniacute tloušťky materiaacutelu Čiacutem vyššiacute je tepelnyacute odpor vrstvy materiaacutelu tiacutem vyššiacute je i jejiacute tepelněizolačniacute schopnost

Vysokyacutech hodnot tepelneacuteho odporu se dosahuje použitiacutem materiaacutelů s niacutezkou hodnotou součinitele tepelneacute vodivosti λ

Tab 320 Tepelnětechnickeacute vlastnosti stavebniacutech materiaacutelů

Naacutezev veličiny Značeniacute Jednotky

Tepelnaacute jiacutemavost b (W2smndash4Kndash2)

Tepelnaacute jiacutemavost podlahy B (Wsndash05mndash2Kndash1)

Součinitel teplotniacute vodivosti a (m2sndash1)

Součinitel prostupu tepla U (Wmndash2Kndash1)

Tepelnyacute odpor vrstvy materiaacutelu R (m2KWndash1)

51

(Wmndash1Kndash1) K ziacuteskaacuteniacute uspokojivyacutech hodnot tepelneacuteho odporu pak stačiacute relativně slabaacute tloušťka Přiacutekladem může byacutet dodateč-neacute zateplovaacuteniacute budov pomociacute vysoce tepelněizolačniacutech materiaacute-lů (např polystyrenu skelnyacutech nebo mineraacutelniacutech vlaacuteken) použiacute-vanyacutech v tloušťkaacutech od cca 5 do 20 cm

Tepelnyacute odpor vrstvy materiaacutelu (m2KWndash1) se vypočiacutetaacute ze vztahu

kde d je tloušťka vrstvy materiaacutelu kolmaacute na směr tepelneacuteho toku (m)

λ ndash součinitel tepelneacute vodivosti materiaacutelu (Wmndash1Kndash1)

3544 Součinitel prostupu tepla

Neniacute charakteristikou homogenniacute ani nehomogenniacute vrstvy materiaacutelu ale vztahuje se k vlastnostem konstrukciacute Z hlediska jeho důležitosti v raacutemci tepelnětechnickyacutech parametrů kon-strukciacute na kteryacutech se neodmyslitelně podiacutelejiacute i tepelně-fyzikaacutel-niacute vlastnosti jednotlivyacutech materiaacutelů se o něm zmiňuje i naacutesle-dujiacuteciacute text

Podle ČSN 73 0540-2 z roku 2002 je tepelnětechnickou veli-činou charakterizujiacuteciacute tepelněizolačniacute schopnost konstrukce so-učinitel prostupu tepla U (Wmndash2Kndash1) kteryacute od data platnosti uvedeneacute normy nahradil do teacute doby běžně použiacutevanou veliči-nu odpor konstrukce při prostupu tepla RT (m

2KWndash1) se kterou pracovalo předchoziacute vydaacuteniacute normy z roku 1994

V roce 2002 tak došlo ke sjednoceniacute tepelnětechnickyacutech veli-čin vztahujiacuteciacutech se na průsvitneacute i neprůsvitneacute konstrukce

V ČSN 73 0540-2 nově vydaneacute v roce 2007 jsou uvedeny po-žadovaneacute hodnoty součinitelů prostupu tepla stavebniacutech kon-strukciacute včetně vyacuteplniacute otvorů (zaskleniacute a raacutemů)

36 Saacutelaveacute vlastnosti materiaacutelů

Jak již bylo v předešleacutem textu napsaacuteno teplo (tepelnaacute ener-gie) se šiacuteřiacute vedeniacutem prouděniacutem a saacutelaacuteniacutem Saacutelaacuteniacutem se rozumiacute elektromagnetickeacute zaacuteřeniacute (charakterizovaneacute vlnovou deacutelkou nebo kmitočtem) z povrchu nepropustneacuteho tělesa nebo z vnitř-ku objemu polopropustneacuteho prostřediacute Saacutelaacuteniacute je spojeno s teplo-tou saacutelajiacuteciacuteho tělesa a s jeho radiačniacutemi (saacutelavyacutemi) vlastnostmi

I když v odborneacute literatuře jsou termiacuteny radiace ndash radiačniacute po-užiacutevaacuteny častěji než termiacuteny saacutelaacuteniacute ndash saacutelavyacute je v teacuteto kapitole daacute-vaacutena přednost druheacute dvojici Slovo radiace je přiacuteliš často chaacutepaacute-no v posunuteacutem vyacuteznamu (jako zdraviacute škodliveacute zaacuteřeniacute) a tomu se chceme vyhnout

Z hlediska tepelneacuteho saacutelaacuteniacute je rozhodujiacuteciacute interval vlnovyacutech deacutelek mezi 01 a 100 micromm (ČSN EN ISO 9288)

Při niacutezkyacutech teplotaacutech je teplo sdiacuteleno předevšiacutem vedeniacutem a prouděniacutem při vysokyacutech teplotaacutech roste podiacutel tepla sdiacutele-neacuteho saacutelaacuteniacutem ve srovnaacuteniacute s množstviacute tepla sdiacuteleneacuteho vedeniacutem a prouděniacutem

Radiačniacutemi vlastnostmi materiaacutelů jsoubull emisivita ε definovanaacute jako podiacutel vyzařovaacuteniacute Iλ (Wmndash3) tep-

lotniacuteho zaacuteřiče a vyzařovaacuteniacute Iλč (Wmndash3) dokonale černeacuteho tělesa při stejneacute teplotě

bull reflexe ρ ndash odrazivost (resp reflektance) je podiacutel zaacuteřiveacuteho toku od materiaacutelu (tělesa) odraženeacuteho a zaacuteřiveacuteho toku na materiaacutel (těleso) dopadajiacuteciacuteho

bull absorpce α ndash pohltivost (resp absorptance) je podiacutel zaacuteřiveacute-ho toku materiaacutelem (tělesem) pohlceneacuteho a zaacuteřiveacuteho toku na materiaacutel (těleso) dopadajiacuteciacuteho

Čisteacute kovy s lesklyacutem hladkyacutem povrchem majiacute relativně niacutezkou hodnotu emisivity (ε cong 01) tj jejich emisivita je rovna přibližně desetině velikosti emisivity dokonale černeacuteho tělesa Kovoveacute po-vrchy však majiacute vyacuteznamneacute reflexniacute vlastnosti

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

001 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 2

Součinitel prostupu tepla U (Wmndash2Kndash1)

Tepe

lnyacute

odpo

r R T

(m

2 K

Wndash1

)

Obr 331 Znaacutezorněniacute zaacutevislosti tepelneacuteho odporu RT (m2KWndash1) na sou-

činiteli prostupu tepla U (Wmndash2Kndash1) [Vaverka J Chybiacutek J Mrliacutek F 2000]

Tab 321 Charakteristiky podintervalů spektra elektromagnetickeacuteho zaacuteřeniacute

ZaacuteřeniacuteVlnovaacute deacutelka

λ (microm)Kmitočetν (GHz)

Mechanizmus vzniku zaacuteřeniacute

infračerveneacutelt 1 000

07 gt300 ndash 420 000

rotace molekul vibrace molekul

viditelneacutelt 07 04 gt

420 000 ndash 720 000přemiacutestěniacute vnějšiacutech elektronů atomu

ultrafialoveacutelt 001 04 gt

720 000 ndash 30 000 000

přemiacutestěniacute vnějšiacutech elektronů atomu

přemiacutestěniacute vnitřniacutech elektronů atomu

tepelneacutelt 100 30 gt

3000 ndash 100 000 převaacutežně rotace

molekul

slunečniacutelt 3

001 gt100 000 ndash 30 000 000

převaacutežně vibrace molekul

Obr 332 Znaacutezorněniacute rozděleniacute zaacuteřiveacuteho toku Qo (W) dopadajiacuteciacuteho na povrch materiaacutelů na čaacutest kteraacute se od povrchu materiaacutelu odraziacute QR (W) a na čaacutest kterou materiaacutel absorbuje QA (W)

QA

QR

Qo

Qf

n

52

Reflexivita kovů souvisiacute s existenciacute volnyacutech elektronů v oba-lech atomů tvořiacuteciacutech kovovou mřiacutežku

Pro pevneacute laacutetky a kapaliny platiacute že velikost jejich adsorpce τ je rovna 0 a proto

α + ρ = 1

Saacutelaveacute vlastnosti jsou z hlediska stavebniacutech materiaacutelů důleži-teacute předevšiacutem pro

bull pokoveneacute foacutelie aplikovaneacute v tepelněizolačniacutech zaskleniacutechbull kovoveacute povrchy reflexniacutech izolaciacutebull kovoveacute foacutelie tvořiacuteciacute povrchy uzavřenyacutech vzduchovyacutech vrs-

tevbull povrchy obvodovyacutech plaacutešťů a střech

Saacutelaveacute projevy materiaacutelů zaacutevisiacute nabull velikosti termodynamickeacute teploty zdroje zaacuteřeniacute (zdroje o ve-

likosti termodynamickeacute teploty v řaacutedech 1 000 K vyzařujiacute předevšiacutem kraacutetkovlnneacuteho zaacuteřeniacute zdroje o velikosti termo-dynamickeacute teploty okolo 400 K vyzařujiacute převaacutežně dlouho-vlnneacute zaacuteřeniacute)

bull vlastnostech mikrostruktury materiaacutelů bull vlastnostech povrchu odraacutežejiacuteciacuteho dopadajiacuteciacute zaacuteřeniacute (hlad-

kost matnost lesk) matneacute povrchy odraacutežejiacute dopadajiacuteciacute zaacute-řeniacute difuzně a leskleacute hladkeacute odraacutežejiacute zaacuteřeniacute zrcadlově

Reflexniacute vlastnosti kovovyacutech foacuteliiacute se časem zhoršujiacute Saacutelavyacute projev totiž zaacutevisiacute na přiacutetomnosti oxidů na povrchu kovu a na tloušťce oxidačniacute vrstvy (oxidačniacute vrstva na povrchu kovů způso-buje ztraacutetu lesku a zmatněniacute povrchu)

361 Zdroje saacutelaacuteniacute

Zdroji elektromagnetickeacuteho zaacuteřeniacute stejně jako tepelneacuteho saacutelaacuteniacute jsou z jisteacuteho uacutehlu pohledu všechny materiaacutely všech sku-penstviacute o různyacutech velikostech termodynamickyacutech teplot

Zdroje saacutelaacuteniacute lze rozdělit podlebull velikosti jejich emisivity (reflexe absorpce) na

absolutně černaacute tělesa (materiaacutely) reaacutelneacute materiaacutely (šedaacute tělesa) ndash kovy reaacutelneacute materiaacutely (šedaacute tělesa) ndash nekovy

bull velikosti jejich termodynamickeacute teploty na zdroje převaacutežně dlouhovlnneacuteho zaacuteřeniacute (otopnaacute tělesa v inte-

rieacuterech cca 350 K) převaacutežně kraacutetkovlnneacuteho zaacuteřeniacute s teplotou v řaacutedech

1 000 K (slunce 6 000 K)

Radiačniacute veličiny se dosazujiacute do tepelnětechnickyacutech vyacutepočtůbull součinitelů prostupu tepla U (Wmndash2Kndash1) tepelněizolačniacutech

zaskleniacutebull součinitelů prostupu tepla U (Wmndash2Kndash1) obvodovyacutech plaacuteš-

ťů v jejichž skladbě je použito vzduchovyacutech vrstev a kovo-vyacutech reflexniacutech materiaacutelů

bull součinitelů přestupu tepla hie (Wmndash2Kndash1)bull tepelnyacutech odporů vrstev materiaacutelů R (m2 KWndash1) včetně ne-

homogenniacutech vrstev materiaacutelů a to pouze v přiacutepadě tepel-nyacutech odporů vzduchovyacutech vrstev jejichž povrchy tvořiacute ko-voveacute foacutelie

362 Hodnoty saacutelavyacutech vlastnostiacute

V technickeacute literatuře lze najiacutet bdquotabulkoveacuterdquo hodnoty radiač-niacutech vlastnostiacute materiaacutelů ale je nutneacute si uvědomit že běžně uvaacuteděneacute uacutedaje majiacute pouze informativniacute charakter neboť pro přesnou informaci by uvedeneacute tabulkoveacute hodnoty musely spe-cifikovat takeacute

bull velikost termodynamickeacute teploty zdroje zaacuteřeniacute a rozsah převažujiacuteciacutech vlnovyacutech deacutelek zaacuteřeniacute

bull vlastnosti povrchu (hladkost drsnost matnost lesklost)bull přiacutetomnost povrchovyacutech uacuteprav na povrchu (např eloxace

povrchu hliniacuteku)bull postup stanoveniacute (měřeniacute) ze ktereacuteho vzešly uvedeneacute ta-

bulkoveacute hodnoty včetně okrajovyacutech podmiacutenek měřeniacutebull v přiacutepadě reflexe informaci zda se jednaacute o zrcadlovou

reflexi (typickaacute pro leskleacute kovoveacute povrchy) nebo refle-xi difuzniacute (typickaacute pro matneacute povrchy nekovovyacutech mate-riaacutelů)

Naviacutec je zřejmeacute že radiačniacute vlastnosti některyacutech materiaacutelů se měniacute v čase (např v přiacutepadě hliniacuteku v důsledku rostouciacute tloušťky Al2O3 na jeho povrchu)

Nově stanoveneacute hodnoty saacutelavyacutech vlastnostiacute materiaacutelů přine-sla norma ČSN 73 0540-3 z roku 2005 Vybraneacute hodnoty jsou uvedeny v tab 324 a 325

I (Wmndash3)

Imč

Imš

λmc = λmš λ (microm)

šedeacute tělesoreaacutelneacute těleso

absolutně černeacute těleso

Obr 333 Znaacutezorněniacute zaacuteřeniacute černeacuteho šedeacuteho a reaacutelneacuteho materiaacutelu (tělesa)

Tab 322 Porovnaacuteniacute velikostiacute celkovyacutech emisivit různě povrchově upra-veneacuteho hliniacuteku (bez pokrytiacute produkty koroze) uvedenyacutech za srovnatel-nyacutech okrajovyacutech podmiacutenek měřeniacute

Specifikace stavu povrchu hliniacuteku

Teplota při měřeniacute Velikost emisivity

vysoce leštěnyacute 293 K (20 degC) 008

vysoce leštěnyacute 293 K 004005

leštěnyacute 293 K 0135

surovyacute 273 ndash 773 K 007008

povrchově neupravenyacute 293 K 0175

Tab 323 Porovnaacuteniacute velikostiacute celkovyacutech emisivit lesklyacutech hliniacutekovyacutech foacuteliiacute pokrytyacutech vrstvou oxidů (produktů koroze) [Vaacutevra R 1999]

Tloušťka vrstvy oxidů Teplota při měřeniacute Velikost emisivity

05 microm 293 K 011

10 microm 293 K 030

15 microm 311 K 048

20 microm 293 K 063

25 microm 311 K 068

53

Tab 324 Naacutevrhoveacute hodnoty spektraacutelniacute směroveacute pohltivosti (αΩλ) odrazivosti (ρΩλ) propustnosti (τΩλsi) a emisivity (εΩλsi) vnitřniacutech povrchů pro okra-joveacute podmiacutenky vnitřniacuteho prostřediacute budov

Materiaacutel tvořiacuteciacute vnitřniacute povrch konstrukce nebo navazujiacuteciacute na průteplivyacute materiaacutel (včetně vzduchoveacute mezery)

Vnitřniacute prostřediacute (od 2 do 25 microm)

pohltivost (absorptance) αΩλsi

odrazivost (reflektance) ρΩλ si

emisivita εΩλ sipropustnost

(absorbance) τΩλ si

Kovy s lesklyacutem hladkyacutem povrchem bez povrchoveacute uacutepravy a korozniacutech produktů na jejich povrchu uacutehel dopadu 90deg zrcadlovyacute odraz

Hliniacutekovyacute laboratorniacute etalon (měřeno relativně proti zlatu) 004 096 004

Měděneacute foacutelie tloušťky 007 mm s vrstvou asfaltu tloušťky 12 mm 047 053 047

Hliniacutekovaacute foacutelie tloušťky 0095 mm s polypropylenem (z obou stran) 039 061 039

Vyacuterobky s hliniacutekovyacutemi foacuteliemi s hrubyacutem a matnyacutem povrchem difuzniacute odraz

Jedna foacutelie tloušťky 009 mm pokrytaacute polyetylentereftelaacutetem s pěnovyacutem polyetylenem tloušťky 3 mm

054 046 054 027

Jedna foacutelie tloušťky 009 mm (bez vrstvy plastu) s vrstvou pěnoveacuteho polyetylenu tloušťky 45 mm

034 066 034 004

Jedna foacutelie tloušťky 009 mm s ochrannou vrstvou polypropylenu 035 065 035

Jedna foacutelie tloušťky 003 mm na liacuteci pokryta polyetylentereftelaacutetem rubovaacute strana z polyetylenu tloušťky 375 mm

07 03 07 037

Nekovoveacute materiaacutely povrchovyacutech uacuteprav s hrubyacutem a matnyacutem povrchem difuzniacute odraz

Papiacuterovaacute tapeta 094 006

Vaacutepennyacute štuk (bez naacutetěru) 098 002

Keramika (bez glazury) 097 003

Keramika (s glazurou) 095 005

Cementovyacute beton (bez naacutetěru) 099 001

Naacutetěr interieacuterovyacute tepelněizolačniacute reflexniacute (antikondenzačniacute) tloušťky 02 mm 098 002 098

Naacutetěr tzv zlatěnka (RAL 0960) tloušťky 01 mm 092 008 092

Naacutetěr tzv střiacutebřenka (RAL 0910) tloušťky 01 mm 080 020 080

Tab 325 Naacutevrhoveacute hodnoty spektraacutelniacute směroveacute pohltivosti (αΩλ) odrazivosti (ρΩλ) a emisivity (εΩλsi) vnějšiacutech povrchů konstrukciacute pro okrajoveacute podmiacutenky vnějšiacuteho prostřediacute

Materiaacutel tvořiacuteciacute povrch vnějšiacute konstrukceVnějšiacute prostřediacute (od 08 do 2 microm)

pohltivost (absorptance) αΩλ se odrazivost (reflektance) ρΩλ se emisivita εΩλ si

Kovy s lesklyacutem hladkyacutem povrchem uacutehel dopadu 90deg zrcadlovyacute odraz

Hliniacutekovyacute laboratorniacute etalon (měřeno relativně proti zlatu) 016 084 016

Měděneacute foacutelie tloušťky 007 mm s vrstvou asfaltu tloušťky 12 mm 064 036 064

Hliniacutekovaacute foacutelie tloušťky 0095 mm s polypropylenem (z obou stran) 091 009 091

Kovoveacute materiaacutely povrchovyacutech uacuteprav stěn a střech s hrubyacutem nebo matnyacutem povrchem difuzniacute odraz

Hliniacutekoveacute eloxovaneacute plechoveacute střešniacute šablony 095 005 095

Měděnyacute plech střešniacute krytiny s hladkyacutem matnyacutem povrchem 032 068 032

Měděnyacute plech střešniacute krytiny s hrubyacutem matnyacutem povrchem 062 038 062

Pozinkovanyacute střešniacute plech 067 033 067

Titanzinkovyacute plech střešniacute krytiny s hladkyacutem matnyacutem povrchem 054 046 046

Titanzinkovyacute plech střešniacute krytiny s hrubyacutem matnyacutem povrchem 075 025 075

Nekovoveacute materiaacutely povrchovyacutech uacuteprav stěn a střech s hrubyacutem nebo matnyacutem povrchem difuzniacute odraz

Vaacutepennyacute štuk (bez naacutetěru) 098 002 098

Cementovyacute beton (bez naacutetěru) 099 001 099

Keramika (bez glazury) 099 001 099

Keramika (s glazurou) 097 003 097

Naacutetěr exterieacuterovyacute tepelněizolačniacute reflexniacute tloušťky 01 mm 099 001 099

Naacutetěr tzv zlatěnka (RAL 0960) tloušťky 01 mm 091 009 091

Naacutetěr tzv střiacutebřenka (RAL 0910) tloušťky 01 mm 09 01 09

Omiacutetky tenkovrstveacute 099 001 099

Asfaltovyacute střešniacute paacutes (bez posypu) 099 001 099

Střešniacute foacutelie z PVC 098 002 098

54

363 Praktickyacute vyacuteznam tepelneacute reflexe

Využitelnost reflexniacutech materiaacutelů pro zvyacutešeniacute tepelněizolačniacutech vlastnostiacute stavebniacutech konstrukciacute a zlepšeniacute energetickeacute bilance běžnyacutech budov je v přiacutepadě neprůsvitnyacutech konstrukciacute teacuteměř nulovaacute

Vyacuterazneacute reflexniacute vlastnosti majiacute kovoveacute hladkeacute leskleacute povrchy na něž dopadaacute tepelneacute zaacuteřeniacute od zdrojů s velikostiacute termodyna-mickyacutech teplot ktereacute se v běžnyacutech budovaacutech nevyskytujiacute

Svůj vyacuteznam majiacute leskleacute kovoveacute plochy jen v bezprostředniacute bliacutez-kosti tepelneacuteho zdroje s vyššiacute povrchovou teplotou K dosaženiacute určiteacuteho uacutečinku proto musiacute zpravidla byacutet přiacutemo součaacutestiacute topi-del (infrazaacuteřiče)

Prakticky vyacuteznamneacute reflexniacute vlastnosti naacutetěrovyacutech systeacutemů na-biacutezenyacutech ke zlepšeniacute tepelnětechnickyacutech vlastnostiacute stěn a stropů obytnyacutech miacutestnostiacute se nepodařilo prokaacutezat

Dokonce ani v přiacutepadě reflexniacutech kovovyacutech materiaacutelů s hlad-kyacutem lesklyacutem povrchem nebyl prokaacutezaacuten prakticky využitelnyacute vliv na zkvalitněniacute tepelnětechnickyacutech parametrů stěn a stropů v obytnyacutech miacutestnostech

364 Energetickeacute vlastnosti transparentniacutech materiaacutelů

Energetickeacute vlastnosti transparentniacutech materiaacutelů jsou uacutezce svaacutezaacuteny s jejich vlastnostmi optickyacutemi

Z hlediska stavebniacutech aplikaciacute jsou důležiteacute zejmeacutena pro ma-teriaacutely

bull vyacuteplniacute otvorů (okenniacutech dveřniacutech apod)bull některyacutech lehkyacutech obvodovyacutech plaacutešťů

Optickeacute a energetickeacute vlastnosti souvisejiacute s elektromagnetic-kyacutem vlněniacutem v určiteacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek λ kteryacute může-me rozdělit na

bull ultrafialoveacute zaacuteřeniacute o vlnovyacutech deacutelkaacutech 100 až 380 nmbull viditelneacute světlo 380 až 780 nmbull infračerveneacute zaacuteřeniacute 780 až 106 nmZaacutekladniacute optickou vlastnostiacute skla je světelnaacute propustnost τ

Určiacute se ze vztahu

kde τ je činitel světelneacute propustnosti určenyacute v normaacuteloveacutem směru

Φ ndash monochromatickyacute tok zaacuteřeniacute dopadajiacuteciacute na sklo ve Wmndash2(nm)ndash1

Slunečniacute zaacuteřeniacute při dopadu na zaskleniacute se čaacutestečně odraacutežiacute po-hlcuje zaskleniacutem a nakonec zaskleniacutem prochaacuteziacute (obr 335)

Energetickeacute vlastnosti zaskleniacute jsou charakterizovaacutenybull propustnostiacute zaacuteřeniacute T kteraacute je definovaacutena jako poměr cel-

koveacuteho toku zaacuteřiveacute energie pronikajiacuteciacute zaskleniacutem k dopada-jiacuteciacutemu toku slunečniacuteho zaacuteřeniacute podle vztahu

kde T je propustnost slunečniacuteho zaacuteřeniacute Jλ ndash monochromatickeacute zaacuteřeniacute dopadajiacuteciacute na zaskleniacute

ve Wmndash2(nm)ndash1 Tλ ndash monochromatickaacute propustnost zaacuteřeniacute

bull odrazivostiacute zaacuteřeniacute R definovanou jako podiacutel odraženeacuteho zaacuteřiveacuteho toku k dopadajiacuteciacutemu slunečniacutemu zaacuteřeniacute

bull pohltivostiacute zaacuteřeniacute A definovanou jako podiacutel absorbovaneacuteho zaacuteřiveacuteho toku zaskleniacutem k zaacuteřiveacutemu toku dopadajiacuteciacutemu

Platiacute

T + R + A = 1

světlo

280 ndash 2 000 nm

380 ndash 780 nm

slunečniacute zaacuteřeniacute

R

A1A2 g

T

τ

ρ

Obr 335 Tok energie prochaacutezejiacuteciacute zaskleniacutem p ndash odraženeacute světlo T ndash propustnost zaacuteřeniacute R ndash odrazivost zaacuteřeniacute A ndash pohltivost zaacuteřeniacute A1 A2 ndash zaacuteřeniacute pohlceneacute sklem TA ndash zaacuteřeniacute od pohlceneacute čaacutesti g ndash celkovaacute energetickaacute propustnost

TA

Tab 326 Propustnost zaacuteřeniacute různyacutech druhů zaskleniacute

Druh zaskleniacuteČinitel světelneacute propustnosti τ

(ndash)

Propustnost zaacuteřeniacute T

(ndash)

Odrazivost zaacuteřeniacute R

(ndash)

Pohltivost zaacuteřeniacute A

(ndash)

Zaskleniacute jednoducheacute

sklo čireacute (FLOAT) 4 mm

089 082 007 011

sklo čireacute (FLOAT) 10 mm

086 075 005 020

Zaskleniacute dvojsklem

sklo čireacute 4 ndash 12 ndash 4 mm

080 070 013 017

sklo čireacute 6 ndash 12 ndash 6 mm

078 064 012 024

Obr 334 Velikost reflexe ρ dvou vzorků hliniacutekoveacute foacutelie s hladkyacute-mi lesklyacutemi povrchy s uacutehlem dopadu dlouhovlnneacuteho zaacuteřeniacute (85deg) v zaacutevislosti na vlnoveacute deacutelce λ (microm)

100

90

80

70

60

50

40

30

20

10

04 6 8 10 12 14 16 18 20

spekulaacuterniacute reflexe 85degAl foacutelie

vlnovaacute deacutelka (mikrony)

odra

zivo

st (

)

55

Skla je možneacute z hlediska energetickyacutech vlastnostiacute rozdělit nabull čiraacute u nichž převlaacutedaacute propustnost zaacuteřeniacute (patřiacute sem všech-

ny druhy bezbarvyacutech skel)bull reflexniacute skla nebo skla pohltivaacute kteraacute diacuteky přiacuteměsiacute oxidů Fe

Zn Ni dosahujiacute zvyacutešeneacute hodnoty pohltivosti nebo odrazi-vosti zaacuteřeniacute (vniacutemaacuteme je v různyacutech barevnyacutech odstiacutenech)

bull selektivniacute skla ndash pokovovanaacute tenkou vrstvou oxidu kovu Reflexniacute skla se navenek zpravidla jeviacute jako modraacute zelenaacute

šedaacute bronzovaacute zlatistaacute či střiacutebřitaacute Selektivniacute skla mohou miacutet různě nastavenou propustnost pohltivost a odrazivost sluneč-niacuteho zaacuteřeniacute

37 Akustickeacute vlastnosti materiaacutelů

Pro potlačeniacute odrazu zvukovyacutech vln se navrhujiacute konstrukce pohlcujiacuteciacute pro potlačeniacute přenosu zvukovyacutech vln se navrhujiacute kon-strukce zvukověizolačniacute V obou přiacutepadech se naacutevrh podřizuje parametrům prostřediacute jiacutemž se vlny šiacuteřiacute tj vzduchem nebo hmo-tou pevneacuteho skupenstviacute

Měřiacutetkem vhodnosti stavebniacutech materiaacutelů pro pohltiveacute resp zvukověizolačniacute konstrukce je jejich vlnovyacute odpor Z (Nsmndash3) tj materiaacutelovyacute parametr kteryacute se vypočiacutetaacute ze vztahu

Z = ρ c

kde ρ je objemovaacute hmotnost materiaacutelu (kgmndash3) C ndash rychlost šiacuteřeniacute podeacutelnyacutech vln v materiaacutelu (msndash1)

Vlnovyacute odpor Z (Nsmndash3) je měřiacutetkem bdquoakustickeacute tvrdostirdquo ma-teriaacutelů podle ktereacuteho se materiaacutely děliacute na

bull akusticky měkkeacute materiaacutely s hodnotami vlnoveacuteho odporu bliacutezkyacutemi vlnoveacutemu odporu vzduchu (Z asymp Z0)

bull akusticky tvrdeacute materiaacutely s hodnotami vlnoveacuteho odporu řaacute-dově většiacutemi (Z gtgt Z0)

Materiaacutely o vzaacutejemně extreacutemniacutech akustickyacutech tvrdostech jsou např vzduch a hutnyacute beton Pro rychlost šiacuteřeniacute podeacutelnyacutech vln ve vzduchu c0 = 340 msndash1 a objemovou hmotnost vzduchu ρ 0 = 118 kgmndash3 je hodnota vlnoveacuteho odporu Z0 = 4012102 Nsmndash3 Pro rychlost šiacuteřeniacute podeacutelnyacutech vln v hutneacutem betonu c = 3 228 msndash1 a objemovou hmotnost betonu ρ = 2 400 kgmndash3 je hod-nota vlnoveacuteho odporu Z = 77472106 Nsmndash3

371 Materiaacutely pro pohlcujiacuteciacute konstrukce

Veličinou vyjadřujiacuteciacute schopnost konstrukce pohltit čaacutest akus-tickeacuteho vyacutekonu dopadajiacuteciacute zvukoveacute vlny je činitel zvukoveacute pohlti-vosti α v kmitočtoveacutem paacutesmu pro daneacute kmitočtoveacute paacutesmo de-finovanyacute jako podiacutel akustickeacuteho vyacutekonu konstrukciacute pohlceneacuteho

k akustickeacutemu vyacutekonu na konstrukci dopadajiacuteciacutemu 0 le α le 1 Hodnoty činitele pohltivosti se určujiacute měřeniacutem dozvukovou me-todou s vyacutesledkem označovanyacutem αS Katalogoveacute hodnoty αS

a z nich vychaacutezejiacuteciacute vyacutepočty se majiacute uvaacutedět minimaacutelně v oktaacutevo-vyacutech paacutesmech 125 Hz až 4000 Hz

Na obr 336 je zobrazen akustickyacute vyacutekon dopadajiacuteciacute zvuko-veacute vlny Wi kteryacute je konstrukciacute zčaacutesti odražen zčaacutesti pohlcen Rozklaacutedaacute se tedy na složku Wr akustickeacuteho vyacutekonu odraženeacute čaacutes-ti vlny a na složku Wa akustickeacuteho vyacutekonu pohlceneacute čaacutesti vlny

Složka pohlceneacute čaacutesti vlny se rozklaacutedaacute na tyto složky Wt akus-tickeacuteho vyacutekonu čaacutesti vlny přeneseneacute (vyzaacuteřeneacute) do sousedniacuteho (chraacuteněneacuteho) prostoru Wc akustickeacuteho vyacutekonu čaacutesti vlny šiacuteřeneacute daacutele konstrukcemi budovy Wa akustickeacuteho vyacutekonu transformo-vaneacuteho na jinyacute vyacutekon

Zvukovaacute pohltivost A (m2) je schopnost absorbeacuteru (pohlco-vače) pohlcovat (neodraacutežet) čaacutest akustickeacuteho vyacutekonu zvukoveacute vlny kteraacute na něj dopadaacute Zvukovaacute pohltivost A (m2) v kmitoč-toveacutem paacutesmu jako fyzikaacutelniacute veličina je absolutniacutem ukazatelem teacuteto vlastnosti

A = αS S

kde αS je činitel zvukoveacute pohltivosti pohlcovače v kmitočto-veacutem paacutesmu

S ndash plošnyacute obsah (m2) volneacuteho povrchu pohlcovače

Tab 327 Řaacutedoveacute srovnaacuteniacute velikosti vlnoveacuteho odporu Z (Nsmndash3) ve vzduchu a v pevnyacutech laacutetkaacutech s velikostiacute vlnoveacuteho odporu v akusticky uacutečinnyacutech konstrukciacutech [Čechura J 1999]

Prostřediacute v němž se zvuk šiacuteřiacute

Označeniacute materiaacutelů z hlediska

pohlcovaacuteniacute zvuku izolace zvuku

vzduch(ZO = 4012 Nsmndash3)

materiaacutely pro pohltiveacute konstrukce

Z asymp Z0

materiaacutely pro neprůzvučneacute konstrukce

Z gtgt Z0

hmota pevneacuteho skupenstviacute (Z1 gtgt Z0)

materiaacutely pro konstrukce pohlcujiacuteciacute vibrace

Z asymp Z1

materiaacutely pro zvukověizolačniacute konstrukce

Z ltlt Z1

Obr 336 Představa o rozloženiacute akustickeacuteho vyacutekonu zvukoveacute vlny po dopadu na stavebniacute konstrukci [Čechura J 1999]

Wi

Wr

Wa

Wd

Wc

Wt

10

05

α (

ndash)

1

2

3456

50 100 200 500 1 000 2 000 5 000 10 000

f (Hz)

0

Obr 337 Spektrum činitele pohltivosti α vrstvy technickeacute plsti na tuheacute nosneacute konstrukci pro dopad zvukoveacute vlny v zaacutevislosti na tloušťce vrstvy h 1 ndash 0025 m 2 ndash 0050 m 3 ndash 0075 m 4 ndash 0100 m 5 ndash 0125 m 6 ndash 0150 m [Čechura J 1999]

56

372 Materiaacutely pro neprůzvučneacute konstrukce

Neprůzvučnyacutemi konstrukcemi jsou konstrukce stěn a stro-pů ktereacute akusticky oddělujiacute různeacute prostory To znamenaacute že zprostředkujiacute přenos zvukovyacutech vln ze vzduchu mezi těmito prostory s určitou ztraacutetou akustickeacuteho vyacutekonu Rozlišujiacute se ne-průzvučneacute konstrukce jednoducheacute (jednoprvkoveacute) a viacuteceprvko-veacute

Jednoduchyacutemi konstrukcemi jsou zejmeacutena konstrukce jed-novrstveacute homogenniacute včetně konstrukciacute s omiacutetkou a jednovrstveacute konstrukce vylehčeneacute dutinami

Při navrhovaacuteniacute a posuzovaacuteniacute jednoduchyacutech konstrukciacute z hle-diska neprůzvučnosti se rozlišuje jde-li o konstrukce ohybově poddajneacute polotuheacute nebo tuheacute

Vyacuteznamnou akustickou charakteristikou konstrukciacute je jejich plošnaacute hmotnost (kgmndash2)

Podle toho v jakeacutem vztahu je nalezenaacute plošnaacute hmotnost mlsquo k charakteristickyacutem hodnotaacutem plošneacute hmotnosti mrsquoc a mrsquos se rozlišujiacute konstrukce

bull ohybově poddajneacute pro ktereacute je mrsquo le mrsquoc bull polotuheacute u nichž platiacute mrsquoc le mrsquo le mrsquosbull tuheacute kde mrsquos le mrsquo

Plošneacute hmotnosti mrsquoc a mrsquos jsou pro různeacute materiaacutely různeacute a určujiacute se pomociacute vztahů

kde ρ je objemovaacute hmotnost materiaacutelu (kgmndash3) c ndash rychlost podeacutelnyacutech vln v materiaacutelu (msndash1) kc ks ndash materiaacuteloveacute konstanty zaacutevisleacute na hodnotě ztraacutetoveacute-

ho činitele materiaacutelu η (msndash1)

V teacuteto souvislosti je vhodneacute připomenout že v laacutetkaacutech pevneacute-ho skupenstviacute rychlost šiacuteřeniacute podeacutelnyacutech vln uacutezce souvisiacute s tuhos-tiacute těchto laacutetek neboť platiacute že c asymp (Eρ)12 kde E (Pa) je dynamic-kyacute modul pružnosti materiaacutelu

Dalšiacutemi akustickyacutemi materiaacutelovyacutemi konstantami jsou vaacuteženaacute neprůzvučnost Rwc (dB) pro plošnou hmotnost jednoducheacute kon-strukce mrsquoc resp vaacuteženaacute neprůzvučnost Rws (dB) pro plošnou hmotnost mrsquos

Pro mrsquo le mrsquoc neboli pro konstrukce ohybově poddajneacute

Pro mrsquoc le mrsquo le mrsquos neboli pro konstrukce ohybově polotuheacute

Pro mrsquos le mrsquo neboli pro konstrukce ohybově tuheacute

Neprůzvučnost jednoduchyacutech konstrukciacute tedy zaacuteležiacute na těch-to konstantaacutech stavebniacutech materiaacutelů

bull objemoveacute hmotnosti ρ (kgmndash3) (se zvětšujiacuteciacute se objemovou hmotnostiacute se zvětšuje)

bull rychlosti šiacuteřeniacute podeacutelnyacutech zvukovyacutech vln c (msndash1) resp na dynamickeacutem modulu pružnosti materiaacutelu v tahu za ohybu E (Pa) (s jejichž zmenšujiacuteciacutemi se hodnotami se zvětšuje)

bull ztraacutetoveacutem činiteli η materiaacutelu (s jehož zvětšovaacuteniacutem se zvět-šuje)

Kromě toho neprůzvučnost jednoduchyacutech konstrukciacute zaacutevisiacute ještě na jedineacutem konstrukčniacutem parametru ndash na tloušťce h (m) s jejiacutemž zvětšovaacuteniacutem se zvětšuje Hodnoty ρ c a η stavebniacutech materiaacutelů jsou uvedeny v tab 326

Dvouprvkoveacute konstrukce jsou sestaveny ze dvou jednodu-chyacutech konstrukciacute (prvků) za sebou vzaacutejemně oddělenyacutech pod-dajnou separačniacute vrstvou (obvykle vzduchovou)

Vzduchovaacute vrstva byacutevaacute vyložena tlumiciacute vložkou jejiacutež vyacuteznam je podobnyacute jako u rezonančniacutech pohlcovačů Zhotovena z mi-neraacutelniacutech vlaacuteken a osazena do přiacutemeacuteho kontaktu s ohybově poddajnějšiacutem diacutelčiacutem prvkem konstrukce zvětšuje hodnotu ztraacute-toveacuteho činitele tohoto prvku resp přispiacutevaacute k tlumeniacute vibraciacute v tomto prvku Je-li tloušťka tlumiciacute vložky rovna asi polovině tloušťky separačniacute vrstvy funguje tlumiciacute vložka jako poreacutezniacute po-hlcovač (opatřeniacute proti půlvlnneacute rezonanci) v separačniacute vrstvě Vzduchovaacute neprůzvučnost dvouprvkovyacutech konstrukciacute je zpravi-dla většiacute než vzduchovaacute neprůzvučnost jednoduchyacutech konstruk-ciacute o teacuteže plošneacute hmotnosti

Vysokeacute naacuteroky na neprůzvučnost splňujiacute třiacuteprvkoveacute konstruk-ce (např ztrojenaacute okna) ktereacute jsou sestaveny ze třiacute jednodu-chyacutech konstrukciacute (prvků) za sebou vzaacutejemně oddělenyacutech pod-dajnyacutemi separačniacutemi vrstvami (obvykle vzduchovyacutemi) Třiacuteprvkovaacute konstrukce je soustavou třiacute hmotnyacutech prvků o plošnyacutech hmot-nostech mrsquo1 mrsquo2 mrsquo3 (kgmndash2) oddělenyacutech dvěma separačniacutemi vrstvami o dynamickyacutech tuhostech srsquo1 srsquo2 (Pamndash1) resp o tloušť-kaacutech d1 d2 (m) ktereacute při dopadu zvukoveacute vlny kmitajiacute jako celek ve dvou rezonančniacutech kmitočtech frI frII (Hz)

373 Materiaacutely pro konstrukce pohlcujiacuteciacute vibrace

Vibrace je vyacuteraz pro šiacuteřeniacute zvukovyacutech vln v hmotaacutech pevneacute-ho skupenstviacute Zvukoveacute vlny se ve stavebniacutech konstrukciacutech tva-ru prutů a desek šiacuteřiacute převaacutežně ohybovyacutem vlněniacutem při němž je čaacutest akustickeacuteho vyacutekonu vyzaacuteřena do okolniacuteho prostřediacute Jedniacutem z prostředků jak braacutenit šiacuteřeniacute ohybovyacutech vln je zvětšovat vnitř-niacute uacutetlum zvuku v konstrukciacutech aplikaciacute antivibračniacutech opatřeniacute Tato opatřeniacute se majiacute provaacutedět po celeacute ploše upravovanyacutech kon-strukciacute a jejich uacutekolem je absorbovat šiacuteřiacuteciacute se zvukovou energii a přeměňovat ji v energii ztraacutetovou Majiacute tedy podobnou funkci jako absorbeacutery při přenosu zvuku vzduchem

Užiacutevanyacutemi antivibračniacutemi opatřeniacutemi jsoubull antivibračniacute naacutetěrybull antivibračniacute vrstveneacute konstrukce

3731 Antivibračniacute naacutetěry

Tlumeniacute vibraciacute antivibračniacutemi naacutetěry se uplatňuje nejčastěji u tenkyacutech desek z materiaacutelů o niacutezkeacutem ztraacutetoveacutem činiteli η např z kovů Materiaacutely pro tlumeniacute vibraciacute majiacute miacutet naopak velkou hodnotu ztraacutetoveacuteho činitele η a velkou hodnotu dynamickeacuteho modulu pružnosti v tahu za ohybu E (Pa) resp velkou hodno-tu součinu hodnot obou veličin Tyto hodnoty majiacute byacutet co nej-

57

meacuteně zaacutevisleacute na teplotě Materiaacutely ktereacute tyto požadavky splňujiacute byacutevajiacute označovaacuteny jako vazkoelastickeacute a byacutevajiacute vyraacuteběny z vyso-kopolymerniacutech laacutetek

Nedoporučuje se užiacutevat naacutetěry na asfaltoveacute baacutezi jejichž vlastnosti se měniacute se složeniacutem asfaltu a s teplotou nad 25 degC Nevhodneacute jsou i naacutetěry na baacutezi pryže ktereacute jsou přiacuteliš elastickeacute

Čiacutem je upravovanaacute deska ohybově tužšiacute tiacutem většiacute musiacute byacutet tloušťka antivibračniacuteho naacutetěru (např je požadovaacuten asi dvojnaacuteso-bek tloušťky plechu) Naacutetěr se nanaacutešiacute jen na jednu stranu upra-vovaneacute desky Vyacutehodou antivibračniacutech naacutetěrů je kmitočtovaacute ne-zaacutevislost uacutetlumu vibraciacute

374 Materiaacutely pro zvukověizolačniacute konstrukce

V tuhyacutech tělesech se zvuk šiacuteřiacute převaacutežně podeacutelnyacutem vlněniacutem V důsledku třeniacute hmotnyacutech čaacutestic klade materiaacutel tuhyacutech těles podeacutelneacutemu vlněniacute odpor jehož vyacutesledkem vyjaacutedřenyacutem přeno-sovyacutem uacutetlumem vibraciacute Dt (dB) je postupnaacute zvukovaacute izolace prostřediacute ve směru vlněniacute

V betonu je měrnyacute přenosovyacute uacutetlum podeacutelneacuteho vlněniacute při-bližně 01 až 05 dBmndash1 ve zdivu z plnyacutech paacutelenyacutech cihel až 1 dBmndash1 Většiacutech hodnot uacutetlumu se dosahuje přenosem vlně-niacute do prostřediacute o rozdiacutelneacutem vlnoveacutem odporu Vloženiacutem rozhra-niacute dvou prostřediacute nastane okamžityacute tzv vložnyacute uacutetlum vibraciacute Di

(dB) Vložnyacute uacutetlum vibraciacute na rozhraniacute teoreticky neomezenyacutech prostřediacute betonu a měkkeacute pryže je asi 15 dB na rozhraniacute beto-nu a korku asi 13 dB

S izolaciacute vibraciacute v tuhyacutech tělesech souvisiacute i problematika tlu-meniacute kročejoveacuteho zvuku Roznaacutešeciacute podlahoveacute desky se uklaacuteda-

jiacute na podložky na jejichž zvukověizolačniacute funkci se podiacutelejiacute tyto parametry

bull dynamickaacute tuhost srsquon (MPamndash1)bull objemovaacute hmotnost ρ0 (kgmndash3)bull stlačitelnost Kn ()bull ztraacutetovyacute činitel ηn přiacutepadně teacutež pružnost εn ()bull tloušťka v nezatiacuteženeacutem stavu (nominaacutelniacute tloušťka) d0 (m)Pro izolačniacute vrstvy tzv těžkyacutech plovouciacutech podlah se rozeznaacute-

vajiacute kvalitativniacute stupně materiaacutelů pro zvukověizolačniacute podložky podle stlačitelnosti a kvalitativniacute třiacutedy zvukověizolačniacutech podlo-žek podle dynamickeacute tuhosti (tab 329 a 330)

Tab 328 Vlastnosti materiaacutelů (materiaacuteloveacute konstanty) pro děliacuteciacute a obvodoveacute konstrukce [ČSN 73 0540-2 2002]

m c (kgmndash2)

Rw c (dB)

ks (ndash)

Materiaacutelρ

(kgmndash3)c

(msndash1)η (ndash)

Cihelneacute zdivo

778 278 952 zdivo z lehčenyacutech cihel 900 2 108 ) 0035 )

1557 338 952 zdivo z plnyacutech cihel 1 800 2 108 0035

Dřevo korek aglomerovaneacute dřevo a pazdeřiacute

335 205 1337 dřevo napřiacuteč vlaacuteken 500 2 400 001

161 141 1337 dřevo podeacutel vlaacuteken 500 5 000 001

609 257 1036 dřevotřiacuteskoveacute desky 690 1 996 0025

844 285 692 korek 200 500 015

Kovy

906 291 1663 hliniacutek 2 640 4 375 0005

2438 378 1985 ocel 7 850 4 573 0003

Plasty

04 20 1099 lehčenyacute polystyren 30 1 730 002

3216 401 875 PVC 1 450 852 005

Saacutedroveacute vyacuterobky

781 278 1085 saacutedrokarton 800 1 775 ) 0021)

Silikaacutetoveacute vyacuterobky

1472 334 787 hutnyacute beton 2 400 3 228 008

881 267 1491 lehčenyacute beton 1 000 2 280 0015

793 280 1491 lehčenyacute beton 1 400 2 739 0015

943 295 1491 lehčenyacute beton 1 800 2 963 0015

806 281 1337 Plynosilikaacutet 600 1 197 001

Skleněneacute vyacuterobky

790 280 1567 tabuloveacute sklo 2 450 4 738 0006) Hodnoty pro ρ = 1 800 kgmndash3) Hodnoty pro ρ = 920 kgmndash3

Tab 329 Materiaacutely pro zvukověizolačniacute vrstvy [ČSN 73 0540-2 2002]

Kvalitativniacute stupeň Kn () εn ()

1ge 20

měkkeacutege 90

pružneacute

25 ndash 20

polotuheacute50 ndash 90

polopružneacute

3lt 5tuheacute

lt 50nepružneacute

Tab 330 Zvukověizolačniacute podložky [ČSN 73 0540-2 2002]

Kvalitativniacute třiacuteda srsquon (MPamndash1)

Ile 30

poddajneacute

II30 ndash 200

polopoddajneacute

IIIgt 200

nepoddajneacute

58

Nejkvalitnějšiacute jsou zvukověizolačniacute podložky o nejmenšiacute dyna-mickeacute tuhosti tj I třiacutedy poddajneacute Je zřejmeacute že dynamickaacute tu-host vyacuterobku je tiacutem menšiacute čiacutem je materiaacutel vyacuterobku při konstant-niacute nominaacutelniacute tloušťce vyacuterobku a pružnosti materiaacutelu měkčiacute (viacutece stlačitelnyacute) nebo čiacutem je nominaacutelniacute tloušťka vyacuterobku při konstant-niacute stlačitelnosti a pružnosti materiaacutelu většiacute

38 Radioaktivita stavebniacutech materiaacutelů

Na lidskyacute organismus působiacute odjakživa radioaktivniacute zaacuteřeniacute při-chaacutezejiacuteciacute z vesmiacuteru či zemskeacute kůry V minuleacutem stoletiacute se přida-ly zdroje uměleacuteho radioaktivniacuteho zaacuteřeniacute a to rentgenoveacute zaacuteřeniacute zaacuteřeniacute z užiacutevanyacutech radioizotopů v leacutekařstviacute zaacuteřeniacute z provozu ja-dernyacutech zařiacutezeniacute např jadernyacutech elektraacuteren nebo zaacuteřeniacute z tele-vizniacutech a počiacutetačovyacutech obrazovek Vyacuteznamneacute je i zaacuteřeniacute z použi-tyacutech či zkoušenyacutech jadernyacutech zbraniacute

Přirozenaacute radioaktivita některyacutech stavebniacutech materiaacutelů je rovněž vlastnost kteraacute ve většiacutem množstviacute působiacute škodlivě na lidskyacute organismus Protože tomuto nepřiacutezniveacutemu působe-niacute nelze vždy zabraacutenit je třeba alespoň omezit riziko ohrože-niacute zdraviacute

V přiacuterodě se vyskytuje 37 radioaktivniacutech prvků a 73 radionuk-lidů Tyto prvky jsou zdrojem radioaktivniacuteho zaacuteřeniacute α (alfa) a γ (gama) ktereacute působiacute nepřiacuteznivě na živeacute tkaacuteně Přiacuterodniacutemu zaacuteře-niacute nelze zabraacutenit je tedy alespoň třeba sniacutežit riziko ozaacuteřeniacute na uacuteroveň kteraacute nebude většiacute než ostatniacute rizikoveacute činnosti člověka Z uvedenyacutech přiacuterodniacutech radionuklidů se obyčejně sledujiacute pou-ze tři radioaktivniacute izotop drasliacuteku 40K izotopy radia 226Ra a tho-ria 232Th

381 Hodnoceniacute škodlivosti zaacuteřeniacute

V posledniacutech letech se věnuje vyacuteraznaacute pozornost jak měřeniacute množstviacute radiačniacute zaacutetěže na člověka tak i stanoveniacute škodlivosti tohoto zaacuteřeniacute tj stanoveniacute přiacutepustnyacutech hodnot ktereacute je možno kraacutetkodobě a dlouhodobě připustit Zdravotniacute poškozeniacute lidskeacute-ho organismu může způsobit hlavně

bull pronikaveacute zaacuteřeniacute γ (gama) uvolňovaneacute ze stavebniacuteho mate-riaacutelu jako důsledek rozpadu radia

bull zaacuteřeniacute α (alfa) uvolněneacute z rozpadu vdechnuteacuteho radonu a vdechnutyacutech jeho dceřinyacutech produktů

V prveacutem přiacutepadě je zaacutekladniacute jednotkou zaacuteřiveacute aktivity zdro-je 1 Bq (Bequerel) kteryacute odpoviacutedaacute jednomu jaderneacutemu rozpadu provaacutezeneacutemu uvolněniacutem zaacuteřiveacute energie za sekundu Jednotkou popisujiacuteciacute uacutečinek zaacuteřeniacute tj daacutevku ozaacuteřeniacute je množstviacute energie předaneacute zaacuteřeniacutem laacutetce o jednotkoveacute hmotnosti Nazyacutevaacute se ab-sorbovanaacute daacutevka D a jejiacute jednotkou je 1 Gy (Gray) kteryacute odpo-viacutedaacute jednomu Jkgndash1

Staršiacute jednotkou pro měřeniacute absorbovaneacute daacutevky byl 1 rad pro nějž platilo

1 Gy = 100 rad

Různeacute druhy zaacuteřeniacute (alfa gama beta neutrony) majiacute při shodneacute daacutevce odlišneacute uacutečinky na organismus Tuto skutečnost zohledňuje efektivniacute daacutevkovyacute ekvivalent H jehož jednotkou je 1 Sv (Sievert)

Platiacute H = Q D

kde Q je jakostniacute faktor

V zaacutevislosti na druhu zaacuteřeniacute je efektivniacute daacutevkovyacute ekvivalent až řaacutedově vyššiacute než daacutevka Jakostniacute faktor Q totiž souvisiacute předevšiacutem s hustotou energie předaacutevaneacute tkaacuteni

Pro γ-zaacuteřeniacute X-paprsky a elektrony je Q = 1 pro α-čaacutestice je Q = 20 tedy 20kraacutet vyššiacute

Staršiacute jednotkou pro efektivniacute daacutevkovyacute ekvivalent byl 1 rem

1 Sv = 100 rem

Radiačniacute působeniacute stavebniacutech materiaacutelů se obvykle posuzuje podle tzv hmotnostniacute měrneacute aktivity jejiacutež jednotkou je Bqkgndash1 Většinou se vystačiacute pouze s hmotnostniacute aktivitou 226Ra jejiacutež zvyacute-šeneacute hodnoty mohou vyloučit použiacutevaacuteniacute materiaacutelu ve staveb-nictviacute Pokud je třeba braacutet v uacutevahu i vyacuteše zmiacuteněneacute dalšiacute prvky po-čiacutetaacute se tzv index hmotnostniacute aktivity

I = aK 3000 + aPa 300 + aTh 200

Směrneacute hodnoty indexu hmotnostniacute aktivity ktereacute běžně ne-smiacute vyacuterobek překročit uvaacutediacute naacutesledujiacuteciacute tabulka ze zaacutekona č181997 Sb Směrnyacutemi hodnotami rozumiacuteme uacuteroveň radio-aktivity kteraacute sice neniacute zcela neškodnaacute ale jejiacutež zdravotniacute riziko lze v danyacutech ekonomickyacutech podmiacutenkaacutech považovat za přijatelneacute

Kromě přiacutemeacuteho ozaacuteřeniacute radioaktivniacutem materiaacutelem dochaacuteziacute k ohroženiacute zdraviacute působeniacutem radioaktivniacutech laacutetek v ovzdušiacute kon-kreacutetně radonem Radon je inertniacute plyn kteryacute vznikaacute rozpadem ra-dia 226Ra Doprovodnyacutem produktem rozpadu radonu je předevšiacutem zaacuteřeniacute α (alfa) Produktem rozpadu plynneacuteho radonu jsou dceřineacute produkty tvořeneacute atomy pevnyacutech laacutetek Jsou to atomy vizmutu (214Bi) polonia (214Po 218Po) a olova (214Pb) Ty pak spolu s pra-chem vytvaacuteřejiacute aerosoly ktereacute se dostaacutevajiacute se vzduchem do plic člověka kde se uklaacutedajiacute a poškozujiacute tkaacuteňoveacute buňky Při většiacute kon-centraci a delšiacutem působeniacute může vzniknout i rakovinneacute bujeniacute

Samotnyacute radon je mnohem meacuteně škodlivyacute než jeho dceřineacute produkty V plicniacute tkaacuteni nezachytaacutevaacute a z největšiacute čaacutesti je v ne-změněneacute podobě opět vydechnut (poločas rozpadu radonu je asi 90 hodin) Zaacuteřeniacute α ohrožuje jen citlivou plicniacute tkaacuteň ne-chraacuteněnou pokožkou Pro vnějšiacute čaacutesti lidskeacuteho těla nepředstavu-je radon a jeho dceřineacute produkty žaacutedneacute nebezpečiacute

Pronikaveacute zaacuteřeniacute je třeba sledovat předevšiacutem u těch materiaacute-lů kteryacutech je ve stavebniacute konstrukci nejviacutece tedy u betonu zdi-va apod Většinou toto přiacutemeacute ozaacuteřeniacute nebyacutevaacute přiacuteliš silneacute a naviacutec jsou od roku 1991 všechny stavebniacute materiaacutely dodaacutevaneacute na trh pravidelně kontrolovaacuteny z hlediska přiacutepustneacute radioaktivity

Hygienickyacutemi předpisy jsou určeny mezniacute hodnoty hmotnost-niacute aktivity 226Ra ktereacute materiaacutel ve stavbě nesmiacute překročit (tab 332)

Tab 331 Směrneacute hodnoty obsahu přiacuterodniacutech radionuklidů ve staveb-niacutech materiaacutelech

Stavebniacute materiaacutel Index hmotnostniacute aktivity

stavebniacute kaacutemen 1

piacutesek štěrk kamenivo jiacutely 1

popiacutelek škvaacutera struska uměleacute kamenivo 1

keramickeacute obklaacutedačky a dlaždice 2

cihly a jineacute vyacuterobky z paacuteleneacute hliacuteny 05

cement vaacutepno saacutedra 1

vyacuterobky z betonu saacutedry a cementu vyacuterobky z poacuterobetonu

05

vyacuterobky přiacuterodniacuteho a uměleacuteho kamene 1

59

K většiacutemu překročeniacute směrnyacutech hodnot dochaacutezelo při zpraco-vaacuteniacute některyacutech surovin do zdiva a omiacutetek Prvniacutem zjištěnyacutem přiacute-padem bylo použiacutevaacuteniacute piacutesku ze zpracovaacutevanyacutech uranovyacutech rud do malt a omiacutetek v Jaacutechymově Obsah radia v těchto maltaacutech dosahoval až 100 000 Bqkgndash1 to je asi 1 000kraacutet viacutece než při-pouštějiacute limitniacute hodnoty

Jinyacutem znaacutemyacutem přiacutekladem bylo použiacutevaacuteniacute škvaacutery z haldy elek-traacuterny v Rynholci na Kladensku pro vyacuterobu stěnovyacutech panelů ro-dinnyacutech domků Start Zde radioaktivita dosahovala až 4 000 Bqkgndash1 což vedlo k překračovaacuteniacute směrnyacutech hodnot asi o 20

Posledniacutem přiacutekladem kteryacute byl pak někdy bezdůvodně apliko-vaacuten na všechny poacuterobetony bylo v letech 1956 až 1984 zpracovaacute-vaacuteniacute černouhelneacuteho popiacutelku ve vyacuterobně poacuterobetonu v Pořiacutečiacute u Trut-nova Zde v několika přiacutepadech dosahovala hmotnostniacute aktivita v hotoveacute tvaacuternici až 900 Bqkgndash1 Tyto hodnoty se vyskytovaly po-uze občas v uvedeneacute vyacuterobně a od zahaacutejeniacute radiačniacutech kontrol před viacutece než dvaceti lety již žaacutedneacute vadneacute vyacuterobky nepřichaacutezejiacute na trh

Množstviacute radioaktivniacutech plynnyacutech produktů v ovzdušiacute se po-pisuje objemovou aktivitou radonu (dle ČSN 73 0601 zkraacuteceně OAR) Ta je daacutena podiacutelem aktivity radonu a objemu laacutetky v niacutež je rozptyacutelen (Bqmndash3) V zahraničniacute literatuře je OAR často nazyacute-vaacutena koncentraciacute radonu

Zdroji radonu v domech mohou byacutet radioaktivniacute horniny v podložiacute použiteacute stavebniacute materiaacutely ve stavebniacute konstrukci přiacute-padně voda Do podzemniacutech podlažiacute budov se radon dostaacutevaacute předevšiacutem netěsnostmi stavebniacute konstrukce

bull trhlinami v podlahaacutech a stěnaacutechbull netěsnostmi kolem prostupů instalaciacute a revizniacutech šachetbull z trativodů a vsakovaciacutech jiacutemek

Legislativniacute raacutemec přiacutepustneacuteho ozaacuteřeniacute stanovuje zmiacuteněnyacute zaacute-kon č 181997 Sb o miacuteroveacutem využiacutevaacuteniacute jaderneacute energie a io-nizujiacuteciacuteho zaacuteřeniacute (tzvbdquoatomovyacute zaacutekonrdquo) a navazujiacuteciacute vyhlaacuteška Staacutetniacuteho uacuteřadu pro jadernou bezpečnost o radiačniacute ochraně (Vyhl SUacuteJB č 3072002 Sb)

Směrneacute a mezniacute požadavky těchto předpisů pro pobytoveacute miacutestnosti uvaacutediacute tab 332

Požadavky jsou předepsaacuteny hodnotami objemoveacute aktivity a fotonovyacutem daacutevkovyacutem ekvivalentem zaacuteřeniacute gama udaacutevaneacuteho v Sievertech za hodinu (Svhndash1) V českeacute legislativě řešiacute ochranu proti radonu z podložiacute revidovanaacute ČSN 73 0601 z roku 2006 zaacuteřeniacutem ze stavebniacutech materiaacutelů se zabyacutevaacute ČSN 73 0602

Běžneacute objemoveacute aktivity (koncentrace) radonu v podložiacute sta-veb se pohybujiacute v rozsahu od 1 do 100 kBqmndash3 byly však na-měřeny hodnoty i přes 1 000 kBqmndash3 Vysokeacute objemoveacute aktivity

radonu v podložiacute jsou pak největšiacutem zdrojem radonu v objek-tech na tomto podložiacute postavenyacutech

K největšiacutemu ozaacuteřeniacute člověka (a to asi 485 z veškereacuteho ozaacuteřeniacute) dochaacuteziacute v interieacuterech budov Zde maacute vyacuteznam sledovat pouze tzv pobytoveacute miacutestnosti tj prostory ve kteryacutech se lideacute zdr-žujiacute viacutece než 1 000 hodin za rok a to ať už jako jedna osoba nebo součet dob pobytu viacutece osob Klasifikaci radonoveacuteho inde-xu zaacutekladovyacutech půd uvaacutediacute tab 333

Proti radonu musiacute byacutet chraacuteněny objekty s pobytovyacutemi prosto-ry ktereacute majiacute byacutet postaveny na podložiacute se středniacutem nebo vyso-kyacutem radonovyacutem rizikem

3811 Požadavky na protiradonovou izolaci

Ciacutelem ochrany staveb proti radonu je zajistit aby v pobyto-vyacutech miacutestnostech objemovaacute aktivita radonu stanovenaacute průkaz-nyacutem měřeniacutem byla menšiacute než směrneacute hodnoty daneacute zaacutekonem č181997 Sb uvedeneacute v tab 334

Za izolaci proti pronikaacuteniacute půdniacuteho radonu považujeme dle ČSN 73 0601 každou hydroizolaci kteraacute splňuje naviacutec tyto po-žadavky

bull Materiaacutel izolace musiacute miacutet stanovenyacute součinitel difuze proti radonu a to včetně spojů Investor musiacute od dodavatele vy-žadovat takovyacute druh spojů na kteryacute byla izolace zkoušena ndash např nesmějiacute byacutet odzkoušeneacute svařovaneacute spoje nahrazo-vaacuteny samolepiciacutemi paacutesky

bull Tažnost izolace musiacute umožnit přeneseniacute mezniacutech deformaciacute vyplyacutevajiacuteciacutech z ČSN 73 1001 Tento požadavek se tyacutekaacute pře-devšiacutem asfaltovyacutech paacutesů s kovovyacutemi (hliniacutekovyacutemi) vyacuteztužnyacute-mi vložkami

bull Trvanlivost izolace musiacute odpoviacutedat předpoklaacutedaneacute život-nosti stavby protože izolačniacute souvrstviacute bude zakryto daacutele tedy bude nepřiacutestupneacute a prakticky neopravitelneacute

bull Izolace musiacute splňovat požadavky vyplyacutevajiacuteciacute z konkreacutetniacutech podmiacutenek např odolnosti vůči korozniacutemu či mechanickeacute-mu namaacutehaacuteniacute

Oproti běžneacute hydroizolaci kteraacute byacutevaacute nejviacutece namaacutehaacutena v ob-lasti nejvyššiacute vlhkosti v podzaacutekladiacute je protiradonovaacute izolace ob-vykle nejviacutece namaacutehaacutena v miacutestech suchyacutech kde je vysokyacute obsah půdniacuteho vzduchu

Tab 332 Mezniacute hodnoty hmotnostniacute aktivity radia pro stavebniacute materiaacutel

Stavebniacute materiaacutelHmotnostniacute aktivita radia 226Ra (Bqkgndash1)

stavby s pobytovou miacutestnostiacute

stavby bez pobytoveacute miacutestnosti

stavebniacute kaacutemen 300 1 000

piacutesek štěrk kamenivo jiacutely 300 1 000

popiacutelek škvaacutera struska uměleacute kamenivo

300 1 000

keramickeacute obklaacutedačky a dlaždice

300 1 000

cihly a vyacuterobky z paacuteleneacute hliacuteny

150 500

cement vaacutepno saacutedra 300 1 000

vyacuterobky z betonu saacutedry a cementu poacuterobeton

150 500

vyacuterobky z přiacuterodniacuteho kamene

300 1 000

Tab 333 Radonovyacute index pozemku

Radonovyacute index pozemku

Objemovaacute aktivita radonu v půdniacutem vzduchu Cs v kBqmndash3

Radonovyacute potenciaacutel

pozemku (RP)

vysokyacute Cs ge 100 Cs ge 70 Cs ge 30 RP ge 30

středniacute30 le Cs lt 100

20 le Cs lt 70

10 le Cs lt 30

10 le RP lt 35

niacutezkyacute Cs lt 30 Cs lt 20 Cs lt 10 RP lt 10

Plynopropustnost zemin

niacutezkaacute středniacute vysokaacute

Tab 334 Směrneacute a mezniacute hodnoty radiačniacute ochrany pro pobytoveacute miacutestnosti

Směrneacute hodnoty Mezniacute hodnoty

objemovaacute aktivita radonu (Bqmndash3)

fotonovyacute ekvivalent

(Svhndash1)

objemovaacute aktivita radonu (Bqmndash3)

fotonovyacute ekvivalent

(Svhndash1)

staacutevajiacuteciacute stavby

400 1 4 000 10

projektovaneacute stavby

200 05 ndash ndash

60

3812 Provedeniacute protiradonoveacute izolace

Protiradonoveacute izolace se nejčastěji vytvaacuteřejiacute z materiaacutelů užiacute-vanyacutech pro běžneacute hydroizolace tj z asfaltovyacutech paacutesů a plasto-vyacutech foacuteliiacute použiacutevajiacute se však i některeacute stěrkoveacute a naacutetěroveacute hmoty

Součinitel difuze radonu běžnyacutech asfaltovyacutech paacutesů z oxidova-neacuteho či modifikovaneacuteho asfaltu byacutevaacute od 10 do 2010ndash12 m2sndash1 paacutesy s kovovou vložkou majiacute součinitel difuze ještě nižšiacute

U foacuteliiacute z PVC či PE se součinitel difuze pohybuje asi od 6 do 3010ndash12 m2sndash1 u stěrek a naacutetěrů byacutevaacute o jeden řaacuted vyššiacute Je tře-ba znovu připomenout že průniku radonu musiacute odolat i spoje izolace proto nemohou byacutet vytvořeny pouhyacutem přelepeniacutem sa-molepiciacute paacuteskou

U staveb na pozemciacutech s niacutezkyacutem radonovyacutem rizikem se z hle-diska ochrany proti radonu nepožadujiacute u novostaveb žaacutednaacute zvlaacuteštniacute opatřeniacute Dostatečnou ochranu zabezpečuje běžnaacute hyd-roizolace navrženaacute podle hydrogeologickyacutech poměrů Na po-zemciacutech se středniacutem radonovyacutem rizikem se za postačujiacuteciacute opa-třeniacute považuje protiradonovaacute izolace konstrukciacute ktereacute jsou v přiacutemeacutem kontaktu s podložiacutem Naopak na pozemciacutech s vyso-kyacutem radonovyacutem rizikem u novostaveb nestačiacute již pouhaacute izolačniacute vrstva a je třeba protiradonovou izolaci kombinovat s větraciacutem systeacutemem nebo s nějakou ventilačniacute vrstvou v kontaktniacute kon-strukci

Samotnaacute protiradonovaacute izolace tvořiacute dostatečnou ochranu stavby s pobytovyacutemi prostory postavenyacutemi na pozemciacutech s vy-sokyacutem radonovyacutem rizikem tam kde třetiacute kvantil koncentrace ra-donu nepřesahuje hodnoty

bull 60 kBqmndash3 pro vysoce propustneacute zeminybull 140 kBqmndash3 pro středně propustneacute zeminybull 200 kBqmndash3 zeminy s niacutezkou propustnostiacute

Na druheacute straně v objektech kde je spolehlivaacute vyacuteměna vzduchu ve všech pobytovyacutech miacutestnostech zajištěna nucenyacutem větraacuteniacutem a stropniacute konstrukce i vstupy do vedlejšiacutech prostor jsou opatřeny průchody v těsneacutem provedeniacute lze speciaacutelniacute protirado-novou izolaci nahradit běžnou hydroizolaciacute

V naacutevaznosti na platnou legislativu platiacute pro vyacutestabu novyacutech rodinnyacutech i bytovyacutech domů a všech objektů s pobytovyacutemi miacutest-nostmi tato pravidla

bull kdo navrhuje umiacutestěniacute stavby musiacute stanovit radonovyacute index pozemku

bull na zaacutekladě radonoveacuteho indexu stanoviacute stavebniacute uacuteřad pod-miacutenky pro preventivniacute opatřeniacute (pokud je radonovyacute index pozemku vyššiacute než niacutezkyacute)

bull jednou z podmiacutenek byacutevaacute předloženiacute vyacutesledků měřeniacute ve vnitřniacutem ovzdušiacute ke kolaudaci

V přiacutepadě rekonstrukciacute změn užiacutevaacuteniacute a naacutestaveb kdy neniacute předpoklaacutedaacuten zaacutesah do kontaktniacutech konstrukciacute objektu s podlo-žiacutem se využije měřeniacute OAR ve vzduchu vybranyacutech miacutestnostiacute staacute-vajiacuteciacuteho objektu

U miacutestnostiacute ktereacute nejsou pobytoveacute v uvedeneacutem slova smyslu např trvale uměle větraneacute garaacuteže po obvodě otevřenaacute ale za-střešenaacute parkoviště apod je třeba vždy zvaacutežit zda jsou protira-donovaacute opatřeniacute nutnaacute

39 Chemickeacute vlastnosti

Chemickeacute vlastnosti stavebniacutech hmot tedy schopnost těchto hmot uacutečastnit se chemickyacutech reakciacute je možneacute rozdělit do něko-lika zaacutekladniacutech skupin

Do prveacute skupiny můžeme zařadit chemickeacute vlastnosti žaacutedo-uciacute na nichž je použitiacute přiacuteslušneacute hmoty fakticky založeno kte-reacute se přiacutemo projevujiacute jako reaktivita určujiacuteciacute zpracovatelskeacute vlast-nosti přiacuteslušneacute hmoty

Ve druheacute skupině jsou chemickeacute reakce jejichž prostřednictviacutem jeden stavebniacute materiaacutel ovlivňuje druhyacute stavebniacute materiaacutel tedy reakce rozhodujiacuteciacute o vzaacutejemneacute kompatibilitě materiaacutelů

Do třetiacute skupiny můžeme zařadit vlastnosti ktereacute spočiacutevajiacute v reakciacutech přiacuteslušneacute hmoty s okoliacutem během užiacutevaacuteniacute za běžnyacutech nebo zhoršenyacutech podmiacutenek Ty se navenek projevujiacute jako zraacuteniacute staacuternutiacute nebo koroze

Ve čtvrteacute skupině jsou chemickeacute vlastnosti ktereacute mohou ně-jakyacutem způsobem ovlivnit životniacute prostřediacute ve stavebniacutem objek-tu nebo jeho okoliacute

A konečně v paacuteteacute skupině jsou chemickeacute vlastnosti ktereacute rozho-dujiacute o tom nakolik je přiacuteslušnyacute materiaacutel slučitelnyacute s dlouhodobyacutem rozvojem a ekologickou rovnovaacutehou v celeacutem životniacutem prostřediacute

391 Chemickeacute přeměny při zpracovaacutevaacuteniacute

K vyacuteraznyacutem změnaacutem chemickeacuteho nebo fyzikaacutelně-chemickeacute-ho charakteru dochaacuteziacute v přiacutepadě zpracovaacutevaacuteniacute materiaacutelů obsa-hujiacuteciacutech pojiva

Tvrdnutiacute anorganickyacutech pojiv souvisiacute převaacutežně se vznikem meacuteně rozpustnyacutech sloučenin než jakeacute se původně vyskytovaly v pojivoveacute kaši nebo se vznikem hydratovanyacutech sloučenin s vel-kou mezifaacutezovou plochou vytvaacuteřejiacuteciacute kompaktniacute celek Tvrdnutiacute pojiv organickyacutech je způsobeno předevšiacutem růstem molekul vzrůstem viskozity systeacutemu a tvorbou makromolekulaacuterniacute siacutetě

Proces tuhnutiacute je typicky provaacutezen určitou objemovou změ-nou V přiacutepadě polymerujiacutech laacutetek se při spojovaacuteniacute monomer-niacutech jednotek zmenšuje jejich vzaacutejemnaacute vzdaacutelenost a zmen-šuje se i objem tuhnouciacute soustavy (polymeračniacute smrštěniacute) K podobneacutemu jevu dochaacuteziacute i při vytvrzovaacuteniacute polyadičniacutem a po-lykondenzančniacutem

V přiacutepadě laacutetek vytvaacuteřejiacuteciacutech hydrataciacute meacuteně rozpustneacute krysta-ly majiacute reakčniacute produkty většiacute objem než vyacutechoziacute složky a je možneacute pozorovat objemovyacute naacuterůst (tuhnutiacute saacutedry) Stejnyacute efekt může miacutet i vznik noveacute sloučeniny s menšiacute hustotou

Při hydrataci cementu jsou hlavniacute objemoveacute změny způsobe-ny fyzikaacutelně (odpařovaacuteniacutem vody z tuhnouciacute soustavy) a smrštěniacute převlaacutedaacute

Pokud se v průběhu vytvrzovaacuteniacute uvolňuje chemickou reakci v systeacutemu plyn dochaacuteziacute zpravidla k vyacuterazneacute pozitivniacute objemoveacute změně (nadouvaacuteniacute) K dosaženiacute nadouvaciacuteho efektu se většinou do vytvrzovanyacutech pojiv přidaacutevajiacute speciaacutelniacute nadouvaciacute přiacutesady

Na počaacutetku tuhnutiacute nejsou objemoveacute změny přiacuteliš vyacuteznam-neacute protože přiacutepadně vznikleacute napětiacute relaxuje tokem ještě teku-teacute soustavy V pozdějšiacute faacuteziacutech tuhnutiacute vznikajiacute u řady pojiv smrš-ťovaciacute trhliny

Vytvrzovaciacute procesy jsou detailněji probiacuteraacuteny přiacutemo u přiacutesluš-nyacutech laacutetek (kap 4)

392 Materiaacutelovaacute kompatibilita

Chemickaacute odolnost je často rozhodujiacuteciacute při posuzovaacuteniacute kom-patibility dvou materiaacutelů Na styku dvou materiaacutelů mohou pro-biacutehat nečekaneacute nežaacutedouciacute reakce K jejich uskutečněniacute je často zapotřebiacute kapalnaacute faacuteze umožňujiacuteciacute vyacuteměnu iontů Tuto funkci však splniacute i neviditelnaacute vrstvička zkondenzovaneacute vzdušneacute vlhkos-ti nebo vlhkost obsaženaacute v poacuterech

Nejtypičtějšiacute procesy probiacutehajiacuteciacute v kontaktniacute zoacuteně majiacute cha-rakter iontoveacute vyacuteměny elektrochemickeacute reakce kyseleacuteho roz-

61

pouštěniacute a alkalickeacuteho zmyacutedelněniacute Naacutesledujiacuteciacute přiacuteklady nejsou v žaacutedneacutem přiacutepadě vyčerpaacutevajiacuteciacute a majiacute pouze ilustrativniacute cha-rakter

Kombinace dvou kovovyacutech materiaacutelů ve vlhkeacutem prostřediacute může byacutet nebezpečnaacute vzhledem k rozdiacutelneacutemu elektrickeacutemu po-tenciaacutelu obou smočenyacutech kovovyacutech ploch Při vodiveacutem spojeniacute kovovyacutech materiaacutelů s odlišnyacutem elektrodovyacutem potenciaacutelem do-chaacuteziacute ke vzniku elektrickeacuteho člaacutenku a naacutesledneacute elektrochemickeacute korozi (kap 3932)

Z důvodu možneacute elektrochemickeacute koroze se kupřiacutekladu nedo-poručuje přiacutemyacute kontakt mědi nebo olova s niacutezkolegovanou oce-liacute riskantniacute je i styk niacutezkolegovaneacute a korozivzdorneacute oceli Pokud se takoveacuteto materiaacuteloveacute kombinaci nemůžeme vyhnout je třeba zabraacutenit (nevodivou vložkou mezi oběma kovy) uzavřeniacute prou-doveacuteho okruhu

Při spojovaacuteniacute měděneacuteho a oceloveacuteho potrubiacute se nemaacute řadit oceloveacute potrubiacute po proudu vody za měděneacute Tekouciacute voda str-haacutevaacute určiteacute množstviacute měďnatyacutech iontů a na povrchu oceloveacuteho potrubiacute pak dochaacuteziacute k iontoveacute vyacuteměně v jejiacutemž důsledku se na oceli vylučuje nesouvislaacute vrstvička mědi

Cu2+ + Fe rarr Cu + Fe2+

Tento jev souvisiacute s postaveniacutem obou kovů v elektrochemickeacute řadě kovů (tab 335) ve ktereacute jsou kovy seřazeny podle stan-dardniacutech elektrodovyacutech potenciaacutelů (tedy podle toho jakeacute rela-tivniacute napětiacute se vytvořiacute na elektrodě z přiacuteslušneacuteho kovu při po-nořeniacute do standardniacuteho roztoku přiacuteslušnyacutech kovovyacutech iontů) Standardniacute elektrodovyacute potenciaacutel ukazuje na snadnost či ne-snadnost přechodu kovu v kovoveacute ionty (ušlechtilost kovu)

V reaacutelnyacutech roztociacutech je hodnota elektrodoveacuteho potenciaacutelu ovlivňovaacutena konkreacutetniacutem složeniacutem roztoku Pro uacutezkou souvislost s korozniacutem chovaacuteniacutem kovu se tento potenciaacutel označuje jako ko-rozniacute potenciaacutel

Mikroskopickeacute ostrůvky mědi působiacute vůči železu ve sveacutem oko-liacute jako miniaturniacute měděneacute elektrody Majiacute jinyacute korozniacute potenciaacutel než okolniacute železo ktereacutemu odebiacuterajiacute elektrony To usnadňuje přechod iontů železa do vody a dochaacuteziacute k elektrochemickeacute ko-rozi (kap 3932)

Nečekaneacute probleacutemy však může přineacutest i styk kovu s atypickyacutem nekovovyacutem prostřediacutem Koroze železa je urychlovaacutena chlorido-vyacutemi ionty a železneacute prvky proto nesmějiacute přijiacutet do přiacutemeacuteho sty-ku s hořečnatou maltovinou (xylolitem) protože tato malta ob-sahuje jako pojivo zaacutesadityacute chlorid hořečnatyacute

Jinak chemicky velmi dobře odolnyacute olověnyacute plech nelze tmelit jednosložkovyacutem silikonovyacutem tmelem acetaacutetoveacuteho typu Takovyacuteto tmel totiž při vytvrzovaacuteniacute uvolňuje kyselinu octovou Ta olovo rychle a intenzivně napadaacute za tvorby dobře rozpustneacuteho octa-nu olovnateacuteho

Silikonovyacute acetaacutetovyacute tmel nepředstavuje žaacutednyacute probleacutem pro hliniacutek protože oxid hlinityacute přiacutetomnyacute na povrchu hliniacutekoveacute ple-chu je vůči kyselinaacutem poměrně odolnyacute Hliniacutek však nesnaacutešiacute přiacute-myacute styk s alkaacuteliemi a neměl by proto byacutet v přiacutemeacutem kontaktu s omiacutetkou nebo betonem V těchto materiaacutelech je prakticky vždy přiacutetomen hydroxid vaacutepenatyacute V alkalickeacutem prostřediacute pak dochaacuteziacute velmi snadno ke vzniku hlinitanů a destrukci hliniacuteku

Ca(OH)2 rarr Ca2+ + 2 OHndash

2 Al + 2 OHndash + H2O rarr (Al2O3)

ndash2 + 2 H2

S materiaacutelovou nekompatibilitou se můžeme setkat i u ne-kovovyacutech materiaacutelů Napřiacuteklad kysele vytvrzovaneacute křemičitano-veacute tmely nemohou byacutet aplikovaacuteny na alkalickeacute betonoveacute podkla-dy Pokud se takovaacute praacutece provaacutediacute musiacute byacutet alkalita betonoveacuteho podkladu předem odstraněna pomociacute okyselovaciacuteho naacutetěru (po-užiacutevaacute se roztok kyseliny vinneacute)

Jako přiacuteklad kompatibilitniacutech probleacutemů ve skupině polymer-niacutech materiaacutelů (plastů) je možneacute takeacute uveacutest snadneacute poškozo-vaacuteniacute expandovaneacuteho polystyrenu laacutetkami ktereacute obsahujiacute aroma-tickeacute uhlovodiacuteky nebo změkčovadla To je způsobeno dobrou rozpustnostiacute polystyrenu v těchto laacutetkaacutech velkyacutem povrchem po-reacutezniacute struktury expandovaneacuteho polystyrenu a malyacutem množstviacutem pevneacute faacuteze v jednotce objemu K citlivosti expandovaneacuteho po-lystyrenu na rozpouštědla je nutneacute přihleacutednout při vyacuteběru naacute-těrovyacutech hmot a lepidel ktereacute s niacutem přijdou do styku

Nevhodnaacute je takeacute kombinace PVC prvků a pěnoveacute hmoty za-loženeacute na močovinoformaldehydoveacute nebo fenolformaldehydo-veacute pryskyřici Formaldehyd může vyvolat barevneacute změny nebo zbobtnaacuteniacute PVC

Materiaacutely obsahujiacuteciacute polyvinylacetaacutet nejsou vhodneacute na cemen-tovyacute nebo vaacutepenocementovyacute podklad vystavenyacute uacutečinkům vlhkeacute-ho prostřediacute Ve vlhkeacutem prostřediacute se z těchto podkladů vypla-vuje hydroxid vaacutepenatyacute a dochaacuteziacute k tzv alkalickeacutemu zmyacutedelněniacute vinylacetaacutetoveacuteho polymeru

Celyacute jev je vyvolaacuten hydrolytickyacutem štěpeniacutem esterovyacutech va-zeb ktereacute spojujiacute acetaacutetoveacute substituenty se zaacutekladniacutem polymer-niacutem řetězcem Vznikajiacuteciacute kyselina je vaacutezaacutena ve formě soli což přispiacutevaacute k posuvu rovnovaacutehy ve prospěch hydrolytickeacute reakce Mechanizmus reakce je stejnyacute jako v přiacutepadě hydrolyacutezy jedno-ducheacuteho alkylesteru

R-OCOCH3 + OHndash rarr CH3COOH + R-Ondash

2 CH3COOH + Ca(OH)2 rarr (CH3COO)2Ca + 2 H2OR-Ondash + H2O rarr ROH + OHndash

Reakce vede ke vzniku polyvinylalkoholu kteryacute je podstatně vodorozpustnějšiacute a vaznyacute uacutečinek polyvinylacetaacutetu proto hydro-lyacutezou zanikaacute

393 Staacuternutiacute a koroze

Projevy staacuternutiacute materiaacutelu (tedy časově zaacutevisleacuteho poklesu ně-kteryacutech jeho uživatelskyacutech vlastnostiacute) jsou jen vnějšiacutem projevem změn ke kteryacutem časem dochaacuteziacute ve struktuře materiaacutelu Na tom-to staacuternutiacute se společně podiacutelejiacute změny fyzikaacutelně-mechanickeacuteho charakteru (postupnyacute rozvoj mikrotrhlin) a změny fyzikaacutelně-che-mickeacute (změny v molekulaacuterniacute struktuře) Staacuternutiacute materiaacutelu mo-hou vyvolat procesy ktereacute majiacute původ v materiaacutelu samotneacutem častěji je však způsobeno interakciacute mezi materiaacutelem a okolniacutem prostřediacutem

Pokud převlaacutedaacute postupneacute chemickeacute nebo fyzikaacutelně-che-mickeacute znehodnocovaacuteniacute materiaacutelu vyvolaneacute působeniacutem okolniacute-ho prostřediacute (nejčastěji kapalneacuteho anebo plynneacuteho) hovořiacuteme

Tab 335 Elektrochemickaacute řada kovů

Neušlechtileacute (elektropozitivniacute) kovy Ušlechtileacute (elektronegativniacute) kovy

Li Rb K Cs Ba Sr Ca Na Mg Be Al Mn Ti Zn Cr Fe Cd In Tl Co Ni Sn Pb H2 Bi Cu Os Ru Ag Hg Pt Au

Kov stojiacuteciacute vlevo je schopen kov (v kladneacutem oxidačniacutem stavu) Kov (v kladneacutem oxidačniacutem stavu) stojiacuteciacute vpravo je schopen stojiacuteciacute vpravo zredukovat a saacutem se oxiduje zoxidovat kov stojiacuteciacute vlevo a saacutem se redukuje

62

o korozi V tomto smyslu řadiacuteme mezi korozniacute jevy i poškoze-niacute materiaacutelů podmiacuteněneacute životniacute činnostiacute organismů (biokoroze)

Koroze materiaacutelů může probiacutehat v nejrůznějšiacutech prostřediacutech na vzduchu ve vodě i v zemině Nejběžnějšiacute je atmosfeacuterickaacute ko-roze vyvolanaacute uacutečinkem ovzdušiacute Je způsobena předevšiacutem sou-časnyacutem působeniacutem kysliacuteku a vzdušneacute vlhkosti mohou se na niacute však podiacutelet i kyseleacute plyny přiacutepadně přiacutetomneacute v ovzdušiacute (oxidy siacutery a dusiacuteku v městskeacute atmosfeacuteře)

Nejvyacuteznamnějšiacute atmosfeacuterickou koroziacute je koroze železnyacutech kovů Pokud vzduch obsahuje viacutece jak 60 vlhkosti vytvaacuteřiacute se snadno na o něco chladnějšiacutem kovoveacutem povrchu (při teplo-tě rosneacuteho bodu) vodniacute film Protože tento film vždy obsahuje rozpuštěneacute laacutetky pochaacutezejiacuteciacute z ovzdušiacute maacute vlastnosti elektrolytu Kontaktem elektrolytu s povrchem železneacuteho kovu kteryacute nikdy neniacute homogenniacute vznikajiacute elektrickeacute mikročlaacutenky a koroze probiacute-haacute jako elektrochemickyacute děj (kap 3932)

U materiaacutelů umiacutestěnyacutech v exterieacuteru se jako dalšiacute destrukčniacute faktory přidaacutevajiacute cyklickeacute teplotniacute změny slunečniacute zaacuteřeniacute a me-chanickyacute uacutečinek deště a větru Proto je v tomto přiacutepadě leacutepe mluvit o povětrnostniacute odolnosti

3931 Koroze anorganickyacutech nekovovyacutech materiaacutelů

K tomu aby bylo možneacute materiaacutel považovat za chemic-ky odolnyacute v určiteacutem prostřediacute musiacute v tomto prostřediacute byacutet staacuteleacute všechny jeho složky

U anorganickyacutech staviv se často setkaacutevaacuteme s tiacutem že v jejich struktuře je přiacutetomnaacute bdquoslabaacuterdquo složka kteraacute negativně ovlivniacute chemickou odolnost celeacuteho materiaacutelu

Touto slabou složkou jsou nejčastěji jednoducheacute vaacutepena-teacute sloučeniny předevšiacutem hydroxid vaacutepenatyacute uhličitan vaacutepena-tyacute a přiacutepadně i siacuteran vaacutepenatyacute Materiaacutely ve kteryacutech některaacute z těchto sloučenin představuje hlavniacute složku se rozrušujiacute již pů-sobeniacutem samotneacute vody (vzdušnaacute pojiva) Materiaacutely v nichž jsou vyacuteše uvedeneacute sloučeniny zastoupeny vyacuterazně meacuteně (hydraulic-kaacute pojiva) se rozrušujiacute až uacutečinkem vod kyselyacutech nebo jinak ag-resivniacutech

Keramickeacute hmoty se při běžneacutem použiacutevaacuteniacute jeviacute jako chemic-ky velmi odolneacute a za normaacutelniacute teploty dobře snaacutešejiacute i působeniacute agresivniacutech vod Svůj vliv na jejich chemickou odolnost maacute i přiacute-padnaacute porozita materiaacutelu protože s rostouciacute porozitou značně vzrůstaacute i povrch na kteryacute agresivniacute medium může působit

Uacutečinek alkalickeacuteho prostřediacute na poreacutezniacute keramickeacute vyacuterobky je často podceňovaacuten Kupřiacutekladu se zpravidla nezohledňuje že ša-mot maacute diacuteky velkeacutemu obsahu hlinitokřemičitanu (mullitu) niacutez-kou alkalickou odolnost a že šamotoveacute cihly s vyššiacutem obsahem Al2O3 proto nejsou nejvhodnějšiacute pro vyzdiacutevku topidel určenyacutech ke spalovaacuteniacute dřeva [Havliacuten D 1998] Při spalovaacuteniacute dřeva vznikaacute silně alkalickyacute uhličitan draselnyacute (potaš) kteryacute může takoveacute ša-motoveacute cihly v ohništi i v komiacuteně narušit

Poreacutezniacute keramickeacute prvky se porušujiacute i v kyseleacutem prostřediacute Dokladem toho jsou poškozeniacute běžnyacutech cihel v komiacutenech připo-jenyacutech na kotle spalujiacuteciacute zemniacute plyn Ten v současnosti obsahu-je vyacuteznamnyacute podiacutel sirnyacutech sloučenin a proto spaliny prochaacutezejiacute-ciacute komiacutenem obsahujiacute oxid siřičityacute Na poreacutezniacute keramickeacute vyzdiacutevce dochaacuteziacute k jeho přeměně v oxid siacuterovyacute kteryacute potom uacutečinkem vlh-kyacutech spalin přechaacuteziacute v kyselinu siacuterovou Ta pronikaacute do poacuteroveacuteho systeacutemu a vytvaacuteřiacute rozpustneacute vaacutepenateacute a hliniteacute sloučeniny čiacutemž narušuje keramickyacute střep

Přerušovanyacute provoz kteryacute je pro plynovaacute topidla typickyacute vede vedle chemickeacute koroze ještě k mechanickeacutemu poškozovaacuteniacute kte-reacute degradaci cihel urychluje Původně bezvodyacute siacuteran hlinityacute při

chladnutiacute komiacutena přibiacuteraacute vodu a vznikajiacuteciacute krystaly narušujiacute zdivo svyacutem tlakem V zimniacutem obdobiacute se na destrukci cihel může podiacute-let i promrzaacuteniacute spalinami zvlhleacuteho zdiva

Maacutelo poreacutezniacute (slinuteacute) keramickeacute prvky se porušujiacute jen kyseli-nou fluorovodiacutekovou nebo koncentrovanyacutem louhem (roztokem alkalickeacuteho hydroxidu) Stejneacute spektrum chemickeacute odolnosti vy-kazuje i sklo

Koroze betonuKorozniacute procesy probiacutehajiacuteciacute u běžneacuteho silikaacutetoveacuteho betonu či

malty můžeme v zaacutesadě rozdělit do třiacute skupinbull Vyluhovaacuteniacute některeacute složky kompozitu čiacutemž se ochuzu-

je původniacute pevnaacute struktura zvětšujiacute se poacutery a mechanickeacute vlastnosti se snižujiacute Vyluhovaacutevanou složkou je předevšiacutem hydroxid vaacutepenatyacute kteryacute je v měkkyacutech (hladovyacutech) vodaacutech poměrně rozpustnyacute Takovyacuteto korozniacute proces nazyacutevaacuteme ko-roziacute I druhu

bull V kyseleacutem prostřediacute se k teacuteto korozi přidaacutevaacute ještě přeměna uhličitanu vaacutepenateacuteho v rozpustnějšiacute vaacutepenateacute soli přiacutepadně i dalšiacute tvorba rozpustnyacutech laacutetek přiacutemo z křemičitanů či hlini-tanů vaacutepenatyacutech Rovněž v alkalickeacutem prostřediacute mohou vzni-kat rozpustneacute laacutetky Reakce mezi materiaacutelem a prostřediacutem vedouciacute k tvorbě rozpustnějšiacutech složek (nebo složek ktereacute nemajiacute vazneacute vlastnosti) se označuje jako koroze II druhu

bull Rozpiacutenaacuteniacute vyvolaneacute krystalizaciacute nebo jinyacutem vznikem ob-jemnějšiacutech reakčniacutech produktů způsobuje v poacuteroveacutem a v kapilaacuterniacutem systeacutemu materiaacutelu vnitřniacute pnutiacute vedouciacute až k rozvoji trhlin a oslabeniacute struktury materiaacutelu Tento proces se označuje jako koroze III druhu

Celyacute korozniacute děj obvykle sestaacutevaacute z několika diacutelčiacutech korozniacutech změn probiacutehajiacuteciacutech současně v různyacutech kombinaciacutech a s různou intenzitou

Obyčejnyacute beton proto neniacute přiacuteliš chemicky odolnyacute Za agre-sivniacute vůči betonu se považujiacute jak měkkeacute vody s niacutezkyacutem obsahem soliacute tak vody uhličiteacute obsahujiacuteciacute nevaacutezanyacute CO2 vody kyseleacute i vo-dy alkalickeacute vody s vyššiacutem obsahem hořečnatyacutech soliacute vody s vy-sokyacutem obsahem chloridů dusičňanů vody siacuteranoveacute a prakticky všechny odpadniacute vody

Uacutečinkem vody s niacutezkyacutem obsahem soliacute dochaacuteziacute k zvyacutešeneacutemu vy-plavovaacuteniacute hydroxidu vaacutepenateacuteho ze struktury cementoveacuteho kame-ne (koroze I druhu) Určiteacute nebezpečiacute představuje tento druh ko-roze jen při přiacutemeacutem průtoku hladoveacute vody betonovou konstrukciacute

Daleko nebezpečnějšiacute jsou vody kyseleacute (průmysloveacute odpadniacute vody silaacutežniacute šťaacutevy) ktereacute mohou přiacutemo rozpouštět i křemičitany a hlinitany vaacutepenateacute (koroze II druhu)

Korozi III druhu způsobujiacute u betonu předevšiacutem siacuterany Přiacutečinou korozniacuteho poškozeniacute je ettringit (3CaOAl2O3CaSO431 H2O) vznikajiacuteciacute reakciacute trikalciumaluminaacutetu s primaacuterně vzniklyacutem siacutera-nem vaacutepenatyacutem Velkyacute obsah krystaloveacute vody v ettringitu vyvolaacute-vaacute velkeacute krystalizačniacute tlaky S ohledem na složeniacute ettringitu je cit-livost betonu vůči siacuteranoveacute korozi zaacutevislaacute vyacutelučně na obsahu trikalciumaluminaacutetu

V našiacute zemi tak bohateacute na různeacute mineraacutelniacute prameny je prob-lematika siacuteranoveacute koroze živaacute K určeniacute přiacutepadneacute nebezpečnos-

Tab 336 Přiacutepustnyacute obsah trikalciumaluminaacutetu v cementu s ohledem na stupeň agresivity prostřediacute

Stupeň agresivity vodyObsah iontů SO4

2ndash (mgdmndash3)

Přiacutepustnyacute obsah C3A ()

slabě agresivniacute XA1 200 ndash 600 neniacute limitovaacuten

středně agresivniacute XA2 600 ndash 3 000 max 35

silně agresivniacute XA3 3 000 ndash 6 000 max 35

63

ti spodniacute vody pro betonovou konstrukci se musiacute (po kladneacute kvalitativniacute zkoušce) určit obsah siacuteranovyacutech iontů kvantitativně Přiacuteslušnyacute postup je popsaacuten v zaacutevěru teacuteto knihy v kapitole o gra-vimetrii Určityacutem probleacutemem je že v průběhu roku může množ-stviacute siacuteranů ve spodniacute vodě vyacuterazně koliacutesat a nelze vyloučit ani meziročniacute změny siacuteranoveacute koncentrace

V menšiacutem rozsahu mohou korozi III druhy způsobit i hořeč-nateacute ionty V tomto přiacutepadě je expanzivniacute koroze důsled-kem reakce mezi hydroxidem vaacutepenatyacutem a hořečnatyacutemi ionty Produktem teacuteto reakce je objemnyacute hydroxid hořečnatyacute

Sulfan (sirovodiacutek) je vůči betonovyacutem konstrukciacutem agresivniacute zejmeacutena tehdy dojde-li k jeho oxidaci na kyselinu siacuterovou kteraacute způsobuje siacuteranovou korozi Je však popsaacuteno i přiacutemeacute působeniacute sulfanu na beton naacutesledujiacuteciacutem způsobem

2 CaCO3 + H2S rarr Ca(HCO3)2 + CaS CaS + H2S rarr Ca(HS)2

Vznikem rozpustneacuteho hydrouhličitanu a hydrosulfidu vaacutepe-nateacuteho dochaacuteziacute k ochuzeniacute betonu o kalcitovou složku

Agresivita organickyacutech kyselin zaacutevisiacute na rozpustnosti vznikajiacute-ciacutech vaacutepenatyacutech soliacute jen do určiteacute miacutery Z běžně se vyskytujiacuteciacutech niacutezkomolekulaacuterniacutech organickyacutech kyselin je nejagresivnějšiacute kyselina mleacutečnaacute (mleacutečnan vaacutepenatyacute vykazuje rozpustnost 105 g na 1 dm3

vody) naacutesledovanaacute kyselinou octovou (rozpustnost octanu vaacutepe-nateacuteho činiacute 520 g na 1 dm3 vody) a kyselinou mravenčiacute (mraven-čan vaacutepenatyacute vykazuje rozpustnost 161 g na 1 dm3 vody)

Prakticky neagresivniacute je kyselina šťavelovaacute (rozpustnost jejiacute vaacute-penateacute soli činiacute pouhyacutech 00067 g na 1 dm3 vody) Kyselina šťa-velovaacute se proto ve formě 15 vodneacuteho roztoku použiacutevaacute ke sni-žovaacuteniacute povrchoveacute alkality betonu (oxalaacutetovaacuteniacute betonu)

Oxalaacutetovaacuteniacute se provaacutediacute u betonů vykazujiacuteciacutech povrchovou al-kalitu (mladyacutech betonů) před aplikaciacute ochrannyacutech vrstev zalo-ženyacutech na kysele vytvrzovanyacutech pryskyřiciacutech Protože s aplika-ciacute kyseliny šťaveloveacute mohou byacutet obtiacuteže vzhledem k jejiacute toxicitě použiacutevaacute se ke stejneacutemu uacutečelu někdy i kyselina vinnaacute (vinan vaacute-penatyacute vykazuje rozpustnost 037 g na 1 dm3 vody) Kyselina citronovaacute se už pro takoveacuteto použitiacute nepovažuje za vhodnou (rozpustnost citranu vaacutepenateacuteho činiacute 085 g na 1 dm3 vody)

Vyššiacute organickeacute kyseliny (olejovaacute stearovaacute palmitovaacute) vesměs beton narušujiacute a jejich vznik je přiacutečinou korozniacuteho poškozovaacuteniacute betonu rostlinnyacutemi oleji a živočišnyacutemi tuky

Vůči čistyacutem mineraacutelniacutem olejům je beton vcelku odolnyacute Jejich průnik do betonoveacute konstrukce však nelze připustit z ekologic-kyacutech důvodů Toteacutež platiacute i o řadě dalšiacutech nepolaacuterniacutech organic-kyacutech laacutetek

Polaacuterniacute organickeacute sloučeniny mohou na beton působit agre-sivně Vyacuteslovně je třeba zmiacutenit možneacute agresivniacute uacutečinky fenolů glykolů glycerolů a cukrů protože tyto laacutetky se vyskytujiacute v řadě průmyslovyacutech produktů

Uacutečinek alkalickyacutech roztoků na betonoveacute konstrukce zhotoveneacute ze silikaacutetoveacute cementu zaacutevisiacute na koncentraci a teplotě agresivniacuteho meacutedia Nebezpečneacute mohou byacutet zejmeacutena roztoky s koncentraciacute alkalickeacuteho hydroxidu většiacute než 5 a roztoky horkeacute Důležitaacute je samozřejmě i periodicita korozniacute expozice Opakovaacuteniacute expozi-ce může poškodit beton v důsledku krystalizace alkalickyacutech uh-ličitanů

3932 Koroze kovů

Všechny běžně použiacutevaneacute technickeacute kovy se při styku se vzduš-nyacutem kysliacutekem pokryacutevajiacute vrstvičkou oxidu Tato chemickaacute reakce však sama o sobě nemaacute destruktivniacute charakter

Skutečně zaacutevažneacute korozniacute děje probiacutehajiacute jen při styku kovu s nějakyacutem elektrolytem kteryacutem může byacutet voda vodneacute roztoky nebo organickeacute elektricky vodiveacute laacutetky Korozniacute proces je v tom-to přiacutepadě vždy tvořen dvojiciacute elektrodovyacutech reakciacute Probiacutehajiacute na dvou miacutestech (elektrodaacutech) spojenyacutech prostřednictviacutem kovoveacute-ho můstku vedouciacuteho elektrickyacute proud Vodivě spojeneacute elektro-dy tvořiacute vlastně elektrickyacute člaacutenek spojenyacute na kraacutetko (korozniacute člaacute-nek)

Elektrodou se staacutevaacute každyacute kov v kontaktu s elektrolytem Nejčastěji se tento jev vysvětluje uacutečinkem polaacuterniacutech molekul elektrolytu ktereacute z kovoveacute mřiacutežky vytrhaacutevajiacute jednotliveacute kovoveacute atomy ve formě kladně nabityacutech iontů Kov se v důsledku toho-to děje nabiacutejiacute zaacuteporně a v bezprostředniacute bliacutezkosti jeho povrchu vznikaacute vrstva kladně nabiteacuteho elektrolytu Tento jev se nazyacutevaacute polarizace V důsledku polarizace se rozpouštěniacute kovu v elektro-lytu zastaviacute

Aby mohlo rozpouštěniacute kovu pokračovat musiacute dojiacutet ke sniacuteže-niacute přitažliveacute siacutely mezi ionty kovu a zaacuteporně nabityacutem kusem kovu kteryacute se nazyacutevaacute anoda V korozniacutem člaacutenku dochaacuteziacute ke sniacuteženiacute zaacuteporneacuteho naacuteboje anody převodem přebytečnyacutech elektronů na jinyacute kus kovu nazyacutevanyacute katoda kde se uacutečastniacute reakce vedouciacute k elektricky neutraacutelniacutem produktům (depolarizace)

Na katodě se mohou redukovat ionty vodiacuteku anebo kysliacutek roz-puštěnyacute v elektrolytu Podle toho kteryacute z obou prvků se redukč-niacute reakce uacutečastniacute jako elektronovyacute akceptor se rozlišuje vodiacuteko-vaacute depolarizace

2 H+ + 2 endash rarr H2

a kysliacutekovaacute depolarizace

4 H+ + O2 + 4 endash rarr 2 H2O

Vodiacutekovaacute depolarizace probiacutehaacute ve vyacuteznamneacute miacuteře pouze v ky-selyacutech roztociacutech kysliacutekovaacute depolarizace se uplatňuje jak v rozto-ciacutech kyselyacutech tak v roztociacutech neutraacutelniacutech protože k jejiacutemu usku-tečněniacute postačuje nižšiacute koncentrace vodiacutekovyacutech iontů

V

B

A

E

Obr 338 Schematickeacute zobrazeniacute elektrickeacuteho člaacutenku (korozniacuteho makročlaacutenku)E ndash elektrolyt v naacutedobě A ndash tyčovaacute anoda (ponořenaacute čaacutest uvolňuje do elektrolytu kationty) B ndash tyčovaacute katoda (ponořenaacute čaacutest přijiacutemaacute elektrony) V ndash vodiveacute spojeniacute

64

Dokonce i v alkalickeacutem prostřediacute (kde je koncentrace vodiacuteko-vyacutech iontů zanedbatelnaacute) může kysliacutek působit jako elektrono-vyacute akceptor

O2 + 2 H2O + 4 e- rarr 4 OHndash

Katoda musiacute miacutet kladnějšiacute potenciaacutel než anoda aby elektro-novyacute převod mohl probiacutehat Obě elektrody (anoda a katoda) se proto musiacute lišit svyacutem složeniacutem Rozdiacutely ve složeniacute se mohou tyacute-kat makroskopickeacute uacuterovně pak hovořiacuteme o korozniacutem makro-člaacutenku (kteryacute byl zmiňovaacuten již v kap 392) funkci elektrody však mohou plnit i zcela mikroskopickeacute oblasti tvořeneacute nečis-totou v kovu (uhliacutekem jinyacutem kovem) nebo oxidickyacutem produk-tem na jeho povrchu

Pro převod elektronů mezi dvojiciacute kovovyacutech elektrod je vyacute-znamneacute postaveniacute obou kovů v tzv řadě napětiacute Jde o relativ-niacute stupnici vzniklou seřazeniacutem kovů podle jejich standardniacutech oxidačně-redukčniacutech potenciaacutelů tj potenciaacutelů elektrody daneacuteho kovu v roztoku vlastniacutech iontů o jednotkoveacute aktivitě Tato stup-nice je relativniacute protože potenciaacutel je měřen ve srovnaacuteniacute s poten-ciaacutelem normaacutelniacute vodiacutekoveacute elektrody s tiacutem že potenciaacutel teacuteto elek-trody je smluvně braacuten jako nulovyacute

Kovy s vyššiacutem polarizačniacutem napětiacutem než maacute vodiacutekovaacute elek-troda se nazyacutevajiacute ušlechtileacute kovy s nižšiacutem napětiacutem jsou ne-ušlechtileacute Snadnost koroze roste s neušlechtilostiacute kovu tedy se snadnostiacute přechodu aniontu kovu do roztoku Je však třeba při-pomenout že snadnost s jakou z povrchu kovu uvolňujiacute anion-ty je vaacutezaacutena na teplotu a charakter okolniacuteho prostřediacute

Jedniacutem z kliacutečovyacutech faktorů kteryacute rozhoduje o velikosti koroz-niacuteho potenciaacutelu kovu a charakteru koroze je koncentrace vodiacute-kovyacutech iontů v korozniacutem roztoku (pH elektrolytu) Často se proto k zobrazeniacute korozniacutech poměrů ktereacute mohou nastat při různeacutem pH roztoku použiacutevajiacute Pourbaixovy diagramy v nichž jsou vy-značeny charakteristickeacute oblasti korozniacuteho chovaacuteniacute přiacuteslušneacuteho kovu Ukaacutezku takoveacuteho diagramu představuje obr 340

Je třeba zdůraznit že přesnaacute podoba Pourbaixova diagra-mu zaacutevisiacute na teplotě elektrolytu na koncentraci kovovyacutech ion-tů v elektrolytu a na přiacutetomnosti dalšiacutech laacutetek ktereacute se přiacutepadně mohou podiacutelet na reakci s některyacutem z korozniacutech produktů či ko-vem elektrody

Pourbaixův diagram je naviacutec pouze zobrazeniacutem termodyna-mickyacutech poměrů panujiacuteciacutech v přiacuteslušneacute soustavě Zobrazuje tedy jakeacute procesy v přiacuteslušneacute oblasti teoreticky probiacutehajiacute nevy-poviacutedaacute však nic o jejich rychlosti

Odstraňovaacuteniacute elektronů katodovou reakciacute je pouze jednou z podmiacutenek průběhu koroze Trvalyacute průběh vyžaduje ještě přiacute-sun reagujiacuteciacutech laacutetek z korozniacuteho prostřediacute a odstraňovaacuteniacute pri-

maacuterniacutech zplodin anodoveacute i katodoveacute reakce Tyto jevy probiacutehajiacute v difuzniacute vrstvě přileacutehajiacuteciacute k povrchu kovu

Prakticky nejvyacuteznamnějšiacute je koroze železnyacutech materiaacutelů kteraacute působiacute při jejich použiacutevaacuteniacute značneacute ekonomickeacute ztraacutety

Povrch železa ve styku s elektrolytem představuje plochu po-krytou hustou siacutetiacute mikročlaacutenků Na miacutestech fungujiacuteciacutech jako ano-da se železo oxiduje a uvolňuje elektrony (e-) ktereacute ionizujiacute ve vodě rozpuštěnyacute kysliacutek V katodoveacute oblasti vznikajiacute hydroxylo-veacute ionty ktereacute difundujiacute do oblastiacute anodovyacutech a reagujiacute tam se vzniklyacutemi ionty železa na hydroxid podle rovnic

Fe rarr Fe2+ + 2 endash

O2 + 2 H2O + 4 e- rarr 4 OHndash

Fe2+ + 2 OH- rarr Fe(OH)2 4 Fe(OH)2 + 2 H2O + O2 rarr 4 Fe(OH)3

V kyseleacutem a neutraacutelniacutem prostřediacute se na depolarizačniacute reak-ci podiacutelejiacute i vodiacutekoveacute kationty korozniacute produkty jsou poacuteroviteacute a dalšiacutemu postupu koroze nebraacuteniacute V alkalickeacutem prostřediacute vzni-kajiacute produkty koroze v kompaktniacute formě omezujiacuteciacute dalšiacute korozi

Vznikaacute-li při korozniacutem ději na povrchu kovu ochrannaacute vrstva mluviacuteme o pasivaci Pasivovanyacute kov koroduje jen nepatrně Tento jev maacute proto neobyčejnyacute vyacuteznam neboť může vyacuterazně ome-zit korozniacute poškozeniacute řady technicky vyacuteznamnyacutech kovů Pasivniacute vrstvy za vhodnyacutech podmiacutenek vytvaacuteřiacute nejen železo ale i chrom nikl zinek titan hliniacutek a měď K slabinaacutem pasivačniacutech vrstev pa-třiacute fakt že jsou narušovaacuteny některyacutemi specifickyacutemi ionty (např chloridy)

Skutečnost že v alkalickeacutem prostřediacute je povrch železneacuteho kovu vůči korozi pasivovaacuten maacute i hlubšiacute elektrochemickeacute přiacutečiny (mechanizmus depolarizace kovoveacuteho povrchu a potenciaacutel ko-voveacute elektrody jsou zaacutevisleacute na pH elektrolytu a koncentraci roz-puštěnyacutech iontů)

V důsledku znečištěniacute atmosfeacutery oxidem siřičityacutem je tvorba železnatyacutech nebo železityacutech siacuteranů na povrchu oceli teacuteměř nevy-hnutelnaacute Podobně jsou velmi běžnou znečišťujiacuteciacute laacutetkou chlori-dy jejichž největšiacutemi zdrojem v pobřežniacutech oblastech je mořskaacute voda a ve vnitrozemiacute sůl sloužiacuteciacute k odstraňovaacuteniacute naacutemrazy na cestaacutech

Chloridoveacute a siacuteranoveacute anionty majiacute dalekosaacutehlyacute vliv na celyacute ko-rozniacute proces Miacutesto špatně rozpustneacuteho hydroxidu železnateacuteho se v jejich přiacutetomnosti vytvaacuteřejiacute dobře rozpustneacute železnateacute chlo-ridoveacute hydraacutety nebo hydroxychloridy resp analogickeacute sulfaacutetoveacute sloučeniny Jsou to dobře rozpustneacute laacutetky ktereacute proto ve vodě

E

BV

A

Obr 339 Korozniacute mikročlaacutenek (schematickyacute řez ocelovyacutem plechem s kapkou vody)E ndash elektrolyt v podobě kapky A ndash anodickaacute oblast B ndash katodickaacute oblast V ndash vodiveacute spo-jeniacute prostřednictviacutem vlastniacuteho kovu plechu

161412

1

08

0604

02

0

ndash02ndash04ndash06

ndash08ndash1

ndash020 2 4 6 8 10 12 14

pH

E (V)

Fe (3+)

Fe (2+)

Fe (s)

FeOH (+)

Fe2O3 (s)

Fe3O2 (s)FeOH2 (s)

Obr 340 Pourbaixův diagram chovaacuteniacute železa v roztoku železnatyacutech iontů o koncentraci 1 mmoldmndash3 při teplotě 29815 K

65

mohou difundovat pryč z miacutesta tvorby Naacutesleduje transformace hydrolyacutezou a oxidaciacute na nerozpustneacute oxidy např oxid železityacute kteryacute se tak sraacutežiacute v určiteacute vzdaacutelenosti od miacutesta kde vznikaly pri-maacuterniacute korozniacute produkty

Oxidačně-hydrolytickou transformaciacute jsou chloridoveacute a siacutera-noveacute anionty uvolňovaacuteny do roztoku a mohou se opět zuacutečast-nit korozniacuteho děje Proto lze jejich uacutečinek označit jako autoka-talytickyacute

Druhy koroze kovůKoroze kovu se navenek může projevovat různyacutem způsobem

Podle charakteristickyacutech projevů rozdělujeme korozi na korozi stejnoměrnou a nestejnoměrnou

Stejnoměrnaacute koroze je nejrozšiacuteřenějšiacute Projevuje se stejno-měrnyacutem uacutebytkem kovu po celeacutem povrchu korodujiacuteciacuteho kovu Nestejnoměrnaacute koroze se projevuje s různou intenzitou pouze na určityacutech čaacutestech povrchu nebo i uvnitř kovu Podle charakte-ru vnějšiacutech projevů popisujeme nestejnoměrnou korozi jako bo-dovou důlkovou nebo laminaacuterniacute Skrytyacute charakter maacute koroze mezikrystalickaacute a transkrystalovaacute

K nestejnoměrneacute korozi může dojiacutet při nestejnorodosti dřiacuteve vznikleacute oxidickeacute vrstvičky při čaacutestečneacutem poškozeniacute ochranneacuteho po-vlaku (naacutetěru) nebo při miacutestniacute nehomogenitě kovu Důlkovou ko-rozi železa můžeme pozorovat v přiacutetomnosti chloridovyacutech iontů

Mezikrystalovaacute koroze neniacute bezprostředně viditelnaacute a neniacute lehkeacute ji odhalit Může způsobit i naacutehleacute havaacuterie

Koroze betonoveacute vyacuteztužeČerstvyacute beton je vyacuterazně alkalickyacute (pH gt 12) a tuto alkalitu si

podržuje i ve ztvrdleacutem stavu Přiacutečinou alkality je předevšiacutem vznik velkeacuteho množstviacute hydroxidu vaacutepenateacuteho při hydrataci vaacutepena-tyacutech křemičitanů

Protože v alkalickeacutem prostřediacute je povrch vyacuteztuže pasivovaacuten zabraňuje alkalita betonu korozi železneacute vyacuteztuže uloženeacute v žele-zobetonoveacute konstrukci

Karbonatace tedy reakce s atmosfeacuterickyacutem oxidem uhličityacutem (CO2) však způsobuje že alkalita betonu postupně klesaacute a ani dobiacutehajiacuteciacute hydratačniacute pochody (provaacutezeneacute uvolňovaacuteniacutem dalšiacuteho hydroxidu vaacutepenateacuteho) ji nedokaacutežiacute udržet na původniacute hodno-tě Řiacutekaacuteme že dochaacuteziacute k vyčerpaacuteniacute alkalickeacute rezervy betonoveacute-ho pojiva

Karbonatace betonu probiacutehaacute postupně od povrchu (kte-ryacute je v přiacutemeacutem styku s atmosfeacuterou) dovnitř přiacuteslušneacuteho prvku Karbonatačniacute proces spočiacutevaacute v tvorbě uhličitanů (karbonaacutetů) reakciacute alkalickyacutech sloučenin (přiacutetomnyacutech v přiacuteslušneacutem materiaacutelu) s kyselinou uhličitou vzniklou rozpuštěniacutem atmosfeacuterickeacuteho oxi-du uhličiteacuteho ve vodě Je to typickaacute neutralizačniacute reakce

Karbonatačniacute reakce probiacutehaacute nejrychleji při relativniacute vlhkos-ti vzduchu (rozumiacute se vzduch přiacutetomnyacute v betonovyacutech poacuterech) od 75 do 92

V sucheacutem prostřediacute (při relativniacute vlhkosti menšiacute než 30 ) a při uacuteplneacutem zaplněniacute kapilaacuter vodou (ponořeneacute betonoveacute prvky) karbonatace neprobiacutehaacute

Soubor reakciacute ktereacute probiacutehajiacute v betonu s oxidem uhličityacutem je pestryacute

Ca(OH)2 + CO2 + H2O rarr CaCO3 + 2 H2OxCaO SiO2 yH2O + CO2 + H2O rarr (x-1)CaO SiO2 yH2O + CaCO3 + H2O4CaO Al2O3 13H2O + CO2 + H2O rarr 3CaO Al2O3 CaCO3 13H2O + H2O3CaO Al2O3 CaCO3 13H2O + 3CO2 + H2O rarr 2 Al(OH)3 + 4 CaCO3 + 11 H2O

Z hlediska přiacuteštiacute koroze vyacuteztuže je vyacuteznamnaacute předevšiacutem prvniacute reakce kteraacute zachycuje přeměnu volneacuteho hydroxidu vaacutepenateacuteho v uhličitan vaacutepenatyacute Tato reakce vede k postupneacutemu snižovaacuteniacute pH betonu ve zkarbonatovaneacute vrstvě až na hodnotu 84 pH Zřetelnaacute koroze zabudovanyacutech ocelovyacutech prvků přitom nastaacutevaacute již od okamžiku kdy hodnota pH klesne pod 95

Karbonatace je zaacutevislaacute předevšiacutem na rychlosti difuze CO2 do struktury betonoveacuteho pojiva

Obecně platiacute že difuzniacute průnik je lineaacuterniacute funkciacute odmocniny z doby (času) trvaacuteniacute difuze (Fickův zaacutekon) Pro hloubku karbona-tace (hk) se v souladu s touto skutečnostiacute nejčastěji uvaacutediacute vztah

hk = kk t05

kde t je čas kk ndash karbonatačniacute konstanta

Pokud dosazujeme t ve dnech a hloubku karbonatace uvaacutediacute-me v milimetrech pohybuje se hodnota karbonatačniacute konstanty běžneacuteho betonu od 02 do 04 mmdenndash05

Při tomto rozsahu karbonatačniacute konstanty činiacute hloubka karbo-natace za necelyacutech 7 let (2 500 dniacute) 10 až 20 mm U betonoveacute konstrukce o staacuteřiacute 60 až 70 let tedy musiacuteme počiacutetat s karbona-taciacute 30 až 60 mm

Z hlediska samotneacuteho betonu (bez železneacute vyacuteztuže) karbo-natace zpravidla neškodiacute V důsledku miacuterneacuteho naacuterůstu objemu reakčniacutech produktů dochaacuteziacute naopak ke zpevněniacute struktury be-tonu

Přiacutepady kdy by uhličitan vaacutepenatyacute vzniklyacute karbonataciacute působil v betonu nějakeacute probleacutemy jsou vzaacutecneacute Při opakovaneacutem provl-haacuteniacute a vysychaacuteniacute betonu nelze sice uacuteplně vyloučit možnost vzni-ku rekrystalizačniacutech tlaků způsobenyacutech uhličitanem vaacutepenatyacutem ale nejde o vyacuteznamnyacute fenomeacuten

Jakmile však v okoliacute oceloveacute vyacuteztuže klesne pH pod 95 za-čiacutenaacute vyacuteztuž (kteraacute byla až do teacuteto chviacutele před elektrochemickou koroziacute alkalicky chraacuteněnaacute) korodovat Vznikajiacuteciacute korozniacute produk-ty jsou vyacuterazně objemnějšiacute než původniacute kov Uvaacutediacute se že koroze jednomilimetroveacuteho plaacuteště oceloveacuteho prutu vede k tvorbě ko-rozniacutech produktů (rzi) o tloušťce 4 mm Zkorodovanyacute prut ztraacuteciacute spojeniacutem s betonem jeho průřez se oslabuje a vznikajiacuteciacute koroz-niacute produkty poškozujiacute svyacutem tlakem okolniacute beton

Při posuzovaacuteniacute stavu staršiacutech betonovyacutech prvků je velmi uži-tečnaacute zkouška alkality provaacuteděnaacute pomociacute acidobaacutezickyacutech indikaacute-torů protože umožňuje zjistit hloubku neutralizace betonu oxi-dem uhličityacutem

Nejčastěji se zjišťovaacuteniacute hloubky karbonatace provaacutediacute bez-barvyacutem lihovyacutem roztokem fenolftaleinu kteryacute se nanaacutešiacute na po-stupně odbrušovanyacute povrch betonoveacuteho prvku

Na vyhovujiacuteciacutem (ještě nezkarbonatovaneacutem) betonu vznikajiacute červenofialoveacute skvrny Fenolftalein se barviacute fialově přibližně při pH gt 98 (oblast barevneacuteho přechodu je udaacutevaacutena 80 až 98)

Citlivějšiacute signalizaci probiacutehajiacuteciacute karbonatace poskytuje bez-barvyacute thymolftalein kteryacute se barviacute zřetelně modře při pH gt 105 (barevnyacute přechod ležiacute v oblasti 93 až 105) a ke sveacutemu zabarveniacute tedy vyžaduje meacuteně zkarbonatovanyacute beton než fe-nolftalein

Koroze ocelovyacutech konstrukciacuteKoroze ocelovyacutech konstrukciacute je zaacutevažnyacute jev způsobujiacuteciacute ročně

nemaleacute hospodaacuteřskeacute ztraacutety Kovovaacute konstrukce umiacutestěnaacute volně v prostoru či zabudovanaacute v zemi neniacute před elektrochemickou koroziacute nijak chraacuteněna a v našich klimatickyacutech podmiacutenkaacutech tato koroze probiacutehaacute teacuteměř celoročně

66

Zabraacutenit korozi nebo alespoň omezit jejiacute rozsah lze v zaacutesadě třemi různyacutemi způsoby

bull uacutepravou korozniacuteho prostřediacutebull sekundaacuterniacute ochranoubull primaacuterniacute ochranou

Agresivitu prostřediacute lze sniacutežit uacutepravou jeho složeniacute spočiacutevajiacute-ciacute buď ve sniacuteženiacute koncentrace agresivniacute složky nebo v přiacutedavku laacutetky působiacuteciacute jako inhibitor koroze Inhibitory koroze se zapo-jujiacute do elektrochemickeacuteho korozniacuteho děje a už v malyacutech množ-stviacutech narušujiacute jeho průběh

Koroze železa je uacutečinně zpomalovaacutena ionty šestimocneacuteho chromu a dusitanovyacutemi nebo fosforečňanovyacutemi anionty Byacutevaacute zmiňovaacuten i inhibičniacute uacutečinek kyseliny třiacutesloveacute (taninu) neniacute však dobře prokazatelnyacute

Chromoveacute sloučeniny se použiacutevaly k ochraně systeacutemů uacutestřed-niacuteho vytaacutepěniacute dnes jejich použiacutevaacuteniacute naraacutežiacute na hygienickaacute ome-zeniacute I když ani dusitany nejsou považovaacuteny za hygienicky ne-zaacutevadneacute běžně se sloučeniny dusitanoveacuteho typu použiacutevajiacute k dočasneacute ochraně skladovanyacutech železnyacutech předmětů Kyselina fosforečnaacute je kliacutečovou součaacutestiacute řady odrezovaciacutech a oplachova-ciacutech přiacutepravků použiacutevanyacutech k předuacutepravě železnyacutech povrchů před provaacuteděniacutem naacutetěru

Jako inhibitor přidaacutevanyacute do betonoveacute směsi (s ciacutelem zvyacutešit ochranu vyacuteztuže) lze použiacutet předevšiacutem dusitan vaacutepenatyacute kteryacute zaacuteroveň působiacute i jako urychlovač tvrdnutiacute Jeho použiacutevaacuteniacute však neniacute v našich podmiacutenkaacutech obvykleacute

Takzvanaacute sekundaacuterniacute ochrana je nejčastějšiacutem způsobem ochrany proti korozi Spočiacutevaacute v zamezeniacute přiacutemeacuteho styku materiaacute-lu s korozniacutem meacutediem Provaacutediacute se buď uacutepravou povrchu materi-aacutelu nebo vytvořeniacutem ochranneacuteho povlaku

Stav povrchu materiaacutelu je jedniacutem z faktorů ktereacute majiacute značnyacute vliv na rychlost koroze Obecně lze řiacuteci že čiacutem je povrch hladšiacute a uzavřenějšiacute tiacutem viacutece odolaacutevaacute materiaacutel korozi

Ochranneacute povlaky se užiacutevajiacute u kovovyacutech i nekovovyacutech mate-riaacutelů Mohou byacutet vytvořeny vrstvou kovu odolneacuteho korozi (po-kovovaacuteniacute) umělou oxidaciacute chraacuteněneacuteho kovu nanaacutešeniacutem vrstvy z jinyacutech anorganickyacutech laacutetek (fosfaacutetovaacuteniacute smaltovaacuteniacute) nebo naacute-těrem naacutenosem či naacutestřikem

Zvlaacuteštniacute typ povrchoveacute ochrany představuje katodovaacute ochrana uacutemyslně vytvořenyacutem makročlaacutenkem kteryacute je zdrojem elektrickeacute-ho proudu působiacuteciacuteho proti normaacutelniacute elektrochemickeacute korozi Jako přiacuteklad je možno uveacutest ocelovyacute předmět opatřenyacute vrstvou zinku nebo hliniacuteku kdy proud v člaacutenku tvořeneacutem oceliacute a ochran-nyacutem kovem braacuteniacute korozi oceli Použityacute ochrannyacute kov se ovšem staacutevaacute v tomto člaacutenku anodou a postupně koroduje S ohledem na vlastnosti korozniacutech produktů však maacute celyacute proces mnohem přiacuteznivějšiacute průběh Katodovaacute ochrana doplňuje barieacuterovyacute efekt ochranneacuteho kovu

Podmiacutenkou uacutespěšneacute sekundaacuterniacute ochrany je čistota podkladniacute-ho povrchu a dokonaleacute provedeniacute ochranneacute vrstvy Vrstva musiacute byacutet provedena spojitě a nesmiacute obsahovat ani drobnaacute poškozeniacute sahajiacuteciacute až k podkladu (k odstraněniacute průchoziacutech poacuterů se naacutetěro-veacute antikorozniacute uacutepravy provaacutedějiacute jako viacutecevrstveacute)

Tam kde nejsou předpoklady pro uacutespěšneacute provaacuteděniacute sekun-daacuterniacute ochrany se musiacute přikročit k ochraně primaacuterniacute Primaacuterniacute ochranou se rozumiacute volba materiaacutelu vhodneacuteho složeniacute tedy po-užitiacute materiaacutelu kteryacute je v daneacutem prostřediacute odolnyacute

3933 Povětrnostniacute odolnost a koroze plastů

Ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi materiaacutely vynikajiacute plasty velkou odolnos-tiacute anorganickeacutemu agresivniacutemu prostřediacute a hmoty na polymerniacute

baacutezi jsou často použiacutevaacuteny k vytvaacuteřeniacute sekundaacuterniacute ochrany Ani odolnost plastů však neniacute univerzaacutelniacute zaacutevisiacute nejen na složeniacute hmoty a na korozniacutem prostřediacute ale i na tom za jakyacutech podmiacute-nek dochaacuteziacute ke vzaacutejemneacutemu styku obou složek

V atmosfeacuterickyacutech podmiacutenkaacutech byacutevaacute koroze plastů vyvolaacutena současnyacutem působeniacutem světelneacuteho zaacuteřeniacute teploty vzdušneacuteho kysliacuteku vlhkosti přiacutepadně některyacutech nečistot obsaženyacutech v at-mosfeacuteře

U plastů vystavenyacutech atmosfeacuterickyacutem uacutečinkům je jednou z hlavniacutech přiacutečin koroze světelneacute zaacuteřeniacute zejmeacutena ultrafialoveacute Znehodnoceniacute (fotodestrukce) se projevuje změnou barvy ztraacute-tou lesku vznikem trhlinek a zhoršeniacutem mechanickyacutech a elek-trickyacutech vlastnostiacute Stupeň znehodnoceniacute je zaacutevislyacute na složeniacute plastu na intenzitě zaacuteřeniacute a jeho vlnoveacute deacutelce daacutele na vněj-šiacutech vlivech jimž jsou plasty vystaveny (tj na teplotě a vlhkosti prostřediacute na deacutelce doby zaacuteřeniacute apod) Odolnost plastů proti at-mosfeacuterickyacutem vlivům lze zvyacutešit např přimiacuteseniacutem laacutetek se schop-nostiacute absorbovat ultrafialoveacute zaacuteřeniacute nebo laacutetek s antioxidačniacute-mi vlastnostmi

Chemickeacute vlivy tepla se projevujiacute rozrušovaacuteniacutem chemickyacutech vazeb Dochaacuteziacute k podstatneacutemu zmenšovaacuteniacute makromolekul pro-vaacutezeneacutemu často i dalšiacutemi změnami chemickeacuteho složeniacute Tiacutem se nevratně měniacute mechanickeacute i jineacute fyzikaacutelniacute vlastnosti plastů Při dlouhodobeacutem mechanickeacutem namaacutehaacuteniacute by nemělo dochaacutezet k nebezpečneacutemu zvyšovaacuteniacute teploty plastů

Na rozdiacutel od kovů probiacutehaacute u plastů chemickaacute koroze vyvolanaacute uacutečinkem kapalneacuteho prostřediacute převaacutežně uvnitř hmoty Jejiacute projev zaacutevisiacute na tom k jakeacute interakci mezi působiacuteciacutem agresivniacutem meacute-diem a materiaacutelem dochaacuteziacute

Podmiacutenkou nutnou k tomu aby spontaacutenně probiacutehal korozniacute děj je pokles volneacute entalpie systeacutemu kteryacute se za daneacute teploty T může realizovat buď poklesem vnitřniacute energie systeacutemu U nebo naacuterůstem entropie S

∆G = ∆U ndash T∆S

V přiacutepadě plastů je nejvyacuteznamnějšiacutem korozniacutem pochodem rozpouštěniacute resp zbobtnaacuteniacute plastu

Při rozpouštěniacute vždy vzrůstaacute volnost pohybu molekul rozpou-štěneacute laacutetky a v důsledku poklesu uspořaacutedanosti systeacutemu roste entropie Rozpouštěniacute proto probiacutehaacute samovolně i tehdy když neniacute doprovaacutezeno žaacutednou změnou vnitřniacute energie Při daneacute tep-lotě je vzrůst entropie největšiacute na počaacutetku rozpouštěniacute proto-že koncentrace vznikajiacuteciacuteho roztoku je nepatrnaacute a koncentračniacute rozdiacutel je tedy nejvyššiacute

Když přiacuterůstek vnitřniacute energie dosaacutehne hodnoty entropickeacuteho členu ve vyacuteše uvedeneacute rovnici přiacutepadně ji ještě převyacutešiacute přestane se laacutetka rozpouštět Tento jev ovšem může nastat jen v přiacutepadě laacutetek se zaacutepornyacutem rozpouštěciacutem teplem (endotermniacute rozpou-štěniacute)

Rozpouštěniacute termoplastů probiacutehaacute v zaacutesadě stejně jako rozpou-štěniacute niacutezkomolekulaacuterniacutech laacutetek Vedlejšiacute vazby mezi polymerniacute-mi řetězci jsou postupně nahrazovaacuteny vedlejšiacutemi vazbami mezi strukturniacutemi jednotkami polymeru a molekulami rozpouště-dla Pokud je tiacutemto způsobem solvatovaacutena celaacute makromoleku-la dochaacuteziacute k jejiacutemu odděleniacute od ostatniacutech makromolekul a za vhodnyacutech podmiacutenek se může volně pohybovat v rozpouštědle Zpravidla však musiacute byacutet nejprve rozpuštěny i sousedniacute molekuly protože solvatovanaacute makromolekula společně s nimi vytvaacuteřiacute jed-noduše dělitelnou krystalickou strukturu jen zčaacutesti Vyacuteznamnyacute podiacutel struktury termoplastů tvořiacute zapleteneacute řetězce I v dobryacutech rozpouštědlech proto probiacutehaacute rozpouštěniacute termoplastickyacutech po-lymerů pomalu

67

Protože makromolekuly obecně nejsou uloženy tak těsně jako molekuly v pravidelně uspořaacutedaneacutem krystalu niacutezkomolekulaacuterniacute sloučeniny pronikajiacute molekuly rozpouštědla mezerami takeacute do hlubšiacutech vrstev polymeru Dochaacuteziacute k parciaacutelniacute solvataci hlouběji uloženyacutech uacuteseků řetězců

Vzhledem k pomalosti povrchoveacuteho rozpouštěniacute mohou mo-lekuly rozpouštědla postupně proniknout celou hmotou po-lymeru takže polymer značně nabobtnaacute Difuze molekul roz-pouštědla do polymeru probiacutehaacute rychleji než jeho rozpouštěniacute Typickyacute průběh rozpouštěniacute termoplastu v dobreacutem rozpouštědle tedy probiacutehaacute přes stadium nabobtnaleacuteho gelu

Pokud je hnaciacute silou rozpouštěciacuteho děje pouze přiacuterůstek en-tropie pak postupnyacute pokles hodnoty tohoto přiacuterůstku s rostouciacute koncentraciacute solvatovaneacuteho podiacutelu vede k tomu že rozpouštědlo sice pronikne do celeacuteho vzorku ale vždy zůstane na jednotli-vyacutech makromolekulaacutech tolik nesolvatovanyacutech uacuteseků že nemů-že dojiacutet k jejich uacuteplneacutemu odděleniacute Na teacuteto skutečnosti neměniacute nic ani fakt že nesolvatovaneacute uacuteseky jsou nestabilniacute protože je-jich uacutebytek v polymeru je nahrazovaacuten vznikem novyacutech nesolva-tovanyacutech uacuteseků na jinyacutech miacutestech (ustaviacute se dynamickaacute rovnovaacute-ha) Termoplastickyacute polymer pak pouze nabobtnaacute aniž by byť jen zčaacutesti přechaacutezel do roztoku

V přiacutepadě reaktoplastů nebo zesiacuteťovanyacutech termoplastů neniacute přechod solvatovanyacutech uacuteseků do roztoku možnyacute V hustě zesiacute-ťovaneacutem systeacutemu typickeacutem pro tyto laacutetky dochaacuteziacute pouze k bobtnaacuteniacute

Pro uacuteplnost je třeba dodat že v některyacutech přiacutepadech může korozniacute meacutedium prochaacutezet polymerniacutem materiaacutelem bez vyacuteraz-nějšiacuteho bobtnaciacuteho efektu Tento fenomeacuten se může prakticky korozně uplatnit zejmeacutena v přiacutepadě relativně tenkyacutech naacutetěro-vyacutech vrstev vystavenyacutech působeniacute vodniacuteho prostřediacute

Pokud k pohybu vody skrze naacutetěr přispiacutevaacute osmotickaacute nerov-novaacuteha na obou stranaacutech naacutetěru funguje naacutetěrovaacute vrstva jako semipermeabilniacute membraacutena a vznikajiacute puchyacuteře vyvolaneacute tlakem vody kteraacute prošla naacutetěrem k podkladu

Pokud prostřediacute pronikaacute plastem aniž dochaacuteziacute ke vyacuterazněj-šiacute interakci jeho molekul s makromolekulami plastu vlastnosti samotneacuteho plastu se přiacuteliš neměniacute Je-li plast použit jako samo-statnyacute konstrukčniacute materiaacutel (takže odpadaacute probleacutem osmotickyacutech puchyacuteřů) neniacute takovaacuteto difuze prostřediacute většinou na zaacutevadu

Dochaacuteziacute-li k bobtnaacuteniacute při ktereacutem se zvětšuje objem hmoty měniacute se vlastnosti plastu Korozniacute meacutedium odtlačujiacuteciacute od sebe polymerniacute segmenty působiacute jako změkčovadlo a vyvolaacutevaacute pokles pevnostniacutech charakteristik Po odstraněniacute agresivniacuteho prostřediacute může plast ziacuteskat opět sveacute původniacute vlastnosti často však může byacutet poškozen trhlinami vzniklyacutemi v důsledku objemovyacutech změn

Nasaacutekavost plastu v korozniacutem meacutediu resp bobtnaacuteniacute je po-měrně univerzaacutelniacutem ukazatelem miacutery chemickeacuteho napadeniacute V korozniacutech testech plastů se proto obvykle sleduje relativniacute hmotnostniacute přiacuterůstek plastu při dlouhodobeacute expozici v korozniacutem prostřediacute Tento přiacuterůstek se někdy naviacutec ještě vztahuje na jed-notkovou plochu plastu kteraacute je s meacutediem v kontaktu Kromě toho je možneacute sledovat změny vzhledoveacute a změny mechanic-kyacutech vlastnostiacute (ČSN ISO 175)

K nejvaacutežnějšiacutemu znehodnoceniacute dochaacuteziacute v přiacutepadech kdy pro-nikajiacuteciacute prostřediacute s plastem reaguje a dochaacuteziacute tak ke změně jeho chemickeacuteho složeniacute Pro makromolekulaacuterniacute laacutetky je charakteris-tickeacute že již nepatrneacute změny chemickeacuteho složeniacute způsobujiacute pod-statneacute změny jejich mechanickyacutech vlastnostiacute

O tom zda bude plast reagovat s prostřediacutem ktereacutemu je vy-staven rozhoduje jeho složeniacute i složeniacute korozniacuteho prostřediacute Rychlost koroze je většinou ovlivněna rychlostiacute difuze prostře-diacute do plastu

Vedle reakce s makromolekulaacuterniacutemi laacutetkami může nastat reakce prostřediacute s plnivy změkčovadly nebo jinyacutemi přiacuteměse-mi obsaženyacutemi v plastu I v takovyacutech přiacutepadech pak dochaacuteziacute ke značnyacutem nežaacutedouciacutem změnaacutem vlastnostiacute

Plasty byacutevajiacute meacuteně odolneacute vůči některyacutem organickyacutem laacutetkaacutem jako jsou rozpouštědla čisticiacute prostředky apod Obecně se jednaacute o laacutetky s podobnou chemickou strukturou (podobnyacute v podob-neacutem se rozpouštiacute) Platiacute tedy že nepolaacuterniacute polymery neodolaacutevajiacute nepolaacuterniacutem laacutetkaacutem (bobtnajiacute v nich nebo se v nich rozpouštějiacute) Polaacuterniacute polymery naproti tomu odolaacutevajiacute působeniacute nepolaacuterniacutech sloučenin a jsou napadaacuteny laacutetkami polaacuterniacutemi

Exaktněji je možneacute vyjaacutedřit miacuteru interakce mezi polymerem a rozpouštědlem pomociacute parametru rozpustnosti Tato charak-teristika se použiacutevaacute zejmeacutena při formulaci naacutetěrovyacutech hmot a le-pidel

Odolnost polymerů proti působeniacute vodniacuteho prostřediacute velmi zaacutevisiacute na jejich chemickeacutem složeniacute Polymery jejichž makromole-kuly tvořiacute nasycenyacute uhlovodiacutekovyacute řetězec (např polyetylen poly-isobutylen) jsou maacutelo reaktivniacute a proto velmi staacuteleacute např v kyse-linaacutech zaacutesadaacutech ve vodnyacutech roztociacutech anorganickyacutech soliacute i při působeniacute slabyacutech oxidačniacutech činidel Substituce čaacutesti vodiacuteku ha-logenem jako je tomu např u polyvinylchloridu zvyšuje odolnost proti oxidačniacutem činidlům Zavedeniacute kysliacutekovyacutech polaacuterniacutech substi-tuentů prudce zhoršuje chemickou odolnost Polyvinylalkohol nebo polyvinylacetaacutet jejichž strukturu můžeme odvodit nahra-zeniacutem vodiacuteku v polyetylenoveacutem řetězci hydroxylovyacutemi nebo ace-taacutetovyacutemi funkčniacutemi skupinami jsou napadaacuteny kyselinami i zaacutesa-dami Dvojnaacute vazba v makromolekule polymeru rovněž zmenšuje odolnost zejmeacutena proti působeniacute oxidačniacutech činidel Pokud jsou jednotliveacute strukturniacute jednotky spojeny atomem kysliacute-ku dusiacuteku nebo siacutery podleacutehajiacute ve vodnyacutech roztociacutech snadno hydrolytickeacutemu štěpeniacute vlivem kyselin a zaacutesad Hydrolyticky nestaacuteleacute jsou polyamidy polyuretany i polyestery V důsledku hydrolyacutezy dochaacuteziacute u těchto polymerů k prudkeacutemu sniacuteženiacute mole-kuloveacute hmotnosti což je provaacutezeno vyacuteraznyacutemi změnami mecha-nickyacutech vlastnostiacute

394 Hygienickeacute vlastnosti

Problematika narůstajiacuteciacuteho chemickeacute zatiacuteženiacute našich obyd-liacute souvisiacute jen zčaacutesti se zvyacutešenyacutem použiacutevaacuteniacutem novyacutech stavebniacutech materiaacutelů Ve značneacute miacuteře se na růstu chemickeacuteho zatiacuteženiacute obyacute-vanyacutech interieacuterů podiacutelejiacute zařizovaciacute předměty a pak takeacute skuteč-nost že zvyacutešeneacute naacuteroky na energeticky uacutespornyacute provoz obydliacute omezujiacute vyacuteměnu vzduchu v miacutestnostech

Růst analyticky prokaacutezanyacutech škodlivin je však v největšiacute miacuteře způsoben zlepšenyacutemi možnostmi stanoveniacute velmi niacutezkyacutech laacutet-kovyacutech koncentraciacutech a přiacutesnějšiacutem pohledem na to co je nebo neniacute škodlivina

Pomociacute moderniacutech analytickyacutech metod nachaacuteziacuteme v běžně použiacutevanyacutech materiaacutelech laacutetky o jejichž přiacutetomnosti jsme dřiacuteve nevěděli Vysoce citliveacute testy na mutagenitu naacutes současně varujiacute před možnyacutem karcinogenniacutem uacutečinkem laacutetek ktereacute byly ještě ne-daacutevno použiacutevaacuteny jako leacutek Naacuteroky na hygienickeacute vlastnosti sta-vebniacutech hmot se proto neustaacutele zvyšujiacute

Hygienickaacute problematika zabudovanyacutech stavebniacutech materi-aacutelů je převaacutežně problematikou hygieny interieacuteroveacuteho ovzdušiacute Vyhlaacuteška č 62003 Sb]

V některyacutech speciaacutelniacutech přiacutepadech (přiacutepravky pro ochranu dřeva naacutetěroveacute hmoty) je třeba přihliacutežet i ke kontaktniacutemu půso-beniacute při přiacutemeacutem styku s pokožkou

Z hlediska použitiacute stavebniacutech vyacuterobků ve stavbaacutech je lze roz-členit na vyacuterobky

68

bull použiacutevaneacute vyacutehradně v exterieacuterech staveb bull použiacutevaneacute vyacutehradně v interieacuterech stavebbull použiacutevaneacute pro oba uacutečely (posuzujiacute se jako vyacuterobky do inte-

rieacuterů)bull přichaacutezejiacuteciacute do přiacutemeacuteho styku s pitnou vodoubull přichaacutezejiacuteciacute do přiacutemeacuteho styku s poživatinamibull přichaacutezejiacuteciacute do nepřiacutemeacuteho styku s poživatinamibull ktereacute mohou uvolňovat nebezpečneacute a nežaacutedouciacute laacutetky do

životniacuteho prostřediacute (voda půda)bull ve kteryacutech jsou některeacute složky nahrazeny odpady nebo jsou

vyrobeny přiacutemo z odpadůbull použiacutevaneacute ve zdravotnickyacutech zařiacutezeniacutech (s požadavkem na

odolnost vůči dezinfekčniacutem prostředkům)bull s obsahem biocidůbull přichaacutezejiacuteciacute do přiacutemeacuteho kontaktu s lidmibull u kteryacutech je přiacutemyacute kontakt vyloučen

Zaacutekladem hodnoceniacute zdravotniacute nezaacutevadnosti stavebniacutech vyacute-robků je Seznam vyacuterobků s vyznačeniacutem postupů posuzovaacuteniacute shody kteryacute je uveden v Přiacuteloze č 2 k Nařiacutezeniacute vlaacutedy č 1632002 Sb [Nařiacutezeniacute vlaacutedy č 1632002 Sb]

Vychaacuteziacute se přitom z uacutečelu a rozsahu použitiacute stavebniacutech vyacute-robků ve stavbaacutech a z obecneacuteho vymezeniacute jejich posuzovanyacutech vlastnostiacute U vyacuterobků se zabudovanyacutem odpadem naviacutec z infor-maciacute o původu odpadu jeho složeniacute a technologii vzniku tech-nologii zapracovaacuteniacute odpadu do stavebniacutech vyacuterobků a uacutečelu po-užitiacute ve stavbě v některyacutech přiacutepadech i o specifikaci umiacutestěniacute vyacuterobku

3941 Koncentrace škodlivin

Koncentrace nečistot a škodlivin v ovzdušiacute se tradičně vy-jadřuje ve zlomciacutech typu hmotnost přiacuteslušneacute laacutetky na objem vzduchu

Zatiacutemco přiacutepustneacute koncentrace škodlivin v pracovniacutem ovzdu-šiacute se obvykle vyjadřujiacute pomociacute mgmndash3 přiacutepustneacute koncentrace škodlivin ve volneacutem ovzdušiacute a v obytnyacutech interieacuterech se obvyk-le vyjadřujiacute v microgmndash3

Přestože mikrogram je jednotka tisiacuteckraacutet menšiacute než miligram řada lidiacute si tyto jednotky při zběžneacutem čteniacute textu splete Při po-suzovaacuteniacute přiacutepustneacuteho použitiacute některyacutech laacutetek tak v minulosti do-šlo k velmi nepřiacutejemnyacutech omylům (z nichž některeacute měly i soud-niacute dohru)

Ve staršiacute literatuře lze naleacutezt koncentračniacute uacutedaje takeacute v jed-notkaacutech γlndash1 (gama na litr) Tyto uacutedaje v podstatě odpoviacutedajiacute uacutedajům v microgdmndash3 (což je jednotka čiacuteselně rovnaacute mgmndash3)

Při relativně niacutezkeacutem tlaku panujiacuteciacutem v ovzdušiacute (atmosfeacuterickeacutem tlaku) je možneacute celkovyacute objem vzduchu vyjadřovat jako součet objemů jeho složek Běžně se proto setkaacutevaacuteme s vyjaacutedřeniacutem růz-nyacutech nečistot v ovzdušiacute pomociacute objemovyacutech procent

Protože při atmosfeacuterickeacutem tlaku zaujiacutemajiacute plynneacute čaacutestice (bez ohledu na svou molekulovou hmotnost) teacuteměř stejnyacute objem použiacutevaacute se k vyjaacutedřeniacute obsahu nečistot v ovzdušiacute často takeacute jed-notka 1 ppm (part per milion parts)

Koncentrace vyjaacutedřenaacute v ppm (kteraacute vyjadřuje počet mole-kul sledovaneacute laacutetky na milion molekul ostatniacutech laacutetek) maacute u at-mosfeacuterickyacutech plynů vyacuteznam koncentrace uvaacuteděneacute v miliontinaacutech objemoveacuteho zlomku

Koncentrace v ppm tedy odpoviacutedaacute koncentraci vyjaacutedřeneacute v desetitisiacutecinaacutech objemoveacuteho procenta

1 ppm = 110ndash4 obj

Pro vyjadřovaacuteniacute velmi niacutezkyacutech koncentraciacute se (zejmeacutena v ame-rickeacute literatuře) použiacutevaacute jednotka 1 ppb (part per bilion parts) kteraacute je tisiacuteckraacutet menšiacute než ppm

1 ppb = 0001 ppm

Mnohokraacutete již bylo napsaacuteno že českyacutem ekvivalentem anglic-keacuteho bdquobilionldquo je českaacute miliarda Se špatnyacutem překladem se však setkaacutevaacuteme znovu a znovu a to i u profesionaacutelniacutech překladů

Pokud je v jednotkaacutech ppm udaacutena koncentrace atmosfeacuterickeacute škodliviny znaacutemeacuteho chemickeacuteho složeniacute je možnyacute přibližnyacute pře-počet teacuteto koncentrace na mgmndash3 pomociacute vztahu

1 ppm asymp 004M mgmndash3

kde M je molekulovaacute hmotnost přiacuteslušneacute laacutetky

Vztah je použitelnyacute pouze pro škodliviny v ovzdušiacute za běžnyacutech atmosfeacuterickyacutech (teplotniacutech a tlakovyacutech) podmiacutenek

Zvlaacuteště v americkeacute literatuře se setkaacuteme s použiacutevaacuteniacutem ppm i v přiacutepadě kapalnyacutech a pevnyacutech směsiacute Pak samozřejmě vyacuteše uvedenyacute převod na objemovaacute procenta neplatiacute Jednotka ppm v těchto přiacutepadech prostě nahrazuje milionkraacutet zvětšenyacute molaacuter-niacute zlomek (molmolndash1)

3942 Škodliviny v interieacuteru

Zatiacutemco vlastniacute makromolekulaacutemiacute laacutetky přiacutetomneacute v plastic-kyacutech hmotaacutech jsou nejčastěji hygienicky indiferentniacute nelze to-teacutež tvrdit o niacutezkomolekulaacuterniacutech složkaacutech ktereacute plasty zpravidla takeacute obsahujiacute

Kromě zbytkovyacutech monomerů k jejichž zabudovaacuteniacute do poly-merniacute struktury z těch či oněch důvodů nedošlo obsahujiacute plasty zejmeacutena změkčovadla ovlivňujiacuteciacute jejich elasticitu

V řadě naacutetěrovyacutech filmů nebo v lepiciacutech vrstvaacutech nachaacuteziacuteme naviacutec zbytky ředidel ktereacute původně upravovaly aplikačniacute vlast-nosti přiacuteslušnyacutech vyacuterobků a při aplikaci nestačily odtěkat Tyto laacutetky jejichž společnou charakteristikou je bod varu nižšiacute než 200 degC se označujiacute jako těkaveacute organickeacute sloučeniny nebo teacutež VOC (Volatile Organic Compounds)

Kromě nich mohou byacutet v plastech přiacutetomny ještě stabilizaacutetory zabraňujiacuteciacute oxidaci nebo snižujiacuteciacute citlivost na světlo popřiacutepadě laacutetky s dalšiacute funkciacute (sušidla pigmenty) Některeacute niacutezkomolekulaacuter-niacute laacutetky jsou v plastech obsaženy jako pozůstatky po použiteacutem vyacuterobniacutem procesu (zbytky po rozpadu iniciaacutetoru emulgaacutetory) Vedle naprosto neškodnyacutech laacutetek zde mohou byacutet zastoupe-ny i sloučeniny těžkyacutech kovů a laacutetky ktereacute mohou působit jako kontaktniacute alergeny

K nejběžnějšiacutem VOC dlouhodobě kontaminujiacuteciacutem ovzdu-šiacute v obytnyacutech či pobytovyacutech miacutestnostech patřiacute aromatickeacute uh-lovodiacuteky zejmeacutena toluen (bod varu 110 degC limitniacute koncentrace 300 10ndash3 mgmndash3) xyleny (bod varu 138 až 144 degC celkovyacute li-mitniacute obsah všech isomerů 200 10ndash3 mgmndash3) ethylbenzen (bod varu 136 degC limitniacute obsah 200 10ndash3 mgmndash3) Tyto laacutetky jsou běžnou součaacutestiacute podlahovyacutech lepidel lepidel na dřevo či korek a některyacutech naacutetěrovyacutech hmot

Zvlaacuteštniacute postaveniacute mezi aromatickyacutemi uhlovodiacuteky maacute styren Čistyacute styren (vinylbenzen) je bezbarvaacute kapalina hustoty 0907 gcmndash3 vrouciacute při 146 degC Maacute charakteristickyacute zaacutepach kteryacute ně-kteryacutem lidem připomiacutenaacute odorizovanyacute zemniacute plyn

Mez postřehu styrenu je udaacutevaacutena různě Nejčastěji se uvaacute-diacute hodnota 20 mgmndash3 Zkušenyacute pozorovatel však může po-střehnout koncentraci o řaacuted nižšiacute

69

Pro přepočet obsahu styrenu v ovzdušiacute na objemoveacute jednot-ky platiacute vztah že koncentraci 1 ppm odpoviacutedaacute obsah styrenu 426 mgmndash3

Pohled na hygienickeacute vlastnosti styrenu se během let dra-maticky měnil Ještě v šedesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute byly vykonaacutevany pokusy při kteryacutech pokusneacute osoby dobře snaacutešely 800 mgmndash3 styrenu V pracovniacutem ovzdušiacute se jako kraacutetkodobaacute (naacuterazovaacute) přiacutepustnaacute koncentrace povolovalo až 1 000 mgmndash3 styrenu

V osmdesaacutetyacutech letech rozvoj měřiciacute techniky umožnil stano-veniacute mikrogramovyacutech koncentraciacute styrenu a koncentrace 1510ndash3

mgmndash3 stanovenaacute tehdy jako limit pro obytneacute a veřejneacute prosto-ry se stala vaacutežnyacutem probleacutemem při všech většiacutech aplikaciacutech ma-teriaacutelů obsahujiacuteciacutech zbytkovyacute styren

V současneacute době je limitniacute koncentrace styrenu ve vnitřniacutem prostřediacute staveb na meacuteně přiacutesneacute hodnotě 40 10ndash3 mgmndash3

Zdrojem styrenu v ovzdušiacute miacutestnosti může byacutet pěnovyacute po-lystyren množstviacute styrenu emitovaneacuteho do ovzdušiacute tiacutemto mate-riaacutelem však poměrně rychle klesaacute

Po celoplošneacutemu obloženiacute stěn a stropu miacutestnosti čerstvě vy-robenyacutemi 10 cm deskami z expandovaneacuteho polystyrenu činila druhyacute den koncentrace styrenu v ovzdušiacute 08 mgmndash3 Po de-seti tyacutednech tato koncentrace klesla na 016 mgmndash3 styrenu [Svoboda L 1993]

Z hlediska dlouhodobyacutech styrenovyacutech emisiacute se jako nejproble-matičtějšiacute jeviacute reaktoplastickeacute hmoty obsahujiacute po vytvrzeniacute zbyt-kovyacute styren To jsou prakticky všechny reaktoplastickeacute materiaacutely ředěneacute styrenem ktereacute neprošly tepelnyacutem dotvrzovaacuteniacutem

Zvlaacuteště uacuteporneacute styrenoveacute emise pochaacutezely z bezespaacuteryacutech po-dlahovyacutech hmot ktereacute byly velmi obliacutebeneacute v sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Diacuteky změnaacutem v materiaacuteloveacute zaacutekladně už neniacute tato problematika tak aktuaacutelniacute Staacutele však platiacute že provaacuteděniacute liciacutech poly-esterovyacutech či vinylesterovyacutech vrstev v interieacuterech nelze doporučit

Rovněž tepelně nedotvrzovaneacute styrenoveacute naacutetěry nejsou vhod-neacute do interieacuteru Při jejich provaacuteděniacute musiacuteme dbaacutet na nepřekra-čovaacuteniacute maximaacutelniacute tloušťky jedneacute vrstvy i celkoveacute tloušťky naacutetěru a hygienicky přijatelnyacute vyacutesledek lze jen těžko zaručit

Naopak s ohledem na techniku vytvrzovaacuteniacute použiacutevanou v naacute-bytkaacuteřskeacutem průmyslu nepředstavuje naacutebytek opatřenyacute polyeste-rovyacutem lakem žaacutedneacute vyacuteznamneacute zatiacuteženiacute interieacuteroveacuteho ovzdušiacute Za emisně neškodneacute lze považovat i dalšiacute vyacuterobky ktereacute jsou zho-toveny z tepelně dotvrzovanyacutech hmot (dlaždice z konglomero-vaneacuteho kamene laminaacutetoveacute prefabrikaacutety)

K těkavyacutem aromatickyacutem laacutetkaacutem patřiacute fenol (bod varu 181 degC limitniacute koncentrace 1010ndash3 mgmndash3) i když je za normaacutelniacute tep-loty tuhyacute

Zdrojem fenoloveacute emise mohou byacutet fenolformaldehydovaacute po-jiva a lepidla spiacuteše než fenol však z těchto materiaacutelů těkaacute zbyt-kovyacute formaldehyd

Formaldehyd v interieacuteru pochaacuteziacute hlavně ze zařizovaciacutech před-mětů (dřevotřiacuteskovyacute naacutebytek) a přiacutepadně i z povrchovyacutech uacuteprav stěn (interieacuteroveacute maliacuteřskeacute hmoty běžně obsahujiacute protipliacutesňovyacute přiacutepravek uvolňujiacuteciacute formaldehyd)

Sveacuteho času dlouhodobě emitoval formaldehyd i jeden typ par-ketoveacuteho laku určeneacuteho do tělocvičen Zvlaacuteště masivně se for-maldehyd uvolňoval z močovinoformaldehydovyacutech tepelněizo-lačniacutech pěn ktereacute kvůli tomu teacuteměř přestaly byacutet ve stavebnictviacute použiacutevany Močovinoformaldehydoveacute pryskyřice jsou hydrolyticky nestaacuteleacute a formaldehyd tedy vznikal vždy když MF tepelnaacute izolace zvlhla

Formaldehyd (HCHO) je bezbarvyacute plyn ostreacuteho zaacutepachu roz-poznatelnyacute čichem pokud jeho koncentrace v ovzdušiacute překročiacute prahovou hranici 06 až 14 mgmndash3

Formaldehyd vznikaacute při spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv při pečeniacute a smaženiacute a je obsažen i ve vyacutefukovyacutech plynech automobilů Běžnyacute obsah ve volneacute přiacuterodě je 006 mgmndash3 ve městech s vel-kyacutem automobilovyacutem provozem naměřiacuteme v uliciacutech hodnoty šestkraacutet vyššiacute

Limitniacute koncentrace formaldehydu v pobytovyacutech miacutestnostech je dnes stanovena na 6010ndash3 mgmndash3

Čaacutest populace je pravděpodobně alergickaacute i na stopovaacute množstviacute formaldehydu tuto skutečnost však stanovenaacute limit-niacute koncentrace nemůže zohledňovat

K často nachaacutezenyacutem poluantům interieacuteroveacuteho prostřediacute pa-třiacute trichlorethylen (bod varu 87 degC limitniacute koncentrace 15010ndash3

mgmndash3) a tetrachloretylen (bod varu 121 degC limitniacute koncentrace 15010ndash3 mgmndash3) S ohledem na přiacutezniveacute požaacuterniacute vlastnosti jsou obliacutebenou složkou rozpouštědlovyacutech lepidel

Pokud je k vypěňovaacuteniacute poluyretanoveacute pěny nebo extrudova-neacuteho polystyrenu použit fluorovanyacute nebo chlorfluorovanyacute uh-lovodiacutek dochaacuteziacute k jeho dlouhodobeacutemu těkaacuteniacute S ohledem na vlastnosti freonů je to však chaacutepaacuteno spiacuteše jako ekologickaacute chy-ba a ne jako hygienickaacute zaacutevada

Řada těkavyacutech laacutetek se vytvaacuteřiacute biologickyacutem rozkladem ve vlh-keacutem kryptoklimatu přiacutepadně alkalickou hydrolyacutezou na kontak-tu s vlhkyacutem betonem K hydrolyacuteze jsou naacutechylnaacute změkčovadla kteraacute se vypocujiacute zejmeacutena z polyvinylchloridovyacutech podlahovin polyvinylacetaacutetovaacute pojiva a některeacute aminoplasty Do ovzdušiacute se takto dostaacutevajiacute fenylcyklohexen ethylhexanol pentanal hexa-nal ftalaacutety ethylhexylakrylaacutet butanoly kyselina octovaacute čpavek a mnoheacute dalšiacute

VOC přiacutetomneacute alespoň ve stopoveacutem množstviacute se v běžneacutem interieacuteru počiacutetajiacute na desiacutetky K překročeniacute limitniacute koncentrace některeacute z těchto laacutetek dochaacuteziacute v důsledku vyacuterobniacutech montaacutež-niacutech nebo projekčniacutech chyb

Prokaacutezanyacute fakt že vdechnutiacute azbestoveacuteho vlaacutekenka může vy-volat rakovinneacute bujeniacute vedl postupně k uacuteplneacutemu zaacutekazu vyacuteroby a použiacutevaacuteniacute stavebniacutech hmot obsahujiacuteciacutech azbest

Staacutevajiacuteciacute předpisy na manipulaci s azbestem jsou neobyčejně přiacutesneacute ovšem bouraacuteniacute objektů obsahujiacuteciacutech azbestoveacute materiaacute-ly je technicky naacuteročneacute a velmi naacutekladneacute Problematice azbesto-vyacutech materiaacutelů je věnovaacutena samostatnaacute kap 415

Pravda ale je že stejneacutemu omezeniacute (max 1 000 vlaacuteken na 1 m3 ovzdušiacute) podleacutehajiacute všechna respirabilniacute mineraacutelniacute vlaacutekna jejichž průměr je menšiacute než 3microm při deacutelce vlaacutekna většiacute než 5 microm a poměr deacutelky a průměru vlaacutekna je většiacute než 3 1

Otaacutezka karcinogenity takovyacutechto neazbestovyacutech vlaacuteken však neniacute v současnosti zcela dořešena Za mimořaacutedně riskantniacute se po-važujiacute vlaacutekna obsahujiacuteciacute meacuteně než 18 Na2O + K2O + CaO + MgO + BaO ale v podstatě se dnes (pravděpodobně pro jistotu) mezi jednotlivyacutemi typy umělyacutech mineraacutelniacutech vlaacuteken nerozlišuje

Pokus o bližšiacute klasifikaci nebezpečnosti respirabilniacutech umělyacutech vlaacuteken s pomociacute tzv indexu karcinogenity Ki (za meacuteně nebezpeč-naacute měla byacutet považovaacutena vlaacutekna s Ki ge 40) se neukaacutezal jako přiacute-nosnyacute a bylo od něj upuštěno

Naacutesledujiacuteciacute definice indexu karcinogenity je zde uvaacuteděna jen pro uacuteplnost

Ki = (Σ Na2O + K2O + CaO + MgO + BaO + B2O3) ndash 2Al2O3

Zdravotniacute nezaacutevadnost patřiacute mezi ty kliacutečoveacute legislativniacute požadav-ky ktereacute musiacute každyacute použiacutevanyacute materiaacutel splnit Zvlaacuteštniacute pozornost je třeba věnovat materiaacutelům určenyacutem k použitiacute v potravinaacuteřskyacutech zdravotnickyacutech a školniacutech objektech kde platiacute naacuteročnějšiacute požadav-ky [Vyhlaacuteška č 372001 Sb Vyhlaacuteška č 382001 Sb]

70

U přiacutepravků jejichž biologickaacute aktivita je nediacutelnou součaacutes-tiacute jejich funkce (biocidy na ochranu dřeva) se při vyacuteběru přiacute-pravku musiacute přihliacutežet k tomu zda při jejich použiacutevaacuteniacute jde o po-travinaacuteřskyacute kontakt (naacutedrž na pitnou vodu) pravidelnyacute kontakt (stěna pokoje) občasnyacute kontakt (plotovaacute branka) vyacutejimečnyacute kontakt (střešniacute šindele) nebo se kontakt nepředpoklaacutedaacute (že-lezničniacute pražce)

Při praacuteci s lepidly naacutetěrovyacutemi hmotami inhibitory koroze bio-cidy deratizačniacutemi přiacutepravky a dalšiacutemi speciaacutelniacutemi vyacuterobky je tře-ba dbaacutet na to že tyto vyacuterobky mohou patřit (a zpravidla patřiacute) mezi chemickeacute laacutetky a chemickeacute přiacutepravky ve smyslu bdquojedoveacuteho zaacutekonardquo [Vyhlaacuteška č 3072002 Zaacutekon č 3562003 Sb]

Při manipulaci s chemickyacutemi vyacuterobky musiacute byacutet dodržovaacutena přiacuteslušnaacute zaacutekonnaacute ustanoveniacute (např označeniacute obalů instrukce obsahujiacuteciacute R a S věty ochrana zdraviacute při praacuteci prokazatelnaacute kva-lifikace pracovniacuteků)

Zatiacutemco R věty (risk sentences) stručně popisujiacute nebezpečneacute vlastnosti laacutetky S věty (safety sentences) jsou bezpečnostniacute in-strukce charakterizujiacuteciacute spraacutevneacute chovaacuteniacute jak při běžneacute manipu-laci s laacutetkou tak při nějakeacute nehodě

Jako doklad toho že ustanoveniacute o chemickyacutech vyacuterobciacutech se mohou tyacutekat i běžnyacutech stavebniacutech hmot mohou posloužit naacute-sledujiacuteciacute R a S věty ktereacute jsou povinneacute pro suchou omiacutetkovou směs na baacutezi vaacutepna

R 3638 Draacuteždiacute oči a kůžiR 41 Nebezpečiacute vaacutežneacuteho poškozeniacute očiacuteS 22 Nevdechujte prachS 2425 Zamezte styku s kůžiacute a očimaS 26 Při zasaženiacute očiacute okamžitě důkladně vyplaacutechněte

vodou a vyhledejte leacutekařskou pomocS 28 Při styku s kůžiacute okamžitě omyjte velkyacutem množ-

stviacutem vodyS 37 Použiacutevejte vhodneacute ochranneacute rukavice

395 Ekologickeacute vlastnosti

Označeniacute určiteacuteho materiaacutelu jako ekologicky přiacutezniveacuteho maacute mnohdy jen reklamniacute charakter Přesto jistě existuje několik hle-disek podle kteryacutech je možneacute bdquoekologickou vliacutednostrdquo materiaacute-lů stanovit

Prvniacutem kriteacuteriem může byacutet energetickaacute naacuteročnost vyacuteroby ma-teriaacutelu a naacuteroky na neobnovitelneacute zdroje při jeho vyacuterobě Po pro-vedeniacute takoveacute analyacutezy se např zjistiacute že plastoveacute potrubiacute kla-de menšiacute naacuteroky na fosilniacute paliva než potrubiacute litinoveacute (i když se plast přiacutemo z ropy vyraacutebiacute je jeho vyacuteroba energeticky meacuteně naacute-ročnaacute než vyacuteroba litiny)

Druhyacutem kriteacuteriem je možnost recyklace materiaacutelu po skončeniacute jeho životnosti Otaacutezka recyklace stavebniacutech materiaacutelů je dnes vel-mi živaacute a tyacutekaacute se celeacuteho spektra použiacutevanyacutech materiaacutelů Velkaacute po-zornost je věnovaacutena zejmeacutena problematice dalšiacuteho využitiacute rozdr-cenyacutech anorganickyacutech staviv (cihelnyacute recyklaacutet betonovyacute recyklaacutet)

K přiacutezniveacutemu ekologickeacutemu hodnoceniacute může pochopitelně přispět fakt že materiaacutel saacutem pochaacuteziacute zčaacutesti z nějakeacuteho recyklaacutetu nebo odpadniacute suroviny Je ovšem třeba upozornit na to že prob-lematika odpadů včetně problematiky recyklačniacute podleacutehaacute rela-tivně přiacutesneacute legislativě [Metodickyacute pokyn ZP102003 Vyhlaacuteška č 3812001 Sb Zaacutekon č 1852001 Sb Zaacutekon č 1882004 Sb]

Třetiacutem kriteacuteriem jsou naacuteklady spojeneacute s likvidaciacute zbytků ma-teriaacutelů nebo materiaacutelu samotneacuteho po uplynutiacute jeho životnosti Pokud se obaly od nějakeacuteho materiaacutelu musiacute skladovat na zvlaacutešt-niacutech sklaacutedkaacutech a i použityacute materiaacutel patřiacute mezi nebezpečnyacute od-pad jde o ekologicky problematickyacute materiaacutel jehož použiacutevaacuteniacute může byacutet omezeno i zaacutekonem

Velmi kriticky je z ekologickeacuteho hlediska hodnocen zejmeacutena polyvinylchlorid ktereacutemu je vyčiacutetaacutena jak obtiacutežnaacute recyklovatel-nost tak skutečnost že jeho spalovaacuteniacutem (ktereacute lze sice zakaacutezat nikoliv však vyloučit) vznikajiacute toxickeacute produkty

Z tohoto důvodu už je v některyacutech zemiacutech produkce PVC vyacute-robků omezovaacutena Tyacutekaacute se to předevšiacutem podlahovin a plasto-vyacutech oken

310 Biologickaacute odolnost

Nežaacutedouciacute změna vlastnostiacute materiaacutelů podmiacuteněnaacute životniacute čin-nostiacute organismů (biokoroze) může byacutet vyvolaacutena působeniacutem mik-roorganismů hub hmyzu rostlin hlodavců ptaacuteků a živočichů vůbec

Kromě dřeva jehož niacutezkaacute biologickaacute odolnost je nejznaacutemějšiacute mohou byacutet uacutečinkem biokoroze poškozeny i silikaacutety plasty pry-že kovy či naacutetěry Biokoroze přitom může probiacutehat ve volneacutem prostřediacute pod vodou i pod zemiacute

Podle reakce na biologickeacute napadeniacute můžeme stavebniacute mate-riaacutely rozdelit do třiacute skupin

bull Materiaacutely vykazujiacuteciacute bioreceptivitu se uacutečinkem živyacutech orga-nismů vyacuterazně nezhoršujiacute

bull Materiaacutely podleacutehajiacuteciacute biodeterioraci jsou biologicky zne-hodnocovaacuteny a mnohdy vyžadujiacute zvlaacuteštniacute ochranu prodlu-žujiacuteciacute jejich životnost

bull Biodegradace materiaacutelů znamenaacute jejich uacuteplnyacute rozpad a bio-degradabilniacute materiaacutely proto nejsou v určityacutech podmiacutenkaacutech vůbec použitelneacute

Biodegradabilita však nemusiacute byacutet vždy jen nežaacutedouciacute Ciacutelenyacutemi uacutepravami se snažiacuteme o jejiacute zvyacutešeniacute u materiaacutelů určenyacutech pro do-časneacute použitiacute (transportniacute obaly) Ciacutelem je dosaacutehnout u doslou-živšiacutech materiaacutelů jejich urychleneacuteho rozkladu Ideaacutelniacute je pokud se takovyacute materiaacutel na sklaacutedce rozpadaacute až na jednoducheacute složky využitelneacute rostlinami

K poškozeniacute stavebniacutech materiaacutelů zdaleka nedochaacuteziacute jen tiacutem že by jejich hmota sloužila při biologickeacutem napadeniacute jako potra-va Velmi často dochaacuteziacute k poškozeniacute stavebniacutech materiaacutelů uacutečin-kem metabolitů Mnoheacute mikroorganismy produkujiacute velmi agre-sivniacute kyseleacute metabolity schopneacute poškodit i kaacutemen

V tomto směru jsou zvlaacuteště aktivniacute sirneacute a nitrifikačniacute bakterie produkujiacuteciacute mineraacutelniacute kyseliny schopneacute rozpouštět i křemičitany a hlinitany vaacutepenateacute

Byl např pozorovaacuten uacuteplnyacute rozpad azbestocementoveacute krytiny na jednoplaacutešťovyacutech střechaacutech zemědělskyacutech objektů (kraviacutenů) vyvolanyacute činnostiacute nitrifikačniacutech bakteriiacute Tyto bakterie metabolic-ky zpracovaacutevajiacute dusitany nebo amoniak a amonneacute soli V ovzdušiacute se zvyacutešenyacutem obsahem amoniaku se nitrifikačniacutem bakteriiacutem zvlaacuteště dařiacute a atmosfeacutera v kraviacuteně je pro ně tedy ideaacutelniacute V důsledku jejich činnosti vznikaacute z amoniaku kyselina dusičnaacute

Tab 337 Biodegradace stavebniacutech materiaacutelů způsobenaacute mikroorga-nismy

Mikroorganismy ovlivňujiacute Mikroorganismy způsobujiacute

korozi piacuteskovců vaacutepenců mramoru cementoveacuteho kamene opuky a cihel

ztraacutetu pevnosti dřevěnyacutech konstrukciacute

deskovou korozi omiacutetekztraacutetu elasticity asfaltovyacutech krytin a hydroizolačniacutech foacuteliiacute

tvorbu krusty a praacuteškoveacute zoacuteny na stavebniacutem kameni

ztraacutetu průhlednosti historickyacutech skel

rozpad malty ve spaacuteraacutech zdiva plesnivěniacute maliacuteřskyacutech hlinek

zvyšovaacuteniacute vlhkosti zdiva estetickeacute zaacutevady

71

NH3 + 2 O2 rarr HNO3 + H2O

Sirneacute bakterie zpracovaacutevajiacute sirniacutekovou i elementaacuterniacute siacuteru po-přiacutepadě i oxid siřičityacute Konečnyacutem produktem jejich metabolismu je kyselina siacuterovaacute

Pliacutesňoveacute napadeniacute lepenkovyacutech vložek ve staršiacutech typech as-faltovyacutech izolačniacutech paacutesů vyacuterazně snižovalo jejich životnost Pro izolačniacute uacutečely se proto dnes použiacutevajiacute pouze paacutesy s biologicky staacutelou vložkou

K poškozeniacute povrchovyacutech silikaacutetovyacutech uacuteprav a betonovyacutech střešniacutech krytin může dojiacutet uacutečinkem lišejniacuteků a mechů

Z hlediska životnosti stavby maacute největšiacute vyacuteznam činnost dře-vokazneacuteho hmyzu a dřevokaznyacutech hub Podrobněji je otaacutezka bio-logickeacute odolnosti dřeva probiacuteraacutena v kap 411

I vyššiacute rostliny mohou vyvolat vyacuterazneacute poškozeniacute stavby Růstoveacute tlaky na konci rostouciacutech kořenovyacutech vlaacuteken dosahujiacute hodnot až 35 MPa a naviacutec na hranici buněčneacute membraacuteny probiacute-hajiacute iontoveacute vyacuteměnneacute reakce ktereacute přispiacutevajiacute k narušeniacute struktu-ry i pevnyacutech mineraacutelniacutech hmot

Stromy vysazeneacute v bliacutezkosti objektu mohou svyacutem kořeno-vyacutem systeacutemem poškodit hydroizolaci objektu proti zemniacute vodě K zaacutevažneacutemu poškozeniacute izolačniacuteho souvrstviacute uacutečinkem kořenů může dojiacutet i v přiacutepadě plochyacutech střech v důsledku naacuteletoveacute ve-getace

Střešniacute plaacutešť uacutemyslně zatravněnyacutech (zelenyacutech) střech musiacute ob-sahovat vrstvu zabraňujiacuteciacute prorůstaacuteniacute kořenů

Zelenyacute plaacutešť stavby tvořenyacute popiacutenavyacutemi rostlinami (přiacutesavniacutek trojlistyacute) nepředstavuje pro omiacutetku žaacutedneacute nebezpečiacute protože tyto rostliny se zachytaacutevajiacute pouze na nerovnostech na jejiacutem po-vrchu a nepůsobiacute na ni žaacutednyacutem kořenovyacutem systeacutemem

K vyacuterazneacutemu poškozeniacute stavebniacuteho diacutela však může dojiacutet i čin-nostiacute ptaacuteků Škody mohou způsobovat přiacutemyacutem mechanickyacutem atakem nebo prostřednictviacutem metabolitů

S poškozeniacutem fasaacuted a půdniacutech prostor trusem přemnože-nyacutech holubů se neuacutespěšně bojuje ve všech evropskyacutech městech a nezdaacute se že by tento probleacutem měl jednoducheacute řešeniacute Holubi naviacutec neničiacute fasaacutedy jen znečišťovaacuteniacutem trusem ale přiacutemo vyklo-vaacutevaacuteniacutem drobnyacutech kameacutenků z omiacutetky Ty jim uacutedajně sloužiacute v ža-ludku k rozmělňovaacuteniacute potravy

Tak jak se ve zvyacutešeneacute miacuteře použiacutevajiacute izolačniacute materiaacutely odděle-neacute od vnějšiacuteho prostřediacute jen tenkou ochrannou vrstvou obje-vuje se dalšiacute probleacutem způsobenyacute tiacutem že tyto materiaacutely vydaacutevajiacute při poklepu dutyacute zvuk Tiacutem se přiacuteslušneacute izolovaneacute plochy staacuteva-

jiacute velmi atraktivniacute pro datloviteacute ptaacuteky živiacuteciacute se dřevokaznyacutem hmy-zem

Zaacutevažnaacute poškozeniacute byla nejprve pozorovaacutena na dutyacutech plasto-vyacutech sloupech chraacuteniacuteciacutech vysiacutelaciacute anteacuteny převaděčů signaacutelu umiacutestěnyacutech v lese ale nyniacute se staacutele častěji objevuje takeacute poškoze-niacute zateplenyacutech zdiacute a to i na obydliacutech v městskyacutech aglomeraciacutech

Kurioacutezniacute destruktivniacute činnost ptaacuteků zaznamenali v Moskvě Tamniacute vraacuteny si naacutehle obliacutebily jakeacutesi surfovaacuteniacute na pozlacenyacutech ku-poliacutech miacutestniacutech chraacutemů a způsobujiacute svyacutemi draacutepy rozsaacutehlaacute po-škozeniacute zlateacute povrchoveacute uacutepravy

Překvapivaacute poškozeniacute stavebniacutech materiaacutelů mohou miacutet na svědomiacute takeacute hlodavci Krysaacutem ktereacute si chtějiacute vystlat sveacute obydliacute neodolaacute ani skleněnaacute či mineraacutelniacute plsť o pěnoveacutem polystyrenu ani nemluvě Potkan prokouše hliniacutekovyacute plech a nezastaviacute ho ani cementovyacute potěr nebo cihla Ve stěnaacutech montovanyacutech staveb se můžeme setkat s myšiacute domaacuteciacute

Nepřiacutejemneacute škody na tepelnyacutech izolaciacutech dokaacuteže napaacutechat kuna naštěstiacute tyto přiacutepady nejsou časteacute

K nepřiacutejemnyacutem škodaacutem způsobenyacutem na materiaacutelech hlodav-ci patřiacute i škody vznikleacute v důsledku kontaminace materiaacutelů močiacute nebo vyacutekaly Většinou jde předevšiacutem o probleacutem zaacutepachu a prob-leacutem hygienickyacute může však dojiacutet i ke korozniacutemu poškozeniacute

Dokladem toho jak korozně uacutečinnaacute je moč savců jsou ne-daacutevno zjištěnaacute poškozeniacute uacutepatiacute ocelovyacutech sloupů nesouciacutech ko-vovou tribunu stadionu v Praze na Letneacute Poškozeniacute vyvolanaacute močiacute venčenyacutech psů byla natolik rozsaacutehlaacute že bylo nutneacute přikro-čit k vyacuteměně zkorodovanyacutech čaacutestiacute a k zesilovaacuteniacute spodku sloupů

