Devizové obchody 1

7. Měny, devizové obchody a devizové trhy

Měnový kurs

Měna – ang. Currency – peníze v národní formě, definované národní jedotkou, jejichž

monetární báze je emitovaná národní centrální bankou, která také spravuje clearingové

centrum bankovních rezerv

Devizy – ang. Foreign Exchange, Forex, FX (čti efex) – měny jiných zemí, na rozdíl od domácí

měny

Kurs - ang. Exchange Rate, Taux de Change, Wechselkurs, валютный курс – cena jednotky

jedné měny v druhé měně

Kurs je cena jedné měny vyjádřená v jiné měně. Např. „cena 1 dolaru je 29,50 Kč“ je kurs dolaru vůči

koruně. Kurs lze vyjádřit i obráceně: cena v dolarech za 1 Kč (častěji za 100 Kč).

Měna, k jejíž jedné jednotce kurs vyjadřujeme, se nazývá báze kursu (jmenovatel).

Zvyklost na světových devizových trzích je popisovat kurs tak, že se nejprve uvede „báze“, tj. měna jejíž jednu jednotku vyjadřujeme v jiné měně, dále se uvede název druhé měny a nakonec kolik jednotek druhé měny odpovídá jedné jednotce první měny:

USD: Kč 23,2787

Jinak se častěji setkáme s vyjadřováním kursu v opačném pořadí, tedy

Kč/USD = 23,278

nebo

23,2787 CZK/USD

což je stále cena jednoho dolaru v korunách.

Obchody s devizami jsou dvoustranné, mezi dvěma obchodujícími subjekty – oba jsou zároveň

kupující a zároveň prodávající.

Spotový kurs mezi dvěma měnami – bid a offer, spread, midpoint

Kurs se uvádí na světových trzích na 4 desetinná místa, u nás někdy na 4, v jiných případech jen na 3

desetinná místa. Poslední desetinné místo uváděné při obchodování se nazývá bod resp. základní

bod, bazický bod (basis point, zkratka b.p. nebo bp).

Devizové obchody 2

Obchodníci s měnami ovšem uvádějí vždy kursy dva: kurs „nákup“ – bid – a kurs „prodej“ – offer (též

zvaný ask). Např. evropský obchodník specializovaný na euro uvádí, čili kotuje kurs takto

EUR: USD 1,3036 - 1,3078

nebo zkráceně

EUR: US$ 1.3036/78

To znamená, že obchodník je ochoten koupit 1 euro za 1,3036 amerických dolarů a prodat je za

1,3078 dolarů.

Mezi kursem bid a kursem offer je rozpětí - spread. V našem příkladu činí 0,0042 amerických dolarů,

čili 0,42 centu; v řeči obchodníků 42 bodů.

Aritmetický střed mezi kursem bid a offer se nazývá mid-point, česky kurs „střed“.

V průběhu denního obchodování se kursy mění. Obchodníci manévrují většinou na posledních dvou

desetinných místech (v našem příkladu jsou to cifry 36 a 78), ale některé dny zaznamená trh i

výraznější posun.

Struktura světového trhu s devizami

Neexistuje trh typu burzy, kde by se poptávka a nabídka shromažďovaly a vypořádávaly anonymně.

Trh je tvořen především obchodováním mezi bankami, po síti Reuters nebo podobném elektronickém

spojení. Kromě bank se jej účastní několik typů dalších finančních institucí (investiční fondy) a

specializovaní obchodníci, kteří obchodují ve velkých objemech. Trh je globální. I když banky v každé

zemi podléhají místní bankovní regulaci a pravidlům, může si zahraniční banka v dané zemi otevřít

pobočku, založit dceřinou společnost, nebo jen uzavřít smlouvu s některou místní bankou, že pro ni

bude na místním trhu zařizovat obchody. Tak se může každá banka přímo nebo zprostředkovaně

účastnit obchodování s měnami kdekoli na světě.

Obchodování probíhá ve větších objemech tam, kde je koncentrace bank. V každé zemi tak existuje

jedno nebo dvě centra obchodování s měnami. Některá z nich svým významem překračují národní

význam, obchodování v nich se účastní i mnoho zahraničních bank (Curych, Frankfurt, Paříž, Singapur

aj.) a tři z nich jsou světovými centry obchodování s měnami: Londýn, New York a Tokio.

