4 c. 12extwprlegs1.fao.org/docs/pdf/cze94525.pdfStrana 118 Sbfrka zakonu e. 12 / 2009 Castka 4 kde...

Castka 4 Sbfrka zakonu c. 12 1 2009

12

VYHLASKA

Strana 117

ze dne 18. prosince 2008

o stanoveni postupu zjist'ovanf, vykazovani a overovani rnnozstvi ernisi sklenikovych plynu

a forrnulafe zadosti 0 vydani povoleni k emisfm sklenfkovych plynu

Ministerstvo zivotniho prostredi stanovi podle§ 24 pism. b) a c) zakona c. 695/2004 Sb., 0 podminkachobchodovani s povolenkami na emise sklenfkovychplynu a 0 zmene nekterych zakonu, (dale jen "zakon")k provedenf § 4 odst. 2 a § 7 odst. 1 zakona:

§ 1

Predmet iipravy

(1) Tato vyhlaska zapracovava pifslusne predpisyEvropskych spolecenstvi") a upravuje rozsah a postupzjistovani, vykazovani a overovani rnnozstvi ernisi sklenfkovych plynu ze zarizeni, a to ernisi z bezneho provozu, z nepravidelnych udalosti, zejmena nabfhani, odstavovani a havarijnfeh situaci, ke kterym doslo v prubehu obdobf zjistovani a vykazovani,

(2) Pro zafizeni podle § 5 odst. 2 zakona se ustanoveni teto vyhlasky vztahujf na zaifzeni, u kterych jeprahova hodnota prekrocena alespori u jedne z cinnostipodle prflohy c. 1 k zakonu.

(3) Vyhlaska stanovi [ormular zadosti 0 vydanipovolenf k ernisim sklenfkovych plynu.

§ 2

Zakladnf pojmy

Pro iicely teto vyhlasky se rozurni

a) vsazkou - rnnozstvi paliva nebo materialu podrobeneho reprezentativnfmu odberu vzorku a charakterizovaneho a premistovaneho v ramci jednenakladky nebo kontinualne po urcitou dobu,

b) biomasou - nefosilnf a biologicky rozlozitelnyorganicky material pochazejici z rostlin, zvirata mikroorganisrnu, vcetne produktu, vedlejsfchproduktu, zbytku a odpadu ze zernedelstvi, lesnictvf a prfbuznych odvetvf, jakoz i nefosilnf a biologicky rozlozitelne organicke frakce prumyslovehoa komunalnmo odpadu, vcetne plynu a kapalinznovu zfskanych rozkladem nefosilnmo a biologicky rozlozitelneho organickeho materialu,

c) podflem biomasy - hrnotnostni podfl uhliku biologickeho puvodu vztazeny na hmotnost celkoveho uhliku biologickeho i [osilnfho puvodu vesmesnem palivu,

d) palivem z biomasy - biomasa spalovana k energetickyrn ucelum,

e) emisemi ze spalovani - emise sklenfkovych plynupochazejici z exotermicke reakce paliva s kyslikem,

f) ernisi z procesu - emise sklenfkovych plynu odlisna od emise ze spalovani, ke ktere dochazi v dusledku zamernych i nezamernych reakci mezi chemickyrni latkami nebo jejich transiorrnaci, vcetnechernicke nebo elektrolyticke redukce rud kovu,tepelnym rozkladem nebo tvorbou latek pro pouzitf jako produktu nebo suroviny,

g) urovni pfesnosti - dosazena presnost pri stanoveniaktivitnfch iidaju, ernisnfch [aktoru a oxidacnichnebo konverznich faktorii,

h) postupem zjistovani - postup stanoveni ernisi pfirnyrn rnefenim nebo vypoctern, jakoz i vyberurovne pfesnosti,

i) obdobfm vykazovani - obdobf kalendamfho roku,v nemz jsou emise zjistovany a vykazovany,

j) emisnim hlasenfrn - vykaz provozovatele zafizenio celkovem rnnozstvi ernisi sklenfkovych plynu,

k) aktivitnfrn iidajem - informace 0 materialovych tocich, spotrebe paliva, vstupnf surovine nebo vystupnim produktu, vyjadrene bud jako energetickyobsah [v terajoulech (TJ)] stanoveny pornoci vyhrevnosti v prfpade paliva nebo jako materialovyvstup nebo vystup [v tunach (t) nebo obvyklychmetrech krychlovych (Nm3

) ] v ostatnich pfipadech,

1) emisnim faktorem - faktor vychazejici z obsahuuhliku v palivech nebo vstupnfm materialu, vyjadrene v tCOz/TJ nebo tCOz/Nm

3 v prfpade spalovaefch emisf a v tCOz/t nebo tCOz/Nm

3 v prfpadeemisf z procesu,

m) zdrojem - konkretnf proces nebo konkretnf mfsto,

1) Rozhodnutl Komise 2007/589/ES, kterym se stanovf pokyny pro monitorovanf a vykazovanf emisf sklenfkovych plynupodle smernice Evropskeho parlamentu a Rady 2003/87/ES.

Strana 118 Sbfrka zakonu e. 12 / 2009 Castka 4

kde dochazi v danem zafizeni k emisi sklenikovych plynu,

n) rnene vyznamnyrn zdrojern - zdroj, jehoz rocniemise neprekracuje 5 kt, nebo zdroje, ktere sedohromady nepodileji na celkove emisi vice nezz 10 %, maximalne vsak 100 kt,

0) nejmene vyznamnyrn zdrojem - zdroj, jehoz rocniemise neprekracuje 1 kt, nebo zdroje, ktere sedohromady nepodileji na celkove emisi vice nezz 2 %, maximalne vsak 20 kt,

p) zdrojovyrn tokem - konkretni druh paliva, surovina nebo produkt zpusobujicf emise pifslusnychsklenfkovych plynu v jednom nebo vice zdrojichv dusledku jeho spotreby nebo produkce,

q) rnene vyznamnyrn zdrojovyrn tokem - zdrojovytok, jehoz rocni emise neprekracuje 5 kt, nebo zdrojove toky, ktere se dohromady nepodilejina celkove emisi vice nez z 10 %, maximalne vsak100 kt,

r) nejmene vyznarnnym zdrojovyrn tokem - zdrojovy tok, jehoz rocni emise neprekracuje 1 kt,nebo zdrojove toky, ktere se dohromady nepodileji na celkove emisi vice nez z 2 %, maximalnevsak 20 kt,

s) technickou proveditelnosti - rnoznost provozovatele zafizeni v pozadovane dobe ziskat technickezdroje schopne plnit pozadavky navrhovanehosysternu,

t) kornercnim standardnfm palivem - mezinarodnenormalizovane kornercni palivo, ktere vykazuje95% interval spolehlivosti, nejvyse ± 1 % jejichspecitikovane vyhrevnosti, a to vcetne zernnihoplynu, plynoveho oleje, lehkeho a tezkeho topneho oleje, benzfnu, petroleje, kerosinu, ethanu,propanu a butanu,

u) komerenfm materialem - material konkretnmo slozenf, se kterym se casto a volne obchoduje, pokudse s konkretnf vsazkou obchoduje mezi ekonomicky nezavislymi stranami,

v) zanzenfm kategorie A - zanzenf s vykazovanymiprumernymi roenfmi emisemi za predchozf obchodovaef obdobf, ktere jsou rovny nejvyse 50 ktfosilnfho CO2 pred odeetenfm premfsteneho CO2 ;

pokud nenf udaj k dispozici, pouzije se odhad roenich emisf,

w) zanzenfm kategorie B - zanzenf s vykazovanymiprumernymi roenfmi emisemi za predchozf obchodovaef obdobf, ktere jsou vetsf nez 50 kta rovny nejvyse 500 kt fosilnmo CO2 pred odeetenfm premfsteneho CO2; pokud nenf udaj k dispozici, pouzije se odhad roenich emisf,

x) zanzenfm kategorie C - zanzenf s vykazovanymi

prumernyrni rocnimi emisemi za predchozf obchodovaci obdobi, ktere jsou vetsf nez 500 kt fosilniho CO2 pred odectenim prernisteneho CO2;

pokud neni iidaj k dispozici, pouzije se odhad roenich emisi,

y) kontinualnim rnefenim ernisi - soubor cinnosti,ktere maji za cil stanovit hodnotu veliciny pornocipravidelneho mereni nekolikrat za hodinu, pricernz se pouzivaji bud mereni na rniste v kornine,nebo extraktivni metody, pri nichz je merici pfistroj umisten v blizkosti komfna; nezahrnujf sepostupy mereni zalozene na shrornazdovani jednotlivych vzorku z kornina,

z) neumerne vysokyrni naklady - naklady na opatreni nepfimerene jeho celkovym pifnosum stanovenyrn Ministerstvem zivotniho prostredi (dale jen"ministerstvo"), prieemz

1. pri vyberu urovni presnosti rnuze byt prahovahodnota definovana jako hodnota povolenekodpovfdajici zlepseni urovne pfesnosti,

2. pri opatreni zvysujicim kvalitu vykazovanychemisi, ale bez pifrneho dopadu na presnost, mohou neiimerne vysoke naklady odpovidat podilu prekracujfcimu indikativni prahovou hodnotu 1 % prumerne hodnoty z dostupnychudaju 0 emisich bud vykazanych za predchoziobdobf obchodovani, nebo pro zafizeni bez tohoto obdobf z udaju pouzitych z reprezentativnich zdroju vykonavajicfch stejne nebo srovnatelne cinnosti jako referencni a v porneru k jejichkapacite.

§ 3

Zpusob zjist'ovanf

(1) Emise se zjistujf postupem zalozenym na vypoetu nebo postupem zalozenym na merenf nebo kombinaef obou metod v pnpade stanovenf emisf z ruznychdfleich zdroju a zdrojovych toku spadajfefch pod jednozanzenf. Pri tomto kombinovanem stanovenf emisfprovozovatel zanzenf zajistf, aby nedoslo k vynechanfnebo ke dvojfmu zapoeftanf emisf. Provozovatel zanzenf zjistuje emise v souladu se zasadami stanovenymiv pnloze e. 1 k teto vyhlasce.

(2) Provozovatel zanzenf vytvan podrobny popispostupu zjistovanf pro sve zanzenf, ktery je soueastfzadosti 0 povolenf k emisfm sklenfkovych plynu podle§ 4 zakona. Popis postupu zjistovanf pro dane zanzenfobsahuje

a) popis zanzenf a einnostf v nem vykonavanych,ktere majf byt monitorovany,

b) prehled 0 odpovednostnich vztazich za zjistovanfa vykazovanf uvnitr zanzenf podle bodu 7 easti B

Castka 4 Sbfrka zakonu c. 12 / 2009 Strana 119

Planu zjistovani a vykazovani ernisi sklenfkovychplynu,

c) seznam zdroju ernisi a zdrojovych toku, ktere majibyt monitorovany, pro kazdou z cinnosti vykonavanych v zarizeni,

d) popis metodiky zalozene na vypoctu nebo metodiky zalozene na mefeni, ktera rna byt pouzita,

e) soupis urovni presnosti podle § 8 aplikovanychpro aktivitni iidaje, emisni faktory, oxidacni nebokonverzni faktory pro kazdy ze zdrojovych toku,ktere maji byt monitorovany,

f) popis typu, specifikace a presne umisteni mericfchzarizeni pouzitych pro kazdy ze zdrojovych toku,ktere maji byt monitorovany,

g) doklady prokazujici soulad s prahovyrni hodnotami nejistoty pro iidaje 0 cinnosti a pripadneostatni parametry pro pouzite urovne pfesnostipro kazdy zdrojovy tok,

h) popis pifstupu pouziteho pro vzorkovani palivanebo materialu pro stanoveni vyhrevnosti, obsahuuhliku, ernisnfch faktorii, oxidacnich nebo konverznich [aktoru a podflu biomasy v palivu pro kazdyze zdrojovych toku, ktere maji byt monitorovany,

i) popis zarnyslenych analytickych postupu pro stanoveni vyhrevnosti, obsahu uhliku, ernisnfch faktoru, oxidacnich nebo konverznich [akrorii a podflu biomasy v palivu pro kazdy ze zdrojovychtoku, ktere maji byt monitorovany,

j) seznam a popis neakreditovanych laboratofi a pfislusnych analytickych postupu, vcetne seznamuvsech pifslusnych opatreni pro zabezpecenf kvality, napriklad mezilaboratornf porovnani,

k) popis kontinualniho systernu mereni emisi, bude-lipouzit pro zjistovani dflcmo zdroje, tedy mistamefeni, frekvence mefeni, pouziteho pfistroje, kalibracni procedury, sberu dat a odpovfdajici kontroly kvality dat,

1) pri pouziti tak zvaneho nouzoveho pifstupu zevrubny popis postupu a analyza nejistot, pokudjiz nejsou zahrnuty v pfsmenech a) az k),

m) popis standardnfeh kontrolnfeh postupu zajisrujfefch kvalitu dat,

n) informace 0 prrslusnem propojenf s cinnostmi vykonavanymi v ramci rrzenf podniku a auditu z hlediska zivotnfho prostredf, pokud jsou tyto cinnostivykonavany, zejmena 0 postupech a kontrolachs vyznamem monitorovanf a vykazovanf emisfsklenfkovych plynu.

§4

Merenf

(1) Mefeni ernisi kontinualnimi rneficimi systemypro kazdy dflcf zdroj rmize provozovatel zafizeni navrhnout, pokud

a) jsou pouzity normy CEN, ISO nebo CSN,

b) je predlozena analyza nejistot podle § 16 odst. 1,

c) mereni spolehlive poskytuje presnejsi vysledkynez vypocet pouzfvajici kombinaci nejvyssfchurovni pfesnosti, nebo

d) srovnani mereni a vypoctu je zalozeno na shodnern seznamu zdroju a emisi.

(2) Pro kazde obdobf vykazovani potvrdi provozovatel zarizeni shodu namerenych hodnot s hodnotamivypoctenyrni potvrzovaefm vypoctem postupem podle§ 5. Pro potvrzovaef vypocet ernisi lze obecne POUZltniHf urovne pfesnosti, tedy i minimalni uroveri presnosti 1.

(3) Pro stanoveni koncentraci CO2 i pro stanoveniobjernoveho prutoku spalin nebo jineho vstupnihoplynu lze POUZlt jen norrnalizovane merief postupyv poradi CEN, ISO, CSN.

(4) Provozovatel zafizeni zajistf, ze u pouzitehomericiho zarizeni je pravidelne proverovana jeho[unkcnost a chovani vcetne

a) casove odezvy,

b) linearity,

c) interference,

d) posunu nulove linie a rozpeti,

e) presnosti v porovnani s referencni metodou.

(5) Merene emise CO2 pripadajici na biomasu seodectou od celkovych ernisi CO2 daneho zarizeni nazaklade potvrzovaciho vypoctu a nasledne je provozovatel zafizeni vykazuje oddelene jako zvlastni polozku.

§ 5

Vypocet

(1) Provozovatel zarrzenfvypocte emise CO2 jakosoucin aktivitnfho udaje, emisnmo faktoru a oxidacnmonebo konverznfho faktoru nebo pouzije specificke vypocty uvedene v prfloze c. 2 k teto vyhlasce.

(2) CO2 neemitovany z daneho zarrzenf, ale premfsteny jinam jako cista substance, jako slozka palivanebo jako vstupnf surovina pro chemicky nebo papfrensky prumysl, se od vypoctene urovne emisf odectea vykaze oddelene jako zvlastnf polozka. PremfstenymCO2 se rozumf zejmena

a) cisty CO2 pouzity pro karbonizaci napoju,

Strana 120 Sbfrka zakonu c. 12 I 2009 Castka 4

b) cisty CO2 pouzity jako suchy led,

c) cisty CO2 pouzivany jako hasici medium, chladiefmedium nebo pro laboratornf iicely,

d) cisty CO2 pouzivany jako rozpoustedlo v potravinarskem a chernickem prumyslu,

e) CO2 pouzivany jako surovina v chernickem nebopapirenskern prumyslu,

f) COz, ktery je castf paliva exportovaneho mimozarizeni,

g) uhlicitany vazane v absorpcnim produktu susenemrozprasovanirn z polosucheho cistenf spalin.

Za cisty CO2 se povazuje latka, ktera obsahuje nejmene97 % hmotnostnich CO2 ,

(3) CO2 zastoupeny jako cast palivove smesi,ktera se pouziva v zarizeni, se zahrnuje do ernisnihofaktoru tohoto paliva a vykazuje se jako emise v tomzarizeni, kde je toto palivo obsahujfef CO2 spalovano.

(4) Zachyceny a uschovany CO2 se nezahrne doernisi daneho zafizeni,

§ 6

Emise ze spalovani

(1) V prfpade ernisi ze spalovani je aktivitni iidajzalozen na spotrebe paliv. Mnozstvi paliva se vyjadfujev jednotkach energetickeho obsahu v T]. Skutecnost, zebehem spalovani se prevazna cast uhliku obsazena v palivu zoxiduje na COz, pricemz cast uhliku rnuze zustatnezoxidovana v popelu nebo se tvofi saze, se zohlednioxidacnim faktorem vyjadrenym jako podiI zoxidovaneho uhliku, kdy jeho maxirnalni hodnota je rovnajedne. Emisni faktor v sobe rnuze zahrnovat i faktoroxidacni, v tom prfpade se oxidacni faktor jiz nevyjadruje. Emise CO2 vyjadrene v tunach se vypoctou jakosoucin spotreby paliva v T], emisnmo faktoru vyjadreneho v t/C02 na T] a oxidacnmo faktoru.

(2) Podrobnosti 0 zpusobu vypoctu jsou uvedenyv prfloze c. 2 k teto vyhlasce.

§ 7Emise z procesu

(1) V prfpade emisf z procesu jsou aktivitnf udajezalozene na spotrebe suroviny, prosazenf nebo vyrobeneho produktu v tunach nebo obvyklych metrechkrychlovYch. Uhlik obsazeny ve vstupnf surovine,ktery nenf premenen na CO2 behem procesu, sezohlednf v konverznfm faktoru. V prfpade prevedenfveSkereho uhliku v surovine na CO2 je konverznf faktor roven jedne. Obsahuje-li emisnf faktor v sobe faktorkonverznf, konverznf faktor se jiz nevyjadfuje. Mnozstvf vstupnfho materialu lze vyjadrit bud hmotnostnenebo objemove. Emise CO2 vyjadrene v tunach se vy-

poctou jako soucin aktivitniho iidaje vyjadreneho v tunach nebo metrech krychlovych, ernisniho faktoru vyjadreneho v t/C02 na tunu nebo na metr krychlovya konverzniho faktoru.

(2) Podrobnosti 0 zpusobu vypoctu jsou uvedenyv priloze c. 2 k teto vyhlasce.

§ 8

Uroveii presnosti

(1) Uroveii presnosti slouzi k urcovani prornennych, jimiz jsou aktivitni iidaje, emisni faktory, oxidacni nebo konverzni faktory. Zvysujici se cislo urovnepfesnosti znamena vyssf presnost, v prfpade stejneurovne pfesnosti za pouziti rozdflnych pristupu jsoutyto pfistupy rozliseny pfsmeny. V prfpade pouziti alternativnich postupu oznacenych stejnym cislem a ruznyrni pisrneny lze provest zrnenu postupu, pokud seprokaze, ze tato zmena povede ke zvyseni presnosti.

(2) Pro stanoveni vsech prornennych pouzije provozovatel zarizeni u vsech zdrojovych toku ve vsechzaifzenich kategorie B nebo C pro iicel'y zjistovani a vykazovani nejvyssi uroveri pfesnosti. Nejvyssi uroveripfesnosti nernusi byt pouzita u oxidacnich [aktoriia pro kornercni standardni paliva u vyhrevnosti a oxidacnich a ernisnfch [aktoru. NiHf uroveri pfesnosti propifslusne prornenne v ramci zjistovaciho postupu jernozne pouzit pouze, pokud se prokaze, ze nejvyssiuroveri presnosti neni technicky proveditelna, nebo vyzaduje neprimefene vysoke naklady. Pokud je to technicky proveditelne, pouzije provozovatel zarizeni provsechny prornenne vsech vyznamnych zdrojovychtoku minimalne ty urovne presnosti, ktere jsou uvedeny v prfloze c. 3 k teto vyhlasce.

(3) Nejnizsf urovne presnosti lze pouzft tam, kdese jedna 0 mene vyznamne zdroje nebo mene vyznamne zdrojove tokyo U nejmene vyznamnych zdrojunebo u nejmene vyznamnych zdrojovych toku lzek monitorovanf a vykazovanf pouzft postupy zalozenena vlastnf metode odhadu a bez stanovenych urovnfpresnosti. Pro paliva z ciste biomasy mohou byt pouzity postupy niHfeh urovnf presnosti nebo prfstupybez stanovenych urovnf presnosti, mezi ktere patrf metoda energeticke bilance, pokud by se takto vypocftaneemise neodecftaly od emisf stanovenych na zakladekontinualnmo merenf. Za cistou biomasu se povazujepalivo, ktere obsahuje nejmene 97 % podiIu uhlikupochazejfemo z biomasy v celkovem mnozstvf uhlikuv palivu. Vsechny ostatnf zdroje nebo zdrojove tokyjsou povazovany za vYznamne.

(4) Pokud pro docasne technicke problemy nelzeaplikovat predepsane urovne presnosti, aplikuje se nejvyssf dosazitelna uroveii presnosti do te doby, nez se


podari navrat k puvodnimu stavu. Docasnou zrnenuprovozovatel zarizeni bez prodlenf nahlasi ministerstvus uvedenim duvodu, ktere k teto zrnene vedly.

(5) Zmeny v iirovnfch pfesnosti podle odstavce 4provozovatel zarizeni plne dokumentuje. Mezery v datech zpusobene vypadky mericfch zafizeni je nutnominimalizovat. Dojde-li ke zrnene urovni presnostiuvnitr obdobf vykazovani, vysledky pro ovlivnene cinnosti se zapoctou a oznarni v oddelenych sekcich ernisniho hlaseni pro obe casti obdobf vykazovani, tedy proobdobf pfed zrnenou a pro obdobf po zrnene urovnepresnosti.

(6) Prehled predepsanych urovni stanoveni ernisipro ruzne typy cinnosti podle prflohy c. 1 zakona uvaditabulka v priloze c. 3 k teto vyhlasce.

§ 9

Stanoveni aktivitnich udaju

(1) Nelze-li aktivitni iidaje potrebne pro vypoceternisi merit pifmo pred vstupem do procesu a jestlizetato vyhlaska nestanovi jinak, stanovi se s ohledem nazrneny zasob jako vztah

Material C = Material P + (Material S - Material E) Material 0,kde Material C je material zpracovany behem obdobfvykazovani,Material P je material koupeny behem vykazovanehoobdobi,Material S je material skladovany na zacatku vykazovaneho obdobi,Material E je material skladovany na konci vykazovaneho obdobi,Material 0 je material pouzity pro ostatni iicely (dopraveny jinam nebo odprodany).

(2) V pripadech, kdy to neni technicky proveditelne nebo pokud by to vedlo k neprimefene vysokymnakladum pri stanoveni Materialu S a Materialu E merenfm, lze tyto dye hodnoty odhadnout na zaklade datz kalendamfho roku pred obdobim vykazovani a korelace s produkef za obdobf vykazovanf a dolozit je podpurnymi a dokumentovanymi vypocty a s prislusnymifinancnfmi vykazy. Stanovenf vsech ostatnfeh hodnotmajfefch vliv na vyber urovne presnosti se provadf podIe pokynu uvedenych v pruoze c. 2 k teto vyhlasce.

§ 10

Pouzitf emisnfeh faktoru

(1) Emisnf faktor vztazeny na jednotku hmotnosti, tedy tCOz/t, lze pouzft i pro pripad paliva, pokud se prokaze, ze tak bude dosazeno trvale vyssf presnosti nez pri pouzitf emisnmo faktoru standardne vztazeneho na energii obsazenou v palivu, tedy tCOz/TJ.

