SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 1 - DUBEN 2015

5. ročník / duben 2015

ZŠ a MŠ Sokolovská 1, Svitavy

Jaro už je v plném proudu a je to až neuvěřitelné, ale další vydání našeho Koktejlu odstartovává

poslední dva měsíce do konce školního roku. Dubnové ingredience se nesou v duchu jarních dní a

oslav naší planety Země, ale dočtete se v něm opět o mnoha dalších akcích. Doufáme, že si i tentokrát

každý z vás najde to „své“ a že vás příjemně osvěží.

4. – 6. strana:

Bádáme a

besedujeme

3. strana: Jarní dny

Velikonoce ve škole

2. strana:

Citát měsíce

Vyneseno

z ředitelny

10. – 12. strana:

Oslava Dne Země

jak se patří…

Ekoznámky

7. – 9. strana:

V zákulisí

Janáčkova divadla a nejen to…

21. – 22. strana:

Trochu větší domácí

mazlíček

S Michalem na Ukrajinu

S Ivem do světa počítačů

18. – 20. strana:

Názory mudrců

Bez techniky???

Móda & Styl

13. – 16. strana:

Oucmanice trochu

jinak …

17. strana:

Rozhovor s …

23. – 24. strana:

Už poněkolikáté

v Africe

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 2 - DUBEN 2015

Elbert Green Hubbard

byl americký spisovatel,

filozof a editor,

prezident Roycroftovy

nakladatelské

korporace, významná

osobnost mediálního

průmyslu 19. století.

Milí čtenáři,

v polovině dubna proběhl zápis do mateřské školky.

Zájem byl opravdu velký, což nás samozřejmě těší. V září tak

budeme moci opět přivítat nové děti v naší pěkné mateřské

školce.

Na konci dubna naše škola organizovala dvě velké

akce s environmentální tematikou. První, která se konala ve

čtvrtek 23. dubna, nazvaná Den země s veřejností a druhá,

tradiční na naší škole, Den Země spojená se sběrovou akcí a

úklidem okolí školy a rybníku Rosnička. Oběma akcím přálo krásné počasí a myslím si, že se opravdu

vydařily. Hlavními organizátorkami byly paní učitelky z našeho sboru - M. Rusková a J. Macenauerová,

kterým patří velký dík. Samozřejmě i všem spoluorganizátorům, tj. všem učitelům, panu školníkovi

Petru Břenkovi, jenž připravoval po celý den skvělé pečené brambory na ohni a také žákům osmé a

deváté třídy coby pomocníkům.

Hned začátkem května se uskuteční adaptační kurzy pro naše budoucí prvňáčky. Ty proběhnou

v termínech 5. 5., 12. 5. a 19. 5. vždy od 16 do 17 hodin. Smyslem těchto setkání je seznámit se se

svými budoucími spolužáky, paní učitelkou a s prostředím prvních tříd. Rádi vidíme, když 1. září

vstupují naše děti do školy s radostí a úsměvem.

Na závěr jsem si schválně nechala nejdůležitější událost pro každou školu a tou je zkouška

znalostí a dovedností žáků. Ve dnech 15. a 16. dubna žáci páté a deváté třídy absolvovali pilotní

ověřování přijímacího řízení na SŠ. Musím říci, že prokázali velmi dobré znalosti z českého jazyka i

matematiky. Všichni žáci devátého ročníku se dostali na jimi preferované střední školy, mnozí si

mohou vybírat, jelikož se dostali na obě. Jejich dosažené výsledky z obou předmětů potvrzují velmi

dobrou připravenost. Také naši páťáci byli úspěšní a všichni, kteří se hlásili na víceleté gymnázium,

byli přijati.

Takže, naši milí budoucí studenti! Ve škole je jedno kruté, ale nezbytně nutné pravidlo. V okamžiku,

kdy vás nemusíme přemlouvat k učení a kdy se učíte takříkajíc sami , musíte jít zase dál, abyste se

mohli stále více rozvíjet. Já za sebe můžu říci, že mi naše hodiny matematiky budou opravdu chybět!

„Učitelé otevírají dveře, vejít musí žák sám.“ (moudré čínské přísloví) Alena Vašáková

Citát měsíce vybrala Hanka Vodehnalová

„Největší chyba, kterou

v životě můžete udělat,

je mít pořád strach,

že nějakou uděláte.“ Elbert Hubbard

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 3 - DUBEN 2015

Letos připadly Velikonoce na 6. dubna, ale přesně o týden dříve, v pondělí 30. března před

ředitelským volnem a prázdninami, jsme měli pondělí plné jara a Velikonoc ve škole.

Vzhledem k úspěšnosti vánočních dílen se uskutečnila stejná akce, ale stromečky, hvězdy a

sněhuláky vystřídala vajíčka, kuřátka, zajíci nebo pomlázky. Však se sami podívejte, co

všechno se dalo vyrobit a vyzkoušet během velikonočních dílen...

K. Procházková – Jarní zápich do květináče

H. Kopecká – Papírový zajíc

M. Škraňková – Keramický magnet na lednici,

zápich do květináče, figurka

A. Stavělová – Papírové velikonoční

překvapení

M. Rusková – Jarní zelená hlava

P. Janků a K. Křičková – Easter in Britain

M. Luňáček – Pletení pomlázek

P. Andresová – Jarní girlandy do oken

(motýlci, květiny, …)

J. Pospíšilová – Velikonoční zápich

J. Macenauerová – Vajíčkové pokusy a velikonoční čarování

A. Komůrková – Jarní ptáček na větvičku

P. Šimková a J. Sirková – Velikonoční kuřátko z piškotů a beruška z muffinku

Velikonoční vyrábění si samozřejmě užily i děti na Pražské, kde pro ně paní učitelky s pomocí

deváťáků připravily 5 dílen.

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 4 - DUBEN 2015

S žáky deváté třídy jsme si připravili Badatelské dopoledne pro naše žáčky třetí,

čtvrté a páté třídy. Pro většinu z nich to bylo po Velikonocích milé překvapení. Žáci deváté

třídy si nachystali tato stanoviště: Neviditelné písmo, Záhadné brčko, Zábavné magnety,

Zlomená lžička, Nafouklý balónek,

Barevný chameleon, Barevné obláčky,

Solná lampa, Obrazce na mléce, Hoření hliníku a

Sopka. Kromě pokusů si deváťáci nachystali malé

občerstvení.

Žáci prvního stupně dostali pracovní list. Po

návštěvě každého stanoviště dostali razítko a

pokračovali dál. Všichni si vyzkoušeli všechny pokusy.

Na zadní straně pracovního listu měli k vyplnění i

křížovku s tajenkou.

Díky této akci se seznámili s tím, co je čeká na

druhém stupni. Něco málo už znali, ale mnoho pokusů

pro ně bylo nových. Pro většinu žáků prvního stupně

bylo nové i to, že se podívali do učebny globální

výchovy a do chemické laboratoře.

Malým badatelům se dopoledne moc líbilo a

chtěli by si jej zopakovat, někteří dokonce i každý

týden.

Děkuji všem deváťákům za pomoc. Bylo to s vámi

fajn.

Pár vtipných postřehů:

Stanoviště Sopka: Lukáš: „Paní učitelko, oni si dělají,

co chtějí…“ Moje reakce: „ To znám, když přijdu do

deváté třídy.“ Lukáš i já se smějeme.

Stanoviště Zlomená lžička: Pavel si strčil do kapsy

druhou lžičku, kterou ohnul a zkřivil. Děti ze třetí

třídy moc lom na rozhraní vzduch / voda neviděly, tak

společně s Kubou dělali kouzlo. Do kádinky vložili

lžičku, dali před kádinku bílý papír, v kádince

přehodili lžičku za zlomenou a papír oddělali. Tak,

kdopak z vás, třeťáčci, se nechal nachytat?

Stanoviště Obrazce na mléce: Lukáš se na svém

stanovišti trochu nudil a lákal žáky na své stanoviště

svou výřečností. Jak to vypadalo? Asi takto: „Chcete

vidět molekulární rozpojení atomů? Dívejte. Dáte barvu

do mléka a molekuly uhlovodíku se promíchávají

s molekulami vodíku a lze to vyjádřit diferenciální

rovnicí… Rozumíte?“ Děti i já jsme koukaly. Kdybych

nevěděla, že mluví kraviny, věřila bych mu.

