POZOR NA PODVODNÉ INZERÁTY!ŠTIKY ČESKÉHO BYZNYSUVÍNO JAKO INVESTICE

01

Komora.czMěsíčník Hospodářské komory České republiky35 Kč ve volném prodeji číslo 01 / ročník 7 leden 2006

Jsem silný, můžu všechno?

cz

O vztazích velkých firem s menšími dodavateli

EDITORIAL str. 03 leden 06

MILÍ ČTENÁŘI,

vítám vás nad stránkami měsíčníku Hospodářské komory ČR,který v uplynulých týdnech prošel mnohými úpravami. Tounejmarkantnější je bezesporu změna názvu časopisuz původního „Podnikatelské lobby“ na „Komora.cz“. Nové jméno měsíčníku vzešlo ze soutěže, kterou v průběhupodzimu loňského roku vyhlásil úřad Hospodářské komoryČR. Soutěž o deset tisíc korun pro vítězný návrh byla určenavšem složkám komorové sítě. Zájem o ni mne mile překvapil,stejně jako vítězný návrh Komora.cz. – kromě jiného už sámo sobě propaguje také webové stránky Hospodářské komoryČR, které využíváme jako jeden z informačních zdrojů propodnikatele.

Nový název časopisu ale není zdaleka jedinou novinkou, kterou pro vás redakce měsíčníku připravila. Jak je patrné už při prvním prolistování, poměrně značně jsme navýšilipočet stran a přidali nové rubriky, které by měly časopis oži-vit. Kromě standardních příspěvků, které informují o činnostiHospodářské komory ČR a podnikatelských záležitostechobecně, budete nalézat v Komoře.cz několik stran s tématyze světa sportu, kultury, gastronomie, rozhovory s podnikatelizabývajícími se netradičními činnostmi apod. V tomto vydáníto bude například rozhovor s Janem Hrušínským, který námpřiblížil slasti i strasti principála, seznámíte se s novými pro-dukty automobilového průmyslu, věhlasný sommeliér námpřiblíží skvělá vína a na své si přijdou třeba také gurmáni. Na další novinky při četbě časopisu Komora.cz už přijdetesami. Přeji vám, aby to bylo čtení příjemné i přínosné.

Těším se, že se v tomto roce budeme setkávat nejen taktozprostředkovaně, ale také osobně na akcích, které pro podni-katele pořádá Hospodářská komora ČR. Jednou z prvních jekomorový jarmark, kde se 26. ledna v sídle našeho úřadu v Praze Vysočanech sejdou podnikatelé a instituce začleněnénebo úzce s námi spolupracující. Těším se na toto setkání,které pořádá Hospodářská komora poprvé a věřím, žeposlouží k přátelským jednáním i k uzavření zajímavých kontaktů.

Mějte se v roce 2006 hezky, přeji vám hodně zdraví a sil dodalší činnosti a také mnoho úspěchů v profesním i osobnímživotě.

Jaromír Drábek,

prezident Hospodářské komory ČR

Vše pod jednou korunou

www.cewood.cz

CE WOOD, a. s., je nejsilnûj‰í lesnickodfievafisk˘ holding v âeskérepublice. ZároveÀ stojí na prvním místû mezi tûÏebními spoleãnost-mi ve stfiední a v˘chodní Evropû. Nabízí komplexní tûÏbu a zpraco-vání dfieva, prostû v‰e pod jednou korunou. Korunou, která stáleko‰atí a jejíÏ kofieny jsou pevné. Na‰ím cílem je b˘t vedoucí dfievafi-skou spoleãností nejen v regionu stfiední a v˘chodní Evropy, ale i v celoevropském mûfiítku. Díky své produktivitû, nasazení a spoleh-livosti chceme dále posílit v˘jimeãnou pozici znaãky CE WOOD:první v objemu tûÏby, první ve sluÏbách, první v kvalitû!

EDITORIAL 3

ANKETA DO ROKU 2006 7 - 10

LEGISLATIVA Komunikovat neznamená kolaborovat 11

UDÁLOSTI Zajímá vás evropská doména? 12

KAUZYPozor na podvodné inzeráty! 14 - 15

TÉMAO regulaci řetězců musí především 16 - 21proběhnout seriozní diskuze

MISTR ŽIVNOSTNÍKJak stát začal podnikat ve fotografii 23

Z REGIONŮ CO-KDY-KDE 24Internet pomáhá zprostředkovat zaměstnání 24OHK Pelhřimov informuje 24Vzdělávání začínajících podnikatelů úspěšně pokračuje 25Za obchodem do Moravské galerie 25Středočeské kulaté stoly versus regionální problémy 25Oceněna přeshraniční spolupráce 25

INTEGRACE V EUPostřehy z Bruselu 26Vyšlo nové číslo Czech Bussiness Today 26Informace z EU 26Eurostat: fakta a čísla 27Pište, raďte, nemlčte! 27Cizinecký režim, cizinci jejich uplatnění v ČR 28 - 29EU neví, jak zkrátit pracovní dobu 30EU blíže podnikatelům 31

SVĚT OBCHODULatinská Amerika na dosah 32Na vzdálené trhy výhodně s námořní dopravou 32Podnikatelská mise do Japonska 32Čeští a arabští podnikatelé u jednoho stolu 33S podporou EU na Srí Lanku 33Změny v ICC ČR 33Je obchod bez „papírování“ ještě fikcí? 34 - 35

REALITYNejlepší realita roku 2005 36

INFORMATIKA

Jak měřit úspěch webu 38 - 39PROJEKT OD A DO ZBez dobré vůle by to nešlo 40

CESTA K ÚSPĚCHUOrli nelétají ve formacích – Profil Tomáše Bati 42 - 43

DOTAZNÍKANEB JAK SE VÁM LÍBÍ?

Vážení čtenáři, jak jste měli možnost poznat už v předchozím čísle, rozhodlijsme se změnit image i zaměření komorového časopisu. Abychom poznalivaše bezprostřední názory, které nás velmi zajímají, rozhodli jsme se oslovitvás s následujícími otázkami, jejichž odpovědi jsou pro naši další redakčnípráci velmi důležité a také zavazující. Prosíme vás o zodpovězení následují-cích otázek a pokud nám chcete sdělit i další náměty, budeme rádi.

Jak se vám časopis líbí, zaujal vás? Můžete hodnotit známkou jako ve škole od jedničky až po pětku.

1 2 3 4 5

Je vám časopis Komora.cz oborově blízký, tzn. využíváte jej ve své práci?

vůbec občas velmi často denně

Mohl/a byste mi upřesnit vaše pracovní zařazení?

Jak se vám líbí nová grafika časopisu Komora.cz?

1 2 3 4 5

Pokud byste měl porovnat starý a nový design, který je vám bližší?

Vadí vám něco na nové tváři časopisu?

Jak se vám líbí obsah?

1 2 3 4 5

Pamatujete si na nějaký článek nebo rubriku, která vás zaujala?

Je něco, co se vám nelíbilo, co vám vadilo? Chybělo nějaké téma?

Co dalšího byste do takto oborově zaměřeného časopisuobsahově zařadil/a?

Mohl/a byste mi prosím sdělit vaši emailovou adresu?

Myslíte si, že by časopis zaujal někoho ve vašem okolí? Třeba někoho z vaší firmy nebo známého či kolegu?

Děkuji mnohokrát za informace. Přejeme vám hezké čtení dalších čísel a pěkný den!

Vyplněný dotazník prosím zašlete na adresu: Komora.cz, Freyova 27, 190 00 Praha 9

Za redakci časopisu Komora.cz Ilona Sánchezová, šéfredaktorka

Komora.cz, časopis o podnikání a pro podnikatele • Vydává: Hospodářská komora České republiky se sídlem Freyova 27, 190 00 Praha 9 • Redakce: Mgr. Ilona Sánchezová, šéfre-

daktorka • Adresa redakce: Freyova 27, 190 00 Praha 9, tel. 296 646 606, e-mail: sanchezova@komora.cz, www.komora.cz • Redakční rada: Dr. Ing. Jaromír Drábek, prezident Hos-

podářské komory České republiky, předseda redakční rady • Ing. Břetislav Fabián, ředitel úřadu Společenstva organizátorů veletržních a výstavních akcí ČR (SOVA ČR) • Ing. Miroslav

Fischer, člen předsednictva Okresní hospodářské komory Most • PhDr. Magda Habrmannová, ředitelka Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje • Prof. Ing. Jaroslav A.

Jirásek, DrSc., děkan Graduate School of Business, čestný člen České manažerské asociace, předseda dozorčí rady Strojírny Tatra Praha a.s. • Doc. PhDr. Josef Jünger, CSc., rek-

tor Vysoké školy podnikání v Ostravě • Ing. Jaroslav Vítek, člen představenstva HK Plzeň a člen redakční rady měsíčníku HK Plzeň Komorník • Doc, Ing. Antonín Malach, CSc., docent

Ekonomickosprávní fakulty Masarykovy univerzity v Brně • JUDr. Marie Moravcová, tajemnice Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR • Ing. Václav Nepraš, prezident Asociace tech-

nických bezpečnostních služeb Grémium Alarm a člen představenstva Hospodářské komory ČR • Ing. Jaroslav Stach, výkonný ředitel České asociace telekomunikací • Redakční tým:

Vladimír Šiška – tajemník úřadu HK ČR, Viktorie Plívová. Bc. – tisková mluvčí HK ČR, Ing. Ondřej Hradil - CEBRE, Brusel, zástupce HK ČR, Ing. Karel Tůma – ředitel odboru InMP, Vero-

nika Součková – projektová manažerka HK ČR, Ing. Jakub Rainisch – manazer marketingu • Nakladatelský servis: Štrob, Širc, Slovák s.r.o., Oldřichova 28, Praha 2 • DTP:

Pantograph s. r. o., Oldřichova 28, Praha 2 • Art Director: Babeta Ondrová, Grafika: Anna Issa Šotolová • Distribuce: Cortex spol. s r.o., Poděbradská 61a, 198 00 Praha 9, e-mail:

info@cortex.cz • Inzerce a předplatné: Objednávky – redakce@komora.cz, tel.: 296 646 606, Fakturace: Irena Ježková, tel.: 296 646 675, e-mail: jezkova@komora.cz, evidenční číslo:

MK ČR E 10663 • Všechny fotografie bez označení: archiv redakce • Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Články označené PR jsou placenou reklamou. Redakce neodpovídá za prav-

divost údajů uvedených v inzerátech • Vychází 11x ročně, toto číslo vyšlo: 17. 1. 2005, Náklad: 20 000 výtisků

OBSAH str. 4 leden 06 OBSAH str. 5 leden 06

BYZNYSČeských 100 nejlepších 44Štiky českého byznysu 2005 44

ŘEMESLANaděje českého řezbářství 46 - 47

VÝSTAVY A VELETRHYVídeňské veletrhy nabídnou umění, průmysl i nemovitosti 48SOVA informuje 48

SERVISDPH podávejte jen elektronicky 50Online průvodce podnikáním 50Konzultace 50Kontraktační dny textilu 50Podnikáme s InMP 51Poradenství pro MSP zdarma 51Nabídky a poptávky ze zahraničí 51Platby sociálního a zdravotního pojištění 52Listárna: sazby DPH v jednotlivých státech EU 52Vyšlo ve sbírce 52

LIDSKÉ ZDROJE Pražští podnikatelé na akademické půdě 54Nové vzdělávací programy 54Cech topenářů a instalatérů 54

GASTRONOMIEPozor, přijedou i čeští kuchaři! 55

LIDÉ A STYLInvestice do vína je náročná 56 - 57

KULTURAS Janem Hrušínským o podnikání v divadle 58 - 59Kam za kulturou 59

AUTO MOTOJarní novinky 60 - 61

SPORTJaromír Jágr je sportovcem roku 2005 62

RELAXŠachy a Sudoku 63 Křížovka 64

NOVÉ KNIHY 65

✁

Jak byste zhodnotil rok 2005?Ten příliš systémových změn dopodnikatelského prostředí nepři-nesl. Faktem je, že řada věcí zača-la být alespoň diskutovánaa některá opatření, jako třebacentrální registrační místa, která při-spějí ke snížení administrativy spo-jené se zahájením podnikání, sedokonce již dostala do legislativní-ho procesu. Podařilo se takédosáhnout zrychlení zápisu doobchodního rejstříku, který díkynovele obchodního zákoníku probí-há pomocí formulářů zveřejněnýchna internetu a celý proces se takvýrazně zjednodušil. V řadě případů se ale setkávámes příliš laxním a neaktivním přístu-pem, procedurální procesy jsoupříliš zdlouhavé. Nezbývá tedy, neždoufat, že rok 2006 bude v tomtosměru k podnikatelům přívětivější,a vlády, ať už tato, stejně jako ta,

která vzejde z parlamentních voleb,budOU přistupovat k problematicezlepšování podnikatelského pro-středí pružněji.

Jakých změn se čeští podni-katelé v průběhu letošníhoroku dočkají?Od 1. ledna nebo v průběhu rokuto bude řada změn. Dojde ke sní-žení daně z příjmu fyzických osob,resp. u prvních dvou příjmovýchskupin o tři, resp. o jedno procen-to. Dočkáme se také zvýšení výda-jových paušálů, což ocení přede-vším drobní podnikatelé, kteří sepotýkají s náročnou administrativouspojenou s vedením účetnictví.Navýšením výdajových paušálů na50, resp. 60 % se jich k této zjed-nodušené variantě přikloní více.Nesmyslnou komplikací je pouzerozlišení výše paušálů pro řemesl-né a neřemeslné živnosti, většina

živnostníků se zabývá oběma typyčinností a budou opět komplikova-ně rozlišovat, který příjem je z té čioné. Právnickým osobám budesnížena daň z příjmu o dvě pro-centa, tak jak bylo schválenov harmonogramu snižování tétodaně. Nepříjemnou a v některých přípa-dech podnikání velmi výrazně kom-plikující novinkou je zvyšování cenv podstatě všech energií. Dalšímohrožujícím faktorem je nepřiměře-né zvyšování minimální mzdy. Led-nové zvýšení o šest procent odpo-vídá růstu produktivity práce a jepro zaměstnavatele přijatelné.Pokud byl ale v průběhu roku2006 mělo dojít k dalšímu navýše-ní minimální mzdy, pak by se tomohlo negativně podepsat na fun-gování řady firem.

ODPOVĚDI:1. Nejsem přesvědčen, že bymalé a střední podnikání, tak, jakse k němu politici v současnostichovají, mělo v roce 2006 zazna-menat vzestup. Například novýzákon o bezpečnosti práce je veli-ce nebezpečný a nepříjemný.Například firma nad deset zaměst-nanců bude muset do svých stavůpřibrat člověka, který se bude sta-rat o bezpečnost práce. Pro firmy

to znamená další peníze, kterémusí vynaložit navíc.V minulých měsících či letechvláda připravila spoustu zákonů čipodzákonných norem, které maléa střední podnikání dostávají doobrovských problémů s legislati-vou. Politici říkají, že chtějí vše zjed-nodušit, ale jejich úředníci dělajípravý opak. Pokud se tento feno-mén, který je rozšířen také v Unii,nezmění, nevidím nic, co posune

malé a střední podnikání tam, kdeby ho také rád viděl evropskýkomisař Günter Verheugen.2. Tato otázka je velmi zapeklitá.Podnikatelské prostředí zlepšovatlze. Není potřeba více studijníchcest. Není potřeba dotací. Dotaceje jenom slabá náplast na rozerva-né srdce podnikatelského stavu.Český podnikatel je absolutně kon-kurenceschopný. Dostává informa-ce, má přístup na mezinárodníinformační servery, je vzdělán,vynakládá veliké finanční prostředkyna vzdělávání svých pracovníků.Co je opravdu důležité: aby propodnikatelskou sféru, která dělámezinárodní obchod, byly vytvoře-ny podmínky, aby zmizely meziná-rodní bariéry, které, bohužel, stavíjednotlivé státy „staré“ Evropskéunie. Příkladem může být možnost,respektive téměř nemožnost, pra-covat v dalších zemích Unie.Mnohé stavební firmy by mohlypodat zajímavé informace o jejichpokusech proniknout na další trhy.Jednotlivé státy EU vymýšlí způso-by, jak zamezit přílivu pracovních silna svůj trh. Vymýšlí, jakým způso-

bem svůj trh ochránit. Je nutnostítyto způsoby Evropy změnit, neboje to pro nás velký návod, protožemy „ochranná“, opatření vůbecneděláme. Je to jeden z návodů,jak si vážit podnikatelského pro-středí. Další věcí, která by mohlanejen podnikatelskému prostředíprospět, je prověřit několik desítekstarých zákonů. Ve spleti právníchpředpisů je velice obtížné sevyznat.

Petr Kužel,

předseda Hospodářské komory

hl. m. Prahy, viceprezident HK ČR

ANKETA

ANKETA str. 7 leden 06

DO ROKU 2006

PŘELOM ROKU JE OBDOBÍ BILANCOVÁNÍ, COŽ NEZNAME-NÁ JEN OHLÉDNUTÍ ZPĚT, ALE ZAMYŠLENÍ NAD DALŠÍMVÝVOJEM. OSLOVILI JSME NAŠI KOMOROVOU SÍŤ A NĚ-KTERÉ DALŠÍ INSTITUCE A PODNIKY, ABY SE PODĚLILYO SVÉ POHLEDY NA MOŽNOSTI I ÚSKALÍ PODNIKATELSKÉ-HO PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE.

OTÁZKY:1. Myslíte si, že malé a střední podnikání zaznamená v roce

2006 další vzestup a proč?2. V jakých směrech by se podle vás mělo zlepšovat podnika-

telské prostředí?

JAKO KAŽDOROČNĚ I V TOMTO PRVNÍM LETOŠNÍM ČÍSLEPŘINÁŠÍME ÚVODNÍ SLOVA PREZIDENTA HOSPODÁŘSKÉKOMORY ČESKÉ REPUBLIKY JAROMÍRA DRÁBKA, KTERÝSE ZAMÝŠLÍ NAD ÚSPĚCHY I NEÚSPĚCHY ROKU UPLYNU-LÉHO I NOVĚ PŘICHÁZEJÍCÍHO.

Jaromír Drábek Foto: Petr Šolar

Foto: ČTK

1. Ano - díky zjednodušení admi-nistrativy, snížení daní, paušálůmpro živnostníky.2. Vymahatelnost práva ze stranystátu a jeho dodržovaní ze stranypodnikatelských subjektů.

Antonín Šípek,

ředitel Sdružení automobilového průmyslu,

člen představenstva HK ČR

1. Myslím, že MSP bude na mír-ném vzestupu díky obecně zvyšují-címu se hrubému domácímu pro-duktu a lze říci, že navzdory kvalitěpodnikatelskému prostředí (např.novému zákoníku práce). Fondynehrají žádnou významnější roli.2. Impulsy k zlepšení podnikatel-ského prostředí: zjednodušenía zpřehlednění administrativya legislativy, minimalizace regulativ-ních zásahů ze strany státní správy– stabilizace prostředí (viz regist-rační pokladny…), uvolnění lid-ských zdrojů a zavedení flexibilníchforem práce, obecné zkvalitněnívýkonu státní a veřejné správy

Zdeněk Vršník,

ředitel odboru vzdělávání

Hospodářské komory ČR

1. Malé podniky budou vystavenydalšímu zostření evropské konku-rence a některé se neudrží. Máme

jich skoro dvakrát víc než Spojenéstáty a o třetinu víc než Evropa.Střední podniky pocítí, jak rostetlak, aby se staly středními, aletechnicky pokročilými a výkonnýmipodniky. Nejlépe si povedou pod-niky v klastrech kolem velkých fina-listů. Obecně se vyhlídky zlepší,budou-li se sbližovat a spojovat.V globální ekonomice mají před-nost ti, kdo mají kapitál, znalostia zkušenosti na náročných trzích.2. Hlavně ve směru podstatného,kdyby to bylo možné, tedy radikál-ního zvýšení podnikatelskéhoa manažerského umění. Nynějšíhlavní snaha o podpory a nízkédaně, uvolnění pracovních zákonů,snížení mezd je v tom spíše vedlej-ší. Spíše udrží naše malé podnikyv bezmocném stavu. Je třebazmenšovat a nenechávat živelněrozrůst rozdíly ve výkonnosti vel-kých a malých podniků. Cestakupředu je především cesta vespojení.

Jaroslav A. Jirásek,

předseda dozorčí rady Strojírny Tatra

Praha, a.s., člen red. rady Komora.cz

1. Malé podnikání, tedy OSVČa podnikatelé s jedním či dvěmazaměstnanci, budou pravděpo-dobně pomalu zlikvidováni. Narůzné podpory a fondy tito lidénedosáhnou. Nemají čas vyhledá-vat informace, které by mohly véstke zlepšení situace.2. Zjednodušit a zprůhlednit právnísystém. Nevytvářet atmosféru, žeživnostník a podnikatel je zloděj,který okrádá stát. To je úkol vlády.Když slyším úředníky sociálnídemokracie, jako je Škromach,hovořit například o Švarc systému,je mi líto všech živnostníků, kteří sesnaží na úkor svého času a rodinvydělat nějaké peníze, aby tytorodiny uživili a nemuseli žebratu dalších úředníků o práci. Vytvoř-me takovou společnost, kdynebudeme neschopnost úředníků

zakrývat vytvářením dalších úřed-ních míst a komisí, které budoukontrolovat kontrolory, zda někdoneudělal někde chybu. Nepodpo-rujme takové politiky, kteří velkými,ráznými, rozhodnými gesty impo-nují před volbami krátkozrakýmlidem. Tato gesta bez souvislostía koncepcí vedou do slepé uličkyzadluženosti.

Vladimír Háp,

prezident Profesní komory požární ochrany

1. Rok 2006 se dle názoru před-stavenstva OHK Příbram pro maléa střední podnikání oproti loňské-mu roku nijak výrazně nezmění.2. Podnikatelské prostředí by semělo zlepšovat zejména v násle-dujících směrech: potírání korup-ce, zlepšit etiku podnikání (platebnímorálku mezi firmami), jasný a jed-noznačný výklad legislativy a zajistitstabilitu systému.

Irena Karpíšková,

ředitelka úřadu OHK Příbram

1. Malé a střední podnikání zau-jímá v české ekonomice stálevýznamnější místo. S rozvojemIT technologií, s dalšími aktivita-mi zahraničních investorů přede-vším v oboru výzkumu a vývojelze předpokládat v r. 2006 jehodalší vzestup. Zvyšující se trendvývozu produkce malých

a středních podniků dává dalšínárok na zesílení jeho pozice. Možnost využití strukturálníchfondů z Evropské unie je dopo-sud velmi složitá a jen menšíčást podnikatelů tyto fondy vyu-žívá. Bude nutné zvýšit spolu-práci se zahraničím v oblastikooperace se zahraničními fir-mami na třetích trzích. Lzepředpokládat vývoj spoluprácev nových technologiích přede-vším v oblasti úpravy vod, zpra-cování různých druhů odpadůa využití netradičních zdrojůenergie.2. Zjednodušit proces zakládánínových podniků a provozoven.Zvýšit informovanost podnikatelůo možnosti využití strukturálníchfondů z Evropské unie. Podpo-rovat hlubší a četnější styky sezahraničními subjekty a výměnuzkušeností s nimi, efektivnějšívyužití zahraničních sítí financova-ných státem (MPO, Czech Trade,CzechInvest, Česká centra atd.),přímá finanční podpora při zaklá-dání kanceláří jednotlivých podni-ků v zahraniční a úhrada částinákladů na tyto kanceláře,poskytování levných exportníchúvěrů a zlepšení koordinacezahraničních služebních cestpředstavitelů státních institucí(Prezidentská kancelář, vláda,Parlament atd.).

Josef Cílek,

generální ředitel Technoexport, a.s.

čestný viceprezident HK ČR

1. Probudit zájem podnikatelůo činnost HK a její podíl na vytvá-ření podnikatelského prostředínemůže zůstat na dobrovolnostia nahodilosti. Informační a jinákomerční činnost HK není zatímtak atraktivní, aby za ní podnikate-lé byli ochotni platit v době, kdyobrací na dlani každou investova-nou korunu, která jim jde donákladů.

2. Využití operačních programů EUke zlepšení vzdělávání podnikatelůa jejich zaměstnanců může přispětk rekvalifikaci i zvyšování kvalifika-ce. Doufejme, že akci nezbrzdíadministrativní problémy a problé-my s financováním.

Zdeněk Hrbek,

ředitel úřadu OHK Tachov

1. Pokud budeme měřit vzestupmalého a středního podnikání vstu-pem do podnikání, tak se podlemého názoru žádný vzestup v roce2006 konat nebude. Není k tomudůvod. Lidé vstupují do podnikáníbuď tím, že jsou do něj „tlačeni“(není nic lepšího), anebo jím jsou„přitahováni“. Ani jeden z těchtodůvodů se v následujícím roceneprojeví. Na jedné straně budepokračovat ekonomický růst, masivnípodpora zahraničního kapitálu a vel-kých podniků, bude trvat ochranazaměstnanců a měkká sociální síť.Na straně druhé je podnikání u násnepřitažlivé a doprovázeno nízkoupodnikatelskou gramotností.2. Znalostní a podnikatelská eko-nomika ve světě zaznamenalavelké úspěchy. Protože to vidíma věřím, že znalosti jsou výrobnímfaktorem, doporučoval bych zlep-šovat nejen podnikatelské prostře-dí, ale také rozvíjet podnikavosta podnikání v kvartérním sektoru.

Josef Jünger,

rektor Vysoké školy podnikání v Ostravě,

člen redakční rady Komora.cz

1. Ano, zlepšující se ekonomikarepubliky, zahraniční investice 2. Zjednodušení státní legislativy,zjednodušení získávání ŽL či růz-ných potvrzení od státních organizací.

Tomáš Relich,

představitel vedení QMS, EMS, BOZP

INELSEV s.r.o.

1. Vzhledem k tomu, že ekonomi-ka roste a růst očekávámei v tomto roce, lze předpokládatdalší rozvoj malých a středníchfirem. Hospodářský růst pro něnabízí širší odbytové možnosti.K faktorům, které by mohly posílitjejich vzestup, bych přidal stálerostoucí zájem bank o financovánítohoto sektoru. Zda rozvoj MSPbude spojen i s vývozem nebos využitím progresivních technolo-gií, závisí na jejich kreativitě. Mož-nosti pro to jsou. Intenzita působe-ní podpůrných programů bude při-bližně stejná jako v loňském roce.K výraznější změně by mělo dojítpo roce 2007.2. V prvé řadě v legislativě vyme-zující podnikání a v odstraněníadministrativních zábran nejrůzněj-šího druhu. Které to jsou, nenítřeba opakovat. To bylo řečeno jižmnohokrát.

Ladislav Macka,

generální ředitel, Českomoravská

záruční a rozvojová banka

1. Předpokládám, že se bude roz-víjet, i když neočekávám žádnýprudký vzestup. Rok 2006 budepravděpodobně velmi podobnýtomu loňskému. Pustit se do pod-nikání pořád vyžaduje dost odvahya odhodlání. Úspěšní budou spíšeti, kteří začali již v minulých letech. 2. Jako bývalá podnikatelka pova-žuji za nejdůležitější neustálé snižo-vání administrativní zátěže, tedysložitého jednání s úřady a zbyteč-ného papírování. Pravidla by mělabýt mnohem jednodušší a pře-hlednější než dnes. Kdyby se tohlestátu skutečně podařilo důslednězměnit na všech úřadech, domní-vám se, že by to rozvoji maléhoa středního podnikání pomohlomnohem více než nejrůznější dota-ce a podpůrné programy.

Dana Bérová,

ministryně informatiky

1. Situace malých a středníchpodniků se v příštím roce bohu-žel zhorší zejména z těchto pří-čin: vzrostou ceny energií, kterénebude možné promítnout donákladů, vzroste konkurence roz-šiřováním levných asijských dovo-zů a očekáváme další poklesinvestic MSP (v roce 2004pokles o 10 procent).2. V lepší vymahatelnosti právaa stabilizaci právního prostředí,zajištění rovných podmínek propodnikání všech subjektů, regulacičinnosti energetických a bankov-ních gigantů, kteří mnohdy zneuží-vají dominantního postavení natrhu, ve zjednodušení přístupuMSP ke zdrojům podpory a pře-chod na nárokový nikoli výběrovýsystém, v působení na orgányv ČR i EU ke snižování administra-tivní náročnosti podnikání.

Jan Wiesner,

předseda Svazu českých a moravských

výrobních družstev, viceprezident HK ČR

1. Jsem o tom přesvědčena.Alespoň z mého úhlu pohledu sena situaci můžeme dívat jako napříznivou. Vláda za poslední rokyudělala dostatek potřebných krokůk tomu, aby se prostředí pro pod-nikatele v České republice zlepšilo.Co se týká CzechTrade, jakožtovládní agentury podporující exportčeských firem, mohu říci, že senám daří stále cíleněji uplatňovatnástroje proexportní politiky, tak jakjsou navržené v oficiálním doku-mentu MPO.2. Rozhodně by se nemělo zapo-mínat na moderní technologie,vzdělání, propojení vědy s výzku-mem a podporu v oblasti služeb.Bohužel hlavně posledně jmenova-né stálo poněkud stranou zájmustátních úředníků. Obecně platí, žečím je ekonomika země vyspělejší,tím je podíl služeb na tvorbě HDPa na celkové zaměstnanosti obvykle

ANKETA str. 8 leden 06 ANKETA str. 9 leden 06

ANKETA2006

vyšší. Služby se v roce 2002podílely na celkové produkci ČR52 procenty a na zaměstnanostipak dokonce 62 procenty, při-čemž ve vyspělých zemích Evropya zámoří je tomu ještě více. Českárepublika v současné době nevyuží-vá plně všech možností, které jíobchodování na trhu se službaminabízí, a je to zčásti i vinnou státu,že se nedokázal o tuto oblastnáležitě postarat.

Jitka Hanzlíčková,

generální ředitelka agentury CzechTrade

1. Pokud v r. 2006 zaznamenásektor MSP vzestup, určitě tonebude zásluhou vyjmenovanýchsouvislostí v závorce pod dota-zem. To platí především proodvětví obchodu. Tento sektor jev současné době, a zřejmě i v r. 2006 bude, téměř vyloučenz možnosti přístupu k finančnímpodporám ze strukturálních fondů(SF). To je evidentní např. vevyhlášených Programech z Ope-račního programu podpory prů-myslu a podnikání, který je

přímo v kompetenci MPO. Jsem přesvědčen, že rozvoj MSPv sektoru obchodu v r. 2006bude především ovlivněn individu-ální schopností MSP a dále i tím,jak rychle a úspěšně zvládnemožnosti ve spojování nezávislýchobchodníků a podnikatelů půso-bících v obchodní sféře do růz-ných kooperačních uskupenía začne některé svoje činnostispojovat a integrovat. To platíi pro jejich snahy proniknout na trhy ostatních zemí EU.2. Jedna z hlavních cest prozlepšování podnikatelského pro-středí je zjednodušení právnícha administrativních předpisů, kterépodnikatelské prostředí přímoovlivňují. Určitým pozitivem můžebýt i zavedení CRM (Centrálníchregistračních míst) pro podnikate-le), avšak vč. kontaktu na zdra-votní pojišťovnu. Nezbytné jei alespoň částečné zjednodušeníagend pro získávání různých pod-půrných programů, v postoji jed-notlivých ministerstev, ve většímdodržování etiky podnikáníi v tom, že úvěrové rámce i úro-kové sazby budou přístupné i propodnikatele z odvětví obchodua jejich podnikatelské plány, pří-padně jejich žádosti o získánípotřebného kapitálu na rozvojfirem, nebudou posuzovány jakojedny z nejrizikovějších.Jedna z dalších cest je i to, abypříslušné státní instituce respekto-valy skutečnosti, že u MSP v sek-toru obchodu je existenční otáz-kou zajištění modernizace a apli-kace technicky progresivníchřešení (např. čárový kód) a tytosnahy podnikatelských subjektůúčinně (a nejen proklamativně)

podporovaly v připravovanýchzáměrech koncepce MSP 2007-2013.

František Jarolím,

ředitel úřadu KHK Pardubického kraje

1. Těžká otázka a ještě těžšíodpověď bez křišťálové koule.Nedokážu na tuto otázku odpově-dět. Pouze se domnívám, žepokud se konečně prosadí (vizotázka 2) zjednodušení legislativypro podnikání, zjednodušení pla-cení daní a zjednodušení dalšíadministrativy, pak lze očekávat, žese pustí do podnikání více lidí a žestávající firmy budou lépe prospe-rovat. Ale bude to už v r. 2006?Je třeba k tomu ještě přičíst, žečeský trh je součástí evropskéhojednotného trhu a ten má řadudnes velice významných konku-rentů. Bude záviset i na tom, jaképodmínky vyjedná EU, jak budoupracovat naše instituce, jako jsouhospodářské komory, naše centra(EIC), profesní a oborové asociacea ministerstva atd. Dokáže na todnes někdo odpovědět?!2. Určitě zjednodušováním admi-nistrativy a legislativy. Nepřehledná

legislativa, novela na novele, až seztrácí smysl zákonů a nařízení,nekompetentnost a nevstřícnoststátních orgánů, chování úředníkůa praktiky ministerstva financí(čekat na sebemenší pochybenítěch nejmenších a okamžitě sank-cionovat) – to jsou podle mého tyhlavní problémy, s nimiž se našipodnikatelé neustále potýkají.Pokud jde o přístup k penězůmprostřednictvím podpůrných pro-gramů: podle zkušeností z oboustran, jako příjemce i jako poskyto-vatele, bude vždy rozpor mezi tím,co se považuje za přijatelné.Pokud jde o zlepšení přístupuk informacím, námětů je hodně:od lepšího využití elektronickýchzdrojů až po osobní poradenství.Problém je, jak informace efektivněposkytovat, jak se v informacíchvyznat a co dělat, aby firmy mělyvždy ty, které zrovna potřebují.I firmy si musí uvědomit, že pokudnebudou aktivní, nebudou vědět,co požadují, pak si budou jen zby-tečně stěžovat.

Marie Pavlů,

ředitelka Euro Info Centra Praha

ANKETA str. 10 leden 06

Touto kompetencí komora naplňujesvou strategii, kterou schválil sněmv roce 2004 a zároveň tím plníAkční plán schválený loni. Jedná seo součást procesu, kdy se komoraaktivně účastní tvorby podnikatel-ského prostředí. V této souvislostibych rád vyzval všechny členy, abyvíce využívali této možnosti a svépodněty podávali prostřednictví HKČR a tím mohly být uplatňoványdříve, než legislativní materiál schválívláda, protože komunikovat nezna-mená kolaborovat.

Do jaké míry se komoře daříprosazovat legislativu, kterámá zajistit podnikatelůmlepší podmínky k podnikání?V prosinci uplynul rok, kdy byl defacto zahájen projekt připomínko-vání zákonů. Z hlediska úspěšnostiči neúspěšnosti lze konstatovat, žehospodářská komora je stáleúspěšnější v prosazování zájmůpodnikatelů. Za největší úspěchpovažuji fakt, že předkladatelé růz-ných zákonů a norem si zvykli nato, že HK je tím subjektem, sekterým se musí počítat a kterémuse daří ovlivňovat předpisy a záko-ny ještě před tím, než jsou vloženy

do připomínkového řízení. To jeostatně smyslem tohoto celéhopočínání, aby předkladatel mělzpětné zrcadlo z podnikatelskéhoprostředí. Proto je pro nás velmidůležitá aktivita všech podnikatelův této oblasti.

V čem konkrétně spočívá?Všechny návrhy jsou zveřejněny nanetu komory – www.komora.cza stačí, když podnikatelé zašlouelektronickou poštou písemný pod-nět k dané problematice, kterýv rámci HK zpracujeme. Díky systé-mu, který jsme zavedli, je dodateč-ně patrné, jak je s jednotlivými pod-něty naloženo. Zároveň jsou dobřečitelné výsledky práce komorya dokonce můžeme podnikatelům,kteří mají zájem, nabídnout možnostse za určitých okolností účastnitprocesu vypořádávání připomínek,ať už během jednání jednotlivýchvýborů, podvýborů či Poslaneckésněmovny. Jde o významný počin,jak lze kontrolovat poslance, kteříbyli zvoleni v jednotlivých regionechči za jednotlivé politické strany,respektive jak plní své volební čipředvolební sliby.Právě v době, kdy se blíží volby, je

klíčové, aby budoucí poslanci, kteříchtějí v letošních parlamentních vol-bách kandidovat za politické strany,si uvědomili, jak důležité je komuni-kovat s podnikateli. Nelze zastupo-vat pouze partikulární zájmy jednotli-vých skupin, ale je nutné hájit zájmypodnikatelů jako celek.

Vraťme se ještě k mechanis-mu připomínkové procesu.Jak reálně v komoře probíhá? V rámci komorové sítě jsme vytvo-řili seznam tzv. garantů za jednotli-vé oblasti, aby se na připomínko-vání zákonů nepodíleli pracovnícijenom z úřadu HK ČR, ale z celékomorové sítě. Chtěli jsme tímdosáhnout, aby všichni naši kole-gové byli v tomto procesu aktivní.Kromě již zmíněných postupů jemožné prostřednictvím naší webo-vé stránky - www.komora.cz, kdeje na hlavní stránce vyčleněnasamostatná rubrika Připomínkovánízákonů, zasílat podněty k publiko-vaným podkladům od kohokoliv dané oblasti. Tyto podněty jsoudoručeny k jednotlivým gestorům,kteří zpracují konkrétní připomínku.V této souvislosti chci podotknout,že gestoři jsou povinni každý pod-

nět zpracovat, případně zdůvodnitjeho zamítnutí.

Není takový proces zdlouhavý,byrokratický?Neřekl bych, naopak, máme tímzaručeno, že nebude docházetzase k nějakým utajeným reakcím,případně nežádoucím efektům.Nad každou skupinou garantůdané oblasti bdí gestor z HK ČR,aby byla zajištěna podpora podni-kání jako celku, nikoli jen některýchpartikulárních zájmů.

Jak hodnotíte zpětnou vaz-bou, jsou k dispozici napří-klad statistické údaje?Jistě, i tuto oblast pečlivě sleduje-me a v kontextu právě probíhajícízměny redakčního sytému, souvi-sející i se změnou koncepcenašeho komorového časopisu,kterou jistě čtenáři mohli zazname-nat, budeme schopni analyzovatveškeré statistické informace, kterébudou pro nás dalším výchozímbodem ke zlepšování podnikatel-ského prostředí.

Děkuji za rozhovor.

Ilona Sánchezová

Foto: Zdeněk Rerych

Vladimír Šiška, tajemník úřadu HK ČR

LEGISLATIVA str. 11 leden 06

MŮŽEME DO TOHO MLUVITK mnohým zákonným normám navrhovaným vládou semohou vyjadřovat i podnikatelé prostřednictvím Hospodář-ské komory ČR. V prosinci to byly mimo jiné i tyto normy:

Návrh vyhlášky o předpokladech a způsobu poskytování podpora podrobnostech o poskytování informací veřejnosti Vinařským fondem.

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 25/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky naúčinnost nových teplovodních kotlů spalujících kapalná neboplynná paliva, ve znění nařízení vlády č. 126/2004 Sb.

Návrh vyhlášky, kterou se stanoví pravidla pro uznávání odborné a jinézpůsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie pro účelypodnikání v energetických odvětvích.

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 673/2004 Sb.,kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s plynem.

Návrh vyhlášky, kterou se zrušuje vyhláška č. 347/2002 Sb. o hygienic-kých požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podlesortimentu prodávaných potravin.

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu.

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČRč. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu,a k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška Ministerstva pro místní roz-voj ČR č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabez-pečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

Rubriku připravuje

Miluše Kohoutová

pripominkovani@komora.cz

KOMUNIKOVATNEZNAMENÁ KOLABOROVAT

Projekt připomínkovánízákonů realizuje Hospodářská komoraČeské republiky již rok,což je dostatečná dobak bilancování. Zeptalijsme se tajemníkaúřadu Hospodářskékomory České republi-ky Vladimíra Šišky, jakuplynulé období hodnotí.

UDÁLOSTI str. 12 leden 06

Evropská unie uvádí novou vlastnídoménu .eu, jejíž registracenastala přesně 7. prosince 2005a potrvá čtyři měsíce. V tomtozahajovacího období, tzv. SunrisePeriod, se podle sdružení EURid,které se stalo správcem evropskédomény, dá očekávat, že běhemprvních 12 měsíců si zájemci za-registrují 500 tisíc až milion inter-netových domén s novou koncov-kou .eu. V první fázi bylo zahájenonejprve období dvakrát dvouměsíců pro registrace domén prosubjekty, které na ně mají před-nostní právo. Jsou to napříkladstátní úřady či společnosti a fyzic-ké osoby, které vlastní ochrannéa obchodní známky nebo jinápráva. Tyto subjekty musejípocházet ze zemí EU. Oprávně-nost jejich nároku bude ověřovatspolečnost PricewaterhouseCoo-pers. Obecně bude platit pravidlo,že kdo dřív požádá, toho doménabude. Například u názvu Budwei-ser, což je označení pro budějo-vické i americké pivo, by o regist-raci mohl žádat jak BudějovickýBudvar, tak evropské pobočkyamerického koncernu Anheuser-Busch a doménu by měl získatprvní žadatel.Od 7. února ve druhé fázi (opětdva měsíce) přijde řada naobchodní jména a názvy firem,produktu, názvy chráněných umě-leckých děl, názvy výrobků a slu-žeb, neregistrované ochrannéznámky; známá jména, příjmenía jména. Teprve po 7. dubnu seregistrace uvolní pro podnikatelea firmy se sídlem v členské zemiEU. Největší zájem byl zatímo doménu sex.eu, hotels.eua travel.eu. Prvních 15 minut odzahájení registrací eurodoménznamenalo podle EURId přes 40tisíc žádostí. Oficiálních českýchregistrátorů je aktuálně deset:Active 24, Czech On Line, ČeskýTelecom, Explorer, GeneralRegistry, Ignum, Internet CZ, Mira-mo, One.cz, Zoner Software.Základní cena registrace je stano-

vena od 300 do 500 Kč za rokprovozu, žadatelé s ochrannouznámkou zaplatí 1300 Kč, veřejnéinstituce 1000 Kč a firmy pak až2500 Kč (přesné informace podajína infolince Evropska-Domena.cz,telefon 241734616).

Kam se obrátit s problémy?

