21/1992

Sbrka zkonR Pedpis . 21/1992 Sb.Zkon o bankch

Znn 01.01.2015

21 ZKON ze dne 20. prosince 1991 o bankch Federln shromdn esk a Slovensk Federativn Republiky se usneslo na tomto zkon:

ST PRVN ZKLADN USTANOVEN 1

(1) Tento zkon zapracovv pslun pedpisy Evropsk unie1), zrovenavazuje na pmo pouiteln pedpis Evropsk unie27) a upravuje nkter vztahy souvisejc se vznikem, podniknm a znikem bank se sdlem na zem esk republiky, vetn jejich psoben mimo zem esk republiky, a dle nkter vztahy souvisejc s psobenm zahraninch bank na zem esk republiky. Bankami se rozumj akciov spolenosti se sdlem v esk republice, kter

a) pijmaj vklady od veejnosti, a b) poskytuj vry, a kter k vkonu innost podle psmen a) a b) maj bankovn licenci (dle jen "licence") ( 4).

(2) Pro ely tohoto zkona se rozum a) vkladem sven penn prostedky, kter pedstavuj zvazek vi vkladateli na jejich vplatu; b) vrem v jakkoliv formdoasnposkytnut penn prostedky.

(3) Banka me, krominnost uvedench v odstavci 1 psm. a) a b), vykonvat tyto dal innosti, m-li je povoleny v j udlen licenci,

a) investovn do cennch paprna vlastn et, b) finann pronjem (finann leasing), c) platebn styk a ztovn, d) vydvn a sprvu platebnch prostedk, napklad platebnch karet a cestovnch ek,

Ze dne 20.12.1991stka 5/1992innost od 01.02.1992 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-21

SbrkazkonR21/1992Sb.

Strnka1/107

e) poskytovn zruk, f) otvrn akreditiv, g) obstarvn inkasa, h) poskytovn investinch slueb podle zvltnho prvnho pedpisu,1b) s tm, e se v licenci uvede, kter hlavn investin sluby a innosti a doplkov investin sluby je banka oprvnna poskytovat a ve vztahu ke kterm investinm nstrojm podle zvltnho prvnho pedpisu,1b) i) finann maklstv, j) vkon funkce depozite, k) smnrenskou innost, l) poskytovn bankovnch informac, m) obchodovn na vlastn et nebo na et klienta s devizovmi hodnotami, kter nejsou investinm nstrojem, a se zlatem, n) pronjem bezpenostnch schrnek, o) provdn administrace investinch fonda zahraninch investinch fond, p) innosti, kter pmo souvisej s innostmi uvedenmi v psmenech a) a o) a v odstavci 1.

(4) Banka nesm vykonvat jin podnikatelsk innosti ne ty, kter m povoleny v licenci; to neplat pro innosti vykonvan pro jinho, pokud souvisej se zajitnm jejho provozu a provozu j ovldanch jinch bank, spoitelnch a vrnch drustev, obchodnk s cennmi papry, pojioven, zajioven, finannch instituc a podnikpomocnch slueb. Banka me vykonvat psobnost kontaktnho msta veejn sprvy, je-li dritelem autorizace podle zvltnho zkona. (5) Pokud je k vkonu nkter z innost uvedench v odstavci 3 teba povolen esk nrodn banky podle zkon upravujcch regulaci poskytovn nkterch finannch slueb a adatel proke splnn vech stanovench podmnek pro udlen takovho povolen, povol esk nrodn banka vkon tto innosti v licenci. (6) Bankovn innosti uveden v odstavci 1 psm. a) a b) a v odstavci 3 me vykonvat na zem esk republiky rovn zahranin banka prostednictvm sv poboky (dle jen poboka zahranin banky); zahranin banka

a) se sdlem v lenskm sttEvropsk unie nebo ve stt, kter je smluvn stranou Dohody o Evropskm hospodskm prostoru (dle jen lensk stt), kter pov vhody jednotn licence podle prva Evropsk unie ( 5a), vykonv tyto innosti prostednictvm poboky tto zahranin banky (dle jen poboka banky z lenskho sttu), b) se sdlem v jinm nelenskm sttvykonv tyto innosti prostednictvm poboky tto zahranin banky (dle jen poboka banky z jinho ne lenskho sttu), pokud j byla udlena eskou nrodn bankou licence ( 5) a pouze v rozsahu udlen licence.

(7) Licence obsahuje jmenovit vymezen povolen innosti a me obsahovat vymezen rozsahu povolen innosti, nikoliv vak ve smyslu omezen potu jednotlivch obchodnch ppad, a dle me obsahovat stanoven podmnek, kter mus banka nebo poboka banky z jinho ne lenskho sttu splnit ped zahjenm kterkoliv povolen innosti, poppad je dodrovat pi vkonu kterkoliv povolen innosti. (8) Prvn postaven esk nrodn banky upravuje zvltn zkon.2)

2 (1) Bez licence nesm nikdo

pijmat vklady od veejnosti,


Strnka2/107

pokud zvltn zkon nestanov jinak. (2) Za pijmn vkladse povauje t soustavn vydvn dluhopisa jinch srovnatelnch cennch papr, pokud

a) pedstavuje jedinou nebo jednu z hlavnch innost emitenta, b) pedmtem podnikatelsk innosti emitenta je poskytovn vr, nebo c) pedmtem podnikatelsk innosti emitenta je nkter z innost uvedench v 1 odst. 3.

3 (1) Slovo "banka" nebo "spoitelna", jeho peklady nebo slova od nich odvozen sm uvat v obchodn firm pouze prvnick osoba, kter byla udlena licence, pokud nen zejm ze souvislosti, v n se slovo "banka" nebo "spoitelna" pouv, e tato osoba se nezabv innost uvedenou v 1 odst. 1. (2) Ustanoven odstavce 1 se nevztahuje na osoby, jejich obchodn firma nebo nzev jsou zavedeny nebo uznvny zkonem nebo na zkladmezinrodn smlouvy, kter byla schvlena Parlamentem, ratifikovna a vyhlena a j je esk republika vzna, anebo na zkladobdobn mezinrodn smlouvy, kter vstoupila v platnost ped 1. lednem 1993, (dle jen "mezinrodn smlouva"). (3) esk nrodn banka me poadovat

a) zmnu navrhovan obchodn firmy zakldan banky v ppadech, kdy existuje nebezpe zmny s obchodn firmou jin ji existujc prvnick osoby nebo jej poboky, b) zmnu oznaen poboky zahranin banky spovajc v doplnn rozliovacho dodatku v ppadech, kdy existuje nebezpe zmny s obchodn firmou jin ji existujc prvnick osoby nebo s oznaenm jej poboky.

3a esk nrodn banka vykonv funkci pslunho orgnu a je zroveurenm orgnem podle pmo pouitelnho pedpisu Evropsk unie upravujcho obezetnostn poadavky27).

ST DRUH LICENCE 4

(1) dost o licenci se pedkld esk nrodn bance. Minimln ve zkladnho kapitlu banky in 500 000 000 Ka minimlnv tto vi mus bt tvoen penitmi vklady. (2) O udlen licence rozhoduje esk nrodn banka. (3) Ped vydnm rozhodnut o dosti o licenci pod esk nrodn banka o stanovisko orgn dohledu lenskho sttu vykonvajc dohled nad bankami, obchodnky s cennmi papry nebo pojiovnami, jestlie je osoba, kter m bt licence udlena, ovldan

a) zahranin bankou se sdlem v lenskm stt, b) osobou, kter m povolen pslunho orgnu dohledu lenskho sttu k poskytovn investinch slueb, c) pojiovnou, kter m povolen pslunho orgnu dohledu lenskho sttu, d) osobou, kter ovld osobu uvedenou v psmenech a), b) nebo c).

(4) esk nrodn banka pod, aby stanovisko podle odstavce 3 obsahovalo zejmna informace vhodn pro posouzen, zda jsou splnny podmnky uveden v odstavci 5 psm. d) a e). (5) Pro udlen licence mus bt splnny tyto podmnky:


Strnka3/107

a) prhledn a nezvadn pvod zkladnho kapitlu a dalch finannch zdrojbanky, jejich dostatenost a vyhovujc skladba, b) splacen zkladnho kapitlu v pln vi, c) dvryhodnost a odborn zpsobilost osoby, kter m bt licence udlena, d) dvryhodnost a zpsobilost osob s kvalifikovanou ast ( 17a odst. 4) na bance nebo, nejsou-li takov osoby, 20 nejvtch akcionbanky podle podlu na hlasovacch prvech k vkonu prv akcione pi podnikn banky, e) dvryhodnost, odborn zpsobilost a zkuenost lenstatutrnho orgnu, lensprvn rady a lendozor rady banky a splnn dalch poadavkna orgny banky a jejich leny podle 8, f) technick a organizan pedpoklady pro vkon navrhovanch innost banky, funkn dic a kontroln systm banky, g) obchodn pln vychzejc z navrhovan strategie innosti banky podloen relnmi ekonomickmi kalkulacemi, h) prhlednost skupiny osob s zkm propojenm s bankou, i) zk propojen v rmci skupiny podle psmene h) nebrn vkonu bankovnho dohledu, j) ve stt, na jeho zem m skupina podle psmene h) zk propojen, nejsou prvn ani faktick zbrany k vkonu bankovnho dohledu, k) sdlo banky mus bt na zem esk republiky, l) banka m alespo3 zamstnance nebo fyzick osoby, kter uskuteuj svou innost podle pkazu jinho (dle jen pracovnk), kte zastvaj vkonnou dic funkci a jsou leny jejho statutrnho orgnu nebo sprvn rady.

(6) zkm propojenm se pro ely tohoto zkona rozum zk propojen podle l. 4 odst. 1 bodu 38 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013. (7) esk nrodn banka je oprvnna vydat si opis z evidence Rejstku tresttkajc se fyzickch osob, kter jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovny na lena statutrnho orgnu, lena sprvn rady nebo lena dozor rady banky. Osoba v minulosti pravomocnodsouzen pro trestn in majetkov povahy nebo pro trestn in, jeho skutkov podstata souvis s bankovnmi innostmi, anebo pro mysln trestn in spchan v souvislosti s podniknm nesm psobit jako len statutrnho orgnu, len sprvn rady nebo len dozor rady banky. (8) dost o licenci lze podat pouze na pedepsanm formuli, ke ktermu adatel pilo doklady osvdujc splnn podmnek uvedench v odstavci 5. Vzor formule a obsah jeho ploh stanov esk nrodn banka vyhlkou.

4a Licenci lze udlit t na dost spoitelnho a vrnho drustva, pokud souasnpod i o souhlas se zmnou prvn formy spoitelnho a vrnho drustva na akciovou spolenost. O obou dostech se vede spolen zen podle zkona upravujcho sprvn zen. Nvrh na zpis zmny prvn formy spoitelnho a vrnho drustva na akciovou spolenost do obchodnho rejstku lze podat pot, co nabylo prvn moci udlen licence i souhlas se zmnou prvn formy spoitelnho a vrnho drustva na akciovou spolenost. Prvn inky udlen licence nastvaj ke dni zpisu zmny prvn formy spoitelnho a vrnho drustva na akciovou spolenost do obchodnho rejstku.

5 (1) Zahranin banka, kter hodl zdit poboku na zem esk republiky, pedkld dost o licenci esk nrodn bance.


Strnka4/107

(2) Zahranin banka pedlo souasnse dost o licenci vyjden orgnu bankovnho dohledu zemsdla zahranin banky k zmru zdit poboku v esk republice a jeho prohlen, e nad pobokou bude vykonvat bankovn dohled. (3) O udlen licence podle odstavce 1 rozhoduje esk nrodn banka. (4) Pro udlen licence podle odstavce 1 musej bt splnny tyto podmnky:

a) dostaten objem a prhlednost pvodu finannch zdrojposkytnutch zahranin bankou jej poboce s ohledem na rozsah a rizikovost innost poboky, piem minimln ve poskytnutch finannch zdrojin 500000000 K, b) dvryhodnost zahranin banky a jej dostaten finann sla s ohledem na rozsah innost poboky, c) odborn zpsobilost, dvryhodnost a zkuenost osob navrhovanch do veden poboky, d) technick a organizan pedpoklady pro vkon navrhovanch innost poboky, funkn dic a kontroln systm poboky, e) obchodn pln vychzejc z navrhovan strategie innosti poboky podloen relnmi ekonomickmi kalkulacemi, f) prhlednost skupiny s zkm propojenm, ke kter pat zahranin banka, g) zk propojen v rmci skupiny podle psmene f) nebrn vkonu bankovnho dohledu, h) ve stt, na jeho zem m skupina podle psmene f) zk propojen, nejsou prvn ani faktick zbrany k vkonu bankovnho dohledu, i) zahranin banka hodlajc psobit prostednictvm sv poboky na zem esk republiky mus mt zapsan sdlo a skuten sdlo ve stejnm stt, j) nad zahranin bankou je vykonvn dohled, kter je srovnateln s bankovnm dohledem vykonvanm v lenskch sttech, k) prvn d zemsdla zahranin banky nestanov dn pekky brnc efektivn vmninformac mezi eskou nrodn bankou a orgnem dohledu zahranin banky.

