26-57-H/01 Autoelektrikář · 2018. 7. 23. · Závěrečná zkouška se skládá z písemné,...

1

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

26-57-H/01 Autoelektrikář

2

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Úvodní identifikační údaje

Název a adresa školy: Česká zemědělská akademie v Humpolci, střední škola

396 01 Humpolec, Školní 764

Zřizovatel: kraj Vysočina

Název ŠVP: Autoelektrikář

Kód a název oboru vzdělání: 26-57-H/01 Autoelektrikář

Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s výučním listem

Délka a forma vzdělání: 3 roky denní studium

Jméno ředitele: Mgr. Otakar Březina

Podpis ředitele školy:

Razítko školy:

Platnost ŠVP: od 1. září 2015 počínaje prvním ročníkem

3

Obsah ŠVP

Obsah

1 PROFIL ABSOLVENTA ŠVP ................................................................................................... 4 1.1 Uplatnění absolventa v praxi ....................................................................................... 4

1.1.1 Odborné kompetence absolventa ........................................................................ 5 1.1.2 Odborné kompetence obecněji vyžadované ........................................................ 6 1.1.3 Klíčové kompetence ............................................................................................. 6 1.1.4 Specifické výsledky vzdělávání absolventa ........................................................... 7 1.1.5 Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání a kvalifikace ......... 7

2 CHARAKTERISTIKA ŠVP ....................................................................................................... 8 2.1 Podmínky pro přijetí ke studiu ..................................................................................... 8 2.2 Organizace výuky ......................................................................................................... 9 2.3 Celkové pojetí vzdělávání ............................................................................................. 9 2.4 Hodnocení žáků a diagnostika ................................................................................... 12

3 Učební plán ....................................................................................................................... 15 4 Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP ................................................... 16 5 Učební osnovy .................................................................................................................. 18

5.1 Český jazyk a literatura .............................................................................................. 19 5.2 Anglický jazyk ............................................................................................................. 27 5.3 Německý jazyk ........................................................................................................... 32 5.4 Občanská nauka ......................................................................................................... 39 5.5 Fyzika ......................................................................................................................... 46 5.6 Základy ekologie a chemie ......................................................................................... 52 5.8 Matematika ................................................................................................................ 61 5.9 Tělesná výchova ......................................................................................................... 65 5.10 Informační a komunikační technologie..................................................................... 69 5.11 Ekonomika ................................................................................................................. 73 5.12 Základy elektrotechniky ........................................................................................... 75 5.13 Materiály .................................................................................................................. 79 5.14 Elektronika ............................................................................................................... 85 5.15 Elektrická měření ..................................................................................................... 85 5.16 Strojnictví ................................................................................................................. 89 5.17 Motorová vozidla ..................................................................................................... 94 5.18 Oprávárenství a diagnostika .................................................................................... 97 5.19 Elektropříslušenství ............................................................................................... 102

5.20 Řízení motorových vozidel .................................................................................... 106 5.21 Odborný výcvik ...................................................................................................... 109

6 Popis materiálního a personálního zajištění výuky ........................................................ 119 6.1 Materiální zajištění výuky ........................................................................................ 122 6.2 Personální podmínky ............................................................................................... 123

7 Charakteristika spolupráce se sociálními partnery ........................................................ 124

4

1 PROFIL ABSOLVENTA ŠVP

Název a adresa školy: Česká zemědělská akademie v Humpolci, střední škola

396 01 Humpolec, Školní 764

Zřizovatel: kraj Vysočina


Kód a název oboru vzdělání: 26 – 57 – H/01 Autoelektrikář



Způsob ukončení a certifikace: závěrečná zkouška

výuční list, vysvědčení o závěrečné zkoušce

1.1 Uplatnění absolventa v praxi

Vzdělání umožňuje kvalifikovaný výkon povolání autoelektrikář.

Získané dovednosti umožní absolventům uplatnit se ve výrobě, opravárenských provozech,

servisech, stanicích technické kontroly, stanicích měření emisí a podobně, dále při provádění montáží

a demontáží, při zajišťování oprav a údržby elektrických a elektronických částí motorových vozidel a při

obsluze diagnostických zařízení, apod.

Funkční kontroly po provedené opravě a seřízení, obsluhy diagnostických zařízení pro zjišťování

závad a kontroly technického stavu vozidel, vyplňování technické dokumentace z oblasti evidence

prováděných servisních a opravárenských opatření, zajištění potřebného materiálu a náhradních dílů

apod.

5

Podle profilace přípravy mohou získané odborné kompetence vytvářet předpoklady pro opravy

osobních automobilů, nákladních automobilů, přívěsů a návěsů nebo motocyklů.

Součástí vzdělávání je také příprava vedoucí k získání řidičského oprávnění skupiny B a C.

1.1.1 Odborné kompetence absolventa

Absolvent:

- ovládá a používá odbornou terminologii oboru vzdělání

- zvládá přípravu a organizaci svého pracoviště

- používá příslušnou technickou dokumentaci, vyhledává v dílenských příručkách,katalozích

apod.

- provádí montáže, opravy a seřízení motorových vozidel

- stanoví a provádí vhodný způsob údržby

- provádí záruční a pozáruční prohlídky

- provádí opravy elektrické výstroje vozidel

- provádí funkční zkoušky vozidel

- provádí jednoduché renovace součástí,

- diagnostikuje příčiny závad u vozidel s použitím speciálních měřidel a diagnostických přístrojů

- řídí motorová vozidla skupiny B a C a provádí jejich údržbu;

- zná obsluhu diagnostických přístrojů a zařízení a umí využívat výsledků diagnostických

prohlídek ke zvyšování provozní spolehlivosti a hospodárnosti

- čte a orientuje se v technických výkresech a schématech obsažených v servisní dokumentaci

- zná základní druhy technických materiálů, jejich použití a vlastnosti

- volí a používá stroje, nástroje, zařízení, montážní nářadí, montážní přípravky a pomůcky,

zdvihací a jiná pomocná zařízení, ruční mechanizované nářadí a jeho příslušenství

- dodržuje odpovídající a bezpečný technologický postup při opravách vozidel a jejich

jednotlivých částí

- používá pohonné hmoty, mazadla a další látky pro zajištění optimálního provozu daného typu

vozidla

- dodržuje technologickou a pracovní kázeň;

- orientuje se v základních vztazích své profese k životnímu prostředí a v zásadách jeho ochrany

před možnými negativními vlivy.

- dovede své pracovní činnosti v rámci plnění úkolů vykonávat tak, aby životní prostředí

nenarušoval, ale naopak přispíval k jeho zlepšení.

- zná zásady a předpisy ochrany, bezpečnosti a hygieny práce, předpisy protipožární ochrany a

umí zacházet s protipožárním zařízením.

- navrhuje vhodný technologický postup oprav a renovací

- sleduje technický stav používaných strojů a zařízení a zajišťuje jejich seřízení, ošetřování a

opravy;

- uplatňuje nejdůležitější zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

6

1.1.2 Odborné kompetence obecněji vyžadované

Výuka je systematicky zaměřena k tomu, aby po jejím skončení žák:

- si uvědomoval odpovědnost za výsledky své práce

- dodržoval technologickou a pracovní kázeň

- byl schopen se přizpůsobit měnícím se podmínkám na trhu práce

- byl schopen dodržovat požadavky kladené na bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci

1.1.3 Klíčové kompetence

1.1.3.1 Komunikativní kompetence

- schopnost navazovat ve vhodné formě kontakt s lidmi z různých společenských vrstev

- umět jednat při neoficiálních i oficiálních příležitostech, v projevech být osobitý

- umět písemně zpracovat základní texty z běžného i pracovního života, používat vhodně

spisovný i odborný jazyk

- při jednání být aktivní, asertivní, ale přitom dodržovat zásady kulturnosti a tolerance

1.1.3.2 Personální kompetence

- prostřednictvím sebepoznání a hodnocení ostatních lidí poznat individuální možnosti i

hranice osobního růstu

- zvládnout formy a techniky duševní práce při dodržování požadavků a zásad hygieny práce

- být schopen vytvářet si plán kariérního růstu, stanovit si cíl a jednotlivé dílčí kroky

- vytvořit si systém celoživotního upevňování znalostí a dovedností

1.1.3.3 Sociální kompetence

- efektivně, odpovědně a samostatně řešit pracovní problémy

- mít smysl pro týmovou práci, být dostatečně flexibilní a mobilní

7

- při řešení úkolů využívat prostředků moderních technologií při sběru, vyhodnocování a

prezentaci informací, pracovat se základním počítačovým vybavením i s aplikacemi vzhledem

ke svému oboru

- problémové okruhy řešit cestou aplikace logiky, matematiky a dalších poznatků z exaktních

věd (fyzika, chemie, biologie) a poznatků z odborných předmětů a modulů

- nové problémové situace řešit cestou analogií a invencí

- mít přehled o zaměstnanosti ve svém oboru, případně příbuzných oborech svého regionu,

- v případě potřeby vědět, kde a jak se ucházet o místo

- dokázat nabídnout své schopnosti a dovednosti potenciálním zaměstnavatelům, případně

být ochoten se rekvalifikovat

- zvážit možnosti vlastního podnikání

1.1.3.4 Občanské kompetence

- vyjadřovat aktivní zájem o společenské dění na celorepublikové i regionální úrovni,

- uvědomovat si globální problémy lidstva

- utvářet pocit zdravého patriotismu na základě poznání historie vlastního národa

- spolu s pocitem hrdosti na dosažené hodnoty lidmi vlastního národa, chápat vývoj jako

celoevropský fenomén a uznávat i jiné kultury a hodnoty

- kriticky, ale pozitivně uvažovat o životě a dát mu smysl

1.1.4 Specifické výsledky vzdělávání absolventa

Specifické výsledky vycházejí z potřeb regionu, zájmu žáků a možností školy. Jsou dány

spoluprací nejen s vybranými sociálními partnery, ale i s jinými podniky a firmami v regionu. Součástí

spolupráce s firmami, které se zabývají prodejem a opravami motorových vozidel jsou rozšiřující

školení pro údržbu této techniky. V průběhu studia může žák formou nepovinných kurzů získávat

rozšíření svých pracovních kompetencí např. o kurz svařování plastů nebo úplný kurz svařování

v ochranné atmosféře.

1.1.5 Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání a kvalifikace

Vzdělání se ukončuje závěrečnou zkouškou; dokladem o dosažení stupně vzdělání je

vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Závěrečná zkouška se skládá z písemné, praktické a ústní

zkoušky. Obsah a organizace závěrečné zkoušky se řídí platnými předpisy.

8

2 CHARAKTERISTIKA ŠVP







2.1 Podmínky pro přijetí ke studiu

- splnění povinné školní docházky nebo úspěšné ukončení základního vzdělání před splněním

povinné školní docházky

- úspěšné přijímací řízení v rozsahu stanoveném ředitelem školy

- prokázání zdravotní způsobilosti

- pro přijetí do oboru vzdělání nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

- poruchami nosného a pohybového systému omezující dobrou pohybovou funkci a práce ve

vynucených polohách

- postižením dolních končetin, postižením horních končetin, omezující manuální zručnost

- vadí sklon k chorobám z nachlazení, chronická a alergická onemocnění kůže, zejména rukou,

přecitlivělost na chemická, mechanická a biologická dráždidla, chronická a alergická

onemocnění dýchacích cest

- vadí onemocnění srdce, vleklé zánětlivé stavy, vady srdeční haemodynamicky významné,

9

onemocnění zažívacího ústrojí, závažné vleklé stavy vyžadující trvalé dietní stravování,

onemocnění uropoetického systému, chronické záněty močových cest, nephropatie s

poruchou funkce ledvin.

- vadí nemoci nervové, zejména onemocnění provázená poruchami pohybových funkcí a

koordinací, záchvatové stavy dekompenzované i subkompenzované, poruchy sluchu,

recidivujíci a chronické otitidy a sinusitidy, poruchy zraku, nedosahuje - li centrální ostrost

zraková alespoň jednoho oka 5/5 a J.č. 1 s případnou korekcí síly, poruchy barvocitu, chronické

nebo alergické konjuktivitidy.

Poznámka :

Obor není vhodný pro mladistvé se ZPS.

Do učebního oboru mohou být přijati pouze mladiství, jejichž zdravotní způsobilost posoudil a písemně

potvrdil praktický lékař. V případě ZPS v souladu se stanovisky PKSZ.

2.2 Organizace výuky

Studium je organizováno jako tříleté denní. Organizace výuky se řídí legislativními předpisy,

zejména zák. č. 561 /2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném

vzdělávání (školský zákon) v platném znění a vyhláškou č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a

vzdělávání v konzervatoři v platném znění.

Základní formou organizace výuky jsou dva týdny odborné a všeobecně vzdělávací teorie a dva

týdny odborné praxe.

Teoretická výuka (odborná i všeobecně vzdělávací) se realizuje kromě klasické výuky v systému

vyučovacích hodin i formou exkurzí, kurzů a dalších výchovně-vzdělávacích akcí, jako jsou besedy,

diskuse, sportovní dny, výchovné koncerty atd.

Odborný výcvik je z větší části realizován v dílnách ČZA v Humpolci. V průběhu II. a III. ročníku

vykonávají žáci odborný výcvik také ve firmách se zaměřením na opravy motorových vozidel.

2.3 Celkové pojetí vzdělávání

Vzdělávání v oboru směřuje v souladu s cíli středního odborného vzdělávání k tomu, aby si žáci

vytvořili, v návaznosti na základní vzdělávání a na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním

předpokladům, dostatek odborných kompetencí. Pojetí vzdělávání vychází z celoživotního konceptu

vzdělávání. Je cestou i nástrojem rozvoje lidské společnosti - rozvoje znalostí, dovedností a schopností

žáka ve všech oblastech činnosti a formování jeho charakterových vlastností. Připravuje absolventy k

10

dobrému uplatnění na trhu práce v ČR a EU, k dalšímu studiu v nástavbových oborech a k celoživotnímu

vzdělávání.

K záměru školy připravit absolventa na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i

pracovní život v podmínkách měnícího se světa slouží cíle:

a) Učit se poznávat, tj. osvojit si nástroje pochopení světa a rozvinout dovednosti potřebné k

učení se, prohloubit si v návaznosti na základní vzdělání poznatky o světě a dále je rozšiřovat.

Vzdělávání směřuje k:

- rozvoji základních myšlenkových operací žáků (analýza, syntéza, indukce, dedukce,

generalizace, abstrakce, konkretizace, srovnávání, uspořádání, třídění aj.), jejich paměti

a schopnosti koncentrace;

- osvojení obecných principů a strategií řešení problémů (praktických i teoretických),

stejně jako dovedností potřebných pro práci s informacemi;

- vytvoření – na základě osvojení podstatných faktů, pojmů a generalizací – takové

struktury poznání žáků v jednotlivých oblastech středoškolského odborného vzdělávání,

na jejímž základě lépe porozumí světu, ve kterém žijí, a pochopí nezbytnost udržitelného

rozvoje;

- k prohloubení a rozšíření vědomostí žáků o světě, který je obklopuje;

- porozumění potřebným vědeckým, technickým a technologickým metodám, nástrojům

a pracovním postupům z různých oborů lidské činnosti a poznání (které tvoří obsah

středoškolského vzdělávání) a k rozvíjení dovedností jejich aplikace;

- osvojení poznatků, pracovních postupů a nástrojů potřebných pro kvalifikovaný výkon

povolání a pro uplatnění se na trhu práce;

- rozvoji dovednosti žáků učit se a být připraven celoživotně se vzdělávat.

b) Učit se pracovat a jednat, tj. naučit se tvořivě zasahovat do prostředí, které žáky obklopuje,

vyrovnávat se s různými situacemi a problémy, umět pracovat v týmech, být schopen

vykonávat povolání a pracovní činnosti, pro které byl připravován.


- formování aktivního a tvořivého postoje žáků k problémům a k hledání jejich různých

řešení;

- adaptabilitě žáků na nové podmínky, k jejich schopnosti tvořivě do těchto podmínek

zasahovat, tj. k flexibilitě a kreativitě žáků;

- rozvoji aktivního přístupu žáků k pracovnímu životu a profesní kariéře včetně schopnosti

přizpůsobovat se změnám na trhu práce;

- zodpovědnému, tj. cílevědomému, soustředěnému, vytrvalému a pečlivému přístupu

žáků k týmové i samostatné práci;

- vytváření odpovědného přístupu žáků k plnění povinností a k respektování stanovených

pravidel;

- tomu, aby žáci uměli správně odhadovat své možností a schopnosti, zvažovali a

11

respektovali možnosti a schopnosti jiných lidí;

- rozvoji dovedností potřebných k vyjednávání, diskusi, případnému kompromisu, k

obhájení svého stanoviska i přijímání stanoviska jiných;

- tomu, aby chápali práci a pracovní činnosti jako příležitost k seberealizaci.

c) Učit se být, tj. rozumět vlastní osobnosti a jejímu utváření, jednat v souladu s obecně

přijímanými morálními hodnotami, se samostatným úsudkem a osobní zodpovědností.


- rozvoji tělesných i duševních schopností a dovedností žáků;

- prohlubování dovedností potřebných k sebereflexi, sebepoznání a sebehodnocení;

- utváření adekvátního sebevědomí a aspirací žáků;

- utváření a kultivaci svobodného, kritického a nezávislého myšlení žáků, k rozvoji jejich

úsudku a rozhodování;

- přijímání odpovědnosti žáků za vlastní myšlení, rozhodování, jednání, chování a cítění;

- kultivaci emočního prožívání žáků, včetně prožívání a vnímání estetického;

- k rozvoji kreativity a imaginace žáků;

- k rozvoji volních vlastnosti žáků;

- k rozvoji specifických schopností a nadání žáků.

d) Učit se žít společně, učit se žít s ostatními, tj. umět spolupracovat s ostatními, být schopen

podílet se na životě společnosti a nalézt v ní své místo.


- tomu, aby žáci respektovali lidský život a jeho trvání jako vysokou hodnotu;

- vytváření úcty k živé i neživé přírodě, k ochraně a zlepšování přírodního a ostatního

životního prostředí a k chápání globálních problémů světa;

- prohlubování osobnostní, národnostní a občanské identity žáků, jejich připravenosti

tuto identitu chránit, ale současně také respektovat identitu jiných lidí;

- tomu, aby se žáci ve vztahu k jiným lidem oprostili od předsudků, xenofobie, intolerance,

rasismu, agresivního nacionalismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti;

- utváření slušného a odpovědného chování žáků v souladu s morálními zásadami a

pravidly společenského chování;

- tomu, aby žáci cítili potřebu aktivně se zapojit do občanského života a spolupracovat na

zachování demokracie a jejím zdokonalování, aby jednali v souladu se strategií

udržitelného rozvoje;

- rozvoji komunikativních dovedností žáků a dovedností potřebných pro hodnotný

partnerský život i pro život v širším (pracovním, rodinném, zájmovém aj.) kolektivu.

12

2.4 Hodnocení žáků a diagnostika

Hodnocení žáků je prováděno podle školního klasifikačního řádu, je plně v kompetenci

vyučujícího daného předmětu, který nese odpovědnost za správnost a objektivnost klasifikace.

Podklady pro hodnocení a klasifikaci žáků získávají vyučující během celého klasifikačního období

ústním zkoušením, písemnými pracemi, testy, kontrolními prověrkami znalostí a dovedností a

sledováním práce žáků v jednotlivých vyučovacích jednotkách. Každý vyučující je povinen vést řádnou

evidenci hodnocení a klasifikace prospěchu žáků a po dobu každého klasifikačního období uschovat

všechny písemné práce, testy a kontrolní prověrky. Každý žák musí být v příslušném klasifikačním

období hodnocen nejméně třikrát, v případě jednohodinového předmětu nejméně dvakrát. Formy

hodnocení jsou pro každého žáka ve třídě jednotné. Výjimkou jsou žáci, kteří trpí některou z vývojových

vad typu dyslexie, dysortografie, dysgrafie atd., kde je hodnocení řešeno podle metodického pokynu

MŠMT. Při dílčí klasifikaci může vyučující využívat kromě tradiční klasifikace také bodový systém,

procentuální systém, kladná a záporná znaménka atd. za předpokladu, že je s nimi žák předem

seznámen. Jakýkoliv způsob dílčího hodnocení musí být objektivně a jednoznačně převoditelný na

celkovou klasifikaci. Vyučující je povinen klasifikaci objektivně zdůvodnit a výslednou oznámit každému

žákovi před zapsáním do třídního výkazu nebo katalogového listu. Vhodné je také stručné celkové

hodnocení práce žáka.

Při hodnocení by měly být zdůrazněny motivační, informativní a výchovné funkce. Významné je

uplatňování sebehodnocení a sebeposuzování, kolektivní hodnocení, individuální přístup k žákům a

následné pomoci. Důležité jsou závěry z průběžné pedagogické diagnostiky a objektivizace hodnocení

s využitím didaktických testů.

Praktické vyučování je hodnoceno komplexní známkou, která se skládá z hodnocení přístupu

k práci, postupu činnosti a manuálních dovedností, vedení písemné dokumentace a prokázání

potřebných znalostí a schopností jak při individuální, tak i týmové práci.

Při hodnocení projektů a závěrečných prací je sledována kvalita zpracování a obsahu, způsob a

možnosti prezentace a význam použití.

Pozornost je věnována uplatňování klíčových kompetencí a průřezových témat při výuce v

jednotlivých předmětech.

Důležitou součástí hodnocení je účelná forma prezentace výsledků vzdělávání žáků na veřejnosti

prokazující jejich schopnosti a dovednosti.

3.5 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se zdravotním postižením

O zařazení žáka do naší školy rozhoduje ředitel školy po dohodě se zákonnými zástupci žáka na

základě lékařského a speciálně-pedagogického vyšetření a s přihlédnutím k možnostem školy, jako

např. počet žáků ve třídě, zkušenosti a vzdělání pedagogického sboru, zajištění kompenzačních a edukačních pomůcek, odborná podpora, spolupráce s rodiči apod. Dále se přihlíží ke specifickým

13

místním podmínkám, jako např. dostupnost zdravotní a sociální péče, dopravní obslužnost apod. Vždy

se posuzuje každý případ žáka jednotlivě.

Strategie postupu školy: seznámíme všechny učitele s konkrétním postižením žáka a specifiky,

dohodneme se se zákonným zástupcem a odborným pracovištěm na úzké spolupráci, vysvětlíme

vyučujícím způsoby hodnocení žáka, možnosti úlev a tolerance. V případě potřeby vypracujeme

individuální vzdělávací program, seznámíme spolužáky s handicapem žáka, zajistíme potřebné

pomůcky do vyučovacích hodin. Zajistíme přístup pedagogickým pracovníkům i zákonným zástupcům

k odborné literatuře, která se vztahuje k danému handicapu.

Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním

V případě, že má žák diagnostikovanou poruchu učení, snažíme se postupovat tak, abychom

mu pomohli využít jeho skutečné vědomosti a dovednosti v souladu s jeho daným rozumovým

potenciálem. Při práci se žáky se specifickými poruchami učení je velmi důležité získat pro spolupráci

jejich rodiče, bez kterých lze jen těžko dosáhnout úspěchu. Je třeba si získat jejich důvěru, poskytnout

jim jasné a srozumitelné informace, podporovat a povzbuzovat je při nápravě poruchy jejich dítěte.

Nezbytná je spolupráce s odborným pracovištěm, v jehož péči žák je.

Strategie postupu školy: seznámíme všechny učitele s poruchou žáka a jeho specifiky,

dohodneme termíny úzké spolupráce s rodiči, termíny pravidelných schůzek, vysvětlíme vyučujícím

způsoby hodnocení žáka, možnosti úlev a tolerance pro žáky. V případě potřeby vypracujeme

individuální vzdělávací program. Seznámíme spolužáky s rozdílným způsobem hodnocení žáka.

Zajistíme přístup pedagogickým pracovníkům i zákonným zástupcům k odborné literatuře, která se

vztahuje k danému handicapu.

Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním

Do skupiny žáků se sociálním znevýhodněním patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně,

kulturně a jazykově odlišného. Jejich hlavním problémem je často nedostatečná znalost vzdělávacího

jazyka. Při práci s těmito žáky je třeba věnovat pozornost nejen osvojení českého jazyka, seznámení s

českým prostředím, kulturními zvyklostmi a tradicemi, ale také ve shodě se školským zákonem těmto

žákům umožnit budování jejich vlastní identity, která bude vycházet z jejich původního prostředí.

Strategie postupu školy: v případě potřeby vypracujeme individuální vzdělávací programy,

zajistíme individuální nebo skupinovou péči a dle možností zajistíme menší počet žáků ve třídě. Tyto

žáky budeme citlivě začleňovat do kolektivu tříd, často žáky oceňovat a chválit apod. Samozřejmostí u

pedagogického sboru je taktnost, citlivost a empatický přístup k těmto žákům

Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných

Žáci mimořádně nadaní musí být diagnostikováni pedagogicko – psychologickou poradnou. Při

výuce žáků mimořádně nadaných budou pedagogickými pracovníky vhodně využívány náročnější

14

pedagogické metody a postupy, jako je problémové vyučování, projektové vyučování, individuální

samostudium a práce s ICT apod. Individuální přístup k mimořádně nadaným žákům je na naší škole

samozřejmostí.

Zapojováni budou mimořádně nadaní žáci do skupinové a týmové práce např. jako vedoucí

členové nejen v odborných předmětech, ale i v předmětech, na které nejsou přímo svým zaměřením

orientováni. Sportovně mimořádně nadaní žáci budou vhodně připravováni a účastní se

středoškolských her mládeže a sportovních olympiád.

Žákům mimořádně nadaným může být ředitelem školy umožněno vzdělávání podle

individuálních studijních plánů.