311 Požaacuterniacute vlastnosti stavebniacutech materiaacutelů

Požaacuterniacute vlastnosti materiaacutelů (EN ISO 13943) charakterizujiacute reakce materiaacutelů a konstrukciacute vystavenyacutech definovaneacutemu požaacuteru

V současneacute době kdy končiacute platnost původniacute českeacute technickeacute normy a noveacute českeacute verze evropskyacutech norem jsou již platneacute je mnohdy nutneacute stanovit převod mezi jejich požadavky což vzhle-dem k jejich rozdiacutelneacute koncepci požaacuterniacute bezpečnosti neniacute jedno-duchyacute uacutekol

Podle ČSN 73 0862 je stavebniacute hmota určena k trvaleacutemu za-budovaacuteniacute ve stavebniacutech konstrukciacutech Za stavebniacute hmotu se pro uacutečely hodnoceniacute hořlavosti nepovažuje vyacuterobek (např deska) složenyacute z vrstev různorodyacutech hmot přičemž za samostatnou vrstvu se nepovažujiacute naacutetěroveacute hmoty a lepidla

Podle noveacute ČSN EN 13501-1 jebull vyacuterobek definovaacuten jako materiaacutel prvek nebo složka o nichž

jsou požadovaacuteny informacebull materiaacutel definovaacuten jako jednotlivaacute zaacutekladniacute laacutetka nebo rov-

noměrneacute rozloženaacute směs laacutetek např kov kaacutemen dřevo beton mineraacutelniacute vlna s rovnoměrně rozloženyacutem pojivem polymery

bull podlahovaacute krytina definovaacutena jako vrchniacute vrstvavrstvy podlah kteraacute zahrnuje jakoukoliv povrchovou vrstvu spo-lečně s přiacutepadnyacutem podkladem podložkou mezivrstvami a lepidly

Obě zaacutekladniacute normy původniacute i novelizovaneacute řady se tedy lišiacute již v definici zaacutekladniacutech pojmů vyacuterobek hmota nebo materiaacutel

3111 Hořlavost stavebniacutech hmot

Hořlavost stavebniacutech hmot je definovaacutena jako schopnost vzniacute-tit se hořet nebo žhnout uacutečinkem zdroje vzniacuteceniacute

1 ndash B P A L

2 ndash B P

3 ndash B P A L

4 ndash DH H5 ndash L A

6 ndash P B

7 ndash DH H

Obr 341 Miacutesta největšiacute aktivity biologickyacutech degradačniacutech činitelů

P ndash pliacutesně B ndash bakterie A ndash řasy L ndash lišejniacuteky H ndash dřevokazneacute houby DH ndash dřevo-kaznyacute hmyz

1 ndash vnějšiacute liacutec ndash fasaacuteda 2 ndash vnitřniacute omiacutetky 3 ndash střešniacute krytiny 4 ndash konstrukce krovů okenniacute raacutemy 5 ndash okenniacute skla 6 ndash podlahoviny 7 ndash dřevěneacute podlahy stropy

72

Podle ČSN 73 0823 se třiacutedily stavebniacute hmoty z hlediska hořla-vosti na

A ndash nehořlaveacuteB ndash nesnadno hořlaveacuteC1 ndash těžce hořlaveacuteC2 ndash středneacute hořlaveacuteC3 ndash lehce hořlaveacute

Dosavadniacute koncepce požaacuterniacute bezpečnosti staveb v ČR vychaacute-zela z toho že z hlediska hořlavosti jsou stavebniacute hmoty roz-děleny do vyacuteše uvedenyacutech pěti stupňů hořlavosti bez ohledu na to zda stavebniacute hmoty tvořiacute vyacuterobek nebo jsou jen součaacutestiacute vyacute-robku Zaacuteroveň platilo ustanoveniacute že stavebniacute hmoty lze zařa-zovat do uvedenyacutech stupňů hořlavosti pouze na zaacutekladě prove-denyacutech zkoušek

V raacutemci přechodnyacutech opatřeniacute uvedenyacutech v ČSN EN 13501-1 platiacute vyacutesledky zkoušek stanoveniacute stupně hořlavosti stavebniacutech hmot podle ČSN 73 0862 do 31 12 2007 samotnaacute norma ČSN 73 0862 však byla k 1 1 2004 zrušena

31111 Klasifikace stavebniacutech vyacuterobků z hlediska reakce na oheň

Zaacutekladniacutem dokumentem je evropskaacute norma EN 13501-1 2002 Požaacuterniacute klasifikace stavebniacutech vyacuterobků a konstrukciacute staveb ndash Čaacutest 1 Klasifikace podle vyacutesledků zkoušek reakce na oheň kteraacute podrobně rozvaacutediacute postup klasifikace stavebniacutech vyacuterobků z hle-diska jejich jednotlivyacutech třiacuted (A1 A2 B C D E F) Seznam vyacute-robků patřiacuteciacutech do třiacutedy A (A1 a A1FL) bdquobez přiacutespěvku k požaacuterurdquo je uveden v rozhodnutiacute Komise 96603ES (s dodatky 2000605ES a 2003424ES) třiacuteda F představuje že žaacutednyacute ukazatel neniacute stanoven tudiacutež hořlavost vyacuterobku neniacute určena

Charakteristiky kteryacutemi se reakce na oheň určuje a ktereacute jsou definovaacuteny s přihleacutednutiacutem k přiacuteslušneacute normalizovaneacute zkušebniacute metodě jsou uvedeny včetně jejich značek v tab 338

Klasifikačniacute systeacutem z hlediska reakce na oheň je založen na kriteacuteriiacutech představovanyacutech mezniacutemi hodnotami ukazatelů cha-rakteristik pro jednotliveacute třiacutedy U některyacutech třiacuted se vedle toho uvaacutediacute doplňkovaacute klasifikace (tvorba kouře a plamenně hořiacuteciacute kapkyčaacutestice) Rozlišujiacute se třiacutedy A1 až F samostatně pro sta-vebniacute vyacuterobky kromě podlahovyacutech krytin (viz tab 1 rozhod-nutiacute Komise 2000147ES) zvlaacutešť pro podlahoveacute krytiny s in-dexem FL (viz tab 2 rozhodnutiacute Komise 2000147ES) a pro lineaacuterniacute potrubniacute tepelněizolačniacute vyacuterobky s indexem L (tab 1 uvedenaacute v dodatku k rozhodnutiacute Komise 2003632ES)

Systeacutem klasifikace popsanyacute v EN 13501-1 2002 je založen na zkouškaacutech provaacuteděnyacutech podle evropskyacutech norem

31112 Klasifikace stavebniacutech vyacuterobků z hlediska požaacuterniacute odolnosti

Zaacutekladniacutem dokumentem je rozhodnutiacute Komise 2000367ES (oprava 2000367ES oprava změna 2003629ES) kteryacutem se provaacutediacute směrnice Rady 89106EHS pokud jde o klasifikaci z hlediska požaacuterniacute odolnosti stavebniacutech vyacuterobků staveb a jejich čaacutestiacute

Pro klasifikaci stavebniacutech vyacuterobků podle požaacuterniacute odolnosti byla vydaacutena EN 13501-2 2003 Požaacuterniacute klasifikace stavebniacutech vyacuterobků a konstrukciacute staveb ndash Čaacutest 2 Klasifikace podle vyacutesled-ků zkoušek požaacuterniacute odolnosti kromě vzduchotechnickyacutech zařiacuteze-niacute (zavedena do ČSN EN 13501-2 2004 (73 0860)) Nyniacute je při-pravovaacutena revize teacuteto normy

Ověřovaacuteniacute požaacuterniacute odolnosti se provaacutediacute buď na zaacutekladě zkou-šek nebo vyacutepočtu extrapolace a porovnaacuteniacute podle norem citova-nyacutech v EN 13501-2 2003 zpracovanyacutech nebo připravovanyacutech v CENTC 127 Vydanyacutech EN a jim odpoviacutedajiacuteciacute ČSN pro zkouše-niacute požaacuterniacute odolnosti je velkeacute množstviacute (ČSN 73 0851-8)

31113 Převod požadavků požaacuterniacutech projektovyacutech norem

Koncepce ČSN EN 13501-1 (klasifikujiacuteciacute požaacuterniacute bezpečnost podle vyacutesledků zkoušek reakce na oheň) se lišiacute od staacutevajiacuteciacute kon-cepce požaacuterniacute bezpečnosti staveb (založeneacute na hořlavosti a šiacuteře-niacute plamene) Proto byla zpracovaacutena naacuterodniacute přiacuteloha ČSN EN 13501-1 kteraacute obsahuje převod požadavků požaacuterniacutech projekto-vyacutech norem řady ČSN 73 08xx na třiacutedy stavebniacutech vyacuterobků v re-akci na oheň podle ČSN EN 13501-1

Požadavky stanoveneacute v uvedenyacutech normaacutech řady ČSN 73 08xx a navazujiacuteciacutech dokumentech se považujiacute za splněneacute pokud se užije vyacuterobků ktereacute jsou klasifikovaacuteny do třiacuted podle ČSN EN 13501-1 uvedenyacutech v teacuteto naacuterodniacute přiacuteloze

Požadovaneacute stupně hořlavosti stavebniacutech hmot A až C3 v normaacutech řady ČSN 73 08xx a v dalšiacutech navazujiacuteciacutech dokumen-tech jsou splněny pokud jsou vyacuterobky klasifikovaacuteny třiacutedami re-akce na oheň podle tab 339 Převod požadavků a celaacute naacuterodniacute přiacuteloha byla zrušena změnou Z1 z června 2005

31114 Požadavky na vlastnosti nehořlavyacutech vyacuterobků

Za nehořlaveacute vyacuterobky třiacutedy A1 se bez dalšiacutech průkazů považu-jiacute anorganickeacute stavebniacute hmoty a vyacuterobky z nich provedeneacute uve-deneacute v tab 340 a to bez ohledu na užitiacute ve stavebniacutem objektu pokud splňujiacute tyto podmiacutenky

bull majiacute-li byacutet vyacuterobky zařazeny do třiacuted A1 bez zkoušeniacute mu-siacute byacutet zhotoveny pouze z jednoho nebo několika materiaacutelů

Tab 338 Charakteristiky reakce na oheň

Značka Charakteristika

∆T vzrůst teploty

∆m uacutebytek hmotnosti

tf plamenneacute obdobiacute

PCS spalneacute teplo

FIGRA index rychlosti rozvoje požaacuteru využiacutevanyacute pro uacutečely klasifikace

THR600s celkoveacute uvolňovaacuteniacute tepla

LFS postranniacute šiacuteřeniacute plamene

SMOGRA rychlost vyacutevinu kouře

TSP600 celkovaacute tvorba kouře

FS šiacuteřeniacute plamene

Tab 339 Převod požadavků stupňů hořlavosti na třiacutedy reakce na oheň pro stavebniacute vyacuterobky kromě podlahovyacutech krytin (ČSN EN 13501-1)

Stupeň hořlavosti Třiacuteda reakce na oheň

A A1

B A2

C1 B

C2 C nebo D

C3 E nebo F

73

uvedenyacutech v tab 340 Vyacuterobky zhotoveneacute lepeniacutem jed-noho nebo několika materiaacutelů dohromady budou zařaze-ny do třiacutedy A1 za předpokladu že lepidlo organickeacuteho pů-vodu nepřesahuje 01 hmotnosti nebo objemu vyacuterobku (podle vyššiacute hodnoty)

bull deskoveacute vyacuterobky (např izolačniacute vyacuterobky) s jednou nebo viacutece organickyacutemi vrstvami nebo vyacuterobky obsahujiacuteciacute hmoty kte-reacute nejsou homogenně rozloženy (s vyacutejimkou lepidla) jsou z tab 340 vyjmuty

bull vyacuterobky zhotoveneacute potaženiacutem jednoho z vyacuterobků uvede-nyacutech v tab 340 anorganickou vrstvou (např pokoveneacute vyacute-robky) mohou byacutet rovněž zařazeny bez zkoušeniacute do třiacutedy A1

bull žaacutednaacute stavebniacute hmota uvedenaacute v tab 340 nesmiacute obsa-hovat viacutece než 10 hmotnosti nebo objemu (podle vyššiacute hodnoty) homogenně rozloženeacute organickeacute hmoty

3112 Požaacuterniacute zatřiacuteděniacute konstrukčniacutech čaacutestiacute

Konstrukčniacute čaacutesti (diacutelce a prvky) se podle hořlavosti použityacutech hmot a jejich vlivu na intenzitu požaacuteru a na stabilitu a uacutenosnost konstrukčniacutech čaacutestiacute třiacutediacute na druhy

bull D1 resp konstrukčniacute čaacutesti druhu D1 nezvyšujiacute v požado-vaneacute době požaacuterniacute odolnosti intenzitu požaacuteru a obsahujiacute pouze nehořlaveacute hmoty nesnadno hořlaveacute hmoty pokud obsahujiacute hmot-

nostně nejvyacuteše 5 organickyacutech laacutetek (např izolace z mineraacutelniacutech vlaacuteken)

hořlaveacute hmoty na nichž však neniacute zaacutevislaacute stabilita a uacutenosnost konstrukce (např tepelneacute zvukoveacute a jineacute izolace) tyto hořlaveacute hmoty jsou zcela uzavřeny uvnitř konstrukce (diacutelce) tak že v požadovaneacute době požaacuterniacute odolnosti nedojde k jejich hořeniacute a neuvolňuje se z nich teplo

bull D2 resp konstrukčniacute čaacutesti druhu D2 nezvyšujiacute v požado-vaneacute době požaacuterniacute odolnosti intenzitu požaacuteru ale obsahujiacute i hořlaveacute hmoty na nichž je zaacutevislaacute stabilita a uacutenosnost kon-strukce (diacutelce) Hořlaveacute hmoty jsou zcela uzavřeny uvnitř konstrukce (diacutelce) nehořlavyacutemi nebo nesnadno hořlavyacutemi hmotami obsahujiacuteciacutemi hmotnostně nejvyacuteše 5 organic-kyacutech laacutetek a v požadovaneacute době požaacuterniacute odolnosti nedojde k jejich hořeniacute a neuvolňuje se z nich teplo Pokud je poža-dovaacutena požaacuterniacute odolnost konstrukce pouze z jedneacute strany musiacute byacutet hořlaveacute hmoty na nichž je zaacutevislaacute stabilita a uacutenos-

Tab 340 Materiaacutely zařazovaneacute bez zkoušeniacute do třiacutedy A1 reakce na oheň (ČSN EN 13501-1)

Stavebniacute hmoty a vyacuterobky Poznaacutemky

Expandovanaacute paacutelenaacute hliacutena

Expandovanyacute perlit

Expandovanyacute vermiculit

Mineraacutelniacute vlna

Pěnoveacute sklo

Beton Zahrnuje hotoveacute betonoveacute směsi a prefabrikovaneacute železobetonoveacute a předepjateacute vyacuterobky

Beton s kamenivem (hutneacute a poacuteroviteacute přiacuterodniacute nebo uměleacute kamenivo kromě zabudovaneacute tepelneacute izolace)

Může obsahovat přiacuteměsi a přiacutesady (např popiacutelek) barviva a jineacute materiaacutely Včetně prefabrikovanyacutech diacutelců

Diacutelce z autoklaacutevovaneacuteho poacuterobetonu Diacutelce vyrobeneacute z hydraulickyacutech pojiv např cementu anebo vaacutepna kombinovaneacute s jemnozrnnyacutemi materiaacutely (křemičiteacute materiaacutely popiacutelek vysokopecniacute struska) a poacuterovityacutemi hmotami Včetně prefabrikovanyacutech diacutelců

Vlaacuteknocement

Cement

Vaacutepno

Vysokopecniacute struskafluidniacute popel a fluidniacute popiacutelek (PFA)

Přiacuterodniacute kamenivo

Železo ocel a korozivzdornaacute ocel Nikoli v jemně členiteacute formě

Hliniacutek a slitiny hliniacuteku Nikoli v jemně členiteacute formě

Saacutedra a omiacutetky na baacutezi saacutedry Mohou obsahovat přiacutesady (retardeacutery plniva vlaacutekna barviva vaacutepennyacute hydraacutet provzdušňovaciacute a hydratačniacute činidla a plastifikaacutetory) hutneacute kamenivo (např přiacuterodniacute nebo drcenyacute piacutesek) nebo poacuteroviteacute kamenivo (např perlit nebo vermiculit)

Malty s anorganickyacutemi pojivy Omiacutetkoviny a podlahoveacute stěrky založeneacute na jednom nebo viacutece anorganickyacutech pojivech např cementu vaacutepnu cementu pro zděniacute a saacutedře

Paacuteleneacute prvky Prvky z paacutelenyacutech hliacuten nebo jinyacutech hlinityacutech hmot s piacuteskem vypalovaciacutemi nebo jinyacutemi přiacutesadami nebo bez nich Zahrnujiacute cihly obkladoveacute prvky dlažbu a žaacuterovzdorneacute prvky (např komiacutenoveacute vložky)

Vaacutepenokřemičiteacute prvky Prvky vyrobeneacute ze směsi vaacutepna a přiacuterodniacutech křemičityacutech materiaacutelů (piacutesek křemennyacute štěrk nebo kamenivo nebo jejich směsi) Mohou zahrnovat praacuteškovaacute barviva

Vyacuterobky z přiacuterodniacuteho kamene a břidlice Opracovaneacute nebo neopracovaneacute prvky vyrobeneacute z přiacuterodniacuteho kamene (vyvřelyacutech usazenyacutech nebo přeměněnyacutech hornin) nebo břidlice

Prvky ze saacutedry Zahrnujiacute tvaacuternice a jineacute prvky ze siacuteranu vaacutepenateacuteho a vody ktereacute mohou obsahovat vlaacutekna plniva kamenivo a jineacute přiacutesady a mohou byacutet barveny praacuteškovyacutemi barvivy

Teraco Zahrnuje teracoveacute dlaždice a na miacutestě zhotovovaneacute podlahy

Sklo Zahrnuje tepelně tvrzeneacute chemicky zpevněneacute vrstveneacute a sklo s draacutetěnou vložkou

Sklokeramika Sklokeramika sestaacutevajiacuteciacute z krystalickeacute a zbytkoveacute skleněneacute faacuteze

Keramika Zahrnuje lisovaneacute a protlačovaneacute vyacuterobky glazovaneacute nebo neglazovaneacute

74

nost konstrukce uzavřeny alespoň ze strany požadovaneacute požaacuterniacute odolnosti

bull D3 resp konstrukčniacute čaacutesti druhu D3 zvyšujiacute v požadovaneacute době požaacuterniacute odolnosti intenzitu požaacuteru zahrnujiacute konstrukč-niacute diacutelce a prvky ktereacute nesplňujiacute požadavky na konstrukce druhu D1 a D2 (např sestaveneacute pouze z hořlavyacutech hmot)

V ČSN EN 13501-1 je uvedeno že při zatřiacuteděniacute konstrukčniacutech čaacutestiacute se postupuje podle ČSN 73 0802 2000 nebo podle ČSN 73 0804 2002 s tiacutemto upřesněniacutem

bull Za konstrukčniacute čaacutesti druhu D1 se považujiacute stavebniacute vyacuterobky třiacutedy A1 jakož i stejnorodeacute vyacuterobky třiacutedy A2 ktereacute obsahu-jiacute hmotnostně nejvyacuteše 5 organickyacutech laacutetek (např izolace z mineraacutelniacutech vlaacuteken)Konstrukce druhu D1 nezvyšujiacute v požadovaneacute době požaacuterniacute odolnosti intenzitu požaacuteru (resp diacutelčiacute zvyacutešeniacute intenzity požaacute-ru je tak maleacute že ho lze v raacutemci rozptylu hodnot zanedbat)

bull Za konstrukčniacute čaacutesti druhu D2 se považujiacute stavebniacute vyacuterobky třiacutedy A1 jakož i stejnorodeacute vyacuterobky třiacutedy A2 popř B ktereacute obsahujiacute hmotnostně nejvyacuteše 5 organickyacutech laacutetekKonstrukce druhu D2 nezvyšujiacute v požadovaneacute době požaacuter-niacute odolnosti intenzitu požaacuteru (resp diacutelčiacute zvyacutešeniacute intenzity požaacuteru je tak maleacute že ho lze v raacutemci rozptylu hodnot za-nedbat) avšak stabilita a uacutenosnost může byacutet zaacutevislaacute i na vyacuterobciacutech třiacutedy B až E

bull Vyacuterobky ktereacute zvyšujiacute v požadovaneacute době požaacuterniacute odolnos-ti intenzitu požaacuteru resp nesplňujiacute požadavky na konstruk-ce druhu D1 či D2 jsou konstrukcemi druhu D3

bull Při zatřiacuteděniacute stavebniacutech vyacuterobků do konstrukčniacutech čaacutestiacute (D1 D2 D3) se nepřihliacutežiacute k povrchovyacutem uacutepravaacutem o tloušťce do 2 mm i když nejsou z materiaacutelů třiacutedy A1

Pokud je v celeacute tloušťce vyacuterobku hmota stejnyacutech vlastnos-tiacute (stejneacuteho chemickeacuteho složeniacute stejneacute objemoveacute hmotnos-ti apod) nedochaacuteziacute při interpretaci dalšiacutech požadavků (podle ČSN 73 0802 ČSN 73 0804 a navazujiacuteciacutech norem pro projekto-vaacuteniacute) vychaacutezejiacuteciacutech z hořlavosti stavebniacutech hmot k žaacutednyacutem roz-diacutelům v klasifikaci třiacutedou reakce na oheň

3113 Hořlaveacute kapaliny

Za hořlaveacute kapaliny se považujiacute chemickeacute laacutetky (chemickeacute slou-čeniny) a přiacutepravky (směsi nebo roztoky dvou a viacutece sloučenin) s definovanyacutem bodem vzplanutiacute ktereacute jsou při teplotaacutech vyacutesky-tu kapalneacute a lze u nich stanovit bod hořeniacute Jsou za předviacuteda-telnyacutech podmiacutenek schopneacute hořet nebo vytvaacuteřet produkty schop-neacute hořeniacute

Pro hořlaveacute kapaliny jsou stanovenybull bod (teplota) vzplanutiacute tj nejnižšiacute teplota hořlaveacute kapaliny

při ktereacute vnějšiacute zaacutepalnyacute zdroj vyvolaacute vzplanutiacute par nad hla-dinou kapaliny

bull bod (teplota) hořeniacute tj nejnižšiacute teplota hořlaveacute kapaliny při ktereacute vnějšiacute zaacutepalnyacute zdroj vyvolaacute hořeniacute par nad hladi-nou kapaliny po dobu nejmeacuteně 5 s

bull bod (teplota) vzniacuteceniacute tj nejnižšiacute teplota horkeacuteho povrchu (baňky) při niacutež se hořlavyacute plyn nebo paacutera ve směsi se vzdu-chem vzniacutetiacute naacutesledkem styku s tiacutemto horkyacutem povrchem

Hořlaveacute kapaliny u kteryacutech nebyl prokazatelně stanoven bod vzplanutiacute se považujiacute za hořlaveacute kapaliny I třiacutedy nebezpečnosti

Hořlaveacute kapaliny II a III třiacutedy nebezpečnosti ktereacute jsou při vyacute-robě zpracovaacuteniacute a skladovaacuteniacute zahřiacutevaacuteny na teplotu bodu vzpla-nutiacute nebo vyššiacute se posuzujiacute jako hořlaveacute kapaliny I třiacutedy nebez-pečnosti

3114 Požaacuterniacute odolnost stavebniacutech konstrukciacute

Požaacuterniacute odolnost stavebniacutech konstrukciacute se nevztahuje přiacute-mo ke stavebniacutem hmotaacutem ale je zde zmiacuteněna neboť ji pod-statně ovlivňujiacute vlastnosti stavebniacutech hmot Stavebniacute konstrukce se podle požaacuterniacute odolnosti (podle ČSN EN 13503-2 2004) zařa-zujiacute do stupnice požaacuterniacute odolnosti 10 15 20 30 45 60 90 120 180 240 nebo 300 minut

Jednotliveacute charakteristiky vlastnostiacute požaacuterniacute odolnosti (podle ČSN EN 13503-2 2004) jsou vyjaacutedřeny pomociacute piacutesmennyacutech zna-ček charakterizujiacuteciacutech dosaženeacute mezniacute stavy požaacuterniacute bezpečnosti

bull R ndash nosnostbull E ndash celistvostbull I ndash izolacibull W ndash radiacibull M ndash mechanickou odolnostbull C ndash samozaviacuteraacuteniacutebull S ndash kouřotěsnostbull G ndash odolnost proti bdquopožaacuteru saziacuterdquobull K ndash uacutečinnost požaacuterniacutech ochrany

Nosnost (R) je schopnost prvku konstrukce odolaacutevat po urči-tou dobu působeniacute požaacuteru na jednu nebo viacutece stran při specifi-kovaneacutem mechanickeacutem zatiacuteženiacute bez jakeacutekoliv ztraacutety konstrukč-niacute stability

Celistvost (E) je schopnost prvku s děliciacute funkciacute odolaacutevat pů-sobeniacute požaacuteru pouze z jedneacute strany bez přenosu požaacuteru na ne-exponovanou stranu v důsledku průniku plamenů nebo hor-kyacutech plynů Mohou způsobit vzniacuteceniacute neexponovaneacuteho povrchu nebo jakeacutehokoliv materiaacutelu ležiacuteciacuteho v jeho bliacutezkosti

Izolace (I) je schopnost konstrukčniacuteho prvku odolaacutevat půso-beniacute požaacuteru pouze z jedneacute strany bez přenosu požaacuteru v důsled-ku vyacuteznamneacuteho přestupu tepla z exponovaneacute strany na neexpo-novanou stranu Přestup maacute byacutet omezen tak aby se nevzniacutetila ani neexponovanaacute strana ani jakyacutekoliv materiaacutel v jejiacute bliacutezkos-ti Prvek maacute rovněž vytvaacuteřet tepelnou barieacuteru schopnou braacutenit osoby v jejiacute bliacutezkosti

Radiace (W) je schopnost konstrukčniacuteho prvku odolaacutevat ex-pozici pouze z jedneacute strany tak aby se sniacutežila pravděpodobnost přenosu požaacuteru naacutesledkem prostupu vyacuteznamneacuteho saacutelaveacuteho tep-la jak prvkem tak i z neexponovaneacuteho povrchu prvku na sou-sedniacute materiaacutely Prvek maacute takeacute chraacutenit osoby v jeho bliacutezkosti

Mechanickaacute odolnost (M) je schopnost prvku odolat raacutezu představujiacuteciacutemu přiacutepad kdy konstrukčniacute porušeniacute jineacuteho diacutelu při požaacuteru způsobiacute naacuteraz na posuzovanyacute prvek Prvek se vystaviacute raacutezu předem stanoveneacute siacutely kraacutetce po skončeniacute požadovaneacute kla-sifikačniacute doby R E a nebo I Prvek musiacute odolat raacutezu bez narušeniacute vlastnostiacute R E a nebo I aby měl klasifikaci doplněnou M

Samozaviacuteraacuteniacute (C) je schopnost dveřniacute nebo uzaacutevěroveacute sestavy se automaticky zaviacuterat a tak uzavřiacutet otvor Uplatňuje se u prv-ků ktereacute jsou běžně uzavřeny a ktereacute se musiacute zavřiacutet automaticky

Tab 341 Třiacuteděniacute hořlavyacutech kapalin podle bodu vzplanutiacute do třiacuted nebez-pečnosti

Třiacuteda nebezpečnosti Bod vzplanutiacute ve degC

I do 21 včetně

II od 21 do 55 včetně

III od 55 do 100 včetně

IV viacutece než 100

75

po každeacutem otevřeniacute Lze je rovněž uplatnit u prvků běžně ote-vřenyacutech ktereacute se musiacute zavřiacutet v přiacutepadě požaacuteru a k mechanicky ovlaacutedanyacutem prvkům ktereacute se rovněž musiacute v přiacutepadě požaacuteru za-vřiacutet Samozaviacuteraacuteniacute musiacute byacutet funkčniacute ve všech přiacutepadech bez ohle-du na stav primaacuterniacuteho elektrickeacuteho zdroje

Kouřotěsnost (S) je schopnost prvku sniacutežit nebo vyloučit pro-nikaacuteniacute plynů nebo kouře z jedneacute strany prvku na druhou

Odolnost proti požaacuteru saziacute (G) u komiacutenů a jim podobnyacutech vyacute-robků označuje schopnost odolaacutevat hořeniacute saziacute Zahrnuje hledis-ka těsnosti a tepelneacute izolace

Uacutečinnost požaacuterniacute ochrany (K) je schopnost stěnovyacutech nebo stropniacutech obkladů chraacutenit po stanovenou dobu obloženeacute mate-riaacutely proti vzniacuteceniacute uhelnatěniacute a ostatniacutem poškozeniacutem

3115 Teplotniacute změny materiaacutelovyacutech vlastnostiacute

Teplotniacute odolnost lze použiacutet k vzaacutejemneacutemu porovnaacuteniacute mate-riaacutelů vystavenyacutech zvyacutešenyacutem teplotaacutem Teplotniacute odolnost se udaacute-vaacute ve degC a určuje se teplotou při niacutež dojde k dohodnuteacute změně některeacute z mechanickyacutech vlastnostiacute materiaacutelu Tou byacutevaacute napřiacuteklad pokles pevnosti nebo modulu pružnosti pod dohodnutou mez

Žaacuteruvzdornost je v podstatě totožnaacute s teplotniacute odolnostiacute jednaacute se však o odolnost zvlaacutešť vysokyacutem teplotaacutem nad +1 000 degC Žaacuteruvzdornost se udaacutevaacute opět ve degC nebo se užiacutevajiacute zvlaacuteštniacute jednot-ky např při vyacuterobě keramiky tzv stupně žaacuteruvzdornosti

Teplotniacute odolnost tradičniacutech materiaacutelů (cihly beton kovy) do-sahuje několika set stupňů a proto ji neniacute nutneacute pro běžneacute sta-vebniacute aplikace zjišťovat Naopak polymerniacute materiaacutely jsou na zvyacutešeneacute teploty velmi citliveacute a jejich odolnost teplu se pohybu-je mnohdy pouze kolem 100 degC Proto již v oblasti běžně se vy-skytujiacuteciacutech podmiacutenek teplotniacute odolnost mnohdy omezuje mož-nosti jejich použitiacute

Uvaacutediacute se [Valenta O 1965] že zřetelnyacute pokles pevnosti be-tonu nastaacutevaacute po jeho vystaveniacute teplotě 250 degC a pokud je be-ton vystaven teplotě 600 degC klesaacute jeho pevnost pod polovinu sveacute původniacute hodnoty

Je vcelku obtiacutežneacute dodatečně určit jakeacute teplotě bylo vystave-no určiteacute miacutesto betonoveacute konstrukce při požaacuteru a tak maacute svůj vyacuteznam skutečnost že beton připravenyacute s použitiacutem běžneacuteho kameniva ziacuteskaacutevaacute po vystaveniacute teplotě 300 až 600 degC růžovou barvu kteraacute se mezi 600 až 900 degC měniacute ve žlutavou a po ex-pozici teplotou 1 200 degC přechaacuteziacute ve zřetelně žlutou Již betony zrůžověleacute požaacuterem je třeba považovat za nespolehliveacute

Nepřiacutetomnost barevneacute změny neniacute ovšem zaacuterukou bezvadneacute-ho stavu betonu Betony připraveneacute z kameniva z vyvřelyacutech hor-nin barevneacute změny nevykazujiacute

Z hlediska dalšiacute použitelnosti konstrukciacute napadenyacutech požaacute-rem jsou zvlaacuteště problematickeacute konstrukce z předpjateacuteho beto-nu protože nelze vyloučit že v důsledku tepelneacute expozice došlo ke ztraacutetě předpětiacute oceloveacute vyacuteztuže Při ohřevu na 500 degC klesaacute tahovaacute pevnost běžneacute oceli asi na polovinu

Oceloveacute prvky jsou požaacuterně problematickeacute takeacute z toho důvo-du že diacuteky vysokeacute tepelneacute vodivosti (cca 60 Wmndash1Kndash1) snadno přenaacutešejiacute požaacuter daacutele V praxi se proto oceloveacute prvky často chraacuteniacute tepelně izolujiacuteciacutem obkladem

Hliniacutekoveacute slitiny jejichž tepelnaacute vodivost je ještě vyššiacute (až 210 Wmndash1Kndash1) mohou tepelnyacute impulz přenaacutešet daacutel ještě snadněji a zrovna tak mohou působit i měděneacute prvky

Hliniacutekoveacute slitiny (zejmeacutena svařitelneacute typy obsahujiacuteciacute zinek nebo lehkeacute slitiny s hořčiacutekem) naviacutec mohou v přiacutepadě intenziv-niacuteho požaacuteru i samy vzplanout K tomu může dojiacutet kupřiacutekladu při požaacuteru v šikmeacutem tunelu kde funguje komiacutenovyacute efekt

312 Elektrickeacute a magnetickeacute vlastnosti

U stavebniacutech materiaacutelů je nutneacute se zabyacutevat elektrickyacutemi a magnetickyacutemi vlastnostmi jen v ojedinělyacutech přiacutepadech Tyto vlastnosti jsou důležiteacute u materiaacutelů pro konstrukce objektů ener-getickyacutech a telekomunikačniacutech vysiacutelaciacutech anteacutenniacutech systeacutemů tratiacute s elektrickou trakciacute a konkreacutetně jsou jimi předevšiacutem

bull měrnyacute elektrickyacute odporbull měrnaacute vodivost (konduktivita)bull permitivitabull uacutetlum elektromagnetickyacutech vlnV objektech s nebezpečiacutem vyacutebuchu hořlavyacutech par a plynů je

třeba zabraacutenit vzniku elektrostatickeacuteho naacuteboje kteryacute by se mohl vybiacutet jiskrou Největšiacute nebezpečiacute vzniku takoveacutehoto naacuteboje před-stavuje chůze po špatně vodiveacute podlaze

V rizikovyacutech prostorech proto byacutevajiacute předepisovaacuteny podlahy odvaacutedějiacuteciacute elektrostatickeacute naacuteboje ndash celou problematiku řešiacute ČSN 33 2030

Z hlediska elektrizovatelnosti rozdělujeme laacutetky podle hodnot povrchoveacuteho odporu Ro na

bull antistatickeacute ndash Ro lt 109 Ohmbull omezeně elektrizovatelneacute ndash 109 Ohm lt Ro lt 1011 Ohmbull elektrizovatelneacute ndash Ro gt 1011 Ohm

Z hlediska možnosti uzemněniacute lze laacutetky rozdělit podle hodno-ty povrchoveacuteho odporu Ro na

bull elektricky vodiveacute ndash Ro lt 5 times 104 Ohmbull elektrostaticky vodiveacute ndash 5 times 104 Ohm lt Ro lt 106 Ohmbull neuzemnitelneacute + Ro gt 106 Ohm Rozsah opatřeniacute před nežaacutedouciacutemi uacutečinky elektrickyacutech naacutebojů

zaacutevisiacute na pravděpodobnosti jejich vyacuteskytu a na pravděpodobnos-ti vyacuteskytu nebezpečneacuteho prostřediacute

Antistatickeacute dlažby se provaacutedějiacute z dlaždic kladenyacutech do vo-divyacutech tmelů v kombinaci se siacutetiacute uzemňovaciacutech měděnyacutech paacutes-ků kladenyacutech do průběžnyacutech spaacuter dlažby Tyto paacutesky se kladou ve vzdaacutelenosti max 50 cm od sebe a po obvodu miacutestnosti nebo dilatačniacuteho celku Paacutesky jsou vzaacutejemně propojeny a napojeny na spolehliveacute uzemněniacute

Pro poklaacutedaacuteniacute dlažby se použiacutevaacute několik typů vodivyacutech tmelů podle chemickeacuteho namaacutehaacuteniacute ktereacutemu je podlaha v uvažovanyacutech prostorech vystavena Rozměry speciaacutelniacute dlažby musiacute byacutet takoveacute aby při jakeacutemkoliv nakročeniacute na podlahu se chodidlo vždy dotyacute-kalo spaacutery Šiacuteřka průběžnyacutech spaacuter je cca 12 až 15 mm

Naacutešlapneacute vrstvy lityacutech elektrostaticky vodivyacutech podlah se vy-tvaacuteřejiacute ze speciaacutelně upravenyacutech epoxidovyacutech pryskyřic Při kla-deniacute těchto podlah se provede nejprve kotviciacute naacutetěr podkladu s naacuteslednyacutem vodivyacutem naacutetěrem Poteacute se nalepiacute v předepsanyacutech plochaacutech uzemňovaciacute měděneacute paacutesky V konečneacute faacutezi se podlaha pokryje litou vrstvou opět s přiacuteměsiacute vodivyacutech čaacutestic Liteacute antista-tickeacute podlahy dnes převlaacutedajiacute Jejich vyacutehodou je bezespareacute pro-vedeniacute usnadňujiacuteciacute uacutedržbu

Elektrostaticky bezpečneacute podlahy jsou dnes požadovaacuteny i v provozech vybavenyacutech ve většiacutem rozsahu elektrostaticky citli-vou elektronikou (integrovaneacute vyacuterobniacute uacuteseky operačniacute saacutely spo-joveacute centraacutely)

313 Trvanlivost stavebniacutech materiaacutelů

Vlastnosti uvedeneacute v předchaacutezejiacuteciacutech kapitolaacutech se promiacutetajiacute takeacute do trvanlivosti materiaacutelů

Trvanlivost stavebniacutech materiaacutelů je jejich schopnost odolaacutevat prostřediacute ve ktereacutem jsou uloženy bez porušeniacute nebo bez pod-

76

statneacuteho sniacuteženiacute mechanickyacutech vlastnostiacute po celou dobu před-poklaacutedaneacute funkce Čiacutem je tato doba delšiacute a čiacutem nepřiacuteznivějšiacutem škodlivyacutem vlivům hmota v daneacute konstrukci odolaacutevaacute tiacutem je ma-teriaacutel trvanlivějšiacute

Narušovaacuteniacute materiaacutelů může byacutet způsobeno vnějšiacutemi činite-li chemickeacute povahy nebo činiteli fyzikaacutelniacutemi Jestliže vnějšiacute che-mickeacute uacutečinky převlaacutedajiacute hovořiacuteme o korozi materiaacutelu probiacutera-neacute v kap 39

Jde-li o působeniacute uacutečinků fyzikaacutelniacute povahy zejmeacutena vyššiacutech teplot ultrafialoveacuteho zaacuteřeniacute přiacutepadně tvrdeacuteho zaacuteřeniacute mluviacute se zpravidla o staacuternutiacute materiaacutelu Pod tento pojem se často zahr-nujiacute i některeacute změny v mikrostruktuře materiaacutelů vznikajiacuteciacute me-chanickyacutemi napětiacutemi způsobujiacuteciacute zejmeacutena zkřehnutiacute materiaacutelů

Pod pojem staacuternutiacute se ale zařazujiacute i změny chemicky nestabil-niacutech laacutetek ktereacute probiacutehajiacute viacutecemeacuteně samovolně bez vnějšiacutech zaacute-sahů a vedou ke zhoršovaacuteniacute většiny užitnyacutech vlastnostiacute materiaacutelu s rostouciacutem časem a přiacutepadně i k uacuteplneacutemu rozpadu (např beto-ny z hlinitanoveacuteho cementu)

U poacuterovityacutech nasaacutekavyacutech a křehkyacutech hmot s niacutezkou pevnostiacute v tahu může byacutet narušeniacute způsobeno vlivem fyzikaacutelniacutech uacutečinků povětrnosti (tj změnami vlhkosti teploty a uacutečinkem poacuterovyacutech tlaků od mrznouciacute vody) V těchto přiacutepadech se jednaacute o větraacuteniacute (eroze) hmot a o jejich mrazuvzdornost Souhrnnyacute naacutezev pro narušovaacuteniacute materiaacutelů chemickyacutemi fyzikaacutelniacutemi nebo i vnitřniacutemi pochody (tj pro korozi staacuternutiacute a větraacuteniacute) je degradace

Stavebniacute hmoty jsou většinou laacutetkami složenyacutemi a proto pod-miacutenkou jejich odolnosti vůči vnějšiacutemu prostřediacute je odolnost jed-notlivyacutech součaacutestiacute Protože obecně je odolnost každeacute součaacutesti jinaacute může dojiacutet k znehodnoceniacute celeacute stavebniacute hmoty už po na-padeniacute některeacute jejiacute součaacutesti

Spraacutevnyacute odhad trvanlivosti je důležityacute při volbě materiaacutelu a pro stanoveniacute životnosti jednotlivyacutech čaacutestiacute konstrukce Spolu s předpoklaacutedanyacutemi cykly uacutedržby tak ovlivňuje volbu materiaacutelu pro optimaacutelniacute naacutevrh konstrukce

3131 Mrazuvzdornost

Nepřiacutezniveacute působeniacute mrazu na vlhkeacute stavebniacute materiaacutely je znaacutemeacute po staletiacute Uacutečinkem mrznouciacute vody dochaacuteziacute k porušovaacuteniacute a rozpadu zdiva deformaciacutem zaacutekladů a podložiacute staveb ke vzni-ku trhlin a dalšiacutem škodaacutem Kromě běžnyacutech deformaciacute a křeh-nutiacute materiaacutelů při niacutezkyacutech teplotaacutech dochaacuteziacute u poacuterovityacutech ma-teriaacutelů změnami skupenstviacute vody v poacuterech k mechanickeacutemu rozrušovaacuteniacute struktury a rozpadu materiaacutelu To nastaacutevaacute přede-všiacutem u křehkyacutech materiaacutelů s otevřenyacutemi poacutery (nasaacutekavyacutech) jako jsou malty betony cihelneacute zdivo kaacutemen a dalšiacute

Rozsah a způsob porušeniacute je předevšiacutem zaacutevislyacute na množstviacute velikosti a charakteru poacuterů Napřiacuteklad k uacuteplneacute hydrataci cemen-toveacuteho tmele je třeba asi 40 vody Z tohoto množstviacute se teacuteměř 25 chemicky vaacuteže při tvorbě hydratačniacutech produktů zbylyacutech 15 je vaacutezaacuteno fyzikaacutelně jako voda kapilaacuterniacute a adsorbovanaacute Ta vyplňuje i nejmenšiacute tzv geloveacute poacutery

Při změně skupenstviacute vody v led se zvětšuje objem asi o 9 což vede ke vzniku vnitřniacutech napětiacute a porušovaacuteniacute struktury Každyacute druh zmiacuteněneacute vody v poacuterech však mrzne při jineacute teplotě v zaacutevislosti na velikosti poacuterů (tab 342)

Při jednom zmrazovaciacutem cyklu tj poklesu teploty do zaacutepor-nyacutech hodnot a zpětneacutemu naacuterůstu k normaacutelniacute teplotě proběhnou např v nasaacutekleacutem betonu deacutelkoveacute změny podle obr 342

Při chladnutiacute bull z +20 degC na 0 degC ndash v materiaacutelu probiacutehajiacute procesy odpoviacuteda-

jiacuteciacute normaacutelniacute teplotniacute roztažnostibull z 0 degC na ndash20 degC ndash voda ve většiacutech poacuterech mrzne a většiacutem

objemem vznikajiacuteciacuteho ledu se zbyacutevajiacuteciacute kapalnaacute faacuteze vytla-čuje do malyacutech poacuterů

bull z ndash20 degC na ndash60 degC ndash velkeacute poacutery jsou vyplněny ledem tlak mrznouciacute vody v malyacutech poacuterech narušuje strukturu a půso-biacute vznik trhlin vlivem vyplněniacute dutin ledem roste technickaacute pevnost materiaacutelu v tlaku

bull z ndash60 degC na ndash90 degC ndash led v poacuterech se smršťuje viacutece než ce-mentovyacute tmel a tak vnitřniacute tlaky na stěny poacuterů klesajiacute za-mrzaacute voda i v nejmenšiacutech poacuterech

bull z ndash90degC na ndash70 degC ndash vlivem teplotniacuteho smršťovaacuteniacute jsou poacute-ry ledem vyplněny jen čaacutestečně

Při ohřevubull z ndash70 degC na ndash60 degC ndash nasycenyacute beton se roztahuje podob-

ně jako suchyacute poacutery se postupně zcela vyplňujiacute ledembull z ndash60 degC na ndash20 degC ndash voda vyplňujiacuteciacute velkeacute poacutery se roztahu-

je viacutece než cementovyacute tmel a tak vznikajiacute opět vnitřniacute na-pětiacute

bull z ndash20 degC na 0 degC ndash led se postupně měniacute ve vodu zmenšu-je svůj objem a tak klesajiacute vnitřniacute tlaky a laacutetka se navenek smršťuje

bull z 0 degC na +20 degC ndash beton se chovaacute stejně jako suchyacute

Tab 342 Zaacutevislost bodu mrazu na velikosti poacuterů

Druh vody Velikost poloměru poacuterů Bod mrazu (degC)

volnaacute r gt 01 mm 0 až ndash4

kapilaacuterniacute r lt 001 mm ndash20 až ndash30

adsorbovanaacute 3 nm lt r lt 10 nm ndash30 až ndash80

adsorbovanaacute gelovaacute r lt 3 nm meacuteně než ndash80

chemicky vaacutezanaacute ndash ndash

Poznaacutemka 1 nm = 10ndash9 m

R R

εT

εm

εT

εT

100

0 permil

suchyacute beton

ndash170 ndash90 ndash60 ndash20 0 20te

plot

niacute d

efor

mac

e ε T

pom

ěr p

evno

sti R

TRpo

t

mez

niacute s

tlaacuteče

niacute ε

m

nasaacuteklyacute beton při ohřiacutevaacuteniacute

nasaacuteklyacute beton při zmrazovaacuteniacute

Obr 342 Průběh teplotniacute deformace vlhkeacuteho materiaacutelu při změnaacutech teploty

teplota (degC)

77

Při změně teploty dochaacuteziacute nejen k uvedenyacutem vnitřniacutem napě-tiacutem ale i ke změně mechanickyacutech vlastnostiacute materiaacutelu Napřiacuteklad tlakovaacute pevnost až do cca ndash120 degC vzrůstaacute v zaacutevislosti na pokle-su teploty a obsahu vlhkosti při zmrznutiacute vody i v nejmenšiacutech poacuterech pod ndash120 degC se pak pevnost již neměniacute Podobně při poklesu teplot dochaacuteziacute ke změnaacutem mezniacuteho přetvořeniacute (u be-tonu roste) ke změnaacutem modulu pružnosti pracovniacuteho diagra-mu apod

Vliv zaacutepornyacutech teplot na vlastnosti materiaacutelů se zkoušiacute ve spe-ciaacutelniacutech přiacutepadech při zadanyacutech teplotaacutech V běžnyacutech přiacutepadech se ověřuje zkouškou mrazuvzdornosti na 10 20 100 přiacutepadně viacutece zmrazovaciacutech cyklů Zjišťuje se předevšiacutem pokles pevnos-ti přiacutepadně rozpad struktury Jeden zmrazovaciacute cyklus spočiacute-vaacute v nasyceniacute vzorku materiaacutelu vodou jeho vystaveniacute mrazu po dobu několika hodin a opětovneacutem roztaacutetiacute ve vodě Obyčejně se vystačiacute se změnami teploty z +20 degC do ndash20 degC a opětovnyacutem ohřevem

Mrazuvzdornost se zjišťuje u poacuterovityacutech materiaacutelů ktereacute mo-hou byacutet ve vlhkeacutem stavu vystaveny uacutečinku střiacutedaveacuteho mrazu jako jsou obyčejnyacute beton lehkeacute betony cihly apod Materiaacutely ktereacute nebudou po zabudovaacuteniacute vystaveny v mokreacutem stavu zmrz-nutiacute např poacuterobeton a nevykazujiacute dostatečnou mrazuvzdor-nost zkoušiacuteme na teplotniacute cykly jen při čaacutestečneacutem navlhnutiacute ndash pak ale hovořiacuteme spiacuteše o zkoušce trvanlivosti za určityacutech pod-miacutenek

314 Estetickeacute vlastnosti

Nepominutelnou vlastnostiacute řady stavebniacutech materiaacutelů je jejich vzhled Je samozřejmeacute že pohled na estetickyacute uacutečinek materiaacutelu může byacutet individuaacutelniacute zaacuteležitostiacute a i většinovyacute estetickyacute naacutezor se může v čase měnit

Přesto je možneacute najiacutet materiaacutely ktereacute jsou dlouhodobě pova-žovaacuteny za hezkeacute I když vyacuteslednyacute efekt zaacutevisiacute i na kvalitě zpraco-vaacuteniacute a na celkoveacutem kontextu ve ktereacutem je materiaacutel použit zdaacute se že esteticky uacutečinneacute jsou často materiaacutely v nichž je zachovaacute-na nebo zdůrazněna jejich přiacuterodniacute podoba Praacutevě kvůli vzhledu jsou v architektuře vysoce ceněneacute kamenneacute prvky a rovněž dře-věneacute stavby majiacute diacuteky podobě použiteacuteho materiaacutelu nepominu-telnyacute půvab

Některeacute materiaacutely jsou praacutevě předevšiacutem kvůli vzhledu použiacute-vaacuteny k povrchoveacute uacutepravě staveb a stavebniacutech konstrukciacute a este-tickyacute efekt je jejich hlavniacute funkciacute Kvalitniacute povrchoveacute uacutepravy majiacute byacutet dostatečně trvanliveacute aby si svůj vzhled v čase uchovaacutevaly

bez většiacutech změn Pak zpravidla mohou plnit i funkci povrchoveacute ochrany konstrukce jejiacutež vzhled vylepšujiacute

Při volbě povrchoveacute vrstvy je samozřejmě možnyacute i opačnyacute přiacutestup vychaacutezejiacuteciacute z toho že vrstva použitaacute primaacuterně pro povr-chovou ochranu stavby či konstrukce je současně vrstvou pohle-dovou a proto je třeba dbaacutet na to aby působila esteticky

Na zaacutekladě obojiacuteho přiacutestupu však v optimaacutelniacutem přiacutepadě do-spiacutevaacuteme ke stejneacutemu vyacutesledku ndash estetickaacute i ochrannaacute funkce po-vrchoveacute uacutepravy jsou v rovnovaacuteze

U materiaacutelů použiacutevanyacutech k povrchoveacute ochraně a u materiaacute-lů trvale viditelnyacutech se musiacute sledovat i některeacute dalšiacute specifickeacute vlastnosti souvisejiacuteciacute se vzhledem Důležiteacute může byacutet obtiacutežneacute za-špiněniacute a snadneacute čištěniacute takovyacutechto materiaacutelů

U vyacuterobků s trvalou pohledovou funkciacute (obklad omiacutetka) je barva textura a celkovyacute vzhled vlastnostiacute zcela kliacutečovou

Je pravděpodobneacute že současnyacute boom dodatečneacuteho zatep-lovaacuteniacute panelovyacutech objektů zdaleka neniacute vyvolaacuten jen snahou o sniacuteženiacute naacutekladů na vytaacutepěniacute ale že k uacutespěchu zateplovaciacutech technologiiacute (kromě staacutetniacute podpory) přispiacutevaacute i fakt že současně zajišťujiacute estetickou uacutepravu objektu

U obkladoveacute keramiky se proto sleduje např odolnost pro-ti tvorbě skvrn (ČSN EN ISO 10545-14) Na povrch zkoušenyacutech prvků se nanaacutešejiacute skvrnotvorneacute laacutetky (barevneacute kovoveacute kysličniacuteky v oleji alkoholickyacute roztok joacutedu) a nechaacutevajiacute se působit 24 hodin Zařazeniacute do třiacuted odolnosti proti tvorbě skvrn se pak provaacutediacute na zaacutekladě snadnosti čištěniacute (tab 343)

Podobneacute vlastnosti se zkoušejiacute i v přiacutepadě lakovanyacutech kovo-vyacutech paacutesů (ČSN EN 13523-18) nebo u pružnyacutech podlahovyacutech krytin (ČSN EN 423)

Speciaacutelniacute materiaacutely (antigraffiti přiacutepravky) se použiacutevajiacute k ochraně konstrukciacute před uacutemyslnyacutem znečištěniacutem a k usnadněniacute čistěniacute ploch poškozenyacutech z hlediska estetiky

Tab 343 Odolnost proti tvorbě skvrn u obkladoveacute keramiky

Třiacuteda Odolnost skvrny

5 Skvrna zmiziacute po 5 minutaacutech pod tekouciacute horkou vodou

4 Skvrna zmiziacute po působeniacute čisticiacuteho prostředku se slabyacutem uacutečinkem

3 Skvrna zmiziacute po působeniacute čisticiacuteho prostředku se silnyacutem uacutečinkem

2 Skvrna zniziacute po jednodenniacutem působeniacute 3 roztoku HCl nebo KOH

1 Skvrna se nedaacute odstranit

Obr 343 Počiacutetačem řiacutezenyacute mraziciacute box pro zkoušky mrazuvzdornosti

Obr 344 Zatepleniacute představuje zaacuteroveň i estetickou uacutepravu objektu

78

Pro uacuteplnost je třeba uveacutest že faktor snadneacute čistitelnosti může samozřejmě miacutet i technickeacute aspekty Čistitelnost je důležitaacute v hy-gienicky naacuteročnyacutech prostřediacutech (operačniacute saacutely) nebo v prosto-raacutech s rizikem radiačniacute kontaminace

Vzhled může zřejmě hraacutet důležitou roli i v přiacutepadě materiaacutelů ktereacute se zabudovaacutevajiacute dovnitř stavebniacutech konstrukciacute Je pravdě-podobneacute že preference biacuteleacuteho poacuterobetonu některyacutemi stavebniacute-ky souvisiacute s jejich podvědomyacutem přaacuteniacutem miacutet zaacuteřivě biacutelyacute a estetic-ky vyacuteraznyacute objekt již ve faacutezi vyacutestavby

O důležitosti vzhledu zabudovaacutevaneacuteho materiaacutelu jsou zřejmě přesvědčeni i vyacuterobci extrudovanyacutech tepelněizolačniacutech pěn kteřiacute sveacute produkty často barviacute na přiacutejemneacute pasteloveacute odstiacuteny aniž by k tomu byl nějakyacute technickyacute důvod Obr 345 Graffiti se z běžnyacutech keramickyacutech obkladů odstraňuje

obtiacutežně

79

Životnost stavebniacuteho diacutela a jeho užitnaacute hodnota podstatnou měrou zaacutevisejiacute na materiaacutelech ze kteryacutech je vytvořeno Vyacuteběr spraacutevnyacutech materiaacutelů a materiaacutelů dobreacute kvality maacute proto ve sta-vebnictviacute zaacutesadniacute vyacuteznam

V textu naacutesledujiacuteciacute čaacutesti jsou jednotliveacute stavebniacute hmoty probiacute-raacuteny jak z hlediska projektanta a realizaacutetora stavby tak z hledis-ka jejiacuteho budouciacuteho uživatele Pozornost je tedy věnovaacutena apli-kačniacutem i uživatelskyacutem vlastnostem stavebniacutech hmot

S ohledem na to že mnoheacute vlastnosti stavebniacutech hmot jsou spojeny se způsobem jejich vzniku je uacutečelneacute daacutet určityacute pros-tor i pasaacutežiacutem z oblasti vyacuteroby stavebniacutech hmot Vyacuteklad v tom-to směru ovšem maacute předevšiacutem informativniacute charakter a nezabiacute-haacute do uacuteplnyacutech technologickyacutech detailů

Při třiacuteděniacute jednotlivyacutech hmot do skupin bylo přednostně po-užiacutevaacuteno hledisko strukturniacute Hmoty jsou tedy rozdělovaacuteny do skupin podle chemickeacute podstaty hlavniacute složky a nikoliv podle použitiacute nebo tvaroveacute uacutepravy

41 Horniny a vyacuterobky z kamene

Horniny jsou jedniacutem z nejstaršiacutech anorganickyacutech stavebniacutech materiaacutelů a z důvodu snadneacute dostupnosti a vyacutehodnyacutech vlast-nostiacute se použiacutevajiacute dodnes V porovnaacuteniacute s minulyacutemi desetiletiacutemi však klesaacute přiacutemeacute použitiacute přiacuterodniacuteho kamene jako zdiciacuteho mate-riaacutelu ale sveacute důležiteacute postaveniacute si horniny zachovaacutevajiacute jako suro-viny (složky) pro vyacuterobu jinyacutech stavebniacutech materiaacutelů

Suroviny na vyacuterobu stavebniacutech materiaacutelů je možno rozdělit nabull nerostneacute (silikaacutetoveacute nesilikaacutetoveacute)bull ostatniacuteNerostneacute silikaacutetoveacute suroviny jsou charakteristickeacute obsahem

sloučenin křemiacuteku (silicium) Děliacute se na neplastickeacute a plastickeacute Mezi neplastickeacute silikaacutetoveacute suroviny patřiacute různeacute horniny a mi-

neraacutely s obsahem křemiacuteku (např křemičityacute piacutesek) Sloužiacute jako plnivo do malt a betonů surovina pro keramickeacute

vyacuteroby a při vyacuterobě vaacutepenopiacuteskovyacutech hmot Mezi plastickeacute silikaacutetoveacute suroviny se řadiacute hliacuteny jiacutely a spra-

še ktereacute se použiacutevajiacute při vyacuterobě cementu hydraulickeacuteho vaacutep-na a keramiky

Mezi nesilikaacutetoveacute nerostneacute suroviny patřiacutebull uhličitanoveacute horniny (vaacutepenec dolomit magnezit)bull horečnateacute horniny (mastek serpentin)bull siacuteranoveacute horniny (saacutedrovec anhydrit)

Použiacutevajiacute se na vyacuterobu maltovin skla žaacuteruvzdornyacutech vyacuterobků Vaacutepenec se často použiacutevaacute i jako plnivo

Mezi ostatniacute přiacuterodniacute suroviny se řadiacutebull železneacute rudy bauxit galenit chalkopyritbull uhliacute ropa zemniacute plyn přiacuterodniacute asfaltPoužiacutevajiacute se jednak k vyacuterobě kovů a jednak k vyacuterobě organic-

kyacutech laacutetek asfaltovyacutech a plastickyacutech hmot

411 Rozděleniacute hornin

V přiacuterodě se horniny vyskytujiacute v různyacutech formaacutech ndash od sypkyacutech (např piacutesky stěrky) až po pevneacute celistveacute horniny Zaacutekladniacutemi ele-menty ze kteryacutech se horniny sklaacutedajiacute jsou mineraacutely Horninu může tvořit buď jeden mineraacutel (monomineraacutelniacute horniny) nebo častěji směs různyacutech mineraacutelů (polymineraacutelniacute horniny)

Na vlastnosti hornin a jejich klasifikaci maacute největšiacute vliv jejichbull mineralogickeacute složeniacutebull původbull způsob vznikubull stavba (textura a struktura)bull geologickeacute staacuteřiacutebull vyacuteskytPodle obsahu mineraacutelů (mineralogickeacuteho složeniacute) v hornině

se rozlišujiacute mineraacutelybull hlavniacute ktereacute tvořiacute podstatu horniny a určujiacute jejiacute zaacutekladniacute

vlastnostibull vedlejšiacute ktereacute se vyskytujiacute v menšiacutem množstviacute a charakteri-

zujiacute jednotliveacute odrůdy horninbull přiacutedatneacute (akcesorickeacute) ktereacute zpravidla nemajiacute vliv na vlast-

nosti hornin vzhledem ke sveacutemu maleacutemu množstviacute a naacute-hodneacutemu vyacuteskytu

Podle původu se horniny děliacute nabull vyvřeleacute (magmatickeacute) ktereacute vznikly krystalizaciacute žhavotekuteacute

taveniny nazyacutevaneacute magmabull usazeneacute (sedimentaacuterniacute) ktereacute vznikly předevšiacutem zvětraacute-

vaacuteniacutem již existujiacuteciacutech hornin a jejich naacuteslednyacutem transpor-tem usazeniacutem a změnou vlastnostiacute zvětraleacuteho materiaacutelu jako celku přiacutepadně krystalizaciacute z přiacuterodniacutech roztoků nebo činnostiacute organismů

bull přeměněneacute (metamorfovaneacute) ktereacute vznikly strukturniacute či mineraacutelniacute přestavbou již existujiacuteciacutech hornin pod vlivem změněnyacutech teplotniacutech nebo tlakovyacutech podmiacutenek

4111 Horniny vyvřeleacute

Vyvřeleacute horniny vznikly chladnutiacutem tuhnutiacutem a krystalizaciacute si-likaacutetoveacute taveniny Původniacute žhavotekutaacute silikaacutetovaacute tavenina (mag-

4 POPIS VYBRANYacuteCH STAVEBNIacuteCH HMOT A VYacuteROBKŮ

Tab 41 Vyacutehodneacute a nevyacutehodneacute vlastnosti přiacuterodniacuteho kamene (vyvře-lyacutech hornin)

Vyacutehodneacute vlastnosti Nevyacutehodneacute vlastnosti

vysokaacute pevnost v tlaku technologicky naacuteročnaacute rozpojitelnost (těžitelnost opracovatelnost)

niacutezkaacute poacuterovitost vysokaacute objemovaacute hmotnost

niacutezkaacute nasaacutekavost špatneacute tepelně-fyzikaacutelniacute vlastnosti

dobraacute mrazuvzdornost rozdiacutelneacute vlastnosti v zaacutevislosti na miacutestě těžby

dlouhaacute životnost (trvanlivost) vytěžitelnost zdrojů

Poznaacutemka Vyacutejimkou v porovnaacuteniacute s vlastnostmi uvedenyacutemi v tabulce jsou poacuteroviteacute horniny (např pemza perlit) ktereacute nemajiacute vysokou pevnost v tlaku niacutezkou poacuterovitost apod ale naopak majiacute niacutezkou objemovou hmotnost dobreacute tepelně-fyzikaacutelniacute vlastnosti a snadnou opracovatelnost

Tab 42 Zaacutekladniacute vlastnosti hornin

Vlastnosti fyzikaacutelniacute Vlastnosti mechanickeacute

hustota (specifickaacute hmotnost) pevnost v tlaku v tahu a ve smyku

objemovaacute hmotnost pevnost vtlačnaacute

poacuterovitostmodul pružnosti (v tlaku tahu

smyku)

propustnost deformace

vlhkost (nasaacutekavost) Poissonovo čiacuteslo

mrazuvzdornost tvrdost

měrnaacute tepelnaacute vodivost rozpojitelnost

80

ma) obsahovala kromě křemičitanů i jineacute složky jako např slou-čeniny siacutery a halogenů V magmatu byly přiacutetomneacute i různeacute plyny zejmeacutena vodniacute paacutery CO CO2 kysliacutek dusiacutek a vodiacutek Vyvřeleacute hor-niny jsou pro stavebnictviacute velmi důležiteacute a v širokeacute miacuteře se vy-užiacutevajiacute (tab 44)

Vyvřeleacute horniny se vyznačujiacutebull vysokou pevnostiacutebull velkou objemovou hmotnostiacute od 2 600 do 2 800 kgmndash3bull niacutezkou nasaacutekavostiacute od 05 do 10 hmotnostibull niacutezkyacutemi tepelněfyzikaacutelniacute vlastnosti (součinitel tepelneacute vodi-

vosti) od 30 do 35 Wmndash1Kndash1bull vyacutebornou mrazuvzdornostiacute specifikovanou 100 až 200

zmrazovaciacutemi a rozmrazovaciacutemi cyklybull obtiacutežnou opracovatelnostiacutebull vysokou tvrdostiacute a odolnostiacute proti opotřebovaacuteniacutebull vysokou odolnostiacute vůči působeniacute atmosfeacuterickyacutech vlivůVyacutejimku z uvedenyacutech charakteristickyacutech vlastnostiacute vyvřelyacutech

hornin tvořiacute poacuteroviteacute horniny (pemza a perlit) ktereacute se svyacutemi vlastnostmi podstatně lišiacute od vlastnostiacute ostatniacutech vyvřelyacutech hor-nin

Podle podmiacutenek tuhnutiacute magmatu se děliacute vyvřeleacute horniny nabull vyvřeliny hlubinneacute u kteryacutech krystalizace probiacutehala poma-

lu (makroskopicky lze v těchto horninaacutech rozeznat všechny hlavniacute mineraacutely)

bull vyvřeliny žilneacute magma proniklo do puklin v zemskeacute kůře kde proběhla poměrně pomalaacute krystalizace

bull vyvřeliny vyacutelevneacute vznikly velmi rychlou krystalizaciacute mag-matu (laacutevy) na povrchu (jsou velmi jemnozrnneacute až sklovi-teacute)

Hlubinneacute vyvřeleacute horninyZ hlubinnyacutech vyvřelyacutech hornin jsou pro stavebnictviacute nejdůleži-

tějšiacute žula (granit) granodiorit křemennyacute diorit a syenitV ČR hlubinneacute vyvřeliny tvořiacute masivniacute tělesa ndash např středočes-

kyacute pluton o rozloze cca 3 300 km2 moldanubickyacute pluton o roz-loze cca 3 000 km2 a dalšiacute menšiacute

Zvětraacuteniacutem žuly vznikaacute piacutesčiteacute eluvium (piacutesčitaacute zvětralina s vel-kyacutem obsahem zrn křemene)

Specifickeacute vlastnosti hlubinnyacutech vyvřelyacutech hornin jsoubull dobraacute štiacutepatelnost lze je brousit a leštit (lesk neztraacuteciacute ani

po dlouheacute době)bull kvaacutedrovitaacute nebo tlustě lavicovitaacute odlučnost umožňujiacuteciacute vy-

lomeniacute objemnyacutech bloků a kvaacutedrů

Žilneacute vyvřeleacute horninyŽilneacute vyvřeliny důležiteacute pro stavebnictviacute jsou zejmeacutenabull porfyry (neodštěpeneacute žilneacute vyvřeliny) majiacute stejneacute mineraacutelniacute

složeniacute jako horniny hlubinneacute (žuloveacute porfyry syenitoveacute por-fyry apod)

bull pegmatit (odštěpenaacute žilnaacute vyvřelina) obsahujiacuteciacute živce a kře-men s velikostiacute krystalů od 3 do 15 cm

bull aplit (odštěpenaacute žilnaacute vyvřelina) obsahujiacuteciacute křemen a živce v jemnozrnneacute podobě

Vyacutelevneacute vyvřelinyVyacutelevneacute vyvřeliny odvozeneacute od žuly jsou předevšiacutem bull křemennyacute porfyr (staršiacute)bull ryolit ndash liparit (mladšiacute)

Tab 43 Vlastnosti přiacuterodniacuteho stavebniacuteho kamene pro kamenickeacute uacutečely (ČSN 72 1800)

Skupina Označeniacute Hornina (přiacuteklad)

Objemovaacute hmotnost

minimaacutelniacute (gcmndash3)

Nasaacutekavost maximaacutelniacute

( hmotnosti)

Pevnost v tlaku (vysušenyacute kaacutemen)

(MPa)

Pevnost v tahu za ohybu (vysušenyacute

kaacutemen) (MPa)

ČSN 72 1154 ČSN 72 1155 ČSN 72 1163 ČSN 72 1164

Mag

mat

ickeacute

hor

niny

hlubinneacute světleacute

granitgranodioritsyenit

25

07 90 6

hlubinneacute tmaveacutedioritgabro

28

vyacutelevneacute hutneacute andezit 25 55 80 6

vyacutelevneacute poacuteroviteacutetrachytryolit

2016

3090

8060

67

Sedi

men

taacutern

iacute hor

niny

klastickeacute hutneacute hutnyacute piacuteskovec 25 50 40 5

klastickeacute poacuteroviteacutepoacuterovityacute piacuteskovecopuka

18 150 15 2

klastickeacute břidličnateacute jiacutelovitaacute břidlice 25 20 ndash 25

karbonaacutetoveacute poacuteroviteacutepoacuterovityacute vaacutepenectravertin

23 40 30 5

karbonaacutetoveacute hutneacute hutnyacute vaacutepenec 26 08 40 4

Met

amor

fniacute

horn

iny

karbonaacutetoveacute krystalickyacute vaacutepenec 26 08 40 4

silikaacutetoveacuteserpentinit ruly

25 10 60 6

břidlicegranulitfylit

26 15 ndash 30

Obr 41 Lokality s vyacuteskytem vyvřelin vhodnyacutech pro vyacuterobu dekoračniacutech obkladů [Čtyrokyacute V aj 1983]

81

Zvlaacuteštniacutem druhem vyacutelevneacute vyvřeliny je pemza (velmi poacuterovi-teacute vulkanickeacute sklo) kteraacute maacute niacutezkou objemovaacute hmotnost (600 až 1 200 kgmndash3) a niacutezkou měrnou tepelnou vodivost (006 až 012 Wmndash1Kndash1)

Samostatnou zmiacutenku si zasluhuje i perlit kteryacute se sklaacutedaacute ze sklovityacutech kuliček (perliček) Perlit s vyššiacutem obsahem vody (oko-lo 9 ) je schopen při ohřevu zvětšovat desetinaacutesobně až dvace-tinaacutesobně svůj objem

Voda se uvolňuje z krystaloveacute mřiacutežky perlitu a způsobuje ex-pandaci při zahřiacutevaacuteniacute na teploty kolem 1 200 degC Dochaacuteziacute tiacutem ke vzniku expandovaneacute perlitoveacute drtě kteraacute je obliacutebenou staveb-niacute surovinou

Vyacutelevneacute vyvřeliny od syenitu jsoubull trachytbull znělec (fonolit)

Vyacutelevneacute vyvřeliny od dioritu jsoubull porfyritbull andezit

Zvlaacuteště vyacuteznamnou vyacutelevnou vyvřelinou (odvozenou od gab-ra) je čedič Pokud neniacute čedič napaden tzv bobovyacutem rozpadem je horninou velmi pevnou (210 až 430 MPa) a houževnatou Objemovaacute hmotnost čediče se pohybuje od 2 700 do 3 300 kgmndash3 a nasaacutekavost od 01 až 09 (hmotnosti)

4112 Horniny usazeneacute

Horniny usazeneacute (sedimenty) vznikly usazeniacutem přiacutepadně naacute-slednyacutem zpevněniacutem čaacutestic zvětranyacutech hornin zbytků odumře-lyacutech živočichů nebo chemickyacutem vysraacuteženiacutem z vodniacutech roztoků

Tab 44 Vybraneacute druhy vyvřelyacutech hornin jejich hlavniacute mineraacutely a použitiacute ve stavebnictviacute

Naacutezev horniny Hlavniacute mineraacutely Použitiacute

Vyvřeleacute horniny

Hlubinneacute vyvřeleacute horniny

žula (granit) granodiorit křemennyacute diorit

křemen živec draselnyacute plagioklas stavebniacute kaacutemen kamenickeacute vyacuterobky (leštěneacute obkladniacute desky aj) drceneacute kamenivo (plnivo do betonu kamenivo naacutesypů a zaacutesypů)

syenit živec draselnyacutestavebniacute kaacutemen kamenickeacute vyacuterobky drceneacute kamenivo (plnivo do betonu kamenivo naacutesypů a zaacutesypů)

diorit (gabrodiorit) plagioklasstavebniacute kaacutemen kamenickeacute vyacuterobky (dekoračniacute desky) drceneacute kamenivo

gabro plagioklas kamenickeacute vyacuterobky (dekoračniacute leštěneacute desky) drceneacute kamenivo

Žilneacute vyvřeliny neodštěpeneacute

žulovyacute porfyr (granodioritovyacute porfyrit)křemen živec draselnyacute plagioklas ndash složeniacute obdobneacute jako původniacute hornina (žula)

drceneacute kamenivo

syenitovyacute porfyrživec draselnyacute ndash složeniacute obdobneacute jako původniacute hornina (syenit)

drceneacute kamenivo

dioritovyacute porfyritplagioklas amfibol biotit pyroxen ndash složeniacute obdobneacute jako původniacute hornina (diorit)

drceneacute kamenivo

gabrovyacute porfyritplagioklas ndash složeniacute obdobneacute jako původniacute hornina (gabro)

drceneacute kamenivo

Žilneacute vyvřeliny odštěpeneacute

pegmatit křemen živecv keramickeacutem průmyslu se živec použiacutevaacute jako tavivo při vyacuterobě keramickyacutech směsiacute glazur a smaltů křemen na vyacuterobu skla

aplit křemen draselneacute živcedrceneacute kamenivo při vyacuterobě technickeacuteho skla když aplit neobsahuje turmaliacuten a biotit

Vyacutelevneacute vyvřeliny od žuly

křemennyacute porfyr křemen draselnyacute živec a liparit (ryolit)křemennyacute porfyr (lomovyacute kaacutemen stavebniacute kaacutemen drceneacute kamenivo) liparit (stavebniacute kaacutemen kamenickeacute vyacuterobky ndash obkladoveacute desky)

pemzalehkeacute kamenivo (plnivo do lehkyacutech betonů a k broušeniacute a leštěniacute dřeva a vaacutepenců)

perlitpro vyacuterobu uměleacuteho lehkeacuteho kameniva (plnivo do lehkyacutech betonů a tepelněizolačniacutech malt)

Vyacutelevneacute vyvřeliny od syenitu

trachyt živec draselnyacutestavebniacute kaacutemen na kamenickeacute vyacuterobky (schody chodniacutekoveacute desky) na sochařskeacute praacutece z trachytovyacutech tufů (trasů) se v zahraničiacute vyraacuteběla naacutehrada cementu (pojivo do sanačniacutech omiacutetkovyacutech směsiacute)

znělec živec draselnyacute foidy

drceneacute kamenivo lomovyacute a stavebniacute kaacutemen na kamenickeacute praacutece (překlady desky dlažba) surovina pro vyacuterobu tabuloveacuteho skla v zahraničiacute se ze znělce vyraacuteběl cemolit (mletyacute znělec) použiacutevanyacute jako naacutehrada cementu

Vyacutelevneacute vyvřeliny od dioritu

porfyrit andezit plagioklas stavebniacute a lomovyacute kaacutemen drceneacute kamenivo na kamenickeacute praacutece z andezitovyacutech tufů se vyraacutebělo lehkeacute kamenivo

Vyacutelevneacute vyvřeliny od gabra

diabas plagioklas pyroxen lomovyacute a stavebniacute kaacutemen drceneacute kamenivo

čedič plagioklas pyroxen oliviacuten

drceneacute kamenivo na kamenickeacute praacutece (dlažebniacute kostky) mineraacutelniacute rohože (vlaacutekniteacute tepelneacute izolace) v zahraničiacute se použiacutevaacute na ochranu břehu vůči uacutečinkům mořskeacute vody tavenyacute čedič je surovinou pro vyacuterobu čedičovyacutech vlaacuteken (tepelneacute izolace) a chemicky odolnyacutech dlaždic

82

Na rozdiacutel od vyvřelyacutech hornin je jejich původ sekundaacuterniacute Podle soudržnosti se sedimenty rozdělujiacute na zpevněneacute a nezpevněneacute (v inženyacuterskeacute geologii se nazyacutevajiacute zeminy)

Usazeneacute horniny se sklaacutedajiacute zbull původniacutech nepřeměněnyacutech mineraacutelů vyvřelyacutech hornin (kře-

men živce muskovit)bull překrystalizovanyacutech novotvarů z byacutevalyacutech magmatickyacutech

mineraacutelůbull novyacutech sedimentaacuterniacutech mineraacutelů (sedimentaacuterniacute křemen

kalcit dolomit siderit)bull jiacutelovyacutech mineraacutelů (kaolinit montmorillonit illit apod)bull dalšiacutech (glaukonit pyrit limonit saacutedrovec kamennaacute sůl

sedimentaacuterniacute zeolity zbytky organismů a jejich koster)Podle vzniku se sedimenty rozdělujiacute nabull klastickeacutebull chemickeacutebull organogenniacute

Sedimenty klastickeacute (uacutelomkoviteacute mechanickeacute) pochaacutezejiacute ze staršiacutech zvětralyacutech hornin vyvřelyacutech usazenyacutech i přeměněnyacutech Vznikly mechanickyacutem rozpadem hornin a naacuteslednyacutem nahro-maděniacutem těchto uacutelomků buď na miacutestě kde došlo k zvětraacutevaacuteniacute nebo byl takto vzniklyacute materiaacutel přemisťovaacuten proudiacuteciacute vodou uacutečinkem gravitace větrem nebo ledem Přenosem (transportem) byl materiaacutel třiacuteděn podle velikosti uacutelomků (zrn) a rovněž i delšiacutem transportem opracovaacutevaacuten (zaoblovaacuten) Tam kde přestala uacutečin-kovat transportačniacute siacutela materiaacutel sedimentoval

Po sedimentaci došlo ke vzniku noveacute horniny tj k diagenezi (zpevněniacute hornin)

Sedimenty chemickeacute vznikly vysraacuteženiacutem (vyloučeniacutem) nebo krystalizaciacute laacutetek obsaženyacutech většinou ve vodě Z pohledu sta-vebniacutech materiaacutelů jsou důležitou surovinou pro vyacuterobu staveb-niacutech materiaacutelů ale použiacutevajiacute se takeacute jako složky stavebniacutech ma-teriaacutelů (kamenivo) i přiacutemo jako stavebniacute materiaacutely

Sedimenty organogenniacute nehořlaveacute jsou složeny předevšiacutem z uhličitanu vaacutepenateacuteho (kalcitu aragonitu) uhličitanu vaacute-penatohořečnateacuteho (dolomitu) nebo křemene (opaacutelu chalce-donu) Podle toho se děliacute na organogenniacute sedimenty karbo-naacutetoveacute (vaacutepence dolomity) a organogenniacute sedimenty křemiteacute (silicity)

Sedimenty organogenniacute hořlaveacute (kaustobioloty) obsahujiacute vy-sokyacute obsah uhliacuteku vlivem prouhelňovaciacutech procesů (rašelina hnědeacute uhliacute černeacute uhliacute antracit)

Charakteristickeacute vlastnosti usazenyacutech horninbull vrstevnatost kteraacute vznikla v důsledku změn v rychlosti

usazovaacuteniacute a tlaku horniacutech vrstev

bull poacuterovitost (usazeneacute horniny jsou zpravidla poacuterovitějšiacute než horniny vyvřeleacute a proto majiacute nižšiacute objemovou hmotnost a pevnost v tlaku a vyššiacute nasaacutekavost)

bull nižšiacute trvanlivost v porovnaacuteniacute s většinou vyvřelyacutech horninbull pestrost vlastnostiacute (vlastnosti usazenyacutech hornin se mě-

niacute v širokeacutem rozmeziacute protože usazeneacute horniny jsou velmi různorodeacute)

Klastickeacute sedimenty Klastickeacute sedimenty se rozdělujiacute podle velikostiacute čaacutestic z nichž

jsou složeny Proto takeacute mezi nezpevněneacute klastickeacute sedimenty patřiacute všechny sypkeacute horniny s velikostiacute zrn většiacute než 0002 mm tj piacutesky štěrky spraše prachoveacute hliacuteny a jiacuteloviteacute horniny ktereacute majiacute viacutece než 50 zrn většiacutech než 0002 mm (jiacutely)

Nezpevněneacute psefity mohou byacutet zaobleneacute pokud vznikaly pů-sobeniacutem tekouciacute vody při transportu K takovyacutemto psefitům pa-třiacute štěrky složeneacute podle stupně zaobleniacute z valounů různyacutech hor-nin obsahujiacuteciacutech piacutesčitou přiacuteměs (štěrkopiacutesky)

K ostrohrannyacutem nezpevněnyacutem psefitům patřiacute kameniteacute sutě a skalniacute moře pokryacutevajiacuteciacute skalniacute svahy Při uacutepatiacute svahů přechaacutezejiacute kameniteacute sutě v sutě kamenohliniteacute

Zpevněneacute psefity jsou různeacute slepence a brekcieMezi nezpevněneacute psamity patřiacute piacutesky zpevněneacute psamity jsou

piacuteskovce křemence arkoacutezy a drobyReprezentatem aleuritů jsou sprašePelity jsou horniny složeneacute převaacutežně z jiacutelovyacutech mineraacutelů Podle

miacutery jejich zpevněniacute se děliacute na jiacutely (nezpevněneacute jiacuteloveacute sedimen-ty) jiacutelovce (středně zpevněneacute pelitickeacute sedimenty) a jiacuteloviteacute břid-lice (silně zpevněneacute sedimenty) Z vyacuteše uvedenyacutech sedimentaacuter-niacutech hornin jsou pro stavebnictviacute nejdůležitějšiacute sypkeacute horniny uvedeneacute niacuteže

Štěrky (nezpevněneacute psefity) bull Tvořiacute uacutelomky hornin velikosti 2 až 60 mm (v technologii be-

tonu se pod pojmem štěrk označuje hrubeacute kamenivo s vel-kostiacute zrn 4 až 125 mm)

bull Zrna štěrku jsou většinou zaoblenaacute v důsledku dlouheacuteho unaacutešeniacute vodou

bull Podle původu může byacutet štěrk řiacutečniacute jezerniacute mořskyacutebull Kvalita štěrků zaacutevisiacute na složeniacute a vlastnostech hornin ze

kteryacutech vznikly

Obyčejně byacutevajiacute štěrky složeneacute z uacutelomků křemene křemen-ců krystalickyacutech břidlic vaacutepence dolomitu a křemityacutech hornin Jejich kvalita proto může značně koliacutesat Objemovaacute hmotnost štěrků se pohybuje v rozsahu 1 900 až 2100 kgmndash3

Obr 42 Lokality s vyacuteskytem sedimentů a mramorů vhodnyacutech pro vyacuterobu dekoračniacutech obkladů [Čtyrokyacute V aj 1983]

Tab 45 Druhy klastickyacutech sedimentů podle velikosti zrn

Velikost zrn (mm) Naacutezev Označeniacute zrnitosti

menšiacute než 0002 jiacutel jiacutelovaacute (pelitickaacute)

0002 ndash 0063 prach prachovaacute (aleuritickaacute)

0063 ndash 025 piacutesek jemnyacute jemně psamitickaacute

025 ndash 10 piacutesek středniacute středně psamitickaacute

10 ndash 20 piacutesek hrubyacute hrubě psamitickaacute

20 ndash 89 štěrk drobnyacute drobně psefitickaacute

89 ndash 320 štěrk středniacute středně psefitickaacute

320 ndash 1280 štěrk hrubyacute hrubě psefitickaacute

1280 ndash 2560 kameny kamenitaacute

většiacute než 2560 balvany balvanitaacute

83

Štěrkopiacutesky (naacutezev dle technickeacute terminologie)bull Směs štěrku a piacuteskubull Nesmějiacute obsahovat jiacuteloviteacute hliniteacute organickeacute a chemickeacute

přiacuteměsi neboť mohou podstatně sniacutežit kvalitu betonu pře-devšiacutem jeho pevnost

Štěrkopiacutesky musiacute vyhovovat z hlediska zrnitosti mezerovitos-ti tvaru zrn pevnosti nasaacutekavosti a mrazuvzdornosti Zrnitost přiacuterodniacutech štěrkopiacutesků často nevyhovuje a proto se upravujiacute třiacuteděniacutem a drceniacutem

Piacutesky (nezpevněneacute psamity)bull Piacutesky tvořiacute uacutelomky hornin s velikostiacute od 006 až 200 mm

(v technologii betonu se pod naacutezvem piacutesek rozumiacute drobneacute kamenivo s velikostiacute zrn 005 až 4 mm)

Složeniacute piacutesku je zaacutevisleacute na tom ze kteryacutech hornin piacutesek vznikl a jak daleko byl transportovaacuten v piacutesciacutech obvykle převlaacutedajiacute mi-neraacutely (křemen muskovit živce) Podle velikosti zrn se piacutesky děliacute na jemnozrnneacute se zrny 005 až 025 mm na střednězrnneacute 025 až 05 mm hrubozrnneacute nad 05 mm

Technickeacute vlastnosti piacutesků jsou zaacutevisleacute na velikosti zrn na je-jich petrografickeacute povaze a na přiacuteměsiacutech (jiacutelovitaacute přiacuteměs neniacute vhodnaacute pro využitiacute piacutesků ve stavebnictviacute stejně jako většiacute množ-stviacute sliacutedy)

Objemovaacute hmotnost piacutesku se pohybuje v zaacutevislosti na jeho původu od 1 750 do 2 000 kgmndash3 a sypnaacute hmotnost od 1 300 do 1 700 kgmndash3

Vlastnosti piacutesku jsou podstatně ovlivněny jeho vlhkostiacute Na vlhkosti piacutesku je zaacutevislaacute i jeho objemovaacute a sypnaacute hmotnost

Podle složeniacute se rozlišujiacute piacutesky bull monomineraacutelniacute (obsahujiacute uacutelomky jedineacuteho mineraacutelu) bull polymineraacutelniacute (obsahujiacute zrna různyacutech mineraacutelů)

Podle původu se rozlišujiacute piacuteskybull kopaneacute jsou ostrohranneacute obvykle znečištěneacute přiacuteměsemi

hliacuten a jiacutelů bull řiacutečniacute (jezerniacute) majiacute zaoblenaacute zrna a jsou poměrně čisteacute

Jako stavebniacute kaacutemen se uplatňujiacute usazeneacute horniny uvedeneacute niacuteže

Piacuteskovce (zpevněneacute psamity)bull Sklaacutedajiacute se nejčastěji z křemennyacutech zrn spojenyacutech růz-

nyacutem tmelem (křemityacute vaacutepnityacute kaolinickyacute železityacute jiacutelovityacute atd)

bull Na stavebniacute uacutečely jsou vhodneacute piacuteskovce s tmelem křemi-tyacutem vaacutepnityacutem přiacutepadně kaolinitickyacutem ktereacute majiacute pevnost v tlaku od 30 do 70 MPa

bull Barva piacuteskovců se řiacutediacute většinou podle povahy tmelu CaCO3 daacutevaacute piacuteskovcům bělaveacute zabarveniacute při obsahu Fe2O3 ma-jiacute piacuteskovce barvu červenavou hydroxid železa je zabarvuje do hněda

Křemence (zpevněneacute psamity)bull Jsou velmi kvalitniacute monomineraacutelniacute křemenneacute piacuteskovce

stmeleneacute křemityacutem tmelembull Jsou velice odolneacute vůči zvětraacutevaacuteniacutebull Jsou tvrdeacute ale křehkeacutebull Jsou maacutelo obrusneacute

Objemovaacute hmotnost křemenců se pohybuje od 1 900 do 2 600 kgmndash3 pevnost v tlaku činiacute120 až 240 MPa nasaacutekavost 03 až 13 hmotnostniacutech

Arkoacutezy (zpevněneacute psamity jsou vlastně polymineraacutelniacute piacutes-kovce)

bull Na rozdiacutel od piacuteskovců obsahujiacute arkoacutezy vedle zrn křemene podstatneacute množstviacute živců (živec draselnyacute)

bull S křemito-kaolinickyacutem tmelem jsou pevneacute a poměrneacute dobře vzdorujiacute povětrnostniacutem vlivům

Droby (zpevněneacute psamity)bull Sklaacutedajiacute se z křemene živce (plagioklasů) a uacutelomků dalšiacutech

horninbull Velikost zrn u drob způsobuje že přechaacutezejiacute při hrubšiacute frak-

ci do drobovyacutech slepenců a při jemnějšiacute frakci do drobo-vyacutech břidlic

bull Tmel majiacute křemityacute jiacutelovityacute vaacutepnityacute (hodiacute se na dlažebniacute kostky)

Opuky (patřiacute mezi piacutesčiteacute sliacutenovce)bull Jsou pevneacutebull Obvykle to jsou bělošedeacute nebo žlutavě šedeacute horniny (je

z nich postavena bazilika sv Jiřiacute na Pražskeacutem Hradě a zčaacutes-ti takeacute Tyacutenskyacute chraacutem na Stareacutem Městě)

Předevšiacutem jako cihlaacuteřskeacute či keramickeacute suroviny se uplatňujiacute tyto horniny

Spraše (nezpevněneacute aleurity) bull Jsou surovinou pro cihlaacuteřskyacute průmysl

Jiacutely (nezpevněneacute pelity)bull Obsahujiacute viacutece než 50 čaacutestic menšiacutech než 0002 mmbull Nositelem charakteristickyacutech vlastnostiacute jiacutelů a hlavniacute funkčniacute

složkou jsou jiacuteloveacute mineraacutely (hydratovaneacute křemičitany hliniteacute)Specifickou vlastnostiacute jiacutelů je schopnost přijiacutemat značneacute množ-

stviacute vody (schopnost sorpce) a s tiacutem spojenaacute plasticita a tvaacuter-nost bobtnavost (při vysychaacuteniacute se jiacutely opět smršťujiacute)

Jiacuteloveacute mineraacutely představujebull skupina kaolinitovaacute (hlavniacute mineraacutel kaolinit)

vyznačuje se žaacuteruvzdornostiacutebull skupina montmorillonitovaacute (převlaacutedajiacuteciacutem mineraacutelem je

montmorillonit) patřiacute sem bentonit s obsahem montmorillonitu až

90 vysoce plastickeacute niacutezkaacute žaacuteruvzdornost

bull skupina illitovaacute illity se bliacutežiacute svyacutem složeniacutem světleacute sliacutedě (muskovitu)

Jiacutelovec a jiacuteloviteacute břidlice (zpevněneacute jiacuteloviteacute sedimenty)bull Jiacutelovce (v technickeacute praxi se jiacutelovce zpravidla označujiacute jako

lupky) majiacute stejneacute mineralogickeacute složeniacute jako jiacutely a hliacuteny li-šiacute se od nich kompaktnostiacute a někdy i většiacute odolnostiacute proti vodě (nerozplavujiacute se)

Obr 43 Lokality s ložisky sklaacuteřskyacutech piacutesků [Čtyrokyacute V aj 1983]

84

bull V jiacutelovityacutech břidliciacutech je čaacutest jiacutelovyacutech mineraacutelů překrystalizo-vanaacute proto jsou pevneacute a ve vodě se nerozplavujiacute

Sedimenty chemickeacuteK chemickyacutem sedimentům vyacuteznamnyacutem z hlediska vyacuteroby sta-

vebniacutech materiaacutelů patřiacute předevšiacutem saacutedrovec CaSO42H2O a an-hydrit CaSO4 (solneacute sedimenty) ktereacute jsou surovinami pro vyacuterobu pojiv Saacutedrovec (vodnatyacute siacuteran vaacutepenatyacute CaSO42H2O) a anhyd-rit (bezvodyacute siacuteran vaacutepenatyacute CaSO4) se vyskytujiacute vždy společně K chemickyacutem (karbonaacutetovyacutem) sedimentů se řadiacute travertin (CaCO3) z něhož se vyraacutebějiacute exterieacuteroveacute i interieacuteroveacute obklady Při exterieacuteroveacutem použitiacute je naacutechylnyacute k zašpiněniacute

Sedimenty organogenniacute nehořlaveacuteSedimenty vznikleacute v souvislosti s činnostiacute živyacutech organismů

jsou předevšiacutem vaacutepence

Vaacutepenec (typickyacute)bull Obsahuje viacutece než 50 CaCO3 a může obsahovat různeacute

přiacuteměsi (piacutesčiteacute jiacuteloviteacute křemičiteacute a dolomitickeacute)bull Pevnost v tlaku od 60 do 160 MPa

Dolomit uhličitan vaacutepenatohořečnatyacute (CaCO3MgCO3 ) bull Maacute vyššiacute pevnost a odolnost proti zvětraacutevaacuteniacute než vaacutepenec

Křemelina (diatomit)bull Praacuteškovitaacute hmota (amorfniacute kyselina křemičitaacute)bull Poacuterovitost až 80 (objem poacuterů je pět- až šestkraacutet většiacute než

objem vlastniacute hmoty)bull Žaacuteruvzdornaacute a odolnaacute proti povětrnostniacutem vlivůmObjemovaacute hmotnost křemeliny se pohybuje od 300 do 500

kgmndash3 s vysokou poacuterovitostiacute je spojen niacutezkyacute součinitel tepelneacute vodivosti λ = 005 až 008 Wmndash1Kndash1 Použiacutevala se k vyacuterobě te-pelněizolačniacute prvků

Sedimenty organogenniacute hořlaveacute (kaustobiolity)Kaustobiolity majiacute pro stavebnictviacute vyacuteznam předevšiacutem jako

chemickeacute a energetickeacute suroviny (přiacutemeacute stavebniacute použitiacute přiacuterod-niacuteho asfaltu je dnes již omezeno)

Hlavniacute skupinu tvořiacute živice (horniny organogenniacuteho původu vznikleacute rozkladem tuků a biacutelkovin mořskyacutech organismů za ne-dokonaleacuteho přiacutestupu vzduchu) Mezi kapalneacute živice patřiacute ropa (směs plynnyacutech kapalnyacutech a tuhyacutech uhlovodiacuteků) Mezi pevneacute ži-vice patřiacute přiacuterodniacute asfalt

4113 Horniny přeměněneacute (metamorfovaneacute)

Metamorfovaneacute horniny vznikly strukturniacute nebo mineraacutel-niacute přeměnou vyvřelyacutech usazenyacutech i již dřiacuteve metamorfovanyacutech

hornin a to pod vlivem působeniacute teplotniacutech tlakovyacutech či che-mickyacutech procesů

Při přeměně vyvřelyacutech hornin se jejich původniacute fyzikaacutelniacute a me-chanickeacute vlastnosti většinou zhoršily

Naopak přeměnou usazenyacutech hornin se jejich fyzikaacutelniacute vlastnos-ti zlepšily protože přeměnou se staly kompaktniacutemi horninami

Přeměněneacute horniny se pro stavebniacute uacutečely použiacutevajiacute meacuteně než ostatniacute druhy hornin Značneacute množstviacute těchto hornin se při dr-ceniacute rozpadaacute na tenkeacute plocheacute kusy Jde o charakteristickou vlast-nost přeměněnyacutech hornin (břidličnatost)

Dalšiacutem důvodem proti přiacutemeacutemu použiacutevaacuteniacute přeměněnyacutech hor-nin pro stavebniacute uacutečely jsou jejich velmi proměnliveacute vlastnosti Zaacutevisejiacute nejen na tom z jakyacutech hornin vznikly ale i na stupni přeměny Některeacute z přeměněnyacutech hornin se však použiacutevajiacute jako suroviny na vyacuterobu stavebniacutech materiaacutelů

Migmatity (smiacutešeneacute horniny) patřiacute mezi přeměněneacute horniny Majiacute zčaacutesti charakter horniny přeměněneacute i horniny vyvřeleacute

Metamorfity se během přeměny přizpůsobily svyacutem mineralo-gickyacutem složeniacutem i celkovou strukturou Metamorfity se tedy od migmatitů lišiacute druhem a stupněm přeměn

Charakteristickeacute vlastnosti přeměněnyacutech hornin jsoubull břidličnatostbull pevnost v tlaku od 60 do 300 MPa v zaacutevislosti na druhu

horniny na směru zjišťovaacuteniacute (pevnost v tlaku je vyššiacute ve směru kolmeacutem na břidličnatost)

bull hutnost (niacutezkaacute poacuterovitost)bull mrazuvzdornostDruhy přeměny horninbull dislokačniacute (mechanickaacute)bull šokovaacutebull kontaktniacute (dotykovaacute)bull regionaacutelniacute (oblastniacute)

Přeměna dislokačniacutePři dislokačniacute přeměně se uplatnil hlavně jednosměrnyacute tlak

(stress) působiacuteciacute při vraacutesněniacute a horotvornyacutech pochodech ve svrch-niacutech čaacutestech zemskeacute kůry Dochaacutezelo při niacute k mechanickeacutemu po-rušeniacute horninovyacutech součaacutestiacute k jejich drceniacute a tiacutem i k porušeniacute celkoveacute struktury horniny Při silnějšiacutem působeniacute tlaku byly horni-ny postiženy drceniacutem velmi silneacute drceniacute se nazyacutevaacute kataklaacuteza

Přeměna šokovaacuteŠokovaacute přeměna postihla většinou sedimenty (jiacutely sliacuteny jiacutelov-

ce sliacutenovce lupky) Při samovzniacuteceniacute uhelnyacutech slojiacute byly pelitickeacute usazeneacute horniny v okoliacute slojiacute metamorfovaacuteny na porcelanity

Přeměna kontaktniacuteKontaktně metamorfovaneacute horniny se vyskytujiacute v miacutestech sty-

ku s horninami vyvřelyacutemi Nejbliacuteže ke kontaktu (styku) a na kon-taktu vznikly kontaktniacute rohovce ktereacute jsou velmi houževnateacute a pevneacute Ze sliacutenityacutech hornin (sliacuteny sliacuteniteacute břidlice sliacutenovce) vzni-kajiacute kontaktniacute přeměnou vaacutepenatosilikaacutetoveacute erlaacuteny ktereacute jsou velmi pevneacute a houževnateacute horniny

Kontaktniacute přeměnou mohly byacutet postiženy i vaacutepence přemě-nou ziacuteskaly na zrnitosti a řadiacute se ke krystalickyacutem vaacutepencům ne-boli mramorům

Přeměna regionaacutelniacuteRegionaacutelniacute přeměna postihovala celeacute oblasti (regiony) vzni-

kajiacuteciacute horniny se souhrnně označujiacute krystalickyacutemi břidlicemi (jsou vyacuterazně břidličnateacute)

Metamorfoacutezou sedimentaacuterniacutech hornin vznikly parabřidlice metamorfoacutezou vyvřelin ortobřidlice

Obr 44 Lokality ložisek vaacutepence [Čtyrokyacute V aj 1983]

85

412 Stavebniacute kaacutemen

Stavebniacutem kamenem rozumiacuteme horninu vhodnyacutech fyzikaacutel-niacutech chemickyacutech a technologickyacutech vlastnostiacute s přihleacutednutiacutem k vlastnostem estetickyacutem kteraacute byla ciacutelevědomě člověkem vy-těžena z přirozeneacuteho prostřediacute a v původniacute či opracovaneacute po-době použita jako konstrukčniacute prvek různyacutech druhů staveb

Kaacutemen se jako stavebniacute materiaacutel použiacutevaacute po řadu tisiacuteciletiacute Během času se měniacute jen jeho uacuteloha a vyacuteznam Nejprve byl po-užiacutevaacuten zejmeacutena jako konstrukčniacute stavebniacute hmota později staacutele viacutece jako prostředek k vyjaacutedřeniacute zaacutevažnosti stavby

V pravěku se stavělo z kamenů menšiacutech rozměrů ktereacute byly kladeny nasucho na sebe a vedle sebe bez pojiva U staveb me-galitickyacutech (dolmeny menhiry a kromlechy) se již projevuje sna-ha po znaacutezorněniacute společenskeacute zaacutevažnosti stavby použitiacutem kame-nů značnyacutech rozměrů

Ze starověkyacutech kamennyacutech staveb jsou nejznaacutemějšiacute egyptskeacute pyramidy Tyto stavby se vyznačujiacute značnyacutemi rozměry důraz je kladen na ohromujiacuteciacute velikost přičemž vnitřniacute prostor je v porov-

naacuteniacute s objemem stavebniacuteho kamene zanedbatelnyacute Jednotliveacute stavebniacute kameny majiacute tvar kvaacutedru přibližně krychloveacuteho tvaru o hraně 1 m Jsou dobře opracovaacuteny a kladeny bez jakeacutehoko-liv pojiva

Na rozdiacutel od pyramid jsou v chraacutemech vytvaacuteřeny předevšiacutem vnitřniacute prostory Veškereacute konstrukce ndash zdi sloupy i zastropeniacute ndash jsou z přiacuterodniacuteho kamene Stropy jsou zde tvořeny kamennyacute-mi deskami uloženyacutemi na architraacutevech

Nemeacuteně znaacutemeacute jsou stavby Inků na jihoamerickeacutem kontinen-tě soustředěneacute zejmeacutena v jižniacute oblasti Peruaacutenskyacutech And kolem města Cusco Nejslavnějšiacute pamaacutetkou je pevnost Sacsayhuamaacuten ležiacuteciacute nad Cuscem kteraacute podle současnyacutech naacutezorů byla chraacutemo-vyacutem komplexem sloužiacuteciacutem zaacuteroveň jako opevněniacute Tajemstviacutem jsou opředeneacute obřiacute kamenneacute bloky precizně opracovaneacute do tva-ru nepravidelnyacutech mnohohranů dokonale do sebe zakliacuteněnyacutech bez jedineacute skulinky Kyklopskeacute zdivo je zajiacutemaveacute předevšiacutem systeacute-mem jak jsou do sebe kamenneacute bloky zakliacuteněny Některeacute velkeacute kameny jsou tvarově upraveny tak aby do nich přesně zapada-ly vyčniacutevajiacuteciacute hrany kamenů okolniacutech Spaacutery majiacute nepatrneacute roz-

Tab 46 Vybraneacute druhy usazenyacutech hornin a použitiacute ve stavebnictviacute

Hornina Použitiacute

Klastickeacute usazeneacute horniny

Piacutesky

Plnivo do malt a betonů a surovina při vyacuterobě poacuterobetonů

Monomineraacutelniacute křemennyacute piacutesek je zaacutekladniacute sklaacuteřskaacute surovina ostřivo do keramickyacutech vyacuterobků a surovina pro vyacuterobu vaacutepenopiacuteskovyacutech cihel

Dolomitovyacute piacutesek je sklaacuteřskou surovinou

Piacuteskovce Stavebniacute sochařskyacute dekoračniacute kaacutemen

KřemenceVyraacutebějiacute se z něho dlažebniacute kostky (kočičiacute hlavy) obrubniacuteky drceneacute kamenivo (silničniacute a železničniacute štěrk) Některeacute druhy křemenců jsou důležitou surovinou pro vyacuterobu žaacuteruvzdorneacuteho dinasu

Arkoacutezy Stavebniacute a lomovyacute kaacutemen (Karlův most Naacuterodniacute divadlo chraacutem sv Viacuteta) a surovina pro kamenickeacute praacutece (obklady)

Droby Vyacuteroba silničniacuteho a železničniacuteho štěrku vyacuteroba dlažebniacutech kostek obrubniacuteků

Štěrky Kamenivem do naacutesypů (silničniacutech a železničniacutech) spolu s piacuteskem je plnivem do betonů

Štěrkopiacutesky Kamenivo do betonů

Jiacutely ndash skupina kaolinitovaacuteSurovina pro keramickyacute průmysl při vyacuterobě šamotu kameniny při vyacuterobě barev vyacuterobě biacuteleacuteho cementu Jiacutely vhodneacute k expandaci (vyacuteroba liaporu)

Jiacutely ndash skupina montmorillonitovaacute

Těsniciacute materiaacutel podzemniacutech staveb kteryacute se použiacutevaacute se k injektovaacuteniacute poacuteroviteacuteho materiaacutelu (z důvodu sveacute vysokeacute bobtnavosti ndash schopnosti sorbce) a vodostěnosti

Dřiacuteve jako hydroizolace historickyacutech staveb přiacutesada do keramickyacutech hmot jako naacutehrada paženiacute při betonaacuteži milaacutenskyacutech stěn

Jiacutely ndash skupina illitovaacuteVermiculit je surovinou pro vyacuterobu tepelněizolačniacutech materiaacutelů vylehčenyacutech stavebniacutech hmot a použiacutevaacute se jako tepelnaacute i zvukovaacute izolace

Jiacutelovec a jiacuteloviteacute břidlice

Jiacutelovce jsou surovinou při vyacuterobě keramickyacutech vyacuterobků šamotu a expanditu a v kombinaci s vaacutepenci jsou jednou ze zaacutekladniacutech surovin na vyacuterobu cementu

Jiacuteloviteacute břidlice sloužiacute i jako surovina na vyacuterobu cihlaacuteřskeacuteho zbožiacute a jako přiacutesada do vaacutepenců při vyacuterobě cementu

Opuka Kamenickeacute vyacuterobky (hlazeneacute dlaždice určeneacute k rekonstrukciacutem historickyacutech budov) a stavebniacute kaacutemen

Pokryacutevačskeacute břidlice Surovina pro vyacuterobu střešniacute krytiny (Karlštejn) a pro vyacuterobu lehkeacuteho kameniva (expanditu)

Chemickeacute usazeneacute horniny

TravertinDekoračniacute kaacutemen na vnitřniacute obklady (trvalyacute lesk a vzhled) Při použitiacute na venkovniacute čaacutesti budov ztraacuteciacute rychle barvu i lesk a špiniacute se

Saacutedrovec a anhydritSaacutedrovec je surovina pro vyacuterobu saacutedry při vyacuterobě skla keramickyacutech vyacuterobků a barev a jako přiacutesada do cementů Čistyacute biacutelyacute saacutedrovec se použiacutevaacute jako dekoračniacute kaacutemen Anhydrit se použiacutevaacute na vyacuterobu anhydritoveacute saacutedry

VaacutepenecK vyacuterobě cementu a vaacutepna stavebniacute štěrkovyacute a lomovyacute kaacutemen a k vyacuterobě dlažebniacute chodniacutekoveacute mozaiky v hutnictviacute a při vyacuterobě kysličniacuteku uhličiteacuteho a ve sklaacuteřstviacute

Bauxit K vyacuterobě hliniacuteku hlinitanoveacuteho cementu žaacuteruvzdornyacutech vyacuterobků a brusnyacutech materiaacutelů

Dolomity Surovina pro vyacuterobu dolomitickeacuteho vaacutepna skla žaacuteruvzdornyacutech vyacuterobků a teracoveacute drti Štěrkovyacute a lomovyacute kaacutemen

Magnezit Surovina pro vyacuterobu žaacuteruvzdornyacutech vyacuterobků a při vyacuterobě porcelaacutenu kameniny a Sorelovy horečnateacute maltoviny

Křemelina (diatomity) K vyacuterobě tepelně- a zvukověizolačniacutech materiaacutelů přiacutesada při vyacuterobě pucolaacutenovyacutech cementů

Organogenniacute usazeneacute horniny

Živice K vyacuterobě plastů umělyacutech asfaltů jako surovina pro chemickyacute průmysl

86

měry vše dokonale přileacutehaacute přičemž jednotliveacute kameny vaacutežiacute viacutece než 300 t

Mnoho novyacutech stavebniacutech technik začali použiacutevat Řekoveacute a Řiacutemaneacute Zatiacutemco architraacutevovyacute systeacutem je typickyacute pro řeckeacute sta-vitele Řiacutemaneacute již použiacutevali klenutiacute V prvniacute faacutezi klenbu použiacutevali u mostů a akvaduktů později i k zaklenutiacute obrovskyacutech vnitřniacutech prostorů (např Pantheon) K opracovaacuteniacute kamene již použiacutevali železneacute naacutestroje kaacutemen byl ve zdivu provaacutezaacuten přiacutepadně spojen na rybinu nebo kovovyacutemi skobami a hmoždiacuteky Použiacutevaly se ob-

klady z kvaacutedrů a desek zdi a podlahy byly často pokryty kamen-nou mozaikou [Syrovyacute B 1984]

Jak lze kaacutemen tvarovat a konstrukčně využiacutet ukaacutezala v plneacutem rozsahu gotika Architraacutevoveacute konstrukce byly v teacuteto době pře-konaacuteny Z přiacuterodniacuteho kamene byly budovaacuteny vysokeacute katedraacutely zaklenuteacute kamenem a šikmeacute tlaky byly zachyceny v opěrnyacutech oblouciacutech a piliacuteřiacutech stojiacuteciacutech mimo stavbu V gotickeacute konstruk-ci je kaacutemen namaacutehaacuten vyacutehradně tlakovyacutemi silami a tak využiacutevaacute-na jeho typickaacute přednost oproti ostatniacutem tehdy znaacutemyacutem sta-vebniacutem materiaacutelům

V novodobeacute architektuře se již přiacuterodniacute kaacutemen nepoužiacutevaacute jako konstrukčniacute materiaacutel na kamenneacute konstrukce do teacute miacutery jako dřiacute-ve Jako konstrukčniacute materiaacutel nemůže konkurovat betonu a oce-li avšak je teacuteměř nenahraditelnyacute pokud jde o vyjaacutedřeniacute jedineč-neacuteho vyacuterazu vznešenosti a zaacutevažnosti stavby

4121 Lomařskeacute a kamenickeacute vyacuterobky

Dlouhodobyacutem použiacutevaacuteniacutem a zkušenostmi ziacuteskanyacutemi při opra-covaacuteniacute se u kamene dospělo k představě o tvarovatelnosti a tva-roveacute uacutenosnosti Každeacute hmotě odpoviacutedaacute určityacute způsob tvarovaacuteniacute kteryacute je pro ni charakteristickyacute Neniacute možneacute vytesat stejnyacute tvar do kamene všech druhů stejně jako nelze všechny kameny leš-tit Při zpracovaacuteniacute přiacuterodniacuteho kamene by se mělo dbaacutet na to aby se vyacuterazně uplatnily jeho charakteristickeacute vlastnosti

Využitiacute kamene ve stavebnictviacute je založeno na jeho některyacutech vyacutehodnyacutech vlastnostech předevšiacutem velkeacute hutnosti a pevnosti v tlaku odolnosti proti působeniacute povětrnosti mikroorganismů ohni na jeho velkeacute trvanlivosti a na možnostech estetickeacuteho pů-sobeniacute různyacutech tvarů a povrchovyacutech uacuteprav

Vytěženyacute kaacutemen se upravuje a opracovaacutevaacute podle uacutečelu ke ktereacutemu maacute byacutet použit Lomařskeacute vyacuterobky jsou buď v původ-niacute formě ndash neopracovaneacute nebo hrubě opracovaneacute Kamenickeacute vyacuterobky se nejprve opracujiacute hrubě a daacutele naacutesleduje opracovaacuteniacute jemneacute provaacuteděneacute ručně nebo strojem

Uacuteprava povrchu kamene i jeho tvarovaacuteniacute jsou do značneacute miacutery zaacutevisleacute na složeniacute jeho hmoty Kameny složeneacute z přibližně stej-norodyacutech a stejně tvrdyacutech čaacutestic se dajiacute leštit Tuto technologii maacute smysl použiacutet pouze u materiaacutelů u nichž je předpoklad že majiacute schopnost odolaacutevat určitou dobu opotřebeniacute a svůj lesk si

Tab 47 Specifickeacute vlastnosti a použitiacute přeměněnyacutech hornin

Hornina Použitiacute (specifickeacute vlastnosti)

Přeměna šokovaacute

Porcelanity Surovina pro keramickyacute průmysl a pro vyacuterobu omiacutetkovyacutech směsiacute (Vyznačujiacute se rozpukanostiacute a velkyacutem množstviacutem mikropoacuterů)

Přeměna dotykovaacute (kontaktniacute)

Kontaktniacute rohovce a erlaacuteny Surovina pro vyacuterobu štěrku (Jsou pevneacute a houževnateacute)

Přeměna regionaacutelniacute (oblastniacute)

FylitySurovina pro vyacuterobu pokryacutevačskeacute břidlice (tence štiacutepatelneacute a rovnoplocheacute fylity) a kamenickeacute praacutece (obkladoveacute a dlažebniacute desky) Drceneacute fylity se přidaacutevajiacute do umělyacutech omiacutetek a použiacutevajiacute se jako posyp na střešniacute lepenky Jsou dokonale břidličnateacute (některeacute se štiacutepajiacute na pokryacutevačskeacute břidlice) majiacute typickyacute střiacutebřityacute nebo hedvaacutebnyacute lesk

Ortoruly Surovina pro vyacuterobu stavebniacuteho kamene a štěrku Kaolinizaciacute rul vzniklyacute kaolin je surovinou pro vyacuterobu hrubeacute keramiky

Granulity Surovina pro vyacuterobu stavebniacuteho kamene štěrku a pro kamenickeacute praacutece (dlažebniacute kostky desky patniacuteky)

AmfibolitySurovina pro vyacuterobu štěrku a kamenivo do těžkyacutech betonů lokaacutelně se použiacutevaacute na kamenickeacute praacutece (dlažebniacute mozaika) Jsou velmi pevneacute a houževnateacute horniny Břidličnatost u amfibolitů koliacutesaacute mezi nevyacuteraznou a vyacuteraznou

Serpentinity (hadce)

Surovina pro kamenickeacute praacutece (dekoračniacute kaacutemen) pro vyacuterobu suchyacutech maltovyacutech směsiacute teraca a štěrku Dřiacuteve byl azbest surovinou pro vyacuterobu azbestocementovyacutech krytin tepelněizolačniacutech vložek naacutetěrovyacutech laacutetek ohnivzdornyacutech tkanin Je dobře řezatelnyacute a leštitelnyacute Dnes je použiacutevaacuteniacute azbestu jako suroviny pro vyacuterobu stavebniacutech materiaacutelů zakaacutezaacuteno pro jeho zdravotniacute škodlivost

MramorSurovina pro vyacuterobu suchyacutech omiacutetkovyacutech směsiacute a pro vyacuterobu teraca (směs mramoroveacute drti s drti z hadců) Surovina pro kamenickeacute sochařskeacute a dekoračniacute a praacutece Jsou hutneacute majiacute vysokou pevnost v tlaku (až 300 MPa) a jsou dobře opracovatelneacute brousitelneacute a leštitelneacute Jejich nevyacutehodou je že ztraacutecejiacute na vzduchu lesk (slepnou)

Obr 45 Pevnost Sacsayhuamaacuten v Peru kamenneacute bloky tvořiacuteciacute opev-něniacute

87

udržet Jsou to mramory žuly syenity porfyry diabasy hadce alabastry atd

Kameny složeneacute z různorodyacutech čaacutestic je možneacute upravit brou-šeniacutem (leštit se nedajiacute) Sem patřiacute např droby piacuteskovce opu-ky trachyty ryolity apod Zpracovaacuteniacute hladkyacutech ploch a přesnyacutech hran je zaacutevisleacute na velikosti zrn a jakosti tmele mezi zrny Při opra-covaacuteniacute a tvarovaacuteniacute přiacuterodniacuteho kamene je vždy důležiteacute dodržo-vat omezeniacute kteraacute vyplyacutevajiacute z jeho skladby

Podle ČSN 72 1800 se horniny v kamenickeacute vyacuterobě z hlediska možnosti použitiacute povrchovyacutech uacuteprav děliacute na

bull skupinu I ndash horniny magmatickeacute (vyvřeleacute) hlubinneacute světleacute ndash hlubinneacute horniny převaacutežně světlej-

šiacuteho zabarveniacute (granitoidy syenitoidy) s objemovou hmotnostiacute menšiacute než 28 gcmndash3

hlubinneacute tmaveacute ndash hlubinneacute horniny převaacutežně tmaveacute barvy s objemovou hmotnostiacute většiacute než 28 gcmndash3

vyacutelevneacute hutneacute ndash vyacutelevneacute horniny s objemovou hmot-nostiacute většiacute než 25 gcmndash3

vyacutelevneacute poacuteroviteacute ndash vyacutelevneacute horniny s objemovou hmotnostiacute do 25 gcmndash3

bull skupinu II ndash horniny sedimentaacuterniacute (usazeneacute) klastickeacute hutneacute ndash s objemovou hmotnostiacute většiacute než

25 gcmndash3 klastickeacute poacuteroviteacute ndash s objemovou hmotnostiacute do 25 gcmndash3

Tab 48 Technickeacute vlastnosti některyacutech hornin

HorninaObjemovaacute hmotnost

(kgmndash3)Tvrdost podle Mohse Pevnost v tlaku (MPa) Pevnost v ohybu (MPa) Nasaacutekavost ()

Magmatickeacute horniny

Žula 2 600 ndash 2 800 6 ndash 7 120 ndash 240 10 ndash 35 02 ndash 12

Diorit 2 700 ndash 3 000 6 ndash 7 135 ndash 215 20 ndash 40 02 ndash 07

Gabro 2 800 ndash 3 100 6 ndash 7 150 ndash 225 25 ndash 60 02 ndash 05

Syenit 2 500 ndash 2 900 6 ndash 7 150 ndash 200 10 ndash 20 02 ndash 05

Čedič 2 050 ndash 3 000 6 250 ndash 400 15 ndash 25 01 ndash 03

Trachyt 2 400 ndash 2 900 6 ndash 7 60 ndash 70 1 ndash 2

Diabas 2 800 ndash 2 980 6 120 ndash 220 20 ndash 45 01 ndash 08

Porfyr porfyrit 2 550 ndash 2 650 6 ndash 7 70 ndash 210 15 ndash 30 02 ndash 15

Sedimentaacuterne horniny

Piacuteskovec ndash SiO2 2 000 ndash 2 400 proměnlivaacute 30 ndash 80 38 40 ndash 85

Vaacutepenec 2 600 ndash 2 850 3 40 ndash 180 10 ndash 25 02 ndash 06

Dolomit 2 650 ndash 2 850 35 100 ndash 200 12 ndash 25 02 ndash 06

Břidlice 2 600 ndash 2 750 7 100 ndash 190 30 ndash 100 03 ndash 15

Metamorfovaneacute horniny

Rula 2 650 ndash 2 750 6 ndash 7 120 ndash 250 24 ndash 50 01 ndash 12

Křemenec 2 500 ndash 2 700 7 300 05

Amfibolit 2 700 ndash 3 100 6 170 ndash 280 01 ndash 04

Mramor 2 700 ndash 2 800 3 75 ndash 145 12 ndash 26 02 ndash 10

trhaacuteniacute

vyacutelom ze skaacutely

hrubaacute uacuteprava

bosovaacuteniacute

špicovaacuteniacute

pemrlovaacuteniacute

lešteniacute

řezaacuteniacute na kotoučovyacutech pilaacutech

řezaacuteniacute na listovyacutech a kotoučovyacutech pilaacutech

tvarovaacuteniacute

broušeniacute

tryskaacuteniacute

Obr 46 Scheacutema opracovaacuteniacute tvrdyacutech kamenů (vyvřeliny a tvrdeacute piacuteskovce)

88

klastickeacute vrstevnateacute odlučneacute podle souběžnyacutech ploch (štiacutepatelneacute)

karbonaacutetoveacute horniny poacuteroviteacute ndash s objemovou hmotnostiacute do 26 gcmndash3

karbonaacutetoveacute horniny hutneacute ndash s objemovou hmot-nostiacute většiacute než 26 gcmndash3

bull skupinu III ndash horniny metamorfovaneacute (přeměněneacute) karbonaacutetoveacute horniny ndash krystalickeacute vaacutepence (mramory)

a přeměněneacute horniny řady vaacutepenec ndash dolomit

silikaacutetoveacute horniny ndash vznikleacute metamorfoacutezou silikaacutetovyacutech hornin

břidlice ndash metamorfovaneacute horniny odlučneacute podle sou-běžnyacutech ploch (štiacutepatelneacute)

Přehled povrchovyacutech uacuteprav vyacuterobků z přiacuterodniacutech a konglo-merovanyacutech kamenů včetně naacutestrojů a technologickyacutech zařiacutezeniacute k provaacuteděniacute těchto uacuteprav uvaacutediacute technickaacute norma Svazu kameniacute-ků a kamenosochařů z roku 1992 [TNKS 011992]

vyacutelom ze skaacutely

hrubaacute uacuteprava

bosovaacuteniacute

špicovaacuteniacute

zubaacutekovaacuteniacute

ryacutehovaacuteniacute

řezaacuteniacute na kotoučovyacutech pilaacutech

řezaacuteniacute na listovyacutech a kotoučovyacutech pilaacutech

tvarovaacuteniacute

broušeniacute

vyacuteřez lanovou pilou

raacutezovaacuteniacute

leštěniacute

Obr 47 Scheacutema opracovaacuteniacute měkkyacutech kamenů (měkkyacutech piacuteskovců opuky mramoru travertinu)

Obr 48 Přiacuteklady povrchovyacutech uacuteprav přiacuterodniacuteho kamene 1 ndash hrubě trhanaacute 2 ndash bosovanaacute 3 ndash jemně špicovanaacute 4 ndash zubovanaacute 5 ndash pemrlovanaacute 6 ndash řezanaacute 7 ndash broušenaacute

1 2 3 4 5 6 7

89

Kromě uvedenyacutech postupů se u hornin s vysokyacutem obsahem křemene použiacutevajiacute technologie využiacutevajiacuteciacute vysokyacutech teplot ndash ter-mickeacute řezaacuteniacute (propalovaacuteniacute) bloků uacutečinkem plamene o vysokeacute teplotě a termickeacute opracovaacuteniacute povrchu plamenem

Kriteacuteria pro pojmenovaacuteniacute přiacuterodniacuteho kamene od surovyacutech bloků až po hotoveacute vyacuterobky jsou předmětem normy ČSN EN 12440

Přiacuterodniacute kaacutemen je specifikovaacuten svyacutem naacutezvem pod niacutemž je dodaacutevaacuten a kteryacute odpoviacutedaacute daneacutemu typu horniny a určiteacutemu miacutestu původu petrografickyacutem zařazeniacutem (podle ČSN EN 12407 a ČSN EN 12670) popisem typickeacute barvy miacutestem původu přiacute-padně dalšiacutemi typickyacutemi znaky (žiacutely inkluze pecky xenolity tex-turu strukturu trhliny atd)

41211 Kamenneacute bloky

Kamenneacute bloky vznikajiacute přiacutemo v lomu buď jako přiacutemyacute produkt dobyacutevaacuteniacute kamene z horninoveacuteho masivu nebo majiacute tvar hrubě upravenyacute (zpravidla čtyřbokyacute hranol) bez zaacuteměrneacute uacutepravy povr-chu Jejich rozměry jsou daacuteny možnostmi ložiska a potřebami navazujiacuteciacute vyacuteroby

ČSN EN 12670 definuje hrubyacute neopracovanyacute blok jako zaacuteklad využitelneacuteho kamene tvořenyacute horninou z lomu nebo volně ležiacute-ciacutech balvanů Rozeznaacutevaacute

bull hrubyacute blok určiteacute velikosti (formaacutetovanyacute blok kamene o ur-čityacutech rozměrech)

bull beztvaryacute neopracovanyacute blok (nemajiacuteciacute pravidelnyacute tvar a ve-likost)

bull opracovanyacute hrubyacute blok (přibližně odpoviacutedaacute rovnoběžno-stěnu)

Všechny strany pravouacutehleacuteho hrubeacuteho bloku musiacute byacutet přibližně plocheacute pravouacutehleacute a rovnoběžneacute Miacutestniacute odchylky od tvaru rov-noběžnostěnu jsou povoleny

Při těžbě bloků z přiacuterodniacuteho kamene je třeba dbaacutet na vhod-nou volbu technologie při ktereacute nedochaacuteziacute ke vzniku trhlin v surovině Proto se nepoužiacutevajiacute v tomto přiacutepadě odstřely ale šetrnějšiacute postupy např kliacutenovaacuteniacute řezaacuteniacute lanovyacutemi pilami odvr-taacutevaacuteniacute atd

Jako přiacuteklad lze uveacutest postup kdy se do horniny navrtajiacute otvo-ry ktereacute naznačujiacute rozměr kamenneacuteho bloku jakyacute se maacute ze skal-niacuteho masivu oddělit Dřiacuteve se otvory naplnily černyacutem trhaciacutem prachem jehož vyacutebuch kvaacutedr odtrhl od masivu Někdy se do

vysekanyacutech spaacuter nebo vyvrtanyacutech otvorů vraacutežely dřevěneacute kliacuteny Když se zalily vodou nabobtnaly a vykonaly pozvolna stejnou praacuteci jako energie prudkeacuteho hořeniacute střelneacuteho prachu V zimě bobtnajiacuteciacute dřevo nahradila mrznouciacute voda

Dnes se použiacutevaacute expanzivniacute hmota podobnaacute saacutedře kteraacute při tuhnutiacute zvětšuje svůj objem a tiacutem dokaacuteže kaacutemen rozpojit Hrubyacute kamennyacute blok se od stěny odsune lanem nebo nafukova-ciacutem polštaacuteřem

Suroveacute bloky jsou určeny k dalšiacutemu postupneacutemu zpracovaacuteniacute pro kamenickou ušlechtilou vyacuterobu Kotoučovyacutemi nebo raacutemo-vyacutemi pilami s diamantovyacutemi břity se bloky rozřežou na desky a kvaacutedry menšiacutech rozměrů ktereacute se použiacutevajiacute pro dalšiacute vyacuterobu

Postupnyacutem opracovaacuteniacutem vznikajiacute různeacute kamenickeacute vyacuterobky kopaacuteky hakliacuteky kvaacutedry desky pro různeacute uacutečely obrubniacuteky kraj-niacuteky schodišťoveacute stupně dlažebniacute kostky masivniacute architekto-nickeacute prvky drobnaacute architektura (kašny fontaacuteny aj) nejrůznějšiacute zařiacutezeniacute pro průmysl (mleciacute kameny vaacutelce měřičskeacute značky) naacute-hrobky a drobneacute předměty

Hrubeacute deskyZ hrubyacutech bloků se štiacutepaacuteniacutem nebo řezaacuteniacutem připravuje zpo-

la dokončenyacute vyacuterobek ndash hrubaacute deska s plochyacutem povrchem a ne-opracovanyacutemi bočnicemi Z hrubyacutech desek se zhotovujiacute vyacuterobky pro stavebniacute uacutečely pamaacutetniacuteky nebo podobneacute uacutečely

Rozměry hrubeacute desky jsou daacuteny deacutelkou šiacuteřkou a tloušťkou přičemž deacutelka a šiacuteřka se udaacutevaacute v metrech a tloušťka v mm Čistaacute velikost hrubeacute desky odpoviacutedaacute největšiacutemu vepsaneacutemu čtyřuacutehel-niacuteku Komerčniacute velikost hrubeacute desky se ziacuteskaacute zmenšeniacutem čisteacute deacutelky a šiacuteřky o 003m

Tloušťka desky se nesmiacute odchyacutelit od nominaacutelniacute tloušťky o viacute-ce než udaacutevaacute tab 49

Konečnaacute uacuteprava povrchu musiacute byacutet prokaacutezaacutena nejmeacuteně v ohra-ničeniacute komerčniacute velikosti hrubeacute desky Povrch maacute vzhled odpo-

Obr 49 Hrubaacute a komerčniacute velikost hrubeacuteho bloku (ČSN EN 1467)

Obr 410 Blok a hranoly z přiacuterodniacuteho kamene

90

viacutedajiacuteciacute použiteacutemu postupu opracovaacuteniacute Jednotliveacute povrchoveacute uacutepravy jsou specifikovaacuteny převaacutežně v ČSN EN 12670)

Povrch se upravujebull broušeniacutem kotouči o různyacutech hrubostechbull leštěniacutem lešticiacutem kotoučem nebo plstiacutebull otloukaacuteniacutem (pemrlovanyacute povrch přetloukanyacute nebo ryacutehova-

nyacute zubaacutekem nebo strojně)bull povrch ziacuteskanyacute jinyacutemi postupy např opalovanaacute povrchovaacute

uacuteprava tryskanaacute povrchovaacute uacuteprava ziacuteskanaacute vysokotlakyacutem vodniacutem paprskem strojně opracovanaacute uacuteprava a lomovaacute povrchovaacute uacuteprava kdy vznikaacute drsnyacute povrch ziacuteskanyacute rozpo-jeniacutem pomociacute dlaacuteta nebo štiacutepačky

41212 Kaacutemen pro zdivo a stavebniacute uacutečely

V Evropskeacute unii nemaacute přiacuterodniacute kaacutemen svoji vlastniacute řadu no-rem To znamenaacute že norma komplexně řešiacuteciacute problematiku ka-mene vůbec neexistuje Přiacuteznivějšiacute situace je v oblasti zkušeb-nictviacute kamene

Po byacutevaleacutem Československeacutem kamenoprůmyslu zůstal systeacutem oborovyacutech norem daacutele existovaly normy ČSN ktereacute majiacute dodnes vysokou uacuteroveň a v nejednom přiacutepadě jim v Evropě chybějiacute pl-nohodnotneacute protějšky To je i přiacutepad normy ČSN 73 3251 pro navrhovaacuteniacute konstrukciacute z kamene

Svaz kameniacuteků a kamenosochařů některeacute normy přejal a vy-dal jako tzv Technickeacute normy Svazu kameniacuteků Tyto normy platiacute pro ty kteřiacute se zavaacutežiacute že budou podle těchto norem pracovat

Kaacutemen pro zdivo a stavebniacute uacutečely se použiacutevaacute jako nosnyacute kon-strukčniacute nebo obkladovyacute stavebniacute materiaacutel pro stavby vodniacute že-lezničniacute baacuteňskeacute pozemniacute pro praacutece melioračniacute apod Děliacute se podle dosud platneacute ČSN 72 1860 na tyto druhy

bull lomovyacute kaacutemen netřiacuteděnyacute třiacuteděnyacute (zaacutekladovyacute štětovyacute apod) zaacutehozovyacute pro dlažbu svahů rigolů a břehů pro zdivo sokloveacute pro zdivo kyklopskeacute

bull kopaacuteky neupraveneacute hrubeacute čisteacute

bull hakliacuteky neupraveneacute hrubeacute čisteacute

bull kvaacutedry hrubeacute čisteacute s bosaacutežiacute (rustikoveacute) jemneacute broušeneacute leštěneacute

Lomovyacute kaacutemen je kusovyacute stavebniacute materiaacutel Je to kus přiacuterod-niacuteho kamene jakeacutehokoliv tvaru různeacute velikosti s hrubou nebo opracovanou liacutecovou stranou pro použitiacute do zdiva (ČSN EN 12670) Dodaacutevaacute se v jakostniacutech třiacutedaacutech podle pevnosti v tlaku a nasaacutekavosti Běžně se vyraacutebiacute

bull neupravenyacute lomovyacute kaacutemen (netřiacuteděnyacute třiacuteděnyacute pro těžkyacute zaacutehoz a materiaacutel pro opěrneacute zdi)

bull upravenyacute lomovyacute kaacutemen (pro dlažbu svahů rigolů a bře-hů)

Kaacutemen se dvěma rovnyacutemi plochami se použiacutevaacute na podezdiacutev-ky kaacutemen s liacutecniacute plochou ve tvaru mnohouacutehelniacuteku se použiacutevaacute na kyklopskeacute zdivo podezdiacutevek a opěrnyacutech stěn

Soklovyacute kaacutemen se uplatňuje k budovaacuteniacute opěrnyacutech zdiacute a soklů budov regulačniacute kaacutemen se použiacutevaacute při zpevňovaacuteniacute tereacutenu a k re-gulovaacuteniacute břehů vodniacutech toků

Kopaacuteky jsou vyacuterobky určiteacute velikosti a tvaru přibližneacuteho rov-noběžnostěnu pro klenby přiměřeně kliacutenoviteacuteho tvaru vyrobe-neacute laacutemaacuteniacutem štiacutepaacuteniacutem a hrubyacutem kamenickyacutem opracovaacuteniacutem Svůj naacutezev ziacuteskaly odvozeniacutem od početniacute jednotky kopy z toho se soudiacute že se původně dodaacutevaly na kopy

Kopaacuteky se třiacutediacute podle tvaru na běhouny a vazaacuteky Běhoun maacute vyacutešku 200 až 400 mm deacutelku 15 naacutesobek vyacutešky (max 800 mm) a hloubku 300 mm až rovnou vyacutešce Vazaacutek maacute vyacutešku 200 mm až 400 mm deacutelka je rovnaacute minimaacutelně vyacutešce (max 15 times vyacuteška) Hloubka maacute byacutet rovna vyacutešce zvětšeneacute o 150 mm

Tab 49 Povoleneacute odchylky od nominaacutelniacute tloušťky desky [ČSN EN 1468]

Nominaacutelniacute tloušťka (mm) Odchylka

do 15 plusmn 15 mm

viacutece než 15 a do (včetně) 30 plusmn 10

viacutece než 30 a do (včetně) 80 plusmn 3 mm

viacutece než 80 plusmn 5 mm

Obr 411 Zdivo kyklopskeacute a řaacutedkoveacute

91

Neupraveneacute kopaacuteky majiacute plochy hrubeacute lomoveacute přiacutepadně se stopami po kliacutenech vrtech nebo jinyacutech naacutestrojiacutech Hrubeacute kopaacute-ky jsou na liacutecniacute ploše zpravidla špicovaneacute s pravidelnyacutemi stopami po naacutestrojiacutech bez ohledu na jejich směr a deacutelku přiacutepadně čistě laacutemaneacute tj bez stop po kliacutenech nebo jineacutem naacuteřadiacute Ložneacute plochy majiacute lomoveacute U čistyacutech kopaacuteků je liacutecniacute plocha pravouacutehlaacute čistě špicovanaacute po obvodě zapryacutesknutaacute nebo lemovanaacute Ložneacute plo-chy majiacute hrubě špicovaneacute zadniacute plocha je laacutemanaacute

Hakliacuteky majiacute čtvercovou nebo obdeacutelniacutekovou liacutecniacute plochu a jsou určeny jen pro obkladoveacute zdivo Vyraacutebějiacute se laacutemaacuteniacutem štiacute-paacuteniacutem a hrubyacutem kamenickyacutem opracovaacuteniacutem Ložneacute a styčneacute plo-chy majiacute byacutet zhruba kolmeacute k liacutecniacute ploše Použiacutevajiacute se jako ob-kladovyacute materiaacutel pro podezdiacutevky spraacutevniacutech budov a rodinnyacutech domů plotů opěrnyacutech zdiacute krbů kde zdivo neniacute určeno pro sta-vebniacute uacutečely jako nosneacute Rozměry hakliacuteků se řiacutediacute přaacuteniacutem zaacutekazniacute-ka a možnostmi vyacuteroby

Hakliacuteky mohou miacutet liacutecovou plochu upravenou laacutemaacuteniacutem špico-vaacuteniacutem bosaacutežiacute řezaacuteniacutem Ložneacute plochy jsou u hrubyacutech hakliacuteků běžně špicovaneacute třiacutestranně lemovaneacute U čistyacutech hakliacuteků byacutevajiacute ložneacute a styčneacute plochy špicovaneacute se stejnoměrně rozloženyacutemi sto-pami po naacuteřadiacute plocha je třiacutestranně lemovanaacute Hakliacuteky je třeba při dopravě a skladovaacuteniacute chraacutenit před znečištěniacutem a poškozeniacutem

Kvaacutedry jsou vyacuterobky z přiacuterodniacuteho kamene různyacutech tvarů a roz-měrů a s různou povrchovou uacutepravou podle potřeby a použitiacute

Třiacutediacute se podle jakosti vyacuteroby tvaru (pravouacutehleacute pravouacutehleacute se skloněnyacutemi liacuteci klenaacutekoveacute a šablonoveacute) a počtu liacutecniacutech hran (jednoliacutecniacute dvouliacutecniacute třiacuteliacutecniacute čtyřliacutecniacute a pětiliacutecniacute)

Vyraacutebějiacute se z hornin vyvřelyacutech usazenyacutech i přeměněnyacutech zpravidla podle přesnyacutech vyacutekresů Majiacute širokeacute uplatněniacute jako konstrukčniacute a architektonickeacute prvky na vodniacutech železničniacutech i pozemniacutech stavbaacutech

Kvaacutedry se dodaacutevajiacute s různyacutem stupněm uacutepravy povrchu Hrubeacute kvaacutedry majiacute plochy špicovaneacute zadniacute plocha může byacutet laacutemanaacute U čistyacutech kvaacutedrů byacutevaacute liacutecniacute plocha pemrlovanaacute lemovanaacute ložneacute plochy špicovaneacute a zadniacute plocha stejně jako u hrubyacutech kvaacutedrů laacutemanaacute Jemneacute kvaacutedry majiacute stejnou povrchovou uacutepravu jako kvaacutedry čisteacute s tiacutem rozdiacutelem že liacutecniacute plocha je jemně pemrlova-naacute Broušeneacute a leštěneacute kvaacutedry majiacute liacutecniacute plochu broušenou a leš-těnou ložneacute a styčneacute plochy jsou pemrlovaneacute

Vlastnosti a funkčniacute požadavky na zdiciacute prvky z přiacuterodniacuteho kamene jsou shrnuty v ČSN EN 771-6 Tato norma se vztahu-je na prvky jejichž šiacuteřka je rovna nebo většiacute než 80 mm a kte-reacute jsou určeny hlavně pro použitiacute jako běžneacute obkladoveacute nebo exponovaneacute liacutecoveacute zdiciacute prvky do nosnyacutech a nenosnyacutech kon-strukciacute budov a inženyacuterskyacutech staveb Tyto prvky jsou urče-ny pro všechny formy řaacutedkoveacuteho i nepravidelneacuteho zdiva jed-novrstvyacutech i dutinovyacutech stěn přiacuteček opěrnyacutech stěn a vnějšiacuteho zdiva komiacutenů

Obrubniacuteky jsou ČSN EN 1343 definovaacuteny jako diacutelce delšiacute než 300 mm všeobecně užiacutevaneacute k lemovaacuteniacute pozemniacutech komunika-ciacute vozovek dopravniacutech ploch chodniacuteků apod Zpevňujiacute okra-je chodniacuteků a naacutestupišť a vyrovnaacutevajiacute vyacuteškovyacute rozdiacutel mezi vozov-kou a chodniacutekem Obrubniacuteky se použiacutevajiacute rovneacute nebo obloukoveacute ndash vyduteacute či vypukleacute Majiacute obyčejně kamenicky opracovanyacute po-vrch a zpravidla jsou opatřeny zaacuteřezy jimiž do sebe navzaacutejem zapadajiacute

Nejmenšiacute deacutelka obloukovyacutech obrubniacuteků musiacute byacutet 500 mm Pokud neniacute stanoveno jinak musiacute byacutet obrubniacuteky dodaacutevaacuteny v běžnyacutech deacutelkaacutech Celkovaacute deacutelka obrubniacuteku se měřiacute na viditel-neacutem liacuteci Obloukoveacute obrubniacuteky se musiacute určit poloměrem svisleacute-ho liacutece za celkovou deacutelku se považuje rozměr měřenyacute po obvo-du ve většiacutem průměru Konce musiacute byacutet radiaacutelniacute

Kriteacuterii pro posouzeniacute kvality obrubniacuteků jsou rozměry rovin-nost odolnost proti zmrazovaacuteniacute a rozmrazovaacuteniacute a pevnost v ta-hu za ohybu

Krajniacuteky jsou prvky podobneacuteho charakteru jako obrubniacuteky Silničniacute krajniacuteky jsou určeny pro podeacutelneacute zpevněniacute okrajů vozov-ky a odděleniacute od nevyvyacutešeneacute krajnice nebo jineacute přilehleacute plochy ve stejneacute vyacuteškoveacute uacuterovni Maacute viditelnou pouze stupnici obě po-deacutelneacute svisleacute plochy jsou ruboveacute Peroacutenniacute krajniacuteky tvořiacute oporu ke zpevněniacute okrajů zvyacutešenyacutech naacutestupišť naacutekladniacutech ramp apod od niacuteže položeneacute přilehleacute komunikace Obr 412 Zdivo z hakliacuteků

Obr 413 Kamenneacute zdivo z různě opracovanyacutech kvaacutedrů

92

Obrubniacuteky a krajniacuteky se dodaacutevajiacute s viditelnyacutemi plochami čis-tě lemovanyacutemi řezanyacutemi velmi jemně špicovanyacutemi bosovanyacute-mi nebo rovně laacutemanyacutemi Ložnaacute plocha maacute byacutet rovnoběžnaacute se stupniciacute většinou rovně laacutemanaacute

K vyacuterobě obrubniacuteků a krajniacuteků maacute byacutet použita zdravaacute horni-na bez stop navětraacuteniacute nebo poškozeniacute Použityacute materiaacutel by se neměl provozem nadměrně uhlazovat ani odštěpovat Vhodneacute jsou žuly grandiority diority gabrodiority syenity andezity apod

Dlažebniacute kostky jsou maleacute dlažebniacute kvaacutedry z přiacuterodniacuteho kame-ne se jmenovityacutemi rozměry mezi 50 mm a 300 mm a půdorysnyacute-mi rozměry nepřesahujiacuteciacutemi obecně dvojnaacutesobek tloušťky (ČSN EN 1342) Nejmenšiacute jmenovitaacute tloušťka je 50 mm Vyraacutebějiacute se ručně nebo strojně ve tvaru hranolu či krychle

Opracovanaacute kostka maacute upravenyacute vzhled kteryacute je vyacutesledkem jedneacute nebo několika uacuteprav povrchu ndash ať mechanickyacutech nebo te-pelnyacutech Hrubě opracovanyacute povrch je upraven např pemrliciacute obrobeniacutem piacuteskovaacuteniacutem přiacutepadně plamenem přičemž rozdiacutel mezi prohlubněmi a vyacutestupky je většiacute než 2 mm

Jemně opracovaneacute povrchy jsou např leštěneacute broušeneacute nebo řezaneacute diamantovyacutem kotoučem nebo břitem s největšiacutem rozdiacute-lem 05 mm mezi vyacutestupky a prohlubněmi Dlažebniacute kostky slou-žiacute k dlaacutežděniacute vozovek a chodniacuteků

U těchto vyacuterobků se v zaacutevislosti na zamyacutešleneacutem uacutečelu použi-tiacute hodnotiacute zejmeacutena rozměry rovinnost povrchu odolnost proti zmrazovaacuteniacute a rozmrazovaacuteniacute pevnost v tlaku odolnost proti ob-rusu a skluzu nasaacutekavost chemickaacute uacuteprava povrchu a dalšiacute hle-diska např vizuaacutelniacute vzhled apod Povoleneacute odchylky jmenovi-tyacutech půdorysnyacutech rozměrů a tloušťky musiacute vyhovovat hodnotaacutem uvedenyacutem v ČSN EN 1342 Přiacutepustnaacute maximaacutelniacute odchylka zaacutevisiacute na uacutepravě povrchu Pro půdorysneacute rozměry se pohybuje v roz-meziacute od 05 mm pro opracovaneacute povrchy do 15 mm pro povr-chy štiacutepaneacute Odchylka jmenoviteacute tloušťky pro třiacutedu 1 činiacute maxi-maacutelně 30 mm pro třiacutedu 2 (podle uacutepravy povrchu) se nachaacuteziacute v rozpětiacute 5 mm až 15 mm

Jsou-li dlažebniacute kostky uklaacutedaacuteny do vějiacuteřoviteacuteho tvaru nesta-čiacute jen krychloveacute dlažebniacute kostky ale je nutnyacute takeacute určityacute počet lichoběžniacutekovyacutech a podlouhlyacutech dlažebniacutech kostek Pro tako-veacute uspořaacutedaacuteniacute smiacute byacutet zahrnuto do dodaacutevky nejvyacuteše 10 dla-

žebniacutech kostek jejichž rozměry ležiacute mimo mezniacute odchylku do 10 mm Ve všech přiacutepadech se sleduje vyacuteška dlažebniacute kostky Nejsou-li kostky určeny k uloženiacute ve tvaru vějiacuteřů musiacute to byacutet uvedeno v objednaacutevce

Nejčastěji se použiacutevajiacute kostky štiacutepaneacute Vyraacutebějiacute se ve velikostech 4060 mm (mozaika na chodniacuteky a pochoziacute plochy) 80110 mm (pojezdoveacute plochy) 150170 mm (vysoce zatěžovaneacute pojezdo-veacute plochy)

Z kostek se sestavuje dlažba do různyacutech tvarů ndash kroužkovaacute řaacutedkovaacute uacutehlopřiacutečnaacute nebo při použitiacute na pochoziacute plochy dlažba mozaikovaacute s možnostiacute vytvořeniacute vzorů kombinaciacute materiaacutelů růz-nyacutech barev a kostek různeacute velikosti

Obkladoveacute a dlažebniacute desky vznikajiacute rozřezaacuteniacutem bloků přiacuterod-niacuteho kamene v tloušťce 8 až 80 mm Rozměry desek mohou byacutet libovolneacute podle přaacuteniacute investora a technologickyacutech možnostiacute su-roviny

Desky se třiacutediacute podle tvaru na čtvercoveacute obdeacutelniacutekoveacute a šab-lonoveacute (jinyacutech tvarů) Podle tloušťky rozeznaacutevaacuteme desky ten-keacute (8 až 12 mm) běžneacute (12 až 50 mm) a masivniacute (od viacutece než 50 mm do 80 mm) Pro jejich vyacuterobu je vhodnyacute pevnyacute a vzhledo-vě vyhovujiacuteciacute materiaacutel

Povrchovaacute uacuteprava liacutecniacute plochy je zaacutevislaacute na druhu horniny Většinou se provaacutediacute řezaacuteniacutem broušeniacutem leštěniacutem pemrlo-

Obr 414 Obrubniacuteky ndash přiacuteklady typickyacutech přiacutečnyacutech řezů 1 ndash na tomto rohu může byacutet zkoseniacute nebo zakřiveniacute 2 ndash zkoseniacute 3 ndash zakřiveniacute 4 ndash obdeacutel-niacutekovyacute 5 ndash s naacuteběhem 6 ndash zkosenyacute nebo zešikmenyacute 7 ndash podřiacuteznutiacute 8 ndash zkoseniacute nebo zešikmeniacute 9 ndash zakřivenyacute 10 ndash liacutecniacute plocha

10 1

10

10

10

2 3

4 5

10

10

6

710

8

10

10

10

10

10

10

9

Obr 415 Dlažebniacute kostky v různyacutech typech dlažby

93

vaacuteniacutem trhaacuteniacutem špicovaacuteniacutem zrnovaacuteniacutem zubovaacuteniacutem ryacutehovaacuteniacutem termickyacutem opracovaacuteniacutem a tryskaacuteniacutem Styčneacute ložneacute a ruboveacute plochy byacutevajiacute nejčastěji řezaneacute Kontroluje se zejmeacutena rozměro-vaacute přesnost kolmost liacutecniacutech hran rovinnost a jakost liacutecoveacuteho povrchu desek

Dřiacuteve platnaacute ČSN 72 1820 byla nahrazena novyacutemi evropskyacute-mi normami Technickeacute požadavky na desky z přiacuterodniacuteho kame-ne určeneacute pro konečneacute uacutepravy stěn a stropů uvaacutediacute ČSN EN 1469 Vyacuterobky z přiacuterodniacuteho kamene ndash obkladoveacute desky ndash Požadavky Norma ČSN EN 1341 stanovuje požadavky a přiacuteslušneacute zkušeb-niacute metody pro všechny desky z přiacuterodniacuteho kamene určeneacute pro venkovniacute dlažby

Obkladoveacute desky jsou uplatňovaacuteny pro vnějšiacute a vnitřniacute obkla-dy konstrukciacute staveb nebo jejich čaacutestiacute Použiacutevajiacute se předevšiacutem na obklady fasaacuted reprezentačniacutech miacutestnostiacute vestibulů umyacutevaacuteren koupelen apod Daacutele se vyraacutebějiacute parapetniacute desky ostěniacute oken a dveřiacute obklady sloupů a piliacuteřů

Obklad stěn se buď montuje na oceloveacute kotvy (mezi stěnou a zadniacute stranou obkladu zůstaacutevaacute vzduchovaacute mezera kteraacute umož-ňuje odvětraacutevaacuteniacute a odvaacuteděniacute vlhkosti ze stěn objektu) nebo se lepiacute do lepiciacuteho tmelu

Řemiacutenkoveacute obklady vznikajiacute štiacutepaacuteniacutem většiacute zaacutekladniacute desky na hranolky o rozměrech 100 až 150 mm tloušťky 15 až 40 mm Většinou se tiacutemto způsobem zpracovaacutevaacute odpad z vyacuteroby desek většiacutech rozměrů

Dlažebniacute desky jsou určeny k dlaacutežděniacute prostranstviacute komuni-kaciacute vnějšiacutech i vnitřniacutech ploch stavebniacutech konstrukciacute nebo jejich čaacutestiacute určenyacutech převaacutežně pro pěšiacute provoz např naacutedvořiacute naacuteměstiacute chodniacuteky apod Požadavky pro plocheacute desky z přiacuterodniacuteho kame-ne vyrobeneacute pro krytiacute podlah a schodů shrnuje ČSN EN 12058 Podlahoveacute desky majiacute tloušťku většiacute než 12 mm a poklaacutedajiacute se pomociacute malty lepidel nebo jinyacutech upevňovaciacutech prvků Přechod mezi podlahou a přileacutehajiacuteciacute svislou konstrukciacute se obvykle řešiacute ob-kladem z paacutesků

Jednotliveacute dlažebniacute desky se sklaacutedajiacute různyacutemi způsoby např bull typizovanaacute dlažba maacute pravidelneacute rozměry např 300 times 300

400 times 400 500 times 500 600 times 400 600 times 600 mmbull anglickaacute dlažba je sestavena z uacutelomků různeacuteho tvaru a roz-

měrůbull romaacutenskaacute dlažba je charakteristickaacute opakovaacuteniacutem několika

formaacutetů (umožňuje sestavit dlažbu do vzoru)bull paacutesovaacute dlažba vznikaacute sestaveniacutem desek různyacutech deacutelek šiacuteře

např 150 200 a 250 mm

bull benaacutetskaacute dlažba je sestavena z uacutelomků různobarevnyacutech hornin stmelenyacutech cementovou maltou a naacutesledně brou-šenyacutech

V posledniacute době se staacutele častěji pro konečneacute uacutepravy stěn stropů podlahovyacutech ploch a schodů použiacutevaacute přiacuterodniacute kaacutemen ve tvaru tenkyacutech desek V ČSN EN 12057 jsou tenkeacute desky defino-vaacuteny jako desky s tloušťkou do 12 mm Tvar desek byacutevaacute čtver-covyacute nebo obdeacutelniacutekovyacute standardizovanyacutech rozměrů obvykle do 610 mm

Schodišťoveacute stupně se vyraacutebějiacute buď obklaacutedaneacute deskami nebo masivniacute [TNSK 081998]

Schodišťoveacute desky se kladou v horizontaacutelniacute poloze na scho-dišťoveacute stupně (stupnice) nebo ve vertikaacutelniacute poloze na podstup-nice Rozměry schodišťovyacutech desek se udaacutevajiacute v mm v pořadiacute deacutelka l šiacuteřka b tloušťka d s rozlišeniacutem stupnice a podstupnice

Schodiště z kompaktniacutech masivniacutech stupňů se pro svoji odol-nost použiacutevaacute předevšiacutem u venkovniacutech schodišť

Třiacutediacute se podle různyacutech hledisek na samonosneacute nebo neseneacute rovneacute koseacute a zvlaacuteštniacute naacutestupniacute běžneacute vyacutestupniacute jaloveacute

Podle přiacutečneacuteho průřezu schodišťoveacuteho stupně se rozeznaacutevaacute stupeň plnyacute sniacutemanyacute a deskovyacute přiacutepadně s draacutežkou a sedlem Čelo schodišťoveacuteho stupně je možneacute profilovat

Druh přiacuterodniacuteho kamene pro vyacuterobu schodišťovyacutech stupňů a jeho povrchovaacute uacuteprava musiacute byacutet zvolena s ohledem na za-jištěniacute bezpečnosti provozniacutech a hygienickyacutech požadavků

Při montaacuteži stupňů venkovniacutech schodišť se nakloněniacutem scho-dišťovyacutech stupňů zajistiacute spaacuted potřebnyacute k tomu aby voda steacuteka-la a v zimniacutem obdobiacute nenamrzala

U venkovniacutech schodišť se použiacutevaacute protiskluznaacute povrcho-vaacute uacuteprava naacutestupnice tj tryskanyacute nebo pemrlovanyacute povrch U vnitřniacutech schodišť je možneacute použiacutet jemnějšiacute opracovaacuteniacute stup-

Obr 416 Rozměry schodišťovyacutech desek [ČSN EN 12058] 1 ndash stupnice 2 ndash podstupnice

50

sniacutemanyacute stupeň

plnyacute stupeň

Bo

H

50

35

min

3

5 min 3

9000deg

Obr 417 Poloha stupně ve schodišťoveacutem rameni

Obr 418 Schodišťoveacute stupně masivniacute

b

l

l

d

d

1

2

94

nic ndash broušeniacute přiacutepadně leštěniacute Protiskluznost leštěneacuteho nebo smirkovaneacuteho povrchu naacutestupnice se často zvyšuje vytryskanou protiskluznou draacutežkou eventuaacutelně karborundovyacutem paacuteskem

Drobnaacute zahradniacute architektura zahrnuje fontaacuteny kašny piacutetka stolky šlapaacuteky květinaacuteče a koryta mlyacutenskeacute kameny zahradniacute se-zeniacute krby japonskeacute lampy a různeacute jineacute doplňky Vyacuterobky se po-užiacutevajiacute jak pro interieacutery tak pro exterieacutery

41213 Krytiny z přiacuterodniacuteho kamene

Použitiacute jiacutelovityacutech břidlic maacute dlouhou tradici U naacutes se tato kry-tina použiacutevala zejmeacutena v oblasti Moravoslezskeacuteho kulmu v oko-liacute Rabštejna nad Střelou Železneacuteho Brodu a v Podkrušnohořiacute Po obdobiacute kdy se břidlicovaacute krytina u naacutes obnovovala jen na vyacuteznamnyacutech pamaacutetkovyacutech objektech se v současneacute době diacuteky svyacutem estetickyacutem i technickyacutem kvalitaacutem začiacutenaacute znovu objevo-vat i na střechaacutech novostaveb Je vhodnaacute jak pro rodinneacute domy a chalupy tak pro veřejneacute a obytneacute budovy

Vyacuterobky z břidlice a přiacuterodniacuteho kamene pro sklaacutedanou střešniacute krytinu a vnějšiacute obklady specifikuje ČSN EN 12326-1 Břidlice je touto normou definovaacutena jako hornina kteraacute je snadno dělitel-naacute na tenkeacute kameny podeacutel ploch filiace vzniklaacute při velmi niacutezkeacutem nebo niacutezkeacutem stupni metamorfoacutezy vyvolaneacute tektonickyacutem stlače-niacutem

K vyacuterobě krytinovyacutech desek jsou vhodneacute sedimentaacuterniacute nebo metamorfovaneacute břidličnateacute horniny ktereacute jsou snadno a viacutece-meacuteně rovnoploše štiacutepatelneacute Podmiacutenkou je aby se tyto materiaacutely daly štiacutepat na tenkeacute desky v rozmeziacute 4 až 15 mm a měly vlast-nosti požadovaneacute pro danyacute uacutečel použitiacute ndash dostatečnou odol-nost proti vlivům povětrnosti pevnost v tahu a ohybu a větši-nou i naacuteležityacute vzhled

Vhodneacute jsou podle sveacuteho původu buď jiacuteloviteacute břidlice tj pe-litickeacute sedimenty nebo jejich metamorfovaneacute ekvivalenty tj fyli-tickeacute břidlice nebo fylity [Rybaacuteřik V 1994] Pro tuzemskeacute klima-tickeacute podmiacutenky je třeba vybiacuterat břidlici s co největšiacutem obsahem křemene i za cenu horšiacute štiacutepatelnosti

Pokryacutevačskeacute břidlice majiacute různeacute barvy v zaacutevislosti na obsahu mineraacutelniacutech přiacuteměsiacute Většinou se vyskytujiacute v odstiacutenech od tma-vě šedyacutech až po černeacute ale vyacutejimkou neniacute ani zabarveniacute zeleneacute meacuteně často i červeneacute U různobarevnyacutech pokryacutevačskyacutech břidlic je třeba počiacutetat s tiacutem že mohou miacutet navzaacutejem odlišneacute vlastnosti a že u některyacutech druhů může dojiacutet k druhotneacutemu zabarveniacute do-hněda vlivem oxidace některyacutech sloučenin železa

Při těžbě břidlice je třeba postupovat šetrně aby nedochaacute-zelo k jejiacutemu poškozeniacute Proto se hornina většinou nařezaacutevaacute

diamantovyacutemi kotouči nebo lanovyacutemi pilami a odlamuje se na-miacutesto odstřelů

Vylomeneacute kamenneacute bloky se ve zpracovatelskyacutech zaacutevodech řežou na kvaacutedry různyacutech rozměrů a ty se kolmo na směr řezaacuteniacute štiacutepou na deskoveacute suroveacute kameny Tyto suroveacute kameny se daacutele osekaacutevajiacute podle plechoveacute šablony na požadovanyacute tvar tzv for-maacutetovanyacute kaacutemen a to buď ručně nebo v moderniacutech provozech strojně

Osekaacuteniacutem všech viditelnyacutech hran ziacuteskajiacute jednotliveacute prvky cha-rakteristickyacute vzhled s měkkyacutemi liniemi a zaacuteroveň se vyacuterazně sniacutežiacute možnost vzliacutenaacuteniacute vody v krytině

Kryciacute prvky se vyraacutebějiacute v mnoha různyacutech tvarech a řadě ve-likostiacute od rozměrů 250 times 250 mm až po desky o velikosti při-bližně 300 times 600 mm

Použiacutevaneacute břidlice se podle ČSN EN 12326-1 děliacute na břidlice pro střešniacute krytinu nebo vnějšiacute obklady a břidlice pro střešniacute kry-tinu a vnějšiacute obklady obsahujiacuteciacute uhličitany

Vyacuterobce uvaacutediacute jmenovitou tloušťku pro každyacute typ břidlice v mm a odchylku samostatneacute tloušťky od jmenoviteacute tloušťky Tloušťka zabalenyacutech břidlicovyacutech kamenů se kontroluje s čet-nostiacute jednou na paletu přičemž odchylka tloušťky 100 zabale-nyacutech břidlicovyacutech kamenů nesmiacute byacutet většiacute než plusmn15 jmenovi-teacute tloušťky

Samostatnaacute tloušťka břidlicovyacutech kamenů nesmiacute byacutet menšiacute než 20 mm Nejmenšiacute samostatnaacute tloušťka se stanovuje na zaacute-kladě pevnosti v ohybu na klimatickyacutech podmiacutenek nebo podle tradičniacuteho způsobu poklaacutedaacuteniacute v zemi použitiacute a zvětšiacute se s ohle-dem na obsah uhličitanů v břidlicovyacutech kamenech

K ukončeniacute krytiny z formaacutetovanyacutech kamenů na okrajiacutech střech u hřebenů okapů uacutežlabiacute štiacutetů apod se použiacutevajiacute doplň-koveacute kameny Ty se osekaacutevajiacute ze surovyacutech kamenů na potřebnyacute tvar přiacutemo na staveništi

K připevněniacute břidlice se použiacutevajiacute speciaacutelniacute hřebiacuteky s koacutenic-kou nebo plochou hlavou přiacutepadně vruty z žaacuterově pozinkovaneacute oceli z ušlechtileacute oceli měděneacute či hliniacutekoveacute Použitiacute hřebiacuteků bez

Tab 410 Vlastnosti břidlice s různyacutem obsahem křemene a sliacutedy [Kaacuteně l Zdeněk L Strohalm P Mařiacutek R Zwiener V]

VlastnostHodně sliacutedy

meacuteně křemeneHodně křemene

meacuteně sliacutedy

Pevnostvelkaacute počaacutetečniacute pevnost (sliacuteda působiacute jako vyacuteztuž)

menšiacute počaacutetečniacute pevnost

Štiacutepatelnostdobraacute štiacutepatelnost s hladkyacutem povrchem

horšiacute štiacutepatelnost většiacute pravděpodobnost vyacuteskytu nerovneacuteho povrchu (křemen zpevňuje propojeniacute mineraacutelů)

Životnost v ČR

niacutezkaacute životnost cca 15 let zvětraacutevaacuteniacute se většinou projeviacute již po prvniacute zimě

vysokaacute životnost až 110 let (krytina se pak měniacute většinou v důsledku vyčerpaacuteniacute životnosti hřebiacuteků nebo bedněniacute)

Podstata změn sliacuteda rychle zvětraacutevaacutekřemen je velmi odolnyacute proti zvětraacutevaacuteniacute

a) b) c) d)

e) f) g) h) ch)

i) j) k)

Obr 419 Přiacuteklady formaacutetů břidlicoveacute střešniacute krytiny a) čtverec b) čtverec se zkosenyacutem rohem c) čtverec s obloukovyacutem řezem d) čtverec se dvěma zkosenyacutemi rohy e) obdeacutelniacutek f) obdeacutelniacutek se zkosenyacutemi rohy g) obdeacutelniacutek gotickyacute h) osmiuacutehelniacutek ch) kosočtverec se zkosenyacutemi rohy i) kosodeacutelniacutek j) k) šupiny

95

ochrany proti korozi je nepřiacutepustneacute Otvory pro hřebiacuteky se do jednotlivyacutech prvků proraacutežejiacute hrotem kladiacutevka ve vzdaacutelenosti min 15 mm od kraje kamene Některeacute formaacutetovaneacute kameny se dodaacute-vajiacute s předem vyraženyacutemi otvory

Střešniacute krytinu z přiacuterodniacute břidlice lze poklaacutedat na bedněniacute i latě dostatečneacuteho průřezu Krytiacute se provaacutediacute jednoducheacute nebo dvojiteacute v stoupajiacuteciacutech nebo vodorovnyacutech řadaacutech Každyacute z těchto způsobů krytiacute vytvaacuteřiacute jinou strukturu plochy a tedy i odlišnyacute ar-chitektonickyacute vyacuteraz střechy

U krytiacute ve stoupajiacuteciacutech řadaacutech se řiacutediacute uacutehel kteryacute sviacuteraacute řada s okapem sklonem střechy Při jednoducheacutem krytiacute každyacute vyššiacute kaacutemen překryacutevaacute kaacutemen nižšiacute a zaacuteroveň natočeniacutem ve stoupajiacute-ciacute řadě je zajištěno že steacutekajiacuteciacute voda směřuje k nejnižšiacutemu rohu každeacuteho kamene

Při spraacutevneacute volbě uacutehlu stoupaacuteniacute řady v zaacutevislosti na sklonu střechy odteacutekaacute převaacutežnaacute čaacutest vody přes okapovyacute roh horniacuteho ka-mene na kaacutemen spodniacute a omeziacute se tak možnost vzliacutenaacuteniacute vody v překrytiacute Zaacuteroveň je možneacute použiacutet relativně maleacute překrytiacute ka-menů Při jednoducheacutem krytiacute ve vodorovnyacutech řadaacutech se tento efekt rychleacuteho odtoku vody zajišťuje vhodnou volbou tvaru for-maacutetovaneacuteho kamene

Dřiacuteve se v některyacutech lokalitaacutech použiacutevalo i tzv divokeacute krytiacute kdy se suroveacute kameny bez opracovaacuteniacute krajů přiacutemo osekaacutevaly do nepravidelnyacutech tvarů Takovaacute krytina střechy potom měla velmi nepravidelnou strukturu

Dvojiteacute krytiacute ve vodorovnyacutech řadaacutech může při nevhodneacute volbě tvaru formaacutetovanyacutech kamenů způsobovat zvyacutešeniacute miacutery vzliacutenaacuteniacute vody podeacutel vodorovneacute dolniacute hrany a tiacutem vyvolat neuacuteměrneacute naacute-roky na většiacute překrytiacute [Kutnar Z 2007]

Pokryacutevačskou břidlici lze použiacutet i pro obklady fasaacuted Zde je možneacute aplikovat menšiacute formaacutety kamenů i některeacute speciaacutelniacute tva-ry kamenů a druhy krytiacute ktereacute nelze použiacutet ke krytiacute střech z dů-vodů nedostatečneacute hydroizolačniacute schopnosti

Kvalita sklaacutedaneacute střešniacute krytiny a vnějšiacutech obkladů zdiacute z přiacute-rodniacute břidlice se hodnotiacute zkušebniacutemi postupy podle ČSN EN 12326-2

4122 Ochrana a uacutedržba vyacuterobků z kamene

I když kamenneacute vyacuterobky patřiacute k nejtrvanlivějšiacutem staveb-niacutem materiaacutelům současneacute značně znečištěneacute životniacute prostře-diacute vede k vaacutežnyacutem poruchaacutem současnyacutech i historickyacutech kamen-nyacutech staveb Trvanlivost a odolnost zaacutevisiacute předevšiacutem na složeniacute horniny ndash vyvřeleacute horniny jsou obecně odolnějšiacute než horniny usazeneacute

Působeniacutem atmosfeacuterickyacutech vlivů a zvlaacuteště oxidu siřičiteacuteho do-chaacuteziacute u leštěnyacutech kamenů ke ztraacutetě lesku (slepnutiacute) a na povrchu se vytvaacuteřejiacute různeacute barevneacute skvrny Oxidaciacute barviv se měniacute původ-niacute barevnost ndash černeacute mramory blednou naopak oxidaciacute železa kaacutemen tmavne

Obr 420 Břidlicovaacute krytina ndash zaacutekladniacute způsoby krytiacute břidliciacute

Obr 421 Břidlicovaacute krytina ndash detaily zakončeniacute a jednoducheacute krytiacute ve stoupajiacuteciacutech řadaacutech

jednoducheacute krytiacute dvojiteacute krytiacute

vodorovneacute stoupajiacuteciacute vodorovneacute stoupajiacuteciacute

překryacutevajiacuteciacute se kameny v řadě x

přiklaacutedaneacute kameny v řadě x x

96

Znečištěnyacute povrch kamene se čistiacute kartaacuteči a neutraacutelniacutemi myacuted-lovyacutemi roztoky přiacutepadně novyacutem broušeniacutem a leštěniacutem Kyseliny a louhy neniacute vhodneacute použiacutevat protože mohou narušit některeacute mineraacutely a naviacutec pronikajiacute do hloubky a časem vytvaacuteřejiacute na po-vrchu vyacutekvěty soliacute

Znehodnoceniacute kamene zvlaacuteště kyselyacutemi složkami ovzdušiacute je možneacute čaacutestečně omezit natřeniacutem vaacutepennou vodou Konzervace povrchu vodniacutem sklem olejovyacutem napouštědlem nebo neroz-pustnyacutemi laky se ukaacutezala chybnaacute

Jednou ze zaacutekladniacutech zaacutesad je vyvarovat se naacutetěrů kte-reacute uzaviacuterajiacute povrch kamene a nedovolujiacute materiaacutelu dyacutechat Povrchovaacute vrstva penetrovanaacute hmotami s těsniciacutem uacutečinkem pů-sobiacute jako parotěsnaacute zaacutebrana braacuteniacuteciacute pohybu vlhkosti směrem ven Kondenzovanaacute voda pod parotěsnou zaacutebranou v zimě mrz-ne což vede k odlupovaacuteniacute povrchovyacutech vrstev a narušovaacuteniacute ka-mene do většiacute hloubky

Jako nejšetrnějšiacute a nejuacutečinnějšiacute ochranneacute opatřeniacute se dnes ukazuje hydrofobizace kamenneacuteho povrchu organickyacutemi křemi-čitany v množstviacute ktereacute snižuje nasaacutekavost kamene ale nebraacuteniacute difuzi vodniacutech par

V posledniacute době vystupuje do popřediacute problematika čištěniacute a ochrana povrchů z přiacuterodniacuteho kamene před sprejovyacutemi naacute-střiky K čištěniacute graffiti jsou na trhu dostupneacute geloveacute přiacutepravky ktereacute se nanesou na barvu a nechajiacute se působit po dobu ně-kolika minut až několika hodin podle uacutečinnosti Obecně pla-tiacute že pokud nebyl naacutenos spreje nejprve odstraňovaacuten ředid-ly kdy se barva vsaacutekne hluboko do mikropoacuterů kamene trvaacute uvolněniacute barev kratšiacute dobu Vyčištěneacute či noveacute fasaacutedy lze opa-třit ochrannou barieacuterou před sprejery K tomuto uacutečelu se po-užiacutevajiacute přiacutepravky na baacutezi vodniacute emulze esterickyacutech a mikro-krystalickyacutech vosků s obsahem teflonu Přiacutepravek se nanese ve dvou až třech vrstvaacutech na suchyacute podklad čiacutemž se vytvořiacute ochrannaacute barieacutera kteraacute naviacutec vytvaacuteřiacute paropropustnopu hydro-fobniacute ochranu

4123 Vyacuterobky z uměleacuteho kamene

Spojeniacutem barevně a tvarově vybranyacutech kamennyacutech zrn pomo-ciacute vhodneacuteho pojiva lze vytvořit umělyacute kaacutemen kteryacute je po kame-nickeacute uacutepravě vzhledově podobnyacute přiacuterodniacutemu kameni

Normou ČSN EN 14618 jsou jako umělyacute kaacutemen označovaacuteny průmysloveacute vyacuterobky vyrobeneacute ze směsi kameniva pochaacutezejiacuteciacute-ho zejmeacutena z přiacuterodniacuteho kamene přiacutesad a pojiv Pojivem může byacutet pryskyřice hydraulickyacute cement nebo směs obou v různyacutech poměrech jako kamenivo se využiacutevajiacute uacutelomky z nesoudržnyacutech i soudržnyacutech hornin uhličitanovyacutech (mramory a vaacutepence) nebo křemičitanovyacutech (granit kvarcit atd) Maximaacutelniacute velikost těchto uacutelomků může byacutet až 150 mm i viacutece

Vyacuterobky se zhotovujiacute ve tvaru bloků nebo desek z nichž se vyraacutebějiacute finaacutelniacute vyacuterobky jako např desky dlaždice koupelno-veacute desky apod Termiacuten umělyacute kaacutemen ve smyslu ČSN EN 14618 zahrnuje architektonickeacute prvky odpoviacutedajiacuteciacute vyacuterobkům pro po-dlahoveacute plochy a obklady stěn ziacuteskaneacute lisovaacuteniacutem ktereacute mohou ale nemusiacute byacutet naacutesledně řezaacuteny na konečnou velikost Vyacuterobky zhotoveneacute technologiiacute uměleacuteho kamene mohou byacutet impreg-novaacuteny vhodnyacutemi chemikaacuteliemi aby se zamezilo propustnosti v otevřenyacutech poacuterech

Vyacuterobky z uměleacuteho kamene se klasifikujiacute podle typu pojiva bull pojeneacute nesaturovanou polyesterovou pryskyřiciacute nebo jinou

siacuteťujiacuteciacute pryskyřiciacutebull pojeneacute biacutelyacutem nebo šedyacutem cementembull pojeneacute směsiacute pryskyřice a cementu

Podle mineralogickeacuteho složeniacute uacutelomků přiacuterodniacuteho kamene se děliacute na vyacuterobky

bull obsahujiacuteciacute uacutelomky přiacuterodniacuteho kamene tvořeneacuteho uhličita-ny

bull obsahujiacuteciacute uacutelomky přiacuterodniacuteho kamene tvořeneacuteho křemiči-tany

bull obsahujiacuteciacute uacutelomky přiacuterodniacuteho kamene tvořeneacuteho uhličita-ny i křemičitany

Všechny ostatniacute vyacuterobky zhotoveneacute z betonu pojeneacuteho pryskyřiciacute s použitiacutem běžneacuteho kameniva a nefinalizovaneacute pro podlahoveacute plochy obklady stěn a podobnaacute použitiacute jako např kanalizačniacute kanaacutely stavebniacute prvky atd do působnosti teacuteto nor-my zahrnuty nejsou

Konglomerovanyacute kaacutemen se připravuje s použitiacutem polymerniacutech pojiv Materiaacutel s anorganickyacutem pojivem se na trhu objevoval pod označeniacutem aglomerovanyacute kaacutemen Vyacuterobky na baacutezi mramoroveacute drti a biacuteleacuteho cementu se dnes však prodaacutevajiacute pod naacutezvem ztu-ženyacute mramor

Nejběžnějšiacutem druhem uměleacuteho kamene je konglomerovanyacute kaacutemen Konglomerovanyacute kaacutemen zpravidla obsahuje cca 90 drceneacuteho přiacuterodniacuteho kamene (žuly křemene vaacutepence diabasu atd) a cca 10 polymerniacuteho pojiva (nenasyceneacuteho polyesteru polymetylmetakrylaacutetu epoxidoveacute pryskyřice atd) Vyacuteběr jednot-livyacutech granulometrickyacutech frakciacute kameniva se provaacutediacute tak aby vyacute-slednyacute kompozit měl esteticky uspokojivou přiacuterodniacute texturu

Konglomerovanyacute kaacutemen se využiacutevaacute předevšiacutem při vyacuterobě ku-sovyacutech staviv deskoveacuteho charakteru Vyacuterobniacute cyklus je možneacute rozdělit do faacuteze formovaacuteniacute kdy se vytvořiacute surovyacute blok (hrubaacute deska) a faacuteze dokončovaacuteniacute jejiacutemž vyacutesledkem je dokončenyacute vyacute-robek ve formě desek dlaždic a obkladovyacutech prvků Při dokon-čovaacuteniacute a konečneacutem formaacutetovaacuteniacute se použiacutevajiacute podobneacute techniky jako při zpracovaacuteniacute přiacuterodniacuteho kamene

Během vyacuteroby se nejprve připraviacute dokonale promiacutechanaacute směs kameniva aktivovaneacuteho tekuteacuteho pojiva a přiacutesad K dosaženiacute textury potřebneacute pro vzhledově naacuteročnějšiacute vyacuterobky se použiacuteva-jiacute dvě až tři různeacute směsi střiacutedavě daacutevkovaneacute do formy opatřeneacute separačniacute vrstvou

Vyacuteslednaacute hmota o konzistenci vlhkeacuteho betonu je ve formě vib-račně zhutněna (s vyacutehodou za současneacuteho vakuovaacuteniacute) a naacutesled-nou vytvrzovaciacute reakciacute přeměněna do tuheacuteho stavu Vytvrzovaciacute reakce probiacutehaacute již za normaacutelniacute teploty je však možneacute proveacutest i tepelneacute dotvrzeniacute

Materiaacutel kteryacute takto vznikaacute maacute fyzikaacutelně-mechanickeacute i che-mickeacute vlastnosti polymerbetonu (kap 41028) Jeho vlastnos-ti lze podle použiteacuteho pojiva v širokyacutech meziacutech měnit a tiacutem při-způsobit potřebnyacutem požadavkům Pro dlaždice a obrubniacuteky se použiacutevaacute pojivo polyesteroveacute desky určeneacute jako naacutebytkoveacute pra-covniacute plochy se zhotovujiacute z pojiva metylmetakrylaacutetoveacuteho

Skutečnost že je takto možno efektivně zužitkovat i odpadniacute kamenivo z lomoveacute těžby patřiacute k vyacuteraznyacutem vyacutehodaacutem vyacuteše uve-deneacute technologie

Přebroušeniacutem vyleštěniacutem a přiacutepadně rozřezaacuteniacutem konglome-rovanyacutech desek vyrobenyacutech s použitiacutem různyacutech mineraacutelů vzni-kajiacute interieacuteroveacute dlaždice a stoloveacute pracovniacute desky s vysokou es-tetickou hodnotou

S ohledem na nepatrnou nasaacutekavost je konglomerovanyacute kaacute-men odolnyacute mrazu a fyzikaacutelně-chemickeacutemu působeniacute agresiv-niacutech činidel Vyleštěneacute plochy jsou dobře čistitelneacute Jeho pev-nosti jsou vyššiacute než pevnosti vyacuterobků z cementoveacuteho betonu To platiacute zejmeacutena o tahoveacute pevnosti kde je rozdiacutel ve prospěch konglomerovaneacuteho kamene řaacutedovyacute

97

Polymerniacute pojivo předaacutevaacute materiaacutelu i některeacute nevyacutehodneacute vlast-nosti se kteryacutemi je třeba počiacutetat K nim patřiacute spalitelnost (nikoliv hořlavost) danaacute organickou povahou hmoty nižšiacute modul pruž-nosti a většiacute dotvarovaacuteniacute pod dlouhodobyacutem zatiacuteženiacutem Relativniacute nevyacutehodou může byacutet i vyššiacute součinitel teplotniacute roztažnosti

Konglomerovanyacute kaacutemen lze použiacutet prakticky všude tam kde by se uplatnil přiacuterodniacute kaacutemen Možnosti širokeacuteho použitiacute jsou daacuteny jeho stavebně-fyzikaacutelniacutemi parametry a zejmeacutena možnos-tiacute tvarovat a barvit konglomerovanyacute kaacutemen při vyacuterobě Vyacuterobky lze snadno štiacutepat řezat a leštit kamenickyacutem způsobem a tiacutem daacutet povrchu vzhled typickyacute pro přiacuterodniacute kaacutemen

Vyacutetečnaacute je odolnost konglomerovaneacuteho kamene v obrusu V tomto směru je vyacuterazně lepšiacute než beton a překonaacute i mnoheacute přiacuterodniacute kameny (např mramor) Pokud maacute nekluznyacute povrch je nekluzkyacute i po dlouheacute době exploatace

Obsahem polymerniacute složky je daacutena nižšiacute teplotniacute vodivost to-hoto materiaacutelu na rozdiacutel od klasickeacuteho kamene což je pozitivně vniacutemaacuteno při dotykoveacutem kontaktu zejmeacutena v interieacuterech

Nejčastějšiacutemi oblastmi použitiacute jsou venkovniacute i vnitřniacute dlaž-by obklady schodišťoveacute stupně a součaacutesti zařiacutezeniacute v interieacuterech (kuchyňskeacute a koupelnoveacute desky parapety apod)

Desky v obvykleacute tloušťce 10 20 30 50 a 70 mm je možneacute vy-raacutebět i ve velkyacutech formaacutetech (např 3 000 times 1 200 mm) To maacute velkyacute vyacuteznam pro vyacuterobu interieacuterovyacutech pracovniacutech ploch a sto-lovyacutech desek ktereacute by se z celistveacuteho přiacuterodniacuteho kamene reali-zovaly jen obtiacutežně

Chodniacutekovaacute mozaika a silničniacute dlažba U vyacuterobků se spiacuteše technickou funkciacute byacutevaacute potlačena deko-

rativniacute struktura konglomerovaneacuteho kamene Namiacutesto barevně sladěneacute směsi složeneacute z uacutelomků různyacutech hornin se při jejich vyacute-robě použiacutevaacute jednodruhoveacute kamenivo vhodneacute granulometrie a jde tedy spiacuteše o kusoveacute polymerbetonoveacute vyacuterobky bez zvlaacutešt-niacute textury Lomoveacute plochy vznikleacute štiacutepaacuteniacutem a plochy vhodně me-chanicky opracovaneacute přesto mohou vzhled kamene uspokojivě imitovat K dosaženiacute požadovaneacute barevnosti se použiacutevaacute pigmen-tovaacuteniacute pojiva

Polymerbetonoveacute dlažebniacute kostky se nejčastěji vyraacutebějiacute v bar-vě biacuteleacute černeacute a hnědočerveneacute Tyto dlažebniacute prvky opatřeneacute jed-nou (liacutecovou) štiacutepanou plochou majiacute vysokou pevnost (v tlaku cca 100 MPa v tahu za ohybu cca 20 MPa) a lze je uklaacutedat jak na tvrdo tj do betonoveacuteho nebo cementoveacuteho lože tak do poddajneacuteho štěrkopiacuteskoveacuteho nebo piacuteskoveacuteho lože

Klasickeacute uloženiacute do poddajneacuteho lože se považuje za vyacutehodněj-šiacute v přiacutepadě chodniacuteků Deštěm smočenaacute dlažba rychleji vysychaacute protože se přebytečnaacute vlhkost může do lože vsaacuteknout Tvrdeacute uloženiacute zase zajišťuje vysokou životnost dlažby i při časteacutem pře-jezdu vozidel a je preferovaacuteno u dlažeb silničniacutech