(5) dost o licenci podle odstavce 1 lze podat pouze na pedepsanm formuli, ke ktermu adatel pilo doklady osvdujc splnn podmnek uvedench v odstavci 4. Vzor formule a obsah jeho ploh stanov esk nrodn banka vyhlkou. (6) esk nrodn banka je oprvnna vydat si opis z evidence Rejstku tresttkajc se fyzickch osob navrhovanch do veden poboky podle odstavce 1. Osoba v minulosti pravomocnodsouzen pro trestn in majetkov povahy nebo pro trestn in, jeho skutkov podstata souvis s bankovnmi innostmi, anebo pro mysln trestn in spchan v souvislosti s podniknm nesm psobit jako osoba ve veden poboky podle odstavce 1. (7) Dvodem pro zamtnut dosti o licenci podle odstavce 1 neme bt skutenost, e prvn forma zahranin banky neodpovd prvn formakciov spolenosti.

5a (1) Banky se sdlem v lenskch sttech mohou vykonvat na zem esk republiky prostednictvm svch poboek innosti podle tohoto zkona bez licence, pokud oprvnn k jejich vkonu jim bylo udleno v zemi jejich sdla a pokud zahranin banka dodrela postup stanoven prvem Evropsk unie podle 5c a 5m. Banky se sdlem v lenskch sttech jsou dle za stejnch podmnek oprvnny k provozovn tchto innost i bez zaloen poboky, pokud jejich provozovn nem charakter trval hospodsk innosti. (2) Ustanoven odstavce 1 neplat v ppadech, kdy jde o banky, kter nepovaj vhody jednotn licence podle prva Evropsk unie, nebo o banky se sdlem ve stt, kter nepov vhody jednotn licence podle prva Evropsk unie.


Strnka5/107

(3) esk nrodn banka me v souladu s mezinrodn smlouvou vyhlkou rozit okruh stt, jejich banky povaj pi podnikn na zem esk republiky stejn vhody jako banky se sdlem ve lenskch sttech. (4) Na innost poboek bank z lenskho sttu se tento zkon nepouije, s vjimkou 3 odst. 3 psm. b), 5n, 10, 11 odst. 1, 2 a 5, 21, 24 odst. 2 vta tet, 26bb, 29a, 37, povinnosti poskytnout daje podle 38 odst. 2 a 8, ustanoven tkajcch se provdn mnov politiky a opravnho ztovn bank ( 20c) a 41m. (5) Pokud se poboka banky z lenskho sttu rozhodne astnit platebnho systmu provozovanho eskou nrodn bankou ( 20b), vztahuj se na ni prvn pedpisy upravujc provoz tohoto systmu. Pokud se poboka banky z lenskho sttu rozhodne vyut monosti podle 38a odst. 1, vztahuje se na ni ustanoven 38a. (6) Ustanoven tohoto zkona souvisejc s pojitnm pohledvek z vkladse na poboku banky z lenskho sttu pouij jen, pokud vyuije monosti stanoven v 41m. (7) Postup podle 26 lze vi poboce banky z lenskho sttu uplatnit pouze

a) v ppadporuen 11 odst. 1, 2 a 5, b) v ppadporuen 20c o opravnm ztovn bank, c) v ppadporuen zkona upravujcho platebn styk, pokud jde o provoz platebnho systmu provozovanho eskou nrodn bankou, pokud je poboka astnkem tohoto systmu ( 20b), d) v ppadporuen 38a a povinnosti poskytnout daje podle 38 odst. 2 a 6, e) tehdy, je-li to nutn pro zajitn ochrany finann stability a spolench zjmklientnebo investorzahranin banky a tuto vc je teba eit bezodkladn( 5k odst. 3), nebo f) po pedchozm informovn orgnu dohledu zemsdla zahranin banky a Evropskho orgnu pro bankovnictv, je-li to nutn pro zajitn ochrany finann stability a spolench zjmklientnebo investorzahranin banky z dvodu ohroen jej likvidity ( 5ka odst. 1).

(8) esk nrodn banka me v pobokch bank z lenskho sttu nebo v osobch tvocch konsolidan celek, jeho lenem je zahranin banka podle odstavce 1, provst kontrolu na mst, je-li o to podna orgnem dohledu zemsdla zahranin banky. Orgn dohledu zemsdla banky podle odstavce 1 me po pedchozm oznmen esk nrodn bance provst na zem esk republiky kontrolu na mstv poboce banky z lenskho sttu nebo ve finann instituci splujc podmnky podle 5e odst. 1. (9) esk nrodn banka me provdt kontroly na msta vyadovat informace o innostech, kter poboka banky z lenskho sttu vykonv na zem esk republiky, pokud to povauje za dleit z hlediska finann stability v esk republice. esk nrodn banka ped zahjenm kontroly na mst informuje orgn dohledu dotenho sttu o elu kontroly a po jejm ukonen poskytne tomuto orgnu dohledu veker informace, kter jsou vznamn pro hodnocen rizikovosti banky nebo pro finann stabilitu v esk republice.

5b Licence nesm bt udlena, jestlie by to bylo v rozporu s mezinrodn smlouvou.

Princip jednotn licence 5c

(1) Banky se sdlem na zem lenskho sttu Evropsk unie (dle jen "domovsk stt") mohou vykonvat na zem jinho lenskho sttu Evropsk unie (dle jen "hostitelsk stt") prostednictvm sv poboky innosti vyjmenovan v 5d bez licence, pokud oprvnn k jejich vkonu bylo tmto bankm udleno v domovskm stt. Stejn oprvnn s vjimkou


Strnka6/107

innosti uveden v 5d psm. a) se vztahuje i na finann instituce splujc podmnky uveden v 5e odst. 1 (dle jen "oprvnn finann instituce"). (2) Banky podle odstavce 1 jsou dle oprvnny k provozovn innost vyjmenovanch v 5d i bez zaloen poboky, pokud jejich provozovn nem charakter trval hospodsk innosti. Tot plat pro oprvnn finann instituce podle odstavce 1 s vjimkou innosti uveden v 5d psm. a). (3) Vykonvat na zem hostitelskho sttu prostednictvm sv poboky innosti bez licence neme banka podle odstavce 1 nebo finann instituce, kter nepov vhody jednotn licence podle prva Evropsk unie, nebo banka nebo finann instituce se sdlem ve stt, kter nepov vhody jednotn licence podle prva Evropsk unie.

5d Banky podle 5c odst. 1 nebo oprvnn finann instituce mohou vykonvat na zem hostitelskho sttu pi splnn podmnek stanovench prvem Evropsk unie a uvedench v tomto zkontyto innosti:

a) pijmn vkladod veejnosti, b) poskytovn vr, c) finann pronjem (finann leasing), d) poskytovn platebnch slueb a vydvn elektronickch penz, e) vydvn a sprvu platebnch prostedk, jestlie se nejedn o poskytovn platebnch slueb nebo vydvn elektronickch penz podle psmene d), f) poskytovn zruk, g) obchodovn na vlastn et nebo na et klienta

1. s nstroji pennho trhu, 2. s pennmi prostedky v cizch mnch, 3. futures, opcemi a nstroji, jejich hodnota se vztahuje k mnovm kursm, rokov me nebo rokovmu vnosu, 4. s investinmi cennmi papry,

h) ast na vydvn cennch papra poskytovn souvisejcch slueb, i) poradenstv ve vcech kapitlov struktury, prmyslov strategie a v souvisejcch otzkch a poradenstv a sluby v oblasti fz a koup obchodnch zvod, j) penn maklstv, k) obhospodaovn cennch paprklienta na jeho et vetnporadenstv, l) uloen a sprvu cennch papr, m) poskytovn bankovnch informac, n) schovu cennost, o) poskytovn investinch slueb a innost podle zvltnho prvnho pedpisu.

5e (1) Finann instituce, kter hodl vyuvat vhody uveden v 5c, mus splovat souasnnsledujc podmnky:

a) banka nebo banky podle 5c odst. 1 mus disponovat nejmn90 % hlasovacch prv a zrove i zkladnho kapitlu v tto finann instituci a mus se dit prvem stejnho sttu jako tato finann instituce,


Strnka7/107

b) innosti, kter hodl provozovat na zem hostitelskho sttu, mus provozovat i na zem svho domovskho sttu, c) mus bt zahrnuta do dohledu na konsolidovanm zkladvykonvanho nad bankou nebo bankami podle 5c odst. 1 v souladu s pedpisy Evropsk unie, d) banka nebo banky podle 5c odst. 1 spolena nerozdlnse souhlasem domovskho orgnu dohledu ru za jej zvazky, e) banka nebo banky podle 5c odst. 1 spluj poadavky domovskho orgnu dohledu ohlednobezetnho zen finann instituce.

(2) Splnn podmnek podle odstavce 1 mus bt oveno orgnem dohledu domovskho sttu, kter o tom vystav potvrzen. (3) V ppad, e oprvnn finann instituce pestane plnit nkterou z podmnek podle odstavce 1, domovsk orgn dohledu o tom okamit informuje hostitelsk orgn dohledu a finann instituce pozbv vhody jednotn licence. (4) Osoba ovldan oprvnnou finann instituc se sdlem v jinm lenskm sttme vykonvat na zem esk republiky prostednictvm sv poboky innost ve stejnm rozsahu jako oprvnn finann instituce.

5f Banka podle 5c odst. 1 nebo oprvnn finann instituce, kter hodl zaloit svou poboku na zem hostitelskho sttu, o tom informuje orgn dohledu domovskho sttu a sdl mu psemnnsledujc informace:

a) na zem kterho lenskho sttu hodl zaloit poboku, b) obchodn pln obsahujc zejmna vet pedpokldanch innost, c) organizan strukturu poboky, d) adresu v hostitelskm stt, na kter bude mono zskat dokumenty, e) jmna osob zodpovdnch za zen poboky, f) v ppadoprvnn finann instituce t podklady pro oven skutenost uvedench v 5e odst. 1.

5g (1) Orgn dohledu domovskho sttu, pokud nem pochybnosti o organizan struktue a finann situaci banky podle 5c odst. 1 nebo oprvnn finann instituce ve vztahu k pedpokldanm innostem, ped do 3 mscode dne obdren informac podle 5f tyto informace spolu s daji o vi a sloen kapitlu banky nebo oprvnn finann instituce, s daji o jejch kapitlovch pomrech podle l. 92 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013, podrobnostmi o pojitn vklada potvrzenm podle 5e odst. 2, orgnu dohledu hostitelskho sttu, o em informuje i banku nebo oprvnnou finann instituci. (2) V ppad, e existuj pochybnosti uveden v odstavci 1, orgn dohledu domovskho sttu ve lht uveden v odstavci 1 banku podle 5c odst. 1 nebo oprvnnou finann instituci informuje o tom, e jej oznmen nebylo pedno orgnu dohledu hostitelskho sttu, a svj postup odvodn. V tomto ppada v ppad, kdy nen ve lhtpodle odstavce 1 banka podle 5c odst. 1 nebo oprvnn finann instituce ze strany orgnu dohledu domovskho sttu informovna, me se banka podle 5c odst. 1 nebo oprvnn finann instituce domhat npravy u soudu.

5h (1) Orgn dohledu hostitelskho sttu se do 2 mscod obdren informace podle 5g odst. 1 piprav na dohled nad bankou podle 5c odst. 1 nebo oprvnnou finann instituc, a je-li to


Strnka8/107

nutn, sdl j ustanoven prvnch pedpis hostitelskho sttu, kter upravuj podmnky vkonu jejich innosti na zem hostitelskho sttu na zkladoprvnn udlenho j orgnem dohledu domovskho sttu. (2) Po obdren informac podle odstavce 1 nebo po marnm uplynut 2 mscme banka podle 5c odst. 1 nebo oprvnn finann instituce zat podnikat na zem hostitelskho sttu. (3) Zmny v dajch uvedench v 5f a 5g odst. 1 oznm banka podle 5c odst. 1 nebo oprvnn finann instituce s msnm pedstihem orgnu dohledu domovskho i hostitelskho sttu.

5i V ppad, e banka podle 5c odst. 1 nebo oprvnn finann instituce hodl na zem hostitelskho sttu provozovat innosti podle 5d bez zaloen poboky, oznm zamlen innosti ped prvnm poskytnutm sluby domovskmu orgnu dohledu, kter toto oznmen do jednoho msce zale hostitelskmu orgnu dohledu.

5j Dohled nad pobokou banky z lenskho sttu nebo oprvnn finann instituce vykonv orgn dohledu domovskho sttu. Orgn dohledu hostitelskho sttu me od poboky banky z lenskho sttu nebo oprvnn finann instituce poadovat pro statistick a informan ely a pro ely vkonu dohledu podle tohoto zkona pravideln hlen o jejch podnikatelskch aktivitch na zem hostitelskho sttu a poadovat daje nezbytn pro rozhodnut o oznaen poboky za vznamnou podle 5n.

