N6§ interview s ing. Miroslavem Kubi- kem, n£m£stkem predsedy JZD AK Slu- sovice pro mikroelektroniku, o soudasne situaci v teto mikrostrukture druzstva.
V r. 1983 jsme uverejnili prvni infor- maci o vypodetnim systemu TNS, vyrabfcnem ve va§em JZD. Co se, pokud jde o vyrobu vypocetni tech- niky u vas, od t6 doby zmfcnilo?
Mnoh6 se zmenilo. PFedevsim mikro- poditadove systemy TNS nejenom kom- pletujeme ale predevSim vyrabime. Mame vlastni linku na plosne spoje. Vyrabime zdroje, osazujeme moduly, mame sve elektromechanicke dilny. Podil koopera- ce na na§i vyrobe podstatn§ pokiest. Vyvojova stFediska ka2d§ho provozu inovuji system, takze dnes je TNS velice vykonny osobni profesionalni mikropoci- tac. Neni bez zajimavosti, ze linku na vyrobu pocitacu TNS Fidi 16 pocitaCu TNS. Na konci roku 1986 byla pruchod- nost linky 30 minut na jeden poditac.
Vime, ze vypoietni techniku predne vyuzivate ve ylastni vyrobe a vsech jejich odv&tvich - muzete nase cte- nare stru£n& seznamit s rozsahem jejiho vyuzivanT a n&kterymi nejzaji- mav&jiimi aplikacemi? Jaky je vztah 6lenu druzstva k vypodetni technice?
V nasem druzstvu se pouzivalo na konci roku 1986 celkem 120 mikropocita- cu TNS predevSim ve sf6Fe soci£ln6-eko- nomickych vypodtu a administrative. Za- kladem jejich vyuzivani je decentralizova- ne zpracovani dat. Aplikace t6to techniky jsou velice ruznorod§ - v dopravS pri zpracovani provozu vozidel a mechanis- mu, ve velkokapacitnich kravinech pro rizeni technologie i ekonomiky, pri rizeni biotechnologickych procesu, pro vedec- kotechnickevypofity v agrolaboratoFi atd.
S uvedenym poctem mikropocitadu denne prich^zi do styku asi 250 clenu druzstva. Postoje jsou ruzne - od tdch, kteri je jeste povazuji za pritez az po ty, kteri aktivne prispivaji svymi namety pro jejich dalSi vyuziti. Prevladaji kladne ohla- sy uzivatelu.
Vsichni vime, jak problematicka je u nas situace se soucastkami, jejich sortimentem a dostupnosti. Jiste to musi mit vKv i na vaii vyrobu. Jak se s timto problemem vyporad^vate? Je vaSe orientace na vytvdreni pro- gramoveho vybaveni (SW) dusled- kem a FeSenim teto situace?
Ing. Miroslav Kubik
Skute6ne je znacny nedostatek sou- c^stek, jejich sortiment je uzky. Myslim si vsak, ze jejich prerozd§leni neni optimSI- ni. Mimo bilancnich pridelu si opatrujeme souccistky odkoupenim nadnormativnich zasob od podniku, ktere nepresn§ odhad- ly sve potreby.
NaSe orientace na podporu vyroby pro- gramoveho vybaveni je predevsim otazka strategie a ne nahrazeni vyroby technic- keho vybaveni.
Siyieli jsme, ze se vase JZD ma podilet na vyrobe is. mikropoiitaiu kompatibilnich s mikropocitadi IBM, ktere jsou prakticky svetovym stan- dardem. Co je na tom pravdy?
V CSSR zatim nejsou podminky pro hromadnou vyrobu mikropocitacu kom¬ patibilnich s mikropocitaci IBM. Presto pripravujeme tuto vyrobu i za cenu znac- nych dovozu z kapitalistickych zemi.
Mnohym lidem neni jasne, jak je to u vas s dovozem a vyvozem a dom- nivaji se, ze mate v teto oblasti jista pri vilegia. Muzete to uvest na spra v- nou miru?
Nemame zadn^ privilegia co se ty6e zahranicniho obchodu. VSechny dovozy a vyvozy uskutefiriujeme pfes pFislusne podniky zahranidniho obchodu.
Zte jazyky tvrdi, ze byste se m§li zabyvat zem§d§lstvim a ne elektro- nikou - co k tomu muzete Fici?
CSSR je jedna z mala zemi, kde se kFecovite drzime pFisne vymezenosti vy- robniho programu podniku. NapFiklad - automobilka KAMAZ v SSSR nebo VOL¬ VO ve Svedsku produkuji velke mnozstvi potravin. Navic KAMAZ ma svuj zavod elektroniky a vyrabi - pocitace!? Kazdy podnik m£ efektivne vyrabet t^, na co ma obchodni, ekonomicke, mistni, technolo- gicke a kadrov6 podminky. Hlavni vyro- bou JZD AK SluSovice je zemedelska vy- roba. A tato vyroba neni jenom takova - nejvy§si vynosy obilovin, nejvys§i dojivost dojnic je toho dokladem.
Elektronika v na§em JZD slouzi pFede- v§im racionalizaci ekonomiky a technolo¬ gie zemedelske vyroby.
W(^^^U3E> 81
Nepredpokladam, ze na otazku, co novdho chystate v oblasti vypocetni techniky v r. 1987 mi prozradite ty novinky. Mere map' zustat co nejde- ie utaieny. Ale alespon to, co mate v oficialnim pianu?
Nemame tajnosti. Budou to daldt zdo- konaleni systemu TNS - vetdi operacni pamdt’, upln£ grafika, zdokonaleni site TNS, implementace diskove pameti typu Winchester. V roce 1987 seriova vyroba akustickeho modemu - coupleru.
Jeden z nejtezsich ukoiu, ktery resime, je zavest do seriove vyroby palubni poci- tad pro traktory, nakladni auta a kombaj- ny. Pak, jak jsem jiz vzpomndl, zahajeni vyroby 16-bitoveho mikropocitade ekvP valentniho IBM PC typu XT a AT.
Jiz dvakrat jsme poradali spolecnou soutez v programovdni; Je pro vase JZD takovato spoluprace prinosem a mate o ni v budoucnosti zajem?
JZD Agrokombinat Sludovice uprimnd podporuje vdechny soutdze, ktere pfina- §eji ekonomicky, spolecensky nebo jiny prospech. Staci pripomenout na§i aktivitu v dostihovem, automobilovem nebo fot- balovem zapoleni. Prod bychom nemdli povazovat za prinos soutezeni programa- toru? Podporuje zajem nejen o progra- movani, aie take o nase vyrobky - mikro- pocitade TNS.
Rozmiouval ing. Alek Myslik
Tajemnik ustredniho vyboru Komunisticke strany Ceskoslovenska Jindfich Polednik predal pfi prilezitosti 60. narozenin Rdd prace mistopredsedovi UV Svazarmu s. Karlu Budilovi. Vysokestatm vyznamen&nl propujdil jubilanto- vi prezident CSSR za dlouholetou obetavou politickou a verejnou dinnost. Pred^ni vyznamen£m byli pfitomni vedoucf odd§leni UV KSC Vladimir Blechta a predseda UV Svazarmu gener£lporudik Vaclav Horacek.
Redakce AR blahopreje k vysokemu ocenenf spolecensky prospesne dinnosti.
KONKURS AR-CSVTS ’
Letosni rodnik konkursu si zachovava opdt priblizne stejna pravidla jako v rodniku minuldm.
V piatnosti zustava zAkladni tematicka naplh - budou prijiminy konstrukce, netykajici se vypodetni techniky - pro ty je vyhrazena samostatna soutdz stejnd jako loni.
Prihlaiene konstrukce budou posuzovany zejmdna z hlediska jejich puvodnosti, napadi- tosti, technickeho provedeni, vtipnosti a predeviim udelnosti a pouzitelnosti.
Konstrukce, prihlasene do letosniho kon¬ kursu, budou tedy nejprve hodnoceny podle vyjmenovanych kriterii. Komise pak ty kon¬ strukce, ktere budou vyhovovat, rozddli do tri skupin na vyborne, velmi dobre a dobre. Vybrane konstrukce budou zarazeny do 1., 2. nebo 3. skupiny a v kazde teto skupind odmd- neny stanovenou pausalni castkou.
Znamena to tedy, ze napriklad do prvni skupiny muze byt zarazeno vice konstrukci, budou-li skutecnd kvalitni a vyhovi-li konkurs- nim pozadavkum. Totez plati samozrejmd i o daldich dvou skupinach.
Do konkursu budou prijimany libovolne konstrukce elektronickych zarizeni (kromdza- fizeni z oblasti vypodetni techniky) bez ohledu na to, zda jsou jednoduche di sloiitdjdi. V teto souvisiosti prosime nade ctenare, aby do kon¬ kursu nezasilali takove konstrukce, ktere se jiz na prvni pohled zcela vymykaji z moznosti amaterske reprodukovatelnosti, anebo Iako¬ vs, jejichz pohzovaci nakiady dosahuji tisico- vych 6dstek.
Podminky konkursu 1. Konkurs je neanonymni a mu2e se ho zu-
* castnit kazdy obdan CSSR. Dokumentace musi byt oznacena jmenem a adresou a pri- padn§ i dal§imi udaji, ktere by umoznily v pripade potreby vejit s pfihl&Senym ucast- nikem co nejrychleji do styku.
2. V~prihla§enych konstrukcich musi byt pou- zity vyhradne soucastky dostupne v na§i obchodni siti, a to i souceistky, dovaiene ze zemiRVHP.
3. Prihla§ka do konkursu musi byt zaslana do 5. z&fi 1987 a musi obsahovat: a) Schema zapojeni.
b) vykresy desek s plo§nymi spoji, c) fotografie vnitrniho i vnej§iho provedeni,
minim&lni rozm^r 9x12 cm, d) podrobny popis prihla§ene konstrukce.
V uvodu musi byt stru6n6 uvedeno, k ja- kemu ucelu mi konstrukce slouzit (pri- padne se zduvodnenim koncepce) a shr- nuty z&kladni technicke iidaje.
e) V pripad§, ze jde o spolefinou pr&ci dvou nebo vice autoru, uvecfte, v jakem pomeru se na konstrukci podileli; v uvedenem pomeru bude rozpocitana cena ci odme- na, pokud bude za prisluSnou konstrukci uddlena.
4. Textova cast musi byt napsana strojem (30 r&dku po 60 uhozech), vykresy mohou byt na oby£ejn6m papife a kresleny tuikou, kulic- kovou tuzkou nebo jinak, ale tak, aby byly prehledne (vSechny vykresy jsou v redakci prekreslov^ny). Vykresy i fotografie musi byt ocislovany obr. 1 atd.) a v textu na ne musi byt odkazy. Na konci textove c^sti musi byt uveden seznam pouzitych soudastek a v§echny texty pod jednotlive obr^zky.
5. Prihlaseny mohou byt pouze takove kon¬ strukce, ktere dosud nebyly v C$SR publi- kovany - redakce si pritom vyhrazuje pravo jejich zvefejneni. Pokud bude konstrukce zvefejndna, bude honorovana jako prispe- vek bez ohledu na to, zda byla ci nebyla v konkursu odmen§na.
6. Neuplne ci opoidene zaslane prispSvky nemohou byt zarazeny do hodnoceni. Pri- sp6vky bude hodnotit komise, ustanovena podle dohody poradatelO. V pripade potreby si komise vyzaduje posudky specializova- nych vyzkumnych pracovi§t’. Clenove komi¬ se jsou z ufiasti na konkursu vyloudeni.
7. Dokumentace konstrukci, ktere nebudou ani odmeneny, ani uvefejneny, budou na pozAd&ni vraceny.
8. Vysledek konkursu bude odm§nenym sd6- len do 15. prosince 1987 a otiSten v AR-A.
Odmeny Konstrukce, ktere budou komisi zarazeny
do jmenovanych tri skupin, budou odmeneny takto. 1. skupina 2000 Kds, 2. skupina 1500 Kcs, 3. skupina 1000 Kds.
Pofadatele konkursu vypisuji navictematic- ke ukoly (tedy vlastni pozadavky na urditd konstrukce), ktere, pokud budou uspdSnd spl- neny, budou nezavisle na udelenych cen^ch odmdndny jeSte zvlastnimi jednorazovymi premiemi v rozmezi 300 az 1000 Kcs.
Stejnou premii muze komise udelit i takove konstrukci, ktera nebude predmdtem tematic- kych ukoiu, bude vfiak jakymkoli zpusobem mimoradnd zajimava nebo spolecensky pro- spe§na.
Z toho vyplyva, ze autori nejlepdich kon¬ strukci anebo konstrukce, splftujici pozadavky tematickych ukoiu, mohou ziskat celkovou odmdnu az 3000 Kcs a touto odmenou muze byt pochopitelne ohodnocena nejen jedna, ale i ndkolik konstrukci.
Tematicke ukoly vypsane do konkursu 1987
1) Konstrukce elektronickych zarizeni, vyuzi- telnych v ruznych odvetvich brannd technic¬ ke dinnosti organizaci Svazarmu.
2) Konstrukce, uzitedne pro narodni hospo- dafstvi (uspory el. energie, zvyseni produkti- vity atd.).
3) Konstrukce vyuzivajici progresivnich mik- roelektronickych soudastek, s jejichz apli- kacemi je zadouci ctenare AR seznamovat.
4) Zafizeni doplhujici uspednou soupravu „MINI“ z Konkursu AR-CSVTS z r. 1985, publikovanou v AR-A d. 6, 7, 9 a1 11/1986, o daldi soucasti elektroakustickeho kom- pletu pro domScnost. Mechanicka kon¬ strukce (tvar a velikost skrinek) by mela byt kompatibilni s uvedenymi dvdma dily sou- pravy.
AMATERSKE RADIO SVAZARMOVSKYM ZO
Snad nejhezcim darkem, vdnovanym CUV Svazarmu nasim zendm radioama- terkam, je tradicni YL-kurs: poradany kazdorocne v dervnu v Ustredni skoie Svazarmu v Bozkovd nedaleko Prahy.
V soucasne dobd uz jsou uzavreny pfihlddky pro YL-kurs 1987, dokonduji se texty prednddek a budouci absolventky YL-kursu si doma ci v radioklubu doplrtuji svoje znalosti, aby jejich tydenni pobyt v Bozkove, na ktery si mnohe musely (ovdem rady) vybrat dovolenou, nebyl bezvysledny.
YL-kursy v Bozkove jsou si pro neza- sveceneho pozorovatele podobne jako vejce vejci: stejne misto a doba konani, staly instruktorsky tym, temer stejny pro¬ gram a obsahova napln, stejndatmosfera. Ovdem co je vzdy zcela jine, je tech priblizne petadvacet devcat, ktera kurs absolvuji. A prestoze maji vsechna spo- lecny zajem a cil - totiz slozit zkousky samostatnych radiovych operatorek, pra- ve diky tdmto devcatum je kazdy z YL-kur¬ su novym, neopakovatelnym a nezapo- menutelnym. Sejdou se tu devdata a zeny ve vdku od 18 do 50 let ze vsech koutu Cech a Moravy a kazda se sem dostane jinym rizenim osudu a s jinymi zivotnimi zkudenostmi (a to se novindri i poradatele kursu dozvddi skutecne jen suchd data). Presto vdechny - at’ uz jakkoliv - dospely k spolecnemu nazoru, ze radioamaterstvi je rehole, jiz stoji za to venovat svuj volny das.
Pro ty, ktere se do Bozkova chystaji letos ci v nejblizsich letech, tlumocime odpovedi na nade otazky ctyr lofiskych absolventek YL-kursu. Jejich fotografie jsou na 2. strane obdlky tohoto cisla AR.
Marie Kuderikova, OL1BJF, Praha: ,,YL-kurs se mi velmi libi, a proto jsem tu jiz podruhe. Pred tremi lety jsem tu skla- dala zkou§ky na ,OL‘, nyni na ,OK‘. Jsem clenkou kolektivky OK1KZD, kde me vy- chovavali a pripravovali hlavne Honza, OKI XU, a Milos, OK1NV. Proto take,, pu- jde-li to, bych si prala volaci znadku OK1DJF, coz je byval^i znadka OKtXU. Ted mam po maturite a byla jsem prijata bez prijimacich zkou§ek na elektrotech- nickou fakultu CVUT. Presto tedy, ze mam k technice i elektronice velmi bllzko, vysilaci zarizeni si stavet nehodlam a i kdyz nevim, jak to zaridit, prala bych si do budoucna ziskat zarizeni tovarni vyro- by. Ano, dostala jsem tu u zkousek jednu ot^izku, na kterou jsem nevedela odpo- v6d; a sice ze ,vseobecnych a politickych znalosti': Jake jsou prehrady na Vltave a ze ktere z nich bere m§sto Praha pitnou vodu. Ted uz to vim,. Clovek zpravidla odchazi od zkousky chytrejsi, nez kdyz k ni sel.“
Irena Tunklova, Dacice: „V Dacicich radioklub kdysi byval, ale v soucasne dob§ neni, a tak dojizdim 35 km do Jindft- chova Hradce. Staram se sama o malou dcerku, takze je totrochu komplikovane. Ale m6me doma zatim alespon ,Cvrcka‘, takze si muzeme vecery zprijemfiovat morseovkou na bzuc&ku.
Instruktori zde v YL-kursu jsou vynikaji- ci. Vyuka probihala od 8 do 18 hodin denn§ a vetSinu casu do vecerky s ndmi instruktori opet travili pri dal§im vysvetlo- vani a doucov^ni. Jakou volaci znacku dostanu, to je mi celkem jedno. Hlavne, ze bude moje. Nikomu ji nedam a moc se na ni t§§im.“
Daniela Li§dakov^, Netolice: „Ani u nas v Netolicich radioklub nemame. J^ pro zmenu hostuji v radioklubu OK1KFB ve Vodfianech. Muj bratr je OK1AQH, byvaly OL, takze jsem radioamaterstvi poznala uz jako mlad^i holka. Pak jsem se ale data na atletiku, a u te jsem zustala dost dlouho. K radioamaterstvi jsem se vratila teprve asi pred tremi roky. Ale uz i mi synove maji kvalifikaci RO. Nyni pracuji jako vedouci mdstskeho muzea v Netolicich.
Ndkteri chlapci u nas v radioklubu mi rikali: ,Nic se neuc, v Bozkove to do tebe nalejou'. Neverila jsem jim a udelala jsem dobre. To, co je tu potreba ke zkou§kam, se totiz za jeden tyden do nikoho proste nalit ned^.“
Eva Drexlerova, OKI KMD, Praha: „Ac- koliv jsem profesi elektromechanicka, ra- dioamatdrkou jsem se stala az z popudu nasich ddti. Radioklub OKI KMD je totiz pri DPM v Praze-Vysodanech, kde nase ddti puvodne navdtdvovaly vytvarny krou- zek. Syn Petr se zanedlouho .prestehoval' do radioklubu a dcera Dana ho_ brzy n^sledovala. A pak jsem se k nim pridala i ja. Mangel nad tim zatim krouti hlavou, obcas n4s ruznd prondsleduje, ale mys- lim, ze nakonec nas bude taky nasledovat.
YL-kurs je skutecne optimalni formou zaverecne pripravy pred zkouskami."
Lohsky YL-kurs absolvovalo 21 devcat, z nich 10 ziskalo kvalifikaci pro oper^tor- skou tridu Call protridu D.Temi, kdoz o nd cely tyden pecovali, byli: L. Hlinsky, OK1GL (vedouci kursu) a instruktori J. Blaha, OK1VIT, J. Gunther. OKI AG A, ing. M. Kratoska, OK1RR, J. Rasovsky, OK1RY, A. Srutova, OKI PUP, a J. Zednik, OK1FL. Zavdrecnd slovo dejme vedouci- mu kursu L. Hlinskemu, OK1GL: „Pro pridti YL-kursy je potreba, aby rady ra¬ dioamaterstvi pri OV Svazarmu Idpe pro- verovaly znalosti svych YL a doporudova- ly k nam do YL-kursu skutednd jen ty nejlepdi. A take aby vdem YL v dom^cich radioklubech bylo umozneno zisk^vat vetsi praxi v radioamaterskem provozu. Zajemkyfi o YL-kurs je mnohem vice, nez muze kapacita Ustredni dkoly Svazarmu v Bozkovd uspokojit, a proto chceme dos&hnout toho, aby prednost pri vyberu mdly adeptky s lepdimi znalostmi. YL-kur¬ sy by take motily po dohode s odborem elektroniky CUV Svazarmu porddat ale- spod obdas nektere KV Svazarmu. Zdjem- kyn o radioamaterstvi je ppravdu dost."
-dva
Nova pasma pro cs. radioamatery
S platnosti od 1. ledna 1987 byla uvol- nena pro nade radioamateiy pdsma 18 a 24 MHz a v nekterych dalsich pasmech dodlo ke zmenam. Federdlni ministerstvo spoju zverejnilo tyto zmeny ve svem Vest- niku jako „Opatreni d. 12980/86-R3", z nehoi vyjimdme podrobnejdi informace:
Pdsmo 18 MHz ma kmitodtovy rozsah od 18 068 do 18 168 kHz, pdsmo 24 MHz ma kmitodtovy rozsah od 24 890 do 24 990 kHz. V obou techto pasmech je u nds povoleno pracovat tdmito druhy provozu: A1 (CW), A3 (tone) a A5 (SSTV), bez dalsiho vnitfniho rozdeleni pdsem na segmenty. V novych pdsmech smeji v sou- ladu s Povolovacimi podminkami vysilat operatori trid A a B.
Daldi zmdna se tyka pdsma 5,6 GHz. Toto pasmo bylo puvodne v rozsahu 5650 az 5670 MHz, nyni se rozdiruje od 5650 az do 5850 MHz.
Posledni zmena se tykd pasma 160 metru, drive 1,75 az 1,95 MHz. Toto pasmo nyni zadind na kmitodtu 1810 kHz a konci na kmitodtu 2 MHz. Pritom v rozsahu 1810 az 1850 kHz je mo2no vysilat s prikonem podle operatorskd tridy, nikoliv tedy s omezenim na 10 W.
(Novd pdsma 18 a 24 MHz byla radio- amaterum priddlena na konferenci WARC v roce 1979.) OK1PG
Padesatilete vyroci oktalove objimky
Ve shonu poslednich radioamater- skych udalosti malem uniklo pozornosti vyznamne vyroci v historii elektronek - 50 let od prvni serie, ktera pouzila oktalovou objimku neboli ,sokl‘. Byla to firma RCA, ktera dala v polovine roku 1935 na trh moderni serii elektronek, ktere se udrzely az do dnesni doby. Prvni typy nesly ozna- ceni 6A8,6K7,6J5,6C5,6F6,6L7,6H6,6F5 a 5Z4. Nektere z nich jsou vyrabdny dodnes a za prvnich 25 let jich jen firma RCA vyrobila 345 milionu! Objimka se rozsirila do celeho sveta - jiste si vzpome- nete na nase UY1N nebo na bedny sovet- skych oktalovych elektronek, ktere v 60. letech zaplavily nase radiokluby. V techto elektronkach byla poprve pouzita special- ni technology spojovani mddi se sklem.
QX
Co delat proti ruseni jinych zarizeni?
Americky federalni urad pro komunika- ce (FCC) vydal velmi uzitecnou prirucku, popisujici moznosti odrudeni pri vzdjem- nych interferencich jednotlivych sluzeb. Je velmi poucna i pro amatery, kteri zde naleznou radu zajimavych nametu. Nazev prirucky je Interference Handbook a pro- dava se za 2.50 $.
V!
POZORl
Upozornujeme (tendfe, te desky s plodnymi spoji k pfijima£i MINI (AR 9, 10/86) Radiotechnika v Hr. Krdlovd nevy- rdbi a nedoddvA a nebude doddvat Redakce jednd s jinym vyrobcem; o vysledku budeme informovat v pfi$tim disle.
83
srsfcyprovofc s vyuzitim vypodetni techniky
Kody s korekci chyb Ohromny rozvoj na poli mikropocitacu a jejich rozsifeni mezi radioamatery umoznil jejich vyuziti i voblasti radioama-' terskych spojeni. ZnaCneho rozSifeni doznal pfenos dat v komerCnim provozu a objevila se fada zpusobu, jak tato data pfen£§et. Pro radioamaterske vyuiiti vsak bylo treba vych&zet z objektivnich moz- nostl danych relativnC uzkym prenase- n^m pasmem a zbytecnC Cirokymi, v ama- terskem provozu nevyuzitelnymi moz- nostmi, ktete poskytuji nektere k6dy. Do- posud se v pfenosu dat prakticky pouziva nCkolik kodu a zpusobu pfenosu.
Nazvoslovi
Pfedev§im je treba si vysvCtlit rozdil mezi signalnim kodem, modem a zpuso- bem pfenosu dat, nebot’stemito pojmy se setk6v£me stale. Signalni kdd je zpusob pfevodu informaci urcenych k pfenosu na signaly definova- ne formy. Jako pffklad muzeme uvest Morseovu abecedu, telefonii, mezinarod- ni telegrafni abecedu 6. 2 pro RTTY a dal§i. Vysilaci mod je zpusob pfenosu zakodo- vane informace prostfednictvim vysilane- ho signalu - napf. tonovatelegrafie, kliCo- vani kmitoctovym posuvem, kli£ov6ni fa- zovym posuvem, kmitoCtova modulace apod. Mezi radioamatery fikame jednodu- §e druh provozu. Zpusobem pfenosu rozumime obecne zpusob, jak se informace ze strany vysila- 6e pfenesou na pfijimaci stranu - napf. duplexnim oboustrannym spojenim, oboustrannym spojenim pfes pfevadefi, zrychlenym vysilanim informaci nastfada- nych v pantetovych prvcich z jednotlivych stanic zvlastni site apod.
Vidime, ze jen z nekolika vyjmenova- nych pfiklado Ize vytvofit fadu ruznych kombinaci. Problem je vybrat z nich opti¬ mum s ohledem na rychlost, spolehlivost, §ifi pasma, vliv podminek Sifeni a take s ohledem na moznosti obvykle pouiiva- nych zafizeni. Vychazime z toho, ze k no- vemu druhu provozu musi byt pouzitelne transceiver, kterejsou natrhu apouzivaji se pro b&zny provoz na KV nebo na VKV.
Mikropocitace davaji moznost automa- tizovat komunikaci mezi dvema misty, takze na obou stranach muze nebo nemu- si byt obsluha. Dulezita vyhoda spoCiva v moznosti pouziti tzv. zabezpecenych kodu. Nelze to srovnavat napf. se zpuso¬ bem z&pisu pfijimanCho textu vyspelym opetetorem, ktery je schopen pfi poru- ch&ch v pfijmu jiz z kontextu prijimane zptevy doplnit chybejici, Ci opravit CpatnC pfijatou znaCku (vyuziti tztf. redundance pfi pfijmu textu d&vajiciho smysl). PoCitaC uvedenou schopnost nema. Pfi pouziti jednoduCe zabezpeCenych kodu poCitaC ale zjisti, zda v danem okamziku pfijal sptevnou znaCku, Ci skupinu znacek, nebo ne. Pokud ne, zajisti jeji opakovani.
Radiodalnopis - RTTY
Prve vyuziti mikropoCitaCu pfi radio- amaterskem vysilani bylo pr&ve pfi kodo- v&ni a dekodovani ddlnopisnych signalu. Klasicka d^lnopisna abeceda pro pfenos signalu RTTY, u nas povolena, v§ak ne- pfenaCi Zeidnou informaci, kterou by bylo mozno vyuzit pro zabezpeceni k6du. Ma pevne fixovanych 5 informafinich impulsu (bitu) mezi „start“ a ,,stop“ impulsem, ale bez dalsich omezeni. Kazdy z techto im¬ pulsu muze mit kteroukoliv kombinaci mezi 00000 az 11111 a pfi jakekoliv poruse - kdy jeden z impulsu nebude pfijat, ci porucha bude vyhodnocena jako impuls, dalnopis chybne pfeneseny sled impulsu vyhodnoti jako (nespravny) znak signaly RTTY (mimo n&zvu telegrafni abeceda c. 2 se v cizi literatufe pouziv& i vyrazu ,.Baudot") se pfen£§eji pomoci konverto- ru, ktere jsou technicky nenarocn6, a to zntenou nf signalu 1275 Hz o 170 Hz na pasmech KV ci 850 Hz na pasmech VKV snterem k vy§§im kmitodtum. Prednosti je konstantni amplituda signalu, coz jednak snizuje vlivy ruseni, jednak omezuje moz¬ nost ruSeni rozhiasovych a televiznich pfijimadu.
je urcen casopis Radioamatersky zpravo- daj, vychdzejici pravideln§ jii 19 let. Vyda- va jej rada radioamaterstvi UV Svazarmu, vych^zi desetkr&t rocne a ma 40 stran formatu A5. Radioamatersky zpravodaj je cele vdnovin otitzk^m svazarmovske odbornosti radioamaterstvi. 20 stran je v6nov&no organizafcnim zalezitostem, radioamaterskemu provozu a radioama- terskym sportum, zbyvajicich 20 stran je v6nov£no radioamaterske technice, tedy anten^m, vysiladum, pfijimadum, vyuziti vypofcetni techniky v radioamaterstvi a je- jimu programovdni, technickym doplh- kum pro radioamaterstvi atd.
Casopis Radioamatersky zpravodaj je
urcen pfedevsim pro radioamatery vysila- 6e a posluchace, ale zajimav6 informace v nem najdou i v§ichni ostatni zajemci o radiotechniku aelektroniku. Radioama¬ tersky zpravodaj by nemel chybet ani v technickych knihovnach a dokumentac- nich stfediscich.
Pfedplatn§ 6asopisu Radioamatersky zpravodaj si muzete objednat na adrese: Rada radioamaterstvi UV Svazarmu, Na Strzi 9,146 00 Praha 4-Krc. Krom§ toho si muiete objednat zp§tne i nektere kom- pletni statei rochiky Radioamaterskeho zpravodaje (1981, 1982,1984,1985) a ne- ktera samostatna cisla star§i'ch rodniku (vcetn§ rodniku 1983 a 1986).
Provoz AMTOR (Zkratka z ,,Amateur Microprocessor
Teleprinter Over Radio".) Oproti pfed- chozimu znamena pfevratny kvalitativni skok v komunikaci ddlnopisnymi signaly. Pro radioamaterske vysilani tento kod ,,objevil“ G3LPX, komercnd se obdobny kod pouziv^ pod nazvem SITOR. AMTOR ma pro kazdou dalnopisnou znadku dva dalsi impulsy, jeden pfed a jeden za kazdou znackou signalu RTTY. Nejsou vsak vyuzivany vsechny mozne kombina- ce, ale kazda znacka je utvorena ze ctyf jednickovych a tfi nulovych urovni, dalsi impulsy nejsou pro pochopeni funkce dulezite. Pfijimaci pocitac kontroluje ca- sovy sled impulsu a zda v casovem inter¬ val odpovidajicim jednomu znaku byl pfijat odpovidajici pocet (4:3) impulsu jednickovych a nulovych. Taktodefinova- ny kod byl normalizovan pod oznaCenim „TOR“ (CCIR 476-3).