Nejužší rozpětí a tedy nejpříznivější ceny mají největší market makeři, operující v uvedených

finančních centrech. Ti ovšem nakupují a prodávají měny jen ve velkých balících (lotech) např. po 10

mil. euro. Obchodovat s nimi mohou pouze velké banky resp. velcí obchodníci. Ty pak obchodují s

jinými bankami a klienty, v menších množstvích, ale také s o něco větším rozpětím. Nakonec banky

obstarávají obchody s devizami pro své firemní klienty, přičemž si stanovují kursy zase s rozpětím o

něco větším.

Devizové obchody 3

Největší rozpětí pak mají směnárny pro turisty. Tak například, má-li market maker kotaci (bid/offer)

euro vůči české koruně

EUR: Kč 30.3450 / 30.3750

– spread činí pouhé 3 haléře (zde 300 „bodů“) – jsou kursy ve směnárnách 29,80 / 30,90 Kč za 1

euro, s rozpětím 1 Kč i více.

Konverze měn v bankách

Při platbách do zahraničí a ze zahraničí nepotřebuje vaše firma vlastnit cizí měny, ani mít u banky

otevřený cizoměnový účet. Platby odcházejí a přicházejí z vašeho korunového účtu resp. na váš

korunový účet. Konverzi cizí měny na koruny nebo obráceně provede banka automaticky, přitom

použije svůj kurs stanovený pro tyto účely.

Platby jsou zatíženy poměrně velkými bankovními poplatky. Je zvykem, že v platebním příkazu plátce

uvede, od koho si má banka poplatek strhnout. Jsou tři možnosti: všechny poplatky platí plátce

(zkratka OUR), všechny platí příjemce, beneficiary (BEN) anebo každý platí část, shared (SHA). Stačí

zaškrtnout políčko.

OUR SHA BEN

Spotové obchody - termín vypořádání T + 2

Jde o koupi a prodej jedné měny za druhou za dohodnutý kurs (promptní kurs, spotový kurs, spot

rate). K dodání měn na účet obou stran dochází za dva pracovní dny (T + 2). (To je standardní doba,

historicky vzniklá.)

Vaše firma jako klient se obrátí na banku s žádostí o nákup cizí měny. Pokud nemáte devizový účet v této měně, musíte rovněž požádat banku o jeho otevření. Banka nakoupí cizí měnu na devizovém trhu (tj. od jiné banky) a za dva pracovní dny vám připíše částku v cizí měně na cizoměnový účet, přičemž z vašeho korunového účtu strhne částku v korunách. Kurs, který použije pro přepočet, je kurs devizového (mezibankovního) trhu plus nevelká přirážka

(marže).

Devizové obchody 4

Světový devizový trh

Penězoměnci

Antické a středověké komunity - města, státy, království - razily vlastní zlaté a stříbrné mince. I když

se používaly různé slitiny, byl znám (a dal se ověřit) obsah čistého kovu v minci. A podle zlatého

obsahu se mince vyměňovaly, a stejně tak platební instrumenty v jiných formách (např. úvěrové listy

jako poukázky na vyzvednutí peněz). Antičtí a středověcí směnárníci nejen vyměňovali částky

v různých měnách přímo na místě, ale poskytovali kupcům i složitější službu: vklad částky v jedné

měně v jednom městě a její vyzvednutí (na základě úvěrového listu, později směnky) v jiném městě,

kde se konal trh, u spolupracujícího směnárníka.

Zlatá parita

Kursy místních (národních) měn byly v minulosti dány rovností zlatého obsahu měnových jednotek -

zlatou paritou.

V dobách zlaté parity na kurs měn nepůsobily faktory, které působí dnes - zahraniční obchod a pohyb

kapitálu. Pokud v zahraničním obchodě vznikla nerovnováha, například exportní saldo, kurs se

neměnil; přebytek vyváženého zboží vyvolal příliv zlata do země. Importní saldo naopak způsobovalo

odliv zlata ze země (a pokud trvalo dlouho, mohlo vyvolat poruchy až zhroucení peněžního oběhu

v zemi).

Zlaté mince v Evropě byly staženy z oběhu za první světové války a tím skončil i „kursový systém“

zlaté parity (dá-li se tak vůbec nazvat). Od té doby poptávka po měnách a nabídka měn na devizových

trzích vytvářejí rovnovážné tržní kursy podle jiných zákonitostí, jak uvidíme dále. Ještě dlouho poté

se sice oficiálně uváděl „zlatý obsah“ u každé měnové jednotky, ale obchodování s měnami už jej

ignorovalo.

