Pozorenlil.ff.cuni.cz/system/files/Chet_glosar.pdf · 2021. 1. 11. · Chetitsko-český...

! ! Pozor ! ! Toto je internetová edice interních podkladových materiálů pro výuku

Ústavu srovnávací jazykovědy FF UK v Praze

!! Tato elektronická edice podléhá ochraně podle autorského zákona !! © Petr Vavroušek 2004

Chetitsko-český glosář P e t r V a v r o u š e k

( pracovní verze 1.0 - leden 2004)

• Z technických důvodů (především aby bylo možné v tomto souboru elektronicky vyhledávat) přepisujeme emfatické hlásky místo tečkou pod písmenem kombinací zpětného lomítka před hláskou, která je emfatická (např. \S nebo \t apod.).

• Neužíváme rovněž kurzívy ani dolního indexu u logogramů (TU7 místo běžného TU7 apod.).

• Slova nebo gramatické tvary odvozené od základního kořene (případně také vybrané grafické varianty) jsou uváděny na začátku řádky s odrážkou doprava: srov. např. základ anna-

• Významy gramaticky (morfologicky) průhledných derivací (např. participií, supin, iterativ apod.) nejsou větš inou v této pracovní verzi glosáře uváděny, srovnej např.

a- "onen"

edi "na druhé straně, tam, pryč" (adv.)

etez "z druhé strany" (adv.)

ediz "z druhé strany" (adv.)

-a "on, ona, ono"

-a "a také"

-a ... -a "jak ... tak"

a- "být teplý, vlažný" (med.)

ant- "vlažný"

ais "ústa" (n./c.)

iss "ústa" (n./c.)

aggala- "brázda" (?)

DUG aganni- "mísa" (c.)

:aggati- "síť" (c.)

aha "nějaké rituální zvolání"

ahra- wahra- "nějaké magické formule"

ai- "běda" (c.)

ahrama- "nějaká nemoc"

akk- "zemřít, zabít" (II/I)

ak- "zemřít, zabít" (II/I)

ekk- "zemřít, zabít" (II/I)

akkant- "mrtvý"

akkisk- "zabíjet"

akkatar "smrt" (n.)

aggatar "smrt" (n.)

NA4 aku- "kámen" (c.)

NA4 akuwant- "kamenný"

akugalla- "slupka, skořápka"

:akkussa- "jáma k chytání zvěře"

:akkusa- "jáma k chytání zvěře"

akuwakuwa- "želva?, pavouk?"

Petr Vavroušek Chetitsko-český glosář

Stránka 3 z 258

alalam(m)a- "rachot, šum"

alalima- "rachot, šum" (c.)

alalamnesk- "naříkat" (I)

alalessar "část louky, pole" (n.)

allapahh- "plivat" (II)

allappahh- "plivat" (II)

GAD alaluwa- "část oděvu" (?)

GIŠ allayana- "dub?" (c.)

alliya- "holubice?" (c.)

alil "rostlina, květ" (n.)

GIŠ alkista- "větev" (c.)

GIŠ alkista- "větev" (c.)

alhari- "nějaký kámen" (c.)

MUNUS alhuisra- "kněžka" (c.)

alpa- "mrak" (c.)

alpant- očarovaný"

alpu- "hladký, tupý?"

alsuwar "věrnost" (n.)

TÚL altanni- "pramen, studna" (c.)

TÚL altanna- "pramen, studna" (c.)

GUD alu- "nebeský býk" (c.)

alwanzahh- "očarovat" (I)

alwanzahha- "čarovná síla" (c.

alwanzatar "magie" (n.)

alwanzena- "magický"

alwanzessar "kouzlo" (n.)

MUNUS ammama- "kněžka" (c.)

ambassi- "nějaký kult. předmět"

am "nějaký kult. předmět"

amsi "nějaký kult. předmět"

amsin "nějaký kult. předmět"


Stránka 4 z 258

ammiyant- "malý"

NINDA ammiyantessar "nějaké pečivo" (n.)

amiyara- "kanál" (c.)

NINDA ampura- "nějaké pečivo" (c.)

LÚ amumikuni- "vyšší úředník" (c.)

anna- "matka" (c.)

annaneka- "sestra, dcera" (c.)

MUNUS annawanna- "nevlastní matka" (c.)

annanu- "vychovat" (I)

anni- "matka" luv. (c.)

anniyatar "mateřství" (n.)

annitalwatar "schopnost porodit" (n.)

LÚ anninniyami- "bratranec" (c.)

MUNUS anninniyami "sestřenice" (c.)

anahi "ochutnávka" (n.)

annalli- "dřívější, starší"

annalla- "dřívější, starší"

KUŠ annanuzzi- "oprať, ohlávka" (c.)

annanuzziyant- "zapřažený, mající ohlávku"

anassa- "zadek?"

annasnant- "část domu, sloup?" (c.)

annauli- "rovnocenný"

annawali- "rovnocenný"

aniya- "dělat, činit, (kultovně) ošetřit" (I, akt./med.)

KIN "dělat, činit"

annesk- "stále dělat" (I)

annanu- "vytvořit" (I)

annanumar "výtvor" (n.)

aniyatt- "práce, vybavení, ornát," (n.)

aniyawar "práce, dílo" (n.)

aniur "(obětní) rituál" (n.)


Stránka 5 z 258

anni- "onen"

annaz "dříve, kdysi" (adv.)

annaza "dříve, kdysi" (adv.)

anissan "dříve, kdysi"

anku "dokonce, docela" (adv.)

ans- "utřít, otřít" (II/I)

ansant- "utřený"

anask- ""

ansik- ""

ansassiwi- "mrtvola?" (c.)

anda "uvnitř, v tom, dovnitř" (adv.)

anta "uvnitř, v tom, dovnitř" (adv.)

andan "uvnitř, v tom, dovnitř" (adv.)

LÚ andayandatar "stav ženicha" (n.)

antaki "(soukromý) pokoj" (?)

andarant- "modrý"

andara- "modrý"

andaresk- "namodřit"

andaresk- "namodřit"

antu "majetek" (n.)

antuhsa- "člověk" (c.)

antuwahhai- "člověk" (c.)

antuwahhi- "člověk" (c.)

antuhsannat- "obyvatelstvo" (c.)

antuhsatar "lidé" (n.)

anturziya- "jsoucí uvnitř"

-apa "partikule"

apa- "onen"

BI-as "onen"

BI-un "onoho" chet. apun

apasila "on sám"


Stránka 6 z 258

apeda "proto, tam" (adv.)

apiya "tam, tehdy" (adv.)

apiyaya "tam, tehdy" (adv.)

apiyakku "tam, tehdy" (adv.)

apenissuwant- "právě takový"

apenissan "jak zmíněno, takto" (adv.)

appa "opět, zpět, vzadu, po, poté" (adv.)

appan "opět, zpět, vzadu, po, poté" (adv.)

EGIR-pa "opět, zpět" (adv.)

EGIR-an "opět, zpět" (adv.)

appanda "podle toho, potom, poté" (adv.)

EGIR-anda "podle toho, potom, poté" (adv.)

EGIR-ŠU "potom, za, vzadu" (adv.)

appada "tam" (adv.)

appadan "tam" (adv.)

appezzi- "zadní, poslední"

appezziya- "zadní, poslední"

appezziya "později" (adv.)

appezziyaz "později" (adv.)

EGIR-izzis "poslední"

appizis "poslední"

appai- "být hotov, být u konce" (II)

appala- "past, léčka" (c.)

appalai- lákat do pasti" (I)

appalesk- ""

appaliyalla- "nepřítel, kladeč pastí?" (c.)

GIŠ appalassa- "pluh?, pranýř?" (?)

appasiwatt- "budoucnost?" (c.)

api- "obětní jáma" (c.)

LÚ apiri- "nějaký kult. činovník" (c.)

LÚ apisi- "zaklínač" (c.)


Stránka 7 z 258

GIŠ apputuri- "nějaký strom" (c.)

UZU appuzzi "lůj, maz" (n.)

UZU appuzziyant- "lůj, maz" (c.)

UZU wappuzzi "lůj, maz" (n.)

É apuzzi- "zásobárna, sklad" (churr.)

É apuzi- "zásobárna, sklad" (churr.)

ar- "stát" (med.)

GUB "stát"

arant- ""

GUB-ant- ""

ar- "přijít, přijet, dorazit" (II)

er- "přijít, přijet, dorazit" (II)

arant- ""

arask- "přicházet"

arsak- "přicházet"

arnu- ""

ararkisk- "přicházet" (I)

artattar "příchod?" (n.)

arai- "pozvednout se" (II/I)

arant- ""

arai- "zastavit" (I trans.)

arant- ""

araisk- "zastavovat"

LÚ ara- "přítel, průvodce" (c.)

MUNUS ara- "přítelkyně" (c.)

ara- "blaho, právo" (n.)

ara "správně" (adv.)

arra- "mýt" (II)

arrant- "umytý"

arresk- "umývat" (II)

arriya- ""


Stránka 8 z 258

arrumar "mytí" (n.)

UZU arra- "zadek, prdel" (c.)

UZU arri- "zadek, prdel" (c.)

UZU arru- "zadek, prdel" (c.)

:arrahhani- "prokletí?" (luv.)

arrahhaniya- "proklínat" (I)

arrahhanisk- ""

arahza "kolem, dokola, mimo" (adv.)

arahziya "kolem, dokola, mimo" (adv.)

arahzanda "kolem, dokola, mimo" (adv.)

arahzena- "okolní, zahraniční"

arahzenat- "okolní, zahraniční"

LÚ aralahha- "nějaká profese" (c.)

arali- "podsvětí?" (c.)

aramnamt- "nějaký pták ve věštbách" (c.)

aramni- "nějaký kovový kultovní předmět" (c.)

arandalliya- "mručet" (I)

GIŠ arasa- "vnitřní dveře" (c.)

GIŠ arasi- "vnitřní dveře" (c.)

aras aran "jeden (a) druhý"

GIŠ arasa- "vnitřní dveře" (c.)

GIŠ arasi- "vnitřní dveře" (c.)

arawa- "volný"

arawahh- "uvolnit" (I)

arawes- "osvobodit se, uvolnit se" (I)

arawanni- "volný"

arawani- "volný"

arha "pryč, od, z" (adv.)

arhaiya "stranou, opodál" (adv.)

arhaiyan "stranou, opodál" (adv.)

arha- "hranice" (c.)


Stránka 9 z 258

erha- "hranice" (c.)

irha- "hranice" (c.)

irhai- "dělat 'kolo'" (I/med.)

É arhuzna- "nějaká budova"

É arhuizna- "nějaká budova"

É arhuzzana- "nějaká budova"

GIŠ arimpa- "nějaký nástroj" (c.)

*arinna- "pramen"

arna- "pramen"

ariya- "věštit" (I)

arant- ""

ariyawar "věštba" (n.)

ariyasessar "věštba" (n.)

GIŠ ariyala- "košík?"

ariyatati "nějaký kultovní předmět"

:arriliyami- "nějaký obětní předmět" (c.)

arimma- "nějaký cenný předmět" (c.)

GIŠ arimpa- "nějaký kultovní předmětů (c.)

aripa- "nějaká substance" (c.)

arrirra- "oškrábat, očistit" (II)

arrirrant- ""

arisuwanti- "nějaké pole"

ark- "rozdělit" (II)

arkisk- "rozdělovat"

ark- "šplhat, pářit" (med./II)

arkant- ""

arkisk- ""

arkamma(n)- "tribut" (c.)

arkammanahh- "platit tribut" (I)

arkammantar "placení tributu" (n.)

arkammanalli- "platící tribut"


Stránka 10 z 258

:arkammanallai- "donutit platit tribut"

GIŠ arkami- "hud. nástroj, harfa?" (n./c.)

arkamiyala- "hráč na a." (c.)

LÚ arkammiyala- "hráč na a." (c.)