Takto provedeneacute dlažby se vyznačujiacute vysokou odolnostiacute proti obrusu stejně jako odolnostiacute proti atmosfeacuterickyacutem vlivům včetně různyacutech civilizačniacutech prostřediacute jako jsou posypoveacute soli kyseleacute deště či různeacute ropneacute produkty

Silničniacute a mostoveacute obrubniacuteky Konglomerovaneacute obrubniacuteky poskytujiacute řadu možnostiacute kte-

reacute jsou u tradičniacutech obrubniacuteků žulovyacutech dosažitelneacute buď těžko nebo jsou zcela nedosažitelneacute Lze vyrobit obrubniacuteky obloukoveacute s širokyacutem a libovolnyacutem rozmeziacutem vnitřniacuteho poloměru obrubniacute-ky v libovolneacute barvě probarveneacute ve hmotě To umožňuje osazo-vat barevneacute obrubniacuteky např koncovaacute čaacutest naacutestupniacutech tramva-jovyacutech ostrůvků barevneacute vyznačeniacute zaacutekazu staacuteniacute či zastaveniacute parkovaciacute zoacuteny Obrubniacuteky s reflexniacute uacutepravou se použiacutevajiacute k ře-šeniacute probleacutemu viditelnosti okrajů silnice v noci

Obrubniacuteky z konglomerovaneacuteho kamene se vyraacutebějiacute s libovolnyacutem strukturniacutem povrchem pro miacutesta se zvlaacuteštniacutem nebezpečiacutem uklouz-nutiacute (přiacutečně nebo podeacutelně draacutežkovaneacute mozaikoveacute či nepravidelně draacutežkovaneacute) Takoveacute typy mohou miacutet zvlaacuteštniacute vyacuteznam např pro že-lezničniacute naacutestupiště apod Konglomerovaneacute obrubniacuteky lze kombino-vat např s kabelovyacutemi kanaacutelky pro různaacute vedeniacute lze vyrobit i speci-aacutelniacute profily umožňujiacuteciacute odtok dešťovyacutech vod pod obrubniacuteky

4124 Vyacuterobky z polymeacuterbetonu

Vyrovnaacutevaciacute kanaacuteloveacute prstenceSilničniacute kanaacuteloveacute vpustě jsou vystaveny extreacutemniacutemu namaacute-

haacuteniacute zejmeacutena v oblasti uloženiacute litinovyacutech nebo ocelovyacutech poklo-pů V důsledku maleacute vzdaacutelenosti od povrchu a trvale vysokeacute vlh-kosti trpiacute podklad obvykle cihelnyacute nebo betonovyacute opakovanyacutem působeniacutem mrazu a taacuteniacute Chemicky je vystaven působeniacute uacutečinků posypovyacutech soliacute a kyselyacutech dešťů Zaacuteroveň na podklad působiacute mechanickeacute namaacutehaacuteniacute převaacutežně dynamickeacuteho charakteru

Estetickeacute požadavky na prstence ukončujiacuteciacute kanaacutelovyacute otvor jsou minimaacutelniacute a proto se s vyacutehodou provaacutedějiacute z jednoducheacute-ho polymerbetonu Polymerbetonoveacute vyrovnaacutevaciacute prstence uklaacute-daneacute do polymermalty umožňujiacute dosaacutehnout jakeacutehokoli vyacuteškoveacute-ho vyrovnaacuteniacute buď volbou vhodneacuteho prstence nebo kombinaciacute několika prstenců Spojeniacute prstenců navzaacutejem nebo s okoliacutem se provaacutediacute polymermaltou s vysokou tahovou pevnostiacute a vysokou soudržnostiacute

Signaacutelniacute pruhy a bezbarieacuteroveacute přechodyK vyacuterobě signaacutelniacutech a varovnyacutech pruhů se rovněž použiacutevaacute spiacute-

še polymerbetonovaacute hmota bez vyacuteraznějšiacute textury Paacutesy z poly-merbetonovyacutech dlaždic lze vyrobit v barvě biacuteleacute nebo v uacutepravě biacutelaacute-černaacute přiacutepadně v jakeacutekoli jineacute barvě v souladu s bezpeč-nostniacutemi předpisy

Použiacutevajiacute se na naacutestupištiacutech kolejovyacutech dopravniacutech prostřed-ků a jako navaacuteděciacute či omezujiacuteciacute pruhy na parkovištiacutech letištniacutech plochaacutech a u benzinovyacutech čerpadel

Z polymerbetonu lze vyrobit v podstatě jakyacutekoli prvek jeho tvar zaacutevisiacute pouze na použiteacute formě Lze proto bez probleacutemů vy-robit prvky ktereacute plynule sledujiacute okraj chodniacuteku a současně ply-nule přechaacutezejiacute ze stupně daneacuteho vyacuteškou obrubniacuteku do nivele-ty vozovky

Pro nevidomeacute se vyraacutebějiacute prvky pro signaacutelniacute a varovneacute pruhy v nichž je vodiciacute linie vytvořena jednosměrnyacutemi draacutežkami Obr 422 Dlažebniacute kostky z konglomerovaneacuteho kamene

98

4125 Kusoveacute vyacuterobky z taveneacuteho čediče

Čedič ve světě znaacutemyacute jako bazalt je hornina kteraacute se řadiacute k materiaacutelům jejichž životnost překonala nejen staletiacute ale i ti-siacuteciletiacute Jeho tvrdost a obtiacutežnaacute obrobitelnost však omezovala jeho většiacute rozšiacuteřeniacute ve stavebnictviacute Teprve rozvoj petrurgie tj zpracovaacuteniacute nekovovyacutech rud taveniacutem a odleacutevaacuteniacutem ve 20 stole-tiacute umožnil širšiacute uplatněniacute tohoto materiaacutelu v průmyslu a ve sta-vebnictviacute

Tavenyacute čedič se vyraacutebiacute z čisteacuteho nezvětraleacuteho čediče o vhod-neacutem chemickeacutem a mineralogickeacutem složeniacute taveniacutem při teplotě 1 300 degC Tavenina se odleacutevaacute do kovovyacutech nebo piacuteskovyacutech fo-rem Po odlitiacute se vyacuterobky vklaacutedajiacute do chladiciacute pece kde se po dobu 16 až 21 hodin pomalu ochlazujiacute až na teplotu 40 degC Pomalyacutem ochlazovaacuteniacutem je zaručena absence poacuterů v zatuhleacute struktuře

Mezi hlavniacute přednosti taveneacuteho čediče patřiacute vysokaacute pevnost chemickaacute odolnost nulovaacute nasaacutekavost mrazuvzdornost ekolo-gickaacute a hygienickaacute nezaacutevadnost dlouhodobaacute životnost i v nej-naacuteročnějšiacutech podmiacutenkaacutech

Prvořadou vlastnostiacute vyacuterobků z taveneacuteho čediče je jejich vy-sokaacute otěruvzdornost kterou několikanaacutesobně předčiacute i speciaacutelniacute otěruvzdorneacute kovoveacute slitiny Tvrdost podle Mohse je rovna stup-ni 8 (je o stupeň menšiacute než tvrdost korundu) Pevnost v tlaku taveneacuteho čediče je srovnatelnaacute s přiacuterodniacutem kamenem činiacute 300 MPa pevnost v ohybu je 40 MPa [Rovnaniacutekovaacute P Kotliacutekovaacute O 1998]

V Českeacute republice se z taveneacuteho čediče vyraacutebiacute širokyacute sorti-ment dlaždic vložek a nejrůznějšiacutech typů speciaacutelniacutech odlitků

Pro sveacute vlastnosti maacute sortiment čedičovyacutech vyacuterobků mno-hostranneacute použitiacute Vzhled přiacuterodniacuteho materiaacutelu se uplatňuje u čedičovyacutech dlažeb Čedičoveacute vložky (trouby) jsou vhodneacute pro plavenou a foukanou zaklaacutedku v dolech dopravu různyacutech abra-sivniacutech materiaacutelů apod

Speciaacutelniacute čedičoveacute odlitky ndash oblouky odbočky T-kusy Y-kusy roštoveacute vaacutelce trysky cyklony apod ndash nahradily diacutely z vysoce le-govanyacutech oceliacute a zvyacutešily životnost zařiacutezeniacute na pět- až dvacetinaacute-sobek

Otěruvzdornaacute potrubiacuteČedičoveacute roury se nedajiacute použiacutet přiacutemo jako potrubiacute Proto se

tavenyacutem čedičem vložkujiacute svařovaneacute nebo bezešveacute oceloveacute rou-ry Čedičem vložkovanaacute potrubiacute se použiacutevajiacute nejčastěji pro pne-umatickou dopravu praacuteškovyacutech a jemnozrnnyacutech substraacutetů do maximaacutelniacute rychlosti 30 msndash1 a maximaacutelniacutech pracovniacutech přetlaků 4 MPa Vyraacuteběna jsou rovněž otěruvzdornaacute obloženiacute dalšiacutech za-řiacutezeniacute jako jsou řetězoveacute žlaboveacute dopravniacuteky miacutechačky betonů a sleacutevaacuterenskyacutech směsiacute vyloženiacute mleciacutech bubnů zaacutesobniacuteků uhliacute rud piacutesků obloženiacute spiraacutelovyacutech skluzů apod

Kromě těchto odlitků jsou dodaacutevaacuteny i odbočky rozbočky Y-kusy přechodoveacute tvarovky z kulatyacutech na hranateacute profily vy-loženiacute velkyacutech hranatyacutech potrubiacute nebo kuželovyacutech odlučovačů prachu a popiacutelku

Vyacuterobky z taveneacuteho čediče jsou prakticky neomezeně trvan-liveacute odolneacute proti vlhkosti různyacutem kyselinaacutem a louhům všech koncentraciacute Bez probleacutemů jsou použitelneacute při teplotaacutech do 500 degC Nerezaviacute neniacute nutneacute nanaacutešet ochranneacute naacutetěry nedo-chaacuteziacute ani ke snižovaacuteniacute jejich užitneacute hodnoty vzhledem k povětr-nostniacutem vlivům

Kanalizačniacute prvkyStokoveacute žlaby z taveneacuteho čediče vynikajiacute vysokou odolnostiacute

proti abrazivniacutem uacutečinkům suspendovanyacutech a po dně sunutyacutech anorganickyacutech materiaacutelů a praktickou netečnostiacute taveneacuteho če-diče proti agresivniacutemu působeniacute laacutetek obsaženyacutech v odpadniacute vodě

Radiaacutelniacute a plocheacute tvarovky (dlaždice) jsou obkladoveacute diacutelce pro vnitřniacute profily stok ktereacute navazujiacute na žlaby nebo radiaacutelniacute kusy Vyraacutebějiacute se v různyacutech druziacutech rozměrech a tloušťkaacutech

Sortiment kanalizačniacutech prvků doplňujiacute chemicky odolneacute ka-nalizačniacute cihly a kliacuteny

Tab 411 Zaacutekladniacute vlastnosti taveneacuteho čediče

Parametr Jednotka Hodnota DIN 280062

Tvrdost dle Mohse ndash 8

Objemovaacute hmotnost kgmndash3 2 900 ndash 3 000 2 800 ndash 2 900

Pevnost v tlaku MPa 450 450 ndash 500

Obrusnost cm350 cm2 max 5 4 ndash 6

Odolnost proti opotřebeniacute

mm3 110

Nasaacutekavost hmot 0 0

Tepelnaacute vodivost Wmndash1Kndash1 19 ndash 22 1 ndash 12

Odolnost proti tepelnyacutem šokům

degC 100

Rozpustnost v kyselině siacuteroveacute

hmot 9

Izolačniacute odpor Ohm 1 010

Obr 423 Přiacuteklady kanalizačniacutech prvků

99

Čedičovaacute dlažba Atraktivniacute kovovyacute vzhled předurčuje tavenyacute čedič k vyacuterobě

dlaždic na podlahy interieacuterů zvlaacuteště pak historickyacutech budov Nepostradatelnyacutem se stal takeacute pro velmi namaacutehaneacute podlahy průmyslovyacutech objektů

Dlažba z taveneacuteho čediče se vyraacutebiacute v klasickyacutech čtvercovyacutech formaacutetech 200 times 200 mm a 250 times 250 mm v tloušťkaacutech 20 30 40 a 50 mm Kromě pravouacutehlyacutech dlaždic jsou vyraacuteběny i šesti-uacutehelniacutekoveacute formaacutety a mnoho dalšiacutech tvarů ktereacute umožňujiacute po-užitiacute jak v moderniacutech stavbaacutech tak v pamaacutetkovyacutech objektech

Novinkou jsou variabilniacute dlaždice ktereacute se svyacutemi neobvyklyacutemi tvary nepravidelnyacutech čtyřuacutehelniacuteků hodiacute do exkluzivniacutech interieacuterů a ve většiacutech tloušťkaacutech pro zahradniacute architekturu

V prostoraacutech restauraciacute vinaacuteren obchodů ve vyacutestavniacutech siacute-niacutech v atriiacutech pamaacutetkovyacutech objektech pasaacutežiacutech a na chodniacute-ciacutech se kromě technickyacutech parametrů taveneacuteho čediče uplatňu-je i jeho atraktivniacute vzhled

V průmyslu je pro svoje technickeacute parametry vhodnyacute např do chemickyacutech provozů skladů a expedičniacutech hal pivovarů potra-vinaacuteřskyacutech provozů hutniacutech provozů atd

Kromě standardniacuteho sortimentu jsou vyraacuteběny dlaždice s pro-tiskluzovou uacutepravou pro mokreacute kluzkeacute provozy a na strmeacute chodniacuteky Zaacutemkoveacute dlažby s vyacutestupky se použiacutevajiacute jako signaacutelniacute pruhy v komunikaciacutech sloužiacuteciacutech k orientaci nevidomyacutech a sla-bozrakyacutech

Sklovityacute charakter taveneacuteho čediče klade zvyacutešeneacute naacuteroky na poklaacutedku Proto jsou dlaždice na ruboveacute straně opatřeny ryacuteho-

vaacuteniacutem pro zvyacutešeniacute adheze a ke kladeniacute čedičovyacutech dlažeb se do-poručuje použiacutevat polymercementoveacute malty nebo epoxidoveacute tmely [Svoboda L Tobolka Z 1997]

4126 Vyacuterobky z korundo-baddeleyitoveacute taveniny Al2O3 ndash ZrO2

Pod naacutezvem Eucor přichaacuteziacute na trh žaacuteruodolnyacute a otěruvzdor-nyacute materiaacutel vhodnyacute pro použitiacute v podmiacutenkaacutech extreacutemniacuteho zatiacute-ženiacute s vysokou abraziacute v kombinaci s teplotniacutem namaacutehaacuteniacutem kde již vyacuterobky z taveneacuteho čediče nevyhoviacute

Vyraacutebiacute se taveniacutem elektrokorundu a zirkonoveacuteho mineraacute-lu (baddeleyitu) v elektrickeacute peci při teplotě 2 000 degC Tavenina se odleacutevaacute do kovovyacutech nebo piacuteskovyacutech forem běžnyacutem sleacutevaacuteren-skyacutem způsobem Naacuteslednou krystalizaciacute taveniny Al2O3 ndash ZrO2 (korundo-baddeleyitovaacute tavenina) vznikaacute konečnyacute produkt je-hož hlavniacutemi přednostmi jsou předevšiacutem tvrdost odolnost proti vysokyacutem teplotaacutem a chemickeacute korozi

Vlastnosti Al2O3 ndash ZrO2 kompozitů jsou programovatelneacute v zaacutevislosti na uacutečelu užitiacute a to změnou poměrneacuteho zastoupe-niacute jednotlivyacutech faacuteziacute

Chemickeacute složeniacute běžně dodaacutevaneacuteho materiaacutelu je naacutesledujiacuteciacute Al2O3 ndash 50 ZrO2 ndash 32 SiO2 ndash 16 Na2O ndash 1 Zbytek tvořiacute dalšiacute kovoveacute oxidy v zanedbatelnyacutech koncentraciacutech

Z taveniny Al2O3 ndash ZrO2 je dostupnyacute prakticky stejnyacute vyacuterobkovyacute sortiment jako v přiacutepadě taveneacuteho čediče Pro svou tvrdost od-poviacutedajiacuteciacute korundu jsou tyto vyacuterobky vhodneacute do miacutest extreacutemně

Obr 424 Dlažby z taveneacuteho čediče

100

namaacutehanyacutech eroziacute např pro ohyby potrubiacute pro pneumatic-kou dopravu křemičiteacuteho piacutesku k vyloženiacute odlučovačů spiraacutelo-vyacutech skluzů apod Vzhledem k odolnosti proti vysokyacutem teplotaacutem z nich lze vyraacutebět vyzdiacutevky sklaacuteřskyacutech peciacute nad uacuterovniacute taveniny speciaacutelniacute tvarovky hořaacutekovyacutech stěn a hořaacuteků tvarovky regene-račniacutech komor koksaacuterenskeacute rampy a dalšiacute žaacuteruvzdorneacute zbožiacute Barva vyacuterobků je světlaacute

413 Kamenivo

Kamenivem rozumiacuteme zrnityacute anorganickyacute materiaacutel přiacuterodniacute-ho nebo uměleacuteho původu určenyacute pro stavebniacute uacutečely Ve sta-vebniacute praxi se kamenivo použiacutevaacute předevšiacutem jako plnivo ktereacute v kombinaci s vhodnyacutemi pojivy sloužiacute pro přiacutepravu malt a be-tonů V silničniacutem a železničniacutem stavitelstviacute se kamenivo použiacutevaacute k tvorbě uměle zhutněnyacutech vrstev

Hlavniacute funkciacute kameniva je vytvořeniacute relativně pevneacute a tlako-vě odolneacute kostry kteraacute vznikaacute vzaacutejemnyacutem opřeniacutem a zakliacuteněniacutem zrn

Požadavky na kamenivo jsou specifikovaacuteny v těchto evrop-skyacutech normaacutech

bull EN 12620 Kamenivo do betonu bull EN 13043 Kamenivo pro asfaltoveacute směsi a povrchoveacute uacutepra-

vy silnic letišť a jinyacutech dopravniacutech plochbull EN 13055-1 Poacuteroviteacute kamenivo ndash Čaacutest 1 Poacuteroviteacute kameni-

vo pro betony malty a injektaacutežniacute maltybull EN13055-2 Poacuteroviteacute kamenivo ndash Čaacutest 2 Poacuteroviteacute kamenivo

pro nestmeleneacute a stmeleneacute aplikace

bull EN 13139 Kamenivo pro maltybull EN 13242 Kamenivo nestmeleneacute a stmeleneacute hydraulickyacutem

pojivem pro inženyacuterskeacute stavby a pozemniacute komunikacebull EN 13383-1 Kaacutemen pro vodniacute stavby ndash Čaacutest 1 Specifi-

kacebull EN 13450 Kamenivo pro kolejoveacute ložeJednotliveacute normy specifikujiacute vlastnosti kameniva ziacuteskaneacuteho

uacutepravou přiacuterodniacuteho uměleacuteho nebo recyklovaneacuteho materiaacutelu a směsiacute těchto kameniv určenyacutech pro konkreacutetniacute použitiacute

Požadavky v těchto evropskyacutech normaacutech jsou založeny na zkušenostech se zavedenyacutemi a použiacutevanyacutemi druhy kameni-va Jestliže se maacute použiacutet k určiteacutemu uacutečelu kamenivo ze zdrojů kde neniacute tolik zkušenostiacute musiacute se postupovat opatrně např u recyklovaneacuteho kameniva a kameniva z některyacutech průmyslo-vyacutech vedlejšiacutech produktů Takoveacute kamenivo ktereacute musiacute vyhovo-vat všem požadavkům přiacuteslušneacute evropskeacute normy může miacutet i jineacute charakteristiky ktereacute nejsou uvedeny Proto je-li to vyžadovaacuteno použijiacute se předpisy platneacute v miacutestě jejich použitiacute aby se posou-dila vhodnost

Kamenivo je uvedenyacutem souborem norem definovaacuteno jako zr-nityacute materiaacutel použiacutevanyacute ve stavebnictviacute Kamenivo může byacutet přiacute-rodniacute uměleacute nebo recyklovaneacute

Přiacuterodniacute kamenivo je kamenivo anorganickeacuteho původu ktereacute bylo vystaveno jen mechanickeacutemu procesu Je to jeden z nejroz-šiacuteřenějšiacutech stavebniacutech materiaacutelů tvořenyacute přiacuterodniacutemi horninami

Podle způsobu těžby a dalšiacute uacutepravy se přiacuterodniacute kamenivo děliacute na těženeacute a drceneacute Těženeacute kamenivo je původu ledovcoveacute-ho nebo pochaacuteziacute z řiacutečniacutech naplavenin Vznikaacute přirozenyacutem roz-padem horniny těžiacute se z vodniacutech toků a naacuteplavů Vyznačuje se převaacutežně zaoblenyacutemi tvary zrn s povrchem ohlazenyacutem přiroze-nou cestou při transportu zvětraleacute horniny Vytěženaacute surovina se třiacutediacute přiacutepadně ještě zdrobňuje Podiacutel předrcenyacutech zrn s nejmeacuteně jednou lomovou plochou by neměl přesaacutehnout 40

Drceneacute kamenivo je charakteristickeacute nepravidelnyacutem tvarem zrn ostryacutemi hranami a drsnyacutem lomovyacutem povrchem Ziacuteskaacutevaacute se umělyacutem drceniacutem velkyacutech kusů přiacuterodniacutech hornin a naacuteslednyacutem třiacuteděniacutem

Uměleacute kamenivo je definovaacuteno jako kamenivo anorganickeacute-ho původu ktereacute bylo vystaveno tepelneacutemu nebo jineacutemu pro-cesu (vyraacutebiacute se z průmyslovyacutech odpadů (popiacutelek struska popiacutel-koveacute sbalky) nebo z upravenyacutech hornin (keramzit expandovanyacute perlit siopor)

K umělyacutem kamenivům patřiacute v posledniacute době staacutele častěji vy-užiacutevaneacute recyklovaneacute kamenivo Specifikace normy uvaacutediacute že se jednaacute o kamenivo anorganickeacuteho původu ktereacute bylo dřiacuteve po-užito v konstrukci Nejčastěji to byacutevajiacute drceneacute cihly a beton

Tab 412 Zaacutekladniacute fyzikaacutelniacute vlastnosti kompozitu Al2O3 ndash ZrO2 [Eutit s r o 2004]

Parametr Jednotka Hodnota

Hustota (kgmndash3) 3 850 ndash 3 900

Objemovaacute hmotnost (kgmndash3) min 3500

Trvalaacute teplota použitiacute degC 1 000 ndash 1 100

Odolnost proti deformaci v žaacuteru při 02 Mpa

degC 1 700

Odolnost proti teplotniacutem šokům cykl min 20 (95020)

Obrusnost cm350 cm2 max 075

Odolnost proti otěru mm3 max 30

Tvrdost podle Mohse ndash stupeň 9

Tvrdost podle Vickerse MPa min 950

Pevnost v tlaku MPa min 300

Pevnost v ohybu MPa min 50

Obr 425 Přiacuteklady vyacuterobků z taveniny Al2O3 ndash ZrO2 [Eutit s r o 2004]

101

4131 Požadavky na vlastnosti kameniva

Pro jednotliveacute vlastnosti jsou stanoveny kategorie ktereacute ozna-čujiacute charakteristickou uacuteroveň přiacuteslušneacute vlastnosti vyjaacutedřeneacute buď rozsahem hodnot nebo hodnotou limitujiacuteciacute

41311 Zrnitost

Každeacute kamenivo (kromě fileru) musiacute byacutet označeno frakciacute s po-užitiacutem vyacuterazu Dd

Frakce je určena dvojiciacute kontrolniacutech siacutet (např 416) mezi kte-ryacutemi se pohybujiacute rozměry všech zrn přiacuteslušneacuteho kameniva

Dolniacute kontrolniacute siacuteto (dolniacute mez frakce) ktereacute vymezuje mini-maacutelniacute rozměry zrn ve frakci obsaženyacutech se označuje d

Horniacute kontrolniacute siacuteto (horniacute mez frakce) vymezuje maximaacutelniacute rozměry zrn přiacutetomnyacutech ve frakci a značiacute se D

Velikostniacute rozmeziacute frakce se zapisuje ve formě dD Pokud je poměr otvorů siacutet Dd většiacute než 2 potom je těmito siacutety definovaacute-na tzv širokaacute frakce (např 04 416 822 032) Uacutezkaacute frakce je vymezena siacutety s poměrem velikosti otvorů Dd menšiacutem nebo rovnyacutem 2 (např 24 48 1622)

Kamenivo dodaacutevaneacute jako určitaacute frakce je vytřiacuteděno pouze přibližně v daneacutem frakčniacutem rozmeziacute Označeniacute frakce připouštiacute přiacutetomnost některyacutech zrn kteraacute zůstanou na horniacutem siacutetu a ně-

kteryacutech zrn kteraacute propadnou dolniacutem siacutetem frakce To znamenaacute že každaacute frakce obsahuje určityacute podiacutel zrn menšiacutech nebo většiacutech než je uvedeneacute frakčniacute rozmeziacute

Podiacutel zrn kteraacute propadnou dolniacutem kontrolniacutem siacutetem frakce (jsou menšiacute než d) označujeme jako podsiacutetneacute Podiacutel zrn kte-raacute zůstanou na horniacutem kontrolniacutem siacutetu frakce (jsou většiacute než D) považujeme za nadsiacutetneacute

Velikost zrn kameniva se stanovuje podle velikosti nejmenšiacuteho kontrolniacuteho siacuteta jiacutemž zrno ještě projde Zrnitost (granulomet-rie) poskytuje informaci o poměrneacute skladbě zrn kameniva jed-notlivyacutech velikostiacute Nejčastějšiacute metodou stanoveniacute zrnitosti je siacute-tovyacute rozbor spočiacutevajiacuteciacute v postupneacutem určeniacute propadů tj podiacutelů zrn menšiacutech než je velikost ok jednotlivyacutech kontrolniacutech siacutet sady Zrnitost zjištěnaacute siacutetovyacutem rozborem se vyjadřuje tabulkou nebo se znaacutezorňuje graficky jako čaacutera zrnitosti

Čaacutera zrnitosti je spojnicovyacute diagram kde je na vodorovneacute ose vy-nesena velikost ok použiteacute siacutetoveacute řady a na svisleacute ose jsou znaacutezorně-ny přiacuteslušneacute propady na jednotlivyacutech siacutetech (Podrobně viz kap 53)

Pokud jsou v množině zrn kameniva zastoupeny všechny veli-kosti označujeme zrnitost jako plynulou Pokud zrna určiteacute veli-kosti chybiacute je zrnitost označovaacutena jako přetržitaacute

Dokud stupeň vyacutevoje techniky neumožňoval uacutečinneacute způsoby hutněniacute betonoveacute směsi bylo do betonu požadovaacuteno vyacutelučně kamenivo s plynulou zrnitostiacute Takovaacute směs byla nejsnaacuteze zpraco-vatelnaacute a poskytovala relativně hutneacute betony V současneacute době je možno vibraciacute přiacutepadně jinyacutemi intenzivniacutemi metodami hutněniacute dosaacutehnout stejně hutnyacutech betonů i z kameniv přetržiteacute zrnitosti

Podle velikosti zrn rozdělujeme kamenivo nabull hrubeacute kamenivo jehož zrna (D) jsou většiacute nebo rovnaacute 4 mm

a zrna (d) jsou většiacute nebo rovnaacute 2 mmbull drobneacute kamenivo jehož zrna (D) jsou menšiacute nebo rovnaacute

4 mmbull jemneacute čaacutestice ndash frakce kameniva kteraacute propadne siacutetem

0063 mm bull směs kameniva (štěrkopiacutesek štěrkodrť) ndash kamenivo ktereacute

je směsiacute hrubeacuteho a drobneacuteho kameniva (může byacutet ziacuteskaacuteno bez oddělovaacuteniacute hrubeacute a drobneacute frakce nebo může byacutet při-praveno smiacutechaacuteniacutem hrubeacuteho a drobneacuteho kameniva)

Frakce kameniva musiacute byacutet označena dvojiciacute siacutet vybranyacutech buď ze zaacutekladniacute řady siacutet nebo zaacutekladniacute řady a řady 1 nebo řady zaacute-kladniacute a řady 2 Kombinace siacutet řady 1 a řady 2 neniacute přiacutepustnaacute Frakce kameniva nesmějiacute miacutet Dd menšiacute než 14

Tab 413 Velikost siacutet pro specifikaci frakciacute kameniva [ČSN EN 12620]

Zaacutekladniacute řada(mm)

Zaacutekladniacute řada plus 1(mm)

Zaacutekladniacute řada plus 2(mm)

0 0 0

1 1 1

2 2 2

4 4 4

ndash 56 (5) -

ndash ndash 63 (6)

8 8 8

ndash ndash 10

ndash 112 (11) ndash

ndash ndash 125 (12)

ndash ndash 14

16 16 16

ndash ndash 20

ndash 224 (22) ndash

313 (32) 315 (32) 315 (32)

ndash ndash 40

ndash 45 ndash

63 63 63

Poznaacutemka Zaokrouhleneacute velikosti uvedeneacute v zaacutevorkaacutech se mohou použiacutet jako zjednodušeneacute označeniacute frakce kameniva

Tab 414 Všeobecneacute požadavky na zrnitost kameniva do betonu [ČSN EN 12620]

Kamenivo VelikostPropad v procentech hmotnosti Kategorie

2D 14 D D d d2 Gd

Hrubeacute Dd le 2 nebo D le 112 mm100100

98 ndash 10098 ndash 100

85 ndash 9980 ndash 99

0 ndash 200 ndash 20

0 ndash 50 ndash 5

GC 8520GC 8020

Hrubeacute Dd gt 2 nebo D gt 112 mm 100 98 ndash 100 90 ndash 99 0 ndash 15 0 ndash 5 GC 9015

Drobneacute D le 4 mm a d = 0 100 95 ndash 100 85 ndash 99 ndash ndash GF 85

Těženeacute přiacuterodniacute 08 D = 8 mm a d = 0 100 98 ndash 100 90 ndash 99 ndash ndash GNG 90

Směs kameniva D le 45 mm a d = 0100100

98 ndash 10098 ndash 100

90 ndash 9985 ndash 99

ndash ndashGA 90GA 85

Tab 415 Zrnitost fileru jako kameniva do betonu [ČSN EN 12620]

Velikost siacuteta(mm)

Propad v procentech hmotnosti

Celkovyacute rozsah pro jednotliveacute vyacutesledky

Maximaacutelniacute rozsah deklarovanyacute vyacuterobcem

2 100 ndash

0125 85 až 100 10

0063 70 až 100 10

102

Modul zrnitosti je dalšiacutem způsobem vyjaacutedřeniacute zrnitosti kame-niva kteryacute hodnotiacute v raacutemci daneacute frakce zrnitost kameniva jedi-nyacutem čiacuteslem charakterizujiacuteciacutem jeho celkovou jemnost či hrubost

Modul zrnitosti je definovaacuten jako setina součtu všech cel-kovyacutech zbytků v procentech nalezenyacutech na určiteacute sadě siacutet Pro hodnotu modulu zrnitosti maacute zvolenaacute sada siacutet zaacutesadniacute vyacuteznam a všude kde by mohlo dojiacutet k omylu je třeba s hodnotou mo-dulu zaacuteroveň uvaacutedět i použitou sestavu siacutet Dnes se pro vyacutepočet modulu zrnitosti nejčastěji použiacutevajiacute celkoveacute zbytky určeneacute na siacute-toveacute sestavě 025 ndash 05 ndash 1 ndash 2 ndash 4 ndash 8 ndash 16 ndash 32 ndash 64

V literatuře je modul zrnitosti označovaacuten takeacute jako Abramsův modul často se však pod tiacutemto naacutezvem skryacutevaacute modul zrnitosti sta-novenyacute na odlišneacute sadě siacutet odpoviacutedajiacuteciacute americkyacutem zvyklostem

Synonymickyacutem označeniacutem modulu zrnitosti byl původně takeacute modul jemnosti V posledniacutech letech se však s tiacutemto pojmem setkaacutevaacuteme spiacuteše při popisu drobneacuteho kameniva podle ČSN EN 12620 Podle teacuteto normy se k určeniacute modulu jemnosti drob-neacuteho kameniva použiacutevaacute pouze šestičlennaacute sada siacutet ve složeniacute 0125 ndash 025 ndash 05 ndash 1 ndash2 ndash 4

V literatuře vychaacutezejiacuteciacute z německyacutech pramenů se modul zr-nitosti nazyacutevaacute takeacute k-hodnota (značiacute se k) a kromě toho se zde objevujiacute ještě dalšiacute dvě charakteristiky (zpravidla značeneacute D a F)

Součet propadů D (označovanyacute někdy jako Rothfuchsovo čiacutes-lo) je definovaacuten vztahem

D = Σ(pi)

kde pi je celkovyacute propad na i-teacutem siacutetě v procentech

Protože modul zrnitosti k stanovenyacute na stejneacute sadě siacutet je de-finovaacuten vztahem

k = (Σ(100 ndash pi))100

platiacute takeacute

D = (x ndash k) 100

kde x je počet siacutet vybranyacutech ke stanoveniacute pi

Hummelovo čiacuteslo F je zavedeno poněkud komplikovanějšiacutem způsobem jako součet ze součinů ziacuteskanyacutech naacutesobeniacutem jednot-livyacutech podiacutelů uacutezkyacutech frakciacute kameniva přiacuteslušnou středniacute velikos-tiacute zrna

Hodnota Hummelova čiacutesla je uacuteměrnaacute ploše vymezeneacute čaacuterou zrnitosti Někdy se proto setkaacutevaacuteme s tiacutem že Hummelovo čiacutes-lo je vyjadřovaacuteno v plošnyacutech jednotkaacutech (cm2) Takovyacute rozměr je však pravdivyacute jen při dodrženiacute určityacutech absolutniacutech rozměrů gra-fickeacuteho zobrazeniacute a jeho uvaacuteděniacute tedy nemaacute valneacuteho smyslu

Mezi Rothfuchsovyacutem či Hummelovyacutem čiacuteslem a k-hodnotou existuje lineaacuterniacute vztah a proto jsou tyto tři veličiny z hlediska hodnoceniacute zrnitosti prakticky rovnocenneacute [Svoboda L 2004]

Jejich společnou nevyacutehodou je nedostatečnyacute důraz na nestej-nyacute vyacuteznam různě jemnyacutech zrn

V současneacute době se za veličinu kteraacute mnohem leacutepe zohled-ňuje vliv velikosti jednotlivyacutech zrn považuje specifickyacute povrch (specific surface)

Vyacutehodou specifickeacuteho povrchu je zejmeacutena přiacutemyacute vztah k spotře-bě cementoveacute kaše nezbytneacute k dokonaleacutemu obaleniacute zrn kameniva nevyacutehodou pak špatnyacute experimentaacutelniacute dostup přiacutemyacutem měřeniacutem

Z fyzikaacutelniacuteho hlediska představuje specifickyacute povrch hodno-tu celkoveacuteho povrchu jednoho kilogramu kameniva Pro obtiacuteže s jeho přiacutemyacutem stanoveniacutem se v praxi často uchylujeme ke stano-

veniacute přibližneacute hodnoty specifickeacuteho povrchu (S) z čaacutery zrnitosti Zpravidla se použiacutevaacute vyacutepočet podle vzorce [Pytliacutek P 1997]

kde yi je propad kameniva na siacutetě s okem di Si ndash povrch koule o průměru 067di Vi ndash objem koule stejneacuteho průměru H ndash označena hustota kameniva Q ndash empirickyacute koeficient vyjadřujiacuteciacute odchylku zrn od

kulateacuteho tvaru Q těženeacuteho kameniva = 11 Q drceneacuteho kameniva = 14 ndash 19

Hodnota modulu zrnitosti (k-hodnota) a velikost specifickeacute-ho povrchu jsou do určiteacute miacutery protikladneacute Zatiacutemco specifickyacute povrch je zvyšovaacuten předevšiacutem přiacutetomnostiacute jemnyacutech čaacutestic vyššiacute hodnoty modulu zrnitosti poskytuje hrubšiacute kamenivo

Žaacutednaacute jednočiacuteselnaacute veličina nemůže popsat distribuci zrn ka-meniva stejně podrobně a jednoznačně jako čaacutera zrnitosti

Stejnaacute hodnota jednočiacuteselneacuteho kriteria může byacutet složena z různě velkyacutech diacutelčiacutech přiacutespěvků danyacutech přiacuteslušnyacutech podiacutelem zrn určiteacute velikosti a stejnou hodnotu mohou přiacutepadně vykaacutezat i kameniva s vyacuterazně odlišnou čaacuterou zrnitosti

Pro hodnotu ktereacutehokoliv z vyacuteše uvedenyacutech kriteacuteriiacute maacute zaacutesad-niacute vyacuteznam použityacute soubor siacutet Důsledneacute uvaacuteděniacute siacutetoveacuteho soubo-ru použiteacuteho k vyacutepočtu by mělo byacutet pravidlem

Nejjemnějšiacute čaacutestice v kamenivu byly podle dřiacuteve platneacute ČSN 72 1510 označovaacuteny jako odplavitelneacute čaacutestice a byli definovaacuteny jako čaacutestice vymezeneacute horniacutem siacutetem 005 mm zjištěneacute plaveniacutem Noveacute evropskeacute normy pro kamenivo již pojem odplavitelneacute čaacutesti-ce nepoužiacutevajiacute Namiacutesto toho jsou zavedeny jemneacute čaacutestice defi-novaneacute jako frakce kameniva ktereacute propadne siacutetem 0063 mm

Pro kamenivo do betonu je přiacutepustnyacute obsah jemnyacutech čaacutestic li-mitovaacuten v zaacutevislosti na kategorii kameniva Maximaacutelniacute hmotnost-niacute procento propadu siacutetem 0063 mm se pohybuje v rozmeziacute od 15 u hrubeacuteho kameniva až po 22 pro kamenivo drobneacute Pro kategorii fNR u těženeacute přiacuterodniacute frakce 08 a drobneacuteho kame-niva (piacutesku) maximaacutelniacute propad siacutetem 0063 mm neniacute limitovaacuten

Jemneacute čaacutestice se mohou považovat za neškodneacute pokud je jejich celkovyacute obsah menšiacute než 3 Vyššiacute obsah se připouštiacute jestliže hodnota ekvivalentu piacutesku (ČSN EN 933-8) či hodnota metylenoveacute modře (ČSN EN 933-9) je menšiacute než specifikovanaacute spodniacute mez podle ČSN EN 12620

Vyššiacute obsah jemnyacutech čaacutestic je rovněž přiacutepustnyacute pokud je po-tvrzeno že s přiacuteslušnyacutem kamenivem jsou dobreacute zkušenosti a že je použiacutevaacuteno bez probleacutemů

41312 Tvar zrn kameniva

U hrubeacuteho kameniva se kromě zrnitosti hodnotiacute i tvar a po-vrch jednotlivyacutech zrn Tvar zrn maacute zaacutesadniacute vliv na zpracovatel-nost betonovyacutech směsiacute a v přiacutepadě hutněnyacutech vrstev nebo asfal-tobetonu maacute vliv na pevnost vyacutesledneacuteho kompozitu

Posuzuje se předevšiacutem povrch zrn Zrna mohou byacutet oblaacute a hladkaacute nebo ostrohrannaacute s hrubyacutem lomovyacutem povrchem

Při použitiacute do betonu poskytuje těženeacute kamenivo s hladkyacutem povrchem betonovou směs leacutepe zpracovatelnou ale s poněkud nižšiacute pevnostiacute betonu Drceneacute kamenivo s povrchem drsnyacutem se leacutepe spojuje s cementovyacutem tmelem proto betony vyrobeneacute z tohoto kameniva majiacute vyššiacute pevnost ale směs je meacuteně pohyb-livaacute a vyžaduje intenzivnějšiacute hutněniacute

103

Důležityacute je i tvar jednotlivyacutech zrn Zrna mohou byacutet kulovitaacute krychlovaacute plochaacute podlouhlaacute nebo jehlicovitaacute Čiacuteselnou charak-teristiku tvaru zrn hrubeacuteho kameniva reprezentuje tvarovyacute in-dex

Tvarovyacute index SI je definovaacuten jako hmotnostniacute podiacutel zrn je-jichž poměr největšiacuteho a nejmenšiacuteho rozměru LE je většiacute než 3 Vyjadřuje se v procentech celkoveacute hmotnosti zkoušenyacutech zrn

Zrna kteraacute majiacute rozměrovyacute součinitel LE gt 3 jsou klasifiko-vaacutena jako zrna nekubickeacuteho formaacutetu a jsou pro betonaacuteřskeacute uacuteče-ly považovaacutena za tvarově nevhodnaacute

Pro kulovitaacute a krychlovitaacute zrna se rozměrovyacute součinitel bliacutežiacute 1 Takovaacute zrna jsou pro použitiacute do betonu nejvyacutehodnějšiacute protože poskytujiacute nejmenšiacute specifickyacute povrch a k jejich obaleniacute je zapo-třebiacute nejmenšiacute množstviacute cementoveacuteho tmelu

Plochaacute podlouhlaacute a jehlicovitaacute zrna se při zpracovaacuteniacute a zhut-ňovaacuteniacute betonoveacute směsi přiacutečiacute zakliňujiacute což zhoršuje zpraco-vatelnost Tvarově nevhodnaacute zrna mohou negativně ovlivnit i vlastnosti ztvrdleacuteho betonu Hmotnostniacute podiacutel těchto zrn se stanovuje podle ČSN EN 933 u hrubeacuteho kameniva pomociacute šab-lon nebo dvoučelisťovyacutem posuvnyacutem měřiacutetkem

Problematika tvaru zrn je naleacutehavaacute i v přiacutepadě drceneacuteho drob-neacuteho kameniva Protože klasickeacute metody měřeniacute tvaroveacuteho in-dexu nejsou pro drobneacute kamenivo použitelneacute zavaacutedějiacute se noveacute metody hodnoceniacute tvaru třiacuteděniacutem na štěrbinovyacutech siacutetech nebo stanoveniacutem sypneacute hmotnosti nasypaacuteniacutem z určiteacute vyacutešky

Pokud se drceneacute drobneacute kamenivo připravuje ze silikaacutetovyacutech hornin je třeba počiacutetat s tiacutem že se do rozdrceneacute frakce koncen-trujiacute meacuteně pevneacute čaacutestice horniny Z tohoto hlediska je vhodněj-šiacute použitiacute drobneacuteho kameniva z dolomitovyacutech hornin Drobneacute drceneacute dolomitoveacute kamenivo je možneacute s vyacutehodou kombinovat s hrubyacutem kamenivem silikaacutetovyacutem

Dosud se jako drobneacute kamenivo u naacutes použiacutevaacute převaacutežně vy-třiacuteděneacute přiacutepadně praneacute těženeacute kamenivo Použitelneacute zdro-je jakostniacuteho těženeacuteho kameniva však majiacute omezenou kapacitu a hroziacute jejich vyčerpaacuteniacute v reaacutelneacutem časoveacutem horizontu

41313 Obsah schraacutenek živočichů

Podiacutel schraacutenek živočichů nesmiacute v hrubeacutem kamenivu pře-saacutehnout 10 hmotnostniacutech Zjišťuje se podle ČSN EN 933-7 pro hrubeacute kamenivo a směsi ktereacute kamenivo hrubeacute obsahujiacute

41314 Požadavky na fyzikaacutelniacute vlastnosti

Nutnost zkoušeniacute a deklarovaacuteniacute fyzikaacutelniacutech vlastnostiacute se řiacutediacute zejmeacutena uacutečelem použitiacute kameniva

Obecně se ověřuje zejmeacutena naacutechylnost kameniva k poškoze-niacute vlivem zmrazovaacuteniacute a rozmrazovaacuteniacute v zaacutevislosti na frekvenci zmrazovaciacutech cyklů a stupni nasaacuteknutiacute zrn vodou Riziko poško-zeniacute se vyacuterazně zvyšuje je-li kamenivo vystaveno mořskeacute vodě nebo uacutečinkům rozmrazovaciacutech prostředků přiacutepadně prokaacuteže-li petrografickyacute rozbor kameniva přiacutetomnost maacutelo pevnyacutech nebo vysoce nasaacutekavyacutech zrn

Kamenivo se může považovat za odolneacute vůči zmrazovaacuteniacute a rozmrazovaacuteniacute neniacute-li jeho nasaacutekavost vodou stanovenaacute podle EN 1097-6 většiacute než 1 Existujiacute však vyhovujiacuteciacute kameniva kteraacute vykazujiacute vyššiacute hodnoty nasaacutekavosti Např některeacute jurskeacute vaacutepence a piacuteskovce miacutevajiacute hodnoty nasaacutekavosti většiacute než 4 nasaacutekavost vysokopecniacute strusky permskeacuteho vaacutepence dolomitů a karbon-skyacutech piacuteskovců může byacutet vyššiacute než 2 ale tyto materiaacutely mohou staacutele miacutet přiměřenou odolnost vůči zmrazovaacuteniacute a rozmrazovaacuteniacute

K posouzeniacute odolnosti kameniva vůči zmrazovaacuteniacute a rozmra-zovaacuteniacute se může použiacutet buď hodnota mrazuvzdornosti stanove-

naacute podle EN 1367-1 nebo hodnota zkoušky siacuteranem hořečna-tyacutem stanovenaacute podle EN 1367-2

Zkouška siacuteranem hořečnatyacutem se považuje za vhodnějšiacute pro si-tuace kdy je kamenivo vystaveno působeniacute mořskeacute vody nebo rozmrazovaciacutech soliacute

U kameniva pro betony se zvlaacuteštniacutem určeniacutem např vystave-neacute chemicky agresivniacutemu prostřediacute se stanovujiacute i dalšiacute vlastnos-ti (koeficient hydrofilnosti drceneacuteho drobneacuteho kameniva trvan-livost nasaacutekavost)

Kamenivo maacute obvykle většiacute pevnost než beton je-li však ur-čeno pro vyacuterobu vysokopevnostniacuteho betonu doporučuje se vziacutet pevnost kameniva v uacutevahu Mechanickaacute odolnost (drtitelnost v raacutezu) je vyacuteznamnaacute pro kamenivo kolejovyacutech svršků

K vyacuterobě kameniva se smiacute užiacutevat jen takoveacute suroviny ktereacute ne-uvolňujiacute radioaktivniacute zaacuteřeniacute v množstviacute ktereacute by mohlo byacutet přiacute-činou poškozeniacute zdraviacute (přiacutepustnaacute je hodnota 300 Bqkgndash1 res-pektive 1 000 Bqkgndash1 pokud je kamenivo určeno jinam než do pobytovyacutech miacutestnostiacute)

41315 Škodliveacute laacutetky v kamenivu

Vlastnosti kameniva jsou ovlivněny předevšiacutem jeho půvo-dem tj mineralogickyacutem složeniacutem a obsahem dalšiacutech laacutetek U kameniva určeneacuteho do betonu ovlivňuje mineralogickeacute slože-niacute zrn kameniva a dalšiacute obsaženeacute laacutetky chemickeacute reakce probiacuteha-jiacuteciacute mezi kamenivem a cementovyacutem tmelem

Z hlediska vlastnostiacute betonoveacute směsi vlastnostiacute a trvanlivos-ti betonu je důležiteacute aby kamenivo neobsahovalo škodliveacute laacutet-ky ktereacute při styku s cementovyacutem tmelem nepřiacuteznivě ovlivňujiacute tuhnutiacute a tvrdnutiacute cementoveacuteho tmele způsobujiacute vnitřniacute pnutiacute a tiacutem porušovaacuteniacute struktury zatvrdleacuteho betonu a snižujiacute soudrž-nost u betonu s oceliacute

Škodliveacute podiacutely v kamenivu určeneacutem do betonu lze rozdělit do těchto skupin [Hofman M 2000]

bull jemneacute čaacutestice menšiacute než 0063 mm (jak je uvedeno vyacuteše jsou škodliveacute jen tehdy překročiacute-li jejich podiacutel v jednotlivyacutech frakciacutech kameniva přiacutepustneacute množstviacute)

bull humusoviteacute laacutetky (jemně rozptyacuteleneacute organickeacute laacutetky proka-zatelneacute pomociacute roztoku hydroxidu sodneacuteho)

bull bobtnajiacuteciacute organickeacute laacutetky (zbytky dřeva) bull laacutetky ovlivňujiacuteciacute tvrdnutiacutebull laacutetky obsahujiacuteciacute siacuterubull laacutetky způsobujiacuteciacute korozi vyacuteztuže (halogenidy)bull laacutetky podleacutehajiacuteciacute alkalicko-křemičiteacute reakcibull kamenivo ze zbytků čerstveacuteho betonu a malt Humusoviteacute laacutetky a materiaacutely obsahujiacuteciacute cukr mohou ne-

přiacuteznivě ovlivnit rychlost hydratace cementu změnou doby tuh-nutiacute a tvrdnutiacute Některeacute jiacuteloviteacute přiacuteměsi snižujiacute pevnost a trvan-livost betonu

Siacuterany obsaženeacute v kamenivu mohou způsobit porušeniacute beto-nu rozpiacutenaacuteniacutem Většiacute podiacutel siacuteranů se připouštiacute pouze v krystalic-keacute vysokopecniacute strusce kde je uzavřen v zrnech a proto se ne-uacutečastniacute hydratačniacuteho procesu cementu

Na zdroji kameniva zaacutevisiacute obsah chloridů ktereacute se mohou v kamenivu vyskytovat ve formě sodnyacutech a draselnyacutech soliacute Jejich množstviacute je nutneacute omezit s ohledem na minimalizaci rizika koro-ze kovovyacutech vložek V kamenivu z většiny tuzemskyacutech zdrojů je však obsah vodou rozpustnyacutech chloridovyacutech iontů obvykle vel-mi malyacute

Určitaacute kameniva mohou reagovat za nepřiacuteznivyacutech podmiacutenek a vysokeacute vlhkosti s alkaacuteliemi v betonu To může způsobit roz-piacutenaacuteniacute a vznik trhlinek popř i rozpad betonu K nejběžnějšiacutem formaacutem patřiacute reakce mezi alkaacuteliemi a určityacutemi formami křemiacuteku

104

(alkalicko-křemičitaacute reakce) Rovněž při použitiacute vzduchem chla-zeneacute vysokopecniacute strusky jako kameniva do betonu může v ně-kteryacutech přiacutepadech dochaacutezet k negativniacutem ovlivněniacute jejiacute objemo-veacute staacutelosti

Meacuteně běžnaacute je alkalicko-uhličitanovaacute reakce Omezeniacute těch-to rizik lze dosaacutehnout omezeniacutem celkoveacuteho obsahu alkaacuteliiacute v be-tonu použitiacutem směsi nereaktivniacuteho kameniva a sniacuteženiacutem stupně nasyceniacute vodou Podrobnějšiacute informace uvaacutediacute technickaacute zpraacuteva CEN CR 1901 [CEN Report CR 1901 1995] Pokud je kamenivo dodaacutevaacuteno z jineacuteho staacutetu doporučuje se vziacutet v uacutevahu zkušenos-ti ze země původu

Některeacute složky kameniva mohou nepřiacuteznivě ovlivnit vzhled povrchu betonu skvrnami rzi zbarveniacutem puchyacuteři nebo odpryacutesk-nutiacutem jestliže jsou přiacutetomny bliacutezko povrchu betonoveacute konstruk-ce Jednaacute se např o reaktivniacute pyrit a lignin

Jestliže je kladen důraz na vzhled povrchu betonu např u pohledovyacutech betonů měl by byacutet podiacutel lehkyacutech organickyacutech znečišťujiacuteciacutech laacutetek co nejnižšiacute

41316 Objemovaacute hmotnost zrn

Objemovaacute hmotnost je poměr hmotnosti zrn vzorku kameniva k objemu kteryacute vzorek zaujiacutemaacute včetně dutin a poacuterů v jednotlivyacutech zrnech avšak bez mezer mezi zrny Nezaacutevisiacute na velikosti zrn

Objemovaacute hmotnost je charakterizovaacutena materiaacutelem z něhož jednotlivaacute zrna vznikla Uacutezce souvisiacute s chemickyacutem složeniacutem ka-meniva a jeho mikrostrukturou Proto je tato veličina vhodnyacutem třiacutediciacutem znakem Podle objemoveacute hmotnosti zrn děliacuteme kameni-vo do naacutesledujiacuteciacutech skupin

bull těžkeacute kamenivo ndash o objemoveacute hmotnosti většiacute než 3 000 kgmndash3 bull hutneacute kamenivo ndash o objemoveacute hmotnosti v rozmeziacute od

2 000 do 3 000 kgmndash3bull poacuteroviteacute kamenivo ndash o objemoveacute hmotnosti ne většiacute než

2 000 kgmndash3 nebo sypneacute hmotnosti ne většiacute než 1 200 kgmndash3

4132 Těžkeacute kamenivo

Kamenivo s objemovou hmotnostiacute většiacute než 3 000 kgm3 označujeme jako kamenivo těžkeacute

Těžkeacute kamenivo se uplatňuje zejmeacutena ve speciaacutelniacutech kon-strukciacutech z těžkyacutech betonů ktereacute sloužiacute jako ochrana před radio-aktivniacutem a rentgenovyacutem zaacuteřeniacutem

Jednaacute se hlavně o použitiacute v jaderneacute energetice při budovaacuteniacute krytů proti radioaktivniacutemu zaacuteřeniacute ve zdravotnictviacute k ochraně zdravotnickeacuteho personaacutelu a pacientů proti uacutečinkům radiačniacuteho zaacuteřeniacute použiacutevaneacuteho k diagnostickyacutem uacutečelům

Vzhledem ke způsobu určeniacute jsou na kamenivo do těžkyacutech betonů kladeny tyto zaacutekladniacute požadavky

bull musiacute byacutet zaručeny složeniacute zrnitosti objemovaacute hmotnost obsah krystalicky vaacutezaneacute vody a chemickeacute složeniacute

bull kamenivo svyacutem charakterem nesmiacute ohrožovat pevnost a hutnost betonu

bull obrusnost při skladovaacuteniacute a miacutechaacuteniacute musiacute byacutet minimaacutelniacutebull charakter povrchu kameniva nesmiacute snižovat jeho přiacutedržnost

v maltě a betonubull kamenivo nesmiacute obsahovat žaacutedneacute složky škodliveacute betonu

nebo napadajiacuteciacute ocelbull minimaacutelniacute pevnost v tlaku musiacute činit nejmeacuteně 80 MPa Nejvhodnějšiacutemi druhy kameniva jsou magnetit limonit přiacute-

padně i ocel (dobře brzdiacute rychleacute neutrony) baryt a ferofosfor Podle konkreacutetniacutech požadavků na speciaacutelniacute absorpci se použiacute-

vajiacute i různeacute kombinace v zaacutevislosti na vlastnostech jednotlivyacutech druhů kameniva

Pro svoji ekonomickou vyacutehodnost se v jaderneacute energetice na masivniacute ochranneacute betonoveacute vrstvy nejčastěji použiacutevajiacute železneacute rudy

Jednaacute se o různeacute oxidy železa přiacutepadně s vaacutezanou vodou obsaženeacute v přiacuterodniacutech materiaacutelech jako jsou krevel magnetit limonit goethit apod Zrna těchto materiaacutelů majiacute objemovou hmotnost 4 800 až 5 300 kgmndash3

Dalšiacutem těžkyacutem kamenivem je přiacuterodniacute mineraacutel baryt (těživec) tvořenyacute siacuteranem barnatyacutem (BaSO4) Poskytuje zrna o objemoveacute hmotnosti 4 300 až 4 700 kgmndash3

S použitiacutem siacuteranu barnateacuteho jako plniva se zhotovujiacute ochran-neacute barytoveacute omiacutetky použiacutevaneacute v radiodiagnostickyacutech labora-tořiacutech a v miacutestnostech s rentgeny

Vzhledem k poměrně niacutezkeacute ceně a dostatečneacutemu stiacuteniciacutemu uacutečinku je baryt použiacutevaacuten i do betonů pro stavbu ochrannyacutech krytů při stavbaacutech vysoce radiačně aktivniacutech prostor a ochran-nyacutech zdiacute okolo urychlovačů a biologicky ochrannyacutech krytů v re-aktorech

Velmi dobrou stiacuteniciacute schopnost proti γ-zaacuteřeniacute poskytuje i ilme-nit Tato železotitanovaacute ruda o složeniacute FeOTiO2 je přibližně o 12 až 15 lehčiacute než jineacute železneacute rudy takže těžkeacute betony z niacute vy-robeneacute dosahujiacute nižšiacute objemoveacute hmotnosti okolo 3 500 kgmndash3

Jednotlivaacute těžkaacute kameniva se použiacutevajiacute do betonů jak samo-statně tak ve vzaacutejemneacute kombinaci Častaacute je i kombinace s oce-lovyacutemi broky či odpadem ziacuteskanyacutem při obraacuteběniacute železa

K těžkyacutem kamenivům patřiacute takeacute korund (Al2O3) ziacuteskaacutevanyacute jako přiacuterodniacute mineraacutel nebo připravovanyacute uměle Maacute zrna objemoveacute hmotnosti 3 600 až 4 300 kgmndash3 Toto kamenivo je mimořaacutedně tvrdeacute (stupeň 9 podle Mohse)

Korundoveacute betony se použiacutevajiacute předevšiacutem na mechanicky odolneacute podlahy nebo vozovky s niacutezkyacutem obrusem

Vzhledem k dobryacutem parametrům otlukovosti a ohladitelnos-ti je možneacute pro vyacuterobu asfaltovyacutech vrstev vozovek využiacutet i těžkeacute kamenivo uměleacute (objemovaacute hmotnost gt 3 000 kgmndash3) ktereacute se vyraacutebiacute z vysokopecniacute strusky Struskoveacute těžkeacute kamenivo se vyraacute-biacute chlazeniacutem drceniacutem magnetickou separaciacute a třiacuteděniacutem krysta-lickeacute ocelaacuteřskeacute strusky Drceniacutem a třiacuteděniacutem se ziacuteskaacutevaacute řada frakciacute kameniva ktereacute nachaacutezejiacute uplatněniacute v silničniacutem stavitelstviacute

4133 Hutneacute kamenivo

Hutneacute kamenivo je hmotnostně nejvyacuteznamnějšiacute složkou běžnyacutech malt a betonů V betonu tvořiacute 75 až 80 jeho objemu a jeho hlavniacute funkciacute je vytvořeniacute pevneacute kostry při minimaacutelniacute me-zerovitosti Použiacutevaacute se i na zaacutesypy a vozovkoveacute vrstvy (asfaltobe-

Tab 416 Specifickaacute absorpce zaacuteřeniacute některyacutech kameniv [Nedbal F aj 2001]

HmotaChemickeacute

složeniacute

Objemovaacute hmotnost (kgmndash3)

Specifickaacute absorpce (cm2gndash1)

rychleacute neutrony

γ-zaacuteřeniacute 3 MeV

korund Al2O3 3 600 00330 00365

baryt BaSO4 4 300 00236 00363

ferofosfor FenP 6 400 00230 00359

magnetit Fe2O3 4 600 00258 00359

limonit Fe2O3 nH2O 3 700 00372 00362

železo Fe 7 800 00214 00359

olovo Pb 11 300 00103 00413

křemen SiO2 2 600 00328 00362

voda H2O 1 000 01 ndash 01340 00396

105

tony) Nejčastěji se ziacuteskaacutevaacute těženiacutem přiacutepadně drceniacutem přiacuterod-niacutech hornin Kvalitniacute hutneacute kamenivo poskytuje celaacute řada hornin běžně se vyskytujiacuteciacutech na našem uacutezemiacute

Určityacute mineralogickyacute původ neniacute normami vyacuteslovně požado-vaacuten Normy pro jednotliveacute uacutečely použitiacute kameniva ve svyacutech in-formativniacutech čaacutestech pouze upozorňujiacute na rizikoveacute oblasti ně-kteryacutech druhů kameniva a na vhodneacute postupy k ověřeniacute jejich použitelnosti

Z umělyacutech hutnyacutech kameniv se uplatňuje zejmeacutena hutnaacute vy-sokopecniacute struska Struskoveacute kamenivo se vyraacutebiacute chlazeniacutem dr-ceniacutem a třiacuteděniacutem vysokopecniacute strusky Proces ochlazovaacuteniacute se provaacutediacute buď pomalu vzduchem nebo kontrolovanou aplikaciacute vody Prudkyacutem vodniacutem zchlazeniacutem žhaveacute vysokopecniacute strusky vznikaacute piacutesčityacute materiaacutel s velikostiacute zrna maximaacutelně 5 mm ndash granu-lovanaacute vysokopecniacute struska Objemovaacute hmotnost strusky s po-hybuje v rozmeziacute od 1 900 do 2 800 kgmndash3 nasaacutekavost je do 10 Struska musiacute byacutet nerozpadavaacute ověřuje se i jejiacute chemickeacute složeniacute Obsah veškereacute siacutery přepočtenyacute na SO3 nesmiacute překročit 1 hmotnosti Struskoveacute kamenivo je možneacute použiacutet do betonu ke zhotoveniacute nestmelenyacutech a stabilizovanyacutech podkladniacutech vrstev vozovky do vrstev vozovky z obalovanyacutech směsiacute apod

Dalšiacutem použitelnyacutem materiaacutelem z teacuteto kategorie je drcenyacute be-tonovyacute recyklaacutet Jeho využitiacute je spojeno se zvyacutešenou kontrolou kvality Betonovyacute recyklaacutet vykazuje značneacute nehomogenity většiacute nasaacutekavost a s niacute spojenou nižšiacute pevnost a mrazuvzdornost než přiacuterodniacute horniny

V použitiacute recyklovanyacutech materiaacutelů dochaacuteziacute v posledniacute době ke značneacutemu rozvoji Tento trend souvisiacute jednak s omezenyacutemi

zdroji materiaacutelů novyacutech a hlavně s tlakem na minimalizaci od-padů uklaacutedanyacutech na sklaacutedky a sniacuteženiacute naacutekladů na jejich likvi-daci

4134 Poacuteroviteacute kamenivo

Dřiacuteve platnaacute ČSN 72 1510 Kamenivo pro stavebniacute uacutečely naacutezvosloviacute klasifikace definovala poacuteroviteacute kamenivo jako kame-nivo s objemovou hmotnostiacute do 2 000 kgmndash3

Evropskeacute normy (ČSN EN 13055-1 a dalšiacute) použiacutevajiacute označe-niacute lehkeacute kamenivo pro kamenivo s poacuterovitou strukturou syp-nou hmotnostiacute do 1 200 kgmndash3 a objemovou hmotnostiacute zrna do 2 000 kgmndash3

Poacuteroviteacute kamenivo nachaacuteziacute hlavniacute uplatněniacute při vyacuterobě leh-kyacutech malt a betonů s tepelněizolačniacutemi uacutečinky Použiacutevajiacute se poacute-rovitaacute kameniva jednak přiacuterodniacute jednak uměle vyrobenaacute

Přiacuterodniacute poacuterovitaacute kamenivaPřiacuterodniacute poacuteroviteacute kamenivo se ziacuteskaacutevaacute z lehkyacutech hornin vhod-

nyacutech vlastnostiacute Mohou to byacutet horniny vulkanickeacuteho původu nebo poacuteroviteacute sedimenty

Z lehkyacutech hornin ktereacute lze použiacutet pro vyacuterobu poacuteroviteacuteho ka-meniva se u naacutes vyskytujiacute tufy a tufity křemelina spongility tra-sy a čedičoveacute laacutevy Přiacuterodniacute poacuterovitaacute kameniva vykazujiacute koliacutesaacuteniacute objemoveacute hmotnosti a nestejnoměrnost vlastnostiacute Vzhledem k tomu že se většinou vyraacutebějiacute drceniacutem hornin přistupujiacute i dalšiacute nevyacutehody ndash mohou obsahovat značneacute procento prachovyacutech po-diacutelů a jejich poacuterovitost je do značneacute miacutery otevřenaacute

Většina poacuterovityacutech hornin je silně nasaacutekavaacute a naacutechylnaacute k ob-jemovyacutem změnaacutem způsobenyacutem změnami vlhkosti Tato kameni-va majiacute miacutestniacute vyacuteznam

Poacuterovitaacute kameniva z průmyslovyacutech odpadůZ průmyslovyacutech odpadů se jako poacuteroviteacute kamenivo využiacutevaacute

škvaacutera zpěněnaacute struska popiacutelek a recyklovaneacute cihelneacute zdivo Škvaacutera vznikaacute jako odpad spalovaacuteniacute pevnyacutech paliv v roštovyacutech

topeništiacutech Jejiacute upotřebitelnost zaacutevisiacute na druhu paliva ze kte-

Tab 417 Druhy hornin pro obyčejneacute betony [Pytliacutek P 1997]

HorninaObjemovaacute hmotnost

(kgmndash3)Tvrdost dle Mohse

Pevnost v tlaku(MPa)

Pevnost v ohybu (MPa)

Nasaacutekavost()

Magmatickeacute horniny

žula 2 600 ndash 2 800 6 ndash 7 120 ndash 240 10 ndash 35 02 ndash 12

diorit 2 700 ndash 3 000 6 ndash 7 135 ndash 215 20 ndash 40 02 ndash 07

gabro 2 800 ndash 3 100 6 ndash 7 150 ndash 225 25 ndash 60 02 ndash 05

syenit 2 500 ndash 2 900 6 ndash 7 150 ndash 200 10 ndash 20 02 ndash 05

čedič 2 050 ndash 3 000 6 250 ndash 400 15 ndash 25 01 ndash 03

trachyt 2 400 ndash 2 900 6 ndash 7 60 ndash 70 1 ndash 2

diabas 2 800 ndash 2 980 6 120 ndash 220 20 ndash 45 01 ndash 08

porfyr porfyrit 2 550 ndash 2 650 6 ndash 7 70 ndash 210 15 ndash 30 02 ndash 15

Sedimentaacuterniacute horniny

piacuteskovec ndash SiO2 2 000 ndash 2 400 proměnlivaacute 30 ndash 80 38 40 ndash 85

vaacutepenec 2 600 ndash 2 850 3 40 ndash 180 10 ndash 25 02 ndash 06

dolomit 2 650 ndash 2 850 35 100 ndash 200 12 ndash 25 02 ndash 06

břidlice 2 600 ndash 2 750 7 100 ndash 190 30 ndash 100 03 ndash 15

Metamorfovaneacute horniny

rula 2650 ndash 2750 6 ndash 7 120 ndash 250 24 ndash 50 01 ndash 12

křemenec 2500 ndash 2700 7 300 05

amfibolit 2700 ndash 3100 6 170 ndash 280 01 ndash 04

mramor 2700 ndash 2800 3 75 ndash 145 12 ndash 26 02 ndash 10

Tab 418 Použitiacute struskoveacuteho kameniva

Konstrukčniacute vrstva vozovky Frakce (mm)

asfaltoveacute směsi 48 811 1122

podkladniacute vrstvy 08 016 022 032 045 063

zemniacute těleso 0250

106

reacuteho vznikla U čerstveacute škvaacutery jsou nebezpečneacute nespaacuteleneacute zbyt-ky ktereacute se dosud nerozložily Jejich množstviacute je proto limitovaacute-no maximaacutelniacutem obsahem 10 Sloučeniny siacutery zejmeacutena sirniacuteky mohou ovlivňovat tuhnutiacute cementu Objemovou nestaacutelost škvaacute-ry mohou způsobovat volneacute oxidy CaO a MgO ktereacute se však del-šiacutem odleženiacutem samovolně vyhasiacute Škvaacutera pro stavebniacute využitiacute se posuzuje i z hlediska obsahu radioaktivniacutech izotopů

Zpěněnaacute struska vznikaacute při hutnickeacutem zpracovaacuteniacute kovovyacutech rud prudkyacutem zchlazeniacutem žhaveacute tekuteacute strusky vodou Jakost zpěněneacute strusky často koliacutesaacute proto se od jejiacuteho použitiacute upouštiacute a struska se použiacutevaacute nezpěněnaacute (chlazenaacute vzduchem) jako hut-neacute kamenivo Pro tento uacutečel se třiacutediacute do frakciacute a magnetickou se-paraciacute se zbavuje kovovyacutech podiacutelů Oba typy struskoveacuteho kame-niva jsou u naacutes běžně dostupneacute

Popiacutelkoveacute sbalky se vyraacutebějiacute z popiacutelku a vody postupnyacutem na-balovaacuteniacutem na granulačniacutech taliacuteřiacutech Hotoveacute sbalky se sušiacute a vy-palujiacute při teplotě 1 100 až 1 250 degC Povrch granuliacute je poměrně uzavřenyacute jejich nasaacutekavost se pohybuje kolem 18 hmotnosti V současneacute době nejsou na našem trhu nabiacutezeny

Cihelnaacute drť vznikaacute v maleacutem množstviacute jako odpad z cihlaacuteřskeacute vyacuteroby ale převaacutežně drceniacutem cihelneacute suti Nevyacutehodou je naacuteklad-neacute třiacuteděniacute sutin při ktereacutem se oddělujiacute ostatniacute hmoty (dřevo a dalšiacute) a nerovnoměrnaacute jakost Dnes jsou k dispozici mobilniacute drtičky umožňujiacuteciacute realizovat vyacuterobu cihelneacute drtě přiacutemo v miacutestě budouciacute spotřeby To je vyacutehodneacute tehdy je-li na miacutestě zaacuteroveň zdroj cihelneacute suti

Agloporit je druh objemově staacuteleacuteho poacuteroviteacuteho kameniva vy-raacuteběneacuteho z elektraacuterenskeacuteho popiacutelku Je vhodnyacute jak pro vyacutero-bu izolačniacutech betonů tak i pro betony konstrukčniacute V současneacute době se u naacutes nepoužiacutevaacute

Poacuterovitaacute kameniva z přiacuterodniacutech zdrojůKeramzit je kamenivo vyraacuteběneacute žiacutehaacuteniacutem granuliacute jiacutelovyacutech nebo

piacutesčito hlinityacutech hornin (jiacutelů piacutesčityacutech jiacutelů břidlic argilitu sil-tu) hornin obsahujiacuteciacutech šungit tripolity popelostruskoveacute smě-si nebo popiacutelky a uacutelety tepelnyacutech elektraacuteren ktereacute při žiacutehaacuteniacute sou-časně expandujiacute

Vytěženyacute jiacutel je v několika stupniacutech drcen plastifikovaacuten a růz-nyacutemi způsoby tvarovaacuten do granuliacute potřebneacute velikosti a tvaru Tyto granule prochaacutezejiacute rotačniacute peciacute kde expandujiacute při teplo-tě asi 1 150 degC Poteacute expandovanyacute granulaacutet prochaacuteziacute chladičem a vychlazenyacute je třiacuteděn na jednotliveacute frakce Čaacutest granulaacutetu se ještě daacutele zpracovaacutevaacute drceniacutem

Svou podstatou se keramzit řadiacute mezi keramickeacute hmoty kte-reacute jsou jedniacutem z nejstaršiacutech a nejosvědčenějšiacutech stavebniacutech ma-

teriaacutelů Vyznačuje se kulovityacutemi zrny s vnitřniacute stejnoměrnou poacuterovitou strukturou a uzavřenyacutem slinutyacutem povrchem Jsou po-měrně křehkaacute Na lomu jsou zrna šedočernaacute a zřetelně poacuterovitaacute K zaacutekladniacutem vlastnostem keramzitu patřiacute malaacute nasaacutekavost staacute-lost zdravotniacute nezaacutevadnost niacutezkaacute hmotnost je pevnyacute tepelně a zvukově izolujiacuteciacute odolaacutevaacute kyselinaacutem a louhům

Hlavniacutemi parametry jakosti lehkeacuteho kameniva jsou hmot-nost a pevnost zrna Objemovaacute hmotnost zrna může byacutet 550 až 1 500 kgmndash3 což při mezerovitosti 40 až 45 představuje syp-nou hmotnost od 250 do 800 kgmndash3 Hustota keramzitoveacuteho materiaacutelu je 2 300 až 2 600 kgmndash3

Nasaacutekavost keramzitu je diacuteky uzavřeneacutemu povrchu niacutezkaacute Převaacutežnou čaacutest vody nasaacutekne již v prvniacutech 15 minutaacutech k če-muž je třeba přihleacutednout při naacutevrhu betonovyacutech směsiacute i postu-pu miacutechaacuteni

Keramzit neniacute hygroskopickyacute a nepřijiacutemaacute vlhkost ze vzduchu Přirozenaacute ustaacutelenaacute vlhkost je 02 objemu Pokud je umiacutestěn do konstrukce suchyacute a je chraacuteněn proti přiacutemeacutemu přiacutestupu vody zůstaacutevaacute dokonale suchyacute Samotneacute zrno keramzitu keramzitovyacute zaacutesyp ani keramzitoveacute vyacuterobky nemajiacute kapilaacuterniacute strukturu a tu-diacutež voda v nich nevzliacutenaacute

Granulovanaacute forma umožňuje aplikaci keramzitoveacuteho kame-niva v mnoha oblastech stavebnictviacute ale i v řadě dalšiacutech oborů

Zaacutekladniacute aplikaciacute je volně sypanyacute materiaacutel pro vyacuteplňoveacute a izo-lačniacute zaacutesypy a podkladniacute vrstvy Pro dobreacute tepelněizolačniacute vlast-nosti se použiacutevaacute k zaacutesypům ve stropech nad klenbami a ve střešniacutech konstrukciacutech k podsypům podlah a izolačniacutem zaacutesy-pům energovodů

Obr 426 Keramzit

Tab 419 Zaacutekladniacute parametry keramzitoveacuteho kameniva [Kamenivo Liapor 2004]

Označeniacute FrakceSypnaacute hmotnost

(kgmndash3)

Objemovaacute hmotnost zrna

(kgmndash3)

Pevnost při stlačeniacute ve vaacutelci(MPa)

Součinitel tepelneacute vodivosti

λ (Wmndash1Kndash1)

8-16275 816 275 550 07 009

8-16600 816 600 1100 45 014

4-8350 48 350 625 11 01

4-8450 48 450 850 2 011

4-8650 48 650 1200 7 014

4-8800 48 800 1500 10 019

4-8950 48 950 1825 12 023

1-4500 04 500 875 4 011

1-4625 04 625 1050 6 014

2-4450 24 450 800 3 011

0-2575 02 575 1050 6 012

107

Keramzit nachaacuteziacute použiacutetiacute i při rekonstrukciacutech historickyacutech bu-dov kde může vhodně nahradit chybějiacuteciacute nebo nevhodnou vyacute-plň např traacutemovyacutech stropů Původniacute vyacuteplň je často nevhodnaacute (škvaacutera piliny piacutesek stavebniacute suť) nebo i vlhkaacute neboť kapilaacuter-niacute strukturou nasaacutevaacute vlhkost ze zdiva V těchto přiacutepadech naacutehra-dou stareacuteho zaacutesypu keramzitem můžeme zlepšit tepelně- a zvu-kově-izolačniacute schopnost sniacutežit hořlavost a mnohdy i odlehčit starou konstrukci

Velkou aplikačniacute skupinu tvořiacute lehkeacute betony ktereacute se použiacutevajiacute pro monolitickeacute vrstvy a konstrukce pro vyacuterobu diacutelců nebo tva-rovek Z lehkeacuteho keramzitoveacuteho betonu se začaly vyraacutebět i bro-ušeneacute (kalibrovaneacute) tvarovky pro přesneacute zděniacute

Objevujiacute se staacutele noveacute možnosti využitiacute např substraacutety pro hydroponickeacute pěstovaacuteniacute rostlin filtračniacute zaacutesypy vyacuteplně ab-sorpčniacutech zoacuten vrstvy a prvky pojeneacute jinyacutemi pojivy než cemen-tem Vyacuteznamnou možnostiacute pro jeho využitiacute je teacutež oblast geo-techniky

Podobnyacutem vyacuterobkem je drobneacute lehkeacute kamenivo vyraacuteběneacute z odpadniacuteho drceneacuteho skla Při jeho vyacuterobě se připraveneacute roz-drceneacute odpadniacute sklo jemně rozemele a potom se granuluje Skleněnyacute granulaacutet se v expandačniacute peci při teplotě asi 900 degC speacutekaacute slinuje a expanduje

Vznikajiacute zrna kteraacute majiacute kulovityacute tvar rovnoměrnou velmi jemně poreacutezniacute strukturu a dobře uzavřenyacute povrch Tato struktu-ra daacutevaacute expandovaneacutemu skleněneacutemu granulaacutetu při velmi niacutezkeacute hmotnosti dobrou pevnost Pevnost v tlaku se určuje stlačeniacutem ve vaacutelci a maacute hodnotu kolem 12 MPa

Sypnaacute hmotnost je v rozmeziacute od 190 do 300 kgmndash3 Obje-movaacute hmotnost zrn je od 290 do 540 kgmndash3 Součinitel tepel-neacute vodivosti λ maacute hodnotu od 007 Wmndash1Kndash1 Zrna jsou tvaro-vě stabilniacute do teploty 750 degC

Expandovanyacute perlit je drobneacute poacuteroviteacute kamenivo vyrobeneacute žiacute-haacuteniacutem zrn vulkanickeacuteho skla obsahujiacuteciacuteho vodu Vyraacutebiacute se tepel-nyacutem zpracovaacuteniacutem horniny sopečneacuteho původu ndash perlitu

Perlit je v podstatě amorfniacute křemičitan hlinityacute sopečneacuteho pů-vodu Maacute poměrně vysokyacute obsah alkaacuteliiacute a niacutezkyacute obsah oxidu že-

leza a titanu Jeho chemickeacute složeniacute a vlastnosti jsou podobneacute jako u skla neboť patřiacute ke kyselyacutem vulkanickyacutem sklům jako obsi-diaacuten nebo pemza Hustota perlitu je 2 350 kgmndash3

Tepelnyacutem zpracovaacuteniacutem při teplotaacutech 900 až 1 300 degC tato hornina expanduje na produkt ve formě drobnyacutech dutyacutech kuli-ček o maximaacutelniacute velikosti 4 mm přičemž množstviacute zrn o velikos-ti nad 1 mm se pohybuje v rozmeziacute 0 až 30 Při expandaci se objem perlitu zvětšuje 5- až 10kraacutet

Expandovanyacute perlit je zdravotně nezaacutevadnyacute biologicky i che-micky inertniacute nehořlavyacute a odolnyacute mrazu objemově staacutelyacute a maacute sypnou hmotnost od 50 do 120 kgmndash3 Maacute velmi niacutezkyacute koefi-cient tepelneacute vodivosti (λ = 0045 ndash 010 Wmiddotmndash1Kndash1) a proto je jeho použitiacute rozšiacuteřeno zejmeacutena v oboru stavebnictviacute jako tepel-naacute a zvukovaacute izolace Jeho aplikace je možnaacute v rozsahu teplot ndash200 až +900 degC

Velkyacute podiacutel otevřenyacutech poacuterů zapřiacutečiňuje vysokou nasaacutekavost kteraacute může přesaacutehnout i 400 hmotnosti Z vyacuteroby přichaacuteziacute ex-pandovanyacute perlit (experlit) zpravidla jako suchyacute pytlovanyacute mate-riaacutel s vlhkostiacute kolem 2

Pro svou poacuterovitou strukturu nachaacuteziacute uplatněniacute i v zeměděl-stviacute při provzdušněniacute zeminy stabilizaci vlhkosti a hnojiv v půdě při hydroponii ale i ochraně plodin před mrazem Jemneacute dru-hy experlitu s niacutezkou objemovou hmotnostiacute se použiacutevajiacute jako pl-nivo

Ve stavebnictviacute se expandovanyacute perlit použiacutevaacute zejmeacutena k vyacute-robě lehčenyacutech izolačniacutech omiacutetek zdiciacutech malt betonu a izolač-niacutech zaacutesypů Pro sveacute vlastnosti je vhodnyacute k dodatečneacutemu zatep-leniacute budov a požaacuterniacute ochraně objektů

Expandovanyacute vermikulit se ziacuteskaacutevaacute ze suroveacuteho vermikuli-tu prudkou změnou teploty Vermikulit je mineralogickyacute naacutezev ndash hydratovaneacuteho laminaacuterniacuteho hořečnato-hlinito-železiteacuteho sili-kaacutetu (fylosilikaacutetu) kteryacute se svyacutem vzhledem podobaacute sliacutedě Vznikal postupnyacutem zvětraacutevaacuteniacutem a čaacutestečnou hydrataciacute flogopytovyacutech a biotitovyacutech sliacuted

Je-li vermikulit vystaven vysokeacute teplotě dochaacuteziacute diacuteky interlami-naacuterniacutemu obsahu vody kteraacute se měniacute v paacuteru k expanzi Zvětšeniacute

Tab 420 Zaacutekladniacute parametry expandovaneacuteho skleněneacuteho granulaacutetu [Kamenivo Liapor 2004]

Označeniacute FrakceSypnaacute hmotnost

(kgmndash3)Objemovaacute hmotnost

zrna (kgmndash3)Pevnost (MPa)

Součinitel tepelneacute vodivosti λ (Wmndash1Kndash1)

Liaver 025 ndash 05 02505 300 540 ndash ndash

Liaver 05 ndash 10 0510 250 450 11 ndash 15 ndash

Liaver 1 ndash 2 12 220 350 11 ndash 15 ndash

Liaver 2 ndash 4 24 190 290 11 ndash 15 007

Obr 427 Expandovanyacute perlit Obr 428 Vermikulit

108

objemu je 8- až 20naacutesobneacute vyacutejimečně i 30naacutesobneacute Chemickeacute složeniacute se lišiacute podle lokality Maximaacutelniacute velikost zrna je 16 mm sypnaacute hmotnost se pohybuje v rozmeziacute 60 až 200 kgmndash3

Vermikulit se použiacutevaacute ve sleacutevaacuternaacutech a ocelaacuternaacutech diacuteky sveacute niacutez-keacute tepelneacute vodivosti niacutezkeacute specifickeacute hmotnosti a žaacuteruvzdornos-ti jako izolačniacute materiaacutel pro ingoty či odlitky např mezi jednot-livyacutemi kroky vyacuteroby či k zamezeniacute pnutiacute materiaacutelu způsobeneacutem rychlyacutem ochlazeniacutem Vermikulit je použiacutevaacuten i k protipožaacuterniacute ochraně konstrukciacute K tomuto uacutečelu se vyraacutebějiacute desky v nichž je vermikulit pojen anorganickyacutem pojivem

Expandit je lehčeneacute kamenivo ktereacute se ziacuteskaacutevaacute expanziacute břidli-ce Vyacuteroba a vlastnosti jsou obdobneacute jako u keramzitu Použiacutevaacute se ke zlepšovaacuteniacute izolačniacutech vlastnostiacute mezerovityacutech betonů a ja-ko kamenivo pro konstrukčniacute lehkeacute betony

Siopor je tepelně- a zvukověizolačniacute napěněnyacute keramickyacute ma-teriaacutel vyacutelučně přiacuterodniacuteho původu na baacutezi křemičitanů Je zdra-votně nezaacutevadnyacute nehořlavyacute (tř hořlavosti A) s vysokyacutem tep-lotniacutem rozsahem použitelnosti (od ndash250 do 700 degC) Siopor je dodaacutevaacuten ve třech zaacutekladniacutech frakciacutech (0110 06325 2560 (mm)) kde nejvhodnějšiacute pro běžneacute stavebniacute praacutece je třetiacute nej-většiacute frakce

Lze jej využiacutet jako zaacutesypovyacute prvek v sendvičovyacutech konstruk-ciacutech jako vyacuteplňovyacute materiaacutel dutyacutech a dutinovyacutech tvarovek z be-tonu Dalšiacutem častyacutem využitiacutem je zatepleniacute stropů nebo podlah a to i s podlahovyacutem vytaacutepěniacutem

V podobě sioporbetonu se daacute lehce formovat do tvarů růz-nyacutech ozdobnyacutech prvků a může naleacutezt vyacuteznamneacute miacutesto v oblas-ti pamaacutetkoveacute peacuteče budov Tedy tam kde je nutno tepelně chraacute-nit ať už historickyacute objekt nebo jinak vyacuteznamnou a chraacuteněnou budovu

414 Mineraacutelniacute vlaacutekna

Jako mineraacutelniacute vlaacutekna se ve stavebnictviacute označujiacute umělaacute anorganickaacute vlaacutekna vyraacuteběnaacute předevšiacutem pro tepelněizolačniacute uacuteče-ly v podobě vlaacutekniteacute směsi připomiacutenajiacuteciacute ovčiacute rouno ktereacute se běžně řiacutekaacute mineraacutelniacute vlna

Staršiacute ale staacutele platnaacute ČSN 72 7308 definuje mineraacutelniacute vlnu jako materiaacutel vyraacuteběnyacute rozvlaacutekněniacutem roztavenyacutech přiacuterodniacutech hornin silikaacutetovyacutech průmyslovyacutech odpadů nebo jejich směsiacute

K použitelnyacutem silikaacutetovyacutem odpadům jejichž jakost požadova-nou pro vyacuterobu mineraacutelniacutech vlaacuteken stanoviacute samostatneacute normy patřiacute popiacutelek (ČSN 72 2072-9) a fluidniacute popel (ČSN P 72 2081-15) ve vlastniacute normě ČSN 72 7308 je za hlavniacute použitelnyacute silikaacute-tovyacute odpad označena struska

V žaacutedneacutem přiacutepadě pak silikaacutetovyacutem odpadem nebylo myšleno odpadniacute sklo Ze stejneacuteho obdobiacute totiž pochaacuteziacute zkušebniacute norma ČSN 72 7302 kteraacute mezi mineraacutelniacute a skleněnou vlnou zřetelně rozlišuje S rozlišovaacuteniacutem mezi skleněnyacutemi a mineraacutelniacutemi vlaacutekny se zatiacutem běžně setkaacutevaacuteme i v technickeacute dokumentaci většiny sou-časnyacutech tepelněizolačniacutech vyacuterobků

Toto tradičniacute rozlišovaacuteniacute možnaacute časem zanikne protože novaacute ČSN EN 13162 definuje mineraacutelniacute vlnu jako izolačniacute materiaacutel vyraacuteběnyacute z roztaveneacute horniny strusky nebo skla Důvodem je zřejmě velkaacute funkčniacute podobnost tepelněizolačniacutech vyacuterobků ziacutes-kanyacutech rozvlaacutekňovaacuteniacutem hornin a analogickyacutech vyacuterobků z roz-vlaacutekněneacuteho skla Roztaveniacutem vyacutechoziacutech surovin vznikaacute v obou přiacutepadech skelnaacute faacuteze a původniacute surovinoveacute rozdiacutely se do znač-neacute miacutery stiacuterajiacute Někteřiacute vyacuterobci naviacutec možnaacute použiacutevajiacute kombino-vanou surovinou naacutesadu horniny a skla

4141 Vyacuteroba mineraacutelniacutech vlaacuteken

Nejobvykleji použiacutevanyacutemi mineraacutelniacutemi vlaacutekny (MV) jsou vlaacutek-na z čedičovo-struskoveacute směsi často nepřesně označovanaacute jako vlaacutekna čedičovaacute Jejich vyacuteroba se uskutečňuje odstředi-vyacutem rozvlaacutekňovaacuteniacutem mineraacutelniacute taveniny při teplotaacutech 1 350 až 1 400 degC

Taveniacute samotneacuteho čediče je energeticky přiacuteliš naacuteročneacute a sa-motnaacute struska nedaacutevaacute vlaacutekno kvalitniacute V souladu s ČSN 72 7308 se voliacute složeniacute naacutesady (poměr čediče a strusky) tak aby modul kyselosti měl hodnotu 14 pro vlaacutekna typu A určenaacute pro běžneacute použitiacute a hodnotu 16 pro vlaacutekna typu B kteraacute jsou určena do vlhkostně a tepelně naacuteročnějšiacutech podmiacutenek

Tab 421 Zaacutekladniacute vlastnosti Sioporu

Vlastnost Hodnota

Rozměr zrn ndash d (mm) 010 ndash 100 063 ndash 250 250 ndash 600

Objemovaacute hmotnost ndash (ρ) (kgmndash3)

120 ndash 160 60 ndash 100 60 ndash 80

Stlačeniacute ve vaacutelci ndash p (MPa) 008 003 001

Koeficient tepelneacute vodivosti ndash λ0 (Wmndash1Kndash1)

0058) 0049) 0039)

Koeficient tepelneacute vodivosti ndash λ3 (Wmndash1Kndash1)

0060) 0052) 0046)

Teplotniacute rozsah použitelnosti ndash t1 (degC)

od ndash250 do +700

) Při 0 vlhkosti) Při 3 vlhkosti) Při 36 vlhkosti

Obr 429 Siopor struktura zrna sioporu

109

Objemovaacute hmotnost strusko-čedičovyacutech vlaacuteken nepřesa-huje 120 kgmndash3 průměr vlaacuteken se pohybuje od 4 do 20 microm Tloušťka na kterou se vlaacutekna ve vyacuterobě vytahujiacute zaacutevisiacute jak na po-užiteacutem vyacuterobniacutem zařiacutezeniacute tak na složeniacute naacutesady Podobně je ov-livňovaacutena i deacutelka vlaacuteken kteraacute se pohybuje mezi 10 až 70 mm s typickou středniacute hodnotou 50 mm pro běžneacute strusko-čedičo-veacute vlaacutekno

Při odstřediveacutem rozvlaacutekňovaacuteniacute vznikajiacute vlaacutekna protaženiacutem ka-piček taveniny mineraacutelniacute naacutesady odmrštěnyacutech odstředivou silou z rozvlaacutekňovaciacutech kotoučů do proudu kompresorem přivaacuteděneacute-ho ofukovaciacuteho vzduchu

Chladnějšiacute kapičky se již nemohou protaacutehnout a odletujiacute od kotoučů jako drobnaacute zrnka (granaacutelie)

Granaacutelie z většiacute čaacutesti padajiacute do spodniacute čaacutesti rozvlaacutekňovaciacuteho stroje odkud jsou (spolu s dalšiacutemi nerozvlaacutekněnyacutemi podiacutely a ur-čityacutem množstviacutem u propadleacuteho vlaacutekna) vraceny zpět do taviciacute pece

Menšiacute čaacutest granaacuteliiacute je spolu s většinou rozvlaacutekněneacute hmoty unaacutešena ofukovaciacutem vzduchem do dalšiacute čaacutesti vyacuterobniacute linky kte-rou je usazovaciacute komora

V usazovaciacute komoře jsou letiacuteciacute vlaacutekna ještě za vznosu skraacutepě-na pojivem (resp vodnyacutem roztokem pojiva) a smočenaacute vlaacutekna se pak v komoře usazujiacute jako vrstva kteraacute je s pomociacute paacutesovyacutech dopravniacuteků posouvaacutena daacutele do vytvrzovaciacute komory

Pojivem je neutraacutelniacute vodnyacute roztok fenolformaldehydoveacuteho re-zolu a pro dosaženiacute hydrofobity vyacutesledneacuteho vyacuterobků je v poji-vu naviacutec dispergovaacuten silikonovyacute olej s přiacutesadou silanu Přestože jsou tiacutemto způsobem vyacuterobky upraveny tak aby byly nenasaacutekaveacute (resp obtiacutežně nasaacutekaveacute) jsou prodyšneacute vůči průchodu vodniacutech par Faktor difuzniacuteho odporu pro vodniacute paacuteru se pohybuje v jed-notkaacutech (typickaacute hodnota micro cong 2)

Ve vytvrzovaciacute komoře vybaveneacute rovněž dopravniacuteky dochaacute-ziacute k odparu vody a k polykondenzaci fenolformaldehydoveacute-ho pojiva Teplota v teacuteto komoře se zpravidla pohybuje mezi 180 až 220 degC Doba pobytu vlaacutekna v komoře činiacute několik mi-nut a během teacuteto doby musiacute stupeň polykondezace rezolu do-saacutehnout alespoň 95

Obsah organickyacutech laacutetek (vytvrzeneacuteho pojiva) v konečneacutem vyacuterobku zaacutevisiacute na požadovaneacute tuhosti vyacuterobků a pohybuje se od 3 do 8 hmotnosti Na obsahu organickyacutech laacutetek zaacutevisiacute i hořlavost a nasaacutekavost

Přiacuteměs granaacuteliiacute v konečneacutem vyacuterobku činiacute okolo 15 hmot-nosti a protože granaacutelie nepřiacuteznivě ovlivňujiacute tepelněizolačniacute vlastnosti je snaha jejich obsah co nejviacutece omezit

V dalšiacute čaacutesti vyacuterobniacute linky se vytvrzenyacute paacutes formaacutetuje (ořezem na danou šiacuteřku) a podeacutelně děliacute na desky Ořezaneacute okraje se vra-cejiacute zpaacutetky do taviciacute pece

4142 Vyacuterobky z mineraacutelniacutech vlaacuteken

Z mineraacutelniacutech vlaacuteken se takto vyraacutebějiacute tepelněizolačniacute desky o objemovyacutech hmotnostech od 35 do 220 kgmndash3 a součinite-li tepelneacute vodivosti 0035 až 0045 Wmndash1Kndash1 ktereacute se obvyk-le baliacute do PE foacutelie

Tuhost izolačniacutech desek je možneacute zvyacutešit pomociacute lamelo-vaacuteniacute Na konci vyacuterobniacute linky se desky rozřežou na paacutesy o šiacuteři cca 100 mm (lamely) ktereacute se otočiacute o 90deg a nalepiacute na společnou podložku Tiacutemto způsobem se sniacutežiacute stlačitelnost vyacuterobků o cca 30 v porovnaacuteniacute s původniacutem stavem

Polepeniacutem foacuteliiacute impregnovanyacutem papiacuterem nebo tenkyacutem hliniacute-kovyacutem plechem se někdy upravujiacute i běžneacute (nelamelovaneacute) desky K vytvořeniacute povrchoveacute uacutepravy s hydroizolačniacute funkciacute může byacutet k povrchu desek přitaven asfaltovyacute paacutes

Dalšiacutem vyacuterobkem z mineraacutelniacutech vlaacuteken (MV) jsou měkkeacute svino-vatelneacute paacutesy obvykle určeneacute k položeniacute na vodorovneacute nebo zakři-veneacute plochy (zvyacutešeniacute tepelněizolačniacutech vlastnostiacute konstrukciacute) s ob-jemovou hmotnostiacute cca 70 kgmndash3 a součinitelem tepelneacute vodivosti cca 004 Wmndash1Kndash1

Rohože z mineraacutelniacute plsti ktereacute se použiacutevajiacute jako tepelneacute izo-lace jsou jednostranně nebo oboustranně našity na vlnitou le-penku na draacutetěneacute pletivo či na hliniacutekovou foacutelii Směr prošitiacute je podeacutelnyacute ve směru deacutelky paacutesu Velikost jejich objemoveacute hmot-nosti je od cca 100 do 120 kgmndash3 a součinitel tepelneacute vodivos-ti cca 004 Wmndash1Kndash1

Transport poměrně objemnyacutech mineraacutelně vlaacuteknityacutech vyacuterobků si někteřiacute vyacuterobci usnadňujiacute tiacutem že je baliacute do smršťovaciacute foacutelie v komprimovaneacute podobě Po rozřiacuteznutiacute foacutelie se stlačenyacute vyacuterobek rychle bdquorozvinerdquo do původniacuteho objemu a tvaru

Mineraacutelniacute vlaacutekna mohou byacutet vyraacuteběny i ve formě volneacute vlny V takoveacutem přiacutepadě se nepoužiacutevaacute pojivo a pro sniacuteženiacute prašnosti (při vyacuterobě i zpracovaacuteniacute) se MV pokryacutevajiacute pouze tenkou vrstvou oleje (lubrikace) Takto upravenaacute vlaacutekna jsou použitelnaacute v rozme-ziacute teplot od ndash270 do +700 degC Pro speciaacutelniacute přiacutepady (izolace naacute-držiacute se zkapalněnyacutem vzduchem nebo kysliacutekem) se použiacutevajiacute vlaacutek-na bez jakeacutekoliv organickeacute přiacutesady (nelubrikovanaacute)

Volnaacute vlna se použiacutevaacute i k zateplovaacuteniacute nepřiacutestupnyacutech miacutest (praacutezdneacute dutiny stropů obtiacutežně přiacutestupneacute vazniacutekoveacute konstruk-ce či dutiny ve stěnaacutech) kam se dopravuje pneumaticky pomo-ciacute speciaacutelniacuteho zařiacutezeniacute (tzv zafoukaacuteniacutem) Objemovaacute hmotnost pneumaticky uloženeacute vrstvy je cca 32 kg mndash3 a faktor difuzniacuteho odporu je menšiacute než 2

Podle ČSN EN 1094 se k mineraacutelniacutem vlaacuteknům řadiacute i vlaacutekna kera-mickaacute použiacutevanaacute převaacutežně pro speciaacutelniacute žaacuteruvzdorneacute izolace Vyraacutebějiacute rovněž odstředivyacutem rozvlaacutekňovaacuteniacutem do finaacutelniacute podoby se však zpravidla zpracovaacutevajiacute mokryacutem způsobem (za použitiacute anorga-nickyacutech pojiv) O těchto vlaacuteknech bliacuteže pojednaacutevaacute kap 4251

Obecně platiacute že stavebniacute vyacuterobky uvolňujiacuteciacute respirabilniacute vlaacutek-na (mineraacutelniacute skelnaacute keramickaacute atd) musiacute byacutet zabezpečeny vhodnou trvanlivou uacutepravou tak aby po zabudovaacuteniacute přiacuteslušnyacutech vyacuterobků do stavby a při jejich běžneacutem užiacutevaacuteniacute nedošlo k samo-volneacutemu uvolňovaacuteniacute respirabilniacutech vlaacuteken do ovzdušiacute

Tepelněizolačniacute využitiacute vyacuterobků z mineraacutelniacutech vlaacuteken Dosaženiacute setinovyacutech hodnot součinitele tepelneacute vodivosti neniacute

možneacute bez vyacuterazneacuteho zastoupeniacute plynneacute faacuteze ve struktuře izo-lantu Plynnaacute faacuteze však musiacute v tomto materiaacutelu byacutet v relativniacutem klidu a proto nesmiacute v izolačniacutem materiaacutelu vytvaacuteřet velkeacute dutiny ve kteryacutech by v důsledku tepelneacuteho spaacutedu dochaacutezelo k vyacuterazneacute-mu prouděniacute a přenosu tepla konvekčniacutem mechanismem

Zdrojem tepelněizolačniacuteho uacutečinku MV jsou tedy mezivlaacutekni-teacute mezery zaplněneacute vzduchem kteryacute fakticky představuje vlast-niacute tepelněizolačniacute laacutetku Pevnaacute vlaacuteknitaacute faacuteze zajišťuje předevšiacutem rozděleniacute plynneacute faacuteze na dostatečně maleacute oblasti ve kteryacutech se přenos tepla prouděniacutem přiacuteliš neuplatňuje

Podmiacutenkou spraacutevneacute tepelněizolačniacute funkce je tedy zachovaacuteniacute pokud možno sucheacuteho vzduchu v mezivlaacuteknityacutech prostoraacutech Promaacutečeniacutem mineraacutelniacute vlaacutekniteacute izolace dochaacuteziacute ke ztraacutetě jejiacutech izolačniacutech vlastnostiacute a často i k trvaleacutemu znehodnoceniacute

Vyacuterobky z mineraacutelniacutech vlaacuteken se nejčastěji uplatňujiacute v raacutemci tepelnyacutech izolaciacute

bull šikmyacutech a plochyacutech střechbull provětraacutevanyacutech a kontaktniacutech fasaacuted

110

bull sendvičoveacuteho obvodoveacuteho zdivabull vnitřniacutech konstrukciacutebull technickyacutech izolaciacute (izolace energetickyacutech zařiacutezeniacute (kotle

pece) rozvodů tepelnyacutech meacutediiacute vytaacutepěciacute a klimatizačniacute techniky apod)

Při zateplovaacuteniacute obvodoveacuteho zdiva představujiacute vyacuterobky z MV alternativu k deskaacutem z expandovaneacuteho polystyrenu (EPS) I když jsou dražšiacute než EPS desky jsou konkurenceschopneacute

Mineraacutelniacute vlna maacute vyacuterazně nižšiacute tepelnou roztažnost celyacute plaacutešť tedy mnohem meacuteně pracuje a hroziacute menšiacute riziko praskaacuteniacute fasaacutedy Okraje desek z mineraacutelniacute vlny jsou poddajneacute a desky lze přirazit dokonale k sobě bez jakeacutekoliv mezery U polystyrenu stačiacute miacuterně nerovnyacute řez a mezi deskami zůstane vzduchovaacute me-zera

Mineraacutelniacute vlna je požaacuterně bezpečnějšiacute To se staacutevaacute zce-la rozhodujiacuteciacutem faktorem při zateplovaacuteniacute vyacuteškovyacutech budov U obvodovyacutech stěn nad 225 m vyacutešky nad zemiacute neniacute možneacute EPS desky použiacutevat

Mineraacutelniacute vlna maacute řaacutedově menšiacute faktor difuzniacuteho odporu Diacuteky lepšiacutem difuzniacutem vlastnostem je vhodnaacute pro zatepleniacute star-šiacutech objektů kde obvodoveacute zdivo maacute diacuteky chybějiacuteciacute nebo naru-šeneacute izolaci proti vodě většiacute vlhkost

Ve srovnaacuteniacute s EPS deskami jsou izolace z MV mnohem citli-vějšiacute na navlhnutiacute Vlhkost v tomto přiacutepadě způsobuje mnohem většiacute škody než u polystyrenu Povrchovou uacutepravu MV zatep-lovaciacutech systeacutemů pomociacute tenkovrstvyacutech omiacutetek je třeba provaacute-dět zvlaacuteště pečlivě a všechny detaily musiacute byacutet řešeny tak aby k provlhnutiacute izolace nemohlo dojiacutet

Za optimaacutelniacute zateplovaciacute tloušťku se dnes považuje 80 až 120 mm mineraacutelniacute plsti s růstem ceny energiiacute se jako ekonomič-tějšiacute budou jevit i silnějšiacute vrstvy Silnějšiacute vrstvy jsou však naacuteročněj-šiacute na kotveniacute k podkladu

Akustickeacute použitiacute vyacuterobků z mineraacutelniacutech vlaacutekenKromě toho že oddělujiacute prostory s odlišnyacutemi teplotniacutemi para-

metry užiacutevajiacute se vyacuterobky z mineraacutelniacutech vlaacuteken i ve funkci akustic-keacute izolace zejmeacutena jako vyacuteplně přiacuteček a děliciacutech stěn a jako sou-čaacutest plovouciacutech podlah

Vyacuterobky z mineraacutelniacutech vlaacuteken s velkyacutem rozsahem hodnot od-poru proti prouděniacute vzduchu (6 až 60 kPasmndash2) a s rovno-měrně velkou poacuterovitostiacute (93 až 99 ) se použiacutevajiacute jako zvukově

absorpčniacute materiaacutely Ve vhodnyacutech frekvenčniacutech oblastech mo-hou pohlcovat až 95 zvukoveacute energie (α = 095)

Mineraacutelniacute vlaacutekniteacute vyacuterobky zvyšujiacute takeacute vzduchovou neprůzvuč-nost sendvičovyacutech diacutelců Sniacuteženiacute hladiny hluku v konstrukci sou-visiacute s elastickyacutemi vlastnostmi mineraacutelně vlaacuteknityacutech materiaacutelů a s jejich niacutezkyacutem modulem pružnosti (ve srovnaacuteniacute s pěnovyacutemi plasty majiacute niacutezkou dynamickou tuhost a pro akustickeacute uacutečely jsou mnohem vhodnějšiacute)

Jestliže vrstveneacute saacutedrokartonoveacute přiacutečky majiacute vnitřniacute prostor vy-plněny mineraacutelniacutemi vlaacutekny jejich vzduchovaacute neprůzvučnost se snižuje o cca 15 dB oproti stavu kdy vnitřniacute prostor přiacutečky vy-plněn neniacute

Mineraacutelně vlaacutekniteacute vyacuterobky zvyšujiacute rovněž tlumeniacute podeacutel-nyacutech zvukovyacutech vln (umisťujiacute se proto na zavěšeneacute podhledy) V poacuterech na povrchu vlaacuteken dochaacuteziacute ke kmitaacuteniacute vzduchu a zvu-kovaacute energie se při dopadu na povrch vlaacuteken měniacute třeniacutem ener-gii tepelnou čehož se využiacutevaacute při snižovaacuteniacute hladiny hluku a uacutepra-vě doby dozvuku v pohltivyacutech obkladech stěn a stropů

Obdobně se chovajiacute desky z mineraacutelniacutech vlaacuteken v plovouciacutech podlahaacutech Oddělujiacute zvukovaacute pole (stropu a betonoveacuteho potěru) od sebe a pak je vzduchovaacute i kročejovaacute neprůzvučnost tiacutem většiacute čiacutem menšiacute je dynamickaacute tuhost izolantu

Protipožaacuterniacute použitiacute vyacuterobků z mineraacutelniacutech vlaacutekenSamotneacute mineraacutelniacute vlaacutekno je nehořlaveacute S ohledem na obsah

spalitelneacuteho pojiva se vyacuterobky z mineraacutelniacutech vlaacuteken řadiacute mezi nesnadno hořlaveacute stavebniacute hmoty (stupeň hořlavosti B dle ČSN 73 0862)

Vyacuterobky z mineraacutelniacutech vlaacuteken se použiacutevajiacute ke zvyacutešeniacute požaacuter-niacute odolnosti konstrukciacute (stropů stěn střech ventilačniacutech šachet apod) V přiacutepadě požaacuteru zabraňujiacute šiacuteřeniacute ohně a neprodukujiacute dyacutem ani jineacute toxickeacute spaliny

415 Azbest

Azbest (osinek) je skupinoveacute označeniacute přiacuterodniacutech jemně vlaacutek-nityacutech materiaacutelů tvořenyacutech hydratovatovanyacutemi křemičitany že-leznato-hořečnatyacutemi nebo hydratovanyacutemi křemičitany vaacutepeno--železnato-hořečnatyacutemi Nejběžnějšiacutemi azbestovyacutemi mineraacutely jsou amfibol amozit krokydolit chrysotil (hadcovyacute azbest) ak-tinolit antofylit a tremolit

S ohledem na rozšiacuteřeniacute azbestu v již postavenyacutech objektech byla zařazena tato kapitola přičemž hned v jejiacutem uacutevodu je tře-ba konstatovat že v současnosti nepadaacute při stavebniacute činnosti po-užiacutevaacuteniacute azbestu v uacutevahu

Po potvrzeniacute zdravotniacute škodlivosti azbestu (je to jeden z maacute-la opravdu prokaacutezanyacutech karcinogenů) je jakaacutekoliv praacutece s az-bestem podrobena zvlaacuteštniacutemu ochranneacutemu režimu a jeho po-užitiacute při noveacute vyacutestavbě je prakticky vyloučeneacute

Praacuteci s azbestem (s vyacutejimkou vyacutezkumneacute laboratorniacute praacutece analytickeacute praacutece a praacutece při likvidaci skladovyacutech zaacutesob zařiacutezeniacute a čaacutestiacute staveb obsahujiacuteciacutech azbest) dnes vyacuteslovně zakazuje zaacuteko-niacutek praacutece (Zaacutek 651965 Sb)

Původně byl za zdravotně nebezpečnyacute považovaacuten předevšiacutem chrysotil dnes se striktniacute bezpečnostniacute předpisy tyacutekajiacute všech az-bestovyacutech mineraacutelů bez vyacutejimky

Nejzaacutevažnějšiacutem škodlivyacutem efektem vyvolanyacutem vdechovaacuteniacutem azbestovyacutech vlaacuteken je vznik pleuraacutelniacuteho nebo peritonealniacuteho mesotheliomu pozorovanyacute po 15 až 30 letech po expozici az-bestem

Azbest se pro sveacute vyacutehodneacute protipožaacuterniacute a tepelněizolačniacute vlastnosti uplatňoval ve velmi širokeacutem spektru stavebniacutech vyacute-robků Jako vlaacuteknitaacute vyacuteztuž odolnaacute v cementoveacutem prostřediacute byl

Obr 430 Složeniacute fasaacutedniacuteho systeacutemu [Fasaacutedniacute izolačniacute systeacutem Ecorock 2003]1 ndash lepiciacute hmota (tmel) 2 ndash fasaacutedniacute deska s podeacutelnyacutemi vlaacutekny 3 ndash hmoždinka s taliacuteřem 4 ndash kryciacute hmota s vyacuteztužnou siacuteťkou 5 ndash penetračniacute mezivrstva 6 ndash strukturovanaacute omiacutetka s fasaacutedniacutem naacutetěrem

1

2

3

4

56

111

s oblibou použiacutevaacuten k vyacuterobě rovneacute i vlniteacute azbestocementoveacute krytiny k vyacuterobě azbestocementovyacutech desek a šablon azbesto-cementovyacutech rour a tvarovek Širokeacute uplatněniacute nachaacutezel i při vyacute-robě speciaacutelniacutech tmelů omiacutetek a naacutestřiků Ročniacute spotřeba az-bestu v byacutevaleacute ČSSR činila cca 50 000 tun

Ve stavbaacutech zabudovaneacute materiaacutely obsahujiacuteciacute azbest dnes představujiacute značnyacute probleacutem

V cementovlaacuteknityacutech materiaacutelech s objemovyacutem obsahem asi 30 až 40 azbestu překračuje koncentrace azbestu kritickou objemovou koncentraci a azbest je v nich relativně slabě vaacutezaacuten Z takovyacutech materiaacutelů se proto snadno uvolňujiacute vlaacutekna Dochaacuteziacute k tomu otěrem naacuterazem strhaacutevaacuteniacutem tapet apod Hygienicky velmi problematickeacute jsou proto kupřiacutekladu desky typu Dupronit obsahujiacuteciacute 40 azbestu [Červenka V 2001]

U některyacutech azbestovyacutech maltovin a naacutestřiků dochaacuteziacute při staacuter-nutiacute pojiva i k samovolneacutemu uvolňovaacuteniacute vlaacuteken

V klasickeacutem střešniacutem eternitu je jen asi 9 azbestu v důsled-ku povětrnostniacute eroze však eternitoveacute střešniacute krytiny rovněž uvol-ňujiacute azbestovaacute vlaacutekna S ohledem na volneacute ovzdušiacute obklopujiacute-ciacute střechu neniacute tento fakt tak kritickyacute V každeacutem přiacutepadě je však třeba se vyvarovat mechanickeacuteho čištěniacute eternitovyacutech střech (kartaacutečovaacuteniacute mechu) a jejich neodborneacute demontaacuteže

Při rekonstrukci objektů u kteryacutech je podezřeniacute na možnyacute vyacute-skyt azbestovyacutech materiaacutelů je nutneacute zajistit odborneacute vyšetřeniacute K jeho provedeniacute musiacute byacutet přizvaacutena akreditovanaacute laboratoř dis-ponujiacuteciacute přiacuteslušnou vyacutebavou

Určovaacuteniacute vlaacuteken jen na zaacutekladě jejich morfologie pod optic-kyacutem mikroskopem je nepřesneacute a tiacutemto způsobem se naviacutec ne-zjistiacute respirabilniacute vlaacutekna malyacutech rozměrů Spolehlivyacute průkaz az-bestu vyžaduje nasazeniacute elektronoveacuteho mikroskopu disperzniacuteho analyzaacutetoru a speciaacutelniacute odběrneacute zařiacutezeniacute pro posouzeniacute kvality ovzdušiacute Se zaacuterukou prokaacuteže přesnyacute druh vlaacutekna až chemickaacute analyacuteza

Vlastniacute praacutece s materiaacutelem obsahujiacuteciacutem azbest (i kdyby šlo jen vrtaacuteniacute nebo čaacutestečneacute bouraacuteniacute) musiacute provaacutedět firma kteraacute maacute k teacuteto praacuteci opraacutevněniacute a vybaveniacute

Pracovniacute prostor se musiacute hermeticky uzavřiacutet tak aby se zabraacute-nilo šiacuteřeniacute respirabilniacutech vlaacuteken mimo tento prostor K demontaacuteži se použiacutevajiacute speciaacutelniacute naacutestroje opatřeneacute odsaacutevaacuteniacutem s vyacutestupem odsaacutevaneacuteho vzduchu přes uacutečinneacute HEPA filtry Po skončeniacute pra-ciacute se celyacute musiacute dokonale vyčistit speciaacutelniacutemi vysavači (opět s HE-PA filtry)

Vybouranyacute materiaacutel obsahujiacuteciacute azbest se musiacute odborně upra-vit do formy vhodneacute pro uloženiacute na speciaacutelniacute sklaacutedku

Pracovniacuteci kteřiacute jsou v kontaktu s azbestem musiacute průběžně dochaacutezet na leacutekařskeacute kontroly musiacute miacutet speciaacutelniacute školeniacute a musiacute použiacutevat přiděleneacute ochranneacute pomůcky Jejich přiacutechod i odchod z miacutesta praacutece podleacutehaacute zvlaacuteštniacutemu režimu osobniacute hygieny

Nejmeacuteně 30 dnů před zahaacutejeniacutem praciacute je třeba praacutece s ex-poziciacute azbestu (včetně praciacute při odstraňovaacuteniacute čaacutestiacute staveb ob-sahujiacutech azbest) hlaacutesit krajskeacute hygienickeacute stanici (zaacutek č 3922005 Sb)

Po skončeniacute rekonstrukčniacutech praciacute musiacute byacutet provedena kon-trola ovzdušiacute opraveneacuteho objektu z hlediska přiacutepustnyacutech hod-not azbestovyacutech vlaacuteken v ovzdušiacute tj 500 (resp 1 000) vlaacuteken na krychlovyacute metr vzduchu

V některyacutech přiacutepadech se jako rozumnějšiacute jeviacute opatřit azbes-toveacute prvky ochrannyacutem potahem (kteryacute zabraacuteniacute uvolňovaacuteniacute vlaacute-ken) a nepřistupovat k destruktivniacutemu odstraňovaacuteniacute Takoveacute praacute-ce mohou byacutet (na zaacutekladě předchoziacutech hygienickyacutech měřeniacute) označeny za praacutece s ojedinělou a kraacutetkodobou expoziciacute podle vyhl MZd ČR č 3942006 a provaacuteděny za meacuteně přiacutesnyacutech pod-miacutenek

416 Brucit

Brucit je vlaacuteknityacute mineraacutel tvořenyacute převaacutežně hydroxidem hořeč-natyacutem Vyskytuje se předevšiacutem v Čiacutene a z pera čiacutenskyacutech autorů takeacute pochaacutezejiacute prvniacute zpraacutevy o možneacutem využitiacute brucitu k vyztužo-vaacuteniacute betonu či malt [Liu K Cheng H Zhou J 2004]

Brucitovaacute vlaacutekna jsou vodostaacutelaacute velmi pevnaacute a uacutedajně nejsou zdravotně škodlivaacute

112

42 Keramickeacute vyacuterobky

Zaacutekladem vyacutechoziacute surovinoveacute směsi pro vyacuterobu keramiky jsou plastickeacute horniny obsahujiacuteciacute jiacutelovinu Valnaacute většina keramickyacutech vyacuterobků vznikaacute z jiacuteloviteacute směsi vytvaacuteřeniacutem za studena

Vytvaacuteřeniacute může probiacutehat za různyacutech vlhkostiacute směsi Některeacute technologickeacute postupy pracujiacute s tekutou břečkou (suspenziacute) některeacute technologie využiacutevajiacute i suchou surovinu kteraacute se lisuje

Vyacuterobky se pak podle potřeby sušiacute a nakonec se zpevňujiacute vy-palovaacuteniacutem Vypaacuteleniacutem vyacuterobku vznikaacute vlastniacute keramickaacute hmota běžně nazyacutevanaacute keramickyacute střep

Keramickeacute vyacuterobky použiacutevaneacute ve stavebnictviacute (stavebniacute kera-mika) se děliacute podle druhu keramickeacuteho střepu na cihlaacuteřskeacute vyacute-robky obkladovou keramiku kameninoveacute vyacuterobky zdravotnic-kou keramiku a žaacuterovzdorneacute vyacuterobky

Jedniacutem z dalšiacutech kriteacuteriiacute pro jejich rozlišeniacute je nasaacutekavost stře-pu podle ktereacute rozeznaacutevaacuteme

bull slinutou keramiku s hmotnostniacute nasaacutekavostiacute E lt 15 bull poloslinutou keramiku s hmotnostniacute nasaacutekavostiacute E = 15

až 3 bull hutnou keramiku s hmotnostniacute nasaacutekavostiacute E = 30 až

60 bull polohutnou keramiku s hmotnostniacute nasaacutekavostiacute E = 60 až

100 bull poacuterovitou keramiku s hmotnostniacute nasaacutekavostiacute E gt 10

421 Cihlaacuteřskeacute vyacuterobky

Cihlaacuteřskaacute technologie zpracovaacutevaacute cihlaacuteřskeacute jiacutely a hliacuteny zpravi-dla těženeacute v bliacutezkosti cihlaacuteřskyacutech zaacutevodů

V ČR jsou velmi rozšiacuteřeneacute cihlaacuteřskeacute suroviny obsahujiacuteciacute rela-tivně niacutezkeacute a proměnliveacute množstviacute jiacutelovyacutech mineraacutelů (kaolini-tu illitu montmorillonitu chloritu a jejich smiacutešenyacutech struktur) s převlaacutedajiacuteciacutem podiacutelem prachovyacutech zrn křemene sliacutedy a uacutelom-ků různyacutech hornin včetně karbonaacutetovyacutech Obsahujiacute takeacute rozptyacute-lenyacute oxidickyacute železnyacute pigment

Některeacute druhy cihlaacuteřskyacutech surovin jsou takeacute doprovaacutezeny velkyacutemi krystaly nebo zrny saacutedrovce (CaSO4 2H2O) a kalcitu (CaCO3) tzv cicvaacuteru

Plastičnost cihlaacuteřskyacutech surovin roste se zvyšujiacuteciacutem se poměrem jiacuteloveacute složky ke složkaacutem neplastickyacutem se zvyšovaacuteniacutem měrneacuteho povrchu zeminy a iontoveacute vyacuteměnneacute kapacity

Rozhodujiacuteciacutem kriteacuteriem klasifikace cihlaacuteřskyacutech jiacutelů a hliacuten pro jednotliveacute cihlaacuteřskeacute vyacuterobky neniacute jejich mineralogickeacute složeniacute ale jejich složeniacute granulometrickeacute ktereacute je zřejmeacute z Winklerova troj-uacutehelniacutekoveacuteho diagramu (obr 431) Z chemickeacuteho rozboru lze usuzovat na vhodnost suroviny podle obr 432

Kromě plastickeacute zeminy obsahujiacuteciacute jiacuteloviny patřiacute k zaacutekladniacutem surovinaacutem pro vyacuterobu cihlaacuteřskyacutech vyacuterobků teacutež

bull ostřivo k omezeniacute nadměrneacuteho smrštěniacute snižujiacuteciacute plastič-nost vyacuterobniacute směsi (např piacutesek škvaacutera cihelnaacute drť)

bull lehčivo pro zvyacutešeniacute poacuterovitosti střepu z důvodu zvyacutešeniacute te-pelněizolačniacutech vlastnostiacute zdiciacutech prvků nebo sniacuteženiacute energe-tickeacute naacuteročnosti při jejich vyacutepalu (uhelnyacute prach nebo kal pili-ny z tvrdeacuteho dřeva křemelina polystyrenoveacute granule apod)

Často se takeacute projevuje snaha zpracovaacutevat suroviny odpad-niacute nebo druhotneacute ktereacute se přidaacutevajiacute jako korekčniacute přiacutesady do vyacute-robniacute směsi Takovou surovinou je napřiacuteklad elektraacuterenskyacute nebo teplaacuterenskyacute popiacutelek

Soudobeacute cihlaacuteřskeacute zaacutevody jsou již plně mechanizovaneacute a vyso-ce automatizovaneacute (např v cihelně s produkciacute 80 milioacutenů cihel-nyacutech jednotek za rok pracuje na směně jen 7 až 9 pracovniacuteků)

Pro zajištěniacute bezporuchoveacuteho provozu a staacutele kvality vyacuterob-ků je věnovaacutena značnaacute pozornost předevšiacutem přiacutepravě cihlaacuteřskeacute směsi a důsledneacute homogenizaci vytěženeacute suroviny Zaacutekladniacute technologickeacute scheacutema je na obr 433

Velmi důležiteacute je dostatečneacute odleženiacute čerstvě připraveneacute vyacute-robniacute směsi v odležovaciacutech věžiacutech tiacutem se podstatně zvyšuje rovnoměrneacute rozděleniacute vlhkosti ve směsi a jejiacute plastičnost Dalšiacute uacuteprava směsi často spočiacutevaacute v jejiacutem propařeniacute a intenzivniacutem zho-mogenizovaacuteniacute ve šnekoveacutem protlačovaciacutem miacutesiči Bezprostředně po teacuteto operaci se směs protlačiacute siacutetem do vakuoveacuteho šnekoveacute-ho lisu

Vlhkost vyacuterobniacute směsi (tzv vytvaacuteřeciacute vlhkost těsta) je cca 19 až 22 hmotnosti a jejiacutem zahřaacutetiacute paacuterou na teplotu 40 až 45 degC se daacutele zlepšiacute jejiacute plastičnost a současně usnadniacute sušeniacute vytvarova-nyacutech těles (vyacutelisků)

Na vakuovyacutech šnekovyacutech lisech se odstraňuje vzduch z těsta ktereacute se tvaruje (protlačuje) v uacutestiacute lisu při tlaku asi 15 kPa

10

30

50

70

90

2 ndash 20 microm 30 50 70 gt 20 microm

D 10

30

50

70

90

lt 20 microm

I

II

III

IV

A

B

C

Obr 431 Klasifikačniacute diagram cihlaacuteřskyacutech jiacutelů a hliacuten podle Winklera [Pytliacutek P 1995]Vyznačeneacute oblastibull granulometrickeacuteho složeniacute suroviny vhodneacute k vyacuteroběI ndash plnyacutech cihel II ndash děrovanyacutech cihel III ndash krytiny IV ndash tenkostěnnyacutech cihlaacuteřskyacutech vyacuterobků (hurdisek stropniacutech vložek)bull plastičnosti a pevnostiA ndash nejhutnějšiacute skladba zrn (dobraacute zpracovatelnost suroviny dobraacute kvalita střepu) B ndash oblast vysokeacuteho smršťovaacuteniacute sušeniacutem (gt8 velkaacute citlivost k sušeniacute vysokyacute obsah jiacutelo-viny potřeba většiacuteho množstviacute rozdělaacutevaciacute vody) C ndash oblast maleacute pevnosti střepu (chy-bějiacute středniacute frakce zrn) D ndash oblast niacutezkeacute plastickeacute pevnosti těsta (malaacute soudržnost těsta nedostatek jiacuteloviny lt 2 microm k vazbě zrn)

03

02

01

001 02 03 04

1

2

3

4

Obr 432 Vhodnost suroviny po chemickeacute straacutence [Pytliacutek P 1995]1 ndash oblast pro hutneacute až slinuteacute vyacuterobky 2 ndash oblast pro terakotu a hrnčiacuteřinu 3 ndash oblast pro paacutelenou krytinu 4 ndash oblast pro zdiciacute prvky

podiacutel oxidů Σ R2O + RO + Fe2O3

113

Při tvarovaacuteniacute děrovanyacutech cihel je uacutestiacute šnekoveacuteho lisu vybaveno množstviacutem trnů ktereacute usměrňujiacute tok těsta a vytvaacuteřejiacute požadova-neacute dutiny (zpravidla obdeacutelneacuteho nebo kosočtvercoveacuteho tvaru)

Vytvarovanyacute paacutes je za lisem odřezaacutevaacuten podle požadovaneacute ve-likosti cihel Sušeniacute probiacutehaacute podle předepsaneacuteho režimu z vy-tvaacuteřeciacute vlhkosti až do vlhkosti 10 až 15 hmotnosti ve středu stěny děrovaneacute cihly

Smrštěniacute vyacutelisků sušeniacutem činiacute cca 4 až 6 Běžně jsou použiacutevaacute-ny jak komoroveacute tak tuneloveacute sušaacuterny vytaacutepěneacute často odpadniacutem teplem Sušiacute se při teplotě asi 80 degC po dobu 30 až 35 hodin

Vyacutepal vyacutesušků se dnes uskutečňuje zpravidla v tunelovyacutech pe-ciacutech dřiacuteve byly běžnějšiacute pece kruhoveacute (ovaacutelneacute) Běžnyacutem palivem je dnes zemniacute plyn (dřiacuteve praacuteškoveacute uhliacute nebo mazut) Naklaacutedaacuteniacute cihel na pecniacute vozy je plně automatizovaacuteno

Vyacutepal se provaacutediacute při teplotě 860 až 950 degC při ktereacute dochaacuteziacute ke slinovaacuteniacute Trvaacuteniacute vyacutepalu je 30 až 35 hodin Smrštěniacute cihlaacuteřskeacute-ho střepu při vyacutepalu dosahuje 05 až 1

Moderniacute pecniacute agregaacutety jsou doplněny přiacutedavnyacutem spalovaacuteniacutem kouřovyacutech plynů takže exhalace z takovyacutech provozů jsou pod stanovenyacutemi emisniacutemi limity Odpadniacute teplo z chladiciacute zoacuteny je využiacutevaacuteno jak bylo uvedeno v sušaacuternaacutech

Vypaacuteleneacute cihlaacuteřskeacute vyacuterobky se uklaacutedajiacute na dřevěneacute palety za-paacuteskujiacute se a překryacutevajiacute se tzv smršťovaciacute foacuteliiacute

Současneacute vyacuterobky se vyznačujiacute zvyacutešenou homogenitou stře-pu vyššiacute mechanickou pevnostiacute a dostatečnou stabilitou Majiacute zlepšeneacute tepelneacute a akustickeacute parametry a leacutepe odolaacutevajiacute dlouho-dobeacutemu působeniacute klimatickyacutech vlivů

Podle použitiacute je lze rozdělit na vyacuterobky pro bull svisleacute konstrukce bull vodorovneacute konstrukce

bull sklaacutedanou krytinu bull zvlaacuteštniacute uacutečely (trativodky plotovky staacutejovky půdovky antu-

ka apod)

4211 Vlastnosti cihelneacuteho střepu

Typickyacute cihelnyacute střep běžnyacutech cihlaacuteřskyacutech vyacuterobků je poacuterovityacute barevnyacute (většinou načervenalyacute) s hmotnostniacute nasaacutekavostiacute přes 20 Speciaacutelniacute cihlaacuteřskeacute vyacuterobky však mohou miacutet i střep zcela či povrchově slinutyacute pak jde o hutnyacute střep tzv kabřinec kteryacute maacute oproti cihelneacutemu střepu většiacute objemovou hmotnost jeho nasaacute-kavost je naopak mnohem menšiacute (do cca 7 hmotnostniacutech)

Z obecneacute struktury paacuteleneacuteho cihelneacuteho střepu vyplyacutevaacute jeho schopnost přijiacutemat a uvolňovat vlhkost a akumulovat tep-lo V zaacutevislosti na konkreacutetniacutem provedeniacute jsou cihlaacuteřskeacute vyacuterobky mrazuvzdorneacute a dobře tepelně- i zvukověizolujiacuteciacute Běžnyacute cihelnyacute střep neniacute radioaktivniacute je nehořlavyacute a může byacutet i žaacuteruvzdornyacute

Diacuteky přiacutezniveacutemu chemickeacutemu složeniacute cihelneacuteho střepu jsou paacuteleneacute cihlaacuteřskeacute vyacuterobky po skončeniacute sveacute životnosti ekologicky neškodneacute a recyklovatelneacute

Fyzikaacutelniacute vlastnosti střepu cihlaacuteřskyacutech vyacuterobků jsou proměn-liveacute v zaacutevislosti na složeniacute suroviny způsobu tvaacuteřeniacute a intenzitě vyacutepalu Orientačniacute hodnoty fyzikaacutelniacutech vlastnostiacute cihelneacuteho stře-pu jsou v tab 422

K materiaacutelovyacutem vadaacutem paacutelenyacutech cihlaacuteřskyacutech vyacuterobků způ-sobenyacutech nehomogenniacutem střepem patřiacute rozrušovaacuteniacute struktury nebo odpryacuteskaacutevaacuteniacute kousků povrchu (tvorba lasturek) v liacuteci vyacuterob-ků vlivem rozpiacutenavyacutech čaacutestic (cicvaacuterů)

Povrchovou zaacutevadou vyacuteznamnou zejmeacutena u vyacuterobků po-užiacutevanyacutech ke zhotovovaacuteniacute režneacuteho i omiacutetaneacuteho zdiva je tvorba vyacutekvětů soliacute Jestliže přiacutečinou vyacutekvětu je složeniacute střepu jde o pri-maacuterniacute vyacutekvěty

Primaacuterniacute vyacutekvěty se objevujiacute vyacutelučně po navlhnutiacute zdiva (např vlivem sraacutežkoveacute vody zemniacute nebo technologickeacute vlhkosti) kdy dochaacuteziacute k pohybu soliacute do odpařovaciacute zoacuteny a k naacutesledneacute tvor-bě vyacutekvětů

Pokud určeneacute použitiacute poskytuje uacuteplnou ochranu proti vnikaacuteniacute vody (např zdiciacute prvek je chraacuteněn tlustou vrstvou omiacutetky nebo obkladem prvek se uklaacutedaacute do vnitřniacute vrstvy dutinoveacute stěny nebo do zdiva vnitřniacutech stěn) nepožaduje se aby byl v jejich střepu deklarovaacuten obsah aktivniacutech rozpustnyacutech soliacute (kategorie S0)

Pokud určeneacute použitiacute poskytuje jenom omezenou ochranu (např tenkaacute vrstva omiacutetky) musiacute vyacuterobce deklarovat obsah ak-tivniacutech soliacute rozpustnyacutech ve vodě Deklarovanyacute obsah soliacute musiacute

Tab 422 Orientačniacute hodnoty fyzikaacutelniacutech vlastnostiacute cihelneacuteho střepu

Vlastnost Měrnaacute jednotka Hodnota

hustota kgmndash3 2 600 ndash 2 700

objemovaacute hmotnost (suchyacute stav) kgmndash3 1 600 ndash 2 200

hmotnostniacute nasaacutekavost 20 ndash 25

objemovaacute nasaacutekavost 36 ndash 55

rovnovaacutežnaacute vlhkost 20

modul pružnosti MPa 8 000 ndash 12 000

součinitel tepelneacute vodivosti Wmndash1Kndash1 065 ndash 080

měrnaacute tepelnaacute kapacita kJkgndash1Kndash1 09 ndash 11

součinitel deacutelkoveacute teplotniacute roztažnosti Kndash1 5010ndash6

součinitel difuze vodniacute paacutery s 002310ndash9

faktor difuzniacuteho odporu ndash 5 až 10

součinitel hmotnostniacute vzduchoveacute propustnosti

s 9210ndash9

korečkovyacute bagr

odležovaciacute halda

skřiacuteňovyacute podavač

kolovyacute mlyacuten

dva paacutery valců

odležovaciacute věž se šnekovyacutem podavačem

ostřivo lehčivo korekčniacute přiacutesady

paacutera

paacutera + voda

šnekovyacute lis s odřezaacutevačem

tunelovaacute pec

palivo paacutera

expedice sušaacuterna

Obr 433 Scheacutema uspořaacutedaacuteniacute cihlaacuteřskeacute linky vyacuteroby plnyacutech podeacutelně nebo svisle děrovanyacutech cihel [Bouška P aj 2002]

114

byacutet menšiacute než mezniacute hodnoty obsahu soliacute ktereacute jsou podle ČSN EN 771-1 stanoveny na

bull 017 Na+ + Ka+ a 008 Mg2+ v kategorii S1bull 006 Na+ + K+ a 003 Mg2+ v kategorii S2Přiacutečinou vyacutekvětů nemusiacute byacutet vždy obsah soliacute v cihlaacuteřskyacutech vyacute-

robciacutech Vyacutekvěty mohou způsobit rovněž laacutetky obsaženeacute v poji-vu nebo i laacutetky zavlečeneacute do zdiva z vnějšiacuteho prostřediacute

Poruchy keramickyacutech stropů ke kteryacutem na počaacutetku tohoto stoletiacute u naacutes došlo ukaacutezaly že je třeba věnovat naacuteležitou po-zornost i objemovyacutem změnaacutem prvků z poacuteroviteacuteho keramickeacuteho střepu Kromě objemovyacutech změn vyvolanyacutech změnou teploty se u těchto prvků uplatňujiacute i objemoveacute změny vyvolaneacute vlhkostiacute

Vratnou deacutelkovou vlhkostniacute roztažnost střepu keramickeacuteho prvku je možneacute přibližně vyjaacutedřit obdobně jako roztažnost tep-lotniacute tj lineaacuterniacutem vztahem popisujiacuteciacutem změnu deacutelky prvku v zaacute-vislosti na jeho vlhkosti Hodnota vratneacute vlhkostniacute roztažnosti dosahuje zlomku nevratneacute vlhkostniacute roztažnosti

Podle užiacutevaneacute klasifikace se nevratnaacute vlhkostniacute roztažnost ke-ramickeacuteho střepu rozděluje na

bull niacutezkou s hodnotou menšiacute než 04 mmmndash1bull středniacute s hodnotou od 04 do 08 mmmndash1bull vysokou s hodnotou většiacute než 08 mmmndash1Rozsah nevratneacute vlhkostniacute roztažnosti střepu zaacutevisiacute jak na slo-

ženiacute surovinneacute směsi a na podmiacutenkaacutech vyacutepalu tak do jisteacute miacutery i na způsobu zachaacutezeniacute s cihelnyacutem vyacuterobkem Je projevem staacuter-nutiacute vyvolaneacuteho fyzikaacutelně-chemickyacutemi reakcemi vlhkosti s poacutero-vityacutem keramickyacutem střepem

Zatiacutemco v přiacutepadě cihelneacuteho zdiva nepředstavuje otaacutezka vlh-kostniacute roztažnosti probleacutem při montaacuteži keramickyacutech stropniacutech desek je třeba tuto roztažnost uvažovat

Ve stropniacutech konstrukciacutech z keramickyacutech desek se při nevhod-neacute technologii montaacuteže mohou sečiacutest uacutečinky sil od smršťovaacuteniacute betonu resp cementoveacuteho potěru (pevně spojeneacuteho se stře-pem paacutelenyacutech vyacuterobků) s uacutečinky sil vyvolanyacutech nevratnyacutemi ob-jemovyacutemi změnami cihelneacuteho střepu do teacute miacutery že konstruk-ce selže

4212 Cihlaacuteřskeacute vyacuterobky pro svisleacute konstrukce

Cihlaacuteřskeacute vyacuterobky pro svisleacute konstrukce (zdiciacute prvky) patřiacute mezi kusovaacute staviva K jejich hlavniacutem charakteristikaacutem proto patřiacute bližšiacute vymezeniacute rozměru S ohledem na použitiacute ve zděnyacutech kon-strukciacutech je uacutečelneacute rozlišovat naacutesledujiacuteciacute rozměry

Skladebnyacute rozměr je rozměr skladebneacuteho prostoru zdiciacuteho prvku specifikovanyacute s přihleacutednutiacutem ke geometrickyacutem paramet-rům přilehlyacutech spaacuter a mezniacutem odchylkaacutem rozměrů prvku

Jmenovityacute rozměr je rozměr zdiciacuteho prvku specifikovanyacute pro jeho vyacuterobce přičemž odchylky skutečnyacutech rozměrů od jmeno-vityacutech nesmiacute byacutet většiacute než mezniacute odchylky

Skutečnyacute rozměr je rozměr zdiciacuteho prvku stanovenyacute měře-niacutem

Zděneacute konstrukce z paacutelenyacutech zdiciacutech prvků se průběžně při-způsobujiacute požadavkům na jejich statickeacute tepelně- a zvukově-izolačniacute parametry na trvanlivost při samozřejmeacutem zachovaacuteniacute naacuteroků na jejich vlastnosti estetickeacute Ve srovnaacuteniacute s tradičniacutem přiacutestupem k vlastnostem cihlaacuteřskyacutech vyacuterobků přinaacutešiacute zcela novyacute pohled na paacuteleneacute zdiciacute prvky ČSN EN 771-1 platnaacute od roku 2003 Tato norma stanovuje vlastnosti těchto prvků určenyacutech pro zhotovovaacuteniacute zděnyacutech konstrukciacute (např režneacuteho a omiacutetaneacute-ho zdiva nosnyacutech a nenosnyacutech zděnyacutech konstrukciacute včetně vnitř-niacutech obkladů a přiacuteček pozemniacutech a inženyacuterskyacutech staveb vnějšiacute-ho zdiva komiacutenů)

Rozeznaacutevaacute dvě skupiny paacutelenyacutech zdiciacutech prvkůbull prvky HD (high density) k nimž patřiacute

všechny paacuteleneacute zdiciacute prvky určeneacute pro použitiacute v ne-chraacuteněneacutem zdivu

paacuteleneacute zdiciacute prky s objemovou hmotnostiacute za sucha většiacute než 1 000 kgmndash3 určeneacute pro použitiacute v chraacuteně-neacutem zdivu (obr 434)

bull prvky LD (low density) k nimž patřiacute paacuteleneacute zdiciacute prvky s ob-jemovou hmotnostiacute za sucha nejvyacuteše 1 000 kgmndash3 určeneacute pro použitiacute v omiacutetaneacutem zdivu (obr 435)

V ČSN EN 771-1 jsou zmiacuteněny i zdiciacute prvky ktereacute majiacute tvar ne-pravidelneacuteho hranolu a norma uvaacutediacute i viacutecevrstveacute zdiciacute prvky (prv-ky složeneacute z viacutece než jednoho materiaacutelu)

V ČSN EN 771-1 jsou daacutele definovaacuteny funkčniacute vlastnosti kte-reacute souvisejiacute např s rozměrovyacutemi tolerancemi pevnostiacute a obje-movou hmotnostiacute a ktereacute se stanoviacute podle přiacuteslušnyacutech zkušeb-niacutech metod uvedenyacutech ve zkušebniacutech evropskyacutech normaacutech řady EN 772-1 až 19

ČSN EN 771-1 rovněž obsahuje ustanoveniacute pro hodnoce-niacute shody vyacuterobků s touto normou a deklaruje požadavky ktereacute musiacute splnit vyacuterobky značeneacute CE Nestanovuje však skladebneacute ani

Obr 434 Přiacuteklady paacutelenyacutech zdiciacutech prvků HDa) plnaacute cihla b) plnaacute cihla s prolisem c) svisle děrovanyacute prvek d) svisle děrovanyacute prvek e) svisle děrovanyacute prvek

a) b) c)

d) e)

Obr 435 Tvar a uspořaacutedaacuteniacute paacutelenyacutech zdiciacutech prvků LDa) svisle děrovanyacute prvek b) svisle děrovanyacute prvek se svislou draacutežkou kteraacute se vyplňuje maltou (tj s kapsou na maltu) c) svisle děrovanyacute prvek s uacutechytnyacutemi otvory d) svisle děrovanyacute prvek se systeacutemem per a draacutežek e) vodorovně (podeacutelně) děrovanyacute prvek (pro zděneacute přiacutečky) f) vodorovně (podeacutelně) děrovanyacute prvek s ryacutehovaacuteniacutem pro zvyacutešeniacute přiacutedržnosti omiacutetky g) vodorovně (podeacutelně) děrovanyacute prvek se svislou draacutežkou kteraacute se vyplňuje mal-tou (tj s kapsou na maltu) h) prvek s kanaacutelky pro vyacuteplňovyacute beton nebo vyacuteplňovou maltu i) prvek pro zděneacute stěnoveacute panely

a) b) c)

d) e) f)

g) h) i)

115

jmenoviteacute rozměry paacutelenyacutech zdiciacutech prvků rovněž nestanovuje uacutehly zešikmeniacute paacutelenyacutech zdiciacutech prvků zvlaacuteštniacutech tvarů (tj jejich tvar neniacute pravouacutehlyacutem hranolem) Zavaacutediacute však novyacute termiacuten bdquovel-mi přesnyacute paacutelenyacute zdiciacute prvekldquo tj prvek s velmi malyacutemi odchylka-mi rozměrů zejmeacutena šiacuteřky

ČSN EN 771-1 daacutele rozeznaacutevaacute zdiciacute prvky kategorie I (u nichž pravděpodobnost že se nedosaacutehne deklarovaneacute pevnosti v tlaku uvaacuteděneacute vyacuterobcem je menšiacute než 5 ) a zdiciacute prvky kategorie II (kteryacutech se předpoklaacutedaacute že nesplniacute podmiacutenku požadovanou u prvků kategorie I)

U zdiciacutech prvků obsahujiacuteciacutech le 10 hmotnosti nebo objemu (podle nejvyššiacute hodnoty) homogenně rozloženyacutech organickyacutech materiaacutelů může byacutet bez zhoršeniacute deklarovaacutena požaacuterniacute třiacuteda A1 (nehořlaveacute materiaacutely ktereacute nevykazujiacute celkoveacute vzplanutiacute)

Scheacutema rozděleniacute zdiciacutech prvků pro svisleacute konstrukce platneacute do 31 3 2006 je na obr 436 Na obr 437 je uvedeno rozděle-niacute cihel podle speciaacutelniacutech vlastnostiacute

Ve smyslu novyacutech evropskyacutech norem je možneacute daacutele rozdělit paacuteleneacute zdiciacute prvky podle scheacutematu na obr 438

42121 Zděneacute konstrukce

Zděneacute konstrukce z paacutelenyacutech cihel (zdiciacutech prvků) jsou kon-strukcemi ktereacute se musiacute průběžně přizpůsobovat rostouciacutem

požadavkům a to nejen na jejich statickeacute parametry či trvanli-vost ale i na tvorbu tepelnyacutech a zvukovyacutech barieacuter To vše při za-chovaacuteniacute naacuteroků na jejich vlastnosti estetickeacute

Stavebniacute řaacuted z roku 1886 uvaacuteděl že minimaacutelniacute tloušťka obvo-doveacute stěny v nejvyššiacutem tj paacuteteacutem nadzemniacutem podlažiacute s hloub-

zdiciacute prvky

plneacute děrovaneacute viacutecvrstveacute

svisle vodorovně (podeacutelně)

s pravouacutehlyacutemi dutinami

s jinyacutemi než pravouacutehlyacutemi

dutinami

Obr 438 Rozděleniacute paacutelenyacutech zdiciacutech prvků podle novyacutech evropskyacutech norem

zdiciacute prvky

cihla plnaacute cihla odlehčenaacute cihla děrovanaacute tvarovka

přiacutečně podeacutelněmaleacuteho formaacutetus ozubeniacutem tj systeacutemem per

a draacutežek

s maltovou kapsou do roku

2002

pro keramickeacute diacutelce

modulovaacute

kvaacutedr

metrickaacute

voštinovaacute

velkeacuteho formaacutetu

metrickeacuteho formaacutetu

německeacuteho formaacutetu

přiacutečkovka dutinovaacute

přiacutečkovka draacutežkovaacute

Obr 436 Dřiacutevějšiacute rozděleniacute paacutelenyacutech zdiciacutech prvků

plnaacute dělivka děrovanaacute plnaacute svisle děrovanaacute

plnaacute svisle děrovanaacute

liacutecovaacute (s povrchovou uacutepra-vou liacutecoveacute plochy)

liacutecovaacute (Klinker)bull nasaacutekavost pod 8

hmotnostniacutechbull vysokaacute pevnost v tlaku

akustickaacuteteacutež pro dutinoveacute

stěny

cihla

Obr 437 Rozděleniacute cihel podle speciaacutelniacutech vlastnostiacute

116

kou traktu do 65 m činiacute 450 mm Ve sveacute době měl tento poža-davek vliv předevšiacutem na rozměry vyraacuteběnyacutech cihel Skladebnaacute tloušťka stěny i skladebneacute rozměry plneacute cihly (300 times 150 times 75 mm) byly odvozeny z naacutesobku nebo zlomku zaacutekladniacuteho modulu 150 mm Jmenoviteacute (vyacuterobniacute nebo takeacute konstrukčniacute) rozměry ci-hel byly o 10 mm menšiacute

Požadavky na tepelnyacute odpor nebo akustickou neprůzvučnost se tehdy nepředepisovaly dnes viacuteme že při tloušťce 450 mm dosahuje obvodovaacute stěna z plnyacutech cihel tepelneacuteho odporu 055 m2KWndash1 a jejiacute index vzduchoveacute neprůzvučnosti Rrsquow činiacute 48 dB

Současnaacute ČSN 73 0532 požaduje vaacuteženou stavebniacute ne-průzvučnost (Rrsquow) pro stěny všech miacutestnostiacute druhyacutech bytů cho-deb schodišť minimaacutelně 52 dB Pro stěny miacutestnostiacute v sousedniacutem domě (dvojdomy řadoveacute domy) je požadovaacutena Rrsquow minimaacutelně 57 dB Těmto požadavkům už tedy vyacuteše uvedeneacute stěna nemů-že vyhovět

Koncem roku 2002 byla revidovaacutena ČSN 73 0540-2 doplně-na o Změnu Z1 v roce 2005 a posleacuteze nově vydaacutena v roce 2007 hodnotiacute energetickeacute parametry konstrukciacute pomociacute součinitele prostupu tepla V tab 423 jsou porovnaacuteny hodnoty normou zavedeneacuteho součinitele prostupu tepla UN s hodnotami tepelneacute-ho odporu RN pro obvodoveacute nosneacute stěny

Obecně platiacute že U le UN (resp R ge RN) obvodoveacute stěny ze sta-vebniacutech prvků matematicky U = 1(R + 0168)

Požadavky na hodnotu tepelneacuteho odporu tedy rovněž drama-ticky vzrostly a jejich splněniacute by vyžadovalo naacuterůst tloušťky zdi z plnyacutech cihel na hodnotu 2 až 3 m

Rostouciacute požadavky na vlastnosti zdiva zaacutekonitě vedou ke staacute-le se zvyšujiacuteciacutem požadavkům na vlastnosti paacutelenyacutech zdiciacutech prv-ků Kromě mechanickyacutech a tepelnyacutech požadavků musiacute současneacute cihelneacute prvky splňovat takeacute požadavky na rozměrovou přesnost a definovatelnou dlouhodobou rozměrovou stabilitu

Skladebneacute rozměry děrovanyacutech cihel uvaacuteděnyacutech do vyacuteroby v posledniacutech letech jsou naacutesobky zaacutekladniacuteho modulu 100 mm někdy teacutež jeho poloviny nebo čtvrtiny Jmenoviteacute (vyacuterobniacute) roz-měry děrovanyacutech cihel se odvozujiacute od skladebnyacutech rozměrů s přihleacutednutiacutem k tloušťkaacutem ložnyacutech a styčnyacutech spaacuter Jmenoviteacute rozměry jsou menšiacute než skladebneacute rozměry i tehdy když se zdi-ciacute prvky lepiacute (tzv nuloveacute ložneacute spaacutery)

Nepominutelnyacutem požadavkem při hodnoceniacute současnyacutech ci-helnyacutech prvků jsou takeacute jejich požaacuterniacute vlastnosti Ty se zpravi-dla posuzujiacute v raacutemci celeacute konstrukce Cihelneacute vnějšiacute nosneacute stěny majiacute předepsanou požaacuterniacute odolnost nejmeacuteně 120 minut přiacuteč-ky 45 minut

Při použitiacute technologie tzv přesneacuteho zděniacute se u vysušenyacutech nebo vypaacutelenyacutech cihelnyacutech tvarovek zabrušujiacute jejich spodniacute a horniacute ložneacute plochy Dělaacute se to proto aby se sniacutežila tloušťka po-jiva

Tradičniacute tloušťka ložnyacutech spaacuter zděneacute konstrukce je 10 až 12 mm při použitiacute obyčejneacute nebo lehkeacute malty Přesneacute prvky (cihly broušeneacute CB nebo SB) dovolujiacute použiacutet maltu pro zděniacute tenkeacute spaacutery tloušťky 1 až 3 mm Vyacutehodou přesneacuteho zděniacute je přede-všiacutem minimalizace tepelneacuteho mostu v samotneacute ložneacute spaacuteře Tenkaacute vrstva malty (lepidla) se nanaacutešiacute buď na žebra vnitřniacute i ob-vodovaacute v tloušťce 1 mm nebo celoplošně v tloušťce 3 mm (po stlačeniacute 1 mm) pomociacute nanaacutešeciacuteho vaacutelce Nejnověji se lepeniacute provaacutediacute pomociacute polyuretanoveacute pěny nanaacutešeneacute pouze ve dvou pruziacutech v ložneacute spaacuteře

Nepominutelneacute jsou i požadavky estetickeacute Neomiacutetnuteacute zdivo z liacutecovyacutech cihel musiacute vykazovat dlouhodobou životnost a zacho-vaacutevat si atraktivniacute vzhled Musiacute proto vykazovat vysokou mra-zuvzdornost a vysokou pevnost Uacuteprava maltovyacutech spaacuter musiacute byacutet v souladu s použityacutemi zdiciacutemi prvky

42122 Přehled zdiciacutech prvků

Cihelneacute zdiciacute prvky je možneacute rozdělit teacutež na cihly pro vněj-šiacute tepelněizolačniacute stěny cihly pro nosneacute stěny i piliacuteře a cihly pro přiacutečky

Podle Naacuterodniacute přiacutelohy ČR k ČSN EN 771-1 se cihly podle pev-nosti v tlaku děliacute na druhy označeneacute pevnostniacutemi značkami P2 P4 P6 P8 P10 P15 P20 P25 P30 P35 a P40 Čiacutesla v těchto značkaacutech vyjadřujiacute průměrnou pevnost uvedenou v MPa

Podle mrazuvzdornosti se rozeznaacutevaly cihly nemrazuvzdorneacute mrazuvzdorneacute M15 (odolaacutevajiacuteciacute 15 zmrazovaciacutem cyklům) a mra-zuvzdorneacute M25 (odolaacutevajiacuteciacute 25 cyklům) Daacutele je uveden struč-nyacute přehled vyraacuteběnyacutech cihel v ČR podle ČSN platnyacutech do 31 3 2006 s vybranyacutemi vlastnostmi (obr 439)

Zaacutekladniacutem druhem cihel jsou cihly plneacute (CP) jmenovityacutech roz-měrů 290 times 140 times 65 mm (velkyacute formaacutet) nebo 250 times 120 times 65 mm (malyacute formaacutet) objemoveacute hmotnosti maximaacutelně 1 800 kgmndash3 Informativniacute hmotnost jedneacute cihly činiacute (podle formaacutetu) 47 kg resp 35 kg Cihly plneacute jsou dodaacutevaacuteny v pevnostniacutech třiacute-daacutech P7 P10 P15 P20 a P25 S vyacutejimkou nemrazuvzdorneacute třiacutedy P7 mohou byacutet nemrazuvzdorneacute nebo mrazuvzdorneacute (M15) Nasaacutekavost (za varu) plnyacutech cihel je minimaacutelně 12 hmotnosti

Cihly odlehčeneacute (CO) se odhmotňujiacute lehčeniacutem střepu nebo diacuterami (do 15 ložneacute plochy) přiacutepadně kombinaciacute obou způ-sobů Informativniacute hmotnost jedneacute odlehčeneacute cihly je 44 kg při jmenovityacutech rozměrech 290 times 140 times 65 mm a objemovaacute hmot-nost nejvyacuteše 1 700 kgmndash3

Cihly děrovaneacute moduloveacute (CD ndash INA ndash M) jsou určeny pro jed-novrstveacute svisleacute obvodoveacute zdivo o jmenoviteacute tloušťce 390 mm (bez omiacutetek s tepelnyacutem odporem R gt 10 m2KWndash1) Jejich jmenoviteacute rozměry jsou 390 times 195 times 140 nebo 190 mm objemovaacute hmot-nost 850 až 1 150 kgmndash3 pevnostniacute značky od P4 do P20

Cihly děrovaneacute (CD dřiacuteve kvaacutedr) se hromadně vyraacuteběly v le-tech 1970 až 1985 Zaacutekladem byla cihla děrovanaacute metrickeacute-ho formaacutetu CDm s jmenovityacutemi rozměry 240 times 115 times 113 mm a s objemovou hmotnostiacute 1 450 kgmndash3 Jmenoviteacute rozměry děrovanyacutech cihel CD jsou 290 až 360 (niacutezkaacute deacutelka) times 240 times 113 až 238 (240) mm Pevnostniacute značky jsou v intervalu P4 až P25 V současneacute době se vyraacutebějiacute jen v omezeneacutem množstviacute zejmeacute-na pro rekonstrukce Použitelneacute jsou i pro vnitřniacute (přiacutečneacute) nosneacute stěny v novostavbaacutech

Voštinoveacute cihly (CV 65 a CV 14 podle vyacutešky) jmenovityacutech rozměrů 290 times 140 times 65 nebo 140 mm byly dodaacutevaacuteny v pev-nostniacutech značkaacutech P7 P10 P15 a P20 s objemovou hmotnostiacute 1 300 kgmndash3 Informativniacute hmotnost jedneacute cihly byla 34 resp 73 kg V současnosti nejsou nabiacutezeny

K tvarovkaacutem lze přiřadit cihly děrovaneacute Tyacuten (CD TYacuteN) jme-novityacutech rozměrů 290 nebo 365 times 190 times 215 mm (tzv tyacutenky) Pevnostniacute značky jsou v intervalu P4 až P20 Tyto cihly se dnes vyraacutebějiacute ve velmi omezeneacutem rozsahu

Tab 423 Hodnoty součinitele prostupu tepla UN a tepelneacuteho odporu RN pro budovy s převažujiacuteciacute naacutevrhovou teplotou 20 degC a těžkyacutemi venkov-niacutemi stěnami (ze zdiva s 1 hmotnostniacute vlhkostiacute)

VeličinaPožadovaneacute

hodnotyDoporučeneacute

hodnoty

Platilo do 31122004 u jednovrstvyacutech

zděnyacutech vnějšiacutech stěn

Součinitel prostupu tepla UN Wmndash2Kndash1

038 025 046

Tepelnyacute odpor RN

m2KWndash1 246 383 2

117

K novějšiacutem cihlaacuteřskyacutem vyacuterobkům naacuteležiacute zejmeacutena tepelně efektivniacute cihelneacute tvarovky typu Therm z lehčeneacuteho střepu (poacute-rovitost 15 až 20 λ = 04 Wmndash1Kndash1 objemovaacute hmotnost střepu 1 450 kgmndash3) v rozměrově přesneacutem a tvarově naacuteroč-neacutem provedeniacute

Nejviacutece vyraacuteběneacute a nejviacutece použiacutevaneacute jsou svisle děrovaneacute cihly ndash tvarovky typu Therm (Term) se soustavou vhodně uspořaacute-danyacutech štěrbin (s průřezovou plochou jedneacute štěrbiny 6 až 8 cm2) Soustava vzduchovyacutech štěrbin spolu s poacuterovityacutem střepem pod-statně zvyšuje jejich hodnotu tepelneacuteho odporu nad 20 m2KWndash1 (resp 246 m2KWndash1) Jejich jmenoviteacute rozměry jsou 490 440 420 400 nebo 365 times 247 times 238 mm (nebo 155 mm tj vyacuteška niacutezkeacute cihly) Objemovaacute hmotnost činiacute 800 až 1 000 kgmndash3 pro pevnostniacute značku P6 P8 a P10 Maximaacutelniacute hmotnost jedneacute tva-rovky je 23 kg Pro vnitřniacute nosneacute stěny se použiacutevajiacute tvarovky s pevnostniacute značkou P10 až P20 Vyraacutebějiacute se teacutež tvarovky typu Therm s niacutezkou objemovou hmotnostiacute 700 kgmndash3 (650 a 600 kgmndash3) a pevnostniacute značkou P4 P6 P8

Novějšiacutem typem jsou cihly ndash tvarovky typu Therm superi-zolačniacute (značeneacute piacutesmeny Si na konci naacutezvu) Při jmenoviteacutem

rozměru 440 times 248 times 238 mm je hmotnost Si tvarovky 164 až 177 kg pevnost v tlaku P6 nasaacutekavost 23 plusmn2 hmot podiacutel děrovaacuteniacute 59 Objemovaacute hmotnost činiacute 650 až 700 kgmndash3

Neomiacutetnuteacute zkušebniacute fragmenty z cihelnyacutech tvarovek 440 times 248 times 238 mm tohoto typu vyzděnyacutech na tepelněizolačniacute mal-tu vykaacutezaly (po přepočtu na ustaacutelenou vlhkost zdi) hodnotu tepelneacuteho odporu R = 392 m2KWndash1 což odpoviacutedaacute hodnotě U = 024 Wmndash2Kndash1

Při vyzděniacute na obyčejnou maltu (bez omiacutetek) byla naměřena hodnota R = 321 m2KWndash1 což odpoviacutedaacute hodnotě U = 030 Wmndash2Kndash1

Při zděniacute z tvarovek s takovyacutemi tepelnyacutemi parametry je nediacutel-nou součaacutestiacute racionaacutelniacute hrubeacute stavby současneacute použitiacute doplňko-vyacutech cihel

Doplňkoveacute cihly (polovičniacute koncoveacute a rohoveacute) musiacute miacutet tva-ry řešeneacute z pohledu maximaacutelniacute možneacute eliminace lineaacuterniacutech tepelnyacutech mostů a vazeb v kritickyacutech miacutestech stěny (v roziacutech a na styku stěny s vyacuteplněmi otvorů v ostěniacute nadpražiacute a pa-rapetů)

Obr 439 Přehled hlavniacutech druhů paacutelenyacutech zdiciacutech prvků I zdiciacute prvky pro nosneacute i nenosneacute chraacuteněneacute ndash omiacutetaneacute vnějšiacute i vnitřniacute zdivo a) CP b) CO c) CD-INA-M d) CD (kvaacutedr blok) e) CDm f) CV 14 g) CD-TYacuteNII zdiciacute prvky pro tepelněizolačniacute jednovrstveacute vnějšiacute zdivo nosneacute i nenosneacute h) tvarovka typu Therm rohovaacute (s maltovou kapsou) i) tvarovka typu Therm P+D (se systeacutemem per a draacute-

žek) j) tvarovka typu Porotherm Si (superizolačniacute)III zdiciacute prvek pro keramickeacute vrstveneacute obvodoveacute diacutelce nosneacute i nenosneacute k) tvarovka CD-AKAIV přiacutečkovky l) Pk-CD m) Pk-dr n) svisle děrovaneacute typu Therm P+DV zdiciacute prvky pro liacutecoveacute (nechraacuteněneacute neomiacutetaneacute) zdivo o) cihla plnaacute-CPR p) cihla děrovanaacute-CDR q) liacutecovaacute cihla dělivka CIPd (cihla odlehčenaacute pro režneacute zdivo) r) přiacutečkovka-PkR s) Klin-

ker plnaacute t) Klinker svisle děrovanaacute VI zdiciacute prvky pro zvukověizolačniacute nosneacute omiacutetaneacute vnitřniacute zdivo u) Porotherm 365 AKU v) Porotherm 25 AKU w) akustickaacute tvarovka šalovaciacute

a) b) c) d) e) f)

g) h) i) j)

k) l) m) n)

o) p) q) r)

s) t) u) v) w)

118

K dosaženiacute dostatečnyacutech tepelněizolačniacutech hodnot se doplň-koveacute cihly často vybavujiacute vybraacuteniacutem do ktereacuteho se vklaacutedaacute tepelnyacute izolant (XPS ndash extrudovanyacute pěnovyacute polystyren)

Nejvyššiacute tepelněizolačniacute vlastnosti majiacute tvarovky deacutelky (tloušťky zdi) 490 mm SUPERTHERM 49 STI s pevnostiacute v tlaku P6 a P8 Jsou vhodneacute pro těžkeacute obvodoveacute konstrukce energeticky uacutespor-nyacutech domů (U le 025 Wmndash2Kndash1) a v různyacutech variantaacutech i pro ob-vodoveacute stěny niacutezkoenergetickyacutech domů (U le 016 Wmndash2Kndash1)

K cihelnyacutem tvarovkaacutem patřiacute i tvarovky pro keramickeacute diacutelce CD ndash AKA jmenovityacutech rozměrů 300 nebo 225 times 175 times 225 mm Keramickyacute vrstvenyacute diacutelec tloušťky 300 mm je tvořen třemi souvis-lyacutemi vrstvami

bull vnějšiacute betonovou monieacuterkou v tloušťce 50 mmbull tepelněizolačniacute vrstvou (z pěnoveacuteho polystyrenu nebo mi-

neraacutelniacutech vlaacuteken) v tloušťce teacutež 50 mmbull vnitřniacute nosnou keramobetonovou vrstvou z cihelnyacutech tva-

rovek CD ndash AKA betonaacuteřskeacute oceli a betonu v celkoveacute tloušťce 200 mm

Ke zdiciacutem prvkům pro nenosneacute vnitřniacute stěny patřiacute paacuteleneacute přiacuteč-kovky ktereacute se děliacute na dutinoveacute a draacutežkoveacute

Přiacutečkovky dutinoveacute (Pk-CD) dřiacuteve označovaneacute jako podeacutelně děrovaneacute cihly se uklaacutedajiacute ve zdivu tak aby podeacutelneacute osy dutin byly vodorovně rovnoběžneacute s liacutecniacutemi plochami přiacutečky Přiacutečkovky se jmenovityacutemi rozměry 290 times 140 times 40 nebo 65 mm majiacute dvě dutiny přiacutečkovky s rozměry 290 times 140 times 140 mm čtyři dutiny a s rozměry 290 times 290 times 140 mm osm dutin Jejich největšiacute přiacute-pustnaacute objemovaacute hmotnost je 1 100 kgmndash3

Přiacutečkovky draacutežkovaneacute (Pk-dr) jsou určeny buď pro ručně zdě-neacute přiacutečky nebo teacutež pro vyacuterobu přiacutečkovyacutech diacutelců Přiacutečkovky se jmenovityacutemi rozměry 390 times 190 times 65 mm majiacute draacutežku na dolniacute a podeacutelnyacute vyacutestupek (peacutero) na horniacute ložneacute spaacuteře Přiacutečkovky s roz-

měry 390 times 190 times 40 mm majiacute draacutežku a peacutero jako předchaacutezejiacuteciacute nebo draacutežku na horniacute i dolniacute ploše Největšiacute přiacutepustnaacute objemo-vaacute hmotnost je opět 1 100 kgmndash3 Oba druhy přiacutečkovek se vy-raacutebějiacute v pevnostniacutech značkaacutech P2 a P4 Mrazuvzdornost se ne-požaduje

Pro neomiacutetaneacute (režneacute) zdivo jsou určeny liacutecoveacute cihly plneacute (CPR) liacutecoveacute cihly ndash dělivky (CIPd) liacutecoveacute cihly děrovaneacute (CDR) a přiacutečkovky (PkR)

Liacutecovky ostře paacuteleneacute (klinker) jsou zdiciacute prvky se slinutyacutem povrchem ktereacute jsou mimořaacutedně odolneacute proti vnějšiacutem vlivům a sloužiacute předevšiacutem jako fasaacutedniacute prvky Hmotnostniacute nasaacutekavost jejich střepu je pod hraniciacute 8 pevnost v tlaku 60 MPa a obje-movaacute hmotnost 1 700 až 2 200 kgmndash3

Kanalizačniacute cihly majiacute hutnyacute střep obvyklyacute formaacutet 290 times 140 times 65 mm nebo 240 times 115 times 71 mm často jsou odlehčeneacute děrovaacuteniacutem Jsou kyselinovzdorneacute (kyselinovzdornost minimaacutelně 80 ) mrazuvzdorneacute (minimaacutelně M25) a jejich pevnost v tlaku převyšuje 55 MPa

V současnosti (2003 až 2007) neexistujiacute v ČR rozměroveacute pev-nostniacute a hmotnostniacute řady paacutelenyacutech zdiciacutech prvků Proto je v Naacute-rodniacute přiacuteloze ČR k ČSN EN 771-1 uvedeno zatřiacuteděniacute paacutelenyacutech zdiciacutech prvků podle pevnosti v tlaku (tab 424) podle objemoveacute hmotnosti (tab 425) a podle mrazuvzdornosti (tab 426)

Tab 424 Pevnost v tlaku zdiciacutech prvků

Pevnostniacute značkaPevnost v tlaku (Nmmndash2)

průměrnaacute jednotlivaacute

2 2 16

4 4 32

6 6 48

8 8 64

10 10 80

15 15 120

20 20 160

25 25 200

30 30 240

35 35 280

40 40 320

Tab 425 Objemovaacute hmotnost zdiciacutech prvků v sucheacutem stavu

Třiacuteda objemoveacute hmotnostiPrůměrnaacute hodnota objemoveacute

hmotnosti1) (kgmndash3)

550 501 až 550

600 551 až 600

650 601 až 650

700 651 až 700

750 701 až 750

800 751 až 800

900 801 až 900

1 000 901 až 1 000

1 200 1 001 až 1 200

1 400 1 201 až 1 400

1 600 1 401 až 1 600

1 800 1 601 až 1 800

2 000 1 801 až 2 000

2 200 2 001 až 2 200

1) Jednotliveacute hodnoty nesmiacute překračovat popř byacutet menšiacute než mezniacute hodnoty třiacutedy a to u třiacuted objemoveacute hmotnosti lt 800 o viacutece než 20 kgmndash3 u třiacuted 900 a 1 000 o viacutece než 40 kgmndash3 a u třiacuted gt 1 000 o viacutece než 80 kgmndash3

012342)

1)

Společnost Ltd PO Box 21 B-10503)

024)

01234-CPD-002345)

EN 771-16)

Kategorie I HD xxx-yyy-zz mm paacutelenyacute zdiciacute prvek7)

Pevnost v tlaku průměrnaacute xx nmm2 (kolmo na ložnou plochu) xxNmm2 (kolmo na styčnou plochu) (kat I)

Rozměrovaacute stabilita vlhkostniacute přetvořeniacute NPDPřiacutedržnost stanovenaacute hodnota xx (nmm2)

Obsah aktivniacutech rozpustnyacutech soliacute NPD (S0)Reakce na oheň euro třiacuteda A1

Nasaacutekavost xx Součinitel propustnosti vodniacutech par xxx

Laboratorniacute vzduchovaacute neprůzvučnost RwObjemovaacute hmotnost prvku (v sucheacutem stavu) xxxx (D1)

kgm3

Tvar a uspořaacutedaacuteniacute podle přiloženeacuteho naacutečrtuEkvivalentniacute součinitel tepelneacute vodivosti xx Wm K (λ10dry)

Mrazuvzdornost F2Nebezpečneacute laacutetky (1)viz poznaacutemku

Obr 440 Přiacuteklad informaciacute doplňujiacuteciacutech označeniacute CE1 ndash značka shody CE obsahujiacuteciacute symbol CE uvedenyacute ve směrnici 9368EHS 2 ndash identi-fikačniacute čiacuteslo certifikačniacuteho orgaacutenua) 3 ndash naacutezev nebo identifikačniacute značka a registrovanaacute adresa vyacuterobce 4 ndash posledniacute dvojčiacutesliacute roku v němž bylo označeniacute připojeno 5 ndash certifi-kaacutet čb) 6 ndash čiacuteslo evropskeacute normy 7 ndash popis vyacuterobku a informace o regulovanyacutech vlast-nostech

PoznaacutemkaInformace o nebezpečnyacutech laacutetkaacutech budou přiměřenou formou uvedeny pouze tehdy budou-li požadovaacuteny

119

Uvedeneacute zatřiacuteděniacute lze použiacutevat k dodatkoveacute deklaraci paacutele-nyacutech zdiciacutech prvků jako informaci do jakeacute miacutery je deklarovanaacute vlastnost v souladu s naacuterodniacutem klasifikačniacutem systeacutemem Vyacuterobce je odpovědnyacute za připojeniacute označeniacute CE

Na obr 440 je uveden přiacuteklad informaciacute doplňujiacuteciacutech označe-niacute CE Jde o paacutelenyacute zdiciacute prvek HD kategorie I kteryacute je určen pro všechna možnaacute použitiacute včetně v izolačniacutech vrstvaacutech proti vlhkos-ti a je uvaacuteděn na trhy kde neexistujiacute žaacutedneacute předpisy pro obsah aktivniacutech rozpustnyacutech soliacute ani pro vlhkostniacute přetvořeniacute

4213 Paacutelenaacute střešniacute krytina

Keramickaacute paacutelenaacute střešniacute krytina naacuteležiacute k nejstaršiacutem přiacuterodniacutem osvědčenyacutem stavebniacutem materiaacutelům Tvořiacute jiacute různě tvarovaneacute taš-ky o tloušťce cca 11 mm vyraacuteběneacute cihlaacuteřskou technologiiacute

Přiacutemyacutem vyacutepalem hliacuteny a jiacutelů se ziacuteskaacute přiacuterodniacute cihlovaacute červeň režneacute tašky kteraacute neniacute (na rozdiacutel od jinyacutech druhů vyacuterobků) ni-čiacutem přibarvovaacutena

U některyacutech druhů tašek se provaacutediacute uacuteprava liacutece vysušeneacute tašky tzv engobovaacuteniacutem (nanaacutešeniacutem jiacutelovyacutech kalů s různyacutem obsahem oxidů kovů a křemičityacutech přiacutesad) nebo glazovaacuteniacutem (nanaacutešeniacutem směsi rozplavenyacutech jiacutelů obarvenyacutech přiacuterodniacutemi oxidy železa kte-reacute majiacute vyššiacute podiacutel sklovityacutech přiacuteměsiacute) Naacuteslednyacutem vyacutepalem se na funkčniacutem povrchu tašky vytvořiacute slinutaacute matnaacute až pololesklaacute en-goba (naacutestřepiacute) nebo vysoce lesklaacute glazura (skelnaacute vrstva)

Vzhledem k tomu že engobovanaacute i glazovanaacute uacuteprava je ne-diacutelnou součaacutestiacute hmoty tašky jsou obě tyto uacutepravy trvaleacute a odol-neacute vůči UV zaacuteřeniacute a klimatickyacutem vlivům

Vypaacutelenaacute taška odolaacutevaacute agresivniacutemu prostřediacute kyseleacute deš-tě ani ptačiacute trus (tj kyseliny a houby) nezanechaacutevajiacute defekty Hladkost povrchu paacuteleneacute tašky se současnou niacutezkou nasaacutekavostiacute paacuteleneacuteho střepu podstatně zvyšuje odolnost tašky proti usazo-vaacuteniacute různyacutech mechů a lišejniacuteků

Paacuteleneacute tašky se vyraacutebějiacute v několika druziacutech a ve dvou techno-logiiacutech jako taženeacute nebo raženeacute Na rozdiacutel od taženyacutech bobro-vek ktereacute si zachovaacutevajiacute svoji podobu se raženaacute draacutežkovaacute taška tvarově vyviacutejela od řiacutemskyacutech lištovyacutech tašek (např Tegula) přes prejzovou krytinu lemovou tašku (krempovku) a vlnovku (esov-ku) k bdquomoderniacuteldquo draacutežkoveacute tašce (z 19 stoletiacute) (obr 441)

Posledniacutem vyacutevojovyacutem modelem je taška Romaacutenskaacute 12 jed-nodraacutežkovaacute u niacutež je kryciacute i vodniacute draacutežka hlubšiacute než 10 mm při-čemž kryciacute profil plně překryacutevaacute vodniacute draacutežku a vytvaacuteřiacute dokonalyacute spoj sousedniacutech tašek

Propojeniacutem draacutežek v hlavě boku i patě tašky (na ruboveacute i liacutec-niacute straně) vznikaacute draacutežkovyacute systeacutem kteryacute může byacutet u různyacutech mo-delů tašek různě propracovanyacute často i spojityacute ndash průběžnyacute (ten umožňuje zmenšit sklon střechy) (obr 442)

Třiacuteděniacute paacutelenyacutech tašek je uvedeno v tab 427

Podle tvaru tašky draacutežek a způsobu krytiacute se naacutesledně urču-je bezpečnyacute sklon (při ktereacutem je zajištěna nepropustnost paacuteleneacute tvrdeacute krytiny vůči sraacutežkoveacute vodě bez doplňkovyacutech hydroizolač-niacutech opatřeniacute) danyacute normou ČSN 73 1901 (1999)

Tab 426 Mrazuvzdornost zdiciacutech prvků HD a LD

Kategorie mrazuvzdornosti zdiciacutech prvků HD a LD podle ČSN EN 771-1 čl 536

Počet zmrazovaciacutech cyklů podle

ČSN 72 02601Z3

F0neagresivniacute prostřediacute (zdivo ktereacute neniacute v hotoveacute konstrukci vystaveno působeniacute vlhkosti a mrazu)

0

F1miacuterně agresivniacute prostřediacute (zdivo vystaveneacute působeniacute vlhkosti a střiacutedaveacutemu zmrazovaacuteniacute a rozmrazovaacuteniacute)

1525

F2

silně agresivniacute prostřediacute (zdivo nasyceneacute vodou a současně vystaveneacute časteacutemu působeniacute střiacutedaveacuteho zmrazovaacuteniacute a rozmrazovaacuteniacute v důsledku klimatickyacutech podmiacutenek

50

Obr 441 Vyacutevoj draacutežkoveacute tašky [Hellerovaacute E 1999]a ndash řiacutemskeacute lištoveacute tašky b ndash prejzy (prejz ndash kůrka haacutek ndash koryacutetko) c ndash lemoveacute tašky (krem-povky) d ndash vlnovky (esovky) e ndash klasickeacute draacutežkoveacute tašky (z 19 stoletiacute)

a)

b)

c)

d)

e)

Tab 427 Třiacuteděniacute paacutelenyacutech tašek

Třiacuteděniacute Druh

podle technologietaženeacute

raženeacute

podle tvaru draacutežek

draacutežkoveacute (se spojitou nebo přerušovanou vodniacute draacutežkou)

bez draacutežek

podle tvaru liacutece

s navaacutelkou bull přiacutemou bull koacutenickou

se žlaacutebky bull jedniacutem bull dvěma

rovneacute

podle rovinnosti povrchu liacutece

hladkeacute

ryacutehovaneacute

profilovaneacute

podle barevnosti povrchu

režneacute

engobovaneacute

glazovaneacute

podle způsobu krytiacutejednoducheacute

dvojiteacute

podle způdobu kladeniacutena střih

na vazbu

podle rozměrumaloformaacutetoveacute (do 1000 cm2)

velkoformaacutetoveacute (nad 1000 cm2)

120

V původniacute ČSN 73 1901 z roku 1975 byla pro paacutelenou krytinu stanovena velkaacute omezeniacute v použitiacute a to v minimaacutelniacutech sklonech střešniacutech ploch a v nadmořskyacutech vyacuteškaacutech postavenyacutech budov

Na zaacutekladě zkušenostiacute a realizace krytin tato velkaacute omeze-niacute pozbyla opodstatněniacute v revidovaneacute normě z roku 1999 Byla tak daacutena možnost každeacutemu vyacuterobci aby použitiacute krytiny upřes-nil saacutem ve svyacutech technickyacutech podkladech Bezpečnyacute sklon je defi-novaacuten jako doporučenyacute nejmenšiacute sklon zajišťujiacuteciacute bezpečnou ne-propustnost sraacutežkoveacute vody bez doplňkovyacutech konstrukciacute

Pokud se vyskytne potřeba nižšiacuteho sklonu střešniacutech ploch než je sklon bezpečnyacute je třeba zbudovat tzv těsneacute podstřešiacute (např plneacute bedněniacute s izolačniacute foacuteliiacute nebo tepelněizolačniacute systeacutem s ochranou vrstvou odvaacutedějiacuteciacute vodu)

V přiacutepadě kdy je nutneacute pokryacutet menšiacute plochu např vikyacuteř stej-nyacutem druhem krytiny v ještě nižšiacutem sklonu je možneacute zbudo-vat tzv vodotěsneacute podstřešiacute (plneacute bedněniacute s klasickyacutemi živičnyacute-mi paacutesy či plastovyacutem foacuteliovyacutemi hydroizolačniacutemi) Tyto doplňkoveacute konstrukce v přiacutepadě těsneacuteho či vodotěsneacuteho podstřešiacute vyžadujiacute vždy funkčniacute větraacuteniacute pod paacutelenou krytinou

Typickyacutem přiacutekladem soudobeacute raženeacute krytiny je taška Brněnka 14 formaacutetu 405 times 240 mm s kryciacute deacutelkou 280 až 340 mm kry-ciacute šiacuteřkou 200 mm hmotnostiacute cca 30 kg uacutenosnostiacute viacutece než 22 kN a spotřebou 145 až 178 ksmndash2

Materiaacutelově zajiacutemavou variantou taženeacute krytiny je Kadaňskaacute bobrovka formaacutetu 380 times 180 mm hmotnosti 16 kg Představuje kameninovou tašku s maximaacutelniacute nasaacutekavostiacute 5 hmotnostniacutech Na kameninoveacute tašky pro sklaacutedanou krytinu s minimaacutelniacutem sklo-nem 25deg poskytuje vyacuterobce padesaacutetiletou zaacuteruku na rozměry uacutenosnost mrazuvzdornost a kyselinovzdornost

Přehled hlavniacutech druhů paacutelenyacutech tašek je na obr 443

Technickeacute požadavky Technickeacute požadavky na paacutelenou střešniacute tašku jsou daacuteny daacutele

uvedenyacutemi evropskyacutemi normami Paacutelenaacute sklaacutedanaacute krytina musiacute svyacutemi technickyacutemi vlastnostmi tvořit ochranu vnitřniacuteho prostřediacute proti klimatickyacutem vlivům proto musiacute byacutet předevšiacutem pevnaacute a vo-dotěsnaacute

K technickyacutem vlastnostem (charakteristikaacutem) paacuteleneacute krytiny naacuteležiacute

bull geometrickeacute charakteristikybull fyzikaacutelniacute a mechanickeacute charakteristiky (pevnost v tahu za

ohybu prosaacutekavost mrazuvzdornost reakce na oheň)Geometrickeacute charakteristiky (přesnost tvaru prohnutiacute roz-

měroveacute tolerance) jsou definovaacuteny v ČSN EN 1304 a posuzujiacute se podle ČSN EN 1024

Střešniacute tašky delšiacute než 300 mm mohou byacutet prohnuty (zakři-veny) maximaacutelně 15 deacutelky a zkrouceny teacutež maximaacutelně 15 součtu deacutelky a šiacuteřky Hodnoty deacutelky a šiacuteřky tašek se mohou lišit o plusmn2 od jmenovityacutech rozměrů deklarovanyacutech vyacuterobcem

Fyzikaacutelniacute a mechanickeacute charakteristiky jsou definovaacuteny v ČSN EN 1304 a posuzujiacute se podle ČSN EN 538 a ČSN EN 539

