Date post: | 10-Dec-2015 |
Category: |
Documents |
Upload: | dejn-lupac |
View: | 28 times |
Download: | 0 times |
EKONOMIE
Úvod do studia ekonomie, historický pohled
Mgr. Jan Kramoliš, Ph.D.
Zlín
ekonomie
Obsah Co je ekonomie
Principy ekonomie
Principy ekonomického uvažování
Mikroekonomie a makroekonomie
Základní ekonomické problémy
Potřeby
Statky a služby
Výrobní faktory
Efektivnost výroby
Hranice produkčních možností
Náklady obětované příležitosti
Typy ekonomik
ekonomie
Lidské potřeby
•Lidské potřeby jsou hnací silou vývoje lidské společnosti, protože jsou
neomezené.
•Člověk si je uvědomuje a je jimi neustále podněcován k ekonomické
činnosti s cílem nalézt vlastní uspokojení.
•Například rozdělujeme potřeby na fyzické a duševní.
•Potřeba je pocit nedostatku, který si uvědomujeme a snažíme se jej
odstranit.
Statky a služby •Uspokojování lidských potřeb u každého člověka probíhá prostřednictvím
spotřeby statků a služeb.
•jejich spotřeba je omezená
•Volné statky se volně nacházejí v přírodě a jsou lidem volně dostupné.
•Ekonomické statky jsou ve společnosti vyráběny.
•Služba je cílevědomá, užitečná lidská činnost, kterou uspokojujeme lidské
potřeby. Je nehmotná, nelze ji skladovat ani vyrábět na zásobu.
ekonomie
Definice ekonomie
•Slovo "ekonomie" pochází z řeckého slova, označujícího "toho, kdo
spravuje domácnost".
•Společnost si také uvědomuje, že existuje jistá nerovnováha mezi přáními
a zdroji, které má k dispozici. Respektuje tedy skutečnost, že společenské
zdroje jsou vzácné.
•Vzácnost znamená, že je nedostatek zdrojů pro uspokojení všech potřeb
a přání lidí.
„ Ekonomie se zabývá studiem, jak nejlépe využít vzácné zdroje
v alternativních možnostech.“
Bradley R, Schiller 2004
ekonomie
Mikroekonomie a makroekonomie
•Makroekonomie zdůrazňuje vzájemnou interakci v ekonomice jako celku.
•Mikroekonomie studuje způsob chování, rozhodování a vzájemnou
interakci jednotlivých dílčích subjektů na různých trzích.
Obě části jsou vzájemně provázané. Nastanou-li změny v ekonomice jako
celku, víme, že jsou vyvolány změnou chování jednotlivců a firem.
ekonomie
Myšlení v ekonomii
•Vysvětlování ekonomických jevů a jejich příčin může probíhat na základě
poznání reality s využitím a popsáním faktů, bez hodnotových soudů a
stanovování cílů. V tomto případě hovoříme o pozitivní ekonomii
Pozitivní výrok se snaží popsat svět takový jaký je.
•Ekonomie, která se na základě zkoumání ekonomické reality snaží
ukázat, jak by měly ekonomické jevy vypadat, činí hodnotové soudy a
stanovuje cíle, je normativní ekonomií.
Normativní výrok se pokouší stanovit, jaký by svět měl být.
Výroky pozitivní a normativní ekonomie jsou však vzájemně propojené.
Pozitivní pohled na vysvětlování ekonomických jevů, tj. jaký ekonomický
život je, ovlivňuje normativní pohled na to, jaký by ekonomický život měl
být.
ekonomie
Metodologie ekonomie
•Využívá vědecké metody, které ekonomové společně s vědci jiných oborů
vyvinuli. Jde o pozorování, analýzu, statistickou analýzu, syntézu,
experimenty.
• Ceteris paribus „za jinak stejných podmínek“.
• Omyl "poté tedy proto".
•Celek není vždy sumou částí.
