-49-

V tomto čísle nepřehlédněte: Propadáme z pořádku - 52 Kdo nám vzal střechu? - 53 Naši sběratelé - 57

Svatý Martin - 60 Domácí úkoly - 63 Školní horoskopy - 67

Znalosti máme z kina!

A je to tady. Další zajímavá přednáška o planetě Zemi přišla na řadu ve čtvrtek 15.11 v kině. Jednalo se o promítání fotek a videí z cest pana Adama na Galapágy a do Ekvádoru. Podívat se šli žáci z druhého stupně. Co na této přednášce zaujalo třídu 9. A? � sopka, od které obyvatelé nikdy nevědí, jak se zachová

� velké oslavy Velikonoc a odvaha dobrodruha Adama � jaká je v Ekvádoru velká kriminalita a s jakou rychlostí se vypalují pralesy � chytání krokodýla a vytékání sopky � jak měla sopka vybouchnout a Adam tam zapadl s autem a jak vyndával ten balvan

� jak se brodili přes řeku a řeči mojí spolužačky, sedící vedle mne � drastické oslavy Velikonoc a jak si Adam pochutnal na morčeti.

Kamča Skurková 9. A A co se líbilo 7. C? � Když se řeknou Galapágy, vybaví se mi určitě želvy, lachtani a leguáni. V Ekvádoru zase krokodýli. To jsou ty hezké věci. Mezi ty horší patří oslavy Velikonoc. Nejhorší však pro mě byla pečená morčata. Máme jedno doma a nedokážu si představit, že bych ho snědla! Zuzana Vachalová

-50-

� Vybaví se mi krásná příroda, zvířata jako jsou tučňáci, lachtani, různě barevní ptáci a krokodýli. Také se mi vybaví velikonoční průvod, který se tam každoročně koná. Trochu nechutná byla však grilovaná zvířata, ale třeba jsou chutná. Aneta Marková

� Na tomto filmu se mi líbila všechna exotická zvířata a rostliny. Nebo jak leguáni plivali. Nelíbilo se mi, že tam jí morčata. Bylo tam mnoho druhů želv. Nebo jak chtěli natočit jednu babku a ta vzala železnou stoličku a chtěla je zmlátit.

Radim Vachala Anglické divadlo Dne 13. 11. 2012 jsme se s třídou vydali na anglické divadlo, které k nám zavítalo až z Prahy. Účinkovaly v něm dvě herečky a jeden herec, který pochází z Ameriky. Divadlo bylo o mimozemšťanech a agentech. Do hraní se někdy zapojili i žáci a musím říci, že to byla zábava je sledovat. Kromě jazyka anglického jsme slyšeli i francouzský nebo čínský. Nejvíc všechny rozesmály zvuky, které vydávala jedna z hereček, když hrála mimozemšťana. Monika Židková 8. A Dne 13. 11. se v malém sále kulturního domu hrálo divadlo. Bylo to o mimozemšťanovi a o dvou agentech, kteří ho chtěli chytit, ale stále se jim to nedařilo. Ke konci se zjistilo, že mimozemšťan hledal své dvě ztracené děti a že jeden z agentů byl také mimozemšťan, který pomáhal svému kamarádovi hledat. Obě děti se našly. Překvapivě v hledišti!. Herci si během představení vybírali některé žáky. Ti jim pak pomáhali. Anglicky jsem rozuměla téměř všemu. Myslím, že se jim celé představení vydařilo! Martina Vachalová 7. C

Hrůzostrašné pondělí Když se řeknou slova Scio testy, každý si představí hodně náročné a dlouhé testy. No, vlastně to je pravda. Jsou hodně těžké, co se týče logiky. Tyto testy čekají všechny deváťáky, kteří chodí na naši školu. Naštěstí já už je mám za sebou a můžu už jenom čekat na výsledky, jak vůbec dopadnou. No a jak testy probíhaly?

-51-

Jedno zamračené pondělí jsem se vydala, jako spousta mých spolužáků nervózně (někteří nervózní nebyli), do školy. Skoro nikdo nevěděl, co nás čeká. Hned po zvonění nám paní učitelka třídní rozdala zadání

matematického testu, poté také cvičný a zápisový papír. Podívala jsem se na zadání a řekla si: „Co to panebože, je?“ Ty příklady asi z poloviny byly logického typu. No, takže doufám, že aspoň tu polovinu budu mít dobře. Po hrůzostrašné matice následoval o něco lehčí český jazyk. Nevím jak ostatním, ale mi se zdál docela v pohodě. Po 45 minutách jsme obdrželi zadání testu všeobecného přehledu.

V testu bylo 60 otázek a měli jsme to napsat za 60 minut. Takže na jednu otázku jsme měli jednu minutu. Bylo to náročné, protože tam bylo mnoho textu. To se prostě nedalo stihnout. Teda aspoň já jsem to nestihla, protože jsem u každého zadání musela přemýšlet. Bylo to velmi složité. Nakonec jsme psali test z angličtiny. V zadání byl i poslech, takže angličtina taky nebyla moc jednoduchá. Text byl totiž anglicky a otázky napsané česky. No kdo to má překládat? Jsem zvědavá, jak vůbec napíšu přijímačky.

Markéta Petrová 9. A

ZOO Naše škola se zúčastnila přírodopisné soutěže na téma brouci. Soutěžní pětičlenná družstva se spolu s učitelkami vydala v pátek 16. 11. do ostravské ZOO. Po odevzdání soutěžního papíru jsme dostali volno a možnost projít se ve skupinkách po ZOO. Všem se na tváři objevil úsměv, když spatřili nějaké zvířátko. I když nám počasí přálo, nepodařilo se nám vidět úplně všechna zvířata ve výbězích a také byla uzavřená část ZOO, kde se nachází žirafy, zebry. To mě mrzelo asi nejvíc. Dost mě to bavilo u slonů. No, slon tam byl sice jen jeden, ale i tak jsme se tam zdrželi dlouho. Nikdo, kromě mých spoluchodících, tam nebyl, tak jsem využila situace... ? Ahoj, ráda vás poznávám, pane slone. Byla jsem tu na té soutěži. Mohla bych mít pár otázek? ! Zdravím, ale jistěže. ? Taak, můžu se zeptat, jak jste dlouho v této ZOO?

