ABC Amber Palm Converter, … · za ženu. DEN ČTVRTÝ 245 Příběh první 251 Tankréd, kníže...

C:\Users\Plazma\Desktop\Knhy pdf\B\BOCCACCIO Giovany\Boccaccio Giovany -Dekameron.PDB

PDB Name: _Boccaccio Giovany - Dekameron.Creator ID: REAdPDB Type: TEXtVersion: 0Unique ID Seed: 0Creation Date: 18.11.2006Modification Date: 18.11.2006Last Backup Date: 1.1.1970Modification Number: 0

Dekameron.Giovanni Boccaccio..

Giovanni Boccaccio:Dekameron Peloil:RADOVAN KRTKVydn v Baronetu prvn. All rights reserved.Praha 1997.

Obsah:

vod: 25.DEN PRVN 29Pbh prvn 43Ser Ciappelletto oklame falenou zpovd zbonho mnicha a zeme; akoli to byl za svho ivota nejhanebnj lovk,nabude po smrti povsti svtce a je nazvn svatm Ciappellettem.Pbh druh 54id Abraham se na popud Giannotta di Civigni vyprav na msk dvr. Spat tu zpustl duchovn, i vrt se do Pae -a stane se kesanem.Pbh tet 57id Melchisedech vyvzne pomoc pbhu o tech prstenech z velikho nebezpe, kter na nho nastrojil Saladin.Pbh tvrt 60Jeden mnich upadne do hchu, za kter zasluhuje nejt trest, ale unikne trestu, jeto vtipn vytkne svmu opatovitot provinn.Pbh pt 63Markza di Monferrato potla hostinou ze slepic a nkolika pvabnmi slovy lenou lsku krle francouzskho.Pbh est 65Jeden dn mu usad vtipnm vrokem hanebn pokrytectv eholnk.Pbh sedm 67Bergamino se ve v poestnosti vysmje messeru Canovi della Scala za jeho zchvat lakotnosti tm, e mu vypravujepbh o Primasovi a opatu z Cluny.Pbh osm 71Guiglielmo Borsiere vtipnmi slovy pranuje lakotnost messera Ermina de'Grimaldi.Pbh devt 73Posmek jedn gaskosk pan se dotkne kyperskho krle tak, e se ze slabocha stane mu.Pbh dest 74Mistr Alberto z Bologne ve v poestnosti zahanb jednu pan, kter ho chtla zostudit za to, e se do n zamiloval.

DEN DRUH 81Pbh prvn 81Martellino pedstr, e je ochrnut, a u hrobu svatho Jindicha dl, e se uzdravil. Jeho podvod je vak prozrazen,Martellino je ztluen a jat; octne se v nebezpe, e bude poven za hrdlo, ale nakonec pece jen vyvzne.Pbh druh 85Oloupen Rinaldo d'Asti se dostane k zmku Guiglielmo, kde nocuje u jedn vdovy, a kdy je mu nahrazena koda,vrt se iv a zdrv dom.Pbh tet 90Ti mladci promrhaj sv jmn a zchudnou. Jejich synovec se cel zoufal vrt dom v prvodu jednoho opata a tushled, e opat je vlastn dcera anglickho krle. Princezna si ho pak vezme za mue, nahrad jeho strcm jejich ztrty

ABC Amber Palm Converter, http://www.processtext.com/abcpalm.html

Page 1

http://www.processtext.com/abcpalm.html

a dopome jim opt k blahobytu.Pbh tvrt 97Landolfo Ruffolo zchudne a stane se pirtem. Zajat Janovany ztroskot, ale zachrn se na bedn pln nejdrachklenot. Kdy se ho pak na Korfu ujme jedna ena, vrt se dom jako boh.Pbh pt 101Andreuccia z Perugie, jen pijel do Neapole nakoupit kon, stihnou jedn noci ti netst za sebou. Ze vech vakvyvzne a vrt se dom s rubnem.Pbh est 112Madonna Beritola, kter ztratila sv dva syny a kterou naleznou na jednom ostrov dv srny, vyd se do Lunigiany.Tam se jeden jej syn d do slueb jejho pna, ale protoe lh s jeho dcerou, je uvren do ale. Siclie povstane protikrli Karlovi a syn, kterho matka pozn, se oen s dcerou onoho pna; kdy je pak nalezen i jeho bratr, nabudou optbvalho postaven.Pbh sedm 122Babylnsk sultn pole algarbskmu krli svou dceru za manelku. Ta se vlivem rznch phod dostane bhem tylet do rukou devti mu, ijcch v rznch mstech; nakonec je vak vrcena otci jakoto panna a vd se zaalgarbskho krle, jak se pedtm mlo stt.Pbh osm 139Hrab z Antverp je kiv obvinn a odejde do vyhnanstv. Zanech na rznch mstech v Anglii sv dv dti, a kdyse po ase neznm navrt, shled, e se jim dobe vede. Thne potom s vojskem krle francouzskho jako pacholek, ateprve kdy vyjde jeho nevina najevo, zaujme postaven, jak ml pedtm.Pbh devt 152Bernabo z Janova je podveden Ambrogiuolem, take pijde o vecko, a pike, aby jeho nevinn manelka byla zabita.Ta vak unikne a v muskm odvu slou sultnovi. Poslze nalezne podvodnka Ambrogiuola a pivede Bernaba doAlexandrie. Kdy je potom podvodnk potrestn a ona sama oblkne opt ensk aty, vrt se s manelem bohat doJanova.Pbh dest 162Paganino z Monaca unese manelku Ricciarda di Chinzica - a ten, kdy se dov, kde jeho cho je, vyd se poslze za n,sptel se s Paganinem a daj od nho nazpt. Paganino slb, e mu ji vrt, bude-li ona chtt - ona se vak s muemvrtit nechce a po Ricciardov smrti se stane Paganinovou chot.

DEN TET 171Pbh prvn 173Masetto z Lamporecchia se stav nmm a stane se zahradnkem v jednom enskm kltee, kde se jedna eholnicepes druhou sna, aby s nim leela.Pbh druh 179Podkon le s manelkou krle Agilulfa, co Agilulf mlky pozoruje; nalezne eledna a osth ho, osthan vakosth vechny ostatn, a tak se vyhne pohromad.Pbh tet 183Jedna zamilovan pan pimje pod roukou zpovdi a nejistho svdom velezbonho mnicha, aby j nevdomkydlal kuple.Pbh tvrt 190Don Felice pou bratra Puccia, e doshne vn blaenosti, jestlie vykon jist pokn. Bratr Puccio se kaje a donFelice si zatm dopv s jeho manelkou.Pbh pt 194Zima daruje messeru Francescovi Vergellesimu svho kon a dostane za to od nho dovolen promluvit s jeho pan.Protoe vak ona ml, odpovd si sm msto n a podle toho pak dopadne vsledek.Pbh est 199Ricciardo Minutolo miluje manelku Filipella Fighinolfiho, a kdy zjist, e je rliv, pedstr j, e Filipello m btdruhho dne s jeho chot v lzni, a tak manelku Filipellovu pimje, aby tam la; ta, majc za to, e je se svm manelem,zjist, e mekala s Ricciardem.Pbh sedm 206Tedaldo se znesv se svou pan a odejde z Florencie. Po njakm ase se tam vrt v pestrojen za poutnka. Hovo span, d j na vdomost jej omyl a zachrn ped smrt jejho manela, ktermu bylo dokzno, e tohoto Tedalda zabil.Sm se pak se svmi bratry a pot si moude dopv se svou pan.Pbh osm 220Ferondo poije jistho prku a je pohben jako mrtv. Opat ho vythne z hrobu, uvrhne do ale, namluv mu, e je voistci, a dopv si zatm s jeho enou. Ferondo poslze vstane z mrtvch a vychov syna, jej zplodil opat s jehomanelkou, jako svho vlastnho.Pbh devt 228Gillette z Narbonnu vyl francouzskho krle z ptle. d za to Bertranda z Roussillonu za manela, ten se s noen proti sv vli, a jeto j opovrhuje, odejde do Florencie. Tam si namlouv jedno dve. Gillette vak lh s nmmsto n a m s nm dva syny. Bertrand si ji potom zamiluje a ije s n jako s manelkou.Pbh dest 236Alibech se stane poustevnic a mnich Rustico ji nau zahnt bla do pekla. Poslze si ji odvede Neerbal a vezme si ji


Page 2


za enu.

DEN TVRT 245Pbh prvn 251Tankrd, kne salernsk, zabije milence sv dcery a pole j jeho srdce na zlat misce. Jeho dcera na n nalijeotrvenou vodu, vypije ji a tak zeme.Pbh druh 259Mnich Alberto namluv jedn pan, e je do n zamilovn andl Gabriel, a vydvaje se za nho, le s n; ze strachu pedjejmi pbuznmi vak vysko z jejho domu, uchl se do domu jednoho chuasa a ten ho - jakoto divocha - odvedeptho dne na nmst, kde je poznn, svmi mnichy jat a uvznn.Pbh tet 267Ti mladci miluji ti sestry a uprchnou s nimi na Krtu. Nejstar zavrad ze rlivosti svho milence, zachrn ji vakprostedn sestra tm, e je po vli krtskmu vvodovi. Jej milenec ji proto zabije a pak uprchne s tou nejstar. Zeveho je obvinna tet sestra se svm milencem: oba jsou jati a piznaj se, ale ze strachu ped smrt podplat penzistr a pln chud uprchnou na Rhodos, kde v chudob zemou.Pbh tvrt 272Gerbino poru slib, kter dal jeho dd krl Vilm, a pepadne lo krle tuniskho, aby se zmocnil jeho dcery; kdy lidna palub tuto dvku zabij, povrad je, ale i jemu sammu je pozdji sata hlava.Pbh pt 276Brati zabij Isabett jejho milence, kter se j objev ve snu a uke, kde je zahrabn. Ona tajn vyhrabe jeho hlavu a dsi ji do bazalkovho kvtine. Protoe vak nad n neustle ple, brati j bazalku vezmou, ona pak brzy nato zemealem.Pbh est 279Andreuola miluje Gabriotta. Vypravuje mu sen, kter se j zdl, a zatmco on j vypravuje svj sen, zemel j v nru. Vt chvli, kdy ho se sluebnou odn do domu, padne vak do rukou signorie a vypov, jak se cel vc zbhla. Podestaji chce znsilnit, Andreuola se mu vzepe, a kdy je poslze uznna nevinnou, dov se o tom, co se pihodilo, jej otec aten ji vysvobod ze ale. Andreuola vak odmtne t nadle mezi svtskmi lidmi a odejde do kltera.Pbh sedm 285Simona miluje Pasquina. Kdy jsou jednou pospolu v zahrad, Pasquino si te alvjov list o zuby a zeme. Simona jeuvznna, a kdy chce ukzat soudci, jak zemel Pasquino, a te si alvjov list o zuby, zeme rovn.Pbh osm 289Girolamo miluje Salvestru. Na prosby matiny vyd se do Pae, a kdy se vrt, shled, e Salvestra se provdala.Vnikne tajn do jejho domu a zeme po jejm boku. Kdy pak je odnen do kostela, zeme vedle jeho mrtvoly iSalvestra.Pbh devt 293Messer Guiglielmo Rossiglione d sv manelce snsti srdce messera Guiglielma Guardastagna, jej vlastn rukou zabil ajej jeho pan milovala. Ta pak, kdy se o tom dov, vrhne se z vysokho okna, zeme a je pohbena se svm milencem.Pbh dest 296Manelka jednoho lkae ulo svho milence, jej povauje za mrtvho, do truhlice, kterou i s nm odnesou dva lichvido svho domu. Milenec uvnit se probere a je jat jakoto zlodj. Sluebn pan vypravuje na signorii, e onoho muedo truhlice lichv dala ona sama, a tak milenec lkaovy choti unikne ibenici a lichvi, kte truhlici ukradli, jsouodsouzeni k penit pokut.

DEN PT 307Pbh prvn 308Mladk zvan Kimon pijde nhle k rozumu a uloup na moi Ifigenii. Je na Rhodu uvren do ale, odkud hovysvobod Lysimachos, a spolu s nm uloup znovu Ifigenii a Kassandru bhem jejich svatby. Uprchnou s nimi naKrtu, a kdy tam z nich uin sv manelky, vrt se dom, jak byli povolni.Pbh druh 316Gostanza miluje Martuccia Gomita, a kdy se dov, e je mrtev, vstoup ze zoufalstv sama do lunu, jej vtr zaene doSusy. Zjist, e Martuccio ije v Tunisu, odhal mu, kdo je, nae ji Martuccio, jen zaujm vysok postaven u krle zato, e mu poskytl cenn rady, pojme za manelku a bohat vrt se s n na Lipari.Pbh tet 322Pietro Boccamazza uprchne s Agnolellou a padne do rukou lupi. Dvka uprchne lesem a dostane se na jeden zmek,Pietro je jat; poda se mu vak z rukou lupi uniknout a dostat se po nkterch trapch na zmek, kde je Agnolella.Oen se s n a vrt se pak do ma.Pbh tvrt 327Messer Lizio da Valbona pistihne Ricciarda Manardiho se svou dcerou, kterou si pak Ricciardo vezme za manelku aije s jejm otcem v dobr shod.Pbh pt 332Guidotto z Cremony zanech ped svou smrt Giacominovi z Pavie svou schovanku, do n se ve Faenze zamilujeGiannole di Severino a Minghino di Mingole. Znesv se spolu, vyjde vak najevo, e schovanka je Giannolovousestrou, a proto ji dostane za manelku Minghino.Pbh est 337


Page 3


Gian z Procidy je pistien s dvkou, kterou miluje a je byla darovna krli Fridrichovi. Je spolu s n pipoutn kesloupu a maj bt upleni; Ruggieri dell'Oria vak Giana pozn, ten unikne trestu a vezme si dvku za manelku.Pbh sedm 341Theodoros se zamiluje do Violanty, dcery svho pna messera Ameriga. Dvka s nm othotn a Theodoros jeodsouzen na ibenici. Kdy ho vak k n vedou a cestou ho mrskaj, Theodora pozn jeho vlastn otec, osvobod ho aTheodoros si pak vezme Violantu za manelku.Pbh osm 347Nastagio degli Onesti miluje jednu pan z rodu Traversar a mrh pitom svm jmnm, ani by doshl, e by byl panrovn milovn. Na prosbu svch pbuznch odebere se do Chiassi, kde vid, jak jeden ryt pod tvanici na dvku,kterou pak zabije a pedhod svm dvma psm. Nastagio degli Onesti pak pozve sv pbuzn a onu milovanou panna obd a ta, kdy rovn vid, jak psi rozspvaj onu dvku, dostane strach, aby se j nestalo nco podobnho, avezme si Nastagia za mue.Pbh devt 352Federigo degli Alberighi miluje a nen milovn. Pi svm rytskm dvoen pijde na mizinu a nezbude mu nic ne jedinsokol, jej pedlo k jdlu sv pan, kter ho pila do jeho domu navtvit. Kdy se to pan dov, zmn sv smlen,vezme si Federiga za manela a ten tmto satkem zbohatne.Pbh dest 357Pietro di Vinciolo odejde kamsi na veei a jeho pan si pozve mldence. Kdy se Pietro vrt, skryje pan milho podkukan a Pietro j vypravuje, e byl v dom Ercolanovu han, ale tu nanetst lpne osel tomu, jen je chovn podkukan, na prsty. Ozve se vkik, Pietro b ke kukani a spat mladka. Tak sezn albu sv manelky, ale ije s n dleve shod, protoe je sm zkaen.