Přestože registrace evropských(.eu) domén probíhají něco přesměsíc, je dobré vědět, kde se pří-padní neúspěšní žadatelé mohoudomáhat svých práv. Sporyo evropské domény se budouřešit výhradně u Rozhodčíhosoudu při Hospodářské komořeČeské republiky a Agrární komořeČeské republiky v Praze. Sporyjsou tak vyňaty z pravomoci obec-ných soudů a budou řešenyv rozhodčím řízení, což znamená,v tzv. "ADR řízení"(Alternative Dispute Resolution(ADR) = alternativní řešení sporu.Výraz "alternativní"znamená takový při řešení sporu,kdy věc není rozhodována státní-mi soudy, např. právě rozhodčířízení).

Právní rámec pravidel pro řízenípřed Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR v uvedenýchsporech je dán Nařízením (EC) č. 733/2002 Evropského parla-mentu a Rady ze dne 22. dubna2002 o implementaci doménynejvyšší úrovně .eu a NařízeníKomise (EC) č. 874/2004 ze dne28. dubna 2004 vymezující pravi-dla veřejné politiky týkající seimplementace a funkcí doménynejvyšší úrovně .eu a principů,jimiž se řídí registrace. Na jejichzákladě pak byla přijata samotnáPravidla ADR a Doplňující pravidlaADR, která již obsahují konkretiza-ci postupu v rozhodčím řízení.Výklad a aplikace těchto Pravidelse řídí právním rámcem Evropskéunie a české právo, i když roz-hodčí instituce má sídlo v Česku,se neuplatní.

Nápor soudních sporů seočekává nejprve od počátkutohoto roku a lze počítats jeho nárůstem. Kdoa jakým způsobem budespory řešit, které dokumenty

je nutné si předem připravita kolik to bude zúčastněnéstrany stát? O tom si přečte-te v příštím čísle našehočasopisu.

(is)

ZAJÍMÁ VÁS EVROPSKÁ DOMÉNA?Registrace evropských domén byly zahájeny před více než měsícem a oče-kává se až milion nově zaregistrovaných domén s koncovkou .eu. Zároveňse dá předpokládat, že vzniknou mnohé sporné případy. Řešitelem případ-ných alternativních doménových sporů byl ustanoven Rozhodčí soud přiHospodářské komoře ČR a při Agrární komoře České republiky.

Rozhodčí centrum pro .euV dubnu 2005 Evropská komise formálně uznala výběr Rozhodčí-ho soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrárníkomoře České republiky jako jediného ADR sudiště pro sporyo doménová jména .eu v rámci Evropské unie. Při této činnosti máRS postavení quasi instituce EU sídlící na území ČR se závazkydanými evropskou legislativou, jejichž plnění je požadováno a kon-trolováno ze strany EK.

Ještě k návrhu novelyzákona o rozhodčím řízeníSenát odmítl 9. prosince 2005 změnu zákona o rozhodčím řízeníkvůli protiústavnosti ustanovení, které zakazuje státu účastv arbitrážích s českými firmami. K návrhu novely zákona o roz-hodčím řízení jsme v listopadovém čísle publikovali rozhovors předsedou Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR JUDr. Bohu-slavem Kleinem, který návrh sociálně demokratického poslanceZdeňka Koudelky nepovažoval za příliš šťastný. Pro podnikateleby takový návrh měl negativní dopady z hlediska investování.„Výsledkem přijetí zákona v navrhovaném znění by byly pravdě-podobně investiční spory vedené v zahraničí, protože řada čes-kých firem je vlastněna cizími investory. Stát by se navíc sámvzdával možnosti prosadit své právní nároky ve věcech, kde nenídána vzájemnost či jiný závazek pro uznávání soudních rozhod-nutí. Patrně by to znamenalo i riziko snížení ratingu ČR, možnýnesouhlas OECD a dopad na zastavení financování projektů zestrany mezinárodních finančních institucí,“ uvedl tehdy JUDr. B. Klein. Pro podnikatele je tedy zamítnutí Koudelkova návrhu příznivou zprávou.

Bohumil Klein, předseda Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR Foto: archiv

Inzeráty katalogových firemvázaných na registry

Týká se uplatnění určitých práv, klasic-ký příklad je registrace ochrannýchznámek. Přijde vám sdělení, že abys-te získali ochrannou známku, musítepodepsat formulář. Tyto firmy uvádějív omyl už svým názvem, napříkladFederální institut pro registry a ochran-né známky nebo u nás působícírakouský Trademark Publisher.

Neplatnost z důvodu omylu?Faktem je, že dopis dostane firmaa ta je povinna zajistit, aby došlýpapír podepsal někdo oprávněný,ne třeba skladník. Samozřejmědovolávat se na tuto skutečnost jemožné, chytat se lze všeho mož-ného, ale není to pro ně relevantní.V okamžiku odeslání, tzn. potvrzeníobjednávky, je uzavřena smlouva.Tady platí: „Když podepisuješ, takse nediv.“Aby byl úkon soudně zneplatněn,musí se dle českého práva jednato tzv. podstatný omyl, který druhástrana buď vyvolala, nebo o němalespoň věděla. Ovšem tuto„neplatnost z důvodu omylu“ nelzezneužívat, ohrozilo by to jurisdikčníjistotu. Osoba, která jedná, mápovinnost obeznámit se do nejvyš-ší možné míry s tím, co podepisu-je. Informace, že služba je úplatná,tam je sice zastřená, ale faktem je,že tam prostě je. Tady zase obraz-ně řečeno platí: „Rozsviďte sia vezměte si brýle.“Nepodnikatelé mají výhodu oprotifirmám, jelikož soudy jsou ochotnychránit spotřebitele. Podle MarcelyPawelka soud v Německu přihlížík tomu, jestli to pro vás má přínosa také, jak moc to bylo fingované.„V Česku je obchodní rejstříkdostupný na internetu, v Německunejde zjistit online, informace jsoumnohem víc chráněné,“ myslí siPawelka. „Když si necháte zhotovit

nábytek v Německu a vy jstez Česka, řídí se obchod německý-mi předpisy a stejně tak českýsoud bude případ posuzovat podleněmeckého právního řádu. Pokudse chcete soudit, učiňte podnětv té dané zemi. Před český soudoni nepřijdou,“ říká Pawelkaa dodává, že po vstupu do EUjsou rozhodnutí automaticky uzná-vána i v dalších zemích. Problémje, že i když vyhrajete soud, můžese stát, že zjistíte, že firma vlastněneexistuje. Poslední tendence jsou,že bude čím dál víc akceptovánai internetová zpráva (cca ze 70 %ano). Smlouvu lze uzavřít i faxemnebo dokonce telefonicky. Je nasoudu, zda ji uzná nebo ne, týkáse to stránky důkazní. Na semináři se zrodil nápad, abyvíce firem dohromady sepsalo peticitýkající se trestního práva a takéidea zveřejnit problematiku na inter-netu, aby se chránily i další firmy.Řešila se otázka kontaktu Hospo-dářské komory České republikys hospodářskými komorami jinýchzemí. Právnička Marie Wimmerováz HK ČR sdělila, že prezident J. Drábek již napsal dopis preziden-tu rakouské HK a ta podnikla určitékroky. „V Rakousku se to již kousekhnulo. Dopis rakouského prezidentaHK si budete moci přečíst na webunaší komory,“ řekla M. Wimmerová.

Adresa, kam se v Rakouskumají naši podnikatelé obracet(pouze aktuální případy –promlčecí lhůta je 6 měsíců):Schutzverband gegen unlauteren

Wettbewerb Geschaftsführer (Svaz pro

ochranu hospodářské soutěže)

Mg Hannes Seidelberg

Schwarzenbergplatz 14

1040 Wien

e-mail: office@schutzverband.at

Táňa Švrčková

KAUZY str. 14 leden 06 KAUZY str. 15 leden 06

Diskuzi vedla německá advokátkaMarcela Pawelka spolu s českýmadvokátem Janem Kořánem. Obaadvokáti mají s katalogovými firma-mi vlastní zkušenosti, o něž sechtěli s přítomnými podělit a pora-dit jim nejen jak podvodným inzerá-tům nenaletět, ale především jakmají vůči zahraničním katalogovýmfirmám postupovat v případě již exi-stujícího konfliktu.Do nikdy nekončícího kolotočevymáhání peněz se může dostatkaždý český podnikatel velicesnadno. Podle Marcely Pawelkajsou takových případů v Českérepublice ne stovky, ale tisíce.Příkladem může být kauza podni-katelky, která vede hotel: „Platímedva roky. Naše zaměstnankyně,než šla na mateřskou, vyplniladotazník (v domnění, že to je sku-tečně dotazník). Byly v něm otázkytypu: jaké ubytování poskytujeme,kolik máme lůžek, co vaříme…Podvod jsem zjistila, až když přišlafaktura na 1087 eur. Nepořídilajsem si bohužel kopii objednávky,zato oni (firma Tourist DirectoryNovachannel AG) poslali „kopii“objednávky i s adresou, kteráv dotazníku předtím vůbec nebyla,“popsala. Před třemi roky začaltakový tlak, že vyhrožovali. Firma,

která podepsala, měla strach, žese to rozkřikne, a tak raději zaplatila.

Nikdy nekončící psychickýnátlakAdvokátka Pawelka prohlásila, žese to firmám asi opravdu vyplatí.Obecně platí, že je lepší přijmoutfakturu a nejdříve vůbec nereago-vat. Případ této podnikatelky jepodobný všem ostatním: Katalogo-vé firmy pošlou dopis, ve kterémžádají kupříkladu o vyplnění číslapopisného vašeho působení.K platnosti objednávky stačí pod-pis kteréhokoliv zaměstnance neboi rodinného příslušníka, který se napodnikání neúčastní. Listina nevy-padá jako smlouva, přesto obsa-huje „šikovně“ skryté informaceo tom, že se jedná o nevypovědi-telnou objednávku na tři roky. Potépřijde faktura na několik set eur,tuto částku je nutno násobit třemiedicemi. Přitom inzerát v zahraničípro českou firmu nemá žádnýsmysl. Podvodná firma začne vyvíjet psy-chický tlak. Pošle fakturu, pakdalší fakturu, upomínku, pak infor-mují právní oddělení, spojí ses vymahačskou firmou, v níž půso-bí lidé umějící do jisté míry česky,a tak neustále telefonují. K tomu je

často na zaměstnance, kterýpochybil, vyvíjen nátlak typu „co jsito podepsal?“ i ze strany zaměst-navatele. Měla by být poskytnuta lhůta naodvolání, bývá ovšem krátká.Z vlastní zkušenosti jednoho podni-katele vyplývá, že mail od katalogo-vé firmy přišel až 14 dní po údaj-ném odeslání. Podnikatel má zato, že druhá strana zfalšovaladatum. Pokusy o uplatnění určitévýpovědní lhůty zde tedy nefungují,firmy na ně stejně nereagují. Je tonekonečné vymáhání peněz. Protoje dobré uplatnit námitky hned nazačátku. Přítomní advokáti radilipostiženým podnikatelům odmít-nout úhradu doporučeným dopi-sem hned po doručení první faktu-ry s odůvodněním, že došlok omylu atp. V případě žaloby švý-carského nebo německého soudunemohou čeští podnikatelé „hrátmrtvého brouka“. Pawelka tvrdí, žekdyž přijde předvolání k soudu, jenutné mít právní zastoupení. Navíc,když firmě přijde dopis s hlavičkouadvokáta, ta vidí, že člověk jeschopen jednat na odborné úrov-ni. Kdo se nedostaví k soudu,podle advokátky Pawelka prohraje.Nedostavení se znamená přiznáníviny. V Německu se nemusíte

dostavit, ale musíte se nechatzastoupit. I když inzerát není pode-psán statutárním zástupcem,musíte reagovat!

Před podvodnými inzerátyvaruje i Úřad průmyslovéhovlastnictví. Rozlišují se dvatypy inzerátů:

Klasické katalogové inzerátyPatří mezi ně například španělskýEuropean City Guide nebo švýcar-ská Eucodata ze Ženevy. Na začát-ku pošlou nenápadný formulář, kdevyžadují vyplnění několika obchod-ních skutečností. Ten je do jistémíry značně zavádějící. Žádajípotvrzení nějakých údajů, jedenz nich uvedou úmyslně nepřesně,aby zdánlivě bylo co vyplňovat.Podepsáním vzniká úplatný právnívztah. Spekulace těchto firem jezaložena na tom, že vzít si kvalitní-ho advokáta ve Švýcarsku je něko-likanásobně dražší než v Českérepublice, kde je to už tak pro oby-čejnou firmu dosti drahé. Může sestát, že vaši firmu začnou obcházetlidé, kteří vystupují jako zástupcikatalogových firem a nabízejí lákavéslevy ze splátek. V žádném případěse nenechte přesvědčit, radí advo-kátka Pawelka.

Pozorna podvodné inzeráty!DEN ZA DNEM STÁLE RAZANT-NĚJŠÍ PSYCHICKÝ NÁTLAK.TELEFONÁTY VYMAHAČSKÉFIRMY. VYHROŽOVÁNÍ A ŽALOBAU CIZÍHO SOUDU. I TAK MŮŽEVYPADAT ŽIVOT PODNIKATELE.SVÉ O TOM VĚDÍ NEJEN TŘIDESÍTKY TĚCH, KTEŘÍ SE NAKONCI LISTOPADU ZÚČASTNILISEMINÁŘE USPOŘÁDANÉHOHOSPODÁŘSKOU KOMOROU NA TÉMA KATALOGOVÉ FIRMYA PODVODNÉ INZERÁTY.

…a co na to české právo?Podle platné české právní úpravy je objednávka učiněná taktonekalým způsobem neplatná, neboť „je neplatný právní úkon, kterýsvým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází,nebo se příčí dobrým mravům“. Dále je zákonnou právní normoustanoveno, že výkon práva, který je v rozporu s poctivým obchod-ním stykem, nepožívá právní ochrany – to znamená, že právní úkonučiněný v obchodním styku musí být mimo jiné v souladu s těmitouvedenými zásadami, jinak je absolutně neplatný. Z těchto důvodůby měl postižený podnikatel odmítnout hradit jakoukoliv částku,protože nedošlo k platnému uzavření právního vztahu mezi katalo-govou firmou a postiženým podnikatelem.Spotřebitel má oproti podnikateli výhody. Občanský zákoník umož-ňuje spotřebiteli v nějaké lhůtě odstoupit od smlouvy bez placení.Spotřebitel je definován jako osoba, která nejedná v rámci firmy. Má více různých výhod: zneplatnění z důvodu omylu, odstoupeníod smlouvy do 14 dnů od převzetí plnění, výklad jednotlivých bodůsmlouvy a také odstoupení, pokud je smlouva v rozporu s dobrýmimravy. Ustanovení vychází ze směrnice o nekalých podmínkách přiuzavírání smluv na dálku. Podle § 262 odst. 4 Obchodního zákoníku spotřebitel nese odpo-vědnost za smluvní vztahy podle občanského zákoníku, kdežto napodnikatele se vztahují ustanovení obchodního zákoníku. Podle § 265 Obchodního zákoníku výkon práva, který je v rozporu sezásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany.Na objednávkách katalogových firem je však výslovně určen souda právo státu, kde firma podniká nebo sídlí, je tedy nutné najít siadvokáta tam. Nevýhodou Švýcarska je, že není členem EU.V Německu a v Rakousku jsou díky členství v EU podobné právnípodmínky jako u nás.

V případě potíží se můžete obracet se na právní oddělení HK ČR: Mgr. Marie Wimmerová, wimmerova@komora.cz, tel. 296 646 256, v případě soudu na Dr. Pawelka: kanzlei.pawelka@t-online.de, tel. 0049(0) 6051/16949nebo na advokáta J. Kořána: jan.koran@akkb.cz, tel. 224 819 336

JEJICH TRIKY:Začnou anglicky, pokud zjistí, že rozumíte, přejdou třeba na němčinu.Pod záminkou zpřesnění údajů vyžadují podpis.Smlouva vypadá jako dotazník, dole je drobným písmem částkav eurech, kterou se zavazujete platit po celou stanovenou dobu.Falšují, co se dá (datum odeslání, smlouvu s adresou vaší firmy).Vyhrožují, vyvíjejí psychický nátlak.Nabízejí slevy ze splátek.Jedno zaplacení znamená přiznání viny.Soudíte se s někým, kdo neexistuje.

VAŠE OBRANA:1. Neplatit. Zaplacení rovná se přiznání viny.2. Odmítnout doporučeným dopisem, že nemám zájem.3. Pořiďte si fotokopie veškeré korespondence s firmou.4. Najmout si dobrého advokáta, je to známka schopnosti se bránit

(už jen hlavičkový papír advokátní kanceláře může zastrašit).5. Spojit se s někým dohromady.

(jeden člověk zmůže pouze obranu, více postižených zvládne útok).

Právní konzultaceÚřad HK ČR - úsek právní a legislativní pořádá 7. 2. 2006 další konzul-tační den s německou advokátkou Dr. Pawelka, která hovoří česky.

Konzultace je možná zejména v oblastech:Obchodní vztahy s německým subjektem.

Vymáhání pohledávek v Německu.

Podvodné inzeráty a katalogové firmy.

Možnosti a podmínky podnikání v Německu.

Pracovní povolení pro práci v Německu.

Bližší info: Mgr. Wimmerová, tel.: 296 646 256, wimmerova@komora.cz

O REGULACI ŘETĚZCŮ MUSÍPŘEDEVŠÍM PROBĚHNOUTSERIOZNÍ DISKUZE

Jak totiž přiznává i prezident HKJaromír Drábek, současný návrhna regulaci řetězců, který již potřetívypracoval předseda zemědělské-ho výboru Parlamentu ČR LadislavSkopal, obsahuje řadu spornýcha v podnikatelské praxi obtížněvymahatelných prvků. K těm patřínapříklad zákaz prodeje zboží zapodnákladové ceny, třicetidennídoba splatnosti za dodané zbožínebo příspěvky výrobců potravinna aktivity obchodníků, které jsousoučástí marketingu a propagacepotravinářských výrobků. Obdobnévýhrady má i předseda Úřadu naochranu hospodářské soutěže(ÚOHS) Martin Pecina.

Nepřiměřené požadavky

HK přitom považuje problematikuzneužívání ekonomické závislostiekonomicky slabší smluvní strany zazávažnou. „Pozornost zasluhujenejen řešení vztahů mezi obchodní-mi řetězci a jejich dodavateli, alei vztahů malých subdodavatelůk finalistům v řadě výrobních oborůi v některých dalších odvětvích,například ve stavebnictví. Ti, kteřídodávají své produkty do obchod-ních řetězců, se často setkávajís nejrůznějšími požadavky diktova-nými velkoodběrateli, a to vždy podhrozbou odmítnutí jejich výrobkůnebo omezení jejich odběru, pří-padně jiného nepřiměřeného znevý-

hodnění. Obchodníci napříkladpožadují po dodavatelích poplatkyza umístění jejich zboží do prodeje,další požadavky se týkají dodateč-ných bezplatných služeb nadrámec předem dohodnutého plně-ní. Také malé stavební firmy sedostávají do podobných situací.Potýkají se například s tzv. zádrž-ným, tedy s podmínkou, aby bylourčité procento – třeba až pětinacelkové částky ze zakázky – slože-no na účtu velké firmy jako jakási„záruka“ pro případ reklamací, a toaž po dobu několika let. Podobněje tomu i u splatnosti faktur, kteréjsou delší, než je obvyklé, v někte-rých případech i dvanáct měsíců,“vysvětluje Jaromír Drábek. HK si je ale podle něj vědoma, žeochranu slabší smluvní strany nelzeprosazovat nad rámec standardní-ho tržního prostředí. Faktem ale je,že nepřiměřené postupy prosazo-vání zájmů velkých firem v jejichvztazích k malým a drobným podni-katelům mohou podle HK véstk narušení přirozeného konkurenč-ního prostředí, jehož základem byvždy měl být princip rozhodování nazákladě ekvivalence mezi cenoua poskytnutým plněním v podobědodávek zboží a služeb odpovídajícíkvality. Podstatou Skopalovy novely záko-na o ochraně hospodářské soutě-že, která se snaží uvedenou pro-blematiku řešit, je přitom vymezení

takzvané ekonomické závislostisoutěžitelů, zákaz zneužívání eko-nomické závislosti a demonstrativnívýčet možných případů zneužíváníekonomické závislosti. „Naše klad-né stanovisko vychází z toho, žechceme mít v rukou dostatečněsilné nástroje k tomu, abychommohli situaci na trhu účinně kon-trolovat. To ale neznamená, že by-chom případného zákona chtělinadměrně využívat a nepřípustnězasahovat do smluvních vztahů,“popisuje postoj ÚOHS M. Pecina.

Samoregulace není spásou

Spolu s J. Drábkem se shodujev tom, že ve vztazích mezi velkýmipodniky a jejich malými či drobnýmidodavateli nelze zcela spoléhatpouze na samoregulaci a repro-dukci zdravého tržního prostředípod poněkud neurčitou hrozboumožného postihu za uplatňováníblíže nevymezených praktik tzv.nekalé soutěže. Úprava problema-tiky ochrany ekonomicky slabšíchpodniků proti zneužívání jejich eko-nomické závislosti na velkýchodběratelích v rámci novely zákonao ochraně hospodářské soutěžetak má představovat možnost, jakdosáhnout alespoň dílčí nápravysoučasného stavu. Jenže Skopa-lův návrh se může podle viceprezi-denta Svazu obchodu a cestovní-ho ruchu ČR (SOCR) Zdeňka

Juračky ve svém důsledku obrátitproti těm, které má chránit. Pokudtotiž budou překážky obchodníkůna tuzemském trhu při odběruzboží od domácích výrobců přílišvelké, mohou jej nahradit dovozemsrovnatelného a administrativněméně zatíženého zboží ze zahraničí.

Co na to Brusel?

Řada řetězců o tom také skutečněuvažuje. Dalším problémem je rizi-ko, že legislativní regulace obchod-ních vztahů neprojde ČR v Bruse-lu. Juračka připomíná v této sou-vislosti příklad Slovenska, kterépřed dvěma roky přijalo zákonobdobný Skopalovu návrhu. „Tovšak bylo pro EU nepřijatelnéa z původního návrhu zbyly na Slo-vensku jen trosky,“ zdůrazňujepředstavitel SOCR.Ani Juračka se ale nebrání úpravěstávajících pravidel. O tom, jak byměla regulace síly obchodníchřetězců vypadat, by měla nicméněpodle jeho slov nejprve proběh-nout seriozní diskuze, v níž můžebýt Skopalův návrh jedním z pod-nětů. Mimo jiné proto, že návrhnovely zákona na ochranu hospo-dářské soutěže s EU dosud nikdonekonzultoval a neexistuje anižádná studie, která by analyzovalamožné dopady regulace obchod-ních řetězců na potravinářstvíČeské republiky.

Zneužívání dominantního postavení – to je nejčastěj-ší výtka vůči kapitálově silným nadnárodnímobchodním řetězcům či obdobným subjektům z jiných průmyslových sektorů (například ve staveb-nictví) z řad podnikatelské veřejnosti v kategoriidrobných a středních podnikatelů. Také z toho důvo-du se k iniciativě směřující ke zrovnoprávnění vzta-hů mezi „malými a velkými“ přidala Hospodářskákomora ČR (HK). Míra formy regulace řetězců je ale stále ještě otázkou do diskuze.

TÉMA str. 16 leden 06

Podle mluvčí SZPI Daniely Kolejko-vé se účastníci jednání shodli natom, že společným cílem inspekcei provozovatelů obchodních řetěz-ců je bezpečnost potravin na čes-kém trhu a že je nezbytné najítzpůsoby, jak tohoto cíle co neje-fektivněji dosáhnout.

Kratší cesta k odpovědnýmpracovníkům

„Po detailní analýze výsledků letoš-ních kontrol dospěla SZPI k závěru,že jednou z možných příčin nedo-statků, které zjišťuje, jsou zřejměnedostatečně efektivní systémyvnitřních kontrol některých obchod-ních společností. Ústřední ředitelSZPI Jakub Šebesta proto zúčast-něným společnostem nabídl mož-nost, aby informace o závažnýchnedostatcích, které inspekce zjistív jednotlivých provozovnách, bylyzasílány přímo zodpovědným topmanažerům do centra společností.S představiteli řetězců se zároveňdohodl, že inspekci poskytnoumanuály svých systémů vnitřníchkontrol, v nichž by již měla býtzapracována opatření, která bypodobným pochybením mělazabránit,“ informovala Kolejková.Inspekce podle ní takové údaje využi-je k tomu, aby v závažných přípa-dech co nejkratší cestou informova-la konkrétní zodpovědné manažery.V průběhu tohoto roku hodlá SZPI

opatření vyhodnotit. Určitě tak při-spěje k lepšímu řešení nedostatků.

Jak je to s kontrolami

SZPI se také již několikrát ohradilaproti dojmu vytvářeném v tuzem-ských médiích, že problémys pochybením řetězců nastaly ažv poslední době a že Inspekce v minulosti obchodníky nekontrolo-vala tak intenzivně, jako v součas-né době. Statistiky loňského rokunejsou pochopitelně úplné, nicmé-ně podle dokumentů SZPI bylo dozáří 2005 provedeno v sítích nad-národních řetězců celkem 4039 kontrol - ve vztahu k minulýmrokům ale toto číslo není relevantní,protože tyto údaje nezahrnujíobchody mimo zahraniční nadná-rodní sítě.Podle Kolejkové přitom „naprostávětšina zjištění, která se týkalaporušení právních předpisů, bylatakového charakteru, že nedošlok ohrožení bezpečnosti spotřebite-le a bylo možné je rychle napravit.”Jako nedostatek hodnotí přitomSZPI vše, co je v rozporu s přísluš-nými právními předpisy, zejménase zákonem o potravinách. Kroměpřípadů souvisejících s DMT neboDP šlo v podstatě o nevýznamnéproblémy, bráno z pohledu poten-ciálního ohrožení zdraví spotřebite-le. Situace v každé z provozovenje podle zkušeností inspektorů

SZPI vesměs obrazem toho, jak je

konkrétní provozovna řízena.

„I v rámci jednoho obchodního

řetězce nacházíme u jednotlivých

provozoven, dokonce situovaných

ve stejném městě, značné rozdíly.

Domnívám se, že je to problém

řízení a nastavení vnitřních kontrol,“domnívá se Kolejková. Pokud jdeo ukládání sankcí, umožňuje zákono potravinách ukládat pokuty až dovýše tří milionů korun, ministři prů-myslu a obchodu a zemědělství sezatím neúspěšně snaží prosaditzvýšení sankcí až na 50 milionůkorun. Přitom, jak konstatuje SZPI,situace se , i když to při současnénegativní mediální kampani nevypa-dá, zlepšuje. „Výrazně ubylo přípa-dů, kdy by inspekce zjistila v oběhuskutečně závadné potraviny, kteréby ohrozily spotřebitele.“

Kde jsou mezery

Kolejková se shoduje v tom, žerezervy jsou v ČR zejména v mož-nostech změn chování spotřebitelů.Každý si může přečíst etiketus údaji nejen o DMT nebo DP, alei o složení výrobku atd. „Měli by senaučit bránit hned v obchodě -nenechat si vnutit cokoli jen proto,že je to "výhodné". Když v obcho-dě zjistí prošlé potraviny, nekvalitnízeleninu atd., okamžitě se obracetna příslušné manažery v obchodě,když nereagují, stěžovat si i formouinformací zasílaných vedení řetěz-ců, které takovou zpětnou vazbuocení. Spotřebitelé mají v rukounejvětší moc - zákon nabídkya poptávky funguje i v oblasti kvalitya bezpečnosti potravin,“ zdůrazňujeKolejková.

Komunikujtečastěji a lépe!Především na témapříčiny a následkyzávažných porušenízákona o potravi-nách, které Státnízemědělská a potra-vinářská inspekce(SZPI) v poslednímobdobí opakovanězjistila v obchodnísíti v ČR, se usku-tečnilo koncem loň-ského roku setkánívedení SZPI s před-staviteli patnáctinejvětších obchod-ních řetězců, kteréprovozují super a hypermarkety v České republice.

TÉMA str. 17 leden 06

Chybí metodikykontrol,tvrdí prezident Hospodářské komoryČR Jaromír Drábek

Kvalita zboží v obchodních řetěz-cích a jejich chování vůči dodava-telům i zákazníkům je v popředízájmu nejrůznějších kontrol, kteréstále nacházejí nové nedostatky.Ale jsou takové kontroly dostateč-ně efektivní? Zeptali jsme se nej-vyššího zástupce podnikatelskésamosprávy, do jejíž působnostíobchodní řetězce také patří.

„Četnost kontrol z mého pohledunení dostatečná, protože, pokudsi dnes jednotlivé řetězce podletěch kontrol dovolí nedodržovatzákladní předpisy a základní nor-mativy, tak je to určitě tím, že

nemají obavu z toho, že kontrolabude tak častá, aby jim to eko-nomicky uškodilo. Pokud kontro-ly budou prováděny dostatečněčasto, pak dvoumilionová pokutaje i pro hypermarket dostatečněúčinným nástrojem.

Zároveň je potřeba porovnat sta-tistické údaje: přestože četnostkontrol za poslední rok velmivýrazně vzrostla, nic nevypovídá o tom, jestli počet kontrol prove-dený na celém území státu, jedostatečný k tomu, aby podnika-telé, a míním tím všeobecně,nejenom obchodní řetězce, vědě-li, že musí dodržovat zákon.Pokud ho totiž nebudou dodržo-vat, stává se pro ně podnikánínevýhodné. Upřednostňováni byměli být vždy ti, kteří dodržují pra-vidla, aby bylo jasné, že ti, kteří jenedodržují, budou znevýhodněni.

Druhým problémem je, přestožese v současné době provádějíspolečné kontroly jednotlivýchkontrolních institucí, že nejsou

jasné kompetence, kdo má přes-ně co kontrolovat. Chybí metodi-ky kontrol, aby bylo jednoznač-né, která instituce má možnostkontrolovat celkově prodeje v hypermarketech. Není to jenomotázka legislativy, ale zejména jde o vymezení priorit jednotli-vých kontrolních orgánů.

Kromě kontrol existuje i dalšízpůsob, jak zlepšovat dané pro-středí. Hospodářská komora,jejímž je Svaz obchodu a cestov-ního ruchu členem, vyvíjí vlastní iniciativu. Nese název Korektní podnikání a jejím předsedou jeviceprezident HK Jan Wiesner.Rozhodně oblasti samoregulacea šíření informací v podnikatelskésféře nepodceňujeme. Podlemého názoru se jedná jedno-značně o nadstavbu nad to, ževšechny podnikatelské subjektymusí být státem nuceny k tomu,aby dodržovaly zákony a pravi-dla, která Česká republika jakostát nastavila.“

(san)

Nadnárodní obchodní řetěz-ce upadly zcela prokazatelnědo nelibosti politiků. Ti sepředhánějí v návrzích navyšší sankce za pochybeníobchodu, regulačních opat-řeních... Kde se podle vásvzala ta špatná image zejmé-na nadnárodních řetězců?Já si nemyslím, že by měly řetězcetak špatnou image, když to vez-meme z pohledu spotřebitelů.Obliba se přece odvíjí od toho,kolik k nim chodí zákazníků, a těchje stále dost, zatím se zdá, žek žádnému poklesu zájmu nakupo-vat v těchto obchodech nedošlo.Faktem ale je, že podle mneněkteré řetězce příliš dlouho zkou-šely trpělivost dozorových orgánů,hlavně Státní zemědělské potravi-nářské inspekce (SZPI), stále seopakovala stejná pochybení. Zřej-mě se u některých obchodníkůprojevilo sebeuspokojení typu „myjsme na to silní, nám se nemůženic stát“ a zřejmě toto sebeuspo-kojení přerostlo účinnost kontrolní-ho systému. Nic ale nelze vnímatčernobíle. Uvědomme si například,co v průběhu 90. let zahraničnířetězce do ČR přinesly a stále při-nášejí. Přesto, že nedostávaly přivstupu na náš trh žádné investičnípobídky či zdarma nebo za sym-bolický nájem pozemky, přineslyinvestice za miliardy korun, novýstyl nabídky spotřebního zbožízákazníkům, který navíc náš zákaz-ník velmi rychle přijal. Kdyby tomu-to trendu řetězce nepomohly,budovali bychom takovou obchod-ní síť desítky let. Zahraniční řetězcepřinutily i české obchodníky, že sezačali zabývat vybaveností svýchprodejen, technologií prodeje, žese museli přizpůsobit novým tren-dům, a to je veliké plus. To vše sepak zúročilo při vstupu ČR do EU – v případě obchodu nedošlovstupem k absolutně žádným změ-nám, neboť obchod byl ve svémvývoji dál než prakticky všechnaprůmyslová odvětví, byl vlastněna úrovni vyspělých států EUa nad úrovní některých jižních státůUnie. Je také třeba vidět, že malo-

obchod se významně podílel naudržitelné inflaci, díky tvrdému kon-kurenčnímu prostředí, které byloještě umocněno nástupem dis-kontních řetězců. Z tlaku řetězcůkonečně profitují i tuzemští výrobcipotravin, protože jsou nuceni při-způsobit se světovým trendům,vyrábět ekonomicky a levně, cožpřináší další ekonomické pozitivníefekty do hospodářství. Čili podlemne i přes některá pochybenířetězců z hlediska ochrany spotře-bitele pozitiva jejich působení nanašem trhu značně převažují.

Přesto sílí tendence jejichpůsobení a praktiky regulo-vat. Jedním z návrhů je třeba

zvýšení pokut za nedodržo-vání zákona o potravinách zetří na 50 milionů korun. Je topodle vás řešení?Jednak chci říci, že nějaké řešeníse najít musí, protože je v zájmustátu i spotřebitelů, aby řetězce nanašem trhu zůstaly. Samotnéřetězce by si pak měly předevšímpohlídat systém vnitřních kontrol,třeba ve spolupráci se SZPI.Komunikaci obchodníků a SZPIpovažuji za nesmírně pozitivní.Navíc je jasné, že obchodnícii SZPI by měli mít stejný zájem –z pohledu Inspekce udržet důvěruzákazníka tak, aby nakupoval čer-stvé a bezpečné potraviny,z pohledu řetězců to, aby k nim

zákazník chodil. A chodit tam budejen tehdy, když bude vědět, žeobchod prodává dobré zboží.Takže řešení, kdy si spolu sednouministři a vymyslí vyšší pokuty,nepovažuji za nejšťastnější, zaváníto politikou a blížícími se volbami.I když přiznávám, že zvýšení pokutmá svůj díl účinnosti, je to i určitýstrašák pro ty, kteří riskují nějakáprovinění.Musíme ale rozlišovat dva druhychyb. Zaprvé, systémové, a ty seopravdu musí tvrdě trestat. Týkajíse situací, kdy odpovědní vedoucískutečně kryjí praktiky typu omývá-ní masa a podobně, přičemždůsledkem může být až ohroženízdraví spotřebitele. Takových chyb

je ale málo. Druhou možností je lid-ský faktor, a tady je třeba uvědomitsi, že to se prostě stává – jestliženapříklad nějaký zaměstnanec pře-bírá denně 200 až 500 balíčkůrůzných druhů uzenin a na všechmá zkontrolovat záruční dobu,neměla by se případná chyba tres-tat likvidační pokutou ve výši několi-kanásobného platu, to je prostěnesmysl. Chyby dělá každý člověk.

Může k lepší orientaci spo-třebitele a image maloobcho-du pomoci v současné dobětrochu pozapomenutý etickýkodex obchodníků?Etický kodex sám o sobě samo-zřejmě nic neřeší. Faktem ale je, žekdyž jsme dávali etický kodex asipřed dvěma lety dohromady, bylopro něj velké nadšení, protože taautoregulace je ve světě a zejmé-na v Evropě velmi populární. Nako-nec jej ale podepsaly jen dvařetězce. To něco znamenalo. Buďsi ostatní řetězce uvědomovalysvou odpovědnost a fakt, že tako-vý kodex, ne vlastní vinou, nejsouv podmínkách ČR schopny dodr-žet, spíše si ale myslím, že sou-částí podpisu takového dokumen-tu musí být výrazné zlepšení vztahůmezi dodavateli a odběrateli. Ve vyspělých evropských zemíchmá řetězec právo třikrát do rokakontrolovat u svého dodavatele,zdali dodržuje veškeré výrobnístandardy týkající se bezpečnostipotravin…

To ale přece funguje i u nás...Některé řetězce i výrobci takovousnahu mají, ale není to obvyklé,navíc to není postaveno na smluv-ních základech. Pokud se tak alereálně děje, je to dobře. Sice to najednu stranu vypadá jako šikanová-ní dodavatele, ale na druhou stra-nu to v důsledku vzájemné vztahyzlepšuje, odběratel ví, o co jde,a má pak v dodavatele větší důvě-ru a zlepší se komunikace. Samo-

zřejmě jde i o formu kontrol, nemě-lo by jít jen o formální akce. Kon-troly by například neměly býtdopředu ohlášené a podobně.

Ale na druhou stranu tonefunguje. Také potravinářiby třeba mohli chtít kontrolo-vat své odběratele, jaks jejich výrobky zachází. Teďse chtějí takové role ujmoutzemědělci…To je úplný nesmysl - mně se tenprojekt kontrol, co vymysleli země-dělci, absolutně nelíbí, podle mneto jen zvýší korupční prostředí, pro-tože tímto způsobem je možnézaměřit se jenom na někoho, je tosystém, který nezakládá možnostvzájemné komunikace a naopakevokuje fenomén udavačství.Podle mne je současný systémstátních kontrol v obchodních sítíchdostačující a myslím, že i dobřepracuje, jinak by přece nezjistil pří-slušná pochybení. Vytvářet protodalší nekontrolovatelné kontrolnísystémy je cesta do pekel.

No ale abychom neutekli odtoho etického kodexu…My před ním rozhodně neutíkáme.Naopak, na posledním předsta-venstvu SOCR zazněla výzva, aby-chom se k etickému kodexu vrátili,a řada řetězců se hlásila k tomu,že takový dokument podepíše.Bylo již založeno Sdružení prokorektní podnikání za účastiSOCR, etický kodex by se podepi-soval na půdě tohoto sdružení.

Dejme tomu, že nějaký řetě-zec bude deklarovat, žetakový kodex podepsal. Coz toho plyne pro zákazníka?Zákazník tím dostává viditelně naje-vo, že si příslušný subjekt plněuvědomuje svou odpovědnost vůčiněmu. Systém autoregulacev praxi spočívá zejména v tom, žeten, kdo jej podepsal, ví, že kromědodržování platných zákonů dekla-ruje určité korektní chování vůčidalším subjektům na trhu, a že tov praxi naplňuje. Čili zákazník by to měl vnímat pozitivně.

A jak pozitivně vnímáte vysoučasné výzvy k občanům,aby nahlašovali závadnézboží, není to až zneužitelné?Vím třeba o několika příkla-dech, kdy byl jeden kus nějakého výrobku s prošloudobou trvanlivosti v regálua sotva jej zákazník „objevil“,už vtrhla do obchodu jedna z televizí…

Na současné situaci je nepochyb-ně pozitivní, že se český zákazníkprobudil z dosavadní letargie. To jedobře, zákazník by měl být v pod-statě první i poslední kontrolouobchodníka. On přece za nakupo-vané zboží platí, nechodí doobchodu z politických důvodů,takže by si měl vybírat zbožía obchod, který mu vyhovuje.Jinak si ale myslím, že řešení kon-krétních problémů by určitě prospě-lo, kdyby se náprava zjednalapřímo na místě. Když prostě najdezákazník nějaký druh potravinys prošlou záruční lhůtou, měl by tooznámit kompetentnímu pracovní-kovi obchodu a žádat náhradunebo kompenzaci. Není nutnéhned volat televizi nebo dozorovéorgány. Já bych dokonce řekl, žev současnosti jim lavina zákaznic-kých impulzů ztěžuje jejich pozici,protože tyto orgány dnes dostávajíprostřednictvím zákazníků či médiíspoustu podnětů, které nejsouschopné ani zpracovat, přičemžvelmi často jde o podněty, kteréjsou marginální. Když třeba přijedeštáb České televize, protožev obchodu, kde je více než 10 000 druhů zboží v množstvíkusů, se objeví dva jogurty s prošlou záruční dobou, tak tosice není na pochvalu, ale není to žádná tragédie.

Co je tedy podle vás řešenímsoučasné situace?Především je zapotřebí, aby sou-časná mediální kampaň proti řetězcům přestala a začalo sekomunikovat. Čím dřív se změníkampaň na odbornou diskuzi a navhodný způsob komunikace mezizákazníkem, kontrolovanými sub-jekty, kontrolními orgány a výrobou,tím lépe pro všechny.

„PŘESTAŇME S KAMPANÍ PROTI ŘETĚZCŮM,“říká v rozhovoru viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka

TÉMA str. 18 leden 06 TÉMA str. 19 leden 06

Jakkoli se může na první pohledzdát, že nadnárodních obchod-ních sítí je na tuzemském trhuzbytečně mnoho a jejich početnebo podíl na trhu již dále nepo-roste, analýzy nasvědčují úplněopačnému trendu. Podle studieanalytické společnosti Pricewa-terhouseCoopers (PwC) stáleještě existuje v této oblasti pro-

stor pro další expanzi. V ČRpodle PwC existují stále ještěmožnosti expanze pro nadná-rodní maloobchodní řetězce vevybraných nepotravinářskýchsegmentech, například v oblastimódního odívání, obuvi či pro-deji nábytku. Realita tomu dáváza pravdu. V plánech nadnárod-ních sítí se stále častěji objevujíplány na otevírání dalšíchobchodů především v menšíchměstech. Celkový maloobchodnítrh v ČR přitom podle odhaduodborníků obnáší zhruba 650miliard korun. Desítka největšíchobchodních řetězců v loňskémroce vykázala podle údajů Inco-ma Research nárůst obratumeziročně „jen“ o 20,1 miliardyna 221,5 miliardy korun. Desetnejvětších maloobchodníků měloloni tržby téměř 188 miliard Kč.Mezi úspěšné formáty obchodůpatří v ČR hlavně hypermarketya diskontní prodejny, které mělyloni na celkovém obratu 50 nej-větších obchodníků podíl 59procent. Naopak supermarketypozici ztrácejí a jejich podíl činil 17 procent. Pro letošní rok před-pokládá Incoma otevření téměřdvou desítek hypermarketů,z toho ve třetině případů bymělo jít o velká nákupní centra.Celkově by v rámci nových cen-ter mělo přibýt přibližně 250 tisícmetrů čtverečních nových prodej-ních ploch. Z výzkum Incomataké vyplynulo, že v posledníchletech roste výrazně obliba dra-vých diskontních řetězců, kteréna tuzemský trh vstoupilypozději a orientují se na nízkéceny. Tři čtvrtiny spotřebitelů čtepromoční letáky ať už jen proinformaci, nebo za účelem plá-nování nákupu. Téměř polovinačeských domácností promočníletáky čte pravidelně a nakupuje

podle nich, i když naprostá vět-šina kupuje jen zvláště výhodnézboží a zbytek (9 %) podlezboží v letáku plánuje svůjrodinný nákup. Celkem 15 %dotázaných tvrdí, že letákyskoro nečte a nakupuje podlenich jen výjimečně. Pouze 9 %českých spotřebitelů letáky zezásady nečte.

