ABB patří mezi největší výrobce domov-ního elektroinstalačního materiálu ve světě, v rámci České republiky se pak díky závodu ABB s. r. o., Elektro-Praga může pyšnit více než 145letou tradicí v oblasti výroby a prodeje spínačů, zásu-vek a dalšího příslušenství pro domov-ní i průmyslové použití. V současném portfoliu společnosti lze nalézt 16 růz-ných designových řad, z nichž jedna —Tango® — je na českém trhu již 20 let!

Ačkoliv byla designová řada vypínačů a zásuvek Tango® uvedena na trh již v roce 1995, těší se velké oblibě do dnešních dnů, což asi nejlépe dokládá i fakt, že v říjnu letošního roku ABB

v Jablonci nad Nisou vyrobilo stý m i l i o n t ý k o m p l e t t é t o ř a d y ! V době svého vzniku — v polovině deva-desátých let minulého století — tato řada představovala díky svému nadčasovému designu v podobě výjimečného tvaru, vyso-kého lesku a čtyř základních barevných provedení opravdový průlom. U zrodu jejího designu stál významný akademický sochař Jiří Dostál (mimo jiné autor medailí Václava a Olgy Havlových, Dominika Haška, Báry Špotákové, Martiny Sáblíkové či Barac-ka Obamy) a konstruktér Vlastimil Hujer z jablonecké jednotky ABB s. r. o., který se spolu s produktovými manažery postaral o jeho následný vývoj až po uvedení na trh. Pokračování na str. 3

Z domova 3ABB University Award 2015

Téma 4 — 53D tisk v Průmyslu 4.0

Ze světa ABB 6 ABB podporuje ekologickou veřejnou dopravu

Nepřehlédněte

Designová řada Tango® slaví 20 let na českém trhu a 100 milionů prodaných kusů

ABB news Externí newsletter ABB Česká republika

|153

Hlavní zpráva 1, 3Designová řada Tango® slaví 20 let na českém trhu

Ze světa 7Roboty od ABB vytisknou ve 3D ocelový most

ABB news 3|15

Počátkem září oznámila společnost ABB Group zahájení druhé fáze realizace strategie Next Level, jež bude stejně jako předchozí fáze zacílena na tři hlavní oblasti: ziskový růst, soustavné zvyšo-vání produktivity a obchodně zaměřenou spolupráci.

„Realizace kroků naplánovaných pro tuto fázi nám rovněž umožní cíleněji přinášet zákazníkům vyšší hodnotu díky naší jedinečné nabídce v oboru energe-tiky a automatizace. Naše společnost zároveň bude štíhlejší, rychlejší a pružnější. Tím přesuneme naše těžiště směrem k vyššímu růstu, vyšší konkurenceschopnosti a nižšímu riziku,“ uvedl v rámci oznámení Ulrich Spiess-hofer, generální ředitel společnosti ABB.

Během první fáze realizace strategie Next Level se podařilo vrátit společnost ABB k růstu přijatých zakázek a tržeb i k růstu zisku na akcii, dosáhnout potřebných změn v divizi Systémy pro energetiku, zjednodušit organizaci a vybudovat rámec pro prosazování nové kultury produktivity. Na těchto základech nyní ABB Group vstupuje do druhé fáze, v níž bude fungovat s racio-nalizovanou strukturou čtyř divizí místo původních pěti.

V rámci organizačních změn vzniknou dvě nové divize – divize Power Grids zaměřená na potřeby zákazníků v ener-getice a divize Electrification Products, jež spojí hlavní činnosti ABB v oblasti nízkého a vysokého napětí. Ve snaze reagovat na potřeby zákazníků a zajistit efektivitu provozu budou následně upra-veny také divize Automatizace výroby a pohony a Procesní automatizace.