Pevnost v tahu za ohybu se označuje jako uacutenosnost Jako vyho-vujiacuteciacute z hlediska uacutenosnosti jsou posouzeny tašky ktereacute při zkouš-ce v tahu za ohybu podle ČSN EN 538 vydržiacute zatiacuteženiacute alespoň

bull 06 kN pro nedraacutežkoveacute rovneacute tašky bobrovkybull 09 kN pro draacutežkoveacute plocheacute taškybull 10 kN pro prejzovou krytinubull 12 kN pro ostatniacute druhy tašekProsaacutekavost je podle ČSN EN 539-1 možneacute zkoušet dvojiacutem

způsobem Obě zkušebniacute metody lze použiacutet k rozděleniacute paacutele-nyacutech střešniacutech tašek na vyacuterobky kategorie 1 a vyacuterobky katego-

2b31

54

8 9

6 7hlava tašky

osazeniacute

relieacutef liacutece pata tašky

Obr 442 Zaacutekladniacute popis paacuteleneacute tašky 1 ndash vrchniacute bočniacute dvojiteacute draacutežky 2 ndash hlavovaacute draacutežka a) odvodňovaciacute b) sesazovaciacute 3 ndash předlisovanyacute otvor 4 ndash žlaacutebky 5 ndash zesiacuteleniacute 6 ndash spodniacute dvojiteacute bočniacute draacutežkovaacuteniacute 7 ndash zaacutevěsneacute ozuby 8 ndash zpevňovaciacute žebra 9 ndash sesazovaciacute ozuby

2a

121

rie 2 Při použitiacute na střeše musiacute byacutet pod vyacuterobky kategorie 2 umiacutestěna hydroizolačniacute vrstva

Při zkoušeniacute podle prvniacute zkušebniacute metody je povolenyacute průměr-nyacute faktor prosaacutekavosti maximaacutelně 05 cm3cmndash2denndash1 pro vyacuterob-ky v kategorii 1 nebo 08 cm3cmndash2denndash1 pro vyacuterobky v katego-rii 2 Jednotliveacute vyacuterobky kategorie 1 mohou vykaacutezat prosaacutekavost maximaacutelně 06 cm3cmndash2denndash1 U jednotlivyacutech vyacuterobků katego-rie 2 se připouštiacute 09 cm3cmndash2denndash1

Při postupu podle druheacute metody se zjišťuje relativniacute rychlost prosaacuteknutiacute vody celyacutem průřezem tašky Pro vyacuterobky kategorie 1 se připouštiacute průměrnaacute nalezenaacute hodnota prosaacutekavosti nejvyacuteše 08 s tiacutem že jednotliveacute vyacuterobky mohou vykaacutezat hodnotu nejvyacuteše

085 V kategorii 2 se jako průměrnaacute hodnota připouštiacute 0925 s tiacutem že nejvyššiacute jednotlivou hodnotou může byacutet 095

Mrazuvzdornost tašek se zkoušiacute podle ČSN EN 539-2 meto-dou odpoviacutedajiacuteciacute zeměpisneacute zoacuteně miacutesta použitiacute Českaacute republika byla zařazena do zoacuteny B (spolu se SRN Rakouskem Švyacutecarskem atd) ve ktereacute se aplikuje zkušebniacute metoda B Podle niacute tašky musiacute vyhovět 150 zmrazovaciacutem cyklům Po provedeneacute zkoušce se ještě naacutesledně vyhodnocuje vzhled tašky tj trhlinky odlupo-vaacuteniacute odpryacuteskaacutevaacuteniacute

Reakce na oheň se nezkoušiacute Protože všechny střešniacute paacuteleneacute vyacuterob-ky obsahujiacute meacuteně než 1 (hmotnosti nebo objemu) uhliacuteku a v sou-ladu s ČSN EN 1304 je možneacute je zařadit do třiacutedy A1 bez zkoušeniacute

Tab 428 Bezpečnyacute sklon šikmyacutech střech (5deg lt α le 45deg) z paacuteleneacute sklaacutedaneacute krytiny (v zaacutevorce je uveden minimaacutelniacute sklon v přiacutepadě zbudovaneacuteho těs-neacuteho či vodotěsneacuteho podstřešiacute)

Paacutelenaacute krytina Tvar draacutežek

sklaacutedanaacute krytinaDruh krytiny Způsob krytiacute

Bezpečnyacute sklon podle norem

Bezpečnyacute sklon podle vyacuterobce

Poznaacutemka

Draacutežkovaacute

se spojitou vodniacute draacutežkou

taška pro maleacute sklonybull s přiacutemou navaacutelkoubull s koacutenickou navaacutelkou

jednoducheacute 22deg22deg (16deg 12deg)

Jirčanka 13

Romaacutenskaacute 12

s přerušovanou vodniacute draacutežkou

taška se žlaacutebkembull jedniacutembull dvěma

jednoducheacute 30deg30deg(24deg 20deg)

Stodo 12Polka 13

Francouzskaacute 12 Falcovka 11

posuvnaacutetaška posuvnaacute v draacutežce (s posuvem až 60 mm)

jednoducheacute 30deg 30deg(24deg 20deg)

Univerzaacutel 12 Brněnka 14Polka 13

při rekonstrukci

taženaacute s bočniacute draacutežkou

taška s bočniacute draacutežkou jednoducheacute 35deg 35deg draacutežkovaacute Bobrovka

Nedraacutežkovaacute (bez draacutežkovaacuteniacute)

s bočniacute lištou taška krempovka jednoducheacute 35deg 35deg

klenutaacute

esovkas řezem překrytyacutem 35deg 35deg

s řezem na sraz 45deg 45deg

prejzovaacute jednoducheacute 40deg40deg(34deg 30deg)

prejz ndash kůrkahaacutek ndash kůrkahistorickeacute budovy

rovnaacute bobrovka

dvojiteacutebull šupinoveacute (husteacute laťovaacuteniacute)bull korunoveacute (řiacutedkeacute laťovaacuteniacute)

30deg30deg (24deg 20deg) kulatyacute nebo

segmentovyacute řezjednoducheacute s podloženiacutem 40deg 40deg

Obr 443 Přehled hlavniacutech druhů paacutelenyacutech tašek pro sklaacutedanou krytinu a) Romaacutenskaacute 12 (465 times 280 mm) b) Francouzskaacute 12 (465 times 277 mm) c) Francouzskaacute 14 (405 times 240 mm) d) Univerzaacutel 12 (465 times 275 mm) e) Brněnka 14 (405 times 240 mm) f) Varia 14 (405 times 240 mm) g) Holland (420 times 250 mm) h) bobrovka (380 a 400 times 180 a 190 mm) i) prejz spodniacute (380 times cca 207 mm) prejz vrchniacute (380 times 58 až 100 mm) j) Portugal (420 times 250 mm) k) Jirčanka (425 times 263 mm) l) Falcovka 11 (427 times 270 mm) m) Stodo 12 (427 times 270 mm) n) Srdcovka 11 (427 times 270 mm) o) hřebenaacuteč hladkyacute (deacutelka 380 mm) p) hřebenaacuteč draacutežkovyacute (deacutelka 380 mm)

a) b) c) d)

e) f) g) h)

i) j) k) l)

m) n) o) p)

122

Jednotliveacute vyacuteše uvedeneacute fyzikaacutelniacute a mechanickeacute charakteristiky jsou navzaacutejem nezaacutevisleacute Z naměřeneacute vysokeacute prosaacutekavosti nelze jednoznačně odvodit sniacuteženou mrazuvzdornost tašky a naopak

K nejčastějšiacutem chybaacutem ve vyacuteběru druhu tašky patřiacute bull nevhodně zvolenyacute druh tašky vzhledem k umiacutestěniacute stavby

(např taška s vysokou vlnou v naacuteročnyacutech klimatickyacutech pod-miacutenkaacutech větrovyacutech a sněhovyacutech)

bull nevhodně zvolenyacute druh tašky vzhledem ke tvaru střechy (střecha s oblyacutemi tvary a zborcenyacutemi plochami je kryta vel-koformaacutetovou zaacutemkovou taškou namiacutesto bobrovky)

bull nevhodně zvolenyacute druh tašky ke sklonu střešniacutech ploch (např falcovaacute taška s bezpečnyacutem sklonem 30deg bez pojistneacute hydroizolačniacute vrstvy je položena ve sklonu 12deg)

4214 Cihlaacuteřskeacute vyacuterobky pro vodorovneacute konstrukce

Cihlaacuteřskeacute vyacuterobky ktereacute se použiacutevajiacute na konstrukce namaacutehaneacute převaacutežneacute ohybem tj stropniacute a střešniacute konstrukce se označujiacute jako cihlaacuteřskeacute prvky pro vodorovneacute konstrukce nebo stropniacute prvky

Tyto vyacuterobky jsou obvykle tenkostěnneacute a jsou opatřeny duti-nami Tvar rozměry a mechanickeacute vlastnosti stropniacutech prvků zaacute-visiacute na konstrukčniacutem řešeniacute stropniacute nebo střešniacute konstrukce pro niž jsou určeny

Svyacutemi vlastnostmi zajišťujiacute tyto vyacuterobky dobrou tepelnou a zvukovou izolaci Takeacute montaacutež stropniacutech prvků je snadnaacute a ne-naacuteročnaacute na stavebniacute mechanismy

Cihelneacute stropniacute desky Zaacutekladniacutem prvkem hurdiskoveacuteho stropu je hurdiska (dřiacuteve na-

zyacutevanaacute deska Hurdis) Hurdisky se podle ČSN 72 2642 2003 vyraacutebějiacute ve dvojiacutem provedeniacute jako hurdisky 1 (s kolmyacutemi čely) a hurdisky 2 (se šikmyacutemi čely)

Podle tvaru bočniacutech stěn se rozeznaacutevajiacute hurdisky s rovnyacutemi bočniacutemi stěnami hurdisky P+D s jednou vypuklou bočniacute stěnou (perem) a s jednou vydutou bočniacute stěnou (draacutežkou) a hurdisky D+D ktereacute majiacute obě bočniacute stěny vyduteacute

Všechny hurdisky jsou opatřeny třemi nebo čtyřmi podeacutelnyacutemi dutinami (obr 444) Jsou určeny hlavně pro stropy rodinnyacutech domů nebo přiacutestaveb s celkovyacutem plošnyacutem zatiacuteženiacutem 5 kNmndash2 na rozpon 2 4 a 6 m

Hurdisky 1 se vklaacutedajiacute přiacutemo na spodniacute přiacuteruby ocelovyacutech nos-niacuteků nadimenzovaneacute velikosti s osovou vzdaacutelenostiacute odpoviacutedajiacute-ciacute deacutelce hurdisek

Hurdisky 2 se šikmyacutemi čely (velikost uacutehlu zešikmeniacute je 60deg plusmn 3deg) byly původně určeny k uklaacutedaacuteniacute na speciaacutelniacute cihelneacute patky vklaacute-daneacute na oceloveacute nosniacuteky To se dnes už nepovažuje za nej-vhodnějšiacute Lepšiacute je uklaacutedat hurdisky 2 na keramobetonoveacute nosniacute-ky se šikmyacutemi dosedaciacutemi plochami

Striktniacutemu dodržovaacuteniacute technologickeacuteho postupu kladeniacute hur-disek je třeba věnovat zvyacutešenou pozornost Zejmeacutena je třeba dbaacutet na to že hurdisky 1 i 2 musiacute byacutet separovaacuteny od přiacutepad-neacute mokreacute silikaacutetoveacute vrstvy (cementoveacuteho potěru nebo betonu) např plastovou foacuteliiacute

Přiacuteklady vlastnostiacute hurdisek jsou uvedeny v tab 429 Nasaacutekavost střepu hurdisek je 19 až 24 hmotnosti

Hurdisky s vhodnou povrchovou uacutepravou (dezeacutenem glazu-rou apod) se použiacutevajiacute takeacute pro vnějšiacute i vnitřniacute obklady stěn (ob-klad stěn naacutestupiště ve stanici metra Dejvickaacute)

Stropniacute vložky a tvarovkyCihelneacute stropniacute vložky CSV-Simplex jsou dutinoveacute stropniacute prvky

ktereacute se použiacutevajiacute pro nenosnou vyacuteplň žebrovyacutech monolitickyacutech železobetonovyacutech konstrukciacute Tyto vložky vytvaacuteřejiacute tzv ztraceneacute bedněniacute žebrovyacutech stropů Vyplňujiacute prostor mezi sousedniacutemi že-lezobetonovyacutemi žebry a vytvaacuteřejiacute rovnyacute podhled z cihlaacuteřskeacuteho střepu Deacutelka vložek je 360 mm šiacuteřka 280 mm (osovaacute vzdaacutele-nost železobetonovyacutech žeber je 300 mm) vyacuteška 120 150 nebo 190 mm Vyacuteška naacutestavce vložek je 80 mm

Cihelneacute stropniacute vložky CSV-Miako a Miako PTH se vklaacutedajiacute mezi keramobetonoveacute stropniacute nosniacuteky Na obr 444 jsou teacutež uvede-ny hlavniacute rozměry vložek Miako např 23625 PTH Čiacuteslo před lomiacutetkem udaacutevaacute vyacutešku vložky (v cm) a čiacuteslo za niacutem udaacutevaacute oso-vou vzdaacutelenost nosniacuteků (rovněž v cm) Stropniacute vložky Miako PTH majiacute třiacutedu objemoveacute hmotnosti 800 kgmndash3 minimaacutelniacute uacutenosnost 23 kN a pevnost v tlaku odpoviacutedajiacuteciacute značce P12

Cihelneacute stropniacute tvarovky CSt-Armo jsou dutinoveacute tvarovky ktereacute jsou určeny pro vyacuterobu nepředpjatyacutech i předpjatyacutech strop-niacutech i střešniacutech panelů nosniacuteků (povalů) apod Čaacutest jejich průře-zu může byacutet součaacutestiacute staticky uacutečinneacuteho průřezu jako konstruk-ce Lze je takeacute použiacutet jako stropniacute vložky

Tvarovky CSt-Armo se děliacute podle vyacutešky tvaru horniacute vodorovneacute stěny a pevnosti v tlaku Vyacuteška tvarovek CSt-Armo je 120 170 a 220 mm Podle tvaru horniacute vodorovneacute stěny se tvarovky ozna-čujiacute CSt-Armo-1 nebo CSt-Armo-2 Přesnyacute tvar neniacute předepsaacuten jenom obrys

Pevnostniacute značky tvarovek CSt-Armo jsou P12 P17 P25 a P33 Průměrnaacute nasaacutekavost tvarovek maacute byacutet nejmeacuteně 12 Na zaacutekladě zvlaacuteštniacutech ujednaacuteniacute se teacutež dodaacutevajiacute tvarovky CSt Armo s jinyacutemi rozměry

Dalšiacutemi cihelnyacutemi stropniacutemi tvarovkami jsou CSt HELUZ kte-reacute jsou určeny pro vyacuterobu nepředpjatyacutech stropniacutech panelů Zaacutekladniacute tvarovky se vyraacutebějiacute o vyacutešce 190 mm a šiacuteřce 300 mm Pro vytvořeniacute zaacutemku na bociacutech panelu je určena polovičniacute tva-rovka o stejneacute vyacutešce ale polovičniacute šiacuteřce

Cihelneacute stropniacute tvarovky U jsou dutinoveacute tvarovky ktereacute jsou určeny pro vyacuterobu stropniacutech nosniacuteků (povalů) a střešniacutech pa-nelů Čaacutest jejich průřezu může byacutet součaacutestiacute staticky uacutečinneacuteho průřezu konstrukce Tvarovky majiacute uprostřed šiacuteřky velmi hlubo-kyacute zaacuteřez ve tvaru piacutesmene U do něhož se vklaacutedajiacute pruty vyacuteztuže Tvarovky se označujiacute U15 U16 a U225 Čiacutesla v těchto označe-niacutech značiacute skladebnou vyacutešku prefabrikaacutetů v nichž jsou tvarovky použity Jmenovitaacute vyacuteška tvarovek je 140 160 a 205 mm šiacuteřka 290 a 240 mm deacutelka je vždy 290 mm

Požadovanaacute pevnost v tlaku určenaacute zatěžovaacuteniacutem silou působiacute-ciacute rovnoběžneacute s osou podeacutelnyacutech dutin je u tvarovek U průměrně 17 MPa a jednotlivě 136 MPa Průměrnaacute nasaacutekavost tvarovek maacute byacutet nejmeacuteně 12

Keramickeacute stropniacute a střešniacute diacutelceKeramickeacute stropniacute a střešniacute diacutelce patřiacute mezi stavebniacute diacutelce

ktereacute jsou zhotoveny z vyacuteztuže betonu a cihelnyacutech tvarovek

Tab 429 Informativniacute vlastnosti cihelnyacutech stropniacutech desek hurdis

Naacutezev Označeniacute Deacutelka (mm) Šiacuteřka (mm) Vyacuteška (mm) Uacutenosnost (kN) Hmotnost (kg)

hurdisky s kolmyacutemi čely 1-1180 580 680 780 880 980 1 080 1 180 250 nebo 290 80 68 197

hurdisky se šikmyacutemi čely2-10802-1180

580 680 780 880 980 1 080 1 180 (kratšiacute deacutelky jsou o 90 mm menšiacute)

250 nebo 290 806862

171188

123

Použiacutevajiacute se jednouacutečeloveacute cihelneacute tvarovky vhodneacute vždy jen pro vyacuterobu určiteacuteho druhu diacutelců

Keramickeacute stropniacute diacutelce se děliacute na stropniacute nosniacuteky a stropniacute desky Stropniacute nosniacuteky jsou určeny pro keramickeacute polomontova-neacute stropniacute konstrukce Přiacutečnyacute průřez nosniacuteků maacute tvar umožňujiacute-ciacute uklaacutedaacuteniacute stropniacutech vložek Miako mezi nosniacuteky ktereacute jsou pře-dem osazeny na předepsanou osovou vzdaacutelenost

Po uloženiacute vložek se stropniacute konstrukce zmonolitniacute tj meze-ry mezi vložkami (nad nosniacuteky) se zaplniacute betonovou směsiacute a nad vložkami se vybetonuje 40 až 60 mm tlustaacute vrstva z betonu pev-nostniacute třiacutedy minimaacutelně C 1620

Traacutemečkoveacute stropniacute konstrukce jsou na obr 445 Stropniacute nosniacuteky mohou byacutet typu KPZT (nosniacuteky ze speciaacutelniacutech cihelnyacutech tvarovek ve tvaru obraacuteceneacuteho T ve kteryacutech je ve třech žlaacutebciacutech uložena nosnaacute vyacuteztuž zalitaacute betonem třiacutedy minimaacutelně C 1215) použiacutevaneacute v osovyacutech vzdaacutelenostech nosniacuteků 450 nebo 600 mm Šiacuteřka přiacuteruby je 140 mm vyacuteška přiacuteruby je 65 mm vyacuteška nosniacute-ku je 160 mm

Dalšiacutem typem keramobetonoveacuteho nosniacuteku je typ nosniacute-ku s prostorovou vyacuteztužiacute typu FERT (cihelnaacute nosniacutekovaacute pata se svislyacutemi boky 160 times 60 mm se svařovanou vyčniacutevajiacuteciacute prostoro-vou vyacuteztužiacute zalitou betonem minimaacutelně třiacutedy pevnosti C1620) použiacutevanyacute pro osovou vzdaacutelenost nosniacuteků 625 mm nebo 500

mm Rozměry nosniacuteku jsou 160 times 175 (vyacuteška s vyacuteztužiacute) times 1 750 až 6 250 mm nebo 160 times 230 times 6 500 až 8 250 mm hmotnost 217 až 256 kgmndash1

Tvarově vyacutehodnyacutem nosniacutekem pro hurdiskoveacute stropy je vedle betonoveacuteho nosniacuteku HAT-trick často použiacutevanyacute typ HF (cihel-naacute nosniacutekovaacute patka se šikmyacutemi boky s vyčniacutevajiacuteciacute svařovanou vyacute-ztužiacute FERT zalitou betonem třiacutedy minimaacutelně C 1620)

Nosniacutek HF je určen pro polomontovanyacute strop z hurdisek se šikmyacutemi čely nebo stropniacutech vložek Miako-O pro oboustranneacute použitiacute Rozměry nosniacuteku HF jsou např 225 times 220 (vyacuteška měře-naacute od spodniacuteho okraje průřezu) times 2 100 až 6 600 mm

Vyacuteše uvedeneacute tři typy traacutemečkovyacutech stropniacutech konstrukciacute vždy tvořiacute tuhou stropniacute desku pro běžneacute použitiacute v zaacutevislosti na roz-pětiacute a tloušťce stropu Jejich vyacuterobci takeacute nabiacutezejiacute podrobneacute naacute-vody k montaacuteži detaily použitiacute přiacutepadně programovou podpo-ru pro statickeacute vyacutepočty

Stropniacute desky uacutezkeacute majiacute tradičniacute naacutezev povaly Jsou to strop-niacute diacutelce zhotoveneacute z jedneacute řady cihelnyacutech tvarovek Armo Šiacuteřka diacutelce se proto rovnaacute šiacuteřce tvarovek (290 mm) Vyacuteška diacutelců je 140 a 210 mm deacutelka 2 080 až 5 280 mm

Povaly se uklaacutedajiacute vedle sebe Mezery mezi povaly se zaplniacute betonovou směsiacute kteraacute se rovněž použije pro vytvořeniacute vyrovnaacute-vaciacute horniacute betonoveacute vrstvy tlusteacute 20 mm

Obr 444 Přehled keramickyacutech stropniacutech diacutelcůa) hurdiska 1 s kolmyacutemi čely b) hurdiska 2 se šikmyacutemi čely c) dřiacuteve vyraacuteběnaacute patka d) původniacute detail uloženiacute hurdisek 2 na patky e) vložka Simplex f) tvarovka Armo g) tvarovka U celaacute a polovičniacute stropniacute tvarovka HELUZ i) sortiment stropniacutech vložek Miako

a)b)

c) d)

e)

f)

h)

i)

g)

23625525 times 250 times 230

19625525 times 250 times 190

15625525 times 250 times 150

8625515 times 250 times 80

2350400 times 250 times 230

1950400 times 250 times 190

1550400 times 250 times 150

850390 times 250 times 80

1 080 (1 180)

10 55 55 101 080

(1 180)

95 95

maltoveacute lože

124

Stropniacute desky jsou stavebniacute diacutelce zhotoveneacute ze dvou třiacute nebo čtyř řad cihelnyacutech tvarovek Armo betonu a nepředpjateacute vyacute-ztuže

Stropniacute desky předpjateacute jsou diacutelce zhotoveneacute ze dvou nebo čtyř cihelnyacutech tvarovek Armo betonu a předpjateacute vyacuteztuže Tloušťka desek je 245 mm

Novou generaci stropniacutech desek představujiacute stropniacute diacutelce z tva-rovek CZ-JW betonaacuteřskeacute vyacuteztuže 10 505R a betonu C 2025 Jsou určeny pro bytovou a občanskou vyacutestavbu Podle rozměrů se diacutelce děliacute na diacutelce v deacutelkaacutech od 1 500 mm do 1 800 mm a diacutel-ce v šiacuteřkaacutech 500 750 1 000 mm Vyacuteška diacutelců je ve všech přiacutepa-dech 240 mm Při teacuteto vyacutešce diacutelců je tepelnyacute odpor R = 030 m2KWndash1

Keramickeacute stropniacute panely HELUZ jsou vyrobeny ze stropniacutech tvarovek HELUZ z betonu C2025 a betonaacuteřskeacute vyacuteztuže 10 505 R Na povrchu jsou opatřeny betonovou vrstvou na kterou již lze navrhnout lehkou plovouciacute podlahu a neniacute potřeba přitěžovat stropniacute konstrukci dalšiacute vrstvou betonu Vyraacutebějiacute se v deacutelkaacutech od 1 500 mm do 7 250 mm v šiacuteřkaacutech 1 200 900 600 mm s mi-nimaacutelniacute uacutenosnostiacute 3 kNmndash2 Vyacuteška diacutelců je 230 mm u deacutelky 7 250 mm je i vyacuteška 250 mm Vaacuteženaacute laboratorniacute neprůzvuč-nost panelu je 48 dB Tyto stropniacute panely jsou stejně tak jako ke-ramickeacute balkoacutenoveacute panely určeny pro bytovou a občanskou vyacute-stavbu

K cihlaacuteřskyacutem vyacuterobkům pro vodorovneacute konstrukce patřiacute i ke-ramickeacute překlady ktereacute sloužiacute pro přeneseniacute zatiacuteženiacute nad otvory ve svislyacutech zděnyacutech stěnaacutech Tyto překlady se zhotovujiacute z cihelneacute obaacutelky (zajišťuje dobryacute podklad pro omiacutetku) v jejiacutež prohlubni je nosnaacute železobetonovaacute čaacutest

Keramickeacute překlady se z hlediska použitiacute děliacute na klasickeacute a ro-letoveacute ze statickeacuteho hlediska na plně nosneacute a spřaženeacute

Klasickeacute nosneacute překlady se vyraacutebějiacute v rozměrech (přiacutečneacuteho řezu) 70 times 238 mm a v deacutelkaacutech od 1 000 do 3 250 mm odstup-ňovanyacutech po 250 mm Rozměry těchto překladů jsou praktic-ky u všech vyacuterobců stejneacute Minimaacutelniacute deacutelka uloženiacute překladu na cihelneacutem zdivu je 125 až 250 mm podle šiacuteřky otvoru Malaacute šiacuteř-ka těchto překladů ale umožňuje jejich různeacute kombinace pro

všechny tloušťky vnitřniacutech nosnyacutech (145 175 240 300 přiacute-padně 365 mm) a za použitiacute tepelneacuteho izolantu i vnějšiacutech stěn (365 380 400 440 a 490 mm)

Speciaacutelniacute druhem překladu jsou překlady roletoveacute Vyraacutebějiacute se pro tloušťky vnějšiacutech stěn 365 400 440 a 490 mm a pro svět-losti otvorů od 750 do 3850 mm Vyacuteška překladů je stejnaacute jako u cihelnyacutech tvarovek typu THERM tj 238 mm Překlady jsou opatřeny keramickyacutem obkladem a vytvaacuteřejiacute tak vhodnyacute podklad pro omiacutetku Montaacutež rolety do překladu lze proveacutest kdykoliv po dokončeniacute stavby i když už je objekt užiacutevaacuten

Způsob použitiacute a uacutenosnosti jednotlivyacutech překladů i jejich kombinace uvaacutedějiacute jednotliviacute vyacuterobci ve svyacutech firemniacutech pod-kladech

422 Obkladoveacute materiaacutely

Keramickeacute obkladoveacute prvky provaacutezejiacute lidskou civilizaci již od ranneacuteho středověku Znaacutemeacute jsou glazovaneacute liacutecoveacute cihly vyraacutebě-neacute v Orientu Uměniacute vyacuteroby glazovanyacutech obkladaček se rozšiacuteřilo v době arabskeacute nadvlaacutedy do Španělska ktereacute lze označit za prv-niacute evropskou zemi v niacutež se obkladačky vyraacuteběly

Maurskeacute obklaacutedačky a dlaždice se ze Španělska rozšiacuteřily do Itaacutelie kde se nazyacutevaly majolika Tento naacutezev se zachoval až do dnes ndash majolikou rozumiacuteme poacuteroviteacute obkladačky s barevnyacutemi glazurami

Vyacuteznačnyacutem středověkyacutem střediskem vyacuteroby se stala italskaacute Faenza a holandskyacute Delft Podle italskeacuteho střediska se nazyacutevajiacute hliněneacute vyacuterobky s biacutelou glazurou fajaacutensiacute

Na našem uacutezemiacute v 17 stoletiacute vyraacuteběli habaacutenštiacute džbaacutenkaři fa-jaacutensoveacute dlaždice a pravděpodobně i obkladačky Vyacuteznamneacute roz-šiacuteřeniacute vyacuteroby obkladaček nastalo až v druheacute polovině 19 stoletiacute kdy v Českyacutech Budějoviciacutech se prvniacute soudobeacute obkladačky vyraacute-běly v podobě kachlů

Od roku 1883 jsou ve světě znaacutemeacute vyacuterobky Rako a prvniacute gla-zovaneacute obkladačky pro průmysloveacute uacutečely vyrobeneacute v Rakovniacute-ku Vyacuteroba obkladaček se rozšiacuteřila i do dalšiacutech miacutest např do Podbořan Horniacute Břiacutezy a později i do Chlumčan

a) b)

d)c)

600625

beton

POT

440

238

PPS

285

245

1027

57

MVCMC 10

věnc

ovka

27

5

238

250

1212

250

beton

1350 ndash hurdis 1200

1250 ndash hurdis 1100nosniacutek HF

polystyren v uacutepravě hurdis

Obr 445 Traacutemečkoveacute stropniacute konstrukcea) z nosniacuteků KPZT a vložek Miako b) z nosniacuteků POT a vložek Miako PTH c) z hurdisek 2 a nosniacuteků HF d) přiacutečnyacute řez nadokenniacutem nosnyacutem překladem ve stěně tloušťky 440 mm

125

4221 Vyacuteroba obkladovyacutech prvků

Keramickeacute obkladoveacute prvky jsou ČSN EN 14411 definovaacute-ny jako tenkeacute prvky z jiacutelů nebo jinyacutech anorganickyacutech surovin ktereacute se všeobecně použiacutevajiacute pro dlažby a obklady stěn zpravi-dla se vytvaacuteřejiacute při teplotě miacutestnosti taženiacutem (A) nebo lisovaacuteniacutem (B) mohou se však vytvaacuteřet i jinyacutem způsobem(C) poteacute se vysu-šiacute a vypalujiacute při teplotaacutech při kteryacutech se ziacuteskaacutevajiacute požadovaneacute vlastnosti Obkladoveacute prvky mohou byacutet glazovaneacute (GL) nebo ne-glazovaneacute (UGL) jsou nehořlaveacute a staacuteleacute na světle

Zaacutekladniacute složkou pro vyacuterobu keramickyacutech obkladů jsou přiacute-rodniacute suroviny Převaacutežně se použiacutevajiacute suroviny plastickeacute ndash hliacuteny a jiacutely předevšiacutem kaolinity montmorillonity a illity Suroviny ne-plastickeacute ndash ostřiva a taviva ndash upravujiacute vlastnosti zaacutekladniacute surovi-ny Jako ostřivo se použiacutevaacute např křemičityacute piacutesek přiacutepadně vypaacute-lenyacute keramickyacute střep z odpadu vlastniacute vyacuteroby Jako tavivo byacutevaacute přidaacutevaacuten většinou živec a znělec

Konkreacutetniacute složeniacute suroviny poměr jednotlivyacutech složek a po-stup zpracovaacuteniacute zaacutevisiacute na druhu keramickyacutech prvků pro ktereacute je určena

Taženeacute prvky se vyraacutebějiacute ze směsi v podobě těsta ve vlhkeacute jiacutelo-viteacute konzistenci (obsah vody je vyššiacute než u lisovanyacutech prvků)

K tvarovaacuteniacute plastickeacuteho těsta se použiacutevajiacute různeacute techniky ndash od jednoduchyacutech ručniacutech použiacutevanyacutech hlavně pro uměleckeacute vyacuterob-ky nebo maleacute seacuterie až po zcela mechanizovaneacute postupy

Tvarovaacuteniacute se provaacutediacute většinou protlačovaacuteniacutem přes přiacuteslušně tvarovaneacute uacutestiacute paacutesmoveacuteho lisu a jednotliveacute prvky se odřezaacuteva-jiacute z paacutesu plastickeacuteho těsta Tento postup je podobnyacute způso-bu tvarovaacuteniacute cihlaacuteřskyacutech vyacuterobků popsaneacutemu vyacuteše v teacuteto ka-pitole

Při vyacuterobě prvků za sucha lisovanyacutech se směs sestavenaacute ve vhodneacutem poměru mele na bubnovyacutech mlyacutenech mokryacutem způ-sobem na požadovanou jemnost a zaacuteroveň dochaacuteziacute k jejiacute do-konaleacute homogenizaci Vzniklaacute tekutaacute hmota se v rozprachovyacutech sušaacuternaacutech zbavuje nadbytečneacute vlhkosti rozprašovaacuteniacutem drobnyacutech kapiček do protiproudu spalin o teplotě cca 500 degC Takto vznik-ne granulaacutet s velikostiacute zrn 01 až 06 mm se 4 až 6 vlhkosti o určiteacute tekutosti pro dokonalejšiacute vyplněniacute formy

Při lisovaacuteniacute suchyacutech a polosuchyacutech směsiacute se na formu navršiacute přibližně dvojnaacutesobnyacute objem volně sypaneacuteho granulaacutetu a liso-vaacuteniacutem se pak jeho objem zmenšiacute v zaacutevislosti na velikosti lisovaciacute-ho tlaku Čiacutem vyššiacute je zhutněniacute syroveacuteho vyacutelisku tiacutem menšiacute bude smrštěniacute při vyacutepalu

Směsi z plastickyacutech jiacutelů se lisujiacute při vlhkosti 5 až 12 vody li-sovaciacute tlaky se pohybujiacute mezi 20 až 60 MPa Technickaacute keramika

se lisuje tlaky ještě vyššiacutemi a tak se usnadniacute slinovaacuteniacute a zvyacutešiacute se rozměrovaacute přesnost Lisovaciacute formy jsou většinou oceloveacute

Vyacutehodou lisovaacuteniacute je rozměrovaacute přesnost vyacuterobků uacutespora tep-la při sušeniacute a možnost automatizace vyacuteroby Tento způsob je vhodnyacute zejmeacutena pro vyacuterobu plochyacutech tvarů jakyacutemi jsou praacutevě obkladoveacute prvky Při většiacute vrstvě stlačovaneacuteho materiaacutelu dochaacuteziacute k nerovnoměrneacutemu rozloženiacute tlaku ve vyacutelisku [Hlavaacuteč J 1981]

V dalšiacute faacutezi se sušeniacutem odstraniacute z vyacutelisků většina vlhkosti aby jejiacutem rychlyacutem uacutenikem při vyacutepalu nedošlo k poškozeniacute vyacuterobku Při sušeniacute nastaacuteva smrštěniacute ale tvar je zachovaacuten přičemž pev-nost v teacuteto faacutezi je podstatně nižšiacute než u finaacutelniacuteho vyacuterobku

Při procesu jednoho vyacutepalu neniacute-li prvek glazovaacuten naacutesleduje ihned po vysušeniacute vyacutepal U glazovanyacutech materiaacutelů naacutesleduje po vysušeniacute nejprve glazovaacuteniacute poteacute vypalovaacuteniacute Při procesu dvojiacuteho vyacutepalu se nejprve vypaacuteliacute střep potom se nanese glazura a naacutesle-duje druheacute vypalovaacuteniacute (glazuroveacute vypalovaacuteniacute)

U glazovanyacutech obkladovyacutech prvků se na vysušenyacute vyacutelisek na-nese vrstvička glazuroveacute suspenze Nanaacutešeniacute se provaacutediacute po-leacutevaacuteniacutem nebo posuvem prvku skrze clonu engoboveacute a naacutesledně glazuroveacute suspenze

Pokud je požadovaacutena dekorace povrchu je možneacute ji proveacutest ihned poteacute co poacuterovityacute střep odsaje vodu z tenkeacute vrstvy glazu-ry K nanaacutešeniacute dekoru se použiacutevajiacute různeacute techniky od barevnyacutech postřiků přes siacutetotisk až po nejnovějšiacute tzv rototisk kdy se dekor nanaacutešiacute hlubotiskem z tiskoveacuteho vaacutelce

Paacuteleniacute se provaacutediacute při teplotaacutech v rozmeziacute od 1 000 degC do 1 250 degC V současneacute době se k vyacutepalu použiacutevajiacute teacuteměř vyacutehradně vaacutelečkoveacute pece Vypalovaneacute vyacuterobky se na vstupu do pece umiacutes-tiacute vedle sebe v jedneacute vrstvě na dopravniacutekovyacute rošt tvořenyacute sys-teacutemem pomalu se otaacutečejiacuteciacutech vaacutelečků ze speciaacutelniacute žaacuterovzdor-neacute keramiky Mezery mezi vaacutelečky umožňujiacute oboustrannyacute vyacutepal plošnyacutech prvků a zkraacuteceniacute potřebneacute doby na cca 40 minut pro prvky poacuterovinoveacute a 60 až 70 minut pro slinuteacute dlaždice

Během vyacutepalu dochaacuteziacute k nevratnyacutem reakciacutem a modifikaciacutem složek směsi ktereacute jsou rozhodujiacuteciacute pro vlastnosti vyacutesledneacuteho vyacuterobku

Neglazovaneacute prvky zvlaacuteště slinuteacute lze po vypaacuteleniacute strojově leštit přesněji řečeno jemně vyhladit Tiacutemto postupem ziacuteskajiacute prvky vzhled kteryacute se bliacutežiacute charakteru leštěneacuteho přiacuterodniacuteho ka-mene

Proces vyacuteroby je zakončen třiacuteděniacutem Po vypaacuteleniacute se prvky pře-zkušujiacute ndash čaacutestečně manuaacutelně čaacutestečně elektronicky Hodnotiacute se kalibrace rovnost povrchu přesnost rozměrů apod Podle roz-měrů barvy a jakosti jsou řazeny do skupin automaticky bale-ny označovaacuteny a uklaacutedaacuteny na palety

Obr 446 Keramickeacute obklady v islaacutemskeacute architektuře

126

4222 Funkce obkladovyacutech prvků

Obklady a dlažby jsou dokončovaciacutemi stavebniacutemi prvky plniacute funkci estetickou a zaacuteroveň technickou ve vztahu k daneacutemu prostřediacute Kromě uacutepravy vzhledu chraacuteniacute konstrukci proti půso-beniacute negativniacutech atmosfeacuterickyacutech vlivů a proti mechanickeacutemu opotřebeniacute Keramickeacute obklady stěn a podlah se snadno udr-žujiacute a umožňujiacute splňovat naacuteročneacute hygienickeacute požadavky potravi-naacuteřskyacutech a zdravotnickyacutech zařiacutezeniacute

Hledisko estetickeacute je subjektivniacute zaacuteležitostiacute a do značneacute miacutery podleacutehaacute moacutedě Obkladoveacute a dlažebniacute prvky svyacutem tvarem roz-měry povrchem barvou přiacutepadně i odrazem světla dotvaacuteře-jiacute prostor

Naacuteš trh nabiacuteziacute jak materiaacutely z dovozu tak tuzemskeacute novinky nejaktuaacutelnějšiacuteho evropskeacuteho trendu kteryacute spočiacutevaacute v dokonaleacutem vystiženiacute struktury a barevnosti přiacuterodniacutech stavebniacutech materiaacutelů

Variabilita glazur spolu se strukturou povrchů inspirovanyacutech žulou travertinem břidliciacute opukou a dalšiacutemi tradičniacutemi staveb-niacutemi materiaacutely poskytuje uživatelům širokeacute vyacuterazoveacute možnosti

Pro dlažby a obklady exkluzivniacutech a reprezentativniacutech prostor jsou určeny dlaždice v leštěneacutem provedeniacute ktereacute umožňujiacute rea-lizaci mimořaacutedně atraktivniacutech ploch jak ve veřejneacute tak v souk-romeacute vyacutestavbě

Zaacutekladniacute formaacutetoveacute řady jsou doplňovaacuteny speciaacutelniacutemi tvarov-kami s doplňkovyacutemi tvary a formaacutety

Vyacutejimkou nejsou ani na zakaacutezku dodaacutevaneacute atypickeacute tvary upravovaneacute řezaacuteniacutem dlaždic vodniacutem paprskem Možnosti deko-rativniacuteho řešeniacute podlah a obkladů rozšiřujiacute mozaikoveacute doplňky ve formě vzaacutejemně propojitelnyacutech obdeacutelniacutekovyacutech paacutesků a čtver-covyacutech rohovyacutech segmentů

Technickeacute hledisko se zaklaacutedaacute na znalosti materiaacutelu a jeho technickyacutech parametrech ve vztahu k prostřediacute a druhu expo-zice Zvolenyacute materiaacutel musiacute byacutet schopen bez poruch odolaacutevat působeniacute vnějšiacutech vlivů ndash mechanickeacutemu chemickeacutemu a tepel-neacutemu namaacutehaacuteniacute Zaacuteroveň musiacute splňovat požadavky hygienickeacute a bezpečnostniacute

I když je u obkladovyacutech materiaacutelů kladen značnyacute důraz na es-tetickeacute hledisko nelze při optimalizaci vyacuteběru podcenit jeho vy-vaacuteženost s hlediskem technicko-ekonomickyacutem a s dalšiacutemi as-pekty volby

4223 Zaacutekladniacute děleniacute obkladovyacutech prvků

Staršiacute třiacuteděniacute keramickyacutech obkladovyacutech prvků bylo založeno na celeacute řadě různyacutech kriteacuteriiacute Staacutele ještě platnaacute ČSN 73 3450 děliacute prvky takto

bull obklady z keramickyacutech obkladaček poacuterovinovyacutech glazova-nyacutech jednobarevnyacutech viacutecebarevnyacutech nebo relieacutefovanyacutech s nasaacutekavostiacute do 23

bull obklady z keramickyacutech obkladaček polohutnyacutech režnyacutech solenyacutech nebo glazovanyacutech s nasaacutekavostiacute do 14

bull obklady z keramickyacutech obkladaček hutnyacutech režnyacutech sole-nyacutech nebo glazovanyacutech s nasaacutekavostiacute do 6

bull obklady z keramickyacutech obkladaček slinutyacutech glazovanyacutech s nasaacutekavostiacute do 15

bull obklady z cihelnyacutech obkladaček režnyacutech nebo glazovanyacutechbull obklady mozaikoveacute režneacute nebo glazovaneacute sestavovaneacute do

lepencůVzhledem k potřebě sjednotit v raacutemci Evropy velmi různoro-

dyacute sortiment keramickyacutech obkladovyacutech prvků ktereacute se vzaacutejemně lišiacute nejen materiaacutelem vyacuterobniacute technologiiacute uacutepravou povrchu ale i technickyacutemi vlastnostmi byl evropskyacutem vyacuteborem pro normo-vaacuteniacute CEN vypracovaacuten a normalizačniacutemi institucemi členskyacutech staacutetů schvaacutelen soubor evropskyacutech norem Třiacuteděniacute podle těchto předpisů je založeno na pouhyacutech dvou parametrech ndash nasaacuteka-vosti a způsobu vyacuteroby Tiacutemto jednotnyacutem souborem norem se podařilo sjednotit dosud značně různorodyacute přiacutestup k rozděle-niacute vyacuterobků Přednostiacute tohoto řešeniacute je možnost zatřiacutedit jakyacuteko-liv typ obkladovyacutech prvků vyraacuteběnyacute ve ktereacutekoliv zemi Zaacuteroveň je nasaacutekavost pro keramickeacute obkladoveacute prvky velmi vyacuteznamnou vlastnostiacute neboť určuje mnoho dalšiacutech mechanickyacutech fyzikaacutel-niacutech a chemickyacutech vlastnostiacute ndash např pevnost odolnost proti mrazu a působeniacute chemickyacutech činidel [Kotorovaacute H 1995]

Dřiacuteve platnaacute norma ČSN EN 87 byla od roku 2004 nahrazena ČSN EN 14411 Keramickeacute obkladoveacute prvky Definice klasifikace charakteristiky a označovaacuteniacute Podle teacuteto normy se keramickeacute ob-kladoveacute prvky rozdělujiacute do skupin podle způsobu vytvaacuteřeniacute Zařazeniacutem do skupin však nejsou určeny možnosti jejich použitiacute

Existujiacute tři způsoby vyacuterobybull postup A ndash taženeacute obkladoveacute prvkybull postup B ndash za sucha lisovaneacute obkladoveacute prvkybull postup C ndash jinyacutem způsobem vyraacuteběneacute obkladoveacute prvkyKaždaacute z těchto skupin keramickyacutech obkladovyacutech prvků se daacutele

děliacute podle nasaacutekavosti (E)V současneacute době je použiacutevaacuten pouze pojem bdquokeramickeacute obkla-

doveacute prvkyldquo s tiacutem že mohou byacutet použity jak pro zhotoveniacute verti-kaacutelniacuteho obkladu (obklady) tak obkladu horizontaacutelniacuteho (dlažby)

Požadavky na vyacuterobky jsou doplňovaacuteny stanoveniacutem zkušeb-niacutech metod podle kteryacutech jsou prvky zkoušeny Zkušebniacute meto-dy jsou normovaacuteny a pro všechny vyacuterobce stejneacute čiacutemž je zaru-čena srovnatelnost vyacutesledků

Evropskeacute normy nedefinujiacute kvalitativniacute požadavky na všechny normalizovaneacute charakteristiky U některyacutech jsou vyacuteslovně uvede-

Obr 447 Přiacuteklady vzhledu keramickyacutech obkladovyacutech prvků

Obr 448 Přiacuteklady doplňkovyacutech tvarovek

127

na ustanoveniacute umožňujiacuteciacute dohodu mezi vyacuterobcem a odběrate-lem o kvalitě obkladovyacutech prvků jako funkci prostřediacute do něhož jsou určeny (např odolnost proti působeniacute mrazu) Na druheacute straně splněniacute normovyacutech požadavků nevylučuje poruchy pro-vozu v určityacutech konkreacutetniacutech podmiacutenkaacutech pokud nedošlo ke spraacutevneacute volbě materiaacutelu

4224 Značeniacute keramickyacutech obkladovyacutech prvků

Keramickeacute obkladoveacute prvky nebo jejich obaloveacute jednotky se označujiacute taktoa) vyacuterobniacute nebo obchodniacute značkou a zemiacute původub) označeniacutem prvniacute třiacutedyc) typem obkladoveacuteho prvku a odkazem na přiacutelohu normy ČSN

EN 14411d) jmenovityacutem a deklarovanyacutem rozměrem modulovyacutem (M) nebo

nemodulovyacuteme) uacutepravou liacutecniacuteho povrchu např glazovaneacute (GL) nebo neglazo-

vaneacute (UGL)U vyacuterobků pro obkladoveacute prvky určeneacute pro zhotoveniacute dlažby

se v informaci o vyacuterobku udaacutevaacute

f) protiskluznost přičemž se bere v uacutevahu zkušebniacute metoda přiacuteslušneacuteho staacutetu určeniacute nebo se uvedou vyacutesledky

g) třiacuteda odolnosti proti povrchoveacutemu opotřebeniacute u glazovanyacutech obkladovyacutech prvků

Přiacuteklad označeniacuteTaženyacute obkladovyacute prvek přesnyacute EN 14411 přiacuteloha A

AI M 25 cm times 125 cm (W 240 mm times 115 mm times 10 mm) GL

4225 Vlastnosti keramickyacutech obkladovyacutech prvků

Keramickeacute obkladoveacute prvky se značiacute na obalu jmenovityacutem a deklarovanyacutem rozměrem s využitiacutem modulů M nebo bez nich Moduloveacute rozměry jsou odvozeny od zaacutekladniacuteho modu-loveacuteho rozměru M = 10 cm a jsou označovaacuteny např M 10 times 10 cm (W = 98 times 98 mm) Do takto označeneacuteho rozměru je za-počiacutetaacutena i šiacuteřka spaacutery

Rozměry se kontrolujiacute měřeniacutem deacutelky šiacuteřky a tloušťky obkla-doveacuteho prvku Daacutele je posuzovaacutena přiacutemost liacutecniacutech hran pravo-uacutehlost rovinnost liacutecniacutech ploch Při kontrole povrchu se vizuaacutelně posuzujiacute nejrůznějšiacute defekty ndash trhliny vady glazury vady deko-ru puchyacuteře skvrny a dalšiacute Zaacuteměrneacute povrchoveacute efekty se nepo-važujiacute za vady

Nasaacutekavost je nejdůležitějšiacute vlastnostiacute pro volbu druhu obkla-doveacuteho materiaacutelu do určiteacuteho prostřediacute Nasaacutekavost keramickeacute-

Tab 430 Třiacuteděniacute keramickyacutech obkladovyacutech prvků podle skupin nasaacutekavosti a způsobu vytvaacuteřeniacute [ČSN EN 14411]

Způsob vytvaacuteřeniacuteSkupina I Skupina IIa Skupina Iib Skupina III

E le 3 3 lt E le 6 6 lt E le 10 E gt 10

ATaženeacute obkladoveacute prvky

Skupina A ISkupina A IIa-1a) Skupina A IIb-1a)

Skupina A IIISkupina A IIa-2a) Skupina A IIb-2a)

BZa sucha lisovaneacute obkladoveacute prvky

Skupina B Ia

Skupina B IIa Skupina B IIb Skupina B IIIb)E le 05

Skupina B Ib

05 lt E le 3

CJinyacute způsob vyacuteroby obkladovyacutech prvků

Skupina C Ic) Skupina C IIac) Skupina C IIbc) Skupina C IIIc)

a) Skupiny A IIa a A IIb jsou rozděleny do dvou čaacutestiacute (čaacutest 1 a 2) s různyacutemi požadavky na vyacuterobekb) Skupina B III je vhodnaacute vyacutehradně pro glazovaneacuteoeacutebkladoveacute prvky Existuje pouze malyacute počet za sucha lisovanyacutech neglazovanyacutech prvků ktereacute jsou vyrobeny s nasaacutekavostiacute většiacute než 10 na

ty se tato vyacuterobkovaacute skupina nevztahujec) Tato evropskaacute norma se na uvedeneacute obkladoveacute prvky nevztahuje

297 3 297

297

33

397

M 30 times 30 M 10 times 10

3 3 3 97

Obr 449 Přiacuteklad modulaacuterniacute skladby M 10 times 10 a M 30 times 30

b

a

d

C

W J

J

Obr 450 Rozměry keramickyacutech obkladovyacutech prvkůKoordinačniacute rozměr C = deklarovanyacute rozměr W + šiacuteřka spaacutery J deklarovanyacute rozměr W = rozměry liacutecniacutech hran a b

128

ho obkladoveacuteho prvku je daacutena přiacuterůstkem jeho hmotnosti v po nasyceniacute vodou Postup zkoušeniacute nasaacutekavosti uvaacutediacute norma ČSN EN ISO 10545-3

Keramickeacute obkladoveacute prvky slinuteacute nebo poloslinuteacute s nasaacuteka-vostiacute do 3 jsou určeny k obkladům podlah i vertikaacutelniacutech ploch namaacutehanyacutech zejmeacutena z hlediska pevnosti a opotřebeniacute otěrem jsou odolneacute vůči působeniacute mrazu agresivniacutemu prostřediacute a trva-leacutemu působeniacute vody Přiacuteklady možneacuteho použitiacute obklady vstup-niacutech a naacutedražniacutech hal chodeb supermarketů obchodů ven-kovniacutech bazeacutenů mraziacuterenskyacutech prostor a na vnějšiacute plochy

Keramickeacute obkladoveacute prvky hutneacute s nasaacutekavostiacute do 6 jsou určeny k uacutepravě povrchů v naacuteročnyacutech podmiacutenkaacutech jsou odol-neacute proti působeniacute mrazu povětrnostniacutem vlivům a agresivniacutemu prostřediacute (obklady fasaacuted a teras i v horskyacutech oblastech)

Keramickeacute obkladoveacute prvky polohutneacute s nasaacutekavostiacute do 10 jsou vhodneacute k obkladům v miacuternyacutech klimatickyacutech podmiacutenkaacutech bez trvaleacuteho působeniacute vody

Keramickeacute prvky poacuteroviteacute s nasaacutekavostiacute většiacute než 10 jsou ur-čeny vyacutehradně pro vnitřniacute obklady ploch chraacuteněnyacutech proti po-větrnostniacutem vlivům zejmeacutena mrazu trvaleacutemu působeniacute vody a agresivniacutemu prostřediacute

Niacutezkou nasaacutekavostiacute keramickyacutech obkladů je podmiacuteněna dalšiacute důležitaacute vlastnost ndash mrazuvzdornost

Pro venkovniacute obklady je nezbytneacute použiacutevat pouze mrazuvzdor-neacute keramickeacute obkladoveacute prvky ktereacute jsou schopny opakovaně

bez poškozeniacute odolaacutevat současneacutemu působeniacute vody a střiacutedaacuteniacute teplot pod a nad bodem mrazu

Povinnostiacute vyacuterobce je deklarovat mrazuvzdornost vyacuterobků na obaloveacutem kartonu Mrazuvzdornyacute vyacuterobek je klasifikovaacuten AI B Ia B Ib Klasifikaci A IIa lze považovat za mrazuvzdornou jen pro svisleacute obklady Ostatniacute klasifikace (A IIb B IIa B IIb AIII BIII) označujiacute vyacuterobky nemrazuvzdorneacute

Zkouška odolnosti vůči působeniacute mrazu metodou podle dřiacuteve platneacute ČSN EN 202 stanovovala postup kdy se zkoušeneacute dlaž-dice nechaacutevaly v mraziciacutem boxu cyklicky 50kraacutet zmrznout na viacutece než ndash15 degC a znovu ohřaacutet na teplotu nad +15 degC ČSN EN ISO 10545-12 požaduje neporušenost po 100 cyklech střiacutedaveacute-ho působeniacute teplot +5ndash5 degC spolu s vakuovyacutem syceniacutem vodou Hodnotiacute se vznikleacute vzhledoveacute vady

Při praktickeacutem provaacuteděniacute mrazuvzdorneacuteho obkladu hra-je důležitou roli nejen mrazuvzdornost keramickyacutech prvků ale i kvalita podkladu lepidla spaacuterovaciacute hmoty a vhodnaacute metoda lepeniacute Hlavniacutem ciacutelem je zabraacutenit proniknutiacute vlhkosti pod ob-klad To platiacute zejmeacutena u vodorovnyacutech ploch a na okrajiacutech ob-kladu

Tepelnaacute vodivost a koeficient teplotniacute roztažnosti keramic-kyacutech prvků se v posledniacute době staacutele častěji uplatňujiacute jako hodno-ty důležiteacute při realizaci podlahoveacuteho vytaacutepěniacute Keramickaacute dlažba je vzhledem k hodnotě součinitele tepelneacute vodivosti 1 Wmndash1 Kndash1 ideaacutelniacutem materiaacutelem pro povrch vytaacutepěneacute podlahy

Tab 431 Charakteristiky obkladovyacutech prvků v zaacutevislosti na použitiacute [ČSN EN 14411]

Charakteristiky Podlaha Stěna Zkušebniacute postup

Rozměry a jakost povrchu uvnitř vně uvnitř vně odkaz

Deacutelka a šiacuteřka x x x x ČSN EN ISO 10545-2

Tloušťka x x x x ČSN EN ISO 10545-2

Přiacutemost hran x x x x ČSN EN ISO 10545-2

Pravouacutehlost x x x x ČSN EN ISO 10545-2

Rovinnost (klenutiacute vrtulovitost) x x x x ČSN EN ISO 10545-2

Jakost povrchu x x x x ČSN EN ISO 10545-2

Fyzikaacutelniacute vlastnosti uvnitř vně uvnitř vně odkaz

Nasaacutekavost x x x x ČSN EN ISO 10545-3

Lomoveacute zatiacuteženiacute x x x x ČSN EN ISO 10545-4

Pevnost v ohybu x x x x ČSN EN ISO 10545-4

Odolnost proti opotřebeniacute u neglazovanyacutech obkladovyacutech prvků x x ČSN EN ISO 10545-6

Odolnost proti povrchoveacutemu opotřebeniacute u glazovanyacutech obkladovyacutech prvků x x ČSN EN ISO 10545-7

Lineaacuterniacute teplotniacute roztažnosta) x x x x ČSN EN ISO 10545-8

Odolnost proti změnaacutem teplotya) x x x x ČSN EN ISO 10545-9

Odolnosti proti vzniku vlasovyacutech trhlin u glazovanyacutech obkladovyacute prvků x x x x ČSN EN ISO 10545-11

Odolnost proti vlivu mrazub) x x ČSN EN ISO 10545-12

Součinitel třeniacute x x použiacutevanaacute zkušebniacute metoda

Vlhkostniacute naacuterůsta) x x x x ČSN EN ISO 10545-11

Maleacute rozdiacutely v odstiacutenech bareva) x x x x ČSN EN ISO 10545-16

Raacutezovaacute pevnosta) x x ČSN EN ISO 10545-5

Chemickeacute vlastnosti uvnitř vně uvnitř vně odkaz

Odolnost proti skvrnaacutem ČSN EN ISO 10545-14

bull u glazovanyacutech obkladovyacutech prvků x x x x ČSN EN ISO 10545-14

bull u neglazovanyacutech obkladovyacutech prvkůa) x x x x ČSN EN ISO 10545-14

Odolnost proti kyselinaacutem a louhům o niacutezkeacute koncentraci x x x x ČSN EN ISO 10545-13

Odolnost proti kyselinaacutem a louhům o vysokeacute koncentracia) x x x x ČSN EN ISO 10545-13

Odolnost proti chemikaacuteliiacutem užiacutevanyacutem v domaacutecnostech a v plaveckyacutech bezeacutenech x x x x ČSN EN ISO 10545-13

Obsah olova a kadmia v glazovanyacutech obkladovyacutech prvciacutecha) x x x x ČSN EN ISO 10545-15a) Jsou k dispozici zkušebniacute postupy ale norma nestanovuje žaacutedneacute požadovaneacute hodnotb) Pouze pro mrazuvzdorneacute obkladoveacute prvky

129

Při poklaacutedce většiacutech ploch je však třeba přihleacutednout i ke ko-eficientu tepelneacute roztažnosti kteryacute v intervalu 20 až 100 degC činiacute 6 až 7510ndash6 Kndash1 Je nutneacute zvolit přiměřenyacute odstup dilatačniacutech spaacuter a vhodnou flexibilniacute lepiciacute a spaacuterovaciacute hmotu

Mechanickeacute vlastnosti keramickyacutech prvků se uplatňujiacute zejmeacute-na u prvků určenyacutech pro podlahy

Pevnost se stanovuje jako pevnost v ohybu a udaacutevaacute se v MPa (vyacuterobci tuto pevnost často udaacutevajiacute čiacuteselně shodnou jednotkou Nmmndash2)

Podle ČSN EN ISO 10545-4 je naviacutec oproti zrušeneacute ČSN EN 100 udaacutevaacutena siacutela v N při porušeniacute keramickeacuteho prvku Měřeniacute pevnosti se provaacutediacute postupnyacutem zatěžovaacuteniacutem uprostřed jednotli-veacuteho kusu kteryacute je na krajiacutech uložen na podpěrnyacutech břitech

Odolnost keramickyacutech obkladovyacutech prvků proti mechanic-keacutemu namaacutehaacuteniacute je zaacutevislaacute na jejich tloušťce Pro běžneacute použi-tiacute v bytovyacutech prostoraacutech sociaacutelniacutech zařiacutezeniacutech administrativniacutech budovaacutech apod je vhodnaacute tloušťka 7 až 12 mm Pro podlahy vystaveneacute mechanickeacutemu namaacutehaacuteniacute např ve skladech vyacuterob-niacutech prostoraacutech halaacutech apod jsou určeny obkladoveacute prvky s tloušťkou 12 až 20 mm

Dalšiacutem důležityacutem hlediskem vyacuteběru vhodneacuteho obkladoveacuteho materiaacutelu je mimo jineacute i provozniacute zatiacuteženiacute Pro nejvyššiacute provozniacute zatiacuteženiacute jsou vhodneacute neglazovaneacute prvky i když v současneacute době již existujiacute speciaacutelniacute glazury ktereacute lze použiacutet i pro silně namaacuteha-neacute konstrukce ve veřejnyacutech prostoraacutech (V takoveacutem přiacutepadě se však doporučuje konzultace konkreacutetniacutech podmiacutenek s vyacuterobcem) Při zkoušce se posuzuje tzv hloubkovaacute obrusnost tj schopnost odolaacutevat abrazivniacutem vlivům provozu

Povrchoveacute poškozeniacute se u neglazovanyacutech obkladovyacutech prv-ků hodnotiacute ČSN EN ISO 10545-6 metodou měřeniacute deacutelky brusneacute stopy způsobeneacute na liacutecniacute ploše brusnyacutem kotoučem za stanove-nyacutech podmiacutenek a s použitiacutem brusiva

Otěruvzdornost je schopnost glazury viacutece nebo meacuteně odo-laacutevat mechanickeacutemu opotřebeniacute povrchu dlažby během po-užiacutevaacuteniacute v zaacutevislosti na hustotě provozu chodců druhu a stupni znečištěniacute podlahy Tvrdeacute nečistoty zejmeacutena z ulice mohou po-stupně obrušovat povrch dlaždic a může tak dojiacutet až ke změně

vzhledu Glazovaneacute dlaždice se děliacute do otěrovyacutech skupin podle odolnosti proti povrchoveacutemu opotřebeniacute

Pro stanoveniacute povrchoveacuteho opotřebeniacute se použiacutevaacute meto-da PEI Původně se otěruvzdornost podle zrušeneacute ČSN EN 154 označovala stupni 1 až 4 (PEI 1 ndash PEI 4) novaacute norma ČSN EN ISO 10545-7 již rozlišuje i stupeň 5 (PEI 5) Zatřiacuteděniacute do třiacuted odolnosti se provaacutediacute na zaacutekladě počtu otaacuteček ktereacute nezpůsobi-ly pozorovatelneacute porušeniacute povrchu Vlastniacute zhodnoceniacute se pro-vaacutediacute vizuaacutelniacutem porovnaacuteniacutem stavu povrchu zkoušenyacutech vzorků se vzorky nezkoušenyacutemi

Jednotliveacute skupiny označujiacute doporučenyacute rozsah použitiacute obkla-dovyacutech prvků pro dlažby od niacutezkeacuteho namaacutehaacuteniacute měkkou obuviacute pro skupinu I až po většiacute zatiacuteženiacute a neomezeneacute použitiacute v oblas-ti bydleniacute u skupiny 5

Tvrdost se stanovuje vrypovou metodou využiacutevajiacuteciacute Mohsovu stupnici tvrdosti (kap 347) Zkouška se provaacutediacute postupem podle ČSN EN 101

Z hlediska bezpečnosti je snad nejdůležitějšiacutem parametrem tzv protiskluznost Pro prostory se zvyacutešenyacutemi naacuteroky na proti-skluzovou bezpečnost (např plochy kolem bazeacutenů vyacuterobniacute plochy potravinaacuteřskeacuteho průmyslu apod) je třeba zvolit obkla-doveacute prvky ktereacute splňujiacute požadavek dostatečneacute protiskluznos-ti povrchu

Protiskluznost se zkoušiacute několika metodami Podle ČSN 74 4507 (konec platnosti v r 2007) se vyjadřovala statickyacutem a dynamickyacutem koeficientem smykoveacuteho třeniacute Statickyacute koeficient se rovnaacute součiniteli smykoveacuteho třeniacute v okamžiku přechodu tře-ciacute dvojice z klidu do vzaacutejemneacuteho pohybu Obvykle se zjišťuje pro sucheacute mokreacute a olejem znečištěneacute plochy Dynamickyacute koeficient je součinitelem smykoveacuteho třeniacute při určiteacute konstantniacute rychlosti vzaacutejemneacuteho pohybu třeciacute dvojice Při zkoušce se měřiacute třeniacute mezi

Obr 451 Keramickeacute prvky pro zvyacutešeneacute namaacutehaacuteniacute

Tab 432 Zatřiacuteděniacute podle odolnosti proti povrchoveacutemu opotřebeniacute (podle metody PEI)

Třiacuteda odolnosti Počet otaacuteček Doporučeneacute použitiacute

1 15Podlahy kde je vyloučeno působeniacute abrazivniacutech laacutetek (např piacutesek) určeneacute pro měkkou obuv např koupelny ložnice a WC bytů a obklady bazeacutenů a stěn

2 600Podlahy kde se nepředpoklaacutedaacute působeniacute abrazivniacutech laacutetek zřiacutedka vystaveneacute uvedeneacutemu znečištěniacute pro běžnou obuv např obytneacute miacutestnosti kromě kuchyniacute a předsiacuteniacute

3750

1 500Podlahy vystaveneacute častějšiacutemu znečištěniacute např předsiacuteně lodžie balkony chodby kancelaacuteře kuchyně bytů hoteloveacute pokoje sanitaacuterniacute a terapeutickeacute miacutestnosti v nemocniciacutech

42 1006 00012 000

Podlahy pro intenzivnějšiacute frekvenci chodců a silnějšiacute znečištěniacute např vnitřniacute prostory spraacutevniacutech budov a chodby hotelů obchodniacute miacutestnosti a kancelaacuteře kromě frekventovanyacutech prostorů např u pultů a pokladen

5gt12 000 vyhovujiacute odolnosti

proti tvorbě skvrnPodlahy mimořaacutedně namaacutehaneacute otěrem a znečištěniacutem např obchody restaurace schodiště hotelů včetně frekventovanyacutech prostorů u pultů a pokladen

Obr 452 Přiacuteklady protiskluzneacute uacutepravy obkladovyacutech prvků

130

zkoušenou dlažbou a standardniacutemi typy pryžovyacutech a podob-nyacutech materiaacutelů ktereacute se použiacutevajiacute pro vyacuterobu podraacutežek obuvi

ČSN 72 5191 Keramickeacute obkladoveacute prvky ndash Stanoveniacute pro-tiskluznosti uvaacutediacute zkušebniacute metody stanoveniacute dynamickeacuteho a statickeacuteho součinitele třeniacute za sucha a za vlhka uacutehlu kluzu na nakloněneacute rovině pomociacute chůze v botě a naboso a stanoveniacute kluzu pomociacute kyvadla Popisuje tyto čtyři zkušebniacute metody

bull Metoda A ndash stanoveniacute dynamickeacuteho součinitele třeniacute po-mociacute jezdce pohybujiacuteciacuteho se konstantniacute rychlostiacute po měře-neacutem povrchu

bull Metoda B ndash stanoveniacute statickeacuteho součinitele třeniacute určeniacutem siacutely nutneacute k uvedeniacute do pohybu jezdce z klidoveacute polohy na vodorovneacutem keramickeacutem obkladoveacutem prvku

bull Metoda C ndash stanoveniacute uacutehlu skluzu na nakloněneacute rovině Posuzovaciacute osoba se pohybuje ve vzpřiacutemeneacute poloze vpřed a vzad po zkušebniacute laacutevce pokryteacute keramickyacutemi obkladovyacute-mi prvky Sklon se postupně zvyšuje z vodorovneacute polohy rychlostiacute 1deg za sekundu až k uacutehlu nakloněniacute kdy se proje-viacute nejistota kraacutečejiacuteciacute osoby Zkouška se provaacutediacute na ploše po-třeneacute olejem s definovanou obuviacute nebo naboso

bull Metoda D ndash stanoveniacute protiskluznosti metodou vyacutekyvu ky-vadla za sucha a za vlhka Jednaacute se o stanoveniacute třeciacute siacutely pomociacute kyvadla na jehož konci je umiacutestěna pryž o konkreacutet-niacutech parametrech

Srovnatelnyacutemi metodami použiacutevanyacutemi pro hodnoceniacute pro-tiskluznosti jsou postupy podle německyacutech norem

bull DIN 51097 Zkoušeniacute protiskluznosti podlahovyacutech krytin pro prostory se zvyacutešenyacutem nebezpečiacutem uklouznutiacute (bazeacuteny sau-ny atd ndash mokreacute prostory ndash kde se chodiacute bez bot)

bull DIN 51130 Zkoušeniacute protiskluznosti podlahovyacutech krytin pro pracoviště se zvyacutešenyacutem nebezpečiacutem uklouznutiacute (průmyslo-veacute haly podchody atd)

V posledniacutech letech jsou novinkou keramickeacute obkladoveacute a dlažebniacute prvky se speciaacutelniacute uacutepravou povrchu s antibakteriaacutelniacute-mi a samočisticiacutemi uacutečinky Neviditelnou povrchovou uacutepravu tvořiacute jen několik mikronů silnaacute vrstva oxidu titaničiteacuteho (TiO2) anata-soveacuteho typu Tato vrstva se nanaacutešiacute na liacutecovyacute povrch hotoveacuteho ke-ramickeacuteho prvku a vypaluje se samostatně

Diacuteky fotokatalytickeacute aktivitě krystalů anatasu se uacutečinkem slu-nečniacuteho světla na anatasoveacute povrchoveacute uacutepravě vytvořiacute elektric-kaacute dvojvrstva Na niacute se vaacutežiacute dalšiacute asociaacutety složeneacute z molekul vody a smaacutečivost keramickeacuteho povrchu vzrůstaacute V bezprostředniacute bliacutez-kosti anatasoveacuteho povrchu se ve vodě naviacutec vytvaacuteřiacute aktivniacute kys-liacutek kteryacute maacute silneacute antibakteriaacutelniacute uacutečinky a braacuteniacute růstu řas a pliacutesniacute Na povrchu TiO2 probiacutehajiacute oxidačniacute procesy ktereacute přispiacutevajiacute k lik-vidaci paacutechnouciacutech laacutetek Po skončeniacute světelneacute expozice (v no-ci) tvorba reaktivniacutech laacutetek ustaacutevaacute Pro prodlouženiacute antibakte-riaacutelniacuteho a hydrofilniacuteho uacutečinku se proto do vypalovaneacute vrstvy TiO2 přidaacutevaacute maleacute množstviacute oxidu střiacutebrneacuteho (Ag2O) kteryacute po zabudovaacuteniacute do krystaloveacute mřiacutežky uacutečinkuje jako určityacute akumulaacute-tor energie [Keramika s povrchovou uacutepravou Hydrotect 2003]

4226 Vyacuteběr obkladu

Z vyacuteše uvedeneacuteho je zřejmeacute že soudobeacute obkladoveacute materiaacutely jsou vyraacuteběny ve velmi širokeacutem vyacuteběru s různou funkčniacute i este-tickou hodnotou Jak je uvedeno již v prvniacute kapitole teacuteto knihy technickeacute hledisko musiacute byacutet nadřazeno hledisku estetickeacutemu

Pro volbu vhodneacuteho obkladoveacuteho materiaacutelu je nezbytneacute nej-prve uvaacutežit v jakeacutem prostřediacute budou tyto prvky umiacutestěny a zaacute-roveň jakeacutemu způsobu a uacuterovni namaacutehaacuteniacute budou vystaveny Tyto expozičniacute podmiacutenky by pak měly zaacutesadniacutem způsobem ovliv-nit vyacuteběr

Současnaacute tržniacute nabiacutedka je takovaacute že i do nejnaacuteročnějšiacutech pro-vozniacutech podmiacutenek lze najiacutet esteticky uspokojiveacute řešeniacute

Vzhled a technickeacute parametry keramickeacute dlažby nebo obkla-du nezaacutevisiacute pouze na kvalitě keramickyacutech obkladovyacutech prvků Ty jsou pouze jednou ze součaacutestiacute celeacuteho systeacutemu Z tohoto důvo-du je vhodnaacute uacuteprava podkladu volba spraacutevneacuteho způsobu po-klaacutedky a spaacuterovaacuteniacute stejně důležitaacute jako optimaacutelniacute vyacuteběr vlastniacutech keramickyacutech prvků

V praxi jsou velmi časteacute přiacutepady defektů kdy špatnaacute funkce obkladovyacutech prvků je způsobena spiacuteše nevhodnou volbou typu vyacuterobku pro daneacute prostřediacute než špatnou kvalitou použityacutech ob-kladovyacutech prvků

423 Kamenina

Kamenina je hutnaacute keramika šedožluteacute až hnědeacute barvy z jiacute-lovyacutech slinujiacuteciacutech surovin samotnyacutech nebo ze směsiacute s přiacutedav-kem vhodnyacutech ostřiv přiacutepadně taviv Jejiacute nasaacutekavost se pohybuje v rozmeziacute 0 až 4 u trub byacutevala uvaacuteděna hodnotou 7 až 8 dnešniacute trouby (z dovozu) však majiacute nasaacutekavost jen 5 Pevnost kameniny v ohybu činiacute 15 až 40 MPa Koeficient deacutelkoveacute teplot-niacute roztažnosti kameniny je 5 až 710ndash6 Kndash1 Kamenina se vyzna-čuje vysokyacutem stupněm hutnosti a značnou odolnostiacute proti che-mickyacutem činidlům

Podle granulometrickeacuteho složeniacute vyacutechoziacute suroviny a struktury střepu rozeznaacutevaacuteme dva druhy kameniny ndash jemnou a hrubou

Jemnaacute kamenina zahrnuje vyacuterobu jemnyacutech dlaždic a slinutyacutech obkladaček Hrubaacute kamenina zahrnuje kameninu kanalizačniacute kameninu hospodaacuteřskou a kameninu chemickou stavebniacute a vy-styacutelkovou

Pro každou skupinu jsou vyžadovaacuteny určiteacute vlastnosti podle uacutečelu ke ktereacutemu daneacute vyacuterobky sloužiacute

Tab 433 Zatřiacuteděniacute keramickyacutech obkladovyacutech prvků podle metody A a B ČSN 72 5191

Třiacuteda Součinitel třeniacute Klasifikace

Třiacuteda T1 micro le 020 povrch extreacutemně nebezpečnyacute

Třiacuteda T2 020 lt micro le 040 povrch nedostatečně bezpečnyacute

Třiacuteda T3 040 lt micro le 075 povrch bezpečnyacute

Třiacuteda T4 m gt 075 povrch velmi bezpečnyacute

Tab 434 Zařazeniacute ploch kde se chodiacute bosou nohou

Označeniacute Uacutehel kluzu Doporučeneacute použitiacute

A ge 12 degdo prostor převleacutekaacuteren brouzdališť bazeacutenu kde je hloubka většiacute než 80 cm

B ge 18 degdo sprch na okraje a dno bazeacutenu v zoacuteně pro neplavce kde je hloubka menšiacute než 80 cm schody mimo bazeacuteny

C ge 24 degna schody do vody průchoziacute bazeacuteny skloněneacute okraje bazeacutenů

Tab 435 Zařazeniacute ploch s protiskluznyacutemi dlažbami

Skupina Uacutehel kluzu

(kritickyacute uacutehel)Doporučeneacute použitiacute

R 10 od 10 do 19 degdo prostor skladů malyacutech kuchyniacute sanitaacuterniacutech miacutestnostiacute kavaacuteren čajoven atd

R 11 nad 19 do 27degdo prostor vyacuteroben kuchyniacute do 100 obědů za den školniacutech kuchyniacute prodejen letišiniacutech hal autoservisů atd

R 12 nad 27 do 35deg

do mleacutekaacuteren udiacuteren do kuchyniacute nad 10 obědů za den velkokuchyniacute čistiacuteren odpadniacutech vod na stanoviště vozidel chladiacuteren hasičskyacutech zbrojnic atd

R 13 nad 35degpro rafinerie jatky do vyacuteroben uzenin vyacuteroben lahůdek atd

131

Zaacutekladniacute složkou suroviny jsou tzv kameninoveacute jiacutely a šamoty ktereacute slinujiacute již při 1 200 až 1 300 degC ale měknou až při pod-statně vyššiacute teplotě Toto širokeacute teplotniacute rozpětiacute umožňuje bez-probleacutemovyacute vyacutepal i u rozměrnyacutech vyacuterobků Složeniacute vyacutechoziacute smě-si technologie přiacutepravy tvarovaacuteniacute i průběh vyacutepalu se lišiacute podle druhu vyacuterobku a jeho určeniacute

Směsi pro jemnou slinutou kameninu majiacute sniacuteženyacute obsah ka-meninovyacutech jiacutelů a vyššiacute obsah živců Tvarujiacute se většinou lisovaacuteniacutem a vypalujiacute jednožaacuterovyacutem rychlovyacutepalem

Směsi pro hrubou kameninu zahrnujiacute kameninoveacute jiacutely smě-si ostřiv ndash drceneacute kameninoveacute střepy z odpadu nestandardniacutech vyacuterobků a opotřebenyacutech paacuteliciacutech pomůcek (podložek) většinou bez přiacutedavku živcovyacutech taviv

Povrch kameninovyacutech vyacuterobků se často opatřuje tzv solnou glazurou glazurou živcovou nebo hlinitou Kyselinovzdorneacute cihly kliacuteny a kotevniacute kameny se neglazujiacute a ani u dnešniacutech ka-meninovyacutech trub se již solnaacute nebo živcovaacute glazura nepoužiacutevaacute Rozhodujiacuteciacute pro jakost vyacuterobku jsou hlavně vlastnosti kamenino-veacuteho střepu tj odolnost proti kyselinaacutem nasaacutekavost pevnost v tlaku [Hanykyacuteř V Kutzendoumlrfer J 2000]

Společnyacutem zaacutekladniacutem znakem kameninovyacutech vyacuterobků je že jejich střepovaacute hmota je paacutelenaacute až teacuteměř do slinutiacute Paacutelenyacute střep nesmiacute byacutet vrstevnateacuteho lomu ani boulovityacute Povrch hmoty je ce-listvyacute jemně přiacutepadně i hruběji zrnityacute glazura je prostaacute trhlinek a jejiacute povrch je rovnyacute a hladkyacute Barva vyacuterobku neniacute rozhodujiacuteciacute a může podle druhů a způsobu vyacuteroby koliacutesat od žlutošedeacute až do hnědočerneacute

Při volbě kameninovyacutech vyacuterobků a jejich použitiacute v chemic-keacutem průmyslu jsou požadavky na střepovou hmotu nasaacutekavost odolnost proti kyselinaacutem a vnějšiacute uacutepravu liacutece vyššiacute než při použitiacute pro hospodaacuteřskou kameninu Podle požadovanyacutech vlastnostiacute se řiacutediacute i hodnoty jichž musiacute byacutet dosaženo při zkouškaacutech Zkoušiacute se předevšiacutem odolnost proti kyselinaacutem a dalšiacute vlastnosti

Jak vlastnosti tak tvar kameninovyacutech vyacuterobků a přiacutepustneacute odchylky u jednotlivyacutech druhů musiacute odpoviacutedat přiacuteslušnyacutem nor-maacutem

4231 Kanalizačniacute kamenina

Do teacuteto skupiny zařazujeme vyacuterobky potřebneacute pro zařiacutezeniacute k odvodněniacute odpadovyacutech vod kalů a průtokoveacute vedeniacute technic-kyacutech kapalin Kanalizačniacute kamenina obsahuje trouby přiacutemeacute růz-nyacutech průměrů světlostiacute a deacutelek trouby zvlaacuteštniacute jako trouby bez hrdel nebo s hrdly na obou konciacutech trouby děrovaneacute trouby šikmo seřiacuteznuteacute a tvarovky k troubaacutem jako oblouky odbočky kolmeacute a šikmeacute jednoducheacute a dvojiteacute kolena odskoky přecho-dy zaacutepachoveacute uzaacutevěrky (sifony) trouby s otvorem pro čištěniacute uličniacute a naacutedvorniacute vpusti vtokoveacute žlaby filtračniacute vložky

Charakteristickou veličinou je tzv jmenovitaacute světlost (DN) kteraacute přibližně odpoviacutedaacute rozměru vnitřniacuteho průměru v mm Přednostně použiacutevaneacute stavebniacute deacutelky trub uvaacutediacute ČSN EN 295 čaacutest 1

Kromě toho se užiacutevaly stavebniacute deacutelky 10 16 a 185 m v roz-sahu jmenovityacutech světlostiacute od DN 200 do DN 450 rovněž jako přednostně užiacutevaneacute stavebniacute deacutelky U trub DN 100 a DN 150 nejsou stanoveny žaacutedneacute přednostně užiacutevaneacute stavebniacute deacutelky

V současneacute praxi se již deacutelky 16 a 185 m neužiacutevajiacute a od pro-filu DN 250 se použiacutevaacute jednotnaacute stavebniacute deacutelka 25 m

Požadavky na kameninoveacute trouby a tvarovky pro vyacutestavbu od-padniacute a stokoveacute kanalizace včetně zkušebniacutech postupů jsou za-kotveny v souboru norem ČSN EN 295

bull čaacutest 1 Požadavkybull čaacutest 2 Kontrola jakosti a odběr vzorků

bull čaacutest 3 Zkušebniacute postupybull čaacutest 4 Požadavky na speciaacutelniacute tvarovky přechody a přiacuteslu-

šenstviacutebull čaacutest 5 Požadavky na děrovaneacute trouby a tvarovkybull čaacutest 6 Požadavky na kameninoveacute šachtybull čaacutest 7 Požadavky na kameninoveacute trouby a jejich spoje ur-

čeneacute pro raženiacutebull čaacutest 10 Funkčniacute požadavky

Trouby a tvarovky musiacute miacutet jasnyacute zvuk nesmiacute miacutet vady kte-reacute by mohly ovlivnit jejich funkci při určeneacutem použitiacute Optickeacute vady jako vady glazury nerovnosti otlačenaacute miacutesta od dřiacuteku ke zkoseniacute hrdla a drobnaacute poškozeniacute na vnějšiacute ploše jsou povole-ny pokud tiacutem neniacute ovlivněna těsnost trvanlivost a hydraulickaacute vyacutekonnost

V současneacute době kdy se zvyšujiacute naacuteroky na vodotěsnost a dlo-uhodobou funkčnost je kromě tradičniacutech vlastnostiacute kladen důraz zejmeacutena na tvarovou přesnost kapalinovou nepropust-nost a mechanickou pevnost

Jakost vyacuterobků kanalizačniacute kameniny se průběžně ověřuje vni-třniacute kontrolou vyacuterobce Kromě toho provaacutediacute kontrolu třetiacute nezaacute-vislaacute strana splňujiacuteciacute požadavky ČSN EN 45011 Všeobecneacute poža-davky na orgaacuteny provozujiacuteciacute systeacutemy certifikace vyacuterobků a ČSN EN 45012 Všeobecneacute požadavky na orgaacuteny provaacutedějiacuteciacute posuzo-vaacuteniacute a certifikaciregistraci systeacutemů jakosti

Obr 453 Přiacuteklady kanalizačniacute kameniny

Tab 436 Přednostně užiacutevaneacute stavebniacute deacutelky [ČSN EN 295-1]

Jmenovitaacute světlost DN Stavebniacute deacutelka (m)

200 1520

225 1517520

250 1520

300 152025

ge 350 15202530

132

Kanalizačniacute trouby dnes představujiacute nejvyacuteznamnějšiacute segment vyacuterobků z kameniny Ročně se v ČR uklaacutedaacute do země viacutece než 300 km těchto trub

4232 Chemicky odolnaacute stavebniacute kamenina

Chemickaacute kamenina zahrnuje vyacuterobky použiacutevaneacute v průmys-lu chemickeacutem nebo potravinaacuteřskeacutem a všude tam kde chemic-keacute sloučeniny v tekuteacutem nebo plynneacutem stavu přichaacutezejiacute do sty-ku se stavebniacutemi konstrukcemi Jsou to jednak uskladňovaciacute a transportniacute naacutedoby různyacutech tvarů a velikostiacute jednak přiacutestroje vyrobeneacute z kameniny od rozměrů laboratorniacutech až do rozměrů požadovanyacutech průmyslovou vyacuterobou jako jsou varneacute kotle vany chladiče apod

Kamenina vystyacutelkovaacute (kyselinovzdornaacute) zahrnuje plaacutetky nor-maacutelky žlaacutebky kameny rohoveacute kotevniacute obruboveacute kliacutenoveacute roš-toveacute přepadoveacute odsaacutevaciacute stěnoveacute atd Všechny tyto jedno-ducheacute tvaroveacute kusy sloužiacute ke stavbě kyselinovzdornyacutech naacutedržiacute agregaacutetů a jinyacutech zařiacutezeniacute pro průmysl chemickyacute hutniacute papiacuteren-skyacute textilniacute a pro vyacuterobu celuloacutezy

Technickeacute požadavky a zkušebniacute postupy pro měřeniacute geo-metrickyacutech parametrů fyzikaacutelniacutech mechanickyacutech a chemickyacutech vlastnostiacute pro chemicky odolnou stavebniacute kameninu tj normaacutel-ky kliacuteny plaacutetky žlaacutebky specifikuje ČSN 72 5250

Nejběžnějšiacutem druhem vyacuterobků chemicky odolneacute kameniny jsou plaacutetky 250 times 123 mm (20 30 40 a 50 mm silneacute) Na běžneacute lehčiacute a středniacute namaacutehaacuteniacute se použiacutevajiacute plaacutetky tloušťky 40 mm ze kteryacutech se zhotovujiacute meacuteně namaacutehaneacute podlahy dna kanaacutelů lož-neacute plochy menšiacutech zaacutekladů dna jiacutemek a ozuby Obklady stěn jiacute-mek boků zaacutekladů a stěn kanaacutelků se provaacutedějiacute z plaacutetků tloušťky 30 mm Tenčiacute plaacutetky ndash 20 mm ndash se použiacutevajiacute pouze pro obkla-dy stěn miacutestnostiacute sloupů a soklů Ze stejneacuteho materiaacutelu se vy-raacutebějiacute i kyselinovzdorneacute cihly tzv normaacutelky Jsou o něco menšiacute než klasickeacute cihly majiacute rozměry 240 times 123 times 65 mm Použiacutevajiacute se jako ochranneacute povrchy pro silně namaacutehaneacute konstrukce Většinou se kladou naplocho v tloušťce 65 mm v jiacutemkaacutech se kladou i na tloušťku 123 mm Tlakovaacute pevnost normaacutelek se pohybuje ob-vykle v rozmeziacute 25 až 35 MPa Použiacutevajiacute se i k vyzdiacutevaacuteniacute zaacutekladů rozdělovaciacutech ziacutedek v naacutedržiacutech nebo na speciaacutelniacute viacutecevrstveacute vy-zdiacutevky

Naacutedoby z chemickeacute kameniny jsou vhodneacute k vyacuterobě kyselin roztoků chloridů bromidů siacuteranů uhličitanů peroxidu vodiacuteku amoniaku barviv praciacutech prostředků apod Umožňujiacute dlouho-dobeacute skladovaacuteniacute kyselin a roztoků soliacute

Zaacutekladniacute tvary rozměry a vlastnosti vyacuterobků z chemickeacute sta-vebniacute kameniny uvaacutediacute norma ČSN 72 5250

4233 Kamenina hospodaacuteřskaacute

Kamenina hospodaacuteřskaacute se použiacutevaacute převaacutežně v zemědělstviacute pro zařiacutezeniacute ke krmeniacute a napaacutejeniacute hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat Vyacuterobky hospodaacuteřskeacute kameniny jsou mechanicky velmi pevneacute vzdoru-jiacute většinou silnyacutem naacuterazům jejich naprostaacute odolnost vůči všem zplodinaacutem kvašeniacute a kyselině mleacutečneacute zaručuje že nebude poru-šena dlouhodobyacutem působeniacutem krmiv Hospodaacuteřskaacute kamenina neniacute odolnaacute proti naacutehlyacutem změnaacutem teploty Na funkčniacutech plo-chaacutech je glazovanaacute a hladkaacute U jednotlivyacutech vyacuterobků musiacute hod-noty fyzikaacutelně-mechanickyacutech vlastnostiacute dovoleneacute rozměroveacute od-chylky a dovoleneacute vnějšiacute vady odpoviacutedat normě ČSN 72 5220 Hospodaacuteřskaacute kamenina Jakost tvary a rozměry

Zaacutekladniacutemi tvary hospodaacuteřskeacute kameniny jsou žlaby zaacutekladniacute a převyacutešeneacute průběžneacute a koncoveacute žlaboveacute přepaacutežky koryta bez přepaacutežek i s přepaacutežkami

Obr 454 Chemicky odolnaacute stavebniacute kamenina a) normaacutelka b) plaacutetek c) kliacutenek d) požlaacutebek (fabion) e) žlaacutebek

Tab 437 Požadavky na tvarovky z chemicky odolneacute stavebniacute kameniny [ČSN 72 5250]

Čiacuteslo Vlastnost Požadavek

1 Deacutelka a šiacuteřka max plusmn 15

2 Tloušťka max plusmn 80

3 Pravouacutehlost max plusmn 10

4 Rovinnost ploch max plusmn 10

5 Jakost povrchu viz ČSN 72 5250 544

6 Nasaacutekavost

pro vyacuterobky le 10 kg max 6

pro vyacuterobky gt 10 kg le 20 kg max 7

pro vyacuterobky gt 20 kg max 9

7 Pevnost v tlaku min 34 MPa

8 Lomoveacute zatiacuteženiacute min 1 100 N

9 Pevnost v ohybu min 20 MPa

10Odolnost střepu proti kyselinaacutem

min 97

Tab 438 Fyzikaacutelně-mechanickeacute a chemickeacute vlastnostiacute hospodaacuteřskeacute kameniny [ČSN 72 5220]

Vlastnost Hodnota

Nasaacutekavost při syceniacute varem max 9

Odolnost střepu proti kyselinaacutem max 90

Odolnost glazury proti kyselinaacutem a louhům

glazura se nesmiacute při zkoušce porušit

Nepropustnost vyacuterobek nesmiacute propouštět vodu

Obr 455 Kamenina stavebniacute

a) b)

c) d) e)

l

h

a

b

l

hh 2 h 3h 3

a

l

r2

r1

h

h 2 h 3h 3

a

l

h

r2r1

h

la a

133

4234 Kamenina stavebniacute

Jako kamenina stavebniacute jsou označovaacuteny jednak kabřince (liacute-covky fasaacutedky plaacutetky) jednak již zmiacuteněneacute obkladačky hutneacute a porcelaacutenoveacute

Tyto vyacuterobky vykazujiacute všechny pozitivniacute vlastnosti kameniny z nichž je nutno vyzvednout mrazuvzdornost kyselinovzdor-nost otěruvzdornost a vyššiacute mechanickou odolnost

424 Zdravotniacute keramika

Jako zdravotniacute keramika se označujiacute vyacuterobky k zařizovaacuteniacute hy-gienickyacutech zařiacutezeniacute staveb zařizovaciacute předměty laboratořiacute apod Patřiacute sem umyvadla dřezy bidety vany zaacutechodoveacute miacutesy pisoaacute-ry splachovaciacute naacutedržky a doplňky pro kompletaci hygienickyacutech zařiacutezeniacute např myacutedelniacuteky držaacuteky poličky apod

Zdravotniacute keramika představuje vyacuterobky značně tvarově slo-žiteacute a rozmaniteacute Zaacutekladniacute vyacuterobniacute technologiiacute je tvarovaacuteniacute litiacutem do saacutedrovyacutech forem

Původně byla použiacutevaacutena k vyacuterobě těchto předmětů poacuterovina Současneacute zvyacutešeneacute naacuteroky na užitneacute vlastnosti zdravotniacute kerami-ky vedly k vyacutevoji noveacuteho keramickeacuteho materiaacutelu s jemnozrnnou mikrostrukturou s vysokyacutem obsahem skelneacute faacuteze a s nasaacutekavostiacute menšiacute než 05 hmotnosti Jeho tvrdost mechanickaacute pevnost a chemickaacute odolnost připomiacutenajiacute kameninu jemnozrnnaacute homo-genniacute mikrostruktura biacutelaacute barva a stupeň slinutiacute jsou bliacutezkeacute cha-rakteru porcelaacutenu

Ve světě je tento druh keramiky vyraacuteběn pod naacutezvem Vitreous China (USA) u naacutes maacute obdobneacute vlastnosti Diturvit Směs o vhod-neacutem složeniacute tvořenaacute jiacutely a neplastickyacutemi složkami se rozemele s přiacutedavkem plaveneacuteho kaoliacutenu Vyacuteroba liciacute suspenze je založe-na na použitiacute mikromletyacutech surovin rozplavovanyacutech za přiacutedavku ztekucovačů při velmi intenzivniacute homogenizaci

Litiacute suspenze do saacutedrovyacutech forem je vhodneacute zejmeacutena pro vyacute-robu nesymetrickyacutech a komplikovanyacutech tenkostěnnyacutech tvarů Provaacutediacute se dvěma způsoby ndash na střep a na jaacutedro přiacutepadně kom-binaciacute obou způsobů Vlastnosti liciacute suspenze i formy musiacute umožňovat rovnoměrnou tvorbu střepu a dostatečně rychleacute za-tuhnutiacute střepu

Často použiacutevanyacutem materiaacutelem pro vyacuterobu liciacutech forem je saacutedra protože je poměrně levnaacute vyacuteroba forem je nenaacuteročnaacute a lze regulovat jejiacute saciacute schopnost

Po nalitiacute suspenze do formy vznikaacute na styku se saacutedrou zpevně-naacute vrstvička neboť saacutedra odsaacutevaacute ze směsi vodu Po určiteacute době kteraacute zaacutevisiacute na požadovaneacute tloušťce zpevněneacute vrstvy se přebytek suspenze vylije Doba potřebnaacute k odsaacutetiacute vody formou je u ten-kostěnnyacutech vyacuterobků řaacutedově v minutaacutech u tlustostěnnyacutech v ho-dinaacutech Vrstva hmoty na stěně formy se po čaacutestečneacutem vysušeniacute smrštiacute a lze ji z formy vyjmout

Nevyacutehodou saacutedrovyacutech forem je jejich omezenaacute životnost kte-raacute se pohybuje obvykle v rozmeziacute 50 až 100 cyklů a dlouhaacute doba jednoho cyklu cca 1 den (od nalitiacute suspenze do formy vyjmutiacute odlitku po vysušeniacute formy) To vedlo k zavaacuteděniacute buď levnyacutech saacuted-rovyacutech forem s odvodňovaciacutem systeacutemem nebo mnohonaacutesobně dražšiacutech poacuterovityacutech polymerniacutech forem ktereacute umožňujiacute použitiacute pro 40 000 liciacutech cyklů při zkraacuteceniacute cyklu na 6 až 8 min

Vyacuterobky zdravotniacute keramiky se na vysušenyacute střep glazujiacute ndash vni-třniacute plochy se poleacutevajiacute vnějšiacute střiacutekajiacute Maleacute vyacuterobky se do glazu-roveacute suspenze namaacutečejiacute Vyacutepal se provaacutediacute jednožaacuterově při teplo-taacutech 1 230 až 1 280 degC po dobu přibližně 20 hodin

U vyacuterobků zdravotniacute keramiky se kromě kontroly mechanic-ko-fyzikaacutelniacutech vlastnostiacute provaacutediacute i vizuaacutelniacute kontrola odchylek od stanoveneacuteho tvaru vyacuterobku prasklina střepu nuance odstiacutenu

barvy vady glazury ndash trhlinky nedolitiacute vady vznikleacute slepeniacutem vyacute-robků při vyacutepalu slabě glazovanaacute miacutesta nebo naopak miacutestniacute ze-siacuteleniacute glazury nedostatek lesku vyacuteskyt přiacutelepů (ciziacutech předmětů) na povrchu apod

Soudobaacute zdravotniacute keramika je keramickyacute materiaacutel s hutnyacutem slinutyacutem střepem na kteryacute je nanesena biacutelaacute nebo barevnaacute gla-zura Je odolnyacute vůči teplotniacutem rozdiacutelům horkeacute a studeneacute vody vůči kyselinaacutem rozpouštědlům a louhům obsaženyacutem v hygie-nickyacutech čisticiacutech a kosmetickyacutech přiacutepravciacutech Glazury musiacute byacutet staacutelobarevneacute odolneacute proti poškraacutebaacuteniacute a staacuternutiacute

Vlastnosti vyacuterobků zdravotniacute keramiky musiacute splňovat tech-nickeacute požadavky zakotveneacute v ČSN 72 4840 Vyacuterobky zdravotnic-keacute keramiky Všeobecneacute technickeacute požadavky Předevšiacutem musiacute byacutet funkčniacute a musiacute vyhovovat zkouškaacutem podle ČSN 72 4841 Vyacuterobky zdravotnickeacute keramiky Zkušebniacute metody

Vyacuterobky musiacute miacutet dostatečnou mechanickou pevnost a odol-nost vůči statickeacutemu zatiacuteženiacute Musiacute byacutet pokryty biacutelou nebo ba-revnou glazurou Glazura musiacute byacutet tepelně a chemicky odolnaacute Komplety u kombinačniacutech zaacutechodovyacutech miacutes v barevneacutem prove-deniacute musiacute miacutet jednotnyacute barevnyacute odstiacuten

Vnějšiacute vzhled hlavniacutech vedlejšiacutech a funkčniacutech ploch musiacute vy-hovovat normovyacutem požadavkům Hodnotiacute se vzhled opracovaacuteniacute odstiacuten zaacutekladniacute barvy nečistoty povrchu trhliny ve střepu po-křiveniacute a dovolenyacute počet vadnyacutech znaků jakosti Podle rozsahu se vady hodnotiacute jako nedovoleneacute nepatrneacute menšiacute a znatelnějšiacute Na zaacutekladě hodnoceniacute vad se vyacuterobky řadiacute do třiacuted jakosti

Kromě přiacutepustnyacutech vad uvedenyacutech v normě nesmějiacute vyacuterob-ky vykazovat tyto vady pnutiacute a praskliny střepu vlasoveacute trhliny v glazuře odpryacutesknutou glazuru a hrubšiacute znečištěniacute

Rozměry jednotlivyacutech vyacuterobků zdravotniacute keramiky se řiacutediacute přiacuteslušnyacutemi předmětovyacutemi normami jednotlivyacutech vyacuterobků

bull ČSN EN 31 Umyvadla se sloupembull ČSN EN 32 Umyvadla naacutestěnnaacute bull ČSN EN 33 Zaacutechodoveacute miacutesy stojiacuteciacute na podlaze s pevně při-

pojenou splachovaciacute naacutedržiacutebull ČSN EN 34 Zaacutechodoveacute miacutesy naacutestěnneacute s pevně připojenou

naacutedržiacutebull ČSN EN 35 Bidety stojiacuteciacute na podlaze s horniacutem přiacutevodem vodybull ČSN EN 36 Bidety naacutestěnneacute s horniacutem přiacutevodem vodybull ČSN EN 37 Zaacutechodoveacute miacutesy stojiacuteciacute na podlaze s volnyacutem

přiacutetokem vody

Obr 456 Zdravotniacute keramika

134

bull ČSN EN 38 Zaacutechodoveacute miacutesy naacutestěnneacute s volnyacutem přiacutetokem vody

bull ČSN EN 80 Pisoaacuteroveacute miacutesy naacutestěnneacutebull ČSN EN 111 Umyacutevaacutetka naacutestěnnaacutebull ČSN EN 997 Zaacutechodoveacute miacutesy a soupravy se zabudovanou

zaacutepachovou uzaacutevěrkoubull ČSN EN 14528 Bidety ndash Funkčniacute požadavky a zkušebniacute me-

todybull ČSN EN 13407 Pisoaacuteroveacute miacutesy naacutestěnneacute ndash Funkčniacute poža-

davky a zkušebniacute metodyTyto normy stanovujiacute rozměry pro připojeniacute jednotlivyacutech vyacute-

robků nezaacutevisle na jejich materiaacutelu Povinneacute jsou pouze norma-mi udaneacute rozměry Volba konečneacuteho tvaru vyacuterobku je ponechaacute-na na vyacuterobci

Konstrukčniacute a funkčniacute požadavky a zkušebniacute postupy pro zaacute-chodoveacute miacutesy se zabudovanou zaacutepachovou uzaacutevěrkou jsou for-mulovaacuteny v ČSN EN 997 Tato norma se vztahuje na zaacutechodoveacute miacutesy pro domaacuteciacute použitiacute vyrobeneacute ze zdravotniacute keramiky i z ne-rez oceli pro splachovaciacute vodu jmenoviteacuteho objemu 6 7 nebo 9 litrů

Rozměry hmotnost a barvy zdravotniacute keramiky podleacutehajiacute běžnyacutem keramickyacutem toleranciacutem Při instalaci je třeba braacutet v uacuteva-hu přiacutepadneacute vyacuterobniacute odchylky rozměrů oproti katalogům

Umyvadla se většinou vyraacutebějiacute v šiacuteřce od 50 do 80 cm asy-metrickaacute umyvadla s odkladniacute plochou mohou byacutet širokaacute 100 i viacutece cm I hloubka se pohybuje od 38 do 50 cm Vyraacutebějiacute se typy umožňujiacuteciacute zavěšeniacute na stěnu v libovolneacute vyacutešce s poloslou-pem kryjiacuteciacutem sifon nebo je lze postavit na keramickou nohu přiacute-padně zcela nebo čaacutestečně zapustit do naacutebytku či odkladniacute plo-chy Pokud je žaacutedaacuten dokonale hladkyacute přechod mezi umyvadlem a deskou jsou dodaacutevaacutena umyvadla tvarovanaacute současně s tou-to plochou popřiacutepadě umyvadla a desky z tzv uměleacuteho kame-ne ktereacute lze libovolně opracovaacutevat a beze spaacuter k sobě lepit Pro instalaci na samostatnaacute WC se dodaacutevajiacute malaacute umyvadeacutelka o šiacuteř-ce 35 až 40 cm a hloubce 26 až 30 cm různyacutech tvarů včetně ro-hovyacutech

Klozety se dodaacutevajiacute v nejrůznějšiacutech tvarech a barvaacutech buď sa-mostatně stojiacuteciacute nebo zaacutevěsneacute V běžneacute nabiacutedce jsou klozety s tlakovyacutem splachovaacuteniacutem se zabudovanou naacutedržkou nebo spla-chovadlem i klozety s plochyacutem splachovaacuteniacutem S ohledem na směr odpadu jsou vyraacuteběny typy s odpadem vodorovnyacutem ver-tikaacutelniacutem nebo šikmyacutem naacutedržky na vodu s napouštěniacutem bočniacutem i spodniacutem Vyacuterobniacute sortiment zahrnuje i dětskeacute klozety a kloze-ty pro tělesně postiženeacute

Bidety jsou vyraacuteběny ve variantaacutech stojiacuteciacutech na podlaze a zaacute-věsnyacutech na stěnu s jedniacutem nebo třemi otvory pro vyacutetokovou ar-maturu

Pisoaacuteroveacute miacutesy jsou uzpůsobeny k zavěšeniacute na stěnu Vyraacutebějiacute se s horniacutem nebo zadniacutem přiacutetokem Odtokoveacute hrdlo je oriento-vaacuteno svisle nebo vodorovně

Uacutedržbu zdravotniacute keramiky může usnadnit protišpinivaacute uacutepra-va sanitaacuterniacute keramiky

V posledniacute době jsou uvaacuteděny na trh vyacuterobky zdravotniacute kera-miky se speciaacutelniacute povrchovou uacutepravou se samočisticiacutem uacutečinkem Princip uacutepravy povrchu spočiacutevaacute v naneseniacute vrstvy ve ktereacute se vy-tvořiacute hustaacute siacuteť vyacutestupků o nanometrickeacute vyacutešce Struktura se po-dobaacute povrchu lotosoveacuteho květu

Niacutezkeacute povrchoveacute napětiacute povrchu způsobuje shlukovaacuteniacute vody do většiacutech kapek a ty pak mohou snadno odteacuteci a spolehlivě s sebou vziacutet i rozpuštěneacute nečistoty a vaacutepenneacute usazeniny Takto upravenyacute povrch nevyžaduje žaacutednou zvlaacuteštniacute peacuteči Ulpiacute-li na některyacutech miacutestech vaacutepenneacute usazeniny lze je jednoduše odstra-nit

425 Žaacuterovzdorneacute vyacuterobky

Vyacuterobky žaacuterovzdorneacute keramiky nachaacutezejiacute uplatněniacute zejmeacutena v hutnictviacute sleacutevaacuterenstviacute plynaacuterenstviacute koksaacuterenstviacute a ve sklaacuteřskeacutem a keramickeacutem průmyslu

Přestože spektrum spotřebitelů žaacuterovzdornyacutech materiaacutelů je různorodeacute hlavniacutem odběratelem je metalurgickyacute průmysl Pro vyacuterobu suroveacuteho železa a oceli je určeno 60 světoveacute produk-ce žaacuterovzdornyacutech materiaacutelů

Konec minuleacuteho stoletiacute byl charakterizovaacuten změnami v meta-lurgickeacutem průmyslu Zavedeniacute kysliacutekovyacutech konventorů a kontilitiacute oceli mělo dopad na podstatneacute sniacuteženiacute spotřeby žaacuterovzdornyacutech vyacuterobků kde produkce klesla o 40 až 70

Za žaacuterovzdorneacute jsou považovaacuteny materiaacutely ktereacute majiacute schop-nost trvale odolaacutevat vysokyacutem teplotaacutem (zpravidla vyššiacutem než 1 500 degC) aniž dojde k taveniacute Jsou vyraacuteběny převaacutežně na baacutezi směsi oxidů a jejich sloučenin Podmiacutenkou praktickeacuteho využitiacute ta-kovyacutech materiaacutelů je kromě dostatečneacute žaacuteruvzdornosti i dostup-

Obr 457 Princip samočisticiacuteho uacutečinku uacutepravy

Obr 458 Porovnaacuteniacute běžneacuteho povrchu a povrchu se samočisticiacutem uacutečin-kem

135

nost surovin za přijatelnou cenu Z ostatniacutech neoxidickyacutech laacutetek lze ve většiacutem měřiacutetku použiacutet pouze karbid křemiacuteku SiC a uhliacutek v různyacutech formaacutech

Vhodnost či nevhodnost žaacuterovzdorneacute hmoty pro různaacute použi-tiacute zaacutevisiacute na fyzikaacutelniacutech vlastnostech (uacutenosnosti v žaacuteru objemoveacute staacutelosti odolnosti proti změnaacutem teploty) chemickyacutech vlastnos-tech (odolnosti proti kyselyacutem a zaacutesadityacutem struskaacutem a taveni-naacutem) a tepelnyacutech vlastnostech (součiniteli tepelneacute vodivosti)

4251 Žaacuterovzdorneacute materiaacutely tvaroveacute

ČSN EN ISO 10081 Klasifikace žaacuterovzdornyacutech vyacuterobků tvaro-vyacutech hutnyacutech rozděluje žaacuterovzdorneacute vyacuterobky do 4 čaacutestiacute

bull čaacutest 1 Hlinitokřemičiteacute vyacuterobkybull čaacutest 2 Zaacutesaditeacute vyacuterobky obsahujiacuteciacute meacuteně než 7 zbytkoveacute-

ho uhliacutekubull čaacutest 3 Zaacutesaditeacute vyacuterobky obsahujiacuteciacute 7 až 50 zbytkoveacuteho

uhliacutekubull čaacutest 4 Zvlaacuteštniacute vyacuterobky

Hlinitokřemičiteacute žaacuterovzdorneacute materiaacutely se třiacutediacute podle druhu vyacuterobku podle obsahu oxidu hliniteacuteho nebo oxidu křemičiteacuteho druhu suroviny stavu zaacutekladniacute suroviny a druhu vazby včetně naacutesledneacute uacutepravy

Rozděleniacute materiaacutelů podle klasifikace ČSN EN ISO 10081-1 uvaacutediacute tab 439

Šamot je charakteristickyacute vysokyacutem obsahem oxidu křemiči-teacuteho a hliniteacuteho Je tvořen jemnou křemičitou složkou a jiacutelem Křemičityacute podiacutel se zvyšujiacuteciacute se teplotou vykazuje objemovyacute naacute-růst zatiacutemco jiacutelovaacute složka se smršťuje což způsobuje jen maleacute objemoveacute změny při vyacutepalu Proto je velmi odolnyacute vůči změnaacutem teploty avšak nesnaacutešiacute přiacuteliš vysokeacute teploty

Žaacuterovzdornost šamotu je podle druhu 1 660 až 1 750 degC na-saacutekavost 8 až 15 objemovaacute hmotnost 1 750 až 2 150 kgmndash3 pevnost v tlaku 10 až 40 MPa deformace v žaacuteru minimaacutelně 1 300 až 1 440 degC

Šamotoveacute vyacuterobky jsou nejrozšiacuteřenějšiacutemi žaacuterovzdorninami Uplatňujiacute se v nejrůznějšiacutech zařiacutezeniacutech pracujiacuteciacutech při vysokyacutech teplotaacutech

Materiaacutely dinasoveacute majiacute vysokyacute obsah SiO2 (gt 93 hmot-nostniacutech) vyraacutebějiacute se z křemenců Znečištěniacute přiacuteměsiacute Al2O3 zhor-šuje žaacuteroveacute vlastnosti

Dinas maacute vysokou uacutenosnost v žaacuteru 1 600 až 1 680 degC uvaacutedě-na je žaacuterovzdornost 1 720 degC nasaacutekavost 10 až 15 poacuterovitost 18 až 28 pevnost v tlaku 20 až 40 MPa Negativniacute vlastnostiacute je niacutezkaacute odolnost vůči změnaacutem teploty pod 600 degC způsobenaacute objemovyacutemi změnami (modifikaciacute SiO2) Naproti tomu je odolnyacute vůči kyselyacutem taveninaacutem

Použiacutevaacute se předevšiacutem k vyzdiacutevaacuteniacute provozů ktereacute jsou vystave-ny staacuteleacutemu žaacuteru a neochlazujiacute se pod 700 degC

Zaacutesaditeacute žaacuterovzdorneacute materiaacutely tj materiaacutely s obsahem oxidu hořečnateacuteho se rozdělujiacute podle ČSN EN ISO 10081na dvě sku-piny podle obsahu zbytkoveacuteho uhliacuteku do 7 a s obsahem uhliacute-ku 7 až 50 Druhaacute skupina se použiacutevaacute předevšiacutem v hutnictviacute neboť je typickaacute vyššiacutem obsahem uhliacuteku kteryacute maacute přiacuteznivyacute vliv na sniacuteženiacute poacuterovitosti a smaacutečivosti oceliacute

Magnezioveacute materiaacutely se vyznačujiacute vysokyacutem obsahem MgO zbytek tvořiacute oxidy (Fe2O3 CaO SiO2 a Al2O3) Majiacute většiacute uacutenos-nost v žaacuteru (1 600 až 1 670 degC) než šamot a velkou odolnost vůči působeniacute zaacutesadityacutech strusek Nevyacutehodou je malaacute odolnost proti změnaacutem teplot Uplatněniacute naleacutezajiacute v hutnictviacute železa (vyz-diacutevaacuteniacute různyacutech peciacute zejmeacutena ocelaacuteřskyacutech)

Magnezio-vaacutepenneacute materiaacutely s vysokyacutem obsahem MgO a CaO (gt 95 ) majiacute dobrou uacutenosnost v žaacuteru (asi 1 650 degC) a uplatňu-jiacute se zejmeacutena při vyzdiacutevaacuteniacute konvertorů

Bazickeacute žaacuterovzdorneacute materiaacutely jsou žaacuterovzdorneacute v rozmeziacute teplot 1 950 až 2 040 degC Pevnost v tlaku činiacute 30 až 40 MPa na-saacutekavost 6 až 10 objemovaacute hmotnost 2 700 až 2 900 kgm3 Značnaacute čaacutest těchto vyacuterobků se použiacutevaacute v zrniteacute formě na opra-vy hutnickyacutech peciacute

Žaacuterovzdorneacute vyacuterobky jejich rozměry a tvar specifikuje ČSN ISO 5019 čaacutest 1 až 6 Pravouacutehleacute tvarovky (ČSN ISO 5019-1) se vyraacutebě-jiacute ve dvou řadaacutech ndash 64 mm a 76 mm Normaacutelky majiacute rozměry 230 times 114 mm 230 times 172 mm a 345 times 114 mm tloušťku 64 a 76 mm plaacutetky 203 times 114 tloušťku 32 a 38 mm desky 230 times 230 mm v tloušťce 64 a 76 mm Daacutele se vyraacutebějiacute žaacuterovzdorneacute kliacuteny (ČSN ISO 5019-2) kraacutetkeacute a dlouheacute vazaacutekoveacute dlouheacute kliacuteny a dvojiteacute dlo-uheacute kliacuteny rovněž v řadaacutech 64 a 76 mm Pro použitiacute s kliacuteny se vyraacute-bějiacute zaacuteklenky (ČSN 5019-5) o středniacutech tloušťkaacutech 64 a 76 mm

Tab 439 Rozděleniacute hlinitokřemičityacutech materiaacutelů

Druh vyacuterobkuSkupinaoznačeniacute

Obsah ( hmot)

Al2O3 SiO2

Materiaacutely vysoce hliniteacute

HA98 Al2O3 ge 98

HA95 95 le Al2O3 lt 98

HA85

HA75 75 le Al2O3 lt 85

HA65 65 le Al2O3 lt 75

HA55 55 le Al2O3 lt 65

HA45 45 le Al2O3 lt 55

Materiaacutely šamotoveacute

FC40 40 le Al2O3 lt 45

FC35 35 le Al2O3 lt 40

FC30 30 le Al2O3 lt 35

Šamot s niacutezkyacutem obsahem oxidu hliniteacuteho

LF10 10 le Al2O3 lt 30 SiO2 lt 85

Kyselyacute šamot SS85 85 le SiO2 lt 93

Dinas SL93 SiO2 ge 93

Tab 440 Rozděleniacute magneziovyacutech a magnezio-vaacutepennyacutech žaacuterovzdor-nyacutech materiaacutelů

Druh vyacuterobkuSkupina Obsah ( hmotn)

označeniacute MgO CaO

Magneziovyacute

M98 MgO ge 98

M95 95 le MgO lt 98

M90 90 le MgO lt 95

M85 85 le MgO lt 90

M80 80 le MgOlt 85

Magnezio-vaacutepennyacute

ML80 80 le MgO lt 90 CaO ge 10

ML70 70 le MgO lt 80 CaO ge 20

MDL0 60 le MgO lt 70 CaO ge 30

MDL0 50 le MgO lt 60 CaO ge 40

MDL0 40 le MgO lt 50 CaO ge 50

Magnezio-dolomiovyacute

MD80 80 le MgO lt 90 CaO ge 10

MD70 70 le MgO lt 80 CaO ge 20

MD60 60 le MgO lt 70 CaO ge 30

MD50 50 le MgO lt 60 CaO ge 40

MD40 40 le MgO lt 50 CaO ge 50

Dolomiovyacute D40 MgO lt 40 CaO ge 50

Vaacutepennyacute L70 MgO lt 30 CaO ge 70

136

Zvlaacuteštniacute vyacuterobky tvarovaneacute hutneacute klasifikuje norma ČSN EN 12475 v čaacutesti 4 Tyto vyacuterobky rozděluje podle složeniacute na

bull oxidickeacute (hlinito-chromiteacute hlinito-chromito-zirkoničito-kře-mičiteacute zirkoničito-křemičiteacute hlinito-zirkoničito-křemičiteacute)

bull oxidickeacute a neoxidickeacute (hlinito-uhliacutekoveacute hlinito-siliciumkar-bido-uhliacutekoveacute)

bull neoxidickeacute (siliciumkarbidoveacute uhliacutekoveacute)Oxidickeacute žaacuterovzdorneacute vyacuterobky využiacutevajiacute žaacuterovzdornyacutech a dal-

šiacutech speciaacutelniacutech vlastnostiacute čistyacutech oxidů Jsou vysoce žaacuterovzdor-neacute pevneacute a uacutenosneacute v žaacuteru

Neoxidickaacute keramika využiacutevaacute speciaacutelniacutech vlastnostiacute karbidů boridů nitridů a silicidů Dobře odolaacutevajiacute vysokyacutem teplotaacutem a majiacute dobrou tepelnou a elektrickou vodivost Uhliacutekoveacute vyacuterobky obsahujiacute 20 až 50 grafitu (tuhy) ve směsi což zlepšuje vyacuterob-kům z teacuteto směsi (keliacutemky zaacutetky) odolnost proti změnaacutem tep-loty a korozi Z ostatniacutech neoxidickyacutech laacutetek se pro hromadnou vyacuterobu použiacutevajiacute pouze karbidy SiC Dobře odolaacutevajiacute vysokyacutem teplotaacutem a majiacute dobrou tepelnou a elektrickou vodivost

Lehčeneacute tepelněizolačniacute žaacuterovzdorneacute vyacuterobky se na zaacutekladě ČSN EN 1094-2 rozdělujiacute do skupin podle

bull teploty při niacutež trvaleacute deacutelkoveacute změny v žaacuteru stanoveneacute podle EN 1094-6 činiacute 2 nebo meacuteně

bull objemoveacute hmotnosti stanoveneacute podle EN 1094-4 pro roz-lišeniacute vyacuterobků třiacutedy L s vyššiacute poacuterovitostiacute

Sveacute tepelněizolačniacute vlastnosti ziacuteskaacutevajiacute zvětšeniacutem podiacutelu poacuterů v mikrostruktuře použitiacutem přiacutedavku vyhořiacutevajiacuteciacutech přiacuteměsiacute přiacute-davkem těkavyacutech laacutetek napěněniacutem apod Jejich aplikaciacute lze sniacute-žit tepelneacute ztraacutety až o 70

Nejčastěji se použiacutevajiacute izolačniacute tvarovky a zaacutesypy šamotoveacute a pě-nošamotoveacute s objemovou hmotnostiacute od 1 000 do 1 200 kmndash3 kteraacute u pěnošamotu klesaacute až na 800 kgmndash3 i meacuteně K těmto vyacute-robkům patřiacute i lehčenyacute a pěnovyacute dinas

Žaacuterovzdornaacute vlaacutekna se připravujiacute z kaoliacutenu z Al2O3 SiO2 z uhliacuteku atd U naacutes jsou vyraacuteběna např pod označeniacutem Sibral taveniacutem oxidu hliniteacuteho a oxidu křemičiteacuteho v elektrickeacute peci a rozvlaacutekněniacutem taveniny rotačniacutem způsobem Jemnaacute poměrně dlouhaacute vlaacutekna (volnaacute vlna) majiacute dobreacute izolačniacute vlastnosti a odo-laacutevajiacute teplotaacutem v rozmeziacute od 1 260 do 1 430 degC Z vlaacuteken se vy-raacutebějiacute rohože plsti tkaniny desky prefabrikaacutety papiacuter textilniacute vyacute-robky těsněniacute a různě tvarovaneacute izolace

Na zaacutekladě klasifikace ČSN EN 1094-3 se děliacute do skupin podle teploty při ktereacute smrštěniacute stanoveneacute podle ČSN P EN 1094-6 ne-překročiacute naacutesledujiacuteciacute hodnoty

bull 2 pro desky a prefabrikaacutetybull 4 pro rohože plsti a papiacuter

Klasifikace začiacutenaacute při teplotě 850 degC a obsahuje 19 skupin rozdělenyacutech po 50 degC

Ze směsi kraacutetkyacutech žaacuterovzdornyacutech vlaacuteken a anorganickeacuteho po-jiva se připravujiacute naacutetěroveacute a naacutestřikoveacute materiaacutely ktereacute po nane-seniacute a zaschnutiacute vytvaacuteřejiacute pevnou krustu odolnou proti otěru Použiacutevajiacute se k ochraně kovovyacutech konstrukciacute před uacutečinkem žaacuteru přiacutepadně jako ochrana vlaacuteknityacutech izolaciacute před otěrem

4252 Žaacuterovzdorneacute materiaacutely netvaroveacute

ČSN EN 1402 definuje žaacuterovzdorneacute vyacuterobky netvarovaneacute jako směsi ktereacute jsou složeny z kameniva a pojiva nebo viacutece pojiv připraveneacute k použitiacute buď v dodaneacutem stavu nebo po přidaacuteniacute jed-neacute či viacutece tekutin

Dodaacutevajiacute se v sypkeacutem stavu a jejich zpracovaacuteniacute a tvarovaacuteniacute se provaacutediacute až přiacutemo v agregaacutetu kde budou použity jako vyzdiacutevka Zde se takeacute vysušiacute a k vyacutepalu dochaacuteziacute až při uvedeniacute tepelneacuteho agregaacutetu do provozu

Podle zdaacutenliveacute poacuterovitosti se po vyacutepalu použiacutevaacute děleniacute těchto materiaacutelů na hutneacute obyčejneacute a lehkeacute vyacuterobky Hutneacute majiacute zdaacuten-livou poacuterovitost 10 až 16 obyčejneacute 20 až 30 Lehkeacute vyacuterob-ky se zdaacutenlivou poacuterovitostiacute nad 30 majiacute skutečnou (tj celko-vou) poacuterovitost nad 45

Jako pojiva se použiacutevajiacute bull plastickeacute jiacutely k jejichž určiteacutemu zpevněniacute dochaacuteziacute již při vy-

sušeniacute ale hlavně při vyacutepalu tzv keramickou vazboubull cementy portlandskeacute i hlinitanoveacute k jejichž zpevněniacute dochaacute-

ziacute reakciacute s vodou za normaacutelniacute teploty (hydraulickaacute vazba)bull organickeacute laacutetky (derivaacutety celuloacutezy sulfitovyacute louh apod) ndash

organicko-chemickaacute vazbabull anorganickeacute sloučeniny (např křemičitan draselnyacute fosfo-

rečnan hlinityacute) k jejichž zpevněniacute dochaacuteziacute za pokojovyacutech teplot vlivem různyacutech chemickyacutech reakciacute vazba anorganic-ko-chemickaacute

Širokeacute možnosti vytvrzovaacuteniacute za pokojoveacute teploty majiacute přede-všiacutem rozpustneacute křemičitany alkalickyacutech kovů ndash vodniacuteho skla kdy zpevněniacute probiacutehaacute uacutečinkem kyseleacuteho tvrdidla nebo i vzdušneacuteho CO2 za vzniku kyseliny křemičiteacute a jejiacutech polykondenzaacutetů (viz teacutež kap 443)

Podle uacutečelu ke ktereacutemu jsou určeny se dodaacutevajiacute žaacuteromonoli-ty (bezespaacutereacute vyzdiacutevky) spojovaciacute materiaacutel ve formě malt a tme-lů opravaacuterenskeacute směsi k vyplňovaacuteniacute spaacuter a trhlin poškozenyacutech vyzdiacutevek a naacutetěry ktereacute se nanaacutešejiacute na ohňovyacute povrch vyzdiacutev-ky k prodlouženiacute jejiacute trvanlivosti Žaacuterobetony se převaacutežně uplat-ňujiacute při betonaacuteži zaacutekladů pod pece kouřovyacutech kanaacutelů a vněj-šiacutech izolaciacute pece

Obr 459 Vyacuterobky ze žaacuterovzdornyacutech vlaacuteken

Tab 441 Teplotniacute rozmeziacute působeniacute jednotlivyacutech pojiv

Typ vazbyTeplotniacute rozsah působeniacute (degC)

začaacutetek konec

keramickaacute (100) 1 000 taveniacute

hydraulickaacute 20 200 ndash 600

organicko-chemickaacute 50 lt 250

anorganicko-chemickaacute 20 ndash 300 1 000 ndash 1 400

137

Žaacuterobetony se zpravidla vyraacutebějiacute ze žaacuterobetonovyacutech vytvaacuteřeciacutech hmot s hydraulickyacutem pojivem Hutnost pevnost a otěruvzdor-nost ziacuteskaacutevajiacute teprve po prvniacutem vyacutepalu na teplotu použitiacute

Žaacuterobetonoveacute hmoty se mohou aplikovat do bedněniacute (střaacute-saacuteniacutem dusaacuteniacutem vibrovaacuteniacutem) nebo torkretovaacuteniacutem

Žaacuterobetony pro nižšiacute teploty (do cca 700 degC) obsahujiacute jako pl-nivo perlit křemelinu nebo keramzit a jako pojivo portlandskyacute cement Protože cement snižuje termomechanickeacute vlastnosti směsiacute rozlišujiacute se ještě žaacuterobetony LCC (s niacutezkyacutem obsahem ce-mentu) a ULCC (se zvlaacuteště niacutezkyacutem obsahem cementu)

Pro vyššiacute teploty 1 000 až 1 400 degC se použiacutevaacute jako ostřivo paacutelenyacute lupek a jako pojivo hlinitanovyacute cement

Pro ještě vyššiacute teploty (až do 1 700 degC) se lupek nahrazuje ostřivem s vysokyacutem obsahem hliniacuteku (sillimanitem mullitem bauxitem korundem)

Opravaacuteřskeacute omazoveacute a maltoveacute hmoty se vyraacutebějiacute ze stej-nyacutech surovin jako žaacuterobetony ale s použitiacutem drobnějšiacutech zrn Miacutevajiacute takeacute většiacute vlhkost protože se jen nanaacutešejiacute a nezhutňujiacute se

Největšiacute zrno žaacuterovzdornyacutech malt nepřesahuje většinou 15 mm aby bylo možno zdiacutet na uacutezkeacute pracovniacute spaacutery ktereacute za-jišťujiacute většiacute životnost žaacuterovzdorneacute vyzdiacutevky

Tmely pro spojovaacuteniacute žaacuterovzdornyacutech tvarovek s kovovyacutemi čaacutest-mi miacutevajiacute největšiacute zrna ještě menšiacute Největšiacute zrna tmeloveacute vyacuteplně zpravidla nepřesahujiacute 05 mm a ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech dokon-ce 01 mm

Tuzemskeacute žaacuterovzdorneacute materiaacutely použiacutevajiacute prakticky vyacutehradně ostřiva kyseleacute nebo neutraacutelniacute povahy bazickeacute hmoty se u naacutes vy-raacutebějiacute jen v zanedbatelnyacutech množstviacutech Odlišnaacute situace je na Slovensku kde maacute vyacuteroba žaacuterovzdornyacutech materiaacutelů bazickeacuteho typu dlouhou tradici

V posledniacute době se podiacutel netvarovanyacutech žaacuterovzdornyacutech materiaacutelů zvyšuje neboť při jejich vyacuterobě jednak odpadaacute ko-nečnyacute vyacutepal ve vyacuterobniacutem zaacutevodě jednak jejich tvarovaacuteniacute přiacute-mo v agregaacutetu snižuje množstviacute spaacuter a dalšiacutech slabyacutech miacutest vyzdiacutevky

Zvlaacuteštniacute formu vyacuterobku pro vytvaacuteřeniacute monolitickyacutech vyzdiacutevek představujiacute plastickeacute žaacuterovzdorneacute hmoty ktereacute se spotřebitelům dodaacutevajiacute zvlhčeneacute a předpracovaneacute v plaacutetech Proti vysychaacuteniacute jsou chraacuteněny zabaleniacutem do foacutelie Obsahujiacute keramickeacute anorga-nickeacute organickeacute nebo kombinovaneacute pojivo Tyto hmoty se zhut-ňujiacute do bedněniacute a přichycujiacute se pomociacute keramickyacutech nebo kovo-vyacutech kotev

138

43 Sklo

Sklo patřiacute k vyacuteznamnyacutem silikaacutetovyacutem hmotaacutem a ve stavebnictviacute se nejběžněji použiacutevaacute k zaskliacutevaacuteniacute okenniacutech a dveřniacutech otvorů Vyacuteznamně se takeacute uplatňuje jako architektonickyacute prvek při vy-tvaacuteřeniacute interieacuterů i exterieacuterů

Sklo je anorganickyacute amorfniacute materiaacutel vyrobenyacute taveniacutem vhod-nyacutech surovin a jejich naacuteslednyacutem řiacutezenyacutem ochlazeniacutem Ztuhnutiacute neniacute způsobeno krystalizaciacute kteraacute nastaacutevaacute při ochlazovaacuteniacute tave-niny většiny materiaacutelů ale plynulyacutem růstem viskozity na tak vy-sokou hodnotu že se materiaacutel jeviacute pevnyacutem

Charakteristickeacute vlastnosti sklabull relativně vysokaacute propustnost světla v čaacutesti viditelneacuteho spek-

trabull tuhost a tvrdost (při běžnyacutech teplotaacutech)bull křehkostbull homogenitabull odolnost proti povětrnostniacutem a chemickyacutem vlivůmbull relativně niacutezkaacute měrnaacute tepelnaacute vodivost a elektrickaacute vodi-

vostbull plynotěsnostbull relativně vysokaacute odolnost proti vodě a vzduchu

431 Vyacuteroba skla

Při vyacuterobě skla se nejprve společně taviacute sklaacuteřskyacute kmen čeřiva a skleněneacute střepy Ziacuteskanaacute tavenina se pak v ještě tekuteacutem nebo polotekuteacutem stavu tvaruje do požadovaneacute podoby

Složeniacute sklaacuteřskeacuteho kmene se vyjadřuje pomociacute obsahu oxidů Zaacutekladem sklaacuteřskeacuteho kmene je sklotvornyacute SiO2 (u běžneacuteho tabu-loveacuteho skla tvořiacute zhruba 72 kmene) doplněnyacute nejčastěji CaO Na2O a K2O

4311 Zaacutekladniacute suroviny

Zaacutekladniacute surovinou pro přiacutepravu sklaacuteřskeacuteho kmene je čistyacute kře-mičityacute piacutesek s obsahem SiO2 60 až 80 a zrnitostiacute do 04 mm Musiacute byacutet chemicky čistyacute zpravidla zušlechtěnyacute praniacutem suše-niacutem a třiacuteděniacutem Nesmiacute obsahovat většiacute množstviacute barviciacutech laacute-tek zvlaacuteště Fe2O3 (u okenniacuteho skla je maximaacutelniacute množstviacute Fe2O3 02 )

Oxid vaacutepenatyacute se přidaacutevaacute ve formě jemně mleteacuteho CaCO3

Taveniacutem kmene přechaacuteziacute uhličitan vaacutepenatyacute v oxid vaacutepenatyacute je-hož obsah upravuje rozpustnost a chemickou odolnost skla

Oba alkalickeacute oxidy (Na2O K2O) se přidaacutevajiacute rovněž ve for-mě uhličitanů (sody nebo potaše) Přiacutetomnost sodnyacutech slouče-nin snižuje teplotu taveniacute zvlaacuteště snadno se proto taviacute a tvaruje sodneacute sklo Draselneacute (sodno-draselneacute) sklo je tvrdšiacute

Jako pomocneacute laacutetky (čeřiva) se použiacutevajiacute siacuterany (sodnyacute vaacute-penatyacute barnatyacute) a dusičnany (draselnyacute vaacutepenatyacute a barnatyacute) Přidaacutevajiacute se do sklaacuteřskeacuteho kmene v maleacutem množstviacute aby odstra-nily z roztaveneacute skloviny bublinky nečistoty a současně sklovinu homogenizovaly Často pomaacutehajiacute urychlit i taviciacute pochody a na-pomaacutehajiacute i při odbarvovaacuteniacute skloviny

Skleněneacute střepy se přidaacutevajiacute k již uvedenyacutem sklaacuteřskyacutem surovi-naacutem v množstviacute do 30 a způsobujiacute urychleniacute taveniacute a zlepšujiacute i počaacutetečniacute homogenitu skloviny

4312 Technologie vyacuteroby

Při vyacuterobě skla se uplatňujiacute čtyři diacutelčiacute technologickeacute procesy (přiacuteprava vsaacutezky a jejiacute daacutevkovaacuteniacute taveniacute tvarovaacuteniacute chlazeniacute) Upraveneacute mleteacute a vysušeneacute suroviny se smiacutesiacute a zhomogenizu-

jiacute v miacutesiciacutech zařiacutezeniacutech a naacutesledně se taviacute ve sklaacuteřskyacutech taviciacutech peciacutech při teplotě 1 400 až 1 600 degC (vyacuteše teploty zaacutevisiacute na dru-hu skla)

Taveniacutem skla vznikaacute makromolekulaacuterniacute struktura tvořenaacute ře-tězci složenyacutemi z tetraedrů (SiO3)

2ndash jejichž zaacutepornyacute naacuteboj vyrov-naacutevajiacute kladně nabiteacute kovoveacute ionty (na obr 460 jsou to ionty sodneacute a vaacutepenateacute)

Při tvarovaacuteniacute skla (foukaacuteniacutem taženiacutem vaacutelcovaacuteniacutem litiacutem nebo lisovaacuteniacutem) se využiacutevaacute zaacutevislosti viskozity skloviny na teplotě Složeniacute skla musiacute byacutet takoveacute aby během tvarovaacuteniacute nenastala krystalizace Zvlaacuteštniacute způsob tvarovaacuteniacute je tzv float proces kde proud skla vstupuje do komory s roztavenyacutem ciacutenem na ktereacutem se v důsledku povrchoveacuteho napětiacute a gravitačniacutech sil rozteacutekaacute ziacutes-kaacutevaacute hladkou plochu rovnoměrneacute tloušťky a horniacute plocha se vy-hlazuje působeniacutem teploty v ochranneacute atmosfeacuteře vlivem povr-choveacuteho napětiacute

Řiacutezeneacute chlazeniacute se provaacutediacute ve speciaacutelniacutech peciacutech zpravidla v teplotniacutem intervalu 700 až 400 degC a z vyacuterobku se při něm odstraniacute nebo zabraacuteniacute vzniku nevhodně rozloženeacuteho vnitřniacuteho pnutiacute Proces chlazeniacute skla nemusiacute vždy znamenat pouze elimi-naci vnitřniacuteho pnutiacute ale vneseniacutem vhodně rozloženeacuteho napětiacute se může podstatně zvyacutešit pevnost skla (tvrzeniacute skla) Po vychlad-nutiacute se může sklo ještě daacutele povrchově opracovat (brousit leštit piacuteskovat leptat apod)

432 Vlastnosti skla

Vlastnosti skla lze ovlivňovat složeniacutem sklaacuteřskyacutech surovin tj volbou jednotlivyacutech složek a jejich poměrneacuteho množstviacute Vlastnosti uvedeneacute v tab 443 platiacute pro nejběžnějšiacute druh skla

Hustota skla značně koliacutesaacute v zaacutevislosti na jeho složeniacute Spodniacute hodnotu hustoty 2 200 kgmndash3 nachaacuteziacuteme u čistě křemenneacuteho skla hustota skla olovnateacuteho může dosaacutehnout až 6 000 kgmndash3 Hustota nejběžnějšiacuteho sodnovaacutepenateacuteho tabuloveacuteho skla činiacute 2 500 kgmndash3

U jednoduchyacutech plochyacutech skel tloušťky 2 až 3 mm je propust-nost světelneacuteho zaacuteřeniacute až 92 Matovaneacute druhy skel či draacutetoveacute sklo majiacute propustnost 50 až 60 Plocheacute sklo odraacutežiacute cca 8 pa-

Tab 442 Technologie vyacuteroby vybranyacutech druhů vyacuterobků ze skla

Naacutezev technologie Naacutezev vyacuterobku

taženiacutem litiacutem a vaacutelcovaacuteniacutem plocheacute sklo

foukaacuteniacutem duteacute sklo

lisovaacuteniacutemskleněneacute tvarovky tašky a různeacute

užitkoveacute předměty

rozfoukaacutevaacuteniacutem skleněnaacute vlaacutekna

odstřeďovaacuteniacutem kraacutetkovlaacutekennaacute skleněnaacute vlna

Ca2+

Ca2+

Ca2+

Ca2+

Na+ Na+

Na+

Na+

Na+

Obr 460 Tetraedrickaacute struktura křemičiteacuteho sodnovaacutepenateacuteho skla

139

prsků ktereacute na něj dopadajiacute kolmo přičemž s rostouciacutem uacutehlem dopadu se velikost odrazu zvětšuje Propustnost skel je zaacutevislaacute na tloušťce skla a se zvyšujiacuteciacute se tloušťkou se snižuje (Pro sklo jakož-to opticky homogenniacute prostřediacute platiacute Lambert-Beerův zaacutekon)

Propustnost neniacute v celeacutem rozsahu vlnovyacutech deacutelek stejnaacute Běžnaacute skla ultrafialoveacute světlo absorbujiacute (v zaacutevislosti na obsahu oxidu železiteacuteho) Infračerveneacute zaacuteřeniacute však běžnaacute tabulovaacute skla ve značneacute miacuteře propustiacute

Tenkou vrstvou tvořenou oxidy kovů nanesenyacutech na okenniacute sklo lze ovlivňovat velikosti jeho absorpce a reflexe vůči dopada-jiacuteciacutemu elektromagnetickeacutemu zaacuteřeniacute (dlouhovlnneacutemu kraacutetkovln-neacutemu a světelneacutemu zaacuteřeniacute)

Pevnost skla zaacutevisiacute takeacute na vlastnostech povrchu na opraco-vaacuteniacute hran a vadaacutech ve skle Pokud je povrch skla poškraacutebanyacute jeho pevnost se podstatně sniacutežiacute Pevnost rovněž zaacutevisiacute na tloušť-ce skla Čiacutem je tloušťka skla menšiacute tiacutem většiacute je pevnost skla v ta-hu Zvyacutešeniacute pevnosti skla je možneacute cestou potlačeniacute vzniku nebo uacutečinku povrchovyacutech vad Mechanickeacute leštěniacute nebo vyhlazeniacute po-vrchu vysokou teplotou zvyšujiacute pevnost skla

Skleněneacute vyacuterobky vydržiacute mnohem většiacute kraacutetkodobeacute zatiacuteženiacute než zatiacuteženiacute trvaleacute Při dlouhotrvajiacuteciacutem zatiacuteženiacute skla se projeviacute uacutenava materiaacutelu a sklo praskne

Tvrdost skla zaacutevisiacute na jeho chemickeacutem složeniacute K nejměkčiacutem patřiacute olovnateacute druhy skla nejtvrdšiacute jsou boritokřemičitaacute a kře-mičitaacute skla

Křemen nebo ocel zanechaacutevajiacute vrypy na skle a proto se k ře-zaacuteniacute skla použiacutevajiacute ocelovaacute kolečka nejleacutepe se však sklo řeže diamantem

Křehkost skla je nepřiacuteznivou vlastnostiacute skla kteraacute souvisiacute z vy-sokyacutem modulem pružnosti cca 70 000 MPa a niacutezkou pevnos-tiacute v tahu I při malyacutech deformaciacutech vznikajiacute ve skle velkaacute napětiacute kteryacutem sklo nedokaacuteže pevnostně odolat Skutečnost že se sklo jeviacute jako křehkyacute materiaacutel však takeacute souvisiacute s tiacutem že se sklo ob-vykle použiacutevaacute ve formě tenkostěnnyacutech vyacuterobků

433 Kompaktniacute sklo

Ve stavebnictviacute se použiacutevaacute celaacute řada vyacuterobků z kompaktniacute skleněneacute hmoty Nejrozšiacuteřenějšiacute je plocheacute sklo (taženeacute vaacutelco-vaneacute a float) použiacutevaneacute v nejrůznějšiacutech zaskleniacutech Běžně se na

stavbě daacutele setkaacutevaacuteme s tvarovanyacutem sklem použiacutevanyacutem zejmeacute-na pro obklady a prosvětlovaciacute prvky

4331 Plocheacute sklo taženeacute

Ve stavebnictviacute se použiacutevaacute předevšiacutem taženeacute plocheacute sklo o tloušťce 4 mm (rovneacute hladkeacute průhledneacute čireacute) jako zaskliacuteva-ciacute materiaacutel pro okna dveře přepaacutežky stěny vyacutekladniacute skřiacuteně Podle tloušťky se plocheacute sklo taženeacute děliacute na tenkeacute (tloušťka 07 až 135 mm) středniacute (tloušťka 2 až 4 mm) a tlusteacute (tloušťka 5 (7) až 20 mm) Taženeacute plocheacute sklo je takeacute vyacutechoziacutem materiaacutelem pro vyacuterobu dalšiacutech druhů skla

Matoveacute sklo a ledoveacute sklo jsou skla s tzv potlačenou průhled-nostiacute Matovaacute skla jsou na povrchu rovnoměrně zdrsněnaacute Ledoveacute sklo se zhotovuje z piacuteskovaneacuteho matneacuteho skla na ktereacute se nanese vrstva horkeacuteho truhlaacuteřskeacuteho klihu Při chladnutiacute a tuh-nutiacute klih ze skla vytrhaacutevaacute nepravidelnou lasturovitou vrstvičku skla a vytvaacuteřiacute tak kresbu připomiacutenajiacuteciacute ledoveacute květy na zamrz-leacutem okně

Determaacutelniacute sklo je zvlaacuteštniacutem druhem plocheacuteho skla použiacuteva-neacuteho k zaskliacutevaacuteniacute Pohlcuje zhruba 50 infračervenyacutech paprsků bez vyacuteraznějšiacuteho braacuteněniacute prostupu světla Zlepšuje tepelnou po-hodu v silně prosklenyacutech miacutestnostech Je vhodneacute pro použitiacute v nemocniciacutech studovnaacutech školaacutech a kancelaacuteřiacutech V posledniacute době se ke stejneacutemu uacutečelu použiacutevajiacute determaacutelniacute foacutelie dodatečně lepeneacute na běžneacute okenniacute sklo

Zrcadloveacute sklo (tloušťky maximaacutelně 8 mm) je oboustranně broušeneacute a leštěneacute a maacute velmi dobreacute optickeacute vlastnosti Barva skla byacutevaacute čiraacute bronzovaacute zelenaacute modraacute nebo šedaacute

Bezpečnostniacute vrstveneacute sklo se vyraacutebiacute plošnyacutem spojeniacutem dvou nebo viacutece tabuliacute skla jednou či viacutece vrstvami polyvinylbutyraloveacute foacutelie Dojde-li k rozbitiacute skla střepy ulpiacute na foacutelii Použiacutevaacute se všude tam kde je zvyacutešeneacute nebezpečiacute rozbitiacute skla s možnostiacute uacuterazu

Tvrzeneacute sklo se vyraacutebiacute řiacutezenyacutem rychlyacutem ochlazeniacutem kte-reacute způsobiacute vneseniacute trvaleacuteho tlakoveacuteho napětiacute do povrchovyacutech vrstev skla Při rozbitiacute se rozpadaacute na neostreacute uacutelomky Tvrzenaacute skla se dodatečně nedajiacute upravovat tj řezat a vrtat Použiacutevajiacute se v miacutestech zvyacutešeneacuteho nebezpečiacute rozbitiacute skla mechanickyacutem nebo tepelnyacutem namaacutehaacuteniacutem ndash celoskleněneacute dveře portaacutely schodišťovaacute zaacutebradliacute fasaacutedniacute skla a skladby izolačniacutech skel

Vrstveneacute neprůstřelneacute sklo je tvořeno několika silnějšiacutemi ta-bulemi plošně spojenyacutemi polyvinylbutyralovou foacuteliiacute Vyacuteslednaacute tloušťka spojenyacutech skel odolaacutevaacute uacutetokům střelnyacutemi zbraněmi Použiacutevaacute se na vyacutelohy bank a obchodů s cennyacutem zbožiacutem

4332 Plocheacute vaacutelcovaneacute sklo

Plocheacute vaacutelcovaneacute sklo se vyraacutebiacute jako vzorovaneacute a suroveacute liteacute kontinuaacutelniacutem vaacutelcovaacuteniacutem mezi dvěma kovovyacutemi vaacutelci Použiacutevaacute se k zaskliacutevaacuteniacute konstrukciacute (světliacuteků dveřiacute vrat stěnovyacutech přepaacutežek apod) uvnitř i vně budov Propustnost plochyacutech vaacutelcovanyacutech skel je 75 až 88 a tato skla jsou neprůhlednaacute

Draacutetoveacute sklo je plocheacute vaacutelcovaneacute sklo do něhož se při vyacuterobě tabuliacute zavaacutelcuje rovnoběžně s povrchem draacutetěnaacute siacuteť kteraacute zajiš-ťuje soudržnost tabule při rozbitiacute Použiacutevaacute se při zaskliacutevaacuteniacute prů-myslovyacutech hal skladišť světliacuteků balkonů schodišť vyacutetahovyacutech

Tab 443 Mechanickeacute a fyzikaacutelniacute vlastnosti skla

Vlastnost Velikost a rozměr

Hustota 2200 ndash 3600 kgmndash3

Pevnost v tlaku 700 ndash 1200 MPa

Pevnost v tahu 30 ndash 90 MPa

Pevnost v ohybu 40 ndash 190 MPa

Modul pružnosti 50 ndash 90 GPa

Součinitel deacutelkoveacute teplotniacute roztažnosti (plocheacute sklo)

6 až 9l0ndash6 Kndash1

Součinitel tepelneacute vodivosti 06 ndash 09 (Wmndash1Kndash1)

Poissonův součinitel 014 ndash 032 (-)

Tvrdost podle Mohsovy stupnice6 ndash 7 (odpoviacutedaacute tvrdosti křemene

a živce)

Tab 444 Druhy plocheacuteho skla taženeacuteho

Druh skla Tloušťka skla (mm) Rozměr tabuliacute (mm) Použitiacute skla

Tenkeacute 07 ndash 135 680 times 1600 vyacutejimečně

Středniacute 2 3 4 l 600 ndash l 800 times l 800 ndash 2 500 pro běžneacute zaskliacutevaacuteniacute okenniacutech a dveřniacutech otvorů

Tlusteacute 5 6 7 l 600 ndash 2 500 times 2 500 ndash 4 000 zaskliacutevaacuteniacute vyacuteloh leštěneacute sklo apod

140

šachet a přiacutepadně i jako vnějšiacute fasaacutedniacute obkladovyacute materiaacutel v ko-vovyacutech raacutemech

Opakniacute sklo je druh neprůhledneacuteho nebo slabě průsvitneacuteho barevneacuteho skla ktereacute se vyraacutebiacute litiacutem s jednou plochou hladkou a druhou ryacutehovanou pro lepšiacute přilnavost k lepiciacutemu materiaacutelu na ryacutehovanou desku Liacutecniacute strana se leštiacute plamenem Je neprůsvitneacute a v celeacute hmotě barevneacute Dodaacutevaacute se ve formě obkladaček Jeho vyacutehodou je snadneacute mytiacute a staacutelaacute barva Použiacutevaacute se na vnitřniacute ob-klady stěn s vysokyacutemi požadavky na hygienu Neniacute vhodneacute pro vnějšiacute obklady kde praskaacute a odpadaacutevaacute

4333 Speciaacutelniacute druhy skel

Sklo ohyacutebaneacute vznikaacute technologiiacute ohyacutebaacuteniacute tabuliacute skel do žaacuteda-neacuteho vaacutelcoveacuteho ohybu pomociacute speciaacutelniacutech forem Lze ohyacutebat skla monolitickaacute hladkaacute vzorovanaacute matovanaacute i barevnaacute nebo skla vrstvenaacute s foacuteliiacute čirou přiacutepadně barevnou skla opakniacute a sk-la s draacutetěnou vložkou Lze je použiacutet pro fasaacutedniacute prvky vyacutekladniacute skřiacuteně ochozy prodejniacute pulty dekorativniacute prvky apod

4334 Zaskleniacute

Jednoducheacute zaskleniacute se sklaacutedaacute z jedneacute skleněneacute tabule kte-rou může tvořit sklo plocheacute (float) sklo plocheacute taženeacute sklo liteacute (vaacutelcovaneacute vaacutelcovaneacute opakniacute vaacutelcovaneacute s draacutetěnou vložkou) sklo bezpečnostniacute (tvrzeneacute vrstveneacute vrstveneacute neprůstřelneacute) sklo absorpčniacute sklo reflexniacute sklo se zvyacutešenou požaacuterniacute odolnos-tiacute a sklo ohyacutebaneacute

Viacutecenaacutesobneacute zaskleniacute představujiacute skleněneacute tabule s viacutece nebo meacuteně dokonale uzavřenyacutem prostorem vyplněnyacutem vzduchem Sklaacutedajiacute se ze dvou nebo viacutece skleněnyacutech tabuliacute plocheacuteho skla (stejnyacutech nebo rozdiacutelnyacutech vlastnostiacute) oddělenyacutech otevřenyacutemi distančniacutemi profily (z kovu nebo plastu) různeacute šiacuteřky hermetic-ky uzavřenyacutech těsniciacutemi materiaacutely (těsniciacute profily trvale pružneacute tmely) s definovanyacutemi fyzikaacutelně-mechanickyacutemi vlastnostmi a ze systeacutemu jedneacute nebo viacutecenaacutesobnyacutech dutin plněnyacutech vzduchem či jinyacutem vhodnyacutem plynem (izolačniacute dvojsklo trojsklo)

Vlastnosti skla typu float umožňujiacute realizaci uzavřenyacutech izo-lačniacutech jednotek ktereacute se sklaacutedajiacute ze dvou nebo viacutece skel od-dělenyacutech distančniacutemi profily s hermeticky uzavřenou vzducho-vou dutinou nebo dutinou vyplněnou inertniacutemi plyny

Požadavky kladeneacute na zaskleniacute vyacuteplniacute otvorů jsoubull tepelnětechnickeacute (součinitel prostupu tepla U (Wmndash2Kndash1))bull akustickeacute (vaacuteženaacute vzduchovaacute neprůzvučnosti Rlsquow (dB))bull požaacuterněbezpečnostniacutebull optickeacute a energetickeacute (např činitel světelneacute propustnosti)bull bezpečnostniacute

Izolačniacute skla s tepelnou ochranou (niacutezkoemisniacute zaskleniacute)Niacutezkoemisniacute zaskleniacute vznikaacute pokovovaacuteniacutem na vnějšiacutem povrchu

(ze strany vzduchoveacute vrstvy) vnitřniacuteho skla Tato uacuteprava odraacutežiacute dlouhovlnneacute infračerveneacute zaacuteřeniacute a tiacutem zabraňuje uacuteniku saacutelaveacute-ho tepla z interieacuteru Snižuje ztraacutety tepla a snižuje spotřebu ener-gie potřebnou na vytaacutepěniacute Pokoveniacute se provaacutediacute pomociacute tenkeacute vrstvičky oxidů kovů kteraacute maacute vysokou prostupnost světla ve vi-ditelneacute oblasti spektra Existujiacute dvě metody pokovovaacuteniacute tzv měkkaacute a tvrdaacute U měkkeacuteho pokovovaacuteniacute se dosahuje lepšiacutech tepel-něizolačniacutech vlastnostiacute (nižšiacuteho součinitele prostupu tepla) Pro dalšiacute zkvalitněniacute tepelněizolačniacutech vlastnostiacute zaskleniacute lze použiacutet miacutesto vzduchoveacute vrstvy inertniacute plyny (argon xenon krypton apod)

Izolačniacute skla s protislunečniacute ochranouAplikaciacute izolačniacuteho skla s protislunečniacute ochranou lze dosaacuteh-

nout sniacuteženiacute tepelnyacutech zisků ze slunečniacuteho zaacuteřeniacute Nahrazeniacutem vnějšiacute tabule izolačniacuteho skla sklem s reflexniacutemi nebo absorpčniacute-mi vlastnostmi se odbourajiacute nepřiacutezniveacute vlivy nadměrneacuteho slu-nečniacuteho zaacuteřeniacute

Existuje řada skel s protislunečniacute ochranou kteraacute lze rozdě-lit do dvou skupin

bull systeacutemy zaskleniacute s protislunečniacute ochranou s aplikaciacute vnějšiacute-ho skla barveneacuteho v hmotě (bronzovaacute zelenaacute šedaacute apod) s absorpčniacute charakteristikou

bull systeacutemy zaskleniacute s protislunečniacute ochranou s aplikaciacute vněj-šiacuteho skla čireacuteho barveneacuteho v hmotě s absorpčniacute i reflexniacute charakteristikou

Obr 461 Zaacutekladniacute vlastnosti izolačniacutech dvojskel [Puškaacuter A Fučila J Szomolaacutenyiovaacute K Mrliacutek J 2003] 1 ndash tepelnaacute izolace 2 ndash tepelnaacute a zvukovaacute izolace 3 ndash bezpečnostniacute sklo tepelnaacute a zvu-kovaacute izolace 4 ndash solaacuterniacute reflexniacute izolačniacute sklo

1

2 3

4

g U r

g U r

U Rw U Rw

Tab 445 Součinitel prostupu tepla Ug izolačniacutech dvojskel plněnyacutech růz-nyacutemi plyny

ZaskleniacuteDruh plynoveacute vyacuteplně

(koncentrace plynu ge 90 )

SkloNormaacutelovaacute emisivita

Rozměry (mm)

Vzduch Argon Krypton

Nepokoveneacute sklo 0894 ndash 6 ndash 4 33 30 28

4 ndash 9 ndash 4 30 28 26

Jedna tabule skla le 044 ndash 6 ndash 4 29 26 22

4 ndash 9 ndash 4 26 23 20

Jedna tabule skla le 024 ndash 6 ndash 4 27 23 19

4 ndash 9 ndash 4 23 20 16

Jedna tabule skla le 014 ndash 6 ndash 4 26 22 17

4 ndash 9 ndash 4 21 17 13

Jedna tabule skla le 0054 ndash 6 ndash 4 25 21 15

4 ndash 9 ndash 4 20 16 13

Poznaacutemka Hodnoty součinitele prostupu tepla uvedeneacute v tabulce byly vypočiacutetaacuteny podle EN 673 Platiacute pro udaacutevaneacute emisivity a koncentrace plynu Emisivita anebo koncentrace plynu se může u izolačniacutech skel měnit s časem Postupy hodnoceniacute vlivu staacuternutiacute na tepelně-technickeacute vlastnosti izolačniacutech skel jsou uvedeny v prEN 1279-1 a prEN 1279-3

141

Izolačniacute skla s tepelnou a protislunečniacute ochranouAplikaciacute selektivniacutech mikrovrstev na jedneacute straně nebo většiacute-

ho počtu skleněnyacutech tabuliacute vyacuteznamně snižuje uacutečinek slunečniacute ra-diace na vnitřniacute klima budov ale stejně tak radiačniacute složku od-chaacutezejiacuteciacuteho tepla z budov

Dvojnaacutesobneacute systeacutemy zaskleniacute izolačniacutech skel s integrovanou protislunečniacute a tepelnou ochranou jsou nejčastěji koncipovaacuteny jako

bull dvě selektivniacute mikrovrstvy orientovaneacute do uzavřeneacuteho prostřediacute tedy se selektivniacutemi mikrovrstvami vytvořenyacutemi na obou tabuliacutech dvojnaacutesobneacuteho systeacutemu zaskleniacute

bull jedna selektivniacute mikrovrstva umiacutestěnaacute zpravidla na vnitřniacutem povrchu vnějšiacuteho skla

Izolačniacute skla se zvukovou ochranouZvukověizolačniacute sklo je speciaacutelniacute izolačniacute sklo ktereacute maacute vy-

nikajiacuteciacute vlastnosti zabraňujiacuteciacute šiacuteřeniacute hluku vzduchem z prostřediacute do prostřediacute Použiacutevaacute se tam kde jsou kladeny vyššiacute naacuteroky na zvukovou izolaci v bliacutezkosti frekventovanyacutech cest železnic letišť apod Pomociacute tohoto skla lze dosahovat hodnot vaacuteženeacute vzdu-choveacute neprůzvučnosti Rlsquow v rozsahu 37 až 49 dB velikost ne-průzvučnosti zaacutevisiacute na konstrukčniacutem řešeniacute dvojnaacutesobneacuteho sys-teacutemu zaskleniacute Určujiacuteciacutemi prvky tohoto řešeniacute jsou

bull vzdaacutelenost mezi skly d (m) dvojnaacutesobneacuteho systeacutemu zaskleniacutebull tloušťka skel (h1 + h2) (mm) a plošnaacute hmotnost skel (kgmndash2)bull uzavřeneacute prostřediacute (vzduch plyn vhodnaacute směs plynů) me-

zi sklyVzaacutejemneacute působeniacute skleněnyacutech tabuliacute izolačniacutech skel se mů-

že eliminovat tloušťkou skel a jejich vlastniacute konstrukciacute z hle-diska

bull tloušťky asymetrickou skladbou dvou monolitickyacutech skelbull tloušťky asymetrickou skladbou vrstveneacuteho skla a monoli-

tickeacuteho sklabull tloušťky asymetrickou skladbou dvou vrstvenyacutech skel

Bezpečnostniacute zaskleniacuteIzolačniacute skla ve formě bezpečnostniacutech systeacutemů zaskleniacute se

koncipujiacute v zaacutevislosti na potřebneacute uacuterovni bezpečnosti a v zaacutevis-losti na stupni rizika ohroženiacute Požadavky na odolnost systeacutemu zaskleniacute jsou velmi rozdiacutelneacute a odpoviacutedaacute jim i širokaacute škaacutela bez-pečnostniacutech systeacutemů zaskleniacute klasifikovanyacutech z hlediska jejich odolnosti do čtyř zaacutekladniacutech třiacuted

bull třiacuteda A ndash bezpečnostniacute systeacutemy zaskleniacute odolneacute proti hoze-neacutemu předmětu

bull třiacuteda B ndash bezpečnostniacute systeacutemy zaskleniacute odolneacute proti přeře-zaacuteniacute skla ostryacutem předmětem v otvoru s rozměry 400 times 400 mm

bull třiacuteda C ndash bezpečnostniacute systeacutemy zaskleniacute odolneacute proti střel-nyacutem zbraniacutem

bull třiacuteda D ndash bezpečnostniacute systeacutemy zaskleniacute odolneacute proti uacutečin-kům exploze z naacutelože vyacutebušniny

Zaacutekladniacute normy ktereacute předepisujiacute postup zkoušeniacute bez-pečnostniacute odolnosti ve smyslu vyacuteše uvedenyacutech třiacuted jsou ČSN 73 2035 ČSN EN 356 ČSN EN 1063 a ČSN EN 13541

Požaacuterniacute zaskleniacuteKoncepčniacute řešeniacute soudobyacutech požaacuterniacutech systeacutemů zaskleniacute je

založeno na použitiacute průhlednyacutech želatinovyacutech hmot na baacutezi vody ze kteryacutech se mezi skleněnyacutemi tabulemi zaskleniacute vytvaacuteřiacute tzv bezpečnostniacute vrstva

Požaacuterniacute zaskleniacute představuje poměrně robustniacute prvek s ploš-nou hmotnostiacute cca 50 až 150 kgmndash2 Celkovaacute tloušťka zaskle-niacute se pohybuje přibližně od 30 do 60 mm Světelnaacute propustnost je okolo 75 Index neprůzvučnosti Rw činiacute asi 38 až 46 dB Součinitel prostupu tepla požaacuterniacuteho zaskleniacute činiacute za normaacutelniacutech podmiacutenek přibližně 27 Wmndash2Kndash1

Vrstveneacute požaacuterniacute sklo v přiacutepadě požaacuteru reaguje takovyacutem způsobem že skleněnaacute tabule bliacuteže k požaacuteru (při teplotě cca 120 degC) praskne Bezpečnostniacute vrstvy teplem pěniacute a napěněniacutem se rozpiacutenajiacute přitom přechaacutezejiacute z průhledneacute formy v neprůhled-nyacute ochrannyacute štiacutet

Požaacuterniacute skla majiacute vynikajiacuteciacute protihlukoveacute vlastnosti a poskytujiacute nezkreslenyacute průhled V přiacutepadě potřeby je možneacute při vyacuterobě po-žaacuterniacutech skel do celeacute sestavy zařadit skla protislunečniacute niacutezkoemi-sivniacute bezpečnostniacute nebo skla barevnaacute

V mnoha přiacutepadech je použitiacute požaacuterniacutech skel nezbytneacute pro splněniacute stavebniacutech norem zaměřenyacutech proti šiacuteřeniacute ohně a zajiš-ťujiacuteciacutech možnost bezpečneacute evakuace budovy

Při hodnoceniacute požaacuterniacutech zaskleniacute se použiacutevaacute celaacute řada ča-sovyacutech kriteacuteriiacute ktereacute musiacute požaacuterně vyhovujiacuteciacute zaskleniacute splnit Protipožaacuterniacute vlastnosti zaskleniacute se klasifikujiacute přiacuteslušnyacutem piacutesmen-nyacutem koacutedem kriteacuteria doplněnyacutem čiacuteslem vyjadřujiacuteciacutem dobu v mi-nutaacutech po kterou vyacuterobek daneacutemu kriteacuteriu vyhovuje (např EW 45 nebo EI 90)

Zaacutekladniacute je kriteacuterium celistvosti (E) Vyjadřuje časovyacute interval během něhož sklo nepraskne a tedy nepropustiacute plamen kouř ani horkeacute plyny

Druhyacutem je kriteacuterium sniacuteženeacute tepelneacute radiace (EW) Vyjadřuje interval po kteryacute sklo splňuje kriteacuterium celistvosti a naviacutec ome-zuje přenos tepla zaacuteřeniacutem a tak umožňuje bezpečnou evakua-ci budovy

Nejnaacuteročnějšiacute požadavek představuje kriteacuterium celistvosti a izolace (EI) Udaacutevaacute se jako interval po kteryacute sklo splňuje obě předchaacutezejiacuteciacute kriteacuteria a naviacutec nepřenaacutešiacute teplo vedeniacutem Izolačniacute funkce zaskleniacute zamezuje během tohoto intervalu nebezpe-čiacute vzniacuteceniacute hořlavyacutech materiaacutelů na chraacuteněneacute straně a umožňu-je bezpečnou a klidnou evakuaci (kap 311) Charakter požaacuterniacute děliciacute konstrukce majiacute pouze zaskleniacute typu EI

Systeacutemy zaskleniacute se speciaacutelniacutemi vlastnostmiZaskleniacute označovaneacute jako tepelneacute zrcadlo (heat mirror) tvořiacute

foacutelie pokrytaacute niacutezkoemisivniacute vrstvou kteraacute je napnuta uvnitř izo-lačniacuteho dvojskla Vyacutesledkem je třiacutevrstvyacute systeacutem se dvěma nezaacute-vislyacutemi komorami kteryacute je analogiiacute izolačniacuteho trojskla maacute však hmotnost izolačniacuteho dvojskla

Foacutelie je dobře průhlednaacute pro viditelneacute světlo ale odraacutežiacute te-pelneacute a ultrafialoveacute zaacuteřeniacute Niacutezkoemisniacute vrstva pokryacutevajiacuteciacute foacutelii je tvořena šesti až dvanaacutecti různyacutemi vrstvami střiacutebra a oxidu in-dia Toto pokrytiacute maacute tloušťku několika atomů a je teacuteměř nevi-ditelneacute pouhyacutem okem Celeacute zaskleniacute miacutevaacute jen nepatrnyacute kouřo-vyacute naacutedech

Niacutezkoemisniacute vrstva způsobuje selektivniacute odraz absorpci nebo propustnost elektromagnetickeacuteho zaacuteřeniacute o určityacutech vlnovyacutech deacutelkaacutech Jejiacute složeniacute je voleno tak aby umožnila světlu prochaacute-

1234

56

Obr 462 Řezy izolačniacutemi skly [Pytliacutek P 1995] 1 ndash sklo 2 ndash prostor mezi skly (vzduch inertniacute plyny) 3 ndash distančniacute raacutemeček 4 ndash absorpčniacute materiaacutel 5 ndash trvale plastickyacute tmel 6 ndash

142

zet oknem a zaacuteroveň odraacutežela vzdaacuteleneacute infračerveneacute zaacuteřeniacute (tep-lo přenaacutešejiacuteciacute zaacuteřeniacute) a škodliveacute ultrafialoveacute zaacuteřeniacute

Izolačniacute skla s takto upravenou foacutelii skutečně fungujiacute jako te-pelnaacute zrcadla Odraacutežejiacute tepelneacute zaacuteřeniacute zpět ke zdroji V leacutetě tedy omezujiacute nežaacutedouciacute průnik tepla do miacutestnosti a v zimě naopak omezujiacute uacutenik tepla z vytaacutepěneacute miacutestnosti

V zaacutevislosti na typu foacutelie a celkoveacutem technickeacutem provedeniacute lze u izolačniacuteho dvojskla s vloženou niacutezkoemisniacute foacuteliiacute dosaacutehnout součinitele prostupu tepla o velikosti až 03 Wmndash2Kndash1

4335 Tvarovaneacute sklo

Stavebniacute prvky z tvarovaneacuteho skla se vyraacutebějiacute jako duteacute (svařo-vaneacute otevřeneacute) plneacute koryacutetkoveacute tašky a trouby Nejčastěji se vy-skytujiacute v podobě skleněnyacutech tvaacuternic Skleněneacute tvaacuternice jsou po-užiacutevaneacute na sklobetonoveacute konstrukce stěn stropů kleneb a baacuteniacute Zde mohou byacutet jako staticky spolupůsobiacuteciacute s betonovou vyacuteplniacute nebo tvořiacute pouze průsvitnou vyacuteplň

Duteacute skleněneacute tvarovkyDuteacute skleněneacute tvarovky jsou někdy označovaacuteny jako stěnov-

ky nebo luxfery (původně firemniacute naacutezev) Dodaacutevajiacute se jako uzav-řeneacute nebo otevřeneacute duteacute tvaacuternice v různyacutech barvaacutech čtverco-veacuteho nebo obdeacutelniacutekoveacuteho tvaru Liacutecniacute plocha tvaacuternic je hladkaacute s různyacutem vzorovaacuteniacutem průhledoveacute čaacutesti bočniacute stěny jsou upra-veny pro zlepšeniacute přilnavosti k pojivu postřikem Čtvercoveacute tvaacuter-nice jsou rozměrů 190 times 190 times 60 (80) mm a obdeacutelniacutekoveacute 240 times 115 times 80 mm Použiacutevajiacute se pro konstrukce vnějšiacutech i vnitřniacutech stěn a vyacuteplniacute otvorů Nesmějiacute se použiacutevat pro konstrukce nosneacute

Plneacute skleněneacute tvarovkyPlneacute skleněneacute tvarovky se vyraacutebějiacute z neobarveneacuteho skla

Použiacutevajiacute se jako stěnovky dlaždice vlyacutesky a čočky Dlaždice jsou určeny pro vnějšiacute i vnitřniacute dlažbu vlyacutesky a čočky na konstruk-ce podlah a stropů v miacutestnostech kde požadujeme prosvětleniacute pod nimi ležiacuteciacutech prostor

CopilityVaacutelcovaacuteniacutem do tvaru koryacutetka šiacuteřky 250 a 500 mm hloubky

40 až 50 mm deacutelky 1 000 až 3 000 mm při tloušťce skla 6 mm se vyraacutebějiacute copility Použiacutevajiacute se k zaskliacutevaacuteniacute přiacuteček otvorů stěn

střech a to v jednoducheacutem nebo dvojiteacutem provedeniacute Majiacute vel-mi dobreacute zvukově- i tepelněizolačniacute vlastnosti a propustnost světla 80 až 88

Skleněneacute taškyK prosvětleniacute půdniacutech prostorů se někdy namiacutesto střešniacutech

okeacutenek použiacutevajiacute skleněneacute tašky Jsou to vyacutelisky ze skla jejichž tvar i rozměry jsou stejneacute jako u paacutelenyacutech keramickyacutech tašek zpravidla bobrovek nebo tašek draacutežkovyacutech

434 Pěnoveacute sklo

Pěnoveacute sklo je anorganickyacute poacuterovityacute materiaacutel s tepelněizolač-niacutemi vlastnostmi kteryacute maacute na rozdiacutel od ostatniacutech tepelněizo-lačniacutech materiaacutelů vysokou pevnost v tlaku Jeho vyacuteroba se da-tuje od 40 let 20 stoletiacute kdy se použiacuteval jako naacutehrada korku při stavbě lodiacute U naacutes se pěnoveacute sklo začalo vyraacutebět v 50 letech pod naacutezvem Spumavit Vyacuteroba v Řemenici u Teplic však byla za-stavena a pěnoveacute sklo se k naacutem pouze dovaacutežiacute

Pěnoveacute sklo se vyraacutebiacute v uzavřenyacutech formaacutech při teplotě cca 1 000 degC Vychaacuteziacute se z umletyacutech skleněnyacutech střepů sklaacuteřskeacute-ho piacutesku a uhliacute Při ohřevu vedouciacutem k roztaveniacute silikaacutetoveacute naacute-sady uhliacute hořiacute a vzniklyacutemi zplodinami hořeniacute dojde až k dva-cetinaacutesobneacutemu napěněniacute taveniny a ke vzniku poacuteroviteacute pěnoveacute struktury

Velikost vyacuterobků je omezena velikostiacute forem Běžneacute jsou vyacute-robky o rozměrech 600 times 450 mm 300 times 450 mm 1 200 times 600 mm a tloušťkaacutech od 30 do 160 mm

Během let technologie vyacuteroby pěnoveacuteho skla prošla značnyacutem vyacutevojem a kliacutečoveacute parametry vyraacuteběneacuteho pěnoveacuteho skla se zlep-šily o 50 až 100

Charakteristickeacute vlastnosti soudobeacuteho pěnoveacuteho sklabull součinitel tepelneacute vodivosti (0038 až 0049 Wmndash1Kndash1)bull pevnost v tlaku (07 až 16 MPa)bull vodotěsnost a nenasaacutekavostbull parotěsnost a neprodyšnost vůči vodniacutem paraacutem (micro = infin)bull nehořlavostbull biologickaacute odolnostbull tvarovaacute staacutelostbull chemickaacute odolnostbull snadnaacute opracovatelnostbull ekologickaacute nezaacutevadnost (recyklovatelnost)

Pěnoveacute sklo je možno upravovat do potřebnyacutech tvarů a roz-měrů řezaacuteniacutem ručniacute pilou podobně jako dřevo Vynikajiacuteciacute je jeho nehořlavost (třiacuteda A podle ČSN 73 0823) a odolnost vůči pů-sobeniacute chemikaacuteliiacute v kapalneacutem i plynneacutem stavu Bez probleacutemů odolaacutevaacute ropnyacutech produktům ředidlům a běžnyacutem kyselinaacutem s vyacutejimkou kyseliny fluorovodiacutekoveacute Pěnoveacute sklo se použiacutevaacute v po-zemniacutech stavbaacutech předevšiacutem do tepelněizolačniacutech vrstev střech podlah stěn a podhledů Diacuteky vysokeacute mechanickeacute odolnosti se hodiacute i do střech pochůznyacutech a pojiacutezdnyacutech

Při poklaacutedaacuteniacute desek pěnoveacuteho skla tvořiacuteciacutech jednu z vrs-tev střešniacutech konstrukce se nejčastěji postupuje tak že se tyto desky celoplošně lepiacute do asfaltu styčneacute spaacutery a povrch se za-leacutevajiacute asfaltem Tiacutem se zaacuteroveň ziacuteskaacute dokonalaacute hydroizolačniacute vrstva

Ve srovnaacuteniacute s běžnyacutemi tepelněizolačniacutemi materiaacutely maacute pěno-veacute sklo poměrně vysokou cenu a proto v nenaacuteročnyacutech aplika-ciacutech neniacute z cenoveacuteho hlediska konkurenceschopneacute Je to však teacuteměř nenahraditelnyacute materiaacutel při izolovaacuteniacute za extreacutemniacutech tep-lot neboť může byacutet vystaven teplotaacutem od ndash260 do +430 degC

Obr 463 Skleněnaacute tvarovka stěnovaacute [Novaacutek J aj 1999]

80 194

143

435 Skleněnaacute vlaacutekna

Možnost vyacuteroby vlaacuteknityacutech materiaacutelů ze skla otevřela širo-keacute pole vyacuterobě poměrně levnyacutech a zajiacutemavyacutech materiaacutelů Prvniacute skleněnaacute vata se sice objevila na trhu už v roce 1910 širšiacute uplatněniacute jako tepelnyacute izolant však našla až za prvniacute světoveacute vaacutel-ky

4351 Vyacuterobky z kraacutetkyacutech skleněnyacutech vlaacuteken

Technologie vyacuteroby skleněneacute střiže použiacutevaneacute hlavně za uacuteče-lem tepelneacute izolace je obdobnaacute technologii použiacutevaneacute k vyacuterobě mineraacutelniacutech vlaacuteken (obr 464 b c)

Roztavenaacute surovina je rozfoukaacutevaacutena na vlaacutekna o průměru 3 až 7 microm kteraacute se uklaacutedajiacute v požadovaneacute tloušťce na nepřetr-žitě se pohybujiacuteciacute paacutes

O izolačniacutech skleněnyacutech vlaacuteknech platiacute v podstatě vše co již bylo uvedeno o vlaacuteknech mineraacutelniacutech v kap 414

Rovněž sortiment vyraacuteběnyacutech vyacuterobků je v podstatě identickyacute Jen zřiacutedka se dnes skleněnaacute izolačniacute vlaacutekna dodaacutevajiacute jako volnaacute vlna cpanaacute do pytlů a určenaacute k ručniacutemu vyplňovaacuteniacute dutin nebo obalovaacuteniacute izolovanyacutech prvků

Moderniacute způsoby zpracovaacuteniacute daacutevajiacute přednost zpevněniacute vznika-jiacuteciacuteho vlaacutekniteacuteho koberce postřikem syntetickeacute tvrditelneacute prysky-řice (obvykle fenolformaldehydoveacute) a přiacuteslušnaacute čaacutest vyacuterobniacute lin-ky se prakticky nelišiacute od analogickeacute čaacutesti vyacuterobniacute linky použiacutevaneacute při vyacuterobě vlaacuteken mineraacutelniacutech

Vyacuterobniacute sortiment tvořiacute měkkeacute ohebneacute rohože (paacutesy) jejichž objemovaacute hmotnost začiacutenaacute na hodnotě 15 kgmndash3 a polotuheacute až tvrdeacute desky s objemovou hmotnostiacute dosahujiacuteciacute 250 kgmndash3

V USA se volnaacute skleněnaacute vlna smiacutešenaacute ve speciaacutelniacute střiacutekaciacute pistoli s polyvinylacetaacutetovyacutem pojivem střiacutekaacute na interieacuteroveacute povr-chy stavebniacutech konstrukciacute Vytvořenaacute vrstva sloužiacute jako tepelnaacute akustickaacute a požaacuterniacute izolace Ve firemniacute dokumentaci [Monoglass (USA) 2007] se uvaacutediacute že tyto naacutestřiky jsou požiacutevaneacute i k naacute-hradě hygienicky nevyhovujiacuteciacutech protipožaacuterniacutech vrstev na baacutezi azbestu

Před zavedeniacutem takoveacuteto technologie u naacutes by bylo jistě po-třebneacute předchoziacute posouzeniacute našimi orgaacuteny hygienickeacuteho do-zoru

Izolačniacute vyacuterobky ze skleněnyacutech vlaacuteken majiacute dobrou odol-nost v běžneacutem rozsahu teplot Při zahřiacutevaacuteniacute na teploty vyššiacute než 250 degC může dojiacutet k tepelneacutemu rozkladu doutnaacuteniacute až vzniacutece-niacute pryskyřičneacuteho pojiva stejně jako u vyacuterobků z vlaacuteken mineraacutel-niacutech

Podle obsahu pryskyřice jsou vyacuterobky ze skleněnyacutech vlaacuteken klasifikovaacuteny jako nesnadno hořlaveacute (stupeň B) nebo jako hořla-veacute (stupeň C) Z důvodu nebezpečiacute rozkladu organickeacuteho pojiva nesmějiacute byacutet použiacutevaacuteny na izolace přichaacutezejiacuteciacute do styku s kapal-nyacutem kysliacutekem a dalšiacutemi oxidačniacutemi činidly

I všechny ostatniacute vlastnosti jsou podobneacute vyacuterobkům s mine-raacutelniacutemi vlaacutekny Izolačniacute vyacuterobky ze skleněnyacutech vlaacuteken majiacute vyacutebor-nou prodyšnost a vysokyacute součinitel difuze vodniacute paacutery Jsou na-saacutekaveacute a s tiacutem je třeba počiacutetat při jejich skladovaacuteniacute manipulaci i zabudovaacuteniacute Nasaacutekavost vlaacutekniteacute struktury vyacuterobci snižujiacute hyd-rofobizaciacute

Kraacutetkaacute skleněnaacute izolačniacute vlaacutekna se spolu s vlaacutekny mineraacutelniacute-mi počiacutetajiacute do širšiacute skupiny umělyacutech anorganickyacutech vlaacuteken (MMF ndash man made fibers) V řadě běžnyacutech použitiacute se mezi jednotlivyacute-mi druhy těchto vlaacuteken v podstatě nerozlišuje Dnes tak mnohdy nečiniacute ani vyacuterobci Informace o použitiacute vyacuterobků ze skleněnyacutech vlaacuteken obsaženeacute v teacuteto kapitole je proto možno doplnit infor-macemi o použitiacute vlaacuteken mineraacutelniacutech z kap 414

4352 Vyacuterobky z dlouhyacutech skleněnyacutech vlaacuteken

Technologiiacute nepřetržiteacuteho naviacutejeniacute (obr 464 a) se vyraacutebiacute dlou-heacute (nekonečneacute) skleněneacute vlaacutekno nazyacutevaneacute rayon Dlouheacute vlaacutekno je možneacute připravit i textilniacutem zpracovaacuteniacutem skleněneacute střiže

Většina skleněnyacutech vlaacuteken se vyraacutebiacute rychlyacutem taženiacutem z tave-niny (rychlostiacute až 7 msndash1) Skleněneacute vlaacutekno se tak protaacutehne na průměr v rozmeziacute 35 až 20 microm O konečneacute hodnotě průměru rozhoduje viskozita taveniny a rychlost změny viskozity s teplo-tou Obojiacute zaacutevisiacute na chemickeacutem složeniacute skla

Většina skleněnyacutech vlaacuteken se vyraacutebiacute z tzv E-skla s vyso-kyacutem elektrickyacutem odporem a dobryacutemi tvaacuteřeciacutemi charakteristika-mi E-sklo vychaacuteziacute z eutektickeacuteho systeacutemu CaO-Al2O3-SiO2 kteryacute vznikaacute při poměru 62 147 233 Obsah alkaacuteliiacute (Na2O + K2O) je pod 2 Vlaacutekna z E-skla majiacute slabou chemickou odolnost vůči kyselinaacutem alkaacuteliiacutem (slabyacutem i silnyacutem) ale dobře odolaacutevajiacute vodě

Najednou je taženo několik desiacutetek až stovek vlaacuteken zvanyacutech teacutež fibrily Obvyklyacute počet je okolo 200 současně taženyacutech vlaacuteken jenž dohromady vytvaacuteřejiacute pramenec kteryacute je zaacutekladniacute jednotkou pro dalšiacute vyacuterobky

Jednotlivaacute skleněnaacute vlaacutekna působiacute navzaacutejem silně abrazivně čiacutemž se značně snižuje vyacuterobniacute pevnost vlaacuteken Proto se každeacute vlaacutekno ještě před vytvaacuteřeniacutem pramence potahuje tenkou ochran-nou vrstvou ndash lubrikaciacute Lubrikace může byacutet dočasnaacute (např škro-bovaacute) kteraacute se po ukončeniacute vyacuteroby skleněneacute vyacuteztuže nahradiacute ji-nou povrchovou uacutepravou nebo může byacutet trvalaacute

Rovnoběžně seskupeneacute pramence vytvaacuteřejiacute provazce zvaneacute teacutež roving Počet pramenců v provazci se pohybuje v desiacutetkaacutech typickou hodnotou je 60 pramenců Provazce se užiacutevajiacute pro přiacute-

Tab 446 Orientačniacute rozsahy velikostiacute vybranyacutech vlastnostiacute pěnoveacuteho skla