Devizový trh dnes

Nejprve o tom, kdo, kde a jak s měnami obchoduje. (Anglicky měna = currency, měny obecně =

currencies, cizí měna = foreign exchange, FX, forex.)

Světový trh s devizami (foreign exchange market, FX market) má strukturu pomyslné pyramidy. V její

základně jsou banky a jejich klienti.

Nad základnou se zdvihá mezibankovní obchodování, kterým prochází většina objemu devizových

obchodů.

Banky obchodující s měnami se teritoriálně koncentrují ve finančních centrech jednotlivých zemí:

Paříž, Curych, Milano, Frankfurt, Abu-Dhabí, Singapur, ...).

Obchoduje se dvoustranně, po telefonu nebo po speciálních komunikačních linkách mezi bankami na

jejich terminálech. Komunikační linky bankám poskytují specializované firmy. (Mezi nimi dominují

EBS a Reuters, obsluhující asi tisíc bank na celém světě.)

Devizové obchody 5

Vrchol pyramidy představují největší světové finanční domy (banky) jako Citigroup, Barclays, UBS

nebo Deutsche Bank a další. Jejich pracoviště jsou rozmístěna ve třech světových centrech (Londýn,

New York a Tokio), aby obchodování mohlo probíhat 24 hodin denně (hodinovou pauzu mezi

pracovními dobami v Tokiu a Londýně vykrývá Singapur). (Pokud mluvíme o pyramidě, máme na

mysli fungování systému; když totéž nahlížíme geograficky, vidíme shluky a koncentrace bank a jejich

pracovišť. Pomyslná „pyramida“ je rozprostřena jako síť po celé zeměkouli, s menšími a většími uzly v

regionálních a světových finančních centrech.)

Dealeři největších finančních domů obchodují velké „balíky“ měn (po 10 milionů dolarů, 10 milionů

euro a obdobné částky) s velmi malým rozpětím mezi cenou bid a offer. Např. 10 milionů euro se

kotuje v dolarech kurs bid a offer 1,3034/1,3037 USD za 1 euro, rozpětí (spread) je jen 0,0003 USD

(tři setiny centu). Nebo švýcarský frank proti americkému dolaru může mít kurs 1,1842/1,1848 CHF za

1 dolar - spread činí 6 setin švýcarského centimu. Avšak ve velkých objemech obchodů jde i tak o

velké výdělky.

Na největších devizových trzích se podrobně zaznamenávají kursy měn. Jedna hlavní měna vystupuje

v záznamech jako báze všech kursů; tuto roli hraje zejména americký dolar, v Evropě pak také euro.

V tabulkách se uvádí, kolik určité národní měny obchodníci nabízejí za 1 dolar (bid rate) a kolik žádají

za 1 dolar (offer rate) a vypočítává se rozpětí (spread) a „střed“ (mid-point).

Zaznamenává se (a druhý den lze najít v novinách), jaký byl

- závěrečný kurs střed (při ukončení obchodování) - closing mid-point,

- denní změna, tj. rozdíl mezi závěrečným a zahajovacím kursem (Change on day, zkratka chg),

- rozpětí (spread) neboli bid a offer sazba oddělené pomlčkou (uvádějí se jen poslední 3 cifry),

- nejvyšší a nejnižší střed dosažený v průběhu denního obchodování (day´s high and low mid-point).

Dollar spot

Apr 19 Closing

mid-point

Change on

day

Bid/offer

spread

Day´s

high

Mid

low

Euro * (0.7671) 1.3036 +0.0024 034 - 037 1.3054 1.2982

Switzerland SFr 1.1845 -0.0033 842 - 848 1.1908 1.1825

Czech rep. Koruna 23.2787 +0.0568 646 - 929 23.4020 23.1900

Pozn. Euro je zde uváděno v obráceném kursu, tj. v dolarech za 1 euro (báze je zde euro). Ostatní kursy v národní

měně za 1 dolar (báze je dolar).

Přes dolar pak lze spočítat kurs mezi jakýmikoli dvěma měnami na světě; přes euro mezi měnami

v Evropě. Výpočet kursu dvou měn prostřednictvím třetí měny (např. dolaru) se nazývá křížový kurs –

cross rate.

