2013 01 Profesional

POSDKA VYKOVPOSDKA VYKOV

Vylo: 8. 4. 2013 1/2013

PROPROFFESIONLESIONLDo Vykova nastoupili nov vojci3

VeV VA m vletonm roce vesvm katalogu 537kurz, mezi nimi opt novinky9

Vojent a letet pidlenci akreditovan v R navtvili vykovskou posdku15

10let vzniku atrvn doktrinlnho pracovit veVykov17

PODPIS MEMORANDA OSPOLUPRCI VOBLASTI PPRAVY STUDENT2

21/2013 Posdka Vykov PROFESIONL

Kmemorandu pipojili sv podpisy rektor-velitel Univerzity obrany plukovnk Bohuslav Pikryl avelitel Velitelstv vcviku Vojensk akademie plukovnkgt.Jn Koiak. Jakkoliv se me zdt uzaven memoranda formln zleitost, jde ovznamn pokrok v rozvoji vztah mezi obma armdnmi institucemi, ekl na setkn nelnk Generlnho tbu Armdy esk republiky generlporuk Petr Pavel. Ten tak pozitivn kvitoval vsledky dosavadnch pracovnch jednn kdan problematice jak na rovni veden rezortu MO aGenerlnho tbu AR, tak ina rovni operan-taktickch velitelstv, managementu UO avelen VeV VA.

Pedkldan dokument je ovymezen rol vpprav vojen-skch pro fesionl. Deklaruje jasn postaven atak povinnosti

obou instituc v celm procesu vzdlvn a vojensk p-pravy student prezennho studia, upesnil ped podpisem rektor-velitel Univerzity obrany plukovnk Bohuslav Pikryl. Za velice pnosn povauje memorandum i velitel Velitelstv vcviku Vojensk akademie plukovnkgt.Jn Koiak, kter mimo jin poznamenal: Dokument jednoznan vymezuje nae kompetence, prva a povinnosti ve vzdlvn a pprav stu dent aabsolvent studijnch program Univerzity obrany.

Podpisu memoranda se zastnili nmstek ministra obrany pro personalistiku Michael Hrbata, editel sekce personln editel MO Petr Vanura, velitel spolench sil brigdn generl Jn Gurnk adal pedstavitel Armdy R aUniverzity obrany. Jak uvedl nmstek Hrbata, Univerzita obrany dv to nejlep mon vzdln naim vojkm. Pitom je dleit smyslupln provzn s Velitelstvm vcviku Vojenskou akademi, kde probh jejich vojensk vcvik. Pjde opevnj sept sprax, zdraznil Michael Hrbata.

Memorandum pedstavuje potek vy rovn spoluprce a koordinace innost obou zainteresovanch instituc pi formovn kvalitativn novho profi lu absolvent Univerzity obrany, ato jak vrovin vojensko-profesn a vojensko-odborn, tak i v oblasti vysokokolsk. Vstupn profi lace absolvent bude refl ektovat koly formulovan v Bl knize o obran azejmna konkrtn poadavky apoteby garant jednotlivch vojenskch odbornost Generlnho tbu AR jako hlavnch zadavatel koordinovanho vzdlvn a vojensk ppravy student Univerzity obrany.

Text a foto: Pavel Pazdera, Univerzita obrany BrnoZdroj: www.army.cz

PODPIS MEMORANDA OSPOLUPRCI

VOBLASTI PPRAVY STUDENT

Vpondl 4.bezna 2013 bylo vBrn podepsno Memorandum ospoluprci mezi Univerzitou obrany aVelitelstvm vcviku Vojenskou akademi Vykov voblasti vojensk ppravy avzdlvn student vojenskho prezennho studia univerzity.

3Posdka Vykov PROFESIONL 1/2013

Vpl osm byl nstup zahjen. Nov vojci z povoln byli podle abecedy rozdleni do ty skupin. Jednotlivci postupn prochzeli prezenc, kontrolou doklad a pot napklad i zmnou zdravotnho pojitn. Nsledn byli vyba veni vstrojnmi body a ipovou kartou ke vstupu do arelu Velitelstv vcviku Vojensk akademie. Pi opu-tn slu, kde probhaly nstupn for-mality, si novci odebrali stravu tepl unkov klobsy, kter vpedsl schut spodali, astuden balek kveei.

Venku mezitm zaalo snit aciteln se ochladilo, ale na odhodln novch vojk to nic neubralo. Prvn skupina byla ped

vstupn budovou pipravena k pesunu do vstrojnho skladu. Disciplinovan ve tvaru pod vedenm instruktor dorazili na msto. Po skupinkch pak pebrali nejdve drobn, ale uiten vci, jako napklad eus, poln lhev, pbor, utrky, rukavice, kuklu, karte na obuv a aty a podobn. Pot vystoupali o patro v, kde absolvovali vstrojn koleko od pokrvek hlavy pes obuv poln i sportovn a po nepoitateln mnostv soustek polnho stejnokroje. Za pomoci pracovnk skladu si kad ve peliv vyzkouel, dkladnost byla na mst, protoe teba nevhodn velikost bot se me v ternu podn vymstt.

Po ukonen zkladnho vcviku na stou p 78 vojenskch profesionl k jed no tli vm tvarm 4. brigdy rych-l ho nasazen, 13 vojk posl ady Hrad n stre a po 7 vojcch nastoup

k 7. me cha ni zovan a 25. protiletadlov rake tov brigd.

Zatek novho roku zatek nov kariry, kariry profesionlnho vojka. Vem, kte si tuto cestu vybrali, pejeme do zkladnho vcviku hodn sil, psychic kou pohodu a dobrou fyzickou kondici.

Text: mjr. Monika BlaschkeovFoto: Hana Jurov

Do Vykova nastoupili nov vojciVe stedu 2.ledna 2013 dotmsnho zkladnho vcviku doVykova nastoupilo 107novch vojk zpovoln, ztoho tyi eny. Navc nastoupilo tak 17budoucch pslunk aktivn zlohy OSR apmo ktvarm pt vojk, kte se doVykova najednomsn zdokonalovac kurz pemst vpondl 7.ledna.


V pondl 7. ledna 2013 nastoupilo 8 poslucha do dstojnickho kurzu, tedy nejvyho karirovho kurzu po- da nho u VeV VA. A ve stejn den ke kolnmu praporu rovn na stou-pili pslunci tvaru AR ke spl nn profesnch kurz, idiskch kur z apslunci zkladn ppravy zdo ko-na lovacho kurzu.

O tden pozdji, v pondl 14. ledna 2013, byl zahjen praporick kurz, do

kterho nastoupilo celkem 63 poslucha. Ofi cilnho zahjen tohoto karirovho kurzu se ujal zstupce velitele VeV VA plukovnk gt. Rudolf Honzk, kter v doprovodu hlavnho praporka AR tb nho praporka Petra Seiferta avrch-nho praporka spolench sil tb nho praporka Libora Plieovskho poslu-cha e pivtal na pd posdky Vykov apopl jim mnoho spch vprbhu kurzu. Svmi projevy pispli kzahjen kurzu rovn oba tbn praporci, kte zdraznili poslucham smysl tohoto kurzu.

V tento den rovn nastoupili poslu chai do dalch elovch a i-di skch kurz. koln prapor tak v te tm td nu novho roku logis tic ky a administrativn zabezpeuje cel kem 246 po slu cha v 19 kurzech, kter se po novm roce uVeV VA rozbhly.

Kurzy u VeV VA opt vplnm

proudu

Bez velkho otlen se vnovm roce pslunci kolnho praporu pustili dozabezpeen nstupu jak karirovch kurz, tak kurz profesn ppravy avneposledn ad tak kurz odboru dopravn vchovy.

Nov nastoupen spolen s ji zmnnou estic tak absolvuj dal

Dstojnick kurz vplnch potech

Dnem 18.bezna 2013 byl doplnn poet poslucha dstojnickho kurzu na nynjch44 poslucha. Prv vtento den nastoupilo kVelitelstv vcviku Vojensk akademii ve Vykov do ji probhajcho ptho bhu tohoto kurzu 38novch poslucha. Rozili tak ady esti poslucha, kte do nj nastoupili ji 7.ledna.

ptimsn st kurzu. A pro pouze 5 a ne 7 msc jako jejich est kole g? To je dno tm, e ped tmto kur zem tito posluchai ji splnili praporick

Vem poslucham pejeme hodn spch pi plnn kol vyplvajcch ze studia a vcviku a zejmna, aby jim byly vdomosti a dovednosti naerpan v kurzu dobrm pomocnkem pi sv kadodenn praxi utvar AR.

