ADHD očima psychologaaneb

Rošťáci s nálepkou

Petr HrochMgr. Petr Hroch, psycholog – rodinný poradce

Poradenské centrum sociálních služeb Olomouckého kraje, p. o.petrhroch@petrhroch.cz, mail@poradenskecentrum-ok.cz

CÍL SDĚLENÍ: MOTIVACE K ROZŠÍŘENÍ POHLEDU• Sdělení má za cíl nabídnout jako doplněk k

sofistikovaným odborným informacím z farmacie, klinické psychiatrie a pedopsychiatrie empirický pohled z pohledu praxe psychologie systémové a rodinné.

• ADHD syndrom a jevy jemu blízké mají systémový charakter, tj. mají vliv na okolní systém (rodina, třída…) – rád bych motivoval k hledání spojitostí…

• Širší systémový pohled totiž znamená více výzev, příležitostí a tedy i otevřenější tržní pole…

(ADHD) Děti jsou naši (ADHD) Děti jsou naši teroristiteroristi

a my (dospělí) jsme jejich a my (dospělí) jsme jejich

verbíři, instruktoři, dodavatelé i cíle verbíři, instruktoři, dodavatelé i cíle útoků.útoků.

……drobná provokativní metaforadrobná provokativní metafora

Děti jsou naši teroristiDěti jsou naši teroristiSvým jednáním, které vzbuzuje strach a ochromení, napadají základní hodnoty naší společnosti.Jejich pohnutky jsou často natolik „primitivní“, že jim naše na morálních argumentech postavené strategie nemohou konkurovat.A především – děti věří v jiný svět a dokonce v něm i žijí – virtuální bezhraničný vesmír.

Děti jsou naši teroristiDěti jsou naši teroristiSvým jednáním, které vzbuzuje strach a ochromení, napadají základní hodnoty naší společnosti.Jejich pohnutky jsou často natolik „primitivní“, že jim naše na morálních argumentech postavené strategie nemohou konkurovat.A především – děti věří v jiný svět a dokonce v něm i žijí – virtuální bezhraničný vesmír.

•Zkušený praktik, který se umí pohybovat v rodinném systému, dokáže rozpoznat, kdy je vhodné medikovat dítě a kdy je vhodné medikaci nabídnout rodiči!•Opakované a dlouhodobé trápení rodiče s ADHD dítětem vede k rozvoji symtomů, které už spadají svou povahou do „efka“ – např. tzv. „hysterické matky“, postrach ordinací, otcové agresivní z bezmoci, únavový syndrom, porucha spánku, kompenzační neurotické projevy – abúzus léků či alkoholu, únik do práce, obsedantně kompulzivní jednání.•Prostor pro rozšíření nabídky! Nutný citlivý přístup…•Vhodná kombinace medikace a psychoterapie či poradenství

Děti jsou naši teroristiDěti jsou naši teroristiSvým jednáním, které vzbuzuje strach a ochromení, napadají základní hodnoty naší společnosti.Jejich pohnutky jsou často natolik „primitivní“, že jim naše na morálních argumentech postavené strategie nemohou konkurovat.A především – děti věří v jiný svět a dokonce v něm i žijí – virtuální bezhraničný vesmír.

Právě pro „primitivní“ povahu jednání a uvažování dětí s ADHD selhává klasický edukativní model, který staví na mentorování pouček a pravidel.Z obdobných důvodů také u těchto dětí selhává psychoterapie, která je příliš sofistikovaná či spekulativní, např. terapie postavená na psychoanalytických konstruktech, dasainsanalýza, skupinová dynamická terapie aj.Částečně je účinná kognitivně behaviorální terapie.

Motivace jednání ADHD dětí je silně zakotvena v podkorových centrech mozku, ve neurochemických mechanismech, které „slova“ neumí přímo ovlivnit.

Snaha o ovlivnění těchto mechanizmů psychologicky, může často při necitlivém způsobu zvýšit stres a dále podporovat pocity méněcennosti (nucení dítěte do jógy, klidové relaxace atd.)