Ostatní komerční banky ve střední vrstvě pyramidy obchodují jednak s vrcholem pyramidy, ale hlavně

mezi sebou. Větší banky vystupují na trhu jako „tvůrci“, market makers, to znamená kotují kurs bid i

kurs offer; rozpětí mezi bid a offer je větší (3 - 5 centů) a rozšiřuje se směrem dolů od vrcholu

Devizové obchody 6

pyramidy. Přitom se zhruba zachovává střed rozpětí, tzv. middle rate či midpoint. To vše tvoří

„velkoobchodní“ (wholesale) segment devizového trhu.

A jsme opět u základny - maloobchodního (retail) segmentu. Zde banky provádějí devizové operace

pro své klienty - podniky a jednotlivce.

Malé banky se většinou ani neúčastní velkoobchodních operací, vystupují jen jako prostředníci mezi

svými klienty a většími bankami.

V maloobchodních vztazích se kursy nekotují, ale rovnou účtují klientům. Banka vychází z kursů

mezibankovního trhu a od něj odvozuje kurs pro klienta - kurs offer s jistou přirážkou a kurs bid

s jistou srážkou. Rozpětí mezi bid a offer se zde rozšiřuje na desítky haléřů. Ale i tady jsou rozdíly -

velcí klienti (velké a silné podniky, směňující velké částky) dostávají od bank kursy výhodnější, s užším

rozpětím než malí klienti.

Pro váš podnik provádí banka konverzi platby do ciziny, nebo konverzi přijaté částky z ciziny. Může

vám otevřít účet v cizí měně, nakoupit pro vás cizí měnu a uložit ji na účet, běžný nebo termínový.

A nakonec ve směnárnách, kde se směňují nejmenší částky, v podobě valut (tj. bankovek), může

rozpětí dosahovat 1 korunu a více (na jeden dolar).

Devizové obchody 7

Měnový trh české koruny Tuzemsko Zahraničí

poptávka po Kč nabídka € =

poptávka po € = nabídka Kč

Dvoustranné relace na měnovém trhu

Při obchodování s měnami jde vždy o dvoustrannou relaci - směna dvojice měn. Každý dealer na

mezibankovním trhu má na starosti jednu relaci. Velké měny (major currencies) se obchodují ve

velkých finančních centrech světa. Malé měny a tzv. exotické měny jsou zastoupeny ve větších

finančních centrech jen okrajově, většina obchodů s nimi probíhá v jejich domácí zemi, s napojením

na zahraničí. Malá měna má obvykle jednu dominantní relaci, např. mexické peso - americký dolar,

česká koruna - euro. Proto nám jako ilustrace bude sloužit trh české koruny a to v relaci k euru.

Faktory působící na tržní kurs

Tržní kursy jsou dány bezprostředně nabídkou a poptávkou. Můžeme si to zjednodušeně představit

jako nabídku cizí měny a poptávku po cizí měně na devizovém trhu domácí měny, např. nabídku eura

a poptávku po euru na devizovém trhu české koruny. Ještě názorněji: kolik euro chtějí účastníci trhu

vyměnit za koruny a kolik korun chtějí účastníci vyměnit za euro. Jsou-li objemy stejné (ve stávajícím

kursu), kurs nemá tendenci se měnit.

Je-li poptávka po koruně větší, koruna posiluje. Znamená to, že za korunu se dá koupit více euro.

Neboli 1 koruna je v eurech dražší.

Posilování koruny - zhodnocení, apreciace

0,04 €/Kč → 0,05 €/Kč ............ za korunu se platí více euro

25 Kč/€ → 20 Kč/€ .......... za euro se platí v korunách méně

(Nejméně vhodný je termín „koruna jde nahoru“ - sami asi chápete proč. Vyhýbejte se mu!)

A obráceně. Nižší zájem o korunu vede k tomu, že koruna oslabuje, znehodnocuje se, depreciuje.

Parita kupní síly

K jaké úrovni směřuje, tíhne, vrací se rovnovážný měnový kurs?

Devizové obchody 8

Obecně je to rovnost kupní síly - parita kupní síly - purchasing power parity, PPP. Kurs parity kupní

síly znamená, že za částku v jedné měně, za kterou se dá koupit určitý koš zboží, lze tímto kursem

získat v druhé měně takovou částku, za kterou se dá koupit tentýž koš zboží. Když se kurs odchýlí od

této parity, znamená to, že po výměně jedné měny za druhou v daném kursu lze nakoupit větší koš

zboží; pak bude zvýšený zájem o konverzi do druhé měny a ta zdraží (její kurs posílí), takže na trhu

měn bude druhá měna zase méně atraktivní. Tak se kurs vrací k paritě kupní síly.