Vedle těchto změn chce ABB Group ve 2. fázi také urychlit realizaci dříve oznámených 1000denních programů na zvýšení produktivity technicko-hospo-dářských pracovníků a řízení provozního kapitálu. Tyto programy by měly do konce roku 2017 přinést úsporu nákladů ve výši přibližně 1 miliardy dolarů (pro-gram na zvýšení produktivity) a uvolnění dalších 2 miliard USD peněžní hotovosti (z programu řízení provozního kapitálu) na kapitálové investice s vysokou ná-vratností, výzkum a vývoj, promyšlené akvizice a výnosy pro akcionáře.

Společnost ABB zahájila druhou fázi realizace strategie Next Level

Hlavní zprávy 2

Vážení obchodní partneři,

konec roku jsme stejně jako vy všichni i my v ABB prožívali s na-dějí, že se na pařížské konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu COP21 po-daří dosáhnout ambiciózní dohody o opatřeních vedoucích k omezení klimatických změn. ABB tyto kroky jednoznačně podporuje, jak svou aktivní účastí na této konferenci, tak nabídkou produktů, řešení a služeb či spoluprací s obdobně smýšlejícími společnostmi – jak ukazuje, kromě jiného – i výběr článků v aktuálním newsletteru. Současně s těmito kroky vstupuje naše společnost do druhé fáze realizace naší strategie Next Level, v jejímž rámci se chceme ještě více soustředit na proměnu ABB v moderní, rychlou, nákladově efektivní společnost se strukturou, jež plně odpovídá situaci na ener-getickém trhu a jeho potřebám a je plně orientována na potřeby našich zákazníků.

Nyní mi již dovolte, abych vám popřál příjemné prožití vánočních svátků uprostřed rodiny a přátel a poděkoval vám za vynikající spo-lupráci v letošním roce. Těším se, že v ní budeme neméně úspěšně pokračovat i v dalším roce.

S pozdravem

Hannu Kasi

Hannu KasiGenerální ředitel ABB ČR

Slovo úvodem

ABB news 3|15

Pokračování ze str. 1

Impulzem ke vzniku této řady byl po-žadavek trhu na nové dvojzásuvky. Po změně norem totiž původní design Classic nevyhovoval a bylo třeba ho nahradit novým. První vyrobená dvojzá-suvka řady Tango® spatřila světlo světa v roce 1994 a hned v následujícím roce přibyl vypínač, jednoduchá zásuvka, blokovací dětská clonka a další produk-ty. Vývoj se nezastavil ani v následujících letech, kdy v reakci na požadavky trhu a nové trendy v oblasti designu vznikaly nové tvary či barevné varianty a dochá-zelo ke kontinuálnímu rozšiřování pří-

strojové vybavenosti. Díky tomu se dnes Tango® vyrábí i v provedení pro hořlavé podklady, krytí IP44 a v letošním roce tato tradiční řada pronikla i do oblasti domovních telefonů ABB-Welcome. I když Tango® dominuje za 20 let své existence v řadě českých domácností, své zákazníky si úspěšně získávají i další designové řady vypínačů a zásuvek. Mezi ty nejznámější patří Neo® nebo nedávno oceněný Levit®, za jehož návr-hem opět stojí významný návrhář, ten-tokrát nositel ceny Czech Grand Design 2013 Jan Čapek.

Designová řada Tango® slaví 20 let na českém trhu a 100 milionů prodaných kusů

ABB University Award vyhlásila vědecko-technické talenty pro rok 2015

Již řadu let ABB organizuje soutěž pro studenty technických vysokých škol nazvanou ABB University Award. Jejím cílem je ocenit zájem a práci studentů, motivovat je k dalšímu odbornému rozvoji a lépe je připravit na praxi. V letošním ročníku se part-nerem této soutěže již podruhé za se-bou stala mezinárodní organizace pro výměnu studentů za účelem získání technické praxe, IAESTE ČR. Byť počet soutěžících vzrůstá každý rok, letos se počet přihlášených prací oproti roku 2014 dokonce téměř zdvojnásobil,

když dosáhl čísla 83 (51 bakalářských a 32 diplomových/disertačních prací). Jak s uspokojením konstatovala porota složená ze zástupců akademické sféry, výzkumných ústavů a ABB, se vzrůs-tajícím počtem nikterak neklesá kvalita prací, což svědčí jak o kvalitách studen-tů českých technických vysokých škol, tak o prestiži soutěže jako takové.