5k (1) Pokud orgn dohledu hostitelskho sttu na zkladinformac od orgnu dohledu domovskho sttu podle 38h zjist, e banka podle 5c odst. 1 nebo oprvnn finann instituce pi poskytovn slueb na jeho zem poruuje tento zkon nebo pmo pouiteln pedpis Evropsk unie upravujc obezetnostn poadavky nebo je-li dvodn podezen, e poru tento zkon nebo pmo pouiteln pedpis Evropsk unie upravujc obezetnostn poadavky, oznm tuto skutenost orgnu dohledu domovskho sttu. Orgn dohledu domovskho sttu bez zbytenho odkladu pijme vhodn opaten k nprav podle 26 smujc k odstrann poruovn tchto pedpisnebo k odvrcen rizika vzniku takovho poruovn a neprodleninformuje o pijatch opatench orgn dohledu hostitelskho sttu. (2) Pokud orgn dohledu domovskho sttu nepijal opaten podle odstavce 1, orgn dohledu hostitelskho sttu me na tuto skutenost upozornit Evropsk orgn dohledu (Evropsk orgn pro bankovnictv)19) (dle jen Evropsk orgn pro bankovnictv) a podat jej o urovnn sporu podle pmo pouitelnho pedpisu Evropsk unie upravujcho dohled nad finannm trhem v oblasti bankovnictv28). (3) Nesnese-li vc odkladu, me orgn dohledu hostitelskho sttu pijmout vhodn opaten podle 26 nebo 26bb pro zajitn ochrany finann stability a spolench zjmklientnebo investor zahranin banky v hostitelskm lenskm stt. O pijet takovch opaten informuje orgn dohledu domovskho sttu, Evropskou komisi, Evropsk orgn pro bankovnictv a orgny dohledu dotench stt. Pokud orgn dohledu domovskho nebo jinho dotenho sttu nesouhlas s opatenmi pijatmi orgnem dohledu hostitelskho sttu, me podat Evropsk orgn pro bankovnictv o urovnn sporu podle pmo pouitelnho pedpisu Evropsk unie upravujcho dohled nad finannm trhem v oblasti bankovnictv28). (4) Opaten podle odstavce 3 mus bt pimen ochranfinann stability a spolench zjmklientnebo investorzahranin banky v hostitelskm lenskm stta nesm vst k upednostnn klientnebo investorzahranin banky v hostitelskm lenskm sttoproti klientm nebo investorm zahranin banky v jinch lenskch sttech. Orgn dohledu hostitelskho sttu me pijmout opaten podle odstavce 3 pouze do doby, ne jsou pijata


Strnka9/107

opaten k een padku zahranin banky podle prvn pravy insolvence domovskho lenskho sttu. Pijetm tchto opaten pozbvaj opaten podle odstavce 3 innost. (5) Orgn dohledu hostitelskho sttu opaten podle odstavce 3 zru, pokud podle jeho uven tato opaten nadle nejsou nutn vzhledem k opatenm pijatm orgnem dohledu domovskho sttu podle odstavce 1. (6) Orgny hostitelskho sttu mohou pijmout potebn opaten k zamezen i potrestn jednn na zem tohoto sttu poruujcho prvn pedpisy tohoto sttu v oblasti veejnho zjmu vetnopaten k ukonen innosti banky podle 5c odst. 1 nebo oprvnn finann instituce na zem tohoto sttu. Ustanoven pedchozch odstavc se v tomto ppadnepouij.

5ka (1) Orgn dohledu hostitelskho sttu me po pedchozm informovn orgnu dohledu domovskho sttu a Evropskho orgnu pro bankovnictv pijmout opaten pro zajitn ochrany spolench zjmklientnebo investorzahranin banky nebo finann stability v hostitelskm lenskm stt, pokud je ohroena likvidita zahranin banky, jej poboka vykonv innost na zem hostitelskho sttu, a orgn dohledu domovskho sttu nepijal potebn opaten. (2) Orgn dohledu domovskho sttu se me obrtit na Evropsk orgn pro bankovnictv, pokud nesouhlas s opatenmi pijatmi orgnem dohledu hostitelskho sttu, na jeho zem zahranin banka vykonv innost prostednictvm poboky, a podat jej o urovnn sporu podle pmo pouitelnho pedpisu Evropsk unie upravujcho dohled nad finannm trhem v oblasti bankovnictv28).

5l (1) V ppadodnt licence bance podle 5c odst. 1 nebo oprvnn finann instituci informuje domovsk orgn dohledu neprodlen hostitelsk orgn dohledu. Hostitelsk orgn dohledu pijme potebn opaten k ukonen innosti banky podle 5c odst. 1 nebo oprvnn finann instituce na svm zem a k ochranzjmvkladatel. (2) Orgny dohledu informuj Evropskou komisi o potu a povaze ppad, kdy odmtly postoupit orgnu hostitelskho sttu informaci o zaloen poboky nebo kdy pouily svho oprvnn k ukonen protiprvnho stavu podle 5k odst. 1 a 3.

5m Banky podle 5c odst. 1 a oprvnn finann instituce smj volninzerovat sv sluby v lenskch sttech pi respektovn prvnch pedpiso reklampijatch pslunm sttem.

5n (1) Poboka banky nebo poboka banky z lenskho sttu me bt orgnem dohledu lenskho sttu, na jeho zem psob, oznaena v souladu s prvem Evropsk unie za vznamnou (dle jen vznamn poboka). (2) O svm zmru oznait poboku banky z lenskho sttu, kter psob na zem esk republiky, za vznamnou informuje esk nrodn banka orgn dohledu domovskho sttu zahranin banky. Pokud je takov poboka lenem skupiny evropsk ovldajc banky [ 26d odst. 1 psm. m)], lenem skupiny evropsk finann holdingov osoby [ 26d odst. 1 psm. o)] nebo lenem skupiny evropskho ovldajcho obchodnka s cennmi papry podle zkona upravujcho podnikn na kapitlovm trhu, informuje esk nrodn banka o svm zmru oznait takovou poboku za vznamnou orgn vykonvajc dohled na konsolidovanm zkladnad takovou skupinou; orgnem vykonvajcm dohled na konsolidovanm zkladse pro ely tohoto zkona rozum orgn vykonvajc dohled na konsolidovanm zkladpodle l. 4 odst. 1 bodu 41 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013. Zroveesk nrodn banka tomuto orgnu sdl dvody, kter ji vedou k zmru oznait poboku


Strnka10/107

banky z lenskho sttu za vznamnou s ohledem na kritria uveden v odstavci 3. (3) Pi zmru oznait poboku banky z lenskho sttu za vznamnou pihldne esk nrodn banka zejmna k

a) trnmu podlu poboky na vkladech v esk republice a k tomu, zda tento podl pesahuje 2 %, b) pravdpodobnmu dopadu pozastaven nebo ukonen innosti zahranin banky, jej poboka by mohla bt oznaena za vznamnou, na likviditu na trhu nebo na innost platebnch nebo vypodacch systmv esk republice, c) velikosti poboky a jejmu vznamu pro finann systm esk republiky z hlediska potu jejch klient.

(4) esk nrodn banka vyvj sil k tomu, aby jejho rozhodnut o oznaen poboky banky z lenskho sttu za vznamnou bylo dosaeno po dohod s orgnem dohledu uvedenm v odstavci 2, a to ve lht2 mscode dne, kdy esk nrodn banka informovala tento orgn o svm zmru podle odstavce 2. Nebylo-li dosaeno takov dohody, pak esk nrodn banka rozhodne o oznaen poboky banky z lenskho sttu za vznamnou do 4 mscode dne, kdy o tomto zmru informovala orgn dohledu uveden v odstavci 2, nebo v te lhtoznm tomuto orgnu, e od tohoto zmru ustupuje. Pitom pihl ke stanovisku tohoto orgnu. (5) Rozhodne-li esk nrodn banka o oznaen poboky banky z lenskho sttu za vznamnou, informuje o tom psemn bez zbytenho odkladu orgn dohledu uveden v odstavci 2. esk nrodn banka tomuto orgnu zrovesdl dvody oznaen tto poboky za vznamnou. (6) esk nrodn banka se me obrtit na Evropsk orgn pro bankovnictv a podat jej o urovnn sporu podle pmo pouitelnho pedpisu Evropsk unie upravujcho dohled nad finannm trhem v oblasti bankovnictv28), jestlie

a) orgn dohledu domovskho sttu nekonzultuje s eskou nrodn bankou pln na obnoven likvidity banky se sdlem v lenskm sttu, kter psob na zem esk republiky prostednictvm vznamn poboky, nebo b) esk nrodn banka nesouhlas s pedloenm plnem na obnoven likvidity.

5o (1) esk nrodn banka je pslun k dohodo oznaen poboky banky za vznamnou, jestlie tato banka vykonv prostednictvm tto poboky innost v jinm lenskm stta orgn dohledu hostitelskho sttu informoval eskou nrodn banku o zmru oznait tuto poboku za vznamnou a sdlil j dvody, kter jej vedou k tomuto zmru v souladu s prvem Evropsk unie. Ustanoven 5n odst. 4 se pouije obdobn. (2) Pokud banka vykonv innost na zem jinho lenskho sttu prostednictvm vznamn poboky, sdl esk nrodn banka orgnm dohledu tohoto lenskho sttu daje uveden v 38ha odst. 2 psm. c) a d), vsledky procesu pezkumu a vyhodnocovn podle 25c, poskytne jim zprvy o posouzen rizik skupiny podle 26k odst. 2 a ve spoluprci s orgny dohledu tohoto lenskho sttu pln koly uveden v 26i odst. 1 psm. c). esk nrodn banka dle sdl orgnm dohledu tohoto lenskho sttu rozhodnut o opaten k nprav, kter bance ulo, pokud je rozhodnut vznamn pro tuto poboku. (3) Pokud esk nrodn banka zjist nepzniv vvoj v bance, kter vykonv innost prostednictvm vznamn poboky na zem jinho lenskho sttu, informuje bez zbytenho odkladu pslun centrln banky Evropskho systmu centrlnch bank za podmnek uvedench v 25a odst. 4 psm. j) a orgny veejn moci podle 25a odst. 4 psm. l) v lenskch sttech dotench tmto vvojem.


Strnka11/107

(4) Pokud banka vykonv innost na zem jinho lenskho sttu prostednictvm vznamn poboky, zizuje esk nrodn banka k plnn koluvedench v odstavcch 2 a 3 a v 38h kolegium orgn dohledu (dle jen kolegium). Zzen a innost kolegia jsou zaloeny na psemnch ujednnch podle 26c odst. 7, kter pipravuje esk nrodn banka po projednn s orgny dohledu podle odstavce 2. leny kolegia jsou esk nrodn banka a orgny dohledu hostitelskch stt, v nich banka vykonv innost prostednictvm vznamn poboky. Ustanoven 26l odst. 4 a 5 se pouije obdobn. (5) Povinnosti uveden v odstavcch 2 a 4 vykonv esk nrodn banka pot, kdy se dohodla o oznaen poboky za vznamnou podle odstavce 1, nebo pot, kdy byla o oznaen poboky banky za vznamnou informovna pslunm orgnem dohledu hostitelskho sttu. (6) Pokud banka vykonv innost na zem jinho lenskho sttu prostednictvm vznamn poboky, konzultuje esk nrodn banka s orgnem dohledu tohoto lenskho sttu pln na obnoven likvidity banky za podmnky, e existuje riziko likvidity, kter by mohlo mt vznamn dopad na mnu hostitelskho sttu.

6 Licence se udluje na dobu neuritou a nen pevoditeln na jinou osobu.

7 pln seznam bank a poboek zahraninch bank psobcch na zem esk republiky vede esk nrodn banka. Seznam je k nahldnut v sted a pobokch esk nrodn banky a esk nrodn banka jej uveejuje zpsobem umoujcm dlkov pstup.

7a (1) Licence zanik dnem,

a) kterm nabv prvn moci rozhodnut o odnt licence, b) ke ktermu se banka zruuje, pokud se zruuje s likvidac, c) od kterho podle rozhodnut valn hromady dosavadn banka nadle nebude vykonvat innost, ke kter je teba licence, d) vmazu banky z obchodnho rejstku, pokud zanik bez likvidace, e) ke ktermu nabylo prvn moci rozhodnut o zkazu innosti banky na zem esk republiky podle jinho prvnho pedpisu.

(2) Licence udlen zahranin bance pro jej poboku zanik rovndnem, ke ktermu a) zahranin banka ukon innost sv poboky na zem esk republiky, b) zahranin banka pozbyla ve sttsvho sdla oprvnn psobit jako banka.

(3) Ode dne zniku licence nesm banka a poboka zahranin banky pijmat vklady a poskytovat vry a provozovat dal innosti, s vjimkou tch, kter jsou nezbytn k vypodn jejch pohledvek a zvazk; do doby, ne vypod sv pohledvky a zvazky, se povauje za banku a poboku zahranin banky podle tohoto zkona.

ST TET ORGANIZACE BANKY 8

(1) Pedstavenstvo banky mus mt alespo3 leny. Sprvn rada banky mus mt alespo5 len, piem jejm lenem je statutrn editel. (2) Statutrn editel banky nesm bt souasnpedsedou jej sprvn rady; esk nrodn banka me na zklad odvodnnho nvrhu banky povolit soubn vkon obou funkc, piem


Strnka12/107

posoud vliv soubhu funkc na dnost a obezetnost vkonu innost banky vzhledem k jejich povaze, rozsahu a sloitosti a s pihldnutm k individulnm okolnostem, zejmna k

a) dostatenosti asov kapacity pro plnn stanovench povinnost a b) vzniku monho stetu zjm.

(3) Banka zajist, aby a) len jejho statutrnho orgnu, len jej sprvn rady a len jej dozor rady byl osobou dvryhodnou, dostatenodbornzpsobilou a zkuenou, b) byly vylenny dostaten personln a finann zdroje pro prbn odborn vzdlvn lenstatutrnho orgnu, lensprvn rady a lendozor rady a c) byla provdna politika podporujc rozmanitost pi vbru lenstatutrnho orgnu, lensprvn rady a lendozor rady.