Principi&ln£ se tohoto kodu vyuziva ve dvou hlavnich modech - v modu A (najde- me jej v literatufe pod oznacenim TOR - ARQ: automatic request) a v m6du B (TOR - FEC - forward error correction). Pfi provozu v modu A, ktery nam umozfiuje i bezchybny pfenos dat, jedna stanice vysiloi skupinu tfi znaku uvedenym ko¬ dem. Pote na kratky okamzik pfepne na pfijem a Ceka na potvrzeni protistanice, ze kazd4 ze tfi znaCek byla spravnS (s pome- rem 4:3 logickych urovni) pfijata. Pokud pfijme signal potvrzujici sptevny pfijem, pokracuje ve vysilani skupiny dalSich tfi znaku. Pokud pfijme signal znamenajici chybny pfijem, vysite znovu posledni sku¬ pinu tfi znaCek.
Z tohoto velmi zjednodusene vysvetle- neho principu je zfejme, ze jiz nelze vystaCit s ..beznou" technikou jako u RTTY. Je nezbytne vyuzit pocitace jako fidiciho a kontrolniho prvku celeho syste- mu, a to jak na pfijimaci, tak na vysilaci strane. Ob§ stanice take musi pracovat v synchronnim provozu. Teoretick6 maxi- malni rychlost pfenosu je 400 zn/min, v podstate stejna jako pfi pfenosu RTTY sign&lu rychlosti 50 baudu (mezi dvema zaCatky tfiznakovych skupin uplyne 450 ms, 210 ms trva vysilani znacek, 70 ms potvrzeni pfijmu, zbytek jsou doby nutne k pfepinani, zpracovani dat azob- razeni znaku. Skutecna pfenosova rych¬ lost byva vyrazne men§i pfi spatnych pod- minkach na komunikacni trase, kdy do- chazi k cetnemu opakovani skupin.
(Dokonceni priste)
RADIOAMATERSKY
zpravodaj uSTteom KADtOKim svazarmu ess* s i*u
84
MDZ - svatek nasich zen Kazdorocnd si v bfeznu pfipomhteme
MDZ takd jako sv&tek nadich YL v radio- klubech a v kolektivnich stanicich. V na- §ich radioklubech vyrustaji stovky opera- torek, ktere se podileji na uspbsich svych kolektivu. Jiste tedy take v kazdem kolek- tivu podekujete va§im operatorkam za spolupraci a pomoc pfi plndni ukolu, ktere si va§ kolektiv vytydil. Pokud to bude mozne, pridejte k vademu poddkov&ni a pfani aiespon malou kytidku prvnich jarnich kvdtu. Vzdyt’ na§e YL a XYL si to pln§ zaslouzi.
Nektere z obetavych operatorek nasich kolektivnich stanic vam dnes pfedstavim.
* Pri spojenich s kolektivni stanici 0K1KDZ jste se mnohdy setkali s opera- torkou Janou, ktete ma radost z kazdeho telegrafniho spojeni a na vase zavoteni v£m radasviznym tempem, treba rychtosti 100 znaku za minutu, odpovi. Je to Jana Lohynskd z Trutnova, ktera pod volaci znadkou kolektivni stanice i pod vlastni znackou OL5BPH pravidelne dosahuje dobrych vysledku v OK-marat6nu. Z ko¬ lektivni stanice ji* navazala vice ne* 2,5 tisice telegrafnich i fonickych spojeni. Presto, ze studuje na SE§ a ve skole hraje z£vodne volejbat, vetsinu sveho volneho casu venuje radioamaterske cinnosti a provozu pfevazne v pasmech 160 m a VKV. Janu velmi mrzi skutecnost, ze i kdyz jejich radioklub a kolektivni stanice OK1KDZ sidli v Trutnove, nemaji v Krko- noSich svoji vlastni kdtu k pfechodnemu vysilani, aby jejich uspdchy byly jeSte vyraznejii. V roce 1985 meli pro zavod Point den mtedeie od kolektivu OK1KHI propujdenou kotu na Snbzce a v z&vode obsadili druhe misto.
Vzorem nejen v radioamaterske cin¬ nosti je Jan§ jeji otec, OK1MJL. V minu- lem roce se do uspeSnd cinnosti v kolek¬ tivni stanici OK1KDZ zapojil take bratr Jaroslav, OKI-32271, ktery ziskal oprav- neni RO tfidy C.
Mohu na Janu prozradit, ze dal§i jeji zalibou je rychlostni psani na stroji. Zu- castnila se mezinarodnich z&vodu v Pol- ske lidove republice a pri udasti zavodnic z NDR, CSSR a PLR obsadila celkem seste misto.
Jana Lohynska, OL5BPH
OKI -32074, Miroslava Dedidov£ z Vrch- labi je mlada opetetorka kolektivni stani¬ ce OK1KVR, kterou muzete zaslechnout zvtedte v YL krouzku na pfev&dedi OKOC, ktereho se pravidelne velmi rada zudast- ftuje. Je iakyni 5. tfidy Z&, 3. prosince 1986 oslavila sve 11. narozeniny. Zkousky opetetorky tfidy D absolvovala na letnim
AMATERSKE RADIO MLADEZI
pionyrskem tebofe Cometa u Chrudimi, ktery byl zamefen na radioamaterskou dinnost, pod vedenim Bohouse Andra, OK1ALU.
Nyni se v radioklubu pilnb vdnuje vycvi- ku v pfijmu a vysilani morseovky, aby se mohla plnb vdnovat take provozu v pds- mech ktetkych vln, pod dozorem sveho otce, OK1DWN, a mohla tak dosahovat jedtd vyznamndjsich uspechu v OK-mara¬ tonu.
Mirka Dedidova, OKI-32074
Daldi mladou opetetorkou kolektivni stanice je OK2-31418, dvanactilete Jitka Sevcikova z Hustopedi u Brna. Velmi casto se s ni muzete setkat pfi provozu kolektivni stanice OK2KZC z Vranovic. Take Jitka se pravidelne a uspesnd zu- dastfiuje OK-maratonu.
Jitka SevdikovA pfi provozu pod dohle- dem VO kolektivni stanice OK2KZC Anto¬
nina BeneSe, OK2BAZ
Ceskoslovensky zavod miru 1986
Letosniho OK zavodu miru se opet zucastnilo velice m6lo na§ich radioama- teru. Celkem se iavodu zucastnilo 83 sogtezicich. Vzhledem k tomu, ze OK Zcivod miru je zapobitevan ve vsech kate- goriich do mistrovstvi CSR a SSR v praci na pasmech KV a v kategoriich poslucha- cu a OL take do mistrovstvi CSSR v pteci na pasmech KV, je tento maly pocet ucastniku zarazejici.
Radioamatefi se jiz nemohou vymlou- vat na to, ze o zavod§ nev6ddli. OK zavod miru byl propagovan na sttenkach Ama- terskbho radia i ve vysiteni OK1CRA a OK3KAB.,Kolektiv OK2KMB rozeslal u-
castnikum OK-maratonu strucne podmin- ky beskoslovenskych zavodu a dalsim za- jemcum je na poz&d£ni zasle. Kde tedy hledat pficinu tak maleho podtu ucastni¬ ku? Napi§te mi sve n&zory a pfipominky na malou ufiast na§ich radioamateru v za- vodech.
Kategorie - kolektivni stanice:
1. 0K3KAG 215 spojeni 74 nasobifcu 15 910 b.
2. OK3RMB 211 74 15 614
3.0K1KQJ 206 72 14 832
4. 0K3KFF 199 70 13930
5. OK1KLX 189 73 13 797
V kategorii kolektivnich stanicsoutezilo celkem 18 stanic.
Kategorie - jednottivci. pismo 160 m
1.0L1BIP 130 spojeni 37 n&sobicu 4 810 b.
2. OKXTM 126 38 4 788
3.0K3CZA 128 - 37 4 736
4.0L8C0S 119 36 4284
5. OK3CTQ 115 36 4140
Kategorie - jednottivci. obepasma:
1 0K2SLS 186 spojeni 70 nasobicu 13 020 b.
2. OK2ABU 171 70 11970
3. OK1DKW 172 67 11524
4.0K3JW 164 68 11152
5.0K3ZWX 147 66 9 702
V obou pasmech soutezilo celkem 31 jednotlivcu.
Kategorie - -posluchadi:
1 OKI-11861 198 spojeni 74 nasobicu 14 652 b.
2. OKI-22310 158 69 10902
3. OK219144 148 67 9916
4. OK2-31321 109 59 6431
5. OK2-23072 110 53 5 830
Celkem sout§2ilo 12 posluchacu.
Deniky ze zavodu nezaslaly stanice: OK1ZTW, OL1 BOY a OL8CTW. Kolektivni stanice OK3KII nebyla hodnocena, proto- ze navazala mene nez 5 spojeni. Spojeni s touto stanici bylo anulovano i u proti- stanic.
Mnoho stanic si stezovalo na nejednot- nost podminek OK zavodu miru. V zavode se pfedbval k6d sloieny z RSJ + okresni znak, v Radioamaterskem zpravodaji v§ak byly zvefejnbny podminky na celou peti- letku, ve kterych bylo uvedeno, ze se v OK zavod6 miru pfedava kod slozeny z RST + velky ctverec QTH. Z toho duvodu take vyplynuly poitetecni zmatky v zavodb u nekterych stanic.
Vyhodnocovatelem byla kontrolovana ve§kete spojeni ziicastnenych stanic na- vzajem. Stanice OK1KQJ, OK1KLX, OK1DKW a OK3ZWX nembly v deniku ze zavodu ani jedinou chybu. Stanice OKI MIZ, OK2KPS, OL1BKO a rtekolik dal- sich stanic si zapocitaly za jedno spojeni 3 body. Stanice OK3KNS, OK3KXC a OK3CWF si poditaly n&sobi6e v kaide etapb. Proto budou jiste nemile prekvape- ny, ze v zavod§ dosahly daleko mene bodu, nei si v deniku vypobitaly.
Mnohe stanice byly pfekvapeny kodem stanice OK3CTM, ktete udavala okresni znak IBE. Bratislava m& totiz od 1.1.1986 novy okres - Bratislava 5 - IBE. Poznabte si to do seznamu okresu!
Milan, OK2PAW, do deniku k hodnoce- ni OK zavodu miru 1986 napsal: „Domni- vam se, Ze mam jeden z nejhoteich pfiji- macu v OK. Jinak si nedovedu vysvbtlit, ze slysim fadu stanic hufe nez 599. D6vam jim RST die skutecnosti. Ostatni stanice si reporty zjednodu§ily na RST 599. Zfejme jejich pfijimade jsou Spibkove. Jen mi nejde do hlavy, prod jim musim nekolikrat opakovat kod. Asi vysilam §patne .
Josef, OK2-4857
--
PRO NEJMLADSI v r w
Rekreacni stfediskok. p. TESLA Roznov Elektron
pfivitalo v podvecer 27. listopadu 1986 tfiatficet
chlapcu z osmi kraju republiky jiz potfinacte k zave- recnemu mefenl znalosti elektroniky i zrucnosti
v radioamaterske praxi. Take prubeh letosm'ho
rocnlku ukazal, ze soutez Integra, poradana pod
zastitou vedenl k. p. TESLA Roznov, CUR PO SSM Praha, UDPM JF Prahaa redakce AR, a navazujici na
pfedchozl souteze Radegast a Elektronicka olym¬
piad^ Ize povazovat za nejlepe organizovanou akci
tohoto typu u nas. Vrafme se v§ak alespoh kratce
k tomu, co listopadovemu „finale“ predcpazelo.
Prvnl kolo souteze zapocalo vypracov4nim tficeti
otazek a jejich uverejnhnl v sedmem clsle AR-A/
/1986. Ze sedmdesati §esti souboru odpov^di, do-
VetSina ucastniku si pfivezla viastni„na- dobicko"pro praktickou cast soutSze
Ing. Josef Puncocharpri kontrole dinnosti generatoru
Hotove vyrobky pripravene pro hodnoti- telskou komisi
86
slych do k. p. TESLA Roznov, bylo vybrano nejlep-
sich tfiatricet. Jejich autofi - pionyri i chlapci, pra-
cujici v zajmovych krouzclch skol nebo Svazar-
mu - byli pozvani na zavhrehnou druhou 6ast
souteze do malebneho podhurl Beskyd. Zatimco
v uvodnim kole mohli ucastnici vyuzivat nejruznej-
sich doplnkovych zdroju informaci, v zaveru byli jak
v teoreticke, tak v prakticke oblasti odkazani pouze na vlastni znalosti a zrucnost.
Z natdrazi v Roznove - mista odpoledniho srazu -
odvezl pristaveny autobus CSAD chlapce do rekre-
acniho strediska Elektron, kde byli oficialne privitani
jednim z ridicich pracovniku souteze, vedoucim oddeleni vychovy a vzdelavani pracujicich k. p.
TESLA Roznov, Zdenkem Jelinkem. Behem spolec-
ne vecere a pfi zajimave prednasce pracovnika
vyzkumu a vyvoje ing. Ludvika Machalika (jinak tez
„otce“ Integry) o vyrobe elektronickych soucastek v Roznove meli moznost zvyknout si na nove
prostredi.
Druhy den rano pak zacalo finale souteze nejprve
teoretickou casti, v niz odpovidali soutezici pisemne
na otazky z fyziky, technologie vyroby i praktickych aplikaci elektronickych soucastek. Na vypracovani tohoto testu meli stanoven casovy limit 60 minut.
V prakticke casti souteze meli soutezici za ukol
sestavit ze sady soufiastek jednoduchy pflstroj -
generator sinusovych kmitu. Casovy limit na tuto
praci - asi 3 hodiny - se podafilo splnit vsem -
i nejmladsim ucastnikum. K dispozici bylo kontrolni
pracoviste, na nemz si mohli soutezici vespolupraci
s ing. Josefem Puncocharem, autorem konstrukce,
overit cinnost sveho vyrobku. Tato cast souteze probehla anonymne. Jednotli-
ve prace byly oznadeny pouze vylosovanymi clsly
a clenove hodnotitelske komise, posuzujlcl napr.
jakost pajenl, tvarovani vyvodu soucastek ap<xl.
neznali tedy jmena „tvurcu" jednotlivych vyrobku.
Soutezenl ucastniku skoncilo kratce po poledni
a zatimco v odpolednlch hodinach mela pine ruce
prace hodnotitelska komise, v§t§ina chlapcu se vy-
dalo se svym ,dosp6lym“ doprovodem, ktery tvofilo
sedm obdtavych otcu, na prohlldku Roinova pod
RadhoStem a jeho lakadla - prodejny druhojakost-
nlch soucastek.
Slavnostnlm ohlasenlm vysledku zauiasti fedite-
le k. p. TESLA Roznov Jaroslava Hory vyvrcholilo ve vecemlch hodinach toto soutSzni setkanl, jehoz
prubeh i celi atmosfera byly bez nadsazky vynikajlci. Vlteze leto§nlho rofinlku muzete videt na jednom
z na§ich snlmku s feditelem Jaroslavem Horou. Je to Tomasi Volfschiitz a z jeho vitezstvl m6li jiste radost
i vSichni jeho kamaradi v Ceskem Krumlove. Jako
druhy a tret! se umlstili Michal Gruncl z Kollna a Petr
Borsodi z Kladna. Cenou pro nejmladSlho ucastnlka
byl odmenen jedenactilety Tomas Beran z Hradce
Kralove. Spokojeno vsak bylo jiste i ostatnlch
devetadvacet ucastniku, kterl si krome peknych
zazitku a vzpomlnek privezli domu diplom, svuj
Reditel k. p. TESLA Roznov Jaroslav Hora b/ahopfeje Tomasi Volfschutzovi z Ces- keho Krumlova k dosazenemu prvnimu
mistu v soutezi
soutezni vyrobek, pytllcek soucastek a drobne upo- mlnkove pfedmety.
Co dodat na zaver? Zadna slova nemohou dosta-
tecne popsat zazitky pfi osobnl ucasti na teto akci:
Zapal, bezprostfednost a nadsenl soutezlcich, s kte- rymi se Ize setkat jen u mladych chlapcu, zaujatych
pro svoji zajmovou fiinnost. Obetavost vsech pra¬
covniku, ktefl se na organizaci podllejl, a jejich
uspesnou snahu zajistit perfektnl prubeh souteze.
Obetavost rodicu, ktefl venujl cast sve dovolene
tomu, aby doprovodili sve deti pfi ceste na soutez ze
vzdalenych koncin republiky. Pece a nezistna pozor- nost, kterou venujl vedoucl pracovnlci k. p. TESLA
Roznov mlade generaci budouclch techniku a rozvl- jenl jejich zajmu a technickeho nadanl.
A zidny stln? Jeden pfece. Je t6zke pochopit, ze
snaha chlapcu, venujlcich vetsinu sveho volneho
casu zdokonalovanl svych vedomostl asvezrucnos- ti v modemlm technickem oboru, chlapcu, ktefl
nevahajl zmefit sve slly v soutezi se svymi vrstevnlky
z cele republiky, nedojde- byt’ i ojedinele-ocenenl nebo alespoh pochopenl u tech, jejichz poslanlm je
prhve vychova mladeze. Pravidla „lntegry“ vyzadujl
od soutezlcich souhlas s jejich ucasti od rodicu
a skoly (popf. i od vysllajlcl organizace). Nemelo by
se stat, aby zlskanl souhlasu skoly bylo pro chlapce
a tfeba i jeho rodice obtlznym problemem.
A ted" - chcete se pfesvedcit, zda byste obstali
v soutezi i vy? Zkuste si zodpovedet othzky tak jako
vasi kamaradi loni v listopadu v Roznove. Muzete si postavit i stejny tonovy gener&torr Odmenou vam
bude vedoml, ze to dokazete stejne dobfe jako oni.
A mozna - kdo vl - se rozhodnete zucastnit se
letosm'ho rocnlku souteze Integra take. E
Napjate soustredeni bylo patrne na vsech soutezicich
INTEGRA 86 (zavereAnA fcAst soutAze)
1. U nasledujicich typu operacnich zesilovadu vy- rabenych v k. p. TESLA Roznov uvecTte jejich vyznacne prednosti, pro ktere se kazdy typ pouSiva (mala spotreba, vysoky mezni kmitocet apod.): a) MAC 156, b) MAI458, c) MAA725.
3. Jednocipovy mikropocitac s vestavSnou pameti EPROM vyrabeny v k. p. TESLA PieStany ma oznaceni: a) MHB4116, b) MHB1012, c) MHB8748.
4. Mala vodni elektrarna s vykonem Pi = 5 kW pracuje nepretrzite, zatimco vetrna elektrarna s vykonem P2 = 15 kW jen v prumeru deset hodin denne. Ktera z obou elektraren vyrobi za prumerny den vice energie?
5. Jakymi pridavnymi (perifernimi) zafizenimi a ja- kym souborem programu by sis vybavil svuj mikropocitac Atari 800 XL?
11. Pro kterou z naznacenych poloh feritove anteny vuci vysilaci bude pfijem na dlouhych vlnach maximum a pro kterou minimum?
vysi/ac vysiloc
• •
Jentovo p ontena
■.. fentova
k~— artlena
12. Proc se u voltmetru poiaduje co nejvetsi vstupni odpor? a) zlepSi se stabilita mereni, b) voltmetr se nepfehreje protekajicim proudem, c) neovlivni se pomery v merenem obvodu, zlepsi se presnost mereni.
Tdnovy generator
tng. Josef PundochAf a kol.
Spolehlivy generator sinusovych kmitu tvofi zAkladni vybaveni pracovist', zabyva- jicich se feSenim obvodovA techniky v elektronice. Pro bAinA prAce postaci ke kontrole a sefizovAni akustickych zafizeni zdroj sinusovych kmitu voblasti 100 Hzaz 10 kHz. Za pouziti moderniho integrova- neho operacniho zesilovaAe Ize pAsmo 100 Hz az 10 kHz obsAhnout v jedinAm rozsahu bez pfepinani.
NejuzivanAjsim typem oscilatoru RC jsou obvody s Wienovym Alenem, kterym zavAdime kladnou zpAtnou vazbu z vystu-
pu na vstupzesilovace. Tatovazbajevzdy doptnAna zapornou zpAtnou vazbou, kte¬ ra stabilizuje amplitudu a uAinnA zmensu- je zkresleni vystupniho sinusovAho signalu.
Zakladnim pozadavkem nadobrou kva- litu generAtoru RC je pozadavek, aby vazba Wienovym Alenem vychazela ze zesilovaAe s minimalnim vystupnim odpo- rem a vedla do vstupu zesilovaAe s velkym vstupnim odporem. Teeto pozadavek vel- mi dobfe splhuje integrovany operaAni zesilovaA MAC155, ktery mA na vstupech tranzistory J-FET. V tomto pfipadA je kmitocet, na nAmz se oscitAtor uvede do stabilnich kmitu, dAn vztahem
'•-2iW |HZ'Q'F1- Tvarova Aistota sinusovAho prubehu je
dAna uAinnou zApornou zpAtnou vazbou. V nasem pfipadA je pouzito reAeni se zArovkovou stabilizacf. VyuzivA se pfitom poznatku, ie odpor wolframovAho vlAkna zArovky pfi na2havovAni ze studenAho do zhavAho stavu se mAni vice nez lOx. V danAm pfipadA vyuzivAme stavu prAvA pfed rozShavenim vlAkna, kdy je zmAna odporu nejstrmejAi.
Popis zapojeni
ZAkiadem generAtoru je operacni zesi- lovaA OZ, dopInAny vykonovym stupnem s doplrt kovymi tranzistory T1, T2 ve f unkci emitorovych sledovaAu. Vykonovy stupen ^ je nezbytny k dosazeni vetsiho proudu pro ^ zArovkovou stabilizaci; navic mA tento V
680 Q. TR151 33 Q, TR151 150Q.TR212 10 kQ, TR212 2,2 Q, TR212 2x 0,1 MQ, logaritmicky,
7. Ktere z uvedenych cisel se 6asto objevuje pri praci s cislicovou technikou a proc? a) 1024, b) 1048, c) 1096.
8. Jaky rozsah ma zpravidla program nazyvany ..monitor" u bAznych mikropocitacu? a) 256 byte, b) 2 kbyte, c) 16 kbyte.
9. Muze pracovat ruAni generator impulsu TTL, jehoz schema zapojeni je uvedeno na obrazku? Uvedte prubeh vystupniho signalu A pfi sepnuti a rozpojeni spinace.
10k 5 4-
** 3-
_ t ?-
- 5 o A 7 1 r o1
1/6 MH7404
Poznamky
- Pfi napAjeni ze zdroje je nutnA stabili- zace napAti.
6 V/0,05 A izolacni podlozka - teflon 0 20/10 - 1 mm
10. Uvecfte nazvy alespon dvou programovacich jazyku. ktere se pouzivaji v mikropocitacove Obr. 2. Rozlozenr soucastek na desce A/3 --_ _ __ technice. s plosnymispoji (V20) «7 IJ O7
AMATERSKE RADIO SEZNAMUJE...
Stereofonm prijimad TESLA 820 A
Celkovy popis
Prijimac T 820 A je ve stolnim provede- ni a je urcen pro bytovou sestavu spolu s kazetovym magnetofonem SM 260. Umoznuje pfijem rozhlasovych poradu na b§znych p£smech a obsahuje kompletni nf zesilovac s jmenovitym vystupnim vy- konem 2x 30 W. Na rozsazich VKV Ize pfedvoiit sedm vysilafcu. Presne naladeni
rna techto rozsazich umoznuje obvod AFC a Ize tez zaradit obvod, ktery potlacuje
sum mezi vysilaci v pasmech VKV. Na rozsazich AM Ize v pripade potreby zapojit obvod, ktery rozsiri sirku pfena§eneho pasma. -
Obdobne jako u typu T 710, je i u tohoto pristroje indikator optimalniho naladeni' na VKV tvoreny tremi svitivymi diodami (strednf zelenci a postranni cervene) a in¬ dikator si'ly pole tvoreny rovnez radou svitivych diod. Dalsl rada svitivych diod usnadnuje nalad§ni predvoleb na VKV.
Ovl&daci prvky pristroje jsou soustre- deny na celni stene. Zleva to je tlacitko sit’oveho spinace, pak konektor k pripoje- ni druheho magnetofonu, konektor k pfi- pojeni sluchatek a vedle neho vypinac reproduktoru. Pak nasleduji ctyri knofliky regulace vyvazeni, regulace hlasitosti a ri- zeni urovne hloubek a vysek. Dalsi tladit-
ko slouzi k vypnuti fyziologickeho prube- hu regulace hlasitosti, vedlejsi tlacitko prepina funkci monitorovani. Pak nasle¬ duji tiafiitka potlaceni sumu na VKV, pre- pinani monofonniho prijmu, zapinani au- tomatickeho dolacfovani kmitoctu a rozsi- reni sifky pasma v rozsazich AM. Zcela vpravo je otocny prepinac, jimz se voli jednak prijimane vlnove rozsahy, jednak zdroje nf signalu. Nad temito ovladacimi prvky je zleva rada sedmi tlacitek elektro- nicke predvolby, vedle nich pak sedm otocnych regulatoru predvoleb. Pak na¬ sleduji dve svitive diody, z nichz leva indikuje stereofonm' prijern a prav& indi- kuje prepnuti na rucni ladeni {ladicim knoflikem). Z ladeni pomoci predvoleb na ladeni ladicim knoflikem se prepina sen- zorovym prvkem v ladicim knofliku, tedy uchopenim ladiciho knofliku do ruky. ►
koncovy stupeh maly vystupni odpor. Seriovou v§tev Wienova denu tvori kon- denzator C2 spolu s jednou polovinou tandemoveho potenciometru P2 a s re- zistorem R2. Potenciometr a rezistor tvori odpor R.
Paralelni vetev mustku tvori kondenza- tor Cl s druhou polovinou tandemoveho
88
Obr. 3. Deska V20 s plosnymi spoji genera to ru
potenciometru PI a seriove zapojenym rezistorem R1. Kapacity kondenzatoru a odpory jsou voleny tak, ze kmitoctovy rozsah je 95 Hzazll kHz,abysespoleh4i- v6 obs^hly nejuzivanej§i kmitocty 100 Hz, 1 kHz a 10 kHz.
Zapornou zpetnou vazbu obstarava ve¬ tev s rezistory R3, P4 azarovkaZ. V nasem pripade je to telefonnizarovka 6 V/0,05 A.
Pracovni bod tranzistoru T1, T2 vytvari delic z rezistoru R5, diod D1, D2 a rezisto-
ru R6 tak, aby tranzistory pracovaly na pocatku linearni casti charakteristiky. Vy- stup operacm'ho zesilovace OZ je pres ochranny odpor (rezistor R4) napojen mezi diody D1 a D2. Proti proudovemu pretizeni jsou vykonove tranzistory T1, T2 chraneny rezistory R7 a R8. Zatez tvori potenciometr P3, ktery rovnez slouzi jako regulator vystupni amplitudy.
Obvod se nap£ji dvema plochymi bate- riemi 4,5 V.
Zakladni technicke udaje podle vyrobce
Vlnove rozsahy: VKVI VKVII KV SV DV CitUvost: VKV
65.5 az 73 MHz, 87.5 az 104 MHz, 5,95 az 10 MHz, 525 az 1605 kHz, 150 az 340 kHz.
Kmit. char, zesilovade: UNIV GRAMO Vstupy: UNIV MAGNI MAGN II GRAMO MONITOR Vykon jmenovity: Vykon hudebni: Zkresleni:
20 az 20 000 Hz ±1,5 dB, 20 az 18 000 Hz ±2 dB.
ZatSzovaci impedance: Odstup ciz. napeti: UNIV MAGN l a II MONITOR
200 mV/470 kQ, 200 mV/470 kQ, 200 mV/470 kQ,
2 mV/47 kQ, 200 mV/22 kQ.
2x 30 W. 2x45W.
1,5 %(1 kHz), (typ. 0,8 %).
4Q.
50 dB (typ. 60 dB), 50 dB (typ. 60 dB), 50 dB (typ. 60 dB),
GRAMO 50 dB. Napdjeni: 220 V/50 Hz. Spotreba: 170W. Rozm&ry: 46x11,5x37,5 cm. Hmotnost: x 11,3 kg.
Funkce pristroje
Zkouseny pristroj byl po zakladni funk- £ni strance naprosto v poradku, i kdyz se jednalo o kus namAtkou vybrany u prodej- ni organizace. Prijimacova 6ast se, v sub- jektivnim srovnani se zahranicnim vyrob- kem obdobneho typu i kdyz starsiho data, jevila zcela norm4lne, citlivost byla na v§ech rozsazich uspokojujici. Predem je treba fici, ze se tento pristroj svou zaklad¬ ni koncepci znacn§ podoba kombinaci miniveze T710 a Z710 a z toho tei vyplyvaji nektere nectnosti.
Tak napriklad obvod AFC, ktery pracuje s peti az Sestisekundovym zpozd§nim, nemohu povazovat za funkdnS prili§ zda-i rily. V praxi to prina§i n6ktere problemy. Tak napriklad m4me-!i na prvem tladitku predvolby naladeny urdity vysilac a pre- pneme-li (byf kratkodobe) na jiny vlnovy rozsah a pak opet zp£t, trva to zmin£nou dobu, nez se vysilac naladi a tedy vubec ozve. A to i tehdy, byl-li pred tim naladen sebepresneji! Zjistil jsem navic, ze jedna- li se o vysilac relativne slaby, mnohokrat se stale to, ze se po uvedenem prepnuti nenaladil jiz vubec. Domnivam se proto, ze by pri inovaci tohoto vyrobku m&l vyrobce uvazit, zda by nenaiel vhodnejsi zapojeni, ktere by uvedene nectnosti nemllo.
Ani prioritni predvolba (tj. predvolba, ktera po zapnuti pristroje zvoli vzdy urcity zakladni stav - zde tedy predvoli vzdy prvni programove misto) neni pr4ve nej- vyhodn£jsim resenim, i kdyz Ize pochopi- telni namitnout, zetakto pracuje napros- ta vetsina televizoru. Naopak za klad pristroje Ize povazoyat to, ze ostatni ovla- daci prvky na celni stene jsou reSeny jako mechanicke spinace, takze navolenek se- stava zustava i pri vypnuti a novem zapnu¬ ti pristroje pine zachov^na.
Zapojeni i vlastnosti integrovanych ob- vodu A 273 a A 274 v obvodech rizeni hlasitosti a tonovych korekei jsem kritizo-
val jiz v souvislosti se zesilovadem z mini¬ veze T710. Ani zde nepracuje vyskovy korektor optimalnS av prav§krajni poloze je kmito6tov4 charakteristika ve vy§kach op§t mime potlacov^na. Vaznejsi pripo- minku m&m v§ak k prubehu regulatoru hlasitosti. Tento regulator, ktery md stup- nici rozd6lenou 0 az 10, zacin^ prakticky fungovat az za polovinou sve drahy, tedy za dislici 5. V prvni polovine drahy je v reproduktorech ticho. Abych tuto zava- du mohl objektivne posoudit, zmefil jsem prubdh utlumu tohoto regulatoru a porov- nal ho s prubehem utlumu bezneho ,,se- desatidecibeloveho“ potenciometru.
