5: Vědomí, pozornost

vědomí, nevědomí, podvědomí

změněné stavy vědomí

pozornost

struktura přednášky

Vědomí

několik teorií, ne obecná shoda dříve vědomí ztotožňováno s „myslí“, zkoumáno introspekcí

William James: mysl = proud vědomí ve 20. letech ústup od těchto otázek – behaviorismus asi v 60. letech návrat k problematice vědomí Dnes je pojem vědomí požíván v několika odlišných významech:

1. niternost, prožívání (protiklad mimovědomý, bezvědomý stav)2. sledování – selekce informací (vědění o něčem) obvyklý stav

uvědomování si vnějších (události v okolí) a vnitřních podnětů (těles. vjemů, vzpomínek, myšlenek) (část podnětů zpracováváme podvědomě3. uvědomování si – ovládání sebe sama – plánování, zahajování a řízení jednání

zahajování a ukončování svého jednání a kognit. aktivit (ne všechny naše činy jsou řízeny na vědomé úrovni)

Kvalitativní pohled psychoanalytický (dynamický) pohled

kvalitativně odlišné stavy

předvědomí vědomí nevědomí

vytěsnění

Předvědomí – souhrn vzpomínek, procesů (např. zautomatizované dovednosti), na něž aktuálně

nezaměřujeme pozornost, ale jsme sto si je vybavit, případně popsat kroky, z nichž sestávají

Vědomí – aktuální psychické obsahy

Nevědomí – některé vzpomínky, impulsy, touhy jsou našemu vědomí nedostupné, jsou vytěsněny

disociace – Piere Janet: některé myšlenky a činy se mohou oddělit od zbytku vědomí (represe při stresu, denní snění)krajní případ vícečetná osobnost (Jekyle x Hyde) – vědomí ostře rozdělenoaktivizace jiné „osobnosti“ – i změna postoje, hlasu, slovníku, dokonce i změny fyziologických funkcí, souvisí se zvládáním emocionálních traumat, závisí i na schopnostech autosugesce pokud zafunguje, může jedinec znovu oddělení (disociaci) použít jako reakci na nové problémy

nadvědomí = rozšíření vědomí (transcendentální zážitky) v transpersonální kolektivní vědomí (Jung)

Kvantitativní pohled kognitivní přístup

kontinuum

vědomí nevědomí

Podvědomí

zpracování informací bez vědomé reflexe po celou dobu zpracování

Změněné stavy vědomí

změna normálního stavu duševních funkcí do stavu, který se jeví být odlišným osobě prožívající tuto změnu. spánek vliv psychoaktivních látek meditace hypnóza psí- jevy únava chorobné stavy

NREM (Non-Rapid-Eye-Movement) spánek: fáze 1 (mělký spánek) fáze 2 (hlubší spánek) fáze 3 a 4 (nejhlubší spánek)

REM (Rapid-Eye-Movement) spánek: také nazývaný paradoxní spánek rychlé pohyby očí

Spánek

SpánekEEG vlny při různých fázích spánku

Psychická závislost: touha nebo žádostivost dosáhnout efektů, které droga způsobuje(výsledek podmiňování)

Fyzická závislost: změny tělesných funkcí, které činí určitou dávku drogy nezbytnou pro elementární denní fungování; mohou se objevovat abstinenční příznaky, tolerance vůči droze

Psychoaktivní látky: důležité pojmy

Psychoaktivní látky: 4 kategorie

1. Antidepresiva: působí tlumivě, snižují celkovou reaktivitu (např. alkohol, valium)

2. Stimulancia: zvyšují aktivaci

(např. kofein,nikotin, metamfetamin –pervitin, kokain)

Psychoaktivní látky: 4 kategorie

3. Opiáty:

působí pocity euforie, tlumí bolest

(např. morfin, heroin)

Psychoaktivní látky: 4 kategorie

4. Halucinogeny:

působí zkreslení percepce - halucinace (např. LSD, marihuana)

Psychoaktivní látky: 4 kategorie

http://www.drogy-info.cz/

Změna vědomí prostřednictvím meditace a hypnózy

Meditace: skupina technik k přesměrování pozornosti, odblokování rušivých faktorů a k vyvolání stavů změněného vědomí

Meditace a hypnóza

Meditace zvyšuje koordinaci hemisfér a vede k rychlejším a silnějším gama vlnám v EEG – pocity euforie a bezčasovosti

fyziologické změny – převládá parasympatická aktivace (srdeční aktivita pomalejší, spotřeba kyslíku v tkáních nižší apod.)

Hypnóza: stav zvýšené sugestibility, hluboké relaxace a zúžené pozornosti, neprobíhá testování reality, volní kontrola předána hypnotizérovi;

raportposthypnotická sugesce

Ano nebo ne?

mýty o hypnóze: lze zhypnotizovat proti vůli? může nám být v hypnóze

vnuceno neetické chování? mimořádná paměť v

hypnóze? nadlidská síla?

Pozornost

vědomí má výběrový charakter (James) – zaměřuje se určitým směrem a eliminuje tak jiné potenciální obsahy (metafora reflektoru) – funkcí této vlastnosti vědomí je pozornost

pozornost je jedním z mechanismů regulace lidské psychiky (vyvinula se z orientačně pátracího reflexu)

vývojově bezděčná (vyvolávána podněty, které jsou z nějakého důvodu významné)

úmyslná (rozhodnutí zaměřit na učitý objekt, volní proces)

2 fáze zaměření pozornosti (výběr) soustředění pozornosti (zúžení, délka

trvání) vlastnosti pozornosti (individuální rozdíly)

selektivita koncentrace rozdělování kapacita (rozsah) stabilita (fixace cca 0,1-5 s.; protiklad – těkání

pozornosti)

Pozornost

selektivní pozornost a přepínání pozornosti (paralelní zpracování dvou úkolů – obtížné, pokud obě úlohy stejné, např. dichotické slyšení, stínění)

Pozornost

Pozornost

podvědomé, předpozornostní procesy – priming, aktuální zájmy, emociogenní podněty

K _ O _ _ U _

N _ D _ _ Ž _

K L O B O U K

N Á D R A Ž Í