(4) len statutrnho orgnu, len sprvn rady a len dozor rady banky po celou dobu vkonu sv funkce

a) pln sv povinnosti dn, estna nezvisle a vnuje vkonu tto sv funkce dostatenou asovou kapacitu, b) me souasnzastvat funkce v orgnech jinch prvnickch osob jen tehdy, pokud to neovlivn dostatenost asov kapacity pro plnn povinnost v orgnu banky vzhledem k povaze, rozsahu a sloitosti jejch innost a s pihldnutm k individulnm okolnostem, c) v bance, kter je vznamn vzhledem ke sv velikosti, vnitn organizaci, povaze, rozsahu a sloitosti svch innost, nesm souasnzastvat funkce v orgnech jinch prvnickch osob vtho rozsahu ne

1. vkon jedn funkce vkonnho lena se dvma funkcemi nevkonnho lena, nebo 2. vkon tyfunkc nevkonnho lena.

(5) esk nrodn banka me na zkladodvodnnho nvrhu banky povolit lenovi statutrnho orgnu, lenovi sprvn rady nebo lenovi dozor rady v bance, kter je vznamn vzhledem ke sv velikosti, vnitn organizaci, povaze, rozsahu a sloitosti svch innost, zastvat jednu dal funkci nevkonnho lena v orgnu jin prvnick osoby, pokud to neovlivn dn plnn povinnost v orgnu banky. (6) Pro ely ustanoven odstavce 4 psm. c) se nezohleduje funkce lena v prvnick osob, kter neslou pevn vdlenm clm, a dle se povauje za vkon jedn funkce vkon funkce vkonnho a nevkonnho lena v rmci

a) te skupiny ovldajc banky, b) stejnho institucionlnho systmu ochrany podle l. 113 odst. 7 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013, c) obchodn korporace, ve kter m banka kvalifikovanou ast.

(7) Vkonnm lenem se pro ely tohoto zkona rozum len orgnu, kter v bance zastv vkonnou dic funkci. (8) Psobnost statutrnho orgnu a sprvn rady nebo dozor rady mus bt uvedena ve stanovch. (9) lenem statutrnho orgnu, lenem sprvn rady a lenem dozor rady banky me bt pouze fyzick osoba. (10) Odstavce 4 a 7 se pouij obdobni pi posuzovn osoby ve veden a pracovnka poboky banky z jinho nelenskho sttu.

8a


Strnka13/107

(1) lenov statutrnho orgnu banky nebo lenov sprvn rady banky, kte poruili sv povinnosti vyplvajc pro n z vkonu funkce podle tohoto zkona nebo zvltnch prvnch pedpisnebo stanov, odpovdaj spolena nerozdlnza kodu, kter vznikne vitelm banky tm, e v dsledku poruen tchto povinnost banka nen schopna plnit sv splatn zvazky. (2) Odstavec 1 se pouije obdobni na leny statutrnho orgnu zahranin banky, kter m na zem esk republiky zzenu poboku podle 5, a pro osoby ve veden tto poboky.

8b dic a kontroln systm (1) Banka mus mt dic a kontroln systm, kter zahrnuje

a) pedpoklady dn sprvy a zen spolenosti, a to vdy 1. zsady a postupy zen, 2. organizan uspodn s dnm, prhlednm a ucelenm vymezenm psobnosti a rozhodovac pravomoci, v rmci kterho se souasn vymez funkce, jejich vkon je nesluiteln, a postupy pro zamezen vzniku monho stetu zjm, 3. dn administrativn postupy a etn postupy v souladu se zvltnmi prvnmi pedpisy, 4. systm odmovn osob, jejichinnosti v rmci vkonu jejich zamstnn, povoln nebo funkce maj vznamn vliv na bankou podstupovan rizika a jejich mru, vetnzsad pro uren a podmnky vplaty pevn a pohybliv sloky odmn, postup pro pijmn rozhodnut o odmovn a zpsobu posuzovn vkonnosti tak, aby systm odmovn pispval k dnmu a innmu zen rizik a byl s nm v souladu,

b) systm zen rizik, kter vdy zahrnuje 1. pravidla pstupu banky k rizikm, kterm banka je nebo me bt vystavena, vetnrizik vyplvajcch z vnjho prosted a rizika likvidity, 2. inn postupy rozpoznvn, vyhodnocovn, men, sledovn a ohlaovn rizik, 3. inn postupy pijmn opaten vedoucch k omezen ppadnch rizik,

c) systm vnitn kontroly, jeho soust je vdy 1. vnitn audit a 2. prbn kontrola dodrovn prvnch povinnost a povinnost plynoucch z vnitnch pedpisbanky,

d) zajiovn dvryhodnosti, odborn zpsobilosti a zkuenosti lenstatutrnho orgnu, lensprvn rady a lendozor rady a e) zajiovn odborn zpsobilosti a zkuenosti statutrnho orgnu, sprvn rady a dozor rady jako celku, zajiujc porozumn innostem banky, vetn dostatenho porozumn hlavnm rizikm.

(2) dic a kontroln systm mus bt inn, ucelen a pimen charakteru, rozsahu a sloitosti rizik spojench s modelem podnikn a innost banky. (3) Banka ovuje a pravidelnhodnot innost, ucelenost a pimenost dicho a kontrolnho systmu v jeho celku i stech a zjednv bez zbytenho odkladu odpovdajc npravu. (4) Banka m povinnost zavst a udrovat dic a kontroln systm na individulnm zklad, pokud j nebyla eskou nrodn bankou udlena vjimka podle l. 7 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013. Banka m tyto povinnosti tak na konsolidovanm zklad, jestlie je


Strnka14/107

a) tuzemskou ovldajc bankou [ 26d odst. 1 psm. l)], b) ovldajc bankou, avak nen tuzemskou ovldajc bankou, odpovdnou bankou ve skupinfinann holdingov osoby nebo odpovdnou bankou ovldanou smenou finann holdingovou osobou [ 26d odst. 1 psm. b), l), r) a t)], piem lenem jejho konsolidanho celku je zahranin banka, zahranin obchodnk s cennmi papry, kter nen bankou, nebo finann instituce, kter maj sdlo v jinm nelenskm stt, c) odpovdnou bankou ve skupinfinann holdingov osoby [ 26d odst. 1 psm. r)], d) odpovdnou bankou ve skupinzahranin ovldajc banky [ 26d odst. 1 psm. s)], nebo e) odpovdnou bankou ovldanou smenou finann holdingovou osobou [ 26d odst. 1 psm. t)].

(5) Banka, kter m povinnost zavst a udrovat dic a kontroln systm na konsolidovanm zklad, zajist, aby j ovldan osoba, kter nepodlh dohledu esk nrodn banky, zavedla zsady a postupy zen, organizan uspodn a dal postupy a mechanismy podle odstavce 1. Z tto povinnosti me esk nrodn banka udlit vjimku, pokud banka proke, e zaveden takovch zsad, postup, uspodn a mechanismnen v souladu s prvnm dem zemsdla ovldan osoby. (6) Banka, kter m povinnost zavst a udrovat dic a kontroln systm na konsolidovanm zklad, zajist tak, aby zsady a postupy zen, organizan uspodn, postupy a mechanismy podle odstavce 1 pouvan leny konsolidanho celku byly vzjemnsouladn a propojen a vyplvaly z nich veker informace potebn pro ely rozhodovacch proces v rmci konsolidanho celku a pro ely vkonu dohledu. (7) esk nrodn banka stanov vyhlkou podrobnj poadavky na dic a kontroln systm bank na individulnm i konsolidovanm zkladv mezch podle odstavce 1, vetnpsobnost, pravomoc, sloen a fungovn orgna vborbanky, jako i poadavkna jejich leny, pokud toto nen upraveno pmo pouitelnm pedpisem Evropsk unie upravujcm obezetnostn poadavky, nazenm nebo rozhodnutm Evropsk komise. (8) Poboka banky z jinho nelenskho sttu se d poadavky na dic a kontroln systm pimen.

8c (1) Banka, kter je vznamn vzhledem ke sv velikosti, vnitn organizaci, povaze, rozsahu a sloitosti svch innost, zd

a) vbor pro rizika, b) vbor pro jmenovn, c) vbor pro odmovn.

(2) Vbor pro rizika, vbor pro jmenovn a vbor pro odmovn jsou sloeny z nevkonnch lenorgnbanky. (3) esk nrodn banka stanov vyhlkou kritria pro posouzen vznamnosti banky podle odstavce 1.

8d esk nrodn banka

a) pouv informace tkajc se zsad odmovn v souladu s l. 450 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013 ke srovnn trenda postupodmovn, b) sleduje, jestli banka s ohledem na charakter, rozsah a sloitost svch innost nespolh pouze na vnj vrov hodnocen pi posouzen vrov bonity subjektu nebo finannho nstroje, kterm se pro ely tohoto zkona rozum finann nstroj podle l. 4 odst. 1 bodu 50


Strnka15/107

nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013, c) sleduje rozsah objemu rizikovvench expozic nebo kapitlovch poadavkbanky, s vjimkou kapitlovch poadavk k operanmu riziku, pro expozice nebo transakce ve srovnvacm portfoliu, kter vyplvaj z internch pstup banky; operanm rizikem se pro ely tohoto zkona rozum operan riziko podle l. 4 odst. 1 bodu 52 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013, d) alespojednou ronzhodnot kvalitu internch pstupbanky, e) pijme opaten k nprav, pokud intern pstup vede k podhodnocen kapitlovch poadavk banky, kter nen dsledkem existujcch rozdl v pozicch nebo expozicch; opaten k npravzachovv cle internho pstupu, f) sleduje vvoj v souvislosti s profily rizik likvidity, g) pijme opaten, pokud vvoj podle psmene f) me vst k nestabilitbanky nebo systmov nestabilit, h) pouv informace tkajc se politiky rozmanitosti v souladu s l. 435 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013 ke srovnn politiky podporujc rozmanitost vbru lenstatutrnho orgnu, lensprvn rady a lendozor rady banky.

9 (1) Banka je povinna ve stanovch upravit tak

a) strukturu a organizaci banky; b) pravomoc a odpovdnost lenstatutrnho orgnu, lensprvn rady a lendozor rady banky; c) pravomoc a odpovdnost dalch pracovnksted a poboek, poppadjinch organizanch jednotek banky, oprvnnch k provdn bankovnch obchod; d) organizan zajitn dicho a kontrolnho systmu.

(2) Banka me ve stanovch upravit tak pravomoc valn hromady a) stanovit ve smlouvo vkonu funkce rovepomru mezi pevnou a pohyblivou slokou odmny vy ne 100 %, piem celkov rove pohybliv sloky nesm peshnout u dnho jednotlivce 200 % pevn sloky jeho celkov odmny, nebo b) dt pokyn dozor radnebo sprvn rad, pokud schvaluje smlouvu o vkonu funkce, stanovit rovepomru mezi pevnou a pohyblivou slokou odmny vy ne 100 %, piem celkov rovepohybliv sloky nesm peshnout u dnho jednotlivce 200 % pevn sloky jeho celkov odmny.

(3) Oven kopie stanov a jejich zmn mus bt uloeny u esk nrodn banky. 10

(1) Banka je povinna bez zbytenho odkladu uloit u esk nrodn banky vpis z obchodnho rejstku, jako i vechny jeho zmny. (2) Zahranin banka vykonvajc na zem esk republiky bankovn innosti prostednictvm poboky je povinna bez zbytenho odkladu uloit u esk nrodn banky vpis z obchodnho rejstku, jako i vechny jeho zmny.

10a (1) Banka zavede postupy pro sv pracovnky k internmu hlen poruen nebo hrozcho poruen tohoto zkona, prvnch pedpis jej provdjcch nebo pmo pouitelnho pedpisu Evropsk unie upravujcho obezetnostn poadavky prostednictvm zvltnho, nezvislho a samostatnho komunikanho kanlu.


Strnka16/107

(2) esk nrodn banka zavede inn mechanismus k hlen poruen nebo hrozcho poruen tohoto zkona, prvnch pedpis jej provdjcch nebo pmo pouitelnho pedpisu Evropsk unie upravujcho obezetnostn poadavky a informuje o nm zpsobem umoujcm dlkov pstup; tento mechanismus zahrnuje alespo

a) postupy pro hlen poruen nebo hrozcho poruen esk nrodn bance a jejich vyhodnocovn eskou nrodn bankou, b) ochranu osoby, kter ohls poruen nebo hrozc poruen; pokud se jedn o pracovnka banky, esk nrodn banka a banka zajist ochranu alespoped diskriminac nebo dalmi druhy nespravedlivho zachzen, c) ochranu osobnch dajosoby, kter ohls poruen nebo hrozc poruen nebo kter je dajn odpovdn za poruen nebo hrozc poruen, ledae je zveejnn vyadovno vnitrosttnm prvem v souvislosti s dalm vyetovnm nebo nslednm soudnm zenm.

(3) esk nrodn banka stanov vyhlkou poadavky na postupy banky podle odstavce 1 vetnzajitn stejn mry ochrany, jako je vyadovna podle odstavce 2 psm. b) a c). (4) Postupy internho hlen podle odstavce 1 mohou bt stanoveny na zkladujednn se socilnmi partnery, prostednictvm nebo s vyuitm komunikanch kanl tchto partner, pi zajitn stejn mry ochrany, jako je vyadovna podle odstavce 2 psm. b) a c).