Jitka Macenauerová

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 5 - DUBEN 2015

A co na Badatelské dopoledne říkají prvostupňáci? Mně se líbilo nejvíc, že jsem dal něco do sopky a ještě

nějakou vodu, a vznikla z toho láva. Výborné, musím

pochválit! Nelíbil se mi ten pokus se lžičkou, hrozní

podfukáři. Jiří M., 3. A

Mně se nejvíc líbilo, jak vybuchla sopka, a chtěl bych

poprosit paní učitelku Macenauerovou, aby se to konalo

každý týden, prosím. Filip Š., 3. A

Líbilo se mi záhadné brčko, jak viselo na zdi. A jak vyrábí

statickou elektřinu. Jan D., 3. A

Mně se líbily zábavné magnety, protože jak se to různě s tím magnetem pohybuje a dělá to různé tvary a

obrázky. Magdaléna K., 3. A

Mně se nejvíc líbilo to záhadné brčko, protože jsem to dělal na vlasech. Marek V., 3. A

Mně se líbil barevný chameleon. Mohli jsme tam dávat do

zkumavek s roztokem červeného zelí nějaké prášky.

Tomáš H., 3. A

Měl jsem strach z neviditelného písma, protože mi papírek

shořel. Líbila se mi sopka, protože z ní tekla láva.

Jakub V., 3. B

Děkuju za projekt, byl moc hezký a líbila se mi všechna

stanoviště. Děkuji, paní učitelko Macenauerová!

Pavlínka Š., 3. B

Děkuji za badatelské dopoledne. Bylo to nejlepší učení, které znám!

Zoe P., 3. B

Dodatek paní učitelky Aleny Stavělové:

I já se připojuji a velice, Jituško, děkuji za opravdu krásnou a velmi

poučnou hodinu bádání! Krásné! Fakt moc díky, těším se na další...

Paní učitelka Macenauerová a deváťáci si pro první stupeň připravili

badatelské dopoledne. Měli tam zábavné vědecké pokusy. Podle mě

byla nejlepší sopka. Určitě si s tím dali hodně práce, moc jim za to

děkuji... Martin Č., 4. A

Děkuji deváťákům, líbilo se mi, co pro nás připravili s paní učitelkou

Macenauerovou. Mezi tři nejlepší stanoviště bych dala: Zábavné

magnety, Sopka a Hoření hliníku. Šárka K., 4. A

Tohle dopoledne se mi moc líbilo, všechna stanoviště byla moc zajímavá. Moc se mi líbilo, jak jsme vlévali

do zkumavek citrón a byla z toho jiná barva. Také se mi líbilo, jak jsme brčka zahřáli a jak pak držela na

zdi. Chtěla bych poděkovat všem za pěkné dopoledne. Jolana S., 4. A

Ve čtvrté hodině jsme šli do učebny globální výchovy a tam byla různá stanoviště. Nejvíc se mi líbilo

stanoviště Barevný chameleon a Zábavné magnety. Nejvíc mě asi překvapilo, že se z mléka dá udělat

tajný dopis. Jirka H., 4. A

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 6 - DUBEN 2015

Když jsme se vrátili po příjemném prázdninovém týdnu do

školy, čekalo tady na nás velmi milé překvapení. Čtvrtou

hodinu se celá čtvrtá třída vypravila do učebny globální

výchovy. Když jsme vešli dovnitř, byla celá třída natěšená a

překvapená. Bylo tam plno různých stanovišť s pokusy. Třeba

tam bylo psaní mlékem, které šlo přečíst jen nad ohněm. Další

tam bylo stanoviště s pokusem se statickou elektřinou. Ještě

jsme k tomu plnili různé úkoly, a když to skončilo, ve třídě jsme

si vyplnili křížovku, kde nám vyšlo - VĚDA JE BEZVA. Já si taky

myslím, že věda je bezva, a móóóc bych chtěla poděkovat

deváťákům a hlavně paní učitelce Macenauerové, že to takhle hezky připravila... Noemi N., 4. A

Badatelské dopoledne se mi moc líbilo. U některých stanovišť jsme si to zkoušeli sami a to se mi právě

líbilo. Některá se třeba nepovedla, ale většina ano. Jsem ráda, že to pro nás paní učitelka a deváťáci

připravili. bez jména, 5. A

Členové přírodovědného kroužku Globe se

sešli s panem profesorem Jiřím Machem, odborníkem na

ornitologii, aby jim pověděl něco o kachnách divokých, které

členové kroužku pozorují pro svůj projekt na Globe.

Když jsme přišli za panem Machem, začali jsme se ho ptát na

informace o kachnách. Zjistili jsme spoustu informací. Například že

kachny, které jsou u nás na zimu, většinou přilétají z Ruska a Finska.

Z Ruska a Finska k nám přilétají kvůli tomu, že je tady zima teplejší

než tam. Velmi nás to zajímalo, zapojovali jsme se do rozhovorů,

ptali se na spoustu otázek a přidávali různé příběhy a zábavné

historky, které jsme s kachnami zažili.

Dále jsme si povídali o nepřátelích kachen. Ve většině případů

jsou to orlové a občas i sokolové, pes a kočka nebo i dravé ryby, jako

jsou sumec či štika. Zjistili jsme, že kachny létají stejně rychle, jak

jezdí auto, to je asi 70 - 90 km/hod. Kachny mají ve

velké spoustě případů takzvaný „vztah na celý život“,

páří se jednou za rok. Kachny mají mnoho parazitů,

mohou přenášet i nemoci. Ale nemusíte se bát. Když

jste v běžném kontaktu s kachnou, tak se nemoc

nemůže přenést. Pro kachny je vždycky nejdůležitější

mít dostatek potravy.

Pamatujte!!! Kachny by se měly krmit

salátem a zrním!!! Nikdy plesnivým ani

čerstvým pečivem!!! Velmi nás to bavilo a zajímalo. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých a užitečných věcí ohledně

kachen a určitě tyto vědomosti použijeme při tvorbě plakátu. Snad se takhle ještě sejdeme.

Jitka Macenauerová, Kateřina Ebertová, 6. třída

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 7 - DUBEN 2015

Absolvovali jsme JEDENÁCTÉ putování za kulturou, ale POPRVÉ nás čekala opera.

O průběhu celého výletu i informace o Janáčkově divadle, které jsme navštívili také

POPRVÉ, napsala Káťa Ebertová z šesté třídy.

10. dubna v 14 hodin jsme se sešli před školou a vyrazili do Brna. Cesta utekla velmi rychle a za

hodinku jsme byli v Brně. Nejprve nás paní učitelky Andresová, Půlkrábková a Macenauerová zavedly

na náměstí Svobody, kde jsme měli necelou hodinu rozchod. Náměstí bylo velmi krásné a asi nejvíce

nás zaujala fontána. Po rozchodu jsme vyrazili zpátky k divadlu a převlékli se v autobuse. Poté jsme

chvíli čekali před Janáčkovým divadlem, dokud si pro nás nepřišli žabáci, aby nás zavedli na netradiční

prohlídku do podzemí divadla. V zákulisí divadla byla hrozná mlha, tma a z té tmy na nás „vybafovala“

strašidla. Bylo to strašidelné! Když jsme došli přes podium až do předsálí, dostali jsme vstupenky a šli

se posadit do sálu. Z bočních lóží zpívali papouchové,

pod námi zněl krásný orchestr a na podiu byly různé

rostliny, stromy, žáby a jiné bytosti. Za chvíli jsme se

přenesli do krásné země jménem Mytologie. Zde se

objevily hlavní postavy - Papouch, Žabák a jedna dívka

– Penelopé. Bylo to nádherné! Jen co jsme vyšli

z divadla, rozběhli jsme se k fontánám, které svítily a

měnily barvy. Domů jsme přijeli kolem 21. hodiny.

Rozhodně to byl krásný zážitek a myslím si, že

bychom tam všichni rádi jeli znovu.