V letošním ročníku mohli studenti pro-jevit svůj potenciál a znalosti v jednom z doporučených odvětví (energetika, pohony, robotika, automatizace výroby, efektivní využití energie), případně

Z domova 3

v jiném technickém odvětví.

Porota soutěže neměla vzhledem k velkému počtu přihlášených jednodu-ché rozhodování. Všech 17 studentek a 64 studentů se zadání zhostilo velmi profesionálně a svými pracemi prokázalo nejen potřebné odborné znalosti, ale především velký zájem a potenciál pro obor.

Ze všech přihlášených prací vybrala porota 20 finalistů, jejichž práce poté hodnotila ve třech různých kategoriích – nejlepší bakalářská práce, nejlepší diplo-mová nebo disertační práce a nejlepší projekt na Facebooku. V každé z těchto kategorií byly oceněny tři nej-lepší projekty.

Pro celou dvacítku finalistů je kromě další cen tak jako vloni připraven tzv. science trip (odborná exkurze) do ně-meckého ABB, konkrétně do závodu na průmyslové stejnosměrné měniče a vakuové vypínače v Ratingenu a do jednoho z nejlepších technologických center ABB v Ladenburgu, kde se nachází i centrum pro výzkum a vývoj robotiky s unikátním průmyslovým robo-tem YuMi®, který dokáže během výrob-ních procesů bezpečně bok po boku spolupracovat s lidmi.

ABB news 3|15

se objevily také tiskárny na další typy materiálů včetně keramiky. Rapid prototyping

Ačkoliv média nejčastěji zmiňují vy- užití 3D tisku v oblastech, jako je zdra-votnictví, letectví, či dokonce při budo-vání mimozemských základen a tištění nástrojů na vesmírné stanici, průmyslo-vě nejrozšířenější aplikací je výroba pro-totypů, jež významně urychluje a zlevňu-je proces vývoje.

Někteří odborníci vidí velký potenciál také v logistice – díky technologii 3D tisku bude možné tisknout např. málo používané náhradní díly až v oka-mžiku potřeby a nedržet je zbytečně na skladě, případně vytisknout náhrad-ní díly pro stroje a zařízení, které se již nevyrábějí. Avantgardní aplikace

Možnosti 3D jsou zatím stále otevřené a takřka každým dnem se objevuje nová oblast možného použití, z nichž některé téměř hraničí se science-fiction, ať již je to „vytištěné“ letadlo, či automobil nebo stavba mostu v Amsterodamu využíva-jící speciální aditivní metodu navařování konstrukcí.

Za vznikem tohoto konkrétního projektu stojí tým inženýrů a návrhářů nizozem-ského startupu MX3D, který ve spolu-

Možnosti a perspektivy 3D tisku v éře Průmyslu 4.0

Hlavní téma 4

Možnosti a perspektivy aditivní výroby

Sotva si průmysl stačil zvyknout na zavedení elektronických systémů a počí-tačových technologií, už začínají odbor-níci mluvit o další změně, a to směrem k plné digitalizaci a stále masivnějšímu využívání inteligentních technologií.

Tyto změny zcela nepochybně ovliv-ní i povahu výroby. Klasickou masovou výrobu začne pomalu nahrazovat tzv. kustomizovaná masová výroba produktů upravených na míru požadavkům zákaz-níků. Jedním z klíčových faktorů, který by měl tuto proměnu umožnit, je podle některých odborníků technologie aditiv-ní výroby neboli vytváření trojrozměrných objektů pomocí aditivního, elektronicky řízeného tisku.