DEN EST 367Pbh prvn 369lechtic slb pan Orett, e ji sveze na koni a bude j pitom vyprvt pbh; protoe vak vyprv neobratn, poprosjej dma, aby ji z kon sesadil.Pbh druh 370Peka Cisti jednm slvkem doshne toho, e messer Spina naprav, co zanedbal pi svm pn.Pbh tet 373Monna Nonna de'Pulci uml pohotovou odpovd mlo slun vtip florentskho biskupa.Pbh tvrt 374Chichibio, kucha Currada Gianfiglianziho, pohotovou odpovd obrt v smv Curradv hnv a ujde tak pohrom, jemu od Currada hroz.Pbh pt 377Pan Forese da Rabatta a mistr Giotto, mal, vracej se z Mugella a vzjemn se posmvaj svmu nepknmu zjevu.Pbh est 378Michele Scalza doke nkolika mladkm, e Baronetov jsou nejurozenjmi lidmi na svt i v pmo, a vydl si takna veei.Pbh sedm 380Manel pistihne svou cho Filippu s jejm milencem; vol ji ped soud, ona se vak pohotovou a rozmarnou odpovdosvobod a zpsob zmnu zkona.Pbh osm 382Fresco nabd svou nete, aby se nezhlela v zrcadle, vid-li nerada - jak k - protivn lidi.Pbh devt 384Guido Cavalcanti zaobalen potup nkolik florentskch ryt, kte ho zaskoili.Pbh dest 386Mnich Cipolla slb vesnianm, e jim uke pro z kdla archandla Gabriela; kdy vak najde msto pra uhl, namluvjim, e je to uhl, na nm byl peen svat Vavinec.

DEN SEDM 399Pbh prvn 400Gianni Lotteringhi sly v noci ukat na dvee.. Probud manelku a ta mu namluv, e je to duch. Jdou jej zakatmodlitbou a klepn pestane.Pbh druh 404Peronella ukryje ped chotm, vracejcm se dom, svho milence do sudu, kter jej manel prv prodal, a chotinamluv, e u jej prodala komusi, kdo vlezl dovnit, aby se pesvdil, zda je v podku. Kdy mladk vyleze ze sudu, djej manelem vyistit a pak si jej doprav dom.Pbh tet 407Mnich Rinaldo le s kmotrou; kdy je ve svtnici pekvap manel, oba mu namluv, e frter zakval synkoviervky.Pbh tvrt 412Tofano jedn noci zave dvee manelce, je mek venku, a ta, kdy se po prosbch neme dostat dom, pedstr, eskoila do studny, kam hod balvan. Tofano vyjde z domu, b k studni, ena zatm vklouzne do domu, zamkne zevnita spl mu nejhorch jmen.


Page 4


Pbh pt 415Jeden rlivec se pestroj za knze a zpovd svou cho, je mu prozrad, e miluje jednoho knze; zatmco pak rlivectajn hld u vrat, pan vpust k sob svho milence stechou a prodlv s nm.Pbh est 421Pan Isabellu, mekajc s Leonettem, navtv messer Lambertuccio, kter ji miluje; kdy se pak vrt manel, pole panIsabella Lambertuccia s dkou ped dm a manel doprovod Leonetta dom.Pbh sedm 425Lodovico odhal pan Beatrici lsku, kterou k n chov; ta pole do zahrady svho mue Egana, jen je pestrojen za ni,a obcuje s Lodovicem, kter pi odchodu Egana v zahrad ztlue.Pbh osm 429Jeden manel rl na svou cho a ta si v noci pivazuje na palec provzek, aby poznala, e pichz jej milenec. Manelna to pijde, a zatmco pronsleduje milence, polo se na msto pan jin ena, j manel nabije a ustihne kadee. Kdypak pivede bratry sv choti, je od nich zepsut, protoe se uke, e nemluvil pravdu.Pbh devt 436Lydia, manelka Nikostratova, miluje Pyrrha a ten, aby j mohl uvit, d na n ti vci, je ona vesms udl; kromtoho uije s nm rozkoe v ptomnosti Nikostrata a pak choti namluv, e to, co vidl, nen pravda.Pbh dest 444Dva Siean miluj jednu pan, s n je jeden z nich skmoten; kdy pak kmotr zeme, pijde za svm druhem, jak si slbili,a vypravuje, jak to chod na onom svt.

DEN OSM 451Pbh prvn 451Gulfardo si vypj penze od Guasparruola, a kdy mu ena kupcova slb, e se s nm za penze vysp, d j penze,kter si vypjil, a v jej ptomnosti pak Guasparruolovi ekne, e u pjku vrtil, k emu jeho manelka muspisvdit.Pbh druh 454Far z Varlunga obcuje s monnou Belcolorou; d j do zstavy svj pl a vypj si od n mod, kter j potomposle zpt, a d, aby mu vrtila pl dan do zstavy. Dobr ena jej vrt s tpkem.Pbh tet 458Calandrino, Bruno a Buffalmacco jdou k Mugnonu hledat heliotrop a Calandrino m za to, e jej nael; vrt se tedydom obtkn kamenm, za co mu manelka dl kzn, a on, doplen tm, j natlue. Vypravuje pak svm druhm to,co oni znaj lpe ne on.Pbh tvrt 465Probot z Fiesoly miluje vdovu. Ona ho vak rda nem a on domnvaje se, e sp s n, sp s jej sluebnou, naevdovini brati zpsob, e probota pi tom pistihne biskup.Pbh pt 469Ti florentt mladci sthnou jednomu sudmu z Marek kalhoty, a to prv ve chvli, kdy sed na lavici a soud.Pbh est 472Bruno a Buffalmacco ukradnou Calandrinovi vepe a doenou Calandrina k tomu, aby se pokusil zskat vepe zptkypomoc blho sladkho vna a zzvorovch pilulek; daj mu dv pilulky, ale takov, jak se pipravuj z aloe pro psy, avyvolaj zdn, e si vepe ukradl sm. Nakonec se Calandrino mus vykoupit, nechce-li, aby to ekli jeho manelce.Pbh sedm 477Jist scholr se zamiluje do jedn vdovy, je je zamilovna do nkoho jinho a nech scholra jednou v zim ekatcelou noc ve snhu. Ten j pak d takovou radu, e zas ona v polovici ervence prostoj cel den nah na vi, kde jenechna napospas mouchm, ovdm a slunci.Pbh osm 495Dva mui se ptelsky stkaj a jeden z nich obcuje s manelkou svho druha. Ten druh to zpozoruje a s pomoc svnevrn manelky doshne toho, e jeho ptel je zaven do truhlice. Zatmco je pak jeho ptel uvnit, obcuje na truhlicis jeho manelkou.Pbh devt 499Mistr Simon, lka, chce se stt lenem spolenosti, je chod na non toulky, a Bruno s Buffalmaccem ho polou najedno msto, kde ho pak Buffalmacco hod do umpy a ponech ho osudu.Pbh dest 512Jedna Sicilanka mistrovsky obere jakhosi kupce o to, s m piel do Palerma. Kupec se po njakm ase do Palermaopt vrt, pedstr, e m jet vce zbo, ne ml pedtm, vypj si od Sicilanky penze a zanech j za to vodu akoudel.

DEN DEVT 523Pbh prvn 524Pan Francesca, kterou miluje jist Rinuccio a jist Alessandro, akoli ona sama nemiluje ani toho, ani onoho, pimjejednoho, aby vlezl do hrobky a dlal mrtvho, a druhho, aby ho jako mrtvolu z hrobu vythl; a jeto ani jeden, anidruh nedojdou k doucmu cli, obratn se jich tak zbav.Pbh druh 528Abatye ve spchu a potm vstane, aby pistihla jednu eholnici s milencem v lku - jak j bylo alovno. A jeto sama


Page 5


mekala s knzem, zahal si hlavu do jeho kalhot, domnvajc se, e si ji zahalila zvojem. Obvinn si toho vimne aupozorn ji na to; je j odputno a me pobt s milencem po libosti.Pbh tet 531Mistr Simon na nalhn Bruna, Buffalmacca a Nella namluv Calandrinovi, e je thotn; ten jim d na lky kapouny apenze a poslze se uzdrav bez porodu.Pbh tvrt 534Cecco, syn messera Fortarriga, prohraje v Buonconventu ve a na koili, ba i penze Cecca, syna messeraAngiulieriho; jen v koili se pak rozbhne za Angiulierim, ki, e jm byl okraden, a za pomoci vesnian ho obere.Oblkne si pak jeho at, vsedne na jeho oe, odjede a nech Angiulieriho v koili.Pbh pt 538Calandrino se zamiluje do lehk holky, nae mu Bruno udl amulet, kterm se sta holky jen dotknout a ona pjde zaCalandrinem jako oveka. Calandrina vak pi tom pistihne manelka a on m s n pak petkou a mrzutou hdku.Pbh est 544Dva mladci nocuj v jedn hospod; jeden si lehne k dcei a k druhmu nhodou pilehne ena hostinskho. Ten, jenleel s dcerou, lehne si pak k jejmu otci a pov mu ve, domnvaje se, e to k svmu druhu. Vznikne z tohopozdvien, nae manelka hostinskho pozn svj omyl, lehne si k dcei a ve nkolika slovy urovn.Pbh sedm 548Talanovi z Molese se zd, e vlk rozdrsal jeho en hrdlo, i povj to, aby se mla na pozoru. Ta vak ho nedb a sense spln.Pbh osm 550Biondello ztrop Ciaccovi tverctv s obdem, nae Ciacco se mu za to vychytrale pomst: Biondello je hanebn bit.Pbh devt 553Dva mladci daj alamouna o radu; jeden se pt, jak by doshl toho, aby byl milovn, druh chce vdt, jak ztrestatvzpurnou enu. alamoun prvnmu odpov, aby miloval, a druhmu ekne, aby el na Hus most.Pbh dest 558Velebnek Gianni se na nalhn kmotra Pietra pokus zaarovat jeho enu v kobylu; kdy dojde k pidlvn ohonu,kmotr Pietro ekne, e ohon nechce, a tm cel kouzlo pokaz.

DEN DEST 563Pbh prvn 563Jeden ryt slou panlskmu krli, a protoe se mu zd, e byl za to patn odmnn, doke mu krl na zkladbezpen zkouky, e to nen vinou jeho, ale vinou osudu, jen nen ryti pzniv, a potom ryte skvle obdaruje.Pbh druh 566Ghino di Tacco zajme opata z Cluny, vyl ho z nemoci aludku a pak ho propust. Opat se pak vrt do ma, sm hos papeem Bonifcem a uin z nho pedstavenho pitlu.Pbh tet 570Mitridanes rl na Natanovu ulechtilost a jde ho zavradit. Jeto vak ho nezn, setk se pmo s nm a Natan hopou, jak to m provst. Mitridanes se pak setk s Natanem v hji, kter mu Natan oznail, a kdy ho pozn, zastyd sea stane se Natanovm ptelem.Pbh tvrt 575Messer Gentile de'Carisendi se vracel z Modeny a cestou vysvobod z hrobky pan, kterou miluje a kter tam bylapohbena, nebo byla pokldna za mrtvou. Pan vak pijde k sob, porod hoka a messer Gentile ji vrt jejmumanelu Niccolucciovi Caccianimicovi.Pbh pt 581Pan Dianora d na messeru Ansaldovi v lednu zahradu tak krsnou, jako je v kvtnu. Messer Ansaldo se zaveernoknnkovi a zahradu j opat. Manel dovol pan Dionae, aby byla Ansaldovi po vli, ale ten, kdy se dov omanelov lechetnosti, zbav pan jejho slibu, nae arodj zbav Ansaldajeho zvazku a nic od nho ned.Pbh est 585Krl Karel Vtzn se na star kolena zamiluje do jedn dvky; zastyd se vak za svou poetilost a skvle provd jaktuto dvku, tak i jej sestru.Pbh sedm 590Krl Petr se dov o horouc lsce, j ho miluje chor Lisa. Utuje ji, a kdy ji provd za mladho lechtice, polb ji naelo a prohls se provdy za jejho ryte.Pbh osm 596Sofronie se domnv, e je Gisippovou manelkou, zatmco je manelkou Tita Quintia Fulva. Odsthuje se s nm doma, kam pibude v zbdaelm stavu t Gisippos, jen se domnv, e Titus jm opovrhuje, a zaml zemt, tvrd, ezabil lovka. Titus ho pozn, svaluje vradu na sebe, aby ho osvobodil, a kdy to spat skuten vrah, sm sepiznv. Octavianus proto vechny osvobod, Titus d svoji sestru Gisippovi za manelku a rozdl se s nm o celsvoje jmn.Pbh devt 610Messer Torello host Saladina pestrojenho za kupce. Je vyhlena kick vprava, messer Torello d sv panlhtu, kdy se me opt provdat, a pi vyprvje zajat. V zajet ochouje ptky, piem se setk se sultnem, kter hopozn a sm se mu rovn d poznat. Vyznamenv ho potom nesmrn, a kdy messer Torello onemocn, postar se,aby byl pomoc ernoknnickho umn penesen do Pavie na svatebn hostinu, na n se oslavuje nov satek jeho


Page 6


eny. Pan messer a Torella pozn a vrt se s nm dom.Pbh dest 624Na prosbu svch poddanch, aby se oenil, jak se mu lb, vezme si markz ze Saluzza za enu dceru rolnka a m s ndv dti. Za njak as j oznm, e je dal zabt, e ho omrzela a e si vezme jinou manelku. Povol svou dceru, jako byto byla jeho cho, a svou manelku vyene v koili. Kdy zjist, e je trpliv, a se dje cokoli, uvede ji opt do svhodomu. M ji pak jet radji, uke j jej vyrostl dti, ct ji jako markzu a ke, aby i ostatn ji tak ctili.