• Subjektivnost.
ekonomie
Základní ekonomické problémy
Vstupy – výrobní faktory (inputy)
• Práce
• Půda
• Kapitál (kapitál reálný, finanční) (lidský kapitál)
•Reálný kapitál je ve formě kapitálových statků užíván ve výrobním
procesu.
•Finančním kapitálem je kapitál ve smyslu finančních aktiv, jako jsou
hotové peníze a cenné papíry.
•Kombinací vstupů do výroby dostáváme rozmanité statky nebo služby
označované jako výstupy (outputy).
•Výrobní faktory jsou omezené, tedy vzácné. Míru vzácnosti jednotlivých
výrobních faktorů vyjadřuje jejich tržní cena.
ekonomie
Základní ekonomické problémy
Vstupy – výrobní faktory (inputy)
• Práce
• Půda
• Kapitál (kapitál reálný, finanční) (lidský kapitál)
•Reálný kapitál je ve formě kapitálových statků ve výrobním procesu.
•Finančním kapitálem - hotové peníze a cenné papíry.
•Kombinací vstupů do výroby dostáváme rozmanité statky nebo služby
označované jako výstupy (outputy).
•Výrobní faktory jsou omezené, tedy vzácné. Míru vzácnosti jednotlivých
výrobních faktorů vyjadřuje jejich tržní cena.
•Cenou práce je mzda, cenou půdy je renta a cenou kapitálu je úrok.
ekonomie
Hranice produkčních možností Alokaci výrobních faktorů do výroby a produkční možnosti lze znázornit
graficky pomocí křivky zvané hranice produkčních možností
Křivka zvaná hranice produkčních možností graficky znázorňuje různé kombinace statků nebo
služeb, které mohou být vyrobeny s danými výrobními faktory a výrobními technologiemi
příslušné ekonomiky efektivním způsobem.
y
nereálně
neefektivně
x
ekonomie
Posun hranice produkčních možností Tento jev je způsoben například vlivem zavádění nových technologií do
výroby, kdy dochází k růstu produkčních možností. Je vyráběno více statků
a služeb což je podstatou ekonomického růstu země. Kromě
technického pokroku může k ekonomickému růstu dojít i vlivem zvýšení
zdrojů, a to například jejich objevením.
y
E
x
A
ekonomie
Náklady obětované příležitosti
•Náklady obětované příležitosti neboli alternativní
náklady každého rozhodnutí jsou hodnotou další
nejlepší alternativy, které se vzdáváme.
Tři ekonomické otázky
• CO vyrábět ze vzácných zdrojů?
• JAK vyrábět vybrané zboží a služby?
• PRO KOHO jsou zboží a služby vyráběny?
ekonomie
Mechanizmus výběru: typy ekonomik
Podle mechanizmu, jakým způsobem hledá společnost
odpovědi na otázky CO, JAK A PRO KOHO VYRÁBĚT,
rozlišujeme tyto základní typy ekonomik:
• zvyková ekonomika, (kmeny atd.)
• řízená ekonomika, (centrálně řízená – např. komunistické země)
• tržní ekonomika,
• smíšená ekonomika (smíšený typ)
EKONOMIE
Úvod do studia ekonomie - II
Mgr. Jan Kramoliš, Ph.D.
Zlín
ekonomie
Obsah •Trh a tržní mechanismus
•Trh a tržní subjekty
•Typologie trhů
•Poptávka
•Nabídka
•Interakce nabídky a poptávky
ekonomie
Trh a tržní mechanismus •Dělba práce a existence nezávislých výrobců zboží
Dělba práce
znamená specializaci účastníků výroby na jednotlivé pracovní činnosti.
•Přirozená dělba práce
•Společenská dělba práce
Směna
Vzniká potřeba vzájemné výměny výsledků pracovních činností
jednotlivých výrobců.
I. Naturální směna (barterový obchod)
II. Peníze (komoditní, drahé kovy, bankovny a mince, depozitní peníze..)
Peníze jsou zvláštním statkem, který zprostředkovává směnu ostatních statků.
ekonomie
Trh a tržní subjekty Vysoký stupeň dělby práce a nutnost výměny činností mezi lidmi, kdy málokterý
výrobek spotřebovává jen ten, kdo ho vyrobil, vyvolává vznik trhu.