Aditivní výroba není novinkou posledních let, její počátky lze spojovat s rokem 1984, kdy Chuck Hull ze společnosti 3D Systems vyrobil první funkční 3D tis-kárnu. V současnosti již existuje celá řada aditivních technologií, jež se od sebe odlišují způsobem, jakým jsou vytvářeny jednotlivé vrstvy modelu, a použitými materiály. Mezi nejvíce vyu-žívané patří tzv. Fused Deposition Modeling (FDM) pracující s taveným ter-moplastem, dále stereolitografie (SLA) využívající tekuté polymery, Selective Laser Sintering využívající práškové kovy a plasty nebo Laminated Object Manu-facturing (LOM) pracující s tuhými fóliemi či s papírem. V posledních letech

práci s několika partnery včetně spo-lečnosti ABB Robotika tento netradiční postup vyvinul. Jeho základem jsou robotické paže, na něž jsou připevněny svařovací hlavy. Ty nanášejí milimetro-vá množství materiálu a tak postupně – z jednotlivých svarů - vytvářejí samonos-né kovové tyče a konstrukce a následně celý most.

Při stavbě mostu budou roboty naprogramovány tak, aby si vytvořily svou vlastní nosnou konstrukci a postupovaly z protilehlých břehů smě-rem k sobě, do středu. Na tisku mos-tu se podle plánu budou podílet 4 robo-ty zapůjčené společností ABB, vždy dva na jednom břehu.

Jak uvedl Martin van der Have, obchod-ní a marketingový manažer společnosti ABB Robotika BeNeLux, aplikace tech-nologie robotického svařování v tako-vém měřítku a realizace 3D výstavby velkých objektů bez nosné konstrukce představují velmi důležité kroky ve vývoji nových výrobních technologií.

V tuto chvíli tým ve spolupráci s radnicí města Amsterodam vybírá vhodnou sta-vební lokalitu. Výstavba mostu by měla být dokončena v roce 2017. Současně tým pokračuje ve vývoji procesu a postupně ho rozšiřuje tak, aby zave-dené postupy umožnily bezpečné vybu-dování celého mostu.

ABB news 3|15

3D tisk má potenciál změnit celou výro-bu. Jak se zařízení na aditivní tisk – tedy 3D tiskárny – zjednodušují, dostávají se stále častěji mimo sféru „velkého“ prů-myslu a s trochou nadsázky umožňují každému vytisknout si, co potřebuje. I díky relativně jednoduchému softwaru na modelování (např. Tinker CAD) lze 3D tiskárny využít k široké škále činnos-tí. Vedle domácího využití na modelář-skou činnost či třeba výrobu speciální formičky na vánoční cukroví začínají s 3D tiskem pracovat např. šperkaři při výrobě šperků a průmysloví designéři při vývoji návrhů.

Velké uplatnění pro 3D tisk proto vidím u malosériové výroby – ta se již ostatně uplatňuje u vlastní výroby 3D tiskáren. Například u námi dodávaných tiskáren je 30 % součástek „vytisknutých“ na 3D tiskárně.

Značný potenciál má 3D tisk také v ob-lasti zdravotnictví. Nelze sice očekávat, že by bylo možné na 3D tiskárně vy-tisknout náhradní orgány, ale na trhu již dnes najdete např. speciální myoprotézy vyrobené na 3D tiskárně, jejichž výhoda-mi jsou nízká cena a snadná vyrobitel-nost. Kardiologové využívají při přípravě na operaci 3D modely srdce a dentisté začínají modely z 3D tiskárny nahrazovat klasické sádrové odlitky. Výhody jsou jasné – přesnost, rychlost a relativní nákladová efektivita.