Zdeněk Juračka Foto: archiv

Foto: ČTK

EXPANZE ŘETĚZCŮV ČESKÉ REPUBLICEJEŠTĚ NEKONČÍ

V naší anketějsme oslovilipředstaviteleněkolika nejsil-nějších řetězců,aby nás informo-vali o tom, jakdodržují kvalitua jaké jsou jejichobchodní cíle.

1. Jak je zajištěna ve vaší sítivnitřní kontrola dodržováníkvality prodávané produkce,co nabízíte zákazníkům jakokompenzace při pochybení?

2. Jak se do budoucna hodlávaše síť profilovat, v čem jea bude její identita, vymezeníse vůči ostatní konkurenci?

3. Jaký je (zhruba) podíltuzemských a dováženýchpotravin, které nabízíte, jakvnímáte a zda hodláte nějakpodpořit projekt propagacekvalitní tuzemské produkceKLASA?

Martin Hruška, generálníředitel sítě INTERSPAR v ČR1. Vnitřní kontrola dodržování kvalityje zajištěna souborem opatření, mezinež patří nejenom samozřejmédodržování systému kritických bodů(HACCP), ale i popis pracovníchpostupů pro jednotlivé pozice. Nedílnou součástí jsou kontrolní„Checklisty“, jejichž obsah jsme kon-zultovali i s odbornými firmami zabý-vajícími se veterinárními a hygienický-mi předpisy. Samozřejmostí je škole-ní všech zaměstnanců pracujícíchzejména v produkčních provozech.

2. Naše profilace na českém trhu jedána historicky již od vzniku prvníchSPAR poboček v Rakousku – jakospecialistů na potraviny – tj. širokánabídka kvalitního zboží, velké zastou-pení vlastní produkce v oblasti mas-ných a pekárenských výrobků, špič-ková kvalita v oddělení ovoce a zele-niny. Jsme také jediný potravinovýřetězec, který ve svých prodejnáchprovozuje gastronomické služby. 3. Podíl mezi tuzemskými a dová-

ženými potravinami je asi 70 % na30 %. Právě v současné doběprobíhá ve spolupráci s Minister-stvem zemědělství akce, při kterépodporujeme na 4xA4 stranáchnašeho hlavního letáku produktys označením A KLASA. S toutopodporou počítáme i pro příštíobdobí a jsme připraveni ji i v pří-padě většího zájmu zúčastněnýchstran rozšířit.

Petr Vyhnálek, jednatel společnosti GLOBUS ČR1. Je třeba rozlišovat mezi sorti-mentem z vlastní výroby – např.řeznictví – a sortimentem zboží oddodavatelů. Pro všechny výrobkyplatí samozřejmě dodržovánívšech předpisů a norem platnýchv ČR. K jejich dodržování se zava-zuje každý dodavatel podpisemsmlouvy. Pro kontrolu kvality vlastnívýroby využíváme služeb speciál-ních akreditovaných laboratoří.Globus má propracovaný systéminterní kontroly tak, aby nedochá-zelo k prodeji prošlých potravin.Pokud k něčemu takovému skutečně dojde, platí jednaz našich zákaznických záruk– tzv. záruka čerstvosti zboží.Pokud zákazník objeví výrobeks prošlým datem, obdrží jakoomluvu poukázku v hodnotě 40Kč bez ohledu na cenu výrobku.

2. Kvalitou, čerstvostí a šíří sorti-mentu, výhodnými cenamia korektním přístupem k zákazní-kům. To znamená, že se nechce-me profilovat pouze cenou. Nášpřístup ke kvalitě se snažímedemonstrovat po celou dobunašeho působení na českém trhuprávě vlastní masnou výrobou,která je v rámci řetězců jedinečná.Korektnost přístupu k zákazníkůmnapříklad tím, že zásadně odmítá-me používat trik nabídky akčníhozboží s nedostatečnou zásobou.Pro tento případ opět slouží jednaze záruk – záruka nevyčerpatelnénabídky. Pokud dojde k vyprodáníakčního výrobku (výrobku z našichnovin), zákazník může daný výro-bek doobjednat, nebo mu budenabídnut srovnatelný náhradní pro-dukt za stejnou, tedy akční cenu.

3. Přesný podíl nelze určit. Dá sevšak říci, že všechny výrobky,které jsou na našem trhu

dostupné a které má smysl pro-dávat (co do obratů a zájmuzákazníků) najdete v našem sorti-mentu. Projekt KLASA podporu-jeme od samého počátku exi-stence – byli jsme první řetězec,který se této akce zúčastnil.Dnes používáme praktickyvšechny dostupné formy propa-gace tohoto projektu.

Kateřina Černá, mluvčí společnosti AHOLD ČR1. Kontrola námi prodávaných pro-duktů je několikafázová. První kon-trola nastává v momentu přebíránízboží od dodavatele na DC nebo v prodejně. Další kontroly jsoupřímo v prodejně. Kontrolujemedata spotřeby a čerstvost vůbec.Již několik let využíváme služeb„Tajemného zákazníka“, což jeexterní společnost najatá na kon-troly našich prodejen. V současnéchvíli vyjednáváme o další externíkontrole od společnosti JohnsonDiversity, ta bude dělat kontrolypodobné inspekcím státníchúřadů. Zákazník má možnost zbožísám v prodejně ověřit. Může ses námi kontaktovat i prostřednic-tvím bezplatné linky 800 402 402. Pokud by zákazníci i přes výšeuvedené kontroly měli pochybnostio kvalitě potravin zakoupenýchu nás, prosíme je o kontaktováníreklamačního oddělení v příslušnéprodejně, kde jim po identifikacizboží a ověření datumu nákupubude vrácena jeho cena v plnévýši. Stejně mají postupovat i v pří-padě, pokud by se lišila cena uve-dená na regálovém štítku zbožís cenou na účtence u tohoto jimizakoupeného zboží. Na reklamač-ním oddělení vrátíme rozdíl mezioběma cenami. Navíc, za zájemo kvalitu zboží a obezřetnost obdržípoukázku na nákup zboží v hod-notě 50 Kč v našich prodejnách.

2. Naše společnost se zaměřujena kvalitu. I nadále chceme zákaz-níkům nabízet to nejlepší. Našípředností oproti konkurenci je jed-noznačně dostupnost. Naše pro-dejny jsou ve většině měst v ČR.V Albertech nabízíme bezkonku-renční kvalitu a šíři v pečivu.V Hypernovách máme bezvadnounabídku sezonního zboží. V obouřetězcích dbáme na vysokou kvali-tu ovoce a zeleniny.

3. Zhruba 80-85 % všech výrob-ků, které prodáváme v našich pro-dejnách, pochází od českýchvýrobců nebo dodavatelů.O zapojení se do propagace pro-

jektu KLASA v současné doběpřemýšlíme. Jasné stanoviskoještě nemáme.

Eva Williams, ředitelkakomunikace společnostiTESCO:1. Naší snahou je poskytnoutzákazníkům zboží nejvyšší kvality,proto věnujeme kontrole kvalitynabízeného zboží vysokou pozor-nost. Naše interní způsoby kontrolykvality zahrnují kontroly zboží již odprocesu výroby, přes jejich dopra-vu do distribučního centra, rozvozdo obchodů, až po vystavení pro-duktu v prodejních regálech. Dodr-žujeme systém kontroly kritickýchbodů a během distribuce i násled-ního umístění čerstvých potravinv prodejně kontrolujeme neustálekvalitu, datum spotřeby, teplotu,vzhled a vůni nabízených výrobků.Po umístění výrobků v prodejněprobíhají několikrát denně dalšíkontroly, mimo jiné například kon-trola WIBI neboli "Koupil bych sito?," kterou provádějí sami pracov-níci obchodu Tesco. V případě, žeby odpověď na tuto otázku bylanegativní, je výrobek odstraněnz prodeje.

2. Jednou z našich hlavních aktivitv minulém roce byla snaha snížitceny pro naše zákazníky. Běhemposledních dvou let jsme do sní-žení cen investovali více než dvěa půl miliardy korun, zákazníkůmjsme představili nový cenový pro-gram „Nejlevnější ve městě“a dokázali jsme, že pro Tesconení snižování cen jen planýmpojmem, ale že to s ním myslímevážně. Díky naší cenové strategiijsme od minulého roku týdně zís-kali o 250 tisíc zákazníků více.Samozřejmě, že se nejednáo jednorázovou aktivitu. Do snižo-vání cen musíme investovati nadále. Jsme si ale vědomitoho, že cena není jediným fakto-rem, podle kterého se zákazníciřídí. Snažíme se neustále inovo-vat, přicházet s novými službami,zlepšovat kvalitu i nabídku tak,aby zákazníci stále měli důvody sek nám vracet. Chystáme dalšínovinky, například plánujemepředstavit biopotraviny vlastníznačky Tesco Organics. Chcemetaké rozšířit počet čerpacích sta-nic a představit nové formáty prodejen.

3. Je velmi těžké definovat, co jeto domácí produkce. Nicméněv oblasti potravin spolupracujemev drtivé většině pouze s českými

ZNEUŽÍVÁNÍ EKONOMICKÉZÁVISLOSTI JE ZAKÁZÁNO

Zneužitím ekonomické závislosti je zejména

a) přímé nebo nepřímé požado-vání peněžních či nepeněžníchplnění za vstup do evidence sou-těžitele v postavení odběratele,

b) přímé nebo nepřímé poža-dování peněžních či nepeněž-

ních plnění za zařazení zboží do prodeje soutěžitelemv postavení odběratele,

c) přímé nebo nepřímé požado-vání nepřiměřených peněžníchči nepeněžních plnění za výhod-né umístění zboží v provozovněsoutěžitele v postavení odběratele,

d) neodůvodněné přímé nebonepřímé požadování dodateč-

ných změn v již uzavřené smlouvě,

e) přímé nebo nepřímé požado-vání dodatečných bezplatnýchslužeb k již dohodnutémua uskutečňovanému plnění,

f) přímé nebo nepřímé požado-vání nepřiměřeného příspěvku naúhradu nákladů na propagaci,

g) přímé nebo nepřímé požado-vání nepřiměřených zvláštníchslev a finančních zvýhodněnív souvislosti s otevřením provo-zovny soutěžitele v postaveníodběratele nebo pořádánímjiných prodejních a obdobnýchakcí soutěžitelem v postaveníodběratele,

h) přímé nebo nepřímé požado-vání prodeje zboží se ztrátou, tj. za cenu nižší, než je součetvýrobní ceny či nákupní ceny,ceny za dopravu a daně z při-dané hodnoty, pokud tato cenanení odůvodněna dobou mini-mální trvanlivosti či jinýmobdobným důvodem, např.vadou zboží, poškozením obalunebo sezónním výprodejem,

i) u zboží, které podléhá rychlézkáze nebo které má podlezvláštního právního předpisustanovenou časově omezenouminimální dobu trvanlivosti,anebo jehož použitelnosta jakost je biologicky omezena,požadování doby splatnostikupní ceny předmětu koupě či jeho části odběratelem delšínež 15 dnů od jeho dodání,

j) vyžadování složení trvaléfinanční zálohy před prvnídodávkou zboží na peněžní účetdodavatele, nečerpatelné pocelé období trvání obchodníchvztahů s odběratelem, a to vždypod hrozbou odmítnutí neboomezení plnění od ekonomickyzávislého soutěžitele nebo jinéhonepřiměřeného znevýhodnění.

TÉMA str. 20 leden 06 TÉMA str. 21 leden 06

dodavateli. České výrobky propa-gujeme například umístěním českévlaječky u cenovky daného výrob-ku. Značka KLASA je mezi nabíze-nými výrobky rovněž zastoupena,avšak v současné době nemá přirozhodování zákazníků o koupiurčitého výrobku zásadní význam.O zařazení konkrétního výrobku doprodeje nerozhoduje, zdali mádaný výrobek ocenění KLASA čine, ve hře jsou jiné faktory – je topředevším kvalita výrobku, cena,vlastnosti, dlouhodobé schopnostidodavatele udržet požadovanoukvalitu produktu a úroveň servisu.

Téma připravil:

Petr Havel, agrární analytik

CO JE V NÁVRHU NOVELY ZÁKONA O OCHRANĚ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

§CO NA TO ŘETEZCE?

MISTR ŽIVNOSTNÍK str. 23 leden 06

Podle nově zaváděného způsobupořizování a používání dokladovýchfotografií bude nutné, aby státníspráva měla k dispozici jejich elek-tronickou podobu. Na tomto kon-statování by nebylo nic až tak zají-mavého, leda že digitální fotografiese tak stává trvalou součástí prácestátní správy na všech úrovních.Co však laik přehlédne, to musíživnostník sledovat a domýšlet. Předně je třeba si uvědomit, žev současné době zajišťují pořizo-vání dokladových fotografií odbor-ná pracoviště, tedy fotografové -živnostníci. Jedná se o tisíce pra-covišť po celé České republice.Příjem z této činnosti je pro tyto -mnohdy velmi malé - podnikatelevýznamný a tvoří podstatný základjejich existence. Z pohledu zákaz-níka pak tito fotografové tvoří síťslužeb a zajišťují tedy jejichdostupnost.

Jak to funguje nyní a jak by mělo v budoucnu

Doposud byly „úřední“ fotografieosob regulovány předpisem MV ČR, který jednoduchým, alezávazným způsobem stanovil krité-ria pro dokladovou fotografii. Pokudje výsledná fotografie splňovala,bylo na rozhodnutí zákazníka, kohosi vybere jako dodavatele služby.Abychom neunavovali ctěné čte-náře detaily, pak je třeba upozornitjen obecně, že novela počítá sestanovením nových požadavků natechnické provedení fotografií. Tytopožadavky má stanovit MV ČRvyhláškou. Dále pak se předpoklá-dá, že takovéto fotografie budezhotovovat obecní úřad s rozšíře-

nou pravomocí. Ale pozor, „pokudto nyní umožňují technické podmínky“… !?

Vymýšlení vymyšleného

Je zcela jasné, že v zájmu sjedno-cování EU a v souladu s technolo-gickými nároky na jednotné dokla-dy musí být zhotovování dokladův ČR řízeno nějakým standardem.Takový standard - tedy závaznýpředpis - již Evropská unie má. Jejím standard Mezinárodní organiza-ce pro civilní letectví (ICAO). Z hle-diska vlastního záběru a vzhleduosoby na fotografii zůstávají dopo-ručení shodná, jak je známe i zesoučasné české praxe. Nově jsoujen definovány technické podmín-ky, umožňující použití takové foto-grafie jak pro subjektivní vyhodno-cení, tak pro automatické roz-poznání počítačem. Není tedynutné vymýšlet vymyšlené. Tento„technický“ předpis však nenížádná legrace, je nejen velmi roz-sáhlý, ale také značně odborný.

Jak by to také mohlo (ne)fungovat

My vidíme dvě cesty státní správy,avšak ani jednu z nich dobrou: První cesta bude předpokládatminimálně jednoho velmi kvalifiko-vaného a v úředních hodináchvždy přítomného úředníka naobecním úřadu, který bude vzdě-lán v digitálních technologiích mini-málně na středoškolské úrovni.Obecní úřad pak bude muset býtvybaven kompletním technologic-kým řetězcem, který bude musetbýt vždy provozuschopný. Druhá

cesta pak bude předpokládat poří-zení jednoúčelových zařízení, kterámůže obsluhovat jen zaučenáosoba. Takové zařízení je velmidrahé a musí být jednotné v celéČR. Bude to pak stejná situace,jako při výběru dodavatele systémumýtného pro nákladní automobily.Nejde totiž o miliony, ale miliardy zestátního rozpočtu. Dodavatelůtakových zařízení je velmi omezenýpočet, možná, že se pak dočká-me výběrového řízení na dodavate-le vypsaného tak, aby vyhovovalojen jedinému... V obou případech však bude státchtít – v zájmu daňových poplatní-ků, aby se vložené investice vrátily(pokud možno co nejdříve), tedyza snímky se bude platit. A určitěne málo! Náklady na pořízení tako-vé fotografie v současných pod-mínkách budou pro zákazníkav budoucnu jen krásnou vzpomín-kou na zašlé časy. Nebo že by tostát dotoval, jako nárokovou službuobčanům? A proč?

Jasné řešení je po ruce

Komora fotografických živnostíjako sdružení podnikatelů ve foto-grafickém oboru vidí řešení v tom,aby byla vytvořena norma, vyhláš-ka sice nová, ale taková, kteránezlikviduje fungující systém.Takovou vyhlášku, která budenejen v souladu s evropskýmistandardy, ale která umožní svo-bodnou volbu dodavatele služby.Je to v zájmu nejen svobodnéhotrhu, ke kterému se Česká repub-lika hlásí, ale i v zájmu svobodyvolby pro zákazníky. Proč přená-šet náklady nového zákona na

občana formou taxativních poplat-ků, když je zde mnohatisícováskupina živnostníků, kteří se úkolurádi ujmou? Proč čerpat státnírozpočet tam, kde zákazník rádsám zaplatí? Proč vytvářet pod-mínky pro korupční prostředí?Proč brát práci těm, kdo platídaně a nečekají na státní podporu?

Rádi pomůžeme

Je jasné, že pokud taková novelazákona byla již přijata bez zváženívšech důsledků, bylo by velmitěžké domoci se její další změny.Proto by vyhláška MV ČR mělapamatovat na možnost delegovatuvedený úkol z obecního úřaduna podnikatele, kteří prokáží způ-sobilost službu zajistit. Jsme sijisti, že obecnímu úřadu nepříslušíbýt podnikatelem… Aby bylazachována rovná příležitost provšechny, pak by způsobilostposkytování takovéto služby mělabýt posuzována nezávislým sub-jektem na základě přesně stano-vených kritérií. Tedy prozkouše-ním ze znalosti dané technickénormy, znalosti platné vyhláškya také prokázáním praktickouzkouškou.Jsme připraveni se aktivně účast-nit na přípravě takových podmí-nek (vyhlášky), které umožní našíexistenci při zachování potřeba racionálních požadavků státnísprávy. Rádi pomůžeme i s pro-školením i atestem poskytovatelů.

Za představenstvo Komory

fotografických živností

Michal Spevák, předseda

ÚŘEDNÍK NEMŮŽE VĚDĚT VŠECHNO,ALE MŮŽE SI TO MYSLETaneb Jak stát začal podnikat ve fotografii

Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech,ve znění pozdějších předpisů a jeho novela,schválená 23. 11. 2005, významně ovlivní práciživnostníků ve fotografickém oboru. Přesto mánovela zjevně mnoho nejasností a nelze ji pova-žovat za ucelený dokument.

VZDĚLÁVÁNÍ ZAČÍNAJÍCÍCH PODNIKATELŮÚSPĚŠNĚ POKRAČUJEV Jihočeském kraji pokračuje úspěšný systém vzdělávání začínají-cích podnikatelů. Od loňského května jim začala Jihočeská hospo-dářská komora (JHK) společně s českobudějovickým úřadem prácenabízet vzdělávací kurzy v rámci projektu Aftercare (následná péče).„Cílem projektu je umožnit ohroženým skupinám osob na trhu prácestát se samostatnými. V neposlední řadě kurzy přispějí k začleněnínových aktérů na trh práce, kde podnikatelé plní roli hlavníchzaměstnavatelů,“ informovala zástupkyně ředitele Úřadu JHK Ond-řejka Harvalíková. Projekt Aftercare bude probíhat až do 31. červen-ce 2006. Během tohoto období budou pořádány odborné vzděláva-cí kurzy zejména pro ty, kteří jsou nebo byli nezaměstnaní a evido-vaní na úřadech práce. Projekt tak vhodně doplní rekvalifikačníkurzy „Základy podnikání.“ Termíny kurzů jsou zveřejněny na we-bových stránkách JHK www.czv-jk.cz. Přihlášky lze zaslat do Úřadu Jihočeské hospodářské komory na e-mail:síkorova@jhk.cz nebo se informovat telefonicky na číslech: 387 699 312, 608 572 245.

ZA OBCHODEM DO MORAVSKÉ GALERIEAž 50 tisíc mohou získat firmy pro své zaměstnance na plán vzdělávánínebo 30 tisíc na konkrétní seminář ve své firmě. To vše a mnohem vícese dozvěděli podnikatelé na zahajovací konferenci k projektu Krajskévzdělávací centrum pro podnikatele, která byla součástí podnikatelskéhosetkání Obchodní a hospodářské komory Brno a jejich hostů v listopaduv prostorách Moravské galerie Brno. V rámci projektu bude vyškoleno900 zaměstnanců a zaměstnavatelů firem v Jihomoravském kraji. Součástí budou také čtyři speciální kurzy pro manažery malých a středních podniků. Následného podnikatelského setkání se zúčastnilo140 představitelů firem z celé jižní Moravy, ale také například prvnínáměstek primátora města Brna Jan Holík, senátoři Rostislav Slavotíneka Jiří Zlatuška nebo obchodní konzul Polské republiky Piotr Czosnyka.Hlavním cílem akce bylo využít příjemného prostředí Moravské galeriepro navázání nových obchodních kontaktů a setkat se s obchodnímipartnery a významnými osobnostmi politického a kulturního života Jiho-moravského kraje.

Petr Bajer, ředitel OHK Brno

STŘEDOČESKÉ KULATÉ STOLY VERSUS REGIONÁLNÍ PROBLÉMY Realizace čtyř kulatých stolů byla jednou z několika aktivit uskutečněnýchv listopadu a v prosinci 2005 Krajskou hospodářskou komorou StředníČechy ve spolupráci s okresními komorami v rámci projektu Středočeskéhokraje Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realiza-ci programů, jehož je krajská komora partnerem a který je spolufinancovánEvropskou unií ze Společného regionálního operačního programu.

Projekt má za cíl zlepšení účinnosti a efektivní implementaci programů(čerpajících prostředky z fondů EU) na regionální a místní úrovni. Důraz jekladen na zajištění dostatečného vybavení potřebnými vědomostmi admi-nistrační a implementační struktury a pomoc při vytváření strategickýchrozvojových dokumentů, které budou podkladem pro dlouhodobě udrži-telný rozvoj území. V praxi to znamená např. vypracování potřebných ana-lýz a dalších podpůrných dokumentů, budování místních a krajských roz-vojových partnerství, sdílení zkušeností včetně posílení řízení kvality veveřejné správě, programová příprava na plánovací období 2007-2013,sběr námětů na rozvoj a vytvoření či aktualizace zásobníku projektů. Díky tomuto projektu se komora rozhodla věnovat se některým problé-mům kraje vycházejícím především z potřeb podnikatelské sféry. Zástupcipodnikatelů, obcí, kraje, UP nebo neziskových organizací v Příbrami dis-kutovali o napřímení silnice Jinec, v Berouně bylo na programu témavěnované zapojení absolventů a handicapovaných osob do pracovníchprocesů, v Kutné Hoře se věnovali otázkám spojených s čerpánímfinančních prostředků ze SF a plánu rozvoje města, v Městci Králové seprojednávala otázka partnerství a nezaměstnanosti tohoto regionu.V Berouně se komora stala prostředníkem mezi UP a podnikateli ve věcipravidelného předávání základních informací o uchazečích o zaměstnánía subjektem pomáhajícím při osvětě a hledání možných cest při nedo-statku absolventů určitých profesí. Více informací na: khkstc@komora.cznebo telefonicky na číslo 296 646 206.

Ivana Chottová, ředitelka KHK Střední Čechy

OCENĚNA PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCECeny za přeshraniční spolupráci udělili koncem roku zástupci hospo-dářských komor z jižních Čech, Horních Rakous a Dolního Bavorskaspolečně vybraným firmám a vědeckovýzkumným institucím v oblastiinovací a nových technologií.„Cena přeshraniční spolupráce byla udělena jedné inovační společ-nosti a jedné vědeckovýzkumné instituci pro každou partnerskouoblast. Hodnoceny byly výsledky spolupráce těchto subjektů v rámcizmíněných regionů a kvalita jejich práce,“ uvedl vedoucí oddělenízahraničních vztahů Jihočeské hospodářské komory Josef Hart. Ocenění získala za Jihočeský kraj inovační společnost A. Pöttingera vědeckovýzkumné pracoviště Akademické a univerzitní centrumNové Hrady. Z Dolního Bavorska se umístila společnost MICRO-Epsi-lon-Meßtechnik, GmbH & Co. K.G. a z Horních Rakous Fronius Inter-national a Fachhochschule OÖ z Hagenbergu.

U příležitosti slavnostního předávání Cen přeshraniční spolupráce 8. listopadu

v Českých Budějovicích podepsali představitelé hospodářských komor z jižních

Čech a Horních Rakous smlouvu o partnerství. Na snímku zleva předseda před-

stavenstva Jihočeské hospodářské komory Ing. Jan Kubeš, prezident Hospodář-

ské komory Horního Rakouska KommR Dr. Rudolf Trauner, ředitel Hospodářské

komory HR – Dr. Christian Hober a ředitel úřadu jihočeské Hospodářské komory

Miloslav Poes.Foto: Petra Vichová

Rubriku připravila: Táňa Švrčková

Z REGIONŮ str. 24 leden 06 Z REGIONŮ str. 25 leden 06

CO-KDY-KDEOdborná sekce zdravotnictví Krajské hospodářské komory Ústec-kého kraje byla založena v prosinci 2005. Založily ji již fungující sekce přiOHK Litoměřice, OHK Most a OHK Ústí nad Labem. Jednání se zúčast-nil vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Ústec-kého kraje Ing. Severa, který již na místě projevil zájem o spoluprácis touto nově vzniklou odbornou skupinou. Jednatelem sekce byl zvolenMUDr. Roubíček (jednatel sekce při OHK Ústí nad Labem), na fotografiiprvní zprava.

M. Francírková, KHK ÚK

KRAJSKÁ HK STŘEDNÍ ČECHY ROZŠIŘUJE SLUŽBY PRO ČLENYo bezplatnou právní poradnu spočívající v poskytování základních informa-cí pro orientaci v systému českého práva, prvotních informací o způso-bech uplatnění práva v rámci zákonných lhůt, jednoduchých právních radpři aplikaci závazkových právních vztahů, základních právních rad pro ori-entaci při řešení právních sporů v obchodním, občanském, rodinném,pracovním, trestním i správním právu. Jako novinka je od 1.prosince2005 členům k dispozici bezplatná účetní poradna. Služby jsou členůmk dispozici každý den. V případě zájmu kontaktujte Dagmar Votavovou,oblastní kancelář Poděbrady, tel. 325 616 446, 724 613 958 nebovotavova@ekopodebrady.cz

Podnikatele Pardubického kraje hledají organizátoři prvníhoročníku stejnojmenné soutěže. Zaměstnanci, kteří pokládají svého šéfanebo kolegu za mimořádně schopného, ho nyní mohou představit celé-mu regionu. Jednou z kategorií je Manager roku, do které může veřejnostnominovat kohokoliv. O ostatní tituly, a to Společnost roku a Živnostníkroku, se musí právnické a fyzické osoby přihlásit samy. Přihlášky jsouk dostání například v sídle Českého rozhlasu Pardubice, krajské hospo-dářské komory a krajského úřadu. Uzávěrka bude v srpnu. Na vítěze čekají kromě titulu i diplom, šperk a tabule cti na hejtmanství.

Povinnosti podniků v ochraně životního prostředí je názevsemináře, který pořádá OHK Příbram 24. ledna. Je zaměřen navšechny typy malých a středních podniků a určen zejména vedou-cím pracovníkům a ekologům. Obsahovat bude přehled legislativya novinky schválené v roce 2005 a dále přehled povinností a nej-častějších nedostatků v jednotlivých oblastech. Přednášet budouzástupci poradenské společnosti AUROS PB s. r. o., pracovníciČeské inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Prahaa zástupci České informační agentury životního prostředí CENIA.Dotazy pište na e mail: ohkpb@ohkpb.cz neboseminar@auros.pb.cz

Cenu za inovaci vyhrála ve třetím ročníku mezinárodní soutěže Eurore-gionu Nisa liberecká firma Elmarco se svým strojem na průmyslovou výro-bu nanovláken. Do soutěže se letos přihlásilo už čtyřicet firem. V kategoriinejlepší inovace skončila druhá žitavská firma RTT Systemtechnik GmbH,která vyrábí brzdné systémy pro jízdní kola. Třetí byl polský výrobce kera-mických obkladů FMK Manufaktura Smolenski.

INTERNET POMÁHÁ ZPROSTŘEDKOVAT NABÍDKU A POPTÁVKU PO ZAMĚSTNÁNÍOd listopadu funguje na webových stránkách Hospodářské komory okre-su Přerov pro širokou veřejnost elektronická burza nabídky a poptávky pra-covních míst a obchodních aktivit. Dostupná je zájemcům na www.hkpre-rov.cz. „Jedná se o skutečně unikátní databázi v rámci okresních hospo-dářských komor České republiky, která je prvním konkrétním výstupemprojektu Hospodářské komory okresu Přerov, financovaného z programuPhare 2003 Rozvoj lidských zdrojů," upřesňuje asistentka ředitelky HKPřerov a manažerka projektu Andrea Kubáčková. Databáze je určenázejména lidem, kteří hledají práci, jsou dlouhodobě nezaměstnanými, případně podnikají v nejrůznějších obchodních a výrobních sférách.Je členěna na dvě části. V první najdou zájemci burzu pro firmy, v nížjsou evidovány nabídky či poptávky obchodních příležitostí, volných kapa-cit a kooperací. Firmy se zde mohou zdarma zaregistrovat, vkládat svénabídky či poptávky nebo tady pouze vyhledávat eventuální příležitosti. Další částí nové elektronické burzy je databáze volných pracovních míst.Díky ní dostávají firmy možnost rychle a účelně nabídnout volné pracovnímísto, vyhledat zaměstnance nebo brigádníka z vložených životopisů.Tato část přehledu slouží nejen firmám, ale také samotným uchazečůmo zaměstnání. Zájemci se zde zdarma zaregistrují, mohou vložit svůj živo-topis, čímž dají možnost zaměstnavatelům si jej prostudovat a případněse rozhodnout k nabídce pro uchazeče. HK Přerov

OHK PELHŘIMOV INFORMUJEV prosinci se v restauraci Karamba v Humpolci uskutečnilo setkáníprezidenta Hospodářské komory České republiky Jaromíra Drábkas podnikateli a hlavními představiteli regionu včetně náměstkyněhejtmana kraje Vysočina Marie Černé, starosty města PelhřimovLeopolda Bambuly a ředitelky RRAV Zdeňky Škarkové. PrezidentHK ČR přítomné informoval o projednávání dalších kompetencí pro HK ČR, která rozšíří služby podnikatelům. V dalších bodech seprezident zmínil o tzv. centrálních registračních místech v návaznostina obchodní a živnostenský rejstřík, která by měla fungovat od 1. ledna 2007.

Jana Vránová, ředitelka OHK Pelhřimov

SETKÁNÍ PODNIKATELŮ V TŘEBÍČIJiž tradiční Setkání podnikatelů uspořádala v prosinci Hospodářskákomora Třebíč v místním divadle Pasáž. Mezi hosty byli například i hejt-man kraje Vysočina Miloš Vystrčil, náměstkyně hejtmana Marie Černá čipředseda OHK Jihlava Jiří Šubrt. Po slavnostním zahájení se slova ujalpředseda představenstva HK Třebíč Karel Vaverka s místopředsedoupředstavenstva HK Třebíč Ondřejem Pekárkem, jejichž hlavním úkolembylo představit stávajícím členům HK Třebíč členy nové, tedy ty, kteřív loňském roce do komory vstoupili. Právě pro ně byla také zhotovenaosvědčení o členství, které každý z nich obdržel. Velice potěšující zprávoupro HK Třebíč bylo, že mohla do svých řad přivítat 73 nových členů za loňský rok, a tím získala dvoustého člena. Stala se jím firma Hypotéky M&P, s.r.o., která obdržela nejen certifikát a věcný dar, ale také možnostprezentovat svou firmu, čehož samozřejmě plně využila.

Petra Měrková, HK Třebíč

Ze setkání OHK Brno v prostorách Moravské galerie

Výdaje na výzkum a vývoj Eurostat zveřejnil první předběžnéúdaje o výši financování výzkumua vývoje v Evropské unii v roce2004. Členské státy vložily dovýzkumu a vývoje v roce 20041,9 % HDP, to představuje cca200 miliard EUR. V roce 2003 tobylo 1,92 % HDP za EU-25. Prosrovnání USA vynaložily navýzkum a vývoj v roce 2003 2,59 % HDP, Japonsko 3,15 %,Čína 1,31 %. Soukromý sektor sepodílel na financování výzkuma vývoj v roce 2003 v EU 54 %,v USA 63 % a v Japonsku 75 %.Výdaje na výzkum a vývoj se takévelmi liší v jednotlivých zemích EU-25. Ve Švédsku jsou nejvyšší(3,74 % HDP), na Maltě nejnižší(0,29 % HDP). Česká republikavydala na výzkum a vývoj v roce2004 1,28 % HDP, soukromýsektor se podílel na financování51,5 %.

Vývoj stavební výroby Eurostat zveřejňuje údaje o vývojistavební výroby ve 3. čtvrtletí 2005- v eurozóně vykazovala růst + 0,2 %, v EU + 0,1 % ve srovná-ní s minulým čtvrtletím. Nejvyššínárůst byl zaznamenán v Maďar-sku (6,5 %), Estonsku (6,1 %),Lotyšsku (5,5 %) a v České repub-lice (4,1 %). Největší pokles pak ve Slovinsku (- 3,6 %), v Belgii (-1,6 %). Rakousku (-1,6 %)a Irsku (-0,7 %). V meziročnímsrovnání vzrostla stavební výrobav eurozóně o + 0,3 % a o + 0,9 % v EU-25.

Rozsah dotací v EU rosteZe zprávy Evropské komise vyplý-vá, že objem dotací poskytovanýchčlenskými státy soukromému sek-toru (státní pomoc) roste. V roce2004 dosáhly dotace výše 61,6miliard EUR, což je 1,1 miliarduvíce než v roce 2003. Nejvícedotací dostávají německé firmy,dále francouzské, italské, britskéa polské. Při srovnání poměru stát-ních dotací ve vztahu k HDP je natom nejhůře Malta (3,1 %) a Polsko(1,47 % HDP) - evropský průměr je0,6 % HDP.

Deficit zahraničního obchodu EU Eurostat zveřejnil první odhadyvýsledků zahraničního obchoduEvropské unie za třetí čtvrtletíroku 2005. Běžný účet platebníbilance EU-25 zaznamenal deficit21,1 mld EUR, což je více než za stejné období loňského roku

(-9,1 mld EUR). V oblasti služebvykázala EU-25 přebytek ve výši9,6 mld EUR.

Náklady práce vzrostly o 2,7 % Eurostat zveřejnil statistiky týkajícíse nákladů práce. Vyplývá z nich,že náklady na hodinu prácevzrostly za poslední rok v eurozó-ně o 2,2 % a v EU-25 o 2,7 %(data za třetí čtvrtletí 2005). Poně-kud varujícím faktorem je to, žezatímco samotné mzdy a platyrostly o 2,1 %, resp. o 2,5 %(euro-zóna, EU-25), ostatní nákla-dy práce rostly rychlejším tem-pem, o 2,7 %, resp. o 2,9 %.Největší růst ve srovnání se stej-ným obdobím loňského rokuzaznamenali v Lotyšsku (+15,7 %),Litvě (+10,7 %), Estonsku (+8,8 %)a na Slovensku (+8,1 %).V České republice náklady prácevzrostly o 4,2 %.

INTEGRACE V EU str. 26 leden 06 INTEGRACE V EU str. 27 leden 06

Postřehy z BruseluV sobotu 17. prosince loňského roku mohl konečně britský premiér TonyBlair předstoupit před novináře s prohlášením: „Dohodli jsme se na podo-bě budoucího rozpočtu Evropské unie.“ Mnoho lidí si v tu chvíli zhlubokaoddechlo. Konečně se 25 členských států Evropské unie bylo schopnoshodnout na jedné podstatné věci, která tvoří základ dalšího fungování nadelší období, v tomto případě na sedm let. V evropském kontextu je sice rozpočet EU zanedbatelný, vždyť sotva pře-sahuje jedno procento HDP (přesně se jedná o 1,045 % hrubého národ-ního důchodu), přičemž jednotlivé členské státy přerozdělují kolem 40 %HDP, ale např. v kontextu nových členských zemí a České republikyzvláště se až o tak zanedbatelnou záležitost nejedná. Příjmy z rozpočtuEU do české kasy budou činit cca 3,43 % našeho HDP, což je docelazajímavá suma. Samozřejmě musíme vzít v potaz, že do společnépokladničky budeme muset přisypat něco i my. Je zapotřebí mít však napaměti i to, že značný objem prostředků poplyne České republicev oblasti strukturálních fondů a fondu soudržnosti, které jsou vázány nadostatečné spolufinancování z národních finančních zdrojů. Také je zapotřebí říci, že schválení rozpočtu na summitu Evropské unieještě neznamená, že je rozpočet přijat. Nezanedbatelnou roli totiž v pro-cesu přijímání rozpočtu EU hraje Evropský parlament. Ten se nedávnovyslovil pro rozpočet na období 2007-2013 ve výši 1,18 % hrubéhonárodního důchodu a jeho prezident Joseph Borell dokonce otevřeněhrozil vetem v případě nižšího rozpočtu. Vzhledem ke křehké politickédohodě lze však očekávat, že kompromisní návrh rozpočtu schválený nasummitu podpoří. Do kontextu schválení rozpočtu EU zapadá i zpráva z Hongkongu, kdese ve stejné době konalo zasedání Světové obchodní organizace. Sho-dou okolností v tu samou sobotu bylo oficiálně přijato závěrečné memo-randum, které uvádí, že dotace na vývoz zemědělských produktův zahraničním obchodu by měly být do roku 2013 zrušeny. Do tohozapadá i prohlášení prezidenta Evropské komise, že je zapotřebí přezkou-mat celý rozpočet EU bez jakýchkoli tabu. V letech 2008-09, kdy byk revizi rozpočtu podle rozhodnutí Summitu mělo dojít, se tedy máme na co těšit. Nicméně prosincový summit nebyl jen o rozpočtu, který byl jistě středo-bodem jednání. Zastínil tak některá další důležitá rozhodnutí, která bylaučiněna jako např. udělení statutu kandidátské země Makedonii, vytvořenítzv. globalizačního fondu, který bude podporovat rekvalifikace a pomáhatzaměstnancům, kteří ztratili práci při krachu nekonkurenceschopnýchpodniků, nebo další nevydařenou dohodu o snížených sazbách DPH.

Ondřej Hradil, CEBRE Brusel

Vyšlo nové číslo CzechBusiness Today

Na sklonku loňského roku vyšlodalší číslo anglicky psaného brusel-ského čtvrtletníku, který vydáváCEBRE - Česká podnikatelskáreprezentace při EU. Hlavnímtématem čísla je oblast sociálnípolitiky Evropské unie. Zvláštnípozornost je věnována předevšímdiskuzím o evropském sociálnímmodelu a jeho nutným změnáma také příspěvku České republikyk naplňování Lisabonské strategie -národnímu lisabonskému akčnímuplánu. Aktuální názory a podnětypřináší i další články věnující seotázce přechodných období navolný pohyb osob, které jsouuplatňovány starými členskýmistáty, stejně jako článek věnovanýotázce zaměstnávání zdravotněpostižených osob v podmínkáchČeské republiky, který byl připravenve spolupráci s časopisem Podni-katelské lobby. Všechna číslaCzech Business Today je možnénajít v elektronické podobě nawww.cebre.cz.

INFORMACE Z EUDoména eu je tadyOd 7. prosince 2005 je v provozu doména nejvyšší úrovně (TopLevel Domain - TLD) „eu“, která firmám, orgánům veřejné správyi občanům umožní, aby pro své webové stránky a e-mailové adre-sy používali celoevropský internetový název. Bude vyjadřovat celo-evropskou přítomnost uživatelů nebo jejich celoevropské cíle.Nebude nahrazovat kódy jednotlivých zemí např. „cz“, ale bude jedoplňovat. Do 7. dubna 2006 mohou o registraci požádat držitelépřednostních práv a firem, pokud jsou usazeni v EU. Od 7. dub-na 2006 bude EURid přijímat žádosti o registraci i od veřejnosti.Jednodušší claEvropská komise představila dva legislativní návrhy, které mají doznačné míry změnit procedury v celních záležitostech. Prvnímz nich je zjednodušení celních procedur včetně užívání jednotnéterminologie, zavedení systému snadného sledování pohybu zboží,racionalizace sytému celních záruk a rozšíření uznání povolenívydaného jedním členským státem na území všech členskýchstátů, kterými zboží prochází. Druhým návrhem je zavedení elektro-nického celního systému v jednotlivých členských státech, který bybyl kompatibilní se systémy ostatních členských států a pomohl takk bezproblémové výměně informací. S tím souvisí i zavedení povin-nosti podávání celních deklarací pouze v elektronické podobě.Jak ochránit evropské trhyEvropská komise zveřejnila pracovní materiál, který se zabývá apli-kací článku 82 Smlouvy o EU o zneužívání dominantního postave-ní na trhu. Materiál je určen k diskuzi o tom, jak lze nejlépe ochrá-nit evropské trhy před chováním firem zneužívajících takovéhotopostavení, které má za následek oslabování konkurence. Doku-ment obsahuje rámcovou metodologii pro posuzování zneužíva-ných praktik, jako např. slevy, vázané obchody. Zájemci mohousvé podněty k tomuto tématu podávat do 31. března 2006.