(2) Pro konverzi uhliku na oxid uhlicity se pouzijekoeficientu 3,664 [tCOz/ tC), pricemz se uvazujf relativni atornove hmotnosti 12,011 pro uhlik a 15,9994 prokyslik.

(3) Vyssf urovne pfesnosti s vetsimi pozadavky napresnost lze pouzit jen pri dodrzeni pravidel uvedenychv § 12.

(4) Referencni emisni faktory pro uroveri presnosti 1 jsou stanoveny v pifloze c. 4 k teto vyhlasce.jestlize palivo nepatri do nektere z kategorif paliv uvedenych v teto prfloze, zaradi provozovatel zafizeni palivo do nektere prfbuzne kategorie paliv.

(5) Emisni faktory jsou stanoveny nasledujicfmzpusobern:

a) pro biomasu je stanoven emisni faktor 0; emiseCOz pochazejici z biomasy se nezapocitavaji; skutecne emise z biomasy se vykazujf oddelene odostatnich ernisi daneho zarizeni ve [ormulafi podleprflohy c. 5 k teto vyhlasce; seznam materialu povazovanych za biomasu je uveden v prfloze c. 6k teto vyhlasce,

b) pro odpady obsahujfef fosilnf uhlik a pouzivanejako paliva nejsou emisni faktory stanoveny, pouzijf se odvozene hodnoty podle pravidel uvedenych v § 12,

c) pro paliva nebo materialy obsahujfef fosilnf nebonefosilnf uhlik se stanovi vazeny emisni faktor, za[ozeny na zastoupenf [osilnfho uhliku v celkovemrnnozstvi uhliku, tedy [osilnfho a biogenniho;tento vypocet rnusi byt transparentni, nalezitezdokurnentovany a v souladu s pravidly uvedenyrni v § 12.

(6) Vsechny relevantni informace tykajici se ernisnich faktoni, vcetne informacnich zdroju a vysledkuanalyzy paliv, vstupniho nebo vystupniho materialu,provozovatel nalezite zdokumentuje a pifslusnou dokumentaci ulozi pro pripad kontroly.

§ 11

Pouzitf oxidacnfeh a konverznfeh faktoru

(1) Oxidacnf nebo konverznf faktor se pouzijev tech pripadech, kdy emisnf faktor nezohlediiuje fakt,ze cast uhliku zustava nezoxidovana.

(2) Vypocet oxidacnmo nebo konverznmo faktoru se ridf pravidly stanovenymi v § 12.

(3) Jestlize rUzna paliva nebo materialy jsou pouzity uvnitr zarizenf a pocftajf se technologicky specificke oxidacnf faktory, lze stanovit jeden agregovanyoxidacnf faktor nebo priradit nekompletnf oxidaci pouze jednomu proudu paliva nebo materialu a u ostatnfehuvazovat hodnotu faktoru rovnu jedne.

Strana 122 Sbfrka zakonu c. 12 / 2009 Castka 4

(4) Vsechny relevantni informace tykajici se oxidacnich a konverznich [aktoni, vcetne informacnichzdroju a vysledku analyzy paliv, vstupniho nebo vystupniho materialu, se nalezite zdokumentuji a pifslusnadokumentace ulozi pro prrpad kontroly.

§ 12

Stanoveni vyhfevnosti a emisnich faktoru pro paliva,technologicky specifickych oxidacnfch faktoru,emisnich faktoru pro jine nez spalovaci procesy

a udaju 0 slozeni a podilu biomasy

(1) Pfi procedurach aplikovanych na

a) vzorkovani paliva a na urceni jeho vyhrevnosti,stanoveni obsahu uhliku a ernisniho faktoru, zejmena vzorkovaci frekvence, vzorkovaci procedury, stanoveni spalneho tepla a vyhrevnosti neboobsahu uhliku pro ruzne typy paliv,

b) vzorkovani paliva a na urceni jeho technologickyspecitickych oxidacnich faktorii, zejmena na stanoveni obsahu uhliku v sazich, popelu a odpadech,

c) vzorkovani a na stanoveni slozeni pifslusneho rnaterialu nebo proces odvozeni ernisniho faktoru,

d) vzorkovani paliva a na stanoveni podflu biomasyv nern se pouziji pifslusne CEN normy. Neexistujf-li normy CEN, pouziji se normy ISO nebonarodni normy CSN. Pokud neexistuji zadne pouzitelne normy, postupy mohou byt provadeny podIe navrhu techto norem nebo podle metodickychpokynu prijatych provozovateli zarizeni v dohodes ministerstvem. Odebrany vzorek pro danouvsazku rnusi byt dostatecne reprezentativni,

(2) Pro stanoveni ernisnfch faktorii, obsahu uhlikua vyhrevnosti se prednostne pouzije laborator akreditovana podle normy EN ISO/IEC 17025 s vyjimkouprrpadu, kdy provozovatel zafizeni ministerstvu dolozf, ze laboraror spliiuje pozadavky rovnocenne pozadavkum stanovenyrn v norme EN ISO/IEC 17025. Prislusne laboratore a souvisejici analyticke postupy musfbyt uvedeny v planu zjisrovanf a vykazovanf emisf sklenfkovych plynu pro dane zarrzenf.

(3) Je nutne doddovat vseobecne akceptovanepraktiky pro reprezentativnf vzorkovanf a vyloucit odvozene oxidacnf faktory, stanovene slozenf, emisnf faktor, stanoveny obsah uhliku, vyhrevnosti, emisnf faktory a vsazky biomasy, ktere nejsou dostatecne reprezentativnf a jsou zatfzeny systematickou chybou.

(4) Stanovene emisnf a oxidacnf faktory se pouzijfjen pro ty vsazky paliva, ktere byly shledany jako reprezentativnf. PIna dokumentace procedur pouzitychv prrslusne laboratori pro stanovenf slozenf, emisnmofaktoru, oxidacnmo faktoru a stanovenf podflu biomasy

vcetne plneho souboru vysledku se uschova a zpristupniautorizovane osobe.

(5) Podil biomasy v palivu se stanovi napifkladmetodou manualniho roztifdeni slozek srnesnych rnaterialu, diterencni metodou stanovujici vyhrevnost binarnich smesi a jejich ciste slozky nebo isotopickyrnimetodami zalozenyrni na analyze uhliku 14. N enf-listanoveni podilu biomasy ve smesnem palivu technickyproveditelne nebo je zatizeno neiimernyrni naklady,uvazuje se v takovych pripadech podil biomasy jakonulovy.

§13

Pozadavky na zafizeni s nizkymi emisemi

(1) Provozovatel zarizeni s vykazanyrni emiseminizsfmi nez 25 kt v prumeru za rok behem predchozihoobchodovaciho obdobf muze, pokud to stanovi povolenf,

a) POUZlt informace 0 odhadu nejistoty udaju 0 cinnosti mericfch pristroju od jejich dodavatele, pricernz odhad nejistoty se nevaze na zvlastni podmfnky pouziti mericfch pifstroju,

b) pouzrvat ruzsi urovne pfesnosti, s minimalniurovni pfesnosti 1, pro vsechny zdrojove tokya prislusne prornenne,

c) zjistovat emise zjednodusenym postupem, cozznamena, ze nemusi POUZlt postup podle § 3odst. 2 pism. a), b), c), e), f), k) a 1),

d) stanovit pouziti paliv nebo materialu na zakladezaznamu 0 nakupech a odhadu zmen zasob bezdalsiho uvazovani nejistot,

e) pro potrebu overovani ernisniho hlaseni nepredkladat dukazy 0 plneni pozadavku na kalibraci podIe § 20.

(2) Ustanoveni odstavce 1 se vztahuje i na provozovatele zarizeni, u ktereho nelze vychazet z vykazovanych udaju 0 emisich, protoze jiz nejsou pouzitelnev dusledku zmen na zafizeni nebo provoznich podmfnek nebo chybf-li overene emise z predchozfeh let, pokud lze pri vydanf noveho povolenf ci zmene stavajfcmo povolenf predpokladat, ze emise v prrstfeh petiletech neprekrocf rocne mnozstvf 25 kt.

§ 14

Vyhodnocenf nejistoty

(1) Nejistotu pri zjisrovanf emisf podle § 3 jenutno omezit na minimum. Maximalnf prrpustna nejistota se vyjadruje na zaklade intervalu spolehlivosti,odpovfdajfemo hladine pravdepodobnosti 95 %.

(2) Typicke hodnoty nejistot pri stanovenf emisfCO2 pri cinnostech nebo dflcfeh zdrojfeh rozdflne

Castka 4 Sbfrka zakonu e. 12 / 2009 Strana 123

ernisni mohutnosti E uvadi tabulka v pifloze e. 7 k tetovyhlasce.

§ 15

Nejistoty pH vypoctu

(1) V pnpade pouziti postupu zalozeneho na vypoctu se navrhne v popisu postupu podle § 3 odst. 2kombinace urovni presnosti zahrnujfefch nejistotu prokazdy zdroj daneho zafizeni a tato kombinace se uvedeve vyrocnim emisnim hlaseni zahrnujicim vsechny cinnosti a pifslusne toky paliv a materialu. Uvadeni kornbinaci urovni pfesnosti v emisnim hlaseni je dostatecnyrn vykazem nejistoty vykazanych emisi.

(2) Pripustna nejistota urcena pro merici zarizenipn uroviiovem systemu rnusi zahrnovat specifikovanounejistotu daneho mericiho zarizeni, nejistotu spojenous kalibraef a dodatecne nejistoty vyplyvajici z toho, jaknalezite je pifstroj pouzivan v praxi. Uvadena hranicnicfsla v iiroviiovem systemu se vztahujf k nejistote pripadajfcf na vyslednou hodnotu pro cele obdobf zjistovani a vykazovani.

(3) U komercnich paliv nebo materialu rmize bytrocni tok stanoven pouze na zaklade [akturovanehornnozstvi paliva nebo materialu bez dalsiho samostatneho dukazu souvisejicich nejistot.

(4) Zbyle nejistoty v ernisnfch datech i v emisnimhlaseni se kontroluji a redukujf pomoci standardnichkontrolnich postupu zajistujfcich kvalitu dat. V prubehuoverovaciho procesu se kontroluje, zda je odsouhlasenyzjistovacf postup aplikovan nalezite a dale se vyhodnocuje kvalita procesu podchycenf a redukce pretrvavajicich nejistot prostrednictvim spravne aplikace standardnich kontrolnich postupu zajistujicfch kvalitu dat.

§ 16

Nejistoty pH rnerenf

(1) V pnpade merenf podle § 4 odst. 1 provozovatel zanzenf ministerstvu predklada analyzu nejistotzalozenou na nejistotach majfefch puvod v

a) kontinualnfm merenf koncentraef - charakteristicka nejistota daneho mericmo zanzenf, nejistotaspojena s kalibraef, dodateena nejistota spojenas tfm, jak je merief zanzenf uzfvano v praxi,

b) merenf hmotnostnmo nebo objemoveho prutokuvystupnfho toku pri kontinualnfm emisnfm zjisiovanf nebo pro provedenf overovacmo vypoetu charakteristicka nejistota daneho mericmo zanzenf, nejistota spojena s kalibraef, dodateena nejistota spojena s tfm, jak je merief zanzenf uzfvanov praxr,

c) aplikaci dane vypoeetnf metody pri ureenf vyhrev-

nosti, ernisnfch a oxidacnich [aktorii nebo urceniudaju 0 slozeni pro provedenf overovaciho vypoctu - dodatecna nejistota spojena s tim, jak jedany postup uzfvan v praxi.

(2) Kvantifikaci nejistoty, ktera vyplyva z pocatecni dukladne analyzy nejistoty, uvede provozovatelzarizeni v emisnim hlasenf. Kvantifikace teto nejistotyv emisnim hlaseni je dostatecnym vykazem nejistotyvykazanych emisi.

(3) Zbyle nejistoty v ernisnich datech i v ernisnimhlaseni provozovatel zafizeni kontroluje a redukuje pornoci standardnich kontrolnich postupu zajistujfcfchkvalitu dat. V prubehu overovaciho procesu se kontroluje, zda je odsouhlaseny zjistovacf postup aplikovannalezite, a dale se vyhodnocuje kvalita procesu podchyceni a redukce pretrvavajicich nejistot prostrednictvimspravne aplikace standardnich kontrolnich postupu zajisiujfefch kvalitu dat.

§ 17

Vykazovani vysledku zjist'ovanf

(1) Provozovatel zanzenf vykazuje rnnozstviernisi sklenfkovych plynu ze zafizeni na [ormulafi provykazovani vysledku zjistovani ernisi overenem autorizovanou osobou, jehoz vzor je uveden v prfloze e. 5k teto vyhlasce.

(2) Soucasti ernisniho hlaseni jsou

a) iidaje podle § 5 odst. 3 pism. c) zakona a identifikacni cislo povoleni,

b) emisni soucty, zvoleny postup, tedy mereni nebovypocet, zvolena uroveri presnosti, aktivitni iidaje,kdy pro spalovani rnusi byt uvedeno jak rnnozstvi,tak i energeticky obsah paliva, emisni faktory, kdyu spalovani se uvadeji emisni faktory vztazene najednotku energie obsazene v palivu, a oxidacninebo konverzni faktory, tedy bezrozrnerny zIomek nepresahujfef jednieku pro vsechny zdroje;v pnpade aplikace hmotnostnf bilance se nahlasfhmotnostnf toky, uhlikovy a energeticky obsahpro kazdy palivovy nebo materialovy proud, a tovstupnf i vystupnf, veetne zahrnutf jejich zasob,

c) dOCasne nebo trvale zmeny urovnf presnosti, duvody pro jejich zmeny, poeateenf datum a koneenedatum pro doeasne zmeny,

d) jakekoliv dalSf zmeny provadene v danem zanzenfbehem obdobf vykazovanf, ktere by mohly bytvyznamne z hlediska vykazovanf emis!.

(3) Zvlasi se vykazujf polozky, ktere se nezapoeftajf do celkoveho souetu emis!. Jedna se 0

a) mnozstvf spalovane biomasy [TJ] nebo pouzitev procesech [t nebo Nm3

] ,


b) rnnozstvi COz [tCOz] z biomasy, kde se erruseCOz stanovujf merenim,

c) rnnozstvi COz premistene ze zarizeni [tCOz], jakoz i udani slouceniny, v nfz byl COz premisten.

(4) Paliva a odpovfdajfef emise se vykazf podle pfilohy c. 4 k teto vyhlasce. Dale se vykazf ruzne druhyodpadu a ernisi pochazejfcich z jejich pouziti jako palivnebo vstupniho materialu/).

(5) Emise pochazejici z ruznych zdroju jednohozarizeni patifci ke stejnernu typu cinnosti podle prflohyc. 1 k zakonu mohou byt nahlaseny souhrnne a prirazeny k teto cinnosti.

(6) Emise se vykazujf zaokrouhlene na cele tuny.Aktivitni iidaje, emisni faktory, oxidacni nebo konverzni faktory se zaokrouhli tak, aby nedochazelo ke zkreslovani vykazovaneho rnnozstvi emisi.

(7) Kazda cinnost uvedena v prfloze c. 1 zakonavykonana v zarizeni rnusi byt oznacena oberna k6dyuvedenyrni v prfloze c. 8 k teto vyhlasce.

§ 18

Uchovavani informaef

(1) Informace 0 zjistenem rnnozstvi ernisi sklenikovych plynu z daneho zafizeni provozovatel zafizeniuchovava alespoii 10 let od predlozeni ernisniho hlasenipodle § 7 odst. 1 zakona. Uchovavana data musi byttakoveho rozsahu, aby bylo urnozneno provedenf overeni vyrocniho ernisniho hlaseni predlozeneho provozovatelem zafizeni,

(2) Pro zjistovani pornoci vypoctu se uchovajftyto informace

a) seznam vsech monitorovanych zdroju,

b) aktivitni iidaje pouzite pro jakykoliv vypocet ernisipro kazdy zdroj, rozclenene podle typu na palivaernisi ze spalovani a materialy u procesnich emisi,

c) dokumenty oduvodriujici vyber zjistovaciho postupu a dokumenty oduvodiiujici docasne nebotrvalejsi zrneny postupu zjistovani a vyber urovnepresnosti potvrzeny v povolenf,

d) dokumentace postupu zjisrovanf a vysledky odvozenf technologicky specifickych emisnfeh faktorua relativnmo zastoupenf biomasy pro konkretnfpaliva, oxidacnfeh a konverznfeh faktoru,

e) dokumentace procesu sberu aktivitnfeh udaju prozarrzenf a jejich zdroje,

f) dokumentace odpovednostf ve spojitosti s emisnimzjistovanim,

g) emisni hlasenf,

h) jakekoliv dalsi informace, ktere byly identifikovany jako nezbytne pro overeni ernisniho hlasenf.

(3) Pro zjistovani pornoci kontinualniho ernisnihomereni se uchovajf tyto informace

a) seznam vsech monitorovanych zdroju emisi,

b) dokumenty oduvodiiujici volbu mereni jakoztopostupu zjistovani,

c) data pouzita pro analyzu nejistot pro kazdy zdroj,rozclenenych na procesni emise a emise ze spalovani paliv,

d) detailnf technicky popis systemu kontinualnihomereni vcetne dokumentace zrnen v prubehu casua zapisy 0 provedenych testech, poruchach, kalibraci, servisu a uddbe,

e) dokumentace 0 provedenych zrnenach mericfhosysternu.

§ 19

Standardni kontrolni postupy zajist'ujfef kvalitu dat

(1) Provozovatel zafizeni zajistf, aby byly vsechnyinformace podle § 18 odst. 2 a 3 zaznamenany, kontrolovany a pripraveny k nezavislernu overeni.

(2) Pozadovana kvalita standardnich kontrolnichpostupu zajistujfcfch kvalitu dat se rrdf systernem rrzenfpodniku a auditu z hlediska zivotniho prostredi nebojinych systemu na zachazeni s daty a jejich spravou,vcetne ISO 1400l.

(3) Standardni kontrolni postupy zajistujici kvalitu dat zahrnujf vzdy

a) identifikaci zdroju podle zakona,

b) posloupnost a vzajernne ovlivneni procesu zjisto-vani a vykazovani,

c) odpovednostni vztahy,

d) metody vypoctu nebo mefeni, ktere byly uzity,

e) pouzite merief zarrzenf, bylo-li pouzito,

f) vykazovanf a zaznamy,

g) vnitrnf kontrolu vykazanych dat a kvality systemu,

h) opravne a preventivnf cinnosti.

(4) Autorizovana osoba provadf kontrolu transpa-

2) Rozhodnud Komise 2000/532/ES, kterym se nahrazuje rozhodnud94/3/ES, kterym se stanovl seznam odpadu podle C1. 1plsm. a) smernice Rady 75/442/EHS 0 odpadech, a rozhodnud Rady 94/904/ES, kterym se stanovl seznam nebezpecnychodpadu ve smyslu C1. 1 odst. 4 smernice Rady 91/689/ES 0 nebezpecnych odpadech.


rentnosti, zjistovani a vykazovani vysledku v souladus pozadavky na standardni kontrolni postupy zajistujicikvalitu dat.

§ 20

Merief techniky a zarIzeni

(1) Provozovatel zafizeni zajistuje, ze merief zarrzenf je zkalibrovane, adjustovane, overene a testovanepornoci pifslusnych norem pro mereni porovnatelnychs mezinarodnimi normami pro mefeni, pokud jsouk dispozici, pred prvnim pouzitim a dale v pravidelnychintervalech. Zjistf-li provozovatel zarizeni, ze pifstrojzcela neodpovida stanovenym pozadavkurn, vyhodnotfa zdokumentuje spravnost predchozfch vysledku mereni a okamzite prijme potrebna napravna opatreni, Zaznamy a vysledky kalibrace a dalsich testu provozovatel zafizeni uschova.

(2) Pro kontinualni merief system ernisi platf pokyny obsazene v norrnach EN 14181 a EN ISO 14956.Je-li merenim, vyhodnocovanim dat a vykazovanfrn vysledku poverena nezavisla a akreditovana testovaci laborator, pouzije se laboraror akreditovana podle normyEN ISO/IEC 17025 s vyjimkou prrpadu, kdy provozovatel zarizeni ministerstvu dolozf, ze laboraror splriuje pozadavky odpovfdajfef pozadavkum stanovenyrnv norrne EN ISO/IEC 17025. Prislusne laboratorea souvisejici analyticke postupy musi byt uvedenyv planu zjistovani a vykazovani ernisi sklenfkovychplynu pro dane zarizeni.

§ 21

Sprava dat

(1) Pfi pouziti standardnich kontrolnich postupuzajistujfcich kvalitu dat zajistf provozovatel zarizeni,aby nedoslo k oporninutim, zkreslenim nebo chybampri zachazeni s daty a jejich spravou. Zpusob provedenftechto kontrolnich postupu rnusi provozovatel zafizeninavrhnout s ohledem na komplexnost datoveho souboru. 0 pouziti postupu ucini provozovatel zafizenizaznam, ktery slouzf jako podklad pri overovanf.

(2) Jednoduche a efektivnf standardnf kontrolnfpostupy zajisrujfef kvalitu dat musf vychazet z porovnanf vysledku zjisrovanf pri pouzitf vertikalnfeh ci horizontalnfeh prrstupu.

(3) Vertikalnf prrstup spocfva v porovnanf emisnfeh dat zjisrovanych v danem zarrzenf v ruznych letech, pokud se rozdfly mezi jednotlivymi roky nedajfvysvetlit zmenami

a) v povaze provadenych cinnosti,

b) tykajfcimi se rnnozstvi pouzitych paliv nebo materialu, nebo

c) tykajfcimi se provoznich charakteristik procesu,pri nichz dochazi k emisim.

(4) Horizontalni pfistup spociva v porovnavamruznych zpusobu sberu relevantnich dat, vzdy se jednao porovnani

a) dat 0 spotrebe paliv nebo vstupnich materialu v danych zdrojfeh s iidaji 0 nakupu techto paliv a iidajio zrnenach zasob,

b) dat 0 celkove spotrebe paliv nebo vstupnich materialu s iidaji 0 nakupu techto paliv a iidaji 0 zrnenach zasob,

c) ernisnfch [aktoni, ktere byly stanoveny provozovatelem zarizeni nebo prodejcem paliva, s narodnimi nebo mezinarodnimi referencnfrni hodnotami") pro porovnatelna paliva,

d) ernisnfch [aktorii ziskanych na zaklade analyzy paliva s narodnimi nebo mezinarodnimi referencnimihodnotami') pro porovnatelna paliva,

e) narnerenych a vypoctenych hodnot.

§ 22

Ovefovani

(1) Pfi overovani ernisniho hlaseni autorizovanaosoba posuzuje, zda aplikovany zjistovacf postup souhlasf se schvalenym popisem zjistovaciho postupu a zdavysledky zjistovani obsazene v emisnim hlaseni jsouprosty nedostatku, zkresleni nebo chyb, ktere by vedlyk nepresne nahlasenym informaefm.