15

3 Učební plán Název ŠVP: Autoelektrikář

Kód a název oboru vzdělání: 26-57-H/01 Autoelektrikář



Způsob ukončení a certifikace: závěrečná zkouška, výuční list, vysvědčení o závěrečné

zkoušce

Název předmětu

1. ro

čn

ík

2. ro

čn

ík

3. ro

čn

ík

Celk

em

Povinné předměty

Český jazyk a literatura 1,5 2 1,5 5

Cizí jazyk 2 2 2 6

Občanská nauka 1 1 1 3

Fyzika 1 1 0 2

Chemie 0,5 0 0 0,5

Ekologie 0,5 0 0 0,5

Matematika 2 1,5 1,5 5

převedeno do ČJ a lit. 2 h. 0

Tělesná výchova 1 1 1 3

Informační a komunikační technologie 1 1 1 3

Ekonomika 0 0 2 2

Základy elektrotechniky 2,5 0 0 2,5

Materiály 1 0 0 1

Elektronika 0 1,5 1,5 3

Elektrická měření 0 1 1 2

Strojnictví 1,5 0 0 1,5

Motorová vozidla 1 2 1,5 4,5

Opravárenství a diagnostika 1 1,5 1 3,5

Elektropříslušenství 0 2 1,5 3,5

Řízení motorových vozidel 0 0 2 2

17,5 17,5 18,5 53,5

Odborný výcvik 15 15 15 45

Volitelné předměty

Cizí jazyk / anglický nebo německý / /2/ /2/ /2/ /6/

Nepovinné předměty

32,5 32,5 33,5 98,5

Minimální počet vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání je 96, maximální 105.

16

4 Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP







17

Minimální počet vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání je 96, maximální 105.

1) 1,5 hod. převedeno do OV 4) 13 hod. převedeno do OV

2) 8,5 hod. převedeno do OV 5) 1,5 hod. – strojnictví; 14,5 hod. - OV

3) 3 hod. převedeny do OV

RVP Vzdělávací oblast

Min. počet hod. za celou dobu

vzdělávání Název předmětu

1. r

očn

ík

2. r

očn

ík

3. r

očn

ík

Ce

lkem

Jazykové vzdělávání ČJ - 3 Český jazyk a literatura 1,5 2 1,5 5

Cizí jazyk - 6 Cizí jazyk 2 2 2 6

Společenskovědní vzdělávání 3 Občanská nauka 1 1 1 3

Přírodovědné vzdělávání 4

Fyzika 1 1 0 2

Chemie 0,5 0 0 0,5

Ekologie 0,5 0 0 0,5

Matematické vzdělávání 5 Matematika 2 1,5 1,5 5

Estetické vzdělávání 2 převedeno do ČJ a lit. 2 h. 0

Vzdělávání pro zdraví 3 Tělesná výchova 1 1 1 3

Vzdělávání v informačních a komunikačních technolog.

3 Informační a komunikační technologie

1 1 1 3

Ekonomické vzdělávání 2 Ekonomika 0 0 2 2

Základy elektrotechniky

5 1)

Základy elektrotechniky 2,5 0 0 2,5

Materiály 1 0 0 1

Elektronika 12 2) Elektronika 0 1,5 1,5 3

Elektrická měření 5 3) Elektrická měření 0 1 1 2

Autoelektrika a diagnostika motorových vozidel

27 4)

Motorová vozidla 1 2 1,5 4,5

Opravárenství a diagnostika 1 1,5 1 3,5

Elektropříslušenství 0 2 1,5 3,5

Řízení motorových vozidel 0 0 2 2

Disponibilní hodiny 16 5) Strojnictví 1,5 0 0 1,5

Celkem teorie 17,5 17,5 18,5 53,5 Odborný výcvik 15 15 15 45

Celkem 96 32,5 32,5 33,5 98,5

18

5 Učební osnovy







19

5.1 Český jazyk a literatura

1.Pojetí vyučovacího předmětu

Obecný cíl předmětu

Cílem předmětu je rozvíjet komunikační kompetenci žáků, naučit je využívat jazyka jako

prostředku sloužícího k dorozumívání a myšlení, k přijímání a sdělování informací na základě

jazykových a slohových znalostí.

Charakteristika učiva

Učivo směřuje k tomu, aby se žáci naučili využívat své jazykové vědomosti a dovednosti

v praktickém životě a dovedli se vyjadřovat souvisle a srozumitelně, aby byli schopni vytvářet

samostatné ústní i písemné projevy. V literární části mají získat především schopnost kritické recepce,

reprodukce i interpretace textu. K dosažení těchto cílů přispívá i estetické vzdělávání a naopak

estetické vzdělávání prohlubuje jazykové znalosti a kultivuje jazykový projev žáků.

Metody a formy výuky

Výuka navazuje na učivo základní školy, které se opakuje a dále prohlubuje. Probíhá formou

frontálního výkladu, často formou skupinové a méně často individuální práce žáků. Žáci pracují se

sešity a učebnicemi, často s jazykovými příručkami a slovníky.

Hodnocení výsledků žáků

Znalosti budou průběžně hodnoceny formou ústního zkoušení, krátkých pravopisných cvičení

i čtvrtletních písemných prověrek a slohových prací. Při ústním zkoušení bude hodnocení veřejné a

uzavřené výslednou známkou. Kontrolován a hodnocen bude i školní sešit, jeho vedení a v něm

zadané úkoly.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů

Posilování a uvědomování si občanských postojů (především v literárním učivu – tematické

celky Lidské vztahy v literatuře, Pohledy do historie a Válka v literatuře 20. století).

Rozvíjení pozitivního postoje a pochopení významu přírody a životního prostředí pro člověka

(literárně tematický celek Člověk a Země v literatuře ).

Motivace k celoživotnímu vzdělávání a využití poznatků v praxi (literárně tematický celek

Lidská práce a záliby ).

20

Využití prostředků informační technologie (především pro potřeby vyučování slohu a

literatury).

2.Rozpis učiva a výsledků vzdělávání

Výsledky vzděláváni

Učivo

Počet

hodin

1. ročník

Žák :

Poznává rozdíly v individuální slovní zásobě

Pracuje s normativními příručkami českého

jazyka

V písemném i mluveném projevu uplatňuje

znalosti českého pravopisu

Vhodně se prezentuje, argumentuje,

obhajuje svá stanoviska

Přednese krátký projev

Vyjadřuje se věcně správně,jasně,

srozumitelně

Sestaví základní projevy administrativního

stylu

1. Jazykové vědomosti a dovednosti

Úvod do učiva ročníku

Opakování a rozšiřování znalostí o jazyce

- slovní zásoba češtiny , aktivní a

pasivní zásoba, typy slovníků,

skupinová práce se slovníky,

etymologie, křestní jména a

příjmení, místní jména, práce

s pravidly

Procvičování a upevňování pravopisu

-Okruhy pravopisného učiva : vyjmenovaná

slova,shoda přísudku s podmětem,

předložky a předpony s a z, skupiny retnic.

Zdvojené hlásky, velká písmena, opakování

2. Komunikační a slohová výchova

Jazyková a řečová kultura

- kultura vyjadřování, monologické

projevy,shody a rozdíly mluvených a

projevů

Mluvní cvičení

Slohové postupy a útvary

- oblast běžné komunikace , životopis

: účel, kompozice,strukturovaný

životopis

- kontrolní slohová práce

49

20

1

5

14

15

4

3

3

21

Vhodně používá jednotlivé slohové postupy

Zjišťuje potřebné informace z dostupných

zdrojů, umí si je vybírat a přistupuje k nim

kriticky

Rozumí obsahu textu i jeho části

Rozliší nejstarší literární útvary

Upevňuje a prohlubuje si literárněteoretické

a literárněhistorické znalosti

Vypravování

- charakteristika útvaru, slovník,

kompozice, vyprávěcí postupy

v uměleckém projevu, cvičení


Opakování

3. Práce s textem a získávání

informací

Úvod do studia

Aktuální literární a kulturní podněty

- čtenářské a kulturní zájmy žáků,

průběžná mluvní cvičení

Jak si lidé vykládali svět

- pověsti, mýty a báje – příběhy

z antické mytologie zpracované

v různých obdobích

- Bible : stvoření světa, potopa, Píseň

písní

- Bajky : Ezop, La Fontaine, Olbracht,

Krylov

- České báje a pověsti : Karlštejnské

vigilie, Petiška, regionální autoři

Lidová slovesnost

- Erben, Němcová

Lidská práce a záliby v literatuře

- práce jako zdroj štěstí : D. Hašek,

Pavel

- vědecké objevy v lit. : Verne, Čapek

- memoáry : Lada, Branald

- legrace a písňové texty : Plíhal,

Svěrák, v+W

3

2

14

1

2

3

2

2

2

22

2. ročník

Samostatně zpracovává informace

Pořizuje z odborného textu výpisky a výtah

V písemném i mluveném projevu využívá

poznatky z tvarosloví

Vyjadřuje postoje neutrální, pozitivní

(pochválit) i negativní (polemizovat,

kritizovat)

Systematizace literárního vzdělávání

- význam Bib.le pro rozvoj kultury

- význam antiky, humanismu a

renesance pro utváření naší kultury

- Jan Hus, význam reformace

- Význam J. A. Komenského

Opakování

1, Jazykové vědomosti a dovednosti


Informace

- shromažďování, zpracování a

využívání, zpracování konspektu,

osnovy tezí, resumé, informační

zdroje

Opakování a prohlubování znalostí

z tvarosloví

- charakteristika a rozdělení slovních

druhů

- podstatná jména – flexe, množná,

hromadná a párová

- skloňování a stupňování přídavných

jmen

- zájmena, flexe osobních zájmen

- číslovky – druhy, flexe základních

číslovek

- časování sloves, tvary určité a

neurčité

- prověrka z tvarosloví

- neohebné slovní druhy

Opakování

2

66

20

1

3

15

1

20

23

Odborně se vyjadřuje o jevech svého oboru

v základních útvarech popisného stylu

Vyjadřuje se věcně správně, srozumitelně a

jasně

Sestaví jednoduché zpravodajské a

propagační útvary


Zaznamenává bibliografické údaje

Upevňuje získané pověsti v literárně

historických souvislostech

2. Komunikační a slohová výchova

Dialogické projevy

- komunikační situace, mluvní cvičení

Popis

- popis prostý, odborný, pracovního

postupu, charakteristika útvaru,

jazykové prostředky, cvičení, tři

kratší domácí i školní práce, hl. popis

pracovního postupu z příslušných

učebních oborů

Informační postupy a útvary

- inzerát a odpověď na něj, ústní

forma – telefonní rozhovor,

záznamník

- zdroje informací, sdělovací

prostředky

Referát

- charakteristika, jazyk, cvičení,

kontrolní slohová práce

Opakování

3. Práce s textem a získávání

informací


Člověk a země v literatuře

- cestopisy- Hanzelka a Zikmund,

Běhounek

- životní prostředí, vztah ke zvířatům

– Herriot, London

- přírodní lyrika – Mácha

- láska k rodné zemi – Neruda, Seifert

Pohledy do historie v literatuře

- historické události – kroniky-

Kosmas, Dalimil, Hájek

3

6

5

4

1

26

1

8

8

24

3. ročník

Orientuje se ve výstavbě textu

Uplatňuje znalosti ze skladby při logickém

vyjadřování

Rozlišuje spisovný jazyk, hovorový jazyk a

dialekty

Orientuje se v soustavě jazyků

Rozlišuje stylově příznakové jevy Ve

vlastním projevu volí prostředky adekvátní

komunikační situaci

- díla o životě osobností – Vančura,

Jirásek

- válka v literatuře – Hašek,

R5emarque

- národní povědomí – Jirásek

Systematizace poznatků

- poslání literatury národního

obrození

- romantismus a realismus ve světové

a v české literatuře

Opakování

Mluvní cvičení ze současné literatury -

průběžně

1. Jazykové vědomosti a dovednosti


Opakování a prohlubování znalostí z větné

stavby

- druhy vět podle funkce

v komunikaci

- věta jednočlenná a dvojčlenná

- větné členy a vedlejší věty

- výstavba textu, význam stavby vět

pro porozumění textu

- interpunkce ve větě jednoduché a

v souvětí

Učivo o jazyce

- vrstvy spisovné a nespisovné slovní

zásoby

- čeština v systému jazyků

- stylové rozvrstvení slovní zásoby

8

1

45

20

1

7

7

5

25

Nahradí běžné cizí slovo českým

ekvivalentem a naopak

Ovládá techniku mluveného slova

Zjišťuje potřebné informace z dostupných

zdrojů, umí si je vybírat a přistupovat k nim

kriticky

Používá příslušné odborné terminologie

Odborně se vyjadřuje o jevech svého oboru

v útvarech výkladového stylu


Význam slova a jeho změny

- slova jednoznačná a mnohoznačná,

významové vztahy mezi slovy

2. komunikační a slohová výchova

Úvod do učiva

Monologické projevy, mluvní cvičení

Práce s informacemi

- kulturní čtení, práce s textem, četba,

porozumění a interpretace textů

z periodik

- publicistický styl

- hodnocení, kritika, cvičení, domácí

slohová práce

Odborný styl

- terminologie, odborný popis,

referát, přednáška

Výklad

- charakteristika, kompozice,


Souhrnné opakování

3. Práce s textem a získávání informací

Úvod do učiva

Mluvní cvičení

Lidské vztahy v literatuře

15

1

4

5

4

1

10

1

3

26

Dokáže pochopit a reprodukovat umělecký

text

- přátelství a kamarádství – Foglar,

Remarque

- charakter ve sportu – Pavel

- milenecké dvojice v literatuře –

Rolland, Shakespeare

- láska k matce – Nezval, Seifert

- konfliktní vztahy mezigenerační –

Mrštníkové, sociální – Neruda,

Wolker

Napětí v literatuře

- dobrodružství – London, May

- sci-fi – Daniken, Tolkien

- detektivky – Čapek

- humor – Poe

Systematizace poznatků

- základní umělecké proudy

dvacátého století ve světě a u nás –

impresionismus, symbolismus,

poetismus, představitelé, ukázky

- hlavní vývojové etapy národní

literatury – předválečná poezie a

próza, meziválečné drama,

poválečná literatura do roku 1948 a

1968, současnost

Opakování

3

2

1

27

5.2 Anglický jazyk


Předmět je vyučován ve všech ročnících studia. Vzdělávání v anglickém jazyce se významně

podílí na přípravě žáků na aktivní život v multikulturní společnosti, neboť vede žáky k osvojení

praktických řečových dovedností cizího jazyka jako nástroje dorozumění v situacích každodenního

osobního a pracovního života. Připravuje žáky k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci, včetně

přístupu k informačním zdrojům, rozšiřuje jejich znalosti o světě.

Současně přispívá k formování osobnosti žáků, rozvíjí jejich komunikativní kompetence a

schopnost učit se po celý život. Učí je vnímavosti ke kultuře, schopnosti užívat způsoby dorozumění s

mluvčími jiných kultur.


Předmět vede žáky k tomu, aby se dokázali dorozumět v situacích každodenního osobního a

pracovního života s příslušníky jiných národů. Rozvíjí a zdokonaluje praktické řečové dovednosti

anglického jazyka, které žáci získali na základní škole. Znalost cizího jazyka usnadňuje žákům přístup k

informačním zdrojům a obohacuje jejich znalosti o světě.

Současně přispívá k formování osobnosti žáků, rozvíjí jejich komunikativní kompetence a

schopnost učit se po celý život. Učí je vnímavosti k jiným kulturám a umožňuje jim srovnávat životní

podmínky u nás a u jiných národů. Tím pomáhá formovat svobodné a demokratické postoje žáků.


Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli:

- komunikovat v rámci základních témat, vyměňovat si názory a informace týkající se známých

témat všeobecných i odborných v projevech mluvených i psaných, volit vhodné komunikační

strategie a jazykové prostředky; vyjadřovat srozumitelně hlavní myšlenky;

- efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně jednoduššího odborného textu, využívat text

jako zdroj poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí;

- získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka a získané poznatky využívat ke

komunikaci; - pracovat se slovníky, jazykovými aj. příručkami, popř. i s dalšími zdroji informací

v cizím jazyce včetně internetu, využívat práce s těmito informačními zdroji ke studiu jazyka

- i k prohlubování svých všeobecných vědomostí a dovedností;

28

- efektivně se učit cizí jazyk; využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce mateřského jazyka

při studiu cizího jazyka;

- chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a

jazykových oblastí a ve vztahu k představitelům jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami

demokracie.


Vzdělávání v anglickém jazyce je založeno na humanistických přístupech k žákovi a kognitivně

komunikativním způsobu výuky, včetně využívání didaktických interkulturních aspektů. Jsou používány

aktivizující didaktické metody, činnosti podporující zvýšenou myšlenkovou aktivitu žáků, strategie

učení odpovídající učebním předpokladům žáků, strategie podporující sebedůvěru, samostatnost a

iniciativu žáků, rovněž jejich sebekontrolu a sebehodnocení.

K podpoře výuky anglického jazyka jsou intenzivně používány multimediální výukové

programy a internet. Podle podmínek je výuka některých tematických celků integrována do jiných

předmětů. Výuka je orientována prakticky, se zaměřením na řečové dovednosti a postupné

zkvalitňování jazykové správnosti projevu. Vyučovací proces směřuje k motivaci žáků ke studiu jazyků.

Škola respektuje cizí jazyk, který již žáci v základním vzdělávání studovali.


Je založeno na kombinaci známek, které žáci získávají z testů, praktických úkolů, samostatných

projektů a ústního zkoušení. Důraz je kladen na hloubku porozumění učivu, schopnost aplikovat

poznatky v praxi, samostatně pracovat a tvořit.

Hodnocení se provádí veřejně, slovně a je uzavřeno výslednou známkou.

Zohledňováni jsou žáci se specifickými poruchami učení.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat

Výuka předmětu anglický jazyk směřuje k tomu, aby žáci dovedli: komunikovat v rámci

základních témat, efektivně pracovat s cizojazyčným textem včetně jednoduššího odborného textu,

získávat informace o světě, zvláště o zemích studovaného jazyka a získané poznatky využívat ke

komunikaci; pracovat se slovníky, jazykovými aj. příručkami, chápat a respektovat tradice, zvyky a

odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí a ve vztahu k představitelům

jiných kultur se projevovat v souladu se zásadami demokracie.

V předmětu je realizováno průřezové téma Občan v demokratické společnosti s tím, že žáci

jsou vedeni k samostatné, ale i kolektivní práci. Žáci jsou schopni čerpat informace z masmédií, tyto

informace využít, zhodnotit a vytvořit si vlastní názor.

29

Téma Člověk a životní prostředí je do výuky anglického jazyka zapracováno formou projektu.

Během výuky se pracuje s texty, které jsou zaměřeny na tuto problematiku. Nejprve jsou žáci

seznámeni s novou slovní zásobou, která je potřebná k tomu, aby dokázali vyjádřit své myšlenky,

názory a postoje k dané problematice. Projekt je zakončen závěrečnou prezentací.

Téma Člověk a svět práce prolíná celou výukou. Žáci jsou vedeni k tomu, aby se dokázali

uplatnit na trhu práce. Žáci se např. učí psát strukturovaný životopis, žádosti o zaměstnání, vyzkouší si

vstupní pohovor se zaměstnavatelem (žáci jsou rozděleny na dvě skupiny - zájemce o zaměstnání a

zaměstnavatele) apod. Žáci se tak učí prezentovat své názory, potlačovat trému.

Téma Informační a komunikační technologie prolíná celou výukou. Při výuce jsou využívány

multimediální výukové programy a internet.

Mezipředmětové vazby - do výuky jsou začleňovány poznatky z oblasti odborných předmětů

(názvosloví, cizojazyčné odborné časopisy apod.)


Výsledky vzdělávání Učivo Počet hodin

Žák:

- rozumí přiměřeným souvislým projevům a krátkým rozhovorům rodilých mluvčích pronášeným zřetelně spisovným jazykem i s obsahem několika snadno odhadnutelných výrazů;

- odhaduje význam neznámých výrazů podle kontextu a způsobu tvoření;

- čte s porozuměním věcně i jazykově přiměřené texty včetně jednoduchých textů odborných, orientuje se v textu, v textu

- nalezne důležité informace, hlavní i vedlejší myšlenky;

- vhodně používá překladové i jiné slovníky v tištěné i elektronické podobě a umí přeložit přiměřený text;

- reaguje komunikativně správně v běžných životních situacích a v jednoduchých pracovních situacích v rozsahu aktivně osvojených jazykových prostředků, dokáže si vyžádat a podat jednoduchou informaci, sdělit své stanovisko;

1 Řečové dovednosti

- receptivní řečová dovednost sluchová; poslech s porozuměním monologických i dialogických projevů

- receptivní řečová dovednost zraková; čtení a práce s textem včetně odborného

- produktivní řečová dovednost ústní; mluvení zaměřené situačně i tematicky

- produktivní řečová dovednost písemná; zpracování textu v podobě reprodukce, osnovy, výpisků, anotací, apod.

- jednoduchý překlad

- interaktivní řečové dovednosti; střídání receptivních a produktivních činností

- interakce ústní

- interakce písemná

součást

3 + 4

30

- požádá o vysvětlení neznámého výrazu, o zopakování dotazu či sdělení nebo zpomalení tempa řeči;

- vyjádří, jak se cítí, dokáže rozsáhleji popsat místo, lidi nebo zážitky ze svého prostředí;

- zaznamená písemně hlavní myšlenky a informace z vyslechnutého nebo přečteného textu, samostatně, popř. s pomocí slovníku a jiných jazykových příruček, zformuluje vlastní myšlenky ve formě krátkého sdělení, jednoduchého popisu, vyprávění, osobního dopisu a odpovědi na dopis, pozdravů, blahopřání;

- rozlišuje základní zvukové prostředky daného jazyka, vyslovuje co nejblíže přirozené výslovnosti;

- vhodně aplikuje slovní zásobu včetně vybrané frazeologie v rozsahu daných komunikačních situací a tematických okruhů a vybranou základní odbornou slovní zásobu ze svého oboru;

- vhodně uplatňuje základní způsoby tvoření slov daného jazyka a využívá je pro porozumění textu i ve vlastním projevu;

- uplatňuje v písemném projevu správnou grafickou podobu jazyka, dodržuje základní pravopisné normy;

- používá běžné gramatické prostředky a vzorce v rámci snadno předvídatelných situací;

2 Jazykové prostředky

- výslovnost (zvukové prostředky jazyka)

- slovní zásoba a její tvoření

- gramatika (tvarosloví a větná skladba)

- grafická podoba jazyka a pravopis

součást

3 + 4

vyjadřuje se ústně i písemně ke stanoveným tématům, pohotově a vhodně řeší každodenní snadno předvídatelné řečové situace i jednoduché a typické situace týkající se pracovní činnosti;

3 Tematické okruhy, komunikační

- situace a jazykové funkce

- tematické okruhy: osobní údaje a životopis, dům a domov, volný čas a zábava, jídlo a nápoje, služby, cestování, péče o zdraví, každodenní život, nakupování, vzdělání, Česká republika, země dané jazykové oblasti; práce a zaměstnání aj.

- komunikační situace: získávání a poskytování informací v oblasti osobní, veřejné, vzdělávací a pracovní – nakupování jízdenek a vstupenek, zboží, občerstvení, uvedení do společnosti, objednávka v restauraci, sjednání

150

50

31

schůzky, jednání s budoucím zaměstnavatelem, informování se na služby, objednávka služby, dotazy v informačním středisku a na ulici v neznámém městě, oficiální nebo obchodní dopis, vzkaz, blahopřání apod.

- jazykové funkce: obraty k zahájení a ukončení komunikace; pozdrav, prosba, žádost, poděkování, vyjádření souhlasu, nesouhlasu, odmítnutí, zklamání, naděje, obavy, projevu radosti apod.

50

50

- má faktické znalosti především o

základních geografických, demografických, hospodářských, politických, kulturních faktorech zemí dané jazykové oblasti včetně vybraných poznatků z oboru, a to v porovnání s reáliemi mateřské země a jazyka;

zná základní společenské zvyklosti a sociokulturní specifika zemí daného jazyka ve srovnání se zvyklostmi v České republice, uplatňuje je vhodně v komunikaci a při řešení problémů i v jiných vyučovacích předmětech.