Z tohoto prehledu vidime, ze zatimeo dvacetiprocentni uhel otoceni b6zneho potenciometru (coz by odpovidalo na stupnici £islu 2) odpovida zeslabeni -37 dB a tedy tichemu poslechu, tataz uroveh odpovidA u T 820 nastaveni na dislo 6,5 stupnice. Poloha pod Cislem 4 na stupnici jiz predstavuje takovy utlum, ze z reproduktoru skutecne neni nic slyset.
Z toho tedy vyplyva, ze k regulaci je vyuzivan pouze velmi omezeny rozsah potenciometru. Tato skutefcnost je bohu- zel velmi neprijemna i proto, ze pri ota£eni jsou vytvoreny umele mechanicke skoky a vzhledem k tomu, ze neni vyuzita cela draha potenciometru, jsou v n§kterych mistech tyto skoky mezi 4 az 5 dB, coz pro jemne rizeni hlasitosti neni vyhodne.
Jen pro uplnost pripominam, ze jsem pred timto merenim zkontroloval zakladni nastaveni regulatoru hlasitosti (pomoci R17) podle servisniho n&vodu a shledal v tomto smeru v§e v poradku, takze jde o konstrukdni nedostatek.
Nevhodnost pouzitych integrovanych obvodu se projevuje i v dal§im parametru, a to v odstupu cizich napeti. V m§reni tohoto parametru panuje dosud urcita nejasnost. Podle CSN 36 7420, kter^ do¬ sud plati, se zbytkov6 cizi nap6ti vztahuje ke jmenovitemu vystupnimu napeti pri jmenovitem vystupnim vykon u na prislu§- ne zatezovaci impedanci. Podle DIN 45 500, kter^ ov§em u n^s neni zavaznci, ale stanovuje minimdlni parametry tridy Hi-Fi, se uroveh cizich napeti vztahuje k napeti na vystupu odpovidajicimu vybu- zeni zesilovace na 2 x 50 mW (u zesilova- du do vystupniho vykonu 20 W, jinak se musi prislulnym cinitelem respektovat pripadny vySsi vykon).
Zm§ril jsem proto T 820 pro informaci obema zpusoby a abychom obdrzeli i re- lativni obraz, porovnal jsem tento vyrobek s obdobnym pristrojem Grundig RTV 600 z roku 1967, |edy prave o dvacet let star§im.
M§reni podle CSN: Jmenovity Jmenovite Zbytkove Odstup
vykon napeti napeti T 820 30 W 10,9V 11 mV -60dB RTV 600 25 W 10 V 0,5 mV -86 dB Mdfent podle DIN (pri 2 x 50 mW):
Jmenovity Zbytkov6 Odstup napeti napeti
T 820 0,45 V 1.9 mV -47,5 dB RTV 600 0,45 V 0,3 mV -63,5 dB
Pokud upravime odstup T 820 ve vys>e uvedenem smyslu, tedy pro pomer vy- stupnich vykonu 30 a 20 W, pak dostane- me vysledny odstup -49 dB, coz v§ak v porovnani se srovnavanym RTV 600 je zalostne m^lo. Pripominam, ze rozhoduji- ci rusivou slozkou u T 820 je Sum.
Vyrobce v technickych podminkach za- rucuje na line^rnich vstupech odstup 50 dB. Pridrzime-li se dosud platne CSN 36 7420, pak na str. 10 (v kapitole o za- kladnich vlastnostech vykonovych zesilo- vacu) tak maty odstup nenajdeme ani v nejhorsi treti trid§. Jen pro informaci uvadim, ze podle platne CSN musi byt pro I. tridu odstup -62 dB, pro II. tridu -60 dB a pro III. tridu -56 dB.
Co nas v§ak patrne nejvice zarazi, je odvaha vyrobce, ktery do praveho rohu 6elni steny umistil sice nenitpadne, ale presto zcela jednozna6n6 oznafieni Hi-Fi. Snad to mohl udinit jen proto, ze u nas dosud neni v teto oblasti dny zavazny predpis, ktery by pro toto oznaceni direk- tivn6 urioval minimalni jakostni paramet¬ ry (coz je ov§em hruba chyba) a tak zctlezi jen na odvaze vyrobce, kam tyto inicialy napise.
Tyto smutne skutecnosti nemuze vyva- zit ani to, ze ostatni prvky jako fyziologie, linearni prubeh vyrazujici fyziologii a dalsi pracuji bez vady. Za pochvalu stoji i to, ze sinusovy vystupni vykon m§reny soucas- nym vybuzenim obou kanalu sign^lem 1 kHz cini pro 1 % zkresleni plnych 2x 40 W, a ze je tedy alespon v tomto smeru udaj vyrobce vice nez seriozni.
Vnejsi provedeni Vn6jsi vzhled i provedeni T 820 Ize
oznacitzavelicedobre. M6ljsem moznost vid6t pouze variantu ve stfibritem prove¬ deni, kter& ma ov§em onu zakladni vadu v pfili§ drsnem povrehu, ktery se rychle a t&iko odstranitelne §pini. Domnivam se v$ak, ze by se mel vyrobce, analogicky k provedeni SM 260, postarat i o variantu v sedohn&de metalize, kterd je po teto strance vyhodn§j§i a navic nespom6 ele- gantn§j§i.
Vnitrni provedeni a opravitelnost
Vzhledem k tomu, te Ize ob£ vika bez problemu odejmout, nebudou ani opravy Cinit potiie.
Zaver Muj z£v$r bude tentokr^t ponekud roz-
pafiity. Je treba si uvddomit, ze zde jde v mnoha bodech o mime upravenou konstrukei jii existujiciho a, uprimne re- ceno, jakosti zcela prumerneho ..soustro- ji“T aZ 710. Zacenu 7520 Kcs, ktera jeza tento pfistroj pozadov^na, by kaidy spo- trebitel ur6it§ fiekal daleko lepSi paramet¬ ry i funkfini vlastnosti. ftedenojasneajed- noduse, vzhledem k tomu, co a jak tento pristroj umi, je skutednd pfilis drahy. A domnivam se, ze by predevsim mel co nejrychleji zmizet z jeho povrehu ten neodpovidajici napis Hi-Fi.
-Hs-
K radiomagnetofonu CONDOR v minutem 6isle
Do posledniho odstavee na str. 48 se patrnd f6d§nim tiskarskeho Sotka ii iertem sazece vloudila pffmo zlomysln4 chyba. V6ta: „jak jiz bylo reCeno, reprodukce tohoto pristroje je velmi neprijemn4" ma samozrejm§ znit „velmi pHjemn4“, jak z predesleho odstavee i vz4jemnych souvis¬ losti logicky vyplyva. I kdyi spr4vn6 zn§ni bude ka2d6mu pozorn6mu Ctenafi jist§ zrejme, autor se za prehiadnuti tohoto satirick6ho zertu omlouva.
—Hs—
SYMPOSIUM A VYSTAVA PRAHEX 87 Tektronix pro CSSR v letosnim roce
Na tiskove konferenci, usporadane k zahajeni letosniho rocniku symposia a vystavy PRAHEX '87 v Praze, se mohli zajemci seznAmit s novinkami, ktere pro tento rok pripravila firma Tektronix, patrici ke svAtove spidce v merici a testovaci technice.
je dosahovat co nejiepsi jakosti svych vyrobku. Tu muze zajistit jen dokonale zkuSebni a mAfici zafizeni, ktere nejen samo nesmi vykazovat poruchy nebo zavady, ale navic musi omezovat na minimum vyskyt chyb, vznikajicich pfi zkouskach vlivem „lid- skeho“ cinitele. To jsou dv£ hlavni hlediska, kterymi se ridi vyvoj novych typu mAficich pfistroju Tektro¬ nix. Bezchybnou funkci pristroju zajistuje pouziti jakostnich soucastek a propracovana vyrobni tech¬ nology vcetne kontrolnich etap. Moznost chyb obsluhy redukuje na minimum automatizace cin- nosti mAficich pristroju. Spodiva napf. v tom, ze se pfistroj automaticky kalibruje. SamoAinne se kon- troluji nastavenA prvky rezimu mefeni. Pfizpusobe- nim k pfipojeni na sbArnici mohou byt pfistroje zaAlenovAny do automatizovanych mAficich kom- plexu, rizenych poAitaAem. Automatizace mefeni vylucuje chyby obsluhy, navic prina&i velke casove uspory a umozhuje podrobne promerit parametry zkouAenych zafizeni, popr. automaticky vytisknout merici protokol apod.
Tradicnimi vyrobky Tektronix jsou osciloskopy. Modem! typy tAchto pristroju svym technickym vybavenim a moznostmi vyuziti daleko pfekonavaji klasicke osciloskopy nedavnych let.
Z nabidky, predvedene na symposiu, to byly pfedevSim dva osciloskopy rady 2400 - typ 2445 s slfkou pasma 150 MHz a 2455, pracujici do kmitoc- tu 250 MHz. Oba typy jsou ctyikanalove s dvojitou Aasovou zakladnou a s maximalni citlivosti 2 mV na dilek; mereni usnadhuje kurzor na stinrtku obrazov- ky. Obsluha pfistroje je diky automatizaci vsech funkci maximalne zjednodusena. Pfistroj je scho- pen po pfipojeni sondy na mefeny bod otestovat mefeny signal (uroveh, periodu, opakovaci kmito- cet) a optimalne nastavit spouAteni Aasove zakladny i zesileni v kanalu vertikalnlho vychylovanl. Pro casto opakovana mefeni Ize potfebnou kombinaci nastavenr ovladacich prvku vlozit do pameti (celkem 20 moinosti) a naprogramovat jejich samocinne stfidani v pozadovanem sledu na stisknuti tlacltka. Osciloskopu Ize samozfejme vyuzivat jako univer- zalniho meficlho pfistroje i pro ruzna specializovana mAfenl.
-Velmi zajimava byla i dalsi predvadena dvojice osciloskopu - typy 2245 a 2246 ze serie 2200, rovnAz s vestavenym mikroprocesorem. Oba jsou ctyfkanA-
go
love, maji Slfku pasma 100 MHz a maximalni citlivost 2 mV na dilek. Druhy z uvedenych typu se li§i od prvniho zejmena vets! pfesnosti pfi stejnosmernych mArenich a rozmanitejSImi moznostmi obsluhy. Tyto dva osciloskopy patfi k nejekonomictejsim pfistro- jiim (mefeno pomArem pofizovaci ceny k uzitne hodnote).
Jako dalSi byl pfedstaven spektralni anafyzator typ 2710, prvni z nove fady vykonnych a relativne levnych analyzAtoru. Pracuje v kmitoAtovem rozsa- hu 10 kHz az 1800 MHz a je vyroben nejmodemejsi technologii s vyuzitim povrchove months (pajenl) soucastek. Byl koncipovan pro vyuziti v oblasti telekomunikaci a je syymi rozmery, hmotnosti a kompaktni konstrukci pouzitelny jako mobilni pfistroj. Moznosti napojeni na normalizovanou sbArnici je vhodny k nasazeni i jako soucast mefi- cich komplexu v iaboratofich nebo pfi kontrole vyroby.
Pro vyrobu ma prvorady vyznam i system pro testov4ni osazenych desek s ploSnymi spoji TSI8150. Slouzi pfedevsim k ovefeni funkce desky jako celku. Konstrukce je navrzena tak, aby bylo mozno desky testovat i behem zkousek v ruznych klimatickych podminkach. Modularni koncepce umozftuje pfizpusobovat system ruzne specif ikova- nym pozadavkum.
Zajimave vlastnosti ma i posledni z uvadenych pristroju - charakterograf typ 370 SONY/Tektronix
1. MateriAly pro elektroniku 2. SoufiAstkovA zAkladna elektroniky 3. VakuovA elektronika 4. Mftfici a laboratornf technika 5. MikrovInnA technika
xe kontrole polovodicovych soucastek u jejich vy- robcu a uzivatelu. Je vybaven bublinkovou magne- tickou pameti a muze byt programovan prostrednic- tvim sbernice IEEE 488; ma tedy siroke moznosti vyuiiti pfi maximalni efektivnosti. Lze jej pouzit k mefeni polovodicovych soucastek se dvema az 6tyfmi vyvody, pficemz zku§ebni napeti muze byt az 2000 V. Kapacita pameti staci k uchovani a zobraze- ni soustavy az sestnacti kfivek. Krom6 mefenych charakteristik Ize na stinitku (18 cm) zobrazit i refe- rencni (porovnivaci) kfivky. Obsluhu usnadhuje i moznost vyuzivat pohybliveho kurzoru.
Spibkovou uroveh pristroju Tektronix zajistuje n£kolik faktoru. Investice, vkladane do vyvoje a vy- zkumu, cini asi lOaz 15 %z celkovehoobratu, ktery cini asi 1,5 miliardy dotaru rocne (celkovy pocet zamestnancu je asi 20000). K vyrobe se pouziva jakostnich soucastek. Rozmery desek s plosnymi spoji se voli radeji vetsi, aby bylo co nejmene kabelovych propojeni. Osazene desky se zapajeny- mi souiastkami se kontroluji testerem, nasleduje montaz a kalibrace (s pocitacovym ovladanlm) pfi¬ stroje. Kazdy pfistroj pakprojdezaprovozu teplotnl- mi cykly v klimaticke komofe. Po tomto umelem stAmuti se opakuje zkouSka pfistroje a jeho kalibra¬ ce. Vyrobce soustavn6 vyhodnocuje „uspe§nost“ vy¬ roby, tj. procento vyrobku, ktere b&hem vyrobniho pochodu nevykazaly iadnou zavadu. U typu 2235 to napf. bylo 99,5 %. Po ukoncenl vyrobniho cyklu jsou Sovnozfejmd expedovany vSechny vyrobky ve sto- procentni kvalith. Zajimavou pertidkou dokumentoval jakost pristroju zastupce vyrobniho podniku, kdyz uvedl, ze jeden exemplaf prvniho modelu oscilosko¬ pu z roku 1946, kdy firma vznikla, je dodnes v fiinnosti ve Vidni a dodnes si zachoval parametry, uvedene ve sv6m technickym popisu.
Zivotnost tohoto pfistroje Ize tedy oznahit jako 40 let. To je ov§em zivotnost rekneme „technicka“. V praxi je doba, po kterou je pfistroj vyuiivan, urdena obdobim, po nez je provoz zafizeni pro uzivatele u£elny. Je to zpravidla tak dlouho, nez se objevl modernejSI typ, jehoz parametry jsou o totik vyhodnejsi, ze se vyplati nahradit jim puvodnl, „moraln4'‘ zastaraly typ. Zajimavy je udaj, ktery poskytl na konferenci zastupce vyrobniho podniku. Podle nej byla ..morainl" iivotnostv oblasti meficich pristroju pfed patnacti lety asi deset let, v soucasne dobh se v§ak jiz podita se tremi lety, u n6kterych perifemich zafizeni vypodetni techniky dokonce jen asi jeden a pul roku. To vysv&luje i znacnou vf§i investic, vynakladanych na vyzkum a vyvoj.
Za zminku stoji i fakt, ze kvalita v§ech vyrobku se kontroluje v samostatnem oddhlenl, nezavislem na vyrobe a podlehajiclm pfimo spravni rad§ (vedenl) podniku. E
Vystava bude otevfena dennd mimo dny pracovniho klidu od 9 do 17, posledni den vystavy do 12 hodin.
Ve spolupraci s pobodkami CSVTS TESLA-VUST a TESLA-VROSE Bratislava budou v rAmci vystavy pofAdAny ve dnech 21. ai 22. 5. a 25. a2 27. 5. v Praze a 2. ai 3. 6. v Bratislava od borne seminAfe tAmaticky navazujici na vystavenA exponAty.
K udasti na seminAfich je nutno se pfedem prihiAsit u poboftky CSVTS TESLA-VOST, NovodvorskA 994, 142 21 Praha 4, popf. pobodky TESLA-VROSE, VarSavskA 26, 836 10 Bratislava. ZahAjenl serninAfO bude v 8.30, pfedpoklAdanA ukondenl ve 13 hodin.
TESLA — Vyzkumny ustav pro sddlovaci techniku A. S. Popova a dalii organizace resortu etektrotechnickAho prumyslu, CSAV, SAV a Svazarmu pofAdajl spolednou vystavu
dny novA techniky elektronickEho vyzkumu 1987
ve dnech 21. ai 28. 5. 1987 v Obvodnfm kulturnlm domA Praha 4, sfdliStA NovodvorskA, a ve dnech 2. ai 4. 6. 1987 v Dome kultury Ruiinov, Smidkeho 28, Bratislava.
NAvgtAvnici vystavy se seznAmi s nejnovAjSfmi pracemi organizacf v tAchto oblastech:
JAK NATO
1._-
PSEUDODIVERZITNI
PRIJEM NA VKV
Jiz delsi dobu se zabyvam dalkovym prijmem rozhlasoveho vysilani na VKV, avsak v miste meho bydlistC jsou takove prijmove podminky, ze si'la pole vzdale- nych vysilacu znacne kolisa. Tyto zmeny jsou takove, ze pres veskerou snahu do- chazi i k poklesum pod prahovou uroven citlivosti prijimace - lidove receno, signal mizi. Protoze jsem jiz v zakladnich otaz- kach vycerpal vsechny technicke moz- nosti. pokusil jsem se o aplikaci z teorie radiove komunikace.
V praxi je totiz pravdepodobnost sou- casneho vypadku signalu ze dvou ruz- nych vysilacu podstatne mensi, nez prav¬ depodobnost vypadku kazdeho z nich jednotlivC. Teto skutecnosti se take vyuzi- va v praxi pri tzv. kmitoctove diverzite.
Sam jsem se rozhodl pro mnohem jednodussi reseni, ktere Ize bez problemu aplikovat u kazdeho prijimace pro prijem v pasmu VKV. ktery je laden varikapy. Vychazim ze skutecnosti, ze na nasem uzemi Ize obvykle zachytit nekolik zahra- nicnich vysilacu. ktere vysilaji shodny program. V mnoha pripadech je to mozne i pri nezmenene poloze prijimaci anteny. Tohojsem vyuzilnasledujicimzpusobem.
Prijimacem prijimam signal jednoho vysilace a soucasne mam prostrednictvim predvolby „v zaloze" druhy vysilac, ktery vysila shodny program. Pri vypadku priji- maneho vysilace se prijimac automaticky prepne na nahradni dryhy vysilac. Jeho signal bude pak prijiman az do doby, nez se sila jeho pole zmensi natolik, ze se prijimac opet prepne na vysilac puvodni.
Puvodne jsem chtel k indikaci sily pole vyuzit napeti AVC. to se vsak ukazalo byt malo vhodnym, protoze v oblasti praho- vych urovni se jiz prilis nemeni a prepina- ni proto neni spolehlive. Nakonec jsem jako informaci o sile pole zvolil pilotni signal ve stereofonnim dekoderu. Sche¬ ma obvodu. ktery prepinani zajisfuje, je na obr. 1.
Signal indikace stereofonniho prijmu prichazi z dekoderu pres Zenerovu diodu
D1 na tranzistor T1, kde se napetove upra- vuje na uroven TTL. Zenerovo napeti dio- dy je zvoleno podle urovne indikace ste¬ reofonniho prijmu u prislusneho dekode¬ ru. Ve vetsine pripadu vyhovuje dioda s Uz asi 4 V. Z kolektoru T1 signal pro- chazi pres dva invertory, jestlize ste- reofonnimu prijmu odpovida v dekoderu iiroveh H. Odpovida-li stereofonnimu pri¬ jmu uroven L, pak pouzijeme tri invertory. Signal postupuje na hodinovy vstup klop- neho obvodu typu D zapojeneho jako asynchronni delic dvema. Z vystupu Q a Q klopneho obvodu jsou rizeny spina- ce ladiciho napeti tvorene tranzistory T2 az T5. Diody D2 a D3, zapojene na bezce prepinanych potenciometru ladiciho na¬ peti, odstranuji vzajemnou zavislost obou ladicich obvodu. K tomu by doslo pruto- kem proudu pres prechod baze-kolektor zavreneho tranzistoru T2 (pripadne T4) a rezistor R3 (pripadne R5) v okamziku. kdy by bylo na prislusnem ladicim poten¬ ciometru nastaveno mensi ladici napeti nei na nepripojenem. PrepinaC Pr slouzi k rufinimu prepinani potenciometru v pri- pad§, ze je spinadem S vyrazeno auto- maticke prepinani z finnosti.
Pri vestavbe tohoto zarizeni do prijima- ce je v pripade, ze neni soudasne vestavo- van i potenciometr P2, treba nahradit pu¬ vodni prepinace voleb popsanym prepi- nacem. Na zaver bych chtel upozornit, re vzhledem k zdtizeni ladiciho potencio¬ metru se u prijimacu s mechanickou stup- nici posunou indikovane prijimane kmi- tocty.
Ing. Michal Svoboda
KCLANKU DIGITALNIZOBRAZENI ZVOLENEHO KANALU
NA TV PRIJIMACI V AR A12/86
Rad bych upozornil na nekolik mylnych informaci, ktere poskytl ctenarum autor uvedeneho clanku.
Pravdou je, ze by vstupni informace pro integrovany obvod MH1KK1 mela byt v kodu 1 z 16, ale v zCdnem pripade neni treba nevyuzite vstupy koderu uzemno- vat, natoz pak pres rezistory 390 Q. Baze vstupniho tranzistoru je v uvedenem ob¬ vodu MH1KK1 pripojena pres odpor 10 kQ na zem, takze je zde automaticky trvale drzena uroven log. 0. Neni rovnez pravdou, ze koder pracuje nespolehlivd tehdy, nema-li vstupni log. 1 pulsni pru- beh. Vstupni log. 1 muze mit trvalou uro- veh a pokud tato trva, neni mozne zmenit
KC507 1/2 7404 1/2 7474 1/2 7404
+30 V » ♦.i 02
Obr. 1. Schema zapojeni L QUO
ji prirazenou vystupni kombinaci aktivo- vanim jineho vstupu kodCru - tedy ani ncihodnymi ruSivymi impulsy. Nevyuzite vstupy proto nemusi byt uzemnCny. Ne- spolehlivost kodovani muze byt zpuso- bena pouzitim mechanickych tlaCitek, ktere pri prepinani mohou generovat si- roke spektrum impulsu a tak pri puStCni tlaCitka (a pouze pri puStCni) muze byt vy- stupni pam§f obvodu prepsana jinou in¬ formaci.
Jak vyplyv& z nahradniho zapojeni vstu¬ pu MH1KK1, Ize dosahnout znacneho zjednoduseni popsaneho Zcipojeni. Staci pripojit vstupy MH1KK1 pres rezistory (napriklad 68 kQ) primo na vystupy MAS560. Tyto rezistory, spolu se vstup- nim odporem koderu (10 kQ), vytvori de- liC, takie napCti 30 V z integrovanCho obvodu MAS560 se zmenSi asi na 3,8 V pro zajisteni log. 1. Proud, ktery v tomto pripade MAS560 zatezuje, je dan timto deliCem a predstavuje priblizne 0,38 mA, coz jednotku predvolby nikterak neovliv- ni, protoze vystupni proud MAS560 je 5 mA. V takto zjednodusenem zapojeni je proto moino zcela vypustit celkem dva- atricet souCastek. Jsou to kondenza- tory C6 az Cl3, tranzistoiy T1 az T8 a rezistory R9 az R24. Domnivam se, ze to je uspora vice nez podstatna pri plnem zachovani pozadovane funkce.
Ing. Ivo Srubar
Autor clanku Uprava televizoru pro prijem PAL/SECAM v AR A12/86 nas upozornil na nekolik chyb, ktere se vlou- dily do schematu i do obrazce desky s plosnymi spoji na str. 468. Ve schematu je pravy vyvod C11 nespravnezapojen na vyvod5 10, mabytzapojen na vyvod 6. Na spoji horniho konce R8, ktery vede na L2 a C9, ma byt tecka (propojeni). Tyto chyby vSak nejsou na desce s plosnymi spoji. Zde je vsak nutno zajistit propojeni dolni- ho konce CIO s vyvodem 4 10 (propojit obe ctvercove plo§ky na desce). Polarita Cl5 je obracena. Omlouvame se ctena- rum a prosime je, aby si tyto chyby opravili.
• • •
K clanku Zavada na prijimaci Sopran v AR A12/86 nam sdelil Jan Uhrovic z Gottwaldova, ze autor odstranil pouze dusledek zavady, nikoli vsak zavadu sa- motnou. Zavada byla totiz zrejme zpuso- bena nespr^vnou funkci stabilizatoru, protoze pri jeho spravne funkci nelze v zadnem pripade na vyvodu 9 namerit napeti 20 V.
• • • V clanku Cislicovy multimetr DMM 520
z AR-A C. 1/1987 chybi na n&kresu desky s plosnymi spoji zdroju (V02, obr. 6) spoj mezi vyvodem 7 103 a nulovym vodicern. Na deskach dodavanych z podniku UV Svazarmu Radiotechnika tento spoj bude. Autor i redakce se za chybu omlouvaji.
^tamoAUbi/x ED® 91
Metronom s C-MOS
Ing. Zdenek Kulovany
Pro nevyhody pouzitl mechanickeho metronomu v „polnlch“ podmlnkach (vyzaduje vodorovnou podioz- ku, na kterou je postaven) jsem se rozhodl postavit metronom elektricky. Laborovanim s konstrukcemi uve- denymi v AR jsem nakonec dospel k zapojenl, ktere nebylo choulostive na volbu soucastek a pracovalo s kremrkovymi i germaniovymi tranzistory, M6lo v§ak jednu nevyhodu, jako ostatni vsechny konstrukce met¬ ronomu, $ nimiz jsem se setkal: „nepocitalo“ prvnl dobu taktu. Sestrojil jsem tedy metronom s obvody TTL Tento metronom v§ak mdl pomerne velky klidovy proud. Proto jsem se po objevenl 10 CMOS na na§em trhu rozhodl konstrukci modemizovat a tak vznikl popisovany pri- stroj.
Popis zapojem obvodem MHB4029, zapojenym jako binarni 6ltac vzad s predvolbou. Po6et
Blokove schema pristroje je na dob taktu se nastavuje pfepi'naSem obr. 1, podrobne zapojenl na obr. 2. 1 z 10 (Prl). Udaj preplnade je preve- Gener&tor taktu 1 (hradla 1/1,112) vy- den do bin^irnlho kodu diodovou ma- rabl impulsy, jejichzSIrkaudavabarvu tic! D2 az D13. Vztah mezi udajem na zvuku (..klepnutr)ajejichf opakovacl preplnaci a poctem dob v taktu udava kmitocet Ize menit potenciometrem tab. 1. Vystupnl signal delicky je ve- P1. Odporem rezistoru R1 se da na- den do monostabilmho klopneho ob- stavit nejvysSI opakovacl kmitocet ge- vodu 3 (hradla 1 /5,1 /6,2/1,2/2), ktery neratoru, tj. maximalnl ,,rychlost‘‘ urcuje delku plsknutl, zvyrazhujlclho metronomu. Odporem R2 nastavlme prvnl dobu taktu. Toto plsknutl je barvu zvuku podle vlastnlho vkusu. generovano astabilnlm multivibrato- Impulsy jsou vedeny jednak do konco- rem 4 (hradla 1 /3, 1 /4, 2/4). Signal je veho zesilovace 5, jednak do delicky pres potenciometr P2, umoznujlcl s nastavitelnym deliclm pomerem 2. menit zvyraznenl prvnl doby taktu Delicka je realizov^na integrovanym (coz jevyhodne pro vyuku rytmickeho
generator koncovy 1 |
impulsu 2 3 4 r~
- /es itovac \_1
1 oteheka
IN monostobilnl
klopny obvod
astabilni _]
multivibrator
-5- “
\
ukazuje obr. 5. Deska s plosnymi spoji je pfipevnena tremi sroubky M 2,5x5, ktere jsou zataveny dotermoplasticke hmoty krabidky. Potenciometr PI, reproduktor a prepinac PM jsou pri- pevneny na horni odnimatelne viko krabidky. Velikost krabicky umozftuje umistit do ni baterie 4,5 V, drz6k ctve- rice tuzkovych clanku (6 V), drzak sestice tuzkovych cl&nku (9 V) nebo devitivoltovou baterii pro napajeni metronomu. Metronom je nutno ocej- chovat podle pouziteho napajeciho napeti, protoze se zvysujicim se napa- jecim napetim se zvysujedolni i horni mezni kmitocet metronomu (pfiblizne logaritmicky). Pristroj pracuje na prv- ni zapojeni, na miste diod D1 ai D13 Ize pouzit jakekoli kremikove diody pro vseobecne pouziti, na mist& tran- zistoru Ize pouzit i germaniove typy, napr. GS507 a 102NU71. Potenciometr P2 je knoflikovy typ s vyvody do plosnych spoju asvypinafiem (pouzi- ty napf. jako potenciometr hlasitosti v kapesnim radioprijimaci IN70).Ten- to potenciometr se sice dost casto sezene v prodejnach TESLA ELTOS jako nahradni dil pro ruzne kapesni radioprijimafce, jeho katalogove ozna- ceni se mi vsak nepodarilo zjistit.
Zakladni technicke udaje Napajeni:
UB = 4,5 V nebo 6 V ci 9 V. Pocet dob v taktu:
2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 12 nebo 16 s nastavitelnou hlasitosti zvyraz- neni prvni doby.
Rozsah rychlosti: 20 az 230 impulsu/min pro UB = 4,5 V, 24 az 300 impulsu/ /min pro UB = 9 V.
no vyvody Pf 1
r~2~~8
06 -' 010
Rio—|-t-o oJ | J -j R2°—C=hoRg
no vyvody Pr 1
«■* R8 re -kh j Q o C5
T1 oE T 0 0 ? —I 0<3 * a 101 «
e!v«S «1: ° T •T’>vTU,o
tl -~.
Obr. 4. Deska s plognymi spoji V21 a rozkjieni soudastek (u 103 ohnout nebo uStipnout vyvod 2, nep&jet jej do ploSneho
spoje; Qn - nezapojen)
Pouzite soucastky
101 MHB4049 102 MHB4001 103 MHB4029 T1,T2 KSY62B T3 KF507 D1 ai D13 KA264
R1 180 kQ R2 5,6 kQ R3 az R7 1.5 MQ R8 220 kQ. TR 211
4,7 nF, TE132 2,2 nF, TK 724 50 jtF, TE 152 100 nF, TK 782 2,5 MQ, logaritmicky, TP 160 5 kQ, logaritmicky s vypinafcem (viz text) spinacTS211 00 01 s bocnicemi WF 251 00
Obr. 5. Vnitfni usporadani
Merac nizkych frekvencii' Ing. Kamil Zachej
Meraci pristroj je urceny k pomerne presnemu meraniu opakovacej frekvencie impulzov do priblizne 1 kHz. Zakladom meracej metody je yyuzitie zaujimavej vlastnosti integrovaneho obvodu MH7474vo funkcii zmiesavaca. Princi'p merania je vhodny i pre meranie vyssich frekvencii.