Autorv zvr 635

-------------22

PON SE KNIHA NAZVAN DEKAMERON, PEZDN ARCIKUPLKA, JE OBSAHUJE STO PBH,KTER SI PO DESET DN VYPRVLO SEDM PAN A TI MLADCI2324

VOD

Je pirozen, e mme soucit s postienmi lidmi, a tebae soucit slu kadmu, pece jen ho vyadujeme pedevm odtch, kte u nkdy potebovali tchu a nalezli nkoho, kdo jim j poskytl. Jednm z tch, kdo tchy poteboval i kdosi j vil anebo z n erpal radost, byl jsem j. Od svho tlho mld jsem toti pll a planu jet dnes pevelikou aulechtilou lskou - mon e vc, ne se hod na mj nzk stav, jako by se mohlo nkomu zdt, kdybych o nvypravoval. Nkte rozvn lid m za to sice chvlili a stoupl jsem u nich v cen - kdy se to dovdli -, nicmn jpro tuto lsku pevelice strdal, nikoli ovem proto, e by m milovan pan byla ke mn krut, ale proto, e mloovldan touha zaehla v mm nitru nesmrn ohe - nebo m tuba mi nedovolovala zstat spokojen v patinchmezch a zpsobovala mi pak astokrt vce nesnz, ne bylo teba. Kdy jsem tak trpl, pinesly mi mil domluvy a chvlyhodn utovn leckterho ptele takovou levu, e prv topodle mho nejpevnjho pesvden zpsobilo, e u nejsem mrtev. Onen, jen je nekonen, ril vak ustanovit nemnn zkon, aby vechny pozemsk vci mly svj konec, a tak sestalo, e m arcihorouc lska - kterou nemohla zlomit i oblomit dn sla pedsevzet, rady, strach z hanby i znebezpe, je by z n mohlo pro mne vzejt -, bhem doby sama pohasla do t mry, e mi dnes po n zbylo v mm nitrujen ono poten, jak pociuje lovk, jen se nepout pi plavb pli daleko od behu. I ctm nyn, kdy u jevecko kormoucen pry, e mi z toho, co bvalo krun, zstaly u jen pjemn vzpomnky. Tebae vak m stdn ji pominulo, nevymizely mi jet z pamti vzpomnky, jak dobrodin mi skytli ti, kte mi bylinaklonni, a proto velmi tce nesli m trampoty - ba myslm, e vzpomnku na ty strasti zahlad leda smrt. A protoe sem podle mho mnn ze vech ctnost nejvc chvlit vdnost a tupit jej opak, usmyslil jsem si - abych se nezdlnevdnm -, e nyn,25

kdy se mohu zvt volnm, vynalom ve na to, abych i pi tom mlu, co zmohu, pinesl njak ulehen, kdy u netm, kte mi pomhali - nebo ti to asi vzhledem k svmu rozmyslu a tst nepotebuj -, tedy aspo tm, kterm topijde vhod. M pomoc i tcha - chceme-li to tak znt -, je sotva asi takov, jakou oni potebuj, nicmn se mi zd, ebych ji ml kvapn nabdnout tam, kde se j jev vt poteba a kde bude jist uitenj a tak vtanj. Copak me nkdo popt, e tchu, a u je jakkoli, je teba utdovat daleko astji pvabnm panm ne mum? Jeliko jsou bojcn a stydliv, taj sv milostn plameny, le city skryt maj vt slu ne city zjevn, co dobe vdti, kte to zakusili; a jeto se krom toho mus dit pnmi, libstkami a rozkazy otc, matek, brat a manel, strvvtinu asu zaven do ty stn svch svtnic. Zde pak sedvaj neinn, a a chtj nebo nechtj, pevaluj se jim vhlavch velijak mylenky, je nemohou bt vecky vesel. Stane-li se pak, e njak vrouc pn vyvol v jejich nitru jistou trudnomyslnost, mus v n za tkch trampot setrvat,jestlie ji nezapla nov vahy; je toti teba ci, e eny nedovedou snet trapy tak jako mui. Zamilovan mui siponaj docela jinak, o em se meme na vlastn oi pesvdit. Pijde-li na n njak trudnomyslnost nebo chmurnmylenky, znaj mui mnoho zpsob, jak si ulevit i jak ve pekonat, nebo kdy chtj, maj vdy sdostatek monostvyjt si na prochzku, vyslechnout a zhldnout mnoho vc, ihait, lovit zv a ryby, jezdit na koni, hrt i obchodovat. Kad z tchto prostedk me upoutat mysl bu sten, nebo pln a zbavit ji aspo na njakou dobu chmurnchmylenek. Jeden nebo druh prostedek potom bu pinese tchu, anebo zmrn trampoty. Abych tedy aspo zsti napravil hchy tstny, je skrblila pomoc prv tam, kde se nedostv sil, jak to vidme unnch pan, a abych poskytl pomoc a tchu tm, je miluj (nebo tm druhm sta, kdy maj jehlu, veteno akolovrat), mm v myslu vyprvt sto povdek i pohdek i podobenstv i historek, i jak je nazveme, je si po desetdn vyprvla poestn spolenost sedmi en a t mladk v nedvnch dobch, kdy se tolik umralo na mor, a pidat knim nkolik psn, je ony pan zpvaly pro sv poten. V tchto vyprvnch je mono nalzt radostn i aln milostn pbhy, jako i etn dobrodrustv, je se zbhla jak vtchto dobch, tak i v asech dvnch. A je budou sti zmnn pan, budou moci ze prmovnch vc, o nich je v


Page 7


nich e, vytit stejnou mrou zbavu i uitenou radu a podle n pak budou moci rozeznat, nejen emu se majvyhbat, ale i to, m se maj dit. A vm, e tyto pbhy urit rozptl kad souen. Stane-li se to (a dej Bh, aby tomu tak bylo), nech vzdvaj za to dky Amorovi, kter mne osvobodil ze svch pout atm mi dovolil, abych se staral o jejich zbavu.262728

PON SE PRVN DEN DEKAMERONU, KDY PO VKLADU AUTOROV - JAK DOLO K TOMU, E SE SELY KSPOLENMU BESEDOVN OSOBY, JE POZDJI VYSTOUP - ZAN JEDEN KAD POD VLADAENMPAMPINEY VYPRVT, CO JE MU LIBO

Kdykoli, velepvabn pan, pomyslm na to, jak jste vechny ji od prody soucitn, seznvm, e toto dlo bude mtpodle vaeho soudu vn a chmurn zatek, nebo nese ve svm ele bolestnou vzpomnku na nedvn umrnmorem, rozesmutujc kadho, kdo je vidl i jinak se s nm seznmil. Nechci vak, aby vs to odstrailo od dalho ten a abyste se domnvaly, e budete muset bhem etby neustlemjet nky a slzy. Nech tento hrozn zatek nen pro vs nim jinm, ne je pro poutnky drsn a strm skalisko, zanm le pekrsn a lbezn rovina, je se zd poutnkm tm pvabnj, m obtnj bylo vylzt na ono skalisko asestoupit z nho. A jako po nejvt veselosti pichz smutek, tak hoe kon veselm chodcm mu v patch. Po tchto krtkch nepjemnostech (pravm krtkch, nebo jsou obsaeny jen v nkolika slovech) pijde velmi brzopjemnost a zbava, kterou jsem vm pedtm slbil a kterou byste mon po takovmto zatku ani neekaly, kdybychvm o n byl naped neekl. Kdybych vs byl toti mohl vst jinudy tam, kam vs chci zavst, a nemusel vs vst po tak drsn stezce, jako je tato,byl bych to opravdu rd udlal: protoe vak by bez tto vzpomnky nebylo mon ukzat vm, jak byla pina vc, onich budete zanedlouho st, pivd mne tato nezbytnost k tomu, abych o tom psal - a ji zanm.

Pravm tedy, e od spsonosnho vtlen Syna boho dospla lta sla tisc ti sta tyicet osm, kdy do vynikajchomsta Florencie, krsnjho nad vecka ostatn msta italsk, piel vraedn mor, seslan na smrtelnky bu vlivemnebeskch tles, nebo ze29

spravedlivho boho hnvu, abychom se napravili; povstal nkolik let pedtm ve vchodnch zemch, pipravil je onesln mnostv lid, a peneje se bez ustn z jednoho msta na druh, nemilosrdn il se na zpad. Nepomhala proti nmu dn dmyslnost ani lidsk obezetnost, kter pomoc ednk k tomu urench vyistilamsta od mnohho nedstva, zakzala, kadmu nemocnmu vstupovat do msta a dala mnoh rady, jak si uchovatzdrav - nepomhaly vak ani ponen prosby, kter zbon lid ne jednou, ale mnohokrt v dlouhch procesch ajinmi zpsoby vyslali k Bohu: asi u zatkem jara eenho roku se zaaly divuplnm zpsobem ukazovat jehohrozn bolestn inky. A nebylo tomu jako na vchod, kde jasnm znamenm nevyhnuteln smrti bylo krvcen z nosu, nbr pi zatkunemoci naskakovaly mum i enm bu ve slabinch, nebo v podpa jaksi otoky, z nich nkter vyrostly dovelikosti obyejnho jablka, jin do velikosti vejce; nkter vyrostly vce, nkter mn a obyejn lid jim kali boule.Tyto smrtonosn boule se bhem krtk doby zaaly z jmenovanch mst roziovat a vyvstvat na kterkoli jin stitla, nae se zaaly mnit v ern i tmavomodr skvrny, kter mnoha lidem naskakovaly na pach a stehnech a jindepo tle; u nkoho se objevovaly skvrny velik a v malm potu, u nkoho byly mal, zato jich bylo hodn. A jako bylya zstvaly prvn boule znamenm nevyhnuteln smrti, tak byly skvrny pro kadho, u koho se vyskytly, znamenmbrzkho konce. Ukzalo se zhy, e proti tto nemoci nepomh ani rada lkae, ani dn lk; bu to bylo proto, e se tomu vzpralapovaha choroby, anebo e lc (jejich poet byl pevelik - a byli to krom uench i mui a eny nemajc o lkastvani potuchy) ve sv nevdomosti nepoznali, z eho choroba povstv, a proto nepedepisovali nleit lk, take seuzdravilo jen nemnoho lid a skoro vichni hynuli tetho dne pot, co se u nich objevily uveden pznaky. Ten hynulrychleji, onen pomaleji, ale vichni umrali bez horeky i bez njakch jinch pznak. Mor zuil proto tak siln, e se stykem penel z osob nemocnch na osoby zdrav, nejinak ne to dl ohe, kdyjsou mu hodn nablzku vci such nebo mastn. A choroba mla slu tm vt, e se nemoc i spolen dvod k smrtipenel na zdrav lidi nejenom hovorem a stykem s nemocnmi; vylo najevo, e tuto nemoc zpsobovalo i to, e senkdo dotkl atu i nkter jin vci, kter se dotkal i kter pouval nemocn.30

Je s podivem slyet to, co vm musm povdt - ale nevidl to tolik lid a nevidt to j sm na vlastn oi, sotva bychse tomu odvil uvit a tm mn o tom pst, i kdybych to byl slyel od jakkoli dvryhodnho lovka. km vmtedy, e ona vlastnost moru it se z jednoho lovka na druhho - jak o tom vypravuji - byla tak siln, e se tatochoroba nepenela jen z lovka na lovka, ale stailo - jak se mnohokrt ukzalo -, aby se vci njakhonemocnho i lovka, jen na tuto nemoc zemel, dotkl i njak tvor nepatc mezi lidi, a nejenom se nakazil, ale nemocho v pevelice krtk dob skltila. O tom jsem mimo jin ppady - jak u jsem ped chvl ekl - nabyl na vlastn oitakovto zkuenosti: na ulici byly vyhozeny hadry njakho chuasa, jen zemel na tuto chorobu, a tu se stalo, e k


Page 8


nim pili dva vepi, kte se v nich podle svho zvyku velmi ryli a hrabali nejprve rypkem a potom i tesky; za hodinkunato se vak u trochu potceli, jako by poili jedu, a pak se oba dva svalili na hadry, kter ke svmu netst kubali. Z takovchto a z mnoha jinch ppad, podobnch nebo jet horch, zrodily se pak rzn obavy a smylenky vhlavch tch, kte zstali naivu, a skoro vechny posedl velmi krut zmr - toti vyhnout se nemocnm a uprchnoutped nimi a jejich vcmi, nebo kad doufal, e se tak sm zachrn. Nkte se domnvali, e se d tto chorob elit tm, e budou stdm t a zeknou se veho nadbytku. I vytvoili sispolenosti a ili odloueni od vech ostatnch; usadili se a zaveli se v domech, kde nebyl dn nemocn a kde sedalo lpe t, povali zde velmi stdm nejjemnjch pokrm a nejlepch vn, vyhbali se jakmukoli pepychu,nechtli, aby je nkdo piel navtvit, nepli si slyet zven dn zprvy o smrti a o nemocnch a tak tu pobvali zazvuk hudby a pi zbavch, kterch si mohli dopt. Nkte byli opanho mnn a tvrdili, e nejzaruenjm lkem na tuto chorobu je hodn pt, uvat si, chodit zazpvu psn a uprosted ert na prochzky, ukjet pokud mono kadou choutku a smt se a vysmvat se vemu, co sedje. A jak to kali, tak tak dlali, co mohli; dnem i noc putovali z hospody do hospody, pili nadmru a bez mry anavc jet lezli do cizch dom, sotvae tam vyenichali nco, co by jim pilo k chuti i zpsobilo jim zbavu. Mohli to docela snadno dlat, nebo kad - jako by u neml dl t - se vzdal svch vc tak jako sebe sama: vtinadom se proto stala majetkem vech a cizinec, jen do nich veel, ponal si tu tak, jako si tu pedtm ponal jejichvlastn pn.31

