ABÚSÍR A SAKKÁRA V DOBĚ 3. TIS. PŘ. KR. – I. Hrobky s kaplí ve tvaru kříže z doby 3. a počátku 4. dynastie (ca 2600 – 2500 př. Kr.) Miroslav Bárta Staroegyptsk· hrobka p¯itahovala vûdy znaËnou pozornost laickÈ i odbornÈ ve¯ejnosti, nejprve p¯ev·ûnÏ jako vydatn˝ zdroj mumiÌ a cenÏn˝ch pam·tek pro v˝voz, aû mnohem pozdÏji jako bohat· studni- ce pozn·nÌ zaniklÈ staroegyptskÈ civilizace. P¯es nÏkolik stoletÌ neutu- chajÌcÌho z·jmu je naöe pozn·nÌ tÈto skupiny pam·tek i dnes znaËnÏ ˙trûkovitÈ. Jak vypadaly jedny z nejstaröÌch hrobek vysok˝ch ˙¯ednÌk˘ staroegyptskÈho st·tu, jak jim pom·haly zajistit nesmrtelnost, jak se ËlovÏk mohl st·t v EgyptÏ nesmrteln˝m? V n·sledujÌcÌm p¯ÌspÏvku bych se chtÏl dotknout alespoÚ nÏkter˝ch aspekt˘ tohoto problÈmu. Star˝ Egypt doby 3. tisÌciletÌ p¯. Kr. p¯edstavuje sv˝m charakterem unik·tnÌ p¯Ìklad dlouhodobÈho uzav¯enÈho procesu vzniku, rozvoje a ˙padku jednoho z nejstaröÌch st·tnÌch ˙tvar˘ v oblasti starovÏkÈho P¯ednÌho v˝chodu. K jeho studiu m·me k dispozici nÏkolik v˝znamn˝ch skupin pramen˘, ke kter˝m se ¯adÌ zejmÈna archeologickÈ a pÌsemnÈ pam·tky. Z archeologick˝ch se nejlÈpe dochovaly prameny poch·zejÌcÌ p¯edevöÌm z poh¯ebiöù situovan˝ch podÈl okraj˘ egyptskÈ Z·padnÌ a v menöÌ m̯e i V˝chodnÌ pouötÏ. 1 Prameny z tÏchto poh¯ebiöù jsou p¯e- kvapivÏ podrobnÈ a mohou b˝t cenn˝m zdrojem informacÌ ke studiu teh- dejöÌ spoleËnosti, jejÌho soci·lnÌho v˝voje, duchovnÌho ûivota, hmotnÈ kultury, umÏnÌ Ëi ekonomiky. Mezi nejd˘leûitÏjöÌ z tÏchto poh¯ebiöù pat¯Ì mimo jinÈ ta, kter· se nach·zela v blÌzkosti tehdejöÌho hlavnÌho mÏsta sjednocenÈho Egypta, Memfidy: GÌza, Helu·n, Ab˙sÌr, Sakk·ra, Dahö˙r Ëi MÈd˙m. P¯edkl·dan˝ p¯ÌspÏvek je souË·stÌ dlouhodobÈho projektu, kter˝ se zab˝v· v˝vojem jednotliv˝ch nekr·lovsk˝ch nekropolÌ v Ab˙sÌru a Sakk·¯e v dobÏ 3. tis. p¯. Kr. s d˘razem na obdobÌ StarÈ ¯Ìöe (2600 ñ 2200 p¯. Kr.). Jeho cÌlem je studie, kter· bude podrobnÏ mapovat v˝voj danÈ oblasti, a to na z·kladÏ zejmÈna tÏch fenomÈn˘, kterÈ byly v uplynul˝ch letech podrobnÏ studov·ny a testov·ny. 2 Mezi nÏ pat¯Ì p¯e- devöÌm: ñ promÏna architektury hrobek a jejich v˝zdoby; ñ v˝voj tzv. Ñnosn˝chì titul˘ a jejich soci·lnÌho kÛdÛv·nÌ. Tato kate- 70
Transcript
A B Ú S Í R A S A K K Á R A V D O B Ě 3 . T I S . P Ř . K R . – I .
Hrobky s kaplí ve tvaru kříže z doby 3. a počátku 4. dynastie
(ca 2600 – 2500 př. Kr.)
Miros lav Bá r ta
Staroegyptsk· hrobka p¯itahovala vûdy znaËnou pozornost laickÈ i odbornÈ ve¯ejnosti, nejprve p¯ev·ûnÏ jako vydatn˝ zdroj mumiÌ a cenÏn˝ch pam·tek pro v˝voz, aû mnohem pozdÏji jako bohat· studni-ce pozn·nÌ zaniklÈ staroegyptskÈ civilizace. P¯es nÏkolik stoletÌ neutu-chajÌcÌho z·jmu je naöe pozn·nÌ tÈto skupiny pam·tek i dnes znaËnÏ˙trûkovitÈ. Jak vypadaly jedny z nejstaröÌch hrobek vysok˝ch ˙¯ednÌk˘staroegyptskÈho st·tu, jak jim pom·haly zajistit nesmrtelnost, jak seËlovÏk mohl st·t v EgyptÏ nesmrteln˝m? V n·sledujÌcÌm p¯ÌspÏvku bychse chtÏl dotknout alespoÚ nÏkter˝ch aspekt˘ tohoto problÈmu.
Star˝ Egypt doby 3. tisÌciletÌ p¯. Kr. p¯edstavuje sv˝m charakteremunik·tnÌ p¯Ìklad dlouhodobÈho uzav¯enÈho procesu vzniku, rozvojea ˙padku jednoho z nejstaröÌch st·tnÌch ˙tvar˘ v oblasti starovÏkÈhoP¯ednÌho v˝chodu. K jeho studiu m·me k dispozici nÏkolik v˝znamn˝chskupin pramen˘, ke kter˝m se ¯adÌ zejmÈna archeologickÈ a pÌsemnÈpam·tky. Z archeologick˝ch se nejlÈpe dochovaly prameny poch·zejÌcÌp¯edevöÌm z poh¯ebiöù situovan˝ch podÈl okraj˘ egyptskÈ Z·padnÌa v menöÌ m̯e i V˝chodnÌ pouötÏ.1 Prameny z tÏchto poh¯ebiöù jsou p¯e-kvapivÏ podrobnÈ a mohou b˝t cenn˝m zdrojem informacÌ ke studiu teh-dejöÌ spoleËnosti, jejÌho soci·lnÌho v˝voje, duchovnÌho ûivota, hmotnÈkultury, umÏnÌ Ëi ekonomiky. Mezi nejd˘leûitÏjöÌ z tÏchto poh¯ebiöù pat¯Ìmimo jinÈ ta, kter· se nach·zela v blÌzkosti tehdejöÌho hlavnÌho mÏstasjednocenÈho Egypta, Memfidy: GÌza, Helu·n, Ab˙sÌr, Sakk·ra, Dahö˙rËi MÈd˙m.