(2) V ramci overovaciho procesu autorizovanaosoba vzdy

a) seznami se se vserni cinnostmi realizovanyrni v zarizeni, zdroji v tomto zarizeni, rneficimi pifstrojipouzityrni ke zjistovani nebo mereni aktivitnichudaju, zpusobern odvozeni a aplikace ernisnfchfaktoru, oxidacnfeh a konverznfeh faktoru a prostredfm, ve kterem je zarrzenf provozovano,

b) seznamf se se systemem zachazenf s daty a jejichspravou, kterou provadf provozovatel zarrzenfs ohledem na zjisrovanf a vykazovanf; opatrr si,analyzuje a overr data obsazena v tomto systemu,

c) vychazf z akceptovatelne urovne presnosti overovacmo procesu v kontextu s povahou a komplexnostf cinnostf realizovanych v zarrzenf a zdrojfeh,

3) CLinek 4 odst. 2 sdelenf Ministerstva zahranicnfch ved c. 80/2005 Sb. m. s. 0 sjednanf Ramcove umluvy Organizacespojenych narodu 0 zmene klimatu.


d) zjistuje stupeii rizika, zda u daneho ernisniho hlaseni mohlo dojft ke zkresleni vykazanych udaju,pricemz bere v iivahu jakykoliv nedostatek, deformaci nebo chybu, zejmena sleduje rnoznou netransparentnost zpusobu spravy dat a vychylenenebo nekonzistentni hodnoty,

e) sestavi plan overovani, ktery koresponduje s ternitoriziky a s rozsahem a kornplexnosti cinnostia zdroju v danem zarizeni, a definuje jej vyberovyrni metodami uzityrni s ohledem na toto zaifzeni,

f) uskutecni tento plan overovani udaju v souladus detinovanymi vyberovymi metodami a zajistenimvsech dodatecnych faktu, na kterych autorizovanaosoba zalozi sve zavery,

g) proveri nalezitou aplikaci postupu zjistovani, kteraje deklarovana v povolenf a ktera deklaruje stupeiipfesnosti zjistovani pomoci prislusnych urovnipfesnosti,

h) vyzada si v prrpade potreby od provozovatele zarrzenf chybejfef data nebo doplneni chybejfef castidokumentace, vysvetleni odchylky v ernisnfch datech nebo revizi vypoctu pred tim, nez bude ucinen definitivni zaver 0 overovani,

i) proveri, zda standardni kontrolni postupy zajistujici kvalitu dat byly pouzity v souladu s touto vyhlaskou,

j) presvedci se, zda zjistene informace nenasvedcujipredchozfmu zkreslovani vysledku.

(3) V zaveru overovacfho procesu autorizovanaosoba vyda provozovateli zarizeni doklad 0 vysledkuovereni emisi.

§ 23

Porrnulaf zadosti

Forrnular zadosti 0 vydani povolenf k emisim sklenfkovych plynu je uveden v prfloze c. 9 k teto vyhlasce.Ministerstvo zverejiiuje [ormular v elektronicke podobe na svych webovych strankach.

§ 24

Zrusovaci ustanoveni

Zrusuje se:

1. Vyhlaska c. 696/2004 Sb., kterou se stanovi postupzjistovani, vykazovani a overovani rnnozstvi ernisisklenfkovych plynu.

2. Vyhlaska c. 150/2005 Sb., kterou se stanovi [ormularzadosti 0 vydani povolenf k emisim sklenfkovychplynu.

§ 25

Ucinnost

Tato vyhlaska nabyva ucinnosti dnem 1. kvetna2009.

Ministr:

RNDr. Bursik v. r.

Castka 4 Sbirka zakonu c. 12 / 2009 Strana 127

Pfiloha C. 1 k vyhlasce c. 1212009 Sb.

ZASADY ZJISTOVANi A VYKAZOVANi EMISi SKLENiKOVYCH PL YNU

K zajisteni presneho a overitelneho zjist'ovani a vykazovani emisi sklenikovych plynu podle zakonavychazi zjist'ovani a vykazovani nasledujicich zasad:

a) uplnosti,

b) konzistence,

c) transparentnosti,

d) pravdivosti,

e) rentability nakladu a

f) spolehlivosti.

Zakladni charakteristika zasad:

Uplnost: Zjist'ovani a vykazovani za urcite zarizeni zahrnuje vsechny emise z procesu a zespalovani u vsech zdroju emisi a zdrojovych tom nalezejicich k cinnostem uvedenym v pfiloze C. 1zakona a emise vsech sklenikovych plynu uvedenych v souvislosti s ternito cinnostmi, cimz sevylouci dvoji zapocteni.

Konzistence: Zjist'ovane a vykazovane emise musi byt vzdy srovnatelne v case, musi se pouzivatstejne metodiky zjist'ovani a stejne soubory udaju. Metodiky zjist'ovani lze menit v souladu s toutovyhlaskou, pokud se tim zvysi presnost vykazovanych udaju. Zmeny metodik zjist'ovani podlehajischvaleni ministerstvem a musi byt nalezite zdokumentovany v souladu s touto vyhlaskou.

Transparentnost: Udaje, ktere jsou predmetern zjist'ovani, vcetne predpokladu, odkazu, udaju 0

cinnosti, emisnich faktoru, oxidacnich faktoru i konverznich faktoru, se ziskavaji, zaznamenavaji,shromazd'uji, analyzuji a dokumentuji zpusobem umoziiujicim overovateli a ministerstvu emiseznovu zjistit.

Pravdivost: Je treba zajistit, aby pfi zjist'ovani emisi nedochazelo k systematickemunadhodnocovani ani podhodnocovani skutecnych emisi. Je-li to mozne, zjisti a omezi se zdrojenejistoty. Dale je nutne dbat na to, aby byla u vypoctu a mefeni emisi zajistena co nejvyssi moznapfesnost. Provozovatel poskytne pfimerene zaruky toho, ze vykazy zjist'ovanych emisi jsou uplne.Emise se zjist'uji pomoci vhodnych metodik zjist'ovani stanovenych v teto vyhlasce. Veskera mericinebo jina zkusebni zafizeni k vykazovani monitorovanych udaju se vhodnym zpusobem pouzivaji,udrzuji, kalibruji a kontroluji. Elektronicke tabulky a ostatni nastroje pouzivane k uchovavani azpracovavani monitorovanych udaju musi byt bezchybne. Vykazy emisi vcetne souvisejicich udajunesmeji obsahovat zavazne nepresnosti, musi se vyhnout zkresleni pfi vyberu a predkladaniinformaci a musi poskytovat duveryhodny a vyvazeny prehled 0 emisich z daneho zafizeni.

Rentabilita nakladu: Pfi vyberu metodiky zjist'ovani se porovnavaji prinosy plynouci z vyssipresnosti a dodatecne naklady. Proto je cilem zjist'ovani a vykazovani emisi nejvyssi dosazitelnapfesnost, pokud neni technicky neproveditelna nebo nepovede k neumerne vysokym nakladum.Vlastni metodika zjist'ovani logicky a jednoduse popisuje pokyny pro provozovatele, cimz sezabraiiuje duplicitnim cinnostem a zohlediiuji stavajici systemy existujici v danem zaiizeni.

Spolehlivost: Oveteny vykaz emisi musi byt takovy, aby se jeho uzivatele mohli spolehnout na to,ze verne popisuje to, co popisovat rna, nebo to, co lze rozumne ocekavat, ze popisuje.

Strana 128 Sbirka zakonu c. 12 / 2009 Castka 4


Pokvnv ke ziist'ovani ellisi C062stanoveni ellisi sklenikovych plvn" alletodv odberu vzork" a frekvence analyz

Cast I

Pokyny ke zjist'ovani emisi CO 2 ze spalovacich procesu

1. Vymezeni a kompletnost

Specificke pokyny pro jednotlive cinnosti obsazene v teto casti pfilohy se POUZIJI promonitorovani emisi sklenikovych plynu ze spalovacich zafizeni 0 jmenovitem tepelnemprikonu vetsirn nez 20 MW s vyloucenim spaloven nebezpecneho nebo komunalniho odpadu,jak je uvedeno v pfiloze c. 1 zakona a pro monitorovani emisi ze spalovacich procesu vostatnich aktivitach uvedenych v pfiloze c. 1 zakona, pokud na ne odkazuji casti II az X tetoprilohy. Cast I teto prilohy lze take pouzit pro prislusne procesy petrochemickeho prumyslu,vztahuje-li se na ne pfiloha c. 1 zakona.

Monitorovani emisi ze spalovacich procesu musi zahrnovat emise ze spalovacich procesuvsech paliv v zarizeni, jakoz i emise z Cisteni odpadnich plynu, napfiklad pro odsirovanispalin. Emise ze spalovacich motoru pouzivanych pro dopravni ucely se nemonitoruji aninevykazuji. Veskere emise ze spalovacich procesu paliv v danem zafizeni se priiadi tomutozarizeni, bez ohledu na piipadne vyvozy tepla nebo elektfiny do jinych zarizeni. Emisespojene s vyrobou tepla nebo elektriny dovazenych z jinych zafizeni se dovazejicim zafizenimnepiirazuji.

Emise z prilehleho spalovaciho zafizeni odebirajiciho primarni palivo z integrovanehohutniho komplexu, ale provozovaneho podle zvlastniho povoleni na emise sklenikovychplynu, lze zapocitavat jako soucast hmotnostni bilance hutniho komplexu, jestlizeprovozovatel muze ministerstvu prokazat, ze se takovym postupem snizi celkova nejistotastanoveni emisi.

2. Stanoveni emisi CO 2

Spalovaci zafizeni a procesy mohou mit tyto zdroje CO2 :

a) kotIe,

b) horaky,

c) turbiny,

d) topna telesa,

e) hutnicke pece,

f) spalovaci pece,

g) vypalovaci pece,

h) pece,

i) susicky,

j) stacionarni motory,


k) fiery,

1) Cisteni spalin, neboli procesni emise nebo

m) jakakoli jina zafizeni nebo stroje spalujici paliva, s vyjimkou zafizeni nebo strojuse spalovacimi motory, jez se pouzivaji pro dopravni ucely.

2.1 Stanoveni emisi CO2 vypoctem

2.1.1 Emise ze spalovacich procesu

2.1.1.1 Obecny vypocet pro spalovaci cinnosti

Emise CO2 ze spalovacich zafizeni se vypoctou nasobenim energetickeho obsahu kazdehopouziteho paliva emisnim faktorem a oxidacnirn faktorem. Pro kazde palivo a kazdou cinnostse provadi tento vypocet:

emise CO2 = aktivitni udaje * emisni faktor * oxidacni faktor

kde:

a) Aktivitni iidaj

Aktivitni udaje se obecne vyjadruji jako cisty energeticky obsah paliva [TJ] spotrebovanehobehem sledovaneho obdobi. Tento energeticky obsah spotrebovaneho paliva se vypocte podlenasledujiciho vzorce:

energeticky obsah spotrebovaneho paliva [TJ] = mnozstvi spotiebovaneho paliva [t nebo

Nm3] * vyhrevnost paliva [TJ/t nebo TJ/Nm3

]

Pokud jsou pouzity objemove jednotky, provozovatel zohledni veskere prevody, ktere mohoubyt nutne pro zapocteni rozdilu tlaku a teploty meficiho zarizeni, jakoz i standardnipodminky, pro nez byla vyhrevnost prislusneho druhu paliva odvozena. V pripade, ze sepouziva emisni faktor vztazeny k hmotnosti nebo objemu [t C02/t nebo t CO2/Nm

3] , vyjadfi

se aktivitni udaje jako mnozstvi spotrebovaneho paliva [t nebo Nm3].

kde:

a1) Spotrebovane palivo

Uroveii 1: Spotrebu paliva za sledovane obdobi stanovi provozovatel nebo dodavatel palivas maximalni nejistotou mensi nez ±7,5 %, piipadne s pfihlednutim k vlivu zmeny zasob.

Uroveii 2: Spotrebu paliva za sledovane obdobi stanovi provozovatel nebo dodavatel palivas maximalni nejistotou mensi nez ±5 %, pripadne s pfihlednutim k vlivu zmeny zasob.



a2) Vyhfevnost

Uroveii 1: Pro jednotliva paliva se pouziji referencni hodnoty uvedene v pfiloze C. 6.


Uroveii 2a: Provozovatel aplikuje narodne specificke hodnoty vyhrevnosti pro jednotlivetypy paliv, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventure predlozenesekretariatu Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zrnene klimatu.

Uroveii 2b: Na komercne obchodovana paliva se pouzije vyhrevnost odvozena ze zaznamu 0

nakupech prislusneho paliva dodaneho dodavatelem paliva, pokud byla odvozena na zakladeschvalenych vnitrostatnich nebo mezinarodnich norem.

Uroveii 3: Reprezentativni hodnotu vyhfevnosti pro palivo v danem zafizeni mefiprovozovatel, smluvni laboratof nebo dodavatel paliva v souladu s § 12.

b) Emisni faktor

Uroveii 1: Pouziji se standardne doporucene emisi faktory pro kazde palivo uvedene v pfilozee.4.

Uroveii 2a: Provozovatel aplikuje narodne specificke emisni faktory pro jednotlive typypaliv, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozenesekretariatu Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zrnene klimatu.

Uroveii 2b: Provozovatel odvodi emisni faktory pro palivo na zaklade jednoho z techtozavedenych nahradnich postupu:

• mereni hustoty danych kapalnych Ci plynnych paliv, provadene zejmena v rafineriich nebopfi vyrobe oceli, a

• vyhfevnosti danych typu uhli,

v kombinaci s empirickyrn vztahem zavislosti stanovenyrn nejmene jednou rocne v souladus § 12. Provozovatel zajisti, aby tento vztah zavislosti spliioval podminky spravne technickepraxe a aby byl aplikovan pouze v rozmezi hodnot, zavedena jejichz zaklade byl stanoven.

Uroveii 3: Emisni faktory specificke pro jednotlive cinnosti pro palivo stanovi provozovatel,externi laboratof nebo dodavatel paliva v souladu s § 12.

c) Oxidaeni faktor

Provozovatel si muze zvolit vhodnou uroveii pro svou metodiku monitorovani.

Uroveii 1: Pouzije se oxidacni faktor 1,0 (viz pokyny IPCC pro narodni inventurysklenikovych plynu z roku 2006).

Uroveii 2: Provozovatel aplikuje narodne specificke oxidacni faktory pro jednotlive typypaliv, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozenesekretariatu Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zrnene klimatu.

Uroveii 3: Pro paliva oxidacni faktory specificke pro jednotlive cinnosti odvozujeprovozovatel na zaklade znalosti prislusneho obsahu uhliku v popelu, odpadnich vodach nebojinych odpadnich produktech, ve vedlejsich produktech a ostatnich pripadnych neuplnezoxidovanych plynnych forem emitovaneho uhliku. Udaje 0 slozeni se stanovi v souladus § 12.

2.1.1.2 Bilaneni vypocet: produkce sazi a terminaly na zpracovani plynu

Bilancni vypocet lze pouzit na zafizeni pro produkci sazi a pro terminaly na zpracovani plynu.Bere v uvahu veskery uhlik ve vstupech, zasobach, produktech a ostatnich odpadech zezafizeni za ucelern vypoctu emisi sklenikovych plynu pomoci teto rovnice:

emise CO2 [t CO2] = (vstup - produkty - odpad - zmena zasob) * konverzni faktor CO2/C

Castka 4

kde:

Sbirka zakonu c. 12 / 2009 Strana 131

Vstup [t C]: veskery uhlik vstupujici do zarizeni

Produkty [t C]: veskery uhlik opoustejici zafizeni v produktech a materialech,vcetne vedlej sich produktu

Odpad [t C]: uhlik opoustejici zarizeni, napf. vypusteny do kanalizace,ulozeny na skladku nebo jako ztraty. Odpady nezahrnuji emise sklenikovychplynu do atmosfery

Zmena zasob [t C]: narust zasob uhliku uvnitf zafizeni.

Vypocet lze popsat nasledujici rovnici:

emise CO2 [t CO2] =

(2: (aktivitni udajevstup * obsah uhlikuvstup) - 2: (aktivitni udajeprodukty * obsah uhlikuprodukty) - 2:

(aktivitni udajeodpad * obsah uhlikuodpad) - 2: (aktivitni udajezmenazasob * obsah uhlikuzmenazasob))

* 3,664

kde

a) Aktivitni udaj

Provozovatel analyzuje a vykazuje hmotnostni toky do zarizeni a ze zarizeni a prislusnezmeny zasob vsech prislusnych paliv a materialu oddelene. Kde je obsah uhliku vhmotnostnim toku obvykle vztazeny na energeticky obsah paliva, muze provozovatel stanovita pouzit obsah uhliku vztazeny na energeticky obsah [t C/TJ] v prislusnem hmotnostnim tokupro vypocet hmotnostni bilance.

Uroveii 1: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez±7,S %.

Uroveii 2: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez±S%.



b) Obsah uhliku

Uroveii 1: Obsah uhliku ve vstupnim nebo vystupnim toku se odvodi ze standardnichemisnich faktoru paliv nebo materialu uvedenych v pfiloze c. 6 nebo v souladu s § 12. Obsahuhliku se vypocte takto:

C b h [I b TJ]emisni faktor [tC02/t nebo TJ]

-0 sa t t ne 0 = ------'----------3,664 [t C02/t nebo TJ]

Uroveii 2: Obsah uhliku ve vstupnim nebo vystupnim toku se odvodi v souladu s § 12 a castiXII teto pfilohy, pokud jde 0 odber reprezentativnich vzorku paliv, produktu a vedlejsichproduktu, stanoveni obsahu uhliku v nich a podilu biomasy.


2.1.1.3 Fiery

Emise z flerovani zahrnuji bezny provoz i ostatni situace, jako jsou odstavovani, najizdeni aukoncovani provozu, j akoz i nouzove stavy.

Emise CO2 se vypoctou z mnozstvi flerovaneho plynu [Nm3] a obsahu uhliku v tomto plynu [tCO2/Nm3] vcetne CO2.

emise CO2 = aktivitni udaj * emisni faktor * oxidacni faktor

kde:

a) Aktivitni iidaj

Uroveii 1: Mnozstvi flerovaneho plynu pouzite behem sledovaneho obdobi se odvodis maximalni nejistotou mensi nez ±17,5 %.



b) Emisni faktor

Uroveii 1: Za standardnich podminek se pouzije referencni emisni faktor 0,00393 t C02INm3

odvozeny ze spalovani cisteho ethanu pouziteho jako konzervativni nahrada flerovanychplynu.

Uroveii 2a: Provozovatel aplikuje narodne specificky emisni faktor pro prislusny plyn, ktereCeska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozene sekretariatuRamcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zmene klimatu.

Uroveii 2b: Emisni faktory specificke pro zafizeni se odvodi z odhadu molekulove hmotnostiflerovych plynu pomoci modelovani procesu zalozeneho na standardnich prumyslovychmodelech. Posouzenim relativnich pomeru a molekulove hmotnosti kazdeho z prispivajicichtoku se odvodi vazene rocni cislo pro molekulovou hmotnost flerovaneho plynu.

Uroveii 3: Emisni faktor [t C02INm3flerovany plyn] vypocteny z obsahu uhliku ve flerovanemplynu v souladu s § 12.

c) Oxidaeni faktor

Lze pouzit nizsi urovne presnosti.

Uroveii 1: Pouzije se hodnota 1,0.

Uroveii 2: Provozovatel aplikuje narodne specificky oxidacni faktor, ktery Ceska republikavykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozene sekretariatu Ramcove umluvyOrganizace spoj enych narodu 0 zmene klimatu.

2.1.2 Procesni emise

Emise CO2 z odsirovani spalin za pouziti uhlicitanu se vyhodnocuji bud' na zakladenakoupeneho mnozstvi uhlicitanu (vypocetni metoda uroveii 1a), nebo vznikleho sadrovce(vypocetni metoda uroveii 1b). Oba tyto vypocty jsou rovnocenne. Pro vypocet se pouzijerovmce:

emise CO2 [t] = aktivitni udaje * emisni faktor

kde


Vypocetni metoda A: "vapencova"

Vypocet emisi je zalozen na mnozstvi pouzitych uhlicitanu.

a) Aktivitni iidaj e

Uroveii 1: Mnozstvi [tuny] suchych uhlicitanu jako vstupu do procesu za sledovane obdobi,merene provozovatelem nebo dodavatelem, s maximalne pfipustnou nejistotou mereni mensinez ±7,5 %.

b) Emisni faktor

Uroveii 1: Emisni faktory se vypoctou a vykazou v jednotkach hmotnosti CO2 uvolneneho natunu uhlicitanu. Pouziji se stechiometricke koeficienty pro prevedeni udaju 0 slozeni naemisni faktory podle nize uvedene tabulky C. 1.

Stanoveni pouziteho mnozstvi CaC03 a MgC03 se provadi podle pravidel pro nejlepsi praxi vodvetvi.

Tabulka c. 1: Stechiometricke koeficienty

Uhlicitan Emisni faktor [t C02/t Ca, Mg nebo Poznamkyjinych uhlicitanu]

CaC03 0,440

MgC03 0,522

Obecne: X = kov alkalickych zemin nebo alkalicky kov

Xy (C0 3)z Emisni faktor = M, = molekulova hmotnost prvku X v [g/mol]

[MC02] I {Y * [Mx] + Z * [MC032

-]}MC02 = molekulova hmotnost CO2 = 44[g/mol]

MC03 _2- = molekulova hmotnost cot = 6C

[g/mol]

Y = stechiometricke cislo prvku X

= 1 (pro kovy alkalickych zemin)

= 2 (pro alkalicke kovy)

Z = stechiometricke cislo C032

- = 1

Vypocetni metoda B: "sadrovcova"

Vypocet emisi je zalozen na mnozstvi vznikleho sadrovce:

a) Aktivitni iidaj

Uroveii 1: Mnozstvi [tuny] sucheho sadrovce (CaS04 . 2H20) jako vystupu z procesu zasledovane obdobi, stanovene provozovatelem nebo zpracovatelem sadrovce, s maximalnipfipustnou nejistotou mereni mensi nez ±7,5 %.

b) Emisni faktor

Uroveii 1: Stechiometricky koeficient pro suchy sadrovec (CaS04 . 2H20) a z procesuuvolneny CO2 : 0,2558 t C021 t sadrovce.


2.2 Stanoveni emisi CO2 mefenim

Pouziji se pokyny pro mereni uvedene V casti XI teto prilohy.

Cast II

Pokyny ke zjist'ovani emisi CO2 z rafinerh mineralnich oleju


Zjist'ovani emisi z tohoto typu zarizeni zahrnuje veskere emise ze spalovacich a vyrobnichprocesu V rafineriich. Procesni emise probihajicich V prilehlych zarizenich chemickehoprumyslu nezahrnutych do prilohy c. 1 zakona, pokud nej sou soucasti rafinacniho vyrobnihoretezce, se nezapocitavaji.

2. Urceni zdroju emisi CO2

K potencialnim zdrojum emisi CO2 patti:

a) Energeticke spalovaci procesy:

1) kotIe,

2) provozni ohrevy a ohfevy pro tepelne zpracovani,

3) spalovaci motory a turbiny,

4) katalyticke a tepelne oxidizery,

5) ohfev koksovacich reaktoru,

6) pumpy pozarni vody,

7) nouzove a pohotovostni generatory,

8) flery,

9) spalovny,

10) krakovaci zarizeni;

b) procesy:

1) zafizeni na vyrobu vodiku,

2) regenerace katalyzatoru z katalytickeho krakovani a dalsich katalytickychprocesu,

3) koksovani, tedy fluidni koksovani se zplyiiovanim, pozdrzene koksovani.



Emise ze spalovacich procesu se monitoruji V souladu s casti I teto pfilohy.


Ke specifickyrn procesum vedoucim k emisim CO2 patti:

1. Katalyticka regenerace krakovaciho zafizeni, dalsi katalyticke regenerace a fluidnikoksovani se zplyiiovanim


Koks zanasejici katalyzatory, ktery je vedlejsim produktem krakovacich procesu, je spalovanpfi regeneraci za ucelern obnoveni aktivity katalyzatoru. Katalyzatoru, ktere potrebuji bytregenerovany, vyuzivaji i dalsi rafinacni procesy, napf. katalyticke reformovani.

Emise se vypoctou pomoci materialove bilance, ktera bere v uvahu stav vstupniho vzduchu aspalin. Veskery CO obsazeny ve spalinach se prostrednictvim hmotnostniho pomeru: t C02 =

t CO * 1,571 povazuje za CO 2.

Analyza vstupniho vzduchu a spalin a vyber urovni presnosti se provadi v souladu s § 12.Zvlastni vypocetni metodu schvali ministerstvo jako soucast hodnoceni planu monitorovani ametodiky monitorovani v nern obsazene.

Uroveii 1: Pro kazdy zdroj emisi je celkova nejistota sumarnich emisi za sledovane obdobimensi nez ±10 %.

