f

Kterými postavami z minulosti nejvíce opovrhujte: Tyrany a diktátory. Které vojenské akce nejvíce obdivujete: Ani jednu.Vaše momentální duševní rozpoložení: Trochu unavený, ale šťastný.Vaše motto: Největší chybou je klást si nízké cíle.

8.1 Vypište do sloupců přídavná jména tvrdá, měkká, přivlastňovací.8.2 Jak byste dotazník vyplnili vy? V čem jsou vám odpovědi J. Kovaříka

sympatické, s čím byste naopak nesouhlasili?8.3 Možná neznáte význam některých výrazů. Nevíte třeba, co je to motto,

nebo neznáte některé osobnosti uvedené v odpovědích. Pak vám pomohou třeba tyto publikace:Encyklopedický slovník. Praha, Odeon 1993 Klimeš, L.: Slovník cizích slov. Praha, SPN 2002 Akademický slovník cizích slov. Praha, Academia 1997 Encyklopedie osobností Evropy. Praha, Nakladatelský dům OP 1993

8.4 A teď si zkuste dotazník zpracovat sami.

ZÁJMENA

Zájmena zastupují konkrétní jména (on, my apod.). Věci nebo vlastnosti naznačují nebo na ně odkazují (ten, tvůj, co apod.).

Z hlediska skloňování dělíme zájmena na bezrodá a rodová. Bezrodá (já, ty, se, my, vy) mají zvláštní skloňování. Rodová

mají zájmenné skloňování (vzory ten, náš) a skloňování podle přídavných jmen (můj, týž, nějaký apod.).

Druhy zájmen podle významu:- osobní - označují první, druhou a třetí osobu (já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni a zvratné zájmeno .ve);- přivlastňovací - přivlastňují první, druhé a třetí osobě (můj, tvůj, svůj, je­ho, její, jejich, náš, váš);- ukazovací - mají funkci ukazovací, odkazovací a zdůrazňovací (ten, ten­to, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám);- tázací - jimi se tážeme po osobě, zvířeti, věci, vlastnosti (kdo, co, jaký, který, čí);- vztažná - uvádějí vedlejší věty vztažné (kdo, co, který, jaký, čí, jenž) - na­př. Kdo dřív přijde, ten dřív mele;- neurčitá - nevíme přesně, o kom nebo o čem je řeč. Základem jsou zá­jmena kdo, co, který, jaký, čí; neurčité zájmeno pak vznikne buď připojením ně-, lec-, leda-, málo- (někdo, leckdo, ledakdo, málokdo), nebo připojením -si, -koli (kdosi, kdokoli). Dále sem patří zájmena každý a všechen;

34

záporná - popíráme jimi existenci někoho či něčeho (nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný).

1. Vraťte se na s. 33. V textu společenského dotazníku vyhle­dejte zájmena a roztřiďte je podle druhů.

2. Plná zájmen je následující báseň. Není jednoduché ji dobře přečíst. Zkuste to a správné ji čleňte na věty či větné úseky.

Svatební společnostHelmut Heissenbüttel1

někdo uvidí někoho u něčeho stát a na něco se dívat a zastaví se sám .

někdo uvidí někoho se zastavit kdo se na někoho dívá kdo u něčeho stojí a na něco se dívá a zastaví se sám •

někdo plus někdo (a ještě plus někdo) to jsou ti kteří se zastaví a na někoho se dívají kdo u něčeho stojí

a na něco se dívá někteří se zastaví ti kteří se dívají na ty kteří se zastaví a na někoho se dívají kdo

u něčeho stojí a na něco se dívá. někdo kdo u něčeho stojí a na něco se dívá

přestane se najednou na něco dívat a uvidí ty některé *(Přeložili Antonín Brousek a Josef Hiršal)

2.1 Vypište z básně všechna zájmena (opakují-li se, napište je pouze jed­nou). Který druh zájmen se v básni vyskytuje nej častěji?

2.2 Zkuste říci obsah básně jednou větou.2.3 Následující citát si nejprve přečtěte a pak si o něm popovídejte.

V moderní poezii a moderním umění je dovoleno všechno. Poprvé nejsou poezií jen věci vznešené, sváteční a povznášející, ale i jevy pouliční, ba i ob- hroublé či trapné. Moderní poezie je skutečně moderní jedině díky tomu, že je mladá, živá, nesvraštělá, nesenilní, že je odvážná, že se nepodřizuje sebe- mocnější autoritě, že přispívá svou aktivitou к poznání světa.

(A. Brousek a J. Hiršal2)

Zkuste říci, jaký pouliční jev se v básni popisuje. Někdy je tento pouliční jev až krutý. Vysvětlete, za jakých okolností, a řekněte svůj názor na takovou si­tuaci.

1 Helmut Heissenbüttel - německý básník a prozaik, nar. 1921.2 Antonín Brousek, český básník, literární kritik a překladatel, nar. 1941, Josef Hiršal, čes­ký básník a překladatel, nar. 1920.