Asi největší potenciál výrobních zaříze-ní pro aditivní výrobu spatřuji v oblasti výroby průmyslových prototypů. Na rozdíl od klasického vývoje různých dílů, který trvá i několik měsíců, je cesta pomocí aditivních technologií mnohem kratší, rychlejší, levnější, a tedy celko-vě efektivnější. Během několika hodin má konstruktér či designér k dispozici funkční produkt, s nímž může okamžitě dál pracovat.

Hodně se hovoří o možnosti téměř „domácího“ využití aditivních technologií (v tomto případě malých 3D tiskáren) pro výrobu náhradních dílů, například za rozbitou součástku v myčce. Ačkoliv tu potenciál do budoucna bezesporu je, je třeba mít na paměti smysluplnost a bezpečnost takového konání. Ceno-vě nejdostupnější 3D tiskárny určené laikům totiž nemusejí být schopny vyrobit dostatečně funkční díly. Dalším aspektem je nutnost umět ovládat 3D software, který je pro přípravu dílů do 3D tiskárny zcela nezbytný.

Speciální případy využití aditivní výroby, jako je zmiňovaná stavba mostu, pak ukazují na další velmi zajímavou příle-žitost pro nasazení těchto technologií, a to v oblasti topologické optimalizace struktur. Tento nový směr navrhování a realizace technických objektů umožňu-je přizpůsobit tvar výrobku jeho funkci stanovením zcela optimálního využití materiálů při zachování potřebných sta-tických či dynamických charakteristik, což klasická výroba neumožňuje.

Technologii 3D tisku využíváme v jablo-necké jednotce ABB na vývoj prototypů domovních elektroinstalací, jako jsou zásuvky či vypínače, a musím podot- knout, že právě díky 3D technologii se celý proces vývoje velmi výrazně zrychlil, zlevnil a celkově zefektivnil.

Oproti dřívějším až 3 týdnům náročné práce na vývoji prototypu nyní trvá 3D tiskárně — po vytvoření 3D modelu v příslušném programu — v průměru 4—12 hodin, aby prototyp vytiskla. Vel-mi rychle tak máme k dispozici produkt (nebo dokonce několik odlišných verzí), který můžeme předložit technické komisi pro schválení, ukázat zákazníkovi nebo využít k ověření technologie či funkčnos-ti na zkušebně. Rychlost 3D tisku nám rovněž umožňuje rychle reagovat na připomínky technické komise či změnu požadavků zákazníků buď úpravou hotového prototypu, nebo vytisknutím nového. Vyrobené prototypy využívá i naše marketingové oddělení k včasné přípravě produktových marke-tingových materiálů, jako jsou katalogy apod. Nevýhodou 3D tisku tak je v tuto chvíli materiálové omezení, kvůli němuž není možné na stávajících 3D tiskárnách tisk-nout finální výrobky. Stávající materiály mají totiž v průměru jen 70 % vlastností materiálu, který je použitý v konečném produktu.

Ing. Jan Homola Vydavatel & šéfredaktor Magazín Průmysl Vydavatelství Nová média, s. r. o.

Milan Kozák Design Manager Electrical and Mechanical Innovation ABB s. r. o.

6

Josef Průša CEO & Founder PRUSA3D — 3D tisk a 3D tiskárny Prusa Research s. r. o.

Hlavní téma

ABB news 3|15

Společnost ABB vyvíjí a nabízí inova-tivní a efektivní řešení pro řadu seg-mentů veřejné dopravy (vlaky, metro, elektromobily apod.), jež vedle vý-znamného zaměření na ekologičnost zaručují také vysokou spolehlivost a energetickou efektivitu provozu.

Některé z těchto technologií společnost ABB představila na nedávném veletrhu UITP 2015 v Miláně, který patří mezi nej-větší akce svého druhu v oblasti veřejné dopravy na světě.