Uroveii 2: Pro kazdy zdroj emisi je celkova nejistota sumarnich emisi za sledovane obdobimensi nez ±7,5 %.

Uroveii 3: Pro kazdy zdroj emisi je celkova nejistota sumarnich emisi za sledovane obdobimensi nez ±5 %.

Uroveii 4: Pro kazdy zdroj emisi je celkova nejistota sumarnich emisi za sledovane obdobimensi nez ±2,5 %.

2. Vyroba vodiku v rafineriich

Emitovany CO2 pochazi z uhliku obsazeneho ve vstupnim plynu. Vypocet zalozeny naudajich 0 vstupujici surovine se provede dle teto rovnice:

emise CO 2 = aktivitni udajvstup * emisni faktor

kde:

a) Aktivitni iidaj

Uroveii 1: Mnozstvi [t] uhlovodiku zpracovavanych behem sledovaneho obdobi, stanovenes maximalni nejistotou ±7,5 %.

Uroveii 2: Mnozstvi [t] uhlovodiku zpracovavanych behem sledovaneho obdobi, stanovenes maximalni nejistotou ±2,5 %.

b) Emisni faktor:

Uroveii 1: Pouzije se referencni hodnota 2,9 t CO 2 na tunu zpracovaneho plynu, zalozena nakonzervativnim odhadu, ze vychozi surovinaje ethan.

Uroveii 2: Specificky emisni faktor [C02/t vstup], ktery je vypocten na zaklade slozenizpracovavaneho plynu, vypocteny z obsahu uhliku ve zpracovavanem plynu v souladu s § 12.


Pouziji se pokyny pro mereni uvedene v casti XI teto pfilohy.

Strana 136 Sbirka zakonu c. 12 / 2009

Cast III

Pokyny ke zjist'ovani emisi CO2 z koksovacich peci

Castka 4


Koksovaci peee mohou byt casti zavodu na vyrobu oeeli s primou teehniekou vazbou nazafizeni na vyrobu aglomeratu Ci zafizeni na vyrobu suroveho zeleza a oeeli vcetnekontinualniho liti, kdy pfi beznem provozu dochazi k velkym energetickyrn a materialovyrntokum, napfiklad vysokopeeniho plynu, koksarenskeho plynu, koksu. Pokud povoleni vydanezafizeni podle § 5 zakona zahrnuje veskere proeesy vyroby a zpracovani oeeli, a nikoli pouzekoksarenske peee, lze emise CO 2 take sledovat jako celkove emise ze vsech procesu vyroby azpracovani oeeli, a to pomoci pristupu zalozeneho na hmotnostni bilanei, ktery je uveden voddil e 2. 1.1 tete casti prilohy.

Pokud je v ramci zafizeni provozovano Cisteni odpadnieh plynu a vysledne emise nejsouvypocteny jako soucast emisi z procesu v danem zarizeni, vypoctou se podle casti I tetoprilohy.


V zarizeni na vyrobu koksu emise CO2 pochazeji z techto zdroju a materialovych toku:

a) ze surovin, tedy uhli nebo ropneho koksu,

b) z tradicnich paliv, napf. zemniho plynu,

e) z proeesnieh plynu, napf. vysokopeeniho plynu (BFG),

d) z ostatnieh paliv,

e) z Cisteni odpadnieh plynu.


Pokud jde 0 koksovaci pee zaclenenou do integrovaneho systernu vyroby oeeli, muzeprovozovatel emise vypocitat:

a) za integrovany system vyroby oeeli jako eelek pomoci hmotnostni bilanee nebo

b) za koksovaci pee jako samostatnou cinnost oddelenou od vyroby oeeli.

2.1.1 Bilancni vypocet

Bilancni vypocet bere v uvahu veskery uhlik ve vstupeeh, zasobach, v produkteeh a ostatniehodpadeeh ze zafizeni za ucelem stanoveni urovne emisi sklenikovych plynu za sledovaneobdobi pomoci teto rovniee:


kde:

Vstup [tC]: veskery uhlik vstupujici do zarizeni

Produkty [tC]: veskery uhlik opoustejici zarizeni v produkteeh a materialech,vcetne vedlej sich produktu

Odpad [tC]: uhlik opoustejici hraniee zafizeni, napf. vypusteny do kanalizaee,ulozeny na skladku nebo jako ztraty. Odpady nezahrnuji emise sklenikovychplynu do atmosfery.


Zmena zasob [te]: narust zasob uhliku uvnitf zaiizeni.

Vypocet pak probiha takto:

emise CO2 [t CO2] =


(aktivitni udajeodpad * obsah uhlikuodpad) -2: (aktivitni udajezmenazasob * obsah uhlikuzmenazasob)) *

3,664

kde


Provozovatel analyzuje a vykazuje hmotnostni toky do a ze zafizeni a prislusne zmeny zasobvsech prislusnych paliv a materialu oddelene. Kde je obsah uhliku v hmotnostnim tokuobvykle vztazeny na energeticky obsah paliva, muze provozovatel stanovit a pouzit obsahuhliku vztazeny k energetickernu obsahu [t C/TJ] v prislusnern hmotnostnim toku pro vypocethmotnostni bilance.





b) Obsah uhliku

Uroveii 1: Obsah uhliku ve vstupnim nebo vystupnim toku se odvodi ze standardnichemisnich faktoru paliv nebo materialu uvedenych v pfiloze c. 4 nebo v souladu s § 13 az 16.Obsah uhliku se vypocte takto:

C b h [I b TJ]emisni faktor [t C02/t nebo TJ]

-0 sa t t ne 0 = ------"---....::....------...::.3,664 [tC02/t nebo TJ]

Uroveii 2: Provozovatel aplikuje narodne specificke hodnoty obsahu uhliku pro prislusnepalivo nebo material, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufepredlozene sekretariatu Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zmene klimatu.

Uroveii 3: Obsah uhliku ve vstupnim nebo vystupnim toku se odvodi v souladu s § 12, sohledem na odber reprezentativnich vzorku paliv, produktu a vedlej sich produktu a stanoveniprislusneho obsahu uhliku a podilu biomasy.


Pokud paliva (napf. koks, uhli nebo zemni plyn) nejsou zahmuta v pristupu zalozenem nahmotnostni bilanci, jsou emise ze spalovacich procesu probihajicich v koksovacich pecichmonitorovany a vykazovany v souladu s casti I teto prilohy.



Pfi procesu karbonizace v koksovaci komofe koksovaci pece dochazi k premene uhli bezpritomnosti vzduchu na koks a surovy koksarensky plyn. Hlavnim vstupnim materialem /vstupnim tokem obsahujicim uhlikje uhli, muze jim vsak byt take koksovy mour, ropny koks,ropa nebo procesni plyny jako vysokopecni plyn. Surovy koksarensky plyn jako jedenz vystupu procesu koksovani obsahuje mnoho uhlikatych slozek, mimo jine oxid uhlicity(C02) , oxid uhelnaty (CO), methan (CH4) a uhlovodiky (CxHy).

Celkove emise CO 2 z koksovacich peci se vypoctou takto:

emise CO2 [t CO2] = L (aktivitni udajevSTUP * emisni faktorVSTUP ) - L (aktivitni udajeVYSTUP * emisni

faktorVYSTUP)

kde:

a) Aktivitni udaje

Aktivitni udajevsTuP mohou zahmovat uhli jako surovinu, koksovy mour, ropny koks, ropu,vysokopecni plyn, koksarensky plyn apod. Aktivitni udajeVYSTUP mohou zahmovat: koks,dehet, lehky olej, koksarensky plyn apod.

AI) Paliva pnuzita jako vstup do procesu

Uroveii 1: Hmotnostni toky paliv do a ze zafizeni za sledovane obdobi jsou meteny smaximalni nejistotou mensi nez ±7,5 %.

Uroveii 2: Hmotnostni toky paliv do a ze zafizeni za sledovane obdobi jsou meteny smaximalni nejistotou mensi nez ±5,O %.



A2) Vyhfevnost

Uroveii 1: Pro jednotliva paliva se pouziji referencni hodnoty uvedene v pfiloze C. 6.

Uroveii 2: Provozovatel aplikuje narodne specificke hodnoty vyhrevnosti pro jednotlive typypaliv, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozenesekretariatu Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zrnene klimatu.

Uroveii 3: Reprezentativni hodnotu vyhfevnosti pro palivo v danem zafizeni mefiprovozovatel, smluvni laboratof nebo dodavatel paliva v souladu s § 12.

b) Emisni faktor

Uroveii 1: Pouziji se standardne doporucene faktory z pfilohy C. 6.

Uroveii 2: Provozovatel aplikuje narodne specificke emisni faktory pro jednotlive typy paliv,ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozene sekretariatuRamcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zmene klimatu.

Uroveii 3: Specificke emisni faktory se stanovi v souladu s § 12.


2.2 Stanoveni emisi CO 2 mefenim

Pouziji se pokyny k mereni obsazene V casti XI teto pfilohy.

Cast IV

Pokyny ke zjist'ovani emisi CO 2 ze zafizeni na prazeni nebo slinovani kovove rudy


Zafizeni na prazeni, slinovani nebo peletizaci kovove rudy mohou byt nedilnou soucastizavodu na vyrobu oceli s pfimou technickou vazbou na koksovaci pece nebo zarizeni navyrobu suroveho zeleza a oceli, vcetne kontinualniho liti. V dusledku toho dochazi pfibeznem provozu k velkyrn energetickyrn a materialovyrn tokum, napf. vysokopecniho plynu,koksarenskeho plynu, koksu nebo vapence. Pokud povoleni vydane zarizeni podle § 5 zakonazahmuj e veskere procesy vyroby a zpracovani oceli, a nikoliv pouze zafizeni na prazeni neboslinovani kovove rudy, lze emise CO2 take monitorovat jako celkove emise ze vsech procesuvyroby a zpracovani oceli. V takovych pfipadech lze pouzit bilancni vypocet (oddil 2.1.1 tetocasti).

Pokud je v ramci zafizeni provozovano Cisteni odpadnich plynu a vysledne emise nejsouvypocteny jako soucast emisi z procesu v danem zarizeni, vypoctou se v souladu s casti I tetoprilohy.

2. Urceni zdroju emisi CO 2

V zarizenich na prazeni, slinovani nebo peletizaci kovove rudy pochazeji emise CO2 z techtozdroju a zdrojovych toku:

a) ze surovin (kalcinace vapence, dolomitu a zeleznych rud obsahujicich uhlicitanoveslouceniny, napf. FeC03) ,

b) z tradicnich paliv, tedy zemniho plynu a koksu nebo koksoveho mouru,

c) z procesnich plynu, napf. koksarenskeho Ci vysokopecniho plynu,

d) z procesniho odpadu pouzivaneho jako vstupni material, vcetne filtrovanehoprachu z aglomeracniho zarizeni, konvertoru nebo vysoke pece,

e) z ostatnich paliv,

f) z Cisteni odpadnich plynu.

2.1 Stanoveni emisi CO 2 vypoctem

Pokud je zafizeni na prazeni, slinovani nebo peletizaci soucasti integrovaneho systemuvyroby oceli, muze provozovatel emise vypocitat:

a) za integrovany system vyroby oceli jako celek pomoci hmotnostni bilance nebo

b) za zafizeni na prazeni, slinovani nebo peletizaci j ako samostatnou cinnostoddelenou od vyroby oceli.



Bilancni vypocet bere v uvahu veskery uhlik ve vstupech, v zasobach, v produktech aostatnich odpadech ze zafizeni za ucelem stanoveni urovne emisi sklenikovych plynu zasledovane obdobi pomoci teto rovnice:


kde

• Vstup [t C]: veskery uhlik vstupujici do zafizeni

• Produkty [t C]: veskery uhlik opoustejici zafizeni v produktech a materialech, vcetnevedlej sich produktu

• Odpad [t C]: uhlik opoustejici zarizeni, napf. vypusteny do kanalizace, ulozeny naskladku nebo jako ztraty. Odpady nezahmuji emise sklenikovych plynu do atmosfery.

• Zmena zasob [t C]: narust zasob uhliku uvnitf zafizeni.


emise CO2 [t CO2] =



* 3,664

kde:

a) Aktivitni iidaje

Provozovatel analyzuje a vykazuje hmotnostni toky do a ze zafizeni a prislusne zmeny zasobvsech prislusnych paliv a materialu oddelene. Kde je obsah uhliku v hmotnostnim tokuobvykle vztazeny na energeticky obsah (paliva), muze provozovatel stanovit a pouzit obsahuhliku vztazeny k energetickernu obsahu [t C/TJ] v prislusnern hmotnostnim toku pro vypocethmotnostni bilance.





b) Obsah uhliku



C b h [/ b TJ]emisni faktor [t C02/t nebo TJ]

-0 sa t t ne 0 = ---'----------3,664 [t C02/t nebo TJ]


Uroveii 3: Obsah uhliku ve vstupnim nebo vystupnim toku se odvodi v souladu s § 12, sohledem na odber reprezentativnich vzorku paliv, produktu a vedlej sich produktu a stanoveniprislusneho obsahu uhliku a podilu biomasy.


Pokud pfi spalovacich procesech probihajicich v zarizenich na prazeni a slinovani kovovychrud nebo peletizaci paliva nejsou pouzivana jako redukcni cinidla nebo nepochazejiz metalurgickych reakci, pak se monitoruji a vykazuji v souladu s casti I teto prilohy.


Pfi procesu kalcinace na rostu se CO2 uvoliiuj e z vychozich surovin, tj. ze surove smesr(obvykle z uhlicitanu vapenateho) a ze znovu pouzitych procesnich odpadu. Pro kazdy typvstupniho materialu se mnozstvi CO2 vypocte takto:

emise CO2 = L {aktivitni udajevstup do procesu * emisni faktor * konverzni faktor}


Uroveii 1: Mnozstvi [t] uhlicitanu ve vychozi surovine [1caC03, tMgC03 nebo 1caC03-MgC03] aprocesnich odpadech pouzitych jako vstupni surovina do procesu, stanovene za sledovaneobdobi provozovatelem nebo jeho dodavateli s maximalni nejistotou mereni mensi nez ±5,0%.

Uroveii 2: Mnozstvi [t] uhlicitanu ve vychozi surovine [1caC03, tMgC03 nebo 1caC03-MgC03] aprocesnich odpadech pouzitych jako vstupni surovina do procesu, stanovene za sledovaneobdobi provozovatelem nebo jeho dodavate1i s maximalni nejistotou mensi nez ±2,5 %.

b) Emisni faktor

Uroveii 1: Pro uhlicitany: pouziji se stechiometricke koeficienty uvedene v nasledujicitabulce C. 2:

Tabulka c. 2: Stechiometricke emisni faktory

Emisni faktor

CaC03 0,440 t CO2/t CaC03

MgC03 0,522 t CO2/t MgC03

FeC03 0,380 t CO2/t FeC03

Tyto hodnoty se upravi dle prislusneho obsahu vody a hlusiny v pouzite surovine s obsahemuhlicitanu.

Pro procesni odpady: faktory specificke pro jednotlive cinnosti se stanovi podle § 12.


c) Konverzni faktor

Droveii 1: Konverzni faktor: 1,0

Droveii 2: Specificky konverzni faktor pro danou cinnosti stanoveny podle § 12, stanovujemnozstvi uhliku v produktech slinovani a v prachu zachycenem na filtrech. Pokud je prachzachyceny na filtru znovu pouzit v procesu, mnozstvi uhliku [t] v nem obsazene se nepocita,aby nedoslo k dvojimu zapocteni.


Pouziji se pokyny pro mereni uvedene v casti XI teto prilohy.

tastY

Pokyny ke zjist'ovani emisi CO2 ze zafizeni na vyrobu suroveho zeleza nebo oceli, vcetnekontinualniho liti


Pokyny v teto casti prilohy lze pouzit na emise ze zafizeni na vyrobu suroveho zeleza nebooceli, vcetne kontinualniho liti. Tykaji se zejmena primarni vyroby oceli (ve vysokych pecicha kyslikovych konvertorech) a sekundarni vyroby oceli (v elektrickych obloukovych pecich).

Zafizeni na vyrobu suroveho zeleza nebo oceli, vcetne kontinualniho liti, j sou obvyklenedilnou soucasti zavodu na vyrobu oceli s pfimou technickou vazbou na koksovaci pece azafizeni na prazeni nebo slinovani kovove rudy. V dusledku toho dochazi pfi beznem provozuk velkyrn energetickyrn a materialovyrn tokum (napf. vysokopecniho plynu, koksarenskehoplynu, koksu, vapence). Pokud povoleni vydane pro zarizeni podle § 5 zakona zahrnujeveskere procesy vyroby a zpracovani oceli, a nikoliv pouze vysoke pece, emise CO 2 lze takestanovovat jako celkove emise ze vsech procesu vyroby a zpracovani oceli. V takovychpfipadech se pouzije bilancni vypocet, ktery je popsan v oddilu 2.1.1 teto casti.

Pokud je v ramci zafizeni provozovano Cisteni odpadnich plynu a vysledne emise nejsouvypocteny jako soucast emisi z procesu v danem zarizeni, vypoctou se v souladu s casti I tetocasti.


V zarizenich na vyrobu suroveho zeleza a oceli, vcetne kontinualniho liti, pochazeji emiseCO 2 z techto emisnich zdroju a zdrojovych toku:

a) ze surovin (kalcinace vapence, dolomitu a zeleznych rud obsahujicich uhlicitanoveslouceniny, napf. FeC03) ,

b) z tradicnich paliv, tedy zemniho plynu, uhli a koksu,

c) z redukcnich cinidel, tedy koksu, uhli, plastu atd.,

d) z procesnich plynu, tedy koksarenskeho plynu, vysokopecniho plynu akonvertoroveho plynu,

e) ze spotreby grafitovych elektrod,

f) z ostatnich paliv,

g) z Cisteni odpadnich plynu.



zelena a oceli jako samostatnou cinnostza zafizeni na vyrobu surovehooddelenou od vyroby oceli.


Pokud jde 0 zafizeni na vyrobu suroveho zeleza a oceli zaclenene do integrovaneho systemuvyroby oceli, muze provozovatel emise vypocitat:

a) za integrovany system vyroby oceli jako celek pomoci hmotnostni bilance nebo

b)

Bilancni vypocet bere v uvahu veskery uhlik ve vstupech, v zasobach, v produktech aostatnich odpadech ze zafizeni za ucelem stanoveni urovne emisi sklenikovych plynu zdaneho zarizeni za sledovane obdobi pomoci tete rovnice:


kde:

Vstup [t C]: veskery uhlik vstupujici do zarizeni

Produkty [t C]: veskery uhlik opoustejici zafizeni v produktech a materialech,vcetne vedlej sich produktu

Odpad [t C]: uhlik opoustejici zarizeni, napf. vypusteny do kanalizace,ulozeny na skladku nebo jako ztraty. Odpady nezahrnuji emise sklenikovychplynu do atmosfery.

Zmena zasob [t C]: narust zasob uhliku uvnitf zafizeni.


emise CO 2 [t CO 2] =



* 3,664

kde:

a) Aktivitni iidaje

Provozovatel analyzuje a vykazuje hmotnostni toky do a ze zafizeni a prislusne zmeny zasobvsech prislusnych paliv a materialu oddelene. Kde je obsah uhliku v hmotnostnim tokuobvykle vztazeny k energetickemu obsahu (paliva), muze provozovatel stanovit a pouzitobsah uhliku vztazeny k energetickemu obsahu [t C/TJ] v prislusnem hmotnostnim toku provypocet hmotnostni bilance.





Uroveii 4: Aktivitni udaje za sledovane obdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez±1,5 %.

b) Obsah uhliku


C b h [/ b TJ]emisni faktor [t C02/t nebo TJ]

-0 sa t t ne 0 = -------'''---------::.----------''-3,664 [t C02/t nebo TJ]


Uroveii 3: Obsah uhliku ve vstupnim nebo vystupnim toku se odvodi podle § 12, s ohledemna odber reprezentativnich vzorku paliv, produktu a vedlej sich produktu a stanoveniprislusneho obsahu uhliku a podilu biomasy.

Obsah uhliku v produktech nebo meziproduktech lze stanovit na zaklade rocnich analyz podle§ 12 nebo odvodit ze stredniho rozsahu hodnot slozeni, jak je stanoveno v prislusnychmezinarodnich nebo vnitrostatnich normach.


Pokud pfi spalovacich procesech probihajicich v zarizenich na vyrobu suroveho zeleza nebooceli paliva (napf. koks, uhli nebo zemni plyn) nejsou pouzivana jako redukcni cinidla nebonepochazeji z metalurgickych reakci, pak se monitoruji a vykazuji v souladu s casti I tetoprilohy.


Zafizeni na vyrobu suroveho zeleza nebo oceli, vcetne kontinualniho liti, obvyklecharakterizuje navaznost vyrobnich zarizeni (napf. vysoka pee, kyslikovy konvertor) a tatozafizeni jsou caste technicky propojena s dalsimi zarizenimi (napf. koksovacimi pecemi,aglomeracnimi zarizenimi, energetickyrni zarizenimi). V takovych zaiizenich se pouziva fadaruznych paliv jako redukcni cinidla. Tato zafizeni obvykle produkuji procesni plyny ruznehoslozeni, napf. koksarensky plyn, vysokopecni plyn nebo konvertorovy plyn.

Celkove emise CO2 ze zafizeni na vyrobu suroveho zeleza nebo oceli, vcetne kontinualniholiti, se vypoctou takto:

emise CO2 [t CO2] = L (aktivitni udajevsTUP * emisni faktorvsTUP) - L (aktivitni udajeVYSTUP *

emisni faktorVYSTUP)

kde:

a) Aktivitni udaj e

al) Pfislusny hmotnostni tok

Uroveii 1: Hmotnostni tok do a ze zafizeni za sledovane obdobi se stanovi s maximalninejistotou mensi nez ±7,5 %.


Uroveii 2: Hmotnostni tok do a ze zafizeni za sledovane obdobi se stanovi s maximalninejistotou mensi nez ±5,O %.



A2) Vyhfevnost (pfipadne)

Uroveii 1: Pro jednotliva paliva se pouziji referencni hodnoty stanovene v pfiloze C. 4.

Uroveii 2: Provozovatel aplikuje narodne specificke hodnoty vyhrevnosti pro jednotlive typypaliv, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozenesekretariatu Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zrnene klimatu.

Uroveii 3: Reprezentativni hodnotu vyhfevnosti pro palivo v danem zafizeni mefiprovozovatel, smluvni laboratof nebo dodavatel paliva podle § 12.

b) Emisni faktor

Emisni faktor pro aktivitni udajeVYSTUP se vztahuje k mnozstvi uhliku mimo CO2 ve vystupu zprocesu a pro lepsi srovnatelnost se vyjadfuje jako t CO 2/t vystupu.

Uroveii 1: Pro vstupujici a vystupujici materialy se pouziji referencni hodnoty uvedene vtabulce C. 3 a v pfiloze C. 4.

Tabulka c. 3: Referencni emisni faktory

Emisni faktor Hodnota Jednotka Zdroj emisniho faktoru

CaC03 0,440 T C02/t CaC03 Stechiometricky pomer

CaCOrMgC03 0,477 T C02/t CaCOrMgC03 Stechiometricky pomer

FeC03 0,380 T C02/t FeC03 Stechiometricky pomer

Pfimo redukovane T CO2 It IPCC GL 2006zelezo (DRI) 0,07

Elektricka obloukova T CO2 It IPCC GL 2006pee - uhlikoveelektrody/ 3,00

Elektricka obloukova T CO2 It IPCC GL 2006pee - uhlik obsazeny vevsazce'' 3,04

Zelezo briketovane T CO2 It IPCC GL 2006zahorka 0,07

Plyn z kyslikovych T CO2 It IPCC GL 2006konvertori'L 1,28

Ropny koks 3,19 t CO2 I t IPCC GL 2006

Nakoupene surove t CO2 I t IPCC GL 2006zelezo 0,15


Zelezny odpad 0,15 t CO2 / t IPCC GL 2006

Ocel 0,04 t CO2 / t IPCC GL 2006

Pozn.: Referencni emisni faktory vychazeji z pokynu IPCC pro narodni inventurysklenikovych plynu z roku 2006. Hodnoty zalozene na pokynech IPCC z roku 2006 pochazejiz faktoru vyj adrenych v t Cit a nasobenych konverznim faktorem C02/C 3,664.