P¯edkl·dan˝ p¯ÌspÏvek je souË·stÌ dlouhodobÈho projektu, kter˝ sezab˝v· v˝vojem jednotliv˝ch nekr·lovsk˝ch nekropolÌ v Ab˙sÌru a Sakk·¯e v dobÏ 3. tis. p¯. Kr. s d˘razem na obdobÌ StarÈ ¯Ìöe (2600 ñ2200 p¯. Kr.). Jeho cÌlem je studie, kter· bude podrobnÏ mapovat v˝vojdanÈ oblasti, a to na z·kladÏ zejmÈna tÏch fenomÈn˘, kterÈ byly v uplynul˝ch letech podrobnÏ studov·ny a testov·ny.2 Mezi nÏ pat¯Ì p¯e-devöÌm:
ñ promÏna architektury hrobek a jejich v˝zdoby;ñ v˝voj tzv. Ñnosn˝chì titul˘ a jejich soci·lnÌho kÛdÛv·nÌ. Tato kate-
7700
gorie titul˘ byla zavedena pro pot¯eby projektu; podle pracovnÌ definicejde o takovÈ tituly, jejichû nositelÈ, resp. postavenÌ tÏchto nositel˘, semÏnilo v tÏsnÈ z·vislosti na soci·lnÌm prost¯edÌ ve spoleËnosti a na pro-mÏn·ch jejÌ vertik·lnÌ struktury. Jako typickÈ p¯Ìklady je moûno uvÈsttituly ÑvezÌrì (eg. tAjtj TAtj n zAb), Ñspr·vce kr·lovsk˝ch vÏcÌì (jrj-jxt nswt)a nebo Ñspr·vce pal·ceì (xrp aH);3
ñ trojrozmÏrn· anal˝za lokality na z·kladÏ distribuce hrobek a diachronnÌch trend˘ majÌcÌ urËujÌcÌ vliv na utv·¯enÌ a trv·nÌ jednotli-v˝ch poh¯ebiöù v z·vislosti na mnoha promÏnn˝ch.4
V˝stupem bude souËasnÏ i katalog hrobek, titul˘ a epitet jednotliv˝chhodnost·¯˘ poh¯ben˝ch nebo doloûen˝ch na tÏchto poh¯ebiötÌch a jejichanal˝za a interpretace. Na ˙vod by mÏla b˝t zd˘raznÏna jeötÏ jedna cha-rakteristika, kter· s tÌmto projektem tÏsnÏ souvisÌ: pro ˙spÏönÈ ¯eöenÌdanÈ problematiky nenÌ moûnÈ se detailnÏ zab˝vat pouze urËit˝m vybra-n˝m ˙sekem jako je nap¯. staroegyptsk· administrativa, v˝voj architek-tury nebo n·stÏnnÈho Ëi figur·lnÌho umÏnÌ. JedinÏ pokus o kombinacistudia pokud moûno vöech hlavnÌch komponent a projev˘ tehdejöÌ spo-leËnosti m˘ûe vÈst k poûadovanÈmu v˝sledku. Egyptologie m· v r·mci spoleËensk˝ch a soci·lnÌch vÏd na tomto poli nespornou v˝hoduñ studuje totiû spoleËenskÈ jevy od jejich zrodu, p¯es st·dium rozvoje aûpo jejich krizi a eventu·lnÌ z·nik, jde tedy tudÌû o ukonËenÈ procesy. P¯irelativnÏ dobrÈm stavu zachov·nÌ pramennÈ z·kladny z·visÌ vÌcemÈnÏna uplatnÏn˝ch technik·ch aplikovan˝ch p¯i zÌsk·v·nÌ nov˝ch informa-cÌ, jak bohat· Ëi chud·, pestr· Ëi monochromatick·, bude badatelovav˝chozÌ pozice. ZajÌmav˝ je i ten fakt, ûe ot·zky, kterÈ si klade sÌdliötnÌarcheologie a v˝zkum poh¯ebiöù, jsou de facto totoûnÈ; co se liöÌ, je pra-menn· z·kladna a jejÌ n·sledn· interpretace.5
Ab˙sÌr a Sakk·ra pro obdobÌ 3. tis. p¯. Kr. p¯edstavujÌ v˝znamnoupramennou z·kladnu, kter· poskytuje z·sadnÌ informace pro existencitehdejöÌho nejstaröÌho hlavnÌho mÏsta sjednocenÈho Egypta a pro v˝vojspoleËnosti v obdobÌ prvnÌch öesti dynastiÌ (tedy p¯ibliûnÏ ËasovÈho˙seku let 3150 ñ 2200 p¯. Kr., kam spadajÌ jak Archaick· doba, takvlastnÌ doba stavitel˘ pyramid).6 Tato metropole, zvan· BÌlÈ zdi (ve sta-roeg. Inebu chedû) Memfis (a takÈ Mennefer), byla postavena le-gend·rnÌm panovnÌkem Menim ñ p˘vodnÏ jako pevnost na mÌstÏ p¯e-chodu ˙zkÈho nilskÈho ˙dolÌ (HornÌ Egypt) v ˙rodnou egyptskou deltu(DolnÌ Egypt). PostupnÏ se stala mÌstem sÌdla spr·vy celÈ zemÏ, zde sÌd-lili nejvyööÌ ˙¯ednÌci zemÏ a v jejÌ blÌzkosti, na z·padnÌm b¯ehu Nilu,vznikaly ËetnÈ z·duönÌ komplexy panovnÌk˘ a poh¯ebiötÏ jejich ˙¯ednÌ-k˘ (foto 1).7 Vzhledem k tomu, ûe archeologickÈ vrstvy celÈ tÈto sÌdelnÌaglomerace se dnes nalÈzajÌ pod hranicÌ spodnÌ vody a jsou zniËeny,poh¯ebiötÏ situovan· v pouöti nad nilsk˝m ˙dolÌm p¯edstavujÌ hlavnÌpramenn˝ zdroj pozn·nÌ danÈ doby a tehdejöÌ spoleËnosti.8
Sta¯Ì EgypùanÈ vϯili, ûe hrobka je mÌstem poslednÌho odpoËinku,mÌstem pro vÏËn˝ ûivot po smrti. Proto hrobky koncipovali jako Ñpo-
7711
A B Ú S Í R A S A K K Á R A
7722
A B Ú S Í R A S A K K Á R A
Obr. 1 Polohy a ö̯enÌ nejv˝znamnÏjöÌch hrobek z konce 3. a poË. 4. dyn. ze severnÌSakk·ry do jiûnÌho Ab˙sÌru.
smrtnÈ domyì, jejichû v˝zdobu tvo¯ily mnohÈ texty a zobrazenÌ, majÌcÌp¯Ìm˝ vztah k tehdejöÌmu ûivotu, n·boûensk˝m p¯edstav·m a koneËnÏ i postavenÌ majitel˘ ve spoleËnosti, jejich aktivit·m a nÏkter˝m jin˝m.V˝voj tÏchto hrobek proöel mnoha etapami, kterÈ mÏly p¯Ìmou n·vaz-nost na v˝voj spoleËnosti a jejÌch preferencÌ. Jako jedna z nejd˘leûitÏjöÌch se jevÌ zmÏna v architektu¯e a koncepci hrobek, kekterÈ doölo v pr˘bÏhu 3. a na poË·tku 4. dynastie. Pr·vÏ v tÈto dobÏ sejako nedÌln· souË·st hrobek natrvalo prosazuje jejich v˝zdoba.