-52-

! Prosím, nevykat! Budu se tak cítit lépe. Zase tak starý nejsem!! Jsem tu kolem 5 let. Byl jsem přivezen z jiné ZOO. ? A jsou tady na TEBE hodní? ! Ale jo, mám tady pár oblíbených, ale i neoblíbených ošetřovatelů.

? A co návštěvníci? ! Lidi jsou většinou tady u nás šťastní a veselí, ale je tady i pár jedinců, kteří tady byli asi donuceni jít a nechovají se tady pěkně. Občas mi tady hážou nějaké odpadky. A nejen mně. Tímto bych chtěl všem návštěvníkům vzkázat, že nejsem žádný odpadkový koš!!! Vypadalo to, že to slona pořádně rozhořčilo, a otočil se o 180 stupňů. Radši jsem ho nechala a odkráčeli jsme pryč z pavilónu. Mým kámoškám se nejvíce líbilo ve výběhu koz, do kterého byl volný vstup na vlastní

nebezpečí. Celkem jsem se pobavila a pozorovala je zpovzdálí. Anna Balcárková 9. A

PROPADÁME!

Představte si, že by žáci naší školy dostávali jedno společné vysvědčení. To by bylo zajímavé. Ale po rozhovoru s paní Maráčkovou

je nám jasné, že by byl i předmět, který by dopadl hodně špatně. Mohl by se jmenovat třeba Náš vztah ke školnímu prostředí. Paní uklízečka na této škole pracuje již 24 let. ,,Kdysi si toho žáci tolik nedovolovali, jak dnes," dodala, a my na konci rozhovoru jen souhlasily.

? Kolik je v naší škole uklízeček? A máte nějak rozdělené, kdo co uklízí? ! Je nás šest. Ano, máme. Některá uklízí tělocvičny, jídelnu, …, některá zas jenom třídy, kabinety apod. Ale metry čtvereční máme stejné. ? A co se podle vás uklízí nejhůř?

-53-

! Jednoznačně třídy! Vytřít podlahu, umýt umyvadlo, kachličky, utřít parapety, prach na skříni, učitelský stůl. To dá zabrat. Samostatná kapitola, to jsou záchody. Dopoledne, tak do přestávky po třetí hodině, vypadají dobře, ale pak to vypadá, že se někteří zbláznili. Mokro kolem záchodových mís, pošlapané mísy, splachovadla, pozamykané dveře. Možná ještě horší je to u děvčat. ? Šatnami se asi taky moc nemůžeme chlubit…

! Šatny jsou ve slušném stavu tak v září. Potom se začnou objevovat roztrhané igelitové tašky, zakopnuté přezůvky, dlouho neprané oblečení do tělocviku taky moc nevoní. Ještě horší to ale je, když je na oběd ovoce. Všude jsou kousky jablek, kiwi, stačí i chleba jako příloha, třeba k hrachové kaši. To pak nacházíme kusy chleba na nejrůznějších místech. ? Vidíte nějaké řešení? ! Asi celková oprava šaten, ale pro začátek by možná

stačilo, kdyby si ti největší „znečišťovatelé“ mohli na pár dnů zkusit, jaké to je uklízet třídy, WC, pak by si určitě vážili práce jiných. Taková školní Těžká dřina. Když by se pár dnů neuklízelo, neodvážil by se na záchod nebo do šaten nikdo… ? Co vám nejvíce vadí? ! Že se žáci chovají tak, jak se chovají. Dělají naschvály, ale proč? Už tak to není moc příjemná práce a ještě nám to stěžují. Hold, kdysi byli žáci vychovávaní úplně jinak. Děkujeme paní Maráčkové a přejeme pevné nervy.

Kamča Skurková a Lucka Stupavská 9. A

Kde je naše střecha? Víkend na svatého Martina stál zato. Hodně foukalo a větřisko uškublo kus naší střechy. Asi se Martin zlobil, že je ve městě na jeho svátek klid, a tak to roztočil. Žáci 9. A zkusili vymyslet, jak to bylo s otrhanými plechy ze střechy doopravdy.

-54-

Plech si řekl, že už ho nebaví ležet na střeše školy, tak odletěl někam jinam. Nebavilo ho pozorovat zlobivé i hodné děti, které každý pracovní den opouštěly naši školu. Proto odletěl někam daleko za novým dobrodružstvím. Markéta Petrová Udělal to Jeníček! Když byl doma, zastesklo se mu po loupání střech. Šel proto před dům a křikl: „V ětříčku, prosím Tě, odnes mě na nějakou

pěknou střechu!“ Vtom se zvedl silný vítr a už po Jeníčkovi nebylo ani vidu, ani slechu. Když Jeníček otevřel oči, objevil se na střeše ZŠ Tyršova 913. Byla to velmi pěkná střecha. Proto neváhal ani minutu a dal se do loupání. Po dvou hodinách byl hrozně nadřený,

nevěděl, že to bude taková dřina. Nebylo to jako loupání perníčku. Jeníček se naštval a shodil plechy ze střechy na zem. Poté zavolal vítr a nechal se odnést domů. Sára Zrůstová Podle mě to bylo tak: UFO potřebovalo plechy na opravu své vesmírné lodi, a tak si vzalo trochu ze školy, protože je to nejkvalitnější plech v celém Frenštátě.

Jan Vaverka O víkendu se Jeníček s Mařenkou nudili. Nevěděli, co dělat, ale jelikož foukal silný vítr, Mařenku něco napadlo. „No víš, brácha,“ začala, „už dlouho jsme nic neloupali ze střechy, nemyslíš? Stejně to na nás nebude, je přece velký vítr!“ Jeníčkovi se sestřin nápad líbil a rozhodli se, že si vyberou naši školu. Když vylezli na střechu, Jeníček se dal do loupání. Loupal a loupal, plechu ubývalo. Zdálo se mu, že není tak lahodný, jako perníček z perníkové chaloupky, ale i přesto si pochutnal a nabídl i Mařence. Ta se však po jednom kousku cítila špatně, a proto to nechala bráchovi. Nakonec to dopadlo tak, jak Mařenka chtěla. Ke škole byl výjezd a všichni si mysleli, že to způsobil vítr. Uvidíme, kam se sourozenci vydají příště… Kamila Skurková

-55-

Troj čata ve škole Asi už někteří víte, že do naší školy chodí trojčata. Jsou ze třídy 7. C a na Tyršovku chodí druhým rokem. Jmenují se Martina, Radim a Zuzana Vachalovi. Položila jsem jim několik otázek: ? Kdo z vás je nejstarší a kdo nejmladší? ! Nejstarší je Zuzka a nejmladší Marťa. ? Máte každý svůj pokoj nebo jste všichni v jednom? ! V jednom. ? Sedíte spolu někdo v lavici? ! Ne, nesedíme. ? A chtěli byste? ! Ani ne. ? Máte stejné koníčky, zájmy? ! Ne, nemáme. ? Hádáte se? ! Ano. ? Jste si podobní, máte něco společného? ! Podobní si prý jsme. Společné máme jen modré oči. Teď jste se o trojčatech něco málo dozvěděli. Já je znám dokonce osobně a můžu vám zaručit, že na tyto otázky odpověděli pravdivě. Jinak jim děkuji za rozhovor.