Uroveii 2: Provozovatel aplikuje narodne specificke emisni faktory pro jednotlive typyvstupnich a vystupnich materialu, ktere Ceska republika vykazala ve sve nejnovejsi narodniinventure predlozene sekretariatu Ramcove umluvy Organizace spojenych narodu 0 zrneneklimatu.

Uroveii 3: Pouziji se specificke emisni faktory (t C02/tvsTUP nebo tVYSTUP) vstupnich avystupnich materialu vypracovane v souladu s § 12.

2.2 Stanoveni emisi CO 2 mefenim


Cast VI

Pokyny ke zjist'ovani emisi CO 2 ze zafizeni na vyrobu cementoveho slinku


Zadna zvlastni omezeni.

2. Stanoveni emisi CO 2

V zafizeni na vyrobu cementu pochazeji emise CO 2 z techto zdroju a zdrojovych tom:

a) z kalcinace vapence obsazeneho v surovinach,

b) z tradicnich fosilnich paliv peci,

c) z alternativnich fosilnich paliv peci a surovin,

d) ze spalovani biomasy vcetne odpadni biomasy,

e) z ostatnich paliv, ktera nej sou pouzivana k vytapeni pece,

f) z obsahu organickeho uhliku ve vapencich a bfidlicich,

g) ze surovin pouzivanych pro Cisteni odpadnich plynu.

2.1 Stanoveni emisi CO 2 vypoctem


Spalovaci procesy probihajici v zarizenich na vyrobu cementoveho slinku zahrnuji ruznedruhy paliv (napf. uhli, ropny koks, topny olej, zemni plyn a siroke spektrum odpadu) a tytoprocesy se monitoruji a vykazuji v souladu s casti I teto prilohy.


Procesni emise CO 2 vznikaji pfi kalcinaci uhlicitanu v surovinach pouzivanych pro vyrobuslinku (2.1.2.1), z castecne nebo uplne kalcinace prachu z cementarske pece nebo prachu z


bypassu odstraneneho z proeesu (2.1.2.2) a v nekterych pfipadech z obsahu neuhlicitanovehouhliku v surovine (2.1.2.3).

2.1.2.1 CO2 z vyroby slinku

Emise se vypoctou na zaklade obsahu uhlicitanu ve vstupu do proeesu (vypocetni metoda A)nebo mnozstvi vyrobeneho slinku (vypocetni metoda B). Oba tyto pfistupy se povazuji zarovnocenne a provozovatel muze kterykoli z nieh pouzit pro overeni vysledku druhe metody.

Vypocetni metoda A: zalozena na vstupu do pece

Vypocet je zalozen na obsahu uhlicitanu ve vstupeeh do proeesu (vcetne popilku nebovysokopeeni strusky). V pripade, ze praeh z cementarske peee a praeh z bypassu opoustejipeeni system se tyto mnozstvi odectou od spotreby surovin a pfipadne emise vypoctou podleoddilu 2.1.2.2. Neuhlicitanovy uhlik je touto metodou zaehyeen, a proto se nepouzije oddil2.1.2.3.

Emise CO2 se vypoctou pomoci tohoto vzoree:

emise C02slinek = L {aktivitni udaje * emisni faktor * konverzni faktor}

kde:

a) Aktivitni iidaje

Jestlize neni charakterizovana surova moucka jako takova, pouziji se tyto pozadavkyoddelene pro kazdy z prislusnych vstupu obsahujicieh uhlik do peee (jinych nez paliva), napf.vapenec nebo biidlice, aby nedoslo k dvojimu zapocteni nebo k vynechani v dusledkuvracenych nebo vynechanych materialu. Ciste mnozstvi surove moucky lze stanovit pomociempirickeho pomeru surove moucky/slinku specifickeho pro dane misto, ktery je nutnoaktualizovat nejmene jedenkrat za rok podle pokynu tykajicich se osvedcenych postupuv odvetvi.

Uroveii 1: Ciste mnozstvi prislusneho vstupu do peee [t] spotiebovane behem sledovanehoobdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±7,5 %.

Uroveii 2: Ciste mnozstvi prislusneho vstupu do peee [t] spotiebovane behem sledovanehoobdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±5,O %.

Uroveii 3: Ciste mnozstvi prislusneho vstupu do peee [t] spotiebovane behem sledovanehoobdobi se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±2,5 %.

b) Emisni faktor

Emisni faktory se vypoctou a vykazou v jednotkach hmotnosti CO2 uvolneneho na tunukazdeho prislusneho vstupu do peee. Stechiometricke koefieienty uvedene v tabulee C. 4 sepouziji pro prevedeni udaju 0 slozeni na emisni faktory.

Mnozstvi prislusnych uhlicitanu, vcetne CaC03 a MgC03, obsazenych v kazdem prislusnemmaterialu vstupujiciho do peee, se stanovi podle § 12. To se muze provest pomocitermogravimetrickych metod.



Latka Stechiometricke koeficienty

CaC03 0,440 [t C021 t CaC03]

MgC03 0,522 [t C021 t MgC03]

FeC03 0,380 [t C021 t FeC03]

C 3,664 [t C02/t C]

c) Konverzni faktor

Uroveii 1: Uhlicitany opoustejici pee se konzervativne pokladaji za nulove, tj. piedpoklada seuplna kalcinace a konverzni faktor 1.

Uroveii 2:

Uhlicitany a ostatni uhlik opoustejici pee ve slinku jsou hodnoceny pomoci konverznihofaktoru s hodnotou mezi °a 1. Provozovatel muze uvazovat uplnou premenu pro jeden nebonekolik vstupu do pece a pfiradit nepremenene uhlicitany nebo ostatni uhlik ke zbyvajicimuvstupu nebo zbyvajicim vstupum do pece. Dodatecne stanoveni prislusnych chemickychparametru produktu se provadi podle § 12.

Vypocetni metoda B: zalozemi na produkci slinku

Tato vypocetni metoda je zalozena na mnozstvi vyrobeneho slinku. Emise CO2 se vypoctoupodle tohoto vzorce:

emise C02slinek = aktivitni udaje * emisni faktor * konverzni faktor

CO2 uvolneny pfi kalcinaci prachu z cementarske pece a prachu z bypassu je trebauvazovat v pripade, ze tento prach opousti pecni system (viz 2.1.2.2) spolu s potencialnimiemisemi z neuhlicitanoveho uhliku v surove moucce (viz 2.1.2.3). Emise z vyroby slinku a zprachu z cementarske pece, prach z bypassu a neuhlicitanovy uhlik ve vstupnich materialechse vypoctou oddelene a piictou k celkovyrn emisim:

emise C02ceikovyproces [t] = emise C02slinek [t] + emise C02prach [t] + emise C02neuhlicitanovyuhlik

Emise vztahujici se k mnozstvi vyrobeneho slinku


Vyroba slinku [t] za sledovane obdobi se stanovi bud'

- pfimyrn vazenim slinku, nebo

- na zaklade dodavek cementu pomoci nasledujiciho vzorce, ktery vypovida 0 materialovebilanci, ktera bere v uvahu expedici slinku, dodavky slinku, jakoz i zmenu zasob slinku:

vyrobeny slinek [t] =

((dodavky cementu [t] - zmena zasob cementu [tD * pomer slinek/cement [t slinku/t

cementuD - (dovezeny slinek [tD + (vyvezeny slinek [tD - (zmena zasob slinku [tD


Pomer eement/slinek se bud' odvodi pro kazdy z ruznych produktu eementu v souladu s § 12,nebo se vypocte z rozdilu dodavek eementu a zmen zasob a vsech materialu pouzitych jakoprisady do eementu, vcetne praehu z bypassu a praehu z cementarske peee.

Uroveii 1: Mnozstvi slinku [t] vyrobene behem sledovaneho obdobi se stanovi s maximalninejistotou mensi nez ±5,0 %.

Uroveii 2: Mnozstvi slinku [t] vyrobene behem sledovaneho obdobi se stanovi s maximalninejistotou mensi nez ±2,5 %.

b) Emisni faktor

Uroveii 1: Emisni faktor: 0,525 t CO2/t slinku

Uroveii 2: Provozovatel aplikuje narodne specificke emisni faktory, ktere Ceska republikavykazala ve sve nejnovejsi narodni inventufe predlozene sekretariatu Ramcove umluvyOrganizaee spojenych narodu 0 zmene klimatu.

Uroveii 3: Mnozstvi CaO a MgO v produktu se stanovi v souladu s § 12.

Stechiometricke koefieienty uvedene v tabulee C. 5 se pouziji na prevedeni udaju 0 slozeni naemisni faktory za predpokladu, ze veskery CaO a MgO pochazi z prislusnych uhlicitanu.


Oxid Stechiometricke koeficienty [t CO2] / [toxid kovu alkalickycb zemin]

CaO 0,785

MgO 1,092

c) Konverzni faktor

Uroveii 1: Mnozstvi (neuhlicitanoveho) CaO a MgO v surovinach se konzervativne pokladaza nulove, tj. predpoklada se, ze veskery vapnik a hofcik v produktu pochazi ze surovinobsahujicieh uhlicitany, coz se vyjadfi konverznim faktorem 0 hodnote 1.

Uroveii 2: Mnozstvi (neuhlicitanoveho) CaO a MgO v surovinach se vyjadfi pomocikonverznieh faktoru s hodnotou mezi °a 1, pficemz hodnota 1 odpovida uplne premeneuhlicitanu v surovinach na oxidy. DaISi stanoveni prislusnych chemickych parametru surovinse provadi podle § 12. Lze k tomu pouzit termogravimetricke metody.

2.1.2.2 Emise vztahujici se k odpadnimu prachu

Pokud praeh bypassu nebo praeh z cementarske peee opoustejici peeni system, pak se emiseCO2 vypoctou na zaklade mnozstvi praehu opoustejiciho peeni system a emisniho faktoruslinku (ale s potencialne ruznymi obsahy CaO a MgO), s korekci 0 castecnou kaleinaei praehuz cementarske peee. Emise se vypoctou takto:

emise C02prach = aktivitni udaje * emisni faktor

kde:


Uroveii 1: Mnozstvi [t] praehu z cementarske peee popripade praehu z bypassu opoustejicihopeeni system za sledovane obdobi se odhadne podle pokynu tykajicich se osvedcenychpostupu v odvetvi.


Uroveii 2: Mnozstvi [t] praehu z cementarske peee popripade praehu z bypassu opoustejicihopeeni system za sledovane obdobi se odvodi s maximalni nejistotou mensi nez ±7,5 %.

b) Emisni faktor

Uroveii 1: Referencni hodnota 0,525 t CO2 na tunu slinku se pouzije ina praeh z cementaiskepeee nebo na praeh z bypassu opoustejici peeni system.

Uroveii 2: Emisni faktor [t CO2 / t] praehu z cementarske peee nebo praehu z bypassuopoustejiciho peeni system se vypocte na zaklade stupne kaleinaee a slozeni. Stupeii kaleinaeea slozeni se stanovi nejmene jedenkrat za rok podle § 12.

Vztah mezi stupnern kaleinaee praehu z cementaiske peee a emisemi CO2 na tunu tohotopraehu je nelinearni. Priblizne se vyj adruj e timto vzoreem:

EFc li------"-"-----*dEF = l+EFc li

CKD EF1- Cli *d

1+ EFc li

kde:

EFc KD

EFc li

D

= emisni faktor castecne kalcinovaneho praehu z cementarske peee [t CO2/t CKD]= specificky emisni faktor slinku pro zafizeni ([C02/t slinku]= stupeii kaleinaee praehu z cementarske peee vyjadreny jako % podil uvolneneho CO2

k celkovemu mnozstvi uhlicitanoveho CO2 obsazeneho v materialove smesi

2.1.2.3 Emise z neuhlicitanoveho uhliku v surove moucce

Emise z neuhlicitanoveho uhliku ve vapenci, biidlici nebo v alternativnieh surovinach (napf.poletavy praeh) pouziteho v surove moucce v peei se stanovi pomoci tohoto vyjadreni:

emise C02neuhlicitanova surovina = aktivitni udaje * emisni faktor * konverzni faktor

kde:


Uroveii 1: Mnozstvi prislusne suroviny [t] spotrebovane za sledovane obdobi stanovene smaximalni nejistotou mensi nez ±15 %.

Uroveii 2: Mnozstvi prislusne suroviny [t] spotrebovane za sledovane obdobi stanovene smaximalni nejistotou mensi nez ±7,5 %.

b) Emisni faktor

Uroveii 1: Obsah neuhlicitanoveho uhliku v prislusne surovine se odhadne podle pokynutykajicich se osvedcenych postupu v odvetvi.

Uroveii 2: Obsah neuhlicitanoveho uhliku v prislusne surovine se stanovi nejmene jednou zarok podle § 12.

c) Konverzni faktor

Uroveii 1: Konverzni faktor: 1,0.

Uroveii 2: Konverzni faktor se vypocte podle nejlepsi praxe v odvetvi.



Pouziji se pokyny pro mereni obsazene V casti XI teto prilohy.

Cast VII

Pokyny ke zjist'ovani emisi C02 ze zafizeni na vyrobu vapna



2. Stanoveni emisi CO2

V zarizenich na vyrobu vapna pochazeji emise CO2 z techto zdroju a zdrojovych toku:

a) z kalcinace vapence a dolomitu obsazenych V surovinach,

b) z tradicnich fosilnich paliv peci,

c) z alternativnich fosilnich paliv peci a surovin,


e) z ostatnich paliv.



Spalovaci procesy probihajici V zarizenich na vyrobu vapna zahrnuji ruzne druhy paliv (napf.uhli, ropny koks, topny olej, zemni plyn a siroke spektrum odpadu) a tyto procesy semonitoruji a vykazuji v souladu s casti I teto prilohy.

2.1.2. Procesni emise

Prislusne emise vznikaji behem kalcinace a z oxidace organickeho uhliku v surovinach.Behem kalcinace v peci se uvoliiuje CO2 z uhlicitanu v surovinach. Kalcinace CO2 je primospojena s vyrobou vapna. Na urovni zarizeni lze emise CO2 z kalcinace vypocitat dvemazpusoby: na zaklade mnozstvi uhlicitanu vapenateho a uhlicitanu horecnateho v surovinach(hlavne ve vapenci a dolomitu), ktere projde v procesu premenou (vypocetni metoda A), nebona zaklade mnozstvi oxidu vapenateho a oxidu horecnateho ve vyrobenem vapne (vypocetnimetoda B). Oba tyto pfistupy se povazuji za rovnocenne a provozovatel muze kterykoli z nichpouzit pro overeni vysledku druhe metody.

Vypocetni metoda A: uhlicitany

Vypocet je zalozen na mnozstvi uhlicitanu vapenateho a uhlicitanu horecnateho vespotrebovanych surovinach. Pouzije se tento vzorec:

emise CO2 [t CO2] = L {aktivitni udajevsTUP * emisni faktor * konverzni faktor}

a) Aktivitni iidaje

Tyto pozadavky se pouziji oddelene pro kazdy prislusny vstup obsahujicich uhlik do pece(jinych nez paliva), napf. krida nebo vapenec, aby nedoslo k dvojimu zapocteni nebok vynechani v dusledku vracenych nebo vynechanych materialu.


Uroveii 1: Mnozstvi prislusneho vstupu do peee [t] spotrebovaneho behern sledovanehoobdobi stanovi provozovatel s maximalni nejistotou mensi nez ±7,5 %.



b) Emisni faktor

Uroveii 1: Emisni faktory se vypoctou a vykazou v jednotkach hmotnosti CO 2 uvolneneho natunu kazdeho prislusneho vstupu do peee za pfedpokladu uplne premeny. Stechiometrickekoefieienty jsou uvedeny v tabulee C. 6 a pouziji se na prevedeni udaju 0 slozeni na emisnifaktory.

Mnozstvi CaC03, MgC03 a popripade organickeho uhliku v kazdern prislusnem materialuvstupujiciho do peee se stanovi podle § 12.


Latka Stechiometricke koeficienty

CaC03 0,440 [t CO 2/ t CaC03]

MgC03 0,522 [t CO 2/ t MgC03]

c) Konverzni faktor

Uroveii 1: Uhlicitany opoustejici pee se konzervativne pokladaji za nulove, tj. predpoklada seuplna kaleinaee a konverzni faktor 1.

Uroveii 2: Uhlicitany ve vapne opoustejici pee jsou brany v uvahu pomoci konverznihofaktoru s hodnotou mezi °a 1. Provozovatel muze uvazovat uplnou premenu pro jeden nebovice vstupu do peee a pfiradit nepremenene uhlicitany zbyvajicimu vstupu (zbyvajicimvstupum) do peee. Dodatecne stanoveni prislusnych chemickych parametru produktu seprovadi podle § 12.

Vypocetni metoda B: oxidy kovu alkalickych zemin

Emise CO 2 vznikaji z kaleinaee uhlicitanu a vypoctou se na zaklade mnozstvi CaO a MgO vevyrobenern vapne. Uvazuje se pritom veskery kalcinovany vapnik a hofcik vstupujici do peee,napfiklad v poletavem praehu nebo paliveeh a surovinach s pfislusnyrn obsahem CaO neboMgO, s pouzitim naleziteho konverzniho faktoru. Pripadne se posoudi i praeh z vapenne peeeopoustejici peeni system.

Emise z uhlicitanu

Pouzije se tento vypocetni vzoree:

emise CO 2 [t CO 2] = L {aktivitni udajeVYSTUP * emisni faktor * konverzni faktor}

a) Aktivitni iidaje

Uroveii 1: Mnozstvi vapna [t] vyrobene behem sledovaneho obdobi stanovi provozovatel smaximalni nejistotou mensi nez ±5,0 %.


Uroveii 2: Mnozstvi vapna [t] vyrobene behem sledovaneho obdobi stanovi provozovatel smaximalni nejistotou mensi nez ±2,5 %.

b) Emisni faktory

Uroveii 1: Mnozstvi CaO a MgO v produktu se stanovi podle § 12.

Stechiometricke koeficienty j sou uvedeny v tabulce C. 7 a pouziji se na prevedeni udaju 0

slozeni na emisni faktory za predpokladu, ze veskery CaO a MgO pochazi z prislusnychuhlicitanu.


Oxid Stechiometricke koeficienty [t CO2] / [toxid kovu alkalickycb zemin]

CaO 0,785

MgO 1,092

c) Konverzni faktor

Uroveii 1: CaO a MgO v surovinach se konzervativne pokladaji za nulove, tj. predpoklada se,ze veskery vapnik a hofcik v produktu pochazi ze surovin obsahujicich uhlicitany, coz sevyj adfi konverznim faktorem 0 hodnote 1.

Uroveii 2: Mnozstvi CaO a MgO jiz obsazene v surovinach se vyjadfi pomoci konverznichfaktoru s hodnotou mezi °a 1, pricemz hodnota 1 odpovida uplne premene uhlicitanu vsurovine na oxidy. Dodatecne stanoveni prislusnych chemickych parametru surovin seprovadi podle § 12.



Cast VIII

Pokyny ke zjist'ovani emisi CO2 ze zafizeni na vyrobu skla



Tato cast se pouzije take pro zafizeni na vyrobu vodniho skla a mineralni vlny.


V zarizenich na vyrobu skla pochazeji emise CO2 z techto emisnich zdroju a zdrojovych toku:

a) z taveni uhlicitanu alkalickych kovu nebo kovu alkalickych zemin v surovine,

b) z tradicnich fosilnich paliv,

c) z altemativnich fosilnich paliv a surovin,



e) z ostatnich paliv,

f) z prisad obsahujicich uhlik, vcetne koksu a uhelneho prachu,

g) z Cisteni odpadnich plynu.



Spalovaci procesy probihajici v zarizenich na vyrobu skla se monitoruji a vykazuji v souladus castf I teto pfilohy.


CO 2 se uvolriuje behem taveni v peci z uhlicitanu obsazenych v surovinach a z neutralizaceHF, HCI a S02 ve spalinach vapencem nebo jinyrn uhlicitanem. K celkovym emisim zezafizeni patii jak emise z rozkladu uhlicitanu v tavicim procesu, tak emise z procesu Cisteniodpadnich plynu. Zahrnuji se do celkovych emisi, ale vykazuji se pokud mozno oddelene.

CO 2z uhlicitanu v surovinach uvolneny behem tavby v peci je primo spojen s vyrobou skla avypocita se na zaklade mnozstvi uhlicitanu premeneneho ze surovin - hlavne sody,vapna/vapence, dolomitu a dalsich uhlicitanu alkalickych kovu nebo kovu alkalickych zemindoplnene 0 recyklovane sklo (sklenene strepy).

Vypocet j e zalozen na mnozstvi spotrebovanych uhlicitanu. Pouzij e se tento vzorec:

emise CO 2 [t CO 2] = L {aktivitni udaje * emisni faktor} + L {prisada * emisni faktor}

kde:

a) Aktivitni udaj e

Aktivitni udaje pfedstavuji mnozstvi [t] surovin obsahujicich uhlicitany nebo prisad, jako jsoudolomit, vapenec, soda a jine uhlicitany, spojenych s emisemi CO2 dodanych a zpracovanychpro vyrobu skla v zafizeni behem sledovaneho obdobi.

Uroveii 1: Celkovou hmotnost [t] surovin obsahujicich uhlicitany nebo prisad obsahujicichuhlik spotrebovanych behem sledovaneho obdobi stanovi pro jednotlive druhy surovin aprisad provozovatel nebo jeho dodavatel s maximalni nejistotou ±2,5 %.

Uroveii 2: Celkovou hmotnost [t] surovin obsahujicich uhlicitany nebo prisad obsahujicichuhlik spotrebovanych behem sledovaneho obdobi stanovi pro jednotlive druhy surovin aprisad provozovatel nebo jeho dodavatel s maximalni nejistotou ±1,5 %.

b) Emisni faktor

Uhlicitany: Emisni faktory se vypoctou a vykazou v jednotkach hmotnosti CO 2 uvolnenehona tunu kazde suroviny obsahujici uhlicitany. Stechiometricke koeficienty uvedene v tabulceC. 8 se pouziji na prevedeni udaju 0 slozeni na emisni faktory.

Uroveii 1: Cistota prislusnych vstupnich materialu se stanovi podle nejlepsi praxe v odvetvi.Zjistene hodnoty se upravi podle obsahu vody a hlusiny v pouzitych materialech obsahujicichuhlicitany.

Uroveii 2: Obsah prislusnych uhlicitanu v kazdem prislusnem vstupnim materialu se stanovipodle § 12.



Uhlicitan Emisni faktor Poznamky

[t C02/t uhlicitanu]

CaC03 0,440

MgC03 0,522

Na2C03 0,415

BaC03 0,223

Li 2C0 3 0,596

K2C03 0,318

SrC03 0,298

NaHC03 0,524

obecne: X = kov alkalickych zemin nebo alkalicky kov

Xy(C03)z emisni faktor = M, = molekulova hmotnost prvku X v [g/mol]

[MC02] I {Y * [Mx] *M C02 = molekulova hmotnost CO2 = 44+ Z [g/mol]

[MC032

-] }M C03 - = molekulova hmotnost C03

2- = 60

[g/mol]





- = 1


Pouziji se pokyny pro mereni uvedene V casti XI teto prilohy.