MUNUS arkammiyala- "hráčka na a." (c.)

argatiya- "vzájemně se napadat, útočit" (I)

arki "varle" (c.)

arkiu- "nějaká část domu?" (?.)

É arkiu- "kaple?" (c.)

arkuwai- "prosit,recitovat, omluvit se" (I)

arkuesk- ""

arkuwar "modlitba" (n.)

arkuessar "modlitba" (n.)

arlip- "stehno?" (n.)

arma- "měsíc, luna" (v.)

armuwalai- "svítit jako luna" (I)

armuwalasha- "měsíční světlo" (c.)

armanni- "rituální substitut půlměsíce" (c.)

NINDA armantalanni- "nějaké pečivo" (c.)

NINDA armatalanni- "nějaké pečivo" (c.)

armahh- "otěhotnět" (II)

armahhisk- "otěhotnět"

armahhant- "těhotná"

armawant- "těhotná"

armant- "těhotná" (lapsus?)

armahhhuwar "těhotenství" (n.)

armahhatar "těhotenství"

GIŠ armizzi "most" (n.)

NA4 armizzi "most" (n.)

armizziya- "přemostit" (?)

LÚ arnala- "nějaká profese nebo funkce" (c.)


Stránka 11 z 258

arni- "nějaký obětní termín" (churr.)

Ú arnitassi- "nějaká léčivá rostlina"

arnu- "odnést, pohnout" (I)

arnusk- "odnášet"

arnuwant- "odnesený"

arnumar ""

arnuwala- "zajatec, vyhoštěnec" (c.)

arpa- "porážka, smůla" (c.)

arpasa- "podlehnout" (II)

arpiya- "být obtížný" (med.)

NINDA arpamar "nějaké pečivo"

arpanti- "nějaká substance"

arpu- "být obtížný" (med.)

arpuwant- "obtížný"

arpuwanni "nějaký obětní termín" (churr.)

arpuzziya "nějaký předmět"

ars- "téci,plynout" (I/akt. snad i med.?)

arsiya- "téci,plynout" (I/akt. snad i med.?)

arsant- "vyteklý"

arsanu- "nechat téct" (I.)

arsanu- "proud" (n.)

arsarsura- "proudící, potok?"

arsai- "sázet,pečovat"(I)

arsiya- "sázet,pečovat"(I)

arsesk- "stále sázet"

arsanai- "závidět" (?)

arsaniya- "závidět" (?)

arsana- "závidět" (?)

arsanant- ""

arsanatalla- "závistník" (c.?)

arsi- "plantáž?, školka? (c.)


Stránka 12 z 258

arsi- "prsten?" (c.)

:arsulai- "uspokojit?" (I)

arda- "řezat (pilou)" (II)

ardu- "řezat (pilou)" (II)

URUDU ardala- "pila" (n.)

arda- "nějaký velký pták" (c.)

GIŠ artahhi- "vodovod, potrubí" (c.)

GIŠ artarti- "nějaký strom" (c.)

GIŠ artati- "nějaký strom" (c.)

aru- "vysoký"

aruna- "moře" (c.)

arunumana- "mořský"

EZEN4 arunitas "nějaký svátek"

arrusa- "zrada,vzdání se" (c.(n. ?)

aruwuwaru "energicky, rázně" (adv.)

arwai- "sjednotit se, uctívat, holdovat," (I)

aruwai- "sjednotit se, uctívat, holdovat," (I)

aruwant- ""

arwesk- "holdovat"

aruwaisk- ""

aruwawar "úcta" (n.)

arwanalla- "nějaký pták"

arrusa- "zrada,odpadnutí" (n./c.?)

*arza- "osídlit"

arzanant- "osídlený"

arzanatar "osídlení" (n.)

É arzana- "hostinec" (c.)

É arsana- "hostinec" (c.)

arzanas pir "hostinec?"

LÚ arzanala- "nějaký kult. činitel" (c.)

arziya- obdělaná zem" (n.)


Stránka 13 z 258

as- "zůstat, zbýt" (I)

ask- ""

assant- ""

asa- "potupa, hanba?" (n.)

assanu- "připravit,obstarat" (I)

asnu- "připravit,obstarat" (I)

assanusk- ""

assanuwant- "připravený, vybavený"

asnuwant- "připravený"

assanuwar "připravenost"

SÍG asara- "nějaká vlněná stuha" (c.)

SÍG esara- "nějaká vlněná stuha" (c.)

NA4 asara- "nějaký kámen"

GIŠ asara- "stolek?" (c.)

GIŠ asari- "stolek?" (c.)

asaresk- "vázat" (I)

EZEN4 asarhiyas "nějaký svátek"

asawar "ohrada (na dobytek)" (n.)

asauwar "ohrada (na dobytek)" (n.)

asi "onen"

asieba- "nějaká rostlinná substance"

asiebi- "nějaká rostlinná substance"

asiyasi "nějaká rostlina"

asiyasuwant- "mající rostlinu a."

LÚ asiwant- "chudý, chudák"

asiwantes- "být chudý" (I)

asiwantesk- "chudnout"

aska- "brána" (c.)

askaz "zvenčí" (adv) < abl. od aska-

askaza "zvenčí" (adv.) < abl. od aska-

asku- "nějaké zvíře" (c.)


Stránka 14 z 258

asma "nejprve"

EZEN4 asrahitassi- "nějaký svátek"

as- "být dobrý" (med.)

asiyatar "láska"

assiya "být milý" (med.)

assik- ""

assiyanu- ""

assiyanusk- ""

asiyawar ""

assu- "dobrý"

assu "majetek, jmění" (n.)

assul "dobrý stav"

assulatar "dobrý stav"

assuwant- "dobrý"

assawant- "dobrý"

assuwatar "dobrota" (n.)

assuli "pro blaho, dobře"

SILIM-li "pro blaho, dobře"

-asta "partikule"

astayaratar "hřích?"

assuasura- "nějaký pták (ve věštbách)"

assuhha- "borovice?, sosna?"

assurasura- "nějaký pták ve věštbách" (c.)

asusa- "náušnice?"

LÚ asusala- "nějaký kult. činovník"

LÚ assussanni- "štolba" (c.)

assuzeri "konvice" (n.)

atta- "otec" (c.)

attalla- "otcovský"

URUDU ates "sekera" (n.)

atessa- "sekera" (c.)


Stránka 15 z 258

addi "nějaká část těla" (c.)

addu "hola!" (interjekce)

TÚG adupli "slavnostní oděv?" (n.)

:atupalassa- "atupliovský" (adj.)

UZU auli- "nějaké zvíře nebo část těla" (c.)

UDU auli- "nějaké zvíře" (c.)

auri- "věž, hláska" (c.)

awari- "věž, hláska" (c.)

LÚ auriyala- "strážce, dozorce"

LÚ auriyattalla- "strážce, dozorce"

aus- "vidět" (II a I)

uwa- "být viděn, být viditelný" (med.)

uwatar "vidění, obličej,prohlídka" (n.)

u- "vidět" (II a I)

usk- "vidět" (I/med.)

uskant- ""

uskiyawar "síla vidět" (n.)

uskiwar "síla vidět" (n.)

uskisk- "pozorovat"

uskisgatalla- "strážce, pozorovatel" (c.)

uskisgatallatar "dohled, ochrana" (n.)

LÚ para uwatalla- "" (c.)

auzamewa "trysk" (churr.)

auzumewa "trysk" (churr.)

awan "" (adv.)

awauwa- "pavouk?" (c.)

awawa- "pavouk?" (c.)

awiti- "divoké zvíře, lev??" (c.)

azzallaya- "nějaká látka"

azammi "figurka" (churr.)

ehlipaki "nějaká barva" (churr.)


Stránka 16 z 258

ehu "hola!"

SÍG ehurati- vlněný špunt" (c.)

ehuradai- "zašpuntovat uši vlnou" (I)

GIŠ eya- "jíva" (n.)

GIŠ eyan- "jíva" (n.)

eka- "led?" (c.)

ekuna- "chladný"

ikuna- "chladný"

ekunima- "chlad" (c.)

ekt- "síť"

ekt- "část nohy"

ektu- "část nohy"

ikt- "část nohy"

eku- "pít" (I)

aku- "pít" (I)

akuwant- "vypitý"

akkusk- "popíjet"

akuwatar "pití, nápoj" (n.)

LÚ akutarra- "piják" (kněz)

LÚ akutara- "piják" (kněz)

LÚ ekuttara- "piják" (kněz)

elaniya- "zatížit, namáhat" (I)

elaniesk- "zatěžovat"

NA4 elluessar "štěrk?, štěrkový násyp?" (n.)

GIŠ elzi "váha, miska vah?" (n.)

GIŠ ilzi "váha, miska vah?" (n.)

enant- "krotký??"

enera- "obočí" (c.)

inera- "obočí" (c.)

MUNUS entanni- "nějaká kněžka" (c.)

entassi- "nějaký epitet bohů" (c.)


Stránka 17 z 258

enti- "nějaký věštecký termín" (c.)

enu- "zahřát" (I)

inu- "zahřát" (I)

enumai- "zapotit se?" (med.)

enumasse "uklidnění" (churr.)

enumassiya- "uklidnění" (chet.)

epar- "modelovat?" (II)

ep- "uchopit" (I)

ap- "uchopit" (I)

app- "uchopit" (I)

epp- "uchopit" (I)

appesk- "chytat, chápat"

appant- "uchopený"

appan "" (part. n.)

LÚ appant- "zajatec" (c.)

appatar "chycení, dopadení" (n.)

LÚ appa- "chrámový funkcionář" (c.)

epurai- "napadnout, dobýt?" (I)

epuriya- "napadnout, dobýt?" (I)

erai- "nějaká část jater" (c.)

GIŠ erhui "košík" (n.)

GIŠ irhui "košík" (n.)

MUNUS.GIŠ irhuitalla- "košíkářka?" (c.)

erhui- "nádoba??" (c.)

GIŠ eripi- "nějaký strom" (c.)

erman "nemoc" (c.)

irma- "nemoc" (n.)

irman "nemoc" (n.)

irmalant- "nemocný"

irmala- "nemocný"

armala- "nemocný"


Stránka 18 z 258

irmaliya- "onemocnět" (I/med.)

irmaliyawar "nemoc" (n.)

irmaniya- "onemocnět" (med.)

irmanant- "nemocný"

irmaniyawar "nemoc" (n.)

irwalliya- "nemocný?" (luv.)

es- "sedět, sednout" (I), "posadit se" (med.)

as- "sedět, sednout)" (I)

asask- "posadit"

asesk- "posadit"

assant- "posazený"

esant- "posazený"

ases- "posadit, osídlit" (II/med.)

asas- "usadit, osídlit" (II/med.)

asesanu- "usednout, usídlit"

asesanusk- ""

asandulesk- ""

asesant- "usídlený"

asatar "sezení, sídlo" (n.)

asessar "shromáždění"

asandula- "osádka, garnison"

asanduli- "osádka, garnison"

asandulai- "obsadit" (I)

asandulatar "garnison" (n.)

es- "být" (I)

as- "být" (I)

asant- "existující"

essa- "působit, vytvořit" (II)

issa- "působit, vytvořit" (II)

essik- "zacházet"

issek- "zacházet"


Stránka 19 z 258

assuwar ""

esarasila- "nějaká rostlina" (c.)

essari "obraz" (n.)

esri "obraz" (n.)

SÍG essari- "rouno"

SÍG esri- "rouno"

eshar "krev" (n.)

eshanant- "krev" (c.)

esharnu- "zakrvácet" (I)

esharwahh- "zakrvácet" (I)

esharwesk- "silně zakrvácet" (I)

esharnumai- "zakrvácet" (I)

eshanuwant- "zakrvácený, červený"

isharwant- "krvavě červený"

isharwatar "krvavá červeň" (n.)

ishaskant- "krvavě, červený, zkrvavený"

esharwil "krvácení" (n.)

eshassi- "nějaké božstvo krve?"

eshaskant- "vražedný"

ishanatalla- "pokrevní příbuzný" (c.)

ishanittaratar "krevní přízeň, smlouva?"