4 Poznatky o zemích studovaného jazyka

- vybrané poznatky všeobecného i odborného charakteru k poznání země (zemí) příslušné jazykové oblasti, její (jejich) kultury (včetně umění a literatury), tradic a společenských zvyklostí

- informace ze sociokulturního prostředí příslušných jazykových oblastí v kontextu znalostí o České republice

42

27

15

Řečové

dovednosti

Jazykové

prostředky

Tematické

okruhy,

komunikační

situace

Poznatky o

zemích

studovaného

jazyka

Celkem

1.ročník 18 18 18 12 66

2.ročník 16 16 16 18 66

3.ročník 16 16 16 12 60

Celkem 50 50 50 42 192

32

5.3 Německý jazyk


- obecný cíl předmětu

- komunikovat o základních tématech osobního a společenského života

- porozumět jednodušším mluveným projevům z běžného života

- porozumět méně náročnému textu z oblasti každodenního a pracovního života

- umět se ústně a písemně vyjádřit k základním situacím

- získat základní informace o zemích studovaného jazyka

- umět pracovat s jazykovými příručkami, slovníky, internetem

- naučit se efektivně zvládnout německý jazyk na úrovni A2 / A2+

- charakteristika učiva

- učivo navazuje na výuku předmětu německý jazyk na základní škole, umožňuje části žáků

pokračovat v nástavbovém studiu

- doplňuje a rozvíjí slovní zásobu, výslovnost a základní jazykové struktury

- učivo upevňuje a rozvíjí základní produktivní dovednosti formou ústní interakce a písemného

vyjádření k běžným společenským tématům

- učivo upevňuje základní receptivní dovednosti, porozumění čtenému a slyšenému textu

- žák je postupně seznamován s odbornou terminologií a odbornými texty

- žák poznává reálie a kulturní hodnoty zemí studovaného jazyka

- metody a formy výuky

- základ tvoří práce s učebnicí, kde se střídají činnosti produktivní ( slovem i písmem) a receptivní

(poslech i překlad)

- žák si pod vedením učitele osvojuje novou slovní zásobu a nové gramatické jevy a upevňuje již

získané znalosti

- pravidelnou součástí výuky jsou poslechová a výslovnostní cvičení

- žáci si osvojují základy obecného jazyka, odborné terminologie a orientují se v jednodušších

odborných textech

- výuka je doplňována dalšími materiály, audiovizuálními programy, počítačovými programy a

internetem

- důležitou součástí výuky je dialog, práce ve dvojicích a menších skupinách, diskuse,

samostatné práce

33

- hodnocení výsledků žáků

- hodnotí se průběžně i výsledně jak produktivní, tak i receptivní dovednosti

- hodnocení zvládnutí gramatických struktur a slovní zásoby je jen dílčí krok k výše uvedeným

cílům

- žáci jsou vedeni k sebehodnocení a kolektivnímu hodnocení

- většinou se hodnotí zvládnutí jednotlivých částí lekce, pak celá lekce, následuje za pololetí

souhrnné opakování a celkové hodnocení

- přínos k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat a mezipředmětových vztahů

- cizojazyčné vzdělávání napomáhá k rozvíjení komunikativních schopností

- poznávání cizího jazyka je podstatným nástrojem poznání mateřského jazyka a

prostřednictvím řeči poznání sebe sama, rozvíjí se personální kompetence

- jazykové prostředky jsou efektivně doplňovány moderními informačními a komunikačními

technologiemi

- poznávání hodnot jiných evropských (i mimoevropských) zemí a jejich srovnávání s naší zemí

zvyšuje kompetence občanské

- součástí jazykové přípravy je i téma člověka ve světě práce, protože jazykové schopnosti

zvyšují šanci při uplatnění na trhu práce

- významné téma je zdravý životní způsob jako návod pro současnost a budoucnost moderního

člověka, důsledně je sledována morální a estetická hodnota tématu


Výsledky vzdělávání a kompetence Učivo

Žák: • dovede stručně představit vlastní osobu, kamarády, povolání, použije základní pozdravy • vytvoří vlastní vizitku • porozumí představení dalších osob • osvojí si v daném rozsahu základní slovní zásobu • porozumí odborné slovní zásobě • zvládne základní gramatické struktury • osvojí si základní výslovnost a intonaci • zná základní slovníky a jejich použití

1. Představujeme se 1.1 Pozdravy 1.2 Odkud jsme 1.3 Povolání 1.4 Vlastní vizitka 1.5 Představení čtyř lidí ze čtyř zemí 1.6 70 lexikálních jednotek 1.7 Odborná terminologie 1.8 Časování pravidelných sloves, časování slovesa sein, osobní zájmena zápor nein a nicht, pořádek slov, podstatná jména a členy 1.9 Výslovnost, přízvuk 1.10 Slovníky

34

• charakterizuje členy rodiny a další příbuzné, stáří, zájmy, vlastnosti, povolání • žák porozumí článku o rodině • napíše e-mail, ve kterém hledá přítele k dopisování • osvojí si v daném rozsahu základní slovní zásobu • porozumí odborné slovní zásobě • zvládne základní gramatické struktury • osvojí si základní výslovnost a přízvuk

2. Rodina 2.1 Zdvořilostní obraty 2.2 Příbuzní 2.3 Zájmy a charakterové vlastnosti 2.4 Práce v domácnosti 2.5 Článek 2.6 E-mail 2.7 70 lexikálních jednotek 2.8 Odborná terminologie 2.9 Přivlastňovací zájmena, zápor nicht mehr, číslovky 1 – 1000, časování slovesa haben, 4. p. podstatných jmen a osobních zájmen, vynechávání členu 2.10 Výslovnost a přízvuk

• dokáže popsat základní prvky oblečení, určí barvy oblečení, jaké věci se nosí při různých příležitostech, co nosí ženy a muži, co je moderní • podle článku pojmenuje doplňky k oblečení • osvojí si v daném rozsahu základní slovní zásobu • porozumí odborné slovní zásobě • zvládne základní gramatické struktury • osvojí si základní výslovnost a přízvuk

3. Oblékání 3.1 Výběr oblečení podle příležitosti 3.2 Co nosí ženy a muži 3.3 Co je moderní 3.4 Článek 3.5 70 lexikálních jednotek 3.6 Odborná terminologie 3.7 Způsobová slovesa, složená a odvozená podstatná jména, základní početní úkony 3.8 Výslovnost a přízvuk

• popíše základní dopravní prostředky, umí koupit jízdenku • porozumí zvacímu dopisu, napíše pohled a korespondenční lístek • porozumí nádražnímu hlášení • osvojí si v daném rozsahu základní slovní zásobu • porozumí odborné slovní zásobě • zvládne základní gramatické struktury

4. Cestování 4.1 Dopravní prostředky, ve vlaku, na nádraží, hlášení na nádraží 4.2 Pohled, korespondenční lístek 4.3 U lékaře 4.4 70 lexikálních jednotek 4.5 Odborná terminologie 4.6 Silná slovesa, 3. p. podst. jmen a osobních zájmen, předložky se 3. p., rozkazovací způsob

35

• popíše možnosti ubytování při cestách • objedná rezervaci pokoje podle zadání • popíše zařízení hotelu na základě poslechu a překladu článku • popíše vlastní pokoj • osvojí si v daném rozsahu základní slovní zásobu • porozumí odborné slovní zásobě určeného celku • zvládne základní gramatické jevy

5. V hotelu 5.1 Ubytování 5.2 Objednávka ubytování 5.3 Článek 5.4 Popis 5.5 70 lexikálních jednotek 5.6 Odborná terminologie 5.7 Silná slovesa, sloveso werden, neurčitý podmět, slovesné vazby, předložky 3. a 4. pádem

• objedná jídlo v restauraci • je schopen vyjmenovat a charakterizovat jídla během dne • charakterizuje některé české speciality • porozumí článku o zdravé výživě • napíše úvahu na téma: Jíme zdravě? • osvojí si v daném rozsahu základní slovní zásobu • porozumí odborné slovní zásobě • zvládne základní gramatické struktury • zvládne použít k aktivaci učení počítačový program, příp. internet

6. V restauraci 6.1 Objednávka jídla 6.2 Jednotlivá jídla během dne 6.3 Národní jídla 6.4 Článek 6.5 Úvaha 6.6 70 lexikálních jednotek 6.7 Odborná terminologie 6.8 Zvratná slovesa, 2. pád podst.jmen, 2. stupeň přídavných jmen, slabé skloňování 6.9 Počítačový program, internet

• dovede hovořit o nákupech, co, kde a jak často se nakupuje v jeho rodině • porozumí programu v rodině • napíše dopis o denním programu vlastní rodiny • osvojí si v daném rozsahu základní slovní zásobu • porozumí odbornému textu a udělá si výpisek • zvládne základní gramatické jevy

7. Nakupování 7.1 Co a kde nakupovat 7.2 Program typické rodiny 7.3 Program vlastní rodiny 7.4 70 lexikálních jednotek 7.5 Odborný text 7.6 Vedlejší věty s dass, bezespojkové věty, skloňování příd. jmen v přívlastku bez členu, slovesa s odlučitelnými a neodl. předponami, souřadicí spojky

36

• popíše základní orientační body ve městě, dovede se zeptat, jak se někam dostat • podle zadání napíše cestu k určenému cíli • žák porozumí argumentům pro cestování různými prostředky a vyjádří vlastní názor • osvojí si v daném rozsahu základní slovní zásobu • porozumí odborné slovní zásobě • zvládne základní gramatické struktury

8. Orientace ve městě 8.1 Orientace ve městě 8.2 Cesta k určenému cíli (škola, radnice, hotel …) 8.3 Cestování různými prostředky 8.4 70 lexikálních jednotek 8.5 Odborná terminologie 8.6 Nepřímé otázky, vedlejší věty s weil, zájmena einer, keiner, meiner, deiner

• uvede několik základních informací o městě, popíše hlavní pamětihodnosti • porozumí prospektům, umí aplikovat vědomosti při provádění cizinců • osvojí si v daném rozsahu základní slovní zásobu • porozumí odborné slovní zásobě • zvládne základní gramatické struktury

9. Prohlídka města 9.1 Základní prvky města , informace o svém městě, o Vídni 9.2 Prospekty o Mnichově, významné osobnosti 9.3 70 lexikálních jednotek 9.4 Odborná terminologie 9.5 Závislý infinitiv, řadové číslovky, 3. stupeň přídavných jmen a příslovcí

• charakterizuje kulturní potřeby a zájmy, navrhne celodenní program • porozumí článku o sportu a vysvětlí, jakému sportu se věnuje a jak sport ovlivňuje zdravý životní způsob • uvede základní charakteristiku České republiky • osvojí si v daném rozsahu základní slovní zásobu • porozumí odbornému textu • zvládne základní gramatické struktury

10. Kultura, zábava, sport 10.1 Kultura, zábava, sport, program pro návštěvu 10.2 Které sporty patří k nejoblíbenějším 10.3 Česká republika 10.4 70 lexikálních jednotek 10.5 Odborný text 10.6 Zpodstatnělá příd. jména, préteritum slabých sloves, nepřímá otázka s ob, vedlejší věty s wenn

• popíše různé zájmy a napíše dopis o svých zájmech • dovede zpracovat a analyzovat text a vyjádří svůj vztah k obsahu • podá stručnou charakteristiku hlavního města • osvojí si v daném rozsahu základní slovní zásobu • porozumí odborné slovní zásobě • zvládne základní gramatické struktury • zvládne použít k aktivaci učení počítačový program, příp. internet

11. Zájmy 11.1 Zájmy, koníčky, moje koníčky 11.2 Článek 11.3 Praha 11.4 70 lexikálních jednotek 11.5 Odborná terminologie 11.6 Zájmenná příslovce, další souřadicí spojky, vyjadřování budoucnosti, skloňování přídavných jmen 11.7 Počítačový program, internet

37

• dovede uvést základní povolání a systém vzdělávání • umí diskutovat o článcích o školském systému • komunikuje o své cestě k vzdělání • osvojí si v daném rozsahu základní slovní zásobu • porozumí a vyjádří svůj vztah k obsahu článku z časopisu • zvládne základní gramatické struktury

12. Povolání, škola 12.1 Povolání, škola, školní systém 12.2 Moje vzdělání 12.3 70 lexikálních jednotek 12.4 Článek z časopisu 12.5 Préteritum sloves způsobových, haben a sein, příčestí minulé v přísudku a v přívlastku, perfektum slabých sloves, vyjadřování aby ve vedlejších větách

• dovede komunikovat se spolupracovníky a zákazníkem • dovede využít základy práce s PC ve své profesi • porozumí jednoduchým dílenským textům • osvojí se v daném rozsahu základní slovní zásobu • porozumí některým typickým znakům odborného jazyka

13. Opravárenství 13.1. Práce v dílně 13.2. Podnik, práce v týmu 13.3. 70 lexikálních jednotek 13.3. Komunikace se zákazníkem 13.4. Odborná terminologie 13.5. PC 13.6. Zvláštnosti odborného jazyka

• napíše a přednese vlastní životopis • vytvoří žádost o pracovní místo • žák porozumí článkům o zaměstnání a dovede reagovat na dotazy v přijímacím pohovoru • osvojí si v daném rozsahu základní slovní zásobu • porozumí odborné slovní zásobě • zvládne základní gramatické struktury

14. Životopis, žádost o místo 13.1 Životopis 13.2 Žádost o místo 13.3 Nabídky zaměstnání, přijímací pohovor 13.4 70 lexikálních jednotek 13.5 Odborná terminologie 13.6 Budoucí čas, podmiňovací způsob přítomný, podmínkové souvětí

• dokáže popsat různé druhy oslav a vyjádřit blahopřání při různých příležitostech • napíše blahopřání • porozumí článku o času a vyjádří svůj vztah ke střídání léta a zimy • osvojí si v daném rozsahu základní slovní zásobu • porozumí odbornému textu • zvládne základní gramatické struktury

15. Gratulace, dárky, čas 14.1. Oslavy 14.2 Blahopřání 14.3 Čas 14.4 70 lexikálních jednotek 14.5 Odborný text 14.6 Ukazovací zájmena, předložky s 2. pádem, budoucí čas

38

• uvede základní informace o Německu a Rakousku • kriticky posoudí článek o cestování • napíše dopis o své představě o dovolené • osvojí si v daném rozsahu základní slovní zásobu • porozumí odborné slovní zásobě • zvládne základní gramatické struktur • zvládne použít k aktivaci učení počítačový program, příp. internet

16. Dovolená 15.1 Německo a Rakousko 15.2 Cestování křížem krážem 15.3 Dovolená 15.4 70 lexikálních jednotek 15.5 Odborná terminologie 15.6 Minulé časy silných a smíšených sloves, vztažné věty 15.7 Počítačový program, internet

Pořadí tematických celků lze upravit dle používané učebnice, zájmu žáků apod.

Rozpis učiva a hodinové dotace:

Řečové

dovednosti

Jazykové

prostředky

Tematické

okruhy,

komunikační

situace

Země

studovaného

jazyka

Opakování Celkem

1.ročník 18 18 18 6 6 66

2.ročník 18 18 18 6 6 66

3.ročník 18 18 12 6 6 60

celkem 54 54 48 18 18 192

39

5.4 Občanská nauka


Předmět je vyučován ve třech ročnících studia. Připravuje žáky k efektivnímu sociálnímu a

pracovnímu začlenění do demokratické společnosti.


Předmět občanská nauka má připravit žáky na aktivní a odpovědný život v demokratickém

státu. Vedle poznatků o společnosti, ve které žijí, by žáci měli získat soubor dovedností směřujících

ke smysluplnému sociálnímu začlenění a pozitivnímu ovlivňování jejich životní hodnotové orientace.

Výuka posiluje jejich identitu, učí je využívat získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě,

ve styku s lidmi a institucemi. Žáci jsou připravováni na samostatné rozhodování a hodnocení okolního

společenského dění. Měli by více rozumět světu, v němž žijí. Občanská nauka navazuje na základní

vzdělávání, prohlubuje ho a rozvijí praktickou tvorbu kompetencí vedoucích k výchově k občanství.


Učivo je výběrem základních poznatků z těchto vědních oborů: sociologie, psychologie,

filozofie, politologie, státoprávní teorie, práva a etiky.

Tematické celky učiva :

1. Člověk v lidském společenství

2. Člověk jako občan v demokratickém státě

3. Člověk a právo

4. Česká republika, Evropa a svět

5. Ochrana člověka za mimořádných událostí


Výuka občanské nauky má žáky motivovat k aktivnímu získávání vědomostí a společenských

dovedností. Zajímavou a pro žáky srozumitelnou formou navozuje atmosféru uvolněného diskusního

prostředí,ve kterém mohou žáci vyjádřit své názory, postoje a projevit své city. Získané kompetence

pak směřují k aktivnímu osobnímu využití ve společenském životě žáků.

Metody a formy práce budou vycházet z individuální a skupinové připravenosti žáků, ze

zvládnutí učiva základního vzdělávání a z podmínek školy.

40

Učivo bude rozděleno do ročníků dle požadavků na mentální a společenskou vyzrálost žáků.


Podklady pro hodnocení a klasifikaci žáků se získávají během celého klasifikačního období

ústním zkoušením, písemnými pracemi, testy a prověrkami znalostí a dovedností. Hodnotit se bude

také přístup k předmětu, ochota spolupráce, vlastní invence a iniciativa. Specifickou kapitolou

hodnocení pak bude i praktické zvládání získaných dovedností při styku se státními, společenskými a

kulturními institucemi. Hodnocení a klasifikace je v souladu s klasifikačním řádem školy.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a předmětových vztahů.

1. Občanská nauka rozvíjí některé klíčové kompetence a usiluje o posilování pozitivních hodnot a

postojů žáků. Učí žáky:

- práci s učebními texty, příručkami a další odbornou literaturou, orientaci ve službách

kulturních institucí, práci s internetem a denním tiskem.

- získávání informací z různých zdrojů, jejich třídění a kritické hodnocení

- vyjadřování se psanou i mluvenou formou, kultivovaně, obsahově jasně a logicky, používat

správnou terminologii a formulovat vlastní názor

- diskutovat o učivu, přijímat nebo vyvracet názory ostatních s tím vědomím, že správný názor

je mnohdy výsledkem hledání kompromisu

- odpovědnému jednání a čestnému životu

- uznávání základních, historicky prověřených hodnot, vážit si života a zdraví

- preferovat a chránit hodnoty demokratické společnosti

- vlasteneckému cítění, humanitě a respektování základních lidských práv a svobod

- solidaritě a toleranci k jinému názoru, rase, víře a smýšlení

2. Výuka občanské nauky směřuje k tomu, aby si žáci:

- vážili demokracie a usilovali o její zachování

- uvědomovali vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, aby s tolerancí přistupovali

k identitě druhých

- jednali slušně a odpovědně ve smyslu uznávané etikety a morálky

- aby se zapojili do občanského života a přijímali odpovědnost za své činy

- kriticky a spravedlivě posuzovali dění kolem sebe, byli ochotni o něm přemýšlet, tvořit a

redukovat vlastní úsudek

- chránili a cílevědomě zlepšovali životní prostředí ve svém okolí

- vážili hodnot lidské práce, výsledků činnosti předchozích generací

- kladli otázky o významu lidské existence a své role ve společnosti

41

Průřezové téma Člověk a životní prostředí je do výuky začleněno v rámci získávání vědomostí

o soudobém světě, jeho společenských a hospodářských problémech a možnostech jeho udržitelného

rozvoje. Navazuje se přitom na některá témata předmětu Ekologie

Téma Člověk a svět práce prolíná všemi probíranými tématy. Orientace ve společenském

dění, obecných a individuálních hodnotách a světovém směřování napomáhá žákovi k profesnímu

začlenění, učí ho vážit si získaných vědomostí a dovedností a podněcuje k jejich budoucímu

prohlubování a profesnímu růstu. Předmět Ekonomika pak tuto rámcovou orientaci uvádí do

teoretických a praktických souvislostí s národním i světovým ekonomickým děním.

Při práci s texty, seznamováním se s mediálním světem a při vyhledávání informací je

nezastupitelná práce s informačními a komunikačními technologiemi. Touto činností je zároveň

naplněno toto průřezové téma a mezipředmětový vztah.

V tématech ochrany člověka za mimořádných událostí je využíváno mezipředmětových

souvislostí s předmětem Tělesná výchova.


Výsledky vzdělávání Učivo

1. ročník 33

Žák:

- vysvětlí pojem hmotná a duchovní

kultura

- objasní rozdíl mezi tradiční a

moderní společností, charakterizuje

současnou českou společnost

- charakterizuje různé sociální role

určitého člověka a vysvětlí, jak se

mohou tyto role dostat do konfliktu,

úloha společenských elit

- charakterizuje vybrané formy

lidského seskupování a jejich

chování nebo ovlivňování lidí

- objasní problém rovnosti lidí, uvede

příklady genderových problémů

v praktickém životě a diskutuje

jejich možná řešení

- na konkrétních příkladech z historie

a současnosti rozliší útočný

1. Člověk v lidském společenství

- lidská společnost

- kultura hmotná a duchovní

- společnost tradiční, moderní a

postmoderní

- sociální nerovnost a chudoba

v současné společnosti, řešení

krizových situací, sociální zajištění

občanů

- sociální role a jejich možný konflikt

- elity, formy lidského seskupování –

komunita, dav, publikum, veřejnost

20

42

nacionalismus od obranného

nacionalismu a vlastenectví

- charakterizuje formy vztahů, jako je

oddělení, asimilace, genocida,

soužití a vzájemné respektování

- vysvětlí příčiny migrace lidí

v současném světě, posoudí stav

v ČR

- charakterizuje konzumní životní styl

a masovou kulturu, diskutuje rozpor

mezi konzumismem a udržitelným

rozvojem

- národ, problém etnických a

národnostních vztahů, nacionalismus,

majorita a minority, multikulturní

soužití, migrace, azyl, exil, exodus,

rovnost lidí, azylanti v ČR

- postavení mužů a žen ve společnosti,

genderová rovnost, feminismus

- sociálně patologické jevy

- masová média a jejich funkce,

mediální gramotnost,

- společenský vývoj, pokrok

- civilizační sféry soudobého světa a

světová náboženství, církve, sekty,

atheismus, náboženský

fundamentalismus

- životní styl, masová kultura

- objasní funkce státu, popíše formy

státu a charakterizuje druhy

politických režimů a státoprávních

uspořádání

- charakterizuje demokracii a objasní,

jak demokracie funguje i jaké má

problémy

- vysvětlí, jaká lidská práva zakotvuje

česká ústava a jaká jsou práva dětí,

umí je aplikovat a ví, co dělat, když

jsou lidská práva ohrožena

- charakterizuje současný český

politický systém, objasní, co je

politika a jaká je úloha politických

stran a svobodných voleb

- uvede příklady funkcí obecní a

krajské samosprávy

- charakterizuje ideologii liberalismu,

konservativismu, socialismu,

komunismu, nacionalismu, fašismu,

rasismu, antisemitismu

2. Člověk jako občan

- stát a jeho funkce, formy státu,

politické režimy, státoprávní

uspořádání

- základní hodnoty a principy

demokracie

- lidská práva, jejich obhajování a možné

zneužívání

- veřejný ochránce práv

- práva dětí

- svobodný přístup k informacím

- ústava a politický systém ČR

- struktura veřejné správy, obecní a

krajská samospráva

- politika, ideologie, politické strany

- volby

- politický radikalismus a extremismus

- občanská společnost

- občanské ctnosti potřebné pro

demokracii a multikulturní soužití

13

43

- na příkladech objasní, co lze

pokládat za pravicový a levicový

extremismus

2. ročník 33

- dokáže popsat principy technické a

zdravotnické první pomoci

- umí zaznamenat důležité informace,

komunikovat s IZS a zajistit

transport

- zvládá základy neodkladné

resuscitace

- zastaví krvácení a ošetří otevřené

poranění

- rozezná základní traumatické stavy

- ví co je šok, bezvědomí a otrava

- vysvětlí základní pojmy z oblasti

mimořádných událostí

- popíše složky integrovaného

záchranného systému

- vyjmenuje druhy MU

- zná varovné signály a chování při

jejich vyhlášení

- orientuje se ve vyhlašování

krizových stavů

- vysvětlí pojem evakuace a jejího

průběhu

- rozezná jednotlivé druhy živelních

pohrom a popíše jejich specifika

- orientuje se v látkách ohrožují- cích

zdraví a život

3. Ochrana člověka za mimořádných

událostí

- základy první pomoci

- techniky zachraňující život

- druhy a příklady mimořádných

událostí

- ochrana obyvatelstva

- živelní pohromy

- havárie

- terorismus

18

- vysvětlí roli práva a spravedlnosti

- vymezí základní právní odvětví a

oblasti, které tato odvětví upravují

- charakterizuje právní řád

- objasní práva a svobody v osobní sféře,

vysvětlí , v čem spočívá právo na

soukromí

- vysvětlí, co je posláním soudnictví,

advokacie a notářství

4. Člověk a právo

- právo a spravedlnost, vybraná odvětví

českého práva

- právní řád, právní ochrana občanů,

právní vztahy

- soustava soudů v ČR, právní profese

- vlastnické právo, smlouvy,

odpovědnost za škodu

15

44

- popíše soustavu soudů v ČR a objasní,

jak je u soudního řízení zajišťována

spravedlnost

- popíše základní hospodářská, sociální a

kulturní práva a svobody v ČR

- uvede základní ustanovení rodinného

práva

- vysvětlí podstatu vlastnictví, jaká

omezení v něm existují a jakými

prostředky se lze domáhat ochrany

- správní řízení

- rodinné právo

- trestní právo, trestní odpovědnost,

tresty a ochranná opatření orgány

činné v trestním řízení, specifika

trestné činnosti mládeže a trestání

mladistvých

3. ročník 33

- objasní vztah mezi právem a

morálkou

- zná pravidla legislativního procesu

- chápe systém řízení samosprávy

- vysvětlí principy základních práv a

svobod občana demokratické

společnosti

- je schopen sepsat základní typy

smluv

- je si vědom své odpovědnosti za

chování ve společnosti

- chápe důležitost rodiny a základní

- principy jejího fungování

- orientuje se v základech trestního

práva

5. Právní vědomí

- právo a morálka – historická

determinace

- normativní systém společnosti

- tvorba zákonných předpisů - svoboda projevu - správní právo – přestupky - orgány činné v trestním řízení

16

- dovede geograficky určit polohu ČR,

vyjmenuje sousední státy

- zná a vyjmenuje státní symboly

- dokáže vysvětlit okolnosti vedoucí

ke vzniku samostatné ČSR, orientuje

se ve vývoji společnosti za I.

republiky, ví co byla Mnichovská

dohoda a druhý odboj

- chápe příčiny poválečného vývoje a

důsledky únorových událostí 1948

- chápe principy komunistické totality

6. ČR, Evropa a svět

- historické mezníky čs. Státnosti

- současný svět, bohaté a chudé země

velmoci a jejich úloha ve světě

- historické mezníky československé

a české státnosti ve 20. Století

17

45

- je schopen popsat události listopadu

1989 a následného demokratického

vývoje vedoucího až ke vzniku ČR

- vysvětlí začlenění ČR do

mezinárodních struktur, objasní

výhody a závazky z toho plynoucí

- orientuje se v pojmech velmoc a

supervelmoc, dokáže je vyjmenovat

a vysvětlit jejich úlohu

v mezinárodní politice

- dovede objasnit pojem rozvojové

země, včetně jejich charakteristiky a

lokalizace

- vyjmenuje příznaky obecné

globalizace, uvede konkrétní

příklady

- dovede pojmenovat hlavní

problémy soudobého světa, včetně

náznaků možných řešení

- umí vyjmenovat hlavní evropská

společenství, diskutuje o výhodách

začlenění ČR

- ČR a její postavení v mezinárodním

kontextu, sousední státy, české

státní symboly

- ČR a evropská integrace principy

obecné globalizace´

- globální problémy – přelidnění,

znečišťování a změny klimatu, lokální

konflikty, potravinová a energetická

krize, extremismus, kriminalita,

civilizační choroby

- ČR a svět, OSN a její funkce ,Rada

bezpečnosti OSN , EU, NATO

46

5.5 Fyzika

1. Pojetí vyučovacího předmětu


- přispívat k formování všestranně rozvinutého člověka, k rozvoji rozumové a mravní výchovy,

vést k důslednosti a přesnosti

- vychovávat přemýšlivého člověka, který umí fyziku používat jak v odborném vzdělání, tak v

osobním životě ,vést žáky k poznání, že fyzikální zákony používá technická praxe

- posilovat důvěru žáka ve vlastní schopnosti, vytrvalost a kritičnost

- vést žáky k pochopení základních fyzikálních souvislostí s obory chemickými (např. jaderná

fyzika), ekologickými (např. energetika ), biologickými (např. zdraví člověka)


Obsah fyziky navazuje na základní poznatky , které žáci získali na základní škole, rozvijí je

Vyučování předmětu směřuje k tomu, aby žák:

- správně používal fyzikální pojmy

- aplikoval fyzikální poznatky v jiných předmětech, v praktickém životě

- rozlišil fyzikální realitu a fyzikální model

- zacházel s přístroji, prováděl jednoduchá měření,používal fyzikální veličiny a převáděl běžné

jednotky

- uplatnil obecné poznatky k vysvětlení konkrétního fyzikálního jevu


- při výkladu a objasňování učiva používá učitel názorné pomůcky, např. modely, transparenty,

výukové programy, podle možností i prostředky ICT

- procvičování učiva

- aplikace učiva na úlohy vztahující se k odborným předmětům a praxi

- učivo je rozděleno do 8 tématických celků

- při práci ve škole užívají žáci sešit na zápis, nákresy a poznámky

- výuka probíhá(podle obtížnosti témat) klasickou metodou, pomocí experimentů,diskusí o

daném fyzikálním problému nebo skupinovou prací(každá řeší část problému)


47

- hodnocení žáků probíhá ústní formou, písemnou formou, pomocí referátů a využitím

testových otázek

- žáci jsou také hodnoceni za aktivní přístup ve vyučovací hodině

- hodnocení znalostí je prováděno veřejně ve třídě

- zohledňuje se i grafická úprava a aktivní práce v hodinách,přesné vyjadřování fyzikálních

pojmů, schopnost orientovat se v dané látce


Z hlediska klíčových kompetencí fyzika klade důraz zejména na aplikaci základních fyzikálních postupů

při řešení praktických úkolů tzn., aby žák uměl:

- efektivně a účelně pracovat se získanými informacemi

- přesně se vyjádřit k danému pojmu a mít vlastní názor na fyzikální problém

- aplikovat základní matematické postupy při řešení úkolů v oblasti sociální – schopnost

spolupracovat na daném úkolu s ostatními žáky, uvádění v praxi daná témata (viz

odborné předměty).