ST TVRT PROVOZN POADAVKY 11

(1) Banky a poboky zahraninch bank jsou povinny informovat ve svch provoznch prostorch psemnou formou v eskm jazyce o podmnkch pro pijmn vklad, poskytovn vr a dalch bankovnch obchoda slueb a o sv asti v platebnch systmech. Na vydn jsou povinny poskytnout informaci o pravidlech pslunho platebnho systmu. (2) V informaci o slubch, kter spovaj v pevzet pennch prostedkod klienta, nebo pi poskytovn tchto slueb mus bt vslovna srozumitelnuveden vztah tto sluby k pojitn pohledvek z vklad vetn limit pro vplatu jedn oprvnn osob. Banka a poboka zahranin banky je povinna psemn informovat v ednm jazyce, poppad jazycch sttu, na jeho zem psob, o zpsobu vplaty nhrad z Fondu pojitn vklad ( 41a) nebo z jinho systmu pojitn, na kterm je astna, a o zpsobu uplatnn nroku u Fondu pojitn vkladnebo u jinho obdobnho systmu pojitn, na kterm je astna. (3) Poboka banky z jinho nelenskho sttu je povinna na dost prvnick osoby nebo fyzick osoby v souvislosti s jejm podniknm poskytnout bez zbytenho odkladu psemn vysvtlen vrovho hodnocen tto osoby (rating) pro ely posuzovn j poskytnutho vru nebo jej dosti o vr. (4) Banka a poboka banky z jinho nelenskho sttu je povinna vst agendu kad smlouvy uzavran s klientem takovm zpsobem, aby na dost esk nrodn banky byla bez zbytenho odkladu schopna pedloit pslun doklady v ovenm pekladu do eskho jazyka. (5) Banky a poboky zahraninch bank jsou povinny zavst inn postup pro vyizovn stnost klienta o tomto postupu srozumiteln, psemna v ednm jazyce, poppadjazycch sttu, na jeho zem psob, informovat ve svch provoznch prostorch.

11a Uveejovn informac pobokami bank z jinho nelenskho sttu (1) Poboka banky z jinho nelenskho sttu uveejuje daje o soba sv innosti a daje o plnn pravidel obezetnho podnikn.


Strnka17/107

(2) Poboka banky z jinho nelenskho sttu uveejuje zpsobem umoujcm dlkov pstup informace o tom, kdo a jakm zpsobem uveejuje informace o zahranin bance. (3) Poboka banky z jinho nelenskho sttu nemus uveejnit informaci o plnn pravidel obezetnho podnikn, kter

a) nen vznamn; informace je vznamn, pokud by jej vynechn nebo chybn uveden mohlo zmnit i ovlivnit hodnocen i rozhodnut osob, kter spolhaj na tyto informace pi svch rozhodnutch; tato monost se nevztahuje na informace o pstupech pro vpoet kapitlovch poadavk, b) je citliv; informace je citliv, pokud by jejm uveejnnm mohlo bt pokozeno postaven dan zahranin banky v rmci soutnho prosted, zejmna jde-li o informaci o produktech nebo systmech, kter by sdlenm s ostatnmi soutiteli mohla znehodnotit jej investici do tchto produktnebo systm, c) je dvrn; informace je dvrn, pokud je dan zahranin banka zavzna klientm nebo jinm protistranm zachovvat o n mlenlivost.

(4) Vyuije-li poboka banky z jinho nelenskho sttu monost neuveejnit citlivou nebo dvrnou informaci, uveejn, o kter z poadavkna uveejnn se jedn, a dvod, proinformaci neuveejnila. Poboka banky z jinho nelenskho sttu uvede alespoobecnou informaci o skutenosti, kterou mla uveejnit, ledae by i tato obecn informace byla citliv nebo dvrn. (5) Auditor ovuje daje o kapitlu, kapitlovch poadavcch a pomrov ukazatele banky a poboky banky z jinho nelenskho sttu. (6) esk nrodn banka stanov vyhlkou

a) obsah dajurench k uveejnn, jako i formu, zpsob, strukturu, periodicitu a lhty uveejovn daj, b) obsah dajovovanch auditorem.

(7) Poboka banky z jinho nelenskho sttu zavede vnitn postupy a zsady pro plnn poadavk na uveejnn stanovench tmto zkonem nebo na jeho zklad a pro hodnocen pimenosti uveejovanch daj, vetn jejich ovovn a frekvence uveejovn. Poboka banky z jinho nelenskho sttu zavede, udruje a uplatuje rovnvnitn postupy a zsady pro posouzen, zda j uveejovan informace poskytuj pln a pravdiv obraz o vech podstupovanch rizicch a jejich me. Neposkytuj-li uveejovan informace takovto obraz, je poboka banky z jinho nelenskho sttu povinna uveejnit veker dal informace potebn k dosaen tohoto cle, s vjimkou informac uvedench v odstavci 3.

11b Uveejovn informac ovldajcmi osobami a bankami (1) Banka uveejuje zkladn daje o sob, o sloen akcion, struktue konsolidanho celku, jeho je soust, a o sv innosti a finann situaci. (2) Banka, kter jsou stanoveny povinnosti na konsolidovanm zkladpodle tohoto zkona nebo podle pmo pouitelnho pedpisu Evropsk unie upravujcho obezetnostn poadavky, uveejuje kadoroninformace o

a) majetkoprvnch vztazch mezi leny konsolidanho celku, vetninformac o zkm propojen, b) dicm a kontrolnm systmu podle 8b odst. 1 psm. a) a e), c) dicm a kontrolnm systmu konsolidanho celku podle 8b odst. 4.

(3) Banka spln povinnost podle odstavce 2 i uveejnnm odkazu na msto, kde jsou tyto informace k dispozici.


Strnka18/107

(4) esk nrodn banka me stanovit krat ne ron periodicitu uveejovn informac bankami podle sti osm nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013. (5) Banka uveejuje ve sv vron zprvmezi klovmi ukazateli nvratnost jejch aktiv, vyjdenou jako podl istho zisku a celkov bilann sumy. (6) Banka uveejuje daje o tom, jak dodruje poadavky na dic a kontroln systm, zpsobem umoujcm dlkov pstup. (7) esk nrodn banka

a) stanov vyhlkou rozsah dajurench k uveejnn podle odstavc1 a 3, jako i formu, zpsob, strukturu a lhty uveejovn daj, a periodicitu uveejovn dajpodle odstavce 1, b) me vyhlkou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhty a zpsob uveejovn informac, c) stanov vyhlkou rozsah dajurench k uveejovn podle odstavce 6, jako i formu, zpsob, strukturu, periodicitu a lhty uveejovn daj.

11c (1) Banka kadoronuveejuje za bezprostednpedchzejc etn obdob s rozlienm podle jednotlivch lenskch stta jinch nelenskch stt, ve kterch m ovldanou osobu nebo poboku,

a) vet innost, kter vykonv, a jejich zempisn umstn, b) obrat, c) poet pracovnkpepoten na ekvivalenty pracovnkna pln pracovn vazek, d) zisk nebo ztrtu ped zdannm, e) daz pjmprvnickch osob nebo obdobnou daplacenou v zahrani nebo ztrtu, f) zskan veejn podpory.

(2) daje podle odstavce 1 se uveejuj v ploze ron etn zvrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovan etn zvrka, v ploze konsolidovan etn zvrky. (3) Auditor v rmci sv auditorsk innosti ovuje rovndaje uveden v odstavci 1.

12 (1) Banka nebo poboka banky z jinho nelenskho sttu je povinna pi vkonu sv innosti postupovat obezetn, zejmna provdt obchody zpsobem, kter nepokozuje zjmy jejch vkladatelz hlediska nvratnosti jejich vklada neohrouje bezpenost a stabilitu banky z jinho nelenskho sttu. (2) Banka a poboka banky z jinho nelenskho sttu nesm uzavrat smlouvy za podmnek, kter jsou pro ni npadnnevhodn, zejmna takov, kter zavazuj banku nebo poboku banky z jinho ne lenskho sttu k hospodsky neodvodnnmu plnn nebo plnn zjevn neodpovdajcmu poskytovan protihodnot. Smlouvy uzaven v rozporu s tmto ustanovenm jsou neplatn.

12a Kapitl poboky banky z jinho nelenskho sttu (1) Poboka banky z jinho nelenskho sttu dodruje prbnkapitlov pomr minimlnve vi 8 %. Kapitlovm pomrem se rozum procentn podl kapitlu na celkovm objemu rizikov expozice. Kapitl poboky banky z jinho ne lenskho sttu nesm klesnout pod minimln vi finannch zdrojposkytnutch j zahranin bankou podle 5 odst. 4 psm. a).


Strnka19/107

(2) Pro vpoet jednotlivch kapitlovch poadavkpoboka banky z jinho nelenskho sttu pouv zkladn pstup, intern pstup nebo intern model. (3) Jestlie poboka banky z jinho nelenskho sttu hodl pouvat pro vpoet kapitlovho poadavku intern pstup nebo pouvan intern pstup nebo podmnky jeho pouvn zmnit, je povinna podat eskou nrodn banku o udlen pedchozho souhlasu. esk nrodn banka rozhodne o tto dosti do 6 msc. esk nrodn banka me v rozhodnut o udlen souhlasu stanovit zvazn podmnky, za kterch je poboka banky z jinho nelenskho sttu oprvnna intern pstup pouvat. (4) esk nrodn banka stanov vyhlkou

a) pravidla pro vpoet kapitlovho pomru, kter zahrnuj postupy, kter poboka banky z jinho ne lenskho sttu uplatuje, pravidla pro stanoven kapitlu, pravidla pro uren celkovho objemu rizikov expozice, uren jednotlivch kapitlovch poadavka vymezen pstup pro jejich vpoet, vetn stanoven podmnek pro uvn internch pstup a internch modelpi vpotu kapitlovch poadavk, a pravidla pro pevod rizik, b) uren internch pstup, k jejich pouvn a zmnje poteba souhlasu podle odstavce 3, c) nleitosti dosti o pedchoz souhlas s pouvnm internho pstupu a se zmnou pouvanho internho pstupu pedkldan esk nrodn bance.

12b Pro vpoet kapitlovch poadavkpomoc vrovho hodnocen dlunka vydanho jinou osobou pouije poboka banky z jinho nelenskho sttu toto vrov hodnocen jen tehdy, pokud je vydno nebo uznno ratingovou agenturou nebo jinou osobou zapsanou do seznamu vedenho Evropskm orgnem pro bankovnictv nebo exportn vrovou agenturou, kter zveejuje sv vrov hodnocen a dodruje dohodnutou metodiku Organizace pro hospodskou spoluprci a rozvoj, kterou si poboka banky zvolila a konzistentnji pouv.

12c (1) Banka pijme a uplatuje spolehliv, inn a pln strategie a postupy pro stanoven, prbn posuzovn a udrovn vnitn stanovenho kapitlu v takov vi, struktue a rozloen, aby dostatenpokrval rizika, kterm je nebo by mohla bt vystavena. (2) Banka pravidelnprovuje strategie a postupy uveden v odstavci 1 tak, aby bylo zajitno, e jsou funkn, inn a pimen charakteru, rozsahu a sloitosti innost banky. (3) Povinnosti stanoven v odstavcch 1 a 2 m na individulnm zkladpouze banka, kter

a) nen ovldna tuzemskou ovldajc bankou [ 26d odst. 1 psm. l)], tuzemskou finann holdingovou osobou [ 26d odst. 1 psm. n)] ani tuzemskou smenou finann holdingovou osobou [ 26d odst. 1 psm. p)], b) nen odpovdnou bankou ve skupinzahranin ovldajc banky [ 26d odst. 1 psm. s)] nebo odpovdnou bankou ve skupinevropsk finann holdingov osoby ani jinou bankou v takov skupin, c) nen odpovdnou bankou ovldanou evropskou smenou finann holdingovou osobou ani jinou bankou ovldanou smenou finann holdingovou osobou, d) neovld jinou banku, spoiteln a vrn drustvo, zahranin banku, obchodnka s cennmi papry, kter nen bankou, zahraninho obchodnka s cennmi papry, kter nen zahranin bankou, finann instituci nebo podnik pomocnch slueb, nebo e) nen zahrnuta do konsolidace podle l. 19 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013.

(4) Povinnosti stanoven v odstavcch 1 a 2 m na konsolidovanm zkladv rozsahu a


Strnka20/107

zpsobem podle sti prvn hlavy II kapitoly 2 oddl2 a 3 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013 pouze banka, kter je

a) tuzemskou ovldajc bankou [ 26d odst. 1 psm. l)], b) ovldajc bankou, avak nen tuzemskou ovldajc bankou, odpovdnou bankou ve skupinfinann holdingov osoby nebo odpovdnou bankou ovldanou smenou finann holdingovou osobou [ 26d odst. 1 psm. b), l), r) a t)], piem lenem jejho konsolidanho celku je zahranin banka, zahranin obchodnk s cennmi papry, kter nen bankou, nebo finann instituce, kter maj sdlo v jinm nelenskm stt, c) odpovdnou bankou ve skupinfinann holdingov osoby [ 26d odst. 1 psm. r)], d) odpovdnou bankou ve skupinzahranin ovldajc banky [ 26d odst. 1 psm. s)], nebo e) odpovdnou bankou ovldanou smenou finann holdingovou osobou [ 26d odst. 1 psm. t)].

12d Kombinovan kapitlov rezerva (1) Banka prbnudruje kmenov kapitl tier 1 podle l. 50 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013 ve vi odpovdajc kombinovan kapitlov rezerv, a to nad rmec poadavk na kapitl podle l. 92 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013, poadavk na kapitl uloench j prostednictvm opaten k nprav a jinch opaten podle tohoto zkona nebo jinch prvnch pedpisa se zohlednnm vnitnstanovenho kapitlu. (2) Kombinovanou kapitlovou rezervu tvo

a) bezpenostn kapitlov rezerva, b) proticyklick kapitlov rezerva, c) kapitlov rezerva ke kryt systmovho rizika.