D Ishara- "bohyně léčitelství"

isharalli- "kněžka bohyně I." (c.)

isharisk- "dostat nemoc krve" (med.)

MUNUS esi- "nějaká kněžka" (c.) luv.

ed- "jíst" (I)

ad- "jíst" (I)

adant- "snědený"

azzak- "často jíst" (I)

azzik- "často jíst" (I)

adatar "jídlo" (n.)


Stránka 20 z 258

etri- "jídlo, pokrm" (c.)

ewa- "druh ječmene??" (n.

ezza- "sláma?" (n.)

ezzan- "sláma, plevy" (n.)

izzan- "sláma, plevy" (n.)

ha- "důvěřovat" (I)

hant- "důvěrný"

hanna- "rozhodnout (I)

GIŠ hahhal "nějaký nástroj, křoví" (n.)

GIŠ hahheli "nějaký nástroj, křoví" (n.)

GIŠ zahheli "křoví" (n.)

hahhari- "tenký??"

hahariya- "škrábat" (I)

hahhars- "medově se smát" (I)

haharsk- ""

haharesk- ""

hahharsanant- zlý, ničema" (c.)

hahhasitti- "nějaká rostlina" (c.)

hahhima- "nějaká nemoc rostlin?" (c.)

*hahla- "žlutý"

hahlawant- "žlutý"

hahliwant- "žlutý"

hahlima- "žlutá barva" (c.)

hahlah- "zežloutnout

hahlaisk- ""

hahlana- "nažlutit"

hahlanesk- ""

hahliya- "zažlutit"

hahhalesk- ""

hahlesk- ""

hahliliya- "ovinout" (med.)


Stránka 21 z 258

GIŠ hahra- "hrábě"

GIŠ hahhara- "hrábě"

EZEN4 hahrannas "svátek nějakého ročního období"

hahrannanza EZEN4 "svátek nějakého ročního období"

UZU hahri- "plíce" (c./n.)

hahressar "plíce" (c./n.)

hahhu "hola!" (interjekce)

hahusa- "nějaká léčivá rostlina"

hahusaya- "nějaká léčivá rostlina"

haikalli- "nějaký věštecký termín" (churr.)

LÚ haggazuwassi- "nějaký kult. činovník" (c.)

DUG hakkunai- "nějaká nádoba na olej" (c.)

halai- "rozpohybovat" (II/I)

halali- "čistý" (luv.)

KUŠ halaliya- "nějaký kožený předmět"

hallanniya- "rozšlapat" (med.)

hallanesk- ""

halanta- "hlava" (n.?)

halantuwa "nějaké rituální zvolání"

halantiwa "nějaké rituální zvolání"

halassar "cedr?" (n.)

haladassi- "nějaký epitet bohů"

LÚ halawaya- "nějaký kult. činovník" (c.)

É halentiu "nějaký komplex budov" (n.)

É halentuwa nějaký komplex budov" (n.)

É halentu nějaký komplex budov" (n.)

halenzu "nějaká vodní rostlina" (n.)

halhaldani- "nějaká část těla"

halhaltumari- "kout, roh" (c.)

halhaltumar "kout, roh" (n.)

hali- "ohrada pro dobytek"


Stránka 22 z 258

hali- "hlídka, stráž" (c.)

haliya- "hlídka, stráž" (c.)

LÚ haliyatalla- "strážný" (c.)

NINDA hali- "nějaké pečivo" (c.)

haliya- "klečet" (I a med.)

halisk- "stále klečet"

halinu- "donutit klečet"

halihla- "vrhnout se na zem" (II a med.)

halihlisk- "vrhat se na zem"

halliya- "nějaký obtížný hmyz?"

LÚ haliyami- "nějaký zaměstnanec chrámu" (c.)

LÚ halliyari- "nějaký zaměstnanec chrámu" (c.)

LÚ halliyariya- "nějaký zaměstnanec chrámu" (c.)

halina- "hlína" (c.)

LÚ halipi- "nějaký světský hodnostář, státní návladní?" (c.)

LÚ halliri- "kněžský zpěvák" (c.)

halissa- "lem?, orámování?"

halissiya- "vybavit, ozdobit" (I)

halissiyant- "ozdobený"

haliwani- "roh na pití"

halkestaru "zdar?" (n.)

halki- "obilí, úroda" (c.)

halkuessar "žně, léto" (n.)

GIŠ halmasuitt- "trůn" (c.)

GIŠ halmassuitt- "trůn" (c.)

halmesna- "nějaké zvíře" (c.)

GIŠ halputi- "nějaký dřevěný předmět, skříň?" (c.)

GIŠ halmuti- "nějaký dřevěný předmět, skříň?" (c.)

halmuna- "nějaká nádoba"

DUG haldutti- "nějaká nádoba"

hallu- "hluboký"


Stránka 23 z 258

haluka- "poselství, zpráva" (c.)

haluga- "poselství, zpráva" (c.)

haluganili "na povel" (adv.)

haluki- "zpravený" (adj.)

LÚ halukatalla- "posel"

LÚ halugatalla- "posel"

haluganisk- "velet?"

halluwai- "hádka, nesvár" (c.)

halluwai- "hádat se" (I)

halluesk- "stále se hádat"

halluwannu- "shodit, potlačit" (I)

halluwatar "popudlivost??" (n.)

halwammar "přátelský úsměv" (n.)

halwani- "ryton" (c.)

halwassi- "nějaký pták ve věštbách" (c.)

DUG halwattalla- "nějaká nádoba" (n.)

DUG helwattalla- "nějaká nádoba" (n.)

:halwati- "námitka, protest" (luv.)

halzai- "volat" (II a med.)

halziya- "volat" (II a med.)

halziyant- ""

halzesk- "vyvolávat"

halzessa- "opakovaně volat" (II)

halzissa- "opakovaně volat" (II)

halzi- "pevnost" (c.)

hammasa- "děcko" (c.)

hamenk- "vázat, spojit" (I a med.)

hamank- "vázat, spojit" (I a med.)

haminkisk- "svazovat, spojovat"

hamenkuwar "svazek"

hameshant- "jaro, předjaří" (c.)


Stránka 24 z 258

hamesha- "jaro" (c.)

LÚ hamina- "komoří?" (c.)

LÚ hamena- "komoří?" (c.)

É hamri- "nějaká (churritská) svatyně" (n.)

han- "tvořit" (II a med.)

hant- "vytvořený"

hanisk- "vytvářet"

hanna- "babička" (c.)

hanna- "rozhodnout, soudit" (II a med.)

hannesk- "rozhodovat"

hassik- soudit"

hanessar právo, soud" (n.)

hanessant- rozsudek" (c.)

hannesnatar právní věc" (n.)

hannitalwa- "odpůrce (u soudu)" (c.)

hannitalwana- "odpůrce (u soudu)" (c.)

hannitalwes- "stát se odpůrcem" (II)

hanes- "omítat (dům)" (I)

haness- "omítat (dům)" (I)

hanis- "omítat (dům)" (I)

haniss- "omítat (dům)" (I)

hanissuwar "omítka" (n.)

hanessuwar "omítka" (n.)

DUG hanessa- "nějaká nádoba, naběračka?, zednická lžíce?" (c.)

DUG hanessas- "nějaká nádoba, naběračka?, zednická lžíce?" (c.)

DUG hanessar "nějaká nádoba" (n.)

DUG hanissanni- "nějaká nádoba" (n.)

haniyas KÁ.GAL "nějaká část městské brány?"

hant- "přední strana, čelo" (c.)

handa "podle"

hanti "zvláště, odděleně"


Stránka 25 z 258

handan "skutečně"

hanza "vpředu"

hantaz ""

handai- "uspořádat, věštit"" (I)

SIxSÁ "uspořádat, věštit" (I)

hantesk- ""

handant- "upořádaný, věrný"

handanda- "být milostivý" (II)

handandatar "božské působení"

hantala- "chomáč vlny nebo plátna?" (c.)

hantantiyali- "řemeslník" (c.)

hatanliyali- "řemeslník" (c.)

handais "teplo, vedro" (n.)

SÍG handala- "nějaký plátěný obvaz" (c.)

handala- SAR "nějaká rostlina" (c.)

handaliya- "riskovat" (I)

handatt- "vrstva, věrnost" (c.)

hantessar "jáma, jeskyně" (n.)

hatessar "jáma, jeskyně" (n.)

hantezzi- "první, přední"

IGI-zi "první, přední"

hantezziya- "první, přední"

hantezzi "vpředu, při první příležitosti" (adv.)

hantezziyaz "vpředu, dopředu" (adv.)

hantezzili "poprvé" (adv.)

hantezumna- "nádvoří?, předsíň?" (c.)

LÚ hantezziya- "první, kult. činovník"

IGI-ziya- "první, kult. činovník"

hantitiya- "přivést před soud" (I)

hantitiyalla- "oznamovatel, udavač" (c.)

hanzana- "černý??"


Stránka 26 z 258

hap- "být dostatečný" (I)

happar "kupní cena, obchod"

happarai- "prodat, obchodovat" (I)

happariya- "prodat, obchodovat" (I)

happirisk- "prodávat"

hap- "připojit, spojit (se)" (I a med.)

happ- "připojit, spojit (se)" (I a med.)

happessar "úd, končetina" (n.)

hapessnant- "úd, končetina"

hapissnant- "úd, končetina"

happisnai- "rozkouskovat" (I)

happesnai- "rozkouskovat" (I)

hapa- "řeka"

hap- "řeka"

hapai- "svlažovat"

DUG hapassa- "nějaká nádoba na vodu?"

hapati- "zavodněná (orná) půda"

hapallasai- "zranit (na hlavě)" (I)

hapalki "železo" (n.?)

UTUL hapalzel "nějaký hrnec" (n.)

UTUL hapalzil "nějaký hrnec" (n.)

happarnuwasha- "sluneční paprsek" (c.)

happarnuwatar "svatozář, aureola" (n.)

DUG happassa- "nějaká nádoba" (c.)

*hapatiya- "zranit"

hapatiant- "poškozený"

hapatiyawar "" (n.)

UTUL hapatulli "nějaký hrnec" (n.)

LÚ hapiya- "nějaký kult. činovník" (c.)

LÚ hapia- "nějaký kult. činovník" (c.)

happin- "plamen"


Stránka 27 z 258

happena- "plamen" (c. ?)

happena- "plamen"

happin- "bohatý"

happina- "bohatý"

happinant- "bohatý"

happinatt- "bohatství" (c.)

happinahh- "stát se bohatým" (I)

happira- "město, obchodní místo"

happiri- "město, obchodní místo"

happirai- "prodávat"

happarai- "prodávat"

LÚ hapiri- "beduín?"

GIŠ hapsali- "stolička"

GIŠ hassali- "stolička"

hapuri- "předkožka" (c.)

hapuriyant- "růst trávy" (n.)

haputriyant- "růst trávy" (n.)

hapus- "dohonit, dodat" (I)

hapusa- "stonek, tyč" (n.)

hapusa- "penis" (c.)

hapusant- "penis" (c.)

hapusas "penis" (n.)

TÚG hapusant- "nějaká část oděvu" (c.)

hapustiya- "nějaký nápoj"

GIŠ haputi "postel" (n.)

KUŠ happutri "nějaká část postroje" (n. ?)

DUG hapuwai- "nějaká nádoba" (c.)

hapuwai- "uvázat, přivázat" (I)

happu- "oplocení?"

happuwai- "připojit"

harra- "roztlouct,znečistit" (med.)


Stránka 28 z 258

harrant- "poškozený, špatný"

harranu- "nějaká činnost při přípravě piva" (I)

harranusk- ""

haratar "mrzutost" (n.)

hara- "orel" (c.)

haran- "orel" (c.)

haranili "jako orel" (adv.)

NA4 hararazi "mlýnský kámen" (n.)