Ale i pi zveckch pedsevzetch se vyhbali nemocnm, jak mohli. Za tohoto strdn a souen skoro pln upadla a poklesla v naem mst ctihodn vnost zkon jak boskch, taklidskch, protoe ti, kdo je mli spravovat a vykonvat, bu zemeli jako ostatn lid, nebo byli nemocn, i zstali bezvech pomocnk, take nemohli svj ad vykonvat a kadmu bylo tedy dovoleno, aby si dlal co chce. Mnoz jin zachovvali mezi tmito dvma druhy lid stedn cestu, neomezovali se v jdle tak jako ti prvn, ani seneoddvali pit a nevzanostem jako ti druz; uvali podle chuti do sytosti veho a neuzavrali se, nbr chodili naprochzky. V ruce nosili nkte kvtiny i vonn byliny i rzn druhy koen a co chvli si je pidrovali u nosu, jetomli za to, e nejlpe je osvovat mozek takovmito vnmi; vzduch toti pln ztkl a pchl puchem mrtvol, nemoc alk. Nkte smleli krutji (jako by to bylo snad jistj) a kali, e proti moru nen lepho lku a nic tak dobrho jakoutci ped nm; z t piny se proto nestarali o nic jinho ne o sebe a mnoho mu a pan opustilo sv msto, svdomy, svj kraj, sv pbuzn a svj majetek - a vyhledvalo ciz nebo sv venkovsk statky, jako by je nemohldostihnout hnv bo, trestajc tmto morem lidsk nepravosti, a u byli kdekoli, a jako by hnv bo zamlelpostihnout jenom ty, kte mekali za hradbami svho msta, anebo jako by byli toho mnn, e nikdo nem zstat vmst a e nadela kadmu jeho posledn hodinka. Tebae vichni tito lid rznch nzor nezemeli, pece jen se vichni nezachrnili. Naopak, mnoho lid sdlejcch teni onen nzor se roznemohlo, protoe jet v dob, kdy sami byli zdrvi, dali pklad tm, kte byli zdrvi i te, a hynulinyn oputni skoro vemi lidmi. Nehled k tomu, e se jeden oban ttil druhho, e se skoro dn soused nestaral o druhho a e se i pbuzn buvbec nestkali, anebo jenom zdka, a to jet na dlku, toto souen naplnilo due mu a en takovou hrzou, ebratr opoutl bratra, strc synovce, sestra bratra a asto i ena opustila svho mue - ba co je jet hor a skoroneuviteln - otcm a matkm se oklivilo navtvovat a obsluhovat sv dti. A tak tomu nesetnmu mnostv mu a en, kte onemocnli, nezbvalo jin pomoci ne pomoc milosrdnch ptel(a tch bylo mlo) anebo lakomho sluebnictva, kter lkala k slub tun32

a nestydat mzda, akoli pesto prese vecko i tchto lid nebylo mnoho. Byli to vesms lid obhroubl a navc neznalitakovchto slueb, take neposlouili nim jinm ne tm, e podali nco, co si nemocn pli, anebo pihleli, jakumraj. A mnohokrt se stalo, e pi takovto slub kvli vdlku zahubili sami sebe. Z toho, e nemocn opoutli jejich soused, pbuzn a ptel a e byl nedostatek sluebnictva, vzeel pak obyej,pedtm skoro vbec neslchan, e si dn, nemocn ena, a u byla jakkoli pvabn i krsn i urozen, nedlalastarosti s tm, e mla k obsluze mue, a u byl jakkoli, mlad i star - a e ped nm beze studu odhalovala kteroukolist tla stejn tak, jako by to byla uinila ped enou, jeliko to vyadovala pi jej nemoci nutnost: a to mon bylopinou, e ony eny, je se uzdravily, byly potom mn poestn. Mimoto zachvtila smrt i mnoho takovch lid, kte by byli mon vyvzli, kdyby byli bvali oeteni; a tak proto, ese nemocnm nedostalo vhodn pe, i proto, e mor velmi dil, bylo v mst takov mnostv lid umrajcch ve dne vnoci, e kad trnul, kdy o tom slyel, nato potom kdy to vidl. Z t piny se tedy skoro musely zrodit mezi tmi,kte zstali naivu, takov mravy, je se pily mrav dvjm. Bvalo zvykem (jak to vdme ostatn jet dnes), e se v dom zemelho schzvaly eny z pbuzenstva a zesousedstv a e tam plakaly s enami, je byly mrtvmu nejbli; pbuzn a soused se zase shromdili spolu s jinmimany ped domem zesnulho a podle toho, k jakmu stavu zesnul patil, pilo sem knstvo, nae ti, kte bylistejnho stavu jako mrtv, odnesli na ramenou zesnulho s pohebn obadnost uprosted voskovic a zpv dokostela, jen si nebotk vybral ji ped smrt. Kdy se ovem zvtila krutost moru, tyhle vecky obyeje bu pln, nebo vtm dlem pominuly a na jejich mstonastoupily nov. Umrajc toti nejenom nemli kolem sebe mnoho en, ale bylo i mnoho takovch, kte odeli z tohoto


Page 9


ivota bez svdk. Bylo tedy velice poskrovnu tch, nad nimi jejich pbuzn alostn zanakali a prolili hok slzy, anamsto toho nyn nastoupil smch, erty a drun zbavy - zvyky, je si kvli zdrav brzy a znamenit osvojily pan,nechvajc stranou enskou soucitnost. Vzcn kaz byl, kdy mrtvolu doprovzelo do kostela deset nebo dvanct soused - to jet nebyli ctihodn avzneen man, nbr jaksi druh hroba, pochzejcch z drobnho lidu, kte si dvali kat pochovvai; konalityto sluby za penze, nosili mry33

kvapnm krokem - a to nikoli do onoho kostela, kter si nebotk ped smrt uril, ale nejastji do toho, kter bylnejble. Za mrami pak chodvali tyi nebo est kn s nkolika svcemi a leckdy vbec bez svce. Tito kn se vakpli neunavovali dlouhmi a slavnostnmi obady, ale za pomoci onch hrobnk kladli nebotka do toho przdnhohrobu, kter byl nejble po ruce. Pohled na drobn lid a tak na velkou st stednch vrstev byl jet alostnj. Snad nadje, snad bda je nutilyzstat doma, a protoe byli pod ve styku se sousedy, upadali do nemoci denn po tiscch; a jeto je tak nikdoneobsluhoval a nijak neoetoval, umrali naveskrz bez monosti zchrany. Ve dne v noci hynulo mnoho lid na veejnulici a mnoz z tch, kte sice zameli doma, dvali zvst o sv smrti teprve zpachem rozkldajcho se tla. A mrtvch i umrajcch - vude plno. Vtin z nich poslouili soused, hnni k tomu jednak strachem, aby jim neukodil rozklad mrtvol, jednak soucitem,kter mli se zesnulmi. Bu sami, nebo s pomoc nosi - jestlie je mohli sehnat - vyneli ze svch domk tlazemelch a kladli je ped vrata, take ten, kdo el okolo, mohl jich tam obzvlt rno vidt nesetn mnostv: potomteprve poslali pro mry, ale byly i takov ppady, e pro nedostatek mr byli nebotci kladeni na njak prkno. A jedny mry nesly astokrt dva i ti nebotky pohromad, ba bylo by se dalo napotat i mnoho takovch mr, nanich spovala manelka se svm chotm, dva i ti brati nebo otec a syn i tak podobn. A nesslnkrt dolo ktomu, e pro nkoho li dva kn s kem a tu se za nimi pustili nosii s temi nebo tymi mrami a nkde, kde se kndomnvali, e maj pohbt jednoho mrtvho, mli jich potom k pohbvn est i osm a leckdy i vc. Proto tak nikdoneprokazoval tmto zesnulm ctu jedinou slzou i svkou i doprovodem na posledn cest. Vci naopak dosply takdaleko, e se nikdo o umrajc lidi nestaral vc, ne by se dnes starali o kozy. A tak velmi zeteln vylo najevo to, co bybyl pirozen bh vc drobnmi a dkmi strastmi nikdy nemohl ukzat mudrcm, e toti vecko je teba snettrpliv a e velikost trap me uinit i z nemudrc lidi odevzdan a bezstarostn. Kdy se ukzalo, jak mnostv je nebotk, kte byli ke kadmu kostelu kad den a takka kadou hodinu pineni,a kdy se u na hroby nedostvalo svat pdy zvlt proto, e pedtm chtli dt kadmu podle starobylho zvykujeho msto, zaaly se msto toho na hbitovech - nebo vude bylo u plno - kopat obrovsk jmy a do nich byli kladenipinen nebotci po stovkch.34

Byli sem ukldni tak, jako se nakld v lodch zbo - vrstva na vrstvu; kadou vrstvu posypali trochou zem a takpokraovali, a byla jma pln. Abych vak neel do vech podrobnost naich utrpen, je tenkrt postihla msto, pravm, e ony zl asy, je na npily, neuetily proto o nic mn a v niem jeho okol, kde v roztrouench vsch (ponechme-li stranou opevnnmsta, kter se i ve sv malosti podobala mstm) a v polch umrali bdn a nuzn rolnci a jejich rodiny; umrali bezjakhokoli oeten lkaem i bez pe sluebnictva na cestch, na obdlanch polch a doma, ve dne v noci, ba hynuline jako lid, ale skoro jako dobytek. Proto se mravy venkovan uvolnily stejn tak jako mravy man; nestarali se o sv vci a zleitosti, naopakvichni jako by oekvali smrt toho dne, jeho jitra se doili, snaili se ze vech sil nikoli o to, aby pomhali na svtbudoucm plodm dobytka, zem a svch nkdejch prac, ale o to, aby spotebovali ve, co bylo po ruce. Tak sestalo, e z chlv, kam patili, byli vypuzeni voli, osli, ovce, kozy, vepi, slepice, dokonce i psi - lovku nejvrnj - apotulovali se, jak jim bylo libo, po polch, kde dosud stlo oputn obil, nejenom nesklizen, ale i nepoat. A mnohzvata - jako by mla rozum - vracela se syt na noc dom, kdy se pes den napsla, ani je musel hnt past. Co jet dodat - kdy opustme venkov a vrtme se do msta -, ne-li to, e krutost nebe a snad zsti tak lid bylatakov, e za zdmi msta Florencie - jak se m za jist, vzhledem k prudkosti morov choroby a okolnosti, e mnohonemocnch bylo patn oetovno i oputno ve svch bdch, jeliko zdrav mli strach - zahynulo od bezna doervence pes sto tisc lidskch tvor. Nebt morov rny, nikdo by si byl mon ani nepomyslil, e msto mlo tolikobyvatel. Kolik velikch palc, kolik krsnch dom, kolik lechtickch sdel, kdysi plnch sluebnictva, pn a pan, bylonyn oputno do poslednho sluhy! Kolik starobylch rod, kolik velebohatch ddictv, co vzcnho jmn se nhleoctlo bez dnho ddice. Kolik statnch mu, kolik krsnch pan, kolik roztomilch mladk, kter by byli nejenomjin, ale sm Galenus, Hippokrates i Aeskulap uznali ze nejzdravj, sndalo rno se svmi rodii, druhy a pteli aveer u veeelo na onom svt se svmi pedky. Mn sammu u je lto probrat se tolika strastmi, i pomjm nyn onu st utrpen, kterou pominout mohu, a pravm, ejednou, kdy u to v mst dolo tak daleko, e bylo skoro bez obyvatel, selo se35

v ctihodnm kostele Santa Maria Novella (jak jsem se potom dovdl od jedn dvryhodn osoby) kterhosi ternhojitra, kdy v kostele nebyl skoro nikdo jin, sedm pan; pily na sluby bo v tmavch atech, jak si to doba dala, a


Page 10


byly to pan, je vzjemn poutalo ptelstv, sousedstv i pbuzenstv. Ani jedna z nich nepekroila dosud vkosmadvaceti let a dn z nich nebylo mn ne osmnct; kad byla moudr, z urozen krve a krsn co do zjevu,vybranch mrav i poestnosti. Povdl bych jejich prav jmna, kdyby mi v tom nebrnil zvan dvod, a to ten, e nechci, aby se nkter z nichstydla za vci, kter si vyprvly a poslouchaly a na n za chvli dojde - nebo dnes jsou z dvod svrchuuvedench mravy ponkud psnj, ne byly tenkrt; ba byly tenkrt daleko a daleko volnj nejenom u lid takstarch, jako byly ony pan, ale i u lid ve vku mnohem zralejm. Nechci tak poskytnout zminku zvistnkm (ktejsou vdy pohotov hanobit kad chvlyhodn ivot), aby mohli hanlivmi slovy sniovat poestnost onchznamenitch pan. Aby vak kad vyrozuml beze zmatku, kter prv mluv, mm v myslu dt kad z nich jmno, jezcela nebo zsti odpovd jejm vlastnostem. Prvn z nich a t nejstar dme jmno Pampinea, druh Fiammetta, tet Filomena, tvrt Emilia, pt potom Lauretta,est Neifile a posledn nikoli bez dvodu nazveme Elisa. Tyto pan se sely v jedn sti kostela - ne z njak smluven piny, ale nhodou: sedly si takka do krouku, podlouhch stonech se pestaly modlit otene a zaaly si mezi sebou vyprvt mnoho velijakch vc o tom, jak jsouasy. Po njak chvli, kdy ostatn mlely, Pampinea se takto rozhovoila: "M drah pan, slyely jste mon mnohokrt jako j, e ten, kdo se poctiv d svmi prvy, nikomu nekivd. Jepirozenm prvem kadho, kdo pijde na svt, hledt si svho ivota, uchovat jej a hjit - a tohle se uznv do tmry, e leckdo mohl beztrestn zabt lovka - jak se u mnohokrt stalo -, aby uchoval ivot sob. A jestlie topipoutj zkony, kter se staraj, aby se kadmu smrtelnku dobe ilo, o vce tedy smme my a kdokoli jin pout kzchran svho ivota prostedk, je se nasktaj, ani tm nkoho urazme? Kdykoli bedlivm okem zkoumm naechovn za dnenho rna a za jiter dvjch a kdykoli se zamyslm, jak ast jsou nae rozmluvy, vidm, a vy to metevidt rovn, e kad z ns m obavy o svj ivot. Nedivm se tomu, ale kdy uvm, e vechny se po ensku dsme,tu jsem velice pekvapena, e se nesname odpomoci njak tomu, eho se kad z ns boj.36