Cast IX

Pokyny ke zjist'ovani emisi CO2 ze zafizeni na vyrobu keramickych vyrobku





V zarizenich na vyrobu keramickych vyrobku pochazeji emise CO2 z techto emisnich zdrojua zdrojovych toku:

a) z tradicnich fosilnich paliv peci,

b) z altemativnich fosilnich paliv peci,

c) ze spalovani biomasy v pecich,

d) z kalcinace vapence/dolomitu a jinych uhlicitanu obsazenych v surovine,

e) z vapence a jinych uhlicitanu pouzitych ke snizovani mnozstvi latek znecistujicichovzdusi a jineho Cisteni spalin,

f) z fosilnich prisad/pfisad biomasy pouzivanych k vytvoreni p6rovitosti, napf.polystyrol, odpad z vyroby papiru nebo piliny,

g) z fosilniho organickeho materialu v jilu a jinych surovinach.



Spalovaci procesy probihajici v zarizenich na vyrobu keramickych vyrobku se monitoruji avykazuji v souladu s casti I teto pfilohy.


CO 2 se uvoliiuje behem kalcinace surovin v peci a oxidace organickeho materialu v jilu aprisadach a z neutralizace HF, HCI a S02 ve spalinach vapencem nebo jinyrni uhlicitany az ostatnich procesu Cisteni spalin. K emisim ze zafizeni patfi emise z rozkladu uhlicitanu aoxidace organickeho materialu v peci a take emise z Cisteni spalin. Zahmuji se do celkovychemisi, ale vykazuji se pokud mozno oddelene. Pouzije se tento vzorec:

emise C02ceikem [t] = emise C02vstupnimateriaJ [t] + emise C02cistenispaiin [t]

2.1.2.1 CO2 ze vstupniho materialu

Emise CO2 z uhlicitanu a uhliku obsazeneho v ostatnich vstupnich materialech se vypoctoubud' pomoci vypocetni metody zalozene na mnozstvi anorganickeho a organickeho uhlikuv surovinach, jako jsou napf. ruzne uhlicitany, obsah organickych latek v jilu a v prisadach,premenene v procesu (vypocetni metoda A), nebo pomoci metodiky zalozene na obsahualkalickych oxidu ve vyrobene keramice (vypocetni metoda B). abe tyto metody se povazujiza rovnocenne pro keramiku na bazi Cistenych nebo syntetickych jilu. Vypocetni metoda A sepouzije na keramicke vyrobky na bazi nezpracovanych jilu a j sou-li pouzity jily nebo prisadys vyznamnyrn organickyrn obsahem.

Vypocetni metoda A: vstupy uhliku

Vypocet je zalozen na vstupu organickeho a anorganickeho uhliku obsazeneho v kazdez prislusnych surovin, napf v niznych druzich jilu, jilovych smesi nebo pfisad. Kremen/dinas,zivec, kaolin a mineralni talek obvykle nepredstavuji vyznamne zdroje uhliku.

Aktivitni udaje, emisni faktory a konverzni faktory se vztahnou na obvykly stav materialu,pokud mozno na suchy stav.


Pouzije se tento vypocetni vzorec:

emise CO 2 [t CO 2] =

L {udaj e 0 cinnostech * emisni faktor * konverzni faktor}

kde:

a) Aktivitni iidaje

Tyto pozadavky se pouziji oddelene pro kazdou piislusnou surovinu obsahujici uhlik jinounez paliva, napf. jil nebo prisady, aby nedoslo k dvojimu zapocteni nebo k vynechaniv dusledku vracenych nebo vynechanych materialu.

Uroveii 1: Mnozstvi kazde prislusne suroviny nebo prisady [t] spotrebovane behemsledovaneho obdobi (s vyjimkou ztrat) se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±7,5 %.

Uroveii 2: Ciste mnozstvi kazde prislusne suroviny nebo prisady [t] spotrebovane behernsledovaneho obdobi (s vyjimkou ztrat) se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±5,0 %.

Uroveii 3: Ciste mnozstvi kazde prislusne suroviny nebo prisady [t] spotrebovane behernsledovaneho obdobi (s vyjimkou ztrat) se stanovi s maximalni nejistotou mensi nez ±2,5 %.

b) Emisni faktor

Pro kazdy zdrojovy tok materialu nebo prisady, tedy piislusnou smes suroviny nebo prisady,je mozne pouzit jeden agregovany emisni faktor, vcetne organickeho a anorganickeho uhliku("celkovy uhlik (TC)"). Pro kazdy zdrojovy tok lze alternativne pouzit dva ruzne emisnifaktory pro "celkovy anorganicky uhlik (TIC)" a "celkovy organicky uhlik (TOC)". Pripadnese pouziji stechiometricke koeficienty na pfevedeni udaju 0 slozeni pro jednotlive uhlicitany,jak je uvedeno v tabulce c. 9. Podil biomasy v prisadach, ktere nejsou povazovany za cistoubiomasu, se stanovi podle § 12.


Uhlicitany Stechiometricke koeficienty

CaC03 0,440 [t CO2/t CaC03]

MgC03 0,522 [t CO2/t MgC03]

BaC03 0,223 [t CO2/t BaC03]

Obecne: X = kov alkalickych zemin nebo alkalickykov

Xy(C03)z emisni faktor =Mx = molekulova hmotnost prvku X

[MC02] / {Y * [Mx] + Z * [MC032

-]} [g/mol]

MC02 = molekulova hmotnost CO2 = 44[g/mol]

MC03- = molekulova hmotnost C032

- = 60[g/mol]




= 2 (pro alkalieke kovy)


- = 1

Uroveii 1: Pro vypocet emisniho faktoru se misto vysledku analyz pouzije konzervativnihodnota 0,2 tuny CaC03 (odpovidajici 0,0942 tuny CO 2) na tunu sucheho jilu.

Uroveii 2: Emisni faktor pro kazdy zdrojovy tok materialu nebo prisady se stanovi aaktualizuje nejmene jedenkrat za rok podle nejlepsi praxe v odvetvi a s pfihlednutim kpodminkam specifickyrn pro dane misto a smes produktu ze zafizeni.

Uroveii 3: Slozeni prislusnych surovin se stanovi podle § 12.

Konverzni faktor

Uroveii 1: Uhlicitany a ostatni uhlik opoustejici pee v produkteeh se konzervativne pokladajiza nulove za pfedpokladu uplne kaleinaee a oxidaee, coz je vyjadreno konverznim faktorem 1.

Uroveii 2: Uhlicitany a uhlik opoustejici pee jsou zaehyeeny pomoci konverznieh faktoru shodnotou mezi °a 1 s tim, ze hodnota 1 odpovida uplne premene uhlicitanu nebo jinehouhliku. Dodatecne stanoveni prislusnych chemickych parametru produktu se provadi podle §12.

Vypocetni metoda B: oxidy kovu alkalickych zemin

Emise CO 2 z kaleinaee se vypocte na zaklade mnozstvi vyrobenych keramickych vyrobku aprislusnych obsahu CaO, MgO a jinych alkalickych oxidu (oxidu alkalickych zemin)v keramickych vyrobcich (aktivitni udaje-, VYSTUP). Emisni faktor se koriguje pro jizkalcinovane Ca, Mg a dalsi oxidy alkalickych kovu Ci kovu alkalickych zemin, ktere do peeevstupuji (aktivitni udajeoVSTUP) napriklad v alternativnieh paliveeh nebo surovinachs prislusnyrn obsahem CaO nebo MgO. Pouzije se tento vypocetni vzoree:

emise CO 2 [t CO 2] = L{aktivitni udaje * emisni faktor * konverzni faktor}

kde:


Aktivitni udaje produktu se vztahuji na hrubou vyrobu vcetne zmetkovych produktu asklenenych strepu z peci a tavby.

Uroveii 1: Hmotnost produktu behern sledovaneho obdobi se stanovi s maximalni nejistotoumensi nez ± 7,5 %.

Uroveii 2: Hmotnost produktu behern sledovaneho obdobi se stanovi s maximalni nejistotoumensi nez ±5,0 %.

Uroveii 3: Hmotnost produktu behern sledovaneho obdobi se stanovi s maximalni nejistotoumensi nez ±2,5 %.

b) Emisni faktor

Jeden agregovany emisni faktor se vypocte na zaklade obsahu prislusnych oxidu kovu, napf.CaO, MgO a BaO v produktu, pomoci stechiometrickych koeficientu uvedenych v tabulee c.10.



Oxid Stechiometricke koeficienty Poznamky

CaO 0,785 [tuna CO2 na tunu oxidu]

MgO 1,092 [tuna CO2 na tunu oxidu]

BaO 0,287 [tuna CO2 na tunu oxidu]

obecne: X = kov alkalickych zemin nebo alkalickykovx-ro» emisni faktor =M = molekulova hmotnost prvku X vx

[MC02] / {Y * [Mx] + Z * [MoD [g/mol]

MC02 = molekulova hmotnost CO2 = 44[g/mol]

Mo = molekulova hmotnost 0 = 16 [g/mol]




Z = stechiometricke cislo 0 = 1

Uroveii 1: Pro vypocet emisniho faktoru se misto vysledku analyz pouzije konzervativnihodnota 0,12 tuny CaO (odpovidajici 0,0942 tuny CO2) na tunu produktu.

Uroveii 2: Emisni faktor se stanovi a aktualizuje nejmene jedenkrat za rok podle nejlepsipraxe v odvetvi a s prihlednutim k podminkam specifickyrn pro dane misto a smes produktuze zafizeni.

Uroveii 3: Slozeni produktu se stanovi podle § 12.

c) Konverzni faktor

Uroveii 1: Prislusne oxidy v surovinach se konzervativne pokladaji za nulove, tj. predpokladase, ze veskere Ca, Mg, Ba a ostatni prislusne oxidy alkalickych kovu v produktu pochazeji zesurovin obsahujicich uhlicitany, coz je vyjadreno konverznimi faktory 0 hodnote l.

Uroveii 2: Pfislusne oxidy v surovinach jsou vyjadfeny pomoci konverznich faktoru shodnotou mezi °a 1 s tim, ze hodnota °odpovida veskeremu obsahu prislusneho oxidu, kteryje jiz v surovine. Dodatecne stanoveni prislusnych chemickych parametru surovin se provadipodle § 12.

2.1.2.2 CO2 z vapence pouziteho ke snizovani mnozstvi latek znecist'ujicich ovzdusi a zcisteni ostatnich spalin

CO2 z vapence pouziteho ke snizovani znecistujicich latek ovzdusi a z Cisteni ostatnich spalinse vypocte na zaklade mnozstvi vstupu CaC03 nebo jineho uhlicitanu. Musi se vyloucit dvojizapocteni v dusledku pouziteho recyklovaneho vapence jako suroviny ve stejnem zafizeni.

Pouzije se tento vypocetn! vzorec:

emise CO2 [t CO2] = aktivitni udaje * emisni faktor, kde:



Uroveii 1: Mnozstvi [t] sucheho CaC03 spotrebovaneho behem sledovaneho obdobi,stanovene provozovatelem nebo jeho dodavatelem pomoci vazeni s maximalni nejistotoumereni mensi nez ±7,5.

b) Emisni faktor

Uroveii 1: Stechiometricke koeficienty CaC03 podle tabulky C. 9.



Cast X

Pokyny ke zjist'ovani emisi CO2 ze zafizeni na vyrobu buniciny a papiru


V pripade, ze zafizeni produkuje CO2 ze spalovani fosilnich paliv a vyvazi ho dale napfikladdo sousedniho zarizeni na vyrobu vysrazeneho uhlicitanu vapenateho (PCC), pak se tatovyvezena produkce do emisi ze zafizeni nezahmuje, pokud je to schvaleno ministerstvem auvedeno v planu zjist'ovani a vykazovani emisi sklenikovych plynu.



U procesu vyroby buniciny a papiru mohou emise CO2 pochazet:

a) z kotlu, plynovych turbin a z dalsich spalovacich zafizeni produkujicich paru neboelektrickou energii pro vyrobnu,

b) z regeneracnich kotlu a dalsich zafizeni spalujicich pouzite roztoky pfi vyrobebuniciny,

c) ze spaloven,

d) z peci na vapno a z prazicich peci,

e) z Cisteni odpadnich plynu,

f) ze susicek spalujicich fosilni paliva (napriklad infracervene susicky).

Cisteni odpadnich vod a skladkovani, vcetne anaerobniho Cisteni odpadnich vod nebovyhnivani kalu, vyuzivane k zneskodiiovani odpadu ze zafizeni, nejsou uvedena v pfiloze C. 1zakona. Proto emise z nich patii mimo oblast pusobnosti zakona.



Emise ze spalovacich procesu probihajicich v zarizenich na vyrobu buniciny a papiru, semonitoruji v souladu s casti I teto pfilohy.



Emise jsou vysledkem pouzivani uhlicitanu jako latek pro upravu chemickych vlastnosti vcelulozkach. Ackoli ztraty sodiku a vapniku z regeneracniho systemu a kaustifikace j souobvykle vyrovnany chemikaliemi, ktere neobsahuji uhlicitany, pouzivaji se obcas malamnozstvi uhlicitanu vapenateho (CaC03) a uhlicitanu sodneho (Na2C03), ktera vedou kemisim CO2. Uhlik obsazeny v techto chemikaliich je obvykle fosilniho puvodu, ackoli vnekterych pfipadech (napf. Na2C03 nakoupeny od papiren vyrabejicich polochemickouvlakninu na sodikove bazi) muze pochazet z biomasy.

Predpoklada se, ze uhlik obsazeny v techto chemikaliich je emitovan jako CO2z vapencovepece nebo regeneracniho zafizeni. Tyto emise se stanovi za predpokladu, ze veskery uhlikobsazeny v CaC03 a Na2C03 pouzitych v regeneracnich a kaustifikacnich prostorech jeuvolnen do atmosfery.

Uprava vapnikem je vyzadovana v dusledku ztrat z kaustifikacniho prostoru, z nichz vetsinaje ve forme uhlicitanu vapenateho.

Emise CO2 se vypoctou takto:

emise CO2 = L {(aktivitni udajeuhlicitany* emisni faktor)}

kde:

a) Aktivitni udaje:

Aktivitni udajeuhlicitany predstavuji mnozstvi CaC03a Na2C03 spotrebovana v procesu.

Uroveii 1: Mnozstvi [t] CaC03a Na2C03spotrebovana v procesu, ktera stanovi provozovatelnebo jejich dodavatel s maximalni nejistotou mensi nez ±2,5 %.

Uroveii 2: Mnozstvi [t] CaC03a Na2C03spotrebovana v procesu, ktera stanovi provozovatelnebo jejich dodavatel s maximalni nejistotou mensi nez ±1,5 %.

b) Emisni faktor

Uroveii 1: Stechiometricke koeficienty [1c02/1caC03] a [1c02/ t Na2C03 ] pro uhlicitanynepochazejici z biomasy, jak je uvadi tabulka c. 11. Uhlicitany pochazejici z biomasy jsouvazeny emisnim faktorem °[t C02/t uhlicitanu].


Typ uhlicitanu a puvod Emisni faktor

[t C02/t uhlicitanu]

Celul6zka pouzivajici CaC03 0,440

Celul6zka pouzivajici Na2C03 0,415

Tyto hodnoty se upravi podle obsahu vody a hlusiny v pouzitych uhlicitanech.




Cast XI

Pokyny pro stanoveni emisi sklenikovych plynu prostfednictvim systemunepfetrziteho monitorovani

Castka 4


Ustanoveni teto casti prilohy se zameiuji na emise sklenikovych plynu z cinnosti uvedenych vpfiloze c. 1 zakona . Emise CO2 mohou emitovat ruzne zdroje v zafizeni.

2. Stanoveni emisi sklenikovych plynu

Uroveii 1: Pro kazdy zdroj emisi se dosahne celkove nejistoty veskerych emisi za sledovaneobdobi mensi nez ±lO %.

Uroveii 2: Pro kazdy zdroj emisi se dosahne celkove nejistoty veskerych emisi za sledovaneobdobi mensi nez ±7,5 %.

Uroveii 3: Pro kazdy zdroj emisi se dosahne celkove nejistoty veskerych emisi za sledovaneobdobi mensi nez ±5 %.

Uroveii 4: Pro kazdy zdroj emisi se dosahne celkove nejistoty veskerych emisi za sledovaneobdobi mensi nez ±2,5 %.

Celkovy pHstup:

Celkove emise sklenikovych plynu (GHG) ze zdroje emisi za sledovane obdobi se stanovipomoci nize uvedeneho vzorce. Parametry tohoto vzorce se stanovi podle § 4. Pokud je vjednom zafizeni nekolik zdroju emisi, ktere nelze merit jako jeden zdroj, mefi se emise ztechto zdroju emisi oddelene a pripoctou se k celkovym emisim konkretniho plynu zasledovane obdobi v celem zafizeni.

kde:

'"'" operating _ hours _ p. aGHG -celkemzarok [t] = L.Ji=l koncentrace GHGi * tok spalin,

Koncentrace sklenikovych plyn"

Koncentrace sklenikovych plynu ve spalinach se stanovi kontinualnim merenimv reprezentativnim bode.

Tokspalin

Tok suchych spalin lze stanovitjednou z nasledujicich metod.

Metoda A

Tok spalin Qe se vypocte pomoci pristupu zalozeneho na hmotnostni bilanci s prihlednutim kevsem vyznamnym parametrum, jako je mnozstvi vstupniho materialu, tok vstupniho vzduchu,ucinnost procesu atd., a na vystupni strane vystup produktu, koncentrace O2, koncentrace S02a NOx atd.

Konkretni vypocetni metodu schvaluje ministerstvo jako soucast planu zjist'ovani avykazovani emisi sklenikovych plynu.

Metoda B:

Tok spalin Q, se stanovi kontinualnim merenim toku v reprezentativnim bode.

Castka 4 Sbirka zakonu c. 12 / 2009

Cast XII

Metody odberu vzorku a frekvence analyz

Strana 163

Stanoveni prislusneho emisniho faktoru, vyhfevnosti, oxidacniho faktoru, konverznihofaktoru, obsahu uhliku, podilu biomasy nebo udaju 0 slozeni musi byt v souladu s obecneuznavanou praxi reprezentativniho odberu vzorku. Provozovatel prokaze, ze odvozene vzorkyjsou reprezentativni a nejsou zatizeny systematickou chybou. Piislusna hodnota se pouzije jenpro dobu dodani nebo vsazku paliva nebo materialu, pro niz rna byt reprezentativni.

Obecne se analyza provadi na vzorku, ktery je smesi vetsiho poctu (napf. 10 az 100) vzorkushromazdenych za urcitou dobu (napf. od jednoho dne az po nekolik mesicu), pokud je mozneskladovat vzorkovane palivo nebo material beze zmen jeho slozeni.

Postup odberu vzorku a frekvenci analyz je nutno navrhnout tak, aby bylo zajisteno, ze rocniprumer prislusneho parametru je stanoven s maximalni nejistotou mensi nez 1/3 maximalninejistoty, kterou vyzaduje schvalena uroveii presnosti pro udaje 0 cinnosti pro stejny zdrojovytok.

Jestlize provozovatel neni schopen splnit pfipustnou maximalni nejistotu pro rocni hodnotunebo prokazat shodu s prahovymi hodnotami, pouzije popripade jako minimum frekvencianalyz doporucenou v tabulce e. 12. Ve vsech ostatnich pripadech se frekvence analyz stanovipo dohode s ministerstvem.

Tabulka c. 12: Doporucena minimalni frekvence analyz

Palivo/materhil Frekvence analyz

Zemni plyn Nejmene kazdy tyden

Procesni plyn (rafinerskysmesny plyn, koksarensky Nejmene kazdy den - pomoci vhodnych postupu

plyn, vysokopecni plyn a v niznych dennich dobach

konvertorovy plyn)

Topny olej Kazdych 20 000 tun a nejmene sestkrat za rok

Uhli, koksarenske uhli, Kazdych 20000 tun a nejmene sestkrat za rokropny koks

Tuhy odpad (ciste fosilni Kazdych 5 000 tun a nejmene ctyfikrat za roknebo smesny odpad fosilni az biomasy)

Tekuty odpad Kazdych 10000 tun a nejmene ctyfikrat za rok

Karbonatove nerosty (napf. Kazdych 50 000 tun a nejmene ctyfikrat za rokvapenec a dolomit)

Jily a bfidlice Mnozstvi materialu odpovidajici 50 000 tunam CO 2 a


nejmene ctyfikrat za rok

Ostatni vstupni a vystupni Kazdych 20000 tun a nejmene jednou za mesictoky v hmotnostni bilanci(nepouzije se pro palivanebo redukcni cinidla)

Ostatni materialy V zavislosti na druhu materialu a zmene, mnozstvimaterialu odpovidajici 50 000 tunam CO2 a nejmenectyfikrat za rok

Prehled predepsanych urovni stanoveni emisi pro ruzne typy cinnosti

Tabulka c. 13: Minimalni pozadavky

Sloupec A vztahujici se na "zanzeni kategorie A",

sloupec B vztahujici se na "zanzeni kategorie B",

a sloupec C vztahujici se na "zarizeni kategorie C".

Prfloha C. 3 k vyhlasce c. 1212009 Sb.()<~,

VJ

~~

-""

Udaje 0 cinnosti

Tok paliva Vyhi'evnost Emisni faktor Udaje o slozeni Oxidacni faktor Konverzni faktor

Pi'i1oha/cinnost A B C A B C A B C A B C A B C A B C

II: spalovant

Kornercnl slandardnf paliva 2 3 4 2a/2b 2a/2b 2a/2b 2a/2b 2a/2b 2a/2b n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a.

Oslalnf plynna a kapalna2 3 4 2a/2b 2a/2b 3 2a/2b 2a/2b 3 1 1 1

pal ivan.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.

Tuha pal iva 1 2 3 2a/2b 3 3 2a/2b 3 3 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a.

PFfslup zalozeny nahmolnoslnf bilanci pro

1 2 3 1 2 2 1 2 3produkci sazi a pro terrninaly

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.

na upravu plynu

Fiery 1 2 3 n.a. n.a. n.a. 1 2a/b 3 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a.

Cislenf spalin I Uhlicitany 1 1 1 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.

I sacra 1 1 1 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.

C/)

cr"

~~

N~,

~o;J~o

0<..a.N<,

tvaa-..0

C/)

q~~

.......0'Vl

Udaje 0 cinnostiEmisni faktor Udaje 0 slozeni Konverzni faktor

Tok rnaterialu Vyhrevnost

A B C A B C A B C A B C A B C

III: Rafinerie

Katalyticka regenerace 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.

Vyroba vodfku 1 2 2 n.a. n.a. n.a. 1 2 2 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.

IV: Koksovaci pece

Hmotnostnf bilance 1 2 3 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 2 3 3 n.a. n.a. n.a.

Palivo jako vstup do procesu 1 2 3 2 2 3 2 3 3 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.

V: Zafizeni na prazeni a slinovani kovove rudy


Obsah uhlicitanu ve vstupu 1 1 2 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. 1 1 1

VI: Zelezo a ocel


Palivo jako vstup do procesu 1 2 3 2 2 3 2 3 3 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.

VII: Cement

Zalozeno na vstupu do pece 1 2 3 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. 1 1 2

Vystup vyroby slfnku 1 1 2 n.a. n.a. n.a. 1 2 3 n.a. n.a. n.a. 1 1 2.

Prach z cernentafske pece (CKD) 1 1 2 n.a. n.a. n.a. 1 2 2 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.

Neuhlicitanovy uhlfk 1 1 2 n.a. n.a. n.a. 1 1 2 n.a. n.a. n.a. 1 1 2

VIII: Vapno

Uhlicitany 1 2 3 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. 1 1 2

Oxidy kovu alkalickych zemin 1 1 2 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. 1 1 2.

IX: Sklo

Uhlicitany 1 1 2 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.

X: Keramika

Vstupy uhlfku 1 1 2 n.a. n.a. n.a. 1 2 3 n.a. n.a. n.a. 1. 1 2

Oxidy alkalickych kovu 1 1 2 n.a. n.a. n.a. 1 2 3 n.a. n.a. n.a. 1 1 2

Cistenf 1 1 1 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.

XI: Bunicina a papir

Standardnf metoda 1 1 1 n.a. n.a. n.a. 1 1 1 n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.