Text: prap. Pavel ugrekFoto: Hana Jurov

kurz nebo jeho ekvivalent v pedelch letech.

V prostorch Spoleenskho klubu kasren Ddice nov pchoz po-slu cha e pivtal velitel Velitelstv v cviku Vojensk akademie plu-kov nk gt. Ing. Jn Koiak, kter rovn pedstavil garanta kurzu nelnka odboru karirov ppravy podplukovnka Ing. Michala Kucharskho a tak velitele kolnho praporu podplukovnka Ing. Vclava Jirouka.

Slavnostn vyazen kurzu je pl no-vno na 26.ervence 2013.

Text: kpt. Ing. Ji Gregor, koln praporFoto: Hana Jurov


Vborn fyzick kondice, ale ipsychick odolnost, smysl pro povinnost, pevn vle, odhodln. Okariru vojka z povoln tak prv velmi usiluje vkurzu zkladn ppravy uVelitelstv vcviku Vojensk akademie ve Vykov dal stovka rekrut.

Ti, po svm prvnm msci v zelenm, sloili v ptek 1. no ra 2013 za asti vrcholovch pedstavitel AR v ele s n el nkem Generlnho tbu AR generlporukem Petrem Pavlem slavnostn vojenskou psahu. Psahu, kter, jak vjejm vodu objasnil velitel Velitelstv vcviku Vojensk aka de mie plukovnk Jn Koiak, je zvazkem morlnm, zvaz kem povinnosti pi obran sttu, zvazkem, kter jsme vich ni uinili dobrovoln, a tm je jeho hodnota jak pro ns, tak ipro nai zemi jet daleko vy. Oekvm, e budete ctt azachovvat tradin vojensk hodnoty odpovdnost, spra ve-dl nost, obtavost, odvahu, vrnost aest avm, e se dstoj n zaadte k tm, na jejich jmna vzpomn n nrod a as-to i svt s ctou a lskou, dodal k novm vojkm AR plukovnk Koiak.

Nae armda je na takov rovni, na jak jet nikdy nebyla. Nejen modern akvalitn vybaven, ale rovn pevn zakotven v Severoatlantick alianci, piem nai vojci dosahuj velmi pozitivnch hodnocen pi jejich psoben vzahraninch misch. Bt profesionlem znamen odvdt dobrou, kvalitn, odbornou prci, na kterou meme bt vichni hrdi, ekl mimo jin knovm vojkm nelnk Generlnho tbu generlporuk Petr Pavel a ve svm projevu zdraznil pedevm hodnotu odpovdnosti, na kter, jak ekl, je zaloena cel armda.

O tom, e nai obranyschopnost nelze nikdy podceovat, hovoil ve svm projevu tak nmstek ministra obrany pro personalistiku Michael Hrbata, kter mimo jin ekl: Bez pi-praven armdy ajejch kvalitnch zloh se ani te ani vp tch letech neobejdeme. Potebujeme armdu nleit vyzbro jenou,

perfektn pipravenou, sloenou z lid, na kter je spo leh nut v kad situaci. Prv s takovmi vojky potme. Vojen sk profese roziuje obzory ve smyslu doslovnm i penesenm. Pjdete ve stopch eskoslovenskch legion, bojovnk proti nacismu i novodobch vlench vetern. Budete steit hodnoty, kter byly snem celch generac a kter bylo teba vybojovat a obhjit. Jste ptomnost ibudoucnost na armdy. Jste ochrnci vlasti, kter od vs prvem mnoho oekv.

Zkladn podmnkou pro odstartovn kariry vojenskho profesionla je vak absolvovn celho kurzu zkladn ppravy. Tedy sloenm vojensk psahy zatm tito nov vojci vyhrno rozhodn nemaj. Stle jsou v tzv. zkuebn dob, piem je ekaj jet dal 2 msce nronho zkladnho vcviku vzimnch podmnkch, pi kterm budou muset prokzat, e na to skuten maj bt vojkem z povoln a chrnit svou zem.

Text: kpt. Mgr. Monika NovkovFoto: Hana Jurov

VArmd esk republiky v souasn dob slou 21 751vojk zpovoln adal by jej ady velmi rdi rozili. Ale nen to jednoduch. Pro tuto profesi se kad bohuel nehod. Sluba varmd, to nen povoln jako kad jin, ale posln, pi kterm je nutno vyrovnat se tak sjeho nemalmi riziky.

Bt vojkem zpovoln achrnit svou zem


tvrtek 21.bezna 2013, zvony vkostelech odbjej prav poledne. Ve stejnm okamiku serozeznv zcela specifi ck zvon tak aulou kasren Ddice, ato na poest 90spnch absolvent kurzu zkladn ppravy.

I CESTA DLOUH TISCE MIL ZAN JEDNM KROKEM

Do bran vykovskch kasren vstoupili poprv v ter 2. ledna 2013 jako civilist s velkm odhodlnm zvldnout prvn krok kjejich vysnnmu cli stt se vojky z povoln. Bylo jich 107 a pod usilovnm vedenm zkuench instruktor postupn vc a vc pronikali do nronosti vojen sk-ho posln. Sluba v armd to nen jednoduch zleitost, klade v jakkoli dob nestandardn poadavky na jednot-livce a lze ji vykonvat pouze svdomm

nutnosti pekonvat celou adu pekek a stupk z vlastnho komfortu, k nelnk odboru vcviku Velitelstv vcviku Vojensk akademie plukovnk Karel Klinovsk.

Novci se tak bhem t msc museli poprat se zcela novou ivotn situac. Vojensk reim, velk mnostv nezbytn vojensk teorie a jet vt mnostv asu strvenho vternu. Ve dne vnoci, zima nezima. Taktick, steleck, enijn, OPZH, zdravotnick. Ppravy nezbytn pro pohyb vojka na bojiti. Avak nejen zvldnut vech stanovench teoretickch znalost a praktickch dovednost sta k absolvovn kurzu. Stt se dobrm vojkem, to znamen mt imorln-voln vlastnosti, bt pipraven fyzicky i psy-chicky, tedy dokzat plnit stanoven koly tak za psoben rozmanitch stresovch faktor, nepznivch povtrnostnch podmnek a nedostatku spnku, dodv plukovnk Klinovsk.

Ne kad m tedy dostatek sil dojt pomyslnou cestu v zkladn pprav a do cle, pesto jich nakonec v tomto bhu usplo ctyhodnch 90. Vm si toho, jak jste pipraveni, a jsem poten, e va nynj vojenskou rove mete dnes mnoz zvs prezentovat pmo ped svm velitelem plukovnkem Miroslavem

Hlavem, protoe cel ada z vs bude plnit koly prv u elitn 4. brigdy rychlho nasazen. Vae sny se stvaj realitou anyn u jen vy sami jste strjci svho tst, u jen vy svm silm a pl budete dlat vechno pro to, abyste ten svj vojensk ivot, kariru vojenskho profesionla dothli tam, kam ji dothnout chcete, ekl mimo jin k absolventm velitel VeV VA plukovnk Jn Koiak.

Odvaha, obtavost, odpovdnost, vr nost, est. Zsadn hodnoty vojen-sk ho profesionla, jejich dleitost absol ventm krom jinho vtpovali a osobnm pkladem tak dokazovali jejich instruktoi, rekrutovan z nejlep-ch a nejzkuenjch vojk AR. K zvld nut takovho vcviku toti sa-mot n snaha novk rozhodn nesta.