Zuzana Vachalová 7. C

Moje první t řídní schůzky… Jaké to bylo vyrazit společně s rodiči na třídní schůzky? ☺Moje první třídní schůzky byly celkem dobré a mamka mi jen vynadala. ☺Moje první třídní schůzky byly dobré, protože jsem slyšel pochvalu. Ale strašné bylo, že jsme čekali v řadě asi 1 hodinu a u paní učitelky asi 1 minutu. ☺Byl jsem pochválen od p. učitelky. Když jsem přijel domů, tak mě taky pochválili i mamka s taťkou. ☺Moje první třídní schůzky byly celkem dobré. Konečně mám představu, jak vypadají. S mamkou jsme tu už stáli od tří hodin.

-56-

Nakonec jsem zjistil, že se se mnou neděje nic špatného a od babičky jsem dostal 20 Kč. ☺Jak jsem byla na schůzkách, seděla jsem s Helou a Elinou vzadu. Bála jsem se! Ale jak jsme čekali řadu, tak jsem se cítila líp. Pak jsme

byli na řadě. P. učitelka řekla dobré věci, tak jsem byla ráda a mamka mě pochválila. Už se těším na další třídní schůzky. ☺Když se mamka vrátila z třídních schůzek, řekla: „Jsem mile překvapená, za celou dobu, co jsem tam chodila, jsem to ještě o tobě neslyšela.“ Prý jsem dobrý žák, který neřve, řekla, že mám dobré známky, ale že se mám ve dvou předmětech zlepšit.

☺Byl jsem v pokoji a seděl jsem u Pc. Pak přijel táta a něco mlel. Bylo to v pohodě. ☺Na třídních schůzkách to bylo dobré do té doby, dokud jsem taťkovi nemusela ukázat portfolio. A taťka si to se mnou doma tak trochu víc odříkal. ☺Moje první třídní schůzka – byla to hrůza. Po třídní schůzce jsme šli s klukama do restaurace. A doma jsem dostal zaracha. ☺Včera jsem se dozvěděl s taťkou, že jak mám něco dopsat, tak většinou zapomenu sešit. Doma jsem málem byl polštářový rytíř. ☺Nebyl jsem na třídních schůzkách, nebyla ani mamka, tak nevím.

6. B

Na výzvědy v družině Všichni víme, že nás za chvíli čeká chrastění řetězů, řev, brambory, sladkosti, básničky, písničky a vůbec vše, co se týče čerta a Mikuláše. Ano, i do naší školy jsou pozváni, tak uvidíme. To ale není všechno. Chvíli po čertovi a Mikulášovi jsou přece Vánoce – Ježíšek! Ten do školy nepřijde, i když je to velká škoda. A k některým nepřijde třeba ani domů. Jak se na vše těší naši malí žáci? No podívejte se sami. Ostatně, některé odpovědi překvapily i mne. Těšíš se, až bude chodit čert a Mikuláš? Myslíš, že tě vezmou do pytle?

-57-

Martin 3. C: Těším se moc! Myslím, že jsem byl hodný, Jan 1. B: Já se těším. Nevezmou, byl jsem hodný. Richard 1. D: Jo těším. Ne, já jsem byl hodný přece. Kde myslíš, že jsou děti, které odnesl čert? Co bys vzkázal čertovi a Mikulášovi? Martin 3. C: Asi v pekle, ne? Že jsem byl hodný, ať mě nevezmou do pekla. Jan 1. B: Možná v pekle, ale podívat se tam nechci. Ať přijdou k nám domů. Richard 1. D: V pekle. Musí jim být horko! Že chci, aby přišli ke mně domů. Kamča Skurková 9. A

Sběratelé Každý z nás určitě ví, že jsou lidé, kteří sbírají určité věci. Ať jsou to dobré známky ve škole, vypadlé zuby či medaile za sport. Našla jsem ve škole spoustu zajímavých sběratelů, no jen se podívejte sami (fotografie dodali autoři textů).

Sběratelka klíčenek: Už ani nevím, kdy jsem je začala sbírat. Přišlo to samo. Když taťka z práce dostával na konci roku tašky s reklamními předměty a podobnými blbostmi, vždy jsme si to s bratrem rozdělili. Na mě pokaždé zbyly ty proklaté klíčenky! A pokud ještě každý jarní víkend máte soutěže, tak se vám to

hnedka nasbírá. Tak jsem je věšela na háček. Čas plynul a já jich na svém háčku napočítala 22. Mám snad všechny druhy. O každé bych mohla říct, odkud ji mám. Ale nejdražší jsou mi ty, které jsem si odněkud dovezla. Ten nejcennější kousek mám z Anglie. Koupila jsem si ho, když jsem tam byla v 6. třídě ze školy. Těším se, až se má sbírka ještě rozroste. Karolína Šablaturová 9. C Sběratel plechovek: Sbírám plechovky asi dva roky. Předtím jsem je sbíral asi dva měsíce, ale potom se mi pokrčily. Vyhodil jsem je a po roku jsem je začal znovu sbírat až do teď. Sbírám plechovky od všech

-58-

Energy drinků, ale když někdy rodiče mají pivo v plechovce, tak si ji taky nechám. Plechovka, kterou jsem koupil nejdále, se jmenuje American Bull a mám ji z Prahy. Plechovek mám 76 a každou samozřejmě jinou. Ještě mi jich chybí celkem dost. Plechovky chci sbírat tak dlouho, dokud nebudu mít všechny. A vystavuji si je na plynové trubce, která nám vede kolem stěny v pokoji.

Tomáš Bordovský 7. A.