Vlastnost JednotkyObvyklyacute rozsah

velikostiacute vlastnostiacute

Objemovaacute hmotnost kgmndash3 120 ndash 175

Měrnaacute tepelnaacute vodivost při 0 degC Wmndash1Kndash1 0038 ndash 0049

Měrnaacute tepelnaacute vodivost při 10 degC Wmndash1Kndash1 0040 ndash 0050

Měrnaacute tepelnaacute kapacita kJ kgndash1Kndash1 084

Faktor difuzniacuteho odporu ndash infin

Pevnost v tlaku MPa 07 ndash 16

Pevnost v ohybu MPa 03 ndash 06

Modul pružnosti MPa 800 ndash 1500

Součinitel lineaacuterniacute teplotniacute roztažnosti

Kndash1 8310ndash6 ndash 9010ndash6

Maximaacutelniacute teploty použitiacute degC od ndash260 do +430

Hořlavost (podle ČSN 73 0823) stupeň hořlavosti A

Obr 464 Způsoby vyacuteroby skelnyacutech vlaacuteken [Puškaacuter A Fučila J Szomolaacutenyiovaacute K Mrliacutek J 2003] a) tahaacuteniacutem b) odstřeďovaacuteniacutem c) rozfukovaacuteniacutem

a) b) c)

144

meacute vyztužovaacuteniacute řady vyacuterobků (např trub a naacutedržiacute) k vyacuterobě vy-ztužujiacuteciacutech tyčiacute k přiacutepravě sekaneacuteho vlaacutekna (deacutelky 5 až 50 mm) či mleteacuteho vlaacutekna (deacutelky 04 až 4 mm)

V netkanyacutech rounech (rohožiacutech) jsou pramence naacutehodně uklaacutedaacuteny do roviny tak aby bylo dosaženo stejneacute distribuce vlaacute-ken ve všech směrech a jsou prošity Netkanaacute rouna jsou vy-raacuteběna různyacutem způsobem obvykle s plošnou hmotnostiacute 20 až 200 gmndash2

Sdruženiacutem pramenců krouceniacutem vznikaacute přiacuteze a naacuteslednyacutem sdruženiacutem přiacuteze vznikajiacute skleněneacute nitě Ze skleněnyacutech nitiacute je možno vyrobit řadu různyacutech tkanin běžně o plošneacute hmotnos-ti 50 až 1 000 gmndash2

Skleněneacute tkaniny se ve stavebnictviacute použiacutevajiacute na vyacuterobu ta-pet promiacutetaciacutech plaacuteten a nehořlavyacutech zaacuteclon a divadelniacutech opon Nevyacutehodou skleněneacuteho textilu je malaacute ohybovaacute pevnost Skleněneacute textilie proto špatně snaacutešejiacute opakovaneacute sklaacutedaniacute

Sekanaacute vlaacutekna použiacutevanaacute jako vyacuteztuž do betonu musiacute byacutet vy-raacuteběna ze speciaacutelniacuteho skla se zvyacutešenou alkalivzdornostiacute Vlaacutekna se naviacutec ještě opatřujiacute ochrannou lubrikaciacute

Zvlaacuteště odolnaacute jsou vlaacutekna s vysokyacutem obsahem (19 ) oxidu zirkoničiteacuteho (ZrO2) Majiacute průměr 14 microm a vyraacutebějiacute se v deacutelkaacutech 6 až 25 mm Pramence z těchto vlaacuteken obsahujiacute zhruba 200 mo-novlaacuteken a vykazujiacute tahovou pevnost 1 720 MPa Doporučenaacute daacutevka vlaacuteken je podle uacutečelu od 09 kgmndash3 (pro běžnyacute beton) do 10 kgmndash3 (pro raacutezuvzdornou omiacutetku) Směsi se miacutechajiacute podle naacutevodu vyacuterobce pouze je třeba daacutet pozor na zvyacutešenou spotře-bu vody vzniklou nutnostiacute smaacutečet povrch pramenů vlaacuteken

Plošneacute vyacuteztuže z alkalivzdornyacutech skleněnyacutech vlaacuteken jsou po-užiacutevaacuteny v technologiiacutech tovaacuterniacute vyacuteroby cementovyacutech kompozit-niacutech desek a při kladeniacute samonivelačniacutech hmot Typickaacute plošnaacute vyacuteztuž sestaacutevaacute z 50 mm dlouhyacutech pramenů spojenyacutech dohroma-dy ve vodě rozpustnyacutem lepidlem Plošnaacute hmotnosti vyacuteztuže je okolo 120 gmndash2 Rohož nemusiacute byacutet kotvena k podkladu proto-že vlny vznikleacute po rozvinutiacute role se rozpadnou jakmile je rohož zalita směsiacute Přesto ve směsi zůstane v podstatě rovinnaacute (resp podklad kopiacuterujiacuteciacute) tenkaacute vrstva tvořenaacute naacutehodně orientovanou vlaacuteknitou vyacuteztužiacute Diacuteky jejiacutemu uacutečinku se oblast použitiacute samonive-lačniacutech hmot rozšiřuje i na problematickeacute podklady (např dře-věneacute)

Rohože i tkaniny se daacutele použiacutevajiacute při vyacuterobě pryskyřičnyacutech la-minaacutetů zejmeacutena epoxidovyacutech a polyesterovyacutech V houževnateacute pojivoveacute matrici se enormniacute tahovaacute pevnost skleněnyacutech vlaacuteken plně využije protože v niacute jsou vlaacutekna dobře chraacuteněna před vru-bovyacutem poškozeniacutem

U vlaacuteken určenyacutech do epoxidovyacutech nebo polyesterovyacutech pryskyřic se prakticky vždy použiacutevaacute vhodnaacute trvalaacute lubrikace Jejiacutem uacutekolem je zlepšovat v pryskyřičneacutem laminaacutetu adhezi mezi sklem a pryskyřiciacute Takovaacuteto lubrikace se označuje jako primer

436 Skleněneacute mikrodutinky

Skleněneacute mikrodutinky zvaneacute teacutež mikrokuličky jsou sypkyacute materiaacutel tvořenyacute kulovityacutemi skleněnyacutemi čaacutesticemi o velikosti 10 až120 microm Čaacutestice jsou duteacute a tloušťka jejich stěny koliacutesaacute od 05 do 2 microm Standardniacute řada produktů zahrnuje objemovou hmot-nost čaacutestic od 0125 do 06 gcmndash3 Izostatickaacute tlakovaacute pevnost se pohybuje mezi 17 a 69 MPa Dodaacutevajiacute se v deseti kvalitativ-niacutech třiacutedaacutech lišiacuteciacutech se velikostiacute a distribuciacute čaacutestic [Vacenovskyacute V 2000]

Skleněneacute mikrokuličky se vyraacutebějiacute z borokřemičiteacuteho chemic-ky odolneacuteho skla (C-sklo) Jsou vodovzdorneacute chemicky inertniacute majiacute niacutezkou povrchovou alkalitu absorbujiacute maacutelo vlhkosti a majiacute niacutezkou tepelnou roztažnost

Duteacute mikroskopickeacute kuličky majiacute velmi niacutezkou objemovou hmotnost a jsou proto schopny snižovat hustotu různyacutech kom-pozitniacutech materiaacutelů pokud jsou v nich použity jako plniva

S ohledem na prakticky dokonalyacute kulovyacute tvar jsou zaacuteroveň pl-nivem ktereacute ve srovnaacuteniacute s jinyacutemi plnivy zlepšuje zpracovatelnost a zaacuteroveň může zlepšit tepelněizolačniacute vlastnosti

Při použitiacute do tmelů zlepšujiacute jejich brousitelnost a obrobitel-nost Dajiacute se použiacutet do naacutetěrovyacutech hmot a lepidel jako praktic-ky nesedimentujiacuteciacute plnivo a mohou byacutet použity i do betonu jako provzdušňujiacuteciacute přiacutesada

Je třeba upozornit že použitiacute skleněnyacutech mikrokuliček do interieacuterovyacutech naacutetěrovyacutech hmot nemůže přineacutest s ohledem na tloušťku běžnyacutech naacutetěrů žaacutedneacute vyacuteznamneacute zvyacutešeniacute tepelneacuteho od-poru natřeneacute konstrukce Pocit tepla kteryacute ciacutetiacuteme po přilože-niacute dlaně na takovyacuteto naacutetěr souvisiacute se sniacuteženou hodnotou tepel-neacute jiacutemavosti naacutetěru a z hlediska energetickeacute bilance miacutestnosti je bezvyacuteznamnyacute Toteacutež platiacute i v přiacutepadě kuliček mikrokeramickyacutech

437 Vzdušneacute sklo

Pod naacutezvem vzdušneacute sklo (air glass) se vyraacutebějiacute transparentniacute desky z odvodněneacuteho křemenneacuteho gelu Vyacuteslednyacute vyacuterobek maacute charakter pěny z čistě křemenneacuteho skla

I když současnaacute vyacuterobniacute technologie umožňuje vyrobit vzduš-neacute sklo v podobě desek o rozměru až 600 times 600 times 20 mm ne-jednaacute se zatiacutem o vyacuterobek určenyacute pro běžneacute stavebniacute použitiacute

Tepelnaacute staacutelost do 750 degC povětrnostniacute odolnost vynikajiacuteciacute uacutetlum zvuku a tepelnaacute vodivost 002 Wmndash1Kndash1 však naznačujiacute že je to materiaacutel perspektivniacute

Již dnes se vcelku běžně vyraacutebiacute aerogel v granulaacuterniacute podobě se zrny v rozmeziacute 5 microm až 5 mm a objemovou hmotnostiacute 40 až 150 kgmndash3 [Poumltter F L 2004] Tento vyacuterobek nachaacuteziacute uplatně-niacute předevšiacutem jako matovaciacute prostředek a rheologickeacute aditivum v naacutetěrovyacutech hmotaacutech uplatňuje se však i jako tepelnyacute izolant použiacutevanyacute zejmeacutena v kryogenniacute technice jako akustickaacute izolace a transparentniacute izolace tepelnaacute

438 Sklokrystalickeacute desky

Prakticky každyacute běžnyacute skleněnyacute vyacuterobek je zhotoven zčaacuteti z re-cyklovaneacuteho skla protože skleněneacute střepy jsou nediacutelnou součaacutes-tiacute vyacutechoziacute surovinoveacute naacutesady Jejich podiacutel však zpravidla nepře-sahuje 30 Vyacutejimkou jsou skleněnaacute vlaacutekna kde podiacutel recyklaacutetu může dosaacutehnou i 60

Zajimavyacutem vyacuterobkem tvořenyacutem prakticky vyacutelučně z druhotneacute-ho skleněneacute suroviny jsou desky ze slinovaneacute skleněneacute drti Při vysokoteplotniacutem zpracovaacuteniacute dochaacuteziacute ke spojeniacute skleněnyacutech zrn a vznikaacute kompaktniacute sklokrystalickaacute deska Deska obsahuje ba-revneacute i bezbarveacute kousky skla a jeji struktura připomiacutenaacute umělyacute kaacute-men

Chemickou i mechanickou odolnostiacute překonaacutevajiacute takto při-praveneacute desky běžneacute obkladoveacute materiaacutely Zaacutekladniacute barevnyacute toacuten převlaacutedajiacuteciacute v textuře sklokrystalickeacute desky byacutevaacute zelenyacute hnědyacute nebo zelenomodryacute

145

44 Anorganickaacute pojiva

Termiacutenem pojiva označujeme laacutetky ktereacute lze upravit do teku-teacute nebo kašoviteacute formy a ktereacute pak z teacuteto formy přechaacutezejiacute rela-tivně snadno do formy pevneacute V důsledku tohoto procesu majiacute schopnost spojit nesoudržnaacute zrna nebo kusy jinyacutech laacutetek v sou-držnou hmotu

V průběhu zpevňovaciacuteho procesu rozeznaacutevaacuteme dvě stadia a to tuhnutiacute a tvrdnutiacute Ve faacutezi tuhnutiacute ztraacuteciacute tekutaacute nebo ka-šovitaacute forma pojiva svou původniacute zpracovatelnost a postupně nabyacutevaacute charakteru pevneacute laacutetky V naacutesledujiacuteciacute faacutezi tvrdnutiacute ziacuteskaacute-vaacute takto vzniklaacute pevnaacute laacutetka vyššiacute pevnost kteraacute je potřebnaacute při praktickeacutem využitiacute pojiva ve stavebniacute funkci

Pojiva založenaacute na anorganickeacute baacutezi ve stavebnictviacute převažu-jiacute Podle staacutelosti ve vodniacutem prostřediacute se děliacute na pojiva vzdušnaacute a pojiva hydraulickaacute

Zaacutekladem většiny anorganickyacutech pojiv jsou praacuteškoviteacute laacutet-ky mineraacutelniacuteho původu ktereacute se do kašoviteacute podoby převaacutedě-jiacute smiacutešeniacutem s vodou Jejich hlavniacute složka se ziacuteskaacutevaacute tepelnyacutem zpracovaacuteniacutem vhodneacute přiacuterodniacute horniny nebo mineraacutelniacute směsi S ohledem na tradičniacute použitiacute k přiacutepravě malt se někdy označu-jiacute jako maltoviny

K dokonaleacutemu vytvrzeniacute vzdušnyacutech pojiv dochaacuteziacute pouze na vzduchu ale ani dokonale vytvrzenaacute vzdušnaacute pojiva nejsou vůči vodě zcela odolnaacute

Na rozdiacutel od pojiv vzdušnyacutech jsou hydraulickaacute pojiva schop-naacute dosaacutehnout trvaleacute technicky dostačujiacuteciacute pevnosti i ve vodě K uspokojiveacutemu průběhu tuhnutiacute hydraulickyacutech pojiv dochaacute-ziacute sice mnohdy jen na vzduchu jakmile však vznikne zatuhlaacute struktura mohou dalšiacute hydratačniacute pochody uspokojivě probiacutehat i pod vodou

Vznik trvalyacutech ve vodě nerozpustnyacutech struktur je podmiacuteněn přiacutetomnostiacute oxidu křemičiteacuteho (SiO2) hliniteacuteho (Al2O3) a železi-teacuteho (Fe2O3) Tyto oxidy proto souhrnně označujeme jako hyd-raulity

Pevnaacute struktura ztvrdleacuteho hydraulickeacuteho pojiva je tvořena pře-devšiacutem krystalizaciacute hydrokřemičitanů a hydrohlinitanů vaacutepena-tyacutech Vyacuteznam karbonatizačniacute reakce pro hodnotu vyacutesledneacute pev-nosti hydraulickeacuteho pojiva neniacute kliacutečovyacute

Empirickyacutem ukazatelem hydraulicity pojiva je hydraulickyacute mo-dul kteryacute udaacutevaacute poměr hmotnostniacuteho procentniacuteho obsahu oxi-du vaacutepenateacuteho k celkoveacutemu hmotnostniacutemu procentniacutemu obsa-hu všech třiacute hydraulickyacutech oxidů

Vzdušneacute vaacutepno ktereacute maacute obsah CaO minimaacutelně 85 maacute MH gt 6 hydraulickeacute vaacutepno maacute MH lt 6 portlandskyacute cement MH lt 25 a hlinitanovyacute cement MH lt 15

441 Vaacutepenosiacuteranovaacute pojiva

Za vaacutepenosiacuteranovaacute pojiva považujeme pojiva jejichž zaacutekladniacute složkou je siacuteran vaacutepenatyacute (CaSO4) Jsou to pojiva vzdušnaacute Patřiacute k nim předevšiacutem saacutedra a anhydritoveacute pojivo Saacutedra patřiacute k nej-staršiacutem pojivům ktereacute lidstvo použiacutevaacute Znali a použiacutevali ji již stařiacute Egypťaneacute a Asyřaneacute V Evropě se použiacutevaacute od raneacuteho středově-ku Siacuteranovaacute pojiva se vyraacutebějiacute z přiacuterodniacutech mineraacutelů (saacutedrovce nebo anhydritu) nebo ze syntetickyacutech produktů podobneacuteho slo-ženiacute ktereacute vznikajiacute nejčastěji jako odpad při různyacutech průmyslo-vyacutech procesech

Přiacuterodniacute saacutedrovec (dihydraacutet siacuteranu vaacutepenateacuteho) vznikl vypařo-vaacuteniacutem slaneacute vody v uzavřenyacutech mořiacutech a jezerech

Chemicky čistyacute CaSO4 2H2O obsahuje 209 chemicky vaacuteza-neacute vody Objemovou hmotnost maacute kolem 2300 kgmndash3 a je biacutelyacute nebo bezbarvyacute

Běžně se nachaacutezejiacuteciacute dihydraacutet obvykle obsahuje určityacute po-diacutel hlinityacutech čaacutestic břidlice anhydritu křiacutedy apod Podle typu a množstviacute nečistot se měniacute barva mineraacutelu např na hnědou růžovou či šedou Sochařsky hodnotnou formou CaSO4 2H2O je biacutelyacute alabastr

Bezvodyacute přiacuterodniacute anhydrit (CaSO4) vznikl ze saacutedrovce půso-beniacutem vysokyacutech teplot tlaků často za spolupůsobeniacute chloridu sodneacuteho Saacutedrovcem a chloridem sodnyacutem jsou přiacuterodniacute ložiska anhydritu zpravidla vyacuterazně kontaminovaacutena

Chemicky čistyacute anhydrit maacute objemovou hmotnost kolem 3 000 kgmndash3 a jeho barva je biacutelaacute Nečistyacute anhydrit může miacutet ne-jrůznějšiacute světleacute odstiacuteny (modreacute hnědeacute červeneacute šedeacute)

Dalšiacute surovinou pro vyacuterobu siacuteranovyacutech pojiv může byacutet synte-tickyacute saacutedrovec vznikajiacuteciacute jako vedlejšiacute produkt např při vyacuterobě fosfaacutetovyacutech hnojiv a kyseliny fosforečneacute Většiacute vyacuteznam maacute tzv energosaacutedrovec kteryacute vznikaacute při odsiřovaciacutem procesu zejmeacutena v tepelnyacutech elektraacuternaacutech

V Českeacute republice jsou poměrně malaacute ložiska přiacuterodniacuteho saacuted-rovce (u Kobeřic) proto se často použiacutevaacute jako surovina pro vyacutero-bu saacutedry praacutevě energosaacutedrovec

Vyacuteroba a použitiacute siacuteranovyacutech pojiv jsou založeny na schopnosti vyacutechoziacutech surovin uacutečinkem tepla uvolňovat krystalicky vaacutezanou vodu a tu opět po přidaacuteniacute vaacutezat a vytvaacuteřet pevnou hmotu

4411 Vyacuteroba a rozděleniacute siacuteranovyacutech pojiv

Nejběžnějšiacute z vaacutepenosiacuteranovyacutech pojiv je saacutedra chemicky se jednaacute o polohydraacutet CaSO4 05 H2O Proces jejiacute vyacuteroby z dihyd-raacutetu CaSO4 2H2O (dehydratace) se nazyacutevaacute kalcinace a probiacutehaacute podle rovnice

CaSO4 2 H2O + teplo rarr CaSO4 05 H2O + 15 H2O

Podle způsobu tepelneacuteho zpracovaacuteniacute vznikajiacute z vyacutechoziacute su-roviny pojiva kteraacute se ve svyacutech vlastnostech podstatně lišiacute Zaacutekladniacutemi typy pojiv ktereacute při kalcinaci vznikajiacute jsou α-saacutedra a β-saacutedra Zatiacutemco β-saacutedra vznikaacute pouhyacutem zahřiacutevaacuteniacutem saacutedrov-ce za normaacutelniacuteho atmosfeacuterickeacuteho tlaku α-saacutedra je připravovaacute-na zahřiacutevaacuteniacutem za současneacuteho zvyacutešeniacute tlakuObě tyto formy majiacute stejneacute chemickeacute složeniacute lišiacute se však stupněm agregace (velikostiacute krystalů a četnostiacute poruch v krystaloveacute mřiacutežce) a z toho vyplyacuteva-jiacute jejich značně odlišneacute technologickeacute vlastnosti

Pro vyacuterobu β-saacutedry ze saacutedrovce je žaacutedouciacute co nejvyššiacute obsah dihydraacutetu Přiacutetomnost anhydritu by mohla ohrozit vyacuterobniacute pro-ces přiacutepadně kvalitu produktu

Za kvalitnějšiacute pojivo je obecně považovaacuten α-polohydraacutet kte-ryacute maacute hutnějšiacute pravidelneacute jehlicoviteacute čaacutestice a maacute uspořaacutedanějšiacute krystalovou mřiacutežku kteraacute vykazuje po zatvrdnutiacute kaše většiacute pev-nosti

Čaacutestice β-polohydraacutetu jsou poacuteroviteacute a majiacute nepravidelnyacute tvar β-polohydraacutet maacute většiacute počet poruch v krystaloveacute mřiacutežce při stej-neacute zrnitosti maacute většiacute měrnyacute povrch než α-polohydraacutet a tiacutem i vět-šiacute potřebu zaacuteměsoveacute vody Z toho pak vyplyacutevaacute i menšiacute pevnost zatvrdleacute β-saacutedry Zaacutekladniacute rozdiacutely mezi α- a β-polohydraacutetem jsou uvedeny v tab 447

Kalcinaciacute za vyššiacutech teplot vznikajiacute různeacute typy anhydritu Jako prvniacute vznikaacute anhydrit III kteryacute maacute opět dvě formy ndash α a β ndash podle toho zda vznikl z α- nebo β-polohydraacutetu Obě formy

146

jsou nestaacuteleacute a přeměňujiacute se opět v polohydraacutet CaSO4 05 H2O i vzdušnou vlhkostiacute

Anhydrit III přechaacuteziacute po zahřaacutetiacute na anhydrit II Podle stupně vyacutepalu se rozlišuje

bull anhydrit II-T těžce rozpustnyacute vzniklyacute při teplotě vyacutepalu 200 až 300 degC jeho reakce s vodou s rostouciacute teplotou klesaacute

bull anhydrit II-N nerozpustnyacute vznikaacute při teplotě 300 až 600 degC s vodou reaguje velmi pomalu

bull anhydrit II-E (estrichovaacute saacutedra) vznikajiacuteciacute vyacutepalem nad 600 degC kdy čaacutest A II se rozpadaacute na CaO a SO3

Anhydrit II přechaacuteziacute zahřaacutetiacutem nad 1 200 degC v anhydrit I kteryacute vždy obsahuje volnyacute CaO Anhydrit I je nestabilniacute a ochlazeniacutem pod 1 200 degC přechaacuteziacute opět v anhydrit II

Celkoveacute scheacutema dehydratace saacutedrovce je přehledně popsaacute-no v tab 448

Surovinou pro vyacuterobu saacutedrovyacutech pojiv může byacutet přiacuterodniacute saacuted-rovec syntetickyacute saacutedrovec někdy i saacutedroveacute střepy (např z ke-ramickyacutech forem) Vyacuteroba probiacutehaacute tak že se vyacutechoziacute surovina nejprve upravuje zbavuje nečistot drtiacute a třiacutediacute na různou veli-kost K tepelneacutemu zpracovaacuteniacute upraveneacute suroviny sloužiacute vařaacuteky autoklaacutevy rotačniacute pece šachtoveacute pece (pro vyacutepal nad 500 degC) Vypaacutelenaacute saacutedra se poteacute mele na předepsanou jemnost

4412 Druhy saacutedrovyacutech pojiv

Saacutedrovaacute pojiva lze dělit podle mnoha hledisek např podle použitiacute podle způsobu vyacuteroby nebo podle technologickyacutech vlastnostiacute

Podle použitiacute se saacutedrovaacute pojiva děliacute na stavebniacute saacutedru (ze kte-reacute se vyraacutebiacute stavebniacute diacutelce omiacutetky štukateacuterskeacute vyacuterobky saacutedrokar-ton) na technickou saacutedru kteraacute se použiacutevaacute nejen ve stavebnictviacute (např modelovaacute saacutedra v keramickeacutem průmyslu sloužiacute pro vyacutero-bu saacutedrovyacutech forem) na modifikovanou saacutedru (tj saacutedru do niacutež byly přidaacuteny přiacutesady pro zlepšeniacute zpracovatelnosti přilnavosti apod) Zvlaacuteštniacute skupinu tvořiacute složenaacute saacutedrovaacute pojiva (saacutedra s přiacute-davkem jinyacutech pojiv) Doporučeneacute druhy saacutedry pro různeacute použitiacute uvaacutediacute norma ČSN 72 2301 Podle teacuteto normy se stavebniacute saacutedry děliacute na zaacutekladě pevnostiacute jemnosti mletiacute a doby tuhnutiacute

4413 Tuhnutiacute saacutedrovyacutech pojiv

Mechanismus tuhnutiacute saacutedry lze zjednodušeně popsat rovniciacute

CaSO4 05 H2O + 15 H2O rarr CaSO4 2 H2O + teplo

Saacutedra se po smiacutechaacuteniacute s vodou rozpustiacute a vytvořiacute přesycenyacute roztok ze ktereacuteho vykrystalizuje dihydraacutet CaSO4 2 H2O Krystaly dihydraacutetu postupně rostou a vzaacutejemně srůstajiacute čiacutemž vytvaacuteřejiacute pevnyacute produkt

Pevnost zatvrdleacute saacutedry lze zvyacutešit jejiacutem vysušeniacutem neboť tak vzniknou z vodneacuteho siacuteranoveacuteho roztoku uloženeacuteho mezi krysta-ly dalšiacute krystaly saacutedrovce ktereacute zesilujiacute již existujiacuteciacute spojeniacute mezi krystaly

Tab 447 Rozdiacutely mezi α- a β-polohydraacutetem

α-hemihydraacutet β-hemihydraacutet

Velikost čaacutestic malaacute (10 ndash 20 microm) velmi malaacute (1 ndash 5 microm)

Porozita čaacutestic niacutezkaacute poreacutezniacute

Měrnyacute povrch malyacute velkyacute

Poruchy v krystaloveacute mřiacutežce maleacute velkeacute

Naacuterůst pevnosti pomalejšiacute rychlejšiacute

Konečnaacute pevnost vyššiacute nižšiacute

CaSO4 2H2O dihydraacutet (DH) darr 150 degC

α-CaSO4 05H2O β-CaSO4 05H2O α-polohydraacutet (α-PH) β-polohydraacutet (β-PH) v prostřediacute nasyceneacutem za normaacutelniacuteho tlaku vodniacute parou za zvyacutešeneacuteho bez nasyceniacute vodniacute tlaku (autoklaacutev) parou darr darr 200 ndash 210 degC 170 ndash 180 degC α ndash CaSO4 III β ndash CaSO4 III α-anhydrit III (α-A III) β-anhydrit III (β-A III) darr darr nad 200 degC CaSO4 II anhydrit II (A II-T A II-N A II-E) darr nad 800 degC CaSO4 I anhydrit I (A I)

Tab 448 Scheacutema dehydratace saacutedrovce a vznik forem CaSO4

Tab 449 Rozděleniacute saacutedry podle tuhnutiacute a podle jemnosti mletiacute [ČSN 72 2301]

Druh Označeniacute Počaacutetek tuhnutiacuteKonec tuhnutiacute

max

rychletuhnouciacute A 2 min 15 min

normaacutelně tuhnouciacute B 6 min 30 min

pomalutuhnouciacute C 20 min neniacute stanoven

Druh Označeniacute Zbytek na siacutetě 02 mm nejvyacuteše v

hrubě mletaacute I 30

středně mletaacute II 15

jemně mletaacute III 2

Tab 450 Třiacutedy pevnosti saacutedry podle ČSN 72 2301

Třiacuteda G-2 G-3 G-4 G-5 G-6 G-7 G-10 G-13 G-16 G-19 G-22 G-25

Pevnost v tlaku v MPa 2 3 4 5 6 7 10 13 16 19 22 25

Tab 451 Doporučeneacute použitiacute saacutedry [ČSN 72 2301]

PoužitiacuteDoporučeneacute třiacutedy a druhy

1Vyacuteroba saacutedrovyacutech stavebniacutech vyacuterobků všeho druhu

G-2 až G-7(A ndash B ndash C I ndash II ndash III)

2Vyacuteroba tenkostěnnyacutech stavebniacutech vyacuterobků a dekoračniacutech prvků

G-2 až G-7(A ndash B I ndash II)

3Provaacuteděniacute omiacutetkovyacutech praciacute spaacuterovaacuteniacute speciaacutelniacute uacutečely

G-2 až G-25(B ndash C II ndash III)

4Vyacuteroba forem a modelů v průmyslu (porcelaacutenoveacutem keramickeacutem strojniacutem) a v leacutekařstviacute

G-5 až G-25(B III)

5 Pro leacutekařskeacute uacutečelyG-2 až G-7(A ndash B II ndash III)

147

Rychlost tuhnutiacute saacutedry zaacutevisiacute na tom kolik obsahuje anhydri-tu Čiacutem vyššiacute je teplota vyacutepalu tiacutem viacutece anhydritu obsahuje a tiacutem pomaleji tuhne Dobu tuhnutiacute ovlivňuje řada faktorů Lze jiacute zkraacute-tit prodlouženiacutem doby miacutechaacuteniacute směsi sniacuteženiacutem vodniacuteho souči-nitele zvyacutešeniacutem teploty zaacuteměsoveacute vody přidaacuteniacutem urychlovačů tuhnutiacute (např NaCl) Přidaacuteniacutem některyacutech koloidniacutech materiaacutelů (mleacuteka agaru kaseinu keratinu) se doba tuhnutiacute prodlužuje

Tuhnutiacute saacutedry je provaacutezeno naacuterůstem objemu Bezprostředně po rozdělaacuteniacute s vodou dochaacuteziacute ke smrštěniacute ktereacute však probiacute-haacute pouze v době kdy je saacutedra v plastickeacutem stavu Se vznikem krystalů dihydraacutetu se potom miacuterně zvětšuje objem Velikost naacute-růstu zaacutevisiacute na jemnosti mletiacute na vodniacutem součiniteli na přiacutedav-ku zpomalovačů tuhnutiacute a pohybuje se od 01 do 1 celkoveacute-ho objemu Saacutedry s přiacutedavkem zpomalovačů nebo urychlovačů tuhnutiacute majiacute většinou objemovyacute naacuterůst nižšiacute Zmenšit naacuterůst ob-jemu lze takeacute přidaacuteniacutem piacutesku nebo vaacutepence

Naacuterůst objemu je považovaacuten většinou za žaacutedouciacute neboť se při něm dokonale zaplniacute formy Jestliže je růstu objemu za-braacuteněno (např tuhou formou) proběhne vnitřniacute zhutněniacute kte-reacute vede k vyššiacute pevnosti což lze využiacutet napřiacuteklad při vyacuterobě sta-vebniacutech diacutelů

4414 Mechanickeacute vlastnosti zatvrdleacute saacutedry

Zaacutekladniacute mechanickou vlastnostiacute sledovanou u saacutedry je jejiacute tlakovaacute pevnost V zaacutevislosti na jakosti (pevnostniacute třiacutedě) saacutedry

činiacute 2 až 25 MPa Pevnostniacute třiacutedy u naacutes prodaacutevaneacute saacutedry uvaacutediacute norma ČSN 72 2301

Modul pružnosti zatvrdleacute saacutedry se pohybuje od 2 000 do 6 000 MPa poměr pevnostiacute v tlaku a ohybu je cca 3 1

Mechanickeacute vlastnosti saacutedry zaacutevisejiacute na řadě faktorů největ-šiacute vliv maacute jejiacute vlhkost Pevnost vysušeneacute saacutedry je 2- až 3kraacutet vět-šiacute než pevnost vlhkeacuteho materiaacutelu I maleacute změny vlhkosti vyacuterazně ovlivňujiacute mechanickeacute vlastnosti např koliacutesaacuteniacute vlhkosti o 01 hmotnosti může způsobit změny pevnosti až o 8 Protože je saacutedra značně hygroskopickaacute je nutneacute počiacutetat s tiacutem že jejiacute pevnost je ovlivňovaacutena vlhkostiacute prostřediacute ve ktereacutem se nachaacuteziacute V tab 452 je ukaacutezaacuten vliv vlhkosti saacutedry na pevnost v zaacutevislosti na vlhkosti prostřediacute

Zaacutevady vlivem vlhkosti vznikajiacute nespraacutevnyacutem zabudovaacuteniacutem saacutedrovyacutech vyacuterobků K tomu dochaacuteziacute při překročeniacute předepsa-neacute vlhkosti saacutedroveacuteho vyacuterobku a jeho zabudovaacuteniacute bez vysuše-niacute nebo při obklaacutedaacuteniacute ještě nedostatečně sucheacuteho saacutedroveacuteho povrchu

Stavebniacute diacutelce ze saacutedry smějiacute byacutet zabudovaacuteny do prostřediacute kde relativniacute vlhkost nepřekročiacute 75 při vyššiacutech vlhkostech je nutno proveacutest přiacuteslušnaacute opatřeniacute Bylo však zjištěno že v prostřediacute ty-pickeacutem pro obytneacute prostory nejsou změny pevnosti zaacutesadniacute ze-jmeacutena proto že po vyschnutiacute je saacutedra opět schopna dosaacutehnout původniacutech pevnostiacute

Dalšiacutemi faktory ktereacute ovlivňujiacute mechanickeacute vlastnosti zatvrdleacute saacutedry jsou kvalita vstupniacutech surovin vodniacute součinitel staacuteřiacute ma-teriaacutelu podmiacutenky uloženiacute produktu (jak během tuhnutiacute a tvrd-nutiacute tak i při použitiacute)

Značnyacute vliv na pevnost maacute použityacute vodniacute součinitel Nejvyššiacutech pevnostiacute dosahujiacute směsi ktereacute obsahujiacute pouze minimaacutelniacute množ-stviacute vody nezbytneacute k tuhnutiacute a krystalizaci (s vodniacutem součinite-lem asi 018) Tyto směsi však nemajiacute dostatečně plastickou kon-zistenci takže je nelze zpracovat

V praxi je nutneacute použiacutevat podstatně vyššiacute vodniacute součinitel běžně 06 až 08 (na 100 ml vody připadaacute 120 až 160 g saacutedry) V tab 453 je popsaacuten vliv velikosti vodniacuteho součinitele na pev-nost saacutedry α-saacutedra potřebuje při stejneacute zpracovatelnosti men-šiacute množstviacute zaacuteměsoveacute vody než β-saacutedra proto jsou pevnosti za-tvrdleacute α-saacutedry vyššiacute

0 20 40 60 80

T6

53 2

1

4

Doba od přidaacuteniacute vodymin

Obr 465 Naacuterůst pevnosti a průběh teploty u rychlo- a pomalutuh-nouciacute saacutedry 1 ndash vyacutevin pevnosti u pomalutuhnouciacute saacutedry 2 ndash vyacutevin pevnosti u rychletuhnouciacute saacutedry se zpomalovačem 3 ndash vyacutevin pevnosti u rychletuhnouciacute saacutedry 4 ndash průběh teploty u pomalu-tuhnouciacute saacutedry 5 ndash průběh teploty u rychletuhnouciacute saacutedry

035

030

025

020

015

010

005

00 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60

2

1

34

5

Čas (min)

Line

aacuterniacute

roz

tažn

ost

()

Obr 466 Lineaacuterniacute roztažnost některyacutech typů saacutedry1 ndash saacutedra bez zpomalovače směs normaacutelniacute hustoty (vodniacute součinitel 056) 2 ndash saacutedra s vy-sokyacutem naacuterůstem objemu 3 ndash saacutedra bez zpomalovače vodniacute součinitel 06 4 ndash saacutedra se zpomalovačem (01 kasein hydrolyzaacutet) s normaacutelniacute hustotou 5 ndash saacutedra se zpomalova-čem (08 želatiny) s normaacutelniacute hustotou

Tab 452 Vliv vlhkosti prostřediacute na pevnost saacutedry

Ošetřovaacuteniacute a uloženiacute saacutedryVlhkost saacutedry

Pevnost v tlaku

MPa

vysušeniacute při 35 ndash 40 degC 0 138 100

vlhkost vzduchu 65 004 136 985

vlhkost vzduchu 90 015 129 935

plneacute nasyceniacute vodou 175 64 465

Tab 453 Vliv vodniacuteho součinitele na pevnost zatvrdleacute saacutedry

Vodniacute součinitel

Pomalutuhnouciacute saacutedra Rychletuhnouciacute saacutedra

Objemovaacute hmotnost kgmndash3

Pevnost v tlaku MPa

Pevnost v tlaku MPa

050 1 410 146 158

055 1 300 130 140

060 1 230 114 120

065 1 170 108

075 1040 95

Po 13 dnech v pokojoveacute teplotě + 1 dni v 50 degC

148

4415 Tepelnětechnickeacute vlastnosti zatvrdleacute saacutedry

Tepelnaacute vodivost sucheacute saacutedry maacute při běžnyacutech objemovyacutech hmotnostech (600 až 1 200 kgmndash3) hodnotu λ = 02 až 06 Wmndash1Kndash1 měrnaacute tepelnaacute kapacita činiacute u sucheacute saacutedry 840 až 1 050 Jkgndash1Kndash1 Hodnoty tepelneacute vodivosti zatvrdleacute saacutedroveacute hmoty uvaacutediacute norma ČSN EN 12859

Lineaacuterniacute tepelnaacute roztažnost saacutedry je 2010ndash6 Kndash1 tj asi dvakraacutet většiacute než lineaacuterniacute tepelnaacute roztažnost betonu

Z hlediska požaacuterniacute ochrany jsou saacutedroveacute vyacuterobky považovaacute-ny za protipožaacuterniacute Požaacuterniacute odolnost saacutedry vyplyacutevaacute z obsahu krystalicky vaacutezaneacute vody v materiaacutelu kteryacute činiacute cca 18 hmot-nosti Při teplotaacutech nad 110 degC se saacutedra odvodňuje a ztraacuteciacute pevnost vytěsněnaacute voda však vytvaacuteřiacute na povrchu vrstvu paacutery kteraacute snižuje teplotu materiaacutelů a chraacuteniacute tak před ohněm Ochrannaacute schopnost saacutedrovyacutech vyacuterobků proti požaacuteru je zaacutevislaacute na jejich tloušťce Podle evropskyacutech norem jsou saacutedrovaacute pojiva a malty řazeny do evropskeacute třiacutedy A1 (nepřispiacutevajiacute k ohni) bez zkoušeniacute obsahujiacute-li meacuteně než 1 hmotnosti nebo objemu (podle toho co je většiacute) organickeacuteho materiaacutelu Saacutedroveacute vyacute-robky jsou považovaacuteny za mrazuvzdorneacute tehdy pokud alespoň 20 objemu z celkoveacuteho objemu poacuterů neniacute vyplněno vodou Tuto podmiacutenku splňujiacute vyacuterobky z pěnosaacutedry a saacutedry s vodniacutem součinitelem nižšiacutem než 08 při objemoveacute hmotnosti menšiacute než 800 kgmndash3

4416 Dalšiacute vlastnosti zatvrdleacute saacutedry

Saacutedra maacute značnou schopnost pohlcovat vlhkost (je hygrosko-pickaacute) což se pozitivně uplatňuje zejmeacutena při regulaci vlhkosti v obytnyacutech prostorech Objemoveacute změny vlivem změn vlhkosti jsou přitom poměrně maleacute lineaacuterniacute deacutelkoveacute změny nepřekračujiacute 001 (pro srovnaacuteniacute u betonu činiacute 00 až 008 )

Koroze vyacuteztuže v saacutedrovyacutech materiaacutelech je poměrně vysokaacute protože vlivem velkeacute poacuterovitosti pronikaacute vlhkost snadno až k vyacute-ztuži Naviacutec saacutedrovaacute pojiva nemajiacute schopnost vytvaacuteřet alkalickeacute prostřediacute v němž by ocel byla pasivovaacutena Rychlost koroze vyacute-ztuže zaacutevisiacute hlavně na vlhkosti saacutedry a na vlhkosti prostřediacute ve ktereacutem se saacutedra nachaacuteziacute Ocelovou vyacuteztuž je proto nutno proti korozi chraacutenit např naacutetěry nebo pozinkovaacuteniacutem

Hliniacutek zinek olovo a měď jsou v saacutedrovyacutech diacutelciacutech považovaacute-ny za nekorodujiacuteciacute

Akustickoizolačniacute vlastnost saacutedry neniacute vzhledem k jejiacute niacutezkeacute objemoveacute hmotnosti nijak vysokaacute Vysokaacute hladkost saacutedrovyacutech povrchů způsobuje že saacutedroveacute plochy majiacute teacuteměř nulovou zvu-kovou pohltivost

4417 Modifikace vlastnostiacute saacutedry

Do saacutedry mohou byacutet přidaacutevaacuteny přiacutesady zlepšujiacuteciacute některeacute z je-jiacutech vlastnostiacute V zaacutesadě je možno přiacutesady rozdělit do těchto skupin

bull urychlovače (NaCl KCl NaSO4 CaSO4 2H2O)bull zpomalovače (laacutetky zpomalujiacuteciacute tvorbu krystalizačniacutech zaacute-

rodků laacutetky povrchově aktivniacute ndash např kliacuteh keratin kyselina citroacutenovaacute melasa)

bull fungicidniacute přiacutesadybull laacutetky zlepšujiacuteciacute odolnost zatvrdleacute saacutedry proti vodě bull barevneacute pigmentybull laacutetky zvyšujiacuteciacute plastičnost suspenze (např vyacutetažek z kořene

ibišku)Nejčastěji jsou použiacutevaacuteny přiacutesady zpomalujiacuteciacute tuhnutiacute avšak

každaacute uacuteprava tuhnutiacute způsobuje při stejneacutem vodniacutem součinite-li pokles pevnosti Např přiacutedavek 016 kyseliny citroacutenoveacute pro-dlužuje počaacutetek tuhnutiacute z 14 na 140 minut a zmenšuje pevnost v ohybu až o 90

Tab 454 Součinitel tepelneacute vodivosti zatvrdleacute saacutedroveacute hmoty [ČSN EN 12859]

Objemovaacute hmotnost kgmndash3

λ23-30

Wmndash1Kndash1

600 018

700 022

800 026

900 030

1 000 034

1 100 039

1 200 043

1 300 047

1 400 051

1 500 056

Obr 467 Vliv přiacutedavku kyseliny citroacutenoveacute na tvar krystalů saacutedrovcea) bez kyseliny citroacutenoveacute b) s kyselinou citroacutenovou

a)

b)

5 microm

5 microm

149

Zlepšeniacute odolnosti zatvrdleacute saacutedry proti vodě neniacute dosud uspo-kojivě dořešeno mnohem uacutečinnějšiacute se jeviacute povrchovaacute uacuteprava saacutedry naacutetěrem (např fluorokřemičitany vodniacutem sklem parafiacute-nem) nebo impregnaciacute (např dextrinem klihovou vodou bora-xem) přiacutepadně vyacuteroba hutnějšiacuteho materiaacutelu

Dalšiacute možnostiacute uacutepravy vlastnostiacute saacutedry hmoty je jejiacute vylehčo-vaacuteniacute Saacutedrovou hmotu lze vylehčovat buď lehkyacutem kamenivem (podle ČSN EN 13279-1 se může jednat o kamenivo anorganic-keacute typu expandovaneacuteho perlitu nebo vermikulitu přiacutepadně o ka-menivo organickeacute) nebo zvětšeniacutem poacuterovitosti vlastniacute saacutedroveacute hmoty Poacuterovitost lze zvyacutešit buďto mechanickyacutem provzdušněniacutem s pomociacute pěnoveacuteho generaacutetoru (pěnosaacutedra) nebo nadouvaacuteniacutem pomociacute plynotvorneacute přiacutesady (plynosaacutedra)

4418 Skladovaacuteniacute saacutedry

Saacutedra je dodaacutevaacutena volně loženaacute nebo v pytliacutech Podle ČSN EN 13279-1 musiacute byacutet saacutedrovaacute pojiva při skladovaacuteniacute chraacuteněna před působeniacutem vody a vysokeacute relativniacute vlhkosti (nejvyacuteše 75) Dobu skladovaacuteniacute balenyacutech saacutedrovyacutech pojiv a saacutedrovyacutech malt pro vnitř-niacute omiacutetky stanoviacute vyacuterobce Před vlastniacutem použitiacutem je doporuče-no saacutedru skladovat minimaacutelně 10 dniacute při 10 až 20 degC a maxi-maacutelně 65 relativniacute vlhkosti vzduchu Tento proces se označuje jako aridizace (vysychaacuteniacute) i když při něm jde spiacuteše o vyrovnaacuteniacute vlhkosti ve skladovaneacute zaacutesobě

4419 Dalšiacute siacuteranovaacute pojiva

Anhydritoveacute pojivo je pojivo ktereacute se vyraacutebiacute jemnyacutem semle-tiacutem přiacuterodniacuteho nebo syntetickeacuteho anhydritu A II Převlaacutedaacute v něm bezvodyacute siacuteran vaacutepenatyacute kteryacute saacutem o sobě nemaacute pojiveacute vlastnos-ti proto k němu musiacute byacutet přidaacutevaacuten budič Seznam možnyacutech bu-dičů je uveden v tab 455

Anhydritoveacute pojivo je možno použiacutet jen v trvale sucheacutem prostřediacute a nelze ho miacutechat ani s vaacutepnem ani s cementem

Historicky se ze saacutedrovce připravovaly různeacute druhy saacutedrovin např Keenův cement (vypaacuteleniacutem saacutedrovce s cca 45 kamen-ce) Scottova saacutedrovina (vypaacuteleniacutem saacutedrovce s cca 30 vaacutepna) De Wyldeho saacutedrovina (saacutedrovec s vodniacutem sklem) Pariaacutenskaacute saacutedrovina (saacutedrovec s přiacutesadou boraxu) Tyto maltoviny vykazu-jiacute technologickeacute vlastnosti podobneacute spiacuteše portlandskyacutem cemen-tům než saacutedře (počaacutetek tuhnutiacute cca 2 hodiny doba tuhnutiacute asi 5 hodin a pevnosti kolem 35 MPa)

44110 Vyacuterobky ze siacuteranovyacutech pojiv

Podle norem EN se saacutedrovaacute pojiva děliacute na saacutedrovaacute pojiva pro přiacutemeacute použitiacute nebo pro dalšiacute procesy Pod saacutedrovaacute pojiva pro dalšiacute procesy patřiacute saacutedroveacute malty pro vnitřniacute omiacutetky (B1 až B7) saacutedroveacute malty pro vnitřniacute omiacutetky pro speciaacutelniacute použitiacute (C1 až C6)

a průmyslově vyraacuteběneacute vyacuterobky Rozděleniacute a značeniacute saacutedrovyacutech vyacuterobků je uvedeno na obr 468

Malty a betony na baacutezi siacuteranovyacutech pojiv se použiacutevajiacute hlavně ve vnitřniacutech konstrukciacutech staveb Při jejich použitiacute na vnějšiacute stěny je tře-ba učinit zvlaacuteštniacute opatřeniacute k zabezpečeniacute ochrany těchto vyacuterobků

Směs vody a saacutedry se v praxi často označuje jako saacutedrovaacute malta i když se jednaacute vlastně o saacutedrovou kaši Maltou se směs staacutevaacute až po přidaacuteniacute jemneacuteho plniva Pokud je přidaacuteno i plnivo hrubeacute jednaacute se o saacutedrovyacute beton S rostouciacutem obsahem plniva se vaacuteže ve vyacuterobku meacuteně hydratovaneacute vody Takeacute množstviacute volneacute vody je menšiacute což vede k menšiacute vlhkosti saacutedrovyacutech diacutelců k je-jich lepšiacutemu vysychaacuteniacute

Norma ČSN EN 13279-1 pod pojem saacutedrovaacute malta pro vnitřniacute omiacutetky zahrnuje všechny druhy saacutedrovyacutech na baacutezi saacutedry založe-nyacutech a saacutedrovaacutepennyacutech stavebniacutech malt Saacutedrovaacute stavebniacute malta musiacute podle teacuteto normy obsahovat nejmeacuteně 50 siacuteranu vaacutepena-teacuteho a nesmiacute obsahovat viacutece než 5 vaacutepna Vyacuterobce může při-dat přiacuteměsi a kameniva Stavebniacute malta na baacutezi saacutedry obsahuje meacuteně než 50 siacuteranu vaacutepenateacuteho kteryacute tvořiacute zaacutekladniacute pojivovou složku a ne viacutece než 5 vaacutepna Pokud malta obsahuje viacutece než 5 vaacutepna označuje se jako saacutedrovaacutepennaacute Speciaacutelniacutemi typy saacuted-rovyacutech malt jsou lehkaacute saacutedrovaacute stavebniacute malta (s obsahem leh-kyacutech poacuterovityacutech kameniv) a malta se zvyacutešenou tvrdostiacute povrchu Požadavky na saacutedroveacute malty podle ČSN EN 13279-1 jsou uvede-ny v kap 45 Vaacutepenosaacutedroveacute malty se většinou miacutechajiacute v po-měru 02 až 2 diacutely saacutedry 1 diacutel vaacutepenneacuteho hydraacutetu a 3 diacutely piacutesku Přiacutesada saacutedry k vaacutepenneacute maltě umožňuje nanaacutešeniacute a hlazeniacute omiacutetky v jednom pracovniacutem cyklu Saacutedra odniacutemaacute maltě vodu takže snadněji zavadne K saacutedroveacute maltě lze přidaacutevat bez zaacutevad maleacute množstviacute cementu (do 3 obsahu pojiva) V přiacutepadě většiacute-ho množstviacute cementu hroziacute vznik ettringitu Saacutedrocementoveacute směsi se hodiacute k přiacutepravě monolitickyacutech dutyacutech diacutelců s otvory pro-tože přiacutedavek cementu zlepšuje konzistenci a tekutost malty

Průmyslově vyraacuteběneacute sucheacute omiacutetkoveacute směsi se vyraacutebějiacute ve dvou druziacutech ndash hlazeneacute a filcovaneacute Oba typy se lišiacute granulomet-riiacute kameniva a způsobem aplikace

Tab 455 Budiče pro anhydritoveacute pojivo

Budič Množstviacute

zaacutesaditeacuteportlandskyacute cementvaacutepennyacute hydraacutetvysokopecniacute struska

le 7

sulfaacutetoveacutesiacuteran hlinityacutesiacuteran zinečnatyacutesiacuteran draselnyacute

lt 3

směsnyacute ndash zaacutesaditosiacuteranovyacute lt 5 z toho nejvyacuteše 3 sulfaacutetu

A1- Saacutedroveacute pojivo pro přiacutemeacute použitiacute nebo pro dalšiacute procesy

A2 -Saacutedroveacute pojivo pro přiacutemeacute použitiacute na stavbě

A3 - Saacutedroveacute pojivo pro dalšiacute procesy

Průmyslově vyraacuteběneacute vyacuterobky např

bull saacutedrokartonoveacute desky

bull saacutedroveacute tvaacuternicebull vyacuterobky pro vnitřniacute

omiacutetaacuteniacute vyztuženeacute vlaacutekny

bull stropniacute podhledoveacute prvky

bull směsi tmely lepidla

Saacutedrovaacute malta pro vnitřniacute omiacutetky pro speciaacutelniacute

použitiacuteC1 ndash saacutedrovaacute malta pro

vlaacutekniteacute vyacuterobkyC2 ndash saacutedrovaacute malta pro

zděniacuteC3 ndash malta pro zvukovou

izolaciC4 ndash tepelněizolačniacute

maltaC5 ndash ohnivzdornaacute maltaC6 ndash malta pro

tenkovrstveacute omiacutetky

Saacutedroveacute malty pro vnitřniacute omiacutetky

B1 ndash saacutedrovaacute stavebniacute malta

B2 ndash saacutedrovaacute malta na baacutezi saacutedry

B3 ndash saacutedrovaacutepennaacute maltaB4 ndash saacutedrovaacute lehkaacute

stavebniacute maltaB5 ndash lehkaacute stavebniacute malta

na baacutezi saacutedryB6 ndash lehkaacute saacutedrovaacutepennaacute

stavebniacute maltaB7 ndash saacutedrovaacute stavebniacute

malta pro omiacutetaacuteniacute se zvyacutešenou tvrdostiacute povrchu

Obr 468 Skupina saacutedrovyacutech vyacuterobků podle evropskyacutech norem

Sadrovec

150

Hlazenaacute omiacutetkovaacute směs obsahuje kamenivo s granulometriiacute kolem 006 mm a jejiacute konečnaacute uacuteprava se provaacutediacute ocelovyacutem hla-diacutetkem Filcovanaacute omiacutetkovaacute směs obsahuje zrna do velikosti ob-vykle 08 mm a konečnaacute uacuteprava je provaacuteděna roztočeniacutem povr-chu filcovyacutem hladiacutetkem

Dalšiacutem průmyslovyacutem vyacuterobkem jsou samonivelačniacute potěry na baacutezi saacutedry nebo anhydritu Vyraacutebějiacute se nejčastěji v podobě su-chyacutech směsiacute ze saacutedry či anhydritu s přiacutesadami a drobnyacutem plni-vem Vyacutehodou těchto potěrů je rychlaacute poklaacutedka dokonalaacute rovin-nost povrchu rychlyacute naacuterůst pevnosti (podlahy jsou pochoziacute za 24 až 48 hodin) vysokaacute pevnost a svyacutemi tepelnyacutemi vlastnostmi (vhodnou tepelnou vodivosti a akumulačniacute schopnostiacute) jsou vel-mi vhodneacute pro podlahoveacute vytaacutepěniacute

Pro podlahoveacute potěry na baacutezi saacutedry existuje samostatnaacute nor-ma ČSN EN 13454 kteraacute je rozděluje na pojiva ze siacuteranu vaacute-penateacuteho (CAB kteraacute musiacute obsahovat viacutece než 85 CaSO4) kompozitniacute pojiva ze siacuteranu vaacutepenateacuteho (CAB s obsahem 50 až 85 CaSO4) a průmyslově vyraacuteběneacute maltoveacute směsi (CA) Pevnostniacute třiacutedy průmyslově vyraacuteběnyacutech maltovyacutech směsiacute podle pevnosti v tlaku jsou C5 C7 C12 C16 C20 C25 C30 C35 C40 C50 C60 a C80 kde čiacuteslo ve značce udaacutevaacute pevnost v tla-ku MPa a podle pevnosti v tahu za ohybu F1 ndash F10 F15 F20 F30 F40 F50 kde čiacuteslo ve značce udaacutevaacute pevnost v tahu za ohybu v MPa

V zahraničiacute se vyraacutebějiacute takeacute tzv PCM saacutedroveacute desky (PCM = phase change materials) ktereacute majiacute zvyacutešenou tepelnou akumu-laci Toho je dociacuteleno tiacutem že do saacutedroveacute hmoty jsou přidaacuteny po-lymerniacute mikrokapsule (2 až 20 microm) Tyto mikrokapsule jsou na-plněny laacutetkou kteraacute měniacute skupenstviacute při teplotě kolem 25 degC (mohou to byacutet parafiacuteny vyššiacute mastneacute kyseliny estery vyššiacutech kar-boxylovyacutech kyselin) a k teacuteto faacutezoveacute změně se spotřebuje velkeacute množstviacute tepla Teplo ktereacute deska pohltiacute od okolniacuteho ohřaacuteteacuteho vzduchu se tedy v desce nejprve spotřebuje ke změně skupen-stviacute laacutetky uvnitř mikrokapsuliacute a teprve potom k jejiacutemu ohřaacutetiacute Takto upraveneacute saacutedroveacute desky zpravidla obsahujiacute ještě sklovlaacutek-nitou vyacuteztuž

Typickaacute PCM deska maacute při tloušťce 15 mm plošnou hmotnost cca 12 kgmndash2 a v jednom čtverečniacutem metru obsahuje cca 3 kg faacutezově aktivniacutech mikrokapsuliacute Jejiacute tepelnaacute kapacita je přitom srovnatelnaacute s tepelnou kapacitou 90 mm betonoveacute desky

Dalšiacutemi průmyslově vyraacuteběnyacutemi vyacuterobky ze saacutedry jsou staveb-niacute tvaacuternice saacutedrokartonoveacute a saacutedrovlaacutekniteacute desky a diacutelce stěno-veacute obkladoveacute a akustickeacute

44111 Saacutedroveacute tvaacuternice

Saacutedroveacute tvaacuternice jsou definovaacuteny normou ČSN EN 12859 jako průmyslově vyraacuteběneacute stavebniacute prvky ze siacuteranu vaacutepenateacuteho a vo-dy ktereacute mohou obsahovat vlaacutekna plniva kameniva a dalšiacute přiacute-sady a pigmenty Jsou určeny ke zhotovovaacuteniacute vnitřniacutech nenos-nyacutech stěnovyacutech konstrukciacute izolovanyacutech od zemniacute a jineacute vlhkosti Majiacute vysokou tvarovou přesnost a rozměrovou staacutelost a jsou snadno opracovatelneacute ručniacutemi naacutestroji Spojujiacute se pomociacute lepi-dla což snižuje pracnost vyacutestavby Nevyžadujiacute omiacutetku a vytvaacuteře-jiacute vhodnyacute povrch pro malbu

Saacutedroveacute tvaacuternice mohou byacutet plneacute nebo s tvarovanyacutemi dutina-mi Tloušťka tvaacuternic podle ČSN EN 12895 musiacute byacutet 50 až 150 mm deacutelka maximaacutelně 100 mm a vyacuteška v souladu s deacutelkou tak aby plocha byla nejmeacuteně 020 m3 Doporučeneacute tloušťky jsou 50 60 70 80 100 mm doporučenaacute deacutelka je 666 mm a vyacuteška 500 mm

Podle objemoveacute hmotnosti jsou saacutedroveacute tvaacuternice řazeny do těchto třiacuted

bull s vysokou objemovou hmotnostiacute (od 1 100 do 1 500 kgmndash3)

bull se středniacute objemovou hmotnostiacute (800 až 1 100 kgmndash3)bull s niacutezkou objemovou hmotnostiacute (600 až 800 kgmndash3)

44112 Saacutedrokarton

Saacutedrokarton byl patentovaacuten koncem 19 stoletiacute v USA V Evropě se začal prosazovat v polovině 20 stoletiacute Nyniacute patřiacute k nejčastěji použiacutevanyacutem materiaacutelům ve vnitřniacute stavbě

Od roku 2005 platiacute v Českeacute republice norma ČSN EN 520 kte-raacute uvaacutediacute definice požadavky a zkušebniacute metody pro saacutedrokarto-noveacute desky Norma definuje saacutedrokartonovou desku jako vyacuterobek složenyacute ze saacutedroveacuteho jaacutedra ke ktereacutemu je pevně připojen silnyacute trvanlivyacute papiacuter (karton) Papiacuteroveacute povrchy se mohou lišit podle použitiacute jednotlivyacutech druhů desek a jaacutedro může obsahovat přiacute-měsi ktereacute ovlivňujiacute dodatečneacute vlastnosti (nejčastěji je přidaacutevaacuten rozvlaacutekněnyacute papiacuter a skelnaacute vlaacutekna) Podeacutelneacute hrany jsou potaženeacute a profilovaneacute papiacuterem tak aby vyhovovaly určeneacutemu použitiacute

Vyacuteroba saacutedrokartonu probiacutehaacute tak že se saacutedrovaacute kaše s přiacutesluš-nyacutemi přiacutesadami daacutevkuje na nekonečnyacute paacutes papiacuteru Vrstva saacutedry se překryje horniacute vrstvou papiacuteru a vzniklaacute deska se nechaacute vytvrd-nout Vytvrdleacute desky se ořežou na potřebneacute rozměry a přiacutepadně se daacutel povrchově upravujiacute

Skleněnaacute vlaacutekna kteraacute lze do saacutedroveacute kaše přidaacutevat bez prob-leacutemů neboť nejsou saacutedrou nijak napadaacutena miacutevajiacute nejčastěji průměr 8 až 12 microm a deacutelku 15 až 50 mm Přiacutesada skleněnyacutech vlaacuteken zlepšuje mechanickeacute vlastnosti saacutedrokartonu a použiacutevaacute se zejmeacutena při vyacuterobě saacutedrokartonovyacutech desek určenyacutech pro po-žaacuterniacute izolace

Evropskeacute normy pro saacutedru řadiacute saacutedrokartonoveacute desky do skupiny průmyslově vyraacuteběnyacutech upravenyacutech saacutedrovyacutech vyacuterob-ků a děliacute je na tepelně- a zvukověizolačniacute kompozitniacute panely upraveneacute vyacuterobky ze saacutedrokartonovyacutech desek a prefabrikovaneacute saacutedroveacute stěnoveacute panely Daacutele do teacuteto skupiny patřiacute i pomocneacute vyacuterobky např lepidla lišty apod Na obr 469 je uvedeno roz-děleniacute saacutedrokartonovyacutech vyacuterobků včetně norem ktereacute se k nim vztahujiacute

ČSN EN 520 definuje tyto typy saacutedrokartonovyacutech desek bull stěnoveacute desky (druh A) bull stěnoveacute desky se sniacuteženou absorpciacute vody (druh H1 H2 H3)

běžně jsou označovaacuteny jako impregnovaneacute (požadavky na absorpci vody jsou uvedeny v tab 457)

bull plaacutešťoveacute desky (druh E) speciaacutelně určeneacute pro vnějšiacute stěny ale nesmiacute byacutet trvale vystaveny vnějšiacutem vlivům počasiacute

bull stěnoveacute desky se zvyacutešenou pevnostiacute jaacutedra při vysokyacutech tep-lotaacutech (druh F) běžně označovaneacute jako požaacuterniacute podklado-veacute desky (druh P)

bull desky s kontrolovanou objemovou hmotnostiacute (druh D) bull desky se zvyacutešenou pevnostiacute (druh R) a desky se zvyacutešenou

tvrdostiacute povrchu (druh I)

Vyacuterobci nabiacutezejiacute i desky ktereacute kombinujiacute jednotliveacute druhy Takoveacute vyacuterobky jsou potom označovaacuteny přiacuteslušnou kombina-ciacute piacutesmen (např deska FH1 je požaacuterniacute impregnovanaacute deska)Desky se vyraacutebějiacute ve jmenovityacutech tloušťkaacutech 95 125 a 15 mm Desky většiacute tloušťky se použiacutevajiacute z důvodů požaacuterniacutech akustic-kyacutech či kvůli zvyacutešeniacute odolnosti vůči průrazu Desky menšiacute tloušť-ky se použiacutevajiacute pro ohyacutebaneacute konstrukce a pro obklady stěn Saacutedrokartonoveacute desky se značiacute piacutesmeny ktereacute označujiacute druh des-ky a čiacuteslem označujiacuteciacutem tloušťku desky Desky se vyraacutebějiacute v ob-vyklyacutech šiacuteřkaacutech 400 600 900 a 1 200 mm a v deacutelkaacutech 1 200 1500 1 800 a 2 000 mm Možneacute jsou i jineacute rozměry

Profily hran desek mohou byacutet kolmeacute zkoseneacute polokulateacute či kulateacute přiacutepadně kombinovaneacute

151

Podle ČSN EN 520 musiacute byacutet desky označeny takto Saacutedro-kartonovaacute deska piacutesmeno označujiacuteciacute druh odkaz na normu rozměry v pořadiacute šiacuteřka deacutelka tloušťka v mm a profil hrany (např Saacutedrokartonovaacute deska DFH2EN 520 ndash 12503000125polokulataacute sniacuteženaacute hrana)

Saacutedrokartonoveacute desky se většinou upevňujiacute pomociacute samořez-nyacutech šroubů nebo hřebiacuteků na oceloveacute pozinkovaneacute profily někdy i na dřevěneacute latě Typickaacute konstrukce saacutedrokartonoveacute přiacuteč-ky s jednoduchyacutem oplaacuteštěniacutem je na obr 471

Za upraveneacute vyacuterobky ze saacutedrokartonovyacutech desek jsou podle ČSN EN 14190 považovaacuteny vyacuterobky upraveneacute řezaacuteniacutem děro-vaacuteniacutem lakovaacuteniacutem kašiacuterovaacuteniacutem tkaninou nebo foliiacute přilepeniacutem jineacuteho materiaacutelu laminovaacuteniacutem ohyacutebaacuteniacutem apod

Zvlaacuteštniacute skupinou saacutedrokartonovyacutech vyacuterobků jsou tepelně- a zvukověizolačniacute kompozitniacute panely Norma ČSN EN 13950 je definuje jako panely vyrobeneacute z izolačniacuteho materiaacutelu vrstve-neacuteho na saacutedrokartonovou desku s použitiacutem nebo bez použitiacute prostředků pro sniacuteženiacute propustnosti vodniacute paacutery Rozdělujiacute se na

EN 520 Saacutedrokartonoveacute desky

Průmyslově vyraacuteběneacute upraveneacute vyacuterobky

EN 14190 Upraveneacute vyacuterobky ze saacutedrokartonovyacutech

desek

prEN 13915 Prefabrikovaneacute saacutedroveacute stěnoveacute panely

EN 13950 Tepelně- a zvukověizolačniacute kompozitniacute

panely

Pomocneacute vyacuterobky

Mechanickeacute spony prEN 14566

Kovoveacute lišty a profily prEN 14353

Kovoveacute konstrukčniacute prvky

EN 14195

Spaacuterovaciacute materiaacutely EN 13963

Předtvarovaneacute lišty EN 14209

Saacutedrovaacute lepidla EN 14496

Obr 469 Skupina vyacuterobků ze saacutedrokartonu podle evropskyacutech norem

Obr 470 Druhy hran saacutedrokartonovyacutech desek (ČSN EN 520)a) kolmaacute hrana b) zkosenaacute hrana c) sniacuteženaacute hrana d) polokulataacute hrana e) polokulataacute sniacuteženaacute hrana f) kulataacute hrana1 ndash liacutecovaacute plocha 2 ndash rubovaacute plocha

Tab 456 Zatiacuteženiacute saacutedrokartonovyacutech desek v tahu za ohybu

Druh desky TloušťkaJmenovitaacute tloušťka

(mm)

Zatiacuteženiacute v tahu za ohybu(N)

Přiacutečnyacute směrPodeacutelnyacute

směr

A D E F H I

běžnaacute tloušťka

95 160 400

125 210 550

15 250 650

dalšiacute tloušťky t 168 t 43 t

R nebo kombinovaneacute

běžnaacute tloušťka

125 300 725

15 360 870

dalšiacute tloušťky t 24 t 58 t

Pběžnaacute

tloušťka

95 125 180

125 165 235

Tab 457 Třiacutedy absorpce vody saacutedrokartonovyacutech desek

Třiacuteda absorpce vodyCelkovaacute absorpce vody

()

H1 le 5

H2 le 10

H3 le 25

Obr 471 Typickaacute konstrukce saacutedrokartonoveacute přiacutečky1 ndash saacutedrokartonovaacute deska 2 ndash svislyacute nosnyacute profil 3 ndash izolace z mineraacutelniacutech vlaacuteken 4 ndash šrouby 5 ndash vodorovnyacute profil 6 ndash napojovaciacute těsněniacute 7 ndash tmeleniacute

1 1

221 1

2

2

1 12

2

a) b)

c)

e)

d)

f)

2

3

1

5

7 6 4

152

kompozity třiacutedy 1 ktereacute majiacute jako tepelněizolačniacute vrstvu pěnovyacute polystyren (EPS) extrudovanou polystyrenovou pěnu (XPS) tvr-dou polyuretanovou pěnu (PUR či PIR) a fenolickou pěnu (PF) a na kompozity třiacutedy 2 s vrstvou mineraacutelniacute vlny (MW)

Saacutedrokartonoveacute desky a upraveneacute vyacuterobky z nich se použiacuteva-jiacute na přiacutečky předsazeneacute stěny instalačniacute přiacutečky obklady stěn podhledy sucheacute podlahy obklady ocelovyacutech a dřevěnyacutech nos-nyacutech konstrukciacute Saacutedrokarton je velmi vhodnyacute pro rekonstrukce neboť jeho vyacutestavba nevnaacutešiacute vlhkost do objektu a pro svou niacutez-kou hmotnost nezvyšuje vyacuterazněji zatiacuteženiacute staveb Ze saacutedrokar-tonu mohou byacutet provedeny i architektonicky naacuteročneacute tvary jako jsou obloukoveacute přiacutečky klenebneacute oblouky a fabiony Ke speciaacutel-niacutem vyacuterobkům patřiacute akustickeacute děrovaneacute podhledy Ke konstrukci suchyacutech plovouciacutech podlah jsou určeny speciaacutelniacute desky s vyššiacutemi pevnostmi a kvalitnějšiacutem kartonem

Normaacutelniacute saacutedrokartonoveacute desky se smiacute použiacutevat do prostor s maximalniacute relativniacute vlhkostiacute do 65 při 20 degC (běžneacute obytneacute miacutestnosti s vyacutejimkou WC a koupelen) impregnovaneacute desky jsou ur-čeny do prostor se zvyacutešenou vzdušnou vlhkostiacute (trvale relativniacute vlh-kost do 75 při 20 degC kraacutetkodobě po dobu 2 hodin až 100 po dobu 10 hodin až 85 během 24hodinoveacuteho cyklu) V prostoraacutech s trvale vysokou vzdušnou vlhkostiacute (sprchy veřejnyacutech bazeacutenů mok-reacute procesy v průmyslu sklepy a prostory se zvyacutešenou zemniacute vlhkos-tiacute) se nedoporučuje použiacutevat ani impregnovaneacute desky

44113 Saacutedrovlaacutekniteacute desky

Nevyacutehodou saacutedrovyacutech materiaacutelů je značnaacute křehkost a niacutez-kaacute pevnost v tahu za ohybu Proto se lideacute již v historii snažili saacutedru vyztužit různyacutemi vlaacutekny rostlinneacuteho a živočišneacuteho původu a i mnoho současnyacutech saacutedrovyacutech vyacuterobků maacute charakter kompo-zitů vyztuženyacutech vlaacuteknem

Kromě často použiacutevanyacutech celuloacutezovyacutech a skleněnyacutech vlaacuteken se nověji použiacutevajiacute i vlaacutekna polypropylenovaacute Miacutestně se vyraacutebě-jiacute saacutedroveacute kompozity s vlaacutekny kokosovyacutemi sisalovyacutemi či s roz-vlaacutekněnou dřevinou

V současnosti jsou nejviacutece použiacutevaacuteny saacutedrovlaacutekniteacute desky ze směsi saacutedry vody a celuloacutezy vyraacuteběneacute za zvyacutešeneacuteho tlaku Obsah celuloacutezovyacutech vlaacuteken ve směsi se pohybuje od 8 do 20 Desky jsou nejčastěji vyraacuteběny z α-saacutedry Saacutedrovlaacutekniteacute desky ne-jsou na rozdiacutel od saacutedrokartonovyacutech desek na povrchu opatřeny kartonem Vyraacutebějiacute se standardně jako impregnovaneacute

Majiacute lepšiacute mechanickeacute vlastnosti vyššiacute tvrdost a houževnatost než desky saacutedrokartonoveacute Velmi dobře akusticky izolujiacute a ma-jiacute vysokou požaacuterniacute odolnost Hodnoty některyacutech vlastnostiacute pro běžnou saacutedrovlaacuteknitou desku jsou uvedeny v tab 458

Saacutedrovlaacutekniteacute desky se vyraacutebějiacute v tloušťkaacutech od 10 do 18 mm pro stěnoveacute prvky a do 25 mm pro podlahoveacute konstrukce Rozměry desek se mohou pohybovat od 1 500 times 1 000 mm až po velkoplošneacute prvky o rozměrech 2 500 times 6 000 mm

Saacutedrovlaacutekniteacute desky se hodiacute pro konstrukce se zvyacutešenyacutemi naacute-roky na mechanickou odolnost povrchu proti poškozeniacute (např

pro plovouciacute podlahy) a na uacutenosnost (mechanicky odolneacute přiacuteč-ky) daacutele jsou vhodneacute na konstrukce se zvyacutešenyacutemi naacuteroky na akustickou izolaci a požaacuterniacute odolnost

Protože jsou desky impregnovaacuteny lze je použiacutet i do vlhkyacutech prostor a v některyacutech přiacutepadech i do exterieacuteru (do miacutest kde ne-jsou vystaveny přiacutemyacutem uacutečinkům slunečniacuteho zaacuteřeniacute a vody) Velmi vhodneacute jsou k instalaci podlahoveacuteho vytaacutepěniacute Povrch desek lze opatřit naacutetěrem keramickyacutemi obklady dekorativniacute či strukturniacute omiacutetkou popřiacutepadě mohou byacutet podle potřeby povrchově upra-veny nalepeniacutem hliniacutekoveacute foacutelie koberce nebo PVC

Praacutece se saacutedrovlaacuteknityacutemi deskami je obtiacutežnějšiacute než se saacutedro-kartonem v porovnaacuteniacute s dřevotřiacuteskovyacutemi deskami (jejichž vlast-nostem se bliacutežiacute) se však opracovaacutevajiacute snaacuteze

V zahraničiacute (Skandinaacutevie Německo USA Čiacutena) se vyraacutebějiacute desky z dřevniacutech čaacutestic (vlaacuteken třiacutesek nebo štěpin) pojeneacute saacuted-rou Při vyacuterobě těchto desek se přidaacutevaacute velmi maacutelo vody (vodniacute součinitel 015 až 019) protože dřevniacute čaacutestice s přirozenou vlh-kostiacute obvykle obsahujiacute dostatečneacute množstviacute vody nutneacute k hydra-taci pojiva Tyto desky majiacute vlastnosti srovnatelneacute se špičkovyacutemi saacutedrokartony Ve srovnaacuteniacute s klasickyacutemi dřevotřiacuteskami majiacute pod-statně vyššiacute požaacuterniacute odolnost V tab 459 jsou uvedeny někte-reacute vlastnosti těchto desek v porovnaacuteniacute s klasickou dřevotřiacutesko-vou deskou (MDF)

442 Vzdušneacute vaacutepno

Vzdušneacute vaacutepno patřiacute k tradičniacutem vzdušnyacutem pojivům Použiacutevaacuteno bylo zřejmě již od starověku (asi 600 let před n l v Babyloně) Na našem uacutezemiacute pochaacutezejiacute nejstaršiacute naacutelezy fragmentů vaacutepen-nyacutech omiacutetek s freskovou vyacutezdobou z obdobiacute Velkeacute Moravy

Prvniacute zachovaneacute předpisy na vyacuterobu vaacutepna pochaacutezejiacute z obdo-biacute přibližně 200 let před n l Pochopeniacute chemickyacutech reakciacute pro-biacutehajiacuteciacutech při vyacuterobě přinesly ovšem až praacutece J Blacka ktereacute mů-žeme datovat do roku 1760

4421 Vyacuteroba vzdušneacuteho vaacutepna

Vyacuteroba vzdušneacuteho vaacutepna probiacutehaacute ve dvou stupniacutech Nejprve se paacuteleniacutem rozemletyacutech vaacutepenců dolomitickyacutech vaacutepenců nebo dolomitů připraviacute paacuteleneacute vaacutepno v obchodech označovaneacute teacutež jako vaacutepno nehašeneacute Z chemickeacuteho hlediska je paacuteleneacute vaacutepno tvořeno převaacutežně oxidem vaacutepenatyacutem (CaO) vzniklyacutem dekarbo-nataciacute uhličitanu vaacutepenateacuteho

CaCO3 rarr CaO + CO2 ndash 17668 kJ

Dekarbonatace uhličitanu vaacutepenateacuteho začiacutenaacute probiacutehat již od 600 degC Ve vyacuterobniacutech zařiacutezeniacutech (peciacutech) se provaacutediacute při teplotě 900 až 1 100 degC aby celyacute proces probiacutehal dostatečně rychle

Tab 458 Vlastnosti saacutedrovlaacuteknityacutech desek

Vlastnost Jednotky Hodnota

Objemovaacute hmotnost kgmndash3 gt 1050

Pevnost v tahu za ohybu MPa gt 5

Pevnost v tlaku MPa cca 30

Tvrdost podle Brinella N cca 750

Součinitel tepelneacute vodivosti Wmndash1Kndash1 03

Stupeň hořlavosti (podle ČSN 73 0862) A

Tab 459 Vlastnosti desek z dřevniacutech čaacutestic pojenyacutech saacutedrou v porov-naacuteniacute s dřevotřiacuteskovou deskou MDF

Vlastnost Saacutedrovaacute deska MDF

Objemovaacute hmotnost (kgmndash3) 1 250 780

Plošnaacute hmotnost (kgmndash2) 15 93

Vlhkost při 65 relativniacute vlhkosti vzduchu a při 20 degC

() 2 5 ndash 8

Deacutelkovaacute teplotniacute roztažnost () 008 04

Tepelnaacute vodivost (Wm-1K-1) 024 014

Evropskaacute třiacuteda reakce na oheň A2 D

PoznaacutemkaNově jsou normovaacuteny požadavky a zkušebniacute metody pro saacutedrovlaacutekniteacute vyacuterobky ziacuteskaneacute litiacutem tenkeacute vystuženeacute malty [ČSN EN 13815]

153

Dekarbonatace uhličitanu hořečnato-vaacutepenateacuteho (dolomitu) probiacutehaacute podobně Postačiacute však o něco nižšiacute teplota

CaCO3 MgCO3 rarr CaO + MgO + 2CO2 ndash 27675 kJ

S vyššiacute teplotou a vyššiacute rychlostiacute vyacutepalu vzrůstaacute podiacutel hutněj-šiacute a meacuteně reaktivniacute struktury a vyacuteslednyacute produkt je označovaacuten jako tvrdě paacuteleneacute vaacutepno Toto vaacutepno se dobře hodiacute pro vyacuterobu autoklaacutevovaneacuteho poacuterobetonu Pro přiacutepravu omiacutetkovyacutech malt je vhodnějšiacute měkce paacuteleneacute vaacutepno ktereacute je reaktivnějšiacute

Při vyacuteraznějšiacutem překročeniacute spraacutevneacute teploty vyacutepalu vznikaacute mrt-vě paacuteleneacute vaacutepno ktereacute pak jen obtiacutežně reaguje s vodou

V současnosti se u naacutes paacuteleneacute vaacutepno vyraacutebiacute prakticky vyacute-hradně v kontinuaacutelně pracujiacuteciacutech šachtovyacutech peciacutech V Americe se k vyacuterobě použiacutevajiacute takeacute rotačniacute pece ktereacute jsou však energe-ticky naacuteročnějšiacute

Před použitiacutem se paacuteleneacute vaacutepno hašeniacutem převaacutediacute na hydroxid vaacutepenatyacute Silně exotermickou hydratačniacute reakciacute vznikaacute z oxidu vaacutepenateacuteho hydroxid vaacutepenatyacute a zaacuteroveň dochaacuteziacute k rozpadu pů-vodniacutech zrn oxidu na řaacutedově menšiacute zrnka hydroxidovaacute

CaO + H2O rarr Ca(OH)2 + 6490 kJ

Mokreacute hašeniacute spočiacutevaacute ve skraacutepěniacute vrstvy paacuteleneacuteho vaacutepna vo-dou v plocheacute otevřeneacute naacutedobě zvaneacute hasnice (karb) Celyacute proces vyžaduje jistou řemeslnou zručnost protože nejlepšiacute produkt se ziacuteskaacutevaacute při hašeniacute provaacuteděneacutem takovou rychlostiacute aby teplota re-akčniacute směsi byla těsně pod bodem varu vody Na 100 kg paacuteleneacute-ho vaacutepna se při hašeniacute daacutevkuje 240 až 320 l vody

Vznikleacute vaacutepenneacute mleacuteko se po ukončeniacute reakce přepouštiacute (přes siacuteto) do odležovaciacute jaacutemy ve ktereacute ztratiacute vsaacuteknutiacutem přebytečnou vodu a vznikne vaacutepennaacute kaše biacuteleacute nebo šedeacute barvy Vaacutepennaacute kaše je fakticky suspenziacute hydroxidu vaacutepenateacuteho obsahujiacuteciacute 30 až 55 pevneacute faacuteze Objemovaacute hmotnost vaacutepenneacute kaše se pohybu-je mezi 1 200 až 1 350 kgmndash3

Voda je ve vaacutepenneacute kaši sorbovaacutena na povrchu zrnek hydro-xidu vaacutepenateacuteho kteryacute se mineralogicky označuje jako portlan-dit V důsledku oddaacuteleniacute portlanditovyacutech zrnek vrstvičkami sor-bovaneacute vody nabyacutevaacute vaacutepno na objemu Toto zvětšeniacute se nazyacutevaacute vydatnost vaacutepna a je do určiteacute miacutery i jakostniacutem ukazatelem pro-tože vaacutepno s většiacute vydatnostiacute leacutepe vaacuteže (vytvaacuteřiacute soudržnějšiacute mal-tu) Z jednoho kilogramu vaacutepna maacute vzniknout nejmeacuteně 26 lit-ru vaacutepenneacute kaše

Při přiacuteliš pomaleacutem hašeniacute způsobeneacutem přiacutelišnyacutem množstviacutem vody se hašenaacute směs dostatečně neprohřeje V důsledku toho neprobiacutehaacute reakce dostatečně rychle a nedochaacuteziacute k rozpadu čaacutes-ti zrn (utopeneacute vaacutepno) Nekvalitniacute produkt vzniklyacute naopak přiacute-liš rychlyacutem mokryacutem hašeniacutem provaacuteděneacutem s nedostatečnyacutem množstviacutem vody maacute typickou nahnědlou barvu (spaacuteleneacute vaacutep-no) V obou přiacutepadech zůstaacutevaacute v kaši určityacute podiacutel nedohašeneacute-ho oxidu vaacutepenateacuteho

Jestliže neniacute vaacutepno dokonale vyhašeno dochaacuteziacute k jeho doha-šovaacuteniacute až v maltě což se nepřiacuteznivě projevuje zejmeacutena v omiacutetkaacutech Dodatečneacute hašeniacute čaacutestic vaacutepna provaacutezejiacute objemoveacute změny vedou-ciacute k poškozeniacute povrchu omiacutetky trhlinami doliacutečky nebo puchyacuteřky Může dojiacutet i k odděleniacutem čaacutesti vrstvy omiacutetky od podkladu

Mokryacute způsob hašeniacute způsobil v minulosti mnoho očniacutech uacutera-zů Při spraacutevneacutem provaacuteděniacute však poskytuje velmi kvalitniacute vaacutepen-nou kaši kteraacute se dobře uplatniacute i při naacuteročnyacutech restauraacutetorskyacutech zaacutekrociacutech na historickyacutech stavbaacutech

Nejkvalitnějšiacute vaacutepennaacute kaše se ziacuteskaacutevaacute dlouhodobyacutem ulože-niacutem Takzvaneacute šestileteacute vaacutepno je minimaacutelně 6 let uleželeacute v pod-zemniacutech naacutedržiacutech obloženyacutech dřevem a vybavenyacutech automatic-kyacutem zvlhčovaciacutem systeacutemem

Podstatou zvyacutešeneacute kvality uleželeacuteho vaacutepna jsou rekrystalizač-niacute procesy ktereacute vedou k tvorbě menšiacutech zrn Podobneacuteho efek-

Tab 460 Druhy vzdušneacuteho vaacutepna [ČSN EN 459-1]

Označeniacute ZnačeniacuteObsah

CaO+MgO1)Obsah MgO12)

Obsah SO3

1)

Biacuteleacute vaacutepno 90 CL90 ge 90 le 5 le 2

Biacuteleacute vaacutepno 80 CL80 ge 80 le 5 le 2

Biacuteleacute vaacutepno 70 CL70 gt70 lt5 le 2

Dolomitickeacute vaacutepno 85 DL85 ge 85 ge 30 le 2

Dolomitickeacute vaacutepno 80 DL80 ge 80 ge 5 le 2

Doplňujiacuteciacute třiacuteděniacute Přiacutepona

Nehašeneacute vaacutepno Q

Hašeneacute vaacutepno biacuteleacute S

Polohašeneacute vaacutepno dolomitickeacute

S1

Plně hašeneacute vaacutepno dolomitickeacute

S2

1 Hodnoty jsou uvedeny v hmotn Pro nehašeneacute vaacutepno platiacute přiacutemo u hašeneacuteho vaacutepna a vaacutepenneacute kaše po odpočtu volneacute a vaacutezaneacute vody

2 Vyhoviacute-li zkoušce objemoveacute staacutelosti podle ČSN EN 459-2 připouštiacute se až 7

Tab 461 Vliv teploty vyacutepalu na poacuterovitost vaacutepna

Teplota vyacutepalu 900 degC 1300 degC

Poacuterovitost 53 34

Objemoveacute smrštěniacute 10 22

Objemovaacute hmotnost 1 200 kgmndash3 1 700 kgmndash3

Obr 472 Vyacuteroba vzdušneacuteho vaacutepna v šachtoveacute peci A ndash zaacutesobniacuteky s drcenyacutem vaacutepencem B ndash šachtovaacute pec C ndash odvoz paacuteleneacuteho vaacutepna (k ex-pedici nebo dalšiacutemu zpracovaacuteniacute)

A

B

C

Tab 462 Tradičniacute druhy paacuteleneacuteho vaacutepna podle velikosti čaacutestic

Druh vaacutepna Frakce Nadsiacutetneacute

()Obsah zrn gt 02

()

Kusoveacute 63neurčeno

Drceneacute 025 5

Praacuteškoveacute 031 5

Hrubě mleteacute 025 3

Jemně mleteacute 002 8

Velmi jemně mleteacute

0009 8 2

154

tu je možneacute dociacutelit použitiacutem vhodneacuteho dispergačniacuteho zařiacutezeniacute ve ktereacutem se původniacute agregaacutety krystalickeacuteho portlanditu mecha-nicky rozrušiacute

Modernějšiacutem a dnes zcela převažujiacuteciacutem způsobem přiacutepra-vy hydroxidu vaacutepenateacuteho je sucheacute hašeniacute ktereacute se uskutečňu-je ve speciaacutelniacutem miacutesiciacutem zařiacutezeniacute V tomto zařiacutezeniacute nazyacutevaneacutem hydraacutetor se na oxid vaacutepenatyacute působiacute vodou daacutevkovanou přib-ližně v dvojnaacutesobku stechiometrickeacuteho množstviacute Na 100 kg paacute-leneacuteho vaacutepna při tomto způsobu hašeniacute připadaacute asi 65 až 70 l vody Přebytečnaacute voda přesahujiacuteciacute teoretickou spotřebu odchaacute-ziacute ve formě paacutery Vyacuteslednyacutem produktem je praacuteškovityacute vaacutepennyacute hydraacutet kteryacute je skladovatelnyacute až 6 měsiacuteců a z něhož se vaacutepen-naacute kaše v okamžiku potřeby snadno připraviacute přidaacuteniacutem potřeb-neacuteho množstviacute vody

U vaacutepenneacuteho hydraacutetu vyacuterobce zpravidla uvaacutediacute sypnou hmot-nost kteraacute se u čistě vaacutepennyacutech (biacutelyacutech) hydraacutetů pohybuje v roz-meziacute 300 až 600 kgmndash3 a u hydraacutetů dolomitickyacutech ležiacute v bliacutez-kosti vyacuteše uvedeneacute horniacute meze (600 kgmndash3) Vaacutepennyacute hydraacutet se dodaacutevaacute ve frakci 0009 nadsiacutetneacute i zbytek na siacutetě 02 mohou byacutet maximaacutelně 2

Ve zcela čerstveacute kaši připraveneacute z vaacutepenneacuteho hydraacutetu je ne-dostatečnyacute podiacutel nejjemnějšiacutech zrn Jejich podiacutel v kaši postupně vzrůstaacute v důsledku rekrystalizačniacutech procesů Proto je vhodneacute před přiacutepravou omiacutetkoveacute malty nechat vaacutepennou kaši tak tyacuteden v klidu odležet

Protože hydratace oxidu hořečnateacuteho probiacutehaacute jen neochotně můžeme se v praxi setkat s dolomitickyacutem polohašenyacutem vaacutepnem ktereacute obsahuje vedle Ca(OH)2 pouze nevyhašenyacute oxid hořečnatyacute (je prakticky bez Mg(OH)2)

Zvlaacuteštniacute druh vaacutepenneacute kaše představuje karbidoveacute vaacutepno kte-reacute odpadaacute při vyacuterobě acetylenu z karbidu vaacutepenateacuteho

CaC2 + 2 H2O rarr C2H2 + Ca(OH)2

Z jedneacute tuny karbidu vaacutepenateacuteho vznikaacute skoro 25 tuny vaacute-penneacute kaše Tam kde nebyla na zaacutevadu tmavšiacute barva způsobenaacute zbytky koksu byla tato kaše použitelnaacute jako lacineacute vaacutepenneacute po-jivo Soudobeacute chemickeacute tovaacuterny však karbidoveacute vaacutepno už větši-nou neprodaacutevajiacute Původně odpadniacute vaacutepennaacute kaše jim sloužiacute jako surovina pro dalšiacute vyacuteroby

4422 Tuhnutiacute a tvrdnutiacute vzdušneacuteho vaacutepna

Tuhnutiacute vaacutepenneacute malty probiacutehaacute jako sesychaacuteniacute koloidniacuteho gelu vaacutepenneacuteho pojiva Tuhnutiacute je vyvolaacuteno odpařovaacuteniacutem přiacute-tomneacute vody a malta ze vzdušneacuteho vaacutepna tedy pod vodou vůbec netuhne Odpařujiacuteciacute se voda unikaacute z mezizrnnyacutech prostorů ka-pilaacuterniacuteho charakteru a uacutečinkem kapilaacuterniacutech sil dochaacuteziacute ke shlu-kovaacuteniacute submikroskopickyacutech čaacutestic hydroxidu vaacutepenateacuteho a jejich naacutesledneacutemu srůstu

Rozpustnost Ca(OH)2 neniacute zanedbatelnaacute (při 20 degC se v 1 dm3

vody rozpouštiacute 16 g hydroxidu vaacutepenateacuteho) a ztuhlaacute struktura proto neniacute trvale vodovzdornaacute

Rekrystalizačniacute a srůstoveacute procesy se podiacutelejiacute i na tvrdnu-tiacute vaacutepenneacute malty Hlavniacute složkou vytvrzovaacuteniacute však je karbona-tace (uhličitanoveacute tvrdnutiacute) Ke karbonataci dochaacuteziacute působeniacutem vzdušneacuteho oxidu uhličiteacuteho

Ca(OH)2 + CO2 + nH2O rarr CaCO3 + (n+1) H2O

Karbonatace vyžaduje přiacutetomnost alespoň maleacuteho množstviacute vody v tvrdnouciacute maltě a vzhledem k maleacute koncentraci (003 obj) CO2 ve vzduchu probiacutehaacute jen pomalu

Karbonatačniacute reakciacute vznikaacute z hydroxidu vaacutepenateacuteho uhličitan vaacutepenatyacute a vytvrzenaacute vaacutepennaacute malta nabyacutevaacute charakteru vaacutepen-coveacuteho slepence Ani pak však neniacute trvale odolnaacute vodě Na vině je zřejmě porozita vznikleacute struktury rozpouštěniacute ještě nezkarbo-natovaneacute čaacutesti vaacutepna a možnost přechodu uhličitanu vaacutepenateacute-ho na rozpustnějšiacute hydrogenuhličitan uacutečinkem oxidu uhličiteacuteho přiacutetomneacuteho ve vodě

CaCO3 + CO2 + nH2O rarr Ca(HCO3)2 + (n ndash 1) H2O

Při stejneacutem obsahu oxidu uhličiteacuteho se jako agresivnějšiacute proje-vuje voda s niacutezkyacutem obsahem vaacutepenatyacutech soliacute (voda měkkaacute)

Karbonatace do hlubšiacutech vrstev malty je proces řiacutezenyacute rychlos-tiacute průniku (difuziacute) oxidu uhličiteacuteho a tloušťka zkarbonatovaneacute vrstvy vzrůstaacute lineaacuterně s druhou odmocninou staacuteřiacute omiacutetky Jeden měsiacutec byacutevaacute považovaacuten za dobu dostatečnou k tomu aby vaacutepen-naacute omiacutetka ztratila v bezprostředniacute bliacutezkosti sveacuteho povrchu alka-lickyacute charakter Po jednoměsiacutečniacutem zraacuteniacute je proto možneacute miacutest-nosti opatřeneacute vaacutepennyacutemi omiacutetkami vymalovat aniž by hrozilo poškozeniacute klihoveacuteho pojiva maliacuteřskeacute hmoty

4423 Použitiacute vzdušneacuteho vaacutepna

Vzdušneacute vaacutepno jako levneacute a osvědčeneacute stavebniacute pojivo staacute-le hraje vyacuteznamnou roli i přesto že podiacutel zdiciacutech a omiacutetkovyacutech malt připravovanyacutech z vaacutepenneacuteho hydraacutetu přiacutemo na stavbě vyacute-razně klesl

Na převaacutežně vaacutepenneacute baacutezi se vyraacutebiacute průmyslově celaacute řada maltovyacutech směsiacute V mnoha dalšiacutech prefabrikovanyacutech maltovyacutech vyacuterobciacutech je vzdušneacute vaacutepno přiacutetomneacute alespoň jako menšinovaacute složka pojiva Vzdušneacute vaacutepno se často přidaacutevaacute i do cementu pro zděniacute

Velkeacute množstviacute vaacutepna se spotřebovaacutevaacute při vyacuterobě vaacutepeno-piacuteskovyacutech cihel a autoklaacutevovaneacuteho poacuterobetonu

Vaacutepenneacute mleacuteko se staacutele použiacutevaacute k vnitřniacutem i venkovniacutem naacute-těrům V přiacutepadě staročeskyacutech chalup je naacutetěr vaacutepennyacutem mleacute-kem (biacuteleniacute) často jedinou uacutepravou splňujiacuteciacute požadavky pa-maacutetkaacuteřů Optickeacuteho zjasněniacute vaacutepenneacuteho naacutetěru lze dosaacutehnout přiacutesadou modreacuteho pigmentu na baacutezi křemičitanu kobaltna-todraselneacuteho (českaacute modř šmolka) K vyacutehodaacutem biacuteleniacute je třeba přičiacutest dezinfekčniacute uacutečinek vaacutepenneacuteho naacutetěru způsobenyacute jeho sil-nou alkalitou

Průmyslově se vyraacutebějiacute i různě toacutenovaneacute vaacutepenneacute naacutetěry ob-sahujiacuteciacute zpravidla vedle vaacutepenneacuteho mleacuteka i menšiacute podiacutel polymer-niacuteho pojiva (kap 4121216)

4424 Zkoušeniacute vzdušneacuteho vaacutepna

Pevnost vzdušneacuteho vaacutepna neniacute předepsaacutena a nekontroluje se U nehašenyacutech vzdušnyacutech vaacutepen se kontroluje objemovaacute staacutelost Obr 473 Sesychaacuteniacute koloidniacuteho gelu hydroxidu vaacutepenateacuteho

155

po hašeniacute vydatnost vaacutepna a aktivita vaacutepna Platneacute postupy ke zkoušeniacute shrnuje ČSN EN 459-2

Objemovaacute staacutelost se prokazuje pouze u biacuteleacuteho vaacutepna a dilata-ce musiacute vyhovět předepsanyacutem hodnotaacutem

Aktivita se podle normy ČSN 459-2 zjišťuje z teplotniacute křiv-ky ziacuteskaneacute při hašeniacute vaacutepna v předepsaneacutem měřiciacutem přiacutestro-ji Udaacutevaacute se čas za kteryacute je dosaženo 80 z celkoveacute hydra-tace

Aktivita může byacutet alternativně charakterizovaacutena takeacute časem potřebnyacutem k dosaženiacute určiteacute konkreacutetniacute teploty S tiacutemto způso-bem určovaacuteniacute aktivity se můžeme často setkat v technickyacutech podmiacutenkaacutech vyacuterobců nebo zpracovatelů Napřiacuteklad u vaacutepna pro vyacuterobu poacuterobetonu se doporučuje dosaženiacute teploty 60 degC během 6 až 15 minut hašeniacute

443 Křemičitany alkalickyacutech kovů

Křemičitany alkalickyacutech kovů se jako pojivo použiacutevajiacute nej-častěji ve formě koloidniacuteho vodneacuteho roztoku nazyacutevaneacuteho vod-niacute sklo Komerčně dostupneacute sodneacute vodniacute sklo obsahuje 35 až 45 hmot sušiny Draselneacute vodniacute sklo se vyraacutebiacute se sušinou 30 až 40 hmot U lithneacuteho vodniacuteho skla se sušina běžně pohy-buje v rozmeziacute 20 až 30 hmot

Zaacutekladniacutem vyraacuteběnyacutem typem je vodniacute sklo sodneacute ktereacuteho se vyraacutebiacute asi dvacetkraacutet viacutece než vodniacuteho skla draselneacuteho Vyacuteroba spočiacutevaacute v taveniacute uhličitanu sodneacuteho (sody) s křemennyacutem piacuteskem při cca 1 400 degC čiacutemž vznikaacute sodnokřemičitaacute frita

Naacutesledneacute rozpouštěniacute sodnokřemičiteacute frity ve vodě se musiacute provaacutedět při zvyacutešeneacute teplotě a tlaku Běžneacute sodneacute vodniacute sklo maacute hustotu 1 300 až 1 500 kgmndash3 a průměrneacute složeniacute rozpuštěnyacutech křemičitanů sodnyacutech odpoviacutedaacute molaacuterniacutemu zlomku SiO2 Na2O s hodnotou 31 až 33

Draselneacute vodniacute sklo se vyraacutebiacute analogicky jako sodneacute vodniacute sklo a i jeho molaacuterniacute modul SiO2 K2O nabyacutevaacute podobneacute hod-noty (32 až 35)

Lithneacute vodniacute sklo se připravuje ze sodneacuteho vodniacuteho skla ion-tovou vyacuteměnou Vyacuteroba lithneacuteho skla nepřesahuje 02 z obje-mu produkce sodneacuteho vodniacuteho skla

V důsledku rovnovaacutežneacute hydrolyacutezy reagujiacute roztoky alkalickyacutech křemičitanů zaacutesaditě což je možneacute zjednodušeně zapsat

(SiO3)2ndash + H2O harr H2SiO3 + 2(OH)ndash

Tuhnutiacute a tvrdnutiacute roztoků alkalickyacutech křemičitanů spočiacute-vaacute v tvorbě pevneacuteho gelu kyseliny křemičiteacute ke ktereacutemu do-chaacuteziacute při porušeniacute hydrolytickeacute rovnovaacutehy okyseleniacutem vodniacute-ho skla

K vytvrzovaciacute reakci stačiacute i sniacuteženiacute pH působeniacutem vzdušneacuteho CO2 Pro urychleniacute reakce a k dokonalejšiacutemu vytvrzeniacute silnějšiacutech vrstev se do vyacuterobků na baacutezi vodniacuteho skla přidaacutevajiacute kysele reagu-jiacuteciacute tvrdidla

Přiacutemyacute přiacutedavek kyseliny do vodniacuteho skla vyvolaacutevaacute okamžitou (bleskovou) sraacutežeciacute reakci a proto se k dosaženiacute technologicky vhodneacute rychlosti vytvrzovaacuteniacute použiacutevajiacute laacutetky uvolňujiacuteciacute kyselinu postupně Kromě toho se tvrdidla předem rozmiacutechaacutevajiacute s plni-vem ktereacute sloužiacute jako nosič a usnadňuje rovnoměrneacute působeniacute tvrdidla v celeacute vytvrzovaneacute hmotě

Pro vytvrzovaacuteniacute sodneacuteho vodniacuteho skla se použiacutevaacute předevšiacutem fluorokřemičitan sodnyacute z něhož vznikaacute v alkalickeacutem prostřediacute vodniacuteho skla uacutečinkem vody (hydrolyacutezou) křemičitan sodnyacute a ky-selina fluorovodiacutekovaacute

Na2SiF6 + 3 H2O rarr Na2SiO3 + 6 HF

Obliacutebenyacutem tvrdidlem pro draselnaacute vodniacute skla je amid kyseliny mravenčiacute (formamid) kteryacute se v alkalickeacutem prostřediacute hydrolyzu-je na kyselinu mravenčiacute a amoniak

HCONH2 + H2O rarr HCOOH + NH3

Vcelku univerzaacutelniacute vytvrzovaciacute schopnosti majiacute estery kyseliny octoveacute a viacutecefunkčniacutech alkoholů Napřiacuteklad etylenglykolmono-acetaacutet poskytuje alkalickou hydrolyacutezou kyselinu octovou a ety-lenglykol

HOCH2CH2OCOCH3 + H2O rarr CH3COOH + HOCH2CH2OH

Jako nosič kyseleacute přiacuteměsi a plnivo se použiacutevajiacute různeacute inertniacute mineraacutelniacute moučky (křemennaacute čedičovaacute šamotovaacute) Mineraacutelniacute vyacuteplň obsahuje zhruba 3 vytvrzovaciacute přiacuteměsi Při přiacutepravě malty nebo tmelu se vodniacute sklo s vyacuteplniacute miacutesiacute obvykle v poměru 1 25 až 35

Hlavniacute použitiacute nachaacuteziacute vodniacute sklo jako pojivo kyselinovzdor-nyacutech tmelů a žaacuterovzdornyacutech materiaacutelů Na baacutezi vodniacuteho skla je možneacute vyraacutebět jak hutneacute malty a betony tak lehčeneacute tepelně- izolačniacute hmoty (perlitoveacute malty)

Mineraacutelniacute vlaacutekniteacute materiaacutely pojeneacute vodniacutem sklem jsou použi-telneacute jako naacutestřiky pro protipožaacuterniacute ochranu ocelovyacutech konstruk-ciacute V minulosti byla k tomu uacutečelu použiacutevaacutena kombinace vodniacuteho skla a azbestu S ohledem na soudobeacute poznatky o škodlivosti azbestu jsou opravy či rekonstrukce takto provedenyacutech protipo-žaacuterniacutech uacuteprav velmi naacutekladneacute

Vyššiacute konečneacute tlakoveacute pevnosti dosahujiacute vyacuterobky obsahujiacuteciacute sodneacute vodniacute sklo (až 35 MPa) Pevnost vyacuterobků s draselnyacutem vod-nyacutem sklem je asi polovičniacute Vyacuterobky s draselnyacutem vodniacutem sklem však rychleji nabyacutevajiacute konečneacute pevnosti a poskytujiacute kvalitněj-šiacute žaacuterovzdorneacute hmoty Pevnost v tahu byacutevaacute u obou typů oko-lo 2 MPa

Zajiacutemavou stavebniacute aplikaci vodniacutech skel představujiacute silikaacuteto-veacute naacutetěry s nimiž se setkaacutevaacuteme staacutele častěji jako s finaacutelniacutemi naacute-těry vnějšiacutech omiacutetek Důvodem je dobraacute propustnost těchto naacute-těrů pro vodniacute paacuteru (kap 4121215)

V současnosti je zřejmaacute snaha rozviacutejet na baacutezi silně alkalic-keacuteho vodniacuteho skla kombinovaneacuteho s přiacuterodniacutemi nebo umělyacute-mi hlinitokřemičitany celou skupinu novyacutech materiaacutelů označo-vanyacutech jako geopolymery (kap 448)

Velkyacute aplikačniacute potenciaacutel maacute dehydratovaneacute vodniacute sklo ktereacute maacute praacuteškovou formu a může byacutet využito pro formulaci suchyacutech maltovyacutech směsiacutech Setkaacutevaacuteme se s niacutem v některyacutech značkovyacutech vyacuterobciacutech určenyacutech pro poklaacutedaacuteniacute a spaacuterovaniacute dlažeb

444 Hořečnateacute pojivo

Hlavniacutemi složkami hořečnateacuteho pojiva označovaneacuteho někdy jako Sorrelův (hořečnatyacute) cement jsou oxid hořečnatyacute (MgO) a chlorid hořečnatyacute (MgCl2) Tvrdnutiacute hořečnateacuteho pojiva lze zjednodušeně vyjaacutedřit rovniciacute

5MgO + MgCl2 + 12H2O rarrMgCl25Mg(OH)27H2O

Ve skutečnosti nevznikaacute pouze vyacuteše uvedenyacute komplexniacute hep-tahydraacutet ale pestraacute směs hydratovanyacutech hydroxidchloridů a oxychloridů hořečnatyacutech Za vyhovujiacuteciacute vyacutechoziacute recepturu byacutevaacute považovaacutena směs obsahujiacuteciacute MgO a MgCl2 v molaacuterniacutem poměru 3 1

Hořečnateacute pojivo se zhruba do poloviny 70 let minuleacuteho sto-letiacute použiacutevalo ke zhotovovaacuteniacute bezespaacuteryacutech podlahovin Přiacutemo na

156

stavbě se z pilin a jemneacute dřevěneacute nebo mineraacutelniacute moučky poje-nyacutech tiacutemto pojivem zhotovovala dvojvrstvaacute podlahovina xylolit v tloušťce asi 20 mm Horniacute vrstva byla barvena anorganickyacutemi pigmenty většinou železityacutemi a podlaha proto měla zpravidla typickou cihlovou barvu

V xylolitoveacute hmotě byly čaacutestice dřevěneacuteho plniva hořečna-tyacutem pojivem natolik mineralizovaacuteny že vyacuteslednaacute hmota byla nehořlavaacute nehnila a nebyla napadaacutena dřevokaznyacutem hmyzem Z xylolitoveacute hmoty se proto vyraacuteběly i dlaždice

Můžeme se setkat i s dlaždicemi nebo bezespaacuteryacutemi podlaha-mi z hořečnateacuteho pojiva bez dřevěnyacutech pilin Materiaacutel s čistě mi-neraacutelniacutem plnivem použiacutevanyacute pro tyto vyacuterobky se běžně (i když zřejmě ne uacuteplně spraacutevně) označuje jako studenyacute xylolit

Bezespaacutereacute xylolitoveacute podlahy i xylolitoveacute dlažby se po zhoto-veniacute a vytvrzeniacute musely napouštět lněnyacutem olejem Občasneacute noveacute napouštěniacute bylo součaacutestiacute dlouhodobeacute uacutedržby xylolitovyacutech po-dlah a usnadňovalo jejich uacuteklid

Vyzraacuteleacute hořečnateacute hmoty dosahovaly pevnosti v tlaku 20 až 35 MPa a pokud nepřišly do styku s vlhkostiacute byly velmi staacuteleacute V bytoveacute a občanskeacute vyacutestavbě mnohdy představoval spraacutevně zhotovenyacute a ošetřovanyacute xylolit optimaacutelniacute podlahoveacute řešeniacute Poklaacutedka xylolitu však byla řemeslně i fyzicky naacuteročnaacute a pracnaacute Proto se dnes již neprovaacutediacute

Xylolit může představovat určityacute probleacutem při renovaciacutech star-šiacutech objektů Nahradit poškozenaacute miacutesta novou hmotou stejneacuteho složeniacute je teacuteměř nemožneacute Chybějiacute pokladači i suroviny prověřeneacute kvality Jednalo by se v podstatě o pokusnyacute restauraacutetorskyacute zaacutesah Často se proto přistupuje k překrytiacute xylolitu což by v suchyacutech ob-jektech nemělo činit obtiacuteže Hořečnateacute materiaacutely se sveacuteho času jako podložka pod linoleum a PVC podlahoviny běžně použiacutevaly

Mnoheacute kladečskeacute firmy však ke xylolitu nemajiacute důvěru Obaacutevajiacute se objemovyacutech změn vyvolanyacutech zvyacutešenou vlhkostiacute po překrytiacute novou podlahovou vrstvou Vyžadujiacute proto jeho odstraněniacute

Při likvidaci xylolitovyacutech podlah je však třeba miacutet na paměti že běžnou součaacutestiacute formulace xylolitoveacute kompozice byacuteval i az-best Pokud se přiacutetomnost azbestu potvrdiacute musiacute byacutet teacuteto sku-tečnosti přizpůsoben režim bouraciacutech praciacute

To že byly vydaacuteny noveacute normy věnovaneacute potěrům z hořečna-teacuteho pojiva (ČSN EN 14016-1 a ČSN EN 14016-2) můžeme po-važovat za signaacutel že by mohlo dojiacutet k určiteacute renesanci xylolito-vyacutech technologiiacute

445 Hydraulickeacute vaacutepno

K tradičniacute vyacuterobě hydraulickeacuteho vaacutepna se použiacutevajiacute jiacuteloviteacute vaacute-pence (vaacutepencoveacute sliacuteny) obsahujiacuteciacute kromě CaO takeacute většiacute obsahy hydraulickyacutech oxidů Vyacutepal se provaacutediacute při teplotě pod 1 250 degC s naacuteslednyacutem hašeniacutem na prach (rozhašovaacuteniacute) V přiacutepadě silně hydraulickyacutech vaacutepen s MH lt 3 se rozhašovaacuteniacute neprovaacutediacute proto-že v nich je obsah volneacuteho CaO relativně malyacute a tato vaacutepna se svyacutemi vlastnostmi podobajiacute cementům

Dominantniacute složkou odpovědnou za hydraulickeacute vlastnosti hydraulickeacuteho vaacutepna je křemičitan dvojvaacutepenatyacute (dikalciumsili-kaacutet)

Pojivo ve ktereacutem vznikaacute dikalciumsilikaacutet přiacutemo paacuteleniacutem vhod-nyacutech surovin (např meacuteně čistyacutech vaacutepenců) se podle ČSN EN 459-1 označuje jako přirozeneacute hydraulickeacute vaacutepno a jeho jednot-liveacute druhy se značiacute zkratkou NHL (natural hydraulic lime) doplně-nou čiacutesliciacute udaacutevajiacuteciacute třiacutedu podle tlakoveacute pevnosti v MPa

Podle stejneacute normy se zavaacutediacute doplňkoveacute označeniacute piacutesmenem Z pro přirozeneacute hydraulickeacute vaacutepno s přiacuteměsiacute Takto označeneacute přirozeneacute vaacutepno může obsahovat až 20 vhodnyacutech pucolaacuteno-vyacutech nebo hydraulickyacutech laacutetek

Čiacuteslo normy je součaacutestiacute celeacuteho označeniacute ktereacute pro přiroze-neacute hydraulickeacute vaacutepno s pucolaacutenovou přiacuteměsiacute vypadaacute napřiacuteklad takto EN 459-1 NHL 35 Z

Za přiacuterodniacute pucolaacuteny se dnes považujiacute všechny přiacuterodniacute hyd-raulickeacute přiacuteměsi (tras pemza sopečnyacute tuf tufity křemelina spongilit zeolity) i když původně byl tiacutemto naacutezvem označovaacuten pouze sopečnyacute popel z okoliacute Vesuvu Naacutezev pochaacuteziacute od starově-keacuteho přiacutestavu Pozzuoli ve ktereacutem se již 100 let před n l s tou-to přiacutesadou čile obchodovalo

Nejpoužiacutevanějšiacute umělyacute pucolaacuten je elektraacuterenskyacute popiacutelek Za nejuacutečinnějšiacute pucolaacutenovou přiacuteměs jsou považovaacuteny velmi jemneacute křemičiteacute uacutelety vznikajiacuteciacute (původně jako obtiacutežnyacute odpad) při me-talurgickyacutech procesech

Pro přiacuterodniacute i uměleacute pucolaacuteny je charakteristickeacute že sice se sa-motnou vodou nereagujiacute uacutečinkem hydroxidu vaacutepenateacuteho však nabyacutevajiacute vlastnostiacute hydraulickeacuteho pojiva

Kromě vyacutepalu jiacutelovovaacutepenateacute suroviny se k vyacuterobě hydraulic-keacuteho vaacutepna daacute použiacutet i odlišnyacute způsob spočiacutevajiacuteciacute ve společneacutem mletiacute kusoveacuteho paacuteleneacuteho vzdušneacuteho vaacutepna s vhodnou přiacutemě-siacute kteraacute do mleteacute směsi potřebneacute hydraulickeacute oxidy dodaacute Takto vyrobeneacute pojivo se nazyacutevaacute prostě hydraulickeacute vaacutepno a v nor-mě ČSN EN 459-1 se označuje jako HL Jako latentně hydrau-lickou přiacuteměs je možneacute kromě pucolaacutenů použiacutet takeacute jemně mle-tou vysokopecniacute strusku

Druh použiteacute hydraulickeacute přiacuteměsi může byacutet zmiacuteněn v naacutezvu vaacutepna (vaacutepno pucolaacutenoveacute nebo vaacutepno struskoveacute)

Hydraulickaacute vaacutepna se použiacutevajiacute hlavně v maltaacutech i když je možneacute s jejich použitiacutem připravit i betony nižšiacute třiacutedy K plneacutemu využitiacute vazebnyacutech vlastnostiacute je třeba po celou dobu hydratace křemičitanovyacutech složek zabezpečit dostatek vody na což je tře-ba dbaacutet hlavně u omiacutetek

Hydraulickaacute vaacutepna byla obliacutebenyacutem pojivem pro sucheacute mal-toveacute směsi na vnějšiacute omiacutetky a použiacutevala se i pro vaacutepenneacute mal-ty pro zděniacute

V současneacute době se u naacutes hydraulickeacute vaacutepno nevyraacutebiacute což nesou nelibě zejmeacutena pamaacutetkaacuteři V přiacutepadě potřeby je však možneacute ziacuteskat hydraulickeacute vaacutepno z dovozu K tradičniacutem vyacuterob-cům patřiacute Anglie

V běžneacute stavebniacute praxi se hydraulickeacute vaacutepno nahrazuje ce-mentem nižšiacute třiacutedy (cementem pro zděniacute) nebo cementovaacutepen-nyacutem pojivem

446 Silikaacutetovyacute cement

Silikaacutetovyacute (křemičitanovyacute) cement se vyraacutebiacute vysokoteplotniacutem vyacutepalem v podstatě ze stejnyacutech surovin jako silně hydraulickeacute vaacutepno Kromě vaacutepencovyacutech sliacutenů lze k vyacuterobě silikaacutetoveacuteho ce-mentu využiacutet vaacutepenec doplněnyacute mineraacutelniacute surovinou obohacu-

Tab 463 Označeniacute a třiacutedy hydraulickyacutech vaacutepen (ENV 459-1)

Označeniacute Značeniacute Volneacute vaacutepno1) Obsah SO312)

Hydraulickeacute vaacutepno 2 HL 2 ge 6 lt3

Hydraulickeacute vaacutepno 35 HL 35 ge 6 lt3

Hydraulickeacute vaacutepno 5 HL 5 ge 3 lt3

Přirozeneacute hydraulickeacute vaacutepno 2 NHL 2 ge 15 lt3

Přirozeneacute hydraulickeacute vaacutepno 35 NHL 35 ge 9 lt3

Přirozeneacute hydraulickeacute vaacutepno 5 NHL 5 ge 3 lt3

1) Hodnoty jsou uvedeny v hmotn Platiacute po odpočtu volneacute a vaacutezaneacute vody 2) Vyhoviacute-li zkoušce objemoveacute staacutelosti podle ČSN EN 459-2 (při uloženiacute 28 dniacute ve vodě)

připouštiacute se až 7

157

jiacuteciacute vaacutepencovou složku o hydraulickeacute oxidy Obsah uhličitanu vaacutepenateacuteho maacute činit zhruba 77 z hmotnosti celeacute mineraacutelniacute naacutesady

Silikaacutetovyacute cement je praacuteškoveacute anorganickeacute pojivo s velmi vyacute-raznou hydraulicitou Po smiacutechaacuteniacute s vodou vytvaacuteřiacute kaši kteraacute tuhne a tvrdne i pod vodou Po zatvrdnutiacute si i ve vodě zachovaacute-vaacute svoji pevnost a objemovou staacutelost

Silikaacutetovyacute cement je zdaleka nejběžnějšiacutem typem cementu pro všeobecneacute použitiacute a slovo silikaacutetovyacute se proto v naacutezvu obvykle vy-nechaacutevaacute

4461 Vyacuteroba cementu

K vyacuterobě cementu se v současnosti použiacutevajiacute vyacutehradně konti-nuaacutelně pracujiacuteciacute rotačniacute pece i když původně probiacutehala vyacuteroba cementu i v peciacutech šachtovyacutech

Zvlaacuteštniacute charakteristickyacute tvar včeliacuteho uacutelu měla šachtovaacute pec Johna Aspdina jehož britskyacute patent č 5022 z roku 1824 je považovaacuten za počaacutetek moderniacuteho cementaacuteřstviacute Aspdin saacutem uacutedajně chaacutepal cement předevšiacutem jako pojivo k vyacuterobě umělyacutech kamennyacutech prvků nahrazujiacuteciacutech kvalitniacute stavebniacute kaacutemen z Port-landu Tiacutem se vysvětluje naacutezev portlandskyacute cement kteryacute se pro cement dodnes použiacutevaacute když chceme zdůraznit skutečnost že jde o cement jednosložkovyacute (mletyacute sliacutenek bez dalšiacutech hydraulic-kyacutech přiacuteměsiacute)

Je ovšem možneacute že původniacute Aspdinův produkt byl spiacuteše silně hydraulickyacutem vaacutepnem protože je pravděpodobneacute že teplota v jeho peci nedosahovala hodnot charakteristickyacutech pro součas-nou cementaacuteřskou vyacuterobu

Zaacutekladniacute rozdiacutel mezi vyacuterobou hydraulickeacuteho vaacutepna a vyacuterobou portlandskeacuteho cementu spočiacutevaacute v překročeniacute slinovaciacute teploty rozžhaveneacute mineraacutelniacute naacutesady V důsledku zdaacutenlivě čistě fyzikaacutel-niacuteho procesu slinovaacuteniacute dochaacuteziacute při teplotaacutech 1 300 až 1 400 degC ve slinovaneacutem materiaacutelu k hlubšiacutem chemickyacutem změnaacutem jejichž

důsledkem je vznik trikalciumsilikaacutetu (alitu) kteryacute se pak v ce-mentu staacutevaacute nejvyacuteznamnějšiacutem hydraulicky aktivniacutem mineraacutelem

Slinovaciacute proces způsobuje speacutekaacuteniacute původně praacuteškoviteacute naacutesa-dy Postupnyacutem nabalovaacuteniacutem rozžhavenyacutech čaacutestic prochaacutezejiacuteciacutech zvolna rotujiacuteciacute peciacute vznikaacute sliacutenek v podobě až několikacentimet-rovyacutech tvrdyacutech valounků

Sliacutenek kteryacute je zaacutekladniacute surovinou pro dalšiacute vyacuterobu cementu obsahuje předevšiacutem křemičitany (silikaacutety) a hlinitany (aluminaacutety) vaacutepenateacute Jednaacute se o sloučeniny podobneacute přiacuterodniacutem hornino-tvornyacutem mineraacutelům S ohledem na tuto skutečnost se sloučeni-ny tvořiacuteciacute sliacutenek označujiacute jako sliacutenkoveacute mineraacutely

Sliacutenek se po čaacutestečneacutem vychladnutiacute drtiacute a poteacute se nechaacutevaacute vy-chladnout ve skladovaciacutech sliacutenkovyacutech silech Době po kterou je sliacutenek v těchto silech se už dnes nepřipisuje takovyacute vyacuteznam jako dřiacuteve a kapacita sil se voliacute jen takovaacute aby spolehlivě vyrovnaacuteva-la vyacuterobniacute vyacutekyvy

Ze skladovaciacutech prostor se sliacutenek průběžně odebiacuteraacute a spo-lečně s přiacutesadou 2 až 6 saacutedrovce (přiacuterodniacuteho saacutedrovce saacuted-rovcovyacutech střepů z použityacutech saacutedrovyacutech forem průmysloveacuteho odpadniacuteho saacutedrovce) se mele na definitivniacute jemnost čiacutemž vzni-kaacute jednosložkovyacute (portlandskyacute) cement

Saacutedrovec sloužiacute v cementu jako regulaacutetor rychlosti tuhnutiacute Ke stejneacutemu uacutečelu je možneacute použiacutet i přiacuterodniacute anhydrit saacutedrov-ci se však většinou daacutevaacute přednost Požadavky na kvalitu saacutedrov-ce i anhydritu předepisuje ČSN 72 1206

Kromě saacutedrovce se mohou (v množstviacute nepřesahujiacuteciacutem 1 z hmotnosti cementu) přidaacutevat i vedlejšiacute přiacutesady např intezifi-kaacutetory mletiacute nebo hydrofobniacute přiacutesady

Vyacutesledkem zaacutevěrečneacute mleciacute operace je jemně praacuteškovityacute pro-dukt s měrnyacutem povrchem 225 až 400 m2kgndash1 Je dopravovaacuten do skladovaciacutech cementovyacutech sil ze kteryacutech se pak podle potře-by daacutevkuje buď do přepravniacutech aut resp vagoacutenů nebo na pyt-lovaciacute linku

Na konci 80 let se u naacutes ročně vyraacutebělo skoro 7 Mt cemen-tu V současnosti se v Česku ročně vyrobiacute 4 Mt cementu Ve stej-neacutem obdobiacute se podařilo sniacutežit energetickou naacuteročnost vyacuteroby 1 t sliacutenku z 7 000 MJ na 3 000 MJ

4462 Složeniacute sliacutenku

Sliacutenkovyacutech mineraacutelů je sice možneacute ve sliacutenku identifikovat oko-lo dvaceti za prakticky vyacuteznamneacute jsou však považovaacuteny jen čtyři z nich Jsou to trikalciumsilikaacutet (křemičitan trojvaacutepenatyacute) dikal-ciumsilikaacutet (křemičitan dvojvaacutepenatyacute) trikalciumaluminaacutet (hlini-tan trojvaacutepenatyacute) a tetrakalciumaluminaacutetferit (hlinitoželezitan čtyřvaacutepenatyacute) Tyto čtyři sloučeniny (tvořiacute dohromady přes 90 z celkoveacute hmoty sliacutenku) se v rozhodujiacuteciacute miacuteře podiacutelejiacute na vlast-nostech cementu kteryacute se ze sliacutenku vyraacutebiacute

Vyacuteroba cementu je charakteristickaacute vysokyacutemi teplotami a přiacute-tomnostiacute kysliacuteku Při tvorbě sliacutenkovyacutech mineraacutelů se proto všechny zuacutečastněneacute prvky nachaacutezejiacute v podobě oxidů To umožňuje pova-žovat oxidy za zaacutekladniacute stavebniacute kameny cementoveacuteho sliacutenku

Vzorce sliacutenkovyacutech silikaacutetů proto často rozepisujeme jako kom-plexniacute sloučeniny těchto bdquomateřskyacutechldquo oxidů Křemičitan trojvaacute-penatyacute je možneacute zapsat jako 3CaO SiO2 Křemičitan dvojvaacutepe-natyacute se rozepisuje jako 2CaO SiO2 Hlinitan trojvaacutepenatyacute dostaacutevaacute podobu 3CaO Al2O3 A konečně hlinitoželezitan čtyřvaacutepenatyacute je možneacute vyjaacutedřit jako 4CaO Al2O3

Fe2O3To naacutem pak daacutele umožniacute zaveacutest zkraacutecenou formu zaacutepi-

su chemickyacutech vzorců sliacutenkovyacutech mineraacutelů pomociacute tzv cemen-taacuteřskeacute notace Při tomto způsobu zaacutepisu se Al2O3 zapisuje jako A CaO jako C Fe2O3 jako F a i voda (H2O) se zkracuje jako H Typograficky poněkud nešťastnaacute je původniacute jednopiacutesmenovaacute

A

B

C

D

EF

Obr 474 Linka na vyacuterobu cementoveacuteho sliacutenku A ndash surovinovaacute sila B ndash homogenizačniacute mlyacuten C ndash zaacutesobniacutek na surovinovou směs D ndash rotačniacute pec E ndash chladič sliacutenku F ndash sliacutenkoveacute silo

Obr 475 Slinovaacuteniacute zrniteacuteho materiaacutelu

l1 l2 l3gt gt

158

zkratka oxidu siacuteroveacuteho (bdquovelkeacute es s pruhemrdquo) V tomto textu je SO3 zkracovaacuten jako typograficky dostupnějšiacute S

V cementaacuteřskeacute notaci dostaacutevajiacute chemickeacute vzorce čtyř zaacuteklad-niacutech sliacutenkovyacutech mineraacutelů jednoduchou a praktickou podobu ce-mentaacuteřskyacutech vzorců C3S C2S C3A a C4AF Kromě toho se při po-pisu cementoveacuteho sliacutenku užiacutevajiacute ještě slovniacute mineralogickeacute naacutezvy jednotlivyacutech složek

Každaacute z těchto složek nějak ovlivňuje vyacutesledneacute vlastnosti ce-mentu tiacutem že vnaacutešiacute do něj svoje charakteristickeacute vlastnosti

Trikalciumsilikaacutet (alit) nabyacutevaacute pevnosti převaacutežně v počaacutetečniacute době do 28 dniacute Jeho vyššiacute obsah je proto žaacutedouciacute pro rychleacute do-saženiacute pevnostiacute umožňujiacuteciacutech navaacutezat dalšiacute operace (odbedně-niacute konstrukce) Alitovyacute cement je proto všeobecně použiacutevanyacutem typem cementu Rovněž rychlovazneacute cementy majiacute obsah C3S co nejvyššiacute

Dikalciumsilikaacutet (belit) kteryacute z většiacute čaacutesti vytvrzuje naopak až po 28 dnech se ve zvyacutešeneacute miacuteře uplatňuje v belitoveacutem cementu s niacutezkyacutem hydratačniacutem teplem jenž se použiacutevaacute při betonaacuteži mi-mořaacutedně masivniacutech konstrukciacute (přehradniacute hraacutez zaacutekladovaacute des-ka jaderneacute elektraacuterny) kde je zapotřebiacute delšiacute dobu k postupneacute-mu odvodu tepla vyvinuteacuteho při hydrataci

Specifickou vlastnostiacute trikalciumaluminaacutetu je jeho citlivost na dodatečneacute působeniacute siacuteranů V siacuteranovzdornyacutech cementech ur-čenyacutech zpravidla pro beton do zaacutekladů stavby se musiacute obsah tri-kalciumaluminaacutetu snižovat (kap 3931)

Z těchto skutečnostiacute vychaacuteziacute americkaacute vyacuterobkovaacute norma ASTM C 150 (Standard Specification for Portland Cement) kteraacute zavaacute-diacute pět druhů cementu (tab 465) Jednotliveacute druhy jsou ozna-čeny řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi I až V a lišiacute v mineralogickeacutem složeniacute sliacutenku Doplňkoveacute piacutesmeno (a) se použiacutevaacute pro druhy s provzduš-ňujiacuteciacute přiacutesadou (Ia IIa IIIa) Celeacute značeniacute nemaacute žaacutednou spojitost se značeniacutem podle ČSN EN 197-1 kde řiacutemskeacute čiacuteslice a doplňko-vaacute piacutesmena označujiacute jednotliveacute viacutecesložkoveacute cementy

V Evropě se jako cementy s niacutezkyacutem hydratačniacutem teplem po-užiacutevajiacute viacutecesložkoveacute cementy Podle normy ČSN EN 14216 to mo-hou byacutet cementy vysokopecniacute (VLH IIIB VLH IIIC) pucolaacutenoveacute (VLH IVA VLH IVB) a směsneacute (VLH VA VLH VB) U těchto cementů je zavedena jedna třiacuteda normalizovaneacute pevnosti 225 Hydratačniacute teplo nesmiacute překročit charakteristickou hodnotu 220

Jg pro stanoveniacute podle ČSN EN 196-8 po 7 dnech nebo podle ČSN EN 196-9 po 41 hodinaacutech (oba zkušebniacute postupy jsou rov-nocenneacute)

Hydratace samotneacuteho trikalciumaluminaacutetu probiacutehaacute tak rychle že by ztěžovala zpracovaacuteniacute čerstveacuteho betonu Praacutevě kvůli trikal-ciumaluminaacutetu se do cementu přimiacutelaacute saacutedrovec kteryacute rychlost hydratace C3A zpomaluje

Maleacute množstviacute oxidu vaacutepenateacuteho je v cementoveacutem sliacutenku přiacute-tomno v nevaacutezaneacute formě jako volneacute vaacutepno S ohledem na tep-lotu vyacutepalu cementoveacuteho sliacutenku se jednaacute o mrtvě paacuteleneacute vaacutepno ktereacute reaguje s vodou jen neochotně K jeho dohašovaacuteniacute proto dochaacuteziacute až po dlouheacute době a objemovyacute naacuterůst uvnitř vytvrzeneacute-ho cementu vyvolanyacute tvorbou Ca(OH)2 vede ke tvorbě trhlin Přiacutepustneacute množstviacute volneacuteho vaacutepna je proto omezeno na 4

Ze stejneacuteho důvodu je nežaacutedouciacute většiacute obsah hořčiacuteku kteryacute v cementoveacutem sliacutenku vystupuje převaacutežně jako volnyacute oxid hořeč-

Tab 464 Přehled hlavniacutech složek v cementaacuteřskeacutem sliacutenku

Naacutezev Vzorec Slovniacute označeniacuteObsah

()Hydratačniacute teplo

(kJkgndash1)Hydratace

Trikalciumsilikaacutet C3S alit 35 ndash 75 500 rychlaacute

Dikalciumsilikaacutet C2S belit 5 ndash 40 250 středniacute

Tetrakalciumaluminaacutetferit C4AF brown-millerit (celit) 9 ndash 14 420 rychlaacute

Trikalciumaluminaacutet C3A amorfniacute faacuteze 3 ndash15 910 velmi rychlaacute

Oxid vaacutepenatyacute CaO volneacute vaacutepno lt4 1 160 pomalaacute

Oxid hořečnatyacute MgO periklas lt6 pomalaacute

Tab 465 Označovaacuteniacute portlandskyacutech cementů obvykleacute v USA [ASTM C 150 2002]

Druh cementu podle ASTM C 150 I II III IV V

Trikalciumsilikaacutet () 55 51 57 28 38

Dikalciumsilikaacutet () 19 24 19 49 43

Trikalciumaluminaacutet () 10 6 10 4 4

Tetrakalciumaluminaacutetferit () 7 11 7 12 9

Speciaacutelniacute funkce neniacute požadovaacutenastředniacute siacuteranovaacute

odolnostvysokaacute počaacutetečniacute

pevnostniacutezkeacute hydratačniacute teplo vysokaacute siacuteranovzdornost

100

80

60

40

20

0

0 100 200 300 400

Doba (dny)

Hyd

rata

ce (

)

Obr 476 Srovnaacuteniacute rychlosti hydratace alitu a belitu

159

natyacute (periklas) Oxid hořečnatyacute rovněž hydratuje jen neochotně a jeho hydratace může vyvolat vznik trhlin Množstviacute MgO je proto limitovaacuteno hodnotou 6

4463 Hydratačniacute reakce

Hned v uacutevodu je vhodneacute poznamenat že průběh hydratač-niacutech reakciacute je zaacutevislyacute nejen na samotneacutem mineralogickeacutem slo-ženiacute cementu ale takeacute na jemnosti mletiacute množstviacute zaacuteměsoveacute vody teplotě a přiacutetomnosti dalšiacutech přiacutesad či přiacuteměsiacute

U běžně mletyacutech cementů hydratuje pouze asi 15 cemen-tu Ke zbyacutevajiacuteciacute čaacutesti cementovyacutech zrn se už voda přes vznik-leacute hydratačniacute produkty nedostane a tato čaacutest cementu zůstaacute-vaacute uzavřena v hydratovaneacute struktuře v původniacute podobě Fakticky sloužiacute jako plnivo

V teacute čaacutesti cementu ve ktereacute probiacutehajiacute hydratačniacute reakce re-agujiacute jednotliveacute sliacutenkoveacute mineraacutely často viacutecestupňovyacutem mecha-nismem (naacutesledneacute reakce) nebo několika mechanismy probiacuteha-jiacuteciacutemi současně (konkurenčniacute reakce) I z tohoto důvodu majiacute hydratačniacute tepla uvedenaacute v tab 464 jen přibližneacute hodnoty a v jinyacutech pramenech je možneacute naleacutezt i čiacutesla poněkud odlišnaacute

Hydratačniacute reakce samotneacuteho trikalciumaluminaacutetu vedou-ciacute ke tvorbě pevnyacutech a nerozpustnyacutech hydroaluminaacutetů je přiacuteliš rychlaacute Ve skutečnosti se jednaacute o celyacute komplex hydratačniacutech re-akciacute přičemž dominantniacute prvniacute krok můžeme zjednodušeně za-psat jako

2 C3A + 27 H rarr C4AH19 + C2AH8

Jako dalšiacute hydroaluminaacutet vznikaacute takeacute C2AH2 a za uacutečasti vaacutepna takeacute C4AH13 Naacutesledně vznikaacute v aluminaacutetoveacute faacutezi kubickyacute C3AH6

Vznikleacute hydroaluminaacutety velmi uacutečinně omezujiacute pohyb soused-niacutech zrn a majiacute hlavniacute podiacutel na tuhnutiacute cementu

Při praktickeacutem použiacutevaacuteniacute cementu se proces tuhnutiacute cementu zpomaluje aby se zajistila doba potřebnaacute pro vyacuterobu betonoveacute směsi pro jejiacute dopravu uloženiacute a zpracovaacuteni

K potlačeniacute rychlosti tvorby hydroaluminaacutetů se použiacutevajiacute kon-kurenčniacute hydratačniacute reakce probiacutehajiacuteciacute za uacutečasti C SH2 (saacutedrov-ce) Pro tento uacutečel se saacutedrovec do cementu přidaacutevaacute již ve vyacute-robě

Pokud je v reakčniacute směsi volnyacute saacutedrovec dochaacuteziacute přednostně ke tvorbě komplexniacuteho trisulfaacutetu (ettringitu) enormně bohateacute-ho na krystalovou vodu

3 C SH2 + C3A +32H rarr C3A(C SH2)3H32

Po spotřebovaacuteniacute saacutedrovce vytvaacuteřiacute ettringit s přebytečnyacutem tri-kalciumaluminaacutetem komplexniacute hydratovanyacute monosulfaacutet

C3A(C SH2)3H32 + 2 C3A + 4 H rarr 3 C3A(C SH2)H12

Zpomalujiacuteciacute uacutečinek saacutedrovce spočiacutevaacute v tom že se na povrch zrn trikalciumaluminaacutetu okamžitě vytvaacuteřiacute jemně krystalickyacute po-vlak trisulfaacutetu kteryacute však neomezuje pohyblivost zrn a neovliv-ňuje zpracovatelnost Tento povlak zabraňuje dalšiacute hydratačniacute reakci trikalciumaluminaacutetoveacute zrna

Podobnaacute reakce saacutedrovce s C4AF je sice takeacute možnaacute probiacutehaacute však daleko pomaleji Nepředstavuje proto pro hydrataci C4AF vaacutežnou konkurenci Produktem hydratace C4AF jsou normaacutelniacute hydrohlinitoželezitany

Hydratace dikalciumsilikaacutetu i trikalciumsilikaacutetu vede navzdo-ry rozdiacutelneacutemu průběhu k prakticky stejnyacutem produktům ndash hyd-

ratovanyacutem křemičitanům vaacutepenatyacutem Připsat těmto produktům nějakyacute jednoznačnyacute vzorec je obtiacutežneacute protože v průběhu hyd-ratačniacute reakce fakticky vznikaacute hydratovanyacute gel z něhož nelze jednotliveacute sloučeniny (hydrosilikaacutety) vydělovat

Stavebniacute čaacutestice tvořiacuteciacute hydrosilikaacutetovyacute gel majiacute nejmeacuteně tisiacutec-kraacutet většiacute povrch než původniacute cement a proto mezi nimi působiacute značneacute přitažliveacute siacutely srovnatelneacute se silou chemickyacutech vazeb

Trikalciumsilikaacutet i dikalciumsilikaacutet se v průběhu hydratace roz-klaacutedajiacute a uvolňujiacute hydroxid vaacutepenatyacute kteryacute se v cementaacuteřskeacute no-taci zapisuje jako CH Celyacute jev lze zjednodušeně popsat pomo-ciacute těchto rovnic

C3S + (3 ndash x + y)H rarr CxSHy + (3 ndash x)CH

C2S + (2 ndash x + y)H rarr CxSHy + (2 ndash x)CH

Při hodnotaacutech x = 05 ndash 15 a hodnotaacutech y = 05 ndash25 popi-sujiacute vyacuteše uvedeneacute rovnice vznik mineralogickeacute faacuteze C-S-H (I) vy-tvaacuteřejiacuteciacute liacutestkovitou strukturu Při x = 15 ndash 2 a y = 10 ndash 40 je vyacutesledneacute složeniacute charakteristickeacute pro faacutezi C-S-H (III) kteraacute maacute podobu tenkyacutech dutyacutech svazčityacutech vlaacuteken

Reakčniacute přeměna pravděpodobně probiacutehaacute převaacutežně v tuheacute faacutezi a koloidniacute gel se objevuje aniž by před tiacutem došlo k rozpuštěniacute původně přiacutetomnyacutech sliacutenkovyacutech mineraacutelů Určityacute podiacutel rozpo-uštěciacutech a rekrystalizačniacutech procesů je sice zřejmě takeacute přiacutetomen ale reakce v pevneacute faacutezi (topochemickyacute proces) je dominantniacute

Při rozboru chemickyacutech reakci ktereacute probiacutehajiacute při hydrata-ci cementu nelze opomiacutejet fakt že jde o velmi komplexniacute pro-ces ve ktereacutem se uplatňujiacute chemickeacute fyzikaacutelniacute i mechanickeacute jevy V žaacutedneacutem přiacutepadě nestačiacute k uspokojiveacutemu popsaacuteniacute tohoto pro-cesu několik nebo několik desiacutetek chemickyacutech rovnic je třeba zohlednit i fyzikaacutelniacute a mechanickeacute aspekty procesu

Vyčerpaacutevajiacuteciacute model kteryacute by zachycoval všechny aspekty chovaacuteniacute v cementu přiacutetomnyacutech laacutetek sice staacutele ještě překraču-je možnosti dnešniacutech počiacutetačů byly však již vypracovaacuteny zjed-nodušeneacute modely ktereacute v popisu hydratace představujiacute značnyacute pokrok

V principu je možneacute buď zanedbat minoritniacute pochody jež jsou za určityacutech podmiacutenek staacuteleacute nebo použiacutet model na rozlišo-vaciacute uacuterovni kterou lze ještě vyacutepočetně zvlaacutednout

Pro modelovaacuteniacute hydratace jsou přitom kliacutečoveacute čtyři faktory zastoupeniacute sliacutenkovyacutech mineraacutelů v cementu křivka zrnitosti ce-mentu vodniacute součinitel a teplota Vyacuteznamně do procesu hyd-ratace zasahuje ještě vlhkost prostřediacute přiacutesady (např mikrosili-ka) a volneacute alkaacutelie

Vyacuterazneacute uacutespěchy při popisu hydratace byly dosaženy nejprve s dvourozměrnyacutemi modely na jejichž zaacutekladě byly simulovaacuteny procesy vzniku hydratačniacutech produktů na kontaktu cementu s vodou naacutesledneacute difuzniacute pochody a nukleace v poacuterech systeacutemu

V současneacute době se již pracuje s třiacuterozměrnyacutem simulačniacutem systeacutemem založenyacutem na představě dostatečně malyacutech objemo-vyacutech jednotek ndash voxelů

Voxel (volume element) představuje homogenniacute mikroskopic-kou jednotkovou oblast kteraacute se uacutečastniacute rozpouštěniacute transpor-tu nebo chemickeacute reakce

Vyacutechoziacute data potřebnaacute ke konstrukci modelu se ziacuteskaacutevajiacute ex-trapolaciacute dvojrozměrnyacutech sniacutemků ziacuteskanyacutech na řezech cementu elektronovyacutem mikroskopem Na stejnyacutech řezech se na zaacutekladě digitaacutelniacute analyacutezy rentgenoveacuteho obrazu určuje rozloženiacute zaacuteklad-niacutech sliacutenkovyacutech mineraacutelů

Model hydratace uvažuje zaacutekladniacute sliacutenkoveacute mineraacutely tvor-bu C-S-H gelu vliv hydroxidu vaacutepenateacuteho a porozitu systeacute-

160

mu Namiacutesto opravdovyacutech tvarů zrnek cementu se při zpraco-vaacuteniacute modelu pro zjednodušeniacute uvažujiacute digitaacutelniacute koule s distribuciacute podle křivky zrnitosti cementu

Při zkouškaacutech tuzemskeacuteho cementu byl kupřiacutekladu použit model zpracovaacutevajiacuteciacute hydratačniacute proces na uacuterovni voxelů s ohle-dem na 38 různyacutech chemickyacutech laacutetek ktereacute se mohou během hydratace vyskytovat [Šmilauer V Bittnar Z 2003]

Speciaacutelniacute algoritmus hydratačniacuteho modelu určuje pravidla roz-pouštěniacute nukleace difuze a pohybu voxelů Vyacutesledky jsou inter-pretovaacuteny v podobě zvětšeneacuteho obrazu reprezentativniacute krychle o hraně 510ndash6 mm Jednotliveacute druhy voxelů se barevně odlišujiacute a je tak možneacute ziacuteskat charakteristickyacute dobře přehlednyacute obraz si-mulovaneacute mikrostruktury

Množstviacute hydrataciacute uvolněneacuteho hydroxidu vaacutepenateacuteho je po-měrně značneacute Ze 100 kg portlandskeacuteho cementu se při hydra-taci uvolniacute asi 30 kg Ca(OH)2 Jen malaacute čaacutest uvolněneacuteho hydroxi-du vaacutepenateacuteho se může spotřebovat na tvorbu aluminhydraacutetu napřiacuteklad podle rovnice

C3A + CH + 12 H rarr C4AH13

Hydroxid vaacutepenatyacute zůstaacutevaacute tedy převaacutežně volnyacute a vytvaacuteřiacute ve vytvrzeneacutem cementu alkalickeacute prostřediacute ktereacute jen zvolna zani-kaacute tiacutem jak hydroxid vaacutepenatyacute karbonatuje (přechaacuteziacute uacutečinkem vzdušneacuteho CO2 na uhličitan vaacutepenatyacute)

V nezkarbonatovaneacutem cementu je alkalita vody v poacuterech na uacuterovni 125 pH což odpoviacutedaacute nasyceneacutemu roztoku hydroxidu vaacutepenateacuteho V takto alkalickeacutem prostřediacute neprobiacutehaacute koroze oce-li což je vyacuteznamneacute pro vyacuterobu betonu se železnou vyacuteztužiacute

Hydroxid vaacutepenatyacute vyplňuje čaacutest prostoru mezi krystalky hyd-rosilikaacutetoveacuteho gelu a pokud je odtamtud odstraněn staacutevaacute se struktura cementu poreacuteznějšiacute a meacuteně pevnou Rozpouštěniacute Ca(OH)2 při styku cementu s vodou chudou na mineraacutelniacute laacutetky (hladovaacute voda) nebo vodou kyselou je nejběžnějšiacutem typem koro-ze betonu (kap 39311)

V neposledniacute řadě je hydroxid vaacutepenatyacute vyacuteznamnyacute i pro schopnost dalšiacute reakce s jemně dispergovanyacutemi hydraulickyacutemi oxidy (pucolaacutenovaacute reakce) Touto reakciacute může vzniknout dalšiacute podiacutel pevneacuteho nerozpustneacuteho gelu kompatibilniacuteho s hydrosili-kaacutetovyacutem gelem vznikajiacuteciacutem ze sliacutenkovyacutech mineraacutelů Tato skuteč-nost umožňuje nahrazovat čaacutest cementoveacuteho sliacutenku přiacuterodniacutemi nebo umělyacutemi pucolaacuteny

Při rozboru hydratačniacute reakce nelze vynechat objemoveacute zastou-peniacute jednotlivyacutech složek ve vyacutechoziacute cementoveacute kaši a ve vyacutesled-neacutem cementoveacutem kameni (hydratovaneacutem cementu) Oba přiacutepa-dy zachycuje obr 477

Voda kteraacute je vaacutezaacutena ve formě hydratačniacutech produktů za-ujiacutemaacute menšiacute objem než voda nevaacutezanaacute Dochaacuteziacute tak ke sniacuteženiacute

objemoveacuteho podiacutelu vody a celkoveacuteho objemu vůbec (ztraacuteta ob-jemu je na obr 477 značena jako volneacute poacutery) Důsledkem teacuteto skutečnosti je smršťovaacuteniacute cementu při vytvrzovaacuteniacute

Naacuterůst pevnosti hydratujiacuteciacuteho cementu je daacuten chemickyacutem slo-ženiacutem a jemnostiacute cementu Jemnějšiacute cementy tvrdnou rychle-ji Speciaacutelniacute rychlotuhnouciacute cementy se proto melou až na 500 m2kgndash1 Dosaženiacute takoveacute jemnosti mletiacute je však energeticky naacute-ročneacute

Tvrdnutiacute cementu probiacutehaacute nejintenzivněji během prvniacuteho tyacuted-ne později se zpomaluje Dotvrzovaacuteniacute cementu sice probiacutehaacute po několik let avšak z praktickeacuteho hlediska považujeme hodnotu pevnosti dosaženou při teplotě 20 degC po 28 dnech zraacuteniacute za hod-notu konečnou

Po teacuteto době se určuje jak třiacuteda cementu podle ČSN EN 196-1 tak pevnostniacute třiacuteda omiacutetkovyacutech či zdiciacutech malt (podle ČSN EN 988-1 a 2) a rovněž pevnostniacute třiacuteda betonu podle ČSN EN 206-1

4464 Viacutecesložkovyacute cement

Naacutehrada čaacutesti sliacutenku hydraulicky aktivniacute laacutetkou jineacuteho původu je možnaacute aniž by došlo ke ztraacutetě pojivoveacute funkce cementu Tato skutečnost se v praxi široce využiacutevaacute

ČSN EN 197-1 definuje 27 jmenovitě uvedenyacutech cementů pro obecneacute použitiacute a specifikuje složky použiacutevaneacute k čaacutestečneacute naacute-hradě sliacutenku Cementy pro obecneacute použitiacute se podle teacuteto normy označujiacute značkou CEM s dalšiacutemi čiacuteselnyacutemi a piacutesmennyacutemi sym-boly

Zaacutekladem CEM cementů je portlandskyacute sliacutenek kteryacute se kom-binuje s dalšiacutemi hydraulicky aktivniacutemi složkami Celkovyacute obsah aktivniacuteho oxidu vaacutepenateacuteho (CaO) a aktivniacuteho oxidu křemiči-teacuteho (SiO2) musiacute byacutet v CEM cementech většiacute než 50 hmot Přiacutetomnost neaktivniacuteho plniva se připouštiacute jen do 5 V tomto množstviacute však plnivo může byacutet i v jednosložkoveacutem (čistě sliacutenko-veacutem) cementu

Přiacutesady nahrazujiacuteciacute čaacutest sliacutenku se v cementaacuternaacutech přidaacuteva-jiacute až na sameacutem konci vyacuterobniacuteho procesu Saacutedrovcovyacute regulaacute-tor tuhnutiacute a hydraulicky aktivniacute přiacutesada nebo plnivo se melou spolu se sliacutenkem na homogenniacute praacutešek obvykleacute cementoveacute jem-nosti Vzniklyacute produkt se označuje jako viacutecesložkovyacute cement Nejběžnějšiacute jsou dvousložkoveacute cementy připravovaneacute z cemen-taacuteřskeacuteho sliacutenku a vysokopecniacute strusky Přehled ostatniacutech použiacute-vanyacutech složek přinaacutešiacute tab 466

75 ml105 ml

185 ml

235 ml

40 ml40 ml

60 ml

voda

cement

volneacute poacuterykapilaacuterniacute voda

gelovaacute voda

hydratovanyacute cement

Obr 477 Objemoveacute podiacutely jednotlivyacutech složek v cementoveacute kaši a v ce-mentoveacutem kameni

Tab 466 Složky ve viacutecesložkovyacutech cementech [ČSN EN 197-1]

Naacutezev složky Označeniacute Použiacutevaacute se pro cement druhu

Cementovyacute sliacutenek K CEM I ndash CEM VB

Ganulovanaacute vysokopecniacute struska

SCEM IIA CEM IIB CEM IIIA CEM IIIB CEM IIIC CEM VA CEM VB

Přiacuterodniacute pucolaacuten PCEM IIA CEM IIB CEM IVA CEM IVB CEM VA CEM VB

Umělyacute pucolaacuten QCEM IIA CEM IIB CEM IVA CEM IVB CEM VA CEM VB

Křemičityacute popiacutelek VCEM IIA CEM IIB CEM IVA CEM IVB CEM VA CEM VB

Vaacutepenatyacute popiacutelek W CEM IIA CEM IIB

Kalcinovanaacute břidlice T CEM IIA CEM IIB

Křemičityacute uacutelet DCEM IIA CEM IIBCEM IVA CEM IVB

Vaacutepenec L CEM IIA CEM IIB

Viacutecesložkovaacute směs M CEM IIA CEM IIB

Plnivo F CEM I ndash CEM VB

161

4465 Klasifikace cementu

Cementy značeneacute CEM se rozdělujiacute do pěti hlavniacutech skupin označenyacutech řiacutemskou čiacutesliciacute I až V Tato čiacuteslice udaacutevaacute druh cemen-tu a uvaacutediacute se za značkou CEM (po odděleniacute mezerou) (tab 467) U pytlovaneacuteho cementu je rozlišujiacuteciacutem znakem mezi jednotlivyacute-mi skupinami i barva potisku obalu Uacuteplnyacute přehled všech typů cementů specifikovanyacutech v ČSN EN 197-1 přinaacutešiacute tab 468

Za druhovyacutem označeniacutem vyznačenyacutem řiacutemskou čiacutesliciacute musiacute byacutet uvedena hodnota normalizovaneacute pevnostniacute třiacutedy

Nejnižšiacute normalizovanou pevnostiacute třiacutedou je 325 (původniacute naacute-rodniacute dodatek zavaacutedějiacuteciacute třiacutedu 225 je již zrušen) Naacutesleduje třiacute-

da 425 a třiacuteda 525 kteraacute je nejvyššiacute normalizovanou třiacutedou Třiacuteda cementu je daacutena pevnostiacute v tlaku po 28 dnech zkouše-nou na zlomciacutech traacutemečků z cementoveacute malty podle ČSN EN 196-1 (kap 54)

Maacute-li cement vysokeacute počaacutetečniacute pevnosti připojuje se za ozna-čeniacute třiacutedy ještě piacutesmeno R (rychlovaznyacute cement)

S ohledem na pevnostniacute třiacutedu je pro cementy obecneacuteho po-užitiacute stanoven i začaacutetek tuhnutiacute podle ČSN EN 196-3 Cementy pevnostniacute třiacutedy 325 a 425 mohou vykaacutezat počaacutetek tuhnutiacute nej-dřiacuteve za hodinu po smiacuteseniacute s vodou U cementů pevnostniacute třiacutedy 525 je přiacutepustnyacute počaacutetek tuhnutiacute již za 45 minut (Konec tuh-nutiacute je u všech CEM cementů do 12 hodin)

Samozřejmě že jednotliveacute přiacutesady určityacutem způsobem modifi-kujiacute zaacutekladniacute vlastnosti jednosložkoveacute portlandskeacuteho cementu Portlandskyacute cement (CEM I) maacute relativně strmyacute naacuterůst počaacuteteč-niacute pevnosti v tlaku (vhodneacute použitiacute pro prvky ktereacute potřebuje-me rychle odbednit)

Rychlyacute hydratačniacute proces při ktereacutem se uvolňuje velkeacute množ-stviacute hydratačniacuteho tepla se jeviacute jako vyacutehoda při použitiacute pro niacutezkeacute teploty (do 5 oC) Je vhodnyacute spiacuteše pro tenkostěnneacute konstrukce Pro betonovaacuteniacute při zaacutepornyacutech teplotaacutech je nejleacutepe použiacutet port-landskyacute cement třiacutedy 425 nebo 525 s vysokou počaacutetečniacute pev-nostiacute (tedy CEM i 425 R nebo 525 R)

Tab 467 Zaacutekladniacute druhy cementu [ČSN EN 197-1]

Druh cementu Slovniacute označeniacute druhu

CEM I portlandskyacute cement

CEM II portlandskyacute cement směsnyacute

CEM III vysokopecniacute cement

CEM IV pucolaacutenovyacute cement

CEM V směsnyacute cement

Tab 468 Druhy cementu na všeobecneacute použitiacute a jejich složeniacute v procentech hmotnosti1) [ČSN EN 197-1]

Dru

hce

men

tu Naacutezev cementu

Ozna- čeniacute

cementu

Sliacutenek

(K)

Vysokopecniacutestruska

(S)

Křemičityacuteuacutelet(D)3)

Pucolaacutenpřiacuterodniacute

(P)

Pucolaacutenprůmyslovyacute

(Q)4)

Popiacutelekkřemičityacute

(V)

Popiacutelekvaacutepenatyacute

(W)

Kalcinovanaacutebřidlice

(T)

Vaacutepenec

(L)

Doplňujiacuteciacutesložky2)

IPortlandskyacute cement

I 95 ndash 100 ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ 0 ndash 5

II

Portlandskyacutestruskovyacute cement

IIA-SIIB-S

80 ndash 9465 ndash 79

6 ndash 2021 ndash 35

~~

~~

~~

~~

~~

~~

~~

0 ndash 50 ndash 5

Portlandskyacute cement s křemičityacutem uacuteletem

IIA-D 90 ndash 94 ~ 6 ndash 10 ~ ~ ~ ~ ~ ~ 0 ndash 5

Portlandskyacutepucolaacutenovyacute cement

IIA-P 80 ndash 94 ~ ~ 6 ndash 20 ~ ~ ~ ~ ~ 0 ndash 5

IIB-P 65 ndash 79 ~ ~ 21 ndash 35 ~ ~ ~ ~ ~ 0 ndash 5

IIA-Q 80 ndash 94 ~ ~ ~ 6 ndash 20 ~ ~ ~ ~ 0 ndash 5

IIB-Q 65 ndash 79 ~ ~ ~ 21 ndash 35 ~ ~ ~ ~ 0 ndash 5

Portlandskyacutepopiacutelkovyacute cement

IIA-V 80 ndash 94 ~ ~ ~ ~ 6 ndash 20 ~ ~ ~ 0 ndash 5

IIB-V 65 ndash 79 ~ ~ ~ ~ 21 ndash 35 ~ ~ ~ 0 ndash 5

IIA-W 80 ndash 94 ~ ~ ~ ~ ~ 6 ndash 20 ~ ~ 0 ndash 5

IIB-W 65 ndash 79 ~ ~ ~ ~ ~ 21 ndash 35 ~ ~ 0 ndash 5

Portlandskyacute cements kalcinovanou břidliciacute

IIA-T 80 ndash 94 ~ ~ ~ ~ ~ ~ 6 ndash 20 ~ 0 ndash 5

IIB-T 65 ndash 79 ~ ~ ~ ~ ~ ~ 21 ndash 35 ~ 0 ndash 5

Portlandskyacute cements vaacutepencem

IIA-L 80 ndash 94 ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ 6 ndash 20 0 ndash 5

IIB-L 65 ndash 79 ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ 21 ndash 35 0 ndash 5

Portlandskyacute směsnyacute cement

IIA-M 80 ndash 94 6 ndash 205)

IIB-M 65 ndash 79 21 ndash 355)

IIIA 35 ndash 64 36 ndash 65 ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ 0 ndash 5

IIIVysokopecniacute cement

IIIB 20 ndash 34 66 ndash 80 ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ 0 ndash 5

IIIC 5 ndash 19 81 ndash 95 ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ 0 ndash 5

IVPucolaacutenovyacute cement

IVA 65 ndash 89 ~ 11 ndash 35 ~ ~ ~ 0 ndash 5

IVB 45 ndash 64 ~ 36 ndash 55 ~ ~ ~ 0 ndash 5

VSměsnyacute cement

VA 40 ndash 64 18 ndash 30 ~ 18 ndash 30 ~ ~ ~ 0 ndash 5

VB 20 ndash 39 30 ndash 50 ~ 30 ndash 50 ~ ~ ~ 0 ndash 51) Hodnoty v tabulkaacutech se vztahujiacute na hlavniacute a doplňujiacuteciacute složky cementu bez siacuteranu vaacutepenateacuteho a přiacutesad2) Jako doplňujiacuteciacute složky mohou byacutet použita plniva nebo jedna či viacutece laacutetek použiacutevanyacutech jako hlavniacute složky pokud v cementu nejsou jako hlavniacute složky použity3) Obsah křemičiteacuteho uacuteletu je limitovaacuten do 10 4) Obsah jinyacutech strusek než vysokopecniacute strusky je limitovaacuten do 15 5) Obsah plniva je limitovaacuten do 5

162

Portlandskyacute struskovyacute cement (CEM IIA-S CEM IIB-S) maacute zvyacutešenou odolnost vůči agresivniacutemu prostřediacute hydratuje po-maleji takže je použitelnyacute pro masivniacute zaacutekladoveacute konstrukce a betonaacutež v leacutetě V prvniacutem tyacutednu zraacuteniacute musiacute byacutet beton z toho-to cementu udržovaacuten vlhkyacute ndash maacute zvyacutešenyacute sklon ke smršťovaacuteniacute za sucha

Portlandskyacute cement s křemičityacutem uacuteletem (CEM IIA-D) maacute zvyacute-šenou pevnost v tahu a použiacutevaacute se pro konstrukce ktereacute jsou vedle tlaku namaacutehaneacute i tahem

Portlandskyacute pucolaacutenovyacute cement (CEM IIA-P ndash CEM IIB-Q) se vyraacutebiacute ve spodniacute pevnostniacute třiacutedě Přiacutetomnost pucolaacutenu zvy-šuje odolnost proti uhličitanovyacutem vodaacutem odpadniacutem vodaacutem a usnadňuje přiacutepravu vodotěsneacuteho betonu

Portlandskyacute popiacutelkovyacute cement (CEM IIA-V ndash CEM IIB-W) se vyznačuje dobrou zpracovatelnostiacute a vodotěsnostiacute Je použitel-nyacute pro stavbu přehrad

Portlandskyacute cement s kalcinovanou břidliciacute (CEM IIA-T CEM IIB-T) se použiacutevaacute pro injektaacutežniacute hmoty

Portlandskyacute cement s vaacutepencem (CEM IIA-L CEM IIB-L) odo-laacutevaacute pliacutesniacutem a je vhodnyacute pro meacuteně mechanicky namaacutehaneacute povr-chy v potravinaacuteřskeacutem průmyslu či zdravotnictviacute

Portlandskyacute směsnyacute cement (CEM IIA-M CEM IIB-M) ve kte-reacutem jsou různeacute kombinovaacuteny nesliacutenkoveacute složky může byacutet vyraacute-běn předevšiacutem jako ekonomicky vyacutehodneacute pojivo

Vysokopecniacute cement (CEM IIIA CEM IIIB CEM IIIC) je charak-teristickyacute pomalyacutem naacuterůstem pevnosti malyacutem vyacutevinem hydratač-niacuteho tepla a vysokou odolnostiacute proti agresivniacutemu prostřediacute Typ B se použiacutevaacute i pro konstrukce vystaveneacute siacuteranovyacutem vodaacutem Typ C se uplatňuje při betonaacuteži konstrukciacute před kotli a pecemi a na ochran-neacute konstrukce proti žaacuteru Je použitelnyacute pro masivniacute konstrukce i v horkeacutem leacutetě pevnostně však dosahuje jen nižšiacute třiacutedy

Pucolaacutenovyacute cement (CEM IVA CEM IVB) maacute prodlouženou dobu naacuterůstu pevnosti Dobře odolaacutevaacute uhličitanovyacutem a slatin-nyacutem vodaacutem Je vhodnyacute pro mokreacute prostřediacute snaacutešiacute i působeniacute mořskeacute vody

Směsnyacute cement (CEM VA CEM VB) je pevnostně nejslabšiacute hodiacute se na nenaacuteročneacute podlahy a potěry

4466 Speciaacutelniacute silikaacutetoveacute cementy

Kromě zaacutekladniacutech druhů CEM I až CEM V mohou cementaacuterny nabiacutezet i řadu speciaacutelniacutech cementů podle sveacuteho vyacuterobniacuteho před-pisu (podnikoveacute normy)

Pro speciaacutelniacute sanačniacute praacutece se vyraacutebějiacute cementy rychlotuhnou-ciacute tamponaacutežniacute nebo těsniciacute jejichž počaacutetek tuhnutiacute je kratšiacute než 30 minut Konec tuhnutiacute u nich nastaacutevaacute za 6 hodin Existujiacute sili-kaacutetoveacute cementy ktereacute zcela ztuhnou za 8 minut

Při vysokyacutech naacuterociacutech na odolnost proti siacuteranoveacute korozi lze kromě cementů CEM IIIB resp CEM IIIC použiacutet speciaacutelniacute siacutera-novzdornyacute cement s obsahem C3A pod 35 Pro siacuteranovzdor-nyacute portlandskyacute cement platiacute samostatnaacute norma ČSN 72 2103

Podle podnikovyacutech norem se dnes vyraacutebějiacute i speciaacutelniacute silničniacute cementy ktereacute obsahujiacute menšiacute množstviacute C3A (pod 8 ) a měrnyacute povrch majiacute mezi 225 až 370 m2kgndash1 Pevnost v tahu za ohybu majiacute minimaacutelně 65 MPa (SC 65 SC 70 SC 75) Silničniacute beto-ny připraveneacute z těchto cementů majiacute velmi malou smrštitelnost většiacute modul pružnosti velkou odolnost proti střiacutedavyacutem vlivům povětrnosti a proti oděru a jsou velmi mrazuvzdorneacute Silničniacute cementy jsou skladovatelneacute 2 měsiacutece

Při vyacuterobě betonovyacutech vyacuterobků se často uplatňuje biacutelyacute ce-ment vyrobenyacute ze suroviny s obsahem sloučenin železa do 1 (biacuteleacute vaacutepence a kaolin) a barevneacute cementy vyrobeneacute ze sliacutenku

biacuteleacuteho cementu mletiacutem s barevnyacutemi pigmenty v množstviacute asi 15 hm cementu

Plastifikovaneacute cementy se použiacutevajiacute předevšiacutem pro dopravu betonoveacute směsi čerpadly běžnějšiacute je však plastifikace betonu provaacuteděnaacute až v betonaacuterně

Vysokopevnostniacute cement neniacute zatiacutem normovaacuten jeho vyacuteznam však jistě bude časem stoupat Použiacutevaacute se pro vyacuterobu předpja-tyacutech a tenkostěnnyacutech konstrukciacute pod těžkeacute stroje a pro vyacutestav-bu naacuteročnyacutech vyacuteškovyacutech budov

4467 Cement pro zděniacute

Cementy nižšiacutech třiacuted než obsahuje ČSN EN 197-1 jsou nor-movaacuteny předevšiacutem jako cementy pro zděniacute v samostatneacute normě ČSN EN 413-1 Norma u těchto cementů připouštiacute ve složeniacute kromě portlandskeacuteho sliacutenku i hydraulickeacute vaacutepno a dalšiacute hydrau-lickeacute přiacuteměsi Přiacutepustneacute jsou i dalšiacute přiacutesady zlepšujiacuteciacute vaznost zej-meacutena vzdušneacute vaacutepno

Cementy pro zděniacute (masonry cements) se podle normy vy-raacutebějiacute ve třech pevnostniacutech třiacutedaacutech značenyacutech MC 5 MC 125 a MC 225

4468 Doprava a skladovaacuteniacute cementu

Většiacute množstviacute cementu se přepravuje v cisternaacutech a naacutesledně se skladuje v silech Menšiacute zaacutesilky cementu se dodaacutevajiacute v pytliacutech ktereacute musiacute byacutet uloženy tak aby byly chraacuteněny před deštěm nej-leacutepe v sucheacutem skladu

V průběhu dlouhodobeacuteho skladovaacuteniacute způsobiacute vzdušnaacute vlh-kost a oxid uhličityacute z ovzdušiacute čaacutestečnou hydrataciacute a karbonata-ci cementu Po třech měsiacuteciacutech klesaacute pevnost řaacutedně skladovaneacuteho cementu asi o 10 až 20 po šesti měsiacuteciacutech o 20 až 30

Hydrataciacute a karbonataciacute se vytvaacuteřejiacute ve skladovaneacutem cemen-tu sbalky Pokud lze tyto sbalky snadno rozmělnit mezi prsty je pravděpodobneacute že pevnostniacute pokles nepřesahuje 10

Bez zvlaacuteštniacute uacutepravy se všechny druhy cementu pro všeobecneacute použitiacute mohou skladovat nejdeacutele 3 měsiacutece Prodloužit tuto dobu je možneacute hydrofobizaciacute

Hydrofobizovaneacute cementy jsou vyrobeny mletiacutem s laacutetkou od-puzujiacuteciacute vlhkost Vcelku nepatrnaacute přiacutesada (cca 05 ) hydrofobniacute laacutetky umožňuje skladovat cementy až 9 měsiacuteců Hydrofobizovat můžeme všechny druhy cementu kromě cementu siacuteranovzdor-neacuteho

S nevhodnyacutem skladovaacuteniacutem cementu může souviset falešneacute tuhnutiacute tj naacutehleacute zhoustnutiacute cementoveacute kaše ihned po smiacutešeniacute cementu s vodou Pro tento jev je charakteristickeacute že opětnyacutem rozmiacutechaacuteniacutem teacuteměř ztuhleacuteho těsta se tekutaacute konzistence obno-viacute a směs pak tuhne normaacutelně

Přiacutečinou falešneacuteho tuhnutiacute je čaacutestečnaacute dehydratace saacutedrov-ce Dehydrataciacute vzniklyacute hemihydraacutet při zaacuteměsi s vodou způsobu-je rychlejšiacute přesyceniacute roztoku siacuteranem vaacutepenatyacutem

K dehydrataci saacutedrovce může dojiacutet při mletiacute cementu působe-niacutem zvyacutešeneacute teploty v cementaacuteřskeacutem mlyacutenu přiacutečinou však může

Tab 469 Pevnost cementu pro zděniacute [ČSN EN 413-1]

TřiacutedaPevnost v tlaku po 7 dnech

(MPa)Pevnost v tlaku po 28 dnech

(MPa)

MC 5 ~ min 5 ndash max 15

MC 125 min 7 min 125 ndash 325

MV 225 min 10 min 225 ndash max 425

163

byacutet takeacute dlouheacute skladovaacuteniacute cementu v silech při vysokyacutech tep-lotaacutech

Pro uacuteplnost je třeba ještě uveacutest že jinou přiacutečinou falešneacuteho tuhnutiacute může byacutet vyššiacute obsah volneacuteho vaacutepna a alkaacuteliiacute v cementu

Nežaacutedouciacutem důsledkem falešneacuteho tuhnutiacute je zvyacutešenaacute spotře-ba zaacuteměsoveacute vody a tedy sniacuteženiacute pevnosti a mrazuzdornosti be-tonu

447 Hlinitanovyacute cement

Hlinitanovyacute cement obsahuje viacutece než 35 Al2O3 a jeho tvrd-nutiacute způsobuje hydratace převaacutežně vaacutepenatyacutech hlinitanů (kal-ciumaluminaacutetů) Vyraacutebiacute se paacuteleniacutem suroviny složeneacute z bauxitu a vaacutepence

Sliacutenkoveacute mineraacutely zastoupeneacute v hlinitanoveacutem cementu jsou CA C2A C3A 5 C3A2 C2AS C4AF C5A3 CS C2S a dalšiacute křemičita-ny vaacutepenohlinitoželeziteacute

Pevnost hlinitanoveacuteho cementu při normaacutelniacute teplotě roste vel-mi rychle Za 24 hodin dosahuje beton z hlinitanoveacuteho cemen-tu až 70 konečneacute pevnosti

Pokud jde o podmiacutenky potřebneacute pro uacutespěšneacute zpracovaacuteniacute hli-nitanoveacuteho cementu lze jako vyacutehodu uveacutest že hydratačniacute reak-ce v hlinitanoveacutem cementu nejsou přiacuteliš citliveacute na sniacuteženiacute teplo-ty Beton z hlinitanoveacuteho cementu lze použiacutet k betonovaacuteniacute až do ndash10 degC

Zcela zaacutesadniacute zpracovatelskou slabinou hlinitanoveacuteho cemen-tu je naopak jeho citlivost na vyššiacute teploty Hlinitanovyacute cement vyžaduje k dokonaleacute hydrataci relativně velkeacute množstviacute hydra-tačniacute vody a jako rychlotuhnouciacute pojivo uvolňuje během kraacutet-keacuteho času většiacute čaacutest ze sveacuteho celkoveacuteho hydratačniacuteho tepla Souběh těchto dvou skutečnostiacute způsobuje že beton z hlini-tanoveacuteho cementu vyžaduje velmi pečliveacute dodatečneacute provlhčo-vaacuteniacute a to jakmile začiacutenaacute tuhnout

Při teplotaacutech nad 25 degC je dostatečneacute zvlhčovaacuteniacute hlinitano-veacuteho cementu v betonu už velmi obtiacutežneacute Vznikaacute vodniacute deficit kteryacute maacute za naacutesledek tvorbu maacutelo pevneacuteho trikalciumaluminaacute-toveacuteho hexahydraacutetu

Na celkovou nestabilitu a nespolehlivost vytvrzeneacuteho hlini-tanoveacuteho cementu maacute vliv i rychle hydratujiacuteciacute C5A3 s nestabil-niacute strukturou kteraacute se může projevit snižovaacuteniacutem pevnosti beto-nu s časem

Jako nejproblematičtějšiacute se při použiacutevaacuteniacute hlinitanoveacuteho ce-mentu ukaacutezal fakt že dekahydraacutet CAH10 vznikajiacuteciacute hydrataciacute za normaacutelniacute teploty může i po delšiacute době přejiacutet v meacuteně pevnyacute he-xahydraacutet C3AH6 kteryacute maacute zhruba polovičniacute objem

3 CAH10 rarr C3AH6 + 2 AH3 + 18 H

Přeměna probiacutehaacute předevšiacutem v letniacutem obdobiacute při vyššiacute teplotě konstrukce Struktura cementu se pak staacutevaacute poreacutezniacute a nepevnou

Po tragickeacutem zřiacuteceniacute tovaacuterniacute haly v roce 1984 byl u naacutes vydaacuten zaacutekaz dalšiacuteho použiacutevaacuteniacute hlinitanoveacuteho cementu pro vyacuterobu be-tonu nosnyacutech konstrukciacute

Protože neobsahuje hydroxid vaacutepenatyacute je hlinitanovyacute cement odolnějšiacute v chemickeacutem agresivniacutem prostřediacute než cement port-landskyacute Vhodnyacute je takeacute pro vyacuterobu žaacuterovzdornyacutech a těsniciacutech malt

Pro vyacuterobu žaacuterovzdornyacutech hmot se k přiacutepravě hlinitanoveacuteho cementu může namiacutesto bauxitu použiacutet technickyacute oxid hlinityacute kteryacute se pak paacuteliacute spolu vaacutepencem při teplotě přibližně 1 500 degC na vysokohlinitanovyacute cement Tento cement je žaacuterovzdornyacute až do 1 750 degC (kap 4252)

V roce 2006 byla vydaacutena novaacute norma pro hlinitanovyacute cement ČSN EN 14647

448 Geopolymerniacute cementy

Geopolymery se připravujiacute chemickou reakciacute hlinitokřemiči-tyacutech oxidů s alkalickyacutemi polysilikaacutety Vyacutesledkem jsou polymerniacute sloučeniny obsahujiacuteciacute Si-O-AI vazby Sloučeniny tohoto typu se obecně označujiacute jako polysialaacutety

Mezi polysialaacutety počiacutetaacuteme kromě laacutetek obsahujiacuteciacutech sekven-ci ndashSi-O-Al-O- takeacute laacutetky s řetězci tvořenyacutemi ndashSi-O-Al-Si ndashO- (po-lysialaacutetsiloxany) a laacutetky s řetězci typu ndashSi-O-Al-Si-O-Si-O- (poly-sialaacutetdisiloxany)

Svojiacute strukturou mohou byacutet geopolymery amorfniacute nebo se-mikrystalickeacute a vykazujiacute proto pestrou škaacutelu vlastnostiacute

Některeacute geopolymery se mohou chovat podobně jako orga-nickeacute termoplasty a lze je zpracovaacutevat a tvarovat při relativně niacutezkyacutech teplotaacutech pohybujiacuteciacutech se v desiacutetkaacutech stupňů

Jsou však i geopolymery majiacuteciacute vlastnosti mineraacutelů Jsou tvrdeacute odolneacute a snaacutešejiacute vysokeacute teploty Určitaacute podobnost s termoplasty je zachovaacutena ale tvarovaciacute teploty jsou mnohem vyššiacute (1 000 až 1 200 degC) Do určiteacute miacutery majiacute takoveacuteto geopolymerniacute materiaacutely zaacuteroveň keramickyacute charakter

K přiacutepravě geopolymerů zpravidla neniacute zapotřebiacute nijak vyso-kyacutech teplot přiacuteslušnaacute polykondenzace (provaacuteděna tzv sol-gel technologiiacute) probiacutehaacute již při teplotaacutech pod 100 degC V průběhu solidifikace ze systeacutemu pomalu odchaacuteziacute voda a vyacutesledneacute pro-dukty proto vykazujiacute otevřenou poacuterovitost zpravidla v rozsahu 6 až 15 Jde o poacutery středniacute velikosti (mezzopoacutery) o průměru 20 až 25 nm

Geopolymery zatiacutem našly použitiacute předevšiacutem jako naacutehrada běžně znaacutemyacutech zeolitů a to hlavně k adsorpci toxickyacutech che-mickyacutech odpadů a jako geopolymerniacute pojiva použiacutevanaacute k vyacuterobě naacutestrojů a forem v plastikaacuteřskeacutem průmyslu a metalurgii zvlaacuteště u speciaacutelniacutech maloseacuteriovyacutech vyacuterobků

V souvislosti s uvažovanyacutem využitiacutem geopolymerů ve sta-vebnictviacute se objevujiacute zajiacutemaveacute studie věnovaneacute možnosti vyacutero-by metakaolinu z kaolinu a lupku či z jinyacutech meacuteně kvalitniacutech ke-ramickyacutech surovin (Metakaolin vznikaacute jako amorfniacute produkt při ohřevu kaolinu na teplotu 650 až 800 degC) Pucolaacutenovaacute aktivita metakaolinu je mimořaacutedně vysokaacute a proto se pro přiacutepravu geo-polymerů jeviacute jako mimořaacutedně vhodnyacute

Ke geopolymerniacutem materiaacutelům můžeme řadit i struskoalka-lickeacute cementy připravovaneacute z jemně rozemleteacute strusky (310 až 350 m2kgndash1) a vodniacuteho skla i když v tomto přiacutepadě jsou ve vznikleacutem pojivu kromě alkalickyacutech aluminosilikaacutetů přiacutetomny i si-likaacutety vaacutepenateacute Na struskoalkalickeacute baacutezi je možneacute připravit i vy-sokopevnostniacute betony

Stoupajiacuteciacute cena alkalickyacutech křemičitanů zdaacutenlivě snižuje atraktivitu dalšiacuteho vyacutevoje geopolymerniacutech cementů Vlastnosti geopolymerů jsou však natolik zajiacutemaveacute že se geopolymerniacute vyacuterobky pravděpodobně v přiacuteštiacutech letech ve stavebnictviacute pro-sadiacute

Zakladatel geopolymerniacute chemie J Davidovits hodlaacute v Čes-ku intenziacutevně působit a uacutedajně se chce podiacutelet na praacuteci vedou-ciacute k vvužiacutevaacuteniacute hald nadložniacutech lupků vzniklyacutech u Plzně při těžbě černeacuteho uhliacute

Největšiacute překaacutežkou v praktickeacutem stavebniacutem použiacutevaacuteniacute geopo-lymerů může byacutet fakt že čerstvaacute geopolymerniacute směs je silně al-kalickaacute a při zpracovaacutevaacuteniacute na stavbě dosti nebezpečnaacute [Sofi M van Deventer J S L Mendis P A Lukey G C 2007]

Zdaacute se že probleacutemy s bezpečnostiacute praacutece už kdysi přispěly k tomu že se v praxi vyacuterazněji neprosadily struskoalkalickeacute be-tony (SAB) připravovaneacute s použitiacutem struskoalkalickeacuteho cemen-tu i když u naacutes byly zkoumaacuteny již před čtvrtstoletiacutem [Brandštetr J 1984]

164

449 Zkoušeniacute hydraulickyacutech pojiv

Pro zkoušeniacute cementu CEM platiacute zkušebniacutech normy řady ČSN EN196

Splněniacute zaacutekladniacutech kvalitativniacutech požadavků na dobu tuhnutiacute a objemovou staacutelost se zjišťuje podle ČSN EN 196-3 Stanoveniacutem pevnosti a tedy i třiacutedy cementu se zabyacutevaacute ČSN EN 196-1

Problematice chemickeacuteho rozboru cementu je věnovaacutena ČSN EN 196-2 kterou doplňuje ČSN EN 196-21 zaměřenaacute na stano-veniacute chloridů oxidu uhličiteacuteho a alkaacuteliiacute

Norma ČSN EN 196-4 obsahuje způsoby rozděleniacute a naacutesled-neacuteho kvantitativniacuteho stanoveniacute nesliacutenkovyacutech složek ve viacuteceslož-koveacutem cementu S jejiacute pomociacute je možneacute určit o kteryacute druh ce-mentu (CEM I ndash CEM V) se v přiacutepadě analyzovaneacuteho vzorku jednaacute

Stanoveniacute jemnosti mletiacute cementu je předmětem ČSN EN 196-6 Zkouška pucolanity pucolaacutenovyacutech cementů se uskuteč-ňuje podle ČSN EN 196-5

Stanoveniacute hydratačniacuteho tepla cementu je možneacute jednak roz-pouštěciacute metodou podle ČSN EN 196-8 a jednak metodou se-miadiabatickou podle ČSN EN 196-9

Všechny zkoušky musiacute byacutet provaacuteděny na spraacutevně odebranyacutech a upravenyacutech vzorciacutech Zaacutesady pro jejich odběr a uacutepravu shrnu-je ČSN EN 196-7

Podrobnějšiacute popis zkušebniacutech postupů použiacutevanyacutech při zkou-šeniacute cementu je v kap 53 a 54

Ke zkoušeniacute mechanickyacutech a zpracovatelskyacutech vlastnos-tiacute ostatniacutech hydraulickyacutech pojiv se použiacutevajiacute normy vyacuteše uvede-neacute existujiacute však i samostatneacute normy pro zkoušeniacute cementu pro zděniacute (ČSN EN 413-2) a hydraulickeacuteho vaacutepna (ČSN EN 459-2) Velkou skupinu novyacutech vyacuterobkovyacutech a zkušebniacutech norem tyacutekajiacute-ciacutech se spodniacutech a podkladniacutech vrstev stmelenyacutech hydraulickyacutemi pojivy představujiacute normy ČSN EN 14227-1 ndash 14 a normy ČSN EN 13286-1 ndash 7 ČSN 13286-40 ndash 53