Trh je více nebo méně organizovaná skupina kupujících a prodávajících
ve vzájemném kontaktu za účelem směny zboží. Směnu zprostředkovávají peníze.
Zboží výrobky nebo služby - za účelem směny na trhu prostřednictvím peněz.
Zboží má svou směnnou a užitnou hodnotu.
•Směnná hodnota je kvantitativní poměr, ve kterém se určité zboží na trhu směňuje s ostatními.
Cena je směnná hodnota vyjádřená v penězích.
•Užitná hodnota je daná vlastnostmi zboží, pro které jej směňujeme s cílem uspokojit své
potřeby.
ekonomie
Typologie trhů
Územní hledisko •Trh místní
•Trh národní
•Trh světový
Z hlediska předmětu obchodu •trhy výrobních faktorů
•Trh statků a služeb
Podle počtu a druhu •Individuální
•Dílčí
•Agregátní trh
Účastníci trhu •Domácnosti
•Firmy
•stát
ekonomie
Ekonomický koloběh
Firmy
vyrábějí a prodávají zboží a služby
najímají a používají výrobní faktory
Trhy zboží a služeb
firmy prodávají domácnosti nakupují
Domácnosti
nakupují a spotřebovávají zboží a služby
najímají a používají výrobní faktory
Trhy výrobních faktorů
domácnosti prodávají firmy nakupují
Tok peněz
Tok zboží a služeb
Důchod (příjem) Mzdy, renta a zisk
Výdaj Příjem
Práce, půda
a kapitál
Vstupy do
výroby
Prodávané
zboží a služby
Kupované
zboží a služby
ekonomie
Základní prvky trhu
Za základní prvky, které ovlivňují každou tržní transakci považujeme:
• poptávku,
• nabídku,
• cenu,
To kdo je na straně poptávky a kdo na straně nabídky záleží na druhu
směny.
ekonomie
Poptávka Poptávkou obecně rozumíme souhrn všech zamýšlených koupí všech
spotřebitelů na trhu. Toto pojetí je nazývané celkovou (agregátní)
poptávkou.
•Individuální x tržní poptávka
48
46
44
42
D
1 2 3 4 Q
P
Zákon poptávky:
„za jinak stejných podmínek
růst ceny vyvolává pokles
poptávaného množství“
ekonomie
Poptávka Poptávkou obecně rozumíme souhrn všech zamýšlených koupí všech
spotřebitelů na trhu. Toto pojetí je nazývané celkovou (agregátní)
poptávkou.
•Individuální x tržní poptávka
48
46
44
42
D
1 2 3 4 Q
P
Zákon poptávky:
„za jinak stejných podmínek
růst ceny vyvolává pokles
poptávaného množství“
Důvodem klesajícího vývoje
poptávky je působení
•substitučního
•důchodového efektu.
ekonomie
Determinanty individuální poptávky Cena, příjem, ceny statků, preference, očekávání
Ceny statků, mezi nimiž existuje vztah. Může se stát, že změna ceny
jednoho statku ovlivní poptávané množství statku jiného. Statky, které jsou v
takovém vzájemném vztahu nazýváme substituty a komplementy.
Substituty
jsou dva statky, pro které platí, že zvýšení ceny jednoho z nich vyvolá růst
poptávky po statku druhém. Substituty danou potřebu uspokojují obdobným
způsobem.
Komplementy
jsou dva statky, pro které platí, že zvýšení ceny jednoho z nich vyvolá pokles
poptávky po tom druhém. Komplementy uspokojují danou potřebu společně.
ekonomie
Posuny poptávkové křivky
• Změna v poptávaném množství
• Změna poptávky
P
D
D´
D´´
snížení
zvýšení
D
P
P2
P1
Q2 Q1 Q
Posuny poptávkové křivky Pohyb po poptávkové křivce
ekonomie
Nabídka Souhrn všech zamýšlených prodejů výrobců, nazýváme celkovou (agregátní)
nabídkou. Je určena objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí
své výrobky prodat.