(3) Banka udruje kapitlov rezervy podle odstavce 2 psm. a) a c) na individulnm a konsolidovanm zkladpodle sti prvn hlavy druh nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013. (4) Pokud banka neudruje kombinovanou kapitlovou rezervu v poadovan vi, nesm rozdlit pomrnou st zisku po zdann, a do 5 pracovnch dn ode dne, kdy dojde k poklesu kombinovan kapitlov rezervy pod poadovanou vi, pedlo esk nrodn bance dost o schvlen plnu na obnoven kapitlu. esk nrodn banka me tuto lhtu prodlouit a na 10 pracovnch dnv zvislosti na posouzen individuln situace banky s pihldnutm k rozsahu a sloitosti jejch innost. (5) esk nrodn banka pln na obnoven kapitlu podle odstavce 4 schvl, jestlie lze oekvat, e na zklad tohoto plnu banka ve stanoven lhtspln kombinovanou kapitlovou rezervu. Pokud esk nrodn banka pln na obnoven kapitlu neschvl, ulo opaten k npravpodle 26 odst. 2 psm. a) bodu 12 nebo 26 odst. 2 psm. e). (6) esk nrodn banka stanov vyhlkou

a) pravidla pro kombinovanou kapitlovou rezervu podle odstavce 1 a kapitlov rezervy podle odstavce 2, b) pravidla pro vpoet pomrn sti zisku po zdann podle odstavce 4, c) nleitosti plnu na obnoven kapitlu podle odstavce 4.

12e Sazba bezpenostn kapitlov rezervy


Strnka21/107

Sazba bezpenostn kapitlov rezervy in 2,5 % z celkovho objemu rizikov expozice podle l. 92 odst. 3 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013.

Proticyklick kapitlov rezerva 12f

(1) esk nrodn banka tvrtletnvypote orientan ukazatel proticyklick kapitlov rezervy jako referenn hodnotu, kterou se d pi stanoven sazby proticyklick kapitlov rezervy. Tento ukazatel je zaloen na odchylce pomru objemu poskytnutch vr a hrubho domcho produktu od dlouhodobho trendu. (2) esk nrodn banka pi vpotu orientanho ukazatele proticyklick kapitlov rezervy pihl zejmna k

a) vrovmu cyklu a rstu objemu poskytovanch vrv esk republice, b) zmnm pomru objemu poskytnutch vra hrubho domcho produktu, c) specifikm eskho nrodnho hospodstv, d) doporuenm vydanm Evropskou radou pro systmov rizika.

(3) esk nrodn banka tvrtletnstanov sazbu proticyklick kapitlov rezervy pro eskou republiku, piem pihl k

a) orientanmu ukazateli proticyklick kapitlov rezervy vypotenmu podle odstavc1 a 2, b) doporuenm vydanm Evropskou radou pro systmov rizika, c) ukazatelm, kter mohou znait rst systmovho rizika.

(4) Sazba proticyklick kapitlov rezervy podle odstavce 3 se stanov ve vi 0 % a 2,5 % z celkovho objemu rizikov expozice podle l. 92 odst. 3 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013 v nsobcch 0,25 procentnho bodu. V ppadech, kdy to bude na zkladskutenost uvedench v odstavci 3 dvodn, me esk nrodn banka stanovit tuto sazbu vy ne 2,5 %. (5) esk nrodn banka stanov opatenm obecn povahy

a) sazbu proticyklick kapitlov rezervy pro eskou republiku podle odstavce 3, b) den, od kterho jsou banky povinny pouvat sazbu podle psmene a) pro ely vpotu kombinovan kapitlov rezervy.

(6) Pi prvnm stanoven sazby podle odstavce 5 psm. a) nebo pi zven tto sazby me bt den podle odstavce 5 psm. b) stanoven nejdve 1 rok po dni vydn opaten obecn povahy; ve vjimench ppadech me bt tato lhta krat. To neplat, pokud se sazba podle odstavce 5 psm. a) sn. (7) esk nrodn banka v opaten obecn povahy uvede

a) daje podle odstavce 5, b) pomr objemu poskytnutch vrk hrubmu domcmu produktu esk republiky a odchylku tohoto pomru od dlouhodobho trendu, c) referenn sazbu proticyklick kapitlov rezervy podle odstavc1 a 2, d) odvodnn ve sazby podle odstavce 5 psm. a), vetnuveden vech faktor, kter esk nrodn banka vzala v vahu pi stanoven tto sazby, e) dvody pro zkrcen lhty, pokud je lhta podle odstavce 6 krat ne 1 rok, f) nezvaznuren obdob, po kter esk nrodn banka oekv, e sazba podle


Strnka22/107

odstavce 5 psm. a) nebude zvena vetnodvodnn dlky tohoto obdob, pokud byla sazba proticyklick kapitlov rezervy snena.

(8) esk nrodn banka koordinuje termn vydn opaten obecn povahy s pslunmi orgny nebo urenmi orgny jinch stt.

12g (1) Banka pouije sazbu proticyklick kapitlov rezervy pro jin lensk stt ve vi, kterou stanovil pslun orgn nebo uren orgn tohoto lenskho sttu29), pokud tato sazba byla stanovena do ve 2,5 % z celkovho objemu rizikov expozice podle l. 92 odst. 3 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013. (2) Pokud pslun orgn nebo uren orgn jinho lenskho sttu stanovil sazbu proticyklick kapitlov rezervy vy ne 2,5 % z celkovho objemu rizikov expozice podle l. 92 odst. 3 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013, esk nrodn banka tuto sazbu uzn nebo stanov sazbu ve vi 2,5 %. Banka v takovm ppadpouije sazbu stanovenou eskou nrodn bankou. (3) esk nrodn banka stanov opatenm obecn povahy

a) sazbu proticyklick kapitlov rezervy pro jin lensk stt podle odstavce 2, b) nzev sttu, na nj se vztahuje sazba podle psmene a), c) den, od kterho jsou banky povinny pouvat sazbu podle psmene a) pro ely vpotu kombinovan kapitlov rezervy.

(4) Pi prvnm stanoven sazby podle odstavce 3 psm. a) nebo pi zven tto sazby me bt den podle odstavce 3 psm. c) stanoven nejdve 1 rok po dni vydn opaten obecn povahy; ve vjimench ppadech me bt tato lhta krat. To neplat, pokud se sazba podle odstavce 3 psm. a) sn. (5) Je-li lhta podle odstavce 4 krat ne 1 rok, esk nrodn banka v opaten obecn povahy uvede dvody pro zkrcen lhty.

12h (1) Banka pouije sazbu proticyklick kapitlov rezervy pro jin nelensk stt ve vi, kterou stanovil pslun orgn tohoto sttu, pokud tato sazba byla stanovena do ve 2,5 % z celkovho objemu rizikov expozice podle l. 92 odst. 3 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013. (2) Pokud pslun orgn jinho nelenskho sttu stanovil sazbu proticyklick kapitlov rezervy ni ne 2,5 % z celkovho objemu rizikov expozice podle l. 92 odst. 3 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013, esk nrodn banka me sazbu zvit a do ve 2,5 %, povauje-li to za potebn z hlediska rizik spojench s objemem poskytovanch vr v tomto stt. Banka v takovm ppad pouije sazbu stanovenou eskou nrodn bankou. (3) Pokud pslun orgn jinho nelenskho sttu stanovil sazbu proticyklick kapitlov rezervy vy ne 2,5 % z celkovho objemu rizikov expozice podle l. 92 odst. 3 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013, esk nrodn banka tuto sazbu uzn nebo stanov sazbu ve vi 2,5 %. Banka v takovm ppadpouije sazbu stanovenou eskou nrodn bankou. (4) Pokud pslun orgn jinho nelenskho sttu sazbu proticyklick kapitlov rezervy nestanovil, esk nrodn banka me tuto sazbu stanovit do ve 2,5 % z celkovho objemu rizikov expozice podle l. 92 odst. 3 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013. Banka v takovm ppadpouije sazbu stanovenou eskou nrodn bankou. (5) esk nrodn banka pi stanoven sazby proticyklick kapitlov rezervy podle odstavc2


Strnka23/107

a 4 pihl k doporuenm vydanm Evropskou radou pro systmov rizika. (6) esk nrodn banka stanov opatenm obecn povahy

a) sazbu proticyklick kapitlov rezervy pro jin nelensk stt podle odstavc2 a 4, b) nzev sttu, na nj se vztahuje sazba podle psmene a), c) den, od kterho jsou banky povinny pouvat sazbu podle psmene a) pro ely vpotu kombinovan kapitlov rezervy.

(7) Pi prvnm stanoven sazby podle odstavce 6 psm. a) nebo pi zven tto sazby me bt den podle odstavce 6 psm. c) stanoven nejdve 1 rok po dni vydn opaten obecn povahy; ve vjimench ppadech me bt tato lhta krat. To neplat, pokud se sazba podle odstavce 6 psm. a) sn. (8) esk nrodn banka v opaten obecn povahy odvodn vi sazby podle odstavce 6 psm. a), a je-li lhta podle odstavce 7 krat ne 1 rok, esk nrodn banka uvede dvody pro zkrcen lhty.

Kapitlov rezerva ke kryt systmovho rizika 12i

(1) esk nrodn banka me stanovit, aby banky, skupina druhovurench bank nebo jednotliv banka prbn udrovaly kapitlovou rezervu ke kryt systmovho rizika na individulnm a konsolidovanm zklad podle sti prvn hlavy druh nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013, a to nad rmec poadavkna kapitl podle l. 92 tohoto nazen, poadavkna kapitl uloench bance prostednictvm opaten k nprava jinch opaten podle tohoto zkona nebo jinch prvnch pedpis a se zohlednnm vnitnstanovenho kapitlu. (2) esk nrodn banka stanov sazbu kapitlov rezervy ke kryt systmovho rizika pro expozice umstn v esk republice ve vi nejmn 1 % z celkovho objemu rizikov expozice podle l. 92 odst. 3 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013 v nsobcch 0,5 procentnho bodu, piem me tuto sazbu stanovit tak pro expozice umstn v jinm lenskm sttnebo jinm nelenskm stt. esk nrodn banka pi stanoven sazby pihl k tomu, aby ve sazby nemla nepzniv dopad na finann trh jako celek nebo jeho st v jinch lenskch sttech Evropsk unie nebo cel Evropsk unii a nebyla pekkou pro fungovn jednotnho trhu. esk nrodn banka pezkoumv dvody pro stanoven kapitlov rezervy ke kryt systmovho rizika alespojednou za 2 roky. (3) esk nrodn banka stanov rozhodnutm nebo opatenm obecn povahy

a) sazbu kapitlov rezervy ke kryt systmovho rizika podle odstavc1 a 2, b) daje nutn k identifikaci banky, kter je povinna udrovat kapitlovou rezervu ke kryt systmovho rizika, c) den, od kterho je doten banka povinna sazbu podle psmene a) pouvat, d) nzvy stt, na nse vztahuje sazba podle psmene a).

12j (1) esk nrodn banka oznm zmr stanovit sazbu kapitlov rezervy ke kryt systmovho rizika Evropsk komisi, Evropskmu orgnu pro bankovnictv, Evropsk radpro systmov rizika a pslunm orgnm nebo urenm orgnm dotench stt. (2) Oznmen podle odstavce 1 obsahuje

a) sazbu kapitlov rezervy ke kryt systmovho rizika, b) popis systmovho nebo makroobezetnostnho rizika,


Strnka24/107

c) odvodnn ve sazby podle psmene a) vzhledem k me systmovho nebo makroobezetnostnho rizika a ohroen stability finannho systmu v esk republice, d) odvodnn ve sazby podle psmene a) z hlediska jej innosti a pimenosti zmrnit systmov nebo makroobezetnostn riziko, e) odvodnn innosti a pimenosti ve sazby podle psmene a) vzhledem k ostatnm existujcm opatenm pouitelnm podle tohoto zkona a nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013 s vjimkou lnk458 a 459 tohoto nazen, f) vyhodnocen pravdpodobnch kladnch a zpornch dopadstanoven kapitlov rezervy ke kryt systmovho rizika na jednotn trh Evropsk unie na zklad informac dostupnch esk nrodn bance.