Vyhodnocovacia cast' pristroja je riese- na analogovo so vstavanym panelovym meracim pn'strojom. Cele merane pasmo je rozdelene do dvadsatich rozsahov po 50 Hz, 6im sa dosahuje pomerne vysoka presnost’ merania i dobra rozlisovacia schopnosf zmien meraneho sign£lu. Na- priklad pre meranie opakovacej frekvencie impulzov 360 Hz bude rozsah od 350 do 400 Hz roztiahnuty na celu stupnicu pri¬ stroja, co umozni indikovaf zmeny frek¬ vencie az 0,1 Hz.
Obsluha pristroja je jednoducha, na- korko prepinanie jednotlivych rozsahov je ,,automaticke “. Pouzivatef si naviac moze pomocou kontrolneho prepinaca pristroj kedykofvek otestovaf. Meranie je usporia- dane do dvoch rezimov. V prvom sa uskutodnuje prehfadove meranie v rozsa- hu 0 az 1 kHz a v druhom meranie v pri- slusnom rozsahu 50 Hz«Stupnica mera- cieho pristroja je linearna a ciachovana pre oba uvedene rozsahy.
Popis zapojenia
Blokova schema zariadenia je na obr. 1 Vstupny merany signal sa privadza do vstupneho tvarovaca VT, ktory zaist’uje vefky vstupny odpor. Pri prehradnom me- rani je cfalej frekvencia delena dvoma v delici D a prichadza na samotny meraci obvod M s panelovym pristrojom P.
V pripade presneho merania je prepi- nac Pri v dolnej polohe a vstupne impulzy
su zmie§avane v zmiesavaci Z s priebe- hom s porovnavacou frekvenciou 100 Hz. Pristroj je napajany zo siete cez napajac N a vyuziva frekvenciu siete ako referenc- nu. Sinusovy priebeh 100 Hz je upraveny na impulzny v tvarovaci T.
Presnost' frekvencie siete je pre mera- cie ucely vyhovujuca a chyba je menej ako 0,5 %. K tejto hod note sa bude blizit’, po presnom ociachovani, i vysledna pres- nosf pristroja. Presnost' bude zavisief i na rozsahu merania a cim bude merana frekvencia bliz§ia k porovnavacej (100 Hz), tym bude i presnost vaCSia. Pri mimoriadnych poziadavkach na pres-
fi°——- 0 >c s R
Obr. 3. Klopny obvod ako zmiesavac
Obr. 4. Graficka zAvislosf frekvencii
nost’, je mozne pouzif ako referencnu frekvenciu i frekvenciu odvodenu od pri- davneho krystaloveho oscilatora Q.
Technicke udaje
Merana frekvencia: 0 az 1 kHz, linearne. Frekvencia vjednom rozsahu: 50 Hz, linearne. Prepinanie rozsahov: automaticky. Vstupny odpor: viac ako 50 kQ. Vstupna amplituda impulzov: 1 az 200 V. Ochrana vstupu proti zapornym impuizom Chyba merania: <3%. Chyba spridavnym oscilatorom: <0,5 %. Kontrolna vstavana frekvencia
a) v rezime 0 az 1 kHz: 100 Hz, 20 % vychylky, b) v rezime 50 Hz: 50 Hz, 100 % vychylky.
Napajanie: 220 V. Spotreba: asi 3 VA. Rozmery: 10 a 15x5,5 cm. Hmotnosf: asi 0,3 kg.
Podrobny popis cinnosti
Uplna schema zapojenia je na obr. 2. Napajac je tvoreny presnym integrova- nym stabilizatorom 101 a dodava na vy- stupe napStie +5 V. NapStie je nastaviter- ne odporovym trimrom R3 v uzkom rozsa¬ hu. Ochranu napajaSa zaisfuju rezistory R4 a R5. Napajac sa odpaja od z£faze pri prefazeni prudom pribliine 140 mA.
Zo siet'oveho transformatora Tr, cez diddy D3 a D6 su privadzane impulzy 100 Hz na tvarovaci obvod z hradiel B, C, D integrovaneho obvodu 102. Vstupny tvarovad tvofi tranzistor T1 a hradlo A ob¬ vodu 101. Dioda D8 chrani vstupny obvod pred zapornym impuizom, pri nahodnom prepolovani privodnych vodicov.
Cast' B integrovaneho obvodu 103 sluzi ako delic s modulom 2 a 6asf A pracuje podTa polohy prepinaca Pr2. V polohe „KONTROLA“ je zapojena ako delic s mo-
f2 = TOO Hz (refertnern) iruTuitr^^
Obr. 5. Casovy ►
diagram
Obr. 1. Biokove schema meraca
6 x KYI 30/80 MAA723
fl‘f2
fyo
trh
if0
f,* 133 Hz ,
fy 33 Hz
f,--66pHz, f,<f2
f3~33 Hz
KC506
d)
D2
220 V D3
D4
»-
m %52A H 13!
mm B ■
u i a ■
2K2
071 m f 11 1 HI
I A70J3k3\
T3
IriCTi Ik 5
Pr2
R11
IkS
MH7400 MH7474
Obr. 2. Celkova schema zapojenia
UCY74121
dulom 2 a v polohe „MERANIE“ ako zmie§ova6. Nakofko pouzitie klopneho obvodu D typu 7474 vo funkcii zmie§ava- ca je netradicne a zaujimave, zasiuhuje si podrobnejSiu zmienku.
Cinnost’ klopneho obvodu D ako zmie- savaca je na obr. 3. Na vstup D sa priv&dza merana frekvenciafi a na hodinovy vstup C porovndvacia frekvencia f2, v na§om pripade 100 Hz. Frekvencia impulzov na vystupe f 3 bude rozdielna od oboch vstup- nych. Vystupna frekvencia bude umerna absolutnej hodnote rozdielu frekvencii fi a najbliz§ej harmonickej frekvencie f2. Graficky je uvedena zavislosf na obr. 4. Z priebeh u vyplyva, ze akakofvek frekven¬ cia f, sa transformuje do jednotnej vystup- nej frekvencie 0 az 0,5/2. v na§om pripade 0 az 50 Hz. Treba si v§ak uvedomit', ze v rozsahoch (p - 0,5)f2 az nf2 je priebeh merania inverzny, tj. so stupajucou fi vystupna frekvencia klesa.
Priklad casoveho diagramu pre vstup¬ ne priebehy s roznou frekvenciou je na obr. 5. Pri rozbore funkcie MH7474 ako zmiesavafca je dolezite pripomenuf si za-
Obr. 6. Doska s ploSnymi spojmi V22
kiadnu vlastnost' tohoto typu obvodu, tj. impulzov. Vysledna frekvencia/3 pre obe odvodene od nabeznych hran fi. Podob- napSt’ova uroven zo vstupu D sa prenaSa uvedene napStia je nulova, ako to vyplyva nym sposobom mozeme porovnat' tubo- na vystup Q len v okamziku nabeznej zc), e).Pritomniejepodstatn6,cinapafo- vornu frekvenciu s referenfinou a zistif hrany hodinoveho signalu na vstupe C. va uroven je log. 1 alebo log. O.doleziteje, produktzmiesavania, co vedie k uvedenej Vystup Q zotrvava na nadobudnutej urov- ze sa nemeni. Urovefi napStia pre vystup- zavislosti na obr. 4. ni bez ohfadu na pripadne cfal§ie zmeny nu frekvenciu/3 zavisi v tomto pripade na Vystupy zo zmiesavaca a delica su vstupu D. K opStovnemu prenosu infor- fazovom posuve medzi/i a /2. Odvodenie privedenenaklasickumeraciucast'sinte- macie dochadza pri nasledujucej nabez- prvych troch bodov rozhodujucich pre grovanym monostabilnym klopnym obvo- nej hrane hodinoveho signalu. vystupny priebeh jevdlagrameznazorne- dom 104. Obvod upravuje impulzy na
Prejednoduchosfjev6asovom diagra- ne a ako to vyplyva uz z uvedeneho. su to jednotnu dlzku danii prvkami R15 a C6. me uvedeny casovy interval 0,1s pre nabezne hrany fu Vystup 104 je prisposobeny k meraciemu vsetky priebehy dovol’ujucirychlyvypocet Priebeh f) udava pripad, ze vstupna frekvencie. Priebehy b) a d) znazorhuju frekvencia /, je vysSia ako referencna f2 pripady, ze vstupna frekvencia/! je zhod- a h) znazornuje vstupnu frekvenciu niisiu na s referencnou, ale fazove posunuta. ako referencnu. Pre obatieto priebehy su A/3 (d— tj.. zh Taft qc
V pripade d) je naviac i odlisna strieda vystupy/3 na obrazkoch g), i) a su znovu 87 vO
magnetoeiektrickemu pristroju P tranzis- torom T2. Vychylka rucky je umerna poctu impulzov. Prepinac Prl umoznuje zmenif citlivost’ pri'stroja pre prehfadove meranie (maximalne 500 Hz) a presn6 meranie (maximalne 50 Hz). Nastavena sirka im¬ pulzov u 104 zohFadnuje obe uvedene alternativy.
Pri kontrole pri'stroja na rozsahu 0 az 1 kHz su impulzy 100 Hz privedene pria- mo na meraciu 6asf a sposobuju vychylku rufiky meradla na znacku 200 Hz (vstupna merana frekvencia sa na tomto rozsahu deli dvomi). Pri kontrole v rozsahu 50 Hz je porovnavacia frekvencia delena v 103 - A (obr. 2) a na meraci obvod sa privadza 50 Hz, 6o spdsobi 100% vychylku rudky meradla.
Mechanicka konstrukcia
Pristroj je instalovany do univerzalnej dostupnej pristrojovej krabice U6. Pre montaz do tejto krabice je rozmerove upravena i doskas plo§nymi spojmi podFa obr. 6.
Prevazna cast prvkov je umiestnena na doske vcitane transformatora a prepina- cov. Mimo dosky je len meradlo, uchytene na vrchnej strane krabice a zdierky pre privedenie meranej frekvencie. Cela me¬ chanic^ konstrukcia je na obr. 7. V spod- nej fiasti skrinky je pristroj uzavrety po- vodnym krytom z tvrdeho papiera. Kryt obsahuje otvory pre pristup k nastavova- cim prvkom.
Pred montazou meracieho pri'stroja bude nutne ociachovaf jeho stupnicu vyznacenim kontrolnych frekvencii. Na- stavenie pri'stroja prevedieme v polohe prepinaca Pr2 - ;,kontrola“. Prepinac Pri prepneme do polohy „50 Hz“ a na merad- le nastavime rezistorom R18 vychylku 100 %. Potom prepneme Pri do polohy „1 kHz" a rezistorom R17 dostavime udaj pri'stroja na 20% vychylku. Tym je nasta- venie ukoncene a mdzeme meraf v polohe prepinada Pr2 „meranie“.
Pridavny krystalovy oscilator
Jednotka pridavneho krystaloveho os- cilatora sluzi pre zva6senie presnosti pri- stroja a je jednoducho vstavateFna do povodneho pristroja. Napajacia cast’ pri- stroja je navrhovana i pre tuto moznost’. Zapojenie krystaloveho oscilatora je na obr. 8.
Oscilator je v Colpittsovom zapojeni s tranzistormi T1 a T2. Pouzity krystal stabilizuje frekvenciu oscilatora na 100 kHz. Hradla 101 upravuju sinusovy vystup oscilatora na pravouhly a dekadic- ke delice 102,103 a 104 delia frekvenciu impulzov na vystupnu frekvenciu 100 Hz.
Doska oscilatora sa pripaja pomocou piatich vodidov do zakladnej dosky v bo- doch A, B, S, X Y. Pripojovacie vodice vScsieho priemeru sluzia su6asne i ako nosne prvky. Pri pripojeni jednotky je treba v povodnom zapojeni vybrat’ D3, D6, D7, R8, R9 a R7 nahradit’ drotovou spojkou.
Obr. 7. Pozdfzny rez pristrojom
Zaver
Pristroj vyuiijeme pri roznych mera- niach v oblasti cislicovej techniky. Ako vyplyva z meracej metody, pristrojom je mozne meraf i priebehy s frekvenciou vyssiou ako 1 kHz. Predpokladom k take- muto meraniu je vsak nutne aspoh pribliz- ne poznat’ meranu frekvenciu, nakoFko v tejto oblasti uz nepracuje prehfadove meranie.
Pouzite suciastky
Rezistory (miniaturne) R1, R7, R8 2,2 kQ R2, R21 4,7 kQ R3, R17, R18 1 kQ, trimer R4, R5 10 Q R6, RIO, R11 1,5 kQ R9 470 Q R12 56 kQ R13 3,3 kQ R14 27 MQ R15 22 kQ R16 5,6 kQ R19, R20 podFa meradla
Vysledkem spoluprace firmy UNITRA- Unimor a organizace POLBRIT je minipo- citac UNIPOLBRIT 2086, na bazi mikro- procesoru Z80. Je to pine kompatibilni verze s pocitadem ZX Spectrum a met radu funkei navic. Cena 190 000 zl. vsak jej (die referatu v polskem casopise Radioelek- tronik 2/86) cini nedostupnym vetsine z^jemeum o tuto techniku.
OK2QX
r
PRIPRAVUJEME _ _____ ^
- —--
rriU VAS
Antenni zesilovace
96
Novinka ve vyrobe plosnych spoju
V novem provozu na vyrobu plo§nych spoju se pouziva chemicke nanct§eni kovo- veho, predev§i'm m§deneho povlaku na obrazec plo§nych spoju, vytvoreny special- ni pastou Bayprint, schopnou pokovova- ni, sitotiskovou technikou. Timto po- stupem Ize nan^Set plochy i jemne struktu- ry na podkladove materialy, napr. na pruzne polyesterove 6i polyimidove folie nebo na pevne desky. Novym zpusobem vyr^tbene plosne spoje jsou rovnomdrne tloust’ky, dobre se pajeji a maji lepsi vodivost pri dobre prilnavosti k podlozce, nez pri dosavadni technologii s vyuzitim stribmych nebo podobnych past.
Popsana technologie, vyhodna z hle- diska nAkladu na material i energii, vznik- la spolupraci chemickeho koncernu Bayer s firmou Wilde MIT, specializova- nou na plosne spoje. Na obrazku je uk^z- ka prave vyrobene transparentm folie s nanesenymi plosnymi spoji.
POPULARIZACI MIKROPROCESOROVE A VYPOCETNl TECHNIKY PLNIME ZAV£RY XVII. SJEZDU KSC
Prevodnfk pre pripojenie analftgovych snimacov k mikropocitacu
Mnohokrat je potrebne spracovaf mikropo6i'ta6om vstupne veliSiny, ktore su sm'mane Cinnosf jednotlivych blokov analogovo - potenciometrom. Vyuziva ho totiz veFa sond v priemysle, ale aj takA uzitoAne zariadenia ako pikovy ovladac - joystick, ramenovy digitalizAtor [3],... V zahranidi su Celezapojeniemoznorozdelit’nadvecasti k dispozicii integrovane obvody, ktore samotne zabezpeiuju cely prevod aj pripojenie a/D prevodnik a na prisposobenie k zbernici k zbernici [1]. PrikonStrukciiprevodnikaznaSichsudiastoksomsasnazilvhodnymzapojenim mikropocitada (obr. 1). A/D prevodnik preva- eliminovaf nevyhodyplynucezvafcSiehomnozstvaobvodovapotrebnychnapAjacichnapati. dza napatie z vystupu snimacieho potencio-
Technicke udaje Snimacf rozsah: 1/3 odporovej drahy poten-
ciometra, (u rotacnych zodpoveda uhlu 90°), jednoduchou upravou mozno zmenit’.
Pocet vstupnych analdgovych kanalov: 4 Vzorkovanie: 8 bitov alebo 7 bitov + 1 bit
pomocny. Rozlisitefnosf: 1/256 alebo 1/128 rozsahu. Rychlost' prevodu: 4 pri hodinach 2 MHz,
(falsie 3 |ts na prepnutie kanalu a start merania.
Napajacie napatia: 0, +5 V 0, UA+, Ua~ - analogove, kde UA+ e< +9 V; +18V>, U* e <-18 V; -5 V>,Ur - ,,referencne“ - nemusi byt’ stabilizovane, staci odvodit’ od +5V alebo UA+; Ur < UA+ - 4 V, blizsie pozri popis zapojenia.
Rozmery: 18 cm x 13,5 cm x 3,5 cm (doska: 11,3 cm x 9,5 cm).
Urcene pre mikropocitacove systemy s mikro- procesormi typu 8080,8085 a Z80.
prisposobenie zbernici pP , A/D prevodnik
metra na digitalnu hodnotu. Ma predradeny analogovy multiplexer, ktory umoini prepinat’ viac vstupnych kanalov. Vyber potrebneho kanalu si zaisti sam mikropocitai. Tym sa ciastofine kompenzuje nevyhoda pomerne vefkeho poctu nutnych integrovanych obvo- dov v zariadeni.
A/D prevodnik vyuziva tzv. kompenzadnu metodu prevodu, ktorej princip spofiiva v pos- tupnej aproximacii vstupneho napatia napa- tim aproximacnym. Aproximacne napatie je vytvarane D/A prevodnikom ovladanym apro¬ ximacnym registrom. Tieto su zapojene v spat- nej vazbe napat’oveho komparatora, ktory ap- roximaciu riadi (prevadzane napatie je prive- dene na jeho druhy vstup). Je pouzita znama Newtonova binomicka metoda (pripomeAme si ju algoritmom pri hre hadanie cisel z daneho intervalu:HI-LO).Vyhodami tohoto sposobu su konstrukcna jednoduchost’ (aproximafine re- gistre su dostupne), jednoduche casovanie (odvodene priamo z hodinovych a riadiacich signalov mikropocitade) a vysoka rychlosf prevodu (8x perioda strojoveho taktu mikro- pocitada; vyluci sa tym skreslenie merania vplyvom pohybu potenciometra - netreba pouzit’ obvod typu SAMPLE and HOLD, proce- sor nebude brzdeny cakacimi cyklami).
Prenos ovladacich signalov (vyber ziadane- ho kanalu) zo zbernice mikropocita6a vo vhodnej chvili, odstartovanie prevodu a pre¬ nos nameranej hodnoty na zbernicu zabezpe- cuju prisposobovacie obvody. Pouzivam po¬ merne neobvykly sposob ovladania tohoto zariadenia mikroprocesorom.
Pri n-tom „volani“ periferneho zariadenia (vstup z I/O) sa najprv prevedie cez trojstavovy oddelovac na datovu zbernicu mikropocitaca hodnota namerana v n-1 merani a sucasne sa najnizsimi bitmi adresovej zbernice nastavi vyber vstupneho meracieho kanalu pre n-te meranie. Potom sa n-te meranie odstartuje. Tento sposob ma proti beznym rieseniam, ktore by nastavovali meraci kanal cez vystupny port pri cfalsom ,,volani‘‘ (vystup na I/O), vyhodu v jednoduchsom programovom obhos- podareni (jediny prikaz pracujuci s perifernym zariadenim) a v jednoduchsej konstrukcii vy- berovych obvodov (staci dekodovat’ jedinu adresu a signal vybavenia citania I/OR).
Existuje este jedno elegantne riesenie - pripojif nase zariadenie ako vstupnu periteriu sdlhou dobou pristupu aobhospodarit’vsetko pocas jedneho strojoveho cyklu (pocas mera¬ nia by mikroprocesor cakal v strojovom takte WAIT asi 7 ^s, staci priviesf na vstup READY uroven log. 0). Mnohe mikropocitace vsak vyuzivaju vstup READY pri spolupraci s vi- deoprocesorom (aj nas> typ PMD-85, na ktory bolo zariadenie aplikovane) a nie je preto pre uzivateFa pristupny. Kedze jednym z hlavnych cieFov bolo vytvorif zariadenie univerz^lne pouziterne pre v§etky dostupne systemy s ^P MHB 8080, toto riesenie bolo zamietnute.
Popis zapojenia
Srdcom analogovej casti je monolyticky osembitovy D/A prevodnik typu MDAC08. Chova sa ako zdroj prudu, ktory je zavisly na vstupnom digitalnom ovladacom slove a na vstupnom referencnom prude.
B B Plati: /out = N/r, kde N = -rr + -t* + ... +
R 2' 2 + _8(Ne<0;1>) (1)
pricom Bj je logicka hodnota bitu Bi vstupneho slova. Zaujemcom o podrobnu strukturu a do- porucene zapojenia tohoto obvodu doporucu- jem [2],
Vstupny prud odoberame zo zdroja napatia Ur cez rezistor R1(obr. 1).
Obr. 3 Obrazec plo§nych spoju desky VI02 pfevodniku D/A
sniVnac 1
Obr. 4. Rozmist&ni soudastek na desce s plosnymi spoji VI02 pfevodniku D/A
Platt / R - u* Ri
(2)
Rezistor R4 (obr. 2) pripojeny na invertujuci vstup referencneho zosilovaca sluzi len na kompenzaciu vstupneho kl'udoveho prudu. Kmitoctovu kompenzaciu referencneho zosi¬ lovaca zabezpecuje kondenzator Cl, zapojeny k vyvodu COMP. Rozhodovacia uroven prepi- nacov riadenych vstupnym slovom je nastave- na pre logiku TTL pripojenim vyvodu ULc na spolocnu zem.
Napatie je privedene na neinvertujuci vstup napafoveho komparatora s vefmi malym vstupnym prudom. Najeho invertujuci vstup je privedene napatie U2 z vystupu analogoveho multiplexera.
Rx Piati preh: U2 = Ur (1 - —) =
= Ur (1 - K), (5)
kde K je pomer okamzitej vychylky k maximal- nej vychylke. Vplyv vstupnych prudov a vstup¬ neho odporu komparatora ako aj vplyv pri- echodoveho odporu analogoveho multiplexe- ru neuvazujeme, lebo pouzity komparator typu MAB311 ma vysoky vstupny odpor (voci R2aj voci odporu multiplexera).
Pre rozdiel napati na vstupoch komparatora teda piati (z (4) a (5)):
U = - U2 = Ur (K - N
Preto ak K > N —, na vystupe komparato- R1
ra je uroven log. 1 (vystupny tranzistor v zapojeni s otvorenym kolektorom), pre¬ to aproximacny register v nasledujucom takte ponecha N vo ,,vrchnej“ polovici deleneho intervalu.
Aproximaciou je zaruceny konecny
stav, kedy Ur (K - N' ^-) = 0, kde N' = N ±
± — (rozlisitefnost prevodu), Ur teda 256
vypadne a dostavame priblizne:
K ~ N R2 RI ‘
Z toho jasne plynie, ze digitalna hodnota N presne vyjadruje pomer K-, pokial’ sni- maci rozsah vychylky nie je rovny fyzicky maximalnej vychylke, ale len jej casti,
Rp volime pomer f 1. Konstruovane za-
riadenie bolo vyuzite k pripojeniu pakove- ho ovladaca (snimaci rozsah 90°, cize 1/3 odporovej drahy), preto bolo zvolene
= \ (RI: tri rezistory o odpore R2 pa- RI 3
ralelne). Presnost’ merania teda nezavisi od ,,refe¬
rencneho napatia Ur, ktore preto mozno odoberat’ na odporovom delici, alebo priamo z logickeho napajania. Treba dodrzat’ jedine vhodny pomer R2/R1. Aj napajacie napatia t/A+, l/A“ analogovej casti mozu byt’ zo sirokeho rozmedzia hodnot. Kecfze vsak aktivnou cas- t’ou analogoveho multiplexera su spinace s tranzistormi typu FET, vstupne analogove napatie must byt’ aspon o 4 V mensie nszUpC. Vzhfadom na zapojenie potenciometrov teda 0 < Ur < Ua+ - 4 V.
Pocet prepinanych kanalov mozno pouzi- tim dostupnych obvodov zvacsit’ az na 16 (multiplexer MAB16), v beznej praxi v§ak §tyri uplne postabia. Druha polovica dvojiteho ana- logoveho multiplexera je vyuzitel'na na prepi- nanie pomocnych logickych signalov (ku kaz- demu potenciometru jeden), ktore nahradia najnizbi bit digitalnej hodnoty meranej veliciny (cim sa vsak znizi rozlisovacia schopnost’ na 1/128).
Zapojenie prisposobovacej casti je jedno- duche. Tato cast’ je ovladana tromi vybavova- cimi signalmi (Si, S2 S3) a tromi riadiacimi signalmi (I/OR, 4>2, RESET) z mikropocitaca. Pokiaf sa na zbernici vyskytne niektory z tych- to signalov v negovanej forme, pouzijeme prislusny invertor z 101. Inac tento invertor nezapajame. Obvod 102 vysiela vybavovaci signal (PERIFERY SELECTION) vtedy, ak na vstupe I/OR je log. 1 a na vybavovacich vstu¬ poch je taka kombinacia, aby Si=S2=S3= log. 1 (zalezi samozrejme natom, ci je vybavovaci vstup priamo alebo cez invertor). Preto u men- sich mikropocitacovych systemov (do 8_vstup- nych jednotiek) mozno vstupy Si (Si), S2 (S2), S3 (S3) pripojit priamo na vybrane vyvody adresovej zbernice. (Priklad: u mikropocitaca PMD-85 sa prepoji Si s A2, S2 s A3 a S3 s A7 - vybavovaci signal bude teda vyslany len vtedy, kecf A2 = A3 = A7 = log. 1, cize napr. pri prika- zoch vstupu IN FCH - IN FFH).
Pocas vybavovacieho signalu sa prenasa odmerena hodnota z vystupu aproximacneho registra cez oddefovac 103. Je to obvod MH3212 zapojeny vo funkcii trojstavoveho oddefovaca zbernice (vhodnejsi by bol obvod MHB 8286, ktory ma menbie puzdro, ale v case konstrukcie nebol dostupny: riesenie s dvoma MH3216 je rozmernejsie aj nakladnejsie). Na- stupnou hranou vybavovacieho signalu sa v klopnych obvodoch 104 ulozi hodnota zo vstupov A0, Ai, ktora urcuje aktivny kanal pri cfalsom merani.
Negovany startovaci impulz tohoto merania odvodime od negovaneho vybavovacieho sig¬ nalu na klopnom obvode basovanom zostup- nou hranou strojovych hodin 02. Nastane jedine v strojovom takte T2, ked' prebieha bita- nie zo vstupu vybaveneho mikroprocesorom a hnecT v nasledujucom takte konci (pokiaf pocas T2 obsadzuje zbernicu spolupracujuci videoprocesor, impulz nastane az v posled- nom takte TW, kecf sa uvofni zbernice). Podob- ne casovanie je aj u typov 8085 a Z80 (<J>2=CLK). Takto vytvoreny startovaci impulz vsak treba este 0 niekofko taktov posunut’ (vsetko v 105), aby sa stacil prepnut' analogovy multiplexer (doba ustalenia asi 3 (rs).
Po odstartovani merania prebieha 3 aproxi- macnych taktov. V kazdom sa musi nastavit’ D/A prevodnik (pod 100 ns), ustalit’ kompara¬ tor (pod 150 ns)avyhodnotit’ jeho vystup (pod 50 ns). Vzhfadom na dobu taktu doporuce- nych mikroprocesorov (MHB 8080: 480 ns, Z 80: 400 ns, I 8085: 333 ns) je jasne, ze problemy nenastanu. Pri pripojeni k |xP Z80A (doba taktu 250 ns) vsak treba pouzit' rychlejsi komparator (napr. B110A).
Popis konstrukcie Prototyp zariadenia bol zostaveny na jednej,
kvoli jednoduchosti jednostrannej doske s plosnymi spojmi (obr. 3,4). Rozvod napaja- cich napati bol prevedeny na strane suciastok pomocou tenkych drotov, ktore sa ovinu a za- kvapnu cinom okolo kovovych paliciek zapaja- nych kolmo do dosky v mieste napajacich bodov (je to alternativa rozvodu pomocou medenych hrebienkov, najlepsim riesenim by v§ak asi bolo pouzitie obojstrannej dosky s rozvodom napajani na jej hornej strane). Ku kazdemu obvodu strednej integracie pridava- me v mieste jeho napajacich bodov kondenza¬ tor 68 nF pre krytie spinacich strat (pripajany priamo na palicky).
Vstupne analogove signaly sa privadzaju cez stvorvyvodove radove konektory pre mo-
delarov, ktorych vidlice su vpajane kolmo do dosky s plosnymi spojmi a vlepene do strany suciastok.
Vystupne signaly sa vedu 18 az 20zilovym plochym kablom (dizka do 0,5 m), na konci pripajenym k vhodnemu konektoru (pre PMD- 85 je to 32vyvodova zasuvka FRB zapojena tak, aby suhlasili signaly po zasunuti do tzv. aplika- cneho konektora [4]).
Predpoklada sa, ze vsetky potrebne napaja¬ cie napatia budu dostupne na zbernici pocita- ca (0, + 5 V, + 12 V, - 5 V alebo - 12 V). U PMD-85 to tak nie je a preto boli analogove napatia vyvedene na zdierky k napajaniu z ex- terneho zdroja (staci bateria).
Doska s plobnymi spojmi bola ulozena do krabice z fahkeho plastu (doza na maslo), pripevnena tromi skrutkami opierajucimi sa 0 kryci plat z organickeho skla. Finanbne naklady spolu s konektorom FRB nepresiahnu 400 Kcs.
Programove ovladanie
Predpokladam, ze programove ovladanie prisposobi uzivater svojej konkretnej aplikacii. Riadiace prikazy budu tvaru IN adresa, kde adresa sucasne zabezpeci prepnutie vstupne¬ ho kanblu pre nasledujuce meranie. Medzi dva za sebou iduce prikazy IN treba vlozit’ aspon dva jednoduche (Stvortaktove) prikazy, lebo doba medzi dvomi vybaveniami nasej periferie musi byt'aspon 15 taktov (celkova doba mera¬ nia). Ak pouzivame variantu s pomocnymi logickymi signalmi v najnizsom bite, tieto oddelime rotaciou akumulatora doprava (po- tom testujeme CARRY FLAG).
Mozne zlepsenia
Hlavnou nevyhodou zapojenia je potreba viacerych napajacich napati, bo vsak plynie z pouzitych dostupnych obvodov. Kvalitativ- nym skokom by bolo pouzitie 10 typu CMOS na miestach analogoveho multiplexera (cesko- slovensky MHB4052, kecf sa dostane na trh) a D/A prevodnika (snacf desatbitovy sovietsky K572PA1).
Literatura
[1] AR-Bb. 4/1981 -str. 131. [2] Prevodniky D/A a A/D pre skolske mikropo-
citace, AR d. 9-12/1983. [3] Jednoduchy digitizer, AR c. 6/1985. [4] Uzivaterska prirucka pre PMD-85 c. 3 -
operacny system, TESLA Piest’any. [5] Katalog polovodicovych suciastok, TESLA
1984/85.