• Individuální (jednoho výrobce)
• tržní nabídka (součet ind. nabídek)
S
P
32
29
26
23
1 2 3 4 Q
Zákon nabídky:
„za jinak stejných podmínek růst
ceny vyvolává růst nabízeného
množství“
ekonomie
Determinanty individuální nabídky
•Cena
•Cena vstupů
•Technologie
•Očekávání
•konkurence
ekonomie
Posuny nabídkové křivky a pohyb po nabídkové křivce • Změna v nabízeném množství znamená pohyb podél křivky nabídky v
důsledku změny ceny daného statku.
• Změna nabídky znamená posun křivky nabídky změnou cen vstupů,
technologií, konkurence a očekávaní.
P S´´
Q
S´ snížení
zvýšení
S P
S
P2
P1
Q2 Q1 Q
Posuny nabídkové křivky ??
ekonomie
Nabídka a poptávka ve vzájemné interakci
S P
PE
E
QE Q
D
Tržní rovnováha (E)
Rovnovážná cena (PE)
Rovnovážné množství (QE)
ekonomie
Tržní nerovnováha
Převis nabídky
nabízené množství větší než množství
poptávané.
převis S
E
PE
D
P S
Q
ekonomie
Tržní nerovnováha
Převis poptávky
kupující chtějí nakupovat více statku, než se
na trhu nabízí.
QE
E
PE
P
S
převis D D
Q
ekonomie
Vliv změny nabídky a poptávky na tržní rovnováhu
Posun bodu rovnováhy
Působí-li necenové determinanty na nabídku
nebo poptávku, dochází k posunu celé
nabídkové nebo poptávkové křivky.
P P S
S
Q Q
S´
S´´
D´´
D´
D D
E E
E´´
E´ E´
E´´
EKONOMIE
Úvod do studia ekonomie - III
Mgr. Jan Kramoliš, Ph.D.
Zlín
ekonomie
Obsah
•Tržní selhání (Dodatek z minulé přednášky)
•Teorie chování spotřebitele
•Konkurence
•Tržní struktury
ekonomie
Tržní selhání
Tržní selhání narušují tržní rovnováhu.
Důvody tržních selhání:
• Externality
• Veřejné statky
• Tržní síla
Externalita vliv činností jednoho
ekonomického subjektu na
subjekt jiný, který se dané
činnosti neúčastní.
Veřejné statky Nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost), což
znamená, že jej může spotřebovávat
kdokoliv a nikdo svojí spotřebou neovlivní
množství spotřeby ostatních.
Nevyloučitelnost, což znamená, že není
možné nebo je příliš nákladné neplatící
spotřebitele ze spotřeby vyloučit.
tržní síly v různých formách nedokonale
konkurenčních tržních struktur.
Jde o situace, kdy účastníci
trhu mají možnost uplatnit
určitou monopolní sílu při
stanovování ceny.
ekonomie
Teorie chování spotřebitele
Racionální chování spotřebitele
Tedy základní problémy, které spotřebitel řeší při
nákupu každého statku, jsou uspokojení, které
statek přinese, tzv. užitek, a peněžní výdaje na
jeho nákup.
Užitek (utility) je veličina, která slouží k měření
míry uspokojení potřeb plynoucí ze spotřeby
jednotlivých statků.
•Celkový užitek (Total utility TU) vyjadřuje
celkovou úroveň uspokojení určité potřeby při
spotřebě daného množství statků.
•Mezní užitek (Marginal utility MU) vyjadřuje
změnu celkového užitku vyvolanou změnou
spotřebovávaného množství statku o jednotku.
statek X
MU
A
MU
TU A
TU
statek X
ekonomie
Rozpočtové omezení spotřebitele
Faktem je skutečnost, že každý z nás je při rozhodování o nákupu omezen
svým příjmem. Z tohoto důvodu spotřebováváme méně, než bychom chtěli.