Děti jsou naši teroristiDěti jsou naši teroristiSvým jednáním, které vzbuzuje strach a ochromení, napadají základní hodnoty naší společnosti.Jejich pohnutky jsou často natolik „primitivní“, že jim naše na morálních argumentech postavené strategie nemohou konkurovat.A především – děti věří v jiný svět a dokonce v něm i žijí – virtuální bezhraničný vesmír.

•Právě pocity nepatřičnosti, toho, že jsou „Marťani“ ve svém okolí, vede děti se syndromem ADHD po neúspěšných pokusech o inkluzi k útěku do prostředí, kde se cítí buď přijati, či jsou tam sami vládci.

•Moderní technologie se natolik blíží realitě, že poskytují těmto dětem dostatečnou saturaci jejich potřeb a snižují jejich motivaci pro hledání jejich naplnění v reálném světě.

•Paradoxem doby je, že rodič se obává, že dítě zblbne z ritalinu a raději jej nechá zblbnout z GTA IV, NfS, NHL09, popřípadě z FB…

Totálně klidné, neagresivní (non ADHD) dítě

•Máme mnoho definicí,

vymezujících neklidné či

agresivní dítě, dítě s

ADHD.

•Jak ale vypadá opak?

•Jaké by vlastně mělo

být ono klidné dítě?

•Vpravo grafická

definice:

Tajemný sloup v Dillí

cca 2000 let starý, váží 7 tun a NEKORODUJE

Jak to?

• UFO?

• Bohové?

• Dovednosti staré indické civilizace?

Tajemný sloup v Dillí

NEKORODUJE

prostě proto, že není zcela dokonalý!

Jedna z posledních hypotéz vychází ze zjištěného složení železa, ve kterém se objevuje mnoho různých příměsí, nečistot, které v té době nebylo možno technikou tavení odstranit.

Shodou okolností jsou tyto nečistoty v takovém poměru, že vytvářejí antikorozní efekt.

Rošták je prostě dítě, které nám zrezlo…

• Rost znamená německy rez…

• Co se podílí na tom, že děti reznou (stávají se dysfunkčními s negativní prognózou zlepšení)?

• Jsou to tyto faktory, obdobně jako u železa:1. Složení (genetické dispozice)2. Výroba (průběh těhotenství a porodu, ranné dětství)3. Prostředí (rodina a další komunity)4. Péče (prostě péče…)5. Účel (co je potřeba na lopatu, z toho skalpel

neuděláš, aneb až bude každý doktor, umřeme hlady)

6. Užívání (meč, který se neužívá, se sám otupí – japonské přísloví…)

ADHD – léky a psychoterapierozdělení rolí

Léky

•Faktor 1 – Složení − kompenzace trvalých či dlouhodobých neurofyziologických dispozic

•Faktor 2 – Výroba− kompenzace poruch a změn daných těhotenstvím a porodem, podpora dozrávání jak neokortexu, tak především oblasti limbického systému, amygdaly atd.

Psychoterapie•Především faktory 3 a 4 zejména rodinnou terapií s důrazem na akceptaci „jinakosti“ dítěte, s možností medikační podpory rodičů•Faktor 5 je doménou poradenství až terapie s ohledem na rodičovské ambice a tlak na dítě, který je kontraindikací k jeho stavu•Faktor 6 je závislý na vyvážené kombinaci předchozích strategií, tedy na kombinaci vhodné medikace, individuální práce s dítětem a poučeného a přiměřeného přístupu rodičů.

Patologické mýty o ADHD dětech• Mají jiné potřeby…

• Nedá se s nimi komunikovat…

• Je třeba ji dávat více prostoru a volnosti…

• Potřebují úlevy a zvýšený ohled…

• Pomáhají pouze farmaka, ale to jsou oblbováky…

Patologické mýty o dnešních dětech

• Mají jiné potřeby…−Mají jiné způsoby nasycení potřeb… Snad

bychom je měli v jejich jednání umět najít.