Pipad mi to, jako bychom zde mekaly jen proto, abychom mohly i musely vidt na vlastn oi, kolik mrtvol bylouloeno do hrobu, a slyet na vlastn ui, zda ti mnii tady, jejich poet je stle men a men, zpvaj sv hodinky vpslunou dobu, i abychom kadmu, kdo se tu objev, ukazovaly svm atem, jak velik jsou nae starosti a kolikjich je. A vyjdeme-li odtud, pak bu vdme, jak kolem ns nos mrtv i nemocn, anebo spatme ty, kter pravomocveejnch zkon odsoudila za njak poklesky do vyhnanstv, ale kte se - jako zkonm na posmch - toulaj ponaem mst a pchaj hnusn nsilnosti, protoe vd, e jejich vykonavatel jsou bu mrtvi, nebo nemocni. Nebovidme chtru naeho msta, kter je rozplena na krv a k si pochovvai, jak se k naemu utrpen projd na konipo mst a potupnmi psnikami nm pipomn nae strasti. A neslyme nic jinho ne Tihle a tihle zemeli! neboTihle a tihle umraj! a vude bychom slyely bolestn nky, kdyby jet ili lid, kte by mohli nakat. A kdy se pak vrtm dom - nevm, dje-li se vm to jako mn - a z celho poetnho sluebnictva najdu doma jenjedinou svou sluebnou, tu na mne padne strach a j ctm, jak se mi je kad vlsek. A kamkoli se hnu a kdekolimekm, vude se mi zd, e vidm stny tch, kte zemeli a kte mne ds nikoli tmi tvemi, jak mli zaiva, alestralivm vzezenm, o nm nevm, jak ho tak nenadle nabyli. Z tchto pin se nectm dobe ani venku, ani doma, a to tm spe, m vce vidm, e nikdo, kdo ml monost odebratse nkam, jako ji mme my, nezstal zde krom ns. A postehla jsem a slyela jsem astokrt (pokud tu pece jennkdo zbyl), e ti, kdo zstali, nedlaj rozdlu mezi tm, co je poestn a nepoestn, a jestlie dostanou chu, sami i vespolenosti, pchaj ve dne v noci to, co jim skt nejvt vyraen. A nejenom lid, kte nesloili slib, ale i lid zavenv kltech si namlouvaj, e se pro n hod to, co pro jin, a e jim to nen zapovzeno; zpronevili se eholm, oddalise smyslnm rozkom a stali se prostopnky a zhralci a domnvaj se, e takto se zachrn. A jestlie tomu tak je, co je zejm na prvn pohled, co tu dlme? Na ekme? O em snme? Pro jsme liknavj alhostejnj ke svmu zdrav ne vichni ostatn oban? Domnvme se, e nemme takovou cenu jako ostatn, i sisnad myslme, e n ivot je spjat s nam tlem pevnjm poutem ne ivot ostatnch a e se tedy nemusme starat onic, co by jej dokzalo naruit? Mlme se, klameme se! A jak jsme hloup, e si to myslme! Sta jen37

pomyslit, jakou spoustu a jakch mladk a pan zahubil tento krut mor. Nechceme-li proto z malomyslnosti inedbalosti upadnout do toho, emu bychom se snad mohly pi dobr vli vyhnout, soudm, a nevm, budete-li s mmnzorem souhlasit, e nejlpe by bylo, kdybychom vechny, jak tu jsme, odely z msta, co udlalo u mnoho jinchped nmi, a kdybychom uprchly ped nepoestnmi pklady ostatnch jako ped smrt; odebraly bychom se poestnna sv venkovsk sdla, jich mme kad hodn, a tam bychom se oddvaly radostem, vesel a zbav, pokud by tolo, ani bychom njak pekroily mez rozumu. Tam je slyet zpvat ptky, tam je vidt, jak se zelenaj kopce a roviny, jako moe se tam vln pole pln obil, roste tamna tisc druh stromov a samo nebe je tam milostivj - nebo a rozhnvno, neupr nm sv vn krsy, je jsoumnohem pvabnj na pohled ne przdn zdi naeho msta. Krom toho veho je tam svej vzduch, vech vc,jich je v tchto dobch teba k ivobyt, je tam daleko vc a vech trampot je tam daleko mn. Tebae i rolnci umrajjako man, je tam pece jen o tolik mn nepjemnost, o kolik je tam mn dom a obyvatel. Vidm-li to dobe i z druh strany, pak meme po pravd ci, e zde nikoho neopoutme, ba naopak, e oputny jsmespe my, protoe nai lid bu zemeli, i uprchli ped smrt a zanechali ns tu samotn v takovm alu, jako bychomani nebyly jejich.


Page 11


Nikdo nm proto neme kvli tomuto zmru nic vytat, ba kdybychom se jm nedily, mohla by ns stihnout bolesta zrmutek a mon e i smrt. Bude-li vm to tedy vhod, myslm, e bychom dobe udlaly, kdybychom pikzaly svmsluebnm, aby pily za nmi se vm potebnm, a vypravily se pobvat jednou zde, ztra onde. Budeme se veselit aradovat, jak jen to v thle dob pjde, a to tak dlouho, dokud nespatme (nestihne-li ns ovem dve smrt), e nebesaudlala u thle pohrom konec. Chtla bych vm jet pipomenout, e je vhodnj ve cti odejt ne tu pobvat - jako vtina en - v necti." Ostatn pan vyslechly Pampineu a nejenom schvlily jej radu, ale protoe touily zadit se podle n, zaaly si hnedmezi sebou povdat o podrobnostech, jak to udlat - jako by u mly rovnou vstt a rue se vydat na cestu. Filomena, je byla z vech nejrozvnj, vak pravila: "Pan, akoli to, co nm vyprvla Pampinea, bylo znamenit eeno, nen jet teba se ukvapovat, jak to podle mhozdn chcete udlat vy. Nezapomete, e vechny jsme eny, a ani jedna z ns38

nen tak dtinsk, aby dobe nevdla, jak rozumn si ponaj eny, kdy jsou spolu samy, a jak chyte si umj vstbez pomoci mue. Jsme nestl, svvoln, podezvav, malomysln a bojcn, a proto se velmi bojm, e se tatospolenost rozpadne pli brzo a s men ct, ne by se na ns sluelo, jestlie si budeme vldnout jen my samy. Jeproto dobe postarat se o tohle, dv ne se do neho pustme." Tu pravila Elisa: "Muov jsou skuten hlavou en a bez jejich zen dospje mlokdy njak nae dlo k dobrmu konci. Kde vaknjak takov mue zskat? Kad vme, e vtina mu z naich rodin je mrtva. Z tch, kte zstali naivu, je jeden zdea druh onde, pohybuj se v rznch spolenostech, ani my vme kde, a prchaj ped tm, emu se sname uniknout imy. Prosit o to jin mue se nehod, nebo jestlie chceme jt za svou zchranou, musme najt vhodn zpsob, jak toudlat, aby tam, kam se chceme odebrat za zbavou a oddechem, nethly se za nmi mrzutosti a pohoren." Zatmco pan takto rozmlouvaly, veli pojednou do kostela ti mlad mui, z nich nejmladmu nebylo vak mn neptadvacet let a v nich nemohla ani zkaen doba, ani ztrta ptel i rodi, ani strach o vlastn ivoty uhasit, ba anizchladit lsku. Jeden z nich se jmenoval Pamfilo, druh Filostrato a posledn Dioneo. Vichni byli velmi mil a zpsobna za tchto velikch zmatk nalzali nejvt tchu v tom, e vyhledvali sv pan, je nhodou byly vechny ti mezionmi sedmi, o nich byla e, a z nich nkter byly s nktermi mladky spznn. Pan je spatily dve, ne mladci uvidli je, a Pampinea s smvem pravila: "Hle, tstna je naemu ponn naklonna a posl nm rozvn a ack mladky, kte nm budou rdi dlat jakvdce, tak sluebnky, nebudeme-li vhat a pijmeme je do svch slueb." Neifile cel ve tvi zrudla studem, protoe jeden z onch mladk ji miloval, a pravila: "Pampineo, proboha, rozva dobe, co k. Vm velmi dobe, e o kadm z nich lze ci jen to nejlep. Vm, e bydokzali jet vt vci, ne je tato, a jsem i toho mnn, e by dovedli dlat dobrou a poestnou spolenost nejennm, ale jet krsnjm a milejm panm, ne jsme my. Ale protoe je veobecn znmo, e jsou zamilovan donkterch pan, je jsou mezi nmi, bojm se, aby je bez na i jejich viny nestihly pomluvy a vtky, jestlie je vezmemes sebou."39

"Co na tom?" prohlsila Filomena. "Jestlie nkde poestn iju a jestlie nemm kvli tomu vitky svdom, a si kkdo chce co chce. Bh a pravda uchop zbra za mne. Jen kdyby u byli ochotni jt s nmi, abychom mohly opravdu ci- jak to pravila Pampinea -, e tstna na vprav peje." Kdy ostatn slyely, jak vhodn promluvila, nejenome nemly dn nmitky, ale vechny svorn prohlsily, e bymladci mli bt zavolni, aby jim pan mohly povdt svj mysl a poprosit je, aby jim laskav dlali na tto vpravspolenky. Pampinea proto neekla u ani slovo, vstala, a jeto byla s jednm z nich pokrevn spznna, zamila k mladkm, ktetu stli a dvali se na pan. S veselou tv je pozdravila, povdla jim o svm zmru a jmnem ostatnch pan jepoprosila, aby se s istmi a bratrskmi mysly stali jejich spolenky. Mladci si zprvu mysleli, e je pan chtj povodit za nos, kdy vak vidli, e pan mluv vn, odpovdli vesele, e jejim to vhod, a bez okolk se ped svm odchodem umluvili na tom, co je teba zadit k odjezdu. I dali dn nachystat ve potebn, poslali to naped tam, kam se hodlali vydat, a za rozbesku ptho rna, to jest vestedu, pan s nkolika svmi slukami a ti mladci se svmi temi sluhy opustili msto a vydali se na cestu. Nebyli odmsta jet ani dv mal mle, kdy dorazili k mstu, je si pedtm vybrali. een sdlo leelo na malm kopeku ponkud vzdlenm od naich silnic a porostlm rznmi stromy a kovisky,jejich list se zelenalo, take na bylo milo pohledt. Na vrcholu kopce stl palc s krsnm a velikm ndvomuprosted, s lodiemi, sly a komnatami, z nich kad byla sama o sob pekrsn a vyzdoben pozoruhodnmiveselmi malbami: vkol se rozkldaly trvnky a lbezn zahrady, studny s nesmrn sv vodou a sklepy plndrahocennch vn, co by bylo bvalo vhod spe velkm pijkm ne stdmm a poestnm panm. K nemalmu poten shledala t spolenost, je prv dorazila do palce, e vude je uklizeno, v komnatch e jeustlno a vechno e je pokryto stm a kvty, je rostou v tom obdob. Kdy si po pchodu sedli, pravil Dioneo, jen vynikal nad ostatn jinochy lbeznost a vtipnost: "Pan, pivedl ns sem spe v rozum ne nae obezetnost. Nevm, co vy zamlte pot se svmi starostmi, ale j tysv zanechal ve mst, jet ne jsem vyjel z jeho bran, a proto se bu rozhodnte, e se budete se mnou radovat, smta zpvat - pokud to,


Page 12


40 jak km, odpovd va dstojnosti -, anebo m propuste, abych se mohl vrtit ke svm starostem a zstat vsuovanm mst." Pampinea, jako by byla rovn zaplaila vechny sv starosti, mu zvesela odvtila: "Znamenit mluv, Dioneo. ijeme radostn, vdy jsme uprchli ped smutkem. Le vci, je nemaj dn d, nemajani dlouhho trvn, a kdy u jsem j zaala rozmluvu, kter dala podnt k utvoen tto krsn spolenosti, musmmyslet i na to, jak by nae veselen mohlo pokraovat. Soudm proto, e je nezbytn, abychom se navzjem dohodli,kdo nm bude vldnout; my ho budeme ctt a poslouchat jako nejvtho pna a on bude myslit jen na to, jak by senm postaral o vesel ivot. Aby vak mohl kad okusit thu starost spolu s radost z vladaen a aby nikdo, a u pat k t i on stran, nemohldruhm zvidt, e vladaen neokusil, navrhuji, aby ono bemeno a pocta bylo kadmu pieno na jeden den. Kdobude prvn, to nech je ureno na spolenou volbou. Kdo nastoup po nm to nech ur v hodin veern podle svlibosti ten i ta, kter vladaila onoho dne. Ten, kdo povldne, a po celou dobu sv vldy rozhoduje a ustanovujemsto i zpsob, jak mme t." Tato slova se vem nesmrn zalbila a Pampinea byla jednohlasn zvolena vladakou pro prvn den. Filomena sehonem rozbhla k jednomu vavnu, nebo asto slchala vyprvt, jak cti zasluhuje jeho list a jakou est propjujetomu, kdo je jm po zsluze ovnen; utrhla z nho nkolik sntek, uvila z nich pkn a dstojn vnec a vloila jejvladace na hlavu. Tento vnec pak zstal i u vech ostatnch po celou dobu, co trvala tato spolenost, zjevnmodznakem krlovsk vldy a svrchovanosti. Pampinea, je se tedy stala krlovnou, pikzala, aby vichni umlkli, pak si dala zavolat sluhy t mladk a tyisluebn vech pan a pravila za veobecnho mlen: "Hodlm vm vem, jakoto prvn, dt pklad, jak by nae spolenost postupujc od dobrho k lepmu mohla dn aradostn a bez veker hanby t a trvat, pokud bude chtt. Proto tedy pedevm ustanovuji Dioneova sluhu Parmenasvm sprvcem a svuji mu starost a pi o vechnu nai ele a o ve, co pat ke slub v snch. Chci dle, abySirisco, sluha Pamfilv, byl nam nakupovatelem a pokladnkem a aby byl posluen rozkaz Parmenovch. Tindaronech peuje o komnaty Filostrata a druhch dvou mladk, nebo ostatn budou zaneprzdnni svmi povinnostmi anebudou se o n moci starat. Moje Misia a Filomenina Licisca budou41

