TOM. 2 / 2011IS

SN: 1

80

4-2

732

�uzeum regionu Valašsko, Vsetín�uzeum jihovýchodní �oravy ve Zlín�

sko, VsetínValašsu Vaí �oravy ve Zlín�íí

| 41

Šafrán karpatský (Crocus heu� elianus Herbert) na východní Morav�

Crocus heu elianus Herbert in Eastern Moravia�

Marie Popelá�ová1,*, Petr Koutecký2 & Martin Krupa3

1,* Správa CHKO Beskydy, Nádražní 36, 756 61 Rožnov pod Radhošt�m; e-mail: marie.popelarova@nature.cz2 Jiho�eská univerzita, P�írodov�decká fakulta, Branišovská 31, 370 05 �eské Bud�jovice; e-mail: kouta@prf.jcu.cz

3 �SOP Salamandr, Tvar�žkova 1805, 756 61 Rožnov pod Radhošt�m; e-mail: krumart@post.cz

Keywords: Anthropic pressure, Carpathians, history, mapping, nature monument, population, vegetationAbstract: Crocus heu� elianus is a Carpathian taxon. In the Czech Republic, there are last four na-tive localities in Eastern Moravia: natural monument "o�ina near �pava, the area of the town of Zub�í and surroundings of the villages of Nový "rozenkov and "orní �omná. Crocus heu� elianus belongs to critically threatened species of the Czech Republic. The aim of this article is to describe the extant localities, especially recent threats to the populations and the habitat, vegetation, past and recent management and the number of individuals of C. heu� elianus. The detailed mapping was conducted at the localities in Zub�í in 2008 and 2010. Thirteen populations of Crocus heu� eli-anus were found, but the species is highly endangered by anthropic in# uence at most of the sites.

ÚVOD�afrán karpatský (Crocus heu� elianus) se v �es-ké republice vyskytuje na západním okraji své-ho areálu. Vzhledem k malému po�tu lokalit a jejich izolovanosti je u nás tento taxon �a-zen mezi kriticky ohrožené druhy (P$O%HÁ!'* 2001). Pro zbytkové populace v �eské republi-ce proto platí ok�ídlené po�ekadlo „je ho jako šafránu“ dvojnásob. Aktuáln� je v�tšina popu-lací ohrožena silným antropickým tlakem, za-sluhují si proto naši zvláštní pozornost. Cílem �lánku je shrnout stav recentních lokalit Crocus heu� elianus na východní Morav�, d�raz je p�itom kladen na podrobný popis nedávno nalezených lokalit v katastru obce Zub�í.

TAXONOMICKÉ POJETÍ ŠAFRÁNU KARPATSKÉHOTaxonomické �len�ní rodu Crocus není v lite-ratu�e jednotné. Námi pojednávaný karpatský taxon je bu+ zahrnován do široce pojatého druhu Crocus vernus (�.) "ill (nap�. TU/�� et al. 1980), nebo je p�i užším druhovém pojetí po-

važován za samostatný druh C. heu� elianus (v�tšina �eské a slovenské literatury). N�kte�í auto�i navíc odlišují na druhové úrovni zápa-dokarpatské rostliny od východo- a jihokar-patských (nap�. MÁO��'Ý et al. 1991; M�H*LY & K$�%�<*LU�Y 1997; M*$HOLD et al. 2007), a to zejména na základ� rozdílného po�tu chromo-som�. Západokarpatské populace s chromoso-movým po�tem 2n = 18 (obvykle považované za hypotetraploidy) jsou ozna�ovány jako Crocus discolor G. Reuss, syn. C. scepusiensis (Rehmann et >o?.) Borbás, šafrán spišský, zatímco východo- (od východního Slovenska) a jihokarpatské rostliny s diploidním chromo-somovým po�tem 2n = 10 jako C. heu� elianus "erbert s. str., š. karpatský. Krom� po�tu chromosom� jsou popisovány i drobné mor-fologické rozdíly (zbarvení okv�tí, délka a ší�ka list�), které jsou ovšem zna�n� variabilní a neu-mož@ují spolehlivé odlišení obou typ� (CH$/' 2010). V tomto �lánku se držíme tradi�ního pojetí, které zahrnuje i západokarpatské po-pulace do druhu Crocus heu� elianus, v souladu

Re c e i v e d : 1 . 9 . 2 0 1 1 A c t a C a r p . � c c . , 2 : 4 1 – 5 0 , 2 0 1 1

A c c e p t e d : 2 8 . 1 1 . 2 0 1 1 I S S N : 1 8 0 4 - 2 7 3 2

42 |

s nejnov�jším zpracováním v Kv�ten� �eské republiky (CH$/' l. c.).

Vedle šafránu karpatského se na Morav� vy-skytuje na n�kolika lokalitách diploidní (2n = 8) šafrán b�lokv�tý (C. albi� orus), a to ve fyto-chorionech 78. Bílé Karpaty lesní a 79. Zlínské vrchy. �ba druhy se od sebe spolehliv� odlišují pom�rem délky ty�inek s prašníky oproti dél-ce �n�lky s bliznami (C. albi� orus má ty�inky s prašníky delší než �n�lku s bliznami, C. heu� e-lianus má ty�inky s prašníky kratší nebo zdéli vrcholu blizen). "ybridizace mezi ob�ma taxo-ny nebyla zatím prokázána.

ONTOGENETICKÝ VÝVOJ ŠAFRÁNU KARPATSKÉHO

Stav populací šafránu karpatského je nutno vnímat s p�ihlédnutím k jeho ontogenetické-mu vývoji. M�H*LY & K$�%�<*LU�Y (1997) pro n�j ve své studii uvád�jí délku života ne kratší než 15 let. Rostliny kvetou v �asn� jarním ob-dobí (duben), semena dozrávají v pr�b�hu léta (�erven) v tobolce. Trojpouzdrá tobolka se vy-víjí pod zemí, ale p�i dozrávání se stopka pro-dlužuje a tobolka se dostává nad zem. Semena jsou �etná a zpravidla obsahují masí�ko, klí�í na podzim. Juvenilní stádium (asimilující listy nad povrchem zem�) trvá n�kolik let, do ge-nerativní fáze dospívá rostlina nejd�íve v 5.–6. roce životního cyklu. Generativní stádium je pak nejdelší �ástí vývoje rostliny. Jelikož je C. heu� elianus entomogamní, je úsp�šnost jeho opylení závislá na pr�b�hu po�así b�hem velmi krátké doby kvetení (jeden kv�t kvete 5–8 dní). � vitalit� populace proto vedle po�etnosti kve-toucích rostlin vypovídá i po�etnost juvenilních stádií (tj. nekvetoucích rostlin). Rostliny šafránu mají podzemní hlízy stonko-

vého p�vodu. "líza je za p�íznivých podmínek každoro�n� nahrazována novou, která se for-muje v pr�b�hu vegeta�ní sezóny a zaniká vždy následující sezónu s vysemen�ním rostliny. Tímto zp�sobem tedy nedochází ke zvyšování po�tu jedinc� v populaci. Vegetativní rozmno-žování formou adventivních hlíz je n� kterými autory uvád�no, ale vzniklé rostliny jsou velmi drobné a velikostí a vzr�stem odpovídají seme-ná�k�m, tj. vytvá�í pouze asimilující listy nad povrchem zem� (M�H*LY & K$�%�<*LU�Y 1997;