Optimální rozhodnutí spotřebitele:
Při daném příjmu se snaží dosáhnout co nejvyšší míry uspokojení ze spotřeby
nakupovaných statků.
Vyjdeme-li z předpokladu, že důchod spotřebitele je omezený a celý jej utratí za
nákup dvou statků X a Y, potom platí:
I = PX . X + PY . Y
kde I je důchod, PX je cena statku X a PY je cena statku Y
ekonomie
Změny optima spotřebitele
Změna důchodu spotřebitele.
Pokles důchodu = nákup méně statků, a naopak
Vliv změn ceny statku.
•substituční efekt změna struktury nakupovaných statků, a to standardně ve prospěch statku levnějšího
•důchodový efekt změnu kupní síly spotřebitele způsobenou změnou ceny některého z nakupovaných
statků.
ekonomie
Konkurence
Podstata konkurence Každý účastník trhu se snaží realizovat své vlastní ekonomické zájmy, vlastní cíle.
Dochází ke střetu zájmů jednotlivých subjektů trhu, k tzv. tržní konkurenci.
•konkurenci napříč trhem,
Tato cena však není ideální ani pro jednu stranu. Pro výrobce je příliš nízká a pro
spotřebitelé příliš vysoká.
•konkurenci na straně poptávky,
Každý spotřebitel chce nakoupit co největší množství zboží za co nejnižší cenu,
třeba i na úkor ostatních spotřebitelů.
•konkurenci na straně nabídky.
Každý výrobce přicházející na trh sleduje hned několik cílů. Chce prodat co
největší množství svých výrobků za co nejvýhodnějších podmínek.
Tržní konkurence je proces, ve kterém dochází ke střetu zájmů
jednotlivých subjektů trhu.
ekonomie
Konkurence
Cenová konkurence
Jedná se o nesmyslné, dobrovolné snižování cen jednotlivých výrobců s cílem
odstranit konkurenty a ovládnout trh.
Necenová konkurence
Jde o přilákání poptávky od konkurentů jinými prostředky než cenou.
Například reklamou, servisem, obalem atd.
Dokonalá konkurence
předpokládá naprosto rovné podmínky pro všechny její účastníky. Je abstrakcí
ekonomické teorie.
Nedokonalá konkurence
je běžnou ekonomickou realitou. Jedná se o monopol, oligopol a
monopolistickou konkurenci.
ekonomie
Dokonalá Konkurence Předpoklady modelu dokonalé konkurence:
1. Velký počet kupujících a prodávajících na každém trhu.
2. Všechny statky jsou homogenní.
3. Na všechny trhy je volný vstup a výstup.
4. Firmy jsou příjemcem ceny!
Nedokonalá Konkurence Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden
prodávající nebo kupující, který může ovlivnit cenu.
Příčiny vzniku nedokonalé konkurence:
nákladové podmínky
1. bariéry konkurence (např. právní restrikce-ochranná známka…)
2. diferenciace produktu
3. nedostatečné informace
4. vlastnictví důležitého výrobního faktoru v rukou jedné firmy
5. zásahy státu
ekonomie
Nedokonalá Konkurence formy tržních struktur nedokonalé konkurence:
•Monopol (jeden výrobce) •na trhu je jediný výrobce
•neexistuje blízký substitut
•vstup na trh je uzavřen –existují překážky vstupu do odvětví
•schopnost ovlivnit cenu svého výrobku
Oligopol (několik málo výrobců nabízí podobné nebo identické statky) •Homogenní nebo diferencovaný produkt
•Několik výrobců v odvětví, činnost každého z nich ovlivňuje chování ostatních
firem
•Existují překážky vstupu do odvětví.
•Monopolistická konkurence (mnoho firem, podobné statky, různé ceny) •Výrobky jsou heterogenní (nestejnorodé), jejich diferenciace je jemná, existuje
mnoho blízkých substitutů monopolistická síla firmy je relativně malá.
•Rozhodování každé firmy o množství a ceně produkce je nezávislé na ostatních
firmách.