Kurs parity kupní síly je dán poměrem cenových hladin (cenové hladiny také měříme na koši zboží).

To je statický pohled.

Změny kursu a inflace

V čase se cenové hladiny mění (dynamický pohled). Jejich změny měříme jako index nebo tempo

inflace. Pokud je ve dvou zemích stejné tempo inflace, pak poměr cenových hladin se nemění a tedy

ani kupní parita.

Roste-li v jedné zemi cenová hladina rychleji, mění se parita kupní síly – aby kurs stále odrážel

rovnost kupní síly, měna této země se znehodnocuje. Všimněte si: měna se znehodnocuje vnitřně

(rostou ceny, platí se více peněz za stejné zboží) a pokud se znehodnocuje rychleji než v jiných

zemích, znehodnocuje se měna i navenek - její kurs oslabuje, platí se více peněz i za cizí měny.

O kolik se kurs znehodnocuje? O poměr indexů cenových hladin, tzv. inflační diferenciál. Inflační

diferenciál měří, o kolik domácí inflace předbíhá zahraniční:

kde Icen dom. = index domácí cenové hladiny, Icen zahr. = index zahraniční cenové hladiny a Idif. = index

diference. Dejme tomu, že domácí inflace je 8 % a v sousední zemi 3 %. Pak inflační diferenciál bude

1,08 : 1,03 = 1,048543689. Výsledek můžeme snadno odhadnout bez počítání jako rozdíl mezi

tempem domácí inflace a zahraniční inflace: 8 % - 3 % = 5 %, což se jen nepatrně liší od 4,854368 %.

Indexem inflačního diferenciálu pak násobíme kurs (ve tvaru domácí měna/jednotka cizí měny). Např.

kurs 25 Kč/1 € krát 1,048543689 je nový kurs 26,21 Kč/1 €.

Trh měn a obchod se zbožím

Obchod mezi zeměmi (ang. trade) je první a hlavní zdroj nabídky měn a poptávky po nich.

Podnikatelé, kteří chtějí domácí zboží vyvézt a prodat v zahraničí, potřebují domácí měnu. Přitom je

jedno, zda jde o obchodníky z tuzemska nebo obchodníky, kteří přijeli z ciziny. Je také jedno, zda

chtějí zboží jen nakoupit, nebo jej sami vyrábějí. Ve všech případech potřebují domácí měnu, jak

k nákupu, tak k výrobě. Rozdíl je jen v tom, kdy budou nakupovat domácí měnu - cizinci ji nakoupí

před nákupem zboží, domácí podnikatelé ji nakoupí až po úspěšném rpodeji zboží v cizině. Ale tento

rozdíl je pro devizový trh irelevantní - v obou případech vznikne poptávka poptávka po domácí měně

podložená nabídkou cizí měny. Zapamatujte si „pravidlo“:

Icen dom.

Icen zahr. = Idif.

Devizové obchody 9

Poptávka po domácím zboží za účelem exportu je poptávkou po domácí měně.

Je-li objem zboží vyvezeného větší než objem zboží dovezeného, vzniká rozdíl, obchodní saldo,

v tomto případě exportní saldo (kladné). V opačné situaci vzniká importní saldo, záporné, též zvané

obchodní deficit (i když je termín deficit trochu matoucí).

Exportní saldo obchodu způsobuje zvýšený příliv zahraniční měny na domácí měnový trh a zvýšený

zájem o domácí měnu, za kterou chtějí exportéři pořídit (koupit nebo vyrobit) tuzemské zboží.

Zvýšený zájem způsobuje, že domácí měna posiluje (pro cizince zdražuje). Až dosáhne kurs určité

úrovně, bude domácí měna pro obchodníky tak drahá, že export omezí; naopak se vyplatí více

dovážet; export a import se vyrovnávají. Zapamatujte si „pravidlo“:

Vyšší zájem o tuzemské zboží znamená vyšší zájem o domácí měnu.

Importní saldo obchodu znamená zvýšený zájem o cizí zboží, tedy o cizí měnu, a ta posiluje, takže

vůči ní domácí měna oslabuje. Opět dojde až k tomu, že import se stane méně výhodným a export

naopak výnosnějším a importní saldo (obchodní deficit) zanikne.

Kurs měny na devizovém trhu reaguje na převis poptávky nebo nabídky a pružně likviduje vznikající

exportní i importní salda; dlouhodobě udržuje obchod vyrovnaný.