Sběratelka cukrů: Řeknete si, kdo by sbíral cukry. Ano, já přece! Myslím tím cukry, které se dostávají v restauracích ke kávě, čaji apod. Sbírat jsem je začala před zhruba třemi až čtyřmi roky. Hádala jsem se totiž s bratrancem, komu dá teta cukr, který dostala ke kávě a nechtěla ho. Tak jsem si

vymyslela, že je budu sbírat... a cukr byl můj! Myslela jsem to ze srandy, ale když jsem za dva týdny přišla k tetě, dala mi sáček plný cukrů. Já se zasmála a od té doby je sbírám. Mám je v krabičkách rozdělené na podélné, obdélníkové, trojúhelníčky a třtinové. A nemyslete si, nejím je. Zaprvé mi ani moc nechutnají a zadruhé by to přece nebyla sbírka. Dohromady jich mám 262 kusů, což dělá 1241 gramů. Počítá se to velmi těžce, když vám každý den nějaký přibude. Myslím, že se to vyplatí sbírat. Kdo ví, třeba někdy v budoucnu bude cukrová krize a v obchodech cukr nebude. No a já mám vystaráno!

Kamila Skurková 9. A

Sběratelka pohledů: Pohledy jsem začala sbírat asi v 6. třídě, a to protože když jsme šly s kamarádkami ze třídy do papírnictví, tak všechny sbíraly pohledy, jen já ne. A tak jsem je taky začala sbírat. Mám hodně starých i nových. Nejradši sbírám pejsky, kočky a jiné zvířata, ale mám i nějaké pohledy z cest, kde jsem byla. A to např. z Bulharska, Černé hory, Rakouska a další. Pohledy mám schované v krabici, kterou jsem dostala k Vánocům, a už ji mám skoro plnou. Jsem zvědavá, kam ty pohledy dám, až tu krabici budu mít plnou. Pohledů mám asi 695, a to není všechno, protože mám některé ještě v šuplíku a jinde. Lenka Drnovská 8. C

-59-

Sběratel víček z plechovek: Já sbírám víčka od plechovek. Je to takový můj koníček. Sbírám je rok a mám jich přibližně 700 kusů. Sbíral jsem vršky z piv, ale od nich jsem přešel k tomuto. Mám je pověšené na provázku a jsou celkem těžké. Doma mají své čestné místo nad postelí.

Vojtěch Blabla 9. A Sbírám poštovní známky: Mám doma jedno velké a jedno malé album poštovních známek. Nejsou ale moje. Všechno to začalo, když babi rekonstruovala byt, chtěla jinak udělat i bývalý pokojík tety a taťky. Vzala proto všechny věci a chtěla je vyhodit. Jenže našla taťkovy poštovní známky, které sbíral, když byl malý kluk. Taťka je nechtěl a chtěl je prodat. Já jsem mu to rozmluvila a alba si vzala. Často si je prohlížím. Je tam toho strašně moc zajímavého. V tom menším albu jsou třeba květiny, polské pohádkové postavičky nebo známky z tehdejšího Československa. Ve větším albu jsou poskládané známky významných lidí, známky z olympijských her – jaké disciplíny se tehdy dělaly, zvířata, jako jsou třeba motýli, lodě a pak známky třeba z Mongolska, Polska, Maďarska, Vietnamu nebo Mexika. V tomto albu jsem chtěla pokračovat, ale už nemám moc možností, jak. :)

Barča Štarhová 8. C

Sběratelka kamenů: Kameny jsem začala sbírat v páté třídě. Můj nejoblíbenější kámen je dlažební kostka z Petřína. Nejcennější kámen není kámen, ale omítka z Pradědu. Nejlepší kameny jsou ty dvoubarevné, normálně vypadá jako obyčejný kámen, ale uprostřed je křemen. Kameny jsem brala všude, kde

jsem byla, takže i v potoku. Mám jich plné celé dvě krabice. Jarmila Drongová 8. C

-60-

Martinský trh Tak jako každý rok proběhl ve Frenštátě Martinský trh. Ptal jsem se dětí i dospělých, co se jim na něm nejvíc líbí? A dopadlo to takto: Nejvíc se mi na „Martiňáku“ líbil průvod. No, tak kdybych to měl

zhodnotit, jako že jsem starý dědek, tak asi laskominy :) Nejvíc se mi líbily perníčky. Trh začal už v pátek, ale plně se rozproudil až v sobotu. Už od soboty ráno se nedalo ani hnout z místa, byla to „hlava na hlavě“. Martin na bílém koni (který podle pověsti donese sníh) přijel v 10 hodin. Vše proběhlo v naprosto krásné atmosféře za

doprovodu bubnů, až svatý Martin dojel k pódiu, měla paní starostka se svatým Martinem proslov. Poté se atmosféra zase trochu uklidnila a lidé šli zase „okukovat“ stánky, kde byl opravdu OBROVSKÝ výběr od sladkých pendreků, až po tužkou kreslené obrázky. Ale ví z vás někdo, proč se zrovna u NÁS pořádá Martinský trh? Popřemýšlejte a odpověď bude na konci článku. A ví to lidé? Zde zase malá anketa: No, nevím, protože nás Martin zachránil? Asi proto, že máme kostel sv. Martina, ne? A teď ještě něco, jak to teda je s tou pověstí? Křesťané chtěli Martina za biskupa, ale on nechtěl, tak se schoval, no, ale byly tam i husy, které ho prozradily, křesťané ho pak odnesli a stal se biskupem. A teď už opravdu konec se slíbenou odpovědí: Paní z ankety tipovala správně: Máme kostel sv. Martina. Teď už jenom popřeji: „A ť nejsou blátivé Vánoce a svatý Martin nám donese sníh!"

Šimon Hauser 6. C

U svatého Martina � Když Martin přijede domů, tak jeho družina mu ustájí koně a potom mu udělají oběd. Martin sedí v křesle a hoví si. Když si tak sedí v křesle, husy sedají na opěradle za ním a on je někdy krmí. Ale dává si přitom pozor, aby ho nekously, už ho totiž jednou kously.

Kamila Petrová 2. B

-61-

� Svatý Martin tam má svého koně i svoji družinu. Když přijede do Frenštátu, tak nám slíbí, že nás bude chránit. Když přijede domů do oblak, tak si dá hranolky. Berča Jiskrová 2. B � Svatý Martin má stáj a v ní má koně. Má i křeslo, ve kterém odpočívá svatý Martin. Dům má jako hrad, má i svou družinu. Má svůj pokoj a tam má skříňku. V kuchyni má sporák a hrnce. Má koupelnu a v ní má sprchový kout.

