+ All Categories
Home > Documents > STAVY VĚDOMÍ, SPÁNEK

STAVY VĚDOMÍ, SPÁNEK

Date post: 07-Jan-2016
Category:
Upload: benard
View: 53 times
Download: 3 times
Share this document with a friend
Description:
STAVY VĚDOMÍ, SPÁNEK. EEG, EVOKOVANÉ POTENCIÁLY,. Vědomí. Neexistuje jednoznačná definice vědomí, protože je to samo vědomí, které se pokouší definovat vědomí. duševní život - paměť, fantazie, myšlení, cítění, volní a motivační procesy a rozhodování - PowerPoint PPT Presentation
48
STAVY VĚDOMÍ, SPÁNEK EEG, EVOKOVANÉ POTENCIÁLY,
Transcript
Page 1: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

STAVY VĚDOMÍ, SPÁNEK

EEG, EVOKOVANÉ

POTENCIÁLY,

Page 2: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

VědomíNeexistuje jednoznačná definice vědomí, protože je to samo vědomí, které se pokouší definovat vědomí.

duševní život - paměť, fantazie, myšlení, cítění, volní a motivační procesy a rozhodování

vědomí je cosi, co tyto procesy syntetizuje, propojuje do jakési organické jednoty, takže probíhají paralelně a ve spolupráci

Page 3: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Popis vědomí z psychologického hlediska

5 charakteristik

• Vigilita, bdělost

• Lucidita, jasnost

• Kapacita, rozsah

• Idiognoze, schopnost

autoidentifikace

• Heteroidentifikace, sebeuvědomování

Page 4: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Hodnocení stavu vědomí

• Autopsychická orientace

• Allopsychická orientace

• Somatopsychická orientace

Page 5: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

VědomíBdělý stav opakem je spánek nebo bezvědomí

Vědomí sebe samého - coby jedince, vědomí, že jsme si něčeho vědomí, sebeuvědomování, jáství.

F. KoukolíkFyziologické kontinuum

Spánek aktivita RAS snížena

aktivita spánkových center

probuditelnost

Patologické kontinuum

Bezvědomí neprobuditelnost

Page 6: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

EEG

Page 7: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

EEG - elektroencefalografie

Richard Caton 1875 – 1. Registrace ECoG a evokované potenciály

Registrace elektrických potenciálů mozku

Je odrazem funkčních vlastností mozku

Hans Berger 1929 – EEG člověka, základní rytmy elektrické aktivity alfa (8-13Hz) a beta (14-30Hz)

Po roce 1945 – EEG jako klinická vyšetřovací metoda

Page 8: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Elektroencephalograf

Elektroencefalogram

přístroj

záznam

Page 9: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

EEG aktivita je většinou rytmická a sinusoidního tvaru

Rytmus 8-13 Hz

Rytmus , rolandický rytmus 8-10 Hz

Rytmus 4-7 Hz

Rytmus 14-30 Hz

Rytmus - 3 a méně Hz

Page 10: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Normální EEG – lokalizace variant grafoelementů

Frontálně - aktivita

Centro-parietálně – , rolandický rytmus

Temporálně - , aktivita

Temporo-parieto-okcipitálně - aktivita

Sevření pěsti Uvolnění pěsti

Otevření očí Zavření očí

Podle Faber Elektroencefalografie

Page 11: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Ontogeneze EEG

Do 1 roku – (1-3 Hz) málo pravidelná, vysoká amplituda,

1- 3roky - rytmus (4-7 Hz)

3-5 let – pravidelnější prealfa (6-8 Hz)

5-7 let – pravidelná (8-13Hz) střední amplitudy,

frontálně

blokuje se otevřením očí

reaktivita velmi dobrá

tlumení otevřením očí je nedokonalé

netlumí se otevřením očí

Page 12: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK
Page 13: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK
Page 14: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK
Page 15: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Pyramidový neuron

Page 16: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK
Page 17: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Talamokortikální systém (aktivita talamu je rytmická) Spánek s pomalými

vlnami

Bdění

ARAS

RF mozk.

kmene

Nízká aktivita Zvýšená aktivita

Aktivita talamu Série výbojů Jednotlivé výboje

EEG Vysoká voltáž

pomalá frekvence

Nízká voltáž

vysoká frekvence

nepravidelné

Page 18: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Thalamokortikální modulace

Page 19: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

                                                                                     