(3) Pokud esk nrodn banka hodl stanovit sazbu kapitlov rezervy ke kryt systmovho rizika do ve 5 % z celkovho objemu rizikov expozice podle l. 92 odst. 3 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013, oznm zmr podle odstavce 1 nejpozdji 1 msc pede dnem vydn rozhodnut nebo opaten obecn povahy podle 12i odst. 3. Pokud esk nrodn banka hodl stanovit sazbu kapitlov rezervy ke kryt systmovho rizika vy ne 5 % z celkovho objemu rizikov expozice podle l. 92 odst. 3 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013, oznm zmr podle odstavce 1, piem rozhodnut nebo opaten obecn povahy podle 12i odst. 3 vyd pouze v nvaznosti na nazen nebo rozhodnut Evropsk komise. (4) Pokud esk nrodn banka hodl stanovit sazbu kapitlov rezervy ke kryt systmovho rizika do ve 5 % z celkovho objemu rizikov expozice podle l. 92 odst. 3 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013 pro expozice umstn v jinch lenskch sttech, mus bt sazba kapitlov rezervy ke kryt systmovho rizika stejn pro vechny lensk stty. (5) esk nrodn banka me podat Evropskou radu pro systmov rizika, aby pro pslun orgny nebo uren orgny jinch lenskch sttvydala doporuen uznat sazbu kapitlov rezervy ke kryt systmovho rizika stanovenou eskou nrodn bankou pro eskou republiku. (6) Pokud esk nrodn banka hodl stanovit sazbu kapitlov rezervy ke kryt systmovho rizika vy ne 3 % a ni nebo rovnu 5 % z celkovho objemu rizikov expozice podle l. 92 odst. 3 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013, vyd si ped vydnm rozhodnut nebo opaten obecn povahy podle 12i odst. 3 stanovisko Evropsk komise. Pokud esk nrodn banka stanovisku Evropsk komise nevyhov, sdl j dvody, kter ji k tomu vedly. (7) Pokud esk nrodn banka hodl stanovit sazbu kapitlov rezervy ke kryt systmovho rizika vy ne 3 % a ni nebo rovnu 5 % z celkovho objemu rizikov expozice podle l. 92 odst. 3 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013 pro banku, jej ovldajc osoba m sdlo v jinm lenskm stt, a esk nrodn banka a pslun orgny nebo uren orgny dotenho lenskho sttu se neshodnou nebo v ppad, kdy stanoviska Evropsk komise a Evropsk rady pro systmov rizika jsou zamtav, esk nrodn banka me postoupit vc k rozhodnut Evropskmu orgnu pro bankovnictv podle pmo pouitelnho pedpisu Evropsk unie upravujcho dohled nad finannm trhem v oblasti bankovnictv28). esk nrodn banka rozhodnut nebo opaten obecn povahy podle 12i odst. 3 nevyd, dokud ve vci nerozhodne Evropsk orgn pro bankovnictv.

12k (1) Pokud pslun orgn nebo uren orgn jinho lenskho sttu stanovil pro tento lensk stt sazbu kapitlov rezervy ke kryt systmovho rizika, me esk nrodn banka sazbu pro ely vpotu kapitlov rezervy ke kryt systmovho rizika uznat a rozhodnutm nebo opatenm obecn povahy podle 12i odst. 3 tuto sazbu stanovit. esk nrodn banka ped


Strnka25/107

stanovenm sazby pihl k informacm uvedenm v oznmen pslunho orgnu dotenho lenskho sttu. (2) esk nrodn banka oznm uznn sazby podle odstavce 1 Evropsk komisi, Evropskmu orgnu pro bankovnictv, Evropsk rad pro systmov rizika a pslunmu nebo urenmu orgnu lenskho sttu.

12l (1) Pi vydn opaten obecn povahy podle 12f a 12i se 172 a 173 odst. 1 sprvnho du nepouije. Opaten obecn povahy oznm esk nrodn banka zpsobem umoujcm dlkov pstup. Opaten obecn povahy nabv innosti dnem zveejnn. Pokud by zveejnn odvodnn opaten obecn povahy vydanho podle 12i odst. 3 ohrozilo stabilitu finannho systmu dotench stt, esk nrodn banka odvodnn nezveejn. (2) Proti vydanmu opaten obecn povahy me banka nebo poboka zahranin banky podat psemn odvodnn nmitky ve lhtdo 10 pracovnch dnode dne jeho oznmen. Podan nmitky vyd esk nrodn banka sdlenm. Podan nmitky me esk nrodn banka vyut jako podklad pro zmnu nebo zruen vydanho opaten obecn povahy. (3) esk nrodn banka zveejn pravomocn rozhodnut podle 12i odst. 3 zpsobem umoujcm dlkov pstup. Pokud by zveejnn odvodnn rozhodnut ohrozilo stabilitu finannho systmu dotench stt, esk nrodn banka odvodnn nezveejn.

13 (1) Poboka banky z jinho nelenskho sttu dodruje pravidla, kter omezuj vi aktiv a podrozvahovch poloek vi osobnebo skupin osob v zvislosti na kapitlu. Tato pravidla zahrnuj zejmna vymezen velkch expozic, zpsob stanoven jejich hodnoty, vymezen zajitn uznatelnho pro vpoet expozic, vymezen expozic, kter lze vylouit pro ely sledovn limit, a limity na velk expozice. (2) esk nrodn banka stanov vyhlkou pravidla podle odstavce 1.

14 (1) Poboka banky z jinho nelenskho sttu udruje trvale svou platebn schopnost. Poboka banky z jinho ne lenskho sttu je povinna dodrovat stanoven pravidla likvidity a bezpenho provozu; tato pravidla mohou upravovat zejmna

a) minimln vi likvidnch prostedk, poppadskupiny tchto prostedk, ve vztahu k aktivm nebo ve vztahu k pasvm, poppadke skupinaktiv nebo pasv; b) omezen a podmnky pro nkter druhy vrnebo investic, vklad, zruk a zvazk; c) nabvn, financovn a posuzovn aktiv; d) omezen a podmnky pro mnov pozice.

(2) Banka je povinna dodrovat pravidla podle odstavce 1 psm. b) a d). (3) esk nrodn banka stanov vyhlkou pravidla podle odstavce 1 pro banky a poboky bank z jinch nelenskch stt.

15 (1) esk nrodn banka stanov vyhlkou pravidla postupu podle 12. (2) esk nrodn banka uprav ve vyhlce, kterou je zmocnna vydat podle 11a odst. 6, 12a odst. 4, 13 odst. 2 a 14 odst. 3, pravidla a poadavky pro innost poboek bank z jinch ne lenskch stt zpsobem srovnatelnm s pravou tchto pravidel a poadavk pmo pouitelnm pedpisem Evropsk unie upravujcm obezetnostn poadavky.

16


Strnka26/107

(1) Banka mus mt pedchoz souhlas esk nrodn banky a) k uzaven smlouvy, na jejm zkladdochz k jakkoliv dispozici s obchodnm zvodem nebo jeho st, b) k rozhodnut valn hromady o zruen banky, c) k fzi nebo rozdlen banky nebo pevodu jmn na banku jakoto spolenka, d) ke snen zkladnho kapitlu banky, nejedn-li se o snen zkladnho kapitlu banky k hradztrty, e) k usnesen valn hromady podle 7a odst. 1 psm. c). Prvn jednn a usnesen valn hromady uinn bez poadovanho pedchozho souhlasu jsou neplatn. astnkem zen o udlen pedchozho souhlasu je pouze dajc banka; astnky tohoto zen jsou rovn druh smluvn strana pi dispozici s obchodnm zvodem nebo jeho st podle psmene a), dal zastnn akciov spolenosti pi fzi nebo rozdlen anebo pejmajc spolenk pi pevodu jmn podle psmene c).

(2) Banka je povinna informovat eskou nrodn banku a) o zamlen zmnstanov tkajc se skutenost, kter mus bt ve stanovch uvedeny na zkladpoadavku zkona, b) o nvrzch personlnch zmn ve statutrnm orgnu, sprvn rada dozor radbanky, vetn pedloen podklad nezbytnch pro posouzen jejich odborn zpsobilosti, dvryhodnosti a zkuenosti, c) o zmru zaloit prvnickou osobu v zahrani nebo se na n majetkovpodlet.

(3) Ustanovenmi odstavce 1 psm. b) a c) nejsou dotena ustanoven zvltnho pedpisu.4) (4) Banka me pevst svj obchodn zvod pouze na

a) jinou banku, b) banku se sdlem na zem lenskho sttu, kter psob na zem esk republiky prostednictvm sv poboky, c) zahranin banku vykonvajc na zem esk republiky bankovn innosti prostednictvm sv poboky na zklad licence podle 5, pokud zahranin banka proke, e systm pojitn pohledvek z vklad, kter se na vklady pevdn v rmci prodeje obchodnho zvodu bude vztahovat, zaruuje oprvnnm osobm nejmnstejn stupeochrany, jak povaly podle tohoto zkona; pro pacht obchodnho zvodu banky se pouij psmena a) a c) obdobn.

(5) Banka me pevst svj obchodn zvod tak na akciovou spolenost, jejm jedinm akcionem je esk republika, pokud tato akciov spolenost spluje poadavek minimln ve zkladnho kapitlu podle 4 odst. 1 (dle jen banka zvltnho uren). Banka zvltnho uren spluje podmnky pro udlen licence podle 4 odst. 5, pokud esk nrodn banka udl pedchoz souhlas k uzaven smlouvy o pevodu obchodnho zvodu na banku zvltnho uren; v tomto ppad j esk nrodn banka udl licenci v rozsahu innost povolench bance, kter na ni svj obchodn zvod pevd. Banka zvltnho uren nesm vykonvat innosti uveden v licenci pede dnem nabyt innosti smlouvy o pevodu obchodnho zvodu, piem smlouva o pevodu obchodnho zvodu me nabt innosti nejdve dnem udlen licence bance zvltnho uren. (6) Dnem nabyt innosti smlouvy o pevodu obchodnho zvodu se banka, kter obchodn zvod pevedla, zruuje a vstupuje do likvidace.

16a (1) Banka je povinna psemninformovat eskou nrodn banku o zmru otevt poboku nebo


Strnka27/107

zastoupen v zahrani, o zmru poskytovat sluby v zahrani bez zaloen poboky a o ppadnch diskriminanch opatench sttu, na jeho zem poboka nebo zastoupen v zahrani psob nebo maj psobit nebo na jeho zem jsou nebo maj bt poskytovny sluby bez zaloen poboky. (2) Banka postupuje v ppadzmru otevt poboku nebo poskytovat sluby bez zaloen poboky v lenskm stt v souladu s 5c a 5m. Tot plat v ppadzmru poskytovat sluby podle 5d prostednictvm oprvnn finann instituce splujc podmnky podle 5e odst. 1, kter sluby bude poskytovat prostednictvm sv poboky nebo bez zaloen poboky. Po obdren oznmen o zmru otevt poboku banky nebo oprvnn finann instituce v zahrani rozhodne esk nrodn banka ve sprvnm zen, zda jsou splnny podmnky stanoven prvem Evropsk unie pro tyto ppady podle 5c a 5m. (3) Jestlie esk nrodn banka ve sprvnm zen rozhodne, e podmnky stanoven prvem Evropsk unie pro tyto ppady podle 5c a 5m nejsou splnny, rozhodnut je soudnpezkoumateln. (4) esk nrodn banka pi vkonu dohledu nad bankou, kter vykonv innost na zem jinho lenskho sttu prostednictvm poboky, zohledn pi sestavovn plnu dohledovch eten podle 25e informace zskan orgnem dohledu tohoto lenskho sttu pi kontrole na mst.

16b (1) Zahranin banka se sdlem na jinm zem ne zem lenskho sttu, kter vykonv na zem esk republiky bankovn innosti prostednictvm sv poboky, je povinna informovat eskou nrodn banku bez zbytenho odkladu o

a) nvrzch personlnch zmn osob ve veden tto poboky a k tto informaci pedloit podklady nezbytn pro posouzen jejich odborn zpsobilosti, dvryhodnosti a zkuenosti, b) vech zmnch v dajch a skutenostech uvedench v dosti o licenci pedloen v souvislosti se zzenm tto poboky v esk republice, c) snen finannch zdrojposkytnutch tto poboce podle 5 odst. 4 psm. a), d) skutenostech a rozhodnutch, kter maj dopad na innost tto poboky nebo se j pmo tkaj, zejmna o zmru zruit tuto poboku nebo prodat st obchodnho zvodu, kterho je tato poboka soust, e) zmnsvch stanov, f) sv nepzniv finann situaci, kter by mohla ovlivnit innost tto poboky, g) mimodn situaci na finannm trhu zemsvho sdla, vetntakovho nepznivho vvoje na tomto trhu, v jeho dsledku by mohlo dojt k ohroen likvidity tohoto trhu nebo stability finannho systmu.

(2) Zahranin banka se sdlem na jinm zem ne zem lenskho sttu, kter vykonv na zem esk republiky bankovn innosti prostednictvm sv poboky, je povinna informovat o vydn rozhodnut o padku a o prohlen konkursu na tuto poboku orgn dohledu zemsdla zahranin banky.

17 (1) Banka me nabt podl v jin prvnick osob, zaloit jinou prvnickou osobu nebo podlet se na jejm zaloen, pokud

a) se nestane spolenkem s neomezenm ruenm, b) nejde o osobu, kter m na tto bance kvalifikovanou ast, ledae jde o astnick cenn papry tto osoby dren krtkodob za elem obchodovn a banka dodr pravidla pro nabvn, financovn a posuzovn aktiv stanoven eskou nrodn bankou podle 14 odst. 1 psm. c),


Strnka28/107

c) nejsou prvn nebo jin pekky pro poskytovn informac touto osobou bance a pro poskytovn tchto informac bankou pro ely dohledu nad innost banky a je zachovna prhlednost konsolidanho celku, jeho lenem je banka, a zk propojen v rmci konsolidanho celku nebrn vkonu dohledu nad innost banky, nebo d) investice je v souladu s celkovou strategi banky a banka d rizika s touto investic spojen zejmna z hlediska ppadnch zvazkbanky z toho plynoucch.

(2) Banka je povinna bez zbytenho odkladu oznmit esk nrodn bance nabyt kvalifikovan asti. Na dost esk nrodn banky je povinna prokzat splnn podmnek podle odstavce 1. (3) Podlem se rozum i nepm podl ( 17a odst. 1) nebo souet nepmch podl.