Blanka Kvapilová 2. B � Svatý Martin bydlí v krásném mraku. U zámku má bílého koně a doma má brnění. U domu má velkou zahradu. Na zahradě mu pracují sluhové a do města s ním chodí velká družina. U svatého Martina je to prostě krásné. Vojtěch Fus 2. B

Je ráno 5. prosince a Mikuláš shání do své skupinky na pomoc čerty a anděly.

Děti se probouzí a zjišťují, že jim přes noc narostly růžky a čerti je zvou mezi sebe. Pročpak asi? � Křičela jsem po dětech a neuklízím si věci do skříně a nechci dělat úkoly. Taky nerada uklízím piliny svému křečkovi. Nerada píšu. A loudím po mamce hračky a pak si s nimi nehraju. � Nechci si uklízet pokoj a hromady oblečení ze židle. Běhám doma a nechci chodit spát. Kňourám, když mám něco zakázané. Nerad si

čistím zuby a oblékám se. Odmlouvám při uklízení. � Nechci uklízet pokojíček a nechci chodit spát. Nerada si čistím zuby a balím si věci do školy. Nerada krmím křečky. � Nechci si uklízet mikinu a čistit zuby. A dívám se na televizi po 8 hodině večer. Peru se se sestrou a nerad uklízím pokojíček.

� Nerad si uklízím pokoj, nerad chodím spát a nerad píšu do písanky. � Chci se pořád dívat na televizi a odmlouvám babičce. Nerada vstávám a uklízím si oblečení.

-62-

� Vytahuji různé hračky a pak rozkazuji bratrovi, ať je uklidí. Nerada uklízím a biju brášku. � Běhám ve škole a obíháme s klukama šatny. Ale teď už nebudeme. � Nechci jít do postele a koukám se na televizi až do osmi hodin. Nechci krmit zajíčka a málo jím. � Nechci ráno vstávat a mýt i zuby. Nerada uklízím. Když mi maminka zakáže počítač, tak jdu za bráškou a pokouším se ho přemluvit, ať mě na něj pustí. 1. B

� Zrovna jsem se probudil a strašně mi třeští hlava. Sáhnu na ni

a nějak to píchá. Jdu k zrcadlu a vidím sebe s rohama na hlavě. Říkám si, co budu dělat? Co jsem udělal a proč mám rohy? Asi proto, že jsem minulý den odmlouval mamce, a tak mě bůh potrestal. No, snad to do rána zmizí, ať můžu jít do školy. � Stal jsem se čertem, protože se jimi stali všichni. Je to dáno tím, že všichni lidi hřeší a dělají nekalé věci. Čerty budeme jen na jeden den. � Vůbec mě to nepřekvapuje. Po ranním

probuzení mi na hlavě cosi přebývá. Ano, už to mám! Konečně už zjistili, co jsem zač. Rohy mě zcela vystihují. Jenom mě udivuje, že se mi objevily až teď. Kde byly těch téměř 15 let? Život by byl jednodušší, své činy bych nemusela nikomu vysvětlovat… No, asi mě Lucifer nechtěl, byla jsem asi až příliš zlobivá. Teď jsem v adoptivní rodině, která za chvíli zjistí mou pravou totožnost. � Jednou jsem doma strašně zlobil rodiče, ale viděli mě v pekle, jak zlobím, a seslali na mne kouzlo a druhé ráno mi vyrostly rohy. � Co to má znamenat? Nechápu to. Leda… No jasně! Už vím. Hned jak se umyju, půjdu si to s ním pěkně vyřídit. Ale proč to nejde sundat? Co když to jsou normální čertovské rohy? Ale za co? To bude za tu žvýkačku, jak jsem ji nalepila na učitelskou židli… Hurá, už jsou dole. Já jsem se lekla! Doufám, že mě nikdo neslyšel. � Chvíli jsem přemýšlela, proč asi mám podobu čerta. Nejspíš proto, že jsem celý život štvala a neposlouchala rodiče a stále otravovala sestru. Taky za to nejspíš může moje skrytá divokost. � S rohy jsem se probudila, protože jsem napsala Ježíškovi výhrůžný dopis. Podle mne byl napsaný tak, jak každý jiný, který napsalo velmi

-63-

velmi rozzlobené dítě. Nechápu, proč zrovna mne musel potrestat rohy a ostatní ničím! Ani těmi rohy. No nic, když už mám rohy, tak udělám v pekle pěkný poprask a děti vystraším k smrti. � Ráno mívám často zježené vlasy, ale rohy jsem v nich teda ještě neměla. Po dlouhém mozkovém dloubání jsem zjistila, že je tam mám proto, že jsem byla moc hodná, a tak mi dali rohy, abych vylepšila

čertům pověst, aby nebyli pořád tak zlí. � Proč mám rohy? To musí být nějaký omyl. Já přece nemůžu být čert. Blonďaté vlasy přece čerti nemají! To bude trest za to ujídání těsta, když mamka pekla. Jej! Půjdu se jí omluvit, snad ty rohy zmizí. � Teď jsem se probudila a mám rohy na

hlavě! Čím to je? Nikdy se mi to nestalo! Asi to bude tím, jak jsem nadávala mamince. Ona na mě byla moc naštvaná, to bude ono. Půjdu se mamince omluvit a rohy budou pryč! 9. A

Bobřík informatiky Ve středu 14. 11. se naše škola zapojila do soutěže o Bobříka informatiky. Jednalo se o soutěž, která probíhala přes internet a účastnili se jí pouze vybraní žáci. Soutěž je zaměřena na logické postupy. Celá akce trvala 45 minut, takže času bylo dost. Úkolů bylo jen 15. Některé byly hodně jednoduché, u jiných jsem se musel více zamyslet. Svou nepozorností jsem udělal jen jednu chybu. I přesto jsem v kategorii Kadet v naší škole vyhrál. Být skautem, tak se chválím, že mám o bobříka navíc. Ale jelikož nejsem, tak říkám: „Bylo to fajn.“

Jakub Novotný 9. A

Zrušení domácích úkolů „To by byla pohoda bez domácích úkolů,“ říká si snad každý student jakéhokoliv vzdělání. Ale když se nad tím zamyslíte, k čemu to je? Budete mít víc času a to je tak vše. Většina studentů si říká: „K čemu je škola?“ Třeba k tomu, ať máte v budoucnu slušnou práci a nekopete kanály. Zrušení domácích úkolů je podle vědců to nejhorší, co může pro studenty být. Ve škole vás učitel naučí teorii a vy máte pocit, že všechno umíte. Ale když dostanete domácí úkol, tak doma při jeho zpracování máte pocit, že jste o tom nikdy neslyšeli. Je to tak? Žáci by si měli umět poradit i v praxi a ne s pomocí učitelů. Zrušení domácích

-64-

úkolů by znamenalo nic nedělání všech studentů. Zeptala jsem se mého učitele ze Základní umělecké školy, která stojí hned vedle naší školy, co si o tom myslí. Řekl: „Vždyť tady v hudebce se všechno žáci učí sami a pak na hodině předvedou, co se naučili. My učitelé jen pomůžeme s nedostatky.“ Tak vidíte. Zrušte domácí úkoly a budete kopat kanály. Žaneta Stránská 9. B

Domácí úkoly ano, ne?