KL��ŠO�Á & KL��Š 2011). Rozmnožování se-meny je proto u šafránu klí�ové. Z uvedeného také vyplývá, že v p�ípad� lokalit na obhospo-da�ovaných místech je pro dlouhodobé udrže-ní populace d�ležité na�asování se�e do doby zralosti semen (�erven).

ROZŠÍ�ENÍ ŠAFRÁNU KARPATSKÉHOZa primární areál C. heu� elianus je považován oblouk Karpat od východu �eské republiky, p�es Slovensko, Polsko, �krajinu až po jižní Rumunsko (CH$/' 2010). Populace na východ-ní Morav� navazují na výskyt druhu ve sloven-ských Karpatech. Tradované, mnoha autory p�ejímané starší

úda je z hory Gírové u Most� u Jablunkova (84b. Jablunkovské meziho�í; �U�/* in K$��/ 1934), od Spálova u "ranic (76a. Moravská brá na vlastní; S%HLO��$ in ��O$�Y 1883–1886) a od �eského T�šína z lesa "rabina (83. �stravská pánev; GI�� 1967) nejsou již dlouhodob� po-tvrzeny a pravd�podobn� odsud neexistují ani herbá�ové doklady. CH$/' (2010) zmi@u-je ješt� lokalitu v Novém "rozenkov�, v údolí potoka Brodská (82. Javorníky). Nepo �etná populace zde vznikla pravd�podobn� únikem z výsadby rostlin p�enesených z nedaleké lo-kality na h�ebeni. V sou�asné dob� se však C. heu� elianus na tomto míst� již nevyskytuje.

Nejzápadn�jší známou lokalitou p�irozeného rozší�ení druhu na východní Morav� je dnešní PP "o�ina, která se již nachází ve fytogeogra-Q cké oblasti �eskomoravského mezofytika (74. Slezská pahorkatina). Sm�rem na východ je moravským lokalitám nejblíže populace v P�í rodní památce Zaja�kova lúka v Rie�nici v ob lasti slovenských Kysuc, kde C. heu� elianus roste na mezoQ lní horské louce.

P�vodnost a druhová p�íslušnost rostlin uvá -d�ných jako C. heu� elianus z Krkonoš (nap�. P�LOU� 1975) a �rlických hor (nap�. KU �$* 2009) nejsou zatím zcela jasné (CH$/' l. c.). Výskyty šafránu karpatského v jiných �ástech republiky (nap�. X+árské vrchy, P. Bu ká�ková in verb.) jsou zpravidla považovány za nep�-vodní.

A % / * C* $ � * /H � % * � % % � D � / * L � � | P O � L Á � O � Á M . , KO U / % ' Ý P . � K$ U � * M .

| 43

METODIKAV textu jsou sumarizovány údaje shromážd�né v minulých letech v rámci terénního mapová-ní šafránu karpatského v katastru obce Zub�í (K$U�* 2010) a pravidelného sledování dalších lokalit výskytu druhu na území Chrán�né kra-jinné oblasti (C"K�) Beskydy. "istorické údaje byly �erpány z regionální literatury a regionál-ních herbá�� (CESK, FMM, GM, NJM, �P, �SM, VM). P�vodní stav lokalit v obci Zub�í v minu-losti pomohli popsat také starousedlíci z obce.

Nomenklatura a vymezení jednotlivých ta-xo n� odpovídají zpracování v Klí�i ke kv�te n� �eské republiky (KU�Á/ et al. 2002). Synta-xo nomické �len�ní travinných spole�enstev respektuje Vegetaci �eské republiky (CHY/$Ý 2007), u lesních typ� P�ehled vegetace �eské republiky (MO$*�% et al. 2000). Stupe@ ohro -žení taxonu odpovídá �ervenému sezna mu cévnatých rostlin �eské republiky (P$O %HÁ!'* 2001). Fytochoriony jsou uvedeny po dle fytoge-ograQ ckého �len�ní �eské republiky (S'*L�%'Ý 1988). Zkratky herbá�� jsou v textu sjednoceny podle publikovaného seznamu her bá�ových sbírek (VO!Á$O�Á & SU/O$Ý 2001).

Pro m��ení velikosti genomu pr�tokovou cytometrií byla použita standardní metodika s využitím pufr� �tto I a II a # uorescen�ním barvivem �API (viz nap�. �OLŽL et al. 2007), jako standard, v��i n�muž je nam��ená ve-likost genomu srovnávána, byl použit hrách setý (Pisum sativum ,Ctirad‘). Analyzovány byly �erstvé listy rostlin ze všech moravských popu-lací C. heu� elianus, z každé alespo@ 5 jedinc�. Tyto byly srovnávány se vzorky z centrálních

Západních Karpat (Slovensko, Malá Fatra, Níz-ké Tatry) a Východních Karpat (�krajina, Za-karpatskaja oblast, obec �ilove).

P�EHLED A POPIS LOKALITV sou�asné dob� je C. heu� elianus na vý chodní Morav� znám ze �ty� lokalit. Nej zá pad n�jší lo-kalitou je PP "o�ina na rozhraní katastr� obcí Velké "eraltice a Brumovice. �alší t�i lokality se nacházejí v C"K� Beskydy, a to v katastrech obcí Zub�í, Nový "rozenkov a "orní �omná. Všechny lokality jsou od sebe zna�n� vzdáleny a populace jsou tak vzájemn� zcela izolované. Ve Velkých "eralticích / Bru movicích a v Zub�í byly v roce 1948 pro ochranu populace šafrá-nu vyhlášeny p�írodní památky (PP "o�ina a PP Zub�í). P�edložen je zde p�ehled a popis jed-notlivých lokalit i díl�ích mikrolokalit.