Staroegyptsk· hrobka se vyvÌjela nep¯etrûitÏ jiû od pravÏkÈho obdobÌa v pr˘bÏhu 3. tis. p¯. Kr. dos·hl jejÌ v˝voj jednoho z vrchol˘. P˘vodnÏ,v pr˘bÏhu 5. a 4. tis., sta¯Ì EgypùanÈ poh¯bÌvali do jednoduch˝ch zahlou-ben˝ch jam, kterÈ opat¯ovali n·spy. Poh¯ebiötÏ byla jiû v tÈto dobÏ vÏt-öinou oddÏlena od sÌdliöù a zakl·d·na, v p¯ev·ûnÈm poËtu p¯Ìpad˘, naokrajÌch Z·padnÌ pouötÏ.9 V j·mÏ b˝valy podle postavenÌ zem¯elÈhokromÏ vlastnÌho poh¯bu ukl·d·ny i souË·sti poh¯ebnÌ v˝bavy, kterÈ homÏly doprov·zet p¯i ûivotÏ na Onom svÏtÏ. Jejich hlavnÌ souË·sti tvo¯i-ly keramickÈ a kamennÈ n·doby s potravinami a n·poji, kosmetickÈa luxusnÌ p¯edmÏty, zbranÏ, öaty aj. V˝znamn· Ë·st v˝bavy byla i speci-fick· pro jednotliv· pohlavÌ ñ zjednoduöenÏ lze nap¯. uvÈst, ûe muûimÌvali zbranÏ, kdeûto ûeny nap¯. öperky.10 HrobovÈ j·my se postupnÏst·valy podzemnÌmi prostorami, do nichû byly ukl·d·ny rozs·hlÈ soubo-ry p¯edmÏt˘, mÌstnosti mohly b˝t i zdobeny. Jiû z konce pravÏkÈho obdo-bÌ jsou zn·my archeologickÈ doklady kultu mrtv˝ch p¯Ìmo v poh¯ebiöti,coû v praxi znamenalo, ûe poz˘stalÌ se setk·vali u hrob˘ sv˝ch p¯edk˘,aby jim obÏtovali a snad jiû i recitovali obÏtnÌ formule, kterÈ mÏly zajis-tit blaho mrtv˝m a ûiv˝m naopak p¯Ìpadnou pomoc a p¯Ìmluvu ze stra-ny mrtv˝ch u boh˘ egyptskÈho panteonu.11 NejpozdÏji v dobÏ ranÈhoegyptskÈho st·tu tuto funkci p¯evzali profesion·lnÌ knÏûÌ, kte¯Ì se naz˝-vali chemu ka, sluûebnÌci duöe ka.
Na poË·tku 3. tis. p¯. Kr., soubÏûnÏ se vznikem st·tu, se rozvÌjÌ i hrob-ka a jejÌ koncepce, kter· se st·v·, kromÏ toho, ûe byla z·kladnÌm p¯ed-pokladem posmrtnÈ existence a znovuzrozenÌ, takÈ v˝znamn˝m a sledo-van˝m symbolem prestiûe a postavenÌ svÈho majitele. Hrobka m· v tÈto dobÏ jiû dvÏ nedÌlnÈ souË·sti, nadzemnÌ a podzemnÌ. ObÏ mÏly i rozdÌlnÈ funkce, v podzemÌ byl umÌstÏn spoleËnÏ s poh¯ebnÌ v˝bavoupoh¯eb zesnulÈho. NadzemnÌ Ë·st p˘vodnÏ, a to jiû v pravÏkÈm obdobÌ,oznaËovala mÌsto poh¯bu, kterÈ z·roveÚ i chr·nila, souËasnÏ vöak takÈbyla tÌm mÌstem, kde probÌhal kult zem¯elÈho. PonÏkud zjednoduöenÏlze ¯Ìci, ûe nejprve p¯evaûuje d˘raz na extenzivnÌ budov·nÌ podzemnÌchprostor nekr·lovsk˝ch hrobek, kterÈ jsou pojÌm·ny jako posmrtn˝p¯Ìbytek zesnulÈho, takûe zde m˘ûeme objevit vstupnÌ mÌstnost, sÌÚ,loûnici, sklady i toaletu s koupelnou.12 Od 2. dynastie se prosazujetendence opaËn·: podzemÌ hrobky je postupnÏ redukov·no aû na jedinoupoh¯ebnÌ komoru se sarkof·gem a nebo rakvÌ zem¯elÈho (p¯ÌstupnÈbuÔto sestupnou chodbou nebo öachtou). HlavnÌ d˘raz je kladen na
7733
A B Ú S Í R A S A K K Á R A
nadzemnÌ Ë·st hrobky ve tvaru lavice (odtud arabsk˝ termÌn pro staroe-gyptskou hrobku Ñmastabaì), kter· byla stavÏna buÔto z nep·len˝chcihel nebo v·pence a obsahovala mÌsto kultu zesnulÈho. To bylo p˘vod-nÏ umisùov·no p¯ed v˝chodnÌ stÏnou hrobky, postupnÏ se vöak, zejmÈnaz praktick˝ch d˘vod˘, p¯esunulo do masivu nadzemnÌ Ë·sti stavby.Vznik· tak jedna a pozdÏji i nÏkolik mÌstnostÌ, jejichû prim·rnÌ funkcebyla spojena s kultem zesnulÈho. Od 3. dynastie jsou stÏny kaplÌ zdobe-ny reliÈfy a hieroglyfick˝mi n·pisy. Ty jsou, vzhledem k tomu, ûe sÌdel-nÌ struktury z tohoto obdobÌ dnes jiû prakticky neexistujÌ, v˝znamn˝minformaËnÌm zdrojem o spoleËnosti danÈ doby, o postavenÌ sv˝ch majite-l˘ a jejich ˙¯ednickÈ dr·ze, rodinn˝ch p¯ÌsluönÌcÌch atp.