Uplatnění průřezových témat

- Člověk a životní prostředí-slouží k pochopení přírodních zákonitostí a významu udržitelného

rozvoje

- Informační a komunikační technologie-jsou využívána a efektivně se s nimi pracuje hlavně při

řešení samostatných úkolů


1. ročník – 33 hodin

Výsledky vzdělávání Učivo Počet

hodin

Žák:

- rozliší druhy pohybů a řeší jednoduché

úlohy na pohyb hmotného bodu;

1. MECHANIKA

Kinematika

Pohyby přímočaré, pohyb

rovnoměrný po kružnici

Pohyb rovnoměrně zrychlený

17

48

- určí síly, které působí na tělesa, a popíše,

jaký druh pohybu tyto síly vyvolají,

- používá Newtonovy zákony při řešení úloh

- rozlišuje pojmy gravitační a tíhová síla,

tíha

- určí mechanickou práci a energii při

pohybu tělesa působením stálé síly;

- vysvětlí na příkladech platnost zákona

- zachování mechanické energie;

- určí výslednici sil působících na těleso a

jejich momenty

- -vysvětlí princip usnadnění práce na

jednoduchých strojích

- -používá vztahu pro výpočet tlaku a

tlakové síly

- -aplikuje poznatky o tlaku v klidné

kapalině

- aplikuje Pascalův a Archimédův zákon při

řešení úloh;

- -vysvětlí funkci hydraulického lisu a

hydraulických brzd

- -stanoví chování těles v tekutině

porovnáním hustot

- umí změřit teplotu v Celsiově stupnici

- převést ji na Kelviny

- vysvětlí pojem vnitřní energie tělesa a

- způsob její změny

- rozlišuje prakticky základní typy

- přenosu – vedením, prouděním,

- zářením

Dynamika

Síla a její účinky na těleso

Newtonovy pohybové zákony

Tíha a tíhová síla

Gravitace

Třecí síla

Dostředivá a odstředivá síla

Mechanická práce, výkon a energie

Mechanická práce

Potenciální a kinetická energie

Zákon zachování mechanické

energie

Výkon a práce počítaná pomocí

výkonu

Mechanika tuhého tělesa

Moment síly, momentová věta

Skládání sil

Rozklad sil

Těžiště tělesa, stabilita těles

Jednoduché stroje

Mechanika tekutin

Tlak, tlaková síla v kapalinách a

plynech

Hydrostatický tlak

Atmosferický tlak

Pascalův zákon

Vztlaková síla, Archimedův zákon

2. MOLEKULOVÁ FYZIKA A

TERMIKA

Teplota a její měření

Vnitřní energie-přeměny

Výpočet tepla,měření tepla

Přenos vnitřní energie

Tepelné motory

Struktura pevných a kapalných

látek

Látky krystalické a amorfní

10

49

- popíše jednoduché případy tepelné

- výměny

- zná rozdělení motorů na parní a

- spalovací, popíše princip nejdůležitějších

tepelných motorů

- -uvede příklady krystalických a amorfních

látek

- vysvětlí význam teplotní roztažnosti

- v technické praxi a v přírodě

- chápe, za jakých podmínek mění tělesa

- své skupenství

- umí objasnit na příkladech z přírody a

- praxe

Teplotní roztažnost látek

Přeměny skupenství

Skupenská tepla

- popíše elektrické pole z hlediska jeho

působení na bodový elektrický náboj;

- objasní na čem závisí kapacita deskového

kondenzátoru

- objasní vedení proudu a nakreslí schéma

jednoduchého obvodu

- vypočítá odpor v sériovém a paralelním

obvodu

- řeší úlohy s elektrickými obvody s

použitím Ohmova zákona;

- popíše princip a použití polovodičových

součástek s přechodem PN;

3. ELEKTŘINA A MAGNETISMUS

A: ELEKTŘINA

Elektrický náboj tělesa, elektrická

síla,

elektrické pole, kapacita vodiče

Elektrický proud v látkách,

Ohmův zákon pro uzavřený obvod

Elektrický odpor

Spojování rezistorů

Polovodiče

Elektrický proud v elektrolytech a

plynech

6

2. ročník 33

- znázorní magnetické pole vodiče a cívky

- -charakterizuje vlastnosti a vznik

střídavého proudu

- určí magnetickou sílu v magnetickém poli

vodiče s proudem;

- popíše princip generování střídavých

- proudů a jejich využití v energetice;

4. ELEKTŘINA A MAGNETISMUS

B: MAGNETISMUS

Magnetické pole, magnetické pole

elektrického proudu,

Elektromagnetická indukce

Vznik střídavého proudu, přenos

elektrické energie střídavým

proudem

Transformace střídavého proudu

5

50

- rozliší základní druhy mechanického

vlnění a popíše jejich šíření;

- zná pojem délka vlny, frekvence a rychlost

vlnění;

- chápe skládání dvou vlnění

- ví, že stojaté vlnění vznikne složením dvou

stejných protisměrných vlnění

- zná základní vlastnosti zvuku

- umí pojmenovat zvuky, které nevnímáme

- dokáže rozlišit negativní dopad hluku na

lidský organismus

- umí použít pomůcky ke zmírnění

negativních vlastností zvuku

5. KMITÁNÍ A VLNĚNÍ Jednoduchý kmitavý pohyb Kmity vlastní, volné, vynucené

Vznik a druhy vlnění

Interference vlnění, stojaté vlnění

Vlnění v izotropním prostředí

Zvuk

6

- chápe světlo jako elektromagnetické

vlnění

- rozlišuje optická prostředí

- zná pojem konečná rychlost světla

- zná hodnotu rychlosti ve vakuu

- ví, co je rychlost, frekvence a vlnová délka

- ví, kdy dochází k odrazu a lomu světla,

dokáže uvést praktické příklady

- zná zákon lomu, index lomu

- ví, kdy v přírodě dochází k rozkladu světla

- zná pojmy – viditelné světlo, optická

soustava

- zná rovinné a kulové zrcadlo

- zná druhy čoček, určí optickou mohutnost

- zná optické složení oka, vysvětlí vady oka

- vysvětlí funkci a princip činnosti optických

přístrojů

6. OPTIKA

Vlnová optika

Základní pojmy

Odraz a lom světla

Rozklad světla

Paprsková optika

Základní pojmy

Zobrazení zrcadly

Čočky

Oko jako optická soustava

Optické přístroje

10

- zná základní vlastnosti atomu

- popíše strukturu elektronového obalu

- ví, že významným zdrojem informací o

atomu vodíku je jeho spektrum

- ví, že při vzájemné interakci s látkou může

nastat vynucená emise světla

- zná uplatnění laseru ve vědecké i

technické praxi

7. FYZIKA ATOMU

Fyzika elektronového obalu

Elektronový obal atomu

Spektrum atomu vodíku

Laser

Fyzika atomového jádra

Jádro atomu

Radioaktivita

Jaderné záření

9

51

- popíše stavbu atomového jádra

- zná pojmy protonové a nukleonové číslo

- ví, že existuje radioaktivita přirozená a

umělá

- umí vysvětlit podstatu radioaktivity

- ví, že součástí radioaktivity je jaderné

záření

- zná způsoby ochrany před jednotlivými

- druhy záření

- popíše štěpnou reakci

- zná užití této reakce v jaderné energetice

- umí se orientovat ve výhodách či

nevýhodách získávání elektrické energie z

jaderných a klasických zdrojů

Štěpení jader uranu

- umí vyjmenovat planety Sluneční

soustavy

- zná pojmy planetka, kometa, meteorický

roj, meteor, meteorit

- umí charakterizovat Slunce jako hvězdu

- umí charakterizovat pojem hvězda

- zná příklady základních typů hvězd

- je seznámen, jak určujeme stavbu hvězd -

teplotu, hmotnost, ...

- ví, jak hvězdy vznikají a zanikají

- zná minulé i současné názory na vznik a

vývoj vesmíru

8. VESMÍR

Sluneční soustava

Základní údaje o hvězdách

Vznik a vývoj vesmíru

3

52

5.6 Základy ekologie a chemie

Pojetí vyučovacího předmětu základy ekologie a chemie – část chemie

Obecné cíle předmětu

- výuka chemie má zprostředkovat žákům soubor vybraných poznatků, dovedností a znalostí

potřebných pro osobní i pracovní život

- cílem vzdělání v chemii není jen znalost faktů a názorů, ala snaha přimět žáky klást si otázky o

okolním světě a předložené názory informace posuzovat

- výuka chemie přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení přírodovědných jevů a zákonů,

má přispívat k formování žádoucích vztahů k životnímu prostředí


Výuka chemie směřuje k tomu, aby žáci uměli využívat poznatků v praktickém životě i

v odborném vzdělávání:

- analyzovat jednoduché chemické problémy

- provádět experimenty, zpracovávat je a vyhodnocovat získané údaje

- vyhledávat v odborném textu a interpretovat poznatky

- posoudit ekologické souvislosti a vliv činnosti člověka na složky životního prostředí a možnosti

jeho ochrany

Žáci mají získat základní představy o struktuře látek, stavebních částicích a chemických dějích,

přehled o vlastnostech a praktickém využití chemických látek probíraných v rámci učiva – znát základní

chemické názvosloví, orientovat se v periodické tabulce prvků


- výklad učiva je konfrontován se znalostmi žáků ze ZŠ, znalosti jsou doplňovány a rozšiřovány

- do výkladu jsou prostřednictvím videa zařazovány jednoduché pokusy

- pravidelnou součásti výuky je práce s učebnicí, používání modelů, transparentů, výukových

programů

- žáci pozorují některé jevy, podle možností provádí experimenty pokusy, zpracovávají a

vyhodnocují získané údaje

- získané informace, např. z odborné literatury, využívají k diskuzi k problematice chemických

látek, z hlediska jejich vlivu na živé organismy

- žáci pravidel ně pracují s periodickou tabulkou prvků

53

- všude tam, kde to učivo umožňuje, je zařazována problematika tvorby a ochrany životního

prostředí

- žákům jsou zdůrazňovány negativní důsledky kouření, alkoholismu. Požívání narkotik, apod.


- při ústním zkoušení se provádí hodnocení veřejně, slovně a je uzavřeno výslednou známkou

- kontrolován a hodnocen je i pracovní sešit, jeho vedení, úprava a v něm zadané úkoly

- hodnocení používání správné terminologie, hodnocení jednotlivých tématických celků

- souhrnné opakování a celkové hodnocení i formou počítačových testů

- důraz je kladen na porozumění učivu a uplatnění získaných znalostí v praxi


- pozitivní postoj a pochopení významu přírody a životního prostředí pro člověka jako celku

- motivace k celoživotnímu přírodovědnému vzdělávání a využití v praxi

- rozvíjení povědomí o základních ekologických zákonitostech a negativních dopadech působení

člověka na životní prostředí

- využití prostředků informačních technologií

V předmětu je realizováno průřezové téma Občan v demokratické společnosti s tím, že žáci

jsou vedeni k samostatné, ale i kolektivní práci.

Téma Informační a komunikační technologie je realizováno s tím, že žáci jsou schopni čerpat

informace z masmédií, tyto informace využít, zhodnotit a vytvořit si vlastní názor.

Téma Člověk a svět práce prolíná výukou celého předmětu, žák pracuje s informacemi,

vyhledává, vyhodnocuje a využívá informace.

Téma Člověk a životní prostředí prolíná výukou celého předmětu, žáci jsou vedeni k myšlení a

jednání v souladu s principy udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního

prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách.




Žák:

1. Obecná chemie

5

54

- rozlišuje chemické látky podle chemických a fyzikálních vlastností, popíše základní metody oddělování složek ze směsí a jejich využití v praxi - popíše stavbu atomu, elektronového obalu, vysvětlí podmínky vzniku chemické vazby - zná názvy, značky a vzorce vybraných chemických prvků a sloučenin - vysvětlí zákonitosti periodické tabulky, popíše charakteristické vlastnosti nekovů a kovů a jejich umístění v periodické tabulce prvků - vyjádří složení roztoku a připraví roztok požadovaného složení - vysvětlí podstatu chemických reakcí a zapíše jednoduchou chemickou reakci chemickou rovnicí - provádí jednoduché výpočty, které lze příp. využít v odborné praxi

1. 1 Chemické látky a jejich vlastnosti 1. 2 Částicové složení látek, atom, molekula 1.3 Chemická vazba 1. 4 Chemické prvky a sloučeniny, chemická symbolika a názvosloví, periodická soustava prvků 1. 5 Směsi a roztoky 1. 6 Chemické reakce, chemické rovnice, výpočty v chemii

- vysvětlí vlastnosti anorganických látek ( oxidy, kyseliny, hydroxidy, soli ) - tvoří chemické vzorce a názvy vybraných anorganických sloučenin - charakterizuje vybrané prvky a anorganické sloučeniny a zhodnotí jejich využití v odborné praxi a v běžném životě, posoudí je z hlediska vlivu na zdraví a životní prostředí

2. Anorganická chemie 2. 1 Anorganické látky, oxidy, kyseliny, hydroxidy, soli 2. 2 Názvosloví anorganických sloučenin 2. 3 Vybrané prvky a anorganické sloučeniny v běžném životě a v odborné praxi

4

- uvede významné zástupce organických sloučenin a zhodnotí jejich využití

3. Organická chemie 3. 1 Vlastnosti atomu uhlíku, základní názvosloví organických sloučenin, organické sloučeniny v běžném životě a

4

55

v odborné praxi a v běžném životě, posoudí je z hlediska vlivu na zdraví a životní prostředí -

v odborné praxi

- charakterizuje biogenní prvky a jejich sloučeniny - charakterizuje nejdůležitější přírodní látky - popíše vybrané biochemické děje

4. Biochemie 4. 1 Chemické složení živých organizmů, přírodní látky, bílkoviny, sacharidy, lipidy, nukleové kyseliny, biokatalyzátory 4. 2 Biochemické děje

4

56

Pojetí vyučovacího předmětu základy ekologie a chemie – část ekologie


- umožňuje získání poznatků v oblasti biologie a ekologie

- vede k pochopení základních biologických a ekologických jevů, vztahů a souvislostí,

k pochopení významu přírody a životního prostředí pro člověka

- vede k rozvíjení etické a estetické stránky osobnosti žáka

- vede k posílení citového, hodnotového a uvědomělého vztahu k přírodě

- přispívá k aktivnímu přístupu k ochraně a tvorbě životního prostředí a k dodržování zásad

trvale udržitelného rozvoje v osobním i profesním životě

- vede k uvědomění si globálních problémů životního prostředí

- seznamuje s přístupy řešení problémů prostředí a s ochranou přírody

- rozvíjí dovednosti v oblasti vyjadřování a komunikace

- usiluje o zřetelný posun sociálních norem ve prospěch udržitelného způsobu života

- pomáhá utvářet ekologicky příznivé hodnotové orientace

- vede k vytváření spoluzodpovědnosti za současný i budoucí stav ŽP a společnosti

- rozvíjí schopnosti předvídat a domýšlet zásahy a vlivy člověka na ŽP

- vede k rozvoji globálního přístupu řešení problémů

- prohlubuje systémové uvažování

- vede k rozvíjení demokratických prvků v péči o ŽP


- obsah navazuje na poznatky, které žáci získali na základní škole

- učivo je rozděleno do dvou oblastí zájmů-biologie a ekologie a je rozděleno do tří tematických

okruhů

- v úvodní části se žáci prohloubí a rozšíří vědomosti o základních znacích a projevech života,

biologické podstaty člověka, základních podmínkách existence a vlivech okolního prostředí

na jeho život. V další části se seznámí se základy ekologie, učí se chápat principy oběhu látek

a toku energie v přírodě. Seznámí se s příklady ekosystémů, typy krajin a s principy dynamické

rovnováhy. V posledním tématickém celku se věnuje pozornost problematice současného

vztahu člověka k ŽP

- obsah učiva respektuje zájem žáků a specifika daného oboru


- důraz je kladen na názornost výuky – využití obrázků, modelů, diapozitivů, filmů

- upřednostňování aktivizujících metod – beseda, exkurze, diskuse, problémové úkoly,hry

- práce ve skupinách

- práce s informačními technologiemi

57

- využití prvků estetické výchovy (kresba, literatura,…)

- metody pozorování

- pokus


- hloubka porozumění poznatků – písemná i ústní projev

- míra osvojení dovedností při plnění praktických úkolů

- aplikace získaných poznatků na řešení konkrétních problémů (jednou za pololetí vypracují

žákovský projekt – témata Automobilismus a ŽP, Automechanik a ŽP)

- ochota samostatně pracovat, tvořit a formulovat vlastní názor


Rozvíjení dovedností v oblasti komunikace:

- podporuje příležitost pro vytváření vlastního názoru, jeho obhájení a rozvíjí schopnost

argumentovat a formulovat vlastní postoje (např. témata Péče o zdraví, Zdraví a nemoc,

Globální problémy ŽP atd.). Využity strategie – beseda, diskuse, exkurze, hry.

- rozvíjí schopnost vytvářet a uspořádat dokumentaci, zpracovat srozumitelné souvislé texty a

zvažovat různé zdroje dat žákovské projekty, referáty atd.). Využity strategie-problémové

úkoly, hry, projektová výuka

Rozvíjení dovedností v oblasti sociální:

- rozvíjí schopnosti pracovat v týmu (skupinové aktivity), ochotu učit se od druhých a učit

druhé. Využity strategie – problémové úkoly, hry

- rozvíjí mezilidské vztahy ( ve třídě, globální úrovni viz Globální problémy lidstva i na úrovni

budoucích generací atd.)

Využití informačních technologií a efektivní práce s informacemi:

- zařazeny do výuky tématických celků Základy biologie a Člověk a ŽP (využití internetu,

výukových programů, atd.)

Předmět Základy biologie a ekologie se vztahuje k následujícím předmětům:

- Komunikace v českém jazyce, cizí jazyk – ŽP jako téma k diskusi, práce s textem na dané téma

atd.

- Občanská nauka – v rámci témat Člověk a ŽP a Česká republika, Evropa a svět

- Chemie – témata Buňka, Dědičnost organismů, Biologie člověka, Podmínky existence života

atd.

- Matematika – témata Podmínky existence života, Globální problémy lidstva atd. (funkce,

přímá a nepřímá úměrnost)

- Fyzika – témata Energie a Odpady

58

- Tělesná výchova – témata Biologie člověka, Péče o zdraví, Zdraví a nemoc

- Informační a komunikační technologie – tématický celek Člověk a ŽP

- Odborné technické předměty – ochrana ŽP součástí učiva daných předmětů

V předmětu jsou využita následující průřezová témata:

- Člověk a životní prostředí

- Počítačová gramotnost – zařazena do výuky tém. celků Člověk a ŽP a Základy biologie

- Občan v demokratické společnosti

volba vhodných metod a forem výuky vedoucí k rozvoji sociálních a komunikačních

dovedností-všechny tématické celky

mediální gramotnost – zařazena do výuky tém. celku Člověk a ŽP a Základy biologie

rozvoj kritického a systémového myšlení-zařazen do výuky tém. celku Člověk a ŽP a Základy

ekologie

vytváření demokratického prostředí ve třídě během výuky a rozvíjení demokratických prvků

v péči o ŽP

rozvíjení globálních i lokálních přístupů k řešení problémů



hodin

1. ročník 16

Žák:

-charakterizuje názory na vznik a vývoj

života na Zemi

-vlastními slovy objasní základní vlastnosti

živých soustav

-popíše buňku, porovná různé typy buněk a

vysvětlí rozdíly mezi autotrofní a heterotrofní

buňkou

-uvede příklady základních skupin organismů

a porovná je

-orientuje se v základních genetických

pojmech, uvede příklady využití genetiky

v praxi

1. Základy biologie

Vznik a vývoj života na Zemi,

geologické éry

Vlastnosti živých soustav

Buňka (bakteriální, rostlinná,

živočišná)

Rozmanitost organismů a jejich

charakteristika

Dědičnost a proměnlivost organismů

Biologie člověka – stavba a funkce

orgánových soustav

Zdraví a nemoc

6

59

-popíše základní stavbu lidského těla a funkci

jeho orgánů, zná zásady správné výživy a

zdravého životního stylu

-uvede původce bakteriálních, virových a

jiných onemocnění, zná způsoby ochrany

před nimi

-popíše, jak faktory životního prostředí

ovlivňují lidské zdraví

-popíše vliv fyzického a psychického zatížení

na lidský organismus

-dovede rozpoznat hrozící nebezpečí a ví jak

na ně reagovat v situacích osobního ohrožení

a za mimořádných událostí

-vysvětlí základní ekologické pojmy

-charakterizuje vztahy mezi organismy a

prostředím

-objasní a rozliší biotické a biotické podmínky

života

-vysvětlí potravní vztahy v přírodě

-popíše podstatu oběhu látek a toku energie

v přírodě

-charakterizuje různé typy krajiny

-má přehled o historii vzájemného

ovlivňování člověka a přírody

-dovede vyjádřit vzájemné vztahy mezi

člověkem a životním prostředím

-hodnotí vliv různých činností člověka na

jednotlivé složky životního prostředí

-charakterizuje přírodní zdroje surovin

a energie z hlediska jejich obnovitelnosti

-dokáže posoudit vliv člověka na prostředí

jejich využíváním

-orientuje se ve způsobech nakládání

s odpady a možnostech snížení jejich

produkce

-uvede příklady globálních problémů

životního prostředí a možnosti jejich řešení

Péče o zdraví

Zásady jednání v situacích osobního

ohrožení a za mimořádných událostí

2. Základy ekologie

Základní ekologické pojmy

Podmínky existence života

Potravní řetězce

Ekosystémy – stavba, funkce, typy

Oběh látek v přírodě

Typy krajiny

3. Člověk a životní prostředí

Člověk a vývoj jeho vztahu k přírodě

Vzájemné vztahy mezi člověkem a

životním prostředím

Dopady činnosti člověka na životní

prostředí

Přírodní zdroje – energie, suroviny

Odpady

Globální problémy životního

prostředí

Ochrana přírody a krajiny

5

5

60

ve vztahu k problémům regionálním a

lokálním

-uvede základní znečišťující látky v ovzduší,

vodě a půdě

-dokáže získat informace o aktuální situaci

z různých zdrojů

-uvede příklady chráněných území v ČR a

v regionu

-má přehled o ekonomických, právních a

informačních nástrojích společnosti na

ochranu přírody a prostředí a o indikátorech

ŽP

-vysvětlí pojem trvale udržitelný rozvoj

-zdůvodní odpovědnost každého jedince za

ochranu přírody, krajiny a životního prostředí

-na konkrétním příkladu z občanského života

a odborné praxe navrhne řešení vybraného

problému

Chráněná území

Nástroje společnosti na ochranu

životního prostředí

Trvale udržitelný rozvoj

Odpovědnost jedince za ochranu

přírody a životního prostředí

Aplikace získaných poznatků na

problematiku oboru

61

5.7 Matematika

1.Pojetí vyučovacího předmětu:


- přispívat k formování všestranně rozvinutého člověka, k rozvoji rozumové a mravní výchovy,

vést k důslednosti a přesnosti

- vychovávat přemýšlivého člověka, který umí matematiku používat jak v odborném vzdělání,

tak v osobním životě

- posilovat důvěru žáka ve vlastní schopnosti, vytrvalost a kritičnost

- získávat pozitivní postoj k matematickému vzdělání


- využívání matematických poznatků v praktickém životě

- matematizace jednoduchých reálných situací

- orientování se v matematickém textu a porozumění zadané úloze

- vyhodnotit informace kvantitativního charakteru získané např. z grafů, tabulek atd.