NINDA haraspawant- "nějaké pečivo"

NINDA harspawant- "nějaké pečivo"

harasu- "bronz?"

GIŠ harau "topol" (n.)

DUG harhara- "nějaká nádoba" (c.)

hari- "údolí, dolina" (c.)

hari "(očistná) cesta (při rituálu)" (churr.)

hariya- "zakopat, zahrabat" (I)

Ú hariyati- "nějaká léčivá rostlina" (c.)

hariyati- SAR "nějaká léčivá rostlina" (c.)

GIŠ harippa- "nějaký dřevěný nástroj" (c.)

haristani- "týlové ležení (se zásobami)?" (c.)

DUG hariulli "nějaká nádoba" (n.)

GIŠ hariuzzi "nějaký (proutěný) stolek" (n. ?)

har- "držet, mít" (I)

hark- "držet, mít" (I)

pe hark- "podávat,nabízet, obětovat" (I)

hark- "zničit" (I)

harkant- "zničený"

harkisk- "zahynout" (I)

harganu- "zničit" (I)

harganusk- "" (I)

harnink- "zpustošit"


Stránka 29 z 258

harga- "zkáza" (c.)

hargatar "zničení" (n.)

harninkant- "zničený"

harninkesk- "pustošit"

harninkuwar "zkáza" (n.)

harganau- "pata?" (c.)

harganawi- "pata?" (c.)

harganawant- "pata?" (c.)

harki- "bílý, světlý"

harkes- "zbělet" (I)

harganu- "vybělit" (I)

NA4 harmiyalli "nějaký kámen" (n.)

harmili- "nějaká vlastnost zbraně"

harna- "míchat, kvasit?"

harnant- "kvašený?"

harnessar "nějaká rituální ingredience" (n.)

harnammar "kvašení, kvasnice" (n.)

harnamiya- "kvasit, bouřit se" (I)

harnamiyasha- "vzpoura" (c.)

NINDA harnatassi- "nějaké pečivo" (c.)

GIŠ harnasalla- "nějaká nádoba"

harnai- "pokropit, navlhčit" (I)

hurnai- "pokropit, navlhčit" (I)

harniya- "pokropit, navlhčit" (I)

harnu- "pokropit, navlhčit" (I)

harnuwar "" (n.)

harnuwar "" (n.)

UZU harni- "penis?"

harnai- "(sladké) mléko??"

harnai SAR "nějaká rostlina" (n.)

harnau- "lůžko pro porod" (c./n.)


Stránka 30 z 258

UZU harniu- "penis??"

harp- "oddělit (se)" (I) "oddělit se" (med.)

harpant- "oddělený"

harpisk- "oddělovat"

harpiya- "odpadnout, oddělit" (I), "pomáhat někomu"(med.)

harpa "hromada" (n.)

GIŠ harpa "hromada dřeva" (n.)

harpai- "nahromadit"

harpali- "hromada" (c.)

NINDA harpana- "nějaké pečivo"

harpanalli- "protivník" (c.)

harpu- "nepřátelský"

EZEN4 harpas "svátek žní"

EZEN4 harpiyas "svátek žní"

URU harpi- "nějaká část zvířecího těla"

URU hurpi- "nějaká část zvířecího těla"

harpustan- "list"

harpusta- "list"

hurpasta- "list"

hars- "roztrhnout, obdělat (pole)" (I)

harask- "roztrhávat"

harsiya- ""

harsisk- ""

harsawar ""

harsummar "prameniště" (n.)

harsallant- "rozhněvaný"

harsar "hlava" (n.)

harsan "hlava" (n.)

harsana- "hlava, osoba" (c.)

harsani- "hlava, osoba" (c.)

harsanalli "věnec" (n.)


Stránka 31 z 258

harsanilli "věnec" (n.)

harsanallai- "ověnčit" (I)

D Ú harsannas "bůh bouřkového počasí"

harsanassi- "nějaký epitet boha počasí"

harsi- "tlustý, silný"

NINDA harsi- "bochník chleba" (c.)

DUG harsi- "nádoba na zásoby" (c./n.)

harsiharsi "bouřka, nečas" (n.)

LÚ harsiyala- "nějaký obětník" (c.)

DUG harsi- "nádoba na zásoby" (c.)

DUG harsiyalli "nádoba na zásoby" (n.)

DUG harsiyallanni "nádoba na zásoby" (n.)

hartaga- "medvěd?" (c.)

hartagga- "medvěd?" (c.)

LÚ hartaga- "muž h." (c.)

hardu- "prastrýc, potomek??"

hardupi- "mobiliář" (c.)

hartuwa hartuwati "po sobě následující potomci?" (churr.

harwanai- "vyjasňovat (se)" (I)

MUNUS harwant- "kojná, strážkyně?""

harwasi- "tajně"

NINDA harzazu- "nějaké pečivo?" (c./n.)

NINDA harzasu- "nějaké pečivo?" (c./n.)

NINDA harzazuta- "nějaké pečivo?" (c./n.)

has "špona" (n.)

hass "špona" (n.)

has- "otevřít" (I/II)

hass- "otevřít" (I/II)

hes- "otevřít" (I/II)

hess- "otevřít" (I/II)

hassant- "otevřený"


Stránka 32 z 258

hessuwar "

hask- "otevírat"

hesk- "otevírat"

hashas- "otevírat" (I)

hashask- "otevírat"

hashassant- "dokořán otevřený"

hashasuwar " "

has- "plodit, rodit" (II/I)

hassant- "zrozený"

hask- "plodit"

hassanu- "(nechat) přijít na svět" (I)

hassatar "zrození, rodina" (n.)

hansatar "zrození, rodina" (n.)

hassa- "vnuk/vnučka" (c.)

hassa hanzassa "vnuk (a) pravnuk"

hassana- "rodinný"

hassu- "král" (c.)

*hassusara- "královna" (c.)

MUNUS.LUGAL-ara- "královna" (c.)

hassuwizzi- "královský"

hassuwizziya- "stát se králem" (I)

hassuwizna- "být králem"

hassuwiznatar "království"

LUGAL-wiznatar "království"

hassuwai- "vládnout" (I)

hassumar "schopnost plodit" (n.)

EZEN4 hassumas "nějaký svátek"

hassa- "plotna" (c.)

hassanzipa- "sporák, plotna" (c.)

hassusara- "nějaká rostlina" (c.)

hasuwai- SAR "nějaký keř, stepní routa?" (c.)


Stránka 33 z 258

GIŠ hassalli- "stolička" (n.)

hassarnant- "nějaký atribut obilí"

hassarnila- "nějaký rostlinný produkt"

MUNUS hasawa- "nějaká kněžka" (c.)

hassik- "sytit (se)" (I)

hassikanu- "nakrmit"

MUNUS hasnupala- "kojná" (c.)

hasp- "zcela zničit" (I)

hastai "kost, síla odporu" (n.)

hastiyant- "kost" (c.)

É hastiyas "dům kostí?" (kultovní stavba)

LÚ hastanuri- "činovník" (c.)

hastali- "hrdina" (c.)

UR.SAG-li-is "hrdina" (c.)

hastales- "být hrdinný" (I)

hastaliyatar "hrdinství" (n.)

hastariyatar "hrdinství" (n.)

LÚ hastanuri- "nějaký hodnostář" (c.)

hastapi- "nějaký pták ve věštbách" (c.)

haster "hvězda" (c.)

GIŠ hasduir "plevel" (n.)

D U hastuwas "ochránce hastuwa-"

D LAMA "ochránce hastuwa-"

hassunga- "nějaké jadrné krmivo pro koně" (c.)

hat- "uschnout" (II/I)

hatant- "uschlý"

hates- "uschnout"

hatnu- "nechat uschnout"

hatesdant- "prokletý, začarovaný"

*hatta- "myslet, být chytrý"

hattant- "moudrý"


Stránka 34 z 258

hattah- "učinit rozumným" (I)

hatahhisk- "činit rozumným"

hattatar "moudrost, rozum" (n.)

hatta- "tlouci, uříznout, useknout" (II a med.)

hattant- "useknutý, uříznutý"

hazzik- ""

hattanai- "stále tlouci, sekat, píchat" (II)

hattanniya- "sekat, píchat" (II)

hazziya- "hrát na (bicí) hudební nástroj" (I)

hazzisk- ""hrát na (bicí) hudební nástroj" (I)

hatessar ""

GIŠ hatalla- "kyj" (c.)

GIŠ hattalu "závora" (n.)

hatalwai- "uzavřít závorou" (I)

hattawant- "uzavřený, závora" (c.)

hatalwala- "dveřník, hlídač dveří" (c.)

GIŠ hattalkesna- "hloh?" (c.)

GIŠ hatalkesna- "hloh?" (c.)

hattar "nějaké obilí nebo zelenina, luštěnina?" (c.)

hattarai- "píchat, dotírat" (I a také med.)

hattaressar "podloží cesty" (n.)

hatarniyasha- "podloží cesty" (c.)

EZEN4 hadauri- "nějaký svátek" (c.)

hattesar "díra, jáma" (n.)

hantessar "díra, jáma" (n.)

hattili "chattijsky"

hatiwi- "inventář" (c.)

hatiwitai- "inventarizovat"

hatk- "zavřít" (II)

hatgask- "(u)zavírat"

hatku- "úzký, obtížný"


Stránka 35 z 258

hatkues- "být úzký, obtížný" (I)

hatkiesnu- "utlačovat"

hatrai- "psát, nařídit" (I)

hatrant- "napsaný"

hatresk- "psát, nařizovat"

hatressar "napsání, poselství" (n.)

hatriyasar "poselství" (n.)

hatuka- "strašný, hrozný"

hatuki- "strašný, hrozný"

hatugatar "hrůza" (n.)

hatuganu- "děsit" (I)

hatuganuwar "děs" (n.)

hatukes- "vyděsit se" (I)

hatukissai- "vyděsit" (I)

hatuga "strašně" (adv.)

hatugaz "děsně" (adv.)

KAL-az "děsně" (adv.)

*haddula- "zdravý"

haddulatar "zdraví" (n.)

haddulahh- "uzdravit" (I)

haddules- "uzdravit se" (I)

LÚ hatuwaya- "nějaký kult. činovník" (c.)

NINDA hawattana- "nějaké pečivo"

NINDA hawattani- "nějaké pečivo"

hawi- "ovce" (c.)

UDU-is "ovce" (c.)

hawiyassi- "nějaké pečivo" (c.)

hazarti- "nějaké zvíře, cvrček, mol?"

hazziya- "tlouci, setkat se" (I/med.)

hazzisk- "hrát na hud. nástroj"

hazzik- hrát na hud. nástroj" (I)


Stránka 36 z 258

hazziyassar "starost" (n.)

hazziul "odpor" (n.)

hazziwi- "rituální konání" (n.)

LÚ hazziwitassi- "kult. činovník" (c.)

hazzizzi- "rozum, ucho" (n.)

hazzizzita- "rozum, ucho" (n.)

NINDA hazizi- "nějaké pečivo ve tvaru ucha" (n. ?)

NINDA hazizita- "nějaké pečivo ve tvaru ucha" (n. ?)

MUNUS hazgara- "chrámová služka" (c.)

hazzuwani- "nějaká rostlina" (c.)

NA4 hekur "vrcholek" (n./c.)

herina- "tavící pec?" (c.)

hessami "nějaký rituální termín" (churr.)

hessamisi "nějaký rituální termín" (churr.)

hisapmi "nějaký rituální termín" (churr.)

É hesta- "nějaká kult. stavba, márnice"

É hesti- "nějaká kult. stavba, márnice"

LÚ hestumma- "činovník v hestumma" (c.)

LÚ histassa- "přednosta hesta"

heu- "déšť" (c.)

heyu- "déšť" (c.)

*hewai- "pršet"

hewanesk- "pršet"

*heyawai- "pršet"

heyawanesk- pršet"

heyawalla- "dešťový okap" (??)

hihiala- "kobylka (hmyz)?? (c.)

hihira- "kobylka (hmyz)?? (c.)

zezera- "kobylka (hmyz)?? (c.)