35

3. Doplňte tvary zájmena já, určete pád a sledujte použití zájmena:- po předložce:Ke ... se choval nedůvěřivě. Beze ... ten problém nevyřešíš. Na ... zřejmě nezapomněl. Mluvili prý o ... příznivě.- leží-li na zájmenu důraz:Nechci to slyšet, ... nic neříkej. ... se nemusíte bát. ... nepochopili!- neleží-li na zájmenu důraz ani před ním není předložka:Nemusíte se ... na to ptát. Chodil pořád s námi a držel se ... jako klíště. Pak se zeptejte . . . .4. Doplňujte tvary zájmena já, ty a se.

Přines (já) slovník. (Já) se to jeho jednání nelíbí. U (já) dnes nikdo nebyl. (Ty) jsem viděl naposled loni v létě. Neboj se (já). Něco (ty) povím. Nech (se) to pro (se). (Ty) nemůžu lhát. Viděl (já) na místním úřadě. Bez (ty) se žádná legrace neobejde. (Se) měl nejradši. Vinu dával sám (se).5. Doplňte и zájmena správně délku samohlásky. Zdůvodněte.

Moj- přítelkyni Janu baví počítače. Půjčil jsem j- příručku o práci s počítači a doporučil jsem j-, aby si j- prostudovala. Dneska jsem j- potkal a knihu už má přečtenou. Pozvu Janu do naš- počítačové učebny a ukážu j-, jak se s po­čítačem pracuje. Na naš- počítačovou učebnu se chodí dívat i cizí delegace, tak dobře j- máme vybavenou.

6. Doplňte správné koncovky zájmen.Přineste kazetu s těm- stříbrnými příbory. S těm- špinavýma rukama nejez! Sam- si připravíme tabuli a děvčata sam- sestaví jídelníček. Budeme stolo­vat s našim- přáteli. Dveře od jídelny se sam- otevřely.

Na závěr několik zajímavostí:Autorský plurál - mluvím já = jeden člověk, ale použiji množné číslo.

Příklad: Pohovoříme ( - já) teď o zásadním problému. Přejdeme (= já) к výkladu.Plurál majestatikus - užívaný v projevech panovníků.

Příklad: My, Rudolf II., král český a císař římsko-německý, delegaci své­ho bratra odmítáme přijmout.Dříve se používalo:Onkání (obvykle starší к mladšímu)

Příklad: Stázičko, šla do ložnice a přinesla mi ten malý polštářek. Onikání (vyjadřující společenskou zdvořilost)

Příklad: Co si ráčejí objednat? Oni jsou zbytečně nervózní. Jdou ke mně a uklidní se.

36

ČÍSLOVKY

Číslovky jsou slova číselného významu; vyjadřují počet, množ­ství, pořadí atd. Rozlišujeme číslovky určité (jeden, sto, dva­krát) a neurčité (několik, mnoho, několikrát). Podle významu dělíme číslovky na několik druhů:

základní - vyjadřují počet; ptáme se: kolik? (jeden, tři, padesát, několik, málo)',- řadové - označují místo v řadě, pořadí; ptáme se: kolikátý? (první, druhý, padesátý, několikátý)',- druhové - označují počet druhů; ptáme se: kolikerý?, kolikerý? (jedny, dvoje, ale také dvojí, trojí, několikerý);- násobné - vyjadřují, kolikrát se něco opakuje nebo násobí; ptáme se: ko­likrát?, kolikanásobný? (dvakrát, padesátkrát, několikrát, dvojnásobný, ně­kolikanásobný).

Pamatuj ! U podstatných jmen pomnožných se místo číslovek základních užívají číslovky druhové (troje kleště, dvoje rukavice).

Číslovky se podle svého tvaru skloňují jako podstatná jména (sto), pří­davná jména (sedmý) nebo zájmena (jeden). Zvláštní skloňování mají čí­slovky dva, oba.

Složené číslovky píšeme: třicet jeden žák nebo třicet jedna žáků, ale je­denatřicet žáků.

V textu píšeme číslovky slovy (Dostal jsem к narozeninám tři knížky). Číslicemi je píšeme jen v matematice, statistice a v datech.

Za řadovými číslovkami napsanými číslicemi píšeme tečku (Hrad byl za­ložen v 2. polovině 14. století).

Letopočty čteme jako číslovky řadové nebo základní.

1. Hrad od Zlaté stezky Kronikář tvrdí, že již za Jana Lucemburského - prvního panov­níka, který dal razit ve střední Evropě zlaté mince - pracovalo v okolí dnešních Kašperských Hor tři sta mlýnů na zlatonosnou

rudu. V místě pracovalo šest set horníků. Město Kašperské Hory mělo vel­ký význam i proto, že přes ně vedla důležitá obchodní cesta, tzv. Zlatá stez­ka kašperskohorská. A to byl důvod, proč panovník Karel IV. dal roku 1356 pokyn ke stavbě hradu Kašperk.

Hrad byl postaven tři kilometry severně od Kašperských Hor ve výšce 886 metrů nad mořem na strmém ostrohu, dlouhém tři sta metrů. Kašperk reprezentuje nový přístup ke stavění hradů ve čtrnáctém století. Věže totiž tvoří s hradním palácem jeden celek, přímo chráněný opevněním.

v

37

Podle pověsti byl hrad obléhán a jeho obléhatelé se rozhodli, že obyvatele a obhájce Kašperku vyhladoví. Netušili ovšem, že přímo z městské radnice v Kašperských Horách vede do hradu tajná chodba tak široká, že jí projede vůz tažený několika voly. A tak když už se obléhání zdálo obhájcům neko­nečné, porazili voly a jejich ještě zkrvavenou kůži přibili na vrata. Zesměš­nění obléhatelé pochopili, že hrad nevyhladoví, a odtáhli s dlouhým nosem.