HlavnÌ dominantu kultovnÌ kaple p¯edstavovala z·padnÌ stÏna s tzv.neprav˝mi dve¯mi zhotovovan˝mi zpravidla z kamene, mÈnÏ Ëasto z cihel Ëi d¯eva. Tento v˝zdobn˝ architektonick˝ prvek vych·zel formouze skuteËn˝ch dve¯Ì a byl povaûov·n za symbolickou br·nu spojujÌcÌ svÏtûiv˝ch v nilskÈm ˙dolÌ ñ na v˝chodÏ, se svÏtem mrtv˝ch situovan˝m naz·padÏ, v egyptskÈ pouöti. Uveden˝ symbolismus vych·zel z jednoduchÈp¯ÌrodnÌ paralely mezi vych·zenÌm (tj. rozenÌm) a zapad·nÌm (tj. umÌr·-nÌm) slunce, symbolu v˝znamnÈho staroegyptskÈho boûstva Rea.13 Naneprav˝ch dve¯Ìch se nach·zely n·pisy s obÏtnÌmi formulemi, titulya jmÈnem zem¯elÈho, p¯ÌpadnÏ i dalöÌ informace o jeho rodinn˝ch p¯Ì-sluönÌcÌch. Na z·pad od kaple mohl b˝t d·le umÌstÏn tzv. serdab, nep¯Ì-stupn· mÌstnost se sochou a nebo sochami zem¯elÈho, kterÈ byly jednÌmz prost¯edk˘ zajiöùujÌcÌch jeho neruöenou existenci na Onom svÏtÏ.14
V oblasti Ab˙sÌru a Sakk·ry pat¯Ì hrobky s kultovnÌm prostorem vetvaru tzv. k¯ÌûovÈ kaple (mÌstnostÌ, kter· byly internÌ souË·stÌ nadzem-nÌ architektury hrobky a sv˝m p˘dorysem p¯ipomÌnala tvar k¯Ìûe) mezinejstaröÌ a nejd˘leûitÏjöÌ.15 Tento p¯ÌspÏvek si klade za tÈma komentovathrobky s tÌmto typem kaple ze 3. a poË·tku 4. dynastie (2600 ñ 2500 p¯.Kr.). Ty totiû byly z·kladem, na kterÈm vyrostla tradice hrobek 4. dyna-stie a n·sledujÌcÌch obdobÌ StarÈ ¯Ìöe. Jak tyto hrobky vypadaly, kdo bylijejich majitelÈ, v Ëem spoËÌvala jedineËnost tohoto bezpochyby p¯elomo-vÈho obdobÌ? To jsou alespoÚ nÏkterÈ problÈmy, kter˝ch se dot˝kajÌn·sledujÌcÌ ˙vahy.
Hrobky, kterÈ majÌ z·sadnÌ v˝znam pro pozn·nÌ danÈ doby v oblastiab˙sÌrsko-sakk·rskÈho poh¯ebnÌho komplexu, jsou extrÈmnÏ öpatnÏdokumentov·ny. HlavnÌ negativnÌ faktory jsou dva: vÏtöina hrobek bylazkoum·na svÈ dobÏ poplatn˝mi metodami jiû v 2. pol. 19. a na poË. 20.stol.; nep¯ÌznivÏ p˘sobÌ i to, ûe zkouman· skupina je velmi mal·. VynikajÌzde zejmÈna hrobky s k¯Ìûov˝mi kaplemi, kterÈ poch·zejÌ z v˝zkum˘ J. Quibella, C. Firtha a A. Marietta. RozdÏlit je m˘ûeme do dvou z·klad-nÌch skupin, a to na ty, kterÈ byly nalezeny bez v˝zdoby na vnit¯nÌch stÏ-n·ch (resp. z kter˝ch se v˝zdoba nedochovala), a na ty, kterÈ p˘vodnÏnepochybnÏ zdobeny byly. Hrobky s k¯Ìûov˝mi kaplemi se v danÈ oblastiobjevujÌ jiû ve 2. dynastii, a to zejmÈna na poh¯ebiöti zkoumanÈm Firthem
A B Ú S Í R A S A K K Á R A
7744
a Quibellem.16 Zde je tento typ kaplÌ, v tÈto chvÌli jeötÏ nezdoben˝ch, za-stoupen nejprve u mÈnÏ v˝znamn˝ch hrobek, postupnÏ vöak, v pr˘bÏhu 3. dynastie, nab˝vajÌ tyto kaple na v˝znamu a st·vajÌ se v˘dËÌm typem, kekterÈmu se pojÌ vÏtöina nov˝ch tendencÌ ve v˝voji funer·lnÌ architektury.17
JeötÏ ve 3. dynastii m˘ûeme pozorovat v architektu¯e hrobek dvojÌ ten-denci, kter· se projevuje p¯edevöÌm v tom, ûe v˝zdoba se nesoust¯edÌpouze na vlastnÌ k¯ÌûovÈ kaple, ale i na kaple chodbovÈ, jako nap¯. v HesireovÏ hrobce.
V pr˘bÏhu 3. dynastie m˘ûeme sledovat dalöÌ v˝znamn˝ proces, a topostupn˝ p¯echod od hrobek s podzemÌm p¯Ìstupn˝m schodiötÏm k hrob-k·m se öachtami, kterÈ p¯edstavujÌ velk˝ technologick˝ i bezpeËnostnÌpokrok. Mezi tyto hrobky pat¯Ì FS 3039 a 3009 (moûn· takÈ 3517) ze 3.dynastie a S 3070 (obr. 2), 3071ñ3072, 3073 (Chabausokar), 3074, 3076(Achethotep) z poË. 4. dynastie. K nim se nynÌ ¯adÌ i hrobky Itejea Hetepiho objevenÈ Ëeskou expedicÌ v 90. letech 20. stol. v jiûnÌmAb˙sÌru a anonymnÌ hrobky niûöÌch ˙¯ednÌk˘ odkrytÈ u Venisovy cestyH. Ghalim (obr. 1).18 UvedenÈ hrobky majÌ vesmÏs takÈ k¯ÌûovÈ kaple.Vzhledem k okolnosti, ûe ve svÈm podzemÌ obsahujÌ oba typy p¯Ìstupo-v˝ch cest (schodiötÏ i öachtu), byly pojmenov·ny jako Ñp¯echodovÈì.Vöechny, s v˝jimkou ab˙sÌrsk˝ch, jsou situov·ny z·padnÏ od QuibellovaArchaickÈho poh¯ebiötÏ, ale st·le jeötÏ na ˙zemÌ tzv. SevernÌ Sakk·ry.VÏtöina tÏchto hrobek sv˝mi charakteristikami naznaËuje, ûe pat ily relativnÏvysok˝m ˙¯ednÌk˘m ve st·tÏ; rozumÌme tÌm ˙¯ednÌky nekr·lovskÈhop˘vodu. Tento fakt podtrhuje i jejich poloha, vesmÏs ve v˝ök·ch kolem50 m. n. m., tj. v poloh·ch, kterÈ pat¯ily v topografii poh¯ebiötÏ k nejlÈpepoloûen˝m. Zde je ovöem t¯eba upozornit na jednu zvl·ötnost zkouma-nÈho obdobÌ, totiû, ûe nejvyööÌ funkce ve st·tÏ mohli zast·vat pouzeËlenovÈ kr·lovskÈ rodiny. TÏmi ale tito ˙¯ednÌci zcela jistÏ nebyli.S jistou nads·zkou je tedy moûno ¯Ìci, ûe p¯edmÏt naöeho zkoum·nÌ tvo¯ÌÑdruho¯adÈì hrobky.