EZEN4 hiyarra- "nějaký svátek"

EZEN4 hierra- "nějaký svátek"


Stránka 37 z 258

GIŠ hikkarza- "nějaký strom"

É hila- "dvůr" (c.)

hilai- "mít dvůr" (I)

hilammar "brána" (n.)

hilamatta- "vrátný" (c.)

hilamma- "vrátný"

hilammi- "vrátný"

hilamant- "brána" (c.)

hilamnili "dveřnicky" (adv.)

*hilatar "(hospodářský) dvůr"

hilannas "dvora"

GIŠ hilassumili- "nějaká rostlina"

hima- "imitace, substitut" (c.)

LÚ himalli- "obstaravatel imitace, substitutu??" (c.)

:hinnaruwa- "nějaké vodstvo?"

hink- "předat, obětovat" (I)

henkan- "mor, smrt" (n.)

hinganant- "mor, smrt" (c.)

hengur "m. act." (n.)

hinkuwar "dar" (n.)

hink- "klanět se, uklonit se" (I a med.)

hinkisk- ""

hinganu- donutit uklonit" (I)

*hinganiya- "honit se, hrát si"

hinganisk- ""

hinganiyawar "honička, hra"

LÚ hinkula- "nějaký kult. činovník" (c.)

LÚ hippara- "příslušník nějaké nižší sociální skupiny" (c.)

hipiri- "nějaký rituální termín" (c.)

hirutalli- "nějaký epitet boha slunce"

GIŠ hissa- "oj"


Stránka 38 z 258

GIŠ histassa- "nějaká dřevená část domu"

EZEN4 hisuwa- "nějaký svátek"

EZEN4 isuwas "nějaký svátek"

hiwassaisa "nějaká léčivá rostlina"

hiwassiwala- "nějaký druh chleba"

hu "nějaké rituální zvolání"

huek- "zaklínat, zaříkávat" (I)

huk- "zaklínat" (I)

hugant- "zakletý"

hukkisk- ""

hukmai- "zaklínání" (c.)

LÚ hukmatalla- "zaklínač, zaříkávač" (c.)

LÚ MU7 "zaklínač, zaříkávač"

huek- "zabíjet" (I)

huk- "zabíjet" (I)

hukisk- ""

hukatar "zabití" (n.)

hukessar "zabití" (m.)

huellai- "vyklouznout, zmizet" (I)

:huellari- "nějaká část pole??" (c.)

huelpi- "mladý"

huelpi- "mládě" (n.)

huerni- "nějaká rostlina" (c.)

huhha- "dědeček" (c.)

huhhant- "dědeček" (c.)

huhhannnis "dědové a báby"

huhhadalla- "dědečkovský"

UZU huhhurti- "hrdlo" (c.)

UZU huwahhurti- "hrdlo" (c.)

GIŠ huhupal "loutna??" (n.)

huigatar "hromada?" (n.)


Stránka 39 z 258

GIŠ huimpa- "nějaká dřevěná část budovy, podlaha?" (c.)

huipayatt- "ničemnost" (c.)

huis- "žít"

hues- "žít"

husnu- "zůstat živý" (I)

huisnu- "zůstat živý" (I)

huisnusk- ""

*huisnumar "život"

TI-numar "život"

huisu- "živý"

huiswai- "(nechat)žít" (I)

huiswant- "živý"

huswant- "živý"

huiswatar "život" (n.)

husuwant- "živý"

GIŠ huisa- "vřeteno" (c.)

GIŠ huesa- "vřeteno" (c.)

GIŠ husa- "vřeteno" (c.)

huit- "táhnout" (II, med.)

huittiya- "táhnout" (I/II a med.)

huettiya- "táhnout" (I/II a med.)

huittiyant- "vytažený"

huittiyannai- "napnout (šíp)" (II)

hutiannai- "napnout (šíp)" (II)

huitanu- ""

huittiyana- ""

huittiyanisk- ""

huittessar vytažení" (n.) příznak nemoci

huittiyawar ""

huitar "zvířectvo" (n.)

huitnant- "zvířectvo" (c.)


Stránka 40 z 258

hulla- "srazit dolů" (I, med./II)

hulli- "srazit dolů" (I, med./II)

hullant- "sražený"

hulliya- ""

hullatar ""

hulanza- ""

hullanzai- ""

hullanza- "boj, revolta" (c.)

hullanzai- "boj, revolta" (c.)

hullanzatar "boj" (n.)

hulliya- "porazit" (I)

hulisk- "porážet"

hulhuliya- "zabít v boji" (I)

hulhuliyant- "bojující, bojovník"

hulhuliyawar "boj"

hulhuli- ? "(pěstní) souboj?"

NA4 hulala- "nějaký kámen"

hulalessar "rozsah" (n.)

*hulana- "vlna" (jen v ÍD Hulana)

huliya- "vlna" (c.)

GIŠ hulali- "přeslice" (n.)

SÍG hulali- "štůček" (n.)

hulaliya- "ovinout" (I)

hulalesk- "ovíjet"

hulaliyawar ""

hulalessar ""

huli "nějaký obětní termín" (churr.)

hullis "jedlová šiška?" (n.)

huwallis "jedlová šiška?" (n.)

hulli- "jedlová šiška?"

huwalli- "jedlová šiška?"


Stránka 41 z 258

huwallissar "jedlová šiška?" (n.)

huwallissanant- "jedlová šiška?"

NINDA hulliti- "nějaké pečivo"

hulpanzana- "přezka, ozdobný knoflík" (c.)

hulpanzena- "přezka, ozdobný knoflík" (c.)

hulpazena- "přezka, ozdobný knoflík" (c.)

TÚG hulta- "nějaká část oděvu"

LÚ huldala- "opatrovník, strážce?" (c.)

huldalai- "ušetřit, uchovat" (I)

hultarma- "nějaká nemoc hlavy" (c.)

GIŠ huluganni- "kočár" (c.)

humma- "vepřinec" (c.)

humant- "všechen, každý"

humandaziya "docela"

*hunhu- "vzdouvat (se)" (nebo reduplikace *hun-hu- ??)

hunhuesna- "vlna (na vodě)" (c.)

hunhumazzi- "povodeň, vlna?" (n.)

hunhuwan- "povodeň, vlna?"

hunhunessar "povodeň, vlna?" (n.)

hunhunesnant- "povodeň, vlna?" (c.)

hunik- "rozbít, urazit"

huninkant- "poražený, uražený"

hunikissar "porážka" (n.)

hunisa- "význam nejasný"

huntari- "nějaké zvíře, prase??" (c.?)

huntariya- "prdět, pedere"

huntariyawar "prd"

huntarnu- "chrochtat, bručet" (I)

huppai- "připravit (jídlo)" (I)

huppai- "škubat?, trhat?" (I)

hupisk- ""


Stránka 42 z 258

huppar "mísa" (n.)

huppara- "mísa" (c.)

hupparanni "nějaká nádoba " (n.)

LÚ huprala- "hrnčíř" (c.)

NINDA hupparas "nějaké pečivo"

hupala- "rybářská síť?"

UZU hupallas "lebka?" (n.)

hupara "nějaký obětní termín"

hupari "nějaký obětní termín"

NINDA huppassi- "nějaké pečivo"

hupparti- "záda?" (c.)

DUG huppi- "nějaká nádoba" (c.)

GIŠ huppulli- "díže?" (c.)

DUG hupuwai- "hrnec" (n.)

MUNUS hupigala- "nějaká kněžka" (c.)

TÚG hubiki- "závoj" (n.)

hupigawant- "zahalený (závojem)"

hupitant- "zahalený (závojem)"

hupitawant- "zahalený (závojem)"

GIŠ hupitanu- "nějaká rostlina"

huppisanili "hubesnicky" (adv.)

DUG huprushi- "nádoba na uzení?" (c.)

DUG hupurushi- "nádoba na uzení?" (c.)

GIŠ huppulli- "díže?" (n.)

DUG hupurni- "nějaká nádoba" (c.)

LÚ huburtanuri- "nějaký vyšší hodnostář"

DUG hupuwai- "nějaký hrnec" (n.)

hurai- "zdobit" (I)

huradi "nějaký obětní termín" /churr.)

UZU hurhurta- "hrdlo"

NINDA huri- "nějaké (věncovité) pečivo?" (c.)


Stránka 43 z 258

NINDA huriya- "nějaké (věncovité) pečivo?" (c.)

hurip- "poušť, step"

huripa- "poušť, step"

hurkel "ohavnost, děs" (n.)

LÚ.MEŠ hurkilas "muži ohavnosti"

GIŠ hurki- "kolo, vůz" (c.)

hurla- "churritský"(adj.)

hurli- "churritský" (adj.)

hurilili- "churritsky" (adv.)

MUŠEN hurri- "nějaký pták"

MUŠEN HUR-RI "Steinhuhn"

MUŠEN hurrili- "nějaký pták"

*hurna- "lovit"

hurwarnisk- "lovit"

hurnuwanzi ""

hurnapista- "nějaká nemoc"

hurnis "nějaký rituální termín" (churr.)

hurpasta- "list, slupka" (c.)

hurpastan "list, slupka" (c.)

hursakniya- "dusit(na ohni)?"

DUG hursalami "nějaké dobytče"

hurt- "proklínat" (II)

huwart- "proklínat" (II)

hurtant- "prokletý"

hurzak- "proklínat"

huwarzak- "proklínat"

hurzakiwar "

hurta- "kletba" (c.)

hurtai- "prokletí" (c.)

hurtalli "směska, kaše" (c.)

hurtaliya- "zkřížit (ruce)?" (I)


Stránka 44 z 258

DUG hurtiyala- "nějaká nádoba, dřez?, mísa?" (c.)

DUG hurtiyalla- "nějaká nádoba, dřez?, mísa?" (c.)

DUG hurtiyali- "nějaká nádoba" (c.)

NINDA huruppi- "nějaké (malé) pečivo" (c.)

NINDA hurupi- "nějaké (malé) pečivo" (c.)

DUG hurupi- "nějaká nádoba" (c.)

hurutai- "povalit" (I)

hurutesk- "povalovat někoho"

UTUL hurutel "cizrná kaše?" (n.)

hurutili- "nějaké obětní jídlo?"

hurziyala- "žába??"

harziyalla- "žába??"

husa- "nějaká sova" (c.)

KUŠ husa- "nějaká část postroje" (c.)

husselli- "hniliště, záchod?"

hussili- "hniliště, záchod?"

hussuli- "hniliště, záchod?"

husk- "čekat, očekávat" (I(

huskiwant- "otálející"

huskiwar ""

NA4 hust- "nějaká minerální substance" (c.)

NA4 husta- "nějaká minerální substance" (c.)

NA4 husti- "nějaká minerální substance" (c.)

hustai- "tlumit (hlas)" (I)

hustiya- "tlumit (hlas)" (I)

hustestk- ""

huda- "spěch" (c./n.)

hudak "spěšně, ihned" (adv.)

hudanni "šikovnost?" (churr.)

hutanni- "nějaká nádoba" (c.)

NINDA huthutalla- "nějaké pečivo" (n. ?)


Stránka 45 z 258

DUG hutnikki- "nějaká nádoba" (c.)

SÍG huttuli- "vlněný chomáč" (n.)

NINDA huttunati- "nějaké pečivo"

NINDA huttunuti- "nějaké pečivo"

hutusi- "nádoba na víno" (c.)

huwa- "nějaká sova??" (c.)

huwahhurti- "hrdlo" (c.)

huwai- "běhat, téci" (I/II a med.)

huya- "běhat, téci" (I/II a med.)

huyant- ""

huyantalla- ""

LÚ piran huyatalla- "pomocník" (c.)

huwayant- ""

huwaisk- ""

huesk- ""

huinu- "nechat běžet"

hunu- "nechat běžet"

huinusk- ""

huiyawar ""

huwant- "vítr" (c.)

huwahuessar "vlna, povodeň" (n.)

huwanhuessar "vlna, povodeň" (n.)