V devatenáctém století (a to konkrétně v roce 1861) se konaly pětisté oslavy trvání hradu od Zlaté stezky.

Dnes je hrad Kašperk zčásti zpřístupněn a v jeho muzeu si můžete pro­hlédnout vzácné Karlovy dukáty, ukázky způsobů těžby a úpravy zlaté rudy a mnoho dalších zajímavých exponátů vztahujících se к historii hradu Kaš­perk. Škoda jen, že obě věže a hradní palác nejsou zatím přístupné.

(Podle V. Boudy)

1.1 Nepochybně jste již navštívili některý hrad. Co se vám tam líbilo? Zbraně, obrazy, nábytek, dobové oblečení, lovecké trofe­je? Vyprávějte.

1.2 Zabýváte se někdo numizmatikou nebo jiným zajímavým a nevšedním koníčkem? Řekněte něco zajímavého o svém hobby.

1.3 Vyhledejte v textu o hradu Kašperku všechny číslovky a určete jejich druh.

1.4 Přečtěte různými způsoby letopočty uvedené v textu.2. Doplňte do vět číslovky dva, oba, tři, čtyři:

N a .....rockové koncerty jsme se rozhodli jít společně. Hokejové mužstvose muselo obejít b e z .....zraněných hráčů......... vozy z naší stáje si v prvníetapě vedly skvěle....... našim kadeřnicím se v mezinárodní soutěži bohuželpříliš nedařilo. Sólista vystoupil na scénu společně s .....doprovázejícímihudebníky.

3. Uveďte, podle čeho se skloňují následující číslovky:milion, druhý, dvacet, mnoho, sto, pětinásobný, čtyři, jeden, tisící.

4. Správně přečtěte:Za 1,2 sekundy trefil Ed McGovem z USA deseti náboji ze dvou revol­

verů hrací kartu o rozměrech 9 x 5 cm.8,1 sekundy běžel s vakem o váze 25 kg na zádech Jan Štolba. Stalo se

v roce 1983 v Chlumčanech.V témže roce běželi Jan Štolba a Dagmar Krejčová tzv. běh trojnohý. Za

10,3 sekundy uběhli 50 metrů. A co že je to běh trojnohý? Závodníci běžící vedle sebe mají sousední nohy svázány nad kotníkem a pod kolenem, takže dohromady mají jakoby tři nohy. Tento běh se prý jeví jako vhodný pro se­znamování mladých lidí nebo pro utužování manželství.

38

Zu jednu hodinu upletla paní L. Fraisová dětskou šálu širokou 10 cm ,i dlouhou 150,5 cm.

Taktéž jednu hodinu žongloval míčem na kopanou za pohybu na vzdále­nost 8680 metrů Josef Lochman ve Valašském Meziříčí v roce 1986.

(Podle L. Kochánka z publikace Věřte, nevěřte)

Jak se oslovujeme?

Byly doby, kdy Josef Lada ještě nebyl známým umělcem a měl dost často prázdnou kapsu. Jednou neměl ani na černou kávu, kterou si objednal v naději, že do kavárny přijde někdo známý a zaplatí ji. Ale nikoho se nemohl dočkat, jen vrchní začal po­

malu kroužit kolem a pozoroval rozpačitého hosta. Vtom vešel Jaroslav Ha­šek a rovnou к Ladovi. Lada se mu svěřil, že nemá ani floka a že ho asi za chvíli vrchní popadne a vyhodí ze dveří s náramnou ostudou а к obveselení ostatních hostí. Přitom Lada měl zakrátko u Národního divadla schůzku, na které mu záleželo.

Kresba Josefa Lady

„Tak ty nemáš na kafe, Pepíčku,“ litoval ho Hašek. „To víš, že ti pomůžu, aby tě vrchní nevyhodil dveřma na ulici.“

„To jsem rád, Jaroušku, že mi půjčíš,“ oddychl si Lada.

39

„Jo, tak půjčit, půjčit nemůžu, nemám také ani vindru,“ ušklíbl se Hašek. „Ale že jsem kamarád, před vrchním a dveřmi tě zachráním. Já tě, Pepíčku, vyhodím voknem, jo?“ (Anekdoty z ateliérů)

1. Z jakých literárních souvislostí znáte spisovatele J. Haška a malíře J. Ladu? Čím se oba proslavili?

2. O čem svědčí jejich vzájemné oslovování Pepíčku a Jarouš­ku? Jak vy se navzájem oslovujete ve třídě?

3. Jak oslovíte vrchního v restauraci, jak servírku?4. Jak oslovíte souseda pana Nováka (Novotného), když ho přijdete požá­

dat, aby vám půjčil nějaké nářadí?5. Jak oslovíte zubní lékařku, když к ní přijdete na preventivní prohlídku

chrupu?6. Uveďte nejrůznější varianty křestních jmen Marie, Anna, Ludmila, Vác­

lav, Jan, Slavomír. V jaké situaci je můžete použít? Kdy je naopak vhodné oslovit partnera jménem v jeho základní podobě?