PP Ho�ina74. Slezská pahorkatina, 5972 / 6072, Velké "e-raltice / Brumovice (distr. �pava): PP "o�ina, mezoQ lní louky a p�ilehlý jasanovo-olšový luh v niv� potoka "o�ina asi 2,5 km JJV od kos-tela v obci Brumovice, 320 m n. m., n�kolik tisíc kvetoucích rostlin (duben 2010 foto M. Popelá�ová).

Nejstarší známou lokalitou výskytu C. heu� e-lianus na východní Morav� je dnešní PP "o�ina. Snad poprvé zde výskyt šafránu zaznamenává v roce 1820 August Mayer, spoluautor první, n�mecky psané Kv�teny Moravy a Slezska (ROH$$ & M*Y$ 1835), kde je nález také po-psán. �okalita je pak následn� v pr�b�hu let ví-cekrát publikována (nap�. F�' 1881; FO$�Á�' 1887–1897; K$��/ 1934). Z území je rovn�ž do-ložena �ada herbá�ových sb�r�, nap�. 1905 F. B. Teuber BRN�; 1905 K. Rothe BRN�; 1936 J. Richter �P, BRN�; 1948 L. David �P; 1957 V. Pospíšil �P; 1960 J. Vicherek BRN�; 1963 E. Opravil �P; 1971 Z. Kilián FMM; 1971 E. Burša FMM; 2005 D. Hlisnikovský FMM. Z historických snímk� (www1: "istorická ortofotomapa) je z�ejmé, že ješt� v 60. letech byla rozloha bezle-sé �ásti PP asi o t�etinu v�tší než v sou�asnosti, po�etnost šafrán� se tak v pr�b�hu let z�ejm� i zde m�ní. V sou�asné dob� m�že být popula-ce šafránu ohrožena živinami ze splach� z polí nad p�írodní památkou.

A % / * C* $ � * /H � % * � % % � D � / * L � � | P O � L Á � O � Á M . , KO U / % ' Ý P . � K$ U � * M .

�br. 1: P�irozené rozší�ení šafránu karpatského v �eské republiceFig. 1: Natural distribution of Crocus heu� elianus in the Czech Republic

44 |

Zub�í80b. Ve�ovické vrchy, 6574b, Zub�í (distr. Vse-tín): travnaté zahrady a b�ehy Zuberského ("odorfského) a �ertoryjského potoka a jejich p�ítok�, SZ a SV od PP Zub�í, 395–450 m n. m., n�kolik až stovky rostlin na 13 díl�ích mikrolo-kalitách (cf. K$U�* 2010), �br. 2.

(Mikrolokality níže jsou se�azeny od PP Zub�í sm�rem proti proudu obou potok�, tj. od J k SZ a SV): 1. PP Zub�í (parcela �íslo 2053 a 2054), okras-

ná a užitková zahrada na pravém b�ehu Zuberského ("odorfského) potoka asi 200 m J od soutoku s �ertoryjským potokem, 395 m n. m.; 1730 kvetoucích rostlin (1984 not. M. Škrott); 1000 kvetoucích a sterilních rostlin (2005 not. P. Chytil); v letech 2008–2011 je zaznamenáno 420–200 kvetoucích rostlin (26.III.2007, 1.IV.2008, 2.IV.2009, 1.IV.2010, 3.IV.2011 foto M. Popelá�ová). �okalitu po-pisují v inventariza�ních pr�zkumech také NU�%HLO�Á (1970) a KO�*�Í' (1983). "is torií a sou�asným stavem se zabývá i aktuální Plán pé�e o PP (CHY/�L 2004);

2. travnatá zahrada a sad u domu (p. �. 2056) t�sn� navazující na západ� na PP Zub�í, 395 m n. m.; 330 kvetoucích rostlin (1970 not. A. Zvillingerová); „hojn� na ploše 10 × 10 m“ (KU�Í$' 1978); 70 kvetoucích rostlin (30.III.2008 not. M. Krupa); 120 kvetoucích rostlin (2.IV.2009 not. M. Popelá�ová); 65 kvetoucích rostlin (3.IV.2010 not. M. Krupa); PO�LÁ�O�Á et al. (2011). Rostliny jsou v sou �asné dob� ohroženy skládkováním stavebního materiá-lu a dalšími aktivitami na zahrad�;

3. dv� travnaté zahrady na levém b�ehu Zu-ber ského ("odorfského) potoka p�ímo na-vazující ze severu na PP Zub�í (p. �. 2110/1 a 2121), 395 m n. m.; 15 kvetoucích rostlin (30.III.2008 not. M. Krupa); 13 kvetoucích rostlin (3.IV.2010 not. M. Krupa);

4. travnatá zahrada v ulici „�afránová“ (p. �. 2150/1 a 2150/2) asi 75 m JV od soutoku Zuberského ("odorfského) a �ertoryjského potoka, 400 m n. m.; „na ploše cca 40 × 40 m hojný“ (KU�Í$' 1978); (18.IV.1981 leg. M. Kašparová, VM); 300–400 kvetoucích rostlin (1984 not. Jan Pavelka); 600–800 kvetoucích rostlin (1994 not. Jan Pavelka); 30 kvetoucích

rostlin (30.III.2008 not. M. Krupa); 10–3 kve-toucí rostliny (2.IV.2009, 1.IV.2010 a 3.IV.2011 not. M. Popelá�ová);

5. travnatá zahrada v ulici „�afránová“ (p. �. 2013), naproti p�edchozí mikrolokalit�, asi 60 m JV od soutoku Zuberského ("odorfského) a �ertoryjského potoka, 400 m n. m.; 20–30 kvetoucích rostlin (2.IV.2009, 1.IV.2010 a 3.IV.2011 not. M. Popelá�ová);

6. b�ehový porost na levém b�ehu �erto ryj-ské ho potoka a okraj mezoQ lní louky (p. �. 2162 a 2163) asi 90 m SSZ od soutoku s po-tokem Zuberským ("odorfským), 400 m n. m.; 13 kvetoucích rostlin (30.III.2008 not. M. Krupa); 10 kvetoucích rostlin (duben 2010 foto M. Popelá�ová);