Pouzite suciastky
Rezistory: R1.R4 4,7 kS2 R2 3 x 4,7 kQ - paralelnS
(viz text) R31 at R34 5 k£2/N, potenciometre R5, R6 2,7 kfi
Mikropotita6ov6 systGmy se skl&daji v&t$inou z v&t&ho po6tu desek, jejichi vystavba je moduldmi. Komunikace mezi jednotlivymi moduly (pamSf, CPU, vstupn£-vystupnf 26 pHLDA H
rozhranf, pFevodnlky,...) je paralelnf pomoci jednotlivych vedeni datov6, adresov6 a Fidici sbdrnice. PFitom jednotlivd stejnojmennd vedeni v$ech desek maji stejnA umfstdni; jejich potet a fyzick§ rozmistfeni vytv4Fi pak tzv. syst6movou sb&rnici. 27 pWAlT H
Takovychto syst6movych sbirnic ov&em (a bohuiel) existuje zna£n£ mnoistvi. Zpravidla t6m§F kaidy vyrobce mikropo£ita£ov6 techniky si vytvofil vlastni definici syst6mov6 28 plNTE H
sbdrnice v celkov6m pobtu vedeni, druhu pFlpojn6ho konektoru (pFimy fci nepfimy) a rozmist&ni, coi nikterak nepFispivi ke kompatibiliti (z&m&nnosti) jednotlivych system ti £i desek mezi sebou.
V roce 1976, kdy na vznikajicim trhu mikropoCftaCu m6la nejsiln§j§( pozici fa MITS v USA (vyrabSjfci proslu!6 mikropo- £(ta£e ALTAIR), pri§la poprv6 k uplatnSni sb§rnice S-100, majici pr£v6 jedno sto vedeni. Ostatni vyrobci — pFedev§(m IMSAI — vbrzku zjistili, ie nejjednodu§§( vstup na
*8 V / —. ■— 51 *8 V *16 Y 2 — • ■— 52 -16 V
3 —• — 53 NMT 4 —. ■ — 54 EXT
VII 5 “ ■ •— 55
ZC/TOO 15 ZC/TO 1 16 ZC/T0 2 17
18 CSA DISC 19
20 21 22 23
12 24 n 25
pHLDA 26 pWAIT 27
28 A5 29 44 30 A3 31
A15 32 A12 33 A 9 34
to DOI 35 .'8 D00 36 § A10 37 w D04 38 c D05 39 8 D06 40 w D12 4/
D13 42 D17 4 3 SMI 44
sOUT 45 sINP 46
* sMEMR 47 pHLTA 48 CLOCK 49
GND 50
56 57 58 59 60 61 62 63 64 IE0 65 _ 66 REFRESH 67 PHANTOM 68 MWRITE 69 70 71 72 pRDY 73 plNT 74 p HOLD 75 RESET 76 pSYNC 77 pW?T 78 p DBIN 79 AO 80 A 1
81 A 2 82 A 6 83 A 7 64 A 8 85 A 13 86 A 74 87 A 11 88 D02 89 D03 90 D07 91 DM 92 DI5 93 DI6 94 Dll 95 DIO 96 SINTA 97
98 __ 99 PUC
trh mikropoCitaCu je prav6 pouziti teto sb6r- nice jak u CPU, pam§fovych bloku, tak i u ostatnich podpurnych modulu. Poiet vyrobcu pouiivajicich tuto sbSrnici vzrostl k dneSnimu stavu na vice ne2 stovku, pFi6em2 je nabizeno na 600 ruznych desek a syst6mu pro t6m6F kaidy aplikafini pro¬ blem s komentovanou sbSrnici. RozmistSni jednotlivych vyvodu pFim6ho oboustran- n6ho konektoru (2 x 50) je na obr. 1. Popis signdlu spolu s jejich ozna£enim je uveden v tabulce d. 1.
Tab. 1. Funkce jednotlivych vyvodu syst6mov6 sbSrnice
S-100
vyvod oznaCeni aktivni
uroveh
popis die IEEE 696
1 +8 V — nestabilizovana na-
pajeci napati +8 V
2 +16 V — nastabilizovana na-
pajeci napati +16 V
3 XRDY H — external ready
— vnajSi ffdici signal pro oviadani sbarnice
4 VIO L — vedeni 0 pro vekto-
rovd preruSeni
5 VII L — vedeni 1 pro vekto-
rova preruSeni
6 VI2 L — vedeni 2 pro vekto-
rova preruSeni
7 VI3 L — vedeni 3 pro vekto-
rova preruSeni
8 VI4 L — vedeni 4 pro vekto-
rovS pferuSeni
9 VI5 L — vedeni 5 pro vekto-
rovS pferuSeni
10 VI6 L — vedeni 6 pro vekto-
rova pferuSeni
11 VI7 L — vedeni 7 pro vekto-
rova pferuSeni
12 NMI L — non-maskable in¬
terrupt — nemaskova-
telna pferuSeni
13 PWRFAIL L — power fail — vypad
proudu
14 DMA3 L — temporary master
priority bit 3, prioritni
bits
15 A18 H — adresovy bit 18
16 A16 H — adresovy bit 16
17 A17 H — adresovy bit 17
18 SDSB L — status disable
— vypfna budifie pro
stavovfi osmibitovfi
slovo
19 CDSB L — control disable
— vypinS budifie pro
5 fidicich signaiu
20 GND — zemnfini (totoFnfi
s vyvodem 100)
21 NDEF — nedefinovSno
29 A5 H
30 A4 H
31 A3 M
32 A15 H
33 A12 H
34 A9 H
35 D01/DATA1 H
36 DOO/DATAO H
37 A10 H
38 D04/DATA4 H
39 D05/DATA5 H
40 D06/DATA6 H
41 DI2/DATA10 H
42 DI3/DATA11 H
43 DI7/DATA15 H
44 sMI H
45 sOUT H
46 sINP H
48 sHLTA H
49 CLOCK H
50 GND M
51 +8 V
— adress disable
— vypfn£ budiCe
adresov6 §estnActibi- tov6 sbSrnice
— data out disable
— vypina budifie pro
osm datovych vystup-
nfch signAlu — takt
— status valid strobe
— indikuje platny stav
— hold acknowledge — potvrzuje pot ad a-
vek HOLD
— indikuje, ze CPU je v Cekacim stavu
— indikuje stav vnitr-
niho klopn6ho obvodu
mikroprocesoru
8080A, jenz povoluje
akceptovat potadavek
na preru§eni
— adresovy bit 5
— adresovy bit 6
— adresovy bit 3
— adresovy bit 15
— adresovy bit 12
— adresovy bit 9
— datovy vystupni bit 1, obousmSrny bit 1
— datovy vystupni bit
0, obousmSmy bit 0
— adresovy bit 10
— datovy vystupni bit
4, obousmfirny bit 4
— datovy vystupni bit
5, obousmfirny bit 5
— datovy vystupni bit
6, obousm6rny bit 6 — datovy vstupni bit
2, obousm&rny bit 10
— datovy vstupni bit 3,
obousm§rny bit 11
— datovy vstupni bit 7,
obousmfirny bit 15
— signal, indikujfci
strojni cyklus Ml
— signal, indikujfci vy-
siiani dat
— signal, indikujicf pfijem dat
— memory read
— stavovy signal, indi-
kujici prenos dat z pa-
m§ti
— halt acknowledge
— potvrzuje provede-
nl instrukce HLT
— hodinovy takt
— zemn6ni (toto2n6
s vyvodem 100)
— nestabilizovana na-
pajeci napSti +8 V (to-
toin6 s vyvodem 1)
— nestabilizovana
zaporna napati —16 V
— zemnani (totoina
s vyvodem 100)
— signal,nulujici exter-
ni zarizeni (spolu
sPOC)
— prioritni bit 0
— prioritni bit 1
— prioritni bit 2
— sixteen bit request
— stavovy signal, po-
zadujici na podfize- nam 16ti bitovam za-
rizeni uvedenl signaiu
SIXTIN do aktivnfho
stavu
— adresovy bit 19
— signal, tvorici ode-
zvu na sXTRQ od 16ti
bitovaho podrizenaho
zarizeni, jim2 se indi-
65 NDEF
66 NDEF
67 PHANTOM
68 MWRT
69 RFU
70 GND
71 RFU
72 RDY
73 INT
74 HOLD
75 RESET
76 pSYNC
77 pWR
78 pDBIN
88 D02/DATA2
89 D03/DATA3
90 D07/DATA7
91 DI4/DATA12
92 DI5/DATA13
93 DI6/DATA14
94 DI1/DATA9
95 DI0/DATA8
96 sINTA
97 sWO
kuje, ie je moiny pre-
nos
— adresovy bit 20
— adresovy bit 21
— adresovy bit 22
— adresovy bit 23
(nejvySSf bit rozAifujici
adresove osmice)
— nedefinovAno
— nedefinovAno — signal, jimi jsou
bAinA podfizenA za¬
fizeni odpojena, na-
proti tomu pfipojena
zafizeni zviaStni (=
= phantomslaves) — memory write stro¬ be — indikuje cyklus
Zctpisu pro operaAni
pamAf. MWRT = pWR
and sOUT — bude urAeno doda-
teAnA
— zemnAni (totoinA
s vyvodem 100)
— bude urAeno doda-
teAnA
— indikuje pfiprave-
nost systAmovA sbAr-
nice
— indikuje pozadavek
pferuSeni
— hold request
— vnAjSi signal ze za¬
fizeni doiadujiciho se
pfevzeti adresovA
a datovA sbArnice pro
vlastni pouiiti — napf.
pro uAely DMA, atd.
— iniciuje systAmovou
sbArnici; must byt ak-
tivni spoleAnA se sig-
nAlem POC
— ridici signal, indiku-
jici poAAtek kaidAho
strojnfho cyklu
— write — indikuje, ie
na datovA sbdrnici se
nachAzeji platnA data
— data bus in — indi¬
kuje, ie datovA sbAr-
nice se nachAzi ve vstupnim modu.
Umoihuje naAteni dat
z pamAti Ai vstupnich
registru do CPJ
— adresovy bit 0
— adresovy bit 1
— adresovy bit 2
— adresovy bit 6
— adresovy bit 7
— adresovy bit 8
— adresovy bit 13
— adresovy bit 14
— adresovy bit 11 — datovy vystupni bit
2, obousmArny bit 2 — datovy vystupni bit
3, obousmArny bit 3 — datovy vystupni bit
7, obousmArny bit 7
— datovy vstupni bit 4, obousmArny bit 12
— datovy vstupni bit 5,
obousmArny bit 13 — datovy vstupni bit 6,
obousmArny bit 14
— datovy vstupni bit 1,
obousmArny bit 9
— datovy vstupni bit 0,
obousmArny bit 8
— interrupt acknow¬
ledge — signal, indi-
kujici pfijeti poiadav-
ku na pferuSeni
— write out — signal,
indikujici cyklus sbAr-
nice, v nAmi jsou data
z mikropoditaie pre-
nd§ena na podrizenA
zafizeni
98 ERROR L — indikuje chybu na-
stalou v prAvA pro-
bihajicim cyklu
99 POC L — power-on-clear
— signAI, resertujici
vAechny pfipojenA pfl-
stroje pfi pfipojeni na-
pAjeciho napAti
100 GND — zemnAni
SbSrnice ov§em neni ide£lnl, nebof po- ch8zl z „6asQ TTL“, kdy kromS pP8080 neexistovaly t6m§F jin6 LSI obvody. Toho dukazem je napf., te vedent taktu a <t>2 problhajl bezprostfedn§ v sousedstvl devlti Fldiclch signAtlu. VSechny tyto pulsnl signdly majl strm& 6ela a tyly a jsou stele na sb6rnici zastoupeny. Z toho duvodu mohou vznikat tzv. preslechy do sousednlch vede- ni, pokud ov§em nenl zavedeno zvte§tnl stln§nl. A protoie na sbfirnici je takt 2 MHz, musf byt odolnAi proti ruSeni kmitofitem at 4 MHz, i kdy2 28dny z dalSIch signdlu tento kmitofiet nente. Rovn§2 umlst&nl —16 V v bllzkosti +8 V mohlo by v6st k neJAdoucf poruSe, kdyby se s deskou manipulovalo pod proudem. Proto nSkteFI vyrobci zabez- peCuji konektorov6 vany proti vyjmuti 6i zasunutl desek, je-li pfipojeno nap£jen(.
Sb&rnice S-100 nte n6kter6 typick6 zna- ky, jako napf. ie veSkerd vedenf jsou
a) pro S-100 *U *8 1/
sbermcove vedeni
R11 620\
o impedanci 2
R21
impedance Z ~ 200 SI (pro plosne spoje)
3001
R1 // R2 ~Z
| sbernicove vedem
o impedanci 2
7j I T2 t Tj
jednosm§rn8, v6etn§ datovych. Proto na- ch6z(me 8 datovych vstupnich vedenl, 8 datovych vystupnlch vedenl, 16 adreso- vych, 3 napAtjecI, 8 pferuSovacIch a 39 fldiclch. Ze zbyvajlclch byvAi je§t§ dalSIch 8 vyuzhteno jako rozSIFenl adresov6 sbSrni- ce (A16 at A23), 61 m2 je umo2n6no adreso- vAinl pamSti a2 do 16 MB.
Z hod not nap&jeclch napdtl vyplyvAi, te jsou nestabilizovanS; proto pro ka2dou desku (o rozmSrech asi 140 x250 mm) je zapotfebl pou2(t pflslu§n6 polovodi6ov6 stabilizator na odpovldajlclch chladi6lch. Vyhodou t6to koncepce je zlevnSnl centr^l- nlho nap^jeclho zdroje a potladenl mo2nych nez^doucich vazeb §ifitelnych jinak pfes nap6jecl vedenl. Naproti tomu umlst§nl regul6toru-stabiliz^toru na ka2d6 desce se projevuje vyskytem nepotfebn6ho tepla. Proto i u men§lch syst6mu (zhruba od §esti modulu) se setkdv^ime se zabudovanymi ventilatory. (Pfi nasazenl okolo dvaceti modulu se doporu6uj( pro neregulovany zdroj dodr2et n^sledujlcl hodnoty: 20 A pro +8 V, 10 A pro +16 V a 3 a2 5 A pro —16 V.) Pfi d£lk&ch vedenl syst6mov6 sbdrnice v6t§(ch ne2 20 cm je tfeba je zakon6it pasivnlm 6i aktivnlm zpusobem — podle obr. 2 — jinak mohou vznikat na konclch vedenl reflexy podstatnS ruSIcl pfenos dat. PrubShy n§kterych sign^lu pro 6tecl a z^pisovy cyklus pam&ti jsou na obr. 3.
PorovnAme-li oznaCeni vyvodu na obr. 1 s ozna6en(m v tabulce 1, zjistlme n6kter6 odchylky od standardu IEEE 696, napf. na vyvodech 14, 15, 16, 17. To proto, 2e n6kteff vyrobci na deskAch se sbdrnicl S-lOO pouilvaji v CPU modern6j§( mikro- procesor ne2 ji2 zastaraly 8080A, v dan6m pffpadfi Z80-CPU a na n6j navazujfcf pod- purnA obvody. Tehdy nepotfebuji rozSIfenl adresovA sbArnice a takto „uvoln§nA“ vyvo- dy pou2lvajl pro fldicl signAly, typickA pro Z80-CPU, -CTC ad. (viz. dalSI vyvody 64 (IEO), 14 (IEI)). To vlastnA bylo moinA, protoie pfed zavedenlm standardu IEEE 696 byly neobsazenA vyvody 6.12 a2 17, 21, 56 al 67, 71, pfiCemZ 20, 69 a 70 mAly odchylny vyznam, a sice: 20 — nechrAnAnA pamAf, 69 a 70 — ochrana pamAti.
Z uvedenych duvodu Ize jen doporuCit, dostaneme-li do rukou nAkterou z velkAho mnoistvi vyrAbAnych desek S-lOO, provAfit tAchto nAkolik vy§e uvedenych vyvodu.
Literatura: [1] Pol. B.: Bus-Fahrplan, CHIP 6/79, str. 28—37. [2] Lesea, A. Zaks, R.: Mikroprozessor Interface Techniken, SYBEX-Verlag GmbH, DUsseldorf 1982
odresa pameti
■STATUS'^ stradac
VICEVSTUPOVA LOGICKA SONDA
Jednovstupova logicka sonda ma pri mere- ni s!ozit§j§ich cislicovych zarizeni omezene pouziti. Problem spociva take v tom, ze nemu- zeme merit v danem casovem okamziku vice signdlu soucasne.
Sonda, jejiz schema je na obrazku, rozSiruje moznosti klasicke jednovstupove sondy. Son¬ da obsahuje krome bezneho vstupu S, jeste vstupy H 1, H 2, L 1, L 2, ktere v logickem soucinu funkci vstupu S podminuji. Uroven napeti na vstupu S je signalizov&na diodami D6, D7 a D8 pro nedefinovany stav, uroven HIGH a uroveh LOW. Diody D9, DIO a Dll indikuji prisluSne impulsy. UrovnS signalu
podmihujicich musi byt ovsem definovane. Pfipojime-li na podmihujici vstupy prislusne konstantni urovne napeti, dostaneme beznou jednovstupovou sondu. Zapojime-li napr. na podmihujici vstupy vhodne signaly ridici casti sbernice mikropocitace, nadefinujeme tak ca- sovy interval funkce vstupu S. Ostatni signaly sbernice pak muzeme postupne zmerit. Sonda ma vyvedeny take signify PS a PS, kde P znaci splneni uvedene podminky funkce vstupu S. Tyto signaly muzeme vyhodne uzit pro syn- chronizaci osciloskopu nebo jineho zarizeni.
Oziveni sondy je jednoduche. Nesmime pritom zapomenout na kontrolu statickych urovni TTL vstupu S. Dynamickou zkou§ku sondy provedeme napr. kontrolnim merenim znamych prubehu.
Sonda byla vytvorena na univerzalni destic- ce rozmeru 65 x 95 mm. Krabicka byla sesta- vena z jednostranneho cuprextitu, vrchni celo
je z organick6ho skla, polepeneho papirem a popisem. Vstupni a vystupni zdirky sondy tvori zbytky konektoru FRB TX. Spickyzbytku konektoru FRB TYslouzijako bananky privod- nich kabliku. Ze spicek tohoto konektoru jsou tez vytvoreny propojky pro pripojeni nevyuzi- tych podminujicich vstupu na napajeci napeti.
Sonda pracuje na urovni TTL. Indikuje nejkratSi impulsy dlouhe 25 az 40 ns, podmihu¬ jici vstupy odebiraji proud az 0,25 mA. Odber sondy ze zdroje je do 150 mA.
Z^verem mala poznamka. Soucasna mikro- elektronicka zakladna jiste umozhuje kon- strukci rady velmi jednoduchych a pritom ucinnych nastroju pro mereni v ruznych oblas- tech. Na to ostatne jiz bylo na strankach AR vicekrat upozorneno. Uvedeny popis neni presnym stavebnim navodem, alepouzeinspi- raci k podobne praci.
Ing. Jan Hazdra
Obr. 1. Schema vicevstupove logicke sondy
*.sv
Jednoduchy prevod parametru z BASICu do strojoveho kodu u Spektra
Ivan Horsak
V 1. cisle Zpravodaje Mikrobaze se tvrdi, ze prevod parametru pomoci prikazu USR neni u Spektra mozny. Vyzkousel jsem zpu- sob, ktery byl bezny u ZX-81 a zjistil, ze funguje i u Spektra.
Pro volani podprogramu ve strojovem kodu je nutno pouzit prikazu PRINT, jehoz syntaxe dovoluje zaradit vice parametru: 10 PRINT USR 23760,pi,p2,p3. Adresu zacatku stroj. kodu je vyhodne ulozit na nejakou basicovou promennou, napr. LET SUB=23760 PRINT USR SUB.
Na zacatku programu ve strojovem kodu musi byt umisten blok prikazu, kterymi se prevezmou parametry. Jejich struktura se lisi podie typu parametru, avsak dustedne vyuzi- vaji podprogramu z ROM. Tyto bloky Ize podie potreby libovolne kombinovat. 1. Parametr = cislo nebo promenna typu inte¬
ger (0-255) RST 20H CALL 1C82H (CLASS-6)
CALL 2314H (STK TO A) parametr je ulozen v registru A
102 TimEBiff
2. Parametry = dve jednobajtova cisla (pro- menne) RST 20H
CALL 1C82H RST20H
CALL 1C82H
CALL 2307H (STK TO BC) Oba parametry jsou ulozeny v registrech B a C
4. Parametr = retezec urm'steny v. “ nebo string promenna RST 20H
CALL 24FBH (SCANNING)
CALL 2BF1H (STK FETCH) v registru BC je ulozena delka retdzce a v regis¬
tru DE je adresa, na m'z je v pameti ulozen zacatek retezce.
Pri navratu do BASICu prikaz PRINT zobrazi hodnotu funkce USR, tedy obsah registru BC. Pokud chceme, muzeme tomu zabranit. U ZX-81 byla pouzivana ctverice bajtu: LD SP, (ERR SP) pred navratem do BASICu. Zdetento prikaz ucinkuje sice take, ale program se
zastavi. Proto je nutno pouzit na konci stroj. programu sekvenci prikazu:
LD HL, (ERR SP)
DEC HL
DEC HL
LD SP, HL
RET
Misto prikazu PRINT Ize take pouzit LPRINT, kde odpada vypis BC reg. Jako priklad pouziti tohoto jednoducheho zpusobu prevodu para¬ metru uvadim dva programy:
1. Mazani radek programu v BASICu. Na rozdil od podprogramu napr. v ZXEDTOOL nebo SIGMA BASIC tento nevyzaduje, aby uvedena cisla radek se v programu skutecne vyskytovala a je podstatne kratsi. Pokud jej umistime do radky 1 REM a provedeme LET DEL=23760, vola se prikazem:
PRINT USR DEL, OD, DO
23760 RST20H
CALL1C82H
CALL1E99 LD H,B
LD L,C
CALL 196EH (LINE ADR)
PUSH HL
RST 20H
CALL 1C82H
CALL 1E99 LD H,B
LD L,C
INC HL
CALL 196EH
POP DE
CALL 19E5H (RECLAIMING)
LD HL, (5C3DH)
DECHL
DECHL
LD SP, HL
RET
2. Na instrukcni kazete dodavane ke Spektru je soucasti nekolika programu (napr. THROUGH THE WALL) podprogram ve stro- jovem kodu „c“, ktery umoznujezobrazova- ni libovolne zvetseneho textu. (Prohlednete si zpusob prenosu parametru!). Nize uvede- ny podprogram dovoluje pouzit podprogra- mu „c“ s n£sledujicim volanim: PRINT USR LRG, xx, yy, xs, ys, p$ (xx a yy jsou souradnice leveho horniho bodu 1. pisme- ne, xs a ys jsou parametry udavajici zvetseni textu v prislusnych smerech a p$ je retezec na nemz je text ulozen). Zacatek tohoto strojoveho programu (LRG) Ize umistit bucT v BASICu do radky 1 REM nebo jej Ize predsunout pred „c‘' a nebo umistit za nej.
RST 20H CALL 1C82H
RST 20H
CALL 1C82H
CALL 2307H
LD (5BOAH),BC
RST 20H
CALL 1C82H
RST 20H
CALL 1C82H
CALL 2307H
LD (5BOCH),BC
LD A,8 LD (5BOEH),A
RST 20H
CALL 24FBH
CALL 2BF1H EX DE,HL
LD DE, 5BOFH
LDIR LD A,FFH
LD (DE),A
CALL 7EOOH
LD HL, (5C3DH)
DEC HL DEC HL
LD SP,HL RET
Uprava magnetofonu Panasonic RQ 8100
Tento magnetofon nema zadnou vyrobni vadu, jak se domniva autor prispevku v AR 6/86, a po jednoduche uprave pracuje i s poci- tacem ZX Spectrum v rezimu DATA. To, ze pocitac program ,,nebere“ je zpusobeno ne- vhodnym meznim kmitodtem filtru, pres ktery jde signal v rezimu DATA. Jedna se o tiltr typu horni propust, ktery utlumi kmitocty pod 1 kHz (zavdtdeci ton ma kmitocet asi 750 Hz). Snize- nim mezniho kmitoctu filtru, ktery slouzi zaro- ven jako „obracec“ faze, zavadu odstranime.
Magnetofon rozebereme, odstranime spod- ni kryta uvolnenimjednohosroubkuaodpaje- nim dvou vodidu napajeni ziskame pristup k desce se soucastkami, na ktere nalezneme kondenzatory C14 a C15. Paralelne k temto kondenzatorum pripojime miniaturni keramic- ke kondenzatory 10 az 22 nF. Po teto uprave bude magnetofon pracovat jak ma a neni proto nutne vyrazovat prepinac NOR-DATA z funkce. Bude-li se nekomu zdat uroven signalu DATA zbytecne vysoka, muze ji snizit nahrazenim propojky J2 rezistorem 33 az 68 kQ. Zaroven se tim snizi hlasitost pri poslechu a pri nahra- veini. Hlasitost pri poslechu Ize regulovat rezis¬ torem R31 (puvodni hodnota 220 Q). Casovou konstantu nahravaci automatiky Ize prodlouzit zvetsenim kapacity kondenzatoru C5.
Radek Du§ek
AMSTRAD PCI 512
Jak asi vetsina ctenaru Amaterskeho radia vi, vedle jim duverne znamych osmibitovych domacfch pocitacu typu Sinclair Spectrum, Sord M5, Atari 800 a mnohych jinych existuje i druha velka skupina pocitacu, kterym se rika profesionalni osobni pocitace. Jejich mikro- procesory jsou zpravidla sestnactibitove a pouzivaji je pri reseni svych pracovnich ukolu pracovnici cele rady nejruznejsich pro- fesi. Nejrozsirenejsim typem v teto kategorii je osobni pocitac IBM PC. Ten se dokonce stal neoficialnim prumyslovym vzorem, ktery dnes vice ci mene uspe§ne napodobuje rada vyrob- cu. Od sveho uvedeni na trh v roce 1981 klesaji neustale i ceny osobnich pocitadu standardu IBM PC - pricinuji se o to predevsim vyrobci lacinych kopii z d^lneho Vychodu. Zatim abso- lutniho cenoveho minima v§akdosahlasolidni a zavedena anglicka firma Amstrad Consumer Electronics pic. Ta predstavila na londynske vystave osobnich pocitacu v zari 1986 nejen nove Spectrum 128+2, ale i vlastni verzi profesion&lniho osobniho pocitace s oznace- nim PC 1512, jehoz zakladni cena je bez dane z obratu neuveritelnych 399jE . Tim pad la tra- difini cenova hranice 500£, ktera doposud oddelovala domaci a profesionalni pocitace.
Strucne fedeno je novy Amstrad velmi rych- ly osobni pofiitac s vysokym komfortem obslu- hy. V6t§inu funkci, ktere IBM PC ziskava pomoci pridavnych desek ma jiz v sobe zabu- dovanu. Minimalni konfiguraci za 460 j6, cozje cena vcetne dane z obratu, tvori vlastni jednot- ka pocitace s plnohodnotnym §estnactibito- vym procesorem Intel 8088 pracujicim s takto- vacim kmitoctem 8 MHz prepinatelnym na na 4,77 MHz, pam§ti RAM 512 kB, pamdti ROM 32 kB, jednou mechanikou pruzneho disku 5 1/4” o kapacite 360 kB, jednou seriovou (RS232) a jednou paralelni (Centronics) bra- nou a se tremi konektory pro pridavne desky. V cene je dale zahrnut cernobily monitor, elegantni kl^vesnice a elektronicka mys. Vza- du na klavesnici je konektor pro ovladaci paku a ovladaci prvek hlasitosti vnitrniho reproduk- toru. K okamzitemu dodani je take verze se dvema mechanikami pruznych disku za499£ + dan, nebo tataz verze s barevnym monito- rem za 649 £ + dan. Nejvykonnejsi verze s barevnym monitorem, jednou mechanikou pruzneho disku atuhym diskem typu Winches¬ ter o kapacite 20 MB prijde na 949 £+ dan. Duvodem nizke ceny pocitade je mimo jine pouziti programovatelnych poli, kterymi Am¬ strad nahradil asi 20 jednotlivych integrova- nych obvodu pouzitych v IBM PC. Novy poci¬ tac zna vzdy datum a pfesny cas- ctyri tuzkove baterie napajeji hodiny realneho casu apamef v niz jsou uchovany udaje o uzivatelem nasta- vene konfiguraci pocitace.
Programove vybaveni obsahuje dva operac- ni systemy: MS DOS 3.2 a DOS Plus firmy Digital Research a dale graficke programove prostredi GEM od stejne firmy. Standardni programovaci jazyk Basic-2 firmy Locomotive Software je velmi vykonny a neobycejne rych- ly. Na standardnich testovacich programech (Basic Benchmarks) dosahl PC 1512 druheho nejlepsiho casu ze vsech dosud testovanych pocitacu - 3,18 s. Jediny uzivatelsky program v zakladni cene tvori program pro kresleni a graficke navrhy GEM Paint.
Novy vyrobek firmy Amstrad predstavujedle recenzenta v [1] asi vubec nejdulezitejsi brit- sky mikropocitac roku 1986 a temer dokona- lou kopii zavedeneho vzoru. Jediny nedosta- tek, ktery naPC 1512shledaljejehoneschop- nost spoluprace s pridavnou deskou EGA pro barevnou grafiku s vysokym rozliSenim. I to se v§ak muze jednoho dne zmSnit, jak ukazaly neblahezkusenosti majitelu pocitafiu Amstrad CPC664, jejichz vyroba byla vzdipeti po zahaje- ni zase zastavena, nebot’ mezitim byl na trh uveden vykonnSjsi model CPC6128. Vyjma uvedenych duvodu nevidi autor [1] zadny jiny pro to, aby si zajemce o lacinou a vykonnou kopii IBM PC nekoupil novy Amstrad PC 1512.
pek
[1] Kewney, G.: Amstrad PC 1512. Personal Computer World, 10/86, s. 128 az 136.
Opravte si..
V programu ,,Databanka“, uverejnenem v AR A9/86, byly nalezeny tyto chyby:
Zmeni-li se na adrese 27 847 hodnota na 55, pro¬ gram pri listovam zp£t reaguje na kiavesu „7“ (je to prakti6t§j§i).
DSkujeme za v§echny J. Ndmedkovi a ing. Celjus- kovi (autor programu opravu nezaslal, prestoze zadna z chyb neni vinou redakce, jde o primou kopii vypisu od autora).
V dlanku ..Logicka sonda s indikaci LQ410" v AR A11/86 si opravte: rezistor R2 ma odpor 6,8 kQ (nikoli 680 Q), kondenzator Cl ma kapacitu 100 nF (nikoli 100 (iF). V rozlozeni souSastek na desce ma byt D13 oznadena D17, ve schematu chybi m6fici bod ,,B", umistany vespojovacim bode rezistoru R7 a R8.