Něco málo o Janáčkově divadle Janáčkovo divadlo - Rooseveltova 1, Brno, bylo

vystavěno v letech 1961-1965. Historie jeho vzniku

však sahá již do samých počátků existence

Národního divadla v Brně - a je historií

mnohaletého úsilí o zbudování samostatné

reprezentativní budovy českého divadla, hledání

prostoru, prostředků a architektonického řešení.

Monumentální budova, zčásti obklopená městským

parkem, nesoucí znaky tradicionalismu, určena

především pro velká operní a baletní představení

klasického i moderního repertoáru, byla slavnostně

otevřena 2. října 1965. Hlediště je uspořádané jako

stupňovitý amfiteátr. Kapacita divadelního sálu

je 1055 míst, sál je možno přizpůsobit ke

konferencím, slavnostním setkáním i koncertům.

Prostory foyer a prvního patra mohou sloužit i jako

místo ke slavnostním přípitkům, rautům a

koncertům nenáročným na akustiku. V prvním

patře divadla jsou výstavní prostory, stejně jako

dva salonky - ředitelský a primátorský. Je možné

domluvit i catteringové služby.

To je ale banda, co?

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 8 - DUBEN 2015

Celý den jsem se těšila. Když jsem s kamarádkami

nastoupila do autobusu, začala jsem se obávat, že to

bude opera pro dospělé. Nevím, jak to mám popsat, ale

překvapilo mě to, bylo to super. Nejdříve jsme šli na

prohlídku do podzemí, bála jsem se. Pak do zákulisí (to

jsem nikdy v životě neviděla!!!) Byl to nehezčí výlet, na

kterém jsem ve svém životě byla.

Tereza Pastušťáková

V únoru nám paní učitelka Andresová nabídla

zúčastnit se zájezdu do Janáčkova divadla na operu.

Hned jsem věděla, že bych ráda jela. Na druhou stranu

převládal strach, že mě to nebude bavit, protože jsem

na opeře nikdy nebyla. Mé obavy byly ale naprosto

zbytečné.

Samotné představení i chování herců k nám mě

„dostalo“. Do divadla jsme vešli tajemným podzemním

vchodem. Ocitli jsme se v kouzelné říši s bájnými

bytostmi, které se dorozumívaly, místo slovy, zpěvem.

Děj byl o čarovné knize, kterou ukradli nepřátelé

hlavních postav – baziliškové. Papouch, Žabák a

Penelopka se vydali knihu najít, aby jejich Země znovu

rozkvetla. Během cesty zažili mnoho dobrodružství.

Potkali se se spoustou krásných zvířat. Nakonec

všechno dopadlo dobře – ztracenou knihu našli a jejich

říše opět rozkvetla.

Nejvíce se mi líbily hlavní postavy – Papouch,

Žabák, dívka, která ztratila housle (Penelopka),

antilopy a lasičky a znělka: „Jednou za padesát let,

může být rozkvetlá zem.“

Všem doporučuji navštívit Janáčkovo

divadlo. Moc se mi to líbilo.

Veronika Stránská

Musím se přiznat, že jsem dlouho váhala, zda nabídnout našim svěřencům v dalším putování za kulturou

právě operu. Je to přece jen pro žáky základní školy vzdálenější žánr. Máme za sebou několik muzikálů,

činoher – jak komediálních, romantických, tak i dramatických, … ale operu? To ještě ne. Za pokus to však

stálo! Počet zájemců překročil možnou hranici, takže v řadě čekalo na svoji příležitost ještě několik

dalších náhradníků. Opera si u mnohých z 58 účastníků místo v srdci určitě našla. Jsem za to moc ráda a

těším se na další společná putování. Že by ještě letos? To se uvidí. Petra Andresová

Co nejvíc zaujalo ty, pro které bylo putování za kulturou premiérou:

Před divadlem stály průvodkyně, které

měly na cedulích napsáno: Vlkodlaci,

Lasičky atd. Potom na nás přišli žabáci,

kteří nás prováděli po katakombách.

Bylo to dost strašidelný. Z katakomb

jsme vstoupili do sálu divadla. Bylo to

jako v pohádce. A pak už začala opera.

Byl to nejlepší výlet a určitě bych jela

znovu. Vendula Dvořáková

Na opeře v Janáčkově divadle v Brně

jsem byla poprvé a byl to velký zážitek.

Opera byla o probuzení říše Mytologie.

Její kouzelnou knihu ukradli bazilišci.

Penelopka, Papouch a Žabák ji šli

hledat. Zažili spoustu dobrodružství,

potkali mořské panny, vlkodlaky i

lasičky. Opera byla nádherná a určitě

pojedu příště zase.

Veronika Soukopová

Když jsme chodili v podzemí, bylo to

moc krátké. V sále mezi sedadly chodily

kouzelné víly. Všichni hezky zpívali, ale

nejhezčí byla kniha. Celé se mi to líbilo.

Julie Neumeisterová

Před vystoupením nás čekala prohlídka

podzemí, ale byl jsem z ní zklamaný,

protože byla krátká a v podzemí jsme

vlastně ani nebyli. Divadlo je ale moc

hezké a opera se mi moc líbila. Nejvíce

mě zaujaly surikaty (lasičky, pozn. red.),

které tančily ve vystoupení. Už se těším

na další výlet. Martin Bahenský

Opera ČAROKRAJ doslova učarovala mladším i starším …

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 9 - DUBEN 2015

Konečně přišel ten den, na který jsme se tak

těšili – pátek 10. 4. Jeli jsme do Janáčkova divadla

v Brně.

Vyrazili jsme autobusem od školy a v Brně nám

daly paní učitelky rozchod. Asi za hodinu jsme se

vrátili k autobusu, abychom se mohli upravit na

večerní představení. První šly holky, potom kluci a

vydali jsme se do divadla.

Před samotným představením nás rozdělili do

několika skupin. Do divadla jsme vstoupili tajuplným

podzemím. Žabák nám ukázal směr cesty a dál jsme šli

sami bílým tunelem, kde se pohybovala podlaha.

Doprovázel nás ptačí zpěv. Pak jsme se usadili do

křesel a začalo to, na co jsem se nejvíc těšila - opera.

Jednou za padesát let se otevře svět zvaný

Čarokraj. Ten přepadli baziliškové a vyhráli. Dvěma

tvorům z Čarokraje se podařilo uprchnout –

Papouchovi a Žabákovi. K nim se ještě přidala dívka

Penelopé. Podaří se jim najít knihu, která jim řekne,

jak mohou bazilišky porazit. Na ostrově najdou

květinu. Komu ji přiloží k hlavě, ten začne poslouchat.

Vyzkoušeli to na lasičkách a ty potom na bazilišcích.

Podařilo se. Penelopé byla velkorysá a dala baziliškům

poslední šanci, aby mohli žít společně v Čarokraji.

Představení bylo super, plné vtipů a písniček.

Přála bych si jet se školou zase na nějaké představení.

Eva Franzová

Na pátek 10. dubna jsem se těšila. Před

samotnou operou pro nás před divadlo přišel Žabák a

šli jsme do podzemí, kde nás vylekala strašidla. Opera

byla krásná. Byli tam lasičky, vlkodlaci, bazilišci,

žabáci, Penelopka, Papouch a kouzelník Velebobule…

Když opera skončila, šli jsme ven, kde svítily

vodotrysky. Potom jsme jeli domů.

Kristýna Kvapilová

Opera Čarokraj se mi moc líbila. Zaujaly

mě hlavní postavy i příběh, který byl

napínavý i vtipný zároveň. Na opeře jsem

byla poprvé a doufám, že ne naposledy.

Byl to pro mě příjemný zážitek.

Denisa Bajtková

Divadlo se mi velmi líbilo. Budova byla

krásná a atmosféra taky. Ze začátku jsem

se trochu bála, že to bude třeba pro

mladší žáky, ale pak jsem zjistila, že mě to

strašně bere. Hrozně se mi to líbilo. Já

dost obdivuji ty herce, protože dokážou

bez pauzy zpívat, pamatovat si text, tančit

a k tomu všemu jim je krásně rozumět.

Rozhodně krásný zážitek!