A prv vysokou profesionalitu a p stup jak vykovskch instruktor, tak pti instruk tor z tvar AR, ve svm projevu vyzdvihl vrchn prapork odbo ru vcviku prapork Marek Mare-ek, kdy zdraznil: Bez pe a ple instruktor, kte se vm snaili vmaxi-mln mon me pedat i v tak krtk dob ve zkladn pro vkon vojensk profese, byste to, co dnes umte, neumli.



spn absolvovn vcviku jenkdy u tak blzko, ale

Ale imezi pslunky aktivnch zloh jsou vtzov aporaen. Ptek 8.nora 2013 tak patil ve Vykov jen spnm absolventm kurzu zkladn ppravy aktivnch zloh. Prv do tohoto kurzu nastoupilo potkem letonho ledna celkem 17k sclem absolvovat zde estitdenn vojensk cvien. Tototimus absolvovat kad vojk vaktivn zloze vprvnm roce pi prvnm uzaven dohody ozaazen do aktivn zlohy.

Jedenct z nich sloilo po msci vcviku slavnostn vojenskou psahu, ale jen esti z nich, vetn jedn eny, se jej podailo dothnout a do vtznho konce. Nkterm ji v samm zvru, tedy komplexnm polnm vcviku, nestaily fyzick sly, dal nemli tst pi zvrench zkoukch. Ale takov u je realita.

Vprostorch Spoleenskho klubu kasren Ddice tak mli tu est pevzt absolventsk certifi kt kurzu zkladn ppravy aktivnch zloh opravdu ti nejlep z nejlepch, a to z rukou zstupce velitele VeV VA pro vcvik plukovnka Josefa Medala. Ten za ptomnosti koordintora AR pro vcvik aktivnch zloh Ing. Valentna Miagy, nelnka oddlen zkladn

ppravy majora Rostislava Juppy a vrchnho praporka VeV VA nad pra porka Jiho Hladka pi tto pleitosti pipomenul dle itost aktivnch zloh jako nedln sousti armdy, kdy ekl:

Jsem poten, e vm tyto certifi kty mohu dnes pedat, nebo jste vcvikem proli opravdu se ct, piem jsem si dobe vdom, e to mte mnohem sloitj. Ped tdnem jste spolu sna i mi rekruty, tedy novmi vojky zpovoln, sloili vojenskou psahu, kterou jste se stejn jako oni zavzali k plnn vojen-skch povinnost, slbili jste vrnost esk republice a pijali etick kodex vojka. Jste tedy jednmi z ns, s tm rozdlem, e krom va innosti coby aktivnch zloh AR zrove vykonvte vae civil n povoln. Ato rozhodn nen jednoduch skloubit. Proto si va prce odveden zde ve Vykov velmi vm. Nezapomete na to, co se vm nai instruktoi snaili pedat, nebo tm, e jste proli tmto vcvi kem, jste zskali teprve z klady a ty muste ne ustle upev ovat. A j vm i do dal ch cvien peji mnoho spch.

Text: kpt. Mgr. Monika Novkov

Foto: Hana Jurov

23. ledna 2013 vlda R schvlila kon-cep ci aktivn zlohy ozbrojench sil R.

Koncepce aktivn zlohy je kom plex-nm, realistickm adlouhodob efek-tiv nm eenm tvorby a ppravy zlohy eskch ozbrojench sil. Zro-ve tak e nedostatky, ktermi dosud trply jednotky aktivnch zloh.

Novou koncepc chce rezort obrany motivovat nejen zlon vojky, ale i je jich zamstnavatele. Napklad ro n pauln odmna zloka se

zdne nch esti tisc zv na dvanct tisc. Navc vdob, kdy bude povoln na cvien, bude dostvat stejn plat ja ko vojk z povoln na pslun funkci.

Zamstnavatel by napt dostvali 1 675 korun za den neptomnosti zlo ka pi jeho mimodnm nasa-zen, napklad pi prodn kata strof. A1 117korun denn po dobu bnho tytdennho vcviku, kte r se kon jednou za rok. Tyto pro stedky mohou

pokrt fi rmm nklady na brigdnky, kter si po dobu neptomnosti zamstnance mohou najmout.

Namsto nynj pevahy zlok v p ch rotch se strn funkc by v budoucnu mly aktivn zlohy doplovat pslunky bojovch tva-r, vppad poteby ivza hra ninch misch. Celkem by aktivn zloha mla mt nov a 5 000pslunk.

Jan Pejek, tiskov mluv MOZdroj: www.army.cz


Stalo se ji tradic, e nejlep absolvent karirovch kurz Velitelstv vcviku Vojensk akademie Vykov obdr estn me. Ne jinak tomu bylo ipi letonm prvnm slavnostnm vyazen praporickho kurzu, kter se uskutenilo vter 12.bezna 2013 vprostorch Spoleenskho klubu kasren Ddice.

Za sil avten vsledky vprbhu celho studia pevzal tuto nejcennj trofej zrukou velitele Velitelstv vcviku Vojensk akademie plukovnkagt. Jna Koiaka stejn jako vlistopadu loskho roku pslunk 43. vsadkovho mecha-ni zovanho praporu Chrudim, tentokrt rotmistr Petr Trhal.

Slavnostnm aktem vyazen, jemu pihleli krom hlavnch pedstavitel VeV VA tak vrchn prapork spo le-nch sil tbn prapork Libor Plieovsk a vrchn prapork 4. brigdy rychlho nasazen prapork Milo Pril, spn zavrila studium tohoto druhho nej-vy ho karirovho kurzu u VeV VA dal vce ne edestka jeho poslucha ztvar cel AR.

Ped dvma msci jste zapoali obdob, kter bylo pln vnovno vm ava pprav zahjili jste praporick kurz a jeho absolvovnm jste splnili

jeden zkvalifi kanch poadavk na vae systemizovan msto avy se nyn stanete plnohodnotnmi manaery na svch nejnich funkcch. Clem naich uitel avelitel bylo tedy pedevm zorientovat a zdokonalit vs v problematice prce s lidmi a poskytnout vm mon nvody een situac, do kterch se jako nejni velitel mete dostat, zmnil v vodu zstupce nelnka odboru karirov ppravy major Jaroslav Medek.

tbn prapork Plieovsk v tto souvislosti dodal: Je pro mne poten vidt zde pslunky vech jednotek AR apeji vm, abyste ve va dal vojensk karie vyuili to, co jste se tady nauili, nebo s m jste se seznmili. Pedevm, abyste byli schopni podle mne nejvtho umn, tedy aplikovat teorii do praxe, kter se neustle vyvj. Mezi vmi me stt jeden i dva budouc vrchn praporci amon ijeden budouc vrchn prapork

ME PRO NEJLEPHO ABSOLVENTA praporickho kurzu m opt do

Chrudimi

pozemnch i vzdunch sil Jak se k, kad vojk nos vtorn svou pomyslnou marlskou hl, tak vm, e mezi vmi je jeden z nich.

Na jejich uniformch se nyn leskne stbit odznak absolventa pra por ic-kho kurzu. Odznak, kter, jak zde tak pipomenul tbn prapork Plie ov sk: reprezentoval ji absolventy hra nick akademie, k jejm tradicm a histo ric-k mu odkazu se jej nstupkyn vy-kov sk akademie hrd hls. Noste jej i vy s hrdost, zdraznil Plieovsk. O tom, e nen pouhm symbolem abso lutoria, ale rovn morlnch hod-not, svd slib posluchae VeV VA, kter erstv absolventi sloili v zvru slavnostnho aktu vyazen. V nm se zavzali na svou est k svdomitosti aodpovdnosti kplnn kol na svch pozicch a dstojn reprezentaci AR a praporickho sboru. Nezapomnejte na tyto hodnoty, kter spolu sobtavost, smyslem pro povinnost, odvahou a vr-nost ctili i nai pedchdci a mjte je na pamti kad den vaeho vojenskho ivota, pipomenul absolventm to nejdleitj v jejich posln, mimo jin tak v kontextu s letonm 70. vrom nasazen eskoslovenskch vojk vbitv u Sokolova, zstupce nelnka odboru karirov ppravy major Medek.

Text: kpt. Mgr. Monika Novkov, prapork Pavel ugrek, vrchn

prapork kprFoto: Hana Jurov


Katalog kurz uVelitelstv vcviku Vojensk akademie ve Vykov, to je neustle se rozvjejc nabdka vzdlvacch aktivit, kter prun reaguj nejen na poteby AR, ale rovn dalch mimorezortnch i zahraninch partner. Vletonm roce takovchto aktivit VeV VA nabz neuvitelnch537.