7. �ást �ertoryje, zelený dvorek využívaný pro pastvu slepic (p. �. 2256) asi 0,9 km SZ od soutoku �ertoryjského a Zuberského ("o-dorfského) potoka, 420 m n. m.; 120 kvetou-cích rostlin (30.III.2008 not. M. Krupa); 80 kvetoucích rostlin (3.IV.2010 foto M. Krupa); PO�LÁ�O�Á et al. (2011). Pozemek je dnes pom�rn� intenzivn� využíván pro pastvu sle-pic, d�íve sloužil jako sad a k pastv� koz;

8. �ást Poto�iska, b�eh s porostem dubohab�i-ny nad pravostranným p�ítokem Zuberského ("o dorf ského) potoka naproti výzkumnému v�elínu (p. �. 2401/2 a 2406) asi 560 m SSZ od soutoku s �ertoryjským potokem, 450 m n. m.; 30 rostlin (KU�Í$' 1978); 25 kvetou-cích rostlin (duben 2007 not. L. Pšenica & M. Po pelá�ová); 40 kvetoucích rostlin (30.III. 2008 not. M. Krupa); 35 kvetoucích rostlin (3.IV.2010 not. M. Krupa);

9. �ást Pod �becníkem, b�ehový porost a p�i-lehlá �ást mezoQ lní louky na pravém b�ehu Zuberského ("odorfského) potoka (p. �. 2544/6, 2547, 2604/2) asi 1,5 km SV od sou-toku s �ertoryjským potokem, 430 m n. m.; v pr�b�hu let 2007–2011 zaznamenáno 220–420 kvetoucích rostlin [3.IV.2007, 5.IV.2008, 10.IV.2009, 1.IV.2010, 3.IV.2011 foto M. Po-pelá�ová; PO�LÁ�O�Á et al. (2011)];

10. �ást Pod �becníkem, b�ezový háj a frag-ment olšiny na podmá�ené louce v niv� drob-ného levostranného p�ítoku Zuberského ("odorfského) potoka (p. �. 2577/6) asi 50 m V od p�edchozí lokality, 440 m n. m.; v pr�-

A % / * C* $ � * /H � % * � % % � D � / * L � � | P O � L Á � O � Á M . , KO U / % ' Ý P . � K$ U � * M .

| 45

b�hu let 2008–2011 zaznamenáno 60–80 kve-toucích rostlin [(1.IV.2008, 1.IV.2010, 15.IV. 2011 foto M. Popelá�ová; PO�LÁ�O�Á et al. (2011)];

11. �ást Pod �becníkem, extenzivní sad s drob-ným pot��kem (p. �. 2730/1) 50 m JZ od sou-toku Zuberského potoka a jeho levostranné-ho p�ítoku (odbo�ka žluté turistické zna�ky) a asi 1,9 km SSV od soutoku Zuberského ("o-dorfského) a �ertoryjského potoka, 440 m n. m.; 50 kvetoucích rostlin (30.III. 2008 not. M. Krupa); 30 kvetoucích rostlin (3.IV.2010 not. M. Krupa);

12. �ást Pod �becníkem, fragment mezoQ lní louky a navazující b�ehový porost na pra-vém b�ehu Zuberského potoka (p. �. 2730/1) asi 50 m SZ od jeho soutoku s levostranným p�ítokem (odbo�ka žluté turistické zna�-ky) a asi 2 km SSV od soutoku Zuberského ("odorfského) a �ertoryjského potoka, 450 m n. m.; 30 rostlin, pozn.: „v r. 1977 více“ (K��^REK 1978); 50 kvetoucích rostlin (30.III.2008 not. M. Krupa); 3 kvetoucí rostliny (3.IV.2010 not. M. Krupa). V r. 2009 a 2010 bylo místo se šafrány zavezeno stavebním materiálem p�i terénních úpravách v okolí domu;

13. �ást Pod �becníkem, b�ehový porost na levém b�ehu Zuberského potoka a navazují-cí �ást mezoQ lní louky (p. �. 2801/5) asi 150 m S od soutoku s levostranným p�ítokem (odbo�ka žluté turistické zna�ky) a asi 2,1 km od soutoku Zuberského ("odorfského) a �ertoryjského potoka, 450 m n. m.; 4 kve-toucí rostliny (30.III.2008 not. M. Krupa); 7 kvetoucích rostlin (3.IV.2010 not. M. Krupa).

První záznamy o p�ítomnosti šafránu karpat-ského v obci Zub�í pocházejí od Vladimíra Kris-ta, botanika a rodáka ze Zub�í. �okladem jsou jeho herbá�ové sb�ry (nap�. 1926 V. Krist BRN�; 1928 �P, BRN�; 1929 BRN�) a uvedení lokality v souborné práci „�afrány �esko slovenské re-publiky (ná�rt zem�pisného rozší�ení)“ (K$��/ 1934). Výskyt šafránu v Zub�í popisuje takto: „Roste zde (…) ve velkém množství a pospoli-t� podél horního toku Zuberského potoka, jed-nak na jeho b�ezích, jednak zasahuje odtud až do travnatých zahrad (jsou to vlastn� jen ohra-

žené louky). Souvislost této lokality je n�koli-kráte p�erušena bu+ domky, nebo zoranými kulturními parcelami; je však na první pohled patrno, že celá lokalita tvo�ila kdysi souvislý pás podél celého horního toku potoka.“

Všechny populace šafránu v soukromých za-hradách byly v rámci „zkultur@ování“ postup-n� redukovány, n�které v pr�b�hu let zcela zanikly. Zde popisované díl�í lokality jsou pou-ze fragmenty p�vodních populací šafrán�, o kterých ješt� pam�tníci hovo�í jako o „velmi hojných“, �i je popisují jako „modré kober-ce“. KU�Í$' (1978) zaznamenává C. heu� eli-anus v Zub�í pouze na šesti díl�ích lokalitách. „"ojný“ výskyt popisuje však jen u t�í z nich. � 10, resp. 20 let pozd�ji jsou na t�chto mís-tech �ádov� již jen stovky kvetoucích rostlin. �nes tytéž lokality �ítají již pouze nižší desítky �i jednotky rostlin. P�esto, že p�edložený vý�et mikrolokalit výskytu šafránu karpatského ne-musí být úplný, dokládá neblahý vývoj popula-ce druhu v obci Zub�í.

V Zub�í roste C. heu� elianus v údolních nivách v jasanovo-olšových b�ehových porostech sva-zu Alnion incanae (resp. jejich fragmentech) a na navazujících, zpravidla pozm�n�ných, me zoQ lních loukách svazu Arrhenatherion, s p�echodem k lu�ní mok�adní vegetaci svazu Calthion.