Katka Ebertová

Provedli nás podzemím divadla, byla to

bomba! Ale čekala bych to delší. Opera

byla strašně pěkná, hezky provedená a

zpěvákům bylo krásně rozumět. Řekla

bych, že se to všem líbilo. Určitě bych šla

znovu. Michaela Liškutinová

Do divadla jsem se moc těšil, protože

jsem nikdy na opeře nebyl. Málem jsem

ale nejel, protože místa už byla obsazená.

Když mi ale paní učitelka řekla, že ještě

můžu jet, byl jsem nadšený. Operní

představení s názvem Čarokraj bylo

fantastické. Ten děj a ty postavy byly

skvělé. Nejvtipnější a nejlepší byl Žabák.

Nejskvělejší bylo, že byl nahoře na tabuli

zobrazený text. No, a pak už jen návrat

domů. František Vraspír

Před operou nás průvodci rozdělili do čtyř skupin – Vlkodlaci, Lasičky, Čarotelata a Bazilišci.

Potom přiskákali žabáci a zavedli nás do podzemí divadla. Vešli jsme do dveří a tam tma a kouř … a

najednou na nás vybafl vlkodlak. Všichni zapištěli, jak se lekli. Dalšími dveřmi jsme se dostali na

pódium divadla, které se začalo různě hýbat. Pak jsme si šli sednout a začalo to.

Po divadle jsme šli k svítícím fontánkám, tam jsme si chvíli hráli (spíš zběsile řádili, pozn. red.) a

pak jeli do Svitav.

Moc se mi to líbilo a chtěla bych poděkovat paní učitelce za krásný výlet.

Eliška Mazancová

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 10 - DUBEN 2015

V pátek 24. dubna se skupinky – třídy – zase po roce pustily do zvelebování okolí naší

školy, haly Na Střelnici a rybníka Rosnička. Současně opět probíhala sběrová akce,

o kterou se pod taktovkou pana učitele Luňáčka a dozorem paní učitelky Půlkrábkové

postarali deváťáci a osmáci společně s paními učitelkami Sirkovou a Macenauerovou. Po náročném

třídění papíru i sbírání odpadků se všichni již tradičně sešli na Rosně, kde si mohli dát limonádu a

párky (děkujeme firmě LIKO), které opět výborně připravil pan učitel Novotný s kuchaři z devítky.

„Čistící“ akce Den Země je na naší škole ale už opravdu tradicí.

Aby se tento den a důležitost ochrany přírody dostala i mimo

zdi školy, proběhla o den dříve - 23. dubna akce Den Země

s veřejností. Tu měla na povel paní učitelka Rusková s paní

učitelkou Macenauerovou, která nám připravila přehled toho,

co vše bylo k vidění, ale i k vyzkoušení během čtvrtečního

odpoledne v celém areálu školy.

Stanoviště GLOBE Meteorologická budka – děti se mohly zblízka

podívat na oplocenou meteorologickou budku.

Podívaly se, co všechno naše meteorologická budka

měří – maximální, minimální a okamžitou teplotu

vzduchu a okamžitou vlhkost vzduchu. Vedle budky

se v zemi také nachází srážkoměr.

Čištění vody – děti si

mohly vyzkoušet

přefiltrovat špinavou vodu.

Po filtraci získaly krásnou

průhlednou čistou vodu.

Hřbitov odpadků – děti

přiřazovaly k počtu roků

rozkladu správné odpadky.

Jak vidí hmyz? – děti si

mohly vyzkoušet, jak vidí

hmyz svýma složenýma

očima. Svůj hmyzí zrak poté zkoušely na

překážkové dráze.

Hmatky – ve hmatových pytlících zkoušely děti svůj

smysl pro hmat. Mohly nahmatat kukuřici, šišky,

mech, makovici, kamínky, polínko a jiné přírodniny.

Frotáž – pomocí voskovek si děti vytvořily frotáž

kmene různých stromů.

Popelář – popelářům se do jednoho pytle dostalo

velké množství netříděného odpadu a děti jim ho

pomohly správně roztřídit do barevných

odpadkových košů.

Zvuky semínek – ve skleničkách si mohly děti

poslechnout různé zvuky

pochutin – kolínek, rýže,

čočky, máku apod. Každá

sklenička měla při štěrchání

jiný zvuk.

Barvení přírodou –

děti si na papír malovaly

obrázek pomocí hlíny, písku,

ohořelého klacíku, rozbitého

květináče, květů a trávy.

Barevná paletky –

na bílé paletky si děti lepily listy a květy různých

rostlin a vytvořily tak krásné barevné paletky.

Opékané brambory – na konci areálu čekal na děti u ohniště pan školník,

který opékal brambory v popelu.

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 11 - DUBEN 2015

Stanoviště ovál o Hra na včelky – děti si zahrály na

opylování rostlin. Zahrály si na

včelky, které létaly z květu na květ,

sosaly sladký nektar a přenášely

pylová zrníčka.

o Hra na rybky – děti pluly v potoce

a na pokyn otáčely kapky vody.

Některé kapky byly otrávené a

rybky poté onemocněly.

o Hra na žáby – 3 děti byly žáby a

lovily pomocí balónků na šňůrce

hmyz. Žabka, které ulovila nejvíce

hmyzu – potravy – vyhrála.

Stanoviště v učebně

globální výchovy Kytička – pomocí obtiskování PET-

lahví na papír si děti vytvořily květ

kytičky. Ke květu poté domalovaly

stonek a listy.

Postavičky – děti si vybarvily

šablonu s postavičkou, vystřihly

vnitřek hlavy a pomocí posouvání

obrázku na ruličce od toaletního

papíru si domalovávaly různě se

tvářící postavičky.

Tužkovník – z ruliček toaletních

papírů si děti vyrobily tužkovníky.

Stanoviště v učebně

výtvarné výchovy Zelená hlava – do spodní

části PET-lahví si děti daly hlínu a

zasely semínka. PET-láhev

ozdobily očičkama a nosem z víčka

od PET-láhve.

Závěsný kolotoč – z PET-

lahví si děti vyrobily závěsný

kolotoč.

PET - víčka zábavně –

pomocí víček z PET-lahví vyrobily

děti přáníčka pro svoje sourozence

či rodiče.

Skořápky s překvapením

– do skořápek od vajíček zasadili

děti semínka. Skořápky vložily do

plat od vajíček a ozdobily je

kamínky a mechem.

Stanoviště ve třídě 2. A Odpočinkové stanoviště,

kde si děti zahrály Ekologického

Černého Petra, Ekologická pexesa,

Ekologická kvarteta a Ekologické

aktivity. Kromě toho také vytvořily

mozaiku z víček od PET-lahví

v podobě klauna nebo mandelu.

Projít si všechna stanoviště a užít si Den Země přišel nejen celý první stupeň, školka a družina

naší školy, ale i školka z ulice ČSA a družina z Myšárny. Akci si všichni moc chválili (několik

ohlasů od třeťáků v bublinách níže), k čemuž rozhodně dopomohlo jak skvělé počasí, tak

organizace. Jménem paních učitelek děkujeme osmákům a deváťákům za pomoc!

Mně se nejvíc líbilo, jak jsme dělali

tužkovníky a jak jsme barvili kytkami a

uhlím. Do těch tužkovníků jsem si už dala

tužky. Byla jsem moc ráda. Moc se mi

taky líbily ty včelí oči. Já bych nechtěla

být včelou. Byl to můj nejlepší den.

Ve čtvrtek 23. 4. se mi nejvíce

líbily brambory a brýle se

zrakem mouchy. Jinak bylo

vše na stejné úrovni. Ale

tužkovník se mi nelíbil.

Ve čtvrtek 23. 4. jsme se vydali plnit různé

úkoly, vyrábět a něco se dozvědět. Mně se třeba

líbilo opékání brambor a bylo by mně jedno,

jestli by školu měli podpálit, aby se opekly.

Den Země byl úžasný. Líbilo

se mi malování přírodou. A

líbila se mi paleta, doma

udělala radost mamince.

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 12 - DUBEN 2015

Na ukázku pár EKOZNÁMEK zaslaných do soutěže

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 13 - DUBEN 2015

Pro letošní sedmáky si lektoři ekocentra –

Tonda, Míra a Petra - připravili mnoho

strategických her - Živá a mrtvá voda, Jezero,

Welfare (blaho), Jak vylepšit dům; zajímavé a

tvořivé aktivity – vlastní model ze dřeva,

přírodní stavbu z proutí, pečení, stavbu

hmyzího hotelu; nechyběl celodenní výšlap do okolí Chocně a Brandýsa nad Orlicí a celý program,

během kterého holky a kluci hledali odpovědi na různé otázky, byl završen skupinovými prezentacemi

na téma Ideální ekodům.