Jednm z absolutn novch kurz letonho roku je i tydenn kurz decentrlnho poizovn majetku a slueb, jeho garantem se stalo oddlen ppravy logistiky a slueb odboru karirov ppravy VeV VA. Prvnch trnct absolvent zad pracovnk povench utvar azazen AR realizac decentrlnch akvizic jm zde spn prolo zatkem msce nora.

Clem tohoto kurzu je objasnit zanajcm pracovnkm akvizinch pracovi tvaru systm decentrlnho poizovn majetku a slueb, vytvoit jim ucelen veobecn rozhled o provzanosti jednotlivch informanch systm (ISL a FIS). Absolventi se zde nau obsluhovat pslun elektronick trit (ET), v tomto ppad TENDERMARKET, zadvat, sledovat avyhodnocovat veejn zakzky. Na zklad zskanch vdomost v tomto kurzu tak chceme pedevm umonit rst efektivnosti hospodaen s rozpotovmi prostedky rezortu MO, k nelnk oddlen ppravy logistiky a slueb VeV VA major Libor Stolika, kter s mylenkou nabdnout logistice rezortu obrany takovto typ kurzu piel u v roce 2011, a po jejm velmi pznivm ohlasu ankolika mscch pelivch pprav tak velmi dleit problematika decentrlnho poizovn majetku aslueb letos pevn zakotvila pod oznaenm LP 172 vkatalogu kurz VeV VA.

A co kaj na kurz samotn absolventi? Kdy mli vyjmenovat ti nejlep vci v tomto kurzu, vzcn se shodli na tchto: Vbec samotn fakt, e tento kurz vznikl, vcnost a praktinost pednek s velmi profesionlnmi znalostmi a zkuenostmi pednejcho Ing. Jana Novotnho a tak poskytnut velmi odborn pipravench materil kuchaky jako sousti absolvovn kurzu. Prv Jan Novotn je dle slov majora Stoliky osobou, kter m na vysok kvalit kurzu ten nejvt podl. M nkolikalet bohat zkuenosti se zadvnm zakzek, kter je schopen zroit na konkrtnch praktickch pkladech, ard bych zde podotkl, e nakonec to byl prv on, kdo cel kurz pipravil atak oduil, k na adresu pslunka ekonomickho oddlen VeV VA Jana Novotnho major Stolika.

Perfektn, precizn pipraven, na vysok rovni, shrnuli jej shodn vichni. Po prv takovm penzu znalost jsme dlouho volali, jen bychom byli rdi, kdyby byl del. Problematika poizovn majetku aslueb je toti velmi obshl aproblematick abylo by rozhodn jet oem diskutovat.

Dal bh tohoto kurzu se uskuten od 27. kvtna a zjem je velik. Ji nyn mme pihleno 23 osob, piem kapacita

VeV VA m v letonm roce vesvm katalogu 537kurz,

mezi nimi opt novinky

kurzu je maximln 15 osob, ato zdvodu omezen potem PC. Ale pemlme omonostech naven jak kapacity, tak termn kurz, dodv na zvr major Stolika.

Text: kpt. Mgr. Monika NovkovFoto: Vladimr Bezdk ml.

10


KURZY SPECILN TLESN PPRAVY

Pesuny na ledu asnhu

Ve dnech 21. 1.25. 1. a28. 1.1. 2. 2013 probhl vKrkonoch kurz pesuny na ledu asnhu ukonen zvrenou zkoukou pro instruktory vtomto odvtv vcviku.

Prvn tden byl zamen na vcvik jednotlivch dovednost, kter jsou nezbytn nutn kspnmu absolvovn tohoto kurzu, co zahrnovalo ovldn skialpinistickch ly (sprvn postoj, vstupy, sjezdy, otky a obraty v rzn obtnm ternu), seznmen se skialpi-nis tickm setem a jeho pouit, co je a k emu se pouv snhov profi l, posouzen snhov stability pomoc test (klouzav blok, norsk sonda, poklepov test), pesun rannho pomoc UT, tvorba zhrabu, pesuny vnoci, navigace vnoci, tvorba tand, vyhledvn zasypanho vlavin pomoc lavinovch vyhledva a samozejm kad veer pednky veden zkuenmi instruktory.

Ve druhm tdnu se okruh vuky ztenil a novou ltkou bylo pouze

na pl no vn zhruba dvaceti kilo metro-vho pesunu, co za dodren vech sta-no vench kritri nen vbec jedno du ch zleitost. Hlavnm clem ale bylo nauit a pot nechat vst posluchae jednotliv sti zamstnn tak, jak by to sami provdli mimo kurz. Instruktoi zde u jen dohleli a vyhodnocen provedli po skonen dan fze.

Pedposledn den kurzu byl vnovn zvrenm zkoukm jak teoretickm, tak praktickm, kde pslunci kurzu mli potvrdit (nebo taky ne), e jsou schopni bt instruktory.

Posledn den probhla drba mate-ri lu, obalen vc a pesun z chaty Vrovka, kde jsme poslednch trnct dn pobvali, do Pece pod Snkou na autobus.

pesuny na ledu a snhu, neml jsem vbec tuen, co tento kurz obn, byl jsem mile pekvapen hned od prvnho dne.

Prvn tden po obsahov strnce velice zajmav a msty dost nron, drtivou vtinu probran tematiky jsem slyel nebo vidl poprv vivot ztoho pramenily nkdy mon hloup dotazy, ale bral jsem to tak, e se to mm nauit

a pak to jet uit, tud o tom nco vdt

tak a je to tady. Opt jsem se nechal naverbovat fovou na dal lenost. Kdy jsem se nechal vyhecovat poprv, tak popis akce vypadal asi takto: Nesp,neere, pod mak! Tentokrt zvolila jinou taktiku: trnct dn na horch, coty na to? Jojo, hory mm rd, tak pro ne.

Ovem m pedstava sluncem zalitch hor a zajmavch pednek o pohybu vnich vzala rychle za sv.

Pedstavoval jsem si spoustu ped-n ek a praktickch nacviovn a sem tam njak krtk vlet zakonen nd-hernm sjezdem. Bohuel realita byla trochu jin.

Vzhledem knabitmu programu pes den byly pednky a veer. Pednky byly zajmav a velmi poun s adou praktickch rad a posteh, ale po celodennm pohybu venku jsem je jen st vnmal, koda. Pochopil jsem, e cel problematika pohybu v horch je nesmrn zajmav a rozshl, a i kdy se astnm instruktorskho kurzu, tak mm sp dojem, e jsem vprvn kapitole velmi tlust knihy.

Ovem jet lep a zajmavj byly praktick innosti v ternu. Vyhledvn pomoc ppk, dln snhovho pro-fi lu, tvorba tand, sjdn ve skupin, span v zhrabu atd. Prost parda! Z tchto innost jsem byl doslova naden.

Jene kdy se m nkdo zept, co mi nejvc utkvlo v hlav, tak jsou to pochody. Stle a pod jsme chodili. No vdy jsou to pesuny

Text: absolventi kurzuFoto: nrtm. Zdenk Tvarek

11

Posdka Vykov PROFESIONL 1/2013

Ve Vykov probhl instruktorsk kurz zklad peit

Ikdy kurz zaal ofi ciln vpondl, vichni astnci kurzu museli zahjit ppravu ji tden pedem. Jeliko hlavn dovednost instruktora je umt uit, obdrel kad z uchaze pedem jednotliv tmata ze zklad peit, ke kterm si musel vytvoit dokumentaci, vetn multimediln prezentace, s jej pomoc v samotnm kurzu pidlen tmata pednel a nsledn v ternu prakticky vedl.

ast v samotnm kurzu mla jasn stanoven kritria. Pokud by je nkdo nesplnil, odjel by jet tent den zpt ke svmu domovskmu tvaru. Zvldnut vodnho vstupnho teoretickho testu a nsledn splnn praktick zkouky zpesunu se zt bylo tedy nutnost pro setrvn vkurzu.

astnci si veker materil, vetn zsob jdla na 5 dn nesli s sebou. Kdy dorazili na msto cca 8 km vzdlen, dostali kol zbudovat si psteky v ternu na cel tden, vetn zzen centrlnho ohnit a venkovn toalety.