Pavel Plhal
Pri stavbe zvukoveho moduiatoru pro ZX Spec¬ trum se mi nedarilo vyladit sou6asn6 kvalitni obraz i zvuk. Zjistil jsem, ze tuto nesnaz odstrani zapojeni rezistoru 100 Q mezi video vystup poiitaSe (z emito- ru TR2 a rezistoru R53) a vstup moduiatoru UHF (kam se tez pripojuje vystup zvukov£ho moduiato¬ ru). Dale upozorhuji, ie varikap D1 ma mit katodu na kolektoru T1.
Ing. J. Sladek
ITT (OmdteU&ll/lt ji 103
Krokovani instrukci SMS VUVT Zilina
Krokovani instrukci v SMS bylo dosud provadeno pouze programovym zpuso- bem pomoci monitoru. Tento zpusob ma jednu podstatnou nevyhodu, ze v pripade pouziti instrukce Dl (zakaz preruseni) v programu nelze jiz tento program kro- kovat po instrukcich do mista, nez pouzi- jeme instrukci El (uvolneni preruseni) a nasledujici vicebajtovou instrukci. V techto pripadech Ize program krokovat pouze ciste technickym zpusobem, ktery je dale popisovan.
Pro indikaci stavu datove a adresove sbernice se vyuziva displeje SMS. Pomoci dasoveho multiplexu jsou rozsvecovany jednotlive zobrazovace, ktere zobrazi stav vzdy ctyr bitu adresove a datove sbernice. Pamdf PROM typu MH74188 je naprogra- movana tak, ze kod zobrazeni ctyr bitu odpovida zpusobu pouztvanemu v SMS.
V zapojeni zde uvedenem pouzivam pouze indikaci Ml cyklu instrukce - bit D5. Na adresove sbernici se zobrazuje adresa pameti prave prectene instrukce a na datove sbernici prvni bajt teto in¬ strukce. Je mozne misto bitu D5 pouzit k zastaveni mikroprocesoru signaly MEMW, MEMR, I/OR, l/OW. Pak se zobra¬ zi prislusny stav sbernic. V tom pripade nutno do SMS zabudovat prepinac volby typu zastaveni. Vyuzivam zde vlastnosti monitoru §MS, kdy pred vstupem do uzivatelskeho programu se povoluje pre- ruseni - INTE prejde do nizke urovne. System je zastaven na adrese OOFA - posledni instrukce monitoru (C9). Nemu-
Ing. Vaclav Simunek
sime tedy krokovat monitorovy program od adresy 0000. Vystupem logiky zastavovani je signal RDYIN, ktery blokuje mikropro- cesor ve stavu WAIT do doby nez stiskne- me znovu tlacitko KROK. Prepinac KROK/ AUT je prepinac volby rezimu systemu. V poloze AUT system pracuje podle stava- jiciho navodu k pouziti.
Spusteni uzivatelskeho programu se provadi podle navodu k §MS kromestisk- nuti tlacitka GO. Prepneme prepinac KROK/AUT do polohy KROK, stiskneme tlacitko GO. Na displeji se objevi 00FA-C9. Dale pokracujeme tlacitkem KROK. Spravnou funkci krokovani si overime jednoduchym progr^mkem zadinajicim od adresy 8200:
F3FBC30082 Monitorovy zpusob krokovani v SMS neu- moznujevyseuvedeny program krokovat!
Poznamky k realizaci: Vyrobni cisla SMS 1-200 maji vyveden
na systemovou sbernici signal READY a nikoliv RDYIN obvodu MH8224! Na vykresu obr. I.jsou carkovane uvedeny 10 systemu, kterych setykaji upravyzapojeni §MS. Ostatni zde uvedene 10 jsou rozmis- teny na pomocne desce opatrene konek- torovym spojem, ktera je skryta pod des- kou systemu $MS. Jine moznd reSeni spociva ve vyuziti konektoru systemove sbernice, na ktery se tento doplnek syste¬ mu v pripade potreby zasune. Pak je vyhodne pouzit misto obvodu MH3216 obvody MH3226, nepouzivat casovy mul¬ tiplex vdetnd pamdti PROM pro zobrazeni
stavu, kazdy bit sbernic indikovat samo- statnou diodou LED s predradnym odpo- rem. V obou zpusobech realizace je nutno prepinac KROK/AUT zabudovat na desku systemu. Jelikoz v dobe realizace jsem nemel k dispozici 10 rady LS, bylo nutno peclive uvazit z hlediska logicke zateze mista pfipojeni signalu RES, D5, STSTB a INTE. Typ pouziteho 10 je uveden vzdy v prisludne schematics znadce. Prepi- nade P11, PI 2 a PI 3 jsou mechanicky sprazeny.
Spotreba: 350 mA. Vystupy 1:1: impulsy o kmitoctu 100,
50,10, 5,1 kHz; 500, 100, 50,10, 5,1 Hz.
A: impulsy sirky 0,1 az 2 ^is, 1 az 20 jus, 10 az 200 (is, 0,1 az 2 ms,
' 1 az 20 ms. B: impulsy sirky 1 az 20 j»s,
10 az 200 }is, 0,1 az 2 ms, 1 az 20 ms, 10 az 200 ms.
Vystupni impedance: asi 75 Q.
Popis pristroje
Generator je urden k ozivovani a nasta- vovani logickych siti a obvodu pracujicich na bazi’dislicovych obvodu TTL. Pristroj
muze byt napajen ze site 220 V nebo z extermho zdroje stejnosmdrneho napeti (jmenovite 12 V). Celkove zapojeni nejte- pe charakterizuje blokove schema na obr. 1.
Oscilator je rizen krystalem a kmit£ na kmitoctu 100 kHz. Signal se tvaruje a dale zpracovdva v deiicich a monostabilnich klopnych obvodech. Vystupy jsou osaze- ny tranzistorovymi oddelovacimi stupni. Schema generatoru je na obr. 2.
Oscilator je osazen tranzistorem KSY62B a jeho zapojeni je bezne zname. Bylo jiz pubtikovano v rad6 knih a casopi- su. Za oscilatorem nasleduje tvarovac osazeny tranzistory T2, T3 a cislicovym obvodem 101. Odtud se odebira TTL signal o kmitodtu 100 kHz kdalsimuzpra- covani.
Petistupnovy delic za tvarovacem ge- neruje signaly fady kmitoctu; 10 kHz, 1 kHz, 100 Hz, 10 Hz a 1 Hz. Kromesigna- lu 1 Hz se pres prepinac Prl vedou ostatni signaly na 107, jehoz cast se vyuziva jako delic dvema. Odtud opet pres Prl vystu- puji signaly ceie rady kmitoctu.
Obr. 1. Blokove schema pristroje. O = oscilator, T - tvarovac, D1 -delic (kmit. ustredna). D2 - delic dvema, OS - oddelovaci stupeh, MKO-mo- nostabilni klopny obvod, K1 az K3 - vystupni konektory
KSY62B 2xKC509 .MH?400 MH7493 KF507
Na d£lic navazuje oddelovaci stupen osazeny tranzistorem T4. Z jeho kolektoru se signal pfivadi jednak na vystupni ko- nektor oznaceny 1:1 a jednak na vstup monostabilnich klopnych obvodu (MKO) s nastavitelnou sirkou impulsu. Obapou- zite MKO jsou na obr. 3.
Nejdrive prichazi signal na vstup MKOI (109 a T5). Tento obvod reaguje na se- stupnou hranu impulsu Zcikladniho vstu- pu (1:1) a jeho vystupni signal se pfivadi jednak na vstup MK02 a jednak na 1011. MK02 reaguje nasestupnou hranu impul¬ su MKOI a jeho vystup je jako v pre- de§lem pripad§ priveden na 1011.
Cislicovy obvod 1011 (4 hradla EX-OR) je ovladan prepinaci Pr2 a Pr3. Hradla signaly bucf invertuji nebo opakuji podle polohy prepinace. Privedeme-li na jeden ^ vstup hradla EX-OR signal a na druhy v vstup uroven H, bude signal na vystupu r
\
Obr. 3. Monostabilni klopne obvody a hradla EX-OR (oznaceni v zavorce plati pro a/3 105
*
0Q
+ 12V pouzit jiny, ktery dodava napeti 5 ±0,25 V pro napajeni obvodu TTL. Zapojeni pouzi- teho napajece je na obr. 4.
Oziveni a nastavem
Nejprve uvedeme do chodu napajeci zdroj. Je-li pouzit MA7805, zmerime, da- va-li predepsane vystupni napeti. Je-li napajec v poradku, pripojime desku ge¬ nerators
Osciloskopem zkontrolujeme, kmita-li oscilator. Nekmita-li, upravime pracovni bod T1. Pokud je vSechno v poradku, nastavime kmitocet oscilatoru.
Na kolektor T3 pfipojime citac a meri- me kmitocet. Kondenzatorem C0 nastavi¬ me kmitocet s maximalm moznou pres- nosti na 100 kHz. Pritom mohou nastat i pfipady, kdy bude nutne zmensit kapaci- tu kondenz&oru C5.
Nekdy se st£v&, ze oscilator nenasazuje ihned, ale po nekolika sekundach. Pokud
invertovany. Bude-li na druhem vstupu uroven L, pak hradlo signal neinvertuje.
Oba vystupni signaly z hradel EX-OR se pak privad§ji na koncove oddelovaci stupne, osazene tranzistory 17 a T8. Z tranzistoru jde signal na vystupni ko- nektory, pricemz konektor A odpovida vystupu MKOI a konektor B vystupu MK02.
Jako napajefc je pouzit integrovany sta¬ bilizator MA7805, ale pochopitelne Ize
nasazuje spolehliv^, neni to na zavadu. Ne-li, musime znovu upravit pracovni bod T1.
Dale propojime desku gener^toru s deskou monostabilnich klopnych obvo¬ du. Pouzijeme-li dobre soucastky a kon- denz£tory s toleranci kapacity lepsi nez 5 %, mela by deska ,,chodit" na prvni zapojeni.
Po odzkouseni a nastavem' vestavime desky do skrinky a zapojime prepinafie. Na zav6r pripojime na vystup generatoru osciloskop a citac. Kontrolujeme tvar a kmitocet vystupniho signalu. (U signalu o kmitoctu 100 kHz nemusi byt strida presne 1:1.) Pak ocejchujeme monosta- bilni klopne obvody podle cejchovane casove zakladny osciloskopu.
Pritom upozornuji, ze podle obr. 11 je nutne pred prichodem dal§iho spousteci- ho impulsu zachovat minimalm dobu/min asi 10 (is, potrebnou k zotaveni MKO.
Pokud bude prekrocena delka impulsu a MKO se bude vracet do klidoveho stavu v dobe/mm, bude spou§t6n nepravidelne. Je-li impuls del§i nez cel^ perioda spous- t§cich impulsu, pak se MKO spousti n^i- sledujici sestupnou hranou spoustecich impulsu. Generuje se tak jiny opakovaci kmitocet!
Poznamky ke stavbe
Pro mechanickou konstrukci jsem pou- zil univerzalni skrinku z vlastniho kon- strukdniho vyvoje. Pro ndktera pouziti je sice pondkud mala, ale vzhledem k postu- pujici miniaturizaci to povazuji spi§e za jeji vyhodu.
Zakladnim materialem je hlinikovy plech tlou§fky 2 mm (v nouzi i 1,5 mm) a hlinikovy (prip. duralovy) profit L. Uhel- niky Ize zhotovit i z plechu Al tl. 2 mm. Jednotlive dily pro zhotoveni skrinky jsou na obr. 5, 6 a 7. Montaz je zrejma i z foto- grafii na obr. 10.
Ve vzorku byly pouzity konektory BNC a je s nimi pocitano i v mechanicke konstrukci. Lze v§ak pouzit i obycejne konektory. Podle pouziteho chladice
Obr. 8. Deska s ptodnymi spoji V23 generAtoru a rozlolenf soudastek
Obr. 9. Deska s plodnymi spoji V24 monostabiinich klopnych obvodu a rozioieni soudastek
(108) je tfeba upravitzadni panel. Chladic je na obr. 5. Byl po'uzit ze ,,suplikovych‘‘ zasob a samozfejme Ize pouzi't jakykoli jiny, nebo stabilizator prisroubovat primo na zadnt panel.
Sitovy transformator ma nenormalizo- vane plechy M20 a prurez jadra 3 cm2. Primarni vinuti ma 3300 zavitu dratem
o 0 0,125 mm a sekund&rni vinuti 160 zavitu dratem o 0 0,5 mm.
Vzhledem k jednodu§simu „dratovani‘‘ jsou kondenzatory monostabiinich obvo¬ du pripajeny primo na prepinace. Rovnez usmernovaci diody jsou na cuprextitove desticce primo na transformatoru a fil-
tradni kondenzatory na svorkach stabili¬ zators
Skrinka byla nastrikana cernou matov- kou, popis proveden bilym Propisotem.
A/3 87 107
Obr. 10. Vnejst a vnitrniprovedenipristroje
Popisy jsou prestrikany bezbarvym la- kem. Zadni panel je bily a popsany cervene.
Pou^iti pristroje vyplyva z obr. 11, na ndmz jsou nakresleny vSechny mozne prubehy vystupniho signalu.
Kvalitny konvertor VKV (CCIR/OIRT alebo OIRT/CCIR)
Ing. B. Taraba, RNDr. I. Sadlon
V CSSR je moznosf prijimaf rozhlasove vysielanie na VKV v pismach OIRT (65 ai 75 MHz) a CCIR (87 az 108 MHz). Aviak nie vSetky prijimade VKV (i vafmi kvalitn^) su vybaven6 obidvoma rozsahmi. Poduvanie rozhlasovych relacii v oboch pasmach na takychto prijimadoch umoirtuje bez zAsahu do obvodov prijimada konvertor, ktory prevedie jedno p£smo do druhdho. Konvertor, ktory v tomto ildnku opisujeme, umozftuje prevod pasma CCIR do OIRT, ale po male) Dprave a) OIRT do CCIR. Je moine pouiif ho tiez ako predzosilrtovad pfi dial’kovom prrjme VKV.
je petsmova priepusf L3C4, ladenatak isto ako vstupny obvod na prijimany kmitodet.
Obvod zmie§avada je tvoreny tranzisto- rom T2 a vystupnym rezonandnym obvo- dom L4C10, ladenym na vstupny kmitodet prijimada VKV. Na bdzu tohto zmiesava- cieho tranzistora T2 je privadzany zosil- neny signal vstupneho kmitodtu cez C5 a kmitodet oscilatora cez C8.
Oscil^itor osadeny tranzistorom T3 je zapojeny tak, aby zmeny teploty, napaja- cieho napatia a ostatne vonkajdie vptyvy nespdsobovalr zmenu nastavendho kmi¬ todtu. Kmitodet oscilatora je urceny sud- tom prijimandho kmitodtu a pozadovane- ho kmitodtu pre prijimac VKV, tj. asi 165 MHz. To znamend, ze do prijimaca
Konvertor VKV, ktoreho schema je na obr. 1, pozostava z troch obvodov - predzosilnovada, - zmiedavada a oscila¬ tora.
Predzositnovac je tvoreny vstupnym rezonancnym obvodom L2Ct kapacitne viazanym s vysokofrekvencnym tranzisto¬ rom Ti zapojenym so spolodnou bazou. V kolektorovom obvode tohto tranzistora
12 8P2 T1_ R5
300
Obr. 1. Schema zapojenia konvertoru
5 60 srrz*
R12
pkTo^ph 6n5X ^Tvk\
dostavame signal, ktordho kmitodet sa rovna rozdielu kmitodtu oscilatora a kmi¬ todtu prijimanej stanice VKV, do n&m umoznuje vermi jednoduchym sposobom (preladenim vstupneho a vystupneho ob- vodu) realizovat’ potrebny prevod z jedne- ho do druheho pasma.
Konvertor je na dosticke s plosnymi spojmi o rozmeroch 40 x 60 mm (obr. 2). Vhodny material je jednostranny cuprex- tit o hrubke 1,5 mm. Dodticka je navrhnu- ta pre tranzistory KF125. V pripade pouzi- tia tranzistorov so styrmi vyvodmi, napr. KF525, tienenie nezapojujeme. Ostatne suciastky su bezne pouZivane v zariade- niach VKV, tj. odpory miniaturne, konden- Zcitory keramicke. Pri stavbe konvertora pre prevod z pasma CCIR do pasma OIRT treba vo vstupnej a pasmovej priepusti pouzit’ kondenzatory Cl, C4 s kapacitou 4,7 pF a vo vystupnom obvode kondenza- tor CIO = 22 pF. V pripade opadneho prevodu (z OIRT do CCIR) pouzijeme Cl, C4 = 22 pF a CIO = 4,7 pF.
Od stavby konvertorov VKV alebo inych podobnych zariadeni odradzuje radioa- materov v mnohych pripadoch zhotove- nie vinutych cievok. Pri stavbe uvedeneho konvertora je zhotovenie cievok pomerne jednoduche. Nasledujuci podrobnejsi na- vod na ich kondtrukciu je urdeny hlavne menej skusenym radioamaterom, pricom zarucuje vefmi dobru reprodukovateF- nost’.
Cievky L2, L3, L4 zhotovime tak, ze na tffi o priemere 4,8 mm natodime pravoto- divo po 6 zavitov drotu CuL (alebo CuS) o priemere 0,8 az 1 mm s medzerou medzi zavitmi asi 0,3 mm. Do takto pripravenych cievok opatrne natlacime kostridky s prie- merom 5 mm, ktorych dlzka postacuje 12 mm. Vytvarujeme konce cievok, skrati- me na potrebnu dizku, osadime na doStic- ku s plodnymi spojmi a prispajkujeme.
Cievky LI a L5 (vstupnu a vystupnu) natodime na osadene cievky L2 a L4 drotom CuL o priemere 0,3 mm a to 3 zavity medzi zavity L2 a L4.
Oscilatorova cievka L6 je natodena priamo na kostridke o priemere 5 mm, cievka L7 je natocen& na cievke L6. Cievku L6 natocime drotom CuL o prie¬ mere 0,3 mm Favotodivo, pridom urobime odbocky na 2. a 3,5. zavite od dolneho konca cievky (obr. 3). Celkovy pocet zavi¬
tov je 15. Pri natadani tejto cievky odporu- dame drot fixovaf nit’ou alebo kuskom tvrdeho papiera. Konce a odbodky cievky vytvarujeme a cievku pokryjeme jednou vrstvou izoladneho papiera. Dobre sa tiez osveddila izolacna paska. Potom natodi- me cievku L7 favotodivo drotom CuL a priemere 0,2 mm, cievka ma 11 zavitov. Natadame od spodneho okraja cievky L6. Konce cievky L7 fixujeme nit’ou a vytvaru¬ jeme tak, aby zaciatok bol v bode 5 a koniec v bode 4 (obr. 4).
Ozivenie a nastavenie Osadeny konvertor riadne prekontrolu-
jeme. Potom pripojime napetjacie napatie 9 V (napr. dve ploche baterie) tak, aby kladny pol bol pripojeny k zemneniu konvertora. Odoberan^ prud by mal byt 4 mA, v pripade vad§ej odchylky treba hradat chybu v sp^jkovani (studeny spoj, prepojene plodne spoje) alebo vo vadnej suciastke. Dalsim krokom je kontrola pra- covnych bodov tranzistorov, pridom stadi zmerat’ napatia na vyvodoch tranzistorov. Napatie na kolektoroch by malo byt pri- blizne -0,2 V, na bazach -6,7 V a na emitoroch -7,3 V.
Takto skontrolovany konvertor moie- me zadaf nastavovaf. Metodika nastavo- vania je zavisla hlavne od pristrojoveho vybavenia. Kecfze len mcilo radioamaterov ma pristup alebo vlastni pristroje pre dokonale nastavenie zariadeni VKV, za- meriame sa v cTaldom texte na sposob nastavenia konvertora pomocou prijima- ca VKV.
Prijimac VKV je potrebne pouzit’ taky. ktory m& indikator sily poFa, vstupnu impedanciu 300 Q a je plynule preladiteF- ny v pasme OIRT i CCIR. Vhodny je napr. tuner ST 100 alebo prijimad SP 201.
Postup nastavenia konvertora pre pre¬ vod z pasma CCIR do pdsma OIRT: 1. Konvertor zapojime medzi antenu a pri¬ jimad. Pripojime napdjacie napatie. Priji¬ mad naladime na kmitocet niektorej roz- hlasovej stanice v p&sme CCIR. Potom otacanim feritovych jadier v cievkach LI, L2 a L3 naladime vstupnu a pasmovu priepust’ na maxim&lnu vychylku indika- tbra sily poFa. 2. Prijimad preladime na taky kmitodet v p£sme OIRT, kde chceme rozhlasovu stanicu alebo skupinu stanic z p&sma
CCIR prijimaf. Jadrom cievok L6, L7 me- nime kmitodet oscilatora tak dlho, az zachytime niektoru stanicu z pasma CCIR. Po nastaveni kmitoctu oscilatora doladime vystupny obvod konvertora jad¬ rom cievok L4, L5 na maxim^lnu vychylku indikatora sily pofa. V pripade nestabil- nosti konvertora treba zmenit pracovny rezim tranzistora T3 rezistorom R14, kto- reho odpor sa moze pohybovat’ od 220 Q az po 820 Q pod Fa pouziteho tranzistora. 3. Pretoze pasmo CCIR je asi dvakrat sirdie nez p^tsmo OIRT, je treba vybrat’ taku oblast’ z CCIR, ktoru chceme v pasme OIRT prijimaf, popr. ktor& je v danej zemepisnej polohe najvhodnejdia pre pri- jem. Nakoniec treba este raz doladif ob- vody na maxim£lnu vychylku sily pofa.
Postup nastavenia konvertora pre pre¬ vod z pasma OIRT do pasma CCIR je ten isty, len musime zamenif poradie ladenia prijimada VKV.
Treba poznamenat’, ze zapojeny kon¬ vertor silne potlada signaly v povodnom pasme, ktore su potom veFmi slabe alebo sa stanice vobec nedaju zachytif. Ak vypneme napajacie napatie konvertora, signaly nim dostatodne prechadzaju a pri¬ jimad mci povodne vlastnosti. Preto odpo- rucame najma pri instalovani konvertora do vnutra prijimada VKV pouzit’ vypinac pre rtapajanie.
Pouzitie konvertora Uvedeny konvertor mozno pouzit pre
vdetky druhy prijimacov VKV. Umiestneny moze byf bucF v prijimadi, ak je tarn vhodny priestor, alebo mimo prijimada. Konvertor napajame dobre vyladenym napatim 9 V (spoFahlivo pracuje do 6 V do 12 V). Ak je potrebnd konvertor zapojit’ so vstupnou alebo vystupnou impedanciou 75 Q, je potrebne pouzit’ symetrizacne cleny.
Konvertor mozno tiez pouzit ako veFmi dobry zosilnovac pri diarkovom prijme v niektorom pasme VKV za sudasneho vyradenia cinnosti oscilatora (odpojenim rezistoru R9 a kondenz&tora C8, pripadne nezapojenim celeho oscilacneho obvo- du). Takto upraveny konvertor (zosilno- vad) m6ze zosilfiovat’ urditu skupinu sta¬ nic, alebo cele pasmo OIRT (Cl, C4, CIO su 22 pF), pripadne CCIR (Cl, C4, CIO su 4,7 pF), podFa naladenia jednotlivych
CuL (CuS), pravotocive L6 15 z drotu o 0 0,3 mm CuL,
na feritovej tydke o 0 2 az 3 mm
Favotodiva (odbodka Priemery kostriciek cievok 5 mm a/3 N na 2. a 3,5. zavite) Feritove jadra M4x0,5 mm o di2ke 10 mm in \UmateMk£i fil 1J 109
< Transformatory ...
Jednoduchy vypocet transformatoru El a M
Ing. Miroslav Kyncl, CSc.
Cinnost transformatoru a postup jeho vypoctu jsou popsany v kazde ucebnici pro elektrotechniky. Pro potrebu amateru v§ak Ize pouzi't zjednoduSeny vypodet, ktery ve vetsine pripadu, jde-li o napajeci transformatory, zcela vyhovi. Operace s fyzikalm'mi velicinami, jako je magneticka indukce, magneticky tok, ztraty v zeleze, ztraty ve vinuti apod. |sou nahrazeny jednoduchym vypoctem s pouzitim cinitelu, jejichz velikost zavisi na vykonu transformatoru. Vypoctem se urcuji ctyri parametry: vykon, prurez jadra, pocet zavitu vinuti a prumer jeho vodicu.
Kazda odbocka z vinuti komplikuje stavbu transformatoru, proto u univerzalnich transformatoru s odbockami je snaha jejich pocet minimalizovat. V druhe casti clanku jsou nektere priklady, jak toho dosahnout.
Vykon
Vykon transformatoru je bucf predem urcen, nebo jej vypocitame z pozadova- neho odberu jako soucet soucinu vsech odebiranych napeti a proudu. Pozaduje- me napr. transform^tor znazorneny na obr. t. Ze sekundarniho vinuti mezi vyvo- dy A-B budeme odebirat proud /i pri napeti Ui, mezi vyvody A-C proud /2 pri napeti U2 a mezi vyvody D-E proud /3 pri napeti U3. Vykon tohoto transformatoru bude
P = L/i/i + U212 + U313
[W; V, A]
Prurez jadra
Jadro transformatoru tvori vrstvatrans- formatorovych plechu. Bezne plechy jsou bud dvoudilne typu El nebo vcelku typu M (obr. 2). Prurez jadra zavisi na vykonu a je
F - VP- [cm2; W]
Vzorec plat! pro kmitocet proudu 50 Hz. Je-li sirka stredniho sloupku jadra a, pak vyska (tloust’ka) „vrstvy zeleza“ bude F/a. Plechy jsou vsak od sebe izolovany naterem, aby se zamezilo viri- vym proudum. Proto skutecna vyska vrs- tvy plechu je o 5 az 7 % vetsi nez vyska ,,vrstvy zeleza". Prurez jadra ma byt po- kud mozno ctvercovy. Je-li pomer stran prurezu jadra mimo meze 2 : 3 az 3 : 2, zacinaji se znatelne zvetsovat ztraty.
• °{
1 1
El M
Pocet zavitu vinuti
Pocet zavitu z se vypocita z napeti U, ktere ma byt na vinuti jadra F, a ze soucinitele K.
UK ,x/ 2, z = —-— [V, cm2]
110 (OmrtMto'fallt&Tr
K bere v uvahu magnetickou indukci v jadru a zavisi na vykonu. Hodnoty K, udane v nasledujici tabulce, plati pro kmitocet transformovaneho proudu 50 Hz.
Vykon P 1 w 10W 100 w 1000W
K 50 48 46 43
K vyrovnani ztrat pridame k takto vypo- citanym poctum zavitu na sekundarnim vinuti 5 %. Na primarnim vinuti neprida- vame nic. Pri nezatizenem transformatoru pak bude sekundarni napeti priblizne o uvedenych 5 % vyssi a spravne bude pri plnem zatizeni.
Prumer vodicu vinuti
Prumer medenych vodicu se vypocita z jejich proudoveho zatizeni a ze soucini¬ tele k.
d - k vT[mm; A|
Soucinitel k bere v uvahu proudovou hustotu ve vodici a zavisi na vykonu;
VykonP 1 W 10 W 100 W 1000W
k 0,54 0,57 0,64 0,78
Prumer vodicu sekundarniho vinuti poci- tame primo z jejich proudoveho zatizeni / v amperech. V prikladu na obrazku 1 nezapomenme, ze vinutim A-B prochazi celkovy proud h + /2! Pri vypoctu proudu v primarnim vinuti /0 bereme v uvahu ucinnost transformatoru;
i°= 77~— [A;wv! U 0 T)
Ucinnost y zjistena na zaklade zkuse- nosti s ruznymi transformatory, zavisi na vykonu transformatoru podle nasledujici tabulky:
Vykon P 1 W 10 W 100 W 1000W
>! 0,34 0,63 0,84 0,94
Nemame-li dratvypocitanehoprumeru, muzeme pouzit tlustsi a ztraty budou mensi. Ale musime dat pozor, aby se vinuti veslo na civku, resp. do okenka plechu.
Autotransformatory
Autotransformator (obr. 3) bud1 nap§ti zvysuje nebo snizuje (ostatne jako kazdy jiny transformator) podle toho, ke kterym vyvodum pripojime napeti a ze kterych energii odebirame. Na rozdil od transfor¬ matoru se samostatnym primarnim a se¬ kundarnim vinutim netranpformuje cely vykon, ale jen takovy, ktery odpovida rozdilu primarniho a sekundarniho napeti nebo proudu. Jeho vykon je
P = (U2-U,)h [W; V, V, A]
nebo takeP - (/, - /2)6/, [W; A, A, V]
Takto vypocitany vykon je z&kladem pro vypocet prurezu jadra F a stanoveni soudinitelu K, k. Zname-li tri velidiny proudu a napeti, vypocitame ctvrtou ze vztahu U1/1 = U2I2. Pri urcovani poctu zavitu a prumeru vodicu pouzivame tyto napeti a proudy (viz tez obr. 3):
Vinuti Napeti Proud
A-B /1 — h
B-C U2-Ui / 2
Vliv ztr&t byva u transformatoru maly a proto je u zjednoduSeneho vypodtu ne- musime uvazovat.
Optimalni usporadani odbocek
V praxi se nekdy pozaduje menit trans- formacni pfevod prepinanim odbocek. Ma-li se pfevodni pomer menit ve vetsim poctu stupnu, vznika pozadavek dosah¬ nout co nejvetsiho poctu stupnu s co nejmensim poctem vyvodu vinuti. Dale popsane priklady vetsinou predpokladaji konstantni primarni napeti Uq a odbocky jen na sekundarnim vinuti. Lze je vsak aplikovat i opacne, pripadne pro auto¬ transformatory nebo i trifazove transfor¬ matory.
StupnO sekundarniho napOti tvori aritmetickou radu
Sekundarni vinuti ma n sekci (obr. 4) s napetim aU. bU. ... Soudinitele a, b ... pro 11 nejbeznOjsich typu transformatoru jsou v tab. 1. Prepinanim vyvodu na sekundarnim vinuti Ize ziskat napeti vradeKU, kde/C = 1,2,.. .M. Teoreticky je N kombinaci zapojeni sekundarnich vyvodu N = (r? + n)/2. Je-li v§ak sekci vice nez tri, nelze dosahnout spojitou radu K, bud se nektere stupne opakuji nebo jsou vynechany, pak zpravidla M±N.