DiskutovanÈ nekr·lovskÈ hrobky je moûno d·le charakterizovat vel-kou zastavÏnou plochou, coû je rys, kter˝ mizÌ v dobÏ vl·dy panovnÌkaSnofrua, zakladatele 4. dynastie a skuteËnÈho budovatele egyptskÈhost·tu. Snofru po 15. roce svÈ vl·dy zav·dÌ v d˘sledku ekonomickÈho tlakuvelmi p¯Ìsn· opat¯enÌ t˝kajÌcÌ se nekr·lovsk˝ch hrobek.19 Jejich v˝sled-kem je siln· standardizace jak co do jejich velikosti, tak i co do omezenÈ,a vzhledem k p¯edch·zejÌcÌmu v˝voji znaËnÏ redukovanÈ, v˝zdoby kaplÌ.ZastavÏn· plocha v dobÏ p¯ed Snofruov˝mi opat¯enÌmi kolÌsala mezi 610a 1431 m2 se st¯ednÌ hodnotou kolem 770 m2. PotÈ jejich plocha ËinÌ kolem800 m2, a to jak u kr·lovsk˝ch, tak i nekr·lovsk˝ch hrobek (obr. 4).20
PostavenÌ majitel˘ hrobek a propast mezi ˙¯ednÌky kr·lovskÈho a ne-kr·lovskÈho p˘vodu je moûno spr·vnÏ posoudit, pokud se podÌv·me navelikosti zastavÏn˝ch ploch vÌcemÈnÏ souËasn˝ch mastab Ëlen˘ kr·lov-skÈ rodiny Snofrua tzv. 1. generace v MÈd˙mu z poË·tku 4. dynastie.Zde jednotlivÈ hrobky zabÌrajÌ plochy aû do 7000 m2 (mastaba M 16,
7755
A B Ú S Í R A S A K K Á R A
Nefermaat a Ateta).21 P¯itom vöak jiû v Dahö˙ru, v tzv. 2. generaciSnofruovy rodiny (v dobÏ po 15. roce vl·dy panovnÌka), je velikostmastab p¯ÌsnÏ standardizov·na na 600 m2.22 M˘ûeme dokonce uvaûovato p¯ÌËin·ch, kterÈ pravdÏpodobnÏ leûÌ v socioekonomickÈ oblasti a v·ûouse k fenomÈnu mnohon·sobnÈho efektu definovanÈho v 70. letech20. stol. C. Renfrewem na z·kladÏ kulturnÌch a socioekonomick˝ch feno-mÈn˘ studovan˝ch pro oblast Kyklad.23
Vöechny ab˙sÌrsko-sakk·rskÈ hrobky byly postaveny podobnou tech-nikou, tzn. jejich pl·öù z cihel, vnit¯nÌ j·dro sest·valo ze sypkÈ v˝plnÏ.Jejich obvodovÈ zdi byly Ëasto zdobeny nikami, kterÈ mÏly symbolizovatpanovnÌk˘v pal·c; od konce 1. dynastie je vöak tato mÛda trvale na ˙stu-pu (Reisner˘v typ IA).24
Velmi zajÌmavÈ je sledovat postavenÌ zkouman˝ch hrobek v r·mciobecnÏjöÌho v˝voje staroegyptskÈ hrobky danÈho obdobÌ. Vynik· zejmÈ-na ta skuteËnost, ûe danÈ hrobky p¯edstavovaly ve svÈ dobÏ nejdyna-miËtÏjöÌ smÏr ve v˝voji pouze pokud se t˝Ëe jejich v˝zdoby, kter· pat¯Ì
7766
A B Ú S Í R A S A K K Á R A
Obr. 2 P˘dorys a ¯ez hrobkou S 3070 v severnÌ Sakk·¯e(M. B·rta).
Obr. 3 P˘dorys Itejovy hrobky v jiûnÌm Ab˙sÌru(Archiv »Eg⁄ a »NEC, M. B·rta).
ke nov˝m klÌËov˝m v˝tvarn˝m projev˘m. V kontrastu s tÌm stojÌ fakt, ûevÏtöina z nich nenÌ totoûn· s hrobkami, kterÈ ve svÈm podzemÌ zahrno-valy dalöÌ v˝znamnou a technicky n·roËnou inovaci: öachtu namÌstoschodiötÏ (tyto hrobky ale zase naopak vÏtöinou nemajÌ kapli s v˝zdobou). Z tÈto dichotomie vypl˝v·, ûe v˝voj hrobky se neodehr·valline·rnÏ a ûe zav·dÏnÌ jednotliv˝ch nov˝ch prvk˘ a postup˘ v architek-tu¯e a v˝zdobÏ nemuselo vûdy nutnÏ kr·Ëet ruku v ruce.
Mezi nejstaröÌ zdobenÈ hrobky v Ab˙sÌru a Sakk·¯e v tÈto dobÏ pat¯i-ly tyto:
ñ FS 3073 ñ Chabausokar. Dochovan· v˝zdoba se nach·zela nad vcho-dy do obou kaplÌ (ölo o kamennÈ bubny a p¯eklady). Uvnit¯ kaple bylavyzdobena pouze z·padnÌ stÏna, zb˝vajÌcÌ zdi bez v˝zdoby.25
ñ FS 3076 ñ Achtihotep. Jeho jiûnÌ k¯Ìûov· kaple byla p˘vodnÏ oblo-ûena v·pencov˝mi bloky ñ dochovaly se pouze spodnÌ ¯ady, na kter˝chbyly tituly a procesÌ nosiˢ obÏtin.26
ñ FS 3077 ñ Obloûen· kamenn˝mi bloky a vyzdobena byla pouzez·padnÌ stÏna kaple, serdab umÌstÏn na z·pad od kaple, coû je jeden z progresivnÌch rys˘ v architektu¯e, kter˝ se objevuje aû s n·stupem 4. dynastie.27
ñ FS 3078 ñ K¯Ìûov· kaple byla obloûena kamenn˝mi bloky, v˝zdobajak v nice, tak ve vstupnÌ chodbÏ.28
ñ LS 6 ñ Mecenova hrobka, zcela zdoben· kaple.29
ñ Kaple ze ztracenÈ hrobky Pehernefera, zde byla rovnÏû zdobenatÈmϯ cel· k¯Ìûov· kaple.30
ñ FS 3020 ñ KamennÈ obloûenÌ pouze ve vchodu do kaple, samotn·kaple mÏla cihlovÈ stÏny a byla nat¯ena na bÌlo.31
ñ Achetaa ñ V˝zdoba pravdÏpodobnÏ v celÈ kapli.32
ñ Itej ñ Kaple zcela bez v˝zdoby, serdab umÌstÏn na z·pad od kaple(obr. 3).33
7777
A B Ú S Í R A S A K K Á R A
ñ Hetepi ñ V˝zdoba pouze na pr˘ËelÌ hrobky, stÏny kaple holÈ, pouzez·padnÌ chybÏjÌcÌ stÏna mohla b˝t zdobena ñ proto takÈ asi byla ukra-dena (foto 2).34
Ze struËnÈho p¯ehledu umÌstÏnÌ v˝zdoby deseti hrobek vypl˝v·, ûe tonebyl vnit¯ek kaplÌ, kde byla v˝zdoba umisùov·na nejËastÏji. Naopak,valn· Ë·st doklad˘, pomineme-li dominantnÌ z·padnÌ stÏnu kaple,poch·zÌ p¯ekvapivÏz vnÏjöÌch a vstupnÌch partiÌ hrobek. Velmi zajÌmav·je i evidence z Hetepiho hrobky , kde kaple mÏla v z·padnÌ stÏnÏ skuteË-nÈ dvojk¯ÌdlÈ dve¯e. Mezi nejËastÏjöÌ tituly majitel˘ tÏchto hrobek pat¯i-ly ˙¯ady Ñp¯edstaven˝ch socha¯˘ì,(mDH gnwtj), a d·le Ñ(jeden) z deseti Velk˝ch z HornÌho Egyptaì (wr mD ^maw - 2x), jrj-jxt nswt - 2x a ÑknÏz bohynÏ Seöatyì (Hm-nTr %SAt) ñ 2x.
