9 Květy a květenství (rozmnožovací orgány) 9.1 Stavba květu 1 - podkvětní listy: b - listen b 1 - (braktea), listeny 2. řádu, α, β - listénce (profyla) 2 - gynofor (G) 3 - androgynofor (AG): A - tyčinky, G - gyneceum, C - koruna, K - kalich, k - kalíšek 4 - perikladium (PC): St - stopka, P - okvětí (perigon), G - gyneceum, A - tyčinky 5 - antofor (AF): K - kalich, C - koruna 9.2 Květní lůžko (torus) 1 - číška (cupula): a - šupinatá, b – ježatá 2 - češule (receptaculum) (R): K - kalich, C - koruna, A - tyčinky 3 - vyklenuté lůžko (Ranunculus) 4 - zdužnatělé lůžko (Rubus)
Transcript
9 Květy a květenství (rozmnožovací orgány) 9.1 Stavba květu 1 - podkvětní listy: b - listen b1 - (braktea), listeny 2. řádu, α, β - listénce (profyla) 2 - gynofor (G) 3 - androgynofor (AG): A - tyčinky, G - gyneceum, C - koruna, K - kalich, k - kalíšek 4 - perikladium (PC): St - stopka, P - okvětí (perigon), G - gyneceum, A - tyčinky 5 - antofor (AF): K - kalich, C - koruna
9.2 Květní lůžko (torus) 1 - číška (cupula): a - šupinatá, b – ježatá 2 - češule (receptaculum) (R): K - kalich, C - koruna, A - tyčinky 3 - vyklenuté lůžko (Ranunculus) 4 - zdužnatělé lůžko (Rubus)
9.3 Tyčinky a blizny 1 – fornices 2 – heterostylie (Primula) 3 – tyčinky na bázi srostlé 4 – tyčinky do poloviny srostlé 5 – tyčinky po vrchol srostlé 6 – tyčinky po celé délce srostlé 7 – plochá nitka 8 – nitka na bázi rozšířená 9 – oboustranně vroubkovaná nitka 10 – žláznatá nitka
9.7 Kalich (calyx) 1 - okolosemeníkový k. (c. perigynus) 2 - podsemeníkový k. (c. hypogynus) 3 - nadsemeníkový k. (c. epigynus) 4 - šestiklaný k. 5 - pětidílný k.
6 - srostlý k. 7 - dvoupyský k. 8 - rourkovitě pětizubý k. 9 - kyjovitý k. 10 - za plodu zvětšený
1 2 3 4 5 6
7 8 9 10
9.8 Květenství 9.8.1 Jednoduchá květenství
A. HROZNOVITÉ (racemózní): hlavní osa (vřeteno) je prodloužená, postranní osy jsou kratší. Rozkvétání nastává buď od báze k vrcholu (akropetální) nebo od okraje ke středu (centropetální).
a) latovitý (thyrsoidní) typ: hl. osa je prodloužená, postranní větve jsou rozvětvené 1. l a t a (panicula): hlavní vřeteno je vyvinuté, postranní větve jsou rozvětvené a
kratší; terminální květ je položen nejvýše, jednostranná lata (p. secunda) - boční větve jsou obrácené nebo převislé na
jednu stranu (např. Bromus tectorum, Melica nutans), hroznovitá lata (p. racemiformis) - postranní větve jsou jednoduše a stejně
rozvětvené (např. Cimicifuga europea, Anthericum ramosum), klubkatá lata (p. glomerata) - boční větvičky jsou velmi zkrácené (např.
Dactylis glomerata, Amaranthus retroflexus), přeslenitá lata (p. verticillata) - boční větve tvoří přeslen (např. Alisma
plantago-aquatica), stažená lata (p. contorta) - bazální části bočních větví jsou zkracovány (např.