É huwayut- "nějaká budova"

huwalpant- "nějaké tělesná abnormalita"

huwaltaramma- "nějaká nemoc hlavy"

huwalzi "nějaký obětní termín" (churr.)

TÚG huwammaliya- "plenka pro právě narozené dítě" (c.)

huwanhuwanala "nějaká část těla, chrup?" (c.)

huwap- "špatně zacházet, špatně nakládat" (II/I a med.)

huwapp- "špatně zacházet, špatně nakládat" (II/I a med.)

hup- "špatně zacházet, špatně nakládat" (II/I a med.)


Stránka 46 z 258

hupp- "špatně zacházet, špatně nakládat" (II/I a med.)

huwappa- "zlý"

huwappar "" (n.)

huwappanatar "špatný (zdravotní) stav" (n.)

É huwapra- "nějaká budova"

huwara- "nějaký pták ve věštbách" (C.)

UZU huwarla- "nějaká část těla" (c.)

GIŠ huwarpi- "nějaká rostlina"

huwarti- "nějaká (odpudivá) substance" (n.)

NA4 huwasi "kultovní kámen, kamenný oltář" (n.)

NA4 ZI.KIN

GAD huzzi "nějaký šátek" (n.)

i "nějaké kultovní zvolání"

iya- "dělat, činit" (I)

DU3 "dělat"

iyant- "udělaný"

iyauwar "konání, dílo" (n.)

essa- "působit,dokázat" (II)

issa- "působit,dokázat" (II)

iya- "jít, kráčet" (med.)

iyant- "

iyanna- "jít, pochodovat" (II/I)

UDU iyant- "ovce" (c.)

itar "cesta?" (n.)

LÚ itaranni- "posel?"

ittisai- "přivést před soud?"

iyatar "nadbytek, hojnost" (n.

iyatniyant "kultivovaný, rostoucí"

iyatnuwant- "bujný"

iyatnuwant- "hojný, bujný"

:iyanta "přiměřeně, vhodně" (adv.)


Stránka 47 z 258

iyara- ""nějaká (silně vonící) tekutina?"

SÍG iyatna- "nějaká část oděvu"

igai- "zlomit, prasknout" (med.)

egai- "zlomit, prasknout" (med.)

iggaya- SAR "nějaká rostlina"

ikniyant- "chromý"

ikt- "část nohy" (c.)

ekt- "část nohy" (c.)

ikuli "polně, podle pole" (adv.)

ila- "nějaká nemoc" (c.)

ilaliya- "toužit" (I)

ilalisk- "stále toužit"

ilana- "schod, koberec??"

ilan- "schod, koberec??"

ilessar "předpověď, mínění"

MUŠ illuyanka- "had, drak" (c.)

imma "konečně, zatím" (adv.)

UL imma "neboť ne" (adv.)

immaku "konečně ještě" (adv.)

immiya- "míchat"

immiyant- "smíchaný"

immiul "směs (krmiva)" (n.)

impa- "břemeno" (c.?)

aimpa- "břemeno" (c.?)

arimpa- "břemeno" (c.)

aimpanu- "zatěžovat, obtěžovat"

impai- "být starostlivý, znepokojen" (med.)

impaisk- ""

impauwar "" (n.)

impanai- ""

NINDA impadukili- "nějaké pečivo" (c.)


Stránka 48 z 258

inan- "(duševní?) nemoc" (n.)

*innaru- "statný, silný"

innarawa "přímo" (adv.)

innarawant- "statný"

innarawatar "statnost" (n.)

inirtar "zkratka za innarawatar"

innarawatarnusk- "být statečný"

innaratarnusk- "být statečný"

KAL-tarnusk- "být statný"

innarawai- "stát se statným"

innarawes- "stát se statným"

innarawawar "moc" (n.)

innarahh- "posílit" (I/med.)

innarawahhuwar ""

innarahhuar ""

GIŠ intaluzzi- "lopata" (c.)

GIŠ intaluzi- "lopata" (c.)

GAD intana- "nějaký oděv" (c.)

TÚG intanni- "nějaký oděv" (c.)

iparawassi- "nějaký jev při věštbě" (c.)

iparawashi- "nějaký jev při věštbě" (c.)

GIŠ ippiya- "nějaká rostlina" (c.)

ippiyanza- ""nějaká rostlina" (c.)

GIŠ.Ú ippiya- "nějaká rostlina?"

EZEN4 ippiyas "svátek rostliny i."

ippiyanza- "nějaká léčivá rostlina"

ippiyanzan- "nějaká léčivá rostlina"

ipul "držadlo, rukojeť" (n.)

ipulli "držadlo, rukojeť" (n.)

SÍG ipulli- "něco z vlny"

TÚG irhi- "nějaký část oděvu" (c.)


Stránka 49 z 258

GIŠ irimpi- "cedrové dřevo" (n.)

GIŠ irippi- "cedrové dřevo" (n.)

GIŠ iripi- "cedrové dřevo" (n.)

iriri "nějaký věštecký termín" (churr.)

irki "nějaký věštecký termín" (churr.)

irilis "nějaký věštecký termín" (churr.)

irkipelis "nějaký věštecký termín" (churr.)

GIŠ irwi- "nějaká rostlina" (n.)

*issa- "lepit, slinit"

issalli- "slina" (n.)

issallant- "slina" (c.)

issana- "těsto" (c.)

isna- "těsto" (c.)

issanawant- "oblepený těstem, těstovitý"

isha- "pán" (c.)

esha- "pán" (c.)

*ishizzi- "panský"

ishizziya- "stát se obrovským" (I)

ishiznatar "pánův"

EN-anni (dat.-lok.)

EN-iznanni (dat.-lok.)

ishassara- "paní" (c.)

ishassarwant- "přátelský"

ishassarwatar "přátelství"

ishassarwahh- "jednat přátelsky" (I)

ishassarwahhesk- "jednat přátelsky" (I)

ishassarwes- "stát se přátelským"

ishahru- "proud slz"

eshahru- "proud slz"

ishahruwant- "proud slz" (c.)

ishahruwai- "plakat, slzet" (med.)


Stránka 50 z 258

ishai- "poutat, vázat" (I)

ishiya- "poutat, vázat" (I)

ishesnat- "spojení" (c.)

ishessar "pouto"

ishisk- "stále poutat"

ishiyawar "pouto"

ishiyant- "svázaný, opásaný"

ishiessar "svazek, spojení" (n.)

ishiyal "svazek"

ishiul "smlouva"

ishimana- "provaz"

KUŠ ishima "šňůra, provaz" (c.)

KUŠ ishiman- "šňůra, provaz" (c.)

KUŠ ishimana- "šňůra, provaz" (c.)

KUŠ ishamina- "šňůra, provaz" (c.)

ishamenassa- "v tvaru pásku"

ishisnant- "svazek" (c.)

ishuzzi- "řetěz"

ishuzziya- "opásat"

ishuzziyant- "opásaný"

ishamai- "píseň, zpěv"

ishamai- "zpívat" (II)

ishamiya- "zpívat" (II)

ishamaisk- "prozpěvovat"

ishamisk- "prozpěvovat"

LÚ ishamatalla- "zpěvák" (c.)

GIŠ ishauwar "nějaký zemědělský nástroj?"

ishiyani- "vous, chlup?" (c.)

isheni- "vous, chlup?" (c.)

ishizziya- "stát se obrovským"

*ishizna- ""


Stránka 51 z 258

ishiznatar "" < *ishizna-

ishuessar "hromada, množství" (n.)

ishuesni "v hromadě" (adv.)

UZU ishuna- "paže" (c.)

ishunau "paže" (n.)

ihunauwant- "paže"

ishunahh- "prosadit se, vzdorovat" (I)

ishuna- "ponížit, degradovat" (I)

ishu- "sypat, házet" (II

ishuwa- "sypat, házet" (II/I a med.)

ishuwai- "sypat, házet" (med.)

ishuwaisk- "stále sypat, házet"

ishuisk- "stále sypat, házet"

ishunant- "nasypaný, hozený"

ishuwawar ""

ishuessar ""

ishuwannai- "sypávat" (II)

ishuna- "sypat, házet" (II ?)

ishunawar "síla hodu"

suhha- "nasypat" (II)

suhhant- "nasypaný"

suhhawar ""

isiyah- "ohlásit, oznámit" (I/II a med.)

isiyahhisk- "oznamovat"

isehisk- "oznamovat"

isiyahhiskatalla- "špión"

isiyahuwar "oznámení"

isiyatar "znamení" (n.)

iskai- "potírat, natřít" (I/II)

iskiya- "potírat, natřít" (I/II)

iskiyant- "potřený"


Stránka 52 z 258

iskesk- "stále potírat"

iskalla- "rozpárat" (med./akt. I/II)

iskallant- "rozpáraný, zpustlý"

iskallisk- ""

(TÚG) iskallissar "rozparek?" (n.)

iskar- "píchat, připíchnout" (II)

isgarant- "nastrčený, nasazený"

iskarrest- "propíchat, napíchávat"

isgaresk- "propíchat, napíchávat"

iskarisk- "propíchat, napíchávat"

isgaratar "díra" (n.)

iskarranniya- "provrtávat"

NINDA isgarant- "nějaké pečivo" (c.)

UZU isgaranda- "nějaká část těla"

iskarka- "nějaký kámen"

isgaruh "nějaká obětní nádoba" (n.)

isgarih "nějaká obětní nádoba" (n.)

UZU iskis "záda,svah" (n.)

iskissa "zezadu, vzadu" (adv.)

iskiaz "zezadu, vzadu" (adv.)

GIŠ iskissana- "nějaký domácí nástroj" (n.)

iskidahh- "dávat znamení (máváním kopí) (I)

iskuna- "ušpinit, zhanobit?" (I)

iskunahh- ušpinit, zhanobit?" (I)

iskunant- zašpiněný, flekatý"

iskunesk- špinit"

MUNUS isli- "nějaká kněžka"

isliman- "kamna ?"

LÚ ismanala- "štítonoš, podkoní"

LÚ ismanali- "štítonoš, podkoní"

D.LAMA ismassuwalas- "ochranné božstvo i."


Stránka 53 z 258

KUŠ ismeri- "uzda, oprať, udidlo" (n.)

LÚ ismeriyas "kočí, vozataj"

*ismeriya- v part. ismeriyant- "zkrocený, ochočený"

DUG isnura- "nádoba na těsto" (c.)

ispai- "nasytit (se)" (II)

ispiyant- "nasycený"

ispan- "sytost" (n.)

*ispiyanu- "zasytit"

ispiyanumar "" (n.)

ispiyatar "sytost"

ispant- "noc" (c.)

ispandan "" (adv.)

ispandaz "" (adv.)

ispandi "" (adv.)

ispandiya- "noční"

ispand- "obětovat (úlitbou)" (II)

sipand- "obětovat (úlitbou)" (II)

sipantant- "obětovaný"

ispanzak- "obětovat"

sipanzak- "obětovat"

sipandannai- "" (II)

ispanduwar "libace, oběť" (n.)

sipanduwar "libace, oběť"

DUG ispandu- "nějaká obětní nádoba"

DUG ispanduwa- "nějaká obětní nádoba"

DUG ispanduzzi- "úlitba, oběť" (n.)

ispantuzzi- "úlitba, oběť" (n.)

ispanduzziyalla- "číšník ?"

ispantuzziyassar "nádoba na úlitbu" (n./c.)

sapantalli- "obětní"

ispati- "toulec"


Stránka 54 z 258

ispanti- "toulec"

ispar- "rozšířit, zničit"

isparra- "rožšířit, zničit"

isparrant- "rozšířený"

isparesk- "rozšiřovat"

isparriyawar "rozšíření, zničení"

isparnu- "rozšířit, rozstříkat (vodu)"

isparnusk- "rozšiřovat"

ispart- "vyjít, uniknout, zachránit (se)" (I,II)

isparz- "vyjít, uniknout, zachránit (se)" (I,II)

isparza- "vyjít, uniknout, zachránit (se)" (I,II)

isparzant- ""

GIŠ isparuzzi- "hřeben střechy?" (n.)