• Nedá se s nimi komunikovat…−Děti s ADHD, pokud se nejedná o formy

kombinované s autistickými rysy, mají naopak velmi často zvýšenou potřebu komunikace, sdílení. Jejich diverzifikovaná pozornost však komunikaci tříští, pro racionálního a soustředěného dospělého je pak taková komunikační situace značně frustrující.

Patologické mýty o dnešních dětech

• Je třeba dát jim více prostoru…−Někdy právě tento mýtus vede ke výraznému

zvýšení maladaptivity. Dítě s ADHD je ve větším, rádoby svobodnějším, prostoru více frustrováno absencí dotekových hranic. Neklid dítěte je generován uvnitř jeho mozku, v rozšířeném prostoru jeho amplituda hyperaktivity a hyperkineze spíše naroste. Pokud ovšem jej někdo v tomto volnějším prostoru nedoprovází…

• Potřebují úlevy…−To je další nebezpečný mýtus, jeho patologie

spočívá ve výkladu toho, co je to úleva.−Pokud není mozek efektivně stimulován, nemá proč

daná centra dysfunkcí rozvíjet.

Patologické mýty o dnešních dětech• Pomáhají pouze farmaka…

− Z materiálů informací kolegů, které jste získali přede mnou, jsou patrná tvrdá statistická data o malé úspěšnosti terapií alternativních k medikamentózní léčbě. A bohužel tomu tak je.

− Z praktických zkušeností se ukazuje málo účinná individuální i skupinová terapie dítěte, je-li zaměřena pouze na něj. Pokud se včas pracuje s celou rodinou a především se snížením úzkostných a neadekvátních modelů chování rodičů, je psychoterapie účinnější.

• Farmaka „oblbují“…− Jakékoliv užívání substancí, jež nejsou člověku

přirozené a nejsou běžnou součástí jeho metabolického cyklu má druhotné a často nežádoucí účinky. Musí-li metabolismus zpracovat byť sebemenší množství cizí látky, vždy je to ztráta energie navíc.

− Důležitá je pragmatika, tedy účelnost a očekávaný přínos. Útlum díky lékům může být v mnohém nepříjemný, je však očekávatelný a především vykoupen evidovatelným efektem.

− Sociální útlum díky závislosti na médiích (internet, TV, videohry) je též prokazatelný, avšak není podložen prognózou příznivého efektu.

Agresivní projev je komunikace• Vždy má za cíl sdělit a sdílet nějaký obsah

• Vždy má smysl i účel

• Vždy má své zakotvení v čase, místě a

vztazích, má svůj příběh a děj

• Vždy souvisí s nezbytnými potřebami

člověka

• Vždy (téměř) je následkem prožívané

frustrace

Agresivita - nikoliv příčina patologie, ale její důsledekEmpirický psychologický pohled:

1. Agresivita často pramení z úzkosti a stresu. (v rámci psychosomatického přístupu počítáme i se somatickým stresem)

2. Stres a úzkost pramení z frustrace – nenaplnění základních potřeb (na neurofyziologické rovině uvažujeme jednak o nerovnováze ve stimulaci jednotlivých center, jednak o chemické nerovnováze)

3. Tedy: Dítě se zdravě naplněnými potřebami (bio-psycho-soc) není motivováno k agresivitě (patologické).

Agresivita dětí základní teorie agresivity

Psychologická teorie„Frustrační model“

Sociální model„Modelová role systému rodiny“

Biologická teorie„Regulační funkce amygdaly“

Psychologická teorie„Frustrační model“

Nevědomá registrace stavu

Vědomá registrace stavu

Stav nenasycené potřeby

AkceReakce

Kontrola stavu

Rizikové body• Dítě není připraveno na situaci frustrace a délku

frustrační doby • Dítě má poruchu v uvědomování si svých potřeb –

příliš dlouhá frustrace jej pak vede k extrémním akcím

• Okolí (např. rodina) reaguje neadekvátně: málo či moc

• Okolí rezignuje na požadavky dítěte a předává kompetenci zpět dítěti nebo jinam (systému)

• Okolí nezná potřeby dítěte a reaguje dle svých představ, často chybně

Psychologická teorie„Frustrační model“

„RUKA“ základních životních potřeb

Tak jako ruka musí mít

prsty, aby mohla vůbec

něco uchopit, tak aby

děti mohly naplno a

zdravě uchopit svůj život

do svých rukou, tak k

tomu musí mít naplněny

základní potřeby. Co

prst, to jedna z potřeb.