7. V určitých životních situacích se setkáváme i s případy nelichotivého oslovování. Vždy bychom se měli kontrolovat, aby nás to později nemrzelo. Co soudíte o oslovení ty chlape, ty jeden chlape? Uveďte situaci, kdy jdeo oslovení kladné, a kdy to znamená naopak oslovení hanlivé.

Oslovení patří mezi prostředky, kterými se projevuje náš vztah к účastníkovi komunikace. Oslovení prozrazuje, zda si partnera vážíme, jsme-li к němu ohleduplní a slušní. V oslovení se však také odrážejí naše společenské zvyklosti a znalosti, např. to, že

základním typem oslovení v češtině je 5. pád. Říkáme pane vrchní, pane No­váku (pane Novák hovorově), slečno Zlámalová, paní Rozsypalová. Starší osoba může oslovit mladší křestním jménem. Křestní jména a jejich varian­ty bývají užívány v rodině, mezi přáteli, kamarády a spolužáky. Pokud se osoby důvěrně neznají, je třeba užít oslovení pane X, paní Y. V češtině však není zvykem oslovovat samotným pane, jak to někdy slyšíme třeba v televi­zi v překladech dialogů.

Čeština vytváří zvláštní tvar pro jména žen (přechyluje), a proto oslovu­jeme paní doktorko (ne paní doktor), paní poslankyně, paní magistro, paní správcová.

Oslovení jako přirozený a velice potřebný prostředek navázání kontaktu s partnerem nám může působit potíže; nejsme si vždy jisti, jak máme svého partnera (partnerku) oslovit, a tyto rozpaky působí, že se oslovení vyhýbá­me, neoslovujeme a prohřešujeme se tak proti zásadám zdvořilého chování. Neoslovovat partnera (partnerku) v komunikaci není tedy společensky vhod­

40

né, ale dobře nepůsobí ani příliš časté oslovování - to může vyvolávat do- jem přílišné familiárnosti, „vlezlosti“.

8. A na závěr ještě jedna anekdota:Jednou přišel za Myslbekem do ateliéru mladý kritik a začal velmi sebevě­domě: „Pane profesore, rád bych napsal kritickou studii o vaší soše svátého Václava...“„Ven,“ vykřikl Myslbek a mladý kritik pelášil ze dveří. Myslbek ještě otev­řel okno a zavolal za ním: „Jdou se podívat na Václavák, voni kritiku. To je len pán na tom koni, nezmejlej se!“8.1 Kdy používáme vykání, kdy tykání? Proč Myslbek mladému kritikovi

onikal?8.2 Zahrajte si scénku, tj. dialog mezi Myslbekem a kritikem, v různých va­

riantách, tedy i v takové, kdy se dá sochař s kritikem do přátelského rozho­voru.8.3 Co pro nás dnes znamená Myslbekovo sousoší, čeho je symbolem?

Opakování - tvarosloví 2

SLOVESA

Slovesa jsou slova, která vyjadřují děj {házím, uklízím), stav {stojím, ležím) a změnu stavu {stárnu, probouzím se).

Slovesa časujeme a určujeme u nich tyto mluvnické význa­my:

- osobu: první {zpívám, zpíváme), druhou {zpíváš, zpíváte) a třetí {zpívá, zpívají),- číslo: jednotné a množné,- čas: přítomný {zpívám), minulý {zpíval jsem) a budoucí {budu zpívat - za­zpívám),- způsob: oznamovací {zpívám), rozkazovací {zpívej), podmiňovací {zpíval bych),- slovesný rod:

a) činný {Fotbalový zápas vysílal Český rozhlas', Český rozhlas = původ­ce děje = podmět),

b) trpný {Fotbalový zápas byl vysílán Českým rozhlasem', činnost prová-

41

dí někdo jiný než podmět, ve větě je to obvykle předmět nebo příslovečné určení),- slovesný vid: schopnost slovesa vyjádřit dokonavost nebo nedokonavost děje; rozlišujeme

a) slovesa nedokonavá - vyjadřují děj probíhající, nedokončený, neohra- ničený, a to v minulosti, v přítomnosti nebo v budoucnosti {vařím, vařila jsem, budu vařit),

b) slovesa dokonavá - nemohou vyjadřovat přítomný děj, jejich děj v mi­nulosti nebo budoucnosti je ohraničený, ukončený {uvařila jsem, uvařím).

Slovesné tvary mohou být určité - vyjadřují osobu, číslo, čas atd. {vidím, nesu), nebo neurčité - nevyjadřují osobu, číslo ani čas {vidět, nesen).

Slovesa jsoua) plnovýznamová {řeším, ukazuji, stoupám),b) neplnovýznamová, tj. pomocná {budu řešit), způsobová (stal se ne­

mluvným, měl napsat), fázová {začít, přestat).Slovesa zařazujeme do slovesných tříd a ke vzorům. Poučení o nich na­

jdete v každé mluvnici.