Existence zbytkových populací v zahradách se ukazuje v sou�asné dob� jako trvale neudr-žitelná. Populace jsou dnes p�ímo ohroženy lid-skými aktivitami, nejvíce zástavbou, skládková-ním materiál�, intenzivním využíváním (zejmé-na �asté a intenzivní se�ení), ale pravd�podob-n� i cílenou likvidací rostlin. Ani dohled ochra-ny p�írody a restrik�ní opat�ení nezabránily postupné redukci po�etnosti šafránu také v PP Zub�í. Problémem je zejména intenzivní vyu-žívání zahrady, kterým je dlouhodob� poško-zováno stanovišt� a populace druhu (CHY/�L 2004). P�írodní památku poznamenaly rovn�ž povodn� v letech 1997 a 2009, kdy povod@o-vá voda strhla �ást hlinitého b�ehu s výskytem n�kolika desítek rostlin šafránu. V sou�asné dob� se na ochran� dvou relativn� bohatších populací šafránu v místní �ásti Pod �becníkem podílí ve spolupráci se Správou C"K� Beskydy

A % / * C* $ � * /H � % * � % % � D � / * L � � | P O � L Á � O � Á M . , KO U / % ' Ý P . � K$ U � * M .

46 |

i obecní ú�ad v Zub�í. Zajišt�na je každoro�ní se�, likvidace invazních rostlin a nálet� d�evin.

Nový Hrozenkov82. Javorníky, 6775a, Nový "rozenkov (distr. Vsetín): h�eben Javorník� poblíž horské cha-ty Portáš, mezoQ lní horská louka využívaná

�br. 2: Mapa aktuáln� zaznamenaných lokalit šafránu karpatského v obci Zub�í. (Zdroj: mapový podklad �ÚZK 2007, A�PK �R 2011)Fig. 2: Map of the extant localities of Crocus heu� elianus in the area of the town of Zub�í (Map sources �ÚZK 2007, AOPK �R 2011)

A % / * C* $ � * /H � % * � % % � D � / * L � � | P O � L Á � O � Á M . , KO U / % ' Ý P . � K$ U � * M .

| 47

v zim� jako sjezdovka a okraje kv�tnatých bu�in, asi 300 m V od sedla Kohútka, 900 m n. m. (19.V.1989 leg. L. Ku�írek VM); v pr�b�-hu let 2008–2011 bylo zaznamenáno 1500–2300 kvetoucích rostlin (6.IV.2008, 8.IV. a 15.IV.2009, 1.IV. a 9.IV.2010 foto M. Popelá�ová; 9.IV.2010 leg. M. Sedlá�ková, NJM; 7.IV.2011 foto M. Popelá�ová).

Poprvé o lokalit� píše pravd�podobn� _Í�*� (1936), který zmi@uje, že zde výskyt šafránu zjistil odborný u�itel Rostislav Machá�ek (jenž p�sobil v Pržn� a byl také nadšeným botani-kem). Crocus heu� elianus je _í�anem také do-ložen (1936 BRN�). �afrán karpatský zde roste na h�ebenové louce severní expozice. Z dobo-vých fotograQ í ze 40. let 20. století je z�ejmé, že plocha byla pom�rn� intenzivn� spásána, a to smíšeným stádem ovcí s n�kolika kravami. Minimáln� od 60. let za�ala být pastvina využí-vaná i jako sjezdovka. Pravd�podobn� od 80. let byla se�ena, �ast�ji i mul�ována (pose�ená hmota byla ponechávána na míst�). �d roku 2008 nájemci louku pravideln� v �ervenci �i srpnu kosí a seno sklízí.

�íky _í�anovým zápis�m vegeta�ních sním-k� (_Í�*� 1928) víme, že zde v první polovin� minulého století rostla také �ada dalších kon-kuren�n� slabých druh� jako Antennaria dio-ica, Botrychium lunaria, Coeloglossum viride, Gentianella lutescens subsp. carpatica, G. lutes-cens subsp. lutescens, Orchis mascula, O. morio apod., které tady dnes již nenacházejí vhodné životní podmínky. P�estože je lokalita více-mén� kontinuáln� udržována, má dnes louka hustý a zapojený drn s p�evládajícími travami (zejména Agrostis capillaris, Festuca rubra) a bohatým mechovým patrem. Zlepšení stavu by prosp�l zásah sm��ující k narušování, resp. rozvol@ování travního drnu (tj. pastva, bráno-vání). Vegetace odpovídá p�echodnému vege-ta�nímu typu mezi smilkovými trávníky svazu Violion caninae a podhorskými loukami svazu Arrhenatherion, místy i prameništní vegeta-cí svazu Calthion. Menší �ást této javornické populace šafránu vyhledává také prosv�tlené okraje kv�tnatých jedlobu�in podsvazu Eu-Fagenion.

V sou�asné dob� v �asn� jarním aspektu na louce spolu se šafránem rozkvétají tisíce sn�-

ženek. V letním aspektu se dominantou stává Veratrum album subsp. lobelianum. K dalším vzácn�jším druh�m na lokalit� náleží dnes zejména orchideje (Dactylorhiza sambucina, Gymnadenia conopsea, Traunsteinera globo-sa), Lilium martagon, ale také horské druhy Potentilla aurea a Ranunculus platanifolius.

Horní Lomná99a. Radhoš`ské Beskydy, 6477d, "orní �om-ná (distr. Frýdek-Místek): okraj podmá�ené smilkové pastviny asi 100 m SZ od soutoku �í� ky �omné s potokem P�ela�, 570 m n. m., v pr�b�hu let se objevuje 20–50 kvetoucích rostlin (duben 2005 not. D. K�enek; 12.IV.2005 not. D. Hlisnikovský & P. Chytil; 18.III.2007 leg. P. Foldynová, FMM; duben 2008, 29.III.2010 foto M. Popelá�ová).

99a. Radhoš`ské Beskydy, 6477d, "orní �om-ná (distr. Frýdek-Místek): Mu�inkový vrch, na státní hranici se Slovenskou republikou, u kap-li�ky, 975 m n. m. (duben 2005 not. D. Bartošová & D. Morcinková; 18.III.2007 not. P. Foldynová & D. Hlisnikovský, asi 20 rostlin).

�b� mikrolokality v "orní �omné jsou po-prvé zaznamenány v roce 2005 a následn� publikovány �. "lisnikovským, který popisuje stanovišt� i okolnosti nález� ("L����'O��'Ý in "*D��% & �U�/Y' 2007).