Systém fixních kursů

Možnost fixovat kurs centrální bankou: centrální banka (její dealer) intervenuje na trhu tak, že

doplňuje poptávku po cizí měně (nákupy cizí měny za domácí měnu) nebo nabídku cizí měny (prodej

cizí měny). K tomu využívá svou vlastní zásobu cizí měny - tzv. devizové rezervy. Prodejem cízí měny

nebo nákupem cizí měny, ve velkých objemech, dokáže centrální banka posunout tržní kurs podle

svých záměrů.

Stejně tak dokáže udržet kolísající tržní kurs domácí měny ve velmi úzkém pásmu (i menším než

±1%). Pak mluvíme o fixním kursu. Centrální banka obvykle vyhlásí cílový kurs a fluktuační pásmo,

které bude sledovat.

vyrovnaný obchod:

exportní saldo:

importní saldo - deficit:

kurs Kč oslabuje

Import

Export

Schéma: Devizový trh české koruny (koruna - euro) a zahraniční obchod

nabídka €

poptávka po €

kurs Kč se nemění

Import

Export nabídka €

poptávka po €

kurs Kč posiluje

Import

Export

poptávka po €

nabídka € = poptávka

po Kč

Devizové obchody 10

Uvědomte si, že centrální banka fixní kurs nenařizuje. Centrální banka působí svými nákupy a

prodeji tak, aby se tržní kurs nevychyloval ze zvoleného fluktuačního pásma (koridoru).

Tímto způsobem byla (do vzniku eura) fixována (anglicky: pegged) irská měna na britskou a rakouská

měna na německou, podobně jako některé další měny menších sousedů na silnější ekonomiky.

Smysl fixování kursu domácí měny na jinou měnu je usnadnit vzájemný obchod. Podnikatelé při

fixním kursu nepodstupují kursové riziko, mohou plánovat a uzavírat obchody na delší dobu a ve

větších objemech.

Nevýhoda systému fixního kursu je, že kurs svými pohyby nemůže likvidovat exportní a importní

salda.

Když po delší dobu přetrvává exportní saldo, centrální banka musí dlouhodobě nakupovat cizí měnu

a hromadit ji ve svých rezervách. Domácí měna by posílila, nebýt zásahů centrální banky, ale takto

zůstává dlouhodobě podhodnocená. Centrální banka svými nákupy cizí měny za fixní kurs vlastně za

této situace „připlácí“ vývozcům a „okrádá“ dovozce. Zvýhodňuje jeden sektor ekonomiky a

znevýhodňuje druhý. Dovážené zboží je na domácím trhu dražší. Ale protože ekonomika je propojena

mnoha vazbami, deformaci nakonec pociťují všichni, vývozci totiž také musí používat materiály

z dovozu, jejich pracovníci nakupují v obchodech zboží z dovozu.

Trvá-li déle importní saldo (deficit), centrální banka musí dlouhodobě prodávat cizí měnu ze svých

rezerv. Devizové rezervy se ztenčují. Fixní kurs udržuje domácí měnu nadhodnocenou. Centrální

banka při intervencích na měnovém trhu jako by „připlácí“ dovozcům a „okrádá“ vývozce. Exportní

odvětví se nerozvíjejí, země zaostává v konkurenceschopnosti, devizové rezervy se vyčerpají a

obvykle se země dostane do tíživé zadluženosti.

Jak hodnotit systém fixního kursu? Výhody převládají, dokud je obchod dlouhodobě zhruba

vyrovnaný. Když však vznikne nerovnováha, která přetrvává více let, převládnou nevýhody a je lepší

od fixace kursu upustit a vrátit se k plovoucímu kursu.

Rekapitulace měnového kursu a obchodu:

kurs těžiště kursu exportní saldo importní saldo vliv na saldo

zlato v oběhu

zlatá parita příliv zlata odliv zlata saldo nezaniká

peněžní oběh bez zlata

plovoucí parita kupní síly

kurs posílí kurs oslabí saldo zanikne

fixní určuje CB měna zůstává

podhodnocená

devizové rezervy CB se hromadí

měna zůstává nadhodnocená

devizové rezervy CB se vyčerpávají

saldo nezaniká

Devizové obchody 11

Měnový trh české koruny Tuzemsko Zahraničí

poptávka po Kč nabídka € =

poptávka po € = nabídka Kč

poptávka po Kč nabídka € =

poptávka po € = nabídka Kč

příliv kapitálu

odliv kapitálu

export zboží

import zboží

Pohyb kapitálu mezi zeměmi

Investoři přelévají svůj kapitál mezi zeměmi za účelem nákupu místních aktiv v cílové zemi a

dosahování výnosů z nich. Takovýto pohyb kapitálu mezi zeměmi byl umožněn prakticky až do 80. let

dvacátého století, do té doby jej zákony jednotlivých zemí téměř vylučovaly.