1. Bible dnes a pro nás Mnohá nakladatelství vydala po sametové revoluci bibli. Před­tím byste ji v knihkupectví nenašli. Knihu knih čtou dospělí i dě­ti. Biblické příběhy, problémy lidí, způsob jejich života patří do

dávnověku. Mnohé ideály a myšlenky Starého i Nového zákona nás však oslovují i dnes. Písmo vyžadovalo, aby bohatství a pohodlí nebylo člověku vším, aby vztahy mezi lidmi nenarušovalo bezpráví a křivdy, aby si lidé by­li přáteli. Člověk z biblických příběhů se zaměřoval především na cíle své životní plavby, méně už se staral o své pohodlí a luxus.

Všichni obyvatelé dnešního světa by měli poselství bible pochopit. Ně­které příběhy a zásady ze Starého i Nového zákona zůstávají platné pro všechny systémy a všechny časy.

1.1 Vyhledejte v textu všechna slovesa.1.2 U vyznačených sloves určete mluvnické významy.1.3 Najděte, kde je v textu užito sloveso být jako sloveso plnovýznamové,

kde jako sloveso pomocné.1.4 Text napište jako diktát.2. Zkuste si povídat o slavnostním vyhlašování Výročních cen Akademie po­

pulární hudby. Můžete užít výrazy: rozdílet, udělovat, předávat ceny, natáčet album, ohodnotit videoklip roku, moderovat,

42

představit nominované interprety, vyhodnotit skladby, blahopřát oceněným.

'Zařaďte správně interprety sólové i skupinové к patřičným kategoriím. Po­kuste se moderovat vyhlášení výsledků.

Dokážete к jednotlivým kategoriím doplnit skutečné letošní vítěze?3. V následujícím textu změňte slovesný vid.

Postup při výstavbě domuStavebník shromáždí finanční prostředky, koupí pozemek. Stavbu navrhne architekt, návrh vypracují projektanti. Majitel zadá stavbu vybrané a ověře­né stavební firmě, která stavbu provede a po ukončení předá. Předtím ji ovšem schválí kolaudační komise.4. Zopakujte si podmiňovací způsob přítomný a minulý. Pokračujte v časo­

vání a napište:zpíval bych byl bych (býval) zpíval

5. Slovesa dejte do podmiňovacího způsobu přítomného.Jak si zařídíme bytVybereme si moderní nábytek, ale možná ho doplníme drobnými starožitno­stmi. Koupíme si měkký koberec v barvě hodící se к nábytku a na stěny si pověsíme reprodukce umělecky hodnotných obrazů, protože na originály ne­budeme mít prostředky. Promyslíme vhodné osvětlení, zakoupíme jasnái tlumená svítidla pro účelné použití. Nezapomeneme na televizor, a bude-li to možné, ani na hifi-věž. V budoucnu se snad zmůžeme i na počítač, proto­že ho možná budeme potřebovat ke své práci, např. к podnikání.

5.1 Jak byste si zařídili byt vy? Co byste si opravdu přáli, bez čeho byste se obešli? Společně si o tom popovídejte.

5.2 Vysvětlete, co se myslí výrazem pro účelné použití, nebudeme mít pro­středky.6. Tvořte tvary rozkazovacího způsobu:6.1 v jednotném čísle:

O všechno se (rozdělit). (Hrát) fér. Nikoho (nebít). (Vracet) věci tam, kdes

43

Kategorie:Folk

Country Pop-rock

Jazz Skupina roku

Lidová a dechová hudba

Interpret:Iva Bittová Lucie Bílá

Šlapeto Bratři Ebenové

Jaromír Nohavica Buty

tm

f

je našel. (Uklízet) po sobě. (Nebrat si) nic, co ti nepatří. Když někomu ublí­žíš, (říci) (prominout). Před jídlem (umýt si) ruce.

6.2 v množném čísle:(Žít) vyrovnaně - trochu (učit se) a trochu (přemýšlet) a každý den trochu (malovat) a (kreslit) a (zpívat) a (tancovat) a (hrát si) a (pracovat). Když vy­razíte do světa, (dávat) pozor na auta, (chytit) někoho za ruku a (držet se) s ostatními pohromadě.7. Druhou větu z cvičení 6.2 si hlasitě, výrazně přečtěte. Je to citát z kníž­

ky amerického spisovatele Roberta Fulghuma [róbrta fuldžuma]. Pokuste se tento citát vyjádřit svými slovy.

8. Slovesa v činném rodě převeďte do rodu trpného. Uvažte, kde použijete zvratný tvar trpný a kde opisný tvar trpný. (Příklad: Zelenina se okopává v průběhu vegetace. Zelenina je okopávána v průběhu vegetace.)Zítra hrají v Národním divadle Goldoniho Sluhu dvou pánů. Mého otce po­zval místní úřad к projednání prodeje pozemků. Ve sportovních oddílech or­ganizují lékařské prohlídky členů. Ekologové rozšířili spolupráci s východ­ními státy. Pro dobré trávení doporučují odborníci potraviny obsahující vlák­ninu. Mladí adepti kuchařského umění připravili indické speciality.