Chcete bt instruktory? zaznlo zst vedoucho instruktora zklad peit nadrotmistra Zdeka Tvarka pi vodnm zahjen zimn sti kurzu vpondl 18.2.2013 ve vykovskch kasrnch. Tm si ovil, e est uchaze opost instruktora speciln tlesn ppravy voblasti zklady peit, sedcch ped nm, je prv na tom sprvnm mst.

Msto, vybran pro zzen vesniky, bylo zmrn umstno v blzkosti budovy zvan erven domek, jeliko je zde zzena uebna pro pednky.

astnci v krtkm ase zbudovali vesniku avyrazili na uebnu. Zde vdy setrvvali pouze na dobu nezbytn nutnou k odpednen danch tmat, a to bu od nich samch nebo od ptomnch instruktor.

Kad didaktick vstup ml pedem dan scn. Kurzista byl vyzvn, aby pevzal iniciativu nad vedenm ostat nch, zahjil svou pednku, od-ped nel ji a nsledn v ternu spolu s ostatnmi prakticky prozkouel. Na zvr probhlo vyhodnocen, a to jak sebehodnocen, tak vyslechnut nzoru ostatnch astnk a samozejm i ve bedliv sledujcch instruktor. Pro-bran tmata byla napklad zpsoby ukryt, tepeln komfort, orientace v ternu, hygiena, prvn pomoc, pitn reim a zskvn vody, vznam ivin a zskvn potravy, rozdlvn oh

a tvorba improvizovanch pomcek, vetn zbran urench k lovu. Kad astnk ml pro svj didaktick vstup dohromady piblin 45 hodin stm, e pro teorii ml piblin tetinu asu.

Dky napjatmu harmonogramu a mra zi vmu, stle se mncmu poas byli kurzisti pod neustlm psy-chic km stresem, trpli spnkovou deprivac, dehydratac a vdomm, e as na pi osebe sama aomateril maj velmi omezen. Pesto vak vdli, e labiln vkyvy v jejich chovn nemaj vinstruktorskm kurzu co dlat.

Ke zven psychickho tlaku a pro-ven schopnost astnk instruk toi vyuili i non orientaci v te r nu, bez jakchkoli topografi ckch pomcek, pouze za pomoci nartnutho plnku, kter si kad kurzista musel narychlo zhotovit. Nikdo tento kol napoprv nezvldl, avak hned po pekontrolovn prol trasy vyrazili k druhmu pokusu atentokrt spn.

tvrtek u instruktoi dili sami, s clem prakticky prozkouet astnky z jejich dovednost. Opt probhl samo-statn pesun somezenm prostedk pro orientaci, rozdln ohn vco nejkratm ase, oeten rannho s nslednm transportem na improvizovanch no-st kch avytvoen signlnho ohn pro naveden leteck zchrann sluby. Po tom vem ekala kandidty na instruktory posledn zkouka. Teoretick test. Po jeho vyhodnocen provedl tm instruktor s kadm astnkem pohovor face toface.

V ptek probhlo uklizen vech pracovi, kontrola materilu a zdra-vot nho stavu a pedn osvden oabsolvovn kurzu. Potepnm pravic byl kurz ukonen a vichni se mohli svidinou tepl sprchy aklidnho spnku vydat ke svm domovm.

Text: por. Mgr. Radek Vodika, instruktor STP-ZP

Foto: nrtm. Zdenk Tvarek, vedoucinstruktor STP-ZP

12


Kurz boje zblzka 1.stupe

Tento typ kurzu probhl letos poprv. Oproti roku 2012 jsou na leton rok plnovny kurzy dva, aby byla dostaten pokryta poptvka po tomto kurzu. Ale i tak m zjem o tento kurz velice pekvapil. Kapacita kurzu byla 12lid. Nicmn nakonec bylo v kurzu 23 poslucha, a to jsem jet musel dalch 5 pihlench odmtnout, protoe ji takto byla kapacita pekroena bezmla o100 %! Iproto bych chtl podkovat ve uvedenm instruktorm za perfektn odvedenou prci, kter se odrazila pedevm ve vkonech poslucha, kterm se nakonec

Ve dnech 4.8. 3. 2013 se v posdce Vykov uskutenil kurz boje zblzka1.stupe, do kterho nastoupilo 23 poslucha. Velitelem kurzu byl npor.Mgr.Jakub Strnad, ktermu pomhali svukou instruktoi rtm.Michal idk artn.Pavel Skopal (oba Przab), agarantem kurzu byl jeden zvedoucch instruktor boje zblzka vAR kpt. Mgr. Karel Kala(OKP).

zdrn podailo obshnout velice nronou tematiku 1. stupn boje zblzka, ale ivtom, e jsme ipi tchto potech byli schopni kvalitnho vcviku.

Kurz probhal bez jakchkoli exces, problm avptelsk atmosfe, piem tyto okolnosti vytvoily prosted, dky ktermu si posluchai mohli z kurzu odnst mnoho informac a dovednost. Jak jsem ji uvedl, byli jsme spolu s instruktory mile pekvapeni, jak zaplen byli posluchai do vech probranch innost, ale tak jak velk pokroky dlali, pestoe vtina znich se sbojem zblzka setkala poprv. Kdyby k vcviku takto pistupovali vichni posluchai, kte mi ji proli pod rukama, bylo by mi odmnou takto motivovan lidi uit. (Alespo jednou za as se to povede )

Jak jsem poslucham vzvru ekl, byla pro ns opravdu est uit takovou skupinu. Atakt jim dkujeme, e jsme jakoto pedagogov mohli poctit zadostiuinn z odveden kvalitn prce, kter byla na posluchach vidt v podob obrovskch pokrok ahlavn nadench tv.

Splnnm tohoto kurzu maj vichni posluchai volnou cestu ke kurzu instruktorskmu. Amusm pipustit, e ne mal st astnk tohoto kurzu m dobr pedpoklady k tomu stt se letos na podzim instruktory boje zblzka 1. stupn v naem instruktorskm kurzu. Dokonce nkte posluchai, kte souasn psobili jako instruktoi, m si splnili svou metodickou praxi, si obnovili i zskali instruktorsk licence boje zblzka 1.stupn, kemu jim spolu s vedoucm instruktorem boje zblzka 3.stupn kpt.Mgr.Karlem Kalaem, kter provedl jejich instruktorsk pezkouen, gratulujeme.

Zvrem bych chtl vem absolventm popt, aby se jim rychle zhojila men zrann, kter pi vcviku utrili. Bohuel se tomuto pi boji zblzka nejsme schopni vyhnout, pokud se m odcviit opravdu kompletn tematika vetn kontaktnho boje. Ale to k tomu prost pat

Tm se na dal spoluprci s instruktorskm sborem, se kterm jsem byl velice spokojen, protoe, co se te nzor na veden vcviku, se nae mylenky naprosto shodovaly.

Tmto dkuji jejich nadzenm, e instruktory pro kurz uvolnili a jejich zkuenost bych rd vyuil i v nsledujcch kurzech, pokud jim to umon jejich pracovn povinnosti. Sabsolventy se rd setkm na dalch kurzech zde ve Vykov.

Text afoto: npor. Mgr. Jakub Strnad

13


Kurz byl sestaven pslunkm IZS tzv. na mru, zejmna vzhledem k velkmu zjmu ze strany PR o tuto oblast. Prvopotkem byla pprava nkolika instruktor Vy policejn koly vBrn. Nsledn pak dost otento druh ppravy ze strany Krajskho editelstv podkov policie Olomouc. Dvodem zjmu obou soust o tuto oblast bylo a je zdokonalen svch pslunk sclem zvit jejich schopnosti pi plnn kol v neznmm ternu. Obzvl pi ptracch akcch po nedobrovolnch turistech. Jak vichni z mdi dobe znme, vc v souasn dob pomrn ast.