napod v kuchyni a budou zde peliv pipravovat pokrmy podle toho, jak jim pike Parmeno. Pejeme si dle, aby seLaurettina Chimera a Fiammettina Stratilia bedliv staraly o podek v enskch komnatch a dbaly o istotu vude,kdekoli budeme. Hlavn vak si pejeme a naizujeme, aby se kad, a u jde kamkoli a a u se odkudkoli vrac, a vidi sly cokoli, steil pinst nm zven jinou zprvu ne veselou, je-li mu nae pze mil." Kdy udlila tyto povechn rozkazy, je vichni schvalovali, povstala vesele a pravila: "Jsou zde zahrady, jsou zde louky, je zde mnoho jinch lbeznch mst, kam se me kad po sv libosti a ke svmupoten vydat; a vak ude devt hodina, nech je kad zde, aby mohl ve v svesti pojst." Kdy nov krlovna propustila veselou spolenost, vydali se mladci s krsnmi panmi volnm krokem do zahrady:cestou vedli pjemn ei, vili si krsn vnce z rozlinho list a zpvali milostn psn. Pobyli v zahrad tak dlouho, jak jim to dovolila krlovna, nae se vrtili dom a shledali, e se Parmeno velmi horlivujal svho kolu, nebo kdy veli do pzemn sn, spatili prosten stoly, pokryt blostnmi ubrusy, na nich e,je vypadaly jako ze stbra, a ve pohzen kvty kruinky. Na krlovnino pn byly vem polity ruce vodou a podlepoad, je uril Parmeno, usedli vichni ke stolu. Byly pineseny umn pipraven pokrmy a velice jemn vna a ti sluhov se jali nehlun obsluhovat u stol. Kadml radost, e ve bylo hezky a dn uspodno, a vichni jedli zvesela a uprosted lbeznch ert. Kdy bylo sklizeno ze stol, pikzala krlovna, aby byly doneseny hudebn nstroje, nebo vechny pan jako ivichni mladci umli tanit a nkte z nich umli i znamenit zpvat a hrt. Dioneo se pak na krlovnin pkaz chopilloutny a Fiammetta violy a zaali lahodn hrt pse k tanci. Krlovna proto poslala sluebnictvo jst a s ostatnmipanmi a dvma mladky la volnm krokem do kola a zaala tanit. Kdy bylo po tanci, zaali vichni zpvat lbezn avesel psn. Tm zpsobem trvili as tak dlouho, a se krlovn uzdlo, e nadeel as k odpolednmu spnku. Propustila tedyvechny; ti mladci odeli do svch oddlench komnat, kde byla uchystna lka a vude leelo plno kvtin jako vjdelnm sle. Podobn tomu bylo i v komnatch pan. Vichni se svlkli a ulehli k odpoinku. Krtce po tom, co odbila tet hodina, krlovna vstala, dala vzbudit ostatn panjako 42

i mladky - tvrdc, e je kodliv ve dne pli spt -, nae se vichni vydali na louku, kde rostla vysok zelen trva akam odnikud nemohlo proniknout slunce. Vanul zde pjemn vtk a krlovna projevila pn, aby si vichni sedli vkruhu do trvy. Pot takto promluvila: "Jak vidte, slunce stoj vysoko a vedro je velik. Nen slyet nic ne cikdy nahoe v olivch. Proto myslm, e by bylopoetil, kdybychom li v tto chvli nkam jinam. Zde je hezky a sve, jsou tu - jak vidte - hrac stolky a achy, takese kad me bavit podle toho, co je mu nejmilej. Jestlie se vak pidrte mho nzoru, nebudeme hrt, protoe pi he se mysl jedn z obou stran rozmrz, ani z toho


Page 13


m druh strana nebo ti, kdo pihlej, njakou radost, ale strvme tuto parnou denn dobu vyprvnm pbh, come poskytnout zbavu cel spolenosti, je naslouch, co j jeden vypravuje. Sotva kad z vs pov njak malpbh, u se bude slunce sklnt, vedro polev a my si pak budeme moci vyjt tam, kam se nm bude nejvc chtt, acestou se budeme veselit. Je-li vm to tedy po chuti - a j jsem pipravena dit se tm, co je vm libo -, udlme to takto.Nelb-li se vm to, me kad a do veern hodiny dlat, co je mu nejmilej." Pan a vichni mladci byli vesms pro vyprvn. "Nue," pravila krlovna, "je-li vm to vhod, chci, aby si v tento prvn den mohl kad vybrat pro sv vyprvntakov nmt, jak si sm zvol." Nato se obrtila k Pamfilovi, jen j sedl po pravici, a lbezn mu ekla, aby nkterm ze svch pbh dal potekdalm. Kdy Pamfilo vyslechl rozkaz, jal se takto vyprvt - zatmco vichni ostatn poslouchali. PBH PRVNSer Ciappelletto oklame falenou zpovd zbonho mnicha a zeme: akoli to byl za svho ivota nejhanebnj lovk,nabude po smrti povsti svtce a je nazvn svatm Ciappellettem.Slu se, nejdra pan, aby se ve, co lovk dl, zanalo obdivuhodnm a svatm jmnem toho, jen je Stvoitelemvech vc. Mm-li proto j prvn zapot nae vyprvn, hodlm zat jednm43

z jeho div; vyslechnme je, nebo tm se upevn nae nadje v nho jakoto v pevn toit, a my pak povdybudeme velebit jeho jmno. Je pece najev, e vechny pozemsk vci jsou pomjejc a smrteln a krom toho - jeliko jsou samy o sob i mimosebe sam nesnz, starost a nmaha - podlhaj nesslnm nebezpem, take my smrtelnci, ijc mezi nimi a z nich,nemohli bychom ani uprosted nich t, ani se jim vyhnout, kdyby nm k tomu neposkytovala slu a obratnost zvltnmilost bo. Nesmme si vak o n myslet, e na ns a do ns sestupuje za njak nae zsluhy. Pramen z jeho vlastndobrotivosti a vyvolvaj ji svmi prosbami ti, kte byli sice smrteln jako my, ale za svho ivota se sprvn dili jehopikznmi, take nyn se stali vnmi a blaenmi jako On, nebo my - neodvaujc se vznet sv prosby ped tvtak velikho soudce - sdlujeme vci, o nich mme za to, e nm prospj, tmto vnm a blaenm jakotoprostednkm, kte ze zkuenosti znaj nai kehkost. Jeliko vak bystrost naeho smrtelnho oka neme nikterak proniknout do tajemstv bosk mysli, nahlme tm vce,jakou milosrdnou dobrotivost k nm je naplnn. On, stane-li se nkdy, e ns oklame nae domnnka a my si zvolmeza pmluvho u jeho majesttu nkoho, kdo jm byl uvren do vnho zatracen. Avak On, jemu nen nic tajno,ohl se spe na istotu srdce prosebnka neli na jeho nevdomost nebo na zavrenost pmluvho, jej jsme prosili(jako by tento pmluv byl blaen ped jeho tv), a vysly ty, kte se k nmu modl. To vecko se zeteln projev v pbhu, kter vm zamlm vypravovat. Zeteln pravm, nebo pihlm ne k soudubomu, ale k soudu lid. Vypravuje se tedy, e se velmi bohat a tuze velik kupec Musciatto Franzesi stal rytem a ml se vypravit doToskny s messerem Karlem Bezzemkem, bratrem francouzskho krle, kterho o to podal a kterho k vprav pimlpape Bonifc. Kdy vak zjistil, e jeho zleitosti - jak to bv u obchodnk - jsou zde a onde velmi spletit a e jenelze snadno ani rzem vydit, rozhodl se, e je sv nkolika osobm. Se vemi si vdl rady, jen v tom si nebyl jist - koho by ml povit, aby mu vymhal dluhy u nkolika Burgunan. Pinou tto nejistoty byla povst, e Burgunan jsou lid hateiv, nepoctiv a vrolomn, a proto si Musciattodlouho lmal hlavu, kde by nael tak niemnho lovka, na nho by se mohl aspo trochu spolehnout, e dokevyzrt na niemnost Burgunan.44

A co tak o tom neustle pemlel, vzpomnl si na mue, kter ho asto navtvoval v jeho dom v Pai. Slul serCiapperello z Prata, a jeto byl mal postavy a hodn se fintil, usuzovali Francouzi, e Ciapperello vlastn znamenCeparello, m se chce ci cappello, to jest vnec v jejich ei - a protoe Ciapperello byl drobn postavy, jak jsme uekli, nekali mu Cappello, nbr Ciappelletto. Byl proto vude znm jako Ciappelletto a mlokdo vdl, e se vlastnjmenuje ser Ciapperello. ivot tohoto Ciappelletta vypadal takto: Protoe byl notem, nramn se stydl, kdy mu pili na to, e nkter jeholistina (akoli jich mnoho nevyhotovil) je prav. Byl by toti falench listin nadlal, kolik by byl kdo chtl, nebodaleko radji listiny zadarmo padlal, ne vyhotovoval za velk poplatek listiny sprvn. Nejvt poten mu dlalo,kdy mohl podvat kiv svdectv, a ho o n nkdo dal nebo nedal - a protoe se v tchto dobch nramn vilona psahy, neostchal se psahat kiv; dk tto niemnosti pak vyhrval v tolika rozepch, v kolika ho vyzvali, abypsahal, e k na svou vru pravdu. Obzvltn zalben nalzal v tom - a tuze horliv se vdy pitom snail -, kdy mohl vyvolat mezi pteli a pbuznminebo njakmi jinmi osobami zlou krev, neptelstv a pohoren. A m vt zlo z toho vzelo, tm vt z toho mlradost. Kdy ho nkdo vybdl k njak vrad i k njakmu jinmu zlosynstv, nikdy neekl ne a velmi rd el. Baastokrt se stalo, e ochotn mordoval a vradil lidi vlastnma rukama. Bohu a svatm se rouhal pevelice a kadmalikost ho dovedla tak rozkatit jako mlokoho druhho. Do kostela nechodil nikdy, svtostmi pohrdal a mluvil o nich hanliv jako o mrzkch vcech. Zato naopak rdnavtvoval krmy a jin hanebn msta a asto tam chodval. eny miloval asi tak jako pes hl, zato zvrcenou lskou


Page 14


se kochal vc ne kterkoli jin zvrhlk. Dokzal loupit a krst a tvit se pitom jako svat, byl rout a velik pijan; kdyse mu nco zhatilo, zuil; hrl a proslul jako falen hr v kostky. Ale pro o tom tolik mluvm? Byl to prost snad ten nejhor lovk, jak se kdy narodil. Jeho spdy dlouhoochraovala moc a postaven messera Musciatta, kvli nmu brali na nho zaast ohled i lid, jim mnohokrt ublil,i dvr, kde pchal bezprv napod. Kdy se tedy messer Musciatto vzpomnl na toho sera Ciapperella, jeho ivot vten znal, usoudil, e bude naniemnosti Burgunan jako dlan. Dal si ho proto zavolat a takto k nmu promluvil: "Jak v, sere Ciappelletto, chystm se na cesty, a protoe mm45

mimo jin njak pohledvky u Burgunan, co jsou sam podvodnci, nevm o nikom lepm, komu bych svilvymhn penz od nich, ne jsi ty. Ty nem te nic na prci, a jsi-li to ochoten udlat, vymohu ti doporuen u dvoraa z toho, co vyme, ti dm slun dl." Ser Ciappelletto, jen prv zahlel a strdal ve vcech pozemskch, nahldl, e mu odchz ten, kdo byl dlouho jehopodporou a oporou, i rozhodl se bez okolk, nebo mu mlem nic jinho nezbvalo - a ekl, e rd pijm. Kdy se tedy domluvili, dostal ser Ciappelletto plnou moc a doporuujc listiny od krle a po Musciattov odjezdu sevydal do Burgundska, kde ho skoro nikdo neznal. Zde vak zaal vymhat dluhy a dlat to, pro piel, proti svmuzvyku tak vldn a mrn, e to vypadalo, jako by si nechval prchlivost na pozdj dobu. Ponaje si tedy takto, pebval v dom dvou brat z Florencie, kte pjovali na lichvsk rok a velmi si ho vili,protoe mu byl naklonn messer Musciatto - kdy tu se stalo, e Ciappelletto onemocnl. Oba brat hned k nmuzavolali lkae a ti ho oetovali a dlali vecko potebn, aby se ser Ciappelletto uzdravil. Veker pomoc vak byla marn, protoe ser Ciappelletto byl u star a zhral chlapisko, a jak kali lkai, bylo to snm den ode dne hor a hor jako s lovkem, kter u mele z poslednho. Obma bratm to bylo tuze nemil a jednou - mekajce vedle svtnice, v n leel nemocn ser Ciappelletto - zaalispolu takto rozmlouvat: "Co s nm budeme dlat?" kali si mezi sebou. "Mme na krku kvli nmu pknou nepjemnost, protoe vyhnat ho znaeho domu, kdy je tak nemocn, by byla velik hanba a projev necitelnosti - a by lid uvidli, e jsme ho nejprvepijali do domu, pak ho dali tak peliv oetovat a lit a nakonec e jsme ho z nieho nic vyhnali z domu, kdy byl nasmrt nemocn a nemohl nm udlat nic nepjemnho. Na druh stran je to vak takov niema, e se mu nebude chttvyzpovdat se ani pijmout crkevn svtost - a jestlie ume bez zpovdi, nepijmou jeho mrtvolu v dnm kostele, bahod ho do pkopu jako psa. Vyzpovd-li se ovem, stane se tot, protoe m mnoho hch, a jeden stranj nedruh, take ani jeden mnich i knz nebude mt chu, ba ani nebude moci dt rozheen. A a se to stane a a to zdejlid uvid, shluknou se, nebo se jim nae emeslo zd niemn, protoe o nm cel dny nepkn hovo; dostanouchoutky oloupit ns a budou vt: Nechceme tady u ty lombardsk psy, kter nechtj ani pijmout na46