9. Časujte nepravidelná slovesa být, jíst, vědět, chtít.9.1 Od nepravidelných sloves a jejich odvozenin utvořte 2. osobu množné­

ho čísla rozkazovacího způsobu.(Vyzvědět) ve sborovně, kdy bude ředitelský den. (Nejíst) příliš tučná jídla. (Povědět), kterou hudební skupinu máte nejraději. (Nechtít) ten film vidět, nestojí za to. (Být) připraveni na prohru. (Nabýt) znovu odvahu! (Odbýt) ho, nemá pravdu!

9.2 Příkaz ve větách z předchozího cvičení zmírníte a učiníte pro příjemce přijatelnějším, použijete-li podmiňovací způsob a sloveso mít.Vzor: Měli byste vyzvědět ve sborovně...10. Nepravidelná slovesa najdeme i v příslovích a pořekadlech. Vysvětlete jejich význam.Kdo chce kam, pomozme mu tam. Jez dopolosyta, pij dopolopita, vyjdou ti naplno léta. Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Co bylo, to bylo. Kdyby nebylo kdyby, nebylo by chyby. Když se chce, tak to jde.11. Objasněte užití slovesa vědět v následujících případech:Ví to jen z knih. Ví na ni něco. Ví si s tím rady. To se ví. Ví to ze zkušenos­ti.12. Zopakujte si shodu přísudku s několikanásobným podmětem a podmětem všeobecným. Doplňujte i, í a y, ý:Ve venkovském kostel-ku zvonil- poledne. Havrani a vrány přilétal- v zimě к lidským ob-dl-m. Vlaštovky a jiřičky, ale i jiní ptáci létal- nízko nad zem-. Ten článek mi otiskl- v novinách. B-čci a jalov-ce byl- označkován-. Reži­

44

sérka filmu, scenárista a herec ve vedlejší rol- slavil- úspěch v soutěži. Mu­ži a ženy zpíval- ve smíšeném pěveckém sboru. V televizi hlásil-, že bude v neděl- jasno. Soutěže v recitaci se z naší třídy zúčastnil- tři dívky, ale jen jeden kluk.13. Napište jako diktát nebo doplňujte.Kouzlo ledové stopyDodnes pamatuji atmosféru dnes zavřeného a chátrajícího zimního stadionu v Praze na Štvanici. Bruslit jsme tehdy chodil-, m- karlínské holky z deváté třídy, každou neděl- dopoledne od podzimu do jara. Jezdil- jsme při hudbě kolem dokola a kluci - Odznáček, Kulich, Malej, Robert a bůhví, jak jsme jim ještě přezdíval-, jejich pravá jména jsme se nikdy nedozvěděl-, nám pod­rážel- nohy, strkal- do nás a frajersky před námi brzdil-, až nám ledová tříšť padala na vlas-. Cestou domů s bruslem- přehozeným- přes rameno jsme si my holky vyprávěl-, který z kluků na nás mrkl, kdo je „blbej“ a kdo jen tro­chu. Z b-l-ch krasobruslařských bot nás řádně bolel- nohy a tváře jsme měl- po tom honění na ledě doruda červené. B-l- jsme už nejmíň šestou generací „klouzačů“. Tak se totiž naz-val- ti první bruslaři, kteří kolem roku 1860 na zamrzlé Vltavě v-užíval- kouzla řeky i v zimě. (Z časopisu Květy)

NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY

Příslovce jsou neohebná slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů nebo vlastností (přijde brzy, šel ven, velmi známý). Podle významu rozlišujeme příslovce místa (zde, shora, odtud, domů), času (pozdě, včera, často), způsobu (klidně, rozumně, vytrvale),

míry (dosti, velice, méně), příčiny (proto, schválně).Spojením předložky s jiným slovem (podstatným jménem, přídavným

jménem, zájmenem nebo příslovcem) vznikají příslovečné spřežky (zticha, napravo, dohromady). Píšeme je jako jedno slovo.

Např.: Recitoval báseň zpaměti. Ten obraz mi nevymizí z (mé) paměti. (V prvním případě jde o příslovečnou spřežku, ve druhém o předložku a podstatné jméno.)

Některá příslovce můžeme - podobně jako přídavná jména - stupňovat.

Předložky jsou neohebná slova, která nenesou samostatný význam. Ten nabývají až ve spojení se jmény (pro přítele, nad obzorem, ve sklepě). Před­ložka řídí pád jména, s nímž je spojena (nad /kým, čím/ městem). Ve spoje­ní se jmény jsou předložky součástí větného členu. Druhy předložek:

a) původní (vlastní) - fungují pouze jako předložky (k, s, z, do, pod atd.),b) nepůvodní (nevlastní) - mohou být i jiným slovním druhem; např.:

45

Blízko (= předložka) jeskyně najdeme chráněné květiny. Jana seděla velice blízko (= příslovce).

Spojky jsou neohebná slova, která spojují větné členy nebo věty v sou­větí. Dělíme je na spojky

a) souřadicí (a, i, ani, nebo, anebo, či, ale, avšak, však, nýbrž, tedy aj.),b) podřadicí (že, aby, kdyby, ačkoli, třebaže, když, jestliže, -li, než, proto­

že aj.).Některé spojky jsou dvojčlenné (a proto, i když, třebas i apod.).Několikanásobné větné členy a jednotlivé věty v souvětí oddělujeme čár­

kami, i když jsou spojeny spojkami. Čárku nepíšeme před spojkami a, i, ani, nebo, spojují-li větné členy a věty ve významu slučovacím.