- efektivní numerické počítání

- pamětní znalost vzorců, názvů, vět atd.

- používání a převádění běžných jednotek


- při výkladu a objasňování učiva používá učitel názorné pomůcky, např. modely, transparenty,

výukové programy, podle možností i prostředky ICT

- procvičování učiva

- aplikace učiva na úlohy vztahující se k odborným předmětům a praxi


- ověřování znalostí ústním i písemným zkoušením

- samostatné práce žáků

- tématické písemné práce

- pololetní písemné práce

- zohledňuje se i grafická úprava a aktivní práce v hodinách

62


Z hlediska klíčových kompetencí matematika klade důraz zejména na aplikaci základních

matematických postupů při řešení praktických úkolů tzn., aby žák uměl:

- používat správně pojmy kvantifikujícího charakteru

- zvolit pro řešení úkolu odpovídající matematické postupy a techniky a používat vhodné

algoritmy

- využívat a vytvářet různé formy grafického znázornění reálných situací – tabulky, grafy a

používat je pro řešení

- používat a převádět správně jednotky

- nacházet funkční závislosti při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a využít pro

konkrétní řešení

- provést reálný odhad výsledku řešení praktického úkolu

- sestavit ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků

- ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky




Počet hodin

Žák: - provádí operace s množinami - provádí aritmetické operace v jednotlivých číselných oborech - zapisuje a znázorňuje intervaly, provádí operace s intervaly - aplikuje geometrický význam absolutní hodnoty - řeší praktické úlohy s využitím procentového počtu - odhaduje výsledky matematických operací, účelně využívá kalkulátor - užívá správně logické spojky a kvantifikátory

1. Množiny a základní poznatky z logiky -základní množinové pojmy,operace s množinami - číselné množiny - vlastnosti reálných čísel - absolutní hodnota reálného čísla - interval, druhy intervalů

30

- provádí operace s mocninami a odmocninami, upravuje výrazy obsahující mocniny - užívá mocnin se základem 10

2.Mocniny a odmocniny - mocniny s přirozeným exponentem - mocniny s celým exponentem - mocniny s racionálním exponentem, odmocniny

15

- provádí operace s mnohočleny a lomenými výrazy - umí určit definiční obor výrazu

3. Algebraické výrazy - početní výkony s výrazy - dosazování do výrazů - rozklad výrazů - rozklad výrazů na součin pomocí

21

63

vytýkání a vzorců - lomené výrazy



Počet hodin

Žák: -řeší lineární rovnice o jedné neznámé -řeší rovnice s neznámou ve jmenovateli,stanoví definiční obor rovnice -dokáže užít lineární rovnice při řešení slovní úlohy -řeší soustavy lineárních rovnic o 2 a 3 neznámých -řeší jednoduché nerovnice a výsledky zapíše jako interval a graficky znázorní

1.Lineární rovnice,nerovnice a jejich soustavy -lineární rovnice o jedné neznámé -rovnice s neznámou ve jmenovateli -slovní úlohy -soustavy lineárních rovnic o dvou a třech neznámých -nerovnice

25

-řeší neúplné i úplné kvadratické rovnice -určí vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2.Kvadratické rovnice -kvadratická rovnice -diskriminant a vzorec pro výpočet kořenů -rozklad kvadratického trojčlenu

10

- rozlišuje jednotlivé druhy funkcí, načrtne jejich grafy a určí jejich vlastnosti, stanoví definiční obor a obor hodnot funkce - modeluje reálné závislosti pomocí funkcí - určí průsečíky grafu funkce s osami soustavy souřadnic

3. Funkce - pojem funkce, graf funkce, rostoucí a klesající funkce - nepřímá úměrnost - mocninné funkce

14

3 . ročník – 45 hodin


Počet hodin

Žák :- -umí popsat a určit shodná zobrazení v rovině a jejich vlastnosti - užívá v úlohách věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků - dovede užít pojmů úhel, stupňová míra, oblouková míra - řeší praktické úlohy s užitím

1. Planimetrie - zobrazení - shodná zobrazení v rovině (posunutí, otočení, středová a osová souměrnost) - podobná zobrazení - Pythagorova věta - úhel a jeho velikost - řešení pravoúhlého trojúhelníku

24

64

trigonometrie pravoúhlého trojúhelníku - rozlišuje základní druhy rovinných obrazců, určí jejich obvod a obsah

- obvody a obsahy rovinných obrazců

- určuje vzájemnou polohu bodů, přímek, přímky a roviny, rovin - charakterizuje jednotlivá tělesa, - vypočítá jejich objem a povrch - dovede využít poznatků o tělesech v praktických úlohách

2. Stereometrie - vzájemná poloha bodů, přímek a rovin - odchylka přímek a rovin - výpočet povrchu a objemu krychle, kvádru, hranolu, válce, jehlanu a kuželu - koule a její části, výpočet povrchu a objemu

14

-vyhledává,vyhodnocuje a zpracuje data -porovnává soubory dat -určí četnost znaků a aritmetický průměr

3. Práce s daty 7

65

5.8 Tělesná výchova


Předmět je vyučován ve třech ročnících studia. Připravuje a motivuje žáky k fyzické zdatnosti,

psychické vyrovnanosti a odolnosti. Seznamuje s fyziologickými procesy a s významem zdravého

životního stylu.


Tělesná výchova je završením povinného pohybového vzdělávání a orientuje se na upevnění

a praktické ověření uceleného systému informací, dovedností a postojů mladého člověka jako součásti

zdravého způsobu života a odpovědnosti za své zdraví. Vede žáky k poznatkům o působení zdravé

výživy, správné hygieny, navozuje pozitivní emoce a učí překonávat ty negativní. tělesné V tělesné

výchově se dále usiluje o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj

pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny

podmínky k prožívání pohybu a sportovního výkonu, ke kompenzování negativních vlivů konzumního

způsobu života a čestné spolupráci při společných aktivitách a soutěžích.


Tělesná výchova je povinná pro všechny dívky a chlapce s výjimkou krátkodobých nebo

dlouhodobých úlev nebo omezení (navrhovaných a sledovaných lékařem) ve shodě se zdravotním

stavem žáka. V rámci tématických celků není učivo členěno do ročníků a učitel sám vybírá učivo ve

shodě s konkrétními podmínkami školy, klimatickými podmínkami, konkrétní pohybovou úrovní

jednotlivých žáků, jejich zájmy, aktuálním zdravotním stavem apod.


Výuka tělesné výchovy má být pestrá, pro žáky zajímavá a má je pozitivně motivovat. Tělesná

výchova bude realizována ve vyučovacím předmětu a jiných organizačních formách (bruslení, plavání,

LVZ) a podle možností a podmínek (materiální podmínky, klimatické podmínky, podíl chlapců a dívek,

zdravotně oslabení žáci).


Hodnocení a klasifikace žáků je chápána jako součást výchovného působení a vytváření

vztahu k tělesné výchově a sportu jako celoživotní potřebě. Žák je hodnocen za změnu ve vlastním

výkonu (dovednosti), za zvládnutí konkrétního cíle, za zájem o tělesnou výchovu a sport, za aktivitu při

hodinách. Hodnocení a klasifikace je v souladu s klasifikačním řádem.

66

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a předmětových vztahů.

Tělesná výchova rozvíjí tyto klíčové kompetence žáků:

- kompenzovat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž

- umět přistupovat k tělesným cvičením a pohybovým aktivitám tak, aby pozitivně působily na

zdravotní stav organismu

- pociťovat radost a uspokojení z prováděné tělesné a sportovní činnosti

- využívat pohybových činností, pravidel a soutěží ke správným rozhodovacím postupům podle

zásad fair play

- kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně v zařízeních tělesné výchovy a sportu

a při pohybových činnostech vůbec

- preferovat pravidelné provádění pohybových aktivit v denním režimu

- dosáhnout optimálního pohybového rozvoje v rámci svých možností

- prožívat kladně pohybové činnosti, především ty, které si zvolí jako krátkodobou nebo

dlouhodobou součást svého pohybového režimu

- chápat pohyb jako prostředek duševní hygieny a psychické vyrovnanosti

- plně chápat sociální vztahy a role ve sportu a jiných pohybových aktivitách a užívat je pro

poznávání, vytváření a upevňování mezilidských přátelských vztahů

- vyhledávat aktivně příležitosti ke zdravotně vhodným pohybovým aktivitám

Očekávané výsledky vzdělávání v afektivní oblasti (city, postoje, preference, hodnoty):

- vážit si zdraví jako jedné z prvořadých hodnot a cílevědomě je chránit, rozpoznat, co ohrožuje

tělesné a duševní zdraví

- přistupovat ke zdraví a tělesné zdatnosti jako hodnotám potřebným ke kvalitnímu prožívání

života a znát prostředky, jak chránit své zdraví, zvyšovat tělesnou zdatnost a kultivovat svůj

pohybový projev

- posoudit důsledky komerčního vlivu médií na zdraví

V předmětu je realizováno průřezové téma Člověk v demokratické společnosti s tím, že je

zdůrazňován význam fyzického a psychického zdraví, relaxace a regenerace sil pro efektivní začlenění

do moderní demokratické společnosti. Zdraví přináší člověku radost ze života, ovlivňuje jeho kvalitu a

je předpokladem optimálního pracovního výkonu.

Životní prostředí je s tělesnou výchovou úzce spjato. Většina tělesných aktivit probíhá

v přírodě. V součinnosti s tématy předmětu Ekologie jsou diskutovány možnosti její ochrany a

celkového zlepšování životního prostředí.

K prezentaci sportovních výsledků jsou často využívány aplikační programy ke zpracování dat.

Žáci tak názorně využijí vědomostí z oblasti výuky informačních a komunikačních technologií.

67



Žák:

- volí sportovní vybavení odpovídající

příslušné činnosti a okolním

podmínkám, dovede je udržovat a

ošetřovat

- komunikuje při pohybových

činnostech, dodržuje smluvené signály

a vhodně používá odbornou

terminologii

- dovede se zapojit do organizace

turnajů a soutěží a umí zpracovat

jednoduchou dokumentaci

- dokáže rozhodovat, zapisovat a

sledovat výkony jednotlivců nebo

týmu

- dovede připravit prostředky

k plánovaným pohybovým činnostem

- umí uplatňovat zásady sportovního

tréninku

- dokáže vyhledat potřebné informace

z oblasti zdraví a pohybu

- dovede o pohybových činnostech

diskutovat, analyzovat je a hodnotit

1. Teoretické poznatky

- význam pohybu pro zdraví, prostředky

ke zvyšování síly, rychlosti, vytrvalosti,

obratnosti a pohyblivosti

- technika a taktika, zásady sportovního

tréninku

- odborné názvosloví, komunikace

- výstroj, výzbroj, údržba

- hygieny a bezpečnost, vhodné

oblečení, záchrana a dopomoc, zásady

chování a jednání v různém prostředí,

regenerace a kompenzace, relaxace

- pravidla her, závodů a soutěží

- rozhodování

- zásady sestavování a vedení cíleně

zaměřených cvičení

- pohybové testy, měření výkonů

- zdroje informací

- kultura hmotná a duchovní

10

- dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost,

vytrvalost, obratnost a pohyblivost

- ovládá kompenzační cvičení

k regeneraci tělesných a duševních sil,

i vzhledem k požadavkům budoucího

povolání, uplatňuje osvojené způsoby

relaxace

2. Pohybové dovednosti

2.1 Tělesná cvičení

- pořadová, všestranně rozvíjející,

kondiční, posilovací, koordinační,

kompenzační, relaxační, strečink aj.

2.2 Gymnastika a tance

- gymnastika, cvičení s náčiním,

akrobacie (kotouly vpřed, vzad, letmo,

přemet stranou a vpřed, skoky a

rovnovážné polohy) skoky a přeskoky

(roznožka, skrčka – bedna, koza, kůň),

kotoul letmo(bedna), skoky na

trampolínce, cvičení na nářadí –

hrazda (vzpor jízdmo, toče, výmyk,

komíhání ve visu, vzepření sklopmo),

85

68

- dovede uplatňovat techniku a základy

taktiky v základních a vybraných

sportovních odvětvích

- uplatňuje zásady bezpečnosti při

pohybových aktivitách

- pokusí se sladit pohyb s hudbou,

sestavit pohybové vazby a vytvořit

pohybovou sestavu

- umí využívat pohybové činnosti pro

všestrannou pohybovou přípravu a

zvyšování tělesné zdatnosti

- participuje na týmových herních

činnostech družstva

- dovede rozlišit jednání fair play od

nesportovního jednání

kruhy (houpání, komíhání, svis stojmo

– vznesmo), šplh na laně a tyči

- rytmická gymnastika, cvičení bez

náčiní a s náčiním, aerobní programy,

tance

2.3 Atletika

- běhy (rychlý, vytrvalý, štafetový),

starty, skoky, hody a vrh koulí

2.4 Pohybové hry – drobné a sportovní

- alespoň dvě sportovní hry (florbal,

kopaná, košíková, odbíjená, stolní

tenis)

- technika osvojovaných dovedností,

taktika hry, HČJ, herní kombinace,

herní systémy, nácvik, hra, utkání

2.5 Úpoly

- pády, základní sebeobrana

- překážkové dráhy

2.6 Lyžování

- základy sjezdového lyžování a jízdy

(zatáčení, zastavování, sjíždění i přes

terénní nerovnosti)

- základy běžeckého lyžování

- chování při pobytu v horském

prostředí, ochrana přírody

2.7 Bruslení

- základy bruslení (jízda vpřed, vzad,

změna směru jízdy, zastavení)

- základy ledního hokeje

- pozná chybně a správně prováděné

činnosti, umí analyzovat a zhodnotit

kvalitu pohybové činnosti a výkonu

- ověří úroveň tělesné zdatnosti

3. Testování tělesné zdatnosti

- motorické testy

- měření vybraných charakteristik

- tělesné stavby

4

69

5.9 Informační a komunikační technologie



Cílem vyučovacího předmětu informační a komunikační technologie je připravit žáky k tomu,

aby byli schopni pracovat s prostředky ICT a efektivně je využívali jak v průběhu přípravy v jiných

předmětech, tak v dalším vzdělávání i výkonu povolání, ale i v soukromém a občanském životě. Žáci si

v rámci předmětu upevní představu o výpočetní technice jako takové, naučí se pracovat s běžným

základním a aplikačním programovým vybavením, vyhledávat a zpracovávat informace, komunikovat

pomocí internetu, ale i pracovat s dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií.

Cílem je, aby se pro žáka stal počítač běžným pracovním nástrojem, napomáhajícím řešení

úkolů souvisejících se vzděláváním i budoucí praxí.


Posloupnost probíraných učebních látek zachovává vhodné návaznosti učiva a podporuje

výuku v ostatních předmětech. Současně jsou splněny další základní podmínky – žáci musí nejprve

pochopit základní principy ICT a musí se být schopni orientovat ve výpočetním systému. Z důvodu

faktické provázanosti témat se jednotlivé tematické celky neustále prolínají a jejich výuka mnohdy

probíhá v několika cyklech tak, aby žáci k náročnějším tématům přešli teprve po zvládnutí základů.

Některé tematické celky tak budou během studia zařazeny několikrát, ovšem vždy na vyšší úrovni a s

vyšší náročností tak, aby znalosti a dovednosti gradovaly v nejvyšším ročníku.

Mezipředmětové vazby – do výuky jsou začleňovány poznatky z oblasti odborných předmětů – ekonomika, motorová vozidla, elektronika formou vyhledávání informací na internetu, a jejich dalším zpracováváním.


Stěžejní formou výuky je cvičení v odborné učebně výpočetní techniky. Těžiště výuky spočívá

v provádění praktických úkolů. Je-li použita metoda výkladu, ihned následuje praktické procvičení

vyloženého učiva. Ve výuce je kladen důraz na samostatnou práci, řešení komplexních úloh, je

uplatňován projektový přístup (typ komplexní praktické úlohy, umožňující aplikaci širokého spektra

dovedností žáka; projekt je zpravidla týmovou prací). Třída se při výuce dělí na skupiny tak, aby na

každé pracovní stanici pracoval jeden žák.

70


Je založeno na kombinaci známek, které žáci získávají z testů, praktických úkolů

a samostatných projektů. Ústní zkoušení je zařazeno jako doplňující faktor.

Hodnocení se provádí veřejně, slovně a je uzavřeno výslednou známkou.


Výuka předmětu informační a komunikační technologie rozvíjí tyto klíčové kompetence:

- využívat prostředky informačních a komunikačních technologií

- k učení

- komunikativní

Výuka směřuje k tomu, aby žák ovládal na uživatelské úrovni práci s počítačem, operačním

systémem a kancelářském softwarem, získával informace z internetu a pracoval s informacemi, jednal

odpovědně, samostatně, aktivně a iniciativně při samostatné a skupinové práci, dbal na dodržování

zákonů a pravidel chování, zejména při práci s internetem uměl myslet kriticky, tj. dokázal zkoumat

věrohodnost dostupných informací, nenechával se manipulovat, tvořil si vlastní úsudek, vyjadřoval se

přiměřeně k účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se

prezentoval při předkládání vyhotovených prací, formuloval své myšlenky srozumitelně a souvisle,

v písemné podobě přehledně a jazykově správně, volil prostředky a způsoby (pomůcky, studijní

literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění zadaných úkolů, využíval zkušeností a zkušeností

nabytých dříve.

Téma Informační a komunikační technologie je vlastní náplní předmětu. V předmětu je

aplikováno také průřezové téma Občan v demokratické společnosti tím, že žáci jsou vedeni

k samostatné, ale i kolektivní práci. Žáci jsou schopni čerpat informace z masmédií, tyto informace

využít, zhodnotit a vytvořit si vlastní názor (mediální výchova).



hodin

1. ročník 33

Žák:

- používá počítač a jeho periferie

(obsluhuje je, detekuje chyby, vyměňuje

spotřební materiál);

1. Práce s počítačem, operační systém,

soubory, adresářová struktura,

souhrnné cíle

- hardware, software, osobní počítač,

principy fungování, části, periferie

20

71

- je si vědom možností a výhod, ale

i rizik (zabezpečení dat před zneužitím,

ochrana dat před zničením, porušování

autorských práv)

a omezení (zejména technických

a technologických) spojených

s používáním výpočetní techniky;

- aplikuje výše uvedené – zejména využívá

prostředky zabezpečení dat před

zneužitím a ochrany dat před zničením;

- nastavuje uživatelské prostředí

operačního systému;

- popíše strukturu dat a vysvětlí možnosti

jejich uložení, rozumí a orientuje se

v systému adresářů, ovládá základní

práce se soubory (vyhledává je, kopíruje,

přesouvá, odstraňuje), rozpoznává

základní typy souborů ;

- využívá nápovědy a manuálu pro práci se

základním a aplikačním programovým

vybavením i běžným hardware;

- učí se používat nové aplikace, zejména

za pomoci manuálu a nápovědy,

uvědomuje si analogie ve funkcích

a ve způsobu ovládání různých aplikací;

- vybírá a používá vhodné programové

vybavení pro řešení běžných

konkrétních úkolů;

- základní a aplikační programové

vybavení

- operační systém

- data, soubor, složka, souborový manažer

- komprese dat

- prostředky zabezpečení dat před

zneužitím a ochrany dat před zničením

- ochrana autorských práv

- algoritmizace

- nápověda, manuál

- vytváří, upravuje a uchovává

strukturované textové dokumenty;

- používá běžné základní a aplikační

programové vybavení;

2. Práce se standardním aplikačním

programovým vybavením

- textový procesor

13

2.ročník 33

- pracuje s tabulkovým procesorem

(edituje, vyhledává, filtruje, třídí,

provádí matematické operace, vytváří

jednoduché grafy, připravuje tisk,

tiskne);




programovým vybavením – I.

- tabulkový procesor

16

- ovládá běžné práce s databází (edituje,

vyhledává, filtruje, třídí);


programovým vybavením – II. 17

72

- vyjmenuje hlavní typy grafických

formátů, na základní úrovni grafiku

tvoří a upravuje;



- databáze

- software pro práci s grafikou

- sdílení a výměna dat, jejich import

a export

3. ročník 30

- vysvětlí specifika práce v síti (včetně

rizik), využívá jejích možností

a pracuje s jejími prostředky;

- samostatně komunikuje elektronickou

poštou, pracuje s přílohami;

- ovládá další běžné prostředky online a

offline komunikace a výměny dat –

chat, instant messenger,

videokonference, IP telefonie a FTP

1. Práce v lokální síti, elektronická

komunikace, komunikační

a přenosové možnosti internetu

- počítačová síť, server, pracovní stanice

- připojení k síti

- specifika práce v síti, sdílení dokumentů

a prostředků

- e-mail, chat, instant messenger,

videokonference, IP telefonie a FTP

20

- volí vhodné informační zdroje

k vyhledávání požadovaných informací

a odpovídající techniky (metody,

způsoby) k jejich získávání;

- získává a využívá informace

z otevřených zdrojů, zejména pak

z celosvětové sítě internet, ovládá jejich

vyhledávání;

- orientuje se v získaných informacích,

třídí je, analyzuje, vyhodnocuje,

provádí jejich výběr

a dále je zpracovává;

- zaznamenává a uchovává textové,

grafické i numerické informace

způsobem umožňujícím jejich rychlé

vyhledání a využití;

- uvědomuje si nutnost posouzení

validity informačních zdrojů

a použití informací relevantních pro

potřeby řešení konkrétního problému;

- správně interpretuje získané informace

a výsledky jejich zpracování následně

prezentuje vhodným způsobem

s ohledem na jejich další uživatele;

- rozumí běžným i odborným graficky

ztvárněným informacím (schémata,

grafy apod.).

2. Informační zdroje, celosvětová

počítačová síť Internet

- informace, práce s informacemi

- informační zdroje

- internet

10

73

5.10 Ekonomika


Vyučovací předmět ekonomika seznamuje žáky se základními ekonomickými vztahy a s

ekonomickým prostředím, ve kterém se jako zaměstnanci Či podnikatelé budou pohybovat.

Obsahový okruh je zaměřen tak, aby si žáci osvojili základní ekonomické pojmy, porozuměli

jim a uměli je správně používat. Žáci se naučí orientovat se v ekonomických souvislostech a osvojí si

ekonomický způsob myšlení.

Žáci jsou připravováni na možnost samostatného podnikání v oboru. Získají poznatky o

možnostech podnikání v oboru a o povinnostech podnikatele. Získávají základní znalosti o

hospodaření podniku, naučí se vypočítat mzdy a pojištění, zorientují se v daňové soustavě.

Vzdělávací oblast je úzce propojena s průřezovým tématem Člověk a svět práce a se

standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání.


Obsah vzdělání vychází z postavení předmětu v celkové koncepci oboru vzdělání. Absolvent má

být nejen připraven na pracovní uplatnění ve své profesi, ale i na uplatnění nutných ekonomických

přístupů jak v zaměstnanecké, tak v podnikatelské pozici. Dřívější jednoznačná a velmi podrobná dělba

práce se důsledně uplatňuje pouze ve větších podnicích, v malých podnicích a zejména v samostatném

podnikání musí absolvent prakticky zvládat množství ekonomických činností nebo alespoň dobře

rozumět jejich podstatě. Za současné situace na trhu práce se tedy absolvent musí orientovat i v

základních ekonomických souvislostech, dále je obsah vzdělání zaměřen na základní činnosti, které

bude vykonávat jako zaměstnanec a rovněž je nutno předpokládat, že po určité době dojde ke snaze

se uplatnit v rámci vlastní firmy.


Absolvent:

- rozumí obsahu základních ekonomických pojmů a je schopen je správně používat,

- chápe mechanismus fungování trhu a dovede jej aplikovat na příkladech,

- chápe podstatu a cíl podnikání, umí rozlišit právní formy podnikání,

- orientuje se v situaci na trhu práce a v pracovněprávních vztazích,

- ví, jak v zásadě postupovat při zřizování živnosti a zakládání obchodních společností,

umí charakterizovat strukturu majetku podniku a jeho zdrojů, dovede vypočítat

hodnotu majetku a zdrojů,

74

- chápe princip hospodaření podniku, ví, jak se zjišťuje hospodářský výsledek podniku

a dovede jej vypočítat

- chápe ekonomickou podstatu daní, má přehled o daňové soustavě, umí vypočítat daň

z příjmu,

- chápe podstatu zdravotního a sociálního pojištění, umí vypočítat jeho výši

- zná náležitosti základních účetních dokladů a dovede je vyhotovit,

Strategie výuky

Ve výuce se klade především důraz na osvojení praktických dovedností, protože ekonomické

vědomosti a dovednosti nejsou těžištěm vzdělání žáka, ale nutným prostředkem k jeho lepšímu

uplatnění ve světě práce. Z tohoto důvodu se neklade důraz na osvojení teoretické podstaty příslušné

tematiky, ale především na praktické zvládnutí dovedností, odpovídajících v podstatě činnostem

živnostenského charakteru. Základem vzdělání je tedy aplikace nejnutnějších vědomostí při řešení

praktických problémů (např. postup při zřizování živnosti, vyplnění daňového přiznání) a na příkladech

z praxe (např. výpočty výrobní kapacity, základní mzdové a daňové výpočty). Rozsah činností žáků v

jednotlivých praktických tématech je volen podle charakteru oboru a z toho vyplývajícího

předpokládaného uplatnění absolventů.