Aktiva sloužící k dosahování výnosů v krátkém horizontu jsou zejména termínové vklady v bankách (v

místní měně) a dluhopisy v místní měně. Jiná aktiva - podniky, nemovitosti, pozemky - mají horizont

delší a způsoby dosahování výnosů složitější, zde se jimi nebudeme zabývat.

Protože kapitál se přelévá v podobě peněz a konkrétní národní měny, prochází devizovým trhem

měny cílové země. Kapitál se musí konvertovat do místní měny, aby mohl nakoupit místní aktiva.

Poté, když se odčerpávají výnosy do země původu, je nutno je opět konvertovat z místní měny do cizí

měny. Pokud investoři svůj kapitál zamýšlejí z dané země stáhnout a investovat v jiné zemi, opět jej

přinášejí na měnový trh v domácí měně a žádají za něj některou cizí měnu.

Tak se od 80. let na devizových trzích vedle plateb z mezinárodního obchodu objevily peněžní toky

z mezinárodního pohybu kapitálu. V mnoha případech nabývají velkých rozměrů a nejednou svým

objemem převyšují platby z obchodu.

Devizové trhy teď obsluhují dva velké mezinárodní procesy: obchod a investování. Peníze z nich se

slévají a tvoří jeden trh.

Ilustrujme si to opět na trhu české koruny a eura:

Příliv kapitálu posiluje kurs domácí měny. Odliv kapitálu oslabuje kurs domácí měny

Zapamatujte si „pravidlo“:

Vyšší poptávka po aktivech dané země je současně vyšší poptávkou po její měně.

Devizové obchody 12

Co pohání pohyb kapitálu? Úrokový diferenciál

Kapitál hledá výhodnější zhodnocení - vyšší výnosy. Hladiny úrokových sazeb v jednotlivých zemích

nejsou stejně vysoké. Dejme tomu, že úrokové sazby na roční depozitum v bance jsou v USA kolem

2 % a v Mexiku kolem 9 %. Pak pro amerického investora do depozit je tu úrokový diferenciál:

1,09 / 1,03 = 1,0686 neboli 6,86 % navíc (zjednodušeně: 9 % - 2 % = 7 %)

Pro mexického investora naopak:

1,03 / 1,09 = 0,9358 neboli -6,42 % (zjednodušeně: 2 % - 9 % = -7 %)

Úrokový diferenciál se vyjadřuje (podobně jako inflační diferenciál) ve zjednodušené formě, jako

rozdíl mezi úrokovými sazbami per annum (na určitý termín depozit, např. na 1 měsíc) v sledované

měně vůči cizí měně:

rdif = rdom – rzahr

Proč se tedy všichni američtí majitelé úspor nevydají uložit peníze do Mexika? Jsou tu ještě dva

ohledy - tzv. riziko země a kursové riziko. Riziko země spočívá v pravděpodobnosti nejakých

nestandardních opatření vlády, změn zákonů, poruch trhu a podobně. Riziko kursové je v tom, že

během uložení peněz na účtě může dojít k nepříznivé změně kursu, která může nejen vymazat

všechny úrokové výnosy, ale i přinést investorovi ztrátu. Na druhé straně kursové riziko také

znamená, že příznivá změna kursu může investorovi výrazně zvýšit jeho výnos.

Pokud se američtí investoři do Mexika nehrnou, ale občas tam něco přece jen uloží, znamená to, že

riziko oceňují dohromady rizikovou přirážkou 6,8 až 7 %.

Úrokový diferenciál očištěný o riziko, pokud vychází pozitivní, je teprve tím lákadlem pro příliv

kapitálu.

Působení centrální banky na příliv kapitálu

Centrální banka ovlivňuje úrokové sazby v zemi svou intervencí na mezibankovním trhu rezerv. Dělá

to z důvodů působení na konjunkturu v zemi. Ale tím samým nástrojem - změnou úrokových sazeb -

může stimulovat příliv nebo odliv kapitálu. Vlastně ani nemá na vybranou - každé zvýšení úrokových

sazeb v domácí ekonomice tlumí inflaci, tlumí investice, a na devizovém trhu vyvolává zvýšený zájem

investorů o domácí aktiva a tím i příliv kapitálu do země.