VJq~~

......0'0'

i9~~

N~,

~o;::l~o

0<..10N

---Naa"-.D

()<~,

Vl....~~

..j:..



Referencni emisni faktory pro "roveii presnosti 1

EMIsNi FAKTORY

Tato priloha obsahuje referencni emisni faktory pro uroveii presnosti 1, ktera povoluje prospalovani paliva pouzit emisni faktory nespecificke pro jednotlive cinnosti. Pokud palivonepatfi k existujici skupine paliva, provozovatel pouzije svuj odborny usudek a priiadipouzite palivo do piibuzne skupiny paliv, a to s vyhradou souhlasu ministerstva.

Tabulka c. 14: Emisni faktory paliv vztazene k vyhfevnosti a vyhfevnosti na hmotnostpaliva.

Popis druhu paliva Emisni faktor Vyhfevnost(t CO2/TJ) (TJ/G~)

Pokyny IPCC z roku Pokyny IPCC z roku2006 2006

(krome biomasy)Surova ropa 73,3 42,3Orimulsion 76,9 27,5Kapalna paliva ze zemniho plvnu 64,1 44,2Motorovy benzin 69,2 44,3Petrolej 71,8 43,8Nafta ze zivicne biidlice 73,3 38,1Lehky topny olej LTOzrnotorova 74,0 43,0naftaTezky topnv olei TTO 77,3 40,4Kapalny ropny plyn - LPG 63,0 47,3Ethan 61,6 46,4Surovina pro petrochemii 73,3 44,5Bitumen 80,6 40,2Maziva 73,3 40,2Ropny koks 97,5 32,5Vychozi suroviny rafinerii 73,3 43,0Rafinerskv plvn 51,3 49,5Parafinove vosky 73,3 40,2Lakovv benzin a sulfobromftalein 73,3 40,2Ostatni ropne vvrobkv 73,3 40,2Antracit 98,2 26,7Koksovatelne cerne uhli 94,5 28,2Ostatni cerne uhli 94,5 25,8Sub-bitumenove uhli 96,0 18,9Hnede uhli a lignit 101,1 11,9Naftonosne bridlice a ropne piskv 106,6 8,9Brikety 97,5 20,7Koks (cemouhelny) 107,0 28,2Cernouhelnv dehet 80,6 28,0Svitiplyn 44,7 38,7Koksarenskv plvn 44,7 38,7


Vysokopecni plyn 259,4 2,5Konvertorovv plvn 171,8 7,1Zemni plvn 56,1 48,0Prumyslove odpady 142,9 n.a.Odpadni oleie 73,3 40,2Raselina 105,9 9,8Drevo/dfevny odpad ° 15,6Ostatni primarni tuha biomasa ° 11,6Drevene uhli ° 29,5Biobenzin ° 27,0Bionafta ° 27,0Ostatni kapalna biopaliva ° 27,4Skladkovy bioplyn ° 50,4Kalovv plvn ° 50,4Ostatni bioplyn ° 50,4

Ostatni zdroje: Ostatni zdroje:Stare pneumatiky 85,0 n.a.Oxid uhelnaty 155,2 10,1Methan 54,9 50,0



Formulare pro vykazovani vysledku ziist'ovani emisi

Uvedene formulare se pouziji jako zaklad vykazovani a mohou byt upraveny s ohledem nadane cinnosti a jejich pocet, s ohledem na typ zarizeni, pouzite druhy paliva a povahuzjist'ovaneho procesu.


Oznarnenl 0 overeniemisf CO2 za rok

ProvozovatelNazev firmy:

Sfdlo firmy:

IC:

Nazev overovam!ho zarizeni:

Adresa zaFfzenf:

Odpovedna osoba:

Povolenf k vypoustenl emisf CO2 clslo:

Overovatel

Nazev overovatele:

C. autorizace:

Odpovedna osoba:

Prohlaseni overovateleOverovatel overil ke dni emisnf vykaz vyse uvedene spolecnosti a prohlasuje, zezjistenl emisf je v souladu s ustanovenfmi zakona c. 695/2004 Sb., 0 podrnlnkach obchodovanis povolenkami na emise sklenlkovych plynu a 0 zrnene nekterych zakonu, v platnern znenl,a vyhlasky c. 12/2009 Sb. a schvalenyrn monitorovacfm planem clslo:

Emisnf vykaz uvadl: tun CO2 ernitovanych celkem-----

tun CO2 ernitovanych z biomasy-----

Ovefeny pocet emltovanych tun CO2 z fosilnfch paliv a rnaterialu, ktery je ekvivalentempoctu povolenek urcenych k odepsanl z uctu provozovatele za rok je:

Overovatel potvrzuje, ze overenl bylo provedeno v souladu s platnyrni pravnlrni pFedpisy a pilslusnymmonitorovacfm planern (plany).

Doporucujlcl navrhy na opatFenf*·

*) pokracovanl doporucujlclch navrhu Je v ptlloze 1 k tomuto oznarneru o overeru**) vysoka, stFednf, nizka

Poradl Strucnv popis priorita**

1.

2.

3.

v v ·0 vo v v

podpis a razftko provozovatele podpis a razftko overovatele


Doporucuilcl navrhv na ooatrentPoradl Strucny popis priorita

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

podpis a razftko provozovatele podpis a razftko overovatele

Identifikace zafizeni1. Nazev rnatejske spolecnosti2. Nazev dee Fine spolecnosti3. Provozovatel zaFfzenf4. ZaFfzenf:

4.1 Nazev4.2 Cfslo povolenf4.3 Je zaFfzenf ohlasovano v EPER (IRZ)4.4 ldentifikacnl clslo EPER (IRZ)4.5a Adresa uliee, clslo popiene/identiflkacnf)4.5b Adresa obee, rnesto - rnestska cast)4.6 PSC4.7 SouFadniee urnlstenl

5. Kontaktnf osoba5.1 .Jrneno a pFfjmenf:5.2a Adresa uliee, clslo popiene/identiflkacnf)5.2b Adresa obee, rnesto - rnestska cast)5.2e Adresa tosc)5.3a Telefon5.3b Mobilnf telefon5.4 Fax5.5 Email

6. Zorava za rok7. Tvo vvkonavanvch cinnostl oodle oillohv c. 1 zakona

7.17.27.37.47.5

8. Poznarnka

VJq~~

.......'JN

VJv"

~~

N~,

i>T'o;:lCo0<..a.N<,

Naa'-D

(J<~,

C/l

~~

.j::>.

2. Pfehled cinnostt podle pfllohy c.1 zakona a odpovidajicich emisiKategorie Kategorie die narodnl

K6d die zvlastnlho zakona, AplikovanyPouzita

Zrnena urovnlEmise t Emise t

Cinnostiinventarizace sklenikovych

kategorie EPER pflstup?uroveri Nejistota

pfesnosti?CO2 CO2

plynu pfesnosti celkove fosilni

0.00 0.000.00 0.000.00 0.000.00 0.000.00 0.000.00 0.000.00 0.000.00 0.000.00 0.000.00 0.00

Celkem 0 0

Memo Items PremistEmy CO2 Biomasa pouzita pf Biomasa pouzita Emise z pouzitlPfernlstene mnozstvi PremistEmy material spalovani ve vvrobe biomasv

Jednotka [tC02] [TJ] [t nebo m3] [tC02]

()<~,

Vl

~..j:..

i9~~

N~,

~o;::l~o

!'<..10N

---Naa"-.D

VJ....'"'~;::l~

......'-lV.>

CinnostPopis cinnosti:Celkove emise cinnosti 0.00Celkove emise fosilnfho C t CO2 0.00 Energie ve fos.pal. (TJ) 0.00

Celkove emise z biomasy t CO2 0.00 Energie V biomase (TJ) 0.00

Emise z fosilnfch paliv 0.00 Emise z bio-paliv 0.00Emise z fosilnfch rnaterialu 0.00 Emise z bio-rnaterialu 0.00

Pi'istup zalozeny na vypoctuPalivo I Material (proces) PalivoDruh paliva Podfl biomasy (0-1)Druh rnaterialu (procesu)Popis paliva

Jednotky Uroven Data VypocetAktivitnf dataVyhrevnostEmisnf faktorOxidacnl faktor clslo v intervalu 0 - 1Celkove emise tC02

VJq~~

......'.J.j::>.

VJv"

~~

N~,

i>T'o;:lCo0<..a.N<,

Naa'-D

(J<~,

C/l

~~

.j::>.




Pi'istup zalozeny na vypoctuPalivo I Material (proces) MaterialDruh paliva Podfl biomasy (0-1)Druh rnaterialu (procesu)Popis rnaterialu vlozte popis (slozenf) paliva / rnaterialu

Jednotky Uroven Data VypocetAktivitnf data

Emisnf faktorKonverznf faktor clslo v intervalu 0 - 1Celkove emise tC02

(J<~,

C/l

~~

.j::>.

VJv"

~~

N~,

i>T'o;:lCo0<..a.N<,

Naa'-D

VJq~~

......'.J\Jl




Pi'istup zalozeny na hmotnostni bilanciPalivo I Material (proces) PalivoDruh paliva Podfl biomasy (0-1)Druh rnaterialu (procesu)Popis paliva

Jednotky Uroven Data VypocetUdaje a cinnostiVyhrevnostUdaje a cinnostiObsah uhlfkuCelkove emise tC02

VJq~~

......'.J0'

VJv"

~~

N~,

i>T'o;:lCo0<..a.N<,

Naa'-D

(J<~,

C/l

~~

.j::>.

Cinnost IPopis cinnosti:Celkove emise cinnosti 0.00Celkove emise fosilnfho C t CO 2

0.00 Energie ve fos.pal. (TJ) 0.00



Pristup zalozeny na mereniTyp zdroje emisi

IJednotky Hodnota Pouzita urovn presnosti Nejistota

Fosilnf CO2 t CO 2

CO2 z biomasy t CO 2

Ovefovaci vypocet

Palivo I Material (proces)Druh paliva Podfl biomasy (0-1)Druh rnaterialu (procesu)Popis rnaterialu

Jednotky Uroven Data VypocetAktivitnf data

Emisnf faktorKonverznf faktor clslo v intervalu 0 - 1Celkove emise t CO 2

(J<~,

C/l

~~

.j::>.

VJv"

~~

N~,

i>T'o;:lCo0<..a.N<,

Naa'-D

VJq~~

......'.J'.J



Seznam material" povazovanych za biomasu s nulovym vlivem na emiseCO~

Tento seznam obsahuje materialy, ktere se pro ucely pouziti podle techto pokynu povazuji zabiomasu a j sou povazovany za emisne neutralni, j sou vykazovany oddelene od ostatnich emisia nejsou soucasti povinneho vyrazovani povolenek. Raselina ani fosilni casti nize uvedenychmaterialu se za biomasu nepovazuji. Pokud znecisteni jinyrni materialy nebo palivy nenizrejme z vizualni nebo cichove zkousky, neni nutno pouzit analyticke postupy pro prokazanicistoty clenu skupiny 1 a 2 uvedene nize:

Skupina 1: Rostliny a jejich casti:

a) Slama,

b) seno a trava,

c) listy, drevo, kofeny, parezy, kura,

d) plodiny, napf. kukurice a tritikale.

Skupina 2: Odpady, produkty a vedlejsi produkty biomasy:

a) prumyslovy drevny odpad (drevny odpad ze zpracovani a obrabeni dfeva,drevny odpad z cinnosti drevafskeho prumyslu),

b) pouzite dfevo (pouzite vyrobky ze dreva a drevnych material) a produkty avedlej si produkty zpracovani dfeva,

c) drevny odpad z prumyslu celu16zy a papirenskeho prumyslu, napf. cerny louh(jen s uhlikem pochazejicim z biomasy),

d) surovy tallovy olej, tallovy olej a dehtovy olej z vyroby buniciny,

e) potezebni zbytky,

f) lignin ze zpracovavani rostlin obsahujicich lignocelu16zu,

g) zivocisne, rybi a potravinove moucky, tuk, olej a luj,

h) primarni odpady z potravinarskeho pnimyslu,

i) rostlinne oleje a tuky,

j) hnuj,

k) zbytky zemedelskych plodin,

1) kaly z cistiren odpadnich vod,

m) bioplyn z traveni, fermentace nebo zplyiiovani biomasy,

n) kaly usazujici se v piistavech a ostatnich tocich a stojatych vodach,

0) bioplyn ze skladek,

p) drevene uhli.


Skupina 3: Podily biomasy ve smisenych materialech:

a) podil biomasy v odpadech okolo vodnich toku Ci ploch,

b) podil biomasy ve smesnych odpadech z potravinarskeho prumyslu,

c) podil biomasy v materialech obsahujicich dfevo,

d) podil biomasy v textilnich odpadech,

e) podil biomasy v papiru, kartonu, lepence,

f) podil biomasy v komunalnich a prumyslovych odpadech,

g) podil biomasy v cernem louhu obsahujicim fosilni uhlik,

h) podil biomasy ve zpracovanych komunalnich a prumyslovych odpadech,

i) podil biomasy v ethyl-tercio-butyl-etheru (ETBE),

j) podil biomasy v butanolu.

Skupina 4: Paliva, jejichz slozky a meziprodukty byly vyrobeny z biomasy:

a) bioethanol,

b) bionafta,

c) etherizovany bioethanol,

d) biomethanol,

e) biodimethylether,

f) bioolej (naftove palivo z pyrolyzy) a bioplyn.


Nouzove pfistupy

Castka 4


v pripadech, kdy uplatneni pozadavku na uroveii presnosti nejmene 1 pro vsechny zdrojove toky(s vyjimkou minimalnich zdrojovych toku) je technicky neproveditelne nebo by vedlo k neumernevysokym nakladum, vyuzije provozovatel takzvany nouzovy pfistup. Ten zprostuje provozovatelepovinnosti pouzit piistup zalozeny na urovnich presnosti uvedenych v pfiloze e. 3 k teto vyhlasce adovoluje mu navrhnout plne upravenou metodiku monitorovani. Provozovatel ministerstvuuspokojive prokaze, ze pouzitim teto alternativni metodiky monitorovani celeho zafizeni budousplneny celkove prahove hodnoty nejistoty uvedene v tabulce e. 15 pro rocni uroveii emisisklenikovych plynu pro cele zarizeni.

Analyza nejistot kvantifikuje nejistoty vsech promennych a parametru uzivanych pro vypocet rocniurovne emisi s prihlednutim k ISO - Pfirucka pro stanoveni neurcitosti mereni (1995) a ISO 5186.Analyza se provadi na zaklade udaju z predchoziho roku pied schvalenim planu zjist'ovani avykazovani emisi sklenikovych plynu ministerstvem a je kazdorocne aktualizovana. Tatokazdorocni aktualizace se pripravi spolu s rocnim vykazem emisi a podleha overeni.

V rocnim vykazu emisi provozovatel stanovi a vykaze udaje, jsou-li k dispozici, nebo nejlepsimozne odhady udaju 0 cinnosti, vyhrevnosti, emisnich faktoru, oxidacnich faktoru a jinychparametru - v pripade potreby s pouzitim laboratornich analyz. V planu zjist'ovani a vykazovaniemisi sklenikovych plynu se stanovi prislusne postupy, ktere schvali ministerstvo. Tabulka e. 15 senevztahuje na zafizeni urcujici sve emise sklenikovych plynu pomoci systemu nepretrzitehomonitorovani emisi podle casti XI prilohy e. 2 k tete vyhlasce.

Tabulka c. 15: Nouzove celkove prahove hodnoty nejistot

Kategorie zafizeni Prahova hodnota nejistoty, kterouje trebasplnit pro celkovou rocni hodnotu emisi

A ±7,5%

B ±5,O%

C ±2,5%



K6dy pro oznaceni cinnosti uvedenych v pNloze c. 1 zakona

VYKAZOVANE KATEGORIE

Emise se vykazuji podle nasledujicich kategorii dle Ramcove umluvy Organizace spojenychnarodu 0 zrnene klimatu (Tabulka c. 16) a kategorie podle IPPC (Tabulka c. 17). Pokud lzenekterou cinnost zaradit do dvou nebo vice kategorii, musi zvolena kategorie odrazet primarniucel cinnosti.

Tabulka c. 16: relevantni kategorie die Ramcove umluvy Organizace spojenych naroduo zmene klimatu

Ill."" :lllllll

A. Spalovaci procesy (sektorovy pristup)

1. Energeticky prumysl

a. Vyroba elektricke energie a tepla

b. Rafinace ropy

c. Zpracovani paliv a ostatni energeticky prumysl

2. Zpracovatelsky prumysl

a.Vyroba zeleza a oceli

b. Vyroba nezeleznych kovu

c. Chemicka vyroba

d. Vyroba papiru a buniciny, tiskarny

e. Potravinarsky prumysl

f. Ostatni

4. Ostatni sektory

a. Sluzby a instituce

b. Domacnosti

c. Zemedelstvi/Iesnictvi/rybolov

5.0statni

a. Stacionarni

b. Mobilni

B. Fugitivni emise z paliv

1. TuM paliva

a. Tezba uhIi

b. Transfonnace pevnych paliv

c. Ostatni

2. Ropa a zemni plyn

a. Ropa

b. Zemni plyn

c. Uniky a bezpecnostni spalovani

Uniky

Bezpecnostni spalovani (fiery)

d.Ostatni


Iz. PRUMYSLOvE PROCESYA. Minenilni produkty

1. Vyroba cernentu

2. Vyroba vapna

3. Pouziti vapence a do1ornitu

4. Vyroba a pouziti sody

5. Vyroba asfa1tu

6. Pokladani asfaltu

7.0statni

lB. Chemicky prumysl

1. Vyroba cpavku

2. Vyroba kyseliny dusicne

3. Vyroba kyseliny adipove

4. Vyroba karbidu

5.0statni

C. Vyroba kovii

l. Vyroba zeleza a oceli

2. Vyroba zeleznych slitin

3. Vyroba h1iniku

4. Uziti SF6 ve slevarnach hliniku a horciku

5.0statni

~.ODPADY

C Spalovani odpadu?

lPozmimkyEmise CO2 z biomasy

x) Bez zafizeni na spalovani odpadu na energii. Emise z odpadu spalovaneho na energii sevykazuji V modulu pro energii, 1A. Viz pokyny Mezivladniho panelu 0 zmenach klimatu(IPCC); Pokyny pro narodni inventury sklenikovych plynu. Pokyny IPCC pro narodniinventury sklenikovych plynu revidovane V roce 1996; 1997.

Tabulka C. 17: kategorie podle IPPC

1. Energetika

1.1. Spalovaci zanzeni 0 jmenovitem tcpclnem vykonu vetsim nez 50 MW

1.2. Rafinerie mineralnich oleju a plynu

1.3. Koksovaci pece

1.4. Zai'izeni na zplyiiovani a zkapalriovani uhli

2 Vyroba a zpracovani kovu

2.1./2.2./2.3./2.4./2 Kovopnunysl a zai'izeni na prazeni a slinovani zcleznc rudy;.5./2.6.

Zai'izeni na vyrobu zclcznych a nczelcznych kovu

3. Zpracovani nerostn

3.1./3.3./3.4./3.5. Zai'izeni na vyrobu cementoveho slinku (> 500 t/den), vapna (> 50 t/den), skla (> 20 t/den), nerostnych


materialut> 20 t/den) keramickych vyrobku (> 75 t/den)

3.2. Zai'izeni na vyrobu azbestu a produktu na bazi azbestu

4. Chemlcky prumysl a chemlcka zai'izeni na vyrobu

4.1. Zakladnich organickych chemickych latek

4.2./4.3. Zakladnich anorganickych chemickych latek nebo hnojiv

4.4./4.6 Biocidu a vybusnin

4.5. Farmaceutickych produktu

5. Nakladani s odpady

5.1./5.2. zneskodriovani nebo zhodnocovani ncbczpccneho odpadu (> 10 t/den) nebo kornunalniho odpadu (> 3t/hodinu)

5.3./5.4. Zai'izeni na zneskodiiovani odpadu ncklasifikovaneho jako ncbczpccny (> 50 t/den) a skladek (> 10 t/den)

6. Ostatni cinnosti podle pi'ilohy c. 1 zakona

6.1. Prumyslove zavody na vyrobu celul6zy ze dreva nebo jinych vlaknitych materialu, vyroba papiru alepenky (> 20 t/den)

6.2. Zavody na prcdzpracovani vlaken a textilii (> lOt/den)

6.3. Zavody na vydelavani kuzi a kozesin (> 12 t/den)

6.4. Jatky (> 50 t/den), mlekarny (> 200 t/den), jine zivocisne suroviny (> 75 t/den) nebo rostlinne suroviny (>300 t/den)

6.5. Zai'izeni na zneskodriovani nebo recyklaci zvirecich tel a zivocisneho odpadu (> 10 t/den)

6.6. Zai'izeni intenzivniho chovu drubeze (> 40 000), prasat (> 2 000) nebo prasnic (> 750)

6.7. Zai'izeni pro povrchovou upravu vyrobku pouzivajici organicka rozpoustedla (> 200 t/rok)

6.8. Zai'izeni na vyrobu uhliku nebo elektrografitu



Zadost 0 vydani povoleni k emisim sklenikoyYch plynu

Datum: Razftko a pod pis provozovatele 1:

1 Nevyplnuje se, je-li torrnular zadosti a vydanl povolenf k emisfm sklenlkovych plynu podepsan elektronickyrn podpisem podle zakona c. 227/2000 Sb.,a elektronickern podpisu a a zrnene nekterych dalslch zakonu (zakon a elektronickern podpisu), ve znenl pozdejsich piedpisu.

Castka 4

11. Uvod

Sbirka zakonu c. 12 / 2009

Zadost 0 vydanl povoleni k emisim sklenikovych plynu

Strana 185

Tentoformulai je urcenpro podanizadosti0 vydanl povolenf k emisfm sklenlkovych plynupodlezakonac. 695/2004 Sb.,o podmlnkach obchodovani s povolenkami na emise sklenlkovych plynua 0 zrnenenekterych zakonu(dalejen "zakon").Tentoformulai vyplnf

Je tato zadostzadosti 0 novepovolenf k emisfm sklenikovych plynU?

Je tato zadostzadostl ke zrneneexistujfcfho povolenf k emisfm sklenlkovych plynu?

12. Shrnuti zadosti

v tete casti prosfm uved'te shrnutfzadosti podle§ 4 ods!. 1 pfsm.e) zakona, toto shrnutf musfobsahovat:

- popiszaffzenf a s nfm spojenych cinnosti,vcetnetechnologif, kterejsou nebomajf byt pouzivany

- popis surovin a pornocnych rnaterialu, s nimizje nakladano zpusobern, ktery muze mit vliv na emiseoxiduuhliciteho

- popiszdrojuemisf oxiduuhliciteho ze zaffzenf (nazevzdroju, jrnenovitypffkon ci projektovana kapacita)

- odhad rocnich emisf oxiduuhliciteho a s tfmto spojena kategorie zaffzenf

- popiszvoleneho postupu zjistovanl a vykazovani emisf oxidu uhliciteho

- zvoleneurovnepfesnosti aktivitnfch dat, vyhrevnosti, oxidacniho ci konverznfho faktoru; pfehledne musf byt uvedenyprlpady, kdyje zvolenaurovenpfesnosti odlisnaod pfedepsane- popis dosavadnfch nebouvazovanych opatfenf pro zjistovani a vykazovani emisi

Strana 186

13. Obecne udaje

13.1 Provozovatel zarizeni

Sbfrka zakonu c. 12 / 2009

Obecne udale

Castka 4

Provozovatel zai'izeni, kter-y je pravnickou osobou nebo fyzickou osobou, ktera je podnikatelem

Obchodnf firma nebo nazev, anebo jrneno a pffjmenf2

Pravni forma

Adresa sfdla nebo mfsta podnikanl"Ulice

Cislo popisne

Clslo orientacni

Obec

PSCAdresa pro dorucovani pfsemnostf (pokud se lisf odvyse uvedene)

Ulice

Cislo popisne

Cislo orientacni

Obec

PSCIC

DIC

Vypis z obchodnfho rejstffku nebo jine evidence"

2Podle zakona c. 513/1991 Sb., obchodnf zakonik, ve znenl pozdejsich pfedpisu,

3 Vypis pfilozte k zadosti

Kontaktni osoba poverena provozovatelem zai'izeni k jednanl v rarnci i'izeni 0 vydanl povolenik emisim sklenlkovych plynu:Jrneno a pffjmenf

Adresa pro dorucovani

Ulice

Cislo popisne

Cislo orientacni

Obec

PSCTelefon

Fax

E-mail

Provozovatel zai'izeni, ktery je fyzickou osobou, ktera neni podnikatelemJrneno a pffjmenf

Cislo obcanskeho prukazu, cestovnfho pasu nebo jinehoosobnfho dokladuAdresa mfsta trvaleho pobytu nebo adresa prodorucovaniUlice

Cislo popisne

Cislo orientacni

Obec

PSCTelefon

Fax

Castka 4

13.2 Identifikace zarizenl

ICislo povoleni

Sbirka zakonu c. 12 / 2009

Identifikace zaflzenl

Strana 187

Umisteni zafizeni INazev zaffzenf

Adresa zaffzenf

Ulice

Cfslo popisne

Cfslo orientacnl

Mesto

PSC

Cfslo katastruParcelnf clslo

Zernepisne soufadnice zaffzenf [zernepisna sffka [zernepisna delka

I I

IOdkaz na pFilohu:

Popis pFflohy napF. mapy atd.