165

45 Malty

Malta je stavivo ktereacute se připravuje smiacutešeniacutem drobneacuteho ka-meniva anorganickeacuteho pojiva popřiacutepadě i přiacutesad a přiacuteměsiacute a naacuteslednyacutem rozmiacutechaacuteniacutem vznikleacute granulaacuterniacute směsi vodou na požadovanou konzistenci Tiacutemto postupem může byacutet z vyacutecho-ziacutech složek malta vyraacuteběna přiacutemo na staveništi (staveništniacute mal-ta) nebo se ke stejneacutemu uacutečelu použije průmyslově předem vy-robenaacute směs anorganickyacutech pojiv plniv přiacuteměsiacute a přiacutesad (suchaacute maltovaacute směs) kteraacute se na staveništi už pouze rozmiacutechaacutevaacute s vo-dou Třetiacute možnostiacute je vyacuteroba kompletniacute malty (ze všech složek včetně vody) v centraacutelniacute vyacuterobě Takto vyrobenaacute malta se pak na miacutesto dalšiacuteho použitiacute dopravuje jako mokraacute maltovaacute směs

Podle uacutečelu použitiacute rozeznaacutevaacuteme předevšiacutem malty pro zdě-niacute a malty pro omiacutetky Kromě toho se malty použiacutevajiacute ke klade-niacute dlažeb a obkladů ke spaacuterovaacuteniacute a k vyacuterobě keramickyacutech diacutel-ců Vyacuteznamneacute jsou i stykoveacute malty malty použiacutevaneacute jako zaacutelivky a malty použiacutevaneacute jako sanačniacute či reparačniacute hmoty při uacutepravě povrchu stavebniacutech konstrukciacute

Vedle jednoduchyacutech granulaacuterniacutech malt s anorganickyacutemi poji-vy jsou vyraacuteběny i malty s makromolekulaacuterniacutemi pojivy nebo mal-ty modifikovaneacute těmito pojivy malty s disperzniacute vlaacuteknitou vyacute-ztužiacute malty injektaacutežniacute žaacuterovzdorneacute kyselinovzdorneacute stiacuteniciacute (barytoveacute) apod

451 Složeniacute malt

Kromě hliněnyacutech malt ktereacute tuhnou a tvrdnou čistě fyzikaacutelně (koloidniacutem sesychaacuteniacutem) majiacute běžneacute současneacute malty pojivovyacute systeacutem tvrdnouciacute chemickou reakciacute Jeho zaacuteklad tvořiacute nejčastěji cement a vaacutepno Pro přiacutepravu malt lze obě tato pojiva použiacutet sa-mostatně i v kombinaci Malty obsahujiacuteciacute cement a vaacutepno se ve staršiacute literatuře označujiacute jako nastavovaneacute nebo prodlouženeacute

Nejjednoduššiacute recept pro přiacutepravu malty na staveništi spočiacute-vaacute v sucheacutem smiacutechaacuteniacute pojiva a plniva v běžneacute stavebniacute miacutechač-ce a naacutesledneacutem přidaacutevaacuteniacute vody Množstviacute přidaacutevaneacute vody se voliacute podle požadovaneacute konzistence malty

Vaacutepno je nezastupitelnyacutem typem pojiva zejmeacutena při rekon-strukci stavebniacutech pamaacutetek Vlastnosti vaacutepennyacutech malt jsou daacuteny nejen spraacutevně vybranyacutem druhem pojiva ale v přiacutepadě vzdušneacute-ho vaacutepna i spraacutevnyacutem způsobem jeho zpracovaacuteniacute tj vyhašeniacute Jako maltoveacute pojivo pro omiacutetaacuteniacute i zděniacute lze použiacutet vzdušneacute vaacutep-no vyhašeneacute jako vaacutepennaacute kaše nebo vaacutepennyacute hydraacutet Vaacutepennyacute hydraacutet pro omiacutetkoveacute malty musiacute byacutet objemově staacutelyacute

Pro malty s vyššiacute vodostaacutelostiacute se použiacutevalo vaacutepno hydraulickeacute dnes je běžnějšiacute použitiacute hydraulickeacuteho směsneacuteho pojiva na baacutezi portlandskeacuteho sliacutenku Jako pojivo se v maltaacutech použiacutevaacute i přiacutemo cement portlandskyacute CEM I cement portlandskyacute struskovyacute CEM IIA B-S a speciaacutelniacute cementy (např biacutelyacute cement)

Čaacutestečně hydraulickeacute vaacutepno bdquostředověkeacute kvalityrdquo neniacute běžně do-stupneacute Při obnově pamaacutetkovyacutech objektů může byacutet proto vyacutehodneacute zvyšovat vodostaacutelost vaacutepenneacute omiacutetky přiacutesadou přiacuterodniacuteho pucolaacute-nu (tufu trasu) Neniacute pak nutneacute použiacutevat pojivo vaacutepenocementoveacute-ho typu ktereacute je pro pamaacutetkaacuteřskeacute uacutečely často přiacuteliš tvrdeacute a křehkeacute

Orientačniacute vztah mezi minimaacutelniacute pevnostiacute v tlaku a objemo-vyacutem složeniacutem vaacutepennyacutech nebo vaacutepenocementovyacutech malt je v tab 470

Saacutedra se jako pojivo použiacutevaacute jen v menšiacutem rozsahu Kromě malt s čistě saacutedrovyacutem pojivem se připravujiacute i malty s kombino-vanyacutem vaacutepenosaacutedrovyacutem pojivem

Plnivem malty může byacutet přiacuterodniacute kamenivo granulovanaacute vy-sokopecniacute struska škvaacutera popiacutelek teracoveacute drtě kamenivo vyro-beneacute z přiacuterodniacutech surovin (keramzitoveacute kamenivo expandovanyacute

perlit) sleacutevaacuterenskyacute piacutesek granulovanyacute expandovanyacute polystyren Pro přiacutepustnost užitiacute určiteacuteho typu kameniva je vždy rozhodujiacute-ciacute umožniacute-li při optimaacutelniacute receptuře spolehliveacute splněniacute požado-vanyacutech technickyacutech vlastnostiacute malty

Přiacuterodniacute těženeacute kamenivo je nejběžnějšiacute a jeho druh a zrni-tost se voliacute podle uacutečelu použitiacute malty Pro malty na vyacuterobu ke-ramickyacutech diacutelců a pro stykoveacute malty se použiacutevaacute zejmeacutena frakce 04 a 48 v předepsaneacutem poměru pro malty pro zděniacute klade-niacute dlažeb na obklady a pro jaacutedrovou vrstvu omiacutetek frakce 04 Pro malty na jemneacute omiacutetky a ke spaacuterovaacuteniacute při tloušťce spaacutery do 4 mm frakce 01

Při formulaci současnyacutech malt se často použiacutevajiacute přiacutesady ndash laacutetky přidaacutevaneacute v maleacutem množstviacute vzhledem k hmotnosti poji-va před nebo během miacutechaacuteniacute malty pro ziacuteskaacuteniacute zvlaacuteštniacutech uacuteprav vlastnostiacute Podobnou funkci mohou plnit přiacuteměsi (jemneacute anor-ganickeacute materiaacutely) ktereacute se mohou přidaacutevat do malty pro zlep-šeniacute jejiacutech vlastnostiacute nebo k dosaženiacute zvlaacuteštniacutech vlastnostiacute

Nejjednoduššiacute plastifikačniacute přiacutesadou do vaacutepennyacutech malt je vhodnaacute hliacutena do cementovyacutech malt vaacutepennaacute kaše Dalšiacute mož-nost představujiacute speciaacutelniacute makromolekulaacuterniacute laacutetky přidaacutevaneacute do malty v kapalneacutem či praacuteškoveacutem stavu

Uacutečelem některyacutech přiacutesad může byacutet uacuteprava doby zpracovatel-nosti resp rychlosti vytvrzovaacuteniacute malty Tam kde by malta při-chaacutezela do styku s vyacuteztužiacute nebo ocelovyacutemi prvky je vyacuteslovně za-kaacutezaacuteno užitiacute přiacutesad s obsahem chloridů

Jako barviva do malt se použiacutevajiacute mineraacutelniacute pigmenty a orga-nickeacute praacuteškoveacute nebo kapalneacute barviva

Voda na vyacuterobu malt z anorganickyacutech pojiv musiacute byacutet nezaacute-vadnaacute tj nesmiacute snižovat pevnost a trvanlivost malt nebo způ-sobovat skvrny a vyacutekvěty na omiacutetkaacutech Bez zkoušek lze použiacutevat vodu pitnou vody jineacuteho původu je nutno vyzkoušet obdobně jako vodu do betonu

4511 Normovaacute klasifikace malt

V souladu se staršiacute ČSN 72 2430-1 se podle typu použiacutevaneacute-ho pojiva se rozlišujiacute

bull malty vaacutepenneacute obyčejneacute (hrubeacute) ndash MVbull malty vaacutepenneacute jemneacute ndash MVJbull malty vaacutepenocementoveacute obyčejneacute (hrubeacute) ndash MVCbull malty vaacutepenocementoveacute jemneacute ndash MVCJbull malty pro šlechtěneacute omiacutetky ndash MVCObull malty vaacutepenosaacutedroveacute ndash MVSbull malty saacutedroveacute ndash MSbull malty cementoveacute obyčejneacute (hrubeacute) ndash MCbull malty pro cementovyacute postřik ndash MCPNověji se průmyslově vyraacuteběneacute malty třiacutediacute nabull malty pro vnitřniacute a vnějšiacute omiacutetky (ČSN EN 998-1)bull malty pro zděniacute (ČSN EN 998-2)Podle složeniacute použiteacuteho pojiva se tyto průmyslově vyraacuteběneacute

malty daacutele děliacute nabull malty ze vzdušnyacutech vaacutepenbull malty ze směsi vzdušneacuteho vaacutepna a cementu u nichž obsah

cementu nepřesahuje 50 celkoveacute hmotnosti pojiva

Tab 470 Jakost malty podle objemu složek

Minimaacutelniacute pevnost v tlaku (Nmmndash2)

Objemoveacute diacutely

cement vzdušneacute vaacutepno kamenivo

1 0 1 ndash 15 4 ndash 5

1 1 1 ndash 2 6 ndash 9

25 1 1 6

50 1 0 ndash 05 3 ndash 4

166

bull cementoveacute malty a malty ze směsi vzdušneacuteho vaacutepna a ce-mentu u nichž obsah vzdušneacuteho vaacutepna nepřesahuje 50 hmotnosti pojiva

bull malty s jinyacutemi hydraulickyacutemi pojivybull malty se zpožďovaciacute přiacutesadouK 1 1 2005 bylo zrušeno všech pět čaacutestiacute ČSN 72 2430

a všechny zkušebniacute normy ČSN 72 2440 až ČSN 72 2454 Po tomto datu se ustanoveniacute ČSN EN 998-1 a 2 přiměřeně využiacuteva-jiacute i pro staveništniacute malty

452 Malty pro zděniacute

K dosaženiacute optimaacutelniacute uacuterovně užitnyacutech vlastnostiacute obsahujiacute tyto malty rozdiacutelneacute podiacutely cementu vaacutepenneacuteho hydraacutetu a piacutesku

Portlandskyacute cement vnaacutešiacute do soustavy největšiacute tlakovou pev-nost ale protože během vytvrzovaacuteniacute maacutelo vaacuteže vodu je zde ri-ziko smršťovaciacutech trhlin Vaacutepno sice nedaacutevaacute tak vysokou tlako-vou pevnost ale dobře vaacuteže a dělaacute pojivovyacute systeacutem pružnějšiacutem Piacutesek snižuje cenu malty a je nezbytnou složkou omezujiacuteciacute cel-koveacute smrštěniacute malty při tuhnutiacute cementu na přijatelnou miacuteru Množstviacute vody je vždy většiacute než množstviacute bezprostředně nutneacute k hydrataci cementu a fakticky je určovaacuteno požadavkem na op-timaacutelniacute zpracovatelnost malty

Přiacuteprava cementoveacute nebo vaacutepenocementoveacute malty pro zdě-niacute z pojiva a piacutesku přiacutemo na stavbě je staacutele obliacutebenaacute Při přiacutepra-vě staveništniacute malty se obvykle postupuje tak že se v miacutechač-ce nejprve (za neustaacuteleacuteho chodu) připraviacute směs suchyacutech složek v poměru cca 6 diacutelů piacutesku 1 diacutelu cementu 1 diacutelu vaacutepenneacuteho hydraacutetu (pro maltu vaacutepenocementovou) nebo v poměru cca 4 diacutely piacutesku 1 diacutelu cementu (pro maltu cementovou) V posledniacute době se namiacutesto CEM cementu použiacutevaacute speciaacutelniacute pojivo (cement pro zděniacute)

Přestože jsou k tomuto způsobu přiacutepravy opraacutevněneacute vyacutehra-dy tyacutekajiacuteciacute se nezaručeneacute kvality vyacutesledneacuteho produktu zatiacutem si tato technologie udržuje svůj vyacuteznam pro přiacuteznivou cenovou re-laci ve srovnaacuteniacute s použiacutevaacuteniacutem prefabrikovaneacute mokreacute malty či su-chyacutech maltovyacutech směsiacute

Zvyacutešenyacute tlak na kvalitu stavebniacuteho diacutela však vede k postup-neacutemu vytlačeniacute staveništniacutech zdiciacutech malt průmyslově vyraacuteběnyacute-mi maltami

V americkeacute stavebniacute praxi se použiacutevajiacute prefabrikovaneacute vaacutepe-nocementoveacute kompozice ktereacute jsou podle ASTM C 270 ozna-čovaacuteny jako malta typu M N O a S

Z vaacutepenocementovyacutech malt podle ASTM maacute malta typu M největšiacute obsah cementu a největšiacute tlakovou pevnost Tlakovaacute pevnost malty je okolo 18 MPa a je proto doporučovaacutena pře-devšiacutem pro zdi nesouciacute značneacute zatiacuteženiacute a s ohledem na trvanli-vost takeacute pro opěrneacute zdi zdi v kontaktu se zeminou zaacutekladoveacute zdi a dlaacutežděneacute chodniacuteky

Malta typu S je někdy označovaacutena jako zaacutekladovaacute malta Kromě dobreacute pevnosti v tlaku (13 MPa) nabiacuteziacute takeacute dobreacute taho-veacute spojeniacute dvou zdiciacutech prvků Konstrukce s touto maltou majiacute dobrou ohybovou pevnost a dobře odolaacutevajiacute větru a tlaku ze-miny

Malta N vykazuje spiacuteše průměrnou tlakovou pevnost (55 MPa) a je doporučovaacutena pro venkovniacute nadzemniacute zdi ktereacute mo-hou byacutet vystaveny nepřiacutezni počasiacute a lze ji použiacutet i na komiacuteny

Malta typu O maacute niacutezkou pevnost v tlaku (okolo 25 MPa) Doporučuje se pro interieacuteroveacute a omezeneacute exterioveacute použitiacute neniacute vhodnaacute pro nosneacute zdi

U naacutes požadavky na průmyslově vyraacuteběneacute malty pro zděniacute de-klaruje ČSN EN 998-2 Tato norma platiacute pro malty určeneacute k uklaacute-

daacuteniacute spojovaacuteniacute a spaacuterovaacuteniacute pro použiacutevaacuteniacute ve zděnyacutech stěnaacutech piliacuteřiacutech a přiacutečkaacutech zatiacuteženyacutech a nezatiacuteženyacutech zděnyacutech konstruk-ciacutech omiacutetaneacute i liacutecoveacute zdivo

Hlavniacute jakostniacute kriteacuteria pro čerstveacute malty podle teacuteto normy jsou doba zpracovatelnosti obsah chloridů obsah vzduchu objemovaacute hmotnost a v přiacutepadě malt pro tenkeacute spaacutery takeacute čas pro uacutepravu Pro zatvrdleacute malty se za jakostniacute požadavky považ-ujiacute pevnost v tlaku soudržnost a objemovaacute hmotnost Přiacuteslušneacute hodnoty se prokazujiacute zkušebniacutemi metodami uvedenyacutemi v samo-statnyacutech evropskyacutech normaacutech

4521 Termiacuteny a definice

ČSN EN 998-2 rozeznaacutevaacutebull Druhy malt pro zděniacute podle zaacuteměru vyacuteroby

Naacutevrhovaacute malta pro zděniacute (podle volby vyacuterobce) je malta pro niacutež vyacuterobce voliacute složeniacute a vyacuterobniacute postup tak aby byly zajištěny předepsaneacute vlastnosti (zaacuteměr užitneacute hodnoty)

Předpisovaacute malta pro zděniacute (podle receptury) je malta kteraacute je vyraacuteběna ve stanoveneacutem poměru složek a jejiacutež vlastnosti se posuzujiacute podle použiteacuteho poměru složek (zaacuteměr receptury)

bull Druhy malt pro zděniacute podle vlastnostiacute nebo použitiacute Obyčejnaacute malta pro zděniacute (G) je malta pro niacutež nejsou

předepsaacuteny speciaacutelniacute vlastnosti Malta pro zděniacute pro tenkeacute spaacutery (T) je naacutevrhovaacute malta

pro zděniacute s největšiacute zrnitostiacute kameniva kteraacute je rovna nebo menšiacute než předepsanaacute hodnota 2 mm

Lehkaacute malta pro zděniacute (L) je naacutevrhovaacute malta pro zdě-niacute jejiacutež objemovaacute hmotnost v sucheacutem stavu je menšiacute než předepsanaacute hodnota 1 300 kgmndash3

bull Druhy malt pro zděniacute podle způsobu vyacuteroby Průmyslově vyraacuteběnaacute malta pro zděniacute je daacutevkovaacutena

a umiacutechaacutena průmyslově Může se jednat o bdquomaltu suchouldquo předem umiacutechanou a dodaacutevanou na miacutesto použitiacute (zpravidla v pytliacutech) k niacutež je třeba jen přidat vodu Vyraacutebiacute se však i kompletně namiacutechanaacute směs připravenaacute k bezprostředniacutemu použitiacute takže miacutechaacuteniacute na stavbě zcela odpadaacute Zpracovatelnost takoveacuteto kompletniacute zdiciacute maltoveacute směsi byacutevaacute 36 hodin tuhnutiacute nastaacutevaacute okamžitě po naneseniacute na savyacute podklad

Malta pro zděniacute zčaacutesti připravenaacute průmyslově (pře-dem daacutevkovanaacute malta pro zděniacute) je tvořena složkami dodaacutevanyacutemi na stavbu v podobě průmyslově připra-venyacutech daacutevek Na staveništi je zamiacutechaacutena podle poky-nů a podmiacutenek vyacuterobce Může miacutet podobu předem umiacutechaneacute vaacutepenopiacuteskoveacute malty pro zděniacute jejiacutež složky jsou plně daacutevkovaacuteny a umiacutechaacuteny průmyslově a kteraacute se dodaacutevaacute na staveniště kde se doplniacute o dalšiacute složky specifikovaneacute nebo dodaneacute vyacuterobniacutem zaacutevodem (zpra-vidla cement)

Staveništniacute malta pro zděniacute je z jednotlivyacutech složek daacutevkovaacutena a zamiacutechaacutena na staveništi

4522 Posouzeniacute agresivity prostřediacute

Zatiacutem nebyly zpracovaacuteny předpisy EU (eurokoacutedy) ktereacute by se tyacutekaly použiacutevaacuteniacute zdiciacutech prvků a malt pro zděniacute Do doby než budou takoveacute pokyny dokončeny byla k ČSN EN 998-2 připojena přiacuteloha nazvanaacute Použiacutevaacuteniacute zdiciacutech prvků a malt pro zděniacute

167

V teacuteto přiacuteloze jsou shrnuty zaacutesady pro posuzovaacuteniacute agresi-vity prostřediacute působiacuteciacuteho na maltu s ohledem na druh zdě-neacute konstrukce Před vyacuteběrem malty musiacute byacutet posouzen stupeň agresivity prostřediacute a zaacuteroveň je nutneacute zvaacutežit zda při daneacutem použitiacute (konstrukčniacutem provedeniacute) připadaacute v uacutevahu nasyceniacute malty vodou

bdquoAgresivniacuteldquo bdquostředně agresivniacuteldquo a bdquoneagresivniacuteldquo prostřediacute vy-jadřujiacute stupně rizika při nichž bude zděnaacute konstrukce vystavena působeniacute vysokeacuteho obsahu vody společně s rizikem střiacutedaveacuteho zmrazovaacuteniacute a rozmrazovaacuteniacute podle miacutestniacutech klimatickyacutech podmiacute-nek a podle naacutevrhu konstrukce

Vlivy tvořiacuteciacute čaacutest podmiacutenek pro hodnoceniacute prostřediacute jsou tep-lota a vlhkost přiacutepadně přiacutetomnost agresivniacutech laacutetek Při hodno-ceniacute podmiacutenek je třeba vychaacutezet z miacutestniacutech nebo tradičniacutech zku-šenostiacute Musiacute byacutet posouzen vliv přiacutepadneacute uacutepravy povrchu (např naacutetěr)

Za zděneacute konstrukce nebo zdiciacute prvky vystaveneacute silně agresiv-niacutemu prostřediacute je třeba považovat zdivo bliacutezko vnějšiacuteho zaacutekladu (dvě řady nad a pod) kde je vysokeacute riziko nasyceniacute vodou spo-lu s působeniacutem mrazu

Silně agresivniacutemu prostřediacute jsou daacutele vystaveny neomiacutetnuteacute parapety u nichž je vysokeacute riziko působeniacute mrazu (např neniacute-li parapet kryt uacutečinnyacutem okapnicovyacutem krytem) neomiacutetnuteacute komiacute-ny (u nichž je vysokeacute riziko nasyceniacute vodou a působeniacute mrazu) okapnicoveacute kryty bezokapnicoveacute kryty a parapetniacute kryty (v pod-miacutenkaacutech v nichž může dojiacutet k působeniacute mrazu)

Za silně agresivně namaacutehaneacute jsou považovaacuteny i volně stojiacute-ciacute děliciacute zdi a ochranneacute zdi kde je vysokeacute riziko nasyceniacute vo-dou a uacutečinku mrazu (např nebyly-li zdi opatřeny okapnicovyacute-mi kryty) a opěrneacute zdi u nichž je vysokeacute riziko nasyceniacute vodou a působeniacute uacutečinku mrazu zejmeacutena nebyly-li opatřeny uacutečinnyacutemi okapnicovyacutemi kryty nebo nebyly-li na povrchu vystaveneacutem vlh-kosti ošetřeny uacutečinnyacutem vodotěsnyacutem prostředkem

Za konstrukce vystaveneacute miacuterně agresivniacutemu prostřediacute se pova-žujiacute horniacute čaacutesti zdiacute chraacuteněneacute střechovyacutem přesahem nebo okap-nicovyacutemi kryty popřiacutepadě dolniacute a horniacute čaacutest zdiacute pokud jsou chraacuteněneacute vodotěsnyacutemi vrstvami

Konstrukciacute v neagresivniacutem prostřediacute je zdivo v obvodovyacutech stěnaacutech je-li opatřeno vhodnou ochranou jejiacutež volba zaacutevisiacute na klimatickyacutech podmiacutenkaacutech Pokud nejde o objekt v horaacutech ve středoevropskeacutem klimatu poskytuje dostatečnou ochranu již tenkaacute vrstva vnějšiacute omiacutetky

4523 Hodnoceniacute shody

Hodnoceniacute shody se provaacutediacute pouze u průmyslově vyraacuteběnyacutech malt pro zděniacute V našich podmiacutenkaacutech jsou to předevšiacutem sucheacute maltoveacute směsi ktereacute se dodaacutevajiacute pytlovaneacute nebo volně loženeacute

Nejběžnějšiacutem typem vyacuterobku je cementovaacute nebo vaacutepenoce-mentovaacute zdiciacute malta určenaacute pouze pro zděniacute Dosahovanaacute pev-nost v tlaku je minimaacutelně 10 MPa pro cementovou a minimaacutelně 5 MPa pro vaacutepenocementovou maltu

Cementovaacute zdiciacute a spaacuterovaciacute malta vhodnaacute pro liacutecoveacute zdivo je malta určenaacute pro zděniacute a současně spaacuterovaacuteniacute pohledoveacuteho a ob-kladoveacuteho zdiva v jednom pracovniacutem kroku Musiacute byacutet odolnaacute proti povětrnostniacutem vlivům a nesmiacute miacutet sklon k tvorbě trhlin

Zaacutekladniacutem rysem novyacutech norem použiacutevanyacutech při hodnoceniacute shody je přeneseniacute odpovědnosti na vyacuterobce kteřiacute v řadě přiacute-padů některeacute vlastnosti malt sami voliacute deklarujiacute

Vyacuterobce malty (nebo jeho zaacutestupce) musiacute prokaacutezat shodu sveacuteho vyacuterobku s požadavky ČSN EN 998-2 a s deklarovanyacutemi hodnotami provaacuteděniacutem počaacutetečniacutech zkoušek a řiacutezeniacutem vyacuteroby zaacutevodu

Počaacutetečniacute zkoušky musiacute byacutet takeacute provedeny u již vyraacuteběnyacutech vyacuterobků dojde-li v důsledku změn zaacutekladniacutech materiaacutelů nebo vyacuterobniacutech postupů k rozhodnutiacute vyacuterobce změnit označeniacute vyacute-robku nebo způsob jeho použitiacute Zkoušky nejsou zapotřebiacute je-li povolena deklarace na zaacutekladě tabulkovyacutech hodnot

Nejdůležitějšiacute vlastnosti u čerstveacute malty jsou doba zpracovatel-nosti obsah chloridů obsah vzduchu čas pro uacutepravu (u malt pro tenkeacute spaacutery) a zrnitost kameniva (zejmeacutena u malt pro tenkeacute spaacutery) U zatvrdleacute malty je zaacutekladniacute vlastnostiacute pevnost v tlaku Daacutele se sleduje soudržnost absorpce vody propustnost vodniacutech par objemovaacute hmotnost tepelnaacute vodivost reakce na oheň (u malt obsahujiacuteciacutech viacutece než 1 organickyacutech materiaacutelů) a trvan-livost

Pro naacutevrhoveacute malty musiacute byacutet pevnost v tlaku malty pro zděniacute deklarovaacutena vyacuterobcem Vyacuterobce maacute deklarovat pevnost v tlaku v souladu s tabulkou třiacuted malt (tab 471) kde je pevnost v tla-ku označovaacutena jako M podle pevnosti v tlaku v Nmmndash2 kterou překračuje

Je-li malta pro zděniacute vzorkovaacutena z dodaacutevky podle EN 1015-2 a zkoušena podle EN 1015-11 nesmiacute byacutet pevnost v tlaku nižšiacute než deklarovanaacute pevnost v tlaku nebo deklarovanaacute pevnostniacute třiacuteda

Musiacute byacutet deklarovaacuteno zda obsah vzdušneacuteho vaacutepna vyjaacutedře-nyacute jako hydroxid vaacutepenatyacute Ca (OH) 2 je roven 50 celkoveacuteho obsahu pojiva nebo zda je vyššiacute

U naacutevrhovyacutech malt určenyacutech k použitiacute do prvků u nichž jsou předepsaacuteny konstrukčniacute požadavky musiacute byacutet soudržnost malty v kombinaci se zdiciacutem prvkem deklarovaacutena v hodnotaacutech počaacute-tečniacute smykoveacute pevnosti

Deklarace může byacutet provedena buď na zaacutekladě zkoušek nebo na zaacutekladě tabulkovyacutech hodnot Vyacuterobce musiacute uveacutest na zaacutekladě čeho byla deklarace provedena

Charakteristickaacute počaacutetečniacute smykovaacute pevnost naacutevrhovyacutech malt v kombinaci se zdiciacutemi prvky podle EN 771 musiacute byacutet naacutesledujiacuteciacute

bull 0 15 Nmmndash2 pro obyčejneacute a lehkeacute maltybull 0 30 Nmmndash2 pro malty pro tenkeacute spaacutery

U malt pro zděniacute musiacute vyacuterobce deklarovat reakci na oheň Malty pro zděniacute ktereacute obsahujiacute meacuteně než 10 hmotnosti nebo objemu rovnoměrně rozptyacuteleneacuteho organickeacuteho materiaacutelu (podle toho co přichaacuteziacute v uacutevahu) se v reakci na oheň zařazujiacute do třiacutedy A1 bez zkoušeniacute Malty pro zděniacute ktereacute obsahujiacute viacutece než 1 0 hmotnosti nebo objemu rovnoměrně rozptyacuteleneacuteho organickeacuteho materiaacutelu (podle toho co přichaacuteziacute v uacutevahu) musiacute byacutet v reakci na oheň klasifikovaacuteny podle EN 13501-1 a přiacuteslušnaacute třiacuteda reakce na oheň musiacute byacutet deklarovaacutena

Vyžadujiacute-li určiteacute druhy malt použitiacute určiteacuteho postupu nebo doby miacutechaacuteniacute musiacute to byacutet rovněž stanoveno vyacuterobcem Doba miacutechaacuteniacute se měřiacute od okamžiku kdy byly přidaacuteny všechny složky

Komise CENTC 125 v roce 2002 rozhodla že EN 998-1 a EN 998-2 se budou přiacutemo tyacutekat malt vyraacuteběnyacutech průmyslově a že budou normami harmonizovanyacutemi To znamenaacute že od vstu-pu ČR do EU je možneacute k průmyslově vyraacuteběnyacutem maltaacutem pro zděniacute podle ČSN EN 998-2 připojovat označeniacute CE Za připoje-

Tab 471 Třiacutedy malt

Hodnoty pevnosti v tlaku v třiacutedach malt

Třiacuteda M1 M25 M5 M10 M15 M20 Md

Pevnost v tlaku Nmmndash2 1 25 5 10 15 20 d

d je pevnost v tlaku větši než 25 Nmmndash2 deklarovanaacute vyacuterobcem

168

niacute označeniacute CE je odpovědnyacute vyacuterobce nebo jeho zplnomocně-nyacute zaacutestupce

Na obr 478 jsou zachyceny informace ktereacute je třeba uveacutest na obale na připojeneacutem štiacutetku nebo v obchodniacute dokumentaci vyacuterobků nesouciacutech označeniacute CE

V naacutesledujiacuteciacutem časoveacutem uacuteseku připravila Technickaacute komise CENTC 125 text Pokynu pro řiacutezeniacute vyacuteroby zaacutevodu tyacutekajiacuteciacute se označovaacuteniacute CE (systeacutem prokazovaacuteniacute shody 2+) naacutevrhovyacutech malt pro zděniacute kteryacute byl schvaacutelen 12 8 2005 a vydaacuten jako Technickaacute zpraacuteva CEN 15225

Evropštiacute vyacuterobci malt majiacute širokyacute rozsah různyacutech vyacuterobků a vyacute-robniacutech postupů Někteřiacute vyacuterobci majiacute velmi propracovaneacute sys-teacutemy řiacutezeniacute vyacuteroby jiniacute provozujiacute systeacutem kontroly konečneacuteho vyacuterobku nebo kombinaci obou Pokud si vyacuterobce vyvinul alterna-tivniacute systeacutem řiacutezeniacute vyacuteroby může byacutet přijat jako alternativniacute k re-ferenčniacutemu způsobu uvedeneacutemu v tomto dokumentu za před-pokladu že u tohoto alternativniacuteho způsobu

bull může byacutet prokaacutezaacuteno že existuje vztah mezi referenčniacutem a alternativniacutem systeacutemem řiacutezeniacute vyacuteroby

bull může byacutet prokaacutezaacutena stejnaacute uacuteroveň shody vyacuterobkubull je k dispozici informace z niacutež tento vztah vyplyacutevaacute

4524 Dodatečneacute požadavky na malty pro tenkeacute spaacutery

Zrna kameniva nesmiacute byacutet většiacute než 2 mm je-li malta pro zdě-niacute vzorkovaacutena z dodaacutevky podle EN 1015-2 a zkoušena podle EN 1015-1 Vyacuterobce musiacute deklarovat maximaacutelniacute velikost zrna

Čas pro uacutepravu musiacute byacutet deklarovaacuten Je-li malta pro zděniacute vzor-kovaacutena z dodaacutevky podle EN 1015-2 a zkoušena podle EN 1015-9 musiacute byacutet čas pro uacutepravu delšiacute než deklarovanaacute hodnota

453 Malty pro vnitřniacute a vnějšiacute omiacutetky

Staveništniacute přiacuteprava omiacutetek vyacutechoziacutech složek se dnes již ne-doporučuje Setkat se s niacute můžeme v přiacutepadě menšiacutech sveacutepo-mocnyacutech praciacute a při některyacutech restauraacutetorskyacutech opravaacutech histo-rickyacutech objektů

Požadavky na průmyslově vyraacuteběneacute malty pro vnitřniacute a vnějšiacute omiacutetky určuje předevšiacutem ČSN EN 998-1 Norma obsahuje defi-nice a jakostniacute požadavky na konečneacute vyacuterobky

Norma ČSN EN 998-1 se tyacutekaacute malt u nichž je hlavniacutem aktiv-niacutem pojivem vaacutepno (vzdušneacute nebo hydraulickeacute) cement nebo obojiacute

Pojivo ze siacuteranu vaacutepenateacuteho může byacutet použito jako doplň-koveacute pojivo společně se vzdušnyacutem vaacutepnem Je-li vzdušneacute vaacutep-no zaacutekladniacutem aktivniacutem pojivem pak se na maltu ČSN EN 998-1 vztahuje Je-li zaacutekladniacutem aktivniacutem pojivem pojivo ze siacuteranu vaacute-penateacuteho pak se na maltu vztahuje EN 13279 Třiacuteděniacute provaacutediacute vyacuterobce malty (kap 4534)

Speciaacutelniacute malty odolneacute proti požaacuteru a zvukověizolačniacute malty malty pro opravy konstrukciacute uacutepravu povrchu staveb jako jsou materiaacutely pro vyrovnaacutevaacuteniacute natiacuteraacuteniacute ochranneacute vrstvy organickeacute omiacutetky nanaacutešeneacute v tenkyacutech vrstvaacutech a prefabrikovaneacute stavebniacute diacutely (např saacutedrokartonoveacute desky) nejsou předmětem ČSN EN 998-1

Vlastnosti malt pro vnitřniacute a vnějšiacute omiacutetky značně zaacutevisiacute na druhu nebo druziacutech použityacutech pojiv a jejich daacutevkovaacuteniacute Zvlaacuteštniacute vlastnosti mohou byacutet ziacuteskaacuteny použityacutemi druhy kameniv přiacutesad a nebo přiacuteměsiacute

Malty pro vnitřniacute i vnějšiacute omiacutetky se rozdělujiacutebull podle zaacuteměru vyacuteroby

naacutevrhoveacute malty podle volby vyacuterobce předpisoveacute malty

bull podle způsobu vyacuteroby průmyslově vyraacuteběneacute malty malty zčaacutesti připraveneacute průmyslově staveništniacute malty

bull podle vlastnostiacute nebo použitiacute obyčejneacute malty pro vnitřniacute nebo vnějšiacute omiacutetky (GP) lehkeacute malty pro vnitřniacute nebo vnějšiacute omiacutetky (LW) zabarveneacute malty pro vnějšiacute omiacutetky (CR) malty pro jednovrstveacute vnějšiacute omiacutetky (OC) tepelněizolačniacute malty pro vnitřniacute i vnějšiacute omiacutetky (T) sanačniacute malty pro vnitřniacute i vnějšiacute omiacutetky (R)

Malty pro vnitřniacute či vnějšiacute omiacutetky nedosahujiacute svyacutech vlastnostiacute pokud po naneseniacute nezatvrdnou Užitneacute vlastnosti omiacutetkovyacutech malt zaacutevisejiacute na druhu použiteacuteho materiaacutelu na tloušťce vrstev a způsobu naneseniacute Kromě toho jsou ovlivňovaacuteny povrchem omiacutetaneacute konstrukce

Oblastniacute rozdiacutely ve stavebniacute praxi klimatickeacute podmiacutenky a růz-neacute složky malt pro vnitřniacute a vnějšiacute omiacutetky neumožňujiacute předepsat normalizovaneacute daacutevkovaacuteniacute směsi pro předpisovou maltu ktereacute by bylo použitelneacute v celeacute Evropě Proto specifikace daacutevkovaacuteniacute tako-veacute směsi (receptura) a oblast použitiacute by měly vychaacutezet z praxe a zkušenostiacute ziacuteskanyacutech v miacutestě použitiacute

Jednotliviacute vyacuterobci zpravidla dodaacutevajiacute ucelenou sortimentniacute řadu průmyslově vyraacuteběnyacutech suchyacutech malt obyčejnyacutech nebo lehkyacutech pro vnitřniacute i vnějšiacute omiacutetky s ohledem na druh podkladu Např na podklad z cihelnyacutech zdiciacutech prvků a lehkeacuteho betonu je vhodnaacute (podle uacutečelu použitiacute) viacutecevrstvaacute vnitřniacute omiacutetka tvořenaacute podkladniacute vrstvou z malty vaacutepenocementoveacute obyčejneacute nebo lehkeacute vaacutepeno-cementoveacute tepelněizolačniacute malty (obsahujiacuteciacute expandovanyacute perlit nebo EPS) a konečnou kryciacute vrstvou z vaacutepenneacute vaacutepenocementoveacute obyčejneacute či ušlechtileacute malty nebo štukoveacute saacutedroveacute stavebniacute malty

CE01234

Vyacuterobce00

01234-cpd-00234EN 998-2

Naacutevrhovaacute obyčejnaacute malta pro zděniacute k použitiacute ve venkovniacutech

stavebniacutech čaacutestechs konstrukčniacutemi požadavky

Pevnost v tlaku Kategorie M5Počaacutetečniacute smykovaacute pevnost

015 Nmm2 (tabulkovaacute hodnota)Obsah chloridů 007 ClReakce na oheň třiacuteda A 1

Absorpce vody005 kg(m2min05)

Propustnost vodniacutech parmicro 1535

Tepelnaacute vodivost(λ10 dry) 083 W(m K)(tabulkovaacute hodnota)

Trvanlivost (zmrazovaacuteniacuterozmrazovaacuteniacute) posouzeniacutepodle ustanoveniacute platneacuteho

v miacutestě zamyacutešleneacuteho použitiacutemalty

Obr 478 Přiacuteklad označeniacute CE podle ČSN EN 998-2

169

Projektant si může vybrat sucheacute maltoveacute směsi obyčejneacute (vaacute-penneacute vaacutepenocementoveacute cementoveacute) pro jednovrstveacute dvou- a viacutecevrstveacute omiacutetky vnitřniacute a vnějšiacute lehkeacute maltoveacute a tepelně-izolačniacute směsi sucheacute směsi pro zhotovovaacuteniacute vnitřniacute i vnějšiacutech štukovyacutech omiacutetek vyrovnaacutevaciacutech stěrek a maltoveacute směsi pro drobneacute opravy poškozenyacutech omiacutetek

4531 Vlastnosti čerstvyacutech omiacutetkovyacutech malt

Doba zpracovatelnosti musiacute byacutet deklarovaacutena vyacuterobcem Je--li malta pro vnitřniacute nebo vnějšiacute omiacutetky vzorkovaacutena z dodaacutevky v souladu s EN 1015-2 a zkoušena podle EN 1015-9 nesmiacute byacutet doba zpracovatelnosti kratšiacute než deklarovanaacute hodnota

Jestliže je pro použitiacute malty pro vnitřniacute či vnějšiacute omiacutetky uvaacutedě-neacute na trh nutneacute znaacutet rozsah v němž se bude pohybovat obsah vzduchu v maltě musiacute to byacutet deklarovaacuteno vyacuterobcem Při vzorko-vaacuteniacute z dodaacutevky podle EN 1015-2 a zkoušeniacute podle EN 1015-7 musiacute byacutet obsah vzduchu v deklarovaneacutem rozsahu

U malty pro vnitřniacute nebo vnějšiacute omiacutetky kteraacute obsahuje poacutero-vitaacute kameniva může byacutet obsah vzduchu alternativně stanoven zkouškou objemoveacute hmotnosti čerstveacute malty podle EN 1015-6

4532 Vlastnosti zatvrdlyacutech omiacutetkovyacutech malt

Různeacute oblasti použitiacute a podmiacutenky prostřediacute vyžadujiacute mal-ty s různyacutemi vlastnostmi a užitnyacutemi hodnotami Pro tyto uacutečely se pevnost v tlaku absorpce vody a tepelnaacute vodivost musiacute třiacute-dit podle tab 472

Tab 472 Třiacuteděniacute podle vlastnostiacute zatvrdleacute malty

Vlastnosti Kategorie Hodnoty

Rozsah pevnostiacute v tlaku po 28 dnech

CS I 04 až 25 Nmmndash2

CS II 1 5 až 50 Nmmndash2

CS III 35 až 75 Nmmndash2

Kapilaacuterniacute absorpce vody

CS IV gt 6 Nmmndash2

W 0 neniacute předepsaacutena

W1 c lt 040 kgmndash2minndash05

Tepelnaacute vodivost

W2 c lt 020 kgmndash2minndash05

T1 lt 01 Wmndash1 Kndash1

T2 lt 02 Wmndash1Kndash1

Tab 473 Souhrn požadavků na zatvrdleacute malty

Čiacuteslo Zkoušenaacute vlastnostMetoda zkoušeniacute

GP LW CR OC R T

L1objemovaacute hmotnost

v sucheacutem stavu (kgmndash3)EN 1015-10

deklarace rozsahu hodnot

deklarace rozsahu hodnot

lt 1 300 kgm3

deklarace rozsahu hodnot

deklarace rozsahu hodnot

deklarace rozsahu hodnot

deklarace rozsahu hodnot

L2pevnost v tlaku

(kategorie)EN 1015-11a CS l až CS IV CSlažCSIII CS l až CS IV CS l až CS IV CSU CS l až CS II

L3přiacutedržnost (Nmmndash2

a způsob odtrženiacute (FP) A B nebo C)

EN 1015-12

gt než deklarovanaacute

hodnota a způsob

odtrženiacute (FP)

gt než deklarovanaacute hodnota a způsob

odtrženiacute (FP)

gt než deklarovanaacute

hodnota a způsob

odtrženiacute (FP)

ndash

gt než deklarovanaacute

hodnota a způsob

odtrženiacute (FP)

gt než deklarovanaacute

hodnota a způsob

odtrženiacute (FP)

L4

shodnost v podmiacutenkaacutech ošetřeniacute

(Nmmndash2 a způsob odtrženiacute (FP) A B

nebo C)

EN 1015-21 ndash ndash ndash

deklarovanaacute hodnota a způsob

odtrženiacute (FP)

ndash ndash

L5

kapilaacuterniacute absorpce vody (kategorie) ndash pro malty zamyacutešleneacute k použitiacute na vnějšiacute stavebniacute prvky

EN 1015-18 W 0 až W 2 W 0 až W 2 W 0 až W 2 W 1 až W 2gt 03 kgmndash2 po

24 hodinaacutechW1

L6penetrace vody po zkoušce kapilaacuterniacute

absorpce vody (mm)EN 1015-18 ndash ndash ndash ndash lt 5 mm ndash

L7

propustnost vody na přiacuteslušnyacutech podkladech

po cyklech ošetřeniacute (mlcmndash2 po 48

hodinaacutech)

EN 1015-21 ndash ndash ndashlt 1 mlcm2 po 48 hodinaacutech

ndash ndash

L8

koeficient propustnostiacute vodniacute paacutery (pro malty

zamyacutešleneacute k použitiacute na vnějšiacute stavebniacute prvky)

EN 1015-19 a) b)lt než

deklarovanaacute hodnota

lt než deklarovanaacute hodnota

lt než deklarovanaacute

hodnota

lt než deklarovanaacute

hodnotalt 15 lt 15

L9tepelnaacute vodivost

(Wmndash1Kndash1)EN 1745 2002 tabulka A 12

tabulkovaacute hodnota

tabulkovaacute hodnota

tabulkovaacute hodnota

tabulkovaacute hodnota

tabulkovaacute hodnota

ndash

L10

tepelnaacute vodivost (pro malty zamyacutešleneacute

k použitiacute na stavebniacutech prvciacutech s požadavky na

tepelnou izolaci)

EN 1745 2002 422

ndash ndash ndash ndash ndashT1 lt 010T2 lt 020

L11 reakce na oheň (třiacuteda) EN 13501-1 deklarace podle 522

L12 trvanlivost ndash deklarace podle 523a) Pro stanoveniacute podmiacutenek uloženiacute se musiacute obsah vzdušneacuteho vaacutepna vyjaacutedřit jako hydroxid vaacutepenatyacute Ca(OH)2b) Metoda zkoušeniacute EN 1015-19 stanovuje průnik vodniacute paacutery ∆ v kgmndash2sndash1Pandash1 zatiacutemco tato norma předepisuje pro propustnost vodniacute paacutery koeficient micro vyacutepočet koeficientu micro z hodnoty ∆

se provede podle naacutesledujiacuteciacuteho vztahu micro = (19410ndash10)∆ V tomto vztahu čiacuteslo 19410ndash10 odpoviacutedaacute faktoru ekvivalentu propustnosti vodniacute paacutery při teplotě 20 degC a atmosfeacuterickeacutem tlaku 101 325 Pa

170

Vlastnosti vztahujiacuteciacute se k zamyacutešleneacutemu použitiacute anebo druh vyacute-robku se musiacute deklarovat podle tab 473 Deklarovaneacute hodno-ty (třiacutedy) musiacute splňovat požadavky uvedeneacute v teacuteto tabulce Kde je to pro uvedeniacute malt pro omiacutetky vhodneacute mohou byacutet opro-ti uacutedajům v tab 473 deklarovaacuteny dodatkoveacute vlastnosti pro ty druhy malt u nichž pomlčka v tabulce vyjadřuje že hodnoty ne-jsou požadovaacuteny

Malty pro vnitřniacute i vnějšiacute omiacutetky ktereacute obsahujiacute meně než 10 hmotnosti nebo objemu (podle toho co přichaacuteziacute v uacuteva-hu) rovnoměrně rozptyacuteleneacuteho organickeacuteho materiaacutelu se v reak-ci na oheň třiacutediacute podle třiacutedy A1 bez zkoušeniacute

Malty pro vnitřniacute i vnějšiacute omiacutetky ktereacute obsahujiacute viacutece než 10 hmotnosti nebo objemu (podle toho co přichaacuteziacute v uacutevahu) rov-noměrneacute rozptyacuteleneacuteho organickeacuteho materiaacutelu musiacute byacutet v reak-ci na oheň klasifikovaacuteny podle EN 1350-1 a přiacuteslušnaacute třiacuteda reak-ce na oheň musiacute byacutet deklarovaacutena

Trvanlivost malt pro jednovrstveacute omiacutetky proti zmrazovaacuteniacute a rozmrazovaacuteniacute se musiacute posuzovat podle přiacutedržnosti a propust-nosti vody po cyklech ošetřeniacute (tab 473) Všechny ostatniacute mal-ty pro vnějšiacute omiacutetky musiacute byacutet (až do vydaacuteniacute přiacuteslušneacute evropskeacute normy) hodnoceny na odolnost vůči zmrazovaacuteniacute a rozmrazo-vaacuteniacute podle přepisů platnyacutech v miacutestě zamyacutešleneacuteho použitiacute mal-ty Nalezenaacute hodnota musiacute byacutet odpoviacutedajiacuteciacutem způsobem dekla-rovaacutena

4533 Hodnoceniacute shody

Vyacuterobce (nebo jeho zaacutestupce) musiacute prokaacutezat shodu sveacuteho vyacuterobku s požadavky ČSN EN 998-1 provaacuteděniacutem počaacutetečniacutech zkoušek a řiacutezeniacutem vyacuteroby zaacutevodu Počaacutetečniacute zkoušky musiacute byacutet takeacute provedeny u již vyraacuteběnyacutech vyacuterobků dojde-li v důsledku změn zaacutekladniacutech materiaacutelů nebo vyacuterobniacutech postupů k rozhod-nutiacute vyacuterobce o změně označeniacute vyacuterobku nebo způsobu jeho použitiacute

Pro zkoušky musiacute byacutet použity referenčniacute zkušebniacute meto-dy ktereacute jsou uvedeny v teacuteto normě pro zatvrdleacute malty podle tab 473 Deklaruje-li vyacuterobce dodatečneacute vlastnosti (pro ktereacute je v tab 473 pomlčkou vyjaacutedřeno že požadavek neniacute předepsaacuten) musiacute pro ně byacutet rovněž provedeny počaacutetečniacute zkoušky

Při vyacuterobě malt podle ČSN EN 998-1 musiacute byacutet zaveden sys-teacutem řiacutezeniacute vyacuteroby a musiacute byacutet dokumentovaacuten v přiacuteručce jakosti Systeacutem řiacutezeniacute vyacuteroby zaacutevodu musiacute zahrnovat interniacute řiacutezeniacute vyacutero-by jiacutemž se zajistiacute aby vyacuterobky uvaacuteděneacute na trh odpoviacutedaly teacuteto normě a deklarovanyacutem hodnotaacutem Vaacutežiciacute a měřiciacute zařiacutezeniacute musiacute byacutet kalibrovaacutena a musiacute byacutet uvedena četnost kalibraciacute

Nejmenšiacute rozsah vlastnostiacute ktereacute majiacute byacutet zkoušeny v raacutemci řiacute-zeniacute vyacuteroby zaacutevodu je naacutesledujiacuteciacute

bull pro sucheacute malty ndash největšiacute velikost zrn kameniva a množstviacute vody pro miacutechaacuteniacute

bull pro čerstveacute malty ndash objemovaacute hmotnostbull pro zatvrdleacute malty ndash objemovaacute hmotnost a pevnost v tlaku

Četnost vzorkovaacuteniacute a zkoušeniacute musiacute vychaacutezet ze statistickyacutech zaacutesad zajišťujiacuteciacutech že přiacuteslušnaacute vyacuteroba je v souladu s kriteacuterii shody podle teacuteto normy a s deklarovanyacutemi uacutedaji o maltě

Harmonizovanaacute ČSN EN 998-1 ve svyacutech ustanoveniacutech pro prokazovaacuteniacute shody průmyslově vyraacuteběnyacutech malt pro vnitřniacute a vnějšiacute omiacutetky umožňuje ziacuteskat praacutevo na použiacutevaacuteniacute označe-niacute CE i bez součinnosti s autorizovanou osobou To je v sou-ladu se zaacutesadou posiacuteleneacute odpovědnosti vyacuterobce Na obr 479 je uvedeno označeniacute CE jako přiacuteklad informaciacute ktereacute je potře-ba uveacutest na obale na připojeneacutem štiacutetku nebo v obchodniacute do-kumentaci

CENTC 125 připravila dalšiacute normy tyacutekajiacuteciacute se malt pro vnitř-niacute a vnějšiacute omiacutetky Jednaacute se o dvě čaacutesti EN 13914 Naacutevrh přiacutepra-va a provaacuteděniacute vnějšiacutech a vnitřniacutech omiacutetek ndash Čaacutest 1 Vnějšiacute omiacutet-ky Čaacutest 2 Vnitřniacute omiacutetky

ČSN EN 13914-1 definuje různeacute druhy omiacutetkovyacutech směsiacute po-dle jejich použitiacute v souladu s ČSN EN 998-1a uvaacutediacute souhrn opa-třeniacute kteraacute je třeba proveacutest před omiacutetaacuteniacutem různyacutech druhů pod-kladoveacuteho zdiva Konečneacute uacutepravy vnějšiacutech omiacutetek spadajiacute do kategoriiacute uvaacuteděnyacutech jako hlazenaacute rovnaacute drsnaacute dekorativniacute škraacutebanaacute sgraffito drsnaacute upravenaacute (tvrdě nebo měkce) suchaacute zrnitaacute uacuteprava střiacutekanaacute V informativniacute Přiacuteloze B jsou uvedena doporučeniacute pro obnovu a opravy poškozenyacutech omiacutetek na sta-ryacutech nebo historickyacutech stavbaacutech u nichž se druhy materiaacutelů a použiteacute postupy často lišiacute od těch ktereacute se použiacutevajiacute nyniacute

ČSN EN 13914-2 určuje požadavky a doporučeniacute pro staveb-niacute detaily přiacutepravu naacutevrhu pro vyacuteběr maltovyacutech směsiacute a materiaacute-lů a pro použiacutevaacuteniacute saacutedrovyacutech omiacutetek saacutedrovaacutepennyacutech omiacutetek předem umiacutechanyacutech lehkyacutech omiacutetek omiacutetek z anhydritu omiacute-tek vaacutepenosaacutedrovyacutech omiacutetek cementovyacutech a vaacutepenocemento-vyacutech omiacutetek vaacutepennyacutech silikaacutetovyacutech polymerovyacutech a polymery modifikovanyacutech Konečnaacute vrstva vnitřniacuteho omiacutetkoveacuteho systeacutemu může miacutet různou konečnou uacutepravu od hladkeacute rovneacute povrchoveacute uacutepravy až po řadu různyacutech druhů texturovanyacutech vzorovanyacutech a zabarvenyacutech konečnyacutech uacuteprav např škraacutebanyacutech filcovanyacutech nebo naacutestřikovyacutech

Třiacutedy rovinnosti konečneacute uacutepravy omiacutetky podle požadovaneacute mezery mezi omiacutetkou a měřiciacutem praviacutetkem dlouhyacutem 2 m jsou uvedeny v tab 474

Přiacutemeacute omiacutetaacuteniacute je nejefektivnějšiacute způsob jak dosaacutehnout vzdu-chotěsnosti stěn ze zdiciacutech prvků Spaacutery kolem otvorů vyžadu-jiacute zvlaacuteštniacute opatřeniacute

Dalšiacute podrobneacute informace jsou uvedeny v novyacutech českyacutech technickyacutech normaacutech ČSN 72 2413 ČSN 72 2414 a ČSN 72 2415 z roku 2005

CEVyacuterobce

00EN 998-1

Obyčejnaacute malta pro vnějšiacute omiacutetku (GP) pro vnějšiacute čaacutesti staveb

Reakce na oheň třiacuteda A 1

Přiacutedržnost 03 Nmm2 ndash FP B

Absorpce vody W 1

Faktor difuzniacuteho odporumicro = 25

Tepelnaacute vodivost(λ10 dry) 093 W(m K)(tabulkovaacute hodnota)

trvanlivost (zmrazovaacuteniacuterozmrazovaacuteniacute) posouzeniacute podle ustanoveniacute v miacutestě

zamyacutešleneacuteho použitiacute malty

Obr 479 Přiacuteklad označeniacute CE podle ČSN EN 998-1

171

4534 Malty pro vnitřniacute saacutedroveacute omiacutetky

Při formulaci saacutedrovyacutech malt lze použiacutet přiacuteměsi (filery vlaacutek-na pigmenty) a přiacutesady (zpomalovače tuhnutiacute provzdušňova-če ztekucovače a plastifikaacutetory) Vzdušneacute vaacutepno může doplňo-vat pojivovyacute systeacutem v množstviacute menšiacutem než 5

Jako kamenivo je možno použiacutet inertniacute anorganickyacute materiaacutel např těženyacute nebo drcenyacute piacutesek se sypnou hmotnostiacute většiacute než 800 kgmndash3 nebo expandovanyacute materiaacutel se sypnou hmotnostiacute stejnou nebo nižšiacute než 800 kg mndash3

Norma ČSN EN 13279-1 vydanaacute koncem roku 2005 rozeznaacute-vaacute tyto druhy předem umiacutestěnyacutech saacutedrovyacutech malt pro vnitřniacute omiacutetky

Saacutedrovaacute stavebniacute malta (Symbol B1) obsahuje viacutece než 50 siacuteranu vaacutepenateacuteho jako aktivniacuteho pojiva a ne viacutece než 5 sta-vebniacuteho vaacutepna (hydroxidu vaacutepenateacuteho) Vyacuterobce může přidat přiacuteměsi a kameniva

Stavebniacute malta na baacutezi saacutedry (B2) obsahuje meacuteně než 50 siacute-ranu vaacutepenaacuteteacuteho jako aktivniacuteho pojiva a ne viacutece než 5 staveb-niacuteho vaacutepna (hydroxidu vaacutepenateacuteho) Vyacuterobce může přidat přiacute-měsi a kameniva

Saacutedrovaacutepennaacute stavebniacute malta (B3) obsahujiacuteciacute viacutece nebo meacuteně než 50 siacuteranu vaacutepenateacuteho a viacutece než 5 vzdušneacuteho vaacutepna (hydroxidu vaacutepenateacuteho) jako pojiva Vyacuterobce může přidat přiacute-měsi a kameniva

Lehkeacute saacutedroveacute stavebniacute malty (B4 B5 B6) jsou stavebniacute mal-ty podle B1 B2 B3 do kteryacutech jsou přidaacutevaacutena poacuterovitaacute anorga-nickaacute kameniva jako napřiacuteklad expandovanyacute perlit a vermiculit nebo poacuterovitaacute organickaacute kameniva Vyacuterobce může přidat přiacutemě-si a kameniva

Saacutedrovaacute stavebniacute malta se zvyacutešenou tvrdostiacute povrchu (B7) je speciaacutelně složenaacute tak aby vyhověla pro vnitřniacute omiacutetky pro něž je požadovaacutena zvyacutešenaacute tvrdost povrchu

Saacutedroveacute malty pro speciaacutelniacute uacutečely (C1 až C6) zahrnujiacute malty pro vlaacutekniteacute vyacuterobky pro zděniacute zvukověizolačniacute malty tepelně-izolačniacute malty se zvyacutešenou reakciacute na oheň a malty pro tenko-

vrstveacute omiacutetky Jsou navrženy na zlepšeniacute fyzikaacutelniacutech vlastnostiacute omiacutetek

Vlastnosti saacutedrovyacutech malt zkoušeneacute podle ČSN EN 13279-2 musiacute vyhovět požadavkům uvedenyacutem v tab 475

Saacutedrovou maltu je možno aplikovat ručně nebo strojně (naacute-vrhovaacute malta) jako jedno- dvou- a viacutecevrstvou spodniacute a ko-nečnou vrstvu omiacutetkoveacuteho systeacutemu Saacutedrovaacute omiacutetka může byacutet použita pro většinu omiacutetanyacutech ploch neměla by však byacutet po za-tuhnutiacute použita v trvale vlhkeacutem prostřediacute ktereacute způsobuje ztraacute-tu pevnosti a porušeniacute (ČSN 72 2414) Spodniacute vrstvy saacutedrovyacutech omiacutetek by měly byacutet zdrsněny aby tak byla vytvořena adhezniacute vrstva pro dalšiacute vrstvu omiacutetky U viacutecevrstveacuteho systeacutemu saacutedroveacute omiacutetky neniacute nutneacute aby před naneseniacutem dalšiacute vrstvy předchoziacute vrstva vyschla měla by však miacutet dostatečnou pevnost

K požadavkům na průmyslově vyraacuteběnou saacutedrovou maltu patřiacute předevšiacutem doba tuhnutiacute kteraacute je většiacute než 5 minut (uacuteroveň T 1) pro saacutedroveacute pojivo použiacutevaneacute na staveništi většiacute než 20 minut (T 2) pro ručniacute omiacutetaacuteniacute a většiacute než 50 minut (T 3) pro strojniacute omiacute-taacuteniacute Proto lze tuhnutiacute saacutedrovyacutech omiacutetek kontrolovat Po ukonče-niacute tuhnutiacute nedochaacuteziacute k dalšiacutemu pohybu omiacutetky

Pevnost v tlaku zatvrdleacute saacutedroveacute malty se stanovuje ve dvou uacuterovniacutech pro všeobecneacute použitiacute saacutedrovyacutech omiacutetek hodnotou rovnou nebo většiacute než 20 MPa pro speciaacutelniacute uacutečely (B7) hodno-tou rovnou nebo většiacute než 60 MPa

K dalšiacutem vlastnostem uvaacuteděnyacutem v připravovaneacute normě patřiacute tvr-dost povrchu zatvrdleacute saacutedroveacute malty a jejiacute přiacutedržnost U saacutedrovyacutech omiacutetek s tvrdyacutem povrchem maacute byacutet tvrdost většiacute než 25 MPa Přiacutedržnost saacutedroveacute stavebniacute omiacutetky maacute byacutet většiacute než 01 MPa v přiacute-padě že lom (porucha) nastaacutevaacute mezi omiacutetkou a podkladem

Deklarace reakce na oheň je zavaacuteděna obvyklyacutem způsobem Jestliže saacutedroveacute malty obsahujiacute meacuteně než 1 hmotnosti nebo objemu rovnoměrně rozptyacuteleneacuteho organickeacuteho materiaacutelu pak jsou nehořlaveacute (třiacuteda A 1) bez zkoušeniacute Chemickeacute složeniacute saacutedry je takoveacute že zvyšuje požaacuterniacute odolnost stavebniacuteho systeacutemu v němž je saacutedrovaacute omiacutetka použita

Hodnoceniacute shody je obdobneacute jako v kap 4533 Vyacuterobce (nebo jeho zaacutestupce) musiacute prokaacutezat shodu sveacuteho vyacuterobku s po-žadavky zavedeneacute ČN EN 13279-1 provaacuteděniacutem počaacutetečniacutech zkoušek a řiacutezeniacutem vyacuteroby zaacutevodu

Tuzemštiacute vyacuterobci průmyslově vyraacuteběnyacutech suchyacutech omiacutetko-vyacutech směsiacute dodaacutevajiacute saacutedrovou a lehkou saacutedrovou maltu pro jednovrstvou gletovanou nebo hlazenou vnitřniacute omiacutetku a štu-kovou saacutedrovou a na saacutedře založenou maltu pro konečnou vrstvu vnitřniacute viacutecevrstveacute omiacutetky Tyto vyacuterobky jsou v podstatě konformniacute s vyacuteše uvedenou normou Vyraacutebiacute se i hlinitosaacutedro-vaacute malta pro ručniacute nanaacutešeniacute v jedneacute vrstvě na vnitřniacute stěny a stropy

Tab 474 Třiacutedy rovinnosti konečneacute uacutepravy omiacutetky

Označeniacute třiacutedy Požadovanaacute rovinnost Poznaacutemka

0 bez požadavku

1 10 mm

2 7 mm

3 5 mm

4 3 mm při tloušťce omiacutetky le 6 mm

5 2 mm při tloušťce omiacutetky le 6 mm

Tab 475 Požadavky na saacutedroveacute malty podle ČSN EN 13279-1

Saacutedroveacute malty Obsah saacutedroveacuteho

pojiva

Počaacutetek tuhnutiacute (min)Pevnost v tahu

za ohybu Pevnost v tlaku

Tvrdost povrchu

Přiacutedržnost

ozn naacutezevsaacutedrovaacute malta

pro ručniacute zpracovaacuteniacute

saacutedrovaacute malta pro strojniacute zpracovaacuteniacute Nmmndash2 Nmmndash2 Nmmndash2 Nmmndash2

B1 saacutedrovaacute stavebniacute malta gt 50

gt 20 gt 50

ge 10 ge 20

porušeniacute se objeviacute ve vlastniacute omiacutetce nebo v podkladu

Jestliže se porušeniacute objeviacute mezi maltou

a podkladem musiacute byacutet hodnota

ge 01

B2 saacutedrovaacute malta na baacutezi saacutedry lt 50

B3 saacutedrovaacutepennaacute stavebniacute malta

B4 saacutedrovaacute lehkaacute stavebniacute malta gt 50

B5 lehkaacute stavebniacute malta na baacutezi saacutedry lt 50

B6 lehkaacute saacutedrovaacutepennaacute stavebniacute malta

B7saacutedrovaacute stavebniacute malta pro omiacutetaacuteniacute se zvyacutešenou tvrdostiacute povrchu

gt 50 ge 20 ge 60 ge 25

saacutedrovaacute stavebniacute malta (s gt 50 siacuteranu vaacutepenateacuteho) nebo omiacutetka na baacutezi saacutedry (s lt 50 siacuteranu vaacutepenateacuteho) a s obsahem vaacutepna gt 5

172

Saacutedroveacute omiacutetky pokud jsou zcela ztvrdleacute a sucheacute posky-tujiacute velmi hladkyacute a pěknyacute povrch Na teacuteto skutečnosti je zalo-žen umělyacute mramor kteryacute byl obliacutebenyacute zejmeacutena v době barokniacute a i dnes se použiacutevaacute při realizaci speciaacutelniacutech dekorativniacutech pros-tor V podstatě se jednaacute o saacutedrovou maltu složenou z několika různě obarvenyacutech saacutedrovyacutech malt (hnětenou maltu) kteraacute se po zatvrdnutiacute na povrchu leštiacute plstiacute nebo vlněnyacutemi hadry

4535 Malty pro podlahoveacute potěry ze siacuteranu vaacutepenateacuteho

V posledniacute době se velmi rozšiacuteřily liteacute samonivelačniacute saacutedrov-coveacute potěry (z α-saacutedry nebo anhydritu) Přesneacute receptury smě-siacute jsou tajemstviacutem firem Oproti cementovyacutem potěrům vykazu-jiacute o 50 vyššiacute pevnost v tahu za ohybu i vyššiacute pevnost v tlaku K vyacutehodaacutem saacutedrovcovyacutech potěrů patřiacute jejich minimaacutelniacute tloušťka kteraacute je 35 mm (což praacutevě postačuje k překrytiacute podlahoveacuteho vy-taacutepěniacute) u cementoveacuteho potěru je minimaacutelniacute tloušťka o 10 mm většiacute (45 mm) Nevyacutehodou je že saacutedrovcoveacute potěry nejsou vhod-neacute do vlhkeacuteho prostřediacute garaacutežiacute autodiacutelen apod

Spotřeba průmyslově vyrobeneacute maltoveacute směsi na 1 m2 činiacute 19 kg při 1 cm tloušťky potěru Zavedeneacute montaacutežniacute firmy poklaacute-dajiacute až 1 000 m2 samonivelačniacuteho potěru za den

Požadavky na průmyslově vyraacuteběneacute maltoveacute směsi ze siacuteranu vaacutepenateacuteho určeneacute k použitiacute ve vnitřniacutech stavebniacutech podlaho-vyacutech konstrukciacutech shrnuje ČSN EN 13454-1

Průmyslově vyraacuteběneacute maltoveacute směsi (CA) sestaacutevajiacute z pojiv z různyacutech forem siacuteranu vaacutepenateacuteho (CAB) kompozitniacutech pojiv (CAC) ze siacuteranu vaacutepenateacuteho i dalšiacutech přiacutesad a kameniv mohou obsahovat přiacutesady a přiacuteměsi Směsi (CA) mohou byacutet vyraacuteběny a dodaacutevaacuteny jako

bull předem daacutevkovaneacute (sucheacute) jejichž složky jsou plně daacutevko-vaacuteny průmyslově na staveništi jsou zamiacutechaacuteny podle poky-nů a podmiacutenek vyacuterobce

bull předem průmyslově umiacutechaneacute (sucheacute) dodaacutevaneacute na stave-niště kde se zamiacutechajiacute s daacutevkou vody

bull předem průmyslově umiacutechaneacute (vlhkeacute) dodaacutevaneacute na stave-niště k přiacutemeacutemu použitiacute

Průmyslově vyraacuteběneacute maltoveacute směsi (CA) jsou z hlediska reak-ce na oheň zatřiacuteděny do evropskeacute třiacutedy A1 bez zkoušeniacute pokud obsahujiacute meacuteně než 1 hmotnosti nebo objemu (podle toho co je většiacute) organickeacuteho materiaacutelu Obsahujiacute-li viacutece než 1 orga-nickeacuteho materiaacutelu musiacute se posuzovat a zatřiacutedit podle ČSN EN 13501-1

Konzistence směsiacute (CA) se uvaacutediacute v mm a stanoviacute se podle ČSN EN 13454-2 Hodnota rozlitiacute musiacute byacutet rovna nebo většiacute než 220 mm pro tekuteacute maltoveacute směsi 150 až 220 mm pro plastickeacute maltoveacute směsi a v rozmeziacute 110 až 140 mm pro zavlhleacute maltoveacute směsi Hodnota rozlitiacute se stanovuje podle ČSN EN 13454-2

Nejkratšiacute doba zpracovatelnosti pro tekuteacute plastickeacute a zavlhleacute maltoveacute směsi musiacute byacutet rovna nebo většiacute než 30 minut počiacutetaacute se od okamžiku ukončeniacute přidaacutevaacuteniacute vody do maltoveacute směsi

Pevnost v tlaku se označuje jako C pevnost v tahu za ohybu jako F vždy s udaacuteniacutem čiacuteselneacute hodnoty v Nmmndash2 Pevnostniacute třiacute-dy průmyslově vyraacuteběnyacutech maltovyacutech směsiacute (CA) podle pevnos-ti v tlaku jsou

C5 C7 C12 C16 C20 C25 C30 C35 C40 C50 C60 C80Pevnostniacute třiacutedy podle pevnosti v tahu za ohybu jsouF1 F2 F3 F4 F5 F6 F7 F10 F15 F20 F30 F40 F50Pevnost v tlaku a pevnost v tahu za ohybu se stanoviacute podle

ČSN EN 13892-2 Požadavky na dalšiacute vlastnosti (např tvrdost povrchu odolnost oproti obrusu valivyacutem zatiacuteženiacute propustnost

vody přiacutedržnost zvukovaacute pohltivost modul pružnosti a elektric-kyacute odpor) jsou uvedeny v ČSN EN 13813

Hodnoceniacute shody prokazuje shodu pojiv (CAB) kompozit-niacutech pojiv (CAC) a průmyslově vyraacuteběnyacutech maltovyacutech směsiacute (CA) s požadavky ČSN EN 13454-1 na zaacutekladě

bull počaacutetečniacutech zkoušek typubull systeacutemu řiacutezeniacute vyacuteroby zaacutevodu

Uacutečelem systeacutemu řiacutezeniacute vyacuteroby zaacutevodu je zajistit aby pojiva kompozitniacute pojiva a průmyslově vyraacuteběneacute maltoveacute směsi uvaacutedě-neacute na trh byly ve shodě s technickyacutemi specifikacemi ktereacute jsou stručně uvedeneacute vyacuteše a podrobně rozpracovaneacute v kapitolaacutech 5 a 6 ČSN EN 13454-1

454 Hliněneacute malty

Použiacutevaacuteniacute hliněnyacutech malt byacutevaacute většinou spojovaacuteno s obnovou staveb lidovyacutech nebo historickyacutech a jejich povrchů s využitiacutem pů-vodniacutech ručniacutech postupů vyacuteroby malt přiacutemo na miacutestě Hliněnaacute malta je vyrobena z pojiva a plniva kde funkci pojiva plniacute pou-ze jiacutel a funkci plniva piacutesek různeacute frakce Malta neobsahuje žaacuted-neacute hydraulickeacute pojivo

Při opravaacutech a rekonstrukciacutech se zaacutesadně použiacutevaacute jiacutel (jako hlav-niacute surovina těchto malt) kteryacute složeniacutem odpoviacutedaacute hliacutenaacutem vysky-tujiacuteciacutem se v lokalitě stavby Hlavniacutem technologickyacutem parametrem pro přiacutepravu čerstveacute směsi je vhodnaacute plasticita Podrobnyacutem po-souzeniacutem původniacute malty lze zjistit přiacutesady ktereacute byly použiacutevaacuteny ke zlepšeniacute zpracovatelnosti miacutestniacute jiacuteloveacute hmoty Většinou se jed-naacute o laacutetky působiacuteciacute plastifikačně jako je chleacutevskaacute mrva a hově-ziacute krev Plastifikačniacute uacutečinek maacute i vaacutepno při jehož použitiacute vznikaacute vlastně kombinovaneacute hlinovaacutepenneacute pojivo

K zamezeniacute vzniku nežaacutedouciacutech smršťovaciacutech trhlin se do hliněnyacutech malt přidaacutevala vlaacuteknitaacute plniva nejčastěji řezanka paz-deřiacute a zviacuteřeciacute chlupy

Kriteacuteriem trvanlivosti ztvrdlyacutech hliněnyacutech malt je velikost bobtnaacuteniacute ktereacute je ve svyacutech důsledciacutech dalšiacutem původem vzniku trhlin a posleacuteze destrukce omiacutetek

Rozeznaacutevaacuteme tři hlavniacute jiacuteloveacute mineraacutely Jejich vlastnosti coby hliněnyacutech pojiv se podstatně lišiacute Rozhodujiacuteciacute parametry udaacutevaacute tab 476

Kaolinitickeacute jiacutely jsou jako maltoveacute pojivo špatně zpracovatel-neacute jejich životnost je ale podstatně delšiacute než u jiacutelů s jinyacutemi slož-kami Jiacutely jejichž hlavniacute složkou je montmorillonit jsou nejvyacute-hodnějšiacute z hlediska zpracovatelnosti Jejich naacutechylnost k tvorbě trhlin při střiacutedaveacutem působeniacute vody i sklon ke vzniku trhlin při vy-sychaacuteniacute však prakticky vylučuje jejich užitiacute pro vyacuterobu malt na vnějšiacute omiacutetky

Vnějšiacute hliněneacute omiacutetky se ovšem dnes provaacutedějiacute vyacutelučně při opravaacutech staryacutech hliněnyacutech budov Použiacutevajiacute se pak původniacute po-stupy lidoveacute architektury jako tzv můrl kdy se hliněnaacute vrstva na-naacutešiacute prsty a roztiacuteraacute se dlaniacute nebo hadrem

Vnitřniacute hliněneacute omiacutetky mohou naleacutezt uplatněniacute i v moderniacutem interieacuteru s ohledem na jejich mimořaacutedneacute vlastnosti z hlediska

Tab 476 Vlastnosti hlavniacutech jiacutelovyacutech mineraacutelů

Složka jiacuteluIndex

plasticityBobtnaacuteniacute

( objemu)Mezniacute obsah vody

evokujiacuteciacute vznik trhlin ()

Kaolinit 11 ndash 23 5 ndash 8 25 ndash 29

Montmorillonit 67 ndash 656 100 a viacutece 8 ndash 15

Illit 33 ndash 67 28 ndash 35 15 ndash 17

173

vnitřniacuteho mikroklimatu a pohody bydleniacute Hliněneacute omiacutetky majiacute schopnost regulovat relativniacute vlhkost vzduchu Hliněnaacute omiacutetka absorbuje vodniacute paacutery ze vzduchu v přiacutepadě vyššiacute vlhkosti vzdu-chu v miacutestnosti a naopak zvlhčuje vzduch přiacuteliš suchyacute Hliněneacute omiacutetky jsou schopny vyacuterazně pohlcovat škodliveacute pachy a laacutetky způsobujiacuteciacute potiacuteže alergikům

Zaacutesadniacute nevyacutehodou pro širšiacute využitiacute hliněnyacutech omiacutetek jsou vy-sokeacute naacuteroky na suroviny z hlediska průmysloveacute vyacuteroby Je obtiacutež-neacute udržet staacutele stejnou kvalitu přiacuterodniacute suroviny bez vylepšovaacuteniacute speciaacutelniacutemi přiacutesadami

Na současneacutem trhu je k dispozici ucelenaacute řada vnitřniacutech hlině-nyacutech omiacutetek určenyacutech pro ručniacute nanaacutešeniacute nebo strojniacute omiacutetaacuteniacute Tvořiacute ji hliněnyacute podhoz (vysokyacute podiacutel jiacutelu zrnitost 002) aplikač-niacute tloušťky 1 až 2 mm vrstva hliněneacute omiacutetky hrubeacute (směs jiacutelu a přiacuterodniacuteho piacutesku zrnitost 035) aplikačniacute tloušťky minimaacutelně 10 mm a vrstva hliněneacute omiacutetky jemneacute (frakce 02) Zaacutevěrečnaacute vrstva může byacutet přiacutepadně dokončena ještě tenkou vrstvou hlině-neacute omiacutetky velmi jemneacute (007)

455 Tenkovrstveacute omiacutetky

Tenkovrstveacute omiacutetky se na rozdiacutel od omiacutetek klasickyacutech (ce-mentovyacutech vaacutepennyacutech vaacutepenocementovyacutech) nanaacutešejiacute v tloušť-kaacutech milimetroveacuteho řaacutedu Zhotovujiacute se z průmyslově vyrobe-nyacutech suchyacutech omiacutetkovyacutech směsiacute Nanaacutešejiacute se na povrch kteryacute musiacute byacutet předevšiacutem pevnyacute suchyacute bez prachu a bez vyacutekvětů soliacute Podle druhu použiteacuteho pojiva se tenkovrstveacute omiacutetky nejčastěji děliacute na mineraacutelniacute (saacutedroveacute vaacutepenocementoveacute) akrylaacutetoveacute sili-konoveacute a silikaacutetoveacute

Setkaacuteme se i s termiacutenem disperzniacute omiacutetky kteryacute je někdy ne-spraacutevně chaacutepaacuten jako synonymum pro omiacutetky akrylaacutetoveacute Ve sku-tečnosti se pod tiacutemto označeniacutem může skryacutevat i jinyacute pojivovyacute systeacutem

Pojivem mineraacutelniacutech omiacutetek je vaacutepennyacute hydraacutet cement nebo saacutedra Mineraacutelniacute omiacutetky se snadno aplikujiacute na povrch ci-helneacuteho či poacuterobetonoveacuteho zdiva a betonu K vyacutehodaacutem pa-třiacute dostatečnaacute propustnost vodniacutech par nevyacutehodou je vysokaacute nasaacutekavost (drsnyacute povrch) a rychlost zašpiněniacute Šlechtěneacute mine-raacutelniacute omiacutetky se dodaacutevajiacute zabarveneacute přiacutesadou pigmentu a pro-to jimi omiacutetnutyacute povrch maacute většiacute barevnou staacutelost než naacutetěr Saacutedroveacute tenkovrstveacute omiacutetky se provaacutedějiacute jako jednovrstveacute interieacute-roveacute omiacutetky Mohou obsahovat perlitoveacute plnivo Nedoporučuje se je použiacutevat do vlhkyacutech interieacuterovyacutech prostorů (koupelny sušaacuterny) Stěny opatřeneacute saacutedrovyacutemi omiacutetkami se snadno ma-lujiacute

Charakteristickeacute vlastnosti tenkovrstvyacutech saacutedrovyacutech omiacutetekbull minimaacutelniacute tloušťka 4 mm (při použitiacute na poacuterobeton i beton)bull součinitel tepelneacute vodivosti cca 06 Wmndash1K ndash1bull faktor difuacutezniacuteho odporu cca 8

Vaacutepenocementoveacute tenkovrstveacute omiacutetky se aplikujiacute jako jed-novrstveacute na interieacuteroveacute i exterieacuteroveacute povrchy Minimaacutelniacute tloušťka činiacute 5 mm u interieacuterovyacutech omiacutetek a 7 mm u omiacutetek exterieacutero-vyacutech Podklad určenyacute pro aplikaci těchto omiacutetek musiacute splňovat obvykleacute požadavky

Akrylaacutetoveacute tenkovrstveacute omiacutetky majiacute pojivovyacute systeacutem založenyacute na baacutezi vodou ředitelneacute akrylaacutetoveacute nebo styrenakrylaacutetoveacute disper-ze Aplikujiacute se na povrchy novostaveb a zateplovaciacutech systeacutemů obvodovyacutech stěn Nejsou však vhodneacute na naacutetěry staršiacutech objek-tů Jejich vyacutehodou je barevnaacute staacutelost Nevyacutehodou je nutnost uacutepl-neacuteho odstraněniacute původniacutech naacutetěrů Lze je aplikovat např na saacutedrokarton dřevotřiacutesku beton i jaacutedroveacute omiacutetky a to jako inte-rieacuterovou i exterieacuterovou povrchovou uacutepravu

Silikonoveacute tenkovrstveacute omiacutetky majiacute jako pojivo silikono-veacute emulze a jsou proto dodaacutevaacuteny v tekuteacute (suspenzniacute) for-mě Dobře pronikajiacute do podkladu a majiacute hydrofobniacute vlastnos-ti Dobře propouštějiacute vodniacute paacutery nešpiniacute se a po vyschnutiacute jsou omyvatelneacute vodou Jsou zvlaacuteště vhodneacute ke zhotoveniacute konečneacute povrchoveacute uacutepravy tepelněizolačniacutech systeacutemů

Silikaacutetoveacute tenkovrstveacute omiacutetky majiacute jako pojivo vodnyacute roztok alkalickeacuteho křemičitanu (draselneacute vodniacute sklo) Patřiacute k omiacutetkaacutem dobře propouštějiacuteciacutem vodniacute paacuteru Jsou proto vhodneacute pro sana-ce a renovace Dodaacutevajiacute se ve formě suspenze kteraacute se před po-užitiacutem pouze promiacutechaacute

456 Sanačniacute omiacutetky

Sanačniacute omiacutetky (sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy) jsou určeny k po-vrchoveacute uacutepravě vlhkeacuteho a zasoleneacuteho zdiva Lze je použiacutet jako vnitřniacute i venkovniacute omiacutetky u staryacutech a historicky cennyacutech objektů ktereacute nemajiacute funkčniacute hydroizolace Sanačniacute omiacutetky se použiacutevajiacute rovněž v přiacutepadě dodatečneacuteho provedeniacute hydroizolaciacute kdy tvořiacute povrchovou uacutepravu zasoleneacuteho zdiva

Soli jsou do zdiva transportovaacuteny spolu se vzliacutenajiacuteciacute vlhkostiacute a proto jsou ve vlhkeacutem zdivu vždy v určiteacute miacuteře přiacutetomneacute Krystalizace těchto soliacute dokaacuteže v kraacutetkeacutem časem rozrušit a este-ticky znehodnotit povrch nově provedeneacute omiacutetky běžneacuteho typu

Při použitiacute sanačniacutech omiacutetek nezpůsobujiacute soli při sveacute krysta-lizaci takovou povrchovou degradaci jako v přiacutepadě klasickyacutech omiacutetek vaacutepennyacutech cementovyacutech a cementovaacutepennyacutech proto-že krystalizujiacute ve vnitřniacutech poacuterech sanačniacutech omiacutetek Zatiacutemco běžnaacute omiacutetka vykaacuteže povrchoveacute vady často již v průběhu jedno-ho roku životnost povrchoveacute uacutepravy sanačniacutem omiacutetkovyacutem sys-teacutemem se odhaduje na 15 až 20 let

Přednostiacute sanačniacutech omiacutetek takeacute je že umožňujiacute vysychaacuteniacute zdiva na ktereacutem jsou aplikovaacuteny a to z důvodu difuzniacutech vlast-nostiacute Uacuteplneacute odstraněniacute vlhkosti ze zdiva pouze sanačniacutemi omiacutet-kami však neniacute možneacute

I na značně vlhkeacutem zdivu lze s nimi sice často dociacutelit sucheacute-ho povrchu splňujiacuteciacuteho estetickeacute požadavky což byacutevaacute oceňovaacute-no zejmeacutena laickou veřejnostiacute je však třeba miacutet na paměti že tento efekt je do značneacute miacutery jen kosmetickyacute

Při porovnaacuteniacute s omiacutetkami cementovyacutemi vaacutepennyacutemi nebo vaacute-penocementovyacutemi majiacute sanačniacute omiacutetky tyto vlastnosti

bull vyššiacute poacuterovitost (objemem poacuterů při maleacutem obsahu poacuterů ka-pilaacuterniacutech)

bull vyššiacute propustnost pro vodniacute paacuterubull sniacuteženou kapilaacuterniacute nasaacutekavost

Uvedeneacute vlastnosti majiacute přiacuteznivyacute vliv na mrazuvzdornost sa-načniacutech omiacutetek a jejich odolnost proti působeniacute vodorozpust-nyacutech soliacute

Pojivo sanačniacutech omiacutetek je vždy hydraulickeacute (portlandskyacute ce-ment hydraulickeacute vaacutepno) protože sanačniacute omiacutetka musiacute rych-le ztvrdnout a vyschnout a miacutet dostatečnou pevnost čehož při značně vysokeacute poacuterovitosti (viacutece než 40 ) nelze s čistě vaacutepen-nyacutem pojivem dosaacutehnout

Poacuterovityacute systeacutem sanačniacute omiacutetky se vytvaacuteřiacute pomociacute napěňujiacute-ciacutech přiacutesad Poacutery jsou tedy součaacutestiacute pojivoveacuteho systeacutemu omiacutet-ky a proto je možneacute pro vyacuterobu sanačniacutech omiacutetek použiacutevat hut-naacute plniva

Někteřiacute vyacuterobci pro zvyacutešeniacute poacuterovitosti přidaacutevajiacute poacuterovitaacute plni-va přiacuterodniacuteho původu (např pemzu nebo expandovanyacute perlit) použiacutevaacute se však i speciaacutelniacute poacuteroviteacute plnivo vyraacuteběneacute rozemletiacutem kalciumhydrosilikaacutetoveacuteho kompozitu nadouvaneacuteho hliniacutekovyacutem praacuteškem (analogie poacuterobetonu)

174

Sanačniacute maltoveacute směsi daacutele obsahujiacute přiacutesady upravujiacuteciacute zpra-covatelnost přilnavost hydrofobitu a retenci vody

Dlouhodobaacute uacutečinnost sanačniacutech omiacutetek vyžaduje dodržovaacuteniacute relativně uacutezkyacutech hranic charakteristickyacutech hodnot vlastnostiacute To předpoklaacutedaacute optimaacutelniacute složeniacute malt Na optimaacutelniacute složeniacute maacute vliv druh a tvar zrn a zrnitostniacute zastoupeniacute plniv druh pojiv po-měry miacutechaacuteniacute druh a množstviacute přiacutesad a přiacuteměsiacute

Bezpečnaacute funkce (neměnnaacute kvalita) zaacutevisiacute zejmeacutena na skladbě a homogenitě malty kterou při miacutechaacuteniacute z komponentů přiacutemo na staveništi nelze zajistit v potřebneacutem rozsahu Sanačniacute omiacutetky se proto připravujiacute předevšiacutem jako sucheacute maltoveacute směsi

Zaacutesady pro spraacutevneacute použiacutevaacuteniacute sanačniacutech omiacutetek byly vypra-covaacuteny německou odbornou společnostiacute (Wissenschaftlich-Technische Arbeitsgemeinschaft fuumlr Denkmalpflege und Bauwerkserhaltung) kteraacute se později rozšiacuteřila na mezinaacuterodniacute společnost (WTA-International) zabyacutevajiacuteciacute se spraacutevnyacutemi tech-nologickyacutemi postupy při uacutedržbě a rekonstrukci stavebniacutech ob-jektů

Pro volbu sanačniacutech omiacutetkovyacutech materiaacutelů jejich použitiacute a zpracovaacuteniacute jsou rozhodujiacuteciacute vyacutesledky předběžneacuteho průzkumu Před použitiacutem sanačniacutech omiacutetek je nutneacute zjistit přiacutečinu vlhkos-ti stanovit obsahy soliacute rozpustnyacutech ve vodě (siacuterany chloridy du-sičnany) a vlastnosti a stav zdiva ktereacute maacute sloužit jako podklad pro omiacutetku

K sanaci vlhkeacuteho zdiva se obvykle použiacutevaacute ucelenyacute sanačniacute systeacutem podle WTA jehož konkreacutetniacute varianta zaacutevisiacute na miacuteře zaso-leniacute zdiva K hodnoceniacute salinity zdiva lze použiacutet tab 477

Běžně prodaacutevaneacute sanačniacute omiacutetky je možneacute rozdělit nabull jednovrstveacutebull dvouvrstveacute systeacutemy

Jednovrstveacute se nanaacutešejiacute vyacutehradně na relativně homogenniacute meacuteně poškozeneacute zdivo Sklaacutedajiacute se z podhozu nanaacutešeneacuteho siacute-ťovitě tj z cca 50 a vrstvy sanačniacute omiacutetky minimaacutelniacute tloušťky 20 mm

Dvouvrstveacute sanačniacute omiacutetky se použiacutevajiacute na nehomogenniacute značně poškozeneacute zdivo a při vysokeacutem stupni zasoleniacute zejmeacutena pokud zdivo obsahuje dusičnany Sklaacutedajiacute se z podhozu nanaacuteše-neacuteho opět siacuteťovitě z poreacutezniacute slabě hydrofoacutebniacute podkladniacute omiacutet-ky a vlastniacute sanačniacute omiacutetky Podkladniacute omiacutetka maacute miacutet minimaacutel-niacute tloušťku 10 mm Po zdrsněniacute je na ni nanesena vrstva sanačniacute omiacutetky minimaacutelniacute tloušťky 15 mm

Protože mezi platnyacutemi normami ČSN či ČSN EN nejsou žaacutedneacute ktereacute by se speciaacutelně zabyacutevaly problematikou sanačniacutech omiacutetek je z hlediska požadavků na vlastnosti sanačniacutech omiacutetek i u naacutes respektovaacutena směrnice WTA č 2-2-91 Sanačniacute omiacutetkoveacute systeacute-my

Za sanačniacute omiacutetkoveacute systeacutemy podle WTA jsou považovaacuteny jen omiacutetkoveacute systeacutemy vyraacuteběneacute ze suchyacutech maltovyacutech směsiacute kte-reacute splňujiacute požadavky zmiacuteněneacute směrnice Na trhu se stavebniacute-mi hmotami je však možneacute se setkat i s přiacutesadami z nichž lze

podle informaciacute jejich vyacuterobců přiacutemo na staveništi s použitiacutem přiacutesad vyrobit sanačniacute omiacutetky Jelikož se nejednaacute o sucheacute malto-veacute směsi u kteryacutech je možno zajistit homogenitu vyrobeneacute mal-ty resp omiacutetek nedaacutevaacute WTA souhlas k tomu aby tyto hmoty byly označovaacuteny jako sanačniacute materiaacutely dle WTA

Součaacutestiacute sanačniacuteho systeacutemu jsoubull podhozbull podkladniacute omiacutetkabull sanačniacute omiacutetka

Podhoz (špric) zajišťuje adhezi sanačniacutech omiacutetek k podkla-du Musiacute byacutet odolnyacute proti působeniacute soliacute Nenanaacutešiacute se obvykle celoplošně ale šachovnicovitě tj nepokryacutevaacute celyacute povrch omiacute-taneacuteho zdiva Je-Ii stupeň zakrytiacute podhozem pod 50 celkoveacute omiacutetaneacute plochy nejsou na podhoz kladeny žaacutedneacute speciaacutelniacute me-chanicko-fyzikaacutelniacute požadavky

Tloušťka podhozu nesmiacute překročit 5 mm na což je nutneacute dbaacutet předevšiacutem při strojniacutem omiacutetaacuteniacute Spaacutery ve zdivu nesmiacute byacutet podhozem vyplněny Použityacute podhoz musiacute byacutet součaacutestiacute zvoleneacute-ho sanačniacuteho systeacutemu

Podkladniacute omiacutetka (tab 478) sloužiacute k vyrovnaacuteniacute hrubyacutech ne-rovnostiacute podkladu nebo jako akumulačniacute vrstva pro jiacutemaacuteniacute soliacute při obzvlaacutešť vysokeacutem zasoleniacute podkladu Požadavky na ztvrd-lou maltu z tab 478 platiacute pro laboratorně vyrobeneacute vzorky Vzorky ktereacute byly odebraacuteny po zatvrdnutiacute na stavebniacutem objek-tu musiacute splňovat požadavky na objemovou hmotnost a poacuterovi-tost Sanačniacute omiacutetka WTA smiacute byacutet použita jako podkladniacute omiacutet-ka pokud jejiacute celkovaacute tloušťka nepřesaacutehne cca 40 mm

Požadavky na sanačniacute omiacutetku WTA jsou shrnuty v tab 479 Tyto požadavky platiacute pro laboratorně vyrobenaacute tělesa Vzorky ktereacute byly odebraacuteny po zatvrdnutiacute na stavebniacutem objektu musiacute splňovat požadavky na objemovou hmotnost a poacuterovitost Zbyacutevajiacuteciacute parametry se smiacute na zaacutekladě různyacutech okrajovyacutech pod-miacutenek nepatrně odlišovat

Tab 477 Posouzeniacute salinity zdiva [WTA E 2-6-99D ndash Ergaumlnzungen zum Merkblatt 2 2000]

Druh soliacute Koncentrace ( hmotn)

Chloridy lt 02 02 ndash 05 gt 05

Dusičnany lt 01 01 ndash 03 gt 03

Siacuterany lt 05 05 ndash 15 gt 15

Hodnoceniacute salinity niacutezkaacute zaacutetěž středniacute zaacutetěž vysokaacute zaacutetěž

Tab 478 Některeacute požadavky na vlastnosti podkladniacute omiacutetky WTA [Koliacutesko J Klečka T 1999]

Vlastnost Měrnaacute jednotka Požadavek

Čerstvaacute malta

Konzistence mm 170 plusmn5

Objem vzduchovyacutech poacuterů gt 20

Zatvrdlaacute malta

Faktor difuzniacuteho odporu micro (pro vyrovnaacutevaciacute omiacutetky a poacuteroviteacute jaacutedroveacute omiacutetky)

ndash lt 18

Pevnost v tlaku MPa ge sanačniacute omiacutetka

Poacuterovitost (poacuterovityacutech jaacutedrovyacutech omiacutetek)

gt 45

Tab 479 Některeacute požadavky na vlastnosti sanačniacute omiacutetky WTA [Koliacutesko J Klečka T 1999]

Vlastnost Měrnaacute jednotka Požadavek

Čerstvaacute malta

Konzistence mm 170 plusmn5

Objem vzduchovyacutech poacuterů gt 25

Zatvrdlaacute malta

Objemovaacute hmotnost kgmndash3 lt 1400

Faktor difuzniacuteho odporu micro lt 12

Pevnost v tlaku MPa 15 ndash 5

Poacuterovitost gt 40

175

Sanačniacute omiacutetky WTA se mohou nanaacutešet budlsquo jako jedno- nebo viacutecevrstveacute omiacutetky Přitom je ale nutno dodržet celkovou tloušťku omiacutetky minimaacutelně 2 cm Vrstva sanačniacute omiacutetky WTA se smiacute zredukovat na 15 cm pouze v přiacutepadě že bude nanesena poacuterovitaacute podkladniacute omiacutetka tak jak je uvedeno v tab 480

Jednotliveacute vrstvy musiacute byacutet silneacute alespoň 1 cm To platiacute i v přiacute-padech že je sanačniacute omiacutetka WTA použita jako vrchniacute omiacutetka

Sanačniacute omiacutetky WTA jsou mineraacutelniacute omiacutetky a vyžadujiacute zvlaacuteště při sucheacutem počasiacute uacutečinciacutech větru a slunečniacuteho zaacuteřeniacute ošetřo-vaacuteniacute vlhčeniacutem eventuaacutelně zastiacuteněniacutem K zamezeniacute vzniku trhli-nek nesmiacute byacutet prostory během tuhnutiacute sanačniacute omiacutetky ani kraacutet-kodobě vytaacutepěny

Vlastnosti naacutetěroveacuteho systeacutemu aplikovaneacuteho na povrch sanač-niacute omiacutetky musiacute z hlediska jeho difuzniacutech a vlhkostniacutech vlastnos-tiacute zamezit průniku dešťoveacute vody (hydrofobita povrchoveacute uacutepravy) a současně umožnit uvolněniacute vodniacutech par z omiacutetek Omiacutetky naacute-těry a ostatniacute vrstvy na sanačniacute omiacutetky WTA nesmiacute negativně ov-livnit propustnost systeacutemu pro vodniacute paacutery

Kryciacute vrstvy na sanačniacutech omiacutetkaacutech WTA majiacute dostatečnou ži-votnost proti povětrnostniacutem vlivům jen tehdy jestliže jejich kapi-laacuterniacute nasaacutekavost nepřevyšuje podstatně kapilaacuterniacute nasaacutekavost sa-načniacute omiacutetky

457 Tepelněizolačniacute malty

Podle byacutevaleacute ČSN 722430-1 (zrušeneacute v roce 2005) se rozli-šovaly

bull malty tepelněizolačniacute ndash jejichž součinitel tepelneacute vodivosti byl nejvyacuteše 04 Wmndash1Kndash1

bull malty vysoce tepelněizolačniacute ndash jejichž součinitel tepelneacute vo-divosti byl nejvyacuteše 025 Wmndash1Kndash1

bull malty mimořaacutedně tepelněizolačniacute ndash jejichž součinitel tepel-neacute vodivosti byl nejvyacuteše 014 Wmndash1Kndash1

Dnes za postačujiacuteciacute hodnotu tepelneacute vodivosti tepelněizolačniacute malty pro zděniacute někteřiacute vyacuterobci považujiacute hodnotu 036 Wmndash1Kndash1 běžně se však vyraacutebějiacute zdiciacute malty s hodnotou 020 až 025 Wmndash1Kndash1 Omiacutetkoveacute tepelněizolačniacute malty dosahujiacute hodnot 009 až 012 Wmndash1Kndash1

Dosaženiacute tak niacutezkyacutech hodnot tepelneacute vodivosti maltoveacuteho kompozitu je možneacute pouze tehdy jestliže tento kompozit ob-sahuje v dostatečneacute miacuteře poacutery vyplněneacute plynem (vzduchem) K zajištěniacute dostatečneacuteho obsahu poacuterů se obvykle použiacutevajiacute leh-čenaacute plniva (expandovanyacute perlit keramzit skleněneacute duteacute kulič-ky pěnovyacute polystyren) Vytvaacuteřeniacute poreacutezniacute struktury malty pomo-ciacute hliniacutekovyacutech vloček (nadouvajiacuteciacutech alkalickeacute maltoveacute pojivo) je mnohem meacuteně časteacute

Objemovaacute hmotnost tepelněizolačniacutech malt je nejvyacuteše 1 100 kgmndash3 Malty s objemovou hmotnostiacute vyššiacute než 1 100 kgmndash3 avšak nepřesahujiacuteciacute 1 600 kgmndash3 se podle ČSN 722430-1 ozna-čovaly jako malty vylehčeneacute podle současneacute normy ČSN EN 998 1 a 2 jde o malty lehkeacute

Od lehkyacutech malt se neočekaacutevaacute vyacuteraznyacute tepelněizolačniacute efekt a k jejich vylehčovaacuteniacute je proto možno použiacutet i meacuteně tepelněizo-lujiacuteciacute plniva jako je napřiacuteklad cihelnaacute drť Lehkeacute jaacutedroveacute omiacutetky s hydraulickyacutem pojivem jsou poměrně elastickeacute (modul pružnos-ti E lt 3 500 MPa) a s vyacutehodou se proto nanaacutešejiacute na vysoce te-pelněizolačniacute zdivo (např poacuterobeton) na ktereacutem obyčejneacute jaacuted-roveacute omiacutetky majiacute sklon k praskaacuteniacute

Naacutezvoslovnaacute praxe vyacuterobců se však často normou neřiacutediacute Setkaacutevaacuteme se s termiacuteny jako termoomiacutetka zateplovaciacute omiacutetka či dokonce teplaacute malta

Tepelněizolačniacute malta pro zděniacute zabraňuje vzniku tepelnyacutech mostů v maltovanyacutech spaacuteraacutech mezi cihelnyacutemi bloky nebo tvaacuterni-cemi a zvyšuje tepelnyacute odpor zdiva až o 17 Jejiacute ekonomickeacute použitiacute vyžaduje pečlivou zednickou praacuteci Cenovyacute naacuterůst vyvo-lanyacute přiacutepadnou vyššiacute spotřebou malty neniacute zanedbatelnyacute a vyššiacute spotřeba malty (byť tepelněizolačniacute) neniacute žaacutedouciacute ani z hlediska vyacutesledneacuteho tepelneacuteho odporu zdiva

Vyacutehodou tepelněizolačniacutech omiacutetek je že tvořiacute souvislyacute plaacutešť bez vyacuteraznyacutech tepelnyacutech mostů a snadno kopiacuterujiacute obleacute tvary Majiacute obvykle přiacuteznivou požaacuterniacute odolnost a vykazujiacute vhodnou miacuteru tepelneacute akumulace

Vaacutepenocementoveacute tepelněizolačniacute omiacutetky s perlitem jsou zpravidla určeny pro ručniacute zpracovaacuteniacute pro strojniacute zpracovaacuteniacute je třeba zvlaacuteštniacute strojniacute zařiacutezeniacute

Ručně nanaacutešeneacute perlitoveacute omiacutetky se někdy připravujiacute jako omiacutetky staveništniacute Přiacuteklady možnyacutech receptur uvaacutediacute tab 481 Na jedneacute straně se tak daacute dosaacutehnout sniacuteženiacute materiaacutelovyacutech naacute-kladů na straně druheacute tento způsob neposkytuje omiacutetku zaru-čenyacutech vlastnostiacute

Vaacutepenocementoveacute tepelněizolačniacute omiacutetky s polystyrenovyacutem granulaacutetem jsou obvykle formulovaacuteny jako strojniacute omiacutetky lze je však nanaacutešet i ručně

Vaacutepenocementoveacute tepelněizolačniacute omiacutetky se použiacutevajiacute jako jaacutedroveacute omiacutetky Na povrchu se zpevňujiacute siacuteťovinou a opatřujiacute se ochranou vrstvou kterou je nejčastěji tenkovrstvaacute omiacutetka

Ve srovnaacuteniacute s dodatečnyacutem zateplovaciacutem systeacutemem na baacutezi pěnoveacuteho polystyrenu či mineraacutelniacute plsti je (při stejneacute tloušťce vrstvy) uacutečinnost tepelněizolačniacutech omiacutetek obvykle polovičniacute Jejich tloušťka je naviacutec omezena na maximaacutelně 50 až 60 mm což je polovina tloušťky dnes běžně provaacuteděneacuteho deskoveacuteho zatepleniacute Celkovyacute efekt tepelněizolačniacute omiacutetky je tedy nejvyacuteše čtvrtinovyacute

Tepelněizolačniacute omiacutetky lze využiacutet při provaacuteděniacute dodateč-nyacutech tepelnyacutech izolaciacute předevšiacutem jako doplňujiacuteciacute opatřeniacuteTepelněizolačniacute omiacutetky mohou byacutet použity na teplotně meacuteně ex-ponovaneacute čaacutesti budov pro izolaci zaacutedveřiacute schodišť a uacutenikovyacutech cest uvnitř budovy Vhodně umiacutestěnou tepelněizolačniacute omiacutetkou lze sniacutežit tepelneacute ztraacutety v miacutestě osazeniacute okenniacuteho raacutemu

Tab 480 Opatřeniacute v zaacutevislosti na stupni zasoleniacute [Koliacutesko J Klečka T 1999]

Stupeň zasoleniacute

OpatřeniacuteTloušťka

vrstvy (cm)Poznaacutemky

Malyacute1 Podhoz2 Sanačniacute omiacutetka WTA

0520

Střiacutekanaacute omiacutetka zpravidla povrch

nezakryacutevaacute eventuaacutelně

podle vyacuterobniacuteho předpisu plně

zakryacutevaacute povrch

Středniacute až velkyacute

1 Podhoz2 Sanačniacute omiacutetka WTA3 Sanačniacute omiacutetka WTA1 Podhoz2 Podkladniacute omiacutetka WTA (poacuterovitaacute)3 Sanačniacute omiacutetka WTA

051 ndash 21 ndash 2051

15

Tab 481 Receptury pro přiacutepravu jednoducheacute perlitoveacute staveništniacute malty

Jednoduchaacute perlitovaacute staveništniacute malta

Objemovaacute hmotnost malty kgmndash3 400 450 500

Experlit EP 150 m3 125 13 135

Vaacutepennyacute hydraacutet kg 140 150 170

Cement SPC 325 kg 55 80 95

Voda dm3 380 ndash 420

176

Vyššiacuteho tepelneacuteho odporu zdiva je možno dosaacutehnout součas-nyacutem použitiacutem tepelněizolačniacute omiacutetky na obou stranaacutech zdiva Umiacutestěniacute tepelněizolačniacute omiacutetky na obvodoveacute stěny objektu z vnitřniacute strany je však vždy třeba posoudit i ze stavebně-fyzikaacutel-niacuteho hlediska Stejně jako v přiacutepadě jinyacutech dodatečnyacutech zateplo-vaciacutech uacuteprav i zde existuje nebezpečiacute kondenzace vlhkosti na přiacuteliš prochlazeneacute stěně

Při zateplovaacuteniacute stěn uvnitř objektu se mohou dobře uplat-nit saacutedroveacute tepelněizolačniacute omiacutetky ktereacute je možno zpracovaacutevat strojně i ručně Jejich schopnost pohlcovat vodu se může pro-jevit jako pozitivniacute faktor Nově vyviacutejenou skupinu saacutedrovyacutech te-pelněizolačniacutech omiacutetkovyacutech hmot představujiacute materiaacutely na baacutezi saacutedroveacute pěny [Vimmrovaacute A Svoboda L 2006]

458 Poklaacutedaciacute malty

Obklaacutedaacuteniacute stěn keramickyacutemi prvky maacute dlouho tradici K nej-staršiacutem obkladačskyacutem postupům patřiacute obklaacutedaacuteniacute kachliacuteky lepe-nyacutemi do kamnaacuteřskeacute hliacuteny Tento postup byl použiacutevaacuten jak při vyacute-robě kachlovyacutech kamen tak při obklaacutedaacuteniacute stěn přilehlyacutech ke kamnům Celaacute technologie vyžaduje současneacute použiacutevaacuteniacute ocelo-vyacutech spon a je naacuteročnaacute na řemeslnou zručnost

Ve druheacute polovině 19 stoletiacute se začala pro provaacuteděniacute ob-kladů použiacutevat řiacutedkaacute cementovaacute malta použiacutevanaacute zprvu v kom-binaci s maltou hliněnou Hliněnaacute malta nanaacutešenaacute na střed ob-kladačky zajišťovala okamžitou přiacutedržnost obkladačky (bdquokladeniacute na špuntyrdquo) Po osazeniacute celeacute řady se dutina mezi obkladačkami a zdiacute vyleacutevala dostatečně tekutou cementovou maltou

Časem se přestala hliněnaacute malta použiacutevat a kladeniacute se provaacute-dělo způsobem spočiacutevajiacuteciacutem v plnoplošneacutem maltovaacuteniacute rubu ke-ramiky poklaacutedaciacute maltou (kladeniacute na buchty) Nanesenaacute malta se při tomto způsobu kladeniacute musiacute při okrajiacutech lžiacuteciacute šikmo seře-zaacutevat a jednotliveacute obkladačky je třeba velmi pečlivě doraacutežet ke stěně

V přiacutepadě současnyacutech obkladů stěn už použiacutevaacuteniacute poklaacuteda-ciacutech malt nepatřiacute k běžnyacutem obkladačskyacutem technikaacutem protože je přiacuteliš naacuteročneacute na pečliveacute provedeniacute a vede k velkyacutem tloušťkaacutem obkladu Vaacutepenocementovaacute poklaacutedaciacute malta (použiacutevanaacute dřiacuteve pro kuchyňskeacute a koupelnoveacute obklady) proto již patřiacute minulosti Namiacutesto teacuteto poklaacutedaciacute malty se dnes použiacutevajiacute lepiciacute tmely

Svůj vyacuteznam si však staacutele zachovaacutevajiacute tradičniacute speciaacutelniacute poklaacute-daciacute malty Mohou to byacutet malty na baacutezi vodniacuteho skla použiacutevaneacute pro kyselinovzdorneacute a žaacuterovzdorneacute vyzdiacutevky nebo malty na baacutezi fenolickyacutech rezolů a furylalkoholovyacutech kondenzaacutetů ktereacute se staacutele dobře uplatňujiacute při montaacuteži chemicky odolnyacutech obkladů Silnějšiacute vrstva malty nesouciacute obklad maacute u chemicky odolnyacutech praciacute vyacute-znamnyacute podiacutel na celkoveacute ochranneacute funkci

Chemicky odolneacute malty jsou typicky formulovaacuteny jako dvou-složkoveacute Nejčastěji sestaacutevajiacute z tekuteacuteho pojiva a praacuteškoviteacute vyacute-

plně ve ktereacute je rozptyacutelena vytvrzovaciacute složka Jinou formou je pojivo upraveneacute inertniacutem plnivem do podoby malty ke ktereacute se bezprostředně před použitiacutem přidaacutevaacute kapalnaacute nebo pastovitaacute tvrdiciacute složka Jednaacute se poměrně speciaacutelniacute vyacuterobky ktereacute jsou často dodaacutevaacuteny pouze formou zakaacutezkoveacuteho zhotoveniacute celeacuteho obkladu

S cementovou poklaacutedaciacute maltou kteraacute zaacuteroveň plniacute i funkci vyrovnaacutevaciacute vrstvy se můžeme dodnes setkat při kladeniacute dlažeb Možnost vyrovnat pomociacute tlusteacuteho (i několikacentimetroveacuteho) maltoveacuteho lože nerovnosti podkladu a zaacuteroveň položit dlažbu je někdy viacutetaacutena

Použiacutevaacute se i zavlhlaacute cementovaacute malta (cement piacutesek = 1 3 objemově) Dlaždice musiacute byacutet kladeny do malty kteraacute ještě ne-stačila zavadnout Naraacutez se proto může maltovat pouze po-měrně malaacute plocha Ke zlepšeniacute adheze se maltovyacute povrch bez-prostředně před kladeniacutem dlažby poprašuje cementem Pro maleacute dlaždice vyhovuje tloušťka maltoveacuteho lože 15 až 20 mm u většiacutech dlaždic je zapotřebiacute tloušťka alespoň 25 mm

Ve většině přiacutepadů však i v přiacutepadě dlažeb dochaacuteziacute k vytlače-niacute klasickeacute poklaacutedaciacute malty tenkovrstvyacutemi lepiciacutemi hmotami Při jejich aplikaci je dlažba dřiacuteve pochůznaacute a dřiacuteve se může spaacute-rovat K rozšiacuteřeniacute lepiciacutech hmot nakonec jistě přispěl i fakt že současneacute dlažebniacute materiaacutely jsou staacutele hutnějšiacute a nepropustněj-šiacute a tak v cementoveacute maltě dobře nedržiacute

Použiacutevaneacute lepiciacute tmely jsou sice někdy takeacute označovaacuteny jako malty (resp jako lepiciacute malty) od původniacutech poklaacutedaciacutech malt se však lišiacute jak složeniacutem tak způsobem použitiacute (kap 41222)

459 Stykoveacute malty

Stykoveacute malty definovala ČSN 72 2430-3 jako cementoveacute malty pro osazovaacuteniacute diacutelců nebo pro vyplněniacute prostoru mezi diacutelci (tzv zaacutelivkoveacute malty) Podle pevnosti v tlaku po 28 dnech (MPa) se stykoveacute malty rozdělovaly do sedmi třiacuted (značek) 5 10 15 20 25 30 a 33

V minulosti byly probleacutemy jak s dosahovaacuteniacutem požadovaneacute kvality (zvlaacuteště u malt vysokyacutech značek) tak s vlastniacutem provaacutedě-niacutem zaacutelivky V mnoha staršiacutech panelovyacutech stavbaacutech patřiacute miacutesta aplikace stykovyacutech malt k neuralgickyacutem bodům konstrukce vy-žadujiacuteciacutem sanaci

K podstatneacutemu zlepšeniacute došlo po zavedeniacute prefabrikovanyacutech zaacutelivkovyacutech malt s expanzivniacutem charakterem ktereacute umožňujiacute prostor aplikace dokonale vyplnit a vysoce tekutyacutech adhesivniacutech malt ktereacute lze použiacutevat i k osazovaacuteniacute mechanicky silně namaacuteha-nyacutech prvků Některeacute zaacutelivkoveacute malty se dajiacute aplikovat i pod vo-dou Vesměs se jednaacute o speciaacutelniacute (značkoveacute) vyacuterobky

Současneacute stykoveacute a zaacutelivkoveacute hmoty svyacutemi vlastnostmi původ-niacute požadavky normy ČSN 73 2430-3 překonaacutevajiacute V mnoha přiacute-padech je lepšiacute chaacutepat je jako speciaacutelniacute malty (kap 41223)

177

46 Beton

Beton je kompozitniacute laacutetka vznikajiacuteciacute ztvrdnutiacutem směsi jeho zaacute-kladniacutech složek a to cementu jako nejčastěji použiacutevaneacuteho typu pojiva kameniva (piacutesku štěrku drtě) jako plniva a vody Je to druh staviva ktereacute lze definovat jako umělyacute kaacutemen vzhledově podobnyacute přiacuterodniacutemu slepenci Přiacutekladem jinyacutech typů pojiv jsou asfalt (asfaltobetony) polymery (polymerbetony) nebo siacutera (siacute-robetony)

Naacutezev beton vychaacuteziacute z francouzskeacuteho beacuteton (hrubaacute mal-ta) a uvaacutediacute se že byl zaveden francouzskyacutem inženyacuterem B F Belidorem již v roce 1753 Původ označeniacute lze hledat i v latin-skeacutem betunium (kamennaacute malta) Anglickyacute vyacuteraz concrete se odvozuje zřejmě od latinskeacuteho concrescere (srostlyacute ztuhlyacute)

Vlastnosti betonu jsou primaacuterně ovlivňovaacuteny skladbou a po-měrem miacutešeniacute jeho zaacutekladniacutech složek Zvlaacuteštniacutech vlastnostiacute be-tonu lze dosaacutehnout přidaacuteniacutem vhodnyacutech přiacutesad a přiacuteměsiacute za uacuteče-lem pozitivniacuteho ovlivněniacute jeho počaacutetečniacutech vlastnostiacute (obsah vzduchu zpracovatelnost a čas tuhnutiacute) i konečnyacutech vlastnostiacute (pevnost modul pružnosti odolnost a trvanlivost)

Sekundaacuterně ovlivňujiacute vlastnosti betonu uacutečinky okolniacuteho prostřediacute (např vlhkost teplota agresivniacute činiteleacute) Proto jsou některeacute vlastnosti ztvrdleacuteho betonu v čase čaacutestečně proměnneacute

Pro beton je charakteristickaacute velmi dobraacute pevnost v tlaku ale současně i lomovaacute křehkost Jeho pevnost v tahu v tahu za ohy-bu a smyku je pouze zlomkem pevnosti v tlaku Proto se musiacute při vyacuterobě betonovyacutech konstrukciacute vhodně vyztužovat Nejčastěji se použiacutevajiacute oceloveacute pruty s dostatečně vysokou pevnostiacute v tahu nebo z nich svařeneacute armovaciacute siacutetě potom se mluviacute o železobe-tonu či o předpjateacutem betonu v přiacutepadě aktivace vyacuteztuže vnese-niacutem předpětiacute

V některyacutech speciaacutelniacutech přiacutepadech postačuje k vyztuženiacute be-tonu použitiacute rozptyacuteleneacute vyacuteztuže ve formě vlaacuteken (vlaacuteknobeton) při použitiacute ocelovyacutech vlaacuteken se potom nazyacutevaacute draacutetkobeton

Dobraacute tvarovatelnost a předpoklady koncepčniacuteho zabezpe-čeniacute dlouheacute trvanlivosti zajistily betonu velmi širokeacute možnosti použitiacute v podstatě ve všech oblastech stavebniacute činnosti Dobře vyrobenyacute a zpracovanyacute beton je dlouhodobě schopen plnit sta-tickou funkci a současně svojiacute přirozenou alkalitou chraacutenit ulo-ženou ocelovou vyacuteztuž proti korozi

Aby beton skutečně splňoval požadavky na něj kladeneacute musiacute byacutet vyraacuteběn v dobreacute a staacutele stejnoměrneacute jakosti Toto je primaacuterně zabezpečeno řadou normativniacutech a doporučujiacuteciacutech požadavků pro jeho vyacuterobu a kontrolu v zaacutekladniacutem betonaacuteřskeacutem předpisu ČSN EN 206-1 a v navazujiacuteciacutech souborech zkušebniacutech metod pro čerstvyacute beton ČSN EN 12350-1 až 7 pro ztvrdlyacute beton ČSN EN 12390-1 až 8 i pro zkoušeniacute betonu v konstrukci ČSN EN 12504-1 až 4 spolu s ČSN EN 13791 a ČSN ISO 13822

Technologickeacute procesy zpracovaacuteniacute betonu jsou upraveny před-pisem ČSN P ENV 13670-1 pro provaacuteděniacute betonovyacutech konstruk-ciacute a celou řadou dalšiacutech norem pro speciaacutelniacute typy betonovyacutech konstrukciacute vyacuterobků jako jsou kryty vozovek konstrukce mostů předpjateacute konstrukce nebo vyacuteroba prefabrikovanyacutech bloků diacutel-ců a celeacute řady betonovyacutech vyacuterobků

Zaacutevaznost požadavku na dodržovaacuteniacute kvality betonu byla legis-lativně upravena zařazeniacutem betonu do tzv regulovaneacute oblasti na kterou se vztahuje povinnost vyacuterobkoveacute certifikace podle sect 5 Zaacutekona č 221997 Sb ve zněniacute jeho doplňků a změn a Nařiacutezeniacute vlaacutedy č 1632002 Sb ve zněniacute NV č 3122005 Sb (kap 51)

Z historickeacuteho pohledu jsou znaacutemy prvniacute zmiacutenky o použitiacute uměleacuteho kamene pro stavbu sloupů v Egyptě již v roce 3600 před n l Z obdobiacute středověku se zachoval zaacuteznam o použiacutevaacuteniacute sopeč-neacuteho tufu kteryacute po smiacutechaacuteniacute s vaacutepnem tvrdnul i pod vodou

Přiacutekladem antickeacute betonoveacute stavby je řiacutemskyacute Pantheon (120 až 125 n l) kteryacute maacute kopuli o průměru 49 m z lehkeacuteho beto-nu Z teacuteto doby jsou znaacutemy teacutež prvniacute pokusy o vyztuženiacute betonu bronzovyacutemi a železnyacutemi tyčemi při stavbě laacutezniacute Marca Aurelia a dodnes se zachovaly zbytky betonoveacuteho akvaduktu (kdysi 80 km dlouheacuteho) u dnešniacuteho Koliacutena nad Ryacutenem a čaacutesti silnice Via Apia

Dalšiacute zachovaneacute zaacuteznamy o použitiacute betonu po zaacuteniku Řiacutema jsou až z roku 1756 až 1759 kdy v anglickeacutem Edystonu použil J Smeaton beton pro opravu majaacuteku a v roce 1791 vydal prv-niacute knihu o betonu (Smeatonlsquos Book) Pravděpodobně inspirovaacuten touto knihou přihlašuje v roce 1796 J Parker anglickyacute patent na tzv romaacutenskyacute cement kteryacute je považovaacuten za prvniacute novodobyacute typ uměle vyrobeneacuteho hydraulickeacuteho pojiva

Obdobiacute prvniacute poloviny 19 stoletiacute je historicky považovaacuteno za obdobiacute vzniku portlandskeacuteho cementu dnešniacuteho typu kteryacute se vyviacutejel postupnou přeměnou hydraulickyacutech vaacutepen Za vynaacutelez-ce cementu je považovaacuten zedniacutek J Aspdin z Leeds v portland-skeacutem hrabstviacute v Anglii kteryacute v roce 1824 přihlašuje patent na vyacuterobu uměleacuteho kamene a o rok později zaklaacutedaacute tovaacuternu na vyacute-robu Portlandskeacuteho cementu Zaacutekladniacute poznatky o vyacuterobě hyd-raulickyacutech pojiv byly soustředěny a daacutele rozviacutejeny L J Vicatem kteryacute v roce 1818 přihlašuje anglickyacute patent na vyacuterobu uměleacute-ho hydraulickeacuteho vaacutepna a v roce 1822 saacutem zaklaacutedaacute tovaacuternu na jeho vyacuterobu Velkyacutem přiacutenosem byl poznatek I Ch Johnsona (1844) o nutnosti paacuteleniacute suroviny až na mez slinutiacute a dalšiacute praacutece W Michaelise (např definice hydraulickeacuteho modulu)

Za vynaacutelezce železobetonu je označovaacuten francouzskyacute zahrad-niacutek J Monier (1867 ndash nejdřiacuteve květinaacuteče a pak naacutedrže vyztužova-neacute draacutetěnou siacutetiacute) avšak již před niacutem provedli betonoveacute konstruk-ce J L Lambot (1850 ndash člun z vyztuženeacuteho betonu) a F Coignet (1852 ndash střechy)

Do roku 1861 se datuje vydaacuteniacute prvniacute knihy o železobetonu (F Coignet) a v roce 1877 vyšla v Londyacuteně kniha o betonovyacutech konstrukciacutech (T Hyatt) Postupně vznikaly prvniacute většiacute stavby v ro-ce 1873 patrovyacute obytnyacute dům (USA) v roce 1891 betonovaacute silni-ce a v roce 1902 vyacuteškovyacute dům ze železobetonu (53 m)

O praktickeacute rozšiacuteřeniacute betonoveacuteho stavitelstviacute se na přelomu 19 a 20 stoletiacute zasloužili F Hennebique (stavby ze železobe-tonu) a E Freyssinet (stavby z předpjateacuteho betonu) Patent na předpjatyacute beton byl udělen Jacksonovi v roce 1886

U naacutes byl rozvoj železobetonovyacutech konstrukciacute pomalejšiacute Za přiacutečinu se často považuje zřiacuteceniacute zkušebniacuteho obloukoveacuteho mos-tu postaveneacuteho v roce 1892 u podolskeacute cementaacuterny u Prahy při ktereacutem zahynul i jeho autor viacutedeňskyacute inženyacuter Diss

Podle dobovyacutech dokumentů však tomuto zřiacuteceniacute byla věnovaacute-na relativně malaacute pozornost a celaacute udaacutelost nebyla ani nijak vyacute-slovně spojovaacutena s betonem Za hlavniacute důvod proč se u naacutes že-lezobeton prosazoval jen zvolna je možneacute označit dominantniacute postaveniacute vyacuterobců ocelovyacutech mostů a přiacutesneacute stavebniacute předpisy nevhodně uplatňovaneacute pro dimenzovaacuteniacute betonovyacutech konstrukciacute [Seidlerovaacute I Dohnaacutelek J 1999]

Přesto si beton od počaacutetku 20 stoletiacute dobyacutevaacute i v Čechaacutech sveacute miacutesto V roce 1904 byla u naacutes vydaacutena prvniacute publikace o be-tonu (K Herzaacuten) a technologie betonu se staacutevaacute samostatnou vědniacute disciplinou K založeniacute a rozvoji noveacuteho vědeckeacuteho obo-ru přispěli předevšiacutem jeho prvniacute profesoři F Klokner S Bechyně B Hacar a K Hruban

461 Klasifikace a specifikace betonu

Betony se obecně rozdělujiacute (klasifikujiacute) podle různyacutech kriteacute-riiacute a hledisek do jednotlivyacutech skupin třiacuted a druhů Pro konkreacutet-

178

niacute přiacutepady použitiacute se předepisuje složeniacute a vlastnosti betonu for-mou dokumentu kteryacute se jmenuje specifikace

4611 Klasifikace betonu

Zaacutekladniacute klasifikaci betonu stanovuje ČSN EN 206-1 kteraacute na-hradila předchoziacute předběžnou verzi ČSN P ENV 206 (ověřovanou u naacutes od roku 1992) Vydaacuteniacutem Změny Z2 teacuteto normy (2003) sou-časně se zavedeniacutem ČSN P ENV 13670-1 pro provaacuteděniacute betono-vyacutech konstrukciacute byly s konečnou platnostiacute zrušeny dlouhodobě

do teacute doby použiacutevaneacute betonaacuteřskeacute normy ČSN 73 2400 a ČSN 73 1209 spolu s ČSN 73 1214 až 16 upravujiacuteciacute vliv agresivity prostřediacute na beton i vyacuteztuž a způsoby jejich ochrany

Rozděleniacute betonu podle stupně vlivu prostřediacute (dřiacuteve se uvaacute-dělo podle agresivity prostřediacute) je prioritniacute způsob klasifika-ce vychaacutezejiacuteciacute z typu a stupně chemickeacuteho a fyzikaacutelniacuteho pů-sobeniacute okolniacuteho prostřediacute ktereacutemu bude beton v konstrukci vystaven (tab 482) Na beton může současně působit i něko-lik vlivů ktereacute se potom vyjadřujiacute jako kombinace stupňů vli-vu prostřediacute

Tab 482 Stupně vlivu prostřediacute [ČSN EN 206-1 2003 ČSN EN 206-1Změna Z2 2003]

Označeniacute stupně

Popis prostřediacute Informativniacute přiacuteklady vyacuteskytu stupně vlivu prostřediacute

1 Bez nebezpečiacute koroze nebo narušeniacute

X0

pro beton bez vyacuteztuže nebo zabudovanyacutech kovovyacutech vložekbull všechny vlivy s vyacutejimkou střiacutedaveacuteho působeniacute mrazu

a rozmrzovaacuteniacute obrusu nebo chemicky agresivniacuteho prostřediacute

pro beton s vyacuteztužiacute nebo se zabudovanyacutemi kovovyacutemi vložkami

bull velmi sucheacute

beton uvnitř budov s velmi niacutezkou vlhkostiacute vzduchubeton zaacutekladů bez vyacuteztuže v prostřediacute bez vlivu mrazubeton bez vyacuteztuže uvnitř budov

2 Koroze vlivem karbonatace

Pokud beton obsahujiacuteciacute vyacuteztuž nebo jineacute zabudovaneacute kovoveacute vložky je vystaven ovzdušiacute a vlhkosti pak se stupeň vlivu prostřediacute musiacute určit naacutesledovně

XC1 sucheacute nebo staacutele mokreacute

beton uvnitř budov s niacutezkou vlhkostiacute vzduchubeton trvale ponořenyacute ve voděčaacutesti staveb uvnitř budov se středniacute vlhkostiacute vzduchu (včetně kuchyniacute koupelen a praacutedelen v obytnyacutech budovaacutech)nesmaacutečeneacute prvky mostniacutech konstrukciacute přiacutestupneacute vzduchu

XC2 mokreacute občas sucheacutepovrch betonu vystavenyacute dlouhodobeacutemu působeniacute vodyvětšina zaacutekladůčaacutesti vodojemů

XC3 středně mokreacute vlhkeacute

beton uvnitř budov se středniacute nebo velkou vlhkostiacute vzduchuvenkovniacute beton chraacuteněnyacute proti deštičaacutesti staveb ke kteryacutem maacute často nebo staacutele přiacutestup vnějšiacute vzduch např haly vnitřniacute prostory s velkou vlhkostiacute vzduchu (kuchyně pro hromadneacute stravovaacuteniacute laacutezně praacutedelny veřejneacute a kryteacute bazeacuteny staacuteje a chleacutevy)

XC4 střiacutedavě mokreacute a sucheacutepovrchy betonu ve styku s vodou ktereacute nejsou zahrnuty ve stupni prostřediacute XC2vnějšiacute čaacutesti staveb z betonu přiacutemo vystaveneacuteho sraacutežkaacutem

Poznaacutemka Vlhkostniacute podmiacutenky se vztahujiacute k betonoveacute kryciacute vrstvě vyacuteztuže nebo jinyacutech kovovyacutech vložek ale v mnoha přiacutepadech se mohou podmiacutenky v betonoveacute kryciacute vrstvě považovat za stejneacute jako v okolniacutem prostřediacute V takovyacutech přiacutepadech může byacutet přiměřeneacute stanovit vliv podle okolniacuteho prostřediacute ne však v přiacutepadech kdy je beton od okolniacuteho prostřediacute oddělen

3 Koroze vlivem chloridů ne však z mořskeacute vody

Pokud beton s vyacuteztužiacute nebo s jinyacutemi zabudovanyacutemi kovovyacutemi vložkami přichaacuteziacute do styku s vodou obsahujiacuteciacute chloridy včetně rozmrazovaciacutech soliacute ze zdrojů jinyacutech než z mořskeacute vody musiacute byacutet vliv prostřediacute odstupňovaacuten naacutesledovně

XD1 středně mokreacute vlhkeacutepovrchy betonů vystaveneacute chloridům rozptyacutelenyacutem ve vzduchustavebniacute čaacutesti dopravniacutech ploch jednotliveacute garaacuteže

XD2 mokreacute občas sucheacuteplaveckeacute bazeacutenybeton vystavenyacute působeniacute průmyslovyacutech vod obsahujiacuteciacutech chloridy

XD3 středně mokreacute a sucheacutečaacutesti mostů vystaveneacute postřikům obsahujiacuteciacutem chloridyvozovky betonoveacute povrchy parkovišťčaacutesti mostů a inženyacuterskyacutech staveb vystaveneacute postřikům obsahujiacuteciacutem chloridy

Poznaacutemka Vlhkostniacute podmiacutenky viz takeacute oddiacutel 2 teacuteto tabulky

4 Koroze vlivem chloridů z mořskeacute vody

Pokud beton s vyacuteztužiacute nebo s jinyacutemi zabudovanyacutemi kovovyacutemi vložkami přichaacuteziacute do styku s chloridy z mořskeacute vody nebo slanyacutem vzduchem z mořskeacute vody musiacute byacutet vliv prostřediacute odstupňovaacuten naacutesledovně

XS1vystaven slaneacutemu vzduchu ale ne v přiacutemeacutem styku s mořskou vodou

stavby bliacutezko mořskeacuteho pobřežiacute nebo na pobřežiacute

XS2 trvale ponořen ve vodě čaacutesti staveb v moři

XS3 smaacutečenyacute a ostřikovanyacute přiacutelivem čaacutesti staveb v moři

5 Působeniacute mrazu a rozmrazovaacuteniacute s rozmrazovaciacutemi prostředky nebo bez nich

Pokud je mokryacute beton vystaven značneacutemu působeniacute mrazu a rozmrazovaacuteniacute (mrazovyacutem cyklům) musiacute byacutet vliv prostřediacute odstupňovaacuten naacutesledovně

XF1 miacuterně nasycen vodou bez rozmrazovaciacutech prostředků svisleacute betonoveacute povrchy vystaveneacute dešti a mrazu

XF2 miacuterně nasycen vodou s rozmrazovaciacutemi prostředkysvisleacute betonoveacute povrchy konstrukciacute pozemniacutech komunikaciacute vystaveneacute mrazu a rozmrazovaciacutem prostředkům rozptyacutelenyacutem ve vzduchu

XF3 značně nasycen vodou bez rozmrazovaciacutech prostředkůvodorovneacute betonoveacute povrchy vystaveneacute dešti a mrazuotevřeneacute naacutedrže na vodu čaacutesti staveb v zoacuteně koliacutesaacuteniacute hladiny sladkeacute vody přelivnaacute tělesa vodniacutech staveb

XF4značně nasycen vodou s rozmrazovaciacutemi prostředky nebo mořskou vodou

vozovky a mostovky vystaveneacute rozmrazovaciacutem prostředkůmbetonoveacute povrchy vystaveneacutemu přiacutemeacutemu ostřiku rozmrazovaciacutemi prostředky a mrazuomyacutevanaacute čaacutest staveb v moři vystavenaacute mrazulapoly a naacutedrže u komunikaciacute betonovaacute svodidla

179

Podle objemoveacute hmotnosti (ve vysušeneacutem stavu) se beton děliacute na druhy

bull obyčejnyacute (2 000 až 2 600 kgmndash3)bull lehkyacute (menšiacute než 2 000 kgmndash3) bull těžkyacute (většiacute než 2 600 kgmndash3)

Rozděleniacute betonu podle pevnosti se provaacutediacute do pevnostniacutech třiacuted (např pro obyčejnyacute a těžkyacute beton označovanyacutech C 2530 nebo v přiacutepadě lehkyacutech betonů LC 2528) podle charakteris-tickeacute pevnosti v tlaku (fck cyl) uvedeneacute v MPa a zjištěneacute na vaacutel-ciacutech o průměru 150 mm a vyacutešce 300 mm (čiacuteslo před lomiacutetkem)

nebo charakteristickeacute pevnosti v tlaku (fck cube) uvedeneacute v MPa a zjištěneacute na krychliacutech o hraně 150 mm (čiacuteslo za lomiacutetkem) ve staacuteřiacute betonu 28 dnů (tab 483 pro obyčejneacute a těžkeacute betony a tab 484 pro lehkeacute betony)

Zvlaacuteštniacute kategorii tvořiacute vysokopevnostniacute betony s třiacutedou pev-nosti vyššiacute než C 5060 pro obyčejnyacute a těžkyacute beton a vyššiacute než LC 5055 pro lehkyacute beton

Rozděleniacute betonu podle třiacutedy objemoveacute hmotnosti platiacute jen pro lehkeacute betony pevnostniacutech třiacuted LC 89 až LC 8088 a odvozu-je se z hodnoty objemoveacute hmotnosti stanoveneacute v sucheacutem sta-vu (tab 485)

Pokračovaacuteniacute tab 482

Označeniacute stupně

Popis prostřediacute Informativniacute přiacuteklady vyacuteskytu stupně vlivu prostřediacute

6 Chemickeacute působeniacute

Pokud je beton vystaven chemickeacutemu působeniacute rostleacute zeminy a podzemniacute vody podle tabulky 2 ČSN EN 206-1 musiacute byacutet vliv prostřediacute odstupňovaacuten jak je uvedeno daacutele Klasifikace mořskeacute vody zaacutevisiacute na geografickeacute poloze a předpisech platnyacutech v miacutestě použitiacute betonu

XA1slabě agresivniacute chemickeacute prostřediacute podle tabulky 2 ČSN EN 206-1

naacutedrže čistiacuteren odpadniacutech vod jiacutemky odpadniacutech vod (žumpy septiky) zaacuteklady staveb

XA2středně agresivniacute chemickeacute prostřediacute podle tabulky 2 ČSN EN 206-1

čaacutesti staveb v půdaacutech agresivniacutech vůči betonu zaacuteklady staveb

XA3vysoce agresivniacute chemickeacute prostřediacute podle tabulky 2 ČSN EN 206-1

průmysloveacute čistiacuterny odpadniacutech vod s chemicky agresivniacutemi vodami zaacuteklady staveb sklady chemickyacutech rozmrazovaciacutech laacutetek a umělyacutech hnojivsilaacutežniacute jaacutemy a krmneacute žlaby v zemědělstviacutechladiciacute věže s odvodem kouřovyacutech plynů

Poznaacutemka Ke stanoveniacute přiacuteslušnyacutech stupňů vlivu může byacutet potřebnaacute zvlaacuteštniacute studie pokudbull jsou hodnoty mimo mezniacute hodnoty uvedeneacute v tabulce 2 ČSN EN 206-1bull jsou přiacutetomny jineacute chemikaacuteliebull je zemina nebo voda chemicky znečištěnaacutebull je vysokaacute rychlost vody v kombinaci s chemikaacuteliemi podle tabulky 2 ČSN EN 206-1

Poznaacutemka Informativniacute děleniacute prostřediacute podle průměrneacute dlouhodobeacute relativniacute vlhkosti vzduchurelativniacute vlhkost vzduchu velmi niacutezkaacute ndash meacuteně než 30 niacutezkaacute ndash 30 až 60 středniacute ndash 60 až 85 velkaacute ndash viacutece než 85

Tab 483 Pevnostniacute třiacutedy obyčejneacuteho a těžkeacuteho betonu v tlaku [ČSN EN 206-1 2003]

Pevnostniacute třiacuteda v tlaku

Minimaacutelniacute charakteristickaacute vaacutelcovaacute pevnost fck cyl

(Nmmndash2)

Minimaacutelniacute charakteristickaacute krychelnaacute pevnost fck cube

(Nmmndash2)

C 810 8 10

C 1215 12 15

C 1620 16 20

C 2025 20 25

C 2530 25 30

C 3037 30 37

C 3545 35 45

C 4050 40 50

C 4555 45 55

C 5060 50 60

C 5567 55 67

C 6075 60 75

C 7085 70 85

C 8095 80 95

C 90105 90 105

C 100115 100 115

Tab 484 Pevnostniacute třiacutedy lehkeacuteho betonu v tlaku [ČSN EN 206-1 2003]

Pevnostniacute třiacuteda v tlaku

Minimaacutelniacute charakteristickaacute vaacutelcovaacute pevnost fck cyl

(Nmmndash2)

Minimaacutelniacute charakteristickaacute krychelnaacute pevnosta) fck cube

(Nmmndash2)

LC 89 8 9

LC 1213 12 13

LC 1618 16 18

LC 2022 20 22

LC 2528 25 28

LC 3033 30 33

LC 3538 35 38

LC 4044 40 44

LC 4550 45 50

LC 5055 50 55

LC 5560 55 60

LC 6066 60 66

LC 7077 70 77

LC 8088 80 88a) Mohou se použiacutet jineacute hodnoty pokud je vztah mezi nimi a referenčniacute vaacutelcovou pevnostiacute zjištěn s dostatečnou přesnostiacute a je dokumentovaacuten

Tab 485 Klasifikace lehkeacuteho betonu podle objemoveacute hmotnosti [ČSN EN 206-1 2003]

Třiacuteda objemoveacute hmotnosti D 10 D 12 D 14 D 16 D 18 D 20

Rozsah objemoveacute hmotnosti (kgmndash3)

ge 800 a le 1 000 gt 1 000 a le 1 200 gt 1 200 a le 1 400 gt 1 400 a le 1 600 gt 1 600 a le 1 800 gt 1 800 a le 2 000

Poznaacutemka Objemovaacute hmotnost může byacutet takeacute specifikovaacutena určenou hodnotou

180

Rozděleniacute betonu podle konzistence (zpracovatelnosti) čer-stveacuteho betonu se provaacutediacute do stupňů podle jednotlivyacutech zkušeb-niacutech metod (tab 486 až 489) Stupně konzistence v uvede-nyacutech tabulkaacutech nejsou vzaacutejemně srovnatelneacute ani převoditelneacute Ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech např u betonů s niacutezkyacutem vodniacutem souči-nitelem (tzv zavlhlyacutech) u kteryacutech se předpoklaacutedajiacute zvlaacuteštniacute způ-soby zhutňovaacuteniacute se konzistence neklasifikuje

Rozděleniacute betonu podle největšiacute použiteacute frakce kameniva se provaacutediacute podle jmenoviteacute horniacute meze nejhrubšiacute ve skladbě beto-nu použiteacute frakce kameniva (Dmax)

Rozděleniacute betonu podle způsobu (technologie) vyacuteroby je naacute-sledujiacuteciacute

bull beton vyraacuteběnyacute přiacutemo na staveništi (pro vlastniacute zpraco-vaacuteniacute)

bull transportbeton (dodaacutevanyacute v čerstveacutem stavu z centraacutelniacute vyacute-robny (kap 4611) nebo vyrobenyacute na staveništi pro po-třebu zpracovatele jinyacutem subjektem)

Rozděleniacute betonu podle vyztuženiacutebull prostyacute (neobsahuje vyacuteztuž se statickou funkciacute)bull železobeton (vyztuženyacute ocelovyacutemi pruty nebo svařovanyacutemi

siacutetěmi (kap 465))bull předpjatyacute beton (ocelovaacute vyacuteztuž je předepnuta (kap

465))bull vlaacuteknobeton (obsahuje vlaacutekna různyacutech materiaacutelovyacutech druhů

(kap 4666))

Rozděleniacute betonu podle uacutečelu (funkce) použitiacutebull konstrukčniacute (plniacute statickeacute požadavky)bull vyacuteplňovyacute

Rozděleniacute betonu podle doplňkoveacute funkce v betonoveacute kon-strukci

bull vodostavebniacute (kap 4661)bull konstrukčně-izolačniacute (např poacuterobeton (kap 4722))bull silničniacute (např cementobetonoveacute kryty vozovek apod)bull masivniacute (při tloušťce stěny většiacute než 10 m)bull dekoračniacute (pohledovyacute)

4612 Specifikace betonu

Specifikaciacute betonu se rozumiacute souhrn všech požadavků na vlastnosti nebo složeniacute čerstveacuteho i ztvrdleacuteho betonu pro jeho naacutevrh vyacuterobu přepravu uklaacutedaacuteniacute zhutňovaacuteniacute ošetřovaacuteniacute nebo dalšiacute uacutepravu (např požadavek na architektonickou povrchovou uacutepravu) Specifikace je nediacutelnou součaacutestiacute projektu každeacute beto-noveacute konstrukce i zadaacuteniacutem pro vyacuterobce betonu proto musiacute ob-sahovat

bull způsob použitiacute čerstveacuteho a ztvrdleacuteho betonubull podmiacutenky pro ošetřovaacuteniacute betonubull uacutedaje o rozměrech konstrukce (s ohledem na vyacutevin hydra-

tačniacuteho tepla)bull informace o působeniacute vlivu prostřediacute ktereacutemu bude beton

vystavenbull požadavky na uacutepravu povrchu (zejmeacutena pro pohledovyacute be-

ton)bull požadavky na maximaacutelniacute jmenovitou horniacute mez frakce ka-

meniva (s ohledem na krytiacute vyacuteztuže nejmenšiacute vzdaacutelenost vyacuteztužnyacutech vložek a nejmenšiacute rozměr konstrukce)

bull omezeniacute pro použitiacute některyacutech složek vyplyacutevajiacuteciacute např ze stupně vlivu prostřediacute (např druh cementu kameniva apod)

Beton musiacute byacutet specifikovaacuten buď jako typovyacute nebo jako be-ton předepsaneacuteho složeniacute Podkladem pro specifikaci jsou vyacute-sledky průkazniacutech zkoušek provedenyacutech podle metodiky v Přiacute-loze A ČSN EN 206-1 nebo to mohou byacutet informace ziacuteskaneacute během dlouhodobyacutech zkušenostiacute se srovnatelnyacutem betonem kteryacutemi se prokazuje že navrhovanyacute beton vyhoviacute všem specifi-kovanyacutem požadavkům na čerstvyacute i ztvrdlyacute beton

46121 Specifikace typoveacuteho betonu

Typovyacute beton musiacute byacutet objednatelem (tzv specifikaacutetorem) specifikovaacuten vždy zaacutekladniacutemi požadavky a pokud je to zapotře-biacute i doplňujiacuteciacutemi uacutedaji pro danyacute uacutečel použitiacute

Zaacutekladniacute povinneacute požadavky pro obsah specifikacebull beton musiacute vyhovovat ČSN EN 206-1bull pevnostniacute třiacuteda betonu v tlaku (podle tab 483 a 484)bull stupeň vlivu prostřediacute (podle tab 482)bull maximaacutelniacute jmenovitaacute horniacute mez frakce kameniva

Tab 486 Klasifikace podle sednutiacute kužele (ČSN EN 12350-2) [ČSN EN 206-1 2003]

StupeňSednutiacute

mm

S1 10 až 40

S2 50 až 90

S3 100 až 150

S4 160 až 210

S51) ge 2201) Citlivost metody sednutiacute ge 10 mm a le 210 mm

Tab 487 Klasifikace podle VeBe (ČSN EN 12350-3) [ČSN EN 206-1 2003]

StupeňVebe čas

(s)

V01) ge 31

V1 30 až 21

V2 20 až 11

V3 10 až 6

V41) 5 až 31) Citlivost metody čas le 30 sekund a gt 5 sekund

Tab 488 Klasifikace podle zhutnitelnosti (ČSN EN 12350-4) [ČSN EN 206-1 2003]

Stupeň Stupeň zhutnitelnosti

C01) ge 146

C1 145 až 126

C2 125 až 111

C3 110 až 1041) Citlivost metody stupeň ge 104 a lt 146

Tab 489 Klasifikace podle rozlitiacute (ČSN EN 12350-5) [ČSN EN 206-1 2003]

StupeňPrůměr rozlitiacute

(mm)

F11) le 340

F2 350 až 410

F3 420 až 480

F4 490 až 550

F5 560 až 620

F61) ge 6301) Citlivost metody rozlitiacute gt 340 mm a le 620 mm

181

bull kategorie obsahu chloridů (podle tab 490)bull stupeň konzistence nebo určenaacute hodnota konzistence

(musiacute byacutet splněna v době uklaacutedaacuteniacute betonu nebo v přiacutepadě transportbetonu v době jeho dodaacuteniacute na staveniště)

U lehkeacuteho betonu (LC) vyraacuteběneacuteho podle ČSN EN 206-1 se naviacutec specifikuje třiacuteda objemoveacute hmotnosti (podle tab 485) nebo určenaacute hodnota objemoveacute hmotnosti

U těžkeacuteho betonu se rovněž naviacutec k zaacutekladniacutem požadavkům specifikuje požadovanaacute objemovaacute hmotnost

Při stanoveniacute objemoveacute hmotnosti betonu určenou hodnotou se připouštiacute tolerance plusmn100 kgmndash3

Doplňujiacuteciacute požadavky pro skladbu betonu pokud to vyžadujiacute zvlaacuteštniacute podmiacutenky stavby se specifikujiacute vlastnostmi složek či sa-motneacuteho betonu nebo pomociacute zkušebniacutech metod pro kontrolu požadovanyacutech vlastnostiacute betonu (kap 53) např takto

bull zvlaacuteštniacutem druhem nebo třiacutedou cementu (např použitiacute ce-mentu s niacutezkyacutem hydratačniacutem teplem nebo siacuteranovzdorneacute-ho cementu (kap 4466)

bull zvlaacuteštniacutem druhem nebo třiacutedou kameniva (např odolneacuteho alkalicko-křemičiteacute reakci (kap 41315)

bull odolnostiacute uacutečinkům mrazu a rozmrazovaacuteniacute nebo i proti roz-mrazovaciacutem laacutetkaacutem (např minimaacutelniacute obsah vzduchu při do-daacuteniacute čerstveacuteho betonu)

bull zvlaacuteštniacutem požadavkem na teplotu čerstveacuteho betonubull naacuterůstem pevnosti (tab 491)bull vyacutevinem tepla během hydratacebull zpomaleniacute tuhnutiacute (např pro přepravu transportbetonu

v letniacutem obdobiacute)bull odolnostiacute proti průsaku tlakoveacute vody (důležiteacute pro vodosta-

vebniacute betony (kap 4661)bull odolnostiacute vůči obrusu (pro mechanicky namaacutehaneacute povrchy)bull pevnostiacute v přiacutečneacutem tahubull odolnostiacute vůči vysokyacutem teplotaacutembull objemovou hmotnostiacute čerstveacuteho betonubull obsahem vody v čerstveacutem betonubull odolnostiacute vůči odlučovaacuteniacute vodybull dobou zpracovatelnostibull zvlaacuteštniacutemi požadavky pro transportbeton a jinyacutemi technic-

kyacutemi požadavky (např na zvlaacuteštniacute povrchovou uacutepravu ne-bo zvlaacuteštniacute způsob uklaacutedaacuteniacute

U betonu typoveacuteho složeniacute vyacuterobce čerstveacuteho betonu garan-tuje všechny specifikovaneacute vlastnosti pro čerstvyacute i ztvrdlyacute be-ton a za tiacutem uacutečelem provaacutediacute během vyacuteroby kontrolniacute zkoušky pro posouzeniacute shody se specifikaciacute betonu minimaacutelně v rozsa-hu a četnosti podle požadavků ČSN EN 206-1 Pouze při speci-fikaci některyacutech doplňkovyacutech požadavků (např na změnu druhu nebo třiacutedy kameniva) je specifikaacutetor za konečneacute vlastnosti beto-nu spoluodpovědnyacute Při prokazovaacuteniacute identity (shody) dodaneacuteho betonu na staveniště se postupuje vždy podle Přiacutelohy B ČSN EN 206-1 pokud neniacute jinyacutemi dokumenty ke stavbě dohodnuto ji-nak (např většiacute četnost zkoušek)

Zaacutekladniacute charakteristiky typoveacuteho betonu lze uvaacutedět i ve zkrat-kaacutech (vhodnyacutech zejmeacutena do projektoveacute dokumentace) v naacutesle-dujiacuteciacute uacutepravě ukaacutezaneacute na přiacutekladu

BETON ČSN EN 206-1C 2530 ndash XF2 (CZ) ndash Cl 020 ndash Dmax 22 ndash S3bull odkaz na normu podle ktereacute bude beton vyroben a hod-

nocenbull pevnostniacute třiacuteda v tlaku ndash C 2530bull mezniacute hodnoty složeniacute podle stupně vlivu prostřediacute (tab

482) v zaacutevorce zkratka naacutezvu země kteraacute stanovila před-pisy pro mezniacute hodnoty složeniacute a vlastnosti betonu nebo jinyacute souhrn požadavků ndash XF2 (CZ)

bull maximaacutelniacute obsah chloridů (kategorie obsahu Clndash) (tab 490) ndash 020

bull maximaacutelniacute jmenovitaacute horniacute mez frakce kameniva Dmax ndash 22 mm

bull konzistence čerstveacuteho betonu (stupeň) ndash S3

Označeniacute typoveacuteho betonu s doplňujiacuteciacutem požadavkem např na odolnost vůči průsaku tlakoveacute vody a rozmrazovaciacutem prostředkům bude uvedeno takto

BETON ČSN EN 206-1C 2530 ndash XF2 (CZ) ndash Cl 020 ndash Dmax 22 ndash S3maximaacutelniacute průsak 50 mm podle ČSN EN 12390-8maximaacutelniacute odpad z povrchu 1 000 gmndash275 cyklů podle ČSN

73 1326 metoda C

46122 Specifikace betonu předepsaneacuteho složeniacute

Beton předepsaneacuteho složeniacute musiacute byacutet vždy specifikovaacuten zaacute-kladniacutemi požadavky a podle potřeby i doplňujiacuteciacutemi uacutedaji

Zaacutekladniacute povinneacute požadavky pro obsah specifikacebull beton musiacute vyhovovat ČSN EN 206-1bull obsah druh a třiacuteda cementubull vodniacute součinitel nebo konzistence určenaacute buď stupněm nebo

ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech stanovenou hodnotou (tab 492)bull druh kategorie a maximaacutelniacute obsah chloridů v kamenivu

v přiacutepadě lehkeacuteho nebo těžkeacuteho betonu minimaacutelniacute nebo maximaacutelniacute objemovaacute hmotnost zrn kameniva

bull maximaacutelniacute jmenovitaacute horniacute mez frakce kameniva a přiacutepad-naacute omezeniacute pro zrnitost

bull druh a množstviacute přiacutesady nebo přiacuteměsi pokud budou po-užity jejich původ včetně cementu

Doplňujiacuteciacute uacutedaje ktereacute je možno podle potřeby specifikovatbull původ všech nebo některyacutech složek betonubull doplňujiacuteciacute požadavky na kamenivobull požadavky na teplotu čerstveacuteho betonu pokud maacute byacutet ji-

naacute než obvyklaacute (standardniacute teplota betonu při dodaacuteniacute ne-smiacute byacutet menšiacute než +5 degC)

bull zvlaacuteštniacute požadavky pro transportbeton a jineacute technickeacute po-žadavky

Tab 490 Maximaacutelniacute obsah chloridů v betonu [ČSN EN 206-1 2003]

BetonObsah chloridů

kategoriea)Maximaacutelniacute obsah Clndash

k hmotnosti cementub)

Bez oceloveacute vyacuteztuže nebo jinyacutech kovovyacutech vložek s vyacutejimkou korozivzdornyacutech zaacutevěsnyacutech haacuteků

Cl 10 10

S ocelovou vyacuteztužiacute nebo jinyacutemi kovovyacutemi vložkami

Cl 02 02

Cl 04 04

S předpjatou ocelovou vyacuteztužiacuteCl 01 01

Cl 02 02 a) Pro specifickeacute použitiacute betonu zaacutevisiacute použitaacute kategorie na ustanoveniacutech platnyacutech v miacutestech

použitiacute betonu b) Pokud se použiacutevajiacute přiacuteměsi druhu II ktereacute se berou v uacutevahu pro obsah cementu pak

obsah chloridů se vyjadřuje jako procentniacute podiacutel chloridovyacutech iontů k hmotnosti cementu a celkoveacute hmotnosti přiacuteměsiacute ktereacute se berou v uacutevahu

Tab 491 Průběh naacuterůstu pevnosti betonu při 20 degC [ČSN EN 206-1 2003]

Průběh naacuterůstu pevnostiPředpoklaacutedanyacute pevnostniacute součinitel

fcm 2 fcm 28

Rychlyacute ge 05

Středniacute ge 03 až lt 05

Pomalyacute ge 015 až lt 03

Velmi pomalyacute lt 015

182

U betonu předepsaneacuteho složeniacute vyacuterobce čerstveacuteho betonu garantuje dodrženiacute druhu a množstviacute stanovenyacutech složek do-drženiacute maximaacutelně jmenoviteacute frakce kameniva přiacutepadně poměr frakciacute kameniva a požadovanou hodnotu vodniacuteho součinitele přiacutepadně stupeň konzistence čerstveacuteho betonu nebo určenou hodnotu konzistence

Specifikaacutetor je odpovědnyacute za to že specifikace je v soula-du se všeobecnyacutemi požadavky uvedenyacutemi v ČSN EN 206-1 a že předepsanyacutem složeniacutem je možno dociacutelit požadovanyacutech vlast-nostiacute čerstveacuteho i ztvrdleacuteho betonu pro danyacute uacutečel jeho použi-tiacute Specifikaacutetor musiacute udržovat a aktualizovat veškerou souvisejiacuteciacute dokumentaci tyacutekajiacuteciacute se naacutevrhu betonu pro požadovaneacute vlast-nosti (zabezpečuje kontrolniacute zkoušky betonu)

Hodnoceniacute shody betonu předepsaneacuteho složeniacute je založeno pouze na dodrženiacute předepsaneacuteho složeniacute nikoli na prokazovaacuteniacute jakeacutekoli vlastnosti betonu jeho vyacuterobcem Prokaacutezaacuteniacute vlastnostiacute betonu je v tomto přiacutepadě povinnostiacute specifikaacutetora zpravidla to může byacutet odběratel betonu

4613 Transportbeton

V současnosti je zcela převlaacutedajiacuteciacutem způsobem přiacutepravy beto-nu jeho vyacuteroba ve formě transportbetonu

Transportbetonem je zpravidla nejčastěji nazyacutevaacuten čerstvyacute be-ton vyrobenyacute v centraacutelniacute betonaacuterně ale může se takeacute jednat o beton vyrobenyacute přiacutemo na staveništi např v mobilniacute beto-naacuterně jinyacutem subjektem než odběratelem Na staveniště či po sta-veništi je přepravovaacuten převaacutežně naacutekladniacutemi auty se speciaacutelniacute naacute-stavbou tzv autodomiacutechaacutevači (při konzistenci S2 a většiacute) nebo vanovyacutemi přepravniacuteky (při konzistenci S1 a zavlhleacute)

Vyacuteroba monolitickyacutech betonovyacutech a železobetonovyacutech kon-strukciacute v pozemniacutem i dopravniacutem stavitelstviacute je v dnešniacute době teacute-měř vyacutelučně realizovaacutena formou dodaacutevek transportbetonu Na jeho vyacuterobu se specializovala řada stavebniacutech společnostiacute ktereacute plně pokryacutevajiacute celeacute uacutezemiacute ČR

Vyacuteroba transportbetonu je plně mechanizovanaacute a v moder-niacutech vyacuterobnaacutech již i plně automatizovanaacute Centraacutelniacute betonaacuterny jsou schopny podle předem ověřenyacutech receptur v kraacutetkeacute době vyraacutebět velkaacute množstviacute čerstveacuteho betonu (16 až 90 m3hndash1) při zachovaacuteniacute jeho homogenity (stejnorodosti) Tabulkovyacute vyacutekon miacute-chaciacutech zařiacutezeniacute je ve skutečnosti ještě většiacute (120 m3hndash1) sku-tečnaacute produkce však klesaacute s ohledem na diskontinuity v přista-vovaacuteniacute autodomiacutechaacutevačů

Autodomiacutechaacutevače (auta s naacutestavbou otaacutečiveacuteho bubnu o užit-neacutem objemu 4 až 12 m3 čerstveacuteho betonu) jsou konstrukčně vybaveny tak aby nedochaacutezelo při dopravě k rozměšovaacuteniacute čer-stveacuteho betonu a zůstalo zachovaacuteno jeho stejnoměrneacute složeniacute

To je možno diacuteky optimalizovanyacutem rovnoměrnyacutem otaacutečkaacutem bub-nu během přepravy čerstveacuteho betonu na staveniště

Za určityacutech provozniacutech podmiacutenek mohou fungovat i jako au-tomiacutechače tedy jako pojiacutezdneacute miacutechačky kdy do předem na-daacutevkovanyacutech suchyacutech složek betonu dodajiacute potřebnyacute objem zaacuteměsoveacute vody z vlastniacuteho zaacutesobniacuteku a provedou homogeniza-ci čerstveacuteho betonu během přepravy nebo až na miacutestě stavby V přiacutepadě zvlaacuteštniacutech požadavků ve specifikaci betonu umožňujiacute po dojezdu na staveniště dodatečneacute rozmiacutechaacuteniacute přiacutesady s kraacutet-kou dobou uacutečinnosti nebo vlaacuteken pro vytvořeniacute vlaacuteknobetonu (kap 4666)

Měnit složeniacute transportbetonu při dodaacuteniacute na staveniště je obecně zakaacutezaacuteno Vyacutejimkou může byacutet přidaacuteniacute určiteacuteho omeze-neacuteho množstviacute vody nebo plastifikačniacute přiacutesady za uacutečelem uacutepra-vy konzistence pokud nebudou překročeny mezniacute hodnoty daacute-vek uvedeneacute ve specifikaci a toto přidaacuteniacute bylo součaacutestiacute naacutevrhu skladby betonu

V žaacutedneacutem přiacutepadě neniacute dovoleno přidaacuteniacute vody nejsou-li pře-dem ověřeny vlastnosti betonu s vyššiacute daacutevkou vody při průkazniacute zkoušce Každaacute změna složeniacute musiacute byacutet zaznamenaacutena v doda-ciacutem listě transportbetonu a za kvalitu betonu (konečneacute vlastnos-ti betonu) je zodpovědnyacute ten kdo rozhodl o jeho uacutepravě Pro uacutespěšnou regulaci vlastnostiacute transportbetonu již při jeho naacutevrhu složeniacute je dnes k dispozici poměrně širokyacute vyacuteběr chemickyacutech přiacute-sad (kap 46415)

Maximaacutelniacute doba přepravy transportbetonu je zaacutevislaacute na slože-niacute čerstveacuteho betonu vyacutevoji jeho pevnosti (tab 491) a na klima-tickyacutech podmiacutenkaacutech Zpravidla by doba přepravy autodomiacutechaacute-vačem neměla překročit 90 minut a přepravniacutekem s korbou 45 minut od prvniacuteho styku cementu s vodou což odpoviacutedaacute ob-vyklyacutem dopravniacutem vzdaacutelenostem cca do 35 km [Pytliacutek P 1997 ČSN EN 206-1 2003]

Dodaacutevky čerstveacuteho betonu ve formě transportbetonu na sta-veniště zpravidla ve velmi rovnoměrneacute jakosti zjednodušujiacute jeho uklaacutedaacuteniacute i zpracovaacuteniacute a v konečneacutem efektu daacutevajiacute předpoklad k dosaženiacute velmi dobreacute kvality betonovyacutech konstrukciacute Centraacutelniacute betonaacuterna je vybavena veliacutenem miacutesiciacutem centrem (miacutechačkou) a skladovaciacutemi prostory pro složky betonu Pojiva jsou vždy ulo-žena v silech jednotliveacute frakce kameniva (zpravidla byacutevajiacute 2 až 3) podle typu betonaacuterny takeacute v silech ovšem častěji jsou ulo-žena jen volně na řiacutezenyacutech sklaacutedkaacutech na zpevněneacutem odvodně-neacutem podložiacute (v oddělenyacutech koacutejiacutech boxech apod) Většina che-mickyacutech přiacutesad je použiacutevaacutena v tekuteacutem stavu proto musiacute byacutet při skladovaacuteniacute chraacuteněna před mrazem Přiacuteklad uspořaacutedaacuteniacute betonaacuter-ny je na obr 480 [Nedbal F 1998]

Tab 492 Tolerance pro určeneacute hodnoty konzistence [ČSN EN 206-1 2003]

Tolerance pro určeneacute hodnoty konzistence betonu

Sednutiacute

Určenaacute hodnota (mm) le 40 50 až 90 ge 100

Tolerance (mm) plusmn 10 plusmn 20 plusmn 30

Vebe čas

Určenaacute hodnota (s) ge 11 10 až 6 le 5

Tolerance (s) plusmn 3 plusmn 2 plusmn 1

Stupeň zhutnitelnosti

Určenaacute hodnota ge 126 125 až 111 le 110

Tolerance plusmn 010 plusmn 008 plusmn 005

Průměr rozlitiacute

Určenaacute hodnota (mm)Tolerance (mm)

všechny hodnotyplusmn 30

Obr 480 Centraacutelniacute betonaacuterna ndash uspořaacutedaacuteniacute sklaacutedek cementu a kame-niva kamenivo v boxech s naacutejezdovou rampou (odběr spodniacute) [Nedbal F 1998]

183

Při skladovaacuteniacute všech složek musiacute byacutet vždy zabezpečeno aby nedochaacutezelo k jejich znečištěniacute vzaacutejemneacutemu promiacutechaacute-vaacuteniacute nebo jineacutemu znehodnoceniacute Složky musiacute byacutet v miacutestě ulo-ženiacute takeacute řaacutedně označeny Při skladovaacuteniacute hrubeacuteho kameniva v širokeacute frakci (štěrkopiacutesku) je třeba zabraacutenit odmiacuteseniacute hru-byacutech zrn Vlastnosti zaacutekladniacutech složek musiacute byacutet na betonaacuterně pravidelně kontrolovaacuteny s ohledem na zcela přirozeneacute koliacute-saacuteniacute jejich kvality což by se mohlo projevit na vyacutesledneacute kva-litě vyrobeneacuteho betonu Rozsah a četnost kontrol složek be-tonu vyacuterobniacuteho zařiacutezeniacute a vyacuterobniacutech postupů stanovuje ČSN EN 206-1

Zaacutekladem pro vyacuterobu transportbetonu je specifikace betonu (kap 4612) předanaacute specifikaacutetorem zpravidla odběratelem betonu kteraacute musiacute byacutet doplněna informacemi o miacutestu datu času a četnosti dodaacutevek a takeacute přiacutepadně informacemi o speciaacutel-niacutech podmiacutenkaacutech přepravy a uklaacutedaacuteniacute na staveništi Zpětně musiacute vyacuterobce betonu pro každou dodaacutevku předložit odběrateli doda-ciacute list s uacutedaji v rozsahu stanoveneacutem ČSN EN 206-1

Odběratel může v předstihu od vyacuterobce požadovat informace o vyacutesledciacutech zkoušek dodaacutevaneacuteho betonu z předchoziacuteho obdo-biacute o druhu a původu složek včetně hodnoty vodniacuteho součinite-le a naacuterůstu pevnosti aby mohl předem zajistit vhodneacute uklaacutedaacuteniacute a ošetřovaacuteniacute čerstveacuteho betonu např s ohledem na průběh naacute-růstu pevnosti betonu (tab 491)

462 Hlavniacute složky betonu

Zaacutekladniacute složky betonu tvořiacute cement kamenivo a voda Doplňkovyacutemi složkami jsou přiacutesady a přiacuteměsi

Složky betonu nesmiacute obsahovat škodliveacute laacutetky v takoveacutem množstviacute ktereacute by ohrozilo trvanlivost betonu nebo by bylo přiacute-

činou koroze vyacuteztuže a musiacute byacutet vhodneacute pro danyacute uacutečel použitiacute betonu Obecně vhodnaacute složka (vyhovujiacuteciacute kriteacuteriiacutem přiacuteslušneacute vyacute-robkoveacute normy např pro kamenivo do betonu ČSN EN 12620) nemusiacute vyhovovat pro každyacute typ a složeniacute betonu pro zamyacutešle-nyacute uacutečel jeho použitiacute

Pro vyacuterobu betonu vyhovujiacuteciacuteho ČSN EN 206-1 je dovoleno použitiacute jen těch složek betonu u nichž byla prokaacutezaacutena vhodnost pro specifikovaneacute použitiacute (kap 4612) např evropskou nor-mou evropskyacutem technickyacutem osvědčeniacutem (ETAG) nebo přiacutesluš-nou naacuterodniacute normou či předpisem v kteryacutech je vyacuteslovně uve-dena možnost použitiacute pro takovyacute beton (tuto podmiacutenku ovšem žaacutednaacute českaacute norma neřešila neboť všechy byly zpravidla vydaacuteny ještě před zavedeniacutem uvedeneacuteho předpisu)

4621 Cement

Cement plniacute v betonu funkci pojiva Smiacutechaacuteniacutem s vodou vzni-kaacute cementovyacute tmel kteryacute postupně tuhne tvrdne a měniacute se v cementovyacute kaacutemen Tento proces může probiacutehat na vzduchu i pod vodou Po zatvrdnutiacute si cement zachovaacutevaacute svoji pevnost a staacutelost a to nejen ve vyschleacutem stavu ale i při dlouhodobeacute ex-pozici ve vodě (cement je vyacuterazně hydraulickyacutem pojivem)

Cementy se děliacute druhově podle mineralogickeacute skladby a podle pevnostniacute třiacutedy Podrobně je to zpracovaacuteno v kap 446

Pro vyacuterobu betonu je možno použiacutet cementy jejichž vhod-nost je obecně prokaacutezaacutena splněniacutem požadavků ČSN EN 197-1 Použitelnost jednotlivyacutech druhů cementu (CEM I CEM II a CEM III) pro stupně vlivu prostřediacute je podrobně upravena tabulkou F2 v Naacuterodniacute přiacuteloze NA změny Z2 ČSN EN 206-1 (tab 493) Dalšiacute uacutepravy jsou připraveny k projednaacuteniacute v naacutevrhu změny Z3 teacuteto normy (2007)

Tab 493 Použitelnost cementů pro stupně vlivu prostřediacute [ČSN EN 206-1Změna Z2 2003]

Stupně vlivu prostřediacute

Cementy podle ČSN EN 197-1

bez nebezpečiacute koroze nebo

narušeniacute

koroze způsobenaacute karbonataciacute

koroze způsobenaacute chloridy (jinyacutemi než

z mořskeacute vody)

střiacutedaveacute působeniacute mrazu a rozmrazovaacuteniacute

chemicky agresivniacute prostřediacute

slučitelnost s předpiacutenaciacute

vyacuteztužiacuteX0 XC1 XC2 XC3 XC4 XD1 XD2 XD3 XF1 XF2 XF3 XF4 XA1 XA2 XA3

CEM I x x x x x x x x x x x x x x1) 2) x1) 2) x

CEM IIA B-S x x x x x x x x x x x x x x1) 2) x1) 2) 0

CEM IIA-D x x x x x x x x x x x x x x1) 2) x1) 2) 0

EM IIA B-P Q x x x x x x x x x 0 x 0 x x1) 2) x1) 2) 0

CEM IIA-V x x x x x x x x x 0 x 0 x x1) 2) x1) 2) 0

CEM IIB-V x x x x x x x x x 0 0 0 x x1) 2) x1) 2) 0

CEM IIA-W x x x 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

CEM IIB-W x x x 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

CEM IIA B-T x x x x x x x x x x x x x x1) 2) x1) 2) 0

CEM IIA-L x x x x x x x x 0 0 0 0 0 0 0 0

CEM IIB-L x x x 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

CEM IIA-LL x x x x x x x x x x x x 0 0 0 0

CEM IIB-LL x x x 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

CEM IIA-M x x x 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

CEM IIB-M x x x 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

CEM IIIA x x x x x x x x x x x x x x1) 2) x1) 2) 0

CEM IIIB x x x x x x x x x3) x3) x3) x3) x x1) 2) x1) 2) 0

CEM IIIC x 0 x 0 0 0 x 0 0 0 0 0 x x1) 2) x1) 2) 0

CEM IVAB x 0 x 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

CEM VAB x 0 x 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Legenda a poznaacutemkyx ndash použitelnyacute pro danyacute stupeň vlivu prostřediacute0 ndash použitiacute pro danyacute stupeň vlivu prostřediacute je vyloučeno1) Při chemickeacute siacuteranoveacute agresivitě se stupněm vlivu prostřediacute vyššiacutem než XA1 se musiacute použiacutet cement podle ČSN 72 2103 Cement siacuteranovzdornyacute2) Pokud se jednaacute o stupeň XA2 až XA3 vyvolanyacute agresivniacutem CO2 použijiacute se směsneacute cementy ktereacute neobsahujiacute ve funkci hlavniacute složky vaacutepenec3) Odolnost vůči působeniacute vlivu prostřediacute musiacute byacutet ověřena průkazniacute zkouškou

184

Vyacuteběr druhu a pevnostniacute třiacutedy cementu musiacute byacutet volen s ohle-dem na

bull konkreacutetniacute použitiacute betonu a technologii provaacuteděniacute betonoveacute konstrukce (např pro vysokopevnostniacute betony se voliacute mini-maacutelniacute pevnostniacute třiacuteda 525)

bull podmiacutenky okolniacuteho prostřediacute specifikovaneacute stupněm vlivu prostřediacute ktereacutemu bude beton v konstrukci vystaven (na-př použitiacute siacuteranovzdorneacuteho cementu podle ČSN 72 2103 v chemicky agresivniacutem siacuteranoveacutem prostřediacute klasifikovaneacutem stupněm XA2 či XA3)

bull podmiacutenky ošetřovaacuteniacute (např proteplovaacuteniacute)bull rozměry konstrukce (vyacutevin hydratačniacuteho tepla)bull klimatickeacute podmiacutenky (vyacutevoj pevnosti)bull potencionaacutelniacute reaktivnost kameniva s alkaacuteliemi v cementu

a ostatniacutech složkaacutech betonuPro konstrukce z předpjateacuteho betonu podle ČSN 73 2401

s předpjatou vyacuteztužiacute chraacuteněnou pouze betonem lze použiacutet je-nom portlandskeacute cementy (CEM I)

4622 Kamenivo

Kamenivo plniacute funkci pevneacute kostry v betonu na kterou je obecně kladen požadavek minimaacutelniacute mezerovitosti (zaujiacutemaacute 75 až 80 objemu betonu) tedy požadavek na optimaacutelniacute zrni-tost Vlastnosti kameniva majiacute takeacute velkyacute vliv na trvanlivost beto-nu a ostatniacute mechanicko-fyzikaacutelniacute vlastnosti betonu Pro vyacuterobu betonu se použiacutevaacute širokaacute škaacutela petrografickyacutech druhů kameniv v různeacute mineralogickeacute skladbě s různou velikostiacute zrn Podrobně je zpracovaacuteno v kap 412

Vhodnost kameniva pro vyacuterobu betonu podle ČSN EN 206-1 se obecně prokazuje pro

bull hutneacute a těžkeacute kamenivo podle ČSN EN 12620 ndash kriteacuteria jsou uvedena v Naacuterodniacute přiacuteloze NA 1

bull poacuteroviteacute kamenivo podle ČSN EN 13055-1Při vyacuteběru druhu kameniva zrnitosti (maximaacutelniacute velikost zrna

množstviacute jemnyacutech čaacutestic tvar zrn) a jeho specifickyacutech vlastnos-tiacute (odolnost proti střiacutedaveacutemu působeniacute mrazu a rozmrazovaacuteniacute odolnost proti obrusu apod) je nutno vziacutet v uacutevahu

bull konkreacutetniacute použitiacute betonu a technologii provaacuteděniacute betonoveacute konstrukce

bull podmiacutenky okolniacuteho prostřediacute specifikovaneacute stupněm vlivu prostřediacute ktereacutemu bude beton v konstrukci vystaven

bull přiacutepadneacute požadavky na obnaženeacute kamenivo povrchoveacute uacutepravy nebo na kamenivo pro hlazenyacute broušenyacute či jinak upravenyacute povrch betonu

Maximaacutelniacute jmenovitaacute horniacute mez frakce kameniva (Dmax) musiacute byacutet stanovena s ohledem na tloušťku betonoveacute konstrukce na nutnost vytvořeniacute požadovaneacute kryciacute vrstvy betonu nad vyacuteztužiacute a na šiacuteřku minimaacutelniacute mezery mezi vyacuteztužnyacutemi pruty

V přiacutepadě dopravy betonu čerpaacuteniacutem na miacutesto poklaacutedky je nut-neacute zohlednit i průměr přepravniacutech hadic U dodaacutevek transportbe-tonu je zpravidla horniacute mez frakce kameniva maximaacutelně 22 mm

Rozvoj technologie betonu na počaacutetku minuleacuteho stoletiacute byl provaacutezen snahou o určeniacute ideaacutelniacute zrnitosti kameniva v zaacutevislos-ti na velikosti maximaacutelniacuteho zrna Uacutevahy na toto teacutema vychaacuteze-ly z celkem přirozeneacuteho předpokladu že ideaacutelniacute kamenivo tedy kamenivo umožňujiacuteciacute přiacutepravu kvalitniacuteho betonu s minimaacutel-niacute spotřebou cementoveacuteho pojiva (malou mezerovitostiacute) musiacute byacutet složeno tak aby zrna kameniva obalenaacute cementovyacutem tme-lem neponechaacutevala v čerstveacutem betonu pokud možno žaacutednyacute dal-šiacute prostor ke zvyacutešeneacute spotřebě cementu

Určitě nejznaacutemějšiacutem řešeniacutem vyacuteplně prostoru různě velkyacutemi zrny je Fullerova čaacutera zrnitosti kterou lze vyjaacutedřit pomociacute vztahu

kde yi je celkovyacute propad přiacuteslušejiacuteciacute siacutetu o jmenoviteacutem roz-měru di

Dmax ndash jmenovityacute rozměr největšiacuteho siacuteta použiteacuteho při kon-strukci čaacutery zrnitosti

Kameniva Fullerova typu použiacutevajiacute k vyplňovaacuteniacute mezizrnneacuteho prostoru postupně staacutele menšiacute zrna a jejich zrnitost se proto označuje jako plynulaacute Velmi dokonaleacuteho vyplněniacute prostoru lze však dosaacutehnout i při vynechaacuteniacute zrn středniacute velikosti

Zhutněniacute směsi s tzv přetržitou zrnitostiacute je sice energeticky naacute-ročnějšiacute pro soudobou vibračniacute techniku to ale neniacute probleacutem

Pravidlo že křivka zrnitosti kameniva použiacutevaneacuteho pro kon-strukčniacute beton musiacute byacutet složena nejmeacuteně ze dvou frakciacute (z jed-noho drobneacuteho a jednoho hrubeacuteho kameniva) je třeba chaacutepat jako opravdu minimaacutelniacute požadavek Vyacuterazně lepšiacute vlastnosti vy-kazujiacute kameniva složenaacute ze třiacute frakciacute přičemž jednu zastupuje vždy drobneacute kamenivo (piacutesek) se zrny do 4 mm a druheacute dvě by měly tvořit nejleacutepe uacutezkeacute frakce hrubeacuteho kameniva (drť štěrk)

V některyacutech metodikaacutech naacutevrhu skladby kvalitniacutech betonů je uvažovaacuten pojem paacutesma vzoroveacute zrnitosti ktereacute je chaacutepaacuteno jako oblast uvnitř ktereacute by se vhodnaacute čaacutera zrnitosti kameniva pro vyacute-robu těchto betonů měla pohybovat Při obvykleacutem grafickeacutem zobrazeniacute se tato oblast vymezuje soustavou dvou hraničniacutech čar (horniacute a dolniacute limitniacute čaacutery zrnitosti)

Často je doporučovaacuteno [Hofman M 2000 Nedbal F 1998 Unčiacutek S 2004] použiacutet paacutesma vzoroveacute zrnitosti podle německeacute normy DIN 1045 V teacuteto normě jsou uvedena paacutesma vzoroveacute zr-nitosti pro kameniva se zrnem Dmax 8 16 32 a 63 mm Pro kaž-deacute Dmax je uvedeno paacutesmo vhodneacute plynuleacute zrnitosti (A-B) a paacutes-mo použitelneacute plynuleacute zrnitosti (B-C) Norma obsahuje i vzoroveacute čaacutery přetržiteacute zrnitosti (U) Toto doporučeniacute bylo u naacutes již dřiacuteve zapracovaacuteno např do TKP 18 MDS ČR a je navrhovaacuteno ve formě směrnyacutech křivek zrnitosti k zařazeniacute do připravovaneacute Přiacutelohy M v naacutevrhu změny Z3 ČSN EN 206-1 (2007) (obr 481 až 486)

Naacutevrh konkreacutetniacute skladby kameniva z momentaacutelně dostupnyacutech frakciacute je viacutecerozměrnou optimalizačniacute uacutelohou kteraacute maacute byacutet řeše-na tak aby zrnitost vyacutesledneacute směsi odpoviacutedala co nejleacutepe vzoro-veacute zrnitosti K jejiacutemu řešeniacute bylo zpracovaacuteno a je vhodneacute použiacutet specializovaneacute vyacutepočtoveacute postupy [Svoboda L 2004]

Štěrkopiacutesek ndash směs drobneacuteho a hrubeacuteho kameniva (např zpravidla netřiacuteděneacute frakce 016 mm) ndash je možno použiacutet pouze do betonu pevnostniacute třiacutedy v tlaku nejvyacuteše C 1215

Do betonu je rovněž dovoleno opětovneacute použitiacute kameniva ziacutes-kaneacuteho vypraacuteniacutem z čerstveacuteho betonu (např při čištěniacute bubnů autodomiacutechaacutevačů nebo čerpadel betonu) Znovu použiteacute (recyk-lovaneacute) neroztřiacuteděneacute kamenivo s obvyklou velikostiacute zrn viacutece než 02 mm se nesmiacute použiacutet ve většiacutem množstviacute než 5 z celkoveacuteho množstviacute kameniva v zaacuteměsi čerstveacuteho betonu [ČSN EN 206-1 2003] V přiacutepadě že se znovu použiteacute kamenivo daacutevkuje ve vět-šiacutem množstviacute než 5 musiacute byacutet stejneacuteho druhu jako zaacutekladniacute ka-menivo (to byacutevaacute možneacute pouze na stejneacute betonaacuterně) musiacute byacutet rozděleno na hrubou a drobnou frakci a musiacute vyhovovat ČSN EN 12620 V současneacute praxi je recyklace kameniva spiacuteše vyacutejimečnaacute

Použitiacute recyklovaneacuteho kameniva z recyklaacutetu připraveneacuteho např rozdrceniacutem betonu z demolovaneacute konstrukce dosud ne-bylo možno pro betony podle ČSN EN 206-1 Připravovanyacute naacute-vrh změny Z3 teacuteto normy (2007) obsahuje kriteacuteria požadavky a technologickaacute doporučeniacute pro jeho přiacutepadneacute použitiacute (jeviacute se do budoucna jako aktuaacutelniacute pro určiteacute ekonomickeacute zhodnoceniacute betonu a vhodneacute stavebniacute sutě z fyzicky dožilyacutech staveb)

185

Obr 481 Směrneacute křivky zrnitosti pro kamenivo Dmax = 4 mm [Naacutevrh změny Z3 ČSN EN 206 2007]

Obr 482 Směrneacute křivky zrnitosti pro kamenivo Dmax = 8 mm [Naacutevrh změny Z3 ČSN EN 206 2007]

Obr 483 Směrneacute křivky zrnitosti pro kamenivo Dmax= 11 mm [Naacutevrh změny Z3 ČSN EN 206 2007]

Obr 484 Směrneacute křivky zrnitosti pro kamenivo Dmax= 16 mm [Naacutevrh změny Z3 ČSN EN 206 2007]

Obr 485 Směrneacute křivky zrnitosti pro kamenivo Dmax= 22 mm [Naacutevrh změny Z3 ČSN EN 206 2007]