Zdroj: CEBRE - Česká podnikatelská reprezentace, www.cebre.cz

Jak předcházet praní špinavých penězEvropská komise připravuje pře-zkoumání zvláštního zacházeníu právníků a dalších nezávislýchprávnických profesí v souvislostis tím, že vstoupila v platnostdruhá směrnice proti praní špi-navých peněz. Proto Komisizajímá, jakou zkušenost majísamostatně výděleční právnícis plněním závazků v jejich profe-sionálním životě. Připravila proně dotazník - také v českémjazyce - který je k dispozici nastránce on-line konzultací. Jemožné ho vyplnit i anonymně.Konzultace je otevřena do 31. ledna 2006

Kohezní politika a městaVeřejná konzultace k dokumentu„Kohezní politika a města: přís-pěvek měst k ekonomickémurůstu a růstu zaměstnanostiv regionech“ je vyhlášena Gene-rálním ředitelstvím Evropskékomise pro regionální politiku.Názory a podněty získané pro-

střednictvím této konzultacebudou zapracovány do finálnípodoby budoucích prioritkohezní politiky na období2007-2013. Konzultace je otev-řena do 17. února 2006.

Jak podpořit zdravé stravova-cí návyky a fyzickou aktivitu?Evropská komise připravila Zele-nou knihu na téma podporazdravých stravovacích návykůa fyzické aktivity pro sníženípočtu obézních obyvatel. Vzhle-dem k rostoucímu počtu lidís nadváhou nebo obezitou, a tohlavně mezi dětmi, chtěla byKomise přispět k boji protitomuto fenoménu a přinést kon-krétní a účinná opatření. Protose rozhodla zeptat se širokéveřejnosti na její názory a kon-krétní doporučení, jak motivovatEvropany ke zdravějšímu životní-mu stylu. Konzultace je otevřenado 15. března 2006.

Hodnocení směrnice o právníochraně databází

Evropská komise otevřela veřej-nou konzultaci k dopadu, kterýměla směrnice o právní ochranědatabází (96/9/EC). V rámci tétosměrnice mohou být nově práv-ně chráněny i takové databáze,které jsou kompilacemi běžnědostupných informací (např. tele-fonní seznamy, hudební žebříčky,apod.). Cílem hodnocení je určitnakolik směrnice skutečněpomohla rozvoji tohoto sektorua jestli její záběr je správný.Komise proto připravila hodnotícízprávu, ke které je možné zasílatkomentáře a doplňující informa-ce. Své připomínky ke správěEvropské komise můžete posílatdo 12. března 2006 emailem naadresu markt-d1@cec.eu.int.

K otázkám poklesu biodiverzityEvropská komise otevřela veřej-nou konzultaci, v rámci které sesnaží získat podněty na praktic-ké nástroje pro splnění cílů EUv oblasti poklesu biodiverzity(zastavení zhoršování biodiverzi-

ty v EU do roku 2010 a přispětk podstatnému snížení tempaztráty biodiverzity na celémsvětě do roku 2010). Komisenavrhuje klíčové oblasti a takécelou řadu nástrojů a způsobůnaplnění cílů a žádá zaintereso-vané strany o jejich názor navyužití takovýchto nástrojů. Uzá-věrka veřejné konzultace je 6. února 2006.

Výzvy k veřejným konzulta-cím můžete sledovat nawww.cebre.cz v rubriceArchiv zpráv/Veřejné konzultace.

EUROSTAT: fakta a číslaPODNIKEJTE S OTEVŘENÝMI DATY VYDÁVANÝMI STATISTICKÝM ÚŘADEM EVROPSKÝCHSPOLEČENSTVÍ (EUROSTAT). ZDROJEM VYBRANÝCH ÚDAJŮ JE WWW.CEBRE.CZ

PIŠTE. RAĎTE. NEMLČTE!VE SPOLUPRÁCI S CEBRE VÁM NABÍZÍME AKTUÁLNÍ VEŘEJNÉ KONZULTACE EVROPSKÉ KOMISE, K NIMŽ SE MŮŽE KAŽDÝ EUROOBČAN LIBOVOLNĚ VYJÁDŘIT

Foto: Fotosearch.com

prostřednictvím svých zaměstnava-

telů úřadu práce kopii pracovní

smlouvy a ohlásí svůj pobyt přísluš-

nému oddělení cizinecké policie.

Vzhledem k nízké mobilitě české

populace zahájilo Ministerstvo

práce a sociálních věcí ČR pilotní

projekt, který má za cíl přilákat kva-

lifikovanou pracovní sílu do ČR

a dát jí možnost se po 3 letech

usadit a získat na základě doporu-

čení ministerstva povolení k trvalé-

mu pobytu. Projekt je zaměřen

prozatím na získání zaměstnanců -

cizinců ze zemí Chorvatska, Bul-

harska, Kazachstánu, Běloruska,

Moldávie, absolventů českých VŠ

a nově od 1. 1. 2006 i občanů

Ukrajiny. Zařazení cizinců do stá-

tem podporovaného projektu

umožňuje získat určité úlevy souvi-

sející s pobytem v ČR.

Složité a nepružné martýrium spo-

jené s vydáním pracovního povole-

ní a ne zrovna svoboda pracovního

zařazení svede často cizince obejít

tuto proceduru požádáním o vydá-

ní oprávnění podnikat v ČR jako

fyzická osoba. Po udělení podnika-

telského oprávnění těmto cizincům

a jejich povinnému zápisu do

obchodního rejstříku (opět kromě

osob s trvalým pobytem v ČR)

často působí v ČR v rámci nám

tak dobře známého tzv. Švarc

systému. Tento systém není vždy -

jak vyplývá z minimálně dvou nále-

zů Nejvyššího správního soudu –

nelegální, málokterý zaměstnavatel

však aplikuje možnost využití cizin-

ce - podnikatele na činnost ve své

společnosti s pochopením zákon-

ných nuancí přísného zákona

o zaměstnanosti.

Podnikatelé – fyzické osoby také

mají oproti zaměstnancům jednu

velkou nevýhodu, neboť nejsou ve

smyslu zákona č.48/97 Sb.,

o věřejném zdravotním pojištění

účastníky zdravotního pojištění. To

jim neumožňuje využívat výhody

zdravotního pojištění, které požívají

pouze osoby s trvalým pobytem

na území a zaměstnanci činní pro

zaměstnavatele se sídlem na

území ČR. Vzhledem k tomu, že

každé pravidlo má i své vyjímky, je

potřeba se zmínit o tom, že obča-

né EU jsou pojištěni podle zákona

o zdravotním pojištění i pokud

nesplňují podmínku trvalého pobytu

v ČR. Výjimku tvoří také cizinci,

kterým byl udělen azyl a ti, kteří

jsou účastníky azylového řízení,

neboť i tito jsou zdravotně pojištěni

podle uvedeného zákona.

Novela zákona o pobytucizincůCo nového nám přinese právě

projednávaná novela zákona

o pobytu cizinců na území ČR?

Novela zákona o pobytu cizinců je

vyvolána především záměrem vlády

uvést do souladu problematiku

cizinců na území ČR s normami

EU. Úmyslem je také zpružnit pro-

ceduru vydávání víz, resp. povolení

k pobytu v ČR a umožnit snadnější

začlenění trvale žijících cizinců v ČR

do společnosti.

Novela zákona se tedy především

dotkne:

a) možnosti cizinců požádat

o povolení k trvalému pobytu již po

5 letech nepřetržitého pobytu na

území.

Dosud mohli požádat cizinci

o povolení k trvalému pobytu až po

10 letech nepřetržitého pobytu,

občané EU podnikající v ČR nebo

jsou členy statutárních orgánů

právnických osob se sídlem v ČR

mohli požádat bez uvedené lhůty

a povolení jim muselo být narozdíl

od ostatních žadatelů vydáno.

Novela má za cíl postavit všechny

cizince „ do jedné řady “ a poskyt-

nout jim možnost udělení trvalého

pobytu po 5 letech.

b) povinnosti cizinců prokázat sku-

tečnost, že je zdravotně pojištěn

na území ČR

Dosavadní úprava upravuje tuto

povinnost pouze fakultativně.

c) možnosti cizinců požádat

o změny pobytového režimu na

území ČR u oddělení cizinecké

policie

Až na výjimky uvedené v zákoně

byl dosud povinen cizinec vycesto-

vat a podat žádost o změnu účelu

pobytu na zastupitelském úřadu

ČR v zahraničí. Nyní tato povinnost

do značné míry odpadne a cizinci

v rámci rychlejší mobility budou

moci podávat žádosti o změnu

pobytového režimu na území.

d) žádosti o vydání živnostenského

listu cizinci

Cizinec bude moci požádat o vy-

dání živnostenského oprávnění již na

zastupitelském úřadu ČR v cizině,

čímž by se měla podstatně zjedno-

dušit procedura vydávání podnikatel-

ského oprávnění cizincům.

Miroslav Kalous

CIZINECKÝ REŽIM, CIZINCI A JEJICH UPLATNĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Přicházejí ať jako zaměstnanci,

zaměstnavatelé, soukromí podni-

katelé, manažeři světově známých

firem nebo členové představenstev

bank. Stavebnictví konstantně

roste a tak roste i potřeba pracovní

síly. Zároveň však má být i zacho-

vána jedna z hlavních komparativ-

ních výhod České republiky, to

zamená pracovní síla kvalifikovaná

a levná. Potřebu kvalifikované pra-

covní síly se v prvních letech po

roce 1989 ještě jakžtakž podařilo

pokrýt z domácích zdrojů, stavební

boom v posledních letech a zej-

ména rozvíjející se automobilový

průmysl a přidružené výroby vyvo-

laly potřebu poohlédnout se po

pracovní síle i jinde. Snad již každá

i menší firma se s problémy týkají-

cími se angažování cizince setkala

a byla zděšena problematičností

celého úředního procesu. Pootevř-

me tedy bránu právní džungle

upravující problematiku cizinců,

v níž se postupně přestávají orien-

tovat i renomované právní kancelá-

ře, neboť komplexní úprava cizine-

ckého práva není obsažena toliko

v zákoně o pobytu cizinců, nýbrž

zasahuje i do zákona o zaměstna-

nosti, zákona o veřejném zdravot-

ním pojištění a do dalších.

Úprava cizineckého režimuCizinecký režim a problematiku

spojenou s pobytem cizinců na

území ČR zpočátku upravoval

zákon č.123/1992 Sb., o pobytu

cizinců na území ČR, norma obsa-

hující pouze 36 paragrafů, která se

postupem doby stala naprosto

nedostatečnou a nevyhovující.

Poměrně liberální režim uvedeného

zákona a i poměrně liberální postup

cizinecké policie v případě prodlu-

žování pobytu cizinců umožnil

poměrně slušný exodus obyvatel

východních zemí do ČR. Slabouč-

ká norma, která již nevyhovovala

a byla několikráte novelizována, byla

nahrazena komplexně novým záko-

nem o pobytu cizinců č.326/1999

Sb. s platností ode dne 1.1. 2000.

Tato zákonná úprava čítající 190

paragrafů, která zostřila a zpřísnila

podmínky pobytu cizinců v ČR, se

setkala s oprávněnou kritikou vlád-

ních institucí ze západních zemí

a byla již čtyřikrát novelizována

(poslední úplné znění zákona vyšlo

ve sbírce zákonů pod číslem

290/2004 Sb.). Novely zákona

byly nuceny reagovat jak na kritiku

tvrdých parametrů i nesprávné apli-

kace odděleními cizinecké policie,

tak i na postupné zavádění vízové-

ho režimu vůči občanům východ-

ních zemí a na začleňování ČR do

struktur Evropské unie.

Nová zákonná úprava odedne 1. 1. 2000 ve znění jejichnovel přinesla především tyto odlišnosti:– cizinci byli povinni podávat až na

výjimky stanovené v zákoně žádost

o udělení víza za účelem pracov-

ním, studijním, podnikáním a jiným

na Zastupitelském úřadě České

republiky v cizině,

– podnikající cizinci byli povinni pro-

kazovat při žádosti o prodloužení

pobytu absenci dluhů vůči finanč-

ním úřadům a vůči správám sociál-

ních zabezpečení,

– na výzvu cizinecké policie byli

cizinci povinni prokázat skutečnost,

že jsou zdravotně pojištěni v ČR

a že trvá účel pro který jim byl

pobyt povolen,

– o povolení k trvalému pobytu

mohl požádat každý cizinec po 10

letech nepřetržitého pobytu v ČR.

Republiku po této nové úpravě

opustilo několik desítek tisíc cizin-

ců, nelze však vůbec říci, že těch

problematických. V současnosti

žije v republice podle oficiálních

statistik kolem 250 000 cizinců,

z toho nejvíce Slováků, Ukrajinců

a Vietnamců. Z tohoto množství

cizinců již téměř 100 000 cizinců

má v současnosti na území ČR

povolení k trvalému pobytu. Již ze

složení nejvíce zastoupených men-

šin je vidět, že nejvíce akcentovaná

je problematika pracovního zařaze-

ní cizinců.

Pracovní vízum, vízum zaúčelem podnikání, zaměstná-vání cizinců žádajících o azyla zdravotní pojištěníVzhledem k potřebě zaměstnava-

telských subjektů jsou informace

o této problematice nejvíce poptá-

vané. Zaměstnávání a vydávání

pracovních povolení cizincům upra-

vuje zcela nově zákon o zaměstna-

nosti č. 435/2004 Sb., který nabyl

účinnosti dnem 1.10. 2004. Zále-

žitosti týkající se cizinců jsou pře-

devším upraveny v § 85 až § 103.

Úprava zaměstnávání cizinců

a možnost obdržení pracovního

povolení není vůbec nastavena

vůči cizincům liberálně a do znač-

né míry chrání trh práce. Přednost

tedy dostanou čeští občané –

uchazeči o zaměstnání – a teprve

potom ostatní uchazeči. Jenom

pro upřesnění postupu uvádím, že

budoucí zaměstnavatel ohlásí na

příslušném úřadě práce volné pra-

covní místo, doloží pracovní smlou-

vu, doklady o vzdělání cizince

a zdravotní způsobilosti, zaplatí

správní poplatek a poté již vyčká

procedury udělení pracovního

povolení. Pracovní povolení se

udělí zpravidla na dobu 1 roku,

nejdéle však na dobu, po kterou

byl cizinci povolen pobyt na území

ČR. Hrdinští zaměstnavatelé, kteří

tuto zhruba dvouměsíční anabázi

vydrží, mohou poté čekat další 1

až 3 měsíce, tedy dobu, kdy cizi-

nec podá žádost o pracovní

vízum. Teprve po udělení pracovní-

ho víza je oprávněn cizinec praco-

vat na území ČR pro zaměstnava-

tele, kterému bylo vydáno příslušné

pracovní povolení. Pracovní povo-

lení tedy není univerzální a zánikem

pracovního povolení zaniká i povo-

lení k pobytu cizince na území ČR.

Je tedy možné říci, že je vydán na

milost i nemilost zaměstnavateli.

Určitou kategorii cizinců však lze

zaměstnávat i bez vydaného pra-

covního povolení (§ 98 z.č.

435/2004 Sb.). K této kategorii

v ČR nejčastěji náleží cizinci, kteří

pobývají na území ČR na základě

povolení k trvalému pobytu, cizinci

kterým byl udělen azyl a nově

cizinci, kteří byli vysláni v rámci

poskytování služeb zaměstnavate-

lem usazeným ve státě EU. Tito

ciznci s trvalým pobytem a občané

EU zaměstnaní v ČR tedy předají

ZÁVĚREČNÁ REKAPITULACE CIZINECKÉ PROBLEMATIKY

Mohou zaměstnavatelé zaměstnávat cizince?Ano, na základě vydaného pracovního povolení úřadem prácemaximálně na dobu jednoho roku nebo dobu platnosti víza.Mezi potřebné doklady ze strany cizince patří doklad o vzdělá-ní, předchozí pracovní působnosti a rodný list. Cizinci s trvalýmpobytem v ČR nebo občané EU pracovní povolení nepotřebují.

Mohou cizinci podnikat na území ČR?Mohou, na základě vydaného oprávnění k podnikání podle živ-nostenského zákona nebo jiného zákona a následně na zákla-dě povinného zápisu v obchodním rejstříku. Pokud chtějí cizincipodnikat v ČR jako právnická osoba, potom statutární orgán(jednatel nebo člen představenstva) musí splňovat ještě pod-mínku povoleného pobytu v ČR. Cizinci s trvalým pobytemnemusí být povinně zapsáni v obchodním rejstříku.

Mohou být cizinci zdravotně pojištěni v ČR podlezákona č. 48/97 Sb. o zdravotním pojištění?Ano, nejčastěji jsou zaměstnanci na základě vydaného pracov-ního povolení úřadem práce, dále jsou to osoby, kteří majípovolení k trvalému pobytu v ČR. Dále jsou to osoby, kterýmbyl udělen azyl v ČR a účastníci azylového řízení.

Které doklady nejčastěji potřebuje cizinec při vyřizo-vání povolení k pobytu v ČR?Rodný list, resp. jeho notářská kopie s úředně ověřeným pře-

kladem, doklad o vzdělání, doklady o předchozím zaměstnání,výpis z rejstříku trestů ze země, kde je registrován k trvalémupobytu, případně doklady o příslušnosti ke krajanské komunitěČechů v zahraničí. Na území ČR je poté povinen doložit dokla-dy o zajištěném ubytování a souhlasu majitele s ubytováním,výpis z rejstříku trestů ČR, doklad o bezdlužnosti a doklado finančním zajištění po dobu pobytu v ČR.

Předpisy upravující cizineckou problematiku v Českérepublice1) z.č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR ve znění

zákona č.140/2001 Sb., z.č. 151/2002 Sb., z.č. 217/2002Sb., z.č.222/2003 Sb. (úplné znění vyšlo ve sbírce zákonů290/2004 dne 13. 5. 2004)

2) z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (především § 85 až § 103)3) z.č. 455/91 Sb., živnostenský zákon a z.č. 513/1991 Sb.,

obchodní zákoník4) z.č. 325/1999 Sb., o azylu5) z.č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců6) z.č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství ČR

(úplné znění vyšlo ve sbírce zákonů 471/2004 dne 31. 12. 2003)

Aktuální informace o pilotním projektu Ministerstvapráce a sociálních věcí ČR o získávání kvalifikovanýchcizinců k práci v ČR je možné získat na www.mpsv.cz(s odkazem cizinci).Problematika pobytového režimu cizinců je částečněupravena na stránkách Ministerstva vnitra ČRwww.mvcr.cz. Problematika vízové povinnosti cizincůi občanů ČR je aktuálně k dispozici na www.mzv.cz

INTEGRACE V EU str. 28 leden 06 INTEGRACE V EU str. 29 leden 06

Foto: Fotosearch.com

KONKURENCE NARŮSTÁ, VÝKONNOST EKONO-MIKY SE ZVYŠUJE, DO REPUBLIKY PŘICHÁZÍCIZINCI ZE VŠECH SVĚTOVÝCH STRAN A TO JIŽNEJENOM JAKO ZA DOB NEDÁVNO MINULÝCHDO TEXTILEK POSTAVIT SE ZA TKALCOVSKÝSTAV, NÝBRŽ DO VŠECH OBLASTÍ.

INTEGRACE V EU str. 30 leden 06

Prvním, který vyvolat potřebu nove-ly směrnice, je započítávání poho-tovosti do pracovní doby. Býtk dispozici na pracovišti nebo namístě určeném zaměstnavatelem,znamená podle rozsudku Soudní-ho dvora EU z roku 2003 normál-ně pracovat, protože stávající před-pisy EU neznají nic než pracovnídobu a dobu odpočinku. Firmya organizace s nepřetržitým provo-zem, na prvním místě nemocnice,začaly zoufat, když vyčíslily, koliknových lidí budou muset přijmout,aby přestaly porušovat zákona mohly i dobu nečinně strávenou„v pohotovosti“ započítat jakopráci. Do budoucna se rýsujekompromis v možnosti jinak zapo-čítávat aktivní a jinak neaktivnípohotovost, ovšem i ten má vlivnéodpůrce, např. většinu poslancůEvropského parlamentu, bez jehožsouhlasu novela neprojde. Druhým sporným bodem je stávají-cí legální řešení prvního problému,které spočívá v režimu výjimek,prosazeném do původní směrniceVelkou Británií. Podle něj se můžezaměstnavatel se zaměstnancemsvobodně a písemně dohodnoutna překročení maximální pracovnídoby, což je praktické v řadě pro-fesí a v nejednom období běhemroku. Pro odbory je však režim výji-mek pouze snadno zneužitelnoudírou v zákoně, která zaměstnava-telům umožňuje držet lidi v prácijak se jim zlíbí. Křiklavé příklady, kdy

je souhlas s výjimečnými přesčasydán k podpisu současně s pra-covní smlouvou a následně zhustazneužíván, lze bezpochyby nalézt.Na druhé straně jsou zaměstnanciEU s průměrně odpracovanými41,9 hodinami týdně a 30 dnyvolna za rok nejméně pracujícíminádeníky planety. V žádné členskézemi není délka pracovní doby pro-blémem všech zaměstnanců, alejen některých oborů a provozů.Přesto se zuřivě diskutuje o tom,aby výjimky byly zakázány všudea všem. Třetí problém, který může být vyře-šen k lítosti některých zaměstnan-ců, spočívá v otázce, zda maxi-mum 48 hodin týdně má platit propracovní poměr nebo pro zaměst-nance. Nemálo zemí v EU chcezamezit tomu, aby zaměstnancipracovali pro více zaměstnavatelů,pokud tím přesáhnou limit pracovnídoby. Zejména ve východní Evropěčastý způsob přivýdělku těch pil-nějších se může rozhodovánímorgánů EU ocitnout zcela mimozákon. Argumentem pro je fakt, žedélka pracovní doby není v právuEU věcí sociální, ale bezpečnostně-pracovní, neboť unavený zaměst-nanec snáze způsobí újmu soběnebo okolí. Ani jeden ze tří sporných momentůnemá zatím schválené evropskéřešení. EU se rozdělila na „světkapitálu“ a „svět práce“, jakv dobách ostrého třídního boje,

do nichž ji debata o délce pracovnídoby vrací.

Ochrana hospodářské soutěže je v kursu

Nejen v ČR plní kauzy firemdopouštějících se kartelových nebomonopolních praktik stránky celo-státních novin. Modernizace evrop-ského soutěžního práva, která pro-běhla po roce 2000 pod taktov-kou (již bývalého) komisaře EU M. Montiho přinesla plody. Antimo-nopolní úřady jednají o poznánírazantněji a firmy vzaly nároky sou-těžního práva vážně. Málokterá sidnes troufne kalkulovat s tím, žese jí kartel přes možnou pokutuvyplatí. Evropská komise zveřejnilapřed koncem roku 2005 tabulkuhistoricky nejvyšších pokut, kterékartelistům udělila. Celá první desít-ka je z let 2001-2005. Na prvníchpěti místech jsou firmy Hoffmann-La Roche, BASF, Lafarge, ArjoWiggins Appleton a BPB a výšejim udělených pokut sahá od 462milionů do 138, 6 milionů EUR! Komise nezapomíná ani na peda-gogickou stránku svého působenía společně s působivým přehle-dem udělených pokut, zveřejnilai stránku „kartelových“ otázeka odpovědí pro veřejnost. Kartelem je podle pracovní definiceKomise „tajná dohoda mezi firmamiz podobného oboru uzavřenás cílem omezit konkurenci

a dosáhnout efektivnější kontroly

nad trhem. Dohoda může mít

množství různých forem, nejčastěji

se týká prodejních cen, jejich zvý-

šení, omezení prodejů nebo výro-

by, rozdělení trhů nebo zákazníků,

případně domluvy o jiných podmín-

kách prodeje zboží nebo služeb“.

Leniency program je slovy Komise

„pobídkou pro firmy, aby se obrátily

na Komisi s dosud tajnými informa-

cemi o kartelu. První firma, která

tak učiní, nebude Komisí pokuto-

vána. Dalším firmám, které

se informacemi připojí, může být

pokuta snížena. Tato politika je

velmi efektivní v odhalování kartelů,

což však neznamená, že by Komi-

se rezignovala na šetření kartelů

z vlastní iniciativy“.

A co by měly podle Komise dělat

oběti zakázaného kartelu? „Jakákoli

firma nebo občan, negativně zasa-

žení kartelovými praktikami sankci-

onovanými Komisí, se mohou

obrátit na soud ve svém členském

státě s žalobou o náhradu škody

způsobené těmito praktikami.

Pokuty uložené Komisí nejsou

totéž co náhrady přiznané národní-

mi soudy. Pokuta má odstrašující

účinek, zatímco soudně vymáhaná

náhrada škody slouží k nápravě

individuální újmy způsobené proti-

soutěžním jednáním“.

Václav Šmejkal

ECIN & AK Taišl

EU NEVÍ, jak zkrátit pracovní dobu

Ani prosincové zasedání Rady ministrů EU nevyřešilo dlouhotrvajícíspor o maximální délku pracovní doby zaměstnanců. Současná zákon-ná délka 48 hodin týdně včetně přesčasů za 17-ti týdenní referenčníobdobí, vycházející ze směrnice ES č. 2003/88, obsahuje nejméně třisporné momenty.

UDÁLOSTI str. 31 leden 06

Projekt byl zaměřen především namalé a střední podnikatele, jejichžmožnosti výrobní, obchodní a pra-covní realizace v rámci EHP evrop-ský integrační proces pozitivněovlivňuje. V rámci projektu bylo rea-lizováno pět odborných cyklůworkshopů v různých regionechČeské republiky. Diskuze v rámcirealizovaných workshopů bylyvedeny nad klíčovými evropskýmipodnikatelskými tématy a vedlyk rozšíření znalostí podnikatelůo legislativním rámci nezbytnémpro výkon jejich obchodní činnostia o možnostech, které jim součas-né uspořádání Evropské unieposkytuje.

Workshopy se uskutečnily ve Zlíně,Českých Budějovicích, Praze,Opavě a v Ústí nad Labem. Každýcyklus byl rozdělen do tří tematic-kých bloků:Volný pohyb zboží, osob a kapitáluvčetně dopadu přechodnýchobdobí na podnikatelskou sféru; Daňové aspekty souvisejícís obchodováním v rámci EHPa Vliv přijetí Evropské ústavnísmlouvy na pravidla ovládající pod-nikání v rámci EHP.„Podnikatelé se zajímali předevšímo konkrétní otázky z daňové oblas-

ti, které se jich bezprostředně týka-jí, hodlají-li své aktivity směřovat zahranice ČR. Stejný zájem byli o omezení vyplývající z přechod-ných období. Nemalý ohlas všaku účastníků mělo také téma Evrop-ské ústavní smlouvy a diskuzeo budoucnosti Evropy,“ komentujídojmy z dvoudenních workshopuorganizátoři.

Na závěr projektu se uskutečnilytaké dvě studijní stáže do městaevropských institucí, Bruselu.Účastníci pětidenní stáže bylivybráni na základě výsledků zna-lostních testů, které skládali nazávěr každého tématického blokuworkshopu. Během stáže se pod-nikatelé na vlastní oči přesvědčili,jak fungují orgány a instituce jako je Evropská komise, Rada EU čiEvropský parlament. O možnos-tech prosazování českých zájmůna evropské úrovni diskutovali sezástupci Stálého zastoupení ČR při EU a s představiteli Česképodnikatelské reprezentace přiEU, CEBRE. Během svého pobytuv Bruselu se dále setkali s poslan-kyní Evropského parlamentu Zuza-nou Roithovou, s představiteli jiho-českého regionu, který má v Bru-selu zastoupení a rovněž se

zástupci nově vzniklé kancelářeTechnologického centra Akademievěd ČR. Účastníci se shodují:„Dojmy z jednotlivých institucí fun-gujících v Bruselu jsou velmi pozi-tivní. Povzbudivé také je, že Čes-kou republiku v Bruselu zastupujískuteční profesionálové.“ Posled-ním článkem projektu Hospodář-ské komory ČR „EU blíže podnika-telům“ je odborná brožura obsa-hující nejdůležitější aspekty projed-návaných témat včetně nejčastějikladených dotazů z diskuzí a zpra-covaných odpovědí. Brožura budek dispozici ve všech regionálníchkomorách, které se na projektupodílely a samozřejmě takév Centru pro evropskou integraciHK ČR.

Jana Moravcová,

Centrum pro evropskou integraci HK ČR

NAŠÍ PRIORITOU JEBUDOUCNOST EUVláda ČR schválila usnesením č. 915 v polovině loňského rokuKoncepci informovánío evropských záležitostech,na jejímž základě se rozeběhlařada aktivit s cílem zahájit celo-národní debatu o EU a zajistitinformování veřejnosti prostřed-nictvím vybudování informačníinfrastruktury. Koncepce identifi-kovala devět tematických okru-hů a z nich vybrala čtyři komu-nikační priority pro rok 2005:• Členství ČR v EU – dopady

členství na oblast ekonomiky,práva a kvality života občanů.

• Debata o budoucnosti

Evropy – Smlouva o Ústavěpro Evropu, Lisabonský pro-ces, rozšiřování EU a dalšítémata, která se vážík budoucnosti Evropské unie.

• Rozcestník pro evropsképeníze – systém evropskýchfondů, možnosti jejich čerpánía dosavadní výsledky jejich využití v ČR.

• EU do škol – snaha pomocizpřístupnit informace o EU ve školách.

CEI požádalo o dotaciv rámci priority: Budoucnost EUV rámci této priority byla veřej-nost informována o všech rele-vantních aktuálních problemati-kách a dokumentech EU, např.směrnice o službách, směrniceo pracovní době, reforma spo-lečné zemědělské politiky EU či vybrané problémy Lisabonského procesu apod.Důležitou součástí priority bylyinformace o Smlouvě o Ústavepro Evropu. Ratifikaci uzavřelodo poloviny července 2005 13 členských státu, v nepro-spěch ústavní smlouvy vyznělareferenda ve Francii a Nizozemí.Na vývoj zareagovala Evropskárada v Prohlášení hlav státůa předsedů vlád členskýchstátů Evropské unie k ratifi-kaci Smlouvy o Ústavě proEvropu z 16. a 17. června 2005a rozhodla o přizpůsobeníčasového plánu ratifikacevývoji a okolnostem v členskýchstátech a zahájení demokratic-ké debaty na národní úrovni.Ústavně právní dispozice Českérepubliky nabízí dvě variantyratifikace – cestou souhlasuobou komor Parlamentu třípěti-novou většinou nebo cestoureferenda – přičemž o způsobua předpokládaném termínudosud nebylo rozhodnuto.

Evropská unie blíže podnikatelům

Cílem projektu Centra pro evropskou integraci HK ČR, který byl reali-zován v rámci vládní kampaně Úřadu vlády ČR „Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR,“ bylo podnikatelům osvětlit nejdůle-žitější aspekty fungování jednotného trhu EU.

Jeden z workshopů proběhl i v pražském sídle HK ČR Foto: archiv CEI

ČEŠTÍ A ARABŠTÍPODNIKATELÉU JEDNOHO STOLU

Česko-arabská obchodní komora ve spolupráci s Hospodářskou komo-rou ČR uspořádala v jejím sídle v polovině loňského prosince setkáníarabských a českých podnikatelů v Praze, které se stalo součástí přípravna první česko-arabské podnikatelské fórum, které se chystá na tentoměsíc.Akce se zúčastnilo 34 představitelů arabských firem - většina z Iráku,zbytek ze Sýrie a Sjednocených arabských emirátů a Kataru. Komoditněpředstavovali velmi rozmanité zájmy - stavebnictví a stavební materiály,textil, čistírny a úpravy vody, stavební stroje, výrobnu technických plynů, IT technologie, či chladírenské zařízení. Z české strany se setkání zúčastnilo přes 60 firem. Jednání bylo pod-pořeno i přítomností představitelů ministerstev zahraničních věcí a prů-myslu a obchodu, velvyslanců a obchodních radů arabských zemív Praze. Velmi užitečná byla účast představitelů bankovní sféry, např.arabsko-francouzského bankovního konsorcia UBAF, banky ABC Inter-national Bank z Frankfurtu a České exportní banky. Setkání se oriento-valo především na bilaterální jednání jednotlivých firem, i když proběhlai jednání mezi podnikateli ČAOK a zástupci bagdádské obchodníkomory, OK provincie Babylon, Kurdského obchodního centra ze Sulej-manie a představiteli Arabského svazu kožedělného průmyslu se sídlemv Damašku.Dohoda o mediální spolupráci byla uzavřena s časopisem Bourses andMarkets z Damašku. Tato jednání byla přípravou na 1. česko-arabsképodnikatelské forum, které připravuje Česko-arabská obchodní komorana únor pod záštitou ministra zahraničních věcí Cyrila Svobody a ministraprůmyslu a obchodu Milana Urbana. Záštitu nad akcí přislíbil i generálnítajemník Ligy arabských států J. E. Amr Moussa.

Josef Regner, prezident Česko-arabské obchodní komory

Změny v ICCČeská republika

14. valná hromada Národního výboru Mezinárodní obchodní komoryv ČR (ICC ČR) zvolila na svém zasedání na další dvouleté funkčníobdobí do výkonné rady čtyři nové členy, a to: Ing Josefa Blechu, gen. ředitele Fezko, a.s., Ing. Milana Dudka, ředitele mezinárodníchvztahů, Česká exportní banka a.s., JUDr. Jana Šťovíčka, partneraadvokátní kanceláře Klein Šubrt Došková,v.o.s., Ing. Janu Šváben-skou, ředitelku Trade Finance, Komerční banka a.s..Ing. Vratislav Kulhánek, ŠKODA Auto a.s., Dr. Ing. Jaromír Drábek, HK ČR a JUDr. Zbyněk Švarc, VŠE zůstávají nadále členy rady.Do dozorčí rady byli nově zvoleni JUDr. Milan Kohout, předsedasprávní rady IMODS, o.p.s. a JUDr. Štefan Tomolya, předseda před-stavenstva Bohemia Iuris Kapitál a.s. Předsedou dozorčí rady zůstá-vá Ing Pavel Švejda, gen. tajemník Asociace inovačního podnikání.Předsedou ICC ČR je nadále Ing Jiří Kunert, předseda představen-stva Živnostenské banky a.s.O ICC ČR se dovíte více na www.icc-cr.cz

Vladimír Prokop, výkonný ředitel ICC ČR

S podporouEvropské komise na Srí LankuHospodářská komora ČR ve spolupráci s Obchodní komorou Cejlonuorganizuje v rámci programu ASIA INVEST bilaterální kontaktní akci SriLanka - Czech Interprise, která se uskuteční ve dnech 16. – 18. března2006 v hlavním městě Srí Lanky Colombu. Jedná se o oblíbené kontakt-ní podnikatelské setkání typu Europartenariat, na které Evropská komiseposkytuje finanční podporu pro české podnikatele až do výše 50 %nákladů. Projekt je oborově zaměřen na firmy z oblasti GUMÁRENSTVÍ (technolo-gie, výrobky, subdodávky pro elektronický a automobilový průmysl, sta-vebnictví, medicínské produkty, chemický průmysl, potravinářství, apod.),ENERGETIKY (technologie, investiční celky, obnovitelné zdroje energie,komunální distribuce el. energie, průmyslové generátory, elektromotory,nafta a plyn, komponenty - diody, tyristory, moduly, konvertory, apod.)a ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (čištění odpadních vod, čerpadla, likvidacekomunálního odpadu, zpracování zemědělského odpadu, desulfurizace,rekultivace místních zdrojů). V těchto oborech Srí Lanka představí cca100 vybraných firem, se kterými budou mít čeští podnikatelé příležitostnavázat partnerské vztahy. Současně s kontaktní akcí se ve stejnémvýstavním areálu (BMICH) koná mezinárodní veletrh IMEXPRO. Akce sedle ustanovení projektu mohou účastnit nejen firmy výrobní a obchodníz vybraných oborů, ale i subdodavatelé a servisní organizace.Podpora Evropské komise bude poskytnuta prvním 30 přihlášeným firmám, které splní veškeré podmínky projektu. Tyto firmy budou moci zavelmi výhodných podmínek navázat konkrétní spolupráci se srílanskýmipartnery a budou se moci přímo zapojit do obnovy země, která byla předčasem zasažena přílivovou vlnou tsunami.Kontakt: hansl@komora.cz

SVĚT OBCHODU str. 32 leden 06 SVĚT OBCHODU str. 33 leden 06

Latinská Amerika na dosahPodpořit ekonomickou spolupráci mezi evropskými a latinskoamerickýmimalými a středními firmami je podstatou programu AL-INVEST, iniciované-ho Evropskou komisí před více než deseti lety. Česká republika je zatímjediná z nově přistoupivších středoevropských zemí začleněná do tohotoprogramu.Během prvního desetiletí programu už vznikla rozsáhlá síť operátorů ze 43 zemí obou kontinentů, fungujících převážně ve spolupráci s podnika-telskými asociacemi, průmyslovými svazy, obchodními komorami apod.Zhodnotit rozšíření EU z pohledu nových příležitostí pro spolupráci s malý-mi a středními firmami na jihu amerického kontinentu přijeli koncem loň-ského roku do Prahy investiční odborníci z Mexika, Brazílie a Argentiny.Zájem a prostor je podle mínění většiny z nich dostatečný k tomu, aby seobchodní bilance úměrně existujícím reálným možnostem dařila zvyšovat.Rozpočet programu na léta 2004-2007 činí 52,5 milionu eur. Peníze jemožné čerpat na podnikatelské burzy, semináře a kontaktní akce včetněprezentací na světových odborných veletrzích, lze je užít i na konkrétníspolupráci mezi zkontaktovanými firmami.V Česku se program AL-INVEST rozběhl pod záštitou Asociace malýcha středních podniků a s podporou Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hos-podářské komory ČR. Podle Jorgeho Sáncheze Espinozy, ředitele pražské kanceláře Coopeco Praga, se zapojí i další oborově úzce speci-alizované instituce. Coopeco Praga už chystá prvních šest kontaktníchakcí, zaměřených například na zpracování mramoru a kamene (v únoruStone Meeting v brazilském státě Vitoria), nové průmyslové technologie(v dubnu v rámci veletrhu v Hannoveru) či na inovace a technologie prodůlní průmysl v průběhu známého veletrhu Expomin, který se konáv dubnu v Santiagu de Chile.

(is)

NA VZDÁLENÉTRHY VÝHODNĚS NÁMOŘNÍDOPRAVOU!Problematika námořní dopravy a jejího odvážnějšího a úspěšnějšíhovyužívání v zahraničním obchodě je námětem odborného semináře,který pořádá 2. února 2006 Národní výbor Mezinárodní obchodníkomory (ICC ČR) v sídle Hospodářské komory ČR. V naší zemi jakoprůmyslově vyspělé, s rozvinutým zahraničním obchodem, představo-val zámořský obchod vždy podstatnou složku celkové zahraničněobchodní bilance. Je pravda, že struktura našeho zahraničníhoobchodu doznala v posledních desetiletích významnou změnu. Protistavu čtyřicetiletého totalitního režimu, v němž převládala orientace natěžký průmysl a z toho vyplývající potřeba rozsáhlého masovéhodovozu surovin, došlo po změně režimu a po následném vstupu ČRdo EU k radikální strukturální změně našeho dovozu i vývozu. To sev poslední době projevilo v převážné orientaci na EU.Informacez kompetentních zdrojů potvrzují, že řada našich podnikatelů si stálevíce uvědomuje omezené možnosti dalšího růstu v rámci EU a nut-nost hledání a objevování nových odbytových možností mimo tutooblast. Mnozí čeští podnikatelé již pochopili příležitosti nového uplat-nění v zámořských rozvojových zemích a možnosti obnovení dřívěj-ších pozic například na Dálném východě, v Číně, na Blízkém východěnebo v Jižní Americe, které byly po změně režimu často až přílišsnadno opuštěny. Všechny tyto skutečnosti a poznatky zaznamenanév rozsáhlé poradenské činnosti vedly odborníky z ICC ČR k uspořá-dání semináře, který bude zaměřen na problematiku námořní dopravya který by měl přispět k odvážnějšímu a úspěšnějšímu využívání tétodopravní sféry. Seminář se uskuteční 2. února v budově Hospodářskékomory ČR, JUDr. Šubert seznámí účastníky s danou problematikoua jejím řešením. Bližší informace a přihlášku na seminář naleznete nawww.icc-cr.cz.

V rámci projektu EU „Gateway to Japan“ proběhne ve dnech 3.-7. 3. 2006 v Tokiu podnikatelská mise zaměřená na zdravotnickoutechniku. Na účast v této misi jsou zvány české výrobní firmy, kterémají vážný zájem prorazit na japonský trh a chtějí pro tento účel vyu-žít projektu „Gateway to Japan“ dotovaný Evropskou komisí. Nazákladě závazných přihlášek vybere EK cca 25 evropských firemreprezentujících sektor zdravotnické techniky především z oblastí:

Zdravotnická technika (výrobci přístrojů, aparátů nebo materiálůna diagnostikování, léčbu nebo prevenci chorob lidí i zvířat).Výrobky pro domácí zdravotní péči a rehabilitaci (přístrojea pomůcky pomáhající lidem se sníženou mobilitou).

Firmy, které mají zájem zúčastnit se této mise, musí splňovattato základní kritéria:

počet zaměstnanců menší než 250,roční obrat do 50 mil. EUR,

plynule ovládaná angličtina,minimální dvouletá zkušenost s exportem,

Vybraným firmám bude poskytnuta velkorysá finanční podpora, která zahrnuje:

pokrytí nákladů na ubytování na 5 nocí (max. do výše 1000,- EUR),pokrytí nákladů ve výši 80 % (max. do výše 1800 EUR) na službydelegáta v Japonsku, který české firmě vybere vhodné partnery,dojedná schůzky, vypracuje průzkumy trhu, zajistí překlady, tiskvizitek v japonštině a připraví další požadované materiály.Pro bližší informace a aplikační formulář, prosím, zašlete vyplněnýlístek nebo kontaktujte národního koordinátora pro ČR : Ing. Lenka Týčová, Hospodářská komora ČR, tel: 296 646 254,e-mail: tycova@komora.cz

Uzávěrka přihlášek je 14. 3. 2006

Snímek ze setkání českých a arabských podnikatelů Foto: archiv redakce

Podnikatelská mise do Japonska3.-7. 7. 2006 Zdravotnická technika

zkáze podléhajícího zboží– technické podmínky dopravních

prostředků– standardizované procedury váže-

ní nákladů– minimálními požadavky na infra-

strukturu– monitorování implementace har-

monizovaného systému.