Částice jsou neohebná slova, která uvozují samostatné věty a naznačují jejich druh (otázku, přání, zvolání apod.), anebo postoj mluvčího к jejich ob­sahu. Také ve spojení s větnými členy vyjadřují částice jejich různé význa­mové rozdíly (Jen abys byl brzy doma. Kéž se mi brzy vrátíš!). Samy nejsou větnými členy.

Citoslovce jsou neohebná slova, která vyjadřujía) nálady, city a vůli mluvčího (aha, au, fuj, ach, hej rup, čehý, hoť),b) hlasy a zvuky (béé, vrkú, cink).

Housle nestárnou, zato kytara anoHudební nástroje na rozdíl od jiných předmětů kupujeme nejen zřídka, ale většinou i s pocitem, že do rodiny přibývá nový člen. Ovšem jestli to bude něžný miláček, anebo odporně vřískající

fakan, záleží nejen na vás, ale také na kvalitě nástroje.Dnes nejběžnějším hudebním nástrojem je kytara. Vybrat tu správnou ne­

ní snadné. Pro klasickou hudbu se používá tzv. španělský model s menším tělem a širším krkem, kdežto pro hraní v akordech, pro doprovodnou hru je vhodné jumbo, což je nástroj s větším korpusem a užším a delším krkem. Právě takový se běžně používá ve folku, country a vůbec modernějších žán­rech.

Vzhledem к tomu, že ceny v poslední době stouply, volí někteří méně mo­vití koupi staršího nástroje. Nákup kytary z druhé ruky má svůj klad v ceně, ale také svá úskalí: Kytara totiž, na rozdíl od houslí, stárne - někdy dříve, jindy později. Životnost nelze udat přesně, protože nástroje se liší. Tah strun na konstrukci dosahuje až sedmdesáti kilogramů, vysvětlují odborníci, tak­že nástroj se časem hroutí. Nikam jinam než к odborníkům by neměla vést naše cesta, potřebujeme-li kytaru.

Při nákupu použitého kusu je těžké odhadnout stáří. Proto je dobré ales-

46

poň zkontrolovat, zda se struník nezačíná boulit, zdaje rovný krk, je-li kva­litní zvuk, nedrnčí-li pražce.

Kytaře vadí extrémní podmínky. Neměli bychom ji během horkých let­ních dnů nechávat v autě, neměli bychom ji nechávat přes noc ležet u tábo­ráku v trávě, kde se ráno sráží rosa. Ano, a také paneláky nejsou ideální, je v nich příliš velké sucho.

A rada na závěr? Hrajeme vždy jen s čistýma rukama.(Podle M. Titzlové a F. Horáčka)

1. Máte doma nějaký hudební nástroj? Hrajete na něj? Hraje­te sami, či v nějaké skupině? A jaké? Zpíváte? Pop, rock, folk, country, nebo něco jiného? Diskutujte o hudbě, kterou máte rá­di, o koncertech, interpretech.

1.1 Kdo z vás odbírá Rock Report nebo jiný časopis o moderní hudbě? Při­neste ho ukázat, přečtěte z něj svým spolužákům zajímavý článek.

1.2 Vyjděte z textu a vyjmenujte části kytary.1.3 Vysvětlete použitá přejatá slova (potřebujete-li, použijte slovník cizích

slov).1.4 Najděte v článku o kytaře slovo hovorové a slovo hanlivé.1.5 Najděte v textu neohebné slovní druhy.1.6 Vypište po dvou příslovcích od každého druhu. (Příslovce vyjadřující

příčinu najdete jen jedno.)1.7 Vypište po dvou příkladech předložek původních (vlastních) i předložek

nepůvodních (nevlastních).1.8 Vyhledejte po třech příkladech spojek souřadicích (včetně dvojitých)

a podřadicích.1.9 I částici v textu najdete. Uvozuje samostatnou větu, nebo vyjadřuje vý­

znamový či citový odstín?1.10 Jeden neohebný slovní druh chybí. Který? Uveďte sami několik pří­

kladů tohoto chybějícího slovního druhu.

Příslovce

2. Stupňujte příslovce v závorkách.(Zle - 3. stupeň) mi bylo, když mi Jana řekla, že už se se mnou nechce sejít. Všechno jsem viděl (černě - 2. stupeň) než předtím. Teprve po seznámení se Soňou mi začalo být trochu (dobře - 2. stupeň). Čím (blízko - 2. stupeň) jsem ji poznával, tím (mnoho - 2. stupeň) mi byla milá. Asi mě má ráda. Já vím, že to zní cynicky, ale stejně mě má (rád - 3. stupeň) náš pes. Aspoň mě (radostně - 3. stupeň) vítá, sotva zachrastím klíči ve dveřích.

3. Zesilujte, zeslabujte, obměňujte význam příslovcí:

47

Dopadl po skoku na zem měkce. Daleko na obzoru se objevila plachta. Při zkoušce Jan obstál slušně. Šéf se snažil na problém jemně upozornit. Srna napjatě poslouchala neznámé zvuky. Opatrně otevřel balíček.Vzor: Dopadl po skoku na zem velice (neočekávaně, náramně, poměrně) měkce.