Na prvnÌ pohled zar·ûÌ, ûe za obdobÌ, kterÈ trvalo ne mÈnÏ neû 80ñ100let, by bylo postaveno pouze nÏkolik zdoben˝ch hrobek. MusÌme si uvÏ-domit, ûe tehdejöÌ spr·vnÌ apar·t hlavnÌho mÏsta a honosn˝ kr·lovsk˝dv˘r musely sest·vat z desÌtek vysoce postaven˝ch ˙¯ednÌk˘. Z tohotod˘vodu je pravdÏpodobnÈ, ûe naöe pozn·nÌ je znaËnÏ ne˙plnÈ. Kde je alet¯eba chybÏjÌcÌ ˙¯ednÌky tÈto doby hledat a jakÈ mohli mÌt postavenÌ?Evidence z hrobek nenÌ naötÏstÌ vöe co m·me k dispozici.
Pokud se zam˝ölÌme nad tÌm, jak velkÈ bylo p˘vodnÌ sakk·rskÈ poh¯e-biötÏ v danÈm obdobÌ, jakÈ bylo postavenÌ majitel˘ dosud nezn·m˝chhrobek a jakÈ jsou perspektivy archeologie nenalezenÈho, musÌme sevr·tit ke kamenn˝m n·dob·m z Dûoserova komplexu.35
Dûoser˘v pyramidov˝ komplex byl postaven v 3. dynastii a jeho domi-nantou byla öestistupÚovit· pyramida. V jejÌm podzemÌ, kromÏ vlastnÌ-ho kr·lovskÈho poh¯bu, rozs·hlÈ galerie, kterÈ obsahovaly poËetnÈ sou-Ë·sti poh¯ebnÌ v˝bavy panovnÌka, mezi jin˝m na 40 000 n·dob z r˘zn˝ch druh˘ kamene. Ty poch·zejÌ p¯edevöÌm z tzv. v˝chodnÌch gale-riÌ VI a VII pod v˝chodnÌ stÏnou pyramidy a d·le z podzemnÌch prostorpod vlastnÌ pyramidou. Pro naöe ot·zky majÌ v˝znam zejmÈna n·doby,kterÈ nesou tituly a jmÈna ˙¯ednÌk˘ danÈ doby. Ti totiû Ë·st tÏchton·dob svÈmu panovnÌkovi vÏnovali. KamennÈ n·doby v tÈto dobÏ totiûpat¯ily k velmi luxusnÌmu a prestiûnÌmu zboûÌ.36
Pokud jde o frekvenci v˝skytu titul˘ ˙¯ednÌk˘, celkem se na n·dob·chobjevuje 47 r˘zn˝ch titul˘, a to buÔ malovan˝ch ötÏtcem nebo vyryt˝ch,p¯iËemû v naprostÈm minimu p¯Ìpad˘ se obÏ techniky vyskytujÌ uûitÈspoleËnÏ na jednÈ n·dobÏ. Malovan˝ch titul˘ je 27, ryt˝ch 14 a titul˘,kterÈ se vyskytujÌ jak malovanÈ, tak rytÈ, pouze 6. Na prvnÌ pohled jemoûnÈ zaznamenat, ûe malovan˝ch bylo prakticky dvakr·t tolik neûryt˝ch. Co p¯itom hr·lo rozhodujÌcÌ roli? Zd· se, ûe to bylo zejmÈna roz-dÌlnÈ soci·lnÌ postavenÌ p˘vodnÌch majitel˘ tÏchto n·dob. V p¯ÌpadÏmalovan˝ch titul˘ se setk·v·me obecnÏ s niûöÌmi tituly; niûöÌ soci·lnÌpostavenÌ bylo z¯ejmÏ nahrazov·no tÌm, ûe jeden a ten sam˝ titul sevyskytuje na mnohem vyööÌm poËtu n·dob neû rytÈ. RytÈ tituly oprotitomu se vyskytujÌ s daleko menöÌ frekvencÌ, nejËastÏji pouze jednou.
7788
A B Ú S Í R A S A K K Á R A
Jedinou v˝jimku tvo¯Ì titul vezÌra Kaimena, kter˝ je uveden 21-kr·t,a to vûdy s kr·tk˝mi doprovodn˝mi n·pisy. V p¯ÌpadÏ ryt˝ch titul˘ jsou tozejmÈna tituly umÏlc˘, a d·le jrj pat, jrj-jxt nswt, xntj-aA, Hm-pr, smr, Xrj-Hb, Hrj-tp,zS mDAt nTr, etc. V p¯ÌpadÏ malovan˝ch titul˘ to jsou tituly jako nap¯. jmj-xt,wr pr-rsj, Hm, HqA Hwt, xrp, Smsw @r. DoloûenÈ tituly a osobnÌ jmÈna ˙¯ednÌk˘vesmÏs neodpovÌdajÌ tÏm z n·m zn·m˝ch hrobek a jednoznaËnÏ dokazujÌ,jak velkÈ mnoûstvÌ pam·tek je n·m jeötÏ nezn·mo; nenÌ totiû pochyb, ûe titovysocÌ hodnost·¯i si v oblasti Ab˙sÌru a Sakk·ry takÈ nechali postavit svÈhonosnÈ hrobky, tak jak to ostatnÏ bylo v danÈ dobÏ zvykem.
Podobnou evidenci dvojÌ povahy poskytujÌ i soudobÈ kamennÈ a d¯e-vÏnÈ sochy hodnost·¯˘. Podle studie M. Eaton-Krauss z r. 1998 m·mek dispozici celkem 18 soch, kterÈ je moûno za¯adit do zkoumanÈho obdo-bÌ s tÌm, ûe nÏkterÈ mohou b˝t i mÌrnÏ staröÌ.37 NÏkterÈ z nich vöaknepoch·zejÌ ze samotn˝ch hrobek (zde m·me na v˝bÏr mezi sochami zeserdab˘ a nebo z kaplÌ), ale snad p¯Ìmo z kr·lovsk˝ch staveb (jako nap¯.sochy CG 1 a 2, z EgyptskÈho muzea v K·hi¯e).
U vÏtöiny z nich je moûno ¯Ìci, ûe jsou v plnÈ shodÏ, m·m tÌm na myslizejmÈna tituly, s povahou pramen˘ diskutovan˝ch hrobek (typickÈ jsouzejmÈna v·pencovÈ sochy ze sbÌrek v Louvru ñ Pehernefer, Sepa, Neset,Centi ñ MM B1, Anchu s otaznÌkem). Proto m˘ûeme opr·vnÏnÏ uvaûo-vat o tom, ûe p˘vodnÏ poch·zely nejpravdÏpodobnÏji z obdobn˝ch hrobeks k¯Ìûov˝mi kaplemi, snad ze serdab˘ situovan˝ch p¯ev·ûnÏ jiûnÏ odvlastnÌch kaplÌ, p¯Ìp. na z·pad od nich.