PZ205 kurz zklad topografi ck ppravy sloek IZS

V termnu 14. 1.17. 1. 2013 probhl naVeV VA OPrP/OdPzEB vpoad ji druh kurz topografi ck ppravy, uren pro pslunky vech sloek integrovanho zchrannho systmu (IZS).

Kurz se obsahov nijak neli od kurzu topografi ck ppravy (PZ200), kter VeV VA OPrP/OdPzEB poskytuje pslunkm AR. Co je to mapa, souadnicov systmy, orientovan hly, men vzdlenost, innost pi ztrt orientace, uren vlastn polohy, GPS, pesuny s mapou, bez mapy, s pijmai GPS atd., to je strun vet z obsahu standardnho vcviku. Rozdl mezi kurzy je jen nkolik. Ubytovn, prostor pro teoretickou vuku a naprost sou-ste dn je zajitno obsluhou VMC Myslejovice. PZ205 je intenzivnj (denn 7.0022.00 h), vcvikov trasy z hlediska asu a ternu nronj.

Chladn podneb, snen viditelnost nebo pli oranov msta na map nejsou pro policisty dnou pekkou. Ostatn nronost byla i jednm zpoadavk ze strany PR.

V souasn dob kurz spn absolvovalo ji 28 policist podkov policie Olomouckho kraje. Mezi prvnmi nechybli jejich vrchn pedstavitel jako plukovnk Mgr.Bc.Ladislav Sohr amajor Mgr. Bc. Martin Crha. V nsledujcch mscch tohoto roku a mon i toho ptho ns ek jet velk ada jejich koleg. Vzhledem k prbhu kurzu a pstupu cvicch se budeme jako instruktoi na dal spoluprci velice tit.

Co ci zvrem? Neuviteln snaha vech policist vprbhu kurzu a jejich skvl vsledky poukazuj na skutenou potebnost tchto znalost a dovednost vjejich zamen apedevm tak na to, e si jejich dleitost uvdomuje kad jednotlivec, bez rozdlu hodnosti, funkce avku.

Text a foto: prapork Marek Cendeln,star instruktor OdPzEB

Zjem o kurz spisov a archivn sluby m stoupajc tendenci. Potvrzenm je ito, e do kurzu pichzej mimo novch pracovnk POI i zamstnanci, kte

se vnuj ochran informac ji pknou dku let.

Oblast bezpenosti, a to nejen utajovanch informac, ale tak osobnch a citlivch dat a majetku, je velmi dynamick aneustle se rozvjejc.

Proto oblast bezpenosti informac v tomto roce ek spousta zmn, pedevm potom zmna legislativy, kter si vynut rozshlou aktualizaci studijnch materil. Zejmna ale pjde o to zskat praktick zkuenosti z realizovanch zmn, a to bude to nejcennj. K tomu slou zmnn kontroln innost vrezortu MO, kter se pslunci skupiny dky vstcnosti odboru bezpenosti pravideln zastuj. Neustle se mnoc dosti o konzultace ze strany absolvent posouvaj uitele a lektory

dopedu. Zde dochz ke zptn vazb a k upevovn teoretickch znalost zskanch vkurzech.

Text: kpt. Ing. Petr UrbanFoto: Vladimr Bezdk ml.

Ukonen kurzu spisov a archivn

slubyDne 15.bezna 2013 se naodboru karirov ppravy (OKP) Velitelstv vcviku Vojensk akademie ve Vykov (VeV VA) uskutenilo slavnostn ukonen ttdennho kurzu spisov aarchivn sluby (SAS).

14


Dvodem nvtvy tak velkho mnostv lid v modrch uniformch vech odbornost byla ast na konferenci na tma Pprava personlu vzdunch sil. Smyslem tto dvoudenn konference bylo seznmit odbornou veejnost s organizac karirov ppravy, se zpsobem objednvn kolen (kurz), UVZ aVVP vpodmnkch novho organizanho uspodn AR od 1. 1. 2014 a dle s novou organizan strukturou a novmi koly VeV VA Vykov. Dle pak zstupce editele OVL MO Praha plukovnk Vladan evk seznmil ptomn se zmnami v innosti, psobnosti a organizanho zaazen OVL. Plukovnk Vladimr Vyklick krtce vysvtlil problmy pi zabezpeen vcviku pslunk LP, seznmil ptomn sproblmy pi poizovn nov techniky pro zabezpeen pr-zkumu vzdunho prostoru R asmodernizac systm velen azen ve vzdunch silch. PodplukovnkMartin ejchan ze Sekce KIS seznmil ptomn se stavem imple men tace ACCS (Air Command Control System) do AR apodplukovnkOdler doplnil stav implementace avyuit APV SQOC aWOC.

Odpoledn st prvnho dne jednn byla vnovna seznmen s posdkovou UVZ urenou nejen pro ppravu modrho personlu. astnci zamstnn mli monost si uODV vyzkouet simultor pevrcen anrazu vozidla adle pak navtvili SSTT Vykov, kde je kapitn Vclav Cyprian seznmil s jednotlivmi typy simultor a vysvtlil monosti avyuit celho centra. Na zvr nvtvy SSTT byla provedena ukzka innosti potp na univerzlnm cviiti jzdy tank pod vodou (UCJTPV). Vzhledem k tomu, e vletonm roce probhnou plavby vojensk techniky, vysvtlil nelnk oddlen potp kapitnZdenk Palack innost zchrann skupiny a systm vcviku vojenskch potp. Ve svm vkladu nabdl imonost vyuit UCJTPV pro psychologickou

Velitel vzdunch sil na VeV VA VykovVter 26.bezna 2013 posdku Vykov navtvil nov velitel vzdunych sil plk. gt. Ing. Libor tefnik anebyl sm. Spolu snm do Vykova pijeli zstupci Velitelstv spolench sil Olomouc, Velitelstv sil podpory Star Boleslav, sekce logistiky MO Praha, OVL MO Praha, SRDS OS MO Praha, sekce KIS, CLV Pardubice, UOBrno azstupci leteckch zkladen atvar vzdunch sil AR.

ppravu ltajcho personlu pi simulaci havrie a pistn dovody.

Na zvr ukzek navtvili astnci jednn halu vzdunch sil, kde na n ekala technika nov zaveden do AR DINGO, IVECO, PANDUR aobrnn T-810. Tato vozidla vzbudila velk zjem astnk jednn.

Pozdn odpoledne a veer strvili astnc jednn pi neformlnm sportovnm utkn v bowlingu ve squashovm centru Vykov.

Druh den jednn probhal ji v pracovnch skupinch po jednotlivch odbornostech a byl vnovn een problematiky tdnch zkouek, zavdn nov techniky do AR, instalaci trenarovch zazen u VeV VA Vykov, asti lektor-instruktor na vojskovch zkoukch adle pak diskuzi a vysvtlen novch pedpis EMAR. V neposledn ad se hodn diskutovalo ioplnn novch kol postavench ped VeV VA Vykov zabezpeen kolen zahraninho personlu.

Vichni astnci jednn se shodli na tom, e zamstnn bylo velmi uitenou akc a organiztorm doporuili, aby se tato konference stala pravidelnou akc zaazenou do plnu innosti rezortu.

Tak tedy na vidnou zase za rok Text: mjr. Ing. Jaroslav Medek

Foto: Hana Jurov

15


Vkasrnch Ddice je pivtal zstupce velitele Velitelstv vcviku Vojensk akademie plukovnkgt.Rudolf Honzk, kdy ekl: Myslm, e nvtva posdky Vykov je pro vs vbornou volbou, protoe pat knejvt anejvznamnj sti vojenskho vzdlvn. V souasn dob je zde dislokovno 19 vojenskch subjekt, mezi nimi jsou krom nejvtho Velitelstv vcviku Vojen-skho akademie tak Odborn kola Vojensk policie, stav jazykov ppravy, Britsk vojensk vcvikov aporadn tm, i Centrum od Excellence zamen na zbran hromadnho nien. Nkter znich si budete moci bhem nsledujcch dvou dn prohldnout a pevn vm, e zde zskan poznatky obohat vai prci.

vod programu byl vnovn jednn Asociace VLP, dle prezentaci sdruen Jagello 2000 k NATO Days 2013 a tak se zde pedstavil Nrodn ad pro vyzbrojovn MO, piem prvn den zakonila delegace prohldkou Vojen-skho technickho stavu pozemnho vojska Vykov.