Práce se dřevem šla většině pěkně od ruky

Že by tomu pomohla existence řezbářského kroužku

na naší škole?

Když se řekne – Oucmanice, málokterý z žáků

naší školy by nevěděl, o co jde. Ekocentrum se

stalo už mnohokrát týdenním domovem

prvostupňáků (hlavně třeťáčků) a v rámci

projektu svitavského gymnázia „Podpora

přírodovědného a technického vzdělávání“ již

dva roky po sobě domovem sedmáků.

Na zahradě ekocentra vyrostlo týpí z vrbových prutů

Příprava na návrh ideálního ekodomu

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 14 - DUBEN 2015

Všemi známý osel Ámos,

měl z naší „bandy“ radost.

Po večeři jsme trénovali,

pořádně jsme se u toho

unavili.

Už nás nic nenapadá, jen

únava a spánek na nás padá.

Architekti hmyzích hotýlků:

Z Brandýsa do Oucmanic - cestou

necestou, polem nepolem, po kamení,

po jehličí – naboso…

Barča Boušková

Matěj Drdla

Honza Sauer

Barča Bártková

Terka Bohuňovská

Áďa Smetanová

Patrik Bureš

Přijeli jsme hned ráno,

prostředí se na nás smálo.

Statek se nám před očima

objevil,

Míra nás hned v dáli pozdravil.

Poznali jsme Míru a Tondu,

kteří stále mluvili

o ekologickém fondu.

Byla tu i Petra,

která s námi housky pekla.

Seznámili jsme se v Sýpce,

cítili jsme se všichni blízce.

Společné hry jsme si zahráli

a u toho se pěkně ohřáli i

zasmáli.

Bingo je tu nej, máme se tu hej!

Oucmanické veršování

Najdi pět rozdílů

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 15 - DUBEN 2015

H

O

D

N

O

T

Í

M

E

Adéla: Unavil mě celodenní výlet; bolely

mě nohy (ale super byla zmrzka – 8

kopečků).

Láďa: Hry byly strašně dlouhé a pauzy na

pokojích krátké. Každý má jiné chutě, ale

moc mi tady nechutnalo.

Lukáš: 2 rozbité židle (na moje konto),

dlouhé programy.

Nikola: Chybělo mi krmení zvířat a

vyrábění jogurtu, másla, sýra; někdy mi

nechutnalo jídlo.

Roman: Že tady nemůžeme být déle.

Dan: Nebezpečná dlažba před Sýpkou.

Anička: Vytkla bych ne moc dobré

matrace a polštáře.

Sára: Bulgur byl hnusný, ale nemyslím to

zle.

Lucka: O poledním klidu a po večerech

všichni (???) dělali „bordel“ a nedali se

uklidnit. (no, to muselo vypadat, pozn.

red.)

Barča: Moc mi nechutnala nějaká jídla.

Michalka: Bulgur a indická polévka.

Tadeáš: Hrozný jídlo; Wi-Fi nebyla na

pokoji.

Martin: Akce byla suprová; seznámili jsme se více

s přírodou, naučili se plánovat dům; našel jsem si

nové přátele a vyzkoušel si, jaké to je chodit

naboso. Těším se, až pojedu znova.

Adéla: Líbilo se mi, jak byl naplánovaný program.

Láďa: Nejvíce se mi líbila čtvrteční aktivita, když

jsme stavěli kopuli; super byla celodenní túra; byla

sranda na pokoji.

Lukáš: Výlet, ohniště, párky, lidi, pokoje, večerka.

Nikola: Programy a takové věci byly super; jak se

k nám chovali dospělí.

Kája: Byl jsem tady poprvé a neměl jsem tušení, jak

to tady vypadá. Aktivity, u kterých jsem se bavil,

byly skvěle vymyšlené. Moc se mi tu líbilo a jel bych

klidně ještě jednou.

Jirka: Zaujaly mě všechny hry, které jsme hrály;

bavily mě prezentace.

Dan: Dobré jídlo, nabitý program, rozpisy (kdy,

kde), dostatek tekutin, teplá voda.

Matěj D.: Nejvíc mě zaujalo vyrábění hmyzího

hotelu; hrozně se mi líbilo, jak jsme šli z Brandýsa

bosí; jídlo je tu super. Chtěl bych sem jet znovu.

Anička: Mně se líbilo stavění týpí, dělání projektů

a volno, kdy jsme mohli odpočívat.

Sára: Líbil se mi celodenní výlet, stavění kopule,

společné hry a přístup k nám; jídlo bylo fajn.

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 16 - DUBEN 2015

Lucka: Celý program byl založen na tom, co budeme

potřebovat k životu; dospělí se k nám chovali vstřícně a

to se cení, protože moc lidí s námi nemá takovou výdrž.

Děkujeme za krásný týden!

Bára: Podle mě bylo všechno super. Nejlepší bylo, že

jsme se sem vrátili a vzpomněli si na zážitky z 3. třídy.

Barča: Líbilo se mi, že jsme měli před i po jídle chvilku

času; celodenní výlet, stavění kopule, vyřezávání atd.

Michalka: Byli tu moc milí lidé; prostředí bylo fajn. Moc

se mi líbilo stavění kopule a celodenní výlet. Ráda bych

se sem ještě vrátila.

Tadeáš: Bavily mě tři programy – 2 hry s Mírou a

celodenní výlet, volno, opékání, zábava na pokoji a

vstávání v 7:20.

Patrik: Nejlepším dnem byla středa; všechno bylo

super.

Honza: Nejlepší byla dílna s Tondou; celodenní výlet byl

úžasný, akorát mě naštvalo, že se šlo kratší cestou.

Terka: Velmi se mi líbila aktivita se dřevem a všechny

hry v Sýpce; velmi hezké prostředí; dobré jídlo.

Mija: Dostatek volna, načasovaná večerka, bufet ceny,

klid a celodenní výlet.

Šindy: Líbilo se mi opékání, stavění domu a cesta do

Chocně.

Dominik: Nejvíc mě bavila túra, rád chodím dálky;

práce v dílně byla zábavná; poprvé jsem viděl dům

z hlíny, ve kterém někdo bydlel.

Filip K.: Nebylo to tu špatné; někdy byl program dobrý,

někdy horší.

Matěj O.: Pletení týpí z vrbových proutků, ohýnek

s buřty, hry s Mírou, celodenní výlet, volno, nacvičování,

ulička důvěry, večerka.

Max: Výlet do Oucmanic se mi moc líbil. Dny byly

zajímavé, program velice propracovaný. Každý den byl

něčím zvláštní. Na pokojích ve volném čase byla zábava,

ale i stres. P. S. Nikdo neví, jak je jídelna v noci

strašidelná! Skvělééé!

Kevin: Tento výlet byl skvělý; většina věcí se mi líbila.

Konečně vím, jak ušetřit a co dělat, aby byl dům

ekologický. Doufám, že až sem pojede můj bratr, že si to

tady užije tolik jako já.

Hary: Dobré jídlo, dobrý program.

Patrik: Chtělo by to klíče od pokojů, aby

k nám nikdo nelezl.

Honza: Zmatek při rozdávání pokojů (???);

nelíbilo se mi loučení, chtěl bych tu bydlet.

Mija: Jídlo, pomalá WiFi.

Šindy: Nebyly klíče od pokoje.

Dominik: Nebavilo mě dělání prezentace a

volný čas byl otrava.

Filip K.: Cesta do Chocně a zpátky.

Matěj O.: Jídlo, vstávání, špatná Wi-Fi.

Max: Příště si lépe promyslím, s kým budu

na pokoji! Trochu mě naštvalo, že nebyl

řízek.

Hary: Moc dlouhý výlet do Chocně.

Ve zdraví to se sedmáky (dvěma páťáky a jedním

osmákem) přežily paní učitelka Petra Andresová

a paní vychovatelka Veronika Bobková

Co vidíš na obrázku?