Moldávie - země s velkýmpotenciálem

Další velmi významnou akcí bylaúčast na 2. investičním fóru, kterése pod názvem „Moldávie je otev-řená mezinárodnímu obchodu“konalo v Kišiněvě. Moderátoremfóra byl ministr hospodářství, ValerijLazar a vystoupili na něm nejdůleži-tější představitelé státu - předsedaparlamentu Marián Lupu, předsedavlády Vasile Tarlev, ministr zahraničía evropské integrace Andrei Stra-tan a guvernér národní banky Leo-nid Talmaci. Všichni vystupující seshodli na tom, že Moldávie nabízízahraničním investorům politickoui ekonomickou stabilitu a harmoni-zované právní a sociální prostředía od nich očekává nabídky včetněpodmínek, za kterých jsou ochotniv Moldávii podnikat. Země mávelký potenciál, levnou pracovnísílu na dobré odborné úrovni, ležív Evropě a je otevřená všem.Zvláštní koordinátor Paktu stabilitypro jihovýchodní Evropu EduardBusek byl ve svém vystoupenípragmatický. Konstatoval, že Mol-dávie ukázala velmi dobrou evoluciv procesu evropské integrace, alepřece jen je to ještě země, kteránení v Evropě tolik známá a Molda-vané se teď musí snažit návrhemkonkrétních projektů tuto situacizměnit. V druhé části fora pak bylypředstaveny konkrétní projektya zkušenosti např. firmy METROGroup, Sun Communication SRL,AZPETROL Co, Glass ContainerCopany a dalších.

Integrace Ukrajiny na světové trhy

V říjnu zorganizovala v KyjevěEvropská hospodářská komiseOSN - CEFACT spolu s ukrajin-ským ministerstvem hospodářství,ukrajinskou státní celní služboua Obchodní a průmyslovou komo-rou Ukrajiny mezinárodní workshopna téma usnadňování procedurobchodu. Jeho cílem bylo sezná-mit mezinárodní veřejnost s přehle-dem tržních reforem na Ukrajiněa zavedením opatření pro usnad-

ňování procedur do praxe. Téma,kterým se zabýval workshop, jenejen pro Ukrajinu, ale i pro dalšízemě s přechodovou ekonomikouvelmi aktuální. Reformy, které teďprobíhají na Ukrajině, stejně jakov Arménii, Gruzii a Moldávii, upřed-nostňují v první řadě otázky usnad-ňování procedur obchodu a jejichprůzračnost, modernizaci státnícelní správy a integraci Ukrajiny naevropský a světový trh. Otázkyusnadňování procedur obchodumají v tomto procesu velký významjako jedna z priorit rozvojezemě.V poslední době stouplvýznam odsouhlasení obchodníchprocedur a výměny dokladůa informací mezi Ukrajinou a jejímizahraničními partnery, kteří zavádído obchodu elektronickou výměnudat. Usnadnění a zjednodušeníprocedur obchodu je důležitýmfaktorem jak pro zahraniční investo-ry, tak pro ukrajinský export. Jeproto důležité spojit při práci odpo-vědné donory, představitele byzny-su i mezinárodní organizace. Jakopříklad je možné uvést problémyna hranici Ukrajiny s Moldávií nebočinnosti takových regionálníchstruktur, jako je např. koridor Evro-pa - Asie (TRACEKA) s SkupinaGUUAM, jichž je Ukrajina členem.

Bez dopravy a logistikyobchod neexistuje

Představitelé FITPRO, JUDr. Anto-nín Kerner a Ing. Marie Najmanová,

byli požádáni také o vystoupení na7. mezinárodní vědecko praktickékonferenci na téma „Trh služebkomplexních dopravních systémůa aplikované problémy logistiky.“Zorganizovala ji ukrajinská společ-nost AUTOEXPO, specializovanána pořádání výstav a veletrhů, pod

záštitou ukrajinského ministerstvadopravy a spojů, ukrajinskéhoministerstva politiky průmyslu, Stát-ního výboru Ukrajiny pro stavebnic-tví a architektury, Kyjevské městskérady a Státní služby Ukravtodorpro stavby silnic a dálnic. Zúčastni-lo se jí téměř sto odborníkůz oblasti logistiky, kteří zastupovalijak státní správu a vědecké institu-ce, tak různé svazy a asociacesdružující dopravce, přepravcea expeditory s velkými praktickýmizkušenostmi. Závěry z této konfe-rence potvrdily, že důležitosta nepostradatelnost dopravní sférya logistiky už není třeba obhajovat,ta už se stala životně důležitoupodmínkou usnadňování obchodua zahraničního zejména a řešenídopravních problémů přináší užitekvšem, kteří se jimi seriozně zabývají.

Českomongolské obchodnívztahy oživeny

Nejdůležitější akcí ovšem byla prvnímise řešitelského týmu do Mongol-ska. Stěžejní akcí při ní byl odbornýseminář na téma usnadňováníobchodu a elektronický obchod,který české velvyslanectví v Mon-golsku zařadilo do seznamu akcípořádaných v rámci oslav Národní-ho dne ČR a 55. výročí navázáníčeskomongolských diplomatickýchvztahů a který osobně zahájil českývelvyslanec Jiří Nekvasil. Cílemsemináře bylo seznámit účastníkyjak s procedurami, postupy

a nástroji usnadňování mezinárod-ního obchodu doporučovanýmiEHK OSN - UN/CEFACT, tak uká-zat několik praktických příkladůjejich aplikace v praxi. Semináře sezúčastnilo více než padesát před-stavitelů státní správy, byznysua akademické obce. Podle reakce

přítomných přednesená problema-

tika zaujala a vyvolala řadu dotazů,

které pak byly podrobně diskuto-

vány i během dalších jednání na

ministerstvu průmyslu a obchodu,

Ministerstvu cest, dopravy a turis-

mu, ministerstvu paliv a energetiky,

v úřadu dopravního prokurátora,

v Národním centru pro legislativní

a právní výzkum, vzdělávání a infor-

mace, na Generální celní správě

Mongolska i v řadě soukromých

a státních podniků. Nejpřínosnější

byla jednání s představiteli naší

partnerské organizace Průmyslové

a obchodní komory Mongolska

a Mongolského národního orgánu

pro usnadňování procedur obcho-

du a elektronický obchod -

MONPRO. Ta vyústila v konkrétní

návrh společného českomongol-

ského projektu rozvojové pomoci,

který má pomoci řešit:

– zavádění doporučení a nástrojů

EHK OSN/CEFACT do obchodní

praxe v česko mongolských

vztazích,

– zjednodušení přechodu zboží

přes hranice (elektronické celní

řízení),

– elektronickou výměnu dat (elek-

tronická fakturace, elektronická

tržiště),

– pomoc při zapojení MONPRO

do práce UN/CEFACT a jeho pra-

covních skupin.

V závěru lze ještě konstatovat

názor a stanovisko všech PRO

organizací, jejichž představitelé se

výše zmíněných podzimních akcí

zúčastnili. Jsou si vědomi, že úro-

veň jejich činnosti je různá a kolísá

podle jejich finančních možností.

Ovšem usnadňování obchodu,

standardizace, harmonizace, boj

s korupcí a byrokracií je především

věcí státu a ne soukromého sekto-

ru. Soukromý sektor platí daně

a tím se vlastně na financování

koordinace a zajišťování těchto čin-

ností podílí. Za orientaci ve zko-

rumpovaném a nekoordinovaném

prostředí pak podnikatel platí

podruhé. Většina PRO organizací

je také součástí hospodářských

komor ve svých zemích a jejich

úkolem je, nebo by mělo být, dělat

prostředníka mezi státní správou

a podnikatelskou sférou. A na tuto

činnost a osvětu samozřejmě musí

přispívat stát.

Text a foto: Marie Najmanová,

FITPRO při HK ČR

SVĚT OBCHODU str. 35 leden 06SVĚT OBCHODU str. 34 leden 06

Prvním předsedou tehdy pracovnískupiny WP.4, předchůdkynědnešního Centra pro usnadňováníobchodu a elektronický obchod(UN/CEFACT) byl představitel Čes-koslovenska Ing. Vladimír David.A Český národní orgán pro usnad-ňování obchodu a elektronickýobchod (FITPRO) v těchto aktivi-tách úspěšně pokračuje. V rámciprojektu rozvojové pomoci ČRspolu s obchodní divizí EHK OSNmapuje současný stav v oblastizjednodušování a usnadňováníprocedur mezinárodního obchoduve vybraných zemích s přechodo-vou ekonomikou. Během misí dotěchto zemí se společný pracovnítým ČR a EHK OSN seznamujes činností státní správy i potřebamibyznys kruhů v oblasti usnadňová-ní procedur obchodu a elektronic-kého obchodu. Zároveň tam pre-zentuje některé konkrétní příkladyrealizace v ČR. Dalším úkolem jepak vytypovávat oblasti možnéspolupráce a následně zapojit spe-cialisty z těchto zemí do meziná-rodních pracovních skupin přiUN/CEFACT podle jejich odbor-nosti. Ti pak mají šanci pomocizohlednit v doporučeních a nověvyvíjených nástrojích usnadňováníobchodu také potřeby zemí s pře-chodovou ekonomikou. Základnímyšlenkou projektu a potřebouvšech zúčastněných zemí jeusnadnění přechodu zboží přeshranice a tedy jakási harmonizacenárodních procedur a postupů přisoučasném zvýšení ochrany zbožía informací o něm.

IT v zemích s přechodovuekonomikou

Vývoj informačních technologií senevyhnul ani zemím s přechodo-vou ekonomikou. Obecná připra-venost z hlediska „elektronizace“tam je jak u státní správy, tak na

straně podnikatelské veřejnosti.

Využívá se komerčních softwaro-

vých produktů velkých firemních

systémů i specializovaných aplika-

cí. Existují ovšem stále určitá

národní specifika. Rozmanitost

implementace legislativy je ještě

výraznější. Přesto lze konstatovat,

že na této platformě se dá stavět.

K tomu je ale nutné dohodnout

a sjednotit projektová řízení, pra-

covní metodiky a postupy, části již

používaných softwarových produk-

tů, ale i nutný lidský faktor, tj.

schopnost aktivně a často i online

spolupracovat na řešení provoz-

ních situací na národní i meziná-

rodní úrovni.

Cíl: zjednodušení pravidelv obchodě

Mezi hlavní akce společného řeši-

telského týmu ČR a EHK OSN

během loňského podzimu patřila

např. účast na 25. zasedání

SECIPRO, což je sdružení PRO

organizací regionu jihovýchodní

Evropy pod patronací Paktu stabili-

ty financovaného USA, které si

jako cíl vytklo zjednodušení pravi-

del a především zjednodušení

jejich realizace v praxi ve státní

správě, obchodu a dopravě.

Na jednání představitelé všech

členských PRO organizací sezná-

mili plénum s dosaženými výsledky

při harmonizaci celních, odbavova-

cích a dopravních procedur

a dokladů - o výsledcích zjednodu-

šení přechodu zboží přes společ-

né hranice. Všichni se shodli

v tom, že idea a koncept této

snahy jsou velmi dobré, ale sama

realizace není všude stejná

a zejména nemá všude stejné

podmínky. Velkou roli přitom hraje

otázka financování. Představitel

Paktu stability Mozur se k rychlosti

implementace navrhovaných řešení

v regionu jihovýchodní Evropy

vyjádřil velmi kriticky, ale v závěru

svého vystoupení přislíbil další pod-

poru. J. Forestová jako představi-

telka americké organizace USAID

prohlásila, že její organizace mimo

jiné také podporuje usnadňování

obchodu a spolupráci a je ochot-

na pomoci regionu jihovýchodní

Evropy formou finančních půjček.

Řecký představitel organizace BAC

(Business Advising Council) naopak

dosažené výsledky ocenil, přislíbil

další podporu a doporučil zaměřit

se v dalším období zejména na

malé a střední podniky.

Stěžejním bodem jednání byla

srovnávací analýza připomínek

sekretariátu EHK OSN k dokumen-

tu TRANS/WP.30/AC.3/2004/2,

Annex 8 - Mezinárodní konvenci

o harmonizaci kontrol zboží na hra-

nici z roku 1982. Příloha č. 8 zahr-

nuje následující činnosti:

– zjednodušení a zrychlení vízových

procedur profesionálních řidičů

– rychlost odbavení zboží na hrani-

ci, zejména živých zvířat a rychlé

JE OBCHOD BEZ „PAPÍROVÁNÍ“ JEŠTĚ FIKCÍ?

Ne, obchodování bez papírových dokladů už nepatří do oblastiscience fiction. Tuto myšlenku začala rozpracovávat a naplňovatEvropská hospodářská komise OSN z pověření OSN již začátkemsedmdesátých let minulého století. Česká republika se na této činnosti podílela od začátku.

Na jednání s kolegy v Moldávii, za HK ČR Marie Najmanová a Antonín Kerner. Foto: archiv FITPRO

Snímek z návštěvy Mongolska

www.a l t ron .ne t

Spolehlivá řešení pro život

ZDROJE UPS

DC ZDROJE

MOTORGENERÁTORY

STŘÍDAČE

STATICKÉ PŘEPÍNAČE

BATERIOVÉ SYSTÉMY

FREKVENČNÍ MĚNIČE

A REGULÁTORY

PŘESNÁ KLIMATIZACE

PŘEDPRODEJNÍ SLUŽBY

- návrhy a posudky řešení

REALIZACNI SLUŽBY

- logistika, instalace

- inženýring

POPRODEJNÍ SLUŽBY

- servisní programy

- preventivní údržba

- poruchový servis

- upgrade nebo

crossgrade zařízení

- prodloužení záruky

- ekologická likvidace

SPECIÁLNÍ SLUŽBY

- outsourcing podpůrné

technologické

infrastruktury

- facility management

- operativní leasing

- pronájem technologií

záložního zařízení

REALITY str. 36 leden 06

O vítězích již 7. ročníku této známésoutěže, která se v tuzemskupovažuje za nejprestižnější ve svémoboru, rozhodla devítičlenná od-borná porota, jejímiž členy bylizástupci Asociace pro rozvoj trhunemovitostí, Obce architektů,bank, agentur pro výzkum trhu,developerů, realitních makléřů i uži-vatelů. Záštitu nad letošním roční-kem soutěže převzal ministr promístní rozvoj Radko Martínek.O ocenění usilovalo celkem 35projektů v pěti kategoriích. Rozho-dujícími kritérii při posuzování kvalitypřihlášených projektů byl výběrlokality, urbanistické a architekto-nické řešení, kvalita realizace,a zejména úspěšnost na realitnímtrhu.

O nominaci na ocenění titulem„Nejlepší z realit 2005“ -„Best of Reality 2005“ se

mohly ucházet stavby dokončenév České republice po 1. lednu2004, v kategoriích: rezidenčníprojekty, rekonstruované kancelář-ské projekty, nové administrativníobjekty, rekonstruované kancelář-ské objekty, nákupní centraa hotely.Vedle toho získal zvláštní cenu po-roty projekt, který se za uplynulýrok výjimečným způsobem zaslou-žil o rozvoj českého realitního trhu. Udělena byla také cena Asociacepro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN). Předseda dozorčí rady Asociacepro rozvoj trhu nemovitostía odborné jury, Kamil Kosman,ředitel úseku financování nemovi-tostí a hypoték České spořitelny,zhodnotil letošní ročník slovy:"V jednotlivých kategoriích se sou-těž vyznačovala mimořádným kvali-tativním i kvantitativním rozpětíma potvrdila, že středem zájmu

developerů jsou nyní zejména nováadministrativní centra a rezidenčníprojekty." Kamil Kosmana jsem také požáda-la o stručné zhodnocení letošníchvýsledkům této soutěže:

Co říkáte oceněným budo-vám a jejich developerům,architektům a stavařům? „Oceněné stavby vždy splňujíurčitá nadstandardní kritériaa jsou výsledkem zapálení prověc nebo snahy realizovat věcitím nejlepším možným způso-bem. Ne všechny oceněné pro-jekty byly perfektní ve všech ohle-dech, ale každý měl v sobě cosivýjimečného.“

Která stavba či rekonstrukcevás nejvíce zaujala? „Nile House, jako další architekto-nický počin na pražském realitním

trhu. Kromě toho mám osobněvelmi rád hotely, a tentokrát jsemměl radost z Rezidence Alchy-mist, která sice není typickýmhotelem, ale je přehlídkou fantaskních interiérů odrážejícíchvkus majitele.“

Vývoj na trhu realit lze v loňskémroce hodnotit jako velmi progresiv-ní. To vše se promítá nejen donových nápadů v architektonic-kých řešeních, ale celkově i dorozvoje ekonomického prostředíu nás. Reality jsou i výrazempostupujícího hospodářskéhorůstu i vizitkou práce všech, kteříse na stavbách podílejí od develo-perů, architektů až po stavebníky.Je zajímavé sledovat, jak sepostupně přetváří vzhled našichměst a obcí.

Alena Dlabačová

Foto: archiv ag. Crest Communications

Nejlepší realita roku2005

V Míčovně na Pražském hradu byly vyhlášeny výsledkya předána ocenění nejlepším projektům českého realitníhotrhu za uplynulý rok.

Rezidence Alibaba The Forum

1. Odlišnost od konkurence 2. Zacílení 3. Relevantní obsah pro

cílové skupiny 4. Měřitelnost5. Testování pokus/omyl 6. Uspořádání webu 7. Důvěra

1. Odlišnost od konkurenceVaše vymezení oproti konkurentůmje prvním krokem celého procesu.Musíte najít cestu, jak v lepšímslova smyslu působit jinak nežostatní. Tento princip se prolínácelou vaší strategií.

2. ZacíleníNyní se pokuste si představit kon-krétního uživatele vašich stránek. Neněkoho s anonymní tváří, ale sku-tečnou osobu. Měl by to být někdoz cílové skupiny, kterou chcetezasáhnout. Už víte? Dobrá. Teď sepokuste si představit, jaká jsou jehoočekávání a potřeby. Pokud mátes představami problém, můžete seho přímo zeptat. Na tato přánía potřeby potom musíte na vašichstránkách nabídnout jasnou a účin-

nou odpověď, která daného člově-ka osloví a přesvědčí.

3. Relevantní obsah pro cílové skupinyAť už se na některou ze stránekvašeho webu dostane návštěvníkz vyhledávače nebo pomocí navi-gace, musí na ní najít přesně to,co očekává. Pokud vám na inter-netu běží banner s upoutávkou naluxusní kabelky Louis Vuitton, musíodkazovat přímo na stránkus nabídkou tohoto zboží. Nikoli nahomepage vašeho webu, kde semožná někde krčí obecný odkazna katalog zboží.

4.- 5. Měřitelnost a testovánípokus/omylJeden profesor na vysoké školeříkával: "Co nemůžete změřit, tonemůžete řídit." A měl svým způ-sobem pravdu. Měření, rukuv ruce s nekončícím zkoušenímvariant, jsou klíčem ke zlepšenísoučasného stavu. Nelze zvyšovatkonverzní poměr, aniž byste mělik dispozici nástroj, pomocí nějždokážete zjistit počty unikátních

návštěvníků a také těch, kteří pro-vedli objednávku či jinou akci.

6. Uspořádání webuZejména u rozsáhlejších webů platípravidla o jednoduchosti a použi-telnosti dvojnásob. Způsob, jakýmsestavíme strukturu stránek a při-chystáme navigaci, hraje rozhodují-cí úlohu při vedení uživatelek požadovaným akcím. Objednáv-ky zboží či registrace k odběrunewsletteru budou mít logicky nižšíkonverzní poměr při umístění dohloubi webu, než když se budouvyhřívat na úvodní stránce. Jedno-duše řečeno, návštěvník, kteréhojsme těžce přivedli na naše strán-ky, musí nejen snadno a rychlenajít to, co hledá, ale měl by takédospět k akci, kterou po němchceme my. K tomu je zapotřebí,aby ji našel a abychom mu dalidůvod ji provést.

7. DůvěraZe všeho nejdůležitější je všakdůvěra. Bez té nelze téměř nicprodat a dvojnásob to platí naanonymním internetu. Důvěru

můžete začít budovat již dnes.Začněte třeba s uvedením prohlá-šení o ochraně osobních údajů činákupních podmínek. PoužívejteSSL pro odesílání citlivých data zajistěte je důvěryhodnými certifi-káty, které rovněž můžete na svémwebu uvést jako záruku. Sděltesvětu, kolik zákazníků už na vašemwebu nakoupilo a nezapomeňtezřetelně uvést odkaz na kontakta podporu. Velmi účinné je rovněžpublikování nejrůznějších článkůa jejich rozesílání zaregistrovanýmzájemcům.Co říci na závěr? Ačkoli mámek dispozici četné nástroje proměření návštěvnosti, jen málo pro-vozovatelů webů se dívá na získa-ná čísla důkladně. Tyto statistikydovedou odhalit mnoho velice uži-tečných údajů o chování návštěv-níků na našich stránkách a je jenna vás, zda je budete přehlížetnebo je využijete ke svému pro-spěchu.

Robert Haas,

marketingový a obchodní ředitel

společnosti Symbio

Foto na stránce: Isifa

INFORMATIKA str. 38 leden 06 INFORMATIKA str. 39 leden 06

Možná ještě ne, protože návštěvníktotiž neznamená zákazník! A jelikožbych se rád podobného večírku kupříležitosti dosažení vytyčených on-line úspěchů zúčastnil, dovolte miněkolik dobře míněných doporuče-ní. Možná vám pomohou, aby celáoslava neskončila rozpačitě. Klíčemke správnému zhodnocení situaceje rozpoznání rozdílu mezi návštěv-níkem stránek a zákazníkem.

Kdo je zákazník

Nejprve je nutné si říci, koho nainternetu považujeme za zákazníka.Ať už jednotlivé komerční stránkyna internetu nabízejí elektronickýobchod nebo pouze prezentujífirmu či nabídku, ve většině přípa-dů mají jasný cíl. Tímto cílem (vedleřady dalších) je podpora obchodu.Hovoříme-li tedy o zákaznících,nemusíme mít na mysli pouzezákazníka, který nakupuje on-line.Zákazníkem je také člověk, kterýse na základě kvalitní prezentace čiservisu na webu rozhodne osobněnavštívit prodejnu či jiným způso-bem využít nabídky dané firmy.Víte přesně, kolik % z vámi těžcevydobyté armády návštěvníků tvořítakto definovaní zákazníci? Většinavelkých internetových obchodů znátuto otázku poměrně dobřea nepřestává na ni hledat stáledokonalejší odpovědi. Problém sevšak netýká pouze e-shopů, alevšech komerčních webů. Útěchoumůže být, že jednou ze základníchvlastností internetu je měřitelnost.Cesta ke zjištění tohoto údaje tedynení uzavřená.

Co to je konverzní poměr?

Konverzní poměr zní možná trochuzbytečně vědecky, jde ale o běžněpoužívaný termín a bude pro násjedním z hlavních kritérií hodnoceníúspěšnosti webu. V zásadě sejedná o procenty vyjádřený početlidí z celku, kteří provedli námi sle-dovanou akci. Nejobvyklejším pří-kladem je konverzní poměr vyjadřu-jící procentuální podíl návštěvníkůwebu, kteří odeslali za sledovanéobdobí objednávku:

O - počet návštěvníků, kteříodeslali objednávku

N - celkový počet návštěvníkůK - hrubý procentuální podíl

zákazníků na celkovémpočtu návštěvníků

Některé internetové obchody jdouještě o kousek dál a sledují nejenodeslané, ale i zaplacené objed-návky. Výsledné číslo má vyššívypovídací hodnotu o ekonomickévýkonnosti. Je však přirozeněnáročnější na sledování a pokroči-lejší informační podpora je zdenezbytná.Ačkoli můžete sledovat jakýkolikonverzní poměr (např. podílnávštěvníků, kteří si přečetli něja-kou konkrétní aktualitu), pro našeúčely bude účelné si sledovanéhodnoty rozdělit. Jistě sami uznáte,že v prostředí komerčních webo-vých prezentací má zcela jiný

význam konverzní poměr odesla-ných objednávek a kliknutí na tla-čítko "Více informací o produktuXY". Pouhé vyžádání informacímůžeme chápat jako mikrokonver-zi, která je jedním z kroků vedou-cích k plnohodnotné konverzinávštěvníka v zákazníka (případněv jinak komerčně zajímavou skupi-nu - např. u elektronických maga-zínů to může být konverze v regist-rovaného čtenáře a odběratelenewsletteru).Nicméně i mikrokonverze si zaslou-ží naši pozornost a má smysl jejichměření. Z výsledků potom může-me například vyčíst, že změnoutextu odkazu z "Více informací zde"na "Stáhněte si zdarma případovoustudii" došlo ke zvýšení dané mik-rokonverze o 15 %. Ve výsledkuse toto zvýšení projevilo nárůstemobjednávek o 10 %. To vše bezjakékoli změny návštěvnosti.

Jaké hodnoty zjišťovat prourčení konverzního poměru?

Většinu potřebných dat můžetesnadno zjistit prostřednictvím apli-kací pro analýzu návštěvnosti(např. Gemius, Navrcholu, Obser-ver, WebTrends, OMNITURE Site-Catalyst, …). Ať už se jednáo analyzátory LOG souborů čiměření pomocí skriptů vloženýchdo stránek, je nutné takto získanádata očistit. Předně se musíte zba-vit záznamů, které po sobě zane-chaly roboti vyhledávačů, vyhledá-vače e-mailových adres, vyhledá-vače odkazů apod. Jejich seznamnajdete např. na adrese

http://www.psychedelix.com/agents.html. Nezapomeňte také odfiltro-vat přístupy z vaší firmy či jinak irelevantních subjektů (vaše inter-netová agentura apod.).Následně se zaměřte na zjištěníunikátních návštěvníků. Jejichpočet je obvykle nižší, než početnávštěv (visits, sessions), hitů,hosts či načtení, což jsou dalšíobvykle měřené veličiny. Ne každáaplikace pro sledování návštěvnostidokáže identifikovat unikátnínávštěvníky. Nejrůznější jednodu-chá počítadla tuto funkci obvyklepostrádají. Dlužno dodat, že anihodnota označovaná jako unikátnínávštěvník není vždy zcela přesná(z jednoho počítače může např.přistupovat více lidí, nebo majívypnuté cookies a měřící aplikacenemá náhradní řešení či nedokáževyřešit problém s proxy apod.).Zjištění konverzního poměru jenásledně již poměrně jednoduché.Stačí vydělit počet návštěvníků,kteří provedli sledovanou akci, cel-kovým počtem unikátních návštěv-níků a výsledek je (po vynásobenístem) vámi hledaným procentuál-ním vyjádřením konverze.

Jak jednoduše zvýšit konverzní poměr?

Abyste z vašich návštěvníků získalimaximum těch, kteří vám přinesouzisk, musíte postupně zlepšovatveškeré parametry vašeho úspěš-ného internetového podnikání. Abyto však nebylo tak složité, zaměřtese nejprve na následujících sedmklíčových oblastí:

Jak měřit úspěch webu?

Předpokládejme, že s rostoucí popularitoua rozšířeností internetu roste návštěvnosti vašich stránek. Při jejich tvorbě či posled-ní rekonstrukci jste si dali za cíl dosáhnoutX unikátních návštěvníků za měsíc. To sevám nyní podařilo. Je tedy čas na oslavy a plácání po ramenou?

x 100 = KO

N

PROJEKT OD A DO Z str. 40 leden 06

Jak se rodí projektZa Ianusem stojí lidé, kteří mají zasebou zajímavé zkušenosti z komerční poradenské minulosti.V rámci oběda se několik lidí z oboru personálního poradenstvídohodlo, že udělají něco pro sféruklientů, kteří by nikdy na poraden-ské služby nedosáhli. Kolegyně-matky diskutovaly o tom, jak jefajn, že v consultingu lze zároveňpracovat a starat se o děti. „Zezkušeností se zahraničními firmamivíme, že obrovské organizace jakotřeba Lufthansa mají speciální pro-gramy pro návraty letušek z mateř-ské dovolené, jsou schopny v takovém doslova rozlítanémpovolání zajistit, aby jim ženy neod-cházely, dát jim kratší trasy. Pročnezkusit něco takového u nás?“ uvažuje manažerka projek-tu Ianus Alexandra Hochmanová,která pracovala v poradenství pětlet na volné noze a předtím jakofiremní konzultant. Část diskutují-cích změnila během oběda svéprofesní zaměření na neziskovousféru. Lidé z Ianusu reagovali na tři výzvy z tří různých rozpočtů,prostředky získali ze tří fondů. Jednalo se o tato opatření: Pod-pora sociální integrace v regio-nech, Rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce (oba proLiberec) a Sladění rodinného a pracovního života (pro Prahu).Žádosti o grant se podávaly nazačátku loňského roku. Napříkladpro Prahu bylo přijato celkem 74 žádostí, vybráno bylo 26.

Jak získat prostředky? Obhájit nákladyIanus získal dotaci ve výši 6 milionů580 tisíc Kč. „Stavět rozpočet jestrašně těžké. Už od června,odkdy fungujeme v přípravnémrežimu, vidíme, kde jsme počtypodcenili,“ říká zakladatelka Ianusu.Spočítali si, co všechno potřebují

financovat. Důležitá je zdůvodnitel-nost nákladů. Ale MPSV rozpočetseškrtalo. Museli vyjednávat o počtu úvazků, což protáhlo pří-pravnou fázi, než mohli podepsatsmlouvu. Na Liberec mají dvagranty, tedy dva správce: MSPV a Liberecký krajský úřad, správ-cem Prahy je úřad práce. Podlemanažerky Ianusu je MPSV nejhor-ší subjekt z těch tří správců. „Mámzkušenost, že ministerstvo je pře-kážka, ne pomoc. V červnu jsmese dozvěděli, že dostaneme pro-středky, ale smlouvu na čerpánítěch prostředků jsme podepsali až8. prosince.“ Naopak nejlepší spo-lupráci mají podle jejích slov s Libe-reckým krajem. Zatím jediný part-ner Ianusu, konzultantská firma síd-lící vedle, hradila prostory a zásobi-la neziskovku nejnutnějším vybave-ním. Někteří zaměstnanci Ianusuprý dokonce od června do zářípracovali zadarmo. „Bez dobrévůle by to nebylo,“ hodnotíHochmanová.

Pro koho je projekt určenCílovými skupinami jsou matky, alei otcové v jejich situaci a dále ženypo padesátém roce věku. Investo-vat budeme do lidí, kteří jsou moti-vovaní, chtějí na sobě pracovat,ale něco jim k tomu chybí: znalosti,dovednosti, odvaha nebo sebevě-domí. Díky tomu, že čerpáme z evropských prostředků, jsou veš-keré poradenské služby pro klientyzdarma,“ říká zakladatelka Ianusu.Velkou otázkou pro Ianus budenajít si partnery: „Nechceme mít v pravém slova smyslu sponzory,nýbrž partnery,“ vysvětluje SašaHochmanová, která si představujenapříklad ve spolupráci s call cent-ry. Ianus by garantoval klientky a firma by za to umožnila, aby kli-entky získaly práci. „Není smyslem,abychom klientům pomohli napsatživotopis, smyslem je opravdu najít

práci,“ myslí si Saša Hochmanováa dodává, že tato firma jim za to,že pro ně Ianus vybere lidi, poskyt-ne sponzorský příspěvek nebodar: „Partnerství je o rovnocennos-ti. Chceme, aby ocenili, že něcoumíme,“ řekla.

Co Ianus nabízí konkrétnímuzaměstnavateliV Ianusu pracují profesionální kon-zultanti, rozumí byznys jazyku a profesním požadavkům. Kdyžpřijde firemní personalista, který při-nese popis práce a řekne, žechce určité „soft“ a „hard skills“ a jak má vypadat osobnostní profil,budou schopni vybrat lidi podlezadaných kriterií na základě meto-diky, která se skládá jak z pohovo-rů, tak z testů.Veliké téma, v ČR zatím neakcen-tované, je „being a good memberof a community“. Západní firmy se hodně snaží, aby byly chápányjako pomáhající součást místnísociální komunity a vynakládají pro-středky např. na zaměstnaneckoumateřskou školku. Ambice Ianusuje najít partnery, kteří o to budoustát.

Otevření rozvojového centrav Praze – problém s prostoryPrvní část projektu, liberecké roz-vojové centrum financované Libe-reckým krajem, se otevírá v lednu.Nyní je proto největší priorita získáníklientek. Po oslovení maminek sevytisknou PR materiály pro získává-ní spolupracujících organizací.Ianus má navázánu spolupráci s úřadem práce v Liberci a s „kon-kurenčními“ neziskovými organiza-cemi. Druhou část libereckéhoprojektu, financovanou přes MPSVa zacílenou na ženy po padesátcei na muže, chce Ianus otevřít v únoru. Prahu chtějí otevřít co nej-dříve, protože jsou vázáni počty kli-entů, které musí obsloužit za 24 měsíců. V současnosti naléha-vě hledají prostory. Konkrétně napronájem prostor v Praze mají 15 tisíc korun. „Potřebujeme sto-metrové prostory, hledáme je odčervna. To, že nemáme prostory,nás hrozně mrzí. A už to docelaspěchá, v nejbližší době bychomjiž měli otevřít pro veřejnost. Prostor v Praze je teď pro nás klíčovou otázkou,“ říká Hochmanová.

Táňa Švrčková

Foto: archiv

„BEZ DOBRÉ VŮLE BY TO NEŠLO,“ říká manažerka projektu Ianus

IANUS BYL STAROŘÍMSKÝ BŮH VŠECH ZAČÁTKŮ. IANUS JE TAKÉ NÁZEV NEZIS-KOVÉ ORGANIZACE, KTERÁ VYPRACOVALA PROJEKT STEJNOJMENNÉHO ROZ-VOJOVÉHO CENTRA PRO VZDĚLÁVÁNÍ JEDNOTLIVCŮ A SKUPIN. CHCE POMOCILIDEM, KTEŘÍ OBTÍŽNĚ HLEDAJÍ UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE, VYROVNÁVAT SES KONCI A NAUČIT JE VIDĚT ZAČÁTKY A NOVÉ MOŽNOSTI.

Manažerka projektu Ianus Alexandra Hochmanová,

která pracovala v poradenství pět let na volné noze a předtím jako firemní konzultantka.

fantastických míst.Někde taky po ulici prochází muž,který to všechno spustil: TomášBaťa se svou chotí Marií. Všichni houctivě zdraví. A váží si ho. Ale onnení nabubřelý „pan podnikatel“, alečlověk, ke kterému má každý dveřeotevřené se svým názorem. Chceteněco zlepšit, nezdá se vám něcove fabrice nebo v Baťově nemocni-ci… vždyť můžete mít pravdu, tadyse lidem naslouchá. Tady se tvoříbudoucnost. Kdyby nebyla přeruše-na 2. světovou válkou a poté socia-listickou érou, kdo ví, možná by paknebyl za vzor dáván švýcarský bla-hobyt, ale československý…

Den má 86 400 vteřinTak znělo jedno ze základních heselTomáše Bati. 86 400 okamžiků,v nichž může přijít nový nápad,nová myšlenka, rozhodnutí. TomášBaťa je využíval bezezbytku. V pra-covním i osobním životě. Maximálněpoužíval nejmodernější formy komu-nikace - jako by tušil, že potřebujeurychlit čas. Snil o nových robo-tech, samočinných počítačích,špičkové bezdrátové komunikaci.Chtěl lidi osvobodit od mechanicképracovní rutiny. Ne, on nesnil o „zla-tých českých ručičkách“, o nichž ses takovou oblibou píše. Bohužel,k naší škodě. Snil o „zlatých čes-kých hlavičkách“, které vymýšlejí,tvoří, vynalézají, inovují… Věděl, žejako malá země se musíme prosaditpoužíváním mozků, nikoli rukou.Sám říkal: Do velkého bytu vámdělník doroste – v malém se skrčí.A Tomáš Baťa nechtěl žádné „skr-

čence“, chtěl velké lidi - svýmduchem, potenciálem, prací. Stavělvelké byty, uskutečňoval velké plány.Napsal: „Jsme průkopníci. Zbabělcise nevydali na cestu, slaboši sepoztráceli cestou. My musíme jítkupředu!“ Sám se o to snažil kaž-dým svým krokem i činem. Obdivo-val technické vynálezy, novinky v komunikaci i ve výrobě a zároveňnezapomínal ani na správnou moti-vaci lidí. Byl průkopníkem – v tomsprávném slova smyslu. Byl orlem,který letěl vždy kupředu, vždy výše,vždy před ostatními.

Náš zákazník - náš pánToto nejznámější Baťovo heslo zlido-vělo. Možná ho už leckdo považujeza přísloví, ale jeho autorem jeTomáš Baťa. Zároveň napsal: „Chcibýt šťastným, avšak člověku nelzebýt šťastným, žije-li mezi nešťastný-mi, jako nelze zůstat trvale zdravýmmezi nezdravými. Mým cílem tedyje, aby bylo na světě více šťastnýchlidí.“ Rovněž nelze zůstat rovnýmmezi křivými, pravdivým mezi lháři čiodvážným mezi zbabělci...Před 130. lety se narodil tento veli-kán nejen českéhol ale světovéhoprůmyslu. Jeho systém byl ve svédobě průkopnický a získal odezvupo celém světě. Možná se na jehomyšlenky zapomnělo... a možná jeto tak trochu škoda pro řadu z nás.

Za použití citátů z knihy prof. Milana

Zeleného: Cesty k úpěchu – Trvalé hodnoty

soustavy Baťa (red)

Foto: archiv a Petr Poliak

STRUČNÝ PRŮVODCE ŽIVOTEM TOMÁŠE BAŤI1876 - narození ve Zlíně1882 - začátky učení se ševcovského řemesla1894 - založení ševcovské živnosti spolu se svými sourozenci

Tomášem, Annou a Antonínem1897 - zavedení proslulých „Baťovek“ (plátěné boty s koženou

podešví a elegantní špičkou) do sériové výroby1900 - stavba první tovární budovy1904 - první cesta do Ameriky, z níž přijíždí plný inspirace

a nových nápadů1912 - svatba s Marií Menčíkovou, dcerou ředitele knihovny

ve Vídni1917 - v továrně pracuje 5000 osob, denně je vyrobeno 10 000

párů bot1922 - poprvé zvolen starostou Zlína1925 - založena Baťova škola práce, 563 prodejen v České

republice1929 - otevřen Dům služeb Baťa v Praze, založeny výrobní

podniky v Německu, Anglii, Francii, Polsku, Holandsku,Indii, USA a v dalších zemích

1930 - denní výroba 100 000 párů, zaveden pětidenní čtyřiceti-hodinový pracovní týden, když prakticky po celémsvětě se pracovalo i v sobotu

1932 - tragická smrt T. Bati při letecké havárii v Baťově

Z MYŠLENEK TOMÁŠE BATI„Je velmi nesnadné vychovat v sobě sílu pro vykonávání těžkéduševní práce, jakou je výzkum. Je nesnadné donutit člověka,aby ve své duševní dílně vytvořil novou věc a nemyslel na nicjiného, pokud dotyčnou věc nedokončí. Měli bychom zaměst-návat tisíce výzkumníků. Bohužel, nemůžeme se odvážit přijí-mat další, až když nalezneme cesty, jak od těch stávajícíchdostat dobré výkony. Duševní práce organizátorů je řízena stej-nými zákony jako práce výzkumníků. Jejich neúspěchy majípříčinu v tom, že nemají ve svých duševních dílnách pořádeka že se neumějí soustředit na jeden základní problém.“

„Aktivní lidé: vydělávají nejen na svou mzdu, ale svými osobní-mi schopnostmi tvoří zisk.Neutrální lidé: vykonávají právě tolik, co zaplatí jejich mzdu.Pasivní lidé: nevytvoří svou prací ani tolik hodnoty, aby pokrylisvoji mzdu, anebo ještě přinášejí svojí přítomností podnikuškodu.O úspěchu podniku rozhoduje výše převahy lidí aktivních nadlidmi neutrálními a pasivními.“

„Smíříme-li se s myšlenkou, že se nedovedeme povznéstk takové dokonalosti, které je třeba, abychom vyrobili dokona-lý stroj, znamená to, že chceme zůstat tvory, kteří mají blížek opicím než k lidem. Takovým lidem málo pomohou stroje,které si koupili. Schází jim k jejich využití inteligence. Nepo-chopí myšlenku, kterou do stroje vložil vynálezce.“

ORLI NELÉTAJÍ VE FORMACÍCHPŘED 130 LETY SE NARODILMUŽ, KTERÝ NEJENŽE ZALO-ŽIL NEJVĚTŠÍ OBUVNICKÉIMPÉRIUM NA SVĚTĚ, ALEZÁROVEŇ VYTVOŘIL SNADNEJUCELENĚJŠÍ FILOZOFIIÚSPĚCHU SPOJENOUS OSOBNÍM NAPLNĚNÍMA ŠTĚSTÍM. TOMÁŠ BAŤA,MUŽ, O KTERÉM BY SE DALOŘÍCI ZNÁMÝM RČENÍM, ŽEPŘEDBĚHL SVOU DOBU.JENŽE ON JÍ NEPŘEDBĚHL,ON VYTVOŘIL NOVOUBUDOUCNOST.

Představte si, že ve svých 18 le-tech založíte vlastní živnost, ve 24 letech zahájíte stavbu své prvnítovárny, v necelých třiceti letechzaměstnáváte stovky lidí a kolemčtyřicítky už je to pět tisíc s afilacemipo celém světě… Vybudujete nejenvýborně fungující podnik, ale záro-veň vytvoříte zcela nový styl života.Ovlivníte architekturu, zdravotní péči,školství, kulturu, komunikaci…Takový byl život Tomáše Bati, kterýpodobně jako orel, nikdy nedokázallétat ve formaci, vždycky muselobjevovat nepoznané a dávat životunový rozměr.Ale dost patosu, ten stejně TomášBaťa neměl moc rád. Prostě, jed-noduše řečeno, věděl spoustu věcídřív, než na ně ostatní vůbec začalimyslet.

Vzpomínky na budoucnost Kdyby existovala v jeho době televi-ze se svými reality show a kameryby byly osazeny v tehdejším Zlíně,jako je tomu v pomyslném městeč-ku Seaheaven ve filmu Trumanshow, svět by se nestačil divit.Bývalí rolníci se učí žít ve městěpodle nových pravidel 20. století.Nesmějí mít žádné slepice na dvor-

ku a králíky v kotcích, všude je čistoa pořádek, takřka každý má mož-nost jít do světa, rozvíjet se, pozná-vat nové, sám je strůjcem svéhoúspěchu. A každý je také hrdýa sebevědomý, učí se jazyky, věří si,že co chce, to dokáže. Ne, to nenínějaké americké Silicon Valley 22.století, to je Zlín do roku 1939!A když naše pomyslná kamerazabere továrnu, vidí vysoce kultivo-vané a kulturní prostředí. Pořádeka čistota jsou pro Baťu strategickýmprincipem podnikového chování.Stroje i podlahy jsou natřeny na bílo,aby i sebemenší kapka oleje čišpíny signalizovala možné místobudoucí chyby či selhání. Všechnystroje jsou nezávisle pohyblivéa mají vlastní elektromotory. Naše„reality show“ může pokračovat nadalší místa, vidíme vlastní hotela obchodní dům, kde je zboží nabí-zeno zaměstnancům za tak výhod-né ceny, za jaké se jinde nena-koupí. O kus dál stojí vlastnínemocnice, špičkově vybavenáa vedená odborníky majícími evrop-ské renomé. Tady je o zdraví posta-ráno špičkově! Samozřejmě i zdevšude vládne pořádek, řád, ale takéslušnost a vzájemná ohleduplnost.