Před časem se objevila v novinách zpráva o tom, že dvě pražské školy zrušily povinné domácí úkoly. Jak je to s domácími úkoly u nás? Kolik domácích úkolů máte za týden? 6. třída: 10 úkolů (8 žáků), 5 úkolů (6 žáků), 6 úkolů (6 žáků) 9. třída: 7 úkolů (10 žáků), 8 úkolů (6 žáků) Myslíte si, že máte hodně úkolů? 6. třída: ano (19 žáků), jak kdy (3 žáci) 9. třída: jak kdy (14 žáků), ne (2 žáci), přiměřeně, strašně moc (1 žák)

Kolik času vám zabraly úkoly včera? 6. třída: 30 minut (6 žáků), 5 minut (4 žáci), 10 minut (3 žáci), 20 minut (2 žáci) 9. třída: 5 minut (4 žáci), 10 minut (4 žáci), 30 minut (4 žáci), 0 minut (3 žáci)

Kde a kdy píšete úkoly? 6. třída: odpoledne ve škole (12 žáků), doma večer (8), někdy ve škole (6), doma (3), o přestávce před hodinou (2), v pokojíku pod lampou (2) 9. třída: ve škole (9 žáků), před hodinou ve škole (6), o přestávce (5), doma (4), ráno doma (2 žáci) Proč dostáváte úkoly? 6. třída: procvičení učiva (10 žáků); zopakování učiva (3); jsou na nic; má se psát ve škole a ne doma!; abychom něco pořádného dělali; abychom byli zodpovědnější; učitelé nestíhají učit, a tak dopisujeme doma. 9. třída: procvičení (7 žáků); zopakování (3); abychom

-65-

měli doma práci; aby nám uškodili; máme spoustu učení na písemky, takže úkoly neděláme; aby nám zabili čas a protože se nudí.

Psali byste domácí úkoly, když by nebyly povinné? 6. třída: ANO – jenom ty zábavné; abych se nenudila; kdyby byly lehké, pak ano; nechci propadnout; někdy, abych nebyla úplně hloupá; sem tam; maximálně do dějepisu, informatiky a výtvarky

NE – zabírá čas; je to ztráta času; nemám čas, musím hrát na počítači; chci více času věnovat počítači; zdržují nás; nechce se mi 9. třída: ANO – jestli by to bylo za jedna, pak ano; zopakuji si učivo; když se mi bude chtít, tak si nějaký udělám; kdybych je stíhala a nezapomněla bych je, tak bych je dělala; některé předměty, které mě baví NE – nechce se mi, zaberu si tím volný čas po škole; nedonutila bych se, možná kdybych potřebovala lepší známku; ztráta času ANO i NE: slunce nic, déšť možná; vždy není čas, ale je dobré si ho udělat pro klid v duši; jak kdy, jak do čeho Redaktoři a hvězdy…

Kolik lidí napíše dobrovolně domácí úkol, když nebude na známky a ten nejlepší dostane krásné červené domácí jablíčko? Redaktoři Druhého patra dostali zadání a pět dnů. Můžete si přečíst všechny práce. Z patnácti lidí napsali tři… Vyšel jsem ven, venku nebylo zrovna teplo, ale foukal příjemně teplý větřík. Šuměl, šuměl – bylo

to příjemné. Slunce již zapadlo, vyhlížel jsem do temné noci. Jelikož slunce už zapadá (bohužel) brzo, noc byla opravdu tmavá. Protože bydlím na vesnici, přímo pár kilometrů přede mnou svítily desítky světýlek – to byl Frenštát. Nedaleko ode mne šuměl potok. Ale dost už řečí, co bylo kolem mě, podívám se na nebe, zatím nevidím žádnou hvězdu, ale, hle! Nahoře v tom nejtemnějším koutku svítila hvězda – Polárka. Hvězdy se začaly objevovat jako divé! Rozpoznával jsem Velký vůz, Malý vůz. Spousta hvězd. Po boku mně ležel pes Aron.

-66-

Nebe bylo poseté hvězdami. Dávno se nedaly napočítat. A najednou – co to slyším? Vrána? Teď, v noci? Aron začal štěkat. Vrána odletěla, škoda… Začala být větší zima. Vítr začal být trochu studenější. Naposledy jsme se s Aronem podívali na to krásné nebe. A bohužel už jsme museli odejít. Ale byl to hezký večer… Šimon Hauser 6. C Stojím venku a pozoruji hvězdy. Některé krásně nahlas zpívají a jiné mlčí. Ty výrazné, to jsou ty zpívající a ty co nesvítí? To jsou logicky ty,

co nezpívají. Všechny zpívající hvězdy tvoří orchestr a černo černá obloha je dirigent. Společně vytvářejí nádhernou uspávající píseň. Pokud se pořádně zaposloucháte, uslyšíte i jemné kvílení. To

kvílení vydávají trpící hvězdy. Některé při zpěvu zahynou, protože je to náročné. Jiné zpěv nenamáhá, a proto se po chvíli vedle nich objeví malilinká hvězdička, i když ve skutečnosti jsou hvězdy velmi velké, nám se zdají malé. A pokud máte velmi dobrou fantazii, můžete si myslet, že se hvězd dotknete. Také můžete vidět svá vlastní souhvězdí. Každé souhvězdí je jedinečné. Nenajdete dvě stejná souhvězdí. A proto je dobré dívat se na oblohu, objevovat souhvězdí a ne jen chodit a ani se nekouknout nahoru. Aneta Havlová 7. A Nic se nedaří, nic ti nejde? Večerní procházkou to možná přejde…