A naopak, snížení úroků, které má podpořit domácí investice a vést k oživení ekonomiky, současně

působí na zahraniční ivestory destimulačně a může vyvolat odliv kapitálu ze země. Leda že by ....

... Centrální banka a vláda mohou svou činností významně přispět ke zlepšení vnímání rizika země

mezinárodními investory; mohou napomoci snížit rizikovou přirážku v úrokovém diferenciálu. To by

naopak zmírnilo destimulační účinek snížených úroků.

Dvě dílčí nerovnováhy a celková rovnováha

Devizové obchody 13

Uvolněním mezinárodního pohybu kapitálu se devizový trh značně rozšířil. Scházejí se na něm

měnové toky související s obchodem a měnové toky související s investováním kapitálu. Slévají se a

vytvářejí celkovou nabídku domácí měny a celkovou poptávku po domácí měně, z jejich střetu vzniká

jeden rovnovážný tržní kurs domácí měny.

Za celkovou rovnováhou na devizovém trhu se tak mohou skrývat dvě dílčí nerovnováhy –

nerovnováha v platbách zahraničního obchodu a přesně opačná nerovnováha v platbách

kapitálových. Rovnovážný kurs zajišťuje celkovou rovnováhu, ale už ne dílčí rovnováhy v obou

oblastech. Jednou převládne příliv kapitálu nad jeho odlivem, a zároveň stejně velký přebytek

dovozu nad vývozem. Jindy zase naopak.

Kompenzace importního salda přílivem kapitálu

Jsou i země, kde v rámci celkové rovnováhy devizového trhu dlouhodobě trvá kombinace dvou

nerovnováh. Např. USA jsou dlouhodobě „čistým importérem“, tj. více zboží dovážejí než vyvážejí.

Přesto je na devizovém trhu rovnováha, protože převis poptávky po devizách z importního salda je

kompenzován stejně velkým převisem nabídky deviz z přílivu kapitálu ze světa do USA. Příliv kapitálu

kompenzuje (obrazně řečeno „financuje“) dodatečné nákupy importovaného zboží. Panuje trvalý

zájem o americká aktiva (zejména akcie).

V podobné situaci se nacházelo Česko v devadesátých letech minulého a v první dekádě tohoto

století. Země byla atraktivní pro investory a dlouho trvající příliv kapitálu umožnil dlouhodobý

přebytek importu nad exportem.

Kompenzace exportního salda vývozem kapitálu

V opačné situaci se nacházejí země, které jsou čistými exportéry zboží – např. Německo. Za celkovou

rovnováhou devizového trhu trvá převis nabídky deviz z exportu. Ten je odkoupen německými

kapitálovými investory a použit na nákup aktiv v zahraničí (např. v USA).

Mnoho zemí exportujících ropu má přebytky deviz z exportu, které se mění v kapitálové toky do

zahraničí.

Novým exportním gigantem světové ekonomiky je Čína a dovedeme si už domyslet sami, jaký je směr

kapitálových toků.

Intervence centrální banky na devizovém trhu - dvojí zaměření

Centrální banka může sledovat dva odlišné cíle, když prodává a nakupuje cizí měny:

a) fixní kurs; o něm už byla řeč;

b) podpora exportu; banka může plovoucí kurs mírně podhodnocovat tím, že nakupuje na

devizovém trhu určitá množství cizí měny (eura) a nabízí za ně domácí měnu (koruny). Kurs koruny se

vychýlí směrem k oslabení (více korun za euro) a to je výhodné pro české exportéry. (Vzpomeňte si

ale, že jsou při tom poškozováni importéři.) Touto taktikou se proslavila čínská vláda a její centrální

Devizové obchody 14

banka v relaci k dolaru. Po desetiletí zvýhodňovala čínský export do USA a znevýhodňovala americké

zboží na čínském trhu.

Na závěr znovu - kurs a parita kupní síly

Základem kursu je stále parita kupní síly, ale od ní se kurs odchyluje, i dlouhodobě, za těchto

podmínek:

a) importní saldo je kompenzováno přílivem kapitálu - kurs nadhodnocený vůči paritě kupní síly,

b) exportní saldo kompenzováno vývozem kapitálu - kurs podhodnocený vůči paritě kupní síly,

c) centrální banka intervenuje k podpoře exportu - kurs podhodnocený vůči paritě kupní síly.