O kus dál stojí výjimečné sportovníareály, které využívá 40 fotbalovýchklubů s 600 hráči, letecký klub mápro změnu 1200 členů. Ano, každýtady může sportovat, každý tadynajde odpočinek a vyžití. Mimocho-dem, když teď někde s velkoupompou čtete, že se pilotkou letec-ké společnosti stala žena, takvězte, že první zlínskou pilotkou bylaAnna Železníková z Malenovic. Pilo-tovala slavný Zlín-XII. A psal se rok1936! Další pilotkou byla BoženaKrajčová. Po roce 1948 vzala svůjletoun a frnkla komunistům dozápadního Německa. Oni totiž aniorlice nelétají ve formacích… Pozor - další kamera by mohla zabí-rat čilý ruch na ulicích. Takováspousta cizinců v tomto městě!Ano, jen v roce 1929 navštívilo Zlínvíce než 11 000 odborníků zevšech kontinentů, kteří přijeli studo-vat ekonomický zázrak stvořenýTomášem Baťou.A jeho lidi se s nimi dokáží domluviti anglicky, německy nebo francouz-sky, protože tohle je přece světovéměsto a důraz na výuku jazyků jekladen nejen u dětí, ale i u dospě-lých. Člověk ale nedokáže poznatcizince od místních. Vypadají stejně,

jsou to jejich partneři, ne chudí pří-buzní. To ti cizinci se sem jezdí učit,jak vypadá úspěch, jak vypadábudoucnost. A místní jim to vysvět-lují. Působí dobře a spokojeně.Jejich plat je ostatně o polovinuvyšší než je celostátní průměr, majíspoustu výhod, 5denní pracovnítýden o 45 hodinách (o něčemtakovém se v té době většině Evro-py ani Ameriky nesnilo!), možnostrůstu a pracují ve firmě, která udávásměr. Jen aby bylo jasno: kvalifiko-vaný dělník si u Bati ve 30. letechminulého století vydělal 400 koruntýdně. Průměr ČSR byl tehdy 270korun a například ve Francii v pře-počtu 373 korun. Mezi lidmi, krá-čejícími na ulici, můžeme zahléd-nout i jednoho z nejslavnějších svě-tových architektů - Le Corbusiera.Navrhl urbanistické řešení Podřev-nického údolí ve směru Zlín - Otro-kovice.Další kamery by mohly přepínat nafilmové ateliéry, kde se natáčejí filmys Oldřichem Novým, Adinou Mand-lovou a s dalšími hvězdami té doby,na unikátní Baťův kanál, na nejvyššímrakodrap tehdejší kontinentálníEvropy – jak jinak než sídlo společ-nosti Baťa – a na spoustu dalších

CESTA K ÚSPĚCHU str. 42 leden 06 CESTA K ÚSPĚCHU str. 43 leden 06

Knihu Cesty k úspěchu – Trva-lé hodnoty soustavy Baťanapsal prof. Milan Zelený a vydalo ji nakladatelství Čintá-mani. V současnosti vyučujeřídící systémy na FordhamUniversity, Lincoln Center v New Yorku. Zároveň sloužíjako akademický děkan a pro-fesor na čínské Xidian Univesi-ty a je členem fakulty Univerzi-ty Tomáše Bati ve Zlíně. Jevelkým příznivcem a také pro-pagátorem Baťova systému a jeho výhod.

■ mechanické zabezpeãení proti krádeÏi ãi zneuÏití obsahu bez zanechání zfieteln˘ch stop

■ bezpeãnostní PE obálky, plomby fóliové, plastové, kovové, bezpeãnostní vaky s plombou

■ kompletní sortiment prostfiedkÛ identifikace: visaãky, jmenovky, ‰ÀÛrky na krk, navijáky

Pražská firma B. Braun Medi-cal, s. r. o., se stala nejdyna-mičtější společnosti Českérepubliky v prvním ročníkuhodnocení Štiky českého byz-nysu, který vyvinula společ-nost Coface Intercredit Cze-chia. Žebříček Štiky českéhobyznysu představuje dosudnejkomplexnější posouzenístřednědobé ekonomickévýkonnosti, platební schop-nosti a dynamiky českýchfirem.„Prvenství v soutěži náleží společ-nosti B. Braun Medical za vysokýnárůst obratu v hodnoceném obdo-bí let 2002-2004, výbornou renta-bilitu vlastního i celkového kapitálua optimální zadluženost,“ řekl ředitelspolečnosti Coface Intercredit Cze-

chia Jiří Hylmar. Index 1000 Cofa-ce, jehož hodnota rozhodujeo umístění firem v žebříčku, dosáhlu firmy B. Braun Medical 772,3bodu z tisíce možných. Vítěznáspolečnost se zaměřuje na obchodse zdravotnickým materiálem, lékya lékařskými přístroji.Na druhém místě skončil s 751,1bodu Strojírenský podnik Mars, s. r. o., výrobce manipulační techni-ky sídlící v Hospodářském parkuČeské Velenice – Gmünd. Vysokébodové ohodnocení získal rovněžza významný nárůst obratu a výbor-nou rentabilitu vlastního i celkovéhokapitálu a také za dobrou běžnoulikviditu v hodnoceném období let2002-2004. Třetí příčku se 740,7bodu obsadila díky výborné rentabi-litě vlastního i celkového kapitálu

společnost Scheu + Wirth Praha,spol. s r. o., jež se zabývá projekto-váním a provozováním technickéhozařízení budov.Firmou s nejvyšším obratem a nej-vyšším ziskem je v TOP 100 žebříč-ku Štiky českého byznysu 2005společnost Philip Morris ČR, a. s.,jež je současně i největším zaměst-navatelem. Žebříček Štiky českého byznysuvyvinul Coface s cílem nabídnoutpodnikatelské a odborné veřejnostiobjektivní nástroj k posouzení střed-nědobé dynamiky českých firem nacelostátní i regionální úrovni. Firmámzároveň žebříček umožňuje lépeidentifikovat jejich potenciálníobchodní partnery a provádět mar-ketingovou segmentaci. Hodnocenínení zatíženo žádnou individuálnívolbou, opírá se jen o objektivníekonomické ukazatele. „Projekt jeunikátní také v tom, že v celkovémhodnocení – po prvotní kvalifikacifirem – už nehraje žádnou roli veli-kost podniku, a na předních mís-tech se tak mohou umístit i méněznámé menší firmy,“ řekl Jiří Hylmar.

Zatímco v nultém ročníku soutěžes daty za roky 2001-2003 získalvítěz - příbramská tiskárna PBtisk -první místo ziskem 770,9 bodu,v žebříčku Štiky českého byznysu2005 dosáhl vítězný B. Braun

Medical již hodnoty 772,3 bodu.Pořadí firem v žebříčku se meziroč-ně výrazně změnilo a napříklads výjimkou společnosti Trask Soluti-ons si žádná jiná firma nedokázalaudržet své umístění v první desítce.Skokanem roku, tedy podnikem,který se umístil v první stovcea poskočil přitom meziročně o nejví-ce míst, se stala společnost Harko,s. r. o., z Kroměříže, která sevyhoupla s 682,3 body na 28. místo. Z regionálního pohledumá v první stovce firem žebříčkuŠtiky českého byznysu 2005 nejví-ce zástupců kraj Praha – 25, nadruhém místě se umístil Jihomorav-ský kraj s 23 podniky, což proti nul-tému ročníku s daty za roky 2001-2003 představuje nárůst na vícenež dvojnásobek, třetí místo patříshodně Jihočeskému a Zlínskémukraji s 10 podniky. Pokud jde o odvětvovou strukturu,v celorepublikovém TOP 100 pře-vládají firmy, které mají jako hlavníobor zpracovatelský průmysl – tako-vých je 42; z jednotlivých odvětvízpracovatelského průmyslu je při-tom nejčastější výroba strojů násle-dovaná výrobou kovových konstruk-cí. Druhou nejčetnější skupinu tvoříobchodní a opravárenské podniky(29), třetí nejčastější jsou firmy pod-nikající ve stavebnictví (13).

(is)

BYZNYS str. 44 leden 06

TAK SE JMENUJE HNUTÍ POŘÁDANÉ SPOLEČNOSTÍ COMENIUS PRO CELONÁRODNÍ PODPORU ČESKÝCH FIREM, KTERÉ DOSAHUJÍ VYNIKAJÍCÍCH,

MIMOŘÁDNÝCH ANEBO POZORUHODNÝCH VÝSLEDKŮ. SESTAVENÍ ŽEBŘÍČKU JE REALIZOVÁNO HLASOVÁNÍM CCA 25 000 RESPONDENTŮ POCHÁ-

ZEJÍCÍCH Z ŘAD NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ, AKADEMICKÉ SFÉRY, ODBORNÍKŮ, PROFESNÍCH ORGANIZACÍ AŽ PO ZÁSTUPCE PRŮMYSLOVÝCH

PODNIKŮ, ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY, PŘEDSTAVITELE BANK, LEASINGOVÝCH SPOLEČNOSTÍ, PORADENSKÝCH A AUDITORSKÝCH FIREM, HOTELŮ,

OBCHODNÍCH FIREM, DOPRAVCŮ, TURISTICKÝCH KANCELÁŘÍ, STAVEBNÍCH FIREM ATD. NOMINACE TAK VYCHÁZEJÍ Z OSOBNÍCH ZNALOSTÍ,

ZÁŽITKŮ ČI ZKUŠENOSTÍ RESPONDENTŮ Z OBDOBÍ POSLEDNÍCH DVANÁCTI MĚSÍCŮ, ZÍSKANÝCH JAK PŘI JEJICH PROFESIONÁLNÍ ČINNOSTI, TAK

I ZE SOUKROMÝCH KONTAKTŮ S NEJRŮZNĚJŠÍMI HOSPODÁŘSKÝMI SUBJEKTY. MEZI SEDM OCENĚNÝCH FIREM Z OBORU INFORMAČNÍCH TECH-

NOLOGIÍ PATŘÍ I SPOLEČNOST LCS INTERNATIONAL (NA SNÍMKU).

ČESKÝCH 100 NEJLEPŠÍCH

„Jsem ráda, že mohu ocenění předat

firmě podnikající v oblasti informačních

technologií. Toto odvětví nabývá celo-

světově na významu a je v zájmu kon-

kurenceschopnosti České republiky,

aby využívání moderních technologií

v průmyslu, ve státní správě i v běžném

životě podporovala,“ říká ministryně

informatiky Dana Bérová.

Foto: www.EventPhotos.cz

TOP 10 ŽEBŘÍČKU ŠTIKY ČESKÉHO BYZNYSU 2005

Pořadí Index 1000 Firma Město Kraj Zaměstnanci Obrat 2004 (Kč) Zisk 2004 (Kč) Obor činnosti

1. 772,3 B. Braun Medical, s. r. o. Praha 4 Praha 50 1 472 626 000 201 451 000 Obchod, opravy

2. 751,1 Strojírenský podnik Mars, s. r. o. České Velenice Jihočeský 60 164 601 000 19 927 000 Zpracovat. prům., obchod, opravy

3. 740,7 Scheu + Wirth Praha, spol. s r. o. Praha 6 Praha 44 266 805 000 39 225 000 Stavebnictví, nemov., podnik.

4. 739,2 Pegas Container, s. r. o. Vizovice Zlínský 20 144 793 000 5 713 000 Zpracovat. prům., nemov., podnik.

5. 734,3 ELV. S Morava, s. r. o. Prostějov Olomoucký 15 97 282 000 8 794 000 Zpracovat. prům., stavebnictví

6. 730,5 Trask Solutions, s. r. o. Praha 6 Praha 30 81 815 000 14 183 000 Nemov., podnik.

7. 728,9 Bibus, s. r. o. Brno Jihomoravský 25 411 668 000 38 085 000 Obchod, opravy

8. 716,5 Metrans, a. s. Praha 10 Praha 180 2 859 778 000 305 156 000 Doprava, spoje

9. 715,4 Hutira - Brno, s. r. o. Brno Jihomoravský 22 295 281 000 7 422 000 Obchod, opravy, nemov., podnik.

10. 713,9 MP-Soft, s. r. o. Brno Jihomoravský 10 135 252 000 4 926 000 Nemov., podnik., obchod, opravy

Štiky českého byznysu

ŘEMESLA str. 46 leden 06 ŘEMESLA str. 47 leden 06

NADĚJE ČESKÉHO ŘEZBÁŘSTVÍO postavení řemeslníků i o jeho práci hovořímes uměleckým řezbářem a restaurátorem PavlemŠpeldou, který si přes své mladí získává zaslou-žené renomé ve světě. V současné době pracujev přední restaurátorské dílně v Londýně.

Zájemci o řezbářskou tvorbu se v překrásně vypravené publikaci Marka Mináře (vydala Grada) mohou dočíst o řezbářské práci v různých dobách a společnostech podlegeografického rozdělení. V technické části se dozvědí zají-mavosti o řezbářských nástrojích, nářadí, vhodných materiá-lech, vybavení dílny a vlastní technologii. Na několika jedno-dušších příkladech autor pak detailně popisuje a zobrazuje konkrétní pracovní postupy a seznamuje čtenáře se sorti-mentem řezbářských výrobků a možnostmi řezbářství.

(is)

TRADICE ŘEZBÁŘSTVÍ U NÁS

Kolem roku 1095 – první známý umělec, malíř a řezbář, opatBožetěch, vyzdobil malbami i dřevěnými sochami nový kostel kláš-tera na Sázavě.

14. století – do pražského bratrstva malířů, založeného Karlem IV.(1348) vstoupili také řezbáři. Vznikalo množství oltářů zdobených řeza-nými ornamenty i sochami. V chrámu sv. Víta jich bylo na šedesát.

15. – 16. století – doba rozkvětu řemesla. Kromě velké produkceoltářů, reliéfů a soch, kazatelen a lavic do kostelů je řezbou zdobeni nábytek šlechty i bohatého měšťanstva.

17. – 18. století – po úpadku třicetileté války přinesl barok novýrozvoj řezbářství. Dřevořezbou se zabývali všichni velcí sochaři,jakými byl B. M. Braun nebo F. M. Brokoff, z jejichž dílen vycházelidalší sochaři a řezbáři, vytvářející až do konce 18. století zařízenínových i starých kostelů, šlechtických zámků a paláců.

19. století – v první polovině století ustoupila kromě výzdoby kos-telů profesionální řezbářská práce do pozadí, ale rozšířiíla se dovenkovského prostředí, kde lidoví řezbáři tvořili drobné sochya později se věnovali také betlémářství, které řemeslo uchovalo aždo naší současnosti. Na přelomu 19. a 20. století byl otevřensamostatný obor na uměleckorpůymyslové škole v Praze.

20. století – řezbářství se vyučovalo také na školách v Chrudimia Valašském Meziříčí, dodnes zejména na Střední uměleckoprůmy-slové škole v Praze-Žižkově. Uplatňuje se stále více v restaurátor-ství starých památek. K největším akcím patřilo v Československurestaurování oltáře Mistra Pavla z Levoče, jehož kopie nás repre-zentovala na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu.

Současnost – Umělecké řezbářství je dodnes živé předevšímdíky tradičnímu betlémářství. Udržuje se pro potřeby restaurová-ní. Vyučuje se na SUPŠ v Praze-Žižkově, SOU-uměleckořemesl-ném v Praze.

Co vás přivedlo k rozhodnutístát se uměleckým řezbářem?

Tak jako umělci v minulost jsem i jáměl touhu vytvořit vlastní výpověďo pocitech a vizích, které by bylyuloženy v mém díle. Zanechatv dnešním uspěchaném světěněco hezkého, u čeho se člověkzastaví, zamyslí a potěší. Řezbář-ství jsem si vybral pro vztah kedřevu, jeho barvám a možnostemztvárnění jeho hmoty.

Dala vám více škola nebopraxe?

Škola je jistě nutná, ale v útlémvěku je těžké rozpoznat, jaká školaje tou nejvhodnější. Vyučil jsem seve Středním odborném učilištiuměleckořemeslné výroby v Praze,ale opravdový přínos vidím ažv současném studiu Mistrovskéškoly uměleckých řemesel, pořá-daném sdružením Rudolfinea podpatronací Hospodářské komoryČR. A protože jsem přesvědčen,že konkrétní důležité informacekaždý hledáme, až když se zapojí-me do vlastní činnosti, pokračujisám stále ve studiu různou for-mou. Ještě důležitější je ale praxe,která vlastně nikdy nekončí...Z vlastní zkušenosti vím, že nejlepšíje pozorovat zručnost a výtvarnézpracování dřeva přímo u jinýchodborníků, většinou staršícha v zahraničí. Proto, abych takovoumožnost vůbec měl, věnuji se téžstudiu cizích jazyků.

Jak vidíte budoucnost svéhořemesla v Česku?

Umělecké řezbářství a sochařstvímá v naší republice, možná ještěvíce než kde jinde, velikou tradici.Uplatňovalo se nejen v nábytkář-ství, ale především v zámeckýcha sakrálních objektech, kde vznika-ly nádherné oltáře, rámy a sochy.Dnes jsou bohužel často praváumělecká díla vystřídána podbízejí-cím se kýčem, který podle méhonázoru kazí vzhled širokého okolí.Proto, když oko člověka spatříi dnes ve městě, parku nebo najiném příjemném místě hezkousochu, je to radost. Modely –předlohami mnoha plastickýchvýtvarných děl z různých materiálů– jsou též dřevořezby. Je všaktřeba restaurovat i dřevěné památ-ky vytvořené v minulosti. To jedruhá stránka tohoto řemesla. Ješkoda, že státem chráněné

památky v naší zemi se často jenz důvodů různých papírovýchpovolení nerestaurují u řemeslníků.Až i my, Češi zjistíme, že jinde vesvětě je důležitější zručnost nežpovolení, budou mít řemeslnícivšech profesí lepší postavení.

Pracujete v zahraničí, v Lon-dýně. Jak vypadá uměleckéřezbářství ve Velké Británii ve srovnání s poměry doma?

I z důvodů uvedených v předešléotázce jsem si našel velmi kvalitnízaměstnání v přední londýnskérestaurátorské firmě, která mádlouholetou tradici a zákazníky pocelém světě, včetně muzeí jakoLouvre v Paříži, Getty Museumv Los Angeles nebo MetropolitanMuseum v New Yorku. Zkušenostiz mého předchozího studijněpra-covního pobytu v australskémSydney mi pomohly zařadit se dotýmu odborníků v Anglii. K mémupřekvapení řemeslné postupy, aťpři zhotovování nových děl, repliknebo restaurování starožitnostíkdekoli ve světě – jsou-li dělánypoctivě – využívají zásadně histo-rické technologie. Rozdíl však jev tom, že zaměření každého řeme-slníka na detaily v prováděné práciz určitého slohového období jevždy spjato s charakterem slohuv jeho vlasti. Proto návštěva zahraniční dílny je vždy velikým přínosem.

Jak byste chtěl přispět k rozvoji uměleckého řezbářství v ČR?

Myslím, že základem každé umě-leckořemeslné a umělecké práce,stejně tak jako v každém jinémoboru, musí být kvalita, znalosta zodpovědnost. Zároveň nesmíchybět ochota přijímat nové a nabí-zet vlastní zkušenosti a to nejendoma. Chtěl bych naší zemi a její-mu umění dělat čest kdekoli vesvětě. Rád bych prezentoval svoutvorbu na letošním veletrhu Denk-mal v Lipsku, plánuji vlastní výstavuv Londýně a budu pokračovatv restaurátorských pracíchv Čechách.

Miroslav Vlk,

viceprezident sdružení

pro umělecká řemesla RUDOLFINEA

Foto: Pavel Špelda

K tradičním uměleckořemeslnýmoborům, jejichž uplatnění se pře-souvá stále zřetelněji do oblastirestaurování historických památek,patří umělecké řezbářství. V minu-losti měl řezbář široké pole působ-nosti, od spolupráce s truhlářemna výzdobě nábytku, zhotovovánírámů pro obrazy nebo zrcadla ažpo tvorbu drobných i velkých relié-fů a soch do interiérů chrámů,zámků a paláců. I dnes ještěnajdeme mladé řezbáře, jejichžpráce je velkou nadějí pro uchová-ní tradičního uměleckého řemesla.

Přinášíme rozhovor s uměleckýmřezbářem a restaurátorem PavlemŠpeldou. Přes své mladí si získávázasloužené renomé ve světě. Máza sebou účast na dvou společ-ných výstavách "Sydney 2002"v Austrálii, restaurátorský seminářpořádaný Hospodářskou komorouve Štýrském Hradci (Grazu)v Rakousku i zářijovou úspěšnouvýstavu "Poselství", připravenou ke 30. výročí světově proslulého přesunu kostela P. Marie v Mostě.V současné době pracuje v Londýně.

Ukázky z restaurátorské práce Pavla Špeldy

Jaký je charakter veletrhu?Mezinárodní potravinářské veletrhySalima jsou nejvýznamnějšímvýstavním projektem na poli potra-vinářství a gastronomie v zemíchstřední a východní Evropy. Od roku2002 se konají jako bienále, cožlépe odpovídá jejich odbornémua kontraktačnímu charakterua zároveň inovačnímu cyklu pre-zentovaných technologií. Prvnívýstava se uskutečnila již v roce1974. Za tuto dobu si vydobylapostavení nejvýznamnějšího potra-vinářského veletrhu ve středníEvropě.

Jaký je zájem o účast naveletrhu Salima ze stranyvystavovatelů? Mezinárodní potravinářské veletrhySalima se na brněnské výstavištěvracejí po dvou letech jako největšíprezentace potravinářskéhoa nápojového průmyslu i navazují-cích oborů v nových členskýchzemích EU. Zájem vystavovatelů jestejně vysoký jako při minulém roč-níku v roce 2004, kdy se v Brněpředstavilo více než tisíc firem ze41 zemí na čisté výstavní ploše 26tisíc m2. Jejich expozice si prohléd-lo 41 tisíc návštěvníků z 53 zemí,mezi nimi 68 procent odborníků.Se stejným počtem počítámei v letošním roce. Tři měsíce předzahájením jsou potvrzeny oficiálníúčasti Polska, Srí Lanky, Číny,Thajska, Belgie-Vlámska, Francie,Rakouska a Slovenska, další ofici-

ální expozice připravují mimo jinéPortugalsko, Španělsko a Rusko.

Jaký je doprovodný program?Nosnou událostí bude mezinárodní

konference nazvaná Bezpečnépotraviny na společném trhuEvropské unie, která očekává řaduVIP hostů z tuzemska i zahraničí.V průběhu celého konání projektubude pod záštitou partnerů a pod-porujících organizací probíhat pro-gram doprovodných seminářů,konzultací a workshopů. Chybětnebudou ani tradiční soutěže. Nej-lepší exponáty veletrhu získají pres-tižní ocenění Zlatá Salima 2006,u příležitosti vinařského veletrhu seuskuteční soutěžní přehlídka vín

Grand Prix Vinex 2006 a nejlepšístudenti oborů kuchař, číšníka cukrář se utkají v tradiční soutěžiGastrojunior Brno 2006 - NowacoCup. Vystavovatelé se poprvémohou zapojit do celoroční soutě-že Aura - Efektivní veletržní účast,ve které odborná porota posuzujekvalitu marketingového záměrua jeho naplnění v rámci účasti naveletrhu. Nejnovější informacenejen o doprovodném programunajdete na webové adresewww.bvv.cz/salima.

Máte pro návštěvníky veletrhu připraveny nějakénovinky?Největší novinkou je bezesporuprojekt Trendy. Jeho zaměření naprezentaci nejnovějších produktůzdravého životního stylu, novýchsměrů ve výrobě potravin a nápojůa moderních trendů ve stravovánívychází z analýz vývoje spotřebitel-ských preferencí. Výzkumy potvr-zují, že spotřeba potravin u česképopulace prošla v poslednímdesetiletí výraznou proměnou.Stravovací návyky se změnily z hle-diska objemu i struktury, zvýšil sedůraz na optimální výživové hodno-ty potravin, stoupla poptávka ponízkokalorických potravinách,výrobcích racionální výživy i pro-duktech ekologického zemědělství.Na pořadu veletržních jednáníbudou tzv. bezpečné potraviny, aletaké stav potravinářství v Českérepublice a střední Evropě po roz-šíření EU a problematika zemí nověpřistupujících v roce 2007.

Pro koho je projekt Trendyurčen?Cílem nového projektu Trendy jekoncentrovat novinky na jedinémmístě, představit je širší odbornéveřejnosti, umožnit konfrontacis konkurencí a podpořit kvalitníčeské produkty pro moderní životnístyl. Produkty budou prezentoványv pavilonu D v osvětlených vitrínácha opatřeny podrobným popisem

včetně případného umístění stánkujejich vystavovatele. Připravuje setaké speciální katalog Trendy2006. O atraktivní projekt je velkýzájem. Čtyři měsíce před zaháje-ním je přihlášeno téměř čtyřicetfirem, mezi nimi například společ-nosti Agrotrade, Olma, Unimills,Penam, Váhala, Provio a dalšípřední tuzemští výrobci potravin.Pro větší přehlednost je projektrozdělen do šesti soutěžních kate-gorií: Go Future představí vizea potraviny budoucnosti, GoTrends je o výrobcích moderníhostravování pro aktivní život, GoNature se soustředí na vlastnízdravou výživu, milovníky kulinářskéexotiky potěší kategorie Go Travel,na problematiku stravování dětía mládeže se zaměří Go Kidsa poslední kategorie Go Specialbude věnována dietním a speciál-ním potravinám. Součástí projektubude rovněž anketa pro odbornénávštěvníky a degustace výrobků.

(san)

PLÁN PAVILONŮ SALIMA NA VELETRHU 2006

Pavilon D – Projekt Trendy, hotová jídla, mražené pokrmy,koření, ovoce, zelenina (Salima)Pavilon B – mlynáři, pekaři, cukráři, technologie (MBK)Pavilon C – zahraniční oficiálníúčasti, I.patro káva, čaj, cukro-vinky, čokoláda (Salima)Pavilon A1 – víno (Vinex)Pavilon A2 – technologie(Vinex), nápojový průmysl (Salima)Pavilon V – obalové technolo-gie (Inteco)Pavilon F – masný a mlékáren-ský průmysl (Salima)Pavilon G1 – obalové technolo-gie (Salima + Inteco)Pavilon G2 – Gastro juniorBrno - Nowaco Cup 2006

PR ČLÁNEKVELETRHY str. 48 leden 06 str. 49 leden 06

Prezentace se účastnili jednatelspolečnosti Reed Exhibitions Matthi-as Limbeck a Michael Angerer,obchodní rada při rakouskéobchodní komoře. Za českou stra-nu byl přítomen Jiří Švestka, galeris-ta a loňský vystavovatel na veletrhuViennafair. Angerer jako záštitarakouských podniků hovořil o důleži-tosti navazování kontaktů s českoustranou. Vedoucí pořadatel odbor-ných veletrhů je rakouský ReedExhibitions, který již pátým rokemúspěšně působí na vídeňskémvýstavišti. V oblasti jeho činnosti senachází řada veletrhů, které před-stavují významnou exportní a kon-taktní platformu také pro česképodniky. Celkem v tomto roceuspořádá Reed Exhibitions 32 vele-trhů, z toho šest mezinárodních.

Co nabídnou jednotlivé veletrhy

Tři odborné veletrhy Real Vienna,Vienna-tec a Viennafair se soustředízvláště na východní Evropu. Usku-teční se již za několik měsíců. Vele-trh o současném umění Viennafair6. až 9. dubna, Real Vienna zamě-řený na nemovitosti 31. května až 2. června a průmyslový veletrh Vien-na-tec od 10 do 13. října.Viennafair loni soustředil 92 galerií,kterým byla účast umožněna pří-mým výběrem ze 150 uchazečů.Už v roce 2005 byl realizován tzv.„Bridge Gallery koncept“, kdy se zavystavovatele převezmou náklady namontáž a realizaci stánku. Projektměl u vystavovatelů dobrou odezvu.Real Vienna je nový typ veletrhu,

jehož činnost byla zahájena v lednu2005. Už první ročník veletrhus nemovitostmi měl doprovodnýodborný program, účastnila se hospousta mezinárodních firem včet-ně developerů. Součástí veletrhubyl tzv. „fly-away day“, tedy prohlí-žení lokality tentýž den.Vienna-tec, mezinárodní odbornýtechnický veletrh, soustředí podjednou střechou šest stávajícíchveletrhů: automatizace, spínacítechnika, průmyslová elektronika,kovoobrábění, strojírenství a měřicítechnika. Patří mezi tradiční a reno-mované evropské veletrhy.Úspěch není jen o penězíchGalerista Švestka, exportér doRakouska a loňský účastník veletr-hu Viennafair, se už deset let aktiv-ně podílí na předních evropských

veletrzích nejen v oblasti kultury, alei hospodářství. Zmínil svou účastna veletrhu současného uměnív Basileji, Chicagu, Berlínu, Kolíněnad Rýnem, Lisabonu a jinde vesvětě. Dobré zkušenosti s ReedExhibitions měl už z Paříže, loniporvé se účastnil Viennafair. “Cose týče úspěchu, nebyl to hospo-dářský úspěch,” uvedl. Zdůraznilovšem, že zde navázal řadu kon-taktů a získal možnost zprostřed-kování svého zboží do galerií pocelém světě. Překvapila ho účastrakouského spolkového prezidentana veletrhu, diskutovali spolu o kul-turní výměně mezi Českema Rakouskem. „Něco takovéhov Česku očividně chybí,“ postesklsi galerista.

tš

VÍDEŇSKÉ VELETRHY NABÍDNOUUMĚNÍ, PRŮMYSL I NEMOVITOSTI

Nabízíme přehled aktuálníchčlenských veletrhů a výstav,které pořádá SOVA ČR v lednua únoru 2006

EDEN 3000 1. 1.-31. 12. Centrum vzorových domů

a Vzorkovna stavebních materiálů

(celoročně, kromě 1. 1.,

24. - 26. 12. a 31. 12.)

Výstaviště Brno

E-mail: eden@bvv.cz

http://www.bvv.cz/eden3000

GO 12. 1.-15. 1. 16. mezinárodní veletrh průmyslu

cestovního ruchu

Výstaviště Brno

E-mail: go@bvv.cz

http://www.bvv.cz/go

REGIONTOUR 12. 1.-15. 1.15. mezinárodní veletrh turistic-

kých možností v regionech

Výstaviště Brno

E-mail: regiontour@bvv.cz

http://www.regiontour.cz

OKNA - DVEŘE - SCHODY 2. 2.-5. 2. 7. specializovaná výstava oken,

dveří, schodů a schodišť, jejich

doplňků, součástí a stavebních

prvků

Areál Výstaviště Praha - Holešovice

E-mail: m.smatova@incheba.cz

http://www.incheba.cz/okna

PRAGOINTERIER NEWDESIGN 2. 2.-5. 2.15. mezinárodní veletrh nábytku,

podlahovin, bytového textilu, svítidel

a doplňků

Areál Výstaviště Praha - Holešovice

E-mail: m.wohlrabova@incheba.cz

http://www.incheba.cz/pragointerier

TOURISM EXPO 3. 2.-5. 2. Výstava služeb cestovního ruchu

a využití volného času

Výstaviště Flora Olomouc

E-mail: info@flora-ol.cz

MÓDA PRAHA 8. 2.-10. 2. 5. mezinárodní veletrh módy

Areál Výstaviště Praha - Holešovice

E-mail: moda@incheba.cz

http://www.modapraha.cz

PRAGOOFFICE 9. 2.-11. 2.Veletrh kancelářského nábytku

a vybavení

Areál Výstaviště Praha - Holešovice

E-mail: m.wohlrabova@incheba.cz

KABO 14. 2.-16. 2. 27. mezinárodní veletrh obuvi

a koženého zboží

Výstaviště Brno

E-mail: kabo@bvv.cz

http://www.bvv.cz/kabo

STYL 14. 2.-16. 2.

27. mezinárodní veletrh módy

Výstaviště Brno

E-mail: styl@bvv.cz

http://www.bvv.cz/styl

STAVBA OSTRAVA 15. 2.-18.2.

15. pokračování stavební výstavy

Výstaviště Černá louka Ostrava

E-mail: vijackova@cerna-louka.cz

STŘECHY, PLÁŠTĚ, IZOLACE

15. 2.-18. 2.

15. odborný stavební veletrh

Výstaviště Černá louka Ostrava

E-mail: bilkova@cerna-louka.cz

HOLIDAY WORLD 23. 2.-26. 2.

15. středoevropský veletrh

cestovního ruchu

Areál Výstaviště Praha - Holešovice

E-mail: triumf@triumf.cz

http://www.holidayworld.cz Břetislav Fabián,

ředitel úřadu SOVA ČR

V Praze se konala prezentace významných rakouských vele-trhů, jež proběhnou od dubna do října ve Vídni. Jsou topředevším Viennafair - veletrh o současném umění, Real Vienna - veletrh nemovitostí pro živnostníky a průmysl a průmyslový veletrh Vienna-tec.

SALIMA MÁ PUNC KVALITY!Mezinárodní potravinářské veletrhy Salima jsou nejvýznamnějším výstavním projektem na poli potravinářství a gastronomie ve všech zemích střední a východníEvropy. A právě o nich jsme hovořili s M. Stříteckým, manažerem PR Veletrhy Brno.

Martin Střítecký

Podnikáme s InMP

Vybrali jsme pro vás některé ze zajímavých dotazů z modulu Garantovanéinformace IS InMP, které vám mohou být v podnikání užitečné.

Jaká je možnost finančního příspěvku pro podporu firmám,majícím ve svých pobočkách (v prodejnách sportovníhozboží) zařazeny učně, jelikož v Rakousku je údajně poskyto-váno ze speciálního fondu 400 EUR měsíčně pro tyto účely.Nám však o podobné možnosti v ČR není nic známo.Možnost finančního příspěvku pro podporu firmám není v současné doběmožná. Na základě informací z ministerstva školství a ministerstva prácea sociálních věcí se žádné příspěvky pro tyto účely neposkytují. Poskytujíse dotace v rámci konkrétních dotačních programů (například dotace napodporu práce se studenty pro neziskové organizace. Více informacío dotacích tohoto typu naleznete na:http://www.msmt.cz/_DOMEK/default.asp?CAI=2757), v současnosti aletyto programy příspěvky na praktické cvičení studentů ve firmách nezahr-nují. Dále, co se týče mzdového ohodnocení studentů a žáků na praktic-kých cvičení, na toto se vztahuje tzv. Školský zákon (úplné znění tohotoZákona naleznete na: http://www.msmt.cz/Files/HTM/PKT0602senats-podpresidenta.htm), paragraf 122, odst.1, který vymezuje ohodnocenížáků a studentů na praktických cvičeních v rámci školy a v rámci podni-ku, ve kterém jsou tito studenti na praktickém cvičení.

Jaké jsou výjimky, kdy nedochází k povinnosti evidovat platbyprostřednictvím pokladny podle zákona o registračníchpokladnách 215/2005 Sb.?Povinnost zaznamenat platby prostřednictvím pokladny se nevztahuje naprodej zboží prostřednictvím prodejních automatů nebo při podomníma pochůzkovém prodeji. Dále při prodeji cenin, jízdenek MHD, telefon-ních karet, denního a periodického tisku postačí, když jsou platby za totozboží zaevidovány jednou položkou za celý den, i když jednotlivá platbapřesáhne částku 50 Kč. Jinými slovy řečeno, nemusíte vystavovat jedno-tlivé pokladní bloky. Takový způsob evidence je možné použít i pro všech-ny platby, pokud částka k úhradě nepřevýší hodnotu 50 Kč. Použití tétovýjimky předpokládá vedení „pomocné“ evidence.Z modulu Garantované informace IS InMP, které vám mohou být v podni-kání užitečné.

Vybrala MJ

ORADENSTVÍ PRO MALÉSTŘEDNÍ FIRMY BUDENADÁLE ZDARMA

Zatímco velké firmy si mohou v tíživé situaci najmout poradenskou firmu,malým a středním podnikům se financí v takovém okamžiku v naprosté vět-šině případů nedostává. Přitom vůbec neplatí, že čím větší podnik, tímkomplikovanější problémy. Zkušenosti z podnikatelského života jsou spíšeopačného rázu. Hospodářská komora hl. m. Prahy a Vzdělávací institutproto i v letošním roce budou pokračovat ve svém projektu, díky němužjsou životně důležité informace a rady malým a středním společnostemposkytovány zcela zdarma. Projekt „Poradenské a informační centrum promalé a střední podniky“, který pražská Hospodářská komora a Vzdělávacíinstitut odstartovaly loni v září, je spolufinancován Evropským sociálnímfondem a státním rozpočtem ČR.„Témata konzultací nejsou nijak omezena, či předem určena. Není to tak,že bychom uměli poradit nebo dát informaci pouze o vedení účetnictví,nebo dokázali poskytnout pouze právní pomoc. Podnikatel nebo živnost-ník může získat radu nebo informaci o čemkoli, co ho trápí nebo zajímá.Firmám dokážeme pomoci i s přípravou projektu, na jehož základě bychtěly požádat o peníze ze strukturálních fondů EU,“ říká vedoucí odboru

EU pražské komory Jan Hauser. Upozornil, že i v následujících měsícíchbudou pro reprezentace malých a středních podniků připraveny odbornésemináře a konference na aktuální témata, které v té chvíli budou „hýbat“podnikatelskou sférou.K osobním konzultacím s odborníky ze Vzdělávacího institutu je možnéobjednat se telefonicky (tel: 224 934 362), nebo rovnou osobně navštívitporadenské centrum ve Spálené 15, Praha 1, a to každé úterý a čtvrtekod 8 do 15 hodin. Více informací lze získat na stránkách www.vzdinst.cz.

NABÍDKY A POPTÁVKY ZE ZAHRANIČÍV rámci poskytování podpory podnikání nabízíme možnostvyužít poptávky a nabídky zahraničních firem, které přicházejído databáze Hospodářské komory ČR. Najdete je nahttp://web.telecom.cz/azoul (čtěte obchodní podmínky).

L-39604 LitvaLitevská firma poptává kamna a kotle na pelety. Hledá kontakty navýrobce v ČR.L-39605 NizozemskoNizozemská firma má zájem o navázání obchodních vztahů se spo-lehlivými výrobci a exportéry dubového dřeva a dalších typů dřevastředního zeměpisného pásma.L-39613 USA Největší americký výrobce zahrádek pro automobily a dalšího příslu-šenství má zájem o outsourcing (nákup služeb mimo podnik) v ČR.Jedná se o zpracování kovových tyčí, vytlačování hliníku a formováníaluminiových odlitků.L-39631 SRNNěmecká obchodní a marketingová firma, která spolupracuje sespecializovanými obchody, velkoobchody a Cash & Carry obchodyv německy mluvících zemích, hledá kontakty na silné české výrobcenásledujících produktů: vestavěné a modulové kuchyně, elektrospo-třebiče do kuchyně, vestavěné nerezové dřezy, čalouněný nábytek(látka, kůže), zahradní nábytek, zahradní domky/pavilony, produktypro zvířata chovaná v domácnosti (přenosné krabice, místa na spaní)pro kočky a psy, kancelářský nábytek.L-39642 PolskoPolská nákupní pobočka mezinárodního výrobního koncernu hledápotenciální dodavatele brzdových destiček pro osobní a užitkovávozidla, řezaných opěrných desek, odlitků z materiálu GGG 40a GGG 50, ocelového drátu, ocelové vlny, měděné vlny, práškuz elektrolytické mědi, cínového prášku, ropného koksu a elektrodo-vého grafitu.L-39647 JaponskoJaponská obchodní firma, která dováží nábytek, zahradnické zboží,oblečení aj. hledá spolehlivého výrobce nábytku v ČR. Má zájemo dlouhodobou spolupráci. Je možné prezentovat české výrobky ve firemních katalozích.L-39655 LotyšskoNejvětší lotyšský výrobce alkoholických nápojů hledá kontakty na české sklárny (výrobce lahví).L-39660 LibanonLibanonská firma poptává sulfitový papír 22 g (k balení sandvičůa ovoce). Množství: 600 tun ročně pro libanonský trh, 1000 tunročně pro irácký trh.L-39701 SRNNěmecká firma hledá v ČR partnerské podniky pro montážní práceproduktů elektrotechnického a automobilového průmyslu.L-39732 SRNNěmecký výrobce řízení do vozidel hledá výkonné dodavatelez následujících oborů: tlakové lití hliníků (lití velkých komplexních dílů,tlakové lití hliníku do kokil (lití malých dílů), kování, tváření (hlubokétažení).

Rubriku připravuje: Antonín Zoul, Podnikatelský servis HK ČR

SERVIS str. 50 leden 06 SERVIS str. 51 leden 06

DPH PODÁVEJTE JIŽJEN ELEKTRONICKYSpolečnost LCS International získala prvenství ve spolupráci svých infor-mačních systémů s Portálem veřejné správy (PVS). Jako jeden z prvníchdodavatelů informačních systémů uskutečnila se systémem LCS HeliosIQ elektronické podání přiznání k dani z přidané hodnoty a souhrnnéhohlášení přes PVS. Firmy tak mají k dispozici nový nástroj pro zjednodušení pravidelného podá-vání DPH a souhrnného hlášení, ke kterému byly dříve nutné různě složitéadministrativní kroky či osobní návštěva na finančním úřadě. Díky postupujícíelektronizaci státní správy a především PVS lze již některé agendy zasílatv elektronické formě (například pro Českou správu sociálního zabezpečeníto jsou roční evidenční listy důchodového pojištění, důchodové pojištěnía nemocenské pojištění). Nově jsou nyní dostupné agendy Ministerstvafinancí, mimo jiné přiznání k dani z přidané hodnoty a podání souhrnnéhohlášení. Aby tyto funkce bylo možné ve firmě automatizovaně využívat, jedůležitá jejich implementace do příslušného systému.