Vedle řady špičkových produktů (např. měniče BORDERLINE®) na tomto vele-trhu ABB prezentovalo technologii pro první zcela elektrický kloubový autobus TOSA (Trolleybus Optimisation Système Alimentation), jehož nabíjecí infrastruktu-ra představuje inovativní řešení pro po-třeby městské veřejné dopravy a jehož pilotní model jezdí úspěšně už přes rok a půl v Ženevě. Mezi exponáty nechy-bělo ani rychlonabíjecí zařízení Terra XB e-bus vyvinuté ve spolupráci se společ-ností Volvo Buses, určené pro dobíjení na konečných zastávkách.

ABB podporuje ekologickou veřejnou dopravu

Ze světa ABB 6

Dalším krokem ABB v oblasti podpory ekologické dopravy bylo nedávné před-stavení automatického rychlonabíjecího robotu, jehož parametry odstraňují jedny z posledních překážek rozsáhlejšího zavádění městských elektrobusů – dlou-hou dobu nabíjení a krátký dojezd.

Robot totiž zvládne dobití během 4—6 minut a díky instalaci rychlonabíječek na konečných stanicích, terminálech, depech nebo mezilehlých zastávkách zajišťuje i potřebný dojezd. Vlastní pro-ces dobíjení je velmi jednoduchý. Když autobus přijede na nabíjecí stanici, s nabíječkou naváže bezdrátové spojení a speciální obrácený pantograf se auto-

maticky vysune dolů a zajistí výkonné a rychlé nabití autobusu.

Toto řešení je založené na mezinárod-ních normách (např. IEC 61851-23) a díky univerzálně pojaté koncepci může být využito na jakékoli autobusové lince a s libovolným elektrobusem vybaveným potřebným rozhraním. Poprvé bude tato technologie využita v systému veřejné dopravy v Lucemburku, do něhož budou začleněny dva elektrické autobusy Volvo a čtyři automatické nabíječky elektrobu-sů ABB.

Suché transformátory ABB splňují požadavky nového nařízení EUV červenci 2015 vstoupilo v plat-nost Nařízení Evropské komise č. 548/2014 EC pro realizaci Směrnice 2009/125/ES, jež se týká navrhování distribučních a výkonových transfor-mátorů s ohledem na ochranu životní-ho prostředí. Evropská komise v něm stanovuje standardy pro ekolo-gii a navrhování transformátorů s cílem dosáhnout zvýšení účinnosti o 20 %.

V reakci na toto nařízení společnost ABB zřídila ve výrobním závodě v ně-meckém Brilonu novou standardní výrobní linku RESIBLOC na výrobu suchých a zalévaných transformátorů v

takovém provedení, které je plně v souladu jak s požadavky výše uvede-ného nařízení EK, tak s dalšími platnými

průmyslovými a mezinárodními normami včetně ISO 9001 nebo IEC norem.

ABB je největším světovým výrobcem transformátorů a vedle olejových trans-formátorů nabízí kompletní portfolio vysoce kvalitních suchých typů transfor-mátorů s primárními napětími až 72,5 kV. Kromě souladu s výše uvedený-mi platnými normami tyto výrobky splňují také náročné parametry vyžadované elektrickými soustavami, jsou schopné fungovat i v extrémních klimatických podmínkách a nevyžadují prakticky žádnou údržbu.

ABB news 3|15

Ze světa ABB

ABB Robotika uvedla na trh svůj historicky největší robot IRB 8700Společnost ABB v nedávné době představila svůj nový víceúčelový průmyslový robot IRB 8700 s dosa-hem 3,5 metru a schopností manipu-lovat s břemeny až do hmotnosti 800 kg (1000 kg se zápěstím dolů, 630 kg s LeanID).

„Při konstrukci robotu IRB 8700 jsme kladli důraz na dosah, nosnost a vý-kon,“ uvedl Ola Svanström, produktový manažer ABB Group pro velké roboty. „Díky pokročilé technologii ABB pro řízení pohybu při vysokých momentech setrvačnosti tento robot – v současnosti s vůbec nejvyšší nosností – automaticky přizpůsobí svou rychlost hmotnosti a rozměrům manipulovaných dílů.