V zaměření na klíčové dovednosti_předmět rozvíjí zejména dovednost řešit problémy a

problémové situace, neboť ve výuce se upřednostňuje problémové vyučování před tradičním

výkladem. Problémem k řešení může být např. volba právní formy podnikání, tvorba podnikatelského

záměru , jednoduchý průzkum trhu a další. Předmět klade důraz také na komunikativní dovednosti,

které žáci rozvíjejí zejména při prezentaci (obhajobě) řešení problémů

Další učivo je řazeno dle aktuálních vzdělávacích potřeb, tak aby zohledňovalo specifika oboru,

podporu výuky v jiných vyučovacích předmětech, změny na trhu práce a vývoj v oblasti informačních

a komunikačních technologií.


Je založeno na kombinaci známek, které žáci získávají z testů, referátů, praktických úkolů,

samostatných projektů a ústního zkoušení. Důraz je kladen na hloubku porozumění učiva a schopnost

aplikovat poznatky v praxi


Výuka předmětu ekonomika směřuje k tomu, aby žák:

- jednal odpovědně, samostatně, aktivně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro

zájem veřejný v souladu s udržitelným rozvojem společnosti,

- aktivně se zajímal o politické a společenské dění u nás a ve světě i o veřejné záležitosti

75

lokálního charakteru v návaznosti na občanskou výuku,

- chápal význam životního prostředí pro člověka a jednal v duchu udržitelného rozvoje

v souladu s ekologickým myšlením,

- účastnil se aktivně diskusí, formuloval a obhajoval své názory a postoje, respektoval názory

druhých v souladu s demokratickými principy,

- přijímal hodnocení svých výsledků a způsobu jednání i ze strany jiných lidí, adekvátně na

ně reagoval, přijímal radu i kritiku,

- adaptoval se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností

je ovlivňoval v souladu s principem celoživotního vzdělávání,

- vyhledával příslušné právní předpisy, byl schopen s nimi pracovat v souladu správním

povědomím občana.

V předmětu je realizováno průřezové téma Občan v demokratické společnosti tím, že žáci jsou

vedeni k dodržování zákonů a pravidel chování ve světě podnikání.

Téma Člověk a životní prostředí je uplatňováno tak, že se žáci učí organizovat činnosti firmy v

duchu udržitelného rozvoje.

Průřezové téma Člověk a svět práce vede k osvojení kompetence aktivně rozhodovat o vlastní

profesní kariéře.

Průřezová témata Informační a komunikační technologie jsou zaměřena na jejich efektivní

využívání v rámci odborné kvalifikace.

2.Rozpis učiva a výsledků vzdělávaní


Žák:

- správně používá a aplikuje základní ekonomické pojmy;

- posoudí vliv ceny na nabídku a poptávku;

- stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH a vysvětlí, jak se cena liší podle zákazníků, místa a období;

- rozpozná běžné cenové triky a klamavé nabídky;

1. Základy tržní ekonomiky

- potřeby, statky, služby, spotřeba, životní úroveň

- výroba, výrobní faktory, hospodářský cyklus

- trh, tržní subjekty, nabídka, poptávka, zboží, cena

10

- popíše hierarchii zaměstnanců v organizaci, jejich práva a povinnosti;

- na příkladech vysvětlí a vzájemně porovná druhy odpovědnosti za škody ze strany zaměstnance a zaměstnavatele;

2. Zaměstnanci

- organizace práce na pracovišti

- druhy škod a možnosti předcházení škodám, odpovědnost zaměstnance a odpovědnost zaměstnavatele

10

76

- orientuje se v právních formách podnikání a dovede charakterizovat jejich základní znaky;

- vytvoří jednoduchý podnikatelský záměr a zakladatelský rozpočet;

- posoudí vhodné formy podnikání pro obor;

- na příkladu popíše základní povinnosti podnikatele vůči státu;

3. Podnikání, podnikatel

- podnikání, právní formy

- podnikatelský záměr

- obchodní společnosti, typy 10

- rozlišuje jednotlivé druhy majetku;

- orientuje se v účetní evidenci majetku;

- rozliší jednotlivé druhy nákladů a výnosů;

- řeší jednoduché výpočty výsledku hospodaření;

- řeší jednoduché kalkulace ceny;

4. Podnik, majetek podniku a hospodaření podniku

- struktura majetku, dlouhodobý majetek, oběžný majetek

- náklady, výnosy, výsledek hospodaření podniku

10

- orientuje se v platebním styku a smění peníze podle kurzovního lístku;

- vyplňuje doklady souvisejících s pohybem peněz;

- vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na finanční situaci obyvatel a na příkladu ukáže jak se bránit jejím nepříznivým důsledkům;

- vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN;

- řeší jednoduché výpočty mezd;

- vysvětlí úlohu státního rozpočtu v národním hospodářství;

- orientuje se v daňové soustavě, charakterizuje význam daní pro stát;

- řeší jednoduché příklady výpočtu daně z přidané hodnoty a daně z příjmu;

- orientuje se v produktech pojišťovacího trhu vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby;

- vypočte sociální a zdravotní pojištění;

5. Peníze, mzdy, daně, pojistné

- peníze, hotovostní a bezhotovostní platební styk v národní i zahraniční měně

- inflace

- úroková míra

- mzda časová a úkolová

- státní rozpočet

- daňová soustava, pojišťovací soustava

- sociální a zdravotní pojištění

10

- vyhotoví daňový doklad;

- umí vést daňovou evidenci pro plátce i neplátce daně z přidané hodnoty;

- vyhotoví zjednodušené daňové přiznání k dani z přidané hodnoty.

6. Daňová evidenční povinnost

- zásady a vedení daňové evidence

- daňová evidence

- ocenění majetku a závazků v daňové evidenci

- minimální základ daně

10

77

- daňová přiznání fyzických osob

5.11 Základy elektrotechniky



Cílem předmětu je objasnit žákům základní vztahy v elektrotechnice a vytvořit teoretické

předpoklady pro řešení problémů autoelektrikářské praxe. Obsahový okruh poskytuje elementární

znalosti fyzikálních principů elektrotechniky a tvoří základ odborného vzdělávání v oboru, v návaznosti

na přírodovědné učivo vytváří správné a jasné představy žáků o fyzikálních zákonech a základních

vztazích v elektrotechnice. Žáci formulují a odvozují souvislosti pomocí matematického vyjadřování

fyzikálních zákonů a rovněž v nezbytně nutném rozsahu a na přiměřené úrovni dokáží tyto vztahy

popsat..


V předmětu základy elektrotechniky vyučující vhodným řízením výuky vytváří komunikativní

kompetence vyžadováním správné terminologie. Předmět integruje poznatky zejména z předmětů

technická dokumentace, matematika a fyzika.


Výklad, praktické ukázky, exkurze, diskuse, rozhovory. Práce s učebními texty, tabulkami,

normami, výkresy. Samostatné práce žáků za pomocí učitele a metody konzultací. Pomůcky :

Demonstrační součástky, praktické výrobky, multimediální technika, interaktivní tabule.


Hodnocení bude prováděno známkami. Hodnotí se grafický projev žáka, písemné testy a

znalosti při ústním zkoušení. Hodnoceno bude také uplatňování znalostí z předmětů materiály,

matematika a fyzika. Učitel hodnotí také používání správné terminologie, grafickou úpravu při kreslení

schémat a správnost pochopení funkcí, principů a použití.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí,průřezových témat a mezipředmětových vztahů

78

Žák se vyjadřuje odborně slovem, písemně a graficky, dokáže posoudit svou práci a obhájit ji,

umí řešit úkoly v kolektivu. Studuje odbornou literaturu a monitoruje nové poznatky vědy a techniky.

Dovede si vyhledat informace pomocí ICT techniky. Dokáže samostatně vytvořit diagram‚ tabulku,

náčrt, schéma. Dovede aplikovat poznatky z předmětů odborný výcvik, materiály, matematika a fyzika.




hodin

1. ročník 82

Žák:

- zná a používá základní elektrické veličiny,

jednotky a elektrotechnické značky;

- ovládá názvosloví užívané v

elektrotechnice s azbou na automobilový

provoz a opravy;

- rozeznává základní elektrotechnické

materiály vodiče, nevodiče, polovodiče)

- interpretuje souvislosti mezi jednotlivými

prvky a charakteristickými veličinami

elektrických obvodů

1. Fyzikální principy

- stavba látek, elektrický stav tělesa, elektronová

teorie

- elektrický potenciál, elektrické napětí, elektrický

proud

- veličiny, jednotky a jejich převádění

- materiály v elektrotechnice

8

- interpretuje souvislosti mezi jednotlivými

prvky a charakteristickými veličinami

elektrických obvodů

- umí popsat činnost jednoduchého el.

obvodu

- zná používané zdroje ss. napětí

- vyhledává údaje v tabulkách a odborné

literatuře

2. Stejnosměrný proud

- základní obvodové prvky

- zdroje stejnosměrného proudu

- elektrický odpor, vodivost

- Ohmův zákon, příklady

- Kirchhoffovy zákony

- řazení rezistorů

- rozvětvený elektrický obvod

- řešení elektrických obvodů

- účinky el. proudu na lidský organizmus, BOZP

20

79

- charakterizuje podstatu dějů při nichž

elektrická nergie způsobuje chemické

přeměny, anebo se při nich chemickými

reakcemi uvolňuje elektrická energie

- využívá údaje z firemních katalogů při práci

s elektrochemickými zdroji a jejich

periodické údržbě

3. Elektrochemie

- vedení proudu v kovech, polovodičích,

v elektrolytech, ve vakuu a v plynech

- elektrolýza

- elektrochemické zdroje elektrického proudu

4

- řeší elektrické obvody s kondenzátory a

stanoví jejich charakteristické parametry;

4. Elektrostatické pole

- vznik a veličiny elektrostatického pole

- kapacita, kondenzátory, spojování kondenzátorů

- elektrostatické pole, elektrická pevnost

dielektrika

8

- charakterizuje podstatu

elektromagnetických dějů;

5. Magnetické pole

- magnetické vlastnosti látek

- magnetické pole vodiče

- silové účinky, energie magnetického pole

- elektromagnety

10

6 Elektromagnetická indukce

- indukční zákon, Lencovo pravidlo

- indukčnost cívky, vzájemná indukčnost, činitel

vazby

- spojování cívek

- vířivé proudy, účinky, ztráty v železe

- transformátory

10

7 Střídavý proud

- časový průběh sinusových veličin

- efektivní a střední hodnota střídavých

veličin, fázory

- rezistor, kondenzátor a cívka v obvodu

15

80

střídavého proudu, fázový posun

8 Trojfázový proud

- trojfázová proudová soustava

- točivé magnetické pole

- elektromotory na střídavý proud

7

81

5.12 Materiály


Obecné cíle

Cílem předmětu je seznámit žáky se základními vlastnostmi, zpracováním a použitím materiálů

používaných v elektrotechnické praxi, s jejich fyzikálními, elektrickými a technologickými vlastnostmi.


Úkolem je poznat vlastnosti, použití a zpracování materiálů používaných v elektrotechnice.

Žáci se seznámí s jejich značením dle ČSN, s jejich tepelným a chemicko-tepelným zpracováním. Žáci

získají znalosti o jejich výrobě a dalším zpracováním na hotové výrobky nejběžnějšími technologiemi.

Hodnocení výsledků

Podklady pro hodnocení a klasifikaci se získávají ústním zkoušením, písemnými pracemi, testy,

popř. dalšími vhodnými způsoby a to v průběhu celého klasifikačního období. Hodnocení bude

prováděno známkami. Hodnotí se grafický projev žáka, písemné testy a znalosti při ústním zkoušení.

Důraz je kladen na porozumění učivu, používání správné terminologie a schopnost jej aplikovat v praxi.

Součástí hodnocení je také úroveň vedení pracovního sešitu a v něm zadaných úkolů.

Pojetí výuky

Výuka o materiálech musí žáky vést k pozitivnímu postoji k technickým vědomostem a vytvořit

základy pro chápání dalších odborných předmětů. Při výuce bude výklad podporován náčrty, diagramy

a obrázky.Během výkladu bude operativně zařazován rozhovor se žáky, diskuse nad problémy, práce

s tabulkami, normami apod. Bude též využíváno poznatků z odborných exkurzí a vhodně lze též využít

odborné časopisy.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat, mezipředmětové vztahy



Dovede si vyhledat informace pomocí ICT techniky. Dokáže samostatně vytvořit diagram‚ tabulku,

náčrt, schéma. Dovede aplikovat poznatky z předmětů základy elektrotechniky, odborný výcvik a

fyzika.

82



83


1. ročník 33

Žák:

- rozlišuje dělení vlastností materiálů do jednotlivých skupin a učí se vlastnosti odborně definovat

1. Základní vlastnosti materiálů používaných v elektrotechnice

1.1 vznik a struktura elektrotechnických materiálů

1.2 charakteristické vlastnosti materiálů

1

- zná rozdíl mezi železnými a neželeznými materiály a uvědomí si význam a využití těchto materiálů v praxi

- pochopí princip výroby surového železa, oceli, litiny

2. Kovové konstrukční materiály

2.1 železo

2.2 ocel

3

- zvolí elektricky vodivý materiál na základě

jeho vlastností (rezistivita, teplotní součinitel

odporu, supravodivost, hustota, tepelné a

mechanické parametry aj.)

3. Vodivé materiály

3.1 vlastnosti vodivých materiálů

3.2 měď a její slitiny

3.3 hliník a jeho slitiny

3.4 stříbro, olovo

3.5 kovy a slitiny pro výrobu elektrických odporů

3.6 kovy a slitiny pro zvláštní účely

8

- rozlišuje vodivost N (elektronovou),

vodivost P (děrovou);

- chápe fyzikální podstatu elektrické vodivosti

polovodičů (vlastní vodivost polovodičů,

pásová teorie vlastního polovodiče, nevlastní

vodivost polovodičů) a využívá ji při výběru

polovodičových materiálů;

4. Polovodiče

4.1 vlastnosti polovodičových materiálů

4.2 vodivost polovodičů

4.3 germanium

4.4 křemík

4.5 ostatní polovodičové materiály

4.6 technologie výroby polovodičů

4.7 vytváření přechodů PN

8

- rozlišuje magnetické materiály s ohledem

na plánované užití na magneticky tvrdé,

magneticky měkké a materiály se zvláštními

magnetickými vlastnostmi;

5. Magnetické materiály

5.1 vlastnosti magnetických materiálů

5.2 magneticky měkké materiály

5.3 magneticky tvrdé materiály

4

84

- rozeznává magnetické látky diamagnetické,

paramagnetické, feromagnetické,

antiferomagnetické, ferimagnetické;

- vybere elektroizolační materiál dle jeho

základních vlastností a provedení (plynné a

kapalné izolanty, přírodní makromolekulární

izolanty, syntetické makromolekulární látky,

anorganické látky);

6. Nevodivé materiály - izolanty

6.1 rozdělení izolantů

6.2 plynné izolanty

6.3 kapalné izolanty

6.4 anorganické izolanty

6.5 organické izolanty

6

7. Elektrolyty

7.1 vlastnosti elektrolytů

7.2 elektrolyty do akumulátorů

3

85

5.13 Elektronika



Cílem předmětu je poskytnout žákům základní znalosti o součástkách a jejich funkci

v elektronických obvodech a zařízeních, vysvětlit základní pojmy o zdrojích a zesilovačích,

vysokofrekvenční technice a telekomunikační technice. Tím u absolventů vytváří předpoklad pro

používání elektroniky ve vlastním oboru.


V návaznosti na předmět Základy elektrotechniky seznámit žáky se základními pojmy

z elektroniky, základními elektronickými obvody a s jejich aplikacemi v oblasti autoelektroniky. Důraz

není kladen na perfektní zvládnutí obecně teoretických základů, ale na pochopení správné funkce

daného zařízení v praktické aplikaci.


Výuka elektroniky musí žáky vést k pozitivnímu postoji k technickým vědomostem a vytvořit

základy pro chápání dalších odborných předmětů. Při výuce bude metoda výkladu podporována náčrty,

diagramy, obrázky a zejména trojrozměrnými pomůckami.Během výkladu bude operativně zařazován

rozhovor se žáky, diskuse nad problémy, práce s tabulkami, katalogy apod. Bude též využíváno

poznatků z odborných exkurzí a vhodně lze též využít odborné časopisy.


Podklady pro hodnocení a klasifikaci se získávají ústním zkoušením, písemnými pracemi, testy,

popř. dalšími vhodnými způsoby a to v průběhu celého klasifikačního období. Důraz je kladen na

porozumění učivu a schopnost jej aplikovat v praxi. Hodnocení se provádí známkou, která je zejména

při ústním zkoušení veřejně zdůvodněna. Součástí hodnocení je také úroveň vedení pracovního sešitu

a v něm zadaných úkolů. Může být využito také zadání jednoduchých grafických prací nebo referátů

z odborného tisku.


Předmět elektronika umožňuje vytvářet profesní profil absolventa a tím, že je poměrně úzce

spjatý s praktickou výukou, vytváří i pozitivní vztah k učení a vzdělávání. Žák se učí využívat ke svému

86

učení různé informační zdroje a řešit jednoduché problémové situace. Učí se také formulovat svoje

myšlenky v technické oblasti, ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory druhých a

zapojovat se do práce kolektivu. Na příkladech výrobních procesů se učí chápat proces globalizace i její

negativní důsledky a seznamuje se s praktickými problémy udržitelného rozvoje. Předmět vytváří

teoretické předpoklady pro rozvoj řady odborných kompetencí. Řada témat nabízí poměrně široké

možnosti pro vytváření zodpovědného vztahu k tvorbě a ochraně životního prostředí. Žák je veden

k aplikaci poznatků tohoto předmětu v ostatních odborných předmětech a zejména v odborném

výcviku a naopak. Tím významně přispívá k utváření mezipředmětových vztahů.



hodin

2. ročník 50

Žák:

- rozlišuje běžné elektronické součástky, pasivní prvky,

aktivní prvky i integrované obvody a umí popsat jejich

funkci a základní pracovní charakteristiky, zná způsob

jejich označování a jejich typické využití

- vyhledává charakteristické údaje elektronických

součástek a prvků v katalozích

- sestavuje a zapojuje podle dokumentace

obvody s elektronickými součástkami

1 Součástkové prvky elektronických zařízení a

přístrojů

- základní součástky elektronických obvodů a

elektrotechnické součástky užívané ve

frekvenčně závislých elektronických obvodech

- polovodičové součástky a typická zapojení pro

různá frekvenční zařízení

- integrované obvody

18

- vysvětluje a schematicky znázorňuje funkci zesilovačů

- vysvětluje princip vzniku a přenosu signálů a způsoby

transformace signálů pomocí převodníků

- popisuje principy využívání elektrických signálů v

oblasti automatické regulace a automatizace

2 Základní obvody elektronických zařízení a

přístrojů

- síťové napáječe, usměrňovače a stabilizátory

- elektronické zesilovače pro běžná frekvenční

pásma

- operační zesilovače, oscilátory

- elektronické signály a způsoby úpravy signálů

pro přenos a zpracování

- snímače a převodníky signálů

- koncová zařízení elektronických přístrojů

- elektroakustika

- optoelektronika

32

3. ročník 45

87

- zapojuje základní logické obvody, vysvětlí význam

jejich pravdivostní tabulky a popisuje principy

realizace logických operací v elektronice;

- popisuje principy činnosti A/D a D/A převodníků;

- vysvětluje principy přenosu digitálních signálů,

způsoby přenosu signálů po sběrnicích a způsoby

adresace zařízení

1 Elektronická zařízení a přístroje v digitálních

technologiích

- číselné soustavy, kódy, realizace základních

logických funkcí

- sekvenční logické funkce, klopné obvody,

- registry, čítače, paměti, mikroprocesory a

podpůrné obvody

- multiplexery a demultiplexery

- způsoby připojení na sběrnice, adresace,

signál přerušení

- A/D a D/A převodníky, digitalizace

analogových veličin

45

88

5.14 Elektrická měření



Cílem předmětu je naučit žáky měřit základní elektrické veličiny v elektrických obvodech, měřit a

vyhodnocovat parametry základních elektronických a elektrických součástek. Žáci používají pro měření

příslušné přístroje a prakticky zvládají základní měřící metody. Osvojí si bezpečnostní předpisy

platné pro jednotlivé měřící metody. Výsledky měření si přehledně zapisují do sešitů, vyhodnocují

zjištěné výsledky a dokáží zakreslit příslušné grafické charakteristiky.


V předmětu elektrická měření se vhodně doplňují teoretické poznatky s praktickými znalostmi a

dovednostmi. Teoretické poznatky jsou ověřovány při vhodně sestavených praktických úlohách ve

školní laboratoři. Předmět vhodně doplňuje především teoretické předměty elektronika, fyzika a

elektropříslušenství a prakticky částečně navazuje i na odborný výcvik.


Teoretická příprava se realizuje především výkladem vyučujícího a individuální přípravou žáků ve svých

sešitech. Teoretické poznatky si žáci ověřují a upevňují při vhodně koncipovaných měřících úlohách ve

školní laboratoři. Poznají zásady bezpečnosti při obsluze měřícího stanoviště, osvojí si postupy při

měření jednotlivých elektrických veličin, naučí se zapojovat jednotlivé měřící přístroje do měřících

obvodů. Pracují jak individuálně, tak i kolektivně v malých skupinách. Výsledky si každý žák zpracuje

samostatně a vyučující koordinuje závěrečné hodnocení mezi jednotlivými skupinami.

Speciální měření pomocí elektronických přístrojů – osciloskopů apod. se realizují výkladem vyučujícího

a následným procvičováním znalostí individuálně žáky.


Hodnocení teoretických znalostí žáků se provádí především testy a písemným přezkoušením.

Hodnocení praktických dovedností a znalostí z laboratorních cvičení se realizuje pozorováním učitelem

při měření v laboratoři, posouzením kvality zpracování protokolů o měřících úlohách v sešitě a

vyhodnocení správných závěrů z provedeného měření.

89


Žák si osvojí zásady technologických postupů při jednotlivých měřeních, naučí se prověřovat si získané

vědomosti z teoretických předmětů při praktických cvičeních v laboratoři, přenáší si získané

dovednosti a znalosti i při měření mimo laboratoř s hlavním důrazem na provozní měření v odborném

výcviku.



hodin

2. ročník 33

Žák:

- chápe význam předmětu

- umí zjistit chybu měření

- dovede vyčíslit chybu měření

- zvládne test aspoň na 50 %

1. Úvod, účel elektrických měření

Účel předmětu, náplň učiva

Chyby měření, jejich eliminace

Absolutní a relativní chyba

Ověření znalostí

6

- dokáže určit třídu přesnosti MP

- chápe princip ověřování MP

- umí určit konstantu a citlivost MP

- dovede nalézt správný rozsah MP

- umí vysvětlit princip měření u jednotlivých měřících soustav

- rozumí významu značek na panelech - zvládá látku aspoň na 50 %

2. Rozdělení a princip činnosti analogových měřících přístrojů (MP)

Třída přesnosti měřících přístrojů Ověřování měřících přístrojů Konstanta a citlivost MP Změna a rozšiřování rozsahů MP Rozdělení MP podle konstrukce Magnetoelektrická měřící soustava Feromagnetická měřící soustava Elektrodynamická měř. soustava Indukční, tepelná a elektrostatická měřící soustava Rezonanční měřící soustava

12

90

Značky na panelech MP Ověření znalostí

- zapojí správně MP do obvodu - určí správně hodnotu U a I - zapojí správně MP a zdroj - určí správně hodnotu U a I - vypočte hodnotu C a L - pozná druh diody, provede správně

zapojení diody do obvodu - nakreslí V-A charakteristiku diod - splní požadavky aspoň na 50 %

3. Měření elektrických veličin

Měření napětí a proudu

Měření odporu přímo a Ohmovou metodou

Měření kapacity kondenzátoru Měření indukčnosti cívek Měření V-A charakteristik diod Ověření znalostí

12

- porozumí blokovému schématu

- zapojí samostatně osciloskop

4. Základní osciloskopická měření

Princip osciloskopu

Základní zobrazení napěťových průběhů

3


hodin

3. ročník 30

Žák :

- chápe význam předmětu

- umí volit způsob měření

1 Úvod, účel elektrických měření

Účel předmětu, náplň učiva

Metodika měření

2

91

- zná rozdíly mezi jednotlivými druhy

měřících přístrojů

- umí vyjádřit chybu měření u číslicových

MP

- vysvětlí blokové schéma osciloskopu

- ovládá zapojení osciloskopu při měření

napěťových průběhů

- zná základní snímače neelektrických

veličin

- zvládá látku aspoň na 50%

2 Rozdělení a principy činnosti

měřících přístrojů

Analogové měřící přístroje

Digitální měřící přístroje

Osciloskopy a měřící generátory

Ostatní měřící přístroje

Měřící převodníky

Snímače neelektrických veličin


14

- osvojí si zásady bezpečnosti při měření

- pozná jednotlivé druhy polovodičových

součástek

- zná rozdíly mezi usměrňovači

- ověří si činnost AKO, BKO,MKO

- vysvětlí rozdíl mezi analogovým a

číslicovým osciloskopem

- splní požadavky aspoň na 50%

3 Praktická měření v laboratoři,

zpracování naměřených hodnot

Postupy měření, metodika zpracování

protokolů

Měření polovodičových součástek ( diody,

tranzistory, tyristory)

Měření na usměrňovačích, filtrech

Měření na klopných obvodech

Osciloskopická měření


12

- plní požadavky aspoň na 50%

4 Rezervní téma

Příprava na písemnou závěrečnou zkoušku 2

92

5.15 Strojnictví


Obecné cíle

Cílem předmětu je seznámit žáky se strojními součástmi, mechanismy, hnacími systémy a

některými stroji a strojními zařízeními. Žáci umí aplikovat vědomosti při řešení konkrétních úkolů z

profesní oblasti a využívají nabyté informace z ostatních předmětů. Učivo předmětu vytváří technický

základ pro studium dalších odborných předmětů.