KoneËnÏ poslednÌm nep¯Ìm˝m pramenem o existenci doposud neob-jeven˝ch hrobek v oblasti Ab˙sÌru a Sak·ry jsou ËetnÈ bloky zdobenÈreliÈfy, uchov·vanÈ dnes v mnoha svÏtov˝ch muzeÌch. Jako mÌsto p˘vo-du je ud·v·na jen p¯ibliûnÏ Sakk·ra Ëi Ab˙sÌr. U nich jsme si skoro jisti,ûe vesmÏs nepoch·zejÌ z n·m zn·m˝ch hrobek. Tyto bloky se nach·zejÌzejmÈna ve velk˝ch evropsk˝ch sbÌrk·ch jako nap¯. v Kodani, TurÌnu,Boloni (i kdyû zde zejmÈna z doby NovÈ ¯Ìöe), Pa¯Ìûi, Lond˝nÏ a jinde.38
Pohled do Ñrodn˝ch list˘ì nÏkter˝ch tÏchto zdoben˝ch blok˘ ze Sakk·rya Ab˙sÌru naznaËuje, ûe zejmÈna 90. lÈta 19. stol. a poË·tek 20. stol. bylyzk·zonosnÈ; v tÈto dobÏ bylo do Evropy dovezeno velkÈ, blÌûe nezn·mÈmnoûstvÌ tÏchto pam·tek.
Z kr·tkÈho n·stinu by mÏlo vypl˝vat, jak nejistÈ m· z·klady pozn·nÌobdobÌ 3. a poË·tku 4. dynastie. To co do jistÈ mÌry zn·me, jsou hrobkynekr·lovsk˝ch ˙¯ednÌk˘ danÈho obdobÌ, i kdyû jsou zatÌm nep¯Ìliö poËet-nÈ a je jen p¯irozenÈ p¯edpokl·dat, ûe p˘vodnÏ tÏchto hrobek muselo b˝tmnohem vÌce, jak koneckonc˘ naznaËujÌ kamennÈ n·doby z DûoserovapodzemÌ, sochy i zdobenÈ bloky z doposud neobjeven˝ch hrobek. NÏkterÈË·sti tehdejöÌho sakk·rsko-ab˙sÌrskÈho poh¯ebiötÏ nepochybnÏ vzaly zasvÈ, to dokazujÌ i ned·vnÈ v˝zkumy na Tetiho poh¯ebiöti (strhnutÈ hrob-ky kv˘li nov˝m, pozdÏjöÌm stavb·m z konce StarÈ ¯Ìöe). VelkÈ Ë·stipoh¯ebiötÏ jsou nepochybnÏ takÈ jeötÏ st·le neobjevenÈ, zde se r˝sujejako v˝znamn· oblast i jiûnÌ Ab˙sÌr. Velkou nezn·mou je podoba hrobek
7799
A B Ú S Í R A S A K K Á R A
8800
A B Ú S Í R A S A K K Á R A
Obr. 4 ZastavÏn· plocha jednotliv˝ch hrobek (v m2) diskutovan˝ch v textu.
Ëlen˘ kr·lovskÈ rodiny, kte¯Ì nepochybnÏ zast·vali nejvyööÌ ˙¯adyv zemi. To, ûe se v mnoha smÏrech odliöovaly od hrobek hodnost·¯˘nekr·lovskÈho p˘vodu, je z¯ejmÈ.
K ˙vah·m o tom, jak hrobky nejvyööÌch hodnost·¯˘ danÈho obdobÌmohly vypadat, m·me pouze nep¯ÌmÈ doklady. Zcela jistÏ tito hodnost·-¯i mÏli tituly, kterÈ jinak zcela postr·d·me v naöÌ evidenci, a to titulyÑvezÌr˘ì, a d·le HAtj-aA (Ñprincì), jrj pat (ÑknÌûeì), jmj-r ^maw (Ñp¯edstaven˝HornÌho Egyptaì), jmj-r kAt nbt nt nswt (Ñp¯edstaven˝ vöech kr·lovsk˝chpracÌì), wr mD ^maw aj. Jejich hrobky a kaple byly pravdÏpodobnÏ takÈmnohem vÏtöÌ neû dosavadnÌ sakk·rskÈ a ab˙sÌrskÈ n·lezy ukazujÌ,jejich kaple totiû v p˘dorysu dosahujÌ stÏûÌ 2 metr˘ ËtvereËnÌch. MusÌmesi uvÏdomit, ûe pr·vÏ hrobky tÏch nejv˝öe postaven˝ch hodnost·¯˘,poch·zejÌcÌch vesmÏs z kr·lovskÈ rodiny, n·m pro toto obdobÌ, s v˝jim-kou MÈd˙mu, zcela chybÌ. Kde byl nap¯. poh¯ben vezÌr Kaimen, tolikr·tdoloûen˝ na n·dob·ch z Dûoserova podzemÌ? HlavnÌ rozdÌl, jak se zd·,spoËÌv· v mnohem vÏtöÌm mϯÌtku staveb a nem˘ûeme ani vylouËit p¯e-jÌm·nÌ nÏkter˝ch prvk˘ z kr·lovskÈ architektury, podobnÏ jako nap¯.mÌsto kultu prince Nefermaata z 2. stavebnÌ f·ze jeho hrobky umÌstÏnÈv MÈd˙mu. V tÈto f·zi totiû doölo k tomu, ûe jeho k¯Ìûov· kaple bylapromÏnÏna v nep¯Ìstupn˝ serdab se sochami a vlastnÌ mÌsto kultu bylop¯edsunuto p¯ed v˝chodnÌ stÏnu hrobky.39
KromÏ hled·nÌ doposud nezn·m˝ch Ë·stÌ poh¯ebiöù je dalöÌm slibn˝msmÏrem b·d·nÌ nutnost zkoumat are·ly dostupnosti v r·mci mobilityv poh¯ebiöti, a to na z·kladÏ nejen jeho struktury, ale i p¯irozenÈ topo-grafie. S tÌm souvisÌ p¯ipravovan· anal˝za topografie dan˝ch poh¯ebiöùz hlediska dostupnosti jednotliv˝ch are·l˘, v z·vislosti na historickÈmobdobÌ a na poloze a povaze p¯edpokl·dan˝ch sÌdelnÌch struktur tehdej-öÌho hlavnÌho mÏsta. S tÌm souvisÌ i anal˝za prostoroËasovÈho v˝vojepoh¯ebiötÏ, v souladu s vertik·lnÌ spoleËenskou strukturou staroegypt-skÈ spoleËnosti. V˝znamnÈ slovo by zde mÏly hr·t i v˝sledky pr·ce Ëes-k˝ch egyptolog˘ v Ab˙sÌru.
P o z n · m k y :
1 Pro z·kladnÌ p¯ehled viz nap¯. Bard, K. A. (ed.), Encyclopedia of the Archaeology of
Ancient Egypt. Routledge, London and New York 1999.