•Relativně volný vstup do odvětví
ekonomie
Tržní struktury
Počet firem?
Typ produkce?
Monopol
------------------------
vodárny pošta
Oligopol
----------------------
pivo ropa
Monopolistická konkurence
----------------------
romány kina
Dokonalá konkurence
-------------------
pšenice mléko
Mnoho
firem
Jedna firma Málo firem
Diferencovaná produkce
Identická produkce
ekonomie
Trhy výrobních faktorů
Specifika trhů výrobních faktorů:
• domácnosti nabízejí
• firmy poptávají
Poptávka po daném vstupu
(Firmy nakupují výrobní faktor za účelem výroby statků.)
je poptávkou odvozenou od poptávky po statku, který je s pomocí
daného vstupu vyráběn.
Nabídku výrobních faktorů
představují domácnosti (spotřebitelé) jako vlastníci výrobních faktorů,
kteří se snaží maximalizovat svůj užitek.
Cena výrobního faktoru se nazývá? (3 druhy)
ekonomie
Rovnováha na trhu výrobních faktorů Je ovlivňována:
• Časem (délkou období)
• Podmínkami konkurence (dokonalá, nedokonalá)
PF
E
PF*
D
VF QF*
S
Trh výrobního faktoru
ekonomie
Trhy výrobních faktorů
Poptávka po daném výrobním faktoru (vstupu) - je odvozená od poptávky domácností po statku, který je s pomocí daného
vstupu vyráběn;
- je závislá na:
a) množství produkce vyrobené výrobním faktorem a ceně, za kterou bude
tato produkce prodána = výnos z faktoru (MRP, příjem z mezního produktu
faktoru);
b) velikosti nákladů na faktor (MFC, mezní náklady na faktor).
Platí:
1. jsou - li náklady na jednotku najatého faktoru menší než je výnos z daného faktoru
potom firma bude nakupovat další jednotky výrobního faktoru;
2. jsou - li náklady na jednotku najatého faktoru větší než je výnos z daného faktoru
potom firma bude poptávku po daném výrobním faktoru omezovat;
3. firma je v rovnováze (tj. další jednotku faktoru ani nenakupuje ani neomezuje) jsou -
li náklady na jednotku najatého faktoru stejné s výnosem z daného faktoru, viz. obr..
ekonomie Rovnováha firmy při nájmu jednotek práce v dokonalé konkurenci
A MFCL wA
MRPL = DL
L LA
w
MRP, příjem z mezního
produktu faktoru;
MFC, mezní náklady na
faktor
Pro rovnováhu firmy na trhu
výrobních faktorů platí:
MFC = MRP Je-li MFC MRP , firma bude
nakupovat další jednotky výrobního
faktoru.
Je-li MFC MRP, firma bude poptávku
po daném výrobním faktoru
omezovat.
ekonomie
Příklad Pokud MFCx (mezní náklady na faktor) < MRPx (příjem z mezního produktu faktoru), pak:
a) firma bude nakupovat příslušného faktoru méně
b) firma bude nakupovat příslušného faktoru více
c) firma musí odejít z odvětví neboť AR neuhradí náklady na získání jednotky
výrobního faktoru
d) firma zákonitě vytlačí všechny konkurenty z odvětví
e) nelze jednoznačně rozhodnout, protože neznáme typ konkurence
ekonomie
Trh práce • Substituční efekt
Substituční efekt (SE) změny mzdové sazby znamená nahrazování
volného času prací při růstu mzdové sazby.
• Důchodový efekt
Důchodový efekt (IE) změny mzdové sazby znamená snižování množství
nabízené práce a růst zájmu o volný čas.
Individuální nabídka práce
L
w SL
množství nabízené práce
Mzdová sazba
ekonomie
Trh práce Rovnováha
přebytek L w
w1
E wE*
DL w2
LE* nedostatek L
SL
L Nerovnováha na trhu práce:
Je-li w2 wE vzniká nedostatek pracovních sil
Je-li w1 wE nastává přebytek pracovních sil