PA

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 17 - DUBEN 2015

Během týdenního pobytu v Oucmanicích Barča Bártková a Nikča Valentovičová

vyzpovídaly sympatickou a stále usměvavou paní vychovatelku Veroniku Bobkovou.

Paní vychovatelka se řídí mottem:Užij si každého dne, jako by byl poslední.

Čím jste chtěla být jako malá?

Učitelkou.

Prozradíte nám ještě něco o vás a vaší rodině?

Mám mladší sestru Petru, bydlím u svých rodičů, máme

hodně zvířat a i nás je v rodině hodně.

Máte doma nějaké zvířátko?

Ano, psa. Má rok a 3 měsíce, je to pošuk (smích).

Co sledujete v televizi?

Sleduju Ulici a baví mě seriály a někdy i cestopisy.

Jaká je vaše představa

budoucnosti?

Do budoucna bych se chtěla

dostat na vysokou školu, zůstat

ve školství a mít vlastní rodinu.

Máte nějaký zlozvyk?

„Hrabošení“ ve vlasech.

Baví vás práce vychovatelky

na naší škole?

Baví mě práce vychovatelky v

1. třídě a chtěla bych tuto práci

dělat dále.

Byla jste vychovatelkou na

jiné škole?

Nebyla.

Co je pro vás v životě nejdůležitějšího?

Rodina a bližší okolí - kamarádi a přítel.

Jak relaxujete?

V tichu, když nikdo není doma, nebo v létě na

slunci.

Kolik umíte cizích jazyků?

Nevím, jestli přímo umím, ale

angličtinu.

Jaký byl ve škole váš

nejoblíbenější předmět a proč?

Měla jsem více oblíbených předmětů,

ale nejvíc asi matematika, bavila mě

geometrie.

Máte nějaký cíl?

Asi projít přijímačkami na VŠ.

Jak byste se charakterizovala?

Jako pohodářku. Jsem kamarádská,

ráda pomáhám lidem a umím

naslouchat, ale občas jsem líná

(smích).

Co vás zaručeně rozesměje?

Můj pes a jeho alotrie. Vymýšlí hlouposti a na

100% mě rozesměje.

Paní vychovatelce děkujeme za rozhovor a přejeme jí hodně štěstí a splnění

všech přání.

Bleskový výslech Ryba, nebo řízek? Řízek

Kino, nebo divadlo? Kino

Společnost, nebo sama? Společnost

Česko, nebo zahraničí? Česko

Příroda, nebo nákupy? Příroda

Co vás první napadne, když se řekne…

Zvíře: Pes

Barva: Modrá

Ovoce: Jahody

Číslo: 7

Květina: Slunečnice

Oblečení: Rifle

Knížka: Hvězdy nám nepřály

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 18 - DUBEN 2015

Jak auta škodí naší planetě? Honzík Hr., 2. A

Vyfukují výfuk.

Verča, 2. A

Jezdí, kde nemají.

Kryštof, 2. A

Když jezdí kolem stromů,

nedávají nám stromy

tolik kyslíku.

Terezka, 2. A

Musí být hodně silnic a

chybí pole.

Péťa, 2. A

Vyfukují kouř.

Nelča, 2. A

Když jedou lesní cestou,

může jim kapat olej.

Páťa, 2. A

Plyn škodí vzduchu.

Ríša, 2. A

Při srážce může dojít

k požáru.

Nikolka, 1. A

Jezdí rychle.

Vojta, 1. A

Výfukem.

Jindra, 1. A

Plynem.

Šimonek, 1. A

Protože potřebují benzín,

ten pohání motor. A ten

výfuk, který pouští plyn.

Kubík, 1. A

Že jezdí a vypouštějí plyn

a je na zemi kouř.

Miki, 1. A

Ve šrotu.

Pavlík W., 1. A

Že se jim kouří z výfuku.

Matýsek S., 1. A

Vypouštějí plyn.

Máťa H., 1. A

Že jim čoudí z motoru a

z výfuku, a když prudce

zabrzdí, tak trochu i z

kol.

Viki, 1. A

Že z motoru jim jde kouř

a z toho může být nemoc,

když to lidi dýchají.

Pavlík B., 1. A

Bouračky.

Jonášek, 1. A

Protože to palivo škodí

zvířatům, stromům a

květinám.

Denisek, 1. A

To, co jde z výfuku,

smrdí.

Elishka, 1. A

Jezdí rychle.

Josífek, 1. A

Ničí vzduch.

Ondra, 2. B

Vypouští ropu do

vzduchu a nefungovala

by gravitace.

Jirka N., 2. B

Dávají z výfuku benzín a

škodí to našim lesům.

David Ř., 2. B

Jejich plyn ničí naši

atmosféru a potom

bychom nemohli dýchat.

David K., 2. B

Hodně moc.

Adam Č., 2. B

Kouří z výfuku.

V březnovém vydání se naši spolužáci zamýšleli nad svým vztahem ke knihám a k četbě.

Tentokrát své myšlenky zamířili k technice. Jak si představují život bez techniky nebo alespoň

jeden den bez ní?

Můj den bez techniky by rozhodně nemohl být všední den, protože by mě ráno nevzbudil budík,

neuvařil bych si čaj a spousta lidí by si se svými elektrickými kartáčky ani nevyčistila zuby. Takže svůj den

bez techniky vidím na víkend.

Vstal bych tak kolem desáté. Vlastně bych ani nevěděl, kolik je hodin. Nasnídal bych se a šel ven

vchodem, protože garáž se neotevře. Co bych dělal venku, to sám nevím, protože kamarády většinou

obvolám, a dneska se bez zvonku na nikoho nedoklepete. Leda tak doufat, že někoho potkám. Takže

úplně bez techniky bych si už den nedokázal moc představit, ale je fakt, že dnešní doba je trochu

,,přetechnizovaná“.

Když jdete po ulici, každý tam ,,čumí” do smartphonu. Nebo když pár přijde do restaurace na

,,romantickou” večeři, usadí se ke stolu a vytáhne telefony. Když jim donesou jídlo, tak se s ním každý

zvlášť vyfotí a rozešle do světa, jako by se z toho měli všichni po… Prý každý člověk stráví za život

průměrně 4 roky koukáním do obrazovek, což je děs. Ale na druhou stranu je se všemi rychlá domluva a

všechno se dnes lidé dozvídají rychleji.

Ano, obojí má svá pro a proti a osobně bych techniku nechtěl úplně vyvést ze světa.

Matyáš Mačát, 9. tř.

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 19 - DUBEN 2015

Ilustrace Lukáš Kovář

Zhasla všechna světla, nastal večer, města se

ponořila do tmy, GPS nereagovaly, tablety, mobily,

všechna mobilní zařízení byla mrtvá. A aby ne. Před

třemi lety totiž došlo k silnému

elektromagnetickému výboji Slunce, takže spálilo

veškerou elektroniku, jako třeba auta, světla i

topení na elektřinu.

O 3 roky později. Je rok 2018, je ráno, první

paprsky zlověstného slunce, které zničilo lidstvo,

ozařují siluety poničených a porostlých budov. Jsou

porostlé popínavou rostlinou a ubytovali se v nich

nějací tvorové. Ti jsou proti silnému záření odolní a čerpají z něj energii. Mají uhlíkové kosti a jejich

pokožka je živí slunečním zářením, takže nepotřebují žádné jídlo. Rostliny, kterými porostly budovy,

mají v listech buňky, jež vstřebávají záření, nepotřebují k růstu úrodnou půdu. Planeta a celá galaxie

stvořily úplně jiný ekosystém. V něm se musíme buďto přizpůsobit, nebo zemřít. Pro lidi není na

planetě už místo, proto se malá jednotka, ještě předtím než vše vypuklo, vydala hledat po vesmíru

novou planetu k osídlení. A to je asi zachránilo. Ale to se my už nedozvíme. Lukáš Kovář, 7. tř.

Můj den bez techniky by měl začít jako

každý den. Ale nemůže. Nezvoní mi budík. Ráno

po snídani bych šla ven do přírody na čerstvý

vzduch. Líbilo by se mi žít takhle pořád. Žádné

pípání zprávy z telefonu, žádná uřvaná televize,

jen já a osamělá chata v lese. Tento den bych si

užívala naplno. Takový odpočinek od celého

světa. Od lidí, kteří jen ubližují a jsou závistiví.