V předmětu strojnictví vyučující vytváří zejména odborné kompetence potřebné ke zvládnutí

odborných předmětů i odborného výcviku. Předmět integruje poznatky zejména z předmětů odborný

výcvik, materiály, matematika a fyzika.


Hodnocení bude prováděno známkami a slovním hodnocením. Hodnotí se grafický projev žáka,

písemné testy a znalosti při ústním zkoušení. Hodnocena bude také schopnost uplatňovat znalostí

z ostatních předmětů - odborný výcvik, materiály, ale také matematika a fyzika. Učitel hodnotí zejména

přesnost, správnou terminologii, grafickou úpravu při kreslení strojních součástí a schémat a správnost

pochopení funkcí, principů a použití strojních součástí, mechanismů a strojů.

Pojetí výuky

Výklad, praktické ukázky, exkurze, diskuse, rozhovory. Práce s tabulkami, normami,

technickými výkresy, ICT technologiemi. Samostatné práce žáků za pomocí učitele a metody konzultací.

Pomůcky: Demonstrační součásti, praktické výrobky, modely. Tabulky a normy. Multimediální

technika.




Dovede si vyhledat informace pomocí ICT techniky. Dokáže samostatně vytvořit projekt, zprávu,

diagram ‚ tabulku, náčrt, schéma. Dovede aplikovat poznatky z předmětu zejména v předmětech

motorová vozidla, odborný výcvik, ale i matematika a fyzika Dokáže vypočítat potřebné hodnoty pro

součásti určené k přenosu otáčivého pohybu dovede spočítat převodové a silové poměry u

93

mechanismů. Umí tyto údaje vytřídit, seřadil volit a vhodně využít. Zná vliv provozu strojů na životní

prostředí.



Výsledky vzdělávání učivo hod

Žák

- rozlišuje druhy součástí důležité pro základní druhy

montáže

- vyhledává ve strojírenských tabulkách potřebné

údaje o normalizovaných součástech daného druhu

- využije znalosti z mezipředmětových vztahů

k používání jednoduchých spojovacích součástí

- rozlišuje využití jednotlivých součástí

- určuje podle Strojnických tabulek základní rozměry

jednotlivých součástí

- určí funkci a použití jednoduché montážní sestavy

s možnostmi uplatnění v praxi

- navrhuje způsob zajištění materiálů prostřednictvím

spojů

- rozlišuje základní pojmy s pomocí Strojnických

tabulek

Rozebíratelné spoje

- šroubový spoj, druhy závitů

- kolíky

- čepy

- klíny

- pera a drážkové hřídele

- svěrné spoje

6

- užívá technologické názvosloví

- umí zařadit jednotlivé spoje podle požadavků

montáže

- rozlišuje význam provedení spojů

- určuje možnosti využití jednotlivých technologií pro

montáže

- navrhuje pomocí Strojnických tabulek úpravy

spojovaných součástí

Nerozebíratelné spoje

- nýty a nýtové spoje

- tlakové spoje

- lepené spoje

- pájené spoje

- svarové spoje

6

- chápe význam a použití pružin

- určí základní úpravy a konstrukční prvky

- vyjadřuje pro normalizované součásti údaje dle

technických norem

Pružné spoje

- pružiny tlačné, tažné

- svazek pružnic

- - nekovové pružiny

3

- rozlišuje druhy materiálů

- vyhledává vhodné prvky ve Strojírenských tabulkách

- umí vysvětlit způsoby spojování potrubí

- umí vysvětlit způsoby těsnění potrubí

Potrubí

- druhy a spoje

- izolace a ochrana

3

- umí rozlišit různé druhy armatur

- určuje funkci armatury a její užití

Armatury

- uzavírací

3

94

Výsledky vzdělávání učivo hod

- uplatňuje poznatky z konstrukce zařízení při návrzích

řazení prvků

- umí navrhnout jednoduchý logický okruh s použitím

prvků

- regulační

- pojistné

- měřící

- používá odborné názvosloví

- umí vysvětlit rozdíl mezi pojmem nosná a hybná

hřídel

- umí vysvětlit význam konstrukčních prvků

Hřídele

- nosná hřídel

- hybná hřídel

- hřídelový čep

4

- umí určit základní údaje podle Strojírenských

tabulek

- je seznámen se způsobem montáže a použití

- určuje podle konstrukce způsob utěsnění

Ložiska

- ložisko kluzné

- ložisko valivé

- kluzná a valivá vedení

- mazání

- těsnění

4

- rozlišuje součásti spojek pro přenos sil a momentů

- chápe principy použití různých konstrukčních

provedení spojek

- umí navrhnout způsob využití konstrukce

Spojky

- neovládané spojky

- mechanicky ovládané

spojky

- hydraulické spojky

- elektrické spojky

7

- zná funkci, princip a použití jednotlivých typů

převodů a převodovek

- umí posoudit výhody a nevýhody jednotlivých druhů

převodů a aplikovat je na jejich použitelnost

- popíše funkci a použití jednotlivých druhů

jednoduchých mechanizmů

Převody

- řemenový

- třecí

- řetězové

- ozubenými koly

převodovky, variátory

Mechanismy

- šroubové, klínové, pákové,

kloubové mechanismy

14

5.16 Motorová vozidla

95


Obecné cíle

Cílem předmětu je seznámit žáky s díly, součástmi, mechanismy, skupinami, hnacími a

převodovými systémy motorových vozidel. Žáci znají konstrukci motorových vozidel, umí aplikovat

vědomosti při řešení konkrétních úkolů z profesní oblasti a využívají nabyté informace z ostatních

předmětů.


V předmětu motorová vozidla vyučující vhodným řízením výuky vytváří komunikativní

kompetence vyžadováním správné terminologie. Žáci se naučí z výsledků diagnostických měření,

porovnáním s právními a technickými předpisy vyhodnocovat technický stav vozidel. Předmět

integruje poznatky zejména z předmětů technologie, strojnictví, technická dokumentace, odborný

výcvik, strojnictví, matematika a fyzika.



písemné testy a znalosti při ústním zkoušení. Hodnoceno bude také uplatňování znalostí z předmětů

technologie, technická dokumentace, strojnictví, odborný výcvik, strojírenská technologie, ale také

matematika a fyzika. Učitel hodnotí zejména přesnost, správnou terminologii, grafickou úpravu při

kreslení strojních součástí a schémat a správnost pochopení funkcí, principů a použití součástí,

mechanismů, podskupin a skupin motorových vozidel.

Pojetí výuky



Pomůcky : Demonstrační součásti, praktické výrobky, modely, řezy skupin a podskupin motorových

vozidel.Multimediální technika, interaktivní tabule.




Dovede si vyhledat informace pomocí ICT techniky. Dokáže samostatně vytvořit projekt, zprávu,

96

diagram ‚ tabulku, náčrt, schéma. Dovede aplikovat poznatky z předmětu zejména v předmětech

technologie, odborný výcvik, strojnictví, technická dokumentace, ale i matematika, geometrie a fyzika.



hodin

1. ročník 33

Žák :

- rozlišuje jednotlivé druhy vozidel a

dovede pojmenovat jejich hlavní části;

- rozlišuje druhy karosérií;

- zná způsoby použití motorových vozidel;

I. MOTOROVÁ VOZIDLA

- rozdělení vozidel a hlavních částí

8

- pojmenuje jednotlivé části podvozku,

popíše jejich konstrukci, činnost a použití;

II. PODVOZEK

- kola a pneumatiky

- rámy a karoserie

- pérování a tlumiče pérování

- nápravy a stabilizátory

- brzdy

25

2. ročník 66

- doplňuje a vyměňuje provozní kapaliny;

- zná účel, principy činnosti, druhy,

konstrukci a použití jednotlivých skupin

převodného ústrojí;

- stanoví způsoby kontroly, postupy

demontáže, oprav, montáže a seřízení

skupin převodného ústrojí a zná typické

závady;

- udržuje, opravuje a seřizuje skupiny

převodných ústrojí;


konstrukci a použití jednotlivých typů

III. PŘEVODOVÉ ÚSTROJÍ

1. Spojky - druhy, účel, schéma,

vlastnosti

1.1. Konstrukční popis klasické

automobilní třecí spojky

1.2. Spojky speciální

2. Druhy, vlastnosti a použití

automobilních převodovek

2.1. Synchronizační spojky

mechanických převodovek

2.2. Automatické převodovky –

hydraulické měniče točivého momentu,

planetové soukolí

3. Rozvodovky a diferenciál

3.1. Soukolí stálého převodu

3.2. Diferenciály – princip a

konstrukce

30

97

3.1. Systémy EDS

4. Přídavné převodovky

5. Kloubové a spojovací hřídele,

klouby


konstrukci a použití jednotlivých typů

motorů

- stanovuje způsoby kontroly, postupy


jednotlivých typů motorů a zná typické

závady;

- udržuje, opravuje a seřizuje spalovací

motory vozidel a usazuje je;

- doplňuje a vyměňuje provozní kapaliny;

IV. MOTORY – konstrukce

1. Úvod

1.1. Historie a trendy vývoje

spalovacích motorů

1.2. Rozdělení spalovacích motorů a

jejich použití

1.3. Princip činnosti čtyřdobých

pístových motorů

2. Části motoru

2.1. Blok motoru

2.2. Hlava motoru

2.3. Kompresní prostory spalovacích

motorů

2.4. Klikové ústrojí

2.4. Ventilový rozvod

3. Dvoudobé zážehové motory

3.1. Princip činnosti

3.2. Konstrukční odlišnosti

4. Charakteristiky motoru

4.1. Parametry spalovacích motorů

4.2. Rychlostní charakteristika

30


konstrukci chladicích systémů



V. CHLADICÍ SYSTÉMY MOTORU

1. Chlazení kapalinové

2. Chlazení vzduchové

3


konstrukci mazání motorů



VI. MAZÁNÍ MOTORU

5.1. Druhy tření

5.2. Motorové mazací oleje

5.3. Konstrukce tlakového mazání

motorů

3

3. ročník 45

- zná obecné zákonitosti tvorby směsi pro

spalovací motory

VII. PALIVIOVÁ SOUSTAVA

SPALOVACÍCH MOTORU

2

98

1. Úvod

1.1. Historie a trendy vývoje tvorby a

zapálení palivové směsi

1.2. Obecné fyzikální zákony nutné

pro pochopení problematiky

- zná účel, principy činnosti a konstrukci

karburátorových systémů

2. Karburátorové systémy 3

- zná účel, principy činnosti, druhy

elektronicky řízeného vstřikování paliva

- zná účel, principy činnosti, druhy lambda

regulace

- zná účel a principy činnosti systému pro

tvorbu a zapálení směsi

- zná účel, principy činnosti a kontrukci

systému vsrřikování

Bosch K Jetronic, Bosch KE Jetronic, Bosch

Mono Motronic (Š Favorit), Simos 1, 2 a

Bosch Motronic MX (Š Octávia, Fabia)

2. Palivové soustavy zážehových

motorů a elektronické vstřikování paliva

zážehových motorů

2.1. Princip lambda regulace

2.2. Druhy lambda sond a jejich

využití v konstrukci vstřikovacích

systémů

2.3. Řídicí systémy motoru pro tvorbu

a zapálení palivové směsi

2.4. Systém vstřikování Bosch

K Jetronic a Bosch KE Jetronic

2.5. Systém vstřikování Bosch Mono

Motronic (Š Favorit)

2.6 Systém Magneti Marelli 1AV

2.7 Systém Simos 1

2.8 Systém Simos 2

2.9. Systém vstřikování Bosch

Motronic MX (Š Octávia, Fabia)

14


palivové soustavy vznětového motoru

s řadovým vstřikovacím čerpadlem


palivové soustavy vznětového motoru s

rotačním vstřikovacím čerpadlem

- zná účel a principy činnosti elektronicky

řízené dodávky paliva


palivové soustavy Common rail a systémů

PLD, PDE

3. Palivové soustavy vznětových motorů

a elektronické vstřikování paliva

vznětových motorů

3.1. Druhy a principy palivových

soustav vznětových motorů

3.2. Palivová soustava vznětového

motoru s řadovým vstřikovacím

čerpadlem

3.3. Palivová soustava vznětového

motoru s rotačním vstřikovacím

čerpadlem

3.4. Systémy elektronického řízení

dodávky paliva

3.5. Systém Common rail

3.6. Systémy PLD a PDE

9

99

- zná obecné možnosti zvyšování výkonu

spal. motorů

- zná účel, principy a konstrukci systémů

pro zvyšování výkonu

VIII. ZVYŠOVÁNÍ VÝKONU MOTORU

1. Přeplňování turbodmychadlem a

mechanickým dmychadlem

2. Rezonanční plnění

3. Další možnosti

6

- zná účel a principy činnosti systémů pro

žhavení a nahřívání motorů

IX. ŽHAVENÍ A NAHŘÍVÁNÍ MOTORŮ

1


klimatizačních systémů

X. KLIMATIZACE VOZIDEL

1. Větrání a topení

2. Druhy a principy klimatizačních

soustav

3. Konstrukce klimatizačních

soustav 1

2


brzdové soustavy s ABS, EDS a ASR

- zná účel a principy činnosti stabilizační

soustavy ESP

XI. ŘÍDICÍ SYSTÉMY PROVOZU VOZIDEL

1. Brzdová soustava ABS

2. Elektronický závěr diferenciálu

(EDS)

3. Protiprokluzová soustava (ASR)

4. Stabilizační program (ESP)

8

100

5.17 Opravárenství a diagnostika


Obecné cíle vyučovacího předmětu

Cílem předmětu je seznámit žáky se základními diagnostickými zařízeními, metodami diagnostikování,

způsobech a pracovních postupech při opravách motorových vozidel. Žáci umí aplikovat vědomosti při

řešení konkrétních úkolů z profesní oblasti a využívají nabyté informace z ostatních předmětů.


V předmětu opravárenství a diagnostika vyučující vhodným řízením výuky vytváří komunikativní

kompetence vyžadováním správné terminologie. Žáci se naučí z výsledků diagnostických měření,

porovnáním s právními a technickými předpisy vyhodnocovat technický stav vozidel. Předmět

integruje poznatky zejména z předmětů technologie, technická dokumentace, odborný výcvik,

strojírenská technologie, matematika a fyzika.

Pojetí výuky



Pomůcky : Demonstrační součásti, díly, podskupiny skupiny a modely motorových vozidel. Tabulky a

normy. Multimediální technika, interaktivní tabule.



písemné testy a znalosti při ústním zkoušení. Hodnoceno bude také uplatňování znalostí z předmětů

technologie, technická dokumentace, odborný výcvik, strojírenská technologie, ale také matematika a

fyzika. Učitel hodnotí zejména přesnost, správnou terminologii, grafickou úpravu při kreslení strojních

součástí a schémat a správnost pochopení funkcí, principů a použití součástí, mechanismů a skupin

motorových vozidel.


Žák se vyjadřuje odborně slovem, písemně a graficky, dokáže posoudit svou práci a obhájit ji, umí řešit

úkoly v kolektivu. Studuje odbornou literaturu a monitoruje nové poznatky vědy a techniky. Dovede si

vyhledat informace pomocí ICT techniky. Dokáže samostatně vytvořit projekt, zprávu, diagram ‚

101

tabulku, náčrt, schéma. Dovede aplikovat poznatky z předmětu zejména v předmětech technologie,

odborný výcvik, strojírenská technologie, technická dokumentace, ale i matematika, geometrie a fyzika

Dokáže vypočítat potřebné hodnoty pro součásti určené k přenosu otáčivého pohybu dovede spočítat

převodové a silové poměry u mechanismů. Umí tyto údaje vytřídit, seřadil volit a vhodně využít. Zná

vliv provozu strojů na životní prostředí.



hodin

1. ročník 33

Žák:

- dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti

a ochrany zdraví při práci a požární prevence;

- při obsluze, běžné údržbě a čištění strojů a

zařízení postupuje v souladu s předpisy a

pracovními postupy;

- uvede příklady bezpečnostních rizik, event.

nejčastější příčiny úrazů a jejich prevenci;

- poskytne první pomoc při úrazu na pracovišti;

- uvede povinnosti pracovníka i zaměstnavatele v

případě pracovního úrazu;

1. Bezpečnost a ochrana zdraví

při práci, hygiena práce, požární

prevence

3

- rozlišuje běžné strojírenské materiály podle

vzhledu a označení ČSN a ISO, zná jejich vlastnosti

a respektuje je při práci s nimi;

- volí vhodný technologický postup ručního

opracování technických materiálů;

- volí nástroje, nářadí, ruční

mechanizované nářadí a jeho příslušenství,

pomůcky a měřidla potřebná pro provedení dané

operace;

- zná vhodný způsob a prostředky úprav a dělení

materiálů;

- zná základní ruční opracování technických

materiálů včetně jejich přípravy před

zpracováním;

- zná pájení tenkých plechů,

- zná způsoby svařování oceli;

- volí prostředky k ochraně povrchů součástí proti

škodlivým vlivům

prostředí;

- zná základní technologické postupy při lepení,

tmelení a svařování plastů;

2. Základy zpracování

technických

materiálů

- Řezání

- Stříhání

- Pilování

- Vrtání, vystružování

- Honování

- Lepení

Lícování a měření

- Druhy uložení

- Rozměrové tolerance

- Měření

- Měřidla

- Měření drsnosti povrchu

10

102

- zná zásady homologace a identifikace vozidel 3. Homologace a identifikace

vozidel

2

- má přehled o zákonech a předpisech pro

motorová vozidla

-zná zásady a podmínky hodnocení technického

stavu vozidla

- zná vybavení stanic emisí a STK

4. Kontrola motorového vozidla

ve stanici měření emisí a ve

stanici technické kontroly

4

- stanovuje způsob úpravy součásti před montáží

- určuje vzájemnou polohu součástí a dílů a jejich

uložení;

- volí způsob spojení součástí a dílů a případné

zajištění spojů;

- volí způsob montáže a demontáže spojů;

- volí způsoby montáže a demontáže součástí

5. Základy montážních a

demontážních prací

- Šroubové spoje

- Valivá ložiska

- Kluzná ložiska

- Nýtování

- Svařování

6

- stanovuje potřebu opravy a její rozsah;

- volí způsob kontroly součástí a dílů;

- zná základní způsoby renovace součástí;

- dovede volit způsob seřízení, přezkoušení

a předání strojů a zařízení;

- vybírá vhodné diagnostické zařízení

a diagnostické metody;

- zjišťuje příčiny závad diagnostickým zařízením;

- určuje životnost základních strojních součástí a

dílů;

5. Základy opravárenství

- Uspořádání pracovišť

- Mytí, čištění,

odmašťování

- Základní předpisy

- Pracovní postupy

- Zásady montáže a

demontáže

8

2. ročník 50

- pojmenuje jednotlivé části podvozku, popíše

jejich konstrukci, činnost a použití;

- zná způsoby oprav podvozkových částí;

5. Podvozek

- Rámy a karoserie

- Pérování vozidla

- Nápravy

- Tlumiče

10

- stanovuje způsoby oprav podvozkových částí;

- zná a pojmenuje provozní kapaliny;

- Kola a pneumatiky

- Kontrola geometrického

postavení kol

- Seřízení geometrie

- kontroluje a zkouší brzdy motorových vozidel

- zná typické poruchy brzd a způsoby jejich oprav

6. Brzdy

- Požadavky a zákonné

předpisy

- Zkoušení brzd

- Opravy brzd

5

- zná účel, principy činnosti, druhy, konstrukci a

použití jednotlivých skupin převodného ústrojí;

7. Převodové ústrojí

- Řemenové převody

- Řetězové převody

10

103

- stanoví způsoby kontroly, postupy demontáže,

oprav, montáže a seřízení skupin převodného

ústrojí a zná typické závady;

- Spojky

- Převodovky

- Rozvodovky

- Retardéry

- Kloubové hřídele


použití jednotlivých typů motorů



jednotlivých typů motorů a zná typické závady;

7. Motory

- Montáž a demontáž

motoru z vozidla

- Opravy bloku válců

- Opravy klikového

mechanismu

- Opravy pístové skupiny

- Opravy hlav válců

- Opravy rozvodového

mechanismu

- Diagnostika základních

částí motoru

15

- zná účel, principy činnosti, druhy a konstrukci

mazací soustavy motoru


demontáže, oprav, montáže a seřízení mazací

soustavy motoru

8. Mazací soustava motoru

- Opravy mazací soustavy

5

- zná účel, principy činnosti, druhy a konstrukci

chladicí soustavy motoru


demontáže, oprav, montáže a seřízení chladicí

soustavy motoru

9. Chladicí soustava motoru

- Opravy chladicí soustavy

5

3. ročník 30


použití jednotlivých typů palivových soustav

vznětových a zážehových motorů



jednotlivých typů palivových soustav vznětových

a zážehových motorů

10. Poruchy, údržba, opravy a

diagnostika palivové soustavy

motoru

- Emise škodlivin ve

výfukových plynech

- Katolizační systémy

- Ostatní zařízení pro

snížení škodlivin ve

výfukových plynech

- Lambda regulace

- Zážehové motory

- Vznětové motory

10

-obsluhuje přístroje, měřicí a kontrolní pomůcky

a zařízení;

11. Diagnostika elektrických

zařízení automobilu.

10

104

- používá ruční mechanizované nářadí, základní

stroje a zařízení;

- kontroluje řídicí jednotku motoru

- čte záznamy v paměti závad,

- kontroluje jednotlivé snímače pomocí

osciloskopu

- Kontrola řídicí jednotky

motoru.

- Kontrola snímačů

- Příklady typických závad a

jejich odstranění

- Snímače hmotnosti

nasávaného vzduchu

- Přístroje pro měření emisí

výfukových plynů

- zná principy a mechanismy OBD

- má přehled o základních kontrolních algoritmů

OBD

12. Vnitřní diagnostika

automobilů – OBD

5

- má obecný přehled o zkoušení motorových

vozidel

13. Zkoušky vozidel 5

105

5.18 Elektropříslušenství



Cílem obsahového okruhu je vybavit žáky teoretickými vědomostmi a praktickými

dovednostmi při opravách a seřízení elektrického zařízení a příslušenství motorových a přípojných

vozidel. Součástí je seznámení s aplikovanou elektronikou používanou v motorových vozidlech.


V návaznosti na předmět motorová vozidla seznámit žáky se základními částmi

elektrického zařízení motorových vozidel. Důraz není kladen na perfektní zvládnutí obecně

teoretických základů, ale na pochopení správné funkce daného zařízení v praktické aplikaci.


Výuka elektropříslušenství musí žáky vést k pozitivnímu postoji k technickým vědomostem a

vytvořit základy pro chápání dalších odborných předmětů. Při výuce bude metoda výkladu

podporována náčrty, diagramy, obrázky a zejména trojrozměrnými pomůckami.Během výkladu bude

operativně zařazován rozhovor se žáky, diskuse nad problémy, práce s tabulkami, katalogy apod. Bude

též využíváno poznatků z odborných exkurzí a vhodně lze též využít odborné časopisy.


Podklady pro hodnocení a klasifikaci se získávají ústním zkoušením, písemnými pracemi,

testy, popř. dalšími vhodnými způsoby a to v průběhu celého klasifikačního období. Důraz je kladen na

porozumění učivu a schopnost jej aplikovat v praxi. Hodnocení se provádí známkou, která je zejména

při ústním zkoušení veřejně zdůvodněna. Součástí hodnocení je také úroveň vedení pracovního sešitu

a v něm zadaných úkolů. Může být využito také zadání jednoduchých grafických prací nebo referátů

z odborného tisku.


Předmět elektopříslušenství umožňuje vytvářet profesní profil absolventa a tím, že je poměrně

úzce spjatý s praktickou výukou, vytváří i pozitivní vztah k učení a vzdělávání. Žák se učí využívat ke

svému učení různé informační zdroje a řešit jednoduché problémové situace. Učí se také formulovat

svoje myšlenky v technické oblasti, ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory druhých a

106

zapojovat se do práce kolektivu. Na příkladech výrobních procesů se učí chápat proces globalizace i její

negativní důsledky a seznamuje se s praktickými problémy udržitelného rozvoje. Předmět vytváří

teoretické předpoklady pro rozvoj řady odborných kompetencí. Řada témat nabízí poměrně široké

možnosti pro vytváření zodpovědného vztahu k tvorbě a ochraně životního prostředí. Žák je veden

k aplikaci poznatků tohoto předmětu v ostatních odborných předmětech a zejména v odborném

výcviku a naopak. Tím významně přispívá k utváření mezipředmětových vztahů.