Měli jste někdy v sobě nutkáni vypadnout z domu a provětrat si hlavu? Není nic lepšího, než večerní procházka. Jen tak se procházet, přemýšlet nad vším možným i nemožným. Ničím nenarušená noční procházka je právě to, co každý občas potřebuje. Přece jen, když je člověk sám, dívá se na vše jiným úhlem pohledu. No, co si budeme nalhávat. Každý si občas mezi přáteli zahraje na „machra“, ale když je

sám, už si jako machr nepřipadá. Proto by si měl každý jednou za čas najít chvíli, kdy bude sám a zapřemýšlet. Zapřemýšlet o tom, co bylo, co je a co bude. Zapřemýšlet, jak se ke komu zachoval, a zda to tak bylo správně. Zapřemýšlet o tom, co ho trápí. Někdy to může být třeba i ta chvíle o samotě a uvědomíme si tolik věcí. Zvlášť v podzimní večer, při svitu měsíce a hvězd, při mírném vánku a třeba se šumícím potokem. Sednout si na lavičku, dívat se do „blba“ a poslouchat šumění

-67-

potoka, sem tam se podívat na oblohu plnou hvězd a zamyslet se. Ano, přesně tohle je to, co člověk někdy potřebuje. Pro někoho je tato procházka lepší se svou milou osobou, pro někoho je lepší být sám. Ať je to tak či tak, ta chvíle venku je jednoduše krásná. Večerní procházku doporučuji všem, kteří si potřebují srovnat věci tak, jak jsou.

Kamča Skurková 9. A

Školní horoskopy

Horoskop pro učitelův ručník: PO: Někdo si tě vybere a bude si s tebou kopat po zemi ÚT: Dneska se ti něco stane buď velmi špatná věc nebo velmi dobrá věc (90 % věc špatná). ST: Budeš trpět. ČT: Budeš celý promoklý. PÁ: Nějaká banda ti něco udělá.

SO: Nic se ti nestane. NE: Tvůj horoskop skončí (70% šance na zničení)

Miloslav Vavrečka, Jan Tichavský 7. C

Horoskop pro tabuli: PO: Stane se zázrak, nebudeš použita, ale budeš celý den škaredě smazaná. ÚT: Nestane se ti nic zajímavého až na to, že s tebou třískne učitel. ST: Budeš neustále popsávána a mazána. ČT: Budeš diskriminovaná, protože na tebe bude pověšena mapa. PÁ: Druhou hodinu budeš popsána, protože ve třídě budou cizí žáci. Víkend: Budeš čistá, protože o víkendu se neučí.

Vojtěch Kajzar 7. C

Horoskop pro žákovskou knížku: PO: Začátek týdne bude celkem v klidu, žádné špatné známky, musíte si dát ovšem pozor, abyste nenachytaly špatné známky. Špatně se to opravuje! ÚT: Úterý je ve znamení pilné práce. Spousta různých oznámení, poznámek a známek. ST: Bude celkem poklidná, sem tam jednička nebo dvojka. Středeční den je ovšem dlouhý a kolem čtvrté odpoledne přijde únava.

-68-

ČT: bude plný třískání a kvičení. Rodiče se dozví špatné známky a poznámky. PÁ: Jste zničená a žák to poznal, proto vás nechal doma. SO: Po namáhavém týdnu si dopřejte den odpočinku. NE: Užijte si odpočinek, ale nezapomeňte na přípravu na pondělí.

Michaela Popová, Martin Bordovský 7. C Horoskop pro tabuli: PO: Hvězdy předpověděly, že v pondělí bude tabule první tři hodiny čistá. Čtvrtou hodinu na ní bude viset nástěnný obraz. ÚT: V úterý se na ni bude psát téměř každou hodinu. ST: Středa to je střed týdne, tím pádem bude tabule už první hodinu

popsána příklady z matematiky. ČT: Bude se předpokládat, že tenhle den bude pro tabuli velice náročný. PÁ: Tenhle den bude pro tabuli odpočinkový. Celé dvě hodiny na ni nikdo nebude psát. SO: Pro tabuli je tento den tím

nejlepším dnem v týdnu. Hvězdy, ale předpověděly, že bude hodně svítit slunce. Takže tabule nejspíš trochu vybledne. NE: Tabule se bude muset psychicky připravit na celý příští týden.

Martina Vachalová, Sara Rebecca Concu 7. C

Horoskop pro sešit: Po: Podle hvězd máte mít nejvíce popsaných řádků. Út: Vaše listy budou použity na písemku ze 3. hodiny. St: Se sešitem se bude mlátit pět žáků. Čt: Podle postavení hvězd si vás půjčí nejhorší žák školy. Pá: Sešit se ztratí ve třídě. So: Sešit si půjčí cizí žák z druhé sedmičky. Ne: Váš pes vás roztrhá.

Zdeněk Horečka, Lukáš Vavroš 7. C Horoskop pro dataprojektor: Po: Všechny děti zase usedly do lavic a pro tebe začíná perný týden. Út: Bude se psát písemka, tak zachovej klid a poslouchej pokyny učitele.

-69-

St: Dávej si pozor na své bezpečí, žáci začínají myslet na víkend. Čt: Co kdybychom se podívali na krásný dokument, který se týká učiva zeměpisu? Pá: Tento den bude takový pohodový, můžeš se těšit na úžasné dva dny klidu. So a Ne: Nic se nebude odehrávat, klidně spi a připrav se na nový týden. Aneta Marková, Jakub Weininger 7. C

Týdenní horoskop pro třídnici 7. C:

Po: Žáci vás zapomenou ve sborovně, dokud pro vás nedojde učitel. Út: Celý den proběhne klidně až na to, že vás žáci polijí vodou. St: Budete čelit náporu propisek. Učitelé totiž nebudou stačit zapisovat vyrušující žáky. Čt: Zvládnete bez problémů. Pá: Ve výtvarce do vás p. uč. omylem napíše zápis

růžovou barvou. So: Den strávíte v klidu a pohodě. Ne: Budete se psychicky připravovat na další perný týden.

Nikola Ondruchová, Zuzana Vachalová 7. C Horoskop na týden – kalkulačka: 1. den: Upadne ti tlačítko. 2. den: Jedno tlačítko přestane fungovat. 3. den: Přestane ti fungovat displej. 4. den: Dojdou ti baterky. 5. den: Všechna tlačítka ti vypadnou. 6. den: Hodíme tě do koše. 7. den: Budeš se šrotovat v popelářském autě.