Elektronika jen ubližuje lidem. Sice ji používám,

ale ne až tolik. Pamatuji si na časy s dědou, když

jsme spolu trávili každý den. Žádná televize,

vůbec nic. Hráli jsme spolu venku na zahradě

různé hry do večerních hodin. Bylo mi fajn a nic

mi nechybělo. Každý den jednou končí. I tento

den. Zítra škola a další povinnosti. Ach jo.

Kristýna Kvasnicová, 9. tř.

Jak by vypadal můj den bez techniky? No, bez počítače, mobilu, televize apod. vydržím, ale bez

mého milovaného foťáku asi ne. On neubližuje… Téměř každý den si doma rodičům stěžuji na mobily,

počítače a hlavně internet. Proč? Protože nám to bere soukromí a nejen to. Díky internetu a jiným

věcem jde tento svět... V dřívějších dobách, kdy ještě nebylo moc strojů, lidé pracovali sami na svém

poli, sami se starali o úrodu a sami krmili svůj dobytek. Ale v dnešní době za nás pracují stroje. Pomalu

ani nechodíme, jen auta a tak. Jsme svět lenochů!

Ale zpět k tématu. Popíši svůj den. Vidím to tak. Ráno vstanu, učešu si vlasy, obléknu se a

nasnídám se. Maminka dopekla chléb v peci a tatínek donesl čerstvé mléko. Poté si vyčistím zuby a

odcházím do školy. Po škole přijdu hladová domů a sním oběd. Po obědě se převléknu, vezmu knihu a

jdu na zahradu pod strom. Sednu si a začtu se. Vítr jemně fouká, slunce svítí, žádný hukot strojů.

Kolem naší zahrady projde kamarádka a zeptá se, jestli s ní nepůjdu někam ven. Jdeme. Celý

den blbneme a hrajeme si. A bez mobilů. Skáčeme přes švihadlo, lovíme ryby a kluky, koupeme se v

rybníku. Je na to snad nějaká aplikace? Hm? Stačí. Večer se už vracím domů, protože vidím maminku

na kopci, jak na mě mává. Doma si dáme na večeři chléb s máslem, které maminka odpoledne utloukla

a opět mléko. Mňam. Po večeři si lehnu do peřin a rodiče mi vypráví příběh při svíčce a já spím na peci.

Je tam skvělé teplo! A usnu. Sabina Machová, 9. tř.

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 20 - DUBEN 2015

Můj den bez techniky bych prožila se svými kamarády. Šli bychom ven,

třeba na hřiště a hráli nějaké hry, procházeli se po vesnici nebo šli na nějakou túru.

Také bych mohla zůstat doma a hrát nějaké stolní hry s rodiči. Ti by byli určitě rádi,

jelikož moc času společně netrávíme. Mohla bych si také kreslit, mohla bych jít ven a

kreslit krajinu okolo mě, kreslit zvířata, lidi, prostě všechno možné. Mám ráda sport,

tak bych mohla sportovat, třeba si zaběhat s kamarádkou. Jen musí být hezky a

nepršet. Také bych si mohla vzít nějakou tu knížku a jít si sednout, třeba do

parku. Mohla bych taky zkusit napsat nějakou povídku a vypustit kapku

fantazie. Tak takhle bych strávila den bez techniky, i když by nebyl tolik

záživný, ale byl by můj a toť vše. Martina Drápelová, 9. tř.

Můj den bez techniky si představuji takto.

Ráno se probudím a kouknu se na telefon, kolik je

hodin. Ale on nefunguje. Tak si ho dám nabít, ale

on nic. Jdu za mamkou a řeknu, že mi nefunguje

telefon a ona mi na to řekne, že nefunguje vůbec

nic. Nakonec jsme na to přišli, elektronika nás

zklamala. Tak jsme všechno nachystali na večer.

Mamka donesla svíčky, já stolní hry a sestry

donesly lego na hraní. Poté padla tma a naše

rodina byla připravena na večer bez elektroniky.

A víte co? Báječně jsme si to užili, lépe než večery

s technikou. Honza Sauer, 7. tř.

Protože se blíží léto, tak jsme si už pospíšili a tady je něco na bazén, pláž, zahradu...

Je jedno jaké

plavky si vezmete

ale, aby byly šik a

in

Boty můžou být

jakékoliv

Taška? Ta

nesmí

chybět

Je jedno, jaké

jsou, ale ať

jsou cool.

Přehoz přes

plavky může

být taky

Těšíte se už na léto, bazény, plavkovou sezonu a všechno to lehké oblečení?

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 21 - DUBEN 2015

Renča Součková z devítky, „koňařka“ tělem i duší, nám představila svého

miláčka, kterého doma jen tak někdo nemá...

Koně se mi líbili už od malička, ale plně věnovat jsem se jim

začala až v 6 letech. Tím mým mazlíčkem a miláčkem je kůň

jménem Cannys. Je rezavě zbarvený s bílou lysinkou na hlavě. Je

mu 11 let a měří 163 cm v kohoutku.

Plemeno Anglický plnokrevník.

Angličtí plnokrevníci byli a jsou

šlechtěni k dostihovému sportu.

Cannys závodil do svých 5 let, kdy

pak kvůli zápalu plic byl z dostihové

dráhy vyřazen. Teď je už zdravý, ale nemoc ho poznamenala. Nemůže na

dlouhé tratě kvůli svým plícím. Nyní se věnujeme parkurovému skákání do

130 cm, které mu velmi jde. Poslední výhry z 11. 4. (dvě zlaté stužky) jsme

si dovezli ze Suché u Litomyšle. Je to moje zlatíčko a nikdy bych ho za nic

na světě nevyměnila!

Ukrajinský boršč Ingredience Voda (velký hrnec, cca 3l), kousek (250-400 g)

hovězího (nebo jiného libovolného masa),

popřípadě masox; 1-2 červené řepy; 1/3 – 1/2

hlávky bílého zelí; 2-3 brambory; 1 cibule; 1-2

mrkve; 1 petržel; 1 paprika; 1-2 rajčata; kysaná smetana; olej; 1 lžíce octu (nebo trochu

citrónové kyseliny – je lepší); 1 malý rajčatový protlak; 2-3 stroužky česneku; cukr; sůl; pepř;

černý pepř kulička; bobkový list; sekaná zelená petržel

Postup Jako základ pro boršč já osobně používám přední

hovězí s kostí, ale také je možné použít třeba jen

kližku, nebo prakticky jakékoliv maso (včetně

kuřecího). Nebo je možné dát více druhů masa

najednou. Když maso není, lze použít i kostky

masoxu. Dám vařit maso a mezitím si připravím

zeleninu. Na velkém struhadle nastrouhám

mrkev, červenou řepu, kořenovou petržel (nebo

je lze nakrájet na tenké proužky – podle libosti),

dám je do malého kastrůlku s trochu oleje a

dusím, až jsou měkké. Na oleji osmažím nadrobno

nakrájenou cibuli spolu s proužky čerstvé

papriky nebo kapie a rajčatovým protlakem. Když

je maso téměř hotové, přidám na kostky

nakrájené brambory a nastrouhané zelí. Vařím

cca 10–15 minut, až je zelí měkké, přidám

připravenou kořenovou zeleninu a směs s cibulí,

paprikou a rajčatovým protlakem. Potom přidám

bobkový list, černý pepř kuličku a trochu

mletého, 2–3 stroužky lisovaného česneku a

vařím ještě 5–10 minut. Na konci vaření je třeba

dochutit: okyselit podle chuti buď 1 lžící octa,

nebo špetičkou citrónové kyseliny a osladit

cukrem. Do každé porce přidám nasekanou

petržel a trochu kysané smetany. Doufám, že vám

to také bude chutnat. Dobrou chuť!

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 22 - DUBEN 2015

Valiant Hearts: The Great War Abych řekl pravdu, o tuhle hru jsem se původně

moc nezajímal, ale když byla zdarma v PS+, stáhl

jsem si ji a hrál. Hra je 2D laděna do

animovaného stylu, ale přesně tohle k ní sedí.