Obr 486 Směrneacute křivky zrnitosti pro kamenivo Dmax= 32 mm [Naacutevrh změny Z3 ČSN EN 206 2007]

Prop

ady

( h

mot

n)

Směrneacute zrnitosti kameniva s Dmax = 4 mm

Siacuteta (mm)

Směrneacute zrnitosti kameniva s Dmax = 8 mm Směrneacute zrnitosti kameniva s Dmax = 22 mm

Směrneacute křivky zrnitosti kameniva s Dmax = 32 mmSměrneacute zrnitosti kameniva s Dmax = 11 mm

Směrneacute zrnitosti kameniva s Dmax = 16 mm

Prop

ady

( h

mot

n)

Prop

ady

( h

mot

n)

Prop

ady

( h

mot

n)

Prop

ady

( h

mot

n)

Prop

ady

( h

mot

n)

Siacuteta (mm)

Siacuteta (mm)

Siacuteta (mm)

Siacuteta (mm)

186

Bude-li beton v konstrukci vystaven trvale vlhkeacutemu prostře-diacute musiacute se preventivně prokaacutezat odolnost kameniva škodlivyacutem uacutečinkům alkalicko-křemičiteacute reakce (kap 413) a metodika TP 137 MDS ČR [TP 137 Z1 2003 Myška M 1999]

4623 Voda pro vyacuterobu betonu

Voda v čerstveacutem betonu plniacute dvě hlavniacute funkcebull hydratačniacutebull reologickou

Hydratačniacute funkci plniacute voda tiacutem že se podiacuteliacute na hydrataci ce-mentu tj na chemickyacutech a fyzikaacutelniacutech pochodech při kteryacutech beton tuhne a tvrdne Minimaacutelniacute množstviacute vody pro hydrataci cementu je asi 23 až 25 hmotnosti cementu

Reologickou funkciacute vody se rozumiacute jejiacute podiacutel na tvorbě tvaacuterneacute-ho čerstveacuteho betonu specifikovaneacuteho stupněm konzistence

Technologicky se voda rozděluje na zaacuteměsovou (daacutevkovanou při vyacuterobě čerstveacuteho betonu) a na ošetřovaciacute (voda dodaacutevanaacute zpravidla ve formě kropeniacute nebo mlženiacute po zatuhnutiacute betonu minimaacutelně po určitou dobu požadovaneacuteho udrženiacute betonu ve vlhkeacutem stavu (tab 494)

Zaacuteměsovaacute voda musiacute splňovat požadavky ČSN EN 1008 kteraacute v roce 2003 nahradila ČSN 73 2028 Obě normy se v některyacutech kriteacuteriiacutech lišiacute (tab 494 a 495)

Kriteacuteriiacutem uvedenyacutem v ČSN EN 1008 voda pitnaacute vyhovuje vždy aniž by se musela přezkušovat

Použitelnaacute pro vyacuterobu betonu může byacutet teacutež voda užitkovaacute voda přiacuterodniacute podzemniacute i povrchovaacute pokud neobsahuje nepřiacute-pustneacute množstviacute soliacute a laacutetky organickeacuteho původu (cukry humi-noveacute laacutetky rašelinu čaacutestice uhliacute) negativně ovlivňujiacuteciacute hydrata-ci cementu Nepřiacutepustneacute je rovněž znečištěniacute vody tuky a oleji Obsah škodlivin ve vodě kteraacute neniacute deklarovaacutena jako pitnaacute je nutno pravidelně kontrolovat zkouškami (kap 5104)

Nepoužitelneacute pro vyacuterobu a ošetřovaacuteniacute betonu jsou vesměs všechny vody odpadniacute a splaškoveacute vody slatinniacute hladoveacute apod Některeacute průmysloveacute vody jsou použitelneacute podmiacutenečně (musiacute byacutet chemicky analyzovaacuteny a častěji kontrolovaacuteny)

Dovoluje se takeacute použiacutevat vodu recyklovanou (tzv kalovou) ziacutes-kanou z vyacuteroby betonu (např z uzavřeneacuteho technologickeacuteho cyk-

lu při vyacuterobě transportbetonu) obdobně jako znovu použiacutevaneacute kamenivo ndash z čištěniacute bubnů autodomiacutechaacutevačů čerpadel a vyacutepla-chu miacutesiciacuteho centra Požaduje se ale pravidelnaacute kontrola objemo-veacute hmotnosti kaloveacute vody kteraacute nemaacute byacutet vyššiacute než 1 010 kgmndash3

V přiacutepadě použitiacute recyklovaneacute vody pro konstrukčniacute betony ne-smiacute tato voda obsahovat vyššiacuteho podiacutelu cementoveacuteho ani jineacuteho kalu zbytky provzdušňujiacuteciacutech přiacutesad odstraňovačů ztvrdleacuteho be-tonu a olejů Periodicky musiacute byacutet provaacuteděn chemickyacute rozbor teacuteto vody Použitiacute kaloveacute vody musiacute byacutet upraveno zvlaacuteštniacutem předpisem pro vyacuterobu betonu Zaacutesadně nesmiacute byacutet použiacutevaacutena v přiacutepadě bu-de-li daacutevkovaacutena do čerstveacuteho betonu provzdušňujiacuteciacute přiacutesada

V zaacuteměsoveacute vodě se připouštiacute poměrně značneacute množstviacute siacute-ranovyacutech iontů (SO4

2ndash do 2 000 mglndash1) To je množstviacute ktereacute by v přiacutepadě že by se jednalo o vodu naacutesledně působiacuteciacute na be-tonovou konstrukci odpoviacutedalo stupni vlivu prostřediacute XA2 a vyžadovalo by použitiacute betonu ze siacuteranovzdorneacuteho cementu V zaacuteměsoveacute vodě však nemaacute takovaacuteto koncentrace siacuteranovyacutech iontů žaacutednyacute škodlivyacute uacutečinek Na počaacutetku hydratace je v betonu přiacutetomneacute podstatně vyacuteznamnějšiacute množstviacute saacutedrovce přidaacutevaneacute-ho do cementu uacutemyslně za uacutečelem regulace rychlosti jeho tuh-nutiacute [Nedbal F 1998]

Při vyacuterobě železobetonu a zejmeacutena předpjateacuteho betonu se vy-žadovaacuteno zvlaacutešť pečliveacute sledovaacuteniacute obsahu chloridovyacutech iontů ve vodě (chloridy jsou schopny rychleacute migrace ndash zavlečeniacute do be-tonu ošetřujiacuteciacute vodou nebo i z okolniacuteho prostřediacute) Povoleno je maximaacutelně 005 hmot chloridů (tj meacuteně než 600 mgl ndash1) u vody pro předpjatyacute beton a pro železobeton meacuteně než 2 000 mglndash1 (tab 495)

46231 Vodniacute součinitel

Vodniacute součinitel (wc) vyjadřuje koncentraci cementoveacuteho tmelu a je určityacutem ukazatelem pevnosti i poacuterovitosti ztvrdleacuteho cementoveacuteho tmelu (cementoveacuteho kamene) Je definovaacuten jako hmotnostniacute poměr uacutečinneacuteho obsahu vody (w) k daacutevce cemen-

Tab 494 Požadavky na zaacuteměsovou vodu podle ČSN 73 2028

Parametr Jednotka Požadavek

Obsah nerozpuštěnyacutech laacutetek (sušenyacutech při 105 degC) max

mglndash1 2 000

Ztraacuteta nerozpuštěnyacutech laacutetek žiacutehaacuteniacutem (při 800 degC) max

mglndash1 800

Odparek(sušenyacute při 105 degC) max

mglndash1 3 000

pH ne nižšiacute než 4

Obsah siacuteranů SO42ndash max mglndash1 1 500

Obsah chloridů Clndash max mglndash1 500

Obsah hořčiacuteku Mg2+ max mglndash1 500

Manganistanoveacute čiacuteslooxidovatelnost manganistanem O2

mglndash1 15

Pevnost zkušebniacutech tělesz cementoveacute malty v porovnaacuteniacutes pitnou nebo destilovanou vodou

sniacuteženiacute pevnosti nesmiacute přesaacutehnout mezniacute

(dovoleneacute) odchylky zkoušek 1)

Začaacutetek a celkovaacute doba tuhnutiacute cementu

musiacute vyhovět normě jakosti pro danyacute

cement 2)

1) Zkouška se provaacutediacute u vod podezřelyacutech za znečištěniacute odpadniacutemi laacutetkami2) K přiacutepravě cementoveacute kaše se použije zkoušenaacute voda

Tab 495 Kriteacuteria (limitniacute hodnoty) pro hodnoceniacute zaacuteměsoveacute vody podle ČSN EN 1008

VlastnostPoužitelnaacute bez

zkoušky pevnosti v tlaku

Podmiacuteněně použitelnaacute jestliže pevnost v tlaku

vyhovuje

1 barvabezbarvaacute až slabě

žlutavaacutetmavaacute nebo barevnaacute

(červenaacute zelenaacute modraacute)

2 olej a tuk pouze stopaolejovyacute film nebo

emulze

3 detergentyniacutezkyacute stupeň pěnystaacutelaacute do 2 minut

hodně pěny kteraacute je staacutelaacute nad 2 minuty

4 suspendovaneacute laacutetky lt 4 cm3 gt 4 cm3

5 zaacutepach žaacutednyacute až slabyacute vyacuteraznyacute (např H2S)

6 pH gt 4 lt 4

7 obsah chloridů (Clndash) prostyacute beton železobeton předpjatyacute beton

lt 4 500 mglndash1

lt 2 000 mglndash1

lt 600 mglndash1gt 4 500 mglndash1

8 siacuterany (SO4) lt 2 000 mglndash1 gt 2 000 mglndash1

9 glukoacuteza + sacharoacuteza lt 100 + lt 100 mglndash1 gt 100 + gt 100 mglndash1

10 fosforečnany (P2O5) lt 100 mglndash1 gt 100 mglndash1

11 dusičnany (NO3) lt 500 mglndash1 gt 500 mglndash1

12 zinek (Zn2+) lt 100 mglndash1 gt 100 mglndash1

13 sirniacuteky (S2ndash) lt 100 mglndash1 gt 100 mglndash1

14 Na+ + K+ lt 1 000 mglndash1

15 huminoveacute laacutetky bledšiacute než žlutohnědeacute tmavšiacute než žlutohnědeacute

187

tu (c) v čerstveacutem betonu Za předpokladu uacuteplneacuteho zhutněniacute ce-mentoveacuteho tmelu je obecně platneacute že se zvyšujiacuteciacute se hodno-tou (wc) klesaacute pevnost ztvrdleacuteho cementoveacuteho tmelu z důvodu jeho zvyšujiacuteciacute se porozity (celkoveacuteho obsahu poacuterů) (obr 487)

Obvyklaacute hodnota (wc) se v praxi při vyacuterobě betonu pohybu-je v rozmeziacute 035 až 08 Přitom cement potřebuje pro uacuteplnou hydrataci asi 40 hmot zaacuteměsoveacute vody Z toho je cca 25 hmot vaacutezaacuteno chemicky a 15 hmot fyzikaacutelně (voda v gelo-vyacutech a kapilaacuterniacutech poacuterech kteraacute se může pouze čaacutestečně od-pařit)

Při praktickyacutech aplikaciacutech k uacuteplneacute hydrataci cementu obvykle nedochaacuteziacute neboť relativně velkaacute zrna cementu většiacute než 50 microm ndash nezhydratujiacute až do jaacutedra v důsledku nerovnoměrneacuteho rozptyacute-leniacute zaacuteměsoveacute vody kteraacute se ještě naviacutec z betonu ztraacuteciacute před-časnyacutem odpařovaacuteniacutem Proto sehraacutevaacute důležitou uacutelohu v procesu hydratace cementu a vyacutevoje pevnosti betonu i voda ošetřovaciacute

Hydratace cementu v zaacutevislosti na hodnotě vodniacuteho součini-tele je ukaacutezaacutena na obr 488

Na důležitost vodniacuteho součinitele pro složeniacute a konečneacute vlast-nosti ztvrdleacuteho betonu upozorňuje ČSN EN 206-1 stanove-niacutem jeho maximaacutelniacute hodnoty kteraacute by neměla byacutet překročena s ohledem na specifikovanyacute stupeň vlivu prostřediacute jemuž bude beton v konstrukci vystaven (tab 482)

463 Naacutevrh složeniacute čerstveacuteho betonu

Uacutekolem naacutevrhu čerstveacuteho betonu je provedeniacute spraacutevneacuteho vyacute-běru zaacutekladniacutech přiacutepadně i doplňkovyacutech obecně vhodnyacutech slo-žek betonu a určeniacute poměrů jejich miacutešeniacute tak aby čerstvyacute i ztvrd-lyacute beton vyhověl zadaneacute specifikaci v plneacutem rozsahu požadavků (kap 4612) při daneacute technologii vyacuteroby betonu a podmiacutenkaacutech zpracovaacuteniacute

4631 Matematickeacute modely predikce pevnosti betonu

Složeniacute betonu je možno vypočiacutetat pomociacute mnoha matema-tickyacutech modelů v nichž se jejich autoři snažili postihnout co nej-viacutece proměnnyacutech veličin danyacutech druhovou četnostiacute a proměn-livostiacute řady vlastnostiacute obvyklyacutech zaacutekladniacutech složek s ciacutelem dosaženiacute zejmeacutena požadovaneacute pevnosti a přiacutepadně i jineacute vlast-nosti betonu při konkreacutetniacute technologii jeho vyacuteroby a zpracovaacuteniacute i pro definovaneacute okrajoveacute podmiacutenky pro konkreacutetniacute uacutečel použitiacute

Všechny dosud publikovaneacute vzorce vyacutepočtů [např Bechyně S 1954 Jiacutelek A aj 1976 Nedbal F 2001 Nedbal F 1998 Pytliacutek P 1997] majiacute v podstatě empirickyacute charakter proto-že jsou zatiacuteženy různyacutemi koeficienty Nikdy neobsahujiacute všech-ny faktory ovlivňujiacuteciacute vyacutesledneacute vlastnosti betonu proto nemo-hou nikdy miacutet zcela obecnou platnost Mohou však byacutet určityacutem vodiacutetkem pro formulovaacuteniacute skladby betonu kterou je v každeacutem přiacutepadě nutno naacutesledně ověřit experimentaacutelně tj metodou prů-kazniacute zkoušky v rozsahu požadavků Přiacutelohy A ČSN EN 206-1

Ekonomickyacutem kriteacuteriem pro skladbu betonu je dosaženiacute jeho požadovanyacutech vlastnostiacute při minimaacutelniacutech naacutekladech To se tyacutekaacute předevšiacutem spotřeby cementu kteryacute je zpravidla nejdražšiacute a ener-geticky nejnaacuteročnějšiacute složkou betonu

Nejčastěji je určujiacuteciacutem parametrem pro naacutevrh složeniacute beto-nu jeho pevnostniacute třiacuteda při specifikovaneacutem stupni vlivu prostřediacute a požadovaneacute konzistenci čerstveacuteho betonu Rozhodujiacuteciacutem pa-rametrem je v tomto přiacutepadě vodniacute součinitel (wc) od něhož je možno odvodit teoretickou pevnost betonu (obr 489) [Schulze W 1984]

Obecně platiacute že čiacutem je nižšiacute hodnota vodniacuteho součinite-le tiacutem vyššiacute lze očekaacutevat pevnost betonu Předpokladem je za-chovaacuteniacute dobreacute zpracovatelnosti čerstveacuteho betonu pro dostateč-neacute zhutněniacute s ciacutelem minimalizace podiacutelu vzduchovyacutech poacuterů ve struktuře betonu

100

80

60

40

20

004 06 08 10 12 14

Vodniacute součinitel

2

1

Pevn

ost

beto

nu v

tla

ku (

)

Obr 487 Vztahy mezi vodniacutem součinitelem a pevnostiacute betonu [Schulze W 1984]1 ndash oblast pevnosti v tahu za ohybu 2 ndash oblast pevnosti v tlaku

cementovyacute tmel cementovyacute kaacutemen

1 2 3 4

5

wc=020

wc=040

wc=060

Obr 488 Hydratace cementu v zaacutevislosti na vodniacutem součiniteli [Schulze W 1984]1 ndash cementoveacute zrno (sliacutenek) 2 ndash voda 3 ndash nezhydratovanyacute cement 4 ndash zhydratovanyacute cement 5 ndash kapilaacuterniacute poacutery

188

Pro informaci je zde naacutezorně uveden jednoduchyacute způsob pro vyacutepočet naacutevrhu složeniacute betonu kteryacute vychaacuteziacute z empiricky odvo-zeneacute daacutevky vody (resp vodniacuteho součinitele) [Nedbal F 2001]

Je-li např požadovaacutena určitaacute hodnota pevnosti betonu v tla-ku (třiacuteda pevnosti betonu v tlaku) pak lze podle Walzovyacutech kři-vek (obr 489) odečiacutest hodnotu vodniacuteho součinitele wc z roz-meziacute 03 až 10 v zaacutevislosti na použiteacute třiacutedě pevnosti cementu (325 MPa až 525 MPa)

Potřebneacute množstviacute kameniva je možno vypočiacutetat z rovnice ab-solutniacutech objemů kteraacute vyjadřuje vztah mezi jednotlivyacutemi slož-kami betonu (nutnaacute znalost hustoty resp objemoveacute hmotnosti složek) a přiacutepadnyacutem požadovanyacutem obsahem vzduchovyacutech poacuterů v 1 m3 zhutněneacuteho betonu

kde C je daacutevka cementu (kg) V ndash daacutevka vody (kg) K ndash daacutevka kameniva (kg) p ndash objem vzduchovyacutech poacuterů (dm3) ρc ndash hustota cementu (kgdmndash3) ρv ndash hustota vody (kgdmndash3) ρk ndash objemovaacute hmotnost kameniva (kgdmndash3)

Přiacuteklad vyacutepočtu Je zadaacuten požadavek na naacutevrh betonu pevnostniacute třiacutedy C 3037

pro prostřediacute se stupněm vlivu XC3 (středně mokreacute vlhkeacute ndash be-ton pro vnitřniacute nebo vnějšiacute konstrukce chraacuteněnyacute proti dešti) při použitiacute cementu CEM I 425 R (ρc = 31 kgdmndash3) v konzisten-ci čerstveacuteho betonu S3 (sednutiacute 100 až 150 mm) při použitiacute ka-meniva (štěrkopiacutesku) znaacutemeacute zrnitosti ve frakci 016 mm (ρk = 265 kgdmndash3) pro ktereacute byl stanoven vyacutepočtem modul zrnitos-

ti kameniva k = 375 (ze zaacutekladniacute sady 9 siacutet v rozmeziacute 025 mm až 63 mm)

Při stanoveniacute skutečneacute hodnoty (wc) je nutno vychaacutezet z tzv naacutevrhoveacute pevnosti fck kteraacute se stanoviacute navyacutešeniacutem charakteristic-keacute pevnosti (tab 483) požadovaneacute třiacutedy betonu C 3037 (37 + 8 = 45 MPa) o bezpečnostniacute přiraacutežku minimaacutelně 6 až 12 MPa (zohledňuje se tiacutem variabilita vlastnostiacute složek a dalšiacute technolo-gickeacute vlivy při vyacuterobě betonu včetně strojniacuteho vybaveniacute betonaacuter-ny aby bylo zabezpečeno že min 95 vyacutesledků pevnosti beto-nu bude vyššiacutech než je požadovaacuteno pro danou třiacutedu pevnosti) [ČSN EN 206-1 2003]

Skutečnaacute naacutevrhovaacute pevnost betonu potom činiacute 45 MPa kte-reacute odpoviacutedaacute podle vztahu na obr 489 hodnota wc = 057 Směrnou daacutevku zaacuteměsoveacute vody v množstviacute 195 kgmndash3 pro po-žadovanou konzistenci čerstveacuteho betonu S3 lze orientačně od-vodit ze znaacutemeacute hodnoty modulu kameniva (k = 375) pomociacute vztahů na obr 490

Skutečnou daacutevku vody pro experimentaacutelniacute ověřeniacute navrhova-neacute skladby (receptury) betonu je nutno volit s ohledem na dal-šiacute skutečnosti ktereacute nelze v uvedeneacutem postupu zcela zahrnout Jednaacute se např o uacutepravy

bull použitiacutem drceneacuteho kameniva se zrnem většiacutem než 8 mm se množstviacute vody musiacute zvyacutešit o 5 hmot

bull použitiacutem drceneacuteho kameniva se zrnem většiacutem než 4 mm se množstviacute vody musiacute zvyacutešit o 7 až 10 hmot

bull daacutevkou jemnyacutech podiacutelů do velikosti zrna 025 mm (cement ka-menivo přiacuteměsi) většiacute než 350 kgmndash3 na každyacutech 10 kgmndash3 převyšujiacuteciacutech uvedenyacute limit je nutno zvyacutešit množstviacute vody o cca 1 kgmndash3

bull použitiacutem provzdušňujiacuteciacute přiacutesady na každeacute 1 obj vzdu-chu nad hodnotu 15 obj je možno sniacutežit množstviacute vo-dy o 5 kgmndash3

bull použitiacutem plastifikačniacute přiacutesady lze množstviacute vody sniacutežit mini-maacutelně o 5 hmot

bull daacutevky vody v důsledku vlhkosti kameniva tj množstviacute vody vaacutezaneacute zpravidla na povrch kameniva ktereacute je nutno vždy zahrnout do celkoveacuteho obsahu vody

70

60

50

40

30

20

1003 04 05 06 07 08 09 10

325425

525

třiacutedy pevnosti cementu

Pevn

ost

beto

nu v

tla

ku f

ck

cub2

8

Vodniacute součinitel wc

Obr 489 Walzovy křivky (vztah mezi wc a pevnostiacute betonu v tlaku) [Schulze W 1984]

350 400 450 500 550 600 650525

d ndash součet propadů

1 ndash KR

2 ndash KP

3 ndash KS

k ndash modul kameniva

55 50 45 40 35 30 25375

240

220

200

180

160

140

120

100

Mno

žstv

iacute vod

y v

kgm

ndash3 z

hutn

ěneacuteh

o be

tonu

Obr 490 Množstviacute vody vztaženeacute na povrchově sucheacute kamenivo [Nedbal F 1998]1 ndash oblast konzistence měkkaacute S3 2 ndash oblast konzistence plastickaacute S2 3 ndash oblast konzis-tence zavlhlaacute S1

189

Daacutevka cementu bude pro sledovanyacute přiacuteklad vypočtena ze znaacute-meacuteho vztahu pro vodniacute součinitel

C = 195057 = 340 kgmndash3

Množstviacute kameniva se stanoviacute z rovnice absolutniacutech objemů při zavedeniacute teoretickeacuteho předpokladu že ve zhutněneacutem beto-nu zůstane 15 obj vzduchovyacutech poacuterů (tj 15 dm3)

1 000 = 34031 + 19510 + K265 +15K265 = 1000 ndash 110 ndash 195 ndash 15K265 = 680

Vyacutesledek na praveacute straně rovnice odpoviacutedaacute 680 dm3 (objemu) kameniva na 1 m3 zhutněneacuteho betonu

Celkovaacute daacutevka kameniva (v tomto přiacutepadě štěrkopiacutesku) bude tedy činit 680 265 = 1 802 kgmndash3 V přiacutepadě použitiacute viacutece frakciacute kameniva by bylo nutno tuto daacutevku ještě rozdělit na po-diacutel drobneacuteho a hrubeacuteho kameniva se zohledněniacutem objemoveacute hmotnosti jednotlivyacutech frakciacute

Zastoupeniacute zrn v optimaacutelniacutech křivkaacutech zrnitosti pro vyacuterobu betonu se zohledněniacutem maximaacutelniacuteho použiteacuteho zrna od 4 mm do 63 mm (kap 4622) je velmi dobře zpracovaacuteno např v TKP 18 MDS ČR [TKP 18 1997] a v připravovaneacute změně Z3 ČSN EN 206-1 (2007) (obr 481 až 486)

4632 Koncepce naacutevrhu skladby betonu

Naacutevrh složeniacute čerstveacuteho betonu musiacute vychaacutezet z prioritniacuteho požadavku ČSN EN 206-1 na zajištěniacute potřebneacute mechanicko--fyzikaacutelniacute a chemickeacute odolnosti betonu pro danyacute stupeň vlivu prostřediacute (tab 496) a zohledňovat předpoklaacutedanou provozniacute životnost betonoveacute konstrukce (obvykle 50 až 100 let) Toho je možno dosaacutehnout dvěma způsoby označovanyacutemi jako koncep-ce 1 a koncepce 2

Koncepce 1 je založena na volbě doporučenyacutech mezniacutech hod-not pro složeniacute betonu a na stanovenyacutech vlastnostech betonu

bull dovolenyacutemi druhy a kategoriemi složek betonubull maximaacutelniacutem vodniacutem součinitelembull minimaacutelniacutem obsahem cementubull minimaacutelniacute pevnostniacute třiacutedou betonu v tlakubull minimaacutelniacutem obsahem vzduchu v betonu (je-li požadovaacute-

no)Vyacutechoziacute doporučeniacute pro vyacuteběr mezniacutech hodnot pro složeniacute

betonu a jeho vlastnostiacute při použitiacute cementu CEM I je informa-tivně uvedeno v Přiacuteloze F ČSN EN 206-1 (tab 496)

Naacuterodniacute přiacutelohou NA k normě ČSN EN 206-1 je ve změně Z2 doplněno možneacute použitiacute i cementů CEM II a CEM III vyho-vujiacuteciacutech ČSN EN 197-1 pro některeacute stupně vlivu prostřediacute jak ukazuje tab 493 Dalšiacute možneacute uacutepravy jsou teprve k projednaacuteniacute v připravovaneacutem naacutevrhu změny Z3 ČSN EN 206-1 (2007)

Mezniacute hodnoty složeniacute betonu v přiacutepadě požadavku vyššiacute předpoklaacutedaneacute provozniacute životnosti betonovyacutech konstrukciacute (např 100 let) mohou byacutet upraveny zvlaacuteštniacutemi předpisy [TKP 18 1997 aj] a jsou rovněž předmětem diskuse k naacutevrhu změ-ny Z3 ČSN EN 206-1 (2007)

Je-li složeniacute betonu ve shodě s doporučenyacutemi mezniacutemi hod-notami (tab 496) nebo v přiacutepadě přijetiacute naacutevrhu změny Z3 bu-dou dodrženy stanoveneacute mezniacute hodnoty (tab 497 až 499) lze předpoklaacutedat že beton v konstrukci bude splňovat poža-davky na trvanlivost pro použitiacute ve specifikovanyacutech podmiacutenkaacutech prostřediacute pokud

bull bude spraacutevně uložen zhutněn a ošetřovaacuten v souladu s ČSN P ENV 13670-1

bull bude dodržena minimaacutelniacute kryciacute vrstva vyacuteztužebull byl spraacutevně vybraacuten přiacuteslušnyacute stupeň vlivu prostřediacutebull bude provaacuteděna předpoklaacutedanaacute uacutedržba

Koncepce 2 spočiacutevaacute v zabezpečeniacute požadovanyacutech vlastnos-tiacute betonu určenyacutech přiacuteslušnyacutem parametrem vlastnosti (např odlupovaacuteniacute povrchu betonu při zkoušce střiacutedavyacutem zmrazo-

Tab 496 Doporučeneacute mezniacute hodnoty pro složeniacute a vlastnosti betonu [ČSN EN 206-1 2003]

Stupně vlivu prostřediacute

bez nebezpečiacute koroze nebo

narušeniacute

koroze způsobenaacute karbonataciacute

koroze způsobenaacute chloridypůsobeniacute mrazu a rozmrazovaacuteniacute

chemicky agresivniacute prostřediacutemořskaacute voda

jineacute chloridy než z mořskeacute vody

X0 XC1 XC2 XC3 XC4 XS1 XS2 XS3 XD1 XD2 XD3 XF1 XF2 XF3 XF4 XA1 XA2 XA3

Maximaacutelniacute vodniacute součinitel

ndash 065 060 055 050 050 045 045 055 055 045 055 055 050 045 055 050 045

Minimaacutelniacute pevnostniacute třiacuteda

C1215C2025

C2530

C3037

C3037

C3037

C3545

C3545

C3037

C3037

C3545

C3037

C2530

C3037

C3037

C3037

C3037

C3545

Minimaacutelniacute obsah cementu (kgmndash3)

ndash 260 280 280 300 300 320 340 300 300 320 300 300 320 340 300 320 360

Minimaacutelniacute obsah vzduchu ()

ndash ndash ndash ndash ndash ndash ndash ndash ndash ndash ndash ndash 40a) 40a) 40a) ndash ndash ndash

Jineacute požadavky

kamenivo podle ČSN EN 12620 s dostatečnou

mrazuvzdornostiacutendash

siacuteranovzdornyacute cementb)

a) Pokud neniacute beton provzdušněn majiacute se vlastnosti betonu zkoušet podle přiacuteslušneacute zkušebniacute metody ve srovnaacuteniacute s betonem u ktereacuteho byla prokaacutezaacutena odolnost proti mrazu a rozmrazovaacuteniacute (mrazovyacutem cyklům) pro přiacuteslušnyacute stupeň vlivu prostřediacute

b) Pokud množstviacute SO2ndash4 vyvolaacutevaacute stupeň vlivu prostřediacute XA2 a XA3 je nezbytneacute použiacutet siacuteranovzdornyacute cement Pokud se cement klasifikuje s ohledem na siacuteranovzdornost pak miacuterně nebo

vysoce siacuteranovzdornyacute cement se maacute použiacutet pro stupeň vlivu prostřediacute XA2 (a přiacutepadně i pro stupeň vlivu prostřediacute XA1) a vysoce siacuteranovzdornyacute cement se maacute použiacutet pro stupeň vlivu prostřediacute XA3

190

vaacuteniacutem a rozmrazovaacuteniacutem nebo hloubka průsaku tlakoveacute vody při zkoušce vodotěsnosti apod) Pokyny pro tento způsob naacute-vrhu složeniacute betonu jsou uvedeny v Přiacuteloze J (informativniacute) ČSN EN 206-1

464 Přiacutesady a přiacuteměsi

Přiacutesady a přiacuteměsi jsou doplňkoveacute složky ktereacute se mohou při-daacutevat během miacutechaacuteniacute do betonu (nebo i do malt ndash kap 45) za uacutečelem zlepšeniacute některyacutech jeho vlastnostiacute nebo k dociacuteleniacute zvlaacutešt-niacutech vlastnostiacute

Vhodnost přiacutesad do betonu podle ČSN EN 206-1 je obecně prokaacutezaacutena vyhoviacute-li ČSN EN 934-2

Vhodnost přiacuteměsi druhu I (např anorganickyacutech filerů či pig-mentů) je obecně prokaacutezaacutena vyhoviacute-li ČSN EN 12620 resp ČSN EN 12878

Vhodnost přiacuteměsi druhu II (např popiacutelek a křemičityacute uacutelet) je obecně prokaacutezaacutena vyhoviacute-li ČSN EN 450 resp ČSN EN 13263

4641 Přiacutesady

Přiacutesady jsou chemickeacute laacutetky použiacutevaneacute za uacutečelem modifikace vlastnostiacute čerstveacuteho nebo ztvrdleacuteho betonu Nejčastěji se použiacute-vajiacute ve stavu kapalneacutem mohou byacutet ale i praacuteškoveacute

Sortiment přiacutesad zaznamenal v posledniacutech letech značnyacute roz-voj a jen na českeacutem trhu je nabiacutezeno přes 600 vyacuterobků patřiacute-

Tab 497 Mezniacute hodnoty pro složeniacute a vlastnosti betonu podle naacutevrhu změny Z3 ČSN EN 206-1 (2007) pro vyacuterobu v ČR (životnost 50 let)

Stupně vlivu prostřediacute

bez nebezpečiacute

koroze nebo narušeniacute

koroze způsobenaacute karbonataciacute

koroze způsobenaacute chloridy

působeniacute mrazu a rozmrazovaacuteniacutechemicky agresivniacute

prostřediacutejineacute chloridy než z mořskeacute vody

X0 XC1 XC2 XC3 XC4 XD1 XD2 XD3 XF1 XF2 XF3 XF4 XA1 XA2 XA3

Maximaacutelniacute vodniacute součinitel

ndash 070 065 060 055 055 050 045 055 050 050 045 055 050 045

Minimaacutelniacute pevnostniacute třiacuteda (doplňkovaacute specifikace)

C1215 C1620C1620

C2025

C2530

C2530

C2530

C3037

C2530

C2530 C2530 C3037C2530

C2530

C3037

Minimaacutelniacute obsah cementu (kgmndash3)

ndash 260 280 280 300 300 300 320 300 300 320 340 300 320 360

Minimaacutelniacute obsah vzduchu ()

ndash ndash ndash ndash ndash ndash ndash ndash ndash 40a) 40a) 40a) ndash ndash ndash

Maximaacutelniacute průsak vody (mm)c) ndash ndash ndash ndash 50 ndash 50 20 50 50 35 35 50 35 20

Odolnost mrazurozmrazovaacuteniacutemetodapočet cyklů odpad (gmndash2)

ndash ndash ndash ndash ndash ndash ndash ndash ndash

A1001250C751 250

A751250C501 500

A1001000C751 000

ndash ndash ndash

Jineacute požadavkykamenivo podle ČSN EN 12620s dostatečnou mrazuvzdornostiacute

ndashsiacuteranovzdornyacute

cementb)

a) Beton nemusiacute byacutet provzdušněn na předepsanou hodnotu (může byacutet čaacutestečně provzdušněn anebo vůbec) pokud jsou provedena přiacuteslušnaacute opatřeniacute (např přiacuteměs křemičiteacuteho uacuteletu současně s wc nižšiacutem než 04) a vyhoviacute přitom kriteacuteriu odolnosti Pokud beton bez provzdušněniacute nesplniacute kriteacuteria odolnosti je nutno beton provzdušnit (čaacutestečně provzdušnit)

b) Pokud množstviacute SO42ndash vyvolaacutevaacute stupeň vlivu prostřediacute XA2 a XA3 je nezbytneacute použiacutet siacuteranovzdornyacute cement (SVC)

c) Hodnoty platiacute pro konstrukce vodohospodaacuteřskyacutech objektů pokud nejsou ve specifikaci jineacute Nezkoušiacute se u provzdušněneacuteho betonu Při PZ musiacute byacutet hodnoty o 20 nižšiacute d) Pevnost v tlaku lze předepsat při použitiacute SVC a směsnyacutech cementů až po 90 dnech tvrdnutiacute e) Pokud se vyskytuje pouze vliv XD3 a vliv XF je vyloučen lze použiacutet minimaacutelně třiacutedu betonu C 2530

Tab 498 Mezniacute hodnoty pro složeniacute a vlastnosti betonu pro konstrukce dočasneacute podle naacutevrhu změny Z3 ČSN EN 206-1 (2007) pro vyacuterobu v ČR (životnost 20 let)

Stupně vlivu prostřediacute

bez nebezpečiacute

koroze nebo narušeniacute

koroze způsobenaacute karbonataciacute

koroze způsobenaacute chloridy působeniacute mrazu

a rozmrazovaacuteniacutechemicky agresivniacute

prostřediacutejineacute chloridy než z mořskeacute vody

X0 XC1 XC2 XC3 XC4 XD1 XD2 XD3 XF1 XF2 XF3 XF4 XA1 XA2 XA3

Maximaacutelniacute vodniacute součinitel

ndash ndash ndash ndash ndash 060 055 050 055 055 055 050 060 055 050

Minimaacutelniacute pevnostniacute třiacuteda

ndashC1215

C1620

C1620

C2025

C2025

C2530

C3037

C2530

C2025

C2025

C3037

C2025

C2530

C3037

Minimaacutelniacute obsah cementu (kgmndash3)

ndash ndash ndash ndash ndash 260 280 320 300 300 300 320 260 280 320

Minimaacutelniacute obsah vzduchu ()

ndash ndash ndash ndash ndash ndash ndash ndash ndash 40a) 40a) 40a) ndash ndash ndash

Jineacute požadavkykamenivo podle ČSN EN 12620s dostatečnou mrazuvzdornostiacute

ndashsiacuteranovzdornyacute

cementb)

a) Beton nemusiacute byacutet provzdušněn na předepsanou hodnotu (může byacutet čaacutestečně provzdušněn anebo vůbec) pokud jsou provedena přiacuteslušnaacute opatřeniacute (např přiacuteměs křemičiteacuteho uacuteletu současně s wc nižšiacutem než 04) a vyhoviacute přitom kriteacuteriu odolnosti Pokud beton bez provzdušněniacute nesplniacute kriteacuteria odolnosti je nutno beton provzdušnit (čaacutestečně provzdušnit)

b) Pokud množstviacute SO42ndash vyvolaacutevaacute stupeň vlivu prostřediacute XA2 a XA3 je nezbytneacute použiacutet siacuteranovzdornyacute cement (SVC)

191

ciacutech do teacuteto skupiny [Klečka T Koliacutesko J Kolaacuteř K Bouška P 2001]

Přiacutesady se podle ČSN EN 934-2 rozdělujiacute na typy na zaacutekladě hlavniacuteho nebo převažujiacuteciacuteho uacutečinku působeniacute

bull plastifikačniacute (redukujiacuteciacute vodu)bull superplastifikačniacute (dřiacuteve ndash ztekucujiacuteciacute velmi redukujiacuteciacute vo-

du)bull provzdušňujiacuteciacutebull stabilizačniacute (zadržujiacuteciacute vodu)bull zpomalujiacuteciacute tuhnutiacutebull urychlujiacuteciacute tuhnutiacute a tvrdnutiacute betonubull těsniciacute (hydrofobizačniacute ndash odpuzujiacuteciacute vodu)Ve stavebniacute praxi se použiacutevajiacute ještě dalšiacute typy přiacutesad jejichž

děleniacute do širšiacuteho spektra upravovala již zrušenaacute ČSN 72 2320 (1993)

bull plynotvorneacutebull pěnotvorneacutebull odpěňovaciacutebull expanzniacutebull adhezniacutebull protikorozniacutebull biocidniacutePřiacutesady působiacute fyzikaacutelně-chemicky předevšiacutem na cementovyacute

tmel a jejich působeniacute a konečnyacute efekt je zaacutevislyacute nejen na dru-hu ale i na původu cementu (konkreacutetniacutem mineralogickeacutem slo-ženiacute) Přiacutesady ovlivňujiacute průběh hydratace cementu jednak for-

Tab 499 Mezniacute hodnoty pro složeniacute a vlastnosti betonu pro stavby pozemniacutech komunikaciacute podle naacutevrhu změny Z3 ČSN EN 206-1 (2007) pro vyacuterobu v ČR (životnost 100 let)

Stupně vlivu prostřediacute

bez nebezpečiacute

koroze nebo narušeniacute

koroze způsobenaacute karbonataciacute

koroze způsobenaacute chloridy

působeniacute mrazu a rozmrazovaacuteniacutechemicky agresivniacute

prostřediacutejineacute chloridy než z mořskeacute vody

X0 XC1 XC2 XC3 XC4 XD1 XD2 XD3 XF1 XF2 XF3 XF4 XA1 XA2 XA3

Maximaacutelniacute vodniacute součinitel

ndash 065 060 055 050 055 050 045 055l) 050 050 045 055 050 045

Minimaacutelniacute pevnostniacute třiacuteda (doplňkovaacute specifikace)

C1215C2025

C2530

C2530

C3037

C2530

C2530

C3037i)

C2530

C2530

C2530 C3037C2530

C2530h)

C3037h)

Minimaacutelniacute obsah cementu (kgmndash3) p) ndash 260 280 280 300 300 300 320 300 300d) 320d) 340d) 300 320 360

Minimaacutelniacuteobsah vzduchu () c)

zrno lt 8 mm

40f) 45f) 50a) 55a) ndash 55b) 55b)

zrno lt 16 mm

30f) 35f) 40a) 45a) ndash 45b) 45b)

zrno lt 32 mm

25f) 30f) 35a) 40a) ndash 40b) 40b)

Minimaacutelniacute obsah mikropoacuterů A300 ve ztvrdleacutem betonu ()p)

10m) 10m) 18m) o)

Maximaacutelniacute součinitel rozloženiacute vzduchovyacutech poacuterů (L) (mm)

024m) 024m) 020m) o)

Maximaacutelniacute průsak vody (mm)e) ndash ndash ndash 50 50 50 50 20 50 35 20 20 50 35 20

Odolnost mrazurozmrazovaacuteniacuteg)

A671250

A1001250

A1001250

A1001000

metodapočet cyklůodpad (gmndash2)

ndash ndash ndash ndash ndash ndash ndash ndashC501250

C751250

C751250

C751000

ndash ndash ndash

Třiacuteda kameniva podle Přiacutelohy NA1 ČSN EN 12620

A B C A B A A A B A B

Jineacute požadavky k) siacuteranovzdornyacute cement b) k)

a) Beton nemusiacute byacutet provzdušněn na předepsanou hodnotu (může byacutet čaacutestečně provzdušněn anebo vůbec) pokud jsou provedena přiacuteslušnaacute opatřeniacute (např přiacuteměs křemičiteacuteho uacuteletu současně s wc nižšiacutem než 04) a vyhoviacute přitom kriteacuteriu odolnosti Pokud beton bez provzdušněniacute nesplniacute kriteacuteria odolnosti a vodotěsnosti je nutno beton provzdušnit (čaacutestečně provzdušnit)

b) Pokud množstviacute SO2ndash4 vyvolaacutevaacute stupeň vlivu prostřediacute XA2 a XA3 je nezbytneacute beton provzdušnit a použiacutet siacuteranovzdornyacute cement (SVC)

c) Max obsah vzduchu pro XF1 až XF4 může byacutet nejvyacuteše o 3 vyššiacute než stanoveneacute minimumd) Nepřipouštiacute se použitiacute popiacutelkue) Nezkoušiacute se u provzdušněneacuteho betonu Při PZ musiacute byacutet hodnoty o 20 nižšiacute f) Beton nemusiacute byacutet provzdušněn na předepsanou hodnotu (může byacutet čaacutestečně provzdušněn nebo vůbec) pokud je BK převaacutežně v prostřediacute s přirozenou atmosfeacuterickou vlhkostiacute bez

kapalnyacutech sraacutežek anebo v dosahu slaneacute mlhy (chloridů ve vzduchu čaacutesti mostniacutech konstrukciacute chraacuteněnyacutech hydroizolaciacute) a vyhoviacute přitom kriteacuteriu odolnosti Pokud beton bez provzdušněniacute nesplniacute kriteacuteria odolnosti a vodotěsnosti je nutno beton provzdušnit (čaacutestečně provzdušnit)

g) Zkoušiacute se na vyacutevrtech z konstrukce průměru 150 mm nebo na tělesech (KZ)h) Pevnost v tlaku lze předepsat při použitiacute SVC a směsnyacutech cementů až po 90 dnech tvrdnutiacute i) Pokud se vyskytuje pouze vliv XD3 a vliv XF je vyloučen lze použiacutet min třiacutedu betonu C 2530 k) Při uhličiteacute agresivitě (ge 15 mglitr podzemniacute vody CO2 agresivniacuteho) se použijiacute směsneacute cementyl) Pro nosneacute konstrukce mostů se wc připouštiacute max 05m) Při PZ musiacute byacutet hodnoty (L) o 20 nižšiacute a A300 o 20 vyššiacute Pokud je pro provzdušněnyacute beton použito kombinace provzdušňujiacuteciacute přiacutesady a superplastifikaacutetoru anebo plastifikaacutetorů anebo

zpomalovačů musiacute byacutet hodnoty stanoveny PZo) L a A300 se u vlivu prostřediacute XF4 při PZ provzdušněnyacutech betonů prokazujiacute vždyp) Min obsah pojiva a A300 platiacute pro Dmax = 22 mm Při zrnu 32 mm mohou byacutet hodnoty sniacuteženy o 5 naopak při zrnu max 16 mm musiacute byacutet zvyacutešeny o 5 při zrnu max 11 mm o 10

při zrnu max 8 mm o 15 a při zrnu max 4 mm o 25 Nejmenšiacute obsah pojiva se zaokrouhluje na 5 kg Při betonaacuteži pod vodou je min množstviacute pojiva 375 kgm3

192

mou rozpouštěniacute sliacutenkovyacutech mineraacutelů s kteryacutemi nevstupujiacute či naopak vstupujiacute do chemickeacute reakce nebo svou aktivitou sniž-ujiacute napětiacute na povrchu zrn cementu či tvořiacuteciacutech se krystalickyacutech novotvarů a zvyšujiacute pohyblivost čerstveacuteho betonu Mohou miacutet i vedlejšiacute uacutečinky (včetně negativniacutech) Jejich celkoveacute působeniacute se rovněž měniacute v zaacutevislosti na daacutevkovaneacutem množstviacute přiacutesady na složeniacute betonu a podmiacutenkaacutech jeho vyacuteroby [Seboumlk T 1985]

Při použiacutevaacuteniacute přiacutesad nesmějiacute byacutet podle požadavku ČSN EN 206-1 překročeny maximaacutelniacute daacutevky doporučovaneacute jejich vyacuterobci a při daacutevce přiacutesady nad 50 gkgndash1 cementu (5 hmot ) musiacute byacutet pro-kaacutezaacuteno že nepřiacuteznivě neovlivňuje vlastnosti a trvanlivost beto-nu Přiacutesada v daacutevce menšiacute než 2 gkgndash1 cementu musiacute byacutet vždy rozptyacutelena v čaacutesti zaacuteměsoveacute vody Přesaacutehne-li celkoveacute množstviacute tekuteacute přiacutesady 3 lmndash3 betonu musiacute byacutet toto množstviacute započte-no do zaacuteměsoveacute vody Při aplikaci viacutece než jedneacute přiacutesady musiacute byacutet zkouškou prokaacutezaacutena jejich vzaacutejemnaacute snaacutešenlivost

Přiacutesady na baacutezi chloridů (dřiacuteve často použiacutevanyacute CaCl2 jako urychlovač tuhnutiacute i tvrdnutiacute) se dnes již nesmějiacute použiacutet do beto-nu s ocelovou vyacuteztužiacute či jinyacutemi kovovyacutemi vložkami nebo s před-pjatou vyacuteztužiacute

46411 Plastifikačniacute přiacutesady

Redukujiacute množstviacute zaacuteměsoveacute vody při zachovaacuteniacute stejneacute zpra-covatelnosti nebo při zachovaacuteniacute vodniacuteho součinitele (wc) zlep-šujiacute zpracovatelnost čerstveacuteho betonu Patřiacute mezi nejdeacutele a nej-častěji použiacutevaneacute

Zaacutekladniacute funkciacute plastifikačniacute přiacutesady je redukce wc což se přiacuteznivě uplatňuje zejmeacutena u vodostavebniacutech betonů (z důvodu nižšiacute poacuterovitosti ztvrdleacuteho cementoveacuteho tmelu) u masivniacutech be-tonů (uacutespora cementu vede ke sniacuteženiacute vyacutevinu hydratačniacuteho tepla) i ve vyacutesledneacute pevnosti a odolnosti betonu či v deformačniacutech vlast-nostech betonu (menšiacute naacutechylnost ke smršťovaacuteniacute) Použiacutevajiacute se zejmeacutena při vyacuterobě transportbetonu pro zlepšeniacute čerpatelnosti betonu usnadněniacute zpracovaacuteniacute (hutněniacute) čerstveacuteho betonu a do-saženiacute lepšiacuteho vzhledu pohledovyacutech ploch

Uacutečinkem plastifikačniacute přiacutesady musiacute byacutet dosaženo sniacuteženiacute daacutev-ky vody o viacutece než 5 při stejneacute konzistenci stanoveneacute sednu-tiacutem nebo rozlitiacutem (kap 531) a pevnost v tlaku jejiacutem přidaacuteniacutem maacute vzrůst z 7 a 28 dniacute nejmeacuteně na 110 proti referenčniacutemu betonu složeneacutemu a vyrobeneacutemu podle ČSN EN 480-1

Zaacutekladem plastifikačniacuteho efektu plastifikaacutetorů je jejich povr-chovaacute aktivita Plastifikaacutetory jsou vesměs tvořeny molekulami s relativně dlouhyacutemi (polymerniacutemi) řetězci zakončenyacutemi silně polaacuterniacute skupinou Ve vodneacutem roztoku se chovajiacute jako tensidy a absorbujiacute se na povrchu cementovyacutech zrn tak že jejich polaacuterniacute zakončeniacute převlaacutedajiacute na vnějšiacutem povrchu plastifikaacutetorem bdquoupra-veneacutehordquo zrna Interakciacute s okolniacutemi molekulami vody vznikaacute elek-trickaacute dvojvrstva kteraacute obaluje cementovaacute zrna a způsobuje že se chovajiacute jako uniformně nabiteacute čaacutestice Navzaacutejem se tedy od-puzujiacute Odpudiveacute elektrickeacute siacutely snižujiacute třeniacute mezi zrny a zvyšu-jiacute pohyblivost cementoveacute kaše Ke zvyacutešeneacute pohyblivosti přispiacutevaacute i mechanickyacute efekt vodniacuteho obalu kteryacute působiacute jako sterickaacute zaacute-brana nedovolujiacuteciacute vzaacutejemneacute zaklesnutiacute zrn a tvorbu cemento-vyacutech vloček

Prakticky použitelnyacute plastifikaacutetor musiacute nejen vykazovat plastifi-kačniacute efekt ale musiacute byacutet naviacutec stabilniacute v silně alkalickeacutem prostřediacute a v prostřediacute s nadbytkem vaacutepenatyacutech iontů Nesmiacute vytvaacuteřet neroz-pustneacute sloučeniny (Ca2+ soli) ktereacute by blokovaly hydratačniacute pocho-dy a nesmiacute miacutet nežaacutedouciacute vliv na vlastnosti betonu po zatvrdnutiacute

Při miacutechaacuteniacute čerstveacuteho betonu nesmiacute miacutet tyto přiacutesady nadměr-nyacute provzdušňujiacuteciacute uacutečinek (nesmiacute vytvaacuteřet mikropěnu) a musiacute byacutet inertniacute vůči oceloveacute vyacuteztuži

Prvniacute plastifikačniacute přiacutepravky použiacutevaneacute u naacutes ve většiacutem měřiacutetku byly založeny na povrchoveacute aktivitě sulfitovyacutech vyacuteluhů odpadajiacute-ciacutech při zpracovaacuteniacute celuloacutezy pro papiacuterenskeacute uacutečely S jejich použiacute-vaacuteniacutem se u naacutes setkaacutevaacuteme od poloviny 50 let minuleacuteho stoletiacute Hlavniacute uacutečinnou složkou těchto vyacuteluhů je ligninsulfonan vaacutepe-natyacute kteryacute je v cementoveacute kaši staacutelyacute a nemaacute nežaacutedouciacute vedlejšiacute uacutečinky Určiteacute probleacutemy s tuhnutiacutem betonu však mohou působit sacharidy vznikajiacuteciacute hydrolyacutezou dřevneacute hmoty V modernějšiacutech plastifikačniacutech preparaacutetech se proto tyto sacharidy předem od-straňujiacute za použitiacute kvasnyacutech technologiiacute

Protože kvalita neupravovaneacuteho lignosulfanoveacuteho vyacuteluhu je koliacute-savaacute postupuje se dnes tak že se lignosulfonanovyacute vyacuteluh zbaviacute ne-čistot a pak se z něj izolujiacute lignosulfonanoveacute sloučeniny s vyššiacute mo-lekulovou hmotnostiacute ktereacute jsou plastifikačně nejuacutečinějšiacute Přiacuteslušnyacute produkt se označuje jako modifikovanyacute lignosulfonan (MLS)

Třetiacute skupinu plastifikaacutetorů tvořiacute vyacuterobky na baacutezi hydrolyzova-neacuteho škrobu (zejmeacutena kukuřičneacuteho) obsahujiacuteciacute 3 až 150 glyko-sidovyacutech jednotek U naacutes nejsou přiacuteliš rozšiacuteřeneacute ale v USA jsou běžneacute [Rixom R ndash Mailvaganam N 1999]

Plastifikačniacute uacutečinek vykazujiacute samozřejmě i dalšiacute laacutetky Jako po-užitelneacute plastifikaacutetory je možneacute jmenovat napřiacuteklad polyglycero-ly polyakrylamidy jakož i polyakryloveacute kyseliny a sodneacute soli kar-boxylovyacutech hydroxykyselin Setkaacutevaacuteme se s nimi však spiacuteše ve formulaciacutech prefabrikovanyacutech malt jejich vyacuteznam při přiacutepravě betonu je zatiacutem malyacute

46412 Superplastifikačniacute přiacutesady

Superplastifikačniacute přiacutesady jsou v podstatě plastifikačniacute přiacutesa-dy s velmi silnyacutem ztekucujiacuteciacutem uacutečinkem kteryacute ale zpravidla trvaacute jen určitou kraacutetkou dobu (proto se obvykle přidaacutevajiacute do betonu podle zvlaacuteštniacutech pravidel až v miacutestě použitiacute kraacutetce před ulože-niacutem) Majiacute velmi silnyacute vodoredukujiacuteciacute uacutečinek Umožňujiacute širšiacute ma-nipulaci s množstviacutem vody a daacutevkou cementu a to pro tři způ-soby použitiacute (obr 491)

045 050 055 060 065

60

55

50

45

40

35bez ztekucujiacuteciacute

přiacutesady

se ztekucujiacuteciacute přiacutesadou

Vodniacute součinitel

Rozl

itiacute (

cm)

Obr 491 Zaacutevislost vodniacuteho součinitele (wc) a rozlitiacute čerstveacuteho betonu [Schulze W 1984]1 2 3 ndash způsoby použitiacute superplastifikačniacutech přiacutesad

2

3

1

193

bull ztekuceniacute čerstveacuteho betonu z konzistence F2 až na F5 při zachovaacuteniacute stejneacuteho wc (směr 1) vyacuterazneacute zjednodušeniacute uklaacutedaacuteniacute čerstveacuteho betonu vyacuteroba samozhutnitelneacuteho betonu (kap 4665)

bull uacutesporu vody (redukce wc) při zachovaacuteniacute stejneacute konzisten-ce (směr 2) zlepšeniacute jakosti betonu (počaacutetečniacute i konečnaacute pevnost

trvanlivost deformačniacute vlastnosti betonu) vyacuteroba vysokopevnostniacuteho betonu (kap 4664)

bull uacutesporu vody (sniacuteženiacute wc) při současneacutem ztekuceniacute (směr 3) jednoducheacute uklaacutedaacuteniacute čerstveacuteho betonu při současneacutem

zlepšeniacute jakosti betonu nejčastějšiacute využitiacute ve všech oblastech vyacuteroby beto-

novyacutech konstrukciacute včetně technologie vlaacuteknobetonu (kap 4666)

Uacutečinkem superplastifikačniacute přiacutesady musiacute byacutet dosaženo sniacuteže-niacute daacutevky vody o viacutece než 12 při stejneacute konzistenci čerstveacuteho betonu stanoveneacute sednutiacutem kužele nebo rozlitiacutem (kap 5311) a pevnost v tlaku v důsledku teacuteto vyacuteznamneacute redukce vody maacute přitom vzrůst za 1 den nejmeacuteně na 140 a za 28 dniacute nejmeacuteně na 115 proti referenčniacutemu betonu složeneacutemu a vyrobeneacutemu podle ČSN EN 480-1

Konzistence čerstveacuteho betonu se superplastifikaacutetorem ne-smiacute za 30 minut po jeho přidaacuteniacute klesnout pod původniacute hodno-tu konzistence Při srovnaacuteniacute s referenčniacutem betonem musiacute kon-zistence čerstveacuteho betonu vzrůst po přidaacuteniacute superplastifikaacutetoru o 160 mm při zkoušce rozlitiacutem proti původniacute hodnotě (350 plusmn20) mm rozlitiacute nebo vzrůst o 120 mm při zkoušce sednutiacutem Abramsova kužele proti původniacute hodnotě (30 plusmn10mm)

Superplastifikačniacute přiacutesady se na trhu objevily počaacutetkem 70 let minuleacuteho stoletiacute ve dvou modifikaciacutech Byly připraveny buď kon-denzaciacute sulfonovaneacuteho naftalenu s formaldehydem (typ SNF) nebo na baacutezi sulfonovaneacute melaminformaldehydoveacute pryskyřice (typ SMF) Možneacute bylo použitiacute i kombinace obou typů přiacutesad (SNF + SMF)

Zejmeacutena v německy psaneacute literatuře se použiacutevaacute alternativniacute označovaacuteniacute melaminformaldehydovyacutech plastifikaacutetorů zkratkou MFS a naftalensulfonovyacutech plastifikaacutetorů zkratkou SNS

U SMF plastifikaacutetorů nelze vzhledem k jejich struktuře počiacutetat s vyacuteraznyacutem smaacutečeciacutem uacutečinkem Kapilaacuterniacute aktivita SMF je zane-dbatelnaacute a proto plastifikaacutetory SMF nemajiacute teacuteměř žaacutednyacute pro-vzdušňujiacuteciacute uacutečinek

Třetiacute skupinu superplastifikaacutetorů tvořiacute polykarboxyloveacute estery (polykarboxylaacutety) Někdy jsou považovaacuteny za zcela samostatnou skupinu (jakousi dalšiacute generaci superplastifikaacutetorů označovanou jako hyperplastifikaacutetory)

Polykarboxylaacutety (PCL) majiacute plastifikačniacute uacutečinky předevšiacutem diacuteky sterickyacutem zaacutebranaacutem vyvolanyacutem hřebenovitou strukturou jejich molekul Zuby bdquomolekulaacuterniacutech hřebiacutenkůrdquo polykarboxylaacutetů adsor-bovanyacutech na povrchu cementovyacutech zrn udržujiacute zrna v optimaacutelniacute vzdaacutelenosti Diacuteky teacuteto struktuře neniacute ztekucujiacuteciacute efekt polykarbo-xylaacutetů provaacutezen přiacuteliš vyacuteraznyacutem rozmiacutešeniacutem čerstveacuteho betonu S pomociacute PCL je proto možneacute připravit betony natolik tekuteacute že nevyžadujiacute zhutňovaacuteniacute (kap 4665)

46413 Provzdušňujiacuteciacute přiacutesady

Při miacutešeniacute se uacutečinkem jejich vlivu disperguje v čerstveacutem beto-nu vzduch ve formě velmi malyacutech stabilniacutech a vzaacutejemně odděle-nyacutech bublinek ktereacute zůstaacutevajiacute v betonu i po jeho ztvrdnutiacute

Důležityacutem faktorem pro trvanlivost betonu vystaveneacuteho mra-zu a rozmrazovaacuteniacute přiacutepadně i uacutečinku rozmrazovaciacutech soliacute je pravidelneacute rozmiacutestěniacute uměle vytvořenyacutech vzduchovyacutech kulo-

vityacutech mikropoacuterů o velikosti 10 až 300 microm a jejich vzaacutejemnaacute vzdaacutelenost označovanaacute jako součinitel prostoroveacuteho rozlože-niacute vzduchovyacutech poacuterů L kteraacute maacute byacutet menšiacute než 0200 mm (dřiacute-ve označovanaacute jako Spacing factor) Ověřeniacute tohoto parametru je velmi naacuteročneacute proto se zpravidla provaacutediacute pouze při prů-kazniacute zkoušce betonu Tato zkouška se dřiacuteve provaacuteděla podle zkušebniacute normy pro beton ČSN 73 1331 a po zavedeniacute sou-boru evropskyacutech norem pro přiacutesady do betonu a malt se po-stupuje podle metodiky v ČSN EN 480-11 Vyacutesledkem zkouš-ky je rovněž stanoveniacute celkoveacuteho obsahu mikropoacuterů A300 () ve ztvrdleacutem betonu

Velikost i distribuce vzduchovyacutech poacuterů ve hmotě ztvrdleacuteho ce-mentoveacute tmelu jsou nezbytnyacutem předpokladem pro to aby poacutery byly pro celyacute betonovyacute kompozit přiacutenosem proto nesmiacute dojiacutet k jejich zaacuteniku při nadměrneacutem zhutňovaacuteniacute (vibrovaacuteniacute) čerstveacuteho betonu během uklaacutedaacuteniacute do konstrukce

Přiacutetomnost poacuterů ve struktuře betonu maacute ale určityacute negativniacute dopad na mechanickeacute vlastnosti betonu pevnost v tlaku se sni-žuje o cca 4 až 5 na každeacute procento provzdušněniacute

Vlivem přidaacuteniacute provzdušňujiacuteciacute přiacutesady nesmiacute klesnout pevnost betonu po 28 dnech o viacutece než 25 proti pevnosti referenčniacute-ho betonu složeneacuteho a vyrobeneacuteho podle ČSN EN 480-1 při-čemž naacuterůst obsahu vzduchu v čerstveacutem betonu musiacute byacutet vět-šiacute min o 25 obj

Hlavniacutem uacutečelem ciacuteleneacuteho provzdušněniacute je vytvořeniacute soustavy odolnějšiacute proti objemovyacutem změnaacutem Tento efekt vznikaacute přeru-šeniacutem přirozeneacute siacutetě vodou zaplněnyacutech kapilaacuter tvořiacuteciacute se běžně při hydrataci cementoveacuteho tmelu velkyacutem množstviacutem provzduš-ňujiacuteciacutech bublinek

Prostor v poacuterech zůstaacutevaacute zaplněn vzduchem diacuteky hydrofob-niacutemu uacutečinku provzdušňujiacuteciacute přiacutesady a zlepšuje odolnost betonu proti uacutečinkům ledu kteryacute se tvořiacute zmrznutiacutem určiteacute čaacutesti vody v otevřenyacutech kapilaacuteraacutech cementoveacuteho kamene (změna skupen-stviacute vody je provaacutezena cca 9 naacuterůstem objemu) i proti růstu krystalů chemickyacutech soliacute (v důsledku působeniacute rozmrazovaciacutech posypovyacutech soliacute přiacutepadně uacutečinkem mořskeacute vody)

Vzduchoveacute poacutery vytvaacuteřejiacute jakyacutesi zaacuteložniacute prostor pro expandujiacuteciacute mrznouciacute vodu v kapilaacuteraacutech a snižujiacute hydrostatickyacute tlak působiacuteciacute v poacuteroveacute struktuře a tiacutem i riziko vzniku trhlinek ve ztvrdleacutem ce-mentoveacutem tmelu Provzdušněnyacute beton maacute menšiacute objemovou hmotnost oproti neprovzdušněneacutemu cca o 24 kgmndash3 na kaž-deacute procento objemu vzduchu

Daacutevka přiacutesady se voliacute v takoveacutem množstviacute (zpravidla se pohy-buje jen v hodnotě 005 až 05 z hmotnosti cementu) aby bylo dosaženo obsahu vzduchu v čerstveacutem betonu v rozmeziacute 40 až 65 (současně se doporučuje zohlednit maximaacutelně po-užiteacute zrno kameniva)

12

3

4

ST

Sp

Obr 492 Scheacutema měřeniacute poacuterů pro stanoveniacute součinitele prostoro-veacuteho rozloženiacute vzduchovyacutech poacuterů L (mm) podle ČSN 73 1331 [Pytliacutek P 1997]1 ndash zrno kameniva 2 ndash cementovyacute kaacutemen 3 ndash vzduchoveacute poacutery 4 ndash měřiciacute rovina mikro-skopu ST ndash měřenaacute deacutelka tuheacute laacutetky Sp ndash měřenaacute deacutelka poacuterů

194

ČSN EN 206-1 doporučuje dosaženiacute minimaacutelniacuteho obsahu vzduchu v čerstveacutem betonu 4 obj při specifikaci stupně vlivu prostřediacute XF2 XF3 a XF4 na beton v konstrukci

Použitiacute provzdušňujiacuteciacutech přiacutesad je vyacutehodneacute zejmeacutena u be-tonů ktereacute budou vystaveny vodě a působeniacute mrazovyacutech cyklů a uacutečinkům chemickyacutech rozmrazovaciacutech laacutetek (CHRL) Pro někte-reacute typy konstrukciacute (např v dopravniacutem stavitelstviacute) je podle ČSN 73 6123-1 nebo předpisu TKP 18 MDS ČR [TKP 18 1997] jejich užitiacute povinně vyžadovaacuteno

Po straacutence chemickeacute jsou provzdušňujiacuteciacute přiacutesady tvořeny so-lemi přiacuterodniacutech pryskyřičnyacutech a mastnyacutech kyselin nebo syntetic-kyacutemi tenzidy

Při jejich přiacutepravě je možneacute vychaacutezet z kalafuny nebo z talo-veacuteho oleje vznikajiacuteciacuteho při sulfaacutetoveacutem zpracovaacuteniacute celuloacutezy Takto připravenaacute provzdušňujiacuteciacute činidla obsahujiacute soli kyseliny abie-toveacute a pimaroveacute spolu s dalšiacute laacutetkami fenolickeacuteho charakteru Dodaacutevajiacute se ve formě roztoku obsahujiacuteciacuteho 5 až 20 vyacuteše uve-denyacutech soliacute

Staacutelejšiacute provzdušňujiacuteciacute přiacutesady připravovaneacute napřiacuteklad z koko-soveacuteho oleje obsahujiacute sodneacute nebo draselneacute soli kyseliny olejoveacute a kaprinoveacute K jejich vyacutehodaacutem patřiacute kompatibilita s lignosulfonaacute-ty a solemi hydroxykarboxylovyacutech kyselin což umožňuje přiacutepravu aditiv s kombinovanyacutem plastifikačně-provzdušňujiacuteciacutem uacutečinkem

Kombinovanyacute uacutečinek provzdušňujiacuteciacute a plastifikačniacute uacutečinek vy-kazujiacute takeacute syntetickeacute sulfonanoveacute tenzidy (dodecylsulfonan sodnyacute cetylsulfonan sodnyacute dodecylbenzensulfonan sodnyacute)

Intenzivniacute provzdušňujiacuteciacute uacutečinek majiacute neionogenniacute tenzidy typu etoxylovanyacutech fenolů zejmeacutena etoxylovanyacute nonylfenol

K provzdušněniacute betonu se vyraacutebějiacute takeacute mikrodutinky což jsou duteacute tenkostěnneacute polymerniacute granulky o velkosti 002 až 008 mm přidaacutevaneacute do betonu ve formě vodniacute pasty Při daacutev-ce 1 až 35 kg na 1 m3 betonu vytvaacuteřejiacute dostatečně hustyacute systeacutem poacuterů (součinitel prostoroveacuteho rozloženiacute je menšiacute než 015 mm) Za vyacutehodu mikrodutinek lze považovat zaručenou velikost vy-tvaacuteřenyacutech poacuterů

46414 Stabilizačniacute přiacutesady

Stabilizačniacute přiacutesady redukujiacute odmiacutešeniacute chemicky nevaacutezaneacute (volneacute) vody ze suspenze cementoveacuteho tmelu (znaacutemeacute jako blee-ding ndash krvaacuteceniacute betonu) ktereacute v některyacutech přiacutepadech nastaacutevaacute při sedimentaci tuhyacutech čaacutestic tmelu Použiacutevajiacute se pro zlepšeniacute jakos-ti (odolnosti) povrchu betonoveacute konstrukce a ke zvyacutešeniacute soudrž-nosti betonu s vyacuteztužiacute

Pevnost betonu v tlaku po 28 dnech se stabilizačniacute přiacutesadou nesmiacute klesnout o viacutece než 20 oproti referenčniacutemu betonu slo-ženeacutemu a vyrobeneacutemu podle ČSN EN 480-1 a současně musiacute byacutet dosaženo nejmeacuteně 50 redukce odlučovaacuteniacute vody Přiacutesada přispěje tiacutem viacutece ke stabilitě čerstveacuteho betonu čiacutem viacutece sniacutežiacute ob-sah volneacute vody a zvyacutešiacute celkovyacute měrnyacute povrch tuhyacutech čaacutestic

Stabilizačniacute přiacutesady mohou byacutet organickeacuteho nebo anorganic-keacuteho původu Jejich uacutečinkem se buď pouze zvětšuje měrnyacute po-vrch tuhyacutech čaacutestic v jednotce objemu čerstveacuteho betonu nebo ve druheacute faacutezi reagujiacute s volnou vodou a vaacutežou ji fyzikaacutelně nebo chemicky

46415 Přiacutesady zpomalujiacuteciacute tuhnutiacute

Přiacutesady zpomalujiacuteciacute tuhnutiacute brzdiacute proces hydratace cemen-toveacuteho tmelu a prodlužujiacute dobu přechodu čerstveacuteho betonu z plastickeacuteho stavu do stavu tuheacute laacutetky

Použiacutevajiacute se pro prodlouženiacute doby zpracovatelnosti čerstveacute-ho betonu (při dopravě transportbetonu na velkeacute vzdaacutelenosti

v letniacutem obdobiacute) pro omezeniacute pracovniacutech spaacuter při betonaacuteži vel-kyacutech celků nebo při realizaci vodostavebnyacutech konstrukciacute (sniacuteže-niacute rizika průsaků vody) pro ovlivněniacute vyacutevinu hydratačniacuteho tepla a omezeniacute vzniku trhlinek (u masivniacutech konstrukciacute) Jejich retar-dačniacute uacutečinek může trvat od několika hodin až po několik dnů

46416 Přiacutesady urychlujiacuteciacute tuhnutiacute a tvrdnutiacute

Přiacutesady urychlujiacuteciacute proces hydratace cementoveacuteho tmelu zkra-cujiacute dobu přechodu čerstveacuteho betonu z plastickeacuteho stavu do stavu tuheacute laacutetky Začaacutetek tuhnutiacute nastaacutevaacute zpravidla o 1 až 3 ho-diny dřiacuteve a průběh tuhnutiacute je obvykle kratšiacute o 1 hodinu

Použiacutevajiacute se pro dosaženiacute vysokyacutech počaacutetečniacutech pevnostiacute be-tonu (např jako ochrana proti zmrznutiacute povrchu v technologii střiacutekaneacuteho betonu přiacutepadně ve speciaacutelniacute uacutepravě pro utěsněniacute vyacuteronů vody s časem tuhnutiacute počiacutetanyacutem v minutaacutech)

46417 Těsniciacute přiacutesady

Těsniciacute přiacutesady zvyšujiacute hutnost cementoveacuteho kamene a sni-žujiacute jeho poacuterovitost (objem makropoacuterů) Vytvaacuteřejiacute nerozpustneacute krystalickeacute sloučeniny ktereacute zmenšujiacute průřez kapilaacuter nebo je zce-la zatěsňujiacute Některeacute typy na cementoveacute baacutezi se dajiacute aplikovat i dodatečně ve formě naacutetěru na beton pro zabezpečeniacute jeho vo-dotěsnosti nebo plynotěsnosti (např při sanaci betonoveacute kon-strukce) [Myška M 2007]

Speciaacutelniacute kategorii tvořiacute hydrofobizačniacute přiacutesady ktereacute se po-užiacutevajiacute pro omezeniacute kapilaacuterniacute elevace vody v poacuterech ztvrdleacuteho betonu a pro sniacuteženiacute nasaacutekavosti betonu

46418 Ostatniacute přiacutesady

Pro speciaacutelniacute uacutečely se použiacutevajiacute i některeacute dalšiacute typy přiacutesad kte-reacute ovšem neuvaacutediacute ČSN EN 934-2 Jejich vhodnost do betonu podle ČSN EN 206-1 pro konkreacutetniacute použitiacute musiacute byacutet proto pro-kaacutezaacutena zkouškou [Novaacutek J 1995 Seboumlk T 1985]

Protikorozniacute přiacutesady (inhibitory koroze) snižujiacute korozivniacute napa-deniacute oceloveacute vyacuteztuže v betonu Vytvaacuteřejiacute na povrchu oceli uacutečin-nou pasivačniacute vrstvu důležitou zejmeacutena při karbonataci povr-chu betonu vlivem kyselyacutech dešťů a vzdušnyacutech oxidů (zejmeacutena CO2)

Biocidniacute přiacutesady omezujiacute biologickou korozi betonu působe-niacutem mikroorganismů (bakterie pliacutesně řasy lišejniacuteky) Přiacutesady musiacute miacutet pH alespoň 8 musiacute byacutet zdravotně nezaacutevadneacute a ne-smějiacute nepřiacuteznivě ovlivňovat vlastnosti čerstveacuteho betonu

Plynotvornaacute přiacutesada chemicky reaguje s cementovyacutem tmelem přičemž se uvolňuje plyn nakypřujiacuteciacute beton Použiacutevaacuteniacute hliniacuteku je-hož nakypřujiacuteciacute efekt spočiacutevaacute ve tvorbě vodiacuteku zůstaacutevaacute omezeno na vyacuterobu poacuterobetonu (kap 4722)

Pro injektaacuteže kanaacutelků se přiacutesady uvolňujiacuteciacute vodiacutek nesmiacute po-užiacutevat z důvodu rizika mezikrystaloveacute koroze oceloveacute vyacuteztuže K tomuto uacutečelu se proto použiacutevajiacute přiacutesady uvolňujiacuteciacute dusiacutek

Pěnotvornaacute přiacutesada způsobuje že během miacutechaacuteniacute se fyzikaacutel-niacute cestou dostaacutevaacute do betonu velkeacute množstviacute dostatečně pevnyacutech a staacutelyacutech vzduchovyacutech bublin a vznikaacute pěnobeton

Odpěňovaciacute přiacutesada odstraňuje z čerstveacuteho betonu nadměr-neacute množstviacute vzduchu vneseneacuteho např použitiacutem meacuteně vhod-neacuteho kameniva či vedlejšiacutem uacutečinkem jineacute přiacutesady (např plas-tifikačniacute)

Expanzniacute přiacutesada způsobuje v průběhu hydratace cementu tr-valeacute a nevratneacute rozpiacutenaacuteniacute

Adhezniacute přiacutesada se použiacutevaacute pro zlepšeniacute přiacutedržnosti betonu (malty) k podkladu stejneacuteho druhu nebo k jinyacutem materiaacutelům

195

Protizmrazovaciacute přiacutesada umožňuje betonovaacuteniacute při zaacutepornyacutech teplotaacutech tiacutem že snižuje bod mrazu kapalnyacutech složek betonu a současně urychluje tvrdnutiacute betonu Nesmiacute byacutet založena na chloridoveacute baacutezi aby nezvyšovala riziko koroze vyacuteztuže

4642 Přiacuteměsi

Přiacuteměsi jsou pevneacute jemně praacuteškoviteacute laacutetky použiacutevaneacute za uacuteče-lem ovlivněniacute některyacutech vlastnostiacute čerstveacuteho i ztvrdleacuteho betonu nebo pro ziacuteskaacuteniacute betonu speciaacutelniacutech vlastnostiacute Při vyacuterobě beto-nu vyhovujiacuteciacuteho ČSN EN 206-1 je možno použiacutet

bull přiacuteměsi druhu I působiacuteciacute v procesu hydratace cementoveacute-ho tmelu teacuteměř inertně kamenneacute moučky ndash filery vyhovujiacuteciacute ČSN EN 12620 praacuteškoveacute pigmenty barevnyacutech toacutenů vyhovujiacuteciacute ČSN EN

12878bull přiacuteměsi druhu II pro ktereacute jsou charakteristickeacute pucolaacutenoveacute

vlastnosti nebo latentniacute hydraulicita projevujiacuteciacute se chemic-ko-fyzikaacutelniacute aktivitou při hydrataci cementoveacuteho tmelu popiacutelek vyhovujiacuteciacute ČSN EN 450 křemičityacute uacutelet vyhovujiacuteciacute ČSN EN 13263

Přiacuteměsi se obvykle daacutevkujiacute ve většiacutech množstviacutech než přiacutesady (viacutece než 2 hmot z daacutevky cementu) proto musiacute byacutet vždy za-počiacutetaacutevaacuteny do objemoveacute skladby betonu

46421 Jemneacute podiacutely plniva

Jednaacute se o mleteacute horniny nebo přiacuterodniacute moučky (filery) s veli-kostiacute zrn do 0125 mm (resp maximaacutelně do 025 mm) Použiacutevajiacute se jako přiacuteměs druhu I předevšiacutem pro zlepšeniacute křivky zrnitosti ka-menneacute kostry betonu a tiacutem i pro zlepšeniacute reologickyacutech vlastnos-tiacute čerstveacuteho betonu (např čerpatelnosti) a jeho lepšiacute zhutněniacute Většiacute hutnostiacute ztvrdleacuteho betonu lze dociacutelit vyššiacute odolnosti beto-nu vůči vlivům prostřediacute (např vodotěsnosti)

Jemneacute podiacutely kameniva zvyšujiacute přiacutedržnost betonu k podkla-du (např ke stareacutemu betonu) zlepšujiacute soudržnost čerstveacuteho be-tonu (použiacutevajiacute se při vyacuterobě samozhutnitelnyacutech betonů ndash kap 4665) Bez použitiacute plastifikačniacutech přiacutesad ale vyžadujiacute zvyacutešeneacute množstviacute vody což čaacutestečně snižuje pevnosti betonu a zvyšuje jeho naacutechylnost k většiacutemu smršťovaacuteniacute Při volbě daacutevky se dopo-ručuje zohledňovat maximaacutelniacute použiteacute zrno kameniva

Pigmenty anorganickeacuteho původu se stejně jako přiacuteměs dru-hu I použiacutevajiacute k probarveniacute betonu Jejich přednostiacute je dlouhaacute trvanlivost staacutelobarevnost a alkalivzdornost (oproti pigmentům organickeacuteho původu) Přidaacutevaneacute množstviacute nesmiacute zaacutesadniacutem způ-sobem ovlivnit potřebu zaacuteměsoveacute vody neboť by byly negativně ovlivněny vlastnosti ztvrdleacuteho betonu

Nejvyacuteraznějšiacuteho efektu barevnosti lze dosaacutehnout při použitiacute biacuteleacuteho cementu Velmi časteacute je použitiacute barevnyacutech pigmentů pro vyacuterobu zaacutemkoveacute dlažby nebo prvky zahradniacute architektury

46422 Popiacutelek

Leacutetavyacute popiacutelek (fly ash) je produktem spalovaacuteniacute uhliacute a v po-době velmi jemně zrniteacuteho praacutešku (cca 009 mm) je zachycovaacuten v odlučovačiacutech z plynů topenišť

Jednaacute se o kuloviteacute skloviteacute čaacutestice sestaacutevajiacuteciacute převaacutežně z SiO2 a Al2O3 a obsahujiacuteciacute nejmeacuteně 25 aktivniacuteho SiO2 kteryacute zajišťu-je pucolaacutenovou aktivitu (latentniacute hydraulicitu) podobnou cho-vaacuteniacute cementu Vzhledem k teacuteto schopnosti může byacutet popiacutelek počiacutetaacuten mezi přiacuteměsi druhu II

Popiacutelek je možneacute použiacutevat s vyacutehodou jako čaacutestečnou naacutehradu cementu ale nevylučuje se ani jeho použitiacute jako inertniacuteho plniva (přiacuteměsi druhu I) bez vlivu na daacutevkovaacuteniacute cementu

Přestože je popiacutelek v podstatě odpadniacute laacutetkou (a jako každyacute odpad může vykazovat proměnliveacute chemickeacute mineralogickeacute granulometrickeacute složeniacute v zaacutevislosti na druhu spalovaneacuteho uhliacute typu topeniště technickeacutem řešeniacute spalovaacuteniacute i způsobu odlučo-vaacuteniacute) musiacute pro každeacute použitiacute do betonu podle ČSN EN 206-1 splňovat požadavky ČSN EN 450 nebo ČSN EN 12620 uvedeneacute v tab 4100 [Myška M 2002 (Stavitel) Myška M 2002 (sbor-niacutek)]

Popiacutelek jako doplňkovou složku betonu lze vyacutehodně použiacutet pro mnoho uacutečelů

bull ve formě fileru (druh přiacuteměsi I) optimalizuje křivku zrnitosti kameniva zvyšuje podiacutel jemnyacutech čaacutestic pro dobrou čerpa-telnost čerstveacuteho betonu zlepšuje zpracovatelnost a sou-držnost čerstveacuteho betonu zmenšuje naacutechylnost k rozmiacuteše-niacute čerstveacuteho betonu při dopravě a zpracovaacuteniacute

bull s prokaacutezanou pucolaacutenovou aktivitou (druh přiacuteměsi II) mů-že v určityacutech přiacutepadech nahradit čaacutest daacutevky cementu aniž by byly ovlivněny konečneacute pevnosti betonu

bull při betonaacuteži masivniacutech betonovyacutech konstrukciacute přiacuteznivě ovliv-ňuje proces tuhnutiacute a tvrdnutiacute včetně vyacutevinu hydratačniacuteho tepla omezuje proces reverzibilniacuteho smršťovaacuteniacute betonu

bull zvyšuje odolnost betonu v chemicky agresivniacutem prostřediacute

Tab 4100 Zaacutekladniacute požadavky na popiacutelek do betonu [Myška M (2002 Beton TKS)]

Vlastnostpodle způsobu užitiacute popiacutelku

Jednotka

Pucolaacutenovaacutepřiacuteměs druhu II

Filer jako kamenivo

přiacuteměs druhu I

ČSN EN 450 ČSN EN 12620

Ztraacuteta žiacutehaacuteniacutem hmot max 501) ndash

Obsah SO3 hmot max 30 max 08

Obsah celkoveacute siacutery hmot ndash 10

Obsah chloridů v přepočtu na Cl-

hmot max 010 0030060156)

Obsah volneacuteho CaO hmot max 102) ndash

Jemnost zbytek na siacutetě 0045 mm

hmot max 403) ndash

Siacutetovyacute rozbor propad na siacutetě2 mm0125 mm0063 mm

ndash 10085 ndash 10070 ndash 100

Obsah aktivniacuteho SiO2 hmot min 25 ndash

Objemovaacute staacutelost (roztažnost)

mm max 102) ndash

Index uacutečinnosti po 28 (90) dnech

min 75 (85) ndash

Měrnaacute hmotnost (tolerance)

kgmndash3 max plusmn1504) ndash

Hmotnostniacute aktivita Ra226 Bqkgndash1 max 2005) ndash

Vysvětlivky k tabulce z odkazů a poznaacutemek uvedenyacutech norem1) Na naacuterodniacute uacuterovni je dovoleno použiacutevat popiacutelky se ztraacutetou žiacutehaacuteniacutem až do 7 hmotnosti2) Popiacutelek s obsahem volneacuteho oxidu vaacutepenateacuteho viacutece než 10 hmotnosti ale meacuteně než

25 hmotnosti je přijatelnyacute za předpokladu že vyhoviacute požadavkům na objemovou staacutelost

3) Jemnost mletiacute popiacutelku nesmiacute koliacutesat o viacutece než plusmn10 z průměrneacute hodnoty kteraacute je stanovena za předem daneacute časoveacute obdobiacute vyacuterobcem

4) Tolerance od průměrneacute hodnoty uvaacuteděneacute vyacuterobcem5) Limit hodnoty stanovenyacute vyhlaacuteškou SUacuteJB č 1841997 Sb6) Maximaacutelniacute hodnoty pro předpjatyacute železovyacute a prostyacute beton vodou rozpustnyacutech Clndash

k hmotnosti celkoveacuteho kameniva

196

bull přiacuteznivě ovlivňuje hutnost cementoveacuteho tmelu a těsnost povrchovyacutech vrstev ztvrdleacuteho betonu proti působeniacute tlako-veacute vody zpomaluje proces karbonatace povrchu ztvrdleacuteho betonu

Použitiacute popiacutelku v betonu maacute však i určitaacute rizika kteraacute je nut-no respektovat a zohlednit při vyacuteběru konkreacutetniacuteho typu popiacutelku a při volbě jeho daacutevky

bull vysokyacute obsah oxidu vaacutepenateacuteho (CaO) v popiacutelku způsobuje objemoveacute změny čerstveacuteho a tuhnouciacuteho betonu způso-buje vnitřniacute napětiacute s rozvojem trhlin v cementoveacutem tmelu snižuje pevnost ztvrdleacuteho betonu zejmeacutena v tahu za ohy-bu přiacutepadně může způsobit i destrukci struktury

bull vysokyacute obsah oxidu siacuteroveacuteho (SO3) zpravidla vyjadřovanyacute ja-ko obsah celkoveacute siacutery v popiacutelku způsobuje siacuteranovou koro-zi ztvrdleacuteho betonu a jeho objemoveacute změny

bull vysokyacute podiacutel spalitelnyacutech laacutetek předevšiacutem obsahu neshoře-leacuteho zbytkoveacuteho uhliacuteku v popiacutelku ovlivňuje negativně ob-sah vzduchu v provzdušněneacutem čerstveacutem betonu narušu-je (zpomaluje) proces tuhnutiacute a tvrdnutiacute čerstveacuteho betonu snižuje trvanlivosti betonu např způsobuje odlupovaacuteniacute povrchu ztvrdleacuteho betonu

bull vysokyacute obsah chloridů (Clndash) v popiacutelku může ovlivnit jejich celkoveacute množstviacute v betonu s rizikem koroze uloženeacute ocelo-veacute vyacuteztuže

bull nepřiměřenaacute daacutevka popiacutelku ovlivňuje obsah skutečně po-třebneacute zaacuteměsoveacute vody měniacute reologickeacute vlastnosti čerstveacuteho betonu obvykle způsobuje tzv bleeding ndash odlučovaacuteniacute vody na povrchu uloženeacuteho betonu s rizikem naacutesledneacuteho sniacuteže-niacute trvanlivosti ztvrdleacuteho betonu (odolnosti vodě a rozmra-zovaciacutem prostředkům cyklům mrazu a taacuteniacute) zvyšuje pro-pustnost struktury betonu při působeniacute tlakoveacute vody

bull neniacute vhodneacute použiacutevat popiacutelek při betonaacuteži za niacutezkyacutech teplot

Použitiacute konkreacutetniacuteho typu popiacutelku pro vyacuterobu betonu a jeho maximaacutelniacute množstviacute musiacute byacutet vždy ověřeno průkazniacute zkouškou ČSN EN 206-1 a jejiacute změna Z2 zavaacutediacute a upravuje možnost po-užitiacute tzv k-hodnoty Zavedeniacute tohoto parametru dovoluje vziacutet v uacutevahu pro vyacutepočet vodniacuteho součinitele (wc) upravenyacute vztah ve formě

resp umožňuje redukci doporučeneacuteho minimaacutelniacuteho obsahu ce-mentu přiacutepadně mezniacute hodnoty daacutevky cementu stanovenyacutech v Přiacuteloze F ČSN EN 206-1 resp v naacutevrhu jejiacute změny Z3 (2007)

Maximaacutelniacute množstviacute popiacutelku jako přiacuteměsi druhu II ktereacute lze uvažovat u vyacutepočtu s použitiacutem k-hodnoty pro cementy CEM I CEM IIA-S CEM IIB-S a CEM IIIA) musiacute vyhovovat hmotnostniacute-mu poměru wc le 033

Bude-li do betonu přidaacuteno na zaacutekladě vyacutesledků průkazniacute zkou-šky většiacute množstviacute popiacutelku než je uvedenyacute limit pak se přebyacute-vajiacuteciacute čaacutest nesmiacute braacutet v uacutevahu pro vyacutepočet vodniacuteho součinitele ani pro stanoveniacute minimaacutelniacuteho obsahu cementu pro danyacute stu-peň vlivu prostřediacute

Pro beton s cementem CEM I 325 je dovoleno použiacutet hod-notu k = 02 Stejnou hodnotu k = 02 a upravenyacute vztah pro vyacutepočet vodniacuteho součinitele (wc) je dovoleno použiacutet i pro be-ton s cementy CEM IIA-S CEM IIB-S a CEM IIIA pro všechny stupně vlivu prostřediacute s vyacutejimkou XF2 až XF4 Pro beton s ce-mentem CEM I 425 a vyššiacute třiacutedy je dovoleno použiacutet hodnotu k = 04

Při uacutepravě skladby betonu zavedeniacutem k-hodnoty se musiacute res-pektovat podmiacutenka že množstviacute (cement + popiacutelek) nesmiacute byacutet menšiacute než je minimaacutelniacute obsah cementu požadovanyacute pro speci-fikovaneacute prostřediacute

Pro beton obsahujiacuteciacute kombinaci popiacutelku se siacuteranovzdornyacutem cementem CEM I podle ČSN 72 2103 pro stupně vlivu prostře-diacute XA2 a XA3 se siacuteranovyacutem působeniacutem se nedoporučuje použiacutet koncepci k-hodnoty

46423 Křemičityacute uacutelet

Křemičityacute uacutelet (silica fume) je jemnaacute amorfniacute mineraacutelniacute přiacuteměs kteraacute je odpadem některyacutech hutnickyacutech provozů Staacutele častěji se však tato laacutetka označuje jako mikrosilika nebo silika

Mikrosilika obsahuje až 98 amorfniacuteho SiO2 ve tvaru kulo-vityacutech zrn o průměru menšiacutem jak 0001 mm Vyznačuje se mi-mořaacutedně velkyacutem měrnyacutem povrchem (obvykle 20 000 až 60 000 m2kgndash1) a dobryacutemi pucolaacutenovyacutemi vlastnostmi Proto teacutež patřiacute do přiacuteměsiacute druhu II

Běžneacute daacutevkovaacuteniacute v sypkeacutem stavu činiacute 3 až 5 hmot z daacutev-ky cementu (u cementů směsnyacutech platiacute nižšiacute hodnota pro za-chovaacuteniacute dostatečneacute alkality betonu pro pasivaci oceloveacute vyacuteztu-že) Osvědčilo se rovněž daacutevkovaacuteniacute křemičiteacuteho uacuteletu ve vodniacute suspenzi 1 1 [Nedbal F 1998 Pytliacutek P 1997 Vacek V 1998]

Mikrosilika přiacuteznivě ovlivňuje poacuterovou strukturu betonu a tiacutem i některeacute vlastnosti ztvrdleacuteho betonu

bull zvyšuje pevnost betonu i při současneacute redukci daacutevky ce-mentu (použiacutevaacute se např pro vyacuterobu vysokopevnostniacutech be-tonů ndash kap 4664)

bull zvyšuje trvanlivost betonu a odolnost vůči působeniacute agre-sivniacutech činitelů vnějšiacuteho prostřediacute

bull omezuje alkalickyacute rozpad kameniva bull snižuje rychlost karbonatace povrchovyacutech vrstev betonubull zlepšuje soudržnost (kohezi) čerstveacuteho betonu (osvědčila

se v technologii střiacutekanyacutech betonů kde bylo sledovaacuteno sniacute-ženiacute odpadu střiacutekaneacuteho betonu vlivem jeho zpětneacuteho od-razu)

Použitiacute křemičiteacuteho uacuteletu pro vyacuterobu betonu a jeho maximaacutel-niacute množstviacute musiacute byacutet vždy ověřeno průkazniacute zkouškou ČSN EN 206-1 zavaacutediacute možnost použitiacute tzv koncepce k-hodnoty obdob-ně jako pro popiacutelek i pro mikrosiliku vyhovujiacuteciacute ČSN EN 13263 Maximaacutelniacute množstviacute křemičiteacuteho uacuteletu jako přiacuteměsi druhu II kte-reacute lze vziacutet v uacutevahu pro vyacutepočet wc a vyacutepočet obsahu cemen-tu musiacute vyhovovat požadavku hmotnostniacutemu poměru křemiči-tyacute uacuteletcement le 011

Bude-li do betonu přidaacuteno na zaacutekladě vyacutesledků průkazniacute zkou-šky většiacute množstviacute křemičiteacuteho uacuteletu než je uvedenyacute limit pak se přebyacutevajiacuteciacute čaacutest nesmiacute braacutet v uacutevahu při koncepci k-hodnoty

Pro beton obsahujiacuteciacute cement CEM I s určenyacutem vodniacutem souči-nitelem le 045 je dovoleno použiacutet hodnotu k = 20 Pro určenyacute vodniacute součinitel gt 045 je dovoleno rovněž použitiacute hodnoty k = 20 s vyacutejimkou pro všechny stupně vlivu prostřediacute XC a XF kdy musiacute byacutet použita hodnota k = 1

Množstviacute (cement + k times křemičityacute uacutelet) nesmiacute byacutet menšiacute než je doporučenyacute minimaacutelniacute obsah cementu resp stanovenaacute mezniacute hodnota (pro přiacuteslušnyacute stupeň vlivu agresivity prostřediacute v Přiacuteloze F ČSN EN 206-1 resp v naacutevrhu jejiacute změny Z3 (2007)

Minimaacutelniacute obsah cementu nesmiacute byacutet sniacutežen viacutece než o 30 kgmndash3 betonu použiteacuteho pro stupně vlivu prostřediacute ktereacute vyža-dujiacute minimaacutelniacute obsah cementu le 300 kgmndash3

197

465 Železobeton a předpjatyacute beton

Beton je konstrukčniacute materiaacutel vyznačujiacuteciacute se předevšiacutem vyso-kou pevnostiacute v tlaku a malou pevnostiacute v tahu kteraacute dosahuje obvykle jen asi 8 až 10 hodnoty pevnosti v tlaku Beton je však při lomu relativně velmi křehkyacute a naacutechylnyacute k tvorbě trhlin Odstraněniacute tohoto nedostatku bylo řešeno od sameacuteho počaacutetku rozvoje technologie betonu hledaacuteniacutem vhodneacuteho způsobu vyz-tuženiacute ktereacute by bylo s vlastnostmi betonu trvale kompatibilniacute Vlastniacute provedeniacute je zjednodušeno tvaacuternostiacute betonu v čerstveacutem stavu takže vyacuteztužneacute vložky lze vložit přiacutemo do struktury beto-nu praacutevě do těch miacutest kde budou plně staticky využity

4651 Železobeton

Železobeton je stavivo ktereacute vznikaacute spojeniacutem čerstveacuteho be-tonu s ocelovyacutemi pruty nebo svařenyacutemi siacutetěmi (betonaacuteřskou vyacute-ztužiacute) při vytvaacuteřeniacute monolitickeacute stavebniacute konstrukce či jejiacute čaacutes-ti nebo vytvaacuteřiacute stavebniacute prvek ve formě prefabrikaacutetu Tvrdnutiacutem betonu dochaacuteziacute k dokonaleacutemu spojeniacute ocelovyacutech vložek s be-tonem v jeden celek se vzaacutejemnyacutem statickyacutem spolupůsobe-niacutem proti vlivu uacutečinků vnějšiacutech sil Přitom každyacute z obou kon-strukčniacutech prvků přispiacutevaacute svyacutemi dobryacutemi mechanicko-fyzikaacutelniacutemi vlastnostmi k celkoveacute pevnosti železobetonu ve všech směrech možneacuteho působeniacute zatiacuteženiacute Ocel se v tomto přiacutepadě uplatňu-je předevšiacutem svou velkou pevnostiacute v tahu a beton svou velkou pevnostiacute v tlaku

Použitiacute oceli jako vyacuteztuže do betonu pro zachovaacuteniacute trvaleacuteho a dokonaleacuteho spojeniacute i vzaacutejemneacuteho spolupůsobeniacute obou mate-riaacutelů vychaacuteziacute z těchto podmiacutenek

bull vzaacutejemneacute dobreacute soudržnosti (přilnavosti) kterou lze daacute-le zvyacutešit uacutepravou povrchu oceli (např vystupujiacuteciacutemi žebiacuterky ndash žebiacuterkovaacute vyacuteztuž) uacutepravou kotveniacute vyacuteztuže (haacuteky kotev-niacute desky) nebo složeniacutem čerstveacuteho betonu s dostatečnyacutem množstviacutem cementu a jemnyacutech podiacutelů kameniva

bull vzaacutejemně velmi bliacutezkeacute hodnoty tepelneacute roztažnosti αt (be-ton 8 ndash 1210ndash6 Kndash1 ocel 10 ndash 1210ndash6 Kndash1) čiacutemž je zajištěno že nenastane porušeniacute soudržnosti vlivem uacutečinků změn tep-loty

bull vzaacutejemneacute snaacutešenlivosti betonu a oceli bez vzniku koroziv-niacutech reakciacute

Spraacutevnyacutem zabetonovaacuteniacutem oceloveacute vyacuteztuže do betonu se do-ciluje stavu při ktereacutem beton převaacutežně přenaacutešiacute tlakovaacute napětiacute a vloženaacute ocelovaacute vyacuteztuž tahovaacute napětiacute

Vzaacutejemnou soudržnostiacute obou materiaacutelů je braacuteněno smršťo-vaacuteniacute betonu v běžnyacutem atmosfeacuterickyacutech podmiacutenkaacutech Jejich dobreacute spolupůsobeniacute musiacute byacutet zajištěno dostatečnou hutnostiacute a pev-nostiacute ztvrdleacuteho betonu

Uloženaacute vyacuteztuž musiacute byacutet chraacuteněna dostatečnou kryciacute vrstvou betonu kteryacute ji diacuteky sveacute vysokeacute alkalitě (pH gt 12) zajišťuje ochra-nu (pasivaci) proti korozi (vlivem působeniacute vlhkosti a vzdušnyacutech oxidů)

Umiacutestěniacute vyacuteztuže do průřezu stavebniacutech konstrukciacute je růz-neacute Je určeno způsobem statickeacuteho namaacutehaacuteniacute vnějšiacutem zatiacuteže-niacutem ktereacute může působit tlakem tahem za ohybu prostyacutem ta-hem smykem i krouceniacutem Ocelovou vyacuteztuž je možno vklaacutedat i do tlačenyacutech průřezů (sloupů a stěn) za uacutečelem zvyacutešeniacute jejich uacutenosnosti a zabezpečeniacute stability V železobetonoveacutem průřezu namaacutehaneacutem ohybem je využita obvykle jen určitaacute čaacutest plochy betonu vzdorujiacuteciacute tlaku (při niacutezkeacutem stupni vyztuženiacute cca pou-haacute 110 vyacutešky průřezu i meacuteně) Zbyacutevajiacuteciacute plocha betonu v taženeacute oblasti zabezpečuje pouze spojeniacute betonu s vyacuteztužiacute včetně pře-naacutešeniacute smykovyacutech napětiacute a poskytuje vyacuteztuži nezbytnou ochra-

nu V taženeacute oblasti betonu zpravidla vznikajiacute trhlinky ktereacute mo-hou zmenšovat trvanlivost železobetonu neboť zvyšujiacute riziko koroze uloženeacute vyacuteztuže Určitou nevyacutehodou železobetonu je ta-keacute poměrně vysokaacute hmotnost konstrukciacute nebo diacutelců

Beton se vyztužuje betonaacuteřskou tyčovou oceliacute nebo ocelovyacute-mi svařenyacutemi siacutetěmi (kap 48124) Tato vyacuteztuž může byacutet do-plněna přiacutepadně zcela nahrazena rozptyacutelenou vyacuteztužiacute (vlaacutekno-beton (kap 4666)

Železobeton maacute velmi širokeacute uplatněniacute ve všech oblastech stavebnictviacute ať už ve formě monoliticky provedenyacutech konstrukciacute (odleacutevanyacutech do bedněniacute) nebo ve formě montovanyacutech konstruk-ciacute z průmyslově vyrobenyacutech diacutelců (prefabrikaacutetů)

4652 Předpjatyacute beton

Předpjatyacute beton je vyacutesledkem postupneacuteho zvyšovaacuteniacute kvali-ty betonu i jakostniacutech parametrů vyacuteztužnyacutech oceliacute při ktereacutem se plně uplatňujiacute jejich rozdiacutelneacute mechanicko-fyzikaacutelniacute vlastnosti při zatiacuteženiacute v tlaku či tahu Současně se plně využiacutevaacute podmiacutenek jejich velmi dobreacuteho vzaacutejemneacuteho spolupůsobeniacute (soudržnosti) ktereacute bylo zaacutekladem rozvoje železobetonovyacutech konstrukciacute

Zaacutekladniacute charakteristikou předpjateacuteho betonu je vneseniacute na-pětiacute v tlaku do betonoveacuteho prvku a to předevšiacutem do miacutest kde by jinak uacutečinkem zatiacuteženiacute vznikala napětiacute v tahu Vytvořeneacute tla-koveacute napětiacute musiacute ve všech čaacutestech prvku a za všech okolnostiacute montaacutežniacuteho i provozniacuteho staacutedia stavby převyšovat ohybovaacute na-pětiacute vyvozenaacute působiacuteciacutem zatiacuteženiacutem (včetně vlastniacute vaacutehy)

Vlivem předpětiacute a zatiacuteženiacute prvku dochaacuteziacute ke kombinaci tlaku s ohybem jako u kleneb (obdoba rovneacute klenby) V předpjateacutem betonu je tak vyloučen vznik trhlinek v taženeacute oblasti betonu

Předpjatyacute beton plně využiacutevaacute velmi dobreacute uacutenosnosti beto-nu v tlaku což staticky vede k lepšiacutemu využitiacute celeacuteho průřezu a k odhmotněniacute betonovyacutech konstrukciacute při většiacutech rozpětiacutech

Nejčastějšiacutem a nejuacutečinnějšiacutem způsobem je předpiacutenaacuteniacute pomo-ciacute vysokopevnostniacute předpiacutenaciacute vyacuteztuže Použiacutevajiacute se tzv paten-tovaneacute draacutety (buď jako jednoducheacute struny nebo složeneacute v pra-mence) lana či kabely anebo tyčovaacute předpiacutenaciacute vyacuteztuž (kap 48126)

Předpjateacute betony lze podle způsobu předpiacutenaacuteniacute rozdělit nabull předem předpjateacutebull dodatečně předpjateacutePři vyacuterobě předem předpjatyacutech konstrukčniacutech prvků se nejdřiacute-

ve stanovenou silou napne vyacuteztuž zakotviacute se v čelech tuheacute for-my nebo v kotevniacutech blociacutech a naacutesledně se provede betonaacutež Po ztvrdnutiacute betonu se vyacuteztuž uvolniacute z kotev a při jejiacute spontaacuten-niacute snaze zkraacutetit se na původniacute deacutelku dochaacuteziacute vlivem jejiacute soudrž-nosti s betonem k žaacutedaneacutemu předepnutiacute betonu (vneseniacute tlako-veacuteho napětiacute) Jako předpiacutenaciacute vyacuteztuž se použiacutevajiacute obvykle tenkeacute draacutety (struny ndash strunobeton) ktereacute jsou v betonu kotveny pou-hou soudržnostiacute (bez zvlaacuteštniacutech kotevniacutech prvků) Tiacutemto způso-bem se zhotovujiacute např stropniacute a střešniacute desky dutinoveacute pane-ly a některeacute nosniacuteky Vyraacutebějiacute se obvykle v deacutelce několika prvků a teprve naacutesledně se rozdělujiacute řezem nebo přepaacuteleniacutem vyacuteztuže v nevybetonovanyacutech mezeraacutech

Jinyacutem způsobem lze předem vnaacutešet předpětiacute pomociacute elektro-ohřevu při použitiacute tyčoveacute předpiacutenaciacute vyacuteztuže s upravenyacutem po-vrchem Použiacutevaacute se pro vyacuterobu stropniacutech panelů předepjatyacutech pouze čaacutestečně [Voves B 1988]

Při dodatečneacutem předpiacutenaacuteniacute se nejprve vybetonuje diacutelec ve ktereacutem se vytvořiacute soustava průběžnyacutech kanaacutelků např vlože-niacutem ohebnyacutech trubek Obvykle až po dostatečneacutem ztvrdnutiacute be-tonu se do kanaacutelků vložiacute přepiacutenaciacute draacutety (kabely) na jedneacute čelniacute straně se zakotviacute (do kotevniacute desky) a na druheacute straně se pomo-

198

ciacute napiacutenaciacuteho lisu (tzv pistole) do nich zavede požadovaneacute na-pětiacute a napnuteacute se rovněž zakotviacute (do kotevniacute desky)

Napjataacute vyacuteztuž přitahuje k sobě kotevniacute desky na obou kon-ciacutech prvku a ty vnaacutešejiacute předpiacutenaciacute siacutelu do betonoveacuteho prvku Zbylyacute prostor v kabelovyacutech kanaacutelciacutech se zpravidla tlakově zain-jektuje (těsně vyplniacute) cementovou kašiacute (injektaacutežniacute maltou) Tato injektaacutež maacute za uacutekol chraacutenit předepnutou vyacuteztuž před koroziacute

Dodatečně předpiacutenaacuteniacute se použiacutevaacute předevšiacutem v mostniacutem sta-vitelstviacute při spojovaacuteniacute betonovyacutech segmentů nebo při monolitic-keacutem způsobu provaacuteděniacute konstrukciacute na velkaacute rozpětiacute (tzv letmaacute betonaacutež ndash betonaacutež po diacutelech krakorcovitě od podpor)

Předpjateacute konstrukce jsou z hlediska materiaacuteloveacute spotřeby uacutesporneacute Uvaacutediacute se že oproti železobetonovyacutem konstrukciacutem lze dociacutelit uacutespory betonu 20 až 30 oceli 50 až 70 a bedněniacute až 40 [Voves B 1988] Při cenoveacutem porovnaacuteniacute naopak zase vy-žadujiacute vyššiacute kvalitu betonu (CEM I 525) vysokohodnotnou ocel a specifickeacute technologickeacute vybaveniacute

Předpjatyacute beton je považovaacuten za určityacute vrchol betonoveacute-ho stavitelstviacute Jako každaacute vyacuteznamnaacute vědeckaacute oblast je rozviacutejen a zdokonalovaacuten Jeho použitiacute je velmi širokeacute od běžnyacutech strop-niacutech desek až po mnohdy zcela ojediněleacute a monumentaacutelniacute pro-jekty zastřešeniacute nebo mostniacutech konstrukciacute

466 Speciaacutelniacute betony

Do kategorie speciaacutelniacutech betonů se zařazujiacute předevšiacutem ta-koveacute betony u nichž některyacute z kliacutečovyacutech parametrů nabyacutevaacute (alespoň ve srovnaacuteniacute s betonem pro běžneacute použitiacute) neobvyk-lyacutech hodnot Do teacuteto kategorie tedy patřiacute betony s garantova-nou vodotěsnostiacute (betony vodostavebniacute) neobvyklou objemo-vou hmostnostiacute (lehkeacute a těžkeacute betony) mimořaacutednou pevnostiacute (vysokopevnostniacute betony) a zvyacutešenou zpracovatelnostiacute (samo-zhutnitelneacute betony)

Je možneacute sem daacutele zahrnout betony jejichž formulace se vyacute-razněji lišiacute od běžně použiacutevaneacuteho betonu Jednaacute se o betony s drobnyacutem plnivem (cementoveacute potěry) betony s obsahem roz-ptyacuteleneacute vyacuteztuže (vlaacuteknobetony draacutetkobetony) a betony s odliš-nyacutem pojivovyacutem systeacutemem (polymercementoveacute betony polymer-betony)

4661 Vodostavebniacute beton a beton pro masivniacute konstrukce

Vodostavebniacute beton je speciaacutelniacute druh trvanliveacuteho betonu u něhož byla zvlaacuteštniacutemi postupy zabezpečena dostatečnaacute odol-nost proti uacutečinkům tlakoveacute vody (vodotěsnost) do teacute miacutery že na vodou nezatiacuteženeacute straně nevznikajiacute viditelneacute průsaky ani vlhkeacute skvrny [Myška M 2007]

Z vodostavebniacutech betonů se převaacutežně budujiacute železobetonoveacute konstrukce ktereacute jsou dlouhodobě jednostranně vystaveny vodě a vodniacutemu tlaku přiacutepadně i proudiacuteciacute vodě a současně je poža-dovaacutena jejich odolnost vlivům agresivity prostřediacute nebo střiacuteda-veacutemu působeniacute mrazu a taacuteniacute Konkreacutetniacute použitiacute může byacutet vel-mi rozmaniteacute

bull vodniacute diacutela gravitačniacute přehrady čaacutesti zemniacutech hraacuteziacutebull uacutepravny a čistiacuterny odpadniacutech vod (ČOV)bull vodojemy a naacutedrže všeho druhubull potrubniacute rozvody a diacutelce pro kanalizačniacute systeacutemybull vyztuženeacute skořepiny trupů řiacutečniacutech plavidelbull ostěniacute tunelů realizovaneacute v technologii střiacutekanyacutech betonůbull podzemniacute objekty nebo čaacutesti konstrukciacute vystaveneacute uacutečinkům

vody resp i zemniacute vlhkosti ktereacute nemajiacute běžnou vrstvu vo-dotěsneacute izolace ndash tzv biacuteleacute vany

Provaacuteděniacute podzemniacutech čaacutestiacute běžnyacutech objektů z vodostaveb-niacuteho betonu namiacutesto klasickeacuteho vklaacutedaacuteniacute izolace je dnes velmi rozšiacuteřeno Firmy ktereacute zvlaacutedly technologii vodostavebniacuteho beto-nu se k izolaciacutem foacuteliemi či asfaltovyacutemi paacutesy vracejiacute jen v přiacutepadě radonoveacuteho rizika

Do kategorie vodostavebniacutech betonů se zařazujiacute i betony zhotovovaneacute zvlaacuteštniacutemi postupy při uklaacutedaacuteniacute pod vodou (kap 4672) [Nedbal F 1998 Pytliacutek P 1997]

Zaacutekladniacute požadavky na provaacuteděniacute vodohospodaacuteřskyacutech a ma-sivniacutech konstrukciacute z vodostavebniacuteho betonu jsou specifikovaacuteny ve změně Z1 ČSN P ENV 13670-1 kam byly ve formě naacuterod-niacuteho dodatku čaacutestečně přeneseny při zrušeniacute předchoziacute normy ČSN 73 1209 Obecně vyplyacutevajiacute z polohy betonu v konstruk-ci při zohledněniacute hladiny omyacutevajiacuteciacute vody z rozměru konstrukce (tenkostěnnaacute nebo masivniacute) a ze statickeacute funkce

Podle uacutečelu použitiacute se specifikujiacute speciaacutelniacute vlastnosti ztvrdleacuteho betonu a to odolnost proti tlakoveacute vodě (vodotěsnost) korozi mrazuvzdornost a odolnost proti abrazivniacutemu působeniacute splave-nin unaacutešenyacutech vodou

Nejnižšiacute přiacutepustnaacute třiacuteda betonu vystaveneacuteho dlouhodobyacutem uacutečinkům proudiacuteciacute vody je stanovena C 2025 Proti extreacutemniacutem uacutečinkům obrušovaacuteniacute a otloukaacuteniacute povrchu betonu unaacutešenyacutemi splaveninami anebo proti naacuterazům plovouciacutech hmot musiacute byacutet betonovaacute konstrukce vodohospodaacuteřskeacute stavby chraacuteněna vrstvou betonu tloušťky nejmeacuteně 300 mm provedenou z pevnostniacute třiacutedy min C 3545 Beton teacuteto vrstvy nesmiacute obsahovat kamenivo dr-ceneacute z uhličitanovyacutech hornin a otlukovost použiteacuteho kameniva stanovenaacute podle ČSN EN 1097-2 nesmiacute překročit hodnotu 30

Ochranu proti obrušovaacuteniacute a otloukaacuteniacute povrchu betonu je možno řešit rovněž zvlaacuteštniacute vrstvou z jineacute hmoty (např dlažbou polymerbetonovou vrstvou apod)

Vodotěsnost betonu (odhleacutedne-li se od možnyacutech vad způso-benyacutech při betonaacuteži) zaacutevisiacute předevšiacutem na poacuteroveacute struktuře ztvrd-leacuteho cementoveacuteho tmelu danou četnostiacute tvarem velikostiacute a vzaacute-jemnyacutem propojeniacutem kapilaacuterniacutech poacuterů a makropoacuterů

Cementovyacute kaacutemen zhotovenyacute s vodniacutem součinitelem wc le 04 je možno považovat za teacuteměř nepropustnyacute s wc v roz-meziacute hodnot 04 až 06 je obvykle dosahovaacuteno ještě vyhovujiacute-ciacute vodotěsnosti betonu Vodniacute součinitel wc gt 06 lze použiacutet pouze pro masivniacute betonoveacute konstrukce [Nedbal F 1998]

Beton vyrobenyacute podle ČSN EN 206-1 je považovaacuten za vodo-těsnyacute nepřesaacutehne-li maximaacutelniacute hloubka průsaku vody požada-vek danyacute specifikaciacute betonu (tedy hodnotu požadovanou speci-fikaacutetorem betonu) pro konkreacutetniacute přiacutepad použitiacute Předchoziacute verze ČSN P ENV 206 (1992) určovala maximaacutelniacute dovolenou hloub-ku průsaku vody hodnotou 50 mm bez ohledu na stupeň vlivu prostřediacute při zkoušce podle ČSN EN 12390-8 (kap 5325)

a a a

tt

tt

blok

pracovniacute vrstvy

pracovniacute spaacutery

lam

ela

vzdaacutelenost mezi čely vrstev a ge 15 m

Obr 493 Scheacutema postupu betonovaacuteniacute masivniacute konstrukce [ČSN P ENV 13670 ndash 1Změna Z1 2003]

199

V předpisu TKP 18 MD ČR jsou stanovena kriteacuteria pro vodo-těsnost beton pro stupeň vlivu prostřediacute XA2 maximaacutelniacute hloub-kou průsaku vody 35 mm a v prostřediacute XA3 maximaacutelniacute hloub-kou průsaku vody 20 mm Tato kriteacuteria v rozmeziacute 20 až 50 mm rozšiacuteřenaacute i pro jineacute stupně vlivu prostřediacute jsou zařazena do naacutevr-hu změny Z3 (2007) Přiacutelohy F ČSN EN 206-1

Vodotěsnost železobetonovyacutech konstrukciacute je rozhodujiacuteciacutem způsobem ovlivňovaacutena naacutevrhem konstrukce včetně umiacutestěniacute i provedeniacute pracovniacutech a dilatačniacutech spaacuter a dostatečnou dimen-ziacute vyacuteztuže aby se zabraacutenilo vzniku trhlin

K tvorbě trhlin dochaacuteziacute tehdy jsou-li napětiacute v tahu vyvozenaacute teplotou či objemovou změnou betonu většiacute než je v daneacutem čase pevnost betonu v tahu To je nutno technologicky zohled-nit předevšiacutem při provaacuteděniacute masivniacutech konstrukciacute vhodnyacutem slo-ženiacutem betonu (druhem a koncentraciacute složek (tab 4101) řiacuteze-nyacutem postupem betonovaacuteniacute (po vrstvaacutech ndash lamelaacutech tloušťky od 300 do 500 mm podle maximaacutelniacuteho zrna kameniva (obr 493)) a zabraacuteněniacutem nadměrneacuteho odpařovaacuteniacute vody s povrchu betonu Naacutehodneacutemu vzniku trhlin se zabraňuje např vloženiacutem prvků pro tvorbu řiacutezenyacutech (bdquovynucenyacutechrdquo) spaacuter ktereacute je ovšem nutno naacute-sledně vhodně utěsnit

Specifickeacute podmiacutenky provaacuteděniacute masivniacutech konstrukciacute s ohle-dem na jejich vodotěsnost a trvanlivost stanovuje Naacuterodniacute přiacutelo-ha NA13 ve změně Z1 ČSN P ENV13670-1

4662 Lehkyacute beton

Do skupiny lehkyacutech betonů (light-weight concrete ndash LC) se za-řazujiacute betony vylehčeneacute buď dutinami nebo většiacutem množstviacutem poacuterů přiacutemo v textuře betonu ktereacute byly vyrobeny zcela nebo zčaacutesti za použitiacute poacuteroviteacuteho kameniva (kap 4134) či pomociacute plynotvornyacutech a pěnotvornyacutech přiacutesad (kap 46418) přiacutepadně betony vyrobeneacute kombinaciacute obou variant vylehčeniacute Jako plni-va je možno za určityacutech podmiacutenek použiacutet i různeacute upraveneacute prů-mysloveacute odpady Oproti obyčejneacutemu betonu se vyznačujiacute sniacuteže-nou objemovou hmotnostiacute pod 2 000 kgmndash3 v sucheacutem stavu a jejich konečneacute vlastnosti lze rovněž snadno ciacuteleně upravovat skladbou zaacutekladniacutech i doplňkovyacutech složek

Použitiacutem lehkyacutech betonů lze sniacutežit hmotnost konstruk-ciacute Využiacutevaacute se předevšiacutem jejich přiacuteznivějšiacutech tepelněizolačniacutech vlastnostiacute pro technicky hospodaacuternou realizaci stavebniacutech kon-strukciacute

46621 Rozděleniacute a obecneacute vlastnosti lehkyacutech betonů

Objemovaacute hmotnost lehkyacutech betonů (LC) v sucheacutem stavu se obvykle pohybuje v rozmeziacute již od 200 kgmndash3 do 2 000 kgmndash3 Pro lehkeacute betony vyhovujiacuteciacute ČSN EN 206-1 je požadovanaacute spodniacute hranice objemoveacute hmotnosti minimaacutelně 800 kgmndash3 Pevnostniacute třiacutedy těchto betonů jsou v rozmeziacute od LC 89 do LC 8088 (tab 484) Vyššiacutech pevnostiacute v tlaku může byacutet dosaženo pouze po-užitiacutem velmi kvalitniacuteho poacuteroviteacuteho kameniva vyhovujiacuteciacuteho ČSN EN 13055-1

Podle způsobu vylehčeniacute se lehkeacute betony rozdělujiacute nabull mezeroviteacute (s využitiacutem mezerovitosti kameniva)bull hutneacute nepřiacutemo lehčeneacute pomociacute poacuteroviteacuteho kamenivabull přiacutemo lehčeneacute vytvořenyacutemi poacutery při vyacuterobě hmoty (poacuterobe-

tony)Jednotliveacute varianty vylehčeniacute lze rovněž vzaacutejemně kombino-

vat za uacutečelem ziacuteskaacuteniacute požadovanyacutech konečnyacutech vlastnostiacute ztvrd-leacuteho lehkeacuteho betonu

Nejčastěji použiacutevaneacute anorganickeacute poacuteroviteacute kamenivo může byacutet i pro některeacute speciaacutelniacute uacutečely přiacutepravy lehkeacuteho betonu nahra-zeno organickyacutem plnivem na přiacuterodniacute baacutezi (dřevěneacute piliny třiacutesky štěpky apod) nebo na syntetickeacute baacutezi (kuličky pěnoveacuteho polysty-renu nebo recyklovanaacute drť z polystyrenoveacuteho odpadu)

Lehkyacute beton je možno rozdělit podle uacutečelu použitiacute nabull konstrukčniacute lehkyacute beton použiacutevanyacute pro uklaacutedaacuteniacute do bedně-

niacute (lze ho i čerpat) nebo ve formě prefabrikaacutetů v pozemniacutem stavitelstviacute může byacutet vyztuženyacute obyčejnou nebo dokonce předpjatou vyacuteztužiacute (pozemniacute dopravniacute a průmysloveacute stavi-telstviacute)

bull konstrukčně-tepelněizolačniacute lehkyacute beton předevšiacutem ve for-mě tvaacuternic a diacutelců z mezeroviteacuteho betonu betonu s poacutero-vityacutem kamenivem z poacuterobetonu a plynobetonu

bull tepelněizolačniacute lehkyacute beton kteryacutem mohou byacutet plynobe-

Tab 4101 Doporučeneacute složeniacute vodostavebniacuteho betonu [Pytliacutek P 1997]

Složeniacute vodostavebniacuteho betonu

Velikost největšiacuteho zrna Dmax (mm) 8 16 22 32 63 125

Počet frakciacute kameniva 1 1 2 2 3 4

Tuheacute čaacutestice do 025 mm1) (kgmndash3) 525 450 420 400 325 300

Obsah vzduchu () ndash 62 ndash 75 6 ndash 7 5 ndash 55 4 ndash 45 35 ndash 4

Poznaacutemka 1) Včetně daacutevky cementu

Obr 494 Schematickeacute znaacutezorněniacute druhů lehkyacutech betonů [Pytliacutek P 1997]a) hutnyacute lehkyacute beton b) hutnyacute lehkyacute beton s poacuterovityacutem cementovyacutem kamenem c) meze-rovityacute beton d) poacuterobeton1 ndash hrubeacute zrno kameniva (d gt 4 mm) 2 ndash středniacute zrno kameniva (d = 2 až 4 mm) 3 ndash cementovyacute kaacutemen 4 ndash velkeacute vzduchoveacute dutiny (d gt 1 mm) 5 ndash poacutery v cementoveacutem kameni do 1 mm

a) b)

c) d)

1 2 3 4 5

200

tony pěnobetony a lehkeacute betony s organickyacutem plnivem s velmi niacutezkou objemovou hmotnostiacute (zpravidla pod hrani-ciacute 800 kgmndash3)

Nejčastějšiacutem plnivem lehkyacutech betonů je uměleacute kamenivo vy-robeneacute na baacutezi expandovaneacuteho jiacutelu ndash liapor (dřiacuteve znaacutemeacute pod původniacutem firemniacutem naacutezvem keramzit) [Jeliacutenek J Tobolka Z 1995] popřiacutepadě i speacutekaneacute popiacutelky (někdejšiacute kamenivo aglopo-rit připravovaneacute ze speacutekaneacuteho popiacutelku se u naacutes v současnosti již nevyraacutebiacute)

Hlavniacutemi sledovanyacutemi vlastnostmi z hlediska deklarace lehkyacutech betonů jsou pevnost v tlaku a objemovaacute hmotnost v sucheacutem sta-vu Podle těchto kriteacuteriiacute se klasifikujiacute do třiacuted zavedenyacutech v ČSN EN 206-1 Uvedenaacute klasifikace neplatiacute pro poacuterobetony pěnobetony betony s otevřenou strukturou (mezeroviteacute ndash monofrakčniacute) a be-tony s objemovou hmotnostiacute menšiacute než 800 kgmndash3

46622 Vyztužovaacuteniacute lehkyacutech betonů

Hutneacute lehkeacute betony lze vyztužovat stejně jako beton obyčej-nyacute U ostatniacutech typů s ohledem na jejich poacuterovitou strukturu je nutno vyacuteztuž chraacutenit naacutetěrem či povlaky před uacutečinky koroziv-niacutech činitelů (vlhkost CO2 a dalšiacute laacutetky) a rovněž je nutno zajistit vhodnou uacutepravou tvaru vyacuteztuže (kotevniacute haacuteky desky apod) jejiacute dostatečnou soudržnost s betonem

46623 Mezerovityacute lehkyacute beton

Vylehčeniacute je dosaženo vynechaacuteniacutem některyacutech drobnyacutech frakciacute hutneacuteho nebo poacuteroviteacuteho kameniva při současneacutem sniacuteženiacute ob-sahu cementoveacuteho tmelu Hrubaacute zrna kameniva jsou pak oba-lena pouze tenkou vrstvou tmelu kteryacute je vzaacutejemně spojuje jen v miacutestech dotyku

Největšiacuteho objemu mezer ve směsi kameniva lze dociacutelit při pokud možnaacute stejneacute velikosti zrn ndash tzv monofrakčniacute (jednozrn-nyacute) beton

Mezeroviteacute betony nezajišťujiacute dostatečnou ochranu vyacuteztuže před uacutečinky koroze lze je vyztužovat jen za dodrženiacute určityacutech speciaacutelniacutech podmiacutenek Použiacutevajiacute se např pod označeniacutem kame-nivo stmeleneacute cementem (KSC) pro podkladniacute filtračniacute vrstvy vo-zovek [ČSN 73 6124]

Pevnost v tlaku mezeroviteacuteho betonu se zpravidla pohybuje od 1 do 10 MPa při objemoveacute hmotnosti 900 až 1 400 kgmndash3

Pevnost mezeroviteacuteho betonu v podstatě zaacutevisiacute na smykoveacute pevnosti pojivoveacuteho tmelu obalujiacuteciacuteho zrna a lze ji proto vyacuteraz-ně zvyacutešit pokud se miacutesto cementoveacuteho pojiva použije pojivo po-lymercementoveacute nebo jen čistě polymeroveacute (kap 469)

Monofrakčniacute beton s polymercementovyacutem pojivem byl uacutespěšně použit jako pojiacutezdnaacute vrstva vozovek kolejovyacutech pře-jezdů a chodniacuteků Diacuteky otevřeneacute poacuteroveacute struktuře povrch z monofrakčniacuteho betonu uacutečinně tlumiacute dopravniacute hluk a přispiacute-vaacute tak ke zklidněniacute okolniacuteho prostřediacute Jeho dalšiacute přednostiacute je velkaacute a rychlaacute propustnost vody do podložiacute takže se na něm při dešti netvořiacute kaluže a snižuje se tak riziko aquaplanin-gu (uacutespěšně byl použit např na zaacutevodniacutech drahaacutech vozů F1)

Nevyacutehodou je ovšem vyššiacute cena oproti standardniacutemu cemen-toveacutemu pojivu

46624 Hutnyacute lehkyacute beton ndash nepřiacutemo lehčenyacute z poacuteroviteacuteho kameniva

Plnivem jsou různeacute druhy poacuteroviteacuteho kameniva ktereacute mohou miacutet tento původ

bull přiacuterodniacute vulkanickeacute (laacuteva přiacuterodniacute pemza) nebo sedimento-vaneacute horniny (tufy spongility aj)

bull uměleacute z průmyslovyacutech odpadů ndash upravenaacute škvaacutera z rošto-vyacutech topenišť předrcenaacute zpěněnaacute vysokopecniacute struska dr-cenyacute keramickyacute střep odpadniacute elektraacuterenskyacute popiacutelek ve for-mě upravenyacutech a vypaacutelenyacutech sbalků ve tvaru zrn kameniva nebo sušenyacutech vaacutepenopopiacutelkovyacutech sbalků či drceneacute odpad-niacute sklo

bull uměleacute zaacuteměrně vyraacuteběneacute kamenivo z přiacuterodniacutech materiaacutelů (z expandovatelnyacutech jiacutelů expandovaneacuteho perlitu a expan-dovaneacute břidlice)

Tyto betony se vyraacutebějiacute podobně jako obyčejnyacute beton pou-ze s tiacutem rozdiacutelem že je nutno zohlednit obvykle vysokou nasaacute-kavost zrn poacuteroviteacuteho kameniva kteraacute způsobuje odniacutemaacuteniacute zaacute-měsoveacute vody a tiacutem zhoršovaacuteniacute zpracovatelnosti i čerpatelnosti čerstvyacutech betonů Proto je nutneacute buď množstviacute zaacuteměsoveacute vody zvyacutešit o kraacutetkodobou nasaacutekavost nebo leacutepe zpracovaacutevat toto kamenivo ve stavu nasyceneacutem vodou Nadměrnaacute daacutevka zaacutemě-soveacute vody však může způsobit nežaacutedouciacute vyplavovaacuteniacute zrn kame-niva a rozmiacuteseniacute čerstveacuteho betonu

Běžneacute hutneacute lehkeacute betony mohou dosaacutehnout pevnosti v tla-ku až 45 MPa při objemoveacute hmotnosti v sucheacutem stavu 1 000 až 2 000 kgmndash3 Z kvalitniacuteho poacuteroviteacuteho kameniva lze pomo-ciacute moderniacutech technologiiacute přiacutesad a přiacuteměsiacute vyrobit lehkeacute betony v kategorii vysokopevnostniacutech betonů označovaneacute LWAC (light--weight-aggregate concrete) s pevnostiacute v tlaku 70 až 90 MPa při objemoveacute hmotnosti do 2 000 kgmndash3 [Tobolka Z 1995 Voplakal M 2000]

46625 Přiacutemo lehčenyacute beton ndash poacuterobeton pěnobeton

Přiacutemeacuteho vylehčeniacute se dosahuje zaacuteměrnyacutem vytvořeniacutem poacuterů v jemnozrnneacute čerstveacute maltě z křemičiteacuteho piacutesku nebo elek-traacuterenskeacuteho popiacutelku a z cementu nebo jeho směsi s vaacutepnem Vytvořeniacute poacuterů se dociluje buď řiacutezenyacutem průběhem pro vyvolaacuteniacute chemickeacute reakce vloženiacutem hliniacutekoveacuteho praacutešku nebo pasty (au-toklaacutevovanyacute poacuterobeton (kap 472) nebo vmiacutechaacuteniacutem dosta-tečně stabilniacute pěny (pěnotvorneacute přiacutesady (kap 464) při naacutesled-neacutem zraacuteniacute za normaacutelniacutech podmiacutenek (pěnobeton)

Pěnobeton lze dodaacutevat i ve formě transportbetonu a s vyacuteho-dou se použiacutevaacute např pro vyrovnaacutevaciacute vrstvy podlah nebo pro te-pelněizolačniacute vrstvy střešniacuteho plaacuteště apod

Pevnost v tlaku pěnobetonů zpravidla dosahuje 03 až 10 MPa při objemoveacute hmotnosti v sucheacutem stavu 250 až 800 kgmndash3

46626 Lehkyacute beton s organickyacutem plnivem

Tvořiacute samostatnou skupinu speciaacutelniacutech lehkyacutech betonů u nichž je běžneacute anorganickeacute poacuteroviteacute kamenivo nahrazeno or-ganickyacutem plnivem buď na baacutezi přiacuterodniacutech materiaacutelů (dřevěneacute štěpky hobliny piliny třiacutesky rostlinnaacute vlaacutekna jako např pazdeřiacute ndash odpad při zpracovaacuteniacute lnu) anebo hmotou syntetickeacuteho půvo-du (nejrozšiacuteřenějšiacute je použitiacute polystyrenovyacutech granuliacute nebo drtě z recyklovanyacutech obalů)

Tab 4102 Obecneacute vlastnosti lehkyacutech betonů [Fraňo V aj 1984]

Druh lehkeacuteho betonu

Součinitel tepelneacute vodivosti(Wmndash1Kndash1)

Pevnost v tlaku(MPa)

konstrukčniacute nepředepisuje se (byacutevaacute lt 1) gt 15

konstrukčně-tepelněizolačniacute

025 až 050 3 až 15

tepelněizolačniacute lt 025 lt 3

201

Z betonu obsahujiacuteciacuteho mineralizovaneacute dřevěneacute štěpky či uacutezkeacute hoblovačky se vyraacutebějiacute např desky použiacutevaneacute jako ztraceneacute bedněniacute při odleacutevaacuteniacute monolitickyacutech konstrukciacute nebo v sendvi-čoveacute uacutepravě s polystyrenem Bliacuteže o těchto vyacuterobciacutech pojednaacute-vaacute kap 411671

Beton s polystyrenovyacutem plnivem (polystyrenbeton) se použiacutevaacute pro tepelněizolačniacute vrstvy podlah i střech nebo teacutež jako ztraceneacute bedněniacute obvodovyacutech panelů Při vyacuterobě se použiacutevajiacute přiacutesady pro sniacuteženiacute bdquolepivostirdquo polystyrenoveacuteho plniva (vyvolaneacute elektrosta-tickyacutem naacutebojem) nebo je toto plnivo dodaacutevaacuteno se speciaacutelniacute po-vrchovou uacutepravou [Myška M Havliacuteček J Umlauf K 1996 Myška M1995] Polystyrenbeton lze přepravovat i jako transportbeton a při vyššiacutech objemovyacutech hmotnostech ho lze uklaacutedat čerpaacuteniacutem

Pevnost v tlaku polystyrenbetonu při objemoveacute hmotnosti v su-cheacutem stavu 200 až 900 kgmndash3 dosahuje od 02 do 50 MPa

4663 Těžkyacute beton

Těžkyacute beton je podle ČSN EN 206-1 charakterizovaacuten kriteacuteriem objemoveacute hmotnosti v sucheacutem stavu většiacute než 2 600 kgmndash3

Uplatněniacute těžkyacutech betonů je předevšiacutem při stiacuteněniacute rentgeno-veacuteho zaacuteřeniacute radioaktivniacuteho zaacuteřeniacute typu γ a neutronoveacuteho zaacuteře-niacute

Pro těžkyacute beton platiacute obecnaacute pravidla jako pro obyčejnyacute beton s některyacutemi odlišnostmi Zejmeacutena je nutno vždy použiacutet kameni-vo s vysokou objemovou hmotnostiacute (kap 4132) S ohledem na zpravidla ne zcela vhodnyacute tvar zrn tohoto kameniva se dopo-ručuje přidaacutevat i normaacutelniacute hutneacute kamenivo

Celkovaacute objemovaacute hmotnost směsi kameniva by měla v prů-měru činit 4 600 kgmndash3 Nejčastěji se jako plnivo použiacutevaacute mag-netit limonit baryt ferofosfor nebo upraveneacute kusy oceli (ocelo-veacute odřezky nesmiacute byacutet znečištěny olejem rezavyacute povrch nevadiacute)

Kamenivo se doporučuje volit a miacutechat i podle zvlaacuteštniacutech po-žadavků na speciaacutelniacute absorpci betonu jelikož některeacute typy majiacute odlišneacute vlastnosti Např baryt je poměrně maacutelo odolnyacute vůči ob-rusu Pro odstiacuteněniacute neutronů lze použiacutet sloučeniny boacuteru (cole-manit nebo borkalcit) ktereacute však majiacute vliv na zpomaleniacute tuhnu-tiacute Obvyklaacute daacutevka sloučenin boacuteru ve frakci drobneacuteho kameniva je 125 až 175 kgmndash3 [Nedbal F 1998]

Těžkyacute beton se obtiacutežně zpracovaacutevaacute V důsledku rozdiacutelneacute obje-moveacute hmotnosti zrn zejmeacutena ve frakci hrubeacuteho kameniva velmi často dochaacuteziacute k odměšovaacuteniacute nejtěžšiacutech zrn Proto se vodniacute so-učinitel wc omezuje na hodnotu maximaacutelně 06 (důvodem je i sniacuteženiacute rizika trhlin v konstrukci vlivem smršťovaacuteniacute betonu) Pro zajištěniacute vhodneacute konzistence čerstveacuteho betonu je nutno použiacute-vat plastifikačniacute (ztekucujiacuteciacute) přiacutesadu (kap 464)

Těžkyacute beton se uklaacutedaacute buď normaacutelniacutem způsobem jako obyčej-nyacute beton nebo v přiacutepadě obzvlaacuteště těžkyacutech betonů dvoufaacutezově ndash způsobem Prepact Colcrete (kap 4672) nebo Puddel (klade-niacute těžkeacuteho kameniva do vrstvy jemnozrnneacuteho betonu s naacutesled-nyacutem uacutečinnyacutem zhutněniacutem) [Nedbal F 1998 Pytliacutek P 1997]

4664 Vysokopevnostniacute beton

Vysokopevnostniacute beton označovanyacute HSC (high-strenght con-crete) patřiacute do poměrně nedaacutevno (1993) vytvořeneacute skupiny tzv vysokohodnotnyacutech betonů s označeniacutem HPC (high-performance concrete) pro něž je charakteristickaacute pevnost v tlaku vyššiacute než 65 MPa [Tichyacute J Viacutetek J 2000]

Betony vysokyacutech pevnostiacute byly použiacutevaacuteny ale již mnohem dřiacute-ve např pro konstrukce těžebniacutech plošin a vyacuteškovyacutech budov zejmeacutena v USA [Nedbal F 1998]

Vysokopevnostniacute betony se vyznačujiacute velmi rychlyacutem naacuterůstem pevnosti v tlaku Za 24 hodin dosahujiacute již asi 50 MPa a v normo-vyacutech podmiacutenkaacutech zraacuteniacute za 28 dniacute pevnosti 80 až 120 MPa

Vysokopevnostniacute beton diacuteky specifickeacutemu složeniacute vynikaacute vy-sokou hutnostiacute cementoveacuteho kamene (omezeniacutem tvorby kapi-laacuterniacutech poacuterů) což se přiacuteznivě projevuje v jeho odolnostech vůči vnějšiacutem vlivům prostřediacute (agresivitě) mrazovyacutem cyklům a tedy i ve zvyacutešeneacute trvanlivosti

Dalšiacute přednostiacute HSC je možnost zmenšeniacute průřezů nosnyacutech prvků včetně zmenšeniacute množstviacute vyacuteztuže což se promiacutetaacute do možneacuteho rozšiacuteřeniacute půdorysneacute dispozice staveb a do sniacuteženiacute hmotnosti nosneacute betonoveacute konstrukce

Skladba vysokopevnostniacuteho betonu je založena na maximaacutel-niacutem sniacuteženiacute vodniacuteho součinitele wc pod hodnotu 035 při sou-časneacutem použitiacute uacutečinnyacutech superplastifikaacutetorů (kap 46412) pro dosaženiacute dobreacute zpracovatelnosti i čerpatelnosti čerstveacuteho betonu

Jako superplastifikaacutetory se pro HSC použiacutevajiacute převaacutežně sulfo-novaneacute melaminformaldehydoveacute nebo naftalenformaldehydoveacute kondenzaacutety (SMF SNF) v daacutevkaacutech nad 15 hmotnosti cemen-tu pro dosaženiacute optimaacutelniacute konzistence rozlitiacute F5 a viacutece Rovněž se použiacutevajiacute i přiacutesady na baacutezi polykarboxyeacuteterů

Pro zvyacutešeniacute hutnosti i pevnosti cementoveacuteho kamene a je-ho soudržnosti s povrchem zrn kameniva i vyacuteztuže se při vyacute-robě čerstveacuteho betonu přidaacutevaacute křemičityacute uacutelet (silica fume) kte-reacute obsahuje 80 až 98 amorfniacuteho křemene s velmi vysokyacutem měrnyacutem povrchem Křemičityacute uacutelet je aktivniacutem plnivem cemen-toveacuteho kamene (přiacuteměs druhu II (kap 46423) a zvyšuje pev-nost v důsledku pucolaacutenoveacute reakce za tvorby kalciumhydrosili-kaacutetů (CSH)

Maximaacutelniacute daacutevka křemičiteacuteho uacuteletu se s ohledem na zacho-vaacuteniacute potřebneacute imunity oceli kryciacute vrstvou betonu (pH ge 12) do-poručuje do 5 z hmotnosti cementu Křemičityacute uacutelet se přidaacutevaacute zpravidla ve formě vodniacute suspenze (1 1) což usnadňuje rov-noměrneacute rozptyacuteleniacute a omezuje tvorbu nežaacutedouciacutech shluků čaacutes-tic křemičiteacuteho uacuteletu

Pro vyacuterobu HSC se použiacutevaacute CEM I 525 v množstviacute 400 až 500 kgmndash3 Kamenivo se použiacutevaacute obvykle s maximaacutelniacutem zrnem 16 mm [Nedbal F 1998 Myška M 1995]

Vysokopevnostniacute beton je velmi pevnyacute v tlaku a v tahu Je ale velmi křehkyacute při lomu Jak ukazuje obr 495 s rostouciacute pevnostiacute tohoto betonu v tlaku se snižuje jeho mezniacute přetvořeniacute (duktili-ta) Pro zvyacutešeniacute duktility a sniacuteženiacute křehkosti se v některyacutech přiacutepa-dech osvědčilo použitiacute rozptyacuteleneacute vyacuteztuže (vlaacuteken)

100

90

80

70

60

50

40

100

100

100

100

0 ndash05 ndash1 ndash15 ndash2 ndash25 ndash3 ndash35 ndash4

C 90105

C 8095

C 7085

C 6075

C 5060

C 4050C 3037C 2025

σc (MPa)

Obr 495 Porovnaacuteniacute pracovniacutech diagramů různyacutech třiacuted betonů [Prochaacutezka J 2003]

Ec (permil)

202

4665 Samozhutnitelnyacute beton

Samozhutnitelnyacute beton označovanyacute SCC (self-compacting concrete) druhově patřiacute do skupiny vysokohodnotnyacutech betonů stejně jako vyacuteše uvedeneacute betony HSC

Hlavniacute charakteristikou SCC je schopnost pohybu čerstveacute-ho betonu bez působeniacute vnějšiacutech dynamickyacutech sil při současneacute odolnosti proti rozměšovaacuteniacute a segregaci hrubyacutech zrn kameni-va a schopnost dostatečneacuteho zhutněniacute při uklaacutedaacuteniacute pouze svou hmotnostiacute

Vhodnyacutem složeniacutem betonu se zabezpečuje vyplněniacute forem (bedněniacute) i přes uloženou armovaciacute vyacuteztuž aniž by bylo zapo-třebiacute obvykleacute vibrace či jineacute metody k hutněniacute

Samozhutnitelnyacute beton se rovněž vyznačuje rychlyacutem naacuterůstem pevnosti a obvykle se s niacutem docilujiacute i kvalitniacute pohledoveacute povrchy Tyto jeho vyacutehodneacute vlastnosti vyacuterazně snižujiacute pracnost na stave-ništi zrychlujiacute betonaacutež při omezeniacute možneacuteho negativniacuteho vli-vu lidskeacuteho faktoru Proto i přes vyššiacute materiaacuteloveacute naacuteklady jsou SCC předurčeny k širšiacutemu rozšiacuteřeniacute v betonaacuteřskeacute praxi [Tichyacute J Viacutetek J 2000] Tuto skutečnost doklaacutedaacute zpracovaacuteniacute samostat-neacuteho předpisu ndash Evropskeacute směrnice pro samozhutňujiacuteciacute beton (2005) pro vyacuterobu a použitiacute [Evropskaacute směrnice pro samozhut-ňujiacuteciacute beton Specifikace vyacuteroba a použitiacute 2005] kteryacute doplňu-je zaacutekladniacute betonaacuteřskyacute předpis ČSN EN 206-1

Přes původniacute cenovou relaci (představujiacuteciacute zpravidla viacutece než dvojnaacutesobek ceny obyčejneacuteho betonu) se SCC u naacutes již prosadi-ly na stavbaacutech mostů tunelů a zejmeacutena tam kde velkaacute husto-ta vyacuteztuže a tvar konstrukce nedaacutevaly předpoklad pro uacutespěšneacute zvibrovaacuteniacute běžneacuteho betonu např pohledoveacute monolitickeacute desky monieacuterek sklaacutedaneacuteho obvodoveacuteho plaacuteště architektonicky vyacuteraz-nyacutech objektů Současneacute cenoveacute navyacutešeniacute vůči obyčejneacutemu beto-nu už zdaleka neniacute tak vyacuterazneacute a pohybuje se okolo 30

Skladba SCC vyžaduje použitiacute kvalitniacuteho nejleacutepe přiacuterodniacuteho kameniva se zvyacutešenyacutem podiacutelem frakce 04 mm a s maximaacutelniacutem zrnem kameniva do 16 mm resp do 20 mm (podle typu a vyz-tuženiacute konstrukce)

Zaacutekladniacutem požadavkem je aby nedochaacutezelo k blokovaacuteniacute spontaacutenniacuteho průtoku čerstveacuteho betonu kolem armovaciacute vyacuteztuže při jeho uklaacutedaacuteniacute Tokoveacute vlastnosti SCC se proto testujiacute pomociacute speciaacutelniacutech přiacutepravků (např L-Box J-Ring V-Funel-Test) nebo se použiacutevaacute jednoduššiacute upravenaacute metoda rozlitiacute Abramsova kužele kteraacute je vhodnaacute i pro kontrolu dodaacutevek transportbetonu na sta-veništi (kap 531)

Zvlaacuteštniacutem požadavkem pro zabezpečeniacute dobreacute homogenity čerstveacuteho SCC je potřeba vyššiacuteho množstviacute jemnozrnnyacutech přiacute-měsiacute (fine fillers) (kap 46421) ktereacute rovněž snižujiacute naacutechylnost k segregaci zrn hrubeacuteho kameniva Při maximaacutelniacutem zrnu 16 mm by měl podiacutel čaacutestic menšiacutech než 150 microm činit cca 500 kgmndash3

Zaacutekladem hybnosti a plasticity čerstveacuteho SCC jsou speciaacutelniacute superplastifikačniacute (ztekucujiacuteciacute) přiacutesady (kap 46412) Jejich vyacute-voj neustaacutele probiacutehaacute a dnes je pro ně staacutele častěji užiacutevan termiacuten hyperplastifikačniacute přiacutesady Jsou vyraacuteběny zpravidla na baacutezi po-lykarboxylaacutetu a umožňujiacute sniacutežit daacutevku zaacuteměsoveacute vody o 30 až 40 při zachovaacuteniacute optimaacutelniacuteho poměru wc v rozmeziacute 04 až 05 Optimaacutelniacute hodnota konzistence čerstveacuteho SCC stanovenaacute upravenou zkouškou rozlitiacute by měla činit 550 mm až 750 mm (kap 5341) [Hela R 2000]

SCC dosahujiacute pevnosti v tlaku 30 až 60 MPa při obvykleacute obje-moveacute hmotnosti 2 200 až 2 400 kgmndash3 v zaacutevislosti na vyacuteběru slo-žek a jejich skladbě V důsledku většiacuteho množstviacute jemnyacutech čaacutestic se u nich ale projevuje většiacute naacutechylnost k autogenniacutemu smršťovaacuteniacute Ověřovaacuteniacute odolnosti vůči agresivitě prostřediacute a trvanlivosti SCC je staacutele předmětem experimentaacutelniacuteho ověřovaacuteniacute [Hela R 2000]

4666 Vlaacuteknobeton

Vlaacuteknobetony jsou speciaacutelniacute typy konstrukčniacutech betonů u kte-ryacutech se již při jejich vyacuterobě k běžnyacutem složkaacutem přidaacutevajiacute vhodnaacute vlaacutekna plniacuteciacute funkci rozptyacuteleneacute vyacuteztuže Rovnoměrnyacutem rozptyacutele-niacutem vlaacuteken ve struktuře betonu mohou byacutet vyacuteznamnyacutem způso-bem ovlivněny některeacute jeho vlastnosti obvykle považovaneacute za nedostatky obyčejneacuteho betonu Je to předevšiacutem schopnost leacutepe odolaacutevat projevům objemovyacutech změn betonu vlivem smršťovaacuteniacute při tuhnutiacute a tvrdnutiacute a vlivem působeniacute okolniacute teploty Vhodneacute typy vlaacuteken s vyššiacutem modulem pružnosti mohou plnit tuto funk-ci i později po ztvrdnutiacute betonu

Vlaacuteknobetony obecně leacutepe odolaacutevajiacute uacutečinkům tahovyacutech na-pětiacute vlivem mechanickeacuteho namaacutehaacuteniacute a zmiacuterňujiacute obvyklyacute křehkyacute charakter porušeniacute betonu

Při naacutevrhu a vyacuterobě betonu s vlaacutekny je třeba nejen zvolit vhodnyacute druh vlaacutekna (materiaacutel deacutelku) a jeho optimaacutelniacute množstviacute (pro dosaženiacute požadovanyacutech vlastnostiacute betonu) ale takeacute odpo-viacutedajiacuteciacutem způsobem zvlaacutednout technologii jeho vyacuteroby Vlaacutekna s vysokou ohybovou tuhostiacute a charakteristickyacutem jehlicovityacutem geometrickyacutem tvarem se svyacutemi vlastnosti zaacutesadně odlišujiacute od ostatniacutech složek čerstveacuteho betonu a při vyacuterobě vlaacuteknobetonu se obtiacutežněji miacutesiacute [Trtiacutek K Vodička J 1998] V konečneacute faacutezi je nut-no vhodnyacutem způsobem daacutevkovaacuteniacute zajistit rovnoměrneacute rozptyacutele-niacute vlaacuteken ve struktuře betonu a zamezit vytvaacuteřeniacute jejich nepravi-delnyacutech shluků

Rozděleniacute vlaacuteken podle funkce v betonubull ocelovaacute alkalickovzdornaacute skleněnaacute uhliacutekovaacute (dřiacuteve i azbes-

tovaacute) vyznačujiacute se dostatečnou pevnostiacute ohybovou tuhostiacute

a vysokyacutem modulem pružnosti zlepšujiacute pevnost ztvrdleacuteho betonu v tahu (cca o 50 až

100 ) a čaacutestečně i pevnost v tlaku (cca o 10 ) tiacutem se omezuje nebo zamezuje vzniku trhlin

snižujiacute riziko křehkeacuteho lomu ztvrdleacuteho betonu (zvyšujiacute odolnost při dynamickeacutem zatiacuteženiacute)

bull organickaacute vlaacutekna přiacuterodniacute nebo syntetickaacute (nejčastěji poly-propylenovaacute) vyznačujiacute se obvykle malou mechanickou pevnostiacute

a niacutezkyacutem modulem pružnosti zvyšujiacute odolnost tuhnouciacuteho betonu proti vzniku

a šiacuteřeniacute smršťovaciacutech trhlin

Vyztuženiacute betonu vlaacutekny může vyacuterazně změnit nebo ovlivnit vlastnosti čerstveacuteho i ztvrdleacuteho betonu avšak uacutečinnost tohoto vyztuženiacute obvykle nemůže konkurovat klasickeacutemu vyztuženiacute pru-tovou vyacuteztužiacute nebo siacutetěmi Z hlediska dosaženiacute trvalyacutech změn vlastnostiacute ztvrdleacuteho betonu jsou pro jeho vyztužovaacuteniacute nejviacutece po-užiacutevanaacute ocelovaacute vlaacutekna ndash draacutetky (kap 48127) V přiacutepadě štiacuteh-lyacutech nebo tvarově modelovanyacutech prvků vyraacuteběnyacutech technologiiacute střiacutekaacuteniacute se uplatňujiacute i vlaacutekna z alkalickovzdorneacuteho skla (skloce-ment) [Trtiacutek K Vodička J 1998 Vodička J 2000] Pro uacutepravu reologickyacutech vlastnostiacute čerstveacuteho betonu se nejčastěji použiacutevajiacute vlaacutekna polypropylenovaacute (PP) s niacutezkyacutem modulem pružnosti

Draacutetkobetony se osvědčily zejmeacutena při vytvaacuteřeniacute velkyacutech be-tonovyacutech podlahovyacutech ploch např ve skladovyacutech provozech pro vyššiacute provozniacute zatiacuteženiacute kde se naplno může uplatnit vel-kaacute produktivita snadneacuteho strojniacuteho hlazeniacute K použitiacute na štiacutehleacute a průhybem namaacutehaneacute konstrukce vhodneacute nejsou

Zvlaacuteštniacute skupinou jsou vlaacuteknobetony s mimořaacutedně vysokyacutem obsahem vlaacuteken ndash SIFCON (Slurry Infiltrated Fibre Concrete) Jsou to v podstatě organizovaneacute shluky zpravidla ocelovyacutech vlaacuteken vy-plněneacute pouze jemnozrnnou cementovou kašiacute [Trtiacutek K 2000]

203

467 Zpracovaacuteniacute a ošetřovaacuteniacute betonu

Zpracovaacuteniacute čerstveacuteho betonu se po faacutezi homogenizace tj smiacutešeniacute složek rozděluje na faacutezi dopravy a uklaacutedaacuteniacute do bedněniacute forem nebo na předem připravenou plochu a faacutezi zhutňovaacuteniacute Hlavniacutem ciacutelem je dosaženiacute stejnorodosti (homogenity) ztvrdleacuteho betonu v konstrukci v požadovaneacute kvalitě Proto je nutno beton v ranneacutem staacuteřiacute vhodně chraacutenit a ošetřovat

4671 Daacutevkovaacuteniacute a miacutešeniacute složek betonu

Cement kamenivo přiacuteměsi a praacuteškoveacute přiacutesady se daacutevku-jiacute vždy hmotnostně Zaacuteměsovaacute voda poacuteroviteacute kamenivo přiacutesa-dy a tekuteacute přiacuteměsi (např barevneacute pigmenty v suspenzi) se mo-hou daacutevkovat hmotnostně i objemově Toleranci pro daacutevkovaacuteniacute složek na 1 m3 přiacutepadně na daacutevku složenou z několika zaacuteměsiacute a zamiacutechanou v automiacutechači požadovanou ČSN EN 206-1 uvaacute-diacute tab 4103

Daacutevka vody v receptuře pro každou zaacuteměs musiacute byacutet opera-tivně korigovaacutena v zaacutevislosti na okamžiteacute vlhkosti kameniva kteraacute musiacute byacutet zejmeacutena při jeho volneacutem skladovaacuteniacute pravidelně kontrolovaacutena v četnosti odpoviacutedajiacuteciacute povětrnostniacutem podmiacuten-kaacutem v průběhu vyacuteroby betonu Daacutevkovaacuteniacute přiacutesad byacutevaacute specific-keacute s ohledem na typ a uacutečinek přiacutesady způsob optimaacutelniacute a ma-ximaacutelniacute množstviacute a čas daacutevkovaacuteniacute musiacute byacutet předem určen ve vyacuterobniacutem předpisu betonu včetně ověřeniacute průkazniacute zkouškou (kap 4612) Zpravidla se přiacutesady daacutevkujiacute v tekuteacutem stavu spe-ciaacutelniacutemi daacutevkovači spolu se zaacuteměsovou vodou vyacutejimkou může byacutet daacutevkovaacuteniacute urychlujiacuteciacute či zpomalujiacuteciacute přiacutesady nebo superplas-tifikačniacute přiacutesady (kap 46412)

Složky se miacutechajiacute v miacutechačce po určenou optimaacutelniacute dobu za kterou bude zabezpečeno dosaženiacute stejnorodosti betonu při po-žadovaneacute konzistenci (zaacutevisiacute na typu a objemu miacutechačky a sklad-bě betonu)

Moderniacutem způsobem přiacutepravy čerstveacuteho betonu je vyacuteroba v cen-traacutelniacutech vyacuterobnaacutech ndash betonaacuternaacutech (transportbeton (kap 4611)) ktereacute mohou byacutet buď stabilniacute (převaacutežnaacute čaacutest) nebo mobilniacute

Složeniacute čerstveacuteho betonu po vypraacutezdněniacute z miacutechačky automiacute-chače autodomiacutechaacutevače se obecně nesmiacute upravovat (zejmeacutena dodatečnyacutem přidaacuteniacutem vody pro uacutepravu konzistence pokud neniacute průkazniacute zkouškou ověřen vliv na konečneacute vlastnosti betonu)

4672 Doprava a uklaacutedaacuteniacute čerstveacuteho betonu

Čerstvyacute beton se maacute zpracovat co nejdřiacuteve po zamiacutechaacuteniacute slo-žek transportbeton okamžitě po dodaacuteniacute na stavbu

Čerstvyacute beton je možneacute dopravovatbull kontinuaacutelně (dopravniacute paacutesy šnekoveacute dopravniacuteky)bull pneumaticky nebo hydraulicky (čerpadla)bull přetržitě (kontejnery voziacuteky přepravniacuteky autodomiacutechače)

Doprava paacutesy se přiacuteliš neosvědčila a dnes se běžně nepoužiacutevaacute Vyacutejimkou je uklaacutedaacuteniacute betonu pomociacute dopravniacuteho paacutesu kteryacute je přiacutemo namontovaacuten k naacutestavbě autodomiacutechaacutevače Nejčastěji se dnes čerstvyacute beton dopravuje čerpadly

Čerpaacuteniacute čerstveacuteho betonu je znaacutemeacute již od 30 let minuleacute-ho stoletiacute k vyacuterazneacutemu naacuterůstu teacuteto technologie dochaacuteziacute však až od 80 let Rozvoj souvisiacute s postupnyacutem zdokonaleniacutem čerpa-ciacute techniky Současnaacute čerpadla umožňujiacute přemisťovat a uklaacutedat beton v širokeacutem rozsahu konzistence (rozlitiacute 380 až 600 mm) a jsou mnohem operativnějšiacute než původniacute stacionaacuterniacute čerpa-dla

Stacionaacuterniacute čerpadla se dnes použiacutevajiacute jen na opravdu velkyacutech stavbaacutech V ostatniacutech přiacutepadech se daacutevaacute přednost čerpadlům mobilniacutem umiacutestěnyacutem buď přiacutemo na autodomiacutechaacutevači nebo (v přiacutepadě vyacutekonnějšiacutech čerpadel) na samostatneacutem automobi-loveacutem podvozku

Čerpatelnost betonu ovlivňuje mnoho faktorů Kromě kvalit-niacuteho a vhodneacuteho čerpaciacuteho zařiacutezeniacute je potřebneacute těsneacute a spraacutevně dimenzovaneacute potrubiacute zkušenaacute obsluha a spraacutevně formulovanyacute čerpatelnyacute beton

Skladba čerpatelneacuteho betonu musiacute byacutet takovaacute aby při čer-paacuteniacute nedochaacutezelo v potrubiacute k nadměrneacutemu třeniacute nebo k za-kliacuteněniacute jednotlivyacutech zrn kameniva Čerpatelnyacute beton proto musiacute obsahovat potřebneacute množstviacute jemnyacutech zrn

Jemnaacute zrna (zrna velikosti do 025 mm ke kteryacutem se počiacute-taacute i cement) společně s vodou vytvaacuteřejiacute jemnou maltu sloužiacuteciacute při čerpaacuteniacute jako mazivo Konzistence teacuteto jemneacute malty maacute byacutet měkkaacute až plastickaacute Zatuhlaacute jemnaacute malta nemaacute žaacutednyacute mazaciacute uacutečinek Přiacuteliš řiacutedkaacute jemnaacute malta nedržiacute na kamenivu a odlučuje vodu takže může dojiacutet i k ucpaacuteniacute potrubiacute

Minimaacutelniacute obsah jemnyacutech zrn by měl činit 400 kgmndash3 pro be-ton s maximaacutelniacutem zrnem o velkosti 32 mm 450 kgmndash3 pro be-ton s maximaacutelniacutem zrnem o velkosti 16 mm a 525 kgmndash3 pro be-ton s maximaacutelniacutem zrnem o velkosti 8 mm

Mazivo nemusiacute byacutet tvořeno pouze cementovou kašiacute K doplněniacute jemnyacutech zrn se proto použiacutevajiacute přiacuteměsi (popiacutelek ka-menneacute moučky)

Vodniacute součinitel wc se v přiacutepadě čerpatelnyacutech betonů po-hybuje v rozmeziacute 042 až 065 (se superplastifikačniacute přiacutesadou může byacutet i menšiacute) Doporučenaacute konzistence měřenaacute rozlitiacutem by měla byacutet většiacute než 420 mm (minimaacutelně stupeň F3)

Zvyacutešenou pozornost je třeba věnovat i křivce zrnitosti ka-meniva Osvědčuje se plynulaacute křivka ležiacuteciacute v paacutesmu zrnitosti vymezeneacutem křivkami A a B podle DIN 1045 [EhrmanV aj 1994] (kap 4662) Dobře čerpatelneacute jsou však i čerstveacute be-tony s přetržityacutemi čarami zrnitosti u nichž chybiacute frakce 48 mm Přetržka však nesmiacute byacutet širokaacute (chybět smiacute pouze jed-na frakce)

Hladkyacute povrch kulatyacutech zrn těženeacuteho kameniva je z hledis-ka čerpaacuteniacute vyacutehodnějšiacute než deskovityacute nebo hrubyacute povrch drceneacute-ho kameniva Kameniva kteraacute vykazujiacute otevřenou poacuterovitost (vaacute-penec lehkaacute kameniva) je třeba před použitiacutem maacutečet aby při zvyacutešeneacutem tlaku vyvolaneacutem čerpaacuteniacutem neodebiacuterala vodu z poji-voveacute malty

Jmenovityacute průměr dopravniacuteho potrubiacute maacute byacutet asi dvakraacutet vět-šiacute než je největšiacute čerpaneacute zrno zaacuteroveň však zaacuteležiacute i na množ-stviacute nejhrubšiacute frakce Potrubiacutem o jmenoviteacutem průměru 125 mm lze napřiacuteklad čerpat beton ve němž podiacutel zrn 3264 mm nepře-sahuje 20

Jako kriteacuterium pro hodnoceniacute čerpatelnosti čerstveacuteho betonu je dobře použitelnyacute modul zrnitosti (kap 41311) Při stano-veniacute na sadě siacutet 025 ndash 05 ndash 1 ndash 2 ndash 4 ndash 8 ndash 16 ndash 32 ndash 64 mm nemaacute byacutet modul zrnitosti kameniva pro čerpatelnyacute beton

Tab 4103 Tolerance při daacutevkovaacuteniacute složek betonu [ČSN EN 206-1 2003]

Složka betonu Tolerance

Cementplusmn 3 požadovaneacuteho množstviacute

Voda

Kamenivo celkem

Přiacuteměsi v množstviacute gt 5 hmotnosti cementuplusmn 5 požadovaneacuteho množstviacutePřiacutesady a přiacuteměsi v množstviacute le 5 hmotnosti

cementu

Poznaacutemka Toleranciacute se rozumiacute rozdiacutel mezi požadovanou a změřenou hodnotou

204

bull většiacute než 43 při maximaacutelniacutem zrnu 16 mm bull většiacute než 50 při maximaacutelniacutem zrnu 32 mmbull většiacute než 56 při maximaacutelniacutem zrnu 64 mmBěžneacute přiacutesady daacutevkovaneacute v obvykleacutem množstviacute nemajiacute na čer-

patelnost betonu podstatnyacute vliv Při čerpaacuteniacute na velkeacute vzdaacutelenosti se někdy použiacutevajiacute zpomalujiacuteciacute a plastifikačniacute (ztekucujiacuteciacute) přiacutesa-dy k tomu aby se doba čerpatelnosti prodoužila

Zatiacutemco normaacutelně provzdušněnyacute beton je čerpatelnyacute dobře přiacutelišneacute provzdušněniacute betonu (nad 5 mikropoacuterů) čerpatelnost zhoršuje Vzduch tvořiacuteciacute mikropoacutery je stlačitelnyacute a působiacute v ce-leacute deacutelce potrubiacute jako jedna velkaacute bublina Tiacutem se ztraacuteciacute čaacutest vyacute-tlačneacuteho zdvihu Nebezpečneacute raacutezy vznikleacute při změně tlaku pak v krajniacutem přiacutepadě mohou i poškodit čerpaciacute soupravu

Před začaacutetkem betonaacuteže se musiacute potrubiacutem nejprve přečerpat mazaciacute směs Pro kratšiacute potrubiacute se připravuje ze samotneacuteho ce-mentu a vody v poměru hmotnostniacutech diacutelů 1 1 Pro čerpaciacute so-ustavy s potrubiacutem delšiacutem než 100 m se použiacutevaacute směs připravenaacute z cementu drobneacuteho kameniva a vody v poměru hmotnostniacutech diacutelů 2 1 1 Konzistence mazaciacute směsi měřenaacute rozlitiacutem maacute byacutet cca 340 mm Tato směs nesmiacute byacutet uložena do betonovaneacute kon-strukce sloužiacute pouze k vytvořeniacute filmu na stěnaacutech čerpaciacute sous-tavy Jejiacute přebytky se musiacute zachytit a zlikvidovat

Při přepravě a zpracovaacuteniacute čerstveacuteho betonu nesmiacute dochaacutezet k rozměšovaacuteniacute (segregaci hrubyacutech zrn kameniva) či odlučovaacuteniacute vody ke ztraacutetě cementoveacuteho tmelu a k jinyacutem škodlivyacutem změ-naacutem

Vyacuteška volně padajiacuteciacuteho čerstveacuteho betonu při uklaacutedaacuteniacute by ne-měla byacutet většiacute než 05 m (dřiacuteve se v ČSN 73 2400 uvaacutedělo maxi-maacutelně 15 m) Proto se použiacutevajiacute různeacute skluzy nebo pružneacute hadi-ce ktereacute lze nasměrovat do požadovaneacuteho miacutesta uloženiacute I tak je splněniacute tohoto požadavku mnohdy dosti obtiacutežneacute jde však o vyacuteznamneacute opatřeniacute z hlediska kvality betonu

Čerstvyacute beton se zpravidla uklaacutedaacute do forem nebo bedně-niacute ktereacute musiacute byacutet odborně zhotoveneacute tvarově přesneacute a dosta-tečně tuheacute Bedněniacute z deskoveacuteho řeziva připravovaneacute na stavbě se už teacuteměř nepoužiacutevaacute (většinou jenom jako doplněk nebo po-hledovaacute vystyacutelka) Zcela převlaacutedajiacute různaacute stavebnicovaacute bedněniacute (tzv systeacutemovaacute) s kvalitniacute uacutepravou bedniciacutech ploch (vodovzdor-neacute překližky plast ocel) kteraacute neodniacutemajiacute čerstveacutemu betonu vodu a majiacute řadu jinyacutech přednostiacute (variabilita sestav opako-vatelnost použitiacute rychleacute spojovaacuteniacute tvarovaacute přesnost a těsnost spojů)

Pokud se někde ojediněle použije dřevěneacute bedněniacute musiacute se předem dostatečně navlhčit vodou (to platiacute i o pohledoveacute dřevě-neacute vystyacutelce) Vodovzdorneacute plaacuteště systeacutemoveacuteho bedněniacute se musiacute opatřit souvislyacutem filmem odbedňovaciacuteho prostředku (nadměrnaacute daacutevka může způsobit vytvořeniacute nežaacutedouciacutech struktur a barev-nyacutech efektů na povrchu ztvrdleacuteho betonu i vzduchoveacute dutinky) Při uklaacutedaacuteniacute čerstveacuteho betonu je třeba zabraacutenit velkyacutem otřesům na bedněniacute a podpůrnyacute systeacutem

Plochy bedněniacute musiacute byacutet čisteacute dobře sliacutecovaneacute aby nevzni-kaly vzhledově nevyhovujiacuteciacute a těžko opravitelneacute přetoky ztvrdleacute-ho betonu Zvlaacuteštniacute pozornost se musiacute věnovat povrchu bedně-niacute při požadavku na vytvořeniacute pohledoveacuteho betonu Vzorovaneacute povrchy pohledoveacuteho betonu se vytvaacuteřejiacute napřiacuteklad otiskem vlo-ženyacutech pryžovyacutech nebo plastovyacutech matric či pouhyacutem otiskem povrchu prken a latiacute

Uklaacutedaacuteniacute a zpracovaacuteniacute betonu maacute probiacutehat kontinuaacutelniacutem způsobem bdquočerstvyacute do čerstveacutehordquo Musiacute byacutet tak rychleacute aby se zabraacutenilo špatneacutemu spojeniacute při betonaacuteži po vrstvaacutech a tak po-maleacute aby se zabraacutenilo přetěžovaacuteniacute bedněniacute a podpůrnyacutech kon-strukciacute K tomu se musiacute přizpůsobit vyacuteška bedněniacute tloušťka be-tonovanyacutech vrstev i konzistence betonu

Za klimaticky extreacutemniacutech podmiacutenek je nutno použiacutevat přiacutesady zpomalujiacuteciacute nebo naopak urychlujiacuteciacute tuhnutiacute V zimě se rovněž daacutevaacute při vyacuterobě betonu přednost rychleji tuhnouciacutemu CEM I

Zejmeacutena je nutno zabraňovat vzniku nechtěnyacutech pracovniacutech spaacuter (miacutest s nedokonalyacutem spojeniacutem vrstev beton) ktereacute mohou ovlivnit vodotěsnost betonu i statiku konstrukce

Před uloženiacutem betonu musiacute byacutet provedena teacutež kontrola ar-movaciacute vyacuteztuže (typ poloha vloženiacute distančniacutech těliacutesek čisto-ta povrchu pro zabezpečeniacute soudržnosti s betonem) a jejiacute pře-jiacutemka

V době betonovaacuteniacute maacute byacutet teplota povrchu pracovniacute spaacutery vyššiacute než 0 degC spaacutera nesmiacute obsahovat uacutelomky led sniacuteh stojatou vodu Teplota betonu při uklaacutedaacuteniacute nesmiacute byacutet nižšiacute než +5 degC

Během uklaacutedaacuteniacute a naacutesledně zhutňovaacuteniacute se musiacute beton chraacute-nit proti nepřiacutezniveacutemu slunečniacutemu zaacuteřeniacute silneacutemu větru mrazu vodě dešti a sněhu

Beton se uklaacutedaacute podle předem připraveneacuteho projektu kteryacute obvykle rozděluje konstrukci do pracovniacutech zaacuteběrů (taktů) ur-čuje miacutesta pracovniacutech a dilatačniacutech spaacuter i způsoby jejich kon-strukčniacuteho provedeniacute (důležiteacute zejmeacutena pro vodotěsneacute kon-strukce)

Mezi zvlaacuteštniacute technologie betonovaacuteniacute patřiacute staacutele viacutece použiacuteva-nyacute střiacutekanyacute beton (torkret) kdy je čerstvaacute směs speciaacutelniacuteho slo-ženiacute vrhaacutena na tuhyacute podklad pomociacute stlačeneacuteho vzduchu (tzv suchyacute způsob) nebo hustyacutem proudem (tzv mokryacute způsob) Tato technologie je vhodnaacute zejmeacutena pro hrubeacute vyrovnaacutevky a tvorbu stěn v tunelech uacutespěšně byla použita i při opravaacutech silně poško-zenyacutech povrchů betonovyacutech naacutedržiacute nebo hraacuteziacute přehrad [Myška M 2005]

Daacutele je to rovněž velmi často použiacutevaneacute injektovaacuteniacute (vtlačovaacuteniacute) jemnozrnneacute cementoveacute malty do dutin trhlin kanaacutelků pro před-pjatou vyacuteztuž jakož i do zemin při zpevňovaacuteniacute podložiacute a dvoufaacute-zoveacute betonovaacuteniacute Při tomto postupu se do předem rozprostřeneacute-ho zhutněneacuteho štěrku s malyacutem podiacutelem jemnyacutech frakciacute vhaacuteniacute přetlakem cementovaacute malta (metoda Colcrete nebo Prepact) Tyto metody jsou naopak ve stavebniacute praxi již meacuteně použiacutevaneacute

Technicky zcela odlišnaacute je technologie betonovaacuteniacute pod vodou kteraacute vyžaduje zvlaacuteštniacute opatřeniacute k zamezeniacute rozplavovaacuteniacute uklaacute-daneacuteho čerstveacuteho betonu Nejpoužiacutevanějšiacute metody jsou uvede-ny na obr 496

a) b) c) d)

e) f) g)

Obr 496 Metody betonovaacuteniacute pod vodou [Pytliacutek P 1997]a) čerstvyacute beton je dopravovaacuten svislou naacutesypkou (metoda kontraktor) b) čerstvyacute beton je dopravovaacuten potrubiacutem vyuacutestěnyacutem pod uacuterovniacute vrstvy betonu c) diskontinuaacutelniacute betono-vaacuteniacute hadiciacute s tuhyacutem vyuacutestěniacutem (metoda s hydroventilem) d) betonovaacuteniacute s uzaviacuteratelnyacutem košem ndash kontejnerem e) dvoufaacutezoveacute betonovaacuteniacute metodou Colcrete nebo Prepact f) uklaacute-daacuteniacute čerstveacuteho betonu baleneacuteho do průlinčityacutech pytlů (pytlovaciacute metoda) g) vybetono-vaacuteniacute plastovyacutech nebo geotextilniacutech vaků na šikmeacutem podložiacute

205

4673 Zhutňovaacuteniacute čerstveacuteho betonu

Procesem zhutňovaacuteniacute se zabezpečuje co možnaacute nejhutněj-šiacute struktura ztvrdleacuteho betonu (minimalizace vzduchovyacutech poacuterů v betonu) což pozitivně ovlivňuje jeho mechanickeacute (pevnost) i speciaacutelniacute vlastnosti (vodotěsnost odolnost vlivu agresivity prostřediacute a trvanlivost) Při hutněniacute nesmiacute nastat odmiacutešeniacute slo-žek čerstveacuteho betonu (segregace zrn hrubeacuteho kameniva) a od-lučovaacuteniacute cementoveacuteho tmelu

Zhutňovaacuteniacute se provaacutediacutebull staticky (lisovaacuteniacutem vaacutelcovaacuteniacutem extrudovaacuteniacutem)bull dynamicky (dusaacuteniacutem střaacutesaacuteniacutem propichovaacuteniacutem vibrovaacuteniacutem)bull kombinovaně (vibrolisovaacuteniacutem vibrovaacutelcovaacuteniacutem)bull chemicko-fyzikaacutelně (vakuovaacuteniacutem ndash odsaacutevaacuteniacutem přebytečneacute

vody plastifikaciacute ndash samozhutňujiacuteciacute efekt)Způsoby zhutňovaacuteniacute se voliacute podle konzistence čerstveacuteho be-

tonu a jeho reologickyacutech vlastnostiacute se zohledněniacutem tuhosti po-užiteacuteho bedněniacute Za mezniacute způsoby hutněniacute lze označit dusaacuteniacute u zavlhlyacutech směsiacute (S1) a propichovaacuteniacute u tekutyacutech směsiacute (S4) Vyacutejimkou jsou speciaacutelniacute typy novyacutech betonů se samozhutňujiacuteciacutem efektem označovaneacute jako samozhutnitelneacute (kap 4665)

Nejčastějšiacutem a nejuniverzaacutelnějšiacutem způsobem zhutňovaacuteniacute čer-stveacuteho betonu na staveništi je vibrovaacuteniacute za použitiacute ponornyacutech vibraacutetorů přiacutepadně přiacuteložnyacutech vibraacutetorů Na čerstvyacute beton uvnitř jeho struktury se působiacute kmitavyacutemi pohyby čiacutemž se uvedou jed-notliveacute čaacutestice do vzaacutejemneacuteho pohybu a systematickyacutem postu-pem se uspořaacutedaacutevajiacute do hutneacute struktury při vytlačovaacuteniacute zadr-ženeacuteho vzduchu vneseneacuteho miacutechaacuteniacutem nebo při uklaacutedaacuteniacute do konstrukce

Vibrovaacuteniacute se provaacutediacute po vrstvaacutech (menšiacutech než vyacuteška použi-teacuteho ponorneacuteho vibraacutetoru) s čaacutestečnyacutem převibrovaacuteniacutem povr-chu předchoziacute vrstvy cca do třetiny vyacutešky čiacutemž dojde k dobreacutemu spojeniacute obou vrstev Vibraacutetor se pod povrch čerstveacuteho betonu ponořuje vždy velmi rychle kraacutetce se ponechaacute ve spodniacute poloze a poteacute se pomalu vytahuje Tiacutemto postupem lze dosaacutehnout nej-uacutečinnějšiacuteho vypuzeniacute vzduchu Obraacutecenyacutem postupem se zhutniacute

pouze horniacute čaacutest vrstvy kteraacute potom braacuteniacute unikaacuteniacute vzduchu ze spodniacute čaacutesti což maacute za naacutesledek nehomogenitu ztvrdleacuteho be-tonu v konstrukci Vpichy vibraacutetoru se musiacute překryacutevat Obr 497 znaacutezorňuje scheacutema vpichů ponorneacuteho vibraacutetoru

Doba vibrace zaacutevisiacute uacuteměrně na konzistenci čerstveacuteho betonu druhu a množstviacute použiteacute plastifikačniacute či provzdušňovaciacute přiacutesady Čiacutem je čerstvyacute beton tekutějšiacute tiacutem kratšiacute musiacute byacutet doba hutněniacute jinak by došlo k rozměšovaacuteniacute nebo u zaacuteměrně provzdušněnyacutech betonů k nežaacutedouciacutemu vypuzeniacute požadovaneacuteho obsahu vzdu-chu Dostatečneacute zhutněniacute se poznaacute ustaacutelenyacutem toacutenem vibraacuteto-ru Zhutněnyacute beton již viditelně nesedaacute přestaacutevajiacute vystupovat vzduchoveacute bublinky a cementovaacute vrstvička tmelu na povrchu se uzaviacuteraacute a stavaacute se matně lesklou

Během hutněniacute se vibraacutetor nesmiacute dotyacutekat vyacuteztuže aby se za-braacutenilo jejiacutemu rozkmitaacuteniacute v již tuhnouciacutech spodniacutech vrstvaacutech což by sniacutežilo jejiacute soudržnost s betonem Rovněž se nesmiacute do-tyacutekat bedněniacute neboť by došlo k lokaacutelniacutemu rozmiacuteseniacute betonu Ponornyacute vibraacutetor se nemaacute použiacutevat k přemisťovaacuteniacute čerstveacuteho be-tonu na většiacute vzdaacutelenosti

Jinyacutem způsobem vibrace je použitiacute povrchovyacutech vibraacutetorů (vaacutelce desky lišty) ktereacute se použiacutevajiacute např při hutněniacute podlah Daacutele to mohou byacutet přiacuteložneacute vibraacutetory a vibračniacute stolice použiacuteva-neacute zejmeacutena při průmysloveacute vyacuterobě diacutelců

4674 Ošetřovaacuteniacute čerstveacuteho betonu

Beton je nutno po určitou dobu od uloženiacute ošetřovat a ochraacute-nit zejmeacutena proti přiacutemyacutem uacutečinkům povětrnostniacutech vlivů (ex-treacutemně kladnyacutech i zaacutepornyacutech teplot dešti a větru) proti škodli-vyacutem otřesům naacuterazům a jinyacutem poškozeniacutem za uacutečelem

bull minimalizace plastickeacuteho smršťovaacuteniacute (vlivem rychleacuteho vysy-chaacuteniacute a vzniku nežaacutedouciacutech tahovyacutech napětiacute způsobujiacuteciacutech vznik trhlinek)

bull dosaženiacute požadovanyacutech vlastnostiacute (zabezpečeniacute nerušeneacute hydratace cementoveacuteho tmelu pro vyacutevoj konečneacute pevnosti)

bull zabezpečeniacute dostatečneacute odolnosti a trvanlivosti povrcho-veacute vrstvy (zejmeacutena bude-li beton v konstrukci vystaven vli-vu agresivity prostřediacute)

Povrch uloženeacuteho betonu je nutno bez odkladu udržovat během tuhnutiacute a na počaacutetku tvrdnutiacute za normaacutelniacute teploty vněj-šiacuteho prostřediacute ve vlhkeacutem stavu vlhčeniacutem a vhodnyacutem způsobem chraacutenit např

bull těsnyacutem překrytiacutem plastovou foacuteliiacute nebo vlhkou tkaninou či ji-nyacutem zvlhčenyacutem materiaacutelem

bull ponechaacuteniacutem v bedněniacute delšiacute dobu než by bylo staticky nutneacutebull naacutestřikem speciaacutelniacutemi prostředky snižujiacuteciacutemi odpařovaacuteniacute vo-

dy s povrchuBetony ktereacute budou vystaveny působeniacute prostřediacute se stupněm

vlivu X0 nebo XC1 [ČSN EN 206 ndash 1 2003] musiacute byacutet ošetřovaacuteny nejmeacuteně 12 hodin jestliže doba jejich tuhnutiacute neniacute delšiacute než 5 hodin a teplota povrchu betonu se rovnaacute nebo je většiacute než +5 degC Betony pro prostřediacute s jinyacutemi stupni vlivu se musiacute ošetřo-vat tak dlouho dokud pevnost jejich povrchoveacute vrstvy nedosaacutehne 50 stanoveneacute pevnosti v tlaku V těchto přiacutepadech lze postu-povat podle doporučeniacute v Přiacuteloze E normy ČSN P ENV 13670-1 (tab 4104)

Bude-li beton vystaven obrusu či jinyacutem nepřiacuteznivyacutem podmiacuten-kaacutem doporučuje se dobu ošetřovaacuteniacute prodloužit dokud se ne-dosaacutehne určenyacutech vyššiacutech poměrů pevnosti