2. ročník 66

Žák:

- zná principy elektrických zapojení elektrických strojů;

- má znalosti o konstrukci běžných elektrických strojů,

jejich zapojení a řízení;

- zapojuje elektrické stroje pro nízké napětí a dokáže

překontrolovat jejich činnost;

1 Elektrické stroje a přístroje

- rozdělení elektrických strojů

- transformátory, význam a použití, popis a princip,

transformační převod

- točivé elektrické stroje, princip, provedení, rozdělení

8

- rozlišuje základní prvky elektrické výstroje motorových

vozidel;

- používá různé druhy technických schémat a orientuje se

v elektrotechnické dokumentaci silničních otorových

vozidel;

- dodržuje zásady ochrany zdraví před účinky lektrického

proudu a zásady první pomoci při úrazu elektrickým

proudem (dle Vyhlášky čís.50/76 Sb. je osobou

poučenou)

2 Elektrická zařízení motorových vozidel

- elektrická výstroj motorových vozidel, schematické

značky

- normy a předpisy pro elektrickou instalaci motorových

vozidel

- rozdělení napětí dle Vyhlášky č. 50/1976 Sb., zásady

ochrany zdraví při práci na el.zařízení

6

107

- vysvětlí konstrukci a hlavní charakteristiky

akumulátorů;

- kontroluje stav nabití akumulátorů;

- dodržuje zásady provozu a oprav akumulátorů;

- kontroluje regulátory napětí, seřizuje příslušné

charakteristiky na požadované hodnoty;

- vyměňuje a zapojuje alternátory;

- využívá při opravách znalost konstrukce a zapojení

polovodičových regulátorů

3 Zdroje elektrické energie

- akumulátory, hlavní parametry, označování

- diagnostika akumulátorů

- provoz a údržba

- alternátory, princip činnosti, konstrukce

- kontrola alternátoru ve vozidle a na zkušebním stole

- rozdělení elektrické sítě motorových vozidel

8

- vysvětlí konstrukci a popíše činnost zapalovacích

soustav;

- osazuje motory svíčkami;

- nastavuje a kontroluje velikost předstihu;

- využívá při práci znalosti o konstrukci jednotlivých

druhů zapalování;

- kontroluje odrušení motorových vozidel, montuje

odrušovací prvky;

- kontroluje stav a funkci zapalovací soustavy

4 Zapalování

- bateriové zapalování

- magneto-elektrické zapalování

- elektronické zapalování, konstrukce a činnost

- tyristorové zapalování

- bezkontaktní zapalování

- odrušení motorových vozidel

20

- kontroluje činnost spouštěčů;

- opravuje závady spouštěčů, montuje spouštěče;

5 Spouštěče

- druhy a konstrukce spouštěčů

- opravy spouštěčů

- kontroly stavu spouštěčů ve vozidlech a na

zkušebně

10

- nastavuje a seřizuje světlomety a svítilny;

- vyměňuje, opravuje a udržuje světelné zdroje;

6 Osvětlení a světelná signalizace

- zdroje světla, konstrukce, vlastnosti

- konstrukce a činnost světlometů, světelné

signalizace a přerušovačů

- prostředky pro kontrolu a seřízení světlometů

14

3. ročník Učivo 45

108

- opravuje a udržuje stěrače;

- zapojuje stěrače a cyklovače;

1 Pomocná zařízení

- rychloměry

- otáčkoměry

- palivoměry

- teploměry

- stěrače a cyklovače

- spínače brzdových světel

- přerušovače směrových světel

- houkačky

14

- vyměňuje a zapojuje spotřebiče do rozvodné sítě

motorového vozidla;

- vyměňuje a zapojuje vodiče a části rozvodu;

2 Rozvod elektrické energie ve vozidle

- rozdělení elektrického rozvodu, zásady zapojování

elektrických obvodů v motorovém vozidle

- klasický rozvod elektrické energie ve vozidle, vodiče,

jištění, ukončování a svazkování

- multiplexní rozvod, CAN-BUS

18

- kontroluje činnost a opravuje závady na systémech

aktivní bezpečnosti;

- kontroluje a opravuje systémy komfortní elektroniky ve

vozidlech;

- udržuje informační a komunikační zařízení používaná ve

vozidlech;

- používá diagnostická zařízení ke kontrole technického

stavu vozidel a závad;

3 Elektronické systémy vozidla

- systémy aktivní bezpečnosti, ABS, ASR

- konstrukce systémů a zařízení komfortní elektroniky,

centrální zamykání

- bezpečnostní systémy pro zabezpečení vozidla,

mechanické zabezpečení, alarm, imobilizér

- informační a komunikační systémy, GPS

- diagnostická zařízení ve vozidle, princip činnosti

13

109

5.19 Řízení motorových vozidel



Prohlubuje a rozvíjí znalosti žáků a jejich vyjadřovací schopnosti a dovednosti, zejména

s ohledem na praktické užívání.

Učí žáky logickému myšlení, předvídavosti a řešení možných problémů.

Vytváří dobrý základ pro další vzdělávání


V oblasti konstrukce a údržby vozidel předmět navazuje na vědomosti žáků získané

předchozím studiem.

Skládá se z odborného vzdělávání a komunikační výchovy, které se navzájem doplňují a podporují.

Důraz klade na kvalitní zvládnutí základních a frekventovaných dopravních jevů.

Sjednocuje teoretický a praktický výcvik. Učí žáky racionálním studijním metodám.

Směřuje k dovednosti a schopnosti bezpečně se pohybovat v provozu


Při výuce se rozvíjí vědomosti a dovednosti žáků vzhledem ke společenskému a profesnímu zaměření

žáků.

Ve škole žáci pracují se sešity a učebnicemi, je vhodné provádět krátká mluvní cvičení na aktuální téma

s důrazem na odborné vyjadřování.

Vyučující kontroluje a opravuje práci žáků, dbá na správné odborné vyjadřování.


Průběžně jsou zařazovány různé druhy kontrolních činností (referáty, testy, ústní zkoušení).

Učitel hodnotí projevy ústní i písemné a jejich obsahovou správnost


Pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky v silničním provozu, orientovat se v dopravní

problematice.

Jednat s lidmi, diskutovat, hledat kompromisy, být tolerantní a zodpovědný

110



Výsledky vzdělání Učivo Počet

hod.

Žák:

- zná možnosti vzniku a předcházení

možných závad

- chápe vliv technického stavu na

bezpečnost provozu a tím i vlastní

odpovědnost za stav vozidla

1. Výuka ovládání a údržba vozidla

Preventivní údržba, její význam

Nejběžnější závady, jejich projevy a

odstranění

Zkušební otázky skupiny B

Zkušební otázky skupiny C

8

- umí vyjmenovat faktory ovlivňující

bezpečnost provozu

- je si vědom možných rizik a jejich

původu

- zná vliv návykových látek a únavy na

pozornost řidiče a tím i možnost vzniku

krizových situací

- zná vliv rozložení nákladu na jízdní

vlastnosti vozidla a bezpečnost jízdy

- má stále na paměti, že fyzikální zákony

se nedají obejít

- umí vyjmenovat prvky aktivní a pasivní

bezpečnosti, včetně rozdílu mezi pasivní

a aktivní bezpečností

- je schopen vyjmenovat základní

elektronické systémy a popsat jejich

činnost, výhody a nevýhody

- je obeznámen s integrovaným

záchranným systémem

- umí zacházet s mapou, dovede provést

a naplánovat cesty s přestávkami a

tankováním

2. Výuka teorie zásad bezpečné jízdy

Činitelé ovlivňující bezpečnost provozu

Vliv návykových látek

Vztahy mezi účastníky silničního provozu

Vliv zkušeností a technického stavu vozidla

Fyzikální zákonitosti pohybu vozidla

Bezpečná vzdálenost

Uložení a přeprava nákladu

Vliv počasí na vozidlo a řidiče

Aktivní a pasivní bepečnost

Elektronické systémy vozidel

Integrovaný záchranný systém

Používání mapy

14

111

- zná zásady první pomoci a dovede dle

svých možností první pomoc poskytnout

- je si vědom významu poskytnutí první

pomoci a trestního postihu za její

neposkytnutí

3. Výuka zdravotní přípravy

Vliv zdravotního stavu na nehodovost

Zásady jednání při dopravní nehodě

Zásady první pomoci, život zachraňující

úkony

Seznámení s autolékárničkou

4

- zná pravidla silničního provozu

- rozumí dopravním situacím a umí je

řešit dle pravidel

- orientuje se v chování ostatních

účastníků provozu

- dovede vysvětlit následky svého chování

- zná možnosti předcházení trestních činů

v dopravě

4. Předpisy o provozu na pozemních

komunikacích

Řešení dopravních situací

Předpisy o provozu na pozemních

komunikacích

Občanskoprávní a trestní odpovědnost

řidiče

28

5. Opakování souhrnné 6

112

5.20 Odborný výcvik



Získat postupně základní odborné a praktické znalosti a dovednosti využitelné v budoucí servisní praxi.

Prohlubovat si vědomosti z teoretického vyučování, hlavně z předmětů Motorová vozidla,

Elektropříslušenství, Opravárenství a diagnostika, aplikací do opravářské praxe.

Poznat činnost pracovníků autoopraven při opravách vozů zákazníků, ekonomické aspekty činnosti

autoopraven, dodržování BOZ na pracovištích, vedení odpadového hospodářství a ekologické aspekty

činnosti při odborném výcviku ve školním autoservisu i při odborné praxi na smluvních pracovištích.


Výuka zahrnuje nácvik dovedností při ručním zpracováním kovů a dalších materiálů používaných v

automobilní technice. Součástí výuky je i seznámení se základními obráběcími stroji, provádění

pájených spojů a jednoduché montážní a demontážní práce na elektrickém příslušenství

automobilů.Ve vyšších ročnících se odborný výcvik zaměřuje na moderní řídící systémy v automobilech

a jejich seřizování a opravy. Zároveň se nezanedbává ani údržba, opravy a seřizování starších

elektrických systémů v osobních i nákladních automobilech. Nedílnou součástí odborné náplně jsou i

nejzákladnější automechanické práce spojené s údržbou a opravami podvozkových částí a brzdových

mechanismů automobilů a výuka řízení motorových vozidel skupiny B a C ve 3. ročníku.


Při výuce převládají formy výkladu a předvádění učitelem OV, potom následuje samostatné provádění

úkonů pod dohledem s opravami chyb a nedostatků. Opakující se činnosti provádějí žáci samostatně

na modelech s občasným dohledem učitele nebo postupně i na vozech při servisních opravách. Po

skončení uceleného celku nastává přezkoušení formou testu, ústně či prakticky na modelech.

Žáci jsou postupně vysíláni na smluvní pracoviště do vytipovaných autoservisů, aby si ověřili úroveň

dovedností a znalostí v náročnějších podmínkách. Učitel OV má informace o výsledcích žáka

prostřednictvím instruktora OV na pracovištích.


Učitel OV provádí individuální hodnocení žáků na základě samostatných úkolů od jednodušších až po

náročnější pravidelně každý týden. Hodnocení promítá i do finančních odměn žáků za odvedenou

produktivní činnost při opravách automobilů. Po skončení uceleného období / zpravidla před

pololetním hodnocením/ provádí souborné přezkoušení žáků formou testu, ústních a praktických úkolů

113

za spolupráce s dalšími učiteli OV. Výsledné pololetní hodnocení žáka je komplexní s přihlédnutím

k jeho průběžným týdenním výsledkům jak na pracovištích ve školním autoservisu, tak i na pracovištích

ve smluvních servisech. Konečný stupeň hodnocení z odborného výcviku se může případně korigovat

podle souborného přezkoušení ve spolupráci s dalšími učiteli OV.


Odborný výcvik má nejdůležitější úlohu při vytváření klíčových znalostí a dovedností žáka, při vytváření

kompetencí pro uplatnění na trhu práce. Žák si plně vyzkouší získané znalosti z odborných předmětů,

naučí se samostatně pracovat, zacházet se svěřeným nářadím, používat své dovednosti při

demontážních a montážních pracích v autoservisu, používat diagnostickou techniku při opravách a

seřizování elektrických systémů vozidel. Naučí se jednat samostatně i v kolektivu spolupracovníků, nést

odpovědnost za odevzdanou práci. Při jednání se zákazníky pozná problematiku zadání úkolu, jeho

vyřešení a finanční záležitosti opravářské praxe. Nedílnou součástí poznání je i řešení případných

problémů, reklamací a škod při opravách a seřizování automobilů.

Žák získá i potřebu nutného celoživotního doplňování znalostí a dovedností ve vztahu k rychlému

technickému rozvoji v daném oboru činnosti, bude vědět, kde získat v budoucnu nutné informace a

poznatky.



hodin

1. ročník 495

Žák:

- dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti

a ochrany zdraví při práci a požární

prevence;

- při obsluze, běžné údržbě a čištění strojů a

zařízení postupuje v souladu s předpisy a

pracovními postupy;

1.Bezpečnost a ochrana zdraví při

práci, hygiena práce, požární prevence

- pracovněprávní problematika BOZP

- bezpečnost technických zařízení

- požární předpisy na pracovištích OV

12

114

- uvede příklady bezpečnostních rizik,

event.nejčastější příčiny úrazů a jejich

prevenci;

- poskytne první pomoc při úrazu na

pracovišti;

- uvede povinnosti pracovníka i

zaměstnavatele v případě pracovního úrazu;

- rozlišuje běžné strojírenské materiály

podle vzhledu a označení ČSN a ISO, zná

jejich vlastnosti a respektuje je při práci s

nimi;

- volí vhodný technologický postup ručního

opracování technických materiálů;

- volí a používá nástroje, nářadí, ruční

mechanizované nářadí a jeho příslušenství,

pomůcky a měřidla potřebná pro provedení

dané operace;

- provádí základní ruční opracování

technických materiálů včetně jejich přípravy

před zpracováním;

- připravuje materiál a součástky před

pájením;

- pájí jemné plechy, vodiče a očka;

2 Ruční zpracování technických materiálů

- měření a orýsování

- dělení materiálů

- opracování materiálů

- zhotovování otvorů

- spojování materiálů a součástek

- svařování, pájení

- povrchová úprava

- ruční mechanizované nářadí

- lepení, tmelení, svařování plastů

150

115

- rozlišuje jednotlivé druhy vozidel a dovede

pojmenovat jejich hlavní části;

- zná způsoby použití motorových vozidel;

- dovede pojmenovat používané příslušenství

a vysvětlit jejich význam;

- posoudí použitelnost výbavy a výstroje

vozidla z hlediska provozu a bezpečnosti

3 Motorová vozidla

- rozdělení vozidel a hlavních částí

153

- rozlišuje základní prvky elektrické výstroje

motorových vozidel;

- používá různé druhy technických schémat a

orientuje se v elektrotechnické dokumentaci

silničních motorových vozidel;

- dodržuje zásady ochrany zdraví před účinky

elektrického proudu a zásady první pomoci při

úrazu elektrickým proudem (dle Vyhlášky

čís.50/76 Sb. je osobou poučenou);

4 Elektrická zařízení motorových vozidel

- elektrická výstroj motorových vozidel,

- schematické značky

- normy a předpisy pro elektrickou

instalaci motorových vozidel

- rozdělení napětí dle Vyhlášky č. 50/1976 b.,

zásady ochrany zdraví při práci na el.zařízení

150

Rezervní téma

Ověření znalostí a dovedností

30

116

2. ročník 495

- vysvětlí konstrukci a hlavní charakteristiky

akumulátorů;

- kontroluje stav nabití akumulátorů;

- dodržuje zásady provozu a oprav

akumulátorů;

- kontroluje regulátory napětí, seřizuje

příslušné charakteristiky na požadované

hodnoty;

- vyměňuje a zapojuje alternátory;

- využívá při opravách znalost konstrukce a

zapojení polovodičových regulátorů

5 Zdroje elektrické energie

- akumulátory, hlavní parametry,

označování

- diagnostika akumulátorů

- provoz a údržba

- alternátory, princip činnosti, konstrukce

- kontrola alternátoru ve vozidle a na

zkušebním stole

- rozdělení elektrické sítě motorových

vozidel

90

- kontroluje činnost spouštěčů;

- opravuje závady spouštěčů, montuje

spouštěče

6 Spouštěče

- druhy a konstrukce spouštěčů

- opravy spouštěčů

- kontroly stavu spouštěčů ve vozidlech a na

zkušebně

90

117

- vysvětlí konstrukci a popíše činnost

zapalovacích soustav;

- osazuje motory svíčkami;

- nastavuje a kontroluje velikost předstihu;

- využívá při práci znalosti o konstrukci

jednotlivých druhů zapalování;

- kontroluje odrušení motorových vozidel,

montuje odrušovací prvky;

- kontroluje stav a funkci zapalovací soustavy

7 Zapalování

- bateriové zapalování

- magneto-elektrické zapalování

- elektronické zapalování, konstrukce

a činnost

- tyristorové zapalování

- bezkontaktní zapalování

- odrušení motorových vozidel

105

- kontroluje činnost prvků systémů

elektronického řízení motoru;

- vyměňuje vadné prvky systému;

- diagnostikuje stav vstřikovacích zařízení;

- kontroluje a nastavuje tvorbu směsi a

složení výfukových plynů;

- kontroluje a nastavuje režim práce motoru

8 Systémy řízení motoru vozidla

- princip činnosti

- snímače, konstrukce a činnost snímačů

- akční členy jednotky řízení motoru,

vstřikování, zapalování

- řídící jednotka motoru, princip

90

118

-pojmenuje jednotlivé části podvozku,

popíše jejich konstrukci, činnost a použití;

- stanovuje způsoby oprav podvozkových

částí;

- udržuje, opravuje a seřizuje podvozkové

částí vozidel;

- vyměňuje kola a pneumatiky, vyvažuje je a

stanoví hloubku dezénu;

- měří a vyhodnocuje stav tlumičů,

- opravuje a seřizuje brzdy a brzdné

soustavy;

- doplňuje a vyměňuje provozní kapaliny

9 Podvozek

- kola a pneumatiky

- rámy a karoserie

- pérování a tlumiče pérování

- nápravy a stabilizátory

- brzdy a brzdové soustavy

90

- splní požadavky aspoň na 50 %

Rezervní téma

Ověření znalostí a dovedností

30

3. ročník 450

- kontroluje činnosti automatických

převodovek;

- kontroluje elektronické řízení převodovky

10 Automatické převodovky

- druhy automatických převodovek

- princip elektronického řízení automatické

převodovky

90

119

- nastavuje a seřizuje světlomety a svítilny;

- vyměňuje, opravuje a udržuje světelné

zdroje

11 Osvětlení a světelná signalizace

- zdroje světla, konstrukce, vlastnosti

- konstrukce a činnost světlometů, světelné

signalizace a přerušovačů

- prostředky pro kontrolu a seřízení

světlometů

90

- opravuje a udržuje stěrače;

- zapojuje stěrače a cyklovače

12 Stěrače a cyklovače

- konstrukce stěračů

- zapojení stěračů

- konstrukce a činnost cyklovačů

30

- vyměňuje a zapojuje spotřebiče do rozvodné

sítě motorového vozidla;

- vyměňuje a zapojuje vodiče a části rozvodu

13 Rozvod elektrické energie ve vozidle

- zásady zapojování elektrických obvodů v

motorovém vozidle

- klasický rozvod elektrické energie ve

vozidle

90

120

- kontroluje činnost a opravuje závady na

systémech aktivní bezpečnosti;

- kontroluje a opravuje systémy komfortní

elektroniky ve vozidlech;

- udržuje informační a komunikační zařízení

používaná ve vozidlech;

- používá diagnostická zařízení ke kontrole

technického stavu vozidel a závad

14 Elektronické systémy vozidla

- systémy aktivní bezpečnosti

- konstrukce systémů a zařízení komfortní

elektroniky

- bezpečnostní systémy vozidla

- informační a komunikační systémy

- diagnostická zařízení ve vozidle, princip

činnosti

30

- kontroluje, udržuje a opravuje klimatizaci

vozidla;

- nastavuje regulační nebo řídící systém

klimatizace

15 Systémy topení a klimatizace vozidla

- princip, konstrukce a činnost klimatizace

- čidla, sběr dat a jejich zpracování 30

- kontroluje zařízení pro usnadnění startu

motorů

16 Pomocná spouštěcí zařízení

- žhavicí svíčky vznětových motorů

- zapojení zařízení pro žhavení

30

- opravuje a udržuje motorová a přípojná

vozidla;

- vykonává záruční a pozáruční prohlídky

silničních motorových vozidel

17 Opravy, seřízení a údržba

- motorová vozidla

- přípojná vozidla

30

121

- provádí úkony k zajištění

provozuschopnosti motorových a přípojných

vozidel z hlediska měření emisí a stanic

technické kontroly;

- provádí funkční zkoušky agregátů a jízdní

zkoušky opravených vozidel;

- zachází s ropnými látkami podle zásad

bezpečnosti, hygieny a ekologie

- záruční prohlídky

- příprava vozidla na ME a STK

- plní požadavky aspoň na 50% Rezervní téma

Ověření znalostí a dovedností 30

122

6 Popis materiálního a personálního zajištění výuky







6.1 Materiální zajištění výuky

Teoretická výuka probíhá v klasických učebnách opatřených moderním školním nábytkem a

tabulí. Pro výuku odborných předmětů lze využívat odbornou učebnu vybavenou množstvím

názorných pomůcek, modelů, audiovizuální technikou, dataprojektorem a osobním počítačem. Pro

výuku cizího jazyka se využívá odborná učebna. Informační a komunikační technologie se vyučují ve

specializované učebně vybavené osobními počítači zapojenými do školní sítě a připojenými na internet.

Každý žák ve skupině má k dispozici vlastní PC. Technické i programové vybavení učebny se průběžně

inovuje. V učebně je rovněž dataprojektor. Dále máme k dispozici elektrotechnickou laboratoř pro

výuku odborných předmětů . Tělesnou výchovu realizujeme ve vlastní tělocvičně, která je standardně

vybavená potřebným náčiním.

Pro výuku autoškoly používáme vlastní osobní a nákladní automobily, motocykly a traktory

včetně přívěsů a celou řadu modelů, učebních pomůcek a nářadí pro údržbu a opravy.

Pro odkládání oděvů a obuvi jsou vymezené prostory šaten s osobními zamykatelnými

skříňkami.

123

Pro praktickou výuku máme k dispozici vlastní autoservis, v němž realizujeme kromě cvičných

prací žáků také produktivní práci na zakázkách formou služeb široké veřejnosti.

Tato skutečnost přináší velkou výhodu v tom, že žáci si již od prvního ročníku uvědomují

důležitost své práce a učí se zodpovědnému přístupu k ní. To je pak předpokladem k plynulejšímu

přechodu do zaměstnání po vyučení.

Autoservis ( samostatná budova ve Spojovací ulici ) je opatřen dílnou pro ruční obrábění,

dílnou pro opravy motorů a převodovek, dílnou vybavenou zdvižemi pro opravy aut zákazníků,

dále učebnou s funkčními modely různých motorů pro cvičné práce a diagnostiku motorů, učebnou

autoelektroniky vybavenou mnoha názornými pomůckami, obrazy a dataprojektorem a karosářskou

dílnou s příslušným vybavením pro opravy karoserií včetně rovnací stolice. Autoservis je vybaven podle

požadavků kvalitní výuky řadou zařízení, která umožňují přípravu vozidel na STK, provádění běžných i

rozsáhlejších oprav a potřebným diagnostickým zařízením pro komunikaci s řídícími jednotkami

běžných vozů.

Při praktické výuce také využíváme spolupráci se značkovými i neznačkovými servisy, kde se

žáci seznamují s obsluhou dalších diagnostických zařízení a zvykají si na podmínky skutečného provozu.

Autoservis má také potřebné sociální zázemí jak pro žáky, tak také pro učitele odborného

výcviku i pro zákazníky a návštěvníky.

6.2 Personální podmínky

Teoretická výuka je zajišťována 14 učiteli, z toho je 6 učitelů všeobecně vzdělávacích

předmětů a 8 učitelů odborných předmětů. Všichni učitelé mají odborné i pedagogické vzdělání.

Praktickou výuku provádí učitelé odborného výcviku a instruktoři ve firmách. Vedoucí učitel

OV má vysokoškolské vzdělání technického směru včetně pedagogického vzdělání, ostatní učitelé OV

mají požadované vzdělání nebo výjimku s ohledem na věk a dlouholetou praxi. Instruktoři ve firmách

jsou vždy proškoleni a metodicky vedeni vedoucím UOV. Pro výuku řízení motorových vozidel máme

vlastní pracovníky s odpovídajícím vzděláním.

124

7 Charakteristika spolupráce se sociálními partnery







Mezi nejdůležitější sociální partnery v této oblasti patří:

- Hospodářská komora ČR

- Svaz autoopraven ČR ( SAČR )

- Svaz automobilového průmyslu ( SAP )

- úřady práce

- značkové autoservisy

- neznačkové autoservisy

Při tvorbě ŠVP byly využity dlouhodobé zkušenosti školy ze spolupráce se značkovými i

neznačkovými autoservisy, kde řada žáků vykonává odborný výcvik, dále zejména koncepční pohledy

na odborné vzdělávání ( v oblasti automobilového a v širším pojetí i strojírenského průmyslu )

formulované Svazem automobilového průmyslu a Svazem autoopraven ČR popř. Hospodářskou

komorou ČR či úřady práce. V této oblasti jsme získávali zkušenosti zejména na schůzkách

s představiteli výše zmíněných organizací, např.při pravidelných setkáních v rámci projektu IQ Auto

apod.

Při realizaci ŠVP předpokládáme i nadále využívat spolupráci se značkovými autoservisy, kde

se žáci mohou seznámit s nejmodernější technikou používanou v konstrukci automobilů i technikou

125

k diagnostikování závad. V této oblasti je cenný poznatek, že např. diagnostická zařízení se u

jednotlivých značek liší, takže absolvent školy musí být připraven aplikovat ve škole získané dovednosti

a znalosti i na jiné podmínky. Naopak zkušenosti získané v neznačkových servisech, které často nejsou

vybaveny speciální moderní technikou, ale musí používat univerzálnější přístroje a metody práce,

poskytují zase žákům zkušenost, že při opravách automobilů hraje důležitou roli také neustálé

vzdělávání se, získávání stále nových zkušeností, schopnost kombinace a použití vylučovací metody při

odstraňování závad. Další výhodou je širší záběr značek a stáří automobilů.

Poznatky získané při spolupráci se servisy budeme využívat jako zpětnou vazbu při hodnocení

úrovně školního vzdělávacího programu a pro jeho případné úpravy. Obdobně to platí i pro poznatky

získané spoluprací s HKČR, ÚP, SAČRem či SAPem.

Date post:	10-Oct-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

26-57-H/01 Autoelektrikář · 2018. 7. 23. · Závěrečná zkouška se skládá z písemné,...

Documents