Druh den sv nvtvy se VLP nejprve seznmili s velmi vznamnou

Vojent a letet pidlenci akreditovan v R navtvili vykovskou posdku

Ve dnech 6. a 7. bezna 2013 navtvilo posdku Vykov celkem 16vojenskch aleteckch (VLP) pidlenc akreditovanch vR. Poetnou delegaci tak tvoili zstupci Velk Britnie aSevernho Irska, USA, LR, Vietnamu, Slovenska, Turecka, Nizozemska, SRN, Egypta, Gruzie, USA, Peru, Norska, Ukrajiny, Rusk federace aChorvatska.

pozic Velitelstv vcviku Vojensk akademie v rmci vzdlvacho procesu AR, ve kter plukovnk Honzk zdraznil: Hlavnm poslnm na akademie je karirov aprofesn pprava pslunk AR, vetn aktivnch zloh, kterou provdme formou kurz zkladn ppravy, karirovch, profesnch a specilnch kurz. Jednou z nejdleitjch je zde tak pprava do zahraninch mis. Ron tak branami vykovsk akademie projde pes 10 tisc absolvent nejrznjch typ vzdlvacch a vcvikovch aktivit. U specilnch kurz zmnil tak mezirezortn a mezinrodn psobnost, kdy hovoil o monostech specilnho vcviku pro diplomaty Ministerstva zahraninch vc, civiln zamstnance NATO, pracovnky mdi ahumanitrnch organizac i pslunky Policie R. Vojensk aleteck pidlence

zaujala tak doktrinln problematika, pprava instruktor vcviku a jejich otzky smovaly ikjazykov pprav.

Zajmavost byla nesporn monost zhldnout vcvik pmo na Centru simulanch atrenarovch technologi a tak nvtva Britskho vojenskho poradnho a vcvikovho tmu v R, kter zde ve Vykov psob od roku 2000 a nyn provd celkem 7 typ kurz pro 250300 pslunk ron, a to z 33 partnerskch zem. Za dobu sv psobnosti se mohou pochlubit ji 3 400absolventy.

Zvr nvtvy posdky Vykov pak patil mezinrodnmu pracoviti AR zamenmu na zbran hromadnho nien (Joint Chemical, Biological, Radiological and Nuclear Defence Centre od Excellence).


16


Vter 12. bezna 2013 si stejn jako vjinch posdkch pipomenuli pslunci Velitelstv vcviku Vojensk akademie Vykov spolen sposluchai zde probhajcch kurz 14.vro Dne pstupu esk republiky kNATO. Vrmci slavnostnho nstupu zaznl Rozkaz ministra obrany ke Dni pstupu eskrepubliky kSeveroatlantick smlouv. Text: kpt. Mgr. Monika Novkov, foto: Hana Jurov

Vojci a vojkyn, obant zamstnanci a obansk zamstnankyn,

12.bezna 1999 bylo dovreno sedmilet sil esk republiky o plnou integraci do transatlantickch bezpenostnch struktur. esk republika pevzala pslun dl odpovdnosti za bezpenost spojenc a realizaci obrann politiky v rmci Strategick koncepce NATO, kter v t dob charakterizovala bezpenostn prosted jako neustle se mnc, komplexn aglobln, sobtn pedvdatelnm vvojem.

Ve nasvduje tomu, e i po trncti letech zstvaj tyto charakteristiky vplatnosti. Jsme svdky nestability zpsoben hroutcmi se stty, regionlnmi krizemi a konfl ikty. Zvyuje se dostupnost sofi stikovanch konvennch zbran, existuje nebezpe zneuit novch technologi, ani zdaleka nepominula hrozba terorismu. To vechno jsou faktory, kter pro Alianci pedstavuj hlavn rizika inov vzvy.

lenstv v NATO je zcela v souladu se zkladnmi existennmi zjmy esk republiky, jako je zajitn jej suverenity, zemn celistvosti a politick nezvislosti. S tm je zce spojena obrana prvnho sttu, jeho demokratickch hodnot, zkladnch lidskch prv asvobod. Vsouladu stmito koly nae ozbrojen sly udruj a rozvjej svou schopnost psobit ve spolench operacch, vetn operac kolektivn obrany kterkoliv lensk zem.

Pro bezpenost euroatlantickho prostoru m NATO zcela zsadn roli. Reakc na aktuln bezpenostn hrozby je proto vnitn restrukturalizace Aliance a permanentn rozvoj

schopnost aliannch sil sdrazem na specializaci, modernizaci vzbroje a vstavbu modernch, rychle pemstitelnch jednotek.

esk republika si je vdoma vznamu a nutnosti svho spravedlivho a udritelnho pspvku v podob zajitn sil azdroj pro dn chod organizace aspnost operac NATO. Proto n stt buduje a rozvj sv vojensk schopnosti tak, aby byl schopen iv tvrdch rozpotovch podmnkch dostt svm povinnostem. Napklad ast v zahraninch misch a operacch se minimalizuje nebezpe monho penesen ozbrojenho konfl iktu na nae vlastn zem.

Vstupem esk republiky do Severoatlantick aliance se na jae roku 1999 otevely nov monosti v zabezpeen obrany naeho sttu a mohla bt provedena zsadn reforma ozbrojench sil, kter plnou profesionalizac armdy odstranila posledn zbytky ddictv struktur pekonan minulosti.

lenstv v NATO znamen pro eskou republiku splnn jednoho ze zkladnch strategickch cl zahranin politiky. Poprv v djinch eskoslovenskho, respektive eskho sttu, jsme integrln soust fungujcho systmu kolektivn obrany, kter zaruuje rovnost svch len act zsadu fair play vmezinrodnch vztazch.

Nov spojenectv vrazn ovlivnilo systm naich kontakt s vnjm svtem. Horizont eskch zjm se tak vrazn rozil am nyn nejen evropsk, ale tak globln kontext.

esk republika se s plnou odpovdnost podl na prosazovn i obran hodnot, kter spolen sdlej vechny stty Aliance. Dvra, j se nm dostalo prv ped trncti lety, jepro ns ct i zvazkem.

RNDr. Petr Neaspedseda vldy a ministr obrany

ROZKAZ MINISTRA OBRANYke Dni pstupu esk republiky kSeveroatlanticksmlouv

14. vro vstupu esk republiky do NATO

17


Jednou ze t hlavnch soust tohoto velitelstv bylo editelstv pro tvorbu doktrn (TD), jeho kolem bylo koordinovat rozvoj vojensk teorie, optimalizovat doktrinln soustavu AR, zajiovat tvorbu, tisk a distribuci vojenskch pedpis, vojenskch doktrn avojenskch publikac voblasti operanho abojovho pouit vojsk AR ajejich vcviku.

Poteba doktrinlnho pracovit vyplynula ztehdejho stavu rozvoje teorie ipraxe ozbrojench sil AR. Svstavbou pln profesionln armdy bylo teba pehodnotit systm ppravy vojk vech kategori. To vyadovalo revize anovelizace stvajcch avad ppad i zpracovn novch vcvi ko vch ped-pi s a program, kter by zohledovaly poadavky doktrn, modern trendy p pra vy avcviku apoznatky zvcviku ostatnch armd NATO.

Doktrinln pracovit prochzelo (jako cel AR) neustlmi organi-zanmi zmnami. innost zahjilo jako editelstv pro tvorbu doktrn. 1. prosince bylo 4. VeVTD zreorganizovno na editelstv vcviku a tvorby doktrn (eVD) a s nm se TD zmnilo na Sprvu doktrn (SpD). I kdy se mnila organizan struktura a poty osob, zstalo doktrinln pracovit v tto podob a do konce roku 2008. Dnem

Dne 1.dubna 2003 vznikl vedle Vysok vojensk koly pozemnho vojska aVojensk akademie ve Vykov dal subjekt 4.velitelstv vcviku atvorby doktrn (4.VeVTD).