Teplota vody pro ošetřovaacuteniacute betonu může byacutet maximaacutelně o 10 degC vyššiacute než je teplota povrchu betonu Při teplotaacutech prostřediacute nižšiacutech než +5 degC se tvrdnouciacute beton nevlhčiacute

a) b)

c)

12

3

4

le 700 le 700 sim 200

150

300

500

6I

3II 5

7

8

Obr 497 Scheacutema vpichů ponorneacuteho vibraacutetoru [Nedbal F 1998 Pytliacutek P 1997]a) spraacutevneacute uklaacutedaacuteniacute čerstveacuteho betonu b) spraacutevneacute vzdaacutelenosti vpichů vibraacutetorů c) ome-zeniacute tvorby vzduchovyacutech poacuterů při vibraci šikmo bedněnyacutech ploch (šipky ukazujiacute předpo-klaacutedanyacute pohyb čerstveacuteho betonu) d) hutněniacute čerstveacuteho betonu pod vestavbou1 ndash naacutesypka (zakončeniacute betonovaciacuteho potrubiacute) 2 ndash držadlo k usměrněniacute naacutesypky 3 ndash po-nornyacute vibraacutetor 4 ndash zhutněnaacute vrstva 5 ndash nasypanyacute čerstvyacute beton 6 ndash šikmeacute bedněniacute 7 ndash vestavba (kanaacutel) 8 ndash spodniacute zhutněnaacute vrstvaI ndash použitiacute vibraacutetoru pro přesun čerstveacuteho betonu u šikmeacuteho bedněniacute (přesun dovo-len pouze pro maleacute vzdaacutelenosti) II ndash spraacutevneacute provaacutezaacuteniacute spodniacute a horniacute vrstvy čerstveacuteho betonu čaacutestečnyacutem převibrovaacuteniacutem spodniacute vrstvy

d)

206

Ochranneacute prostředky ktereacute nejsou plně odstranitelneacute před naacute-slednyacutem postupem betonaacuteže (např parafiacutenoveacute naacutestřiky) se ne-smiacute aplikovat v miacutestech pracovniacutech spaacuter na povrchy ktereacute budou daacutele povrchově upravovaacuteny nebo kde se požaduje soudržnost s jinyacutemi materiaacutely Vhodneacute jsou prostředky na baacutezi modifikova-nyacutech styrenakrylaacutetovyacutech disperziacute nebo syntetickyacutech pryskyřic

Teplota povrchu betonu nesmiacute klesnout pod 0 degC dokud po-vrch betonu nedosaacutehne pevnosti v tlaku při ktereacute může odo-laacutevat mrazu bez poškozeniacute (obvykle je-li fc gt 5 MPa) Do teacuteto doby je nutno přijmout opatřeniacute k ochraně betonu proti poško-zeniacute mrazem (např zakrytiacute izolačniacute rohožiacute vyhřiacutevaacuteniacute)

Pro zamezeniacute nepřiacuteznivyacutech uacutečinků na užitneacute vlastnosti betonu nesmiacute teplota uvnitř betonovaneacute čaacutesti přesaacutehnout +65 degC (nut-

no respektovat při urychlovaacuteniacute tvrdnutiacute betonu proteplovaacuteniacutem a při vyacuterobě masivniacutech konstrukciacute)

468 Cementovyacute potěr

Cementovyacute potěr (CP) je vrstva ze ztvrdleacuteho jemnozrnneacuteho betonu nebo obyčejneacuteho betonu s plnivem obvykle do maximaacutel-niacute velikosti zrna 16 mm (podle tloušťky vrstvy) poklaacutedanaacute přiacutemo na stavbě za uacutečelem dosaženiacute předepsaneacute vyacutešky či umožněniacute ko-nečneacute uacutepravy povrchu podlahy (vyrovnaacutevaciacute a podkladniacute vrstvy podlahy) nebo přiacutemo vytvaacuteřejiacuteciacute naacutešlapnou vrstvu podlahy (ko-nečnou povrchovou uacutepravu)

Zaacutekladniacute definice a charakteristiky CP jsou uvedeny v ČSN 74 4505 a zejmeacutena v ČSN EN 13318 a ČSN EN 13813

Zvlaacuteštniacutem druhem jsou samonivelačniacute CP zhotovenyacute z čer-stveacuteho betonu s přiacutedavkem vhodnyacutech přiacuteměsiacute a superplastifikač-niacute (silně ztekucujiacuteciacute) přiacutesady (kap 46412) ktereacute umožňujiacute při spraacutevneacutem složeniacute snadneacute rovnoměrneacute rozprostřeniacute a přiacutepadně i dostatečneacute zhutněniacute vlastniacute hmotnostiacute

Podle konstrukčniacuteho provedeniacute se CP rozdělujiacute nabull spřaženeacute (spojeneacute s podkladem)bull odděleneacute od podkladu separačniacute vrstvou (např hydroizola-

ciacute)bull odděleneacute od podkladu tlumiciacute vrstvou (např akustickou či

tepelnou izolaciacute ndash tzv plovouciacute potěry

4681 Klasifikace cementovyacutech potěrů

Klasifikace zaacutekladniacutech vlastnostiacute a obecnyacutech požadavků na cementoveacute potěry (CP) v čerstveacutem i ztvrdleacutem stavu je uvedena v ČSN EN 13813 Podle jednotlivyacutech kriteacuteriiacute se CP rozdělujiacute na třiacute-dy (tab 4105 až 4113)

Tab 4104 Nejkratšiacute doba ošetřovaacuteniacute pro stupně vlivu prostřediacute podle ČSN EN 206-1 jineacute než X0 a XC1 [ČSN P ENV1997 ndash 2 206 ndash 1 2000]

Teplota povrchubetonu t (degC)

Nejkratšiacute doba ošetřovaacuteniacute (dny)1) 2)

Vyacutevoj pevnosti betonu 4)

(fcm2 fcm28)

rychlyacuter ge 050

středniacuter = 030

pomalyacuter = 015

velmi pomalyacuter lt 015

t ge 25 10 15 20 30

25 gt t ge 15 10 20 30 5

15 gt t ge 10 20 40 7 10

10 gt t ge 53) 30 6 10 151) Plus doba tuhnutiacute přesahujiacuteciacute 5 hodin2) Mezi hodnotami v řaacutedciacutech je přiacutepustnaacute lineaacuterniacute interpolace3) Pro teploty nižšiacute než 5 degC se může doba ošetřovaacuteniacute prodloužit o dobu rovnou trvaacuteniacute

teploty nižšiacute než 5 degC4) Vyacutevoj pevnosti betonu je poměr průměrneacute pevnosti v tlaku po 2 dnech k průměrneacute

pevnosti v tlaku po 28 dnech stanovenyacutech z průkazniacutech zkoušek nebo založenyacutech na znaacutemeacutem chovaacuteniacute betonu s porovnatelnyacutem složeniacutem (ČSN EN 206-1)

Tab 4105 Třiacutedy cementovyacutech potěrů podle pevnosti v tlaku (ČSN EN 13892-2)

Třiacuteda C5 C7 C12 C16 C20 C25 C30 C35 C40 C50 C60 C70 C80

Pevnost v tlaku (MPa) 5 7 12 16 20 25 30 35 40 50 60 70 80

Tab 4106 Třiacutedy cementovyacutech potěrů podle pevnosti v tahu za ohybu (ČSN EN 13892-2)

Třiacuteda F1 F2 F3 F4 F5 F6 F7 F10 F15 F20 F30 F40 F50

Pevnost v tahu za ohybu (MPa) 1 2 3 4 5 6 7 10 15 20 30 40 50

Tab 4107 Třiacutedy cementovyacutech potěrů podle odolnosti obrusu ndash metoda Boumlhme (ČSN EN 13892-3)

Třiacuteda A22 A15 A12 A9 A6 A3 A15

Množstviacute obrusu (cm350 cm2) 22 15 12 9 6 3 15

Tab 4108 Třiacutedy cementovyacutech potěrů podle odolnosti obrusu ndash metoda BCA (ČSN EN 13892-4)

Třiacuteda AR6 AR4 AR2 AR1 AR05

Maximaacutelniacute hloubka obrusu (microm) 600 400 200 100 50

Tab 4109 Třiacutedy cementovyacutech potěrů podle odolnosti proti opotřebeniacute valivyacutem zatiacuteženiacutem (ČSN EN 13892-5)

Třiacuteda RWA 300 RWA 100 RWA 20 RWA 10 RWA 1

Množstviacute obrusu (cm3) 300 100 20 10 1

Tab 4110 Třiacutedy cementovyacutech potěrů s podlahovou krytinou podle odolnosti proti opotřebeniacute valivyacutem zatiacuteženiacutem (ČSN EN 13892-7)

Třiacuteda RWFC 150 RWFC 250 RWFC 350 RWFC 450 RWFC 550

Zatiacuteženiacute (N) 150 250 350 450 550

207

Specifikace požadovanyacutech vlastnostiacute na CP musiacute vždy vychaacute-zet z konkreacutetniacuteho uacutečelu jeho použitiacute a dosahuje se vhodnyacutem druhem a složeniacutem CP

Ověřovaacuteniacute skutečnyacutech vlastnostiacute CP pro kontrolu shody se řiacutediacute zkušebniacutemi postupy v souboru norem ČSN EN 13892-1 až 8

4682 Druhy a použitiacute cementovyacutech potěrů

Obecně majiacute CP širokeacute uplatněniacute jak v bytoveacute tak i v průmys-loveacute vyacutestavbě kde se může uplatnit jejich dobraacute odolnost obru-su přirozenaacute drsnost (přiacutepadně snadnaacute opracovatelnost povr-chu) a požadovanaacute škaacutela pevnostiacute

Spřaženeacute potěry se použiacutevajiacute předevšiacutem na konečnou uacutepravu povrchu konstrukciacute u nichž nelze dosaacutehnout konečneacute uacutepravy přiacutemo při betonaacuteži neniacute dosažena požadovanaacute rovinnost povr-chu konstrukce nebo bude podlaha vystavena velkeacutemu zatiacuteže-niacute a součaacutestiacute povrchoveacute uacutepravy je provedeniacute speciaacutelniacute obrusneacute vrstvy (např zahlazovanyacute korundovyacute vsyp)

Tloušťka CP by měla byacutet nejmeacuteně třikraacutet většiacute než je použiteacute největšiacute zrno kameniva resp při naacutevrhu skladby nebo vyacuteběru typu vhodneacuteho typu předmiacutechaneacute sucheacute směsi CP je nutno zohlednit realizovanou tloušťku vrstvy Předpokladem pro kvalitniacute spřaženiacute CP s podkladem je vhodneacute zdrsněniacute podkladu odstraněniacute nečistot a separačniacutech laacutetek nejleacutepe otryskaacuteniacutem vysokotlakyacutem vodniacutem pa-prskem přiacutepadně opiacuteskovaacuteniacute Doporučuje se podklad předem vlh-čit minimaacutelně po dobu 48 hodin a těsně před naneseniacutem CP apli-kovat spojovaciacute (adhezniacute) můstek např na baacutezi akrylaacutetoveacute disperze kteraacute ale nesmiacute předčasně zaschnout Dilatovaacuteniacute ploch spřaženyacutech CP neniacute vhodneacute provaacutedět řezanyacutemi spaacuterami neboť by mohlo do-jiacutet k lokaacutelniacutemu narušeniacute adheze zejmeacutena u vrstev malyacutech tloušťek Doporučuje se vklaacutedat dilatačniacute lišty již při provaacuteděniacute CP

Potěry na oddělovaciacute (separačniacute) mezivrstvě se použiacutevajiacute v přiacute-padě poklaacutedky na hydroizolačniacute vrstvu nebo na vrstvu parozaacute-brany Tloušťka CP by v tomto přiacutepadě neměla byacutet menšiacute než 35 mm Jsou-li v podkladu vyacuteškoveacute rozdiacutely je třeba nejdřiacuteve proveacutest vyrovnaacutevaciacute vrstvu jinak by se mohly vytvořit ve ztvrd-leacute vrstvě CP trhliny

Provedenyacute CP je nutno včas rozdělit dilatačniacutemi spaacuterami jakmile to naacuterůst pevnosti betonu dovoliacute Pro interieacuter se doporu-čuje dilatovat ve vzdaacutelenostech maximaacutelně 6 m velikost plochy čtverců by v žaacutedneacutem přiacutepadě neměla překročit 40 m2

Plovouciacute potěry se zhotovujiacute zpravidla na vrstvu tepelneacute nebo zvukoveacute izolace a tvořiacute samostatnyacute konstrukčniacute celek ve skladbě podlahy Proto musiacute byacutet dimenzovaacuteny s ohledem na provozniacute zatiacuteženiacute (doporučuje se vyztuženiacute svařovanou siacutetiacute)

V bytoveacute vyacutestavbě s běžnyacutem zatiacuteženiacutem podlahy 20 kNmndash2 bez podlahoveacuteho vytaacutepěniacute se doporučuje provaacutedět CP v tloušťce

minimaacutelně 35 až 40 mm Stlačitelnost izolačniacutech hmot při zatiacute-ženiacute nesmiacute byacutet většiacute než 10 v přiacutepadě stlačitelnosti většiacute než 5 mm je třeba zvyacutešit tloušťku CP minimaacutelně o 5 mm

Pod kamenneacute a keramickeacute dlažby a v přiacutepadě podlahoveacuteho vytaacutepěniacute musiacute byacutet tloušťka CP nejmeacuteně 45 mm V miacutestnostech a provozech s většiacutem užitnyacutem zatiacuteženiacutem je nutno tloušťku CP zvětšit podle statickeacuteho vyacutepočtu Zvlaacuteštniacute pozornost je třeba vě-novat složeniacute CP při podlahoveacutem vytaacutepěniacute z důvodu objemo-vyacutech změn betonu

Dilatačniacute pole plovouciacutech CP majiacute byacutet pokud možno čtverco-vaacute (maximaacutelně plocha 40 m2) leacutepe s deacutelkou strany 6 m nejviacute-ce však 8 m Při podlahoveacutem vytaacutepěniacute je třeba vzdaacutelenosti dila-taciacute zmenšit

4683 Složky cementoveacuteho potěru

Pro vyacuterobu CP se použiacutevajiacute stejneacute zaacutekladniacute i doplňkoveacute složky jako pro obyčejnyacute beton (kap 462 a 464)

Jako pojiva je možno použiacutet všechny druhy cementů vyho-vujiacuteciacutech ČSN EN 197-1 (tab 493) zpravidla se použiacutevajiacute druhy CEM I a CEM II třiacutedy 325 nebo při požadavku rychlejšiacuteho naacuterůs-tu pevnosti a vyššiacute konečneacute pevnosti CP třiacutedy 425 Daacutevka ce-mentu by neměla překročit 450 kgmndash3

Maximaacutelniacute zrno kameniva se voliacute podle tloušťky CP do tlo-ušťky 40 mm se použiacutevaacute zrno maximaacutelně 8 mm nad 40 mm ma-ximaacutelně 16 mm V přiacutepadě zvlaacuteštniacutech požadavků na zvyacutešenou odolnost CP proti obrusu a otěru se použiacutevaacute tvrdeacute kamenivo nebo se při poklaacutedce CP zahlazuje do zavadleacuteho povrchu např korundovyacute vsyp

Daacutevka vody se voliacute co nejnižšiacute doporučovanaacute konzistence u klasicky poklaacutedanyacutech potěrů je F2 [ČSN EN 206-1 2003] Pro zlepšeniacute zpracovatelnosti se doporučuje použiacutevat plastifikačniacute nebo superplastifikačniacute (ztekucujiacuteciacute) přiacutesady umožňujiacuteciacute buď čer-paacuteniacute čerstveacuteho betonu pro CP nebo samonivelačniacute efekt

V přiacutepadě vystaveniacute CP uacutečinkům vody a mrazu při působeniacute CHRL se doporučuje použiacutet provzdušňujiacuteciacute přiacutesada (kap 46413)

Proti rychleacutemu vysychaacuteniacute a pro zlepšeniacute zpracovatelnosti i pevnostniacutech charakteristik se mohou přidaacutevat disperze plastic-kyacutech hmot v daacutevkaacutech cca 15 hmot sušiny na hmotnost ce-mentu (kap 469) U běžneacute disperze se sušinou 50 to zna-menaacute daacutevku cca 30 hmot disperze z hmotnosti cementu

4684 Technickeacute požadavky na cementoveacute potěry

Vrstvy CP je třeba zhotovit tak aby bylo umožněno jejich přetvořeniacute vlivem uacutečinků objemovyacutech změn a teploty bez vzni-ku podružnyacutech napětiacute a aby nevznikaly akustickeacute mosty Proto je

Tab 4111 Třiacutedy cementovyacutech potěrů podle tvrdosti povrchu (ČSN EN 13892-6)

Třiacuteda SH30 SH40 SH50 SH70 SH100 SH150 SH200

Tvrdost povrchu (MPa) 30 40 50 70 100 150 200

Tab 4112 Třiacutedy cementovyacutech potěrů podle modulu pružnosti (ČSN EN ISO 178)

Třiacuteda E1 E2 E5 E10 E15 E20 vyššiacute v naacutesobku 5

Modul pružnosti v tahu za ohybu (MPa) 1 2 5 10 15 20 25 ndash 30 atd

Tab 4113 Třiacutedy cementovyacutech potěrů podle přiacutedržnosti (ČSN EN 13892-8)

Třiacuteda B02 B05 B10 B15 B20

Přiacutedržnost (MPa) 02 05 10 15 20

208

třeba zamezit vzniku jakyacutechkoli silovyacutech spojeniacute (těsneacuteho kon-taktu) se stěnami a prostupujiacuteciacutemi sloupy vloženiacutem izolačniacuteho (separačniacuteho) paacutesku např z pěnoveacuteho polyetylenu minimaacutelně o tloušťce 10 mm přes celou vyacutešku vrstvy CP (obr 498)

Požadavky na minimaacutelniacute pevnost v tlaku spřaženyacutech CP jsou stanoveny v ČSN 74 4505 v zaacutevislosti na druhu podlahoviny (dřevěneacute keramickeacute plastoveacute pražoveacute textilniacute liteacute) a provozu (pochůzneacute pojiacutezdneacute) konkreacutetniacutemi hodnotami pevnosti v rozme-ziacute od 45 do 20 MPa a současně takeacute musiacute byacutet dosaženy mini-maacutelniacute stanoveneacute hodnoty přiacutedržnosti ndash pevnosti v tahu kolmo na plochu v rozmeziacute hodnot 05 až 15 MPa podle typu provozu a připojeneacute naacutešlapneacute vrstvy podlahoviny

Pro plovouciacute CP (vztahuje se i na CP uloženeacute na separačniacute mezivrstvě) určeneacute jako podklad pod podlahoviny je v ČSN 74 4505 požadovaacutena pevnost v tlaku 20 MPa (což je ekvivalent-niacute pevnostniacute třiacutedě betonu C 1620 podle ČSN EN 206-1)

469 Polymercementoveacute betony

Jednaacute se o betony obvykleacuteho složeniacute u nichž bylo použito ur-čiteacuteho vhodneacuteho polymeru jako druhotneacute modifikujiacuteciacute složky Takto připraveneacute betony se označujiacute symbolem PCC (polymer--cement concrete) Polymer se přidaacutevaacute jako přiacuteměs do čerstveacuteho betonu kde ale nevstupuje přiacutemo do chemickeacute reakce s cemen-tem Ke vzaacutejemneacutemu spolupůsobeniacute dochaacuteziacute pouze v raacutemci me-zimolekulaacuterniacutech sil

Polymery se použiacutevajiacute pro zlepšeniacute zpracovatelnosti čerstveacuteho betonu při čaacutestečneacute uacutespoře zaacuteměsoveacute vody a zejmeacutena pro zvyacute-šeniacute pevnosti ztvrdleacuteho betonu v tahu i pro zvyacutešeniacute jeho přilna-vosti k podkladu

S ohledem na tyto skutečnosti se polymercementoveacute směsi uplatňujiacute při formulaci reprofilačniacutech malt cementovyacutech lepiciacutech hmot a potěrovyacutech vrstev sloužiacuteciacutech jako podlahy

Nejčastěji se použiacutevajiacute tyto laacutetky ve formě vodniacute disperzebull polyvinylacetaacutet (PVAC) a jeho kopolymery ndash v alkalickeacutem

prostřediacute podleacutehaacute hydrolyacuteze proto je nevhodnyacute do vlhkeacute-ho prostřediacute

bull akrylaacutety (A) a metakrylaacutety (MA) ndash viacutece odolaacutevajiacute alkalic-keacute hydrolyacuteze i slabšiacutemu chemicky agresivniacutemu prostřediacute (XA1)

bull styrenakrylaacutety ndash v současneacute době pro přiacutepravu PCC asi nej-rozšiacuteřenějšiacute typ

Určitou uacutepravou lze ziacuteskat i praacuteškoveacute polymery ktereacute se s vyacute-hodou použiacutevajiacute do speciaacutelniacutech cementovyacutech malt (např pro sa-naci betonovyacutech konstrukciacute) nebo do cementovyacutech lepidel ke kladeniacute keramiky

Některeacute polymerniacute disperze (zejmeacutena styrenakrylaacutetoveacute) se použiacutevajiacute i jako přiacutesada do konstrukčniacutech betonů Nachaacutezejiacute uplatněniacute při vyacuterobě tovaacuterniacutech betonovyacutech komiacutenů se zvyacutešenou odolnostiacute proti kouřovyacutem plynům daacutele při vyacuterobě betonoveacuteho potrubiacute s vyššiacute chemickou odolnostiacute a při provaacuteděniacute betonovyacutech ploch odolaacutevajiacuteciacutech ropnyacutem produktům nebo slabšiacutem roztokům organickyacutech kyselin

Zlepšenaacute raacutezovaacute houževnatost polymercementovyacutech betonů se využiacutevaacute při vyacuterobě betonovyacutech pilot ktereacute je možneacute zatloukat do půdy beranidlem

Řaacutedově vyššiacute tahovaacute pevnost polymercementoveacuteho poji-va umožňuje takeacute vyrobit natolik soudržneacute polymercemento-veacute mezeroviteacute betony že z nich mohou byacutet zhotovovaacuteny po-vrchy vozovek Vyacutehodou těchto vozovek je rychleacute vysychaacuteniacute po dešti vlivem vysokeacute propustnosti vody tiacutemto betonem do pod-ložiacute a zvyacutešenyacute uacutetlum hluku způsobeneacuteho dopravou Pro přiacutezni-

1

2

34

5

6

stěna

stěna

1

2

3

4

5

6

7

a)

b)

1

2

34

5

67

8

stěna

c)

Obr 498 Cemetovyacute potěr [Nedbal F 1998]a) spřaženyacute cementovyacute potěr 1 ndash omiacutetka 2 ndash lišta 3 ndash separačniacute paacutesek (pěnovyacute polyetylen) 4 ndash podlahovina 5 ndash potěr 6 ndash podkladniacute železobetonovaacute konstrukce

b) oddělenyacute potěr na separačniacute mezivrstvě 1 ndash omiacutetka 2 ndash lišta 3 ndash separačniacute paacutesek (pěnovyacute polyetylen) 4 ndash podlahovina 5 ndash potěr 6 ndash separačniacute nebo izolačniacute vrstva 7 ndash podkladniacute železobetonovaacute konstrukce

c) oddělenyacute plovouciacute potěr 1 ndash omiacutetka 2 ndash lišta 3 ndash separačniacute paacutesek (pěnovyacute polyetylen) 4 ndash podlahovina 5 ndash potěr 6 ndash separačniacute vrstva (lepenka foacutelie) 7 ndash tepelně- nebo zvukově izolačniacute vrstva 8 ndash pod-kladniacute železobetonovaacute konstrukce

209

veacute akustickeacute vlastnosti se mezeroviteacute polymercementoveacute betony někdy použiacutevajiacute na uacuteseky silnic v bezprostředniacute bliacutezkosti nemoc-nic či sanatoriiacute Širšiacutemu uplatněniacute braacuteniacute vyššiacute cena než u běžnyacutech mezerovityacutech betonů s cementovyacutem pojivem

Polymerniacute disperze se mohou použiacutet i dodatečně pro im-pregnaci ztvrdleacuteho betonu (pro omezeniacute propustnosti kapi-laacuter a zvyacutešeniacute odolnosti povrchovyacutech vrstev proti karbonataci) Impregnace se provaacutediacute naacutetěrem nebo naacutestřikem V takoveacutem přiacute-padě se polymerniacute disperze obvykle použiacutevajiacute ve zředěneacute formě obsahujiacuteciacute pouze cca 10 sušiny aby na povrchu betonu nedo-chaacutezelo ke vzniku souvisleacuteho parotěsneacuteho filmu

Od vyacuteše uvedeneacute impregnačniacute technologie (kteraacute je fakticky pouze povrchovou uacutepravou) je třeba rozlišovat technologii tla-koveacute impregnace betonu reaktoplastickyacutemi polymerniacutemi pojivy (zpravidla epoxidovyacutemi) kteraacute vede ke vzniku noveacute kompozitniacute

struktury Materiaacutel vzniklyacute tlakovou impregnaciacute se od běžneacuteho polymercementoveacuteho kompozitu značně lišiacute a proto jsou be-tony připraveneacute tlakovou impregnaciacute chaacutepaacuteny jako samostatnaacute skupina a jsou označovaacuteny samostatnyacutem symbolem PIC (poly-mer-impregnated concrete)

Hloubkovaacute tlakovaacute impregnace (prostřednictviacutem relativně husteacute řady vrtů) se použiacutevaacute jako sanačniacute opatřeniacute sloužiacuteciacute k re-vitalizaci pevnostně problematickeacuteho betonoveacuteho prvku Je to ovšem vysoce individuaacutelniacute zaacutekrok značně naacuteročnyacute na odbornost provaacutedějiacuteciacute firmy

Pro uacuteplnost je třeba uveacutest že pokud polymerniacute pojivo (nej-častěji pojivo reaktoplastickeacuteho typu) zcela nahrazuje cement označuje se vzniklyacute kompozitniacute materiaacutel jako PC (polymer con-crete) či polymerbeton Staacutele živyacute je i staršiacute naacutezev plastbeton Bliacuteže je o polymerbetonu pojednaacuteno v kap 410

210

47 Silikaacutetovaacute kusovaacute staviva

Vynikajiacuteciacute vlastnosti silikaacutetovyacutech hydraulickyacutech pojiv jsou vy-užiacutevaacuteny při průmysloveacute vyacuterobě různyacutech kusovyacutech staviv Vyacutehodou průmyslovyacutech postupů je praacutece za staacutele stejnyacutech vnějšiacutech podmiacute-nek a většiacute možnosti při tvaroveacutem zpracovaacuteniacute a zhutňovaacuteniacute vyacute-choziacute kompozitniacute hmoty

V podmiacutenkaacutech průmysloveacute vyacuteroby je naviacutec možneacute vytvrzo-vaacuteniacute tepelně urychlovat (UTB technologie použiacutevanaacute pro beto-noveacute prefabrikaacutety) nebo vhodnyacutem (hydrotermaacutelniacutem) ohřevem v pojivu dokonce vyvolaacutevat i vznik noveacute struktury (autoklaacutevova-neacute vyacuterobky)

471 Betonoveacute prefabrikaacutety

K nejvyacuteznamnějšiacute kusovyacutem silikaacutetovyacutem stavivům patřiacute vyacuterobky z betonu Průmyslově se dnes z betonu vyraacutebiacute předevšiacutem velkeacute množstviacute různyacutech stavebniacutech diacutelců ktereacute je možno třiacutedit podle různyacutech hledisek (velikosti uacutečelu rozměru)

Podle funkce můžeme prefabrikaacutety pro pozemniacute stavby roz-dělit na dvě velkeacute skupiny a to na prefabrikaacutety pro hrubou vyacute-stavbu a na prefabrikaacutety dokončovaciacutech praciacute

Do prvniacute skupiny patřiacute betonoveacute zdiciacute prvky betonoveacute a žele-zobetonoveacute prefabrikaacutety zaacutekladoveacute stěnoveacute stropniacute diacutelce plneacute či dutinoveacute (předpjateacute nebo nepředpjateacute) deskoveacuteho nebo TT tvaru stropniacute diacutelce pro ztraceneacute bedněniacute překlady sloupy nos-niacuteky průvlaky diacutelce pro konstrukce krovů diacutelce schodišťoveacute bal-koacutenoveacute a dalšiacute prvky paneloveacuteho typu

Do druheacute skupiny řadiacuteme všechny ostatniacute vyacuterobky jako jsou podlahoveacute diacutelce instalačniacute prefabrikaacutety zaacutemkovou dlažbu prv-ky zahradniacute architektury oploceniacute a jineacute

Samostatnou skupinu tvořiacute prefabrikaacutety pro inženyacuterskou vyacute-stavbu kam patřiacute odvodňovaciacute systeacutemy (štěrbinoveacute trouby) ka-nalizačniacute trouby šachtoveacute skruže prostoroveacute prefabrikaacutety žump z vodotěsneacuteho betonu propustky a dalšiacute tvaroveacute kusy

V současnosti nabyacutevajiacute na vyacuteznamu předevšiacutem maleacute prefabri-kaacutety (zdiciacute prvky dlažba tašky) ktereacute se dnes vyraacutebějiacute nejčastěji vibrolisovaacuteniacutem na automatickyacutech strojniacutech linkaacutech

4711 Betonovaacute krytina

Prvniacute betonoveacute tašky se vyraacuteběly v již roce 1901 jednoduchyacutem odleacutevaacuteniacutem cementoveacute malty do formy

Současnaacute vibrolisovaciacute technologie vychaacuteziacute z čerstveacuteho beto-nu s velmi niacutezkyacutem obsahem vody (u něhož neniacute klasifikovaacutena konzistence) kteryacute se do ocelovyacutech forem přiacuteslušneacuteho tvaru li-suje pod velkyacutem tlakem 18 až 20 MPa Asi po 16 hodinaacutech kdy proběhne hydratace cementoveacuteho tmelu může byacutet vyacuterobek od-formovaacuten a vyvezen z haly na vnějšiacute prostranstviacute aby nabyl ko-nečnyacutech vlastnostiacute

Betonovaacute taška dnes už naprosto rovnocennaacute alternativa klasickeacute tašky paacuteleneacute s niacutež sdiacuteliacute zařazeniacute v kategorii tzv těžkyacutech sklaacutedanyacutech krytin se rozšiacuteřila po českyacutech střechaacutech s tako-vou samozřejmostiacute že neniacute žaacutedneacuteho důvodu upiacuterat jiacute praacutevo na existenci Svyacutemi vlastnostmi za paacutelenou krytinou ostatně v ničem nezaostaacutevaacute Těžko se od niacute na prvniacute pohled rozeznaacute maacute podobneacute profilovaacuteniacute obdobnou barevnou škaacutelu ale na-viacutec i některeacute přednosti Je rozměrově přesnějšiacute a pro poklaacuted-ku tedy snazšiacute

Ač by tomu prvniacute dojem nenasvědčoval ve velkoformaacutetovyacutech a většinou takeacute ve standardniacutech modelech jsou betonoveacute tašky srovnatelneacute s paacutelenou krytinou i hmotnostiacute (38 až 54 kgmndash2) V profilu bobrovek je ale betonovaacute krytina nejtěžšiacute krytinou

vůbec (viacutece než 80 kgmndash2) značně zatěžuje krov a pro rekon-strukce je nejmeacuteně vhodnaacute

Betonovaacute krytina se vyraacutebiacute z portlandskeacuteho cementu CEM I křemičiteacuteho piacutesku a barevnyacutech pigmentů na baacutezi oxidu železa ktereacute ji kromě zaacutekladniacute šedeacute toacutenujiacute do několika dalšiacutech barev cihlově červeneacute červenohnědeacute tmavohnědeacute pamaacutetkově červe-neacute světle zeleneacute tmavě zeleneacute tmavě modreacute a břidlicově černeacute

Betonoveacute tašky jsou většinou opatřeny dvojityacutem akrylaacutetovyacutem naacutestřikem nověji teacutež povrchovou uacutepravou pětivrstvou meacuteně častyacute je granulovanyacute povrch

Plocha betonoveacute krytiny kteraacute je vystavena vlivům počasiacute by měla byacutet takovaacute aby hotovaacute střecha v celkoveacutem pohledu půso-bila harmonicky Maleacute barevneacute rozdiacutely způsobeneacute vyacuterobou jsou přiacutepustneacute Vlivem působeniacute počasiacute se měniacute barvy a vzhled beto-noveacute krytiny

Evropskaacute norma ČSN EN 490 z roku 2005 rozeznaacutevaacute tyto druhy tašek

bull tašku žlaacutebkovou tj uacutežlabniacute tašku kteraacute se použiacutevaacute tam kde na sebe navazujiacute dvě střešniacute plochy sviacuterajiacuteciacute uacutehel

bull tašku draacutežkovou tj profilovanou nebo rovnou tašku kteraacute maacute bočniacute draacutežky nebo bočniacute i čelniacute draacutežky

bull tašku bezdraacutežkovou tj profilovanou nebo rovnou tašku bez draacutežkovaacuteniacute

bull zvlaacuteštniacute tašku tj tvarovku kteraacute v krytině splňuje zvlaacutešt-niacute funkci např hřebenaacuteč prvky pro naacuterožiacute a žlaby haacutekovyacute klenaacutek prvky pro převisleacute střechy

Norma daacutele rozeznaacutevaacute střešniacute tašky s pravidelnou nebo ne-pravidelnou předniacute hranou Některeacute modely tašek majiacute plaacutenovi-tě např z estetickyacutech důvodů nepravidelnou předniacute hranu Na ně se pak některeacute daacutele uvedeneacute požadavky nevztahujiacute

47111 Požadavky a typoveacute zkoušky

Pro betonovou krytinu s pravidelně se měniacuteciacute zaacutevěsnou deacutelkou se při kontrole podle ČSN EN 491 2004 nesmiacute zaacutevěsnaacute deacutelka odchylo-vat o viacutece než plusmn4 mm od deklarovanyacutech hodnot Při kontrole pravo-uacutehlosti betonoveacute krytiny s jmenovitou konstantniacute zaacutevěsnou deacutelkou nesmiacute byacutet rozdiacutel zaacutevěsnyacutech deacutelek na krajiacutech tašky většiacute než 4 mm

Kryciacute šiacuteřka tašky draacutežkoveacute s udanou vůliacute kryciacute šiacuteřky musiacute při zkoušce podle ČSN EN 491 splňovat tyto podmiacutenky

bull jedna desetina kryciacute šiacuteřky 10 tašek v roztaženeacutem stavu mu-siacute byacutet rovna nebo většiacute než jmenovitaacute kryciacute šiacuteřka tašky plus zadaneacute bdquoplusoveacute vůle v kryciacute šiacuteřcerdquo

bull jedna desetina kryciacute šiacuteřky 10 tašek ve sraženeacutem stavu musiacute byacutet rovna nebo menšiacute než jmenovitaacute kryciacute šiacuteřka tašky minus zadaneacute bdquominusoveacute vůle v kryciacute šiacuteřcerdquo

Pro tašky bez uvedeneacute vůle v kryciacute šiacuteřce a tašky bez vůle v kryciacute šiacuteřce udaneacute vyacuterobcem se smiacute odchyacutelit středniacute (průměrnaacute) hodno-ta kryciacute šiacuteřky nejviacutece o plusmn5 mm od hodnot deklarovanyacutech vyacuterob-cem U tašek bez draacutežek se může středniacute kryciacute šiacuteřka odchylovat nejviacutece plusmn3 mm od deklarovanyacutech hodnot Toto ustanoveniacute ne-platiacute pro tašky navrženeacute jako nerovneacute

Rovinnost se určuje přiloženiacutem na rovnou plochu a podle vyacuteše uvedeneacute zkušebniacute normy nesmiacute byacutet mezera mezi jmenovityacutemi body dotyku a rovnou srovnaacutevaciacute plochou většiacute než 3 mm nebo jedna setina jmenoviteacute kryciacute šiacuteřky tašky (zaokrouhleno na celeacute mm) přičemž určujiacuteciacute je nejvyššiacute hodnota

Průměrnaacute hodnota hmotnosti musiacute splňovat tyto požadavkybull pro tašky o hmotnosti nejviacutece 2 kg smiacute činit odchylka od

hodnoty deklarovaneacute vyacuterobcem maximaacutelně plusmn02 kgbull pro tašky o hmotnosti většiacute něž 2 kg smiacute činit odchylka od

hodnoty deklarovaneacute vyacuterobcem maximaacutelně plusmn10

211

Při zkoušce uacutenosnosti podle zkušebniacute normy ČSN EN 491 ne-smiacute byacutet hodnota Fc menšiacute než přiacuteslušneacute hodnoty uvedeneacute v tab 4114

Tašky zkoušeneacute dřiacuteve než 28 dniacute ode dne vyacuteroby vyhovujiacute ustanoveniacute normy ČSN EN 490 pokud jejich uacutenosnost činiacute nej-meacuteně 80 hodnoty uvedeneacute v tab 4114 a vyacuterobce může sta-tisticky dokaacutezat že hodnoty podle uvedeneacute tabulky dosaacutehne za 28 dnů

Při zkoušce prosaacutekavosti podle vyacuteše uvedeneacute normy se smiacute na spodniacutem povrchu tašky nebo uacutežlabniacute tašky objevit během zkouš-ky kapka vody ale před uplynutiacutem kontrolniacute doby 20 hodin ne-smiacute odkaacutepnout Může byacutet použita i jinaacute kontrolniacute metoda je-li prokaacutezaacutena uspokojujiacuteciacute statistickaacute souvislost s vyacutesledky zkoušek provedenyacutech podle zkušebniacute normy ČSN EN 491

Po provedeniacute zkoušky mrazuvzdornosti (trvanlivosti) podle zkušebniacute normy (25 zmrazovaciacutech cyklů) musiacute krytina vyhovět požadavkům na prosaacutekavost a uacutenosnost Zkoušky prosaacutekavosti vody se provaacutedějiacute proto aby se zjistilo kde střiacutedaacuteniacute mrazu a ro-sy nezpůsobiacute na krytině nějakeacute poškozeniacute

Střešniacute tašky s ozuby se zkoušejiacute podle zkušebniacute normy Ozuby musejiacute držet tašky ve zkušebniacute poloze po stanovenou zkušebniacute dobu

Tašky a žlaacutebkoveacute tašky z betonu odpoviacutedajiacute požadavkům ČSN EN 490 pokud je možneacute statisticky prokaacutezat že nejmeacuteně 95 vyacuterobků splňuje požadavky teacuteto normy

Střešniacute tašky majiacute byacutet vyrobeny tak aby je bylo možneacute připev-nit na střešniacute konstrukci nebo na jinyacutech čaacutestech konstrukce ob-vyklyacutemi pro tento uacutečel zvlaacuteště vyrobenyacutemi prostředky Obvykleacute mechanickeacute připevňovaciacute prostředky jsou hřebiacuteky šrouby haacuteky svorky spojovaciacute draacutet atd

Mechanickeacute připevňovaciacute prostředky (nezbytneacute pro velkeacute sklo-ny nad 45deg) by neměly negativně ovlivňovat funkčnost a použi-telnost betonoveacute krytiny

47112 Použitelnost betonoveacute krytiny

Vyacuterobci betonoveacute střešniacute krytiny deklarujiacute že s touto krytinou lze proveacutest i ty architektonicky nejnaacuteročnějšiacute střechy se sklonem od 12deg do 90deg

Za bezpečnyacute minimaacutelniacute sklon střechy s betonovou krytinou se však považuje sklon 22deg Při tomto sklonu krytina bezpečně od-vaacutediacute sraacutežkovou vodu aniž by byla nutnaacute jakaacutekoliv dalšiacute opatře-niacute (tab 4115)

Jsou-li však na zastřešeniacute kladeny zvyacutešeneacute požadavky z důvo-du sklonu střechy naacuteročnyacutech klimatickyacutech podmiacutenek či využiacutevaacuteniacute podkroviacute pro obytneacute uacutečely je při projektovaacuteniacute a montaacuteži nutno proveacutest doplňkoveacute konstrukce

V přiacutepadě těsneacuteho podstřešiacute (bedněniacute a izolačniacute foacutelie pod kontralatěmi) může byacutet bezpečnyacute sklon menšiacute než 22deg ale vět-šiacute nebo rovnyacute 16deg V přiacutepadě vodotěsneacuteho podstřešiacute (bedněniacute a hydroizolace přes kontralatě) může byacutet bezpečnyacute sklon ještě menšiacute než 16deg ale většiacute nebo rovnyacute 12deg

Současnaacute betonovaacute krytina je mrazuvzdornaacute vhodnaacute do všech klimatickyacutech podmiacutenek Vyacuterobci na ni poskytujiacute i 30letou zaacuteručniacute lhůtu přičemž životnost se odhaduje na 100 let

47113 Sortiment betonovyacutech krytin

Zaacutekladniacute tašky draacutežkoveacute jsou cenově nejvyacutehodnějšiacute Dražšiacute ba-revneacute odstiacuteny jsou však až o 25 dražšiacute než tašky obyčejneacute Dražšiacute jsou tašky s akrylaacutetovyacutem naacutestřikem nebo pětivrstvou povr-chovou uacutepravou a speciaacutelniacutemi barvami jako jsou zelenaacute modraacute a černaacute Za luxusniacute provedeniacute je možneacute považovat černou meta-liacutezu Naacutekladnějšiacute je i tzv alpskaacute taška kteraacute maacute povrch chraacuteně-nyacute naacutestřikem granulaacutetu Nejdražšiacute betonovou krytinou je taška bobrovka (obr 499)

Je třeba si takeacute uvědomit že (stejně jako u paacuteleneacute krytiny) nutneacute zvlaacuteštniacute a žlaacutebkoveacute tašky zvyacutešiacute cenu krytiny i na viacutece než dvojnaacutesobek Vedle hřebenaacutečů okrajovyacutech uacutežlabniacutech pro-tisněhovyacutech a dalšiacutech zvlaacuteštniacutech tašek (tvarovek) se na tom po-diacutelejiacute zejmeacutena tašky větraciacute

Vyacuterobci poskytujiacute bezplatnyacute servis vyacutepočtu střešniacutech prvků a finančniacutech naacutekladů někteřiacute umožňujiacute vlastniacute kalkulace přiacutemo na svyacutech internetovyacutech straacutenkaacutech

Standardniacute betonovaacute taška maacute typickyacute rozměr 420 times 330 mm ze ktereacuteho vyplyacutevaacute kryciacute šiacuteřka 295 mm Hmotnost tašky je 45 kg a spotřeba u běžneacute střechy 10 ksmndash2

Jako přiacuteklad velkoformaacutetoveacute tašky lze uveacutest tašku s rozměry 480 times 365 mm hmotnostiacute 5 kg a spotřebou 75 ksmndash2

Zaacutekladniacute provedeniacute z neprobarveneacuteho přiacuterodniacuteho betonu na-chaacuteziacute uplatněniacute zejmeacutena u hospodaacuteřskyacutech a průmyslovyacutech sta-veb Na venkov a rekonstrukce v historickeacute zaacutestavbě je vhod-naacute červenaacute probarvenaacute taška vyrobenaacute z betonu probarveneacuteho v celeacute hmotě nebo s povrchovou uacutepravou

Orientačniacute uacutenosnost standardniacute betonoveacute tašky je 30 až 35 kN nasaacutekavost 4 až 6 hmotnosti mrazuvzdornost 25 cyklů

Tab 4114 Minimaacutelniacute hodnoty charakteristickeacute uacutenosnosti Fc

Charakteristickyacute rozměr Tašky draacutežkoveacute Tašky bez draacutežek

Vyacuteška profiluprofilovaneacute tašky rovneacute tašky

d gt 20 mm 20 mm ge d ge 5 mm d lt 5 mm

Jmenovitaacute kryciacute šiacuteřka (mm) ge 300 le 200 ge 300 le 200 ge 300 le 200

Fc (N) 2000 1400 1400 1000 1200 800 550

Poznaacutemka Pro profilovaneacute draacutežkoveacute tašky jejichž kryciacute šiacuteřka je mezi 200 mm a 300 mm je třeba zjistit charakteristickou uacutenosnost pomociacute lineaacuterniacute interpolace mezi hodnotami uvedenyacutemi v tabulce

Tab 4115 Bezpečnyacute sklon šikmyacutech střech z betonovyacutech tašek

Krytina betonovaacute Druh tašky Způsob krytiacuteBezpečnyacute

sklon

Draacutežkovaacute

s bočniacute draacutežkou vyvyacutešenou (Bramac Alpskaacute Max Moravskaacute)

profilovanaacute jednoducheacute 22deg

s bočniacute draacutežkou sniacuteženou (Bramac Tegalit)

rovnaacute jednoducheacute 25deg

Bez draacutežkovaacuteniacute

bobrovka (168 times 420 mm) rovnaacute

dvojiteacutebull korunoveacutebull šupinoveacute

30deg

jednoducheacute s podloženiacutem

40deg

212

4712 Betonoveacute dlaždice

Vibrolisovaneacute betonoveacute dlaždice jsou určeny předevšiacutem pro zhotovovaacuteniacute pozemniacutech komunikaciacute tj vozovek parkovišť od-stavnyacutech ploch apod Protože jsou extreacutemně namaacutehaacuteny zatiacuteže-niacutem obrusem a klimatickyacutemi vlivy jsou na jejich vlastnosti klade-ny poměrně vysokeacute naacuteroky Obecně vzato normy pro betonoveacute prvky vnějšiacute architektury neuvaacutedějiacute žaacutedneacute zaacutevazneacute nebo pevneacute rozměry a tvary těchto vyacuterobků ale pouze definujiacute požadavky na jejich vlastnosti

Požadavky zkušebniacute metody a způsoby prokazovaacuteniacute shody pro betonoveacute dlažebniacute bloky betonoveacute deskoveacute dlaždice beto-noveacute obrubniacuteky a betonoveacute prvky pro odvodněniacute (žlaby žlaacutebky aj) jsou uvedeny v novyacutech evropskyacutech normaacutech ČSN EN 1338 1339 a 1340 (2005)

Požadavky na betonoveacute vibrolisovaneacute dlaždice jejichž největ-šiacute půdorysnyacute rozměr (deacutelka) neniacute většiacute než čtyřnaacutesobek tloušťky uvaacutediacute ČSN EN 1338 Zaacutekladniacutem požadavkem pro kontrolu jakos-ti těchto dlaždic neniacute podle teacuteto normy pevnost betonu dlaždic v tlaku (dřiacuteve minimaacutelně 50 MPa) ale pevnost v přiacutečneacutem tahu (průměrně minimaacutelně 36 MPa jednotlivě minimaacutelně 29 MPa)

Vyacuteškovaacute tolerance tloušťky dlaždic je zmenšena z původniacutech 5 mm na pouheacute 3 mm Dalšiacute a poměrně nejvyacuteznamnějšiacute změna nastala při hodnoceniacute odolnosti povrchu betonovyacutech vyacuterobků jednak posuzovaacuteniacutem odolnosti proti působeniacute vody a chemic-kyacutech rozmrazovaciacutech laacutetek (CHRL) jednak odolnosti povrchu proti obrusu

Obě vlastnosti se prokazujiacute novyacutemi zkušebniacutemi postupy (podle vyacuteše uvedenyacutech norem) ktereacute jsou naprosto odlišneacute od dřiacutevějšiacute-ho zkoušeniacute podle ČSN 73 1326 metodou automatickeacuteho cyk-lovaacuteniacute (tj metodou A nebo C) kdy uacutebytek hmoty po 100 zmra-zovaciacutech cyklech nesměl překročit 1 000 g z metru čtverečniacuteho plochy vyacuterobku Změny se tyacutekajiacute předevšiacutem teplotniacuteho režimu cyklovaacuteniacute a doby jednoho cyklu daacutele pak vlastniacute přiacutepravy zku-šebniacuteho tělesa

Vyacuterobky vystaveneacute pouze mrazu musiacute byacutet vyrobeny z obyčej-neacuteho betonu pevnostniacute třiacutedy nejmeacuteně C 3037 podle ČSN EN 206-1 a jeho nasaacutekavost nesmiacute překročit hodnotu 6 hmot-nosti Stejnyacute postup při hodnoceniacute jakosti a prokazovaacuteniacute shody s požadavky předepisuje ČSN EN 1339 kteraacute platiacute pro deskoveacute dlaždice jejichž největšiacute půdorysnyacute rozměr (deacutelka) je většiacute než čtyřnaacutesobek jmenoviteacute vyacutešky Zaacutekladniacutem kriteacuteriem hodnoceniacute ja-kosti těchto dlaždic je jejich rozměrovaacute přesnost a pevnost be-tonu v tahu za třiacutebodoveacuteho ohybu

Kriteacuteria pro obrusnost a odolnost povrchu betonu proti půso-beniacute vody a CHRL jsou stejnaacute jako u dlaždic podle ČSN EN 1338 Posledniacute normou je ČSN EN 1340 kteraacute platiacute pro obrubniacuteky

a vyacuterobky sloužiacuteciacute k odvodněniacute komunikaciacute Požaduje aby beton těchto vyacuterobků dosahoval minimaacutelniacute pevnosti 60 MPa v tahu za ohybu beton zahradniacutech a parkovyacutech obrubniacuteků minimaacutelně 50 MPa

Pro nejširšiacute použitiacute v exterieacuteru tj k vydlaacutežděniacute chodniacuteků veřejnyacutech prostranstviacute naacutedvořiacute teras a zahradniacutech cest je vhod-naacute betonovaacute dlaždice s relieacutefem (např rozměrů 500 times 500 times 45 mm a hmotnosti 265 kg) vyraacuteběnaacute technologiiacute vibračniacute-ho litiacute do plastovyacutech forem nebo klasickaacute hladkaacute dlaždice (např rozměrů 500 times 500 times 50 mm a hmotnosti 28 kg nebo 300 times 300 times 35 mm a hmotnosti 68 kg)

V současneacute době jsou většinou vibrolisovaneacute (v kovovyacutech for-maacutech) dlaždice vyraacuteběny jako dvouvrstveacute s pohledovou nebo naacutešlapnou vrstvou o tloušťce několika milimetrů ČSN EN 1338 předepisuje tloušťku naacutešlapneacute vrstvy nejmeacuteně 4 mm Dvouvrstvaacute technologie umožňuje spojit dohromady velmi pevnyacute jaacutedrovyacute obyčejnyacute beton a esteticky působiacuteciacute naacutešlapnou nebo pohledo-vou vrstvu (např beton s dekorativniacutem kamenivem z křemene žuly apod)

Dvouvrstvaacute technologie vyacuteroby umožnila i ekonomickeacute pro-barvovaacuteniacute naacutešlapneacute vrstvy dlaždic takže lze zakoupit dlaždi-ce v celeacute řadě barevnyacutech odstiacutenů včetně probarveniacute naacutešlapneacute vrstvy směsiacute barev ktereacute v konečneacutem efektu vizuaacutelně napodobu-je např vzhled podzimniacuteho padaneacuteho listiacute

Novinkou posledniacutech let je provaacuteděniacute speciaacutelniacutech uacuteprav po-vrchu dlaždic vymyacutevaacuteniacutem tryskaacuteniacutem brokovaacuteniacutem otloukaacuteniacutem apod Takto upraveneacute povrchy jsou esteticky velmi působiveacute a vzhledem se již velmi přibližujiacute štiacutepaneacutemu přiacuterodniacutemu kameni Sortiment běžnyacutech dlaždic doplňujiacute vodopropustneacute ktereacute pro-pouštiacute sraacutežkovou vodu do podložiacute dlaždice s bočniacutemi vyacutestup-ky ktereacute vytvaacuteřejiacute širokeacute spaacutery pro vegetaci a dlaždice s vyacutestupky na povrchu pro chodniacuteky sloužiacuteciacute nevidomyacutem a zrakově postiže-nyacutem osobaacutem

Nejznaacutemějšiacutem a nejrozšiacuteřenějšiacutem vibrolisovanyacutem vyacuterobkem jsou betonoveacute dlaždice označovaneacute jako zaacutemkoveacute Tento naacute-zev se použiacutevaacute pro dlaždice s členityacutemi boky ktereacute do sebe na-vzaacutejem zaacutemkově zapadajiacute Vysklaacutedaacuteniacutem jednotlivyacutech zaacutemkovyacutech dlaždic se vytvořiacute souvislaacute deska kde vzaacutejemnou vazbou a tře-niacutem dochaacuteziacute ke spolupůsobeniacute jednotlivyacutech prvků

V Českeacute republice se vyraacutebějiacute zaacutemkoveacute dlaždice v tloušťce 40 60 80 a 100 mm Dlaždice o tloušťce 40 mm jsou určeny pro nemotoristickeacute komunikace daacutele ke zpevněniacute zahradniacutech a par-kovyacutech ploch pro cyklistickeacute stezky apod Dlaždice o tloušťce 60 mm lze použiacutet pro meacuteně zatiacuteženeacute motoristickeacute komunika-ce veřejneacute chodniacuteky parkoviště osobniacutech vozidel pod Dlaždice tloušťky 80 mm jsou vhodneacute pro veškereacute motoristickeacute komu-nikace městskeacute komunikace a parkoviště Dlaždice o tloušťce

a) b) c) d) e) f)

g) h) i) j) k)

Obr 499 Přehled zaacutekladniacutech betonovyacutech tašek

a) taška KM-Beta (půdorys řezy) b) Bramac MAX (akrylaacutetovyacute naacutestřik) c) alpskaacute taška (granulovanyacute povrch s uacutepravou Protector) d) alpskaacute taška Cristal (granulovanyacute po-vrch) e) alpskaacute taška Classic s uacutepravou Protector) f) moravskaacute taška plus (akrylaacutetovyacute naacutestřik) g) moravskaacute taška (cihlově červenaacute bez povrchoveacute uacutepravy) h) řiacutemska taška (Protector) i) bobrovka (probarvenaacute 6 odstiacutenů) j) původniacute betonovaacute taška z roku 1901 k) skandinaacutevskaacute taška

Poznaacutemka a) vyacuterobek firmy KM-Beta b až i) vyacuterobky firmy Bramac k) vyacuterobek firmy KB-BLOK

213

100 mm jsou určeny pro extreacutemně zatiacuteženeacute plochy jako jsou kontejnerovaacute překladiště

Počaacutetkem roku 2004 se na českeacutem trhu objevily barevneacute dlaž-dice impregnovaneacute vodniacute emulziacute oligomerniacutech siloxanů Tato impregnace zabraňuje vsakovaacuteniacute kapalin do betonu a umožňuje odstraňovaacuteniacute skvrn od ropnyacutech produktů z povrchu dlaždic

Siloxany impregnovaneacute dlaždice majiacute v podstatě vlastnosti srovnatelneacute s přiacuterodniacutem kamenem zejmeacutena z hlediska odolnosti vůči působeniacute klimatickyacutech vlivů

Zaacutemkoveacute dlaždice se kladou do čisteacuteho těženeacuteho řiacutečniacuteho štěr-kopiacutesku frakce 48 přiacutepadně 25 jehož tloušťka je 30 až 50 mm Podkladem štěrkopiacuteskoveacute vrstvy může byacutet (podle druhu za-tiacuteženiacute) zhutněneacute drceneacute kamenivo od frakce 3263 1632 1122 816 nebo podkladniacute beton vyztuženyacute siacutetiacute

Zaacutemkovaacute dlažba vykazuje pevnost v tlaku 35 až 60 MPa Tvary jednotlivyacutech dlaždic zaacutemkoveacute dlažby jsou na obr 4100 Ukaacutezka vyacuterobků zaacutemkoveacute dlažby je na obr 4101

Z hlediska kvality celeacuteho stavebniacuteho diacutela je velmi důležitou čaacutestiacute spraacutevneacute provedeniacute podkladoveacute vrstvy Ani nejkvalitnějšiacute dlažba nenahradiacute špatneacute provedeniacute podkladoveacute vrstvy

Novinkou v sortimentu jsou broušeneacute tvarovky 390 times 190 times 45 mm (hmotnosti 90 kg) použitelneacute pro plošnou dlažbu v exterieacuteru i interieacuteru Tyto broušeneacute tvarovky se lepiacute na beto-novyacute podklad

V exterieacuteru se nejprve na podkladovou vrstvu ze zhutněneacuteho štěrkopiacutesku frakce 08 a geotextilie vybetonuje deska z betonu třiacutedy C 1215 vyztuženaacute siacutetiacute v tloušťce 100 mm

Na přesně vyrovnanou betonovou plochu se nanaacutešiacute tmel na dlažbu buď mrazuvzdornyacute (v exterieacuteru) nebo nemrazuvzdor-nyacute (v interieacuteru) Broušeneacute tvarovky se poklaacutedajiacute do tmelu celou plochou Spaacuterovaacuteniacute se provaacutediacute stejnyacutem tmelem pomociacute raacutemoveacute pistole s kartušiacute Tuto plošnou dlažbu je nutno dilatovat podle přiacuteslušnyacutech předpisů

4713 Betonoveacute tvaacuternice

Použiacutevaacuteniacute betonovyacutech tvaacuternic maacute ve světě zejmeacutena v USA a Francii dlouholetou tradici U naacutes se začaly ve většiacute miacuteře po-užiacutevat až v posledniacutem obdobiacute v důsledku toho že některeacute firmy zakoupily vyacutekonnaacute zahraničniacute zařiacutezeniacute na jejich vyacuterobu

Betonoveacute tvaacuternice jsou vhodneacute pro vyacutestavbu bytovyacutech a ob-čanskyacutech staveb Nachaacutezejiacute uplatněniacute i přiacute rekonstrukciacutech V současneacute době tvořiacute sortiment betonovyacutech tvaacuternic ucelenyacute systeacutem umožňujiacuteciacute velkou variabilitu stavěniacute

Tvaacuternice vyraacuteběneacute v ČR majiacute většinou pevnost v tlaku vztaženou na celou ložnou plochu vyššiacute než 5 MPa Vyraacutebějiacute se obvykle z be-tonu C 2530 vibrolisovaacuteniacutem do ocelovyacutech forem proto jsou přes-neacute Jsou nehořlaveacute mrazuvzdorneacute zdravotně nezaacutevadneacute dobře zvukově izolujiacute Tepelnyacute odpor a dalšiacute tepelnětechnickeacute vlastnosti jsou zaacutevisleacute na vlastniacute konstrukci zdiva (zdivo jednovrstveacute viacutecevrs-tveacute druh tepelneacute izolace a jejiacute umiacutestěniacute v konstrukci)

Dutinoveacute tvaacuternice (v různyacutech barevnyacutech odstiacutenech) jsou buď hladkeacute nebo draacutežkoveacute přiacutepadně režneacute (štiacutepaneacute) ktereacute kladou vysokeacute naacuteroky na kvalitu zděniacute Někteřiacute vyacuterobci vyraacutebějiacute beto-noveacute tvaacuternice s pevně zabudovanou polystyrenovou vložkou Dalšiacutem druhem jsou tvaacuternice tvořiacuteciacute tzv ztraceneacute bedněniacute neboť do jejich dutin lze uložit beton a vyacuteztuž (obr 4102) Dutinoveacute betonoveacute tvaacuternice jsou velmi dobryacutemi zdiciacutemi prvky

Objemovaacute hmotnost tvaacuternic ve vysušeneacutem stavu se pohybu-je od 1 050 až do viacutece než 2 000 kgmndash3 a jejich maximaacutelniacute na-saacutekavost od 8 do 24

Americkeacute normy rozdělujiacute betonoveacute tvaacuternice plneacute a dutinoveacute do dvou jakostniacutech stupňů Jakostniacute stupeň specifikuje souhrn vlastnostiacute tvaacuternic vyhovujiacuteciacutech v hotoveacutem stavebniacutem diacutele poža-davkům různeacute uacuterovně (pevnost mrazuvzdornost odolnost pro-ti uacutečinkům vlhkosti atd)

U tvaacuternic I jakostniacuteho typu se vlhkost kontroluje a dodržu-je od okamžiku expedice z vyacuteroby až do zabudovaacuteniacute do stěny U tvaacuternic II jakostniacuteho typu se vlhkost nekontroluje Tato sku-tečnost maacute pak značnyacute vliv na konstrukčniacute uspořaacutedaacuteniacute tj na rozmiacutestěniacute dilatačniacutech spaacuter ve zděneacute konstrukci z důvodu před-chaacutezeniacute poruchaacutem způsobenyacutem objemovyacutemi změnami betonu Dilatačniacute spaacutery v obou směrech musiacute byacutet umiacutestěny v zaacutevislos-ti na jakostniacutem typu tvaacuternice v předepsanyacutech vzdaacutelenostech ve stanovenyacutech miacutestech na konstrukci a musiacute miacutet předepsaneacute kon-strukčniacute provedeniacute

Pro vyacuterobu tvaacuternic z lehkeacuteho betonu se miacutesto hutneacuteho kameni-va použiacutevaacute poacuteroviteacute kamenivo Nejrozšiacuteřenějšiacute a nejvyacuteznamnějšiacute je keramickeacute kamenivo z expandovaneacuteho přiacuterodniacuteho jiacutelu (keramzit) ktereacute maacute optimaacutelniacute poacuterovitou strukturu se slinutyacutem povrchem

Expandovanyacute jiacutel je lehkyacute (sypnaacute hmotnost pro vyacuterobu tvaacuternic začiacutenaacute od 300 kgmndash3) maacute značnou pevnost v tlaku niacutezkou te-pelnou vodivost (asi 01 Wmndash1Kndash1 při ustaacuteleneacute hmotnostiacute vlh-

a) b) c) d)

e) f) g)

j) k)i)h)

Obr 4100 Prvky betonoveacute dlažby

Tvary dlaždic zaacutemkoveacute dlažby a ndash kost bdquoBehatonrdquo b ndash padaacutek c ndash osma d ndash kostka e ndash činka f ndash romba g ndash dekor h ndash voština i ndash blok j ndash Uni 8 k ndash florenda

a) b)

c) d)

e1) e2)

e3)

f)

227

137

80 (

60)

70 140

80

140 140

80

210140

80

198

98

60

Obr 4101 Přehled vyacuterobků zaacutemkoveacute dlažby [KB blok s r o 2004] a) Uni kost b) Uni stone c) Uni dekor d) Holand e1 e2 e3) Vyšehrad f) Holand pro nevidomeacute

80 (

80)

162200

222

1096

80 (

60)

80 (

60)

96198

214

kosti 5 ) malou nasaacutekavost (přes vysokou vnitřniacute poacuterovitost) je mrazuvzdornyacute mechanicky a chemicky staacutelyacute kyselinovzdornyacute žaacuteruvzdornyacute zdravotně nezaacutevadnyacute a ekologickyacute

Rozměrově přesneacute tvaacuternice vyraacuteběneacute vibrolisovaciacute technologiiacute z betonu obsahujiacuteciacuteho keramzitoveacute kamenivo mohou byacutet plneacute (cihly) nebo dutinoveacute s mezerovitou až hutnou strukturou o ob-jemoveacute hmotnosti 600 až 1 200 kgmndash3 s pevnostiacute v tlaku od 2 do 12 MPa

Vyacuterobniacute program prvků z keramzitoveacuteho betonu pro zděniacute hrubeacute stavby je komplexniacute neboť zahrnuje tvaacuternice pro vnitřniacute nosneacute a sutereacutenniacute stěny přiacutečkovky doplňkoveacute bloky komiacutenov-ky atd a tepelněizolačniacute tvaacuternice pro vnějšiacute stěny koncipovaneacute tak aby vnějšiacute stěna splnila požadavek na tepelnyacute odpor většiacute než 20 m2KWndash1

Novinkou jsou termoakustickeacute tvaacuternice Liapor SL jejichž duti-ny jsou zaplněny tepelněizolačniacute hmotou na mineraacutelniacute baacutezi Při tloušťce neomiacutetnuteacuteho zdiva 365 mm (z tvaacuternic 247 times 365 times 240 mm pevnostniacute značky P2 objemoveacute hmotnosti 500 kgmndash3) vyzděneacuteho na maltu Thermovit byl při praktickeacute vlhkosti na-měřen tepelnyacute odpor R = 38 m2KWndash1 vaacuteženaacute stavebniacute ne-průzvučnost Rlsquow = 52 dB

Po letech vyacutevoje uvaacutediacute společnost Lias Vintiacuteřov na trh kalib-rovaneacute (broušeneacute) tvaacuternice Liapor KSL (247 times 365 times 248 mm) ktereacute majiacute vodorovneacute plochy ložneacute spaacutery zbroušeneacute do roviny s přesnostiacute 02 mm na speciaacutelniacute brousiciacute lince To umožnuje vy-zdiacutevaacuteniacute na maltu pro tenkeacute spaacutery o tloušťce 2 mm Použitiacute kalib-rovaneacuteho vyacuterobku oproti standardniacutemu umožnuje vyššiacute produk-tivitu zděniacute zvyšuje tepelnyacute odpor zdiva (odstraněniacutem tepelnyacutech mostů) snižuje vlhkost ve zdivu (až o 90 meacuteně technologickeacute vody v maltě potřebneacute pro spojeniacute vyacuterobků což maacute přiacuteznivyacute vliv na smršťovaacuteniacute a dotvarovaacuteniacute zdiva) souvisejiacuteciacute s uacutesporou zdiciacute malty vlivem sniacuteženiacute tloušťky ložneacute spaacutery Od dubna 2007 roz-šiacuteřila společnost svůj vyacuterobniacute program o tvaacuternice pro pohledoveacute zdivo Liapor R 400 times 100 nebo 195 times 200 mm P4-1050

Vedle vyacuteše uvedenyacutech vlastnostiacute majiacute zdiciacute prvky z keramzito-veacuteho betonu teacutež niacutezkou vzliacutenavost velmi dobrou vzduchovou neprůzvučnost i zvukovou pohltivost vyacutebornou propustnost vodniacutech par a zejmeacutena vysokou objemovou staacutelost při změ-naacutech teploty a vlhkosti Drsnyacute povrch keramzitbetonovyacutech tvaacuter-nic umožňuje vyacutebornou přiacutedržnost omiacutetky

Z drcenyacutech granuliacute expandovaneacuteho jiacutelu s vhodnou křivkou zr-nitosti se vyraacutebějiacute i malty a omiacutetky ktereacute celyacute keramzitovyacute sorti-ment vhodně doplňujiacute

Tvaacuternice tzv sucheacuteho zděniacute (jsou spojovaacuteny bez malty pomociacute vyčniacutevajiacuteciacutech prstenců v ložneacute ploše zapadajiacuteciacutech do koacutenickyacutech dutin) jsou dnes vyraacuteběny nejčastěji z mezeroviteacuteho betonu z hut-neacuteho kameniva nebo ze škvaacuterobetonu (dřiacuteve z agloporitbetonu) Obvodoveacute stěny vytaacutepěnyacutech budov vyzděneacute z těchto tvaacuternic vždy vyžadujiacute přiacutedavnou tepelnou izolaci Mrazuvzdorneacute tvaacuternice (25 cyklů) majiacute pevnost v tlaku v rozmeziacute 3 až 6 MPa nasaacutekavost ma-ximaacutelně 24 hmot a rozměry v naacutesobku 150 mm

V Evropě je platnaacute norma EN 771-3 Specifikace zdiciacutech prvků ndash Čaacutest 3 Betonoveacute tvaacuternice s hutnyacutem a poacuterovityacutem kamenivem z roku 2003 Rozeznaacutevaacute tvaacuternice kategorie I (u nichž pravděpo-dobnost že se nedosaacutehne deklarovaneacute pevnosti v tlaku je men-šiacute než 5 ) a tvaacuternice II (u kteryacutech se předpoklaacutedaacute že nesplniacute podmiacutenku požadovanou u prvků kategorie I) Požadavky na to-lerance jmenovityacutech rozměrů podle třiacute kategoriiacute z nichž někte-rou může deklarovat vyacuterobce jsou uvedeny v tab 4116

Počaacutetečniacute zkoušky noveacute tvaacuternice musiacute zahrnovat zkoušky těchto vlastnostiacute

bull rozměry a tolerancebull tvar a uspořaacutedaacuteniacute vyacuterobku (tvaacuternice)bull objemovaacute hmotnost v sucheacutem stavubull mechanickaacute pevnost (v tlaku a v tahu za ohybu)bull kapilaacuterniacute nasaacutekavostbull vlhkostniacute přetvořeniacutebull reakce na oheňbull tepelnětechnickeacute vlastnostibull propustnost vodniacutech parbull přiacutedržnostTvary a uspořaacutedaacuteniacute betonovyacutech tvaacuternic z obyčejneacuteho nebo

lehkeacuteho betonu jsou na obr 4103

47131 Přesneacute vibrolisovaneacute tvaacuternice

Při zděniacute z přesnyacutech vibrolisovanyacutech tvaacuternic se využiacutevaacute zejmeacute-na vyššiacute pevnosti v tlaku betonu a trvanlivosti povrchu vibroliso-vanyacutech zdiciacutech prvků Celyacute systeacutem využitiacute vibrolisovanyacutech beto-novyacutech tvaacuternic se u naacutes rozviacutejiacute od roku 1992 a v současnosti je nabiacutezeno několik ucelenyacutech řad zdiciacutech prvků s různyacutemi varian-tami povrchoveacute uacutepravy Od hladkeacuteho povrchu přes štiacutepanyacute škraacute-banyacute až po broušenyacute

Tento stavebniacute systeacutem představuje komplexniacute systeacutem modu-loveacuteho zděniacute kteryacute lze aplikovat prakticky u všech typů staveb

a)

b)

c)

d)

e)

f)

200

500

200

1 2

200

500

200

300500

195

238

495

300

440

238

255

Obr 4102 Tvaacuternice z obyčejneacuteho a lehkeacuteho betonu [Vyacutebornyacute J 1997]1 ndash z obyčejneacuteho betonu s hutnyacutem kamenivem a) tvaacuternice ztraceneacuteho bedněniacute běžnaacute b) tvaacuternice nosneacuteho zdiva c) tvaacuternice tepelněizolačniacute IZO PLUS běžnaacute2 ndash z lehkeacuteho betonu s poacuterovityacutem kamenivem d) liaporbetonovaacute tvaacuternice 300 e) tvaacuternice Liatherm 440 Plus f) tvaacuternice z lehkeacuteho betonu pro tzv sucheacute zděniacute Tab 4116 Mezniacute odchylky betonovyacutech tvaacuternic (mm)

Kategorie tolerance D1 D2 D3

deacutelka3 1 1

ndash5 ndash3 ndash3

šiacuteřka3 1 1

ndash5 -3 -3

vyacuteška3

plusmn2 plusmn15ndash5

215

jako jsou rodinneacute domy a obytneacute budovy průmysloveacute zeměděl-skeacute a skladoveacute haly jednotliveacute i řadoveacute garaacuteže zděneacute ploty a opěrneacute zdi

Realizace staveb z přesnyacutech vibrolisovanyacutech tvaacuternic je naacuteročnaacute na přesnost zděniacute Tvaacuternice se kladou na vrstvu cementoveacute mal-

ty M10 nebo malty doporučeneacute vyacuterobcem prvku Tloušťka ložneacute spaacutery je 8 až 10 mm spaacuterovaacuteniacute se provaacutediacute průběžně při zděniacute Dutiny ve tvaacuterniciacutech je podle potřeby možneacute probetonovat spe-ciaacutelniacutem betonem kteryacute může byacutet vyztužen ocelovou vyacuteztužiacute

Tvarovky skladebneacute šiacuteře 200 mm ktereacute tvořiacute paacuteteř celeacuteho zdi-ciacuteho systeacutemu jsou na obr 4104 Hmotnost tvaacuternice se pohybu-je od 183 do 21 kg Cena zaacutevisiacute na provedeniacute povrchoveacute uacutepra-vy a na barvě tvaacuternice (biacutelaacute je nejdražšiacute)

Zcela originaacutelniacute využitiacute přesnyacutech vibrolisovanyacutech prvků předsta-vujiacute tvaacuternice pro stavbu opěrnyacutech zdiacute (půdorysně jakeacutehokoliv tva-ru) bez mokreacuteho procesu Tvaacuternice a tvarovky z vibrolisovaneacuteho betonu se v tomto přiacutepadě spojujiacute nasucho pomociacute tvaroveacuteho zaacutemku a jednotliveacute vrstvy se spojujiacute plastovyacutemi trny vklaacutedanyacutemi do otvorů v tvaacuterniciacutech Vhodnou volbou jednotlivyacutech tvaacuternic lze vy-tvaacuteřet rozmanitaacute barevnaacute a vyacutetvarnaacute řešeniacute liacutece opěrneacute zdi Tvary tvaacuternic systeacutemu gravitačniacutech opěrnyacutech zdiacute jsou na obr 4105

Novinkou na českeacutem i evropskeacutem trhu od roku 2007 je kon-strukčniacute systeacutem Geostone Je určen předevšiacutem pro vytvaacuteřeniacute velkyacutech opěrnyacutech svislyacutech a stupňovityacutech zdiacute s možnostiacute jejich vyztuženiacute geomřiacutežiacute (i zemniacutech svahů) ale je možneacute ho po-užiacutet takeacute ke stavbě malyacutech ziacutedek a opěrnyacutech zahradniacutech stěn Použiacutevajiacute v zaacutesadě čtyři hlavniacute betonoveacute prvky ktereacute lze mezi sebou kombinovat a tak vytvaacuteřet různeacute varianty opěrnyacutech stěn svislyacutech a sklonityacutech půdorysně libovolně zakřivenyacutech Zejmeacutena pro opěrneacute stěny vyztuženeacute geomřiacutežemi se použiacutevaacute prvek FLAT (s plochyacutem čelniacutem liacutecem) a prvek BENT (se zalomenou čelniacute plochou) Při vytvaacuteřeniacute svahů a v kombinaci s vyacuteše uvedenyacutemi prvky se uplatňujiacute betonoveacute prvky primaacuterně určeneacute k osaacuteze-niacute květinami a rostlinami označeneacute jako POT a SHELF (s čelniacute-mi zalomenyacutemi plochami a bez dna) Prvky mohou byacutet vyro-beny v šesti zaacutekladniacutech barvaacutech a v povrchovyacutech uacutepravaacutech buď jako hladkeacute nebo štiacutepaneacute Možneacute skladby opěrnyacutech zdiacute jsou na obr 4106

1

2a) b) c) d)

3e) f)

Obr 4103 Přiacuteklady tvarů betonovyacutech tvaacuternic 1 ndash tvaacuternice z obyčejneacuteho nebo lehkeacuteho betonu běžneacute tvaacuternice pro vnitřniacute a vnějšiacute stěny2 ndash liacutecoveacute tvaacuternice pro vnitřniacute a vnějšiacute stěny a) štiacutepanyacute povrch b) hladkyacute povrch c) ryacuteho-vanyacute povrch d) kanelury3 ndash doplňkoveacute tvaacuternice e) věncovka tvaacuternice pro překlady f) rohovaacute tvaacuternice

190390

190

190390

190

195

390

190

195 390

190

195 390

190

195 39019

0

190 390

190

195 390

190

195 390

190

195 390

190

195

390

190

390

190

4545

390

190

190 390

190

190 390

190

190 390

190

1 2 3 3 3 3

4 5 5 5 5

6 7 8 9 10

Obr 4104 Přehled hlavniacutech typů vibrolisovanyacutech tvaacuternic [KB blok s r o 2004] 1 ndash tvaacuternice hladkaacute běžnaacute 2 ndash tvaacuternice hladkaacute dělitelnaacute 3 ndash tvaacuternice štiacutepanaacute dělitelnaacute 4 ndash věncovka hladkaacute 5 ndash věncovka štiacutepanaacute 6 ndash tvarovka obkladovaacute štiacutepanaacute 7 ndash tvarovka obkla-dovaacute broušenaacute 8 ndash tvaacuternice s kulatyacutem rohem (dělitelnaacute) 9 ndash tvaacuternice škraacutebanaacute ze čtyř stran (dělitelnaacute) 10 ndash tvaacuternice plnaacute

216

4714 Betonoveacute stropniacute prefabrikaacutety

Z malyacutech stropniacutech prefabrikaacutetů je nutneacute uveacutest betonoveacute plneacute nebo čtyřdutinoveacute stropniacute vložky s ozubem ktereacute se uklaacutedajiacute na plocheacute železobetonoveacute traacutemky s vyčniacutevajiacuteciacute ocelovou prostoro-vou přiacutehradovinou Rozměry stropniacutech vložek jsou 545 times 200 times 40 (plneacute) nebo 150 180 230 mm (dutinoveacute) hmotnost 11 16 17 20 kg Vyacuteška plochyacutech traacutemků je 40 mm vyacuteška přiacutehra-doviny 160 190 240 mm deacutelka 2 400 až 8 600 mm Tloušťka nadbetonovaneacute vrstvy z betonu C 1620 je podle rozpětiacute 40 50 a 60 mm

Rozšiacuteřenyacutem středně velkyacutem stropniacutem prefabrikaacutetem je před-piacutenanyacute železobetonovyacute nosniacutek o průřezu rovnoramenneacuteho li-choběžniacuteku vhodnyacute pro montovaneacute stropy z keramickyacutech vložek nebo hurdisek Nosniacuteky tohoto provedeniacute jsou určeny pro vy-tvaacuteřeniacute stropů v bytoveacute občanskeacute průmysloveacute i zemědělskeacute vyacute-

stavbě Jsou vyraacuteběny ve skladebnyacutech deacutelkaacutech po 300 mm a to od 2 100 do 6 300 mm Na objednaacutevku lze vyrobit nosniacuteky jakyacute-koliv deacutelek až do 7 200 mm (obr 4107a) Spodniacute plocha těch-to nosniacuteků byacutevaacute opatřena cihelnou drtiacute nebo keramickyacutemi des-tičkami

Na českeacutem trhu se ve staacutele většiacute miacuteře uplatňuje stropniacute kon-strukce tvořenaacute montovanyacutem železobetonovyacutem systeacutemem z předpjatyacutech dutinovyacutech panelů vyacutešky 165 200 250 a 300 mm v zaacutevislosti na rozponu a zatiacuteženiacute Tyto panely (obr 4107b) je možneacute uklaacutedat na zdivo nebo na železobetonovyacute či ocelovyacute ske-let Proto jsou vhodneacute pro stropniacute konstrukce rodinnyacutech a by-tovyacutech domů občanskyacutech a průmyslovyacutech objektů Umiacutestěniacute prostupů požadavky na zatiacuteženiacute a požaacuterniacute odolnost i posouzeniacute podporovyacutech konstrukciacute jsou zaacuteležitostiacute projektanta

Naacutevrh optimalizovaneacute skladby stropu (v součinnosti s projek-tantem) včetně statickeacuteho posouzeniacute panelů s naacuteslednou reali-zaciacute hrubeacute stavby včetně tzv šeacutefmontaacuteže (letmeacute montaacuteže) lze přenechat vyacuterobci panelů

295 450

190

a) b)

300450

190

600

550

190

90

120300

190

c) d) e)

f)

1 2

3

4

Obr 4105 Prvky pro stavbu opěrnyacutech zdiacute [KB-BLOK s r o 2007] a) pohledovyacute prvek hladkyacute b) pohledovyacute prvek štiacutepanyacute c) kotevniacute traacutemek d) kotevniacute prvek e) spojovaciacute koliacuteček f) skladby gravitačniacutech opěrnyacutech zdiacute 1 ndash vnitřniacute oblouk zdi 2 ndash vnějšiacute oblouk zdi 3 ndash vnitřniacute roh 4 ndash vnějšiacute roh

Obr 4106 Ukaacutezky možneacute skladby opěrnyacutech zdiacute (vlevo z kombinovanyacutech prvků BENT a FLAT vpravo z kombinovanyacutech prvků BENT a FLAT s vloženou řadou z prvků SHELF ktereacute jsou určeny pro osaacutezeniacute rostlinami)

212

150

21 ndash

72 m

betoacutena)

165

200

25

0 3

00

1 200 mm

35 ndash

13 m

b)

Obr 4107 Stropniacute prefabrikaacutety a) nosniacutek Hat-trick b) stropniacute panely Spiroll

217

4715 Ostatniacute betonoveacute prefabrikaacutety

K nejběžnějšiacutem malyacutem betonovyacutem prefabrikaacutetům patřiacute beto-novaacute cihla plnaacute klasickeacuteho formaacutetu 290 times 140 times 65 mm (hmot-nost 53 až 59 kg) s pevnostiacute v tlaku 25 MPa nebo plnaacute cihla rozměru podle DIN 240 times 115 times 71 mm (hmotnost 40 kg)

Pro svou pevnost mrazuvzdornost a odolnost vůči vodě (na-saacutekavost 4 až 6 hmotnosti) se použiacutevaacute ke zděniacute jiacutemek ener-govodů podzemniacutech čaacutestiacute budov garaacutežiacute sloupků a podezdiacutevek oploceniacute rozvaděčů překryacutevaacuteniacute kabelů apod Velmi dobře se teacutež uplatňuje na nechraacuteněneacute fasaacutedniacute zdivo a to zejmeacutena pro viacutece-vrstveacute obvodoveacute plaacuteště (tzv dutinoveacute zdivo) Pro tento uacutečel se vyraacutebiacute vedle klasickeacute plneacute cihly takeacute cihla dvoudutinovaacute (svisle děrovanaacute ndash dělivka)

S ohledem na cementoveacute pojivo v betonu nejsou vyacutekvěty ani odchylky v barevneacutem provedeniacute u betonovyacutech cihel považovaacuteny za vadu vyacuterobků

K dalšiacutem drobnyacutem betonovyacutem vyacuterobkům patřiacute kabelovyacute žlaacute-bek kryciacute deska na kabelovyacute žlaacutebek kabelovaacute deska sloužiacuteciacute k překryacutevaacuteniacute kabelů ve vyacutekopech a přiacutekopovyacute žlaacutebek pro odvod sraacutežkoveacute vody

Komplexniacute skupinu prefabrikaacutetů tvořiacute betonoveacute prvky vnějšiacute architektury Pro kompletaci celeacute stavby jsou z vibrolisovaneacuteho betonu kromě dlažeb daacutele nabiacutezeny

bull silničniacute parkoveacute a zahradniacute obrubniacutekybull palisaacutedy tj tyčoveacute prvky různeacuteho průřezu sloužiacuteciacute k od-

dělovaacuteniacute ploch s různyacutemi vyacuteškovyacutemi uacuterovněmibull přiacutedlažba pro vytvaacuteřeniacute vodiciacutech nebo vyacuteztužnyacutech biacutelyacutech

pruhů podeacutel obrub vozovek a komunikaciacutebull žlaby a přiacuteložneacute deskybull zatravňovaciacute tvarovky tj deskoveacute prvky se čtvercovyacutemi otvo-

ry sloužiacuteciacute ke zpevněniacute ploch zatiacuteženyacutech maximaacutelně pojez-dem vozidel do celkoveacute hmotnosti 3 500 kg

bull prvky opěrnyacutech stěn např vaacutezybull schodnice pro vytvaacuteřeniacute tereacutenniacutech schodůbull plotoveacute tvaacuternice a plotoveacute střiacuteškybull obkladoveacute desky

Pomociacute těchto vyacuterobků lze sestavit velmi variabilniacute konstruk-ce vnějšiacute architektury (tereacutenniacutech uacuteprav) s vyloučeniacutem nebo mini-maacutelniacute potřebou monolitickeacuteho betonu a zajištěniacutem srovnatelneacute životnosti a jednotneacuteho vzhledu všech prvků celeacute konstrukce

Požadavky na betonoveacute obrubniacuteky jsou uvedeny v ČSN EN 1340 Vlastnosti ostatniacutech betonovyacutech vyacuterobků se řiacutediacute ČSN EN 13369 v niacutež jsou uvedeny obecneacute požadavky na betonoveacute pre-fabrikaacutety a postupy ověřovaacuteniacute jakosti betonovyacutech prefabrikaacutetů

Pro obrubniacuteky palisaacutedy žlaby zatravňovaciacute tvarovky apod je požadovaacuteno aby pevnost betonu v tahu za ohybu dosahovala hodnoty nejmeacuteně 6 MPa

Vibrolisovaneacute betonoveacute vyacuterobky jsou až na vyacutejimky vyraacutebě-ny pouze z prosteacuteho nevyztuženeacuteho betonu kteryacute splňuje po-žadavky na dosaženiacute vysokyacutech pevnostiacute jak v tlaku tak i v ta-hu za ohybu

472 Autoklaacutevovaneacute a vlaacuteknocementoveacute vyacuterobky

K vyacuterobě silikaacutetovyacutech prefabrikaacutetů je možneacute využiacutet takeacute hydro-termaacutelniacute vytvrzovaacuteniacute tedy vytvrzovaciacute proces probiacutehajiacuteciacute za zvyacute-šeneacute teploty ve vlhkeacutem prostřediacute Podmiacutenky potřebneacute pro toto vytvrzovaacuteniacute se vytvaacuteřejiacute v autoklaacutevech což jsou vaacutelcoviteacute naacutedo-by v nichž je možneacute přetlakem zvyacutešit teplotu nasyceneacute vodniacute paacutery nad 100 degC

Zatiacutemco v obyčejneacutem betonu či maltě je vznik pevneacute hmoty podmiacuteněn hlavně fyzikaacutelniacutemi vazbami mezi plnivem a cemento-vyacutem tmelem hydrotermaacutelniacutem procesem je možneacute reakciacute mezi ky-selyacutem (převaacutežně křemičityacutem) plnivem a zaacutesadityacutem (vaacutepenatyacutem či cementovyacutem) pojivem vytvořit chemickeacute vazby K dosaženiacute che-mickeacute aktivity musiacute byacutet vybraacuteny suroviny s co možnaacute nejvyššiacutem měrnyacutem povrchem Běžnyacute cement nebo popiacutelek majiacute jemnost dostatečnou vaacutepno a křemičityacute piacutesek se musiacute mliacutet

Z vaacutepenopiacuteskoveacute směsi se tvořiacute vaacutepenneacute hydrosilikaacutety podle obecneacuteho vzorce (CaO)x (SiO2)y (H2O)Z podle schematickeacute rovnice

x Ca(OH)2 + y SiO2 + n H2O rarr (CaO)x (SiO2)y (H2O)(x+n)

Podobně reakciacute mezi hydroxidem vaacutepenatyacutem a aluminaacutetovyacute-mi složkami vznikajiacute hydroaluminaacutety typu (CaO)x (Al2O3)y (H2O)z

Za nositele pevnosti se považuje mineraacutel tobermorit kteryacute vznikaacute v dostatečně vlhkeacutem prostřediacute při teplotě kolem 180 degC K tomu aby nasycenaacute vodniacute paacutera dosaacutehla teploty 180 degC je po-třebnyacute přetlak asi 08 MPa To je osminaacutesobek atmosfeacuterickeacuteho tlaku a autoklaacutev je tedy dosti naacuteročnou tlakovou naacutedobou Miacutevaacute proto kruhovyacute průřez a vypouklaacute čela

Ve vyacuterobnaacutech poacuterobetonu miacutevajiacute autoklaacutevy průměr 24 až 36 m Deacutelka byacutevaacute mezi 15 až 40 m Čela jsou opatřena odklaacute-pěciacutemi viacuteky jimiž je autoklaacutev plněn a vyprazdňovaacuten

Autoklaacutevovaacuteniacute je energeticky naacuteročnyacute proces jehož průběh musiacute byacutet pečlivě optimalizovaacuten Sklaacutedaacute se z doby ohřevu a vzestupu tlaku doby průběhu izotermickeacuteho děje a doby chladnutiacute spojeneacute s poklesem tlaku Celkovaacute doba autoklaacutevo-vaacuteniacute činiacute zpravidla 16 až 18 hodin

Autoklaacutevovaacuteniacutem ziacuteskaacutevajiacute vyacuterobky konečnou pevnost a ostatniacute vlastnosti Autoklaacutevovaacuteniacute umožňuje použiacutevat i vzdušnaacute pojiva jako je vaacutepno k vyacuterobě materiaacutelů s dostatečnou pevnostiacute i s jis-tou odolnostiacute vůči vlhkeacutemu prostřediacute

Možnost vytvořeniacute pevneacute hmoty na zaacutekladě chemickeacute vazby mezi pojivem a plnivem dalo podklad k vyacuterobě řady stavebniacutech materiaacutelů Různou skladbou vstupniacutech surovin a uacutepravou tech-nologie vyacuteroby se tak dajiacute vyrobit různeacute vyacuterobky z nichž nejznaacute-mějšiacute jsou popsaacuteny niacuteže

4721 Vaacutepenopiacuteskoveacute zdiciacute prvky

Vaacutepenopiacuteskoveacute zdiciacute prvky se vyraacutebějiacute převaacutežneacute ze směsi vaacutep-na a přiacuterodniacutech křemičityacutech materiaacutelů (piacutesku drceneacuteho nebo ne-drceneacuteho křemičiteacuteho štěrku přiacutepadně horniny nebo jejich smě-si) a jsou vytvrzovaacuteny vysokotlakou paacuterou

Vyacutechoziacute surovinovaacute směs obsahujiacuteciacute zhruba jeden diacutel vaacutepna na deset diacutelů křemičiteacuteho plniva se po homogenizaci lisuje do podoby budouciacuteho vyacuterobku kteryacute se naacutesledně podrobuje hyd-rotermaacutelniacutemu procesu

Vyacuteroba vaacutepenopiacuteskovyacutech zdiciacutech prvků ze směsi v niacutež převlaacute-dajiacute jineacute křemičiteacute materiaacutely je přiacutepustnaacute pokud tyto materiaacutely nemajiacute škodlivyacute vliv na vlastnosti těchto prvků Přiacutetomnost tako-veacuteho materiaacutelu musiacute byacutet deklarovaacutena

Evropskaacute norma ČSN EN 771-2 stanovuje charakteristiky (vlastnosti) vaacutepenopiacuteskovyacutech zdiciacutech prvků a funkčniacute požadavky na vlastnosti těchto prvků určenyacutech pro zhotovovaacuteniacute zděnyacutech konstrukciacute zejmeacutena vnitřniacutech stěn podzemniacutech stěn a vnějšiacute-ho zdiva komiacutenů

47211 Požadavky na vaacutepenopiacuteskoveacute zdiciacute prvky

K vyacutehodaacutem vaacutepenopiacuteskovyacutech zdiciacutech prvků patřiacute možnost je-jich vyacuteroby v relativně přesnyacutech rozměrech Vyacuterobce musiacute de-

218

klarovat rozměry vaacutepenopiacuteskoveacuteho zdiciacuteho prvku (mm) v tomto pořadiacute deacutelka šiacuteřka a vyacuteška Jako deklarovaneacute rozměry se uvaacutedě-jiacute jmenoviteacute rozměry

Měřeniacutem zjištěneacute odchylky průměrnyacutech hodnot deacutelky šiacuteř-ky a vyacutešky prvků odebraneacuteho vzorku od jmenovityacutech rozměrů a měřeniacutem zjištěneacute odchylky jednotlivyacutech hodnot deacutelky šiacuteřky a vyacutešky od průměrnyacutech hodnot prvků odebraneacuteho vzorku nesmiacute byacutet většiacute než mezniacute odchylky uvedeneacute v tab 4117

Vaacutepenopiacuteskoveacute zdiciacute prvky se mohou klasifikovat podle třiacuted objemoveacute hmotnosti prvků v sucheacutem stavu (tab 4118) Pro potřeby akustickyacutech vyacutepočtů se tato objemovaacute hmotnost prvků (stanovenaacute podle EN 772-13) naacutesobiacute součinitelem 104 aby se ve vyacutepočtu přihliacuteželo k rovnovaacutežneacutemu stavu vlhkosti

Vaacutepenopiacuteskoveacute zdiciacute prvky se mohou klasifikovat podle třiacuted normalizovaneacute pevnosti v tlaku uvedenyacutech v tab 4119 Normalizovanaacute pevnost v tlaku se rovnaacute součinu pevnosti v tla-ku součinitele 08 kteryacute vyjadřuje vliv změny vlhkosti v sušaacuterně na vlhkost v laboratorniacutem prostřediacute a součinitele tvaru jehož hodnoty jsou uvedeny v přiacuteloze B normy EN 772-1

V Českeacute republice se vaacutepenopiacuteskoveacute cihly vyraacutebějiacute již od roku 1912 V současneacute době tvořiacute vyacuterobniacute sortiment cihly blo-ky a kvaacutedry s velmi přesnyacutemi rozměry a hladkyacutem povrchem Vaacutepenopiacuteskoveacute kvaacutedry jsou plneacute či děrovaneacute s hladkyacutemi bočniacutemi plochami nebo děrovaneacute s bočniacutemi draacutežkami a pery Standardniacute odstiacuten vaacutepenopiacuteskovyacutech zdiciacutech prvků je biacutelyacute po přidaacuteniacute železi-tyacutech barevnyacutech pigmentů lze vyraacutebět prvky červeneacute a piacuteskovco-veacute (žluteacute)

Pohledoveacute neomiacutetaneacute (liacutecoveacute režneacute) zdivo z vaacutepenopiacutesko-vyacutech cihel je vyacuteraznyacutem architektonickyacutem prvkem stavby v exte-rieacuteru i interieacuteru Jeho neutraacutelniacute biacutelaacute barva se dobře hodiacute k dal-šiacutem předevšiacutem přiacuterodniacutem materiaacutelům jako je dřevo a kaacutemen

Přiacutepadneacute nečistoty povrchu jsou po aplikaci hydrofobizačniacute-ho naacutetěru meacuteně naacutepadneacute stejně jako nepravidelnosti ve spaacuteře Vaacutepenopiacuteskoveacute vyacuterobky se ovšem hodiacute i pro omiacutetaneacute zdivo

Dlouhodobě se osvědčuje sutereacutenniacute zdivo z vaacutepenopiacuteskovyacutech zdiciacutech prvků ktereacute diacuteky sveacute rozměroveacute přesnosti a rovneacute ploše tvořiacute velmi dobryacute podklad pro svisleacute (i vodorovneacute) hydroizolace Vnějšiacute zdivo nadzemniacutech konstrukciacute vytaacutepěnyacutech budov vyžaduje vždy přiacutedavnou tepelnou izolaci

Dostatečně izolujiacuteciacute (niacutezkoenergetickyacute) systeacutem představuje viacute-cevrstveacute (dutinoveacute) zdivo tloušťky viacutece než 360 mm buď s kon-taktniacutem omiacutetkovyacutem systeacutemem s mineraacutelniacute či polystyreacutenovou izolaciacute nebo jako provětraacutevanyacute systeacutem s neomiacutetnutou liacutecovou přizdiacutevkou a mineraacutelniacute izolaciacute

Hlavu komiacutenů (tj čaacutest komiacutenu vyčniacutevajiacuteciacute nad střechu) s vnějšiacute vrstvou z vaacutepenopiacuteskovyacutech cihel se doporučuje obložit (chraacutenit) tak aby mezi obkladem a cihlou vznikla větranaacute vzduchovaacute mezera

I když se vaacutepenopiacuteskoveacute vyacuterobky vyznačujiacute dobrou odolnos-tiacute vůči škodlivyacutem vlivům agresivniacutech a kyselyacutech laacutetek jsou citliveacute na uacutečinek soliacute Přiacutetomnost posypovyacutech chloridovyacutech soliacute (použiacute-vanyacutech jako ochrana proti naacutemraze) nebo použitiacute obyčejneacute mal-ty s přiacuteměsiacute soliacute jiacutelů a jinyacutech organickyacutech nečistot může miacutet za naacutesledek tzv vykveacutetaacuteniacute povrchu (tvorbu map)

Pevnostniacute značky cihel bloků a kvaacutedrů jsou P15 P20 P25 P30 P35 a P40 (kde čiacutesla v těchto značkaacutech vyjadřujiacute podle dřiacutevějšiacuteho označovaacuteniacute průměrnou pevnost v tlaku udanou v MPa)

Objemovaacute hmotnost se pohybuje od 1 300 do 2 000 kgmndash3 Vyacuterobky jsou mrazuvzdorneacute na 25 a 50 zmrazovaciacutech cyklů (M25 a M50) Jejich nasaacutekavost je 10 až 18 hmotnosti (prů-měrně 15 hmotnosti) součinitel tepelneacute vodivosti při praktic-keacute vlhkosti 2 činiacute 086 Wmndash1Kndash1

Tab 4117 Rozměroveacute tolerance vaacutepenopiacuteskovyacutech zdiciacutech prvků (mm)

RozměryVaacutepenopiacuteskoveacute zdiciacute prvky pro použitiacute ve zdivu se spaacuterami vyplněnyacutemi

obyčejnou maltou nebo maltou s lehkyacutem kamenivem maltou pro tenkeacute spaacutery

Průměrnaacute vyacuteška prvků ve vzorku jmenovitaacute vyacuteška plusmn2 jmenovitaacute vyacuteška plusmn1

Průměrnaacute deacutelka prvků ve vzorku jmenovitaacute deacutelka plusmn2 jmenovitaacute deacutelka plusmn2

Průměrnaacute šiacuteřka prvků ve vzorku jmenovitaacute šiacuteřka plusmn2 jmenovitaacute šiacuteřka plusmn2

Jednotlivaacute vyacuteška průměrnaacute vyacuteška prvků ve vzorku plusmn2 průměrnaacute vyacuteška prvků ve vzorku plusmn1

Jednotlivaacute deacutelka průměrnaacute deacutelka prvků ve vzorku plusmn2 průměrnaacute deacutelka prvků ve vzorku plusmn2

Jednotlivaacute šiacuteřka průměrnaacute šiacuteřka prvků ve vzorku plusmn2 průměrnaacute šiacuteřka prvků ve vzorku plusmn2

Poznaacutemka Definice obyčejneacute malty malty s lehkyacutem kamenivem a malty pro tenkeacute spaacutery jsou uvedeny EN 998-2 2003

Tab 4118 Klasifikace vaacutepenopiacuteskovyacutech zdiciacutech prvků podle objemoveacute hmotnosti v sucheacutem stavu

Třiacuteda objemoveacute hmotnosti v sucheacutem stavu

Interval objemoveacute hmotnosti (kgmndash3)

24 gt 2200

22 2 010 ndash 2 200

2 1 810 ndash 2 000

18 1 610 ndash 1 800

16 1 410 ndash 1 600

14 1 210 ndash 1 400

12 1 010 ndash 1 200

1 905 ndash 1 000

09 805 ndash 900

08 705 ndash 800

07 605 ndash 700

06 505 ndash 600

05 lt500

Tab 4119 Klasifikace vaacutepenopiacuteskovyacutech zdiciacutech prvků podle normalizo-vaneacute pevnosti v tlaku

Třiacuteda pevnosti v tlakuNormalizovanaacute pevnost v tlaku

(Nmmndash2)

5 5

75 75

10 10

15 15

20 20

25 25

30 30

35 35

40 40

45 45

50 50

60 60

75 75

219

Klasickyacute sortiment vaacutepenopiacuteskovyacutech vyacuterobků včetně zaacuteklad-niacutech charakteristik je uveden na obr 4108

Vaacutepenopiacuteskoveacute kvaacutedry (obr 4109) s perem a draacutežkou se zdiacute na obyčejnou maltu kdy ložnaacute spaacutera je rovnoměrně a rych-le maltovaacutena pomociacute maltoveacuteho daacutevkovače nebo na maltu pro tenkeacute spaacutery kdy se malta (lepidlo) daacutevkuje přesnou lžiacuteciacute Systeacutem lepeniacute vaacutepenopiacuteskovyacutech kvaacutedrů snižuje pracnost při vyzdiacutevaacuteniacute stěn objem spotřeby maltovyacutech směsiacute a cenu zdiva

Zdiciacute prvky SENDWIX jsou doplněny o přesnyacute kvaacutedr 16 DF-LD kteryacute se vyzdiacutevaacute na lepidlo Flex SX-L (plnoplošneacute promaltovaacuteniacute ložneacute spaacutery tloušťky 2 mm)

K vyřezaacuteniacute draacutežek ve zdivu je vhodnaacute elektrickaacute diamantovaacute pila k děleniacute cihel bloků a kvaacutedrů se použiacutevaacute štiacutepačka

4722 Autoklaacutevovanyacute poacuterobeton

Poacuterobeton (autoklaacutevovanyacute poacuterobeton) je nejvyacuteznamnějšiacutem druhem přiacutemo lehčeneacuteho betonu (což je silikaacutetovyacute kompozit pro kteryacute jsou charakteristickeacute makropoacutery vytvořeneacute přiacutemo v jemno-zrnneacute maltě) Podle použiteacuteho pojiva se poacuterobetony rozdělovaly na cementem pojeneacute plynobetony a na vaacutepenopiacuteskoveacute plynosili-kaacutety Dnes se daacutevaacute přednost širšiacutemu termiacutenu poacuterobeton

Stavivo z poacuterobetonu je předevšiacutem lehkeacute křehkeacute poacuteroviteacute a tiacutem dobře tepelněizolačniacute snadno zpracovatelneacute a univerzaacutel-niacute umožňujiacuteciacute jednoducheacute a přehledneacute konstrukce Obsahuje až 80 objemu uzavřenyacutech makropoacuterů o průměru 05 až 25 mm

Vzhled vyacuterobků je v zaacutesadě dvojiacutebull převaacutežně biacutelyacute je-li plnivem jemnyacute křemičityacute piacutesek (piacuteskovyacute

poacuterobeton)bull v menšiacute miacuteře šedyacute je-li plnivem elektraacuterenskyacute popiacutelek

(popiacutelkovyacute poacuterobeton)

a) b) c) d)

e) f) g)

I

II

h) i) j) k)

l) m) n)

Obr 4108 Vaacutepenopiacuteskoveacute vyacuterobky a jejich charakteristikyI a) blok 8DF b) blok 4DF c) kvaacutedr děrovanyacute 5DF d) kvaacutedr plnyacute 5DF e) děrovanaacute cihla 2DF f) U-profil 2DF g) U-profil 8DFII h) velkyacute formaacutet VF i) normaacutelniacute formaacutet NF j) štiacutepanaacute cihla formaacutet VF k) štiacutepanaacute cihla formaacutet NF l) obkladovyacute paacutesek velkyacute m) obkladovyacute paacutesek malyacute n) obkladovaacute cihla

a)

Obr 4109 Vaacutepenopiacuteskoveacute kvaacutedry s perem a draacutežkou [KM BETA a s 2004] a) kvaacutedr 8DF b) kvaacutedr 4DF c) cihla 2DF d) překlad VP2R e) překlad VP8R

d) e)

c)

b)

220

Pro klasifikaci vyacuterobků z poacuterobetonu se použiacutevaacute přede-všiacutem charakteristickaacute minimaacutelniacute pevnost v tlaku (MPa) a maxi-maacutelniacute průměrnaacute objemovaacute hmotnost v sucheacutem stavu (kgmndash3) Poacuterobeton se pak označuje čiacuteselnou dvojiciacute složenou z hodnot obou charakteristik (např P2-400 je poacuterobeton s minimaacutelniacute cha-rakteristickou tlakovou pevnostiacute 2 MPa a maximaacutelniacute průměrnou objemovou hmotnostiacute v sucheacutem stavu 400 kgmndash3)

V současneacute době v ČR převlaacutedaacute vyacuteroba biacuteleacuteho poacuterobetonu v SR naopak převažuje poacuterobeton šedyacute jehož šedaveacute zbarve-niacute je způsobeno hlavně koloidniacutem uhliacutekem z použiteacuteho popiacutelku V zahraničiacute se někdy přidaacutevaacute jako křemičitaacute surovina i mletaacute gra-nulovanaacute struska nebo křemennaacute důlniacute hlušina

Za počaacutetek vyacuteroby poacuterobetonu se považuje postup podle A Ericsona použiacutevanyacute od roku 1924 Širokeacute použitiacute zaznamena-la tato technologie ve Šveacutedsku Daacutensku Polsku a v zemiacutech byacute-valeacuteho SSSR

U naacutes se za počaacutetky vyacuteroby poacuterobetonu považuje produkce v maleacutem pokusneacutem zaacutevodě z roku 1958 v Plaveckeacutem Štvrtku (dnes SR) ve většiacute miacuteře byl šedyacute poacuterobeton vyraacuteběn od roku 1959 v Zemianskych Kostolanech (dnes rovněž SR)

Kromě teacuteto technologie byla v Šaštiacutenskyacutech Straacutežiacutech (SR) v ro-ce 1963 zprovozněna licenčniacute vyacuteroba piacuteskoveacuteho (biacuteleacuteho) poacutero-betonu na cementoveacute baacutezi

Při vyacuterobě poacuterobetonu se dnes postupuje tak že křemičiteacute laacutetky se podle druhu technologie samostatně nebo i společně velmi jemně melou miacutesiacute a homogenizujiacute s paacutelenyacutem vaacutepnem nebo i s cementem a eventuaacutelně i s dalšiacutemi přiacutesadami Použiacutevaacute se mletiacute za sucha i mletiacute mokreacute

Potom se surovinovaacute směs rozmiacutesiacute obyčejně ve speciaacutelniacutech miacute-chačkaacutech s vodou přerostovyacutem kalem a plynotvornou laacutetkou na tekutou kaši Ta se potom vylije do forem v nichž proběhne nej-prve vlastniacute nakypřeniacute ndash kynutiacute ndash a potom zatuhnutiacute Zde hovořiacute-me o zraacuteniacute hmoty

Povrch směsi ve formaacutech se naacutesledně zarovnaacute seřiacuteznutiacutem hmoty přesahujiacuteciacute jejiacute okraj ndash přerostu Běžnyacutem způsobem zpra-covaacuteniacute takto odpadajiacuteciacuteho přerostu je jeho vraceniacute do vyacuteroby ve formě přiacutedavku k vyacutechoziacute surovinoveacute směsi

Je-li třeba zatuhlaacute hmota se rozřeže na potřebneacute tvary načež se autoklaacutevuje Autoklaacutevovaacuteniacute je podle druhu technologie pro-vaacuteděno buď přiacutemo ve formaacutech lamelaacutech anebo dnes moderně na roštech či bočniciacutech

Jako plynotvornaacute laacutetka se nejčastěji použiacutevaacute hliniacutek v množstviacute 250 až 500 g na 1 m3 poacuterobetonu Plynnyacute vodiacutek kteryacute vyvolaacutevaacute nakypřeniacute poacuterobetonoveacute směsi vznikaacute podle teacuteto rovnice

2 Al + 3 Ca(OH)2 + 6 H2O rarr 3 CaO Al2O3 6 H2O + 3 H2

K tvorbě vodiacuteku při nakypřovaacuteniacute poacuterobetonu je možneacute použiacutet takeacute vaacutepniacutek zinek hořčiacutek baryum a lithium U naacutes se použiacutevaacute vyacutelučně hliniacutek ve formě praacutešku nebo pasty

47221 Suroviny pro vyacuterobu poacuterobetonů

Pro vyacuterobu poacuterobetonů se použiacutevajiacute čtyři zaacutekladniacute druhy surovin bull pojivo ndash vaacutepno a cement ktereacute určujiacute druh poacuterobetonu bull křemičiteacute laacutetky bull plynotvorneacute a pěnotvorneacute laacutetkybull pomocneacute surovinyK těmto surovinaacutem přistupuje ještě voda Paacuteleneacute mleteacute vaacutepno je hlavniacutem pojivem pro vyacuterobu poacuterobe-

tonů Musiacute to byacutet čisteacute vzdušneacute vaacutepno Použiacutevaacute se čerstveacute a ne-hašeneacute což umožňuje využiacutet jeho hydratačniacute teplo pro techno-logickyacute proces V neposledniacute miacuteře snižuje sedimentaci směsi

Vaacutepno pro vyacuterobu poacuterobetonů maacute splňovat tyto požadavkybull musiacute miacutet stejnorodeacute chemickeacute a mineralogickeacute složeniacute

a musiacute byacutet vyraacuteběno z jednoho druhu vaacutepence (z jedneacute lo-kality)

bull musiacute byacutet středně až tvrdě paacuteleneacute a nesmiacute obsahovat pře-pal

bull maacute byacutet dostatečně vydatneacute a jeho obsah nerozhasitelnyacutech součaacutestiacute nemaacute byacutet většiacute než 12

bull obsah celkoveacuteho CaO (celkovaacute alkalita) musiacute byacutet alespoň 90 (ve vyžiacutehaneacutem stavu) přičemž co nejviacutece ho maacute byacutet ve volneacutem aktivniacutem stavu

bull obsah MgO nesmiacute byacutet většiacute než 3 bull obsah sirniacutekoveacute siacutery nesmiacute byacutet většiacute než 02 bull ztraacuteta žiacutehaacuteniacutem se maacute pohybovat mezi 3 až 6 z toho

obsah H2O nesmiacute byacutet většiacute než 3 (tomu odpoviacutedaacute ob-sah Ca(OH)2 maximaacutelně 123 ) a obsah CO2 nesmiacute byacutet většiacute než 5 (tomu odpoviacutedaacute obsah CaCO3 maximaacutelně 114 )

bull rychlost a teplota hašeniacute musiacute byacutet minimaacutelně 60 degC a v me-ziacutech 4 až 12 minut (při 50 g vaacutepna a 170 ml vody)

U naacutes je jakost vaacutepna pro vyacuterobu poacuterobetonů předepsaacutena ČSN EN 459-2 a stanoveneacute požadavky jsou velmi přiacutesneacute Je to z toho důvodu že nedostatečnaacute a koliacutesavaacute jakost vaacutepna je jed-niacutem z největšiacutech probleacutemů při vyacuterobě autoklaacutevovanyacutech poacuterobe-tonů

Pro autoklaacutevovaneacute poacuterobetony se použiacutevajiacute všechny druhy cementů na baacutezi portlandskeacuteho sliacutenku Pro autoklaacutevovaacuteniacute jsou vhodneacute i cementy o menšiacute aktivitě Jinak svou jakostiacute musiacute vy-hovět požadavkům normy ČSN P ENV 197-1 Pro autoklaacutevovaneacute poacuterobetony stačiacute obyčejně třiacuteda cementu 325 ovšem z hlediska dodrženiacute vyacuterobniacuteho taktu se většinou použiacutevaacute CEM l 425 R

Ze speciaacutelniacutech požadavků je důležiteacute aby cementy určeneacute pro vyacuterobu autoklaacutevovaneacuteho plynobetonu obsahovaly určiteacute množ-stviacute alkaacuteliiacute v rozpustneacute formě a to cca 08 až 10 K2O a 02 až 05 Na2O ktereacute jsou nutneacute pro vznik dostatečneacute alkality po-třebneacute pro dokonalyacute vyacutevoj plynu z hliniacutekoveacuteho praacutešku

Křemičityacute piacutesek pro vyacuterobu autoklaacutevovanyacutech poacuterobetonů může byacutet různeacuteho původu V ČR se použiacutevajiacute jednak piacutesky vaacuteteacute a jednak piacutesky odpadajiacuteciacute při plaveniacute kaolinu Jinak se teacutež mo-hou použiacutevat různeacute křemičiteacute piacutesky řiacutečniacute piacuteskovcoveacute a jineacute Piacutesek pro autoklaacutevovanyacute poacuterobeton maacute byacutet čistyacute s obsahem SiO2 nad 90

Obsah alkaacuteliiacute K2O + Na2O ve formě sliacutedy a živců smiacute činit nanejvyacuteš 15 z toho podle ČSN 73 1358-1 obsah ve vodě rozpustneacuteho Na2O maacute byacutet maximaacutelně 02 jinak obsah sliacute-dy nemaacute překročit 05 (při vyššiacutech množstviacutech nastaacutevaacute sklon k vyacutekvětům) Jakost piacutesku snižujiacute teacutež přiacuteměsi pyritu siacuteranů (siacutera celkovaacute jako SO3 maximaacutelně 1 )

Obsah humusovyacutech laacutetek smiacute při kolorimetrickeacute zkoušce po-skytnout nanejvyacuteš sytě žluteacute zabarveniacute

Použiacutevaneacute piacutesky (zejmeacutena kaolinoveacute) miacutevajiacute jiacutelovitost často vět-šiacute než je žaacutedouciacute Množstviacute jiacutelu většiacute než 15 maacute vždy již za naacutesledek zpomaleneacute tuhnutiacute směsi a sniacuteženiacute pevnosti poacuterobe-tonu Většiacute přiacuteměsi jiacutelu způsobujiacute trhlinkovatěniacute vyacuterobků ktereacute je vyacuteraznějšiacute u vyacuterobků většiacute tloušťky vyraacuteběnyacutech ve vyššiacutech for-maacutech

Pro pevnost vyraacuteběnyacutech poacuterobetonů maacute podstatnyacute vyacuteznam jemnost surovin Piacutesek je proto třeba ve vyacuterobně domiacutelat aby se zvětšil jeho měrnyacute povrch (minimaacutelně na 200 m2kgndash1) čiacutemž se zintenzivniacute hydrotermaacutelniacute reakce

Jemně mletyacute piacutesek meacuteně sedimentuje což je při vyacuterobě rovněž důležiteacute Nemletyacute přiacuterodniacute křemičityacute piacutesek je možno při vyacuterobě autoklaacutevovanyacutech poacuterobetonů použiacutevat nanejvyacuteš jen jako přiacuteměs

221

nebo pro poacuterobetony vyacuteplňoveacute bez většiacutech požadavků na pev-nost

Popiacutelky z tepelnyacutech elektraacuteren mohou byacutet dalšiacute křemičitou su-rovinou pro vyacuterobu poacuterobetonu Skutečnost že jejich zpraco-vaacuteniacute v poacuterobetonech ve většiacutem rozsahu ustupuje do pozadiacute je ekologicky nepřiacuteznivaacute protože by takto mohlo byacutet zpracovaacutevaacute-no poměrně velkeacute množstviacute odpadu

Pro popiacutelky je vyacuteznačnaacute vysokaacute chemickaacute aktivita kteraacute souvi-siacute s jejich sklovitou faacuteziacute bohatou na oxid křemičityacute Sklovityacute stav popiacutelku přitom vznikl rychlyacutem ochlazeniacutem v proudiacuteciacutech kouřo-vyacutech plynech kdy jejich jemně dispergovaneacute čaacutestice přešly z te-kuteacuteho stavu do metastabilniacute zamrzleacute rovnovaacutehy To jsou přiacutezni-veacute faktory pro vytvořeniacute pevneacute C-S-H struktury Mimoto popiacutelky při vyacuterobě poacuterobetonu diacuteky sveacute poacuteroviteacute struktuře a niacutezkeacute měr-neacute hmotnosti daacutevajiacute za jinak stejnyacutech podmiacutenek nižšiacute objemovou hmotnost vyacuterobků než při použitiacute piacutesku

Ve vhodneacutem popiacutelku činiacute obsah SiO2 minimaacutelně 45 a po-piacutelek obsahuje maximaacutelně 2 MgO 35 Al2O3 a 18 Fe2O3 Ztraacuteta žiacutehaacuteniacutem se připouštiacute do hodnoty 7 a nejvyššiacute přiacutepust-nyacute obsah celkoveacute siacutery vyjaacutedřenyacute jako SO3 je limitovaacuten hodnotou 02

Obsah vlhkosti u popiacutelků dopravovanyacutech pneumaticky nebo jinyacutem suchyacutem způsobem nesmiacute překročit 05 Popiacutelek je však možno za určityacutech okolnostiacute použiacutevat i ve formě kalu tak jak se ziacuteskaacute při bezprašneacutem hydraulickeacutem odkalovaacuteniacute

V současneacute době je vyacuteroba popiacutelkovyacutech poacuterobetonů na uacutestu-pu Na vině je spiacuteše vkus zaacutekazniacuteků kteřiacute preferujiacute vyacuterobky biacuteleacute barvy Technickeacute vlastnosti obou typů jsou v zaacutesadě srovnatelneacute a soudobyacute popiacutelkovyacute poacuterobeton plně vyhovuje i z hlediska měr-neacute aktivity (150 Bqkgndash1) stanoveneacute pro stavebniacute materiaacutel pou-žiacutevanyacute pro stavby obytnyacutech budov nebo jinyacutech objektů s poby-tovyacutem prostorem

Saacutedrovec se použiacutevaacute jako přiacutesada zlepšujiacuteciacute pevnost vyacuterob-ků a regulujiacuteciacute tuhnutiacute směsi Zpožďuje průběh hašeniacute vaacutepna (resp jeho vyvločkovaacuteniacute ndash aglomeraci ve formě Ca(OH)2) a jako elektrolyt podporuje vznik thixotropniacute struktury Zlepšuje i mra-zuvzdornost poacuterobetonu

S vyacutehodou se při vyacuterobě poacuterobetonu použiacutevaacute odpadniacute ener-gosaacutedrovec z odsiřovaciacutech jednotek nebo odpadniacute chemosaacutedro-vec z neutralizačniacutech jednotek různyacutech chemickyacutech vyacuterob

Saacutedra nebo i anhydrit se použiacutevaacute k regulaci časoveacuteho průběhu tuhnutiacute autoklaacutevovanyacutech plynobetonů ktereacute je třeba přizpůso-bit plynotvorneacute reakci hliniacutekoveacuteho praacutešku K dosaženiacute dostateč-neacuteho regulačniacuteho uacutečinku se použiacutevaacute saacutedra mletaacute na jemnost srovnatelnou s jemnostiacute cementu

Hliniacutekovyacute praacutešek použiacutevanyacute jako plynotvornaacute přiacutesada maacute miacutet obsah aktivniacuteho hliniacuteku nejmeacuteně 94 a tento obsah nemaacute ko-liacutesat o viacutece než 1 Specifickyacute povrch se maacute pohybovat mezi 700 a 1 200 m2kgndash1

a praacutešek se maacute sklaacutedat z rovnoměrně vel-kyacutech střiacutebrošedyacutech čaacutestic šupinoveacuteho tvaru

Hliniacutekovyacute praacutešek nesmiacute obsahovat slepeneacute hrudky nebo ku-lovitaacute zrna kteraacute majiacute relativně malyacute reaktivniacute povrch Ani čaacutest praacutešku nesmiacute tvořit zrna o většiacutem průměru protože se na nich vyviacutejejiacute přiacuteliš velkeacute plynoveacute bublinky a struktura poacuterobetonu by potom byla nerovnoměrnaacute

Obsah tuku nemaacute překročit 13 aby nenastaacutevaly potiacuteže při odmašťovaacuteniacute a zbytky mastnoty nezpůsobovaly pozdniacute vyacutevoj plynu Vlhkost Al praacutešku nemaacute byacutet většiacute než 02

Voda použiacutevanaacute při vyacuterobě poacuterobetonů maacute vyhovovat beto-naacuteřskyacutem hlediskům pro zaacuteměsovou vodu S ohledem na cenoveacute naacuteklady se dnes již nepoužiacutevaacute pitnaacute voda a vyacuterobci si vodu za-bezpečujiacute pokud možno ze svyacutech zdrojů (vlastniacute vrt) Použiacutevanaacute voda maacute miacutet předevšiacutem přibližně neutraacutelniacute reakci a niacutezkyacute ob-

sah chloridů ktereacute by jinak zvyšovaly nebezpečiacute koroze vyacuteztuže Voda se zpravidla použiacutevaacute ohřaacutetaacute na 35 až 59 degC což se řiacutediacute jed-nak podle druhu vyacuterobků a jednak podle teploty směsi ktereacute se maacute dosaacutehnout při odlevu do forem

V posledniacute době se při vyacuterobě poacuterobetonů rozšiacuteřilo použiacutevaacuteniacute kondenzaacutetu od autoklaacutevovaacuteniacute jako zaacuteměsoveacute vody Kondenzaacutet je silně alkalickyacute a vraciacute se do vyacuteroby po zředěniacute neutraacutelniacute vodou Ke sniacuteženiacute naacutekladů lze použiacutet i povrchovou vodu z vodniacutech toků pokud vyhoviacute jejiacute kvalita

Posledniacute složkou použiacutevanou při vyacuterobě poacuterobetonu jsou krystalizačniacute zaacuterodky Jejich přiacutesada se doporučuje pro zvětšeniacute pevnosti autoklaacutevovanyacutech poacuterobetonů resp pro zkraacuteceniacute doby autoklaacutevovaacuteniacute Jsou to vlastně krystalickeacute kalciumsilikaacutethydraacutety připraveneacute jemnyacutem pomletiacutem hydratačniacutech produktů autoklaacutevo-vaneacute cementoveacute kaše Podobně mohou sloužit i mleteacute autoklaacute-vovaneacute poacuterobetonoveacute zmetky ktereacute je možno takto čaacutestečně vy-užiacutet Zaacuteroveň se tak snižujiacute i jinak nezbytneacute sklaacutedkovaciacute naacuteklady

47222 Vyacuteztuž v poacuterobetonu

Vyztužovaacuteniacute stavebniacutech diacutelců z lehkyacutech poacuterobetonů oceliacute musiacute braacutet předevšiacutem ohled na menšiacute pevnosti i modul pružnosti vět-šiacute průhyby a dlouhodobeacute deformace Mimoto je zde nutneacute za-jišťovat dostatečnou ochranu proti korozi vyacuteztuže kteraacute zde na-staacutevaacute mnohem snaacuteze než u betonů

Dnes se ve všech vyacuterobnaacutech při vyacuterobě armovaneacuteho poacuterobe-tonu použiacutevaacute pouze přiacutemaacute ochrana vyacuteztuže vhodnou ochranou vrstvou kteraacute se na vyacuteztuž nanaacutešiacute před jejiacutem uloženiacutem do poacute-robetonu

Osvědčily se zejmeacutena vodneacute disperze akrylaacutetů Použiacutevaacute se hlavně antikorozniacute barva V 2022 nebo V 2036 Barva se nanaacute-šiacute namaacutečeniacutem ve dvou vrstvaacutech v celkoveacute tloušťce cca 01 mm a to vždy po zaschnutiacute předchoziacute vrstvy Z důvodu zamezeniacute tvorby kapek v miacutestech spojů jednotlivyacutech prutů se po namaacuteče-niacute siacuteť vytahuje z laacutezně šikmyacutem způsobem

Do poacuterobetonu se doporučuje použiacutevat ocel taženou za stu-dena a nikoliv vaacutelcovanou za tepla antikorozniacute barvy je nutno aplikovat na dobře očištěnou vyacuteztuž Upevněniacute vyacuteztuže ve formě musiacute byacutet vždy takoveacute aby během nakypřovaacuteniacute směsi nemohlo dojiacutet k jejiacutemu posunu Proto jsou dnes daleko častějšiacute tzv košo-veacute vyacuteztuže ktereacute se upevňujiacute jednodušeji a rychleji

47223 Vyacuterobky z poacuterobetonu a jejich vlastnosti

Mezi hlavniacute vyacuterobky patřiacute tvaacuternice bloky přiacutečkovky překlady bedniciacute prvky komiacutenoveacute diacutelce stropniacute vložky přiacutečkoveacute stěnoveacute stropniacute a střešniacute panely tepelněizolačniacute desky Největšiacute velikost vyacuterobků je daacutena velikostiacute použiacutevanyacutech forem a způsobem kraacuteje-niacute zatuhleacute poacuterobetonoveacute hmoty Z poacuterobetonu se dnes vyraacutebějiacute předevšiacutem nevyztuženeacute vyacuterobky zatiacutemco vyztuženyacutech stěnovyacutech stropniacutech a střešniacutech diacutelců se vyraacutebiacute poměrně meacuteně Uacutenosnost stropniacutech vložek je minimaacutelně 60 kN

V dnešniacute době jsou nejrozšiacuteřenějšiacutem vyacuterobkem tvaacuternice růz-nyacutech rozměrů u nichž se sleduje předevšiacutem dodrženiacute vyacuterobniacutech odchylek

Pod pojmem tvaacuternice se zpravidla rozumiacute zdiciacute prvek kteryacute je sice zjevně většiacutech rozměrů než cihla ale se kteryacutem se ještě daacute ručně manipulovat Jak však vyplyacutevaacute z tab 4120 v noveacute normě ČSN EN 771-4 jsou mezi poacuterobetonoveacute tvaacuternice počiacutetaacuteny i prv-ky jejichž hmotnost přesahuje 250 kg

Na plochaacutech nevyztuženeacuteho vyacuterobku se smiacute vyskytovat otis-ky po roštniciacutech do hloubky nejvyacuteše 5 mm nebo otisky po vodi-ciacutech jehlaacutech řezaciacutech draacutetů šiacuteřky nejvyacuteše 20 mm a hloubky nejvyacute-

222

še 5 mm Vzhled vyacuterobků se hodnotiacute takeacute podle poškozeniacute rohů Z hlediska rozměroveacute přesnosti se rozlišujiacute vyacuterobky běžneacute a vyacute-robky přesneacute ktereacute majiacute rozměry se zaručenou toleranciacute

Evropskaacute norma ČSN EN 771-4 stanovuje charakteristiky poacute-robetonovyacutech tvaacuternic a funkčniacute požadavky na vlastnosti těchto tvaacuternic určenyacutech zejmeacutena pro různeacute druhy nosnyacutech a nenos-nyacutech zděnyacutech stěn ndash jednovrstvyacutech dutinovyacutech přiacuteček opěr-nyacutech zdiacute sutereacutenniacutech stěn stěn pod uacuterovniacute tereacutenu včetně stěn požaacuterniacutech tepelně- a zvukověizolačniacutech stěn a pro zdivo ko-miacutenů

Tato norma definuje funkčniacute vlastnosti ktereacute souvisiacute s pev-nostiacute objemovou hmotnostiacute rozměrovou přesnostiacute tepelnou vodivostiacute vlhkostniacutemi objemovyacutemi změnami a mrazuvzdornos-tiacute Jejich hodnoty se stanovujiacute podle přiacuteslušnyacutech zkušebniacutech me-tod uvedenyacutech ve zvlaacuteštniacutech evropskyacutech normaacutech Obsahuje rovněž ustanoveniacute pro hodnoceniacute shody vyacuterobků s touto evrop-skou normou

Je nutno poznamenat že uvedeneacute zkušebniacute metody nejsou obvykle použitelneacute pro zdiciacute prvky zvlaacuteštniacuteho tvaru a pro doplň-koveacute prvky Pro hodnoceniacute shody vyacuteroby musiacute vyacuterobce v doku-mentaci pro řiacutezeniacute vyacuteroby definovat kriteacuteria shody

Vyacuterobce musiacute deklarovat rozměry poacuterobetonoveacute tvaacuternice (v mm) v tomto pořadiacute deacutelka šiacuteřka a vyacuteška a může uveacutest i roz-měry skladebneacute Rozměry poacuterobetonovyacutech tvaacuternic jsou pak zkoušeny podle ČSN EN 772-16 Odchylky měřenyacutech rozměrů od rozměrů deklarovanyacutech nesmiacute byacutet většiacute než hodnoty odchy-lek uvedenyacutech v tabulce mezniacutech odchylek rozměrů poacuterobeto-novyacutech tvaacuternic Deklarovaneacute jmenoviteacute rozměry nesmiacute byacutet většiacute než rozměry uvedeneacute v tab 4120

Mezniacute odchylky rozměrů jednotlivyacutech poacuterobetonovyacutech tvaacuter-nic jsou uvedeny v tab 4121 pro malty ktereacute jsou specifikovaacute-ny v ČSN EN 998-2

Vyacuterobce často deklaruje i menšiacute mezniacute odchylky u jednoho nebo viacutece rozměrů než uvaacutediacute tab 4121

Např přesneacute piacuteskoveacute poacuterobetonoveacute tvaacuternice P4-500 majiacute rozměroveacute tolerance deacutelka plusmn15 mm šiacuteřka plusmn15 mm vyacuteš-ka plusmn10 mm zakřiveniacute hran maximaacutelně 15 mm odchylka pravouacutehlosti 3 mmm Tyto tvaacuternice jsou určeny pro zděniacute jed-novrstvyacutech stěnovyacutech konstrukciacute na maltu pro tenkeacute spaacutery bez vnitřniacutech podeacutelnyacutech styčnyacutech spaacuter

Ložneacute spaacutery u takovyacutechto přesnyacutech tvaacuternic majiacute tloušťku 1 až 3 mm Přiacutečneacute styčneacute spaacutery jsou buď rovinneacute a vyplněneacute maltou pro tenkeacute spaacutery nebo nejsou vyplněneacute maltou (sniacuteženiacute pracnos-ti) Styčneacute plochy tvaacuternic jsou profilovaacuteny tak aby se vytvořilo spojeniacute na pero a draacutežku (na sucho)

Běžneacute tvaacuternice ktereacute se nejčastěji vyraacutebějiacute jako šedeacute spoje-niacute na peacutero a draacutežku nemiacutevajiacute neboť jejich vyacuterobniacute tolerance roz-měrů a zakřiveniacute se pohybujiacute od plusmn5 do plusmn6 mm podle deklaro-vaacuteniacute vyacuterobcem Spojujiacute se v ložnyacutech a styčnyacutech spaacuteraacutech (tloušťka 8 až 12 mm) na obyčejnou maltu pro zděniacute

Pracnost a spotřeba malty u zdiva z běžnyacutech tvaacuternic je pak mnohem většiacute než u zdiva z přesnyacutech tvaacuternic Mnohem většiacute je i riziko nekvalitniacuteho provedeniacute zdiva V posledniacute době se proto vyraacutebějiacute i přesneacute popiacutelkoveacute poacuterobetonoveacute tvaacuternice ktereacute se spoj-ujiacute v ložnyacutech a styčnyacutech spaacuteraacutech na maltu pro tenkeacute spaacutery

Tvar pravidelnyacutech poacuterobetonovyacutech tvaacuternic neniacute třeba specifi-kovat U ostatniacutech tvaacuternic se musiacute specifikovat jejich tvar a ob-jem směr a tvar děr a dutin přičemž se buď použijiacute termiacuteny a definice uvedeneacute v teacuteto normě nebo se uvede odkaz na gra-fickeacute znaacutezorněniacute

Objemovaacute hmotnost poacuterobetonoveacute tvaacuternice za sucha se de-klaruje v kgmndash3 Průměrnaacute objemovaacute hmotnost za sucha poacutero-betonovyacutech tvaacuternic pravidelneacuteho tvaru se stanoviacute podle ČSN EN 772-13 zkoušeniacutem vzorků tvaacuternic Nalezenaacute hodnota se použiacute-vaacute pro potřeby vyacutepočtů zatiacuteženiacute vzduchoveacute neprůzvučnosti te-pelnětechnickyacutech charakteristik a reakce na oheň Třiacutedy objemo-veacute hmotnosti jsou v tab 4122

Pokud je to vyacuteznamneacute pro použitiacute pro ktereacute je poacuterobetono-vaacute tvaacuternice uvaacuteděna na trh a vždy když se tvaacuternice osazujiacute do konstrukčniacutech prvků a do prvků na něž se kladou požadavky vzduchoveacute neprůzvučnosti vyacuterobce musiacute deklarovat objemovou hmotnost materiaacutelu poacuterobetonoveacute tvaacuternice za sucha v kgmndash3 Průměrnaacute objemovaacute hmotnost materiaacutelu za sucha poacuterobetono-vyacutech tvaacuternic pravidelneacuteho tvaru se stanoviacute podle ČSN EN 772-13 Obvykle se pohybuje v rozmeziacute od 300 do 1 000 kgmndash3 Od deklarovaneacute hodnoty objemoveacute hmotnosti se skutečně naměře-naacute hodnota nesmiacute odchylovat o viacutece než 50 kgmndash3

Vyacuterobce musiacute deklarovat průměrnou pevnost v tlaku Tato pevnost nesmiacute byacutet nižšiacute než 15 MPa Pokud jsou vzorky poacutero-betonovyacutech tvaacuternic odebraacuteny z dodaacutevky a zkoušeny podle ČSN EN 772-1 tlačneacute plochy těles upraveny a vzorky kondicionovaacuteny podle niacuteže uvedeneacuteho postupu nesmiacute průměrnaacute pevnost v tla-ku byacutet menšiacute než deklarovanaacute hodnota a žaacutednaacute jednotlivaacute hod-nota teacuteto pevnosti nesmiacute byacutet menšiacute než 08naacutesobek deklarovaneacute hodnoty Vyacuterobce smiacute naviacutec deklarovat normalizovanou pevnost v tlaku fb

Tab 4120 Největšiacute rozměry poacuterobetonovyacutech tvaacuternic pravidelneacuteho tvaru

Rozměry (mm)

Deacutelka 1500

Šiacuteřka 600

Vyacuteška 1000

Tab 4121 Mezniacute odchylky rozměrů poacuterobetonovyacutech tvaacuternic pravidel-neacuteho tvaru (mm)

Rozměry

Poacuterobetonoveacute tvaacuternice určeneacute pro zděniacute s ložnyacutemi spaacuterami vyplněnyacutemi

obyčejnou maltou nebo lehkou maltou

maltou pro tenkeacute spaacutery

TLMA TLMB

Deacutelka3 plusmn3 plusmn3

ndash5

Vyacuteška3 plusmn2 plusmn1

ndash5

Šiacuteřka plusmn3 plusmn2 plusmn2

Tab 4122 Třiacutedy objemoveacute hmotnosti podle pr EN 12602 z roku 2001

Třiacuteda objemoveacute hmotnosti 300 350 400 450 500 550 600 650

Průměrnaacute objemovaacute hmotnost v sucheacutem stavu ρm (kgmndash3)gt250lt300

gt300lt350

gt350lt400

gt400lt450

gt450lt500

gt500lt550

gt550lt600

gt600lt650

Třiacuteda objemoveacute hmotnosti 700 750 800 850 900 950 1 000

Průměrnaacute objemovaacute hmotnost v sucheacutem stavu ρm (kgmndash3)gt650lt700

gt700lt750

gt750lt800

gt800lt850

gt850lt900

gt900lt950

gt950lt1 000

223

Deklarace musiacute obsahovat uacutedaj o určeneacute orientaci poacuterobeto-novyacutech tvaacuternic ve zdivu totožnou s jejich orientaciacute při zkoušce a uacutedaj o způsobu uacutepravy tlačnyacutech ploch

Vzorky tvaacuternic odebraneacute z dodaacutevky musiacute byacutet kondicionovaacuteny na 6 plusmn2 vlhkosti vzduchu podle ČSN EN 772-1 a podle teacuteto normy se musiacute upravit i jejich povrchy

Jestiže se nezkoušejiacute celeacute tvaacuternice vyřezaacutevajiacute se z nich těle-sa Vyacuterobce musiacute deklarovat rozměry těchto těles Třiacutedy pevnos-ti v tlaku poacuterobetonu jsou uvedeny v tab 4123 kde fck je cha-rakteristickaacute pevnost v tlaku

Pokud je to vyacuteznamneacute pro použitiacute pro ktereacute je tvaacuternice uvaacute-děna na trh musiacute vyacuterobce předložit informaci o tepelnětech-nickyacutech vlastnostech poacuterobetonovyacutech tvaacuternic včetně odkazu na ČSN EN 1745

K dalšiacutem požadavkům patřiacute obdobně jako u vaacutepenopiacutesko-vyacutech zdiciacutech prvků trvanlivost vlhkostniacute přetvořeniacute (smrštěniacute podle EN 680) propustnost vodniacutech par (ČSN EN 1745 a EN ISO 12572) nasaacutekavost (po 10 30 a 90 minutaacutech podle ČSN EN 772-11) reakce na oheň (viz 47211) přiacutedržnost (dekla-race založenaacute na stanovenyacutech hodnotaacutech nebo na zkouškaacutech podle ČSN EN 998-2 nebo podle ČSN EN 1052-3) a pevnost v tahu za ohybu (tvaacuternic spojenyacutech maltou)

Vyacuterobce musiacute prokaacutezat shodu sveacuteho vyacuterobku s požadavky evropskeacute normy ČSN EN 771-4 a s deklarovanyacutemi hodnotami vlastnostiacute vyacuterobku pomociacute počaacutetečniacute zkoušky vyacuterobku a systeacutemu řiacutezeniacute vyacuteroby u vyacuterobce (obr 4110)

Počet prvků podrobenyacutech zkouškaacutem se musiacute řiacutedit přiacuteslušnyacutemi usta-noveniacutemi vyacutesledky počaacutetečniacutech zkoušek se musiacute zaznamenaacutevat

Objemoveacute změny hydratačniacute u autoklaacutevovanyacutech poacuterobetonů nezaznamenaacutevaacuteme protože u těchto laacutetek se hydratace ukon-čuje autoklaacutevovaacuteniacutem tedy ještě během vyacuteroby Na hotovyacutech vyacute-robciacutech z poacuterobetonu tedy můžeme pozorovat pouze objemoveacute změny pohydratačniacute Ty jsou způsobeny změnami vlhkosti tep-loty působeniacutem chemicky agresivniacuteho prostřediacute nebo působe-niacutem trvaleacuteho napětiacute

Nejčastějšiacute objemoveacute změny vlhkostniacute jsou spojeny s vysy-chaacuteniacutem a navlhaacuteniacutem a jsou reverzibilniacute Tyto objemoveacute změ-ny jsou představovaacuteny deacutelkovyacutem smršťovaacuteniacutem vyacuterobků při vy-sychaacuteniacute ze stavu vyacuterobniacute vlhkosti (asi 30 hmotn) do ustaacuteleneacute vlhkosti (cca 6 hmotn) (obr 4111)

Hodnoty konvenčniacuteho smrštěniacute (od stavu nasyceneacuteho vodou do zcela vysušeneacuteho stavu) byacutevajiacute u šedeacuteho poacuterobetonu 029 mmmndash1 až 034 mmmndash1

u poacuterobetonů na baacutezi piacutesku 015 až 025 mmmndash1

Nověji se ukaacutezalo že smršťovaacuteniacute poacuterobetonů zaacutevisiacute nejen na rozmeziacute vlhkosti ale i na relativniacute vlhkosti vzduchu teplotě ve-likosti zkušebniacutech vzorků i době po kterou vysychaacuteniacute probiacutehaacute Smršťovaacuteniacute naviacutec neprobiacutehaacute lineaacuterně

Na smršťovaacuteniacute maacute vliv takeacute vyacuteběr použityacutech surovin V sou-časnyacutech vyacuterobnaacutech je proto možneacute vyrobit prvky s menšiacutem smrš-ťovaacuteniacutem

Metodika zkoušeniacute smršťovaacuteniacute poacuterobetonů se provaacutediacute podle ČSN EN 680 Obyčejně se sleduje smršťovaacuteniacute hranolů o roz-měrech 40 times 40 times 160 mm (minimaacutelně 150 mm) Podrobněji je o zkoušeniacute poacuterobetonu pojednaacuteno v kap 58

Tab 4123 Třiacutedy pevnosti v tlaku poacuterobetonu v MPa podle pr EN 12602

Pevnostniacute třiacuteda PB15 PB2 PB25 PB3 PB35 PB4 PB45 PB5 PB6 PB7

fck 15 2 25 3 35 4 45 5 6 7

01234

Společnost Ltd P O Box 21 B-105002

012234-CPD-00234

EN 771-4Kategorie I xxx-yyy-zz mm poacuterobetonovaacute tvaacuternice

Pevnost v tlaku průměrnaacute xx Nmm2 (kolmo na ložnou plochu) xxNmm2 (Kat I)

rozměrovaacute stabilita vlhkostniacute přetvořeniacute mmmpřiacutedržnost založenaacute na zkouškaacutech xx (Nmm2)

reakce na oheň třiacuteda A1Nasaacutekavost neponechaacutevat neomiacutetnuteacute

Součinitel propustnosti vodniacutech par xxxVzduchovaacute neprůzvučnost při šiacuteřeniacute zvuku přiacutemou cestou

Objemovaacute hmotnost xxxx (D1) kgm3

Tvar a uspořaacutedaacuteniacutePodle přiloženeacuteho naacutečrtu

Ekvivalentniacute tepelnaacute vodivost xx W(m K) (λ10 dry)Mrazuvzdornost neponechaacutevat neomiacutetnuteacute

Nebezpečneacute laacutetky (1)

Obr 4110 Přiacuteklady informaciacute doplňujiacuteciacute označeniacute CE u poacuterobetonu

40353025

20

151050

0 01 02 03 04

Vlh

klos

t hm

otno

stniacute

(

) konvenčniacute smrštěniacute cca 020 mmm

020 mmm pro 5 až 30

Relativniacute zaacutepornaacute změna deacutelky (mmm)

Obr 4111 Deacutelkovaacute změna poacuterobetonu podle ČSN EN 680

a) b) c) d)

Obr 4112 Ukaacutezka sortimentu šedyacutech poacuterobetonovyacutech vyacuterobků [KVK Kunčice a s 2004] a) přesnaacute tvaacuternice hladkaacute nebo běžnaacute tvaacuternice hladkaacute b) přiacutečkovky přesneacute ndash hladkaacute nebo běžnaacute hladkaacute c) stropniacute vložky s uacutekosem vklaacutedaneacute mezi železobetonoveacute předpjateacute nosniacuteky Hat-trick či železobetonoveacute nosniacuteky HF d) věncovka (U-profil) plniacuteciacute teacutež funkci ztraceneacuteho bedněniacute překladu

224

47224 Použitiacute poacuterobetonu

Poacuterobetony se dnes vyraacutebějiacute převaacutežně v podobě tvaacuternic pro sucheacute zděniacute Přesneacute rozměry těchto tvaacuternic umožňujiacute spojovaacuteniacute tenkou vrstvou tmelu I když je použiacutevanyacute tmel vodou ředitelnyacute nemaacute toto lepeniacute charakter mokreacuteho procesu Poacuterobeton je leh-kyacute snadno opracovatelnyacute a daacute se s niacutem snadno manipulovat

K vyacutehodaacutem poacuterobetonu bezesporu patřiacute možnost vytvořit s jeho použitiacutem teacuteměř celou hrubou stavbu Použitiacute uceleneacuteho systeacutemu od jednoho vyacuterobce přinaacutešiacute vyacutehodu vzaacutejemneacute sladěnos-ti jednotlivyacutech prvků a zprůhledňuje otaacutezku zaacuteruky za zhotoveneacute diacutelo Charakteristiky přesnyacutech piacuteskovyacutech poacuterobetonovyacutech tvaacuternic jsou uvedeny v tab 4124 až 4127 Ukaacutezka sortimentu šedyacutech a biacutelyacutech poacuterobetonovyacutech vyacuterobků jen na obr 4112 až 4114

Fragment zdiva o tloušťce 400 mm z tepelněizolačniacutech přes-nyacutech tvaacuternic P2-580 na maltu pro tenkeacute spaacutery M 5 vykazuje při praktickeacute vlhkosti tepelnyacute odpor R = 317 m2KWndash1 součini-tel prostupu tepla U = 030 Wmndash2Kndash1 Laboratorniacute vzduchovaacute neprůzvučnost Rw = 50 dB pro tloušťku zdi 400 mm (plošnou hmotnost 230 kgmndash2)

Přiacutezniveacute hodnoty tepelneacute vodivosti poacuterobetonu je možneacute de-monstrovat na přiacutekladu jednovrstveacute zděneacute konstrukce (stěny) tloušťky 375 mm zhotoveneacute z piacuteskoveacuteho poacuterobetonu objemo-veacute hmotnosti 400 kgmndash3 Při praktickeacute tj ustaacuteleneacute vlhkosti 6 hmotn se tato stěna svyacutem součinitelem prostupu tepla U = 0287 Wmndash2Kndash1 bliacutežiacute doporučeneacute hodnotě Un = 025 W mndash2Kndash1

Obdobnou přiacuteznivou hodnotu tepelneacuteho odporu R uvaacutedějiacute u svyacutech novyacutech vyacuterobků dominantniacute společnosti a to PORFIX kteryacute pro přesnou šedou tvaacuternici hladkou s uacutechopovou kapsou nebo s perem a draacutežkou (P + D) rozměrů 500 a 590 times 250 300 a 375 times 250 mm značky P3-580 deklaruje při tloušťce vysuše-neacuteho zdiva 375 mm hodnotu R = min 312 m2 KWndash1

a) b) c)

d) e) f)

g) h) i)

j) k) l)

m) n) o)

Obr 4113 Ukaacutezka sortimentu biacutelyacutech poacuterobetonovyacutech prvků [XELLA a s 2004] a) tepelněizolačniacute vnějšiacute tvaacuternice b) nosnaacute vnitřniacute tvaacuternice c) přiacutečkovky d) vyacuterobky pro vnitřniacute vyacutestavbu e) JUMBO přesnyacute blok f) věncovka g) U-profil h) U-profil armovanyacute i) schodišťoveacute stupně j) překlady nosneacute k) překlady nenosneacute l) obloukoveacute nenosneacute překlady m) biacutelyacute strop n) stropniacute a střešniacute desky o) stěnoveacute a přiacutečkoveacute diacutelce

Tab 4124 Hodnoty fyzikaacutelně-mechanickyacutech vlastnostiacute přesnyacutech piacuteskovyacutech poacuterobetonovyacutech tvaacuternic [Vyacutebornyacute J 1999]

Vlastnost Jednotka

Pevnostniacute třiacuteda tvaacuternic

P2-400 tepelně-izolačniacute nosnaacute

P2 -500 tepelně-izolačniacute nosnaacute

P4-500 tepelně-izolačniacute nosnaacute

P4-600 nosnaacute

P6-700 nosnaacute

Zaručenaacute minimaacutelniacute pevnost v tlaku MPa 2 2 4 4 6

Vyacutepočtovaacute pevnost zdiva MPa 05 06 1 11 13

Maximaacutelniacute průměrnaacute objemovaacute hmotnost (při 0 vlhkosti)

kgmndash3 400 500 500 600 700

Meze průměrneacute objemoveacute hmotnosti kgmndash3 350 ndash 400 450 ndash 500 450 ndash 500 550 ndash 600 650 ndash 700

Objemovaacute hmotnost zdiva na maltu pro tenkeacute spaacutery pevnostniacute značky min 50 při praktickeacute vlhkosti 6

kgmndash3 550 ndash 450 650 ndash 550 550 660 850

Součinitel tepelneacute vodivosti ve vysušeneacutem stavu Wmndash1Kndash1 010 012 012 015 018

Vyacutepočtovyacute součinitel tepelneacute vodivosti při praktickeacute vlhkosti

vnitřniacute konstrukce

Wmndash1Kndash1

0118 0147 0151 0167 02

vnějšiacute konstrukce 013 0165 0172 019 022

vnějšiacute konstrukce s větranou vzduchovou mezerou

0127 016 0155 018 021

Vzliacutenavost g10ndash2mmndash2 32

Nasaacutekavost hmotnosti 71

Součinitel difuze vodniacute paacutery 10ndash9s 00244 0019 0021 0014 00129

Faktor difuzniacuteho odporu ndash 75 984 863 1282 1414

Informativniacute průměrnaacute hodnota sorpčniacute vlhkosti wms

90 9 234

Průměrnaacute hodnota měrneacute tepelneacute kapacity c Jkgndash1Kndash1 834

Třiacuteda hořlavosti A1 Nehoř

Zdravotniacute nezaacutevadnost hmotnostniacute aktivita přiacuterodniacutech radionuklidů 226Ra1) Bqkgndash1 lt 15 21 25 20 17

1) Zaacutevaznaacute hodnota je 150 Bqkgndash1 pro stavby s bytovyacutem prostorem

225

Pro přesnou biacutelou tvaacuternici hladkou nebo s P + D rozměrů 590 times 240 300 360 380 420 times 240 mm značky P3-550 deklaruje při tloušťce vysušeneacuteho zdiva 360 mm hodnotu R = min 30 m2KWndash1

Tvaacuternice QPOR společnosti Poacuterobeton Trutnov (fuacuteze s PORFI-XEM) se vyraacutebějiacute přesneacute šedeacute nebo biacuteleacute hladkeacute s kapsou nebo s perodraacutežkou a kapsou o rozměrech 490 a 500 times 200 250 300 375 times 250 mm pevnostniacute značky P3 Deklarovanaacute hodno-ta tepelneacuteho odporu R= 313 m2KWndash1 ve všech vyacuterobniacutech va-riantaacutech je při tloušťce vysušeneacute stěny 375 mm

Vyacuterobce H + H Celcon (dřiacuteve PORYNK Most) vyraacutebiacute přesneacute biacuteleacute nebo šedeacute tvaacuternice rozměrů 600 nebo 300 times 250 300 375 times 250 mm značky P3-540 s teacuteměr stejnyacutemi vyacuteše uvedenyacutemi hod-notami tepelneacuteho odporu obvodoveacute stěny tloušťky 375 mm

Vyacuterobkem společnosti XELLA (od roku 2007) je tepelně-izolačniacute tvaacuternice YTONG LAMBDA P2-350 Neomiacutetnuteacute zdivo (o vyacutepočtoveacute hmotnosti 500 kgmndash3) z biacutelyacutech tvaacuternic přesnyacutech rozměrů 599 times 300 nebo 375 times 249 mm (s rozměrovyacutemi tole-rancemi deacutelky šiacuteřky plusmn15 mm vyacutešky plusmn10 mm) lepenyacutech na mal-tu pro tenkeacute spaacutery tloušťky 1 až 3 mm maacute vynikajiacuteciacute tepelně-technickeacute parametry

bull při vysušeneacutem zdivu tloušťky 375 mm U = 023 Wmndash2Kndash1 R = 426 m2KWndash1bull při vlhkosti zdiva 45 tloušťky 375 mm U = 026 Wmndash2Kndash1

R = 371 m2KWndash1bull součinitel tepelneacute vodivost λ10 DRY= 0085 Wmndash1Kndash1 bull faktor difuzniacuteho odporu micro = 510 (vlhkostniacute přetvořeniacute ε = 02 mmmndash1 přiacutedržnost = 03 Nmmndash2 )

Tvaacuternice se vyraacutebějiacute z autoklaacutevovaneacuteho piacuteskoveacuteho poacuterobeto-nu kategorie I s dvojityacutem perem a draacutežkou a uacutechopovyacutemi kap-sami (PDK) nebo hladkeacute

Za normaacutelniacutech podmiacutenek je poacuterobeton mrazuvzdornyacute a to diacuteky přiacutezniveacutemu charakteru jeho poreacutezniacute struktury To platiacute i pro čerstvyacute poacuterobeton kteryacute ještě nevyschl a jehož vlhkost dosahu-je hodnoty kolem 30 S ohledem na značnou nasaacutekavost se však poacuterobeton zaacutesadně nehodiacute do staacuteleacuteho vlhkeacuteho nebo mok-reacuteho prostřediacute nebo tam kde může trvale navlhnout

Obvodoveacute nadzemniacute zdivo z poacuterobetonu by mělo začiacutenat mi-nimaacutelně 300 mm nad upravenyacutem tereacutenem nebo by mělo byacutet chraacuteněno spolehlivou svislou hydroizolaciacute Zapouštěniacute neizolo-vanyacutech poacuterobetonovyacutech tvaacuternic byť bdquojenrdquo 200 až 250 mm pod upravenyacute tereacuten je chybneacute Sutereacutenniacute zdivo musiacute byacutet spolehlivě izolovaacuteno proti vlhkosti neboť poacuterobeton nelze sanovat infuz-niacutemi metodami

Vzliacutenavost vlhkosti v poacuterobetonu je poměrně malaacute vzliacutenaacuteniacute do-sahuje maximaacutelně do 05 m Navlhavost při 50 relativniacute vlhkos-ti vzduchu činiacute 30 hmotn a při 90 relativniacute vlhkosti vzduchu již 8 hmotn Proto je poacuterobeton jako zdiciacute materiaacutel vhodnyacute jen do prostřediacute s trvalou relativniacute vlhkostiacute vzduchu nižšiacute než 85

Poacuterobeton vodu dobře pohlcuje a diacuteky otevřeneacute poacuteroveacute struk-tuře opět vysychaacute Na rychlost jeho vysychaacuteniacute však panujiacute růz-neacute naacutezory Je zřejmeacute že vysychaacuteniacute může byacutet ovlivněno mnoha faktory (baleniacute vyacuterobku miacutesto zabudovaacuteniacute povrchovaacute uacuteprava) Vzhledem k tomu že okamžitaacute vlhkost vyacuterobku po vyacuterobě (au-toklaacutevovaacuteniacute) činiacute až 35 hmotnosti může trvat i několik let než se dosaacutehne ustaacuteleniacute vlhkosti na hodnotu tzv praktickeacute hmotnostniacute vlhkosti (45 ) v konstrukčniacutem prvku

Při naacuteporoveacutem dešti nechraacuteněneacute (neomiacutetnuteacute) vnějšiacute zdivo (nosneacute i vyacuteplňoveacute) provlhne jen do hloubky cca 30 mm (vliv gra-vitace) Velkyacute negativniacute uacutečinek na fyzikaacutelniacute vlastnosti maacute však uacuteplneacute ponořeniacute poacuterobetonu pod vodu Nasaacutekavost může do-saacutehnout 60 až 80 podle druhu poacuterobetonu Nasaacuteknutiacutem se tlakovaacute pevnost snižuje přibližně o 20

Povodňoveacute zkušenosti ukazujiacute že extreacutemniacute hodnoty vlhkos-ti vyvolaneacute zatopeniacutem poacuterobetonoveacuteho zdiva je možneacute sniacutežit v poměrně kraacutetkeacute době Zaacutetopou zasaženeacute objekty jsou pak vět-

Tab 4125 Hodnoty tepelneacuteho odporu R (m2KWndash1) obvodovyacutech stěn z přesnyacutech piacuteskovyacutech poacuterobetonovyacutech tvaacuternic na maltu pro tenkeacute spaacutery M 10

Tloušťka stěny bez omiacutetek (mm)

Hmotnostniacute vlhkost zdiva ()

Pevnostniacute třiacuteda tvaacuternic

P2-400 P2-500 P4-500 P4-600 P3-700 P6-700

250 6 ndash 156 156 ndash ndash 114

300 6 265 ndash 188 ndash ndash 136

375 6 332 ndash 234 ndash ndash 17

Tab 4126 Hodnoty laboratorniacute vzduchoveacute neprůzvučnosti Rw (dB)

Pevnostniacute třiacuteda tvaacuternic

Tloušťka stěny

100 125 150 250 (240) 300 375

P2-400 ndash ndash ndash 45 46 48

P2-500 P4-500 37 39 41 47 48 50

P4-600 39 41 43 48 50 51

P4-700 P6-700 39 41 43 48 50 52

Tab 4127 Hodnoty požaacuterniacute odolnosti nezatiacuteženeacute stěny v minutaacutech

Pevnostniacute třiacuteda tvaacuternicTloušťka stěny

100 125 150 250 300 375

P2-400 120 180 180 180 180 180

P2-500 P4-400 120 180 180 180 180 180

P4-600 120 180 gt 180 gt 180 gt 180 gt 180

P4-700 PŘIacuteČKOVKA P6-700 120 180 gt 180 gt 180 gt 180 gt 180

226

šinou použitelneacute a nejsou v nich ani žaacutedneacute mimořaacutedneacute probleacute-my s pliacutesněmi

Poacuterobeton se nesmiacute ve stěně (nosneacute i vyacuteplňoveacute) kombinovat s jinyacutem materiaacutelem např s jinyacutem druhem lehkeacuteho betonu nebo cihlou plnou či děrovanou typu Therm Platiacute zaacutesada že vyacuteplňo-veacute stěny i přiacutečky musiacute byacutet důsledně odděleny po 4 stranaacutech (tj po celeacutem obvodu) od nosneacute konstrukce železobetonoveacute ocelo-veacute dřevěneacute či kombinovaneacute

Přiacutečky nebo vyacuteplňoveacute zdivo se musiacute po 6 m dilatovat Největšiacute přiacutepustnaacute vzdaacutelenost dilatačniacutech spaacuter v budovaacutech (objektovaacute di-latace) je 25 m pro zdivo z poacuterobetonovyacutech tvaacuternic (na maltu M1 nebo M25) Stěny je třeba dilatovat po maximaacutelně 17 m nebo je zalomit (vytvořit rohy)

Poacuterobeton neniacute vhodnyacute do prostřediacute s kyselyacutemi vyacutepary a špatně snaacutešiacute působeniacute agresivniacutech laacutetek vůbec Poacuterobeton je proto jen omezeně použitelnyacute k vyacutestavbě zemědělskyacutech objektů

Zabudovanyacute poacuterobeton by neměl byacutet vystaven přiacutemeacutemu styku s prostřediacutem protože jeho otevřenaacute poacuterovitaacute struktura usnad-ňuje vnikaacuteniacute prachu vlhkosti i chemickyacutech agresivniacutech laacutetek Obecně povrchoveacute uacutepravy mohou byacutet venkovniacute (vnějšiacute) nebo vnitřniacute Podle druhu vyacuterobku můžeme povrchoveacute uacutepravy rozdělit na uacutepravy na nevyztuženyacutech běžnyacutech nebo přesnyacutech vyacuterobciacutech a na vyztuženyacutech vyacuterobciacutech

Použitelnou povrchovou uacutepravou je tradičniacute omiacutetka kteraacute však může byacutet z hlediska vyacuteroby i spolehlivosti považovaacutena za problema-tičtějšiacute než moderniacute omiacutetka připravenaacute ze sucheacute omiacutetkoveacute směsi

Při tradičniacutem postupu se zdivo z poacuterobetonovyacutech tvaacuternic omiacute-taacute podobně jako zdivo cihelneacute Omiacutetaacuteniacute se provaacutediacute na jaře nebo na podzim po předchoziacutem dvou- až třiacutenaacutesobneacutem navlhčeniacute a postřiacutekaacuteniacute povrchu zdi řiacutedkou cementovou kašiacute Cementovyacutem postřikem (ve složeniacute cement vzdušneacute vaacutepno ostryacute piacutesek frak-ce 0 ndash 2 = 1 025 3) se vytvaacuteřiacute adhezniacute můstek

Po zatuhnutiacute postřiku se nanaacutešiacute vaacutepenocementoveacute jaacutedro v tl 15 až 25 mm (podle nerovnosti povrchu ve složeniacute cement vzdušneacute vaacutepno piacutesek 0 ndash 4 = 1 2 3) ktereacute u vnějšiacutech omiacute-tek musiacute byacutet vždy vyztuženeacute skelnou tkaninou nebo siacuteťovinou Pozinkovaneacute rabicoveacute pletivo je meacuteně vhodneacute Toto jaacutedro je tvr-deacute (s vysokyacutem modulem pružnosti oproti poacuterobetonu) s malou tažnostiacute a proto se maacute nechat dostatečně vyzraacutet

Po objeveniacute vlasovyacutech trhlin se na vnitřniacutem povrchu nanaacutešiacute vaacutepennyacute štuk (vzdušneacute vaacutepno jemně prosaacutetyacute piacutesek 01 = 1 1) na vnějšiacutem povrchu po navlhčeniacute jaacutedra nejleacutepe šlechtěnaacute omiacutetkovaacute vrstva tj cca 5 mm protože vnějšiacute vaacutepenneacute štukoveacute omiacutetky nesmiacute byacutet vystaveny přiacutemeacutemu dešti

Vnitřniacute povrchy se obvykle malujiacute nebo tapetujiacute (vhodneacute jsou střiacutekaneacute tapety) vnějšiacute povrchy se natiacuterajiacute nebo vaacutelečkujiacute akry-

a) b) d)

c)

e)f)

g)h)

Obr 4114 Poacuterobetonoveacute prvky a kombinovaneacute konstrukce [PORFIX a s 2004] a) přesneacute přiacutečky (500 times 50 75 100 125 150 times 250 mm) a přesneacute hladkeacute tvaacuternice (500 times 200 250 300 375 times 250 mm) b) přesneacute tvaacuternice s kapsou (500 times 250 300 375 times 250 mm) c) přesneacute tvaacuternice s perodraacutežkou a kapsou (490 times 250 300 375 times 250 mm) d) běžneacute tvaacuternice (400 times 300 times 250 mm) a (500 times 396 times 250 mm) a přiacutečkovky (500 times 75 100 150 times 400 mm) e) překlady nadedveřniacutech otvorů přiacuteček a vnitřniacutech stěn (1 000 1 200 1 500 2 000 2 500 times 100 125 150 200 times 250 mm) f) U-věncovka (500 times 250 300 375 times 250 mm) g) stropniacute vložka (495 times 250 times 200 mm) h) stropniacute nosniacutek (deacutelky 800 až 7 400 mm po 200 mm z betonoveacute patky a zaacutelivky tloušťky 50 mm z C1620) v osazova-nyacutech vzdaacutelenostech 600 mmPoznaacutemka Všechny poacuterobetonoveacute prvky jsou třiacutedy P3-580 Přesneacute tvaacuternice a přiacutečkovky majiacute rozměroveacute tolerance deacutelka plusmn25 mm šiacuteřka plusmn20 mm vyacuteška plusmn20 mm Běžneacute tvaacuternice a přiacuteč-kovky majiacute tolerance deacutelka plusmn60 mm šiacuteřka plusmn50 mm vyacuteška plusmn50 mm

227

laacutetovyacutemi barvami s niacutezkou ekvivalentniacute difuacutezniacute tloušťkou (Sd lt 20 m)

Na poacuterobetonoveacute přesneacute tvaacuternice se doporučuje použiacutet mi-neraacutelniacute lehkeacute sucheacute omiacutetkoveacute a maltoveacute směsi (SOMS) kte-reacute jsou svyacutem složeniacutem i svyacutemi fyzikaacutelniacutemi vlastnostmi dokonale sladěny s omiacutetanyacutem podkladem tj majiacute přibližně stejnou obje-movou hmotnost tepelnou vodivost λ a pevnost v tahu i tlaku Od kvalitniacute omiacutetkoveacute směsi se požaduje rovněž přiacuteznivyacute faktor difuacutezniacuteho odporu velmi dobraacute přiacutedržnost a vyacutebornaacute vodood-pudivost

Pro kompatibilitu SOMS s poacuterobetonovyacutem podkladem je roz-hodujiacuteciacute přibližně stejnyacute koeficient lineaacuterniacute teplotniacute roztažnos-ti α (tedy cca 8 10ndash6 Kndash1) a srovnatelnaacute hodnota modulu pruž-nosti E

V teacuteto souvislosti je uacutečelneacute uveacutest že modul pružnosti vzrůstaacute přiacutemo uacuteměrně s objemovou hmotnostiacute poacuterobetonu a jeho hod-notu (v MPa) lze odhadnout čiacuteslem odpoviacutedajiacuteciacutem trojnaacutesobku objemoveacute hmotnosti (v kgmndash3)

U běžnyacutech poacuterobetonovyacutech tvaacuternic se modul pružnosti pohy-buje od 1 100 MPa (pro tvaacuternice typu P2-400) do 2 000 MPa (pro tvaacuternice typu P6-700)

Pokud se prvky z poacuterobetonu použiacutevajiacute jako stropniacute vložky uklaacutedajiacute se nejčastěji na železobetonoveacute nosniacuteky a naacutesledně se zmonolitňujiacute vrstvou betonu (obr 4114) Rovněž U-věncovky se fakticky použiacutevajiacute jako ztraceneacute bedněniacute a pro zhotoveniacute nadokenniacutech překladů věnců a průvlaků se vyplňujiacute betonem

4723 Vlaacuteknocementoveacute vyacuterobky

Vlaacuteknocementoveacute vyacuterobky jsou průmyslově vyraacuteběneacute ten-kostěnneacute vyacuterobky (ve tvaru desek rovnyacutech nebo vlnityacutech) ze smě-si vlaacuteken cementu vody a přiacutepadně barviv Vlaacutekna v hotoveacutem vyacuterobku vytvaacuteřejiacute rovnoměrnou a hustou vyacuteztuž kteraacute zvyšuje jeho tahovou pevnost a houževnatost

Celosvětoveacuteho rozšiacuteřeniacute doznala vyacuteroba eternitu (azbestoce-mentovyacutech prvků) vyraacuteběnyacutech autoklaacutevovaacuteniacutem nebo proteplo-vaacuteniacutem Autoklaacutevovaacuteniacute vlaacuteknocementu sveacuteho času převlaacutedalo Poteacute co se upustilo od použiacutevaacuteniacute azbestu nastal naacutevrat k původniacute proteplovaciacute technologii Ludviacuteka Hatschka kteryacute si dal v roce 1910 patentovat vyacuterobu azbestocementoveacute hladkeacute krytiny

47231 Bezazbestoveacute vlaacuteknocementoveacute střešniacute desky rovinneacute

Podle ČSN EN 492 jsou vlaacuteknocementoveacute střešniacute desky vyraacute-běny z anorganickyacutech hydraulickyacutech pojiv nebo z vaacutepniacutekoveacuteho silikaacutetu (kteryacute je vyroben chemickou reakciacute z křemiacuteku a substan-ciacute obsahujiacuteciacutech vaacutepno) a vlaacuteken Vlaacutekna mohou byacutet z jednoho nebo z viacutece druhů přiacuterodně organickaacute přiacuterodně anorganickaacute syntetickaacute anorganickaacute syntetickaacute organickaacute

K pojivu mohou byacutet přimiacutechaacuteny takeacute plniciacute laacutetky a barviva Povrchy střešniacutech desek mohou byacutet hladkeacute nebo hrubeacute Rovinneacute desky se vyraacutebějiacute barevneacute nebo nebarevneacute s otvory nebo bez otvorů pro připevněniacute Velikosti desek jejich tvary a provedeniacute hran (okrajů) jsou podle uacutedajů vyacuterobců

Skutečnaacute tloušťka desek (aritmetickyacute průměr ze 4 rozměrů) musiacute byacutet nejmeacuteně 28 30 35 a 40 mm pro minimaacutelniacute ohybo-vyacute moment (průměr hodnot v obou směrech na zkušebniacutem těle-se) 25 30 35 a 45 Am na 1 m šiacuteřky (třiacuteda A) nebo pro minimaacutel-niacute ohybovyacute moment 35 45 50 a 60 Am na 1 m šiacuteřky (třiacuteda B) Jmenovitaacute tloušťka je udaacutena vyacuterobcem Tolerance tloušťky je ndash10 až +25 jmenoviteacute hodnoty tolerance deacutelky a šiacuteřky plusmn3 mm

Vyacuterobce musiacute podle svyacutech podkladů udaacutevat minimaacutelniacute hod-notu objemoveacute hmotnosti (tab 4128)

Při zkoušce propustnosti se smiacute na spodniacute straně střešniacute desky vyskytovat stopy po vlhkosti ale v žaacutedneacutem přiacutepadě se tam nesmiacute tvořit kapky Požadavky na zkoušku teplo ndash voda mokro ndash su-cho odolnosti proti mrazu horko ndash deacutešť jsou uvedeny v normě ČSN EN 492 Tvary a rozměry vlaacuteknocementoyacutech střešniacutech desek rovinnyacutech jsou na obr 4115

Vyacutechoziacutemi surovinami jsou bull cement portlandskyacute CEM I 425 kteryacute se do vyacuterobniacuteho

stroje dopravuje z betonovyacutech sil potrubiacutem pomociacute stlače-neacuteho vzduchu

bull přiacuterodniacute buničina z cedroveacuteho a boroveacuteho dřeva nebo z dřeva eukalyptoveacuteho a boroveacuteho

bull syntetickaacute vlaacutekna (např PVA Kuralon) o deacutelce 4 až 6 mmbull voda a mikroplniva (např metakaolin)

Přiacuterodniacute buničina se rozvolniacute v rozvlaacutekňovači do tekuteacute vlaacutek-niteacute suspenze vlastnosti jejiacutech vlaacuteken se daacutele upravujiacute v disko-

a) b)

c) d)

e) f)

g)

h)

i)

j)

k)

Obr 4115 Přehled formaacutetů desek střešniacute krytiny a) čtverec b) anglickyacute čtverec c) českaacute šablona d) německyacute čtverec e) čtverec řezanyacute (bod a ndash e 400 times 400 mm) f) obdeacutelniacutek 400 times 300 mm g) obdeacutelniacutek h) šindel i) plaacutestev j) šu-pina (bod g ndash j 600 times 400 mm) k) daacutenskyacute obdeacutelniacutek

228

veacutem mlyacutenu řiacutezeneacutem počiacutetačem Upravenaacute vlaacuteknina je skladovaacute-na v zaacutesobniacuteku

Vyacuterobniacute proces začiacutenaacute od okamžiku kdy se vlaacuteknitaacute složka rozmiacutechaacute s vodou a smiacutesiacute s cementem a syntetickyacutemi vlaacutekny (v množstviacute několika hmotn) v turbomixeru ze ktereacuteho od-chaacuteziacute do homogenizaacutetoru směsi

Suspenze (bdquoblaacutetiacutečkordquo) putuje do vany vyacuterobniacuteho stroje kde se otaacutečejiacute tři siacuteťoveacute vaacutelce ktereacute vynaacutešejiacute vrstvu vlaacuteknocementu na průběžnyacute plstěnec a pak na formaacutetovaciacute vaacutelec Po navinutiacute po-žadovaneacute tloušťky 4 až 7 mm na formaacutetovaciacutem vaacutelci se materiaacutel rozřiacutezne a rozvine na odtahovyacute stůl

Materiaacutel se buď řeže ocelovyacutemi kotouči na potřebneacute rozměry a formuje se na zvlňovaciacute hlavě nebo se potřebnyacute formaacutet (šab-lona obdeacutelniacutek) vystřihuje jednotaktniacutem lisem Doba od smiacutechaacuteniacute

vlaacutekniny s vodou cementem a dalšiacutemi aditivy do formovaacuteniacute je maximaacutelně 30 minut Takto vznikleacute vyacuterobky se ve vyhřiacutevaneacutem tu-nelu 10 hodin proteplujiacute za uacutečelem vytvrzeniacute Před barveniacutem se vlniteacute desky předehřiacutevajiacute pak se na ně nanaacutešiacute připravenaacute bar-va pistoliacute

Po vytvrzeniacute v proteplovaciacutem tunelu (opět 10 hodin) zrajiacute vyacute-robky 10 dnů Manipulačniacute palety jdou do dopravniacuteku barvi-ciacute linky kde se vyacuterobky předehřiacutevajiacute na teplotu cca 97 degC (ne-dochaacuteziacute pak k jejich poškozeniacute teplem) Obě strany desky se barviacute stejnoměrně vaacutelečkovyacutem zanaacutešečem barvy liacutecovaacute strana je naviacutec opatřenaacute finaacutelniacutem naacutestřikem akrylaacutetovou barvou kte-raacute zabraňuje biologickeacute korozi krytiny Pak se vyacuterobky zchladiacute na teplotu nižšiacute než 35 degC a automaticky se sklaacutedajiacute na expe-dičniacute palety

Tab 4128 Technickeacute parametry střešniacute krytiny

Českaacute šablona 400 times 400 mm

parametr hodnoty odkaz

Skladovaciacute vlhkost 6 ndash 14

Součinitel tepelneacute vodivosti 03 ndash 04 Wmndash1Kndash1

Nepropustnost vody rub bez kapek ČSN EN 492

Zaacutesaditost pH 10 ndash 12

Hořlavost nehořlavyacute ndash A1 TUacutePO MV ČR č 2430 ndash 22

Mrazuvzdornost RL = min 075 (100 cyklů) ČSN EN 492

Nasaacutekavost 18 hmotn ČSN EN 492

Hmotnost 133 kgksndash1

Objemovaacute hmotnost 178 gcmndash3 ČSN EN 492

Ohybovyacute moment min 35 Nmmndash1 ČSN EN 492

Pevnost v tahu za ohybu min 16 Nmmndash2

Složeniacute materiaacutelu buničina syntetickaacute vlaacutekna a cement

Daacutenskyacute obdeacutelniacutek 600 times 300 mm

parametr hodnoty odkaz

Skladovaciacute vlhkost 6 ndash 14

Součinitel tepelneacute vodivosti 03 ndash 04 Wmndash1Kndash1

Nepropustnost vody rub bez kapek ČSN EN 492

Zaacutesaditost pH 10 ndash 12

Hořlavost nehořlavyacute ndash A1 TUacutePO MV ČR č 2430 ndash 22

Mrazuvzdornost RL = min 075 (100 cyklů) ČSN EN 492

Nasaacutekavost 18 hmotn ČSN EN 492

Hmotnost 15 kgksndash1

Objemovaacute hmotnost 178 gcmndash3 ČSN EN 492

Ohybovyacute moment min 35 Nmmndash1 ČSN EN 492

Pevnost v tahu za ohybu min 16 Nmmndash2

Složeniacute materiaacutelu buničina syntetickaacute vlaacutekna a cement

Vlnitaacute střešniacute krytina A5 B8

parametr hodnoty odkaz

Skladovaciacute vlhkost 10 PN 012000

Nepropustnost vody rub bez kapek ČSN EN 494

Zaacutesaditost pH 10 ndash 12 PN 012000

Hořlavost nehořlavyacute ndash A1 Pr-00-06063-2000-10-04

Mrazuvzdornost RL = min 07 (100 cyklů) ČSN EN 494

Objemovaacute hmotnost 135 gcmndash3 PN 012000

Ohybovyacute moment min 55 Nmmndash1 ČSN EN 494

Zatřiacuteděniacute dle pevnosti C2X-A5-35 kNm B2X-B8-20 kNmndash1 ČSN EN 494

Zatiacuteženiacute větrem asi 5 kNmndash2 PN 012000

Složeniacute materiaacutelu organickaacute vlaacutekna cement křemičiteacute přiacutesady PN 012000

229

47232 Bezazbestoveacute vlaacuteknocementoveacute střešniacute vlnovky a tvarovky

Podle ČSN EN 494 jsou vlaacuteknocementoveacute střešniacute vlnovky a tvarovky vyraacuteběny ze stejnyacutech hmot jako střešniacute desky rovin-neacute (kap 47231)

Klasifikujiacute se podle vyacutešky profilu do 5 kategoriiacute A B C D E ktereacute majiacute podle šiacuteřky vlniteacute desky minimaacutelniacute tloušťku podle tab 4129

Vlnovky mohou miacutet 7 různyacutech profilů (obr 4116) s deacutelkou vlny a (mm)

bull a le 75 mmbull 75 mm lt a le 180 mmbull 180 mm lt a le 260 mmbull 260 mm lt a

Tloušťka vlnovky e může byacutet stejnaacute po celeacutem profilu nebo je proměnlivaacute od vrcholu po sedlo zvlněniacute

Vlnitaacute střešniacute krytina se sklonem většiacutem než 10deg se poklaacutedaacute na dřevěneacute hranolky (80 times 50 mm) do kteryacutech se upevňuje ocelo-vyacutemi vruty Je velmi lehkaacute neboť jejiacute hmotnost činiacute cca 11 kgmndash

2 což umožňuje odlehčeniacute dřevěneacuteho krovu o cca 30 oproti krovu s paacutelenou či betonovou krytinou

Maloplošnaacute rovinnaacute střešniacute krytina Betternit Dominant Horal z českeacute šablony anglickeacuteho nebo daacutenskeacuteho obdelniacuteku či bob-rovky maacute minimaacutelniacute sklon (18deg25deg a 30deg) doporučenyacute vyacuterob-cem podle třiacute klimatickyacutech oblastiacute K1 K2 K3 charakterizova-nyacutech sněhovou oblastiacute a nadmořskou vyacuteškou

47233 Bezazbestoveacute vlaacuteknocementoveacute obkladoveacute desky

V ČR i zahraničiacute se vyraacutebějiacute z cementu silikaacutetovyacutech přiacutesad a organickyacutech i anorganickyacutech vlaacuteken přiacuterodniacutech a syntetickyacutech Desky neobsahujiacute azbest a jsou určeny pro užitiacute v exterieacuterech i interieacuterech bytovyacutech a občanskyacutech staveb Nejsou určeny pro použitiacute na střešniacute krytinu a v chemicky agresivniacutem prostřediacute

Fasaacutedniacute vlaacuteknocementoveacute desky jsou dodaacutevaacuteny v deviacuteti odstiacute-nech barvenyacutech do hmoty s liacutecniacute stranou nahrubo zbroušenou čiacutemž je dociacuteleno matneacuteho přiacuterodniacuteho vzhledu nebo mohou byacutet provedeny v přiacuterodniacutem šedeacutem cementoveacutem odstiacutenu bez dalšiacutech uacuteprav Sortiment vlaacuteknocementovyacutech vyacuterobků je na obr 4117 Vlaacuteknocementoveacute odřezky vznikleacute během montaacuteže a vlaacuteknoce-mentoveacute vyacuterobky s ukončenou životnostiacute je možno odstraňovat

Tab 4129 Klasifikace střešniacutech vlnovek

KategorieVyacuteška profilu h

(mm)

Minimaacutelniacute tloušťka (mm)

šiacuteřka desky ge 09 m

šiacuteřka desky lt 09 m

A 15 ndash 30 4 35

B 25 ndash 45 5 4

C 40 ndash 80 5 4

D 60 ndash 120 55 5

E 90 ndash 150 6 ndash

R 1

R 2

h

a

1

a

R 2

R 1

h

c

2

R 1

R 2

a

h

c3

a

R 2

c

h

4

r

a

R 1

c

h

5

a c

h

6

a

c

h

7

Obr 4116 Profily vlaacuteknocementoveacute střešniacute vlnovky 1 ndash pravidelneacute 2 až 7 ndash asymetrickeacutea) deacutelka vlny c) hladkyacute povrch h) vyacuteška profilu

230

na sklaacutedku odpadů pod katalogovyacutem čiacuteslem 17 09 04 ndash Směsneacute stavebniacute a demoličniacute odpady

4724 Prefabrikaacutety s optickyacutemi vlaacutekny

K vyacuterobkům jejichž širšiacute použitelnost ukaacuteže teprve čas pa-třiacute silikaacutetoveacute vyacuterobky obsahujiacuteciacute orientovanaacute světlovodivaacute vlaacutekna způsobujiacuteciacute průsvitnost i velmi tlustyacutech betonovyacutech prvků

V současnosti jsou nabiacutezeny průsvitneacute betonoveacute bloky o ma-ximaacutelniacutem rozměru 600 times 300 mm s tloušťkou 25 až 500 mm

Obsahujiacute 4 optickyacutech vlaacuteken a při objemoveacute hmotnosti 2 100 až 2 400 kgmndash3 vykazujiacute tlakovou pevnost 50 MPa Ohybovaacute pevnost nepřesahuje 7 MPa Bloky se navzaacutejem spojujiacute epoxido-vyacutem lepidlem a spaacutery se podle potřeby vyztužujiacute ocelovyacutemi pruty (podobně jako sklobeton) Konečneacute spaacuterovaacuteniacute se provaacutediacute hmo-tou cementoveacuteho typu [firemniacute materiaacutely firmy Litracon wwwlitraconhu 2007]

I když se může jednat o estesticky velmi efektniacute prvek sou-časnaacute cena řaacutedově překračuje cenu běžnyacutech světlopropustnyacutech materiaacutelů

a) b) c) d) e) f) g) h) i)

j) k)

l) m) n) o) p)

Obr 4117 Vlaacuteknocementoveacute vyacuterobky [CEMBRIT CZ a s 2003] 1 ndash maloplošnaacute krytina (i venkovniacute obklady) hladkyacute povrch nebo imitace břidlice 2 ndash vlnitaacute krytina 3 ndash fasaacutedniacute deskya b) českaacute šablona c d) daacutenskyacute obdeacutelniacutek e f) anglickyacute obdeacutelniacutek g) bobrovka h i) hřebenaacuteč koacutenickyacute j) A5 k) B8 l) až p) Cembonit FDA

1

2

3