Hra vypráví příběh 4 lidí a jednoho psa, jejichž

osudy se navzájem proplétají. Celá hra se

odehrává v 1. světové válce a není to jenom hra,

je to i encyklopedie.

V průběhu hraní se

vám otevírají

informace např. o zákopech, úplavici apod. Zde

se vyplatí umět dobře anglicky. Jak jsem tedy

řekl, s audiovizuálem jsem spokojen, s příběhem

taky a myslím si, že se Ubisoftu podařilo

velkolepé dílo. Za mě 10/10

Counter Spy Tato hra byla taky v PS+ a s nadšením jsem ji

očekával. Ve hře jde o to, že jsi špion, který se

snaží zabránit Západu i Východu v jaderné válce.

V každé misi se tak musíš dostat do základny a

deaktivovat rakety. Úrovně jsou náhodně

generované a jsou zde různé skřínky, v kterých

najdeš např. výkresy na zbraně, peníze nebo

nějaký článek/dopis. Pokud spustíš alarm, začne

ti klesat stupeň odpálení raket. Jakmile se

dostane na 1, začne odpočet a ty musíš co

nejrychleji rakety deaktivovat. Můžeš nalézt

také kapitány, na které když zamíříš, tak se ti

stupeň sníží. Takže tahle hra je v podstatě

„nedohratelná“ a nepřestane tě bavit kvůli

náhodnému systému vytváření úrovní.

Za mě 10/10

V průběhu let se na internetu objevil nový způsob ukázky her. Takzvaný ‚stream‘. Rozhodl

jsem se tedy pro vás sepsat seznam těch pro mě nejlepších, ale zároveň méně známých.

Přijďte se někdy kouknout na jejich streamy. Díky.

StrengeTV Slovenský streamer, na kterého se

určitě vyplatí podívat. Aspoň na

zkoušku

BookerCZ

„Ahoj! Jmenuji se Roman a je mi 23 let.

Počítačové hry hraju víceméně už

odmala a stále mě to baví.

Streamovat jsem začal, protože jsem

chtěl zkusit něco nového a nakonec mě

to začalo bavit.

Nejradši mám FPS, závodní a RPG hry.“

JokerTheReal Můj nejoblíbenější streamer. Streamuje hlavně DayZ a

nově i GTA V.

Proč si začal streamovat?

„Chtěl jsem zkusit, zda dokážu lidi pobavit. Navíc mě to moc

baví a cítím takové sebeuspokojení, pokud dokážu někomu

s něčím pomoct, nebo ho pobavit.“

Rozhodně se koukněte na jeho streamy, stojí to za to.

Ivanius „Je mi dvacet šest let, narodil jsem se na Slovensku v Trenčíně

a na netu se již nějakou chvíli pohybuji pod nicky GameOn,

SacRoS a iVANIUS.

Jsem vášnivý hráč PC her. Baví mě skládat hudbu, modovat

hry, tvořit grafiku, číst knihy a příležitostně se věnuji

speakrování. Na Steamu mě hledej pod nickem "SacRoS".

A neboj, nekoušu.“

TWiN_Jak_PÁN Streamer z jihu Čech. „Všechno dělám pro pr…, rád se všema zahraju a případně pomůžu.“

Divoch1207 26letý slovenský streamer, který rád

baví lidi. Streamuje hlavně

Bloodborne, ale časem chce

streamovat i jiné hry. Na jeho

streamech panuje zábavná atmosféra

a nudit se rozhodně nebudete.

http://www.twitch.tv/divoch1207

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 23 - DUBEN 2015

O další zajímavosti, zážitky a dobrodružství z putování po Africe se

s námi podělí paní Janeta Chaloupková.

POUŠŤ NAMIB a NAMIB NAUKLUF PARK Jedním z namibijských nej je i nejstarší poušť světa NAMIB. Její stáří se odhaduje na 80 milionů

let. Je dlouhá 2000 km, široká přibližně 60-80 km a uprostřed až 150 km. Táhne se podél

Atlantiku od Angoly směrem na jih až po řeku Oranje (Orange). Písek této pouště má

nádhernou až červenou barvu, která je způsobena oxidem železa. Nejvyšší dunou, na níž se dá

vylézt je DUNE 45 (duny se tu číslují podle vzdálenosti km od brány parku).

Ráno jsme měli naplánovaný východ slunce zrovna na této duně. Jenže už v noci, kdy řádila pouštní

bouře, nám bylo jasné, že to nebude nic snadného. Kdo ji nezažil ve stanu na střeše auta, neví, o čem píšu.

Ale to jsme ještě netušili, že bude i hůř. Obrovský nárazový vítr nás doprovázel celý následující den, takže

ranní výstup podniklo jen pár silných jedinců. Vítr nás neodradil ani od výletu do SOSSUSVLEI – což je

mělká pánev obklopená až 200 metrů vysokými červenými dunami.

DAMAROVÉ

Návštěva jednoho z místních kmenů přímo v jejich vesnici – u DAMARŮ. Ukázali nám

jejich každodenní život a zkušenosti zděděné po svých předcích.

DUWISIB CASTLE Dalším místem, které jsme si nemohli nechat

ujít, byl jediný zámek v Namibii – DUWISIB. Jeho

stavbu zadal roku 1908 Hans Heinrich von Wolf,

který tu sloužil jako důstojník v německé

armádě. Namibie byla totiž tehdy německou

kolonií.

SOKOLOVSKÝ KOKTEJL - 24 - DUBEN 2015

DIVOCÍ POUŠTNÍ KONĚ V oblasti Garub, cestou ke Kolmanskopu a Atlantiku, jsme si

neodpustili zastavit a pokochat se pohledem na místní

divoké pouštní koně. Jsou údajně jedinými na světě. Jejich

původ má mnoho otazníků a několik verzí. Jedna z nich je,

že pocházejí z chovů na zámku Duwisib (po smrti jeho

majitele). Ten byl totiž velikým milovníkem koní a

majitelem velikého stáda několika plemen. Ty po jeho smrti

údajně vypustila na svobodu jeho manželka. Koně se úžasně

adaptovali na místní pustinu. Třeba bez vody vydrží 5-6 dní.

Když jsme viděli, v jakých podmínkách žijí, tak nikdo z nás nechápal, z čeho jsou živi v době sucha. Vidět

je a pohybovat se mezi nimi byl nezapomenutelný zážitek.

KOLMANSKOP

Roku 1908 nalezl traťmistr August Stauch při bežné prohlídce železniční tratě do

Luderitzu (přístavního města) v oblasti dnešního Kolmanskopu první diamanty. Tím

odstartoval ohromnou honbu za diamanty, kvůli které bylo postaveno zcela celé město

„KOLMANSKOP“. Roku 1928 se mělo za to, že ložiska diamantů jsou vyčerpána, a tak se

z Kolmanskopu stalo tzv. město duchů. Oblast od Luderitzu směrem na jih až po hranice s JAR

je pro veřejnost uzavřená a je stále obrovským nalezištěm. Ve městě zůstalo vše tak, jak to lidé

opustili, a teprve nedávno se tu začalo pomalu vše vyhrabávat z písku, aby bylo všem

zájemcům umožněno zhlédnout, jak město žilo v době své největší slávy.

Na dubnovém čísle Sokolovského koktejlu se podíleli: Šéfredaktorka: Karolína Hynková

Členové redakční rady: Barbora Bártková, Martina Drápelová, Vendula Dvořáková, Kateřina

Ebertová, Michal Harašta, Kristina Kösslerová, Michaela Liškutinová, Karolina Nespěšná, Denisa

Nováková, Nikola Valentovičová, Hana Vodehnalová, Ivo Teplý, Vanesa Zelinková

Přispěvatelé z venku: Janeta Chaloupková, Jitka Macenauerová, Kateřina Procházková, Zuzana

Ptáčková, Helena Půlkrábková, Renata Součková, Alena Vašáková, čtvrťáci, deváťáci, sedmáci,

šesťáci, třeťáci

Koktejlíky kreslila: Kristina Kösslerová

Za vším stojí: Petra Andresová

Tisk zajistila: Jiřina Sirková http://www.zs5.svitavy.cz

/