1. ledna 2009 vznikly po rozshl reorganizaci nov organizace, a to Velitelstv vcviku Vojensk akademie (VeV VA) a Institut doktrn (IDo). Ten se po dvou letech zmnil na odbor doktrn (ODo) a v tto podob existuje dodnes.

Jenom poty se snily na 30 osob (12dstojnk, 3praporci a15civilnch zamstnanc). Neobsazeny jsou dv dstojnick pozice, take na odboru pracuje aktuln 28osob.

Zmn bylo dost, pracovitm prolo velk mnostv pracovnk, ale sv koly pln a to trv ji plnch deset let. Zpracovno a vydno bylo celkem 194 doktrinlnch dokument, z toho 10 vojenskch pedpis a sluebnch pomcek, 38 vojenskch doktrn, 99 odbornch publikac a 47 infor-manch analz azkuenost zoperac.

A 10. vro vzniku a trvn osla vili bval a souasn pslunci v sobotu 6. dubna 2013 na setkn, kter se uskutenilo v zasedacm sle Spo-leenskho klubu VeV VA ve Vykov.

Setkn zahjil nelnk ODo plukovnk Ing. Petr Markvart, Ph.D. Po nm zavzpomnal na krun zatky, nron podmnky, sloit koly ipkn

okamiky prvn editel TD a pozdji nelnk SpD plukovnk gt. v. v. Ing.Vladimr Karaff a,CSc. Nsledovala prezentace desetilet historie, kde si kad pipomnl sv msto a lohu vsystmu, sv spolupracovnky aptele. Po spolenm fotografovn pokraovalo setkn prohldkou prostor odboru, nvtvou vojenskho muzea a pak si vichni vychutnali ndhernou vyhldku na panorama msta Vykova ajeho okol a na arel kasren ze stechy velitelsk budovy.

Odpoledn st se nesla ve znamen blich seznmen tch, kte se vminu-losti minuli, ptelskch rozho vor a vmn informac o tom, co kdo dl a jak ije. Potom u zaalo louen prvnch odjdjcch a odchzejcch astnk setkn.

Vichni ptomn, a bylo jich 55, hodnotili akci jako velmi vydaenou a vichni bval pracovnci vyjdili pesvden, e ivbudoucnu budou mt pleitost zastnit se dalch setkn. To je ostatn i pnm souasnch pslunk ODo.

Text: Ing. Oto VejmelkaFoto: mjr. Ing. Petr Marek,

Olga Karaff ov

10let vzniku atrvn doktrinlnho

pracovit veVykov

18


Ven kolegyn, ven kolegov!

14. leden 2013 bylo pro vtinu z ns naprosto obyejn pondl, jakch je v roce 52. Tento den byl ale naprosto jin pro malou Michalku Lnkovou. Michalka vtento den vkruhu svch blzkch oslavila svoje est narozeniny. Kdo je Michalka? Vy tuto statenou holiku znte znaposdkov akce Zastav se na chvli, sta jen mlo .

4. 2. 2013 navtvil nai posdku tatnek Michalky, pan Ivo Lnk, kter pracuje ve zdravotnick zkladn Bystice pod Hostnem. Vtento den mu velitel Velitelstv vcviku Vojensk akademie plk. Ing. Jn Koiak pedal symbolick dar pro jeho malou dceru, kter jste pipravili vy, pslunci posdky Vykov, kte jste se zapojili do akce Zastav se na chvli, sta jen mlo .

Pan plukovnk tatnkovi Michalky pedal 7 pytl, kter obsahovaly asi 60 000vek od rznch PET lahv. Poet dosud nasbranch vek je symbolick tak v tom, e pedstavuje 10 000 vek za kad rok ivota Michalky. Za tato vka pod rodie zdravotn pomcky, kter Michalka potebuje pro svj kadodenn boj s nemoc, kter ji trp. Michalka trp metachromatickou leukodystrofi (jedn se o genetickou nemoc). Pacient, kter trp touto nemoc, potebuje celou adu pomcek, kter mu usnaduj jeho sloitou ivotn situaci.

Dovolte mi, abych vm vem tmto podkoval za tu krsnou lidskou podporu, kterou obas nkte nai znm, ale nkdy i neznm lid potebuj. Akc Zastav se na chvli, sta jen mlo se zneznm Michalky Lnkov stala holika, kterou nyn zn mnoho lid zna posdky.

Vy vichni, kte jste vhodili do sbrnch ndob teba jen jedno vko od PET lahve, jste dokzali, e iv tto sloit anelehk dob jsou mezi nmi lid, kte nemysl jen na sebe. Dkuji

Text: mjr. Ing. Jaroslav MedekFoto: Hana Jurov

Zastav se na chvli, stajen mlo

19


Vptek 22. nora 2013 se uskutenil dalzreprezentanch ples velitele Velitelstv vcviku Vojensk akademie, letos nov vprostorch Spoleenskho klubu kasren Ddice.

Foto: Vladimr Bezdk ml.

Reprezentan ples velitele VeV-VA obrazem

20


POSDKA VYKOV PROFESIONL. asopis pslunk vykovsk posdky. Vydv: Velitelstv vcviku Vojensk akademie. IO 60162694. Adresa redakce: Velitelstv vcviku Vojensk akademie, Vta Nejedlho, 682 01 Vykov. fredaktor: kpt. Mgr. Monika Novkov, mobil: 724 071 147, e-mail: [email protected]. Grafi ck nvrh tituln strany, grafi ck prava a typografi e: Jana Bejdkov. Foto na tituln stran: Pavel Pazdera, UO Brno. Jazykov korektura: Mgr. Helena Nmcov. Tisk: VydSk/OdKIT/VeV VA. Distribuce dle zvltnho rozdlovnku. Registran slo: MK R E 11238. Nevydan rukopisy, kresby a fotografi e se nevracej. Elektronickou podobu asopisu Posdka Vykov PROFESIONL najdete na informanm portluposdky Vykov: http://vev-va.ispovy.acr anainternetu http://www.vavyskov.cz.

Zimn cena vodstelovaskch disciplnch

Ve dnech 14. 2.17. 2. 2013 probhla vprostoru stelnice obce Bzenec Zimn cena vodstelovaskch disciplnch. Sout organizovaly, vojkm urit dobeznm, spolenosti MEOPTAs.r.o. vrobce optickch pstroj aSellier&Bellots.r.o. vrobce munice.

ast na souti byla skuten irok. Zastnili se j pslunci AR, PR ankolik zahraninch stelc. VeV VA reprezentovali pslunci OPrP/OdPzEB prapork Richard

Hork a nadrot mistr Ji Hork. Mezi zstupci vysoce profesionlnch stelc se kolu zhostili velmi dobe.

Samotn kln, pipraven v duchu podmnek prce vojenskch a policejnch odstelova, se skldalo z mnoha ste leckch poloek, a to jak pro odstelovac puky, tak ipro pistole. Stlelo se na rzn vzdlenosti, pro pedstavu lze uvst rozmez od 10 m do 800 m. Mezi ty t lohy patila napklad neutralizace pohyblivho cle srukojmm ve vzd le-nosti 400 m, peruen telefonnho linkovho veden stelbou nebo nien cl z jedoucho vozidla. Na kratch vzdlenostech byl pipraven pistolov parkur. Soutc si zkusili opravdu velmi mnoho zajmavch steleckch situac, kter je vak tk vyjdit slovy. Vprbhu men svch sil mli vichni monost, jak se k, nakrmit se oima. Kvidn byla spousta zbran, technickch prostedk a pomcek pro stelbu, ale ivlastn technika jednotlivch stelc.

Zvrem lze jen dodat, e tak, jak mus vsadk vykonvat vsadkovou innost, idi dit a przkumnk bt v prod vc ne doma, ato ve v zjmu udrovn azdokonalen svch kvalit, tak i stelec mus stlet. ast na soutch nen jen reprezentac, ale ijednou zcest steleckho zdokonalen, aproto bychom rdi touto cestou podkovali vem, kte se podleli na zabezpeen asti naich dvou pslunk.

Text a foto: prap. Marek Cendeln,star instruktor OdPzEB

Date post:	24-Nov-2015
Category:	Documents
Upload:	ludek-spurny
View:	51 times
Download:	1 times

2013 01 Profesional

Documents