Avena sativa, Festuca pratensis), vstřícná lata (p. geminata) - boční větve jsou vstřícné (např. Ligustrum
vulgare, Catalpa bignonioides)
lata vstřícná lata přeslenitá lata hroznovitá lata
stažená lata jednostranná lata chocholíková lata (kytka)
klubkatá lata
2. l i ch o k l a s (spicastrum); postranní větve téměř abortují, květy přisedají na
vřeteno; květenství připomíná vzhledem klas,
3. k y t k a (choličnatá lata, corymbothyrsus): postranní větve jsou prodloužené, květy leží přibližně ve stejné rovině.
b) hroznovitý (botrytický) typ: hlavní osa je prodloužená nebo zkrácená, boční větve jsou nerozvětvené:
4. h r o z e n (racemus): hlavní osa je prodloužená, boční větve jsou stejně dlouhé jednostranný hrozen (r. secundus) - květy směřují na jednu stranu (např.
Convallaria majalis), lomený hrozen (r. rumpens) - vřeteno je zprohýbané, vychyluje se proti květní
stopce, párový hrozen (r. geminatus) - boční větve s listeny a květními stopkami jsou
vstřícné, přeslenitý hrozen (r. verticillatus) - květy jsou pomnožené (s listeny a květními
stopkami ve zdánlivých nebo skutečných přeslenech (např. Hottonia, Tofieldia, Hippuris),
chocholičnatý hrozen (r. corymbiformis) - v mládí jsou květy s poupaty v jedné rovině, později se prodlužují do hroznu (např. Iberis),
chocholovitý hrozen (r. comosus) - na vrcholu je chochol sterilních listenů (např. Muscari comosum),
5. ch o ch o l í k (corymbus); postranní stopky květů jsou tak prodloužené, že květy leží přibližně ve stejné rovině,
6. k l a s (spica): květní stopky abortovaly a květy jsou přisedlé na hlavní ose, jednostranný klas - (květy jsou stočené na jednu stranu), 7. k l á s e k (spicula): silně zkrácený a redukovaný klas s málo květy,
8. j e h n ě d a (amentum): klas v celosti opadavý s chabým vřetenem 9. p a l i c e (spadix): klas se ztlustlým vřetenem, někdy je obalen toulcem
(spatha): přerušovaná palice - části vřetena jsou bez květů, nahoře jalová palice - bez květů je horní část vřetena, celá květonosná palice - květy jsou po celé délce vřetena, palice obalená toulcem palice bez toulce 10. o k o l í k (umbella); vzniká zakrněním hlavní osy (vřetena) hroznu a
následkem toho vyrůstají květní stopky paprskovitě z jednoho místa. Rozkvétání je centripetální (od kraje ke středu). Obalem (involucrum) jsou listeny okolíkových květů:
složený okolík - květní stopky nesou okolíčky 11. š i š k a (conus): klas se zdřevnatělým vřetenem i listeny, v jejichž paždí sedí
květy: rozpadavá šiška - v době zralosti se rozpadá, šiška vcelku opadavá - v době zralosti opadá celá, složená šiška - je tvořena redukovanými vrcholíky, šupinovitá šiška - listeny mají šupinovitý tvar 12. s t r b o u l (hlávka, capitulum): u okolíku se zkrátí květní stopky, takže květy
přisedají na rozšířeném konci stonku nebo větve; ve strboulu jsou blanité listeny (plevky) a pod strboulem tvoří sterilní listeny zákrov,
13. ú b o r (anthodium): strboul se silně rozšířeným koncem stonku (lůžkem, thalamus), na který přisedají květy (tzv. biologický květ - úbory napodobují totiž jeden květ); v úboru jsou blanité listeny (plevky), pod úborem tvoří sterilní listeny zákrov (involucrum):
oboupohlavný úbor (a. hermaphroditum) - tvořený oboupohlavnými květy (např. Carduus),
jednodomý (jednopohlavný) úbor (a. monoicum) - v terči jsou květy samčí, v paprscích samičí (např. Calendula officinalis),
polygamický úbor (a. polygamus) - květy v terči jsou oboupohlavné, v paprscích samičí (např. Chrysanthemum spp., Matricaria spp., Achillea spp.),
14. k v ě t n í k o l á č (coenanthium): strboul, jehož lůžko je dužnaté nebo masité, různého tvaru, na něhož přisedají květy, které jsou někdy ponořené,
uzavřený květní koláč (syconium).