hbitov. Zato na nae domy a mon e ns nejen piprav o vecko jmn, ale i o nae ivoty. A to u dopadne taknebo tak, jestli ten chlapk ume, skon to s nmi patn." Ser Ciappelletto leel - jak jsme u ekli - ve svtnici sousedc s tou, kde si tito dva povdali, a ml jemn sluch, jakasto mvaj nemocn lid; slyel ve, co si oba brat o nm kali - i dal si je zavolat a ekl jim: "Nechci, abyste mli kvli mn njak starosti a abyste se bli, e vm kvli mn vzejde njak koda. Slyel jsem, cojste si o mn povdali, a jsem naprosto jist, e by to dopadlo tak, jak kte, kdyby to ovem vecko muselo jt tak, jaksoudte. Dopadne to vak jinak. J jsem za svho ivota spchal tolik nepravost proti Pnubohu, e si ani nepolepm,ani nepohorm, kdy spchm jet jednu darebnost navc, ne vydechnu naposled. Opatte mi proto njakhozbonho a dnho mnicha, nejlepho, jakho tu seenete, pivete mi ho a nechte to na mn: j u se postarm osebe i o vs tak, e s tm budete spokojeni." Oba brat, akoli si od toho mnoho neslibovali, zali pesto do jednoho kltera a vydali si njakho zbonho amoudrho mnicha, kter by vyzpovdal jednoho Lombarana, jen le nemocen v jejich dom. I vybrali jim tamjakhosi staikho mnicha, jen vedl zbon a dn ivot, byl velkm znalcem Psma a k nmu vichni manchovali pevelikou a obzvltn ctu. Toho pak oba brati pivedli seru Ciappellettovi. Kdy tento mnich piel do svtnice, kde leel ser Ciappelletto, pisedl si k nmu, chvilku ho vldn utoval a pak seho zeptal, kdy se naposled zpovdal. Ser Ciappelletto se nikdy v ivot nezpovdal - ale odvtil: "Ote, mm ve zvyku zpovdat se aspo jednou v tdnu, ba byly i takov doby, kdy jsem se zpovdal nkolikrt vtdenku. Je ovem pravda, e jsem se nezpovdal od t doby, co jsem onemocnl, a to u je pes tden. Takov trpenmi zpsobila m nemoc." Tu pravil mnich: "Mil synu, dobe jsi inil a tak by to ml dlat kad. Nu, vidm, kdy se tak asto zpovd, e nebude nijak obtnvyslechnout t i poptat se t na hchy." "To nekejte, velebn brate," ekl ser Ciappelletto. "Nikdy jsem se nezpovdal tolikrt a tak asto, abych si pokadnevydal generln zpov ze vech svch hch, na n jsem si dokzal vzpomenout ode dne, co jsem piel na svt,a do toho dne, co jsem se zpovdal. Proto vs prosm, dobr mj ote, abyste se mne vyptval47


Page 15


na vecko do takovch podrobnost, jako bych se byl nikdy nezpovdal. A nijak se neohlejte na to, e jsem nemocn;mn je milej potrat sv tlo ne dlat si njak pohodl, je by mi mohlo pivolat zatracen due, kterou n Spasitelsvou krv vykoupil." Tato slova se zbonmu mui velmi zalbila, i usoudil, e je to doklad, jak dobe je due sera Ciappelletta pipraven.Velmi tedy pochvlil tento jeho zvyk a zaal se ho vyptvat, zda nkdy nezheil smiln s njakou enou. SerCiappelletto si povzdechl a odvtil mu: "Ote mj, pokud jde o tohle, stydm se vm povdt pravdu, nebo se bojm, abych nezheil skrze chlubivost." Zbon mnich mu ekl: "Jen to smle ekni. Tm, e nkdo mluv pravdu, neme pece ani pi zpovdi, ani pi jinm inu zheit." Ser Ciappelletto tedy dl: "Kdy jste mne o tom tak hezky ubezpeil, povm vm to: j jsem takov panic, jako kdy jsem vyel z matina lna." "Bh ti ehnej!" pravil mnich. "Jak dobe jsi uinil! Tv zsluha je o to vt, o vt jsi ml v tom volnost ne my aostatn, co jsme vzni njakou ehol." Pot se ho otzal, zda nevyvolal ltost Boha hchem skrze oberstv. Ser Ciappelletto zhluboka povzdechl a odpovdl, e ano a mnohokrt, nebo pr byl zvykl postit se nejen jakoostatn lid v postn dob, ale krom toho se pr postval jet nejmn ti dny v tdnu o chleb a vod. Vodu vak prpval s takovm potenm a s takovou chut, zvlt kdy byl unaven modlenm nebo po proces - jako pvaj velicepijani vno. A zaast pr touil po takovch rostlinch, z nich se d dlat salt, jako po nich tou pni, kdy pijedouna venkov. Nkdy dokonce se mu pr zdlo, e mu ten salt chutn vc, ne by ml chutnat lovku, jen se post - jakoon - ze zbonosti. "Mil synu," ekl mu na to mnich, "tyto hchy jsou pirozen a jsou velmi lehk. Nechci proto, aby sis jimi obtovalsvdom vc, ne je teba. Kadmu lovku, i tomu nejsvtjmu, chutn po dlouhm postu dobr jdlo a po dlouhnav npoj." " ne, mil ote, vy mi to kte, jen abyste m util," pravil ser Ciappelletto, "a pitom dobe vte - co i mn je dobeznmo, e ve, co konme, sloume-li Bohu, mme konati ist a bez jakkoli skvrny na dui. A pon-li si nkdo jinak- he!" Mnich byl touto odpovd nramn spokojen - i ekl: "Jsem rd, e takto sml ve sv dui, a velmi se mi lb, e m48

v tomhle ist a dobr svdom. ekni mi vak: Zheil jsi nkdy skrze lakotu? Pl sis nkdy vce, ne se slu - ivlastnil jsi nkdy nco, co jsi vlastnit neml?" Ser Ciappelletto na to odpovdl: "Ote mj, nechtl bych, abyste vyvozoval nco z toho, e mekm v dom tchto lichv. Nemm tu s nim co dlat,ba naopak, piel jsem, protoe jsem je u musel napomenout a pokrat a vytrhnout je z jejich ohavn ziskuchtivosti.Myslm, e by se mi to bylo podailo, kdyby m nebyl Bh tak navtvil. Vzte, e ne j, ale mj otec zpsobil, e jsemse stal bohem. J vak po jeho smrti rozdal vtinu jmn v almunch. Abych mohl pot nadle bt iv a abych mohlpomhat Kristovm chudm, provozoval jsem drobn obchody, nicmn pl jsem si vdycky vydlat jen proto, abychse mohl ustavin dlit s chudmi Krista napl o to, co jsem vydlal. Polovinu jsem vynakldal na sv poteby, druhoupolovinu jsem dval jim - a Stvoitel mi v tom byl tak dobrm pomocnkem, e se mi dailo m dl tm lpe." "Dobe sis ponal," pravil mnich. "A jak asto jsi podlhal hnvu?" " v tomhle jsem velice heil, to vm musm ci," odvtil ser Ciappelletto. "A kdo by se tak udrel, kdy vid den coden, jak lid pchaj nepravosti, jak se nedr boch pikzn a jak se neboj boho soudu? Mnohokrt se mi pihodilo,e jsem si pl bt radji mrtev ne bt iv a vidt pitom, jak se mlad lid enou za marnostmi, jak klej a kiv psahaj,jak navtvuj krmy, a nikoliv chrm Pn, jak chod astji po cestch svtskch ne po cestch boch." "Mil synu," ekl mu mnich, "to byl spravedliv hnv a ani za to ti nemohu uloit pokn. Nedal ses vak v njakmppad strhnout pi svm hnvu k vrad i k spln i k njak jin nepravosti?" Ser Ciappelletto na to odpovdl: "Ach bda, dstojnosti, jak se mete na nco takovho ptt? Vy, kter vypadte jako bo mu? Kdybych bval byljenom troineku pomyslil na nco takovho, co mi tu kte, myslte, e bych vil, e m Bh bude opatrovat?Takovhle kousky jsou pro darebky a zlosyny. Ne, ne, j kdy jsem takov lidi vidl, vdycky jsem jim kal: Jdi, k tBh obrt!" Tu pravil mnich: "Bh ti poehnej, mil synu, povz mi vak: nepodal jsi nkdy proti nkomu falen svdectv - i nemluvil jsi o nkompatn i nevzal jsi nkdy nco svmu blinmu bez jeho vdom?"49

"Nkdy, dstojnosti," odpovdl ser Ciappelletto, "jsem mluvil patn o svch blinch, nebo jsem ml souseda a tenk pohoren vech lid nedlal nic jinho, ne e mltil svou manelku, a j jsem o nm zle promluvil k rodim jehomanelky, nebo mi bylo t uboaky velmi lto - on ji jej mu tloukl pokad, kdy pli pil." "Nue dobr," ekl mnich, "pravil jsi mi, e jsi bval kupcem. Oidil jsi nkdy nkoho, jak to kupci dlvaj?" "Bonku, dstojnosti, to ano," odvtil ser Ciappelletto. "Nevm vak, kdo to byl. Vm jen to, e mi jednou nkdopinesl penze - dluil mi je za sukno, co jsem mu prodal - a j je bez pepotvn uloil do truhlice. Asi tak za mscjsem vak shledal, e je tam vc drobnch minc, ne mlo bt. Cel rok jsem tedy penze schovval, ale kdy jsem se ani


Page 16


pak neshledal s tm, komu patily, rozdal jsem je z lsky bo chudkm." "To byla malikost," ekl mnich. "Dobe jsi naloil s tmi penzi." Zbon mnich se ptal jet na mnoho jinch vc, ser Ciappelletto mu na vechny odpovdal tmto zpsobem, ale kdyu mu chtl mnich dt rozheen, ser Ciappelletto ekl: "Mm, dstojnosti, jet jeden hch, kter jsem vm neekl." Mnich se ho zeptal jak a ser Ciappelletto mu odvtil: "Vzpomnm si, e jednou jsem sluhovi poruil, aby v sobotu po tet hodin odpoledn uklidil dm, a nesvtil jsemtedy svatou nedli, tak jak se slu." "Ach mil synu, to je lehk hch," dl mnich. " nikoli," ekl na to ser Ciappelletto, "nekejte lehk hch, kdy pece nedli mme pevelice svtit. Vdy onoho dnepovstal z mrtvch n Pn!" "A jin hch nem?" otzal se jet mnich. "Mm, dstojnosti," ekl na to ser Ciappelletto, "mm. Jednou se to tak njak schumelilo, e jsem si uplivl v chrmuPn." Mnich se usml a ekl: "Mil synu, z toho si nic nedlej, my tam pliveme cel dny a jsme eholnci." Tu pravil ser Ciappelletto: "To je ale od vs velik nevycvlanost, protoe nic nemme dret v takov istot jako svatostnek, v nm se konajbohosluby!" Krtce a dobe, ser Ciappelletto klbosil pod takhle dokola, pak zaal vzdychat a nakonec se tuze rozplakal, nebobyl z tch, kte znamenit dovedou ronit slzy, kdykoli chtj. "Copak je ti, mil synu?" otzal se ho zbon mnich.50

A ser Ciappelletto mu odpovdl: "Ach bda, dstojnosti, zbyl mi jet jeden hch, z nho jsem se jet nikdy nezpovdal, a j se vm o nm stydmpovdt. Pokad, kdy si na vzpomenu, pli, jak vidte, a zd se mi, e se Bh nade mnou kvli nmu uritneslituje." "Ale b, synu," pravil zbon mnich. "O em to mluv? Kdyby jeden lovk ml na svdom vechny hchy, kterlid napchali a jet napchaj, co bude svt stt, a kdyby se ten lovk kl a litoval jich, jak to vidm u tebe, Bh je takdobrotiv a milosrdn, e by mu beze veho odpustil, kdyby se z nich ten lovk vyzpovdal. Povz tedy klidn, ojde." Ser Ciappelletto, nepestvaje hoce plakat, pravil: "Bda, ote mj, mj hch je pli velik a j sotva mohu doufat, e mi Bh odpust, nebudete-li za mne na svchmodlitbch orodovat vy." "Povz to bez obav," odpovdl mnich, "slibuji ti, e se budu za tebe modlit." Ser Ciappelletto vak pod jen plakal a nic nekal, a ho mnich povzbuzoval, aby se to nebl ci. Teprve kdy mnichadlouho svm plem napnal, zhluboka si pojednou povzdechl a ekl: "Ote mj, protoe mi slibujete, e se budete za mne modlit k Bohu, povm vm to. Vzte, e kdy jsem byl jetmalik, splal jsem jednou mamince." To ekl a znovu zaal hoce nakat. "Ach mil synu," pravil mnich, "to m za njak velk hch? Lid splaj Bohu cel den a on jim rd odpout, kdytoho lituj. Pro si mysl, e by ti tohle neodpustil? Nepla a uklidni se. Urit by ti odpustil, i kdybys byl jednm ztch, kte ho ukiovali, a potom projevoval takovou ltost, jakou nyn vidm u tebe." "Ouvej, ote mj, co to kte," ekl ser Ciappelletto. "M sladk mater m nosila dnem i noc devt msc v ln a vcne stokrt m chovala v nru! Pli jsem j ublil tm, e jsem j splal! Pli jsem tm zheil. Nebudete-li se za mnemodlit vy, nebude mi odputno." Kdy poslze mnich vidl, e mu ser Ciappelletto nem u co ci, dal mu rozheen a sv poehnn; a jeliko mu naslovo vil, ml ho za pesvatho lovka. A kdo by tak nevil, vida mluvit takto lovka, jen u m smrt na jazyku? Kdy bylo po vem, ekl mnich: "Sere Ciappelletto, s bo pomoc budete brzy zdrv. Kdyby vak51