URUDU ispatar "rožeň" (n.)

MUNUS ispunalla- "nějaká kněžka" (c.)

istahh- "polykat, ochutnat" (I)

istanh- "polykat, ochutnat" (I)

istanhisk- "ochutnávat"

MUNUS istahhatalla- "ochutnávačka ?" (c.)

SÍG istaga- "tětiva luku" (c.)

SÍG istagi- "tětiva luku" (c.)

istalk- "zarovnat, vyhladit" (I)

istalkiya- "zarovnat, vyhladit" (I)

istalgant- "srovnaný, hladký"

istalkisk- "vyhlazovat"

istamas- "slyšet, dozvědět (se)" (I)

istamass- "slyšet, dozvědět (se)" (I)

GEŠTU-asmi "slyším"

GEŠTU-ten "slyšte!"

istamassant- ""

istamask- "slýchávat"


Stránka 55 z 258

istamassuwar "sluch, slyšení" (n.)

GEŠTU-ar "sluch, slyšení"

istamassar "sluch" (n.)

istaman "ucho" (c.)

istamina- "ucho" (c.)

istamahura- "náušnice" (c.)

istanana- "oltář, podstavec" (c.)

istanai- "váhat, otálet, prodlévat" (I)

istanant- "opožděný, odložený, promlčený"

instandwar ""

istantanu- "zmeškat"

istamtanusk- "meškávat, odkládat"

D.Istanu- "slunce, božstvo slunce" (c.)

istanumili- "istanuwansky" < "jako lidé m. Istanuwa" (adv.)

istanzan- "duše, vůle, přání" (c.)

istanzana- "duše, vůle, přání" (c.)

istap- "přikrýt,(u)zavřít" (II/I)

istapp- "přikrýt,(u)zavřít" (II/I)

appa istapp- "zajmout"

istappant- "(u)zavřený"

istapessar "stavidlo, propust" (n.)

istappinu- "vylisovat, vytlačit" (I)

KUŠ.E.SÍR istappant- "nějaká obuv, holínka?"

istappuli- "víko" (n.)

istappulli- "víko" (n.)

NINDA istappulliyant- "nějaké pečivo"

istark- "onemocnět, být nemocný" (I/med.)

istarkiya- "onemocnět, být nemocný" (I/med.)

istarkisk- "onemocnět"

istarnink- "učinit nemocným" (I/med.)

istarningai- "nemoc, utrpení" (c.)


Stránka 56 z 258

istarnigai- "nemoc, utrpení" (c.)

*istarna- "střed"

istarna "uprostřed, v tom" (adv.)

istarni "mezi"

istarni-sumnis "ve vašem/jejich středu"

istarni-summi "mezi námi?"

isduwa- "stát se zjevný, známý" (med.)

isuwan- "bahno,bláto" (n.)

isuwanalla- "hromada odpadu?"

isuwanalli- "hromada odpadu?"

idalu- "špatný, zlý"

idalawant- "špatný, zlý"

idalawes- "stát se zlým" (I)

idalawahh- "činit zlo, škodit" (I)

idalawatar "špatnost, ničemnost"

idaluwater "špatnost, ničemnost"

iuga "jho" (n.)

iuga- "roční, jednoroční"

iwar "jako"

iwaru "dědictví, věno" (n.)

iwarwai- "propůjčit, dodat" (I)

iwarwawar ""

iwarwalli- "nějaký kult. činovník" (c.)

ka- "tento"

ka "zde, sem" (adv.)

kez "zde, sem" (adv.)

ked "zde, sem" (adv.)

ket "zde, sem" (adv.)

kit "zde, sem" (adv.)

kasa "hle!" (interjekce(

karu "dříve, již, dosud" (adv.)


Stránka 57 z 258

karuili- "dřívější, starší"

karuliliyaza "od počátku" (adv.)

karuiliyatt- "dřívější stav" (c.)

LÚ gaena- "spřízněný, příbuzný" (c.)

gaenant- "spřízněný, příbuzný"

gainatar "spříznění, spřízněnost"

LÚ.MEŠ gaenasses "význam nejasný"

gaga- "zub?" (c.)

NINDA kaharet- "nějaké pečivo"

NINDA kahari- "nějaké pečivo" (c.)

NINDA kaharai- "nějaké pečivo"

gakaessar "nějaká lokalita" (n.)

kakkapa- "koroptev?" (c.)

gakapi- "nějaká jednotka míry"

gakkartani- "část těla, lopatka?"

gagastiya- "nějaký hmyz, kobylka?"

kaki- "holý,ubohý, tenký"

LÚ kalaha- "nějaký kult. činovník"

LÚ kalahi- "nějaký kult. činovník"

GIŠ galamma- "část dveří, dveřní kolík?" (n.)

GIŠ galama- "část dvěří, dveřní kolík?" (n.)

galank- "uklidnit, utišit" (II ?)

galankant- "utišený"

galaktar "utišení, uklidňující nápoj" (n.)

galattar "utišení, uklidňující nápoj" (n.)

kallatar "nepříznivý, neblahý" (adj.)

kallares- "být nepříznivým" (I/med.)

kallaresk- "být nepříznivým"

kallarahh- "" (I)

kallaratt- "obludnost" (c.)

kallaratar "nepřízeň, pohroma" (n.)


Stránka 58 z 258

kaleliya- "vázat, poutat" (I)

kalles- "volat, přivolat, lákat" (I)

kallistar "pozvání?" (n.)

LÚ gallistarwana- "nějaký kult. činovník" (c.)

gallistarwanili "jako pozvání k svátku" (adv.)

kallikalli- "sokol" (c.)

É kallistarwa- "nějaká budova"

galgalinai- "zpívat (určitým způsobem)" (I)

URUDU galgalturi "nějaký nástroj, tamburína?" (n.)

kalmana- "palivové dřevo??"

GIŠ kalmi- "poleno" (c.)

GIŠ kalmisana- "poleno" (c.)

NINDA kalmah- "nějaké pečivo"

kalmara "hora?" (c./n.)

GIŠ kalmus "" (n.)

DUG galdi "nádoba" (n.)

DUG kalti "nádoba" (n.)

UZU kululupa- "prst" (c.)

kululupnat- "prst" (c.)

TÚG kaluppa- "část ženského prádla" (c.)

kaluti- "řada, kruh, společenství" (c.)

kalautiya- "po řadě obětovat (skupině božstev)" (I)

kalutisk- ""

galwessina- "nějaká rostlina" (c.)

galuessina- "nějaká rostlina" (c.)

kalwisna- "nějaká zahradní rostlina" (c.)

kalwisina- "nějaká zahradní rostlina" (c.)

kammara- "mrak, opar, dým" (c.)

kammara- "zákal (očí)" (c.)

kamars- "kadit" (I)

katmars- "kadit"


Stránka 59 z 258

gamarwuwant- "výkaly?"

kamarsuwar "výkaly?"

kamarsesk- "zašpinit výkaly"

kammarasniya- "zadělat, podělat"

-kan "partikule"

kanes- "vyhledat, poznat, uznat" (I)

kanis- "vyhledat, poznat, uznat" (I)

kanessat- "ctěný, vážený"

kanessuwar "úcta, uznání"

kaniniya- "ohýbat se"

kaninat- "ohnutý"

ganenant- "skloněný, ve dřepu"

kaniniyawar "podrobení, podmanění" (n.)

kanint- "žízeň" (c.?)

kaninat- "žíznivý"

kanesuwant- "žíznivý"

kanirwant- "žíznivý"

kanisumnili "kanešsky" (adv.)

gank- "viset, věšet, vážit" (II)

kank- "věšet, viset" (II)

gakant- "pověšený, zvážený"

gakisk- "vážit, zavěšovat"

ganganu- "" (kaus.) (I)

gankuwar "váha, závaží" (n.)

kankuwar "váha, závaží" (n.)

gangala-"nějaký předmět k zavěšení (šperk, část váhy apod.??) (c.)

gangadai- "očistit, zbavit viny"

gangatant- "očištěný"

gangatatt- "osvobození od viny" (c.)

GIŠ GAM kangaliyas ""

gangati- "nějaká kultivovaná rostlina" (n.)


Stránka 60 z 258

MUNUS kankatitalla- "nějaká kněžka" (c.)

kakur "nádoba na víno" (n.)

kant- "pšenice?" (c.)

DUG kantassuwalli- "nějaká nádoba" (c./n.)

DUG kantassualli- "nějaká nádoba" (c./n.)

LÚ kantikepi- "nějaký kult. činovník" (c.)

LÚ kantikipi- "nějaký kult. činovník" (c.)

kappani- "kmín" (c./n.)

kappant- "tmavý, černý"

GIŠ gapanu- "hlíza, část kořene rostliny"

UTUL kappara- "nějaký hrnec"

TÚG gapari- "část oděvu" (c.)

PIŠ gapart- "nějaký hlodavec" (c.)

kappi- "malý" (srv. kappisa-)

DUG kappi- "nějaká (malá) nádoba" (c.)

*kappila- "hněv, zloba"

kappilah- "zlobit se, běsnit" (I)

kappilai- "popudit" (I)

:kappilazza- "rozhněvat"

kappilalli- "nenáviděný"

gapina- "niť, šňůra" (c.)

kappisa- "nějaká vlastnost sýra" (adj.)

kapru "část těla, nos?" (n.)

kapunu "plošná míra" (n.)

ka "plošná míra"

kappuwai- "počítat, platit - myslet na někoho" (I)

kappuwant- "spočítaný

kappuesk- ""

kappusk- ""

kappuessar "počítání" (n.)

ŠID-esni " v počtu"


Stránka 61 z 258

ŠID-esnaza "od počtu, z počtu"

kappuwawar "počítání" (n.)

*kar "hlava"

kitkar "k hlavě" (adv.)

kitkarza "k hlavě" (adv.)

karaitt- "potopa, záplava" (c.)

karitt- "potopa, záplava" (c.)

giret- "potopa, záplava" (c.)

karid- "potopa, záplava" (c.)

EZEN4 garans "nějaký svátek"

karap- "žrát, pohltit" (II)

karip- "žrát, pohltit" (II)

karep- "žrát, pohltit" (II)

karipant- ""

garipisk- ""

karipask- ""

karas- "pšenice?" (n.)

GIŠ karasani- "nějaká rostlina (užívaná k praní)"

karsani- "nějaká rostlina (užívaná k praní)"

karat- "nějaká část vnitřností, vnitřnosti (pl.)" (c.)

karawar "roh" (n.)

GIŠ karhuwa- "nějaká rostlina"

karitiya- "svolit, povolit" (I)

kariya- "překrýt, zakrýt, schovat" (I)

kariyant- "zakrytý, schovaný"

karisk- "zakrývat"

kariyawar ""

kariya- "zastavit se, odpočinout (si), přerušit" (I)

karisk- "odpočívat"

kariyanu- "umlčet (hudební nástroj") (I)

karinu- "udělat pauzu (při hraní)"


Stránka 62 z 258

kariya- "svolit, vyhovět" (med.)

kariyawar "svolení?"

kariyasha- "vstřícnost, pochopení?"

kariyant- "tráva?" (c.)

karitasha- "tráva, trávník" (c. ?)

É karimmi- "chrám" (n.)

É karimma- "chrám"(c.)

karumni- "chrám"

LÚ karimnala- "chrámový sluha" (c.)

TÚG kariulli- "kapuce?" (n.)

kariwariwar "ráno, jitro" (n.), "zrána" (adv.)

karuwariwar "ráno, jitro" (n.)

GIŠ karkar "nádoba" (n.)

GIŠ karkaralli- "dřevo (ovocného) stromu? (n. ?)

GIŠ kargaraimma- "nějaký předmět ze dřeva" (n.)