VÝSLEDKY CYTOMETRIE A MORFOLOGICKÁ VARIABILITAVzhledem k ur�itým pochybnostem o taxono-mické identit� (a zprost�edkovan� tedy o p�-vodnosti) moravských rostlin byly popisované populace prostudovány metodou pr�tokové cytometrie. Tato metoda umož@uje stanovit velikost genomu organismu, která bývá u rost-lin v rámci rodu nebo skupiny p�íbuzných dru-h� v�tšinou velmi úzce korelována s po�tem chromosom�.

Bylo zjišt�no, že velikost genomu všech po-pulací na východní Morav� je homogenní, identická s n�kolika srovnávanými populacemi z centrálních Západních Karpat na Slovensku (Malá Fatra, Nízké Tatry) a odpovídá tedy te-traploidnímu chromosomovému po�tu 2n = 18 (�br. 3). Tyto výsledky významn� dopl@ují do sud publikované chromosomové po�ty –

A % / * C* $ � * /H � % * � % % � D � / * L � � | P O � L Á � O � Á M . , KO U / % ' Ý P . � K$ U � * M .

48 |

Kv�tena �R (CH$/' 2010) zmi@uje z Moravy pouze údaj z �pavské pahorkatiny (tj. loka-litu PP "o�ina), další údaj pochází z lokality v Novém "rozenkov� na h�ebeni Javorník� (MÁO��'Ý et al. 1991). Zárove@ tato m��ení vyvracejí pochyby, zda se v p�ípad� n�kte-rých moravských populací jedná skute�n� o C. heu� elianus a ne o n�které jiné p�stované ta-xony z okruhu C. vernus s. lat. (které se v po�tu chromosom� liší).

Variabilita ve výše uvedených znacích (barv�

a velikosti kv�t�, tvaru okv�tních cíp� a délce list�) je zaznamenatelná i v rámci popisovaných populací na východní Morav�. Nejpatrn�jší je rozdílnost v barv� okv�tí. Populace v Zub�í se vyzna�ují tmav� Q alovými kv�ty s výraznou tmavší kresbou tvaru „V“ v horní �ásti okv�t-ních lístk� (�br. 4) a absencí albín�, rostliny v Novém "rozenkov� jsou vícemén� jedno-barevné, sv�tleji Q alové (i tak�ka bílé). V PP "o�ina mají kv�ty sv�tlejší zbarvení, ale již s vý-razn�jší kresbou.

�br. 3: Typické výstupy z pr�tokové cytometrie šafránu karpatského. M��ena byla intenzita # uorescence barviva �API (osa x v uvedených histogramech), která odpovídá obsahu �NA v jád�e. Pík standardu je ozna�en hv�zdi�kou, pom�r intenzit # uorescence vzorku a standardu odpovídá velikosti genomu vzorku. V materiálu C. heu� elianus bylo možné rozlišit dv� velikosti genomu, jejichž pom�r dob�e odpovídá udávaným chromosomovým po�t�m – naho�e tetraploidní rostliny 2n = 18 (Západní Karpaty – �eská republika, Zub�í), dole diploidní rostliny 2n = 10 (Východní Karpaty – �krajina, Zakarpatskaja oblast, �ilove).Fig. 3: Results of � ow cytometric analyses of Crocus heu� elianus. Fluorescence of DAPI � uorochrome, which corresponds to the nuclear DNA content, is depicted on horizontal axis of the histograms. The peak of the standard is marked with an asterisk; the ratio of mean � uorescences of the sample and the standard indicates the relative genome size of the sample. Two genome sizes were found within Crocus heu� elianus, in accord to published chromosome number data – tetraploids (top; 2n = 18; locality: the West Carpathians, Czech Republic, Zub�í) and diploids (bottom; 2n = 10; the East Carpathians, Ukraine, Zakarpatskaja oblast Region, Dilove)

A % / * C* $ � * /H � % * � % % � D � / * L � � | P O � L Á � O � Á M . , KO U / % ' Ý P . � K$ U � * M .

| 49

ZÁV RCrocus heu� elianus dosahuje v �eské republice západní hranice svého areálu. V sou�asné dob� je zaznamenán na východní Morav� na �ty�ech lokalitách: v PP "o�ina na rozhraní katastru obcí Brumovice a Velké "eraltice (74. Slezská pahorkatina), v intravilánu obce Zub�í (80b. Ve�ovické vrchy) a v katastrech obcí Nový "ro-zenkov (82. Javorníky) a "orní �omná (99a. Radhoš`ské Beskydy). �okality jsou od sebe vzdáleny a populace jsou tak vzájemn� zcela izolované. Nejpo�etn�jší, a také zna�n� vitální, je populace v PP "o�ina. V textu je p�edložen p�ehled lokalit a díl�ích mikrolokalit, d�raz je kladen na popis fragment� p�vodních popula-cí v katastru obce Zub�í. Podrobn�jším mapo-váním druhu zde bylo zaznamenáno 13 díl�ích mikropopulací (cf. K$U�* 2010). V�tšina díl�ích populací v intravilánu obce je dnes však siln� ohrožena antropickým tlakem.

�iroká ekologická amplituda umož@uje šaf-ránu karpatskému r�st na r�zných typech sta-noviš`, od nižších pahorkatin (320 m n. m. v PP "o�ina, 395 m n. m. v PP Zub�í) po horské polo-hy (950 m n. m. na Mu�inkovém vrchu v "orní �omné, 900 m n. m. na h�ebeni Javorník� v Novém "rozenkov�). C. heu� elianus se proje-vuje jako heliofyt, preferující otev�ené plochy. Z hlediska nárok� na vláhu pat�í do skupiny mezofyt� vyžadujících st�edn� vlhké p�dy. �ptimální podmínky nachází na h�ebenových horských loukách, kde je na ja�e p�da dosta-te�n� zásobena vodou z tajícího sn�hu (Nový "rozenkov, Mu�inkový vrch – "orní �omná) a v nivách potok� (lokality Zub�í, "orní �omná, PP "o�ina). V nižších polohách roste šafrán karpatský ve fragmentech b�ehových porost� vegetace svazu Alnion incanae a na navazu-jících mezoQ lních ovsíkových loukách svazu Arrhenatherion (pop�. svazu Calthion), na h�e-benech hor také v horských smilkových tráv-nících svazu Violion caninae, okrajov� i kv�tna-tých bu�inách podsvazu Eu-Fagenion.