Bh dopustil a povolal vai poehnanou a dobe pipravenou dui k sob, svolil byste, aby vae tlo bylo pohbeno uns?" "Ano, dstojnosti," odpovdl na to ser Ciappelletto. "Ba byl bych nerad, abych byl pohben jinde, jeto jste mi slbil,e se budete za mne modlit k Bohu. Krom toho jsem ml vdy v d v obzvltn ct. Proto vs prosm, abyste mi dalpinst, a se vrtte do kltera, ono nejopravdovj tlo Kristovo, je rno svtte na olti. Hodlm toti s vamsvolenm pijmout je a potom posledn pomazn - tebae toho nejsem hoden -, abych aspo umel jako kesan, kdyu jsem il jako hnk." Zbon mu pravil, e to rd udl, e ser Ciappelletto sprvn hovo a e mu d ve hned poslat. Tak se tak stalo. Ti dva brati, co se obvali, aby je ser Ciappelletto njak neolil, postavili se k paen, je dlilo jejich svtnici od t, v


Page 17


n leel ser Ciappelletto, a poslouchali. Slyeli a rozumli velmi dobe, co ser Ciappelletto kal mnichovi, a divnevyprskli - takov mli nutkn dt se do smchu -, kdy slyeli, z eho se zpovd. I ekli si: "Jak je to lovk, e ho ani st, ani nemoc, ani strach ze smrti, kterou u vid ped sebou, ani bze z Boha, pedjeho soudnou stolic se za chviliku octne, nedokou pimt k tomu, aby zanechal niemnost a umel jinak, ne il?" Kdy vak slyeli, jak bylo ujednno, e bude pochovn v kostele, nestarali se u o nic. Ser Ciappelletto si pot odbyl pijmn, a protoe se jeho stav stle zhoroval, pijal posledn pomazn - a brzy poklekn tho dne, co se tak dobe vyzpovdal, zemel. Oba brati za jeho penze zadili ve, co bylo teba k dstojnmu pohbu, vzkzali mnichm, aby pili podle obyejena non a rann modlitby k nebotkovi, a obstarali ve, jak se slu. Zbon mnich, kter sera Ciappelletta zpovdal, prv hovoil s pevorem kltera, kdy uslyel, e ser Ciappellettoodeel na onen svt. I dal zvonit do kapituly, a kdy se mnii shromdili, prohlsil, e ser Ciappelletto je svat mu,co pr seznal, kdy ho zpovdal. A doufaje, e Pnbh uin skrze nho mnoho zzrak, pemluvil je, aby pijalinebotka s velikou ctou a zbonost. Pevor a ostatn dviv mnii s tm souhlasili a veer se vichni vypravili dodomu, kde leelo tlo sera Ciappelletta, a odbyli tu nad nm velikou a slavnou vigilii. Rno pak, odni vichni v kome apluvily, tmajce knihy v rukou a nesouce v ele prvodu ke,52

vypravili se pro nebotka a pevelice slavn a slavnostn ho odnesli do svho kostela, nsledovni skoro vekermlidem tohoto msta, jak mui, tak panmi. Pot ho vystavili v kostele, onen zbon mnich, kter ho zpovdal, vystoupilna kazatelnu a zaal kzat zzran vci o nm, o jeho ivot, o jeho postech, o jeho panickosti a nevinnosti a svatosti.Mimo jin tu tak vyprvl i o tom nejvtm hchu, s kterm se mu ser Ciappelletto v pli pi zpovdi svil, a jak onsm tko seru Ciappellettovi dokazoval, e mu Bh odpust. Pak peel k napomnn lid, kte ho poslouchali, a ekl: "A vidte, vy lid proklet, vy zatm klnete Bohu a Matce bo a celmu rajskmu dvoru pro kad stblo, kter se vmnamane do cesty." Krom toho kzal jet mnoho jinch vc o tom, jak byl ser Ciappelletto dn a ist mu - take svmi slovy, jimvichni nbon vili, pesvdil vechny ptomn lidi z msta. Po bohoslubch proto nastal velik shon a kad elnebotkovi lbat ruce a nohy - ba roztrhali na nm cel rub a kad byl astn, kdy si ho mohl utrhnout aspokousek. Tak se to dlo po cel den - aby ho mohli vichni vidt a pijt k nmu. Kdy potom nadela noc, pochovali slavn seraCiappelletta pod mramorov nhrobek do jedn kaple a u ptho dne sem zaali chodit lid; rozhali tu svtla, modlilise k nmu, prosili ho o pomoc a podle slibu sem lepili voskov figurky. Povst o jeho svatosti a zbonosti se tak roznesla, e skoro kad, koho potkalo njak protivenstv, neobracel se pakk jinmu svatmu ne k tomuhle: nazvali ho svat Ciappelletto a nazvaj ho tak dosud - ba tvrd, e Bh udlal skrzenho mnoho zzrak a dlaje kad den pro ty, kdo se zbon dvaj pod jeho ochranu. Tak tedy il a zemel ser Ciappelletto z Prata, jen se stal svatm tak, jak jste prv slyeli. Nechci tvrdit, e nen mon,aby doel u Boha blaenosti, nebo i kdy il zloinnm a patnm ivotem, mohl v posledn chvli projevit takovoultost, e se nad nm mon Bh smiloval a pijal ho do svho krlovstv. Protoe nm to vak nen znmo, vyvozuji zvry z toho, co se mi zd sprvn, a pravm, e ser Ciappelletto bude asispe zatracen a v rukou bla ne v rji. A jestlie je to tak, meme na tom vidt pevelikou bo laskavost vi nm,nebo Bh se neohl na nae chyby, ale na to, jak je ryz nae vra: a i kdy si zvolme za svho pmluvho jehoneptele, jej jsme mli za jeho ptele, vysly ns zrovna tak, jako bychom se byli utekli k opravdovmu svtci,prostednku jeho milosti.53

Velebme proto jeho jmno, jm jsme zaali, abychom skrze jeho milost pekali ivi a zdrvi nynj protivenstv.Mjme vichni v tto spolenosti jeho jmno v ct a porouejme se mu vdy v naprost jistot, e ns vysly. Po tchto slovech se Pamfilo odmlel.

PBH DRUHid Abraham se na popud Giannotta di Civigni vyprav na msk dvr. Spat tu zpustl duchovn, i vrt se do Pae -a stane se kesanem. Pan se msty smly Pamfilovu pbhu a veskrze jej chvlily. Kdy jej vak vichni bedliv vyslechli a kdy Pamfilodovyprvl, pikzala krlovna, aby nyn vyprvla a pokraovala v zapoat zbav Neifile, kter sedla vedla Pamfila. Neifile, ozdoben stejn vybranmi mravy jako krsou, zvesela odpovdla, e to rda uin, a takto poala vyprvt: Pamfilo nm ve svm pbhu ukzal, e dobrotiv Bh se neohl na nae omyly, jestlie je zpsobuj vci, kter saminememe poznat. J zase vm hodlm ve svm pbhu ukzat, jak t dobrotivost trpliv sn poklesky tch, ktepedevm by mli skutky i slovy podvat o n pravdiv svdectv, ale in prav opak, a tm prv podvaj nezvratndkaz o jsoucnosti tto dobroty, abychom se my jet pevnji pidrovali ve sv mysli toho, ve vme. Jak jsem kdysi, pvabn pan, slyela vyprvt, il v Pai jeden velik kupec a dobr lovk, kter se jmenovalGiannotto di Civiagni. Byl to nesmrn poctiv a pm lovk, ml velk obchod se suknem a obzvlt se ptelil sjednm velice bohatm idem: slul Abraham, byl rovn kupcem a byl to velmi poctiv a pm mu. Kdy Giannotto seznal jeho pmost a poctivost, tuze litoval, e due tak znamenitho, moudrho a dobrho mue budekvli neprav ve zatracena, a proto se ho jal ptelsky prosit, aby se zekl blud idovsk vry a obrtil se na


Page 18


kesanskou pravdu, o n se me pesvdit - jak pravil -, e je svat a dobr, e neustle prospv 54

a vzmh se, zatmco naopak vra jeho, Abrahamova, jak me vidt, jen upad a chl se ke svmu konci. id odpovdal, e dnou vru krom idovsk nepovauje ani za svatou, ani za dobrou, a kdy pr se v idovsk venarodil, chce pr v n t a umt, od kterhoto myslu ho nic neme odvrtit. Giannotto to vak nevydrel, aby mu za nkolik dn znovu nedomlouval podobnmi slovy a aby mu znovu tkopdnnedokazoval - jak to jen vtina kupc dovede -, pro je nae vra lep ne idovsk. id se sice v idovsk ve velice vyznal, ale jednou se pece jen stalo, e se mu Giannottovy vklady zaaly lbit.Mon e ho k tomu pohnulo velik ptelstv, je choval k Giannottovi, mon e to zpsobil Duch svat, jen kladlonomu nevzdlanmu mui slova na jazyk. Pesto vak zatvrzele setrvval ve sv ve a nechtl se obrtit - a jak byl idhouevnat ve sv ve, tak byl zase Giannotto vytrval ve svm pemlouvn, a nakonec Abraham - pemoen tmtvrdojnm nalhnm - pravil: "Podvej se, Giannotto, ty bys chtl, abych se stal kesanem, a j bych to opravdu rd uinil. Ale vypravm se nejprvedo ma, zhldnu toho, jen je nmstkem bom na zemi - jak prav -, a zjistm zpsoby a mravy jeho, jako i jeho bratkardinl. Jestlie shledm, e jsou takov, abych z nich a tvch slov mohl seznat, e vae vra je lep ne m, jak sesmi snail dokzat, uinm, co jsem ti ekl. Ale nebude-li tomu tak, zstanu idem, jakm jsem dosud." Kdy Giannotto uslyel tato slova, byl krajn zarmoucen a v duchu si ekl: "Nadarmo jsem se namhal, akoli jsem si u myslel, e m nmaha se neminula znamenitm vsledkem a e jsem uptele obrtil na vru. Nebo dostane-li se na msk dvr a spat tam hanebn a zpustl ivot duchovnch, nejenom senestane ze ida kesan, ale i kdy u kesanem byl, vrt se urit k idovsk ve." I otoil se k Abrahamovi a ekl: "Ach mil pteli, pro chce podniknout tak mornou a nkladnou cestu, jako je cesta odtud do ma? A to aninemluvm o tom, e tak bohatmu lovku, jako jsi ty, hroz na moi i na soui plno nebezpe. Mysl, e bys tadynenael nikoho, kdo by t poktil? A m-li snad njak pochybnosti co do vry, kterou jsem ti vykldal, copak jsounkde jinde tak velc misti a muov uen ve ve jako tady? Podle mho zdn je tv cesta pln zbyten, protoe oniti mohou objasnit ve, co bude chtt a o pod. Uva: prelti tam jsou zrovna takov, jak jsi mohl vidt tady, jenejsou o tolik55

lep, o kolik jsou bli arcipastovi. Radm ti tud, aby sis to trmcen uetil propodruh, tebae a bude chttnjak odpustky; mon e se tam potom vypravm s tebou." id mu odpovdl: "Vm, Giannotto, e vecko je, jak k, ale abych ti to ekl strun a krtce: jsem pevn odhodln vypravit se tam -chce-li, abych uinil to, o jsi m tolik prosil. Jinak to nikdy neudlm." Giannotto vidl, e jeho vli neoblom, i ekl tedy: "Tak jdi a hodn tst." V duchu byl ovem pesvden, e se Abraham, a uvid msk dvr, kesanem nikdy nestane. Proto u nemail slova pestal ho pemlouvat. id vsedl na kon a jak mohl nejrychleji ujdl na msk dvr. Kdy tam dorazil, ostatn id ho s poctami pijali;Abraham zstal v m a jal se obezetn pozorovat chovn papee, kardinl a ostatnch prelt a vech dvoan,ani se nkomu zmnil, pro sem pijel. Jeto byl lovk bystr, spatil tu sm na vlastn oi, co u se dovdl oddruhch, e toti vichni od toho nejvyho a po nejniho napod krajn he smilnost pirozenou, ale isodomskou a e je nedr na uzd ani vitky svdom, ani stud, take nevstky a chlapci tu maj takovou moc, emohou vymoci jakoukoli vc nemal zvanosti. Krom toho poznal zcela zjevn, e vichni jsou naveskrz routi, pijci,opilci a e po zpsobu tupch hovad slou vce bichu a chtm ne emukoli jinmu. Kdy se rozhldl jet vc, vidl, e vichni jsou tak lakotn a lan penz, e za penze kupuj a prodvaj jak lidskoukrev (i kesanstv), tak veker bosk vci, a u pat k bohoslubm nebo k obro, e s nimi dlaj vt obchody amaj vc dohazova ne pask krmy s ltkami i jin dohromady a e zjevnou simonii nazvali prokuraturou aoberstv e dali nzev sustence, jako by Pnbh nehledl na vznam slov a neznal mysly nejhorch du a nechal setak jako lid lit nzvy vc. Tohle vecko a jet mnoho jinch vc, o kterch se mus mlet, se idovi nesmrnnelbilo, nebo byl lovk stdm a skromn; i ekl si, e u toho vidl dost, a rozhodl se, e se vrt do Pae, co takudlal. Kdy se Giannotto dovdl, e je Abraham u zptky, nedoufal v nic tak mlo jako v to, e se Abraham stanekesanem. Zael vak pesto za nm, oba se velmi radostn uvtali a teprve po nkolika dnech, kdy si Abrahamodpoinul, otzal se ho Giannotto konen, co soud o Svatm otci, o kardinlech a ostatnch dvoanech; id mu bezokolk odpovdl:56

"Podle mho je zl, e Bh dopout, aby jich bylo tolik. A km ti, pokud to mohu j posoudit, e u nidnhoduchovnho jsem tam podle mho zdn nenael dnou svatost, dnou nbonost, dn dobr skutek anebopkladn ivot i nco jinho. Zato smilnost, lakotu, oberstv a podobn jet hor vci (mohou-li jet njak horvci vbec bt) tam maj vichni v takov oblib - jak se mi zd -, e jsem si tam pipadal spe jako v dln belskchkousk ne v dln boskch skutk. Usoudil jsem proto, e ten v past, a tud i vichni ostatn, se co nejhorlivji a


Page 19


co nejdmyslnji sna vyhubit a vypudit vemi monmi zpsoby ze svta kesansk nboenstv, akoli by mli btprv jeho zkladem a oporou. A kdy se tedy tak dvm, e se pod jet nestalo to

Date post:	04-Jun-2018
Category:	Documents
Upload:	truongminh
View:	221 times
Download:	0 times

ABC Amber Palm Converter, … · za ženu. DEN ČTVRTÝ 245 Příběh první 251 Tankréd, kníže...

Documents