Evokované (vyvolané) potenciály

Page 20: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

EVOKOVANÉ POTENCIÁLY

Potenciály vztažené k nějakému podnětu

Rutinní vyšetřovací metoda v EEG laboratořích od 80. let 20. století

Testování afferentních funkcí

EEG změny vázané na senzorické motorické nebo kognitivní události

Page 21: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Elektrická aktivita – snímání EEG elektrodami ze skalpu pacienta

Evokovaná aktivita se projevuje na pozadí, které vytváří spontánní elektrická aktivita

Evokovaná aktivita = signál

Pozadí = šum

Signál má nižší amplitudu než pozadí může zůstat nerozponán maskován šumem

Řešení

- zvýšení aktivity signálu – závisí na intenzitě stimulu

-Redukcí (potlačením) šumu

Page 22: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Potlačení šumu

-Superimposition

Page 23: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Zjednodušený diagram znázorňující koherentní zprůměrování a tím zesílení nízkého signálu (koherentní = EP je časově vázán na vyvolávající stimulus)

Potlačení šumu

Page 24: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Potlačení šumu - Zprůměrování signáluSignál = směs 1.napětí spontánně produkované mozkem 2. napětí vyvolaného stimulací

Úseky (epochy) stejného trvání

Každá epocha začíná v okamžiku prezentace stimulu

Trvání epochy desítky až stovky milisekund

Page 25: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Spontánní mozková eletrická aktivita je vzhledem k signálu náhodná – součet mnoha epoch má tendenci vyrušit se k nulové hodnotě.

Polarita evokovaného potenciálu bude v určitém odstupu od vyvolávajícího signálu vždy stejná. Evokovaná elektrická aktivita se bude lineárně sčítat

Page 26: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Popis křivky:

pozitivní a negativní pík

(výchylka)

Měření:

1. Latence od stimulace

2. Čas mezi píky

3. Amplituda

Srovnání s normativy

VEP – zrakové evokované potenciály

Page 27: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Visual-evoked potentials (VEP)

Stimulus: šachovnicový vzor

Střídání bílé a černé 1-2 Hz

Elektrody - 3 standardní EEG elektrody v okcipitální oblasti

referenční elektroda v centrofrontální oblasti

Čas analýzy (jedna epocha) 250 ms

Počet opakování minimálně 250, nejméně 2 testy

Page 28: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Normální VEP

VEPs to pattern-reversal, full-field stimulation of the right eye

Page 29: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Roztroušená skleróza:

Nadměrná interokulární diference v latenci P100

Celkově prodloužená latence

Snížená amplituda

Komprese optického nervu nebo chiasma opticum (nádor hypofýzy nebo gliom optického nervu)

Snížená amplituda

Prodloužená latence P100

Evokované potenciály v diagnostice

Page 30: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Epileptický záchvat – náhlá a patologická změna vigility, motoriky a EEG

Vyskytují se záchvatovitě

Obvykle spojeny s poruchami vědomí

Obvykle spojeny se záchvatovitými motorickými, senzitivními nebo vegetativními příznaky

Obvykle lze zaznamenat ložisko patologické EEG aktivity

Page 31: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Rozdělení záchvatových forem

I. Parciální (fokální)

a jednoduché parciální záchvaty (bez poruchy vědomí)

b komplexní parciální záchvaty (s poruchou vědomí)

c parciální záchvaty, které se vyvíjejí ke generalizovaným záchvatům

II. Generalizované záchvaty (simultánní porucha normální mozkové aktivity obou hemisfér, vždy je postiženo vědomí)

a absence (petit mal)

b tonicko-klonický (grand mal)

Page 32: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Typické epileptické grafoelementy v EEG

Petit mal (absence)

Grand malFáze tonická klonická bezvědomí (koma)

Temporální záchvat = parciální záchvat s komplexní symptomatologií

Septo-hipokampový systém

Alfa aktivita Otevření očí

aktivita hrot-vlna

Beta aktivita 15-20 Hz

Theta až delta aktivita

Page 33: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Epileptický záchvat - grand mal

Pacient 40 let, zhoršení stavu po nevhodné změně antiepileptické terapie

Záchvat začíná náhlým výkřikem s bilaterální flexí trupu a s vnitřní rotací obou horních končetin

Lehká rotace hlavy doprava je následována klonickou fází

Druhá tonická fáze 55 vteřin po nástupu záchvatu, následovaná klonickými záškuby, chrčivým dechem

Postiktálně bolest hlavy a ztuhlost končetin

Page 34: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

SPÁNEK

Page 35: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Retikulární ascendentní systém RAS

Frederic Bremer (30. léta)

Cerveau isolé (mezi colliculi superiores a inferiores)