Díky kompaktním rozměrům, optimalizo-vané protiváze, paralelnímu uspořádání, dostatečně tuhým osám a menšímu počtu motorů dociluje IRB 8700 nižších

momentů setrvačnosti při vyšších rych-lostech.“IRB 8700 nabízí veškeré funkce a know-how portfolia ABB. Zatímco jiné roboty této velikosti využívají duální

motory a převodovky, robot IRB 8700 je vybaven pouze jedním motorem a jednou převodovkou na každou osu. Nejsou zde navíc žád-né tlumiče s plynem – vyvažování zajišťuje pouze spolehlivá protiváha a mechanické pružiny. Díky těmto konstrukčním prvkům má IRB 8700 méně součástí a dosahuje tak pro dané aplikace kratších časů cyklu a vyšších přes-ností.

Robot IRB se dodává ve dvou konfi-guracích. První má dosah 4,2 metru a užitečné zatížení 550 kg (620 kg se zápěstím dolů, 475 kg s LeanID), druhá má dosah 3,5 metru a užitečné zatížení 800 kg (1000 kg se zápěstím dolů; 630 kg s LeanID). Obě konfigu-race mají výjimečný moment setrvač-nosti o hodnotě 725 kgm2.

7

Roboty od ABB vytisknou ve 3D ocelový most přes vodu v AmsterodamuO potenciálu 3D tisku i o tom, jaký převrat bude tato technologie všeo-becně znamenat, už slyšel asi každý z nás. Nyní se tato technologie uplat-ní i při svařování ocelových konstruk-cí v rámci metody, kterou vyvinul tým inženýrů a návrhářů v nizozemském startupu MX3D ve spolupráci s divi-zí ABB Robotika a několika dalšími partnery.

Tým pracoval metodou pokusu a omylu. Navrhl několik prototypů a zabýval se experimenty, které měly za úkol ověřit nejlepší postupy svařování, různé druhy kovů, metody pro zvýšení konstrukční pevnosti a nejlepší způsob ovládání robotů pro hladký provoz. Právě v této poslední etapě se do projektu zapojila také společnost ABB Robotika BeNe-Lux, aby týmu v MX3D pomohla při vytváření metod, poskytla odborné po-znatky z programování a v rámci spon-zorství zajistila roboty. Výsledný postup je relativně snadný: Na konec robotické paže se připevní svařovací hlava, která nanáší vždy jen malá množství materiálu

pro svar. Tím vznikají samonosné kovo-vé tyče a konstrukce, které jsou v zásadě vyrobené z velkého počtu svařovaných míst. Nyní tým čeká realizace projektu, při němž roboty ABB „vytisknou“ ve 3D ocelový most přes kanál v Amste-rodamu. Roboty si vytvoří svou vlastní nosnou konstrukci a budou pracovat z obou břehů kanálu směrem k jeho středu. Na každé straně mostu budou pracovat dva roboty, které se budou posouvat na konstrukci, jak obě polo-viny mostu porostou směrem ke středu

kanálu. V tuto chvíli tým ve spolupráci s radnicí města Amsterodam vybírá vhod-nou stavební lokalitu. Výstavba mostu by měla být dokončena v roce 2017. Sou-časně tým pokračuje ve vývoji procesu a postupně ho rozšiřuje tak, aby zavede-né postupy umožnily bezpečné vybudo-vání celého mostu. Projekt MX3D je unikátní a ambiciózní iniciativou, díky níž mohou roboty od společnosti ABB prokázat své vynikající pohybové schopnosti i bezkonkurenční možnosti v oblasti programování a komu-nikace.

Přejeme vám příjemné prožití vánočních svátků a šťastný vstup do nového roku 2016.