IpoPis zafizeni a cinnosti podle pfilohy c. 1 zakona

K6d OKEC Spada zaffzenf do rezirnu zakona c. 76/2002 Sb.?4

Ano INe

I"Zakon 0 integrovane prevenci a 0 ornezovan! znecisteni, 0 integrovanem registru znecisten! a 0 zrnene nekterychzakonu.


Technleke informace 0 zarizeni

14. Technieke informace 0 zarizeni

Kategorie cinnosti podle pi'ilohy c. 1 zakona provadenyeh na zanzent a zdroje emisisklenfkovych plynu v popisovanem zartzent"

Kategorie cinnosti podle pfilohy Identifikace Popis zdroje Projektovana JednotkaC. 1 zakona zdroje (dale jen kapacita" kapacity

"10")

Cinnosf (1) Zdroj8 (1)

Zdroj (2)

Zdroj (n)

Cinnost (2) Zdroj (1)

Zdroj (2)

Zdroj (n)

Cinnost (3) Zdroj (1)

Zdroj (2)

Zdroj (n)

5Zdroje je rnozne seskupovat pouze pokud jim jsou prtrazeny stejne oxidacni ci konverzni faktory paliv/rnaterialu a jsou v niehpouzlvana stejna paliva/rnaterialy.

6Projektovana kapacita parametru pod Ie pi'ilohy c. 1 zakona, ktery je uveden u vetsinv kategorii a rozhoduje 0

zai'azeni/nezai'azeni jednotky do dane kategorie (napi'iklad jmenovity tepelny pi'ikon, projektovana kapacita vyroby (tlden,t/hod), kapacita peci v

7 Uved'te eely nazev cinnosti die pi'ilohy c. 1 zakona, nebo jeho clselne oznaceni podle teto pi'i1ohy

8 Uved'te strucne oznaceni zdroje, napi'iklad tavici pee, kotel, parni kotel

Is. Primo spojene cinnosti

,""rno spojen' c'nn=' -pop's 1----------------------------------.,Is. Historicka emisni data

Obsahuje pouze emise CO2 z cinnosti specifikovanych v oddilu 4 teto zadosti

Rok Celkove emise CO2 daneho Odhad celkovych emisizafizeni (t) vcetne emisi CO2 CO2 vzniklych spalovanlrn

vzniklych spalovanlrn biomasy biomasy (t)

1999

2000

2001

2002

2003

2004(predpokladane

udaje)

17. Monitoring a ohtasovanl

Viz plan zjist'ovani a vykazovani emisi sklenikovych plynu

Is. Ostatni informace

1- I_P_O_P_iS_P_f_il_O_h_y

-----------....,razeva clslo pfilohy


Plan zjist'ovani a vykazovani emisi sklenikovych plynucastA


1.1 Zakladnfpopiseinncsn zai'fzenf

Zai'izeni

Nazevzai'izeni

Odhademisi CO2 (Kt/rok)

Celkovytepelny pi'ikon (MW)

Kalegoriezai'izeni

Cinnost (1)

Zakladni schema procesu+ kratky popis

Cinnost (2)


Cinnost (3)


Kategorie zarlzenl Nazev zarizeni urcent oxldacnlho faktoru Urceni konverzniho faktoru

0 0 pouze pro spalovaci emise pouze pro procesni emisePozadovana uroven Pozadovana uroven

Spalovacil presnostl oxldac, presnostl konverznihoID Zdrojl Skupina zdroju Palivo/Surovina Procesni emise Mista mereni Cinnost faktoru Oxldacnl faktor faktoru Konverzni faktor

c.

Zdroj/Skupina zdroju 1 Palivo/Surovina 1Palivo/Surovina 2Palivo/Surovina 3Palivo/Surovina 4Palivo/Surovina 5Palivo/Surovina 6Palivo/Surovina 7Palivo/Surovina 8Palivo/Surovina 9Palivo/Surovina 10Palivo/Surovina 11Palivo/Surovina 12Palivo/Surovina 13Palivo/Surovina 14Palivo/Surovina 15Palivo/Surovina 16



(J<~,

C/l

~~

.j::>.

VJv"

~~

N~,

i>T'o;:lCo0<..a.N<,

Naa'-D

VJq~~

......'-D......


Kategorie zai'izeni Nazev zai'izeni

0 0Odhadovane VYznamne zdroje I meneemise CO2 vYznamne zdroje I nejmene

10 Zdroj/Skupina zdroju (Ktlrok) Procentni podil CO 2 vYznamne zdroje

% Kumulativne

Zdroj/Skupina zdroju 1






























Kategorie zanzeru

Nazev zanzeru0

obecna data 0 zdrojich/skupinach zdrojll urcem oxidacnlho faktoru urcem konverzniho faktoruPouze pro spa/ovaci emise Pouze pro procesni emise

Pozadovana zvctena Pozadovana zvorena vysvettete, prce seurovef urovef vysvetfete, proe se urovef urovef zvolena urovefpjesnost! pfesnostt zvolena urovef pjesnost! pfesnosf pfesnostl odttsuje

Palivol Spalovacil Vypocet/Mereni oxldac. oxldac. pfesnostt odttsuje od Oxldacnl konverzniho konverzniho od pczadovane Konverzni10 Zdroj/Skupina zdroju Surovina Procesni emise ctnnost emisi CO2 Mista mefenl faktoru faktoru pczadovane urovne faktor faktoru faktoru urovne faktor

c. umlstenl

a Zdroj 1/Skupina zdrojU 1 Palivo 1Palivo 2Palivo 3Palivo 4Palivo 5Palivo 6Palivo 7Palivo 8Palivo 9Palivo 10Palivo 11Palivo 12Palivo 13Palivo 14Palivo 15Palivo 16

a Zdroj/Skupina zdroju 2 Palivo 1Palivo 2Palivo 3Palivo 4Palivo 5Palivo 6Palivo 7Palivo 8Palivo 9Palivo 10Palivo 11Palivo 12Palivo 13Palivo 14Palivo 15Palivo 16

oZdroj/Skupina zdroju 3 Palivo 1Palivo 2Palivo 3Palivo 4Palivo 5Palivo 6Palivo 7Palivo 8Palivo 9Palivo 10Palivo 11Palivo 12Palivo 13Palivo 14Palivo 15Palivo 16

(J<~,

C/l

~~

.j::>.

VJv"

~~

N~,

i>T'o;:lCo0<..a.N<,

Naa'-D

VJq~~

.......'-D\.;.l

Urceni aktivitnich dat urcent vyhrevnosti Urceni emisniho faktoru

Maxlmalnl pftpustnaPozadovana zvciena vysvettete. proc se urovef nejistoty v vysvettete. proc se Pozadovana zvorenaurovef urovef zvolena urovef procesu mefent pod Ie zvolena urovef pfesnostt pofadovana zvciene vysvettete. proc se urovef urovef vysvettete. proc se

Typ pfesnost! pfesnost! pfesnostl odttsuje zvolene urovne odlisuje ad maxlmalnl urovef urovef zvolena urovef pfesnostl pfesnost! zvolena urovefmeftcmo Nejistota aktivitnich aktivitnich ad pozadovane pfesnost! aktivitnich pozadovane urovne pfesnost! pfesnost! pfesnostl odusuje ad Hodnota emisniho emisniho pfesnost! odttsuje ad Emisnizaffzenl mefent dat dat urovne udaju pfesnostt mefent vyhfevnosf vyhfevnosf pozadovane urovne vyhfevnostl faktoru faktoru pozadovane urovne faktor

VJq~~

......'-D.j::>.

VJv"

~~

N~,

i>T'o;:lCo0<..a.N<,

Naa'-D

(J<~,

C/l

~~

.j::>.

Castka 4

2 2 (pokr) Analyza nejistot


Analyzu nejistot provetite v pffpade te:

- sledovent a vykezoven! emisf C02je proveaeno na zaklade metody "meient"

- arovne pfesnosti pfi uiitt metody "vypoctu" jsou nitsf net jsou urovn« poteaovene toutovyhlaskou

Kategorie zai'izeni

Nazev zai'izeni0

Odchylkya zrneny

Odchylkyad stanovenY'chpozadavku (ano/ne) (Vyhlaska c.696/2004 Sb., kterou se stanovi Odkaz na oddil planupostup zjist'ovani, vykazovani a zjist'ovani a

Palivol ovefovani mnozstvi ernisi vykazovani ernisi10 Zd.-oj/Skupina zdroju Su.-ovina sklenikovYch plynu.) Vysvetlete pficinu odchylky a uved'te feseni sklenikovYch plynu

o Zdroj 1/Skupina zoroju 1 Palivo 1Palivo 2Palivo 3Palivo 4Palivo 5Palivo 6Palivo 7Palivo 8Palivo 9Palivo 10Palivo 11Palivo 12Palivo 13Palivo 14Palivo 15Palivo 16

o Zdroj/Skupina zoroju 2 Palivo 1Palivo 2Palivo 3Palivo 4Palivo 5Palivo 6Palivo 7Palivo 8Palivo 9Palivo 10Palivo 11Palivo 12Palivo 13Palivo 14Palivo 15Palivo 16

o Zdroj/Skupina zoroju 3 Palivo 1Palivo 2Palivo 3Palivo 4Palivo 5Palivo 6Palivo 7Palivo 8Palivo 9Palivo 10Palivo 11Palivo 12Palivo 13Palivo 14Palivo 15Palivo 16

VJq~~

......'-D0'

VJv"

~~

N~,

i>T'o;:lCo0<..a.N<,

Naa'-D

(J<~,

C/l

~~

.j::>.


Plan zjist'ovani a vykazovani emisi sklenikovych plynucast B


4. Postup od merenl k hlasent4.1 Pozadavky tykajici se procedury, od merenl k hlasenl

Nazev zarlzenl INazev: Vyvojovy diagram monitorovacfch cinnosti

Vysvetleni procedury


4. Postup od mereni k hlasenl4.2 Pozadavky tykajici sepopisu praee, od mereni po hlasenl4.2.1 Urceni emise CO2 ujednotlivych zdroju nebo skupin zdroju

1 Mereni aktivitnich udajuPopis prace: Mereni aktivitnich udaju

Cinnost (CO) KDE Metoda (JAK) KDO Poznamky

Aktivilnf udaj

vyhFevnosl

Emisnf laktor

Oxidacni laklor

Konverznf laktor

Tabelovana (default) hodnola

2. Zaznarnenanl vysledku mereniPopis prace: Zaznamenani vYsledku mereni

Cinnost (CO) KDE Metoda (JAK) KDO Poznamky

Aktivilnf udaj

vyhFevnosl

Emisnf laktor

Oxidacni laklor

Konverznf laktor

Tabelovana (default) hodnola

3 Kontrola a korekenl opattenlprlmarnlch narneienych datPopis prace: Kontrola a korekcnl opatreni prlmarnlch namerenych dat

Cinnost (CO) KDE IMetoda (JAK) KDO Poznamky

Ovedenf spravnosf

Zaznarnenani vysledku

opravna opatrenl

4. VYpoctyPopis prace: VyPocty U zdroje nebo skupin zdroju

Cinnost (CO) IKDE IMetoda (JAK) IKDO IPoznamky

Emise CO2 I I


4. Postup od mereni k hlasenl4.2 Pozadavky tykajici se popisu praee, od mereni po hlasenl4.2.2 Priprava roenlhc vykazu emisi ze zarizeni

1. Ureenl celkovyeh emisi CO2

Popispraee: Urceni celkovYch emisi CO2

Cinnost(CO) Metoda (JAK) KDO Poznamky

Aktivitni ude]

Emise CO2

2. Zaznarnenanl vysledku ureenl celkovych emisi CO2 (krok 1)

Popispraee: Zaznamenani vYsledku ureenicelkovych emisi CO2

Cinnost(CO) Metoda (JAK) KDO PoznamkyAktivitni ude] IEmise CO2 I

3. Kontrola a korekenl opati'eni primarnlch namei'enych dat

Popispraee: Kontrolaa kerekeniopatfeniprimarnichnamefenYch dat

Cinnost(CO) Metoda (JAK) KDO Frekvence Poznamky

Ovefeni spravnosti

Porovnani vysledku

Trendova analyza


~kontrolyOpravna opatfeni

4. Pi'iprava roenlho vykazu emisi

Popispraee: Pfiprava rocnlhc vYkazu emisi

Cinnost(CO) KDO KDY Poznamky

Pfiprava rocniho vykazuemisi

5 Kontrola a korekenl opati'eni u dat roenlho vykazu emisi

Popispraee: Kontrolaa kerekeniopatfeniu dat rccniho vykazu emisi

Cinnost(CO) Metoda (JAK) KDO Frekvence Poznamky

Ovefeni spravnosti


Opravna opatfeni

6. Nezavisle ovei'eni rccniho vykazu emisi a vykazanych dat

Popispraee: Nezavish~ ovefeni rccniho vYkazu emisi a vykazanych dat

Cinnost(CO) Metoda (JAK) KDO IPoznamkyOvefeni vyrocnihoemisniho Ihlaseni

7 Souhlas 5 pfedlozenlm a pi'edlozeni roenlho vykazu emisi Ministerstvu zivotniho prosti'edi (dale jen "MZP")

Popispraee: Autorizace a pfedlozenirccniho vYkazu emisi MZP

Cinnost(CO) Metoda (JAK) KDO PoznamkyZajstsnisouhlasu spfedlozenirnPfiprava rozdelovnikuemisnihohlaseniOdesIani vyrocnihoemisnihohlaseni

8. Registrace vysledku kroku 6 a 7

Popispraee: Registrace vysledku kroku6 a 7

Cinnost(CO) Metoda (JAK) KDO KDE Poznamky

Zaznarnenani namefenychdat

4. Postup od mereni k hlaseni I I4.3 Popis mericich a dalsich testovacich pristrojuNazev zarizeni

I

Osobaspecifikace Cetnost zodpovedna za

10 Zdrojel Skupiny zdroju Palivo/Surovina Mista mereni zafizeni Princip mereni Specifikace Popis a Licel Rozsah mereni mereni Umisteni kontrolu

c. umisteni

Zdroj/Bkupirta zdroju 1 Palivo/Surovina 1Palivo/Surovina 2Palivo/Surovina 3Palivo/Surovina 4Palivo/Surovina 5Palivo/Surovina 6Palivo/Surovina 7Palivo/Surovina 8Palivo/Surovina 9Palivo/Surovina 10Palivo/Surovina 11Palivo/Surovina 12Palivo/Surovina 13Palivo/Surovina 14Palivo/Surovina 15Palivo/Surovina 16

Zdro"lSkuoina zdroiu 2 Palivo/Surovina 1Palivo/Surovina 2Palivo/Surovina 3Palivo/Surovina 4Palivo/Surovina 5Palivo/Surovina 6Palivo/Surovina 7Palivo/Surovina 8Palivo/Surovina 9Palivo/Surovina 10Palivo/Surovina 11Palivo/Surovina 12Palivo/Surovina 13Palivo/Surovina 14Palivo/Surovina 15Palivo/Surovina 16

Zdroj/Bkupirta zdroju 3 Palivo/Surovina 1Palivo/Surovina 2Palivo/Surovina 3Palivo/Surovina 4Palivo/Surovina 5Palivo/Surovina 6Palivo/Surovina 7Palivo/Surovina 8Palivo/Surovina 9Palivo/Surovina 10Palivo/Surovina 11Palivo/Surovina 12Palivo/Surovina 13Palivo/Surovina 14Palivo/Surovina 15Palivo/Surovina 16

(J<~,

C/l

~~

.j::>.

VJv"

~~

N~,

i>T'o;:lCo0<..a.N<,

Naa'-D

VJq~~

Na......


5. Validacni postup promei'ici pi'istroje, ureenl referencnich hodnot a udrzba5.1 Validacni postup

Valldaenl postupCislo procedury:Nazev procedury:CO KDO Frekvence JAK OdkazPriprava validacnihoplanuVykonanl validacnichaktivil

Zaznarnenani vysledkuvalidaceKonlrola a korekcn iopatieni


5. Validacnl postup pro marici prlstro]e, ureeni referenenich hodnot a udrzba5.2 Pozadavky tykajici se popisu valldacni prace (pckraecvanl)

Nazev zarlzenl

ID Zdrojel Skupiny zdroju Palivo/Surovina Validacnl cinnosti ZaznamenalKDO JAK (dane KDO

postupy)

o Zdroj/Skupina zdroju 1 Palivo/Surovina 1

Palivo/Surovina 2

Palivo/Surovina 3

Palivo/Surovina 4

Palivo/Surovina 5

Palivo/Surovina 6

Palivo/Surovina 7

Palivo/Surovina 8

Palivo/Surovina 9

Palivo/Surovina 10

Palivo/Surovina 11

Palivo/Surovina 12

Palivo/Surovina 13

Palivo/Surovina 14

Palivo/Surovina 15

Palivo/Surovina 16

o Zdroj/Skupina zdroju 2 Palivo/Surovina 1

Palivo/Surovina 2

Palivo/Surovina 3

Palivo/Surovina 4

Palivo/Surovina 5

Palivo/Surovina 6

Palivo/Surovina 7

Palivo/Surovina 8

Palivo/Surovina 9

5. Validacni postup pro merici pristroje, urcerr! referencnich hodnot a udrzba5.2 Pozadavky tykajici se popisu validacni prace (pokracovani)

Nazev zarizeni

Frekvencekalibracel

ID Zdrojel Sku piny zdroju Palivo/Surovina Validacni ctnrtosrti Zaznamenimi vYsledku Kontrola Opravna o petfe ni udrzby PoznarnkyKDO .JAK (dane KDO JAK KDO JAK KDO JAK

IDostUDV\

o Zdroj/Skupina zoroju 1 Palivo/Surovina 1

Palivo/Surovina 2

Palivo/Surovina 3

Palivo/Surovina 4

Palivo/Surovina 5

Palivo/Surovina 6

Palivo/Surovina 7

Palivo/Surovina 8

Palivo/Surovina 9

Palivo/Surovina 10

Palivo/Surovina 11

Palivo/Surovina 12

Palivo/Surovina 13

Palivo/Surovina 14

Palivo/Surovina 15

Palivo/Surovina 16


Palivo/Surovina 2

Palivo/Surovina 3

Palivo/Surovina 4

Palivo/Surovina 5

Palivo/Surovina 6

Palivo/Surovina 7

Palivo/Surovina 8

Palivo/Surovina 9

Palivo/Surovina 10

Palivo/Surovina 11

Palivo/Surovina 12

Palivo/Surovina 13

Palivo/Surovina 14

Palivo/Surovina 15

Palivo/Surovina 16


Palivo/Surovina 2

Palivo/Surovina 3

Palivo/Surovina 4

Palivo/Surovina 5

Palivo/Surovina 6

Palivo/Surovina 7

Palivo/Surovina 8

Palivo/Surovina 9

Palivo/Surovina 10

Palivo/Surovina 11

Palivo/Surovina 12

Palivo/Surovina 13

Palivo/Surovina 14

Palivo/Surovina 15

Palivo/Surovina 16

VJq~~

Na.j::>.

VJv"

~~

N~,

i>T'o;:lCo0<..a.N<,

Naa'-D

(J<~,

C/l

~~

.j::>.

Castka 4

6. Zajisteni kvality6.1 Interni audity

Pfiprava auditniho planu


KDO JAK Poznarnky

Pffprava auditnfho planu

Vykoriani auditnfch cinnostl

Zaznamenanl vysledkuauditu

Kontrola a opravna opatrenl

6.2 Kontrola dokumentu

Kontrola dokumentiiNazev dokumentu Vlastnik Ulozeni dokurnentu Typ dokumentu Doba

uchovaninapr. plan zjist'ovanl a napr. postupvykazovanl emisfsklenikovych plynu

Dokument 2

Dokument 3

Dokument 4

Dokument 5

Dokument 6

Dokument 7

Dokument 8

Dokument 9

Dokument 10

Dokument 11

Dokument 12

Dokument 13

Dokument 14

Dokument 15

Dokument 16

Dokument 17

Dokument 18

Dokument 19

Dokument 20

Dokument 21

Dokument 22

Dokument 23

Dokument 24

Dokument 25

Dokument 26

Dokument 27

Dokument 28

Dokument 29

Dokument 30

6.3 Evidence zaznamu

Registr provozni evidenceNazev zaznamu Popis procedury souvisejici se Umisteni

zaznarnemMonitorovacf zarlze ni

Zajistenl uchovani zaznarnu

Vysledky vypoctu

Protokoly

Neobvykle provoznfpodrninky

Docasne nebo trvale zrnenyv metodologii monitorovanl as tfm souvisejicikorespondence s MZP

Zaznarny 0 kontrolach ainspekcfch

Vyrocni emisnf hlasenl

Registr evidence kvalityNazev Odkaz na proceduru Umisteni

Auditnr plan

Auditnf zprava

Zaznarn 0 opravne apreventivnf cinnosti

7.0rganizace7.1 Organizacni schema

Uved'te orqanizacni schema spolecnosti, ktere zobrazi jejf vnitrni uporadanl tak, aby byly zachyceny vsechny relevantnf utvary, ktere sepodflejf na procesu zjist'ovani a vykazovani emisf oxidu uhliciteho.

VJq~~

Na0'

VJv"

~~

N~,

i>T'o;:lCo0<..a.N<,

Naa'-D

(J<~,

C/l

~~

.j::>.

7. Organizace7.2 Povinnosti a kompetence

Matice povinnostf a kornpetenci"

Funkce z-zodpovsdnost

Odkaz na V =vykonanlkapitolu

Povinnost K =konzultacernanualu

Shromazdeni udaju a tvorba

1,2,3planu zjist'ovani a vykazovaniemisi sklenlkovyeh plynu

4 Od mereni k hlaseni

Autorizace vyrocnlho emisnfhohlasen!

5 Validace, kalibrace, udrzba

shromazdent podkladu provyrocnl emisnf hlaseni

MeFicf pFfstroje, validacnicirmosti

6 Zajismni kvality

shromazdent podkladu proauditnf plan

Vykonani auditu

Kontrola dokumentU

11Uved'te pfislusne funkce v podniku, ktere budou danou clnnost vykonavat, nest zodpovednost ci konzultovat

(J<~,

C/l

~~

.j::>.

VJv"

~~

N~,

i>T'o;:lCo0<..a.N<,

Naa'-D

VJq~~

Na'J

Date post:	06-Mar-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

4 c. 12extwprlegs1.fao.org/docs/pdf/cze94525.pdfStrana 118 Sbfrka zakonu e. 12 / 2009 Castka 4 kde...

Documents