METAFORA: „RUKA“ základních životních potřeb

1. POTŘEBA MÍSTA• MÍSTO VE FYZICKÉM

PROSTORU (VLASTNÍ

TĚLO A REÁLNÝ SVĚT

KOLEM)

• MÍSTO V

PSYCHOSOCIÁLNÍM

PROSTORU

• MÍSTO V ČASE !

1.

METAFORA: „RUKA“ základních životních potřeb

2. POTŘEBA PODPORY

• SDÍLENÍ – SDÍLENÍ

ŽIVOTNÍHO DĚNÍ A

JEVŮ

• NASAZENÍ – OSOBNÍ

ÚČAST A INVESTICE

• JEDINEČNOST –

INDIVIDUÁLNÍ, NIKOLIV

STÁDNÍ PŘÍSTUP

1.

2.

„ METAFORA: „RUKA“ základních životních potřeb

3. POTŘEBA ŽIVOTNÍCH

ZDROJŮ

• BIO–PSYCHO-SOCIÁLNÍ

MODEL:

a) ZDROJE – Z ČEHO ŽIJU

b) MOTIVÁTORY – ČÍM ŽIJU

c) HODNOTY – PRO CO

ŽIJU

1.

2.3.

METAFORA: „RUKA“ základních životních potřeb

4. POTŘEBA ZAŽITÍ BEZPEČÍ

• MALÍČEK JE DROBNÝ, KŘEHKÝ A ZRANITELNÝ.

• ALE KARATISTA BY O SVÉ MALÍKOVÉ HRANĚ RUKY MLUVIL NEJSPÍŠ JINAK ;-)

BEZPEČNÉ PROSTŘEDÍ JE URČENO:

1. VHODNÝM MÍSTEM

2. ÚČINNOU OCHRANOU

3. DOSTATKEM ZDROJŮ

1.

2.3.

4.

METAFORA: „RUKA“ základních životních potřeb

MÍSTAZDROJŮPODPORY (rodiny)BEZPEČÍ

5. ELEMENT ??? CO ZAJIŠŤUJE FUNKČNOST 4 ZÁKLADNÍCH POTŘEB?

METAFORA: „RUKA“ základních životních potřeb

MÍSTAZDROJŮPODPORY (rodiny)BEZPEČÍ

5. POTŘEBA - MÍT JASNÉ HRANICEMÍT JASNÉ HRANICE

Patologické situace neadekvátních hranic

• Místo má příliš těsné hranice nebo je naopak nemá vůbec− Jsi jenom naše X Globální dítě

• Zdroje jsou buď silně omezeny nebo příliš nadhodnocené− Stud chudoby X Arogance blahobytu

• Opora je hyperprotektivní a omezující, nebo ji nahrazují institucionální prostředky− Úzkostná náruč X Péče prostřednictvím systému

• Bezpečí je principiálně negováno, nebo je jím dítě uměle zahrnováno − Svět je jenom zlý X Be happy, don‘t worry

Kde se ztratily hranice…Syndrom sociálního Schengenu:• Uvolňování a rozpad hranic tradiční rodiny• Změna v časovém režimu – např. zrušení

pravidelnosti ve stravovacím režimu, nejasné ohraničení pracovní doby, nonstop režim – supermarkety, zábavní centra, TV, internet…

• Narušení hranic intimity – fenomény typu internetového blogování, chatu, sms, mobilu, sociálních webů…

• Ztráta hranic mezi virtuálním a reálným světem – děti upřednostňují virtuální světy, pobytem ve virtuálním prostoru či komunikací či jinak prožívaným zájmem o něj stráví více času než např. aktivním sdílením s rodinným okolím.