jehněda palice šiška okolík
prorostlý okolík složený okolík strboul hlávka
úbor květní koláč vrcholík kružel
B. VRCHOLIČNATÉ - CYMÓZNÍ: hlavní osa (vřeteno) je kratší, postranní osy přerůstají. Totéž se opakuje i u postranních větví. Terminální květ rozkvétá první:
a) latovitý (thyrsoidní) typ: postranní větve jsou opět rozvětvené: 15. v r ch o l í k (cyma): víceramenný vrcholík (pleiochasium) - hlavní osa má několik větví, znovu
větvených a znovu přerůstajících osu, chlocholičnatý vrcholík (corymbopleiochasium) - větve a květní stopky jsou
tak prodloužené, že květy leží v jedné rovině, 16. k r u ž e l (anthella): dolní větve přerůstají větve horní a totéž se opakuje u
větví bočních, 17. t r o j a n (trichasium): z jednoho místa vyrůstají vždy tři větve, které
přerůstají květ, b) vidlanovitý (brachyální) typ: postranní větve jsou v omezeném počtu
18. v i d l a n (dichasium, dibrachium): dvouramenný vrcholík, postranní větve květenství jsou vstřícné, přerůstají terminální květ a opět se vstřícně větví,
19. l i ch o p ř e s l e n (verticillastrum): větve jsou zkrácené až zcela abortované a z tohoto důvodu jsou květy nahloučeny v úžlabí vstřícných listů,
20. s v a z e č e k (fasciculus): zkrácený vidlan, květy jsou krátce stopkaté až přisedlé,
21. k l u b í č k o (glomerulus): je podobné svazečku, ale květy přisedají všestranně na konci květonosného stonku,
22. j e d n o r a m e n n ý v r ch o l í k (monochasium): z obou vstřícných větví se vyvine jen jedna. Patří sem: vijan, šroubel, srpek, vějířek.
23. v i j a n (cincinnus): z obou listenů a větví vidlanu se vyvíjí jen jedna a to střídavě vpravo a vlevo. Listeny stojí v jedné řadě a nad nimi v jedné řadě květy,
24. š r o u b e l (bostrys): z obou listenů a větví vidlanu se vyvíjí jen jedna a to vždy na stejné straně,
25. s r p e k (drepanium): z obou listenů a větví vidlanu se vyvine vždy jen jeden, následující pár abortuje celý. Připomíná jednostranný hrozen,
26. v ě j í ř e k (rhipidium): z obou listenů a větví vidlanu se vyvine jen jeden a to střídavě. Mezi nimi vždy abortuje celý pár listenů i s větvemi. Listeny i květy stojí ve dvou řadách,
27. d v o j v i j a n (boragoid): jedno rameno vidlanu se vyvine v jednoduchý vijan, druhé ve dva vijany (tvoří prakticky trojvijan).
vidlan chocholič. vrcholík trojan vijan
šroubel srpek srpek vějířek
9.8.2 Složená květenství A. HOMOTAKTICKÁ: základní i druhotné květenství je stejného typu a) racemózní: hroznovitá květenství jsou složena z hroznovitých typů, např. hrozen
hroznů, lata klásků, klas klásků, hrozen klásků, palice klásků, okolík okolíků, hrozen úborů, strboul úborů, lata úborů,
b) cymózní: vrcholičnaté květenství je sdruženo do vrcholičnatého typu, např. vidlan vijanů, vidlan šroubelů,
B. HETEROTAKTICKÁ: jsou složeny z hroznovitého i vrcholičnatého květenství,
1. c y m o b o t r y e: vrcholičnaté květenství je sdruženo do hroznovitého, např. klas lichopřeslenů, klas srpků, klas vijanů, lata vijanů, okolík vijanů, strboul vijanů, lata šroubelů, hrozen vidlanů,
2. c y a t h i u m : složité květenství, u něhož jsou větve hroznovitého květenství ukončené okolíkem a jeho stopky nesou vidlany (1. cymobotrye). Vidlany jsou složeny z okolíků, jejichž pět stopek nese vijany květů (2. cymobotrye).
3. b o t r y o c y m y : hroznovitá květenství jsou složená v cymózní typy, např. vijan hroznů, kružel klásků, svazečky klásků.