(HJ)

ONLINE PRŮVODCE PODNIKÁNÍM

V rámci mezinárodního programu Leonardo da Vinci vznikl užitečný pro-jekt, který mohou zdarma využívat podnikatelé, aby se dozvěděli konkrétníinformace o zemích, s nimiž hodlají obchodovat. Jedná se o projektEMBER - PODNIKATELSKÝ PAS (Passport to Trade), na jehož uskuteč-nění se podílely čtyři země, a to Velká Británie, Česká republika, Itáliea Španělsko, který dal vzniknout online průvodci podnikatelskou kulturoua etiketou. Je přístupný zdarma na www.ember.eu.com. Ember poskytu-je informace o politickém a ekonomickém prostředí výše zmíněných zemí,o jejich kultuře podnikání malých a středních podniků, o podnikatelské eti-ketě, struktuře obchodních jednání. Na webových stránkách projektu sitaké uživatel může vyhledat základní terminologii pro běžnou komunikaciv těchto zemích, způsob komunikace při obchodním jednání, ale i připracovním obědu apod. Pomáhá uživatelům vylepšit vztahy s evropskýmiobchodními partnery, předcházet faux pas následkem nedostatku infor-mací o mezikulturních rozdílech, uvědomit si, že na evropských trzích existuje jiná podnikatelská strategie a že je vhodné přizpůsobit jí své chování.

Radka Sošková, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

KonzultaceVe spolupráci s časopisem Národní pojištěníuvádíme příklady dotazů a jejich odpovědí pub-likovaných v tomto odborném periodiku vydáva-ném Českou správou sociálního zabezpečení.

Jako podnikatel nedosahuji předpokládaných příjmů. Mohuběhem roku požádat o snížení plateb na sociální pojištění?Stejně jako si může OSVČ v oblasti zdravotního pojištění požádato snížení zálohy na pojistné na zdravotní pojištění, má tuto mož-nost i v oblasti sociálního zabezpečení. Lze požádat o sníženíměsíčního vyměřovacího základu pro placení záloh na pojistné nadůchodové pojištění, popřípadě pojistného na nemocenské pojiš-tění. O snížení měsíčního vyměřovacího základu je třeba písemněpožádat příslušnou OSSZ. Na žádost není předepsán žádný ofici-ální tiskopis. Každá OSSZ má vytvořen svůj vlastní tiskopis, kterýobsahuje veškeré náležitosti potřebné k posouzení výše měsíční-ho vyměřovacího základu. Případně je možné ještě žádost doložitkopií peněžního deníku. Na snížení měsíčního vyměřovacíhozákladu má nárok OSVČ, jejíž příjem po odpočtu výdajů ze samos-tatné výdělečné činnosti připadající v průměru na jeden kalendářníměsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalen-dářního měsíce předcházejícímu kalendářnímu měsíci, ve kterémbyla žádost podána (nejméně však v období tří kalendářníchměsíců po sobě jdoucích) je alespoň o jednu třetinu nižší nežtakový příjem připadající v předcházejícím kalendářním rocev průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla vykonávánasamostatná výdělečná činnost. Při splnění této podmínky lze pakměsíční vyměřovací základ snížit maximálně na dobu tří měsíců.Pokud ani v tomto období se OSVČ nezvýší příjmy po odpočtuvýdajů, může si znovu uplatnit žádost o snížení měsíčního vymě-řovacího základu, a to na dobu dalších tří kalendářních měsíců.Placení záloh na pojistné na důchodové pojištění a pojistné nanemocenské pojištění v roce 2005 ze sníženého měsíčního vymě-řovacího základu se však negativně projeví na výši případnéhonemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství, na které vznik-ne OSVČ nárok v roce 2006, neboť rozhodným obdobím provýpočet těchto dávek je rok 2005.

Kontraktační dny textiluSvaz českých a moravských výrobních družstev organizuje tra-diční kontraktační dny v oborech – pletené vrchní ošacení, kon-fekce, oděvy pro sport a volný čas, prádlo, punčochové zboží,galanterie a módní doplňky pro ženy, muže a děti v Pardubicíchv hotelu Labe ve dnech: 14.-15. 3. 2006 a 3.- 4.10. 2006.Vystavovateli jsou výrobní družstva i další výrobci textilníhozboží. Kontakt: ing. Lenka Bartoničková, odbor podnikatel-ských služeb, tel. 224 109 342, 724 118 432,bartonickova@scmvd.cz

Ilustrační foto

PORADENSTVÍ PRO MALÉA STŘEDNÍ FIRMY BUDE I NADÁLE ZDARMA

Částka 159 ze dne 21.11. 2005

456/2005 – Vyhláška, kterouse stanoví seznam katastrál-ních území s přiřazenými průměr-

nými základními cenami zeměděl-

ských pozemků

Částka 155 ze dne 11.11. 2005

444/2005 – Zákon, kterým semění zákon č. 531/1990 Sb.,o územních finančních orgá-nech, ve znění pozdějších předpi-

sů, a některé další zákony

Částka 154 ze dne 10.11. 2005

441/2005 – Zákon, kterým semění zákon č. 252/1997 Sb.,o zemědělství, ve znění pozděj-

ších předpisů, a některé další zákony

443/2005 – Zákon, kterým semění zákon č. 72/2000 Sb.,o investičních pobídkácha o změně některých zákonů

(zákon o investičních pobídkách),

ve znění pozdějších předpisů

Částka 153 ze dne 10.11. 2005

440/2005 – Úplné znění záko-na č. 116/1990 Sb., o nájmua podnájmu nebytových pro-stor, jak vyplývá z pozdějších změn

Částka 152 ze dne 7.11. 2005

437/205 – Vyhláška, kterou semění vyhláška č. 323/2004Sb., kterou se provádějí některá

ustanovení zákona o vinohrad-nictví a vinařstvíČástka 151 ze dne 3.11. 2005

436/2005 – Úplné znění záko-na č. 143/2001 Sb., o ochraněhospodářské soutěžea o změně některých zákonů (zákon

o ochraně hospodářské soutěže),

jak vyplývá z pozdějších změn

Částka 150 ze dne 1.11. 2005

436/2005 – Úplné znění záko-na č. 143/2001 Sb., o ochraněhospodářské soutěžea o změně některých zákonů

(zákon o ochraně hospodářské

soutěže), jak vyplývá z pozdějších

změn

Částka 149 ze dne 27.10. 2005

432/2005 – Vyhláška, kterouse stanoví podmínky a způ-sob poskytování finanční

náhrady za újmu vzniklouomezením zemědělskéhohospodaření, vzor a náležitostiuplatnění nároku433/2005 – Sdělení Minister-stva práce a sociálních věcío závaznosti kolektivnísmlouvy vyššího stupněČástka 148 ze dne 26.10.2005429/2005 - Nařízení vlády, kte-rým se mění nařízení vlády č.50/2002 Sb., kterým se stano-ví imisní limity a podmínkya způsob sledování, posuzování,hodnocení a řízení kvality ovzduší,ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb.Částka 147 ze dne 25.10. 2005428/2005 – Zákon, kterým semění zákon č. 326/1999 Sb.,o pobytu cizinců na územíČeské republiky a o změněněkterých zákonů, ve znění pozděj-ších předpisů, a některé další zákonyČástka 146 ze dne 25.10. 2005426/2005 – Vyhláškao podrobnostech udělovánílicencí pro podnikání v ener-getických odvětvíchČástka 144 ze dne 18.10. 2005414/2005 – Nařízení vlády,kterým se pro účely důchodo-vého pojištění stanoví výševšeobecného vyměřovacíhozákladu za rok 2004 a výšepřepočítacího koeficientu proúpravu vyměřovacího základu zarok 2004 a upravují částky prostanovení výpočtového základu 420/2005 – Úplné znění záko-na č. 283/1992 Sb., o Akade-mii věd České republiky, jakvyplývá z pozdějších změnČástka 143 ze dne 18.10.2005412/2005 – Zákon o ochraněutajovaných informacía o bezpečnostní způsobilostiČástka 142 ze dne 17.10. 2005411/2005 - Zákon, kterým semění zákon č. 361/2000 Sb.,o provozu na pozemníchkomunikacích a o změnáchněkterých zákonů, ve zněnípozdějších předpisů

Částka 141 ze dne 17.10. 2005

409/2005 – Vyhláška o hygie-nických požadavcích na výrob-

ky přicházející do přímého styku

s vodou a na úpravu vody

Částka 140 ze dne 12.10. 2005

407/2005 - Vyhláška, kterouse mění vyhláška Úřadu proochranu hospodářské soutěžeč. 68/2001 Sb., kterou se stanoví

podrobnosti o náležitostech návrhu

na povolení spojení soutěžitelů

Částka 138 5.10. 2005

397 až 402/2005 – vyhláškykterými se mění vyhlášky ,kterými se provádějí některáustanovení zákona č.563/1991Sb., o účetnictví, ve znění

pozdějších předpisů pro různé sub-

jekty.

403/2005 – Vyhláška, kterouse mění vyhláška ministerstvaspravedlnosti č. 196/2001 Sb.,o odměnách a náhradáchnotářů a správců dědictví, veznění vyhlášky č. 42/2002 Sb.

Částka 137 ze dne 1.10. 2005

394/2005 – Zákon, kterým semění zákon č. 141/1961 Sb.,o trestním řízení soudním(trestní řád), ve znění pozdějších

předpisů

Částka 133 ze dne 1.10. 2005

379/2005 – Zákon o opatře-ních k ochraně před škodamipůsobenými tabákovýmivýrobky, alkoholem a jinýminávykovými látkami a o změně

souvisejících zákonů

381/2005 – Zákon, kterým semění zákon č. 349/1999 Sb.,o Veřejném ochránci práv, ve

znění pozdějších předpisů, a někte-

ré další zákony

382/2005 – Zákon, kterým semění zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti, ve znění

pozdějších předpisů

384/2005 – Zákon, kterým semění zákon č. 40/1995 Sb.,o regulaci reklamy a o změně

a doplnění zákona č. 468/1991

Sb., o provozování rozhlasového

a televizního vysílání, ve znění

pozdějších předpisů, a zákon

č. 252/1994 Sb., o rozhlasových

a televizních poplatcích, ve znění

pozdějších předpisů

385/2005 – Zákon, kterým semění zákon č. 86/2002 Sb.,o ochraně ovzduší a o změně

některých dalších zákonů (zákon

o ochraně ovzduší), ve znění

pozdějších předpisů

386/2005 – Zákon, kterým semění zákon č. 44/1988 Sb.,o ochraně a využití nerostné-ho bohatství, ve znění pozděj-

ších předpisů, a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické čin-nosti, výbušninách a o státníbáňské správě, ve znění pozděj-

ších předpisů

Částka 130 ze dne 27.9. 2005

373/2005 – Úplné znění záko-na č. 353/2003 Sb., o spotřeb-ních daních, jak vyplývá

z pozdějších změn

Částka 127 ze dne 19.9. 2005

367/2005 – Vyhláška, kterouse mění vyhláška č. 590/2002Sb., o technických požadav-cích pro vodní díla368/2005 – Vyhláška, kterou semění vyhláška č. 113/2005 Sb.,o způsobu označování potra-vin a tabákových výrobkůČástka 125 ze dne 19. 9. 2005

362/2005 Nařízení vlády o bliž-ších požadavcích na bezpeč-nost a ochranu zdraví při práci

na pracovištích s nebezpečím

pádu z výšky nebo do hloubky

363/2005 Vyhláška, kterou semění vyhláška Českého úřadubezpečnosti práce a Českéhobáňského úřadu č. 324/1990Sb., o bezpečnosti práce a technic-

kých zařízení při stavebních pracích

Částka 124 ze dne 19. 9. 2005

359/2005 Zákon, kterým semění zákon č. 40/1964 Sb.,občanský zákoník, ve znění

pozdějších předpisů, a některé

související zákony

360/2005 Zákon, kterým semění zákon č. 116/1990 Sb.,o nájmu a podnájmu nebyto-vých prostor, ve znění pozděj-

ších předpisů

361/2005 Zákon, kterým semění zákon č. 143/2001 Sb.,o ochraně hospodářské sou-těže a o změně některých záko-

nů (zákon o ochraně hospodář-

ské soutěže), ve znění pozdějších

předpisů, a některé další zákony

Částka 120 ze dne 7. 9. 2005

338/2005 Úplné znění zákonač. 174/1968 Sb., o státnímodborném dozoru nad bez-pečností práce, jak vyplývá

z pozdějších změn

Správný výpočet odvodů na sociálnía zdravotní pojištění je velmi tvrdýmoříškem i pro zkušeného účetního.Předpisy v této oblasti jsou totižpoměrně spletité a jen málo účetníchči daňových poradců se specializujetímto směrem. Připravil jsem protojen velmi orientační přehled druhůpříjmů, které se vyskytují nejčastěji.U některých se platí zdravotní i soci-ální pojištění a u jiných příjmů seneplatí. Výčet není a ani nemůže býtvyčerpávající a slouží předevšímk rychlé orientaci v problematice.V některém z dalších čísel sek některým problematickým okru-hům vrátím. Připomínám, že základnísazby jsou u za-městnavatele 26 %sociální a 9 % zdravotní pojištění,u zaměstnance 8 % sociální a 4,5 %zdravotní pojištění. A nyní k jednotli-vým druhům příjmů.

I. Příjmy, u kterých se platízdravotní i sociální pojištění- pracovní poměr - mzda dle řádnépracovní smlouvy- odměna společníka a jednateleobchodní společnosti

– dohoda o pracovní činnosti do 7 dnů po sobě jdoucích nebo mé-ně než Kč 400,- v kalendářnímměsíci– naturální mzda– podíly na HV– náhrada mzdy za dovolenou– náhrada mzdy za nevybranoudovolenou– náhrada mzdy při překážkáchv práci– plnění věrnostní a stabilizačnípovahy s výjimkou věrnostního pří-davku horníkům – náhrady cestovních výdajů nadlimit stanovený v zákoně o cestov-ních náhradách č. 119/1992 Sb.– hodnota pohonných hmotposkytnutá bezplatně při používáníslužebního vozidla zaměstnancii pro soukromé účely

II. Příjmy u kterých se neplatízdravotní ani sociální pojištění– dohoda o provedení práce (§ 236 ZP) – odstupné dle zákoníku práce– příležitostné zaměstnání, kterénetrvá déle než 7 dnů po sobě

nebo činnost malého rozsahu doKč 400,-– odměny podle zákona o vynále-zech a zlepšovacích návrzích– přijatá náhrada škody– odměny členů statutárních orgánůprávnických osob– náhrada za ztrátu výdělku po dobupracovní neschopnosti – dávky v mateřství– dávky v pracovní neschopnosti– dávky státní sociální podpory– stipendium od zaměstnavatele– náhrady cestovních výdajů do výšelimitů dle zákona č. 19/1992 Sb.– náhrady za opotřebení vlastníhonářadí a zařízení dle Zákoníku práce– hodnota stravování jako nepeně-žité plnění zaměstnavatele zaměst-nancům ke spotřebě na pracovišti– hodnota osobních ochrannýchprostředků– hodnota mycích, čistících a dez-infekčních prostředků určenýchk očistě a prevenci před ohroženímživota a zdraví zaměstnance– hodnota poskytovaných stejnokro-jů a jednotného pracovního oblečenívčetně příspěvku na jeho udržování

– nepeněžní příjem ve výši 1 %vstupní ceny motorového vozidlaposkytnutého zaměstnanci bezplat-ně i k soukromému použití– peněžité dary z FKSP, ze sociál-ních fondů nebo zisku po zdanění– náklad (výdaj) zaměstnavatelehrazený zdravotnickému zařízení zavstupní a preventivní prohlídkyzaměstnanců– sociální výpomoc poskytnutázaměstnanci z FKSP, ze sociálníhofondu nebo ze zisku po zdanění– příspěvek na penzijní pojištění sestátním příspěvkem placenýzaměstnavatelem za zaměstnance – výdaje na doškolování zaměst-nanců, které souvisí s předmětemčinnosti zaměstnavatele a pracov-ním zařazením zaměstnance– peněžní zvýhodnění plynoucízaměstnanci v souvislosti s poskyt-nutím bezúročné půjčky z FKSP,sociálních fondů nebo zisku pozdanění nebo půjček s úrokem niž-ším než je obvyklé.

Miloslav Netušil

VYŠLO VE SBÍRCE …NOVÁ RUBRIKA, KTEROU DNES ČTETE POPRVÉ, VÁM BUDE PŘINÁŠET

INFORMACE O NOVÝCH ZÁKONECH, VYHLÁŠKÁCH, NAŘÍZENÍCH ATD.

VYŠLÝCH VE SBÍRCE ZÁKONŮ. INFORMACE MÁ ZA CÍL JEN UPOZORNIT

NA NĚKTERÉ PŘEDPISY A INFORMACE S TÍM, ŽE TEN, KDO JE BUDE

POTŘEBOVAT, SI JE JIŽ NAJDE SÁM.

Listárna

Jak a proč se liší sazby daněz přidané hodnoty v jednotli-vých státech EU?

Daň z přidané hodnoty (dále jen DPH) se liší velmi a je neu-

stále předmětem velkých sporů. Ve všech zemích Unie se

totiž jedná o významný zdroj státního rozpočtu a jakákoliv

změna sazeb znamená obrovské zvýšení (nebo naopak sní-

žení) příjmů země. Pomocí změny sazeb DPH se podporuje

(nebo naopak) určitá skupina služeb či zboží (například turisti-

ka, vzdělávání, výstavba bytů a tak podobně), a proto jasně

odrážejí priority jednotlivých zemí. Je zde tedy i politický roz-

měr, neboť se jedná i o zvýšení (či snížení) cen např. potravin,

energií, telekomunikací atd.

Jednotlivé sazby (v %) jsou uvedeny v tabulce.

Stát Základní sazba Snížená sazba (sazby)Belgie 21 0 a 6 a 12 ČR 19 5Dánsko 25 0 a 5Estonsko 18 5Finsko 22 0 a 8 a 17Francie 19,6 2,1 a 5,5Irsko 21 0 a 4,3 a 13,5Itálie 20 4 a 10Kypr 15 5Litva 18 5 a 9Lotyšsko 18 9Lucembursko 15 3 a 6 a 12Maďarsko 25 5 a 15Malta 18 0 a 5Německo 16 7Nizozemí 19 6Polsko 22 0 a 3 a 7Portugalsko 19 5 a 12Rakousko 20 10 a 12Řecko 18 4 a 8Slovensko 19 NeníSlovinsko 20 8,5Španělsko 16 4 a 7Švédsko 25 6 a 12Velká Británie 17,5 0 a 5

SERVIS str. 53 leden 06SERVIS str. 52 leden 06

PLATBY SOCIÁLNÍHO A ZDRAVOTNÍHO POJI·TùNÍ

Vážení podnikatelé, nová Komora.cz vám chce přinášet pravidelné informace, rady, novinky a odkazy související s podnikatel-skou činností, ať už se jedná o účetní, daňové, pracovně právní a další legislativní předpisy a nařízení. Tato dvoustrana budevěnována vždy jednomu aktuálnímu tématu - v lednu jsme vybrali zdravotní a sociální pojištění. Dále chystáme tři pravidelnérubriky: Vyšlo ve Sbírce zákonů, sledující nově schválené zákony, Legislativu v pohybu, kde se dozvíte informace o připravova-ných změnách legislativy a jejich dopadech a také Listárnu, do které můžete zasílat své dotazy z oblasti ekonomiky, daní a účet-nictví. Zodpoví vám je Ing. Miloslav Netušil, člen Komory certifikovaných účetních.

Rubriku Servis řídí: Ing. Miloslav Netušil, člen Komory certifikovaných účetních. Své dotazy zasílejte do redakce na adresu: servis@komora.cz

GASTRONOMIE str. 55 leden 06

“V letech 1992-93 se opět obno-vila činnost Asociace kuchařůa cukrářů ČR (člen Hospodářskékomory ČR)," říká sympatickývedoucí týmu. "Spolu s ní seobjevila i ambice reprezentovatnaši republiku v oblasti gastrono-mie co nejlépe na zahraničníchsoutěžích. Nejprve jsem bylvedoucím regionálního týmu Prahya v roce 2000 jsem měl štěstía stal se i vedoucím národníhotýmu. V rámci soutěží jsmes naším vařením procestovali kusEvropy, ale navštívili jsme třebai Singapur. To je úžasná zkuše-nost! Dnes už žijeme plně přípra-vami právě na Světový pohárv Singapuru, který se konáv dubnu."Náš národní tým má dnes dva-náct členů. Osm kuchařů, tři cuk-ráře a vedoucího týmu. Světováorganizace kuchařů vyhlašujesoutěže tím způsobem, že jednot-livým národním asociacím zašlevelice striktní podmínky. Týmy sou-těží v oboru teplé a studenékuchyně a organizátoři přesněurčí, jaký typ pokrmů se bude při-pravovat, v jakém množství,a také čas, který soutěžícímposkytnou na přípravu. "Musíte třeba v určitém časovémlimitu připravit menu o třech cho-dech pro 110 osob," vysvětlujeJan Michálek. "V 6.30 přijdete dokuchyně, v 7.00 hodin poprvépřicházejí komisaři. Kontrolují třebai to, jakým způsobem máte olou-pané brambory a cibuli nebo čiš-tění zeleniny a masa. V žádnémpřípadě nesmíte porušit pravidlasoutěže. V sedm hodin zavelí starta v jedenáct už musíte být připra-veni k výdeji hotových jídel.Během vaření chodí do kuchyně

průběžně porota. Kontroluje,jakým způsobem pracujetes potravinami, množství odpadu,nebo jak využíváte moderní tech-nologie při přípravě masa. Vesvětě třeba už dávno neplatíu nás zavedená zkušenost, ženejlepší maso je důkladně prope-čené. A právě na to se při soutěžiklade velký důraz. Maso musí býtv řezu pěkně růžové a šťavnaté.Tady vám komisaři nic neodpustí.Na soutěži dostanete k dispozicikuchyni, kde jsou jistým způso-bem sestavené stoly a stroje.Pokud vám to nevyhovuje, musítesi ji sami přestavět a uspořádat.Už večer před soutěží se připra-vujete zhruba do dvou hodin dorána. Příští den dokončíte soutěžv teplé kuchyni, jdete do hotelua pár hodin se vyspíte. Večer užjste zase v kuchyni a připravujetese na soutěž ve studené kuchyni.Ta vyžaduje zhruba 30 hodinpráce. Když to zjednoduším,obvykle vůbec nevím, jaké jeměsto, kde soutěž probíhá. Jsemjen v kuchyni nebo v autě."V okamžiku soutěže smějí býtv kuchyni pouze tři kuchaři a cuk-rář. Podle menu, které se připra-vuje, vybírá tým až na místě svénejlepší zástupce. Vedoucí týmudo samotného vaření nemůžezasáhnout, organizuje pouzepodávání. Při přípravě menu seobvykle vychází z tradiční kuchynězemě, z níž tým pochází.A v úvahu se musí samozřejměvzít i roční období. Naši v Basilejinabídli jako předkrm pečené filát-ko z candáta marinované v pasti-su na fenyklovotomatovém con-casée, pošírovaný váleček z loso-sa plněný lososovým tartarem sesalátkem a bylinkovým pestem,

krabí maso v těstě na puréez hrášku a jako hlavní jídlo telecíhřbet pečený se slaninou a hříbky,dušenou telecí nožičku ve slad-kém česneku, celerovobramboro-vé purée a podzimní zeleninu natelecím glace. A jako dezert čoko-ládovou slzu s pistáciovolimetko-vým koláčkem a coulis z lesníchplodů a medu."Zajímavá je ale i studená kuchy-ně," doplňuje Jan Michálek.“Mimo jiné musíte připravit slav-nostní mísu o osmi porcích. Hod-notí se však třeba i to, jak je reál-né studený pokrm jíst. Výrobkynemohou být nakrájené příliš silněani tence, ale tak, aby číšníkneměl nejmenší problém přendatje hostu na talíř. Porota přísněhodnotí třeba i to, zda jídlo,u něhož jsme uvedli, že je "poší-rované", skutečně je zpracovanétímto způsobem. A běda, kdybynebylo! Výrobky pro studenoukuchyni se musí pokrýt několikavrstvami různě hustého aspiku,aby vydržely pro návštěvníky celýden svěží. Jiná vlhkost v Asii sena jídle okamžitě odrazí a ozdobavám udělá něco úplně jiného, nežv Evropě. Některé výrobky musí-me chystat v chladícím boxu.Vůbec jsou například v Singapurupřekvapivé podmínky. Přijdete dokuchyně luxusního hotelu, kterýmá pět hvězd a tam vám přidělímuslimskou kuchyni, kde nemů-žete pracovat s vepřovým! Hledá-te tedy honem jiný prostor v hote-lu, aby jste mohli toto maso zpra-covat. Přesto mám ale soutěžev Singapuru moc rád. Teprve tampoznáte, co znamená slovokuchař. Je to vážená osobnost,člověk, který si zaslouží respekt!V singapurském týmu jsou navíc

velice zruční cukráři. Skvělé jsouale i týmy Kanady, USA, Švédskanebo Norska. A nás všechny moctěší, že jsme si i v této ohromnékonkurenci dokázali vybudovatsvé jméno. Kolegové z jiných zemínám říkají, že když čtou startovnílistinu, upozorňují se už předem:pozor, přijede i Česká republika!A to je pro naše kuchaře určitěvelká pochvala."

Český národní tým kuchařůa cukrářů: Jan Michálek, mana-žer týmu - šéfkuchař Unilever,Jiří Král, kapitán týmu - šéfku-chař Francouzské a Plzeňskérestaurace v Obecním doměPraha, Miroslav Husák - šéfku-chař hotel International Brno,Filip Sajler - brand manager Uni-lever, Josef Rychter - sous chefObecní dům Praha, Pavel Sapík- šéfkuchař restaurace Zlatástudna Praha, Pavel Mareš -šéfkuchař Flambée restaurantPraha, Radek Pálka - šéfkuchařhotelu Paříž, Jan Horký - šéfku-chař Klášterní restaurace, SilvieSulanská - cukrářka Obecnídům, Lukáš Pohl - šéfcukrářrestaurantů Ambiente, LukášSkála - šéfcukrář Holiday Inn

(naš)

POZOR, PŘIJEDOU I ČEŠTÍ KUCHAŘI!

NÁRODNÍ TÝM KUCHAŘŮ A CUKRÁŘŮČESKÉ REPUBLIKY PŘIVEZL V LISTO-PADU Z PÁTÉHO ROČNÍKU SVĚTOVÉHOPOHÁRU V BASILEJI DVĚ MEDAILE. V OBORU TEPLÉ I STUDENÉ KUCHYNĚZÍSKALI NAŠI REPREZENTANTISTŘÍBRNÉ MEDAILE. VEDOUCÍMTÝMU JE ŠÉFKUCHAŘ FIRMY UNILE-VER - JAN MICHÁLEK.

LIDSKÉ ZDROJE str. 54 leden 06

Pražští podnikatelése budou potkávat na akademické půděOpen University ČR a Hospodářská komora hl. m. Prahynabízejí kvalitní vzdělání takřka zadarmo.

Pryč je doba, kdy stačilo složit státnici, maturitu či alespoň učňovskézkoušky a ze studenta se stal odborník. Čím dál intenzivněji se do pově-domí široké veřejnosti dostává pojem celoživotní vzdělávání. O tom, žednes k úspěchu nikomu nestačí to, co se naučil po dobu „povinného“studia, není pochyb. Způsobů a forem, jak si zvyšovat svou kvalifikaci,a tím zlepšovat vlastní pracovní výkonnost, potažmo výkonnost firmy,nabízí současný trh bezpočet. Jde o to vybrat si tu nejefektivnější, nejob-sažnější, ale zároveň i tu, která nezabere příliš mnoho času. Open Univer-sity v České republice a Hospodářská komora hl. m. Prahy k tomuvšemu připojily i vysoce kvalitní vzdělání takřka zadarmo. Díky tomu, že sesvým projektem „Řízení výkonnosti a změn v podniku“ uspěly při žádostio finanční podporu ze Strukturálních fondů Evropské unie, budou příštístudenti z řad pražských managerů platit pouze symbolický poplatek(10000 Kč bez DPH), jenž je má motivovat k tomu, aby své studiumnezanedbávali. Projekt je určen především podnikatelům a manažerůmpodniků, které podle klasifikace EU patří do kategorie malé podniky (do50 zaměstnanců). "Vzdělávání nekončí se školní docházkou či univerzitní-mi studiemi. Ve světě rychlých změn, v informačním věku a i vzhledem

k demografickému stárnutí je nutné, aby si i dospělí osvojovali novéschopnosti a osvěžovali si znalosti po celý život," vysvětlil nutnost celoži-votního vzdělávání evropský komisař Ján Fígeľ.

Učiteli budou přední pražští manažeři

Firmy mají v průběhu ledna možnost přihlásit své zástupce do řad stu-dentů Open University, kde jejich učiteli budou přední manažeři špičko-vých pražských firem. Roční výuka bude kromě studia učebních textůa multimediálních pramenů obsahovat i osobní nebo internetové konzulta-ce s tutorem (lektorem). Projekt Open University ČR a pražské Hospodářské komory „Řízení výkon-nosti a změn v podniku“ obsahuje více než sto témat, jimž se budou stu-denti se svými tutory věnovat. Mezi jinými se naučí, jakým způsobem sefirma stane lídrem trhu, jak řídit zaměstnance tak, aby byli firmě oddaní, alei to, jak navrhovat nové výrobky a služby. Kurzy budou ukončeny písemnouzkouškou a úspěšný absolvent obdrží certifikát o absolvování studia.

Více informací poskytnou:Petr Kolbe, project manažer Open University ČR, tel.: 224 225 052, mobil: 603 885 224, e-mail: kolbe@openuniv.cz

Jiří Svoboda, Hospodářská komora hl. m. Prahytel: 224 818 197-8, e-mail: hkp@hkp.cz

Český národní tým kuchařů a cukrářů Foto: archiv

Nové vzdûlávacíprogramy

Odborné minimum pro začínající pod-

nikatele v oblasti hotelových a restau-

račních služeb

Legislativa EU pro podnikatele v hotel-

nictví a nové formy vzdělávání

Škola hotelnictví a gastronomie Hotelu Inter-national, s.r.o. získala v rámci podpory zevropských sociálních programů (ESF) propracovníky cestovního ruchu dva granty navytvoření dvou nových vzdělávacích progra-mů a jejich pilotní realizaci. Tyto programyuskutečňuje ve spolupráci s partnery Národnífederace hotelů a restaurací ČR, Svazemobchodu a cestovního ruchu ČR a se spo-lečností RENTEL a.s. Tyto dva vzdělávacíprojekty jsou zaměřené nejenom na vytvořenía ověření specifických vzdělávacích progra-

mů celoživotního vzdělávaní, ale i na imple-mentaci a ověření moderních vzdělávacíchmetod a forem distančního a kombinované-ho vzdělávaní, tzv. eLearningu a BlendedLearningu. Oba programy jsou určeny začí-najícícím podnikatelům v hotelnictví a gastro-nomii z regionu Prahy. V jejich rámci budouvyvinuty a pilotně ověřeny následující vzdělá-vací moduly:

Základy ICT v hotelnictví a restauratérství

Marketingové řízení

Řízení stravovacího úseku

Řízení hotelového úseku a housekeepingu

a klasifikace v hotelnictví

Péče o lidské zdroje a trénink

Aplikace směrnice EU - HACCP

Autorské právo v hotelnictví

Pravidla EU pro kategorizaci

Ekologické zásady výstavby a provozu

ubytovacích zařízeníVytvořené vzdělávací moduly budou účastní-

kům projektu nabízeny v kombinovanéformě, tedy formou kombinace samostudia z materiálů v podobě tištěných skript, výuko-vého CD a on.line studia s podporou tutorůna internetu (jediným nutným požadavkempro využívání této formy distančního vzdělá-vání je, aby účastník disponoval počítačempřipojeným k internetu s Internet Explorer 5.0a vyšším) a prezenčních seminářů a work-shopů. Cílem projektů je nabídnout pracovní-kům cestovního ruchu flexibilní a akceptova-telnou formu celoživotního vzdělávání a základ profesní přípravy, které lze realizovatpři zaměstnání s využitím moderních infor-mačních technologií. Účast v pilotním ověřenívzdělávacích programů, která bude probíhatv 1. pololetí roku 2006, je bezplatná. V přípa-dě zájmu o účast kontaktujte Školu hotelnic-tví a gastronomie Hotelu International, s.r.o,Koulova 15, 160 00 Praha 6 nebo využijteinternetové stránky http://hotelstart.rentel.cznebo http://hoteleu.rentel.cz.

JUDr. Felix Křížek, Ing. Petr Špindler

CECH TOPENÁ¤Ò A INSTALATÉRÒ (dále CTI) získal 23. 11. 2005 od Hospodářské komory České republiky autorizaci pro obor „vodoinstalatérství, topenářství“. Autorizace jeudělována na dobu tří roků. Pro cech je autorizace na jedné straně významným uznáním dosavadní práce, na druhé straně je závazkemv zajišťování povinností vůči oboru. Autorizace je významným předělem v činnosti. Znamená nový impulz a také vodítko pro cílené zaměřeníodborné činnosti. Hlavním posláním CTI je provádět odbornou osvětu v uvedeném oboru v oblasti řemesla a provozování tepelných sou-stav. Společenstvo bylo založeno v roku 1992 a má přibližně 300 členů. Vydává 6x ročně časopis CTI INFO. Vydává učebnice, příručkya sborníky. Pořádá kurzy a semináře pro pedagogické pracovníky středních odborných učilišť, projektanty a pro odběratele tepla a teplévody. Pořádá celostátní dovednostní a vědomostní soutěže žáků středních odborných učilišť. Je spolupořadatelem nebo odborným garan-tem výstavy SHK v Brně a Teplárenských dnů v Hradci Králové. S povinnostmi a právy autorizovaného společenstva se zájemci o danýobor mohou seznámit na www.cechtop.cz a také v časopise CTI INFO č. 6/05.

Franz Ziegler, prezident CTI ČR

teploty, která se má pohybovatv rozmezí 11-14 °C. Světlo je takédůležité. Šero až tma jsou v tomtopřípadě nejlepší. Vlhkost prostředíse má pohybovat kolem 65-80 %.Láhve je nejlépe uchovávat vevodorovné poloze. A konečně,sklep by měl být klidným místembez otřesů a fyzických šoků. A takénesmíte zapomenout na evidencivín, která v archivu máte. Dobré jepoznamenat si veškeré informaceo vínu a zapsat datum jeho usklad-nění. Musíte počítat s poškozenímetiket, a proto je dobré udělat si naláhvi číselnou značku permanent-ním popisovačem. Pijete-li víno, jepodstatné vědět, o jaký druh vlast-ně jde.

Platí obecně pravidlo, že čímje víno starší, tím je lepší?Velice záleží na typu vína. Existujívína, kterým zrovna neprospěje,pokud je necháte ve sklepě přílišdlouho. Na druhé straně jsou vína,která vydrží sto let i více. Jejichstavba a struktura je taková, že jimumožní tak dlouhou dobu přežít.Delší dobu přežívají mocná silnávína, ale nikdy nevydrží víno řídkéa slabé. Víno vydrží, ale jeho pitívám určitě žádnou radost nepři-nese.

Co všechno ovlivňuje kvalituvína ?Kvalitu vína ovlivňuje mnoho fakto-rů. Odrůda vinné révy, lokalita,podnebí, poloha vinice, půdaa vinohradnická technika pěstová-ní. Ale nesmíme zapomenout nalidský faktor - na vinaře. Dovolím siho přirovnat k šéfkuchaři. I tenmůže mít k dispozici dokonalésuroviny, ale jak je dokáže využít,je pouze na něm. A proto je vinařduší vína. Bez něho se stanoui nejlepší hrozny jen průměrnýmvínem.

Jakým způsobem ukládátevína u vás v hotelu?Bílá vína jsou uložena v chladicímístnosti, která má kontrolovanouteplotu, a červená v temperovacískříni chambrair. Víno zde odpočí-vá v dokonale šetrném prostředí,připravené na servis. Vzhledemk tomu, že si většina hostů vínoobjednává až v průběhu večeře, jeteplota v chambrairu nastavena nateplotu servírovací. Je o tři až čtyřistupně nižší, protože když vínootevřete a přelijete do karafy, jehoteplota vzroste právě o tři až čtyřistupně. Výsledný efekt je nastave-ný tak, že víno je v optimální kondi-

ci pro podávání. V chambrairu jsouodděleně uložena burgundskávína, připravená na nižší servírovacíteplotu. Servírovací teplota borde-aux vín je nastavena o něco výš.Na teplotě servírování vína hodnězáleží. Nízkou teplotou víno připra-víme o jeho aroma. Vyšší servíro-vací teplota ovšem také nenídobrá. Víno se příliž otevře a uvolníaroma, které mu už nemusí přílišslušet.

Proč je důležité přelít víno do karafy?Obecně platí, že dekantovánímvína do karafy nemůžete nic poka-zit. Většina lidí totiž láhev otevřea okamžitě začne pít. Někdy jevšak lépe nechat vínu čas, aby setak-zvaně rozdýchalo. Provzdušně-ní uvolní z vína aromatické látky.Víno je rázem bohatší na vůnia více se otevře. Platí to zejménau červených vín. U starších vín senavíc na dně často tvoří sediment.Je to v podstatě jemný kal tvořenýusazenými barvivy a minerálními lát-kami. Nejde o vadu vína, je tonaprosto přirozené. U vín bílýchzase může dojít k vysrážení vinné-ho kamene, který se usazuje veformě drobných krystalků. Někteřízákazníci se domnívají, že jdeo cukr. Dekantování vyžadujepevnou ruku, odpovídající karafua zdroj světla, nejlépe svíčku.Obsah láhve pomalu přeléváme dokarafy přes zdroj světla, který pro-svítí lahev. A my tak můžeme sami

kontrolovat pohyb sedimentu – proužek kalu. Když dosáhnek hrdlu, přerušíme přelévání. Pouzeu extrémně starých vín přelévánído karafy doporučit nemohu. Vínose může přílišným provzdušněnímpoškodit.

Jakým způsobem máme vínosprávně degustovat?Nejprve zhodnotíme zrakem jehočirost a barvu. Posléze se k vínupřivoní a přitom se mírně zatočískleničkou. Její obsah se tak smí-chá se vzduchem a uvolní se aro-matické látky. A my snadno zachy-tíme nosem první vjem. Zjistíme,zda víno náhodou nemá poměrněčastou vadu, jakou je pachuť pokorku. Posléze dáme malé množstvívína do úst. Lehkým probublánímsměrem dovnitř a zpětným vyfouk-nutím nosem necháme rozvinoutchuťové vjemy na jazyku. Zpětnýmprofouknutím se ještě prokáží dalšíjemné nuance vína.

Jaké množství vína denněvypijete?Určitě půl láhve vína, někdy i víc.A nemyslím tím pouze degustaci.Jsem přesvědčený o tom, že vínoje zdravé a jeho pití prodlužuježivot.

Můžete porovnat náš vinnýtrh se světem?Náš trh je orientován spíše na vínanižší kategorie, v cenové hladině100 -150 Kč. Nemyslím tím ani

tak restaurace, ale běžnou poptáv-ku zákazníků ve vinotékách. Všese samozřejmě řídí cenou a mož-nostmi zákazníků. Existuje užspousta věcí, za které jsou u náslidé ochotni utratit velké peníze.Kvalitní víno k nim však zatím,bohužel, určitě nepatří. Věřím ale,že s rostoucí životní úrovní a pocti-vou prací sommelierů a obchodní-ků s vínem, se vše určitě obrátík lepšímu.

(aš)

Foto: Petr Poliak

LIDÉ A STYL str. 57 leden 06LIDÉ A STYL str. 56 leden 06

Kdy jste se rozhodl, že vašímprofesním oborem budeprávě víno?Zlatá Praha byla vždy vyhlášenourestaurací, pro níž je typická skvělákuchyně a práce s vínem. Měljsem štěstí, že jsem se tu vyučila po maturitě nastoupil do zaměst-nání. S panem Pastyříkem, mýmbývalým šéfem a dnešním prezi-dentem Asociace sommelierů ČR,jsme se vlastně stali tak trochuprůkopníky sommelierství u nás.Náš hotel nám umožnil vyjet dozahraničí a vidět, jak se s vínem vesvětě pracuje. Zkušenosti v prácis víny jsem získal od vinařů u nási v zahraničí. Mimo jiné třeba v Bur-gundsku, Alsasku, Bordeauxa u firem tak zvučných jmen, jakojsou například Louis Latour, Hugelnebo A. Moueix. Mým prvnímodrazovým můstkem a zasvěcením do tajů servisu vínaa snoubení vín a pokrmů byl pobytv prestižní restauraci v Saint Galle-nu. Vždycky jsem si přál porozu-mět vínu a poznat jeho kvality.Dnes se u nás hodně investuje doprovozu nových restaurací a provětšinu z nich je zcela samozřejmé,že tady působí sommelieři. Je todobře pro zákazníky, obchodníkys víny i vinaře. Konkurence rostea obstojí jen ti nejlepší. Úspěchnení jen v interiéru restauracea v její kuchyni, ale i ve vínech,která vám tady dovedou nabíd-nout.

Vnímáte stejně pozitivněi investice do vína?Investice do vína je poměrněnáročná věc. Chcete-li penízepozitivně zhodnotit, měli byste pro-studovat dost literatury a ochutnatspoustu vín. Nemáte-li dost infor-mací a zkušeností, pak doporučujiporadu s odborníkem. Už historic-ky je dané, že nejdražší vína na

světě najdete ve Francii, ale časyse mění. Svět je pestrý a vinařstvíse stále rozvíjí, proto dnes rostezájem i o italská, chilská nebo kali-fornská vína. Naleznete mezi nimivelice kvalitní a drahá vína. Pokudse rozhodnete pro investici, dopo-ručuji nákup en primeur. Podstatanákupu en primeur je jednoducháa již dvě stě let stejná. Zákazníci nacelém světě objednávají prostřed-nictvím „svých“ obchodníků vína,která zatím zrají v sudech a na trhse v láhvích dostanou přibližně zadva roky. V té době bude ovšemjejich cena vyšší. O kolik? To jeprávě podstatou celé hry. Cenavína může růst ročně o dvacet ažtřicet procent. Investice do tohototypu vín je proto jednodušší, nežinvestice do nákupu tuzemskéhovína. Rychlejší je i její návratnost.

Jaká vína patří v současnédobě na trhu k nejdražším?Nejdražší víno, které můžete

momentálně koupit, je burgundskéRomane Conti. Nákupní cena vínaRomane Conti se v současnédobě pohybuje u slabšího ročníkukolem 70 000 Kč za láhev. Velkábordeaux vína pořídíte v ceně zhru-ba od 3 až do několika desítektisíc korun.