Metodou pr�tokové cytometrie bylo sou�as-n� zjišt�no, že velikost genomu všech populací na východní Morav� je homogenní, identická s n�kolika srovnávanými populacemi z centrál-ních Západních Karpat na Slovensku a odpo-

vídá tedy tetraploidnímu chromosomovému po�tu 2n = 18.

POD KOVÁNÍPod�kování náleží p�edevším koleg�m, kte-�í ochotn� poskytli svá data o po�etnostech šafrán� na jednotlivých lokalitách, jmenovit� to jsou: Petr Chytil, �avid "lisnikovský, Jan Pavelka a Milan �krott. Za pomoc p�i vyhledá-vání herbá�ových položek, regionální literatury a za pe�livé pro�tení textu d�kujeme �avidovi "lisnikovskému, za pomoc p�i výrob� mapek Petrovi >olfovi. Za kritické a podn�tné p�ipo-mínky k rukopisu vd��íme Karlu Fajmonovi. Pod�kování pat�í i t�m, kdo pomáhali sbí-rat vzorky pro cytometrickou analýzu mimo území �R, a to Martinovi Pánkovi a Tomáši Kouteckému. Za ochotné zp�ístupn�ní herbá-�ových sbírek vd��íme kustod�m: Miroslavu Skarkovi (CESK), Ev� Bártové (FMM), Ji�ímu Trone�kovi a Pet�e "anákové (GM), Marii Sed lá�kové (NJM), Vít�zslavu Pláškovi (�P), Zdence Prymusové (�SM), �ence �imurdové a Jan� Tká�ikové (VM).

�br. 4: Crocus heu� elianus z lokality Zub�í s výraznou kresbou tvaru „V“ na horní �ásti okv�tí (Foto M. Popelá�ová, 28.III.2008)Fig. 4: Crocus heu� elianus with the distinct „V“ – shaped spot in the upper part of petals – in the area of the town of Zub�í (Photo M. Popelá�ová, 28.iii.2008)

A % / * C* $ � * /H � % * � % % � D � / * L � � | P O � L Á � O � Á M . , KO U / % ' Ý P . � K$ U � * M .

50 |

LITERATURAA�O�Y�U� (2011): Rezerva�ní kniha PP Zub�í. Ms. [�epon. in:

Správa C"K� Beskydy, Rožnov pod Radhošt�m].

�OLŽL J., G$�LHU�$ J. � SUD* J. (2007): Estimation of nuclear �NA content in plants using # ow cytometry. Nature Protocols 2: 2233–2244.

F�' E. (1881): Flora von Schlesien preussischen und öster-reichischen Antheils. Breslau, 571 pp.

FO$�Á�' E. (1887–1897): Kv�tena Moravy a rakouského Slezska. 1–2. Brno et Praha, 1474 pp.

G�LL J. (1967): P�íroda okolí �eského T�šína, její ochrana a vy-užití. T�šínsko 2: 14–16.

"L����'O��'Ý �. (2007): Crocus heu� elianus. In "*D��% J. & �U�/Y' P. (eds): Additamenta ad # oram Reipublicae Bohemicae. VI. Zprávy �eské botanické spole�nosti 42: 247–337.

CH$/' J. (2010): Crocus heufelianus "$�$/ – šafrán karpat-ský, pp. 556–559. In: �/��Á�'O�Á J. (ed.): Kv�tena �eské republiky. Vol. 8., Academia, Praha, 712 pp.

CHY/�L P. (2004): Plán pé�e p�írodní památky „Zub�í“ na ka-tastrálním území Zub�í, v okrese Vsetín na období 2005–2014. Ms. [�epon. in: Správa C"K� Beskydy, Rožnov pod Radhošt�m], 19 pp.

CHY/$Ý M. (ed.) (2007): Vegetace �eské republiky. 1. Travinná a ke�í�ková spole�enstva. Academia, Praha, 528 pp.

KL��ŠO�Á J. � KL��Š �. (2011): Clo-Pla3 – database of clonal growth of plants from Central Europe [online, 30.9.2011]. <http://clopla.butbn.cas.cz/>

KO�*�Í' J. (1983): Chrán�né nalezišt� Zub�í. Inventariza�ní pr�zkum botanický dle metodiky SÚPP�P 1973. Ms. [�epon. in: Správa C"K� Beskydy, Rožnov pod Radhošt�m], 13 pp.

K$��/ V. (1934): �afrány �eskoslovenské republiky (ná�rt ze-m�pisného rozší�ení). P�íroda, 27: 206–209, 231–233.

K$U�* M. (2010): �afrán karpatský (Crocus heu� elianus) mi-zející klenot jarních luk. Studie v rámci projektu Zachování karpatského p�írodního d�dictví v Beskydech. Ms. [�epon. in: �S�P Salamandr, Rožnov pod Radhošt�m], 9 pp.

KU�Á/ K., "$OUD* �., CH$/' J. jun., K*�L*� Z., K�$ �%H�$ J. � �/��Á�' J. (eds) (2002): Klí� ke kv�ten� �eské republiky. Academia, Praha, 927 pp.

KU�Í$' �. (1978): �chraná�ské mapování – šafrán "euf-fel�v. Ms. [�epon. in: Správa C"K� Beskydy, Rožnov pod Radhošt�m], 2 pp.

KU�$* J. (2009): Floristický materiál z lesních luk v C"K� �rlické hory. Acta Musei Richnoviensis, Sect. Natur. 16(1–2): 1–56.

MÁO��'Ý J., MU$Í� A. � "��DÁ'O�Á M. (1991): Karyo-ta xonomic studies of Slovak populations of the ge-nus Crocus �. Part 1. Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Comenianae, Botanica, 38 [1990]: 49–87.

M*$HOLD K., MÁ$/O�<� P., M$}* P. � M$Á! P. (eds) (2007): Chromosome number survey of the ferns and � owe-ring plants of Slovakia. Veda, Bratislava, 649 pp.

M�H*LY A. � K$�%<*LU�Y V. (1997): Population biology and ecology of Crocus heu� elianus "ERB. (Iridaceae) in �kraine. Linzer biologische Beiträge, 29/2: 641–681.

MO$*�% J., "U�O�Á M., CHY/$Ý M. � NUHÄU�LO�Á Z. (2000): P�ehled vegetace �eské republiky. Hygro lní, mezo- lní a xero lní opadavé lesy. Academia, Praha, 319 pp.