2 JednÌm z v˝stup˘ je i p¯ipravovan· popul·rnÏ-vÏdeck· pr·ce Hrobka a posmrtn˝ ûivot
ve starÈm EgyptÏ. Pro p¯ehled viz B·rta, M. ñ VodÏra, K., Memories of 4500 Years Ago.
FOTO-GRAFIKA Kamil VodÏra, Brand˝s nad Labem, 2002; B·rta, M., The Cemeteries at
Abusir South 1. [Abusir, V] Set Out, Praha 2001; B·rta, M., ÑThe Czech Instituteís ten
years of excavation at Abusir Southì, v: KMT. A Modern Journal of Ancient Egypt, 13/1
(2002), 18ñ28; B·rta, M., ÑThe Tomb of Ptahshepses Junior II at Abusirì, v: ƒgypten und
Levante, X (2000), 45ñ66; B·rta, M., ÑThe non-royal cemeteries at Abusir South ñ the early
Fourth and the early Fifth Dynasty at Abusirì v: B·rta, M. ñ KrejËÌ, J. (eds.). Abusir and
Saqqara in the Year 2000. [Archiv Orient·lnÌ. Supplementa, IX], Orient·lnÌ ˙stav AV »R,
8811
A B Ú S Í R A S A K K Á R A
Praha, 2000, 331ñ346; B·rta, M., ÑThe Title ëPriest of Heketí during the Egyptian Old
Kingdomì, v: Journal of Near Eastern Studies, 58/2 (1999), pp. 1ñ10; B·rta, M., ÑThe Title
Inspector of the Palace during the Egyptian Old Kingdomì, v: Archiv Orient·lnÌ, 67/1
(1999), 1ñ20; B·rta, M., ÑThe title ëproperty custodian of the kingí during the Old Kingdom
Egyptì, v: Zeitschrift f¸r ‰gyptische Sprache und Altertumskunde, 126 (1999), 79ñ89;
B·rta, M., ÑSerdab and Statue Placement in the Private Tombs Down to the Fourth
Dynastyì, v: Mitteilungen des Deutschen Arch‰ologischen Instituts, Abteilung Kairo, 54
(1998),. 65ñ75; B·rta, M., ÑDie Tauschhandelszenen aus dem Grab des Fetekty in Abusirì,
v: Studien zur alt‰gyptischen Kultur, 26 (1998), 19ñ34; B·rta, M., ÑArchaeology and
Iconography: bd3 and aprt bread moulds and ëSpeisetischszeneí development in the Old
Kingdomì, v: Studien zur Alt‰gyptischen Kultur, 22 (1995),. 21ñ35; B·rta, M., ÑPottery
Inventory and the Beginning of the IVth Dynastyì, v: Gˆttinger Miszellen, 149 (1995),
15ñ24. ObdobÌm n·sledujÌcÌm po StarÈ ¯Ìöi (tzv. PrvnÌ p¯echodn· doba, ca 2200 ñ 2000 p¯. Kr.)
se v oblasti Ab˙sÌru a Sakk·ry zab˝v· Ëlenka »NEC P. VlËkov·.
3 JednotlivÈ staroegyptskÈ tituly je Ëasto nemoûnÈ p¯eloûit do Ëeötiny, proto jsou uv·dÏny
ve sv˝ch p˘vodnÌch podob·ch a jen nÏkdy, pokud to bylo moûnÈ, doplnÏny o p¯ibliûnÈ ËeskÈ
ekvivalenty. Z·jemce o tuto oblast m˘ûe konzultovat n·sledujÌcÌ pr·ci: Jones, D., An Index of
Ancient Egyptian Titles, Epithets and Phrases of the Old Kingdom. 2 vols, [BAR internatio-
nal series, 866] Archaeopress, Oxford 2000, s detailnÌmi odkazy. K v˝kladu a bliûöÌmu poro-
zumÏnÌ vÏtöiny titul˘ lze doporuËit dodnes aktu·lnÌ pr·ci: Helck, W., Untersuchungen zu den
Beamtentiteln des ‰gyptischen Alten Reiches. [ƒgyptologische Forschungen, 18]
J. J. Augustin, Gl¸ckstadt ñ New York 1954, p¯Ìp. Strudwick, N., The administration of
Egypt in the Old Kingdom. [Studies in Egyptology] KPI, London ñ Boston, 1985.
4 Na tÈto Ë·sti projektu se podÌlejÌ take ËlenovÈ »NEC P. VlËkov·, Vl. Br˘na a P. »ech,
viz jejich p¯ÌspÏvky v tomto sbornÌku.
5 Srovnej nap¯. Pavl˘, I. Life on a Neolithic Site. Bylany ñ Situational Analysis of
Artefacts. Archeologick˝ ˙stav AV »R, Praha 2000.
6 K nejaktu·lnÏjöÌmu p¯ehledu danÈ problematiky viz p¯ÌspÏvky ve sbornÌku B·rta,
M. ñ KrejËÌ, J. (eds.), Abusir and Saqqara in the Year 2000. [Archiv Orient·lnÌ,
Supplementa, IX] Orient·lnÌ ˙stav AV »R, Praha 2000 a p¯edn·öky z mezin·rodnÌ konfe-
rence Abusir and Saqqara in the Year 2001 konanÈ 25.ñ28. 9. 2001, kterÈ je moûno nalÈzt
v: Coppens, F. (ed.), Abusir and Saqqara in the Year 2001. Proceedings of the Symposium
(Prague, September 25th ñ 27th, 2001). Archiv Orient·lnÌ, 70/3 (2002).
7 Pro p¯ehled viz Zivie, Ch. M., ÑMemphisì, v: Lexikon der ƒgyptologie. Band IV,
Harrassowitz, Wiesbaden 1982, cols. 24ñ41 a novÏji Verner, M., ZtracenÈ pyramidy, zapo-
menutÌ faraoni. Ab˙sÌr. Academia, Praha 1993, 15ñ61.
8 V˝zkum nekr·lovsk˝ch hrobek v Sakk·¯e je nedÌlnÏ spojen s francouzsk˝m badate-
lem A. Mariettem, kter˝ zde jako prvnÌ zaËal s vykop·vkami; viz Mariette, A., ÑSur les
Tombes de líAncien Empire que líon trouve a Saqqarahì, v: Revue ArchÈologique,(1868),
1ñ25; Mariette, A., Les Mastabas de líAncien Empire. F. Viewig, Paris 1889. JednÌm
z prvnÌch egyptolog˘, kte¯Ì se snaûili o komplexnÌ pohled na oblast starovÏkÈ Memfidy, byl
Jean Capart (za pomoci M. Werbroucka) v pr·ci Memphis a líombre des pyramides.
Vromant & Co., Bruxelles 1930.
9 Z tohoto obdobÌ jsou takÈ doloûeny poh¯by na sÌdliötÌch, i kdyû jen okrajovÏ a pod vli-
vem levantskÈho kulturnÌho okruhu.
8822
A B Ú S Í R A S A K K Á R A
10 K tÈto problematice viz nynÌ Seidlmayer, S., ÑDie Ikonographie des Todesì,
v: Willems, H. (ed.), Social aspects of the funerary culture in the Egyptian Old and Middle