Radim Vachala 7. C

Rozhovor se Strakou Druhé patro: Ahoj, Strako! Jak se máš? Straka (dále S): Ani se neptej. Lidé mě neustále obvinují z krádeží a říkají, že když uvidím něco lesklého, že to čmajznu! Taková nesydatá lež!!!

-70-

DP: A jak to tedy s tím kradením je? S: Nás Straky přitahují lesklé věci z prostého důvodu. Rádi něco opravujeme, a tak ukradnem… DP: Ukradnem?! S: Tak dobře. Půjčíme si věc, která se nám zdá rozbitá a v hnízdě ji opravíme. DP: A kde berete nástroje? S: My straky jsme od přírody šikovné.

Z kůry vyrobíme pilku, z žaludu francouzák atd. DP: A poslední otázka. Jak slavíte Vánoce? S: Normálně. Jíme červy, zdobíme vánoční stromečky a tak dále… DP: Děkuji, Strako, a na shledanou. O dva týdny později: DP: Nedalo nám to, šli jsme paní straku ještě jednou najít a zeptat se jí na pár dalších věcí. Tak strako, jak přežíváš zimu?

S: Jak jsem se již několikrát zmínila, straky jsou velmi šikovné. Takže přes podzim si postavíme hnízdo a to pak vylepšujem. Třeba si tam dodáme wifi, dáme mikrovlnku atd. DP: Přijdeš se podívat na krmítko Druhého patra? S: Určitě. (Pak ještě dodala: Jestli v něm ale bude něco na zub : D) DP: Tak sbohem, paní Strako!

Filip Vašek 6. A

Zobománie začíná… Prosinec pomalu tluče na dveře a s ním přichází spousta změn. Mnoho našich zpěvavých kamarádů už odletělo, ale co žluna, sýkorka a další ptáci, co u nás zůstávají. Zatímco se například slavík opaluje v severní

Africe, chudák vrabec se třepe zimou v Česku. Jak jim můžeme pomoci? Druhé patro platí ptáčkům potravu v krmítku u školního hřiště. Po loňské premiéře, kdy ptáčkům chutnalo, i letos Druhé patro pomáhá. Už jen proto, že zima má být letos

-71-

extrémně chladná, ale o tom se dá jen spekulovat. Přijďte se podívat na naše krmítko i vy. Podívaná k nezaplacení. Poskakující vrabci, krásně zbarvené sýkorky, sem tam nějaký neznámý druh ptáčka a číhající kočky. Snad našim opeřencům bude i letos chutnat.

Lucie Stupavská 9. A Třetí světová válka málem vypukla! Všechno začalo podivným pánem, který přišel do naší třídy. Nikdo nevěděl, kdo to je, a tak jsme plní očekávání čekali na to, co řekne. Nakonec z něho vyšlo, že je to Karel Kachel a že nabízí absolventská trička a mikiny. Tak jsme celá třída poslouchala. Pan Kachel si vzal číslo na Sáru a odešel a povídal, ať si vybereme a že pak mu máme dát vědět. A tím vypukla 3. světová válka. Celá třída jsme se hádala jen kvůli tri čkům a mikinám a asi po dvou týdnech jsme se dohodli na tom, že budou jak trička, tak mikiny. Každý si oddychl. Ale ono to bylo čím dál tím horší. Barva a potisk a pořád dokola. Furt jsme se hádali, až jednou jsme my kluci řekli, že se přizpůsobíme potisku vzadu a holky se zase přizpůsobí nám na potisk zepředu. Už jsme se konečně dohodli na všem. Přišel pán Kachel a řekl, že už si to můžeme objednat. Všechno jsme mu řekli ohledně potisku, barvy, kolik mikin a kolik triček. Kristýna teď už jen musí napsat seznam a půjde to do tisku! Takže třetí světová válka nakonec ustoupila. Na trička a mikiny se těším. Radek Gillar 9. A Každý člověk snad fandí českým sportovcům. Ale ne každého

baví dívat se na televizi. � Lucie Kalmusová: Já prožívám sportovní vítězství docela hodně. Sedím u televize a nadávám, ječím na hráče apod. Například Davis Cup jsem sledovala od 12:30 do 20:15, přitom jsem nezmeškala ani minutku. Se sestrou jsme fandily, co nám síly stačily. Nadávaly jsme na hráče, ale ne moc. Jsme velkými fandy fotbalu i hokeje. Sport je náš život. � Marie Veselá: Sport sleduji a fandím moc se svými bratry. Nejlepší bylo vítězství v hokeji minulý rok, to jsem byla i ve vzduchu. � Daniela Skřehotová: No, tak třeba když se hraje Davis Cup nebo Fed Cup, tak se díváme na televizi a fandíme jim. Když vyhrajeme, tak slavíme a taťka volá tetě a babičce, co to taky sledují.

-72-

� Matěj Štefek: Moc to neprožívám a ani to moc sport nesleduji, ale stejně je velmi obdivuji a respektuji... Aneta Havlová 7. A

Co nás čeká příště? Uvidíme. Konec světa prý nenastane, ale pro jistotu vyjdeme tak, ať si Druhé patro ještě stihnete přečíst ☺.

Rozhodli jsme se poděkovat časopisu Druhé patro za potravu.

Pomůžeme jim s roznáškou a propagací časopisu.

Komiks

Na vydání 103. čísla Druhého patra se podíleli: Kamila Skurková (vedoucí vydání), Lucie Stupavská, Adéla Romanovská, Markéta Petrová, Markéta Petrová, Zuzana Vachalová, Martina Vachalová, Barbora Štarhová, Aneta Havlová, Žaneta Stránská, Filip Vašek Obrázky kreslili: An h Tranová, Tomáš Wolf, Kristýna Kociánová, Monika Lančová, Sara Rebecca Concu, Silvie Lišková (str. 60), Sára Máďová (str. 61) Fotografie: Adéla Romanovská (str. 55) Petr Ondryáš (str. 52), Marek Křištof (str. 53, 54) (Z)odpovědný vedoucí: Petr Ondryáš Komiks: Kristýna Kociánová e-mail: druhe.patro@seznam.cz http://www.zstyrfren.cz Tisk: LWR Graphic s.r.o. Frenštát p. R. http://www.druhepatro.ic.cz ZŠ a MŠ Tyršova 913, Frenštát pod Radhoštěm Vydáno 28. 11. 2012