Když amygdala vrací úder…Reakce okolí

Jednání dítěte

Regulační systém amygdalyRegulační systém amygdalyAmygdala je zodpovědná za intenzitu odezvy organizmu na prožívané emoční stavy.Tato funkce spočívá na práci se signály z limbického systému (prožívané emoce) a se signály z neokortexu (zakotvené a naučené zkušenosti – významně závislé na stimulech a modelech ze sociálního okolí).

Jak vycházet s amygdalou?• Jednoznačnost v komunikaci – neokortex dítěte

posílá amygdale jasné zprávy…• Výchova ke stresu aneb Bez frustrace není

motivace – dítě se prožitkově učí tomu, že existují situace stresu a frustrace, a počítat s tím, že to někdy trvá. Amygdala pak není zaskočená…

• Má-li dítě zažitý dotek s hranicemi přiměřenosti, amygdala tyto zkušenosti využívá pro adekvátní regulaci intenzity reakcí…

• Věří-li dítě, že dospělí mají moc a kontrolu nad situací a dokáží naplnit jeho potřeby, amygdala nepanikaří…

O přiměřenosti hranic

• Každé dítě má být neklidné.

• Jeho neklid !přiměřený! mu má umožnit

zdravý růst.

• Dítě tedy roste a učí se. Všemu (téměř).

• To znamená, že napřed nic (téměř) neumí.

• Jak tedy samo může umět pracovat s

hranicemi přiměřenosti?

Hrozba idealistických alibi• Vezmeme-li dítěti (které potřebuje ochranu)

hranice, které od nás očekává, dáme-li mu moc nad dospělým (ochráncem), pak již pro něj nejsme učiteli či rodiči.

• Stáváme se Frankensteiny a dítě se stává námi vytvořenou zmatenou, opuštěnou, nešťastnou avšak příliš silnou zrůdou, která nás po zásluze zahubí.

• Hranice, které nabízíme dětem, jsou zároveň hranicemi přežití naší kultury a společnosti.

Zvládání situací (např. s agresivním dítětem)• znamená doslovně:

Získání vlády v situaci

• A vláda znamená faktické užívání moci.

• Kdopak to jen mluví o zavrženíhodném mocenském přístupu k dětem?

• Jak nám pomohou Bakuninové dneška při ochraně našich dětí?

Moc a její zdravé užívání• elementární moc, s níž se prosazuje každý

živočich a která tedy patří k životu vůbec (opakem takové moci je bezmoc) – Max Weber

• panství, čili akumulovaná a více méně institucionalizovaná moc jednotlivce nebo skupiny nad určitou společností (např. učitele na třídou).

Rozhodně je důležité odmítat „panství“ nad dětmi, mít „nad nimi“ moc.

Je však patologické odmítat „moc“ (a tím i kontrolu) nad procesy v situacích, které se týkají dětí.

Kontrola nad situací je přijímána (např. dotazník SVF) jako jedna z nejefektivnějších strategií zvládání stresové situace.

Bezmoc

Nemoc

Moc

Pomoc

Především vůle k moci:

vůle, rozhodnutí a aktivita

Situace, kdy se vzdám

moci.

Bez moci nemohu situace zdravě

ovlivňovat.Je to nemoc.

Výraz touhy a potřeby po moci.Často od někoho

„mocného“

Hranice bezmoci a nemoci

• Prožitek bezmoci −Pocit ztráty moci jako mocenské pozice

=> zaměření na motiv osobní ztráty, neúspěchu;

−Kompenzace => omezit moc druhého

• Prožitek nemoci−Pocit ztráty kontroly nad procesem =>

zaměření na proces patologie či léčby−Kompenzace => boj s nežádoucím

procesem

Děkuji za pozornost

a přeji hroší kůži v těžkých

časech.

Mgr. Petr Hroch, psycholog – rodinný poradcePoradenské centrum sociálních služeb Olomouckého kraje, p. o.

petrhroch@petrhroch.cz, mail@poradenskecentrum-ok.cz