Doporučujete investice do českých vín?Naše vinařská poloha je chladnější,ale přesto u nás najdete nádhernávína. Klimaticky jsme více předur-čeni k pěstování bílých odrůd,zhodnocení investice do našich vínproto nebude tak markantní, jakoje tomu například v případě velkýchvín typu bordeaux, italských nebokalifornských vín. I u nás ovšemexistují odborníci, kteří se speciali-zují na nákupy vín. Vyplatí se kon-taktovat takovou osobu a teprvepo konzultaci udělat první nákup.Kvalitní informace je samozřejmě-možné nalézt i na internetu. Najde-

te tu seznamy nejrůznějších aukcía dražeb, které vám pomohouv orientaci.

Provozujete rodinnou vinoté-ku. Do jakých vín jste sámnejprve investoval?Začínal jsem s nákupem českýchvín. Mohu doporučit zejména měl-nické a roudnické víno, výborné jeŽernosecké vinařství. V tomto pří-padě ale doporučuji zajet přímo dosklepa, protože produkce těchtovín je malá a zájem velký. A samo-zřejmě, že skvělá jsou moravskávína.Také odtud mám stálý zdrojzásob pro svou vinotéku.

Pokud už víno nakoupíme,jakým způsobem je mámearchivovat?Především musíte dbát na to, abyvíno, které chcete archivovat, mělok archivaci předpoklady. Velkou rolihraje teplota jeho uložení. Nesmídocházet k razantním výkyvům

Investice do vína je náročnáMICHAL PROCHÁZKA JE HLAVNÍM SOMMELIÉREM HOTELU INTERCONTINENTAL.UŽ PATNÁCT LET PŮSOBÍ V RESTAURACI ZLATÁ PRAHA A STARÁ SE O VEŠKERÉVÍNO A NÁPOJE V HOTELU. JE VÍTĚZEM SOMMELIERSKÉ SOUTĚŽE TROPHÉEBOHEMIA SEKT SOMMELIÉR ČR A SOMMELIER VINEX. JAKO DE-GUSTÁTOR SE ZÚČASTŇUJE VINAŘSKÝCH PŘEHLÍDEK U NÁS I V ZAHRANIČÍ. KDYŽ MLUVÍO VÍNU, ZÁŘÍ MU OČI, PŘESTO TVRDÍ: INVESTICE DO VÍNA JE NÁROČNÁ VĚC!

1 Sassicaia ročník 2000. OblastBolgeri, kde se špičkové vinařstvízačalo rozvíjet později než v ostat-ních oblastech Toskánska.

2 Chateau Mouton Rothschild roč-ník 82. V Bordeaux byl tento roč-ník zcela mimořádný. V případětohoto druhu se jedná o jedenz vůbec nejlepších ročníků.

3 Richebourg ročník 96 - patřík nejdražším burgundským vínům.Další skvělá vína ze zdejší nabídkyjsou třeba: Chateau Latou, Margaux, Pavie, d’Yquem, Haut Orion a další.

Sommelier Michal Procházka

Nejkvalitnější vína restaurace Zlatá Praha

KAM ZAKULTUROU

Mimořádný koncert k výročí Wolf-ganga Amadea Mozarta v podání Pražské komorní filharmonie se uskutečnív pondělí 30. ledna 2006, 19.30 hod. veDvořákově síň Rudolfina. Dirigent: TomášHanus, klavír: Ivan Moravec

Jak se Praha bavila je název rozsáhlévýstavy, která seznamuje návštěvníky s tím, jakým způsobem se bavili Pražanéve svém volném čase v období od konce18. století přibližně do konce 1. světovéválky. Široké spektrum zábavy je prezen-továno bohatým obrazovým materiálem i trojrozměrnými exponáty, jako jsou spol-kové kroje, prapory, sportovní trofeje, stol-ní hry, nejstarší sportovní potřeby (brusle a velocipédy), zapomenuté hudebnínástroje (skleněná harmonika), hudebnístrojky a automaty, dochované zbytky sta-rých kolotočů a střelnic, loutky, stereoku-kátka, fonografy, nejstarší gramofony a mnohé další předměty. Výstavu doplňujíukázky dobové hudby, k jejímu oživení rov-něž přispěje i projekce nejstarších ukázekhraných a dokumentárních filmů, které při-blíží atmosféru zaniklé Prahy. Výstava sekoná v Muzeu hlavního města Prahy(Kožná 1, Praha 1) do 28. 2. 2006.

České instituce moderního designu20. století je cyklus přednášek konanýchv Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Mezi probíraná témata jsou zařa-zena jednotlivá odvětví průmyslového, ale i uměleckého designu od textilního a oděvního, interiérového a nábytkového,časopiseckého, reklamního a filmového ažpo například šperkařský. Zachycen je zdevývoj designu v různých historických eta-pách. Program probíhá nepravidelně, vždyv úterý od 17.00 v přízemí hlavní budovymuzea. Každé úterý od 17 do 19 hodin je vstup do muzea zdarma.Vývoj oděvního designu v 1. čtvrtině20. století30. 5. 2006PhDr. Eva UchalováDružstevní práce a umělci jejího okruhu13. 6. 2006PhDr. Lucie VlčkováÚstředí uměleckých řemesel20. 6. 2006PhDr. Jiří NimrichterČeský šperk 20. století12. 9. 2006PhDr. Petra Matějovičová

Chystá se ve vašem okolí zajímavá kulturní akce, kterou můžete doporu-čit? Napište nám! Na vaše příspěvkyse těší redakce Komory.cz.

sanchezova@komora.cz

KULTURA str. 58 leden 06

S JANEM HRUŠÍNSKÝMO PODNIKÁNÍ V DIVADLE

NEPŮJDUCESTOU DO PEKELSe slavnou hereckou tradicí své rodiny ani nemohl mít jiný sen,než stát se hercem. Ale rozhodl se jít ještě dál. Založil vlastní divadelní společnost a v krátké době s ní začal hrát v Divadle Na Jezerce. Jan Hrušínský musel pochopit divadlo nejen jakoumění, ale i jako poměrně tvrdý byznys.

Vaše paní, Miluše Šplechto-vá, je členkou hereckéhosouboru divadla. Je dobrémít ve firmě vedle sebe člo-věka, s nímž i v běžném živo-tě sdílíte dobré i zlé?S manželkou se známe už odstudií na konzervatoři, pozdějijsme byli ve společném angažmáv Činoherním studiu v Ústí,v Realistickém divadle v Prazea nyní spolu hrajeme na Jezerce.Přiznávám, že je snadnější hráts manželkou na jevišti, než hrátcokoli na ni.

Ondřej Červíček, váš prapře-dek, založil divadelní společ-nost už v roce 1882. Mátepocit, že některé z vašichdětí bude pokračovatv rodinné tradici provozudivadelní společnosti, kterouse vám podařilo po tolikaletech opět obnovit?Nevím. To je otázka spíše pro ně.Kristýna je ale nyní v I. ročníku naDAMU, tak k tomu má možnádocela blízko.

Na jaký titul z repertoárudivadla byste v novém rocerád pozval naše čtenáře?Nejraději na všechny, ale třebaprávě na ten nejnovější: Na retrokomedii se zločinným hypnotizéremod Woodyho Allena Prokletí nefri-tového škorpiona. Je to hra, ve které nechybí humor, napětí ani láska.

Zkuste si představit, alespoňna malý okamžik, že diva-dlem smíte provést svéhotatínka Rudolfa a maminkuEvu. Předvést jim, co jstedokázali a jak je Na Jezercehezky. Co myslíte, že by asiřekli? Věřím, že se na moje počínáníodkudsi dívají a vím, že mi držípalce.

(aš)

Foto: Majka Votavová

"Snažím se nejdříve vybudovatdivadlo s dobrou pověstía věřím, že tak jako si nás všimlidiváci, tak nás zaregistrují i ti,kdo mají možnost divadlo a kul-turu podpořit."

Jan Hrušínský

Vaše divadelní společnostvznikla už v roce 1992. Jakájsou největší úskalí podnikánív tomto nelehkém oborua zaznamenal jste jako pod-nikatel v poslední době něja-ký posun? Jsem hodně soustředěn na tvorbukvalitního repertoáru a všechnoostatní je pro mne až na druhémmístě. V Divadle Na Jezerce sepodařilo vybudovat dobré zázemí,provoz divadla, obchodní a tiskovéoddělení, jevištní a hledištní služ-by… Za nejdůležitější považuji dob-rou návštěvnost, která v této chvílipomáhá DNJ přežít. V lepší pod-poru města či státu zatím jen dou-fám, ale uvědomuji si, že hledánípřípadných partnerů divadla je běhna dlouhou trať. Všiml jsem sivšak, že pokud je nové divadloúspěšné u diváků, začíná se o něvíce zajímat i odborná veřejnost.A to mě samozřejmě těší.

Jak dlouho trvalo, než sevám podařilo zajistit všechnyformality, potřebné k zaháje-ní provozu divadla?Asi tři měsíce - pokud se ptáte nazaložení firmy. Kdesi jsem četl, ženapř. v Kanadě tento krok trvá 24hodin. V tom máme zřejmě stáleještě co dohánět. Pokud jde o získání vlastního divadla, tady bylproces výrazně delší, ale na našepoměry jsem přesto ještě měl

obrovské štěstí. Ve „vlastním“neboli v Divadle Na Jezerce jsmezačali hrát už po dvou letech čin-nosti.

Bylo pro vás hodně obtížnéorientovat se napříkladv technických záležitostechkolem rekonstrukce Jezerky- důvěřoval jste odborníkůmze stavební firmy, nebo jstesi naopak připadal jakohodně zoufalý bojovníks větrnými mlýny?Rád bych zde uvedl věc na pra-vou míru: areál na Jezerce jemajetkem městské části Praha 4,která byla investorem rekonstruk-ce. Moje divadelní společnostvyhrála výběrové řízení a celýobjekt mám nyní v dlouhodobémnájmu. Měl jsem pouze možnostzasáhnout do stavebních úprava celou rekonstrukci navést smě-rem k profesionálnímu divadlus potřebným zázemím a patřičnýmkomfortem pro diváky.

Co všechno se u vás v divad-le musí promítnout napříkladv ceně vstupenky? Jsme zatím na vstupném hodnězávislí. Ale to neznamená, žebychom hráli laciné a podbízivékusy jen proto, aby se prodaly líst-ky. To je podle mého názoru cestado pekel a nemám chuť po ní jít.Snažím se nejdříve vybudovat

divadlo s dobrou pověstí a věřím,že tak jako si nás všimli diváci, taknás zaregistrují i ti, kdo mají mož-nost divadlo a kulturu podpořit.

Podařilo se vám sestavitvelmi atraktivní herecký soubor. Jak reagovali jehočlenové na vaši nabídkupráce v začínajícím divadlea jakým způsobem určujetevýši jejich honoráře?Jsem rád, že u nás hrají předníčeští herci a že se v DNJ cítí spo-kojeni. Honoráře jsou pochopitelněindividuální, nejsem oprávněno nich konkrétně hovořit, ale přesto mohu říct, že si u nás řadalidí za měsíc vydělá více, než kolikdostávají ve státních či městských- silně dotovaných divadlech.Dotace přitom mnohdy obnášejídesítky milionů korun ročně. Ostat-ně způsob, jakým se plýtvá svěře-nými prostředky ve velkých diva-dlech, je asi na jinou debatu.Nemohu se zbavit dojmu, že jetady něco nastaveno špatně,nezdá se vám?

Jste principálem divadla,sám velice často hrajete,kolik dalších profesionálníchzaměstnanců vám pomáhás běžným provozem divadla?V Divadle Na Jezerce je osm stá-lých zaměstnanců, dále obchodníoddělení a tiskové oddělení. Celko-

vě v našem divadle pracuje kolemšedesáti lidí.

Co je pro podnikatele v divad-le absolutně nejtěžší?Najít dobrou hru. Jednoznačně.Snažím se uvádět také hry, kteréjinde ještě uvedeny nebyly. Nynínapřiklad Prokletí nefritového škor-piona, což je film Woodyho Alle-na. Od pana Allena jsme asi poročním jednání získali souhlask převodu textu do divadelnípodoby. Chtěl bych také uvéstnějakou dobrou původní českouhru, ale zatím o žádné takovénevím…

A kdy jste naopak, jako maji-tel divadla, pocítil úplně oby-čejnou radost?Třeba právě při premiéře Nefritové-ho škorpiona. Uvědomil jsem si, žemám kolem sebe skvělé spolupra-covníky a kolegy, se kterými jeradost pracovat.

Jste razantní typ, který nemáproblém s oslovením spon-zorů, nebo je to věc, z nížmáte stále tak troškuostych?Nejsem dobrý obchodník. Jednáníse sponzory jsou pro mne skuteč-ně obtížná, ale přesto považuji zaúspěch, že naše divadlo za prvnítři roky existence nemá žádnédluhy.

KULTURA str. 59 leden 06

AUTO MOTO str. 60 leden 06

Častým receptem evropskéhomotoristického předjaří bývá předve-dení horkých novinek ve Frankfurtus následným prodejem počátkemnásledujícího roku. Tuto cestu zvolilanapř. KIA. Pro IAA si připravila svě-tovou premiéru modelu Magentis.Stručná rekapitulace – již skuteč-nost, že se na návrhu podíleladesignerská centra nejen v Koreji,ale i v USA a v Evropě, naznačuje,že Magentis není typickým „korej-cem“ ani asijským „evropanem“.Tomu napovídá i prozatím výrobcemohlášená motorizace: dva zážehovémotory s objemy 2.0 a 2.7 litru dis-ponují max. výkony 108 resp. 140kW a jim odpovídajícími max. točivý-mi momenty 189 a 247 Nm.Receptem na úspěch v Evropě jetéž nabídka vznětového motoru. KIAvsadila na zcela nový agregáto objemu 2 litry, který dává max.výkon 104 kW a úctyhodných 305Nm točivého momentu v širokémrozsahu otáček (výrobce uvádí roz-mezí 1800 - 2500 ot.min). Motoryroztáčejí soukolí 5-ti nebo 6-ti stup-ňových mechanických převodovek.V Evropě pozvolna čím dál oblíbe-nější „automaty“ jsou zastoupeny 4 a 5-ti stupňovými převodovkami.Novinka je vybavena mnoha prvkypasivní i aktivní bezpečnosti. Zvětšilase např. tuhost nové karoserie,samozřejmostí je použití nejmoder-nějších elektronických systémů(ABS, ESP) či možnost výběru ažšesti airbagů. Na náš trh novinka odKIA zamíří počátkem roku 2006.

Audi Q7

To německé Audi s netrpělivě oče-kávanou Q sedmičkou nenažhavo-valo své zákazníky až na začátek

dalšího roku, ale pár měsíců poprezentaci na frankfurtské IAA dalosvoji novinku do prodeje. Po srov-nání kroku se svými dalšími němec-kými rivaly, Mercedesem a BMW,na poli střední a vyšší třídy, mu chy-běl model, který by se mohl posta-vit řadě ML a X5. Pravda, koncernVW posunul již před časem laťkuvýš moderněji pojatým Touaregem,nicméně v náročné spleti koncerno-vých značek, modelů, sdílenýchplatforem a motorů se nejednalo oAudi. Říká se, že kdo si počká, tense dočká a to je zřejmě i případnového velkého luxusního SUV AudiQ7. Automobilka, jejíž systémpohonu se stal svého času živoucílegendou nejen na závodních tratíchsvětových rallye, využila platformuTouaregu s tím, že plně zúročila svébohaté zkušenosti se systémemQuattro a přidala proto mezinápra-vový diferenciál Torsen. Novinku pakosadila benzínovým agregátem V84.2 FSI, variantně V6 3.0 TDI.Benzínový motor má objem 4163cm3, max. výkon 257 kW při 6800ot.min a max. točivý moment 440Nm při 3500 ot.min. Vyznačuje sezejména přímým vstřikem paliva,čtyřventilovou technikou a rozvo-dem DOHC. Diesel pak disponuje171 kW výkonu. Šestistupňový tip-tronic přebírá točivý moment z hyd-raulického měniče a posílá ho naobě nápravy přes dvě tuny vážícíhovozu (pohotovostní hmotnost s motorem FSI je 2240 kg). Každýnový počin v této prestižní třídě jedoslova nadupaný elektronikou,nejen tou, která se stará o komfort,ale která zároveň anebo výlučně přispívá k bezpečnosti provozu. V případě Audi Q7 se jedná o ABS s elektronickým rozdělováním brzd-

né síly EBV, protiprokluz ASR, elek-tronický stabilizační program ESP aelektronickou uzávěrku diferenciáluEDS. Vůz dosahuje 60 % stoupa-vosti, plní samozřejmě emisní limityEURO 4 a při svých dynamickýchvlastnostech (zrychlení 0 - 100km.h za 7,2 s) spotřebuje19,5/10,2 litru (město/mimo město)bezolovnatého 98oktanového benzínu.

Nový Civic

Pro ty z nás, kterým by byť i jenpouhé provozování ,neřku-li pořízenítakovéhoto vozu, činilo přinejmen-ším mírné finanční obtíže, připravilajednu lahůdku Honda. Ano, řeč je onovém modelu Civic, v pořadí jižosmé generace. Jeho cesta naevropské trhy byla trošku kompliko-vanější, když koncept značka před-vedla na jaře 2005 v Ženevě, hoto-vou novinku ve Frankfurtu téhožroku, přičemž prodej v Evropěnačasovala až na začátek roku2006. Civic je nejúspěšnějšímmodelem vozů značky Honda. Přesvelmi atraktivní design si nastupujícígenerace podržela pro Civic taktypické „ploché“ proporce. Vůz jenejen kratší, ale i nižší a zároveňširší. Přesto nabízí více místa nejenv kabině, ale i v zavazadlovém pro-storu. Interiér, zejména pak přístrojo-vá deska, volant a páka řazení jsouneobyčejně působivé, chtělo by seříci ani stroze funkční ani futuristickynadčasové. V každém případěpodtrhují sportovní vzhled vozu apoužitými materiály posunují Civicdo třídy o stupeň výše. Pokudzákazník preferuje zážehové motory,může si zvolit mezi objemem 1339cm3 (výkon 61 kW) a 1798 cm3

(výkon 103 kW). I tak tradičnízastánce benzínového řešení ,jakým je značka Honda, chce pod-pořit úspěšnost nového modelu naevropském trhu netradičním uvede-ním dieselu. Jde o velmi promyšle-ný tah, naftová trakce dnes tepepod kapotou téměř třetiny všechnově prodaných aut této třídy nastarém kontinentu. V podání Hondyse jedná o common rail s objemem2204 cm3, který dává, dnes již natento objem ne špičkových, alezatím stále ještě přijatelných, 103kW max. výkonu. Všechny modelyjsou pak vybaveny 6-ti stupňovoumechanickou převodovkou, obězážehové verze mohou být osazenytéž 6-ti stupňovým automatem. Jakuž bývá u japonské produkce zvy-kem, vůz je doslova prošpikovánelektronikou. EBD, stabilizačnísystém VSA, aktivní opěrky hlavy,dvojité předpínače bezpečnostníchpásů. To vše se stará nejen o vašepohodlí, ale i bezpečnost.

Další novinky se objevív jarní Ženevě

Na další významné novinky, kterévšak budou ke koupi o něcopozději, si musíme počkat až najarní Ženevu. Společnost BMW sinedávno otestovala reakce potenci-onálních kupců na vůz Z4 Coupéna autosalonech ve Frankfurtu a vTokiu. Vzhledem k nečekaně vyso-kému zájmu proto pokračuje v pří-pravě sériové výroby tohoto modelutak, aby tato žhavá novinka dorazilana trh v červnu 2006. Všeobecněse spekuluje o dalším osudu mode-lu Škoda Yeti, automobilka svoudruhou vzdušnější verzí naznačila,že se nejedná pouze o čistou stu-

JARNÍ PROBOUZENÍUVEDENÍ NOVÉHO MODELU NA TRH – PÁR PROSTÝCHSLOV, ALE CO VŠECHNO SE ZA NIMI SKRÝVÁ? KAŽDÁAUTOMOBILKA MÁ NA TUTO PROBLEMATIKU SVŮJVLASTNÍ POHLED, SAMOZŘEJMĚ, ŽE TEN NEJZARU-ČENĚJŠÍ. POJĎME SE TEDY PODÍVAT, CO MŮŽEMEOČEKÁVAT V PRVNÍ POLOVINĚ ROKU 2006.

Honda Civic

AUDI Q7

dii. Také nástupce tolik oblíbenéFabie je ve své konečné podobězřejmě již dnes pečlivě ukryt podplachtami za přísně střeženýmidveřmi vývojových oddělení. Českámotoristická veřejnost (a s rostoucímezinárodní oblibou značky Škodazřejmě nejen ona) by jistě s dychti-vým napětím uvítala první MPV oddomácího výrobce. Konečně kon-cernové platformy úspěšně inovo-vaných modelů napovídají, že by tonemusel být krok špatným smě-rem, i když o takzvané vnitřní kon-kurenci bylo v tomto ohledu napsá-no již mnohé. V podstatě všichnivýznamní výrobci osobních auto-mobilů (včetně Škody) upírají svézraky s nadějí k čínskému trhu.Přes počáteční nesmělé a možnátrochu komicky vyhlížející pokusyzůstává jen otázkou času, kdy setento pohled obrátí a my se bude-me učit vyslovovat exoticky znějící

jména ještě do včerejška nezná-mých automobilek. Geely, Zhong-hua, SBJA a mnoho dalších. Zatímzápasí s evropskou legislativou,zpracování občas mírně pokulháváza současným standartem a dea-lerské sítě se nebudují přes noc,ale to vše se zřejmě velmi rychlezmění. Účast čínských automobilekna evropských výstavách či samo-statné prezentace dávají tušit, žeČína to s výrobou i vývozem vlastníprodukce myslí vážně. Pro ty, kteříuž i u nás berou auto jen jakodopravní prostředek o určité užitnéhodnotě a svoji image budují jinak,než tím, co řídí, vypadá mnohý asij-ský model velmi lákavě. A to nejencenou, ale i bohatým základnímvybavením. Nechme se překvapit,blížící se jaro nám možná mnohénapoví.

Petr Krásný

Foto: archiv autora

Kdo by si nevzpomněl na strýce Pepina v nezapomenutelném podáníJaromíra Hanzlíka. Výborný recept, ale já mám ještě něco lepšího.Co? No přeci sudoku! Cože? Vy opravdu neznáte sudoku? Ale vážně:

SUDOKU je logický hlavolam, který vychází ze staršího hla-volamu s názvem Magic Square, který má kořeny ve starémčínském hlavolamu Lo Shu. K tomu, abyste našli správnéřešení tohoto hlavolamu, je nutné pouze logicky uvažovat.

Základní tvar hlavolamu (pomineme-li jiné méně obvyklé tvary) před-stavuje mřížku 9krát 9 polí, která je dále členěna do devíti čtverců po

3krát třech polích (viz první obrázek - kompletně vyřešený hlavolam). V zadání jsou pak vyplněny jen některé číslice a vy máte vyplnitmřížku tak, aby každý řádek, každý sloupec a každý čtverec o 3x3políčkách obsahoval čísla od jedné do devíti. Zároveň se ale v žád-ném sloupci, řadě, ani ve čtverci (3krát 3 pole) nesmějí opakovat.Tolik na úvod. Na rozhýbání vám dám úvodní (motivační) úlohu(obrázek druhý). Omlouvám se všem, kdo již tento hlavolam luštili, za jeho jednodu-chost, ale vězte! Brzy se dočkáte i vy!

Alena Netušilová

RELAX str. 63 leden 06

ŠACHYŠachová extraliga v polovině

Nejvyšší šachová soutěž se nám pomalu rozjela a o zajímavé výsledkynení nouze. Rozdíly mezi hráči se stírají a úroveň obecně velmi rychleroste. Jsou zde týmy, kde je v základu družstva osm velmistrů. Dříve jichtolik nebylo v celé zemi. Ano, jsou zde i cizinci - ale to nic nemění navskutku světové úrovni naší soutěže. Po šesti kolech (některé týmy alemají o jedno kolo více) vede soutěž Lokomotiva Brno se 16 body předBausetem Pardubice, který má rovněž 16 bodů. O bod méně má pak natřetím místě SK Zlín. A to je velké překvapení. Baťovci se do toho pěkněobuli! Čtvrtý je Hagemann Opava se 13 body a páté místo obsadil týmMahrla Praha s bodem méně. Šestý Sokol Plzeň má rovněž 12 bodů. To na tak ambiciózní mladý tým není mnoho. Další družstva již oddělujeplných pět bodů. Se sedmi body následují odepisovaná Zikuda Turnov,Labortech Ostrava a Slavoj Vyšehrad. Desátý TŽ Třinec má jen šestbodů. Poslední dva týmy jsou bez bodu a nic je zřejmě nezachrání odsestupu. Jsou to takoví „otloukánkové“ - Lokomotiva Brno „B“ a TJ Pankrác. I když, i slepé kuře občas najde zrno...

Dnešní diagram vám přináší pozici ze zahájení, kde černý na tahu bleskově zvítězí.

Řešení z minulého čísla: 1. Je7+! (pěkný úvod, bílý otevírá cestu dámě) Vxe7 2. Dxh7+!! Kxh7 (černý nemá na výběr, všechny jeho tahy jsou vynuceny)3. g8D+ a černý se vzdal.

Miloslav Netušil - mistr FIDE

Nudíte se? Kupte si medvídka mývala... anebo luštěte s námi SUDOKU!

Jaromír Jágr je sportovcemroku 2005V anketě o nejlepšího sportovceroku poprvé dosáhl na nejvyššípříčku Jaromír Jágr. Ve svých tři-atřiceti letech má za sebou nyněj-ší lídr newyorských Rangers řaduúspěchů. Loni dosáhl s českoureprezentací na světový mistrov-ský titul, úspěšně si vedl v superli-ze v ruském Omsku a výborněodstartoval sezonu v NHL.

SPORTOVEC ROKU str. 62 leden 06

Slavnostní vyhlášení výsledkůankety se konalo v půlce prosincev pražském hotelu Hilton. V prvnídesítce se objevila jména těch nej-známějších sportovců. Nominovánbyl desetibojař Roman Šebrle,který jako jediný z kandidátů užv anketě zvítězil, a to předloni. Hor-kým favoritem kromě JaromíraJágra byla lyžařka Kateřina Neu-mannová. Oba mistři světa vesvém odvětví již dříve obsadili dru-hou příčku. Mezi nejlepšími oceně-nými se umístili atletka Věra Cech-lová, alpská lyžařka Šárka Záhrob-ská a skokan na lyžích JakubJanda, fotbalisté Petr Čech a Vla-dimír Šmicer, tenistka Nicole Vaidi-šová či biatlonista Roman Dostál.S velice těsným rozdílem nepo-stoupili fotbalista Pavel Nedvěda cyklista Ondřej Sosenka.

Výsledek pomyslného soubojeo slávu byl velice vyrovnaný, Jágrzvítězil před Neumannovou těsnýmrozdílem pouhých 42 bodů.O tom, kdo získá titul sportovecroku, rozhodovalo 165 sportovníchredaktorů, kteří vůbec poprvé hla-sovali online na webu Klubu spor-tovních novinářů. Princip hlasovánídruhého kola byl takový, že každýz novinářů uděloval nominovanédesítce sportovců deset až jedenbod. Jágr i Neumannová, obamistři světa, měli velkou šanci titulzískat. Zvítězit ale mohl jen jeden,a tak rozhodla ocenění hokejová.

Po Dominiku Haškovi, který získalocenění už dvakrát, je Jágr druhýmhokejistou, jemuž se podařilo odroku 1993 v anketě zvítězit.

SPLNĚNÝ SEN?

Veleúspěšný rok 2005 zahájil Jaro-mír Jágr v ruské superlize.S nástupem české posily doOmsku se mužstvu Avantgarduvýrazně zlepšila kvalita hry. Slavnýolympijský vítěz a dvojnásobný drži-tel Stanleyova poháru si brzy získalobdiv a přízeň ruských fanoušků.Exceloval například již v lednu napetrohradském turnaji evropskýchmistrů Super Six. Byl to právě Jág-rův gól, který rozhodl o finálovévýhře nad Finskem. Největší loňský triumf slavil jedenz nejlepších útočníků světa namistrovství světa v Rakousku, kdepro národní tým vybojoval zlato.Svůj entuziasmus a plné nasazeníodnesl zlomeným malíčkem. Alenevzdal to a po ošetření se do hryi přes zranění vrátil. Po vítězství našampionátu ve Vídni získal jižpošesté ocenění udělované nejlep-šímu národnímu hokejistovi - Zlatouhokejku. Reputace „génia na ledu“,který začal hrát hokej ve čtyřechletech a odmalička si přál být nej-lepším hokejistou světa, se Jágradrží jakoby mimoděk. Opět vedev čele tabulky zámořské NHL.

Připravila: Táňa Švrčková

VÝSLEDKY ANKETY

Jednotlivci1. Jaromír Jágr

(hokej) 1442 bodů2. Kateřina Neumannová

(lyžování) 1400 bodů3. Jakub Janda

(lyžování) 1138 bodů4. Roman Šebrle

(atletika) 1030 bodů5. Petr Čech

(fotbal) 824 bodů6. Vladimír Šmicer

(fotbal) 761 bodů7. Nicole Vaidišová

(tenis) 642 bodů8. Šárka Záhrobská

(lyžování) 629 bodů9. Roman Dostál

(biatlon) 548 bodů10. Věra Cechová-Pospíšilová

(atletika) 529 bodů11. Pavel Nedvěd

(fotbal) 266 bodů12. Ondřej Sosenka

(cyklistika) 263 bodů13. Tomáš Vokoun

(hokej) 224 bodů14. Tomáš Berdych

(tenis) 215 bodů 15. Eva Němcová

(basketbal) 180 bodů

Kolektivy1. Hokejisté Česka 4062. Fotbalisté Česka 2883. Basketbalistky Česka 285

PŘEHLED NEJVĚTŠÍCHÚSPĚCHŮ JAROMÍRAJÁGRA

1989: ME U26, 2. místo1990: MS, 3. místo1990: MS U20, 3. místo, All

Stars Team1991: Kanadský pohár, 6. místo1991: Stanley Cup, 1. místo,

(Pittsburgh Penguins)1992: Stanley Cup, 1. místo,

(Pittsburgh Penguins)1995: Nejlepší hokejista ČR

(Zlatá hokejka), 1. místo1996: Světový pohár, 8. místo1996: Nejlepší hokejista ČR

(Zlatá hokejka), 1. místo1998: ZOH, Nagano (Japonsko),

1. místo1999: Nejlepší hokejista ČR

(Zlatá hokejka), 1. místo2000: Nejlepší hokejista ČR

(Zlatá hokejka), 1. místo2002: ZOH, Salt Lake City

(USA), 5.-8. místo2002: MS, 5. místo2002: Nejlepší hokejista ČR

(Zlatá hokejka), 1. místo2004: MS, Praha, Ostrava,

čtvrtfinále2004: Nejlepší hokejista ČR

(Zlatá hokejka), 3. místo2004: Světový pohár, 3. místo2005: MS, Vídeň (Rakousko),

1. místo2005: Nejlepší hokejista ČR

(Zlatá hokejka), 1. místo

„Génius na ledu“ se dočkal. Foto: ČTK

SUDOKU

RELAX str. 64 leden 06

Souhlasím, aby Hospodářské komora České republiky využila moje osobní údaje k nabídce svých produktů a služeb. Souhlas uděluji až do doby jeho písemného odvolání.

PŘEDSTAVUJEME VÁM NAŠI NOVOU RUBRIKU. PRAVIDELNĚ V KAŽDÉM ČÍSLE BUDETE NYNÍ NACHÁZET KŘÍŽOVKU.Věříme, že vás pobaví a přinese relaxaci do někdy velmi náročných dnů. Tentokrát se v ní skrývá jeden z citátů Tomáše Bati.Znění tajenky posílejte do redakce Komory.cz do 15. února 2006 na adresu: Komora.cz, Freyova 27, 190 00 Praha 9. Tři úspěšní luštitelé získají hodnotnou knihu z nakladatelství Grada.

Novinka! KfiíÏovka o ceny!

NOVÉ KNIHY str. 65 leden 06

Gemba Kaizen: Řízení a zlepšování kvality na pracovištiMasaaki Imai, Computer Press, cena 450 Kč

Zapomeňte na revitalizaci či „přestavbu“ své firmy.Stojí to ohromné peníze, narušuje výrobnía obchodní operace, děsí zaměstnance i zákazníkya stejně nefunguje. Místo toho se zaměřte - tak jakto dělají ty nejúspěšnější firmy po celém světě - nakaizen, podnikatelskou filozofii, založenou na neustá-lém vylepšování a posilování všech procesů a dosa-hování postupného růstu produktivity, kvality a zisku,to vše za minimálních nákladů. V publikaci GembaKaizen se světově proslulý odborník na kvalitu Mas-saki Imai zaměřuje na uplatňování přístupu kaizen tam, kde přinese nejlepšívýsledky - v gemba - tedy v kriticky důležitých místech procesu výrobya prodeje.

Rétorika a prezentaceEmil Hierhold, Grada, cena 495 Kč

Jak účinně vystavět strukturu a argumenty projevu?Jak ovlivnit a přesvědčit posluchače řečí svého těla?Jak zajímavě a názorně přiblížit náročná témata? Jakpoužívat technické prostředky při prezentaci? Jaknakládat s písmem, obrazem, animací? Jak zvlád-nout nepříjemné otázky a nepříznivé reakce? Šestévydání osvědčené publikace je zasvěcenýma podrobným průvodcem pro manažery a vedoucíprojektů, pro specialisty, prodejce, lektory, konzul-tanty, pedagogy a vůbec pro všechny, kteří prezen-

tují sami sebe, firmu, produkt či myšlenky a projekty, přednášejí, lektorujíči jinak veřejně vystupují.

Marketing Philip Kotler, Gary Armstrong, Grada, cena 980 Kč

Šesté, moderně pojaté vydání jedné z nejpoužíva-nějších učebnic marketingu je zaměřeno na nejno-vější trendy - nové vztahy k zákazníkům, cílené mar-ketingové strategie, produkty šité na míru pomocímoderních technologií, nástroje pro zlepšení pozicemenších firem, nové formy mezifiremní spolupráce.Světově proslulí a uznávaní autoři připravili texts řadou případových studií, příkladů a cvičení.V první části vysvětlují základní pojmy a koncepcemarketingu. Druhá část je věnována internetu, ana-lýze marketingového prostředí, řízení marketingových informací, spotřební-mu chování. Třetí, nosná část knihy, je zaměřena na strategický marketinga na jednotlivé nástroje marketingového mixu (výrobková, cenová, distri-buční a komunikační politika). Závěrečná část zpracovává tematiku glo-bálního marketingu a úlohy marketingu v moderní společnosti.

Podniková informatikaLibor Gála, Jan Pour, Prokop Toman, Grada, cena 495 Kč

Každý uživatel informatiky by se měl dobře oriento-vat v možnostech, omezeních a vazbách informač-ních a komunikačních technologií a jejich aplikací,které se využívají v podnikovém řízení. Kniha je kom-plexním přehledem těchto technologií a aplikací,ukazuje, co informatika nabízí, co od nás vyžadujea kam se ubírá.. Dozvíte se z ní vše potřebné

k tomu, abyste díky využití informatiky mohli lépe dělat svůj byznys - lépeřídit firmu, realizovat různé obchodní aktivity, efektivněji využívat lidské,technické, finanční a další zdroje - a aby se tak informatika stala vaši kon-kurenční výhodou. Kniha je určena zejména manažerům a specialistůmfirem i nekomerčních institucí, kteří pracují s informatikou, vysokoškolskýmstudentům a také programátorům, analytikům a dalším IT specialistům.Knihy z nakladatelství Grada a Computer Press si můžete objednat elektronicky v naší

redakci na e-mailové adrese: sanchezova@komora.cz, kde vám zajistíme zaslání vybra-

ných titulů na dobírku do 21 dnů po obdržení objednávky.

To si musíte přečíst!Pavla Kohouta (1928) zná u nás pravděpodobně každý. Ovšem nejvícse o jeho životě dozvíte z jeho poslední autobiografické knihy To bylmůj život?? (První díl) 1928-1979 (vydala Paseka). V prvé řadě jetřeba říci, že to není emocionální zpověď, ale rozumová výpověď.Pavel Kohout vypráví nejdřív o tom, jak byl jako dítě nemocný a jak serozhodl nebýt chcípáčkem. Tahle vůle vzít život do vlastních rukouznamenala pro něj zlomový moment. Od té chvíle nechtěl hrát druhéhousle, hlavně v přeneseném slova smyslu. Když dnes píše o tom,proč se stal komunistou a psal žhavé agitky (při čtení „těch dávnýchtextů si připadá jako zbavený smyslu“), bere to jako součást dobya svého charakteru. Přiznává se, že měl touhu předvádět se a kritizu-je exaltaci a revoluční patos svých veršů, projevů, činů i prvních her,ale zároveň zdůrazňuje, že to byla doba, kdy Gottwald byl pro něstejný pámbu, jako když se svatým Petrem chodili po zemi. Vědělijsme o jeho nadšení a horlivosti, ale skoro nic o lehkosti, s jakou tvořil- právě ta lehkost mu nedovolila, aby dokončil filozofickou fakultu.V tom strmém letu vzhůru ho Jan Trefulka svou kritikou „vyrazilz oběžné dráhy socrealistického poety“, a Pavel Kohout to dnes hod-notí jako své vzkříšení. Kniha To byl můj život?? je objevná a výborněnapsaná. Nejenže se toho čtenář hodně dozví, ale také se určitědobře pobaví. (ny)

V PILOTNÍM ČÍSLE NOVÉHO ROKU VÁM NABÍZÍME NEJEN NEJNOVĚJŠÍPUBLIKACE Z OBLASTI MARKETINGU A PODNIKOVÉ INFORMATIKY, ALETŘEBA TAKÉ AUTOBIOGRAFICKOU PRÓZU. JISTĚ SE S NÁMI ZAČTETE…

V pražském atelieru fotografa Jakuba Ludvíka se v závěru roku konal křest knihy

Barvy v bytě architektky Karolíny Fořtové, jejímž kmotrem se stal Radko Martínek,

ministr pro místní rozvoj. Kniha, kterou vydává brněnská Era Group, pojednává o

barvách, jejich vlivu na člověka a prostředí, které ho obklopuje. „Knihu jsem pročítal

před jejím křestem, abych se s ní seznámil a mohl o ní hovořit. Dozvěděl jsem se,

čím barvy působí na člověka, vše o jejich symbolice a psychologii, zákonech har-

monie a míchání. Součástí publikace je také kapitola věnovaná nátěrům stěn a stro-

pů, což se mi velmi hodí, neboť se chystám do rekonstrukce svého bytu,“ řekl

ministr Martínek. Autorka Karolína Fořtová vystudovala v Praze fakultu architektury

na ČVUT, dnes je majitelkou architektonického ateliéru. (tš)

Rubriku připravuje Ilona Sánchezová

PŘEDPLATNÉ str. 66 leden 06

NOVÝ DESIGN, NOVÝ STYL,NOVÉ MOŽNOSTI!OBJEDNEJTE SI PŘEDPLATNÉČASOPISU KOMORA.CZ

VELKÁ SOUTĚŽ PRO NOVÉ PŘEDPLATITELE!VYHRAJTE NĚKTEROU Z TĚCHTO CEN:3X DIGITÁLNÍ FOTOAPARÁT CANON POWERSHOT S1 IS 20X USB 128 MB 10X MANAŽERSKÝ DIÁŘ ADK CRUZ 2006

Objednávkový kupon předplatného časopisu KOMORA.CZ

Objednávám roční předplatné dalšího výtisku časopisu KOMORA.CZ (11 čísel, jedno za 29 Kč) za zvýhodněnou cenu 319 Kč (pro člena HK ČR)

Objednávám roční předplatné (11 čísel, jedno za 20 Kč) za zvýhodněnou cenu 220 Kč (platí při více než 1 předplatném magazínu Komora.czna člena HK ČR)

Objednávám roční předplatné (11 čísel, jedno za 35 Kč) za zvýhodněnou cenu 385 Kč (pro nečlena HK ČR)

Od čísla:

VYPLŇTE, PROSÍM, ČITELNĚ HŮLKOVÝM PÍSMEM

OdběratelJméno a příjmení:

Název společnosti:

IČO: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DIČ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ulice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . č.p. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Místo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSČ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

E-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Podpis: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Další předplatné v rámci naší společnosti objednávám pro:

Jméno a příjmení:

Název společnosti:

Ulice: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . č.p. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Místo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PSČ: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Datum: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podpis: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Způsob úhrady:bankovním převodem na č.ú. 997402/0800, do zprávy pro příjemce uveďte heslo: KOMORA.CZ

Vyplněný kupon s kopií dokladu o zaplacení zašlete na adresu:KOMORA.CZ, Freyova 27, 190 00 Praha 9 nebo faxem na 296 646 221nebo na e-mail: predplatne@komora.czBližší informace vám rádi poskytneme na telefonním čísle: 296 646 606

✁

Časopis KOMORA.CZ vydáváv nákladu 20 000 výtisků Hospo-dářská komora České republikya je určen především jejím členůma podnikatelské veřejnosti. Vychá-zí 11x ročně, předplatitelé majínárok na slevu 15 % z objednanéinzerce a na pravidelné zasíláníelektronického týdeníku e-Zpravo-daj, přinášejícího aktuální informa-ce o podnikání. Členům Hospo-dářské komory České republikyje časopis pravidelně distribuovánv rámci řádně hrazených člen-ských příspěvků. Proto je nutnépísemně oznamovat veškerézměny v poštovních adresách.

Kontakt:Irena Ježkovátel.: 296 646 675e-mail: jezkova@komora.cz.

Předplaťte si více výtiskůčasopisu KOMORA.CZ!

Jako člen Hospodářské komoryČR získáte jeden výtisk zdarmav rámci řádně hrazených člen-ských příspěvků. Nyní mátemožnost přiobjednat si další zazvýhodněnou cenu. Za prvnípředplacený výtisk zaplatí-te 29 Kč a za každý dalšíjen 20 Kč. Více vytiskůKOMORY.CZ se vám či vašíspolečnosti určitě vyplatí!

Předplatné pro nečleny Hospodářské komory ČR

Náš časopis samozřejmě mohouodebírat i nečlenové Hospodář-ské komory ČR. Pro ně je před-platitelská cena 35 Kč. Prvníobjednané číslo zasíláme jakobonus zdarma.

Soutěž probíhá do 15. 2. 2006.

Ceny budou slosovány v přítomnosti notáře.

Soutěž je společná pro všechny předplatitele – členy i nečleny Hospodářské komory ČR.

Bližší pravidla na www.komora.cz

www.adk.cz