I Uo I I Uo \
^ou\uJcUdU eU oUbUcU dJeUfU
Rozdelenim sekundarniho vinuti na dve oddelene casti a jejich vzajemnym propojovanim v serii mezi odbockami Ize v pripadech znazornenych na obrazku 5
Tabulka 1 (k obr. 4) Tabulka 5 (k obr. 7)
n a b c d e N M Stupne K
vynechane opakovane
2 1 2 - - - 3 3 - -
3 1 3 2 - - 6 a - -
4 1. 1 4 3 - 10 9 - 1
4 2 3 3 1 - 10 9 - 3
4 2 4 1 3 - 10 10 9 4
4 1 5 2 2 - 10 10 3 2
•. 4 1 5 3 ^ 2 10 11 4,7 5
5 1 1 4 4 3 15 13 - 1,4
5 ‘ 1 3 1 6 2 K 13 - 1.4
5 1 3 6 5 2 15 17 8.12 -
5 1 7 4 2 3 15 17 10,15 -
Typ n a b c e / 9 Maximalni prevod
1 2 + 2 - 1 q - q8 1.<710 = 1:16.64 ^
II 2 + 2 - 1 r2 - 7 r r9 1:r10 = 1:45,72
ID ro
4- o
- 1 q ?’3 qn ^,9 1:<720 = 1:277
IV 3 + 2 q7 1 q - q17 <718 1:<jf20 = 1:277
V 3 + 3 d1 1 q <724 <71? <718 1:<?25 = 1:1130
Tabulka 6 (k obr. 7)
Tabulka 2 (k obr. 5)
n a b c d e f M
4 1 - - 2 6 4 13
4 1 3 2 7 - - 13
4 1 2 - 4 8 - 15
5
5 '
1 2 - 4 12 8 27
1 3 2 7. 14 - 27
6 1 3 2 7 21 14 48
Tabulka 3 (k obr. 5)
n a b c d e f M
4 1 - - 3 9 6 19
4 1 3 2 13 - - 19
4 1 2 - 7 14 - 24
5 1 2 - 7 21 14 45
5 1 3. 2 13 26 - 45
6 1 3 ’ 2 13 39 26 _
84
Tabulka 4 (k obr. 6)
Vyvody Vystupni napeti
B-C U
C-D qU — 1,3256/
D-E qhJ = 1,755 U
B-D q\j = 2.325(7
C-E q*U = 3,080 U
B-E qbU = 4,0804/
E-F q%U = 5,403(7
D-F q1U = 7,159(7
B-F q6U = 9.484(7
A-B q9U = 12.564 U
A-E q'°U = 16,643(7
A-F q1 'U = 22.047(7
a v tabulce 2 ziskat az 48 stupiiu napeti. Obe sekundarni vinuti se must spojovat do s6rie tak, aby jejich napeti byta ve f4zi a sditala se. Nevadi-li v§t§i ztraty v trans- formatoru, mohou se vinuti zapojovat i v opacne fazi, aby se napeti odeCitala (tab. 3). Pak Ize napr. u typu uvedeneho na 3. nebo 4. radku tabulky 3 ziskat ctvrty napet'ovy stupen zapojenim pbou vinuti v opacne fazi tak, ze se od 7. stupn£ odedita 3. stupen.
Stupnd sekundamiho napfttf tvori geometrickou radu
Takovy transform&tor se da vyhodnS realizovat, jestlize pomer mezi jednotlivy- mi po sobe jdoucimi napetovymi stupni je q = 1,325, co i je koren rovnice 1 +q = g3. Pritom sou£asn£ plati i 1 + q* = q5. Sekundarni vinuti ma tfi zakladni sekce s napdtim U. qU, qzU. Pro zv^tseni rozsahu k nim Ize postupnS pripojit dal§i sekce smSrem doleva s na- pdtim q9U, q'HJ, ... Q3+6kU a smerem dopravas napdtim q6U, q'HJ, .. q6HJ, kde k - 1.2,3,... Mezi vyvody Ize pak odebi- rat napeti z rady qmU, kde m = 0, 1, 2, 3,... Na obr4zku 6 a v tabulce 4 je priklad s peti sekcemi sekundamiho vinuti a ma- ximalnim napStim q"U = 22,047U.
Kdyz by byly stupnS sekundamiho na¬ peti s podilem q pfNi§ hrube, tze k pri- marnimu vinuti pripojit dal§i sekci mezi vyvody G-H (obr. 6). Velikost a je a =qut> - 1 = 0,151, tj. mezi vyvody G-J je napeti q°HJ0. Jestlize se mezi vyvody G-J privede jen nap§ti Uo, snizi se v§ech- na sekundarni napeti v pom§ru 1 .q05
a ztskaji se mezilehle stupn§ sekundar- nich napeti a jejich rada je odstuphovana s podilem <7°5 = 1,151.
Vyvody Impedance m mala v velka
Prevod
Typ 1 Typ II
BC: CO m/m 1:q = 1:1,325 1:r2 = 1:2,148
FG: GH v/v 1:<7 = 1:1,325 It2 = 1:2.148
CO: BD m/m 1:<72 = 1:1,755 It = 1:1.466
GH: FH v/v 1:q2 = 1:1,755 It = 1:1,466
BC: BD m/m 1:<73 = 1:2,325 It3 = 1:3,148
FG: FH v/v 1:<73 = 1:2.325 It3 = 1:3,148
BD: FG m/v 1:<7* = 1:3.080 It4 = 1:4,613
BO: GH m/v 1:<75 = 1:4,080 It6 = 1:9,909
CO: FG m/v 1:q6 = 1:5,403 It5 = 1:6,761
BD: FH m/v 1:<77 = 1:7,159 It7 = 1:14,52
BC: GH m/v 1:<78 = 1:9,484 It9 = 1:31,19
CD: FH m/v 1:^*= 1:12,56 It8 = 1:21,28
BC: FH m/v 1.010 = 1:16.64 It10 = 1:45.72
G H J K
H u l/J
QOT A B C D E F
Kdyby i to bylo pfilis hrube, pripoji se k primarnimu vinuti dal§i sekce mezi vyvody J-K. Privedenim primarniho nape- til/ona vyvody G, resp. H a J, resp. Kziskaji se mezilehle stupn6 sekundamiho nap§ti odstuphovane s podilem q0K = 1,073. Presne redeno odstupnovani tvori v tomto pripade radu aritmetickou a nikoliv geo¬ metrickou. Pfi hodnotach a = 0,155,
b = 0,076 se vSak velikost mezilehlych stupnu li§i od idecilnich hodnot o m6ne nez 0,4 %, tedy zanedbatelne.
Univerzalni prevodni transform atory
Pouzivaji se k propojeni ruznych pfi- stroju a zarizeni, jejichi vstupnt a vystupni impedance jsou navzajem ruzne, k pri- zpusobeni rozsahu m6ricich pristroju apod. Zpravidia postatuje jen priblizne prizpusobeni, nepozaduje se pfenos vel- kych vykonu, spise se zada stalost prevo- du a male zkresleni. Prevod se ziska pripojovanim vstupu a vystupu bud1 k ruz- nym vyvodum na prinoi^rnim vinuti (velka/ /velket impedance) nebo na sekunddrnim vinuti (mali/mal^i impedance) nebo na primarnim a sekund^rnim vinuti (velka/ mala, mali/velka impedance). I zde je vyhodne pouzit pro odstupnovani dfive zmineny soudinitel q, pripadne sou6initel r = 1,466, coz je koren rovnice 1 + r2 =r3. Pf iklady p4ti typu prevodnich transf orma- toru se dvema nebo tfemi sekcemi na kazdem vinuti jsou na obr. 7 a v tab. 5.
U typu I a it jsou mezi jednotlivymi dvojicemi vyvodu prevody uvedene vtab. 6. Obdobne si pro typy III az V dtenaf jiste odvodi radu pfevodu snadno sam.
£ r g h
m A B C D
111
Radiodalnopisny konvertor s operacmmi zesilovaci
ZMS ing. Milos Prostecky, 0K1MP
Od uverejnem popisu konvertoru pro prijem RTTY [1] na strankach AR uplynulo vice nez 12 let. Od te doby se staly operacni zesilovace beznym prvkem pri konstrukci elektronickych zarizeni, pricemz je mnohem jednodusSi s nimi zhotovit potrebne selektivni obvody, nez pomoci obvodu LC.
Konvertor je urcen pro zdvihy 170 Hz a 850 Hz. V pripade potfeby je mozno jeden kanal nastavit i na jiny zdvih. Elek- tricke zapojeni vychazi z konvertoru RTTY podle DJ6HP 001 [2],
Zapojeni konvertoru je na obr. 1. Na obr. 2 je deska plosnych spoju a rozlozeni soucastek. Nizkofrekvencni signal z priji- mace je privad€n na vstup 5 aktivnich filtru, tvorenych dvojitym operadnim zesi- lovafcem MA1458 (101). Jednotlive kanaly jsou naladeny na kmitofcty 1275 Hz a 1445 Hz (2125 Hz), ktere odpovidaji nor- malizovanym kmitoctum znacky a mezery dalnopisneho signalu, ktery ziskavame z nizkofrekvencniho vstupu prijimace.
Paralelne spojene vystupy obou zesilova- cu jsou vedeny do dalSiho OZ 102 (MAA741CN), ktery zast&va funkci omezo- va6e. Takto ziskana napeti o konstantni amplitude jsou vedena do dalsich aktiv¬ nich filtru (I03-MA1458) adiodami D3 aD4 usmernena. Usmerneny signal se dale vede do aktivni dolni propusti (104 - 1/2 MAI458), ktera potlaiuje rusive signaly, u nichijezmenav amplitude vetSi nez 80 Hz. Takto navrzena propust je vhodn^ pro telegrafni rychlosti 45,45 Bd a 50 Bd. Pro vetsi rychlosti je nutno zmenit kondenzator CIO. Druh& polovina
tohoto integrovaneho obvodu zastava funkci Schmittova klopneho obvodu.
K spindni linkoveho proudu v obvodu d&lnopisu, nebo jako rozhrani mezi ana- logovymi obvody konvertoru a obvody TTL zobrazovace RTTY slouzi tranzistor T1 (vystup 13).
Prepinacem Pri volime zdvih 170 Hz nebo 850 Hz. Prepinac P?2 je urcen k vol- be normalniho nebo reverzniho zdvihu.
Vystupy# a 12 slouzi k pripojeni indikato- ru naladeni (napr. zesilovacu X a Y oscilo- skopu). Propojeni desky zprostredkov^iva radovy konektor WK 462 64.
Nastaveni konvertoru
1) Pripojime napeti +15 V, -15 Vazem.
2) Na vstup 5 privedeme mezivrcholo- v6 napeti 0,5 V o kmitodtu 1275 Hz. Trimrem PI nastavime maximalni napeti na MB1 (mefici bod).
3) Na MB3 nastavime trimrem P7 syme- trii napeti (asi 25 V).
4) Trimrem P2 nastavime maximalni na¬ peti na svorce 7, prifcemz trimrem P9 upravime jeho rozkmit na 8 V. .
5) Spojime 6-1 a 22-23 (prepinac Pri v poloze 170 Hz) a na vstup5 privede- me mezivrcholove napdti 0,5 V o kmi- toctu 1445 Hz. Trimrem P3 nastavi¬ me maximalni napeti na MB2.
6) Trimrtem P5 nastavime maximalni na¬ peti na svorce#, pridemz trimrem P10 upravime jeho rozkmit na 8 V.
7) Spojime 6-2 a 22-24 (prepi'na£ Pri v poloze 850 Hz) a na vstup5 privede- me mezivrcholove napeti 0,5 V o kmi- toctu 2125 Hz. Trimrem P4 nastavime maximalni napeti na MB2.
8) Trimrem P6 nastavime maximalni rozkmit napeti na svorce#.
9) Propojime 7-11 a 9-10 (prepinac Pr2). Vstup 5 spojime se zemi (zkratujeme) a trimrem P8 nastavime nulove napeti na MB4.
KA206 KF50A
C12cdC19 TOOn %
*75 V—-
1*12 (OmatAiMtlfo Obr. 1. Zapojeni konvertoru
Literatura [ 1 ] Prostecky, Milos, OK1MP: Konvertor
pro RTTY. AR c. 5/1973. [2] Pietsch, H.-J., DJHP: Amateur-Funk-
10) Pri sth'dave zmenS napetl o kmitodtu 1275 Hz a 2125 Hz na vstupu 5 must Ibyt na MB5 stridave maximum kladne a zaporne napeti.
Jim mame konvertor seri'zen a muzeme jej bez obav pripojit k dal§i'm dainopisnym zarizemm.
Seznam soucastek Diody D1, D2, D5 KA206 D3, D4 OA9
Integrovane obvody 101,103,104 MAI 458 102 MAA741CN
Tranzistor T1 KF504 (BF258)
Kondenzatory Cl az C4, C6 az C9 33 nF, TC 235 C5 1 jiF, TE 984 CIO 15 nF, TC 235 C11 100 nF, TC 276 C12 az C19 100 nF, TK 783
Odporove trimry (TP 011, TP 012) PI az P6 150 Q P7 az P10 10 kQ
Rezistory (TR 151, TR 191, TR 212) R1.R2 R3, R4,
5,1 kQ
R16, R17 10 Q R5, R6, R18, R19, R24 az R27 R7 az R9,
120 kQ
R30, R32 2,7 kQ RIO az R12, R20 az R23, R28, R29 10 kQ R13, R31 220 kQ R14, R15 100 kQ R33 470 Q, TR 152
Prepmace Pri, Pr2 dvoupolovy dvoupolohovy
ckZZH&Pio
I 1
Obr. 2. Rozlozeni soucastek a deska s plosnymi spoji V26
AMATERSKE RADIO BRANNE VYCHOVE
Udastnfci soustredeni vicebojaru pred zanzenim Sokoia H. Bojanovice
rr
ERA 1986 - Uherske Hradiste
Ve dnech 3. az 5. njna 1986 se konala v Uherskem Hradisti krajska pfehlidka elektroniky a radioamaterstvi ERA 1986. Na programu byla vystava dokumentujici uroven jednotlivych okresu, odborne pfednasky a burza elektronickych sou- 6astek, gramofonovych desek a dalsiho materialu souvisejiciho s obory elektroni- ka a hifi technika.
Pokud jde o expondty vystavy, nebylo by spravedlive vyzdvihovat konkretne n§ktery, nebof je nutne uvazit rozdilne podminky, za kterych vznikaly. Na jednd strane byly exponaty vysloven§ profesio- nalni urovne (Brno-mesto), nadruhe stra¬ nd byly exponaty, kde ani sebevet§i usili a pecliva prace autoru nedokazaly nahra- dit chybejici materialy, souc&stky a moz- nost strojm'ho opracovam dilu.
Krome vystavovanych amaterskych konstrukci se zajmu ndvStdvniku t§§ila expozice spolupofadatelu vystavy, a to TESLA ELTOS, ktera pfedvedla novinky spotrebni elektroniky, z nichz se nejvet§i pozornosti dostalo pfehrdva6i kompakt- rn'ch desek, prenosnemu radiomagneto- fonu Condor a poslednim modelum ba- revnych televizoru. V expozici narodniho podniku MESIT Uherskd Hradiste zaujala krom§ leteckych pfistroju zejmena fada stabilizovanych zdroju pro laboratorni pouziti (do 40 V/40 A). Tyto zdroje jsou vhodne i pro automatizovane mefici sy- stemy. Expondtem, ktery budil zaslouze- nou pozornost jak nahodnych ndv§t6vni- ku, takodborniku, byla mikroprocesorova stavebnice MS80, kterd je plnd slucitelna se systdmem SMP Siemens.
Soucasti vystavy byla rovnez dilna mla- deze, kde si mladizajemci mohli ov§fitsv6 teoreticke i praktickdznalosti, pfipadnesi s odbornou pomoci dokoncit doma zho- tovene pfistroje. Zdjemcum o vypodetni techniku byl urfcen koutek osobnich podi- tadu, ktery v§ak tradifine nestacil uspoko- jit vsechny zajemce.
Pfimo ve vystavni mistnosti byla v pro- vozu vysilacl stanice OK2KYD, ktera i pres nepfiznive podminky pro postaveni kvaiit- ni antdny navazala kolem 100 spojeni pfevazne v pasmu 3,5 MHz. Tato spojeni byla potvrzena pfilezitostnymi QSL listky.
Uspisny prubeh vystavy nepochybnd pfispdl nejen k propagaci amaterskd elek¬ troniky, ale ukdzal tez Siroke vefejnosti moznosti, ktere elektronizace pfinasi na- rodnimu hospodafstvi.
Ing. Pavel Hruska, OK2-17779
. — MVT ..
Jihomoravske soustreddm
V poslednich letech se casto hovofi o roz§ifeni MVT mezi mladezi. Nakonec i vyrazne zmeny pravidel, zavedend na poddtku roku 1986, byly zduvodnovany
114 (OmOA^l l£|lJ|H)4fr
prdvd argumentem o zjednoduseni toho- to sportu. Tezko delat zavery o pusobeni zm§n po jednd sezdnd. Domnivam se ale, ze pfipadne masovosti MVT br^ni uz jediny faktor - samotnd pritomnost tele- grafie. Z toho duvodu se bude vidy jednat o disciplinu, ktera nedosahne takoveho roz§i?eni jako napr. ROB.
Z vysledkovych listin preboru CSR a CSSR je zrejme silne zastoupeni zavod- niku Jihomoravskeho kraje. Pridiny Ize hledat jednak v dlouholeta tradici, jednak v relativn^ vysokem pofitu stfedisek, kde se MVT v£nuji, a v neposledni fade take v systematicke praci s miadezt.
V teto oblasti se jizstala tradici podzim- ni soustreddni talentovane mladeze do 15 let. Loni jiz po treti se seSlo 23 deti z Jihomoravskeho kraje v ubytovacim zarizeni CSTV - Sokol Horni Bojanovice. Pod vedenim svych cvicitelu se od dtvrtka 9. rijnado nedaie 12. rijna zdokonalovaly v jednotlivych disciplinach. Soustredeni bylo zamdreno na praci s radiostanici. Po nekolika jedno at dvouhodinovych zavo- dech se i ti uplni zadatednici mohli dobre orientovat a postupnS se zlepSovali. Za- timco se opravovaly deniky, deti absolvo- valy prijem telegrafnich textu.
Atmosf6ra zaveredneho zavodu, pri predavani diplomu a medaili a spokojeny odjezd domii naznacily, ze akce tohoto druhu maji svuj prinos. Moznosti srovnat se s jinymi, zazavodit si, to v§e je nutne a pri vycviku ve strediscich MVTtodojiste miry chybi.
Je treba take podekovat vedoucimu stfediska s. Lacinovi za sluzby a v§estran- nou pe£i, kterou nam v§noval atim prispel ke spokojenosti v§ech zuCastnenych.
B6hem soustredeni se se§la take komi- se MVT pfi RR KV Svazarmu. Vsichni se shodli na tom, ze mladym zavodnikum by take prospelo podobne soustredeni za- mefene ha orientacni beh.
Vznika ov§em problem. Akce tohoto druhu byly vzdy financovany z rozpodtu RR KV Svazarmu v Brne. Tam jsou v§ak
vicebojari jen jednou z odbornosti, z nichz kazda si 6ini narok na podil z rozpoctu. Jak tedy dai? Marne deti (v soudasne dobe minimalne 30 deti do 15 let), mame kolektiv cviditelfi, ktefi jsou ochotni obfitovat den dovolene na akce tohoto druhu, ale chybi 6astka 10 000 K6s, potrebna pro finandni zabez- pefieni takov6 akce. Co delat?
OK2BWH, foto OK2BTH
VKV
XXXVIII. Polni den na VKV 1986
Tento na§ nejvetsi branny zavod pro- behl za dobrych podminek §irenf vln ve smdru najih Evropyaprumernych podmi¬ nek ve smeru vychod - zapad. Oproti minul6mu rodniku bylo hodnoceno t4mef o 25 % stanic vice, v §esti kategoriich to bylo celkem 503 stanic. Diskvalifikova- nych stanic bylo oproti minulemu rofiniku minimalne a je potesujici, ze se vedouci operatofi kolektivnich stanic daleko vice vinuji zaveredne praci pfi kazdem zavo- de, to je vyplhovani soutdzniho deniku.
V kategorii I. pasma 145 MHz s vyko- nem PA do 5W zvitdzila stanice OK3KFF/p, ktera pracovala ve Vysokych Tatrach z lokatoru KN09CE aza 478 spoje¬ ni ziskala 131 205 bodu. Druha stanice v pofadi OK3KFY/p docilila 119 805 bodu a tfeti OK3KEE/p 116 902 bodu. Vitsina stanic na prvnich deseti mistech navazala sva nejdelSi spojeni do stfedni a severni Itaiie na vzdaienosti od 710 do 902 km.
Celkem bylo v teto kategorii hodnocend 135 stanic. V kategorii II. pasma 145 MHz bylo hodnoceno 207 stanic a zvitezila stanice OKIKRG/p, ktera pracovala v Krusnych hordch z lokatoru JO60RN a za 702 spojeni ziskala 229 430 bodu.
NejdelSi spojeni bylo se stanici G4LIF/p na vzdalenost 1031 km. Na druhem miste byla HG8KCP/3 s 176 988 body a tfeti OK2KZR/ps 155 256 body. '
V kategorii III. pasma 433 MHz s vyko- nem PA do 5 W bylo hodnoceno 52 stanic a zvi'tezila stanice OK3TMR/p, ktera pra- covala v Tatrach z lokAtoru KN09CE a za 131 spojeni ziskala 38 289 bodu. Nejdelsi spojeni teto stanice bylo s DK5AI na vzdalenost 735 km. Na druhem mi'ste byla HG8KCP/3 s 28 295 body a treti OKIKQT/p mela 24 661 bodu. VetSina stanic v teto kategorii navazala sva nej- del§i spojeni do Itdlie na vzdalenost! kolem 700 km. V kategorii IV. p4sma 433 MHz bylo hodnoceno 60 stanic a zvi- tezila stanice OKIKKH/p, ktera pracovala z kdty Vysoka u Kutn§ Hory a za 177 spojeni ziskala 42 298 bodu. NejdelSi spojeni teto stanice bylo s HB9CUA na vzdalenost 725 km. Na druhem mistS by- la stanice OKI KIR/p s 41 584 body a treti OKIDIG/p mdl 40 888 bodu. Sest stanic z prvni desitky teto kategorie na- vazalo sva dejdelSi spojeni rovnSi se stanicemi z Itdlie. V kategorii V. pasma 1296 MHz bylo hodnoceno 35 stanic a zvi'tezila OKI KIR/p, pracujici z koty Klinovec a za 48 spojeni ziskala 10 533 bo¬ du. NejdelSi spojeni teto stanice bylo s HB9GT na vzdalenost 447 km. Stanice na druh&m miste OKIKSF/p ziskala 5244 bodu a treti OKIKQT/p 4949 bodu. A ko- nedne v VI. kategorii pasma 2320 MHz bylo hodnoceno 13 stanic, coz je temer dvojnasobek poctu stanic v minulem roc- niku. Zvi'tezila opet stanice OKI KIR/p, ktera za 11 spojeni ziskala 1928 bodu. Druhy byl OKIAIY/p s 1475 a treti HB9PUY/p se 754 body.
Na zaver chci vzhtedem k blizicimu se terminu XXXIX. Polniho dne na VKV1987 pripomenout, ze podrobne soutezni pod- minky tohoto zavodu byly zverejneny v ca- sopise Amaterske radio 6. 11 a 12 v roce 1984 a v prvnim 6isle RZ v roce 1985.
Zavod vyhodnotii RK OK1KKS.
Nezapomente,ze...
... v nedeli 19. 4. 1987 probShne Veli- konodni VKV zavod v dobe od 07.00 do 13.00 UTC. Podrobne podminky jsou v RZ c. 1/86, nastrane 28.
OKI MG
Wiirtembersky distrikt DARC venoval pro viteze 23 cm pasma v zavode BBT putovni pohar. Pri ziskani tohoto poharu tfikrat po sobe nebo ctyrikrat vubec zustane pohar trvale v drzeni vit&ze. OX
:kv
Kalendar KV zavodu na brezen a duben 1987
27.3. TEST 160 m 20.00-21.00 28.-29.3. CQWW WPX cast SSB 00.00-24.00 4.-5.4. SP DX contest CW 15.00-24.00 5.4. UBA contest 80 m, CW 07.00-11.00 11.4. Kosice 160 m 21.00-24.00 12.4. Jurij Gagarin Cup 00.00-24.00 12.4. RSGB Low Power 07.00-11.00
a 13.00-17.00 24.4. TEST 160 m 20.00-21.00 25.-26.4.' Helvetia contest 13.00-13.00
Podminky zavodu CQ WW WPX viz AR 3/86, ale pozor na chybu! Nasobici jsou ruzne prefixy, ale bez ohledu na pasma. SP-DX contest AR 3/86, Ko§ice 160 m tamtez, Helvetia contest AR 4/85.
Strucne podminky zavodu Jurij Gagarin Cup
Zavod se porada kazdy treti rok, vzdy druhou nedeli v dubnu; z&vodi se jen telegrafnim provozem. Vymenuje se kod slozeny z RST a z6ny ITU. ZAvod probiha v kmitoCtovych segmented! 1850-1950; 3505-3600; 7005-7040; 14 010-14 100; 21 010-21 150; 28 101-28 200 kHz. Vyzva do zAvodu je CQ GC. Stanice zavodi v ka- tegoriich: a) jeden op. - v§echna pdsma, b) jeden op. - jedno pAsmo, c) stanice kolektivni a s vice operatory - vSechna pasma. Bodovani: 1 bod za spojeni se stanici vlastniho kontinentu, 3 body za spojeni s jinym kontinentem. V podmin- kAch neni zminka o tom, Ze neplati spoje¬ ni se stanicemi vlastni zem§. Deniky se zasilaji na URK, nebo do konce bfezna na adresu: GC Contest Committee, P.O. Box 88, Moskva.
Pokud ano, napi§te na OK2QX, ktery vam za§le podrobne pokyny, jak postupovat pri vyfizovani zadosti. Macfarske urady postupuji pri vydavani povoleni velmi be- nevolentne a rychle.
Predpovecf podminek sireni KV na duben 1987
Ruzna predpovedni centra (SIDC Brusel, N0AA/
EDS Boulder, SRC/RAL Didcot, CCIR Zeneva, AsU CSAV Ondrejov i NSD/RPL New Delhi) se shoduji
v tom, ze skinecni aktivita bude stoupat, byt zatim
spise mime a linearne. Pokud Ize cekat odchyiky od
naznaceneho prubehu smerem nahoru, pripadaji
v uvahu prave v dubnu a pote az v zari ci fijnu 1987. Jiz samotny fakt pfevazujiciho vzestupu znamena
velmi priznivy vliv na vyvoj parametru ionosfery pro nase ucely. Nyni by k nemu mely pribyt dalsi dva -
pomerny magneticky klid asezonni zmeny. Zatimco
pocatek dubna bude znamenat fiastou pouzitelnost
vsech pasem KV, v posledni dekade se jiz s dostatec-
nym durazem dostanou ke slovu vlivy bliziciho se
leta, a to vcetne pocinajici pouzitelnosti sporadicke vrstvy E pro sireni vln o kmitofitech nad 30 MHz ve
znacnem procentu dnu. Soucasne se krivky prube¬ hu pouzitelnych kmitoctu zacnou napadneji zplos- tovat.
Predpokladany slunecni tok na duben je 80 a/?i2 16 az 17. Posledni zname R za listopad 1986 bylo
14,7. Z n6j Ize vypoiist /?12 za kvfeten, rovnajici se 14,5
(coz je vzhiedem k predpokladane blizkosti minima
jedenActileteho cyklu hodne). Prumerny slunecni
tok za listopad 1986 - 77,3 - byl vypotten jako aritmeticky prumer dennich hodnot: 91,86,84,83,
82,78,75,73,72,71,73,80.76,77,77,76,75,74,74,
76,76,78,79,78,76,76,75,74,73. Geomagneticka
aktivita, vyjadrena indexy>4k z observatore Wingst:
10,7,19,53,20,16,6,5,3,6,12,10,9,4,14,12,8,5,6,
6, 2, 2. 11, 48, 48, 14, 8, 5, 12 a 19. Vysledkem
naznaceneho prubehu byly zejmena velmi dobre podminky sireni od 17. 11., vrcholici kladnou fazi
poruchy 24.11., po niz nasledoval postupny pokles.
Intenzivnejsi porucha 4.11. kladnou fazi postradala, nebof ke zhorseni podminek Sireni doslo jiz v pred-
chozich dnech jako nasledek poklesu zaf ive a vzes¬
tupu korpuskularni casti slunedni radiace.
Podminky sireni budou v relaci k ostatnim obdo-
bim roku vcelku priznive. Vyjimku tvori nektere
nejnaroCnejsi smery, konkretne v dubnu zejmena
KH6 az F08, jez budou amaterskymi prostredky
temer nedosazitelne. Moznosti jednotlivych pasem
Ize ilustrovat v nejlepSim pripade takto:
TOPtiand: UA1P 17.00-04.00, UA1A 14.00-05.00,
JA mozna okolo 20.00-21.00, Ul 16.00-02.00, W4
02.00, mazm 00.00-05.30, W5 03.00-04.00, ke konci spolu s W6.
Dvanactka: VU 05.00-15.00, ZD710.30-19.00, TT 07.00-19.00.
Desitka: TT 10.00-18.00, ZD7 12.00-19.00 VU 09.00-15.00.
OK1HH
A/3 87 115
Ostrov Petra I.
Ostrov Petra l„ v posledni dobe tolik diskutovana nova zeme DXCC, leii na 68c58' j. £. a90°35' z. d. v Bellinghauseno- v£ mori, vzdalen priblizne 2200 km od norskeho sektoru Antarktidy. Neni to jen Iecjak6 mala vyvfelina, i kdyi m& rovnSz vulkanicky puvod - priblizne vejcovy tvar ostrova m& nejv§t§i delku 25 km a §irku 10 km, prakticky cela plocha ostrova je v§ak pokryta ledem. Norove na n6j uplat- nili pravo jiz v roce 1931 a ostrov splfiuje beze zbytku vsechna kriteria pro novou zemi DXCC. Ostrov byl objeven jiz v lednu 1821, kdy na vzd&lenost 15 mil se k n§mu priblizil samotny Bellinghausen, prvym clovekem, ktery se zde prochazel, vsak byl az kapitan Anderssen v lednu 1927 a nej- deisi dobu tarn zatim stravila v6deck6 vyprava roku 1929 pri vyzkumu a mapova- ni ostrova. Jak bylo jiz drive ozn^meno, do seznamu zemi DXCC se dostane tento ostrov ihned po tom, co se odtamtud ozve nejaka radioamaterska stanice. Poprve byla vydana licence na radioamaterske vysitd.ni z ostrova Petra I. v rbce 1978 pro VK9XR, vysiteni se vsak neuskutecnilo. Dal§im majitelem platne licence je KD7P, ktery se o vylodeni marn6 pokou§el na prelomu roku 1986 a 1987, a letos ma ostrov navstivit i skupina norskych polcir- niku, ktefiijy zde vztyiili norskou vlajku, projeli cely ostrov na lyzich a uskutecnili vedecka pozorovani. Pritom neni vylou- 6ena ubast jednoho ci dvou radioama- teru.