4. Užijte následující příslovce v krátkých větách. Zdůvodněte pravopis: sebevědom-, význam-, tajem-, rozum-, trpěliv-, samozřejm-, jem-, vzájem-, tem-, cílevědom-, prchliv-, příjem-.5. Najděte příslovečné spřežky. Napište jako diktát.

Přednášel dlouhý text zpaměti. Vylezl po strmých schodech nahoru. Zleva se ozvala hromová rána. Vzápětí nás ohlušil výstřel. Dodnes na to nemohu za­pomenout. Zčásti hovořil šeptem, zčásti naplno. Dala mu navždy sbohem. Beztak by na ni zapomněl. Zdáli se velebně ozývaly zvony.

6. Vysvětlete lidová pořekadla o zdraví a všimněte si významově určujících příslovcí.Prostě-li žiješ, sta let dožiješ. Mnoho jídel, mnoho nemocí. Kde pití a hody, tam i choroby. Nemoc na koni přijíždí a pěšky odchází.

Předložky

7. Doplňte předložku s nebo z a její užití zdůvodněte.Albert Schweitzer, vynikající lékař, muzikolog, varhaník, teolog a filozof, pocházel - Německa. Projevoval soucit - trpícími a vycházel - teze „úcty před životem“. Mnozí - jeho pacifistickými názory nesouhlasili. Založil ne­mocnici v Lambaréné v Africe, kde mnohdy - vlastních prostředků léčil své domorodé nemocné. Byl výborným varhaníkem a vynikajícím interpretem varhanních skladeb. - jeho řídkých koncertů odcházeli posluchači vždy - vel­kým zážitkem. Napsal i biografii J. S. Bacha, se kterou se - potěšením se­známili mnozí milovníci barokní polyfonické hudby. Hudební motivy - Ba- chova díla byly později využity i v jazzové hudbě.7.1 Vypište všechna cizí slova a zjistěte jejich význam (pokud je neznáte) ve

slovníku cizích slov.7.2 Ve které africké zemi leží Lambaréné?

Pomůže vám některý z atlasů světa, v kterém si najdete: rejstřík geografic­kých jmen, v něm heslo Lambaréné, u něj číslo (stránku) mapy a pole ze­měpisné sítě, kde se dotyčný objekt nachází (poledníkové pásy = červená písmena, rovnoběžníkové pásy = červené číslice).

Atlas je pro vás jedním z informačních zdrojů. Můžete si hned ověřit, zda se v něm umíte orientovat, a najít si další místa, třeba ta, kam byste jednou jeli rádi na dovolenou.

48

Spojky

8. Vypište z následujícího textu všechny spojovací výrazy. Rozlište vztažná zájmena, vztažná příslovce, spojky souřadicí a spojky podřadicí. Opakující se slova pište jen jednou.Boty nejen do robotyDíky Tylově hře Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka i dnes každý ví, co byla fidlovačka - slavnost pražských ševců. Ale víte, od čeho dostala název? Od docela obyčejného kousku kosti nebo dřívka, kterým švec hladil čili fidloval kůži.

A znáte rčení: „Přetáhnu tě potěhem?“ To je takový kus kůže, do kterého si švec přes rameno upínal botu, na níž pracoval. A seděl při tom na verpán- ku, což je trojnohá stolička. Švec potřeboval ke své práci i další nářadí - ra- dýlka na okrajování a zdobení kůže, šídla, jimiž se do kůže dělaly dírky, aby se dala protáhnout dratev, i různá kopyta. Představte si, že se dříve dělaly bo­ty najedno kopyto, čili stejné pro pravou i levou nohu! V takových botách se asi nechodilo nejlépe. A co teprve, když gotická paní móda velela pánům obouvat boty se zobákovitě protaženými špičkami, které si museli přivazo­vat ke koleni, aby v nich vůbec mohli udělat krok. Protože se špičky prota­hovaly až do nemožné délky, musel se jejich přípustnou mírou zabývat i král Jiří z Poděbrad.

Ještě roku 1894, když začala firma Baťa vyrábět své baťovky ve Zlíně, šila je na jedno kopyto. Teprve nositel si musel boty prošlápnout, avšak byli i tací, kteří si boty přehodili z nohy na nohu, jakmile z jedné strany ochodili podpat­ky. Již desítky let jsou však boty tvarovány pro každou nohu zvlášť, neboť li­dé jsou s přibývajícím časem náročnější. (Podle L Korecké z týdeníku Květy)

Částice

9. Užijte ve vhodných větách částice: jestlipak, ať, copak.10. Užijte ve větách slova to a ono jako částici a jako zájmeno.

Citoslovce

11. Použijte ve větách citoslovce. Vyberte taková, která vyjadřují- city, pocity, nálady,- hlasy zvířat, zvuky,- vůli mluvícího (vybízecí).12. Doplňte čárky.Haló počkejte na mě! Bože nedej zahynouti nám ani budoucím. Oh to to dá práce! Utírám nádobí a talíř bác na zem. Stavím hrnec na stůl nekoukám a křáp do sklenice. Hmm nějak to udělám. Fuj vydrhni pořádně tu špínu. Dveře vrzly a z ticha sálu se ozvalo rozhněvané psst.

49