NU�%HLO�Á �. (1970): Chrán�né nalezišt� Zub�í. Mezi-národní biologický program IBP-CT. Ms. [�epon. in: Správa C"K� Beskydy, Rožnov pod Radhošt�m], 15 pp.

��O$�Y A. (1883–1886): Flora von Mähren und österr. Schlesien. Pars 1–4. Naturforschenden Vereine in Brünn 21(1882): 1–268, 22(1883): 269–636, 23(1884): 637–888, 24(1885): 889–1285.

P�LOU� V. (1975): P�ísp�vek k rozší�ení šafránu "eu~ elova (Crocus heu� elianus "ERB.) a b�lokv�tého (Crocus albi� o-rus KIT.) ve východních Krkonoších. Opera Corcontica 12: 163–176.

PO�LÁ�O�Á M., "L����'O��'Ý �., KOU/%'Ý P., �*� �Á' M., T'Á��'O�Á J., V*ŠU/ R. J., VY�*!*LO�Á M., ��O$�'Ý M., �U�/Y' P., �H$Y!'O�Á �. (2011): Rozší�ení vybraných ta-xon� cévnatých rostlin v C"K� Beskydy a blízkém okolí (Výsledky mapování # óry z let 2006–2009). Zprávy �eské botanické spole�nosti, in press.

P$O%HÁ!'* F. (ed.) (2001): �erný a �ervený seznam cévna-tých rostlin �eské republiky (stav v roce 2000). P�íroda 18: 1–166.

ROH$$ R. � M*Y$ A. (1835): Vorarbeiten zu einer Flora des Mährischen Gouvernements: oder systematisches Verzeichniss aller in Mähren und in dem K. K. Östr. Antheile Schlesiens wildwachsenden bis jetzt entdeckten phaenero-gamen P� anzen. Brün, 217 pp.

_Í�*� G. (1928): �rchideové louky u Vsetína v Mor. Kar-patech. Sborník Klubu P�írodov�deckého Brno 10: 36–51.

_Í�*� G. (1936): Kv�tena okresu Vsetínského a Valašsko-mezi�í�ského. Ms. [�epon. in: Knihovna Muzea regionu Valašsko ve Vsetín�, pracovišt� Valašské Mezi�í�í], 79 pp.

S'*L�%'Ý V. (1988): Regionáln� fytogeograQ cké �len�ní, pp. 103–121. In: "�Ý S. � SL*�Í' B. (eds): Kv�tena �eské socia-listické republiky. Vol. 1., Academia, Praha, 557 pp.

TU/�� T. G., "YWOOD V. "., BU$�� N. A., MOO$ �. M., V*L�/�� �. "., >*L/$� S. M. � >�� �. A. (eds) (1980): Flora Europaea, Vol. 5: Alismataceae to Orchidaceae (Monocotyledones). Cambridge �niversity Press, Cam-bridge, 476 pp.

VO!Á$O�Á M. � SU/O$Ý K. (2001): Index herbariorum Rei-publicae bohemicae et Reipublicae slovacae. Zprávy �eské Botanické Spole�nost 36, Suppl. 1, 1–96.

www1: "istorická ortofotomapa [online]. 2010, cit. [2011-09-15]. �ostupné na Cenia web: <http://kontaminace.cenia.cz>.

A % / * C* $ � * /H � % * � % % � D � / * L � � | P O � L Á � O � Á M . , KO U / % ' Ý P . � K$ U � * M .

© Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, p�ísp�vková organizace & Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlín�, p�ísp�vková organizace, 2011

ISSN: 1804-2732ISBN: 978-80-87614-01-3

ISBN: 978-80-87130-23-0

�B�AH | C���E���

lánky | Articles

BÁRTO�Á Eva � VAŠUT �adim J.: �ozší�ení vrby lýkovcové (Salix daphnoides Vill.) na východní Morav� a ve Slezsku - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 3–10

��DRO�Á Vlasta, NO�OT�Ý Ivan, HÁK Michal, FUK�O�Á Jitka, FA�O� arel � HTT��RGRO�Á Eva: Mechorosty a cévnaté rostliny mok�adní lokality olo na P�edních loukách v Bílých arpatech - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 11–22

�RLO�Á Bohdana � �KÁ��KO�Á Jana: Flóra na vybraných lokalitách západn� od Valašského Mezi�í�í - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 23–40

PO�LÁ�O�Á Marie, OUTCKÝ Petr � RU�A Martin: �afrán karpatský (Crocus heu� elianus Herbert) na východní Morav� - - - - - - - - - - - - - - - - - 41–50

�O� �takar, ML�K Ji�í & PO�OLDA Martin: �ntioxida�ní vlastnosti krajových odr�d jabloní z regionu Bílých arpat - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 51–55

�OTTWALD �lbert, ����Á� Jan, B�LÍ� Vladimír, EL��R Vladimír � O��K František: Motýli Bílých a Bielych arpat – 1. dopln�k - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 56–71

�O�Á�O�Á Magdaléna: Ploštice (Heteroptera) pasínku �osový v Huslenkách (Vsetínské vrchy) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 72–77

Krátká sd�lení | �hort notes

�KÁ��KO�Á Jana, �A��ÁK Martin & AŠ�AR �omáš: �ivizna brunátná Verbascum phoeniceum �. (Scrophulariaceae) na Vsetínsku (�eská republika) - - - - - - - - - - 79–80

O����KA �nd�ej & �AGÁ�K �an: Nové nálezy Rhysodes sulcatus (Fabricius, 1787) (�oleoptera: �hysodidae) na Morav� (�eská republika) - - - - - - - - - - - - - - - 81–82

S��T!R �ukáš, AŠ�AR �omáš & P�TT�R �adim: Nové nálezy rohá�e obecného (Lucanus cervus) a páchníka hn�dého (Osmoderma barnabita) na Valašsku (�eská republika) - - 83–85

M�KŠ Václav: Nálezy plcha lesního Dryomys nitedula (�odentia: �liridae) ve vrcholových partiích masivu �adhošt� (Moravskoslezské Beskydy) - - - - - - - - - - - - - - - 86–87

Aktuality a Personálie | Currents �ews and Personals

�A��ÁK Martin & �KÁ��KO�Á Jana: Moravskoslezská pobo�ka �eské botanické spole�nosti v roce 2011 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 88–89

�R!�R Ji�í & S��T!R �ukáš: „P�íroda Valašska“ na webu – aktualizace v roce 2011 - - - - - 90

Sponzorem je VicusMedicus, s. r. o.

ACO-2011-obalka-2.indd 1 3.3.2012 10:41:07