Bezvědomí, EEG spánkový typ

Encephal isolé (nad C1)

Střídá se spánek a bdění

Page 36: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Nejdůležitějsí spoje RAS1. Retikulární formace

2A. Nespecifická jádra thalamu intralaminární,periventikulární, retikulární

2B. Přes subthalamus a hypothalamus

3. Mozková kůra (všechny oblasti, divergence)

Page 37: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Bdělý stav – vigilitaRetikulární ascendentní systém RAS talamokortikální synchronizace narušena

Spánek aktivita RAS snížena talamokortikální synchronizace

aktivita spánkových center

Page 38: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Probouzecí reakce (arousal reaction)

1. Senzorický signál – všechna senzorická vlákna kolaterály do RF a zde aktivují RAS

2. Limbický systém – pohotovost při emocích

Page 39: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Neurofyziologické mechanismy vzniku spánku

Non-REM nuclei raphe (serotonin)

ncl. tractus solitarii

cholinergní neurony RF (pons, mesencefalon)

ncl. reticularis thalami

REM nucleus reticularis pontis oralis, (jádro RF na rozhraní pontu a mesencefala), (zvýšená

aktivita během REM spánku, jeho zničení eliminuje REM spánek)

Page 40: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

SPÁNEK

Nathaniel Kleitman v 50. letech 20. století Spánek není jednotný proces, ale skládá se ze dvou odlišných stádií

REM spánek (Rapid Eye Movements) paradoxní, rhombencefalický

Non-REM spánek synchronní, telencefalický

Definice platná do 40. let 20. století spánek je stav snížené aktivity

Spánek je aktivně indukovaný a vysoce organizovaný stav mozku. Spánek se skládá ze dvou odlišných fází.

Page 41: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Charakteristika non-REM•Kosterní svalstvo – relaxované

•Převládá parasympatikus – srdeční frekvence, tlak, motilita GIT, dýchání

•Sny – obvykle nejsou

•Práh pro probuzení – nejvyšší ve 4. stádiu

Charakteristika REM

•Kosterní svalstvo – ztráta tonu kromě okohybných a dýchacích•Převládá sympatikus – srdeční frekvence, tlak, motilita GIT, dýchání, u mužů erekce•Sny – jsou časté•Práh pro probuzení – vyšší než u non-REM, proto paradoxní

Page 42: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

4 stadia nonREM spánku

1. Alfa se rozpadá, objevuje se theta

2. Theta aktivita a grafoelementy:

K-komplex a spánkové vřeteno

3. Delta aktivita více než 20%

4. Delta aktivita více než 50%

REM – paradoxní spánek

EEG

EMG

EOG

EEG

EMG

EOGPodle Faber – materiály k PhD

EEG

EEG

Page 43: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Hypnogram

polysomnografie

Extenzita REMu = trvání

Intenzita REMu = vydatnost (pohyby očí, záškuby)

Selektivní deprivace = odstranění REMu

Následující noc rebound efekt

Agresivita, paměť, hypersexualita, polyfagie

REM souvisí s psychickou aktivitou

Non REM s fyzickou

Page 44: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Polysomnografie

Page 45: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Spánek ve fylogenezi a ontogenezi

Ryby – chybí

Plazi – začíná non REM

Ptáci – začíná REM

Savci – vyvinutý

non REM – REM cyklus

Od 30. týdne gestace – REM

Neonatálně – 16 hodin, REM 50%

Předškolní věk – REM 30%

Dospělost – 8 hodin, REM 20%

Ve fylogenezi je nejdříve synchronní

v ontogenezi je dříve REM

Page 46: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Spánek podléhá 24 hodinové rytmicitě

Cirkadiánní rytmy jsou endogenní – přetrvávají i bez podnětů z prostředí – pacemaker, vnitřní hodiny – ncl suprachiasmaticus hypothalami (delší než 24 hodin – sleep delayed syndrom)

Za normálních podmínek jsou modulovány vnějšími podněty – sluneční svit- tractus retinohypothalamicus z retiny do hypothalamu (nezávislý na zraku)

Dochází k resetování pacemakeru

Po lézi či zničení ncl. suprachiasmaticus – zvířata spí jak ve světelné tak v tmavé periodě, ale celková doba spánku zůstává nezměněná

ncl. suprachiasmaticus řídí časování spánku, ale není odpovědný za spánek jako takový

Page 47: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Děkuji za pozornost?!?

Page 48: STAVY  VĚDOMÍ, SPÁNEK

Recommended