17a (1) Nepmm podlem se rozum podl dren prostednictvm osoby nebo osob, kter jsou ovldny. (2) Finann instituc se pro ely tohoto zkona rozum finann instituce podle l. 4 odst. 1 bodu 26 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013. (3) Instituc se pro ely tohoto zkona rozum vrov instituce podle l. 4 odst. 1 bodu 1 a investin podnik podle l. 4 odst. 1 bodu 2 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013. (4) Kvalifikovanou ast se pro ely tohoto zkona rozum kvalifikovan ast podle l. 4 odst. 1 bodu 36 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013. (5) Pro ely vpotu kvalifikovan asti na bance se zapotvaj i podly na zkladnm kapitlu nebo na hlasovacch prvech,

a) ktermi disponuje jin osoba, kter jedn ve shods osobou uvedenou v 20 odst. 3, b) se ktermi m osoba uveden v 20 odst. 3 monost doasndisponovat za protiplnn, c) kter byly osobuveden v 20 odst. 3 poskytnuty jako zajitn, pokud tato osoba uveejn prohlen, e bude tato hlasovac prva vykonvat, d) ke kterm m osoba uveden v 20 odst. 3 doivotn uvac prvo, e) ktermi disponuje ve smyslu psmen a) a d) osoba ovldan osobou uvedenou v 20 odst. 3, f) kter osoba uveden v 20 odst. 3 spravuje, obhospodauje nebo jsou u n uloeny, jestlie j nebyly vlastnkem udleny zvltn pokyny tkajc se hlasovn, g) kter m monost svm jmnem na et osoby uveden v 20 odst. 3 vykonvat jin osoba, nebo h) kter jsou vykonvna osobou uvedenou v 20 odst. 3 na zkladpln moci, me-li tato prva vykonvat podle svho uven a jestlie j nebyly zmocnitelem udleny dn zvltn pokyny tkajc se hlasovn.

(6) Do vpotu podlu na hlasovacch prvech plynoucch z asti na bance se nezapotaj hlasovac prva z astnickch cennch papr, kter se vztahuj k cennm paprm, kter m banka nebo osoba, kter m oprvnn jinho lenskho sttu psobit jako banka, ve sv moci v pm souvislosti s upisovnm nebo umisovnm cennch papr4b), pokud hlasovac prva nevykonv ani jinm zpsobem nezasahuje do zen emitenta tchto cennch papra jestlie tyto cenn papry zciz do 1 roku ode dne jejich nabyt. (7) Tvrce trhu podle zkona upravujcho podnikn na kapitlovm trhu do podlu na hlasovacch prvech plynoucch z asti na bance nezapotv hlasovac prva, kter nepesahuj podl ve vi 5 % na vech hlasovacch prvech banky, pokud tato hlasovac prva nevykonv ani jinm zpsobem nezasahuje do zen banky.


Strnka29/107

(8) Osoba ovldajc osobu, kter m povolen k obhospodaovn majetku zkaznkpodle zkona upravujcho podnikn na kapitlovm trhu, nebo zahranin osobu, kter m povolen jinho lenskho sttu k poskytovn obdobn investin sluby, do podlu na hlasovacch prvech plynoucch z asti na bance nezapotv podly na hlasovacch prvech, kter se vztahuj k majetku, kter obhospodauje ovldan osoba, pokud

a) ovldan osoba hlasovac prva vykonv pouze podle psemnho pkazu zkaznka, nebo b) ovldajc osoba nezasahuje dnm zpsobem do vkonu tchto hlasovacch prv.

(9) Ovldajc osoba obhospodaovatele investinho fondu nebo zahraninho investinho fondu do podlu na hlasovacch prvech plynoucch z asti na bance nezapotv hlasovac prva, kter jsou spojena s majetkem v investinch fondech a zahraninch investinch fondech, kter obhospodauje tato ovldan osoba, pokud ovldajc osoba nezasahuje dnm zpsobem do vkonu tchto hlasovacch prv. (10) Podmnky uveden v odstavci 8 nebo 9 plat pro ovldajc osobu, pouze pokud zale bez zbytenho odkladu esk nrodn bance

a) daje o ovldan osobuveden v odstavci 8 nebo 9, s uvedenm orgn, jejich dohledu podlhaj, b) prohlen o splnn podmnek stanovench v odstavci 8 nebo 9 a c) zmny v dajch uvedench v psmenu a) nebo zmny v prohlen uvedenm v psmenu b).

(11) Ovldajc osoba podle odstavce 8 nebo 9 na vydn esk nrodn banky bez zbytenho odkladu dolo, e

a) ovldajc osoba a ovldan osoba m organizan uspodn umoujc, aby hlasovac prva byla vykonvna v souladu s odstavcem 8 psm. b) nebo odstavcem 9, b) v ppad, kdy je ovldajc osoba zkaznkem j ovldan osoby, z psemn dokumentace vyplv, e je jejich vztah obvykl styku s ostatnmi zkaznky.

(12) Podnikem pomocnch slueb se pro ely tohoto zkona rozum podnik pomocnch slueb podle l. 4 odst. 1 bodu 18 nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 575/2013.

18 (1) Banka nesm provdt s osobami, kter k n maj zvltn vztah ( 19), obchody, kter vzhledem ke sv povaze, elu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatnmi klienty. Poboka banky z jinho nelenskho sttu nesm provdt s osobami, kter k n nebo k tto zahranin bance maj zvltn vztah ( 19), obchody, kter by vzhledem ke sv povaze, elu nebo riziku nebyly provedeny s ostatnmi klienty. (2) Banka poskytuje osobm podle odstavce 1 vry nebo zajitn zvazk, jen rozhodne-li o tom pedstavenstvo nebo sprvn rada banky na zklad rozboru pslunho bankovnho obchodu a finann situace adatele. Poboka banky z jinho ne lenskho sttu poskytuje osobm podle odstavce 1 vry nebo zajitn zvazk, jen rozhodne-li o tom statutrn orgn tto zahranin banky nebo jin orgn nebo osoba, kter tento statutrn orgn uril, na zkladrozboru pslunho bankovnho obchodu a finann situace adatele.

19 (1) Za osoby, kter maj k bance zvltn vztah, se pro ely tohoto zkona povauj

a) lenov statutrnho orgnu banky; b) lenov sprvn rady a dozor rady banky a lenov vboru pro audit25), rizika, odmovn a jmenovn;


Strnka30/107

c) osoby ovldajc banku, osoby s kvalifikovanou ast na tchto osobch a lenov veden tchto osob; d) osoby blzk lenm statutrnho orgnu banky, lenm sprvn rady a lenm dozor rady banky, lenm vboru pro audit, rizika, odmovn a jmenovn a osobm ovldajcm banku; e) prvnick osoby, ve kterch nkter z osob uvedench pod psmeny a), b) a c) m kvalifikovanou ast; f) osoby s kvalifikovanou ast na bance a jakkoliv osoba jimi ovldan; g) lenov bankovn rady esk nrodn banky, h) osoby, kter banka ovld.

(2) Na zahranin banku se sdlem na jinm zem ne zem lenskho sttu, kter vykonv bankovn innosti na zem esk republiky prostednictvm sv poboky, a tuto poboku se pouije odstavec 1 pimen. Za osobu majc k tto poboce zvltn vztah se pro ely tohoto zkona povauj i osoby ve veden poboky.

19a (1) Obchody s cennmi papry a obchody s prvy spojenmi s cennmi papry nebo odvozenmi od cennch papr podle zvltnho zkona5a) na vlastn et nebo ze svho majetku me banka provdt pouze za nejvhodnjch podmnek pro banku, zejmna za nejvhodnj cenu, kter je mono pi vynaloen odborn pe doshnout. (2) Vynaloen odborn pe prokazuje banka zejmna tm, e

a) u jednotlivch prodej, nkupa ostatnch obchodporovnv nabdky cen, ppadndolo nevhodnost i nemonost posouzen vce nabdek, b) dokumentuje zpsob proveden obchodu, kontroluje objektivnost evidovanch daja pedchz riziku vlastnch finannch ztrt, c) provd analzu ekonomick vhodnosti obchodz veejndostupnch informac, d) vypracuje investin strategii a obchodn strategii, kter jsou podkladem pro provdn jednotlivch operac.

(3) Vynaloen odborn pe bankou pedstavuje zejmna provdn obchodv rmci automatizovanch obchodnch systm, poppad jinm zpsobem, pi kterm vak mus bt banka schopna doloit zejmna dvody vhodnosti tohoto postupu pro banku a jej klienty. (4) Ustanoven odstavc1 a 3 se vztahuj i na poboku banky z jinho nelenskho sttu.

19b (1) Banka je povinna zabrnit pi provdn obchods investinmi nstroji vyuvn informac zskanch v souvislosti s jejmi vrovmi obchody a naopak. (2) Ke splnn povinnost uvedench v odstavci 1 je banka povinna zejmna uinit ve svm organizanm, dicm a kontrolnm systmu opaten zajiujc oddlen vrovch obchod a obchods investinmi nstroji. (3) vrovmi obchody se rozum innosti tkajc se poskytovn vra zruk. (4) Ustanoven odstavc1 a 3 se vztahuj i na poboku banky z jinho nelenskho sttu.

20 (1) Banka me vydvat akcie, s nimi je spojeno hlasovac prvo, pouze jako akcie zaknihovan. (2) Kromakci, s nimi je spojeno hlasovac prvo, mohou bt bankou vydvny prioritn akcie. S tmito akciemi vak nen spojeno hlasovac prvo, a to ani v ppadech, kdy zkon upravujc prvn pomry obchodnch spolenost a drustev stanov jinak.


Strnka31/107

(3) Osoba nebo osoby jednajc ve shodmusej mt souhlas esk nrodn banky a) k nabyt kvalifikovan asti na bance, b) ke zven kvalifikovan asti na bance tak, e doshne nebo pekro 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo c) k tomu, aby se staly osobami ovldajcmi banku, a to i v ppad, e tyto osoby hlasovac prva spojen s takto nabytou ast na bance nevykonvaj; nevykonvnm hlasovacch prv nedochz ke zmn podlu na hlasovacch prvech tchto ani jinch osob.

(4) esk nrodn banka nejpozdji do 2 pracovnch dnode dne pijet dosti o souhlas podle odstavce 3 psemnadateli potvrd jej pijet a uvdom jej o dni, na kter pipad konec bhu lhty pro posouzen dosti stanoven v odstavci 6. dost obsahuje daje o osob nebo osobch hodlajcch nabt nebo zvit kvalifikovanou ast na bance nebo banku ovldnout, daje o bance, na kter m bt tato ast nabyta, zvena nebo kter m bt ovldnuta, daj o celkov vi podlu, kter adatel na tto bance nabytm nebo zvenm kvalifikovan asti doshne nebo ovldnutm zsk, a daje o osob, kter podl na adatele pevd. K dosti adatel pilo doklady nezbytn pro posouzen dosti z hlediska splnn podmnek uvedench v odstavci 9. dost o udlen souhlasu lze podat pouze na pedepsanm tiskopise, ke ktermu adatel pilo doklady osvdujc splnn podmnek uvedench v odstavci 9. Vzory tiskopisa obsah jejich ploh stanov esk nrodn banka vyhlkou. (5) esk nrodn banka pod o stanovisko orgn dohledu jinho lenskho sttu Evropsk unie po pijet dosti o udlen souhlasu v ppadech uvedench v odstavci 3, jestlie osobou s kvalifikovanou ast na osob, kter o udlen souhlasu d, je osoba, kter m povolen orgnu dohledu tohoto lenskho sttu psobit jako banka, pojiovna, zajiovna, investin spolenost nebo poskytovatel investinch slueb, nebo je ovldajc osobou takovto osoby. (6) Je-li podan dost nepln nebo trp-li jinmi vadami, esk nrodn banka nejpozdji 50. den bhu lhty stanoven v odstavci 7 psemnvyzve adatele k odstrann nedostatkdosti, poppad k pedloen dalch informac nezbytnch pro posouzen dosti, piem pijet vydanch informac esk nrodn banka adateli psemnpotvrd ve lhtuveden v odstavci 4. Dnem odesln tto vzvy se bh lhty stanoven v odstavci 7 peruuje, a to nejdle na dobu 20 pracovnch dn. Bh lhty stanoven v odstavci 7 se peruuje a na dobu 30 pracovnch dn, pokud adatel

a) m bydlit, sdlo nebo msto podnikn ve stt, kter nen lenskm sttem, nebo b) nepodlh dohledu orgnu lenskho sttu Evropsk unie vykonvajcho dohled nad bankami, pojiovnami, zajiovnami, poskytovateli investinch slueb nebo obhospodaovateli zahraninch investinch fond.

(7) esk nrodn banka vyd rozhodnut o dosti nejpozdji do 60 pracovnch dnode dne odesln psemnho potvrzen o pijet dosti podle odstavce 3. Pokud esk nrodn banka v tto lhtrozhodnut nevyd, plat, e souhlas byl udlen. To neplat v ppaddosti o souhlas podan podle odstavce 12. (8) esk nrodn banka pi posuzovn dosti zkoum pouze splnn podmnek uvedench v odstavci 9 a nepihl pi tom k ekonomickm potebm trhu. (9) esk nrodn banka dosti vyhov, pokud z hlediska monho vlivu na vkon innosti banky jsou splnny tyto podmnky:

a) osoby, kter daj o udlen souhlasu, jsou dvryhodn, b) osoby, kter jsou navrhovny za leny statutrnho orgnu, leny sprvn rady, leny dozor rady a osoby ve vrcholnm veden banky, kter zastvaj v bance vkonn funkce a jsou odpovd

Date post:	07-Nov-2015
Category:	Documents
Upload:	zakony-pro-lidi
View:	217 times
Download:	0 times

21/1992

Documents