Abychom zustali u antarkticke problema- tiky: v prosinci lonskeho roku se po dlouhe dobe objevila na pasmech opet stanice 4K1A ze zakladny Molodeinaja a novy operator ma byt v tuto sezonu aktivni i ze zdkladny Mirnyj. Televizni vysilade v evropskych zemich pomalu opoudtdji p^smo 50 MHz a ste- huji se na vy&$i kmitodty. To je jednim z duvodu, pro£6eskoslovensk4 televizni vysllade byly v loAsk6m roce nejdastdji komentovdny hlavne v anglickych 6aso- pisech, prin4§ejicich prehledy o dalko- vem prijmu televiznich sign^lu. Pritom
RADIOAMATERSKEHO SVETA
reprodukovane fotografie monoskopu t§chto vysiladu byly vynikajici kvality. V leto§nim roce oslavi G-QRP klub jiz 13 let od sveho zalozeni. Hlavnim organiza- torem v dobe vzniku byl G3RJV, George Dobbs, ktery soustredil 32 radioamateru, zajimajicich se o QRP provoz. Od zac&ku existence yyd£va klub casopis SPRAT (Small Powered Radio Amateur Trans¬ mission). Clenem se muze stat amater, jehoz vysilac nema cisty prikon pri spoje- nich vet§i nez 5 W pri sinusov6m signalu. Klub vydav£ radu diplomu a trofeji. V roce 1982 vydal G-QRP klub ,,Circuit Hand- book“, soustrecfujici stavebni ncivody pro QRP zarizeni, tuto knihu distribuuje RSGB. V soucasne dobe ma klub pres 3000 clenu v 60 zemich. Z6jemci se mohou prihfdsit u sekret&re, kterym je nyni Fred Garratt, G4HOM, 47 Tilshead Close, Dreids Heat, Birmingham B 14 5LT. Irska radioamaterske organizace IRTS slavi ve druhe polovin§ letosmho roku 55 let od sveho zalozeni. V lonskem roce byla zalozena evropska DX nadace, jejimiz predstaviteli do rad- nych voleb jsou HB9HT, DK9KD, DL1LD, DL3RK a OZ1LO. Snahou bude prosazo- vat a podporovat expedice do zemi, zvla§- te potrebnych pro Evropany. Od roku 1983 vychezi v Holandsku 4x do roka dasopis MORSUM MAGNIFICAT, zamereny na problematiku telegrafniho provozu. Prine§i prispivky od telegrafis- tu z ceieho sveta, jeho roz^iroveni viak bylo dosud omezeno tim, ze vychazel v holandstine. Od letoSniho roku viak v prekladu vychezi v anglidtine a vyda- vatelem teto verze je G4FAI. Tern, kdo se nenaudili poredne rytmicky vysilat morse znafcky, poslouzi ,,Digital Morse Processor", uvedeny natrh vAnglii a Irsku. Interni pam§f RAM 8 kB streda znadky vysilane obycejnym klidem a s ur- citym zpozdenim vysiie fiasove zkorigova- ne signaly libovolne nastavitelnou rych- losti.
Ostrov Minami Torishima je priblizne dtvercoveho tvaru se stranami o deice 2 km. Na ostrove je 1500 m dlouhe pri- stavaci draha a 400 m vysoka vezpouzi- vana pro naviga6ni system LORAN. Os¬ trov je obydlen pouze nekolika lidmi a k nevstevd je treba zvieetniho povole- ni. Pravidelne v§ak ostrov navetevt^
JH5EES, operator Masa, ktereho obcas muzete sly&et pod svou znackou /JD1. Ale pozor! Masa me take obchod na ostrove Ogasawara a i tarn se objevuje nekolikret do roka. Je tedy treba behem spojeni zjistit, ze ktere zeme vysiie.
Stanice TG3JGA vysilala z deji§te tre- tich stfedoamerickych olympijskych her, konanych v r. 1986 v Guatemale. QSL pro tuto stanici zasilejte via Box 115, Guate¬ mala City, Guatemala.
W4FRU, ktery m. j. vyrizoval i QSL pro FB8WJ, oznamuje, ze deniky ziskaval velmi nepravidelne. Me nektere do 5erv- na 1984, ale z pozdej&i doby jiz zedne.
KD7P, ktery pracoval z rady zemi v Oceenii a v lednu 1987 chtei aktivovat ostrov Petra 1., zm§nil nyni adresu na: Bob Winters, 9305 3rd Place, Everett, Wa 98204 USA.
* * *
Po uzeverce tohoto cisla AR jsme dostali zpravu, ze norske expedice se realizovala, a to za ucasti radioamateru, takze ostrov Petra I. byl zarazen do seznamu zemi DXCC. Expedice setrvala na ostrove od 22. ledna do 2. unora 1987 a vysilaly dve radioamaterske stanice: 3Y1EE a3Y2GV, jejichz operatory byli Einar, LAI EE, a Ka- are. LA2GV. Odhaduje se, ze navAzali pres 20 000 spojeni. Program cel£ expedice byl bohaty a byl cely splnen hlavne diky mimoredne priznivemu pofiasi (teploty kolem nuly, zatimco u nas v teze dobe kolem -20 °C)adiky bezv6tfi, takze bylo moino se snadno vylodit se v§im potreb- nym materialem. Nejsndze byla expedice k dosaieni v p^smu 21 MHz, bohuzel podminky Si ten i umoznily evropskym sta- nicim navazovat spojeni v tomto p£smu jen tri dny. Vynikajici signaly prich^zely v p&smu 7 MHz, kde v§ak Evropu prehlu- sovaly stanice z USA a Japonska. Zpusob provozu expedice (poslech 10 az 25 kHz nad vlastnim kmitoctem na CW a mnohdy vice nez 50 kHz na SSB) neumozniltech- nicky mene dobre vybavenym stanicim navazat spojeni. QSL-agendu expedice vyrizuje LA6VM.
OK2QX
Jednou z nejznamejsich tureckych stanic je TA1A v Istanbulu. Jejim operatorem je doktor UnalAkbal, kteryprostrednictvim AR posits srdecny pozdrav vsem cs. radioamaterum. Jak vidite, se zajmem si prolistuje i casopis AR, nebot' trochu rozumi desky.
(Foto TNX OK1XM)
ZLEPSENE POPLACHOVE ZARIZENI
Firma Siemens pfedstaviia na vystave Security 86 doplnkove zafizeni, ktere trva- le vyhodnocuje obraz televizni kamery (napriklad okoli bankovniho sejfu apod.) a vyvoia poplach v okamziku, kdy na obraze zjisti jakoukoli zmenu. Princip zafizeni spociva v tom, ze zakladni, kame- rou snimany obraz je digitalizovan a ulo- zen v pam£ti. Behem daisi doby je v krat- kych intervalech tento zakladni obraz prub§zne srovnavan s okamzitym obra- zem kamery. Zjisti-li zafizeni jakoukoli odchylku mezi snimanym a zakladnim obrazem, vyvoia poplach.
Celkova plocha snimaneho obrazu je rozdelena na 32 x 32, tedy celkem 1024 policek. Kazde z techto polidek je vyhod- nocovano co do celkoveho jasu ve 256 stupnich. Shodnym zpusobem je rozcle- nen i okamzity pozorovany obraz a popla- chovy stav je vyvolem v okamziku, kdy je registrovana jasova zmena v kteremkoli z techto obrazovych poll. V pfipade, ze by v nSkterem z uvedenych poll mohla v ob¬ raze nastavat jaketkoli nahodna zmena, ktera by vsak s poplachovym stavem nemela nic spolecneho, Ize ze zminenych 1024 policek kterekoli vynechat, takze tato pole se vyhodnocovini nezucastni. Lze tedy, podle vlastni uvahy, vyhodnoco-
(--
INZERCE
Inzerci prijima osobne a postou Vydavatelstvi Nase
(1200) a 2 ks dvoupasm. reprosoustavy ARS 914 - 4 Q (10-30 W) 101 (800), kufrikovy stereogramofon
TESLA-GZC 710, vestavene 2 repro 4Q, vykon
2 x 4 W (1100), kazetovy stereomgf. UNITRA-M53
IS, vykon 2 x 6 W, napaj. 220 V(1600) + 2repro8 Q
Ve dnech 26. az 27. kv§tna 1987 se bude konat v mistnostech Kulturniho domu Dukla
v Pardubicich
VI. celostatni konference o hybridmch integrovanych obvodech (HIO 87), kterou por^daji: CV elektrotechnicke spolecnosti CSVTS, Ustfedni odborna skupina soucastky pro elektroniku, k. p. TESLA A. S. Po¬ pova Praha, VUEK Hradec Kr&love, TESLA k. p. Hradec Kralove a Dum
techniky CSVTS Pardubice. Z odborne casti konference zam^rene na uzivatele i vyrobce HIO
vyjim^me: - technologicke otazky spojene s vyzkumem, vyvojem a vyro-
bou HIO, vcetnd povrchove pajive montaze, - aplikace HIO u finalistu, - rozvoj vyroby HIO ve statech LDS.
Ke konferenci bude vydan sbornik prednasek. Prihla§ky o ucasti adresujte na
Dum techniky 6SVTS Pardubice, tr. Miru 113, 532 27 Pardubice.
vat pouze tu plochu, ktera je pro zmenu obrazu dulezita (napfiklad pfistupove cesty apod.).
Zafizeni se v praxi kombinuje s video- magnetofonem, ktery se v okamziku obra- zove zmeny uvede do chodu a cele deni pak prubezn6 zaznamenava spolu s uda- jem pfesn6ho casu.
Popsane zafizeni ma podstatnou vyho- du v tom, ze veSkera cinnost je svefena strojum a ze je z teto akce vyloucen lidsky subjekt. Je totiz znamo, ze trvale pozoro- v^ini nehybneho obrazu tak, jak to bylo vetsinou dosud realizovano, clovekabrzo unavi a jeho pozornost se tak otupuje.
loskop, NF voltmetr a jine pristroje. Nabidnete. P.
Frauenterka, Hoaiminova 861,102 00 Praha 10.
Konekt. XLR vidl., tiskarnu pro ZX Spect., primy
konekt. 2x 29, KD338, liter. MIDI a prodam Paiste
2002-22 M, echo AOS, synt. Micro MOOG. J. Svo-
boda, Rijn, revoluce 331,530 09 Pardubice.
Cesky manual na pocitac COMMODORE 64. M. Le- beda, P. Krizkovskeho 515/4,541 01 Trutnov.
Empfangerschaltungen, Schaltungen der Radioin- dustrie, Rohrentaschenbuch a jine nem. radiotech,
knihy, kuriosni elektronky. J. Hajek, Cema7,110 00
Praha 1.
BF961 apod. BFT66, BFR90,91,96 apod. OM335 aj.
P. Frauenterka, Hoaiminova 861,102 00 Praha 10.
Vypis ze softwaroveho modulu c. 1 /T/58/59.1. Spa-
aek, Slavikova 36,909 01 Skalica.
AR a. 10,11 roa. 84. Specha. P. Voticky, Antonina
Sovy 631,418 01 Bilina.
TI-59 nefungujici na nahr. dily. F. Janovsky, Londyn- ska 7,400 01 Usti n. Labem.
Boxy PIONEER CS 939, CS 722 a jine. V. Travniaek,
Luani 48,591 01 Zdar n. Saz. 5. Reproduktory 200 W - 2 ks. Kto zapoziaia alebo
zhotovi kopiu koncaku 200 W i viac. R. Mate, CSL
1/4,979 01 R. Sobota, tel. 2146. Elektronky PCH200 (2x) - fungujici a dobre kvality.
V. Hrabanek, Prazska 2,102 00 Praha 10.
DC Motorek na Walkmena typ ME 100 - 4,5 V. E.
Nowak, Zahradnicka 12/1510, 734 01 Karvina-
Mizerov.
7038, ICM1115, MHB4020. Predam BFR91, 96,
BS963 (80, 85, 45), ST TW 120 a ine. L. Jano§,
Cichovskeho 28,851 01 Bratislava, tel. 59 805.
Chemikdlie na vyrobu desek s plos. spoji fotoces-
tou, 10 e 1109, MM5316, 5313, 8038, UAA170,
XR 2206, tr. BFT66. Kdo poradi se stavbou zarizeni
pro prijem z druzice - odmena. P. Pine, Bukova 36,
262 25 Pidin.
PZO MERKURIA, Argentinska 38, Praha 7, blizko stanice metra Fudikova
prijme OPERATORY POCITACE SIEMENS --
Hvnusmpnnv prOVOZ,
pozadovane vzdelanl US, platove zarazeni tr. 8 ZEUMS, prfplatky za smennost, odmeny, podfly na hospodarskych vysledcfch, moznosti studia jazyku, dalsi zvysovanf odborne kvalifikace, dobry pracovnl kolektiv, zav. lekar i stravovanf v budove.
Naborova oblast Praha. Informace na tel. 8724 244, _ 8724 339^
Reditel Vyzkumneho ustavu rozhlasu a televize v Praze vypisuje podle smernice SKVTIR ze dne 14. 6.1985
ZZ KONKURS H na obsazeni mista
samostatny odborny pracovmk pro obor rozhlasova a televizm zvukova technika.
Predpoklady: VS CVUT-FEL, pfim£fena praxe v oboru, zakladni znalosti mikropocitadove techniky. Platove zarazem podle vyhIAsky SKVTIR. Zajimava vyvojova prace s moderni technikou pri vystavbA oovych rozhlasovych a televizm'ch provozu.
I PrihlaSky doplnene strucnym zivotopisem a prehledem dosavadni I I praxe zallete do 3 tydnu po vyhlaseni konkursu na adresu: I
1 VURT-KPU, Leninova 115, 160 05 Praha 6-Vokovice. I
AY-3-8610, vym£nim 555 za A2770 i koupi'm. J. Vesely, Dukelska 645/1,391 02 Sezimovo Usti 2.
IO-AY-3-8610, uvedte stav a cenu. R. H&jek, SPC N/58,794 01 Krnov.
Kompl. rofinik AR-A r. 1984 a pfilohu AR-A 1983, popf. jen c. 10 a 11/84-AR-A. L. Fiala, Topolianska 400/4,41201 Litomdfice.
ZX Microdrive + Interface + prisluSenstvi. Uvedte cenu. Jen nove. P. Krai, Sadova 1323,280 00 Kotin V.
Obrazovku DG 7-113 (B7S3 nebo B10S1, B10S3). H. Trampler, Slezska 36,737 01C. Tesin.
ZX 81, nebo jiny. Popis, cena. T. Bubela, 75612 Homi Lidefi 223.
10 - MHB4049, MAB08F, M208, MA145B 2ks, MH1KK1, MBA810DS, KF552, KC239B - 10 ks. V. Razek, 41116 Sedlec 6.80.
Repro TECHNICS SB-10 zaSlete parametry, zesil. SONY TA-AX 500, equaliz. TECHNICS SH-8055 stfibmy + mikrofon. P. Charvat, Klenovecki 898, 280 02 Kolin II. tel. 21110.
iO MM5314 alebo MM5313 a 10 ICM7038A. P. Kiripolsky, Vranovska 67, 851 02 Bratislava, tel. 352234.
ZX Spectrum, Sord M5, ATARI 600/800XL J. Slech- ta, Otavska 445,342 01 Susice II.
Tranzistoiy KC, KF, KU, KD, lin. IO, 6isl. 10, VQE24, LEO diody, kondenzatory TK, TC, TE, tantaty a min. rezistory. Nabidn£te. K. Kohut, 739 35 V&clavovice c. 100.
PAr ob6. radiostanic a prodam BM 368 v perfektnim stavu (2700). J. Durec, 91601 StaraTura 1224.
AY-3-8610, AR-B r. v. 1976-86. J. Gabonay, Wolkero- va 25/1,052 01 SpiS. NovA Ves. Video-player (pfehravafc) v systemu VHS. 1. Spendli- dek, A. Zapotockeho 17,586 01 Jihlava.
VYMENA Prod, nebo vymenim ceske pfeklady manualu pro ZX Spectrum. M. Tom§u, Svat. Cecha 514, 760 01 Gottwaldov. TCVR na 2 m all mode/5 W s trans. na 432 MHz (bez xtalu) za pofiitafi COMMODORE C 64. V. Busta, Vocelova 1169,-500 02 Hr. Kralove II. Osc. 50 MHz BM 450 za Polyskop apod, nebo prod, a koupi'm. H. Masin, V zahradach 380, 250 01 Brandis n. L. PU140 za gramofon. desky do r. 1945 (krome vaine hudby), nebo koupi'm. V. Gallistl, lidick£227,370 07 C. Budeiovice. Hry na Commodore plus/4, C16, Cl 16 za uzitecne programy. L. Vilikus, UmSlecka 11,170 00 Praha 7.
rCjzne Hledam majitele pofltade OIRC za ucelem vymeny zkusenosti a programu. V. Vesely, DAInicka 61, 170 00 Praha 7. * Kdo ma zkuienosti s pfijmem TVP z druzice, dokumentace, material. P. Frauenterka, Hofciminova 861,102 00 Praha 10. Sb&rateH HISTOR. RADIOTECH, nabidnete prijima- ce, zesilovaie radiotech, publikace apod, pfed r. 1945, nozidkove lampy, nf. trafa, ot. kond., knofliky, stupnice, reproduktory ap. zvt. z obd. pfed 1932. Udejte typ a popis, dohoda. F. Perina, Prikra 3495, 760 01 Gottwaldov, tel. 28 336. Kto predA alebo zapoziiia schemu zapojenia troj- kombinAcie EUROPHON RGR 8005. ing. M. Valachy, tl. milicii 16,953 00 Z. Moravce. Kdo zapujdi za uhradu, nebo prod* servisni navody k pfistrojum SONY: zes. TA-AX5, tuner ST-JX4 (5), cass. deck. TC-FX 44. J. Felkel, VinafskA 42,603 00 Brno. HfadAm majiteTov SHARP PC 1500. R. Ku6era, Jurkovifcova 3,831 06 Bratislava.
---\ CEZ-ENERGOTECHNIKA prijme ihned do mladeho kolektivu
- inzenyra nebo matematika pro tvorbu SW prorizeni v realnem case (T12 + osob. ohodnoceni + odmeny + poddy).
Vyhodne pracovni podmmky, zlevnena sazba za elektrinu.
Informace: Ing. Paukner, RNDr. Ondricek, tel. 322/linka 2870,
CETLI
o JSME
%
Princ, B.: ELEKTRONIKA i pro 3. rocnik SOU. Ze slovenskAho originAlu Elektro- nika i pre 3. rofinik SOU, vydanAho nakladateistvim ALFA, Bratislava roku 1983, pfelozila Ing. Lenka Rakosova. SNTL: Praha 1986. 128 stran, 171 obr. Cena vAz. 10 K6s.
Tato knizka - ucebnice schvalena MS CSR jako ucebni text pro obor mechanik silnoproudych zari- zeni, shrnuje zakladni poznatky o elektronice a jejim poslanim je obsahnout ucivo podle ph'sluAnych osnov pfedmetu Elektronika. Probiraji se v ni nejpr- ve JinearnT soucastky a zakladni obvody s nimi (kap. 1.), pak usmerhovafie (vcetnA filtru) a stabiliza- tory (kap. 2.), zesilovace (vcetne vykladu cinnosti tranzistoru - kap. 3.), oscilatory~Z.C, RC, multivibra- tory, krystaiove oscilatory, nisobifie kmitoctu (kap. 4.) a moduiace, smAsovani a demodulace (kap. 5.). Posledni (§esta) kapitola je venovana zaznamu zvuku.
Vyklad se zabyva jen nejzakladn6j§imi jevy a fak- ty, coz by patme vzhledem k poslAni u6ebnice nebylo na zavadu. I pri tom je vSak na rozdii od b^zneho standardu vydavanych ucebnic podobne- ho druhu vyklad (popr. i terminologie) v fade mist nespravny nebo nepfesny. Uvecfme namatkou ne- ktere pfiklady. Hned v uvodni kapitole pfi obecnem vykladu o soucistkach je uvedeno rozdeleni civek na vzduchove civky, civky se zeleznym jadrem a tlumivky, kterA jsou podle autora charakteristicke tim, ze jejich jAdro je slozeno z transformAtorovych plechu. Civky vzduchove nebo s feritovymi jAdry tedy nemohou byt tlumivkami? A transformatorov6 plechy obsahuji nejvice zeleza ze v$ech jader! Na strane 47 se tvrdi, ze k filtraci mafeho proudu se pouiivaji filtry LC, protoze u filtrCi RC vznjjcaji na rezistoru vAt§i ztraty stejnosmerneho vykonu. V zA- v§re6ne kapitole o zaznamu zvuku se napf. pouiiva termin vymazavaci hlava, udava se, ie stereofonni ziznam se pofizuje dvema hlavami apod.
Tyto nedostatky by se ani v ucebnici pro obor mechanik silnoproudych zah'zeni nemely vyskyto- vat. Lze pfedpoklidat, ze ve Skole uvedou pfislu^ni pedagogove nepfesnosti na pravou miru. Pouzivat kniiku k samostatnemu cerpani zAkladnich znalosti elektroniky vsak nelze povazovat za optimalni. Ba
Velky rozvoj technologie v oblasti elektronickych zarizeni a s tim souvisejici hlubsi propracovavani teorie vedlo v minulych desetileti'ch i k bouflivemu vyvoji r£diovych prijimacich zah'zeni, k uplatneni novych druhu moduiace, k u6inn6j§imu vyuzivani stale §ir§iho kmitodtoveho pasma apod. Kniha shr¬ nuje §irokou §kalu poznatku o moderni pfijimaci technice a umozftuje ctenafum orientovat se v pro- blematice celkove koncepce, navrhu i realizace pfijimafiu pro nejruznejSi oblasti pouziti.
Obsah je dlenen do tfi zikladnich c&sti: I - Principy radiovych prijimafiu, II - Obvody radiovych pfijimaiu a 111 - SlozitAjSi funkfini bloky radiovych pfijimacu. V prvni 6asti se itenaf v sedmi kapitolach
119
Radio (SSSR).c. 11/1986 Radio, Fernsehen, Eiektronik (NDR), c. 12/1986 Radiotechnika (MLR), c. 12/1986
Dynamicka pamet’ RAM 64 Kbyte - Provozni Specialni 10 (48), obvody video TVP - Mikroperi- Funkdni bloky modernihq transceiveru proKV- system pracuji'ci v realnem case pro systemysneko- ferie (15) - Generator melodie s TMS1000 - Pocitac
Vypocetni systemy - Napajeci zdroj pro pocitac likamikropocitaci (2)-Vypocet obvodu/?/.£ pocrta- Commodore PC-128-Technika prospojeniEME (4) Radio-86RK -Stereofonni dekoder s adaptivne £em KC 85/1 - Diskuse: Analyzy obvodu jazykem - Svetelny had - Stykov& jednotka SSTV pro ZX regulovanou sirkou propustneho pasma - Pouziti Basic _ Vyhodnoceni dob kmitu - Programovatelne Spectrum (2) - Amaterska zapojeni: Automaticky integroyanych obvodu serie K561 - Priboj-201, fizeni s bitovym procesorem - Menci pristroj pracu- nabijec akumulatoru NiCd; Jednoduchy kompresor prijimacshodinami-Televizory3UCST-Zesilovac j(Cj s mikroprocesorem - Modui multimetru pro dynamiky; Vstupni zesilovac k citaci - Videotechni- s malym sumem - Gramofon s vlhcenim drazek pri K1520 - Merici pristroje 79 - Rejstrik rocniku 1986 - ka (37) - Sirokopasmova 28prvkova antena VKV - provozu - System dalkoveho ovladani s vyuzitim Seznam kratkych sdeleni a zprav v RFE v r. 1986 - Viceucelovy videozesilovac - TV servis: oprava infracervenychpaprsku-Barevna hudba-Impulsni Poster 1986 - Prehled servisnich pokynu 1986 - spinaneho zdroje TVP Orion - Tuner VKV FM - stabilizator napeti - Prepinace novoro6nich girland q stavu rozhlasoveho prijmu - Lipsky podzimni Casove konstanty nf kmitofctu - Elektronicke zapa- - Pripravek pro zkouseni operainich zesilovacu - veletrh 1986 - Zkusenosti s cestovnim prijimacem lovani s tranzistorem VMOS FET- IndukcDispinac- Automaticky spinac osv§tleni - Miniaturnilaserove Audio 113 - Dvouobvodove aktivni filtry RC - Napady pro Commodore - Jeste jeden zvuk pro ZX - diody ILPN - Kratke informace o novych vyrobcich Univerzalni impulsni genereitor - Prenos informaci Strojovy jazyk PC-1500 PTA-4000 (9) - Ucme se spotrebni elektroniky. pulsni polohovou modulaci - Opticky rozpozn«ivaci Basic s C-16 (12) - Pro pionyry: Blikajici vanocni
system u volne programovatelneho rizeni pro stromeSek - Obsah rocniku 1986.
roboty.
Radio (SSSR), c. 12/1986 Radioelektronik (PLR), c. 10/1986 Radio-amater (Jug.), c. 10/1986
Vypocetni site - Napajeci zdroj pocitace Radio- Z domova a ze zahranici - Akusticke problemy Technicke novinky - Reflektometr VKV - Ekono- 86RK - Funkfini celky moderm'ho transceiveru pro Hi-fi - Prenosne mikropocitace - Soucinnost mikro- micky citac do 600 MHz (2) - Vyuziti Hallova jevu - KV-Televizory3USCT-Systemdalkovehoovtedani po6ita6e Commodore C64 a tiskarny se stykovou Automaticke nabijeni akumulatoru - Sumovy mus- s vyuzitim infracervenych paprsku - Z mezinarodni jednotkou RS232 - Pristroj pro testovani 6islicovych tek (2) - Stereofonni kompander - Zakladni udaje vystavy Zeleznicni doprava 1986 - Jednoduchy zarizeni - Menice napeti v prijimacich BTV - Priji- o cislicovych 10 - Vystava Soucasna elektronika vykonovy nf zesilovac - Automaticky regulator mac barevne TV Venus TC502 - Seznam vyrobku 1986 vLjubljane- Nf predzesilovac s malym sumem osvetleni - Univerzalni zkousecky - Membranova. spotrebni elektroniky v PLR vletech 1975 az 1985- - Jednoduchy VCO - Navrh nf zesilovafie vypoctem klavesnice - Pouziti 10 serie K561 - Kazetovy Koncovy zesilovac pro minitransceiver Bartek - na pocitaci Spectrum 48 K. prehravac do auta - Pro zacinajici: Nf zesilovac pro Poplasne zarizeni do automobilu - Modui dalkoveho prijimac; Elektronicka hra; Signalizace otevrenych ovladani prijimace BTV Neptun 501A - Veletrh dveri chladnicky; Pismenove a graficke symboly - v Hannoveru 1986 - Budik s 10 MCI 201. Barevna hudba - Obsah rocniku 1986 - Kratke i nformace o novych vyrobcich.
Funkamateur (NDR), i. 12/1986 Radioelektronik (PLR), c. 11/1986 Radio-amater (Jug.), 6.11/1986
Elektronicka svicka - Jednoduche zarizeni pro svetelne efekty - Desky s plosnymi spoji pro elek- tronicky telegrafni kite s pameti a log. obvody TTL - Elektronicky telegrafni klic s mikroprocesorem - Obsah rocniku 1986 - Modulator SSB na principu Z domova a ze zahranici - Obvody napefovych nf Reflektometr pro VKV (2) - Meric jakosti 0 - f azove metody - Dverni zvonek s elektroakustickym zesilovacu - Jednoduchy univerzalni mikroproceso- Triprvkova antena Delta Loop pro 7 MHz - Logicka menicem Piezo-Phon - Zesilovac pro stereofonni rovy system - Zesilovac 2x 10 W do automobilu - sonda-Zesileni azisk-Ddlkova kontrola osvetleni - sluchatka s 10 A283D - Doplneni BTVP Sanyo CTP Kazetove magnetofony MSD-1402 a MSD-1403 - Zakladni udaje integrovanych obvodu HC.. - Tech- 6358 vystupem zvukoveho signalu - Oprava krysta- Svetelny had - Cislicovy meric teploty - Nove nicke novinky - Elektrostaticka ochrana polovodifce tern rizenych stopek Kaliber 86-01 pro elektricke osciloskopy Tektronix-Intermodulace-Poznamky - Kopirovaci zarizeni s prosvfitlovanim - Zdroj ovladani - Programovatelnet barevna hudba - Jed- k 68. mezinarodnimu veletrhu v Poznani - Jak psat napeti opacne polarity s NE555 - Pomucka k snad- noduchy casovy spinac pro fotokomoru - Digitalni technicke clunky - Pamet’ do telegrafickeho klice. nemu mefeni proudu odebiraneho z baterii - Ra- ohmmetr s velkym rozsahem - Impulsovy provoz dioamaterske rubriky. operacnich zesilovacu, princip a aplikace - Zkuseb- ni program pro pocitac AC 1 - Vyuziti kazetoveho magnetofonu Mira pro male pocitace - Radioama- tersky diplom CWD.
postupne seznamuje se zakladnimi otazkami priji- maci techniky, hlavnimi parametry radiovych priji- macu, zakladnimi principy prijimacu pro analogove (AM, FM, PM, DSB, SSB, VSB, ISB a QAM) modula- ce, s principy impulsovych modulaci v zakladnim pasmu, impulsovych modulaci s nosnymi kmitocty, multiplexnimi prenosy i s konkretnimi priklady priji¬ macu pro ruzne typy modulace.
V druhe casti je po obecnem popisu typickych druhu selektivnich clenu, pouzivanych v ruznych
kmitoctovych pasmech, vysvetlena cinnost vstup- nich obvodu, smesovacu, mezifrekvencnich zesilo- vacu, demodulcitoru AM, FM a PM, opet v ruznych variantach, charakteristickych pro rozlicne kmito- ctove oblasti a oblasti pouziti prijimacich zarizeni.
Ve treti 6asti jsou v peti kapitolach popisovany vstupni dily, ladici systemy, stereofonni dekodery, dekodery signalu barevne televize a nejpouzivanejsi doplhkove obvody prijimacu. Krome strueneho uvo- du, charakterizujiciho poslani a koncepci knihy, doplnil autor text tremi dodatky, pojednavajicimi o fazovem zavesu a o kmitoctovem a urovnovem planu prijimacu. Bohaty seznam doporucene litera- tury(137titulu)usnadnujezajemcumhlubsistudium
specializovanych partii oboru, ktere s ohledem na rozsah knihy a zrejme i na dobu zpracovani nelzedo textu zaradit. V zaveru knihy je veeny rejstrik.
Publikace je urcena jako vysokoskolska pfirucka pro vysoke skoly technickeho smeru a mohou ji pouzit i technici a inzenyri pracuji'ci v oboru prijima- ci technika. Poslani knihy odpovida i vyklad, ktery je jasny a srozumitelny, ale vyzaduje pochopitelne zakladni znalosti z oboru i z matematiky, popf. fyziky. Publikace docenta Zaluda bude vsem odbor- nikum dobrou zakladni pomuckou, tak jako byly inzenyrum atechnikum predchozi generaceZaklady radiotechniky prof. Stranskeho.