GIŠ kargaraima- "nějaký předmět ze dřeva" (n.)

:kargaranti "milerád, ochotně" (adv.)

NINDA karkisili- "nějaké pečivo"

karla- "příčka žebříku?, stupeň schodu?" (n.)

karlas "příčka žebříku" (n.)

TÚG karma- "nějaká část oděvu" (n.)

karmalassai- "zůstat zmrzačený" (II)

GIŠ karnassa- "nějaký předmět ze dřeva"

GIŠ karnassi- "nějaký předmět ze dřeva"

karp- "zvednout, odnést, podrobit (si)" (I/med.)

karpiya- "zvednout, odnést, podrobit (si), med. ukončit" (I)

karpant- ""

karpisk- ""

karpuwar ""

karpanu- "zvednout a (nechat) odnést" (I)

karpessar "celek" (n.)


Stránka 63 z 258

karpi- "hněv, zuřivost" (c.)

karpiya- "zlobit (se)"

karpes- "rozhněvat (se)"

karpiwala- "prudký, zuřivý"

GIŠ karpina- "nějaký ovocný strom" (c.)

GIŠ karpudaha- "nějaká rostlina"

kars- "odříznout, zapomenout, přestat" (I/med.)

karsiya- "odříznout,zapomenout, přestat" (I)

karsant- "odříznutý"

karsik- ""

karsk- ""

karask- ""

karsisk- ""

karsesk- ""

karsanu- "přestat, zanechat, zmeškat"

karasnu- "přestat, zanechat, zmeškat"

karsanusk- ""

karasnusk- ""

karsatt- "odříznutí" (c.)

karsattar "kastrace, oddělení, parcela" (n.)

karsawar "oddělení" (n.)

karsuwar "oddělení" (n.)

karsessar "oddělení" (n.)

UZU karsi- "druh tuku, tukové vrstvy" (n.?)

karsikarsi- "druh tuku, tukové vrstvy?"

LÚ karsuwas "nějaký kult. činovník"

karsi- "nerušený, nespoutaný"

karsantalli- "nevěrný, nedbalý povinnosti"

kartai- "uříznout, odstranit" (I)

kartant- ""

kartawar ""


Stránka 64 z 258

kartimmiya- "zuřit, rozčilovat (se)" (I a med.)

kartimmiyawant- "rozzuřený"

kartimmisk- "rozčilovat (se)" (I a med.)

kartimmiyahh- "rozzuřit" (I)

kartimnu- "rozzuřit" (I)

kartimmes- "rozzuřit se" (I)

kartimmiyatt- "hněv" (c.)

GIŠ karti- "nějaká rostlina"

LÚ karuhala- "nějaký kult. činovník" (c.)

garup- "stříhat, ostříhat?" (I)

É garupahi- "sklad, zásobárna"

karus- "mlčet, chovat se klidně, lhostejně" (I a med.)

karussiya- "mlčet, chovat se klidně, lhostejně" (I a med.)

karussiyant- "mlčenlivý, klidný"

karussiyantili "mlčky, skrytě" (adv.)

karussiyawar ""

karussiyanu- "umlčet, přestat hrát" (I)

kard- "srdce" (n.)

ker "srdce" (n.)

kir "srdce" (n.)

*kardi- "srdce"

kardiyas "srdce" gen.)

karza- "nějaký nástroj tkalce" (n.)

karzan- "nějaký nástroj tkalce" (n.)

kasa "hle, právě, věru" (interj.)

kasma "hle, právě, věru" (interj.)

kassas "namísto (gen.)??"

:kasi- "návštěva?"

kasisk- "zásobit se" (I)

É kaskastipa- "brána"

kast- "hlad, hladovění" (c.)


Stránka 65 z 258

kastant- "hlad, hladovění" (c.)

kistant- "hlad, hladovění" (c.)

kistuwant- "hladový"

kistanziya- "vyhládnout" (I)

kastant- "nějaká rostlina" (c.)

*kasd- "vybrat lžící?"

kasdul "lžíce?" (n.)

kasdupai- "(na)kapat" (I)

katta "dole, dolů, vedle, u" (adv.)

GAM "dole, dolů, vedle, u"

kattan "dole, dolů, vedle, u" (adv.)

GAM-an "dole, dolů, vedle, u"

kattanda "dolů" (adv.)

GAM-anda "dolů"

GAM-anta "dolů"

kattera- "spodní, dolní" (adj.)

katterahh- "ponížit,učinit poddaným" (I)

katti "u, s"

NINDA gatai- "nějaké pečivo" (n.)

kattakangali- "nějaký strom"

DUG kattakurant(a)- "nějaká nádoba" (c.)

GIŠ kattaluzzi- "práh, nadpraží" (n.)

kattanipu- "lněné prostěradlo??" (c.)

UZU kattapala- "maso obětního zvířete" (c.)

UZU kattawaalašne- "část masa"

É katapuzna- "nějaká budova v chrámovém komplexu"

kattawatar "pomsta, odplata" (n.)

kattawanalli- "pomstychtivý"

katti- "u, s"

katkattiya- "chvět, třást (se), vyděsit (se)" (I)

katkattisk- "otřásat (se)


Stránka 66 z 258

katkattenu- "vyděsit"

katkattinu- "vyděsit"

katkattinusk- ""

katkattimma- "chvění"

MUNUS katra- "kněžka (hrající na nějaký nástroj" (c.)

katral "část koňského postroje" (n.)

kadupai- "(jíst ??") (I)

gauri- "nějaká část nebo specifika lesa?"

gauriya- "nějaká část nebo specifika lesa?"

NINDA kazami- "nějaké pečivo"

NINDA kazmi- "nějaké pečivo"

NINDA gazzami- "nějaké pečivo" (c.)

GAD kazzarnul "šátek užívaný v kultu" (n.)

DUG gazzi- "nějaká nádoba" (n.)

KUŠ gazziga- "nějaká (kožená) nádoba, hadice?"

KUŠ gazzimuel "část koňského postroje" (n.)

GIŠ gazzituri- "část budovy, koupelna?, záchod?" (n.)

keldi- "blaho, zdraví" (n.)

keldi- "určité místo při věštění z jater" (c.)

ki "zkratka za keldi"

kis "zkratka za keldi"

genu- "koleno, pohlaví" (n./c.)

ganu- "koleno" (n./c.)

kaniniya- "sehnout se, pokleknout" (I)

genussa- "kolení kloub, dřep" (c.)

genussi- "kolení kloub, dřep" (c.)

ginussariya- "klečet"

kanussariya- "klečet"

ginussaresk- "klekat (si)"

ginusrinu- "donutit klečet, pokleknout"

kenupi- jídelní příbor, nádobí?" (n.)


Stránka 67 z 258

UZU genzu "klín, láska, přátelství" (n.)

UZU ginzu "klín, láska, přátelství" (n.)

UZU gimzu "klín, láska, přátelství" (n.)

genzuwai- "jednat přátelsky" (I)

genzuwala- "přátelský"

ginzuwala- "přátelský"

kessar "ruka" (n.)

kessara- "ruka" (c.)

kissarar "ruka" (c.)

*ki- "pron. základ a/nebo partikule"

kinun "nyní" (adv.)

kinuntariyala- "nynější, současný" (adj.)

kissan "tak, takto" (adv.)

kinissan "tak, takto" (adv.)

ki- "ležet, být položen" (med.)

kikla- "bylina, zelí?" (n.)

kikri- "(kašovitý) pokrm" (c.)

kikkuwa- "označení nebo specifikace kožené nádoby"

gilu- "nějaký hudební nástroj"

gim- "zima" (c.)

gima- "zima" (c.)

gimmant- "zima" (c.)

gem- "zima" (c.)

gemmant- "zima" (c.)

gimaniya- "přezimovat" (I)

gemmantariya- "přezimovat" (I)

gimara- "pole, niva, polní tažení" (c.)

gimmara- "pole, niva, polní tažení" (c.)

gimra- "pole, niva, polní tažení" (c.)

kinai- "rozlomit, rozdrobit" (I)

kinant- "rozdrcený"


Stránka 68 z 258

kinai- "uspořádat, dát dovnitř" (I)

kinant- "uspořádaný"

TÚG kinant- "nějaký oděv"

LÚ kinirtalla- "nějaký hudebník" (c.)

kinu- "otevřít, roztrhnout" (I)

kenu- "otevřít, roztrhnout" (I)

kinuwant- "otevřený"

kinuwar ""

kinzalpa- "nějaká část šatu" (c.)

:kinzalpassi- "patřící ke k."

É kippa- "nějaká budova, stavba" (c.)

gipessar "loket" (n.)

gi "loket"

LÚ kipliyala- "zaměstnanec v kuchyni" (c.)

kipriti- "nějaký pták" (c.)

kipriti- "nějaký nerost, černá síra?"

SI kiputi- "část rohu??"

EZEN4 kiraris "nějaký svátek"

LÚ kirestenna- "kněz v Ištařině kultu"

NA4 kirinni- "nějaký (červený) nerost, karneol?" (c.)

NA4 girenni- "nějaký (červený) nerost, karneol?" (c.)

kis- "stát se, udát se" (med.)

DU3 "stávat se"

kikkis- "stávat se" (med.)

kisa- "rozbít"

kisai- "česat" (I)

kissai- "česat"

kesk- "zacházet špatně"

kisk- "zacházet špatně"

SÍG kisari- "nějaký vlněný předmět"

SÍG kissari- "nějaký vlněný předmět"


Stránka 69 z 258

SÍG kesri- "nějaký vlněný předmět"

SÍG kisri- "nějaký vlněný předmět"

kissera- "silný"

GIŠ keshi- "židle" (n.)

GIŠ kishi- "židle" (n.)

GIŠ kishita- "židle" (n.)

GIŠ geshita- "židle" (n.)

GIŠ hishi- "židle"

GIŠ kiski- "židle"

kisibzuwai- "nějaká rostlina"

kist- "vyhasnout, pominout" (med.)

kistanu- "hasit"

GIŠ kistu- "stojan, regál" (c.)

NINDA kestu- "nějaké pečivo" (n.)

NINDA kistu- "nějaké pečivo" (n.)

kistu- "význam nejasný"

kisdu- "význam nejasný"

kissuwant- "takový"

LÚ kita- "nějaký kult. funkcionář" (c.)

kitkar "k hlavám" (adv.)

kitkarza "k hlavám" (adv.)

kitkaras "k hlavám" (adv.)

kit pandalaz "od této chvíle" (adv.)

kizkimu- "nějaká rostlina"

DUG kizzul "nějaká nádoba"

É kizzumi- "nějaká budova, stáj?"

-ku "a"

kueluwana- "umývadlo?" (c.)

kuluwana- "umývadlo?" (c.)

kuen- "tlouci, zabít" (I)

kun- "tlouci, zabít" (I)


Stránka 70 z 258

kunant- "zabitý"

kuask- "zabíjet"

kuwask- "(stále) zabíjet"

kuenna- "zabít" (II)

kuennuwar "" (n.)

kuenzumna- "předtím pocházející??"

kuer- "řezat, uříznout" (I)

kur- "řezat, uříznout" (I)

kuers- "řezat, uříznout" (I)

kurs- "řezat, uříznout" (I)

kurant- "uříznutý"

kuwarask- "odřezávat"

kurask- ""

kuresk- ""

kukkurs- "zmrzačit"

kuressar ""

kukurai- "zranění"

kurimma- "sirotek"

kuera- "pole"

kura- "pole"

kuessar "ozdoba vlasů"

kuressar "ozdoba vlasů"

kuirwana- "nepodléhající lénu"

kuriwana- "nepodléhající lénu"

kui- "který"

kuis "kdo, který"

kuissa "každý"

kuiski "někdo"

Date post:	30-Jan-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	6 times
Download:	0 times

Pozorenlil.ff.cuni.cz/system/files/Chet_glosar.pdf · 2021. 1. 11. · Chetitsko-český...

Documents